FILTRACE
SYSTÉMY
NÁLITKOVÁNÍ
Í
V
12 ST
20 N
D E
C ÁR
V
LÉ
SLÉVÁRENSTVÍ č. 1– 2 / 2013
S
NÁTĚRY
1–2 /2013
ŽÁROVZDORNÉ
MATERIÁLY
15 let kráčíme
s Vámi cestou
společné
evoluce
ZPRACOVÁNÍ
TEKUTÉHO KOVU
POJIVA
TAVICÍ KELÍMKY
Náš technologický náskok
patří všem našim partnerům
SLOUŽÍME SLÉVÁRNÁM
Naše týmy slévárenských specialistů jsou Vám nablízku, aby pomohly
rozvinout nová řešení, která vyhovují Vaší slévárně.
Kdykoliv budete potřebovat, kontaktujte nás.
Vaše slévárna a Foseco, síla dvou.
Fax:
+420 595 221 417
www.foseco.com
60. výročí založení TU v Košicích
Phone: +420 595 221 412
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. dne 20. 6. 2008 byl Radou
pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných
časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny
v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů,
které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se
řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku
tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním
zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou
lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání
zadavatele korigovány. Sdo.
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
r o č n í k L X I . 2 013 . č í s l o 1 – 2
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / 60. v ýročí založení TU v Košicích
/ odborné články
s p e c i a l t o p i c / 6 0 th a n n i v e r s a r y o f f o u n d i n g t h e K o š i c e
U n i v e r s i t y o f Te c h n o l o g y / s p e c i a l i z e d c o n t r i b u t i o n s
odborný garant / Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
obsah
Redakce / editorial offi ce:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
4
Chudáček,S.
5
Vasková,I.
ODBORNÉ ČLÁNKY
8
Hurtalová,L.–Tillová,E.– Chalupová,M.
Štúdium mikroštruktúry tepelne spracovanej zliatiny AlSi12Cu1Fe
Microstructural study of heat treated secondary AlSi12Cu1Fe cast alloy
15
Eperješi,Š. a kol.
Nové normy materiálov LGG – nové možnosti využitia pre konštruktérov
New quality standards of GJS – new possibilities of utilization for designers
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECo, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202,
242 459 203, [email protected]
Vychází 6krát ročně. 6 issues a year
Číslo 1–2 vyšlo 28. 2. 2013.
Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + dPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,–
(podniky) + dPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage)
20
Belan,J.–Vaško,A.
Identifikácia typu liatiny použitím ultrazvukovej defektoskópie
Identification of cast iron type with using of ultrasonic defectoscopy
25
Fecko,D. a kol.
Použitie Connorových vtokov k odstráneniu stiahnutín
Usage of Connor inlets to eliminate shrinkage
28
J e l í n e k , P. a ko l .
Vývoj technologie výroby solných jader
Development of technology of salt cores manufacture
32
Krivoš,E.– Pastirčák,R.– Bolibruchová,D.
Vplyv zrnitosti ostriva na priedušnosť a mechanické vlastnosti
formovacích zmesí
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
Influence of the base sand granularity on permeability and mechanical properties
of moulding mixtures
do sazby 17. 1. 2013, do tisku 8. 2. 2013.
Náklad 700 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Z PRAXE
37
Nové technologie oddělování nálitků na velkých odlitcích ve ŽĎAS, a. s.
(GOOS Engineering, spol. s r. o., Kuřim)
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Haasová
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, drSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.d.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, drSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.d.
Ing. Ivo Žižka, předseda
Chrást,J.
42
Pavelka,T.
Clansman Dynamics Ltd. / Řešení pro apretaci a manipulaci s odlitky
(Šebesta – služby slévárnám s. r. o., Brno)
kostrovité útvary Fe fázy
1 – Al5FeSi; 2 – Al2Cu; 3 – Mg2Si
Intermetalické fázy liaty stav, lept. 0,5 % HF (s. 10)
4
£
7
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™ªć « ¨ «©ª¬
5
4
/
% &
$ ˜3
7
- 3 – 4 / 2 013 l i t i n a s k u l i č ko v ý m a v e r m i k u l á r n í m g r a f i t e m /
spheroidal and vermicular graphite cast irons
v ½ â æ Ø Ù“» ß Ô é Ü á Þ Ô
ÉÜâëæé—Ë̗í—Âæ‡àÚàØÚߗؗÛÜâØ嗿½—çéà—æÛæíñÛ[íØåo—êçæ¤
äàÜåâæífßæ—çéÜÛäÜëì—
—
Çéoßæíæéð—Ù’íØã’ÚߗØÙêæãíÜåëæí
ÆÙ饗ª¥—— ÇéàÜÙÜߗçãåÜåàؗÛìëàåð—Ýæéäð
¹ÜÚ¡“¦¡““ ÃåâÖØææ“âٓàâèßדÖÔéÜçì“ÿßßÜáÚ
—
¯™™
—
ÆÙ饗­¥—— ÊëàØßåìëàåؗ í— éÜñܗ íðéæÙÜåfßæ—
æÛãàØëâì—Ø—çæۗå[ãàØëâæä
¹ÜÚ¡“©¡““ ÆÛåÜáÞÔÚؓÜá“çÛؓÖåâææ æØÖçÜâá“âٓçÛؓ
ãåâ×èÖØד ÖÔæçÜáړ Ôáד èá×Øå“ çÛؓ
ÙØØ×Øå
ÆÛÙæé咗Ùãæâ—çéÜÛå[‡æâ
ÆÙ饗®¥—— &ØꉗêàäìãØdåÜá—êàÜëܗíðëíæéÜåÜá—
çéܗâæåÜd勗íÜéñàì
¹ÜÚ¡“ª¡““ ÃÔåç“âٓçÛؓàØæۓÖåØÔçØדÙâå“Ô“ÿáÔߓ
éØåæÜâá
Å[í‡ëÜíؗáØêâðåܗ¹ðêëé[
«¯™™
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡ á â 哥£¤¦“¡“¤ā¥
6
ÁØâ—êܗíðíoáo—ñØäg„Üåo—íÜãÜëéߑ¶“
ÈÞÔíèÝؓæؓ`kà“×Wߓçkà“ékÖ؟“‘Ø“çåۓæؓæèÕ ×â×WéÞÔàܟ“é“×âÕc“×á؃ákÛâ“áØÝÜæçbÛâ“
ØéåâãæÞbÛâ“Ô“æécçâébÛâ“éŽéâÝؓÛâæãâ ×W€æçékŸ“Õè×ؓáÔ×WßؓãÔç€Üç“ÞؓÞßk`âéŽà“
âÕâåàŸ“ÝØÛ⑓éßÜé“áԓæçÔÕÜßÜçè“Ô“èå`Üçâè“
×ìáÔàÜÞè“ `ØæÞbÛⓠéŽéâíè“ æÞåíؓ àØáƒk“
ԓ æç€Ø×ác“ éØßÞb“ ãâ×áÜÞì“ æçWßؓ ãâåâæçØ¡“
Èæãcç“ é“ çâàçⓠæØÚàØáçè“ áØák“ í×ÔßØÞԓ
æÔàâí€ØÝàb®“ Ýؓ çⓠéŽæßØ×Øޓ àáâÛԓ ßØç“
çéå×b“ãåWÖؓԓÔÞçÜéákÛâ“ã€kæçèãè“Þ“çåÛ術
·ßؑÜçâæç“éØßØçåÛ蟓ÝØÛ⑓àâççØà“ÕìߓßØ çâ染áÜÞâßÜé“áWÛâ×â蟓ÔèçâàâÕÜßâ鎓ãå àìæߟ“ ãâ×çåÛßⓠíÔÛWÝØák“ æÔàâçáŽà“ àÜ áÜæçåØà“ ´¡“ ÀâáçØÕâèåÚØàŸ“ ÝØÛ⑓ áW æßØ×âéÔßԓ ÖØßW“ €Ô×ԓ éŽíáÔàáŽÖۓ Ûâæ獓“
퓹åÔáÖÜؓܓí“×Ô߃kÖۓíØàk“í“€Ôדâ×Õâåáb“
é؀ØÝáâæçÜ¡
ÆÙ饗«¥—— ÇéàÜÙÜߗëìßåìëàؗëÜâìëfßæ—âæíì—íæ—ÝæéäÜ
¹ÜÚ¡“§¡““ ÃåâÖØææ“âٓæâßÜ×ÜÿÖÔçÜâá“âٓçÛؓàâßçØá“àØçÔߓÜá“çÛؓàâèß×
Êã[íåܗíðêæâf—Ø—åÜæäðãåf—çéÜñoÛàìä—Ø—dÜêëåf—çéÜñoÛàìä
ÆÙ饗¬¥—— ÉæñäàÜêëåÜåàܗêëàØßåìëoå—í—æÛ¤
ãàØëâæÚߗؗå[ãàØëâæÚߗŸéÜñ ¹ÜÚ¡“¨¡““ ·ÜæçåÜÕèçÜâá“âٓæÛåÜáÞÔÚؓÜá“çÛؓÖÔæç ÜáÚæ“ÔáדÙØØ×Øå擛Öåâææ“æØÖçÜâáœ
Êâæâ—
ÚÜñ—âæ•ì
&Üêâ[—éÜçìÙãàâؗÙðãؗåؗíÜãÜëéßì—ÄÀ»¼Ê˗ñØêëæìçÜåؗ„ØÛæì—ăéÜä
ÆÙ饗¯¥—— ÇæêãÜÛåf—dØêëà—ëÜâìëfßæ—âæíì—çæ¤
dØê—ëìßåìëàØ
¹ÜÚ¡“«¡““ ¿Ôæç“ãâåçÜâáæ“âٓßÜäèÜדàØçÔߓ×èåÜáړ
æâßÜ×ÜÿÖÔçÜâá
ÆÙ饗°¥—— ÉæñäàÜêëåÜåàܗêëàØßåìëoå—çæ—Ûæ¤
âæådÜåo—ëìßåìëàØ
¹ÜÚ¡“¬¡““ ¿âÖÔçÜâá“âٓæÛåÜáÞÔÚؓÔÙçØå“æâßÜ×Üÿ ÖÔçÜâá
ÆÙ饗¨§¥— YàØÛåؗêëàØßåìëàåؗí—éÜ[ãåæä—æÛ¤
ãàØëâì
¹ÜÚ¡“¤£¡““ Áâ“æÛåÜáÞÔÚؓÜá“Ô“åØÔߓÖÔæçÜáÚ
×èؓçâ“Āâê“âٓ¤¡¨“ÞÚ¢æ“ÔÖÖâå×Üáړçâ“çÛؓ
ãâèåÜáړ×ØéÜÖØ¡“ÇÛؓãâèåÜáړçØàãØåÔçèåؓ
êÔæ“æØç“çⓤŸ¦¦£“ݶ¡
ÇÛؓæÜàèßÔçÜâá“æâÙçêÔåؓèæØדÙâå“æÜàè ßÔçÜâá“âٓçÛÜæ“ÖÔæçÜáړêÔæ“ÁâéÔ¹ßâê™ÆâßÜד
¶É“§¡§å©¡“ÇÛÜæ“æâÙçêÔåؓêÔæ“×ØéØßâãØד
Õì“ çÛؓ ÖâàãÔáì“ ÁÂÉ´¶´Æǟ“ ÆêØ×Øᡓ“
¼ç“Üæ“ÕÔæØדâá“Ô“ÖâáçåâߓéâßèàؓàØçÛâן“
Üç“ Üæ“ âáؓ âٓ çÛؓ àâæç“ Öâààâáßì“ èæØד“
ÔáדÔÖÖâå×Üáړçâ“çÛؓãåâ×èÖØå“Üç“Üæ“âáؓ
âٓçÛؓÙÔæçØæç“æÜàèßÔçÜâá“æâÙçêÔåؓΤС
¾ñéÞëâæÞçíì
ÇÛؓÔÜà“âٓçÛÜæ“êâåޓÜæ“çâ“ÖâáæÜ×Øå“çÛؓ
æèÜçÔÕÜßÜçì“ âٓ ãåâãâæØד ÔßßâÖÔçÜâᓠâٓ
ÖÔæçÜáÚ染 çÛؓ ÚÔçÜáړ Ôáד çÛؓ ÙØØ×Øå“
æìæçØà桓¼Ù“áØÖØææÔå쟓çÛؓÖÛÔáÚØæ“âٓçÛؓ
ÚÔçÜáړæìæçØà“âå“çÛؓÙØØ×Øå“æìæçØà“àèæç“
Õؓ×âáØ¡
´ æ“ çÛؓ ÙÜåæç“ éØåæÜâᓠçÛؓ ãåâãâæØד
ÔßßâÖÔçÜâá“êÔæ“æÜàèßÔçØד›æØؓ½àÞ¥—©œ¡“¹âå“
çÛؓÿåæç“æÜàèßÔçÜâá“çÛؓàØæۓêÔæ“ÖåØÔçØד
êÜçۓçÛؓÖØßߓæÜíؓâٓ§¡¦“àà“êÛÜÖۓàØÔáæ“
çÛÔç“Üá“çÛؓàâèßדçÛؓ¨¦¦Ÿ©©§“ÖØßßæ“êØåؓ
ãåØæØáç“Ùåâà“êÛÜÖۓ§ªŸ¤££“ÖØßßæ“ÕØßâáړ
çâ“çÛؓàØçÔߓãÔåç“âٓçÛؓàâèßד›ÖÔæçÜáÚ染
çÛؓÚÔçÜáړæìæçØàŸ“çÛؓÙØØ×Øå“æìæçØàœ¡“
ÆÜàèßÔçÜâá“êÔæ“æØç“Ùâå“ÕâçۓÿßßÜáړÔáד
æâßÜ×ÜÿÖÔçÜâá“ā“çÛؓ¹¿ÂʙÆ¿¼·“àâ×èßØ¡“
´ÙçØå“ÿáÜæÛÜáړçÛؓæÜàèßÔçÜâá“Üç“ÖÔá“Õؓ
áâçÜÖØד çÛÔç“ çÛؓ ÿßßÜáړ âٓ çÛؓ àâèßד
ÖÔéÜçì“åÔá“æàââçÛß쟓êÜçÛâèç“Ôáì“æãßÔæÛØæ“
âٓàâßçØá“àØçÔß¡“ÇÛؓãåâÖØææ“âٓÿßßÜáړÜæ“
×ØæÖåÜÕØדâᓽàÞ¥—ª“ΥС
´æ“Üç“Üæ“âÕéÜâèæ“Ùåâà“½àÞ¥—«Ÿ“æâßÜ×ÜÿÖÔçÜâá“
ÚâØæ“Ùåâà“çÛؓÖÔæçÜáÚæ“âèçæÜ×ؓçâ“çÛØÜå“
ÖØáçåØ¡“¹âå“çÛؓÙâèå“èããØå“ÖÔæçÜáÚ染çÛؓ
ÁØ◠ßæÛåæëoëܗ ‹dØêë— dÜêâ’Úߗ ăéÜä—
åؗíÜãÜëéßì¶
"Øæގ“æçWáØޓԓéØßàܓãØæç厓éíâåØޓÿåØà“
íáâéè“ áWíâåác“ èÞWíÔߓ â×ÕâåáŽà“ áW éƒçcéákÞà“ ãâÞåÔ`èÝkÖk“ çåÔ×ÜÖܓ `ØæÞbÛâ“
ãåàìæß蟓 ÞçØ厓 àW“ ܓ é“ ×á؃ák“ áØßØÛÞb“
×âÕc“æçWßؓæÖÛâãáâæç“ãåâæÔíâéÔç“æÞåíؓ
àÔßb“Ô“æç€Ø×ác“éØßÞb“ãâ×áÜÞì“æéâÝؓÜáâ éÔ`ák“ãâæçèã쟓ԓçâ“ÝÔޓ铀Ô×c“àâ×ØåákÖۓ
âÕâ卟“çÔޓܓçåÔ×Ü`ákÖۓæ“ÕâÛÔçâè“ÛÜæçâåÜkŸ“
ÝÔÞâ“Ýؓç€ØÕԓ`ØæÞb“æßbéWåØáæçék¡“ÃåⓀÔ×è“
ÿåØàŸ“ÞçØåb“æؓéØßØçåÛ蓇`Ôæçák“ãåÔéÜ×Øß ác“Ô“ÞçØåb“æؓæÖÛWíØÝk“æؓæéŽàܓæçWߎàܓ
ãÔåçáØåì“áԓãâ×âÕáŽÖۓÔÞÖkÖ۟“Ýؓà①áâæç“íÔ`ßØácák“×â“ãâ×âÕábÛâ“ÖØáçåWßák Ûâ“`ØæÞbÛâ“æçWáÞè“éØßàܓ׍ßؑÜçW¡“
ÆÙÚßæÛæí[åo—íܗ½éØåÚàà—ä[—êí[—çéؤ
íàÛãØ¥—Ägãà—äæ•åæêë—d܇ëo—íðêëØíæíؤ
ëÜãf—ñoêâØë—çæë„ÜÙåf—àåÝæéäØÚܶ
´á⟓é“ßØçâƒákà“åâÖؓèæãâ€W×Ôßâ“ÍK“éؓ
æãâßèãåWÖܓæ“åØÔßÜíWçâåØà“æØàÜáW€“ãåâ“ÿå àì“ã€kàâ“áԓéŽæçÔé܃çܓé“ãâ×âÕc“æØçÞWák“
æ“ `ØæÞŽà“ ãåWéákÞØà“ ‘ÜÝkÖkà“ éؓ ¹åÔáÖÜÜ¡“
ÀØíܓÛßÔéák“çbàÔçԓæØàÜáW€ØŸ“ÞçØ厓Õìߓ
‡`ÔæçákÞì“éØßàܓÖØác៓ãÔç€Üßì“ãåÔÞçÜÖÞb“
åÔ×쟓ÝÔޓéÛâ×ác“íÔßâ‘Üç“ÿåàè“éؓ¹åÔáÖÜܓ
éؓéÔíÕc“áԓÝØÝk“ÖÛÔåÔÞçØå“Ô“ÔÞçÜéÜç蟓åâßؓ
íWæçèã֍Ÿ“ æãØÖÜÿÞԓ ԓ ‡æÞÔßk“ æàßèéákÛâ“
éíçÔÛè“æ“áÜàܟ“Öâ“×cßÔç“é“ã€kãÔ×c“æãâå蟓
âçWíÞì“ âÞâßⓠãßÔçØՓ ԓ æãßÔçáâæçkŸ“ ÝÔޓ“
âãçÜàWßác“ éìàWÛÔç“ ãâÛßØ×WéÞì“ Ôãâס“
ÁWæßØ×âéÔßԓ‘ÜéW“×ÜæÞèí؟“ÞçØåW“ã€ÜáØæßԓ
€Ô×è“ éØßàܓ ãâè`áŽÖۓ íÞèƒØáâæçk“ ԓ íW éc卡“ Áԓ íWÞßÔ×c“ íÞèƒØáâæçܓ æ“ çkàçⓓ
æØàÜáW€Øà“æؓáØÝØá“ÍK“×âàákéWŸ“‘Ø“ãâ ×âÕ᎓çìã“æØàÜáW€Ø“Õì“æؓàcߓæçWç“çÔÞ €ÞԓãâéÜááŽà“ãåâ“éƒØÖÛáì“éŽéâíÖ؟“Ô“çâ“
í×ÔßØÞԓ áÜÞâßÜé“ ãâèíؓ ×ⓠ¹åÔáÖÜؓ áØÕâ“
ÝØá“çcÖۓíÔ`káÔÝkÖkÖÛ¡
ÑØçæáàã—êܗÑØêëìçàëÜãê⒗‹„ØۗÇ؄o•Ü—
Ûæ—çéæÞéØäì—Ûgåo—dÜêâ’ÚߗíðêëØíæ¤
íØëÜ㑗åؗíÜãÜëéßì¶
ɓ íWÝàè“ Ý؃çc“ écçƒkÛⓠíéÜ×ÜçØßácák“ `Øæ ގÖۓÿåØà“Ô“Þ“èæáÔ×ácák“ÝØÝÜÖۓÝØ×áWák“
ãâ“`Ôæ“éØßØçåÛè“èæãâ€W×ÔߓÍK“éؓæãâßè ÁØâ[—áܗ‡ØåÚܗçéæ—dÜêâf—ăéäð—ìêçgë—
íܗ½éØåÚàà¶
¹åÔáÖâèíæÞb“ ÿåàì“ ãâæßØ×ák“ ×âÕâè“ â× ÞßW×ÔÝk“`kà“×WߓékÖؓé`ܓíØàkà“æç€Ø×ák“
¸éåâãì“âæçìÖ۟“Ô“ã€Øæçâ‘Ø“Ý؃çc“âÕ`Ôæ“Ýؓ
éÜ×cç“×åâÕáW“áØ׍écåԟ“Ýæâè“ã€Ü“éŽÕcåè“
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡á â 哥£¤¦“¡“¤ā¥
26
ãåWÖܓæ“åØÔßÜíWçâåØà“`ØæÞbÛâ“æçWáÞè“ã€W çØßæÞb“ éØ`Øåák“ æØçÞWák“ æ“ ÝØÝÜÖۓ ãÔåçáØå쓓
é“ãåâæçâåWÖۓÍKŸ“ÝØÛ⑓æؓí‡`ÔæçáÜßâ“ã€Øæ“
¤¦£“Ûâæ獓퓀Ôד`ØæގÖ۟“ÙåÔáÖâèíæގÖۓ
ԓ×Ô߃kÖۓãÔåçáØ卡“ÇØáçâ“çìã“æØçÞWák“Ýؓ
ãåⓠÿåàì“ éØßàܓ ׍ßؑÜ玟“ áØÕ⅓ èà①uèÝؓàáâÛØà“ÝØ×áâ×胃kŸ“ÞâáÖØáçåâéÔ ác݃k“Ô“×Ø߃k“æØçÞWák“æ“ãÔåçáØåì“é“åØãåØ íØáçÔçÜéákÖۓãåâæçâåWÖۓÍKŸ“ÞçØåb“áԓíÔ ÛåÔáÜ`ák“Ûâæçì“ãâÖÛâãÜçØßác“éØßàܓéÛâ× ác“ãæâÕk¡“ÇØáçâ“ÝÔæác“ÖkßØ᎓æãâßØ`Øáæގ“
ãâ×áÜޓ æؓ æØçÞÔߓ âãcç“ æ“ éØßÞŽà“ ‡æãc ÖÛØà“ ÝÔޓ è“ éìæçÔéâéÔçØߍŸ“ çÔޓ è“ ÝØÝÜÖۓ
ãâíéÔáŽÖۓãÔåçáØ卓ԓàáâík“í“áÜÖۓ×Ø ÞßÔåâéÔßܟ“ ‘Ø“ ÝÜáÔޓ Õì“ æؓ æ“ ×Ô߃kàܓ ãÔåç áØå쟓é“çÔÞçâ“åØßÔçÜéákà“ÞßÜ×è“Ô“áԓ×Ø߃k“
`Ô染é“åWàÖܓáÔÕÜçbÛâ“ãåâÚåÔàè“éØßØçåÛè“
çc‘Þâ“æ؃ßÜ¡
ºæ—ç„àåÜêã—ãÜëæ‡åo—ÄÀ»¼Ê˗ñ—çæßãÜÛì—
dÜêâf—‹dØêëà—Ø—áØâ[—áܗáÜßæ—ÙìÛæìÚ¤
åæêë¶
ÅØÞâå×ák“‡`Ôæç“`ØæގÖۓÿåØà“áԓæçWáÞè“
ܓ àÜàⓠácݓ ãâçéåíèÝؓ ÙÔÞ矓 ‘Ø“ çåۓ æèÕ ×â×WéØޟ“æçåâÝkåØáæçékŸ“æßbéWåØáæçék“Ô“×Ôß ƒk“ íãåÔÖâéWák“ àÔçØåÜWߍŸ“ æãâßèãåWÖؓ áԓ
éŽéâÝܓáØÕâ“ÞâàãßØëák“íÔÝ܃çcák“×â×WéÞì“
ĈáԓÞßk`“âד´“×â“Íû“`Øæގà“æèÕÝØÞçØàŸ“
ãÔç€k“Þ“áØÝ×ìáÔàÜ`çc݃kà“âÕâåà“è“áW桓
͇`Ôæçácáb“`ØæÞb“ÿåàì“íáâéè“ãâçéå×Üß쟓
‘Ø“ ßØçâæ“ Õìߓ ãåⓠác“ À¼·¸ÆǓ í“ ÛßØ×ÜæÞԓ
èæÞèçØ`ácáŽÖۓ ÝØ×áWák“ ԓ ãåâÝØéØábÛâ“
íWÝàè“â×ÕâåáŽÖۓáWéƒçcéákލ“‡æãcƒáŽ¡“
ÀØéԑâéÔßԓÞéÔßÜçԟ“Ô“ãåâçâ“áԃؓÿåàì“
íáâéè“ ã€Ü“ â×ÝØí×è“ ÝØ×áâíáÔ`ác“ Þâá æçÔçâéÔß쟓 ‘Ø“ æؓ ×ⓠ¹åÔáÖÜؓ ÖÛçcÝk“ ã€kƒçk“
åâޓéåWçÜç“Ô“æéâ蓇`Ôæç“áԓéØßØçåÛè“éÜ×k“
ÝÔÞâ“áØíÕìçáâ街
͓ãâÛßØ×è“ÍK“ÞâáæçÔçèÝØà؟“‘Ø“íÞåWçÞԓ
ԓ×âՀ؟“Ô`“é“×âÕc“åâíàÔÖÛè“ÜáçØåáØç蟓
ãâ×âÕ᎓ éØßØçåۓ áÜ֓ áØáÔÛåÔ×k¡“ ÀÜàâ“
ÝÜáb“çÔÞb“í“çâÛâ“׍éâ×蟓‘Ø“ãåâ“ÿåàì“Ýؓ
——
ÆÙ饗©¥—— ÑØß[áÜåo—«°¥—Ê»—êܗìáØã—áÜáàÚߗæÛ¤
Ùæé咗 ÞØéØåë— ÛæÚ¥— ÀåÞ¥— ÁØéæäoé—
ÉæìdâØ£—ºÊÚ¥
ÆÙ饗«¥—— ÀåÞ¥—»ì‡Ø嗻æìçæíÜڗç„àáoä[—æۗ
ñ[êëìçڑ—&Êʗ»gâæí咗ãàêë
ÆÙ饗¬¥—— &Üêëåf— ìñå[åo— ÀÀ¥— êëìçåg— Ùðãæ—
ç„ÜÛ[åæ—ÀåÞ¥—Áà„oäì—Çãìß[dâæíà—
ÆÙ饗­¥—— ÀåÞ¥—ÁØå—KãØáê—ç„à—ç„ÜÛå[‡Úܗæ—êæì¤
dØêåfä—êëØíì—êãfí[éÜåêëío
ÆÙ饗®¥—— ÀåÞ¥—ÇØíÜã—ÊæÙo‡Üâ—àåÝæéäìáܗæ—êëؤ
íì—Ø—í’íæáà—dÜêâf—Üâæåæäàâð
ÆÙ饗¯¥—— ÊÜâÚà— ½æéäæíØÚo— äØëÜéà[ã𗠄oÛàã—
ÀåÞ¥— ¸ãæàê— ¹ìéàØå— ŸíãÜíæ — ؗ ÀåÞ¥—
Áà„o—½ãæéà[å
ÆÙ饗°¥—— ¿ëëÜåÜꤸãÙÜéëì꣗ ꥗ 饗 楣— Ûæ¤
ÛØíØëÜ㗠ÝæéäæíØÚoÚߗ êägêo— Ûæ—
êãfí[éÜåêëío
ÆÙ饗¨¨¥—— ͒éæÙÚܗ ؗ çéæÛÜáÚܗ çé‘äðêãæ¤
í’ÚߗçÜÚo—Ø—êì‡[éÜå—øº£—꥗饗æ¥
ÆÙ饗¨«¥—— ÅÜÝæéä[ãåo—êÜëâ[åo—êãÜíØd‘—
—
í—ç„ÜÛê[ão
ÆÙ饗¨ª¥—— Y[éæíñÛæéåf— äØëÜéà[ãð— áܗ ä敤
åæ— çæ„oÛàë— æۗ ꥗ 饗 楗 ÃìåÞäìêê—
½ÜìÜéÝÜêë—ËêÚßÜÚßàÜå—
ÆÙ饗¨¬¥—— ÁÜÛÜå— ñ— í’ñåØäå’Úߗ êçæåñæ鑗
Êãfí[éÜåêâ’Úߗ Û呗 ÍoëâæíàÚܗ
¿ÜØíð—ÄØÚßàåÜéð£—Ø¥—ê¥
ÍÌ˗#
½ÊÀ—)*<!)&+5$%#70"+/'&$&#/
çéæÝ¥— ÉŻ饗 ÄàéæêãØí—
8*9$/)#6,5(%)"9)'
»æìçæíÜÚ£—ºÊÚ¥£—Û饗ߥ—Ú¥
(&0, %&+*%&,5;8%7"*(5,/&,+!787)#6,5(%:
/"&# ,+*'&*;&,*"&%*"*+!*%5)
8)#6,5(%&)&)7#,&+
&%
. ÆÙ饗¨§¥—— —ÂæäçãÜïåo—ÛæÛØíØëÜ㗸Ê—ºßܤ
äàÚØãꗺѣ—꥗饗æ¥
---&)&&$
ÆÙ饗¨©¥—— ½àéäؗʿģ—꥗饗楣—åØÙoño—çæíãؤ
âæí[åo—å[êëéæá‘
ÀåÞ¥— ¿ãØíàåâؗ ؗ ÀåÞ¥— Âædo— ç„Üۗ
êë[åâÜä—ÊÊ&É
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡á â 哥£¤¦“¡“¤ā¥ “
“ ®°
57
“
Recknagel,U.– Dahlmann,M.
