3–4/2010
www.FEROSLITINY.cz
Dodáváme feroslitiny
a neželezné kovy:
FeMo
FeV
FeW
FeNb
FeTi 30 a 70
FeCr HC a LC
FeMn HC a MC
FeSi
FeP
FeSiMn
FeSiCa
FeSiZr
FeB
FeS
Mo
Ni
W
Co
Cu
Cr
Mn
Sn
Zn
Pb
Al
Commexim Group a.s.
Barákova 237/8, 251 01 Říčany, Česká republika
tel.: +420 323 610 710
fax: +420 323 610 720
mobil: +420 731 156 861
e-mail: [email protected]
Odkoupíme nadnormativní
zásoby a materiály s vysokým
obsahem níže uvedených
prvků včetně výrobních
odpadů:
Ni
Mo
W
Co
Cr
Ti
V
Ta
Výhradní distributor společnosti
Samchrome Ltd. - JAR
největšího světového výrobce nízkouhlíkatých
ferochromů s nízkým obsahem Si, S, P a N
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou
pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných
časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny
v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů,
které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se
řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku
tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním
zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou
lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání
zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
Foundry Industry Journal
r o č n í k L V I I I . 2 0 1 0 . č í s l o 3– 4
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / všeobecně zaměřené číslo
special topic / general topic number
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie
10, SK 831 03 Bratislava, tel.: +421 244 455 238,
fax: +421 244 455 239.
Vychází 6krát ročně. 6 issues a year
Číslo 3–4 vyšlo 27. 4. 2010.
Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage)
Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, telefon: +420 516 412 510
[email protected]
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ODBORNÉ ČLÁNKY
79
Bolibruchová,D.– Brůna,M.–Sládek,A.
Vplyv pretavovania na vlastnosti zliatiny AlSi7Mg0,3 modifikovanej
stronciom
Influence of remelting on properties of AlSi7Mg0.3 alloy modified with strontium
83
Čech,J. a kol.
Predikce pórovitosti a mikrostruktury u tlakově litého odlitku
z Al slitiny pomocí simulace a experimentu
Prediction of porosity and microstructure in pressure die-casting of Al alloy, using simulation
and experiment
90
Tesařová,H. a kol.
Cyklická plasticita a únavová životnost izotermicky zušlechtěných
LKG legovaných niklem
Cyclic plasticity and fatigue life of nickel alloyed ADI
95
Vlasák,T. a kol.
Creep austenitické litiny s kuličkovým grafitem
Creep of austenitic ductile cast iron
99
Petrík,J.–Tompoš,T.
Spôsobilosť skúšky zabiehavosti horizontálnou metódou
Capability of the horizontal fluidity test
104
Žarnovský,J.– Malik,J.– Kováč,I.
Vplyv pôsobenia dotlaku pri liatí hliníkových a železných zliatin
pod tlakom
Process pressure influence at aluminium and ferrous pressure die casting
Do sazby 9. 3. 2010, do tisku 26. 3. 2010.
Náklad 700 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Haasová
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček, předseda
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Ivo Žižka
Predikce pórovitosti a mikrostruktur y u tlakově litého
odlitku z Al slitiny pomocí simulace a experimentu / s. 83
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™¬ć ­¨ «©ª©
5 – 6 / 2010 p o s tup v ý ro by s t ře dn ě ve lk ých a ve lk ých o dlitků
/ manufacturing process of middle and heav y castings
v
!!!
"
Září 2010
2010 na
na brněnském
brněnském výstavišti
výstavišti -Září
prezentace všech
všech průmyslových
průmyslových oborů
oborůss
prezentace
akcentem na
na specializované
specializované veletrhy
veletrhy
akcentem
ÉW Ö ß Ô é “ ¾ Ô Ù Þ Ô “ ¢ “ ¿ è × é k Þ “ À Ô å ç k á Ø Þ “ ¢ “ ½ Ü € k “ G Ø é ` k Þ
«®¥—ÊÃ)ÍɼÅÊÂ)—»ÅÐĴ—
«® ½ÆÌÅ»ÉЗ»¸Ðʗ
»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W
îàëߗØÚÚæäçØåðàåޗÜïßàÙàëàæå—Øåۗ®ëߗÀåëÜéåØëàæåØã—Çß»—½æìåÛéð—ºæåÝÜéÜåÚÜ
¿æëÜ㗺æåëàåÜåëØ㗹éå棗îîî¥ÚæåëàåÜåëØãÙéåæ¥Úñ
šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ»gªè
Ò
ÒË1Ë1Õ%
Õ%
ÇÉÆ&—ʼ—¸ÂËÀÍÅ*—ÑO&¸ÊËÅÀ˗«®¥—ÊÃ)ÍɼÅÊÂVº¿—»ÅU ¶
ËéØÛàdåo—‹dØêë—ñ[êëìçڑ—ígë‡àåð—êãfí[éÜå—&ɗؗÊãæíÜåêâؓ›Þԑ×âåâ`ác“Ôæܓ¤¨£“‡`Ôæçákލœ
ÂæåÚÜåëéØÚܗ‹dØêëåo⑗âæåÝÜéÜåÚܗؗÛæçéæíæÛåf—í’êëØíð
ºÜåæí[—Ûæêëìçåæêë—à—çéæ—äÜå‡o—ăéäð—›áØíàcácáb“ÖØáì“ãâ“×âÕ蓫“ßØç“é“åâíàØík“¤¥ā¥§“çÜ桓¾`
ãåâ“éìæçÔéâéÔçØß؟“ÞâàØå`ák“‡æçák“ãåØíØáçÔÖؓæؓæÜàèßçWáákà“ã€ØÞßÔ×Øà“âד¦“çÜ桓¾`œ
—
ÓÕ:
ÍÒ ÓÕ:
ÑÄ ÄÍÒ
Ñ
ÌäùèícñîãíwŸ
ÌäùèícñîãíwŸ
òënõcñäíòꚟõäëäóñç
òënõcñäíòꚟõäëäóñç
’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»C·ª³¸¹»WÞ
Ĵ
Ýĩĩ˜…š
ĩ
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ‘—˜–
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩĩˆ’
Ýĩĩ—š–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹
Ýĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ—”‰‡…—˜…ĩš‰ĩ—š–‰’—˜š
ÄÆYÅÆÊËÀ—¸ÂËÀÍÅ2—O&¸ÊËÀ—¦—¸ºËÀͼ—ǸÉËÀºÀǸËÀÆÅ
’¦gªĩ»¿©R±C»C³Wĩ¯ªĩµ€®¿µn¸´§ª³´ĩµ´¹€ª§C²ĩ¸±O»C·ª³¸°O­´ĩ´§´·ºĩ
»ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²®ĩ¿ª²Wĩ‰™
» —
““
““
““
MSV2010
2010
MSV
ÍVÊ˸͸—¦—¼Ï¿À¹ÀËÀÆÅ
·“¼“¢“íWÞßÔ×ák“àâ×èߓ¢“ÙØêàڗäæÛìãܓ›§“àijœ“ “
·“¼¼“¢“åâíƒk€Ø᎓àâ×èߓ¢“ÜïëÜåÛÜۗäæÛìãܓ›«“àijœ“
·“¼¼¼“¢“àÔëÜàWßák“àâ×èߓ¢“äØïàäØã—äæÛìãܓ›¤¥“àijœ“
C13
C13
C14
C14
“
“
“
¤¥“£££“¾`“¢“§«£“¸ÈÅ
¤«“£££“¾`“¢“ª¥£“¸ÈÅ
¥§“£££“¾`“¢“¬©£“¸ÈÅ
B22
C15
B23 B23 B23
C16
C12
B21
C16
C12
B24
B21
C16
B24
C11
KONGRESOVÝ SÁL II
10
10
C10
B20
C17
C11
C17
CONGRESS HALL II
C10
C9
C9
C8
CONGRESS HALL III (venue of the conference)
VSTUP
ENTRANCE
VSTUP
ENTRANCE
B19
TLUM. KABINY
KONGRESOVÝ SÁL III (konference)
INTERPETING BOOTHS B19
B25
SALONEK
B25
MEETING ROOM
B25
VSTUP
ENTRANCE
VSTUP
ENTRANCE
P5
P5
P6
P6
B18
P7
P7
PěEDSÁLÍ / VESTIBULE
13.–17. 9. 2010
2010
—»¦¿ĩ¸±O»C·ª³ĩ
ª¸°Oĩ·ªµº§±®°¾
˜ª¨­³®¨°CĩÌâĩÐËÐĩÔÔĩ†·³´
¹ª±ÝÞĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÒËâĩĩ«¦½Þĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÎÎ
ªñ²¦®±Þĩµ·@¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
www.bvv.cz/msv
¼¼¼Ý¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼ ¼ ¼“¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤£“¡“¦ ā §
Firma
1. ASHLAND-SÜDCHEMIE-CZ s.r.o.
2. SPECTRO CS, s.r.o.
þ. stánku
P5,P6
P1
3. ELSKLO s.r.o.
4. KNTL a.s.
P2
P4
5. ZPS-SLÉVÁRNA, a.s.
6. MECAS ESI
7. HÜTTENES-ALBERTUS CZ s.r.o.
8. ýSS + Svaz sléváren ýR
9. METOS v.o.s.
10. RMT s.r.o.
Veletrhy Brno, a.s.
Výstaviště 1
647 00 Brno
tel.: +420 541 152 926
fax: +420 541 153 044
e-mail: [email protected]
www.bvv.cz/msv
obálka 3. str.
