FOSECO - SLOUŽÍME SLÉVÁRNÁM
SORT
IMEN
FIRM T VÝROB
Y VES
K
UVIU Ů
S
NAB
NÁTĚRY
FILTRY
EXOTERMICKÉ NÁLITKY
VYZDÍVKY
VISO | VAPEX | KALTEK | KELLUNDITE | DIAMANT | INSURAL
THE POWER OF 2
Svět je plný příkladů dokonalé vzájemné souhry. Například Vaše slévárna za
použití našich technologií vyrábí dokonalé odlitky. A také Vaše odlitky v rukou
techniků, kteří vyvíjejí progresivní technologie, nám každodenně pomáhají.
Ať jsou požadavky Vaší slévárny jakékoliv prosím kontaktujte nás.
Vaše slévárna a Foseco. Dvojnásobná síla.
Pro více informací kontaktujte Foseco.
Tel.: +420 585 967 313 | Fax: +420 585 967 287 | www.foseco.cz
ÍZÍM
OČKOVADLA
E
POJIVA
© Jan Ortgies . photocase.de
3–4/2011
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou
pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných
časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny
v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů,
které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se
řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku
tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním
zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou
lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání
zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
Foundry Industry Journal
r o č n í k L I X . 2 0 11 . č í s l o 3 – 4
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / progresivní slévárenské technologie
special topic / advanced foundry technologies
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +421 244 455 238,
fax: +421 244 455 239.
Vychází 6krát ročně. 6 issues a year
Číslo 3–4 vyšlo 14. 4. 2011.
Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage)
Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, telefon: +420 516 412 510
[email protected]
Do sazby 11. 3. 2011, do tisku 30. 3. 2011.
Náklad 700 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Haasová
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Ivo Žižka, předseda
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
65
Šenberger,J.
Zamyšlení nad pojmem progresivní technologie s ohledem na české slévárny
PROGRESIVNÍ SLÉVÁRENSKÉ TECHNOLOGIE
66
Burian,A. a kol.
Další rozvoj technologie GEOPOL® s anorganickým pojivem
Further development of the GEOPOL® technology with inorganic binders
69
Joch,A. a kol.
Odlévání turbínových kol turbodmychadel technologií přesného lití
s využitím rotace skořepinové formy ve vakuu
Casting of turbo-blower turbine wheels by investment casting technology with use of rotation
of a shell mould in vacuum
72
Herzán,Z. a kol.
Výroba ocelových odlitků střižných nástrojů pro automobilový průmysl
Manufacture of steel castings for shearing tools for automobile industry
77
Valášková,E.
Laboratorní zpracování dentálních slitin
Laboratory processing of dental alloys
80
Hanáková, Z.– Inek,V.
Lití šperků technikou ztraceného vosku
Casting of jewels by the lost wax technology
82
Tolar,J.
Metoda bezmodelového formování a její uplatnění v praxi
Patternless moulding method and its application in practice
85
Cileček,J.– Mikulka,V.
Přesné odlitky pro letecký průmysl vyráběné metodou vytavitelného modelu
Investment castings for aircraft industry made by the investment pattern method
ODBORNÉ ČLÁNKY
87
Pribulová,A. a kol.
Možnosti využitia zlievarenských trosiek pri výrobe betónov
Possibilities of using the foundry slags at manufacture of concretes
GIFA
Düsseldorf, Německo
28. červen – 2. červenec 2011
www.gifa.de
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™¬ć ­¨ «©ªª
v
!CBA"@@
““ ¡“» Ô áW Þâ é W“ā“É¡“¼ á Ø Þ““
¿ Ü ç k“ƒ ã Ø å Þ “ç Ø Ö Û á Ü Þâ è“í ç å Ô Ö Ø á b Û â“é â æ Þ蓓Í
ÆÙ饗©¥—— Çé‘ÙgߗçÜíåæêëà—êägêà—í—ñ[íàêãæêëà—åؗdØêܲ—çÜíåæêë—äg¤
„ÜåؗíØñåæägéÜ䲗êägêà—ê—¨£¯—œ—çæáàíؗؗ§£©¬—œ—ëíé¤
ÛàÛãؗʸ—®ª
¹ÜÚ¡“¥¡““ ¶âèåæؓ âٓ çÛؓ àÜëçèåؓ æçåØáÚçۓ Üᓠ×ØãØá×ØáÖؓ âᓠçÜàØ®“
æçåØáÚçۓàØÔæèåØדêÜçۓçÛؓÕÜá×ÜáړãåâãØåçì“àØçØ宓àÜëçèåØæ“
êÜçۓ¤¡«“˜“âٓÕÜá×Øå“Ôáד£¡¥¨“˜“âٓçÛؓƴ“ª¦“ÛÔå×ØáØå
ÆÙ饗¬¥—— ÊëéæäÜdÜâ—ç„àçéØíÜ咗â—ñØãàëo—ñؤ
ëäÜãæíØÚo—ßäæëæì
¹ÜÚ¡“¨¡““ ¶ßèæçØå“ ãåØãÔåØד Ùâå“ ÖÔæçÜáړ êÜçۓ
ÿßßÜáړàÔçØåÜÔß
â å Ú Ô á Ü í Ô ` á k “ Ú Ô å Ô á ç “ § « ¡ “ Æ ·“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¤“¡“¦ ā § “
çÔÞÜáړãßÔÖؓÔç“çÛØ
½ØÚìãëð—æݗÄÜÚßØåàÚØ㗼åÞàåÜÜéàåÞ£—ËÜÚßåàÚâؗ©£—¹éå棗ºñÜÚߗÉÜçìÙãàÚ
¶Â Á ¹¸Å¸Á ¶¸“·¸ Ç´ ¼ ¿ Æ­
ÃÔãØå“ÔáדâåÔߓãåØæØáçÔçÜâᓢ¥£“àÜá¢
ā“ÜáæçåèÖçÜâáæ“Ûâê“çâ“êåÜçؓçÛؓÔÕæçåÔÖç“ÔáדçÛؓãÔãØå“ÔåؓÔççÔÖÛØד
ā“ÔßߓãÔãØåæ“êÜßߓÕؓãèÕßÜæÛØדÜᓶâáÙØåØáÖؓÃåâÖØØ×ÜáÚ擢¼ÆµÁ¢
Çß»—ÚæåÝÜéÜåÚܗãØåÞìØÞܱ—¼åÞãàêß
¶âáÙØåØáÖؓÙØØ­“€“ª£“¢“¶Í¾“¤ª££“
¼áÖßè×Ø歓¶âáÙØåØáÖؓãåâÖØØ×ÜáÚ染¥“ßèáÖÛØæ“ÔáדåØÙåØæÛàØáç染ºØç ÇâÚØçÛØå“ÃÔåçì“
´ÖÖâààâ×ÔçÜâ᭓
ÊëìÛÜå뗿æëÜã—ÇØãØÚâð£—ÂæãÜáåà—©£—¹éå旟îîî¥ßæëÜã¤çØãØÚâð¥Úñ— ÆÜáÚßؓåââà“€“§£“¢“¶Í¾“«ª£“¢“ãØåæâᓢ“áÜÚÛ瓓“““·âèÕßؓåââà“€“¨£“¢“¶Í¾“¤¤¦£“¢“¥“ãØåæâá擢“áÜÚÛç
·ØÔ×ßÜáØæ­
½ìãã—ë Üï ë—æݗë ß Ü—çØ ç Ü é±—Ù𗩰 ë ߗ¸ ç éà㗩§¨¨—
—Ÿëæ—ÙܗêÜåë—ë汗ÀåÞ¥—ÀíÜëؗÄìêàãæíØ ā““ÜٓçÛؓæÜíؓÜæ“æàÔßßØå“çÛÔᓨ“ÀµŸ“æØáדÜç“Õì“Ø àÔÜß­“ãå³æéÔíæßØéÔåØá¡Öí
ā“ÜٓçÛؓæÜíؓÜæ“ÕÜÚÚØå“çÛÔᓨ“ÀµŸ“ãâæç“Üç“âᓶ·“çâ“çÛؓÔ××åØææ­
“¼áÚ¡“¼éØçԓÀèæÜßâéԟ“ÃÛ·Ÿ“ÆéÔí“æßØéÔåØá“"ş“ÇØÖÛáÜÖÞԓ¥Ÿ“©¤©“©¬“µåá⟓¶íØÖۓÅØãèÕßÜÖ
ÆÙ饗®¥—— Ædà‡ëg咗êëéæäÜdÜâ
¹ÜÚ¡“ª¡““ ¶ßØÔáØדÖßèæçØå
¶ßØÔáØ× ÖßèæçØå
ÆÙ饗­¥—— ÆÛãà뒗 êëéæäÜdÜ◠ñÙØíÜ咗 ñؤ
ëäÜãæíØÚo—ßäæëð
¹ÜÚ¡“©¡““ ¶Ôæç“ ÖßèæçØå“ åØàâéØד Ùåâà“ ÿßßÜáړ
àÔçØåÜÔß
“
ÆÙ饗°¥—— —Í ðã܇ëg咗çéêëÜå—
¹ÜÚ¡“¬¡““ ÃâßÜæÛØ×
ÃâßÜæÛØדåÜáÚ
åÜáÚ
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¤“¡“¦ ā § “
ºæ¤æéÛàåØëæé—æݗëßܗÇß»—ÚæåÝÜéÜåÚܱ
ÃåâÙ¡“ÀÜßÔᓻâåÔÖØޟ“·Øã硓âٓ¹âèá×å쓸áÚÜáØØåÜáڟ“µåáâ“ÈáÜéØåæÜçì“âٓÇØÖÛáâßâÚì“
çØß¡­“ž§¥£“¨§¤“¤§¥“©©¦Ÿ“Ø àÔÜß­“ÛâåÔÖØÞ³ÙàØ¡éèçÕå¡Öí
“ ±ª
81
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¤“¡“¦ ā § “
“ ªªª
111
ªª­™™
92
Vlasák,T. a kol.
Žárupevnost a krátkodobé mechanické vlastnosti lité oceli P91
Creep strength and short-time mechanical properties of P91 cast steel
FIREMNÍ PREZENTACE
61
Mezinárodní setkání průmyslu korozivzdorných ocelí STAINLESS 2011,
Brno 17.–18. května 2011 (Veletrhy Brno, a. s., Brno) 96
100 Interview s ředitelem Stefanem Sommerem (ASK Chemicals GmbH, Hilden, "
THE POWER OF 2
:M8/*513H5LF01&)K)4043&1E:>D/*23E749-6=&5LF01&)"&G*71E:D63&>&
549I.8F3&G.(-8*(-3414,.F:=6D'F)4043&1E4)1.80=8&0E"&G*4)1.80=:69049
8*(-3.0K08*LF:=:F/*/F564,6*7.:3F8*(-3414,.*3D20&I)4)*33M542D-&/F
J/74954I&)&:0="&GF71E:D63=/&0E041.:5647F20438&089/8*3D7
"&G*71E:D63&&47*(4:4/3D74'3D7F1&
64:F(*.3+462&(F0438&089/8*47*(4
103
Čv a n d a , P. – C i l e č e k , J .
Pracoviště pro tepelné zpracování Al odlitků vyhovující podmínkám NADCAP
(LAC, s. r. o., Rajhrad)
OBÁLKA
FOSECO, Ostrava
FORMAT 1, spol. s r. o.,
Křenovice u Brna
inzerce
Německo)
Roční přehledy
"$%B"$ N"
SAND TEAM, spol. s r. o.,
Holubice
104
106
110
115
117
118
119
121
124
# A @ $
SHENGQUAN GROUP
SHARE-HOLDING Co, Ltd.,
Čína
HOLLOTEX EG Runner & HOLLOTEX C2-FH. Skutečná alternativa s nízkou
hmotností k šamotovým vtokovým soustavám (FOSECO, Ostrava)
RUBRIKY
$
" ? "# ? ? ! ? ? !
*1
?&<
?;;;+47*(4(>
JUNKER na Slovensku. Montáž středofrekvenčních tavicích pecí (JUNKER Industrial Equipment s. r. o., Boskovice)
@ O$
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ ¼ ˓¡“Õ € Ø íØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¤“¡“¦ ā §
Z PRAXE
�������
64
114
æàcåâéÔç“×â“âÕßÔæçk“ãâç€ØÕáŽÖۓԓíÔ ÝkàÔéŽÖۓãåâ“æßbéWåØáæÞâè“ãåÔëÜ¡“Ãåâ çⓠÜÛáØד é“ ãåéák“ ÙWíܓ ã€kãåÔé“ §«¡“ Æ·“
ÕìßԓáÔéWíWáԓæãâßèãåWÖؓæ“ÝØ×áâçßÜ éŽàܓÔÞçÜéákàܓâ×ÕâåáŽàܓÞâàÜæØàܓ
"ÆƟ“ÞçØåb“æؓÞԑ×âåâ`ác“ãåØíØáçèÝk“
ãâ€W×Wákà“ÞâáÙØåØáÖk“Ô“ãåÔéÜ×ØßáŽÖۓ
íÔæØ×Wák¡“ ÀìƒßØáÞâè“ âåÚÔáÜíWçâ卓
ãåâçâ“Ý؟“áÔÕk×áâèç“çcàçâ“æÞèãÜáWà““
ã€kßؑÜçâæç“ Ô“ ãåâæçâå“ Þ“ èæÞèçØ`ácák“
â×ÕâåáŽÖۓã€Ø×áWƒØޓé“åWàÖܓ§«¡“Æ·¡“
½Ø×áâçßÜéb“ÞâàÜæؓçèçâ“éŽíéè“ÔÞÖØã çâéÔßì“ Ô“ æØæçÔék“ â×Õâå᎓ ãåâÚåÔà““
§«¡“Æ·¡“
Kéâ×ák“`Wæçk“ãåéákÛâ“×áؓÞâáWák“Æ·“
Ýؓ ãßØáWåák“ íÔæØ×Wák“ ‡`Ôæçákލ“ Æ·¡“
·Ô߃k“ ãåâÚåÔà“ Ýܑ“ Õè×ؓ åâí×cßØᓠ×â“
ÝØ×áâçßÜéŽÖۓæÛÙæéå’ÚߗêÜâÚo¡“Ãåâ ÚåÔà“Þԑ×b“æØÞÖؓéìÖÛWík“í“â×Õâåáb Ûâ“íÔàc€Øák“ã€kæßèƒáb“ÞâàÜæØ¡“ÀØ× áWƒÞì“ é“ â×ãâßØ×ákà“ ãåâÚåÔàè“ ãåé ákÛâ“×áؓԓÕcÛØà“ÖØßbÛâ“×åèÛbÛâ“×áؓ
Õè×âè“ ãåâÕkÛÔç“ ãÔåÔßØßác“ éؓ ×éâè“
æØÞÖkÖۓæ“áWæßØ×èÝkÖkà“íÔàc€Øák୓
¤¡““ÆØÞÖؓÙâåàâéÔÖkÖۓæàcæk“
“ ›¼áÚ¡“´¡“µèåÜÔ៓¶ÆÖ¡œ
¥¡““Æ ØÞÖؓØÞâáâàÜÖÞW“
“ ›×âÖ¡“¼áÚ¡“É¡“¾ÔÙÞԟ“¶ÆÖ¡œ
¦¡““Æ ØÞÖؓçØÖÛáâßâÚÜÖÞW“
“ ›¼áÚ¡“É¡“¾åèç܃Ÿ“ÃÛ¡·¡œ
§¡““Æ ØÞÖؓáؑØßØíáŽÖۓÞâ鍟“æßÜçÜá“Ô“çßÔ ÞâébÛâ“ßÜçk“
“ ›¼áÚ¡“¼¡“¿Wáԟ“ÃÛ¡·¡Ÿ“¼áÚ¡“É¡“µÔåÖܟ“
