Slévárenství č. 5 – 6 / 2014
Odlitky ze slitin neželezných kovů
5–6/2014
)RUPRYDFtOLQN\WDNp
SURRGOLWN\]KOLQtNX
ZZZVLQWRFRP
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 31. 1. 2014 byl Radou pro
vědu, výzkum a inovace zařazen do aktualizovaného seznamu recenzovaných neimpaktovaných
periodik vydávaných v ČR platného pro rok 2014
(www.vyzkum.cz). Odborné články jsou posuzovány dvěma recenzenty. Recenzní posudky jsou
uloženy v redakci. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon
připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného
registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona
č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam.
Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam
nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
r o č n í k L X I I . 2014 . č í s l o 5 – 6
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR –
registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / odlitky ze slitin neželezných kovů /
/ non-ferrous metal alloys castings
o d b o r n ý g a r a n t / p r o f. I n g . I v a N o v á , C S c . , I n g . I v o L á n a , P h . D .
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202,
242 459 203, [email protected]
Vychází 6krát ročně / 6 issues a year
Číslo 5–6 vyšlo 27. 6. 2014.
Cena čísla Kč 70,–. Roční předplatné Kč 420,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 120,–. Roční předplatné Kč 720,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 80 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 140 USD or 90 EUR (incl. postage)
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
Do sazby 19. 5. 2014, do tisku 13. 6. 2014.
Náklad 700 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Písaříková
jazyková spolupráce / language
collaboration
Edita Bělehradová
Mgr. František Urbánek
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Zdeněk Vladár, předseda
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
143 Nová,I.
Úvodní slovo k číslu zaměřenému na odlitky ze slitin neželezných kovů
ODLITKY ZE SLITIN NEŽELEZNÝCH KOVŮ
144
Macko,J.– Bolibruchová,D.
Možnosti eliminácie škodlivého účinku železa v sekundárnych zliatinách
AlSi6Cu4 (EN AC 45 000, A 319) korektorom na báze niklu
Possibilities of eliminating the harmful effect of iron in secondary AlSi6Cu4 alloys
(EN AC 45 000, A 319) with a nickel based corrector
148 Žihalová,M.– Bolibruchová,D.
Znižovanie nepriaznivého účinku železa v zliatinách Al-Si vanádom
Decreasing the detrimental effect of iron in Al-Si alloys by vanadium
152 Soukupová,L. a kol.
Optimalizace technologie skořepinové formy pro odlitky ze slitin
Al litých metodou vytavitelného modelu
Optimized ceramic shell for manufacturing of aluminium castings using lost wax technology
156 Stachovec,I. a kol.
Zjišťování zabíhavosti slitin Al ve skořepinových formách
Determination of the fluidity of Al alloys in ceramic shell moulds
162 Vojtěch,D.– Pospíšilová,J.– Kubásek,J.
Strukturní a mechanické vlastnosti odlitků ze slitin Zn-Mg
Structural and mechanical characteristics of Zn-Mg castings
165 Radkov sk ý,F. a kol.
Optimalizace výroby a měření mechanických vlastností kovových pěn
Optimization of manufacture and measurement of mechanical properties of metal foams
169 Nová,I.– Machuta,J.– Krýslová,S.
Výroba rozměrově přesných odlitků ze slitin hliníku litých do forem
ze sádrových směsí
Production of dimensionally accurate castings from aluminium alloys in moulds made
of plaster mixtures
Teplotní pole – chladnutí skořepiny před odlitím
s. 160
p ř í š t í č í s l o / n e x t i s s u e / 7– 8 / 2014 / s l é v á r e n s k ý v e l e t r h
F O N D - E X 2014 / F O N D - E X 2014 fa i r
É Ž åâ Õԓåâíà c åâé c“ã €Ø æáŽÖۓâ ×ßÜçލ“íؓæßÜçÜá“ÛßÜák Þè“ßÜç ŽÖÛ“× â“Ùâ åØà“íؓæ W×åâé ŽÖۓæà c æk“““¼ ¡“Á â é W“ā“½ ¡“À Ô Ö Û è ç ԓā“Æ ¡“¾ å Ž æ ß â é W““
½Ôᓻè`ÞÔ
ñ—ßàêëæéàÜ
ÆÙ饗«¥—— ÍñæéÜ◨—Ø—©£—êãàëàåؗ
¸ãÊਧ
¹ÜÚ¡“§¡““ ÆÔàãßØ擤“Ôáד¥Ÿ“çÛؓ
´ßÆܤ£“Ôßßâì
ÆÙ饗¬¥—— ÍÜãàâæêë—íñæéâì—
—
ªą¯£—åؗìâ[ñÚܗêãà¤
ëàåؗºìÊ娧
¹ÜÚ¡“¨¡““ ÆÜíؓâٓæÔàãßØ擦ā«Ÿ“
çÛؓ¶èÆᤣ“Ôßßâì“Øë ÛÜÕÜçÜáÚ
ÆÙ饗¨¥—— Ñ[íàêãæêë—çãðåæëíæéåæêëà—é‘ñå’Úߗëð瑗ê[ÛÜé—åؗdØêܗç„à—ëÜç¤
ãæëg—¨—§§§—ݺ
¹ÜÚ¡“¤¡““ ·ØãØá×ØáÖؓâٓçÛؓÚÔææÜáØææ“âٓéÔåÜâèæ“çìãØæ“âٓÚìãæèà“âá“çÛؓ
çÜàؓèá×Øå“çØàãØåÔçèåؓâٓ¤Ÿ£££“ݶ
ÆÙ饗©¥—— ÄæÛÜãæíf— ñ؄oñÜåo— ؗ çæãæíàåؗ Ýæéäð— ê— á[ÛéÜä— ñܗ
ê[Ûéæíf—êägêà
¹ÜÚ¡“¥¡““ ÃÔççØåá“ãßÔáç“ÔáדԓàâèßדÛÔßٓÛÔéÜáړԓÖâåؓâٓÚìãæèà“
àÜëçèåØ
ÆÙ饗«¥—— Êìéæ풗æÛãàëÜâ—ñܗ
êãàëàåð—ßãàåoâì
¹ÜÚ¡“§¡““ ÅÔê“ÖÔæçÜáړâٓÔßè àÜáÜèà“Ôßßâìæ
ÆÙ饗®¥—— ÅØçg‰æíg¤ÛÜÝæéäØdåo—â„àíâؗą—íñæéÜ◺ìÊ娧
¹ÜÚ¡“ª¡““ ÆçåØææ æçåÔÜá“Öèåéؓę“çÛؓ¶èÆᤣ“æÔàãßØ
ÆÙ饗­¥—— Êéæíå[åo—åØçg‰æíg¤ÛÜÝæéäØdåoÚߗâ„àíÜâ—íñæé⑗ª£—«£—¬
¹ÜÚ¡“©¡““ ¶âàãÔåÜæâá“âٓæçåØææ æçåÔÜá“ÖèåéØæ“âٓæÔàãßØ擦Ÿ“§Ÿ“¨
ÆÙ饗°¥—— ÅØçg‰æíg¤ÛÜÝæéäØdåo—â„àíâؗą—íñæéÜâ—Ãþ
¹ÜÚ¡“¬¡““ ÆçåØææ æçåÔÜá“Öèåéؓę“çÛؓº½¿“æÔàãßØ
ÆÙ饗¨§¥—— ¨—ą—çæãðäÜéåo—çgåؗñØçãågå[—ê[Ûéæ죗©—ą—æÛç؄Üåo—çæãð¤
äÜéåo—çgå𣗪—ą—íðçãågåo—Ûìëàåð—Ýæéäð—ëÜâìë’ä—âæíÜ䣗
«—ą—âæíæí[—çgåؗí—ê[Ûéæíf—Ýæéäg£—¬—ą—çæ—æÛêëéØågåo—Ýæé¤
äð£—ßæëæí[—âæíæí[—çgåؗҪÔ
¹ÜÚ¡“¤£¡““ ¤“ę“ãâßìàØåÜ֓ÙâÔà“ÿßßØדêÜçۓãßÔæçØ埓¥“ę“ØéÔãâåÔçÜáړâٓ
çÛؓãâßìàØåÜ֓ÙâÔàŸ“¦“ę“ÿßßÜáړçÛؓàâèßדÖÔéÜçì“êÜçۓßÜäèÜד
àØçÔߟ“§“ę“àØçÔߓÙâÔà“Üá“Ô“ãßÔæçØå“àâèßן“¨“ę“ÔÙçØå“åØàâé ÜáړçÛؓàâèßן“ÿáÜæÛØדàØçÔߓÙâÔà“ΦÐ
ÆÙ饗¨¨¥—— Ìâ[ñâؗé‘ñå’Úߗëð¤
瑗çæì•àë’Úߗçæãð¤
äÜéåoÚߗçgå
¹ÜÚ¡“¤¤¡““ ¸ëÛÜÕÜçÜáړâٓ×ÜÙÙØåØáç“
çìãØæ“ âٓ èæØד ãâßì àØåÜ֓ÙâÔàæ
“
167
ÀåÞ¥—ÁØ嗿ìdâØ
ÆÙ饗©¥—
ÆÙ饗ª¥—— ÅØßæ„ܱ—ßÜëÜéæÞÜååo—ëíæ„Üåo—ç|鑗
åؗåØåæêëéìâëìéæíØåf—æïàÛàÚâf—çãܤ
åg—Ø —Ø—ÛàÝìñܗíæÛoâì—Ûæ—ç|é죗âëܤ
钗êܗëíæ„o—æÛÛgãÜåoä—í—âéðêëØãàÚâf—
ä„o•Úܗ٠¥—»æãܱ—ç„à—àÛÜ[ãåoä—Ûæêؤ
ñæí[åo—áêæì—åØåæêëéìâëìéæíØåf—æïà¤
Ûð—ñØÙìÛæíØåf—ç„à—ëìßåìëo—í—ä„o•¤
Úܲ—éæñÛgãÜåo—ç|鑗í—äØëÜéà[ãì—ÙÜñ—
ñçéØÚæí[åo—Ø —Ø—êܗñçéØÚæí[åoä—Ù ÆÙ饗°¥—— ÊÚßfäؗçéæăãì—Ûéêåæêëà—çæíéÚßì—
êæìd[êëà—ê—íðñåØdÜåoä—íÜãàdàå—É磗
Éí—Ø—Éñ
ÆÖÛØàÔçÜ֓ ãåâÿßؓ âٓ æèåÙÔÖؓ åâèÚÛ áØææ“âٓÖâàãâáØáçæ“æÛâêÜáړäèÔá çÜçÜØæ“É矓ÉퟓÔáדÉñ
ÆÙ饗®¥—— Äg„Üåo—éæñäg鑗áØÛÜé—ÛàÞàë[ãåoä—çæêìíå’ä—äg„oëâÜä—
¹ÜÚ¡“ª¡““ ÀØÔæèåØàØáç“âٓ×ÜàØáæÜâáæ“âٓÖâåØæ“êÜçۓԓ×ÜÚÜçÔߓæßÜ×ؓÖÔßßÜãØå
ÆÙ饗¨§¥—— Êëéìâëìéؗçæì•àëf—êãàëàåð—çéæ—í’¤
éæÙì—íãåæíæۑ£—ãÜçë[å旿Åƪ
¹ÜÚ¡“¤£¡““ ÆçåèÖçèåؓâٓçÛؓÔßßâì“èæØדÙâå“ãåâ ×èÖçÜâᓠâٓ êÔéØÚèÜ×Ø染 ØçÖÛØד Õì“
»Á¦
ÆÙ饗¯¥—— Äg„Üåo—ßæÛåæë—éæñäg鑗åؗæÛãàëâì—d¥—¨
¹ÜÚ¡“«¡““ ÀØÔæèåØàØáç“âٓ×ÜàØáæÜâáæ“âٓçÛؓÖÔæçÜáړÁⓤ
“ª¯°
¹¶È•ÐmâÒ
ÆÙ饗¨¥—— ÉÜ åëÞÜ åæíf— êåoäâ ð— ç æ „ oñÜ åf——
í—é‘ñå’ÚߗæâØä•àÚoÚß±—Ø —§—꣗٠—ª§—꣗
Ú —ª¬—ê£—Û —­¬ê£—Ü —°¬—ê£—Ý —¨¨§—ê
¹ÜÚ¡“¬¡““
ÆÙ饗¨©¥—— ÇæíéÚßæí[—‹çéØíؗäæ¤
ÛÜã첗 ñãÜíر— ç‘íæÛåo—
çgåØ£— íéêëíؗ ÙØé í ð£—
íéêëíؗíæêâì
¹ÜÚ¡“¤¥¡““ ÆèåÙÔÖؓçåØÔçàØáç“âٓçÛؓ
ãÔççØåᮓÙåâà“ßØÙ筓ÜáÜçÜÔߓ
ÙâÔàŸ“ ãÔÜáç“ ßÔìØ埓 êÔë“
ßÔìØå
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“Þ é c çØ á ā ` Ø å éØ á“¥£¤§“¡“¨ ā © “
¹¶È•ÐmâÒ
UØßØíWåáԓԓæßbéWåáԓ
铻âßâèÕÞâéc“
Ãæâ[ãåo—éæñÛgãÜåo—íñÛ[ãÜåæêëo—ígëío—ÛÜåÛéà둗í—âãàâæí’Úߗêâ„oåoÚߗñܗêãàëàåð—¸ãÊ఺쪗
ŸíãÜíæ —Ø—ãæâ[ãåo—éæñÛgãÜåo—ç|éæíàëæêëࣗí•Ûð—íܗêéæíå[åo—é‘ñå’Úߗçæêëì瑗æÛãfí[åo—
ŸíçéØíæ ÆÙ饗­¥—— Éæñägéð—æÛãàëâì—Ø—á[Ûéؗ
ñܗê[Ûéæíf—êägêà
¹ÜÚ¡“©¡““ ·ÜàØáæÜâáæ“âٓԓÖÔæçÜáړÔáד
ԓÖâåؓâٓÚìãæèà“àÜëçèåØ
ÆÙ饗¬¥—— ÇæßãÜۗåؗÝìåâdåo—d[êë—Ø—íågá‡o—çæíéÚߗæÛãàëâì—
¹ÜÚ¡“¨¡““ ÉÜØê“âٓԓÙèáÖçÜâáÔߓãÔåç“ÔáדçÛؓâèçØå“æèåÙÔÖؓâٓçÛؓÖÔæçÜáÚ
ÆÙ饗¯¥—— ÅØçg‰æíg¤ÛÜÝæéäØdåo—â„àíâؗą—íñæéÜ◸ãÊਧ
¹ÜÚ¡“«¡““ ÆçåØææ æçåÔÜá“Öèåéؓę“çÛؓ´ßÆܤ£“æÔàãßØ
¹¶È•ÐmâÒ
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“Þ é c çØ á ā ` Ø å éØ á“¥£¤§“¡“¨ ā © “
Ԝ“ßâÞWßák“âÕâÛÔÖØák“ãåéÞì“Æå ´ß Æܓçìã蓼“éìçéW€k“éåæç éØáb“ éÔ×ì“ é“ ÞåìæçÔßè“ Ô“ ãâ×ãâåèÝk“ íØækßØáb“ ×éâÝ`Ôçcák““
›¼àãèåÜç쓼á×èÖØדÇêÜááÜáڟ“¼¼Ç“ā“×éâÝ`Ôçcák“íãæâÕØáb“
áØ`ÜæçâçÔàܜ
181
—
ÇæßãÜۗåؗ•ÜãÜñ[éå𗨰§¬—ŸÙØéÜí咗æÙéØñ —Ò¨¬Ô
—
ÇæßãÜۗåؗ•ÜãÜñ[éåð—æۗéðÙåoâؗ¨°¨­ą¨°©§—Ò¨ªÔ
ÆÙ饗«¥—— ÊÚßÜäØëàÚâ[—çéæáÜâÚܗéæíàå𗟧¨¨ —ÜìëÜâëàÚâf—Ý[ñܗÊà—Ø—ñæÙéØñÜåo—ØÛêæéçÚܗæÙæßØÚܤ
åo—ŸêÜÞéÜÞØÚÜ —çéíâð—Ê餸ã¤Êà—Ø —ëðçì—À—åؗêëìçåoÚߗé‘êë엟¨¨¨ £—Ù —ëðçì—ÀÀ—åؗßéØåàÚà—
ÛíæádØëgåo—ÜìëÜâëàâؗؗëØâf—áÜáàÚߗíãàí—åؗé‘êë—Ý[ñܗÊà—íܗêãàëàå[Úߗ¸ã¤Êà—æíãàíågå’Úߗ
êëéæåÚàÜä—
“
171
ÉìæâÞW“ãØ֓Õìßԓã€ÜãâàkáWáԓåâÞ蓤©¤§Ÿ“æãâßè“æ“ák“çÔà“Õìߓ
çÔÞb“ íÞèÝuâéÔÖk“ ÛÔà塓 Áԓ ãâ`WçÞè“ ç€ÜÖØçÜßØçb“ éWßÞì“ Õìßԓ Û腓“
æ“éìæâÞâè“ãØÖk“íÖØßԓíáÜ`Øáԟ“ãåâçâ“ÞåWßâéæÞW“Þâàâåԓãâ“éWß Öؓ áԀk×Üßԓ æçÔéÕè“ áâéb“ ãØÖ؟“ ÞçØåW“ Õìßԓ ×âÞâá`Øáԓ é“ åâÖؓ
¤©©¥¡“ÆçWßԓé“àkæçØÖۓ×á؃ák“çâéWåáì“Ýܑác“âדáWàcæçk¡“ÉŽåâÕԓ
æèåâébÛⓑØßØíԓÕìßԓçØÛ×ì“éØßàܓàÔßWŸ“¥Ÿ§ā¦“ç“çŽ×ácŸ“Ô“í“ÞèÝ ábÛⓑØßØíԓæؓéìåWÕcßì“ÛßÔéác“àâçìÞì“Ô“ßâãÔç졓ɓåâÖؓ¤©««“
æؓ é“ Ûèçܓ ÞèãâéÔßⓠÞèÝáb“ ‘ØßØíⓠáԓ âãåÔéè“ ÙÔåákÛⓠÞâæçØßԓ“
é“ÀŽçc¡
¾“ éŽåâÕc“ æèåâébÛⓠ‘ØßØíԓ æؓ ãâè‘kéÔßԓ ÛßÔéác“ ‘ØßØíáW“ åè×ԓ“
í“ÕßkíÞbÛâ“âÞâßk“ÀŽçÔ®“ÞèçÔÖk“ãåWéâ“Þ“×âՎéWák“åè×ì“çåéÔßâ“Ô‘“
×â“åâÞ蓤¬¦¥¡“ÇÔçâ“åè×ԓÕìßԓæÜÖؓßØÛÖؓçÔéÜçØßáWŸ“ÕìßԓéƒÔޓ
ã€kß܃“ÖÛè×WŸ“Ô“ãåâçâ“Õìßâ“×âãâåè`Øáâ“àkÖÛÔç“Ýܓæ“ÕâÛÔçƒkàܓ
åè×ÔàܓåâÞìÖÔáæÞâè“Ô“ãßíØuæÞâ蓛ßؑkÖkàܓáԓãâíØàÖkÖۓèéØ ×ØáŽÖۓàcæ眡“Éâ×ák“ØáØåÚÜܓãåâ“éìæâÞâè“ãØ֓ԓÛÔàåì“×â×W “
éÔߓ»âßâèÕÞâéæގ“åìÕákޟ“ÞçØ厓ÕìߓíWæâÕâéWá“í“»âßâèÕÞâé æÞbÛâ“ãâçâÞԟ“ãåÔàØákÖkÛâ“é“Õå×æގÖۓßØækÖÛ¡“
՜“ßâÞWßák“âÕâÛÔÖØák“ãåéÞì“Æå ´ß Æܓçìã蓼¼“Õåí×k“ÔáÜ íâçåâãÜÖގ“åæç“ÞåìæçÔß蓛ÅØæçåÜÖçØדºåâêç۟“ź“ā“âàØ íØ᎓åæ眮“ãâ×bßáW“âæԓçì`ÜáÞâéÜçŽÖۓâÕâÛÔÖØák“›æØ ÚåØÚÔÖ؜“Æå ´ß ÆܓÝؓáԓíâÕåÔíØák“ÞâßàW“Þ“åâéÜác“›£¤¤œ
ÆÙ饗¬¥—— ÆÙãØêë—íðêæâf—ßìêëæëð—êéæêëã’ÚߗâéðêëØ㑗ìíåà넗íã[âÜå—Êà—êãàëàåð—¸ãÊਰ—æíãàíågåf—êëéæåÚàÜä—çæÛfã—æêð—ç[êäؗߨ¨§à²—Ø —êåoäÜ◿É˼ģ—
Ù —êåoäÜâ—Ê˼ģ—Ú —êåoäÜâ—Ê˼Ĥ¿¸¸»½£—Û —éæñÛgãÜåo—çéí⑗¼»Ï—êëéæåÚàØ£—Ü —éæñÛgãÜåo—çéí⑗¼»Ï—ßãàåoâ쥗ÃñܗéæñÜñåØë—íoÚܗâæØïà[ã¤
åoÚߗéæíàå—ÛíæádØëgåo£—í—Ù —Ø•—Ü —áêæì—í—ÙæÛÜÚߗíñåàâì—âæØïà[ãåoÚߗéæíàå—æñåØdÜå’Úߗâéæì•âð—êæìdØêåg—ìédÜåؗãæâ[ãåo—æÙæßØÚÜåo—Ÿêܤ
ÞéÜÞØÚÜ —êëéæåÚàؗؗßãàåoâì
“ ª°ª
Q ïè Ý
“
ÂÕØ֓»âßâèÕÞâé“æؓáÔÖÛWík“é“âÕßÔæçܓÃâ×Õå×æÞԓԓßؑk“«“Þà“
æØéØåâéŽÖÛâ×ác“âדÅâÞìÖÔá“áԓãåÔébà“Õ€ØÛ蓻âßâèÕÞâéæÞb Ûâ“ãâçâÞԟ“áԓ‘ØßØíáÜ`ák“çåÔçܓÃåÔÛÔāÃßíØu¡“Ãåéák“×âÖÛâéÔáb“
íãåWéì“Ýæâè“í“ßØ瓤¦¦©“Ô“¤¦ª¬Ÿ“ÝÔޓéìãߎéW“íؓíãåWé“é“èåÕW€Ü““
åâ‘àÕØåæގÖۓæçÔçލ“ā“»âßâèÕÞâé“çØ×ì“ãÔç€Üߓ Åâ‘àÕØåލࡓ
ÂÞâßk“Õìßâ“ÕâÛÔçb“áԓ‘ØßØíáâè“åè×è“áÔÖÛWíØÝkÖk“æؓáԓãâéåÖÛ蟓
çÔޑؓÝܑ“ã€ØדàáâÛԓæçì“ßØç쓛‡×ÔÝác“âד«¡“áØÕ⓬¡“æçâßØçkœ“æؓ
í×ؓéìåWÕcßâ“ÞèÝáb“‘ØßØíⓛãåÔé×cãâ×âÕác“é“‘ØßØíW€æގÖۓéŽÛ ákÖۓԓãâí×cÝܓéؓéß`kÖۓãØÖkÖۜ¡“
»âßâèÕÞâéæÞW“Û腓àâÛßԓØëÜæçâéÔç“Ýܑ“铤¨¡“æçâßØçkŸ“áØÕ⅓ãâ× ßؓãkæØàáb“íãåWéì“í“åâÞ蓤¨£¨“çÔà“‘ØßØíW€æÞW“Û腓Õìßԓâ×Ø ×WéáÔ¡“ÂדåâÞ蓤¨¦¥“æؓæçÔßܓàÔÝÜçØßܓíÕÜåâ‘æÞbÛâ“ãÔáæçék“é`Øç ác“»âßâèÕÞâéԓ¿âÕÞâéÜÖâéb¡“É“åâÖؓ¤¨¬¦“éƒÔޓÕìßܓÕåÔç€Ü“ÀÜ ÞèßWƒ“Ô“¿Ô×ÜæßÔé“í“¿âÕÞâéÜ֓âÕéÜácáܓí“éØßØíåÔ×쟓ÝØÝÜÖۓàÔÝØçØޓ
íÞâáÿæÞâéWá“Ô“ÖØßb“ãÔáæçék“Ü“æ“‘ØßØíW€æގàܓÛèçcàܓæؓáWæßØ ×èÝkÖkÛâ“åâÞè“×âæçÔßâ“×â“àÔÝØçÞè“ÞåWßâéæÞb“Þâàâåì“Τā§Ð¡
“
Ë è ó ïè 㠙 — Þ å Þ ó ] ë çò
“
ɓ×åèÛb“ãâßâéÜác“¤©¡“æçâßØçk“æؓéŽåâÕԓé“ÛèçܓíáÔ`ác“í鎃Üßԓ“
ԓéŽåâÕÞ쓛ÛßÔéác“ãßâÖÛb“‘ØßØíáb“çì`؜“æؓ×âéW‘Øßì“áԓçåۓԑ“
×â“ÃåÔÛ졓»âßâèÕÞâéæÞW“Û腓Õìßԓåíác“ãåâáÔÝkàWáԟ“é“ßØçØÖۓ
¤¨¬¬ā¤©£¦“æؓæçÔߓÞåWçÞâ×âÕc“áWÝØàÖØà“Ûèçc“éÔßâáæގ“â× Õâåákޓ½Üá׀ÜÖۓ¾ÔƒãÔå“×ؓÆÔå矓ÞçØ厓é“"ØÖÛWÖۓãâæçÔéÜߓãåé ák“ ׀ØéâèÛØßáb“ éìæâÞb“ ãØÖØ¡“ ÅâÞè“ ¤©£«“ Û腓 íÔæçÔéÜߓ ÖkæԀ““
Åè×âßٓ¼¼¡“æØæçåWà“µcƒÜáÞWà“áԓÆéÜáábŸ“ÔßؓÝܑ“é“åâÖؓ¤©¤ª“Õìßԓ
âãcç“é“àÔÝØçÞè“ÞåWßâéæÞb“Þâàâå졓
Å "Á . “ ÃD¸» ¿ ¸·Ì
ÆÙ饗ª¥—— Ê[Ûéؗñܗê[Ûéæíf—êägêà—çæì•àë[—ç„à—í’éæÙg—æÛãàë⑗íãåæíæۑ—
¹ÜÚ¡“¦¡““ ¶âåØæ“âٓãßÔæçØå“àÜëçèåؓèæØדÜá“àÔáèÙÔÖçèåؓâٓêÔéØÚèÜ×ؓÖÔæçÜáÚæ
¹¶È•ÐmâÒ
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“Þ é c çØ á ā ` Ø å éØ á“¥£¤§“¡“¨ ā © “
“ª±ª
͓»¼ÆÇÂż¸
ÆÙ饗ª¥—— ÆÛãàëÜâ—âæíæíf—çg¤
åð—ñܗêãàëàåð—¸ãÊਧ—
çæ—æÙéæÙÜåo
¹ÜÚ¡“¦¡““ ÀØçÔߓ ÙâÔà“ ÖÔæçÜáړ
âٓ çÛؓ ´ßÆܤ£“ Ôßßâì“
ÔÙçØå“àÔÖÛÜáÜáÚ
 · ¿ ¼ Ç ¾ Ì “ Í ¸ “ Æ¿ ¼ Ç ¼ Á “ Á ¸ U ¸¿ ¸ Í Á R¶» “ ¾ÂÉ Q
ÆÙ饗¨¥—— ÇéàåÚàç—äÜëæÛð—àåăãëéØÚܗëܤ
âìëfßæ—âæíì—Ûæ—Ûìëàåð—Ýæé¤
äð—ñØçãågåf—çéÜÝæéäæì
¹ÜÚ¡“¤¡““ ÃåÜáÖÜãßؓ âٓ çÛؓ àØçÛâד âٓ“
ÜáÿßçåÔçÜáړçÛؓßÜäèÜדàØçÔߓÜá“
çÛؓ àâèßד ÖÔéÜçì“ ÿßßØד êÜçۓ“
ԓãåØÙâåà
 · ¿ ¼ Ç ¾ Ì “ Í ¸ “ Æ¿ ¼ Ç ¼ Á “ Á ¸ U ¸¿ ¸ Í Á R¶» “ ¾ÂÉ Q
ÆÙ饗©¥—— Çoêâæíf—á[Ûéæ—êãæ•Üåf—
ñܗ‡Üêëà—çØëÜé
¹ÜÚ¡“¥¡““ ÆÔáדÖâåؓÖâàãâæØדâٓ
æÜë“ßØéØßæ
—
«©©™™
¿àêëæéàÚâ[—äØçؗ¿æãæìÙâæíؗؗæâæão—ñ—ãÜ뗨°ª¯ą¨¯¬©—Ÿîîî¥äØçð¥Úñ —
)RUPRYDFtOLQN\WDNp
SURRGOLWN\]KOLQtNX
ZZZVLQWRFRP
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“Þ é c ç Ø á ā ` Ø å é Ø á“¥£¤§“¡“¨ ā ©
200
FIREMNÍ PREZENTACE
174 Počátek výroby hliníku v pískové slévárně OHM & HÄNER Metallwerk GmbH & Co. KG, Drolshagen / Firemní profil Heinrich Wagner Sinto Maschinenfabrik GmbH (HWS Maschinenfabrik GmbH, Německo)
