Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 31. 1. 2014 byl Radou pro
vědu, výzkum a inovace zařazen do aktualizovaného seznamu recenzovaných neimpaktovaných
periodik vydávaných v ČR platného pro rok 2014
(www.vyzkum.cz). Odborné články jsou posuzovány dvěma recenzenty. Recenzní posudky jsou
uloženy v redakci. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon
připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného
registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona
č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam.
Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam
nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
®
r o č n í k L X I I . 2014 . č í s l o 9 – 10
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR –
registrační značka – MK ČR E 4361
t e m a t i c ké z a m ě ř e n í / S l é v á r e n s ké d ny ® 2014 , B r n o
/ s p e c i a l t o p i c / F o u n d r y Da y s 2014 , B r n o
garant / předsedové OK ČSS
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202,
242 459 203, [email protected]
Vychází 6krát ročně / 6 issues a year
Číslo 9–10 vyšlo 31. 10. 2014.
Cena čísla Kč 70,–. Roční předplatné Kč 420,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 120,–. Roční předplatné Kč 720,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 80 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 140 USD or 90 EUR (incl. postage)
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
317
Roučka,J.
51. slévárenské dny® ve dnech 11. a 12. listopadu 2014 pokračují v tradici
setkání českých a slovenských slevačů
PŘEDNÁŠKY ZE SLÉVÁRENSKÝCH DNŮ® 2014
318
B r ů n a , M . – P r o c h á z k a , P. – B o l i b r u c h o v á , D.
Vplyv dizajnu lisovaných filtrov na plnenie formy
Impact of design of pressed filters on filling of the mould
322
Kroupová,I. a kol.
Optimalizace žíhacího cyklu sádrových forem pro výrobu kovových pěn
s nepravidelnou buňkovou strukturou
Optimization of annealing cycle of plaster moulds for manufacture of metal foams with irregular
cell structure
325
Dulava,M.
Vznik intermetalických fází při výrobě odlitků z korozivzdorných ocelí
Formation of intermetallic phases during manufacture of castings from stainless steels
330
Odehnal,J.– Brotánek,S.– Fikrlová,R.
Příčiny vzniku Widmanstättenovy struktury v uhlíkových ocelích
Causes of formation of Widmanstätten structure in carbon steels
336
J e l í n e k , P. a ko l .
Modifikace alkalických silikátů v technologii mikrovlnového vytvrzování
Modification of alkali silicates in the technology of microwave hardening
342
Fošum,J.
Do sazby 18. 9. 2014, do tisku 17. 10. 2014.
Náklad 800 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Samotvrdnoucí směsi s organickými pojivy – současný stav využívání
v českých slévárnách
Self-setting mixtures with organic binders—present state of using in Czech foundries
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
347
Firková,L. a kol.
redaktorka / editor
Mgr. Milada Písaříková
Tvorba komplexního nákladového modelu výroby odlitku
Creation of a comprehensive cost model of casting production
350
Cileček,J.
jazyková spolupráce / language
collaboration
Edita Bělehradová
Mgr. František Urbánek
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Zdeněk Vladár, předseda
Motivace a motivační prvky ve firmě ALUCAST
Motivation and motivational elements in the firm of ALUCAST
Polymerní pěna –
model
s. 323
Odlitek kovové pěny se zbytky sádrové formy
Kovová pěna
s nepravidelnou
buňkovou strukturou
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™² ć ª©¨ «©ª­
pří š tí číslo / nex t issue / v š eobecné zaměření / hodnocení veletrhu
FOND - E X 2014 / general topic number / evaluation of the FOND - E X fair 2014
v
“À ¡“µ å  áԓā“á“à å â Ö ÛW í Þ Ô“ā“·¡“µ â ß Ü Õ å è Ö Û â é W “““Éã ß ì é“× Ü í Ô Ý á è“ß Ü æ â é Ô áŽ Ö Û“Ù Ü ß ç å â é“áԓã ß á Ø á Ü Ø“Ùâ å àì
æßbéWåØá“çèçâ“íàcáè“Ýܑ“áԓæéŽÖۓíÔÞWíÞWÖۓãâÖ܅èÝ؟“ãåâ“
×âÖ¡“¼áÚ¡“½Ôåâàkå“Åâè`Þԟ“¶ÆÖ¡
â × Õ â å á Ž “ Ú Ô å Ô á ç “ ¨¤¡ “ æ ß b é W å Ø á æ Þ Ž Ö Û “ × á  Ĵ
âæçÔçák“ çⓠÝؓ ÔßØæãâu“ ã€kæßÜՓ ×ⓠÕè×âèÖáÔ¡“ ½Ø“ çØ×ì“ ÝÜæçc““
ܓã€kíáÜéc݃k“×âÕԓޓíÔàìƒßØák“áÔדåâíéâÝØà“âÕâåè“áØÝØá“
ãⓠæçåWáÖؓ çØÖÛáÜÖÞbŸ“ Ôßؓ ܓ ãØåæâáWßák¡“ ¾åâàc“ íԀkíØák“ Ýؓ
áèçáâ“åâíékÝØç“Ü“â×Õâåáâ蓇åâéØu“çØÖÛáÜÖÞbÛâ“ãØåæâáWß術
Àܓ ÔÕæØáÖܓ æç€Ø×ákÖۓ â×ÕâåáŽÖۓ ƒÞâߓ æؓ æßbéWåØáæÞŽà““
íÔàc€ØákàŸ“ã€Ü“ÖÛìÕcÝkÖkà“è`uâéæÞbà“ƒÞâßæçékŸ“áØØëÜæçØá ÀØÞåâ`Øákà“ ¨£¡“ åâ`ákÞè“ é“ ßâuæÞbà“ åâÖؓ æؓ ÆßbéWåØáæÞb“
ÖܓáâéŽÖۓéìè`Øá֍“çbçâ“ãåâÙØæؓԓã€Ü“âàØíØáb“ãåâ×èÞÖܓ
×áì Ĵ“íԀÔ×Üßì“àØíܓâ×Õâåáb“ÔÞÖ؟“ÞçØåb“ÕØíØæãâåè“à‘Øàؓ
ÔÕæâßéØá獓 éìæâގÖۓ ƒÞâߓ Ýؓ ÝØ×Üáâè“ ÖØæçâè“ ÞâáçÜáèWßák“
âíáÔ`Üç“íԓçåÔ×Ü`ák¡“¶Øߎ“áWƒ“âÕâå“ÝؓçåÔ×Ü`ák¡“Ãåâ“áØíÔæéc éí×cßWéWák“çcÖ۟“Þç؀k“Ýæâè“Þ“×ÜæãâíÜÖÜ¡“K`Ôæç“áԓâ×ÕâåáŽÖۓ
ÖØáb“æؓí×W“ÕŽç“íÔæçÔåÔߎ“Ô“ã€ØÞâáÔ᎟“Ôßؓçܟ“Þç؀k“æßbéW ÔÞÖkÖۓԓÞâáÙØåØáÖkÖۓßíؓãâéԑâéÔç“íԓÝØ×áè“í“ÙâåØà“çØÖÛ åØáæçékà“‘ÜÝk“áØÕâ“éìè‘kéÔÝk“ÝØÛâ“ãåâ×èÞç쟓ékŸ“‘Ø“Ýؓçâ“âÕâå“
áÜÖÞbÛâ“éí×cßWéWákŸ“ÞçØåW“èàâ‘uèÝؓâãØåÔçÜéác“Þâáíèßçâ çØÖÛáÜÖÞì“ éØßàܓ íÔÝkàÔ鎟“ ÞçØ厓 æؓ æçWßؓ éìékÝkŸ“ æßØ×èÝؓ“
éÔç“ÔÞçèWßák“çØÖÛáÜÖÞb“ãåâÕßbàì“Ô“íkæÞWéÔç“áâéb“ãâíáÔçÞ졓
íàcáì“ ãâ‘Ô×Ôéލ“ áԓ çØÖÛáÜÖÞb“ ãÔåÔàØçåì“ â×ßÜçލŸ“ áԓ“
ÃåⓇ`ÔæçákÞì“ÞâáÙØåØáÖk“çâ“çØ×ì“áØák“ÝØá“ã€kÝØàáW“åØßÔëÔ ã€Øæáâæ矓ÝÔÞâæ矓ØÞâßâÚÜܓԓØÞâáâàÜܓéŽåâÕì“Ô“áÔÕkík“áâéb“
Ö؟“ÔßؓÝؓçⓇ`ØßáW“`Üááâæç¡
àâ‘áâæçܓÔãßÜÞÔÖk¡“ÀáâÛâ“ßÜ×k“éÕØ֓áØçèƒkŸ“Þ×ؓéƒè×ؓæؓ
¿ØçâƒákŸ“¨¤¡“æßbéWåØáæÞb“×áì Ĵ“æؓÞâáÔÝk“¤¤¡“Ô“¤¥¡“ßÜæçâãÔ×è“
æ“â×ßÜçÞì“ãâçÞWéÔÝk“Ô“‘Ø“Ýؓ×áØæ“Ô“×Øáác“éìè‘kéÔÝk¡“Â×ßbéÔ âãcç“é“ÛâçØß蓴ɴÁǼ“铵åác“Ô“æ“Ýܑ“âæéc×`Øáâè“æçåèÞçèåâè“
Ýk“ æؓ éØßàܓ çéÔåâéc“ ÞâàãßÜÞâéÔábŸ“ çØáÞâæçcááb“ â×ßÜçÞ쟓“
ãåâÚåÔà術ɓíÔÛÔÝâéÔÖk“ãßØáWåák“æØÞÖܓÕè×âè“ã€Ø×áØæØáì“
ÞçØåb“ÝÜáŽàܓçØÖÛáâßâÚÜØàܓáØßíؓéìåâÕÜ硓ÉìékÝØÝk“æؓáâéb“
ÜáÙâåàÔÖؓâ“`ÜááâæçܓÆéÔíè“æßbéWåØá“"ş“"ØæÞb“æßbéWåØáæÞb“
àÔçØåÜWßì“ æ“ é ìæâގàܓ çØÖÛáÜÖގàܓ ãÔåÔàØçå 쟓 â×ßÜçÞ쓓
æãâßØ`áâæçܟ“â“æÜçèÔÖܓé“áԃØà“âÕâåè“Ô“ÖØßÞâébà“ã€ØÛßØ×è“
æ“ éØßàܓ àÔߎàܓ çßâ胅ÞÔàܓ æçcᓠԓ çéÔåâéc“ æßâ‘Üçb“ Þâà éŽéâÝؓÛâæãâ×W€æçék“Ô“ÝØÛâ“ãåâÚáxíWÖÛ¡“µè×ØàؓÛâéâ€Üç“
ãßØëák“â×ßÜçÞ쟓ÞçØåb“ÜáçØÚåèÝk“Ô“áÔÛåÔíèÝk“æØæçÔéì“í“×kß`kÖۓ
â“ãåâÚåØæÜéákÖۓçØÖÛáâßâÚÜkÖۓԓçÔÞb“â“àâ‘áâæçØÖۓãâ× ÞâàãâáØá箓éìåWÕcÝk“æؓâ×ßÜçÞì“æؓæçåèÞçèåâéÔáŽàܓéßÔæç áâæçàܓ Ôçס“ Ɏéâݓ ácÞ×ì“ ã€ÜáWƒk“ æ“ ãâàâÖk“ â×ßÜçލ“ ã€Ø ¯¥§§ą°¥§§
ÆÙ饗ª¥—— ÀåëÜåñàëؗëìéÙìãÜåÚào—ą—çæßvØۗñÙæâì—Ø—ñßæéؗŸíØéàØå뗸£—
dØꗧ£­—ê ¹ÜÚ¡“¦¡““ ÇèåÕèßØáÖؓÜáçØáæÜçì“ā“æÜ×ؓéÜØê“Ôáדçâã“éÜØꓛéÔåÜÔá瓴Ÿ“çÜàؓ
£¡©“æœ
×áؓÕè×ؓãåâÕkÛÔç“é“©“æØÞÖkÖÛ¡“
ÁؓÞԑ×W“æßbéWåáԓàèæk“áèçác“éìåWÕcç“ÛÜÚÛ çØÖۓâ×ßÜçÞ쟓
ÃåⓠæßbéWåØáæÞb“ ×áì“ Õìßԓ é“ àÜáèߎÖۓ åâ`ákÖkÖۓ çìãÜÖÞW““
éŽéâݓâÕâåè“æؓéƒÔޓã€Øæçâ“ãâæâèéW“Ô“éƒÜÖÛáܓékà؟“‘Ø“çì“
ÕâÛÔçW“×ÜæÞèíØ¡“Éc€kà؟“‘Ø“çØáçâ“ãåÔÖâéák“×èÖۓÕè×ؓãâ ÞåÔ`âéÔç“Ü“é“ßØçâƒákà“åâÖØ¡“É“ã€Ø×æWßk“Õè×âè“âãcç“æçWáÞì“
àØçÔßèåÚÜÖގÖۓãâÖÛâ׍Ÿ“çØÖÛáâßâÚÜkŸ“×ÜÔÚáâæçÜÞì“Ô“ÙÜáÔ €Ô×ì“ ×â×ÔéÔçØߍ“ æèåâéÜᓠԓ ã€kæçåâݍ“ ԓ Õè×ؓ çØ×ì“ àâ‘áb“
ßÜíÔÖ؟“ æؓ ãÔޓ æáÔ×áⓠ×âæçWéÔÝk“ ×ⓠØëÜæçØá`ákÖۓ ãåâÕßb “
âãØåÔçÜéác“ ãåâÝØ×áÔç“ Ü“ âÕÖÛâ×ák“ ԓ çØÖÛáÜÖÞb“ íWßؑÜçâæçÜ¡“
à¡“ÆßbéWåØáæçék“é“áԃk“íØàܓàW“Õè×âèÖáâæ矓Ôßؓãâèíؓíԓ
¶â“æؓáØæçÜÛáؓãåâÕåÔç“ÕcÛØà“âÙÜÖÜWßákÛâ“ÝØ×áWákŸ“æؓÝÜæ ã€Ø×ãâÞßÔ×蟓‘Ø“Õè×Øàؓèàcç“áÔÕkíØç“â×ßÜçÞì“çØÖÛáÜÖÞì“
çc“ãâ×Ԁk“é“ãåÕcÛè“æãâßØ`ØáæÞbÛâ“éØ`ØåÔ¡
×âÞâáÔßØ݃kŸ“ ×â×ÔéÔçØßæÞì“ âãØåÔçÜéác“ ԓ íԓ ÞâáÞèåØá`ák“
Äàão—âæãÜÞæíf£—æéÞØåàñØdåo—ë’䣗âëÜ钗çéØÚìáܗíܗêëÜá¤
ÖØá術
åfä—êãæ•Üåo—áØâæ—í—äàåìã’Úߗ‹êçg‡å’ÚߗéædåoÚoÚߣ—êܗ
Ãâ“ácÞâßÜÞԓßØçØÖۓÛâæãâ×W€æÞb“×ØãåØæ؟“ÞçØåW“àáâÛԓæßb ëg‡o—åؗêÜëâ[åo—ê—í[äࣗdëÜå[„à—dØêæçàêì—Êãfí[éÜåêëío£—
éWåáWà“ã€ÜáØæßԓØÞâáâàÜÖÞb“ãâçk‘Ø“Ô“éØ×ßԓޓíWáÜÞ蓀Ô×ì“
à—êܗí‡Üäà—æêëØëåoäà—å[í‡ëgíåoâð—Ø—íg„o£—•Ü—¬¨¥—êãfí[¤—
í“áÜÖ۟“×âÖÛWík“é“ßØçâƒákà“åâÖؓé“"ØæÞb“åØãèÕßÜÖؓԓécçƒÜác“
éÜåêâf—Ûåð Ĵ—ÙìÛæì—êëÜáåg—‹êçg‡åf—áØâæ—ëð—äàåìãf¥
¼
¯¥§§ą¯¥©§
ÇéÜñÜåÚܗ‹dØêëåoâ‘
ÉåÞç]ëçq™ìÞäÜޙ¡²§©©ćª«§©©¢
°¥§§ą°¥ª§— ÊãØíåæêëåo—ñØß[áÜåo—¬¨¥—Ê»“
ÆÙ饗°¥—— ÇéàÜëædåæê‰
¹ÜÚ¡“¬¡““ ¹ßâê“ÖÔãÔÖÜçì
°¥ª§ą¨§¥§§—
Êƹ2K¼Â£—Ç¥±“¸ÞâáâàÜÖÞW“æçÔÚáÔÖؓé“Øéåâãc­“Âíécáì“àÜáèßb“ÞåÜíؓáØÕâ“áâéW“áâåàÔ²“
›ÈáܶåØ×Ü瓵Ôáޟ“Ô¡“æ¡œ“
¨§¥§§ą¨§¥ª§— ¿Ã¸ÍÀŸ£—Á¥±—Æâè`Ôæ᎓æçÔé“Ô“éŽéâݓæßbéWåØáæÞb“éŽåâÕì“é“"œ›ÆéÔí“æßbéWåØá“"Ŝ
¨§¥ª§ą¨§¥«¬— DŽÜêë[íâØ
ÂÆÇÃ2£—É¥±“¹âá×쓸ȓãåâ“åâíéâݓéŽíÞèàè“Ô“ãâ×áÜÞWák“ā“ã€kßؑÜçâæç“ãåâ“í鎃Øák“
¨§¥«¬ą¨¨¥¨¬—
ÞâáÞèåØáÖØæÖÛâãáâæçܓԓãåâæãØåÜç쓛À·“¼áçØåáÔçÜâáÔߟ“æ¡“å¡“â¡œ
¨¨¥¨¬ą¨¨¥«¬
KøÁÊ£—Á¥±“Áâéb“çåØá×ì“é“çØÖÛáâßâÚÜܓÙâåàâéWák“›À¸ÇÂƟ“é¡“â¡“æ¡œ
º
ÊÜâÚà—„oÛo±—ÀåÞ¥—ÄØéëà嗹ØãÚØ飗Çߥ»¥
ÆÙ饗¬¥— ÀåëÜåñàëؗëìéÙìãÜåÚào—ą—çæßvØۗñÙæâì—Ø—ñßæéؗŸíØéàØå뗹¨£—
dØꗧ£­—ê ¹ÜÚ¡“¨¡““ ÇèåÕèßØáÖؓÜáçØáæÜçì“ā“æÜ×ؓéÜØê“Ôáדçâã“éÜØꓛéÔåÜÔá瓵¤Ÿ“çÜàؓ
£¡©“æœ
ÆÙ饗­¥—— ¼ïçÜéàäÜåë[ãåܗëÜêëæíØåf—ăãëéÜ
¹ÜÚ¡“©¡““ ¸ëãØåÜàØáçÔßßì“çØæçØדÿßçØåæ
ÆÙ饗¨¨¥—— ËìéÙìãÜåÚàؗëØíÜåàåð—ą—dØꗧ£­¬—ê
¹ÜÚ¡“¤¤¡““ ÇèåÕèßØáÖؓâٓçÛؓàØßç“ā“çÜàؓ£¡©¨“æ
ÆÙ饗®¥—— ÊÚßfäؗäÜéØÚÜá—ê‹êëØíð
¹ÜÚ¡“ª¡““ ÆÖÛØàؓâٓԓàØÔæèåÜáړæìæçØà
ÆÙ饗¯¥—— ÄÜéØÚàؗê‹êëØíؗçéÜۗæÛãàÜíØåoä
¹ÜÚ¡“«¡““ ÀØÔæèåÜáړæìæçØà“ÕØÙâåؓÖÔæçÜáÚ
ÁWæßØ×áؓÕâßܓí“ÚåÔÙè“â×`kçÔáb“ãÔåÔàØç åÜÖÞb“åâéáÜÖؓãåÜÔàâޓé“çéÔåؓГ°“â“Ą“Ï“ž“
ž“È¡“ÃâàâÖâè“éí…ÔÛ蓛¤œ“Õâßܓèå`Øáb“æçå àâæçܓãåÜÔàâޟ“Þçâåb“懓éÛâ×áb“ãåؓãâ åâéáÔáÜؓãåÜØçâ`áâæçܓÝØ×áâçßÜéŽÖۓÿßçåâ顓
Æçåàâ慓 ãåÜÔàÞì“ Ýؓ éìÝÔ×åØáW“ èÛßâà“ “
íéÜØåÔáŽà“ãåÜÔàÞâè“Ô“âæâè“ï¡“"kà“ÝØ“éŽ æßØ×áW“Ûâ×áâçԓèÛßè“æçåàâæçܓåØÚåØæáØݓ
ãåÜÔàÞì“éZ`ƒÜԟ“çŽà“éZ`ƒÜؓàáâ‘æçéâ“çÔ éØáÜáì“ãåØçØ`Üؓÿßçåâà“íԓèå`Ü玓`Ôæ¡
ɎæßØ×áb“æçåàâæçܓãåÜÔàâޓ懓èéØ×Øáb“
é“ëØÙ¥—ÀÀ¡
ÊÜâÚà—„oÛo±—ÛæÚ¥—ÀåÞ¥—Áà„o—¿Øäç㣗Çߥ»¥£—
ÛæÚ¥—ÀåÞ¥—¸åëæåoå—ÄæéÜ꣗ºÊÚ¥
¨ª¥§§ą¨ª¥©¬
¨ª¥§§ą¨ª¥©¬
ÄÆɼʣ—¸¥£—¿¼Éĸţ—¸¥±“ÅâíÕâå“íÞèƒØÕákÖۓéíâå ލ“ãåâ“íÝ܃…âéWák“àØÖÛÔáÜÖގÖۓéßÔæçáâæçk“ßÜçÜáì“æ“Þè ßÜ`ÞâéŽà“ÚåÔÿçØà“›Æ×åè‘Øáb“ãåÔÖâé܃çc“È“¤¥¤¦¦œ
¨ª¥©¬ą¨ª¥¬§