Speciální písky – ostřiva pro moderní výrobu jader a forem
(Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., Děčín)
49
Erlebach,J.
O veletrh STAINLESS 2013 je velký zájem (Veletrhy Brno a. s., Brno)
50
52
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡ á â 哥£¤¦“¡“¤ā¥ “
“ ¯®
65
FIREMNÍ PREZENTACE
44
ÆÙ饗ª¥—— ͗ ‹íæÛì— çéæäãìíà㗠ëØâf— ÛgâØå—
ÆÙ饗¨¥—— ÇæßãÜۗ Ûæ— ç„ÜÛå[‡âæífßæ— ê[ãì—
ßæëÜã엸íØåëà—í—¹éåg
43211
Í Ã Å É Ì “ Æ É´ Í È “ Æ ¿ % É Å ¸ Á “ " ¸ Æ ¾ % “ Å ¸ Ã È µ ¿ ¼ ¾ Ì
—
——
ßØçåۓçìãè“À¼·¸ÆǓåâéác‘“ãâæÞìçèÝؓék çÔáâè“àâ‘áâæç“àáâÛØà“ÝØ×áâ×èƒØÝܓáÔ éÔíâéÔç“íÔÝkàÔéb“ÞââãØåÔ`ák“éíçÔÛì“æؓ
æéŽàܓ æãâßèéìæçÔéâéÔçØßܓ áԓ `ØæÞbà“
æçWáÞ蟓ޓ`Øà葓æؓÿåàԓé“Õc‘ábà“åâÖؓ
àâ֓`Ôæçâ“áØ×âæçWéW¡
áâéŽÖۓãÔåçáØ卓ĈíؓíØàk“ÕŽéÔßbÛâ“éŽ ÖÛâ×ákÛⓠÕßâÞèû“ àáâÛØà“ éæç€kÖác݃k“
›Ö⑓ Ýؓ ×WáⓠàÝ¡“ áèçáâæçk“ æáܑâéÔç“ áW ÞßÔ×ì“ `ܓ ãåâæçc“ ÛßØ×Ôç“ ×Ô߃k“ áâéb“ ãÔåç áØå쟓ԓã€ØÖؓÝØá“×â“æç€Ø×ák“¸éåâãì“Ýؓçâ“
Õßk‘Øœ¡“Áԃؓÿåàì“í×ؓàÔÝk“`kà“×WߓãØé ác݃k“ã×è“ãâדáâÛÔàԓԓÝÔÞàÜßؓæãâ ßèãåWÖܓíÔ`áâ蟓íãåÔéÜ×ßԓÙèáÚèÝؓ×âՀؓ
ԓ×âÛâ×ì“æؓ×â×å‘èÝkŸ“ãåâçâ‘Ø“áԃؓÿå àì“æܓéؓ¹åÔáÖÜܓãâæçèãác“éìÕè×âéÔßì“ãâ écæ矓 ‘Ø“ â×Õâåác“ ܓ çØÖÛáâßâÚÜÖÞì“ Ýæâ蓓
áԓ 鎃ܓ æåâéáÔçØßáb“ æ“ ÁcàØÖÞØàŸ“ Ôßؓ“
æçWßؓâ“ácÖâ“ßØéác݃k“›Ü“Þ×쑓葓áؓé‘×윟“
çÔޑؓÝæàؓæçWßؓÝØ×áâè“í“áØÝíÔÝkàÔécÝ ƒkÖۓ éâßØՓ ãåⓠÞââãØåÔÖܓ `ܓ èå`Üçâè“ åâ íèàáâè“×ØßâÞÔßÜíÔÖܓéŽåâÕì¡
Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼
Âéêë—
çØä^ëåÜá—
âåàßð
ÆÙ饗©¥—— ÉæñäàÜêëåÜåàܗ æÛãàØëâæí£— íëæ¤
âæíÜá—ê‹êëØíð—Ø—å[ãàØëâæí
¹ÜÚ¡“¥¡““ ´ßßâÖÔçÜâá“âٓÖÔæçÜáÚ染ÚÔçÜáړæìæçØà“
ÔáדÙØØ×Øå“æìæçØà
ÇÛؓ ÖÔæçÜáړ èæØד Ùâå“ æÜàèßÔçÜâᓠÜᓠçÛÜæ“
ÔåçÜÖßؓæØåéØæ“Ôæ“Ô“ãÔåç“âٓãèàãÜáړ×ØéÜÖؓ
èæØדÜá“àÜáÜáړÜá×èæçå졓¼ç“Üæ“ãåâ×èÖØד
Ùåâà“ ÚåØì“ ÖÔæç“ Üåâ៓ áÔàØßì“ º½¿ ¤¨£¡““
½àÞ¥— ¨“ æÛâêæ“ çÛؓ ÖÔæçÜáړ êÜçۓ êåÜççØá“
ÕÔæÜ֓ ×ÜàØáæÜâá桓 ÇÛؓ êØÜÚÛç“ âٓ çÛÜæ“
ÖÔæçÜáړÜ擣¡ª¨“ÞÚ¡“ÇÛØåؓÔåؓ¤¥“ãÜØÖØæ“âٓ
çÛؓÖÔæçÜáړâá“çÛؓãÔççØåá“ãßÔçØ¡“´ßßâÖÔçÜâá“
âٓ ÖÔæçÜáÚ染 çÛؓ ÚÔçÜáړ Ôáד çÛؓ ÙØØ×Øå“
æìæçØàæ“Üæ“æÛâêá“âᓽàÞ¥—©¡“ÇÛÜæ“ÖÔæçÜáړ
Üæ“ ãåâ×èÖØד âᓠÔáÔèçâàÔçÜ֓ àâèß×Üáړ
ßÜáؓ·¼Æ´À´Ç¼¶“êÜçۓéØåçÜÖÔߓÝâÜáç“ãßÔáØ¡“
ÇÛؓãâèåÜáړçÜàؓêÔæ“æØç“çⓤ¤“æØÖâá×æ“
¯©§™ï”ëèfq™óÚåè—Þçq™ÍΙï™Äè‰âÜqÜá
—
·µÂÅÁ%“"¿ Á¾ Ì
KÉ·Á.“Æ¿ÂÉÂ
ÂçíëèÝîÜíâèç
ÆÙ饗¨¥—— ÊàäìãæíØ咗æÛãàØëæ◟çéàÜäÜ闰©—
ä䣗풇âؗ¬«—ä䣗çéàÜäÜé—Ûàܤ
é𗪪—ää ¹ÜÚ¡“¤¡““ ÆÜàèßÔçØדÖÔæçÜáړ›×ÜÔàØçØ哬¥“ààŸ“
ÛØÜÚÛ瓨§“ààŸ“×ÜÔàØçØå“âٓçÛؓÛâßؓ
¦¦“ààœ
Bit tniok,R .– Břinčil,T.
inzerce
““·¡“¹ Ø Ö Þâ ā“¼ ¡“ÉÔ æ Þâ é W“ā“6 ¡“¸ã Ø å Ý Ø ƒ ܓā“À ¡“Í W é â × áŽ““ à â è ‘ Ü ç Ü Ø“¶â á á â å â é Ž Ö Û“é çâ Þâ é“Þ“â × æ ç å W á Ø á Ü è“æ ç Ü Ô Û á è ç k á
“¼ ¡“ÉÔ æ Þâ é W
OBÁLKA
Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o.,
děčín
GIFoS, s. r. o., Brno
Ediční plán 2013 + Cd 2012
Vyšší jakost odlitků díky pokročilé technologii „flow control“
(FOSECO, Ostrava)
FoSECo, ostrava
Lost Core od firmy Bühler: Nová technologie tlakového lití otevírá
široké spektrum využití (Bühler Druckguss AG, Švýcarsko)
INZERCE
RUBRIKY
54
Roční přehledy
56
Zprávy Svazu sléváren České republiky
60
Zprávy Svazu modeláren České republiky
62
Zprávy České slévárenské společnosti
68
Diskuzní fórum
68
Ze zahraničních časopisů
70
Vysoké školy informují
71
Slévárenské konference
72
Aktuality
72
Nekrolog
73
Zahraniční slévárenské časopisy
75
Umělecká litina
75
Blahopřejeme
76
Z historie
EDIČNÍ PLÁN SLÉVÁRENSTVÍ NA ROK 2013, CD 2012
19
ABF, a. s., Praha
FoR INdUSTRy
53
Bühler druckguss AG,
Švýcarsko
43
Clansman dynamics Ltd.,
Skotsko
61
dANIA A/S, dánsko
31
deutsche Messe, Německo
Hannover Messe
41
FRAMAG Industrieanlagenbau GmbH, Rakousko
39
GooS Engineering, Kuřim
1
IGV technológie s. r. o.,
Žilina, Slovensko
59
Svaz sléváren ČR
Vzdělávejte se
80
Targi Kielce SA, Polsko
1
Vítkovice slévárny,
spol. s r. o.,
ostrava-Vítkovice
13. Internationaler Deutscher Druckgusstag
www.bdguss.de
19. 3. 2013, Sindelfingen, Německo
17.–19. 4. 2013
Hotel Sorea Titris Odborár***
Tatranská Lomnice
Slovensko
ú v o d n Í sl o v o
S. Chudáček
Vážení přátelé,
Svaz sléváren ČR v roce 2012 měl tu čest předsedat
C AEF, kde měl možnost konzultovat svoje stanoviska
a problémy s ostatními členy CAEF s cílem účinněji hájit
zájmy sléváren i na evropské úrovni. Vzhledem k situaci
Ing. Stanislav Chudáček
našeho hospodářství jsme kladli důraz na vzdělávací
prezident Svazu sléváren
České republiky
projekty v oblasti slévárenství s cílem zvýšit kvalifikaci
zaměstnanců sléváren, a tím i zvýšit hodnotu přidané práce v odlitcích, což je jedna z možných cest, jak získat nové
zakázky do sléváren. Tomu napomáhá i vydávání časopi-
dovolte mi, abych vás pozdravil na prahu nového
roku 2013. Nejprve však krátké ohlédnutí za uplynulým rokem 2012.
Rok 2012 nebyl jak pro nás, tak i pro celé české i evropské hospodářství jednoduchý. Přes určité pozitivní záblesky v první polovině roku recese v Evropě pokračuje, což se samozřejmě nás jako malého státu s proexportní politikou přímo dotýká. Bohužel ke stabilnímu
prostředí u nás nenapomáhaly ani příliš šťastné kroky
vlády a spory uvnitř ní ani spory v parlamentu.
Tyto nepříznivé vlivy přímo i nepřímo postihly české slévárenství. Určitý pokles výroby pocítila většina sléváren,
i když ne se stejnou intenzitou. Slévárny hliníku a slitin
neželezných kovů na tom byly o něco lépe než slévárny
šedé či tvárné litiny, ale i ty se potýkaly v druhé polovině
roku s určitým poklesem objemu zakázek.
Rok 2013 bude dle mého názoru pro české slévárny
obdobný jako rok 2012. Slévárny tedy budou muset
dále pracovat ve zhoršených ekonomických podmínkách, protože je docela pravděpodobné, že v tomto roce
bohužel ještě hospodářský růst nenastane; naopak je
možné, že české hospodářství bude dále v recesi a může
klesnout v rozmezí 1–3 %. Toto není příliš optimistická
zpráva, ale je lépe s touto možností počítat a zařídit se
podle toho. Nebude to lehké, ale na druhé straně by
su Slévárenství, jediného odborného časopisu pro české
a slovenské slévárenství.
Jestliže něco umíme, musíme to ukázat. Tím mám na
mysli účast na veletrzích, jako jsou MSV, FOND-EX,
STAIN-LESS, WOODTEC, Strojírenské veletrhy v Lipsku, MIDEST v Paříži a další. Naší snahou je prezentovat slévárny a jejich možnosti většímu počtu potenciálních zákazníků a zároveň i to, že náš obor k České
republice neodmyslitelně patří a má svou dlouholetou
tradici i budoucnost.
V neposlední řadě je to i zastupování našich zájmů ve
Svazu průmyslu a dopravy ČR a zajišťování spolupráce
s Českou slévárenskou společností, na jejímž rozšiřování
máme neustálý zájem.
A co Svaz sléváren ČR v roce 2013? Hlavní je snaha
kontinuálně pokračovat v již rozběhnutých projektech,
zaměřených na vzdělávání pracovníků ve slévárenství,
zajišťování servisu slévárnám, spočívajícího např. v možnosti levnější účasti sléváren na veletrzích, vydávání časopisu Slévárenství, ale i příprava valné hromady SSČR,
protože tato valná hromada bude i valnou hromadou
volební, kde se bude stávající představenstvo před vámi
členy zodpovídat ze své práce, a kde by měl být vytýčen
další směr činnosti svazu.
neměl nastat prudký pokles výroby, ke kterému došlo
Závěrem mi dovolte popřát všem hodně úspěchů
ve druhé polovině roku 2008. Spí še to bude pomalý
i zdraví v roce 2013, podnikatelské štěstí, co nej-
latentní stav, z něhož by Evropě mohlo velmi napomoci
méně vlastních chyb, pevné nervy a víru ve rčení
vyřešení krize eura, zaviněné dluhy Řecka (ale i některých
„Zase bude líp“.
dalších zemí jižní Evropy) a efektivní smysluplné oživování výroby se snahou o zvýšení konkurenceschopnosti
evropské výroby ve světě.
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
I . Va s ko v á
trendy v odboroch: Hutníctvo, Materiály, Energetika,
Chemické technológie, Environmentálne inžinierstvo,
Chémia a Kvalita produkcie. Tak ako v minulosti, aj dnes
sa usilujeme o kvalitnú a odbornú výučbu našich študentov,
nakoľko pedagogický proces je založený na trvalo vysokej
doc. Ing. Iveta Vasková, PhD.
a kvalitnej vedeckej práci vedecko-pedagogických pra-
HF TU v Košiciach
covníkov a dobrej spolupráci s priemyselnou sférou.
Hutnícka fakulta sa člení na týchto osem katedier: Katedra chémie; Katedra metalurgie železa a zlievarenstva;
Katedra neželezných kovov a spracovania odpadov; Ka-
Technická univerzita v Košiciach oslávila v roku 2012
tedra náuky o materiáloch; Katedra tvárnenia kovov; Ka-
významné jubileum, 60 rokov, rovnakého veku sa
tedra pecí a teplotechniky; Katedra keramiky; Katedra
dožíva aj Hutnícka fakulta Technickej univerzity
integrovaného manažérstva.
v Košiciach, zriadená ako jedna z troch zakladajúcich
Pri príležitosti 60. v ýročia založenia fakulty sa konali
fakúlt bývalej Vysokej školy technickej, ktorá sa trans-
20. 9. 2012 oslavy, ktoré začali slávnostným zasadnutím
formovala na terajšiu TU v Košiciach. Fakulta sa opiera
Vedeckej rady Technickej univerzity v Košiciach rozšírenej
o kultúrnu a technickú podstatu hutníckych tradícií a hlá-
o Vedeckú radu Hutníckej fakulty, na ktorom bol na ná-
si sa k duchovným a civilizačným hodnotám a tradíciám,
vrh Hutníckej fakulty Technickej univerzity v Košiciach
ktorých pôvodkyňou bola Banská Akadémia v Banskej
a po schválení vo Vedeckej rade Technickej univerzity
Štiavnici založená roku 1762 Máriou Teréziou, kráľovnou
v Košiciach udelený čestný titul DOCTOR HONORIS CAUSA
uhorskou a českou.
Technickej univerzity v Košiciach Ing. Vladimírovi Sotá-
V odbornom smerovaní fakulty už tradične rezonujú slo-
kovi, predsedovi predstavenstva a generálnemu riaditeľo-
vá ako oceľ, hliník, meď, žiaruvzdorná keramika, ener-
vi Železiarní Podbrezová, a. s., za jeho prínos k rozvoju
getika. Sú to kľúčové slová, ktoré nachádzame v priereze
slovenského a európskeho hutníctva a aktivity v rozvoju
celej existencie Hutníckej fakulty. Samozrejme, je treba
vzťahov medzi Železiarňami Podbrezová, a. s., a Tech-
mať na pamäti, že v dne šnom ponímaní s a fakulta
nickou univerzitou v Košiciach.
orientuje a bude orientovať na progresívne technológie
Na slávnostné zasadnutie Hutníckej fakulty Technickej
vo výrobe, spracovaní a aplikácii týchto materiálov. Je po-
univerzity v Košiciach prijali pozvanie bývalí rektori na-
trebné zdôrazniť, že fakulta pokrýva svojimi aktivitami
šej univerzity, bývalí dekani fakulty, poprední predsta-
celý životný cyklus kovu od primárnej metalurgie, cez
vitelia zahraničných a domácich univerzít, v ýznamní
aplikáciu, až po zhodnocovanie a recykláciu kovonosných
predstavitelia priemyselnej praxe, a samozrejme bývalí
odpadov. Hutnícka fakulta sa v súčasnosti venuje aj veľ-
a súčasní zamestnanci Hutníckej fakulty. Po otvorení
mi atraktívnym oblastiam, ako sú obnoviteľné zdroje ener-
nasledovali príhovory dekana fakulty doc. Dr. Ing. Petra
gie, biometalurgia a nanomateriály.