176 KOVOLIS HEDVIKOV a. s., Třemošnice
178 Rosenkranc,I.
Sympozium společnosti Bühler AG v Praze
142 15. ročník veletrhu FOND-EX společně s Mezinárodním strojírenským
veletrhem (Veletrhy Brno a. s., Brno)
ɓåâÖؓ¤©ª£“àcßԓÛ腓Þåâàc“éìæâÞb“ãØÖؓ
â“鎃ÖؓÔæܓ©“à“×éԓíÞèÝuâéÔÖk“ÛÔàå쮓
åâÞ蓤©ª¥“Õìßâ“éìåâÕØáⓤ©¨Ÿª“ç“æèåâ ébÛⓑØßØíԟ“é“åâÖؓ¤ª££“Ýæâè“èéW×cáì“
Ýܑ“ç€Ü“ÛÔàå졓ɓçb“×âÕc“ÕìßԓéŽåâÕáâæç“
éìæâÞb“ãØÖؓÔæܓãß“çèáì“íԓ¥§“Û¡“¾âßØà“
åâÞ蓤ª¥£“ÕìߓãâÖ܅âéWá“áØ×âæçÔçØޓÝÔ Þâæçák“‘ØßØíáb“åè×ì“Ô“Õìßâ“áèçáâ“íÔÝÜæçÜç“
çÔÞb“åè×è“íؓæâèæØ×ákÛâ“âæØÖÞbÛâ“ãÔá æçék¡“ ɓ åâÖؓ ¤ª§£“ ÕìßⓠéìåâÕØáⓠ¥¨ª“ ç“
æèåâébÛⓑØßØíÔ¡“
ÅâÞ蓤ª§¬“æؓáԓÍÕÜåâ‘æÞè“âÕÝØéÜߓÙåÔá Öâèíæގ“ â×Õâåákޓ ÃØçå“ ½âæØٓ ºâèéÜØ埓
ÞçØ厓 áԓ ã€kÞÔí“ ÞåWßâéæÞb“ Þâåèáì“ ãåâ Ûßb×ߓ‘ØßØíWåáì“Ô“ãâ×ÔߓáWéåÛì“áԓíßØ㠃Øák“ ÝØÝÜÖۓ ãåâéâí術 Áԓ ÝØÛⓠãâãèד æؓ“
é“ áWæßØ×èÝkÖkà“ åâÖؓ èæÞèçØ`áÜßԓ ã€Ø æçÔéÕԓÛâßâèÕÞâéæÞb“éìæâÞb“ãØÖؓԓãâ æçÔéÜßԓæؓãØ֓áâéW¡“ÅâÞ蓤ª¨¦“Þ“‘ØßØ íWåác“ ãÔç€Üßì“ `çì€Ü“ íÞèÝuâéÔÖk“ ›çì`âébœ““
ÛÔàå쟓í“áÜÖۑ“×éԓÕìßì“èàkæçcáì“ã€kàâ“
é“Ûèçܟ“ç€Øçk“Õìߓè“ÆéâÝÞâéÜ֓ԓ`çéå玓è“Ãâ× inzerce
““ÂãçÜàÔßÜíÔÖØ“é ŽåâÕì“Ô“àc€Øák“àØÖÛÔáÜÖގÖۓéßÔæçáâæçk“Þâéâé ŽÖۓãcᓓ¹¡“ÅÔ×Þâéæގ“ā“¼¡“¾åâèãâéW“ā“á“¿ÜÖێ“ā“¼¡“¿Wáԓā“É¡“µØ×áW€âéW
v
OBÁLKA
HWS Maschinenfabrik GmbH,
Německo
TMT spol. s r. o. Chrudim
Wöhr CZ, s. r. o., Brno
LANIK s. r. o., Boskovice
inzerce
155
burza
179
Bühler Druckguss AG,
Švýcarsko
188
ČSS 51. slévárenské dny ®
177
KOVOLIS HEDVIKOV
a. s., Třemošnice
155
Targi Kielce S.A., Polsko
Veletrhy Brno a. s.,
Brno, FOND-EX 2014
RUBRIKY
180 Roční přehledy
183 Zprávy Svazu sléváren České republiky
188 Zprávy České slévárenské společnosti
190 Diskuzní fórum
193 Ze zahraničních časopisů
142
194 Vysoké školy informují
196 Zahraniční slévárenské časopisy
198 Aktuality
198 Nekrolog
199 Umělecká litina
199 Blahopřejeme
200 Z historie
Brno 29. 9. – 3. 10. 2014
Výtvarné zpracování slona
(Isabel Nguyemová)
s. 195
Výtvarné zpracování dekorativního nože
s pevnou čepelí (David Šuster)
15. ročník veletrhu FOND-EX
společně s Mezinárodním strojírenským
veletrhem v Brně
Již 56. mezinárodní strojírenský veletrh proběhne na přelomu září a října, v termínu 29. 9.
až 3. 10. 2014, a společně s ním se uskuteční dalších pět specializovaných výstavních akcí:
–
–
–
–
–
15.
9.
22.
5.
4.
mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX,
mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT,
mezinárodní veletrh svařovací techniky WELDING,
mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH,
mezinárodní veletrh plastů, pryže a kompozitů PLASTEX.
Letošní, 15. ročník mezinárodního slévárenského veletrhu FOND-EX 2014 se bude jako obvykle
konat na brněnském výstavišti v pavilonu Z. Přihlášeno je již několik desítek firem, například Šebesta – služby slévárnám, s. r. o., Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., či Z-MODEL, spol. s r. o.
Nejde přitom pouze o tradiční vystavovatele, přihlášeny jsou také nové firmy například z Polska a Itálie.
Součástí veletrhu bude také představení práce našich slevačů, jehož podoba se v současné době dokončuje.
Tento jubilejní, 15. ročník naváže na úspěšný FOND-EX 2012 s účastí 92 vystavujících firem z devíti
zemí. Podíl zahraničních účastníků tehdy dosáhl 46 %, přičemž nejvíce jich přijelo z Německa. Přibližně
třetina vystavovatelů prezentovala odlitky; k početně zastoupeným oborům patřily také materiály pro
formovací a jádrové směsi, vtoková a nálitková technika, žárovzdoroviny a zařízení formoven a jaderen.
Součástí veletrhu byla rovněž výstava odlitků a modelů, která dokumentovala nepostradatelnost
slévárenství a klíčovou roli odlitků jako základních stavebních kamenů průmyslu.
Partnerem veletrhu FOND-EX 2014 je Svaz sléváren ČR a záštitu nad ním tradičně přebírají Asociace
evropských slévárenských svazů CAEF, ČSS, SPL – CICA a Středoevropské slévárenské iniciativy MEGI
a Združenie zlievární a kováční Slovenska.
29. 9. – 3. 10. 2014
I. Nová
ú vodn Í slovo
Úvodní slovo
k číslu zaměřenému
na odlitky ze slitin
neželezných kovů
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Te c h n i c k á u n i v e r z i t a v L i b e rc i,
Fakulta strojní, oddělení strojírenské
technologie
Odlitky v yráběné z neželezných kovů nacházejí
v současné době uplatnění v různých odvětvích,
avšak největ ším odběratelem těchto odlitků je
automobilový průmysl. Zde jsou využívány zejména o dlitk y v y ráb ěné gravit a čním, nízkotlak ý m
a vysokotlakým litím ze slitin hliníku.
V České republice pracuje řada firem, které vyrábějí ty to odlitky nejen pro automobilov ý průmysl,
ale i pro další průmyslová odvětví, jako je letecký,
elektrotechnický průmysl atd. Tak např. odlitky
vyráběné odstředivým litím z různých typů mosazí
jsou využívány pro výrobu ložiskových klecí, vysoce
namáhaných kluzných pouzder a dalších součástek. Dále to jsou produkty sléváren, které zpracovávají slitiny titanu a niklu. V ČR rovněž existuje řada
sléváren neželezných kovů, které svou specifickou
jakostní výrobou přispívají k tvorbě hrubého národního produktu a řídí se normou ČSN EN ISO
9000.
Tematicky reagují články zveřejněné v tomto čísle
na potřeby odběratelů, tedy zvláště na stále se
zvyšující důraz kladený na jakost odlitků.
Oblast v ýzkumu a v ý voje metalurgie i samotná
technologie odlévání neželezných kovů je podporována Te chnolo gickou agenturou ČR ( TAČR).
Jedním z důležitých úkolů v oblasti metalurgie a výroby slitin hliníku je hledání činitelů, které mohou
zlepšit vlastnosti sekundárních slitin hliníku v souvislosti s přízniv ým množstvím železa (Macko –
Bolibruchová; Žihalová – Bolibruchová). Současně
se hledá i optimální řešení technologie výroby a materiálového složení keramické skořepinové formy
pro tenkostěnné odlitky ze slitin hliníku a zavedení
tohoto nalezeného řešení do provozu (Soukupová
– Horáček – Vašťák – Krumrei; Stachovec – Horáček
– Zemčík – Kuzma – Vašťák). V blízké budoucnosti
může být zpracování neželezných slitin (jako Zn-Mg)
potenciálem aplikačních materiálů, např. pro výrobu implantátů (Vojtěch – Pospíšilová – Kubásek).
Poměrně nové jsou lehčené strukturní materiály,
jako jsou slévárenské metody výroby kovových pěn
(Radkovský – Kroupová – Lichý – Lána – Bednářová).
Méně tradičním odvětvím slévárenství je také výroba odlitků v sádrov ých slévárenských formách
se sádrovými jádry, která přispívají k výrobě velmi
hladkých vnitřních povrchů odlitků použitelných
např. v radiotechnice (Nová – Machuta – Krýslová).
Protože se do redakce sešlo větší množství odborných článků na téma odlitků ze slitin neželezných
kovů, další z nich budou z veřejněny postupně
v č. 7–8/2014 a především pak v č. 11–12/2014.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 143
S e b a s t i a n Te w e s
roční přehledy
Odlitky z lehkých
neželezných kovů
lité do pískových
a do kovových
forem
3. část: tavení, odlévání,
tuhnutí
S e b a s t i a n Te w e s
roční p ř ehled y
Te c h n o l o g i e t a ve n í a p e c e
Výrazně rostoucí ceny energie jsou stejně jako dříve hnací silou dalšího rozvoje
techniky tavení a pecí s cílem zvýšit účinnost energie. M. Bosse [1] podává přehled o možnostech a využití systémů
řízení energie ve slévárnách. Kromě
popisu technických výhod jsou brány
v úvahu i aktuální změny zákonů. Zavedením systému řízení energie má být
bez větších investic možné docílit úspor
spotřeby energie až o 10 %. V odkazu
[2] se popisuje koncepce vytápění tavicích a udržovacích pecí, ve které je topné těleso vloženo přímo do kelímku.
Ohřívá se zvenku hořákovým modulem
a slouží nejen jako modul přenosu tepla, ale také jako těleso oddělující hořák
od prostoru kelímku. Kromě sálavého
ohřevu má kolem kelímku proudit odpadní vzduch odváděný z pece, který
tak má ještě zvyšovat stupeň účinnosti.
Uplatnění zlepšené techniky strategie
měření a řízení pro optimální vedení procesu tavby má umožnit maximálně plynulá regulovatelnost výkonu porézního
hořáku. C. Gassel [3] popisuje příslušnou
speciální konstrukci tavicí pece, která
k předehřívání housek využívá zbytkové
teplo, především díky optimalizovanému
odvodu odpadních plynů.
Či št ě ní a ko nt r o la t ave niny
R. Simon aj. [4] zjišťovali vliv geometrie
rotoru na účinnost odstranění vodíku.
Pro tento účel se uskutečnily analogické
zkoušky na modelu s vodou. V nádrži
s vodou se po přidání definovaného
množství vody o teplotě 80 °C měřil čas,
v němž se promícháním dosáhlo homogenní teploty. Při zkouškách se odpovídajícím způsobem obměňoval počet
180 otáček a konstrukce rotoru. Výsledky
byly implementovány do simulačního
softwaru a mají umožnit předpověď rychlosti odplynění v závislosti na průměru
a rychlosti otáček rotoru, na slitině, množství inertního plynu a také na velikosti
kelímku. M. Badowski aj. [5] publikovali
výsledky kvantitativního měření nekovových vměstků v hliníkových taveninách, ke kterému použili analýzu LiMCA.
V rámci provedených prací bylo možné
rozšířit typický rozsah velikosti měřených
částic mezi 20 a 300 µm na 10 až 20 µm.
R. Gopalan aj. [6] vypracovali rozsáhlý
článek s přehledem oxidických plen
ve slitinách hliníku a diskutovali o základních znalostech získaných v posledních
letech. B. Nayebi [7] navíc zkoumal dynamické tvoření oxidických plen během
plnění formy. V základním experimentu
bylo možné ukázat, že tloušťka oxidických
plen se strukturou oxid–kov se pohybuje jak v čistém hliníku, tak ve slitině
AlSi7Mg0,4 v rozsahu od 100 do 500 nm.
L. Zhao [8] provedl rentgenové zkoušky
in situ ve slitinách se strukturou blízkou
eutektiku a zkoumal tvoření pórovitosti
vyvolané vodíkem a jeho lokální průběh
při procesu roztavení a přetavování.
Příslušné rentgenové snímky v různých
okamžicích jsou zachyceny na obr. 1.
V tomto článku jsou popsány mechanizmy odvozené na základě pozorování
v reálném čase. T. Ludwig aj. [9] zjišťovali vhodnost analýzy kombinované
z indexu plen a postupu PoDFA pro hodnocení jakosti taveniny. Tato kombinace
má především umožňovat lepší rozlišování mezi novými a starými oxidickými
plenami. D. Dispinar aj. [10] srovnávají
mechanické vlastnosti odlitku litého gravitačně do kovové formy a stupňovitého
klínu odlitého nízkotlakým litím při různém obsahu vodíku. Výsledky korelovaly s indexem plen. Podle očekávání má
na jejich zhoršení velký vliv podíl nekovových vměstků. R. Kantorik [11] představuje indikátor sledování fronty tekutého kovu (Fluid-Front-Tracking-Indicator)
pro předpověď oxidických plen a vzduchových vměstků způsobených prouděním. Simulacemi se hodnotí různé vtokové soustavy a srovnávají se na základě výsledků. Snímky struktury ukazují
relativně dobrou shodu mezi vyskytujícími se vadami a simulací. M. Bünck aj.
[12] vypracovali speciální postupy leptání pro analýzu fází hliníkových slitin
optickým mikroskopem. Podařilo se ukázat, že systematické zdokonalování metalografických metod nabízí široké možnosti kvantitativního rozlišování komplexních fází a může představovat časově úspornou a hospodárnou alternativu
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
analytických metod s vysokým rozlišením,
jako je například postup EDX.
Po s t u py l i t í – l i t í d o kovov ýc h a d o p í s kov ýc h f o r e m
M. Braunhardt aj. [13] se zabývali gravitačním litím skříní ze slitin hliníku
do kovových forem. Ukázalo se, že na
výsledné lokální vlastnosti odlitku má zásadní vliv jeho poloha. Navíc byla v rámci této činnosti vypracována matrice
pro objektivní hodnocení možných licích
poloh. Srovnávalo se a vyhodnocovalo
(obr. 2) lokální rozdělení vzdáleností
větví dendritů a lokální pórovitosti v klikových skříních, které byly odlity různými postupy. U zkoumaných postupů
lití jde o statické a dynamické gravitační lití a také o lití tlakové a nízkotlaké.
