Slévárenství č. 5 – 6/ 2013
5–6/2013
Inovace
zajišťující
úspěšnost
Výroba modelů
GUARANTEED
ECOFRIENDLY
SOLUTION
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou
pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných
časopisů s platností do 31. 12. 2012 (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští,
je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností,
které jsou na žádost jejich zástupců upravovány
v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona
č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam.
Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam
nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
r o č n í k L X I . 2 013 . č í s l o 5 – 6
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / v ýroba modelů / production of patterns
garant / Richard Jírek
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202,
242 459 203, [email protected]
Vychází 6krát ročně / 6 issues a year
Číslo 5–6 vyšlo 27. 6. 2013.
Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage)
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
Do sazby 20. 5. 2013, do tisku 13. 6. 2013.
Náklad 700 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Písaříková
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Zdeněk Vladár, předseda
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
161
Koplík,R.
Úvaha – Jaké perspektivy má výroba modelů v České a Slovenské
republice v kontextu současné hospodářské situace?
VÝROBA MODELŮ
164
Kabrda,J.
Modelárna ŽĎAS, a. s. – výroba složitých modelových zařízení
166
S c h w a r z , P.
Výroba středních a velkých modelů s podporou CNC frézování
168
Š í m a , P.
CAD/CAM v historii a současnosti
170
Klíma,Z.
Netradiční výroba modelového zařízení – pánve
172
Madeja,J.
Nevyhnutelnost modernizace modeláren
173
Jech,J.
TSS, spol. s r. o., Třebechovice pod Orebem – nejen výroba
polystyrenových modelů
174
Plíšek,L.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v modelárnách
ODBORNÉ ČLÁNKY
175
Lána,I.
Výzkumně inovační kapacita tavení slitin hliníku v plynové šachtové peci
se sklopným kelímkem
Research and innovated capacities of melting process of aluminium alloys in the gas shaft
furnace in an interconnection with a reversible crucible
179
Klenotičová,A. a kol.
Vlastnosti odliatkov na výrobu gradientných rúrok prehrievačových
systémov
Properties of castings for production of gradient tubes in preheating systems
Počítačový model vytvořený
v programu SolidWorks
Hotový model
s. 169
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™® ć ¯¨ «©ª¬
7 – 8 / 2 013 o d l i t k y z e s l i t i n h l i n í k u a h o ř č í k u / c a s t i n g s f r o m
aluminium and magnesium alloys
“
ÉßÔæçáâæçܓâ×ßÜÔçÞâé“áԓéŽåâÕè“ÚåÔ×ÜØáçáŽÖۓå‡åâޓãåØÛåÜØéÔ`âéŽÖۓæìæçbàâ铓´¡“¾ßØáâçÜ`âéW“ā“À¡“µÔßW‘âéW“ā“ᓵåíÜÔޓā“G¡“ÆàØçÔáÔ
ÆÙ饗¯¥—— ÅØäÜéØåf—ßæÛåæëð—ëíéÛæêëà—¿Í¨—í—æÙãØêëà—éæñßéØåàØ
¹ÜÚ¡“«¡““ ·ÜæçåÜÕèçÜâá“âٓàØÔæèåØדÛÔå×áØæ擻ɤ“éÔßèØæ“âá“çÛؓÜáçØåÙÔÖØ
Ԝ
½ Ü € k“¹ ⠃ è à
¿ Ø â ƒ“Ã ß k ƒ Ø Þ“¢“½ Ü € k“Æç å Ô Þ Ô
»â×áâÖØák“ãåÔÖk“‘Wލ“ãåâÕkÛÔßâ“éؓ×éâè“
ßÜáÜkÖÛ¡“½Ø×áè“`Wæç“Ûâ×áâÖØák“ãåâéW×cßܓ
íWæçèãÖܓƒÞâßæގÖۓíԀkíØákŸ“Þç؀k“æؓæâè çc‘Ø“ í‡`ÔæçáÜßܟ“ ×åèÛâè“ `Wæç“ Ûâ×áâçÜßܓ“
íWæçèãÖܓÆéÔíè“àâ×ØßWåØá“"Å¡“ÉŽæßØ×Þì“
Ûâ×áâÖØák“ âÕâè“ ÞâàÜæk“ ãÔޓ èå`Üßì“ ã⠀Ô×k“èéØ×Øáb“é“ëØÙ¥—À“Ô“ÀÀŸ—æÙ饗­ą°¡
¿ãØíåoäà— êçæåñæéð— êæìëg•Ü— Ùðãð—
ÊíØñ— äæÛÜã[éÜå— &ɗ ؗ θǸ£— êçæ㥗—
ê—饗楣—Åæíf—Ägêëæ—åؗÄæéØíg¥—
·µÂÅÁ%“"¿ Á¾ Ì
ÆÙ饗¬¥—— ÄàÜêëæ— dàØéæíÜᗠ¼»Ï— ØåØã’ñð——
í—æÙãØêëà—éæñßéØåàؗäÜÛñà—ºé¤Äæ—
ؗºé¤Åà—æÚÜvæì—ŸÉ¼Ä ¹ÜÚ¡“¨¡““ ´åØԓÕØçêØØᓶå Àâ“Ô“¶å ÁܓæçØØߟ“
êÛØåؓçÛؓßÜáØÔ哸·Ë“ÔáÔßìæÜ擛ƸÀœ“
êÔæ“ÖÔååÜØדâèç
v
ÆÙ饗¨¥—— ËÜæéÜëàÚâæì— d[êë— ą— ëÜêë— ą— „܇àãà—
•[Úà—åؗçædoëØdà
ÆÙ饗¬¥—— ¿æÛåæÚÜåo—í’éæÙ⑗âæäàêo—áäܤ
åæíØåæì—ÊíØñÜä—äæÛÜã[éÜå—&É
ñçé[íð“
"ØæÞb“æßbéWåØáæÞb““
æãâßØ`áâæçÜ
æ Ø Þ åØ ç Ôå ÜWç
ã¡æ ¡“¤¦ §Ÿ“· Ü éÔ × Ø ßák “©
©¨ª“¦ §“µå á â
çØ ß¡Ÿ“í W íáÔàák Þ Ÿ“ÙÔ ë ­“
ž §¥£“¨ §¥“¥¤§“§ «¤
à â Õ Üß­“ž §¥£“© £¦“¦ §¥“¤ª©
æ ß Ø éÔåØ áæÞÔ ³ éâ ßáì¡Ö í
ê ê ê¡æ ß Ø éÔåØ áæÞÔ¡Ö í
ÃâåÔ×ԓÂ×Õâåáb“
ÞâàÜæؓ¾Â¹Â¿´““
ãâ“ãÔ×ØæWçܓßØçØÖۓ
ԓ¤¦¡“àØíÜáWåâ×ák“
ÞâáÙØåØáÖؓ“
ÆßbéWåØáæÞb““
ÙâåàâéÔÖk“àÔçØåÜWßì“
链èå×cÝâéc““
蓻èæçâãØ`k
ÀåÞ¥—Áà„o—½æ‡ìä
Æ Ô á × “Ç Ø Ô à Ÿ “æ ¡ “å ¡ “â ¡ Ÿ “» â ß è Õ Ü Ö Ø “è “µ å á Ô
ÞßW×ÔÝkÖkÖۓ `ßØ፟“ Þç؀k“ æؓ ã€ØéW‘ác“ íؓ
í×åÔéâçákÖۓ ׍éâ׍“ áØàâÛßܓ ßØçâƒákÛâ“
íÔæØ×Wák“í‡`ÔæçáÜ矓ãâí×åÔéÜßܓÞâàÜæܓãk æØàác“·å¡“½âæØٓ·ßØíØޟ“¶ÆÖ¡Ÿ“×ßâèÛâßØ çŽ“ã€Ø×æØ×ԓ›ÆÉKÀ“µåá✟“¼áÚ¡“½ÔåâæßÔé“
ÀÔåØޓ ›GÞâ×ԓ ÃßíØuœŸ“ ÃØçå“ GØéØßԓ ›ÍÃƓ
Íßkᜓԓ¼áÚ¡“ÉWÖßÔé“GéØ×ԓ›ÇÔçåԓ¾âã€ÜéáÜ Ö؜¡“Çâçb‘“è`ÜáÜßâ“Ý؃çc“¤ª“×Ô߃kÖۓՎéÔߎÖۓ
íÔæßâè‘ÜߎÖۓ`ßØፓÞâàÜæØ¡“Í“éìÕåÔáŽÖۓ
ãkæØàáŽÖۓã€kæãcéލ“ÕìßԓæØæçÔéØáԓÝè ÕÜßØÝák“ ãèÕßÜÞÔÖ؟“ ÞçØåW“ íÔÛåáèÝؓ éíãâ àkáÞì“Ô“áWíâåì“áԓàÜáèßâ蟓æâè`Ôæáâè“
ܓ Õè×âèÖk“ `Üááâæç“ ÞâàÜæØ¡“ “ ÛÜæçâåÜܓ“
ԓãåÔÖâéák“áWãßáܓ¾“ãåâ“ÙâåàâéÔÖk“àÔ çØåÜWßì“Ýæàؓí×ؓÝܑ“ßØçâæ“åØÙØåâéÔßܓ›Æßb éWåØáæçék“¥£¤¦Ÿ“`¡“¤ā¥Ÿ“æ¡“©¥ā©§œ¡“
ÉßÔæçák“ÝØ×áWák“¾“íÔÛWÝÜߓԓ€k×ÜߓÝØÝk“æâè `Ôæ᎓ã€Ø×æØ×ԓ¼áÚ¡“´ßâÜ擵èåÜÔ៓¶ÆÖ¡Ÿ“
ÞçØ厓 çßèàâ`Üߓ éíÞÔí“ ãåéákÛⓠã€Ø×æØ×ì“
ÆÙ饗¨Ø— Ñíæå—í—âæêëÜãܗÅÜáêígëgá‡o¤
ßæ—ÊéÛÚܗÇ[åg—
—
›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
ÆÙ饗¨Ù—— Ñíæå—í—âæêëÜãܗÅÜáêígëgá‡o¤
ßæ—ÊéÛÚܗÇ[åg—ą—ÞæëàÚâ[—äà¤
åìêâìãؗ
—
›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
ÆÙ饗©Ø——
ÆÙ饗©Ù——
Ñíæ嗹ìäÜéà嗛Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
Ñíæ嗹ìäÜéàå—ą—éÜãàfݗêí¥—Äàâìã[‡Ü—›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
՜
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“Þ é c çØ á ā ` Ø å éØ á“¥£¤¦“¡“¨ ā © “
“ª±ª
181
Éؓ×áØÖۓ¬¡ā¤¤¡“×èÕáԓ¥£¤¦“æؓé“ÛâçØ ßè“ ¾èå×cÝâé“ è“ »èæçâãØ`k“ æ؃ßԓ Þؓ æéb““
¤©¦¡“ ãâåÔ×c“ Â×ÕâåáW“ ÞâàÜæؓ ãåⓠÙâå àâéÔÖk“àÔçØåÜWßì“ã€Ü“"ÆƓā“ÂƽÆø—āŸ“
çØáçâÞåWç“è“æßÔéáâæçák“ã€kßؑÜçâæçܓ¬§¥—áì¤
ÙàãÜؗñØãæ•Üåo—ëfëæ—âæäàêÜ¡“͇`ÔæçáÜ ßâ“æؓÝk“¦©“æâè`ÔæáŽÖۓܓՎéÔߎÖۓ`ßØፓ
›æÙ饗¨œ¡“ÀkçâàáܓÕìßܓ×éԓíÔÞßW×ÔÝkÖk“`ßØ áâébŸ“‡`ÔæçákÖܓãåéákÛâ“íÔæØ×Wák“éؓGàØ åÔßâéŽÖۓíWéâ×ØÖۓ铵åác“×áؓ¥ª¡“©¡“¤¬©¦“
¼áÚ¡“ ¿ØⓠÅâççØ埓 ×ßâèÛâßØ玓 ÝØ×áÔçØߟ““
ԓãåâÙ¡“¼áÚ¡“ÃØç哽ØßkáØޟ“¶ÆÖ¡Ÿ“×塓ۡ“Ö¡Ÿ“
éc×ØÖގ“çÔÝØàákޓÞâàÜæØ¡“Íؓ‘ÜÝkÖkÖۓíÔ ÆÙ饗¯¥—— ÅÜáãÜç‡o—‹dØêëåoÚà—æÙæì—âØëÜÞæéào
Çæ„ØÛo
áäfåæ
‡âæãØ
¤¡
µÔßØޓ½Ôá
Æç€Ø×ák“ƒÞâßԓçØÖÛáÜÖÞW“UaWå“áÔדÆWíÔéâè
¥¡
ÃâèߓÃØçå
Æç€Ø×ák“ƒÞâßԓçØÖÛáÜÖÞW“UaWå“áÔדÆWíÔéâè
¦¡
ÍéÔå×âu“¹ÜßÜã
ÆÃG“æçåâÝáÜÖÞW“Ô“ÆÂG“ãåâÙ¡“GéØÝÖÔåԓÃßíØu“
§¡
ÆÞWßԓ´Ôåâá
ÆÃG“æçåâÝáÜÖÞW“Ô“ÆÂG“ãåâÙ¡“GéØÝÖÔåԓÃßíØu“
¨¡
©¡
½Ôፓ·ÔáÜØß
ÅèÕåÜÖÜèæ“ÀÔåçÜá
Æç€Ø×ák“ƒÞâßԓçØÖÛáÜÖÞW“UaWå“áÔדÆWíÔéâè
ÆÃG“æçåâÝáÜÖÞW“Ô“ÆÂG“ãåâÙ¡“GéØÝÖÔåԓÃßíØu“
·å¡“ ½âæØÙԓ ·ßØíÞÔ¡“ “ æâè`Ôæábà“ æçÔéè“
æßbéWåØáæçék“铸éåâãæÞb“èáÜܓܓ"ØæÞb“åØ ãèÕßÜÖؓ åØÙØåâéÔßܓ Ûâæçb“ ¼áÚ¡“ ½âæØٓ »ßÔ éÜáÞԓíԓÆéÔí“æßbéWåØá“"œԓ¼áÚ¡“½Ôá“GßÔÝæ“
íԓ"ÆÆ¡““æàc€âéWák“`Üááâæçܓé“æâè`Ôæáb“
×âÕc“ ԓ ÕßkíÞb“ Õè×âèÖáâæçܓ ãâÝØ×áÔߓ“
éc×ØÖގ“çÔÝØàákޓÞâàÜæؓ¼áÚ¡“¹åÔáç܃Øޓ
ÀÜރâéæގŸ“ ¶ÆÖ¡“ ɎæßØ×Þì“ ãåWÖؓ áØÝÔÞ çÜéác݃k“çØàÔçÜÖÞb“ãâ×æÞèãÜáì“ā“ãåâ“ÕØá çâáÜçâéb“æàcæܓā“ã€Ø×æçÔéÜߓÝØÝk“ã€Ø×æØ×ԓ
¼áÚ¡“ ´ßâÜæ“ ÁØè×Øå矓 ÃÛ¡·¡“ “ æâè`Ôæáb““
æÜçèÔÖܓéؓæßbéWåác“Ô“íWéâ×c“ÃÜßæØá“ÆçØØߓ
Ûâéâ€Üߓ`ßØá“ÞâàÜæؓ½ÔåâæßÔ铻åâᡓ“ÛÜæ ÆÙ饗®¥—— ÆÛägågåo—åÜáãÜç‡oÚߗ‹dØêëåo⑗
êæìëg•Ü
ËØÙ¥—ÀÀ¥—— Ìäoêëgåo—‹dØêëåo⑗êæìëg•Ü—í—âØëÜÞæéàà—•[⑗íð‡‡oÚߗéædåoâ‘
Çæ„ØÛo
áäfåæ
‡âæãØ
¤¡
»Ôéßk`Øޓ½Ôá
Æç€Ø×ák“ƒÞâßԓçØÖÛáÜÖÞW“UaWå“áÔדÆWíÔéâè
¥¡
ÆàԑÜߓÉâÝçcÖÛ
Æç€Ø×ák“ƒÞâßԓçØÖÛáÜÖÞW“UaWå“áÔדÆWíÔéâè
¦¡
¸á×Øåßؓ½Ü€k
Æç€Ø×ák“ƒÞâßԓçØÖÛáÜÖÞW“UaWå“áÔדÆWíÔéâè
§¡
»ìÞØߓÀÔåçÜá
ÉkçÞâéÜÖÞW“æç€Ø×ák“ãåàìæßâéW“ƒÞâßԓԓÚìàáWíÜèàŸ“ÂæçåÔéÔ »åÔՍéÞÔ
¨¡
¾èÞâߓ½Ôá
ÉkçÞâéÜÖÞW“æç€Ø×ák“ãåàìæßâéW“ƒÞâßԓԓÚìàáWíÜèàŸ“ÂæçåÔéÔ »åÔՍéÞÔ
©¡
ÁâéWޓÃØçå
ÉkçÞâéÜÖÞW“æç€Ø×ák“ãåàìæßâéW“ƒÞâßԓԓÚìàáWíÜèàŸ“ÂæçåÔéÔ »åÔՍéÞÔ
«ª©™™
ÆÙ饗°¥—— ÅÜáãÜç‡o—Ûéì•êëíæ—ê—çìëæíåoä—çæ¤
ß[éÜä
"ÆƓÝؓ`ßØáæÞâè“âåÚÔáÜíÔÖk“Ê ¹ Â
Êâåßד¹âèá×å ìàØá“ÂåÚÔáÜíÔçÜâá
Ö ¢â“Ç ÛؓÁÔçÜâáÔߓÀØçÔßÙâåàÜáړ¶ØáçåØ
§ª“µÜåàÜáÚÛÔà“ÅâÔן“ÊØæ瓵åâàêÜÖۓ
µª£“©Ã̟“´áÚßÜØ
çØß¡­“£ £ § §“¤¥¤“©£¤“©¬“ª¬
ÙÔ ë­“£ £ § §“¤¥¤“©£¤“©¬“«¤
æØÖåØçÔå ì ³ çÛØê Ùâ¡Öâà
ÆÙ饗©¥—— ͗ Ûàêâìñåoä— íðêëæìçÜåo— Ûãæì¤
ßæãÜ뒗dãÜå—çéæÝ¥—ÂØéÜã—Éìêoå
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“Þ é c çØ á ā ` Ø å éØ á“¥£¤¦“¡“¨ ā ©
210
ÆÙ饗ª¥—— ÑØçãåg咗ê[ã—åؗ¨ª¥—äÜñàå[éæÛåo—
âæåÝÜéÜåÚà— Êãfí[éÜåêâf— Ýæéäæ¤
íØÚo—äØëÜéà[ãð
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“Þ é c çØ á ā ` Ø å éØ á“¥£¤¦“¡“¨ ā © “
Ñíæåð—í—åà•‡oä—ñíæåæ¤
ífä—çØë„Ü—&Üéåf—íg•Ü—
ą— íç „ ÜÛì— ¹ìäÜéà壗
íñØÛì—ÄØéàؓ
›Ùâç⓿¡“GØÕØæçâéWœ
ÆÙ饗¬Ø—— Ñíæå—Êí¥—ÁØå—Ø—Çéæâæç—í—âæêëÜãܗåؗÊëØéfä—ägêëg—›Ùâçâ“ᓽèáÚ àÔááâéWœ
ÆÙ饗¬Ù— Ñíæå—Êí¥—ÁØå—Ø—Çéæâæç—í—âæêëÜãܗåؗÊëØéfä—ägêëg—ą—éÜãàfݗ›Ùâçâ“
ᓽèáÚàÔááâéWœ
ÆÙ饗­Ø—— Ñíæå—Êí¥—ÁØå—„ëàëÜã—í—âæêëÜãܗåؗÊëØéfä—ägêëg—
—
›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
ÆÙ饭ٗ— Ñíæå—Êí¥—ÁØå—„ëàëÜã—í—âæêëÜãܗåؗÊëØéfä—ägêëg—ą—éÜãàfݗ
—
›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
ÆÙ饗®¥—— ÂæêëÜã—êí¥—ÇéæâæçؗؗÁؤ
åؗ„ëàëÜãܗåؗÊëØéfä—
ägêëg—
›Ùâç⓷¡“¾âéW€“¥££¤œ“
—
“«ª®
215
ÆÙ饗«¥—— ÊæìdØê咗 çæßãÜۗ åؗ
&Üéåæì—íg•—
›Ùâç⭓½¡“¹âƒèà“¥£¤¦œ
—
ÆÙ饗¨¨Ø——
ÆÙ饗¨¨Ù——
ÆÙ饗¨¨Ú——
Ñíæå—Êí¥—ÇÜëé—ÄìdÜÛåoâ—íܗñíæåàÚà—âæêëÜãؗÆÙgëæí[åo—ÇØååð—ÄØéàܗ›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ“
Ñíæå—Êí¥—ÇÜëé—ÄìdÜÛåoâ—íܗñíæåàÚà—âæêëÜãؗÆÙgëæí[åo—ÇØååð—ÄØéàܗą—éÜãàfݓ›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
Ñíæå—Êí¥—ÇÜëé—ÄìdÜÛåoâ—íܗñíæåàÚà—âæêëÜãؗÆÙgëæí[åo—ÇØååð—ÄØéàܗą—ÛÜëØàã—âæéìåð—ñíæåì—ê—äØê¤
âØéæåð“›Ùâçâ“ᓽèáÚàÔááâéWœ
“
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ Ë ¼“¡“Þ é c ç Ø á ā ` Ø å é Ø á“¥£¤¦“¡“¨ ā © “
Stránský,K. a kol.
Fyzikálně-chemická podobnost při těžbě a hutnickém zpracování
polymetalických a železných rud
Physical and chemical similarity at mining and metallurgical treatment of polymetallic and iron ores
Z PRAXE
189
Horáček,J.
Využití simulačního programu QuikCAST ve slévárenství
Use of the QuikCAST simulation program in foundry industry
FIREMNÍ PREZENTACE
Va c e l e t , P. H . –Te g e l , M .
OBÁLKA
ASK Chemicals CZ, Brno
MCAE Systems, s. r. o., Kuřim
ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou
194
“««²
229
184
ÆÙ饗¨§¥—— ÇæßãÜۗåؗØéÜ[ã—Ûæäàåàâ[åêâfßæ—âã[‡ëÜéؗñ—&Üéåf—íg•Ü—›Ùâçâ“
¿¡“GØÕØæçâéW“¥£¤¥œ
inzerce
ÍàÚâÜéê—ßØéÛåÜêê—ëÜêë
Çâ“âÕæØåéؓçÛؓÕâá×ÜáړâٓàÔçØåÜÔßæ“êÜçۓ×ÜÙÙØåØáç“ÖÛØàÜÖÔߓ
ÖâàãâæÜçÜâá“çÛؓÛÔå×áØææ“àØÔæèåØàØáç“êÔæ“èæØדçâ“×ØçØåàÜáؓ
çÛؓ ×ÜÙÙØåØáÖؓ âٓ ÛÔå×áØææ“ ÕØçêØØᓠ×ØÙâåàØד Ôáד áâç“
×ØÙâåàØדãÔåç“âٓԓæÔàãßØ¡“ÉÜÖÞØåæ“ÛÔå×áØææ“êÔæ“àØÔæèåØד
Õì“çÛؓàØçÛâדêÜçۓßâÔדâٓ¬¡«£§Á“›»É¤œ“ÔÖÖâå×Üáړçâ“çÛؓ¸Á“
¼Æ“©¨£ª ¤“æçÔá×Ôåס
ÆÙ饗­¥—— Íðßã[‡Üåo—í’êãÜÛ⑗êæìëg•Ü
ËØÙ¥—À¥—— Ìäoêëgåo—‹dØêëåo⑗êæìëg•Ü—í—âØëÜÞæéàà—•[⑗¨¥—éædåoâ‘
“
͓»¼ÆÇÂż¸
͒êãÜÛâð
ɎæßØ×Þì“ ÖÛØàÜÖÞØݓ àÜÞåâÔáÔߎíì“ áԓ æÙ饗 ­“ ÛâéâåÜԓ ⓠíàØ áWÖۓ âÕæÔÛè“ áÜØÞçâåŽÖۓ ãåéÞâé“ ãåÜÔàâ“ é“ âÕßÔæçܓ åâíÛåÔ “
áÜԓÕÜàØçÔß術"ÜÔåԟ“áԓÞçâåØݓãåØÕÜØÛÔßԓÔáÔߎíԟ“àÔßԓ×q‘Þè“
¤“©ª§“ħà“Ô“Ýؓçâ“àâ‘áb“éÜ×Ü؅“ÔݓáԓæÙ饗¬¡
çÛؓÝâÜáç“ÖÜåÖèßÔå“æÔàãßØæ“êÔæ“àÔããØס“ÇÛؓæØÖâáדàØçÛâד
êÔæ“ÖÛâæØá“Ùâå“éØåÜÿÖÔçÜâá“âٓåØæèßçæ“âٓçØæçÜáړÔáדèßçåÔæâèáד
×âáؓâá“çÛؓãåÜáÖÜãßؓâٓåÔ×ÜâÚåÔãÛÜ֓çØæçÜáړæÔàãßØæ¡
ÆÙ饗¨¥—— —OdØêëåoÚà—ñØêÜÛ[åo—â—¬§¥—í’éædo—ñØãæ•Üåo—Æ—çéæ—ÝæéäæíØÚo—êägêà
Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼
ÆÙ饗¨ª¥——Éæñãæ•ÜåàܗÊࣗºé£—Ä壗½Ü—Ø—Åà—í—ÜìëÜâëàÚâÜá—Ý[ñÜ£—ñí¥—¬§§ķ—ŸÉ¼Ä ¹ÜÚ¡“¤¦¡““ ·ÜæçåÜÕèçÜâá“âٓÆܟ“¶åŸ“À៓¹Ø“Ô“ÁܓÜá“ØèçØÖçÜ֓ãÛÔæ؟“àÔÚᡓ¨££ķ“›Æ¸Àœ
ÆÙ饗­¥—— ͒êãÜÛâð— dàØéæíÜᗠ¼»Ï— ØåØã’ñð—
åؗéæñßéØåo—äÜÛñà—ºé¤Äæ—Ø—ºé¤Åà—
æÚÜvæì—ŸÉ¼Ä ÅØæèßçæ“ âٓ ßÜáØÔå“ ÖÛØàÜÖÔߓ ÔáÔßìæÜæ“
âéØå“çÛؓÕâå×Øå“ßÜáؓÜá“çÛؓÕÜàØçÔߓ
›Æ¸Àœ
¹ÜÚ¡“©¡““
Í Ã Å É Ì “ Æ É´ Í È “ À  · ¸ ¿ Å ¸ Á “ " ¸ Æ ¾ % “ Å ¸ Ã È µ ¿ ¼ ¾ Ì
ÆÙ饗©£—ª—Ø—«¥————ÇéØâëàÚâ[—d[êë—êæìëg•Ü
ÆÙ饗¨©¥—— ¼»Ï—çãæ‡å[—ØåØã’ñؗØìêëÜåàëì—ŸÉ¼Ä ¹ÜÚ¡“¤¥¡““ ¸·Ë“æèåÙÔÖؓÔáÔßìæÜæ“âٓÔèæçØáÜçؓ›Æ¸Àœ
ÆÙ饗®¥—— Êåoäâð—ñæ—ê⋇âð—çéܕàØéÜåo䗟É˾ —dØêëà—éæñíàåìëfßæ—
çã[‡‰Ø—æÛãàØëâì
¹ÜÚ¡“ª¡““ ÃÛâçâæ“âٓçÛؓë åÔì“ØëÔàÜáÔçÜâá“âٓçÛؓãÔåç“âٓçÛؓ×ØéØßâãØד
ÖâÔç“âٓçÛؓÖÔæçÜáÚ
ϔëèÛڙæèÝÞå“
ÆÙ饗ª——
֜
HOUFEK a. s., Golčův Jeníkov
inzerce
193
Nový cold box systém s nízkým obsahem rozpouštědel – snižování emisí
uvolněných z pojivového systému (ASK Chemicals GmbH, ASK Chemicals Czech,
s. r. o.)