P7
P1
P2
Brno – Výstaviště
Výstaviště
†±®rgWĩ®³«´·²¦¨ªÞ
í×Ôåàԓ¢“áâ“ÙØØ
B22
Ýĩĩš™˜ĩ†–’“ĩ
Ýĩĩ˜™ĩ†‰–‰‡
Ýĩĩ
š™˜ĩ”–…Œ…ĩ
Ýĩĩ—”'—ĩ““‘“™‡ĩĩ
Ýĩĩ—”'ĩ¦ĩš“'˜ĩ†–’“
Ýĩĩš'†ñ˜™ĩ“—˜–…š…
Ýĩĩ—'ĩ˜%’‰‡ñ…’…ˆ…ĩ
Ýĩĩ—'˜ĩ2–ĩ’…ˆĩ—ž…š“™ĩ
Ýĩĩ
‰—ĩ—š–‰’—ĩ—”“‰
’“—˜
78
“
“
“
¦“£££“¾`“¢“¤¥£“¸ÈÅ
¨“£££“¾`“¢“¥££“¸Èœ
““
ÆÊ˸ËÅ2—ÄÆYÅÆÊËÀ—¦—ÆË¿¼É—ÇÆÊÊÀ¹ÀÃÀËÀ¼Ê­—îîî¥ëؤêÜéíàÚÜ¥Úñ¦«®Ê»
”·´«ª¸®´³C±³Wĩ¬¦·¦³¨ªĩ¯ªĩ¿¦§ª¿µªKª³¦ĩ¸¾³ª·¬®¨°p²ĩµ·´µ´¯ª³W²ĩ
´§´·´»p¨­ĩ¿³¦±´¸¹Wĩg°´±ĩ¦ĩµ·´«ª¸³W¨­ĩ´·¬¦³®¿¦¨WÞ
°±™™
“
“
“
“
“
Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼
¸ —— ÇH¼»ÅK¸—¦—ǸǼÉ
“
´“¼ ¤“¢“ÞâàØå`ák“¢“ÚæääÜéÚàØ㟓¤¨“àÜᡓ
“
“
“
“
´“¼ ¥“¢“ÞâàØå`ák“¢“ÚæääÜéÚàØ㟓¦£“àÜᡓ
“
“
“
““
´“¼¼ ¤“¢“ãåØíØáçÔÖؓéc×ØÖÞâ éŽíÞèàáŽÖۓÜáæçÜçèÖk“Ô“ÉG“
“
“““““““““¢“çéÜêÜåëØëàæå—æݗêÚàÜåëàăڗéÜêÜØéÚߗàåêëàëìëàæåê—æé—ìåàíÜéêàëàÜꓓ
C14
B22
P3
B21
B23
B20
P4
P4
P4
P3
P3
P3
P3
ĸ
ĺ
WC
WC
VSTUP - ENTRANCE
ÆéÞØåàñØdåo—êÜâéÜëØéà[뗦—ÆéÞØåàñØëàæåØã—êÜÚéÜëØéàØë
Ç´ ƸÅɼ¶¸Ÿ“æ¡“å¡“â¡Ÿ“»ßÜáÞ쓧«Ÿ“©£¦“££“µåá⟓¶íØÖۓÅØãèÕßÜÖ
¾âáçÔÞ瓢“ÚæåëØÚ뭓¼áÚ¡“»ÔáԓµØí×cÞâéW
çØß¡¢ÙÔ뭓ž§¥£“¨§¦“¥¤¤“¤¦§Ÿ“ÕØí×ØÞâéÔ³çÔ æØåéÜÖØ¡ÖíŸ
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼ ¼ ¼“¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤£“¡“¦ ā § “
îîî¥ëؤêÜéíàÚÜ¥Úñ¦«®Ê»
ÇÔéÜ`ܓԓàÜæç€Ü“×âæçWéÔÝk“àWßâ“ÜáÙâåàÔÖkŸ“
ÞçØåb“ Õì“ ÝÜà“ èàâ‘áÜßì“ áÔíkåÔç“ áԓ çÔéÜÖk“
ãåâÖØæ“çÔÞb“í“áWÞßÔ×âébÛâ“ÛßØ×ÜæÞÔ¡“Áԓ
×åèÛb“æçåÔác“ã€kæßèƒáW“×ÔçԓÝØ×áâíáÔ` ác“ãâ‘Ô×èÝk¡“½Øék“æ؟“‘Ø“àÔÝk“€Ô×è“éc×â àâæçkŸ“ ÝÔޓ ã€Ü“ çÔéÕc“ ãâæçèãâéÔ矓 ÔÕì“ Ýܓ
×âÞâá`Üßܓæ“ákíގàܓáWÞßÔ×졓¸ëÜæçèÝk“çØ×ì“
ã€Ø×ãâÞßÔ×ì“ Þ“ ãâæçèãábàè“ éìçéâ€Øák“
ØÞâáâàÜÖÞbÛâ“ãâéc×âàk“é“áԃÜÖۓæßbéWå áWÖۓΤП“ÝÔޓâ“çâà“Õìßâ“åØÙØåâéWáâ“áԓ
ãâ€W×Ôábà“˼ˡ“ƒÞâßØák“çÔéÜ`“Ô“àÜæç卟“
ã€kãÔ×ác“ÝÔޓÜáÙâåàèÝk“»èçáÜÖÞb“ßÜæçì“ΥС“
'2/2(,.-0
-8,1-4+/0
ÇÔéÜ`ܓԓàÜæç€Ü“àÔÝk“ā“ã€Øæ“é؃ÞØåâè“åâí àÔáÜçâæç“ÝØÝÜÖۓâ×ãâéc×k“ā“ÝØ×áâíáÔ`ác“
ä[ãæ—çæë„ÜÙå’ÚߗàåÝæéäØÚoŸ“ÞçØåb“Õì“
àâÛßܓéìè‘kç“Þ“‡æãâåábàè“éØ×Øák“çÔéÕ졓
ÈéØ×Øáb“ÜáÙâåàÔÖؓéƒÔޓëØíàdà—Ø—äàêë„à—
çæíؕìáo— áÜÛåæñåØdåg— ñؗ çæë„ÜÙåf““
ԓÖkçk“áèçáâæç“ÝؓíkæÞWéÔ硓´“çâçâ“íÝ܃çcák“
Ûâ×áâçkàؓÝÔÞâ“íÜãàÚܗۑãܕàëf¡“
ÃâíÜçÜéák“ Ý؟“ ‘Ø“ çÔéÜ`ܓ ܓ àÜæç€Ü“ àÔÝk“ ác ÞçØåb“íWÞßÔ×ák“éc×âàâæçܟ“ÝÔޓébæç“çÔé Õè“Þ“×âæÔÛâéWák“ákíގÖۓáWÞßÔ׍“è“çØ ÞèçbÛâ“Þâé術GÞâßØákŸ“ÞçØåb“ãåâÕcÛßâ“áW æßØ×èÝkÖk“×Øá“Ô“Õìßâ“íÔàc€Øáâ“ã€Ø×Øéƒkà“
áԓ‡æãâå᎓ãåÕcۓçÔéÕ쟓çìçâ“çØá×ØáÖؓ
Ý؃çc“èàâÖáÜß⡓½Ø“çØ×ì“éìçéâ€Øá“íWÞßÔן“
íؓÞçØåbÛâ“ßíؓéìÝk硓¶â“æؓçŽ`ؓàâçÜéÔÖؓ
çÔéÜ`“Ô“àÜæç卓ޓãåâéW×cák“íWæÔۍ“×â“
çÔéÕì“ éØ×âèÖk“ ޓ ÝØÝkàè“ Ûâæãâ×Wåábàè“
éŽæßØ×Þ蟓 à‘Øàؓ â×ãâék×Ôç“ ãâèíؓ
íãåâæç€Ø×ÞâéÔác¡
ɓãåéb“€Ô×c“ékà؟“‘Ø“ãâ‘Ô×èÝk“ÜáÙâåàÔÖ؟“
ÞçØåb“ Õì“ ÝÜà“ çⓠèàâ‘áÜß쮓 ×ⓠÝÜæçb“ àkåì“
ã€Üçâà“éc×kŸ“ÝÔޓãâæçèãâéÔç“Þ“×âæԑØák“
Ûâæãâ×WåábÛâ“éŽæßØ×Þ術½ØÝÜÖۓàâçÜéÔÖؓ
Õè×ؓ åâéác‘“ íWßؑØç“ áԓ éìçéâ€ØáŽÖۓ
ãâ×àkáÞWÖÛ¡“ Éؓ æßbéWåác“ Ýؓ áèçáⓠéì çéâ€Üç“ ãåâæç€Ø×kŸ“ ÞçØåb“ Õè×ؓ íÔàc€Øáâ“
íØÝàbáԓ áԓ ØÞâáâàÜÞè“ ãåâéâíè“ Ô“ áؓ
ãâèíؓ áԓ éŽåâÕè“ â×ßÜçލŸ“ àáâÛ×ì“ Ĉíԓ
Þԑ×âè“ÖØáèû¡“·ßؑÜçb“âéƒØà“Ý؟“çÔéÜ`ؓ
ԓàÜæçåì“áԓáWÞßÔ×âéâæçܓçØÞèçbÛâ“Þâéè“
ãÔç€Ü`ác“íÔÜáçØåØæâéÔç¡
ΤГ ¾´¹¾´Ÿ“É¡­“ÉìçéW€Øák“ØÞâáâàÜÖÞb Ûâ“ãâéc×âàk“éؓæßbéWåáWÖÛ¡“¼á­“ÊÙæé¤
åo◠ÏÀÏ¥— ÚÜãæêë[ëåo— ‡âæãÜåo— ëØíàd‘——
ؗäàêë鑗æÙæéì—ÜãÜâëéææÚÜãà—Ø—ãàëàåð—
ê— âìãàdâæí’ä— ÞéØÝàëÜ䟓 ÆéåÔçÞԟ“
UaWå“áÔדÆWíÔéâ蟓¤©¡ā¤«¡“¬¡“¥££¬Ÿ“
桓¤«ā¥¦Ÿ“¼ÆµÁ“¬ª« «£ £¥ £¥¤ª¬ ª¡“
ΥГ ¾´¹¾´Ÿ“É¡­“ÉìçéW€Øák“ØÞâáâàÜÖÞb Ûâ“ãâéc×âàk“é“àØçÔßèåÚÜÜ¡“¿ìëåàÚâf—
ãàêë📥££¬Ÿ“åâ`¡“©¥Ÿ“`¡“©Ÿ“æ¡“¤§¥ā¤§¨¡
—
Çé[Úܗí—ØëÜãàféì
——
Çãæ‡åf—Ø—çãØêëàÚâf—éðëo—
——
ÌägãÜÚâf— ñ[äÜdåàÚëío— ؗ âæí[„¤
êëío—
íñÛgã[í[åo
ÆØçÞWák“æ“€ØàØæßØà“
áԓÆâÞâßæÞb
ÀåÞ¥—Áà„o—KÜídoâ
Æ Ã G “ Ô “ É Â G ǟ “ Æ â Þ â ß æ Þ W “ ¤Ÿ “ © £ ¥ “ £ £ “ µ å á â
ç Ø ß ¡ ­ “¨ §¤ “§ ¥ ª “¤¬ ¬ Ÿ “à â Õ Ü ß ­ “© £ ¦ “¥ ¬ § “« « ª
æØéÖÜÞ³æãææÕåáâ¡Öí
Ýæë旸 ¥—ÁØåÛ[âæí[
“ éŽçéÔåáŽÖۓ âÕâåØÖۓ ãåàìæßâéÞì“ áԓ
ÆâÞâßæÞb“çâÛâ“Õìßâ“é“`ÔæâãÜæؓÆßbéWåØá æçék“€Ø`Øáâ“è‘“àáâÛ⡓½æâè“çâ“âÕâåì“æéŽà“
íãæâÕØà“èáÜÞWçákŸ“æãâÝèÝkÖk“ĈéŽçéÔåáâû“
擀ØàØæßáŽà“èàØàŸ“çâ“éƒØ“ãâ×ãâ€Øáâ“
áèçáâè“ çØâåØçÜÖÞâè“ ãåãåÔéâè“ ›çØÖÛ áâßâÚÜ؟“×cÝÜáì“éŽçéÔåábÛâ“èàcák“Ôçסœ¡
ÀØæ“é؃ÞØåb“‡æÜßk“ãåâãÔÚÔÖؓÝؓéƒÔޓàáâ Ûb“í“çâÛâ“é؀ØÝáâæçܓæÞåìç⡓¿Ü×b“écçƒÜáâè“
çìçâ“âÕâåì“áԓãåàìæßâéÖؓçØÖÛáÜÖÞbÛâ“
íÔàc€Øák“éÕØ֓áØâ`ØÞWéÔÝk“Ô“Ôáܓâ“æÔ àâçábà“ÖÛÔåÔÞçØåè“æçè×Üԓã€kß܃“›ãâÞèד
éÕØ֓ácÖ✓áØéc×k¡
ɓ æâè`Ôæáb“ ×âÕc“ éåÖÛâßk“ áԓ æç€Ø×ákÖۓ
ƒÞâßWÖۓã€ÜÝkàÔÖk“€kíØák¡“ÁØÝÜáÔޓÝؓçâàè“
ܓáԓãåàìæßâéÖؓáԓÆâÞâßæÞb¡“½Ü‘“é“ã€Ø× “
——
FIREMNÍ PREZENTACE
Výsledky zkušebního provozu s novým českým bentonitem
(Sedlecký kaolin, a. s., Božičany)
108 Váhy a vážicí systémy pro slévárny od firmy FORMAT 1, spol. s r. o.,
Křenovice u Brna
109
Piosik,T.– Novotný,J.