»Ìø͸£—Ä¥±“ÉíáÜޓÜáçØåàØçÔßÜÖގÖۓÙWík“ã€Ü“éŽåâÕc“
â×ßÜçލ“í“ÞâåâíÜéí×âåáŽÖۓâÖØßk“›Æž¶“´¿¹´Á´À¸Ç´¿Ÿ“
桓塓⡜
¨ª¥©¬ą¨ª¥¬§
¿¸ÄÇ㗠Á¥£— ˸»Ã¼&ÂÆÍ£— Ä¥£— ¿¸ÍÃÆÍ£— Í¥±“
ÇØÖÛáâßâÚÜؓâ×ßbéWák“çØáÞâæçcááŽÖۓâ×ßÜçލ“í“ßÜçÜáì“
æ“ßèãkáÞâéŽà“ÚåÔÿçØà“›ÉGµ“ā“ÇȓÂæçåÔéԜ
¨ª¥¬§ą¨«¥¨¬
Æ»¼¿Å¸Ã£—Á¥£—¹ÉÆËż£—Ê¥£—½ÀÂÉÃÆÍ£—É¥±“À①áâæçܓéŽæÞìçè“ÊÜ×àÔáæçZççØáâéì“æçåèÞçèåì“è“âÖØßâ éŽÖۓâ×ßÜçލ“›Ã¼¿Æ¸Á“ÆǸ¸¿Ÿ“æ¡“å¡“â¡œ
¨ª¥¬§ą¨«¥¨¬
ÊVÂÆɸ£—Ç¥±“Â×ßÜçÞì“í“áÔ×ØèçØÞçÜÖÞb“ÖÛåâàâéb“ßÜ çÜáì“â×âßáb“ãåâçܓâãâç€ØÕØák“æ“ÊŸ“Àڟ“àÜæÖÛàØçÔßØà“
›"ÉÈǓÃåÔÛԜ
¨«¥¨¬ą¨«¥«§
ÉUYÀ&¸£—Ç¥£—¹¸Ãº¸É£—Ä¥£—Y¼Ã¼ÑÅV£—É¥£—ѼÄÂÆ£—Ä¥£—
ËÀ¸ã— ½¥±— Ɏéâݓ çØÖÛáâßâÚÜؓ ÜáÚâçè“ Ô“ éŽÞâéÞè“ áW æçåâÝâéb“âÖØßܓæ“ãâ×ãâåâè“áèàØåÜÖÞbÛâ“àâ×ØßâéWák“
›U#´ÆŸ“Ô¡“æ¡œ
¨«¥¨¬ą¨«¥«§
ÊÂɹ¼Â£—¹¥±“´èæçØáÜçÜÖÞb“ßÜçÜáì“æ“`ØåékÞâéÜçŽà“ÚåÔ ÿçØà“›Çȓ¿ÜÕØåØ֜
¨«¥«§ą¨¬¥§§
DŽÜêë[íâØ
¨«¥«§ą¨¬¥§§
DŽÜêë[íâØ
¨¬¥§§ą¨¬¥©¬
K̺¿Ä¸ÅÅ£—Ç¥£—ÃÌ»Í2£—Ç¥£—»À¼ÂĸÅÅ£—Ì¥±—ÉŽ éâݓ ÞâáæçåèÞ`ákÖۓ âÖØßk“ ãåØÖÜãÜçÔ`ác“ éìçéå×ÜçØßáŽÖۓ
àc×k“›¶ÂÀǸƓ¹»ÇŸ“Ô¡“æ¡œ
¨¬¥§§ą¨¬¥©¬
Íü£—Ë¥£—¿¸ÄÇã—Á¥£—¼Ã¹¼Ã£—Ë¥±“Éìè‘Üçk“ÛßÜákÞè“ãåâ“
â`ÞâéWák“ßÜçÜᓛÉ.ǾÂɼ¶¾%“Æ¿%ÉÅÁ̟“æ¡“å¡“â¡œ
¨¬¥©¬ą¨¬¥¬§
ÂÌY¼Ã£— ¸¥±“ ÆØåéÜæ“ Üá×èÞ`ákÖۓ çÔéÜÖkÖۓ ÔÚåØÚW獓 ›Ök éØޜ“›½ÈÁ¾¸Å“¼á×èæçåÜÔߓ¸äèÜãàØá矓桓塓⡜“
¨¬¥©¬ą¨¬¥¬§
Æ»¼¿Å¸Ã£— Á¥£— Á¸Â̹£— Á¥±“ ÉßÜé“ í鎃ØábÛⓠâÕæÔÛè“
ހØàkÞè“ áԓ éßÔæçáâæçܓ çc‘ÞŽÖۓ â×ßÜçލ“ í“ ¸Á º½Æ““
›Ã¼¿Æ¸Á“ÆǸ¸¿Ÿ“æ¡“å¡“â¡œ“
¨¬¥¬§ą¨­¥¨¬
K¼Å¹¼É¾¼É£—Á¥£—ǼÉÅÀº¸£—Í¥£—ǼK¼Â£—Á¥±—ÍàcáԓâÕ æÔÛè“ ×èækÞè“ ÕcÛØà“ éÔÞèâéWák“ é“ ØßØÞçåÜÖÞb“ éÔÞèâéb“
Üá×èÞ`ák“ãØÖܓ›ÉÈǓ铵åácœ
¨¬¥¬§ą¨­¥¨¬
ÊÆÌøʣ—Â¥£—Âƺ¿£—Ä¥£—½¸Ð£—¸¥£—ĸÉËÀÅ£—É¥±“
ÁØê“ÜáâÖèßÔçÜâá“æâßèçÜâáæ“ÕØáØÿÖÜÔߓÔÚÔÜáæç“ÖÛèáÞì“
ÚåÔãÛÜçؓÜá“×èÖçÜßؓÜåâá“ÖÔæçÜáÚ擛¹ØååâÃØàœ
““Ôœ“ÿßçØ哣«¤£““““““Õœ“ÿßçØ哣«¤¥““““““Öœ“ÿßçØ哣«¤§“ “““ל“ÿßçØ哣ª¦¨“““““Øœ“ÿßçØ哣«¥¨
¸½Â¸£—Í¥±—Éác݃k“ØÞâáâàÜÖÞb“ãåâæç€Ø×k“Ô“ÝØÛâ“éßÜé“áԓãåâ æãØåÜçè“æßbéWåØᓛÅÔÖÜⓙ“ÅÔÖÜâœ
¯¥©§ą¯¥ª¬
ÉÆÁ2&¼Â£—Í¥—Ø—âæ㥱—DkíØák“æßbéWåáì“é“ã€Ø×ۍ€k“µØæÞìד›Æßb éWåáԓµØæÞìן“æ¡“å¡“â¡œ
¯¥ª¬ą¯¥¬§
ºÀü&¼Â£—Á¥±“ÀâçÜéÔÖؓԓàâçÜéÔ`ák“ãåéÞì“éؓÿåàc“´¿È¶´ÆǓ
›´¿È¶´Æǟ“æ¡“å¡“â¡œ
¯¥¬§ą°¥§¬
Íø»É£—Ñ¥—Ø—âæ㥱“Éìè‘kéWák“ÜáÙâåàÔ`ákÖۓçØÖÛáâßâÚÜk“ã€Ü“
€kíØák“ÿåàì“ÆßbéWåáì“Ç€ÜáØ֟“Ô¡“æ¡Ÿ“›ÆßbéWåáì“Ç€ÜáØ֟“Ô¡“æ¡œ
°¥§¬ą°¥©§
ÃË£—Á¥±“´ÃƓéؓæßbéWåácŸ“éìè‘Üçk“`WåâébÛâ“Þx×è“ã€Ü“æßØ×âéW ák“ãåÕcÛè“éŽåâÕ쟓ã€Ü“â×éW×cák“Ô“â×àcuâéWák“›µØá؃“Ô“¿W矓
桓塓⡜
ÁUÑ£—Ñ¥£—ËÆź¸É£—Ä¥±—DkíØák“çØÖÛáâßâÚÜÖÞbÛâ“ãåâÖØæè“æßb éWåáì“íԓãâàâÖk“æàÔåçãÛâፓ›¶âàãÔæ擶âààèáÜÖÔçÜâ៓ԡ“æ¡œ
¨§¥¨¬ą¨§¥ª§
ѼÄż£—Ã¥±“ÁԓßÜ×ØÖۓíWßؑk“ā“ãâç€ØÕèÝk“ÿåàì“àÔáÔÚØ àØá矓áØÕâ“éØ×Øák²“›Æž¶“´ßÙÔáÔàØçÔߟ“æ¡“å¡“â¡œ
¨§¥ª§ą¨§¥«¬
ÄÀ&¸£—É¥—Ø—âæ㥱“ÃâÞåÔ`âéWák“áWÞßÔ×âébÛâ“Ûâ×áâÖØák“ÔãåØ çÔÖؓâ×ßÜçލ“é“ÃåâÝØÞçè“Ëɓ›ÇØÖÛÖâáæèßç“ÃåÔÛԟ“æ¡“å¡“â¡œ
¨§¥«¬ą¨¨¥§§
Á¼Ã2ż£—Ç¥±“·WßÞâéb“æßØ×âéWák“çåìæÞÔÖkÛâ“ãåâÖØæè“ā“ÖØæçԓ
Þؓæák‘Øák“çåìæÞÔÖkÖۓáWÞßÔ׍“›ÇØÖÛÖâáæèßç“ÃåÔÛԟ“æ¡“å¡“â¡œ
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“í W € k ā € k Ý Ø á“¥£¤§“¡“¬ ā¤£ “
“¬ª°
317
¬«©™™
320
ÊÜâÚà—„oÛo±—ÀåÞ¥—¸ãæàꗹìéàØ壗ºÊÚ¥£—
ÀåÞ¥—Áà„o—½ãæéà[å
¯¥©¬ą¯¥¬§
ż̻¼ÉË£—¸¥±—ÀØÛßØדãÔåÔàØç卓ÝØ×áâçáŽÖۓÙâå àâéÔÖkÖۓæàcæk“é“`ØæގÖۓԓæßâéØáæގÖۓæßbéWåáWÖۓ
›´Æ¾“¶»¸À¼¶´¿Æ“¶Í¸¶»Ÿ“æ¡“å¡“â¡œ
¯¥¬§ą°¥¨¬
¹ÌÉÀ¸Å£—¸¥—Ø—âæ㥱“´áâåÚÔáÜÖÞb“ãâÝÜé⓺Øâãâߓ
›Æ´Á·“Ǹ´ÀŸ“æ¡“å¡“â¡œ“
°¥¨¬ą°¥«§
ǸÁ¼ÉÊÂÀ£—Ä¥±—Àâ×ØåáÜíÔÖؓéŽåâÕákÖۓçØÖÛáâßâÚÜk“
é“âÕßÔæçܓÙâåàâéÔÖkÖۓæàcæk“éؓÆßbéWåác“»¸ÈÁ¼Æ¶»“
µåá⟓桓塓⡓›ÆßbéWåáԓ»¸ÈÁ¼Æ¶»“µåá⟓桓塓⡜
¨§¥§§ą¨§¥©¬
¸=ÆÍ£— Ñ¥±“ ÆåâéáWák“ çØÖÛáâßâÚÜÖގÖۓ éßÔæç áâæçk“Þ€ØàØááŽÖۓãkæލ“æ“âÛßØ×Øà“áԓéŽåâÕè“æßb éWåØáæގÖۓÙâåØà“›ÀÔæÔåìÞâéԓèáÜéØåíÜçԜ
¨§¥©¬ą¨§¥¬§
¹¼ËÀ£—¹¥±“Àâ×Øåák“æìæçbàì“ãåâ“íéìƒâéWák“ÞéÔ ßÜçì“ Ô“ ãåâ×èÞçÜéÜçì“ éŽåâÕì“ ÆǓ ÙâåØà“ ›ÂÀ¸º´“
¹ÂÈÁ·Å̓À´¶»¼Á¸Å̟“ºµœ
Á¼Ã2ż£— Ç¥£— ¸»ÄÂÆÍ£— ¼¥£— ÂÆɼº£— K¥£—
ÂÉÌÄÇ£— Ä¥±“ Àâ×ÜÙÜÞÔÖؓ ÔßÞÔßÜÖގÖۓ æÜßÜÞW獓“
é“çØÖÛáâßâÚÜܓàÜÞåâéßáâébÛâ“éìçéåíâéWák“›ÉGµ“ā“Çȓ
ÂæçåÔéԜ
¨¨¥§§ą¨¨¥©§
½ÀÉÂÆÍ£—Ã¥£—¸½Â¸£—Í¥£—ĸÉÂÆ£—¼¥£—ĸÃÐÊÑ£—É¥±—Çéâå ¨§¥¬§ą¨¨¥¨¬
ÕԓÞâàãßØëákÛâ“áWÞßÔ×âébÛâ“àâ×Øßè“éŽåâÕì“â×ßÜçÞ蓛ÉGµ“ā““
ÇȓÂæçåÔéԜ
ÂÆY¼ÅV£—Í¥±—ÅØâåÚÔáÜíÔÖؓÝÔÞâ“íãæâՓâí×åÔéØák“æãâßØ`áâæ çܓé“åWàÖܓÜáæâßéØá`ákÛⓀkíØák“›"¾·“¾èçáW“»âåԟ“Ô¡“æ¡œ“
¨¨¥¨¬ą¨¨¥«§
ÊËɸÂÆKÆÍ£— Ç¥±— ÉßÜé“ çØãØßábÛⓠíÔçk‘Øák“ Þ€Ø àØááŽÖۓãkæލ“áԓãâÝÜéâéb“æìæçbàì“ÖâßדÕâ럓Ûâç“
Õâ럓ÖåâáÜáړԓ¶Â¥“åØíâߓ›Ç´¹ÂÁ¶ÂŸ“Ô¡“æ¡œ
¨¨¥«§ą¨©¥§§
KøÁÊ£—Á¥±—Áâ鎓âÕ`Ôáæގ“íWÞâákޓé“ãåÔëܓæßbéWåØáæގÖۓâÕ ÖÛâ×ákލ“›À¸ÇÂƟ“é¡“â¡“æ¡œ
¨¨¥«§ą¨©¥§§
ÌâæådÜåo—Ùãæâì—ç„Üå[‡Ü⣗ñ[ígéÜdå[—ÛàêâìñÜ
¨©¥§§ą¨ª¥§§— ÆÙgۓ
¨©¥§§ą¨ª¥§§— ÆÙgۓ
ÈÝÛèëçh™é†ÞÝç]‰äò™¡ª¬§©©ćª°§©©¢
& % & " + )+&)*+-5
ÊÜâÚܗ½—ą—ÊÜâÚܗåܕÜãÜñå’Úߗâæ푗ؗêãàëàå—
ÊÜâÚܗ¼—ą—ÊÜâÚܗëÜÚßåæãæÞàÚâ[
ؗÜâæãæÞàÜ
()'+'8 * ('8-#0
& + &'$'! ' ''-3&5 %<&5 ,%
¾ ÊÜâÚà—„oÛo±—ÀåÞ¥—ÍãØÛàäoé—Âéìëà‡£—Çߥ»¥
¿ ÊÜâÚà—„oÛo±—ÀåÞ¥—ÇÜëé—ÃàÚߒ£—Çߥ»¥£—
+$'3$&5 &'$'!2'#3$&<'3-&4
*+3$-(;*+! ,,)8'-+*-4('*+-&51
'-3-3&5%()'#+!-&5 '(;5*+,(,
ÀåÞ¥—Àíæ—Ã[åØ£—Çߥ»¥
¨ª¥§§ą¨ª¥©¬—
¹ÉÑ»¸£—Ñ¥£—¿ÅÀÃÀº¸£—É¥±“Áâ鎓æìæçbà“æÞßÔ×âéWák“àâ×Ø ßâéŽÖۓíԀkíØák“éؓæßbéWåác“½À´“›½À´Ÿ“æ¡“å¡“â¡œ
¨ª¥§§ą¨ª¥©¬—
+)+!-&5'-3+')*#3;6&5
ߣ— À¥±“ ·ÜÚÜçÔßÜíÔÖؓ àÜÞåâæÞâãè“ Á¸ÂûÂǓ ¤“
›ÆßbéWåáԓԓàâ×ØßWåáԓÁâéb“ÅÔáæÞ⟓桓塓⡜
7*$#%"8;6&5#+)3&515%&,*+3$1$(6,"5-7#'&&'*+*$4-3)&1-06,"5
ÂÆÍ&£— Ä¥— ؗ âæ㥱— Â×ßbéWák“ ÚåÔ×ÜØáçákÖۓ àÔçØåÜWߍ““
ÇÆ˺¼Ã£—É¥£—ÂH2Y£—Á¥±“¸ÞâáâàÜÖÞb“íÛâ×áâÖØák“
¨ª¥©¬ą¨ª¥¬§
¨ª¥©¬ą¨ª¥¬§
#-$!+,()',#+!-!+,'#):,"%+#4-'
'$3&5*+3$*&!8'-+&3#$0(;!:%8
+')&4(')&*+-5
›À¸¶´Æ“¸Æ¼Ÿ“æ¡“å¡“â¡œ
çÔéØák“ÛßÜákÞâéŽÖۓæßÜçÜᓛ¿´¶Ÿ“æ¡“å¡“â¡œ
ĸº¿ÆÍ&£— Ç¥£— º¸É¹Æ㗠ѥ£— ÆÇüɣ— ¸¥±“ Éìè‘Üçk“ æØ ¾ÉÑÀÅ&À&£—Ä¥£—»ÁÌÉ»Á¼ÍÀ&£—Ä¥±“ÉßÜé“åíáŽÖۓâÕ 1),:,"%1(:&41)-4()'-&5()'*+;5
¨ª¥¬§ą¨«¥¨¬
Þèá×Wåák“àØçÔßèåÚÜؓã€Ü“éŽåâÕc“çc‘ÞŽÖۓÞâéW€æގÖۓÜáÚâ獓 ¨ª¥¬§ą¨«¥¨¬
›É.ǾÂɼ¶¸“»¸´É̓À´¶»¼Á¸Å̟“Ô¡“æ¡œ
"$#!%
+('$ $!-'*+
+ 9:5'')&4('*+-&5
æÔۍ“àc×ܓáԓéíÛßØדÙWík“ÕâÛÔçŽÖۓáԓàca“éؓæßÜ çÜác“´ßÆÜ©¶è“›¤ā§“Ûàâ硓˜œ“›È½¸Ã“Kæçk“áÔד¿ÔÕØàœ
K¸ÅÆͼº£—Ç¥±“¶ÛØàØ듺àÕ»“ā“¸ëâçØåàÜÖÞb“éŽåâÕÞì“éì ¨«¥¨¬ą¨«¥«§—
åWÕcáb“àØçâ×â蓶âß× Õâ듛»¡´¡“¾Âɶ»¸ÀŸ“æãâß¡“æ“å¡“â¡œ“
¹ÆÃÀ¹É̺¿ÆÍ£—»¥£—ÉÀº¿Ë¸É¼º¿£—Ã¥£—YÀ¿¸¤
ÃÆÍ£—Ä¥£—Â̺¿¸É&2ÂÆÍ£—¼¥±“Àâ‘áâæçܓãâ ¨«¥¨¬ą¨«¥«§—
è‘ÜçÜԓæØÞèá×WåáìÖۓÛßÜákÞâéŽÖۓíßÜÔçÜá“áԓáWåâ`áb“
â×ßÜÔçÞ쓛UÜßÜáæÞW“èáÜéØåíÜçԓé“UÜßÜá؜
¨­¥¨¬ą¨­¥«§
Ñ»*ɸ£—¸¥£—ǼÉÅÀº¸£—Í¥£—K¼Å¹¼É¾¼É£—Á¥£—º¸É¤
¹Æã—Ñ¥±“ÀÔÞåâæØÚåØÚÔÖؓé“âÖØßâéŽÖۓâ×ßÜçÖkÖۓԓÝØ ÝÜÖۓéßÜé“áԓæçåèÞçèåè“Ô“éßÔæçáâæçܓâ×ßÜçލ“›ÉÈǓ铵åácœ
¨­¥¨¬ą¨­¥«§
¿¸ÍÃÆÍ£—Í¥£—¿¸ÄÇã—Á¥£—Á¸K¼Â£—»¥±“ÃåØ×ÜÞÖؓ‡áÔ éâéŽÖۓéßÔæçáâæçk“ßÜçÜáì“æ“ßèãkáÞâéŽà“ÚåÔÿçØà“›ÉGµ“ā““
ÇȓÂæçåÔéԜ
¨«¥«§ą¨¬¥§§
DŽÜêë[íâØ
¨«¥«§ą¨¬¥§§
¨­¥«§ą¨®¥§§
ÄÆɼʣ—¸¥£—¿ÆÉÅ2Â¥—Á¥£—Å*ļº£—Ä¥£—ÂɼÀÊÀž¼É£—Á¥£—
YÀY¸£—Í¥±“ÃâéåÖÛâéb“Üá×èÞ`ák“ÞÔßØák“â×ßÜçލ“í“àÔçØ åÜWßè“ºÆ ¥£Àᨓ›"ÉÈǓÃÅ´»´œ
¨­¥«§ą¨®¥§§
ÌâæådÜåo—Ùãæâì—ç„Üå[‡Ü⣗ñ[ígéÜdå[—ÛàêâìñÜ
¨¬¥§§ą¨¬¥©¬—
¿¼Éĸţ—¸¥±“´áÔߎíԓéßÜéè“ÔåÚâáâéWák“áԓàáâ‘æçék“àÜÞ åâéàcæçލ“é“ßÜçŽÖۓâÖØßkÖۓ›"ÉÈǓÃåÔÛԜ
¹ÉUŸ£—Ä¥£—ÇÉƺ¿Ñ¸£—Ç¥£—¹ÆÃÀ¹É̺¿Æ¤
¨¬¥§§ą¨¬¥©¬— Í£—»¥±“Éãßìé“×ØæÜÚáè“ßÜæâéÔábÛâ“ÿßçåԓáԓãßáØáÜؓ
Ùâåà쓛UÜßÜáæÞW“èáÜéØåíÜçԓé“UÜßÜá؜
¨¯¥§§ą¨¯¥«¬
ÍÜd܄ܗ
¨¯¥§§ą¨¯¥«¬
ÍÜd܄ܗ
©§¥§§ą©«¥§§
ÊÜëâ[åo—êãÜíØd‘
©§¥§§ą©«¥§§
ÊÜëâ[åo—êãÜíØd‘
ÑV¸£—Á¥£—¸Å»ÉKÆÍ£—Á¥£—ÇÆ»¿ÆÉÅ£—¹¥£—¿É¹&¼Â£—Â¥±“
¹¼»ÅHÆÍ£—Í¥—Ø—âæ㥱“ÂãçÜàÔßÜíÔÖؓéŽåâÕì“Þâ ¨¬¥©¬ą¨¬¥¬§— ÉßÜé“âãØåÔÖؓ»¼Ã“áԓãxåâéÜçâæç“Ô“àØÖÛÔáÜÖÞb“éßÔæçáâæçܓáÜÞ ¨¬¥©¬ą¨¬¥¬§— éâéŽÖۓãcá“æ“ãåÔéÜ×Øßáâè“ æçåèÞçèåâ蓛ÉGµ“ā“Çȓ
ßâéb“æèãØåæßÜçÜáì“À´Å À ¥§ª“›È½¸Ã“ÃåÔÛԟ“Ô¡“æ¡œ
ÂæçåÔéԜ
¬±­™™
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“í W € k ā € k Ý Ø á“¥£¤§“¡“¬ ā¤£
ÊÜâÚܗ»—ą—ÊÜâÚܗÝæéäæíØÚo—äØëÜéà[ãð
½ÆKÌÄ£—Á¥±“ÆÔàâçéå×áâèÖk“æàcæܓæ“âåÚÔáÜÖގàܓ
ãâÝÜéì“ ā“ æâè`Ôæ᎓ æçÔé“ éìè‘kéWák“ é“ `ØæގÖۓ æßb éWåáWÖۓ›¾Â¹Â¿´œ
¨¨¥©§ą¨¨¥«§
384
$'&
/
...'*'1
&¼º¿£—Á¥±“Éìè‘Üçk“ÜáâéÔçÜéákÖۓçØÖÛáâßâÚÜÖގÖۓãåéލ“Þؓæák ‘Øák“âÕÝØàè“éÔדâ×ßÜçލ“íؓæßÜçÜᓑØßØíԓ›U#´ÆŸ“Ô¡“æ¡œ
¨­¥¨¬ą¨­¥«§
Á¸Å2&¼Â£—»¥£—¸Â&£—Á¥±“ÂãçÜàÔßÜíÔÖؓâ×ßbéWák“çcßØæ“éØá çÜߍ“ æ“ éìè‘Üçkà“ ÿßçåÔ`ákÖۓ ãåéލ“ éؓ éçâÞâéb“ æâèæçÔéc“ ›·Æµ“ ¨­¥¨¬ą¨­¥«§
¸ÈÅŸ“æ¡“å¡“â¡œ
¨®¥§§ą¨®¥¨¬—
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“í W € k ā € k Ý Ø á“¥£¤§“¡“¬ ā¤£
DŽÜêë[íâØ
ÇË&¼Â£—Á¥±“ÉŽíáÔà“ßØÚèÝkÖkÖۓԓ×âãåâéâ×áŽÖۓ
¨¬¥¬§ą¨­¥¨¬— ãåéލ“ãåâ“æßbéWåØáæÞb“éßÔæçáâæçܓæÜßèàÜፓ›¹âèá× æØåéÜ染桓塓⡜
¨¬¥¬§ą¨­¥¨¬—
¨­¥«§ą¨®¥§§— ÌâæådÜåo—Ùãæâì—ç„Üå[‡Ü⣗ñ[ígéÜdå[—ÛàêâìñÜ
“
¯¥§§ą¯¥©¬
°¥«§ą¨§¥§§— DŽÜêë[íâØ
¨§¥§§ą¨§¥¨¬
ÊÜâÚܗ¹—ą—ÊÜâÚܗäÜëØãìéÞàܗãàëàå
»
&¼º¿£—Á¥±—ÉßÜé“æØÞèá×Wåák“àØçÔßèåÚÜؓáԓÞéÔßÜçè“âÖØ ßâéŽÖۓâ×ßÜçލ“›U#´ÆŸ“Ô¡“æ¡œ
ÆÙ饗¨§¥—— ɒÚßãæꉗëØíÜåàåð—ą—dØꗧ£­¬—ê
¹ÜÚ¡“¤£¡““ ÉØßâÖÜçì“âٓçÛؓàØßç“ā“çÜàؓ£¡©¨“æ
½
ÊÜâÚà—„oÛo±—ÛæÚ¥—ÀåÞ¥—Í[ÚãØí—ÂØÝâØ£—ºÊÚ¥
°¥«§ą¨§¥§§— DŽÜêë[íâØ
¨¨¥«¬ą¨©¥§§— »àêâìñܗâ—ç„ÜÛå[‡â[ä—í—çãÜå[éåo—êÜâÚà—
¨©¥§§ą¨ª¥§§— ÆÙgۗ
ÊÜâÚܗ¸—ą—ÊÜâÚܗäÜëØãìéÞàܗæÚÜãà—
åؗæÛãàëâð
ÊÜâÚܗº—ą—ÊÜâÚܗÜâæåæäàÚâ[
º¿Ð˸£—Ç¥£—êÜ奣—º¿Ð˸£—Ç¥£—áì奱“ÀkÞßÔדÜ×ØáçÜÿÞÔÖؓ
°¥©§ą°¥«§— ã€k`Üá“íàØçÞâéÜçâæçܓãâàâÖk“×WßÞâébÛâ“æÕcåè“×Ôç“íؓ‘kÛÔÖkÖۓ
ãØÖk“æßbéWåáì“ã€ØæábÛâ“ßÜçk“›¼¸ºŸ“æ¡“å¡“â¡œ
ÈÝÛèëçh™é†ÞÝç]‰äò™¡ª¬§©©ćª°§©©¢
ÆÙ饗«¥—— ÀåëÜåñàëؗëìéÙìãÜåÚào—ą—çæßvØۗñÙæâì—Ø—ñßæéؗŸíØéàØå뗹£—
dØꗧ£­—ê ¹ÜÚ¡“§¡““ ÇèåÕèßØáÖؓÜáçØáæÜçì“ā“æÜ×ؓéÜØê“Ôáדçâã“éÜØꓛéÔåÜÔá瓵Ÿ“çÜàؓ
£¡©“æœ
ãâåì“ éŽíÞèàè“ Ô“ éŽéâÝؓ é“ "œ æìæçbàØà“ ãåâÝØÞ獡“ Â×ã⠓
ßØ×ák“ ÝØ×áWák“ ãåéákÛⓠ×áؓ ԓ ãåâÚåÔà“ ÖØßbÛⓠ×åèÛbÛⓓ
ÞéÔãÜéW“€ØƒØák¡
æßbéWåá쟓 ÞçØåb“ í“ åíáŽÖۓ ׍éâ׍“ åØíÜÚáâéÔßì“ áԓ ÜáâéÔÖܓ
ÈÝÛèëçh™é†ÞÝç]‰äò™¡±§©©ćª«§©©¢
QíÞ딙ªª§™ªª§™«©ª­™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™™æçÔé“Þ“¤©¡“¤£¡“¥£¤§
ÌåÚïçèìíçq™îäèçfÞçq™®ª§™Ì½
¹Ã¿¸£—Í¥±“´ÞçèWßák“íàcáì“Ô“×âãßuÞì“ãåWéákÖۓ
áâåØà“é“ØáéÜåâáàØáçWßák“âÕßÔæçܓ›¸Àÿ´Ÿ“Ô¡“æ¡œ
Ìåhï]ëÞçìäh™ÝçòĴ™«©ª­
KÉ·Á.“Æ¿ÂÉÂ
æçW獓 ¸éåâãæÞb“ èáÜؓ ޓ â‘ÜéØák“ æçåâÝkåØáæÞb“ éŽåâÕ졓 DÔ×ԓ“
à D ¸ · Á G ¾ Ì “ Í ¸ “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ R¶ » “ · Á Q Ĵ“ ¥ £¤§
ÃåâÚåÔà“¨¤¡“æßbéWåØáæގÖۓ×áĴ“
¬¨¥—êãfí[éÜåêâf—ÛåðĴ—
íܗÛåÜÚߗ¨¨¥—Ø—¨©¥—ãàêëæçØÛ엩§¨«—
çæâéØdìáo—í—ëéØÛàÚà—êÜëâ[åo—dÜêâ’Úߗ
ؗêãæíÜåêâ’ÚߗêãÜíØd‘
Ìí†ÞÝڙª«§™ªª§™«©ª­
¨­¥«§ą¨®¥§§— ÌâæådÜåo—Ùãæâì—ç„Üå[‡Ü⣗ñ[ígéÜdå[—ÛàêâìñÜ
“
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼“¡“í W € k ā € k Ý Ø á“¥£¤§“¡“¬ ā¤£ “
“¬±®
385
ODBORNÉ ČLÁNKY
352
Horáček,M. a kol.