196
Drápela,M.
Trojrozměrné digitální metody ve slévárenské technologii (MCAE Systems,
s. r. o., Kuřim)
200
198
CNC stroje firmy HOUFEK, a. s., Golčův Jeníkov
200
Meduna,R.
Modelárna – NEMOŠICE, s. r. o.
RUBRIKY
201
206
211
215
219
220
222
224
226
226
227
Roční přehledy
Zprávy Svazu modeláren České republiky
Zprávy Svazu sléváren České republiky
Zprávy České slévárenské společnosti
Ze zahraničních časopisů
Slévárenská výroba v zahraničí
Zahraniční slévárenské časopisy
Slévárenské konference
Nekrolog
Blahopřejeme
Z historie
157
160
225
MAGMA GmbH,
Pardubice
MODELÁRNA LIAZ
spol. s r. o., Liberec
Modelárna – Nemošice
s. r. o., Pardubice
MTeZ s. r. o., Žďár
nad Sázavou
Slévárna a modelárna
Nové Ransko, s. r. o.,
Ždírec nad Doubravou
188
SolidVision, s. r. o., Brno
213
Svaz sléváren ČR
Vzdělávejte se
192
Targi Kielce SA, Polsko
173
TSS, spol. s r. o.,
Třebechovice pod Orebem
171
Zdeněk Klíma, Výroba
slévárenských modelů
219
50. slévárenské dny ® 2013
Predohrev rúry z CrNi ocele (STN 42 2931)
Nanášanie taviva na vnútornú stranu rúry
w
w
w
.e
m
o-
h
n
an
ov
er
.d
e
s. 180
EMO Facts
The world of metalworking
R a d o v a n Ko p l í k
621.725 : 338.1
patternmaking – economical state
Ing. Radovan Koplík, CSc.
M O O D I n t e r n a t i o n a l , s . r. o .,
Moravany u Brna
Ú vo d
V době recese či dokonce krize si snad každý podnikatel i zaměstnanec klade otázku týkající se perspektivy svého oboru,
a tím i hledá odpověď na dotaz „Co dělat?“ Odpověď není
jednoduchá; zaručená a jednoduchá řešení totiž neexistují.
Proto prosím čtenáře a kolegy, aby můj úvodní článek brali
jako můj názor a především podnět k diskuzi, která může vyústit ve vyšší formu spolupráce.
Tematická čísla Slévárenství se stala již tradicí, přičemž toto
číslo se věnuje výrobě modelových zařízení. Nechtěl bych se
však věnovat technice ani technologii, ale chci se zamyslet nad
konkurenceschopností modelářství v České republice a na
Slovensku. K tomu však pouze modelářství nestačí, je potřeba
zkoumat slévárenství jako celek a zaměřit se především na
uplatnění odlitků ve výrobcích pro strojírenství a stavebnictví.
Výroba odlitků zrcadlí uplatnění jedinečných užitných vlastností odlitků jak v průmyslu, tak i v potřebách běžného života
v tom nejširším slova smyslu. Odlitky nelze jen tak lehce nahradit, a proto můžeme počítat s jejich stálou potřebou. Mají
i tu význačnou vlastnost, že jsou snadno recyklovatelné, a to
dokonce ve vlastní výrobě. Poslední výzkumy ukazují, že není
vyčerpána ani jejich užitná hodnota – stále se objevují nové
materiály, nové tvary, zaručené a stabilní technologie a ekonomická výroba. Co však zůstává, to je prostředí jejich uplatnění, kde existuje konkurenceschopnost jak mezi jinými
obory, tak i v rámci slévárenství mezi dodavateli odlitků. Od
roku 1989 se nám podstatně teritoriálně rozšířil konkurenční
prostor. Vlivem globalizace jsme se ocitli v celosvětové konkurenci. Přitom je třeba vnímat, že tento prostor se dynamicky vyvíjí, některé odlitky „odcházejí“ a jiné se „vracejí“. Kdo
bude které odlitky vyrábět a dodávat, je průnikem nákladů
a spolehlivosti dodávek v čase a kvalitě. Do obchodního vztahu vstupují i společensko-politické poměry v zemi výroby
a především jejich stabilita.
Při uplatnění odlitků v konkurenci jiných technologií je třeba
posuzovat celý postupný řetězec: materiál, odlitek, součást,
komponentu, výrobek a nově i likvidaci odlitků, modelů a výrobků po ukončení jejich upotřebitelnosti. V užším vztahu pak:
materiál, přípravu výroby, výrobu modelů a výrobu odlitků
v konkurenci sléváren a modeláren.
St r u č n ě o n e d a l e ké h i s t o r i i
Od roku 1989 – roku převratných politicko-ekonomických událostí ve středí a východně Evropě – uplynulo již 23 let, tj. doba,
kdy do výroby přišla i z ní odešla více než jedna generace pracovníků. Zaniklo direktivní řízení průmyslu, průmysl prošel privatizací, ministerstva mají jiné funkce, vznikly podnikatelské zaměstnanecké svazy včetně Svazu sléváren ČR a jeho součásti
Svazu modeláren v Česku a Zväz zlievarní a kováční na Slovensku, které mají svoje místo v podnikání ve slévárenství. Naše
země se staly členy Evropské unie. Otevřel se nám svět. Dnes
máme přístup ke všem technologiím a technikám. Doslova záleží jen na nás, pracovnících v modelárnách a slévárnách, co a
jak dokážeme využít. Jak slévárny, tak i modelárny při privatizaci prošly reorganizacemi – část jich zůstala u svých mateřských
organizací, především velké slévárny u strojírenských podniků,
nebo velké modelárny u sléváren. Část sléváren nebo modeláren se však osamostatnila. Nově vznikly modelárny živnostenského charakteru s jedním nebo několika pracovníky. Každá
z těchto forem vlastnictví a velikostí má svoje specifika, přednosti i zápory, náklady a možnosti a tím také svoje uplatnění.
V té době jsme se všichni učili pracovat v nových podmínkách.
Dovolte mi proto malé odbočení. Po založení Svazu sléváren
ČR jsme hledali zkušenosti v Rakousku a především Německu
u obdobných slévárenských svazů. Po seznamovací exkurzi
představitelů německého svazu sléváren po našich slévárnách
v roce 1991 mi jeho prezident pan Mülmann řekl: „Kapacita
evropských a také československých sléváren je velká a přežije jich zhruba polovina,“ a dále pokračoval „počítejte s tím,
že v Československu budete vyrábět materiály, polotovary,
komponenty, ale do „finálu“ vás nikdo nepustí.“ V té době
ještě pracoval český a slovenský průmysl a nemusím zdůrazňovat, jak se mi tato slova nelíbila. Stále mi však znějí v uších.
Následný vývoj dal panu Mülmannovi bohužel za pravdu. Připomeňme si proto, co se událo a co se mění:
– V Evropě a ve světě probíhá koncentrace a globalizace hospodářství. Hlavní slovo mají světové koncerny, pro které
pracuje velké množství malých a středních podniků. Koncentrace výrob stále probíhá a koncerny určují i podmínky
pro dodávky a výrobu. Byly zavedeny systémy řízení jakosti a další systémy, které převedly zodpovědnost na dodavatele a zavedly u něho i takovou kontrolu hospodaření,
že tyto dodavatelské organizace se ve skutečnosti stávají
jakýmisi jejich součástmi, ale koncerny nemají zodpovědnost
za jejich hospodaření; jen sledují, o co lze ještě snížit nákupní ceny. Jako příklad nám slouží automobilový průmysl.
– V Evropě z EHS vznikla EU, která se rozšířila na 27 států
a ČR a SR se staly jejími členy. Rozšiřování EU dále pokračuje a vyspělé státy EU získávají nová odbytiště pro své výrobky a dodavatele materiálů, polotovarů a komponent.
– Československo se rozpadlo na dva samostatné státy. Nás
slevačů se to příliš nedotklo. Důkazem je i časopis Slévárenství a odborná spolupráce slévárenských společností
obou zemí.
– Průmyslové podniky ČR a SR orientovaly svoji produkci především do zemí EU. Někdy to byla chyba opouštět zavedené východní a rozvojové trhy, ale to by bylo jiné téma. Na
trhu zemí EU jsme se setkali s vyšší technickou a technologickou úrovní a přiznejme si, že jsme přežili jen díky našim
nižším mzdovým nákladům. Uspět v náročné konkurenci
může však pouze ten, kdo stejně kvalitní odlitky a modely
poskytne za konkurenceschopnou cenu. Našimi konkurenty na globalizovaném trhu jsou jak slévárny zemí EU, tak
i slévárny z Asie a jiných částí světa. Kdo na tuto konkurenci nemá, musí se věnovat pouze místnímu trhu s odlitky
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 161
ú vodn Í slovo
Úvaha
– Jaké perspektivy má
výroba modelů v České
a Slovenské republice
v kontextu současné
hospodářské situace?
ú vodn Í slovo
R a d o v a n Ko p l í k
a modely a jeho možnosti jsou také omezené. Udržet si mezinárodní konkurenceschopnost znamená investovat do
techniky, technologie i do znalostí lidí.
– Trh se liberalizoval a nikdo nám již nic neplánuje a nenařizuje. Získání zakázek záleží jen a pouze na schopnostech pracovníků v podnicích. Slévárny a modelárny mají k dispozici
veškeré potřebné materiály, technologie, stroje, zařízení
a přístroje, výpočetní techniku s potřebnými programy. Je
na nich, jak tuto příležitost využijí, a tím na jakou úroveň
dodávek se dostanou. Zkušenost uplynulých let ukázala, že
konkurenční boj nezvládly především slévárny a modelárny,
které v technickém a ekonomickém rozvoji ustrnuly, neinvestovaly a zaostaly. Obecně se potvrdila zásada, že úspěšní
jsou především ti, co mají nejblíže k vlastnímu podniku, který
může rozhodovat se znalostí, a mohou soustředit své zdroje. Získat vhodný trh s odlitky a modely je určující a rozhodující pro úspěšnost jakéhokoliv podnikání. Tento trh je jiný pro
modelárny, které jsou ve vlastnictví sléváren, jiný je pro samostatné modelárny a jiný je pro malé, řemeslné modelárny.
– Zcela negativním jevem je rozpad odborného školství – od
učňovského, přes středoškolské až po vysokoškolské. Přitom nejde jen o počty žáků a studentů, ale i o jejich kvalitu. Orientace školství na kvantitu bez jasné podpory potřebných specializací vedla k tomu, že máme absolventy
humanitních směrů, kteří těžko hledají uplatnění a mnozí
je nikdy nenajdou. Důsledkem je pak jejich stresovanost
a následující sociální dopady včetně vysoké nezaměstnanosti a následného nenaplnění státního rozpočtu na jedné
straně a zbytečného čerpání podpor z rozpočtu na straně
druhé. Důsledkem je nedostatek prostředků na veřejné výdaje, kulturu, zdravotnictví i pozdější rozpad důchodového
systému. Absolventi humanitních specializací budou následně velice obtížně hledat cestu k technickým a praktickým profesím. Situaci můžeme nazvat podřezáváním větve, na které sedíme; později se budeme divit, co se nám to
stalo, že jsme na zemi a notně potlučeni. A to nerozebíráme zbytečně státem i rodiči vynaložené náklady na nepotřebné vzdělání. Na tuto situaci upozorňovaly a stále upozorňují vládu průmyslové zaměstnavatelské svazy. Jsem již
pamětník mnoha sněmů Svazu průmyslu a dopravy ČR, na
kterých zástupci všech vlád slibovali nápravu. Stalo se však
velmi málo. Za tuto situaci jednoznačně odpovídají minulé
vlády a politické reprezentace, a to bez hledu na jejich politické orientace. Náprava nebude jednoduchá. Vzdělání má
vysokou setrvačnost a bude potřeba minimálně 10 let, než
by se mohla začít projevovat změna k lepšímu.
A nyní pohled do budoucnosti aneb „Co dělat?“ Tato otázka
se nám rozpadne poměrně jednoduše na hesla:
– vědět – umět;
– mít potřebnou techniku, technologii a know-how;
– umět získat potřebné a vhodné zákazníky a zakázky;
– nalézt vhodného partnera;
– mít s kým zakázky realizovat.
Prvním dvěma bodům se nebudu věnovat, protože problematika je snad již všeobecně známá a je zde také i přímá vazba
mezi technickou úrovní a ekonomickou úspěšností. Technikou
a technologií jsme se na stránkách časopisu Slévárenství zabývali vždy. Stále informujeme o novinkách, jsou pořádány výstavy, kurzy, konference, semináře, školení a vzdělávání.
U m ě t z í s ka t p o t ř e b n é a v h o d n é
z á ka z n í k y a z a ká z k y
Tento bod je stěžejní v podnikání a v současné době recese je
bodem zcela zásadním. Lze ho rozdělit na dvě činnosti, a to
162 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
podpůrnou (podpora státu) a základní (činnost modelárny, slévárny).
– Podpora státu – stále a při všech příležitostech je nutno
tuto skutečnost politikům připomínat, aby ji nakonec všichni pochopili.
Ze statistické ročenky vyplývá, že průmysl vytváří cca 40 %
HDP. Pak si můžeme položit i otázku, kde tedy vzniká dalších
cca 60 %? A zjistíme, že pouze malou část tvoří majetkové
daně, určitý podíl plyne ze zahraničí, ale převážná část je
„přerozdělování“ toho, co prvotně vytvořil průmysl ve formě
daní a především platů zaměstnanců. Při této příležitosti
si opět vzpomínám na slova zástupce firmy Mercedes Benz,
že na čtyři zaměstnance v průmyslu bylo v Německu v roce
1992 zaměstnáno šest lidí ve službách včetně školství, zdravotnictví, státní správy atd. Také jsem si připomněl jednu studii, kde bylo vypočítáno, že jeden nezaměstnaný způsobí
státu ztrátu na daních a na vyplacených podporách asi 150 %
toho, co dostával ve mzdě, když byl zaměstnán. Z toho je jasné, že stát musí mít svou hospodářskou politiku, která podporuje průmysl, tj. ty, co vytvářejí hodnoty a zajišťují chod státu a naše každodenní potřeby.
Bylo by zbytečné uvádět zde všechny programy, které jsou
podporou státu. Je možno je nalézt na internetu. Přesto bych
však alespoň některé rád zmínil: evropské fondy, podpora financování zakázek Českou exportní bankou, zajištění zakázek
pojišťovnou EGAP, podpora agenturou CzechTrade, zastupitelskými úřady, zahraniční mise vládních činitelů (prosím
neplést s výlety poslanců), účast na veletrzích, podpora odborného vzdělávání atd. V systému je mnoho chyb a korupce,
ale přesto je vhodné využít prostředky pro rozvoj podnikání
a zvýšení zaměstnanosti. Buďme optimisty a věřme, že není
vše špatné a že i my najdeme v programech svoji příležitost.
Svaz sléváren ČR informuje své členy o vhodných projektech
a o možnostech jejich využití. Je potěšitelné, že mnoho našich
členů již evropské fondy využilo. Zde platí, že informací není
nikdy dost, a také to, že kdo zůstal chvíli stát, již stojí opodál.
– Činnost modelárny, slévárny – nikdo to za nás neudělá!
Aktivní vyhledávání zákazníků a navazování kontaktů je každodenní základní činností, která se týká všech zaměstnanců.
Marketingových forem je opět celá řada a musí být použit jejich vhodný mix pro dosažení požadovaného účinku. V přemíře mediálních a internetových aktivit však nezapomínejme
na osobní styk – ten je pro začátek nejdůležitější, tj. partneři
si musí „sednout a pochopit se“.
Na tomto místě však chci připomenout následující požadavek,
a to dosáhnout vyváženosti v trojčlence: technicko-technologické požadavky na výrobu odlitků – náklady – konkurence.
Můžeme také říci, že se jedná o soulad mezi nabídkou a poptávkou. Je zřejmé, že vrcholy tohoto trojúhelníku jsou základními kameny úspěšnosti. Porušování vyváženého vztahu
vede na jedné straně ke ztrátě zakázky (vysoká neodpovídající cena) a na druhé straně ke ztrátám (při nízké, podbízivé
ceně), při větší a dlouhodobější ztrátě i k zániku firmy. Příčiny
nevyváženosti mají několik důvodů, např. neznalost konkurence, ale i nutnost získat zakázku za každou cenu, nebo neúměrné, a tím i zbytečné požadavky slévárny na provedení modelového zařízení. Přední modelárny a slévárny řeší provedení
modelového zařízení optimálně. Ideální je stav, kdy se modelové zařízení „rozpadne“ po posledním zaformovaném kusu
odlitku. Zpravidla je však modelové zařízení ukládáno do skladu v nejlepším stavu, slévárna nemá informaci, zda bude ještě potřeba, a i když tato potřeba nastane (zpravidla po několika letech), modelové zařízení se musí nákladně opravovat.
Přitom náklady na uložení jsou vysoké a osud modelového
R a d o v a n Ko p l í k
N a l é z t v h o d n é h o p a r t n e ra – o d b ě r at e l e /
/ z á ka z n í ka a s p o l u p r a c u j í c í o r g a n iz a c e
Vybudovat dlouhodobý vztah k zákazníkovi by měl být cíl našeho obchodního snažení. Již minula doba, kdy zákazníci hledali i minimální úspory za každou cenu. Dnes převládají spíše
snahy o komplexní dodávky, tj. dodávat minimálně model,
odlitek, opracování. Zjednoduší se tím vztahy, odpovědnost
a zpravidla se i zkracuje průběžná doba dodávky. Dlouhodobé
vzájemné poznání přinášejí i dlouhodobou důvěru a nové zakázky. Tyto vztahy se přenášejí i do osobních kontaktů a není
vhodné měnit bez příčiny ani pracovníky.
Rozdělením modeláren a sléváren na samostatné organizace
vznikla situace, která si vyžádala co nejužší a trvalou partnerskou
spolupráci. Modelová zařízení jsou v mnoha případech zadávána pro celé projekty, což vyvolává potřebu spolupráce. Proto je
vhodné budovat partnerskou spolupráci i mezi modelárnami,
kdy si vzájemně mohou kapacitně nebo i speciálními pracemi
vypomoci. Jako příklad může sloužit obrábění na CNC strojích.
M í t s k ý m z a ká z k y r e a l i z ova t – z í s kat
a u d r ž e t o d b o r n é p r a c ov n í k y a p r a c ov n í k y
o c h ot n é p r a c ov at b u d e v b r z ké d o b ě
p r o p o d n i ká n í s t ě ž e j n í
V modelárnách je práce založena na kvalifikované pracovní
síle. Zda bude za nějakou dobu s kým pracovat, si netroufnu
odhadnout. Proto na danou otázku neznáme odpověď. Příčinou je dlouhodobé a totální selhání státu při přípravě mládeže na budoucí technická povolání, a to selhání všech vlád
bez rozdílu politické orientace.
Příčin současného stavu je několik. Liberalizace školství ponechala na vůli rodičů, kam půjdou děti studovat, bez ohledu
na jejich schopnosti a budoucí uplatnění na trhu práce. Této
pseudopoptávce vyšly vstříc školy, které vytvořily studijní obory mnohdy prapodivného zaměření nebo v nepotřebném rozsahu. Do školství vstoupilo podnikání a světe div se, trh selhal,
a nebo neselhal? Či se projevila nezkušenost nebo snad neznalost těch, kteří měli definovat podmínky použití veřejných
prostředků? Nebo to bylo něco zcela jiného? Zde ponechám
čtenáře jeho úvahám. Každopádně to bylo špatné a budeme
tím trpět všichni a dlouhodobě.
Učňovské školy průmyslového charakteru byly navázány na
velké průmyslové podniky, ale ty zanikly a žáci tak nemají možnost získat tolik potřebnou praxi. U specializací, jako je modelář, ani regionální rozmístění nemůže být dostatečné. Náklady na vyučení mimo domov jsou vysoké a rodiny proto volí
jiné specializace. Že rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, tomu
se nelze divit. Ale pak musí fungovat mechanizmus, který zabrání zneužití vzdělávacího systému. Přijímací zkoušky na školy byly zrušeny nebo se staly formálními. Došlo k nasměrování žáků na středoškolská studia, která nemají uplatnění v praxi a pak pokračování na studiích i na vysoké škole v oborech,
kde absolventi obtížně hledají místo. Stejně jako střední školy se chovají i školy vysoké. Existuje poptávka po studiu, vznikly tak nové školy, které chrlí absolventy nepotřebného zaměření. Studium technických oborů na středních a vysokých
školách je náročné, a proto studenti hledají snadnější cesty.
Absolventi takovýchto škol pak končí na pracovních úřadech
jako nezaměstnaní a obtížně rekvalifikovatelní. Do jakého
duševního stavu se dostávají tito mladí nezaměstnaní, ví nejlépe jejich rodiče, sociální pracovníci, psychiatři nebo policie.
Tento stav nepotřebného studia a „výroby“ nezaměstnatelných je finančně podporován z veřejných prostředků, tedy
námi všemi a za našeho tichého souhlasu. Nezaměstnaní nic
nevytvoří, pouze spotřebovávají. Statistiky a média dokonce
oslavují, jak jsme ve vzdělanosti pokročili. Kam až to vede, vidíme na příkladu Španělska a Řecka, kde je nezaměstnaných
50 % mládeže. Že budou chybět veřejné (a nejen tyto) finanční prostředky prakticky na vše, je nasnadě. Náprava nebude jednoduchá. Blíží se volby a politici si opět budou kupovat hlasy rodičů žáků svými populistickými kroky a na sliby
o nápravě zapomenou.
Po této pesimistické pasáži buďme opět optimističtější. Minulé řádky se nevztahují na ty školy a ty pedagogy, kteří dělají smysluplnou práci a vychovávají pro průmysl a pro praxi
tolik potřebné odborníky. Naopak jsem považoval za nutné se
opakovaně vyslovit k nedostatku techniků, jak činím již několik let. Možná si někteří pamětníci vzpomenou na jednu valnou hromadu Svazu sléváren ČR (před více než 10 lety), kdy
jsme již také jednali o nedostatku odborníků. Nebylo nikoho,
kdo by nevyjadřoval nespokojenost s jejich nedostatkem a s
nezájmem mládeže o technická studia. Při diskuzi jsem se zeptal pléna, kolik máme jako rodiče dětí a pak následně, kolik
je dalo na studia slévárenství. Věřte nevěřte, ale zvedly se pouze dvě ruce. Všichni zúčastnění byli odborníci a víme, jaká je
potřeba studentů technických oborů. Změnit názor společnosti nebude jednoduché a bude nutná aktivní intervence nás
všech. Musím znovu zopakovat – nikdo to za nás neudělá.
Jsem rád, že tyto názory sdílí i jiní. Svaz průmyslu a dopravy
projednává kroky k nápravě s ministerstvy průmyslu a školství.
Některé kroky jsou již realizovány, jiné jsou připravovány.
Doufejme, že jejich odsouhlasení v legislativě nastane dříve
než předvolební šílení a nebo hrátky s námi.
Cesty z tohoto neutěšeného a nebezpečného stavu jsou opět
dvě:
– státní a veřejná podpora a účinná opatření;
– podpora zaměstnaneckými svazy, podnikatelskými subjekty, výrobními podniky i námi odborníky.
Již dnes existují podpory vzdělávání s využitím fondů EU; Svaz
sléváren ČS má zpracovány programy vzdělávání, které můžeme
využít. Jsou připravovány další státní opatření, jako je například
praktická výchova učňů v podnicích. Časopis Slévárenství neustále informuje o možnostech profesního vzdělávání.
Jsem životní optimista, a tak si na poslední otázku „s kým?“ odpovím „s mladými odborníky“ a snad se toho také dožiji.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 163
ú vodn Í slovo
zařízení není zpravidla v kontraktu sjednán. Nebo je slévárna
nucena modelové zařízení nákladně likvidovat. Rada je zde
prostá – co nejpodrobněji dojednat způsob zhotovení modelu, uvést i jeho životnost a sjednat, co s ním, až bude zakázka ukončena.
