Slévárenství č. 11– 12 / 2011
11–12/2011
PROCAST/QUIKCAST
Vady odlitků
NUMERICKÁ SIMULACE
SLÉVÁRENSKÝCH PROCESŮ
MECAS ESI s.r.o., Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň, Česká republika
tel.: +420 377 432 931, e-mail: [email protected], www.mecasesi.cz
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou
pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných
časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny
v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů,
které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se
řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku
tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním
zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou
lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání
zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
r o č n í k L I X . 2 0 11 . č í s l o 11 – 1 2
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / vady odlitků
special topic / casting defects
o d b o r n ý g a r a n t / p r o f. I n g . To m á š E l b e l , CS c .
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202,
242 459 203, [email protected]
Vychází 6krát ročně. 6 issues a year
Číslo 11–12 vyšlo 16. 12. 2011.
Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage)
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
Do sazby 10. 11. 2011, do tisku 2. 12. 2011.
Náklad 700 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
343
Hlavinka,J.
344
Elbel,T.
VADY ODLITKŮ
345 Roučka,J.
Vměstky ve slitinách hliníku a hodnocení čistoty kovu
Inclusions in aluminium alloys and evaluation of metal purity
351
Elbel,T.– Hampl,J.
Studium vzniku bodlin v litinových odlitcích – 1. část
Study of pinholes genesis in iron castings – 1st part
356
Babic,J.
Vplyv technologických parametrov na vznik zadrobenín v liatinových
odliatkoch
Influence of technological parameters on sand inclusion occurrence in lamellar graphite
and spheroidal graphite iron castings
360
Odehnal,J.
Tvorba a eliminace sekundární strusky u litin s kuličkovým grafitem
Formation and elimination of dross in spheroidal graphite cast irons
364
Neudert,A.
Penetrace – připečeniny u odlitků ze slitin železa
Penetration – the burn-on in iron alloys castings
369
K rál ová ,Y. – Elb e l ,T.
Znalostní expertní systém vad odlitků „ESVOD“
Knowledge-based expert system of casting defects
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
ODBORNÉ ČLÁNKY
redaktorka / editor
Mgr. Milada Haasová
374
G aill a r d ,Y. – Dai ro n , J. – Fl e u ri o t , M .
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Ivo Žižka, předseda
Porézní materiály: inovace s mnoha možnostmi využití
Cellular materials: an innovation with many applications
Dendrity
ve staženině
ocelového odlitku
1 – 2 / 2 012 v š e o b e c n ě z a m ě ř e n é č í s l o / g e n e r a l t o p i c n u m b e r
ԓÜàãßØàØáçèÝk“æؓåíáb“ãâæçèãì“Ô“àØçâ×ì“ãßWáâéWák“
ÝÔÞâæçܓޓéŽåâÕc“ÕØí“éÔס“½æâè“æßbéWåá쟓ÞçØåb“æܓ
éìçŽ`Üßì“ãåâÚåÔàì“íáWàb“í“ÝÜáŽÖۓâ×écçék“ãåàìæß蟓
áÔ〡“ãâדáWíéì“ÄèÔßÜç쓽âèåáÔߟ“ÆÜë“ÆÜÚàԟ“ÍØåâ“
·ØÙØÖç“ÔÝ¡“KæãcÖۓçcÖÛçâ“ãâæçè㍓éƒÔޓáÔåW‘k“áԓ“
ç⟓‘Ø“áؓé‘×ì“íáWàؓàØÖÛÔáÜíàèæ“éíáÜÞè“éÔד“
ԓéíWÝØàáb“ãæâÕØák“åíáŽÖۓãÔåÔàØç卓׍ßؑÜçŽÖۓ
ãåâ“ã€Ø×ÖÛWíØák“éÔ×Wà¡
ÀkæãcéÞì“é“çâàçâ“`kæßؓ`ÔæâãÜæè“ÆßbéWåØáæçék“Ýæâè“
æØæçÔéØáì“í“`ßWáލŸ“ÞçØåb“æؓíÔՎéÔÝk“Ü×ØáçÜÙÜÞÔÖk“éÔן“
ÝØÝÜÖۓã€k`ÜáÔàܓԓàØÖÛÔáÜíàØà“éíáÜÞ術¾åâàc“çâÛâ“
í×ؓÕìßì“íԀÔíØáì“ã€kæãcéÞì“æ“ã€kÞßÔ×ì“íؓæßbéWåØᓓ
æ“ãåÔÞçÜÖÞŽà“€ØƒØákà“éÔדԓåâéác‘“ã€ØÛßØ×â鎓`ßWáØޓ
â“éàcæçÖkÖÛ¡“½Ø“×âÕåbŸ“‘Ø“æؓåØ×ÔÞ`ák“åÔ×ԓáԃØÛâ“
`ÔæâãÜæè“âãcç“åâíÛâ×ßԓécáâéÔç“ÝÔÞâæçܓâ×ßÜçލ“æÔàâ æçÔçáb“`kæß⡓Ãâ×ßؓâÛßÔæè“íؓæßbéWåØá“ékàŸ“‘Ø“çÔÞâéb“
ã€kæãcéÞì“Ýæâè“ãâíâåác“æçè×âéWáì“Ô“Ýؓâ“ác“íWÝØà¡
ÆÙ饗©¥—— ÊçàåÜãð
¹ÜÚ¡“¥¡““ ÆãÜáØßæ
ÅؗâæåÚà—éæâì
DŽÜáÜäܗêØäf—‹êçgÚßð
¹Üñ—íØۗæÛãàë⑥
çéæÝ¥—ÀåÞ¥—Ë¥—¼ãÙÜ㣗ºÊÚ¥
¿Øàâ죗꥗ª°®
Ñíæå؄êâ[—Ûoãåؗ
Ëæä[‡âæí[¤»ðëéðÚßæí[£—꥗饗æ¥
ÆÙ饗ª¥—— ÆïàÛð—ßæ„doâì—Ø—âØéÙàÛð
¹ÜÚ¡“¦¡““ ÀÔÚáØæÜèà“âëÜ×Øæ“ÔáדÖÔåÕÜ×Øæ
ÉWƒ“ãÔå çáØå“ãåâ“`ØåãWák“í“Ùâá׍“¸È
¸éåâãæÞW“ÈáÜØ
ÆÙ饗«¥—— ÇéàåÚàç—íØñÙð—æïàÛàÚâ’Úߗíägêë¤
⑗Ûæ—êëéìêâð
¹ÜÚ¡“§¡““ ´“ãåÜáÖÜãßؓâٓçÛؓâëÜ×Ü֓ÜáÖßèæÜâáæ“
ÕâáדÜá“æßÔÚ
PF 2012
¾“ çbçⓠåØÔÞÖܓ ×âÖÛWík“ íØÝàbáԓ çØÛ×쟓
Þ×쑓 àW“ Þâé“ éìæâÞâè“ æàW`Üéâæç“ æ“ Ùâå àâéÔÖkà“ àÔçØåÜWßØࡓ ÁWçcåì“ âÕéìÞßؓ
æàW`Üéâæç“æáܑèÝkŸ“çíᡓ‘Ø“çkà“âàØíèÝk“åØ ÔÞÖܓ´ß“æ“ÆÜÂ¥¡“Æ“åâæçâèÖk“çØãßâçâè“Þâéè“
æؓéƒÔޓæàW`Üéâæç“Ùâåàì“íéìƒèÝؓԓãå ÕcۓåØÔÞÖؓæàcåØà“×âãåÔéԓæؓíØæÜßèÝØ¡“
ÆàW`Üéâæç“Ô“çØ×ì“í鎃Øák“âëÜ×ÔÖؓãâ× ãâåèÝؓÛâ€`kÞ¡“ÈéØ×Øáb“ãåÜáÖÜãì“éíáÜÞè“
âëÜ×ÜÖގÖۓéàcæçލ“éØ×âè“Þ“áWæßØ×èÝkÖkà“
×âãâåè`ØákàŸ“ ÞçØåW“ Ýæâè“ ãåⓠâàØíØák“
éíáÜÞè“éàcæçލ“íWæÔ×ák­
ā“ éæWíÞâéb“ àÔçØåÜWßì“ áØàÔÝk“ ÕŽç“ íâëÜ ×âéÔáb“Ô“íáØ`܃çcáb¡“·â“çÔéØáÜáì“æؓ
à‘Ø“ ã€ÜæÔíâéÔç“ ãâèíؓ ×âæçÔçØ`ác“
ã€Ø×ØۀWçW“éæWíÞÔ¡“¾ØßkàÞì“àÔÝk“ÕŽç“
×âՀؓéì‘kÛÔáb®
ÚØáØåWßák“æØÞåØçÔåÜWç“
ÆâÛáæçåÔææؓª£
· § £¥¦ª“·‰ææØß×âå Ù
ᡵâ들£“¤¬“©¤
· § £ £¤£“·‰ææØß×âå Ù
Á càØÖÞâ
çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“¤¨
çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“£ «“
çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“¤ª
ÙÔ ë­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“£¨
ÜáÙâ ³ÖÔØÙ ØèåâÙâèá×å ì¡âåÚ
ê ê ê¡ÖÔØÙ ØèåâÙâèá×å ì¡âåÚ
ÆÙ饗­¥—— ÇéàåÚàç—äÜëæÛð—ÃÀĺ¸—Ø—àåêëØãØÚܗñ؄oñÜåo—ç„à—âæåëàåì[ãåoä—äg„Üåo
¹ÜÚ¡“©¡““ ´“ãåÜáÖÜãßؓâٓçÛؓ¿¼À¶´“àØçÛâדÔáדÜáæçÔßàØáç“âٓçÛؓ×ØéÜÖؓÔç“ÖâáçÜáèâèæ“àØÔæèåØàØáç
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“ßÜæ çâ ã Ô × ā ã åâ æ Üá Ø Ö“¥£¤¤“¡“¤¤ā¤¥ “
ÀåÞ¥—ÁæêÜݗ¿ãØíàåâØ
é ŽÞâá᎓€Ø×ÜçØߓÆÆ"Å
¹âç⭓¼áÚ¡“½âæØٓÆØ×ßWޟ“¶ÆÖ¡
·âéâßçؓáWàŸ“ÔÕìÖÛâà“æؓÝ؃çc“ÝØ×áâè“
éåWçÜßܓޓÀØíÜáWåâ×ákàè“æçåâÝkåØáæÞbàè“
éØßØçåÛè“铵åác“Ô“Þ“×âãåâéâ×ábàè“ãåâ ÚåÔàè“ æ“ ákà“ æãâÝØábà術 ÀÆɓ Õìߓ íÔ ÛWÝØá“ é“ ãâá×cßk“ ÆácàØà“ ÆéÔíè“ ãå àìæßè“ Ô“ ×âãåÔéì“ "Å¡“ ͇`ÔæçáÜßⓠæؓ Ûⓓ
áԓ¦££“íWæçèã֍“ãåàìæß蟓ãåØàÜbå“ÃØçå“
ÁØ`Ôæ“ ›æÙ饗 ¨œŸ“ ÝØÛⓠàkæçâã€Ø×æØ×Þì “
ác“¾ÔåâßkáԓÃØÔޓ›æÙ饗©œŸ“×éԓàÜáÜæç€Ü­“
ÀÔåçÜᓾâÖâèåØޓ›æÙ饗ªœ“Ô“½âæØٓ·âÕ؃Ÿ“
âæà“ áWàcæçލ“ àÜáÜæç卓 ԓ ×ØækçÞì“ éŽ íáÔàáŽÖۓÛâæ獡
K`ÔæçákÞì“ æácàè“ ã€ÜékçÔߓ é“ ÞåWçÞbà“
‡éâ×ákà“ æßâéè“ ÚØáØåWßák“ €Ø×ÜçØߓ µÉɓ“
¼áÚ¡“¾èß܃“›æÙ饗«œ¡—Æácà“›æÙ饗¬œ“æؓÝÔÞâ“
é‘×ì“ áØæߓ é“ ÔçàâæÙb€Ø“ ãåÔÚàÔçÜÖގÖۓ
‡éÔۓ ԓ ÞâáæçåèÞçÜéákÖۓ àìƒßØáØÞ¡“ Íؓ
æçåÔáì“íÔàcæçáÔéÔçØߍ“íÔíácßԓáØÝØá“ÞåÜ çÜÞԓ áԓ Ô×åØæè“ éßW×쟓 Ôßؓ æâè`Ôæác“ áÔ Õk×Þԓ ÜáçØáíÜéác݃k“ æãâßèãåWÖØ¡“ ĈÉßW×ԓ
àèæk“ ÕŽç“ íÔãWßØáW“ ãåⓠéc֓ Õìíáìæ蓓
ԓ íßØãƒØák“ ãâ×áÜÞÔçØßæÞbÛⓠãåâæç€Ø×kŸû“
çÔçâ“æßâéԓíÔíácßԓ铇éâ×è“Þ“ãåâÕßØàÔçÜÖؓ
ßØÚÜæßÔçÜéì“퓇æç“ÀÔåçÜáԓ½ÔÛáԓ›æÙ饗­œŸ“
ÞçØ厓æؓíԓÆéÔí“ãåàìæßè“"œíÛâæçÜߓåâßؓ
ÛßÔéákÛâ“ÛâæçÜçØßؓԓáԓÙxåè“íÔæçâèãÜߓáØ ÆéÔí“æßbéWåØá“"ØæÞb“åØãèÕßÜÞ ì“
Ýؓ〠Ü×åè‘ØáŽà“`ßØáØà“¶´ ¸¹
¶âààÜç çØؓâٓ´ ææâÖÜÔçÜâáæ“
âٓ¸èåâãØÔᓹâèá×åÜØæ“
› ´ æâÖÜÔÖؓØéåâãæÞ ŽÖۓ
æßbéWåØáæÞ ŽÖۓæ éÔ퍜
ÆÙ饗¬¥—— ÇéàåÚàç—ñâæì‡âð—Ç滽¸
¹ÜÚ¡“¨¡““ ´“ãåÜáÖÜãßؓâٓçÛؓÃâ·¹´“çØæç
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“ßÜ æ çâ ã Ô × ā ã åâ æ Üá Ø Ö“¥£¤¤“¡“¤¤ā¤¥
344
ÇØ ÖÛáÜ ÖÞW“¥« ¬ © ¢ ¥
©¤©“£ £“µå á â
çØ ß¡­“ž §¥£“¨ §¤“¤§¥“© §¥
çØ ß¡­“ž §¥£“¨ §¤“¤§¥“© «¤
çØ ß¡žÙÔ ë ­“ž §¥£“¨ §¤“¤§¥“© § §
æéÔí³æéÔíæßØéÔåØá¡Öí
ê ê ê¡æ éÔ í æ ß Ø éÔåØ á¡Ö í
“¬­°
347
§«¡“æßbéWåØáæÞb“×áìĴ“¥£¤¤
ÍÔàcæçáÔéÔçØßb“
éìæçÔéÜßܓ‡`Øç“éßW×c“
ā“Æácà“ÆéÔíè“
ãåàìæßè“Ô“×âãåÔéì“
"Å
ÆÙ饗©¥—— Äoêëæç„ÜÛêÜÛâðåg—íã[Ûð—&ɗÄÞ饗
ÇÜØâ
ÆÙ饗ª¥—— Äàåàêëé—çé‘äðêã엟í—ëf—ÛæÙg —ÀåÞ¥—
ÂæÚæìéÜâ
ÆÙ饗«¥—— ¾ÜåÜé[ãåo—„ÜÛàëÜ㗹Í͗ÀåÞ¥—Âìãà‡—
íoë[—‹dØêëåoâð—êågäì
ÆÙ饗¨¥—— DŽÜÛêÜÛؗíã[Ûð—&ɗÀåÞ¥—ÅÜdØê—ç„à—
ßãØíåoä—çéæáÜíì
“
àâÖábÛâ“ãåØíÜ×Øáçԓ½ÔåâæßÔéԓ»ÔáWÞÔ¡“
ɓãåâÚåÔàè“ãâæçèãác“éìæçèãâéÔßܓéÜÖØ ãåØíÜ×Øáçܓ ÆéÔíè“ ãåàìæßè“ Ô“ ×âãåÔé쓓
"ş“Þç؀k“éؓæéŽÖۓã€kæãcéÖkÖۓÛâ×áâçÜßܓ
ãåWÖܓ áԃÜÖۓ íWÞâáâ×Wå֍“ í“ ãâíÜÖؓ íÔ àcæçáÔéÔçØߍ¡“É“âÕßÔæçܓØáØåÚØçÜÖÞb“Þâá ÖØãÖؓã€Ø×áØæߓæéÝ“ã€kæãcéØޓ½Ôá“ÅÔÙÔݟ“
ÝØÛ⑓ÛßÔéák“àìƒßØáÞè“éìæçÜÛèÝؓáWæßØ×è ÝkÖk“ãåâÛßWƒØák­“ĈÇÔçâ“íØàc“æܓáØà‘Ø“×â éâßÜç“ ×Ô߃k“ ØëãØåÜàØáç“ æ“ âÕáâéÜçØßáŽàܓ
í×åâÝܟ“ÝÔÞâ“çâàè“Õìßâ“é“ã€kãÔ×c“Ùâçâéâß çÔÜÞì¡û“¾“×Ô߃kà“âÕßÔæçØà“æؓã€ÜæçèãâéÔ ßⓠâÕ×âÕácŸ“ ácÞ×ì“ Ô‘“ æ“ ØàâÖÜâáWßákà“
áW×ØÖÛØàŸ“ÝÔÞâ“áÔã€kÞßÔדã€Ü“ãåâÝØ×áW éWák“ âÕßÔæçܓ çØÖÛáÜÖÞbÛⓠéí×cßWéWák¡“
Ĉ"Øæގ“ãåàìæߓãâç€ØÕèÝؓÔßØæãâu“§¥“˜“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“ßÜæ çâ ã Ô × ā ã åâ æ Üá Ø Ö“¥£¤¤“¡“¤¤ā¤¥ “
389
“¬±²
Í Ã Å É Ì “ Æ É´ Í È “ Æ ¿ % É Å ¸ Á “ " ¸ Æ ¾ % “ Å ¸ Ã È µ ¿ ¼ ¾ Ì
ɓæâè`Ôæáb“×âÕc“ãåâ‘kéWàؓâÕ×âÕkŸ“Þ×ì“æؓãâíâåáâæç“
ßÜ×æÞb“æãâßØ`áâæçܓíÔàc€èÝؓáԓÝÔÞâæç“éƒØÖۓéŽåâÕލ“ “
ԓæßè‘ØÕ¡“½Ø“çâ“×Wáâ“áØÝØá“íWÝàØà“â“ßØãƒk“ÞéÔßÜçè“
‘Üéâçԟ“ÔßؓéìáèÖèÝؓæܓçâ“ÞâáÞèåØáÖؓáԓÚßâÕWßákÖۓ
çåíkÖۓçbàc€“éؓéƒØÖۓâÕßÔæçØÖۓßÜ×æÞb“`ÜááâæçÜ¡““
ÃßÔçk“çâ“Ü“ãåâ“æßbéWåØáæގ“ãåàìæߟ“éؓÞçØåbà“ÝؓéŽåâ Õԓâ×ßÜçލ“ãåâéWíØáԓåíáŽàܓéÔ×ÔàܓԓÖØæçԓޓÝØÝÜÖۓ
ãåØéØáÖܓԓâ×æçåÔácák“Ýؓ‡íÖؓæãâÝØáW“æ“áWÞßÔ×졓
ÆáܑâéWák“ãâ`çè“áØæÛâ×áŽÖۓéŽåâÕލ“ā“íàØçލ“ā“ “
Ýؓã€kàâè“ÖØæçâè“ÞؓæáܑâéWák“áWÞßÔ׍Ÿ“Þ“éŽåâÕc“
áWåâ`ác݃kÖۓâ×ßÜçލ“æ“é샃k“ã€Ü×Ôáâè“Ûâ×áâçâ蓓
ԓé“ÞâáØ`ábà“׍æßØ×Þè“Þ“èãØéácák“ãâíÜ֓æßbéWåáì“ “
áԓçåÛ術ÉíáÜޓéÔדÝؓ`Ôæçâ“×Wá“ÙìíÜÞWßák“ãâ×æçÔçâè“
ãâÖÛâ׍Ÿ“ÞçØåb“ãåâÕkÛÔÝk“é“âÕßÔæçܓéìæâގÖۓçØãßâç“ “
ã€Ü“ã€ØÖÛâ×è“í“çØÞèçbÛâ“æçÔéè“×â“ãØéáb“ÙWíØ¡“ÉìåWÕcç“
â×ßÜçÞ쓇ãßác“ÕØí“éÔדíÔçkà“áØ×âÞW‘ØàؓÔáܓã€Øæç⟓
‘Ø“æؓéؓæßbéWåØáæçék“íÔéW×cÝk“àâ×Øåák“çØÖÛáâßâÚÜؓ “
ÆéÔíè“æßbéWåØᓓ
"ØæÞb“åØãèÕßÜÞì
¬²«™™
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“ß Ü æ çâ ã Ô × ā ã åâ æ Ü á Ø Ö“¥£¤¤“¡“¤¤ā¤¥
392
Z PRAXE
379
P r o c h á z k a , P. – Ve s e l ý, P.