ÃÛ¡·¡œ
¨¡““Æ ØÞÖؓéŽåâÕì“âÖØßܓáԓâ×ßÜçÞì“Ô“Üá Úâ獓
“ ›¼áÚ¡“¿¡“ÀÔåçkáØޟ“ÃÛ¡·¡œ“
©¡“ÆØÞÖؓßÜçÜá“
“ ›×âÖ¡“¼áÚ¡“´¡“ÀâåØ染¶ÆÖ¡Ÿ“×âÖ¡“¼áÚ¡“
½¡“»Ôàãߟ“ÃÛ¡·¡œ
Í Ô à c € Ø á k “ â × Õ â å á Ž Ö Û “ 㠀 Ø × á W ƒ Ø Þ““
é“ÝØ×áâçßÜéŽÖۓæØÞÖkÖۓÝؓãßác“é“åؑÜܓ
ÚÔåÔá獓 æØÞÖk¡“ ½àbáԓ ÞâáÞåbçákÖۓ“
Ôèçâ卓ԓáWíéì“ã€Ø×áWƒØޓÕè×âè“èéØ €ØÝácáì“é“áWæßØ×èÝkÖkà“`kæßؓ`ÔæâãÜæè“
ÆßbéWåØáæçék¡
§«¡“Æ·“ãåâÕcÛáâè“é“áâéŽÖۓãåâæçâ åWÖ۟“ æ“ áâéŽà“ âåÚÔáÜíÔ`ákà“ çŽàØà““
ܓ â×ÕâåáŽà“ ãåâÚåÔàØà“ áÔéå‘ØáŽà““
ԓ íÔÝ܃…âéÔáŽà“ ã€kàⓠÝØ×áâçßÜé Žàܓ
â × Õ â å Ꭰàܓ Þâ àÜæ Ø àܓ "ÆÆ ¡“ ¶k ß Ø à“
çcÖÛçâ“âãÔç€Øák“Ýؓí鎃Øák“â×Õâåáb Ûâ“ã€káâæè“ãåâ“í‡`Ôæçácáb“Ô“éìè‘Üçk“
ã€kßؑÜçâæçܓ ãåⓠáÔéWíWák“ ÞâáçÔÞ獓“
ԓޓãåâÙØæák“×ÜæÞèíÜ¡“
¹ãà•‡o—àåÝæéäØÚÜ­“
ÀÚ塓¹åÔáç܃ØޓÈåÕWáØÞ
æßØéÔåØáæÞÔ³éâßáì¡Öí®“
¼áÚ¡“´áçâáká“ÍW×cåԟ“ÃÛ¡·¡
íÔ×ØåÔ³ÙàØ¡éèçÕå¡Öí“
À Å ½ Æ É Ä ¸Ë À Æ Å ±
ÆÙ饗¯¥—— ÆÛãàëf— çéêëÜåð— æÛÛgãÜåf— æۗ ãà¤
Úoßæ—âØå[ãì
¹ÜÚ¡“«¡““ ¶Ôæç“åÜáÚæ“æØãÔåÔçØדÙåâà“çÛؓæãåèØ
“ ¯°
67
͗ãÜëæ‡åoä—éæÚܗçéæÙgßåæ엨¨¥ą¨©¥—
„oáåؗ©§¨¨—áà•—«¯¥—êãfí[éÜåêâf—Ûåð Ĵ¥—
ÁÜÛå[— êܗ æ— ëéØÛàdåo— êãfí[éÜåêâæ엗
ØâÚࣗâëÜé[—êܗìêâìëÜdåo—í—åæífä—
çæáÜëo¥—
¯ëߗÀåëÜéåØëàæåØã—Çß»—½æìåÛéð—ºæåÝÜéÜåÚÜ
®ëß ą ¯ëߗÁìåܗ©§¨¨
ÆÙ饗«¥—— ¹éæåñæ풗æÛãàëÜâ—ëgãÜêؗdÜéçØÛãؗ
Ÿæãæíg咗Ùéæåñ—þ—« ²—êägê—ê—¨£¯—œ—
¾Üæçæãì—Ø—¨©£¬—œ—ëíéÛàÛãؗʸ—®«
¹ÜÚ¡“§¡““ ´“ÕåâáíؓÖÔæçÜáړâٓçÛؓãèàã“Õâ×ì“
›ßØÔד Õåâáíؓ ¿º“ §œ®“ àÜëçèåؓ êÜçۓ“
¤¡«“˜“âٓºØâãâߓÔáד¤¥¡¨“˜“âٓçÛؓ
Æ´“ª§“ÛÔå×ØáØå
áÜßâ“éؓæàcækÖۓæ“åØÚØáØåWçØà“ãåâ×ßâè‘Øák“íãåÔÖâéÔçØßáâæçܓ
æàcæܓԓçkà“íÔÝ܃çcák“ãâç€ØÕáb“×âÕì“ãåâ“íÛâçâéØák“Ùâåà졓ÍW åâéØu“çâçâ“ãâÝÜéâ“íÔåè`èÝؓåìÖÛߎ“áWÕcۓãØéáâæçk“Ô“àâ‘áâæç“
åìÖÛßØ݃kÛâ“éìÝkàWák“àâ×Øߍ¡“ÁԓæÙ饗©“ÝؓéÜ×c矓‘Ø“áâéb“ãâ ÝÜé⓺¸ÂÿĴ“¨¤¨“éؓæàcæܓæ“åØÚØáØåWçØà“àW“çbàc€“æÛâ×áb“
éßÔæçáâæçܓÝÔÞâ“ãéâ×ák“ãâÝÜéâ“æ“áâéŽà“âæç€ÜéØà¡
ÇØáçâ“çìã“ÚØâãâßìàØåákÛâ“ãâÝÜéԓº¸ÂÿĴ“¨¤¨“Ýؓáìák“ãâè ‘kéWá“éؓæßbéWåáWÖۓé“"ØæÞ蟓ÁcàØÖÞ蟓´áÚßÜܓԓáԓÇÖÛÔÝ êÔáè¡
Ãåâéâíák“íÞèƒØáâæçܓãâçéåíèÝkŸ“‘Ø“Ýؓàâ‘áb“ãâè‘kéÔ瓪¨ā¤££“˜“
åØÚØáØåWç術 ÁÔ〡“ â×ßÜçØޓ áԓ æÙ饗 ¨“ Ýؓ éìåâÕØ᎓ ×ⓠÕØíåW àâéb“Ùâåàì“æ“ÝØ×áâçáâè“æàcæk“âÕæÔÛèÝkÖk“ª¨“˜“åØÚØáØåWç蟓
×âÕԓåâíØÕåWák“ÕØíåWàâéb“Ùâåàì“×ⓥ£“àÜᡟ“âÕæÔۓºØâãâßè“
¥Ÿ£“˜¡“µc‘áb“Ýؓãâè‘Üçk“åØÚØáØåWçè“é“àâ×Øßâéb“æàcæܓª¨“˜““
ԓéŽãßuâéW“æàcæ“æؓãâè‘kéW“æؓ¤££“˜“åØÚØáØåWç術
Áìák“æؓé“ácÞçØåŽÖۓæßbéWåáWÖۓíÔ`káW“áâéc“ãâè‘kéÔç“×Ô߃k“çìã“
¾¼ÆÇÆÃĴ—­¨¯Ÿ“ÞçØ厓×âéâßèÝؓÝ؃çc“ékÖؓãåâ×ßâè‘Üç“íãåÔÖâéÔ çØßáâæç“æàcæk“æ“åØÚØáØåWçØà“Ô“íÔÝÜæçÜç“×âÕåb“âÕÔßØák“íåá“âæç€Ü éԓãâÝÜéØࡓ
“
ÆÙ饗«¥—— Äæåë[•—íæêâæí’ÚߗäæÛÜ㑗åؗãàÚo—
âØå[ã
¹ÜÚ¡“§¡““ ´ææØàÕßì“ âٓ êÔë“ ãÔççØåáæ“ âᓠçÛؓ
æãåèØ
À å Þ ¥ —¸ å ë æ å o å —Ñ [ Û g é Ø £ —Ç ß ¥ » ¥
øÊ˗º¸Ã×½Æɗ¸ºËÀͼ—ǸÉËÀºÀǸËÀÆÅ
¶íØÖۓ¹âèá×åìàØá“ÆâÖÜØçì“
Ôáד¼áæçÜçèçؓâٓÀÔáèÙÔÖçèåÜáړÇØÖÛáâßâÚ쟓¹ÔÖèßçì“âٓÀØÖÛÔáÜÖÔߓ¸áÚÜáØØåÜáڟ“µåáâ“ÈáÜéØåæÜçì“âٓÇØÖÛáâßâÚì
êâèßדßÜÞؓçâ“ÜáéÜçؓìâè“çâ“çÛØ
ÆßbéWåØáæÞb“ ×áì Ĵ “ ›Æ·œ“ ãåâÕ cÛáâ蓓
é“ ãåâæçâåWÖۓ ÛâçØßè“ ´éÔáçܓ é“ µåác¡““
ÅؑÜؓÞâáÙØåØáÖؓæؓèÝÔßԓ"ØæÞW“æßb éWåØáæÞW“ æãâßØ`áâæ矓 ÞçØåW“ íÔÝ܃…èÝؓ
ÝÔޓéßÔæçák“âåÚÔáÜíÔÖܟ“çÔޓܓæÛÙæé咗
çéæÞéØ䡓 Æâè`Wæçk“ §«¡“ Æ·“ Õè×ؓ Ýܑ“
çåÔ×Ü`ác“Ü“ÛæçéæíæÛå[—í’êëØíؓ×â ×ÔéÔçØߍ“Ô“íWæçèã֍“æßbéWåØᡓ
ÂåÚÔáÜíÔ`ákà“ ÚÔåÔáçØà“ ÞâáÙØåØáÖؓ“
§«¡“ Æ·“ Õìߓ éŽÞâááŽà“ éŽÕâåØà“ "ÆƓ
ÝàØáâéWᓼáÚ¡“´áçâáká“ÍW×cåԟ“ÃÛ¡·¡Ÿ“
â×ÕâåáŽà“ÚÔåÔáçØà“×âÖ¡“¼áÚ¡“½Ôåâàkå“
Åâè`Þԟ“¶ÆÖ¡“
ÂåÚÔáÜíWçâ€Ü“æؓæÛâ×ßܓáԓçâàŸ“‘Ø“ãåâ“
è×å‘Øák“Ô“åâíéâݓæßbéWåØáæގÖۓ×ፓÝؓ
׍ßؑÜçb“ íÔÝÜæçÜç“ é ìæâÞâè“ â×Õâåáâè“
‡åâéØu“ ã€Ø×áWƒØޓ ԓ ÝØÝÜÖۓ íÔàc€Øák“
ωÞèÛÞÜçi™óÚæi†Þçh™fqìåè
ÆÙ饗ª¥—— ÆÛãàëÜ◠ñ— Ãþ²— á[Ûéæ— íðéæÙÜåæ—
ëÜÚßåæãæÞào—¾¼ÆÇÆÃĴ—
´“ßÔàØßßÔå“ÚåÔãÛÜçؓÖÔæçÜáÚ®“çÛؓÖâåؓ
àÔ×ؓÕì“çÛؓº¸ÂÿĴ“çØÖÛáâßâÚì
¹ÜÚ¡“¦¡““
ÆÙ饗ª¥—— Íæêâæ풗äæÛÜã—çéêëÜåì—êܗíêؤ
ñÜå’äà—âØäÜåð
¹ÜÚ¡“¦¡““ ÊÔë“ãÔççØåá“âٓԓåÜáړêÜçۓØàÕØ× ×ØדæçâáØæ
ÆÙ饗©¥— Çéì•å[—çéð•æí[—ÝæéäؗìêåØÛyìáܗíðáoä[åo—íæêâæífßæ—
äæÛÜãì
¹ÜÚ¡“¥¡““ ¸ßÔæçÜ֓åèÕÕØå“àâèßדÙÔÖÜßÜçÔçØæ“×åÔêÜáړâٓçÛؓêÔë“ãÔççØåá
ÀkãåÔéԓ
ԓâåÚÔáÜíÔÖؓ
§«¡“æßbéWåØáæގÖۓ
×áĴ“é“åâÖؓ¥£¤¤
inzerce
ÆÙ饗¨¥—— ÆÛãàëÜâ—íÜåëàãì—ñ—âæéæñàíñÛæéåf—
æÚÜãࣗ ßäæëåæêë— ¬§§— âÞ²— ÙÜñé[¤
äæíf— Ýæéäæí[åo— Ûæ— êägêà— êܗ—
®¬—œ—éÜÞÜåÜé[ë엢—©—œ—¾Üæçæãì
¹ÜÚ¡“¤¡““ ´“éÔßéؓÖÔæçÜáړÙåâà“æçÔÜáßØææ“æçØØߟ“
êØÜÚÛç“âٓ¨££“ÞÚ®“åØàâéÔÕßؓĀÔæޓ
àâèß×ÜáړÜá“Ô“àÜëçèåؓêÜçۓª¨“˜“âٓ
çÛؓåØÖßÔÜà“ž“¥“˜“ºØâãâß
ÆÙ饗¨¥—— Çéð•æí[—Ýæéäؗçéæ—íêë„àâæí[åo—íæêâæífßæ—äæÛÜãì—
¹ÜÚ¡“¤¡““ ÅèÕÕØå“àâèßדÙâå“ÜáÝØÖçÜâá“çÛؓêÔë“ãÔççØåá“
´ ¡“ÍW×cåÔ
à Š º Å ¸ Æ ¼ É Á . “ Æ ¿ % É Å ¸ Á ƾ % “ Ç ¸¶» Á  ¿Â º ¼ ¸¿ ¼ Ç .
ÉåÔçáb“ æàcæܓ æ“ ÚØâãâßìàØåákà“ ãâÝÜéØà“ àÔÝk“ éŽåÔíác“ æáÔ× ác݃k“åØÚØáØåâéÔçØßáâæç“áؑ“æàcæܓæ“éâ×ákà“æÞßØࡓÃåâéâíác“
æؓãâçéå×Üß⟓‘Ø“éåÔçáâè“æàcæ“æ“ÚØâãâßìàØåákà“ãâÝÜéØà“ßíؓ
‡æãcƒác“ åØÚØáØåâéÔç“ ãâàâÖk“ ÝØ×áâ×èÖÛbÛⓠåØÚØáØåÔ`ákÛâ“
íԀkíØák“áԓãåÜáÖÜãè“éÜÕåÔ`ák“âçkåÞ졓Åâí×kߓàØíܓÚØâãâßìàØåØà“
ԓÚØßØà“éâ×ákÛâ“æÞßԓÝؓãâíâåâéÔçØß᎓ܓáԓçìãè“×ØæçåèÞÖؓãâ ÝÜéâéb“âÕWßÞ졓ºØâãâßìàØå“àW“éìæâÞâè“ÞâÛØíák“ãØéáâæ硓Àܓ
íÔçk‘Øák“×âÖÛWík“Þ“â×çå‘Øák“ãâÝÜéԓâדíåáԓԓáØ×âÖÛWík“Þ“ãâåè à Š º Å ¸ Æ ¼ É Á . “ Æ ¿ % É Å ¸ Á ƾ % “ Ç ¸¶» Á  ¿Â º ¼ ¸¿ ¼ Ç .
Ë Þ à Þ ç Þ ë èïÚ í Þ å ç è ì í™ć™À ¾ È É È Å Ĵ ™® ª ® ¥™
À ¾ È É È Å Ĵ ™¯ª ±
ƒØák“ãâÝÜéԓé“âÕßÔæçܓãâÝÜéâéŽÖۓàæçލ¡“¶ÛÔåÔÞçØå“×ØæçåèÞÖؓ
ÝؓÔ×ÛØíák“ãâ×âÕác“ÝÔÞâ“è“ÙèåÔáâéŽÖۓæÔàâçéå×áâèÖkÖۓæàc æk¡“Ãâçéå×Üßâ“æ؟“‘Ø“áØák“ãâç€ØÕԓãâè‘kéÔç“×âçéåíØák“ÚØß蟓ÝÔޓ
Ýؓçâ“áèçáb“è“åØÚØáØåÔÖؓæ“éâ×ákà“æÞßØà¡
ÂÕØÖác“ãâè‘Üçk“åØÚØáØåWçè“éؓæàcækÖۓéŽåÔíác“âéßÜéuèÝؓéßÔæç áâæçܓԓÖÛâéWák“æàcæÜ¡“ÇÔÞb“ã€Ü“ãâè‘Üçk“ÚØâãâßìàØåákÖۓãâÝÜé“
ãéâ×ác“×âÖÛWíØßâ“ÞؓíÞåÔÖâéWák“íãåÔÖâéÔçØßáâæçܓæàcæܓԓáW æßØ×ábàè“ãâàÔßbàè“áWÕcÛè“ãØéáâæçk“æ“×ßâèÛâè“×âÕâè“åâ íØÕkåÔçØßáâæçÜ¡“ÁԓæÙ饗©“ÝؓíáWíâåácá“éßÜé“åØÚØáØåWçè“áԓÖÛâ éWák“æàcæÜ¡“Àܓãâè‘Üçk“åØÚØáØåWçè“ÝؓãÔçåáb“æÜßáb“íÞåWÖØák“×âÕì“
íãåÔÖâéÔçØßáâæçܓԓãâàÔߎ“áWÕcۓãØéáâæçkŸ“é“ãåâéâíè“æؓãåâ ÝØéâéÔßì“ãåâÕßbàì“æؓíãåÔÖâéÔçØßáâæçk“æàcæܓԓ×ßâèÛâè“×âÕâè“
ãâç€ØÕáâè“Þ“åâíØÕåWák“ÙâåØà“áØÕâ“ÝÔ×Øå¡
ÃâæçèãáŽà“éŽéâÝØà“ãâÝÜé“×âƒßâ“ÞؓíßØãƒâéWák“éßÔæçáâæçk“æàc æk“æ“åØÚØáØåWçØࡓÃâè‘Üçk“áâébÛâ“ãâÝÜéԓ¾¼ÆÇÆÃĴ—¬¨¬“èàâ‘ Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼
““ ¡“µ è å Ü Ô á “ā“À ¡“¾ Ô Ý í Ô å â é W “ā“Í ¡“¾ å Ô Û è ß Ô“ā“½ ¡“Á â é â ç ᎓“
·Ô ß ƒ k “å âí é â Ý “ç Ø Ö Û á â ß â Ú Ü Ø “º ¸  à  ¿ Ĵ “æ“Ô á â å Ú Ô á Ü Ö Þ Ž à “ã â Ý Ü é Ø à “““´
º¸ÂÿĴ“ãåâ“ÕØíåWàâéb“ÙâåàâéWákŸ“èéW×kŸ“‘Ø“ÕcÛØà“éŽåâÕì“
ÙâåØà“Ô“åâéác‘“ÕcÛØà“â×ßbéWák“áØéíáÜÞÔÝk“‘W×áb“ØàÜæؓÔáܓ
Þâ耓ԓ×âƒßâ“çÔޓޓíWæÔ×ákàè“íßØãƒØák“Ü“ãåâçܓæàcækà“æ“éâ× ákà“æÞßØࡓÁԓæÙ饗¨“Ýؓâ×ßÜçØޓéØáçÜßè“í“ÞâåâíÜéí×âåáb“âÖØßܓ
â“Ûàâçáâæçܓ¨££“ÞړéìåWÕc᎓é“ÕØíåWàâéŽÖۓÙâåàWÖۓâ“éØßÜ Þâæçܓ¤Ÿ¨“ķ“¤Ÿ¨“à¡“
© Jan Ortgies . photocase.de
¾
5 – 6 / 2 0 11 p ř e d s t a v e n í f i r e m n a v e l e t r h u G I F A 2 0 11
/ p r e s e n t a t i o n o f f i r m s a t t h e G I F A F a i r 2 0 11
101 ASK Chemicals GmbH,
Německo
113
FINAPRA, a. s., Praha
64
JUNKER Industrial
Equipment s. r. o.,
Boskovice
103 LAC, s. r. o., Rajhrad
123 ROBOTERM spol. s r. o.,
Zprávy Svazu sléváren České republiky
Zprávy České slévárenské společnosti
Chotěboř
123 Targi Kielce Sp. z. o. o.,
Polsko
Slévárenská výroba v zahraničí
61
Vysoké školy informují
Veletrhy Brno, a. s., Brno
MSV, STAINLESS
Vzdělávání
95
Slévárenské konference
Veletrhy Brno, a. s., Brno
GIFA
Blahopřejeme
LAST CALL
FOR ACTIVE
PARTICIPATION
Z historie
GIFA
METEC
THERMPROCESS
NEWCAST
Autobusový zájezd (28. 6. – 1. 7. 2011)
Kontakt:
tel.: 541 159 175, [email protected], [email protected]
8th International
PhD Foundry Conference
7th – 8th June 2011
Fakulty of Mechanical
Engineering
Brno, Czech Republic
Deadline
Full text of the paper:
by 29th April 2011
Co-ordinator
prof. Milan Horáček
[email protected]
J. Šenberger
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
V programech na podporu výzkumu a vývoje vyhlašovaných
Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (Tandem, TIP) je uváděn
jako jeden z cílů vývoj a výzkum progresivních technologií. Program TIP vypsaný na rok 2011 formuluje v bodě 7 tři skupiny cílů.
Jsou to progresivní technologie, optimalizace konvenčních výrobních postupů a vývoj nových, progresivních a výkonnějších
technologií.
Progresivní technologie je pojem, který se ve slévárenské
odborné literatuře objevuje vícekrát. Malý autorův průzkum
však ukázal, že na obsah uvedeného termínu jsou různé názory.
V anketě mezi slévárenskými odborníky k obsahu termínu progresivní technologie bylo získáno na otázku, co si představujete pod pojmem „progresivní technologie“ u „n“ respondentů
„n + 1“ odpovědí. Jeden respondent uvedl totiž hned dvě navzájem si odporující odpovědi. Respondenti uváděli v mnoha případech konkrétní technologické postupy, jako např. sekundární
metalurgie, organické samotuhnoucí směsi, přesné lití apod.