Převážná spolupráce modelárny a slévárny se odvíjí mezi tuzemskými společnostmi. Je žádoucí, aby spolupráce byla
dlouhodobá a partnerská, tj. aby oba subjekty znaly svoje možnosti, využívaly svoje znalosti a vzájemně si vyhověly v požadavcích na provedení modelového zařízení. Víme, že vše
nelze na výkresech popsat a ve spolupráci je mnoho založeno
na znalostech používaných technologií.
Volný pohyb zboží a služeb přes hranice vede i k přímým kontaktům modeláren a sléváren v různých státech. V případě zahraničních dodávek je spolupráce obtížnější, ale v době rozvinutých komunikačních možností to není nic neobvyklého.
Pro optimalizaci nákladů v modelárně a ve slévárně je také zde
rada poměrně jednouchá – vytvořit dlouholeté vztahy mezi
modelárnou a slévárnou a oboustranně dosáhnout úspor nákladů a spoluprací získat zakázku. Lze tak předejít nepříjemným překvapením typu „očekáváte škodovku, a dostanete trabanta“.
L o t h a r H . K a l l i e n / Wa l t e r L e i s
roční přehledy
S l i t i ny h l i n í k u
G. Eder [1] podává ve své zprávě přehled
o aktuální ekonomické situaci ve výrobě
tlakových odlitků a výzvách, kterým bude tato branže čelit. Hlavními tématy jsou
úspory energie ve slévárnách a globalizace. Podle údajů Spolkového svazu německého slévárenského průmyslu bylo
v r. 2011 vyrobeno celkem 843 000 t hliníkových odlitků. Na tlakové odlitky ze
slitin Al připadlo 449 000 t, což je o něco
více než v předchozím roce. Tlakových
odlitků ze slitin hořčíku se vyrobilo stejně jako předcházející rok 15 000 t. Na
úrovni loňského roku byla se 40 000 t
také výroba zinkových tlakových odlitků.
Studie H. Zaka, O. Zaka a B. Tonna [2]
přispívá k lepšímu pochopení role legujících a mikrolegujících prvků při ovlivňování morfologie, velikosti a množství
fází s obsahem železa v nadeutektických
slitinách Al-Si-Cu-Fe. Vlivem tepelného
zpracování T7 na mechanické vlastnosti
a vnitřní pnutí zkušebních odlitků ze slitiny AlMg5Si2Mn se zabývali D. Dragulin, M. Belte a O. Hoffmann [3]. Stěžejní
zkoumání ulpívání hliníkových tlakových odlitků a charakteristiku morfologie
okrajové vrstvy v závislosti na složení dělicích prostředků a poměru směšování
a také na slitině a teplotě formy uskutečnili O. Krahn aj. [4] a [5]. Na příkladě
slitiny AlMg5Si2Mn vypracovali M. Belte,
D. Dragulin a M. Dragulin [6] matematickou procesní analýzu tepelného zpracování, aby rozšířili spektrum využití
slitin s přirozenou tvrdostí pro výrobu
tlakových odlitků. M. Wohlfahrt aj. [7]
ukazují na typických parametrech struktury vliv postupu lití na mez únavy hliníkových materiálů při kmitavém napětí. U tlakového lití je to pórovitost podmíněná tímto procesem, ke které lze
přihlédnout využitím simulace (obr. 1).
a)
b)
Tlakové lití
1. část
Lothar H. Kallien
Walter Leis
Vš e o b e c ný v ý vo j a t r e n d y
S l i t i ny z i n k u
Obr. 2. Charakteristická struktura tlakového odlitku ze slitiny AlSi9Cu3(Fe) s jehlicovitými částicemi
železa (Al5FeSi) a polygonálními
fázemi (Al(Fe, Mn, Cr)Si obsahujícími 0,85 % Fe [12]
Obr. 3. Jehlicovité částice železa ve
struktuře slitiny AlSi12(Fe) s obsahem Fe 0,90 % [12]
Pro slitiny zinku [16], [17], [18] a [19] je
za podmínek okolí homologická teplota
(T/TS) na základě nízké teploty solidu TS
cca 0,5 (obr. 4). Při homologické teplotě nad 0,4 se výrazně aktivují procesy
difuze. U slitin zinku se proto při teplotě
okolí objevují tři následující jevy: stárnutí (tzn. pokles pevnosti) v průběhu
času, rozměrové změny až 0,2 % během
stárnutí a deformační procesy podmíněné tečením ovlivněné napětím. Hliník
ve slitinách zinku pro tlakové lití brání
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 201
roční přehled y
Obr. 1. Typické póry v tlakových odlitcích a stanovení ekvivalentního průměru (a) a Kitagawaův diagram pro zjišťování meze pevnosti při kmitavém napětí (R = 0) v závislosti na ekvivalentním průměru (b) [7]
V nákladné velkosériové výrobě se etablovaly hliníkové klikové skříně odlévané
hlavně postupem tlakového lití, za limitující se přitom musí považovat otevřené uspořádání víka válců, a to z hlediska
mechanického namáhání. W. Schöffmann aj. [8] a [9] popisují ve svém článku virtuální fázi vývoje tlakově odlévané klikové skříně pro zážehový tlak 180
barů. C. Börner aj. [10] zkoumali v projektu veřejně podporovaném EU svařování tažných hliníkových slitin pro tlakové odlévání hlavně postupem svařování elektronovým paprskem. Hliníkové
třísky jsou cenná surovina a dají se briketováním slisovat až na hustotu 2,27
g/cm3. Podle P. Klingaufa [11] lze s těmito briketami dosáhnout celkové výtěžnosti kovu vyšší než 93 %. Při přetavování mohou dokonce i ne příliš hodnotné
stěry přinést až 80% výtěžnost kovu. Železo je přirozený průvodní prvek, resp.
znečištění hliníku, a nachází se ve slitinách pro tlakové lití, aby bránilo ulpívání odlitku v licí formě. Kromě tohoto
příznivého účinku se objevuje jako negativní jev výrazné snížení tažnosti,
protože se v průběhu tuhnutí tvoří fáze
obsahující železo a intermetalické fáze
(obr. 2 a 3). A. Kraly a G. Trenda [12]
představují paletu slitin firmy SAG Aluminium Lend GmbH & Co KG, Lend, Rakousko, s vysokou tažností a uvádějí
mechanické vlastnosti těchto slitin. Odstraňováním nekovových nečistot ze slitin hliníku se zabývají W. Vogel a T. Klug
[13]. Kvůli ochraně, resp. vzhledu, se odlitky často povrchově upravují práškovým
lakem. Tak používá, podle D. Schulze
[14], firma Maxell AG, Oberndorf am
Neckar, u tlakových odlitků ze slitin
AlSi6Cu3 a AlSi9Cu3 k moření konstrukčních součástí skříně alkalický čisticí prostředek místo jinak obvyklé kyseliny fluorovodíkové. Kromě obecných
výhod, které nabízí tlakové lití a lití vstřikem, je podle M. Fuchse [15] u vývoje
takových součástí hlavní hnací silou integrace funkcí a snižování nákladů.
L o t h a r H . K a l l i e n / Wa l t e r L e i s
Association (Mezinárodní společnost pro
zinek, [email protected]), dává
k dispozici volně dostupnou rozsáhlou databázi – Materiálovou on line databanku
– o zinkových tlakových odlitcích [22].
O c e l i, d ě l i c í p r o s t ř e d k y
a nástřik
Obr. 4. Homologická teplota pro zinek a hliník ve srovnání jako iniciátor difuzních procesů (odměšování a tečení) [17]
ké difuzní cesty, tzn. že u slitin Zamak
probíhá odměšování hliníku a zinku za
rok při teplotě okolí a při 105 °C za 24 h.
Ztráta pevnosti v tahu přitom činí cca
15 %, naproti tomu se výrazně zlepšuje poměrné prodloužení při přetržení
(obr. 7). International Zinc Association
(Mezinárodní společnost pro zinek) představuje ve dvou článcích [20] a [21] konstrukční pravidla pro zinkové tlakové
odlitky, které mohou být pro slevače
cennou pomůckou. International Zinc
roční přehled y
na jedné straně absorpci železa z licího
kelímku, licího zařízení a zařízení pro tlakové lití a na druhé straně vede ke zvýšení hodnot pevnosti zpevněním směsných krystalů. Protože rozpustnost Al je
při teplotě okolí jen 0,05 %, dochází
v eutektiku k odměšování, které je u zinkových tlakových odlitků nanejvýš jemné a jeho struktura se dá zobrazit teprve pod transmisním elektronovým mikroskopem (TEM), (obr. 5 a 6). Tato velmi jemná struktura umožňuje velmi krát-
B. Hummler-Schaufler [23] zkoušel v učňovské dílně firmy Schaufler Tooling
GmbH & Co. KG, Laichingen, jestli drahé
oceli s vysokou tepelnou vodivostí vydrží to, co slibují. Pro tento účel se trubkami z různých ocelí 200 °C nechal proudit horký olej a zjišťovalo se, za jak dlouho bude mít jejich povrch teplotu 150 °C
(obr. 8). Doba nástřiku dělicího prostředku je určována především nezbytným snížením teploty nástroje. D. Pierri
[24] a také D. Pierri a K. Richter [25] ukazují možnost ovlivnit teplotu nástroje,
a to změnou tepelné vodivosti materiálu
formy či také zlepšení vnitřního odvodu
bez stárnutí
zestárlé (105 °C, 24 h)
přestárlé (105 °C, 240 h)
Obr. 5. Srovnání strukturálních poměrů v různých stadiích stárnutí (podle Frauenhofer-Institut, IFAM, Brémy [17]): horní řada: přehled primární fáze η a eutektikum; prostřední řada: zvětšený snímek fáze η s odmíšeninami na hranicích zrn; spodní řada:
zvětšená oblast eutektika
202 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
Obr. 6. EDX-Linescan eutektických
oblastí v různém stadiu
stárnutí (podle Frauenhofer-Institut, IFAM, Brémy [17]): a) bez stárnutí,
b) zestárlé (105 °C, 24 h),
c) přestárlé (105 °C, 240 h)
L o t h a r H . K a l l i e n / Wa l t e r L e i s
Obr. 8. Doba zvýšení teploty z 50 na 150 °C u různých druhů
ocelí pro práci za tepla (interpolované hodnoty [23]: 1 HS 130 Rovalma, 2 HTR (Kind & Co.), 3 Dievar (Uddeholm), 4 HP 1 (Kind & Co.), 5 ADC3 (Stahlschmidt), 6 1.2343 (Kind & Co.).
Obr. 7. Chování slitiny ZP04 10 při stárnutí po dobu 1 roku: ve
srovnání s počátečními maximálními hodnotami je, jak ukazuje průběh, pokles pevnosti v tahu podmíněný
stárnutím [16] skutečně nízký
Te c h n o l o g i e t l a kové h o l i t í
K. Ehrly ve svých článcích [31] a [32] vysvětluje, jak lze účinně zvýšit jakost výrobků použitím vakua. A. Ambos aj. [33]
popisují zkoušky různých evakuačních
systémů u zkušebního odlitku, které mají
snížit obsah pórů a zlepšit jeho jakost.
M. Hilbinger aj. [34] referují o vlivu rychlosti licího pístu v první fázi na tvoření
vln v licí komoře a srovnávají výsledky
simulace s analýzami pórovitosti deskovitých tlakových odlitků. W. Ambos
a W. Besser [35] upozorňují na nová
technická řešení vedoucí ke zlepšení
jakosti odlitku, jako je vícestupňové
vakuum a způsob chlazení jet cooling.
Snižování emisí CO2 vede ve výrobě automobilů k vývoji lehkých konstrukčních součástí s vysokým stupněm integrace. Podle M. Callegariho [36] přitom
přebírají konstrukční součásti stále větší roli. Postup odlévání, nově používaný
ve slévárně firmy DGS Druckguss Syste-
me AG, St. Gallen, Švýcarsko, je založen
na strojním zařízení Carat firmy Bühler
AG, Uzwil, Švýcarsko, v kombinaci s vysokovakuovým systémem (obr. 10). Zařízení firmy ATL Anlagentechnik GmbH
na tepelné odstraňování otřepů [37] pracují s tlakem plynu max. 23 barů. Jako
hořákový plyn lze použít metan, zemní
plyn a vodík. O. Krahn aj. [38] referují ve
své zprávě o složitých souvislostech průběhu postupu při tlakovém lití a jeho
účincích na sklon povrchu odlitku k ulpívání na povrchu formy. O úspěšné spolupráci mezi firmou Oskar Frech GmbH
& Co KG, Schorndorf, a KS Aluminium
Technologie GmbH, Neckarsulm, týkající se zařízení na tlakové lití hliníkových klikových skříní konstruovaného
„na míru“ referuje J. Lamparter [39].
K. Ehrly [40] referuje o úspěchu firmy
Regensburger Druckgusswerk Wolf
GmbH se širokým portfoliem produktů
a její expanzi do Číny. O dobrých zkušenostech firmy Albert Handtmann
Metallgusswerk GmbH & Co. KG, Biberach, s novým kompaktním strojem
Carat 400 Compact na tlakové lití od firmy Bühler AG, Uzwil, Švýcarsko, na kterém se odlévají velké a složité tlakové
odlitky, referuje M. Chieco [41]. O efektivním využití energie tohoto stroje a o
technologii „lost core“ pojednává Bühler
v odkazu [42].
Obr. 10. Složitá hliníková konstrukční
součást tlakově odlitá na stroji
Carat firmy Bühler [36]
Obr. 9. Schéma konstrukce zařízení jet cooling [27]
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 203
roční přehled y
tepla chlazením blízko konečných obrysů.
Frauenhofer-Institut für Produktionstechnologie IPT, Cáchy, uskutečnil vědeckou
analýzu veličin ovlivňujících leštitelnost
ocelí pro práci za tepla. B. Behrens aj.
[26] při zkouškách obměňovali parametry procesu složení oceli, její výroby, kinematiku a systém leštění. Kromě toho
se zkoušely kombinace postupů úpravy povrchu laserem, aby se získaly strategie k dosažení delší životnosti vložek
nástrojů. E. Ambos aj. [27] popisují funkci a účinky způsobu jet cooling firmy
Lethiguel, Lozanne, Francie (obr. 9).
K. Togawa aj. [28] ve své zprávě popisují postup vývoje bezvodých elektrostatických technologií nanášení pro tlakové
lití a ukazují problémy nátěrů na vodní
bázi. Možnost úspor nákladů použitím
zařízení, která nevyžadují kvůli čištění
demontáž rozprašovací hlavice, vyzdvihuje U. Geilert [29]. Dokonalé natírání
licích forem zdokonalenými postupy nástřiku popisuje firma Wollin [30].
L o t h a r H . K a l l i e n / Wa l t e r L e i s
Nástroj a vtok
Na přednosti nově vyvinuté vtokové trysky stroje firmy Hotset Heizpatronen und
Zubehör GmbH, Lüdenscheid, na odlévání zinkových tlakových odlitků, které
používají ve slévárně firmy Sudhaus
GmbH & Co. KG, Iserlohn, poukazují
V. Gogoll [43] a I. Brückner [44]. Patří
k nim mimo jiné zvýšení jakosti surového
odlitku, zkrácení doby cyklu a zvýšení
spolehlivosti provozu zmenšením vtoku.
V odkazu [45] se popisuje nová technologie PVD povlakování s vysokou
účinností, kterou vyvinula firma Sulzer
Metaplas GmbH, Bergisch-Gladbach,
ve spolupráci s vynikajícími slevači tlakových odlitků. Používá se k povlakování hrotových podpěrek jader a nástrojů
tlakového lití, aby se zajistila lepší vyjímatelnost z formy. Zástupce firmy Strack
Norma GmbH & Co. KG, Lüdenscheid,
popisuje, jak se podařilo použitím pneumatických spojek vyhazovacích kolíků
výrazně zkrátit dobu přípravy [46]. O výměnných formách vyvinutých speciálně
pro malosériovou výrobu a výrobu prototypů referuje firma Hasco Hasenclever
GmbH & Co. KG, Lüdenscheid [47].
roční přehled y
Va d y o d l i t k ů
G. Geier aj. [48] ukazují možnosti, jak
lze z analýz počítačové tomografie vyhledat meze materiálu a potenciální vady
celistvosti. J. Rosc aj. [49] vyvinuli referenční těleso pro ověřování výsledků
automatických analýz pórovitosti. Jako
důležité ovlivňující veličiny pro meze
detekce malých objemových deficitů přitom slouží hodnota voxelu a kontrast
hodnoty šedi.
Pe r i f e r n í z a ř í z e n í
a i n t e g ra c e
Nové možnosti dokončování surových
odlitků uvádí J. Richter [50]. K odstraňování otřepů, především na nedostupných
místech, se hodí odstraňování výbuchem,
které představuje I. Kramer [51]. Otřepy
vzniklé při odlévání, vrtání či frézování
se upálí cílenou explozí. C. Gaßel [52]
předkládá výsledky společného projektu
zaměřeného na efektivní využití energie
u pecí na tavení hliníku. Funkci, přednosti a průběh operací lineárního portálu s kloubovým robotem pro obsluhu
automatických obráběcích center popisuje G. Trommer [53]. E. Hüfner [54] poukazuje ve své zprávě na vysoké požadavky kladené na temperování nástrojů na tlakové lití. Popisuje moderní měřicí metody a metody řízení, které umožňují, v kombinaci s inovačními postupy
204 odvzdušňování, těmto požadavkům vyhovět. S. Senft [55] seznamuje ve své
zprávě s přednostmi jedinečného centra
pro technologii tlakového lití, které bylo
vyvinuto ve spolupráci firem Heck &
Becker GmbH, Dautphetal, Kuka Roboter
GmbH, Augsburg, a Maschinenbau
Böhmer GmbH, Steinbach. Robotické oddělování odlitků představuje firma Janke
GmbH, Ratingen, v odkazu [56]. Firma
Microvista GmbH, Blankenburg [57], popisuje svá řešení při využití inline počítačového tomografu (inline CT) ve slévárnách. Také firma Sensing & Inspektion
Technologies GmbH, Wunstorf [58], referuje o předvedení své nové koncepce
inline CT a svého nano CT laboratorního
systému na veletrhu GIFA 2011 v Düsseldorfu. O. Brunke [59] představuje
nový software pro počítačovou tomografii phoenix datos x 2.0 pro plně automatický postup „click & measure CT“.
Firma Agtos Oberflächentechnik GmbH,
Emsdetten, podtrhuje ve své zprávě [60]
přednosti tryskačů s drátěným pásem
v kombinaci s inovačním postupem tryskáním efektivně využívajícím energii.
Firma Reis Robotics GmbH & Co. KG,
Obernburg, uvádí v odkazech [61] a [62]
první řešení vizualizace pro licí buňky, ve
které jsou integrovány všechny aktivní
složky a také periferní zařízení, a které
například umožňuje jedním pohledem
zjistit výskyt a charakter poruch. Přímé
označování tlakových odlitků systémy
vyznačujícími se maximální přesností
a rychlostí popisuje S. Herzog [63]. Své
nové tryskací zařízení určené pro použití v automatických buňkách tlakového lití
představuje podnik C. M. Surface Treatment S.p.A. z Modeny, Itálie [64]. Aby
se uspořilo místo a logistické náklady,
popisuje S. Werner [65] ve své zprávě
speciální drtič firmy Erdwich Zerkleinerungssysteme GmbH, který drtí neskladné nálitky a vtoky tlakových zinkových odlitků. M. Höfler [66] ukazuje ve
své zprávě možnost čištění forem ultrazvukovými čisticími zařízeními firmy Fisa
Ultraschall GmbH, Kandel. V odkazu [67]
podává firma Regloplas AG, St. Gallen,
Švýcarsko, přehled vyráběných novinek,
které byly představeny na veletrhu GIFA
2011 v Düsseldorfu. Na přednosti softwaru Time-Line-GUSS, Velbert, použitého
jako podnikový informační systém (ERP/
PPS) poukazuje M. Holzapfel [68]. Software je upraven pro požadavky sléváren.
S i m u l a c e t l a kové h o l i t í
P. Hofer, E. Kaschnitz a P. Schumacher
[69] srovnávali výsledky simulace a experimentu týkající se deformace a vnitř-
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
ního pnutí tlakových odlitků. Jak lze
ušetřit pracovní operace v průběhu výrobního procesu použitím softwaru
WinCast Společnosti poradenských
techniků RWP pro výpočty a simulaci
s podporou počítače mbH, Roentgen, je
popsáno v odkazu [70]. Deformační
vlastnosti tlustostěnných tlakových odlitků závisí především na použitém materiálu a režimu chladnutí po vyhození
z formy. Vliv teploty formy a doby podržení je podle P. Hofera, E. Kaschnitze
a P. Schuhmachera [71] a [72] spíše malý.
Srovnávají přitom výsledky simulace
vnitřního pnutí a deformace s výsledky
zkoušek. Podkladem pro simulaci byla
přesná termofyzikální a termomechanická data použitých slitin. R. Bähr aj. [73]
objasňují přínos použití simulace procesu lití na zkrácení doby vývoje technologie odlévání. Jak dosáhl podnik Karl
Scherb GmbH, Dietenheim, ekonomických výhod simulací se softwarem Magmasoft, popisuje K. Thewsová [74]. Stejná autorka představuje v odkazu [75]
druhou optimalizovanou variantu nové
simulace procesu odlévání MAGMA 5
Release 5.1, která umožňuje i výpočet
tepelných pnutí odlitku v kovové formě
pro všechny výrobní kroky.
N ov i n k y a v ý vo j
technologie
Mechanické vlastnosti zinkových tlakových odlitků se časem mění. Proto
W. Leis a L. H. Kallien [76] srovnávali ve
své zprávě rozdíly mezi umělým a přirozeným stárnutím slitin zinku. M. Fuchs
[77] podtrhává ve své zprávě přednosti
hybridních součástí vyrobených tlakovým litím a vstřikováním, ke kterým patří například volnost konstrukce, spolehlivost a stabilita výrobního procesu
a také nízké výrobní náklady. Efektivitu
spotřeby energie a materiálu při výrobě
hybridních konstrukčních dílů z kovu
a plastické hmoty popisují W. Nedel aj.
[78] také ve výtazích z vybraných přednášek na konferenci Newcast Forum.
Vybavením různých stavebnicových řad
strojů inventory bylo možné prokazatelně snížit spotřebu energie strojů na
tlakové lití firmy Maicopresse S.p.A.,
Borgosatollo, Itálie, až o 40 %, čímž se
zajistila jejich lepší přijatelnost pro životní prostředí. Tuto přednost popisuje
C. Busi ve svých článcích [79] a [80].
D. Gerwig a T. Herper [81] popisují náhradu pouzdra žaluzií z plastické hmoty
zinkovým tlakovým odlitkem, aby se zajistil jejich klidnější chod. Zde je nutné
vyřešit velmi malou tloušťku stěny odlitku a 138mm délku posuvu. Tento pro-
L o t h a r H . K a l l i e n / Wa l t e r L e i s
blém úspěšně vyřešily firmy DrumetaMetall GmbH & Co. KG, Velbert, a Oskar
Frech GmbH & Co. KG, Schorndorf.
Vš e o b e c n ě
L i t e ra t u ra
[1] Giesserei, 2011, 98, č. 11, s. 24–25.
[2] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 5,
s. 206–214.
[3] Druckguss, 2010, č. 3, s. 49–51.
[4] Giesserei, 2011, 98, č. 9, s. 26–33.
[5] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 10,
s. 505–507.
[6] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 5,
s. 200–205.
[7] Giesserei-Rundschau, 2011, 58,
č. 9–10, s. 216–223.
[8] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 6,
s. 228–336.
[9] Giesserei-Rundschau, 2011, 58,
č. 3–4, s. 70–78.
[10] DVS Berichte 267, 2010, s. 56–62,
Düsseldorf; Verlag für Schweißen
und verwandte Verfahren, DVS
Verlag 2010.
[49] Giesserei-Rundschau, 2010, 57,
č. 11–12, s. 244–245.
[50] Giesserei, 2011, 98, č. 11, s. 54–56.
[51] Giesserei, 2011, 98, č. 10, s. 64–65.
[52] Giesserei, 2011, 98, č. 4, s. 84–86.
[53] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 220–223.
[54] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 224–226.
[55] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 230–232.
[56] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 248–249.
[57] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 246.
[58] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 40–41.
[59] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 26–27.
[60] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 245.
[61] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 261.
[62] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 51.
[63] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 34–35.
[64] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 37.
[65] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 5+6, s. 42–43.
[66] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 16–18.
[67] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 64–65.
[68] Giesserei, 2011, 98, č. 3, s. 54–56.
[69] Giesserei, 2011, 98, č. 3, s. 16–21.
[70] Giesserei, 2011, 98, č. 8, s. 91.
[71] Druckguss, 2010, č. 7–8, s. 179–183.
[72] Giesserei-Rundschau, 2010, 57,
č. 9–10, s. 182–186.
[73] Giesserei-Rundschau, 2010, 57,
č. 9–10, s. 187–190.
[74] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 5+6, s. 14–15.
[75] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 26–30.
[76] Giesserei, 2011, 98, č. 7, s. 20–32.
[77] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 78–82.
[78] Giesserei, 2011, 98, č. 8, s. 75.
[79] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 92–93.
[80] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 5+6, s. 68.
[81] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 32–33.
[82] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 68–69.
[83] Druckguss, 2010, č. 3, s. 52–63.
[84] Druckguss, 2010, č. 4, s. 102–112.
[85] Druckguss, 2010, č. 7–8, s. 184–196.
[86] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 1–2,
s. 53–55.
[87] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 10,
s. 503–504.
[88] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 12,
s. 606–607.
(Zkrácený přetisk z časopisu Giesserei,
2012, č. 11, s. 56–67, 1. část)
Recenzent: doc. Ing. Rudolf Kořený,
CSc.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 205
roční přehled y
Aby se zajistila ekologicky přijatelnější
a zdravotně nezávadnější úprava tlakových odlitků před práškovým povlakováním, které se používá k moření odlitků
především u krytů elektrických nástrojů,
popisuje D. Schulz [82] ve své zprávě použití alkalického čistidla místo kyseliny
fluorovodíkové. B. Nogowizin [83] seznamuje s použitím počítačového systému pro tlakové lití, který spojuje jeho
jednotlivé procesní kroky. Druhý příspěvek [84] pojednává o vlivech slitin.