Použití zařízení pro obrábění tryskáním
(PPP TECHNICAL Sp. z o. o., Nowa Sól, Polsko)
112
Erlebach, J.
Rakousko – partnerská země MSV 2010 a váš partner v oblasti inovací
(Veletrhy Brno, a. s.)
RUBRIKY
113
116
118
121
122
125
126
Roční přehledy
'+
6-'-./-6
12%0.2,0/0+7
%*-68/'-7&*
/+9/:.-;/7%-6&*
'
'9
#
!
"
!
#$ %
4#:!8(3 #:!#73#9(5"3(!93
3; (59 300.-
&#
'()%* &"
!
$
#$
“ ª«ª
122
106 A d a m u s , P . a k o l .
Results of test operation with a new Czech bentonite
#
$%
,
ÌägãÜÚâf—æÛãfí[åo
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿É ¼ ¼ ¼“¡“Õ € Ø íØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤£“¡“¦ ā § “
Z PRAXE
"
#
%
!
-
-
$
Å â í Þ ëÚ í î ëÚ
Ã Ú ä™å ó ޙá è Ý ç è í â í™â ç ß è ë æ Ú Ü Þ™
óqìäÚçh™èݙí Úïâf“™Ú™æâìí 듸™
“ªª²
119
Ó ] ïi ë
ÈÝåâíäò™óޙìåâíâç™áåâçqäî
©ª¥ą©«¥—dÜéíåؗ©§¨§—¦—©ªéÛ ą©«ëߗÁìåܗ©§¨§
Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼ “ ¢ “ É Í · & ¿ É Á .
՜“·Ô߃k“×âçÔí­“¾×쑓çÔéÜ`“çéæÛãæì•o—ëØí¤
Ùì—ì—¼ÆǓⓤ£“àÜáè瓛ܓÞ×쑓ãÔޓæçØÝác“
`ØÞWœŸ“àW“çâ“éßÜé“áԓáWÞßÔ×ì“çÔéÕ첓«ª“˜“
×âçWíÔáŽÖۓ â×ãâéc×cßⓠâãcç“ æãåWéácŸ“
çØ×쓑ؓæؓáWÞßÔ×ì“í鎃k¡
֜“ ÍÔÝkàÔéb“ â×ãâéc×ܓ Õìßì“ èéØ×Øá쓓
è“âçWíÞì“ĈÇé旋êçæéì—å[âãØۑ—åؗëØíoéåg“
Ýؓ áØÝ׍ßؑÜçc݃k“ éØ×âèÖk“ çÔékåá쟓 àÜæç埓
çÔéÜ`Ÿ“â×ßbéÔ`“Ô“×Ô߃k“áØÝàØáâéÔák“ãåÔ ÖâéákÖܲû“Â×ãâéc×ܓæؓãåÔÞçÜÖÞì“åâí×c ßÜßì“áԓç€ØçÜáì“ãåâ“éØ×âèÖkÛâ“çÔékåá쟓àÜ æçåԓԓçÔéÜ`Ø¡“
ל“·âçÔí“áԓ€ØƒØák“‡ßâÛì“Ĉ·âæçÔߓÝæܓíԓ
‡Þâߓ êåo•àë— å[âãØÛð— ëÜâìëfßæ— âæí졓 ¶â“
Õìæ“è×cßÔߓÝÔÞâ“ãåéákŸ“×åèێ“ÞåâޓÔçס²û“
À‘Øàؓ ÞâáæçÔçâéÔ矓 ‘Ø“ éƒØÖÛáì“ â× ãâéc×ܓÕìßì“ÞéÔßÜÿÞâéÔáb¡“´…“çâ“Õìßԓæãâ ç€ØÕԓØáØåÚÜ؟“âãçÜàÔßÜíÔÖؓéæWíÞ쟓âã çÜàWßák“ Þèæâéâæç“ ƒåâç蟓 æák‘Øák“ íÕìç ÞâébÛâ“Þâé蟓×âæԑØák“áØÝÞåÔçƒk“×âÕì“çÔ éØák“Ôãâס“
؜“ÂÕ×âÕáb“ÞâàãØçØáçák“â×ãâéc×ܓãÔ× ßì“Ü“áԓâçWíÞè“Ĉ·âæçÔߓÝæܓíԓ‡Þâߓêåo•àë—
å[âãØÛð—í—ëØíoéåg¡“¶â“Õìæ“è×cßÔߓÝÔÞâ“ãåé ák²û“Âãcç“Õìßì“â×ãâéc×ܓæãåWéáb“›€ØƒØák“
âãçÜàÔßÜíÔÖؓéæWíÞ쟓íÔÝ܃çcák“ã€ØæábÛâ“
éW‘ØákŸ“ ÜáâéÔÖؓ íԀkíØákŸ“ âàØíØák“ ãåâ æçâݍŸ“ßÜçk“íÕìçÞè“×â“ĈÕâáÕâáèû“Ôçסœ¡
ԓâ×Õâå“æßbéWåØáæçék“KÆǓ¹Æ¼“ÉÈǓ铵åác“¢“Øåۗëßܗ¹éåæ—ÌåàíÜéêàëð—æݗËÜÚßåæãæÞð
èæãâ€W×W“éؓ×áØÖۓ¢“êÜßߓâåÚÔáÜæؓâá
ê—ÛæçéæíæÛåæì—í’êëØíæì—Ø—®¥—äÜñàå[éæÛåo—Çߥ»¥—âæåÝÜéÜåÚo
ëߗ
Zprávy Svazu sléváren České republiky
inzerce
&Üêâ[—êãfí[éÜåêâ[—êçæãÜdåæê뗱—&Êʗ¦—ºñÜÚߗ½æìåÛéðäÜå—ÊæÚàÜëð—ą—º½Ê
OBÁLKA
COMMEXIM a. s.,
Říčany u Prahy
FORMAT 1, spol. s r. o.,
Křenovice u Brna
Veletrhy Brno, a. s., Brno
PPP TECHNICAL Sp. z o. o.,
Nowa Sól, Polsko
inzerce
103 LAC, s. r. o., Rajhrad
89
75
Zprávy České slévárenské společnosti
Vzdělávání
125
Slévárenská výroba v zahraničí
Blahopřejeme
Z historie
112
119
47. SLÉVÁRENSKÉ DNY ®
s d o p r ovo d n o u v ý s t avo u a 7. m ez iná r o d ní P h . D. ko nf e r e n c í
Lungmuss Feuerfest
Tschechien s. r. o.,
Brno
Sedlecký kaolin, a. s.,
Božičany
Targi Kielce Sp. z. o. o.,
Polsko
Veletrhy Brno, a. s.,
Brno
47. slévárenské dny ®
2010
vložená inzerce
Rakovnické tvářecí
stroje s. r. o., Rakovník
23.–24. června 2010
H o t e l C o nt in e nt a l B r n o, w w w.co nt in e nt a lb r n o.c z
P R O Č S E A K T I V N Ě Z Ú Č A S T N I T 47. S L É VÁ R E N S K ÝC H D N Ů ®
tradiční účast zástupců většiny sléváren ČR a Slovenska
propojení účastníků konference a doprovodné výstavy
cenová dostupnost i pro menší firmy
13.–17. září 2010, Brno
G ü nt e r R i e n a s s
roční přehledy
Odlitky z lehkých
neželezných kovů
odlévané
do pískových
a do kovových forem
2. část: odlitky ze slitin hořčíku
Günter Rienass
Př e h l e d y
S l i t i ny
V odkazu [8] jsou popsány mechanické
a fyzikální vlastnosti hořčíkových slitin
zn. AZ21, AM60, AM50, AM20, AS41,
AS21 a AE42. Uvádí se pevnost v tahu,
mez kluzu, mez stlačitelnosti, tažnost při
přetržení, modul pružnosti, tvrdost podle Brinella, houževnatost, hustota, teplota likvidu, rozmezí tuhnutí, měrné
(specifické) teplo, tepelná vodivost
a elektrická vodivost. Poukazuje se na
dobré tlumicí vlastnosti, vysokou rozměrovou stabilitu, vrubovou necitlivost,
vysokou korozivzdornost a nízkou hustotu. Mimoto se pojednává o postupech
tváření v tuho-tekutém stavu a odlévání
(tlakové lití, lití do kovových forem, do
pískových forem, odlévání s krystalizací
pod tlakem – squeeze casting, tixo lití),
o vysokém poměru tuhost/hmotnost
a obrobitelnosti. Na několika příkladech
jsou ukázány možnosti výroby tenkostěnných a složitých odlitků. Na uvedených příkladech je vidět mnohostrannost
jejich použití.
D. Regener a G. Dietze [9] referují o změnách struktury a mechanických vlastností hořčíkové slitiny AZ91 po dlouhodobém tepelném namáhání.
Výsledky zkoumání fázového složení
struktury hořčíkové slitiny AZ91 odlévané postupem reo casting (v polotuhém
stavu) po tepelném zpracování publikují Y. Wang, G. Liu a Z. Fan [10]. Odlitky
ze slitiny AZ91 se odlévají pod tlakem
a tento postup vede k výskytu pórovi-
tosti. Možnost tepelného zpracování je
proto omezená. Institut BCAST (Brunel
Centre for Advanced Solidification Technology, Uxbridge, Middlesex, UK) vyvinul postup výroby tvarových hořčíkových
odlitků z polotuhého materiálu (reocast),
u kterého se vyskytuje podstatně méně
pórovitosti a odlitky lze proto podrobit
tepelnému zpracování.