Ukázalo se, že co se týče mechanických
vlastností, absence pórovitosti a nákladů, má dynamické sklopné lití ve srovnání s uvedenými postupy výrazné přednosti. P. N. Anyalebechi [14] uskutečnil
na odlitcích nápravového čepu, které se
odlévaly postupy VRC/PRC, PCPC a Cobapress, srovnávací zkoušky. Hlavní
pozornost se při zkouškách, vedle klasických charakteristických hodnot struktury, zaměřila také na dynamické a statické vlastnosti materiálu. F. Chiesa aj.
[15] se zabývali měřením času plnění
formy při nízkotlakém lití. Ukázalo se, že
se mezi teoretickými časy plnění a výsledky měření vyskytují značné odchylky, které se dají kvalitativně hodnotit
kvocientem z reálně naměřeného a z vypočítaného času plnění, tzv. faktorem
zpoždění. G. Trommer [16] představuje
novinky v automatizovaném umisťování odvzdušňovacích kanálů roboty. Zavedením této technologie bylo možné
výrazně snížit četnost výskytu vad, jako
je např. vylamování směsi při propichování. Kromě možnosti dynamického
řízení síly a rychlosti při propichování
lze napíchnout i odvzdušnění z úhlových
poloh k hlavnímu směru propichování.
Nátěry
N. Schütze aj. [17] získávají poznatky
o procesech sušení vodných nátěrů a pro
zpracování definují příslušné mezní hodnoty, aby se u nich zkrátil čas a spotřeba
energie. Pro stanovení vad odlitků způsobených vlhkostí se na zkušebním tělese navzájem srovnávaly způsoby nanášení nátěrů – polévání, máčení, natírání
a nástřik. Pozornost se navíc zaměřovala na různé parametry sušení, jako je
proudění vzduchu, teploty a vlhkosti.
Obr. 1. das [mm]
das [mm]
das [mm]
das [mm]
Re nt g e nové snímk y p o ř íze né v různých okamžicích: a) 0 s, b) 30 s,
c) 35 s, d) 65 s, e) 95 s, f) 110 s
Obr. 3. Nahoře: heterogenní tvoření pórů
na nanostrukturované oxidické pleně a) a difuze vodíku do póru, který se tvoří oddělením v krystalické
mřížce b). Dole: při ideálním dosazování jsou nanostrukturované oxidy zabudované při tuhnutí v mřížce; rozdělení pórů v materiálu bez
zpracování a) a se zpracováním b)
Lokální rozdělení vzdáleností větví dendritů v klikových skříních ze slitiny AlSi9Cu3
(vlevo) a lokální rozdělení pórovitosti, vždy ve srovnání různých postupů odlévání
(vpravo)
a) lokální obohacení prvky Sr-Al-Si typu I vytváří vrstvené vady v krystalu a podporují zesílené dvojčatění
(Impurity Induced Twinning, IIT – dvojčatění způsobené
nečistotami)
b) lokální obohacení prvky Sr-Al-Si typu II brzdí anizotropický růst krystalu (Restricted Growth, RG – omezený růst); podélná osa tyčinkovitých obohacení (segregace) Sr-Al-Si je na zobrazení kolmá k rovině (011)
Obr. 4. Schematická projekce roviny (011) eutektické fáze Si a zobrazení adsorpce obohacení (segregace) prvky Sr-Al-Si a) typu I na stupních růstu (111), b) typu II na hranici
dvojčatění eutektika a také jejich vliv na růst fáze Si ve slitinách Al-Si ovlivněných
stronciem
Obr. 5. Oblast vysoké hustoty srostlých krystalů uvnitř vláken Si slitiny AlSi19 ovlivněné stronciem podél osy pásma h110i; a) snímek HRTEM,
b) snímek STEM, c) snímek STEM-HAADF, d) rozdělení prvků EDX stroncia, e) rozdělení prvků EDX hliníku. Lze rozeznat více koaxiálních rovin dvojčatění, v b) až e) jsou v bodech vzniku koaxiálních rovin označených kroužky současně určena lokální obohacení (segregace) stroncia a hliníku
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 181
roční p ř ehled y
Obr. 2.
S e b a s t i a n Te w e s
Z p e v ň ová n í č á s t i c e m i
V odkazu [18] jsou publikovány poznatky o zlepšení tečení slitiny AlSi se strukturou blízkou eutektiku přidáním předslitiny připravené metalurgicky tavením
s obsahem TiC pro použití za vysokých
teplot. Popisují se především parametry
procesu vnášení částic TiC do taveniny
a stabilita těchto částic s velkým disperzním účinkem.
roční p ř ehled y
Z p ra c ová n í t a ve n i ny p r o
ov l i v n ě n í z p ů s o b u t u h n u t í
a vlastností odlitku
M. Faraji aj. [19] se zabývali zjemňováním
zrna podeutektické slitiny Al-Si ultrazvukovou technologií UST. Ukázalo se přitom, že zpracování ultrazvukem může
zlepšit schopnosti klasických prvků používaných ke zjemňování a zušlechťování. Zvláště kavitace, ke které dochází při
zpracování, má vyvolat výrazné zvýšení
tvorby zárodků. L. Nastac [20] pracoval
na toto téma na modelu pro předpověď
velikosti zrna při použití ultrazvukové
technologie. K implementaci vyvinutého modelu do softwaru „Fluent“ na simulaci proudění se bral v úvahu model
Lilleyho a také rovnice o transportu a vedení tepla. Pro simulaci byla zvolena slitina AlSi7Mg0,3. Výsledky simulace se
podle informací autora velmi dobře kryjí s výsledky zkoušek. W. Vogel aj. [21]
zjišťovali vhodnost oxidů s nanostrukturou pro předcházení vadám způsobeným smrštěním. V předslitině vyvinuté
v rámci této práce byl vířivým proudem
vzduchu rozptýlen čistý hliník a předslitina byla potom slisována do tvaru tyče.
Tímto zhuštěním se rozruší oxidické pleny a dojde k odpovídajícímu zmenšení
oxidů. Zpracování touto předslitinou
má umožnit přeměnu dutin způsobených smrštěním taveniny na homogenně
rozptýlenou pórovitost. Přirozená oxidická vrstva, která se při rozptylování
čistého hliníku vytvoří na povrchu, má
dále přispět k tomu, že se v tavenině vytvoří zárodky pro jemnější distribuci
pórů (obr. 3). T. Pabel aj. [22] zjišťovali
vliv různých legujících prvků na vznik
trhlin u slitiny AlSi7MgCu. Pro tento účel
se obměňoval jak obsah Cu, tak Mg.
Pro zjištění hodnoty CSC (Cracking Susceptibility Coefficient – koeficient citlivosti na trhliny) se použily výpočty v softwaru ThermoCalc. Pro ověření výpočtů
se zjišťoval sklon k trhlinám na základním vzorku odlitém jak do pískové, tak
do kovové formy. Výsledky se dobře shodovaly s výpočty. Chronologický přehled
publikací na téma trhliny u slitin hliníku
182 uveřejněných v posledních letech předkládají S. Li aj. [23]. Vedle obsáhlého
popisu teoretických souvislostí je shrnut vliv velikosti zrna a jeho morfologie
na vznik trhlin. Navíc autoři berou zřetel na chemické složení a také možné parametry procesu a srovnávají různé postupy měření.
D. M. Stefanescu aj. [24] vyvinuli dva
modely popisující růst pórů v průběhu
tuhnutí. Výsledky ukazují, že průměr
pórů je v korelaci s obsahem nekovových
vměstků a vodíkem.
Z j e m ň ová n í z r n a a zušlechtění
P. Schumacher aj. [25] se zabývali základním výzkumem tvoření zárodků
a zušlechtění slitin AlSi. Eutektické buňky byly v základní hliníkové hmotě vyrobeny rychlým ochlazením. Potom se vyrobené vzorky znovu roztavily a během
tuhnutí se zkoumaly kalorimetricky.
Bylo možné pozorovat přímou souvislost
mezi koncentrací stopových prvků a vyskytujícím se podchlazením. Zušlechtění ovlivňuje hlavně vzájemné působení
prvků Sr a P a lokálně je určováno tvořením intermetalických fází Al2Si2Sr a AlP.
Ve výzkumné práci A. M. Mitrasinovici
aj. [26] byla představena nová metoda
předpovědi faktoru omezení růstu a výsledné velikosti zrna pro různé slitiny hliníku. Přesnost modelu ověřeného v práci je pro slitiny AlSi dobrá a navíc bere
v úvahu vzájemné působení participujících legujících prvků. M. Timpel aj. [27]
zjišťovali tomografickou atomovou sondou a transmisním elektronovým mikroskopem vliv malých množství stroncia
na morfologii eutektického křemíku ve
slévárenských slitinách AlSi. Tímto postu-pem měření s vysokým rozlišením bylo
možné trojrozměrně zobrazit distribuci
jednotlivých prvků – Sr, Si a Al. Kombinovaná šetření ukazují, že Sr se spolu
s Al vyskytuje jako obohacení v eutektické fázi Si a tvoří přitom dva typy obohacení Sr-Al-Si. Obohacení (sloučeninami) typu I má formu trojrozměrných tyčinek a nachází se v oblastech s vysokou
hustotou dvojčatění v bodech vzniku koaxiálních rovin dvojčatění. Obohacení
sloučeninami tohoto typu I je zodpovědné za vysokou hustotu dvojčatění
v křemíkových vláknech. Obohacení (sloučeninami) typu II, které má přibližnou
formu trojrozměrných protáhlých tyčinek,
se vyskytuje podél vnitřního rozhraní
dvou segmentů křemíkových vláken
s lehce odlišnou orientací. Obohacení
(sloučeninami) typu II vede k rozvětvení
křemíkových vláken v průběhu eutektic-
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
kého tuhnutí. Příslušné schematické zobrazení souvislostí je na obr. 4. Příklad
lokální distribuce různých prvků pak ukazuje obr. 5. M. Pimpel aj. [28] se navíc
podobnými analytickými metodami zabývali vlivem Sr na tvoření fází obohacených Fe. V rámci této práce se zjišťovalo,
do jaké míry se fáze obohacené Fe vylučují v přechodné oblasti podél hranic
eutektických zrn a jak tuto tvorbu fází
obohacených Fe ovlivňuje stroncium.
J. A. Taylor [29] předkládá další příspěvek
ke vzniku kinetiky růstu fází ve slitinách
Al-Si obsahujících železo. V této práci
je popsána tvorba těchto fází během
tuhnutí a jejich potenciální ovlivnění.
Hlavní pozornost se zaměřuje především
na snížení tvárnosti a také na zvýšení
pórovitosti způsobené smrštěním. Trojrozměrné struktury β-fází obsahujících
železo bylo možné rekonstruovat synchrotronním zkoumáním. A. Gorny aj.
[30] podávají navíc podrobný přehled
o tvoření intermetalických fází obsahujících železo a jejich vzájemné působení
v podeutektických soustavách Al-Si-Fe.
V rámci analýzy se kromě optického mikroskopu použilo i zkoumání REM, TEM
a synchrotronem.
L i t e ra t u ra
[1] Giesserei, 2012, 99(5), 22–23.
[2] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2012, 56(7+8), 36.
[3] Foundry Trade Journal International, 2012, 186(3699), 272–273.
[4] Giesserei, 2012, 99(1), 48–55.
[5] The Minerals, Metals & Materials
Society, Light Metals 2012.
[6] Materials Science and Technology,
2011, 27(12), 176.
[7] International Journal of Cast Metals Research, 2012, 25(5).
[8] Materials Let ters, 2012, (66),
328–331.
[9] Giesserei-Praxis, 2012, (9), 367–373.
[10] Advanced Materials Research,
2012, (445), 283–288.
[11] International Foundry Research,
2011, 63(2), 18–23.
[12] Giesserei, 2012, 99(10), 46–51.
[13] Giesserei, 2012, 99(5), 30–39.
[14] International Foundry Research,
2012, 63(2), 32–43.
[15] International Foundry Research,
2012, 64(2), 2–8.
[16] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2012, 56(9–10), 6–8.
[17] Giesserei, 2012, 99(4), 104–108.
[18] Giesserei-Praxis, 2012, (10), 412–417.
[19] Foundry Trade Journal Internat-
ional, 2012, 186(3694), 119–123.
S e b a s t i a n Te w e s / J o s e f H l a v i n k a
[20] Materials Science and Engineering,
2012, (33).
[21] Giesserei, 2011, 98(2), 52–63.
[22] International Foundry Research,
2012, 64(4), 28–34.
[23] International Journal of Metalcasting, zima 2011.
[24] International Journal of Cast Metal
Research, 2011, 24(3–4).
[25] Giesserei, 2012, 99(6), 99.
[26] Materials Science and Engineering,
2012, (A 540), 63–69.
[27] Acta Materialia, 2012, 60(60),
3920–3928.
[28] Journal of Alloys and Compounds,
2013, (558), 18–25.
[29] Procedia Materials Science, 2012,
(1), 19–33.
[30] Journal of Alloys and Compounds,
2013, (577), 103–124.
zprávy
Svazu sléváren
České republiky
A s s o ciat i o n of F o un d r i e s
of t h e Cze ch R e p u b li c
G i e s s e re i ve r b a n d d e r
Ts c h e chis ch e n R e p u b lik
Recenzent
doc. Ing. Rudolf Kořený, CSc.
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Evropská Unie
Te r m í n : 2 3. –26 . č e r v na
M í s t o ko n á n í : G ra z , R a ko u s ko
Bližší informace:
w w w.e ccc 2014 .o r g
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
Parts2clean
Te r m í n : 24 . –26 . č e r v na
M í s t o ko n á n í : St u t tg a r t , N ě m e c ko
Bližší informace:
w w w. p a r t s 2c l e a n .d e
21. International
Forging Congress
Te r m í n : 29. č e r v na – 4 . č e r v e n c e
M í s t o ko n á n í : B e r l í n, N ě m e c ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. i fc 2014 .o r g
generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
„Sektorové rady jsou nezávislá a zaměstnavateli organizovaná sdružení
odborníků. Jejich cílem je vytvořit systém odrážející skutečné potřeby a požadavky zaměstnavatelů na své zaměstnance, jejich dovednosti a možnosti vzdělávání.“
Tolik úvodem z oficiálních webových
stránek Svazu sléváren ČR. Svaz společně s ocelářskou asociací Hutnictví
železa, a. s., zastupující zaměstnavatele těchto významných oborů, před více
než pěti lety založili Sektorovou radu
Hutnictví a slévárenství, k níž se časem přidali i zástupci kovárenství. Sektorové rady jsou zásadním zdrojem
informací pro Národní soustavu
povolání (NSP – www.nsp.cz) a Národní soustavu kvalifikací (NSK –
www.narodnikvalifikace.cz).
Cílem projektu bylo definovat potřeby
zaměstnavatelů na kvalifikovanou pracovní sílu.
Sektorové rady sdružují významné odborníky v oblasti lidských zdrojů ze všech
odvětví a sektorů. Byl odveden velký kus
práce, kdy byly stanoveny potřebné kvalifikace. Ve spolupráci s Českou slévárenskou společností, která se této aktivity zhostila velmi iniciativně, jsme se
snažili přesně určit činnosti na pracovištích našich sléváren. Na webových stránkách NSP jsou přesně vymezeny jednotlivé kvalifikační stupně s podrobným
popisem pracovních činností, pracovních
podmínek, kvalifikačních požadavků,
zdravotních podmínek atd.
Materiály jsou připraveny pro použití ve
slévárnách. Každá slévárna si může
sama vychovávat kvalifikovanou pracovní sílu, což se vzhledem k situaci na
trhu práce děje ve většině případů již
dnes, avšak bez zkoušky, tedy bez toho,
aby proškolený pracovník získal dokument o odborné kvalifikaci.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 183
roční p ř ehled y / zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Te c hni cká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: + 420 5 41 142 6 42
te l.: + 420 5 41 142 6 81
tel. + fax: + 420 541 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2013, 100, č. 9, s. 50–55, 47. pokračování.)
8. European
Continuous Casting
Conference
Možnost získání
kvalifikace v oboru
slévárenství v rámci
Národní soustavy
kvalifikací
Josef Hlavinka
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
M o ž n o s t z í s ká n í
k va l i f i ka c e
Svým zaměstnancům umožníte získat potřebnou kvalifikaci na základě
zkoušky u autorizované osoby dle
zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování
a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 110/2007 Sb.
(Tato právní norma zavádí jednotný,
transparentní a objektivní způsob
ověřování a uznávání dovedností
a vědomostí jedince bez ohledu na
to, jakým způsobem je získal – zda
studiem, nebo praxí.) Více informací na www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/pro-uchazece-o-uznani-dilci-kvalifikace.
Autorizovanou osobou může být
kterákoliv slévárna – právní subjekt – právnická osoba. Postačí
vyplněná žádost této právnické osoby (dané slévárny) u autorizujícího
orgánu, kterým je pro náš obor Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Veškeré informace k podání žádosti naleznete na:
www.narodnikvalifikace.cz
Po získání autorizace (zhruba do 30 dnů
od podání žádosti) nic nebrání slévárnám
školit si vlastními silami své pracovníky
a díky závěrečné zkoušce před autorizovanou osobou (zaměstnanec společnosti, kterého si slévárna sama určí ze
svých řad) získají proškolení pracovníci
potřebnou profesní kvalifikaci. Převedeme-li celou záležitost do čísel, je třeba
si uvědomit, že závěrečná zkouška je
zpoplatněná (cca 10 000 Kč). V případě,
že je autorizovanou osobou samotná slévárna, započítává se tato částka dané
slévárně a nemusí se tedy platit externí
autorizované osobě, která je registrována jako fyzická osoba. V obou případech
však platí, že závěrečná zkouška se musí
vykonávat na pracovištích s náležitým
vybavením, tj. ve slévárnách.
V našich slévárnách pracuje v současné
době vzhledem k jejich dlouholetým zkušenostem mnoho skutečných odborníků, přestože tento obor vůbec nevystudovali. Tito lidé si zaslouží získat odbornou slévárenskou kvalifikaci. Nyní se
naskytla příležitost, kdy je možno jim
tuto kvalifikaci zajistit.
SSČR je v současné době v procesu
schvalování žádosti o udělení autorizace.
V případě jakýchkoliv dotazů k celé
zále-žitosti nás můžete kontaktovat
na adrese [email protected]
184 St a n ov i s ko Sva z u s l évá r e n
Č R k p r o g ra m u č i n n o s t i
„ S e k t o r ové ra d y p r o
h u t n i c t v í , s l é vá r e n s t v í a ková r e n s t v í “ pro rok 2014
Na základě projednání výkonného výboru Svazu sléváren ČR ze dne 23. 1. 2014
k problematice činnosti sektorové rady
za oblast slévárenství vyplynula tato doporučení:
– v roce 2014 pokračovat v započaté
činnosti z předchozího období se zaměřením na potřeby podniku v souladu s trhem práce v jednotlivých regionech ČR,
– využít tento systém jako jednu z možností zajištění kvalifikované pracovní
síly v oblasti slévárenství,
– systém NSK musí být podpůrným systémem, nikoliv řídícím, pro personální zajištění slévárenské výroby,
– Svaz sléváren ČR navrhne a doporučí
autorizované osoby, které zajistí odbornou úroveň členů zkušebních komisí.
Odborné vzdělávání pracovníků je jednou ze základních činností zakotvených
ve stanovách Svazu sléváren ČR a zároveň
v programovém prohlášení na období
2013–2017.
Hodnocení veletrhu
HANNOVER MESSE
2014 z pohledu
SSČR a zúčastněných
firem
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel Svazu sléváren ČR
Svaz sléváren ČR byl iniciátorem
získání finanční podpory českých
firem na veletrhu v Hannoveru
z projektu CzechTrade Společné
výstavy a veletrhy (SVV). Tato podpora činila bezmála 5 mil. Kč. Po řadě
přípravných jednání jsme se dokonce
stali i oficiálním partnerem HANNOVER
MESSE 2014.
Naše zážitky byly opravdu bohaté. Pro
ty, kteří neměli tu možnost se zúčastnit,
se pokusíme celou událost přiblížit ze
závěrečné tiskové zprávy.
Vystavovatelé i organizátoři zhodnotili
průběh veletrhu HANNOVER MESSE 2014
velmi pozitivně. Jeden z nejvýznamnějších
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
světových průmyslových veletrhů v letošním roce se zaměřil na ústřední téma,
kterým je budoucnost, a představil řešení pro inteligentní továrny. HANNOVER
MESSE ukázal celému světu technologické možnosti v reálném spektru od dílčích komponent až po plně funkční chytré výrobní systémy.
Těžiště veletrhu spočívalo v hesle „Integrated Industry – NEXT STEPS“ – chytrá samoorganizující se továrna a transformace energetických systémů. Podtitul veletrhu „průmysl 4.0“ se trefil do
černého. Bylo zřejmé, že vystavovatelům
otevírá dlouhodobé a zcela nové potenciály růstu a že zákazníci chtějí investovat. Vystavovatelé na veletrhu
HANNOVER MESSE velmi působivě prokázali, že příští kroky čtvrté průmyslové
revoluce (odtud název „průmysl 4.0“)
budou uskutečněny rychle a důsledně.
Na veletrhu bylo prezentováno mnoho
komponentů, které mají pro průmyslovou výrobu rozhodující význam. Hannover rovněž odpověděl na velké výzvy
současnosti, jako je standardizace a bezpečnost IT ve výrobním procesu. Představil konkrétní řešení a produkty, které
jsou schopné uplatnit se na trhu. Prostřednictvím mnoha demonstračních
technologií mohli návštěvníci bezprostředně zažít, jak technika produkty
řídí a potom je sama individuálně zpracovává.
Vedoucí téma „Integrated Industry –
NEXT STEPS“ hrálo také významnou
úlohu ve výstavní oblasti průmyslových
subdodávek. Subdodavatelé jsou nepostradatelnými partnery při vznikání
„průmyslu 4.0“ a energetických technologií. Pro „smart factories“ jsou nutné chytré komponenty. Tyto komponenty zajišťují inovativní subdodavatelé,
kteří se v Hannoveru rovněž prezentovali. Díky těsnému propojení se podniky
subdodavatelského průmyslu už dnes
stávají průkopníky integrovaných výrobních procesů.
Na stánku firmy VÍTKOVICe s majitelem Ing. Světlíkem (vlevo)
J o s e f H l a v i n k a / M i l o š Ko č í
Jedno z mnoha jednání na veletrhu v Hannoveru
UNEX, a. s.
Pro firmy, jako je UNEX, a. s., jsou průmyslové veletrhy a setkání s odbornou
slévárenskou veřejností nedílnou součástí proaktivní obchodní politiky.