V odpovědích chyběl obecný sjednocující prvek. Zajímavé bylo,
že žádná odpověď se netýkala čistírenských operací a odlévání.
V encyklopediích je pod heslem „progrese“ uvedeno: postup,
vzestup, růst [1] nebo pod heslem progresivní lze najít i pokrokový [2]. Zajímavé je vysvětlení hesla „technologie“ ve Všeobecné encyklopedii [3], kde mimo jiné stojí: „Technologie se považuje za zvl. formu kapitálu nehmotné povahy, který má
rozhodující význam pro ekonomický růst“.
Naskýtá se opět otázka – co se myslí ekonomickým růstem spojeným s použitím progresivní technologie? Je možno odpovědět, že růst má bohatství podniku? Asi ano, ale co je bohatstvím
podniku? K této otázce lze dlouze diskutovat. Představa autora
této úvahy zahrnuje pod pojem bohatství podniku zdravé finance, spokojenost zaměstnanců, spokojenost zákazníků a perspektivu výroby a odbytu. Zdravé finance lze zjednodušeně
měřit vyrovnanou tvorbou zisku v dlouhé časové řadě. Spokojenost zaměstnanců a zákazníků je důležitá potenciální energie
pro tvorbu zisku v budoucnosti. Perspektiva výroby a odbytu
souvisí s marketingem a výzkumem a vývojem nových, lépe snad
progresivních technologií.
Pokud přijmeme výše uvedené formulace progresivní technologie, pak i optimalizaci výrobních postupů lze považovat za progresivní technologie, protože přináší zvýšení zisku, spokojenost
zaměstnanců a mnohdy i zákazníků. V tom nejjednodušším případě lze nastolení pořádku na pracovišti spočívající v měření
všech důležitých nákladových položek, analýzu jejich spotřeby
a zabránění plýtvání považovat za progresivní. Tato samozřejmá
věc však není v mnoha slévárnách samozřejmá a znalost nákladů na jednotlivé operace je často jen přibližná a v mnoha případech chybná.
Jestliže má slévárna ve výrobě pořádek a používá technologie
v oboru běžné a na dobré úrovni, zařadí se do skupiny sléváren, kterou lze označit jako „druhé housle“. Je tedy v době mimo
krizi schopná konkurence a může dosahovat průměrného zisku.
Horší to bude s konkurenční schopností této slévárny vůči firmám z tzv. rozvíjejících se ekonomik, které mají významně nižší
mzdové náklady a nižší náklady v ekologické oblasti a dále mnohdy i skrytou nebo otevřenou podporu státu.
Slévárny, které jsou úspěšné ve vývoji nových technologií
a které přijdou na trh s „něčím novým“, nemusí mít z konkurence obavy, protože v daném období (dokud konkurence ze skupiny „druhé housle“ novou technologii nebo výrobek neokopíruje) konkurenci nemají a mohou mít významný vliv na cenu svých
výrobků. Jako příklad lze uvést vývoj ADI litin, který byl na začátku 80. let v Československu na světové špičce [4], ale průmysl
neměl o výsledky výzkumu zájem. Tím ztratilo naše hospodářství
možnost dosahovat nadprůměrného zisku, a to nejen v rámci slévárenství. ADI litiny nevyrábíme dodnes. Příkladů by mohlo být
uvedeno mnohem více.
Nabízí se otázka, co je důležité pro rozvoj progresivních
technologií ve slévárnách. Prvním a nejdůležitějším předpokladem je „osvícené“ vedení podniku, které si uvědomuje potřebu
mít před konkurencí náskok a dosažení tohoto náskoku hledá
v progresivních technologiích. Rozhodující význam vedení podniku je ve stanovení cílů a směru vývoje technologie. Zde je účinným krátkodobým nástrojem marketing. Dále vedení podniku „vidí“
prognózy zpracované na základě sledování trendu vývoje v oboru zkušenými odborníky. Důležité je, aby vedení podniku zapojilo
do výzkumu nových technologií pracovní kolektivy, které by se
měly na výzkumu podílet. Lidem ve výrobě je nutné vysvětlit,
čeho se má dosáhnout, jakým způsobem, v čem bude spočívat
efekt, jejich podíl na výzkumu a uvolnit cestu pro jejich iniciativu.
V neposlední řadě musí vedení vybrat vhodné pracovníky, schopné řešit výzkum a vývoj v oblasti technologie. Mohou to být vlastní zaměstnanci, případně lze na výzkumu spolupracovat s výzkumnou organizací nebo vysokou školou.
Spolupráce s výzkumnou organizací nebo vysokou školou by měla
mít přednost, protože tyto organizace se mohou na výzkum zcela specializovat. Mají zázemí pro vědeckou práci jak ve specialistech
na různé obory, tak i v laboratorním a přístrojovém vybavení.
Výzkum progresivních (nových, pokrokových) technologií však vyžaduje dlouhodobou spolupráci. Spoluúčast výzkumných organizací nebo vysokých škol je v těchto případech žádoucí. Výsledky
se však nedají očekávat během několika měsíců.
Stav spolupráce mezi výrobními podniky a výzkumnými organizacemi, eventuálně vysokými školami, a s tím související výzkum
a vývoj progresivních technologií není v případě českého slévárenství podle názoru autora optimální. Současně lze tvrdit, že
právě tato cesta je jediná, která zajistí slévárenství trvalou perspektivu.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolujeme si těchto pár myšlenek
předložit k diskuzi právě na stránkách tohoto čísla Slévárenství,
jehož tematické zaměření zní: Progresivní slévárenské technologie.
Pokud by toto zamyšlení vedlo k dialogu, uvítáme každý názor
a budeme o něm informovat v dalších číslech Slévárenství.
L i t e ra t u ra
[1]
VÁŠA, P. – Trávníček, R.: Slovník jazyka českého. Praha : Fr.
Borový, 1937.
[2] KLIMEŠ, L.: Slovník cizích slov. Praha : SPN, 1983.
[3] Kolektiv autorů: Všeobecná encyklopedie. Praha : Nakladatelský dům OP Diderot, 1997. ISBN 80-85841-35-5.
[4] DORAZIL, E.: Vysokopevná bainitická tvárná litina. Praha :
ACADEMIA, 1985.
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 65
ú vodn í slovo
Zamyšlení nad pojmem
„progresivní technologie“
s ohledem na české
slévárny
P. O b e r s c h e l p
roční přehledy
Formovací látky
1. část: ostřiva, regenerace
a úprava, postupy formování
s bentonitovými směsmi,
zkoušení, vady odlitků
způsobené formovací látkou
Peter Oberschelp
ročn í p ř ehled y
Vš e o b e c n ě
Jak důležité jsou vlastnosti zhutnění při
výrobě dobrých forem, popisují J. Bast
aj. [1] v článku s názvem „Senzory pro
průběžný záznam stavu zhutnění syrových forem“ (předneseno na konferenci
o formovacích látkách v Duisburgu).
Autoři představují vývoj, který vedl k použití senzorů na měření zhutnění u různých postupů formování. Z výsledků
uvedených v práci má při aplikaci vyplynout zlepšení výroby forem a mají pomoci objasnit mnohé nesrovnalosti, které se
mohou objevit v procesu zhutňování.
O výzkumu J. Basta, A. Kadauwa a A.
Malaschkinova se referuje i na mezinárodní úrovni v časopise Journal of Metalcasting [2]. Je popsáno matematické
modelování metodou konečných prvků
(FEM) a jsou uvedena klíčová data z hodnot počítačové tomografie. Jak se píše
již v předešlém odstavci, byly účinky různých parametrů formování zjištěny senzory zhutnění.
R e g e n e ra c e a ú p ra va
Pod titulem Formovací směs jako kávový prášek popisuje J. Gaede [3] ve Zprávách z vědy a praxe stavbu nové slévárny firmy Ohm a Häner se sídlem v Olpe,
Sauerland (Porýní-Vestfálsko). Investice
na stavbu nového výrobního závodu, který byl zpola postaven na „zelené louce“,
se podle údajů autora dají vyčíslit na cca
22 mil. euro. Hlavní částí nové slévárny
je nové formovací zařízení firmy Heinrich
Wagner Sinto Maschinenfabrik GmbH,
Bad Laasphe, a také úpravna formovací směsi závodu firmy Gustav Eirich Maschinenfabrik GmbH se sídlem v Hardheimu, která využívá postup Evactherm.
Po podrobných rozhovorech a intenzivním úsilí, které bylo spojeno se speciálními zkouškami a referenčními prohlídkami, vznikl soupis závazných, přesně
formulovaných technických požadavků. Obzvláštní důraz se kladl na vytvoření koncepce zpracování vratné směsi.
Hlavní pozornost byla zaměřena na nečistoty ve formovací směsi a na tvoření
hrud. Z tohoto důvodu se v koncepci počítalo se speciálně vyvinutými stroji a také
separací vratné a jádrové směsi (obr. 1).
Soupis závazných, přesně formulovaných technických požadavků předepisuje nízký obsah bentonitu, nízkou vlhkost formovací směsi a dobrou tekutost
upravené formovací směsi, samozřejmě
při optimálních technologických vlastnostech.
Jako zařízení na úpravu formovací směsi byl zvolen mísič Evactherm typu RV 23
VAG. Jeho kapacita je 72 m3/h hotové
formovací směsi. Ačkoliv se osvědčil již
v mnoha slévárnách litiny, je první svého druhu, který byl použit ve slévárně
hliníku.
Jak různé zkoušky, tak autor ukázal, že
se tímto zařízením dá upravit vynikajícím
způsobem nejen formovací směs ze slévárny litiny, ale že úprava ve vakuu má
velmi příznivý vliv i na vlastnosti formovací směsi ve slévárně hliníku. Formovací směsi upravené ve vakuu vykazují
výrazné přednosti ve srovnání se „standardně upravenými směsmi“, a to především při hodnocení dosažených pevností za syrova anebo také prodyšnosti.
Zlepšuje se i tekutost směsi.
Celé zařízení na úpravu směsi řídí speciálně vyvinutá koncepce automatizace.
Obr. 1. Vratná směs (a) a ideální formovací směs (b) [3]
104 S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Obr. 2. Schematické zobrazení postupu
plnění formy formovací směsí s provzdušňováním
Použitý software přitom preventivně řídí
recepturu směsi v závislosti na parametrech modelu.
Odchylky od požadovaných zadaných
hodnot korigují automaticky vlhkost,
příp. dávkování složek. Grafické a statistické vyhodnocování naměřených parametrů zajišťují dokonalou dokumentaci výsledků.
F o r m ová n í z b e n t o n i t ové
směsi
S. N. Ramrattan aj. [4] popisují přednosti výroby odlitků ve formách z bentonitových směsí a zabývají se pak jednotlivými kroky výroby bezrámových forem.
Zde má provzdušňování, tzv. „aerační
plnění“ (obr. 2), při zhutňování formy
umožňovat lepší vyformování složitých
odlitků, ale i větších prohlubní formy.
Tradičními variantami zhutňování by to
údajně nemělo být tak dobře možné.
Popisovaný postup pracuje s přetlakem
nižším než 0,1 MPa. Takto vyrobené bentonitové formy mají hodnoty zhutnění
od 30 do 40 %. Předností tělesa formy
plněného s provzdušňováním by podle
autorů měla být odolnost vůči erozi formovací směsi, ale také vysoká odolnost
proti otěru. Provzdušňování během plnění formovací směsí umožňuje vyrobit formy s vysokou pevností a tvrdostí.
Jako ostřivo se zde může bez omezení
použít křemenný písek.
Píchání průduchů do pískových forem je
v mnoha slévárnách, stejně jako dřív,
zvláště u větších sérií, všeobecná praxe.
U malých sérií odlitků to však lze mechanizovat jen v omezené míře. Častá
výměna modelů s jejich individuálními
nároky na umístění, počet a hloubku vpi-
P. O b e r s c h e l p
Obr. 3. Vývoj formování z bentonitových směsí
mi a postupy s vytvrzováním za horka.
Přednosti a nedostatky směsí jsou popsány v závislosti na postupu formování.
Důležitými kritérii hodnocení jsou mj.
minimální tloušťka stěny, jakost povrchu,
požadované úkosy a úroveň výroby.
Va d y o d l i t k ů z p ů s o b e n é
f o r m ova c í s m ě s í
L. Winardi aj. [6] popisují zkoušky zaměřené na vývin plynů během plnění
formy a na změny v kondenzačních
pásmech bentonitových směsí s tím spojené (obr. 4). Srovnávají se navzájem
parametry, jako je prodyšnost, a také
množství plynu v závislosti na čase. Diskutuje se o nejdůležitějších ovlivňujících
faktorech – obsahu vody, jílu a uhlíku
– které určují množství vznikajícího plynu. Stejné zkoušky se realizují i u jader
s organickými pojivy a následně jsou popsány výsledky.
Nižší vývin celkového množství plynu je,
ve srovnání s bentonitovou směsí, u válečků bez nátěru ze směsi pojené polyuretanem a vyrobených postupem cold
box (PUCB). Avšak ráz plynu lze u válečků PUCB pozorovat dříve, a to bezprostředně po kontaktu s taveninou.
Zřetelná je výrazná závislost prodyšnosti na podílu vody přidávané při úpravě,
bentonitu s pojivovou schopností, použitého písku a nosiče uhlíku.
Na základě měření teplot v různých oblastech syrové formy se usuzuje, jak se
šíří postup vlhkosti při lití. Spolu s vývinem plynu a naměřenými hodnotami
prodyšnosti lze předvídat, jak poroste
tlak ve formě a jak ovlivní výrobní proces odlitku.
Z k u š e b n í p o s t u py
Ve svém příspěvku ve sborníku AFS
Transactions se B. Loh [7] zabývá zjiš-
Obr. 4. Vývin plynů a jejich množství při obměňovaném obsahu vody v bentonitové
směsi (teplota taveniny: 1 350 °C) [6]
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 105
ročn í p ř ehled y
chu zde představuje ten největší problém. Také ruční píchání průduchů se na
jedné straně sice vyznačuje dostatečnou
flexibilitou, ale na druhé straně přitom
jakost nesmírně závisí na odborných znalostech a zkušenostech daného pracovníka, takže z toho samozřejmě vyplývají i příslušné otázky spolehlivosti a
reprodukovatelnosti procesu. Aby se
zlepšila jak flexibilita, tak i kontinuita
provedení, vyvinul útvar Robotics firmy
ABB Automation GmbH, Friedberg, robota se speciální píchací hlavicí.
U příležitosti 100. výročí vzniku VDG
byla vytvořena rekapitulace [5] výroby
forem, ve které byly navzájem srovnány
různé postupy (V proces, postup pro lití
do plné formy, postup se skládáním
forem z nepravých jader atd.). Bylo konstatováno dominantní postavení výroby syrových forem. Za sebe mají přitom
mluvit výhody postupu, zvláště ty ve
srovnání s jinými postupy. Uvádějí se
relativně nízké náklady na formovací
směs, vysoký stupeň recyklovatelnosti,
nízká specifická spotřeba materiálu
a také použití ekologicky nezávadného
bentonitového pojiva.
Vysoká produktivita a dosažení vysoké
a rovnoměrné jakosti odlitku, podporované moderními postupy zhutňování, zajišťují nízkou citlivost k výkyvům procesu.
V příspěvku jsou popsány všechny důležité parametry procesu. Dynamický vývoj postupu, který bylo možné pozorovat
v posledních letech, bude snad moci pokračovat i v budoucnosti (obr. 3).
V časopise Engineered Casting Solutions
(v angličtině) je pod titulkem Zpět k základům také srovnání různých variant
výroby forem. Bentonitová směs se přitom srovnává s chemicky pojenými směs-
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
P. O b e r s c h e l p / J . H l a v i n k a
ťováním obsahu pojivého jílu metodou
metylenové modři. Autor kriticky poznamenává, že na rozdíl od jiných titračních postupů obvyklých při chemickém rozboru nejsou na trhu k dostání
čisté standardní látky (obsah 99,95 až
100,05 %). Dále popisuje zkoušky metylenovou modří uvedené v příručce AFS
Jádro & forma (různá vydání) a poukazuje mj. na to, že se u těchto pokynů nebere v úvahu žádná primární kalibrace
metylenové modři, takže různé laboratoře pracují pro kalibraci své metylenové
modři stále více s různými bentonity.
V tomto článku jsou přehledně popsány
různé kroky pro vývoj standardního roztoku metylenové modři.
Pod názvem Vyhněte se chmurám způsobeným zkouškou metylenovou modří
v americkém odborném časopise Modern
Casting popisuje S. Gibbsová [8] také
zkoušku obsahu pojivého jílu metylenovou modří. Podle jejího názoru je zkouška metylenovou modří nástrojem, který
je nutné použít pro stanovení obsahu
pojivého jílu. Zmiňuje se však rovněž
o tom, že výsledek mohou ovlivnit různé rušivé veličiny. Je popsána závislost
výměny kationů na druhu a původu bentonitů a také na jejich aktivaci. Při použití stejných surovin a tím i konstantními
vlivy však zkouška představuje postup
s vysokou vypovídací schopností.
Je objasněn postup měření, ale pojednává se i o pravidelných kontrolách a obzvláště o školení laborantů. Jsou uvedena důležitá upozornění na doplňující
zkoušky formovací směsi.
zprávy
L i t e ra t u ra
Evropská Unie
[1] Berichte aus Wissenschaft und
Praxis. 7. Formstoff-Tage Duisburg,
19.–20. 2. 2008, Duisburg, NSR, v:
sborník konference, s. 1–7.
[2] International Journal of Metalcasting, 2009, 3, č. 2, s. 55–65.
[3] Berichte aus Wissenschaft und
Praxis. 7. Formstoff-Tage Duisburg,
19.–20. 2. 2008, Duisburg, NSR,
v: sborník konference, s. 1–4.
[4] Transactions AFS, 2008, 116, s.
493–504.
[5] Giesserei, Spezial 100 Jahre VDG,
3. část, 2009, 96, č. 5, s. 64, 67–86.
[6] Engineered Casting Solutions,
2009, 11, č. 1, s. 34–37.
[7] Transactions AFS, 2008, 116,
s. 413–418.
[8] Modern Casting, 2008, 98, č. 12,
s. 36–38.
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2010, 97, č. 8, s. 38–43, 40. pokračování.)
106 Svazu sléváren
České republiky
Kultivace trhu práce
je nutností
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
člen Sektorové rady pro hutnictví,
slévárenství a kovárenství
Te c hni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: 5 41 142 6 42
te l.: 5 41 142 6 81
te l.+fa x : 5 41 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Dnešní doba vyžaduje, abychom se
neustále vzdělávali a získávali nové
poznatky a informace. Zároveň narůstá i potřeba dosahování stále vyšší kvalifikace a odborné způsobi-
losti.
Na trhu je v současné době celá řada
možností, jak si ve svém oboru rozšiřovat
znalosti. Státní zařízení i řada komerčních
a nekomerčních subjektů nabízejí vedle
klasického školního vzdělání i barvitou
škálu různých kurzů, seminářů a školení.