Horňaka a rektora Technickej univerzit y v Košiciach
V oblasti pedagogiky Hutnícka fakulta v súčasnosti ponúka
Dr. h. c. prof. Ing. Antona Čižmára, CSc. Na slávnosti bola
široké spektrum akreditovaných študijných programov vo
dlhoročným spolupracovníkom a zamestnancom fakulty
všetkých troch stupňoch štúdia. Absolventom stredných
odovzdaná Pamätná medaila Hutníckej fakult y. Sláv-
škôl s maturitou Hutnícka fakulta ponúka od akademic-
nostné zasadnutie pozdravili svojimi príhovormi pred-
kého roku 2012/2013 štúdium v desiatich bakalárskych,
s t av itelia naj v ý znamnejš ích hutníck ych sp olo č nos tí
moderne koncipovaných študijných programoch. V inži-
a zahraničných a domácich hostí z akademického pro-
nierskom štúdiu, ktoré je dvojročné, má možnosť študent
stredia. Slávnosť bola ukončená akademickou hymnou
na Hutníckej fakulte študovať deväť študijných programov.
„Gaudeamus igitur“.
Pre absolventov inžinierskeho štúdia je v ponuke osem
Po slávnostnom zasadnutí prebehla recepcia, na ktorej sa
doktorandských študijných programov, pričom dennú
konal krst „Pamätnej knihy Hutníckej fakulty 1952–2012“,
formu III. stupňa vysokoškolského štúdia je možné na fa-
ktorá bola vydaná pri príležitosti výročia založenia fa-
kulte študovať po dobu štyroch rokov. Študijné programy
kulty. Kniha v dvoch dieloch dokumentuje prierez celej
všetkých troch stupňov vzdelávania pokrývajú najnovšie
existencie fakulty. Prvý diel sa venuje histórii hutníctva
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 ú v o d n Í sl o v o
Hutnícka fakulta TU v Košiciach oslavuje
ú v o d n Í sl o v o
I . Va s ko v á
Rektor TU v Košiciach a dekan HF pri odovzdávaní spomienkového predmetu
Príhovory bývalých absolventov
Slávne vysoké a neomylné prezídium a čestné prezídium
Odborný blok prednášok
Krst
pamätnej
knihy
Skok
cez kožu
Návšteva jaskyne Bystrá
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
I . Va s ko v á
liatia a metalurgie v rámci grantov VEGA a APV V.
katedrám a personálnemu obsadeniu fakulty. Spomien-
Za roky svojej pôsobnosti vychovala katedra 1 322 ab-
kové príspevky bývalých dekanov a významných absol-
solventov, z toho 635 zlievačov, 50 kandidátov technic-
ventov fakulty poskytujú cenné osobné poznatky a po-
kých vied, prípadne PhD., a 2 doktorov technických vied.
hľady na obdobie, v ktorom boli na významnom poste
V súčasnosti je vedúcou Katedry metalurgie železa a zlie-
dekana fakulty alebo spomienky študentov, ktorí zane-
varenstva prof. Ing. M. Fröhlichová, CSc.
chali v histórii existencie fakulty výraznú stopu. Druhý
Konferencia Quo Vadis Zlievarenst vo sa uskutočnila
diel pamätnice uvádza menný zoznam všetkých absolventov
v dňoch 10.–12. 10. 2012 v krásnom prostredí Nízkych
inžinierskeho a doktorandského štúdia Hutníckej fakulty
Tatier na Táloch v hoteli Stupka.
TU v Košiciach.
Konferencie sa zúčastnili účastníci z Českej republiky,
Oslavy 60. výročia založenia Hutníckej fakulty Technickej
Poľska a Slovenskej republiky, prax bola zastúpená spo-
univerzity v Košiciach vyvrcholili dňa 29. 11. 2012 tradič-
ločnosťami: Drevoprogres, s. r. o., Eurocast Košice, s. r. o.,
nou hutníckou slávnosťou „Šachťák“, na ktorej boli fuch-
Heavy Industries, s. r. o., Košice, IGV Technológie, s. r. o.,
sovia prijímaní skokom cez kožu do stavu hutníckeho.
Královopolská slévárna, s. r. o., Metalurg Steel, spol. s r. o.,
Všetky konferencie organizované Hutníckou fakultou
Nemak Slovakia, s. r. o., Schüle Slovakia, s. r. o., Slévárna
v roku 2012 sa konali v slávnostnom duchu osláv 60. vý-
a modelárna Nové Ransko, s. r. o., Vápenka Čertovy scho-
ročia. Jednou z nich bola aj konferencia Quo Vadis Zlie-
dy, a. s., Vesuvius GmbH, Vesuvius Slavia, a. s., WÖHR CZ,
varenstvo, ktorej 4. ročník usporiadali pracovníci Ka-
s. r. o., UPOS, s. r. o., Prakovce, Z – Model, s. r. o., Blansko.
tedry metalurgie železa a zlievarenstva. Zlievarenstvu sa
Okrem uvedených spoločností bola prax zastúpená aj
venuje Hutnícka fakulta od roku 1973, kedy bol Ústav
členmi Združenia zlievarní a kováční Slovenska, Svaz slé-
zlievarenstva vyčlenený zo Strojníckej fakulty a pridru-
váren ČR a Stowarzyszenia Technicznego Odlewników
žený ku Katedre železiarstva. Došlo k zmene názvu na
Polskich. Akademickú obec zastupovali tieto školy: Tech-
Katedru železiarstva a zlievarenstva a súčasne sa zme-
nická univerzita v Košiciach, Žilinská univerzita Žilina,
nila aj skladba zamestnancov a rozšírila sa ponuka pred-
Trenčianska univerzita A. Dubčeka Trenčín, VŠB TU Ostra-
metov. Pedagogický proces bol zabezpečený ako v že-
va, Politechnika R zeszowska R zeszow, AGH Krakow.
leziarskej oblasti, tak aj v oblasti zlievarenstva celým
Odborná časť konferencie bola venovaná aktuálnym té-
radom predmetov, ktoré boli zárukou v ysokej kvality
mam dnešnej doby, cieľom konferencie bola prezentácia
absolventov tohto zamerania. Odbor zlievarenstva riešil
súčasných poznatkov z oblasti výroby odliatkov zo zliatin
množstvo výskumných úloh z praxe v oblasti metalurgie,
železa a neželezných kovov, úloha zlievarenstva pri roz-
odlievania a zlievarenských technológií. Veľkým prínosom
voji automobilového priemyslu, vývoj nových zlievaren-
bol príchod odborníkov z praxe, napríklad v osobe Ing.
ských technológií a materiálov, diskusia o stave zlieva-
J. Vilčka, ktorý čoskoro obhájil kandidátsku dizertačnú
renstva na Slovensku, v Českej republike a Poľsku, ako aj
prácu a po čase sa habilitoval v zlievarenskom odbore.
riešenie ekologických problémov, vyskytujúcich sa v zlie-
Doc. Vilčko bol v rokoch 1988 –1992 vedúcim katedry,
varenstve.
jedno obdobie pôsobil aj vo funkcii dekana Hutníckej
Súčasťou konferencie bola prechádzka do jaskyne Bys-
fakulty. Okrem docenta Vilčka pôsobili na katedre viace-
trá, ktorá má priepasťový charakter, zo sintrovej výzdoby
rí odborníci, ktorí vychovali mnoho úspešných inžinierov
dominujú záclony visiace na sintrových kôrach, od roku
a doktorandov, zastávajúcich dôležité posty v zlievarňach
1971 sa niektoré časti podzemia Bystrianskej jaskyne
v bývalom Československu, aj v dnešnom Slovensku –
využívajú na speleoterapiu. Teplota v jaskyni je od 5,7
Gedeonová, Slebodník, Grígerová, Koreň, Bobok. V ich
do 6,7 °C. Jaskyňa bola vytvorená tektonicko-eróznou
šľapajach dnes pokračujú vo výchove zlievarenských od-
činnosťou a modelovaná podzemným tokom, ktorý mo-
borníkov docenti Malik, Pribulová, Vasková, odborní asi-
mentálne preteká jaskynnými priestormi v hĺbke 15 až
stenti Eperješi, Bartošová a Futáš. V súčasnosti je oblasť
20 m pod úrovňou prehliadkovej trasy. Počas prehliadky
zlievarenstva na Katedre metalurgie železa a zlievarenstva
sme mohli vidieť tri priepasti s hĺbkou okolo 20 m, jas-
HF TU v Košiciach zameraná na teoretické a technologic-
kyňa bola zaujímavá hlavne rôznorodosťou priestorov na
ké disciplíny v oblasti ocelí, liatin, neželezných kovov, vrá-
prehliadkovom okruhu.
tane pokrokových systémov technickej prípravy výroby
Verím, že ďalšia púť Hutníckej fakulty bude úspešná aj
(simulačných procesov) a technológií výroby modelov,
napriek všetkým vplyvom, ktoré nie sú optimistické, ne-
foriem a spôsobov odlievania, tlakovo odlievaných odliat-
vynímajúc hospodársku krízu či situáciu v školstve. Lebo:
kov pre automobilový priemysel. Výskumná činnosť od-
ak sa chce, všetko sa dá a podarí!
delenia Zlievarenstvo je zameraná do oblasti formovacích zmesí, ekologického spracovania odpadov, tlakového
Zdar Boh
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 ú v o d n Í sl o v o
na Slovensku, vývoju štruktúry fakulty, jej jednotlivým
L . H . K a l l i e n / A . C. B a e s g e n / J o s e f H l a v i n k a
zprávy
Svazu sléváren
České republiky
Veletrh MIDEST
z české strany
rekordní
Ing. Josef Hlavinka
r o ční přehle d y / zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Te c hni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: + 420 5 41 142 6 42
te l.: + 420 5 41 142 6 81
te l.+fa x : + 420 5 41 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Evropská Unie
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
FOR SURFACE 2013
7. r o č n í k ve l e t r h u p ov r c h ov ýc h
ú p r av a n á t ě r ů
Te r m í n : 2 3. –25. d u b na 2013
Místo konání: PVA EXPO PRAHA, Praha
B li ž š í info r m a c e: w w w.fo r sur fa ce.c z
56 generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
v ýkonný ředitel SSČR
Ve dnech 6.–9. 11. 2012 hostilo pařížské
výstaviště Villepinte nejvýznamnější
francouzský veletrh subdodávek MIDEST
2012. Česká účast převálcovala všechny
předchozí ročníky, kdy se zde sešlo rekordních 30 firem v rámci českého stánku a 2 jako samostatně vystavující. Byly
mezi nimi tradiční subjekty, ale i řada
nováčků, z čehož plyne, že francouzský,
potažmo evropský trh je pro naše firmy
stále velmi důležitý a zajímavý. V rámci
veletrhu proběhl i pestrý doprovodný
program a Zastupitelský úřad (ZÚ) mj.
zorganizoval pro firmy přímo na výstavišti seminář s českým právníkem žijícím
ve Francii a neformální setkání vystavovatelů s jejich obchodními partnery
a dalšími hosty na ZÚ, kde se sešlo přes
130 hostů.
V Paříži jsme se setkali s naší velvyslankyní Marií Chatardovou a požádali ji o rozhovor. Chtěli jsme získat několik informací. Zde jsou odpovědi na naše otázky.
Veletrh MIDEST se pravidelně opakuje, čím se letošní lišil od těch předcházejících?
Veletrh MIDEST byl letos ve srovnání
s předchozími ročníky poněkud specifický. Patrný byl určitý pokles absolutního počtu zahraničních vystavovatelů
nebo odborných návštěvníků. Tento fakt
byl však dán mj. předsunutím termínu
o 14 dnů a kolizí se současně probíhajícím konkurenčním veletrhem ve Švédsku. Příští rok se bude MIDEST konat již
opět ve vhodnější druhé polovině listopadu. I přes tento fakt je však kvalita
veletrhu i nadále velmi vysoká. Navíc firmy, které jezdí na veletrh MIDEST každoročně, potvrzují, že jejich cílem není
pouze lákat nové spolupracovníky, ale
především se setkávat s těmi stávajícími
jak francouzskými, tak z dalších zemí,
neboť tato výstava je vysloveně průřezová a tzv. svodná, patří mezi 2 až 3 nejdůležitější v Evropě. Schází se zde pravidelně přední nejen evropské, ale i světové špičky (návštěvníci celkem z více než
60 zemí), které tento typ veletrhů velmi
přísně selektují a vybírají jen ty hlavní,
mezi které MIDEST nesporně patří. Ve-
Josef Hlavinka
Česká republika byla na veletrhu MIDEST zastoupena řadou firem
letrh typu MIDEST rovněž poskytuje vítanou možnost mnohem jednodušeji navazovat zajímavé kooperační vztahy se
svými spoluvystavovateli na českém
stánku, k čemuž se firma v běžném roce
moc často nedostává.
Jak hodnotíte účast českých firem
na veletrhu?
Český stánek a velmi pestrý vzorek firem
znovu názorně ukázal odborným návštěvníkům pokračující tradici českého
průmyslu, který má i v dnešní nelehké
době stále schopnost prosazovat skrze
malé a středně velké podniky svoje inovační postupy, a to jak v řadě moderních
oborů, tak i tradičních s bohatou historií,
jako je třeba české slévárenství. Pro řadu
firem, které se veletrhu účastní pravidelně a které se scházejí se svými stálými
partnery na podobných akcích, je možnost začlenění do podobného centrálního českého stánku velmi důležitá.
Obchodování ve Francii má svá pravidla. Měli možnost čeští vystavovatelé získat potřebné informace?
Ano, v letošním roce uspořádalo ZÚ ve
spolupráci s realizátorem seminář pro firmy přímo na výstavišti v podobě setkání
s českým právníkem žijícím ve Francii.
Mezi hlavní témata semináře, který byl
účastníky velmi ceněn, patřily praktické
rady, jak vhodně založit firmu ve Francii
ve vazbě na její charakter a aktivitu, role
zástupců, specifika a úskalí smluvního
vztahu s nimi, co dělat v případě sporu,
otázky okolo plateb a splatností, jak
optimálně vymáhat pohledávky apod.
Následovala živá diskuze, která přinesla
řadu velmi poučných zkušeností a závěrů. Na základě zkušenosti s tímto
seminářem se nejen ZÚ domnívá, že podobný typ semináře by se měl stát takřka povinným pro všechny vývozce, a to
zdaleka nikoliv pouze do Francie nebo
jen těch začínajících.
Zapojil se Zastupitelský úřad Paříže
do programu dění českých vystavovatelů na veletrhu?
V zájmu ještě většího zviditelnění českých firem a k usnadnění jejich jednání
po čas veletrhu uspořádal ZÚ ve spolu-
Jaká je šance pro české firmy uspět
ve Francii?
Francouzské firmy poslední dobou odkládají čím dál více vůči zemím střední
Evropy ostych, a přestože ještě občas je
vidět drobná nedůvěra, jsou při výběru
Co přinesl letošní MIDEST z pohledu
české účasti a jaká je jeho budoucnost?
Rekordní účast českých firem na stánku
i mimo něj potvrzuje fakt, že trh subdodávek, strojírenství, slévárenství a další zpracování materiálů, spolupráce na
vývoji nebo komplexní zajištění dodávky
„na klíč od A do Z“ českým subjektem,
patří k nejdynamičtějším oborům u nás.
Zúčastněné české firmy znovu potvrdily,
že letos byl pro ně MIDEST z hlediska
uskutečněných jednání a projeveného
zájmu odborných návštěvníků úspěšný.
Převažovala kvalita, a proto naše firmy
znovu při odjezdu jednoznačně konstatovaly, že se do Francie chtějí příští
rok vrátit a svou účast na veletrhu vidí
jako nezbytnou.
Z pohledu ZÚ konstatujeme, že zkrátka
a dobře, ač v době rozmachu internetu,
podobný veletrh nic nenahradí. Mimo
jiné také z toho důvodu, že pro firmy je
Ing. Hlavinka a Ing. Kočí před
stánkem SSČR
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 57
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Jak se vyvíjí zaměření veletrhů?
Ukazuje se čím dál tím více, že trh se subdodávkami, v době dnešního nejistého
evropského a světového vývoje hospodářství, bude nadále patřit ke klíčovým
oborům, jehož vliv na stabilitu a určitou
dynamiku českého vývozu skrze menší
a středně velké podniky stále poroste.
Uspět v tomto segmentu není zdaleka
samozřejmé; je to výsledek mnoha let
tvrdé práce a aktivního přístupu k trhu.
Důležitost veletrhu, jehož mottem byl letos, nikoliv náhodou, automobilový průmysl, podtrhlo zahájení samotným ministrem A. Montebourgem, jehož následovala celá řada významných hostů
z Francie i z dalších zemí z řad odborné
veřejnosti.
práci s realizátorem českého stánku přátelské večerní setkání s jejich partnery
v prostorách ZÚ, jehož se zúčastnilo přes
130 hostů z řad českých, francouzských
a dalších partnerů. Tento typ setkání je
pro firmy velmi důležitý, neboť umožňuje mnohem jednodušší, koncentrovanější a delší setkání s partnery v reprezentativních prostorách ZÚ, které na zahraniční hosty pochopitelně velmi vhodně působí. Tento jasně cílený společenský
podnik se setkal opět s velkým úspěchem jak u vystavovatelů, tak u jejich
pozvaných partnerů a mnozí z nich deklarovali, že jinak by se s dalšími partnery, v takto relativním klidu a na delší
čas, v rámci nabitého programu veletrhu
těžko sešli.
nových partnerů „ze zemí bývalého východního bloku“ mnohem vstřícnější
(což je dáno mj. nutností snižovat náklady či prostě hledat další nové partnery, a přece jen do střední Evropy je to
blíže). Naše firmy zde mají čím dál pevnější půdu pod nohama a jakmile spolupráci začnou, zpravidla funguje dobře
a dohody se dodržují, protože naše firmy si ve Francii postupně vybudovaly pověst, že odborně i technologicky jsou
na výši srovnatelné s Německem, ale
stále o něco levnější (i když už ne vždy),
takže jsme stále jednou z nejzajímavějších voleb pro kooperaci či určitou rozumnou delokalizaci výroby.
Josef Hlavinka / Iveta Musilová
Zaměstnavatelé,
využijte jednu
z posledních
možností získání
finanční podpory
na vzdělávání
pracovníků
ve slévárenství!
Ing. Iveta Musilová, Ph.D.
Z P R áV y S VA Z U S L é Vá R E N Č E S K é R E P U B L I K y
Ing. Hlavinka s (zleva) J. Šmídovou (CzechTrade) a velvyslakyní
ČR M. Chatardovou
velmi důležitá, a v těchto silně technických oborech obzvlášť, vůči zákazníkům
jasná kontinuita, kdy zakázky jsou zde
typicky dlouhodobého rázu a velmi často nějaký hmatatelný výsledek (tj. zisk)
z budoucí spolupráce mezi českým a zahraničním subjektem je otázkou mnoha
měsíců, spíše však let trpělivé a postupné práce.
Ze všech výše zmíněných důvodů doporučujeme dobrou tradici českých stánků (i v době kritického nedostatku peněz) na veletrhu MIdEST zachovat i do
příštích let, ať již formou oficiální účasti či formou společných výstav a veletrhů, neboť pomoc státu a ambasády je
pro firmy nesmírně důležitá, dodává jim
pocit jistoty a určité vhodné prestiže vůči
jejich klientům.
Děkujeme Vám za rozhovor.
Bauma 2013
M e z i n á r o d n í ve l e t r h s t ave b n í
techniky
Te r m í n : 15. –21. d u b na 2013
M í s t o ko n á n í : M n i c h o v, N ě m e c ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. b a u m a .d e
8
dovolte nám, abychom vás stručně informovali o současných možnostech čerpání finanční podpory na vzdělávání pracovníků ve slévárenství.
Zaměstnavatelé mohou stále ještě využít
k financování vzdělávání svých zaměstnanců projekty „Vzdělávejte se pro
růst!“ nebo „Vzdělávejte se pro stabilitu!“.
Svaz sléváren ČR je připraven poskytnout
vám výukové materiály pro 7 profesí (viz
s. 59) a zajistit realizaci vzdělávacích
aktivit v obou uvedených projektech.
Vz d ě l á ve j t e s e p r o r ů s t
Projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ je zaměřen na podporu zaměstnavatelů,
kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi a v současné době
realizují svoji činnost v odvětvích
s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP.
Projekt je určen pro všechny typy podniků (malé, střední i velké) v následujících
odvětvích – strojírenství (zahrnuje i slévárenství, pozn. red.), stavebnictví, nezávislý maloobchod (zde jen malé
a střední podniky), terénní sociální služby, odpadové hospodářství.
O finanční podporu mohou zaměstnavatelé žádat, pokud realizují svoji
činnost v uvedených odvětvích a buď nabírají nové pracovníky, které je třeba
patřičně vyškolit či rekvalifikovat, nebo
potřebují zvýšit odborné znalosti či
dovednosti stávajících zaměstnanců.
Projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ je realizován v období 31. 5. 2011 – 31. 7.
2013 a byla na něj z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vy-
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
členěna částka 850 000 000 Kč, přičemž vzdělávací aktivity musí být
ukončeny k 31. 5. 2013.
Vzdělávejte se pro stabilitu
Cílem projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ je podpořit udržení pracovních
míst u těch zaměstnavatelů, kteří se
v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně
obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Zaměstnavatelům bude
umožněno, aby pro své zaměstnance
v době, kdy jim nejsou schopni přidělit
práci, realizovali odborný rozvoj. Tím dojde kromě udržení pracovních míst k naplnění druhého, neméně podstatného
cíle projektu – zvýšení kvalifikace zapojených zaměstnanců a posílení jejich
zaměstnatelnosti.
Projekt je určen zaměstnavatelům,
kteří:
a) v důsledku negativního vývoje ekonomiky nejsou ve svých provozovnách
schopni přechodně přidělovat svým
zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby,
b) u těchto zaměstnanců z tohoto důvodu byli nuceni přistoupit k aplikaci
§ 209 ZP,
c) zároveň mají zájem využít dobu, po
kterou nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci, pro jejich vzdělávání a odborný rozvoj.
Projekt umožní zaměstnavatelům získat
finanční příspěvek na realizaci odborného rozvoje zaměstnanců včetně příspěvku na mzdové náklady vzdělávaných
zaměstnanců vzniklých za dobu jejich
účasti na odborném rozvoji.
Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ je
realizován v období 17. 9. 2012 –
31. 8. 2015, přičemž vzdělávací aktivity musí být ukončeny k 30. 6. 2015.
Na realizaci projektu byla z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vyčleněna částka 400 000 000 Kč.
Bližší informace:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/
esf/projekty/projekt_vzdelavejte_se_
pro_stabilitu~
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/
esf/projekty/projekt_vzdelavejte_se_
pro_rust~
»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W
»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W
»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W
šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ»gªè
šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ»gªè
šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ»gªè
Vzdělávejte se!
’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»C·ª³¸¹»WÞ
Ýĩĩ˜…š
ĩ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ‘—˜–
’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»C·ª³¸¹»WÞ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩĩ
Ýĩĩ˜…š
ĩ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹
’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»C·ª³¸¹»WÞ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ‘—˜–
Ýĩĩ˜…š
ĩÝÝĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ—”‰‡…—˜…ĩš‰ĩ—š–‰’—˜š
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩĩ
ĩĩ”–…‡“š’ĩ”—“šŒ“ĩŒ“—”“ˆ%—˜šĩñĩ”—…–
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ‘—˜–
Ý ĩĩ‘“ˆ‰…–
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹
»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W
ÝÝÝĩĩ—š–‰’—0ĩĩ
Máme
pro
vás
připraveny
výukové
materiály.