Výzkum a vývoj technologie výroby rozměrných, tenkostěnných
a vysoce jakostních odlitků ze slitin Al
Research and development of technology for large —thin wall—high quality aluminum castings for aircraft industry
Z PRAXE
358
Láník,B. a kol.
Testování keramických jader za vysoké teploty
inzerce
½ ¡“Å â è ` Þ Ô
OBÁLKA
ASK Chemicals CZ, Brno
FORMSEVIS, spol. s r.o., Brno
Wöhr CZ, s. r.o., Brno
FOSECO, Ostrava
inzerce
368
ALW INDUSTRY s. r. o.,
Olomouc
FIREMNÍ PREZENTACE
313
RMBS 1-842 – kompaktní tryskací systém s inovačními manipulačními
kleštěmi (RÖSLER Oberflächentechnik GmbH, Německo)
371
ABB s. r. o., Praha
373
364
Fischer,S.A. a kol.
BRIKLIS, spol. s r. o.,
Malšice
Moderní způsoby nálitkovaní – historie a současnost (ASK Chemicals CZ, Brno)
369
Wa g n e r, P. – Vá c l a v í k , Z .
Technologie WÖHR pro výrobu forem z chemicky pojených směsí
(AAGM Aalener Giessereimaschinen GmbH; Wöhr CZ, s. r. o., Brno)
363
370
FlexMT™ od ABB zvyšuje využití obráběcího nástroje až o 60 %
(ABB s. r. o., Praha)
372
374
376
377
DEPRAG CZ a. s.,
Lázně Bělohrad
JUNKER Industrial
Equipment s. r. o.,
Boskovice
316
LANIK s. r. o., Boskovice
Investice do briketovacího lisu iSwarf splnila svůj cíl (BRIKLIS, spol. s r. o.,
Malšice)
375
METOS, v. o. s., Chrudim
Boříme zavedené postupy / Výroba pískových forem a jader bez modelového
zařízení v průmyslové praxi sléváren (METOS, v. o. s., Chrudim)
402
ROBOTERM spol. s r. o.,
Chotěboř
Nejvyšší efektivnost při broušení odlitků z litiny / více než
30% úspora nákladů díky turbínové brusce s jakostním brusivem (DEPRAG CZ a. s., Lázně Bělohrad)
313
363
RUBRIKY
378
Roční přehledy
393
Vysoké školy informují
381
Zprávy Svazu sléváren České republiky
394
Publikace
382
Zprávy České slévárenské společnosti
395
Zahraniční slévárenské časopisy
384
Program 51. slévárenských dnů®
396
Umělecké odlitky
386
Slévárenská výroba v České republice
397
Nekrolog
388
Slévárenská výroba v zahraničí
397
Blahopřejeme
389
Ze zahraničních časopisů
398
Z historie
390
Vzdělávání
RÖSLER Oberflächen-
technik GmbH, Německo
SEPP International s. r. o.,
Praha, INTEC
J. Roučka
ú vodn Í slovo
51. slévárenské dny®
ve dnech 11. a 12. listopadu 2014
pokračují v tradici setkání českých
a slovenských slevačů
států Evropské unie k oživení strojírenské výroby. Řada
sléváren tuto změnu již na svých zakázkách pociťuje, pro
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
o d b o r n ý g a r a n t 51. s l é v á r e n s k ý c h d n ů ®
ostatní to je alespoň příslib do budoucna. Je tedy jistě
i příznivější doba k zamyšlení nad rozvojem oboru nejen
po stránce technické, ale i personální. Kromě zařízení je
nutno rozvíjet i odbornou úroveň technického personálu.
Při absenci středních odborných škol se slévárenským
zaměřením, při chybějícím učňovském školství, neexisten-
Překročením 50. ročníku v loňském roce se Slévárenské
ci nových vyučenců této profese a při omezené produkci
dny ® zařadily mezi odborné akce, které bezesporu můžeme
absolventů vysokých škol je jedinou cestou kontinuální
označit za tradiční. Celý náš obor je tradiční. Pro nezasvě-
vzdělávání těch, kteří jsou k dispozici. Účast na odborných
cené se zdá být zastaralý a překonaný, ale ti, kteří slévá-
akcích a konferencích lze považovat za jednu z forem tech-
renstvím žijí nebo využívají jeho produkty, ví, že je to obor
nického vzdělávání, která umožňuje operativně konzulto-
technicky velmi zajímavý, který se stále vyvíjí, sleduje
vat aktuální technické problémy a získávat nové poznatky.
změny požadavků na technické parametry odlitků, na
Pro účastníky konferencí to tedy není jen příjemná relaxa-
přesnost, jakost, ekologii a ekonomii výroby a nabízí nové
ce, ale je to účelná činnost.
možnosti aplikací. Mnoho lidí vůbec netuší, kde všude se
Letošní, 51. slévárenské dny ® se konají 11. a 12. listopadu
s odlitky potkávají a že je dnes a denně využívají. Odléva-
opět v hotelu AVANTI v Brně a s již osvědčenou strukturou
jí se velmi tvarově komplikované, tenkostěnné odlitky,
programu. V zahajovací plenární sekci budou předneseny
které jinými technologiemi nelze vyrobit. Vyvíjejí se nové
informace o činnosti Svazu sléváren ČR, České slévárenské
materiály s v ysokými technickými parametr y, odlitky
společnosti, o situaci v našem oboru a celkovém přehledu
s velmi malými tloušťkami stěn a tvarově složité kom-
vývoje hospodářství a jeho prognózách. Budeme hovořit
plexní odlitky, které integrují a nahrazují sestavy z dílčích
o progresivních technologiích a také o možnostech pod-
komponent; vyrábějí se odlitky se strukturovanými vlast-
pory výzkumu a vývoje v ČR systémem projektů. Odpo-
nostmi atd. Vývoj někdy přináší s pomocí odlitků pře-
lední jednání prvního dne a program celého druhého
kvapivá řešení.
dne bude probíhat v 6 sekcích.
Ne každá slévárna musí nutně vyrábět high-tech odlitky,
Pro slévárenské dny byla v minulých ročnících typická
vývoj oboru se však přesto posouvá a všichni víme, že ty
bohatá diskuze. Věříme, že tento pracovní duch bude po-
slévárny, které z různých důvodů rezignovaly na inovaci
kračovat i v letošním roce. V předsálí budou opět stánky
metalurgických pochodů, technologií, diagnostiky a fina-
řady dodavatelů surovin a přístrojů a bude tedy možné
lizace, se pak snadno dostávají do existenčních problé-
operativně projednat i obchodní a technické záležitosti.
mů. Slévárenství v naší zemi má budoucnost, ale pouze za
Co se nestihne probrat během oficiálního jednání, se jis-
předpokladu, že budeme umět nabízet odlitky technicky
tě podaří v průběhu společenského večera.
dokonalejší, dodavatelsky operativně a za konkurenční
Milí kolegové, organizační tým, který pracuje ve stej-
cenu.
ném složení jako v minulých úspěšných ročnících, se
Po několika letech hospodářské deprese, která mnoha slé-
těší na setkání s vámi, čtenáři časopisu Slévárenství,
várnám přinesla ekonomické potíže a vedla k zániku řady
i se všemi ostatními návštěvníky a věří, že 51. slévá-
z nich, dochází v letošním roce v České republice a většině
renské dny ® budou stejně úspěšné jako ty minulé.
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 317
Leonhard Heusler
roční přehledy
Odlitky z lehkých
neželezných
kovů odlévané
do pískových
a do kovových forem
1. část: hliník – základy nauky
o materiálu, materiály a jejich
vlastnosti
Leonhard Heusler
roční přehledy
Odlitky pro motory
Pokud jde o použití slévárenských slitin
hliníku, hraje automobil, jako doposud,
nejvýznamnější roli. V článku o strategii
lehkých konstrukcí výrobců osobních aut
se G. Branner a P. Wanke [1] zabývají
především možností snižování hmotnosti uplatněním složitých tlakových odlitků. Dosavadní praxi výroby hlav válců
kompletně litých z jednoho materiálu
zpochybňuje ve své práci S. Scharf [2]
o novinkách v technologii jejich odlévání. V dalším článku podobného obsahu
o kombinaci materiálů vyhovující požadavkům na vysoce namáhané lité součásti se S. Scharf, R. Bähr a S. Röpke [3]
zabývají především zaléváním litinových vložek ve spalovacím prostoru. Zvýšení hmotnosti o 50 % je podle výroku
autorů opodstatněné výrazně vyšší výkonnostní zatížitelností v tomto prostoru. M. Braunhardt aj. [4] zjišťovali vhodnost různých postupů odlévání bloku
motoru. A. Pithan [5] ukazuje v článku
o nové skříni převodovky osobního auta,
že se odlitky odlévané předtím do kovových forem mohou odlévat i tlakovým
litím. Přechodem na tlakové lití bylo
možné docílit snížení hmotnosti o 18 %.
Te p e l n é z p ra c ová n í
Při znalostech složení slitiny, parametrů
tepelného zpracování a také materiálových procesů, které u něho probíhají, je
teoreticky možné vypočítat mechanické
vlastnosti materiálu. E. Sjölander, S. Seifeddine a I. L. Svensson [6] předkládají
model, podle kterého se dá předpovědět mez kluzu slitin Al-Si-Mg. C. Wu
a M. M. Makhlouf [7] představují výpo-
378 četní model, kterým se dají vypočítat dosažitelné hodnoty tvrdosti po vytvrzení.
H. Möller, G. Govender a W. Stumpf [8]
zkoumali různé faktory, které ovlivňují
mechanické vlastnosti hliníkové slitiny
typu AlSi7. Mechanické vlastnosti jsou
strukturou po tepelném zpracování získanou různými postupy odlévání (v polotuhém stavu, tlakové lití, gravitační lití
do kovové formy a přesné lití) ovlivněny
jen zanedbatelně. Zjišťování parametrů
tepelného zpracování pro slitinu AlMgSi
je tématem práce T. Petkova aj. [9]. Hodnotí se sice slitina typu AlMg5SiMn pro
tlakové lití, ale názorný popis procesů
vytvrzení a také systematické zjišťování
parametrů tepelného zpracování ospravedlňují zmínku uvedenou v tomto ročním přehledu. Konec konců je možné
tepelným zpracováním T6, které se skládá z rozpouštěcího žíhání po 8 h při
teplotě 570 °C, kalení ve vodě a 12 h vytvrzování při 240 °C, docílit výrazně vyšší pevnosti při neměnné tažnosti ve srovnání s hodnotami v obvykle používaném
litém stavu. Přesný opak systematické
práce předkládají D. Dragulin, M. Belte
a A. Harms [10]. Atomárními procesy
precipitačního tvrzení ve slitině AlCuMg
se zabývají J. M. Rosalie, L. Bourgeois
a B. C. Muddle [11]. Zkoumáním pod
transmisním elektronovým mikroskopem
(TEM) a energetickou disperzní rentgenovou analýzou (EDX) bylo možné ukázat, že se stříbro usazuje na dislokovaných kruzích a zůstává tam i po odmíšení fáze θ´ obsahující Cu. L. Fang aj.
[12] se zabývají protlačováním za tepla
(průtlačným lisováním) eutektické slitiny AlSi s 0,7 % Mg a návazným tepelným zpracováním. Na základě četných
snímků TEM jsou dokumentovány procesy odměšování při různých teplotách
stárnutí odležením v rozmezí od 160 do
200 °C. Srovnání charakteristických hodnot mechanických vlastností ukazuje, že
eutektická slitina AlSi zpracovaná protlačováním za tepla (průtlačným lisováním) je ve stavu po tepelném zpracování T4 se svou pevností v tahu 285 MPa
a tažností 14 % výrazně lepší než původní slitina pro protlačování za tepla
(průtlačné lisování) zn. 6063 (pevnost
v tahu 205 MPa a tažnost 8 % po tepelném zpracování T6).
St r u k t u ra a v l i v l e g u j í c í c h
prvků
Vlastnosti slévárenských slitin podstatnou měrou ovlivňuje struktura, jejíž vývoj ve formě intermetalických fází zase
značně závisí na druhu a množství legujících prvků. Optická mikroskopie, která
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
se používá k dokumentaci a stanovení
těchto fází v odlitku, přitom naráží relativně rychle na svoje meze, protože se
různé intermetalické fáze od sebe barevně odlišují jen nedostatečně, nebo se
vůbec neodlišují. M. Bünck aj. [13] proto zkoumali fázovou analýzu hliníkových
slitin optickou mikroskopií a speciálními
technikami leptání (obr. 1). Nákladnější
způsob fázové analýzy zvolili D. Sediako a W. Kasprzak [14]. Nečistoty na bázi
železa ve slitinách AlSi, kterým se často
nelze vyhnout, vedou ke vzniku intermetalických fází s odlišnou morfologií.
A. Gorny a S. Shankar [15] zevrubně
zkoumají příčiny vzniku těchto fází v závislosti na obsahu železa a rychlosti
tuhnutí. Také ve slitině typu AlCu4Mg
s vysokou pevností má samo železo
škodlivý vliv na pevnostní vlastnosti.
H. K. Kamga aj. [16] ukazují ve své práci
o mechanických vlastnostech slitin AlCu
(B206) s přísadami železa a křemíku, že
poměr Fe/Si navíc ovlivňuje mechanické
vlastnosti. Nízký obsah Fe 0,1 % s sebou
sice nese při tepelném zpracování T7 nejvyšší tvárnost, avšak nejlepší kombinaci
tažnosti (poměrné prodloužení při přetržení) a pevnosti ukazují varianty s poměrem Fe/Si 1. Y. Zedan aj. [17] rozebírají vliv Cu, Mg a Sr na mechanické vlastnosti a obrobitelnost slitiny AlSi blízké
eutektiku. H. C. Chuang, T.-S. Lui a L.-H.
Chen [18] se zabývají úlohou fází na bázi
křemíku z hlediska mechanických vlastností při vysokých teplotách. Hodnotí slitiny AlSi1 a AlSi11 s 3,5 % Cu a také
s přísadami Ni, Mg a Mn zkoušené při
teplotách od 20 do 450 °C. Mechanické
vlastnosti určitých variant slitin AlSi8Cu3
a AlSi12CuNiMg při zvýšených teplotách
jsou předmětem práce F. Stadlera aj. [19].
V další práci, která byla publikována ve
dvou odkazech [20], [21], se F. Stadler
aj. zabývají vlivem hlavních legujících
prvků na důležité fyzikální vlastnosti
žáruvzdorných slévárenských slitin AlSi.
Na základě slitiny EN AC-AlSi7Mg se
zkoumaly varianty s 1,2 a 3 % Cu ve
všech kombinacích s obsahem Ni v množství 0,5; 1 a 1,5 %. U výchozí slitiny EN
AC-AlSi12Mg se kombinoval obsah Cu
v množství od 1 do 4 % Cu s 1 až 3 %
Ni. U všech variant se zjišťovala tepelná
vodivost a koeficient tepelné roztažnosti, všechny hodnoty však nebyly publikovány. V další práci se stejní autoři
F. Stadler aj. [22] zabývají mechanickými
vlastnostmi za zvýšených teplot variant
slitin uvedených v odkazech [20], [21].
V odkazu [23] referují tito autoři (F. Stadler aj.) o zjišťování vlivu rozpouštěcího
žíhání na pevnost slitin AlSi s přísadou
Ni v množství od 0 do 3 % za vysokých
Leonhard Heusler
Obr. 2. Mechanické vlastnosti slitiny typu AlSi12Ni neobsahující
Mg při 250 °C po 100 h stárnutí odležením při 250 °C [23]
teplot. Polovina zkoušek se nejdříve podrobila rozpouštěcímu žíhání, zakalení
a pak se spolu se zkouškami v litém stavu vystavily při teplotě 250 °C na 100 h
stárnutí odležením a poté se provedly
zkoušky statické pevnosti v tahu. Popouštěcí žíhání má přitom na pevnostní
vlastnosti nepříznivý vliv (obr. 2), protože se tím naformují destičkové fáze Si
a nemohou tak již při vysokých teplotách
plnit opěrnou funkci. Jinak to vypadá při
srovnání variant obsahujících Mg a bez
Mg. Zde je popouštěcí žíhání nutné, aby
se umožnilo vyloučení jemně rozptýlené
sloučeniny Mg2Si, které nakonec vede ke
zvýšení pevnosti (obr. 3). A. Kleine aj.
[24] se sice při popisu vlastností slitiny
EN AC-AlSi9Cu3(Fe) zabývají jen tlakově odlitými zkušebními tyčemi; volba
variant je ovšem taková, že se zdá, že je
možný relativní přenos poznatků na gravitační lití, a proto by zde měly být uvedeny. A. Pithan a H. Koch [25] referují
o modifikacích slitin hliníku pro namáhání vysokými teplotami, jako např.
v hlavách válců, kterému lze na jedné
straně čelit žáruvzdornými materiály, na
druhé straně však také materiály s vyšší
vodivostí, takže je materiál díky rychlejšímu odvodu tepla vystaven nižším
teplotám. Postupy zvyšování vodivosti
při použití v elektrotechnice (rotorový
Obr. 3. Mechanické vlastnosti slitiny typu AlSi12Ni obsahující
Mg (0,35%) při 250 °C po 100 h stárnutí odležením při
250 °C [23]
hliník, hliníkový drát) jsou již dlouho známé a jsou v podstatě založeny na zpracování borem, čímž se vysráží prvky jako
V, Zr a Cr, které v rozpuštěném stavu
výrazně negativně ovlivňují vodivost, ve
formě boridových částic. Tepelná vodivost je úměrná elektrické vodivosti.
Zkoušky ukazují, že tímto zpracováním
se tepelná vodivost slitiny EN AC-AlSi7Mg zvýší ze 183 na 208 W/mK a nastavením přebytku boru je možné docílit i účinného zjemnění zrna.
O p o t ř e b e n í a ú n ava
A. Mazahery a M. O. Shabani [26] předkládají zkoušky zlepšení opotřebitelnosti slitiny A356 zpevněné částicemi B 4C
(podobná EN AC-AlSi7Mg0,3) odlévané
postupem s krystalizací pod tlakem
(squeeze casting). Velikost částic se přitom měnila od 1 do 50 µm a jejich obsah od 0 do 15 %. Skokový pokles rychlosti opotřebení u hrubších částí B 4C se
vysvětluje vytvořením vrstvy obsahující
železo, která opotřebení zmírňuje. O disperzní zpevnění blízkoeutektické slévárenské slitiny AlSi ultra jemnými částicemi TiC pojednávají H. Zak aj. [27].