UNEX je ve své moderní historii primárně exportní společností. K účasti firmy
na veletrhu řekla Ing. Irena Barboříková,
marketingová manažerka firmy, následující: „Naše výrobky směřují ze srdce
Evropy do všech světových stran. Nejen
z tohoto důvodu, ale hned ze tří dalších
důvodů máme proč se účastnit akcí, jako
je Hannover Messe. Za prvé, potřebujeme rozvíjet globální kontakty. Na akcích,
které svým významem přesahují lokální
rozměr, což je právě Hannover Messe, je
jistota, že se setkáme s potenciálními
zákazníky opravdu z celého světa. Za
druhé, i do našeho oboru lze úspěšně
S l é vá r ny Tř i n e c , a . s .
Jednou z nejúčinnějších forem komunikace na trhu B2B jsou bezesporu veletrhy, kde se potkávají zákazníci se svými
dodavateli a obchodními partnery. Osobní setkání se zákazníky, ale i konkurencí
totiž nemůže nic nahradit, a veletrh je
proto velmi vhodnou příležitostí.
Na otázku zhodnocení účasti firmy Slévárny Třinec, a. s., na veletrhu odpověděla Šárka Wojnarová, marketingová
manažerka firmy, následujícím způsobem: „Po letech pasivní účasti na mezinárodním veletrhu v Hannoveru se
Slévárny Třinec rozhodly pro aktivní
prezentaci. Jeden z největších a nejúspěšnějších strojírensko-subdodavatelských veletrhů v Evropě v německém
Hannoveru se stal místem setkání také
pro Slévárny Třinec, jejichž produkce
putuje z velké části právě do Německa.
Proto byla pro naši firmu hannoverská
expozice vhodnou příležitostí, jak oslovit široký záběr potenciálních partnerů,
zákazníků a především odborníků. Rozhodujícím faktorem bylo zařazení veletrhu do projektu Společná účast na
specializovaných výstavách a veletrzích
v zahraničí v rámci OPPI programu Marketing zastřešený agenturou CzechTrade, kde Svaz sléváren ČR odvedl vel-
ký kus práce. Účast na veletrhu je finančně náročnou záležitostí. Společnou
expozici českých firem pod hlavičkou
CzechTrade tedy považujeme za přínos
a podporu, kterou řada malých firem
ocení. Jsme přesvědčeni o tom, že veletrh přispěl k podpoře a zviditelnění českého slévárenství v zahraničí. Hojná účast
českých firem navíc dokazuje, že české
slévárenství má zdravý a tuhý kořínek.
Naši expozici jsme spojili se společností
VÚHŽ Dobrá, která je stejně jako Slévárny Třinec dceřinou společností Třineckých železáren. V průběhu pěti dnů
se nám podařilo uskutečnit obchodní
jednání s více než čtyřiceti klienty. Můžeme konstatovat, že letošní ročník byl
úspěšný, ať už z pohledu příslibu nových
zákazníků a zakázek, tak z pohledu upevňování obchodní pozice Sléváren Třinec
na velmi obtížném slévárenském trhu.“
Pomáhají profesní
svazy při účasti
českých firem
na zahraničních
veletrzích
a výstavách?
Miloš Kočí, MBA
předseda představenstva
Rapid, a. s., Praha
V poslední době se stále více zdůrazňuje potřeba dále zkvalitňovat podporu
českých firem při zvyšování jejich konkurenceschopnosti na zahraničních
trzích. Jedná se zejména o malé a střední firmy především při prezentaci jejich
výrobků a služeb v teritoriích, kde dosud
české firmy nejsou etablovány nebo jsou
důležité z hlediska možného exportu,
a to formou jejich účasti na zahraničních
výstavách a veletrzích.
Rád bych v této souvislosti přidal názor
člověka, který vidí problematiku z pohledu firmy, která tyto české účasti realizuje a s konkrétními firmami o jejich
účasti přímo jedná.
V současné době je pro firmy z oboru
slévárenství možno využívat dva druhy
státní podpory:
1.
tzv. České oficiální účasti na mezinárodních veletrzích, které se
realizují v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR;
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 185
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
České firmy vystavovaly v halách 2,
4 a zejména 5. Česká republika se
zde ukázala v tom nejlepším světle
a prokázala vysokou úroveň našich
produktů. Na ploše 299 m2 vystavovalo v hale 5 celkem 31 českých firem,
což je historický rekord. Velice nás zde
potěšila účast našich sléváren. Zbylých
20 firem vystavovalo v halách 2 a 4
na celkové ploše 180 m2. Všeobecný
zájem o tento veletrh jen dokazuje, že
obchodním partnerem číslo 1 pro nás
stále zůstává Německo.
Do Hannoveru si letos přijelo pro informace o průmyslu budoucnosti více než
180 000 návštěvníků z téměř 100 zemí.
Nejnovější výrobní a energetické technologie zde prezentovalo 5 000 vystavovatelů. Partnerskou zemí veletrhu bylo
letos Nizozemsko. Více než každý čtvrtý
návštěvník přijel ze zahraničí – většina
z nich z Evropské unie (57 %) a jižní, východní a střední Asie (20 %). Z Nizozemska, partnerské země veletrhu HANNOVER MESSE 2014, přijelo nejvíce zahraničních návštěvníků. Na druhém místě byla Čína.
implementovat pravidlo jinak používané
spíše na silnicích: je potřeba vidět a současně být viděn. A za třetí: jde samozřejmě i o společenskou záležitost. Nebudeme se tvářit, že byznys není na prvním
místě, ale v mnoha kulturách je sociální
aspekt pro uzavření obchodu stejně
důležitý jako kvalita nabízeného produktu či služby. Hannoverský veletrh se
vyznačuje typickou německou důkladností, vše je „pünktlich“ a nutno dodat,
že tento řád nenarušují ani jinak spíše
improvizující našinci. Na základě jednání Svazu sléváren ČR s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR byla
zajištěna možnost dotované účasti
českých firem na veletrhu v Hannoveru, kterou realizovala společnost Rapid, a. s., Praha. České firmy táhly za jeden provaz, spolupracovaly, neobjevil se
žádný „sólista“, který by se snažil získat
nějakou výhodu na úkor ostatních.
Takovou zkušenost má UNEX ostatně
i z minulých ročníků a považujeme prakticky za jisté, že i v příštím roce bude duben v našem kalendáři vyhrazen pro tuto
nejen tradiční, ale především opravdu
celosvětovou akci, ze které si kromě hezkých vzpomínek vždy přivážíme i to nejdůležitější: nové kontakty a příslib nových zakázek.“
M i l o š Ko č í / r e d a kc e
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
2.
projekt Společné účasti na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí, podpořený
z Operačního programu Podnikání a inovace – program Marketing, který organizuje státní
agentura CzechTrade.
Přestože jsou podmínky pro účast v obou
projektech poněkud odlišné, mají několik níže uvedených společných bodů:
• V obou případech se jedná o nezanedbatelnou finanční a organizační
pomoc ze strany zadavatele (MPO ČR
a CzechTrade, resp. realizačního týmu), bez níž by se zejména menší firmy s malou exportní zkušeností do
daných teritorií neodvážily nebo je neznalost místního prostředí od případné účasti odrazuje. Tento názor
zaznívá na veletrzích poměrně často
společně s tím, že menší firmy postrádají podrobnější informace o možnostech využívat státní proexportní
podporu v této oblasti.
• Nezastupitelnou roli v obou projektech mají příslušné profesní svazy,
asociace, klastry apod. V tomto je
nutno výrazně vyzdvihnout podíl
Svazu sléváren ČR a jeho výkonného ředitele, a to hned ve dvou směrech. Na jedné straně jde, po dohodě
s členskými firmami, o výběr daného
specializovaného veletrhu, který nomenklaturou a zaměřením odpovídá
co nejpřesněji zájmům členské základny, kde je Svaz sléváren ČR velmi aktivní. Jak MPO ČR, tak i Agentura CzechTrade sestavuje na základě návrhů těchto profesních svazů
konkrétní seznamy podporovaných
veletrhů, takže jsou tyto seznamy
skutečně orientovány na potřeby
členské základny. Na druhé straně
napomáhá příslušný svaz s výběrem
firem pro účast na vybraných veletrzích a opět jde o výběr a akvizici
na základě znalostí potřeb nebo požadavků jednotlivých členských firem, který umožňuje zvyšovat počty
vystavovatelů jak členských, tak i nečlenských firem z daného oboru.
V tomto směru dochází v poslední době
také ke spolupráci některých svazů,
např. oficiální účast České republiky na
mezinárodním veletrhu Technical Fair
v Petrohradu v březnu letošního roku,
kde došlo k dohodě mezi Svazem sléváren ČR, který byl navrhovatelem
tohoto veletrhu, a Svazem strojírenské
technologie ČR, kdy se veletrhu v oficiální účasti společně prezentovalo 12 českých subjektů, zejména členů obou svazů. Přítomnost představitelů obou svazů pomohla zvýšit úroveň zastoupení
186 firem České republiky a její prestiž při
konkrétních jednáních. Svaz sléváren
ČR navíc získal ocenění za značný
přínos pro program veletrhu (viz následující příspěvek).
• Kromě vlastní prezence jednotlivých
firem je nedílnou součástí podporovaných programů také společná státní grafika, která pomáhá zvýraznit
účast České republiky a jejích vystavovatelů na daném veletrhu a zvyšovat lepší orientaci pro zájemce
o kontakty s českými firmami, vč. různých poutačů, bannerů apod. K tomu
slouží také automatický zápis firmy
do veletržního katalogu pro jasnou
identifikaci každého českého vystavovatele na veletrhu a vydání průvodce expozicí, v němž jsou prezentovány všechny firmy zúčastněné
na veletrhu. Kromě toho se v rámci
české účasti organizují nejrůznější
doprovodné aktivity, jako jsou workshopy, jednání B2B nebo seznamovací rauty a koktejly k navázání
kontaktů s potenciálními partnery,
odborné přednášky nebo semináře
a další. V těchto akcích se aktivně
zapojuje zástupce Svazu slévá-
ren ČR se znalostí odborné problematiky, který dokáže prezentovat nabídky výrobků a služeb jednotlivých
firem, popř. jim zajistit kontakty k dalším jednáním.
Z mého pohledu je tedy zřejmá důležitá
role Svazu sléváren ČR při výběru
podporovaných veletrhů a nezastupitelná role osobní účasti zástupce svazu
v rámci realizace doprovodných aktivit
přímo na veletrhu včetně možnosti
neformálních jednání s členskými i nečlenskými organizacemi svazu.
Ocenění
na Strojírenském
veletrhu
v Petrohradě 2014
celou dobu trvání veletrhu a vysokou
odbornou úroveň zástupců expozice.
Stálá komunikace nejen na samotném
stánku, ale i na tiskové konferenci nebo
odborných seminářích doprovodného
programu nezapadla do šedi pasivních
vystavovatelů.
Ocenění Svazu sléváren ČR je důkazem
důstojné reprezentace nejen našeho oboru v zahraničí, ale zároveň dobrá vizitka
pro Českou republiku a její průmysl.
Změny v hodnocení
odborných článků
publikovaných
v recenzovaných
neimpaktovaných
časopisech
vydávaných
v České republice
redakce
redakce
Vážení čtenáři, přestože jsme o strojírenském veletrhu v ruském Petrohradu
(12.–14. března 2014) informovali již
v minulém čísle, rádi se ještě jednou
k této akci vrátíme, a to v souvislosti
s oceněním, které se svazu dostalo ze
strany organizátora veletrhu. Toto ocenění bylo uděleno za aktivní účast po
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
Ve Slévárenství č. 1–2/2014 jsme vás na
s. 46 informovali o skutečnosti, že časopis Slévárenství byl opětovně zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydávaných v České
republice. Zařazení na tento seznam je
podmíněno řadou kritérií a z publikační
činnosti autorů zveřejňujících odborné
články v dotyčných časopisech vyplývá
určité bodové ohodnocení, které je ná-
r e d a kc e
Úřad vlády ČR
Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
předseda Rady pro vědu, výzkum a inovace
Nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1
Brno 17. dubna 2014
Připomínky ke změnám v hodnocení publikačních výsledků
Vážený pane předsedo,
obracíme se na Vás tímto v souvislosti se změnami v „Metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platné pro léta 2013
až 2015)“ schválené v červnu roku 2013 a v souvislosti s aktualizovaným „Seznamem recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydávaných v ČR“ schváleným Radou pro výzkum,
vývoj a inovace dne 31. 1. 2014.
Touto cestou bychom chtěli upozornit na zásadní úpravu v Hodnocení publikačních výsledků – pilíř I, kde je v bodě V.2 Hodnocení výsledků druhu J (článek v odborném periodiku)
uvedeno, že „Výsledek druhu J rec je hodnocen pouze v oborových skupinách SHVa
a SHVb“. Z tabulky 1.1 Přílohy 1 uvedené metodiky následně vyplývá, že bodově ohodnoceny, a to 4 body, jsou výlučně společenské a humanitní vědy (skupina oborů 1
a 2), jako filozofie a náboženství, dějiny, řízení, správa a administrativa, jazykověda, umění,
pedagogika apod. Pro ostatní obory, tedy mj. technické a přírodní vědy (skupina oborů 3 až 11), je v této tabulce uveden údaj 0 bodů. Podotýkáme, že v metodice platné
pro léta 2010, 2011 a rok 2012 bylo bodové hodnocení oborů SHVa a SHVb 10 bodů, ostatních kategorií pak 4 body. Tak radikální změna v hodnocení publikačních výsledků
druhu Jrec je nejen těžko uvěřitelná, ale především těžko pochopitelná a působí
spíše než jako uvážené rozhodnutí rady složené z předních vědeckých pracovníků
jako omyl, který však ve svém důsledku postihuje převážnou většinu recenzovaných neimpaktovaných časopisů, mezi něž se řadí i náš odborný časopis Slévárenství®. Rádi bychom
zdůraznili, že dokonce ani renomované zahraniční slévárenské časopisy, jako např. International Foundry Research, Giesserei aj., nemají přidělen impact factor, a tedy právě Slévárenství® jako jediný odborný časopis s tímto oborovým zaměřením v ČR a SR poskytoval prostor
pro publikování výsledků vědy a výzkumu alespoň s minimálním bodovým hodnocením.
Ačkoliv slévárenství jako jeden ze sektorů průmyslu patří k základům české ekonomiky,
potýká se dlouhodobě se závažnými problémy (nedostatek kvalifikovaných pracovníků,
stále se zpřísňující požadavky týkající se životního prostředí, zvyšující se ceny vstupů, sílící
konkurence z asijských zemí atd.), proto je ztráta jakékoliv podpory ze strany státu v tomto odvětví velice citlivě vnímána.
I přes vysokou náročnost studia a vědecké práce je v rámci aplikovaného výzkumu v oboru slévárenství dosahováno nezanedbatelných výsledků, které jsou úspěšně zaváděny do
praxe, což přesně odpovídá jedné z myšlenek reformy systému výzkumu a vývoje v České
republice z roku 2008: „Veřejné prostředky investované do aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací musejí přinášet konkrétní ekonomický či jiný přínos z jejich realizace.“
Vážený pane doktore, pevně věříme, že se z titulu své funkce začnete danou
záležitostí v nejbližší době zabývat a že autoři technicky zaměřených odborných
článků budou za svou publikační činnost v recenzovaných neimpaktovaných
časopisech již brzy opět patřičně ohodnoceni.
Přejeme mnoho úspěchů při Vašich jednáních a zůstáváme
s pozdravem
Ing. Josef Hlavinka
výkonný ředitel Svazu sléváren ČR
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
VUT v Brně, FSI, ÚST, odbor slévárenství
Mgr. Helena Šebestová
vedoucí redaktorka časopisu Slévárenství
prof. Ing. Ladislav Zemčík, CSc.
VUT v Brně, FSI, ÚST, odbor slévárenství
Mgr. Milada Písaříková
redaktorka časopisu Slévárenství
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
VUT v Brně, FSI, ÚST, odbor slévárenství
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
emeritní profesor VUT v Brně, FSI, ÚMVI
doc. Ing. Antonín Záděra, CSc.
VUT v Brně, FSI, ÚST, odbor slévárenství
prof. Ing. Miroslav Píška, CSc.
VUT v Brně, FSI, ředitel ÚST
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 187
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
sledně ukládáno do informačního
systému výzkumu, vývoje a inovací
(VaVaI), v němž jsou shromažďovány
informace o VaVaI podporovaných
z veřejných rozpočtů v ČR.
Dne 19. 6. 2013 byla vládou ČR
i přes zamítavý postoj Svazu průmyslu a dopravy ČR (http://www.
spcr.cz/stanoviska-sp-cr/stanoviskok-metodice-hodnoceni-vysledku-vyzkum-organizaci-2013-15) schválena Metodika hodnocení výsledků
výzkumných organizací a výsledků
ukončených programů (platná pro
léta 2013 až 2015), z níž vyplynulo,
že odborné příspěvky s oborovým zaměřením na technické
a přírodní vědy publikované
v recenzovaných neimpaktovaných časopisech budou hodnoceny 0 body.
Vydavatel a redakce časopisu Slévárenství reagovali na tuto změnu níže
uvedeným dopisem, k němuž připojili své podpisy i významní pedagogové VUT v Brně, Fakulty strojního
inženýrství.
Připomínky vznesly nejen redakce
ostatních odborných technických
časopisů, ale i zástupci průmyslových podniků, v nichž jsou projekty
VaVaI realizovány, představitelé technických univerzit, České slévárenské
společnosti a další.
V době předání tohoto vydání časopisu do tisku nebyla Svazu sléváren z Úřadu vlády ČR doručena
žádná odpověď. Z reakce dr. Bělobrádka časopisu MM Průmyslové
spektrum však vyplývá, že schválená
metodika se v současné době, kdy
již probíhá hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, měnit nebude.
V Lidových novinách ze dne 26. 5.
2014 byla na s. 5 publikována informace o nově vznikajícím úřadu
pro vědu, který „by měl zajišťovat
pro člena vlády a zároveň i předsedu
vládní Rady pro výzkum vývoj a inovace (RVVI) analytickou a koordinační činnost… Nový úřad má jednat
se všemi klíčovými „hráči“ ve vědě:
s vysokými školami či s Akademií věd
ČR, ale i s poskytovateli peněz –
s dalšími resorty i s Grantovou a Technologickou agenturou.“
Na 23. června t.r. je plánováno
jednání zástupců vědeckých
společností s pracovníky z Ministerstva průmyslu a obchodu
ČR, o jehož výsledcích Vás budeme informovat ve Slévárenství
č. 7–8/2014.
A nt o n í n Z á d ě r a
zprávy
České slévárenské
společnosti
Cze c h F o un d r y m e n S o c i e t y
Ts ch e c his c h e G i e s s e re i g e s e ll s c haf t
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
+ 420 5 42 214 4 81
m o b il: + 420 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
188 Příprava
a organizace
51. slévárenských
dnů® / Brno
11.–12. 11. 2014
doc . I ng. Antonín Z ád ě ra , Ph. D.
o r g a n i z a č n í g a r a n t 51. S D
V loňském roce se 12.–13. listopadu uskutečnily jubilejní 50. slévárenské dny ®.
Hlavní důraz byl kladen na odbornou
úroveň přednášek a jejich zaměření do
oblastí aplikovatelných ve slévárenské
praxi. Loňských, 50. SD se zúčastnilo
přes 250 účastníků a díky zajímavým
přednáškám, vysokému počtu účastníků
i vystavovatelů se podařilo uspořádat zajímavou a přínosnou konferenci, která
zajistila i významný zisk, nezbytný pro
udržení chodu České slévárenské společnosti.
Ve dnech 11.–12. listopadu 2014 se
uskuteční již 51. slévárenské dny®,
které se budou konat opět v prostorách
hotelu Avanti v Brně. Přípravy konference se ujala Česká slévárenská společnost, která zajišťuje jak vlastní organizaci, tak i odborný program Slévárenských
dnů®. Součástí 51. SD bude již tradičně
i doprovodná výstava dodavatelů
a zástupců sléváren. Organizačním ga-
Aktuální obsazení stánků k 13. 6. 2014
firma č. stánku
Katko, s. r. o. S1
MECAS ESI, s. r. o. S8 + S9
METOS, v. o. s. S10 + S11
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
rantem konference 51. SD byl výkonným
výborem ČSS opět jmenován doc. Ing.
Antonín Záděra, Ph.D., a odborným garantem doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
V úvodní části prvního dne konání 51. SD
je stejně jako v minulých ročnících plánováno plenární zasedání, po němž
bude další program rozdělen do jednotlivých odborných sekcí. Program každé sekce vychází z odborného zaměření
příslušné komise ČSS. V letošním ročníku nebude součástí konference sekce
přesného lití. Přednášky v jednotlivých
sekcích budou po oba dva dny probíhat
paralelně.
Zaměření jednotlivých sekcí a jejich
odborní garanti:
1. Sekce formovacích směsí (Ing. Alois
Burian, CSc., Ing. Jiří Florián)
2. Sekce ekonomická (doc. Ing. Václav
Kafka, CSc.)
3. Sekce technologická (Ing. Vladimír
Krutiš, Ph.D.)
4. Sekce neželezných kovů a slitin (Ing.
Petr Lichý, Ph.D., Ing. Ivo Lána, Ph.D.)
5. Sekce výroby oceli na odlitky a ingoty (Ing. Martin Balcar, Ph.D.)
6. Sekce litin (doc. Ing. Antonín Mores,
CSc., doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D.)
Zaměření odborných přednášek je tak
jako v předchozích dvou ročnících plně
v režii garantů sekcí. Jména konkrétních
autorů a názvy přednášek budou uveřejněny v následujících číslech časopisu
Slévárenství v rubrice Zprávy České slévárenské společnosti.
Cílem organizátorů posledních tří ročníků i nově připravovaných 51. slévárenských dnů® bylo a je vytvořit konferenci zaměřenou na stěžejní oblasti slévárenského oboru, která by byla zajímavá a přínosná pro všechny zúčastněné
zástupce sléváren a ostatních firem.
A nt o n í n Z á d ě r a / Vá c l a v K a f k a
Důležitým aspektem konference je i příležitost k setkání odborníků ze všech
oblastí slévárenství, k navázání nových
kontaktů a k výměně zkušeností, a to
nejen během odborného programu, ale
i na společenském večeru, který je nedílnou součástí každých SD. Věříme, že
všechny uvedené stránky nově připravovaných Slévárenských dnů® budou opět
naplněny.