ĩĩ—š–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹
’¦gªĩ»¿©R±C»C³W
ÝÝ
ĩ
Ý ĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ—”‰‡…—˜…ĩš‰ĩ—š–‰’—˜š
Obraťte
se na nás.
Ýĩĩ”–…‡“š’ĩ”—“šŒ“ĩŒ“—”“ˆ%—˜šĩñĩ”—…–
ĩĩ »ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²® ¿ª²Wĩ‰™
Ý ‘“ˆ‰…–
’¦gªĩ»¿©R±C»C³Wĩ¯ªĩµ€®¿µn¸´§ª³´ĩµ´¹€ª§C²ĩ¸±O»C·ª³¸°O­´ĩ´§´·ºĩ
Jsme
tu proto,ĩ¿ª²Wĩ‰™
abychom vám pomohli.
»ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²®
ĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ—”‰‡…—˜…ĩš‰ĩ—š–‰’—˜š
ĩĩ”–…‡“š’ĩ”—“šŒ“ĩŒ“—”“ˆ%—˜šĩñĩ”—…–
ĩĩ
‘“ˆ‰…–
šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ»gªè
ĩĩ
ĩ
’¦gªĩ»¿©R±C»C³W
ĩĩ
ĩ
ĩ
ĩĩ
ĩ
”·´«ª¸®´³C±³Wĩ¬¦·¦³¨ªĩ¯ªĩ¿¦§ª¿µªKª³¦ĩ¸¾³ª·¬®¨°p²ĩµ·´µ´¯ª³W²
’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»C·ª³¸¹»WÞ
ĩĩ
ĩ
´§´·´»p¨­ĩ¿³¦±´¸¹Wĩg°´±ĩ¦ĩµ·´«ª¸³W¨­ĩ´·¬¦³®¿¦¨WÞ
»ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²®
¿ª²Wĩ‰™
ĩĩ
Ýĩĩĩĩ˜…š
ĩ ĩ
ĩĩ
ÝÝĩĩš™˜ĩ†–’“
ĩĩ—š–‰’—0ĩ‘—˜–
ĩĩ
ĩ
Ýݘ™ĩ†‰–‰‡
ĩĩ—š–‰’—0ĩĩ
ĩĩ
ĩ
ĩĩ
ĩ
ĩĩ
ĩ
ÝÝĩĩ
š™˜ĩ”–…Œ…
ĩĩ—š–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹
ĩ
ĩĩ
Ýݗ”'—ĩ““‘“™‡ĩ
ĩĩ
ĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ—”‰‡…—˜…ĩš‰ĩ—š–‰’—˜š
ÝÝĩĩ—”'ĩ¦ĩš“'˜ĩ†–’“
ĩ
ĩĩĩĩ”–…‡“š’ĩ”—“šŒ“ĩŒ“—”“ˆ%—˜šĩñĩ”—…–
ÝÝĩĩš'†ñ˜™ĩ“—˜–…š…
ĩĩĩĩ
ĩ
‘“ˆ‰…–
ĩ
Ýĩĩ—“'ĩ˜%’‰‡0‡Œĩ2‰‰ž–‰’
†±®rgWĩ®³«´·²¦¨ªÞ
ĩĩ
Ýĩĩ—'˜ĩ2–ĩ’…ˆĩ—ž…š“™
ĩ
—»¦¿ĩ¸±O»C·ª³ĩ
ª¸°Oĩ·ªµº§±®°¾
ĩĩ
ݒ¦gªĩ»¿©R±C»C³W
ĩĩ
‰—ĩ—š–‰’—ĩ—”“‰
’“—˜
˜ª¨­³®¨°CĩÌâĩÐËÐĩÔÔĩ†·³´
ĩĩ
ĩ
ĩ
¹ª±ÝÞĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÒËâĩĩ«¦½Þĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÎÎ
ĩĩ
ĩ
ªñ²¦®±Þĩµ·@¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
»ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²®
ĩĩ
¿ª²Wĩ‰™
¼¼¼Ý¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
†±®rgWĩ®³«´·²¦¨ªÞ
—»¦¿ĩ¸±O»C·ª³ĩ
ª¸°Oĩ·ªµº§±®°¾
ĩĩ
ĩ
˜ª¨­³®¨°CĩÌâĩÐËÐĩÔÔĩ†·³´
ĩĩ
†±®rgWĩ®³«´·²¦¨ªÞ
¹ª±ÝÞĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÒËâĩĩ«¦½Þĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÎÎ
ĩĩ
ĩ
ªñ²¦®±Þĩµ·@¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
—»¦¿ĩ¸±O»C·ª³ĩ
ª¸°Oĩ·ªµº§±®°¾
inzerat.indd 1
ĩĩ
ĩ
˜ª¨­³®¨°CĩÌâĩÐËÐĩÔÔĩ†·³´
ĩĩ
¹ª±ÝÞĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÒËâĩĩ«¦½Þĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÎÎ
ĩĩ
ªñ²¦®±Þĩµ·@¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
ĩĩ
ĩ
ĩĩ
ĩ
ĩĩ
05.02.08 12:12:58
¼¼¼Ý¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
inzerat.indd 1
¼¼¼Ý¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
05.02.08 12:12:58
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
9
J a n To l a r
zprávy
Svazu modeláren
České republiky
lá
č
ren eské
re
publik y
z mod
sva
e
A s s o c iat i o n of p at te r n s h o p s
of t h e Cze c h R e p u b li c
M o d e ll b au e re i e nve r b a n d
d e r Ts c h e c his c h e n R e p u b lik
zpr áv y svazu m o d el á ren česk é republik y
1956
S e k re t a r iát :
M Te Z s . r. o.
J a ms ká 235 8 /45
591 01 Ž ďá r na d S á z avo u
te l.: + 420 5 6 6 6 6 6 4 4 0
fa x : + 420 5 6 6 6 6 6 574
mtez @mtez.c z
60 129. valná hromada
Svazu modeláren
České republiky
I n g . J a n To l a r
Není mnoho řemeslných odborníků, kteří udržují pravidelná setkání a kontakty,
jako jsou čeští a slovenští modeláři. Dvakrát ročně pořádají setkání členských
společností sdružených ve Svazu modeláren ČR.
V situaci, kdy některé modelárny jsou
čistě komerční bez slévárenského zázemí
a jiné jsou součástí ekonomicky silnějších
sléváren nebo tradičně mají na určitou
slévárnu návaznost, není jednoduché
nalézat společná témata. Pokud si chtějí modelárny zachovat výrobu slévárenských modelů jako základní předmět
podnikání, musí úzce spolupracovat se
slévárnami doma i v zahraničí. Spotřebitel odlitků pro svoji finální výrobu vyhledává výrobce odlitků a zajištěnost potřebných modelov ých zařízení po nechává převážně na něm. Je tedy opodstatněné, že Svaz modeláren je součástí
Svazu sléváren ČR a má přístup k informacím a projektům organizovaným tímto sdružením.
V tržní ekonomice je logické, že si celá
řada modeláren vzájemně konkuruje,
chrání si svoje obchodní teritoria a duševní vlastnictví. I v takto složitých podmínkách se výboru Svazu modeláren daří
nalézat společnou problematiku a připravit takový program valných hromad,
aby byl zajímavý pro všechny účastníky
(obr. 1). Je dlouholetou tradicí, že organizací valných hromad jsou pověřovány
konkrétní modelárny. Tentokrát byla pověřena Modelárna, s. r. o, dříve Modelárna ŠMERAL, spol. s r. o.
Valná hromada proběhla 25.–26. 10.
2012 v hotelu Santon v Brně za účasti
22 modeláren, z toho 2 ze Slovenska.
V průběhu prvního dne jednání, kromě
organizačních záležitostí souvisejících
s činností svazu a průběhem valné hromady, byla na programu rozsáhlá diskuze, kdy zástupci jednotlivých modeláren informovali o stavu zakázkové náplně, stavu kvalifikovaných pracovníků,
technických novinkách a o předpokládaném vývoji oboru. V rámci svého vystoupení seznámil Ing. Jan Tolar přítomné s činností České slévárenské společnosti, připomněl významné postavení ČR prostřednictvím ČSS ve světové
organizaci WFO a krátce referoval o jubilejním, 70. světovém slévárenském kongresu konaném v mexickém Monterrey,
kterého se zúčastnil jako delegát ČSS.
Závěry z diskuze lze shrnout následovně:
– ze strany zákazníků je obrovský tlak
na termíny dodávek odlitků a tím
i zhotovení modelů;
– zejména ze strany zahraničních odběratelů je snaha maximálně snížit cenu
modelového zařízení, nejlépe nenést
žádné náklady spojené s výrobou,
jeho udržováním a skladováním;
– poměrně dobře si vedou modelárny,
kde převažuje přímý export a návaznost na zahraniční slévárny;
– stoupá potřeba modelů na jedno použití (polystyren, bezmodelové formování);
– většina modeláren se potýká s nedostatkem odborně kvalifikovaných modelářů.
Zazněla rovněž kritická slova na neúčast
zástupce Svazu sléváren ČR na valné hromadě (Ing. Hlavinka byl omluven – ve
stejném termínu se účastnil jednání na veletrhu MIDEST v Paříži, pozn. red.). V odpoledním programu proběhla prezentace
pozvaných firem, které dodávají do modeláren různá zařízení nebo materiály.
Obr. 1. Společné foto všech účastníků valné hromady před hotelem Santon
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
J a n To l a r
Obr. 3. Technické muzeum v Brně – expozice parních motorů
Obr. 4. Závěr prvního dne valné hromady s posezením u moravského vína
Obr. 5. Atmosféru společenského večera zpříjemňovala cimbálová muzika Slováckého krůžku Brno (vpravo Ing. Tolar)
Firma ITALCOMMA, spol. s r. o., prezentovala obráběcí CNC stroje jednoho
z největších světových výrobců, italské
firmy CMS. Prezentaci provedl přímo pracovník hlavního výrobního závodu z Itálie.
Dále se představila firma STYROL z Valašského Meziříčí jako dodavatel polystyrenu a firma PORTAFLEX, která předvedla průhledná plastová přehrazení
průmyslových prostor. Celodenní program byl zakončen návštěvou Technického muzea Brno (obr. 2), kde účastníci
valné hromady zhlédli s průvodcem velmi rozsáhlý depozitář parních motorů,
automobilů, motocyklů, hudebních hracích strojů a různých zařízení (obr. 3)
včetně funkční slévárny.
Společenský večer (obr. 4) byl věnován
moravsko-slováckému folkloru. Představila se cimbálová muzika Slováckého krůžku Brno pod vedením primáše Ing. Jožky
Pokorného a k dobré náladě při vínečku
přispěl sólovým zpěvem i člen mužského
pěveckého sboru Slováckého krůžku Ing.
Jan Tolar v horňáckém kroji (obr. 5).
Druhý den jednání pokračovalo diskuzí na
přednesená témata a přípravu 130. valné hromady.
Valná hromada probíhala, jak je mezi
modeláři zvykem, v přátelské atmosféře
a v naději, že i přes nepříznivý vývoj evropské ekonomiky učiní modeláři vše pro
přežití tohoto krásného řemesla.
V závěru po schválení usnesení poděkoval předseda Richard Jírek všem za aktivní účast, za organizační zajištění a po
všech stránkách kladně hodnocenou valnou hromadu ukončil.
1. veletrh technologií pro
svařování, pájení a lepení
Te r m í n : 2 3. –25. d u b na 2013
Místo konání: PVA EXPO PR AHA, Praha
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.fo r w e l d .c z
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 61
zpr áv y svazu m o d el á ren česk é republik y
Obr. 2. Účastníci valné hromady SMČR na exkurzi v Technickém
muzeu v Brně
Jiří Fošum
zprávy
České slévárenské
společnosti
zpr áv y česk é sl é vá rensk é sp o lečn o sti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
5 42 214 4 81
m o b il: 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
Odborná komise
pro formovací
materiály při ČSS
pracuje nepřetržitě
již padesát let
Ing. Jiří Fošum
F o t o: S A N D T E A M , s . r. o .,
fotoarchiv
V letošním roce se sejde celostátní Odborná komise pro formovací materiály
na svém již 163. pracovním zasedání po
padesáti letech nepřetržité aktivní činnosti ve prospěch českého a slovenského
slévárenství.
Její předchůdkyní byla již koncem 50. let
založená Komise pro jílová pojiva, která
sdružovala pracovníky výzkumných ústavů z oboru slévárenství a nerostných surovin společně s odborníky na formovací materiály z předních československých
sléváren. Jejím vedením pověřil tehdejší
vedoucí slévárenského výzkumu v Brně,
Dr. Ing. Plešinger, zkušeného vedoucího
výzkumného pracovníka, Dr. Ing. Josefa
Dlezka, CSc. (obr. 1). Vědeckým tajemníkem byl Ing. Antonín Hruška z ÚNS
Kutná Hora. Řešily se problémy křemenných písků, bentonitů a vazných jílů. Postupně se komise rozšířila na 12–15 čle-
Obr. 1. J. Dlezek, předseda
OK v letech 1963 až
1986 (foto archiv)
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
62 nů a časem bylo rozhodnuto, že se její
činnost zaměří na všechny suroviny a výrobní postupy forem a jader.
K historickému aktu došlo 27. 6. 1963 ve
Šmeralových závodech v Brně, kde se
opět pod vedením Dr. Josefa Dlezka poprvé sešla Celostátní odborná komise
pro formovací látky (od té doby tradičně
zkracovaná jako KOFOLA) (obr. 2). Jednatelem komise byl zvolen Ing. Leo Rotter
(Šmeralovy závody Brno), (obr. 3) a vědeckým tajemníkem Ing. František Klát
(ŽĎAS). Dalšími zakládajícími členy byli:
paní Marie Benešová (Nová Huť Ostrava),
Ing. Petr Jelínek (Vítkovice), Ing. Rudolf
Paulíček (TS Martin), Ing. Václav Šveda
(Tatra Kopřivnice), Petr Ševela (ZPS Zlín),
Václav Buzek (ČKD Praha), Ing. Břetislav
Hodaň (MŽ Olomouc), Ing. Jaroslav
Marek (Škoda Plzeň) a Jaroslav Dvořáček
(ČKD Hradec Králové); (názvy tehdejších
podniků jsou ve zkrácené „nadčasové“
podobě). Ještě v tomtéž roce byla další
dvě zasedání komise, ve ŽĎAS a ČKD
Praha, kde již figuroval jako hlavní „pískař“ ČKD, legendární Josef Duda. Postupně přibývaly zastoupené významné
slévárny, např. Slatina Brno, Uničovské
strojírny, ŠKODA České Budějovice, ČKD
Kutná Hora, ČKD Blansko, LIAZ Liberec,
Kovosvit Sezimovo Ústí, MZ Hronec, VSŽ
Košice a další odborníci z výzkumných
ústavů (SVÚM-VSl Brno, ÚNS Kutná
Hora) a vysokých škol (VŠB Ostrava, VUT
Brno, ČVUT Praha a TU Košice). Jako specialisti na formovací materiály pracovali
v komisi budoucí vynikající vysokoškolští
učitelé, vysocí akademičtí funkcionáři
a předsedové České, příp. Světové slévárenské společnosti, prof. Ing. Petr Jelínek,
CSc., dr. h. c., prof. Ing. Karel Rusín,
DrSc., prof. Ing. Stanislav Hanzl, CSc.,
a prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc., (pro stručnost zde neuvádíme všechny jejich akademické a spolkové funkce). Dr. Dlezek
Obr. 2. Členové Odborné komise při prohlídce města Kutná Hora (foto P. Jelínek)
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
Jiří Fošum
Obr. 3. Obr. 4. Ing. Leo Rotter, jednatel OK od roku
1963 do roku 1984
P. Jelínek, předseda
OK v letech 1968 až
1969
chovává původní struktura porady: první den jsou systematicky projednávána
odborná témata komise, druhý den následuje prohlídka provozu slévárny a diskuze s jejími pracovníky.
Většinu práce však provedli a stále provádějí členové komise mimo vlastní dobu
pracovních porad, tj. doma při zpracovávání analýz, odborných statí, hodnocení
apod.
Hlavní náplní práce vždy byla přímá aktivní pomoc slévárnám v oblasti formovacích materiálů a technologií. Zvláště
v prvních desetiletích své činnosti šířila
komise teoretické i praktické znalosti ve
výběru surovin formovacích směsí, metodice laboratorního zkoušení, kritickém
hodnocení jednotlivých typů formovacích
směsí, jejich správné přípravě a provozní
aplikaci, vysvětlování příčin specifických
vad odlitků a jejich odstraňování. V dnešním konkurenčním prostředí tržního hospodářství je někdy obtížná upřímná výměna zkušeností, kdy si v mnohých slévárnách a dodavatelských firmách velmi
přísně hlídají své know-how.
Přesto komise znovu zahájila např. cyklus kritického hodnocení využívání jednotlivých typů formovacích technologií
ve slévárnách.
Osvědčenou metodou činnosti bylo vytváření tematických podskupin, jejichž práce se zúčastňují mimo vlastní členy i pracovníci dalších sléváren. Po určitou dobu
pracovaly aktivně např. tyto podskupiny:
A. Burian, předseda
OK od roku 1986
– Směsi s vodním sklem (vedoucí podskupiny Ing. Alois Burian, CSc.);
– Hygiena a bezpečnost práce (vedoucí podskupiny Ing. Jan Baumruk);
– Nátěry na formy a jádra (vedoucí podskupiny Ing. Jiří Ulrich);
– Nekřemenná ostřiva (vedoucí podskupiny Ing. Jiří Křístek, CSc.);
– Směsi s organickými pojivy (vedoucí
podskupiny Josef Duda);
– Vady odlitků a formovací materiál (vedoucí podskupiny Ing. Tomáš Elbel,
CSc.);
– Regenerace ostřiv (vedoucí podskupiny Ing. Bohumil Polášek, později
RNDr. Luděk Fröhlich);
– Názvosloví formovacích látek (vedoucí podskupiny Ing. Jiří Fošum).
Významná a dodnes aktivně pracující je
Podskupina pro bentonitové směsi. Původně řešila zavádění jednotných formovacích směsí (vedoucí podskupiny
Ing. Jiří Kadlec, Ing. Radmila Pekárková,
Ing. Tomáš Elbel, Ing. Jaroslav Kříž). V současné době ji vede s více než 50 členy
a dvěma pravidelnými poradami v roce
velmi iniciativně a úspěšně Ing. Alois
Neudert, Ph.D. Velmi bohatá vždy byla
a stále zůstává publikační a přednášková
činnost členů komise. Jen v časopise Slévárenství vyšlo více než 500 jejich článků, k tomu přistupují stati ve Slévárenských ročenkách a monotematických
bulletinech ČSS. Od začátku 60. let měla
KOFOLA na Slévárenských dnech svou
Obr. 7. Účastníci mezinárodní konference zaměřené na formovací materiály – Devět Skal
Obr. 6. 60. zasedání OK v ČKD Praha – Slévárny; (zleva) J. Fošum, J. Krajíček, J. Fiala, J. Duda, T. Elbel, P. Heroudek,
J. Ulrich, E. Procházka, J. Baumruk, L. Rotter, R. Šalbut,
J. Dlezek (foto P. Jelínek)
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 63
zpr áv y česk é sl é vá rensk é sp o lečn o sti
vedl komisi od jejího založení v roce
1963 až do roku 1986, kdy odchází do
důchodu. Během jeho zahraničního angažmá jej v roce 1968–1969 zastupuje
stávající vědecký tajemník Ing. Petr Jelínek (obr. 4.) jako reprezentant VŠB
Ostrava. Od r. 1986 vede komisi Ing.
Alois Burian (obr. 5), blízký spolupracovník Dr. Dlezka ze SVÚM-VSl, Brno. Do
funkce vědeckého tajemníka nastupuje
v roce 1992 Ing. František Mikšovský,
CSc. (VŠB Ostrava). V roce 1984 po odchodu jednatele komise Ing. Leo Rottera
do důchodu vykonával funkci hospodáře Bohumír Kutěj (PBS Brno). Za 50 let
prošlo odbornou komisí více než 150 členů, řada z nich zde působila a dodnes
působí dlouhá léta. Mohli bychom jmenovat několik desítek členů, kteří v komisi odvedli množství aktivní odborné
práce, mezi nimi již 16 členů odešlo na
věčnost. Po listopadu 1989 někteří zkušení provozní i výzkumní odborníci z komise přešli k zahraničním či domácím
dodavatelským nebo servisním firmám,
příp. založili firmu vlastní. Vedení komise však stále dbalo a dbá na přijímání
nových mladých pracovníků ze sléváren.
V období let 1964–1989 se komise scházela k pravidelným dvoudenním poradám čtyřikrát do roka střídavě v členských slévárnách a ústavech (obr. 6).
Od r. 1990 vzhledem k výrazným hospodářským změnám v zemi se počet porad během roku snížil. Stále se však za-
Obr. 5. zpr áv y česk é sl é vá rensk é sp o lečn o sti
J i ř í F o š u m / J a r o m í r R o u č k a / A nt o n í n Z á d ě r a
velmi navštěvovanou přednáškovou
sekci. K této praxi jsme se poslední dva
roky vrátili. Za svou historii uspořádala
komise desítky celostátních monotematických seminářů a konferencí na Moravě, ale i např. v jižních Čechách (Český Krumlov, Třeboň, Tábor) a dále řadu
školení odborných profesí (laboratoře,
přípravny formovacích hmot, slévárenští
technologové). V roce 1998 zahájila ve
spolupráci s Českou slévárenskou společností a firmou Sand Team, spol. s r. o.,
cyklus mezinárodních konferencí zaměřených na formovací materiály, pořádaných převážně na Vysočině (obr. 7), který bude mít letos už své 13. pokračování (viz Pozvánka níže).
Pro rozšiřování odborného rozhledu nejen svých členů pořádá komise zahraniční zájezdy do sléváren a provozů výrobců formovacích materiálů, dříve jen
do Polska a východního Německa, dnes
také do Nizozemska, Itálie, Slovinska,
Anglie či na slévárenské veletrhy GIFA
v Düsseldorfu. Přední členové komise se
zúčastňují spolupráce v mezinárodních
komisích CIATF, např. pro formovací
směsi s anorganickými pojivy, slévárenská ostřiva nebo uhlíkaté přísady do bentonitových směsí.
Řada ocenění, kterých se dostalo komisi i jejím členům od České vědecko-technické společnosti a České slévárenské společnosti, je dokladem soustavnosti, náročnosti a píle, se kterou poskytuje účinnou pomoc českým a slovenským slévárnám.
Do mnoha dalších let úspěšné práce
přejeme OK KOFOLA hodně mladých,
talentovaných a pro obor zapálených
členů, aby i nadále české slévárenství
ve světě budilo respekt a důvěru.
Pozvánka
50 let OK KOFOLA /
/13. mezinárodní
konference Slévárenské
formovací materiály
Odborná komise pro formovací materiály KOFOLA při ČSS pořádá pravidelně od roku 1998 mezinárodní
konference z oblasti formovacích materiálů. V roce 2013 se 13. mezinárodní konference uskuteční 10.–11. dubna 2013 v centru jihomoravské
64 vinařské oblasti v hotelu Kurdějov
v Kurdějově.
Předpokládané tematické okruhy:
• křemenná a nekřemenná ostřiva,
• technologie na bázi organických
pojiv,
• anorganické pojivové systémy,
• regenerace vratných směsí,
• ekologické a ekonomické aspekty
formovacích materiálů,
• nové trendy strojního zařízení pro
formovací materiály.