Praktické poznatky z využití filtračních sestav firmy Keramtech
při filtraci středně těžkých odlitků (KERAMTECH, s. r. o., Žacléř )
FIREMNÍ PREZENTACE
inzerce
ÆÙ饗¨¥—— ÆïàÛàÚâf—Ùã[åð—Ø—áÜáàÚߗíñåàâ—éÜØâÚo—ê—ØëäæêÝféæì
¹ÜÚ¡“¤¡““ ÂëÜ×Ü֓ÿßàæ“ÔáדçÛØÜå“ÙâåàÔçÜâá“Õì“åØÔÖçÜâá“êÜçۓÔçàâæãÛØåØ
â×Õâå᎓ÚÔåÔáç
ñçé[íð“
Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼
ā“ çØãßâçԓã€ØۀWçk“æßÜçÜáì“áØàW“ÕŽç“éìƒ ƒkŸ“áؑ“Ýؓáèçáb“ā“áÔ〡“éؓæßÜçÜáWÖۓæ“
Àړæؓí鎃Øákà“çØãßâçì“ⓤ£ā¤¥“ݶ“
åìÖÛßâæç“ ßÜáØWåák“ âëÜ×ÔÖؓ í×éâÝáWæâ ÕèÝØ¡“ Àܓ éìæâÞbà“ ã€ØۀWçkŸ“ Þ×ì“ ×â ÖÛWík“Þ“ã€Øàcác“b ´ß¥Â¦“áԓàâ×Üÿ ÞÔÖܓŸ“æؓâëÜ×ÔÖؓçÔéØáÜáì“éŽíáÔàác“
íåìÖÛßèÝØ®
ā“ ã€Ü“çÔéØák“é“ãßìáâéŽÖۓãØÖkÖۓÝؓáèç áâ“íÔàØíÜç“àkæçákàè“ã€ØۀkéWák“Þâé蟓
ԓçâ“áØÝØá“âדÞØßkàÞ蟓ÔßؓܓáԓÛßÔ ×Üác“âדãßÔàØáØ®
ãåâÙ¡“¼áÚ¡“ÇâàWƒ“¸ßÕØߟ“¶ÆÖ¡
¬­­™™
½ ¡“» ß Ô é Ü á Þ Ô
Éà c æ ç Þ ì“é ؓæ ß Ü ç Ü áW Ö Û “Û ß Ü á k Þè“Ô“Û â × á â Ö Ø á k“` Ü æ çâ ç ì“Þâ é 蓓½ ¡“Å â è ` Þ Ô
OíæÛåo—êãæíæ
É´ ·Ì “  · ¿ ¼ Ç ¾ Q
KÉ·Á.“Æ¿ÂÉÂ
“Ç¡“¸ß Õ Ø ß
OBÁLKA
MECAS ESI s. r. o., Plzeň
Ediční plán Slévárenství 2012
ALFIN-EDIMET SPA
KERAMTECH s. r. o., Žacléř
381 Náš servis tavicích agregátů přesvědčuje o kvalitě
(JUNKER Industrial Equipment, s. r. o., Boskovice)
382
Kováč ,M.– Krutiš,V.
Numerická simulace – pomocník při odstraňování slévárenských vad
(MECAS ESI, s. r. o., Plzeň)
RUBRIKY
384
389
391
394
395
396
397
397
398
400
Roční přehledy
Zprávy Svazu sléváren České republiky
Zprávy České slévárenské společnosti
Vysoké školy informují
inzerce
355
381
ČD Logistics, a. s.,
Praha
JUNKER Industrial
Equipment s. r. o.,
Boskovice
350
Spolupráce 2012
339 342
Veletrhy Brno a. s.,
Slévárenské konference
Recenze
Umělecká litina
Slévárenství a poezie
Blahopřejeme
Z historie
403 CELOROČNÍ OBSAH SLÉVÁRENSTVÍ 2011
Brno 10.–14. 9. 2012
J. Hlavinka
ú vodn í slovo
Vážení čtenáři,
dostává se vám do rukou poslední číslo časopisu
Slévárenství vydané v tomto roce. Je proto namístě
zrekapitulovat rok uplynulý a nastínit ten následující.
Jako zástupci cechu slevačů máme povinnost stále
zviditelňovat povědomí o existenci našeho oboru
jako nedílné součásti průmyslového spektra jak
v České republice, tak i v zahraničí. Filozofie naší
práce spočívala a bude nadále spočívat mimo jiné
i v aktivitách směřujících ke slévárenské veřejnosti,
jejíž informovanost o oboru je velmi důležitá pro
další rozvoj slévárenství, a to nejen ve smyslu zacelení nedostatku slévárenských pracovníků. Při plnění
tohoto záměru nám pomáhá časopis Slévárenství či
workshopy a odborné semináře (NepSi, Slévárenská
statistika atd.).
Samozřejmě nemůžeme vynechat oblast vzdělávání,
kde jsme si vybudovali významnou pozici, což
potvrzuje řada projektů, na kterých se podílejí
nejen členové našeho svazu (Projekt PROFESE).
Z pohledu „slévárenského světa“ je naše práce jasně
definována, a to konkrétními úkoly v jednotlivých
oblastech naší činnosti, jako je legislativa, boj
o kvalifikovanou pracovní sílu, statistika atd.
Asi složitější a ne s okamžitě kvantifikovatelným
efektem je naše práce vůči „vnějšímu“ okolí.
Zde musíme nadále usilovat o zviditelňování oboru
na patřičných místech. Musíme se snažit vycházet
z tradic a zároveň umět přesvědčit o perspektivách
oboru v budoucnosti. Jak dobře dokážeme tuto
práci zvládnout, se ukáže na opačné misce vah –
co pozitivního nám živé povědomí o oboru přinese.
Máme-li získat jakoukoliv výjimku či jakoukoliv
podporu oboru, musíme být vidět a musí se o nás
vědět na patřičných místech. Nezřídka se nám podařilo zajistit „nějakou potřebu“, která je ve finále
využívána jako výhoda jak členy, tak i nečleny svazu,
v některých případech i subjekty nesouvisejícími.
Po tom, kdo byl iniciátorem a realizátorem zapracování, už nikdo nepátrá. Jako příklad můžeme uvést
kladný výsledek působení svazu při zajišťování
podpory veletrhů, jako byly Hannover, GIFA a Midest
prostřednictvím Hospodářské komory ČR. Z dalších
aktivit můžeme jmenovat získávání dílčí kvalifikace
na základě odpracované praxe pro slevače a taviče
založené na zkoušce před autorizovanou osobou.
Autorizovaných osob také přibývá „jako hub po
dešti“. A o tom, že osnovy a pokyny zpracovával náš
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel Svazu sléváren ČR
svaz prostřednictvím Sektorových rad už ví asi málokdo. Zvykli jsme si, že pozitivní úspěšnost oborových
zájmů zakomponovaných do obecných předpisů
je bohužel vytěsňována individuální publicitou
iniciátora. A možná je to i dobře.
V příštím roce nás čeká celá řada významných
slévárenských událostí. Z veletrhů jmenujme alespoň
Hannover, St. Petersburg, nebo FOND-EX 2012.
Na jaře proběhne v Praze „Council meeting CAEF“,
jehož předsednictví má v roce 2012 Česká republika.
Prezidentem CAEF je pro toto období Ing. Ivo Žižka,
prezident SSČR.
Na podzim (21.–22. 9. 2012) připravujeme v Praze
společně s CAEF a CEMAFON Mezinárodní slévárenské fórum IFF (International Foundry Forum).
Dále bude nutné v roce 2012 provést registraci
českých sléváren do systému NepSi. V oblasti vzdělávání budeme nadále pokračovat nejen v rozběhnutém projektu PROFESE, ale i v jiných započatých
projektech. Z pohledu organizace svazu bude příští
rok významný volbou nového představenstva, ze
kterého vzejde i prezident pro další čtyřleté období.
Dovolte mi závěrem poděkovat všem, kteří nám napomáhají v naší práci, všem těm, kteří přispívají k bezproblémovému fungování a plnění dílčích úkolů v oblastech vydavatelství,
vzdělávání, publicity i ke zdánlivě neviditelné
organizaci a činnosti sekretariátu. A rovněž bych chtěl touto cestou popřát vám všem šťastné a veselé prožití svátků vánočních a v novém roce 2012 mnoho zdaru, štěstí a tvůrčích nápadů ve vaší činnosti.
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 343
ú vodn í slovo
T. El b e l
Úvodní slovo
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
odborný garant
V současné době prožíváme období, kdy se pozornost
lidské společnosti zaměřuje na jakost všech výrobků
a služeb. Je to dáno nejen zájmem o lepší kvalitu
života, ale vynucuje si to konkurence na globálních
trzích téměř ve všech oblastech lidské činnosti.
Platí to i pro slévárenský průmysl, ve kterém je výroba odlitků provázena různými vadami a cesta k jejich
prevenci a odstranění je úzce spojená s náklady.
Snižování počtu neshodných výrobků – zmetků –
je přímou cestou ke snižování nákladů, k výrobě
náročnějších odlitků s vyšší přidanou hodnotou
a v konečném důsledku k upevnění pozic slévárny
na trhu. Vznik vad je často dán fyzikální podstatou
pochodů, které probíhají v oblasti vysokých teplot
při přechodu z tekutého stavu do pevné fáze. Vyrábět
odlitky úplně bez vad zatím nedokážeme ani přesto,
že se ve slévárenství zavádějí moderní technologie
a implementují se různé postupy a metody plánování
jakosti k výrobě bez vad. Jsou slévárny, které si
vytýčily programy známé z jiných odvětví průmyslu,
např. pod názvy Quality Journal, Six Sigma, Zero
Defect aj. Úspěch těchto postupů však naráží na
to, že ne vždy známe mechanizmus vzniku vad
a vzájemné působení různých parametrů důležitých
pro předcházení vadám.
Příspěvky v tomto čísle časopisu Slévárenství jsou
sestaveny z článků, které se zabývají identifikací vad,
jejich příčinami a mechanizmem vzniku. Kromě toho
zde byly zařazeny příspěvky s příklady ze sléváren
s praktickým řešením vad a rovněž přehledový článek
o vměstcích. Je dobré, že se redakční rada našeho
časopisu opět rozhodla věnovat jakosti odlitků samostatné číslo. Podle ohlasu ze sléváren vím, že takové
příspěvky jsou pozorně studovány a je o ně zájem.
PF 2012
Na konci roku
Přejeme samé úspěchy
Bez vad odlitků.
prof. Ing. T. Elbel, CSc.
Haiku, s. 397
344 S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
Zvonařská dílna
Tomášková-Dytrychová, s. r. o.
Karl- Heinz Schütt
roční přehledy
Mechanizace výroby
forem a jader
Karl-Heinz Schütt
ročn í p ř ehled y
Výroba forem a jader
obecně
V odkazu [1] se srovnávají nejdůležitější bentonitové a chemicky pojené formovací směsi a postupy formování
z hlediska produktivity, jakosti povrchu
a tloušťky stěny odlitku, kterou lze vyrobit, rozsahu hmotnosti odlitků a nezbytných úkosů pro vyjímání modelu.
Švédský institut SweCast, Jönköping,
představuje svůj výzkumný projekt zaměřený na optimalizaci spotřeby energie a technologie slévárenských procesů
[2] simulací, který zahrnuje i úpravu formovací směsi, výrobu forem a odprašování, osvětlení a vytápění u těchto procesů. Ve čtyřech švédských slévárnách
byla optimalizována spotřeba energie
postupem simulace samostatných jevů.
J. Wagner a M. Schneider [3] předkládají matematický model pro složitá písková jádra, numerickou simulaci procesu
vstřelování, vytvrzování v jaderníku a rozkladu pojiva během odlévání. Numerická
simulace umožňuje analýzu posloupnosti procesu výroby jader na fundovaném
vědeckém základě (obr. 1). Analyzují
a interpretují se složité fyzikální pochody, takže lze kauzálně vyhodnotit tendence k chybám a účinně zasáhnout
a optimalizovat konstrukci jaderníků.
Moderní automatizovaná výrobní zařízení produkují velká množství dat, k jejichž strukturovanému sběru a záznamu
se používají informační správní systémy. M. Garmisch [4] referuje o systému
na zpracování provozních dat FIF (Fill
Information Framework) firmy Fill GmbH,
Gurten, Rakousko, který umožňuje
zjednodušení, protože odebírá většinu
informací přímo z řízení (hlášení o poruchách, údaje o stavu stroje, taktu)
a umožňuje jejich redukci v rozsahu
funkce na minimum nezbytné pro činnost obsluhy. Zcela standardní začlenění sběru dat do výrobních zařízení
a jejich chronologické poskytování dovolují vypracovávat analýzy ABC (programové strukturální analýzy) pro hledání příčin a cílená nápravná opatření.
384 Po s t u py f o r m ová n í z b e n t o n i t ov ýc h s m ě s í
W. Tilch a H. Polzin [5] podávají přehled
o prudkém vývoji výroby forem z bentonitových směsí. Díky velké schopnosti
inovace zůstala výroba forem z bentonitových směsí stále ještě dominantní,
i přes četnost nových formovacích postupů s chemicky nebo fyzikálně pojenými formovacími směsmi. Ve srovnání
s jinými formovacími postupy mluví pro
formování ze syrových směsí relativně
nízké náklady, vysoký stupeň recyklovatelnosti vratných směsí ze systému oběhových směsí a z toho vyplývající nízká
specifická spotřeba materiálu, použití
jílu a bentonitu jako pojiv neutrálních
k životnímu prostředí, vysoká produktivita a dosahování vysoké a rovnoměrné
jakosti odlitků založené na stále dokonalejší technice výroby a také bezproblémové využití zbytkových látek. Autoři
očekávají, že použití bentonitových směsí ve slévárnách vyrábějících pískové
formy bude dominantní i v budoucnosti,
a to na základě dynamického technického rozvoje a množství jejich předností.
V. Domscheit [6] popisuje nové zařízení na úpravu formovací směsi od firmy
Olsberg Hermann Everken GmbH, Olsberg
(obr. 2), jehož klíčovou jednotkou je
nový vířivý mísič Eirich s výkonem 120 t
formovací směsi/h. Vedle uvedeného
výrazného zvýšení produktivity celého
formovacího úseku patří k jeho přednostem zlepšená jakost povrchu forem
a odlitků a také značné snížení objemu
zbytkových látek (odpadu).