Stejný autor předkládá v odkazu [85]
o uspořádání odvzdušňovacích kanálů
a přepadů v nástrojích na tlakové lití obsáhlé výpočetní podklady a také četné
názorné příklady.
Koncepce nástrojů představená R. Heinem
a A. Heinem [86] se omezuje na ohřev
vložek forem a dalších oblastí částí formy
vytvářejících vnější tvar odlitku, které jsou
izolovány od obklopujícího nástroje. To
umožňuje odlévat individuálně od obvyklého ohřevu až po ohřev blízký obrysům. Kromě toho se dá v krátké době dosáhnout i vysokých teplot povrchu formy.
Kombinaci inovačního uspořádání ventilů s moderním měřicím a řídicím systémem pro ohřev nástrojů na tlakové lití
představuje E. Hüfner [87]. Ve výrobě
forem se ukázalo, že poměr odevzdaných nabídek k přijatým objednávkám
je nižší než 10 %. H. Bübel [88] proto
předkládá klasifikované vyhledávání podobností (shody) pro zjednodušení výpočtu ve výrobě nástrojů.
[11] Giesserei, 2011, 98, č. 3, s. 62–63.
[12] Druckguss, 2010, č. 7–8, s. 198–203.
[13] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 9+10, s. 36–39.
[14] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 68–69.
[15] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 78–82.
[16] Leis, W.: Giesserei, 2011, 98, č. 7,
s. 20–32.
[17] Abschlussbericht zum AiF-Vorhaben 15421N.
[18] International Foundry Research,
2011, 64, č. 1, s. 2–23.
[19] Horizonte 38, 2011, September
2011, s. 24–27.
[20] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 1–2,
s. 56–60.
[21] Giesserei-Praxis, 2011, 62, č. 6,
s. 319–327.
[22] International Zinc Association, 168
Avenue de Tervueren, Box 4, Brüssels.
[23] Druckguss, 2010, č. 7–8, s. 169–170.
[24] Druckguss, 2010, č. 7–8, s. 165–168.
[25] Giesserei-Rundschau, 2010, 57, č.
7–8, s. 127–130.
[26] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 4–9.
[27] Giesserei-Rundschau, 2011, 58,
č. 3–4, s. 57–61.
[28] Giesserei, 2011, 98, č. 11, s. 26–29.
[29] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 28–29.
[30] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 242.
[31] Giesserei, 2011, 98, č. 6, s. 212–215.
[32] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 20–24.
[33] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 16–19.
[34] International Foundry Research,
2011, 63, č. 3, s. 44–50.
[35] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 15–19.
[36] Giesserei-Rundschau, 2011, 58,
č. 3–4, s. 62–63.
[37] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 11+12, s. 34–35.
[38] Giesserei, 2011, 98, č. 9, s. 26–33.
[39] Giesserei, 2011, 98, č. 2, s. 48–51.
[40] Giesserei, 2011, 98, č. 5, s. 94–96.
[41] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 10–12.
[42] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 52–53.
[43] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 3+4, s. 30–31.
[44] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 14–15.
[45] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 5+6, s. 69.
[46] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 75.
[47] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 7+8, s. 77.
[48] Druckguss, 2010, č. 7–8, s. 171–174.
Richard Jírek
zprávy
Svazu modeláren
České republiky
lá
č
ren eské
publik y
1956
zpráv y svazu modeláren česk é republik y
Ve dnech 18. až 20. června 2013 proběhla volební valná hromada Svazu modeláren
České republiky, na níž byl zvolen nový předseda svazu a rovněž i noví členové předsednictva. Vzhledem k uzávěrce tohoto čísla nebyly výsledky volební valné hromady
k dispozici. Do zvolení nového předsedy zastřešuje Svaz modeláren ČR Richard
Jírek, který je i garantem tohoto čísla časopisu Slévárenství.
Výsledky voleb z valné hromady budou zveřejněny v následujícím čísle Slévárenství.
re
z mod
sva
e
A s s o c iat i o n of p at te r n s h o p s
of t h e Cze c h R e p u b li c
M o d e ll b au e re i e nve r b a n d
d e r Ts c h e c his c h e n R e p u b lik
Předsednictvo Svazu modeláren
České republiky
S e k re t a r iát :
M Te Z s . r. o.
J a ms ká 235 8 /45
591 01 Ž ďá r na d S á z avo u
te l.: + 420 5 6 6 6 6 6 4 4 0
fa x : + 420 5 6 6 6 6 6 574
mtez @mtez.c z
Svaz modeláren
České republiky
– krátké ohlédnutí
za naší činností
Richard Jírek
místopředseda Svazu modeláren ČR
Je tomu již pět let, kdy nám byl svěřen
úkol seznámit širokou slévárenskou veřejnost co nejobsáhleji s činností našeho
svazu na stránkách časopisu Slévárenství.
Valná hromada Svazu modeláren ČR konaná na podzim roku 2007 ve Vsetíně
vyzvala své členy k aktivní spoluúčasti
na tomto tématu. Snažila se přimět zúčastněné k co nejzajímavější prezentaci
svých provozů a technologií na stránkách odborného časopisu. Myslím si, že
se nám náš záměr podařil, a toto číslo
bylo hodnoceno velmi kladně. Ano, toto
číslo vyšlo v době produkčního vrcholu
českých sléváren a modeláren. Bohužel
následující roky přinesly problémy a zkušenosti, které nikdo v dané chvíli neočekával. Ale stejně jako před pěti lety vás
i nyní chceme seznámit s problematikou
našich modeláren, se změnami, které
v posledních letech probíhají v oblasti
výroby modelových zařízení, a to jak
v oblasti využívání nových technologií,
tak v oblasti zpracovávaných materiálů.
Základ činnosti Svazu modeláren hledejme v roce 1955. Tehdy vznikl technický sbor jako poradní útvar při rezortním ministerstvu. Pracovníci sboru se podíleli aktivně poradenstvím na přípravě
206 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
typového projektu výstavby modeláren,
na tvorbě učebních osnov a učebnic
oboru modelář a dalších dílčích úkolech,
jež přinášela doba poválečné výstavby
metalurgických a strojírenských provozů.
V té době byly modelárny součástí sléváren nebo samostatnými středisky vyrábějícími modelová zařízení pro vlastní
slévárny.
V roce 1989 dochází ke změně politických poměrů a postavení modeláren se
začíná měnit. Modelárenské provozy se
postupně privatizují, vznikají nové samostatné modelárny, které pracují jako
komerční bez vazby na určitou slévárnu.
Představitelé těchto provozů se učí pohybovat v oblastech legislativy, obchodu
a ekonomie. V této době končí působení federálních ministerstev a v roce 1991
zaniká působení technických sborů.
Představitelé modeláren se však scházejí dále a v roce 1995 na setkání v Plzni
je rozhodnuto, že další činnost bude pokračovat ve spolupráci se Svazem sléváren ČR ve Svazu modeláren ČR. Na jednání je přijat statut a stanovy Svazu modeláren České republiky. V nových podmínkách pracuje Svaz modeláren ČR jako
profesní svaz otevřený pro všechny zájemce. Jeho činnost řídí předsednictvo
a nejvyšším orgánem je valná hromada.
V současné době je ve svazu zastoupeno 33 modeláren a 4 přidružení členové
ze Slovenska. Ve své činnosti se řídí vlastním programem, schváleným volební
valnou hromadou. Nepřerušili jsme spolupráci s modelárnami Slovenské republiky; jejich zástupci se pravidelně
účastní zasedání jako přidružení členové.
Činnost svazu řídí předsednictvo, které
má 7 členů a je voleno na dobu 4 let.
Pravidelně se schází dvakrát do roka
nebo mimořádně při řešení naléhavých
úkolů. Valná hromada se koná dvakrát
do roka, jejím pořádáním je pověřena
vždy jedna z členských nebo spolupracujících organizací.
R i c h a r d J í r e k / S e z n a m č l e n ů Sv a z u m o d e l á r e n Če s ké r e p u b l i k y
Činnost svazu je zaměřena především na
tyto oblasti:
• V oblasti ekonomiky oboru slévárenství je to podpora a zlepšování podmínek pro podnikání malých a středních podniků včetně zvýšení státní
podpory v oblasti technických inovací, vývoje nových materiálů a metod výroby modelových zařízení.
• V oblasti legislativy seznamování členů s programy jednotlivých nám příslušných ministerstev, jež mají dopad
na naši činnost.
• V oblasti vzdělávání seznamovat širokou veřejnost s perspektivami modeláren, organizovat celoživotní vzdělávání a školení v oboru. Aktivně se
podílet na organizaci učňovských
a tovaryšských soutěží a na spolupráci s odbornými školami. Předsednictvo svazu se výraznou měrou podílelo na jednání s MŠMT ČR o otázce
zařazení nového studijního oboru
technik modelářských zařízení mezi
kmenové obory slévárenské výroby.
Absolventi tohoto oboru získávají
střední vzdělání ukončené maturitní
zkouškou. Naši členové se podíleli na
tvorbě učebních skript pro rekvalifikační kurzy budoucích modelářů.
• V oblasti zaměstnavatelské spolupracovat s místními školami a regionálními úřady práce při získávání nových
pracovníků pro modelárny.
• V oblasti prezentace oboru navazovat
spolupráci se zahraničními modelářskými svazy s cílem získání zkušeností z legislativy a praxe jak výrobní, tak
hospodářské. Naši členové se jako vystavovatelé pravidelně zúčastňují
nejen tuzemských, ale i zahraničních
oborových veletrhů. Obor modelář je
prezentován rovněž prostřednictvím
soutěží – ve dnech 10. až 12. 4. 2013
proběhla na Střední škole technické
Žďár nad Sázavou celostátní soutěž
modelářů a techniků modelových zařízení. Soutěž se jako každý rok konala pod patronací Svazu modeláren
ČR a za přispění Svazu sléváren ČR
(viz s. 209–210, pozn. red.)
Současný význam Svazu modeláren ČR
spočívá především ve znalosti produkčních možností členů zastoupených ve
svazu. Velmi významná je vzájemná dlouhodobá odborná a obchodní spolupráce,
při které je konkurence chápána jako
podnět pro zdokonalení vlastních schopností všech partnerů. Z výsledků exportních úspěchů našich modeláren je
zcela patrné, že velmi dobře vstoupily do
evropského konkurenčního prostředí.
Závěrem můžeme konstatovat, že se obor
modelář stále vyvíjí a stále je co zlepšovat.
Je třeba podchytit všechny novinky v oblasti technologií a využití nových materiálů, abychom ještě zvýšili konkurenceschopnost při získávání zakázek výroby
modelů pro tuzemské i zahraniční odběratele.
(platný k 13. 5. 2013)
Arcelor Steel Ostrava, a. s.
Tomáš Vindiš
DSB EURO, s. r. o. Petr Musil
mistr modelárny
obchodní oddělení modelárny
Vratimovská 689
707 02 Ostrava-Kunčice
tel.: 732 228 407
tel.: 595 685 137
[email protected]
Gellhornova 18
678 01 Blansko
tel.: 731 507 726
tel.: 516 427 167
fax: 516 417 243
[email protected]
KOVOSVIT – MAS, a. s.
ARMO METAL, s. r. o.
Ladislav Lukáš
Josef Blažek
mistr modelárny
vedoucí modelárny
pobočný závod Olomouc
Barákova 15
772 43 Olomouc
tel.: 585 101 750
fax: 585 312 249
[email protected]
391 02 Sezimovo Ústí
tel.: 728 147 529
tel.: 381 632 479
fax: 381 744 519
[email protected]
Královopolská slévárna, s. r. o.
Zbyněk Valíček
BOSKO, s. r. o.
Ing. Miroslav Tajovský
majitel
vedoucí modelárny
Sportovní 382
679 02 Rájec-Jestřebí
tel.: 605 298 270
tel.: 516 433 680
fax: 516 433 670
[email protected]
Křižíkova 68
660 90 Brno
tel.: 513 034 737
[email protected]
BRANO a. s.
Jiří Hilský
ředitel
LAVIMONT – modelárna, s. r. o.
Vlastimil Kostron
Olomoucká 7/9
656 66 Brno
tel.: 602 531 306
tel.: 545 103 692
fax: 545 103 692
[email protected]
vedoucí výroby
747 41 Hradec nad Moravicí
tel.: 553 632 265
[email protected]
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 207
zpráv y svazu modeláren česk é republik y
Seznam členů Svazu modeláren České republiky
S e z n a m č l e n ů Sv a z u m o d e l á r e n Če s ké r e p u b l i k y
METAZ, a. s.
Vilém Urie
PATTERN HG, a. s. Ing. Jiří Vágner
vedoucí technického úseku
MODELÁRNA LIAZ, spol. s r. o.
Ing. Vojtěch Pražma
Kamenická 743
460 06 Liberec
tel.: 485 130 448
fax: 485 134 177
[email protected]
Divize Pattern Shop
316 00 Plzeň
tel.: 378 135 924
fax: 378 136 965
[email protected]
Modelárna – NEMOŠICE s. r. o.
Richard Jírek
SIGMA Group a. s.
Vladislav Obručník
Ostřešanská 332
530 03 Pardubice
tel.: 777 750 850
tel.: 466 310 734, 466 300 361
fax: 466 300 360
[email protected]
vedoucí modelárny
MOOD International, s. r. o.
Ing. Jiří Koplík
zpráv y svazu modeláren česk é republik y
Vídeňská 120
619 00 Brno
tel.: 603 239 437
tel.: 547 212 959
fax: 547 212 979
[email protected]
[email protected] vedoucí modelárny
582 63 Ždírec nad Doubravou
tel.: 723 149 807
tel.: 569 669 459
fax: 569 669 487
[email protected]
MOSLED, s. r. o.
Pavel Šíma
SLÉVÁRNA KUŘIM, a. s.
Tomáš Ministr
Okružní – Slévárenská
370 01 České Budějovice
tel.: 603 254 733
tel.: 387 995 032
fax: 387 995 905
[email protected]
vedoucí modelárny
Jamská 2358/45
591 01 Žďár nad Sázavou
tel.: 602 513 497
tel.: 566 666 441
fax: 566 666 574
[email protected]
Blanenská
664 34 Kuřim
tel.: 602 556 939
tel.: 541 102 438
fax: 541 231 000
[email protected]
SLÉVÁRNY TŘINEC, a. s.
Ing. Jan Madeja
vedoucí modelárny
739 61 Třinec tel.: 602 537 217
[email protected]
MUNOT-FORMTEC, s. r. o. Jiří Pech
výrobní ředitel
TSS TŘEBECHOVICE, s. r. o.
Josef Jech
majitel firmy
Kolbenova 609/40
190 00 Praha 9
tel.: 602 367 821
tel.: 266 033 990
fax: 266 033 992
[email protected]
ředitel společnosti
U Šamotky 1172
463 11 Liberec 30
tel.: 603 853 314
tel.: 483 310 420
fax: 483 713 409
[email protected]
208 Jana Sigmunda 190
783 50 Lutín
tel.: 602 507 433
tel.: 585 651 560
fax: 585 651 800
[email protected]
SLÉVÁRNA a MODELÁRNA
Nové Ransko, s. r. o.
Petr Daniel
vedoucí modelárny
NISAFORM, s. r. o.
Josef Nosek
Josefa Tomáška 1175
337 01 Rokycany
tel.: 602 460 612
tel.: 371 725 847
fax: 371 725 940
[email protected]
PILSEN STEEL, s. r. o.
Jiří Habžanský
jednatel společnosti
předseda představenstva
257 41 Týnec nad Sázavou
tel.: 737 208 759
tel.: 317 703 271
fax: 317 901 595
[email protected]
MTeZ, s. r. o.
Petr Bořil
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
Za tratí 496
503 46 Třebechovice pod Orebem
tel.: 603 841 148
tel.: 495 592 111
fax: 495 559 087
[email protected]
VIJAN, s. r. o.
Jan Vícha
747 41 Hradec nad Moravicí
tel.: 777 077 472
[email protected]
S e z n a m č l e n ů Sv a z u m o d e l á r e n Če s ké r e p u b l i k y / L e o š P l í š e k / J i ř í St r a k a
VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s.
Miroslav Fojtík
ZPS – SLÉVÁRNA a.s.
Michal Máčala
vrchní mistr
tř. 3 května 1172
763 02 Zlín-Malenovice
tel.: 737 347 703
tel.: 577 532 424
fax: 577 103 606
[email protected]
706 00 Ostrava-Vítkovice
tel.: 736 619 748
tel.: 595 956 435
fax: 595 956 860
[email protected]
VÍTKOVICKÉ SLÉVÁRNY, s. r. o.
Jan Šuleř
ŽDB group, a. s.,
modelárna závodu VIADRUS
Ing. Rudolf Šalbut
vedoucí modelárny
vedoucí technolog
Halasova 2904/1
755 02 Ostrava-Vítkovice
tel.: 595 952 230
fax: 595 952 230
[email protected]
Z-MODEL, spol. s r. o.
Ing. Milan Král
Bezručova 300
735 81 Bohumín
tel.: 731 437 575
tel.: 596 082 778
fax: 596 082 808
[email protected]
ŽĎAS, a. s.
Jaroslav Kabrda
jednatel
Svitavská 500
678 01 Blansko
tel.: 604 208 883
tel.: 516 411 488
fax: 516 443 571
[email protected]
BERYS – František Beran
majitel
Višňová 231
301 00 Plzeň
tel.: 377 828 527
tel.: 603 378 013
fax: 377 828 527
Přidružení členové
ze Slovenska
JUPRA, s. r. o.
Julius Praslička
majitel firmy
Mírová 389/19
SK 976 46 Piesok
tel.: +421 905 422 601
tel.: 421 48 617 21 27
fax: 421 48 617 68 27
[email protected]
Soutěž odborných
dovedností
MODELÁŘ 2013
JUPRA MPČL 31
Peter Praslička
Ing. Leoš Plíšek
Ing. Jiří Straka
majitel firmy
SK 977 03 Brezno 19
tel.: +421 905 430 729
tel.: +421 48 617 21 27
fax: +421 48 617 28 82
[email protected] S Š T, Ž ďá r n a d S á z a v o u
MODELÁREŇ, s. r. o.
Ernest Konkolovský
riaditel spoločnosti
Hronská 707
SK 976 45 Hronec
tel.: +421 905 256 111
tel.: +421 48 617 60 15
fax: +421 48 617 60 15
[email protected]
Ve dnech 10. až 12. 4. 2013 proběhla na
Střední škole technické Žďár nad Sázavou celostátní soutěž modelářů a techniků modelových zařízení. Soutěž se jako
každý rok konala pod patronací Svazu
modeláren ČR a za přispění Svazu sléváren ČR ve dvou kategoriích, a to:
– soutěž žáků 1. ročníků,
– soutěž žáků vyšších ročníků.
Žáci v obou kategoriích soutěžili ve dvou
částech, a to v teoretické části (obr. 1),
kde řešili test, a v praktické části (obr. 2,
3, 4), kde byl výsledkem činnosti žáků
výrobek. U žáků 1. ročníků byl výrobkem
rámeček, u žáků vyšších ročníků byl výrobkem model, který byl vybrán zástupci Svazu modeláren ČR.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 209
zpráv y svazu modeláren česk é republik y
Dlouhá 54
687 01 Blansko-Klepačov
tel.: 516 411 284
fax: 516 411 284
[email protected] Štúrovo námestie 9/29
SK 036 01 Martin
tel.: +421 903 553 643
tel.: +421 43 424 20 67
fax: +421 43 413 68 97
[email protected]
Strojírenská 6, p. s. 145
591 71 Žďár nad Sázavou
tel.: 602 737 228
tel.: 566 643 885
fax: 566 642 811
[email protected]
majitel firmy
majitel firmy
vedoucí modelárny
ZDENĚK KLÍMA – MODELÁRNA
Zdeněk Klíma
Ing. Pavol GOROG MODELÁREŇ
Ing. Pavol Gorog
L e o š P l í š e k / J i ř í St r a k a
Hodnocení prací žáků probíhalo ve dvou
liniích. Jednu část hodnocení prováděli
zástupci školských zařízení, kteří se soutěže zúčastnili, druhou část hodnotili
zástupci Svazu modeláren ČR. Výsledky
hodnocení obou komisí pak určily pořadí uvedené v tab. I a II, obr. 6–9.
Hlavními sponzory soutěže byly
Svaz modeláren ČR a WAPA, spol.
s r. o., Nové Město na Moravě.
Obr. 1. Teoretickou část – test – řešili
žáci na počítači
Obr. 5. Hodnocení výrobků komisí jmenovanou Svazem modeláren ČR
zpráv y svazu modeláren česk é republik y
Obr. 2, 3 a 4. Praktická část soutěže
Obr. 6. Vyhlášení výsledků soutěže
Obr. 8. Nejlepší účastníci obou kategorií
Tab. I. Umístění účastníků soutěže v kategorii žáků 1. ročníků
Pořadí
jméno
škola
1.
Balek Jan
Střední škola technická Žďár nad Sázavou
2.
Poul Petr
Střední škola technická Žďár nad Sázavou
3.
Zvardoň Filip
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara Plzeň
4.
Skála Aaron
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara Plzeň
5.
Janů Daniel
Střední škola technická Žďár nad Sázavou
6.
Rubricius Martin
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara Plzeň
Obr. 7. Odměnění nejlepších účastníků
soutěže
Tab. II. Umístění účastníků soutěže v kategorii žáků vyšších ročníků
Pořadí
jméno
škola
1.
Havlíček Jan
Střední škola technická Žďár nad Sázavou
2.
Smažil Vojtěch
Střední škola technická Žďár nad Sázavou
3.
Enderle Jiří
Střední škola technická Žďár nad Sázavou
4.
Hykel Martin
Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium, Ostrava-Hrabůvka
5.
Kukol Jan
Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium, Ostrava-Hrabůvka
6.
Novák Petr
Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium, Ostrava-Hrabůvka
210 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
Obr. 9. Nejlepší družstvo s putovním pohárem
Josef Hlavinka
zprávy
Svazu sléváren
České republiky
Te c hni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: + 420 5 41 142 6 42
te l.: + 420 5 41 142 6 81
te l.+fa x : + 420 5 41 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
STAINLESS 2013
Seminář Řízení ceny
energie – cesta
k úsporám nákladů
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
Foto: Jan Pražan
V polovině května proběhl na brněnském výstavišti veletrh antikorozních
ocelí Stainless 2013, který se koná každé dva roky. Organizátoři z Messe Düsseldorf připravili veletrh formou odborného kongresu. V průběhu dvou dnů
probíhaly paralelně v hale pavilonu F
Ing. Hlavinka na semináři Řízení
ceny energie představuje výsledky šetření SSČR
odborné přednášky. SSČR zastřešil na
veletrhu Stainless účast dvou sléváren:
Královopolská slévárna, a. s., a Šmeral
Brno, a. s.
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Společný stánek Svazu sléváren ČR a členských firem Královopolská slévárna,
a. s., a Šmeral Brno, a. s.
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
Odlitky vystavené na veletrhu
STAINLESS 2013
Chceme pomoci našim slévárnám hledat
cesty úspor, a tím zvýšit i jejich konkurenceschopnost. Jednou z důležitých
položek, která tvoří přibližně 13 % nákladů slévárny, je energie. SSČR pořádal
v Brně a Olomouci odborné semináře
Řízení ceny energie – cesta k úsporám nákladů zaměřené právě na téma,
jak ušetřit náklady za energie. Myslíme,
že velmi zajímavým řešením je nákup
energie na burze. O tom, že to není špatná myšlenka, svědčí i zájem řady sléváren
zapojit se do tohoto systému nákupu
energií, který díky kumulaci odběratelů
umožní dostat se pod cenu aktuálně
sjednanou.
Budete-li mít jakékoliv dotazy k této problematice, neváhejte nás kontaktovat.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 211
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
Evropská Unie
Alexej Sato
Vliv změn v systému
všeobecných
celních preferencí na
české podnikatelské
prostředí
doc. Ing. Alexej Sato, CSc.
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta mezinárodních vztahů
Vstup České republiky do EU byl mimo
jiné svázán i se závazkem respektovat
ustanovení Smlouvy o fungování EU,
označované rovněž jako tzv. Lisabonská
smlouva. Obsah jejího článku č. 207
předpokládá dodržování principů společné obchodní politiky, opírající se o jednotné celní sazby, uzavírání preferenčních obchodních dohod o obchodu zbožím a službami, ochranu duševního vlastnictví, přímých zahraničních investic,
o koordinaci liberalizačních opatření, vývozní politiky a opatření na ochranu obchodu, jakými jsou například opatření
proti dumpingu a subvencování. Evropská
unie se touto cestou snaží v rámci svých
možností zajistit výhodný přístup unijního zboží na trhy třetích zemí a otevírá
svůj trh pro zahraniční zboží, při dodržování mezinárodních pravidel obchodu
a zajištění ochrany vlastních zájmů.
Základem společné obchodní politiky
EU jsou smluvní závazky vyplývající
z členství ve Světové obchodní organizaci (World Trade Organization – WTO).
Rozhodování o konkrétních opatřeních
obchodní politiky tedy může probíhat
pouze v souladu s pravidly a závazky přijatými v rámci této organizace. WTO
však umožňuje svým členským zemím
sjednávat dohody o volném obchodu
a preferenční dohody, které jim mají administrativně usnadnit obchod se zbožím a zmírnit dopad používaných tarifních i netarifních sazebních opatření. Zapojení EU do systému dvoustranných
a mnohostranných dohod ovšem může
mít v některých případech i sociálně-politický rozměr.