V rámci konference proběhne také
mimořádné zasedání Odborné komise pro formovací materiály KOFOLA,
a to při příležitosti 50letého výročí
činnosti této odborné komise.
Bližší informace:
Ing. Alois Burian, CSc.
tel.: 517 324 962, 603 227 024
[email protected]
49. slévárenské
dny® byly opět
významným
setkáním české
slévárenské obce
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
odborný garant
Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
programový garant
Foto: redakce
Ve dnech 6. a 7. listopadu 2012 se v hotelu Avanti v Brně (obr. 1) opět sešla česká slévárenská veřejnost na 49. slévárenských dnech®. Po příznivém ohlasu na
loňskou konferenci byla přijata stejná
koncepce jednání, spočívající v úvodním
plenárním zasedání a následujícím jednání v profesně specializovaných sekcích.
Po úvodních slovech doc. Ing. Jaromíra
Roučky, CSc. (obr. 2), a děkana FSI VUT
v Brně prof. RNDr. Miroslava Doupovce, CSc., dr. h. c. (obr. 3), proběhlo ocenění dlouholetých pracovníků ČSS: Stanislav Bělovský obdržel Čestné uznání
II. stupně, Ing. Dušan Doupovec Děkovný list (obr. 4), Dr. Ing. Marko Grzinčič
byl oceněn Čestným uznáním II. stupně,
Ing. Jiřímu Pluháčkovi bylo předáno
Čestné uznání II. stupně (obr. 5) a Ing.
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
Vladimír Rojíček byl oceněn Čestným
uznáním II. stupně. Po úvodní části plenárního zasedání přednesl předseda
ČSS Ing. Šlajs (obr. 6) informaci o současném stavu a prognóze českého i světového slévárenství. Ing. Sirotná z firmy
ALMA Consulting Group informovala
o možnosti daňového odpočtu nákladů
vynaložených podniky na výzkum a vývoj. Současná legislativa umožňuje takto získat značný finanční efekt. Ing. Sobíšek finanční analytik UniCredit Bank,
a. s. (obr. 7), jako již tradičně, fundovaně analyzoval stav a předpokládaný vývoj české ekonomiky.
Další jednání probíhala celkem v 8 specializovaných sekcích v režii předsedů
Odborných komisí při ČSS. V letošním
roce se portfolio rozšířilo o sekci tlakového lití a sekci přesného lití. Lze s uspokojením konstatovat, že se poprvé po
dlouhé době podařilo shromáždit všechny slévárenské obory na jedné společné
akci. Jednání probíhalo v následujících
sekcích:
– sekce Ekonomická (řídil doc. Kafka);
– sekce Formovací materiály (obr. 8)
(řídili Ing. Burian a Ing. Florián);
– sekce Přesné lití (řídil Ing. Tomek);
– sekce Lití pod tlakem (řídil Dr. Barci);
– sekce Technologická (řídil Dr. Krutiš);
– sekce Neželezné kovy a slitiny (řídili
Dr. Lichý a Dr. Lána);
– sekce Metalurgie oceli na odlitky a ingoty (řídil Dr. Martínek);
– sekce Metalurgie litin (řídil doc. Hampl).
Na programu byla zejména prakticky
orientovaná témata. O jejich aktuálnosti svědčila velmi bohatá diskuze ve všech
sekcích. Potvrdilo se, že slevači se potřebují dozvědět nové informace a vzájemně prodiskutovat svoje problémy.
Předsálí bylo plně obsazeno stánky sléváren a zejména dodavatelů (obr. 9, 10,
11, 12 a 13). Počet účastníků a zúčastněných firem se meziročně opět zvýšil;
celkem se registrovalo 232 osob z 92 sléváren, dodavatelských firem a vysokých
škol z České a Slovenské republiky. Tak
vysoká koncentrace různých odborníků
je u nás ojedinělá a nabízí tedy široké
možnosti osobních a odborných kontaktů a je tak zajímavější i pro dodavatelské a servisní organizace. S velkým
uspokojením mohli pořadatelé rovněž
konstatovat, že na zakončení konference druhý den v 17 hod. se v hlavním sále
sešlo asi 70 účastníků.
Součástí akce byl, ostatně jako vždy, společenský večer v obou restauracích hotelu Avanti s koncertem kapely Ivančický
dixieland. Potvrdilo se rovněž, že místo
konání – hotel Avanti, je zvolen dobře
jak z hlediska jeho velikosti a prostředí,
Obr. 2. Zahájení 49. SD se ujal jejich odborný garant doc. Ing. Jaromír
Roučka, CSc.
Obr. 3. V úvodu promluvil také děkan
VUT FSI prof. RNDr. Miroslav
Doupovec, CSc., dr. h. c.
Obr. 4. Ing. Dušan Doupovec přijímá od
zástupců ČSS Děkovný list
Obr. 5. Čestné uznání II. stupně bylo
předáno Ing. Jiřímu Pluháčkovi
Obr. 6. Ing. Jan Šlajs při přednášce o současném stavu slévárenství
Obr. 7. Ing. Pavel Sobíšek informuje o stavu a vývoji české ekonomiky
Obr. 8. Sekci Formovací materiály řídil
Ing. Alois Burian (vlevo) a Ing.
Jiří Florián
Obr. 9. Hüttenes-Albertus, s. r. o., dodavatel formovacích směsí do
slévárenství
Obr. 10. Komplexní dodavatel ASK Chemicals CZ, s. r. o.
Obr. 11. Výrobce a prodejce průmyslových pecí a sušáren LAC, s. r. o.
Obr. 14. Neformální setkání slevačů
v předsálí
Obr. 12. Firma SHM, s. r. o., nabízí povlakování nástrojů
Obr. 13. Žárovzdorné materiály je možno pořídit od s. r. o. Lungmuss
Feuerfest Tschechien
Obr. 15. Jeden z významných sponzorů
Slévárenských dnů Vítkovice
Heavy Machinery, a. s.
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 65
zpr áv y česk é sl é vá rensk é sp o lečn o sti
Obr. 1. Pohled do přednáškového sálu
hotelu Avanti v Brně
J a r o m í r R o u č k a / A nt o n í n Z á d ě r a / L u d v í k M a r t í n e k
zpr áv y česk é sl é vá rensk é sp o lečn o sti
tak i přístupu personálu. Letošní počet
účastníků je však pravděpodobně maximem jeho kapacitních možností (obr. 14).
Úspěšný odborný i společenský průběh
byl umožněn díky finanční podpoře
sponzorů (abecedně) KERAMTECH, s. r. o,
LANIK s. r. o., MECAS ESI, s. r. o, Šebesta – služby slévárnám s. r. o., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s. (obr. 15),
ŽĎAS, a. s., i vystavovatelů a rovněž díky
nezištné pomoci všech organizátorů.
Během krátké doby bude nutno zahájit přípravu výročních 50. slévárenských dnů®.
To je současně i výzvou pro všechny kolegy, aby připravili dostatečný počet kvalitních přednášek, a tak aktivně přispěli
k podobně příjemné a užitečné akci.
133. zasedání
OK tavení oceli
na odlitky
a XX. celostátní
konference
Ing. Ludvík Martínek, Ph.D.
předseda OK tavení oceli na
odlitky
Ve dnech 3.–5. 10. 2012 proběhlo v rekreačním středisku ŽĎAS, a. s., ve Svratce 133. zasedání OK 04 při ČSS.
Hlavními body jednání bylo detailní
upřesnění organizačního průběhu XX.
celostátní konference Výroba a vlastnosti oceli na odlitky a litiny s kuličkovým
grafitem a také druhé souběžně pořádané konference pod názvem Výzkum
a optimalizace technologie výroby masivních ocelových odlitků, která byla
uskutečněna v rámci prací na programu TIP (projekt e. č. FR-T11/070 řešený
za finanční podpory MPO ČR) a kterou
organizoval ÚST, obor slévárenství, FS,
VUT v Brně. O průběhu této konference
informuje v samostatném článku (s. 71)
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Důležitým bodem 133. zasedání byla volba místopředsedy komise, kterým byl
veřejným hlasování zvolen Ing. Martin
Balcar, Ph.D., samostatný výzkumný
a vývojový pracovník ŽĎAS, a. s.
Celostátní konference Výroba oceli na
odlitky je OK pořádána již od roku 1972,
a to vždy každý sudý rok. Tato jubilejní,
XX., měla za cíl poskytnout účastníkům
nové informace z branže. Byla zaměřena
66 hlavně na oblasti spojené s kvalitativními
parametry a s otázkami nákladů.
Konferenci zahájil krátkým uvítáním přítomných předseda OK a následně předal slovo členu představenstva a výrobnímu řediteli ŽĎAS, a. s., Ing. Z. Matulkovi, který mimo jiné informoval
účastníky o investicích realizovaných ve
ŽĎAS, a. s., v průběhu posledních let.
Závěrem popřál XX. celostátní konferenci úspěšné jednání. O Podrobnostech
organizace konference i 133. zasedání
OK informovala Bc. J. Malá.
Ve středu 3. října v podvečer byla konference zahájena úvodní – pilotní přednáškou prof. Ing. K. Stránského, DrSc.,
K prospekci, těžbě a hutnímu zpracování polymetalických rud v okolí Horního
Čepí (spoluautoři D. Janová, L. Stránský
a P. Roupcová). Stalo se již tradicí, že
prof. Stránský zahajuje naše konference
krásným pohledem do minulosti „metalurgie“ na Českomoravské vysočině.
Ve čtvrtek a pátek odezněly všechny
přednášky (20) obou konferencí za moderování Bc. J. Malé.
První přednášku (autoři K. Stránský.,
J. Šenberger, F. Kavička, J. Dobrovská)
Aplikace teorie fyzikální podobnosti na
vztah trhlin a prasklin v ocelových odlitcích v redukčním údobí elektrických
obloukových pecích poutavým způsobem
přednesl prof. Ing. K. Stránský, DrSc.
Pohled na dluhovou krizi jako následek
světové hospodářské krize z let 2008
a 2009, v souvislosti se slévárnami, přednesl doc. Ing. V. Kafka, CSc. (Vnější podmínky, které mají vliv na efektivnost
hospodaření sléváren). Následovala zajímavá přednáška Ing. J. Kuběny K možnostem kontroly stavu a seřízení regulace elektrod EOP, ve které přednášející
mimo jiné upozornil i na opačný trend,
kdy špatně zvolený energetický režim
tavby, zejména v údobí natavování
vsázky, markantně zhoršuje technicko-ekonomické ukazatele práce pece. Ing.
J. Kamený ve své přednášce Technické
plyny a jejich využití v metalurgii uvedl
na příkladech celou řadu možných aplikací, především kyslíku, argonu a dusíku
v našich slévárnách. Přednáška (autorů
M. Jánský, R. Kolek) Očkování litin injektáží plněných profilů zazněla v podání Ing. M. Jánského, který informoval
také o možnostech uplatnění baria,
stroncia v plněných profilech i o nejvhodnějších místech jejich aplikací.
Doc. Ing. J. Šenberger, CSc., za kolektiv
spoluautorů (J. Šenberger, A. Záděra,
J. Čech) v přednášce Doplnění Bůžkovy
klasifikace vměstků informoval přítomné o výsledcích provozních experimentů
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
na těžkých odlitcích ve vazbě na způsob
dezoxidace oceli. Následovala přednáška
Ing. L. Martínka, Ph.D. (spoluautoři
B. Malá, M. Balcar, P. Fila) Historie a současnost výroby „antikor“ ve ŽĎAS, a. s.,
která nejenže připomněla stoleté výročí
zahájení provozní výroby korozivzdorných ocelí v ČR, ale podrobně informovala o zavádění těchto ocelí do sortimentu ŽĎAS, a. s. Přednáška doc. Ing. V. Kafky, CSc., Některé možnosti ovlivňování
nákladovosti výroby v elektrických obloukových pecích ukázala na konkrétních
příkladech možnosti (ověřené v praxi)
vedoucí ke snížení nákladů při výrobě
tekutého kovu. Je smutnou skutečností,
že u celé řady výrobců odlitků přetrvává
praxe poplatná vzdálené minulosti,
a sice, že ovlivňování nákladů ve slévárnách není na odpovídající úrovni.
Ing. J. Odehnal (spoluautor V. Vlk) se ve
své přednášce Zvyšování kvality těžkých
ocelových odlitků zabýval jak problematikou produkce oceli na zařízeních primárních a sekundární metalurgie ve
společnosti PILSEN STEEL, s. r. o., tak
i různými způsoby odlévání odlitků, vše
ve vazbě na zvýšení jakosti a tím i zvýšení konkurenční výhody. Ing. Ĺ. Ďurik,
Ph.D., (spoluautor L. Martínek) přednesl zajímavou přednášku Využití magnezitouhlíkatých staviv z produkce Žiaromat při výrobě elektrooceli se zaměřením jak na elektrické obloukové pece,
tak i na rafinační pánve pro sekundární
metalurgii. Přednášku Tepelná izolace
EOP a pánví přednesl dr. V. Nevyhoštěný,
Ph.D., (spoluautoři J. Švantner, P. Fila,
P. Merta) a na konkrétních aplikacích
u celé řady producentů tekutého kovu
informoval o přínosech nejen v aspektech ekonomických, ale také technologických, včetně pozitivních dopadů na
bezpečnost práce.
Na závěr konference provedl doc. Ing.
V. Kafka, CSc., její zhodnocení. Připomněl 40 let práce OK při pořádání těchto vzájemně navazujících konferencí
i poměrně vysokou účast (45 specialistů)
na jubilejní, XX. konferenci. Vyzdvihnul
výbornou úroveň v oblasti organizace
(Bc. J. Malá) i technického zabezpečení
(Ing. M. Balcar, Ph.D., a Ing. P. Fila, Ph.D.).
Připomenul důležitost sponzorů (ŽĎAS,
a. s., PROMAT, s. r. o., LINDE GAS, a. s.)
a zájem vedení ŽĎAS, a. s., o pořádání
těchto akcí. Na závěr poděkoval přípravnému výboru konference, autorům
přednášek i účastníkům za vzorný průběh, organizaci i materiálové zabezpečení, přičemž neopomenul zdůraznit velmi vysoký počet diskuzních příspěvků.
Ve r o n i k a P a zd e r ko v á / Vá c l a v K a f k a
Odborná komise
ekonomická při ČSS
zasedala v Teplicích
Ing. Veronika Pazderková,
Ph.D.
Miroslav Herzán
Zasedání proběhlo v příjemném
prostředí za velké pozornosti
všech zúčastněných
Účastníci jednání byli dále seznámeni zástupcem společností KERAMOST, a. s.,
Pavlem Pickem s problémy výroby bentonitových pojiv pro přípravu formovacích směsí. Dále pak Ing. Markéta Přerovská, Ph.D., ze společnosti SAND TEAM
představila novou technologii Geopol®.
Následně Ing. Stanislav Chudáček, úřadující prezident Svazu sléváren, podal
informace o činnosti SSČR. O průběhu
VII. mezinárodní ekonomické konference, která se konala 12. a 13. 6. 2012
v Ostravě a v Hati informoval Miroslav
Herzán. Dále Ing. Veronika Pazderková,
Ph.D., předala poslední informace o záměru SPŠ Jedovnice ve spolupráci s DSB
Část účastníků zasedání
a z chromové litiny (s ruční i strojní přípravou forem) o hmotnosti 0,5–200 kg.
Slévárna vyrábí ještě uměleckou litinu,
jako jsou lucerny, ozdobné díly plotů, lavičky, atd. Rozměrné a hmotné odlitky
jsou formovány ručně do sušené formy
z přírodních formovacích směsí. Menší
odlitky jsou formovány ručně nebo strojně do syntetických formovacích směsí.
Jádra jsou převážně vyráběna ručně ze
směsi CT CO2. Návštěvníci 41. zasedání
OK ekonomické byli v menší slévárně,
která má svoji koncepci a strategii a vše
nasvědčuje tomu, že je dobře řízena.
V závěru jsme srdečně poděkovali hostitelské organizaci za hladký průběh zasedání a za vytvoření velmi pohostinného
prostředí. Kolegům z Teplic přejeme, ať
se jim i nadále daří.
Pozvánka
na 12. seminář
spojený se zasedáním
OK ekonomické
d o c . I n g . Vá c l av K a f ka , C S c .
OK ekonomická ČSS spolu se Slévárnou ŽĎAS, a. s., pořádá v rekreačním
středisku Svratka dne 26. 3. 2013
již 12. ekonomický seminář spojený s exkurzí do provozů metalurgické divize společnosti. Nad seminářem
přijal záštitu Ing. Zbyněk Matulka, výrobní ředitel ŽĎAS, a. s.
Akce se zaměří na nákladové problémy apretace odlitků. Řešitelský tým
šesti sléváren se této problematice
věnuje již dva roky. Přestože apretace
představuje snad neuvěřitelnou jednu třetinu úplných vlastních nákladů
celého odlitku, je těmto výdajům bohužel ve většině sléváren věnována
minimální pozornost. Kolektivu se podařilo pro tuto velice komplikovanou
výrobní fázi vyvinout nákladový model a 24 odlitků zúčastněných sléváren ohodnotit. Následně se hledaly
závislosti stanovených nákladů na
apretaci na zcela nově vyvinutých
osmi charakteristikách odlitků. Poté
se řešitelský tým zaměřil na podrobné
posouzení první významné výrobní
fáze – mechanického čištění (tryskání).
Podařilo se prokázat, že na nákladovou náročnost apretace odlitků mají
vliv zejména dva stěžejní výrobní faktory. Jak mohou slévárny tyto činitele
ovlivnit a jaké jsou možnosti snížení
nákladů na apretaci, bude také předmětem tohoto semináře.
Dne 27. 3. 2013 bude následovat
42. zasedání OK ekonomické ČSS.
Na něm se kromě pravidelného „kolečka“ (výměna informací o aktuálních
problémech sléváren) zaměříme na
dvě zásadní oblasti. V prvním okruhu
Ing. Zdeněk Brázda seznámí účastníky
se zkušeností JMA Hodonín, s. r. o.,
s „rodným listem odlitku ve slévárně“.
Ve druhé části zástupci společnosti
KARAT Software, a. s., představí nové
směry vyhodnocování slévárenské výroby v informačních systémech.
Bližší informace:
Mgr. František Urbánek
tel.: 603 342 176
[email protected]
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 67
zpr áv y česk é sl é vá rensk é sp o lečn o sti
Ve dnech 24. a 25. 10. 2012 se konalo
41. zasedání Odborné komise ekonomické (OK). Akce proběhla pod záštitou firmy Teplická strojírna, s. r. o. Přivítali nás
Ing. Vítězslav Machek, Ing. Jiří Tietl a Ing.
Václav Kořínek.
Nosné téma zasedání bylo spojeno s tradičním „kolečkem“. Účastníci jednání
hovořili o současné situaci sléváren a jejich očekávaném vývoji. Velmi zajímavé
bylo téma insolvence a reorganizace,
o kterém pojednal Ing. Machek. Je třeba připomenout, že navštívená slévárna
v současné době úspěšně řeší problémy
s insolvencí cestou reorganizace. Od managementu firmy jsme opakovaně slyšeli „…přihlíželi jsme v zásadě ke 140 lidem, kteří za námi stojí…“ To je třeba
ocenit. Vše nasvědčuje tomu, že slévárna svoji cestu reorganizací úspěšně zvládá a v roce 2013 již bude provozována
v normálním režimu.
EURO, s. r. o., od roku 2013/2014 otevřít učební obor slevač-modelář. OK vyjádřila tomuto záměru plnou podporu.
Účastníci byli také seznámeni s průběhem řešení PROJEKTU XIII, který se věnuje čistírenským operacím. Seminář
k jeho výsledkům proběhne v březnu
2013 pod patronací firmy ŽĎAS, a. s., ve
Svratce. Velice zajímavá byla i zpráva
o průběhu konference Vyhne’12 – Produktivní řízení slévárny, kterou uspořádala firma NEMAK SLOVAKIA, a. s., na
Slovensku ve dnech 25.–26. 9. 2012.
Příjemný byl tradiční společenský večer.
V něm došlo k přátelskému připomenutí osobních jubileí členů OK ekonomické. Nejprve jsme gratulovali Ing. Stanislavu Chudáčkovi k 55. narozeninám.
Následně přítomní popřáli předsedovi
komise doc. Ing. Václavu Kafkovi, CSc.,
k 70letému životnímu jubileu.
Druhý den následovala exkurze do slévárny společnosti Teplická strojírna,
s. r. o. Společnost byla založena roku
1871. Sídlo společnosti je, jak napovídá
název, v Teplicích, kde se také nachází
výrobní základna. Slévárenská výroba je
zaměřena na odlitky z litiny s lupínkovým
grafitem, které se pro hmotnosti odlitků
0,5 až 3 000 kg formují ručně. Strojní
výroba forem je zavedena v hmotnostním rozmezí 0,3–180 kg. Dále se odlévají i odlitky z litiny s kuličkovým grafitem
To m á š El b e l / L u d v í k M a r t í n e k / S c h m o l z+ B i c ke n b a c h G u s s
Základy slévárenské
technologie
pro techniky
a manažery sléváren
bez odborného
slévárenského
vzdělání
p r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
d iskuzní f ó rum / ze zahraničních čas o pis ů
odborný garant kurzu
ČSS již podruhé uskutečnila kurz základů
slévárenské technologie. Kurz se konal
ve dnech 19.–20. 11. 2012 v příjemném
prostředí Technického muzea v Brně,
Králově Poli. Kurz byl určen pro manažery nákupu a prodeje ve slévárnách,
techniky životního prostředí, řízení jakosti, pro konstruktéry, ale i pro technology a metalurgy, kteří začali pracovat
ve slévárnách bez předchozího slévárenského vzdělání. ČSS tak reagovala na
skutečnost, že v době nedostatku absolventů slévárenské průmyslové školy
a inženýrů se slévárenskou specializací
přicházejí do sléváren pracovat inženýři,
magistři, bakaláři a středoškoláci z jiných
oborů. O kurz byl velký zájem, což dokazuje účast 41 osob. Nejednalo se přitom o nováčky v oboru, ale o odborníky,
kteří už mají praktické znalosti a ve slévárnách se zapracovali.
Kurz si kladl za cíl seznámit účastníky se
základními pojmy slévárenské technologie v celém průřezu výroby odlitků.
Autor tohoto příspěvku se v první přednášce zaměřil na teoretický rozbor toho,
„jak vzniká odlitek“. Pozornost byla také
věnována materiálům na odlitky. Doc.
Ing. Jaroslav Šenberger, CSc., se věnoval
slitinám železa a doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., neželezným kovům. Doc. Roučka přednášel také o technologické přípravě výroby a pro tuto část přizval
Radima Hnilicu ze slévárny JMA Hodonín, který se s velkým zápalem podělil
s účastníky o své zkušenosti s využitím
metod rychlé výroby prototypů RP, výroby modelů na tiskárně Objet a také
s využíváním technologických karet odlitků. Všichni přednášející ve svých vystoupeních také hovořili o vadách odlitků a v této souvislosti byla poslední
přednáška věnována technologičnosti
výroby odlitků a jejímu vztahu k jakosti.
Kurz byl zakončen testem znalostí, na
kterém si mohli účastníci ověřit to, co už
znají z praxe, nebo co se dozvěděli až na
68 kurzu. Každý účastník pak obdržel osvědčení o absolvování kurzu.