G. Feuerstein [7] referuje o novém zařízení na úpravu formovacích látek firmy
Maschinenfabrik Gustav Eirich GmbH &
Co. KG, Hardheim, které bylo vyrobeno
pro jednu slévárnu u města Izmir v Turecku. Zařízení Evactherm se vyznačuje
sníženou spotřebou bentonitu a spolehlivým chlazením formovací směsi.
Tři rámové formovací linky zásobují dva
mísiče Evactherm (RV-32VAC) každý
s objemem formovací směsi 7 m3/dávku,
Obr. 1. Sériové jádro (a) a experimentální jádro se zabarveným pískem (b) ve srovnání
s výsledkem simulace s virtuálně zabarveným pískem (c). Vada vyskytující se v praxi se přitom našla stejným způsobem při simulaci [4]
Obr. 2. Grafické vyobrazení nového oběhu směsi – uzavírá se u mísiče, kde se přidávají přesně dávkované přísady bentonit a uhelná moučka a také voda a formovacím zařízením je znovu k dispozici upravená směs [7]
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
Karl- Heinz Schütt
Po s t u py f o r m ová n í z c h e m i c k y p o j e nýc h
směsí
H. Wolf [11] ukazuje u příležitosti 100.
výročí existence VDG na úspěšný vývoj
chemicky pojených směsí ve výrobě fo-
rem a jader. Budoucí úkoly spočívají ve
spolehlivé výrobě odlitků s ještě menší
tloušťkou stěny s větší rozměrovou přesností, v dalším zvyšování produktivity
automatizací, vytvoření uzavřených oběhů látek snížením zápachu, ve vyšší bezpečnosti a ve vývoji formovacích směsí
a výrobních zařízení, která budou ještě
příznivější pro životní prostředí.
U. Riethmüller a M. Kuhne [12] popisují
stroj na vstřelování jader, který vyvinula
firma Disa Industrieanlagen GmbH, Lipsko, pro slévárnu lehkých neželezných
kovů firmy Georg Fischer Automotive
GmbH, Herzogenburg, Rakousko. Stroj
byl zkonstruován podle potřeb slévárny (středně velké odlitky, malosériová
výroba) s tím, že je jejich provoz rentabilní i u malých sérií. Používá karusel,
na kterém jsou umístěny až tři různé jaderníky. Ty lze pohotově naplnit, podle
sortimentu odlitků, třemi otáčejícími se
vstřelovacími hlavami. Současně se může
vstřelovat, vytvrzovat a odebírat jádra,
což zkracuje výrobní takt. Pro výrobu
větších jader, až do objemu vstřelení
25 l, byl vyvinut další stroj s automatickou výměnou jaderníků.
F. Denke a U. Minkner [13] popisují nové zařízení firmy Metallwerke Franz
Kleinken GmbH, Dorsten, s regenerací
formovacích směsí, které se při snížené
specifické spotřebě fenolické pryskyřice a tvrdidla vyznačuje zvýšeným výkonem 30 t /h se zvýšenou kapacitou
vytloukání a jakostí regenerátu.
I. Gross a W. Woldert [14] popisují rámovou linku na ST technologii Alpha Set
firmy F.A.T. GmbH pro slévárnu oceli.
Zařízení se skládá z centrální úpravny
směsí se dvěma průběžnými mísiči. Dvě
plnicí polohy, z nichž jedna obsluhuje
linku na středně velké a druhá na velké
odlitky. K zaformování dvoudílné formy
pro středně velký odlitek je třeba asi
10 min. Používá se vibrace během procesu plnění s návazným vytvrzením na
válečkové dráze.
M. Faller [15] referuje o koncepci zařízení firmy Laempe & Mössner GmbH na
výrobu jader z anorganicky pojených
směsí. Anorganická pojiva budí zájem
při dalším vývoji formovacích směsí hlavně z hlediska ochrany životního prostředí. Kromě vývoje vhodných pojiv to
vyžaduje také strojové vybavení odpovídající konstrukce a optimálně přizpůsobené jaderníky. Firma Laempe & Mössner vyvinula odpovídající koncepci zařízení pro anorganický pojivový systém
firmy Hüttenes Albertus Chemische Werke GmbH.
H. H. Brandes [16] představuje koncepci
zařízení na výrobu jader firmy Brandes
GmbH, Gernsheim, konstruovaného pro
specifické použití, na příkladě centra
AHB na výrobu jader se vstřelovacím objemem 120 l pro švýcarskou slévárnu.
Podrobně je popsán čtyřsloupový vstřelovací stroj s vytvrzovací jednotkou, mísičem AHB na úpravu jádrové směsi nad
strojem, pračkou VSS a s dotykovým řízením IPC.
Slévárna firmy BMW v Landshutu dokončí tento rok přechod veškeré výroby
jader na anorganický pojivový systém
Inotec firmy Ashland Südchemie Kernfest GmbH [17]. S. Essbauer [18] popisuje obšírně tuto první bezemisní výrobu
odlitků na světě. Hliníkové hlavy válců
se vyrábějí na automatizovaných zařízeních na odlévání do kovových forem, do
kterých se zakládají jádra z CB směsí
s anorganickým pojivem. Automatizován
je celý výrobní proces až po odebírání
odlitků. Vedle ekologických hledisek –
žádné emise a zápach – má toto řešení
výroby přednosti i z hlediska ekonomiky
a technologie. Rychlejším a lepším ztuhnutím taveniny v kovové formě se na jedné straně dosáhne lepších pevnostních
vlastností a na druhé straně se šetří na
energeticky náročném procesu čištění
povrchu kovové formy tryskáním suchým
ledem, protože v ní zůstává výrazně
méně zbytků spalování.
H. Schwikal aj. [19] referují o výzkumu
na TU Mnichov zaměřeném na proveditelnost regenerace takových anorganicky pojených vratných CB směsí, kterých
je velké množství. Regenerovatelnost
všech zkoušených oběhových regenerátů a jejich použití na sériovou výrobu jader pro odlitky hlav válců a klikových
skříní bylo prokázáno na pilotním zařízení pro mechanickou a tepelnou regeneraci.
T. Pabel aj. [20] popisují zkoušky jader
ze směsí s pojivem Inotec Rakouského
slévárenského institutu (ÖGI), Leoben.
Jádra s tímto pojivem se dají stručně charakterizovat svými přednostmi, jako je
malé množství emisí a nízká pórovitost
a zlepšené mechanické vlastnosti (o 10 %
vyšší mez únavy při kmitavém napětí) při
menším množství usazenin v jaderníku.
P. Stiegl a G. Schiller [21] uvádějí stav použití jader ze solné směsi. Metoda lisování a spékání doposud umožňovala jen
výrobu jader jednoduchého geometrického tvaru. Firma CeramTec AG, Lauf,
vyvinula postup vstřelování s vhodným
pojivem pro jádra, která mají složitější
tvar. U solných jader je výhodou jejich
dobrá ekologická únosnost, protože při
odlévání a odjádrování nevzniká kouř
nebo plyn. Nevýhodné jsou naproti tomu
vyšší náklady na suroviny, než je tomu
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 385
ročn í p ř ehled y
které jsou vybaveny společnou vakuovou
jednotkou.
K. H. Schütt a G. van de Keerkhoff [8]
uvádějí informaci o zařízení na nízkotlaké lití holandské firmy Eurotech Group,
Venlo. Jedná se o formovací zařízení
s vícemístným odléváním firmy Heinrich
Wagner Sinto Maschinenfabrik GmbH,
na které se odlévají mimořádně tenkostěnné, vysoce těsné hliníkové odlitky do
rámů o velikosti 1 010 × 925 × 350/350
mm. Z technického hlediska je zařízení
se standardním formovacím zařízením
hws doplněno vícemístným licím úsekem
(polem) se dvěma tavicími pecemi. Formovací rámy přicházející z formovacího
uzlu se řízeně odlévají spodem, uzavírají zátkou a znovu se vrací do chladicího
úseku oběhu forem. Forma se také dá
podle potřeby otočit o 90 nebo 180 °,
čímž jsou dány četné možnosti ovlivňování tuhnutí. Kromě odlévání tenkostěnných součástí je možné docílit lepších mechanických vlastností, protože
tento postup je perspektivní i pro hospodárnou výrobu polotovarů pro budoucí tlakové odlitky.
M. Aycardi aj. [9] referují o opatřeních
na zajištění jakosti spočívajících v modernizaci formovny ve slévárně firmy
Landers Foundry, Medellin, CO, USA, se
16 lisovacími formovacími stroji firmy
Hunter Automated Machinery Corporation, Schaumburg, Ilinois, USA. Po uvedení nové formovny do provozu se zmetkovitost zvýšila o 22 %. Přizpůsobení
formovací směsi požadavkům těchto
strojů snížilo zmetkovitost na 9 %. Lze
očekávat, že se další optimalizací docílí
dalšího snížení zmetkovitosti.
K. Terashima aj. [10] popisují nový postup formování bentonitové směsi vyvinutý v Japonsku, do kterého je integrováno odlévání. Při formování lisováním
se odlévá přímo do předem vyrobeného
spodku formy v rámu. Složením horní
poloformy se dokončí tvarování odlitku.
Parametry procesu odlévání a rychlost
spouštění horního rámu se odladí simulací a řídí se počítačem. Přednosti tohoto postupu jsou v eliminaci vtokové
soustavy, vyšším využití kovu, nižší licí
teplotě podmíněné nižšími tepelnými
ztrátami během procesu, v úsporách
energie a menším množství plynových
emisí při odlévání.
ročn í p ř ehled y
Karl- Heinz Schütt
u tradičních pískových jader. Zatímco u
lití do kovových forem je použití solných
jader už zavedeno, u tlakového lití se na
ně kladou mnohem větší nároky podmíněné mnohem větším tepelným a mechanickým namáháním. Požadavky se
musí vyřešit vývojem pojivového systému.
J. M. Biezanek [22] se zabývá vývojem
a použitím lití do skořepinových forem,
které v r. 1944 vynalezl Němec Johannes
Croning. Pro svou vysokou pevnost
a jakost povrchu našel postup využití
především u tenkostěnných jader pro
vodní pláště a jiná vysoce namáhaná
jádra s přesným povrchem. Autor uvádí
příklady použití postupu odlévání do
skořepinových forem, např. k výrobě
složitých odlitků ve skořepinových formách s vysokou rozměrovou přesností,
s tloušťkou stěny 5 až 15 mm a při výrobě dutých velkých jader, která snižuje spotřebu formovací a jádrové směsi.
Dosažitelná vysoká jakost povrchu a rozměrová přesnost, dlouhá skladovatelnost jader a částí forem, lepší využití
kovu umožňují v mnoha případech dosáhnout dobrou hospodárnost ve srovnání s jinými výrobními postupy.
V odkazu [23] je popsán nový kombinovaný formovací stroj na výrobu forem
a jader DMC (Dual Mold/Core) výrobce
Harrison Machine, Erie, PA, USA. Je založen na formovacím zařízení na výrobu
jader postupem cold box se dvěma stanicemi, které může vyrábět části formy
a jádra zároveň ze stejné chemicky pojené formovací směsi. Pro takto získanou
flexibilitu výroby pouze s jedním obsluhujícím pracovníkem je stroj vhodný pro
malé slévárny, které mají menší technické vybavení, a také pro slévárny s výraznými změnami sortimentu a rovněž
pro výrobu paketu jader.
H. Finkenberg [24] popisuje možnosti čištění jaderníků složitého tvaru, které se
používají pro jádra z chemicky pojených
směsí. V zásadě přicházejí v úvahu tři
možnosti: ultrazvuk, suchý led a vysokotlaký vodní paprsek. Obšírně je popsáno
automatické čištění jaderníků paprskem
vody vedeným robotem. Jaderník se čistí tryskou vedenou robotem, ve které lze
tlak vody regulovat až do 200 barů.
I. Ederer [25] referuje, jak se používá postup rapid prototyping „Voxeljet“ firmy
Voxeljet Technology GmbH, Augsburg,
ve švýcarské slévárně Wolfensberger,
Bauma, k výrobě prototypů a malých
sérií oběžných kol Francisových turbín
odlévaných do forem z furanové směsi
o rozměrech 1 500 × 750 × 700 mm.
Vrstvy formovací látky Kerphalitu se vytvrzují počítačovým řízením z CAD dat
turbíny. Výroba forem trvá několik dní.
386 Kerphalit odolává licím teplotám nerezové oceli 1 650 °C.
H. P. Rehle [26] popisuje strojové vybavení firmy Prometall RTC GmbH, Augsburg, pro rychlou výrobu pískových forem a jader tiskací technikou. Rychlá
výroba bez nástrojů dnes umožňuje výrazné úspory času a nákladů. Je to dáno
významným pokrokem v konstrukci tiskací hlavy, zlepšenou dynamikou pohybu, konstrukcí forem a jader na bázi dat
CAD a možností optimalizovat a maximalizovat prostorové rozložení rámu využitím speciálního softwaru (Rapix3D).
Příznivě se přitom projevuje to, že se při
jednom prostorovém rozložení rámu dají
vyrobit jak části formy, tak jádra ve větších sériích.
Pro evidenci a sledování pískových jader
kvůli zajištění jakosti v jadernách se písková jádra musí opatřit trvalým označením. Doposud se k tomu používalo
gravírování laserem, které se však obtížně automatizuje a je relativně drahé.
G. Knoth [27] předkládá jako cenově
výhodnější alternativu mechanické gravírovací zařízení se speciálními rydly
vyvinuté firmou Joachim Richter e. K.,
Konken. Náklady jsou asi o 50 % nižší
oproti laserové variantě.
A l t e r n a t i v n í p o s t u py
f o r m ová n í
D. Schmidt, F. J. Wöstmann a J. Weise
[28] popisují výzkumný projekt Institutu
Frauenhofer IFAM, Brémy, týkající se
úpravy postupu lost foam pro výrobu
velmi malých odlitků na příkladě ozubených koleček o průměru 1 mm. Středem pozornosti byly především výhodné
vlastnosti tohoto postupu: vysoká rozměrová přesnost a dobrá jakost povrchu.
V odkazu [29] je představena slévárna
oceli Lienen GmbH, Lienen, která je jedinou slévárnou v Evropě vyrábějící ocelové odlitky s téměř konečnými rozměry postupem lost foam. Za přednosti této
výroby odlitků se považuje možnost současného předlití vrtání, zářezů a úkosů,
odlévání lehkých konstrukcí díky malým
tloušťkám stěny, složitých geometrických tvarů a jakost povrchu (bez otřepů)
použitím jednodílné formy a dále vysoká
rozměrová přesnost.
B. Phipps referuje o úspěšném řešení automatizace a řízení výroby voskových
modelů v několika amerických slévárnách přesných odlitků [30]. V jednotlivých případech se jedná o řízení procesu
výroby voskových modelů s automatickým měřením, záznamem a vyhodnocováním teploty vosku ve vstřikovací
trysce, robotizovanou kompletní auto-
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
matickou montáž voskových modelů
pro výrobu skořepinových forem a odlévání přesných odlitků pro golfové hole,
automatický systém vstřikování vosku
a automatickou montáž modelů. To vše
vedlo k výraznému zvýšení výroby.
J. Markee a R. Bauer [31] popisují dispergační zařízení na přípravu emulzí pro
výrobu forem pro přesné lití a vypracování optimálních parametrů výroby emulze z koloidního SiO2 a vody.
R. Hirst [32] se zabývá různými přístupy
k recyklaci vosků ve slévárnách přesných
odlitků. Zatímco se dříve tyto regenerované vosky používaly jen pro vtokovou
soustavu, ukazují nové výzkumy, že regenerované vosky lze po vyčištění filtrací použít na výrobu voskových modelů, aniž by utrpěla jakost.
E. Prünte [33] popisuje současné největší zařízení na přesné lití titanových
odlitků, které uvedla firma Tial GmbH,
Bestwig, do provozu v roce 2009. Na
tomto zařízení se dají odlévat přesné
titanové odlitky o délce až 1 500 mm
a hmotnosti 300 kg. K této investici
vedla poptávka leteckého průmyslu po
velkých odlitcích, která se za posledních
deset let zvýšila.
S. B. Shendye a D. J. Gilles [34] představují postup přesného lití s protitlakem
(postup Hitchiner), který vyvinula firma
Hitchiner Manufacturing, Milford, NH,
USA, a také ho řadu let používá. Na příkladě ocelové superslitiny byly varianty
tohoto procesu podrobeny rozsáhlé studii, tj. tavení atmosférické s inertním plynem a ve vakuu. Forma se plní spodem
keramickou trubkou. Tavení v ochranné
atmosféře s inertním plynem a ve vakuu
nijak významně nezlepšilo vlastnosti
této slitiny. Lití s protitlakem vedlo k požadované absenci pórovitosti a lepším
mechanickým vlastnostem. Známou nevýhodu, znečištění taveninou proudící
zpět, nebylo možné prokázat. Zkoušky
potvrdily vhodnost tří zkoušených variant pro zpracování vysoce reaktivních
legovaných ocelí a superslitin.
M. Mussel [35] informuje o postupu lití
do sádrové formy (obr. 3) ve spojení
s výrobou modelů metodou rapid prototyping podle modelu CAD (což se při
výrobě odlitků sacího potrubí ukázalo
jako hospodárnější než odlévání do pískové formy, CNC frézování, odlévání
postupem solicast a přesné lití). Důvodem volby lití do sádrové formy byly vysoké požadavky na jakost povrchu, vhodnost k odlévání tenkostěnných odlitků
s úkosy formy a poloměry jako u tlakového lití, nízké náklady na nástroje a dostatečná kapacita prostoru zařízení pro
dané rozměry odlitku.