Účastníkům nebo absolventům těchto
akcí se často udělují různé certifikáty
a osvědčení. Otázkou však je, do jaké
míry si těchto dokladů cení nejen sami
držitelé, ale zvláště pak zaměstnavatelé.
Po m o c d a n á s t á t e m
Pomocnou ruku pro uznání těch, kteří
mají snahu se vzdělávat a prohlubovat si
své poznatky, nabídli sami zákonodárci ve formě zákona č. 179/2006 Sb.,
o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání. Jeho základním smyslem je
přiznat lidem jejich skutečné znalosti
a dovednosti bez ohledu na to, zda jich
nabyli ve škole, na kurzu či praxí. V návaznosti na uvedený zákon se vytváří Národní soustava kvalifikací (NSK), která
má přinést především transparentnost
do množství různých osvědčení a certifikátů, které jsou v současnosti udělovány.
N á r o d n í s o u s t ava
k va l i f i ka c í (N S K)
Cílem této soustavy je mimo jiné i zabezpečit aktivnější přenos požadavků
světa práce do oblasti vzdělávání a zajistit srovnatelnost kvalifikačních úrovní
v naší zemi a v Evropské unii. Pomoci má
ovšem i lidem, kteří z nějakého důvodu
nedokončili školu a chtěli by si doplnit
vzdělání, nebo těm, kteří sice vystudovali, ale pracují nakonec v úplně jiném obo-
J. Hlavinka
ru, přičemž pro jeho vykonávání vlastně
nemají žádný certifikát. V NSK se proto
zavádí novinka, kterou je možnost opatřit si Doklad o získání dané kvalifikace,
který se stane jednoznačnou a průkaznou informací o znalostech a dovednostech jeho držitele.
lifikaci (např. vyučení v určitém oboru),
a to i bez absolvování školního vzdělávání. Dokonce bude možné poskládat
některé i z více dílčích kvalifikací – a pak
už jen postačí, aby žadatel na příslušné
škole nebo učilišti složit závěrečnou „učňovskou“ nebo maturitní zkoušku.
Ú p l n á a d í l č í k va l i f i ka c e
V Národní soustavě kvalifikací (NSK) se
rozlišují dva druhy kvalifikace, a to úplná a dílčí. Úplná kvalifikace (ÚK) přiznává dané osobě odbornou způsobilost
vykonávat řádně všechny pracovní činnosti v určitém povolání, např. hutník,
slevač, kovář apod.
Dílčí kvalifikace (DK) pak zaručuje způsobilost provádět určitou pracovní činnost nebo skupinu činností v určitém povolání. Tyto soubory pracovních činností jsou užší než u povolání a podstatné pro ně je, že umožňují určité profesní uplatnění na trhu práce.
S e k t o r ové ra d y
Je zřejmé, že dané kvalifikace musí i někdo podle jednotlivých oborů vytvořit.
Aby mohly dobře fungovat, je potřeba,
aby se na jejich sestavování podíleli především lidé, kteří se v dané oblasti pohybují a dobře znají její specifika a požadavky. Za tímto účelem nyní vzniká na
třicet Sektorových rad (SR). Činnost Sektorových rad je také podporována ESF
a státním rozpočtem.
V závěru roku 2010 se sjeli do Ostravy
zástupci hutních, slévárenských a kovárenských organizací, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT
ČR), Ministerstva průmyslu a obchodu
ČR (MPO ČR), Svazu průmyslu a dopravy
ČR (SPD ČR), Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) a společnosti
TREXIMA a společně zde ustavili a zahájili práci Sektorové rady pro hutnictví,
slévárenství a kovárenství (SR HSK).
O s vě d č e n í o k va l i f i ka c i
Osvědčení o dílčí kvalifikaci může získat
každý občan ČR starší 18 let úspěšným
složením zkoušky, jejíž formu a rozsah
stanovuje tzv. hodnotící standard NSK.
Pokud zájemce uspěje, obdrží celostátně
platné osvědčení, které ho bude legálně
opravňovat k provádění dané činnosti.
Nutno dodat, že v roli hodnotitelů (zkoušejících) smějí vystupovat pouze autorizované osoby, kterým pověření uděluje
příslušné ministerstvo. Právnickou autorizovanou osobou pro oblast slévárenství se stane Svaz sléváren ČR, který
bude sdružovat fyzické osoby a hlavně
zajišťovat a koordinovat organizace, ve
kterých bude možné zkoušky provádět.
NSK dále umožní požádat i o úplnou kva-
C í l e a ú ko l y
Sektorová rada HSK si na samém začátku stanovila své hlavní cíle. Mezi ně patří:
• posuzování a aktualizace stávající
struktury a obsahu prací uvedených
v Katalogu Národní soustavy povolání (více na www.nsp.cz);
• provádění rozborů profesních a kvalifikačních potřeb v sektoru a zabezpečování tvorby kvalifikačních a hodnotících standardů dílčích kvalifikací
pro Národní soustavu kvalifikací;
• spolupráce s autorizujícími orgány
i autorizovanými osobami;
• zapojování dalších odborníků do
zpracování úkolů SR;
• propagace činnosti Sektorové rady
a výstupů její práce.
Sektorová rada HSK předpokládá, že do
budování Národní soustavy povolání
a Národní soustavy kvalifikací zapojí
prostřednictvím odborných pracovních
skupin i další organizace zaměřené na
hutnictví, slévárenství, kovárenství
a organizace zajišťující sběr a úpravu kovových druhotných surovin.
Na podzim letošního roku proběhne v Brně odborný seminář se zahraniční účastí k dané problematice. V současné době jsme totiž jedna ze zemí, která v oboru slévárenství tuto dohodu NEPLNÍ, což
může vést k sankcím ze strany EU pro
naše slévárny.
Všechny pracovníky BOZP našich
sléváren proto touto cestou vyzýváme k registraci na výše uvedené webové adrese.
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 107
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
St a n d a r d y p r o h o d n o c e n í
V NSK jsou kvalifikace popisovány prostřednictvím tzv. kvalifikačních a hodnotících standardů. Kvalifikační standard
(KS) je soubor požadavků potřebných
pro získání příslušné kvalifikace, tedy stanovuje, co má držitel umět. Hodnotící
standard (HS) pak obnáší soubor kritérií
a způsobů ověřování požadavků stanovených v kvalifikačním standardu, pomocí kterých si tedy lze ověřovat, jestli
vše potřebné uchazeč o danou kvalifikaci skutečně umí. Podrobnosti k této problematice lze najít na www.narodni-kvalifikace.cz.
Dohoda nepSi
ve s l é vá r e n s t v í
V roce 2006 došlo v Bruselu k podpisu
dobrovolné dohody nepSI mezi zástupci
zaměstnanců, zaměstnavatelů a průmyslových svazů v oblasti zdraví a bezpečnosti práce zaměřené na správnou manipulaci s materiály obsa-
hujícími krystalický křemen. Pro zástupce 14 průmyslových sektorů (včetně
slévárenství) ze všech členských zemí
EU vytváří koncepci udržitelného rozvoje a definování nejlepších dostupných
technik při práci s Si.
Dohoda nepSI ustanovuje dobrovolné
vykazování (monitoring) práce s krystalickým křemenem v jednotlivých částech závodů včetně uvedení informace
o prováděných bezpečnostních školeních
či používání specifických opatření k redukci prašnosti. V řadě našich sléváren
se jedná o běžnou činnost, mimo jiné
zakotvenou v jednáních sociálního dialogu a tripartity. V rámci plnění této dohody je vhodné, aby se naše slévárny
také zaregistrovaly v centrálním monitoringu a potvrdily tím plnění úmluvy sjednané v EU.
Odkaz na formulář hlášení lze zvolit i v českém jazyce: http://www.
ctdevs.com/projects/clients/n2010tst/
gway.asp?NodeID=1&AccessorID=1
Pin: 721319
M . P o l e d ň á ko v á / I . M u s i l o v á
„Moje volba –
moje budoucnost“
– projekt, který
propaguje řemesla
v Jihomoravském
kraji
Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.02/02.0088
M g r. B c . M i l a d a P o l e d ň á k o v á
Ing. Iveta Musilová, Ph.D.
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
Ve Slévárenství č. 11–12/2010, s. 425,
jsme vás informovali o spolupráci Svazu
sléváren ČR na projektu propagujícím
řemeslné a technické obory v Jihomoravském kraji, jehož cílem je populari-
Exkurze – oblast strojírenství – Novibra Boskovice, s. r. o.
Oborový den – oblast elektrotechniky – jednotlivá pracoviště
zace řemeslných a technických oborů
a zvýšení zájmu žáků základních škol
o studium těchto oborů.
Projekt se od října 2010 nachází ve své
aktivní části, kterou zahájilo 7 pracovních workshopů s výchovnými poradci, řediteli ZŠ, zástupci úřadů práce, hospodářských komor a s profesními odborníky. Na workshopy v listopadu 2010
navázaly další tři klíčové aktivity, a to besedy, exkurze a Oborové dny, které
jsou zaměřeny přímo na cílovou skupinu
projektu – žáky 7. až 9. tříd základních
škol. Všechny aktivity směřují k jedinému
cíli, a to představit žákům řemeslo, propagované oblasti a profese v nich.
108 V období listopad 2010 až leden 2011
zatím proběhlo na základních školách
33 besed s profesními odborníky, žáci
absolvovali 19 velmi zajímavých exkuzí
do zapojených firem a prvních 5 Oborových dnů z oblastí elektrotechniky,
strojírenství a gastronomie. Uvedených
aktivit se zúčastnilo celkem 1 528 žáků
a s nimi 88 pedagogů z 57 ZŠ v rámci
celého Jihomoravského kraje.
Od účastníků výše uvedených aktivit,
díky zpětné vazbě, zatím získáváme velmi pozitivní hodnocení, což nás velmi těší
a potvrzuje správné zacílení projektu.
Žáci velmi kladně hodnotí besedy, kde
hlavní slovo mají profesní odborníci, kte-
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Beseda – oblast autodopravy
M . P o l e d ň á ko v á / I . M u s i l o v á
ný materiál a poznat ochranné pomůcky,
které se používají při výkonu konkrétní
práce. Mají tak možnost na základě vlastní praxe zjistit, zda by je daná oblast či
konkrétní profese mohla zajímat.
Zejména menší školy ze vzdálených měst
okresu velmi vítají možnost zapojení do
projektu, kde mohou i díky kompletnímu
organizačnímu zajištění z prostředků
projektu absolvovat aktivity, které by pro
ně byly finančně náročnější. Nelze také
opomenout kladný postoj našich profesních odborníků, ať už z větších pro-
Beseda – oblast elektrotechniky
Oborový den – oblast strojírenství – jednotlivá pracoviště
ří objíždějí základní školy v rámci celého
kraje a diskutují se žáky a formou poutavé prezentace s ukázkami své práce,
nástrojů, materiálů či jiných zajímavostí
přibližují žákům svou profesi a jejich
vlastní profesní dráhu. Besed se účastní
s žáky také jejich učitelé a výchovní poradci, kteří nově získané informace použijí v rámci výuky v předmětech Volba
povolání, Svět práce nebo Občanská vý-
chova. Spolu s žáky se zajímají o nové
informace, ptají se odborníků a s žáky
dále o této problematice hovoří.
V rámci exkurzí otevírá žákům dveře do
svých provozů téměř 70 firem zapojených
v projektu. Ovšem bezesporu nejlépe
hodnocenou aktivitou jsou Oborové dny,
kdy si žáci mohou sami vyzkoušet řemesla a jednotlivé profese, seznámit se s pracovními nástroji a přístroji, osahat si růz-
vozů nebo z řad drobných živnostníků,
kteří s námi v projektu spolupracují.
Více informací naleznete na webových stránkách projektu:
http://mvmb.iss-sokolnice.cz,
www.svazslevaren.cz
Tento projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Výběr akcí Technického muzea v Brně v roce 2011
M i l í ř ová n í (s t av b a m ilí ř e
a p á l e ní d ř e v ě n é h o uhlí )
A re á l St a rá hu ť u A d a m ova
2 . k vě t n a 2 011
E x p e r i m e n t á l n í t av b a ž e l ez n é
r u d y, ková ní v y ro b e n é h o že l ez a
a jiná ř e m e s la, p ř e d vá d ě c í jízd y
his to r i c k ýc h vozi d e l
A re á l St a rá hu ť u A d a m ova
7. k vě t n a 2 011
M u z e j n í n o c 2 011, T M B
P ur k y ň ova 10 5, ož i ve n é e x p ozi ce
v č e t n ě uká ze k fo r m ová ní a o d l é vá ní kov ů, b o hat ý d o p rovo d ný
p ro g ra m
14 . k vě t n a 2 011 o d 18 h o d .
R o m š t í ková ř i, Ková r na
v Tě š a n e ch, v ý s t ava foto g raf ií
3 . č e r v n a – 2 . ř í j n a 2 011
Ková ř s ká s o b o t a, ková ř i v a kci
Ková r na v Tě š a n e ch
2 . č e r ve n c e a 6 . s r p n a 2 011
M l a d ý t ě š a n s k ý ková ř
s o u t ě ž ková ř s k ých u č ňů
Ková r na v Tě š a n e ch
10 . z á ř í 2 011
B liž š í informace :
w w w.t e c h n i c a l m u s e u m . c z
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 109
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
A. Neudert
zprávy
České slévárenské
společnosti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
5 42 214 4 81
m o b il: 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
24. zasedání
podskupiny
pro bentonitové
formovací směsi ve
slévárně GIFF, a. s.,
Frýdlant nad
Ostravicí
Ing. Alois Neudert, Ph.D.
předseda podskupiny
Foto Z. Kaňová
zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti
Ve dnech 26. a 27. 10. 2010 se členové
bentonitové podskupiny sešli na svém
24. zasedání, tentokrát v příjemném
prostředí Penzionu Sluníčko na Ostravici.
Zasedání organizovala slévárna GIFF
a bylo nám také umožněno navštívit její
provoz. Podskupina má 58 členů a schází se pravidelně dvakrát ročně. Zasedání
se zúčastnilo 34 členů a 7 hostů.
Tradičním dopoledním programem je výměna zkušeností. Kromě technických
záležitostí jsme se samozřejmě zmiňovali
i o náplni práce sléváren. Můžeme s nadějí konstatovat, že až na výjimky se vytížení sléváren začíná vracet do předkrizového stavu. Odpolední program je
vždy věnován přednáškám a prezentacím sponzorů, pozvaných hostů i našich
členů. Tentokrát se opět podařilo sestavit náplň, která snese srovnání i s odbornou konferencí.
Měli jsme možnost sledovat devět příspěvků. Sponzory zasedání byly firmy
Keramost, a. s., a PCC Morava-Chem,
s. r. o.
Ing. J. Pazderka, Keramost, a. s., přednesl příspěvek „Snižování emisí u bentonitových formovacích směsí“, ve kte-
ČSS je členskou organizací W F O
T he World F oundr y Organization Ltd.
W inton House
Lyonshall
Kington
Herefordshire
HR5 3J P
Velká Brit ánie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 76
fa x: 0 0 4 4 15 4 43 4 03 32
secret ar y @ thew fo.com
110 Zahájení zasedání
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
rém popsal především úspěšné nasazení
nového výrobku Keribent Impuls ve slévárně GIFF, Frýdlant n. O. Při provozní
zkoušce bylo v období červen–srpen
roku 2009 ve slévárně zpracováno 161 t
nového směsného bentonitu. Hlavním
výsledkem bylo podstatné snížení emisí
BTEX v ovzduší na licí lince, a to o 66,9 %,
a u vytloukacího roštu o 74,5 %.
J. Petrák, Keramost, a. s., měl příspěvek
na téma „Ostřiva pro bentonitové směsi“, ve kterém účastníky seznámil s možností použití netříděných (nebo méně
tříděných) písků do bentonitových směsí. Porovnával tříděné a netříděné písky
z lokalit Sczakowa a Střeleč. Výsledky
ukazují na možnost výhodně použít pro
bentonitové směsi levnější výrobky od
dodavatelů. P. Picek, Keramost, a. s., nás
ve svém vystoupení seznámil s historií
a současností výroby ve společnosti
Keramost. Uvedl přehled současných
standardních i speciálních výrobků pro
slévárenství a příklady porovnání vlastností jednotlivých výrobků. Ing. M. Konšel, Morava-Chem, ve svém vystoupení
představil firmu a věnoval se hlavně nabídce písků pro slévárny z lokality Sczakowa. Prof. T. Elbel z VŠB–TU Ostrava
měl přednášku „Diagnostika vad odlitků“, ve které navrhuje postup řešení
vad odlitků. Využil přitom analogie s medicínou – se stanovením diagnózy, léčbou a hlavně s prevencí vzniku nemocí.
Na jeho přednášku navázala Ing. Y. Králová, VŠB – TU Ostrava, která nás nejprve ve své přednášce „Expertní systém
pro analýzu vad odlitků“ seznámila
s principem tohoto způsobu řešení a následně předvedla jeho možnosti na příkladu konkrétní vady. Obě vystoupení
zástupců VŠB – TU výborně doplnila naši
snahu o řešení vad odlitků a poskytla
nám mnoho námětů k další práci.
Bohatý odpolední program dále pokračoval příspěvky zaměřenými na ukázky
LAST CALL FOR ACTIVE PARTICIPATION
Czech Foundrymen Society
and Institute of Manufacturing Technology, Faculty of Mechanical Engineering, Brno University of Technology
would like to invite you to the
8th International PhD Foundry Conference
7th – 8th June 2011
taking place at the
Faculty of Mechanical Engineering, Technicka 2, Brno, Czech Republic
CO N FEREN CE DE TA I L S:
Paper and oral presentation /20 min/
– instructions how to write the abstract and the paper are attached
– all papers will be published in Conference Proceedings /ISBN/
PhD conference language: English
Conference fee: € 70 / CZK 1700
Includes: Conference proceedings, 2 lunches and refreshments, Get-Together Party
Accommodation:
Student Hotel Palacky, Kolejni 2, Brno (www.hotel-palacky.cz )
Single room € 40 / CZK 870 / person / night
Double room € 50 / CZK 1130 / 2 persons / night
Deadlines:
Full t ex t of t h e p a p e r : by 29 t h A p ril 2011
(to be sent to: Ing. Iveta Musilova)
– if the size is smaller than 5 MB, send it by e-mail: [email protected]
– if the size is bigger than 5 MB, post it on CD to the address:
Ing. Iveta Musilova, PhD, Svaz slevaren ČR, Technicka 2, 616 69 Brno, Czech Republic
information :
Co-ordinator of the PhD conference:
Prof. Milan Horacek, Dept. of Foundry Engineering, Brno University of Technology
tel.: +420 541 142 663, e-mail: [email protected]
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 111
A . N e u d e r t / V. K a f k a
zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti
Výměna zkušeností – P. Svák z pořadatelské slévárny
vad ze sléváren a příspěvky členů komise. Z. Kaňová, Slévárna Kuřim, ve svém
vystoupení popsala způsob řešení závady na chladničce. Z hlediska nákladů
se podařilo nepatrnou rekonstrukcí
ovládání skrápěcích trysek dosáhnout
podstatně lepší jakosti připravované směsi. Na obdobné téma promluvil i Ing.