S cílem napomáhat odstraňování chudoby, prosazování udržitelného rozvoje
a zajištění řádné správy věcí veřejných
přijala Evropská unie v roce 1971 systém
212 všeobecných celních preferencí známý
pod zkratkou GSP (Generalised System
of Preference). Jednotlivé země byly do
systému preferencí zařazeny podle výše
svého HDP a rozčleněny do tří skupin:
1) GSP – využívající obecný celní režim,
který rozvojovým zemím s nízkýmipříjmy umožňuje dovoz na trh EU s celními úlevami (zčásti zcela bezcelně,
zčásti se snížením o 3,5 % oproti
smluvním sazbám TARIC);
2) GSP plus – využívající pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou
správu věcí veřejných, který umožňuje bezcelní dovoz na trh EU;
3) EBA (Everything But Arms – Vše kromě zbraní) – nejvýhodnější možné
zacházení s umožněním bezcelního
a množstevně neomezeného přístupu
na trh EU pro všechny výrobky s výjimkou zbraní a střeliva.
Reagovat na některé změny v teritoriálních a komoditních tocích mezinárodního obchodu bylo umožněno prostřednictvím systému tzv. „graduací“, který
umožnil odebrání celních preferencí těm
rozvojovým zemím, které se ve vývozu
některého ze svých výrobků dostaly na
vyšší stupeň konkurenční schopnosti.
Realizace zbožové výměny v systému
všeobecných celních preferencí se řídí
Nařízením rady (ES) č. 732/2008, platným původně do 31. 12. 2011, prodlouženým však do 31. 12. 2013. Výhod
systému GSP využívá dosud 176 nezávislých zemí a území, které jsou jako rozvojové Světovou bankou klasifikovány.
Obsah uvedené legislativy však byl v posledních desetiletích již v mnoha ohledech překonán a nová globální ekonomická a politická realita ukázala nutnost
celý systém GSP zásadně pozměnit
a přizpůsobit stávajícím poměrům, a to
v těchto směrech:
– eliminovat výhody nově nastupujících
ekonomických mocností;
– omezit poskytování preferencí pouze
na skutečně potřebné státy;
– rozšířit výhody pro zranitelné státy;
– zachovat rozsáhlé výhody pro nejméně rozvinuté státy.
Rada proto po zdlouhavém vyjednávání
přijala nové Nařízení č. 978/2012 o uplatňování GSP, které vstoupilo v platnost
od 1. 1. 2013, bude však prováděno až
počínaje 1. 1. 2014. Nové nařízení přinese následující změny:
– obecný režim GSP se začne vztahovat na některé nově zařazené
strategické suroviny: vybrané kovy
a slitiny kovů (kovy vzácných zemin, alkalické kovy, surové olovo,
wolfram, hořčík a titan), některé
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
produkty chemického průmyslu
(oxid hlinitý, síran amonný, dusičnan sodný a soli podvojné);
– nadstavbový režim GSP plus bude
také rozšířen o některé alkalické
a vzácné kovy, oxid hlinitý a o surové olovo;
– režim bude zredukován na 89 států
tak, že z něho budou vyloučeny některé vysokopříjmové země podle klasifikace Světové banky (např. Saudská
Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty, Oman, Brunej,
Macao) a některé vyšší středně příjmové země (např. Argentina, Brazílie,
Kuba, Uruguay, Venezuela) a dále pak
i Bělorusko, Ruská federace, Kazachstán. Očekává se rovněž, že od roku
2014 budou postupně ze systému vyloučeny také Írán a Ázerbájdžán a od
roku 2015 pak pravděpodobně i Čína
(v minulosti zčásti již „graduovaná“),
Thajsko a Ekvádor, přičemž jim bude
poskytnuto roční přechodné adaptační období;
– vyloučeno bude i dalších 34 států,
kterým jsou preference již poskytovány jinými obchodně-politickými
instrumenty (dvoustrannými a mnohostrannými dohodami o volném
obchodu) – např. Alžírsko, Egypt,
Jordánsko, Libanon, Maroko, Tunisko,
Mexiko a Jihoafrická republika;
– vůči dalším státům – např. Argentině,
Brazílii, Uruguayi, Venezuele v rámci
Mercosuru, dále pak Kolumbii a Peru
v rámci tzv. Andského společenství,
státům Střední Ameriky – Kostarika,
Nicaragua, Guatemala, El Salvador,
Honduras, Panama, jakož i Malajsii,
– bude použitím hrozby vyloučení ze
systému GSP vyvíjen tlak na urychlené dokončení probíhajících jednání
a následné uzavření obchodních dohod o volném obchodu.
Na vyjednávání nových podmínek pro
fungování systému GSP se v rámci EU samozřejmě podílela i česká strana s vědomím, že dohodnuté změny mohou
přinést i negativní dopady na tuzemské
podnikatele. Během vyjednávání i po
jeho ukončení byly proto zpracovány
teritoriální a komoditní analýzy zahraničního obchodu s uvedením možných
očekávaných důsledků.
Negativní dopad je očekáván zejména
v obchodě ČR s Ruskou federací a Kazachstánem, u kterých se zvýšení celních sazeb bezpochyby promítne do
vyšších pořizovacích cen. Jedná se jednak o položky, které jsou pro českou
ekonomiku velmi důležité, ať již jde
o prvotní suroviny (například surová
Zaměstnavatelé, využijte jedné z posledních
možností získání finanční podpory na vzdělávání
svých pracovníků ve slévárenství!
Program
Vzdělávejte se pro stabilitu
• jeho cílem je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem
ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu;
• zaměstnavatelům bude umožněno, aby pro své zaměstnance v době, kdy jim nejsou schopni přidělit práci, realizovali odborný rozvoj. Tím dojde kromě udržení pracovních míst k naplnění druhého, neméně podstatného cíle projektu – zvýšení
kvalifikace zapojených zaměstnanců a posílení jejich zaměstnatelnosti;
• je tedy určen zaměstnavatelům, kteří:
a) v důsledku negativního vývoje ekonomiky nejsou ve svých provozovnách schopni přechodně přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby,
b) u těchto zaměstnanců z tohoto důvodu byli nuceni přistoupit k aplikaci § 209 ZP,
c) zároveň mají zájem využít dobu, po kterou nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci, pro jejich vzdělávání a odborný
rozvoj;
• umožní zaměstnavatelům získat finanční příspěvek na realizaci odborného rozvoje zaměstnanců včetně příspěvku
na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců vzniklých za dobu jejich účasti na odborném rozvoji;
• je realizován v období 17. 9. 2012 – 31. 8. 2015, přičemž vzdělávací aktivity musí být ukončeny k 30. 6. 2015.
Na realizaci projektu byla z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vyčleněna částka 400 000 000 Kč.
Svaz sléváren ČR je připraven poskytnout vám výukové materiály pro 7 profesí (viz níže) a zajistit realizaci vzdělávacích
aktivit v uvedeném projektu.
Bližší informace: I. Musilová, J. Hlavinka, tel.: +420 541 142 642, 681, [email protected], [email protected]
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/projekt_vzdelavejte_se_pro_stabilitu~;
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/projekt_vzdelavejte_se_pro_rust~
»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W
šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ»gªè
Vzdělávejte se!
’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»C·ª³¸¹»WÞ
Ýĩĩ˜…š
ĩ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ‘—˜–
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩĩ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹
Ýĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ —”‰‡…—˜… ĩš‰ĩ—š–‰’—˜š
Ýĩĩ”–…‡“š’ĩ”—“šŒ“ĩŒ“—”“ˆ%—˜šĩñĩ”—…–
Máme
Ý ĩĩ‘“ˆ‰…– pro vás připraveny
výukové materiály.
»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W
Obraťte
se na nás. Jsme tu proto, abychom vám pomohli.
’¦gªĩ»¿©R±C»C³W
šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ
ĩ
»ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²® ¿ª²Wĩ‰™
Nabízíme profesionílní vzdělávání pracovníků v oboru slévárenství:
ĩ
• ĩĩ TAVIČ
• ĩĩ SLÉVÁRENSKÝ MISTR
ĩĩ
ĩ
ĩ
• ĩĩ SLÉVÁRENSKÝ
DĚLNÍK
• ĩĩ SLÉVÁRENSKÝ TECHNOLOG
ĩĩ
• ĩĩ OBCHODNÍ SPECIALISTA
VE SLÉVÁRENSTVÍ
ĩ
• ĩĩ PRACOVNÍK PÍSKOVÉHO
HOSPODÁŘSTVÍ – PÍSKAŘ
ĩ
• ĩĩ MODELÁŘ
’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»
Ýĩĩ˜…š
ĩ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ‘—˜–
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩĩ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹
Ýĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ —”‰‡…—˜… ĩš‰ĩ—š–‰’—˜š
Ýĩĩ”–…‡“š’ĩ”—“šŒ“ĩŒ“—”“ˆ%—˜šĩñĩ”—…–
Ý ĩĩ‘“ˆ‰…–
’¦gªĩ»¿©R±C»C³W
Naše
vzdělávání je přizpůsobeno potřebám slévárenského oboru v kontextu
s potřebami zemí EU.
†±®rgWĩ®³«´·²¦¨ªÞ
ĩ
—»¦¿ĩ¸±O»C·ª³ĩ
ª¸°Oĩ·ªµº§±®°¾
»ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²® ¿ª²Wĩ‰™
Bližší
informace:
˜ª¨­³®¨°CĩÌâĩÐËÐĩÔÔĩ†·³´
¹ª±ÝÞĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÒËâĩĩ«¦½Þĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÎÎ
Svaz
sléváren ČR, Technická 2, 616 00 Brno
ªñ²¦®±Þĩµ·@¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
ĩĩ
ĩ
tel.: +420 541 142 642, 681, fax +420 541 142 644, [email protected], [email protected]
¼¼¼Ý¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
inzerat.indd 1
05.02.08 12:12:58
www.svazslevaren.cz
S l é vá re ns tĩĩv í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 ĩĩ
ĩĩ
ĩĩ
ĩ
ĩ
213
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
Alexej Sato
ropa), nebo meziprodukty částečně
zpracované (například minerální oleje), a dále také o položky, které nelze
z jiných zdrojů nahradit, neboť dodavatelské možnosti pro zmíněné produkty jsou výrazně omezené (např.
hliník a výrobky z hliníku, ferochromy)
– lze je tedy označit za „strategické“.
Dovoz těchto produktů vyvolává navíc v ekonomice tzv. multiplikační
efekt, protože dalším zpracováním se
hodnota jejich výstupů několikanásobně zvyšuje.
Ruská federace je jedním z klíčových
obchodních partnerů ČR a její význam
stále roste. Podílí se rozhodujícím
způsobem na českém dovozu topného plynu, ropy a ropných výrobků,
které se ovšem obchodují s nulovou
celní sazbou (s využitím doložky nejvyšších výhod). Strategický význam
však mají pro ČR i dovozy výrobků ze
železa a oceli, hliníku a výrobků z hliníku a rud některých kovů. Lze očekávat, že kvůli změnám v režimu GSP
dojde při dovozu z Ruské federace ke
zvýšení celních sazeb o 3,5 až 5,5 %,
což přinese zvýšení pořizovacích cen
a bude mít nepochybně dopad i na
hospodářské výsledky dovážejících
subjektů. Změny lze očekávat u položek ferochromů a polotovarů ze železa, konkrétně:
– ferochrom s obsahem uhlíku nad
6 % (CN 72024190) – dojde ke zvýšení celní sazby o 4 %, položka
se prozatím dováží výhradně jen
z Ruské federace a Kazachstánu;
– ferochrom s obsahem uhlíku mezi
0,05–0,5 % (CN 72022450) – dojde ke zvýšení celní sazby o 3 %,
položka se dováží převážně z Ruské federace a Kazachstánu;
– polotovary pro svařování ze železa
(CN73079311) – dojde ke zvýšení
celní sazby o 3 %, dováží se zejména z Ruské federace nebo se
reexportují přes Slovensko nebo
SRN, původně rovněž z Ruské federace.
Výrazně se změny dotknou položek
kapitoly 76 celního sazebníku – hliník
a výrobky z hliníku, u které se celní
sazby zvýší o 3,5 %. Z Ruské federace se v současné době dováží hliník
jak v surové podobě (např. jako hliníkový prášek), tak i jako meziprodukt
ve formě desek, trub, tyčí či prutů.
Výrobky tohoto charakteru se však
dovážejí i z dalších zemí, kde jsou
ovšem často vyráběny také ze surovin
ruského původu. Očekávané změny
se konkrétně týkají položek:
214 – hliníkový prášek nelamelární struktury (CN 76031000) – jde o typický vstupní produkt pro české
dovozce, kde je Ruská federace klíčovým obchodním partnerem;
– hliníkový prášek lamelární struktury (CN 76032000) – jde rovněž
o položku, pro české dovozce klíčovou, u které je úloha Ruské federace nenahraditelná.
Také u dalších položek kapitoly 76
Celního sazebníku, jakými jsou např.
tyče a pruty ze slitin hliníku, dráty
z hliníku všech průměrů, desek, plechů
a pásů z hliníku a hliníkových slitin, je
pozice Ruské federace významná až
dominantní a očekávaná změna celní
sazby a s ní svázaná změna cen může
výrazně zapůsobit na české dovozce.
Kazachstán je pro českou ekonomiku
důležitý zejména jako zdroj pro dovoz surové ropy a čistého propanu
a butanu, u kterých doplňuje dovozy
z Ruské federace. Kazachstán je však
vedle Ruské federace také významným dodavatelem ferochromů. Konkrétně se jedná opět o položky:
– ferochrom s obsahem uhlíku nad
6 % (CN 72024190) – dojde ke
zvýšení celní sazby o 4 %, Ruská
federace společně s Kazachstánem
zajišťují téměř 97 % z celkového
dováženého objemu;
– ferochrom s obsahem uhlíku mezi
0,05–0,5 % (CN 72022450) – dojde ke zvýšení celní sazby o 3 %,
Ruská federace společně s Kazachstánem zajišťují bezmála 2/3 z celkového dováženého objemu.
Změna režimu GSP, kterou čeští dovozci
bezprostředně pocítí od 1. 1. 2014, nebude mít zřejmě výrazný vliv na českou
ekonomiku jako celek. Nedotkne se celních sazeb na základní suroviny (např.
surová ropa), které byly v minulosti a budou i nadále, díky uplatnění doložky nejvyšších výhod, obchodovány s nulovou
celní sazbou. Změny se však českých
podnikatelů výrazněji dotknou při dovozech celkem 18 zbožových položek
z Ruské federace (zejména ferochromy,
hliník a výrobky z hliníku) a 2 zbožových
položek z Kazachstánu (ferochromy).
Na změny v režimu GSP je třeba nazírat
v širším obchodně-politickém kontextu
s tím, že mají vést k ještě hlubšímu zapojení rozvojových a nejméně rozvinutých zemí do mezinárodního obchodu
a napomáhat odstranění jejich zaostávání a chudoby. Zároveň však má být režim GSP přístupný jen těm zemím, které v současnosti jeho pomoc skutečně
potřebují.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
Dalším závažným důvodem pro změnu
systému GSP je skutečnost, že Evropská
unie má se řadou rozvojových zemí rozjednané oboustranné preferenční obchodní dohody, nebo že sjednání takových dohod zvažuje. Země s vysokými
příjmy, podobně jako země vyššího
středního přijmu, jsou pro EU rovnocenným obchodním partnerem a mnohdy
i konkurentem a poskytování preferencí
by tedy mělo být realizováno recipročně.
Připravované změny v systému GSP by
se proto měly stát pobídkou pro aktivnější přístup těchto zemí k probíhajícím
jednáním a jejich urychlenému ukončení.
L i t e ra t u ra
[1] Kalínská, E. a kol., Mezinárodní
obchod v 21. století. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3396-8.
[2] Nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze
dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních
preferencí.
[3] Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne
25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí.
[4] Štěrbová, L.: Lisabonská smlouva a společná obchodní politika EU.
Současná Evropa, 2010, roč. XV, č.
2, ISSN 1804-1280. URL: http://ces.
vse.cz/wp-content/sterbova.pdf.
[5] UNCTAD GSP Handbook on the
Scheme of the European Community 2008 (UNCTAD/ITCD/ TSB/
/Misc.25/Rev.3), Ženeva 28. února
2009.
International
Thermprocess Summit
Termín: 9.–10. července 2013
Místo konání: Düsseldorf, Německo
Bližší informace: www.itps-online.com
6. mezinárodní konference
simulace tuhnutí odlitků
Termín: 2.– 6. září 2013
Místo konání: Miskolc, Maďarsko
Bližší informace:
www.solgrav.uni-miskolc.hu
Euro LightMat 2013
Termín: 3.–5. září 2013
Místo konání: Brémy, Německo
Bližší informace: w w w.dgm.de / lightMAT2013
Jiří Fošum
zprávy
České slévárenské
společnosti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
+ 420 5 42 214 4 81
m o b il: + 420 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
Porada Odborné
komise KOFOLA
po padesáti letech
a 13. mezinárodní
konference
Slévárenské
formovací materiály
v Kurdějově
u Hustopečí
Ing. Jiří Fošum
S a n d Te a m , s . r. o . , H o l u b i c e u B r n a
kládajících členů, kteří se převážně ze
zdravotních důvodů nemohli letošního
zasedání zúčastnit, pozdravili komisi písemně Dr. Josef Dlezek, CSc., dlouholetý předseda (SVÚM Brno), Ing. Jaroslav
Marek (Škoda Plzeň), Petr Ševela (ZPS
Zlín) a Ing. Václav Šveda (Tatra Kopřivnice). Totéž učinilo ještě 17 dalších bývalých
zasloužilých členů komise. Z vybraných
písemných příspěvků byla sestavena jubilejní publikace, která zahrnuje vzpomínky a názory na minulou, současnou
i budoucí činnost komise. O historii
a pracovní náplni OK pro formovací materiály jsme zde již letos referovali (Slévárenství 2013, č. 1–2, s. 62–64).
Vlastní jednání OK zahájil a řídil její současný předseda Ing. Alois Burian, CSc.,
který tlumočil vzkaz prvního předsedy
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
Ve dnech 9.–11. dubna 2013 se v hotelu Kurdějov u Hustopečí sešla ke své
163. poradě Odborná komise pro formovací materiály při ČSS – KOFOLA –,
tentokrát u slavnostní příležitosti 50. jubilea založení této komise. Zúčastnilo se jí 36 současných i bývalých členů
(obr. 1). Přítomni byli dva zakládající členové, účastníci prvního zasedání ve Šmeralových závodech v Brně dne 27. 6. 1963
Ing. Leo Rotter, dlouholetý jednatel,
a prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.,
vědecký tajemník komise. Ze žijících za-
Dr. Josefa Dlezka. O současném stavu
slévárenství v Evropské unii i České republice referovali hosté Ing. Josef Hlavinka za Svaz sléváren ČR a Ing. Jan Šlajs
za ČSS. O směřování činnosti v současné
době a blízké budoucnosti pojednal
vědecký tajemník komise Ing. František
Mikšovský, CSc. Výsledky práce nejaktivnější tematické podskupiny – pro bentonitové směsi – představil její předseda
Ing. Alois Neudert, Ph.D. O současné
situaci ve slévárně a závodě Pilsen Steel
hovořil člen komise Jaroslav Hron. O his-
Obr. 2. V diskuzním vystoupení dlouholetý člen prof. Karel Rusín
Obr. 3. Zaplněný sál na 13. mezinárodní
konferenci Slévárenské formovací materiály
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 215
zpráv y česk é sl é várensk é společnosti
Obr. 1. Účastníci zasedání k 50. výročí založení OK pro formovací směsi
Jiří Fošum
zpráv y česk é sl é várensk é společnosti
Obr. 4. Stánek pořádající firmy SAND
TEAM, spol. s r. o.
torické úloze komise pak diskutovali Ing.
Leo Rotter, prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
(VUT Brno), a prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
(VŠB Ostrava). Vzpomínky na některé
osobnosti „KOFOLY“ pak připomněl Ing.
Jiří Fošum. Neformálně pokračovali
všichni zúčastnění v jednání na večerním
společenském setkání.
Na jednání OK pak ve dnech 10.–11. dubna již navázala 13. mezinárodní konference Slévárenské formovací materiály (obr. 2–7), tradičně pořádaná
naší OK pro formovací materiály, Českou slévárenskou společností a firmou
Sand Team, spol. s r. o. I tentokrát se jí
zúčastnilo 100 odborných pracovníků
ze sléváren, dodavatelských firem, vysokých škol a výzkumných ústavů. Bylo
předneseno 23 přednášek, na nichž se
kromě českých a slovenských odborníků
podíleli i hosté z Polska (celkem 5 před-
Obr. 5. Prof. P. Jelínek, Ing. L. Rotter a Ing. J. Fošum (zleva)
nášek především pracovníků AGH Kraków), Německa (prof. Thomas Steinhäuser z Universität Duisburg-Essen, Dr.
Klaus Löchte z firmy Hüttenes-Albertus
a Dr. Reinhard Stötzel z ASK Chemicals),
Anglie a Francie.
Nejvíce pozornosti bylo věnováno křemenným a nekřemenným ostřivům (jejich
tepelně-fyzikálním vlastnostem a možnostem mechanické i tepelné regenerace, včetně separace; podrobněji bylo
pojednáno o nekřemenných ostřivech
typu Kerphalit a LK-Sand na bázi lupku).
U pojiv na bázi bentonitu byla zkoumána
jejich termostabilita a ekologické para-
Obr. 6. Prof. K. Rusín a prof. T. Elbel (zleva)
metry. Jako výsledek práce podskupiny
pro bentonitové směsi byl zhodnocen
stav jejich využívání v českých a slovenských slévárnách. Novinky z oblasti anorganických pojivových systémů představily přednášky o provozních výsledcích
technologie Cordis a regenerovatelnosti vratných směsí s pojivem Geopol.
Další přednášky pojednávaly o vývoji
plynů při tepelném rozkladu furanových
pryskyřic, využití spektroskopie při ana-
Obr. 7. Ing. J. Hlavinka, Ing. A. Burian a dr. A. Neudert (zleva)
lýze vodních skel, dále o novém typu formovací linky pro V proces a o nové metodě sledování nákladů při přípravě formovacích směsí.
Konference přinesla řadu nových poznatků z oblasti formovacích materiálů
a přednášky tlumočené i anglicky a německy byly sledovány s maximálním
zájmem. Sborník vydaný ke konferenci
obsahuje na 178 stranách naprostou většinu přednesených textů. Účastníci konference využili možnost prohlídky mimořádného skvostu církevní architektury, opevněného gotického kostela sv.
Jana Křtitele v Kurdějově (obr. 8 a 9),
založeného v 1. polovině 14. století.
S odborným průvodcem jsme viděli nejen barokně dovybavenou chrámovou
loď, ale i historické zvony v jedné z věží
či podzemní únikové chodby. V hotelovém domě je umístěna údajně největší
vinotéka moravských vín. Spojení odborného, kulturního a společenského
života zde bylo vlastně dokonalé.
ŽĎAS, a. s.,
hostil ekonomický
seminář
a 42. zasedání
Odborné komise
ekonomické ČSS
Ing. Veronika Pazderková,
Ph.D.
Obr. 8. Opevněný gotický kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově
216 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
Obr. 9. Boční část kostela
s hradbami
Dne 26. 3. 2013 byli účastníci XII. ekonomického semináře přivítáni ve slévárně ŽĎAS, a. s. Hosté zhlédli moderní
ocelárnu a dobře organizovanou slévárnu. Po exkurzi se účastníci přemísti-
Jiří Fošum / Ludvík Mar tínek
Příprava
XXI. školení
tavičů a mistrů
Ing. Ludvík Martínek,
Ph.D.
předseda České slévárenské
společnosti
Obr. 2. Pozorní účastníci zasedání
ka, CSc., shrnul dosažené výsledky, poděkoval řešitelům projektu a informoval
o pokračování řešení této problematiky. Vyzval ostatní účastníky k zapojení
do dalšího zpracování těchto komplikovaných úkolů. Do následného PROJEKTU
XIV se již připojila slévárna JMA Hodonín, s. r. o.
Během společenského večera účastníci
srdečně popřáli Bc. Zuzaně Pávkové, Ing.
Vojtěchu Knirschovi a Rainholdu Lasákovi k životním jubileím.
Dne 27. 3. 2013 následovalo 42. zasedání Odborné komise ekonomické (obr. 2).
Účastníky jednání seznámil Ing. Zdeněk
Brázda se zkušeností JMA Hodonín,
s. r. o., s „rodným listem odlitku ve slévárně“. Následovala prezentace zástupců společnosti KARAT Software, a. s.,
kteří představili nové směry vyhodnocování slévárenské výroby v informačních
systémech. Dále si účastníci formou kolečka vyměnili stanoviska na současnou
situaci sléváren a jejich očekávaný vývoj.
Na závěr byli účastníci pozváni na
43. zasedání komise, které se uskuteční
11.–12. 6. 2013 v Chrudimi.
Při odjezdu z krásného prostředí Vysočiny účastníci srdečně poděkovali pořadatelům ŽĎAS, a. s., výrobnímu řediteli Ing. Zbyňkovi Matulkovi, Bc. Romanu
Mičovi a Lucii Hrubé za perfektní přípravu a za vytvoření milého hostitelského zázemí.
L i t e ra t u ra
Obr. 1. Za předsednickým stolem (zleva) Ing. L. Martínek, Ph.D., Bc. J. Malá, Ing. Z. Matulka, doc. Ing.
V. Kafka, CSc., a M. Herzán
[1] KAFKA, V. a kol.: Vypracování metodiky nákladového hodnocení výrobní fáze apretace odlitků, PROJEKT XII, závěrečná zpráva, leden
2012, ČSS, s. 1–49.
[2] KAFKA, V.: Vývoj nákladového
hodnocení apretace odlitků (II.etapa), Projekt XIII, XII. seminář, ČSS,
ISBN 978-80-02-02433-0, březen
2013, ŽĎAS, a. s., Svratka 26. 3.
2013.
Na 135. zasedání OK 04 při ČSS, které proběhlo ve dnech 14.–15. března 2013 v hotelu ŽĎAS ve Svratce,
byla za přítomnosti přípravného výboru odborného i organizačního garanta projednána příprava XXI. celostátního školení tavičů a mistrů
oboru elektrooceli (na odlitky a ingoty) a litiny s kuličkovým grafitem.