Karl- Heinz Schütt
Obr. 3. Operace při lití do sádrové formy [34]
R. Seeber [36] popisuje koncepci firmy
Maschinenfabrik Gustav Eirich GmbH &
Co KG, Hardheim, týkající se plynulé
úpravy bentonitové formovací směsi
s vysokými nároky na jakost. Koncepce
se skládá z balíku jednotlivých opatření:
řízení a regulace vlastností formovacích
směsí využívající software „Sandexpert“
a přístroje „Qualimaster“ pro zkoušení
formovací směsi online, záznamu a vyhodnocování dat nejdůležitějších parametrů formovací směsi programem
„Sandexpert“ pro rychlé rozeznání chyb
a jejich odstranění a z průběžného ukládání údajů k dokumentaci nezbytných
výrobních dat a dat jakosti celého procesu úpravy formovací směsi.
D. Kahles aj. [37] představují stejnojmenné softwary firmy Arena-flow, Albuquerque, NM, USA, pro virtuální optimalizaci procesu vstřelování jader.
S. Gibbs [38] poukazuje na to, že připravenost jader pro formovací linku představuje díky proměnám vyráběných odlitků a rostoucímu počtu jader, která se
musí připravit, stále větší výzvu pro organizaci plánování výroby odlitků, která
vyžaduje odpovídající časovou osnovu.
Autorka radí, jak lze minimalizovat skladovanou zásobu, optimalizovat manipulaci s jádry a realizovat výrobu odpovídající spotřebě a připravenosti jader.
J. Heinz [39] představuje jaderník pro automatickou výrobu jader hlav válců a klikových skříní (obr. 4). Inovační na tomto řešení je na jedné straně důsledné
uplatnění modulového systému na bázi
jednotné platformy a na druhé straně
flexibilní formovací rám, který se dá vždy
po 100 mm prodlužovat a rozšiřovat
a po 20 mm zvyšovat, takže ho lze při-
způsobit zadané výrobě. Přestavení ve
všech třech rovinách se docílí tak, že se
stěny formovacího rámu na rohových
spojích sešroubují podle potřebné velikosti.
V odkazu [40] se referuje o automatizaci dopravy a skladování jader ve slévárně
firmy Wingham Industries Inc., Wingham, AB, USA, kterou zde realizovala
firma Robotec Engineering GmbH, Bad
Säckingen. Slévárna vyrábí velkosériově
výfukové potrubí pro osobní vozy a lehká užitková vozidla. Po nanesení nátěru
projdou jádra sušicí pecí, pak je uchopí
roboty a skládají je cíleně na skladovací
palety, které se podle potřeby dopravují k formovacímu zařízení. Sortimenty
s více jádry mohou navíc roboty skládat
do paketů a ukládat je, stejně jako jednotlivá jádra, do spodku formy na for-
Obr. 4. Modulární výroba nástroje zajišťuje vysokou flexibilitu jeho použití
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 387
ročn í p ř ehled y
Výroba forem a jader
j a ko s y s t é m
movacím zařízení. Jako přednost tohoto
postupu se uvádí úspora šesti pracovníků, viditelný pokles poškození jader způsobovaného dřívější dopravou vysokozdvižným vozíkem a jinou manuální
činností a také pro sériovou výrobu
obecně platné plynulé vedení procesu.
J. Amman [41] konstatuje, že se ofukovacím robotem nově instalovaným ve slévárně Georg Fischer GmbH, Garching,
nejen zvýšila výroba formovacího zařízení, ale že bylo možné optimalizovat výrobní proces i z hlediska jakosti. Robot
vyvinutý a vyrobený firmou Robotec
Engineering GmbH, Bad Säckingen, je
volně programovatelný. Má jeden laserový a jeden infračervený senzor, které
jsou umístěny v oblasti ofukovacích trysek a identifikují místa s ulpělou směsí,
která se mají ofukovat. Kromě toho ověřují, zda jsou založeny licí filtry.
A. Mösner aj. [42] popisují robotizovanou montáž paketů jader Laempe und
Mössner GmbH. Slévárna vyrábí sériově
bloky válců ze slitin hliníku. Cílem montáže paketů jader je snížit dobu jejich
montáže pod 45 s, což umožňuje robotizovaná automatizace. Předem vytříděná jádra celého paketu se na regálech,
kde jsou uložena, kontrolují kamerami,
roboty je odeberou a uloží na určená
místa na palety montážního dopravníku.
Do bočních jader se potom vytvoří na
několika místech otvory pro odvádění
plynů. Během dopravy na montážní stanoviště paketů se na plochy jader inkoustovou tiskárnou nanesou čárové
kódy a laser s vysokým výkonem vypálí
na komponenty jader sériové číslo. Na
konci dopravníku odebere připravená
ročn í p ř ehled y
Karl- Heinz Schütt
jádra robot, uloží je do montážní šablony a složí paket jader, který další robot
dopraví na samostatné šroubovací stanoviště. Poslední robot naskládá osm
hotových paketů jader na sebe a uloží je
do skladu, odkud se podle potřeby odebírají k formovací lince.
P. Junker [43] popisuje slévárnu firmy HegerGuss GmbH, Enkenbach-Alsenborn,
s ručním formováním. Futuristicky působící koncepce budovy odpovídá plánovanému průběhu výroby. Vyrábí se zde
odlitky střední hmotnosti od 5 000 do
12 000 kg. Schválený objem roční výroby se pohybuje kolem 36 000 t odlitků.
H. P. Fritsche [44] představuje koncepci
služeb zaměřených na základní údržbu,
opravy a modernizaci starých průmyslových robotů, vypracovanou podnikovým
oddělením firmy ABB Automation
GmbH, Friedberg.
L i t e ra t u ra
[1] Engineered Casting Solutions, 2009,
11, č. 1, s. 34–37.
[2] Hommes et Fonderie, 2009, č. 394,
s. 16–22.
[3] Giesserei, 2009, 96, č. 12, s. 16–29.
[4] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 5, s. 8–11.
[5] Giesserei, 2009, 96, č. 5, s. 64–86.
[6] Giesserei, 2009, 96, č. 7, s. 66–68.
[7] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 6, s. 18–19.
[8] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 115, s. 22–25.
[9] Modern Casting, 2009, 99, č. 7,
s. 37–40.
[10] Hommes et Fonderie, 2009, č. 39,
s. 17–27.
[11] Giesserei, 2009, 96, č. 5, s. 54–63.
[12] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 11–12.
[13] Giesserei, 2009, 96, č. 5, s. 147–151.
[14] Giesserei, 2009, 96, č. 5, s. 154–157.
[15] Giesserei, 2009, 96, č. 9, s. 72–74.
[16] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 17–18.
[17] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 7–11.
[18] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 7–10.
[19] Giesserei, 2009, 96, č. 11, s. 40–44.
[20] Giesserei-Praxis, 2009, 60, č. 11,
s. 359–366.
[21] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 6, s. 4–8.
[22] Hommes et Fonderie, 2009, č. 396,
s. 62–66.
[23] Modern Casting, 2009, 99, č. 7, s. 45.
[24] Foundry, India, 2009, 21, č. 2,
s. 71–73.
[25] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 4, s. 8–9.
[26] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 34–36.
[27] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 6, s. 14–17.
[28] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 5, s. 16–21.
[29] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 26–29.
[30] Incast, 2009, 22, č. 3, s. 12–15.
[31] Incast, 2009, 22, č. 3, s. 16–19.
[32] Incast, 2009, 22, č. 3, s. 16–17.
[33] Giesserei, 2009, 96, č. 10, s. 82–84.
[34] Transactions AFS 2009, vol. 117,
s. 305–311.
[35] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 37–39.
[36] Giesserei-Praxis, 2009, 60, č. 1–2,
s. 35–39.
[37] Giesserei-Praxis, 2009, 60, č. 1–2,
s. 45–49.
[38] Modern Casting, 2009, 99, č. 2,
s. 42–46.
[39] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 11, s. 13–16.
[40] Modern Casting, 2009, 99, č. 10,
s. 52.
[41] Giesserei, 2009, 96, č. 11, s. 88–89.
[42] Giesserei, 2009, 96, č. 12, s. 58–60.
[43] Giesserei, 2009, 96, č. 5, s. 158–159.
[44] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 6, s. 28–31.
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2010, 97, č. 9, s. 52–67, 46. pokračování.)
Recenzent: Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
Výstava METAL & STEEL Saudi Arabia 2012
Te r m í n : 1. – 4 . l e d na 2012
M í s t o ko n á n í : B e jr ú t s ké v ý s t av ní ce nt r um, B e jr ú t , L i b a n o n
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.m e t a l s te e l s au d i.co m
IFAM Serbia 2012 – International trade fair of automation, robotics and mechatronic
Te r m í n : 1. –3. ún o ra 2012
M í s t o ko n á n í : B ě l e hra d, Sr b s ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.i fa m - r s .s i
70. světový slévárenský kongres WFC
Te r m í n : 25. –27. d u b na 2012
M í s t o ko n á n í : M o nte r re y, M e x iko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.w fc 2012.co m
388 S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
J. Hlavinka
zprávy
Svazu sléváren
České republiky
Te c hni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: + 420 5 41 142 6 42
te l.: + 420 5 41 142 6 81
te l.+fa x : + 420 5 41 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Evropská Unie
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
Foto: Ing. Josef Sedlák, CSc.
Dovolte nám, abychom se ještě jednou
vrátili k Mezinárodnímu strojírenskému
veletrhu v Brně a k doprovodnému programu s ním spojenému. MSV byl zahájen v pondělí Sněmem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zúčastnilo se ho
na 300 zástupců průmyslu, premiér Petr
Nečas (obr. 1), jeho místopředsedkyně Karolína Peak (obr. 2), dva ministři:
Martin Kocourek (obr. 3) a Josef Dobeš,
osm náměstků ministrů a desítky významných hostů.
Účastníky sněmu přivítal v krátkém
úvodním slovu generální ředitel BVV
Ing. Kuliš (obr. 4). Sněm (obr. 5) se jako
vždy nesl v atmosféře pragmatických
úvah a konstruktivních myšlenek. Ze
strany zaměstnavatelů zazněla nejen kritika na adresu vlády, ale současně nabídka intenzivnější spolupráce. „Vláda
musí být zapálená pro věc byznysu
a zlepšení podnikatelského prostředí,“
tato slova zazněla v úvodu k problematice
legislativy z úst Martina Jahna (obr. 6),
který se za Svaz průmyslu ČR zhostil role
hlavního hostitele a na fóru zastoupil ne-
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
Obr. 2. Místopředsedkyně vlády ČR Mgr.
Peak
Obr. 3. Ministr průmyslu (v té době) Ing.
Kocourek
Obr. 4. Generální ředitel BVV Ing. Kuliš
vítá účastníky sněmu
Obr. 1. Předseda vlády ČR Ing. Nečas při
hlavním projevu
mocného prezidenta Jaroslava Hanáka.
V programu postupně vystupovali viceprezidenti Svazu průmyslu a dopravy
ČR, kteří ve svých příspěvcích hodnotili
práci našich zákonodárců z pozice zaměstnavatelů. V oblasti energetické koncepce přednesl svůj příspěvek Jan Rafaj,
jehož hlavní myšlenku vystihuje následující prohlášení: „Tato země si nemůže dovolit další experiment s obnovitelnými
zdroji, jako tomu bylo v případě fotovoltaiky.“ K dalším oblastem se přistupovalo obdobně, někdy až s emocionálním
nádechem, jako například při projednávání oblasti technického vzdělávání.
„Český průmysl potřebuje alespoň 42 %
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 389
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Zaměstnavatelé
vystavili účet vládě
– Sněm Svazu
průmyslu a dopravy
ČR
J . H l a v i n k a / E . Če r ň a n s k á / I . M u s i l o v á
Obr. 5. Pohled do zaplněného sálu
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Obr. 6. Martin Jahn, člen představenstva Svazu průmyslu ČR
technicky vzdělaných absolventů, v Česku jich je však jen asi 29 %,“ komentoval
tento problém Pavel Juříček. V problematice konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí zazněla ostrá kritika
týkající se potírání korupce, snižování byrokracie, fungování státní a veřejné správy a třeba i chování úředníků, jak vyplynulo z dotazníkového šetření.
Veškeré informace, včetně zvukové
nahrávky a fotografií, můžete nalézt
na serveru svazu průmyslu http://
www.spcr.cz.
Projekt „Moje volba
– moje budoucnost“
představuje žákům
Jihomoravského
kraje technické obory
Eliška Čerňanská
Ing. Iveta Musilová, Ph.D.
foto: Eliška Čerňanská
Projekt „Moje volba – moje budoucnost“
(CZ.1.07/1.1.02/02.0088), podpořený
v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost, vstoupil do
závěrečné č tvrtiny dvouleté reali zační doby. Jak jsme již v předešlých čís-
390 lech časopisu informovali, mezi partnery
projektu, jehož nositelem je Integrovaná střední škola Sokolnice, patří i Svaz
průmyslu a dopravy České republiky.
Obsahem tohoto projektu je popularizace technických a řemeslných oborů mezi
žáky základních škol a snaha zvýšit zájem žáků o studium těchto oborů.
Se začátkem školního roku 2011/2012 se
opět rozběhly projektové aktivity skládající se z Besed, Exkurzí a Oborových dnů.
Na Besedách s profesními odborníky
se žáci poutavou formou seznamují
s propagovanými odvětvími projektu.
Těmi jsou strojírenství, stavebnictví, potravinářství, dřevovýroba, elektrotechnika, autodoprava a obory služeb v oblasti gastro a oděvnictví. V první polovině besedy profesní odborník seznámí
žáky s daným odvětvím a s profesemi,
které v něm nacházejí uplatnění a s nářadím, které je pro výkon těchto profesí
potřebné. Ve druhé polovině mají všichni žáci možnost ověřit si a vyzkoušet
nově nabyté informace v praxi. K tomu
slouží mnemotechnické pomůcky vytvořené v rámci projektu, které jsou
k dispozici k vypůjčení na ISŠ Sokolnice nebo přes webový portál projektu
http://mvmb.iss-sokolnice.cz.
Během prvních dvou měsíců školního
roku měli žáci také možnost zúčastnit se
Exkurzí do provozů jihomoravských firem. Smyslem těchto exkurzí je seznámit
žáky s tím, jak vypadá pracovní uplatnění technických, resp. řemeslných profesí, a to jak ve velkých moderních provozech, tak i v menších firmách.
Vrcholnou aktivitou projektu je Oborový
den. Během Oborového dne si žáci na
několika stanovištích vyzkoušejí konkrétní úkony související s profesemi daného oboru. Účastí na projektových
aktivitách si tedy žák rozšíří teoretické
i praktické znalosti z technických a řemeslných oborů, které mu mohou napomoci při výběru směru, kterým se jeho
vzdělání bude ubírat.
Dalšími výstupy projektu jsou Katalog
řemesel a Motivační film. Ty si kladou za
cíl být žákovým průvodcem světem řemeslných a technických oborů i po skončení realizace projektu „Moje volba –
moje budoucnost“. Katalog řemesel
nabídne v samostatných kapitolách
nejen popis propagovaných odvětví, ale
i popis pracovního uplatnění a prostředí
v konkrétních firmách Jihomoravského
kraje včetně údajů o platovém ohodnocení a kariérním růstu. Motivační
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
film navazuje na Katalog řemesel a přináší žákům, jejich rodičům i zájemcům
z široké veřejnosti rozhovory s profesionály z praxe, kteří ukazují profese a práci v jednotlivých odvětvích v autentickém
prostředí jihomoravských firem. V tuto
chvíli je již jak Katalog řemesel, tak i Motivační film dokončen a bude distribuován nejen základním školám, ale i dalším institucím, jako např. Úřadu práce
ČR, na který se žáci a rodiče také obracejí pro informace.
Přestože aktivity projektu stále probíhají, bylo již podpořeno na 5 000 žáků
7. až 9. tříd základních škol Jihomorav-
Odborové dny – potravinářství
Odborové dny – strojírenství
ského kraje. Na základě zpětných vazeb
a osobních rozhovorů můžeme konstatovat, že projekt je vnímán pozitivně jak
žáky, tak i jejich výchovnými poradci
a jednotlivými profesními odborníky,
kteří s žáky pracují zejména na besedách, ale i oborových dnech a exkurzích.
Spolu s našimi partnery doufáme, že
aktivity projektu povedou ke zvýšení zájmu žáků o technické a řemeslné obory,
který se posléze promítne i do situace
na trhu práce.
Webové stránky projektu: http://mvmb.
iss-sokolnice.cz.
Tento projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
J. Roučka
zprávy
České slévárenské
společnosti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
5 42 214 4 81
m o b il: 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
48. slévárenské dny®
2011
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
odborný garant 48. SD
Obr. 1. Slévárenské dny zahájil doc. Ing.
Jaromír Roučka, CSc., odborný
garant akce
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
Obr. 3. Prof. Ing. Rudolf Foret, CSc., proděkan VUT FSI, při své přednášce
Obr. 2. Ing. Jiří Novotný (SAND TEAM,
spol. s r. o., Holubice)
Obr. 4. Ing. Josef Hlavinka, výkonný ředitel SS ČR, informuje o současném stavu slévárenské výroby v ČR
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 391
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
Ve dnech 11. a 12. října 2011 se v Brně
v hotelu Avanti konala tradiční slévárenská konference – 48. slévárenské dny ®.
Jednání se tentokrát odehrávalo v pozměněné režii; jejím cílem totiž bylo
podpořit profesní charakter jednání
a k němu pozvat co nejvíce aktivních slévárenských odborníků ze sléváren a dodavatelských firem. Tomuto záměru byla
podřízena i volba nového místa konání,
které by umožnilo souběžné jednání ve
více sekcích a rovněž nabídlo dostatečnou ubytovací kapacitu, restaurační zázemí a prostory pro doprovodnou expozici firem. Zvolený hotel Avanti se po
všech stránkách ukázal jako dobrá volba.