Zdá se, že kurz by se mohl uskutečnit
v letech 2013–2014 znovu. Pokud by byl
opět takový zájem, bude vhodné ho rozdělit a uskutečnit kurzy dva, ve kterých by
informace o materiálech a metalurgii byly
zaměřeny na slévárenství neželezných
kovů a druhý na slévárenství litin a ocelí.
diskuzní fórum
Jaký mají naše
slévárny zájem
o řešení
ekonomických
problémů?
Ing. Ludvík Martínek, Ph.D.
předseda OK tavení oceli na odlitky
Reakce na článek doc. Ing. Václava
Kafky, CSc., ve Slévárenství č. 7–8/
/2012, s. 302.
Na úvod jedna citace ze článku doc.
Kafky: „Platí snad tedy, že slévárnám na jejich „přežití“ nezáleží? To
přece nemůže být pravda!“
Na tento výrok lze reagovat mnoha způsoby, třeba i takto: Jistěže to nemůže být
pravda, pokud se tedy nejedná o majitele, který chce svoji vlastní slévárnu „vytunelovat“.
I když je majitel velmi důležitým faktorem, tak úroveň té které slévárny vytvářejí také její zaměstnanci, a to jak
technici, tak i dělníci, tedy od „posledního zametače“ až po pana generálního
ředitele. Všichni pak spoluvytvářejí pracovní atmosféru u určitého producenta
odlitků, která může oscilovat od tvůrčí
až po destruktivní – sebezničující. Určitě
budeme znát tzv. diktátorský model řízení, ve kterém není vytvořen naprosto
žádný prostor pro jakékoliv nové myšlenky. Jiný názor je trestán, mnohdy pak
i tím, že oponent je přinucen odejít. Chci
věřit, že těchto „diktátorů“ je v našich
slévárnách opravdu minimum.
Pak se ale vracíme zpět k další citaci:
„Proč je tedy tak malý zájem sléváren
o řešení jejich ekonomických problémů?“
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
Domnívám se, že tento stav je způsoben
také tím, že v celé řadě sléváren již nejsou zaměstnanci disponující vědomostmi, zkušenostmi, fantazií, předvídavostí
i odvahou a ochotou chtít něco změnit
k lepšímu, a to vše v jedné osobě. Tedy
tací, kteří mají svoje vize, svoje strategie
jak vytáhnout tu „svoji“ slévárnu ze šedivého průměru až na samou špičku v branži, mnohdy bez ohledu na svůj volný čas.
Až příliš často na můj vkus pak odcházejí ze sléváren „potenciální tahouni“ za
vidinou snazšího, ale především vyššího
výdělku v čistém prostředí, a to mnohdy
zcela mimo obor, který studovali. Celá řada těch, kteří zůstali zaměstnáni ve „své“
slévárně, přežívá ve formě jakési vnitřní
výpovědi, protože jejich nadřízený je například kariérista, sobec, prostě egoista.
Asi se mnou bude většina z vás souhlasit,
že kromě majitelů jsou to především zaměstnanci, kteří by měli mít zájem o přežití slévárny, ovšem za předpokladu, že
obě strany postupují korektně.
Jisté však je, že tomu tak u všech producentů odlitků není a potom narůstá
apatie a v krajním případě až i kriminální jednání zaměstnanců.
Samozřejmě, že názorů, hledisek i polemik může být celá řada, ovšem jsem přesvědčen o tom, že když se jedná poctivě
a korektně (což jen tak mimochodem není
v naší zemi příliš časté), tak lze dosáhnout
cíle. Tím není pak to pouhé přežití slévárny jako takové, ale především její rozvoj, a to i s ohledem na region, ve kterém
existuje a ve kterém vytváří pracovní příležitosti, nejen pro slevače.
ze zahraničních
časopisů
Nový, tepelně
pevnější materiál
pro odlitky turbín
(Neuer warmfester Werkstoff
für den Turbinenbau)
Schmolz+Bickenbach Guss
Celosvětová spotřeba energie stále roste: v roce 2010 bylo zaznamenáno rekordní zvýšení o 5,6 %. Přitom je rozhodující, aby současné zdroje byly op-
S c h m o l z+ B i c ke n b a c h G u s s / M a Yo u p i n g a ko l .
Část turbínové skříně s otvory
pro hořáky (Schmolz+Bickenbach Guss)
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2012, č. 7, s. 10.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
Účinek přídavků
Ti-V-Nb-Mo na
mikrostrukturu litiny
s vysokým obsahem
chromu
(Effect of Ti-V-Nb-Mo addition on microstructure of high chromium cast iron)
M a Yo u p i n g a k o l .
Bílé litiny s vysokým obsahem chromu
jsou díky své excelentní otěruvzdornosti a vysoké životnosti velice rozšířeny jako
materiál pro zařízení drtičů rudy, štěrku,
pump pískových břeček, forem na výrobu cihel a v podobných oblastech. Jejich vynikajícího odporu proti abrazi je
dosaženo vysokým objemem frakce tvrdých chromových karbidů typu M7C3 ,
které mají tvrdost od 1 300 až 1 800 HV.
Při mechanickém namáhání může docházet ke křehkým poruchám soudržnosti, proto při jejich výběru musí být
také brána v úvahu lomová houževnatost
materiálu.
Pro svou dobrou tvrdost a houževnatost
je v průmyslové produkci široce užívána
podeutektická chromová litina. Naproti
tomu vysoce chromová litina nadeutektická je významná v tom, že obsahuje
vyšší objem frakcí karbidů a tím i větší
tvrdost. Při náročných pracovních podmínkách odlitků z této litiny je však její
aplikace velice omezena tím, že nesprávným poměrem mezi t vrdostí
a houževnatostí dochází k praskání a poruchám materiálu. Z hlediska vlivu mikrostruktury zde hraje důležitou roli velikost, rozdělení a morfologie karbidů,
které velmi snižují její houževnatost.
Eutektická chromová litina mívá jemnější, vysoce pevné karbidy, které jsou
uloženy v relativně měkké austenitické
matrici. Protože eutektická teplota je
nízká a tekutost dobrá, tendence této litiny k tepelným prasklinám a segregaci
je malá. Velikost eutektických buněk,
eutektických karbidů a rozsah eutektického tuhnutí je nejmenší u litiny s obsahem chromu 30,0 hm. % (v práci odpovídající 2,85 hm. % C a 31,05 hm. % Cr).
Hlavní význam čínského výzkumu byl ve
stanovení termodynamických a kinetických podmínek pro zjemnění struktury
eutektické chromové litiny pomocí mnoha legujících prvků. Základní chemické složení (hm. %) bylo: 2,85 C, 31 Cr,
0,5 Si, < 0,06 S, < 0,069 P. Slitiny byly
taveny ve vysokofrekvenční indukční
peci, vsázka obsahovala ocelový odpad,
feroslitiny a surové železo. Dezoxidace
taveniny byla prováděna čistým hliníkem v peci. Odléváno do pískových forem při teplotě 1 693 ± 20 °K. Hodnocení provedeno optickou mikroskopií,
EM a EDS, termodynamickou analýzou
vypočteny interakční koeficienty a aktivity legujících prvků.
Eutektická litina základního složení v litém stavu obsahovala ostrohranné, hrubé hexagonální karbidy (Cr,Fe)7C3, které
byly obklopeny austenitickou matricí.
Přidáním legujících prvků Ti a Nb, které
působí v multikomponentním systému,
vznikají v tavenině první precipitáty ve
formě TiC a NbC. Jsou heterogenními
nukleačními zárodky karbidů M7C3 a zvyšují jejich rychlost nukleace. Po přidání
dalších legujících prvků V a Mo se rychlost růstu karbidů snižuje. Vanad vytváří sloučeniny VCr2C2 a VCrFe6. Optimální složení z hlediska struktury, tvrdosti a houževnatosti bylo dosaženo
při legování základní slitiny těmito prvky (hm. %): 0,40 V, 0,40 Ti, 0,40 Nb
a 0,35 Mo. Rozdělení jednotlivých fází
ve struktuře v litém stavu je rovnoměrné,
karbidy jsou nejmenší ve srovnání s litinou nelegovanou.
(Zkrácený překlad z časopisu China
Foundry, 2012, č. 2, s. 148–153.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 69
ze zahraničních čas o pis ů
timálně využívány, např. zlepšením účinnosti elektrárenských zařízení. Toho je
možné dosáhnout zvýšením provozních teplot, případně procesních tlaků.
A s tím vznikají nové požadavky na oceli pro odlitky tepelných turbín. Pro provozní teploty mezi 620 a 650 °C byl firmou vyvinut vysoce stálý materiál CB2.
Na bázi tepelně stálých 9–12% chromových ocelí byl získán nový materiál
pro teploty do 650 °C a přechod k základním niklovým slitinám od 700 °C.
Výzkum ve firmě byl veden při konfrontaci dvou hlavních požadavků: jak
bude možno při tavení v indukční peci
při cca desíti hmotnostních dílech chromu zajistit obsah dusíku v nejnižších
tolerancích a jak bude zajištěna optimální svařitelnost této oceli.
Výchozími body vývojových prací byly
kromě jiného zkušenosti s materiálem
GX23CrMoV12-1 (1.4931) a zkušenosti
s podobnými 9–12% chromovými ocelemi. Prvním krokem, vzhledem k požadavkům výrobce na specifikaci složení
materiálu, bylo použití simulačního programu pro optimalizaci modifikačních
legur. Kromě jednotlivých modifikačních prvků byla zvláštní pozornost věnována poměru bor/dusík. Správným
nastavením tohoto poměru bylo realizováno nejjemnější vyloučení nitridů boru
ve slitině. Nejen při tavení a lití, ale také
při svařování je třeba udržet optimální
hraniční hodnoty obsahu dusíku. Zde se
musí podle okolností pracovat se speciální plynnou ochrannou atmosférou.
V opačném případě se změnou morfologie nitridů může dojít k negativním
vlivům a změnám pevnosti materiálu
po delším časovém období. Proto firma
průběžně testuje změny vlastností základního materiálu v časových intervalech. K tomu jsou při konstantním tahovém namáhání a teplotě pece sledovány změny materiálu, tak jako empi-
ricky stanovený čas až do porušení zkušebního vzorku.
Feriticko-martenzitický materiál CB2
(GX13CrMoCoVNb10 -1-1) dosahuje
meze kluzu ≥ 490 N/mm 2, pevnosti
v tahu ≥ 690 N/mm2, tažnosti ≥ 15 %,
rázové práce ≥ 27 J. Dr. Petra Beckerová, vedoucí výzkumu a vývoje firmy
Schmolz + Bickenbach Guss, konstatuje: „Výsledkem vývoje je materiál použitelný pro výrobu odlitků pracujících při
zřetelně vyšších provozních teplotách
mezi 620 až 650 °C. Tím byl položen základ ke zlepšení účinnosti tepelných
elektráren.“ S lepší účinností spalování
je možné počítat také se snížením emisí CO2, což současně sníží zátěž životního prostředí. V prvé řadě je materiál
CB2 zajímavý pro výrobce turbín. Nadto je pod zatížením a při zvýšených teplotách dosti odolný korozi.
Jaroslav Šenberger
vysoké školy
informují
Zapojení odboru
slévárenství FSI VUT
v Brně do práce
výzkumného centra
NETME
v y s o k é šk o l y inf o rmují
d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r,
CSc.
Regionální výzkumné a vývojové centrum NETME je zaměřeno na výzkum a
vývoj nových materiálů a technologií ve
strojírenství. Centrum je vybudováno na
Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně.
Podrobnosti na http://www.netme.cz/.
Sekce slévárenská předpokládá, že 30 %
kapacity bude věnováno na řešení projektů podporovaných ze státního rozpočtu, 30 % na vlastní výzkum a vývoj
a 40 % kapacity bude věnováno komerčním zakázkám, které jsou nezbytné
pro financování vlastního výzkumu.
Výzkum v oblasti slévárenství je zaměřen
především na výzkum vzniku a prevence
vad odlitků. Domníváme se, že problematika vad je rozhodujícím faktorem pro
zvýšení konkurenceschopnosti sléváren.
V oblasti nových technologií je výzkum
zaměřen na výrobu speciálních odlitků
a odlitků z vysokolegovaných materiálů
za použití vakuové metalurgie. Nová generace vakuových indukčních pecí je již
z ekonomického hlediska přístupná slévárnám a předpokládá se, že se jedná
o technologii z hlediska výsledků zcela
srovnatelnou s postupy sekundární metalurgie, jako DV, VOD, AOD a dalšími.
Vakuové pece, u kterých je vakuován jen
prostor nad kelímkem (odpadá celá vakuová komora), se staví do hmotnosti
přesahující 20 t a investice se blíží investicím na indukční pec.
70 Po instalaci 100kg vakuové indukční
pece počátkem roku 2013 ve školní slévárně VUT budou získány zkušenosti
s provozem uvedeného typu pecí a jeho
možnosti jako zařízení suplující sekundární metalurgii ve slévárnách. Odbor
slévárenství již teď nabízí slévárnám
spolupráci při výzkumu vhodnosti,
použitelnosti a technologických
možností vakuových pecí pro české
slévárenství.
Záměr odboru slévárenství v ychází
z předpokladu, že české slévárenství se
má zaměřit výhradně na malosériovou
výrobu náročných odlitků z technologicky náročných materiálů. U těchto materiálů je často použití sekundární metalurgie nezbytné a vakuové indukční
pece se v současné době jeví jako jediný
prostředek pro výrobu uvedených typů
odlitků ve slévárnách s roční výrobou
pod 10 tis. t odlitků. Stále častěji budou
zákazníci požadovat pro odlitky, které
jsou dnes vyráběné konvenčními metodami, zpracování oceli vakuovou metalurgií. Některé typy materiálů není možné ani jiným způsobem vyrábět.
Odbor slévárenství má v současné době
k dispozici školní slévárnu a modelárnu.
Dřevomodelárna vyrábí vedle modelů
potřebných při výzkumných a vývojových
pracích také komerční modely pro několik zákazníků. Podobně se snažíme získat zakázky i pro slévárnu. Ve slévárně
je možné vyrábět odlitky do 500 kg hrubé hmotnosti formované do organických
ST směsí.
Slévárna je vybavena tak, že je možné
provádět výzkum a vývoj, případně ověření nových ST formovacích směsí, nátěrů, filtrů, izolačních nálitků apod.
Ve slévárně bude nabídnuta praxe i studentům magisterského studia. Studenti
se mohou podílet např. na návrhu slévárenské technologie pro komerčně vyráběné odlitky.
Úspěšně obhájená
doktorská práce
d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r,
CSc.
Název práce: Výzkum, optimalizace
a zavedení výroby těžkých odlitků z vysokolegovaných litin / Research, optimization and starting the production of
heavy high – alloy cast irons
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
I n g . V. K á ň a , P h . D.
Autor: Ing. Václav Kaňa
Školicí pracoviště: VUT v Brně, Fakulta
strojního inženýrství, Ústav strojírenské
technologie, odbor slévárenství
Školitel: doc. Ing. Jaroslav Šenberger,
CSc.
Recenzenti: prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.,
VŠB – TU Ostrava, FMMI, Ing. Ludvík Martínek, Ph.D., ŽĎAS, a. s.
Datum obhajoby: 14. 12. 2012
Doktorand obhájil práci všemi hlasy.
Abstrakt: Práce se zaměřuje především
na metalurgické problémy související
s výrobou odlitků o hmotnosti přibližně 1 až 40 tun z vysokolegovaných austenitických niklových litin (ANL), které
jsou také známy pod obchodním jménem Ni-resist. Hlavním cílem je ověřit
a doplnit poznatky o výrobě těžkých
odlitků z ANL v oblasti řízení odpichové
a licí teploty, řízení obsahu uhlíku s ohledem na predikci eutektického složení
a v oblasti nastavení vhodného chemického složení litiny s ohledem na vznik
chunky grafitu a stabilitu austenitické
matrice a dále také možnosti filtrace
litiny během odlévání odlitků. Na základě provedených experimentů byly
stanoveny vzorce umožňující výpočet
eutektické teploty a teploty likvidu na
základě chemického složení litiny. Bylo
porovnáno a zhodnoceno použití několika vzorců uváděných v literatuře pro
výpočet uhlíkového ekvivalentu austenitických niklových litin.
Pro praktické využití zjištěných výsledků byl sestaven výpočetní program
umožňující použití ve výrobní praxi. Tento program nese název Výpočet licí teploty litin Ni-resist. Po zadání chemického
složení tavby program vypočte všechny
důležité parametry, které je pro výrobu
jakostních odlitků z austenitických niklových litin nutno znát a řídit. Mezi tyto
parametry patří eutektická teplota, teplota likvidu a na jejím základě pak teploty odpichová a licí. Dále pak eutektická koncentrace uhlíku, uhlíkový ekvivalent, niklový ekvivalent a kritérium
posuzující nebezpečí vzniku chunky grafitu.
To m á š El b e l / J a r o s l a v Š e n b e r g e r
Doktorské
dizertační práce
p r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
Název práce: Expertní systém pro identifikaci vad odlitků / Expert system for
identification of casting defects
Autor: Ing. Yvetta Králová, ArcelorMital,
a. s., Ostrava
álně s odkazem na literaturu. Popis příznaku vady byl vypracován pro 72 druhů vad. Databáze ESVOD byla testová
na v 7 českých slévárnách.
Expertní systém ESVOD bude komercializován Fakultou metalurgie a materiálového inženýrství VŠB – TU Ostrava a další informace lze získat na internetové adrese: http://katedry.fmmi.vsb.cz/618/
v sekci Věda a výzkum – Nabídka služeb.
slévárenské
konference
I n g . Y. K r á l o v á ,
Ph.D.
Výzkum
a optimalizace
technologie
masivních
ocelových odlitků
d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r,
CSc.
Konference Výzkum a optimalizace technologie výroby masivních ocelových odlitků se konala ve Svratce v hotelu ŽĎAS
dne 4. 10. 2012. Cílem konference byla
prezentace a diskuze výsledků získaných
při řešení výzkumného projektu MPO
ev. č. FR-TI1/070 pod názvem Výzkum
a optimalizace technologie výroby masivních ocelových odlitků.
Odborná veřejnost byla seznámena
s výsledky aplikovaného a experimentálního vývoje prováděného pracovníky
FSI, VUT v Brně a ŽĎAS, a. s., v rámci
výše uvedeného projektu. Hlavní náplní
konference byly přednášky zaměřené
zejména do oblasti výroby masivních
odlitků v podmínkách slévárny ve ŽĎAS,
a. s. Na přednáškách se dále podílely
podniky a organizace, které při výzkumu
vlivu technologie na vlastnosti masivních
odlitků spolupracují, a to VÍTKOVICE
HEAVY MACHINERY a MECAS ESI. Celkem odeznělo 9 přednášek. Přednáška
autorů Sochor – Čech: Výroba hmotných
a masivních odlitků v ŽĎAS, a. s., seznámila účastníky konference s výrobním programem slévárny ŽĎAS, a. s.,
a zejména s aktuální problematikou výroby masivních odlitků.
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 71
v y s o k é šk o l y inf o rmují / sl é v á rensk é k o nference
Školitel: prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc., VŠB
– Technická univerzita Ostrava, FMMI,
katedra metalurgie a slévárenství
Recenzenti: prof. Ing. Jaroslav Čech,
CSc., VUT Brno, FSI, odbor slévárenství;
prof. Ing. Zora Jančíková, CSc., VŠB – TU
Ostrava, FMMI; doc. Ing. Ivo Juřička,
CSc., Ferona, a. s., Hradec Králové
Datum obhajoby: 21. 9. 2012
Abstrakt: V rámci dizertační práce byl
vytvořen expertní systém pro identifikaci vad odlitků ESVOD, s jehož pomocí lze
vady identifikovat na základě jejich vizuálního posouzení. Systém ESVOD lze
nainstalovat na PC uživatelů/studentů
nebo techniků ve slévárnách.
Systém obsahuje tři úrovně: identifikace
vady podle vnějších příznaků; diagnóza
a příčiny vady; prevence a léčba.
Při vytváření ES byly příznaky vad rozděleny do 13 skupin. Uvnitř skupin je
určitý počet možných variant příznaků.
U každé skupiny se mlčky (automaticky)
předpokládá příznak „0“ – ani jedna
z níže uvedených možností. V každé
z uvedených 13 skupin je různý počet
příznaků (průměrně 9, maximálně 22).
Uživatel pak na jednotlivých obrazovkách volí podle vnějšího vzhledu vady
na odlitku její příznaky tak dlouho, až se
na poslední obrazovce objeví číslo vady
s jejím popisem, možnými příčinami jejího vzniku a s návrhy opatření k odstranění a prevenci dané vady, eventu-
Kováč a kol. se v referátu Využití simulace tuhnutí k návrhu technologie těžkých odlitků zabývali otázkami použití
simulačních programů při navrhování
a kontrole postupu výroby masivních
odlitků. Dále uvedli všechny možnosti
simulací při plnění formy, dolévání nálitků, výpočtu teplotního pole, výskytu
vad a výpočtu napěťových polí v odlitcích
během tuhnutí.
Záděra a kol. referovali v přednášce Použití těžkých chladítek k dosažení usměrněného tuhnutí u odlitků kruhů cementářských pecí o možnostech, které
nabízí při výrobě masivních odlitků intenzivní chlazení kontaktními chladítky.
Šenberger a kol. se v přednášce Příspěvek
ke studiu lomových ploch na vzorcích
z masivních odlitků věnovali problematice studia lomových ploch u masivních
odlitků a vlivu různých dezoxidačních
a denitridačních prvků na vlastnosti materiálu v masivních odlitcích.
Přednáška Čech a kol. s názvem Výroba
masivních odlitků z uhlíkových ocelí byla
věnována výsledkům experimentu založeného na odlévání zkušebních masivních
odlitků. Cílem experimentu bylo navrhnout opatření v oblasti metalurgie a slévárenské technologie, která povedou ke
snížení výskytu vad v masivních odlitcích.
Přednáška Šenberger a kol. Příspěvek ke
vzniku lasturových lomů v masivních
ocelových odlitcích informovala o prevenci vzniku lasturových lomů při různých hladinách koncentrace hliníku
v oceli. Výskyt lasturových lomů měl být
potlačen doplněním dezoxidace hliníku
přísadou prvků s vysokou afinitou k dusíku. Experiment ukázal, že za zvolených
podmínek tato cesta nebyla úspěšná.
Carbol – Pluháček v referátu Přínos sekundární metalurgie při výrobě těžkých
ingotů a odlitků seznámili účastníky konference s provozními zkušenostmi a s přínosy sekundární metalurgie u hutních
polotovarů s dlouhou dobou tuhnutí.
Slováček se v přednášce Použití numerických simulací v oblasti svařování, tepelného zpracování odlitků a kování
ingotů zabýval dalšími možnostmi použití simulací, a to zejména v oblasti
tepelného zpracování.
Konference se zúčastnilo cca 40 posluchačů, kteří reagovali na přednášky dotazy a bohatou diskuzí. Celkem bylo vyslechnuto více než 20 diskuzních příspěvků. Hodnocením konference byl
pověřen doc. V. Kafka. Jeho hodnocení
bylo pro organizátory konference, přednášející i diskutující příznivé. Konference
ukázala, že při výrobě masivních odlitků
existuje celá řada problémů, které si
v budoucnosti vyžádají další výzkum.
r e d a kc e / J i ř í F o š u m
aktuality
Čestné uznání
Vladimíra Lista Ing.