Seminář a zasedání
OK ekonomické
při ČSS hostila
Jihomoravská
armaturka, spol.
s r. o., Hodonín
doc . I ng. Václav Kafka , C Sc .
předseda OK ekonomické
na TZ a signalizovaly řadu nových otázek, jejichž zodpovězení by opět mělo
vést ke kvalifikovaným doporučením na
úsporu nákladů. Pronesených 17 přednášek seznámilo přítomné s výsledky
roční práce. Účastníci se rozhodli pokračovat v PROJEKTU XV, který se zaměří na dokončení oblasti tryskání a řešení
tepelného zpracování. Na závěr semináře vystoupil Miroslav Karas z firmy DESTRO se zajímavým námětem na recyklaci odpadů.
Společenský večer začal návštěvou templářských vinných sklepů. Vyjma získaných pozoruhodných historických informací, stylového vybavení a výborného
vína na sebe upozornila velice znalá průvodkyně, která o víno pečuje již 50 let.
V průběhu večera jsme poblahopřáli našim jubilantům, Bc. Romanu Míčovi ze
ŽĎAS, a. s., a Ing. Jiřímu Šimsovi, řediteli KD Foundry, s. r. o., Králův Dvůr. Byly
také připomenuty sedmdesátiny Ing.
Johna Krosnara, který nebyl přítomen.
Nosným tématem 45. zasedání bylo vystoupení Ing. Pavla Sobíška z UNIcredit
Bank, který přítomné detailně seznámil
se současným ekonomickým vývojem
a jeho porovnáním mezi Českou a Slovenskou republikou. V následném „kolečku“ účastníci informovali své kolegy
o situaci v jednotlivých slévárnách. Opět
se mimo jiné diskutovala otázka, kolik
z našich sléváren by mohlo být zařazeno
do skupiny špičkových a dobře prosperujících jednotek. Jistým tematickým vybočením bylo rozloučení Ing. Stanislava
Chudáčka a Ing. Zdeňka Krále s naší OK.
Koně Ing. Chudáčka běží patrně lépe
než jakákoliv špičková slévárna a Ing.
Zdeněk Král předává firmu mladší generaci a vrhá se do politické arény v dresu týmu ANO. Oběma jsme poděkovali
za práci, kterou odvedli pro české slévárenství a naši OK a popřáli jim v dalším počínání hodně zdaru. V závěru bylo
přijato pozvání Ing. Jarmila Cilečka
k uspořádání 46. zasedání naší OK ve firmě ALUCAST ve dnech 24.–25. 6. 2014.
Zasedání bylo ukončeno poděkováním
hostitelské organizaci JMA, spol. s r. o.,
Hodonín, jmenovitě Ing. Zdeňku Brázdovi
a Ing. Josefu Obrtlíkovi, za vytvoření hostitelského prostředí jak pro 13. seminář,
tak i pro 45. zasedání OK ekonomické.
L i t e ra t u ra
Obr. 1. Prezentace Ing. Zdeňka Brázdy
na zasedání OK ekonomické v JMA Hodonín
Obr. 2. Místem konání 13. semináře i následného společenského setkání
se stal sklep „U Templářských rytířů“ v Čejkovicích
[1] KAFKA, V. a kol.: Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (III.
etapa), PROJEKT XIV, sborník přednášek [CD]. Seminář 13, JMA Hodonín, 19. 3. 2014. ČSS Brno, s. 1–72,
ISBN 978-80-02-02519-1.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 189
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
Ve dnech 19. a 20. 3. 2014 se členové
Odborné komise ekonomické (OK) při
ČSS, řešitelé PROJEKTU XIV (PXIV)
a zástupci sléváren sešli v Jihomoravské
armaturce, spol. s r. o., v Hodoníně.
Účastníky přivítal Ing. Zdeněk Brázda
(obr. 1), vedoucí úseku technologie a investic JMA, který také převzal záštitu
nad 13. seminářem. Přítomní byli seznámeni s historií společnosti a s jejím
rozsáhlým výrobním programem. Poté
si účastníci měli možnost slévárnu zevrubně prohlédnout.
V historii armaturky má slévárenství více
než 130letou tradici. Po roce 1990 byla
provedena rozsáhlá modernizace a rozšíření na slévárnu litiny s lupínkovým
a kuličkovým grafitem v hmotnostním
rozsahu odlitků od 0,1 až 200 kg litých
do pískových forem. Výroba nových odlitků (zejména armatur) je podporována simulací lití a tuhnutí PAM-QuikCAST
a dalšími aplikacemi CAD systémů
(Inventor Simulation, 3D měření systémem FaroARM). Pro zkrácení výroby prototypu odlitku z původních osmi týdnů
na deset dnů (viz Slévárenství č. 3–4/2014,
s. 90–93, pozn. red.), je rovněž využívána technologie rychlé výroby mode-lů
– rapid prototyping (3D tiskárna EDEN
500V od izraelského výrobce OBJET).
Po exkurzi ve slévárně se účastníci přemístili do Čejkovic. Tato obec je od pradávna spojena s vinařstvím, vazbou na
templářské rytíře a pobytem prezidenta
T. G. Masaryka. Ve sklepě „U Templářských rytířů“ se také konal 13. seminář
(obr. 2), který shrnoval roční výsledky
řešení PROJEKTU XIV. K semináři připravili organizátoři přehledný sborník [1].
OK ekonomická v posledních 15 letech
systematicky posuzuje nákladovost všech
fází výroby odlitků. Poslední tři PROJEKTY (XII, XIII a XIV) byly zaměřeny na
problematiku apretace odlitků. Šetření
v roce 2013 se týkala nákladovosti čištění odlitků z litiny. Podrobně byla mimo
jiné hodnocena operace tryskání a zejména se posuzoval současný stav tryskací techniky a rozvedení zásad efektivního provozu tryskačů. Prokázalo se,
že je zde pro snížení nákladů opravdu
řada možností. Velice podnětné byly
výsledky v oblasti hledání statistických
závislostí nákladů apretace na sedmi
vytvořených charakteristikách odlitků.
Ukázala se statistická platnost zejména
dvou vybraných závislostí u velkých výběrových souborů. Významný krok byl
rovněž učiněn ve vývoji vhodné metodiky sledování spotřeby abraziva.
PROJEKT XIV se zabývá rozsáhlou problematikou tepelného zpracování (TZ)
ocelových odlitků. Předmětem šetření
bylo hodnocení nákladů 15 pecí zajišťujících TZ. Úvodní práce prokázaly obrovskou variabilitu v měrných nákladech
J i ř í P a zd e r k a / r e d a kc e
31. zasedání
podskupiny
pro bentonitové
formovací směsi
v Košicích
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti / diskuzní f ó rum
Ing. Jiří Pazderka
Čtvrtou desítku zasedání naší podskupiny jsme zahájili úspěšným setkáním na
Slovensku, v Košicích, v hlavním městě
evropské kultury roku 2013, v Košicích
ve dnech 8.–9. 4. 2014. Našimi hostiteli byla Technická univerzita Košice a slévárna EUROCAST Košice, s. r. o. Jednání se zúčastnilo 24 členů podskupiny
a 13 hostů.
První den jsme se sešli v zasedacím sále
Technické univerzity, kde měl úvodní slovo děkan TU doc. Dr. Ing. Peter Horňák.
Univerzita, která píše svoji bohatou historii od roku 1952, má nyní 13 000 studentů a 900 vyučujících. Výuka probíhá na devíti fakultách, z nichž jednou
je i Hutnická fakulta – naše hostitelka.
Ta má osm kateder, na nichž se vzdělává
600 studentů.
Naše zasedání zaštítila proděkanka pro
bakalářské a inženýrské studium doc.
Ing. Iveta Vasková, PhD. Za EUROCAST
Košice, s. r. o, se nás ujal Ing. Peter Šebek,
náš bývalý dlouholetý člen, který představil svoji zdařilou prezentaci na téma
řešení zmetkovitosti odlitků. Na jednotlivých typech vad, jako jsou zadrobeniny, připečeniny, výronky a bubliny,
ukázal individuální řešení konkrétních
zmetkových odlitků. Interní zmetkovitost
slévárny za rok 2013 dosáhla 2,94 %,
externí 0,69 %, což jsou z pohledu znalostí autora článku čísla velmi dobrá.
Sponzorem zasedání byla firma CLARIANT, která představila svoje výrobky.
Nejvíce používaným slévárenským bentonitem je značka GEKO OPTIMUM,
čistý nebo v kombinaci s uhlíkatou přísadou, grafitem nebo plastifikátorem.
Byla také představena novinka – grafit
v emulzi (Ecosil Liquid). Firma slibuje jakostní odlitky při sníženém dávkování.
Další sponzor zasedání Z-Model, s. r. o.,
Blansko, (funguje od roku 1998) se prezentoval komerční přednáškou. Před-
190 stavil se jako stabilizovaná a výkonná firma v segmentu dodávek modelů a slévárenských pojivových systémů pro všechny známé výrobní technologie. V širokém
sortimentu nabízí tato společnost také
nátěrové systémy a pomocné slévárenské
materiály pro jakostní výrobu odlitků jak
z litin, tak i ocelí.
Předseda podskupiny Ing. Alois Neudert,
Ph.D., připravil a přednesl dvě přednášky, první na téma Trhání forem a druhou Penetrace u odlitků ze slitin železa
litých do bentonitových směsí. Při ochutnávání velmi dobrého štrůdlu jsme se
dozvěděli mimo jiné něco o explozivní,
mechanické, chemické a expanzní penetraci či o nutnosti kontroly usazení
modelových zařízení.
Nejen bentonity živ je slevač-pískař,
proto jsme rádi uvítali prohlídku centra
Košic. Naším průvodcem po rodném městě nejen Waldemara Matušky, ale i Bély
Gerstera, projektanta korintského průplavu, či nositelky titulu Spravedlivá
mezi národy blahoslavené Sáry Salkaházi, byl PhDr. Milan Kolcun. Vrcholem erudovaného vyprávění autora mnoha knih
o Košicích i celé prohlídky byla návštěva
dominanty města, Dómu sv. Alžběty.
Na půdě slévárny EUROCAST Košice,
s. r. o., nás úvodním slovem přivítal ředitel Ing. Ruslan Mulik, který podporuje nejen vzdělávání svých pracovníků
na půdě slévárny, ale také jejich účast
na odborných seminářích, zasedáních
a školeních. Investice do zaměstnanců
se mu vždy vrací. Práce Ing. Hejdy, který
se stará o formovací směsi, je toho důkazem. To je hodné následování. Příkladná
je také spolupráce slévárny s vysokou
školou. Slévárna vyrábí LLG a LKG, která je nosným materiálem, a také ocel naodlitky. Hmotnostní rozpětí odlévaných
odlitků se pohybuje na slévárně jedna
od 15 do 200 kg, v provozu dvě od 200
kg do 9 t.
Musíme ocenit exkurzi v provozu, kterou slévárna zorganizovala. Bylo patrné,
že si na nás udělali dostatek času i odborní pracovníci. V malých skupinkách
byl prostor na jakékoliv dotazy, které byly
vždy zodpovězeny. Slévárna se vyznačuje čistotou, řádem a dobrou organizací, čemuž odpovídají i výborné výsledky z pohledu zmetkovitosti. Museli
jsme konstatovat, přesto, že jsme končili výrazně později než jindy, že to stálo za to.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
diskuzní fórum
Odborná komise
ekonomická
při ČSS – 16. rok
aktivní činnosti
redakce
Šéfredaktorka: OK ekonomická má za
sebou celkem 45 zasedání, 14 ukončených projektů, 7 konferencí, 13 seminářů a začínáte 16. rok vaši práce. Jak ta léta hodnotíte?
Kafka: Myslím, že bychom se měli na
uplynulá léta podívat ze dvou úhlů pohledů. Prvním je vlastní činnost komise.
Ta je stabilizovaná. Vytvořil se kolektiv
slevačů, kteří se na její práci dlouhodobě podílejí. Máme vedení OK, které se
jednou ročně zamýšlí nad dalším zaměřením. V PROJEKTECH jsou zapojeny
slévárny, které mají zájem o řešení technicko-ekonomických problémů. Všechny PROJEKTY prošly oponenturou a o jejich výsledcích byla slévárenská veřejnost informována na našich seminářích.
Myslím, že s tím bychom mohli být snad
spokojeni. Druhý pohled je, jak se naše
práce promítá do sléváren. A zde již vidíme problémy.
Šéfredaktorka: Můžete to blíže osvětlit?
Kafka: Předseda ČSS Ing. Ludvík Martínek, Ph.D., na valné hromadě 13. 3. 2014
otevřel otázku úrovně našich sléváren,
kdy uvedl důvody vedoucí ke snížení jejich efektivnosti. Tento problém vidíme
jako stěžejní. A proto jsem se dotázal
odborníků [1–6], kolik sléváren v ČR považují za špičkové a dobře prosperující.
V ČR je zhruba 200 až 230 sléváren
a odhady oslovených kolegů na počet
špičkových sléváren se pohybovaly mezi
deseti až dvaceti. Vesměs dodávali, že
mají na mysli slévárny železných kovů.
U sléváren neželezných kovů to bude
snad příznivější. Ing. J. Šlajs doplnil [2],
že v sousedním Německu odhaduje, že
je počet špičkových sléváren cca 50 %.
Já bych se s těmito názory ztotožnil.
A to jistě není pro nás dobrá zpráva.
Šéfredaktorka: Určitě, nicméně to může
být pesimistický pohled „pouze“ několika odborníků. Opírají se tato tvrzení ještě o další skutečnosti?
r e d a kc e
lém využívání výsledků vašich PROJEKTŮ, ale toto asi cesta k nápravě
není.
Kafka: Máte pravdu, problém je rozhodně rozsáhlejší. Pokusme se vyjít z formulování zřejmých nedostatků. Prvním
je zajištění dobrého technického stavu
zařízení a jeho správného seřízení. Bohužel ne zřídka vidíme ve slévárnách např.
zadrhávání držáků elektrod při jejich
pohybu u elektrických obloukových pecí
(EOP). Pec nejde plně naklopit, uniká
hydraulická kapalina atd. V oblasti tryskacích zařízení registrujeme nefunkční
větrné odlučovače a metací jednotky,
chybějící ampérmetry, řemeny na řemenicích metacích jednotek apod. Neseřízení je velice často patrné u regulace
elektrod u EOP. Ale bohužel obdobná situace je i u dalších agregátů, např. u zmíněných tryskačů to jsou neseřízené větrné odlučovače, nerovnoměrné zatížení
metacích jednotek, nezajištění optimální provozní směsi abraziva atd.
Šéfredaktorka: Ale vždyť to je přece
první a výchozí předpoklad hospodárné výroby.
Kafka: Ano, přesně tak. Druhým je provádění průběžné korekce pracovních
postupů a režimů podle aktuálního vývoje cenové a nákladové hladiny. Prakticky v každé slévárně jsou zpracovány
detailní technologické postupy (DTP)
snad pro každou fázi výroby odlitku. Tyto
předpisy platí ve stejné podobě mnohdy řadu let. Ceny téměř všech materiálů
a přísad se však často mění, a proto by
bylo na místě provést příslušné korekce
těchto DTP. Nejedná se pouze o změny
vedoucí k nákladové optimalizaci týkající se např. vsázky a přísad. Jedná se také
o minimalizaci nákladů na přípravu formovacích hmot apod. Upřímně řečeno,
v kolika slévárnách tyto pravidelné korekce provádíme?
Šéfredaktorka: Tedy chcete říci, že ve
slévárnách se na vývoj cen vůbec nehledí?
Obr. 1. Histogram četnosti nákladů na apretaci u litinových odlitků
Kafka: To v žádném případě. Naopak,
někdy na ně hledíme téměř zaslepeně.
Markantní je to u nákupu abraziva pro
tryskací zařízení, kdy nákupčí často kupují pouze nejlevnější produkt bez ohledu na jeho kvalitu. Je však třeba vždy
průběžně přihlížet k pohybu cen a kvalitě komponent a podle toho nákladově
optimalizovat výrobní pochod.
Šéfredaktorka: V tom s vámi nelze nesouhlasit. A jak je to s využitím výpočetní techniky ve slévárnách?
Kafka: To je další vážné úskalí našich sléváren. Např. tavicí pece, u kterých se veškeré informace o tavbě běžně evidují.
Tato data se však obvykle pouze zapíší
do tavebního listu a bohužel se již dále
nezpracovávají. A to také považujeme za
naši velkou slabinu. Vzhledem k výraznému pokroku ve výpočetní technice
(nejen u fotoaparátů, mobilů a počítačů),
její miniaturizaci a zejména vzhledem
k výraznému zlevnění lze u našich agregátů řadu dat relativně levně automaticky průběžně sledovat a v PC evidovat.
To se samozřejmě týká všech fází výroby
odlitků. V okamžiku, kdy jsou data již
vložena do PC, je lze zpracovat a využít
k řízení. Tady je třeba přivítat iniciativu
pana Kuběny [10], který nastiňuje levné
a jednoduché postupy využití „mikro“
výpočetní techniky v našich tavírnách.
Uvědomme si, že když náklady na výrobu jedné tuny odlitků v řadě případů
vykazují rozdíly často v tisícikorunách
na tunu, měli bychom skutečně vážně
uvažovat o vložení financí do těchto aktivit. To je skutečná výzva pro slévárny!
Šéfredaktorka: Slyšela jsem o zajímavé a velice levné energetické bilanci
majitele rodinného domku, který měl
na střeše instalovány solární panely.
Kafka: Přesně z těchto příkladů právě
Kuběna vycházel. Majitel domku pořídil
tuto energetickou bilanci snad za stovky
korun. To by měla být obrovská inspirace
pro naše slévárny. Velkým zdrojem zvýšení hospodárnosti je vytváření ekono-
Obr. 2. Přínosy zavádění ekonomického povědomí ve Slévárnách Třinec, a. s.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 191
diskuzní f ó rum
Kafka: Máme za sebou 14 PROJEKTŮ,
kterými prošlo 25 až 30 sléváren. A to
je již zajímavý vzorek. Byla odhalena řada
potíží, které je nutno řešit. Jako příklad
uvedu „nálezy“ problémů u 80 % tryskacích jednotek [7], které byly posuzovány. Připomínám i zjištění, že náklady
na přípravu výplňové bentonitové směsi byly vyšší než na přípravu modelové
bentonitové směsi, což je jistě zarážející.
Z obr. 1 zjišťujeme, že náklady na apretaci litinových odlitků, které byly zařazeny do výběrového souboru, se pohybují
od 0,74 Kč do 11,23 Kč/kg. I když konkrétní tvar odlitku a jeho hmotnost zcela jistě ovlivní nákladovost apretace, není
možné, aby následkem bylo desetinásobné nebo dokonce patnáctinásobné
navýšení měrných nákladů!
Šéfredaktorka: To jsou jistě závažné
argumenty. Můžete uvést ještě další důvody pro tak zásadní tvrzení?
Kafka: Pravidelným bodem každého zasedání OK je výměna informací o situaci
ve slévárnách, které se nepíší ani do zápisu, ani do příspěvků do Slévárenství.
A z nich si děláme obraz o našich slévárnách. Zasedání je rovněž vždy doplněno návštěvou slévárny – další podstatný pohled na hospodaření sléváren.
Lapidárně řečeno – „oko vidí“. Připomeňme, že na 49. a 50. slévárenských dnech
v Brně byly v naší sekci zařazeny vždy
dvě přednášky o insolvenci sléváren
a někdy i o jejich smutném konci. Byli
jsme velice překvapeni i rozsáhlou a velmi adresnou diskuzí v této oblasti. Navíc
o problémech úrovně hospodaření sléváren a výrobních jednotek obecně se
v poslední době hovoří stále více jako
o závažném problému – viz valná hromada ČSS, 45. zasedání naší OK v Hodoníně a konference OCELÁŘI [8], [9].
Šéfredaktorka: Připusťme tedy, že situace v českém slévárenství nedává
důvod k jásotu. Jaké je však východisko? Vy jste myslím dvakrát ve Slévárenství inicioval příspěvek o ma-
diskuzní f ó rum
r e d a kc e
mického povědomí ve slévárnách. Všichni pracovníci jakéhokoli provozu si musí
být vědomi základní skutečnosti, že obrazně řečeno nepracují s kilogramy surovin, s kilowatthodinami elektrické energie, s časem atd., ale s hodnotou, tj. s korunami. Tavič tedy nemá na lopatě 8 kg
FeMn, ale 300 Kč. Tento princip byl ověřen na pilotním projektu a následně proškolením a zácvikem asi 150 slevačů úspěšně zaveden ve Slévárnách Třinec, a. s.
A výsledky? Přínosy byly vyčísleny v řádu
milionů Kč, což je skutečně mimořádné [11].
Šéfredaktorka: Moment prosím! Zde
musím vznést dva zcela zásadní dotazy. Prvním je konkretizace úspor
v řádu miliónů Kč. Vždyť to jsou pro
slévárnu velice významné přínosy.
Kafka: Ano, to rozhodně. Vyčíslení přínosů zavádění ekonomického povědomí ve Slévárnách Třinec, a. s., vycházelo
z porovnání výsledků mezi roky 2013
a 2011. U zbytkového kovu v pánvích (měřeno zpracovacími náklady jeho výroby)
došlo k úspoře 4,1 mil. Kč. Dále se snížila spotřeba modelových formovacích
směsí na bázi chromitu, olivínu a magnezitu ve výši 0,8 mil. Kč. Úspory se také
projevily ve snižování spotřeby energií,
brusných kotoučů, abraziva, chladítek
a dalších komponent. Na jejich nákladovém snížení má podíl více aspektů, proto nejsou přímo vyčísleny [18] (obr. 2).
Šéfredaktorka: A druhým dotazem je,
zda se pracovníci slévárny opravdu
snaží tak významně šetřit náklady
svému majiteli, když z toho sami nic
nemají?
Kafka: Vaše poznámka je zcela zásadní.
Pracovníci slévárny jsou ale inteligentní
lidé, kteří obvykle svoje řemeslo detailně ovládají, a pokud jsou vybaveni patřičnými informacemi, tzn. dostanou
informace o cenách a nákladových sazbách všech komponent a pracovních
úkonech, které zajišťují, jsou určitě zainteresováni i motivováni.
Šéfredaktorka: Dobře, ale jen těžko si
lze představit, že třeba pískař zná
ceny všech vsázkových komponent do
indukční pece. Proč by měl navíc vědět, že tuna FeMn stojí 32 451,20 Kč?