Slévárenské dny zahájil doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., odborný garant akce
(obr. 1). Po jeho úvodním slovu bylo předáno čestné uznání České slévárenské
společnosti I. stupně Ing. Jiřímu Novotnému při příležitosti jeho životního jubilea 75 let za práci, kterou v posledních
letech pro Českou slévárenskou společnost odvedl při přípravě několika ročníků Slévárenské ročenky (obr. 2). V ná-
sledujícím plenárním zasedání zazněly přednášky prof. Ing. Rudolfa Foreta,
CSc., proděkana VUT FSI (obr. 3), o stavu a výhledu odborného vysokého
školství, Ing. Sobíška z Unicredit Bank
o aktuálním vývoji české ekonomiky,
Ing. Josefa Hlavinky, výkonného ředitele
SSČR (obr. 4), o současném stavu a vývoji slévárenské výroby v České republice a přednáška Ing. Šípka, ředitele sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu, o současném stavu a výhledech
výroby automobilů v ČR.
Celý další program konference se odehrával v šesti sekcích, odborně zaměřených na problematiku odpovídající profesním zájmům jednotlivých odborných
skupin České slévárenské společnosti
a vedených předsedy těchto skupin. Šlo
o sekce:
A – Metalurgie ocelí na odlitky a ingoty;
B – Metalurgie litin;
C – Ekonomická sekce;
D – Formovací materiály;
E – Technologická sekce;
F – Sekce neželezných kovů a slitin, tlakového lití a ekologie.
Dispozice konferenčních prostor umožnila souběžné jednání dvou skupin, časově zařazených tak, aby jejich tematika
co nejméně vzájemně kolidovala. Kumulace odborných přednášek do odborně
ucelených bloků se ukázala jako šťastné
řešení. Netříštilo se obsahové zaměření
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
48. slévárenské dny® 2011
392 S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
J. Roučka / A . Neuder t / A . Hanus
26. zasedání OK pro
bentonitové směsi
Ing. Alois Neudert, Ph.D.
ASK Chemicals Czech
předseda podskupiny
Pod patronací firmy Sklopísek Střeleč,
a. s., se 6.–7. 9. 2011 konalo v hotelu Filip v obci Brada nedaleko Jičína 26. zasedání Odborné komise pro bentonito-
vé směsi při ČSS. Zasedání se zúčastnilo
31 členů a 10 hostů.
První den byl jako obvykle věnován diskuzi a prezentacím. Zasedání z velké
části sponzoroval pořadatel a přispěla
rovněž firma Sand Team, spol. s r. o., Holubice. Sklopísek Střeleč se prezentoval
svou historií, výrobním programem, ale
hlavně při exkurzi ve druhém dni vzorným pořádkem a moderním vybavením
firmy. Pro mnohé z účastníků bylo příjemným překvapením, že i v pískovně
mohou být čisté cesty a výrobní prostory. Na obr. 1 je společné foto účastníků exkurze a vedení firmy Sklopísek.
Firma Sand Team, spol. s r. o., seznámila s realizací investice od firmy Technical
v Moravských železárnách v Olomouci,
kde se ve velmi krátké době podařilo
ve stávajících prostorách demontovat
stará zařízení a nainstalovat nové mísiče
a chladničku od firmy Technical s řízením
jakosti Michenfelder.
Po tradiční výměně zkušeností a uvedených prezentacích jsme se věnovali vadám odlitků. Členové OK Ing. Neudert
a Ing. Mikšovský připravili úvod do problematiky zadrobenin a ostatních vměstků. Je to už druhé téma, přičemž na minulých dvou zasedáních byla pozornost
zaměřena na připečeniny. Je určitě ku
prospěchu věci, že se diskuzí o vadách
podařilo zařadit další pravidelný atraktivní bod programu a že jako vždy k vadám odlitků měli účastníci řadu konkrétních příspěvků. Byly uváděny jak
příklady vyřešených vad, tak i žádosti
o společné konzultace nad dosud nevyřešenými vadami.
Podskupina OK pro bentonitové směsi
až do letošního roku fungovala jako ekonomicky nezávislá na ČSS. Neměli jsme
vlastní podúčet, nečerpali jsme žádné
společné prostředky. Byli jsme vyzváni,
abychom z výsledků naší činnosti přispívali do prostředků ČSS.
Dohodli jsme se na příspěvku 100 Kč ročně za člena. Toto rozhodnutí se začalo
realizovat tím, že sponzoři za možnost
prezentace na zasedání neplatili přímo
za služby v místě zasedání, ale jejich
platby letos šly do ČSS a ta teprve pla-
tila např. za pronájem sálu a podobně.
Je to sice transparentní postup, ale značně nevýhodný, protože jak sponzoři, tak
ČSS musí při platbě odvést daň. Do budoucna tedy budeme pravděpodobně
kombinovat původní a nový postup, abychom zabránili dvojímu zdaňování a aby
naše požadavky na sponzory nebyly zbytečně vysoké.
Pobočka ČSS při
katedře slévárenství
VŠB – TU v Ostravě
na poznávacím
zájezdu
Ing. Aleš Hanus
VŠB – TU Ostrava
V jarním termínu 23.–24. března 2011
uspořádala pobočka ČSS při katedře
slévárenství VŠB – TU Ostrava zájezd na
jih Moravy, během kterého měli účastníci možnost poznat vybrané slévárny
v této oblasti. Akce byla určena nejen
pro členy pobočky, ale i pro ostatní zaměstnance katedry a zejména pak pro
studenty bakalářského, magisterského
a doktorského studia. Celkem se zúčastnilo 35 osob, včetně 5 pedagogů.
Skupinové foto před firmou Alucast
První návštěva se konala v První brněnské
strojírně Velká Bíteš, a. s. Zde se účastníci nejdříve seznámili s výrobním programem celé firmy s divizním uspořádáním a pak si prohlédli provoz v divizi
přesného lití, kde jsou pomocí metody vytavitelného modelu produkovány
přesně lité odlitky převážně ze superslitin na bázi niklu a kobaltu a také z nízko i vysokolegovaných ocelí a litin.
Obr. 1 Účastníci exkurze a vedení a.s. Sklopísek Střeleč
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 393
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
přednášek a účastníkům byla umožněna
volba podle jejich konkrétního zájmu.
Počet účastníků v sekcích byl neobvykle
vysoký, k přednáškám byly pravidelně
bohaté diskuze a účast byla i v závěrečném dnu velmi vysoká až do samotného
konce jednání. Potvrdil se předpoklad
organizátorů, že v české veřejnosti je poptávka po náplni konferencí, které nejsou monotematické, ale přitom odborně ucelené, a tím umožňují setkání
široké slévárenské obce.
Rovněž statistické údaje 48. slévárenských dnů® jsou velmi příznivé. Do programu byly zařazeny 4 přednášky
v plenární sekci a celkem 52 přednášek
v odborných sekcích. Konference se zúčastnilo 189 zájemců ze 75 firem a řada
studentů VUT Brno. Ve foyer hotelu
vystavovalo celkem 14 vystavovatelů.
Tradiční raut se odehrál v obou restauracích hotelu; byl dostatečně bohatý
a o kulturní zážitek se postaral orchestr
Ivančický dixieland.
Organizaci konference zajišťoval pouze
kolektiv aktivních členů ČSS, jejich přátel
a kolegů, z nichž poděkování patří zejména organizačnímu garantovi Ing. Antonínu Záděrovi, Ph.D., předsedům odborných komisí Ing. Ludvíku Martínkovi,
Ph.D., doc. Ing. Jiřímu Hamplovi, CSc.,
Ing. Aloisi Burianovi, CSc., doc. Ing. Václavu Kafkovi, CSc., Ing. Vladimíru Krutišovi, Ph.D., Ing. Ivu Lánovi, Ph.D., a rovněž všem dalším, kteří přispěli k úspěšnému průběhu 48. slévárenských dnů®.
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti / v y sok é školy informuj í
A . Hanus / N. Špirutová / J. Šenberger / A . Záděra
Další zastávkou prvního dne byla prohlídka Technického muzea v Brně, která
byla zahájena v expozici kovolitectví, kde
si účastníci mohli prohlédnout nejen
technické vybavení kovolitecké dílny, ale
samozřejmě i další exponáty vystavené
nejen v této expozici.
Program prvního dne zájezdu pokračoval
přesunem na místo ubytování do Starého Poddvorova a den byl ukončen příjemným posezením ve vinném sklípku.
Druhý den začal exkurzí do Jihomoravské
armaturky, spol. s r. o., v Hodoníně, kde
jsme byli přivítáni vedením společnosti,
které pomocí multimediálních prezentací představilo historický vývoj firmy
s výhledem budoucího rozvoje společnosti. Pak následovala prohlídka pracovišť jak slévárny, tak dalších přidružených
provozů.
Předposlední zastávka na tomto zájezdě
byla ve firmě Alucast, s. r. o., v Tupesích,
kde se vyrábějí přesné odlitky ze slitin hliníku technologií vytavitelného modelu.
Poslední zastávkou se stal Archeoskanzen Modrá, který se nachází v lokalitě
původního velkomoravského osídlení nedaleko Velehradu v mikroregionu Buchlov. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké
Moravy (9. století). Je tvořen stavbami,
Prohlídka archeoskanzenu Modrá
jejichž do země zahloubené části mají
předlohy ve skutečných archeologických
objektech.
Za zdárným průběhem celé akce stojí
také ochota a vstřícnost představitelů
a průvodců navštívených firem, kterým
bychom tímto chtěli poděkovat. Díky
patří i zástupcům pobočky ČSS, která
byla nápomocna s financováním této
naučné cesty.
394 vysoké školy
informují
Mezinárodní aktivity
studentů katedry
slévárenství VŠB – TU
Ostrava
Ing. Nikol Špirutová
VŠB – TU Ostrava
V březnu 2011 proběhla v rakouském
Leobenu konference 18th International Students’ Day of Metallurgy za
účasti zhruba čtyř set zástupců univerzit
z Rakouska, Německa, Velké Británie,
Chorvatska, Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky. Z Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava
se této konference zúčastnila studentka
magisterského studia Bc. Eliška Adámková s příspěvkem Slévárenská jádra
vyrobená z anorganických solí rozpustných ve vodě a studenti postgraduálního studia Ing. Nikol Špirutová s článkem
Využití laboratorní slévárenské linky
MC15 s vakuovou pecí pro výrobu drobných šperků a Ing. Marek Břuska s tématem Termomechanické vlastnosti vybraných slitin hliníku. Konference studentům umožnila nejen vyměnit si zkušenosti a poznatky v oblasti metalurgie
a navázat nové kontakty mezi univerzitami, ale nabídla i bohatý doprovodný
program ve formě zajímavých exkurzí.
V polské Ustrońi v měsíci červnu výše
uvedení studenti prezentovali své příspěvky na třídenní studentské konferenci VII. Seminarium studenckiego kola
naukowego odlevników Sferoid, které se účastnilo přes devadesát studentů
převážně z polských technických škol.
Zde sklidili úspěch v podobě ocenění za
referát v sekci doktorandů pro Ing. Nikol Špirutovou a další ocenění získala
Bc. Eliška Adámková za svůj příspěvek
v sekci studentů. Příjemná atmosféra
konference poskytla příležitost pro pro-
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
Společná fotografie účastníků
„VII. Seminarium studenckiego
kola naukowego odlevników
Sferoid“ v Polské Ustrońi
jednání možnosti další spolupráce s pracovníky Politechniki Śląske a hlubší spolupráce v oblasti přesného lití s odborníky z Politechniky Częstochowska.
Do třetice v závěru akademického roku
studenti doktorského studia Ing. Nikol
Špirutová, Ing. Marek Břuska a Ing. Hai
Nguyen navštívili Brno a zúčastnili se
konference 8 th International PhD
Foundry Conference. Zde představili
své průběžné výsledky výzkumu s příspěvky: Ing. Nikol Špirutová – Degradace montmorillonitického jílu vlivem interakce s jádrovými pojivy, Ing. Marek
Břuska – Vliv opakovaného použití slitin
RR.350 na mechanické vlastnosti a Ing.
Hai Nguyen – Technologický náhled na
zpracování ADI litin legovaných mědí;
své výsledky zde konfrontovali a získali
nové podněty pro další práci.
Zapojení odboru
slévárenství do
projektu NETME
d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r,
CSc.
Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
NETME je výzkumné vývojové centrum
založené na Fakultě strojního inženýrství
VUT v Brně. Cílem centra je rozvinout spolupráci s aplikační sférou a umožnit pří-
J . Š e n b e r g e r / A . Z á d ě r a / V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 9. s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u
slévárenské
konference
Výtahy z přednášek
na 69. světovém
slévárenském
kongresu 16.–20. 10.
2010, Hangzhou,
Čína
6. část
A pilot study on optimal venting volume and air flow distribution of the
special hood for controlling the dust
from flask shaker
Pilotní studie optimální kapacity větrání
a rozložení toku vzduchu ve speciálním
odlučovači prachu pro řízení prašnosti
u zařízení na vytloukání forem
Gaoju, S. – Lei, Y. – Henggen, S.
předn. č. 119, s. 745–748, 9 obr., 1 tab.,
lit. 9
Z výsledků studie lze vyvodit, že optimální kapacita odtahu je výsledkem komplexního zvážení počtu otvorů a jejich
umístění na zařízení pro vytloukání forem. Dobré rozvržení může přispět k lepšímu řízení rychlosti ve zdroji prachu, který pak neuniká mimo odlučovač a přináší další výhody. Použití numerické simulace (CFD – Computational Fluid Dynamic) se při řízení prašnosti ukázalo jako
užitečný nástroj.
Development of high-precision automatic pouring machine based on
process analysis supported by control engineering
Vývoj automatického licího stroje s vysokou přesností dávkování na základě
procesní analýzy s podporou technologie řízení
Toda, T. aj.
předn. č. 120, s. 749–753, 11 obr., 11
rovnic, lit. 7
Při vývoji automatického licího stroje
s vysokou rychlostí odlévání a přesným
dávkováním se použil rozšířený Kálmanův filtr. Popsány podmínky a průběh
zkoušek s vodou a s taveninou. Vyhodnoceny výsledky.
Development of intelligent induction furnace and estimation of furnace intelligence quotient: A study
Vývoj inteligentní indukční pece a stanovení kvocientu její inteligence: studie
Murallbar, M.
předn. č. 121, s. 754–761, 3 tab., rovnice v textu, lit. 10, 1 dodatek
Byly identifikovány znaky inteligence
indukčních pecí a byl vypracován způsob jejich měření. Ke zkouškám byly použity tři pece s různým stupněm inteligence a byl vypočítán jejich inteligenční
kvocient. Vypracovanou metodu lze použít i pro jiná průmyslová zařízení.
High power thermal plasma heating
(HPTP) in automatic casting units:
Tomorrow’s technology applied to
today’s casting
Vysoce výkonný plazmový ohřev (HPTP)
v automatických licích zařízeních: technologie budoucnosti aplikovaná na dnešní výrobu odlitků
Cobos, L. aj.
předn. č. 122, s. 762–768, 14 obr.
Pojednáno o možnostech využití plazmy
na ohřev kovu v automatických licích
strojích a o jeho výhodách. Vývojem se
zabývala firma INASMET-Tecnalia. Popis
vývojových prací, včetně provozních
zkoušek, a shrnutí výsledků.
Sloshing control of molten metal
during transfer and tilt motion of
ladle by automatic pouring robot
Řízení stříkání taveniny při přepravě
v pánvi, při jejím sklápění a automatickém lití robotem
Shibuya, R. – Noda, Y. – Terashima, K.
předn. č. 123, s. 769–774, 13 obr., 3 tab.,
7 rovnic, lit. 8
Při rychlém pohybu pánve podél odlévaných forem dochází k nekontrolovanému
pohybu hladiny kovu a tím k nepřesnosti lití. Byl vypracován systém řízení
a potlačení tohoto nekontrolovaného
pohybu předběžným řízením drážkovým
filtrem, který bere v úvahu tvar pánve
a přirozenou frekvenci pohybu taveniny.
Popsán princip systému, který byl úspěšně ověřen zkouškami.
The increasing importance of ladle
lining technology in the modern
ferrous foundry
Rostoucí význam technologie vystýlky
pánve v moderní slévárně slitin železa
Chind, N.
předn. č. 124, s. 775–776, 4 obr., 1 tab.
Pojednáno o vlivu různých materiálů
použitých na vystýlku pánve na ochlazování taveniny při přelévání z pece do
pánve a teplotní ztráty při lití. Uvedeny
zkoušené žárovzdorniny (produkty firmy FOSECO zn. KALTEK), shrnuty výsledky zkoušek.
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 395
v y sok
vzdé ěškoly
l á v á n informuj
í / sl é v á rensk
í / sl éévákonference
rensk é konference
stup soukromým subjektům k nejnovějším výsledkům výzkumu na smluvní bázi.
Spolupráce není omezena jen na ČR, ale
očekává se i spolupráce se zahraničím.
Odbor slévárenství buduje ve školní slévárně pracoviště, které se bude zabývat
zvýšením jakosti odlitků a vadami, které
se při výrobě odlitků vyskytují. Výzkum
naváže na dosud získané znalosti o vlivu reoxidace na vznik vad u odlitků ze
slitin železa, na řízení morfologie grafitu
v litinách, tzn. dosažení požadovaných
vlastností litiny s kuličkovým a vermikulárním grafitem. Mimo výzkumnou činnost se plánuje i servisní činnost zaměřená na pomoc při řešení výrobních problémů ve slévárnách. Pracoviště ve školní slévárně bude provozovat i modelárnu
a spolupracujícím podnikům může nabídnout návrh technologie pro nový sortiment odlitků počínaje simulací tuhnutí
a pnutí v odliku, návrhem technologie,
výroby tekutého kovu a slévárenské technologie včetně výroby vzorkových odlitků.