Experimentálním zkoumáním vlivu 1 až
3 % olova a kovů vzácných zemin (Nd,
Pr) na mechanické vlastnosti a korozivzdornost ověřovanou zkouškou v solné
mlze s 5% roztokem NaCl se zabývali
L. Wang, H. Zhao aj. [11]. Přísada olova
vede ke zpevnění tuhého roztoku a ke
zjemnění zrna. Zrno zjemňuje i přísada
kovů vzácných zemin.
M. Krauss a B. Scholtes [12] referují o výsledcích zkoušek tepelné únavy hořčíkové slitiny AZ91. Zkušební odlitky odlité tlakově ve vakuu se zatěžovaly namáháním v tepelném rozsahu mezi –50
a +190 °C.
B. Duchesne, R. Bergeron, F. Chiesa aj.
[13] srovnávají hořčíkové slitiny zn. AE44
a AZ91 odlévané do pískové formy s hliníkovou slitinou Al Si7Mg0,3. Z těchto
slitin byl do forem ze směsi pojené fenolickou pryskyřicí a do keramických
sádrových forem odlit blok motorů pro
modelová letadla. Mikropórovitost prototypů bloku motorů dosahuje u hliníkové slitiny asi 0,5 %, u hořčíkové slitiny
AZ91 asi 2 % a u AE44 přibližně 0,03 %.
Velikost zrna je nejmenší u AZ91, následuje slitina AlSi7Mg0,3 a největší je
u slitiny AE 44. Doby tuhnutí u odlitků
litých ze slitiny AE44, AZ91 a Al Si7Mg0,3
do pískové formy byly v daném případě
0,6 min, 1,4 min, resp. 1,9 min.
B. Ebel-Wolf [14] popisuje vlastnosti střídavé deformace hořčíkových slitin MRI
153M a MRI 230D. Rozšíření využívání
hořčíkových slitin do oblasti tepelně
a mechanicky vysoce namáhaných bezpečnostních konstrukčních součástí v sériově vyráběných vozidlech vyžaduje obsáhlé porozumění těmto vlastnostem
se zřetelem na okolní podmínky, ve kterých se používají. Zjišťovaly se vlastnosti
střídavé deformace hořčíkových slitin
MRI 153M a MRI 230D v rozsahu teplot
25 °C ≤ T ≤ 200 °C.
Tlumivost kompozitních materiálů na
bázi Mg-Zn hodnotili H. Zhao, L. Wang
aj. [15]. Do dvou slitin Mg-Zn se 4 až 6 %,
resp. 9 až 11 %, zinku byly přidány anorganické částice o průměru 0,1 až 1,0 µm.
Tyto částice se vložily do měděné formy
předehřáté na 600 °C a zalitím hořčíkovými slitinami vznikly kompozitní materiály na bázi kovu. Diagramy napětí–prodloužení byly zaznamenány při různých
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 113
ročn í přehled y
O situaci s hořčíkem v Austrálii referuje
J. Grandfield [1]. V odkazu [2] je popsáno získávání hořčíku destilací. V odborném centru pro lehké kovy v Ranshofenu
(LKR – Leichtmetall Kompetenzzentrum
Ranshofen) v Rakousku se podařilo odpařováním (vaporizací) a kondenzací
zbytkových a odpadních materiálů ze
zpracování hořčíku získat opět čistý
hořčík. Kovové zbytkové látky se vystaví
ve vakuové komoře při teplotě dna cca
700 °C vakuu; hořčík se odpaří dříve,
než se roztaví, a dá se pak znovu získat
kondenzací.
Snadno a přesně – hořčíkové odlitky i pro
jiné účely, než je výroba automobilů,
to je tématem příspěvku C. Barka [3].
Firma C&C Bark Metalldruckguss und
Formenbau Schönberg GmbH odlévá na
strojích s horkou a studenou komorou
už více než 40 let tlakové hořčíkové odlitky o hmotnosti od 1 do 3 000 g. K výrobním procesům patří i odstraňování
otřepů, úprava povrchu, třískové obrábění a montáž konstrukčních celků. Výkonnost tlakového lití názorně ukazují
uvedené příklady odlitků ze slitin hořčíku: automobilový průmysl – převodovky, volanty; elektronika – pláště počítačů, konektory; komunikační technika
– pláště mobilů; elektrické nástroje – převodovky, kryty; řetězové pily – pláště,
víka; optický průmysl – pláště kamer,
konstrukční díly; nábytkářství – součásti nemocničních lůžek, spojovací články skříní; lékařská technika – pláště analytických přístrojů; výroba sportovních
a volnočasových potřeb – vidlice jízdních
kol, ráfky; strojírenství – rychle se pohybující dodatečně montované součásti;
zahradnická technika – konstrukční součásti pro sekačky, nůžky, postřikovače.
Malé přesné odlitky ze slitin hliníku a zinku jsou prezentovány v odkazu [4]. Firma Dynacast Deutschland GmbH, Bräulingen vyvinula na výrobu malých součástí o hmotnosti do cca 50 g s vysokou
reprodukovatelností přesnosti rozměrů
speciální rychloběžný stroj.
O jakosti přesných hořčíkových odlitků
firmy Andreas Stihl AG & Co. KG, Waiblingen pojednává odkaz [5].
S. Gramm a K. Doster [6] referují o semináři na téma hořčík, uspořádaném firmou Oskar Frech GmbH + Co. KG, Schorndorf-Weiler.
V odkazu [7] podává D. Twarog přehled
o pravidlech ITC (International Trade
Commission – Komise pro mezinárodní
obchod) pro boj s dumpingovými cenami a o anketě ke stanovení sankčního
cla pro hořčík. Podle amerického obchodního práva lze vybírat sankční cla
na dovozy, když dodavatel prodává zboží v USA za nižší cenu (tzn. za nižší cenu
než ve vlastní zemi nebo za cenu nižší, než
jsou výrobní náklady) a ITC potvrdí, že
tím vznikla domácímu průmyslu škoda.
G ü nt e r R i e n a s s
rychlostech prodlužování. Legující prvek
zinek vedl ke zjemnění zrna hořčíku.
Vývoj nových druhů hořčíkových slitin
obsahujících stroncium a kovy vzácných
zemin oznamují F. Pan, M. Yang a Y. Ma
[16].
Mechanické vlastnosti a mikrostrukturu
slitin MgAl se stronciem popsali A. Tang,
R. Cheng aj. [17].
Přehled o zkouškách použití nové hořčíkové slitiny druhého tavení v průmyslové výrobě podávají C. Scharf, P. Zivanovic, A. Ditze aj. [18].
ročn í přehled y
Po s t u py o d l é vá n í
Povrch slitiny AZ91 a její reakci s pískovou
formou zkoumali S. Takmori, Y. Osawa
aj. [19].
F. Chiesa, B. Duchesne a J. Baril [20] ověřovali nahrazení mechanicky obrobeného hliníkového krytu ze slitiny 6061
odlitkem z hořčíkové slitiny AZ91. V případové studii je popsáno, jak byl kryt
Dopplerova radarového systému, který
byl původně vyroben z hliníkového bloku z hliníkové slitiny 6061-T6, nahrazen
odlitkem litým do pískové formy z hořčíkové slitiny AZ91E.
M. Kunst, A. Fischersworring-Bung,
M. Gibson a G. Dunlop [21] hodnotí
mechanické vlastnosti hořčíkové slitiny
AM-SC1 odlévané do trvalé formy.
Technologie nízkotlakého lití – i pro hořčík, je popsána v odkazu [22]. Použití
nízkotlakého lití bylo ve slévárně firmy
Kurtz GmbH, Kreuzwertheim, rozšířeno i na oblast hořčíku.
Y. Wang, D. Y. Li aj. [23] referují o numerické simulaci nízkotlakého lití kol
z hořčíku.
A. Srinivasan, U. Pillai a B. Pai [24] informují o mikrostruktuře a mechanických
vlastnostech hořčíkové slitiny AZ91 odlévané pod nízkým tlakem.
Procesní parametry hořčíkové slitiny
AM50 při jejím nízkotlakém lití do kovové formy zjišťovali P. Fu, A. Luo aj. [25].
Novinkami tixo lití hořčíku se zabývali
A. Lohmüller, M. Scharrer aj. [26]. V posledních letech bylo v Asii a v Severní
Americe tixo lití zavedeno do sériové výroby. Referuje se o nových možnostech
pro sériovou výrobu konstrukčních dílů
tixo litím v Evropě. S. Heaney, P. Lyon,
I. Syed a T. Wilks [27] referují o přesném
lití materiálu Elektron 21 – řešení pro letecký a kosmický průmysl využívající hořčíkovou slitinu.
Zkoumání mikrostruktury a mechanických vlastností přesného odlitku z hořčíkové slitiny AZ91 lité do sádrové formy předkládají S. Lun, D. Dube a R.
Trembley [28].
114 Ko r o z e, ú p rava p ov r c h u
P. Angeli [29] se zabýval bezchromovou
předběžnou úpravou hořčíku. Normálně
se u hořčíkových součástí počítá se šestimocnou (hexavalentní) úpravou na bázi
chromu, která kovu propůjčuje ochranu
proti korozi a současně zlepšuje přilnavost ochranného filmu.
O vývoji korozivzdorných a dekorativních
úprav povrchů slitin hořčíku elektrochemickými a plazmovými postupy předběžné úpravy a povlakování se referuje
v odkazu [30]. Tématem je nanášení povlaků postupem PVD (Physical Vapor
Deposition) na slitiny hořčíku a jejich následné barvení.
Po u ž i t í
Průzkum a vývoj použití hořčíku ve výrobě automobilů v Severní Americe ukazují J. A. Carperter, J. Jackman aj. [31].
Rostoucí ceny pohonných hmot a nárůst
hmotnosti podmíněný bezpečnostními
zařízeními podporují při výrobě automobilů použití lehkých kovů, zvláště slitin
hořčíku. Kanadská vláda podporuje cíleně vývoj technologie hořčíku, např.
projektem Vývoj litých konstrukčních
součástí ze slitin Mg (Structural Cast
Magnesium Development (SCMD)-Project) v těsné spolupráci s Americkým ministerstvem energetiky. Jako nejnovější
výsledek spolupráce je představena součást rámu pro sportovní vůz Corvette
206 z hořčíkové slitiny (AE 44) odolné
proti tečení, který oproti dosavadnímu
hliníkovému rámu vykazuje 34% snížení
hmotnosti. Další americký výzkumný
projekt (MPCC: Magnesium Powertrain
Cast Components – hořčíkové odlitky
součástí hnacího ústrojí) je zaměřen na
snižování hmotnosti motoru, resp. převodovky, o minimálně 15 % náhradou
hliníkových odlitků odlitky hořčíkovými
(blok válců litý do pískové formy, tlakový
odlitek olejové vany, tlakový odlitek krytu motoru) a vytvoření obsáhlé materiálové banky hořčíkových odlitků ze žáruvzdorných hořčíkových slitin odolných
proti tečení.