K výchozí slitině s 11,5 Si, 1,5 Cu a malým množstvím Mg, Mn a Fe se přileguje až 6 % slitiny AlTiC se složením
AlTi3C0,15 vlastní výroby. C. Lijia aj. [28]
posuzují chování při nízkocyklovém namáhání slitin AlSiCuMg odlévaných do
kovové formy a litých tlakově. M. Kobayashi aj. [29] zkoumali únavové vlastnosti tepelně tvářených slitin AlSi s 3,
resp. 7 % Si. Pozorováním pod transmisním elektronovým mikroskopem bylo
možné ukázat, že v případě varianty
s nízkým obsahem Si pokračuje šíření
trhliny v základní kovové hmotě pomalu
a urychluje ho rozrušení částic Si při
předchozím tepelném tváření. J.-Y. Song
aj. [30] referují o zjišťování únavových
vlastností slitiny A356 na kola osobních
vozů. Podle očekávání ukazují zkušební
tyče z pomaleji tuhnoucích paprsků
kola nižší únavovou pevnost než zkušební tyče z oblouku ráfku. Zatímco
v základní hliníkové hmotě byl pozorován lom houževnatý, lom v eutektiku byl
spíše křehký. S. Redik aj. [31] diskutují
o vlivu mikrostruktury na HCF (vysokocyklové) únavové vlastnosti hliníkových
odlitků litých do kovové formy a začlenění simulace procesu lití do konstrukce
odlitků s vysokými provozními užitnými
vlastnostmi. Pro tyto účely se únavové
zkoušce podrobily nejdříve zkušební tyče
z hlavy válců a klikové skříně, a to z oblastí s různou rychlostí tuhnutí. Trhané
tyče se pak zkoumaly z hlediska fází
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 379
roční přehledy
Obr. 1. V ýřez struktury – zvětšeno 1 000× v leštěném stavu (a)
a po leptání HNO3 (b), které umožňuje dodatečnou identifikaci fáze β (AlFeSi) a fáze π [13]
Leonhard Heusler
L i t e ra t u ra
roční přehledy
Obr. 4. Optické snímky struktury slitiny A380: a) v litém stavu; b), c) struktura změněná svařováním třením [32]
Obr. 5. Relativní ztráta hmotnosti během 10týdenního klimatického testu (PV1210). Po zpracování T5 se paralelně zkoušely tři vzorky. Pro srovnání jsou připojeny výsledky u vzorků bez přísady Cu [34]
a pórů vyvolávajících vznik trhliny, přičemž bylo možné zjistit jak souvislost
mezi mezí únavy při kmitavém napětí
a velikostí vady, tak mezi vzdáleností větví dendritů (DAS). Aby se dala předpovědět mez únavy při kmitavém napětí,
vzaly se v úvahu dva materiálové modely, jeden na bázi velikosti vady a druhý na bázi vzdáleností větví dendritů
(DAS). Protože se simulací sice dají procentuálně předpovědět strukturální vady,
ale ne jejich jednotlivé velikosti, použil
se model na bázi DAS. Simulací průběhu
tuhnutí lze předpovědět DAS a díky zjištěné souvislosti mezi DAS a únavovými
vlastnostmi nakonec i pevnost při kmitavém napětí.
Pov r c h a ko r o z e
Často je namáhanou oblastí konstrukční
součásti pouze její povrch, a proto by pak
bylo jeho ošetření odpovídajícím způsobem v podstatě postačující. Právě tím
se ve své práci o svařování povrchů třením
zabývají na příkladě slitiny A380 (podobná EN AC-AlSi8Cu3) H. E. Camurlu
a N. Ünal [32]. Třecí tyčinkou se povrch
součásti zahřeje až na těstovitý stav
a silně se přitom přetvoří – deformuje,
takže na povrchu vznikne velmi homogenní jemnozrnná struktura (obr. 4).
G. Andersohn aj. [33] objasňují složité
téma korozní ochrany hliníku u vařícího
380 chladicího prostředku. Za různých podmínek (teplota chladicího prostředku,
teplota zkušebního kusu, tlak) se při kontaktu se slitinou EN AC-AlSi8Cu3 zkoušely tři chladicí prostředky. Tepelné zpracování T6 sice výrazně zvyšuje mechanické vlastnosti, ale pro energeticky
náročné rozpouštěcí žíhání je také nezanedbatelným nákladovým faktorem.
Z tohoto důvodu se stále více zkouší nahradit toto zpracování tepelným zpraco-váním T5 (tzn. zakalení z licí teploty
a umělé stárnutí). Pomáhají přitom přísady mědi, aby se snížila citlivost na kalení, a přesto se dosáhlo dostatečně vysokých hodnot pevnosti, přičemž vzniká
určité riziko koroze. S těmito znalostmi
zjišťovali P. L. Schaffer, L. Heusler, M. Loganathan a K. Greven [34] vliv podmínek
lití a tepelného zpracování na korozní
vlastnosti součástí podvozku ze slitiny EN
AC-AlSi7Mg0,3 s přísadami mědi. Díky
chybějícímu rozpouštěcímu žíhání, a tím
nehomogennímu rozdělení mědi ve
struktuře, vykazují zkušební tyče po
zpracování F a T5 téměř dvojnásobnou
hmotnostní ztrátu způsobenou korozí
jako zkušební tyče po zpracování T4 a
T6, resp. kované součásti (obr. 5). Ovšem
dolíčková koroze, vyjádřená hloubkou
dolíčku, se u zkušební tyče T5 a kované
součásti jeví jako stejně silná, takže
by se použití odlitků ze slitiny EN AC-AlSi7MgCu0,5 nemuselo zcela vyloučit.
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
[1] Aluminio E leghe, 2012, (3), 73–77.
[2] MTZ, 2012, 73, (4), 300–309.
[3] VDI-Berichte, Nr. 2189, VDI-Verlag,
Düsseldorf 2013, s. 113–122.
[4] Giesserei, 2012, 99(5), 30–39.
[5] Giesserei, 2012, 99(4), 56–59.
[6] International Journal of Cast Metals
Research, 2011, 24(6), 338–346.
[7] Light Metals, TMS 2012, 977–982.
[8] Light Metals, TMS 2012, 467–471.
[9] Giesserei, 2012, 99(10), 26–37.
[10] Giesserei-Praxis, 2012, (3), 84–91.
[11] Precipitation of the Theta´(Al2Cu)
phase in Al-Cu-Ag alloys. Přednáška na 141. výročním zasedání,
11.–15. 5. 2012, Florida, USA. In:
TMS, 2012, 307–312.
[12] The effect of artificial aging treatment on microstructure and tensile properties of Al-12,7Si-0,7Mg
alloy. Přednáška na 141. výročním
zasedání, 11.–15. 5. 2012, Florida,
USA. In: TMS, 2012, 435–439.
[13] Giesserei, 2012, 99(10), 46–51.
[14] Light Metals, TMS 2012, 355–364.
[15] Evolution of Iron based intermetallic Phases in Al-7wt%Si hypoeutectic
alloy. Přednáška na 141. výročním
zasedání, 11.–15. 5. 2012, Florida,
USA. In: TMS, 2012, 327–331.
[16] International Journal of Cast Metals Research, 2012, 25(1), 15–25.
[17] Light Metals, TMS 2012, 321–326.
[18] Light Metals, TMS 2012, 461–466.
[19] Giesserei, 2012, 99(4), 40–48.
[20] Giesserei, 2012, 99(10), 100–108.
[21] VDI-Berichte, Nr. 2189, VDI-Verlag,
Düsseldorf 2013, s. 179–197.
[22] International Journal of Cast Metals
Research, 2012, 25(4), 215–224.
[23] Light Metals, TMS 2012, 431–434.
[24] Giesserei, 2012, 99(6), 32–39.
[25] Giesserei, 2012, 99(10), 38–43.
[26] International Journal of Cast Metals
Research, 2012, 103(7), 847–852.
[27] Giesserei-Praxis, 2012, (10), 412–417.
[28] China Foundry, 2012, 9(1), 39–42.
[29] International Journal of Cast Metals Research, 2012, 25(5), 31–36.
[30] International Journal of Cast Metals Research, 2012, 25(5), 26–30.
[31] VDI-Berichte, Nr. 2189, VDI-Verlag,
Düsseldorf 2013, s. 199–216.
[32] International Journal of Cast Metals
Research, 2011, 24(6), 357–362.
[33] MTZ, 2012, 73(4), 332–333.
[34] Metall, 2013, 67(1/2), 29–33.
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2013, 100, č. 4, s. 66–73.)
Recenzent: doc. Ing. Rudolf Kořený,
CSc.
Josef Hlavinka
zprávy
evropský
sociální
fond v ÿR
Svazu sléváren
České republiky
A s s o c iat i o n of F o un d r i e s
of t h e Cze c h R e p u b li c
G i e s s e re i ve r b a n d d e r
Ts c h e c his c h e n R e p u b lik
Te c hni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: + 420 5 41 142 6 42
te l.: + 420 5 41 142 6 81
tel. + fax: + 420 541 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Svaz sléváren České republik y
je členem Svazu průmy slu a doprav y ČR
Freyova 9 4 8 /11
19 0 0 0 Praha 9 – V y so č any
tel.: + 420 225 279 111
spcr @ spcr.c z
w w w.spcr.c z
V Jihomoravském
kraji chybí kvalitní
slevači, sektorová
dohoda se zaměří
na řešení této
problematiky
Za posledních 15 let se nevyučil ani jeden
absolvent ve slévárenských oborech,
např. pro vykonávání zaměstnání v pozicích formíř-jádrař, hutní technik – technolog, hutník-tavič neželezných kovů,
slévárenský technik a mnoha dalších.
V kraji nejsou v tomto oboru k dispozici
ani absolventi s maturitou ve slévárenství. Slévárenské a strojírenské firmy volají po kvalifikovaných zaměstnancích,
které si již nebudou muset složitě a dlouze zaučovat.
Tento problém se rozhodl řešit realizační tým projektu „Sektorové dohody jako
nástroj sociálního dialogu při řešení
dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“, jehož vznik inicioval a realizuje Svaz průmyslu a dopravy
ČR se svým partnerem Českomoravskou
konfederací odborových svazů.
Proto se 3. září 2014 v Brně uskutečnil
kulatý stůl za účasti zástupců zaměstnavatelů, vzdělavatelů, Krajského úřadu
a Úřadu práce ČR z Jihomoravského
kraje, jehož smyslem nebylo – jako již na
mnoha podobných setkáních – „popla-
kat“ si nad kritickou situací, ale shodnout
se na konkrétních krocích a opatřeních,
které lze učinit pro nápravu tohoto stavu. Výsledkem této činnosti bude zpracování a podpis regionální sektorové
dohody pro Jihomoravský kraj. Sektorová dohoda je právně nevymahatelný
dokument, jehož podpisem jednotliví
partneři z řad zaměstnavatelů, zaměstnanců, vzdělávacích institucí, krajských
samospráv a státní správy vyjadřují shodu názorů na způsob řešení vybraných
problémů a svou vůli podílet se na realizaci konkrétních opatření vedoucích
k řešení těchto problémů. Regionální
sektorové dohody, které budou uzavírány ve všech 13 krajích České republiky
kromě hlavního města Prahy, řeší problematiku rozvoje lidských zdrojů v krajích a jejich cílem je udržet konkurenceschopnou a produktivní ekonomiku
a využít potenciál lidských zdrojů v regionech.
Po úvodních slovech Stanislavy Slavíkové
z ČMKOS a Petra Kostíka z Krajské hospodářské komory jižní Moravy, týkajících se významu sociálního dialogu a aktuální situace v rozvoji lidských zdrojů,
představila hlavní manažerka projektu
Jarmila Modrá ze Svazu průmyslu a dopravy ČR základní cíle projektu, průběh
jeho realizace a výstupy, kterých bude
dosaženo. Na ni navázala Ilona Šimarová
a informovala účastníky o zpracované
rešerši pro Jihomoravský kraj, na jejímž
základě bylo vybráno téma nedostatku
kvalifikovaných pracovníků ve slévárenství, které je základem pro kvalitní strojírenskou výrobu, rozšířenou
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
Hans aallee 203
D - 4 05 49 Düsseldor f
tel.: + 49 211 6 87 12 17
[email protected]
w w w.caef.eu
Obr. 1. Účastníci kulatého stolu
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 381
PODPORU
PODPOR
VAŠI
VAŠIBUD
BUD
www.esfc
www.esf
zpr ávy svazu sl é vá ren česk é republiky
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
PODPORUJEME
VAŠI BUDOUCNOST
www.esfcr.cz
evropský
evropský
sociální
sociální
fond
fondv vÿR
ÿR
zpr ávy svazu sl é vá ren česk é republiky / zpr ávy česk é sl é vá rensk é společnosti
J o s e f H l a v i n k a / Vá c l a v K a f k a
po celém kraji. Podporu této problematice vyjádřil i Svaz sléváren ČR zastoupený ředitelem Josefem Hlavinkou (obr. 1).
„Sektorová dohoda představuje pro firmy cestu, jak získat schopné zaměstnance, a školy zase získají partnery, kteří jim
pomohou studenty nejen motivovat
k absolvování studia, ale mohou se třeba podílet i na zajištění odborné části
výuky tím, že vyšlou své odborníky z praxe,“ zmínil Josef Hlavinka.
Po informacích od Ivo Minaříka z Krajského úřadu Jihomoravského kraje o aktivitách, které úřad podniká, diskutovali účastníci kulatého stolu o konkrétních
požadavcích a očekáváních, které zaměstnavatelé od regionální sektorové
dohody mají.
Zástupci společností Šmeral Brno, Královopolská slévárna, Slévárna Heunisch,
KOVOLIT, Jihomoravská armaturka
a dalších svými příspěvky popsali stávající situaci a přislíbili pomoc při řešení.
V závěru jednání byly shrnuty dohodnuté konkrétní aktivity. Nyní bude přistoupeno ke zpracování samotné sektorové dohody, k níž se pak budou zaměstnavatelé, vzdělavatelé a veřejné
správy připojovat svými podpisy jako
partneři.
Regionální sektorová dohoda pro
Jihomoravský kraj je jedním z nástrojů, který má být nápomocen při
řešení problému nedostatku kvali-
fikovaných pracovníků ve slévárenství.
zprávy
České slévárenské
společnosti
5th IFCE 2014
Te r m í n : 2. –3. p r o s i n c e
M í s t o ko n á n í : L a h o r e, P a k i s t a n
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. p fa .o r g . p k
382 doc . I ng. Václav Kafka , C Sc .
předseda OK ekonomické
Cze c h F o un d r y m e n S o ci e t y
Ts c h e c his ch e G i e s s e re i g e s e ll s c haf t
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
+ 420 5 42 214 4 81
m o b il: + 420 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
ALUCAST 2014
Te r m í n : 4 . – 6 . p r o s i n c e
M í s t o ko n á n í : B a n g a l o r e, I n d i e
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. a lu c a s t .co.in
46. zasedání
odborné komise
ekonomické ČSS
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
Nosným tématem 46. zasedání OK ekonomické bylo heslo „Které faktory rozhodují o efektivnosti sléváren“, přičemž
v navštívené firmě ALUCAST, s. r. o., bylo
možné se o efektivním přístupu v řízení
leccos zajímavého dozvědět.
Vznik společnosti ALUCAST u Tupes jako
výrobce přesných hliníkových odlitků
metodou vytavitelného modelu se datuje do roku 2001. Své odlitky směřuje
především do leteckého průmyslu. Se
100 zaměstnanci má firma při cca 10 t
expedovaných odlitků obrat 116 mil. Kč.
Pro naše slévárny je překvapující vysoká
zisková marže, která dosahuje výjimečných 22 %. K zásadám vedoucím ke skutečně špičkovým ekonomickým výsledkům patří plné zaměření na spokojenost
zákazníka a vysokou jakost výrobku
a vysoká motivace zaměstnanců. Top
management je zainteresován na dosažené výši zisku a střední stupeň řízení –
mistři – na výši tržeb. Zaměstnanci mají
relativně velice rozsáhlý systém benefitů
[1]. V celé společnosti se pěstuje hrdost
na příslušnost k firmě. Pracovníci jsou
vedeni k dodržování etického kodexu [1].
Motto společnosti Alucast zní: „Je lepší
mířit ke hvězdám a minout, než do kopky hnoje a trefit.“
Po prohlídce slévárny a otázkách zodpovězených jak Ing. Jarmilem Cilečkem,
tak i ředitelem slévárny Ing. Ladislavem
Tesařem se návštěvníci v hotelu Buchlovice zaměřili na výměnu informací
o problémech svých sléváren. Dále se věnovali nosnému tématu zasedání – zvýšení efektivnosti sléváren. Při jednání
odezněla celá škála zajímavých názorů.
Následně účastníci vyslechli prezentaci
společnosti MCAE – Rapid prototyping
Ing. Daniela Adama. Ing. Jan Šlajs seznámil přítomné s problémy, které přináší slévárnám nový občanský zákoník.
Ing. Petr Chytka, CSc., přednesl referát
na téma „Je naše cena odlitků platná
navěky?“ [1]. Následně Miroslav Herzán
informoval o činnosti ČSS a přípravě
51. slévárenských dnů® a o aktivitách
SSČR. Zajímavé postřehy sdělil rovněž
z návštěvy MPO v Praze u ředitele sekce
průmyslu Ing. Eduarda Muřického, Ph.D.
O průběhu řešení PROJEKTU XV podal
informace doc. Václav Kafka.
Vá c l a v K a f k a / V l a d i m í r K r u t i š
Ing. Cileček (druhý zprava) z hostitelské společnosti ALUCAST
L i t e ra t u ra
[1] www.oke.wu.cz
Účastníci 46. zasedání OK ekonomické
Zasedání
odborné komise
technologické
ve ŽDAS, a. s.
Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D.
předseda OK technologické
Ve dnech 2.–3. 6. 2014 bylo ve spolupráci a za finanční podpory společností
ŽĎAS, a. s., a REALISTIC, a. s., uskutečněno jarní zasedání Odborné komise
technologické (OKT). Tématem akce bylo
tepelné zpracování odlitků při účasti
35 zástupců z různých firem. Vlastnímu
zasedání konanému ve Svratce předcházela exkurze účastníků v technické
památce Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou (obr. 1), která je pod správou
Technického muzea v Brně. Během prohlídky byli účastníci seznámeni s počátky železářství na Žďársku včetně
ukázky chodu vodních kol. Při večerním
bloku účastníci sdíleli informace o akcích
ČSS, o novinkách a investicích v jednotlivých slévárnách a potvrdili trend ve
stoupající naplněnosti výroby.
Druhého dne byla sekce přednášek
(obr. 2) zahájena Ing. Stanislavem Sklenářem, který představil společnost ŽĎAS,
Obr. 1. Návštěva Šlakhamru v Hamrech nad Sázavou
a. s. Další přednášky se zhostil Ing. Karel
Příhoda, který za firmu REALISTIC, a. s.,
představil nabídku firmy v oblasti použití průmyslových pecí pro TZ. Následovaly technické přednášky zapadající do
oblasti tepelného zpracování, kde trendy a novinky shrnul Ing. et Ing. Miloslav
Kouřil, CSc., který rovněž podrobně hovořil o výrobě ADI litiny. Sekce byla uzavřena dalšími přednáškami společnosti
ŽĎAS, a. s., (Bc. Míča, Ing. Havelková)
na témata ekonomiky a technologií TZ
v této firmě. Závěr zasedání OKT byl věnován exkurzi, která byla zakončena
bohatou diskuzí všech účastníků, kteří
ocenili vysokou technickou a technologickou úroveň jednotlivých provozů firmy ŽĎAS, a. s.
Všichni zúčastnění si zajisté odvezli řadu
užitečných informací a podnětů. Je třeba ocenit otevřený a vstřícný přístup
obou výše zmíněných firem, které poskytly zázemí a finanční podporu a bez
kterých by se zasedání nemohlo konat.
Pro další zasedání nasadili opravdu vysokou laťku. Rádi bychom touto cestou
rovněž poděkovali všem účastníkům
a kolegům, kteří zasedání pomáhali
organizovat a připravovat.
Na závěr si dovolujeme všechny členy OKT
pozvat na 51. slévárenské dny ®, na kterých již tradičně bude sekce technologická obsahovat řadu zajímavých přednášek.
Obr. 2. Sekce přednášek během zasedání OKT
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 383
zpr ávy česk é sl é vá rensk é společnosti
Příští, 47. zasedání komise bylo naplánováno na září 2014. Jednání bude zaměřeno na ekonomickou efektivnost ve
slévárnách. Ing. Jan Kocián bude informovat o záměru sledování nákladů výroby odlitků ve slévárně UXA. Zástupci
slévárny ČKD Kutná Hora poreferují
o využití systému OPTI a jejich srovnání
se skutečností s využitím programu
Excel.
Na společenském večeru pogratulovali
účastníci zasedání Haně Jelínkové k životnímu jubileu a poděkovali za její
dlouhodobou aktivní činnost v OK ekonomické.
Na závěr členové OK ekonomické při ČSS
upřímně poděkovali hostitelské slévárně
za přípravu a organizaci 46. zasedání.
Zástupcům firmy ALUCAST pak popřáli
hodně zdaru v další práci.
Program 51. slévárenských dnů®
Úterý 11. 11. 2014
8.00–9.00
stav k 16. 10. 2014
Prezence účastníků
Plenární sekce (9.00–12.00)
9.00–9.30
9.30–10.00
Slavnostní zahájení 51. SD
SOBÍŠEK, P.: Ekonomická stagnace v Evropě: Ozvěny minulé krize nebo nová norma?
(UniCredit Bank, a. s.)
10.00–10.30
HLAVINKA, J.: Současný stav a vývoj slévárenské výroby v ČR (Svaz sléváren ČR)
10.30–10.45
Přestávka
10.45–11.15
KOPLÍK, R.: Fondy EU pro rozvoj výzkumu a podnikání – příležitost pro zvýšení
konkurenceschopnosti a prosperity (MOOD International, s. r. o.)
11.15–11.45
ŠLAJS, J.: Nové trendy v technologii formování (METOS, v. o. s.)
11.45–12.00
Diskuze k přednáškám v plenární sekci
12.00–13.00
Oběd
Odborné přednášky (13.00–17.00)
Sekce A – Sekce metalurgie oceli
na odlitky
A
Sekci řídí: Ing. Martin Balcar, Ph.D.
B
Sekce B – Sekce metalurgie litin
Sekci řídí: doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D.,
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
13.00–13.25
ČECH, J.: Vliv sekundární metalurgie na kvalitu ocelových odlitků (ŽĎAS, a. s.)
13.00–13.25
MORES, A., HERMAN, A.: Rozbor zkušebních vzorků pro zjišťování mechanických vlastností litiny s kuličkovým grafitem (Sdružené pracoviště U 12133)
13.25–13.50
DULAVA, M.: Vznik intermetalických fází při výrobě
odlitků z korozivzdorných ocelí (S+C ALFANAMETAL,
s. r. o.)
13.25–13.50
HAMPL, J., TKADLEČKOVÁ, M., HAVLOVÁ, V.:
Technologie odlévání tenkostěnných odlitků z litiny
s lupínkovým grafitem (VŠB – TU Ostrava)
13.50–14.15
ODEHNAL, J., BROTÁNEK, S., FIKRLOVÁ, R.: Možnosti výskytu Widmanstättenovy struktury u ocelových odlitků (PILSEN STEEL, s. r. o.)
13.50–14.15
SÝKORA, P.: Odlitky z nadeutektické chromové litiny odolné proti opotřebení s W, Mg, mischmetalem
(ČVUT Praha)
14.15–14.40
RŮŽIČKA, P., BALCAR, M., ŽELEZNÝ, R., ZEMKO, M.,
TIKAL, F.: Vývoj technologie ingotu a výkovku nástrojové oceli s podporou numerického modelování
(ŽĎAS, a. s.)
14.15–14.40
SKRBEK, B.: Austenitické litiny s červíkovitým grafitem (TU Liberec)
14.40–15.00
Přestávka
14.40–15.00
Přestávka
15.00–15.25
ŠUCHMANN, P., LUDVÍK, P., DIEKMANN, U.: Vývoj konstrukčních ocelí precipitačně vytvrditelných
mědí (COMTES FHT, a. s.)
15.00–15.25
VÁLEK, T., HAMPL, J., ELBEL, T.: Využití hliníku pro
očkování litin (VÍTKOVICKÉ SLÉVÁRNY, s. r. o.)
15.25–15.50
KUŽEL, A.: Servis indukčních tavicích agregátů (cívek) (JUNKER Industrial Equipment, s. r. o.)
15.25–15.50
ODEHNAL, J., JAKUB, J.: Vliv zvýšeného obsahu
křemíku na vlastnosti těžkých odlitků z EN-GJS
(PILSEN STEEL, s. r. o.)