Lze rovněž objednat výrobu jednotlivých
odlitků ze speciálních slitin, které jsou
potřebné pro kompletaci zakázky. Rovněž lze objednat výrobu modelů.
V poslední době bylo ve slévárenství dosaženo významného pokroku v oblasti výroby forem. Zavedení výroby forem z organických samotuhnoucích směsí znamená významné zvýšení jakosti odlitků
i produktivity práce zejména při výrobě
legovaných materiálů. Předpokládá se
podobný vývoj v oblasti výroby tekutého kovu zavedením vakuové metalurgie
i při výrobě odlitků běžné hmotnosti.
Vakuová metalurgie přináší kvalitativní
posun v jakosti zejména ocelových odlitků z legovaných ocelí. Pro výzkumné
pracoviště ve školní slévárně VUT se plánuje instalace vakuové indukční pece.
K dispozici je v současné době technika
na dlouhodobé měření teploty používaná zejména pro proměření teplotního
pole odlitku a formy. Proměření teplotních polí se používá pro upřesnění výpočtů
tuhnutí na simulačních programech i pro
kontrolu tuhnutí odlitků. Odbor vyvinul
unikátní technologii dlouhodobého měření aktivity kyslíku, který se uplatní při
sledování vad vzniklých reoxidací kovu
a při výzkumu modifikace litin s vermikulárním a kuličkovým grafitem.
Pracovníci VUT mohou rovněž nabídnout
školení zaměstnanců i v jednotlivých slévárnách zaměřené na zvýšení jakosti
výroby v podmínkách jejich slévárny.
Podobně lze objednat i analýzu nákladů
na výrobu odlitků, a tím získat pohled
„cizíma očima“ s cílem snížení nákladů
na výrobu včetně doporučení do budoucnosti na změnu technologie.
V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 9. s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u / J . R o u č k a
sl é v á rensk é konference / recenze
Casting of microstructured ashark
skin surfaces and possible applications on aluminum casting parts
Odlévání povrchů se strukturou žraločí
kůže a jejich možné využití u hliníkových
odlitků
Ivanov, T. – Bührig-Polaczek, A. – Vroomen, U.
předn. č. 125, s. 777–780, 5 obr., 1 tab.,
lit. 7
Informace o výzkumném projektu zaměřeném na vyhodnocení vhodnosti
postupu přesného lití pro výrobu funkčních členitých povrchů ze slitin hliníku
a na vývoj takového postupu přesného lití, aby bylo možné vyrobit součásti
s tímto povrchem. Pojednáno o současném stavu mikrolití, zkouškách přesnosti formování, aby se umožnilo odlití
členitých povrchů v mikroměřítku, a popsán proces odlévání zkušebního odlitku (sací potrubí s vnitřním členitým povrchem); (viz China Foundry, 2011, č. 1,
s. 62).
Investigation of laser surface melting
process for Al-25Si alloy
Studie procesu povrchového tavení u slitiny Al-25Si
Zhongwei, Ch. – Ylmin, L. – Rui, Y.
předn. č. 126, s. 781–785, 4 obr., 2 tab.,
4 rovnice, lit. 31
Cílem studie bylo najít účinnější způsoby
zlepšení vlastností povrchu odlitků ze slitiny Al-25Si a poskytnout odpovídající
teoretické podklady. Zkoumaná slitina
byla modifikována PVZ a při studii byly
použity různé rychlosti snímání. Pozornost byla věnována hlavně mikrostruktuře, primární fázi Si, bublinám a změnám po povrchovém tvrzení laserem.
Study of laser Nd-YAG post surface
treatment of investment casting
ASTM F-75 cobalt base alloy
Studie úpravy povrchu laserem Nd:YAG
přesného odlitku z kobaltové superslitiny ASTM F-75
předn. č. 127, s. 786–790, 7 obr., 2 tab.,
lit. 13
Studie se zaměřila na vlastnosti mikrostruktury, opotřebitelnost a bioaktivitu
přesných odlitků implantátů před a po
použití úpravy povrchu laserem Nd:YAG.
Jak vyplývá z výsledků popsaných zkoušek, bylo zpracování z hlediska požadavků na použití implantátů velmi příznivé.
Lean operations in a foundry through
a manufacturing oriented ERP software
Provoz ve slévárně na základě metody
„lean“ využívající software podnikového
informačního systému zaměřeného na
výrobu
396 Singh, V. – Mani, V. G. S. – Kollanus, J.
předn. č. 128, s. 791–797, 10 obr., lit. 10
Pro podporu a usnadnění metod řízení
„lean“ ve slévárně lze využít podnikový informační systém (ERP). Uvedeny
hlavní vlastnosti takového informačního
podnikového systému, které mimo jiné
zahrnují kompatibilitu koncepcí „lean“
a ERP, konkrétní příklad použití na snížení zmetkovitosti nebo nadprodukce
apod.
New CAE services based on cloud
computing concept over Internet
Nové služby pro konstrukci odlitků s podporou počítače založené na koncepci
„cloud computing“ poskytované na internetu
Cho, S. H. – Choi, J. K.
předn. č. 129, s. 798–801, 4 obr., lit. 5
Informace o novém servisním systému
pro konstrukci odlitků s podporou počítače (CAE) nazvaném ISC (Internet Simulation Center), který je přístupný odkudkoliv a nabízí neomezený přístup k technologiím CAE na vysoké úrovni. Systém
vyvinulo jihokorejské Cyber Design Center.
recenze
Věra Souchopová,
Karel Stránský:
Tajemství dávného
železa II
K počátkům přímé
výroby železa z rud
doc. Ing. Jaromír Roučka,
CSc.
Tomu, kdo zná autory PhDr. Souchopovou, CSc., a prof. Ing. Stránského, DrSc.,
bylo již při vydání 1. dílu „Tajemství dávného železa“ jasné, že toulky historií
výroby železa v našich zemích budou pokračovat další publikací. Ta na sebe nenechala dlouho čekat a byla vydána nákladem Technického muzea v Brně v roce
2011. Útlá kniha vznikla v rámci řešení
interdisciplinárního projektu Grantové
agentury ČR spoluprací Technického
muzea v Brně s Fakultou strojního inženýrství VUT. Autoři navazují na his-
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
torii dějin výroby železa, podrobněji přibližují vývoj hutnictví v českých zemích
od doby římské a zcela logicky věnují velkou pozornost nálezům hutnické výroby
v oblasti Moravského krasu. Podrobně
zmiňují rovněž funkci železa jako směnné komodity, díky níž se rozšiřovaly i znalosti metalurgie po celé Evropě. Na několika místech uvádějí i vazbu zdejšího
hutnictví na polskou oblast Hor svatého
kříže, která nebývá často zmiňována. Pro
pravověrné metalurgy jsou v publikaci
uvedeny pasáže, v nichž se analyzuje
struktura a mechanické vlastnosti litin
vyráběných v těchto obdobích. Lze předpokládat, že tato fakta samotní výrobci
tehdy ani netušili.
Současníky, kteří jsou fandové oboru,
jistě potěší zejména závěrečná, 5. kapitola, která sumarizuje prospektorské
aktivity a rekonstrukce taveb od šedesátých let minulého století do současnosti.
Realizace historických taveb se již stala
nejen badatelskou činností, ale skoro
folklórem, provozovaným téměř pravidelně v tradičních hutních oblastech
Moravského krasu v blízkosti Býčí skály
u Adamova, ale i v areálu VUT v Brně,
a to za velké účasti zaměstnanců, studentů a dalších příznivců historie metalurgie. Díky patří všem, kteří historii
oprašují a připomínají, že v českých zemích má hutnictví starou tradici.
Souchopová, V. – Stránský, K.: Tajemství dávného železa II. K počátkům
přímé výroby železa z rud. Brno : Technické muzeum v Brně, 2011. 116 s. ISBN
978-80-86413-83-9.
u m ě l e c k á l i t i n a / T. El b e l
umělecká
litina
slévárenství
a poezie
PŘESAZENÍ
Odlitek mění
Forma posune se
Proč to neví se
Tygr You
Nemocné odlitky
Pozdní dynastie Shang
(13.–11. století před n. l.)
bronz
výška: 35,7 cm
Uloženo v muzeu Sen-oku Hakuko Kan
p r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
STRUSKOVITOST
Nečistoty plavou
všude v tavenině
Tavič na vině
Když se někdo celoživotně a do hloubky zabývá studiem vad odlitků a přitom
má vztah ke krásné literatuře, pak je jen
krok k tomu, aby o vadách odlitků složil
báseň – a proč ne třeba podle vzoru starých japonských veršů HAIKU*. Poslední
dvě haiku jsou autorovým krédem…
NEMOCNÉ ODLITKY
Smutný velice
Píši o vadách odlitků
Básničky haiku
BUBLINY
Plynů ve formě
I v kovu, hojnost bývá
Zlý dopad mívá
You je bronzové ceremoniální náčiní na
tulipánové víno, které se používalo jako
obětina. Tygr You představuje divokého
tygra sedícího na zemi. Tlama tygra je
hrozivě otevřená. Pod tlamou je podivný
muž, jehož tvář vypadá velmi pokojně.
Na obou rukou a nohou má čtyři prsty.
Jak tygr, tak muž mají celé tělo ozdobeno řadou zobrazení draka, hada, podobami velkých nebezpečných zvířat, vysoké zvěře a bouřkových mraků. Zobrazení budí dojem síly a krutosti. Existují
jen dvě podobné nádoby – druhá je uložena v pařížském muzeu Cernuschi. Pokud jde o význam tygra You, existuje
v současnosti několik různých vysvětlení.
Nádoba byla odlita do bloku forem, které se kombinovaly. Složitý tvar, náročnost a jemné dekorace, jemné a dobře
tvarované dělicí čáry svědčí o tom, že
tygr You je skutečně dílem vytvořeným
špičkovou technologií odlévání bronzu
z pozdní dynastie Shang.
TRHLINA
Tuhý odpor formy
Smršťovaní brzděné
Stěny zlomené
ZAVALENINY
Proud kovu slabý
Ve formě se chladí
Odlitkům vadí
STAŽENINY
Úbytek taveniny
Odlitek znehodnotí
Velké dutiny
ZÁLUP
Forma se teplem
Odloupne a písek padá
Hle další vada
ZÁKALKA
Místo šedé tam
struktura je bílá
karbidů síla
DIAGNÓZA VAD
Výzkum plný záhad
Výsledek nelze hádat
Je to můj osud
MY DESTINY
Defect diagnostic
Is my life destiny
and research topic
Tomáš Elbel
Ostrava 2010
Poezie Haiku
䀽‫ׇ‬হ
Poezie haiku
V
horách se dívám na hory
za
deště
poslouchám
déšť
* Haiku
je nejznámější
formou
japonské
jaro
zimatvořený trojpoezieléto
– jdepodzim
o lyrický útvar
verším sni
počty
5–7–5. Forma haivčera
byloslabik
dobře
ku vychází ze starší tradice řazených
abásní,
zítrakteré
bude
taky.
podléhaly řadě přísných pravidel. Vznikaly rozsáhlé básně někdy

dosahující délky až 10 000 slok. S postupující gramotností japonské populace
v 16. století se odlehčená varianta řazené básně (haiku) stala oblíbeným druhem společenské zábavy. Od 17. století
vznikaly sborníky a pořádaly se soutěže
v haiku. S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 397
um ě leck á litina / sl é v á renstv í a poezie
ZADROBENINY
Ty časté vady
Několik století jsou
Slevačům hrozbou
ZAPEČENINA
Kov mezi písek
Zateče a ztuhne
Cídič s tím nehne
J . Š e n b e r g e r / J . R o u č k a / I . Va s ko v á
blahopřejeme
K osmdesátinám
Ing. Jana Rouse, CSc.
d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r,
CSc.
Přes stálé pracovní vytížení si jubilant
vždy našel čas pro svoji rodinu, která mu
byla pevným zázemím.
Za celou slévárenskou obec přeji oslavenci do dalších let dobré zdraví duševní i tělesné, hodně chuti do života
a tolik potřebné štěstí v životě osobním
i profesním.
Pekné výročie
doc. Ing. Zory
Gedeonovej, CSc.
doc. Ing. Iveta Vasková,
Ph.D.
Prof. Karlu Rusínovi
blahopřejeme
k 75. narozeninám
doc. Ing. Jaromír Roučka,
CSc.
blahop ř ejeme
Ak práca nie je pretkaná láskou,
je zbytočná... (Matka Tereza)
Jan Rous se narodil 27. 1. 1932. Po absolvování gymnázia a ukončení studia na
VŠB v Ostravě (katedra prof. Přibyla) nastoupil v roce 1955 do n. p. Metaz v Týnci nad Sázavou. V roce 1959 přešel na
pozici vedoucího technologické přípravy
výroby do n. p. Slatina. Zde vyvinul novou technologii nálitkování odlitků armatur, tzv. „posunuté nálitky“, a věnoval
se mimo jiné modelování plnění odlitků
na průhledných modelech. Výsledky své
vědecko-výzkumné práce shrnul v kandidátské práci, kterou obhájil v roce
1965. V roce 1968 byl vyslán jako slévárenský odborník do Indie. Po návratu
realizoval v tehdejší Sigmě Slatina výrobu
ocelových odlitků do skořepinových forem a výrobu přesně litých odlitků do
keramických forem (metoda Shaw). Jako
jeden z prvních začal používat pro výrobu náročných odlitků z legovaných
ocelí organické ST směsi. Jeho zásluhou
byla slévárenská technologie slévárny
Sigmy Slatina hodnocena v 70. letech
velmi příznivě. V 80. letech se zaměřil
na objasnění příčin slévárenských vad
a věnoval se zejména výzkumu podmínek vzniku bublin a zadrobenin. V roce
1990 byl Ing. Jan Rous, CSc., jmenován
ředitelem slévárenského závodu Sigmy
Slatina. Publikační činnost jubilanta je
známa zejména z časopisu Slévárenství; je autorem více než 100 původních
odborných a vědeckých prací. Aktivně
se zúčastnil tří SSK a je spoluautorem
knihy Vady ocelových odlitků ze slitin
železa.
398 Pokud budeme lidský věk dělit do kvartálů, dožívá se prof. Ing. Karel Rusín,
DrSc., dne 19. 1. 2012 ve svých 75 letech
velmi významného výročí, a to začátku
dalšího čtvrtstoletí života (blíže o životní dráze jubilanta viz Slévárenství
č. 12/2006, s. 496). To je v současnosti
mezi vysokoškolskými pedagogy na
technických vysokých školách přibližně hranice, kdy mohou začít uvažovat
o odchodu na penzi. Prof. Rusín, v současnosti v pozici čestné funkce emeritního profesora VUT Brno, již také nedávno vyměnil každodenní pedagogické
a vědecké angažmá na katedře slévárenství VUT v Brně za poněkud volnější
vztah. Školní škamny však bývají pro
správného kantora drogou, z níž se jen
těžko „léčí“, a tak i on často přichází,
aby nejen dohlédl, jak si na katedře vedeme, co zkoumáme a jaké máme studenty, ale také aby využil svých rozsáhlých zkušeností a pomohl radou při
vedení několika doktorandů v závěru jejich doktorského studia.
Milý Karle, přejeme Ti dobré zdraví, zajímavé koníčky a optimistický pohled na svět.
A díky za Tvou stálou pomoc nám všem.
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
Naozaj je to tak. Pristupovať s láskou nielen k práci, ktorú vykonávate, nielen
k odbornosti, ktorú neustále zdokonaľujete, ale aj k tým, ktorých pri svojej práci stretávate, je veľkým darom. Darom,
ktorý nedostane do vienka každý. Darom, ktorý majú nie iba veľkí odborníci,
ale zároveň aj veľkí ľudia, priatelia, kolegovia. Nie je ich veľa. A presne takéto
slová a tento citát sa spája s človekom,
ktorý takýto dar má a patrí medzi nich.
Dňa 17. 12. 2011 oslávi svoje 75. narodeniny doc. Ing. Zora Gedeonová, CSc.
Patrí medzi tých vysokoškolských učiteľov, ktorí si zlievarenstvo obľúbili nielen
pre jeho jedinečnosť, ale hlavne pre jeho
náročnosť a zložitosť, a ktorí sa celý svoj
život usilovali o jeho rozvoj.
Svoje široké odborné vedomosti uplatnila nielen vo výučbe študentov, ale aj
vo svojej vedecko-výskumnej práci a v bohatej publikačnej činnosti. Pre študentov
napísala mnoho učebných textov; jej posledná kniha Metalurgia liatin je vyhľadávaná nielen študentmi, ale aj odborníkmi z praxe. Ako pedagóg vychovala
mnoho študentov na všetkých úrovniach
štúdia. Do svojich prednášok vždy vkladala najnovšie poznatky z danej oblasti
a kúsok seba. Viedla výskumné a realizačné tímy v oblasti zlievarenstva a ako
uznávaný odborník spolupracovala pri
riešení problémov v mnohých podnikoch
doma i v zahraničí. Bola predsedníčkou
metalurgickej komisie pri Slovenskej zlievarenskej spoločnosti, členkou medzinárodnej komisie WFO, taktiež komisií pre
I . Va s ko v á / J . Če c h
LLG a LKG a členkou redakčnej rady časopisu Slévárenství. Za svoje pracovné
nasadenie bola mnohokrát odmenená;
za mnohé uvádzam Medailu akademika
Františka Píška od ČSS, zlatú a striebornú medailu rektora TU v Košiciach atd.