Jiřímu Novotnému
redakce
aktualit y / nekr o l o g
Rádi bychom informovali slévárenskou
veřejnost o tom, že Ing. Jiřímu Novotnému, v současnosti pracovníkovi firmy
SAND TEAM, s. r. o., Holubice, a dlouholetému pracovníkovi v oblasti slévárenských norem, bylo dne 6. 12. 2012
v Betlémské kapli – promočním sále
ČVUT Praha – předáno Čestné uznání
Vladimíra Lista (obr. 1).
Na počest zakladatele organizované československé technické normalizace prof.
Dr. Ing. Vladimíra Lista (1877–1971) jsou
od roku 2002 každoročně udělovány dva
typy ocenění, a to Cena Vladimíra Lista
a Čestné uznání Vladimíra Lista. Ocenění jsou udělována za významný příspěvek k rozvoji a popularizaci technických norem (TN), které procházejí napříč
všemi obory lidského působení. Proto
také nezávislá komise vybírá nositele
ocenění z různých oblastí. O to významnější je, že jedno z těchto ocenění bylo
v roce 2012 uděleno pracovníkovi z oblasti slévárenství.
Udělení ocenění musí být dostatečně
zdůvodněno. U Ing. Jiřího Novotného
znělo zdůvodnění následovně:
Obr. 1. Čestné uznání profesora Vladimíra Lista Ing. J. Novotnému
72 Ing. Jiří Novotný promoval v roce 1960
na VŠB – TU Ostrava, Hutnická fakulta,
specializace slévárenství. Od roku 1965
(tehdy jako zaměstnanec SVÚM Praha,
pobočka Brno) pracuje v oblasti tvorby
TN ve slévárenství a od té doby zpracoval
cca 180 návrhů TN. Ve SVÚM vedl Oborové normalizační středisko pro oblast
slévárenství a zastupoval ČR (ČSSR) v komisích ISO (ISO/TC 3 Míry a váhy (tolerance), ISO/TC 17/SC 11 Ocelové odlitky,
ISO/TC 25/SC 1 až 5 Surové železo a litina, ISO/TC 27 Měď a slitiny mědi a
ISO/TC 79 Lehké neželezné kovy) a rovněž v RVHP. Je autorem řady odborných
publikací, jak knižních, tak časopiseckých. Jako jeden z jeho úspěchů na poli
mezinárodní normalizace ISO je možné
označit situaci, kdy se jmenovanému podařilo přesvědčit kolegy z celého světa
o účelnosti českého systému uspořádání
materiálových norem. Do té doby bylo
Obr. 2. Zleva: Ing. J. Kratochvíl, ředitel
odboru technické normalizace
ÚNMZ, oceněný Ing. J. Novotný
a Ing. M. Holeček, předseda
ÚNMZ
ve většině států – členů ISO – obvyklé,
že byly vypracovávány normy vždy pro
jednotlivé skupiny materiálů a v nich byly
jak požadavky na materiál, tak požadavky na odlitky. A právě požadavky na odlitky byly v normách téměř všech států
(s výjimkou ČR) pro jednotlivé skupiny
slitin rozdílné, takže odběratelé odlitků,
pokud chtěli změnit – z důvodu změny
požadavků na odlitek – materiál, řešili
nelehký problém. V ČSTN byl již od
50. let zaveden systém normy technických dodacích předpisů platný pro odlitky ze všech materiálů a pro požadavky na materiál platily materiálové listy.
A tento původem český systém se jmenovanému podařilo po složitých zákulisních jednáních prosadit nejprve pro oceli na odlitky a posléze i pro jednotlivé
skupiny litin i slitin neželezných kovů.
Za celou slévárenskou obec gratulujeme
Ing. Jiřímu Novotnému k udělení Čestného uznání Vladimíra Lista (obr. 2).
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
nekrolog
Vzpomínka
na Ing. Antonína
Hrušku, MASc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. A. Hruška,
MASc.
V neděli 2. prosince 2012 náhle ve věku
83 let zemřel ve svém „holandském
exilu“ významný český slévárenský odborník Ing. Antonín Hruška. Narodil se
v Doubravici nad Svitavou. Po studiích na
slévárenské průmyslovce v Kladně a Hutní fakultě VŠB v Ostravě pracoval jako
metalurg ve slévárně TOS Čelákovice
a výzkumný pracovník v Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře. Patřil k předním čs. odborníkům na slévárenské jíly
a bentonity a byl tajemníkem mezirezortní bentonitové komise. V letech 1967
až 1978 zavedl v SCHZ Lovosice výrobu
nových typů aktivovaných bentonitů.
V říjnu 1968 odešel na univerzitu v kanadském Ontariu, kde dosáhl hodnosti
MASc. Od roku 1970 až do důchodu
(1994) pracoval v nizozemském Hengelo
jako produktový manažer slévárenských
bentonitových směsí. Od roku 1997 spolupracoval s českým výrobcem bentonitu,
společností KERAMOST, a. s., kde předával své bohaté odborné zkušenosti.
K jeho zájmům patřila historie odlévání
zvonů. V 60. letech uspořádal v chrámu
sv. Barbory výstavu o kutnohorském
kovolijectví a ve Slévárenství publikoval
sérii článků o starém českém zvonařství. Do posledních chvil udržoval čilé kontakty s českými zvonařskými odborníky
P. Manouškem a R. Rejškem.
Za určitá poselství můžeme považovat
jeho článek Quo vadis, slévárenství? (Slévárenství 1997, č. 11–12, s. 422–424)
a přednášku Tradice, mýty a jubilea,
přednesenou v roce 1999 na Bentonitové konferenci, pořádané společností
KERAMOST, a. s., ve Svinčících u Mostu.
Pro řadu z nás zůstává vzorem vědeckých
kvalit, pracovitosti a nadšení jak pro obor
formovacích směsí, tak i uměleckého lití.
Čest jeho památce.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
zahraniční
slévárenské
časopisy
FONDERIE
Revue mensuelle rédigée
avec le concours de
AAESFF, de ATF et de
CTIF. Rédaction: 44 avenue de la Division Leclerk,
F 92318 Sévres cedex,
tel.: +33 1 411 463 00,
www.etif.fr
MODERN CASTING
Publication of the American Foundrymen’s Society, N. Penny Ln Schaumburg, IL 60173, fax: 001
847 842 78 48, www.
moderncasting.com, [email protected]
GIESSEREI
Die Zeitschrift für Technik,
Innovation und Management. Redaktion: Sohnstr.
70, 40237 Düsseldorf,
tel.: +49 211 687 13 65,
www.vdg.de, redaktion@
vdg.de
GIESSEREI-PRAXIS
Chefredakteur: Hartmut
Polzin, Veitsbergweg 29,
A- 8700 Leoben, tel.:
+43 3842 431 01 33,
www.giesserei-praxis.de
GIESSEREI
RUNDSCHAU
H erausgeb er: Verein
Österreichischer Giessereifachleute und a. Verlag
Strohmayer KG, A-1100
Wien, Weitmosergasse 30,
tel.: +43 0 1 617 26 35,
[email protected]
CHINA FOUNDRY
Foundry Journal Agency,
no 17 Yunfeng Street
South, Tiexi District, Shenyang 110022, P. R. China,
tel.: +86 24 258 478 30,
www.foundryworld.com
INTERNATIONAL
FOUNRY RESEARCH
The scientific journal –
Giessereiforschung, Giesserei-Verlag-GmbH, P. O.
Box 102532, 40016 Düsseldorf, www.giessereiverlag.de, redaction@
bdguss.de
LITěJNOJE
PROIZVODSTVO
Foundr y, Technology,
Equipment, 105120 Moskva, Grzelski Per., 13a, tel./
/fax: +007 783 26 28,
[email protected], www.foundrymag.ru
LITĚJŠČIK ROSSII
Oficialnyj žurnal Rossijskoj
associacii litějš čikov,
123557 Rossia, Moskva,
Presnenskij val, 14, www.
ruscastings.ru, foundryal
@mtu-net.ru
LIVARSKI VESTNIK
Društvo livarjev Slovenije, Lepi pot 6, P. P. 424,
SI-1001 Ljubljana, www.
drustvo-livarjev.si, [email protected]
Fonderie
REGHEERE, G. – CHAILLER, K.: Effets des
Ultrasons sur la solidification des fontes
(Vliv ultrazvuku na tuhnutí všech
druhů litin), 2012, č. 2, s. 13–20.
Giesserei
DÖTSCH, E. a kol.: Energieeinsparung
durch leistungsoptimierte Chargierung
von Mittel-frequenz-Induktionstiegelöfen (Úspora energie při optimálním
vsázkování výkonu středofrekvenční indukční kelímkové pece), 2012,
č. 6, s. 20–25.
KLEINE, A. a kol.: Eigenschaftscharakterisierung der Legierung EN AC-AlSi9Cu3(Fe) (Charakterizace vlastností slitiny EN AC-AlSi9Cu3(Fe)), 2012, č. 6,
s. 32–39.
HANSEL, H.: Konzept einer neuen Begasungshaube für die Kernfertigung (Koncept nového naplyňovacího zařízení
pro výrobu jader), 2012, č. 6, s. 70–73.
G i e s s e r e i - E r fa h r u n g s austausch
SCHÜTZE, N. a kol.: Neue Erkenntnisse
zu den Wasserschlichten (Nové poznatky o vodních nátěrech), 2012, č. 1+2,
s. 4–9.
MÜLLER, J.: Ökonomische und ökologische Vorteile des Inotec-Verfahrens im
Serieneinsatz (Ekonomické a ekologické výhody postupu Inotec při seriovém nasazení), 2012, č. 1+2, s. 38–40.
GASSEL, Ch.: Dosierautomat ThermDos
für hohe Genauigkeit und Gussqualität
(Dávkovací automat ThermDos pro
vysokou přesnost a jakost odlitků),
2012, č. 2+3, s. 18–20.
DECHER, A. – OBERSCHELP, P.: Anorganische Kerne in Dauerormverfahren
(Anorganická jádra pro nízkotlaké
kokilové lití), 2012, č. 2+3, s. 28–30.
MÖRTLBAUER, M.: Serienfertigung von
Druckgussteilen aus Siliciumtombak mit
einer Festigkeit von 500 N/mm2 (Seriová výroba tlakově litých částí z Sitombaku s pevností 500 N/mm 2),
2012, č. 2+3, s. 22–24.
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 73
zahraniční sl é v á rensk é čas o pis y
GIESSEREIERFAHRUNGSAUSTAUSCH
Die Zeitschrift für das
operative Management.
Sohnstr. 70, 40237 Düsseldorf, tel.: +49 211 687
13 65, www.vdg.de
PRZEGLĄD
ODLEWNICTWA
Wydaca: Stowarzyszenie
Techniczne Odlewnikow
Polskich, ul. Zakopiánska 73,
30-418 Kraków, www.przeglad-odlewnictwa.pl,
[email protected]
pl
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
G i e s s e r e i - Pra x i s
PAN, E. N. a kol.: Giessbedingungen und
Temperaturwechselbeständigkeit von
dünnwandigen Gusstücken aus Gusseisen vom Typ GJS-SiMo (Vysokoteplotní únavové vlastnosti tenkých
sekcí odlitků z litiny s kuličkovým
grafitem), 2012, č. 5, s. 177–186.
WEIDER, M. a kol.: Thermische Wechselwirkungen zwischen hochlegiertem
TRIP- Stahlguss und wasserglasgebundenen Formstoffsystemen (Tepelné interakce mezi litou vysoce legovanou
ocelí TRIP a formovacím systémem
na bázi sodných silikátů), 2012, č. 5,
s. 187–191.
STAGGL, S. a kol.: Charakterisierung der
Heissrissempfindlichkeit von Aluminium
Gusslegierungen (Charakterizace citlivosti hliníkových slitin ke tvorbě
prasklin za tepla), 2012, č. 5, s. 192–196.
zahraniční sl é v á rensk é čas o pis y
Giesserei Rundschau
TRAUZEDDEL, D.: Einsatzkriterien und
Anwendungsbeispiele von Induktionsöfen zum Speichern und Warmhalten von
flüssigem Eisen (Typické aplikace a kritéria pro skladování a udržování tekuté litiny v indukčních pecích), 2012,
č. 1–2, s. 6–10.
SIPOS, M. M. – EDER, G.: Cold- Box-Harze mit reduzierten Emissionen und Kondensaten (Pryskyřice cold box s přídavky ke snížení emisí a kondenzátů
při jejich spalování), 2012, č. 3–4,
s. 46–51.
SEEGER, K. – SERGHINI, A.: Neue Schlichtekonzepte für hochkomplexe Zylinderkurbelgehäuse (Nový koncept nátěrů
pro složité odlitky klikových skříní),
2012, č. 3–4, s. 52–55.
BÖHNKE S.: Funktionalität und Auswahl
anorganischer Additive zu Quarzsanden
für Formen und Kernen (Výběr a funkčnost anorganických přísad ve formovacích a jádrových směsích s křemennými ostřivy), 2012, č. 3–4, s. 60–62.
SCHÄFER J. M.: Synthetischer Formstoff
CERATEC – Alternative zu Zirkon- und
Chromerzsand (CERATEC – alternativní syntetický formovací materiál
jako náhrada za zirkonová a chromitová ostřiva), 2012, č. 3–4, s. 64–67.
MILOW, B. – RATKE, L.: Aerogele – Ein
faszinierender Werkstoff zur Verbesserung der Gussteilqualität (Aerogely –
fascinující materiál ke zlepšení jakosti odlitků), 2012, č. 3–4, s. 75–81.
China Foundry
WU, J. a kol.: Effect of in-situ ZrB2 particle on grain refinement of ZrB2/AZ91D
magnezium matrix composite (Vliv čás-
74 tic ZrB2 na zjemnění zrna kompozitové hořčíkové matrice ZrB2/AZ91D),
2012, roč. 9, č. 1, s. 28–29.
WANG, H. a kol.: Wet reclamation of sodium silicite used sand and biological
treatment of its wastewater by Nitschia
palea (Mokrá regenerace použitých
směsí s vodním sklem a biologické
zpracování odpadní vody metodou
Nitschia palea), 2012, roč. 9, č. 1,
s. 34–38.
YOU, Z. a kol.: Effect of Cu addition on
microstructure and properties of Mg-10Zn-5Al-0.1Sb high zink magnesium
alloy (Vliv přídavků Cu na strukturu
a vlastnosti zinko-hořčíkové slitiny
Mg-10Zn-5Al-0,1Sb), 2012, roč. 9, č. 1,
s. 3–48.
Int. Foundry research
STAROBIN, A. a kol.: Core drying simulation and validation (Simulace sušení jader a jejich platnost), 2012, č. 1, s. 2–5.
DRUSCHITZ, A. a kol.: Advantages of
pouring compacted graphite iron using
the lost foam casting process (Výhody
odlévání LKG procesem spalitelných
modelů), 2012, č. 1, s. 6–13.
L i t ě j n o j e p r o i z vo d s t vo
GERASIMOV, V. V. a kol.: Production and
properties of monocrystal blades for
small-size engines (Výroba a vlastnosti
monokrystalických lopatek pro stroje malých rozměrů), 2012, č. 1, s. 18–20.
GONČARENKO, E. S. a kol.: Application
Prospects for Aluminium Alloy Castings
(Perspektivy použití odlitků z hliníkových slitin), 2012, č. 1, s. 21–23.
NIKITIN, V. I. a kol.: Effect of Sr, Ti, and
B on the Modifiability of Hypoeutectic
Silumins (Modifikační schopnost Sr,
Ti, a B na podeutektické siluminy),
2012, č. 1, s. 24–28.
BEZPALKO, V. I. a kol.: Production of impermeable Silumin castings (Výroba nepropustných odlitků ze siluminu),
2012, č. 1, s. 29–30.
TRAPEZNIKOV, A. V.: Aluminium base
composites production (Výroba kompozitů na bázi aluminia), 2012, č. 1,
s. 31–33.
Litějščik Rossii
TURISCHEV, V. V. a kol.: Modern technologies in low-pressure casting (Moderní technologie nízkotlakého lití),
2012, č. 1, s. 18–21.
MONASTIRSKIJ, V. P.: The regression
model of directional solidification process
of casting made of superalloys in the
UVNK-8P unit (Regresní model procesu směrové krystalizace odlitku ze
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
žáropevných niklových slitin na zařízení UVNK-8P), 2012, č. 1, s. 22–27.
ZHIGANOV, N. K. a kol.: Optimization of
process of continuous casting of non-ferrous metals and alloys (Optimalizace
procesu kontinuálního lití neželezných kovů a slitin), 2012, č. 1, s. 28–30.
PRIMNEV, D. Y. a kol.: The use of barium-strontium modifier BSK-2 for treatment
of heat resistant steels (Užití barium-stronciového modifikátoru BSK-2
při zpracování žáropevných ocelí),
2012, č. 1, s. 31–35.
L i va r s k i Ve s t n i k
DILGER, K. a kol.: Applying repair welding technologies to strengthen the performance of die-casting dies (Použití
svařovacích technologií pro opravy
a zvýšení životnosti forem pro lití
do kovových forem), 2012, č. 1, s. 2–14.
BRODARAC, Z. a kol.: Influence of microstructural characteristics on mechanical
properties of AlSi11Cu2(Fe) alloy (Vliv
mikrostrukturních charakteristik
na mechanické vlastnosti slitiny
AlSi11Cu2(Fe)), 2012, č. 1, s. 15–30.
MRVAR, P. a kol.: New possibilities in
complex component manufacturing with
high pressure die casting and joining
(Nové možnosti spojování komplexních komponent vyráběných vysokotlakém litím), 2012, č. 1, s. 31–39.
Modern Casting
COCHRAN, B. a kol.: Don’t Ignore Aluminium Dross Regulation (Směrnice
o hliníkovém odpadu vzniklém při
tavení), 2012, č. 1, s. 4143.
GIBBS, S.: 5 Ways to Fix Your Finishing
Room (5 způsobů jak eliminovat zbytečné broušení odlitků), 2012, č. 1,
s. 38–40.
Pr z e g l ą d O d l e w n i c w a
GRADOWSKI, A. a kol.: Mathematical
model of the tensile strength – on the
basis of the casting solidifacation kinetics (Matematický model pevnosti
v tahu na bázi kinetiky tuhnutí odlitku), 2012, č. 1–2, s. 38–43.
ERGÜL, H. a kol.: „Multitalent“ among
the feeders of the KK series („Multitalent“ mezi nálitky ze série KK), 2012,
č. 1–2, s. 44–46.
V případě zájmu je možno si objednat
kopie článků v původním znění v Informačním středisku SSČR, Edita Bělehradová, tel.: +420 541 142 646, [email protected]
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
umělecká litina / blahopřejeme
umělecká litina
blahopřejeme
Kroužky na rukojeti
meče krále Goujiana
– vládce státu yue
Ivan Smutný
dne 20. ledna 2013
oslavil 80. narozeniny.
Gratulujeme!
Redakce se OMLOUVÁ,
že v minulém čísle mylně poblahopřála k sedmdesátinám.
Přibližně 520–465 př. n. l.
Délka meče: 55,7 cm, délka rukojeti:
8,4 cm
Materiál: bronz
Uloženo v muzeu v Hubei, Čína
prof. Ing. Rudolf
Foret, CSc.
dne 21. února 2013
oslavil 65. narozeniny.
Hruška jílce tohoto meče má kuželový
tvar a na jejím vnitřním povrchu je jako
dekorace jedenáct soustředných kruhů.
Tloušťka nejtenčí stěny těchto kruhů je
pouze 0,2 mm a jejich výška se pohybuje mezi 0,2–2 mm. Mezera mezi sou-
Gratulujeme!
JUDr. Milan Hlaváč
dne 29. února 2013
oslavil 65. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Pavel
Řezníček, CSc.
dne 14. března 2013
oslavil 70. narozeniny.
Gratulujeme!
2
3
sedícími kruhy je pouze 0,3–1 mm. Ve
spodní části drážek mezi kruhy jsou malé
vypouklé dekorace v podobě provázků
(obr. 1).
Je zřejmé, že tak jemné a elegantní
struktury nemohly být vytvořeny soustružením nebo použitím obvyklých hliněných forem. Studie a simulace naznačují, že forma hrušky byla vyrobena
šablonovací technikou, což byla metoda
používaná při výrobě tenkostěnných hliněných kol už v mladší době kamenné.
K výrobě hliněné formy pro vytvoření
tenkostěnných soustředných kruhů se
použila šablonovací deska (obr. 2). Následně byly na svrchní části kruhů vylisovány vzory dekorací připomínající provázky (obr. 3). Formy byly opravdu obdivuhodné.
(Zkrácený překlad z časopisu China
Foundry, 2012, roč. 9, č. 2, s. A3)
prof. Ing.
Iva Nová, CSc.
dne 15. března 2013
oslaví 60. narozeniny.
Gratulujeme!
General
Representation
Well-known fac tor y for foundr y
technic (moulding boxes)
and transpor t and storage
systems in Germany is looking
for a general representation
on commission basis.
contac t for interest:
FA X- No. 0 0 49 -2332-7 599 681
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
UMĚLECK á L I T I N A / BL AHoPŘE JEME
1
Jan Hučka
z historie
Železárna a hamr v Dobřívu
Ing. Jan Hučka
Ú vo d
Malebná obec Dobřív patří k oblasti Podbrdska a leží 7 km
jihovýchodně od Rokycan na Padrťském potoce v údolí při
úpatí Brdských vrchů. První zmínka o Dobřívu je z roku 1325,
kdy král Jan Lucemburský tuto osadu včetně jiných postoupil
Petru z Rožmberka. V roce 1431 se Dobřív vrátil do majetku
českého krále. Od roku 1505 se majitelem zbirožského panství včetně Dobříva stal Ladislav z Lobkovic, panství zdědili
jeho synové Jan a Ladislav. Ten byl obviněn z pokusu svrhnout
krále Rudolfa II. a za domnělou velezradu bylo roku 1594 celé
panství zabaveno Lobkovicům a znovu přiděleno královské
komoře.
z hist o rie
Historie hutě
O železářské výrobě je doklad z roku 1505, tehdy se v huti vyrábělo kujné železo přímým způsobem redukcí železné rudy
(asi v nízkošachetní peci), kolem roku 1526 huť již pracovala
naplno. Huť spravovali nejdříve majitelé panství ve vlastní režii, později byla pronajímána, dokonce i prodána, několik let
byla mimo provoz. Asi od poloviny 14. století se těžila železná
ruda v Hůrkách u Strašic pro huť strašickou, později i pro huť
dobřívskou. Vodní energii zajišťoval protékající Padrťský potok, po založení padrťských hutí byly zřízeny Padrťské rybníky,
které se staly vydatným zdrojem stálé vody i pro jiné hutě,
včetně dobřívské.
Roku 1590 postoupil Ladislav z Lobkovic huť Klimentu Forbergovi, tehdy byla mimo provoz a zřejmě ve špatném stavu.
Po jeho smrti se vdova Markéta provdala za hamerníka
Beneše Kolmana, který uvedl huť opět do plného provozu.
Ve snaze konkurovat sousedním železárnám se Kolman spojil
s majitelem strašické hutě Jindřichem Kašparem ze Sartu
k postavení vysoké pece. Byl to odborník z Valonska, který
v Čechách zavedl konstrukci vysoké pece valonského typu.
V roce 1614 byla již pec v provozu. Železná ruda pak byla dodávána převážně z ejpovického ložiska. U vysoké pece pracoval zkujňovací hamr k výrobě kujného železa.