15.50–16.15
ŠENBERGER, J., PERNICA, V., PEŠEK, J.: Změna obsahu dusíku během vakuování v elektrické vakuové
indukční peci (VUT v Brně)
15.50–16.15
SOULAS, K., KOCH, M., FAY, A., MARTINÁK, R.:
New inoculation solutions beneficial against chunky
graphite in ductile iron castings (FerroPem)
16.15–16.40
ZÁDĚRA, A., PERNICA, V., ŠENBERGER, J., CARBOL, Z.: Makrosegregace v ocelových odlitcích a jejich vliv na strukturu a vlastnosti odlitků (VUT v Brně)
16.15–16.40
HAVLOVÁ, V., HAMPL, J., JAŠEK, D.: Predikce únavových vlastností litiny s lupínkovým grafitem (VŠB –
TU Ostrava)
16.40–17.00
MORES, A., HORNÍK. J., NĚMEC, M., KREISINGER, J.,
ŽIŽKA, V.: Povrchové indukční kalení odlitků z materiálu GS-20Mn5 (ČVUT PRAHA)
16.40–17.00
Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze
18.00–18.45
Večeře
18.00–18.45
Večeře
20.00–24.00
Setkání slevačů
20.00–24.00
Setkání slevačů
384 S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
Středa 12. 11. 2014
Odborné přednášky (8.00–12.00)
C
Sekce C – Sekce ekonomická
D
Sekci řídí: doc. Ing. Václav Kafka, CSc.
8.00–8.20
KAFKA, V.: Vnější ekonomické prostředí a jeho vliv na prosperitu sléváren (Racio & Racio)
8.20–8.35
ROJÍČEK, V. a kol.: Řízení slévárny v předhůří Beskyd (Slévárna Beskyd, s. r. o.)
8.35–8.50
CILEČEK, J.: Motivace a motivační prvky ve firmě ALUCAST
(ALUCAST, s. r. o.)
8.50–9.05
VLADÁR, Z. a kol.: Využívání informačních technologií při
řízení firmy Slévárny Třinec, a. s., (Slévárny Třinec, a. s.)
9.05–9.20
LÁT, J.: APS ve slévárně, využití čárového kódu při sledování průběhu výroby, při odvádění a odměňování (Beneš a Lát,
s. r. o.)
9.20–9.40
CHYTKA, P., sen., CHYTKA, P., jun.: Příklad identifikace
příčin zmetkovitosti pomocí dálkového sběru dat ze žíhacích
pecí slévárny přesného lití (IEG, s. r. o.)
9.40–10.00
10.00–10.15
Přestávka
Sekci řídí: Ing. Alois Burian, CSc.,
Ing. Jiří Florián
8.00–8.25
FOŠUM, J.: Samotvrdnoucí směsi s organickými
pojivy – současný stav využívání v českých slévárnách (KOFOLA)
8.25–8.50
NEUDERT, A.: Přehled parametrů jednotných formovacích směsí v českých a slovenských slévárnách
(ASK CHEMICALS CZECH, s. r. o.)
8.50–9.15
BURIAN, A. a kol.: Anorganické pojivo Geopol
(SAND TEAM, s. r. o.)
9.15–9.40
PAJERSKI, M.: Modernizace výrobních technologií
v oblasti formovacích směsí ve Slévárně HEUNISCH
Brno, s. r. o. (Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o.)
9.40–10.00
JŮZ, Z., TONCAR, M.: Řízení technologického procesu slévárny za pomocí smartphonů (Compass Communication, a. s.)
Sekce D – Sekce formovací materiály
Přestávka
10.00–10.25
KAŇOVÁ, Z.: Srovnání technologických vlastností křemenných písků s ohledem na výrobu slévárenských forem (Masarykova univerzita)
10.25–10.50
BETIK, B.: Moderní systémy pro zvyšování kvality a produktivity výroby ST forem (OMEGA
FOUNDRY MACHINERY, GB)
10.50–11.15
JELÍNEK, P., ADÁMKOVÁ, E., KOREC, Š.,
KRUMP, M.: Modifikace alkalických silikátů
v technologii mikrovlnového vytvrzování (VŠB – TU
Ostrava)
10.15–10.30
ZEMÁNEK, L.: Na lidech záleží – potřebují firmy management, nebo vedení? (S+C Alfanametal, s. r. o.)
10.30–10.45
MIČA, R. a kol.: Pokračování nákladového hodnocení apretace odlitků v Projektu XV (Techconsult Praha, s. r. o.)
10.45–11.00
JELÍNEK, P.: Dálkové sledování tryskacího procesu – cesta
ke snížení tryskacích nákladů (Techconsult Praha, s. r. o.)
11.00–11.20
FIRKOVÁ, L., KAFKA, V., MARKO, E., MALYSZ, R.: Tvorba komplexního nákladového modelu výroby odlitku (VŠB –
TU Ostrava)
11.20–11.40
KOŽENÝ, V.: Reorganizace jako způsob ozdravení společnosti v rámci insolvenčního řízení (ČKD Kutná Hora, a. s.)
11.15–11.40
STRAKOŠOVÁ, P.: Vliv tepelného zatížení křemenných písků na pojivové systémy cold box, hot
box, croning a CO2 rezol (TAFONCO, a. s.)
11.40–12.00
ŠLAJS, J.: Nový občanský zákoník v praxi slévárenských obchodníků (METOS, v. o. s.)
11.40–12.00
Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze
12.00–13.00
Oběd
12.00–13.00
Oběd
Odborné přednášky (13.00–17.00)
E
Sekce E – Sekce technologická
F
Sekci řídí: Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D.
Sekce F – Sekce neželezných kovů a slitin
a ekologie
Sekci řídí: Ing. Petr Lichý, Ph.D.,
Ing. Ivo Lána, Ph.D.
13.00–13.25
BRÁZDA, Z., HNILICA, R.: Nový systém skladování modelových zařízení ve slévárně JMA (JMA, s. r. o.)
13.00–13.25
LÁNA, I.: Digitalizace mikroskopu NEOPHOT 1
(Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o.)
13.25–13.50
KOVÁČ, M. a kol.: Odlévání gradientních materiálů
(MECAS ESI, s. r. o.)
13.25–13.50
POTÁCEL, R., KŘÍŽ, J.: Ekonomické zhodnocení
tavení hliníkových slitin (LAC, s. r. o.)
13.50–14.15
MACHOVČÁK, P., CARBOL, Z., OPLER, A.: Využití sekundární metalurgie při výrobě těžkých kovářských ingotů
(VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s.)
13.50–14.15
GRZINČIČ, M., DJURDJEVIČ, M.: Vliv různých obsahů mědi na vzhled fází bohatých na měď ve slitině AlSi6Cu (1–4 hmot. %) (UJEP Ústí nad Labem)
14.15–14.40
ŠANOVEC, P.: Chemex GmbH – Exotermické výrobky vyráběné metodou Cold-box (H.A. KOVOCHEM, spol. s r. o.)
14.15–14.40
BOLIBRUCHOVÁ, D., RICHTARECH, L., ŽIHALOVÁ, M., KUCHARČÍKOVÁ, E.: Možnosti použitia sekundárnych hliníkových zliatin na náročné
odliatky (Žilinská univerzita v Žiline)
14.40–15.00
Přestávka
14.40–15.00
Přestávka
15.00–15.25
HERMAN, A.: Analýza vlivu argonování na množství mikrovměstků v litých ocelích (ČVUT Praha)
15.00–15.25
BRŮNA, M., PROCHÁZKA, P., BOLIBRUCHOVÁ, D.: Vplyv designu lisovaného filtra na plnenie
formy (Žilinská univerzita v Žiline)
15.25–15.50
ZÝKA, J., ANDRŠOVÁ, J., PODHORNÁ, B., HRBÁČEK, K.:
Vliv operace HIP na pórovitost a mechanické vlastnosti niklové superslitiny MAR-M-247 (UJEP Praha, a. s.)
15.25–15.50
BEDNÁŘOVÁ, V. a kol.: Optimalizace výroby kovových pěn s pravidelnou strukturou (VŠB – TU
Ostrava)
15.50–16.15
ČECH, J.: Využití inovativních technologických prvků ke snížení objemu vad odlitků ze slitin železa (ŽĎAS, a. s.)
15.50–16.15
PTÁČEK, J.: Význam legujících a doprovodných
prvků pro slévárenské vlastnosti siluminů (Foundservis, s. r. o.)
16.15–16.40
JANÍČEK, D., KAKÁČ, J.: Optimalizace odlévání těles ventilů s využitím filtračních prvků ve vtokové soustavě (DSB
EURO, s. r. o.)
16.15–16.40
BLÁHA, V.: Aktuální změny a doplňky právních
norem v environmentální oblasti (EMPLA, a. s.)
16.40–17.00
Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze
16.40–17.00
Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze
17.00–17.15
Slavnostní ukončení 51. SD
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 385
Josef Hlavinka
slévárenská
výroba v České
republice
Přehled o slévárenské
výrobě v ČR
v letech 1990–2013
Ing. Josef Hlavinka
sl é v á rensk á v ý roba v Č esk é republice
v ýkonný ředitel SSČR
Ú vo d
V roce 2013 se v České republice vyrobilo celkem 408 358 t odlitků. Tato hodnota je velmi blízká roku 1993, kdy se vyrobilo cca 406 000 t odlitků. Materiálová
skladba je však diametrálně odlišná. Ve
srovnání s rokem 2012 je to 5% pokles.
V hodnotovém vyjádření tržby mírně rostly, a to o 3 % na celkových cca 32 mld.
Kč tržeb. Slévárny se tedy soustřeďují na
odlitky s vyšší přidanou hodnotou.
S r ov n á n í s l é vá r e n s ké
v ý r o by v r o c e 2 0 1 3
s předchozími lety
Rozložení nákladů na odlitek u slévárny
zabývající se výrobou odlitků z litiny je
uveden na obr. 1. Výrobní režie ovlivňují investice; uvedená hodnota je průměrem dotazovaných respondentů.
Samotné šetření vykazovalo vysoký rozptyl této hodnoty.
Slévárenství v roce 2013 zaměstnávalo
cca 18 tis. pracovníků. Ve srovnání z rokem 2008, kdy jich bylo cca 24 tisíc, je to
pokles o čtvrtinu. Struktura dle slévárenského zaměření je znázorněna na obr. 2.
Rozložení zaměstnanců průměrné české
slévárny uvádí obr. 3, z něhož je patrné,
že největší zájem je stále o zaměstnance
dělnických profesí. Vzhledem k jejich průměrnému věku bude tlak na potřebu
těchto pracovníků stále vyšší. Negativně
působí i fluktuace zaměstnanců, která je
vzhledem k náročnosti práce vysoká (15 %).
Slévárenská výroba se v roce 2013 pohybovala nad hranicí 400 tis. t. Tab. I uvádí celkově dosažené hodnoty.
Lépe než v absolutních hodnotách vidíme
stav výroby českého slévárenství v grafické podobě. Pro lepší posouzení uvádíme počátek srovnání od roku 1991
(obr. 4). Za toto období se dá nejlépe přirovnat celková produkce roku 1993.
Vzhledem k tomu, že se nedají očekávat
razantní změny, můžeme i do budoucna
počítat s hodnotou, která bude oscilovat
kolem 400 tis. t celkové slévárenské výroby za rok.
Podíl jednotlivých materiálů z celkového
množství v roce 2013 uvádí obr. 5. Pro
srovnání s rokem 1993, který je objemem
celkové výroby nejblíže roku 2013, je na
obr. 6 uvedena struktura českého slévárenství v roce 1993. Zde je patrná markantní změna materiálového složení ve
prospěch odlitků ze slitin neželezných
kovů. Za cca 20 let se podíl neželezných
kovů zvýšil téměř o 20 % (22 % + 4 %,
oproti 6 % + 1 %). Zvyšující se konstrukční nároky u odlitků z litin avizuje 20%
pokles u litiny s lupínkovým grafitem a
10% nárůst litiny s kuličkovým grafitem.
Podíváme-li se na slévárenskou výrobu
železných kovů v konkrétních číslech,
dostáváme se na hodnotu 302 751 t odlitků (obr. 7), což je o zhruba 36 tis. t
více, než tomu bylo v roce 2010, kdy byla
zaznamenána nejnižší hodnota v historii
českého slévárenství.
Nejvyšší podíl na tomto malém množství
měl rapidní pokles zájmu o odlitky z LLG.
Jestliže ještě v roce 2006 atakovala hodnota výroby LLG hodnotu 300 tis. t, v roce
2010 se snížila na polovinu. V následujícím období se nedá očekávat výrazná
změna. Výroba LLG se bude pohybovat
v pásmu od 150 tis. do 200 tis. t/rok. Vliv
na pokles poptávky o LLG má i růst zájmu o odlitky z LKG; za poslední deseti-
Tab. I. Hodnoty slévárenské výroby v letech 2007–2013
Materiál
2007
temperovaná litina
LKG
LLG
2008
2009
2010
2011
2012
2013
5 427
9 734
4 068
3 145
6 951
4 307
3 722
49 990
73 218
60 106
52 412
67 025
58 058
53 193
256 566 255 054 203 238 153 344 197 666 179 394 169 456
ocel
116 106
celkem Fe kovy
428 089 435 869 364 778 266 789 365 655 336 688 302 751
lehké kovy
101 862
69 982
52 896
65 369
80 049
77 457
88 125
5 131
7 195
5 498
12 227
14 241
14 506
17 482
celkem neželezné kovy 106 993
77 177
58 394
77 596
94 290
91 963 105 607
ostatní neželezné kovy
celkem
386 97 863
97 366
57 888
94 013
94 929
76 380
535 082 513 046 423 172 344 385 459 945 428 651 408 358
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
letí se ustálil na hodnotě cca 50 tis. t/rok.
Dobré časy ocelových odlitků nad 100
tis. t ročně se nedají v blízké době očekávat, reálnější je hodnota, která bude
oscilovat kolem 80 tis. t odlitků za rok.
Meziroční změny udává obr. 8 zachycující období od roku 2003 do 2013.
Skladba odlitků se v České republice pomalu mění ve prospěch neželezných
kovů. Směr a zaměření udává taktovka
obchodních partnerů z navazujících průmyslových odvětví v České republice
i v zahraničí. Podruhé v historii ČR se dostáváme nad hodnotu 100 tis. t odlitků
z neželezných kovů (obr. 9).
Obr. 10 pak porovnává vývoj odlitků ze
slitin neželezných kovů za posledních
deset let. U slitin Al se jedná převážně
o tlakově lité odlitky; 88 125 t znamená
druhou nejvyšší hodnotu v historii ČR.
Roste poptávka po odlitcích ze slitin Al,
a to zaváděním nových výrobních technologií (KIS-technology) pro automobilový průmysl. Jedná se o tlakové odlitky
konstrukčních platforem karoserií automobilů (dveře, podběhy, sloupky). Tento
trend se dá očekávat i v následujícím období. Zaměříme-li se na ostatní neželezné kovy, jedná se o odlitky převážně ze
slitin mědi. Od roku 2003 do roku 2013
vzrostla výroba takřka pětinásobně, a to
ze 3 888 t na nynějších 17 482 t, přičemž tato hodnota zřejmě nebude konečná. Dá se odhadovat trend stále rostoucích poptávek i v následujících letech.
Z ávě r
České slévárenství za posledních 20 let
diametrálně změnilo svůj charakter. Operativní flexibilitou komerčně zaměřených
sléváren došlo k výrazné diverzifikaci vyráběných materiálů. ČR se již tak jednoznačně neorientuje pouze na odlitky ze
slitin železa. Vyrovnání barev pomyslného
grafického koláče bohužel ovlivňuje negativní trend poklesu zájmu o odlitky
z LLG, a nikoliv růst objemů výroby ostatních materiálů. Dalším vlivem, který negativně působí na objemy výroby LLG, je
vývoj slitin Al. Tento „novodobý“ materiál je za určitých metalurgicko-technologických podmínek schopen dosahovat
pevností nad 300 MPa, což LLG totálně
deklasuje. Na tento trend si do budoucna
budeme muset zvyknout. Výkon sléváren
ČR se bude v absolutních hodnotách pohybovat kolem 400 tis. t/rok. Obraty sléváren do budoucna porostou vzhledem
k pozvolnému růstu cen surovin a energií. Stejně tak i růst průměrné mzdy se
projeví v nákladech společnosti. Doufejme, že nárůst nákladových položek bude
na druhé straně rozvahy kompenzovat
prodejní cena odlitků. Hlavním odbytištěm odlitků budou i nadále evropské trhy.
Josef Hlavinka
Obr. 1. Podíl nákladů na výrobu odlitků z LLG [%]
Obr. 2. Struktura počtů zaměstnanců přímo se podílejících na
produkci dle jednotlivých druhů odlitků
Obr. 4. Celková výroba odlitků v ČR v letech 1991–2013
Obr. 5. Struktura výroby dle materiálů
v roce 2013
Obr. 6. Struktura výroby dle materiálů
v roce 1993
Obr. 7. Celková výroba odlitků ze slitin železných kovů v ČR v letech 2006–2013
Obr. 9. Celková výroba odlitků ze slitin neželezných kovů v ČR
v letech 1990–2013
Obr. 8. Výroba odlitků ze slitin železných kovů v ČR v letech
2003–2013
Obr. 10. Výroba odlitků ze slitin neželezných kovů v ČR v letech
2003–2013
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 387
sl é v á rensk á v ý roba v Č esk é republice
Obr. 3. Skladba zaměstnanců ve slévárenství
S l é v á r e n s k ý p r ů m y s l v P o l s ku
slévárenská
výroba
v zahraničí
Slévárenský průmysl
v Polsku
sl é v á rensk á v ý roba v zahraničí
Ú vo d
Světové slévárenské časopisy zveřejňují
již mnoho let informace mapující průmysl v daných zemích, stejně tak jako klíčové hodnoty a předpovědi týkající se
slévárenství ve světě.
Svaz polských slevačů (STOP – Stowarzyszenie Techniczne Odlewników Polskich) publikoval takové informace ve
svém časopise Przegląd Odlewnictwa –
Nauka i Praktyka ve spolupráci s týmem
zaměstnanců Slévárenského výzkumného ústavu v Krakově pod vedením jeho
ředitele prof. J. Sobczaka. Jelikož časopis
Przegląd Odlewnictwa vychází pouze
v polštině, a neosloví tedy všechny ty,
kteří polské slevače uznávají za jejich vědecký přístup a přínos ke zlepšování
technické úrovně polského slévárenství,
byla využita příležitost konání 71. světového slévárenského kongresu v Bilbau,
který je místem setkání nejvýznamnějších slévárenských vědeckých pracovníků
a slevačů, ke zveřejnění článku o polském slévárenství v angličtině.
Předloženy jsou informace získané Slévárenským výzkumným ústavem v Krakově a doplněné popisy několika desítek
polských sléváren, technických a ekonomických organizací, stejně tak jako vědeckých a výzkumných ústavů. Mezi slévárnami, které do tohoto přehledu dodaly údaje, jsou podniky, které oslavily
již 200, 175, 150 nebo 100 let výročí své
existence a jsou dobře známé jak mezi
polskými, tak světovými odběrateli.
Podle statistických údajů je v Polsku 400
sléváren, z nichž je 39 % součástí většího podniku a 61 % jsou samostatné
slévárny (údaje z 339 sléváren).
Struktura vlastnictví polských sléváren
se zcela změnila po změně politického
systému po roce 1990. Současná struktura vychází z dat poskytnutých 250 slévárnami, z nichž:
– 81,2 % jsou slévárny se 100% podílem polského kapitálu,
– 12,8 jsou slévárny se 100 % zahraničního kapitálu,
388 – 6 % jsou slévárny s podílem jak polského, tak zahraničního kapitálu
v různém poměru.
– 5 % ocel na odlitky,
– 33,6 % odlitky ze slitin neželezných
kovů.
Právní forma polských sléváren (podíl z celkového počtu sléváren v Polsku)
je následující:
– 40,6 % akciové společnosti (SA),
– 16,8 % společnosti řízené fyzickými
osobami,
– 11,3 % soukromé obchodní společnosti,
– 5,5 % společnosti vlastněné státem,
– 3,9 % registrované obchodní společnosti,
– 2,5 % výrobní družstva,
– 0,5 % zahraniční společnosti.
V roce 2012 vyrobily polské slévárny
odlitky pro následující průmyslové
sektory:
– 65 % automobilový průmysl,
– 9 % strojní průmysl,
– 7 % stavební průmysl,
– 2 % zemědělství,
– 2 % důlní průmysl,
– 2 % energetický průmysl,
– 6 % ostatní průmyslová odvětví.
Procentuální rozdělení sléváren podle počtu zaměstnanců:
– 73 % s počtem zaměstnanců do 50,
– 10 % s 51–100 zaměstnanci,
– 10 % se 101–250 zaměstnanci,
– 6 % s 251–1000 zaměstnanci,
– 1 % s počtem zaměstnanců přes 1000.
Jak je z uvedeného rozdělení patrné, nejvíce polských sléváren tvoří malé a střední podniky. Tyto slévárny však dovedou
uspokojit poptávku po odlitcích od největších a nejnáročnějších odběratelů.
C e l ková s l é vá r e n s ká
v ý r o b a v Po l s k u v r o c e
2012
Materiál
produkce rozdíl [%]
[t] 2012 2012/2011
litina s lupínkovým
grafitem a legovaná
litina
486 000
–1,8
litina s kuličkovým
grafitem
141 000
–3,3
temperovaná litina
10 000
0
ocel na odlitky
51 500
+4,3
688 500
–1,7
5 500
–11,3
celkem odlitky ze
slitin železných
kovů
slitiny mědi
slitiny hliníku
330 500
6,1
slitiny zinku
8 000
6,7
ostatní slitiny neželezných kovů (včetně slitin hořčíku)
celkem odlitky ze
slitin neželezných
kovů
Technologie
4 300
348 300
–6,5
5,6
podíl ve výrobě
odlitků z LLG a
legované litiny [%]
ruční formování
21,0
strojní formování
13,2
formování na
automatické lince
42,6
lití do trvalých forem
2,8
odstředivé lití
20,1
jiné
0,3
– ve výrobě litiny s kuličkovým grafitem:
Technologie
podíl ve výrobě
odlitků z LKG [%]
ruční formování
16,5
strojní formování
14,9
formování na
automatické lince
68,2
jiné
0,4
– ve výrobě temperované litiny:
Technologie
podíl ve výrobě
odlitků z temperované litiny [%]
formování na
automatické lince
82,6
strojní formování
17,5
– ve výrobě oceli na odlitky:
Technologie
celkem odlitky ze
slitin železných a 1 036 800
neželezných kovů
podíl ve výrobě
odlitků z oceli [%]
ruční formování
71,5
strojní formování
23,9
formování na
automatické lince
3,0
přesné formování
1,6
0,7
Podíl jednotlivých materiálů na celkové produkci v roce 2012:
– 46,9 % litina s lupínkovým grafitem
a legovaná litina,
– 13,6 % litina s kuličkovým grafitem,
– 1 % temperovaná litina,
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
Technologie formování používané
v Polsku:
– ve výrobě litiny s lupínkovým grafitem
a legované litiny:
– ve výrobě odlitků ze slitin hliníku:
Technologie
podíl ve výrobě
odlitků ze slitin
hliníku [%]
lití do trvalých forem
17,5
tlakové lití
18,2
nízkotlaké lití
64,2
jiné
0,1
S l é v á r e n s k ý p r ů m y s l v P o l s ku / T. S c h e m m e l a ko l . / H . L ö b l i c h a W. St e t s
Většina odlitků ze slitin zinku je vyráběna na tlakových strojích (83,5 %) a
v trvalých formách (17,4 %). Odlitky ze
slitin mosazi jsou vyráběny na nízkotlakých licích strojích (58,9 %), technologií
odstředivého lití (25,1 %), do trvalých
forem (7 %), ručně (5,5 %), tlakovým litím (1,5 %). Zbývající 2 % jsou vyráběna
jinými metodami. Odlitky z bronzu jsou
vyráběny kontinuálním a semikontinuálním litím (66,1 %), ručně (16,6 %) a odstředivým litím (9,2 %). Zbývající 8,1 %
představuje výroba jinými technologiemi
(tj. odstředivé, strojní, kokilové lití a lití
na vytavitelný model).