T. Buschjohann [32] představuje konstrukční součásti s optimalizovanou funkčností z lehkých slévárenských materiálů.
O oceněných odlitcích ze slévárny v Nettetalu (Severní Porýní – Vestfálsko) referuje M. Franken [33].
Evropským výzkumným projektem „Hořčíkový motor“ a také daty materiálů za
zvýšených teplot pro výrobu automobilů se zabývají P. Bakke, I. de Lima aj. [34].
Jako vhodné slitiny pro tlakově lité hořčíkové odlitky bloků motoru byly vybrány
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
slitiny typu Mg-Al-RE (AE) a Mg-Al-Sr
(AJ). Zkoušely se vždy dvě slitiny (AE44
a AE35, AJ52A a AJ62A) a výsledky se
srovnávaly se známými výsledky hliníkové slitiny A380.
Použitím hořčíkových slitin za vyšších
teplot se zabývají R. Yehuda, N. Nagar
aj. [35].
K. Weiss a C. Honsel [36] simulovali
strukturu a mechanické vlastnosti konstrukčních součástí z hořčíku. Slitiny hořčíku nabízejí velký potenciál snižování
hmotnosti pro leteckou výrobu.
Různé
J. E. Hillis [37] referuje o postupu recyklace hořčíku s tavidly a bez tavidel,
o jejich přednostech a nevýhodách.
H. Wick [38] se zabýval recyklací hořčíkových odlitků.
Firma Aleris Recycling GmbH, Grevenbroich se stala v r. 2004 partnerem pro
recyklaci kompaundních odlitků klikových skříní z hliníku a hořčíku pro BMW
AG. Schválená výroba hořčíku druhého
tavení činí 15 000 t/rok, současná kapacita je 9 000 t/rok. Příslušná zařízení
sestávají z úpravy třísek (odstředivka, lis)
a třídicího zařízení Schredder (prosívání,
rozdružování, rentgenová detekce). U tavicího zařízení vytápěného plynem se
používá proces v kelímkové peci s tavivy,
průběžný proces bez solí v kelímkové
peci pro vratný materiál 1. třídy a housky a proces s tavivy v kelímkové peci
s indukčním ohřevem. Udržovací a licí
pece se vytápějí elektricky a provozují se
s ochranným plynem (směs N2, SO2 a CO2).
O. Yosef, G. Gertsberg aj. [39] informují o nových technologiích pro sdruženou
recyklaci hořčíkových slitin MRI153M
a MRI230D.
Fyzikálním přístupem k přímé recyklaci
hořčíkového vratného materiálu použitím reo lití se zabývají G. Liu, Y. Wang
a Z. Fan [40].
Zjemňování zrna hořčíkové slitiny AZ91
prostředkem Nucleant 5000 zkoumali
A. Schiffl, K. Renger aj. [41]. Nucleant
5000 je účinný prostředek pro zjemňování zrna této slitiny. Jeho účinnost je závislá na teplotě, při 750 °C je vyšší než
při 700 °C. Důležité je i jeho množství.
Ukázalo se, že dobrou účinnost mají už
malá množství tohoto prostředku.
O zjemnění zrna a zlepšeném přirozeném stárnutí slitiny Mg-Zn přidáním stopového množství V referuje J. Buha [42].
Zjemnění zrna slitin lehkých neželezných
kovů popisují T. K. Ramachandran, P. K.
Sharma aj. [43].
Beztřískové řezání hořčíkových odlitků
ve slévárně lehkých neželezných kovů
G ü nt e r R i e n a s s
BMW, Landshut popisují H. Ricken,
M. Ostermeier aj. [44].
C. Weiland [45] popisuje elektrický ohřev
licí hubice pro odlévání hořčíku. Elektrické ohřívací patrony se vkládají do
stroje na tlakové lití, aby se tavenina
udržela v přívodu do licí hubice na optimální a rovnoměrné teplotě. Odporově
ohřívaná spirálovitá trubicová topná tělesa se ve srovnání s tradičním ohřevem
vyznačují rovnoměrným rozdělením teploty v masivním kanálu, jednoduchou
obsluhou a vysokým potenciálem úspory energie (až 60 %). Uzavřené ohřevy
se osvědčily pro tlakové lití zinku na strojích s teplou komorou a nyní se zkoušejí i pro tlakové lití hořčíku.
L i t e ra t u ra
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2009, 96, č. 6, s. 72–83, 45. pokračování)
SPOLUPRÁCA 2010
Te r m í n : 28 . –3 0. d u b na 2010
M í s t o ko n á n í : Tat ra ns ká
L o mni c a, Sl ove ns ko
Bližší informace:
[email protected]
TRIPOLI INT.
MACHINERY SHOW
Te r m í n : 3. – 6 . k v ě t na 2010
M í s t o ko n á n í : Tr i p o li, L i bye
Bližší informace:
w w w.s e n - e x p o.co m
Aluminium Brazing
– 6. mezinárodní kongres
Te r m í n : 4 . – 6 . k v ě t na 2010
M í s t o ko n á n í : D üs s e l d o r f,
N ě m e cko
Bližší informace:
w w w. a lu - ve r la g.d e
China International
Foundry Expo
Te r m í n : 11. –14 . k v ě t na 2010
M í s t o ko n á n í : B e ijin g, Čína
Bližší informace:
w w w.e x p o china.c n
Metallurgy-Litmash,
Tube Russian,
Aluminium Non-Ferrous,
wire Russia
Te r m í n : 24 . –27. k v ě t na 2010
M í s t o ko n á n í : M o s k va, Rus ko
Bližší informace:
w w w.metallurgy-tube -russia.com,
w w w.w ire - r us s ia.co m
Čína 2010
Mezinárodní konference
– slitiny železa
Te r m í n : 28 . –3 0. k v ě t na 2010
M í s t o ko n á n í : Š a n g haj, Čína
Bližší informace:
w w w.fe r ro - a ll oy s .co m
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 115
ročn í přehled y
[1] Light Metal Age, 2008, č. 2, s.
56–59.
[2] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2008, č. 11, s. 38.
[3] Tagung Leichtbau in Magnesium,
8.–9.říjen, 2007, Landshut, s. 1–13.
[4] Metall, 2008, 62, č. 1–2, s. 21.
[5] Metall, 2008, 62, č. 1–2, s. 20.
[6] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2008, č. 1-2, s. 40–42.
[7] Diecasting Engineer, 2008, 52, č. 3,
s. 48–50, 52.
[8] Engineered Casting Solutions,
2008, 10, č. 4, s. 37–39.
[9] 15th Magnesium Automotive and
User Seminar, 27.–28. září 2007,
Aalen, s. 2.4.1–2.4.10.
[10] Hommes et Fonderie, 2007, č. 380,
s. 23–31.
[11] Foundry, India, 2007, 19, č. 6, s.
79–80.
[12] Materialwissenschaft und Werkstofftechnik, 2008, 39, č. 8, s.
562–570.
[13] Hommes et Fonderie, 2008, č. 381,
s. 9–17.
[14] Werkstoffkundliche Berichte, 2005,
17, s. 1–160.
[15] Foundry, India, 2008, 20, č. 1, s.
81–82.
[16] Material Science Forum, 561–565,
2007, s. 191–197.
[17] Materials Transactions, 2008, 49,
č. 6, s. 1 203–1 211.
[18] Giesserei, 2007, 94. č. 11, s. 38–50.
[19] Materials Transactions, 2008, 49,
č. 5, s. 1 089–1 092.
[20] Giesserei-Praxis, 2007, 58, č. 12, s.
491–498.
[21] Magnesium Technologies, SAE,
2008, Publication 2205, s. 55–65.
[22] Metall, 2008, 62, č. 1–2, s. 24.
[23] International Journal of Advanced
Manufacturing Technology, 2007,
č. 3–4, s. 257–264.
[24] International Journal of Microstructure and Materials Properties,
2007, č. 3–4. s. 429–439.
[25] Journal of Materials Processing
Technology 205, 2008, č. 1–3, s.
224–234.
[26] 15th Magnesium Automotive and
User Seminar, 27.–28. září 2007,
Aalen, s. 6.5.1–6.5.13.
[27] IMA 2007, 64th Annual World
Magnesium Conference, 13.–15.
květen 2007, Vancouver, Kanada,
s. 87–93.
[28] Materials Characterization, 2008,
59. č. 2, s. 178–187.
[29] P&TF Pressocolata & Tecniche
Fusorie, 2008, 2, č. 1, s. 83–89.
[30] Metall, 2007, 61, č. 9–2, s. 566.
[31] Diecasting Engineer, 2008, 52, č. 2,
s. 54–58.
[32] Fachveranstaltung Konstruieren mit
Gusswerkstoffen, Haus der Technik,
12.–13. září 2007, Essen, s. 1–17.
[33] Giesserei, 2008, 95. č. 7, s. 72–77.
[34] Hommes et Fonderie, 2007, č. 377,
s. 17–22.
[35] 15th Magnesium Automotive and
User Seminar, 27.–28. září 2007,
Aalen, s. 2.1.1–2.1.7.
[36] Giesserei, 2007, 94. č. 11, s. 30,
33–37.
[37] IMA 2007, 64th Annual World
Magnesium Conference, 13.–15.
květen 2007, Vancouver, Kanada,
s. 55–66.
[38] Tagung Leichtbau in Magnesium,
8.–9.říjen, 2007, Landshut, s. 1–9.
[39] 15th Magnesium Automotive and
User Seminar, 27.–28. září 2007,
Aalen, s. 5.2.1–5.2.7.
[40] Material Science and Engineering,
2008, č. 1–2, s. 251–257.
[41] Giesserei, 2008, 95, č. 7, s. 28–34.
[42] Acta Materialica, 2008, 56, č. 14,
s. 3 533–3 542.
[43] 68th World Foundry Congress,
7.–10. února 2008, Indie, s. 189–193.
[44] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2008, č. 7–8, s. 32–35.
[45] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2008, č. 3 s. 12–13.
Josef Hlavinka
zprávy
Svazu sléváren
České republiky
Svaz sléváren ČR
– na čem pracujeme
a co je před námi
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
Te chni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: 5 41 142 6 42
te l.: 5 41 142 6 81
te l.+fa x : 5 41 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Evropská Unie
foto I. Musilová
Propagujme a zviditelňujme náš obor
(obr. 1). I to je poslání Svazu sléváren ČR.
V letošním roce jsme se zaměřili na domácí i zahraniční akce s cílem zviditelnit
um našich sléváren a dát jim možnost
navázat další obchodní kontakty. Dosáhnout tohoto cíle znamená využít
všech dostupných možností v připravovaných projektech a získat zcela nové
kontakty z vlastní iniciativy. Našim úkolem bude účelově a komplexně informovat o možnostech českého slévárenství.