Do Kolmanovy rodiny se přiženili Pavel a Šalamoun Šírer (Schürer) z Waldheimu, kteří pocházeli z Dolní Lužice. V roce 1624
získal Pavel Šírer huť do svého vlastnictví, roku 1636 přešel
celý majetek na bratra Šalamouna. Tehdy se v huti vyráběly
hlavně lopaty a motyky. Podle údajů z roku 1638 je možno
výrobnost vysoké pece odhadnout asi na 570 kg za 24 hod.
Během třicetileté války se na Podbrdsku objevil bývalý španělský důstojník a dobrodruh Matiáš Zanetti, který s patentem
vojevůdce Albrechta z Valdšteina zajišťoval pro armádu munici a děla. Podle smlouvy se Zanettim z roku 1632 se pro císařskou armádu odlévaly ze surového železa (vysokopecní litiny) dělové koule, které se pak v Zanettiho huti ve Strašicích
leštily. Vyráběly se také velké granáty až 130liberní (asi 65 kg)
a dokonce i lodní kotva těžká 5,5 centnýře (asi 340 kg).
76 S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
V roce 1647 vlastnil huť již syn Vilém Šírer. Ke zvyšování výroby kujného železa byl po roce 1652 postaven druhý hamr.
Avšak pro potřeby celé hutě, kdy bylo na jednom místě 8 vodních kol, nebyl dostatek vody. Proto byl tento hamr před rokem 1658 přenesen na nové místo asi 1 km proti proudu
potoka. To byl počátek Hořejší hutě, ostatní objekty tvořily
Dolejší huť. Výrobky se dodávaly do Prahy, Plzně, někdy i do
jižních Čech a blízkého okolí.
Od roku 1685 se stal majitelem hutě vnuk Šalamoun Šírer, který se ale dostal do finančních problémů, když požár v huti zničil některé zásoby a při povodních huť vyplavila voda a způsobila další škody. Prodal proto huť, která se tak v roce 1693
dostala zpět do majetku královské komory a byla zařazena
do komplexu podbrdských železáren. V té době měla huť vysokou pec, dva hamry a krénfajer (výheň k přetavování železářské strusky). Správa panství dosadila do huti svého šichtmistra (vedoucího hutě) Karla Gerharta Emericha. Huť byla asi
ve velmi špatném stavu a po další povodni v roce 1699 musela být vysoká pec opravena. V té době měla výšku asi 6,5 m
a šířku v rozporu 170 cm.
Císař Leopold I. v roce 1700 jako zástavu výpůjčky předal komorní panství včetně hutí Františku Karlovi Přehořovskému
z Kvasejovic. Tehdy se začaly objevovat problémy se zásobováním dobrou rudou a hledala se nová naleziště v blízkém
i vzdálenějším okolí. Přes finanční potíže musela být roku 1707
vysoká pec přestavěna od základů. Roku 1710 bylo vyrobeno
233 t surového železa a výrobnost vysoké pece byla asi 630 kg
za 24 hod., v hamrech se zpracovalo 147 t kujného železa.
Vedle problémů při tavení s málo jakostní rudou docházelo
k poruchám chodu vysoké pece také pro nízkou výdržnost
vyzdívky. V roce 1704 byl otevřen v blízkosti Dobříva nový
lom na „kštelový kámen“ (arkóza, obdoba pískovce), který byl
lepší než dříve používaný. Lom pak sloužil mnoho let i pro
ostatní vysoké pece komorních železáren a dalších podniků
v západních Čechách
V roce 1710 bylo panství znovu zastaveno, a to císařskému
komořímu Janu Adamovi Ondřejovi, knížeti z Lichtenštejna.
V té době nastal neobyčejný rozmach celého brdského železářství. Z roku 1718 je první zpráva o použití vápence při použití špatně tavitelné rudy. Pro nedostatek jakostních rud
bylo nutno v letech 1719 a 1720 nakupovat rudu ze sousedního oseckého panství. Zkouškami rudy se zabýval šichtmistr
Matouš Čapek.
Roku 1722 skončila zástava a v huti začala opět hospodařit
dvorská komora. Stav zařízení nebyl nijak uspokojivý. V Hořejší huti v blízkosti hamru byl asi v roce 1723 postaven ještě
cánový hamr k výrobě hřebíkářského železa v souvislosti s nastupující velkovýrobou hřebíků a nově zaváděnou výrobou
cvočků, která se na Podbrdsku velmi rozšířila. Další zkujňovací hamr byl postaven v roce 1726 u Dobříva směrem k Mirošovu. Tehdy byl také přestavěn i starší hamr v Dolejší huti.
V roce 1747 přišel do huti nový šichtmistr Baltazar Preinhälter,
zkušený železářský odborník, který lepší organizací práce
zvýšil produkci zkujňovacích hamrů. V polovině 18. století se
výrobnost vysoké pece zvýšila asi na 700 kg za 24 hod., ve
čtyřech hamrech se zpracovalo ročně téměř 250 t kujného
železa. Když v roce 1757 vypukla válka s Pruskem, byla obnovena výroba litých dělostřeleckých kulí a roku 1759 byla pro
tento účel postavena leštírna kulí.
Podle tereziánského katastru z roku 1757 byl v huti šichtmistr
Baltazar Preinhälter, 13 vozičů rudy a uhlí, 1 vozič železa,
1 pecař, 1 tovaryš a 2 nádeníci u vysoké pece, 1 tovaryš u výhně, 2 hamerničtí (kovářští) mistři a 2 tovaryši a 1 zalévač.
V lesích pálili uhlí 4 uhlířští mistři a 3 tovaryši.
Jan Hučka
Od druhé poloviny 18. století se pokračovalo v hledání jakostnějších rud, aby se zlepšila kovnatost vsázky, a tím zvýšila výrobnost vysokých pecí. S rudami se prováděly rozsáhlé tavební
zkoušky, a tak se hledalo nejvhodnější složení vsázky. U dobřívské pece se míchalo až devět druhů rud. Roku 1783 bylo vyrobeno 370 t surového železa a zpracováno 277 t kujného železa.
Roku 1793 byl šichtmistr Jan Štěpán Černý pověřen provést
geologický průzkum v okolí k nalezení dalších ložisek železné
rudy. Na jeho základě byly otevřeny dva doly, ale nebyly tak
výnosné, aby pokryly potřeby hutě. V roce 1895 byla výrobnost
vysoké pece asi 830 kg za 24 hod., roku 1806 již 940 kg. Napoleonské války znamenaly opět oživení výroby.
Železářská huť byla řízena spolu s ostatními komorními železárnami správou zbirožského panství, po odborné stránce ne
vždy na potřebné výši. Proto byl koncem 18. století požádán
významný odborník František Josef Gerstner (1758–1832),
aby se zabýval stavem všech komorních železáren. Podle jeho
rozborů navrhl nový vrchní ředitel šichtamtu (hutního úřadu)
Michal Balling (1776–1848), který nastoupil roku 1815, zachování pouze čtyř vysokých pecí (bez dobřívské).
Po skončení napoleonských válek klesala poptávka po surovém
železe a tím i jeho cena. V roce 1813 bylo v dobřívské vysoké
peci vyrobeno 632 t, roku 1817 jen 176 t, v roce 1819 sice
došlo ke zvýšení na 351 t, ale pak byla výroba zastavena. Bylo
Barevný obraz železárny z počátku 20. století, vpravo vzadu budova hutního
úřadu, vpředu Švédský most (Obecní úřad Dobřív)
Bývalá budova hutního úřadu (L. Gabriel 1968)
[18]
Detail budovy s litinovým reliéfem (J. Hučka 2007)
Historická mapa Dobříva a okolí z let 1838–1852 (www.mapy.cz)
Původní budova válcovny s letopočtem 1856 (foto J. Hučka 2007)
doporučeno ponechat pec jako rezervní
a pro případnou výrobu munice.
V hamrech se nadále zpracovávalo surové železo z okolních železáren. K dobřívské železárně patřily také tři hamry
v blízkém Hrádku, které pracovaly na
stejném Padrťském potoce. V cánovém
hamru Hořejší hutě se zavedla výroba
tyčového železa rozřezáním vykovaných
plátů na stroji, který vynalezl strašický
hutník Šlapák.
V roce 1835 bylo rozhodnuto vyjmout
železárny ze správy panství a podřídit
je státnímu vrchnímu hornímu úřadu
v Příbrami. Komorní panství se tak stala
po roce 1848 státními podniky.
Po roce 1848 došlo k dalšímu rozvoji
dobřívské železárny. V té době nastala
v Čechách zvýšená poptávka po hřebíkářském železe, proto vznikl plán na postavení válcovny s pudlovnou, která by
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 77
z hist o rie
z hist o rie
Jan Hučka
které však byly po krachu vídeňské burzy v roce 1873 zastaveny. Velké ztráty
také způsobily přírodní katastrofy (povodně). Strousberg se tak dostal do veliké finanční tísně, kterou se mu nepodařilo vyřešit a na všechny jeho podniky
byl proto roku 1875 vyhlášen konkurz.
Zbirožské panství bylo v roce 1879 prodáno knížeti Colloredo-Mansfeldovi
a železárny si roku 1880 pronajala na
10 let vídeňská firma Friedrich Morores. Jako společník do ní přistoupil Max
Hopfengärtner (1842–1918), dřívější
Strousbergův odborník. Ten koupil v roce 1885 dobřívskou železárnu spolu se
strašickou i holoubkovskou a vytvořil
Zbirožské železárny se sídlem v Dobřívu, po roce 1890 bylo ředitelství přemístěno do Holoubkova.
Hořejší hamr na počátku 20. století [15]
Po zavedení pudlovacích pecí nebylo již
třeba zkujňovat surové železo ve výhních, proto se z hamrů zkujňovacích
zpracovávala surové železo z holoubkovské vysoké pece. V Dostaly hamry nářaďové. V roce 1891 se v dobřívské válcovně
lejší huti byla nejdříve postavena hala nové válcovny (na míss pudlovnou zpracovalo 960 t surového železa z rokycanské
tě zbourané vysoké pece), poháněné parní turbínou, kde byly
Bedřichovy hutě a 2 592 t odpadového kujného železa (zetři svařovací pece pro ohřev vsázky k válcování, dvě válcovací
jména kolejnice), z nichž se vyrobilo 2 800 t válcovaných výtratě i nová krájírna (řezárna) na tenké cvočkařské železo. Tím
robků; válcovalo se tedy převážně svářkové železo.
mohla být v roce 1855 zastavena výroba v cánovém hamru.
V hamrech se zpracovalo 2 640 t ingotů z kladenské besseVálcovna zahájila provoz roku 1856. Po uvedení válcovny do
merovské oceli a starých nákolků a z nich se vykovalo 2 200 t
provozu došlo k havárii, když se utrhl setrvačník válcovací storůzných součástí. Byly to běžné zemědělské potřeby a ruční
nářadí (skoby, podkovy, krumpáče, motyky, kladiva), pluhové
lice, prorazil zeď a zabořil se do stráně. Obešlo se to naštěstí
bez zranění lidí. Ve válcovně se zpracovávalo původně staré
části, nápravy, různé součásti pro železnice (hřeby do kolejnic),
(odpadové) kujné železo z vlastních železáren, v roce 1857
potřeby pro dílny (svěráky, kovadla), lomy, doly aj.
bylo vyrobeno 424 t vývalků.
Na počátku 20. století pracovalo v celé dobřívské železárně
Prudký rozvoj průmyslu vyvolával nutnost modernizace podasi 360 dělníků. V té době zajišťovalo pohon strojů 11 vodniků; u starších železáren se to projevovalo omezenou schopních kol a pro ohřev sloužilo 26 kovářských výhní. K rozšíření
ností konkurence, která je přiváděla až ke ztrátovosti. Jejich
výroby a zlepšení dopravního spojení zakoupil Hopfengärtner
řízení bylo těžkopádné a byrokratické, proto se na návrh ředizrušenou rokycanskou Bedřichovu huť, která ležela přímo
tele hornické akademie v Leobenu Petra Tunnera rozhodla víu železniční tratě. Nechal zbořit opuštěnou koksovou vysokou
deňská vláda tyto státní podniky privatizovat. Zbirožské panpec a v roce 1903 tam přestěhoval dobřívskou válcovnu, do
ství s několika železárnami získali v roce 1868 komerční rada
níž také převedl některé své zaměstnance. Naopak v Dobřívu
byla vybudována velká kovárna a pilníkárna pro všechny zbiSamuel Siemundt a bankéř Vincenc Kirchmayer z Vídně. Od
nich je pak téhož roku získal berlínský finanční magnát a žerožské závody. K pohonu strojů byly instalovány dvě vodní
lezniční podnikatel dr. Bethel Henry Strousberg (1823–1884).
(Francisovy) turbíny.
Strousbergovy velkolepé záměry na vznik obrovského železářRoku 1913 byla ze Zbirožských železáren zřízena akciová
ského komplexu se začaly okamžitě realizovat. V té době byla
společnost. Během první světové války přešla železárna i na
dobřívská železárna doplněna o pudlovnu se čtyřmi pudlovaválečnou výrobu. Ke konci světové války v roce 1918 zemřel
cími pecemi ke zkujňování surového železa, ta však přišla pouředitel železáren Max Hopfengärtner a vedení převzal jeho
ze do částečného provozu. Válcovna měla dosáhnout roční
syn Adolf se švagrem Františkem Bartošem. Noví majitelé
svěřili kapitál společnosti německým bankám. Znehodnocevýroby až 5 000 t. Obrovské plány si vyžádaly značné úvěry,
ní německé měny v letech 1922–1923
připravilo železárny o značné částky. Po
roce 1924 začaly také velké poválečné
problémy. Továrny, které za války vyráběly pro zbrojní účely, začaly prodávat
vyřazené stroje a strojní zařízení mnohem levněji, než je mohla holoubkovská
strojírna vyrobit. Tím se celý podnik dostal
na pokraj krachu, i když dobřívská železárna tyto problémy zatím nepocítila.
Po vyhrocení situace převzala roku 1928
banka Union celé železárny do vlastní
Hamr od jihozápadu (J. Gryc 1993)
správy a dosadila jako ředitele Josefa
Hamr od jihovýchodu s vantroky
[18]
(kresba P. Prokůpek) [17]
Čižinského. V té době prodal Adolf Hop-
78 S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
Jan Hučka
Interiér hamru směrem k vratům (R. Kodera 2003) [18]
Závěr
V hamru je shromážděn rozsáhlý soubor nářadí, nástrojů
a pomůcek z dřívější výroby, některé z 19. století. V roce 2010
se hamr stal národní kulturní památkou. Každoročně je pořádán hamernický den, kdy návštěvníci, kteří si sami vyzkoušejí kování a splní tak praktickou zkoušku, mohou získat hamernický list.
Na cestě k hamru stojí jednoobloukový klenutý kamenný
Švédský most z roku 1610 s barokními sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. V sousedství je roubené stavení
Staré hospody z roku 1731, kde dříve bydlel slavný herec Národního divadla Jindřich Mošna a kde je nyní zřízena jeho
jizba [15–17].
L i t e ra t u ra a p ra m e ny
[1] HRABÁK, J.: Železářství v Čechách jindy a dnes. Praha, 1909.
[2] POHL, J. – SVOBODA, Č.: Železářství v Brdských horách
a jejich okolí. Část Hutě Dobřívské. In: Hornický věstník,
1924, č. 2, 5, 7, 8.
[3] BĚLOHLÁVEK, J.: Dějiny železáren v Dobřívě a ve Strašicích. Dobřív 1943 (strojopis).
[4] HOFMANN, G.: Komorní železárny na Podbrdsku. Rozpravy NTM v Praze, č. 34. Praha: NTM, 1968.
[5] HOFMANN, G.: Staré železářství na Podbrdsku. In: Vlastivědný sborník Podbrdska 19. Příbram 1981.
Detail nadhazovacího kladiva, vzadu ohřívací pec [15]
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2 79
z hist o rie
fengärtner svůj dědický podíl a odešel z podniku. Když se objevily první příznaky hospodářské krize, špatná situace se ještě zhoršila. V roce 1930 ředitel Čižinský opustil podnik, po
něm nastoupil Ing. Portsch, v roce 1934 přišel nový ředitel Ing.
Sviták a roku 1937 Ing. Wawerka.
V druhé polovině roku 1930 byla zastavena výroba ve všech
dobřívských hamrech, pracovalo se pouze omezeně v kovárně.
Během hospodářské krize se přešlo od drahého parního pohonu zpět k vodnímu. Teprve v roce 1934 docházelo ke zlepšení stavu a byla získána větší zakázka na výrobu podkov. Roku
1938 byla ze Strašic převedena do Dobříva výroba několika
druhů kamen, kde se k tomu postavila smaltovací pec. Vedle
volně kovaných součástí se vyráběly také zápustkové výkovky.
Bylo zaměstnáno asi 75 pracovníků.
V roce 1939 převzalo železárnu konsorcium německých bank,
které ji již za rok prodaly Josefu Čižinskému. Vznikl tak podnik Železárny J. Čižinský, jehož součástí byly železárny v Dobřívu a ve Strašicích. V dobřívské železárně se opět přešlo i na
zbrojní výrobu.
Po válce byla firma znárodněna a začátkem roku 1948 byla
dobřívská železárna začleněna jako provoz do podniku ALBA
Hořovice, který ji pak k 1. 9. 1948 převedl do podniku Elektrosignal Praha. Vyhláškou ministra průmyslu z roku 1949 byl
dobřívský provoz k 1. 8. 1949 začleněn do Spojených oceláren
Kladno. Byl přímo podřízen železárnám Hrádek, které byly
součástí Spojených oceláren. Dobřívský provoz měl tehdy 86
pracovníků. V jeho výrobním programu byla kamna, žehličky,
masové strojky, různá dvířka, krumpáče, motyky, sekery, zemědělské nářadí, podkovy, výrobky a výlisky a zabezpečovací zařízení pro cihelny. Část výrobního programu však byla přesunuta do podniku Moravia Mariánské Údolí, část na Slovensko.
Ke 14. 9. 1949 byl dobřívský provoz uzavřen; potom se ještě
v roce 1955 krátkodobě pracovalo, ale pak se výroba zcela zastavila. Zachovala se původní budova válcovny, datovaná na
štítě letopočtem 1856, která zůstala ve správě hrádeckých železáren jako sklad zásob. Po roce 1990 byly sklady uvolněny
a hala prodána. Vedle stojí budova bývalého šichtamtu (hutního úřadu) železárny, na níž je připevněn velký litinový reliéf
s hutnickými symboly, který se později stal znakem československých slévačů [1–14].
Původní Hořejší hamr tvořila dřevěná stavba, kde byla zkujňovací výheň, dmychadlo a dvě kladiva, pohon zajišťovala vodní kola. V roce 1701 byla místo sešlé budovy postavena nová
dřevěná trojlodní budova o rozměrech asi 20 × 10 m. Během
18. století vyráběl hamr asi 1 t kujného železa týdně a obsluhovalo jej 6 dělníků. Ve 20. letech 19. století se postavila zděná budova se čtyřmi zkujňovacími výhněmi, která stojí dodnes.
Od 80. let 19. století sloužil hamr jako nářaďový, měl původně 5 vodních kol a byl určen hlavně k výrobě těžkých výkovků, pro kterou zařízení s nadhazovacími kladivy dobře
vyhovovalo. Pracovalo v něm asi 30 dělníků. Roku 1901 bylo
zařízení hamru obnoveno a přežilo až do zastavení výroby
v roce 1949, kdy tam pracovalo až 28 dělníků. Pak se ještě
v roce 1955 krátkodobě rozběhla pomocná výroba pro hrádecké železárny. Vykovávaly se různé druhy nářadí, jako radlice, motyky nebo rýče, ale i kostry sedel pro vojenskou jízdu.
Od roku 1963 se tento vodní hamr stal technickou památkou
a v roce 1971 jej získalo Muzeum Dr. B. Horáka v Rokycanech.
V současnosti má zděná budova hamru o rozměrech 32 × 12 m
na podélné straně vantroky (dřevěný žlab pro přívod vody od
náhonu), pod nímž jsou vodní kola na svrchní vodu. Dvě z nich
pohánějí dvě těžká nadhazovací kladiva, která nadzvedávají
palec na hřídeli vodního kola. Třetí kolo otáčí transmisi, která
pohání menší chvostové kladivo, dvoje nůžky a brusku. Čtvrté kolo bylo původně určeno k pohonu měchu pro vhánění
vzduchu do kovářské výhně. Pro ohřev materiálu slouží nyní
komorová ohřívací pec.
Jan Hučka
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
PRoKUPEK, P.: Za klapotem strašických a dobřívských
hamrů. olomouc 1989.
PARMA, A.: Dějiny válcoven železa. Praha: TEVúH, 1980.
JIRAVA, F.: Historie závodu Kovosvit Holoubkov. Nedatováno (strojopis).
SVĚTLÍK, J.: Dobřív – Historie podbrdské vesnice. Plzeň:
Nadace České hrady, 1996.
JINdŘICH, K.: Vysoká pec v dobřívu po převzetí Zbirožským panstvím. In: Z dějin hutnictví 38. Rozpravy NTM
v Praze, č. 207. Praha: NTM, 2008, s. 40–43.
JINdŘICH, K.: Počátky lomu na kštelový kámen u Hrádku. In: Sborník Muzea Dr. B. Horáka v Rokycanech, doplněk Historie 12. Rokycany 2007, s. 120–128.
Katalog výstavy železářských výrobků z Rokycanska
a Zbirožska. Rokycany 1903.
AUGUSTÝN, B.: Příspěvek k historii Železáren Hrádek a. s.
Hrádek, 1999, s. 104–05 (strojopis).
Firemní prospekt Zbirožské železárny Max Hopfengärtner
akc. spol., Holoubkov. Nedatováno.
RASL, Z.: K historickému, technickému a stavebnímu vývoji hamru v dobřívu. In: Zprávy památkové péče 2004,
č. 4, s. 326–330.
RASL, Z.: dobřív – hamr. In: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl. Praha: Libri, 2001,
s. 558–560.
MAKAJ, T. – PRoKUPEK, P.: Strašice a okolí v obrazech.
Hostivice, 2011.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště
v Plzni.
Strojnícka fakult a Žilinskej univerzit y v Žiline, Katedra technologického inžinier st va,
W ydzial odlewnic t wa Akademii górnic zo - hutniczej w Krakove a
VŠB – Technická univerzit a Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýr st ví
katedra met alurgie a slévárenst ví
vás poz ý vajú na
XIX. medzinárodnú konferenciu slovenských, českých a poľských zlievačov
ktorá sa uskutoční pod záš titou dekana SjF a pri prí ležitosti 80 tin prof. Bechného
17. –19. 4 . 2013
v hoteli Sorea Titris Odborár *** v Tatranskej Lomnici
Kontaktná osoba:
prof. Ing. dana Bolibruchová, Phd., danka.bolibruchova@ fstroj.uniza.sk
tel.: + 421 41 513 2772, fax: + 421 41 565 29 4 0
Č e s ká s l évá r e n s ká s p o l e č n o s t
o d b o r ná ko mis e 07 p ro n e že l ezn é kov y
a Te c h n i c ké m u z e u m v B r n ě
p o ř á d ají
Z HISToRIE
5. Holečkovu konferenci
a z a s e d á ní o K 07
Te r m í n : 2 0 . – 21. b ř ez n a 2 013 v Te c h n i c ké m m u z e u v B r n ě
Téma: Trendy ve zpracování slitin neželezných kov ů
Ko n t a k t : s l e va re ns ka @ vo lny.c z
80
S l é vá re ns t v í . L X I . l e d e n – ú n o r 2013 . 1–2
Download

15 let kráčíme s Vámi cestou společné evoluce 1–2/2013