Vysoká jakost polských odlitků, profesionální servis zákazníkům, konkurenceschopné ceny a termíny dodávek přispívají k trvale rostoucím hodnotám
vývozu. Jeho současné hodnoty jsou následující:
– vývoz odlitků z litiny s lupínkovým
grafitem a legované litiny tvoří přibližně 47,8 % z celkové výroby odlitků z LLG a legované litiny,
– vývoz odlitků z litiny s kuličkovým grafitem tvoří cca 60,1 % z celkové výroby odlitků z LKG,
– vývoz odlitků z temperované litiny
představuje zhruba 29 % z celkové
výroby odlitků z temperované litiny,
– vývoz odlitků z oceli činí cca 26,7 %
z celkové výroby ocelových odlitků,
– vývoz odlitků ze slitin neželezných
kovů představuje přibližně 83,1 %
produkce odlitků z těchto materiálů.
Polské slévárny vyvážejí odlitky většinou
do zemí Evropské unie, přičemž nejdůležitějším odběratelem je Německo. Polské odlitky jsou však dodávány i do USA,
Kanady i jiných mimoevropských zemí.
Odlitky z Polska nacházejí uplatnění
v automobilovém, leteckém, těžebním
a ocelářském průmyslu, ale i v mnoha
dalších odvětvích. Polské slévárenství přijalo zodpovědný přístup ke stále rostoucí poptávce po stále inovativnějších
odlitcích, což dokazuje plánovaná částka investic, která na roky 2012, 2013
a další činí 2,5 mld. EUR.
(Zkrácený překlad z časopisu Przegląd
Odlewnictwa č. 3–4/2014, s. 63–66.)
NANOBOND –
monolitický
bezcementový
žáropevný roztok
pro nové vyzdívky
a opravy
NANOBOND – monolitische
und zementfreie Feuerfestlösung
für Neuzustellungen und Reparaturen
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei-Praxis, 2013, č. 9, s. 363–368.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
Materiálové
a technické základy
výroby a použití
LKG s vysokým
obsahem křemíku
Werkstoff- und fertigungstechnische
Grundlagen der Herstellung und
Anwendung von hoch siliciumhaltigen
Gusseisen mit Kugelgraphit
T. S c h e m m e l a ko l .
Refratechnik Steel GmbH,
Düsseldorf
Monolitické žárovzdorné hmoty byly
v posledních letech zlepšovány a dále
vyvíjeny. Množství těchto produktů na
světovém trhu rok od roku vzrůstá. Jednou z nevýhod těchto materiálů je dlouhá a složitá sušicí a žíhací fáze směsí pojených cementy. Kromě ochlazení pece
a její opravy zabírá ohřívací proces nejdelší dobu celé odstávky. Pojiva jsou založena na hydrataci a tvorbě cementových hydratovaných fází, u nichž musí
být následně po opravě fyzikálně a chemicky vázaná voda složitě odstraňována.
Ke snížení časově i finančně nákladných
oprav pecí a pánví vyvinula firma Refratechnik unikátní a novou sérii produktů
Nanobond. Technologie je založena na
bázi sloučenin křemíku. Jedná se o koloidní disperzi nanočástic SiO2. Po vysušení z tekutého solu vzniká stabilní
a dobře zesíťovaný gel. Po následující gelaci je pojivový systém vysoce žárovzdorný, nerozpustný ve vodě a mechanicky
velmi stabilní. Technologie Nanobond je
nabízena jako náhrada pro velký počet
běžných surovinových systémů na bázi
cementů. Vedle klasických licích hmot
určených pro zpracování vibrací, stříkáním a pěchováním je v tabulkách uveden přehled srovnání vlastností nového
produktu s žárobetony. Tekutost pro lití
a vibraci, pórovitost po vysušení, pevnost v tlaku a ohybu je uvedena při teplotách do 1 500 °C.
Praktické využití Nanobondu je demonstrováno ve zprávách ze slévárny oceli
(opravy licích pánví) a hliníkových slitin
TRIMET Aluminium AG z Essenu (opravy tavicích pecí), u nichž bylo dosaženo
snížení doby sušení o 50 až 60 % při porovnání s žárobetonem Standard MCC.
H. Löblich a W. Stets
Institut für Giessereitechnik,
Düsseldorf
Do posledního standardu EN 1563:2012
byly zahrnuty tři feritické LKG se zpevněným tuhým roztokem základní kovové
matrice. IfG v Düsseldorfu a CITF v Paříži provedly rozsáhlé zkoušky těchto litin
s litinami s feriticko-perlitickou základní
strukturou. Materiál EN-GJS-500-7 byl
porovnáván s feritickou litinou EN-GJS-500-14 a materiál EN-GJS-600-3 s feritickou litinou EN-GJS-600-10. Zkoušky
slévárenských a mechanických vlastností byly provedeny za přesně definovaných podmínek. Vlastnosti litin legovaných křemíkem dosahují přibližně stejných pevností v tahu jako litiny ferito-perlitické, tažnost však mají až dvakrát
vyšší, mez kluzu vyšší o 25 %, hodnotu
meze únavy vyšší bez ztráty vrubové
houževnatosti, mají rovnoměrné rozdělení tvrdosti a lepší obrobitelnost.
Tyto vlastnosti směsných krystalů feritu
zpevněných křemíkem jsou určeny především přesným obsahem Si. Z bezpečnostních důvodů musí být obsah udržován mezi 4,0 až 4,2 % Si, po překročení
4,3 % Si prudce klesá pevnost a rázová
houževnatost tohoto materiálu. Autoři
proto navrhují jako důležitý předpoklad
úspěšnosti výroby této litiny použití
spektrometru s kalibračními křivkami.
Také je nutno hlídat obsah Si v modifikačních předslitinách Mg a grafitizačních očkovadlech, které jsou nutné pro
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 389
sl é v á rensk á v ý roba v zahraničí / ze zahraničních časopis ů
Export
ze zahraničních
časopisů
H . L ö b l i c h a W. St e t s / G . M o t t i t s c h k a a ko l . / To m á š El b e l
optimální tvorbu grafitových kuliček
a maximální dobu tuhnutí.
Lepší obrobitelnost těchto litin snižuje
náklady na obrábění eliminací opotřebení nástrojů, nižší potřebou jejich výměny a optimalizací doby obrábění. V budoucnosti můžeme očekávat po těchto
materiálech silnou poptávku. Projekt byl
podporován Spolkovým ministerstvem
hospodářství a technologií a je doporučen k rozšíření a ke zvýšení konkurenceschopnosti německých sléváren.
trem WISPERX křivky růstu trhliny součásti větrné elektrárny při standardním
provozním zatížení. Uveden matematický model vzniku a šíření trhliny, křivky
jejich růstu ve zkoušených materiálech,
včetně morfologických parametrů struktury.
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei-
-Praxis, 2013, č. 10, s. 412–417.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
ze zahraničních časopis ů / vzd ě l á v á ní
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2013, č. 8, s. 42–53.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
vzdělávání
Výzkum cyklického
růstu únavových
trhlin ve feritické
LKG pod zatížením
konstantní
a proměnnou
amplitudou
Postavení výuky
slévárenského
oboru na Fakultě
metalurgie
a materiálového
inženýrství VŠB –
TU Ostrava
Untersuchungen zum zyklischen
Risswachstum in ferritischem
Gusseisen mit Kugelgraphit unter
konstanten und variablen Lastamplituden
G. Mottitschka a kol.
TU Bergakademie Freiberg
Složité součásti zhotovované z LKG bývají během provozu vystaveny rozdílným
amplitudám zatížení, které podstatně
ovlivňuje jejich životnost. U odlitků vyráběných pro větrné elektrárny hraje
hlavní roli studium mechaniky poruch,
způsobených růstem únavových trhlin
při rozdílné amplitudě zatížení.
V příspěvku jsou uvedeny výsledky systematických výzkumů růstu únavových
trhlin v materiálu EN-GJS-400-18LT při
konstantním a rozdílném cyklickém zatížení. Výsledky experimentů ukázaly
závislost hodnot amlitud a kritických faktorů intenzity napětí na velikosti a množství grafitových kuliček v litině s feritickou matricí. Experimenty byl také vždy
potvrzen zrychlující účinek tvorby trhlin
během cyklického zatížení. Tyto efekty
podstatně ovlivňují přesnost předpovědi životnosti namáhaných součástí. Ze
získaných výsledků byly stanoveny spek-
390 p r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
Otázkám perspektivy a pozice vzdělávání slévárenských inženýrů na vysokých
školách se autor již několikrát podrobně věnoval [1], [2]. Zájem o absolventy
ze strany sléváren se stále zvyšuje a nabídka vysokých škol – technických univerzit – je nedostatečná. Problémy, kterým jsem se věnoval v minulosti, přetrvávají a stále dominuje nedostatek
uchazečů o studium.
H i s t o r i c ké ko ř e ny
Před více než 60 lety, v období prudkého
rozvoje hutnictví a strojírenství, byla na
VŠB v Ostravě založena katedra slévárenství jako specializované pracoviště
pro výchovu vysokoškolsky vzdělaných
slévárenských odborníků. Výuka slévárenství jako samostatné specializace byla
zahájena již v roce 1951 a první absolventi promovali ve školním roce 1951/1952.
Katedra se profilovala metalurgickým
přístupem k řešení problémů výroby odlitků a navázala tak na dlouhodobé tradice přípravy báňských a hutních odborníků, které sahají do doby Báňské akademie v Příbrami založené v roce 1849.
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
U zrodu katedry slévárenství stál od roku
1952 prof. Dr. Ing. Josef Přibyl, DrSc.,
který ji začal systematicky budovat jak
po stránce odborné, tak i materiální
a personální. Profesor Přibyl se snažil vytvořit vědeckou školu, charakterizovanou názvem předmětu „Teorie slévárenských pochodů“. Dnes, při ohlédnutí
zpět přes řadu 60 let, lze konstatovat,
že základní koncepce výuky předmětů
se slévárenským zaměřením zůstala zachována. Stejně významné jako Teorie
slévárenských pochodů byly předměty
metalurgického zaměření na oceli, litiny
a neželezné kovy a od roku 1965 předmět Formovací materiály. V průběhu let
byly průběžně doplňovány laboratorní
přístroje a zařízení a rozšiřována přístrojová základna, umožňující nejen experimentální cvičení v rámci výuky, ale
také řešení vědeckých projektů a různých výzkumných úkolů.
Veškerá činnost katedry slévárenství byla
cílevědomě orientována na neustálé
zkvalitňování výuky slévárenských odborníků formou pětiletého magisterského studia pro oblast slévárenské výroby
nebo formou tříleté vědecké přípravy
(aspirantury), dnes doktorského studia –
pro oblast vědecké a pedagogické činnosti.
Od roku 1994 bylo vedle pětiletého magisterského studia oboru Slévárenství
akreditováno tříleté studium bakalářské
pro obory Slévárenství a Umělecké slévárenství. Krátkou epizodou byl nový bakalářský studijní obor Materiály a technologie v automobilovém průmyslu, který byl z rozhodnutí vedení fakulty zařazen od školního roku 2008–2009 na
katedru slévárenství. Protože o tento
obor projevoval zájem velký počet studentů, vznikl o rok později při katedře
slévárenství Ústav progresivních technologií pro automobilový průmysl [2],
který se od roku 2012 změnil na samostatnou katedru.
Na katedře slévárenství v průběhu její
existence vystudovalo asi 880 slévárenských inženýrů, 76 bakalářů uměleckého
slévárenství, 50 kandidátů technických
věd a doktorů Ph.D., z toho 11 ze zahraničí. Když se podíváme na seznamy absolventů, můžeme vedle čísel o jejich
počtech najít jména mnoha desítek význačných osobností – ředitelů sléváren,
vědců a pedagogů a stovky uznávaných
odborníků ze sléváren v Čechách, na
Slovensku i v dalších zemích.
S o u č a s ný s t av
V současné době je v tříletém bakalářském studiu výuka slévárenství začleně-
To m á š El b e l
na do studijního programu Metalurgické
inženýrství v oborech Slévárenské technologie a Umělecké slévárenství [3]. Ve
dvouletém navazujícím magisterském
studiu lze pokračovat ve studiu slévárenství jen v oboru Slévárenské technologie.
Současný tříletý doktorský studijní program pro slévárenské inženýry je zařazen do studijního programu Metalurgie
a oboru Metalurgická technologie.
Do výuky jsou, stejně jako v minulosti,
kromě přírodovědného základu oboru
a jazykové přípravy zahrnuty všechny teoretické i technologické slévárenské
předměty. K výuce slouží laboratoře pro
zkoumání formovacích materiálů, chování kovů za vysokých teplot a součástí
katedry je slévárenská dílna s formovnou
a tavicími pecemi (obr. 1). V roce 2008
byla dokončena laboratoř rychlé výroby
prototypů (obr. 2).
Obr. 1. Praktické cvičení v laboratoři tavení
Nedostatek studentů
a r e s t r u k t u ra l i z a c e o b o r u
Obr. 2. Pohled do laboratoře rychlé výroby prototypů s linkou na výrobu přesných odlitků Indutherm MC 15 a tiskárnou 3D Printer Dimension
metalurgie a materiálového inženýrství
k rozhodnutí zrušit od 1. 1. 2012 katedru slévárenství a spojit ji s katedrou
metalurgie do nového celku „Katedra
metalurgie a slévárenství“. Tuto katedru
nyní vede prof. Ing. Karel Michalek, CSc.,
a jeho zástupcem je Ing. Petr Lichý, Ph.D.
Spojení obou kateder není z historického
hlediska ničím novým, protože již v Pří-
brami vznikl Ústav metalurgické technologie, jehož součástí byla i výuka slévárenství [1]. Vývoj v počtu studentů na
další 2 roky je velmi příznivý, protože
v ročníku 2013/2014 bylo 13 a v roce
2014/2015 očekáváme až 28 absolventů
(z toho 17 inženýrů). Bude zajímavé sledovat, kolik absolventů české slévárny
v roce 2015 z této nabídky zaměstnají.
Obr. 3. Přehled počtu absolventů slévárenského oboru od roku 2003
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 391
vzd ě l á v á ní
Zatímco historie a dlouholetá vyhraněná
koncepce výuky katedry slévárenství patří k silným stránkám oboru, pokles zájmu studentů o tento obor, datující se
od roku 1994, patří k slabým stránkám
a je hrozbou zachování slévárenské specializace na FMMI. Po roce 1990 ještě
dobíhaly silné ročníky studentů s maximem 29 absolventů-inženýrů dosaženým v roce 1993. Pak počet absolventů
silně poklesl na 2 až 4. Do roku 1993
promovalo na VŠB 760 „slévárenských“
inženýrů, za dalších 22 let jen 120. Zatímco průměrný počet absolventů do
roku 1993 byl zaokrouhleně 18 ročně,
v letech 1994 až 2013 jen 6! V tomto
hodnocení nerozlišujeme počty absolventů prezenčního (denního) studia
a kombinovaného (dálkového) studia.
Absolventi kombinovaného studia tvořili v posledních letech až 20 % z celkového počtu studentů. Byli to převážně
zaměstnanci sléváren, kteří si zvyšovali
kvalifikaci.
Z grafu na obr. 3, který zaznamenává
trend v počtu absolventů za posledních
11 let, vyplývá, že nepříznivou bilanci
v počtu absolventů zachraňovali studenti bakalářského studia Uměleckého
slévárenství. Katastrofální nedostatek
studentů je trvale v bakalářském studiu
oboru Slévárenské technologie a byli to
převážně jen studenti kombinovaného
studia, kteří studium dokončili. Studenti prezenčního studia, kterých bylo
v prvním ročníku někdy až 10, nedokončili bakalářské studium a nemohli pokračovat v navazujícím magisterském
studiu. Tento vývoj vedl vedení fakulty
To m á š El b e l
vzd ě l á v á ní
Z ávě r a d a l š í p e r s p e k t i v y
V roce 2013 proběhla na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství analýza dosavadních studijních programů
a oborů a na jejím základě byly pro novou akreditaci restrukturalizovány studijní obory. Od roku 2014 vzniká v rámci studijního programu Metalurgické
inženýrství (v bakalářském i magisterském studiu) studijní obor Moderní metalurgické technologie s akreditací do
roku 2020. Obor vznikl sloučením tří původních oborů – Technologie výroby
kovů, Slévárenské technologie, Technologie tváření a úpravy materiálu. Přitom má odrážet stav a provázanost původních tří oborů z hlediska současných moderních metalurgických trendů
a slévárenská specializace v něm bude
zachována. Pro slévárenskou specializaci to může znamenat příležitost k dalšímu rozvoji, ale i nebezpečí, že v široce
pojatém oboru dojde k zániku. Čtenáře
odborného slévárenského časopisu bude
jistě zajímat, které studijní předměty
v navazujícím magisterském studiu absolvují studenti k získání diplomu inženýra. Tento přehled uvádí tab. I. Kromě
těchto 12 předmětů musí studenti vykonat zkoušky z dalších 4, které jsou společné pro celý studijní program Metalurgická technologie. Příznivě lze hodnotit
skutečnost, že studijní obor Umělecké
slévárenství rovněž získal akreditaci do
toku 2020.
Předpokladem úspěšné akreditace nejsou jen promyšlené studijní plány
a předměty, ale hlavně personální zajištění výuky. Výuku slévárenských studijních předmětů garantují 3 docenti,
1 profesor, 3 odborní asistenti a 1 technický pracovník, kteří se kromě výuky
zabývají spolu se studenty doktorského
studia a 4 emeritními pedagogy vědecko-výzkumnou činností v rámci různých
domácích a mezinárodních projektů
a úzce spolupracují s jinými školami,
výzkumnými pracovišti a se slévárnami.
Určitou hrozbou pro slévárenský obor
je rušení slévárenských laboratoří a dílen v historické budově Hutnické fakulty
v centru Ostravy a jejich stěhování do
areálu univerzity v Ostravě-Porubě.
A tak pokračuje honba za získáním dostatečného počtu studentů, která je
dána systémem financování vysokých
škol, na jehož základě se příspěvek státu univerzitám řídí podle počtu studentů. Jsou i další kritéria, jako je vědecký výkon fakult aj., ale kritérium
uplatnitelnosti absolventů po ukončení
vysoké školy a nástupu do zaměstnání
má v hodnocení školy jen malý význam.
V poslední době stále častěji slyšíme i od
vysokých vládních činitelů konstatování,
že sehnat pracovníka s technickým vzděláním nebo z učiliště je obrovský problém. Politické prostředí jen velmi pomalu vytváří strategickou podporu technických oborů k ovlivnění zájmu mladých
lidí o jejich studium. Nicméně se objevují i pozitivní projekty k orientaci mládeže na vědu a techniku již od základní
školy a někdy i v předškolní výchově.
V Ostravě například vznikl v areálu Dolní oblasti Vítkovic Malý svět vědy a techniky se stovkou interaktivních exponátů,
který není organizován jako muzeum,
ale spíše poučná herna, ve které se návštěvníci nenásilnou formou dozvídají
o historii a podstatě různých vynálezů.
Projekt se stal centrem velkého zájmu
dětí, škol, jednotlivců i celých rodin, kteří tam tráví volný čas. Naše univerzita
organizuje pro žáky základních škol bě-
Tab. I. Přehled studijních předmětů NMS slévárenského zaměření
Název předmětu
přednášky + cvičení*
Teorie slévárenských pochodů
3+3
Formovací směsi
3+4
Metalurgie litin
3+3
Slévárenství slitin neželezných kovů
3+2
Slévárenství ocelových odlitků
3+2
Technologičnost konstrukce a příprava výroby odlitků
3+2
Diagnostika a řízení kvality odlitků
3+2
Speciální metody výroby odlitků
2+2
Počítačová podpora lití a tuhnutí odlitků
3+2
Diplomové praktikum
0+4
Diplomový seminář
0+6
Předdiplomní praxe
0+6
* Počet hodin výuky týdně
392 S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
hem jarních prázdnin Týden vědy a techniky. V nedávné době VŠB – TU Ostrava
zorganizovala putovní výstavu SVĚT
VĚDY, která informuje veřejnost o historii a současnosti vědy. V časopise Svazu průmyslu a dopravy ČR [4] bylo zveřejněno doporučení členským organizacím k podpoře technického školství.
Co kdyby slévárny školním dětem ve
svém okolí předvedly slévárenský obor
nějakým přitažlivým způsobem? Co třeba den otevřených dveří s možností si
něco zaformovat a pak si to nechat odlít a výsledek ukázat doma nebo kamarádům? Nenajdou se ve firmách vhodní
nadšenci? Některé střední školy to dělají, ale nespoléhejme se jen na školy.
SPČR analyzuje situaci v technickém
vzdělání i v dalším čísle časopisu Spektrum [5] a uvádí příklady, že aktivní firmy si pomáhají samy. O podobných příkladech máme zprávy i ze zahraničí.
V posledním letošním čísle časopisu
International Journal of Metalcasting [6],
vydávaného v USA, nás prof. T. Prucha
rovněž vyzývá k tomu, abychom se snažili pro náš obor získávat své děti. Doufejme, že zmíněné aktivity i takto investované prostředky ovlivní náhled dětí
a mládeže i jejich rodičů na význam a zajímavost technického vzdělání pro jejich
budoucí celoživotní povolání. Mohli bychom se z toho v budoucnosti radovat
všichni.
L i t e ra t u ra
[1] ELBEL, T.: Postavení slévárenského
oboru na VŠB – TU Ostrava dříve
a nyní. Almanach 60 let výuky slévárenského oboru, Ostrava, FMMI,
březen 2012, Sborník CD ROM,
s. 4–7.
[2] ELBEL, T. – TOMČÍK, P.: Jak zvýšit
zájem mladé generace o studium
technických oborů. Slévárenství,
2009, 57(11–12), 449–450. ISSN
0037-6825.
[3] ELBEL, T.: Dvacet let studijního
oboru Uměleckého slévárenství na
VŠB – TU Ostrava. Slévárenství,
2014, 62(5 – 6), 195 –196. ISSN
0037-6825.
[4] Technickému školství mohou pomoci nadšenci z firem. SPEKTRUM,
2014, 10(04), 32. ISSN 12137227.
[5] Technické vzdělání zůstává bolavým místem. SPEKTRUM, 2014,
10(06–08), 4–17. ISSN 12137227.
[6] PRUCHA, T.: Teach Your Children.
International Journal of Metalcasting. 2014, 8 (2), 8. ISSN 1939-5981.
To m á š El b e l
vysoké školy
informují
Státní závěrečné
zkoušky na FMMI
VŠB – Technické
univerzitě v Ostravě
p r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
Na katedře metalurgie a slévárenství
ukončilo ve školním roce 2013/2014 studium ve studijním programu Metalurgické inženýrství se zaměřením na slévárenství 13 studentů. Zkoušky studentů magisterského studijního oboru Slévárenské
technologie se konaly 27. května 2014.
Předsedou zkušební komise byl prof. Ing.
Milan Horáček, CSc., a zkoušce se podrobilo 8 studentů (obr. 1), z toho 3 z kombinovaného studia. Všichni níže uvedení
studenti byli úspěšní a získali inženýrské
diplomy. S vyznamenáním prospěli Ing.
Karel Gál a Ing. Lenka Karchová. Z obhájených diplomových prací byla na cenu
děkana FMMI vybrána DP Využití metody Lost Foam pro výrobu kovových
pěn s pravidelnou buňkovou strukturou
od Ing. Lenky Karchové a do soutěže
ČSS byla doporučena k ocenění DP Ing.
Karla Gála Termostabilita bentonitových pojiv česko-slovenské provenience.
Jména absolventů, vedoucích jejich DP
a témata úspěšně obhájených DP jsou
uvedena v tab. I.
V bakalářském studijním programu Slévárenské technologie v uplynulém školním roce nebyl přihlášen žádný student.
Dne 11. 6. 2014 se konaly státní závěrečné zkoušky bakalářského studia studijního oboru Umělecké slévárenství
a podrobilo se jim 5 studentů. Předsedou zkušební komise byl Ing. Jan Tolar.