Pro domácí i zahraniční odběratele odlitků jsme připravili ucelený přehled (katalog) sléváren a modeláren ČR, ve kterém jsou podrobně popsány jejich materiálové, objemové, hmotnostní a další
možnosti.
Naše další práce bude spočívat v prezentacích českého slévárenství na světových veletrzích a na obchodních účastech naší země v zahraničí (obr. 2). Jako
příklad uveďme účast v doprovodných
programech na veletrzích Metef Brescia, Subcontracting Hannover (stali jsme
se partnerem organizátora), Strojársky
veľtrh Nitra, MSV – FOND-EX 2010 Brno
(i zde jsme již tradičně odborným garantem) nebo Midest Paříž. Věříme, že
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
116 Obr. 1. Propagování oboru slévárenství
v novinách a časopisech
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
Obr. 2. Prezentace českého slévárenství
na domácích a zahraničních akcích
odezvou takových oborových prezentací budou nové exportní příležitosti pro
vás, naše slévárny. V rámci možností chceme, abyste se i vy zapojovali do konkrétních prezentací vašich společností
formou seminářů či workshopů. O připravovaných akcích budete včas informováni prostřednictvím informací rozesílaných sekretariátem svazu.
Další, neméně důležité téma, které dokazuje prestiž, vážnost a serióznost našeho oboru, jsou investice do vědy, výzkumu a vývoje. Celá řada z vás řeší výzkumné a vývojové projekty, ať už za pomoci podpory či z vlastních zdrojů. Myslíme si, že i tato oblast má slabou publicitu a do povědomí veřejnosti doma
i v zahraničí se dostává jen málo. Proto
jsme si dali za cíl zviditelnit i tuto oblast.
Z podkladů, které jste nám zaslali, jsme
připravili ucelený materiál pro potřeby
Svazu průmyslu ČR a pro další prezentaci českého slévárenství.
Jestliže chceme být viděni, musíme
neustále informovat o tom, že se
zdokonalujeme a že hledáme nové
možnosti a příležitosti i s vizí do budoucna. Proto vás chceme vyzvat
k aktivní komunikaci a spolupráci.
Budeme rádi a hrdě informovat
o novinkách a s nimi spojených investicích ve vašich slévárnách a společnostech. Z tohoto důvodu vás
vyzýváme, abyste nám i nadále zasílali informace o vašich úspěšných
aktivitách a byli nám tak nápomocni
při prezentování českého slévárenského oboru na veřejnosti doma i v
zahraničí.
FOND-EX 2010
Rádi bychom vás touto cestou upozornili na významnou akci, která poprvé ve své historii bude spojena
s cílovou skupinou vás, výrobců odlitků.
Veletrh FOND-EX 2010 ve dnech 13.–17. 9. 2010
bude součástí Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně
Využijme tuto změnu ku prospěchu obchodních aktivit sléváren v České republice!!!
Výstupem vaší účasti na tomto veletrhu by nemělo být pouze formální setkání z branže, ale setkání s konkrétními odběrateli vašich výrobků, které chceme na tomto veletrhu oslovit a přilákat
k vám, k našim slévárnám.
Očekává se od nás a je naší povinností využít tohoto strojírenského veletrhu nejen k propagaci slévárenského oboru, ale i k získání nových potenciálních zákazníků. Domníváme se, že tento veletrh
v podobě, v jaké je připravován, má možnost úspěšného naplnění vašeho očekávání a bude adekvátní
k vámi vynaloženým prostředkům.
Konkrétně:
– náklady na veletrh pro vystavovatele z oblasti slévárenského průmyslu jsou předjednány tak,
aby byly na úrovni veletrhu FOND-EX, nikoliv na úrovni MSV,
– sleva pro členské organizace Svazu sléváren ČR,
– vystavovatelům chceme být nápomoci při jejich účasti na veletrhu formou inkubátoru.
Myslete na propagaci na mezinárodním slévárenském veletrhu FOND-EX 2010,
13.–17. 9. 2010.
Domníváme se, že je v dnešní době prozíravé a vhodné investovat do účasti na takto organizovaném
veletrhu, a to vzhledem k jeho charakteru. Finanční prostředky na „domácí“ prezentaci budou jistě nižší než v zahraničí. Na tomto mezinárodním veletrhu budete mít všechny odběratele a nákupčí nejen
z ČR a Evropy na jednom místě.
O dalších krocích v přípravě a zajištění veletrhu FOND-EX 2010 vás budeme průběžně informovat.
Kontakt v případě dotazů, připomínek a nápadů: [email protected], tel.: 541 142 681.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 117
zpráv y svazu sl é váren česk é republik y
Nyní nám dovolte uvést důležité momenty týkající se tohoto veletrhu:
– vystavovatelé Mezinárodního strojírenského veletrhu budou z převážné části výrobci strojů a strojírenských technologií, tedy odběratelé vašich odlitků,
– doprovodný program garantovaný naším svazem bude realizován tak, aby došlo k efektivnímu využití spojení obou veletrhů s přímým obchodním dopadem ve vazbě dodavatel – odběratel,
– semináře budou mít formu prezentace našeho oboru, a to vás a vašich organizací v roli přednášejících pro strojírenské podniky, strojírny a jiné odběratele v roli posluchačů,
– snahou Svazu sléváren ČR bude mimo jiné zajistit veškerou možnou podporu pro realizaci a zviditelnění vašich výrobků v očích odběratelů z tuzemska, z Evropy a z celého světa,
– samozřejmostí bude i prezentace obchodních organizací, dodavatelů vstupů pro slévárny, tak
jak tomu bylo v minulosti na specializovaném veletrhu TOP TECHNOLOGY.
Jan Šlajs
zprávy
Vážení čtenáři,
České slévárenské
společnosti
Ing. Jan Šlajs
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
5 42 214 4 81
m o b il: 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
předseda České slévárenské
společnosti
je tomu již asi osmnáct měsíců, kdy se
v českých slévárnách začaly projevovat
první důsledky vznikající celosvětové krize. Krize dosud působí, i když se dá říci,
že v posledních měsících se již začínají
objevovat první náznaky zlepšení a zákazníci začínají, sice velice skromně, ale
přece jen objednávat. Dle dostupných
informací bylo slévárenství v České republice jedním z nejvíce postihnutých
oborů, kde ve srovnání s výkony prvního
pololetí roku 2008 výpadek objednávek
dosáhl až 60 %, v jednotlivých případech
dokonce i více.
zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti
Co se za uplynulých 18 měsíců
přihodilo?
Většina sléváren snížila počet pracovníků, snížil se výkon, někde se omezil počet pracovních dnů v týdnu a všichni se
snažili najít maximálně efektivní řešení
dopadu vzniklé situace. V tomto období
slévárny vyčerpaly fakticky veškeré finanční rezervy a v současné době je silně ohrožena ekonomická stabilita mnoha z nich. Výsledkem jsou insolvence,
které se šíří českým slévárenstvím jako
rakovina a zcela neplánovaným a nevypočitatelným způsobem dopadají na slévárny, zaměstnance, dodavatele a další
spolupracující instituce. Obdobná situace je i v sousedních zemích, tedy u naší
konkurence, ale s tím rozdílem, že mnohé slévárny především na západ od naší
hranice, vstupovaly do krizového období s výrazně lepším finančním zázemím.
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
118 Co nás může čekat v letošním roce?
Především druhé pololetí roku 2010 by
mělo potvrdit, že již opravdu nastává obrat a strojírenská výroba, která je naším
nejvýznamnějším zákazníkem, nabírá
tempo. Je reálné, že se již nevrátí takový
hlad po odlitcích, jak tomu bylo v letech
2006–2008. Ale rozvoj strojírenské výroby bez odlitků není možný. Proto zákonitě musí do sléváren přijít nové zakázky a potřeba odlitků se bude opět
zvyšovat. Problém je ale v tom, zda kapitálově slabé české slévárny budou mít
dostatek oběžných prostředků na profinancování nárůstu výroby a zda banky
budou ochotny podpořit české slévárny
a formou provozních úvěrů posílit jejich
finanční stabilitu. Dalším problémem
jsou pracovní týmy sléváren. Z důvodu
snižování počtu pracovníků ve slévár-
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
nách došlo v minulém období k výrazné
redukci odborně i manuálně zdatných jednotlivců, a tím k narušení struktury pracovních kolektivů. Je potřeba si uvědomit, že nové zakázky budou klást vysoké
požadavky na předvýrobní a výrobní úseky. Pro získání nových zakázek bude nutné nabídky a předvýrobní etapy zvládat
v krátkých termínech s vysokou mírou
úspěšnosti, výrobní proces s minimálními náklady, a to vše při vysoké kvalitě
odlitků a v cenových relacích, které jsou
konkurenceschopné na středoevropském
trhu s odlitky. Z toho vyplývá, že kvalita
a odborná zdatnost pracovních kolektivů
sléváren budou hrát vedle finanční způsobilosti sléváren v letech 2010 a 2011
rozhodující roli při získávání nových zakázek a zvyšování výkonnosti českých
sléváren a budou rozhodovat o tom, jak
která slévárna bude úspěšná.
Protože profesní zdatnost pracovních
kolektivů bude pravděpodobně rozhodovat o budoucnosti jednotlivých sléváren, je na místě zdůraznit, že objektivně správné informace z oboru slévárenství je v České republice možné získat na vysokých školách v Brně, Praze,
Liberci, Ostravě, Plzni, na Střední průmyslové škole Brno, Sokolská 1, na půdě
České slévárenské společnosti a Svazu
sléváren ČR. Aktivity vysokých škol jsou
z principu zaměřeny na výchovu vysokoškolsky vzdělaných odborníků a vědecko-výzkumnou činnost. SPS a VOŠT,
Sokolská 1, Brno, je zaměřena na výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů. Z toho vyplývá, že Česká slévárenská společnost a Svaz sléváren ČR
jsou v současné době v zásadě jedinými
organizacemi v České republice, které
jsou schopny a připraveny předávat
informace z oblasti slévárenství pro pracovníky všech slévárenských profesí
prostřednictvím přednášek, odborných
tematických seminářů, konferencí, vydavatelskou činností (časopis Slévárenství)
a osobními kontakty se slévárenskými
odborníky v rámci činnosti odborných
komisí. Chtěl bych zdůraznit, že hlavním
úkolem České slévárenské společnosti
je vzdělávací činnost ve prospěch sléváren.