Za všetkých spolupracovníkov z Katedry
metalurgie železa a zlievarenstva Hutníckej fakulty Technickej univerzity v Košiciach, rovnako aj za celé zlievarenské
spoločenstvo prajem docentke Zore Gedeonovej veľa pevného zdravia, radosť
z pobytu v prírode, ktorú má tak rada,
krásne zážitky zo symfonických koncertov, pohodu v súkromí a energiu do
ďalších rokov. A osobne, Zorka, ešte veľa
našich spoločných chvíľ, ktoré si veľmi
vážim, lebo sú darom a obohatením...
Prof. Ing. Ladislav
Zemčík, CSc.
pětašedesátníkem
pr of. I ng. J ar oslav Č e c h , C S c .
Prof. Zemčík se dožívá v lednu 2012 životního jubilea 65 let. Po absolvování SPŠ
slévárenské v Brně pokračoval oslavenec
na Fakultě strojní VUT v Brně, kterou
ukončil roce 1971. Do roku 1978 pracoval
jako metalurg vakuových pecí ve slévárně
přesného lití PBS (Velká Bíteš) a od roku
1978 je zaměstnán na odboru slévárenství (původně katedra slévárenství) Ústavu strojírenské technologie VUT FSI Brno
postupně jako vědecko-výzkumný pra-
covník, odborný asistent, docent a od
1. 5. 2010 jako profesor. V roce 1986
obhájil kandidátskou dizertační práci a v
roce 1990 byl jmenován docentem v oboru Strojírenská technologie. Roku 2003
se habilitoval v oboru Metalurgická technologie na VŠB – TU Ostrava a k 1. 5. 2010
byl jmenován profesorem oboru Strojírenská technologie. Hlavními aktivitami
v oblasti vědy a výzkumu je fyzikálněchemické modelování metalurgických
procesů a vakuová metalurgie speciálních
slitin na odlitky (korozivzdorných a žárupevných slitin niklu a žárupevných, biokompatibilních, případně nástrojových
slitin kobaltu atd.). Na tyto vědeckovýzkumné aktivity získal v pozici řešitele
či spoluřešitele 9 grantových projektů
z Grantové agentury ČR, 1 projekt výzkumu a vývoje MPO ČR a 2 projekty mezinárodní spolupráce s Polskem v rámci
programu Kontakt. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných publikací, oponovaných vědecko-výzkumných zpráv,
patentů, autorských osvědčení a vysokoškolských skript. Je členem Vědecké společnosti pro nauku o kovech a ČSS.
Do dalších let mu přejeme hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a aby mu nadále
vydržel jeho smysl pro humor a chutnal
pěnivý mok.
slévárenská ročenka® 2011
(obsahově navazuje na ročenku 2010 a 2008)
OBSAH
Česká slévárenská společnost
Světová slévárenská organizace (WFO)
Svaz sléváren České republiky
Sdružení přesného lití – CICA
Normy ve slévárenství – Zkoušení odlitků
Žluté stránky
Cena publikace (ČR): 300 Kč /ks (+ DPH)
Objednávky: Česká slévárenská společnost
Mgr. František Urbánek, p. s. 134, Divadelní 6, 657 34 Brno, [email protected]
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 399
blahop ř ejeme
• ČSN EN 1369 Slévárenství – Zkoušení odlitků magnetickou práškovou metodou
• ČSN EN 1370 Slévárenství – Hodnocení drsnosti povrchu vizuál-ně pomocí srovnávacích etalonů
• ČSN EN 1371-1 Slévárenství – Kontrola kapilární metodou – Část 1: Odlitky odlévané do pískových forem, do trvalých forem gravitačně a pod nízkým tlakem
• ČSN EN 1371-2 Slévárenství – Kontrola kapilárními metodami – Část 2: Přesně lité odlitky
• ČSN EN 12454 Slévárenství – Vizuální kontrola povrchových vad – Ocelové odlitky odlévané do pískových forem
• ČSN EN 12680 -1 Slévárenství – Zkoušení ultrazvukem – Část 1: Ocelové odlitky pro všeobecné použití
• ČSN EN 12680 -2 Slévárenství – Zkoušení ultrazvukem – Část 2: Ocelové odlitky pro vysoce namáhané součásti
• ČSN EN 12680-3 Slévárenství – Zkoušení ultrazvukem – Část 3: Odlitky z litiny s kuličkovým grafitem
• ČSN EN 12681 Slévárenství – Radiografické zkoušení
J. Hučka
z historie
gelův systém. Mirošovské kamenné uhlí se začalo těžit v roce
1857, ale ve větším rozsahu až od roku 1868, kdy se vytvořilo
Mirošovské těžířstvo. Toto uhlí bylo velmi čisté a spékavé, proto dobře způsobilé ke koksování. Také koks byl velmi jakostní,
obsahoval 10–12 % popela a vedle stopových množství fosforu 1,2–1,4 % síry. Po dokončení koksovny bylo dohodnuto
desetileté dodávání koksu hraběti Maxi Egonu Fürstenbergovi, který začal budovat Karlo-Emilovu huť v Králově Dvoře
(pozdější Králodvorské železárny).
Koksovna s roční výrobou asi 20 tis. tun koksu zaměstnávala
Ing. Jan Hučka
70 dělníků a byla majetkem G. Ringela do roku 1884, pak ji
F o t o g r a f i e v i z [5] a [13]
získalo Mirošovské těžířstvo. Koncem 90. let se však zásoby
koksovatelného uhlí vyčerpaly, což vedlo k omezení až zastavení koksovny v roce 1903. Celková výroba koksovny od roku
Rokycany, bývalé královské město, které v loňském roce osla1870 do 1903 byla cca 650 tis. tun koksu [2], [3], [4], [5].
vilo 900 let své existence, se během posledních staletí stalo
V letech 1871–1872 vystavěl G. Ringel v sousedství koksovny
městem s velmi rozsáhlou průmyslovou výrobou, zejména
vysokopecní závod pro tehdy existující Krušnohorskou želekovoprůmyslem. Bylo také po více než 400 let městem, které
zářskou a ocelářskou společnost z Chomutova (Erzgebirgische
mělo své vlastní železárny, což je jedinečnou zvláštností. VyEisen- und Stahlwerkgesellschaft) s koksovou vysokou pecí.
vrcholením rozvoje průmyslu byla druhá polovina 19. a hlavně
Pro stavbu vysoké pece získal dříve bohaté zkušenosti při svém
20. století, během něhož došlo k jeho největšímu rozmachu [1].
dlouholetém působení ve Vestfálsku a v Belgii. Pod jeho veV druhé polovině 19. století docházelo postupným vyčerpáním
dením byla postavena pec skotského typu se vším příslušenzásob dříví k velkému úpadku dřevouhelných vysokých pecí a
stvím, ale bez slévárny, tedy pouze k výrobě slévárenského suzačaly se stavět pece koksové. V Rokycanech na Pražském
rového železa pro jiné slévárny, na prodej. Jednalo se o velkou
předměstí na začátku dnešní Zeyerovy ulice, v blízkosti nápec s objemem 162 m3 (pro srovnání dřevouhelné pece v blízdraží, postavil pozdější hutní ředitel a císařský rada Ing. Guské Klabavě měly objem pouze asi 40 m3).
tav Ringel (1840–1920), (obr. 1) v letech 1869–1870 pod svým
Sotva bylo zařízení dokončeno, když se v roce 1873 následkem
jménem koksovnu (obr. 2). Ta měla zpracovávat uhlí z nedavšeobecného hospodářského rozvratu a úpadku Krušnohorská
leké mirošovské pánve na vysokopecní koks, kterým by se daly
společnost zhroutila a vysoká pec nemohla být uvedena do
zhutnit velké zásoby železné rudy v okolí. V době vzniku měla
provozu. V tehdejších krizových poměrech se nikdo nechtěl
právě tato koksovna tvořit energetickou základnu železářskéodvážit tento podnik převzít, neboť zdejší rudy u Ejpovic a Klaho komplexu, velkoryse rozestavěného B. H. Strousbergem,
bavy nebyly samy způsobilé k tavení koksem.
ale také dodávat koks do dalších železáren.
Když pak v roce 1883 Karlo-Emilova huť musela přejít k poPodle Ringelova návrhu bylo postaveno 50 komor koksovacích
užívání zahraničního koksu, tak Společnost pro zpracování
pecí, které byly v Rakousko-Uhersku patentovány jako Rinkoksu G. Ringel a spol. dala podnět
k převzetí 10 let nepoužívané vysoké
pece do nájemního poměru. Vycházela
z úvahy, že by se mohlo s využitím vlastního koksu a použitím výrobního hnědele z bavorského Ambergu společně
s domácími krevely výhodně tavit. Dosažené výsledky zkoušek byly tak příznivé, že firma Friedrich Schoeller a spol.
z Vídně, v nájemné společnosti zúčastněná, závod roku 1884 koupila a vysokou pec dále provozovala. Od té doby
získala huť také své jméno Bedřichova
(Friedrichshütte, obr. 3 a 4).
Vysoká pec měla celkovou výšku 16,2 m
Obr. 2. Pohled na koksovnu (1872–1902)
Obr. 1. Ing. Gustav Ringel
a průměr v rozporu 4,82 m (obr. 5). Byla
(1840–1920)
z historie
Bedřichova huť a koksovna
v Rokycanech
Obr. 3. Celkový pohled na Bedřichovu huť (barevný obraz 1902)
400 S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
Obr. 4. Bedřichova huť, uprostřed vysoká pec, vpravo násypná
věž (1901)
J. Hučka
z 80 %, což v celém Rakousku představovalo 10 %. Za zásluhy o povznesení výroby se firmě F. Schoeller dostalo
několika významných vyznamenání,
a to v Antverpách 1885 stříbrná medaile, v Barceloně 1888 medaile se zlatou korunkou a diplom řediteli G. Ringelovi, v Rokycanech 1888 čestný diplom
a zlatá medaile, G. Ringelovi stříbrná
medaile [2], [7], [8], [9].
Obr. 7. Odpichový žlab a licí pole housek
Pro zajištění výroby surového železa
(1888)
musela být část koksu dovážena z Mantavské a Litické koksovny, zbytek z Vestfálska a Slezska. Také téměř 70 % rudy
přicházelo ze značné vzdálenosti, což mělo vliv na dopravní
náklady. Od roku 1900 se začala projevovat konkurence jiných železáren zařízených na velkovýrobu, zejména v Králově
Obr. 5. Detail vysoké pece s násypnou
Dvoře a Kladně (které patřily České montánní společnosti),
věží (1888)
vlivem čehož klesala cena slévárenského surového železa. Pozice Bedřichovy hutě tím byla značně ohrožena, až v ní byla
výroba v roce 1902 trvale zastavena.
vystavěna ze skotských kamenů (Garnkirk), podstava a spoBedřichova huť v letech 1883–1902 vytavila celkem téměř 234
dek pece byly volné, šachta měla plechový plášť. Dmychání
tis. tun surového železa. K tomu bylo nutno použít přes 461
vzduchu v množství 180–200 m3/min. zajišťovalo parní dvoutis. tun železné rudy, 332 tis. tun koksu, 181 tis. tun vápence
válcové dmychadlo systému Wolf o výkonu 150 k (110 kW).
a 37 tis. tun topného uhlí. Nejvyšší výrobnosti bylo dosaženo
Vzduch byl ohříván ve 4 skotských ohřívačích na min. 380 °C.
v roce 1888, a to cca 16 tis. tun surového železa. Během celé
Přívod vzduchu do pece byl proveden pomocí šesti vodou chlavýroby se prokázala výhodnost konstrukce vysoké pece. Přes
zených dmyšen (obr. 6). Odpichový otvor nebyl chlazen – strusúspěšnou činnost danou objemem výroby, úrovní zařízení
ka byla vypouštěna Lürmanovou formou [2], [6], obr. 7 a 8.
i vedení celého závodu, se Bedřichova huť neudržela ve vý-
Obr. 6. Spodek vysoké pece s větrovodem a dmyšnami (1888)
Obr. 8. Struskový žlab a bedny na strusku (1888)
Obr. 9. Pracovníci Bedřichovy hutě, uprostřed sedící G. Ringel
(1888)
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 401
z historie
K tavení se osvědčila směs 60–70 % hnědelů amberských
nebo štýrských a 30–40 % zdejších silurských krevelů, hlavně z Klabavy a Eipovic. Do vsázky se ještě přidával pražený
živec, svářkové strusky a železné třísky. Vápenec se dovážel
z Berouna, koks dodávala sousední koksovna.
Denně se vytavilo cca 35 tun surového železa, tj. 0,21 t/m3
objemu pece, což byl uspokojivý výsledek. Vyrobené tmavošedé hrubozrnné surové železo mělo výbornou jakost a bylo
vhodné zejména k přetavení v kuplovnách na šedou litinu pro
strojní odlitky i na uměleckou litinu. Bylo kladeno na úroveň
skotského surového železa Coltness, které tím z převážné části nahrazovalo. Těšilo se nejlepšímu odbytu a bylo z největší
části spotřebováno v Čechách, zejména v nejbližších slévárnách.
Bedřichova huť se 124 dělníky (obr. 9) se podílela na roční
výrobě šedého slévárenského surového železa v Čechách až
robě ani 20 let a práce v ní musela být z finančních důvodů
zastavena. Huť měla s koksovnou společného původce a dosáhla nejlepších výsledků, jakých při daných poměrech bylo
možno vůbec docílit.
Zastavení provozu hutě i koksovny přineslo zdejšímu kraji škody, neboť již pohyb 1,5 mil. tun materiálu značně zaměstnávalo dráhy a během provozního období se zaplacené mzdy
a platy vyšplhaly na 3,5 mil. rakouských korun, které se ponejvíce spotřebovaly přímo v okolí. Hodnota vyráběných produktů a příslušných surovin byla vyčíslena částkou 35 mil. korun. Tak skončila krátká historie Bedřichovy hutě, z níž dodnes
zbyla jen šedobílá strusková halda [2], [5], [8], [9].
Opuštěnou huť koupil roku 1902 Max Hopfengärtner, majitel
Zbirožských železáren, aby mohl rozšířit výrobu. V místě hutě
postavil válcovnu a strojírenskou dílnu k výrobě dřevoobráběcích strojů. Tato výroba trvala do roku 1930, od té doby slouží část budov jako sklady [10].
Pozemek po koksovně koupilo město Rokycany v roce 1905
ke stavbě městské válcovny. Výroba tam byla zastavena za
druhé světové války v roce 1942. V roce 1944 koupily válcovnu Škodovy závody v Plzni, které ji chtěly využít pro továrnu na výrobu ozubených kol, přestavba však nebyla uskutečněna. Objekty jsou dosud využívány opět jen jako sklady
[11], [12].
z historie
L i t e ra t u ra a p ra m e ny
[1] Hučka, J.: Rokycany, významné středisko kovoprůmyslu. VI. konference Tradice a současnost železářské výroby,
Rokycany 2010. In: Sborník Muzea Dr. B. Horáka Rokycany 2010, Suppl. Historie 13, s. 71–83.
[2] Ringel, G.: Friedrichshütte Rokycan. Rokycany, 1907.
[3] Srb, A.: Královské svobodné město Rokycany. Praha,
1896, s. 79–82.
[4] ŠeBelíK, V.: Vývoj koksárenství na území ČSSR od počátků do roku 1975. Praha : TEVUH, 1979, s. 24–25.
[5] Hučka, J.: Z historie Bedřichovy hutě v Rokycanech. In:
Sborník Muzea Dr. B. Horáka Rokycany 2010, 1997, č. 9,
s. 17–25.
[6] Kraft, V.: Z dějin železářství na Rokycansku. In: Ročenka
národopisného musea Plzeňska. Plzeň, 1934, s. 41–42.
[7] Světlík, F.: Nástin geologických poměrů rudonosného
pásma okolí Rokycanského. In: Katalog výstavy železářských výrobků z Rokycanska a Zbirožska. Rokycany, 1903,
s. 4–7.
[8] Světlík, F.: Způsob a přehled železářské výroby na Rokycansku. In: Katalog výstavy železářských výrobků
z Rokycanska a Zbirožska. Rokycany, 1903, s. 14–15.
[9] Hrabák, J.: Železářství v Čechách jindy a nyní. Praha,
1999, s. 226–227.
[10] Hučka, J.: Z historie válcovny Železáren města Rokycan.
In: Sborník Muzea Dr. B. Horáka Rokycany 2010, č. 22,
s. 32–41.
[11] Jirava, F.: Historie závodu Kovosvit Holoubkov (nedatovaný strojopis).
[12] Hučka, J.: Z historie Hopfengärtnerovy továrny v Rokycanech. In: Sborník dtto [1], 2011, č. 23 (v tisku).
[13] Fotoarchiv Muzea Dr. B. Horáka Rokycany.
402 S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
objednejte si na rok 2012 časopis
J. Hučka
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
ro ční k L I X . 1. leden – 31. prosinec 2011 . Brno
obsah – contents Vedoucí redaktorka
Mgr. Helena Šebestová
Redaktorka
Mgr. Milada Haasová
Redakční rada
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc., Ing. Ján Cibuľa, prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc., Ing. Štefan Eperješi, CSc.,
Ing. Jiří Fošum, Ing. Josef Hlavinka, prof. Ing. Milan Horáček, CSc., Ing. Jaroslav Chrást, CSc., prof. Ing.