J. Obrtlík, JMA Hodonín. Ve své prezentaci popsal analýzu vstupních a výstupních teplot a vlhkostí u chladničky
a z toho vyplývající návrhy na nové parametry řízení. Výsledkem je podstatné
snížení rozptylu teplot a vlhkostí směsi
na výstupu z chladničky i za extrémních
podmínek.
I. Baboráková, Škoda-Auto, nám ukázala příklad úspěšného vyřešení příčin
vad typu nekovové vměstky. Díky perfektnímu rozboru prvků ve vadě se podařilo určit příčinu – materiál vměstku.
Nápravné opatření pak bylo jednoduché
– zabránit, aby se nečistoty z podlahy
dostaly do tekutého kovu.
Děkujeme pořadatelům i sponzorům
a těšíme se na příští zasedání v roce
2011.
112 Názory významných
odborníků na
současnou situaci
ve slévárenství
doc . Ing. Václav Kafka , CSc .
V pořadí již VI. ekonomická konference konaná dne 2. listopadu 2010 ve slévárně MENCL GUSS v Roudnici nad Labem byla zakončena panelovou diskuzí.
V ní J. Šlajs, S. Chudáček, Z. Král, P. Chytka, K. Řehůřková, H. Medvecová, I. Žižka
a M. Grzinčič odpovídali na otázky, které charakterizují současný stav našeho
slévárenství. Jejich názory byly shrnuty
i s vědomím, že někdy nebyly navzájem
v souladu. Stanovisko těchto významných představitelů sléváren dává zajímavý pohled na problémy našich sléváren.
„Co považujete za největší poučení
z hospodářské a finanční krize pro
vaši slévárnu?“
Je třeba počítat s tím, že nic není definitivní a být tedy velice kritický k („formálnímu“) plánovanému hospodářství.
Předsednický stůl VI. ekonomické konference
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Na krizi je třeba myslet, když se slévárně
daří. Tedy vytvářet rezervy (2×). Nejlepší přípravou na krizi je výroba „bez
dluhů“. Učit se dopředu, jak řešit krizové situace a být připraven na aplikaci
krizového managementu. Změnit chování k zákazníkům ve velice vstřícné.
Snažit se jim naslouchat a vnímat jejich
problémy. Ocení to v době, kdy je výrobci odlitků „zle“ (2×). Citlivě pracovat
s dodavateli. Investovat nejen do moderních technologií, ale i do kontrolingových procesů a zvyšování jakosti. Krize probíhá v různých oborech odlišně.
Proto je třeba mít takové portfolio zákazníků, aby dopady krize byly postupné
a snáze šly přežít. Nezanedbatelným
přínosem je výměna názorů v OK ekonomické ČSS a prodiskutovávání vzniklých problémů. Milým překvapením
bylo, jak slévárna v nejkritičtějších chvílích doslova táhla za jeden provaz.
„Jaké jsou podle vás hlavní úkoly
sléváren v současné době doznívání
hospodářské krize (oživení)?“
Je třeba nerozlišovat, zda doznívá hospodářská krize, jestli je oživení, nebo je
normální hospodářský cyklus. Ve slévárnách se musíme zaměřit především
na jakost (3×) a užitné hodnoty odlitku.
Nejhorší jsou zmetky, které odezní, bez
příčiny, my nevíme, co jsme udělali dobře a co ne. Dále je třeba dělat vše, aby
zákazník byl spokojen. Nevyrábíme pak
pouze odlitky, ale umožníme i třeba kooperaci, obrábění atd. Jednak se tímto
postupem uspoří peníze. Navíc zákazník
nabývá správného dojmu, že se snažíme
zodpovědně uspokojovat jeho potřeby
v požadovaných nákladech, čase a kvalitě. Získáváme si jeho důvěru a on se
k nám bude vracet. Nesmíme čekat, že
zákazníci přijdou za námi, my musíme jít
za nimi (názor v různých obměnách
u pěti odborníků). Pracovat na snižování nákladů, zejména cestou zvyšování
využití tekutého kovu a snižování ener-
V. K a f k a
getické náročnosti výroby. Vypracovat
vize, které zajistí slévárně konkurenceschopnost. Připravit si kvalitní personální audit a vsadit zejména na ty pracovníky, kteří se v době krize osvědčili
a umožnit jim kariérní růst. Cíleně budovat kvalitní tým pracovníků z vlastního osazenstva a nespoléhat na to, že
„špičkové pracovníky je možno koupit“.
Všechno je o lidech – i investování. Bohužel máme mnohdy motivační a řídicí
systémy staré více než 20 let. Nelze
souhlasit s tím, že budeme pracovat tak
jako doposud. Musíme pracovat 10krát
lépe. Je třeba využít všechny rezervy slévárny, využít všechny peníze „zvenčí“,
jinak slévárny nemohou účinně fungovat. Zaměřit se na hledání (zkušenosti
z Německa a Rakouska) lacinějších dodavatelů ve stejné kvalitě.
„V čem jsou největší rezervy ve slévárnách?“
V prvé řadě je to lidský potenciál, ten
musíme využít naplno. A to nejen zvýšením osvěty pracovníků, ale i ve využití pracovní doby, a hlavně mozku našich
skutečných odborníků, které máme.
A to od uklízečky až po generálního
ředitele (opakovaně u 4 odborníků). To
znamená, že musíme jít do složitějších
výrob, musíme hledat cesty k novým
technologiím. Často u nás panuje velká
byrokracie. Určité rezervy jsou u zaměstnanců, ale i u představenstva (zejména
kvalitnějšího výběru jeho členů). Dále
je to někdy nekvalifikovaný zásah majitele. Dalším problémem je nízká kvalita středního a chyby vrcholového managementu. Často se dopouštějí různých přehmatů. Největší rezervy jsou
v tzv. měkkých dovednostech, to znamená – organizace práce, vedení lidí
a jejich motivace. Největším problémem
je u nás nedostatek kvalitních pracovníků. Chuť vedení slévárny pouštět se do
složitějších a technologicky náročných
výrob. Snižovat náklady, snižovat náklady a znovu snižovat náklady. To znamená jednak využití všech ekonomických
poznatků, vylepšení organizace práce
a vůbec organizace výroby každého vyráběného odlitku. Obchodníci nemohou
být úředníci, kteří sedí v kanceláři a čekají, až si někdo něco objedná! Také nesmíme zapomenout na možnost získat
peníze ve formě grantů a projektů. Velkou rezervou je stále nízká produktivita
na hlavu. Jestliže má firma růst, tak se
musíme naučit pracovat s „tím, co máme
k dispozici“. Příklady známe z Německa,
Mexika, Rakouska. Nesmíme také zapomenout na strategické řízení. To je ve
slévárnách opomíjená záležitost.
„Jaké vidíte příležitosti pro slévárny
v rámci Evropy?“
Jistý náskok je u nás snad v oblasti vyspělejší technologie patrně u těžkých
tvarově členitých odlitků. Ten se jeví například vůči Číně. Dále je u nás někde
snad až nepřenositelné know-how. Nicméně chceme-li obecně zvýšit know-how slévárny, musíme začít na vysokých
školách. Chceme-li získat větší marži než
konkurenční slévárna, musíme v podstatě vždy vymyslet něco nového, nejen
v jakosti, ale i v čase. A abychom mohli
něco nového vymyslet, tak nám musí
fungovat naše školy obecně! A víme, že
v této oblasti je opravdu řada problémů.
Jisté vzdělávání si zajišťujeme sami přes
granty. V oblasti vzdělávání a naší spolupráce se školami je tedy velký prostor
ke zlepšování. Konkurovat si prostě budeme, jestli jsou to Němci, Rakušané,
Slováci nebo Číňané. Tady je jediná cesta – úzce spolupracovat v rámci republiky, využít vývoj a výzkum a soustředit
se na vybrané oblasti. Jsou obecně sdíleny obavy z vývoje v automobilovém
průmyslu. Cesta se tedy jeví ve zvládnutí kusové a malosériové výroby. Co
se týká slévárny jako takové, příležitostí
je využití potenciálu lidí ve dvou směrech. Prvním je společná zodpovědnost.
Druhým je vytvoření ekonomického povědomí doslova i u toho posledního pomocníka ve slévárně. Musím vědět, že
do pece nedávám na lopatě 10 kg ferosilicia, ale 300 Kč. Nebo nedávám do formy 2 lopaty formovací směsi, ale 100 Kč.
„Černě“ se jeví výhled v oblasti výroby
litiny s kuličkovým a lupínkovým grafitem a hromadné sériové výroby pro
automobilový průmysl. Očekáváme, že
z dlouhodobého hlediska (snad po 8, 10
letech) dojde k přerozdělování práce.
Slévárny vysoce automatizované s vysokou produktivitou práce se budou
ucházet o své místo na trhu právě z důvodu malosériové a kusové výroby. Pokud se elektromobilů týká, jejich rozvoj
bude sice dlouhodobý, nicméně bude.
A slévárny, které uchopí tuto příležitost,
budou úspěšné. Očekáváme, že výroba
pro automobilový průmysl patrně nebude dále tvořit hlavní náplň našich
sléváren. Litiny s lupínkovým grafitem
se vyrábí málo a snad o ni bude větší zájem. U ocelových odlitků předpokládáme cesty k významnému zvýšení náročnosti zejména z hlediska vlastností
materiálů. Také dojde k nárůstu u sléváren s neželeznými kovy. Při nástupu
do sléváren generace dříve narozených
slevačů nás vítaly nápisy „tradice, kvalita, technická čistota“. K tomu je třeba
ještě přidat „přizpůsobení se trhu“.
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 113
A . Záděra
Příprava
a organizace
48. slévárenských
dnů® v roce 2011
Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
organizační garant 48. SD
zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti
V letošním roce proběhnou 11.–12.
října 2011 již 48. slévárenské dny ®.
Jedná se o tradiční slévárenskou akci, která se uskuteční v novém
pojetí.
Slévárenské dny ® (SD) proběhnou
v prostorách hotelu Avanti v Brně.
Režie konference se ujala Česká slévárenská společnost, která zajišťuje
jak vlastní organizaci, tak i odborný
program. Součástí 48. SD bude již
tradičně i doprovodná výstava dodavatelů a zástupců sléváren.
Organizačním garantem konference
48. SD byl výkonným výborem ČSS
jmenován Ing. Antonín Záděra, Ph.D.,
odborným garantem doc. Ing. Jaromír
Roučka, CSc.
Organizátoři se shodli na tom, že pro
udržení a rozvoj slévárenských dnů je
důležité zajistit v ysokou odbornou
úroveň přednášek a jejich zaměření
směrovat do oblastí potřebných a zajímavých pro slévárenskou praxi. Proto ihned v první fázi příprav 48. SD
byla navázána spolupráce s jednotlivými aktivními odbornými komisemi
ČSS, které se každoročně prezentují
pořádáním konferencí a pravidelných
zasedání. Myšlenkou organizátorů
proto je, nabídnout těmto skupinám
příležitost a prostor k uskutečnění
odborných přednášek v rámci 48. SD.
Jednotlivé komise tuto výzvu akceptovaly a sestaví odborný program
48. SD.
Úvodní částí prvního dne konání SD
je plenární zasedání účastníků SD.
Další program již bude rozdělen do
jednotlivých odborných sekcí. Program každé sekce vychází z odborného zaměření příslušné komise. Přednášky v odpoledním programu prvního dne a během celého druhého dne
budou probíhat paralelně ve dvou
sekcích s následujícím zaměřením:
1. Sekce formovacích směsí
(Ing. A. Burian, CSc.)
2. S ekce ekonomická
(doc. Ing. V. Kafka, CSc.)
3. S ekce technologická
(Ing. V. Krutiš, Ph.D.)
4. S ekce neželezných kovů, slitin a tlakového lití
(Ing. I. Lána, Ph.D., Ing. V. Barci,
Ph.D.)
5. S ekce výroby oceli na odlitky a ingotů
(Ing. L. Martínek, Ph.D.)
6. Sekce litin
(doc. Ing. A. Mores, CSc., doc. Ing.
J. Hampl, Ph.D.)
Zaměření odborných přednášek
v jednotlivých sekcích je plně v režii
garantů sekcí. Jména konkrétních
autorů a názvy přednášek budou uveřejněny v následujícím čísle časopisu
Slévárenství.
48. SD proběhnou v nových prostorách, s novým organizačním týmem
i odborným programem navrženým
a zajišťovaným přímo jednotliv ými
o d b o r ný mi ko mis emi ČSS . Cí l em
těchto opatření je zvýšení odborného přínosu pro zúčastněné a využití
příležitosti pro navázání kontaktů
a k profesní diskuzi.
Bližší informace:
Mgr. František Urbánek
[email protected];
Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
[email protected]
114 S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
4 4 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 20 0 9
slévárenská
výroba
v zahraničí
44. přehled světové
výroby odlitků
za rok 2009
Podle letošního přehledu celosvětové
v ýroby odlitků časopisu MODERN
CASTING klesl odbyt odlitků v roce
2009 v porovnání s rokem 2008 o 14 %
na 80 343 048 tun. Ze 34 zemí, které se
zúčastnily tohoto statistického přehledu,
hlásilo pouze pět zemí růst, a to Čína,
Indie, Korea, Portugalsko a Jižní Afrika.
Průměrný pokles odbytu odlitků u ostatních zemí s klesající výrobou činil 30 %.
Výsledkem je také pokles výroby odlitků na slévárnu. Německo si v tomto
směru stále drží nejlepší pozici, i tak však
tato hodnota klesla z 9 639 tun na slé-
várnu v roce 2008 na 6 481 tun v roce
2009. V Číně vzrostla výroba na slévárnu z 1 117 tun na 1 357 tun, zvýšil se
i objem odbytu, ačkoliv počet sléváren
se snížil.
Sedm z deseti největších výrobců odlitků
změnilo v roce 2009 své pořadí na této
stupnici, což odráželo měnící se situaci
na trhu v průběhu recese. Brazílie, která jako jedna ze dvou z 10 největších producentů odlitků vykázala v roce 2008
růst, zaznamenala od roku 2008 do roku
2009 pokles v dodávkách o 31,5 %, což
představuje největší propad z uvedené
Přehled světové výroby odlitků v roce 2009 [t]
Země
Belgie
Bosna/Hercegovina
Brazílie
Česká republika
Čína
GJL
temperovaná
litina
GJS
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
slitiny
Mg
slitiny
Zn
slitiny
ostatních
neželezných
kovů
celkem
49 100 B
500A
–
28 100
–
1 582C
–
530
–
79 812
8 567
1 100
–
3 826
–
3 176D
–
–
–
16 669
1 365 030
525 971
26 850
166 382
12 075
194 569
3 233
2 806
–
2 296 916
138 838
40 678
1 881
52 392
888
34 772C
–
1 368
144
270 961
17 000 000
8 700 000
600 000 3 350 000C
–
–
600 000 4 800 000
250 000 F 35 300 000
87 604
32 367
48 020
–
–
1 433
–
–
6
5 778D
Finsko
28 041
31 363A
–
9 413
3 052
3 612
–
260
–
75 741
562 000
869 000A
–
59 500
18 818
205 924
–
19 513
1 949
1 736 704
22 107
17 375
–
1 313
459
11 652
5 050 000
800 000
60 200
880 000
–
Francie
Chorvatsko
Indie
Itálie
Japonsko
Jižní Afrika
Kanada
Korea
Maďarsko
Mexiko
Mongolsko
Německo
653 000
–
230
661G
53 797
D
–
–
–
7 443 200
566 068
372 449A
–
65 238
14 386
549 400
6 700
49 000
45 516
1 668 757
1 653 901
1 364 644
37 235
198 248
75 284
1 025 507
6 280
20 563
4 336
4 385 998
493 222
95 565
68 832
114 276
147 235
17 220
47 364
–
2 730
–
458 850E
–
–
111 720E
17 656E
146 879
–
–
–
735 105
1 020 600
607 600
38 500
153 500
24 500
279 100
–
–
11 200C F
2 135 000
25 834
15 221
11
5 695
1 442
80 100
–
3 738
262
132 303
693 975
53 010
–
70 815
126 530
539 990
98
906
–
1 485 324
2 000
120
100
12 000
60
180
–
–
240
14 700
1 806 480
1 191 786
31 273
182 435
76 720
540 444
19 859
51 193
1 475
3 901 665
84 888
NizozemskoH
78 241
6 209
438
–
–
–
–
–
–
Norsko
15 200
48 400A
–
2 700
2 177
4 058
–
–
–
72 535
570 000 I
–
–
–
–
200 000 D
–
–
–
770 000
Polsko
Portugalsko
30 995
60 165A
–
8 803
10 800
15 800
–
480
–
127 043
Rakousko
29 200
89 700A
–
19 800
2 203
87 698
4 676
10 191
–
243 468
Rumunsko
29 485
1 471
712
22 955
1 814
31 163
1 750
535
9G
89 894
1 740 000
1 200 000
60 000
700 000
90 000
340 000
35 000
15 000
20 000
4 200 000
Slovinsko
74 000
14 900A
–
27 900
2 976
18 144
495
2 079
–
140 494
Srbsko
43 150
2 320
1 460
25 040
995
1 420
–
500
14 260
89 145
Španělsko
274 000
461 300A
–
65 200
6 791
86 212
–
8 084
491
902 078
Švédsko
194 600
Rusko
113 300
27 700
–
15 300
8 400
24 600
1 300
4 000
–
Švýcarsko
17 600
31 000A
–
1 806
1 807
14 613
–
1 308
–
68 134
ThajskoJ
70 000
30 000
30 000
28 600
28 600
100 000
–
16 900
–
304 100
Tchaj-wan
343 854
175 902
–
50 849
33 166
230 059
5 159
74 629
1 065
914 683
Turecko
456 000
352 000
2 000
98 000
12 500
96 500
–
13 500
–
1 030 500
Ukrajina
640 000
40 000
–
275 000
–
45 000 D
–
–
–
1 000 000
2 409 483
2 553 725
35 380
686 739
178 715
1 191 134
66 224 166 922
119 748
7 408 070
102 000
137 000A
–
56 000
8 000
78 000
700
389 900
USA
Velká Británie
celkem
A)
H)
37 615 831 19 939 461
2 000
6 200
1 040 316 9 032 504 1 379 467 10 231 652 152 774 473 171
477 834 80 343 010
zahrnuje temperovanou litinu, B) zahrnuje LKG, C) zahrnuje slitiny Mg, D) všechny neželezné kovy, E) údaje z roku 2008, F) zahrnuje slitiny Zn, G) zahrnuje odlitky z Pb,
údaje z roku 2004, I) všechny železné kovy, J) údaje z roku 2006
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 115
sl é várenská v ý roba v zahranič í
DánskoE
4 4 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 20 0 9
organizace. Země, které se v roce 2009
statistiky nezúčastnily, jsou Dánsko, Nizozemsko a Thajsko, v přehledu jsou
tedy uvedeny údaje získané z posledního roku jejich účasti. Nově lze na seznamu spatřit Bosnu a Hercegovinu,
Mongolsko a Srbsko.