Česká slévárenská společnost je zde pro
slévárny a slévárny i v této velmi svízelné
době by měly mít zájem na tom, aby tato
společnost fungovala a měla dostatek
finančních prostředků na svoji činnost
a zpětně přinášela násobně větší užitek
slévárnám. Z důvodů navyšování nákladů
všeho druhu a stagnaci příjmů se hospodaření České slévárenské společností
dostává pomalu, ale jistě do záporných
čísel. Zachování současného stavu by
Česká slévárenská společnost – ČSS / Czech Foundrymen Society – CFS
a odbor slévárenství ÚST FSI VUT v Brně / and the Brno University of Technology
uspořádá ve dnech / will organise on
23.–24. června 2010 / 23rd –24th June 2010
47. SLÉVÁRENSKÉ DNY®
s doprovodnou výstavou a 7. mezinárodní Ph.D. konferencí
th
47 FOUNDRY DAYS
with accompanying exhibition and 7th International PhD Foundry Conference
Hotel Continental Brno, www.continentalbrno.cz
PROČ SE AKTIVNĚ ZÚČASTNIT 47. SLÉVÁRENSKÝCH DNů®?
Tradiční účast zástupců většiny sléváren ČR a Slovenska (každoročně asi 150 účastníků)
Koncentrace účastníků konference a doprovodné výstavy
Cenová dostupnost i pro menší firmy (nezměněné ceny po dobu 8 let v rozmezí 12–24 tis. Kč
pro vystavovatele, komerční ústní prezentace se simultánním překladem od 3 tis. Kč)
MOŽNOSTI AKTIVNÍ ÚČASTI / ACTIVE PARTICIPATION
PŘEDNÁŠKA / PAPER
A I-1 / komerční / commercial, 15 min.
A I-2 / komerční / commercial, 30 min.
A II-1 / prezentace vědecko-výzkumných institucí a VŠ
/ presentation of scientific research institutions or universities D)
VÝSTAVA / EXHIBITION
D I / základní modul / basic module (4 m²)
D II / rozšířený modul / extended module (8 m²)
D III / maximální modul / maximal module (12 m²)
3 000 Kč / 120 EUR
5 000 Kč / 200 EUR
zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti
A) zdarma / no fee
12 000 Kč / 480 EUR
18 000 Kč / 720 EUR
24 000 Kč / 960 EUR
OSTATNÍ MOŽNOSTI / OTHER POSSIBILITIES: www.ta-service.cz/47SD
C13
C12
C12
C13
C14
C14
B22
C15
Situaþní plán výstavy / Exhibition Site Plan - 47. slévárenské dny / 47th Foundry Days
C16
Aktuální obsazení stánkĤ / Actual
occupation of the stands
th
Date: 24. bĜezna 2010 / 24 March
C16 2010
C13
C13
C14
C14
C16
C15
B22
C16
C12
C17
C16
C12
C11
CONGRESS HALL II
C9
C9
C8
C10
C9
CONGRESS HALL III (venue of the conference)
B24
B21
B24
C9
C8
TLUM. KABINY
VSTUP
INTERPETING
BOOTHS
ENTRANCE
VSTUP
ENTRANCE
VSTUP
ENTRANCE
VSTUP
ENTRANCE
P5
P5
P6
P6
SALONEK
B25
B19
MEETING ROOM
B25
VSTUP
ENTRANCE
P5 P6
P6
B18
P5,P6
P1
3. ELSKLO s.r.o.
4. KNTL a.s.
P2
P4
ZPS-SLÉVÁRNA, a.s.
MECAS ESI
HÜTTENES-ALBERTUS CZ s.r.o.
ýSS + Svaz sléváren ýR
METOS v.o.s.
RMT s.r.o.
C14
B22
P3
B21
B23
B20
P4
P4
P4
B18
P7
P7
P7
P1
P2
P2
P4
B25
P7
PěEDSÁLÍ
/ VESTIBULE
P7
P1
P4
B25
MEETING ROOM
VSTUP
ENTRANCE
PěEDSÁLÍ / VESTIBULE
þ. stánku
B25
SALONEK
B25
B19
P7
Firma
1. ASHLAND-SÜDCHEMIE-CZ s.r.o.
2. SPECTRO CS, s.r.o.
B19
INTERPETING BOOTHS B19
B20
KONGRESOVÝ
VSTUP
VSTUP SÁL III (konference)
CONGRESS
HALL III (venue of the conference)
ENTRANCE
ENTRANCE
C17
P5
5.
6.
7.
8.
9.
10.
B21
B20
B24
B24
TLUM.
KABINY
B21
C17
KONGRESOVÝ SÁL II
C10
KONGRESOVÝ SÁL III (konference)
CONGRESS HALL II
C11
C10
B21
C17
KONGRESOVÝ SÁL IIC16
C10
B23 B23 B23
B22
C11
C11
B23 B23 B23
B22
P4
P3
P3
P3
P3
ĸ
WC
P3
P3
P3
ĺ
WC
P3
ĸ
VSTUP - ENTRANCE
ĺ
WC
WC
VSTUP - ENTRANCE
Organizační sekretariát / Organizational secretariat
TA-SERVICE, s. r. o., Hlinky 48, 603 00 Brno, Czech Republic
Kontakt / contact: Ing. Hana Bezděková
tel./fax: +420 543 211 134, [email protected],
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 www.ta-service.cz/47SD
119
J a n Š l a j s / Vá c l a v K a f k a / L u d v í k M a r t i n e k
znamenalo, že v průběhu několika málo
let by Česká slévárenská společnost musela z finančních důvodů ukončit svoji
činnost. To by mohlo mít pro české slévárenství velmi neblahé následky a ve
svém důsledku by mohlo ohrozit konkurenceschopnost českých sléváren
z důvodu velmi omezené dostupnosti informací z oboru slévárenství.
zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti
Vážení čtenáři, slevači a pracovníci
managementu sléváren, chtěl bych
Vás touto cestou vyzvat k aktivnímu
zapojení Vašich sléváren při financování činnosti České slévárenské
společnosti formou kolektivního
členství sléváren ve společnosti,
k účasti Vašich pracovníků na vzdělávacích akcích všeho druhu a k nákupu SLÉVÁRENSKÉ ROČENK Y ®
2010, která bude v letošním roce věnována platným nemateriálovým
slévárenským normám.
Jak mohou taviči
a mistři ve slévárnách
přispět k úspoře
nákladů tekutého
kovu
doc . I ng. Václav Kafka , C Sc .
Ing. Ludvík Martínek, Ph.D.
Ú vo d
V době pokračující hospodářské krize je
jedním z velice důležitých cílů dosahování maximální úspornosti ve všech fázích
výroby odlitků. Je známo, že náklady zásadně ovlivňují nejnižší řídicí články výroby. U tekutého kovu jsou to zejména
taviči a mistři. K ovlivnění výše nákladů
jsou nezbytné tři základní předpoklady:
1. získání příslušných informací, 2. znalost opatření, která lze na základě získaných informací provést, 3. motivace
k provedení příslušného zásahu.
Odborná komise (OK) tavení oceli na odlitky při ČSS uspořádala v září 2009 XIX.
školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a LKG (Slévárenství, č. 11–12/2009,
s. 448). Využili jsme tohoto školení, abychom se pokusili pomocí anonymní
ankety zjistit, zda taviči a mistři mají příslušné informace, které mohou využít
k úspornému vedení tavicího pochodu.
Druhému předpokladu (znalosti, jaká
120 opatření cíleně provádět) jsme se věnovali spíše okrajově, protože tomuto tématu bylo věnováno samotného školení.
Podmínky provedení ankety
Anketní dotazník se skládal z 20 otázek,
jeho vyplnění bylo anonymní. Anketní
lístky odevzdalo celkem 29 účastníků
školení. Odpovědi bylo možno vybírat
z min. tří, max. pěti odpovědí. Na některé otázky někteří respondenti neodpověděli. Anketa proběhla první večer
konání akce, tedy před vlastním školením
v následující den.
V ý s l e d k y a n ke t y
Mají taviči a mistři příslušné
informace?
a) Na otázku: Jaká je asi průměrná spotřeba elektrické energie na jednu tunu
tekutého kovu za tavbu v tomto roce odpovědělo pro elektrické obloukové pece
(EOP) 37 % z oslovených, že se tento ukazatel nevyhodnocuje, nebo vyhodnocuje, ale dotázaní jej neznají. Zbytek respondentů odpověděl od 500 kWh/t až
po 680 kWh/t. Oslovení nerozlišovali,
zda se jedná o spotřebu u oceli, LKG nebo
LLG. Z vlastních šetření vyplývá, že spotřeba bývá u EOP bohužel většinou vyšší. U indukčních pecí (IP) byla odpověď
obdobná (41 % nevím, nevyhodnocuje
se, nebo vyhodnocuje, ale výsledek se nezná). U znalosti spotřeb respondenti uváděli spotřeby opět od 500 kWh/t až 800
kWh/t. Zde nás překvapily vyšší spotřeby, které registrujeme u IP spíše zřídka.
b) Na dotaz k používanému energetickému režimu u EOP (definovaného zjednodušeně jako kombinace použitého
napěťového stupně, intenzity proudu
a tavení se zapnutou nebo vypnutou
tlumivkou) jsme dostali následující odpovědi: 50 % dokládalo, že každá osádka postupuje podle svého vlastního uvážení nebo že neznají odpověď. Pouze
35 % tavičů uvedlo, že jsou školeni
v jeho aplikaci a mají doporučený předpis. Dále 15 % tavičů není školeno a má
rámcový doporučený předpis v podobě
tabulky nebo grafu.
c) Pro hodnocení využití kovu při tavení
se používá buď ukazatel propalu, nebo
tzv. předváha. Pro EOP se ve 39 % tento ukazatel nehodnotí a když se hodnotí,
pak neznají výsledek. Bohužel příklady
propalu nebo předváhy, které taviči a mistři následně uváděli, byly pouze ve 28 %
přibližně pravdivé. To tedy znamená, že
cca 72 % dotazovaných tento ukazatel
„neoslovuje“. U IP ukazatel využití kovu
nebyl znám u 81 % zúčastněných.
d) Na otázku ohledně znalosti průměrné
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
ceny jedné kWh v domovské slévárně
v současné době odpovědělo 64 % jednoznačně, že neví.
e) Cenu 1 kg nelegovaného vratného
materiálu nebo nakupovaného nelegovaného ocelového šrotu ve slévárně
v současné době neznalo 28 % oslovených. S velkou tolerancí jsme jako správné odpovědi uznávali ceny od 1,6 Kč/kg
do 6 až 8 Kč/kg kovového odpadu.
f) Cenu 1 kg FeSi s obsahem křemíku cca
75 % v současné době neznalo 54 %
účastníků. Ve skupině odpovědí bylo
však 8 % těch, které nebylo možné akceptovat. Odpověď tedy neznalo 62 %.
g) Podobně cenu 1 kg FeMn s obsahem
manganu cca 75 % ve slévárně v současné době nevědělo 66 % oslovených.
h) Obdobná situace v neznalosti byla
u 1 kg vápna (65 %), 1 kg železné rudy
(90 %) a u 1 kg hliníku „v houskách“ (74 %).
i) V závěru jsme se tavičů i mistrů dotázali, zda jsou o změnách cen vsázky, přísad a energetických médií pravidelně informováni. Kladná odpověď byla u 38 %
respondentů. Nicméně „informování občas“ a „nedostáváme tyto informace“
tvořilo skupinu 62 %.