V tomto studijním oboru studenti kro-
Obr. 2. Úspěšné práce absolventů bakalářského studia Umělecké slévárenství
Obr. 1 Absolventi magisterského studia
Jméno a příjmení
zadání DP
vedoucí DP
Bc. Petr Bajgar
Metalurgické zpracování jakostních litin s kuličkovým grafitem
doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D.
Bc. Karel Gál
Termostabilita bentonitových pojiv česko-slovenské provenience
Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D.
Bc. Vladimír Henych
Vliv technologie výroby alkalických silikátů na jejich pojivové vlastnosti
Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D.
Bc. Daniel Jašek
Metodika únavových zkoušek litin s lupínkovým grafitem
doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D.
Bc. Lenka Karchová
Využití metody Lost Foam pro výrobu kovových pěn s pravidelnou buňkovou strukturou
doc. Ing. Vlasta Bednářová, CSc.
Bc. Roman Křenek
Možnosti ovlivnění struktury a vlastností odlitků na bázi slitin hliníku
Ing. Petr Lichý, Ph.D.
Bc. Pavel Smysl
Hodnocení sklonu křemenných písků k drcení
Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D.
Bc. Aneta Vaňková
Výroba a vlastnosti litých pěn se stochastickou strukturou ze slitin Cu, Al a Fe
Ing. Petr Lichý, Ph.D.
Tab. II. Absolventi bakalářského studia Umělecké slévárenství, vedoucí a témata jejich závěrečných prací
Jméno a příjmení
zadání BP
vedoucí BP
Ľubomíra Drozdová
Odlitek gotické sakrální plastiky
doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D.
Michal Jegla
Zhotovení uměleckého odlitku se sportovní tematikou dle vlastního návrhu
Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D.
Julie Navrátilová
Zhotovení dekorativního odlitku dle vlastního návrhu
Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D.
Tomáš Poštulka
Futuristická plastika sovy
doc. Ing. Vlasta Bednářová, CSc.
Roman Trucla
Sada mistrovských medailí
doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D.
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 393
vysok é školy informují
Tab. I. Jména úspěšných absolventů navazujícího magisterského studia Slévárenské technologie, vedoucích diplomových prací a názvy témat DP
To m á š El b e l / R u d o l f Ke s s l e r
mě písemné práce předkládají své vlastní výtvarné zpracování uměleckého
odlitku. I tentokrát předložili studenti
hodnotné závěrečné práce (obr. 2). Jako
nejlepší bakalářská práce byl vyhodnocen odlitek gotické sakrální plastiky od
Bc. Ľubomíry Drozdové. Do soutěže ČSS
byla doporučena práce futuristického
zpracování sovy od Bc. Tomáše Poštulky. Přehled absolventů a jejich bakalářských prací uvádí tab. II.
Všem absolventům blahopřejeme. Při
nástupu do zaměstnání jim přejeme zajímavou práci a úspěšnou profesní kariéru a těm, kteří budou pokračovat ve
studiu, další studijní úspěchy.
publikace
Podnikové strategie.
Nové trendy ve
slévárenství
Unternehmen Strategien. Neue Trends
in der Eisengießereibranche
Olga Kupec
1. vydání
Tectum Verlag Marburg 2011, 270 s.
ISBN 978-3-8288-2825-4
Ing. Rudolf Kessler
Podpora vědy
a výzkumy
v Moravskoslezském
kraji
Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D.
vysok é školy informují / publikace
VŠB – TU Ostrava
V rámci podpory vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji je na katedře metalurgie a slévárenství, FMMI VŠB – TU
Ostrava v období 2013–2014 řešen projektový záměr Příprava výzkumného
projektu Vývoj nových technologií
a optimalizace výroby odlitků s 50%
dotační podporou Moravskoslezského
kraje. Cílem řešeného projektu je komplexní příprava projektové dokumentace
včetně všech povinných příloh za účelem realizace výzkumných aktivit v oblasti vývoje nových technologií a optimalizace výroby odlitků. Projektová dokumentace byla zpracována pro podání
projektové přihlášky v rámci dotačních
programů Alfa a Epsilon Technologické
agentury ČR. Projektová dokumentace
byla pořízena vlastní činností, kooperací
především mladých výzkumných pracovníků a odborné administrativní podpory.
Autoři tohoto příspěvku by touto cestou
rádi poděkovali za finanční podporu Moravskoslezského kraje.
„Pro podnik není nic praktičtějšího nežli dobrá teorie strategie.“
Téma podnikových strategií nabývá
s dynamickými ekonomickými změnami
a razantním vývojem techniky na významu. Informační a komunikační technologie rozšířily prostor a čas o novou,
virtuální dimenzi. Všechny tyto aspekty
ovlivňují nové směry strategií podniků.
Aktuální strategie jsou popsány fundovaně z ekonomicko-vědeckého pohledu
a doplněny o mnoho příkladů z praxe.
Autorka se zaměřila na podnikové strategie německých sléváren, které udávají trend pro celé odvětví. Kniha vychází z dizertační práce, autorka však
využila i své dlouholeté profesní zkušenosti, které získala v automobilovém
průmyslu a ve slévárenství v Německu
i v Čechách. Ty významně obohatily její
práci.
V teoretické části knihy popisuje hlavní
znaky a stav vývoje německého slévárenství za aktuálních globálních podmínek. Na tyto poznatky navazuje pojednání o externích (benchmarking, mergers
& acquisitions, outsourcing, kooperace)
a interních (business reengineering a optimalizace procesů, lean management,
inovace) postupech vedoucích k vytvoření konkurenčních výhod. Jednotlivé
kapitoly jsou doplněny o příklady ze slévárenské praxe. Vyzdvižen je také význam automobilového průmyslu pro rozvoj slévárenství.
Trendy podnikové strategie byly vypracovány na základě dotazníkového šetření u 68 německých sléváren. Toto rozsáhlé šetření zaručuje, že výsledky věrně zrcadlí slévárenskou praxi.
Hlavním poznatkem šetření je, že soustředění se na klíčové činnosti je nejvýznamnější strategií ve slévárenství, přičemž úspěch a růst závisí na vytváření
sítí a kooperací, na inovacích a nových
technologiích. Aktuální trendy ve strategiích sléváren dokládají, že nejistota
a neurčitost prostředí, globalizace atd.
mění dříve statické strategie v dynamické a dlouhodobá ekonomická stabilita
je upřednostňována před růstem.
Kniha je v prvé řadě určena manažerům,
vedoucím pracovníkům, majitelům, společníkům a podnikovým poradcům ve
slévárenské branži. Mnohé závěry však
lze uplatnit i v celé řadě dalších průmyslových odvětví.
Pro české čtenáře je potřeba podotknout,
že je škoda, že kniha vyšla jen v němčině.
Pozn.: Dr. Olga Kupec vystudovala fyziku a ekonomické vědy v Německu
a také v České republice a získala titul
magistr a diplomovaný fyzik. V roce 2010
úspěšně ukončila doktorské studium na
Vysoké škole ekonomické v Praze, kde
pravidelně přednáší. Kromě teoretických
znalostí ekonomie přináší do výuky i své
poznatky z praxe, které získala jako manažerka mimo jiné ve společnosti Škoda
Auto a ve strojírenském podniku, jehož
je dnes majitelkou a který se zaměřuje
na zákazníky ze slévárenského průmyslu.
V roce 2012 získala prestižní ocenění Manažerka roku.
Knihu je možno zakoupit:
http://www.tectum-verlag.de/reihen/
wissenschaftliche-beitrage-aus-demtectum-verlag/wirtschaftswissenschaften/unternehmensstrategien.html
394 S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
zahraniční
slévárenské
časopisy
F onder i e
mag az i ne
www.etif.fr
SIMON, R. a kol.: Technologie odplynění vodíku z tavenin hliníku pomocí rozdílných geometrií rotoru
(The technology of batch degassing for
hydrogen removal from aluminium
melts utilising different rotor designs),
2013, č. 10, s. 25–36.
CHAILLER, K. a kol.: Zpevněný tuhý
roztok feritické LKG (Solid solution
strengthened ferritic SG iron), 2013, č. 10,
s. 17–32.
G i essere i
www.vdg.de
[email protected]
G i essere i
E rfahrun g s austausch
www.vdg.de
WINKLER, T.: Objektivní hodnocení
tryskacích prostředků (Objektive
Bewertung von Strahlmitteln), 2013,
č. 9+10, s. 6–9.
KLOS, R. a KOHLMANN, P.: Legující
AlSi slitina Castasil-21 pro tlakově
lité hliníkové rotory s vysokou elektrickou vodivostí (Vom Rotorenaluminium zur hoch leitfähigen AlSi-Druckgusslegierung Castasil -21), 2013,
č. 11+12, s. 16–18.
SCHRUFF, I.: Oceli pracující za tepla
pro obzvláště namáhané tlakové
formy (Warmarbeitsstähle für besonders anspruchsvolle Druckgiessformen),
2013, č. 11+12, s. 20–22.
HORSTKAMP, B. J. a kol.: Pokrok
v procesu tlakového lití (Fortschritt
im Druckgiessprozess), 2013, č. 11+12,
s. 24–26.
RACH, CH.: Slévárna čistí své jaderníky a formy suchým ledem (Giesserei
reinigt ihre Kernkästen und Formen mit
Trockeneis), 2013, č. 11+12, s. 28–31.
www.giesserei-praxis.de
LÖBLICH, H. a STETS, W.: Materiálové a technické základy výroby a použití LKG s vysokým obsahem křemíku (Werkstoff- und Fertigungstechnische Grundlagen der Herstellung
und Anwendung von hoch siliciumhaltigen Gusseisen mit Kugelgraphit), 2013,
č. 8, s. 42–53, (viz s. 389–390, pozn. red.)
FISCHER, S. a kol.: Vývoj pomocného
dosazovacího prostředku se silnějším účinkem pro zvýšení jakosti odlitků (Die Entwicklung leistungsstarker
Speisungshilfsmittel zur Steigerung der
Gussqualität), 2013, č. 8, s. 54–61.
DÖTSCH, E.: Elektrické pece pro tavení, lití a udržování (Elektroöfen zum
Schmelzen, Giessen und Warmhalten),
2013, č. 8, s. 66–73.
SCHÄFER, J. a kol.: Zvýšení energetické účinnosti systému nálitkování
(Energieeffizienzsteigerung im Speisersystem), 2013, č. 8, s. 74–79.
FOURBERG, CH. a kol.: Systém furanové pryskyřice se sníženým obsahem síry v praktickém nasazení
(Schwefelreduziertes Furanharzsystem
im Einsatz), 2013, č. 8, s. 80–83.
PRAT, R. a kol.: Nová přísada do
ostřiva pro potlačení tvorby trhlin
a snížení potřeby žáropevných nátěrů (Ein neues Sandadditiv zur Unterdrückung der Blattrippenbildung
und Vermeidung des Erfordernisses
von feuerfesten Schlichten), 2013, č. 9,
s. 355–362.
SCHEMMEL, T. a kol.: NANOBOND –
monolitický bezcementový žáropevný roztok pro nové vyzdívky a opravy (NANOBOND – Die monolitische und
zementfreie Feuerfestlösung für Neuzustellung und Reparaturen, 2013, č. 9,
s. 363–368, (viz s. 389, pozn. red.)
RÖHRIG, K.: Legovaná litina (Legiertes Gusseisen), 2013, č. 9, s. 369–377.
ZAK, H. a TONN, B.: Vylepšení chování slitin AlZnMgCu proti vzniku
trhlin za tepla při využití termodynamických výpočtů (Verbesserung
des Warmrissverhaltens der AlZnMgCu-Legierungen unter Nutzung thermodynamischer Berechnungen), 2013, č. 10,
s. 406–411.
G i essere i
R undschau
www.voeg.at/web/
giesserei_rundschau. html
www.verlag-strohmayer.at
SMETAN, H. a kol.: Nový inovační
slévárenský proces pro výrobu vysoce výkonných komponent z hliníku a jejich technické aplikace (Neues,
innovatives Giessverfahren zur Herstellung von Hochleistungskomponenten
aus Aluminium sowie dessen fertigungstechnische Aplikation), 2014,
č. 1–2, s. 2–11.
GAEDE, J.: Technologie EVACTHERM –
moderní příprava bentonitových
směsí ve slévárnách (Zeitgemässe Aufbereitung von bentonitgebundenem
Formstoff in Giessereien mit EVACTHERM-Technik), 2014, č. 1–2, s. 12–15.
C h i na
F oundry
www.foundryworld.com
ZEHUA, W. a kol.: Vliv porézních staženin na mechanické vlastnosti feritické LKG (Effect of shrinkage porosity on mechanical properties of ferritic
ductile iron), 2013, č. 3, s. 141–147.
XIANG, CH.: Mikrostruktura a mechanické vlastnosti nového typu lité
vysoko křemíkové oceli legované
borem (Microstructure and mechanical
properties of a new type of austempered
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 395
zahraniční sl é v á rensk é časopisy
G i essere i
P rax i s
MOTTITSCHKA, G. a kol.: Výzkum
cyklického růstu únavových trhlin ve
feritické LKG pod zatížením konstantní a proměnnou amplitudou
(Untersuchungen zum zyklischen Risswachstum in ferritischem Gusseisen
mit Kugelgraphit unter konstanten und
variablen Lastamplituden), 2013, č. 10,
s. 412–417, (viz s. 390, pozn. red.)
RÖHRIG, K.: Tvorba lesklého uhlíku
u LLG (Glanzkohlenstoffbildung bei
Gusseisen mit Lamellengraphit), 2013,
č. 10, s. 418–421.
FABRONI, M.: Lost core – průmyslová cesta procesu pro vysoce hodnotné solné jádro (Lost Core – Ein industrieller Prozesspfad für hochwertige
Salzkern), 2013, č. 10, s. 446–447.
SCHRUF, I.: Moderní oceli pro tlakové formy pracující za tepla (Moderne Warmarbeitsstähle für Druckgussformen), 2013, č. 10, s. 448–451.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y / u m ě l e c ké o d l i t k y
zahraniční sl é v á rensk é časopisy / um ě leck é odlitky
boron alloyed high silicon cast steel),
2013, č. 3, s. 155–161.
ZHENG, L. a kol.: Novým způsobem
připravená polotuhá břečka slitiny
A356 pro rheocasting (Semi-solid
A356 alloy slurry for rheocasting prepared by new process), 2013, č. 3, s.
176–180.
LONG, M. a kol.: Účinek ultrazvukového zpracování a přídavku Sr na mikrostrukturu slitiny Al-20%Si (Effect
of ultrasonic treatment and Sr addition
on microstructure Al-20%Si alloy), 2013,
č. 4, s. 213–216.
PABEL , T. a kol.: Citlivost slitin
AlSi7MgCu ke vzniku trhlin za tepla
a vliv hořčíku a mědi jako legujících
prvků (Hot cracking susceptibility of
AlSi7MgCu alloys and effect of alloying
elements magnesium and copper), 2013,
č. 4, s. 248–253.
International
Journal of
Metalcasting
www.afsinc.org/technical/
IJM.cfm
WANG, D. a kol.: Optimalizace mechanických vlastností trvalé formy
(Optimization of permanent mold mechanical property), 2013, č. 3, s. 25–38.
FUCHS, B. a kol.: Životaschopnost
simulace technologie solných jader
u tlakově litých odlitků (Core viability
simulation for salt core technology in
high-pressure die casting), 2013, č. 3,
s. 39–46.
ISSN 0024-449X
ПРОИЗВОДСТВО
Lit E jnoje
P ro i zvodstvo
www.foundrymag.ru
FOUNDRY.
TECHNOLOGY & EQUIPMENT
BUBLIKOV, V. B. a kol.: Tvorba struktury a vlastnosti LKG modifikované
v pánvi a metodou in-mould (Structure and properties formation in ductile
cast iron castings at ladle and in-mould
methods modifying), 2013, č. 4, s. 2–7.
VASENIN, V. I. a kol.: Výzkum vtokového systému kruhového tvaru
(Investigation into an ringshaped gating
system), 2013, č. 4. s. 12–15.
MUKHOMOROV, I. A. a kol.: Pískové
řediny v odlitcích. Příčiny tvorby
a metody prevence (Sand Holes in
Castings. Causes of Formation and
Methods of Prevention), 2013, č. 4,
s. 16–18.
396 BELOBROV, Y. A . a kol.: Rychle
schnoucí ochranné nátěry pro bentonitové formy (Quick-Drying Burn-on
Preventing Washes for Washing Green
Sand Molds), 2013, č. 4, s. 23–26.
M odern
C asti n g
www.modern-casting.com
SMILEY, L. a SCHMIDT, D.: Navrhování optimálních vtokových systémů
pro litinové odlitky (Designing optimal
gating systems for iron castings), 2013,
č. 10, s. 34–38.
AFS STAFF REPORT: Vliv materiálu
chladítek na tuhnutí a fyzikální vlastnosti (The impact of chill materials on
solidification and physical properties),
2013, č. 11, s. 45–50.
AFS STAFF REPORT: Vliv opravy svařováním u odlitků ze slitin hliníku
(The impact of weld repair on aluminium
sand castings), 2013, č. 12, s. 41–46.
P race
Instytutu
odle w n i ct wa
www.iod.krakow.pl
IZDEBSKA-SZANDA, I. a kol.: Regenerace formovacích směsí s novými
anorganickými pojivy pro odlitky
z neželezných kovů (Reclaimability
of moulding sands with new inorganic
binders for non-ferous castings), 2013,
č. 4, s. 3–16.
PALMA, A. a kol.: Aplikace bentonitu v klasických formovacích směsích
(The application of bentonite in classical
moulding sands), 2013, č. 4, s. 17–32.
MRZYGLÓD, B. a kol.: Využití TTT
diagramů nízkolegované LKG pro
vývoj technologie ADI litiny (The use
of TTT diagrams of low-alloy ductile cast
iron to develop a technology for the production of ADI), 2013, č. 4, s. 85–112.
P rze g l ą d
O dle w n i ct wa
www.przegladodlewnictwa.pl
DAŇKO, R. a kol.: Granulace prachů
vznikajících ve výrobních provozech
s bentonitovými směsmi (Granulation
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
of dusts originated from the processing
plant of moulding sands with bentonite),
2013, č. 11–12, s. 478–484.
PRAT, J. a kol.: Nová přísada do ostřiva (Nowy dodatek do piasku), 2013,
č. 11–12, s. 490–494.
Zpracoval: prof. Ing. Karel Rusín,
DrSc.
Všechny uvedené časopisy jsou
k dispozici v Informačním středis-
ku Svazu sléváren České republiky,
E. Bělehradová, úterý–čtvrtek, tel.:
541 142 646, [email protected]
umělecké
odlitky
Hrot kopí krále
Fuchaie ze státu
Wu – úprava povrchu
stará 2 500 let
Období státu Wu (495–473 př. n. l.)
Materiál: bronz
Délka: 29,5 cm
Uloženo v Zemském muzeu v Hubei
Většina bronzových zbraní, které používala čínská šlechta před 2 500 lety, byla
zdobena nádhernými dekoracemi. Uvedené kopí (obr. 1) patřilo králi Fuchaiovi
ze státu Wu. Protože toto bronzové kopí,
které obsahuje přibližně 19 % cínu, bylo
po dlouhou dobu uloženo v hrobě, bylo
erodováno huminovými kyselinami. Na
černých linkách kosočtvercových vzorů
na povrchu hrotu kopí byla v dendritické
mikrostruktuře silně korodována α-fáze
bohatá na měď (obr. 2). Na povrchu kosočtvercových vzorů je vedle černých linek jemnozrnná vrstva s obsahem cínu
až přibližně 40 % (obr. 3). Jemnozrnná
vrstva bohatá na cín a SnO2, který se na
povrchu této vrstvy vytvořil, ochránila
materiál kopí proti korozi, a tím zůstal
povrch jasně bílý. Ačkoliv bylo kopí uloženo v hrobě přes dva tisíce let, pouze
mírně zešedivělo.
V simulačních zkouškách bylo prověřeno
množství různých materiálů a postupů,
které mohly být ve starověku pravděpodobně používány. Cílem bylo vytvořit
jemnozrnnou vrstvu bohatou na cín. Vý-
u m ě l e c ké o d l i t k y / I v e t a Va s ko v á / b l a h o p ř e j e m e
nekrolog
Rozlúčili sme sa
s doc. Ing. Zorou
Gedeonovou, CSc.
d o c . I n g . I ve t a Va s ková , P h D.
vedúca oddelenia zlievarenstvo
Katedra metalurgie železa
a zlievarenstva
Hutnícka fakulta TUKE Košice
Zora Gedeonová
Obr. 2. Metalografická mikrostruktura
v černých linkách kosočtvercových vzorců na povrchu kopí, zv.
80× (černé plochy jsou mikrodírky způsobené erozí α-fáze bohaté na měď v dendritické mikrostruktuře kopí; vpravo nahoře je
jemnozrnná vrstva)
Obr. 3. Metalografická mikrostruktura
jemnozrnné vrstvy na povrchu kosočtvercového vzoru, zv. 1 000×
sledky experimentů ukazují, že metalografická mikrostruktura a složení jemnozrnné vrstvy bohaté na cín, která vznikla tepelnou difuzí díky kašovitému povrchovému nátěru s vysokým obsahem
cínu, odpovídají mikrostruktuře a složení vrstvy na vzorcích této kulturní relikvie.
Zjistilo se tedy, že technologie úpravy
kovových povrchů byla vynalezena v Číně
již před více než 2 500 lety.
(Zkrácený překlad z časopisu China
Foundry, 2014, roč. 11, č. 1, s. A3)
blahopřejeme
prof. Ing. Tomáš
Elbel, CSc.
Dne 11. října 2014
oslavil 70. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Václav Plešr
Dne 17. října 2014
oslavil 95. narozeniny.
Gratulujeme!
Jaroslava Kühnelová
Dne 2. listopadu 2014
oslaví 80. narozeniny.
Gratulujeme!
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 397
um ě leck é odlitky / nekrolog / blahopřejeme
Obr. 1. Kopí krále Fuchaie
„Ak práca nie je pretkaná láskou, je zbytočná... (Matka Tereza) Naozaj je to tak.
Pristupovať s láskou nielen k práci, ktorú
vykonávate, nielen k odbornosti, ktorú
neustále zdokonaľujete, ale aj k tým,
ktorých pri svojej práci stretávate, je
veľkým darom. Darom, ktorý nedostane
do vienka každý. Darom, ktorý majú nie
iba veľkí odborníci, ale zároveň aj veľkí
ľudia, priatelia, kolegovia. Nie je ich veľa.
A presne takéto slová a tento citát sa
spája s človekom, ktorý takýto dar má
a patrí medzi nich.“
Týmito slovami sme v mene celej zlievarenskej obce gratulovali k 75. narodeninám doc. Ing. Zorke Gedeonovej, CSc.,
v decembri 2011. Nakoľko tieto slová
veľmi vystihovali pani docentku, teraz sa
s ňou nimi lúčime.
Zorka nás vo veku 77 rokov po dlhej
a ťažkej chorobe opustila 10. 7. 2014.
Patrila medzi tých vysokoškolských učiteľov, ktorí si zlievarenstvo obľúbili nielen
pre jeho jedinečnosť, ale hlavne pre jeho
náročnosť a zložitosť, a ktorí sa celý svoj
život usilovali o jeho rozvoj.
Doc. Gedeonová absolvovala Vysokú
školu technickú, Strojnícku fakultu, v roce
1959, vzápätí nastúpila ako odborný
asistent na Katedru mechanickej technológie, SjF VŠT. Od roku 1967 pôsobila
na Hutníckej fakulte, Ústav zlievarenstva,
ktorý od roku 1971 do roku 1973 riadila.
Toto pracovisko sa časom pretransformovalo na dnešnú Katedru metalurgie železa a zlievarenstva, kde pôsobila až do
svojho odchodu na zaslúžený odpočinok
v roku 2002. Ani po tomto jej odchode
nezabudla na zlievarenstvo, bola nám
poradkyňou a supervízorom v pôsobení
na katedre, členkou komisií pre štátne
skúšky; všetky naše rozhovory sa začína-
li alebo končili v tom, čo je odborne nové,
na čo by sme sa mali zamerať, do poslednej chvíle vedela pochváliť všetko
dobré, ale aj pokritizovať, ak sme sa uberali nesprávnym zlievarenským smerom.