Kafka: To je pravda, tím bychom pracovníky jenom znechutili. Zaměstnanci
by měli znát pouze ceny komponent, se
kterými přímo pracují. Ve formě, která
je pro ně přijatelná. Tedy pracuje-li pískař
s dávkami ve kbelících, může znát cenu
písku za jeden kbelík. Cenu přitom patřičně zaokrouhlujeme. Konkrétně pracovníci přípravy formovacích hmot zvládli asi 50 cen a sazeb. Například u zmíněného FeMn bude dostačující, když tavič bude vědět, že stojí asi 32 Kč/kg.
192 Šéfredaktorka: Připouštím, že to pro
ně může být zajímavé. Proč by však
měli šetřit peníze svému majiteli,
když z toho sami nic nemají?
Kafka: Zaměstnanec by si měl uvědomit,
že je s majitelem na jedné lodi. Pokud
majitel zbankrotuje, zaměstnanci přijdou
o práci. Samozřejmě musí ve slévárně
panovat zdravé poměry. Kde je zjevná
nespravedlnost, lidé se bojí říci nahlas
svůj názor; kde jsou základní nesrovnalosti v odměňování, tam je naše úsilí naprosto zbytečné.
Šéfredaktorka: To však zásadně souvisí s angažovaností pracovníků.
Kafka: Ano, zcela přesně. Prvotní ve všem
a vždy jsou naši spolupracovníci, všichni naši zaměstnanci od toho zdánlivě
posledního pomocníka až po generálního ředitele! Všichni musí být ve své práci patřičně angažováni. V té společnosti,
kde manažeři úzkostlivě nedodržují
všech osm zásad angažovanosti, nelze
v žádném případě dlouhodobě dosahovat dobrých výsledků [12].
Šéfredaktorka: Můžete tyto zásady
připomenout?
Kafka: 1. Naslouchejme spolupracovníkům (ptejme se jich). 2. Stanovme jasná
očekávání (žádná nejasná prohlášení
o politice a strategii firmy). 3. Dejme spolupracovníkům pocit důležitosti (zcela
dominantní faktor). 4. Vytvořme spolupracovníkům příležitosti pro osobní růst
(velká stimulace). 5. Podporujme dobré
vztahy mezi lidmi v kolektivech (bez dobrých vztahů v kolektivech nemohou být
dobré vztahy ve firmě). 6. Poskytujme
spolupracovníkům pravidelně zpětnou
vazbu (pozitivní zpětná vazba k negativní má být 5 : 1). 7. Oslavujme a odměňujme úspěchy (stanovme postupné cíle
a ty oslavme a odměňme). 8. Uskutečněme posun z „firmy“ na „naši firmu“
(snažme se, aby se naši spolupracovníci
cítili jako partneři při rozhodování a sdílení firemních úspěchů a neúspěchů).
Upřímně – v kolika našich slévárnách se
tyto zásady bezezbytku uplatňují?
Šéfredaktorka: Máte zřejmě pravdu,
že tato pravidla u nás nejsou všeobecně zažitá. Chcete tím naznačit,
že zaměření na plné využití potenciálu pracovníků je stávající světový
trend?
Kafka: Naprosto přesně. Důsledné využití veškerých schopností všech zaměstnanců je leitmotivem pro rozvoj všech
firem v příštích pěti až deseti letech!
Vychází se mimo jiné z doloženého předpokladu, že každý z nás je vybaven minimálně jedním mimořádným talentem
[13]. Když se podaří tento talent objevit
a pracovník následně tuto činnost vy-
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
konává, je plně spokojen a dociluje v ní
mimořádných výsledků a žije déle.
Šéfredaktorka: Nezapomněli jsme na
oblast inovací?
Kafka: Možná bychom mohli spíše říci
„jak se můžeme poučit od Německa
v zavádění nových námětů a inovací“.
Šéfredaktorka: Proč spojujeme tuto
otázku s Němci?
Kafka: V německých firmách bývají obvykle výzkumná centra, oddělení (minimálně s jedním pracovníkem), která přicházejí s inovacemi a zlepšeními [14].
Výsledkem toho je, že se německé podniky drží na čele světového pokroku.
Jaká je situace u nás? Například na našich konferencích bývá uvedena řada
zajímavých a podnětných námětů a myšlenek, které by se mohly využít. Kolik
z nás si položí otázku „co z toho by šlo
v mé slévárně aplikovat, co je pro nás
vhodné?“ Kolik z nás napíše (neformální) cestovní zprávu s příslušnými doporučeními? Bohužel se ne zřídka setkáváme také s tím, že účast na těchto akcích
se charakterizuje jako zbytečná atd.
Slyšíme například i věty typu „nic mi nepovídej, my nevíme, co budeme vyrábět
zítra“. Jeden významný slevač to vhodně pojmenoval „není čas nabrousit pilu,
poněvadž musíme řezat!“ Podívejme se,
jaký zájem je ze strany sléváren o řešení
určitých problémů u našich výzkumných
ústavů nebo vysokých škol.
Šéfredaktorka: Neexistují i další důvody tohoto stavu?
Kafka: Jistě, ne zcela příznivá společenská atmosféra a plně uspořádané a pozitivní politické poměry. I když nám to
situaci ztěžuje, nemůžeme se na to vymlouvat. Jak již řekl Konfucius – „je lepší zapálit alespoň malou svíčku, než proklínat tmu.“
Šéfredaktorka: Soustředili jsme se především na špičkové, dobře prosperující slévárny a do jisté míry na výčet negativ v některých našich slévárnách. Můžete zmínit i něco pozitivního?
Kafka: Určitě je u nás také řada sléváren, které dosahují v zásadě dobrých
výsledků. Nemalý počet z nich však obrazně řečeno stojí stranou. Neprezentují své výsledky a bohužel se neúčastní
odborného života.
Šéfredaktorka: Známe důvod jejich přístupu?
Kafka: U některých snad ano, např. „my
jme se museli těžce propracovat ke svým
výsledkům; to je každého vlastní věc; my
máme důležitější věci na práci; možná
ani není zájem o naše přístupy,“ apod.
Šéfredaktorka: Co říci na závěr? Vidíte
nějaké obecné řešení?
r e d a kc e / J . S z a j n a r a ko l . / D. W h i t e
Kafka: Každá slévárna by si možná měla
nastavit svoje vlastní zrcadlo, pokusit se
o sebereflexi svého přístupu. Pokusit se
porovnat s dobrými, spíše prvotřídními
slévárnami. Obecně pro naše slévárenství
by bylo vhodné využít zkušenosti i jiných
států. V roce 2003 zpracovalo Německo
zajímavou komplexní studii svého slévárenství [15]. Podobnou práci vytvořila
také Francie a Turecko. V ČR vytvořil zajímavý materiál Šlajs [16] již v roce 2001
a o dva roky později Elbel [17]. Na studii
německého slévárenství měl snahu v roce
2003 navázat i Žižka.
Šéfredaktorka: Děkuji Vám za rozhovor.
L i t e ra t u ra
Rozhovor byl veden s doc. Ing. V. Kafkou, CSc.
Pozn. red.:
Pokud by se kdokoliv ze slévárenské
obce chtěl vyjádřit k výše uvedeným
řádkům, prosíme o zaslání reakce
na [email protected]
ze zahraničních
časopisů
Lité kompozity
na bázi slitiny Al-Si
zpevněné
intermetalickými
fázemi
niny profukováním dusíkem a metodou
in situ, při níž je zpevnění matrice dosaženo jako výsledek chemických reakcí
mezi prvky v tavenině slitiny. Aktivované
částice o velikosti 1 mm ze slitiny Cr-Fe-C
(chemické složení Cr = 66 %, Fe = 28 %,
C = 6 %) byly do taveniny vnášeny tepelně disociovaným dusíkem. Pro proces
in situ byla použita směs AlTiC (Ti = 3 %,
C = 0,15 %), AlTiB (Ti = 5 %, B = 1 %),
AlZr (Zr = 10 %) a AlV (V = 10 %). Vyrobené kompozity byly tepelně zpracovány, nejdříve precipitačním vytvrzováním, které sestávalo z prudkého kalení z 520 °C a stárnutí při 180 °C, pak
druhého žíhání při 520 °C s ochlazením
na vzduchu.
Mikrostruktura základní matrice α(Al) +
+ (α(Al) + β(Si)) byla zpevněna převážně
částicemi karbidů CrxCy a méně častěji
karbidy FexCy (kompozity ex situ) a karbonitridy Ti, Zr a V (kompozity in situ).
Metalografie je doplněna zkouškami
mechanických vlastností Rm, Rp0,2, A5,
KCV, HB a otěruvzdornosti podle ASTM
G65-00. Výzkum byl realizován na odlitcích diskových brzd, které mají složitou
strukturu chladicích kanálů. Jako výrobní technologie bylo odzkoušeno lití
do kovových forem a lití do skořepin na
vytavitelný model. Autoři doporučují
technologii lití do kovových forem, u níž
je možné dosáhnout vyšší rychlosti
krystalizace slitiny, což je vhodné pro získání jemnozrnné struktury brzdových
disků.
(Zkrácený překlad článku z časopisu
Prace Instytutu Odlewnictwa, 2013,
č. 2, s. 75–84.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
(Cast Al-Si matrix composites
reinforced with intermetallic phases)
J. Szajnar a kol.
S i l e s i a n U n i v e r s i t y o f Te c h n o l o g y,
Gliwice
Kompozity s hliníkovou matricí s vysokými tribologickými a mechanickými
vlastnostmi, s příznivým poměrem pevnosti a tažnosti jsou velmi atraktivním
konstrukčním materiálem v automobilovém a leteckém průmyslu. Charakter
kompozitu je dán typem, rozměrem
a objemem frakce zpevňujících částic
v základní kovové hmotě, výběrem
matrice a technologií procesu.
Autoři prováděli zkoušky se slitinou EN
AC-AlSi11 při zpevňování matrice metodou ex situ vnášením částic do tave
Sedm cest
k zabránění vzniku
ředin
(7 Ways to Avoid Shrinkage Defects)
D. White
Elkem Metals Inc, Boca Raton,
Florida, USA
Několik faktorů při tavení a lití LKG může
být kontrolováno tak, aby bylo dosaženo
vysoké jakosti s minimálním množstvím
ředin ve struktuře odlitků. Navržené cesty mohou pomoci snížit výskyt této vady
a zajistit vyšší konzistenci jakosti odlitků.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 193
diskuzní f ó rum / ze zahraničních časopisů
[1] Martínek, L.: Osobní sdělení,
13. 3. 2014.
[2] Šlajs, J.: Osobní sdělení, 13. 3. 2014.
[3] Šenberger, J.: Osobní sdělení,
20. 3. 2014.
[4] Žižka, I.: Osobní sdělení, 26. 3. 2014.
[5] Herzán, M.: Osobní sdělení, 27. 3.
2014.
[6] Lána, I.: Osobní sdělení, 13. 3. 2014.
[7] Kafka, V. a kol.: Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (III.
etapa), PROJEKT XIV, sborník přednášek, Seminář 13, JMA Hodonín,
19. 3. 2014, Brno: ČSS, s. 1–72,
CDR ISBN 978-80-02-02519-1.
[8] KAFKA, V.: Seminář a zasedání OK
ekonomické při ČSS hostila Jihomoravská armaturka, spol. s r. o., Hodonín. Slévárenství. 2014, 62(5–6),
189. ISSN 0037-6825.
[9] Kafka V.: Podmínky určující vývoj
českého ocelářství. In Sborník Oceláři, 30. ročník konference o teorii
a praxi výroby a zpracování oceli,
3.–4. 4. 2014, Karlova Studánka.
Ostrava: TANGER, s. r. o, 2014, s.
10–17. ISBN 978-80-87294-49-9.
[10] Kuběna, J.: Náměty na využití „mikro“ výpočetní techniky v tavírnách, prezentace na 139. zasedání
OK tavení oceli na odlitky a ingoty
dne 13. 3. 2014 ve Svratce.
[11] Žižka, I. – V. Kafka – Z. Vladár –
V. Szmek – M. Novobilský: Vytváření ekonomického povědomí
ve slévárnách Třinec, a. s. In Sborník přednášek Slévárenské dny,
sekce ekonomická, 12.–13. 11. 2013,
Brno, s. 56–59. ISBN 978-80-02-02496-7.
[12] Bez angažovaných zaměstnanců firma neobstojí. Moderní řízení. 2012,
47(7), 14. ISSN 0026-8720.
[13] Frejtichová, J.: Práce s talenty je
pracná. Moderní řízení, 2012, 47(7),
1. ISSN 0026-8720.
[14] Koucký, J.: Budoucím absolventům diplom stačit nebude. Právo,
17. 2. 2014, s. 18. ISSN 1211-2119.
[15] Slévárna 2010, Strategie pro německý slévárenský průmysl, Spolek
německých slévárenských odborníků s partnery na projektu, 2003.
[16] Šlajs, J.: České slévárenství v kontextu světové konkurence, 14 s. 2001.
[17] Elbel, T.: Strategie České slévárenské společnosti pro léta 2003–2005.
Ostrava 5. 5. 2003. 4 s.
[18] SZMEK, V.: Osobní sdělení, 7. 5.
2014, Třinec.
ze zahraničních časopisů / v y sok é škol y informují
D. W h i t e / J a r o s l a v Š e n b e r g e r
1. Vliv maximální precipitace grafi-
tu při jeho expanzi s vyloučením vyplouvání kuliček
Jedním z prvních kroků je výběr vhodného uhlíkového ekvivalentu (CE), který
zabrání vyplouvání grafitových kuliček,
které způsobuje vznik ředin. Britská společnost BCIRA a americká AFS společně
vyřešily projekt vztahů mezi maximálním
množstvím uhlíku a různé hodnoty křemíku v tavenině pro tloušťky stěn odlitků tak, aby bylo zabráněno vyplouvání grafitových kuliček. Z názorného diagramu vyplývá, že součet C + 1/3 Si by
neměl překročit hodnotu 4,55. Diagram
byl sestrojen jako základní pravidlo pro
tloušťky stěn a moduly odlitků od 4,79
do 17,23 mm. Pro velmi tenké sekce, jako
jsou např. výfuková potrubí, může být
CE vyšší, pro tlustší sekce pak musí být
nižší kvůli zabránění vyplouvání kuliček
a snížení nebezpečí vzniku ředin.
2. Vliv doby precipitace grafitu při
jeho expanzi
Začátek tuhnutí znamená současnou
precipitaci a růst grafitu v austenitových
buňkách. Jestliže je procento uhlíku příliš vysoké a primární grafit startuje proces tuhnutí, pak velká část účinku expanze dostupné z precipitace grafitu je
spotřebována na začátku tuhnutí. Nízká
precipitace grafitu se projeví později
ke konci tuhnutí, kdy vtoková soustava
a nálitky nemohou déle doplňovat více
taveniny ke kompenzaci smršťování odlitku. Vyšší křemík vede přímo k většímu
počtu kuliček grafitu, větším výskytu feritu a brzké precipitaci. K zabránění vzniku ředin je nutno pro CE volit maximální obsah uhlíku s minimálním obsahem
křemíku. Tento minimální obsah by měl
být volen pro zabránění vzniku karbidů
a zpevnění feritu k dosažení požadovaných vlastností litiny.
3. Důsledné udržování základního
obsahu síry
Pro reprodukovatelný počet kuliček grafitu musí být obsah síry jednotný od prvního do posledního zpracování taveniny.
Větší změny základního obsahu síry, např.
přechod mezi tavením LLG a LKG, může
vést ke vzniku rozdílného počtu, velikosti a distribuci kuliček grafitu, a tím ke
vzniku ředin v odlitcích.
4. Zkrácení dlouhých udržovacích
period
Po 25 až 30 min udržování taveniny po
zpracování a očkovaní hořčíkem se litina
stává citlivější ke vzniku ředin a velmi
citlivá ke vzniku karbidů. Stupeň ztráty
uhlíku a očkovacího účinku bývá různý
podle druhu udržovacích pecí a teplot.
194 U automatického odlévání bez přídavků
čerstvě modifikované taveniny do dávkovací pánve dochází ke změnám nukleace. Tyto změny byly potvrzeny tepelnou analýzou, tavenina je citlivá ke vzniku ředin. Ztráta nukleačního účinku může
být částečně nahrazena přidáním krystalického grafitu do taveniny.
5. Užití speciálních modifikátorů
Slitiny MgFeSi jsou legovány příměsemi
vzácných zemin, které jsou používány
k neutralizaci účinku příměsi prvků k zabránění vzniku ostrých karbidů při nízké
teplotě lití a k optimalizaci množství kuliček grafitu. Nyní byly vyvinuty speciální slitiny MgFeSi s čistým lanthanem,
který je užíván s větší oblibou než směs
vzácných prvků. Optimální množství lanthanu v modifikátoru zajišťuje ve struktuře LKG vznik velkého množství středních a malých kuliček grafitu. Precipitace
grafitu během tuhnutí je stabilnější s větším účinkem expanze, která snižuje tendenci vzniku ředin. Podobně působí modifikátor potažený přesným množstvím
sloučenin síry s kyslíkem.
6. Zvýšení rychlosti tuhnutí upřednostnit před nálitkování
Softwarem modelování proudění a tuhnutí taveniny získáme předpoklady pro
vznik staženin v odlitku. Tato místa se
nálitkují s dosazováním tekutého kovu
nebo se použijí chladítka pro zrychlené
tuhnutí těchto míst. Velkým problémem
je dosažení požadované struktury u velkých odlitků s velkým počtem kuliček
grafitu a jejich objemovým rozdělením.
U těchto situací je vhodnější k zabránění vzniku staženin a ředin použití vnitřních, případně vnějších chladítek. Zároveň
v těchto místech dochází ke zlepšení
struktury. Nálitky produkují struktury
s horšími vlastnostmi tím, že prodlužují
dobu tuhnutí a snižují využití kovu.
7. Výroba pevných forem bez pohybu stěn
Odlitky z LKG mohou být vyráběny bez
nálitků, jestliže jsou formy dostatečně
pevné. To běžně znamená spíše použití
ST tvrzených směsí než směsí bentonitových. Bentonitové směsi musí být natolik pevné, že zabrání pohybu formy
při grafitizační expanzi během tuhnutí.
U této technologie je nutno věnovat velkou pozornost vlastnostem jednotné
směsi a kontrole formovacích strojů při
lisování forem vyššími měrnými tlaky.
(Zkrácený překlad článku z časopisu Modern Casting, 2013, č. 2, s. 36–41.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
vysoké školy
informují
Vzkříšení školní
slévárny na VUT
v Brně
d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r,
CSc.
Slévárna na VUT v Brně byla od roku 1992
pronajata a využívána ke komerčním účelům nájemců. Původní technologické
zařízení bylo z větší části ze 70. let. Do
slévárny od jejího vybudování v novém
areálu VUT v roce 1985 se neinvestovalo a je pochopitelné, že nájemci neměli
zájem do zapůjčené technologie vkládat
své prostředky.
Po ukončení nájemní smlouvy v roce
2012 byla slévárna získána zpět pro potřeby výzkumu a výuky na VUT. K tomu,
aby bylo možné slévárnu využívat k zamýšlenému účelu, byla nutná rekonstrukce veškeré technologie. Tohoto náročného úkolu se ujala skupina doktorandů
vedená doc. Ing. Antonínem Záděrou,
Ph.D. Nepočítané hodiny zde odpracovali Ing. Václav Kaňa, Ph.D., Ing. Vítězslav
Pernica, Ing. Jakub Haluza a studenti magisterského studia. Od roku 2013 se připojil také Ing. Jakub Pešek. Manipulovat
s těžkými předměty v prostředí se souvislou vrstvou prachu po celé hale vyžadovalo velké nasazení a spotřebu hygienických prostředků na očistu těla po každé práci.
Rekonstrukce začala úklidem celé haly
včetně odsátí prachu ze zdí a zařízení
průmyslovými vysavači. Původní vzduchotechniku s mokrým odlučovačem již
nebylo možné vzhledem k technickému
stavu a morálnímu opotřebení rekonstruovat. Ve slévárně byla vybudována
zcela nová vzduchotechnika s odsáváním
od pecí, vytloukacího roštu a formovací
linky vybavená suchým odlučovačem.
Původní střásací formovací stroje (Foromat) byly nahrazeny formovací linkou
s průběžným mísičem. Jednalo se o starší repasovanou linku, kterou dodala za
výhodných podmínek firma Focam, spol.
s r. o., Olomouc.
Základním krokem pro modernizaci tavení slitin železa byla investiční akce v rámci projektu NETME, při které byla postavena 100kg vakuová indukční pec.
J a r o s l a v Š e n b e r g e r / To m á š El b e l
Ing. Pernica, doc. Šenberger a doc. Záděra u nové pece ve slévárně VUT v Brně
Obr. 1. Výtvarné zpracování slona
(Isabel Nguyenová)
Obr. 2. Výtvarné zpracování dekorativního nože s pevnou čepelí
(David Šuster)
v y sok é škol y informují
Současně byla v areálu slévárny vybudována provozní laboratoř s kvantometrem, analyzátorem S + C a analyzátorem
O + N. S vybavením přípravny vzorků
pomohla firma S+C Alfanametal, s. r. o.,
Tršice. K přípravě vsázky slouží pásová
pila zakoupená rovněž z prostředků projektu NETME.
Dále bylo vybudováno pracoviště pro výrobu keramických jader s pomocí společnosti Královopolská slévárna, a. s.
V současné době se připravuje rekonstrukce tryskače a vozové žíhací pece.
U ostatního zařízení byly provedeny
prohlídky a doplněna průběžná údržba.
V areálu slévárny se buduje učebna pro
cvičení v magisterském studiu, v níž se
má soustředit měření prováděné ve slévárně a základní vybavení pro řízení technologie.
Slévárna je využívána denně i o prázdninách. Slouží jako výchozí bod k získání informací pro bakalářské a diplomové práce a je rovněž vyžívána k výzkumu v rámci projektů financovaných
ze státního rozpočtu. Projekty jsou řešeny ve spolupráci se společností Vítkovice Heavy Machinery, a. s., a metalurgickým závodem ŽĎAS, a. s.