10 největších výrobců odlitků
[mil. t] (v závorce je uvedeno pořadí loňského roku)
GJL
1. Čína (1)
N ově n a s e z n a m u
Země
Belgie
Bosna/
Hercegovina
Brazílie
Česká
republika
Čína
116 sl é várenská v ý roba v zahranič í
31
5
2
4
11
552
191
588
1 331
84
34
62
180
3. USA (2)
4. Japonsko (6)
17 000 4 700 4 300 26 000
0
10
17
6
16
36
Francie
103
37
319
459
15
3
24
42
4,80
slitiny neželezných
kovů
4,20
5. Rusko (3)
34,70
GJL
5,05
GJS
0,80
ocel
0,90
slitiny neželezných
kovů
0,65
celkem
7,40
GJL
2,40
GJS
2,60
ocel
0,69
slitiny neželezných
kovů
1,70
celkem
7,39
GJL
1,70
GJS
1,40
ocel
0,20
slitiny neželezných
kovů
1,10
celkem
4,40
GJL
1,70
GJS
1,20
ocel
0,70
slitiny neželezných
kovů
0,50
celkem
4,10
1,80
Indie
–
–
–
4 600
GJL
Itálie
157
44
920
1 121
GJS
1,20
1 697
ocel
0,18
slitiny neželezných
kovů
0,69
celkem
3,87
litina
1,90
ocel
0,17
slitiny neželezných
kovů
0,21
celkem
2,28
GJL
1,00
GJS
0,61
ocel
0,15
slitiny neželezných
kovů
0,31
celkem
2,07
456
75 1 166
Jižní Afrika
88
51
117
256
KanadaA
41
29
115
185
508
142
223
873
62
31
97
190
181
162
350
693
Korea
desítky v průběhu tohoto období. Indie
se stala nárůstem objemu výroby odlitků o 9 % nejrychleji rostoucí zemí z desítky. Produkce deseti největších výrobců
odlitků činí 70 476 338 tun, tj. 88 %
z celosvětového objemu výroby.
Rok 2009 byl pro USA již čtvrtým rokem
v pořadí, kdy zaznamenaly pokles ve výrobě odlitků. Poprvé se tak v tabulce dostaly až za Indii (o 35 000 tun), která se
tímto stala druhým největším výrobcem
odlitků.
Údaje pro 44. přehled světové výroby
odlitků dodávají slévárenské společnosti jednotlivých zemí nebo podobné
8
7
Japonsko
Výroba odlitků ve světě podle
materiálu. I když LLG stále tvo-
ří v celosvětové výrobě odlitků
největší podíl, tento podíl se
zmenšuje. Od roku 1999 se výroba z LLG zvýšila o 9,3 %. Oproti tomu se zvýšila výroba z LKG o 39,6 %, výroba z oceli o 50 %
a z neželezných kovů o 41,1 %
7
14
Chorvatsko
16
Finsko
DánskoA
2. Indie (4)
celkem
Počet činných sléváren podle zemí v roce 2009
neželezné
kovy
ocel
Výroba na slévárnu. Průměrný
objem výroby na jednu slévárnu
v 10 zemích s největší výrobou
odlitků klesl celoplošně pravděpodobně kvůli slévárnám vyrábějícím se sníženou kapacitou
v průběhu recese v roce 2009. V Číně a Koreji, které vykazují
růst v dodávkách odlitků od roku
2008 do 2009, se produktivita
zvýšila
litina
8,70
ocel
celkem
Ve 44. přehledu celosvětové výroby odlitků přibylo několik nových zemí a po
sedmi letech byly aktualizovány nebo doplněny údaje z několika dalších zemí.
17,00
GJS
Maďarsko
Mexiko
24
15
3
42
205
53
344
602
16
0
5
21
Norsko
8
3
11
22
PolskoC
185
0
245
430
Portugalsko
47
6
39
92
Rakousko
29
4
39
72
Rumunsko
53
45
71
169
Rusko
–
–
–
1 350
Slovinsko
8
3
16
27
Mongolsko
Německo
NizozemskoB
Srbsko
14
8
16
38
Španělsko
60
32
50
142
Švédsko
32
13
73
118
6. Německo (5)
7. Brazílie (7)
8. Korea (10)
9. Francie (9)
GJL
0,56
GJS
0,87
ocel
0,06
slitiny neželezných
kovů
0,25
18
4
43
65
celkem
1,74
Tchaj-wanC
478
40
330
848
GJL
0,57
ThajskoD
230
26
220
476
GJS
0,37
Turecko
741
72
433
1 246
ocel
0,07
UkrajinaE
400
233
437
1 070
USA
659
416
985
2 060
slitiny neželezných
kovů
0,67
230*
–
220
450
celkem
1,67
Švýcarsko
Velká Británie
včetně sléváren litiny a oceláren, A) údaje z roku
2008, B) údaje z roku 2004, C) údaje z roku 2007,
D)
údaje z roku 2006, E) údaje z roku 2002
*)
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
10. Itálie (8)
4 4 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 20 0 9 / J . R o u č k a
Výroba v jednotlivých oblastech. Celková výroba v Evropě klesla od roku 2008
o 31,5 %, v Severní Americe pak o 28,5 %. Severní a jihovýchodní Asie dopadly nejlépe, přičemž Indie, Čína a Korea vykazovaly v roce 2009 zlepšení
vysoké školy
informují
Ústav strojírenských
technologií VUT,
FSI v Brně, odbor
slévárenství, buduje
centrum výzkumu
kovových materiálů
v tekuté fázi
Ukrajina: Posledním rokem, kdy se
Ukrajina účastnila této statistiky, byl rok
2002, kdy tato země uváděla výrobu
odlitků v objemu 947 170 tun. Mnoho
se nezměnilo, protože Slévárenská společnost Ukrajiny nahlásila za sledovaný rok 2009 objem výroby 1 mil. tun odlitků. Největší podíl zaujímají odlitky ze
slitin železných kovů (95,5 %), nicméně hodnota výroby odlitků ze slitin neželezných kovů stoupla od roku 2002
o 42,9 %.
Srbsko: Po mnoho let v Srbsku vládly
nepokoje, což se odrazilo i ve slévárenství, kdy provozy byly úplně uzavřeny
nebo ve velké míře omezovány ve výrobě. Od roku 1990 do roku 1999 se
hospodářství Srbska propadlo o polo-
E ko n o m i c ké p r o p a d y
S výjimkou pouze několika zemí zaznamenalo slévárenství v roce 2009 na celém
světě pokles ve výrobě. Některým zemím
se však dařilo podstatně hůře než jiným.
Rusko: Od roku 2007 do roku 2009 klesla výroba odlitků o 46,2 % ze 7,8 mil. tun
na 4,2 mil. tun. Třetí největší výrobce
odlitků z roku 2007 se tak v roce 2009
propadl až za Indii a Japonsko. V roce
2009 došlo rovněž ke snížení počtu sléváren o 300.
Finsko: Ve sledovaném roce 2009 se snížila výroba odlitků ve Finsku na polovinu
– ze 152 888 tun na 75 741 tun. Hodnota slévárenské produkce tak klesla
o 46 % na 350 mil. USD. Podle Evropské
slévárenské společnosti nedošlo ve Finsku k uzavření žádné slévárny, ovšem
zaměstnanost v oboru je nižší o 700 pracovníků, což představuje 15,7 % pracovní síly.
Česká republika: Výroba v zemi klesla
o 49,5 % z 536 789 tun na 270 970 tun.
Produktivita spadla z 2 684 tun na 1 505
tun na slévárnu.
(Zkrácený překlad z časopisu Modern
Casting, 2010, č. 12, s. 23–27)
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
V souvislosti s omezováním komerčních
výzkumných kapacit v oblasti slévárenství se zvyšuje poptávka sléváren po spolupráci s VUT v Brně, odborem slévárenství, při vývoji slévárenské metalurgie
a technologie výroby odlitků. Proto byl
navržen záměr postupné rekonstrukce
a modernizace současné slévárny VUT
tak, aby umožňovala aplikaci progresivních metalurgických postupů a technologií. Záměrem je zejména instalovat
novou indukční pec s možností vakuování, spektrální analyzátor kovů a analyzátory strusky a plynů v kovu. Zařízení
budou pořizována postupně tak, jak se
podaří získávat finanční zdroje. Předpokládá se, že potenciál slévárny se bude
využívat jak pro výuku studentů, tak pro
výzkumné a vývojové práce a přímou
spolupráci s průmyslem.
První etapou modernizace je náhrada
původní technologie bentonitových
směsí technologií ST směsí typu alfa-set.
Ze slévárny FOCAM, s. r. o., byl zakoupen rekonstruovaný šnekový mísič a regenerace formovací směsi. Vzduchotechnické požadavky řeší nové odsávací
a filtrační zařízení, dodané s velkorysou
finanční podporou firmou CIPRES FILTR
BRNO, s. r. o. Přístup obou firem je v našich podmínkách mimořádnou ukázkou
podpory modernizace vybavení vysokých škol výrobními subjekty. Za to jim
patří srdečný dík.
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 117
v y sok é školy informuj í
LLG versus LKG. Obecně vzato je
65 % litinových odlitků vyrobeno z LLG a 35 % z LKG. Tato skutečnost ovšem neplatí pro všechny země. Mezi pěti největšími
producenty odlitků například
USA vyrábějí větší množství odlitků z LKG než z LLG, Rusko a Japonsko v ykazují velice malý rozdíl ve výrobě obou materiálů,
zatímco u Číny a Indie je tento
rozdíl markantní
vinu. Od té doby si země utvářela stabilnější základy. V roce 2008 byla založena Srbská slévárenská společnost.
Slévárenství produkuje z 81 % odlitky ze
slitin železných a z 19 % ze slitin neželezných kovů. Výroba na slévárnu činí
2 345 tun.
Mongolsko: Více než dvě třetiny veškerého vývozu z Mongolska míří do Číny.
Největší podíl tvoří odlitky z oceli s hodnotou 81,6 % celkové výroby.
L . To m e k / J . Š e v č í k
Slévárenský
bowling
I n g . L a d i s l a v To m e k
v y sok é školy informuj í / vzd ě láván í
VUT Brno, FSI, Ústav strojírenské
technologie – odbor slévárenství
Každý dobře ví, že nejen poctivou prací
a pilným studiem slevač je živ, a tak se
v tradičním předvánočním čase, tentokráte 15. 12. 2010, konal v areálu Kulturního domu Rubín již 8. slévárenský
bowling. Za účasti 4 čtyřčlenných týmů
sestavených z řad studentů slévárenské specializace, konkrétně studentů
4. a 5. ročníku navazujícího magisterského studia, doktorandů, pedagogických pracovníků odboru či promovaných
inženýrů, kteří již působí v praxi, probíhala klání na bowlingových drahách.
Hojně se však i diskutovalo, a to nejen
o problémech slévárenských. Po skončení soubojů proběhlo vyhlášení vítězů
(a pro některé bohužel i poražených)
v kategorii týmů i jednotlivců. Nicméně
to jistě všem dobře známé motto Pierre
de Coubertina, bylo zcela naplněno.
V průběhu večera, dalo by se říci již tradičně, došlo i na oficiální přijetí nových
studentů 4. ročníku slévárenské specializace pasováním pěchovačkou a nechyběla poctivá porce slévárenského
rumu se závěrečným obtisknutím obličeje každého budoucího slevače do misky s ostřivem. To vše se událo za účasti
přítomného notáře Ing. Antonína Záděry, Ph.D., který dohlížel na řádný chod
pasování, se zaměřením na kvalitu podávaného slévárenského moku. A jak už
to na podobných akcích bývá, panovala
v průběhu večera jen dobrá a přátelská
nálada. Budoucí slevači pak určitě pochopili, že nám slevačům „chutná“ užívat život plnými doušky.
vzdělávání
Klauzurní práce
očima žáků
I n g . J i ř í Š e v č í k
S P Š a V O Š T, S o k o l s k á 1, 6 0 2 0 0 B r n o
t e l . : 5 41 4 2 7 19 9 ; m o b . : 6 0 3 2 9 4 8 8 7
[email protected]
Tak jako slévárna má různý vztah ke
svým odlitkům, s některými při výrobě
není problém, s jinými ano, tak vnímá
škola odlišně jednotlivé žáky. U některých propadáte do hluboké beznadějce, jiní vás naopak „nabijí“ a máte díky
nim pocit, že vaše práce má smysl.
Tyto nálady se u mě střídaly při obhajobách klauzurních prací žáků čtvrtého
ročníku oboru Výtvarné zpracování kovů
Obr. 1. Helena Marešová při obhajobě
(foto: A. Janáková)
118 a drahých kamenů, které se konaly v ateliéru naší školy 14. 1. 2011. Jak svoji práci hodnotí vybraní žáci jednotlivých zaměření, si můžete nyní přečíst.
Nejlepší prací rytců byla medaile od Heleny Marešové na téma dějiny lidstva
(obr. 1 a 2). K postupu na výrobě raznice se žákyně vyjadřuje následně:
„Jako motiv jsem si vybrala jednu z lodí
Kryštofa Kolumba, se kterou objevil
Ameriku – Santa Maria. Kresebné studie vytvořené v první fázi jsem si naskenovala do počítače, kde jsem je dále
zpracovávala v programu CorelDRAW
11. Výsledkem byla kompozice motivu
s textem do kruhu průměru 32 mm.
Pro lepší představu při práci na raznici
jsem si vytvořila předlohu – pozitivní sádrový model 1 : 3, který sloužil jako model pro následné odlití negativu ze sádry. Na kulatinu z oceli 19 312 jsem si
přenesla návrh a pomocí rydel ho vyryla.
Po vyhlazení jsem si připravila měděný
vyžíhaný plech tloušťky 3 mm a pomocí
raznice vyrazila ztvárněný motiv. Plech
jsem vyřezala lupenkovou pilkou do tvaru mince a pomocí sirných jater napatinovala a přeleštila.“
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Obr. 2. Předlohou pro medaili od Heleny
Marešové byla loď Kryštofa Kolumba při objevení Ameriky Santa Maria
(foto: A. Janáková)
J . Š e v č í k / V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 9. s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u
Obr. 3. O své klauzuře zaníceně mluví
Přemysl Procházka
(foto: J. Hájek)
„Už od okamžiku, kdy jsem poprvé nahlédla do dílny, měla jsem o volbě školy
jasno. Co se mi zalíbilo, byla atmosféra,
která tam panovala, a také přístup učitelů (mistrů) k žákům. Ještě více mě však
okouzlily samotné věci, které tam vznikaly. Ze začátku jsem měla strach, ale to
každý, než se rozkouká. Pak, když jsme
začali odlévat první věci, začala jsem mít
upřímnou radost vždy, když se nám to
povedlo. Musím říct, že je to úžasný pocit, když se práce povede a lidem se to
líbí. To pak máte dvojnásobnou radost.
Díky tomuto oboru jsem měla možnost
setkat se se zajímavými lidmi, zúčastnit
se sympozií a dozvědět se více z dějin
umění a podrobně se seznámit s technologií. Pro své práce jsem si zvolila figurovou tematiku, protože je mi blízká.
Vždy mě fascinovalo, co vše naše tělo
dokáže. Ať už se jedná o způsob chůze,
postoje nebo gestikulaci; naše tělo o nás
řekne mnohem víc, než bychom chtěli.
A právě řeč našeho těla mě tak okouzluje. ,Doufající – Zamyšlená‘ je modelovaná ze včelího vosku, jak si můžete
všimnout na struktuře šatů. Je zachycená ve statické poloze, a přesto vykonává pohyb. Zachycuje spíše tok myšlenek. Když se na ni podíváte, pocítíte
smutek, ale také naději, víru v něco lepšího. Každý z nás jde cestou, která se nabízí, a přitom všichni doufáme, že je to
ta správná.“
slévárenské
konference
Obr. 4. Sada svícnů od Přemysla Procházky
(foto: J. Hájek)
2. část
Z kovářů byl vybrán Přemysl Procházka,
který sadu výkovků nazval Kováníčko
(obr. 3 a 4). Svou činnost popsal s nadsázkou:
„Jednoho rána jsem se ocitl v ateliéru
nad návrhem klauzurní práce. Téma bylo
jako vždy pro čtvrťáky svítidlo. Tak navrhuji a navrhuji a nakonec mám na papíře svícen docela kloudného tvaru. Jak
paní učitelkou v ateliéru, tak i panem mistrem v kovárně byl návrh schválen.
Jednoho rána jsem se ocitl v kovárně
u kovadliny. Tak kovu a kovu a nakonec
mám skutečný svícen, celou sadu svícnů.
Anna, Jana, Dana, Hana jména jejich...
Jednoho rána jsem se ocitl v ateliéru
u obhajoby klauzurní práce. A obhajuji
a obhajuji až mám obhájeno. Sláva, postoupil jsem do dalšího pololetí...“
Kristýna Konečná měla jednu z nejlepších prací z uměleckých odlitků (obr. 5
a 6). Současně s tím byla její obhajoba
jednou z těch, kdy bez pohnutí tiše stojíte a posloucháte. O své práci i o tom,
proč si tento obor vybrala, řekla:
Obr. 5. Doufající – Zamyšlená (Kristýna
Konečná)
(foto: K. Konečná)
Obr. 6. Taneční pár (Kristýna Konečná)
(foto: K. Konečná)
Effect of solution treatment on blistering and microstructure of highpressure die cast A380 alloy
(Vliv rozpouštěcího tepelného zpracování na vznik pórovitosti a mikrostrukturu
tlakově odlévané slitiny A380)
Baishu, W. – Shoumei, X.
předn. č. 12, s. 150–157, 6 obr., 2 tab.,
lit. 18
Zkoušelo se krátkodobé tepelné zpracování při nízkých teplotách tlakových
odlitků ze slitiny A380 a jeho vliv na
vznik pórovitosti a strukturu. Změny
struktury se zjišťovaly metalograficky.
Výsledky naznačují, že eutektická křemíková fáze se sferoidizovala a s prodlužujícím se časem tepelného zpracování se měnila morfologie fází Al2Cu
a fáze obsahující Fe.
Effect of squeeze pressure on the
microstructure and mechanical
property of Al-4Cu-1Mg alloy
(Vliv lisovacího tlaku na strukturu a mechanické vlastnosti slitiny Al-4Cu-1Mg)
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 119
vzd ě láván í / sl é várensk é konference
Výtahy z přednášek
na 69. světovém
slévárenském
kongresu
16.–20. 10. 2010,
Hangzhou, Čína
V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 9. s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u
Ngai, T. aj.
předn. č. 13, s. 158–160, 5 obr., lit. 11
Byla připravena slitina vhodná pro lití
s krystalizací pod tlakem (squeeze
casting). Zjišťoval se vliv tlaku na její mikrostrukturu a mechanické vlastnosti.