Školení proběhne ve dnech 25.–27.
září 2013 v hotelu ŽĎAS ve Svratce a jeho hlavním cílem bude zdokonalit znalosti osádek pecních
agregátů a mistrů tak, aby svou
prací byli schopni přinášet větší efekty svým zaměstnavatelům jak v oblasti hospodaření
podniku, tak maximálního využití kapacit a zvýšení produkce.
Přednášet budou renomovaní odborníci a specialisté nejen z vysokých
škol (VUT v Brně, VŠB – TU Ostrava),
ale i průmyslových organizací (Heavy Machinery, a. s., ŽĎAS, a. s., Třinecké železárny, a. s., atd.).
Zvýšená pozornost bude rovněž věnována zásadám vedení oxidační
a redukční periody tavby a také problematice týkající se možností snižování nákladů, které může v pozitivním i negativním směru ovlivňovat jak tavič, tak i mistr. Znovu se
připomenou základy výroby oceli,
problematika odlévání i práce tavičů
s vyzdívkami pecních agregátů atd.
Přestože přesné názvy přednášek
i přednášejících budou zveřejněny
až v následujícím čísle časopise Slévárenství, dovolte mi, abych již nyní
pozval vaše taviče a mistry na
XXI. celostátní školení (kurz znalostí), které proběhne za podpory
výrobního ředitele ŽĎAS, a. s., Ing.
Zbyňka Matulky.
Známou skutečností zůstává,
že pouze odborně znalá obsluha
pecních agregátů (včetně mistrů) může přinášet svým zaměstnavatelům očekávané výsledky
jak v kvalitativním, tak i ekonomickém směru.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 217
zpráv y česk é sl é várensk é společnosti
li do rekreačního střediska Svratka, kde
byl zahájen XII. ekonomický seminář –
Vývoj nákladového hodnocení apretace
odlitků (II. etapa). Záštitu nad seminářem převzal výrobní ředitel ŽĎAS, a. s.,
Ing. Zbyněk Matulka. Ten také úvodním
slovem seminář zahájil. Dále vystoupil
nově zvolený předseda ČSS Ing. Ludvík
Martínek, Ph.D., (obr. 1).
Seminář byl zaměřen na nákladové problémy při apretaci odlitků. Tato problematika byla řešena v Projektu XII [1]
a XIII [2] po dva roky týmem složeným
ze čtyř sléváren (Královopolská slévárna,
s. r. o., Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o., Slévárny Třinec, a. s., ŽĎAS,
a. s.), ze zástupců dvou dodavatelských
firem (BRELAMOS, s. r. o., TECHCONSULT) a doktorandů VŠB – TU Ostrava.
Po ukončení projektů byly obě závěrečné zprávy úspěšně oponovány a následně bylo možné o výsledcích informovat slévárenskou veřejnost.
V úvodní prezentaci semináře Ing. Ivo
Lána, Ph.D., seznámil přítomné s cíli
předložené práce a metodikou stanovení nákladové náročnosti apretace odlitků. Následně Miroslav Herzán provedl
hodnocení celkových nákladů odlitků
s komplexní apretací. Doc. Ing. Václav
Kafka, CSc., navázal tématem hledání
závislostí nákladů na celkovou apretaci
na vybraných charakteristikách. Problematice porovnání nákladů na zajištění
u výrobní fáze apretace „stejné jakosti
odlitků“ se věnoval Bc. Roman Miča.
Náklady (skupina A) jednotlivých fází
apretace hodnotil Reinhold Lasák. Obecné posouzení tryskacích zařízení provedl
Ing. Pavel Jelínek. Předposlední přednáška Ing. Marcela Novobílského se věnovala tématu možných opatření, která
povedou k optimalizaci nákladů na tryskání. S rozpracovanými záměry projektu
seznámil účastníky Ing. Ivo Lána, Ph.D.
Na závěr semináře doc. Ing. Václav Kaf-
A nt o n í n Z á d ě r a
50. slévárenské dny®
s doprovodnou
výstavou / Brno
12.–13. 11. 2013
Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
zpráv y česk é sl é várensk é společnosti
organizační garant 50. SD
Jubilejní, 50. slévárenské dny ® se uskuteční 12.–13. listopadu 2013 v hotelu
Avanti. Pořádání konference se ujala Česká slévárenská společnost, která zajišťuje jak vlastní organizaci, tak i odborný
program Slévárenských dnů®. Součástí
50. SD bude i doprovodná výstava dodavatelů a zástupců sléváren. Jak vyplývá
z označení, jedná se již o 50. SD, přičemž i Česká slévárenská společnost
oslaví letos jako spolek 90 let od svého vzniku. Obě tyto skutečnosti potvrzují dlouhou historii Slévárenské společnosti i pevnou soudržnost slevačů.
Odborný program i doprovodná výstava
50. SD je rozvržena podle níže uvedeného schématu (obr. 1 a 2). Po registraci
účastníků proběhne slavnostní zahájení
50. SD. Slavnostní zahájení a přednášky
v plenární sekci budou probíhat společně pro všechny účastníky v kongresovém sále hotelu Avanti. V rámci této
úvodní části zazní příspěvky zaměřené
do oblasti ekonomiky, stavu sléváren
v ČR a EU a výroby odlitků pro energetiku. Další program se první den konference uskuteční paralelně ve třech sekcích
a druhý den paralelně ve dvou sekcích.
Přednášky v jednotlivých sekcích proběhnou současně v kongresovém a velkém sále. Doprovodná výstava se bude
konat v předsálí. Odborné zaměření
dané sekce vychází ze specializace příslušné komise ČSS. Zaměření jednotlivých sekcí a jejich odborní garanti jsou
následující:
1. Sekce (F) formovacích směsí (Ing. A.
Burian, CSc.)
2. Sekce (G) ekonomická (doc. Ing. V. Kafka, CSc.)
3. Sekce (A) technologická (Ing. V. Krutiš, Ph.D.)
4. Sekce (B) neželezných kovů a slitin
(Ing. P. Lichý, Ph.D., Ing. I. Lána, Ph.D.)
5. Sekce (D) výroby oceli na odlitky a ingoty (Ing. L. Martínek, Ph.D.)
6. Sekce (E) metalurgie litin (doc. Ing.
J. Hampl, Ph.D., doc. Ing. A. Mores,
CSc.)
7. Sekce (C) přesného lití (Ing. Ladislav
Tomek)
V sekci formovacích směsí budou témata přednášek zaměřena např. na nové,
ekologicky příznivější pojivové systémy,
do oblasti samotuhnoucích směsí i nových poznatků v oblasti bentonitových
směsí. Ekonomická sekce se bude zabývat zejména aktuálními ekonomickými
problémy českých sléváren, současnými
tendencemi vývoje a prognózami. Dále
budou veřejnosti prezentovány průběžné výsledky pěti sléváren při řešení
PROJEKTU XIV orientovaného na apretaci odlitků z litin (tryskání) a tepelné
zpracování u ocelových odlitků. Zmíněna
bude rovněž oblast nákladovosti při
výrobě odlitků a ekonomické modely.
V technologické sekci budou přednášky
zaměřeny do oblasti návrhu vtokových
soustav, oblasti nálitkování, použití filtrace taveniny nebo použití simulačních
programů. V sekci neželezných kovů budou přednášky zaměřeny na témata tavení a ošetření taveniny, jakosti odlitků
v závislosti na kvalitě metalurgického
zpracování nebo např. na nové směry ve
výrobě a ekologii odlitků ze slitin neželezných kovů. V sekci metalurgie oceli na
odlitky a ingoty budou tématy přenášek
např. žárovzdorné materiály pecí a pánví, použití sekundární metalurgie nebo
predikce a předcházení vzniku metalurgických vad odlitků. V sekci metalurgie
litin budou přednášky pojednávat o vlivu
Obr. 1. Časový harmonogram přednášek 50. SD
218 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
metalurgického zpracování na vlastnosti litin a dále na možnosti řízení a vyhodnocování procesů metalurgického
zpracování litin. V sekci přesného lití
bude v přednáškách referováno o nových trendech ve výrobě a aplikaci keramických jader, o technologičnosti,
vtokových soustavách, jakosti vosků
a voskových modelů i o oblasti rozměrových a tvarových změn v celém procesu přesného lití.
V každé sekci zazní cca 8 odborných
přednášek a celkově tak bude v plenární
části i v jednotlivých sekcích předneseno
kolem 60 přednášek ze všech oblastí
slévárenské výroby, čímž se Slévárenské
dny® stávají největší ucelenou odbornou
slévárenskou konferencí v ČR.
Kompletní seznam všech textů bude
opět uveřejněn v CD sborníku, který
bude součástí konferenčních materiálů.
Tak jako v minulém ročníku budou pro
Obr. 2. Situační plánek doprovodné výstavy v předsálí hotelu Avanti
A nt o n í n Z á d ě r a / A . B u c h c u c k i a ko l . / R . Tu t t l e
účastníky připraveny i tištěné sborníky
přednášek, které budou koncipovány
jednotlivě, zvlášť pro přednášky z každé
sekce. Sborníky budou k dispozici v přednáškovém sále pro posluchače v dané
sekci, ale nebudou automaticky součástí konferenčních materiálů. Jak ukázal minulý ročník SD, umožnily tištěné
sborníky nahlédnout účastníkům SD během přednášky do příspěvků, což vedlo
k lepšímu pochopení a orientaci v přednáškách i k následnému obohacení diskuze. Součástí konferenčních materiálů
bude i Slévárenská ročenka 2013.
Situační plán výstavy a odborných přenášek je uveden na schématu (obr. 1 a 2).
Velikost předsálí poskytuje výstavní plochu až pro 18 vystavovatelů. Hotel Avanti bude zajišťovat občerstvení a stravu
v celém průběhu SD. Rovněž nabízí za
zvýhodněných podmínek ubytování pro
účastníky SD. Bližší informace budou
uvedeny v následujícím čísle časopisu
Slévárenství a také v materiálech, které
budou zaslány členům ČSS v dostatečném předstihu.
Bližší informace: na webových stránkách 50. SD (www.slevarenskedny.cz),
jež jsou součástí webových stránek ČSS
(www.slevarenska.cz), i prostřednictvím
organizátorů 50. slévárenských dnů.
Česká slévárenská společnost
Mgr. František Urbánek, tajemník ČSS
tel./fax: +420 542 214 481
[email protected]
www.slevarenska.cz
Optimalizace
dávkování SiC
při tavení v kuplovně
(Optimizing SiC addition
for cupola melting)
A. Buchcucki a kol.
Tavení litiny v USA je z cca 50 % realizováno v kupolových pecích. Jako primární vsázkový materiál je používána
litina a ocelový odpad, který vyžaduje
podstatné přidání množství uhlíku a křemíku pro výrobu kvalitní litiny. Jedním
a běžným materiálem pro dodání uhlíku
a křemíku do taveniny jsou brikety karbidu křemíku. Podle skupiny výzkumníků
z Grede Iron Mountains brikety nejčastěji obsahují 36 nebo 65 % SiC a rozdílné
množství uhlí nebo petrolejový koks
s vyšším obsahem síry a písek. Mnohé
z těchto nečistot mohou ovlivňovat výrobní proces v kuplovnách. Americká slévárenská společnost udělila těmto výzkumníkům grant pro studium rozdílů
těchto dvou forem běžných briket SiC.
Otázka zněla: Jaká je relativní hodnota
36% SiC versus 65% SiC ve vztahu k využití taveniny, jaký je částečný výtěžek
a účinnost tavby? Může použití SiC jako
legujícího prvku tavení v kuplovně zajistit
podstatné úspory nákladů a redukovat
množství emisí oxidů uhelnatého a uhličitého?
Dva druhy briket byly analyzovány na obsah SiC, kombinovaný uhlík, volný uhlík,
síru a vlhkost. Koks byl analyzován na uhlík, popel, vlhkost, těkavé látky a síru. Vápenec byl testován na CaO, MgO, SiO2,
Al2O3, celkový uhlík a ztrátu žíháním. Kovová vsázka byla jednotná při tavbách se
35% SiC a 65% SiC. Záznam hmotnosti
vsázky do kuplovny pro všechny vsázené
materiály činil od 3 do 5 min. Data ohledně teploty a množství dmýchaného vzduchu, obohacování kyslíkem, teploty kovu
na žlábku a eutektického bodu taveniny
byla zaznamenávána průběžně elektronicky. Analýzy strusky byly rozhodující
položkou pro hmotnou bilanci užitou pro
výpočet využití kovu (propalu). Souhrnná
analýza vypouštěné strusky se prováděla každých 15 min. a zahrnovala SiO2,
Al2O3, MgO, MnO, FeO, TiO2, síru a uhlík. Analýzy šachtových plynů % CO a %
CO2 byly prováděny každých 15 min.
Výsledky 77 měření uvedených v grafech
dokumentují, že při použití 35% SiC je
průměrné získání taveniny 96,6 % (propal 3,4 %), při použití 65% SiC bylo průměrné získání 98,6 % (propal 1,4 %).
Hmotnost strusky jako procento hmotnosti vsázky při použití 35% SiC činila
7,5 % a při použití 65% SiC pouze 6,4 %.
Další grafy ilustrují, že SiC obsahující volný uhlík mají jeho rozdílnou regeneraci.
U 36% SiC je využití uhlíku cca 98 %,
kdežto u 65% SiC je využití uhlíku cca
115 %. Výsledky výzkumu AFS ukázaly
vysokou korelaci mezi druhem SiC, propalem taveniny a množstvím produkované strusky. Vyšší čistota 65% SiC nabídla lepší využití tavby během metalurgického procesu. Rozborem standardních rozdílů měření bylo stanoveno,
že zlepšení je statisticky významné.
(Zkrácený překlad z časopisu Modern
Casting, 2012, č. 6, str. 36–39.)
pof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
Tepelná analýza
heterogenní
nukleace
v korozivzdorných
ocelích
(Thermal analysis study
of heterogeneous nuclei
in stainless steels)
R. Tuttle
Zvýšení pevnosti ocelí, vyráběných slévárenskými procesy, se dociluje redukcí
velikosti zrn ve struktuře. To je možné
ovlivněním rychlosti tuhnutí odlitku nebo
zlepšenou nukleací pomocí cizích zárodků, které snižují energetickou bariéru
nutnou pro vznik tuhé fáze. Cizí částice
pro heterogenní nukleaci musí splňovat
čtyři kritéria: být tuhé při teplotě likvidu
taveniny, být termodynamicky stabilní
v tavenině, být smáčivé v tavenině a mít
podobnou krystalickou strukturu.
Oceli 304 a HK (23 kg) byly nataveny na
1 650 °C v 3kHz indukční peci v atmosféře, byla měřena aktivita kyslíku s dodatečnou dezoxidací Al. Složení oceli 304
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 219
ze zahraničních časopis ů
Organizační garant 50. SD
Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
tel./fax: +420 541 142 656
[email protected]
ze zahraničních
časopisů
ze zahraničních časopis ů / sl é várenská v ý roba v zahraničí
R . Tu t t l e / T. P a b e l a ko l . / V ý v o j o v é t e n d e n c e v i n d i c ké m s l é v á r e n s ké m p r ů m y s l u
v hm. dílech: 0,07 C; 17,7 Cr; 8,24 Ni;
0,30 Si; 1,69 Mn; 0,023 P; 0,002 S; 0,01
Al. Složení oceli HK v hm. dílech: 0,20
C; 24,5 Cr; 20,7 Ni; 0,79 Si; 0,235 Mn;
0,022 P; 0,003 S; 0,01 Al. Očkovadla byla
tříděna podle schopnosti nukleovat buď
delta ferit, nebo austenit. Pro ocel 304
byly použity velice čisté prášky o zrnitosti –325 mesh: MgO, NbO, NiAl a TiC. Pro
ocel HK pak La2O3, MgO, NbO a ZrO2.
Očkovadla byla nasypána do zkušebních termokelímků typu Pt/10%Rh, po
zalití kovem bylo tuhnutí monitorováno
počítačem pomocí DAQ systému.
Metalografické vyhodnocení ukázalo, že
pro ocel 304 byly přídavky všech prášků
účinnými heterogenními zárodky. NbO
a TiN dosáhly nejnižšího a nejdůslednějšího snížení přechlazení pro nukleaci.
Vzorky s MgO vykazovaly větší variabilitu než ostatní očkovadla. U všech vzorků byla matrice zcela austenitická. Měření SDAS (rozestupu sekundárních větví dendritů) bylo provedeno kvůli zjištění, jak přísady ovlivnily konečnou mikrostrukturu. U většiny vzorků nebyly
zjištěny podstatné rozdíly a hodnota byla
cca 0,024 μm. Pouze u přísady MgO byl
zjištěn větší rozestup v SDAS (0,03 μm).
U slitiny HK přídavky MgO, La2O3 a NbO
také snižují její přechlazení. Přídavek
ZrO2 neměl žádný vliv na přechlazení
nebo na hustotu SDAS. Vysoká rychlost
ochlazování při tepelné analýze taveniny
v kelímku pravděpodobně hraje rozhodující roli na vznik hustoty sekundárních
větví dendritů.
Korozivzdorné oceli s významnými množstvími chromu, niklu a dalších legujících
prvků jsou mnohem dražší než jednoduché uhlíkové oceli. Cenová konkurence u drahých nerez ocelí nutí slévárny
ke hledání cest ke snížení výrobních nákladů. Jednou z možností je využití technologie heterogenní nukleace slitin ke
zvýšení jejich mechanických vlastností.
(Zkrácený překlad z časopisu International Journal of Metalcasting, 2012, č. 1,
str. 27–34.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
Slovinské slévárenské
dny
Termín: 11.–13. září 2013
Místo konání: Portorož, Slovinsko
Bližší informace: www.drustvo-livarjev.si
220 Vliv legujících
prvků na sklon
slévárenských
slitin AlSi7MgCu
ke vzniku trhlin
(Effect of alloying elements on
hot cracking susceptibility of
AlSi7MgCu alloys)
Článek je doplněn mnoha obrázky struktur, diagramy a tabulkami metod hodnocení. Pro slitiny AlSi7MgCu byla zjištěna dobrá korelace mezi teoretickými
modely a experimentální metodou indexu vzniku trhlin za tepla.
(Zkrácený překlad z časopisu Internat-
ional Foundry Research, 2012, č. 4,
s. 28–34.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
T. Pabel a kol.
Slitiny AlSi7MgCu nacházejí široké využití u mnoha odlitků, obzvláště v automobilovém průmyslu. U tvarově složitých
tenkostěnných odlitků je jejich jakost
často ovlivněna v průběhu tuhnutí vznikem trhlin za tepla. Ve studii je podán
přehled všech vlivů, které se podílejí na
jejich vzniku. Ke zkouškám bylo použito
pět slitin s rozdílným množstvím Mg
a Cu. Slitiny AlSi7Mg0,1Cu0,05, (Mg0,1Cu0,5, Mg0,3Cu0,05, Mg0,6Cu0,05
a Mg0,6Cu0,5) byly odlévány do kovových a pískových forem také ke zjištění
vlivu licího procesu.
K hodnocení byly použity teoretické
modely – TFR, koeficient náchylnosti
k trhlinám – CSC podle Clyna a Daviese;
termodynamické výpočty chování tuhé
fáze během tuhnutí byly porovnávány
s experimentální metodou indexu vzniku trhlin – HCI. Řádkovací elektronový
mikroskop byl použit pro vyhodnocení
mikrostruktur a termodynamických fází
a k popisu povrchu trhlin po odlití vzorků typu „psí kost“.
Všechny tři metody hodnocení vykazovaly podobný trend. Vysoký obsah Cu
má dominantní vliv na náchylnost slitin
ALSi7MgCu ke vzniku trhlin (velké TRF,
vysoké HCI a vysoké CSC). U vysokého
obsahu Mg je tomu opačně (malé TRF,
nízké HCI a nízké CSC). Teoreticky předpokládané fáze byly také nalezeny na
SEM mikroskopu. Při vyšších obsazích
Cu segregují Cu fáze ve formě Al2CuMg,
Al5Cu2Si 6Mg 8 a Al2Cu během tuhnutí;
toto má negativní účinek a ochuzuje
tave-ninu o eutektikum, nutné pro mikrodosazování mezi dendrity. Navzdory
faktu, že velikost zrn v odlitcích litých do
písku je větší, je obecně pozorována nižší náchylnost ke vzniku trhlin. Eutektická
fáze s precipitáty Mg je větší v odlitcích
litých do písku než u odlitků do kovových
forem. Nadto měkká písková forma se
může lépe přizpůsobit smršťovacímu
napětí.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
slévárenská
výroba
v zahraničí
Vývojové tendence
v indickém
slévárenském
průmyslu
Odlévání je výrobní postup, při kterém
vznikají průmyslové nebo dekorativní
součásti určitého tvaru. V průmyslu
vlastně neexistují výrobky, které by byly
bez použití odlitku kompletní.
Odlévání je používáno od počátku průmyslové revoluce a v Indii hrálo velmi důležitou roli. Nejběžněji zpracovávanými
materiály jsou hliník a litina, ačkoliv jiné
materiály, jako ocel, slitiny hořčíku, mědi,
cínu a zinku, jsou rovněž používány. Na
celém světě je slévárenský průmysl těsně spjat s automobilovým, strojírenským,
stavebním, leteckým a elektrotechnickým průmyslem.
I n d i e m e z i 1 0 n e j vě t š í m i
v ý r o b c i o d l i t k ů n a s vě t ě
Podle 45. světového přehledu výroby odlitků zveřejněného v časopise Modern
Casting (a v překladu ve Slévárenství
č. 3–4/2011, s. 120–123, pozn. red.), je
Indie se svými 9,05 mil. t odlitků vyrobených v letech 2010 2. největším producentem na světě, což představuje
asi 10 % celosvětové výroby (téměř 91,7
mil. t). Indie je rovněž jedním z deseti
největších výrobců, co se týče průměrné
produkce odlitků na slévárnu.
V ý v o j o v é t e n d e n c e v i n d i c ké m s l é v á r e n s ké m p r ů m y s l u
Modernizace technologií
Slévárny po celé Indii procházejí v současné době modernizací výrobního zařízení a používaných technologií pro
zlepšení a zvýšení svých kapacit. Většina indických sléváren stále používá kuplovny a koks s nízkým obsahem popela.
V Indii stoupá zájem o otázky týkající se
životního prostředí a mnoho sléváren
přechází k používání indukčních pecí,
příp. některé podniky v Agře k využívání bezkoksových kuploven. Tavení kovu
v kuplovnách je ve slévárně energeticky
nejnáročnější proces. Vzhledem k plánu
vyrobit v roce 2020 20 mil. t odlitků, zástupci slévárenského průmyslu navrhli
indické vládě založit Fond modernizace
technologií ve výši 20 mld. rupií s cílem
pomoci modernizovat průmysl.
Aby se co nejvíce zvýšil potenciál indických sléváren vyvážet odlitky, slévárny
pořizují výrobní zařízení světové třídy,
které jsou vybaveny CNC stroji. V moderních slévárnách se rovněž začínají
používat vypracované systémy řízení
jakosti, informační technologie při obrábění a programy simulace tečení a tuhnutí kovu. Zavádění nových technologií
a modernizace zařízení je pro indické
slévárenství nevyhnutelné a bude stimulovat silný růst trhu v průběhu příštích 5–10 let.
Pr ů my s l ové v ý z v y
Ačkoli jsou vyhlídky pro indický slévárenský průmysl optimistické a slévárenství
vykazuje výrazný nárůst, obavy, kterým
čelí výrobci odlitků, jsou následující: stále rostoucí ceny surovin (především surového železa); celkový nárůst cen vstupů; nedostatek dělníků / pracovních sil;
nedostatek surovin; zmetkovitost; nespolehlivé dodávky elektřiny (v Coimbatoře, Ludhianě); rozsáhlá konkurence;
nepatrný nárůst cen finálních výrobků;
vládní nařízení.
Indické slévárenství ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným zemím kvůli vysokým výrobním nákladům. Slévárenství
v současné době tíží nejistota týkající se
oblasti norem pro životní prostředí, infrastrukturální překážky, nedostatek
energie a růst nákladů na slévárenské
výrobky. Kvůli chybějícím normám pro
ekologii nebylo v Indii uskutečněno několik velkých projektů. Většina indických
sléváren spadá do kategorie malých
a středních podniků a nemohou si dovolit velké investice do technologicky vyspělých zařízení nebo automatizace. Navíc i jejich marketingová síla je omezená
a udržet si pozici na světových trzích je
obtížné. Neschopnost uspokojit a překročit domácí poptávku a dodat jakostní
výrobky na světové trhy znamená obrovskou bariéru pro další průmyslový růst.
Úhrada nákladů za materiál a energie je
velice obtížná, protože většina smluv je
založena na dlouhodobé bázi bez jakékoli doložky týkající se úpravy cen. Prudký nárůst cen surovin a energie od roku
2003 byl příčinou zavření přibližně
500 sléváren (především malých a středních podniků) po celé zemi.
Přerušované dodávky elektřiny a nedostatek kvalifikovaných pracovníků mají
za následek nízké využití kapacity sléváren. Dodávky elektřiny jsou v různých
částech země závažným problémem
a většina sléváren pracuje kvůli nedostatku energie pouze na 50 %.
Po t ř e b a ve l k ýc h s l é vá r e n
Růst slévárenského průmyslu je velice
důležitý pro celkový růst v ostatních strojírenských odvětvích a pro indickou
ekonomiku vůbec. Zhruba 32 % objemu
slévárenské výroby směřuje do automobilového průmyslu a zbytek do ostatních
strojírenských odvětví. Proto je odpovídající růst ve slévárenství zásadní pro
podporu růstu automobilového i ostatních strojírenských sektorů. Automobilový průmysl představuje 4,2 % indického
HDP a objem prodeje měl v letech 2011–
2012 meziroční nárůst 12,24 % (zdroj:
SIAM). U trhu s automobilovými komponenty byl od roku 2007 do roku 2012
roční ukazatel růstu 13 % (zdroj: Acma).
Vzhledem k rostoucím očekáváním OEM
týkajícím se jakosti a množství vyrobených odlitků se předpokládá, že v Indii
budou během příštích 5–10 let postaveny velké slévárenské podniky, které
by se měly vypořádat s požadavky na investice a s nedostatkem energie. To naznačuje, že slévárny s nejnovějšími technologiemi mají v Indii velkou šanci.