Petr Jelínek, CSc., dr. h. c., Richard Jírek, Ing. Radovan Koplík, CSc., Ing. Václav Krňávek, doc. Ing. Antonín
Mores, CSc., prof. Ing. Iva Nová, CSc., Ing. Ivan Pavlík, CSc., doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., prof. Ing. Karel Rusín, DrSc., prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D., Ing. Vladimír Stavěníček, prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.,
Ing. František Střítecký, Ing. Jiří Ševčík, Ing. Jan Šlajs, Ing. Josef Valenta, Ph.D., Ing. Ivo Žižka (předseda)
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 403
Jmenný rejstřík autorů
Baricová, D.: 87 (3–4)
Bednářová, V.: 309 (9–10)
Beňo, J.: 178 (5–6), 309 (9–10)
Bolibruchová, D.: 230 (7–8)
Brůna, M.: 223 (7–8)
Burian, A.: 66 (3–4)
Cileček, J.: 85 (3–4)
Cupák, P.: 25 (1–2)
Čech, J.: 92 (3–4)
Dairon, J.: 374 (11–12)
Dám, K.: 6 (1–2)
Demeter, P.: 87 (3–4)
Elbel, T.: 344, 351, 369 (11–12)
Fleuriot, M.: 374 (11–12)
Fujda, M.: 11 (1–2)
Futáš, P.: 15, 22 (1–2)
Gaillard, Y.: 374 (11–12)
Glos, J.: 242 (7–8)
Grzinčič, M.: 315 (9–10)
Hakl, J.: 92 (3–4)
Hampl, J.: 351 (11–12)
Hanáková, Z.: 80 (3–4)
Herman, A.: 72 (3–4)
Herzán, Z.: 72 (3–4)
Hlavinka, J.: 283 (9–10), 343 (11–12)
Hlavsa, P.: 315 (9–10)
Horutová, K.: 242 (7–8)
Hrbáček, K.: 69 (3–4)
Inek, V.: 80 (3–4)
Jelč, I.: 15 (1–2)
Jelínek, P.: 178 (5–6), 298 (9–10)
Jiřikovský, J.: 293 (9–10)
Joch, A.: 69 (3–4)
Kafka, V.: 242 (7–8)
Kajzarová, M.: 66 (3–4)
Krahula, Z.: 66 (3–4)
Králová, Y.: 369 (11–12)
Kříž, J.: 309 (9–10)
Machuta, J.: 304 (9–10)
Malik, J.: 22 (1–2)
Marko, E.: 242 (7–8)
Matějka, V.: 178 (5–6)
Matvija, M.: 11 (1–2)
Medlen, D.: 230 (7–8)
Michna, Š.: 211, 212, 227, 235 (7–8)
Mikulka, V.: 85 (3–4)
Mores, A.: 72 (3–4), 300 (9–10)
Náprstková, N.: 227 (7–8)
Němec, M.: 72 (3–4)
Neudert, A.: 364 (11–12)
Nová, I.: 304 (9–10)
Novák, P.: 6 (1–2)
Nováková, I.: 219 (7–8), 304 (9–10)
Novobilský, M.: 242 (7–8)
Novotný, J.: 239 (7–8)
Novotný, Jos.: 66 (3–4)
Ňuksa, P.: 69 (3–4)
Odehnal, J.: 184 (5–6), 360 (11–12)
Pálka, S.: 19 (1–2)
Pěnička, P.: 175 (5–6)
Picek, R.: 72 (3–4)
Pospíšil, V.: 242 (7–8)
Potácel, R.: 288 (9–10)
Pribulová, A.: 22 (1–2), 87 (3–4)
Procházka, P.: 379 (11–12)
Rokyta, L.: 214 (7–8)
Roučka, J.: 345 (11–12)
Rudy, C.: 239 (7–8)
Sedlák, J.: 285 (9–10)
Sládek, A.: 223 (7–8)
Slowik, M.: 242 (7–8)
Smutný, I.: 296 (9–10)
Sochor, J.: 92 (3–4)
Střihavková, E.: 235 (7–8)
Szmek, V.: 242 (7–8)
Šabacký, P.: 69 (3–4)
Šenberger, J.: 65 (3–4)
Šerák, J.: 6 (1–2)
Špirutová, N.: 309 (9–10)
Štverák, J.: 219 (7–8)
Šustek, P.: 69 (3–4)
Tolar, J.: 82 (3–4)
Valášková, E.: 77 (3–4)
Vasková, I.: 22 (1–2)
Veselý, P.: 379 (11–12)
Veverková, J.: 244 (7–8)
Vladar, Z.: 242 (7–8)
Vlasák, T.: 92 (3–4)
Vojtěch, D.: 6 (1–2)
Weiss, V.: 216 (7–8)
Žižka, I.: 5 (1–2)
Investment castings for aircraft industry
made by the investment pattern method
G
obsah
B
Beňo, J. a kol.: Alternativní využití jádrových směsí v bentonitové směsi
........................................................... 309
Alternative use of core mixtures in bentonite mixtures
Brůna, M. – Sládek, A.: Vplyv pretavovania a filtrácie na vlastnosti hliníkových
zliatin................................................. 223
Influence of remelting and filtration on
properties of aluminium alloys
Burian, A. a kol.: Další rozvoj technologie GEOPOL® s anorganickým pojivem.......................................................66
Further development of the GEOPOL®
technology with inorganic binders
C
Cileček, J. – Mikulka, V.: Přesné odlitky pro letecký průmysl vyráběné metodou vytavitelného modelu..............85
404 Cupák, P.: Mikrovlnný ohřev ve slévárenství................................................... 25
Microwave heating in foundry practice
E
Elbel, T. – Hampl, J.: Studium vzniku
bodlin v litinových odlitcích – 1. část
............................................................ 351
Study of pinholes genesis in irons castings
– 1st part
Elbel, T.: Úvodní slovo. .................... 344
F
Futáš, P. a kol.: Možnosti výroby syntetickej tvárnej liatiny EN-GJS-500-7 v prevádzkových podmienkach zlievarne.....22
Possibilities of synthetic spheroidal graphite cast iron production (EN-GJS-500-7)
in operating conditions of a foundry
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
Gaillard, Y. – Dairon, J. – Fleuriot, M.:
Porézní materiály: inovace s mnoha možnostmi využití. ................................... 374
Cellular materials: an innovation with
many applications
H
Hanáková, Z. – Inek, V.: Lití šperků
technikou ztraceného vosku. ............ 80
Casting of jewels by the lost wax technology
Herzán, Z. a kol.: Výroba ocelových odlitků střižných nástrojů pro automobilový průmysl............................................72
Manufacture of steel castings for shearing tools for automobile industry
Hlavinka, J.: Světové veletrhy GIFA, METEC THERMPROCESS a NEWCAST 2011
v Düsseldorfu.................................... 283
Hlavinka, J.: Úvodní slovo............... 343
Hlavsa, P. – Grzinčič, M.: Přínosy čištění ostřiva Šajdíkove Humence hydraulickým otíráním (atritace) pro výrobu
náročných odlitků z Al slitin............. 315
Benefits of cleaning of sand Sajdikove
Humence by hydraulic scrubbing (attrition) for producers of demanding aluminium alloy castings
J
Jelč, I. – Futáš, P.: Znižovanie spotreby
energie v zlievarni................................ 15
Reducing of energy consumption in a
foundry
Jelínek, P. – Beňo, J. – Matějka, V.:
Termostabilita bentonitů a rozpadavost
bentonitových směsí. ........................ 178
Thermostability of bentonites and
collapsibility of bentonite mixtures
Jelínek, P.: Co bylo možno vidět na veletrhu GIFA 2011 v oblasti formovacích
směsí.................................................. 298
Jiřikovský, J.: Tavicí a udržovací pece
na veletrhu GIFA 2011. .................... 293
Joch, A. a kol.: Odlévání turbínových
kol turbodmychadel technologií přesného lití s využitím rotace skořepinové
formy ve vakuu....................................69
Casting of turbo-blower turbine wheels
by investment casting technology with
use of rotation of a shell mould in vacuum
K
Kafka, V. a kol.: Zkušenosti s vytvářením ekonomického povědomí ve slévárnách...............................................242
Michna, Š.: Současnost a budoucí trendy ve využití hliníkových materiálů
............................................................ 212
Michna, Š. – Náprstková, N.: Kvalita
očkovací slitiny AlTi5B1 a optimalizace
očkovaní při odlévání hliníkových slitin
........................................................... 227
Quality of inoculating AlTi5B1 alloys and
optimization of grain refining at casting
of aluminium alloys
Mores, A.: GIFA 2011 – poznatky z oblasti technologie výroby odlitků...... 300
Neudert, A.: Penetrace – připečeniny
u odlitků ze slitin železa.................... 364
Penetration – the burn-on in iron alloys
castings
Roučka, J.: Vměstky ve slitinách hliníku
a hodnocení čistoty kovu.................. 345
Inclusions in aluminium alloys and
evaluation of metal purity
Nová, I. – Nováková, I. – Machuta, J.:
Lití s krystalizací pod tlakem slitin hliníku....................................................... 304
Aluminium alloys squeeze casting
Rudy, C. – Novotný, J.: Modulové přípravny bentonitových formovacích směsí – Technical Nowa Sól. .................. 239
Nováková, I. – Štverák, J.: Vliv stupně
vakuování na pórovitost tlakových odlitků..................................................... 219
Rate of vacuuming effect to HPDC components porosity
O
Odehnal, J.: Filtrace těžkých ocelových
odlitků. .............................................. 184
Filtration of heavy steel castings
Odehnal, J.: Tvorba a eliminace sekundární strusky u litin s kuličkovým grafitem. .................................................. 360
Formation and elimination of dross in
spheroidal graphite cast irons
Pálka, S.: Vliv nauhličení a kalení na
životnost lité austenitické oceli DIN
1.4848.................................................. 19
Influence of carburization and hardening
on the lifetime of cast austenitic steel
DIN 1.4848
Medlen, D. – Bolibruchová, D.: Vplyv
antimónu na vlastnosti zliatiny AlSi6Cu4
........................................................... 230
Influence of antimony on properties of
AlSi6Cu4 alloy
Michna, Š.: Konference ALUMINIUM
2011.................................................... 211
S
Sedlák, J.: NEWCAST tentokrát naostro. ..................................................... 285
Smutný, I.: GIFA 2011 – co nového ve
slévárenství Al slitin.......................... 296
Střihavková, E. – Michna, Š.: Nové slitiny typu Al-Si-Mg s různým obsahem
Ca, s ohledem na strukturu a zabíhavost.................................................... 235
New type of Al-Si-Mg alloys with different contents of Ca, with respect to
structure and fluidity
Š
Šenberger, J.: Zamyšlení nad pojmem
progresivní technologie s ohledem na
české slévárny......................................65
............................................................ 369
Matvija, M. – Fujda, M.: Mikroštruktúra odliatku spaľovacieho motora zo zliatiny Al-Si-Mg...................................... 11
Microstructure of combustion-engine
casting made from Al-Si-Mg alloy
R
N
P
M
Procházka, P. – Veselý, P.: Praktické
poznatky z využití filtračních sestav firmy Keramtech při filtraci středně těžkých
odlitků. ............................................... 379
Rokyta, L.: Konstrukce formy pro tlakové lití s využitím systému Catia........ 214
Design of a mould for pressure casting
with use of the Catia system
Králová, Y. – Elbel, T.: Znalostní expertní systém vad odlitků „ESVOD“
Knowledge-based expert system of casting defects
zlievarenských trosiek pri výrobe betónov........................................................87
Possibilities of using the foundry slags at
manufacture of concretes
Pěnička, P.: Sledování a porovnání dilatačních změn při tuhnutí odlitků ze slitin zinku.............................................. 175
Monitoring and comparison of dilatation
changes during solidification of castings
from zinc alloys
Potácel, R.: Stroje na výrobu forem,
na úpravu bentonitových a ST směsí
a jádrové stroje na veletrhu GIFA 2011
........................................................... 288
Pribulová, A. a kol.: Možnosti využitia
Šerák, J. a kol.: Využití sedimentační
metody pro snížení obsahu železa v recyklovaných hliníkových slitinách......... 6
Utilization of a sedimentation method
for decrease of iron content in recycled
aluminium alloys
T
Tolar, J.: Metoda bezmodelového formování a její uplatnění v praxi. ..........82
Patternless moulding method and its
application in practice
V
Valášková, E.: Laboratorní zpracování
dentálních slitin. ..................................77
Laboratory processing of dental alloys
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12 405
Veverková, J.: Inovace technologie keramických skořepinových forem pro
přesně lité odlitky ze superslitin na bázi
niklu a kobaltu.................................. 244
Vlasák, T. a kol.: Žárupevnost a krátkodobé mechanické vlastnosti lité oceli
P91........................................................ 92
Creep strength and short-time mechanical properties of P91 cast steel
W
Weiss, V.: Vliv formy k odlévání na kvalitu povrchu a strukturu slitiny
AlZn5,5 Mg2,5Cu1,5......................... 216
Influence of the casting mould on surface and structure qualit y of the
AlZn5.5Mg2.5Cu1.5 alloy
Ž
Žižka, I.: Slévárenství v roce 2011....... 5
Firemní prezentace
AAGM GmbH, Bopfingen, Německo;
Wöhr CZ s. r. o., Brno
Formovací linky a mechanizace formování WÖHR........................................ 166
ASK Chemicals Czech, s. r. o., Brno
Prodloužení životnosti odlévacích zařízení, licích pánví a nářadí používaných
v tavírenských provozech. Nátěr pánví
a příslušenství SolitecR MS 501...........34
Váhy a vážicí systémy pro slévárny od firmy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u
Brna. .................................................. 254
Závěsný tryskač v robustním slévárenském provedení. Výkon znásoben a náklady sníženy..................................... 282
FORMSERVIS, spol. s r. o., Brno
Příprava jádrové směsi cold box.......150
Slévárny Třinec, a. s. . ...................156
FOSECO, Ostrava
HOLLOTEX EG Runner & HOLLOTEX
C2-FH. Skutečná alternativa s nízkou
hmotností k šamotovým vtokovým soustavám................................................. 96
Konzistence aplikace nátěru, koncept
Total Coating Management. ............136
Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., Děčín
Některé praktické aspekty nové klasifikace slévárenských chemikálií............28
Použití mechanického regenerátu směsi s fenol-rezolovým pojivem vytvrzované CO2. ...............................................134
JUNKER Industrial Equipment s. r. o.,
Boskovice
JUNKER na Slovensku. Montáž středofrekvenčních tavicích pecí.................. 64
Náš servis tavicích agregátů přesvědčuje o kvalitě.......................................... 381
TIESSE PRAHA, Praha
Automatizace výrobních procesů v oboru slévárenství................................... 160
TTS Polak s. r. o., Mimoň
Over 90 years of experience in die casting
............................................................158 Veletrhy Brno, a. s., Brno
Mezinárodní setkání průmyslu korozivzdorných ocelí STAINLESS 2011, Brno
17.–18. května 2011............................ 61
MSV 2011 opět v celém areálu brněnského výstaviště................................ 248
Vítkovické slévárny, spol. s r. o.,
Ostrana-Vítkovice
Veletrhy GIFA a METEC 2011 z pohledu
společnosti Vítkovické slévárny, spol.
s r. o. .................................................. 314
Wheelabrator, Příbram
Zákazníkům na dosah...................... 170
KERAMOST, a. s., Most
KERAMOST, a. s. – tradiční partner sléváren................................................... 152
KOVOBRASIV Mníšek, spol. s r. o.,
Mníšek pod Brdy
V ýznamný rok pro společnost Kovobrasiv..........................................................30
Aktuality: 201, 329
Blahopřejeme: 52, 121, 202, 273, 332,
398
KOVOLIT, a. s.
KOVOLIT, a. s., slaví 90. výročí založení
firmy................................................... 322
Diskuzní fórum: 267, 326
ASK Chemicals GmbH, Hilden, Německo
Interview s ředitelem Stefanem Sommerem............................................... 100
Společnost ASK Chemicals se prezentuje na veletrhu GIFA 2011. .................142
Větrné elektrárny jako nositelé růstu ve
slévárenství . ...................................... 318
LAC, s. r. o., Rajhrad
Nová generace naběraček pro dávkování taveniny Al navýší kapacitu licího pracoviště a současně sníží náklady.......... 4
Pracoviště pro tepelné zpracování Al
odlitků vyhovující podmínkám NADCAP
............................................................103
Roční přehledy: 36, 104, 256, 384
Bühler Druckguss AG, Švýcarsko
Strukturální výrobní systém pro Švýcarsko je nejlepší ve své třídě............... 250
MECAS ESI, s. r. o., Plzeň
Numerická simulace – pomocník při odstraňování slévárenských vad........... 382
Vysoké školy informují: 44, 117, 196,
269, 326, 394
COMMEXIM GROUP, a. s. Říčany
.......................................... 140, 246, 320
První brněnská strojírna Velká Bíteš,
a. s. ................................................... 148
Vzpomínáme: 274, 334
DSB EURO, s. r. o., Blansko
Snižování výrobních nákladů ve slévárně
DSB EURO, s. r. o., Blansko............... 174
EGAP
Pojďme spolu mimo EU. ...................162
FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice
u Brna
406 RÖSLER Oberflächentechnik GmbH,
Německo
Plně automatizované průběžné tryskací zařízení se závěsným dopravníkem
pro opracování různých ocelových dílů
........................................................... 146 RRB 42/6 – Konzervační linka splňující ty
nejvyšší požadavky na ekonomičnost
provozu a kvalitu.............................. 253
S l é vá re ns t v í . L I X . li s to p a d – p ro s in e c 2011 . 11–12
Nekrolog: 53, 202, 274
Recenze: 200, 396
Slévárenská výroba v zahraničí: 115
Slévárenské konference: 47, 119, 197,
270, 328, 395
Slévárenství a poezie: 397
Umělecká litina: 52, 273, 332, 397
Vzdělávání: 45, 118
WFO: 266
Z historie: 54, 124, 203, 275, 335, 400
Z praxe: 25, 92, 178, 239, 244, 379
Zprávy České slévárenské společnosti: 40, 110, 191, 261, 391
Zprávy Svazu modeláren České republiky: 325
Zprávy Svazu sléváren České republiky: 39, 106, 190, 259, 324, 389
Download

stáhnout [pdf] - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