Dále se zkoušelo i tepelné zpracování.
Cílem bylo získat hliníkovou slitinu s vysokou pevností a tažností. Popis podmínek a průběhu zkoušek.
sl é várensk é konference
Effect of Ti on microstructure and
properties of Al-Mg2Si alloys subjected to electromagnetic stirring
(Vliv Ti na mikrostrukturu a vlastnosti slitin Al-Mg2Si míchané elektromagnetickým polem)
Yuyan, R. – Yingmin, L. – Jinghua, X.
předn. č. 14, s. 161–164, 6 obr., 1 tab.,
lit. 9
Předloženy výsledky studie zaměřené na
zlepšení mechanických vlastností slitiny
Al-Mg2Si legováním Ti a elektromagnetickým mícháním taveniny. Z výsledků
popsaných zkoušek vyplývá, že nejlepšího účinku se dosáhlo přísadou 0,5 %
Ti a udržováním cca 20 min.
Effect of transference velocity on
structure of porous metals fabri-
cated by continuous casting gasar
process
(Vliv rychlosti přenosu na strukturu pórovitých kovů vyrobených plynulým litím
postupem gasar)
Yuan, L. – Xingming, Z. – Yanxiang, L.
předn. č. 15, s. 165–170, 6 obr., 1 tab.,
18 rovnic, lit. 22
Vytvořen teoretický model popisující vliv
rychlosti tuhnutí na velikost pórů, jejich
vzájemnou vzdálenost a celkovou pórovitost. Výsledky získané použitím modelu jsou srovnány s výsledky získanými
experimentálně.
Effect of twin roll casting on microstructure and performance of 5052
aluminum alloy plate
(Vliv odlévání mezi válci na mikrostrukturu a technické parametry desky z hliníkové slitiny 5052)
Jintao, L. – Guangming, X. – Jianzhong, C.
předn. č. 16, s. 171–174, 6 obr., 2 tab.,
lit. 6
Popsána podstata lití mezi válci a jeho
výhody ve srovnání s výrobou tenkostěnných plochých produktů válcováním.
Uvedeny podmínky a postup zkoušek
s výrobou plechů odléváním mezi válci
ze slitiny 5052 (vlastnosti rovněž uvedeny) v Číně. Shrnuty výsledky úspěšných zkoušek výroby 5052 pásů tímto
postupem za různých podmínek.
120 Effect of ultrasound on solute dispersion of immiscible Al-Pb alloy
(Výroba nemísitelné slitiny Al-Pb použitím ultrazvuku na rozptýlení složek v roztoku)
Junwen, L. aj.
předn. č. 17, s. 175–180, 11 obr., lit. 16
Uvedeny vlastnosti slitiny Al-Pb (supervodivost, vysoká míra odolnosti vůči
opotřebení, vysoká únavová pevnost
a cenová dostupnost) a různé postupy
její výroby. Popsány podmínky a průběh
zkoušek výroby využívající ultrazvuk na
rozptýlení složek v roztoku, která má
proti konvenčním metodám mnoho výhod. Zjišťoval se vliv síly ultrazvuku,
délky působení a různého množství
roztoku na disperzi Pb. Zkoušela se také
tvrdost vzorků a jejich odolnost proti
opotřebení.
Energy and cost saving potential of
crucible selection for aluminium
foundries
(Možnosti úspor energie a nákladů výběrem kelímků pro slévárny hliníku)
Zunjarrao, S. aj.
předn. č. 18, s. 181–184, 5 obr., 4 tab.
Ukázáno, jak může volba kelímku ovlivnit spotřebu energie a uvedeny možnosti úspor. (Článek firmy Foseco.)
Experimental investigation of microse gr e gation in low frequenc y
electromagnetic casting Al-4,5%Cu
binary alloy
(Experimentální zkoumání mikrosegregace v ingotech z binární slitiny Al-4,5%Cu odlévaných postupem nízkofrekvenčního elektromagnetického lití)
Dandan, Ch. – Haitao, Z. – Jianzhong, C.
předn. č. 19, s. 185–187, 4 obr., 1 tab.,
3 rovnice, lit. 14
V ingotech odlitých novým postupem
LFEC (low frequency electromagnetic
casting) se zjišťoval vliv elektromagnetického pole na jejich mikrostrukturu
a mikroodmíšení. Výsledky se srovnávaly s ingoty odlitými postupem přímého
chlazení (DC – direct chill). Zjistilo se, že
postup LFEC mění tvar eutektika, zmenšuje poněkud rozsah jeho frakce na hranicích zrn a značně omezuje jeho rozměr. Popis podmínek a průběhu zkoušek.
How to solve casting defects in the
alumium tilting gravity die casting
in the shop floor?
(Jak ve slévárně řešit vady hliníkových
odlitků odlévaných sklopným litím do kovových forem?)
Thirugnanam, M.
předn. č. 20, s. 188–200, obr. a tab.
v textu, lit. 4
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Jsou nabídnuty praktické znalosti získané při předcházení vadám u hliníkových odlitků sacího potrubí. První část
příspěvku uvádí klasifikaci vad, druhá
případovou studii, která ukazuje, jak lze
najít řešení problému použitím „stromového diagramu“. Použití popsáno pro
jednotlivé typy vad.
Influences of TiH2 heat treatment
on stability of foam aluminum
(Vliv tepelného zpracování (práškového)
TiH2 na stabilitu porézního hliníku)
Zhiqiang, G. aj.
předn. č. 21, s. 201–203, 5 obr., lit. 12
Vysvětlena podstata procesu, při kterém
se práškový TiH2 předehřeje na vzduchu, a tím se na povrchu částic vytvoří
oxidický film, který z nich zpomaluje únik
plynu. Vodík se tak během napěňování
uvolňuje jen po dosažení teploty tavení
slitiny. Cílem prací bylo stanovit takové
tepelné zpracování, které vede k vytvoření dostatečně tlustého filmu při minimální ztrátě vodíku. Shrnuty výsledky.
Microstructures and mechanical properties of Al-Fe alloys prepared by
semi-solid formation
(Mikrostruktury a mechanické vlastnosti slitin Al-Fe připravených vytvořením polotuhé fáze)
Bo, L. aj.
předn. č. 23, s. 209–215, 8 obr., 4 tab.,
lit. 18
Stanovil se vliv legujících prvků, elektromagnetického míchání, opakovaného
ohřevu a tvoření polotuhé fáze na mikrostrukturu slitin Al-Fe. Jejich mechanické
vlastnosti se zjišťovaly při teplotě okolí
a při vysokých teplotách. Takto vyrobené
slitiny mají vysoké hodnoty mechanických
vlastností a potenciál použití na konstrukční součásti vystavené vysokým teplotám (500 K). Popis podmínek a průběhu prací, vyhodnocení výsledků.
Microstructure of casting high-silicon aluminum alloy with additions
of Co and RE
(Mikrostruktura odlitků z hliníkové slitiny s vysokým obsahem Si a přísadami
Co a PVZ)
Shusen, W. aj.
předn. č. 24, s. 216–219, 6 obr., 1 tab.,
3 rovnice, lit. 11
Cílem prací bylo zvýšení odolnosti uvedených slitin vůči vysokým teplotám. Pro
zkoušky se slitiny Al-20Si-2CU-1Ni-xCo
modifikovaly komplexními předslitinami
a přísadami Co a PVZ. Zjišťovaly se změny mikrostruktury a vlastnosti za vysokých teplot. Popis podmínek a průběhu
prací, vyhodnocení výsledků.
V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 9. s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u / J . H u č k a
Morphology transition of eutectic
Mg2Si in Al-Mg2Si alloys
(Přeměna morfologie Mg2Si eutektika
ve slitinách Al-Mg2Si)
Chong, L. aj.
předn. č. 25, s. 220–223, 6 obr., 2 rovnice, lit.
Intermetalické sloučeniny Mg2Si jsou
vzhledem k vysokému bodu tavení, vysoké tvrdosti, nízké hustotě, nízkému koeficientu tepelné roztažnosti a přijatelnému modulu pružnosti vhodné jako
zpevňující fáze v základní hliníkové kovové hmotě. Zkoušel se vliv injektování
fáze NiAl do kompozitních materiálů Al-Mg2Si na popsanou morfologii
fáze Mg2Si s cílem ještě zvýšit fyzikální
a mechanické vlastnosti tohoto kompozitního materiálu. Popis podmínek
a průběhu prací, vyhodnocení výsledků.
Optimization of multistep pouring
control input for aluminum gravity
casting
(Optimalizace vícestupňového řízení gravitačního odlévání hliníku)
Yano, K. aj.
předn. č. 27, s. 229–232, 9 obr., 4 tab.,
5 rovnic, lit. 4
Pojednáno o způsobu optimalizace gravitačního lití automatickým licím zařízením, která je založena na numerickém
výpočtu mechaniky proudění. Docílí se
tak stabilní rychlosti taveniny ve vtokové
soustavě formy, a tím se zabrání vzniku
vad odlitků. Optimalizace využívá genetický algorimus zahrnující simulaci numerického výpočtu mechaniky proudění.
Výsledky byly ověřeny experimentálně.
P r e p a rat i o n of t h e b i m e t a lli c
7075/6009 aluminum composite
ingots with gradient interface by
continuous casting
Producing super-high strength aluminium alloy billets by low frequency electromagnetic casting
(Výroba hliníkových ingotů mimořádně
vysoké pevnosti postupem lití v nízkofrekvenčním elektromagnetickém poli)
Haitao, Z. – Nagaumi, H. – Jianzhong, C.
předn. č. 29, s. 237–241, 6 obr., 2 tab.,
lit. 7
Ingoty ze slitiny Al-10Zn-2,3Mg-2,4Cu-Zr
se odlévaly jak postupem lití v nízkofrekvenčním elektromagnetickém poli
(Low Frequency Electromagnetic Casting
LFEC), tak konvenčním postupem DC
(Direct Chill Casting). Z výsledků vyplývá,
že v prvním případě bylo teplotní pole
v tavenině velmi rovnoměrné, což snižuje rozdíly teplotního spádu mezi povrchem a střední částí předvalku a tím
i vznik trhlin. Struktura má vysoký stupeň zjemnění. Popis podmínek a průběhu zkoušek.
Real-time observation of porosity
formation during directional solidification in Al-7Si-0,3Mg casting alloy
(Sledování vzniku pórovitosti v reálném
čase během řízeného tuhnutí slévárenské slitiny Al-7Si-0,3Mg)
Lei, Z. – Ye, P. – Hengcheng, L.
předn. č. 30, s. 242–246, 6 obr., 3 rovnice, lit.
Ke zkoumání procesu vývoje pórovitosti
byla použita mikrolokusová radiografie a technologie řízeného tuhnutí. Nepravidelná pórovitost není způsobená
smrštěním, ale plyny. Byly pozorovány
jevy, jako přemisťování pórovitosti,
a předpokládá se, že by mohly ovlivnit
konečné procento pórovitosti v odlitku.
Z výsledků pozorování byl odvozen mechanizmus aktivace pórovitosti.
Semi-solid Al alloy slurry for rheocasting prepared by compound process
(Polotuhá břečka hliníkové slitiny pro postup „rheo casting“ připravená kombinovaným mícháním)
Zheng, L. – Xiaomci, L. – Weimin, M.
předn. č. 31, s. 247–251, 7 obr., lit. 10
Popsán nově vyvinutý proces výroby slitiny A356 v polotuhém stavu pro „reo
lití“. Kombinuje se při něm lokální chlazení s litím mírně přehřáté taveniny,
která se lehce elektromagneticky míchá.
Zjišťoval se vliv tohoto procesu na morfologii a velikost primární alfa fáze
v břečce. Z výsledků popsaných zkoušek
vyplývá, že došlo k výraznému zlepšení
jak morfologie, tak velikosti této fáze,
což splňuje požadavky na materiál pro
uvedený postup lití.
Study on the morphology and distribution of Al3Fe phase in hypereutectic Al-Fe alloy solidified under
magnetic fields
(Studie morfologie a rozložení fáze Al3Fe
v nadeutektické slitině Al-Fe ztuhlé pod
působením magnetického pole)
Chunyan, B. aj.
předn. č. 32, s. 252–256, 5 obr., 8 rovnic, lit. 10
Zjišťoval se vliv stejnosměrného a střídavého magnetického pole a magnetického pole vysoké intenzity na morfologii a rozložení fáze Al3Fe ve slitině
Al-2,89%Fe. Při použití stejnosměrného
nebo střídavého pole nebo bez použití
magnetického pole byla většina fáze
Al3Fe soustředěna na dně zkušebního
odlitku. Použitím magnetického pole
vysoké intenzity se docílilo rovnoměrného rozložení této fáze po celém odlitku.
Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.
blahopřejeme
Prof. Ing. Stanislav
Drápal, DrSc.,
se dožil 85 let
Ing. Jan Hučka
Jubilant se narodil 24. března 1926 v Jehnicích u Brna. Po studiu na ČVUT v Praze
se v roce 1956 stal vědeckým pracovníkem SVÚM v Praze. Od roku 1965 působil také jako vysokoškolský pedagog.
V letech 1972 až 1991 byl profesorem
fyzikální metalurgie na elektrotechnické
fakultě ČVUT Praha. Pak byl vědeckým
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 121
sl é várensk é konference blahop ř ejeme
On the microstructure and impact
properties of A356 die castings fabricated with slow injection method
(O mikrostruktuře a rázových vlastnostech tlakových odlitků ze slitiny A356 vyrobených postupem pomalého vstřikování)
Huidong, Z. aj.
předn. č. 26, s. 224–228, 7 obr., 2 tab.,
lit. 12
Studie mikrostruktury a rázových vlastností v litém stavu a po tepelném zpracování T6. Kvantitativně se měřily charakteristické rysy částic Si a SDAS (vzdálenost os dendritů). Rázové vlastnosti se
hodnotily v různých částech odlitku. Navíc se diskutuje o vlivu faktorů mikrostruktury na zmíněné vlastnosti. Popis
podmínek a průběhu prací, vyhodnocení výsledků.
(Výroba bimetalických kompaundních
ingotů ze slitin 7075/6009 s gradientní
styčnou plochou plynulým litím)
Weiwen, Z. aj.
předn. č. 28, s. 233–236, 9 obr., 1 tab.,
6 rovnic, lit. 8
K výrobě uvedených ingotů byla použita technologie dvouproudého plynulého
lití (double-stream-pouring continuous
casting). Během procesu lití se na základě
přestupu tepla v pásmu tuhnutí analyzoval vztah mezi tloušťkou vnější vrstvy
ingotu a parametry lití. Její tloušťka se
dá řídit přizpůsobením hloubky ponořené vstupní trysky ve formě, rychlostí lití,
licí teplotou a průměrem ingotu.
J . H u č k a / J . F o š u m / I . Ž i ž k a / s p o l u p r a co v n í c i ze s p o l e č n o s t i S a n d Te a m , s . r. o., H o l u b i c e
poradcem Výzkumného ústavu stomatologického, Kovohutí Rokycany a Safiny
Vestec.
Rozsáhlá literární činnost prof. Drápala
se opírá hlavně o výsledky jeho vědeckovýzkumných prací v materiálové a slévárenské oblasti, s pozdějším zaměřením
zejména na elektrotechnické materiály.
Po odchodu do důchodu zaměřil svoji
pozornost na historii kovolitectví včetně
zvonařství. V poslední době se vrátil
k fyzice hmoty a ke studiu schopnosti
materiálů měnit druhy energie. Podrobnější článek o jeho působení je Slévárenství č. 4–5/2006.
Díky za celoživotní činnost v našem oboru a přejeme prožití dalších let ve zdraví, v uspokojení z dobře vykonané práce a v osobní i rodinné pohodě.
hmotných ocelových odlitků na syrovo.
Je autorem velmi instruktivních článků
ve Slévárenství a odborných sbornících.
Své mladší kolegy a spolupracovníky
vždy ochotně zasvěcoval do tajů oboru.
V roce 1963 byl spoluzakladatelem a pak
dlouholetým tajemníkem OK pro formovací látky (KOFOLA) při ČSS. Zároveň
pracoval v Technickém sboru sléváren
ocelových odlitků a různých orgánech
ČSS a VTS. Za své zásluhy o české slévárenství obdržel mj. Čestné uznání prof.
Františka Píška.
Ihned po odchodu do důchodu vstoupil
do služeb slévárny Feramo Brno, kde v oddělení exportu až do loňského roku uplatňoval i svou výbornou znalost němčiny.
Za všechny jeho kolegy z „KOFOLY“ a spolupracovníky přejeme našemu milému
Leošovi hodně zdraví a životní pohody.
blahop ř ejeme
Ing. Ivo Žižka
za Svaz sléváren ČR a redakci
Slévárenství
Ing. Jan Hučka
Ing. Jiří Fošum
122 Ing. Radovan Koplík,
CSc., jubilantem
K osmdesátinám
Ing. Antonína
Hrbka, CSc.
Ing. Leo Rotter
osmdesátníkem
Narodil se 7. 5. 1931 v Brně, kde po absolutoriu VŠCHT Praha nastoupil do slévárny Šmeralových závodů. Brzy se zde
stal platným členem vynikajícího týmu
metalurgie, jemuž na závěr své základní
pracovní kariéry šéfoval. Jeho hlavním
oborem byly formovací materiály, v nichž
patřil k několika předním československým odborníkům. Z jeho vynálezů jsou
nejznámější vazné směsi s vodním sklem
a bentonitem, které donedávna v řadě
sléváren umožňovaly produktivní výrobu
nost zasluhují také společné práce s prof.
Jeníčkem. S hutnictvím a slévárenstvím
se rozloučil souhrnnou prací v závěrečném díle Dějiny techniky v českých zemích, vydaných Národním technickým
muzeem. Bližší podrobnosti o činnosti
uvádí Slévárenství č. 4–5/2006.
Ať jubilantovi vydrží jeho elán ještě další léta ve zdraví, spokojenosti a pohodě
v rodinném životě.
Narodil se 8. dubna 1931 v Praze. Po absolvování Vysoké školy báňské v Ostravě
působil v letech 1960 až 1967 jako metalurg a vývojový pracovník v závodě Slévárny ČKD Praha. Dále se věnoval odborné činnosti ve Výzkumném ústavu
strojírenské technologie a ekonomiky
a později ve Výzkumném ústavu vědeckotechnického rozvoje, kde se stal
také ředitelem. Po roce 1989 se zaměřil
na technické, finanční a ekonomické poradenství pro zahraniční podniky a v této
oblasti stále působí.