Vládní iniciativy v oblasti snížení cla na
dovozové zboží a podpory privatizace
průmyslových podniků vedly k tomu, že
několik mezinárodních korporací z USA,
Evropy a východní Asie zvýšilo v Indii své
slévárenské aktivity.
O d l i t k y z l i t i ny s k u l i č kov ý m g ra f i t e m
Po celém světě je zaznamenáván trvalý
přechod z odlitků z litiny s lupínkovým
grafitem na odlitky z litiny s kuličkovým
grafitem, což do budoucna poukazuje
na veliké možnosti využití odlitků z LKG
z důvodu rozvoje infrastruktury a trhu
s nemovitostmi. To může vést ke zvýšení výroby potrubí a spojek potrubí,
k rostoucímu používání odlitků z LKG
v automobilovém průmyslu a k vývozu
jakostních odlitků pro zdravotnictví díky
nižší křehkosti LKG.
Odlitky ze slitin neželezných kovů (především hliníku) jsou stále častěji upřednostňovány u automobilů o nízké hmotnosti šetrných k životnímu prostředí. Poptávka odlitků do automobilového sektoru stoupá a předpokládá se, že objem
výroby hliníkových odlitků, který vzrost
v letech 2010–2011 o 12 %, se v příštích pěti letech v Indii zvýší až o 18 %.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 221
sl é várenská v ý roba v zahraničí
Podobně jako ostatní země, zažila i Indie
v letech 2005–2006 a 2010–2011 „jízdu na tobogánu“ a zaznamenala roční
ukazatel růstu ve výši 8,38 %. Vzhledem
k celosvětové ekonomické krizi došlo
také v Indii v letech 2008–2009 k poklesu výroby odlitků, nicméně již v letech
2010–2011 došlo k jejímu silnému oživení. Růst v průmyslovém sektoru a konec recese, především ve výrobních
činnostech, znamenaly pro indické slévárenství velkou podporu.
Hodnoty exportu i importu odlitků v Indii se zvyšovaly, přičemž vývoz odlitků
se v letech 2010–2011 zvýšil o 48 %
a dosáhl tak úrovně období před recesí.
USA představují 1/4 celkového vývozu
odlitků z Indie; dalšími významnými odběrateli jsou Německo, Velká Británie,
Jihoafrická republika, Itálie a Kanada.
Import odlitků v průběhu posledních
2–3 let prudce vzrostl, 1/3 celkového objemu dovezených odlitků byla dodána
z Číny. Mezi přední importéry se řadí
také Německo, USA, Omán, Itálie, Korea
a Japonsko.
Indie má v současné době přes 4 500
sléváren; z 80 % jsou to malé a střední
podniky a 500 sléváren vlastní mezinárodní certifikát řízení jakosti. Dvě stě největších sléváren tvoří 35 % celkové výroby odlitků v zemi. Velké slévárny jsou
zcela moderní a schopné konkurovat
slévárnám po celém světě a kapacitně
jsou téměř plně vytíženy.
Slévárny jsou ve většině případů soustředěny ve 12 známých městech nebo
oblastech (např. Chennai, Coimbatore,
Howrah, Belgaum, Kolhapur, Pune, Rajkot, Agra, Jalandhar, Mandi, Govindgarh
atd.) a ve 20 dalších po celé zemi. Slévárny z těchto oblastí jsou známé tím,
že dodávají specifické odlitky určitým
spotřebitelům, např. slévárny z Coimbatore vyrábí odlitky čerpadel, z Chennai a Coimbatore, stejně jako z Kolhapuru a Belgaumu, odlitky pro automobilový průmysl, slévárny z Howrahu pak
odlitky pro zdravotnictví.
V ý v o j o v é t e n d e n c e v i n d i c ké m s l é v á r e n s ké m p r ů m y s l u / z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
GIESSEREI-PRAXIS
Chefredakteur: Hartmut
Polzin, Veitsbergweg 29,
A- 8700 Leoben, tel.:
+43 3842 431 01 33,
www.giesserei-praxis.de
LIVARSKI VESTNIK
Društvo livarjev Slovenije, Lepi pot 6, P. P. 424,
SI-1001 Ljubljana, www.
drustvo-livarjev.si, [email protected]
GIESSEREI
RUNDSCHAU
H erausgeb er: Verein
Österreichischer Giessereifachleute und a. Verlag
Strohmayer KG, A-1100
Wien, Weitmosergasse 30,
tel.: +43 0 1 617 26 35,
[email protected]
MODERN CASTING
Publication of the American Foundrymen’s Society, N. Penny Ln Schaumburg, IL 60173, fax: 001
847 842 78 48, www.
m o d e r n c a s t i n g .c o m ,
[email protected]
CHINA FOUNDRY
Foundry Journal Agency,
no 17 Yunfeng Street
South, Tiexi District, Shenyang 110022, P. R. China,
tel.: +86 24 258 478 30,
www.foundryworld.com
Prace Institutu Odlewnictwa
Transactions of Foundry
Research Institute, 73 Zakopiańska Street, 30-418
Kraków, tel.: +48 12 261
82 81, fax: +48 12 266 08
70, www.iod.krakow.pl,
[email protected]
FONDERIE
Revue mensuelle rédigée
avec le concours de
AAESFF, de ATF et de
CTIF. Rédaction: 44 avenue de la Division Leclerk,
F 92318 Sévres cedex,
tel.: +33 1 411 463 00,
www.etif.fr
INTERNATIONAL
FOUNRY RESEARCH
The scientific journal –
Giessereiforschung, Giesserei-Verlag-GmbH, P. O.
Box 102532, 40016 Düsseldorf, www.giessereiverlag.de, redaction@
bdguss.de
PRZEGLĄD
ODLEWNICTWA
Wydaca: Stowarzyszenie
Techniczne Odlewnikow
Polskich, ul. Zakopiańska
73, 30-418 Kraków, www.
przeglad-odlewnictwa.pl,
[email protected]
pl
GIESSEREI
Die Zeitschrift für Technik,
Innovation und Management. Redaktion: Sohnstr.
70, 40237 Düsseldorf,
tel.: +49 211 687 13 65,
www.vdg.de, redaktion@
vdg.de
LITěJNOJE
PROIZVODSTVO
Foundr y, Technology,
Equipment, 105120 Moskva, Grzelski Per., 13a, tel./
/fax: +007 783 26 28,
[email protected], www.foundrymag.ru
Aby se Indie stala předním světovým výrobcem odlitků (odhadovaný objem výroby v roce 2020 by měl dosáhnout 11,5
mil. Mt, celkový objem vývozu cca 16,4
trilionů rupií), inicioval Institut indických
slevačů (Institute of Indian Foundrymen)
plán vize roku 2020 s předpokládanými výdaji 7,86 mld., dodatečnými investicemi ve výši 5 mld. rupií z FDI a dalšími 8,48 mld. z místních zdrojů.
Indický slévárenský průmysl je udržován
v rovnováze díky rychlému růstu objemů
výroby, zvyšování jakosti odlitků, managementu, efektivitě a konkurenceschopnosti. Nicméně je potřeba spojit
síly, aby co nejdříve došlo k dalšímu růstu a aby indické slévárenství získalo skutečně světovou úroveň.
(Zkrácený překlad z časopisu Foundry
Review, listopad 2012, s. 5 a 11.)
zahraniční sl é várensk é časopis y
zahraniční
slévárenské
časopisy
Fonderie
BOUVET, P. a kol.: Influence des faux d’oxydes sur la tenue á la fatigue de piéces
en fonte GS (Vliv oxidických povlaků
na únavovou pevnost odlitků z litiny
s kuličkovým grafitem), duben 2012,
č. 24, s. 17–28.
Giesserei
GIESSEREIERFAHRUNGSAUSTAUSCH
Die Zeitschrift für das
operative Management.
Sohnstr. 70, 40237 Düsseldorf, tel.: +49 211 687
13 65, www.vdg.de
222 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
LITĚJŠČIK ROSSII
Oficialnyj žurnal Rossijskoj
associacii litějš čikov,
123557 Rossia, Moskva,
Presnenskij val, 14, www.
ruscastings.ru, foundryal
@mtu-net.ru
STETS, W. a kol.: Einfluss von Ungänzen
auf die Eigenschaften von Gusseisen mit
Kugelgraphit bei höheren Temperaturen
(Vliv vnitřních vad na vlastnosti litiny s kuličkovým grafitem při vyšších teplotách), 2012, č. 8, s. 30–43.
KALLIEN, L. H. a kol.: Variable Anschittgeometrie im Druckgiessprocess (Variabilní geometrie zářezů u tlakového
lití), 2012, č. 8, s. 65–61.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
LANGE, E. a kol.: Aluminiumdruckguss
in Perfektion (Perfektní tlakové lití hliníku), 2012, č. 8, s. 78–82.
4. Internationale Kupolofenkonferenz:
Erfolg braucht Erfahrung, Experten im
Dialog, Kurzberichte (Mezinárodní konference o kupolových pecích – výtah
z přednášek), 2012, č. 8, s. 83–102.
Giesserei- E r fa h r u n g s a u s t a u s c h
DÖTSCH, E. – JÖRNS, W.: Induktives Späneschmelzen bei Bergmann Automotive
(Indukční tavení třísek u Bergmann
Automotive), 2012, č. 7+8, s. 6–11.
RUMMEL, J.: Kostengünstige Aufbereitung von Spänenmaterial (Cenově příznivá úprava materiálu třísek), 2012,
č. 7+8, s. 12–13.
HOCHREIN, S.: Ganzheitliche Analyse
von Aluminium-Druckgussteilen (Globální analýza tlakově litých dílů z hliníku), 2012, č. 7+8, s. 24–27.
G i e s s e r e i - Pra x i s
Giesserei Rundschau
PETKOV, T. a kol.: Optimierung der Wärmebehandlung einer AlMgSi-Gusslegierung (Optimalizace tepelného zpracování slitiny AlMgSi), 2012, č. 7/8,
s. 194–200.
SIMIN, R. a kol.: Untersuchungen zur
Entgasung von Aluminiumschmelzen –
Einfluss des Rotordesigns auf die Effektivität der Wasserstoffentfernung (Zkoumání odplynění hliníkových slitin – vliv
tvaru rotoru na účinnost odstranění
vodíku), 2012, č. 7/8, s. 201–206.
JORDI, U.: Mehr Energieeffizienz in Druckgiessereien (Více energetické účinnosti v tlakových slévárnách), 2012,
č. 7/8, s. 207–210.
TUCAN, K. P. a kol.: Vergleich der Wirkung von lokalen Temperiermassnahmen
China Foundry
VU, S. a kol.: Degassing effect of ultrasonic vibration in molten metal and semisolid slurry of Al-Si alloys (Účinek ultrazvukové vibrace v roztaveném
kovu a v polotuhé tavenině Al-Si slitin), 2012, č. 3, s. 201–206.
ZHANG, H. a kol.: Compressive properties of aluminium foams by gas injection method (Tlakové vlastnosti hliníkových pěn vyrobených metodou
injektáže plynu), 2012, č. 3, s. 215–220.
ZHONG, H. a kol.: Effect of cooling rate
on solidification structure and linear contraction of a duplex stainless steel (Účinek rychlosti chlazení na strukturu
a lineární smrštění duplexní nerezové oceli), 2012, č. 3, s. 239–243.
HU, Y. – RAO, L.: Effect of silicon on mechanical properties of AM60 magnesium
alloy (Účinek křemíku na mechanické
vlastnosti hořčíkové slitiny AM60),
2012, č. 3, s. 244–247.
WANG, L. a kol.: Phase transformation
and liquid density redistribution during
solidification of Ni-based superalloy Inconel 718 (Přeměna fáze a přemísťování hustoty taveniny během tuhnutí niklové superslitiny Inconel
718), 2012, č. 3, s. 263–268.
International Foundry
Research
FRAŠ, E. – GÓRNY, M.: Mechanism of
silicon influence on chilling tendency and
chill of cast iron (Mechanizmus vlivu
křemíku na tendenci vzniku zákalky
a zákalka v litině), 2012, č. 3, s. 2–13.
HUTERA, B. a kol.: Effect of metal oxides
nanoparticles on the tensile strength
properties of foundry moulding sands
with water glass (Účinek nanočástic
kovových oxidů na pevnostní vlastnosti formovacích směsí s vodním
sklem), 2012, č. 3, s. 14–19.
TUTTLE, R.: Effect of titanium on the
grain size of stainless steels (Vliv titanu
na velikost zrna nerezových ocelí),
s. 20–25.
L i t ě j n o j e p r o i z vo d s t vo
KOLOKOLTSEV, V. M. a kol.: Influence of
pouring temperature and cooling conditions of cast tool steels for hot deformation stamps in mould (Vliv licí teploty a podmínek chladnutí u nástrojových ocelí pro razníky formy
při deformaci za tepla), 2012, č. 3,
s. 2–5.
GERASIMOV, B. a kol.: Casting of disc
blanks with regulated structure (Odlé
vání diskových odlitků s řízenou
strukturou), 2012, č. 3, s. 9–12.
NOVOZHILOV, N. Y. a kol.: Use of industrial dispersant „Polyplast TD“ in molding sands. (Užití průmyslového dispersantu „Polyplast TD“ ve formo-
vacích směsích), 2012, č. 3, s. 16–18.
TEN, E. B.: Centrifugal casting of turbogenerator frame blanks from highchromium steel (Odstředivé lití turbogenerátorových odlitků z vysoce
chromové oceli), 2012, č. 3, s. 21–26.
Litějščik Rossii
RIPOSAN, I. a kol.: The key role of residual aluminium in chill tendency and
structure characteristics of un-inoculated and Ca/Sr inoculated grey iron (Klíčová role zbytkového hliníku na tendenci k zákalce a strukturní charakteristiky neočkované LLG a LLG
očkované Ca/Sr), 2012, č. 3, s. 21–30.
ROMASHKIN, V. N. a kol.: Some feature
of structure formation and stability of
self curing mixtures (Některé rysy vzniku struktury a stability samotuhnoucích směsí), 2012, č. 3, s. 37–41.
GILMANSHINA, T. R. a kol.: Perspective
methods of cleaning waste water from
foundries with high content of metal
ions and suspended particles (Perspektivní metody čistění odpadní vody
ze sléváren s vysokým obsahem kovových iontů a suspendovaných částic), 2012, č. 3, s. 42–44.
L i va r s k i vě s t n i k
MEDVED, J. a kol.: Visokotemperaturna
oksidacija Ti-materialov (Vysokoteplotní oxidace titanových materiálů),
2012, č. 3, s. 130–136.
Modern Casting
STAFF REPORT: Measuring the Effect of
Surface Structure on Fatigue (Měření
účinku licí kůry na únavové vlastnosti odlitků z LKG), 2012, č. 3,
s. 46–49.
Pr z e g l ą d O d l e w n i c t w a
CZECH, A. – HOLTZER, M.: Aluminium
regeneration from fine fractions originated from the aluminium melting loss
treatment (Regenerace hliníku z jemných zrnitých frakcí ze strusky vzniklé při tavení hliníku), 2012, č. 5–6,
s. 190–199.
PYTEL, A.: Research and development
of the modern technology of the heat
fatigue resistant foundry materials (Výzkum a vývoj moderní technologie
slévárenských materiálů s odolností
proti tepelné únavě), 2012, č. 5–6,
s. 214–217.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 223
zahraniční sl é várensk é časopis y
PAN, E. N. a kol.: Giessbedingungen und
Temperaturwechselbeständigkeit von
dünnwandigen Gussstücken aus Gusseisen vom Typ GJS-SiMo (Licí podmínky a teplotní stálost odlitků z litiny
typu GJS SiMo), 2012, č. 5, s. 177–186.
WEIDER, M. a kol.: Thermische Wechselwirkungen zwischen hochlegiertem
TRIP – Stahlguss und wasserglasgebundenen Formstoffsystemen (Vzájemné
tepelné působení vysoce legované
oceli TRIP s formovacími systémy
na bázi vodního skla), 2012, č. 5,
s. 187–193.
STAGGL, S. a kol.: Charakterisierung der
Heissrissempfindlichkeit von Aluminium
– Gusslegierungen (Charakteristiky
citlivosti vzniku trhlin za tepla u hliníkových slitin), 2012, č. 5, s. 194–202.
in Druckgiessformen (Porovnání účinku místního temperování forem pro
tlakové lití), 2012, č. 7/8, s. 211–216.
Da n a B o l i b r u c h o v á
slévárenské
konference
XIX. medzinárodná
konferencia
SPOLUPRÁCA
prof. Ing. Dana
Bolibruchová, PhD.
sl é várensk é konference
vedúca Katedr y technologického
inžinierstva, Žilinská univerzita
v Žiline
V dňoch 17.–19. apríla 2013 sa uskutočnila už XIX. medzinárodná konferencia slovenských, českých a poľských zlievačov SPOLUPRÁCA – WSPOLPRACA
– SPOLUPRÁCE 2013, ktorá sa konala
pod záštitou dekana SjF prof. Dr. Milana
Ságu, PhD., a bola venovaná blížiacim sa
80. narodeninám prof. Bechného.
Konferenciu striedavo organizuje Wydzial odlewnictwa AGH, VŠB – Technická
univerzita, FMMI, a Strojnícka fakulta
Žilinskej univerzity v Žiline, KTI. V tomto
roku sme sa čestnej a zodpovednej úlohy organizátora zhostili my, Žilinčania.
Konferencia sa uskutočnila v krásnom
prostredí slnečných Vysokých Tatier –
v Hoteli Titris v Tatranskej Lomnici.
Konferenciu zahájil prodekan pre zahraničné vzťahy prof. Dr. Ivan Kuric, ktorý v krátkom príhovore zaželal zdarný
priebeh rokovaniam a veľa získaných vedeckých, ale aj odborných poznatkov.
Predsedníctvo konferencie tvorili odborní garanti z organizujúcich inštitúcií:
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava), prof. dr. hab. inž. Stanislaw Dobosz
(Akademia górniczo-hutnicza Kraków),
prof. Ing. Augustín Sládek, PhD. (Žilinská
univerzita v Žiline), a vedúca Katedry
technologického inžinierstva Žilinská
univerzita v Žiline prof. Ing. Dana Bolibruchová, PhD., (obr. 1) Úvodnú sekciu
riadil doc. Ing. Richard Pastirčák, PhD.,
zo Žilinskej univerzity v Žiline. Všetci
odborní garanti v úvode konferencie
pozdravili účastníkov krátkym, ale výstižným prejavom. Prof. Dobosz pozval
účastníkov do Poľska na jubilejnú XX.
konferenciu Spolupráca 2014, ktorú
organizačne zastrešuje AGH Kraków.
Jednanie konferencie podporili významní akademickí funkcionári: pani prodekanka doc. Ing. Iveta Vasková, PhD.,
a pán prodekan doc. Ing. Jozef Malik,
CSc., z Hutníckej fakulty TU Košice, prodekan Wydzialu odlewnictwa AGH Kraków prof. dr. hab. inž. Witold Krajewski
a prodekan Strojníckej fakulty prof. dr.
hab. inž. Jan Szajnar zo Silesian University of Technology.
V ďalšej časti vedúca Katedry technologického inžinierstva odovzdala ďakovné
listy za prínos k rozvoju vzájomnej spolupráce čestným odborným garantom
prof. Ing. Lubomírovi Bechnému, CSc.,
zo Žilinskej univerzity v Žiline, doc. Ing.
Rudolfovi Kořenému, CSc., z VŠB – TU
Ostrava a prof. dr. hab. inž. Andrzejovi
Chojeckému (obr. 2) z Akademie górniczo-hutniczej v Krakówe. Ďalej vedúca
katedry ocenila ďakovným listom súčasných odborných garantov, poďakovala za spoluprácu prof. Jelínkovi z VŠB
– TU Ostrava, doc. Skrbkovi z TU Liberec,
doc. Michnovi z UJEP Ústí nad Labem
a Ing. Hermanovi z ČVUT Praha. Taktiež
bolo poďakované za spoluprácu aj kolegom z praxe – Ing. Stanislavovi Vráblovi, PhD., z firmy Medeko Považská
Bystrica, ktorý stál pri zrode konferencie
Spolupráca a bol prvým organizačným
garantom tohto podujatia. Ďalej bol
ďakovný list udelený Ing. Tolarovi za
cenné odborné rady pri konštruovaní
zariadenia na výrobu foriem bezmodelovým formovaním, Ing. Vladimírovi
Fabianovi, PhD., z firmy ZINTECH, s. r. o.,
Martin, a Petrovi Procházkovi z firmy
Keramtech Žacléř.
Tohtoročná konferencia bola dedikovaná
blížiacej sa 80 pána profesora Bechného,
významného odborníka v oblasti metalurgie liatin a zlievarenstva. Prof. Bechný stál pri zrode prvej konferencie Spolupráca, ktorá sa konala pred 19 rokmi
v Námestove. Jubilantovi popriali k blížiacemu sa jubileu pracovníci z katedry
(obr. 3), ale aj zástupcovia zúčastnených
univerzít a firiem zo Slovenska, Poľska
a Česka (obr. 4). Na konferencii sa aktívne zúčastnilo 76 účastníkov, z toho
28 pracovníkov z praxe, 39 pedagogických pracovníkov a 9 doktorandov (obr.
5 a 6). Na konferencii odoznelo 32 referátov, ktoré boli prednesené v štyroch
sekciách: Formovacie zmesi (5 referátov),
Ocele a liatiny (9 referátov), Hliníkové
zliatiny a neželezné kovy (14 referátov)
a 4 všeobecne orientované referáty.
Účastníci v jednotlivých tematických blokoch v rámci svojich vystúpení prezentovali výsledky riešených vedecko-výskumných prác. Každý účastník dostal informačné materiály v tlačenej forme
v časopisoch Technológ a Manufacturing
Technology.
Súčasťou konferencie boli aj neformálne
akcie: spoločenský večer, turistický výlet
k Studenovodským vodopádom (obr. 7)
Obr. 2. Prof. Chojecki ako jeden z čestných odborných garantov konfrencie po odovzdaní ďakovného
listu
Obr. 3. Blahoželanie vedúcej katedry
prof. Bolibruchové prof. Bechnému k 80. narodeninám
Obr. 1. Predsedníctvo konferencie pri slávnostnom zahájení
224 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
a stretnutie zlievačov s vyhodnotením
najlepšej doktorandskej prezentácie.
Ako najlepšia prezentácia odborného
článku bola vyhodnotená práca Ing. Elišky Adámkovej z VŠB – TU Ostrava, druhé miesto obsadila Ing. Mária Farkašová
zo ŽU, SjF, KMI, a tretie miesto obsadil
Ing. Emil Krivoš zo ŽU, SjF, KTI.
Da n a B o l i b r u c h o v á
Obr. 4. Milé blahoželanie Ing. Tolara
prof. Bechnému (Za starů Breclavů) – asistuje Ing. Eperješi HF
TU Košice
Obr. 5. Účastníci konferencie pri rokovaní
Obr. 6. Vá š n i vá d i s ku s i a z l i eva č ov z Poľska
Obr. 7. Účastníci výletu k Studenovodským vodopádom
XIX. konferencia Spolupráca 2013 sa
mohla uskutočniť aj vďaka finančným
príspevkom firiem GIBA Reichersdor Rakúsko, Keramtech Žacléř, Česká republika, IGV Technology Žilina, Slovenská
republika, ktorým týmto ďakujeme. Poďakovanie patrí aj firme ZINTECH, s. r. o.,
Martin, ktorá sa pričinila o odliatie medaily (prívesku) venovanej konferencii.
Bezprostredné ohlasy účastníkov na program a usporiadanie konferencie boli
veľmi pozitívne, a preto organizačný
team zložený z mladých pracovníkov
Katedry technologického inžinierstva
si zaslúži poďakovanie za veľké úsilie
a hladký priebeh jednania.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 225
Josef Sedlák / Jan Hučka / blahopřejeme
nekrolog
Vzpomínáme
na Svatopluka
Veleckého
Zemřel
Ing. Jiří Valenta
* 2. dubna 1932
† 3. dubna 2013
Ing. Jan Hučka
* 6. září 1941
† 6. května 2013
Ing. Josef Sedlák, CSc.
Ing. Jiří Vale nt a
nekrolog / blahopřejeme
Svatopluk Vele ck ý
Svoje slévárenské zkušenosti začal Svaťa
získávat na Střední průmyslové škole slévárenské v Brně a většinu svého odborného života spojil se Státním výzkumným
ústavem materiálu v Brně. Ve spolupráci
s Ing. Josefem Vaculíkem, CSc., vyrostl
v mezinárodně uznávaného odborníka
na odlitky z neželezných kovů. Ze škály
špičkových výrobků z jeho tvůrčího působení zmiňme odlitky měděných, vodou
chlazených dmyšen, které vzešly z jeho
spolupráce s Janem Pálenským, spirály
pohonu reaktivních člunů a v 90. letech
potom odlitky pro letecký průmysl. Jeho
odlitky vlnovodů pracují na radarech
řady evropských letišť a na říčních lodích
na Rýnu. Svoje zkušenosti předával
i v zahraničí, např. ve špičkové slévárně
v Iránu naučil místní modeláře vyrábět
modelová zařízení pro odlitky bloků motorů a hlav válců, výrobu tam dovedl na
úroveň, kterou zatím v našich slévárnách
nenalezneme. Byl dlouhá léta kapelníkem své kapely a vášnivým trampem.
Svaťo, budeš nám chybět na mnoha místech.
Tvůj dlouholetý kolega Josef Sedlák
Aluminium India
Termín: 12.–14. září 2013
Místo konání: Mumbai, Indie
Bližší informace:
www.aluminium-india.com
226 Opustil nás 3. dubna 2013 krátce po
svých 81. narozeninách. Narodil se 2. dubna 1932 v Plzni, kde v roce 1951 absolvoval reálné gymnázium. V roce 1956 po
ukončení studia na VŠ chemicko-technologické v Praze (specializace technická
analytika) nastoupil do Západočeských
lihovarů a konzerváren (Stock) v Plzni-Božkově jako vedoucí podnikové laboratoře. Roku 1961 přešel do Slévárny taveného čediče (dnešní Eutit) ve Staré
vodě u Mariánských Lázní (vedoucí laboratoře, později vedoucí výzkumného
a vývojového střediska), kde působil až
do odchodu do důchodu v roce 1993.