Další výzkum je prováděn pro potřeby
spolupracujících podniků se zaměřením
na průtočnost a životnost filtrů (spolupráce s firmou Láník, s. r. o., Boskovice)
a degradace formovacích směsí (spolupráce s výrobci bentonitu zastřešená
Ing. Aloisem Neudertem, Ph.D.). V oblasti zavedení výroby litiny s vermikulárním grafitem byla úspěšná kooperace
s firmou Heunisch Brno, s. r. o., a v případě výroby litiny s kuličkovým i lupínkovým grafitem pak se Slévárnou Kuřim,
a. s. Dalšími organizacemi, s nimiž slévárna VUT navázala úspěšnou spolupráci, jsou např. DSB EURO, s. r. o., Alfe,
s. r. o., a jiné.
Slévárna VUT v Brně nabízí vývoj technologie pro náročné odlitky včetně výroby modelového zařízení a dodání vzorkových odlitků. Dále je možné si objednat
řešení vad odlitků. Kolektivem slévárny
VUT v Brně byly úspěšně řešeny vady odlitků způsobené reoxidací a výskytem
bublin s touto vadou související, nevyhovující mechanické vlastnosti kovu, vady
způsobené nevhodnou dezoxidací a další podle specifikace zákazníka.
Kolektiv slévárny VUT v Brně má zkušenosti s exotermickým ohřevem litin,
který umožňuje výrobu litiny s kuličkovým a červíkovitým grafitem z kuplovny.
Je možné objednat i proměření technologie výroby kovu s následujícím návrhem optimalizace.
V oblasti komerční výroby byly úspěšně
zhotoveny odlitky, které je nutné vyrábět z vakuovaného kovu. Nabízí se rovněž výroba omezeného množství odlitků
z vysoce legovaných ocelí a litin, slitin
na bázi niklu (Hastelloy, Monelův kov)
a jiných slitin, jejichž výroba je pro malé
množství pro slévárnu ekonomiky nevýhodná, ale je potřebné vyhovět zákazníkovi.
Za kolektiv pracovníků ve školní slévárně bych chtěl na tomto místě poděkovat všem organizacím a jednotlivcům, kteří nám pomohli a stále pomáhají vybudovat při VUT
v Brně moderní výzkumné pracoviště pro slévárenství.
Dvacet let
studijního oboru
Umělecké
slévárenství na
VŠB – Technické
univerzitě v Ostravě
p r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
Od roku 1994 přibylo na katedře slévárenství k tradiční pětileté formě studia
tříleté bakalářské studium pro obor
Umělecké slévárenství. První student
tohoto nového studijního oboru absolvoval ve školním roce 1996–1997.
Velkou zásluhu na vybudování programu
Uměleckého slévárenství měli prof.
Ing. František Havlíček, CSc., doc. Ing.
Rudolf Kořený, CSc., a tehdejší děkan
FMMI prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Obr. 3. Plastika dle vlastního návrhu
(Tomáš Novák)
Studenti Uměleckého slévárenství se
během studia zúčastňují přednášek
a cvičení zaměřených na základy přírodních a technických věd, na umělecké
předměty, tj. kresba a modelování, a na
slévárenskou technologii a metalurgii.
Nosným předmětem jsou i dějiny umě-
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 195
v y sok é škol y informují / zahraniční sl é v á rensk é časopis y
To m á š El b e l / z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
ní. Předměty uměleckého zaměření dosud vyučovali externí pedagogové. Odborné znalosti a dovednosti získávají
studenti ve dvou semestrech praktik
z formování a tavení kovů a slitin. Výuka
je podporována pravidelnými ročníkovými exkurzemi do českých i zahraničních
sléváren a dílen uměleckých odlitků,
které jsou současně i příležitostí pro návštěvy muzeí a výstav.
Poslední semestr je věnován přípravě
bakalářské práce, v rámci níž musí uchazeči o diplom předložit vlastní umělecký
výtvor – odlitek – a písemné pojednání
vztahující se k tomuto dílu.
Výsledky některých závěrečných prací
byly skutečně zdařilé. O tom jsme pravidelně informovali na stránkách časopisu Slévárenství a i tentokrát předkládáme několik fotografických ukázek
z akademického roku 2012/2013 (obr.
1, 2 a 3).
Výsledky absolventských prací byly systematicky vystavovány v prostorách univerzity i mimo ni, např. na výstavě Hefaiston na hradu Helfštýn nebo na stáncích katedry během veletrhu FOND-EX,
na Slévárenských dnech® i na posledním
veletrhu GIFA.
Absolventi se mohou uplatnit jako samostatně pracující umělci ve vlastních
dílnách nebo jako technici ve slévárnách
uměleckých nebo průmyslových odlitků.
O studium projevoval zájem velký počet dívek, neobvyklý pro VŠ technického
zaměření. Z celkového počtu 76 absolventů bylo 41 mužů a 35 žen. Více než
polovina absolventů pokračovala v navazujícím magisterském studiu a získala
inženýrský diplom. Jeden úspěšný absolvent, který získal inženýrský diplom,
pak uspěl v doktorském studiu na VUT
FSI v Brně. Ostatní absolventi – bakaláři
– odešli studovat na jiné školy nebo našli uplatnění v praxi.
Existence oboru uměleckého slévárenství přispěla vysokou měrou
k udržení výuky slévárenství na VŠB
– TU Ostrava. Do budoucna je velice
příznivou skutečností to, že v roce
2014 obor získal akreditaci do roku
2020.
zahraniční
slévárenské
časopisy
B ibliot ěčka lit ě j š Č ika
www.foundrymag.ru
BELOUSOV, N. N.: Lití hliníkových
kompozitů s krystalizací pod tlakem
(Litje s kristalizacijej pod davleniem kompozitov na aljuminnijevoj osnove), 2013,
č. 2, s. 17–19.
JEŽOV, P. P. a kol.: O kritériích jakosti zvonů a metodice ocenění zvuku (O kritěrijach kačestva kolokolov i metodike ocenki ich zvučanija), 2013, č. 2,
s. 28–30.
F onderie M ag azine
www.etif.fr
MASSON, J. M.: Odlitky z oceli: metalurgická jakost a slévárenské vlastnosti (Acier moulé: qualité métallurgique
et propriétés de fonderie), 2013, č. 4,
s. 17–38.
CABANNE, P. M. a GRENIER, S.: Jakost železné vsázky pro výrobu odlitků z LKG, studie masivních sekcí
z feritické z LKG (La qualité des unités
fér pour la production de piéces en fonte á graphite sphéroidal, etude du cas
des piéces massives en fonte GS), 2013,
č. 5, s. 19–33.
Giesserei
www.vdg.de
[email protected]
GERTH, N. a kol.: Optimalizace procesu při tlakovém lití (Prozessoptimierung im Druckgiessverfahren), 2013,
č. 4, s. 34–41.
STURM, J. a Wagner, I.: Optimalizace procesu při praktickém nasazení simulace výroby jader (Praktischer
196 S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
Einsatz der Kernsimulation zur Prozessoptimierung), 2013, č. 4, s. 42–53.
WEISS, A. a kol.: Vysoce pevná austenitická ocel s vlastnostmi TRIP/TWIP
(Hochfester austenitischer Stahlguss
mit TRIP/ TWIP-Eigenschaften), 2013,
č. 4, s. 54–65.
HEUSLER, L.: Roční přehled: Lehké
kovy – lití do pískových a do kovových
forem (Jahresübersicht Leichtmetall –
Sand- und Kokillenguss), 2013, č. 4,
s. 66–74.
LAMPIC, M. a WALZ, M.: Očkování
pro impulz krystalizace grafitu v taveninách litin. Díl 2: litina LKG (Impfen
zur Anregung der Graphitkrystallization
in Gusseisenschmelzen. Teil 2: EN-GJS),
2013, č. 4, s. 84–97.
MASCHKE, W. a JONULEIT, M.: Výroba litiny s červíkovitým grafitem
(Herstellung von Gusseisen mit Vermiculargraphit), 2013, č. 4, s. 98–107.
DÖTSCH, E. a RISCHE, M.: Induktivní
tavení měděných a mosazných
hoblin (Induktives Schmelzen von Kupfer- und Messingspänen), 2013, č. 5,
s. 36–41.
ENZERBACH, T.: Roční přehled: Kuplovny (Kupolofen Jahresübersicht),
2013, č. 5, s. 54–61.
LAMPIC, M. a WALZ, M.: Očkování
pro impulz krystalizace grafitu v taveninách litin. Díl 3: litina LČG (Impfen
zur Anregung der Graphitkrystallisation
in Gusseisenschmelzen. Teil 3: Gusseisen
mit Vermiculargraphit – ISO 16112 GJV),
2013, č. 5, s. 62–69.
KEMBENEK, K.: Počítačová podpora
vedení tavby a optimalizace vsázkování (Rechnergestützte Schmelzeführung und Gattierungsoptimierung),
2013, č. 5, s. 70–73.
Giesserei E rfahrun g s austausch
www.vdg.de
HOCHREIN, S.: Inovační řešení procesu navrhování (Innovative Lösungen
für den Designprozess), 2013, č. 5/6, s.
10–12.
MANDIC, C.: Tekuté systémy pro výrobu slévárenských modelů s orientací do budoucnosti (Zukunftsorientierte Flüssigsysteme für den Giessereimodellbau), 2013, č. 5/6, s. 16–17.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
Giesserei P raxis
www.giesserei-praxis.de
International Foundry Research
www.giesserei-verlag.
de, [email protected]
de
WEISS, A. a kol.: Austenitická litá
ocel tvářitelná za studena s vysokou
pevností a vlastnostmi TRIP/TWIP
(High-strength cold-formable austenitic
cast steel with TRIP/TWIP properties),
2013, č. 4, s. 2–11.
POLZIN, H. a kol.: Deformace bentonitových forem a jejich chování při
vysoké teplotě (The high temperature
deformation behaviour of bentonite bonded sands), 2013, č. 4, s. 18–25.
HIROYASU, M. a kol.: Vývoj nového
procesu formování při plnění směsí
s aerací a praktické užití u stroje
s bentonitovou směsí (Development
of new molding process using aeration
sand filling and practical use of green
sand molding machine), 2013, č. 4,
s. 26–29.
ISSN 0024-449X
Giesserei R undschau
[email protected]
ПРОИЗВОДСТВО
FOUNDRY.
RAU, G.: Čtyři cesty – jeden cíl: strategie lehké hmotnosti odlitků (Vier
Wege – ein Ziel: Leichtbaustrategien in
Guss), 2013, č. 9/10, s. 270–272.
STICH, A.: Účinné užití zdrojů a lehká konstrukce odlitku z pohledu prémiového výrobce (Ressourceneffizienz
und Leichtbau mit Guss aus Sicht eines
Premiumherstellers), 2013, č. 9/10,
s. 273–276.
SÉGAUD, J. M.: Holistický pohled na
efektivnost strukturních odlitků leh-
Lite j no j e
proizvodstvo
www.foundrymag.ru
SOSHKIN, V. Y. a MOLODYKH, L. A.:
Použití exotermických vložek ke zlepšení jakosti odlitků (Improvement of
casting quality by using exothermal inserts), 2013, č. 2, s. 16–19.
MATVEYENKO, I. V. a kol.: Automatický systém řízení jakosti formy (Automatic mold quality control system),
2013, č. 2, s. 19–21.
FEKLIN, N. D.: V-proces a jádra používaná pro tento proces (Vacuum
moulding technology and cores used for
this process), 2013, č. 2, s. 22–24.
BELOBOBREV, Y. A. a KARPENKOVA,
O. L.: O způsobech ochrany jader
a forem antipenetračními nátěry
(On the methods of coating cores and
molds with antipenetration washes),
2013, č. 2, s. 25–28.
Livarski vestnik
www.drustvo-livarjev.si,
[email protected]
net
WEISS, K.: Simulace slévárenských
procesů – historie, současný stav,
budoucí vývoj (Simulation for foundry
processes – history, state of the art, futu re d e v e l o p m e nt ), 2013, č . 4 ,
s. 178–189.
MALINOWSKI, P. a SUCHY, J.: Master DB – systém poznání technologického řízení (Master dB – technological knowledge management system),
2013, č. 4, s. 190–200.
BRODARAC, Z. Z. a kol.: Výzkum tuhnutí slitiny AlSi9MgMn pomocí
termické analýzy (Investigation of
AlSi9MgMn alloy solidification by thermal analysis), 2013, č. 4, s. 201–215.
M odern C astin g
www.modern-casting.
com, [email protected]
org
TECHNOLOGY & EQUIPMENT
GONCHARENKO, Z. S. a KORNYSHEVA, I. S.: Odlitky z hliníkových slitin.
Výzkum, materiály, technologie
(Aluminium Alloy Castings. Research,
Materials, Technologies), 2013, č. 2,
s. 2–4.
MAKARENKO, K. V. a kol.: Mechanické aspekty vzniku tepelných trhlin
v odlitcích (Mechanical aspects of hot
tearing in castings), 2013, č. 2, s. 5–8.
DOROSHENKO, V. S.: Matematický
design kostry buněčnatých odlitků
(Mathematical design of frame-cellular
castings), 2013, č. 2, s. 9–12.
WHITE, D.: Sedm cest k zabránění
vzniku ředin (7 Ways to Avoid Shrinkage Defects), 2013, č. 2, s. 36–43, (viz
s. 193–194, pozn. red.).
STAFF REPORT: Analýza metod ke
zlepšení účinnosti tavení od výzkumníků z Misssouri S&T (Researchers
at Missouri S&T analyse methods for
improving melting efficiency), 2013, č. 2,
s. 47–50.
STAFF REPORT: Prevence vad u pískových forem a jader (Preventing
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 197
zahraniční sl é v á rensk é časopis y
IBRAHIM, M. F. a kol.: Vliv intermetalických fází na lomové chování
slitin Al-Si-Cu-Mg (Die Wirkung von
intermetallischen Phasen auf die Bruchverhalten von Al-Si-Cu-Mg-Basislegierungen), 2013, č. 4, s. 129–139.
RÖHRIG, K.: Legovaná litina – 7. díl
(Legiertes Gusseisen – Teil 7), 2013, č. 4,
s. 140–144.
PAVLOVSKÝ, J. a kol.: Modifikace jílových minerálů pro lepší absorpci
různých průmyslových škodlivých
látek (Die Modifizierung von Tonmineralen zur besseren Adsorption verschiedener industrieller Schadstoffe), 2013,
č. 4, s. 145–149.
BOOJUMEE, B. a kol.: Licí kůra u litiny s vermikulárním grafitem (Gusshaut bei Gusseisen mit Vermiculargraphit), 2013, č. 5, s. 182–191.
ERSHOV, S.: Strategie úspěchu slévárenské branže z pohledu nákupčího odlitků (Erfolgsstrategien für die
Giessereibranche aus Sicht des Gusseinkäufers), 2013, č. 5, s. 192–194.
Dul, J. a kol.: Vliv teplotních poměrů
formy na vlastnosti tlakově litých
odlitků (Der Einfluss der Temperaturverhältnisse der Form auf die Eigenschaften von Druckgussteilen), 2013, č. 5,
s. 209–212.
DUL, J. a kol.: Analýza tepelného stavu forem při tlakovém lití (Analyse
des thermischen Zustandes von Druckgiessformen), 2013, č. 5, s. 213–217.
ké hmotnosti při pásové výrobě karoserie (Ganzheitliche Betrachtung von
effizientem Leichtbau bei struktureller
Gussanwendung in der Prozesskette
Karoserie), 2013, č. 9/10, s. 278–281.
MOLNÁR, D.: Měření a simulace zbytkových napětí v LLG (Messung und
Simulation von Eigenspannungen in
Grauguss), 2013, č. 9/10, s. 287–290.
WEISS, K.: Přesné rozměry odlitků
simulací konstrukce formy (Präzise
Gussteildimensionen durch simulationsgestütze Formenauslegung), 2013,
č. 9/10, s. 291–294.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y / r e d a kc e / J a n H u č k a
sand mold and core defect), 2013, č. 4,
s. 37–40.
STAFF REPORT: Predikce meze únavy hliníkových odlitků (Predicting the
fatigue life of aluminium castings), 2013,
č. 5, s. 37–41.
zahraniční sl é v á rensk é časopis y / aktualit y / nekrolog
P race I nstitutu O dle w nict wa
www.iod.krakow.pl,
[email protected]
KRANC, M. a kol.: Stanovení změn
struktury v litině LKG v závislosti na
době a teplotě metalurgického procesu (The assessment of changes of the
structure of ductile cast iron depending
on the time and temperature of the
metallurgic process), 2013, č. 2, s. 3–12.
KUDER, M.: Studie faktorů měnících
fyzikálně-chemický stav tekuté litiny
a výběr materiálových vlastností
(The study of factors altering physical
and chemical state of liquid cast iron and
a selection of the material properties),
2013, č. 2, s. 13–28.
SZAJNAR, J. a kol.: Lité kompozity
na bázi slitiny Al-Si vyztužené intermetalickými fázemi (Cast Al-Si matrix composites reinforced with intermetallic phases), 2013, č. 2, s. 75–84, (viz
s. 193, pozn. red.)
P rze g l ą d O dle w nict wa
www.przegladodlewnictwa.pl, redakcjapo@
poczta.onet.pl
HOLTZER, M.: Kdy měděný šrot již
není déle odpadem? (When copper
scrap is no longer a waste?), 2013, č. 7/8,
s. 308–311.
FRANASZEK, T. a PACHOLE, Z.: Proč
se snižuje energetická účinnost plynových hořáků? (Why the energetic
efficiency of burners for gaseous fuels
decreases?), 2013, č. 7/8, s. 310–315.
Zpracoval: prof. Ing. Karel Rusín,
DrSc.
Všechny uvedené časopisy jsou
k dispozici v Informačním středisku
Svazu sléváren České republiky
E. Bělehradová, úterý–čtvrtek,
tel.: 541 142 646,
[email protected]
198 aktuality
nekrolog
Zelená energie
poškozuje české
slévárenství
Zemřel Ing. Pavel
Mařan, CSc.
Ing. Jan Hučka
redakce
Každý měsíc platí nejmodernější evropská slévárna přeloučské společnosti Kasi
v Novém Bydžově za elektrickou energii
900 tis. Kč.
Na výstavbu slévárny v celkové výši 420
mil. Kč přispěla 95 miliony EU, avšak za
podmínky, že nový provoz bude šetrný
k životnímu prostředí a bude splňovat
nejpřísnější normy.
„Do té investice jsme šli v určité době
s pečlivou kalkulací návratnosti, ovšem
hned po uvedení do provozu jsme začali doplácet na tzv. zelenou energii. Není
to jen 900 tisíc v nové slévárně, ale máme
další provozy, v Přelouči a ve Frýdlantu
nad Ostravicí. Náš měsíční účet jen za zelenou energií tak činí 1 642 000 korun,“
tvrdí jednatel a spolumajitel firmy Ing.
Stanislav Ulm.
Jeho slova potvrzuje výkonný ředitel
Svazu sléváren České republiky Ing. Josef Hlavinka. „Zelená energie ubírá našim slévárnám celou jednu třetinu ze zisku. Ročně to představuje zhruba 450 milionů, které slévárny zaplatí navíc za špatně nastavené dotace především na solární energii,“ říká Ing. Hlavinka. Svaz
sléváren sdružuje 125 podniků s celkovým
počtem 18 000 zaměstnanců a ročním
obratem kolem 30 mld. Kč. České slévárny dotují zelenou energii přibližně
450 miliony, a protože tato částka ubírá
ze zisku, ubírá i státu na daních a odtéká mnohdy neznámým subjektům provozujícím solární parky.
Ve svém důsledku ohrožují dotace zelené energie ve slévárenství také stovky
pracovních míst. Slévárny přestávají být
konkurenceschopné – zvyšování nákladů
a pokles zakázek stojí za ukončením výroby např. v ČKD, České Budějovice, nebo
Elitex, Týniště nad Orlicí.
[1] (ak) V České republice ničí slévárenství takzvaná zelená energie
[online]. Dostupné z: http://www.
denik.cz/ekonomika/v-ceske-republice-nici-slevarenstvi-takzvana-zelena-energie-20140212-hlnx.
html [vid. 12. 2. 2014, 22.53]. Zkráceno, upraveno.
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
Pavel Mařan
Ing. Mařan nás opustil 15. března 2014
ve věku nedožitých 81 let. Narodil se
11. dubna 1933 v Jičíně v rodině slévárenského technika. Po absolvování reálného gymnázia v Plzni studoval v letech
1952 až 1957 na Vysoké škole strojní
a elektrotechnické v Plzni specializaci
Slévárenství a kovárenství. Poté nastoupil do Škodových závodů, kde působil
ve slévárně litiny i slévárně kovů.
V roce 1965 přešel jako odborný asistent
na katedru technologie VŠSE Plzeň. Kandidátskou dizertační práci „Vliv tepelného zpracování lité nízkouhlíkaté 13 %
Cr oceli s 4 % Ni na mechanické vlastnosti“ z roku 1974 nemohl obhájit a roku
1975 musel ze školy nuceně odejít. Vrátil se do Škodových závodů, kde v Dodavatelsko-inženýrském závodě pracoval v projekčním oddělení pro výstavbu
metalurgických provozů. Po organizačních
změnách působil v následnické firmě
Brown and Root do roku 1996, kde se
zabýval řešením investičních akcí pro různé podniky.
Po rehabilitaci obhájil v roce 1991 původní kandidátskou práci a v letech 1991 až
1994 přednášel jako externista katedry
technologie a řízení na Západočeské univerzitě. Z publikační činnosti lze uvést
učební texty, odborné články a výzkumné zprávy.
Ing. Mařan byl dlouholetým členem České slévárenské společnosti a v posledních
letech spolupracoval se západočeským
oblastním výborem. Ve volných chvílích
se zabýval stavbou modelů železničních
vozidel.
Za svou dlouholetou odbornou činnost
a přátelský vztah ke spolupracovníkům
si zaslouží trvalou vzpomínku. Jistě si na
něj rádi vzpomenou všichni, kteří ho znali.
umělecká litina / blahopřejeme
umělecká litina
Zvonkohra markýze
Yi ze Zengu
Období válčících států
(475–221 př. n. l.)
Výška stojanu zvonkohry: 748 cm,
šířka 335 cm a výška 273 cm
Celková hmotnost souboru 65 zvonů:
4 400 kg
Materiál: bronz s vysokým obsahem
cínu
Nalezeno ve městě Suizhou,
provincie Hubei
Popisované dvoutónové zvony jsou na
stojanu zavěšeny podle velikosti, a pokud se do zvonů udeří, vydají celou škálu zvuků.