Ing. Hrbek projevil velmi bohatou literární činnost nejen v oblasti materiálu, metalurgie a slévárenské technologie, ale
také v koncepčních pracích o významu
a postavení slévárenství a jeho dalším
vývoji. Vedle toho se zabýval i historií
techniky se zvláštním zřetelem na vývoj
hutnictví a metalurgie. Zvláštní pozor-
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Jen těžko lze uvěřit tomu, že Ing. Radovan Koplík, CSc., dlouholetý výkonný ředitel Svazu sléváren ČR, oslaví 4. 6. 2011
své 75. narozeniny.
O významu jeho celoživotní činnosti na
podporu rozvoje slévárenství v České republice se psalo ve Slévárenství již mnohokrát (např. Slévárenství č. 4–5/2006,
s. 194).
Dnes bychom chtěli jubilantovi ze srdce
popřát vše nejlepší, především ale pevné zdraví, optimizmus a stále plno sil
a chuti jak do práce ať už ve slévárenském oboru nebo na chalupě, tak ve
sportovním a kulturním vyžití.
Sedmdesát let
Josefa Novotného
spolupracovníci
z e s p o l e č n o s t i S a n d Te a m ,
s . r. o . , H o l u b i c e
Pan Josef Novotný, pracovník společnosti Sand Team v Holubicích u Brna, se
narodil 30. 5. 1941 v Šitbořicích na jižní
O K e ko n o m i c k á a s p o l u p r a co v n í c i z K r á l o v o p o l s ké s l é v á r ny, s . r. o., B r n o
katalyzátory jeho mimořádných výkonů
v odborné slévárenské práci. Přejeme mu
k těmto všem bohulibým činnostem hodně zdraví a spokojenosti.
K šedesátinám pana
Miroslava Herzána
Moravě. Po studiu na slévárenské průmyslové škole v Brně a praxi v Přerovských strojírnách pracoval 23 let ve
slévárenském výzkumu SVÚM Brno
v oboru vývoje formovacích materiálů.
Provozní zkušenosti má i ze sléváren
Královopolských strojíren a Šmeralových
závodů v Brně. V roce 1997 byl spoluzakladatelem společnosti Sand Team,
s. r. o., ve které dodnes aktivně působí
především při zavádění nových metod
výroby forem a jader do sléváren.
Jeho celoživotní sportování, ochutnávání moravských vín a kulturní zájmy jsou
OK ekonomická a spolupra covníci z Královopolské
s l é v á r ny, s . r. o . , B r n o
Miroslav Herzán je jeden z mála našich
ředitelů, který „šel od piky“. Zrekapitulujme si krátce jeho životní dráhu. V roce
1971 jako dvacetiletý nastupuje do Královopolské slévárny jako tavič a v roce
1978 úspěšně končí dálkové studium
slévárenské průmyslovky. Za čtyři roky
je mistrem. Provozním technikem se
stává v roce 1991. Výrobu v KPS řídí od
roku 1995. Devadesátý sedmý rok ho
zastihne „na stáži“ ve Šmeralových závodech v Brně. V závěru roku 2000 se
však vrací „domů“ do Královopolské
slévárny, s. r. o., na pozici vedoucího
obchodně-výrobního úseku. A v roce
2002 je jmenován jednatelem společnosti.
Připomeňme ještě jeho lví podíl na práci v OK ekonomické při ČSS, tvůrčí účast
při řešení projektů a řadu dalších aktivit.
Nemůžeme se proto divit, že Mirkovi
moc času na zahrádku a cykloturistiku
nezbývá. Tedy, milý oslavenče, mnoho
šťastných dalších let a pevné zdraví! To
Ti přejí Tví přátelé.
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 123
K . St r á n s k ý / D. J a n o v á / L . St r á n s k ý / J . J i r k ů / K . K ř í ž e k
z historie
Prospekce dolování
olovnato-stříbrných rud
západně od Telče
1. část
prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc .
Ing. Drahomíra Janová
I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc .
Ing. Jaroslav Jirků
Karel Křížek
z historie
Ú vo d
Poručníci obou nezletilých bratrů měli tehdy v roce 1541 císařem a králem Ferdinandem I. Habsburským uděleno kutací
právo na dobu osmi let. V roce 1549 propůjčil Ferdinand I.
kutací právo na patnáct let přímo Jáchymovi a Zachariášovi
z Hradce na doly na gruntech teleckých s povinností odvádět
stříbro a zlato do královské mincovny. Za kutnohorskou hřivnu stříbra, asi 280 grošů, dostávali 9 kop grošů a za lot zlata
asi 17,5 grošů a šest zlatých. Za to jim Ferdinand I. odpustil
desátek z dolu na Dobré Vodě. V následujícím roce 1559 si
bratři zděděné panství rozdělili, přičemž Jáchym si ponechal
Jindřichův Hradec a Zachariáš telčské panství, takže mu patřily také doly na Dobré Vodě [2]. Největší intenzita dolování
zde byla v době Zachariáše z Hradce, jemuž za jeho života
patřily také doly poblíž Přibyslavi, které získal věnem od své
první manželky Kateřiny z Valdštejna [3], [4]. Ještě za života
pana Zachariáše byla vyrobena ze stříbra a celá pozlacena nádherná barokní stolice (židle) a části stříbrného stolu,
které měly sloužit jako zámecký poklad [5], [6]. Stříbrná židle
a části stolu byly zřejmě vyrobeny ze stříbra dobrovodského i přibyslavského, přičemž k pozlacení bylo využito zlata
z dolů v okolí vesnice Hory, které byly rovněž v majetku pánů
z Hradce.
Avšak stopy po prospekci stříbrných a olovnato-stříbrných rud
se dosud nacházejí na četných dalších místech v západním
okolí Telče. Pokračování dobrovodských žil nalezneme doposud
na severním svahu kopce Zdeňkov (671 m.n.m.) nad Dobrou
Vodou, kde jsou pozůstatky starých prospektorských prací
uváděny jako Vlčí jámy [1]. Velký počet zřetelných stop po průzkumných vyhledávacích pracích nacházíme na severním svahu Zdeňkova asi sto metrů pod vrcholem kopce, západně od
studánky a pramene, jehož snímek je na obr. 2. Přibližně v západním směru od pramene (obr. 2, 3 a 4) najdeme ve svahu
více než desítku průzkumných dobývek, mělkých i hlubších
šachtic, kruhového i elipsového profilu. Z jejich poloh, tvarů
a obvalů, v nichž byly obsaženy zbytky poměrně drobné rudniny, je možno usoudit na dávnou prospekční činnost. Z obvalu šachtice na obr. 4 byl odebrán vzorek rudniny k rozboru.
Další zřetelné stopy po průzkumných a vyhledávacích pracích
s cílem těžby stříbrné rudy se nacházejí asi 1,5 km západně
odtud, jižně od osady Praskolesy. Je to vpravo od lesní cesty
Dolování stříbrné rudy na Dobré Vodě u Telče je spojeno se
jménem Zachariáše z Hradce, jemuž v 16. století patřilo telčské panství. Avšak údaje, které se vztahují k jeho dobrovodským důlním aktivitám, jsou poměrně stručné a neumožňují
objasnit historické souvislosti spojené s těžbou, zejména počátky dolování, ani místa prospekce, v nichž se hornicky těžila ruda jen krátce, popřípadě k těžbě vůbec nedošlo. Dnes
neznáme obsahy kovů v těžených partiích ani jiné druhy důlní činnosti, včetně technologie následného hutnického zpracování vytěžených rud, které obvykle také zcela chybí. Na Telčsku rovněž chybí historické souvislosti objasňující důlní a s tím
spojenou hutnickou činnost. Jistou výjimku zde tvoří doly
v Mrákotíně západně od Telče [1].
Stopy dolování stříbrné rudy v Dobré Vodě u Mrákotína (obr. 1)
se dodnes nacházejí na svazích kopce, na němž stojí barokní
hornický kostelík sv. Jáchyma postavený v roce 1682. Jsou
zachovány na severním svahu nad budovou hostince, kde je
již po léta zazděná štola s pramenem dobré vody, a také na
přibližně jižním až jihovýchodním svahu,
vlevo od silnice směřující od Mrákotína k Dobré Vodě. Zde je po levé straně
silnice před domem číslo 17 doposud
zřetelně patrný odval hlušiny a rudniny
z pokusného dolování krátce před první
světovou válkou.
Dolování stříbrných rud se zde rozběhlo
v první polovině 16. století, kdy byl správcem zdejších dolů pan Volf Krajíř z Krajku. Zpráva je totiž v písemnictví uvedena
v roce 1541 právě v souvislosti se jménem Volfa Krajíře z Krajku, který byl spolu s Annou z Rožmitálu po smrti Adama I. z Hradce poručníkem jeho dvěma
nezletilým synům Jáchymovi (1526−1565)
a Zachariášovi (1527−1589) z Hradce.
Paní Anna z Rožmitálu, vdova po panu
Adamovi I. z Hradce, byla jejich matka.
Tehdy v roce 1541 byl pan Volf Krajíř
Obr. 1. Západní okolí Telče zahrnující provozované stříbrné doly na Dobré Vodě u Mrákotína
z Krajku († před rokem 1554) správcem
a doly na stříbrnou rudu, ve kterých se podle regionálních údajů vedl [1] průzkum dolů mrákotínských, neboť osada Dobk těžbě rud (Praskolesy, Horní Bolíkov a kaple sv. Karla), a lokality zahrnující zbytky
starých, snad pouze průzkumných prací (vrch Zdeňkov, Babí hora – Sumrakov) − (www.
rá Voda, která dnes tvoří s Mrákotínem
mapy.cz)
jednu obec, v té době ještě nestála.
124 S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
K . St r á n s k ý / D. J a n o v á / L . St r á n s k ý / J . J i r k ů / K . K ř í ž e k
Obr. 2. Pramen na severním svahu Zdeňkova nad Dobrou Vodou. Přibližně
v sz směru od pramene najdeme ve
svahu více než desítku průzkumných dobývek, mělkých i hlubších
šachtic a kutacích rýh, obklopených
obvaly poměrně drobné rudniny,
které umožňují soudit, že šlo o dávnou prospekční činnost a vyhledávací práce. Poloha pramene byla zaměřena pomocí GPS s těmito para-
metry – severní šířka N 49,17032 °,
východní délka E 15,38021 °, výška
662 m.n.m.
Obr. 3. Balvanitá stěna na svahu Zdeňkova,
jihozápadně od pramene, pod níž
jsou zřetelné jámy s obvaly svědčící o vyhledávacích pracích, tehdy
nejspíše olovnato-stříbrné rudniny
Obr. 10. Kamenolom v Sumrakově s lokálním výskytem vrostlic arzenopyritu
a pyritu
Obr. 6. Šachtice po vyhledávací, snad po
jistou dobu již probíhající, barokní
těžbě olovnato -stříbrných rud v Praskolesích. Poloha šachtice byla
zaměřena pomocí GPS s parametry
– N 49,17118 °, E 15,35615 °, výška
600 m.n.m.
Obr. 7. Praskoleská lípa, jejíž stáří je odhadováno na 800 let
Obr. 8. Lesík vpravo od silnice z Mrákotína
do Horního Bolíkova, odkud je lokalita bývalé prospekce a těžby stříbrných rud dobře přístupná
Obr. 5. Zpevněná lesní cesta jmenovaná
jako úsek historické cesty související s těžbou stříbra
Obr. 9. Mělká jáma – dobývka v lesíku před
Horním Bolíkovem, z níž byly odebrány vzorky rudniny k analýze
Obr. 12. Mělká jáma severně od kaple s nezřetelným obvalem, z níž byly odebrány vzorky rudniny k analýze
Obr. 13. Barokní hornický kostel sv. Jáchyma
nad Dobrou Vodou postavený v roce 1682
(foto obr. 2 až 13 – K. Stránský)
S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4 125
z historie
Obr. 4. Mělká prospekční jáma na svahu
Zdeňkova se zřetelným obvalem, z něhož byly odebrány vzorky k semikvantitativní poměrné analýze
(SPA) rudniny. Jáma se nachází poblíž balvanité stěny na obr. 3
Obr. 11. Kaple sv. Karla nedaleko Vanova, v jejímž blízkém okolí byly dobývány sulfidické rudy obsahující nevelký podíl stříbra
K . St r á n s k ý / D. J a n o v á / L . St r á n s k ý / J . J i r k ů / K . K ř í ž e k
na pokraji Kučerova lesa. Lesní cesta je zde zpevněna obrubníky z lomového kamene a v okolních cestovních informačních
tabulích (poutačích v Mrákotíně, Dobré Vodě a Praskolesích)
je jmenována jako úsek historické cesty související s těžbou
stříbra (obr. 5). Nachází se zde doposud několik průzkumných šachtic, dobývek, z nichž největší má průměr kolem šesti
metrů a doposud hloubku kolem dvou metrů (obr. 6). Z obvalu šachtice byly odebrány vzorky rudniny k rozboru. Tato lokalita je vzdálena necelého 0,5 km od známé a chráněné
Praskoleské lípy (obr. 7), jejíž věk je odhadován na 800 let.
Další lokalita, kde se také nacházejí stopy a zbytky starých prací, leží vzdušnou čarou necelého 4,5 km zsz od Dobré Vody v
nevelkém lesíku po pravé straně silnice z Mrákotína do Horního Bolíkova. Lesík s touto lokalitou je před odbočkou ze silnice do vsi a je přístupný přímo ze silnice (obr. 8). Zde byl
z jedné z mělkých šachtic (obr. 9) také odebrán vzorek rudniny k analýze. Drobné žíly s polymetalickým zrudněním byly
popsány z jámových kamenolomů na Babí hoře (708 m.n.m.),
které se nacházejí asi 700 m jižně od této lokality ve směru
k Sumrakovu. Zdejší dnes průmyslově využívané kamenolomy
přibližuje obr. 10. Odtud byly odebrány vzorky žuly s rozsáhlými vrostlicemi arzenopyritu k analýze.
Existuje písemný záznam, že křemenná žíla od Hostětic západně od Telče, údajně také hornicky dobývaná, byla ve svém
severním pokračování těžena jako rudnina u kaple sv. Karla
(obr. 11). Nepříliš hojné rudní minerály zde představoval galenit, pyrit a sfalerit. I zde, v mírném svahu severně od kaple,
jsou ještě dnes patrny mělké šachtice o průměru kolem šesti
až sedmi metrů (obr. 12), ze kterých byly rovněž odebrány
vzorky rudniny k analýze.
Ke vzájemnému srovnání výsledků analýz vzorků rudnin byl
odebraný soubor vzorků z uvedených pěti lokalit, sloužících
především k prospekci, doplněn o vzorky z odvalu před domem číslo 17 (u Bínů), které pocházejí z doposud posledního
pokusného dolování dobrovodských sulfidických rud, které
proběhlo krátce před první světovou válkou [2], [3]. Osadě
Dobrá Voda, která je částí městyse Mrákotín, dominuje barokní hornický kostelík sv. Jáchyma (obr. 13), kde podle zdejší tradice měla jedna z větracích šachtic v kopci skrytých důlních štol v minulosti vyúsťovat přímo v kostelíku. Soubor šesti vzorků rudnin byl podroben prvkové analýze s cílem posoudit jejich průměrné prvkové složení a jejich kovnatost ve
vztahu k polymetalickému složení rudniny – obsahu stříbra,
olova, mědi a zinku.
L i t e ra t u ra a p o z n á m k y
[1] LUNA, J.: Geologická stavba, těžba nerostných surovin,
mineralogické poměry, s. 11–19. In Vlastivěda Moravská
– Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005, 1070 s., redigoval V. NEKUDA.
[2] JELIK, O. – PROCHÁZKA, K. – FOIT, J.: Mrákotín. Mrákotín 1936, 50 s.
[3] PÚŽA, F.: Kronika Přibyslavská. Přibyslav : Nákladem Společenstva různých živností v Přibyslavi, 1914.
[4] STRÁNSKÝ, K. – STRÁNSKÝ, L. – JANOVÁ, D. – BUCHAL,
A.: Železné hamry a hutě Českomoravské a drahanské vrchovinny, II. část. Brno : VUT, FSI, 2009. 107 s. ISBN
978-80-214-3853-8. CD-ROM ISBN 978-80-214-3854-5.
[5] HAVLÍČEK, J.: Stříbro z Přibyslavi za Zachariáše z Hradce.
Výstava Muzea Vysočiny Jihlava, pobočka Telč, otevřena
3. 8.–31. 10. 2010 v Telči, nám. Zachariáše z Hradce 1.
[6] STRÁNSKÝ, K. – KŘÍŽEK, K. – JANOVÁ, D. – STRÁNSKÝ,
L.: Příspěvek k dolování stříbrných rud v Mrákotíně – Dobré Vodě u Telče. In Archeologia technica 19, Technické
muzeum v Brně, 2008, s. 3–10. (Jakou sumu v tehdejší
době umělecky zhotovená stříbrná stolice (židle) o hmotnosti přes 40 kg představovala, zaznamenal sám pan Zachariáš z Hradce ve svém urbáři – item stříbrná stolice
i s přísadú váží 166 (a) 1/7 hřiven a 13 lotů. – item od díla
od hřivny po 4 kopách učiní 668 kop. A tak má všecko
všudy zaplaceno. Pan Zachariáš z Hradce si přál stříbrný
poklad podle své vůle na telčském zámku po všechny
časy zachovat, avšak začátkem 18. století byl Zachariá-
šův stříbrný poklad použit tehdejšími majiteli na zaplacení válečných požadavků – viz Kronika Přibyslavská [3]).
[7] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza
těžkých kovů v horninách, struskách a rudách. Hutnické
listy, 2009, roč. LXII, č. 3, s. 84–89. ISSN: 0018-8069.
[8] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Možnost poměrné semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v horninách, rudninách a struskách. Slévárenství, 2009, roč. LVII, č. 7–8, s. 268–270�.
[9] POSPÍŠILOVÁ, S. a kol.: The suitable methods on the
determination of the trace elements in accesory minerals.
In Acta Metallurgica Slovaca Conference, č. 1, 2010,
s. 141–144.
Druhá část bude zveřejněna ve Slévárenství č. 5–6/2011.
z historie
O d b o r n á ko m i s e p r o f o r m ova c í m a t e r i á l y KO F O L A p ř i Č e s ké s l évá r e n s ké s p o l e č n o s t i
pořádá
12. mezinárodní konferenci formovací materiály
Te r m í n ko n á n í : 19. –20. 4 . 2011
M í s t o ko n á n í : H ote l D e v ě t S ka l, Če s ko m o rav s ká v rch ov ina, M il ov y
O r g a n i z a č n í z a j i š t ě n í : S A N D T E A M , s p o l. s r. o., 6 8 3 51 H o lu b i ce 331
te l.: + 420 517 324 972, e - ma il: n ovot ny @ s a n d te a m.c z
D o p r ovo d n o u a kc í ko n f e r e n c e b u d e z a s e d á n í O d b o r n é ko m i s e p r o f o r m ova c í m a t e r i á l y p ř i Č SS .
126 S l é vá re ns t v í . L I X . b ř eze n – d u b e n 2011 . 3 – 4
Download

stáhnout [pdf] - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