V šedesátých letech absolvoval postgraduální studium vědeckého řízení na
VŠ strojní a elektrotechnické v Plzni.
Během svého působení se Ing. Valenta
zabýval krystalizací, chemickou odolností a metodikou zjišťování vlastností
tavených hornin, odolností žárovzdorných materiálů v taveninách hornin, konstrukcí kovových kokil i formovacími
hmotami k odlévání tavených hornin,
v pozdějších letech také speciálními otěruvzdornými materiály na bázi korundu
a baddeleyitu. Některé výsledky zpracoval na odborných konferencích nebo
publikoval v technických časopisech.
Při své činnosti se vypracoval v uznávaného specialistu v oboru silikátů, a proto působil jako odborný poradce až do
roku 2002. V roce 2001 zajišťoval mezinárodní konferenci k 50. výročí výroby
čediče ve Staré Vodě. Roku 2011 se jako
spoluautor knihy Kámen nad ocel podílel na zpracování 60 let výroby odlitků
z taveného čediče ve Staré Vodě. Až do
současné doby podle potřeby navštěvoval podnik Eutit, kde konzultoval některé aktuální problémy.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
Ing. Valenta byl od roku 1958 členem
ČVTS, od roku 1964 působil ve Slévárenské společnosti, kde byl řadu let jednatelem Krajského výboru Západočeského
kraje a místopředsedou revizní komise
Ústředního výboru. Do současnosti se
zajímal o technické dění a spolupracoval
s Oblastním výborem ČSS v Západočeském kraji, kde se účastnil jejich akcí.
Ing. Valenta byl vysoce všestranným
člověkem: miloval hudbu, vystudoval
Hudební školu B. Smetany v Plzni, obor
housle a klavír, později dálkově Lidovou
konzervatoř v Plzni. Jako důchodce absolvoval studium psychologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Do pozdních
let hrával na klavír – byl milovníkem jak
vážné, tak taneční hudby.
Za svou dlouholetou odbornou činnost
a přátelský vztah ke spolupracovníkům
si zaslouží trvalou vzpomínku, zejména
těch, kteří ho znali.
blahopřejeme
Ing. Jan Tolar
Dne 12. srpna 2013
oslaví 70. narozeniny.
Gratulujeme!
Ladislav Bartoš
Dne 24. července
2013
oslaví 75. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Pavel Tropp
Dne 3. června 2013
oslavil 80. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Jaroslav Marek
Dne 18. května 2013
oslavil 90. narozeniny.
Gratulujeme!
Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
z historie
Č e s ko b u d ě j ov i č t í z vo n a ř i
d o 2 . p o l ov i ny 1 8 . s t o l e t í (t a b. I)
Historie českobudějovických
zvonů a sléváren rodiny Pernerů
I. díl – České Budějovice do roku 1770
Ing. Jiří Fošum
Bc. Pavla Jungmannová
Ú vo d
Tento příspěvek navazuje na stať Ing. Jana Hučky Zvonařství
rodu Pernerů v Plzni [1]. Právě z Plzně přesídlil v roce 1772 do
Českých Budějovic mladý zvonař Jan Josef Perner a postupně převzal slévárnu zvonů mistra Antonína Pögla. Založil tím
dlouholetou tradici budějovické větve Pernerů, kteří v ní pokračovali po roce 1946 v bavorském Pasově. V Budějovicích se
ovšem pro potřeby města odlévaly zvony již zhruba 300 let.
V I. dílu tohoto příspěvku se tedy nejdříve zmíníme o „předpernerovském“ zvonařství ve městě, v II. dílu o odlévání zvonů v obou budějovických slévárnách rodu Pernerů až do 60.
let 20. století a ve III. dílu o jejich dalším zvonařském podnikání v Pasově, včetně udržování tradiční technologie formování a odlévání zvonů. Z této poslední etapy pak po roce 1989
pochází řada nových zvonů jak pro českobudějovickou diecézi, tak pro celou Českou republiku.
Královské město České Budějovice založené r. 1265 Přemyslem
Otakarem II. bylo po dlouhá staletí vždy věrné králi i katolické
církvi. Pro dobrou funkci kostelů a městských věží byly zvony
brzy nezbytnými nástroji. Přes značný příliv kvalifikovaných řemeslníků ze sousedních zemí mezi nimi zprvu chyběli odlévači zvonů. První budějovické zvony tedy nebyly místního původu. V 60. letech 15. století byly pro klášter dominikánů zvony objednány z Klatov a Brna. Nejstarším zvonem ve vikariátu
České Budějovice – venkov je zvon datovaný rokem 1428 s autorským podpisem „Crux“. Nepatří sice k největším, ale je to velice cenné a ojedinělé gotické dílo. Ve vikariátu najdeme i další
starší externí zástupce zvonařského řemesla. Jsou jimi: mistr
Bartoloměj pražský, Johannes Cantarista, mistr Egidius (Jiljí),
Brikcí z Cinperka, Štefan Pricquey a další [2]. Jeden z nejstarších
zvonů ve městě, pocházející dle určení Mgr. Petra Váchy
z 15.–16. století, dnes umístěný v kostele Božského Srdce Páně
(obr. 1a) má pod čepcem ve své době častý nápis gotickou
minuskulou: *ave*maria*gracia*plena*dominus*tecum.i.m.l.m
(poslední písmena jsou iniciály evangelistů: Jan, Matouš, Lukáš, Marek) [12], (obr. 1b).
Nejstarší známý zvon budějovického puškaře a kováře Mikulá-še byl odlit pro farní kostel v předměstské obci Boršov
v r. 1495. Ale už v r. 1507 odlil velký zvon, hmotnosti údajně
75 tehdejších centů, což odpovídá asi 4 600 kg, a hovoří se
o něm jako o třetím největším zvonu v Čechách, pro děkanský
kostel – zvon byl pro svůj charakteristický hluboký tón nazýván
Bumerin. V r. 1576 byl přenesen na městskou Černou věž
(o dalších osudech tohoto zvonu viz níže). Menší i středně
těžké zvony a věžní cimbály odlévali pak místní konváři, např.
Štěpán, který je doloženým autorem zvonů odlitých v r. 1539
pro kostel v Kájově a v r. 1546–1548 dosud dochovaných
v raně gotickém kostele sv. Jana Křtitele a Prokopa na Staro-
Tab. I. Českobudějovické zvony a zvonaři do 18. století
2
období
působení
nejstarší známé
zvony
(nej)mladší známé
zvony
dosud existující zvony
zajímavost
mistři z Klatov,
z Brna
15. stol.
České Budějovice –
dominikánský klášter
---
---
v Klatovech je znám Daniel Meister
(1487–1479)1
Mikuláš
15.–16. stol.
1495 Boršov
nad Vltavou
1507 Bumerin – kostel
sv. Mikuláše v Českých
Budějovicích
1495 Boršov nad Vltavou
puškař a kovář, na zvonu 1495
podepsaný Nicolaus Buxmaister
Štěpán
16. stol.
kolem 1543
třeboňský klášter
1552 Křemže
1546 a 1548 kostel sv. Jana
Křtitele a sv. Prokopa České
Budějovice
bydlel v Židovské ul.
v Českých Budějovicích
Valentin Arnold
1609 kostel sv. Jana
16.–17. stol. Křtitele a sv. Prokopa
České Budějovice
1625 Lhenice
1613 Stráž nad Nežárkou
měl dílnu na rohu Kněžské a Kanovnické ul., opravoval Bumerin z r. 1507
Vojtěch Arnold
17. stol.
1629 zámek
Hluboká
1635 Rejšice (MB)
1633 Tábor – děkanský kostel
ulil r. 1630 zvon Stříbrný pro
Černou věž v Českých Budějovicích
Šimon Urndorffer 17. stol.
1650 Velešín
1658 Vodňany
1654 Štěpánovice u Lišova
ustálený typ autorské signatury
v němčině
Pavel Jiří Haag
17. stol.
1675 Zlatá Koruna
1696 Mnich u
Kamenice nad Lipou
1691 Strýčice
často přeléval původní prasklé zvony
Silvius Kreuz
18. stol.
1704 Chelčice
1723 Černá věž
v Českých Budějovicích
1723 Černá věž
v Českých Budějovicích
přelil na žádost představitelů Českých
Budějovic čtyři zvony na Černé věži:
Bumerin, Marta, Oktáva, Umíráček
J. V. Kohler
18. stol.
1723 Svéráz (přelití
původního zvonu)
1750 Hoštice u Tábora
1728 Petr Mučedník na
velmi činný, odlil více než 42 zvonů,
zvonici u Obětování Panny
měl dílnu v Suchém Vrbném
Marie v Českých Budějovicích
Antonín Pögl
(Begl)
18. stol.
1752 Pištín
1767 Třeboň
1760 Besednice
po Antonínu Pöglovi převzal jeho
dílnu Josef Perner2
Informace P. R. Manouška.
Zpracováno podle PLETZER, Karel. Českobudějovičtí zvonaři do 2. poloviny 18. století. Jihočeský sborník historický, 1977/XLVI, č. 1–4, s. 25–40.
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 227
z historie
1
Zvonař
Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
městském hřbitově v Českých Budějovicích. Svou dílnu měl
v parkánu u městských hradeb [3].
V r. 1606 získal budějovická občanská práva zvonař Valentin
Arnold, který přišel z Fuldy v Hessensku. V té době nepůsobil
v jižních Čechách žádný jiný zvonař, a proto dostával Arnold
spoustu zakázek nejen od Budějovic, ale i pro kostely v blízkém i vzdálenějším okolí (Třeboň, Stráž nad Nežárkou, Týn
nad Vltavou, Nové Hrady i Horšovský Týn). Zvonařské řemeslo
po něm převzal jeho syn Vojtěch Arnold, který mj. přelil
v r. 1630 tzv. Stříbrný zvon na Černé věži. Třicetiletá válka přinesla oběma Arnoldům mnohem výnosnější zakázky pro
armádu. Valentin se v té době plně věnoval lití děl pro císařské
jednotky, které měly stanoviště v Budějovicích a Vojtěchovi
byla z rozkazu samotného Valdštejna propůjčena slévárna na
Pražském hradě k ulití 30 malých polních děl. Vojtěch v této
činnosti pokračoval nejméně pět let a byl za ni povýšen do
hodnosti císařského hejtmana [4].
V r. 1650 se v Budějovicích načas usadil zvonař Šimon Urndorffer z hornorakouského Steyeru. Odlil zde např. zvony pro
Velešín, Horní Stropnici či Štěpánovice.
Pavel Jiří Haag, sídlící v budějovické Krajinské ulici, byl autorem
zvonů pro klášter Zlatou Korunu, kapli v Libniči, přelil též zvon
pro kostel v Rudolfově. Na Černé věži máme od něj zvon Marie.
Z prací Jiřího Václava Kohlera bylo v r. 1977 známo 42 zvonů,
bylo jich však mnohem více, např. z r. 1726 zvon kostela v Ledenicích či z r. 1728 tři zvony pro věž dominikánského kláštera v Českých Budějovicích. Z nich největší s reliéfem sv. Dominika měl spodní průměr 1 120 mm. Z těchto tří zvonů se
dodnes ve zvonici klášterního kostela zachoval pouze zvon
Petr Mučedník (viz níže). Kohler podle dochované zprávy odléval zvony také v dílně, kterou postavil r. 1729 v lese při cestě z Budějovic k poutnímu kostelu v Dobré Vodě. Je to první
zmínka o pozdější zvonárně, která byla v činnosti až do r. 1962
(provozovaná převážně rodinou Pernerů – viz II. díl).
Roku 1752 přesídlil do Českých Budějovic ze Znojma ve svých
25 letech zvonař Antonín Pögl. Za 22 let působení ve městě
odlil přinejmenším 24 zvonů. Jeho největší zvony pro kostely
v Hosíně a Pelhřimově měly spodní průměr 1 200 – 1 220 mm.
V r. 1761 vyženil Antonín Pögl s vdovou Annou Marií Wentzovou dům v Kněžské ulici č. 301. Když r. 1772 zemřel, stal se
dědicem budějovický občan František Hermann. V r. 1776 se
s Hermannovou dcerou Františkou oženil Jan Josef Perner, syn
lijce děl a zvonů Josefa Pernera z Plzně, a tím zahájil éru zvonařské tradice budějovických Pernerů [3].
z historie
Z vo n B u m e r i n n a Č e r n é vě ž i, j e h o
sousedé a následovníci v zahraničí (tab. II)
Tato část příspěvku je věnována nejznámějšímu zvonu v Českých Budějovicích – Bumerinu – a jeho sousedům. Jak již bylo
uvedeno, velký zvon odlil v roce 1507 místní puškař a kovolijec Mikuláš původně pro budějovický děkanský kostel. Zvon
měl charakteristický nízký brumlavý tón, a proto ho místní,
převážně němečtí měšťané nazývali Bumerin (či Pummerin).
V r. 1573 byl Bumerin spolu s ostatními těžšími zvony z věže
chrámu sv. Mikuláše přenesen do rozestavěné Černé věže,
z níž zvony od r. 1575 pravidelně znějí. Dne 21. března 1723
došlo během procesí, při kterém zněly všechny zvony, k neblahé události: Bumerin praskl a ztratil svůj melodický hlas.
Městští radní po výběrovém řízení pověřili novým odlitím zvonu chvalně známého zvonaře Silvia Kreuze z Lince. Při práci měl
použít kov z prasklého zvonu a navíc dostal k dispozici dva
prasklé hmoždíře a nepoužitelné dělo z městské zbrojnice. Na
spuštění z věže byl Bumerin příliš těžký a nezbývalo, než ho
228 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
prostě shodit. Při pádu z velké výšky se úplně roztříštil. Silvius
Kreuz pak odlil úspěšně nejen tento nový Bumerin (obr. 2a)
o hmotnosti 3 430 kg a průměru 1 810 mm, který zvoní z Černé věže dodnes, ale ještě další zvony Martu (1 742 kg), Oktávu (434 kg) a Poledník (1 071 kg). Jedině posledně jmenovaný zvon byl rekvírován během 1. světové války a nahrazen až
v r. 1995 novým zvonem Budvar (1 100 kg) od pasovské firmy
Perner. Bumerin byl navzdory příkazu vídeňského ministerstva
války z r. 1916 zachráněn zásluhou primátora Josefa Taschka
a důstojníka židovského původu Oskara Freunda. Plášť Bumerinu je ozdoben reliéfy světců: P. Marie Budějovické, sv. Mikuláše (obr. 2b), sv. Auraciána (patron města) a sv. Donáta.
Marta má zase kolem věnce nápis oznamující korunovaci českého krále Karla VI. a jeho ženy Alžběty [5]. Kromě výše jmenovaných dnes z Černé věže vyzvánějí také zvony od jiných
autorů, a to Maria, Stříbrný a Umíráček [5]. Zvony z Černé věže
(obr. 3) celá staletí oznamovaly lidem události smutné i radostné, svolávaly k bohoslužbám, doprovázely svým hlasem
procesí a zdravily velké církevní svátky.
Samozřejmě oznamovaly i požáry, pohyby cizích vojsk apod.
V průběhu nacistické okupace se na oslavu vítězství Hitlerových armád vyzvánělo třeba i v noci. Každá událost měla
svou určenou kombinaci použitých zvonů a způsob zvonění.
Bumerin zvonil sólově poměrně vzácně – zpravidla pouze
při úmrtí hlavy státu, papeže, biskupa či starosty města, dále
pak na Zelený čtvrtek a ráno před slavnou bohoslužbou. Byl
používán rovněž při poplašném šturmování, např. během amerického náletu na město 24. 3. 1945 nebo při požáru Hardtmuthovy továrny v r. 1946 [5], [6], [7]. Černá věž (obr. 4), dostavěná roku 1577 postupně třemi architekty italského původu, má kromě zmíněných zvonů a cimbálů ve své výbavě
unikátní hodinový stroj a „malý orloj“. Na fasádě pod hodinami je dodnes fungující otočná koule napůl zlatá, napůl černá,
která ukazuje aktuální fázi Měsíce.
V r. 1683 ulili ve Vídni pro severní věž chrámu sv. Štěpána velký zvon z kanonů, které tam po své porážce zanechali Turci.
Zřejmě inspirováni příkladem z Českých Budějovic, nazvali
později tento zvon Pummerin. Při požáru katedrály v dubnu
1945 však zvon propadl střechou a rozbil se. Nový zvon byl
odlit z rozbitých částí v St. Florianu a dopraven v roce 1952 do
Vídně. Současný Pummerin, který je druhým největším zvonem v západní Evropě (váží 21 tun a má průměr 3 150 mm),
poprvé zazněl v roce 1957 [8].
Tab. II. Přehled zvonů jménem Pummerin (Bumerin)
Město
České Budějovice Vídeň
zvon na věži
Černá věž*
Dóm sv. Štěpána
první odlití – rok
1507
1711
zvonař
Mikuláš
Johann Achamer
hmotnost [kg]
4 600
spodní průměr [mm]
náměty stejné
výzdoba reliéfy
jako níže
druhé odlití – rok
1723
Silvius Kreuz
zvonař
(z Lince)
hmotnost [kg]
3 430
spodní průměr [mm] 1 810
P. Maria Budějovicvýzdoba reliéfy
ká, sv. Mikuláš, sv.
Donát, sv. Auracián
22 512
3 200
sv. Josef, sv. Leo
pold, císařská orlice
1951
Karl Geiss
(v St. Florianu)
20 130
3 140
obléhání Vídně
Turky, požár Dómu
sv. Štěpána
Pasov
Dóm sv.
Štěpána
1952
Rudolf
Perner
7 550
2 400
–
–
–
–
–
Pozn.: * Zvon Bumerin byl původně umístěn na Hodinové věži děkanského kostela,
v r. 1576 byl přemístěn spolu s ostatními zvony na rozestavěnou Černou věž.
Obr. 1a Zvon v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně
(foto P. Jungmannová)
Obr. 1b Zvon v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně – gotická minuskula
(foto P. Jungmannová)
Obr. 3 Zvony v nižším zvonovém patře Černé věže
– vpř edu Bumerin,
vzadu Maria
(foto L. Šebestová)
Obr. 6a Obr.6b Zvon Sv. Jan Křtitel v kostele na Starém městě
(foto P. Jungmannová)
Zvon Sv. Jan Křtitel v kostele na Starém městě – reliéf
(foto P. Jungmannová)
Obr. 4. Současný pohled na
Černou věž
(foto J. Fošum 2013)
Obr. 11a Obr. 11b Obr. 11c Zvon Bumerin (foto P. Jungmannová)
Zvon Bumerin – reliéf sv. Mikuláše (foto P. Jungmannová)
Obr. 5a Zvon Sv. Jan a Prokop v kostele na Starém městě (foto P. Jungmannová)
Obr. 5b Zvon Sv. Jan a Prokop v kostele na Starém městě – reliéf (foto
P. Jungmannová)
Obr. 10. Pohled na areál dominikánského kláštera z Černé věže (foto
L. Šebestová 2012)
Zvon Sv. Petr Mučedník ve zvonici kostela Obětování Panny Marie (foto P. Jungmannová)
Zvon Sv. Petr Mučedník ve zvonici kostela Obětování Panny Marie – reliéf (foto P. Jungmannová)
Zvon Sv. Petr Mučedník ve zvonici kostela Obětování Panny Marie – detail koruny zvonu s maskarony (foto P. Jungmannová)
S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6 229
z historie
Obr. 7. Kostel sv. Prokopa a Jana Křtitele na Starém
městě
(foto D. Kovář 2001)
Obr. 2a Obr. 2b Jiří Fošum / Pavla Jungmannová
Obr. 8. Staroměstský hřbitov na vyobrazení z poloviny 19. století (Státní
okresní archiv České Budějovice)
Obr. 9. Dominikánský klášter v roce 1774
(František Jakub Prokyš)
Rudolf Perner II., narozený v r. 1899 v Českých Budějovicích
a odsunutý v r. 1946 do Bavorska, zahájil v r. 1947 nový provoz slévárny zvonů v Pasově. V roce 1952 odlil pro pasovský
Dóm v upomínku na své rodné Budějovice zvon zvaný stejně
jako onen z Černé věže Pummerin. Váží 8 000 kg, je nejtěžším
zvonem v Dómu a zní v tónině F1 [2], [9].
z historie
Místa a legendy spojené s nejstaršími
b u d ě j ov i c k ý m i z vo ny
Dva nejstarší zvony místní provenience dodnes zachované na
území Českých Budějovic jsou: sv. Jan a Prokop (odlitý r. 1546
– obr. 5a) a Jan Křtitel (z r. 1548 – obr. 6a). Oba visí na věži
gotického kostela sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele (obr. 7) na
bývalém Staroměstském hřbitově (obr. 8) vybudovaném v osadě Budivojice ještě před založením královského města České
Budějovice (zřejmě začátkem 13. století). Oba zvony pocházejí z dílny budějovického konváře Štěpána, mají krásné gotické reliéfy: Kristus na kříži (obr. 6b) a Kalvárie (Kristus na kříži s postavami Panny Marie a Jana Evangelisty – obr. 5b).
Nejstarším a nejvzácnějším stavebním komplexem královského
města, založeného Přemyslem Otakarem II., je bývalý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie (začátek
stavby r. 1265), (obr. 9 a 10). Do jeho zvonice byly v r. 1464
dodány zvony odlité v Klatovech a Brně, které se bohužel nedochovaly. Encyklopedie Českých Budějovic [13] uvádí zmínku o třech zvonech z roku 1728, ulitých Jiřím Václavem Kohlerem. Zvony byly po zrušení kláštera prodány. Nový majitel
největší z nich rozbil, zbývající dva byly na žádost věřících
ponechány. Větší z nich se jmenoval Svatý Dominik (průměr
1 120 mm) a byl rekvírován za 1. světové války. Nejstarším dochovaným zvonem ve zvonici kláštera je tedy poslední z těch
tří – zvon Petr Mučedník (obr. 11a) s příslušným reliéfem
světce (s mačetou v hlavě, knihou – Krédem v levé ruce a mučednickou palmou s tiárou v pravé ruce (obr. 11b), šestiramenná koruna zvonu je zdobená maskarony (obr. 11c).
Ke klášterním zvonům se váže příběh z doby Jana Lucemburského o statečné jeptišce Aloisii ze sousedního ženského kláštera. Ta totiž jedné noci prošla podzemní chodbou do kostela
P. Marie a modlila se tam. Tu ji přepadlo osm loupežníků vykrádajících zlato ze svatostánku. Ona jim „prozradila“, že další poklad je za dvířky v zadní části kostela vysoko ve zdi.
Zatímco loupežníci začali přistavovat lavice ke zdi, doběhla
Aloisie zazvonit na poplach a přivolat pomoc [10].
O zvonu Bumerin již bylo pojednáno výše v kapitole o Černé
věži. Jak vypadala situace Černé věže a děkanského kostela
sv. Mikuláše před velkým požárem města r. 1641, je zřejmé
z dřevorytu Karla Štěcha na obr. 12, na němž jsou patrné krásné stanové střechy děkanského kostela, podobné těm, které
známe z chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře nebo kostela sv.
230 S l é vá re ns t v í . L X I . k v ě te n – č e r ve n 2013 . 5 – 6
Obr. 12. Českobudějovické náměstí v 16. století (dřevoryt Karla Štěcha)
Mikuláše v Lounech. Rohová hranatá věž sloužila jako zvonice.
Věčná škoda nádhery původního gotického kostela. Kromě
skutečné historie původu zvonu je rovněž k dispozici pověst
často na různých místech se zvony opakovaná. Bumerin údajně původně vlastnili bohatí horníci ze stříbrných dolů v sousedním Rudolfově. Při jednom sporu s městem Budějovice jim
měl být zvon odebrán; aby tomu zabránili, Rudolfovští prý tajně zakopali zvon na Sviní louce u Lišova. Jak to často bývá,
objevil ho tam lišovský pasák, resp. jeho vepř. Protože však Lišovští neměli dostatečně velkou věž, vyměnili Bumerin s Budějovicemi za tři menší zvony a spoustu stříbrných mincí [11].
Teď však již dost legend a příště jen fakta o budějovických
zvonařích rodu Pernerů.
L i t e ra t u ra
[1] HUČKA, J.: Zvonařská rodina Pernerů v Plzni. Slévárenství,
2008, č. 11–12, s. 549–551.
[2] JUNGMANNOVÁ, P.: Zvony a zvonaři na Českobudějovicku. Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech,
2008, č. 3, s. 187–197.
[3] PLETZER, K.: Českobudějovičtí zvonaři do 2. poloviny
18. století. Jihočeský sborník historický, 1977, roč. XLVI,
č. 1–4, s. 25–40.
[4] PLETZER, K.: Od houfnic přes Bumerin až do vězení. Českobudějovické listy, 1993, 2(277), s. 11.
[5] KOBLASA, P. – KOVÁŘ, D.: Kniha o Černé věži. Jelmo, 1997;
České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek, 1997.
[6] KOVÁŘ, D.: Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Baset, 2006.
[7] PLETZER, K.: Nové zvony pro Černou věž odlil Silvius Kreuz
z Lince. Českobudějovické listy, 18. 9. 1995.
[8] FIALA, V.: Vídeň – literární toulky dunajskou metropolí.
Praha: ASPI, 2004.
[9] MAREŠ, J.: Dům se zvonem stojí v Kněžské ulici. Českobavorské výhledy, 1993, č. 23.
[10] BAUER, J.: České Budějovice. Praha: Regio, 2003.
[11] JUNGMANNOVÁ, P.: Pověsti o zvonech, zvonařích, zvonicích a zvoničkách. České Budějovice: Kopp, 2003.
[12] JUNGMANNOVÁ, P.: Archiv zvonů v Českobudějovické
diecézi, 2004–2013.
[13] Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Nebe, 1998.
Download

stáhnout [pdf] - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