Záležalo jej na odbornom raste katedry,
a dávala nám to na stretnutiach najavo.
Svoje široké odborné vedomosti uplatnila nielen vo výučbe študentov, ale aj vo
svojej vedecko-výskumnej práci a v bohatej publikačnej činnosti. Pre študentov
napísala mnoho učebných textov; jej posledná kniha Metalurgia liatin je vyhľadávaná nielen študentmi, ale aj odborníkmi z praxe. Ako pedagóg vychovala
mnoho študentov na všetkých úrovniach
štúdia. Do svojich prednášok vždy vkladala najnovšie poznatky z danej oblasti
a kúsok seba. Viedla výskumné a realizačné tímy v oblasti zlievarenstva a ako
uznávaný odborník spolupracovala pri
riešení problémov v mnohých podnikoch
doma i v zahraničí. Bola predsedníčkou
metalurgickej komisie pri Slovenskej zlievarenskej spoločnosti, členkou medzinárodnej komisie WFO, taktiež komisií pre
LLG a LKG a členkou redakčnej rady časopisu Slévárenství. Za svoje pracovné
nasadenie bola mnohokrát odmenená;
za mnohé uvádzam Medailu akademika
Františka Píška od ČSS a zlatú a striebornú medailu rektora TU v Košiciach atď.
Milá Zorka... odpočívaj v pokoji a ver, že
všetko, čo si nás naučila, sa budeme snažiť odovzdať ďalším generáciám a zúročovať na všetkých úrovniach zlievarenského aj ľudského poznania.
Česť Tvojej pamiatke.
J a n H u č k a / Vá c l a v Š p a t e n k a / J a n V i l č e k
z historie
Z historie železárny a slévárny
v Rotavě
Ing. Jan Hučka
Ing. Václav Špatenka
Jan Vilček
Ú vo d
Město Rotava leží 14 km severně od Sokolova v Krušných horách v údolí říčky Rotavy, na železniční trati Sokolov–Kraslice.
První zmínka je z roku 1543, původní obec vznikla v polovině
19. století spojením několika historických sídel na jindřichovickém a kraslickém panství. V okolí se nacházela rudná ložiska, hlavně železných a cínových rud, o nichž první zprávy
pocházejí z 12. a 13. století. O prvním železářském hamru,
který byl počátkem vzniku pozdější rozsáhlé železárny, existuje zmínka z roku 1552 [1], [2], [3].
Historie železárny a válcovny, až do zastavení výroby v roce
1931 a přesunutí do Karlovy hutě v Lískovci u Frýdku, byla popsána již dříve [4]. Následující pojednání navazuje na předchozí a zabývá se další historií rotavského závodu.
z historie
398 S i t u a c e v o b d o b í 2 . s vě t ové vá l k y
Po okupaci pohraničí a zapojení Sudet do Německa v roce
1938 se očekávalo pokračování výroby vzhledem k přípravě
na válku. Na samém počátku války 3. září 1939 koupila železárnu firma Ardelt z Eberswaldu u Berlína. Po likvidaci válcovny plechu, dvou Siemens-Martinských (SM) pecí a starých
budov byl vybudován nový moderní závod a převeden na válečnou výrobu muničního materiálu.
V horní, starší části závodu byla zařízena ocelárna, kde část
zaujímaly dvě obnovené SM pece o obsahu 25 t pro odlévání
ingotů do 15 t a odlitků do 12 t. Později byla zařízena elektroocelárna, slévárna oceli a slévárna litiny, kde se nacházely
dvě elektrické pece, dvě kuplovny a konvertor. Technologické
zařízení bylo doplněno zařízením na odstředivé lití, a to třemi
vertikálními stroji a jedním horizontálním. V nově postaveném
přístavku byly umístěny zkušebny materiálu a moderně vybavená chemická laboratoř.
V dolní, nové části závodu byla zařízena lisovna, kde bylo pět
hydraulických lisů (největší o tlaku 2 400 t) a dva protiběžné
buchary, s možností výroby výlisků do 35 t. Další byly strojírenské objekty speciálně vybavené na hrubování i konečné
obrábění velmi dlouhých a dutých součástí, nářaďovna a pomocné dílny. Opravena a rozšířena byla vlečka o délce 8 km.
Od července 1941 bylo započato s válečnou výrobou, kterou
představovaly odstředivě lité dělové hlavně a lisované nebo
lité pláště střel, leteckých bomb a protiletadlových i protitankových granátů, včetně jejich celkového mechanického opracování. Výrobky byly odváženy do Německa, kde se střely,
bomby a granáty plnily třaskavinami.
Celkový pohled na původní železárnu [7]
Plán ocelárny, 1945 [5]
Pohled na ocelárnu, 1945 [5]
Licí pole ocelárny, 1945 [5]
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
J a n H u č k a / Vá c l a v Š p a t e n k a / J a n V i l č e k
Formovna ocelárny, 1945 [5]
Pohled na lisovnu, 1945 [5]
vod určen k likvidaci, část strojů a zařízení byla demontována
a odvezena. Situaci komplikoval také odsun velké části obyvatel německé národnosti, mezi nimiž bylo dosti kvalifikovaných pracovníků železárny.
Později se tam vystřídala řada podniků a některé objekty byly
využívány pro zcela odlišnou výroby, jiné zlikvidovány. V červnu 1948 byl závod převzat podnikem Baťa Zlín, o rok později byl přičleněn podniku Obus Praha-Hostivař, ale po roce
opět zrušen. Pak se o závod dělily další podniky Lužan, Tírny
lnu, Leko Kraslice (dílna na šití prádla), Státní statek (opravna
strojů), Ligna (sklady) i Kdyňské strojírny. Celých jedenáct let
trvala nejistota pro stovky osídlenců Rotavy a okolí, obec se
pomalu vylidňovala, neboť obyvatelé ztratili důvěru v možnost
trvalého zaměstnání a rodinné existence [5], [7], [8], [9].
O b n ova p r ovoz u a u st ave n í s a m o st at n é h o
z ávo d u
Velký hydraulický lis, 1945 [5]
V červenci 1943 byla ustavena nová společnost Egerländer
Stahlindustrie (Chebský ocelářský průmysl) v Rotavě, která se
stala součástí koncernu Vereinigte Stahlwerke (Spojené ocelárny) v Düsseldorfu. Pracovní sílu představovali hlavně cizinci,
mezi nimiž bylo i několik desítek nasazených Čechů. Na konci války bylo do práce nasazeno také 380 sovětských, 450 francouzských a 24 belgických válečných zajatců. Celkově bylo zaměstnáno až 3 000 dělníků a 250 úředníků. Koncem války dosáhla měsíční výrobní kapacita ocelárny 3 000 t, elektroocelárny 1 000 t, slévárny oceli 200 t a slévárny litiny 1 000 t. Začátkem května 1945 byla výroba zastavena [3], [5], [6], [7].
Pová l e č n é o b d o b í n e j i s t o t y
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 399
z historie
Po skončení války byla hlavním problémem Rotavy výroba
v železárně a zaměstnání obyvatel. Do provozu se dostala pouze ocelárna. V září 1945 byla nad železárnou ustavena národní správa a po znárodnění byl rotavský závod začleněn do
Škodových závodů v Plzni. Byla zahájena výroba železničních
vagonů pro zakázku UNRRA (The United Nations Relief and
Rehabilitation Administration – Správa Spojených národů pro
pomoc a obnovu, pozn. red.), ale ta byla zastavena koncem
roku 1946. Po dalších pokusech zavést mírovou výrobu byl zá-
Nová etapa v historii závodu i Rotavy samotné nastala až
v roce 1956, kdy byly usnesením vlády objekty závodu uvolněny pro ministerstvo těžkého strojírenství a od roku 1957 se
znovu dostaly do rámce Škody Plzeň. Toto opatření předpokládalo zvýšení výrobní kapacity podniku ve výrobě ocelových
odlitků i slévárenských a hornických zařízení. Nevýhodou byla
vzdálenost více než 100 km od plzeňského podniku a jednalo
se o objekty, které nebyly způsobilé k okamžitému zahájení
výroby pro navrhované výrobní programy.
Uvedení závodu do provozuschopného stavu znamenalo optimální využití stávajících objektů a zařízení i vhodné využití
místních pracovních sil. Některé objekty musely však být nejdříve rekonstruovány, jiné nově postaveny a musela se nově
zakoupit výrobní i pomocná zařízení.
Nejprve začala výstavba slévárny oceli, modelárny a hrubovny
odlitků. Byla také zahájena výuka učňů. Kromě navrženého
výrobního programu bylo nutno zajistit také výrobu jeřábů pro
vlastní potřebu strojírny a slévárny i provádět generální opravy strojů a zařízení.
Výroba byla zahájena v květnu 1957 v mechanických dílnách;
prvním výrobním oborem byly ocelové konstrukce gumových
dopravních pásů. Z důležitých zakázek byla zaměřena pozornost především na zařízení pro hornictví. V dalším roce se
objevily problémy s přísunem materiálu, strojů, opožděnou výstavbou slévárny oceli, ale především nedostatečným počtem
pracovníků. Během roku byla zahájena výroba ve slévárně uvedením indukční pece do provozu. Přes obtíže a nedostatky se
situace v roce 1959 natolik zlepšila, že v rámci podniku Ško-
J a n H u č k a / Vá c l a v Š p a t e n k a / J a n V i l č e k
z historie
Plán slévárny oceli, 1957 [5]
Práce v modelárně [12]
da mohl být ustaven samostatný závod Rotava se dvěma provozy, slévárnou oceli a strojírnou [5], [7], [8], [9].
25% chromová litina a 15% chromová litina s přísadou 2 nebo
3 % molybdenu.
Provoz slévárna oceli
Slévárna oceli, umístěná ve východní části závodu, byla vybudována na roční kapacitu 6 000 t odlitků o hmotnosti od
5 kg do 3 000 kg. Ke slévárenským oddělením patřila také
modelárna a hrubovna odlitků; předpokládalo se hrubování
(hrubé obrábění) asi u 85 % vyrobených odlitků. Plánovaný
počet pracovníků byl ve slévárně 273, v modelárně 55 a v hrubovně 127.
K výrobě oceli sloužila v tavírně od roku 1958 elektrická indukční středofrekvenční pec se dvěma kelímky o obsahu 2 t
firmy Siemens z Rakouska (určená původně pro plzeňský závod Hutě). Pec měla společný agregát, takže se tavilo pouze
v jednom kelímku, u druhého se opravovala kyselá suracitová
výduska a prováděla se příprava k tavení. Velikost tavby byla
podle potřeby 1 800 až 2 500 kg. V roce 1960 přibyla elektrická oblouková pec o jmenovitém obsahu 5 t sovětské výroby. Měla zásaditou magnezitovou vyzdívku a odsuvné víko
pro sázení vsázky sázecím košem, které mělo kyselou dinasovou vyzdívku. Velikost tavby byla od 6 500 do 8 000 kg. K odlévání se používaly zátkové pánve (se spodní výpustí) o obsahu 8 t nebo 3 t. Tekutý kov v pánvi se dopravoval z tavírny
do formovny elektrickým kolejovým vozem.
Výroba oceli zahrnovala asi 15 značek ocelí na odlitky, a to
nelegovaných a nízkolegovaných manganových ocelí i vysokolegovaných chromových a chromniklových ocelí. V indukční
peci se kromě těchto ocelí vyráběly i tři legované litiny, a to
Formovna a čistírna
Ve formovně se asi 85 % odlitků vyrábělo strojně, k tomu sloužily tři páry formovacích strojů střásacích s dolisováním. Formy se pokládaly na válečkové tratě, kde se odlévaly. Dva střásací stroje (větší využíván jen do roku 1966) sloužily pro větší
formy odlévané mimo tratě. Stejně tak se mimo tratě odlévaly formy největších rozměrů, které se formovaly ručně na dvou
pracovištích. Formovací směsi byly modelové (k formování
aktivních částí forem) a výplňové (k vyplnění zbývajícího prostoru forem). Při strojním formování se formovalo do bentonitové směsi. Vazné CT směsi (směsi s vodním sklem vytvrzované oxidem uhličitým) se používaly převážně při ručním
formování těžších odlitků. K výrobě jader se používala nevazná CT směs. Všechny formy se odlévaly na syrovo, tj. bez
sušení forem.
Odlité formy se po vychladnutí převážely jeřábem k vibračnímu
vytloukacímu roštu, kde se uvolňovaly z forem. V čistírně sloužily k čištění odlitků dva pásové bubnové tryskače a dvě tryskací komory s výsuvným vozem. Ocelové broky byly tryskány
na povrch odlitků metacími koly, jedna komora měla ruční hubicovou trysku na tryskání broků stlačeným vzduchem. Na dalších pracovištích se odstraňovaly vtoky a nálitky řezáním kyslíkem, elektrickým obloukem nebo mechanicky a vady odlitků
se opravovaly svařováním elektrickým obloukem. Tepelné zpracování odlitků se provádělo ve vozových elektrických žíhacích
pecích s nosností 5 t.
400 Oblouková pec v tavírně [5]
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
Sestavené odlitky opěrných segmentů [11]
J a n H u č k a / Vá c l a v Š p a t e n k a / J a n V i l č e k
V ý r o b n í p r o g ra m
Montáž segmentů v londýnském metru [11]
V přilehlém surovinovém poli tvořila větší část tavírny šrotiště,
kde byly uskladněny vsázkové materiály, zejména ocelový
a vratný odpad, třísky, dále housky surového železa, feroslitiny a tavicí přísady. Menší část sloužila k uskladnění písků a přísad do formovacích směsí, také žárovzdorných materiálů pro
vyzdívku a výdusku tavicích pecí. V přípravně formovacích
hmot byly dva větší kolové mísiče na bentonitové směsi, menší kolový mísič na CT směsi a suška písku.
V druhém přístavku byly zkušebny a laboratoře.
V hrubovně kromě běžného uspořádání obráběcích strojů byly
některé vrtačky a frézky sestaveny do jednoúčelových linek
k obrábění převodových skříní. Bylo zde také zařízení ke svařování válečků v ochranné atmosféře CO2 a elektrické pece na
žíhání odlitků ke snížení pnutí. Podle potřeby se provádělo základování odlitků (nanášení ochranného nátěru).
Zaměření výroby
Odlitky byly určeny především pro elektrické lokomotivy
plzeňské lokomotivky (hlavně pojezdová hvězdicová kola)
a pro vnitřní potřeby závodu. Po roce 1966 byla výroba odlitků pro elektrické lokomotivy přemístěna do nově vybudované slévárny oceli v Českých Budějovicích. Místo toho se
začaly vyrábět odlitky pro externí odběratele, zejména pro
součásti železničních vagonů. To mělo za následek snížení
hmotnosti odlitků, nižší sériovost, zvýšení nároků na úpravu
povrchu odlitků a tím zvýšení pracnosti zakázek.
V červnu 1961 postihla závod velká zkáza. Po prudké průtrži mračen vzedmutý
proud Rotavského potoka vyvolal povodeň. Ta postihla značnou část závodu,
kde způsobila vážné škody. Některé objekty byly zatopeny až do výšky 2 m, byly
zaplaveny četné stroje a další technologická zařízení. Nejvíce byly postiženy
slévárna oceli, modelárna a hrubovna.
Ohromným úsilím všech pracovníků byla
již v lednu následujícího roku obnovena
výroba v plném rozsahu.
V 70. letech 20. stol. tvořilo výrobu ve
slévárně asi 80 % odlitků pro externí
odběratele. Jednalo se o součásti pro
pouliční kolejová vozidla ČKD Praha,
vagony, automobily a těžké stavební
stroje. Zbývající odlitky byly určeny pro
strojírenskou výrobu závodu, a to pro zařízení uhelných dolů, briketáren, paneláren, válcoven a nově také pro gumárenské lisy.
Rozhodující obrat pro závod nastal v roce
1975, kdy byla zahájena nová výroba gumárenských (vulkanizačních a protektorovacích) lisů a stala se brzy nosným
výrobním oborem závodu, kdežto rozsah výroby ostatních
zařízení se snižoval. V roce 1981 byl vyvinut nový typ vulkanizačního lisu, který obdržel na strojírenském veletrhu v Brně
zlatou medaili za nejlepší výrobek roku.
Na začátku 80. let, v souvislosti se změnami výrobního programu závodu a zaměřením na gumárenské lisy, se ve slévárně začala provádět významná technologická inovace. Byla
to výroba odlitků z litiny s lupínkovým grafitem (šedé litiny)
na součásti segmentových forem pro diagonální i radiální pláště automobilů s ocelovým kordem. Byla vyvinuta litina s rozměrovou stabilitou, odolná proti tepelným rázům. Jednalo se
o novou metodu přesně litých součástí složitého tvaru o hmotnosti 3 až 60 kg, s přesnými rozměry a vysokou jakostí povrchu,
vytvářející dezén pneumatik, které byly lity do keramických forem. Tyto součásti byly dodávány do gumárenských podniků
v tuzemsku i zahraničí.
Na základě úspěšného vývoje byla ve slévárně od roku 1986
zahájena provozní výroba odlitků z litiny s kuličkovým grafitem
z historie
Provoz strojírna
Strojírenská oddělení tvořila obrobna těžkých a lehkých částí,
kovárna, svařovna, zpracování plechových částí, montážní
oddělení, nářaďovna, sklady a pomocná oddělení. Nosným
programem se stala zařízení pro úpravny uhlí a rud, dopravní
zařízení, zejména konzolové jeřáby, zařízení pro zauhlování
a odstruskování tepelných elektráren. Program výroby slévárenských zařízení skončil v roce 1963. Po roce 1967 poklesla
výroba v oboru úpraven uhlí, proto se podstatně rozšířila výroba zařízení pro válcovny a začala výroba zařízení pro stavebnictví, zejména panelárny.
Nový plán slévárny oceli, 1992 [11]
S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10 401
J a n H u č k a / Vá c l a v Š p a t e n k a / J a n V i l č e k
(tvárné litiny), odlévaných z pánví se spodní výpustí. Zajímavou
skutečností bylo to, že se změnami výrobního programu se
také postupně velmi snižovala hmotnost odlitků, a to až na
rozsah od 0,5 kg do 1 500 kg. Největší rozsah výroby odlitků
byl dosažen v 80. letech, a to až 9 100 t/rok.
Počet pracovníků rotavského závodu se od necelých 400 roku
1957 nejdříve zvyšoval až na téměř 1 700 v roce 1964, pak
postupně klesal na 1 100 v 80. letech. V roce 1968 to bylo
celkem 1 447 pracovníků, z toho 432 výrobních a 471 nevýrobních dělníků a 544 technicko-hospodářských pracovníků
(THP). Ve slévárně bylo 315 pracovníků, z toho 158 výrobních
a 101 nevýrobních dělníků, 56 THP [9], [10], [11], [12].
V druhé polovině 80. let vstoupil rotavský závod na trh malých
vodních elektráren s nabídkou řady malých Kaplanových turbín
o výkonech od 3 do 550 kW. Umožnily to zejména předchozí
zkušenosti s přesně litými odlitky a LKG. Koncepce turbín využívala tenkostěnné odlitky z LKG pro základní tělesa turbín i
pro oběžné a rozváděcí lopatky. U malých typů turbín byly lopatky odlévány z korozivzdorné litiny s kuličkovým grafitem [13].
N ovo d o b á h i s t o r i e
Po roce 1989 docházelo ve slévárně k omezování výroby.
V květnu 1991 oznámilo Generální ředitelství koncernu Škoda, že závod Rotava ukončí výrobu ke konci března 1992, takže nebylo možno přijímat zakázky na další období. Toto značně zkomplikovalo situaci, protože tím závod Rotava ještě před
privatizací ztratil hodně zákazníků a odbyt výrobků.
Při privatizaci v roce 1992 se vytvořily dva samostatné podniky. Z metalurgické části vznikl podnik Slévárna Rotava, který zahájil výrobu 2. 7. 1992 s 87 pracovníky. Vedl si na počátku úspěšně, neboť o jakostní odlitky z oceli a LKG byl zájem v tuzemsku i zahraničí. Z ocelových odlitků to byly hlavně
součásti stavebních strojů včetně strojů pro ženijní účely, také
převodové skříně a podvozkové části pro tramvaje. Nosnou
zakázkou se staly opěrné segmenty pro výztuhu stěn tunelů
londýnského metra z LKG, které tvořily až 80 % výrobní náplně slévárny. Největší výroba 2 780 t byla dosažena v roce
1995 při nejvyšším počtu 184 pracovníků.
V roce 1996 byla ještě dosažena výroba 1 480 t, ale ukončením některých zakázek nebylo zajištěno naplnění výrobních
kapacit pro rok 1997. Další připravovaný kontrakt nosné zakázky pro metro v Tokiu, na kterou byla soustředěna veškerá
pozornost a vloženy značné prostředky, byl pro komplikace
v jednání odložen a nedala se předpokládat včasná realizace
výroby. Situaci také velmi zkomplikovaly velké mrazové havárie
vzniklé koncem roku 1996, které způsobily značné škody na
zařízení a měly za následek přerušení provozu slévárny. Tím
došlo k ekonomické nestabilitě, takže v březnu 1997 bylo rozhodnuto ukončit výrobu. Na firmu byl v listopadu 1997 vyhlášen konkurz a výroba tak definitivně skončila.
z historie
Z ávě r
Ze strojírenské části původního závodu vznikl podnik Rotas
Strojírny, který se zabývá výrobou vulkanizačních lisů, strojírenských celků i obráběných součástí do zahraničí a vedl si
úspěšně i v roce 2012. Tak zanikla v Rotavě železářská i slévárenská výroba a zůstala jen výroba strojírenská [6], [7], [11].
L i t e ra t u ra a p ra m e ny
[1] Gräfl. Erwein Nostitzsche Eisenwerke Rothau. In: Die Gross-
-Industrie Oesterreichs, II. díl. Wien 1898, s. 249–253.
402 S l é vá re ns t v í . L X I I . z á ř í – ř í j e n 2014 . 9 –10
[2] KOŘAN, J.: Vývoj železářství v Krušných horách. Praha:
NTM 1969.
[3] ZAHRADNÍK, S.: Počátky, vývoj a zánik železáren Rotava-Nejdek (studie pro Dějiny čs. hutnictví a železa). Praha:
TEVÚH 1976.
[4] HUČKA, J. – V. ŠPATENKA: Z historie válcoven v západočeském Krušnohoří. In: Z dějin hutní výroby. Praha: NTM,
2011.
[5] Podnikový archiv Škoda Plzeň (součást Státního archivu
Plzeň), fond Železárny Rotava.
[6] PETRIK, J.: Železárny Rotava – historie a současnost. In:
Sborník Muzea Dr. B. Horáka. Rokycany 2007, sv. Historie
12, s. 172–190.
[7] KOTĚŠOVEC, V.: Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. Praha: Ostrov, 2011, s. 179–202. ISBN 978-80-86289-70-0.
[8] Historický vývoj podniků těžkého strojírenství. 1. kniha.
Praha: VÚSTE, 1964, s. 10.
[9] KOŠEK, S.: Historie závodu V. I. Lenina v Rotavě. [Diplomová práce.] Plzeň, Pedagogická fakulta, 1982.
[10] KRAJNÍK, M.: Slévárna oceli závodu Rotava o. p. Škoda
Plzeň. In: Sborník Minulost a současnost západočeského
slévárenství. Plzeň: Škoda, 1976, s. 81–85.
[11] VILČEK, J.: Škoda Rotava v letech 1957–1997. [Rukopisné
poznámky a fotografie.] Kraslice, 2012.
[12] ŠKODA ROTAVA (prospekt o historii a současnosti závodu). Plzeň: Škoda, 1982.
[13] Vodní turbíny KTR (prospekt závodu Rotava). Plzeň: Škoda, nedatováno.
Download

stáhnout [pdf] - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