1
vědních disciplín zvony markýze Yi ze
Zengu. Teprve po několikaletém úsilí se
jim podařilo dokončit úkol výroby replik
těchto zvonů. Tím se dokázalo, že čínští
předkové dosáhli opravdu vysoké úrovně v oblasti akustiky, hudebního ladění
i slévárenské technologie.
(Zkrácený překlad z časopisu China Foundry, 2013, roč. 10, č. 6, s. A3)
blahopřejeme
Ing. Zdeněk Král,
CSc.
Dne 3. července 2014
oslaví 65. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Josef Kiedroň
Dne 16. července 2014
oslaví 70. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Jiří Fošum Dne 17. července 2014
oslaví 80. narozeniny.
Gratulujeme!
um ě leck á litina / blahop ř ejeme
Ve starověké Číně se v orchestru řadily
zvony mezi první z osmi hudebních nástrojů a pro šlechtu byly naprosto nezbytnou součástí při obětních rituálech
nebo při pořádání hostin (obr. 1). Šlechta konzumovala pokrmy připravené na
trojnožkách a současně poslouchala hudební vystoupení, které zahrnovalo
i zvuky zvonů.
V té době se hodně pozornosti věnovalo návrhu i samotnému odlévání zvonů,
proto se těmito činnostmi zabývalo hodně umělců.
Prozatím je zmiňovaná a velice známá
zvonkohra markýze Yi ze Zengu největší a nejucelenější nepoškozenou
zvonkohrou na světě (obr. 2). Celkem
65 zvonů je zavěšeno ve třech řadách na
stojanu ve tvaru L. Při rozeznění vydává
každý ze zvonů dva rozdílné tóny, mezi
nimiž je buď malá, nebo velká tercie.
Mezi souborem zvonů je i zvon Bo
(„Bozhong“), který je darem krále státu
Chu. Na místech určených k úderům jsou
na přední i zadní straně vyryty nápisy
s uvedením intonace, stejně jako informace ohledně úderů a instalace zvonu.
Celá sada zvonů pokrývá pět a půl oktávy, dovede zahrát všech 12 půltónů,
harmonickou hudbu, polyfonii i modulace.
Odlít zvon, který dokáže zahrát dva rozdílné tóny, je extrémně náročné. V době
před 2 500 lety muselo být bezpochyby
neuvěřitelně složité vyrobit takové množství zvonů s uvedenými vlastnostmi, jednalo se tedy o mimořádný technický
výkon. V 80. letech minulého století studoval tým předních odborníků z různých
2
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 199
Jan Hučka
z historie
Železárna a slévárna
v Holoubkově
Ing. Jan Hučka
Ú vo d
Obec Holoubkov se nachází v oblasti Podbrdska a leží 8 km
severovýchodně od Rokycan na pravém břehu Holoubkovského potoka, na železniční trati Praha–Plzeň. První dochované
zprávy jsou z let 1336 a 1379, jak vyplývá ze zpráv v urbáři
rožmberských statků – Holoubkov tedy patřil Rožmberkům.
Okolí bylo bohaté na železnou rudu nacházející se na povrchu,
takže již před mnoha sty lety (údajně od 8. nebo 9. století) se
zde vyrábělo kujné železo (pravděpodobně v železářských výhních a později ve vlčích pecích).
Holoubkovská huť mohla existovat již v 15. století, neboť podle písemné zprávy z roku 1505 tam železářská huť byla odedávna. Od roku 1532 se stali majiteli zbirožského panství včetně Holoubkova Lobkovicové. V roce 1593 však byli bratři Mikuláš a Ladislav z Lobkovic obviněni z velezrady, jejich majetek
zkonfiskován a celé panství i s železářskými hutěmi se následujícího roku dostalo do majetku královské komory [1–4].
Vysoká pec byla připomínána roku 1614, spolu s ní tam byl
také zkujňovací hamr. Na počátku třicetileté války byla huť
s vysokou pecí zcela zničena, proto královská komora po válce nařídila stavbu nové pece, která byla dokončena v roce
1662. Stála v místech dnešní továrny jižně od náměstí. Výroba
surového železa byla tehdy velmi malá, 2,4–3 t týdně, a z kujného železa se vyráběly hlavně motyky a lopaty. V roce 1688
se v huti kupovalo kujné železo na opravu farního kostela
v Mýtě.
K výrobě surového železa se používala hlavně železná ruda
z blízkého okolí Mýta; kutací právo k dobývání rudy trvalo až
do roku 1932. Tato ruda byla sice lehce tavitelná, byla však
příliš chudá, a proto bylo doporučeno míchat ji s bohatšími
rudami rokycanskou a plzeňskou (ležícími na pozemcích uvedených měst). Vodní energii pro vysokou pec a hamry dodával Holoubkovský rybník, který byl zásobován z Holoubkovského potoka, pramenícího v brdských lesích.
Pohled na železárny 1905 (barevný obraz) [15]
Pohled na železárny od rybníka 1916–1920 [13]
R o z vo j ž e l e z á r ny
z historie
V druhé polovině 16. století se výroba v huti značně zvýšila
a výrobky (hlavně ploché železné tyče) se dovážely na trh až
do Prahy. Holoubkovská huť byla různě pronajímána, v letech
1599–1603 se stal krátkodobě nájemcem hutě valonský odborník Jindřich Kašpar de Sart, který v Čechách postavil první dřevouhelné vysoké pece. Roku 1608 huť zastavil císař
Rudolf II. sestrám Běšinkám na Svinné, ale již v roce 1617 byla
opět v majetku královské komory.
200 Historická mapa Holoubkova a okolí z let 1938–1852 (www.mapy.cz)
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
V roce 1670 měla huť kromě vysoké pece
o výšce asi 6 m dva zkujňovací hamry;
roku 1672 bylo vyrobeno 165,7 t surového železa, v roce 1700 jsou uváděny
již tři hamry. V té době byla výrobnost
vysoké pece asi půl tuny za 24 h. Kolem
roku 1720 byl pociťován nedostatek jakostní železné rudy a bylo nutno zajistit
také rudu ze sousedního oseckého panství. V roce 1740 bylo vyrobeno 257 t
surového železa.
Roku 1749 se na Zbirožsku objevil francouzský odborník Petr Josef Gouvier,
který na příkaz královské koruny prohlédl železárny a podal návrhy na zlepšení jejich provozu. Na jeho popud se
v následujícím roce uskutečnila přestavba holoubkovské vysoké pece a postavila se pec nová. Roku 1753 k železárně patřily čtyři zkujňovací (tyčové)
hamry, z nichž dva byly umístěny přímo
v huti, třetí byl u Svojkovic a čtvrtý u Pod-
Jan Hučka
Max Hopfengärtner
(1842–1918) [13]
Zaměstnanci železárny 1895 [14]
mýtského rybníka. V roce 1766 bylo vyrobeno již 395,2 t
surového železa a z něj se ve třech hamrech získalo 222,6 t
kujného železa.
U vysoké pece zahájila výrobu od roku 1752 také slévárna
a ve větším rozsahu se začala odlévat litina pro válečné účely, a to převážně dělostřelecká munice. Velkými podněty
k tomu byly válečné poptávky od začátku sedmileté války
(1756) do konce napoleonských válek (1813). Železárnu navštívil 7. září 1769 následník trůnu, pozdější císař Josef II.,
a byl přítomen odlévání a zpracování dělových kulí a granátů.
Výrobnost vysoké pece se postupně zvyšovala; na začátku
19. století dosáhla dvojnásobku, tedy asi 1 t za 24 h. Stavem
všech komorních železáren se koncem 18. století zabýval
významný odborník František Josef Gerstner (1758–1832).
Podle jeho rozborů navrhl ředitel šichtamtu (hutního úřadu)
Michal Balling (1776–1848) zachování čtyř vysokých pecí, mezi
nimi i holoubkovské. Roku 1821 je uváděna tato vysoká pec
o výšce 7,70 m, největší šířce 2,07 m a objemu 13,2 m3. Později byla stará pec zbořena a na jejím místě postavena v roce
1833 nová (poslední), zvaná Ferdinandova, která již měla pro
Expozice Západočeských železáren na Jubilejní výstavě
v Praze 1891 [13]
z historie
přívod vzduchu litinové válcové dmychadlo. Pokusy s ohřívaným
vzduchem do 250 °C, prováděné v roce 1836, nebyly tak výrazné, a tak byl nadále používán studený vzduch. V železárně
bylo roku 1835 zaměstnáno 84 dělníků a 2 úředníci.
Holoubkovský šichtmistr Václav Neumann přišel v roce 1837
s nápadem k úspoře dřevěného uhlí ke zkujňování. Došel
k přesvědčení, že by bylo nejvhodnější nenechat surové železo, vypuštěné z vysoké pece a odlité do housek, zcela vychladnout, ale předat jej co nejrychleji ke zkujnění. Kromě
úspory asi čtvrtiny dřevěného uhlí se tím zvýšila výroba a dosáhlo se i časové úspory o jednu třetinu. K většímu využití jeho
nápadu nedošlo.
V roce 1846 bylo ve vysoké peci vyrobeno 1 471 t surového
železa, což tvořilo asi 5 % celkové výroby v Čechách. Z toho
1 021 t bylo určeno ke zkujnění a 450 t (30,6 %) k výrobě odlitků. Surové železo se zpracovávalo ve 4 tyčových hamrech
v Dobřívu a 2 cánových hamrech v Hrádku. V padesátých letech měla být postavena pudlovna, návrh se však neuskutečnil, a tak zůstala původní technologie zkujňování a orientace
se zaměřila hlavně na výrobu litiny. Roku 1860 byla ve slé-
Odpich z kuplovny do ruční pánve [14]
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 201
Jan Hučka
Příprava k odlévání formy z velké pánve [14]
z historie
várně již kuplovna (Horův údaj o existenci kuplovny v roce
1837 je málo pravděpodobný). Vysoká pec byla později ještě
několikrát přestavována a zvětšována. Poslední údaj z roku
1867 uvádí její výšku 13,28 m, šířku 3,32 m a objem 58,5 m3
výrobnost vysoké pece byla již 4,8 t za 24 h.
V první polovině 19. století se kromě železářské výroby začalo rozvíjet také strojírenství. V roce 1840 byl v Holoubkově
vyroben první soustruh na ruční pohon klikou a roku 1850
místní zámečník Komárek s pomocníky zhotovil první parní stroj.
Od poloviny 19. století se komplex státních podniků začal prodávat do soukromých rukou. Celé zbirožské panství včetně
železáren bylo roku 1868 prodáno komerčnímu radovi Samuelu Siemundtovi a Vincenci Kirchmayerovi, bankéři ve Vídni. Od nich pak koupil panství v roce 1869 finanční magnát
dr. Bethel Henry Strousberg (1823–1884), který měl velkolepé
plány na vybudování obrovského železářského komplexu na
Zbirožsku. Spoléhal se však příliš na podnikatelské štěstí a na
známosti s vlivnými činiteli. Díky své slavné pověsti si většinu
kapitálu půjčoval. Půjčky však nesplácel, a tak došlo v roce
1875 ke krachu a vyhlášení konkurzu na veškerý jeho majetek.
Bylo rozestavěno více továren, ale úplně se mu podařilo dokončit jen protější továrnu v Holoubkově, kde se vyráběly železniční vozy, přestavěnou po roce 1886 na výrobu celulózy.
Panství bylo roku 1879 prodáno knížeti Colloredo-Mansfeldovi. Nájemcem Strousbergových továren na Zbirožsku se v roce
1880 stala vídeňská firma Friedrich Morores. Tam vstoupil roku
1882 jako společník Max Hopfengärtner (1842–1918), dřívější Strousbergův zaměstnanec a odborník, který výrobě dobře rozuměl. Ten v roce 1885 koupil železárnu v Holoubkově
202 Pohled do čistírny a úpravny odlitků [14]
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
Kelímkové pece ve slévárně neželezných kovů [14]
spolu s dalšími ve Strašicích a Dobřívu a založil firmu Zbirožské
železárny, jejíž ředitelství bylo do roku 1890 v Dobřívu, pak
bylo přemístěno do Holoubkova. Na návrší za závodem nechal Hopfengärtner postavit krásnou rodinnou vilu a zvanou
Zámeček.
V té době byla v Holoubkově vysoká pec, slévárna s kuplovnou,
dva zkujňovací hamry, nářaďový hamr a zřejmě také obrobna.
Hopfengärtner brzy po koupi železáren začal ve větším rozsahu s výrobou strojů, a to jak obráběcích, tak i zemědělských
a dalších strojů a zařízení. Roku 1886 byla zastavena vysoká
pec a hamry prodány [5–11].
Ve strašické železárně byly v roce 1756 odlity dvě litinové
plastiky rakouského granátníka pro vojenskou akademii ve
Vídeňském Novém Městě. Podle zachovaného dřevěného
modelu nechal Hopfengärtner v roce 1890 ve Strašicích odlít
další tři plastiky, z nichž dvě byly určeny pro Všeobecnou zemskou výstavu v Praze (zvanou Jubilejní), konanou v roce 1891,
na níž vystavoval své výrobky. Granátníci vévodili společné
expozici Západočeských železáren. Jedna plastika byla roku
1977 přestěhována do parčíku u strojírny, kde budí zaslouženou pozornost návštěvníků Holoubkova [12].
R o z vo j s l é vá r ny a s t r o j í r ny
V roce 1890 se v Holoubkově začala stavět nová slévárna litiny s dvěma kuplovnami, zaměřená i na těžké odlitky, k níž přiléhala slévárna neželezných kovů. Pak se postavila i rozsáhlá
strojírna, zejména k výrobě obráběcích strojů. K zajištění výroby těžkých strojů a zařízení sloužily pojezdové jeřáby s elek-
Odvoz výrobků podnikovým autem [14]
Jan Hučka
trickým pohonem o nosnosti 5 a 10 t ˝a otočný jeřáb s nosností 3 t ovládaný ručně. Pro velkou poptávku po strojích byl
koncem 19. století závod zmodernizován a rozšířen. Tehdy
pracovalo v holoubkovském závodě asi 300 dělníků.
Na začátku 20. století byl výrobní program slévárny orientován
na strojní odlitky od drobných až po velké součásti do hmotnosti 10 t (později až 15 t), dále na odlitky komerční a stavební (trouby odpadní i tlakové, sloupy, točité schody, zábradlí a okenní rámy). Ve strojírně se vyráběly hlavně obráběcí stroje (soustruhy, vrtačky, hoblovky, frézky, obrážečky
a stroje k obrábění dřeva), zemědělské stroje (žentoury, mlátičky a řezačky) i další stroje a zařízení (výhně pro kovárny,
ohýbačky ráfků, probíječky, nůžky, zvedáky aj.), dále otáčedla pro důlní i železniční vozy a dokonce i jeřáby, transmise
a jejich součásti.
Hopfengärtner své závody neustále zdokonaloval. K rozšíření
výroby přikoupil roku 1902 bývalou Bedřichovu huť v Rokycanech, kde vybudoval válcovnu a strojírnu k výrobě dřevoobráběcích strojů. Strojírna pracovala do roku 1930.
Holoubkovskou železárnu tvořila v letech 1907–1908 tato oddělení:
– slévárna, která měla tři kuplovny a pojezdové jeřáby o nosnosti až 10 t, v níž se ročně zpracovalo asi 2 200 t vsázkových surovin, z čehož se vyrobilo asi 1 800 t litinových
odlitků;
– velká strojírna (dolní dílna), zařízená na výrobu obráběcích
strojů na kovy, které odebíraly hlavně státní dráhy, v cel-
Pohled do strojírny [15]
kovém množství 350 t ročně, s pohonem parním strojem
o výkonu 180 k (132 kW);
– menší strojírna (horní dílna), na výrobu menších strojů a zařízení pro různé účely, zejména pro živnostníky, v množství 195 t ročně, s vodním pohonem Francisovou turbínou
o výkonu 30 k (22 kW).
Strojírny byly bohatě vybaveny potřebnými obráběcími stroji
a kromě toho disponovaly kovářskými výhněmi pro související práce kovářů.
Série hotových obrážecích strojů [14]
Vila Františka Bartoše [14]
Horní brána továrny [15]
S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6 z historie
Pohled do strojírny [13]
203
Jan Hučka
železárny ještě rozvíjely, avšak počátek hospodářské krize
celkovou situaci ještě zhoršil. V roce 1930 byla z pobočného
rokycanského závodu přemístěna výroba dřevoobráběcích
strojů zpět do Holoubkova a rokycanský závod byl prodán.
V roce 1931 byl dosazen nový ředitel Ing. Portsch. Výroba se
udržovala jen s největšími obtížemi – probíhající hospodářská
krize vyvolala neobyčejně vysokou nezaměstnanost. Na přelomu let 1933–1934 byla zrušena slévárna a výroba i zařízení
byly převedeny do pobočného závodu ve Strašicích. Další výroba v Holoubkově byla již výhradně strojírenská [8–15].
Strojírenská výroba v holoubkovském závodě i další osudy tohoto závodu byly již podrobněji zpracovány [16–18].
Poděkování
Autor děkuje PhDr. Miloši Hořejšovi z NTM Praha za poskytnutí elektronických fotografií z bývalého archivu podniku Weiler, Holoubkov.
Plastika granátníka v Holoubkově (foto J. Hučka 1995)
V té době nastoupil do závodu František Bartoš, který dříve
na svých cestách po Německu a dalších státech získal poznatky a zkušenosti, které přenesl do svého nového působiště.
Později si vzal Hopfengärtnerovu dceru a stal se spolumajitelem závodu, v roce 1902 si postavil vilu. Roku 1909 po požáru v železárně bylo rozhodnuto o postavení nové modelárny.
V roce 1912 přeměnil Max Hopfengärtner celé železárny na
akciovou společnost. Kromě mateřského závodu v Holoubkově to byly pobočné závody v Dobřívu, Strašicích a Rokycanech
s celkovým počtem 1 239 dělníků a úředníků, z toho v Holoubkově 323 dělníků a 22 úředníků.
Výrobky holoubkovského závodu byly velice známé jak v Rakousko-Uhersku, tak i v podunajských státech, Rusku a dalších zemích, kde se dobře prodávaly.
z historie
Z ávě r
Během první světové války byl holoubkovský závod částečně
zapojen do zbrojní výroby. V roce 1916 byla pro pohon strojírny získána lokomobila o výkonu 250 k (184 kW). Od roku
1918 začala výroba sklářských strojů, které dosáhly značné
dokonalosti a závod se díky spojení se sklářskou firmou
Mühling stal suverénním dodavatelem na evropském trhu.
Po úmrtí Maxe Hopfengärtnera v roce 1918 převzal vedení železáren jeho syn Adolf se svým švagrem Františkem Bartošem.
Po válce nahradila zastaralé stroje výkonnější nová tuzemská
i zahraniční zařízení s elektrickým pohonem. Noví majitelé nevěřili v budoucnost Československa, a proto veškerý kapitál
svěřili německým bankám. Znehodnocení německé marky tak
v letech 1922–1923 připravilo železárny o značné částky.
Do roku 1924 se pracovalo ještě téměř naplno, ale pak se začaly projevovat příznaky poválečné krize. Kromě toho velké
továrny, které za války vyráběly zbraně, začaly prodávat vyřazené obráběcí stroje za podstatně nižší ceny, než byly ceny
nových strojů ze strojírny v Holoubkově. Tyto skutečnosti postavily holoubkovský závod až na pokraj krachu, nastalo první propouštění a v závodě pracovalo jen málo lidí na údržbě
strojního zařízení.
Z těchto ztrát se železárny již nevzpamatovaly. V roce 1928
převzala správu a vedení nad železárnami banka UNION a do
vedení byl dosazen ředitel Josef Čižinský. Po krátkou dobu se
204 S l é vá re ns t v í . L X I I . k v ě te n – č e r ve n 2014 . 5 – 6
L i t e ra t u ra a p ra m e ny
[1] KUMPERA, J.: Západočeský kraj A–Z: historie, památky,
příroda. 1. vyd. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1989,
s. 70–71. ISBN 80-7088-005-8.
[2] POHL, J. – Č. SVOBODA: Železářství v Brdských horách
a jejich okolí. Huť Holoubkovská. In: Hornický věstník 1924
a 1925.
[3] HORA, A.: Historie obce Holoubkova 1379–1945. Holoubkov: OÚ, 1994.
[4] HORA, A.: Holoubkov – historie železářství a slévačství.
Holoubkov, 1995.
[5] HRABÁK, J.: Železářství v Čechách jindy a nyní. Praha, 1909.
[6] HOFMANN, G.: Staré železářství na Podbrdsku. In: Vlastivědný sborník Podbrdska 19, Příbram, 1981.
[7] HOFMANN, G.: Atlas dřevouhelných vysokých pecí.
Praha: TEVÚH, 1977.
[8] Katalog výstavy železářských výrobků z Rokycanska
a Zbirožska. Rokycany 1903.
[9] JIRAVA, F.: Historie závodu Kovosvit Holoubkov [strojopis,
nedatováno].
[10] HUČKA, J.: Z historie Hopfengärtnerovy továrny v Rokycanech. In: Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka Rokycany, 2011, č. 23, s. 44–57.
[11] VEGOVÁ, J.: Zbirožské železárny Max Hopfengärtner,
akciová společnost, Holoubkov 1846–1948. In: Inventář
fondu závodního archivu. Holoubkov, 1967, s. 11–18.
[12] HUČKA, J.: Z historie odlévání plastik granátníka ve Strašicích. In: Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka Rokycany.
Suppl. Historie 12, 2007, s. 104–112.
[13] Firemní prospekty a podklady továrny Kovosvit Holoubkov.
[14] Bývalý archiv podniku Weiler, Holoubkov (fotografie
PhDr. Miloš Hořejš, NTM Praha).
[15] Archiv a inventář podniku Weiler, Holoubkov.
[16] HERGET, F.: Historie výroby obráběcích strojů u nás (Kovosvit, k. p., Sezimovo Ústí, závod Holoubkov). In: Historie
výroby obráběcích strojů. Liberec: Dům techniky, 1980,
s. 21–28.
[17] HOŘEJŠ, M.: Historie strojírenské výroby v holoubkovských
strojírnách Maxe Hopfengärtnera v letech 1885–1945.
In: Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka Rokycany. Suppl.
Historie 11, 2004, s. 45–62.
[18] KRÁTKÝ, J.: Historie strojírenské výroby v Holoubkově.
In: Továrny strojírenské techniky v 19. a 20. století. (Práce z dějin techniky a přírodních věd, sv. 9.) Praha: NTM
2005, s. 135–159.
Download

Formovací linky také pro odlitky z hliníku