Mají taviči zájem o tyto informace?
a) Pecní osádka pracuje s hodnotou.
Např. tavič má na lopatě (podle ceny kovové přísady) hodnotu od 250 Kč až do
5 000 Kč. Ptali jsme, se zda je důležité,
aby tuto informaci znal. Odpověď byla
jednoznačná. Plných 96 % odpovědí
bylo kladných.
b) Následoval dotaz „Jaké informace bys
měl dostávat (a jak často), abys mohl
ovlivňovat náklady tavby?“ Odpověď:
Nepotřebuji další informace, mám jich
dostatečné množství – zaškrtlo 24 %
účastníků. Zbylých 76 % odpovídalo zcela kompetentně (potřebuji znát ceny
vsázky, vstupů, spotřeby energie atd.
Některé potřebuji každý den, jiné týdně,
měsíčně, při změně).
Mají taviči a mistři znalosti, jaká
opatření provést k redukci nákladů?
Tady je třeba znovu připomenout, že
právě XIX. ročník školení byl zaměřen na
úsporu nákladů zejména v tavicím procesu. A taviči i mistři, jak bylo uvedeno
v úvodu, odpovídali na posuzovanou anketu před vlastním školením.
a) Na poněkud záludně formulovanou
otázku „Je u EOP nejekonomičtější přesné dosažení obsahu uhlíku v lázni s pomocí „namočení“ grafitových elektrod?“
odpovědělo 10 % dotázaných, že neví,
23 % odpovědělo kladně. Více než dvě
třetiny (67 %) účastníků s tvrzením zcela správně nesouhlasilo.
Vá c l a v K a f k a / L u d v í k M a r t í n e k / J i ř í Š e v č í k
Z á vě r
Taviči a mistři dostávají málo informací,
které by jim umožnily nazírat na tavicí
proces také z nákladového hlediska. Na
druhé straně příslušná data jednoznačně požadují. Jeví se, že mají řadu vědomostí, jak při tavbě postupovat, aby ji
dokončili s nízkými náklady. Existují tedy
předpoklady k postupnému vytvoření
ekonomického povědomí v našich slévárnách [1], jak o tom bylo referováno na
pořádaném XIX. školení tavičů a mistrů,
případně jak informují Hutnické listy [2].
L i t e ra t u ra
[1] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí ve slévárnách. In: Sborník XIX. celostátní školení tavičů
a mistrů oboru elektrooceli a litiny
s kuličkovým grafitem, Svratka,
Žďár nad Sázavou, 16.–18. 9. 2009,
s. 18–23, ISBN 978-80-02-02179-7.
[2] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí v metalurgii. Hutnické
listy, 2009, roč. 62, č. 6, s. 142–145.
Práce v ateliéru
Ja k l z e h o d n o t i t i n f o r m a c e
získané od t avičů a mist rů?
Taviči a mistři mají – přes veškerou rozmanitost jejich odpovědí – jednoznačně
málo potřebných informací, které by
mohli využít k úspornému vedení tavby.
Uvedené informace však taviči a mistři
považují jednoznačně za potřebné
a cítí nutnost je získávat. A toto zjištění
hodnotíme jako velice důležité.
Pozitivní je, že taviči i mistři mají některé základní vědomosti, jak vést tavbu k dosahování nízkých nákladů u tekutého kovu. Školení, které proběhlo následující den a bylo zaměřeno především
na úsporný průběh tavby, tyto tendence
ještě umocnilo. Je tedy vytvořen základ,
ze kterého lze vyjít. Co se týče motivace
tavičů a mistrů k provádění zásahů do
tavby vedoucí k jejímu hospodárnému
výsledku, můžeme odpovídat pouze
zprostředkovaně.
V prvé řadě víme, že požadují informace,
které by jim to umožnily; do jisté míry
přitom vědí, jak postupovat k dosažení
hospodárného výsledku. Jejich motivace
bude rovněž záležet na vytvořených
podmínkách. Ve slévárně je nutno vytvořit prostředí, které bude zaměřeno
zejména na ekonomiku provozu a ne
pouze na výrobu odlitků, mnohdy „za
každou cenu“. Důležité ovšem je, taviče
a mistry na nákladovosti tekutého kovu
patřičně zainteresovat.
vzdělávání
Setkání s řemeslem
na Sokolské
Plošné a plastické rytí
Umělecké zámečnictví a kovářství
Umělecké odlévání
Ing. Jiří Ševčík
S P Š a V O Š T, S o k o l s k á 1, 6 0 2 0 0 B r n o
t e l . : 5 41 4 2 7 19 9 , m o b i l : 6 0 3 2 9 4 8 8 7
[email protected]
foto A . Jandáková
O výtvarných oborech průmyslovky na
Sokolské toho bylo v časopise Slévárenství řečeno už mnoho. Jsou to obory svým
způsobem unikátní, spojující „výtvarno“
s řemeslným umem, to vše podpořeno
nutnou teoretickou průpravou (technologie, dějiny výtvarného umění atd.).
Přes veškeré úsilí propagace je však mnohé z toho veřejnosti skryto. Lidé většinou
tyto obory na průmyslovce technického
zaměření vůbec neočekávají a ani o samotném charakteru studia příliš (pokud
vůbec něco) nevědí.
V současné době vrcholí na středních
školách přijímací řízení. Nejinak je tomu
i na průmyslovce na Sokolské. Již v před
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 121
zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti / vzd ě láván í
b) Další dotaz: Když tavič prodlouží tavbu u EOP o 10 minut (i když pak stejně
čeká), má to vliv na náklady tavby? 87 %
dotázaných odpovědělo opět správně,
tedy že se náklady zvýší.
c) Zajímavé odpovědi byly uvedeny
u otázky „Pro úsporu nákladů na tavírně
je nejdůležitější vedoucí tavírny, mistr,
tavič, odlévač a další nejmenovaní pracovníci?“ Odpovědi se prakticky rozdělily na třetiny pro vedoucího tavírny, mistra a taviče.
d) Dotaz na řešení úlohy „Dostal jsi za
úkol snížit náklady tekutého kovu. Co
bys udělal jako první, druhý krok atd.?“
Můžeme konstatovat, že všechny odpovědi byly kvalifikované. Ať to byla spotřeba energie, optimalizace vsázky, optimální kusovost šrotu, snížení zbytkového kovu, dosažení nejkratší doby tavení apod.
e) Obdobné kompetentní odpovědi padly i na otázku „Dostal jsi za úkol snížit
náklady v tavírně. Co bys udělal jako první?“ Opět byly odpovědi správné (řešení
optimalizace vsázky, zajištění přesného
vážení, inovace zařízení, omezení prostojů, lití zbytku do „bonbonu“ atd.).
vzd ě láván í / sl é várenská v ý roba v zahranič í
J i ř í Š e v č í k / 43. p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů
122 Belgie
Brazílie
43. přehled světové
výroby odlitků
– rok 2008
Česká
republika
Čína
16
7
10
33
566
177
597
1 340
95
32
73
200
18 000 5 500 6 500 30 000
Dánsko
7
0
10
17
Finsko
9
6
16
31
107
37
335
479
15
3
23
Francie
Chorvatsko
Indie
Podle letošního přehledu celosvětové výroby odlitků časopisu MODERN CASTING
poklesla celková výroba v roce 2008
z 94,9 mil. tun vyrobených v roce 2007
na 93,5 tun, tj. o 1,5 %.
Většina zemí hlásila, že v prvních třech
čtvrtletích roku 2008 výrobní čísla rostla nebo zůstávala stejná, ale v posledních
několika měsících začala klesat, tak jak
se v průmyslových odvětvích začínala
projevovat celková recese. Celkem 22
z 28 zemí podílejících se letos na přehledu referovalo, že odbyt odlitků od
roku 2007 klesal, včetně hlavních výrobců, jako je Japonsko, Indie a USA. Je
to už třetí rok v řadě, kdy USA hlásí snížení objemu výroby odlitků a druhý rok
po sobě pokles výroby japonského slévárenského průmyslu.
Míra růstu Číny se v roce 2008 zpomalila na 7,1 % z dvojmístného čísla, kterého dosáhla v předcházejících dvou
letech. Její růst však stále svědčí o největším přírůstku na světě. Se svými
33 500 000 tunami vyrábí nyní Čína
36 % veškeré celosvětové produkce odlitků. Nárůst v Brazílii, Koreji, Polsku,
Norsku a Dánsku činil 5 % a méně.
Podle ročního přehledu národních slévárenských průmyslů se v roce 2008 celosvětově snížila výroba odlitků
z litiny a hliníku
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
celkem
Země
nežeezné kovy
Tab. I. Počet činných sléváren podle
zemí – 2008
ocel
slévárenská
výroba
v zahraničí
litina
chozích číslech jsem se zmiňoval o problémech ve školství, náborových kampaních a studijní nabídce školy. Právě
přijímací řízení mě nutí k napsání tohoto
článku.
Již druhým rokem probíhá systém přijímacího řízení formou tří přihlášek v prvních kolech a neomezeného počtu v kolech dalších. Pro školy tak vzniká velice
nepřehledná situace pro zjištění skutečného stavu přijatých žáků. Na straně
druhé se přijímací řízení protahuje, a to
mnohdy až do konce srpna; má tedy
smysl informovat zájemce průběžně.
K pochopení charakteru studijní nabídky
školy, zvláště pak oborů Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů si nestačí pouze přečíst propagační materiály nebo projít webové stránky. Je potřeba vidět prostředí těchto oborů a případně si vyzkoušet řemeslné techniky
– rytectví, kovářství, odlévání.
Pro všechny případné zájemce o studium výtvarných oborů, o řemeslo
nebo jen o pouhou prohlídku školy
nabízíme tzv. „Setkání s řemeslem“.
Informujte se na uvedených kontaktních údajích a domluvte si vhodný termín – rádi se Vám budeme věnovat. Řekněte svým známým a přátelům; pokud jste rodiči dítěte v deváté třídě základní školy, neváhejte.
Může se stát, že právě pro někoho
z vašeho okolí bude tato informace
právě ta pravá a bylo by jedině na
škodu ji nepředat.
41
4 700
Itálie
180
27
960
1 167
Japonsko
458
75 1 169
1 702
Jižní AfrikaA
87
51
117
Kanada
41
29
115
185
508
142
223
873
62
31
97
Korea
Maďarsko
MexikoA
Německo
255
190
1 500
201
53
346
16
0
5
21
Norsko
7
3
10
20
PolskoC
430
NizozemskoB
600
185
0
245
Portugalsko
47
6
39
92
Rakousko
30
4
43
77
Rumunsko
59
43
74
RuskoC
176
1 650
SlovenskoA
12
7
32
51
Slovinsko
15
5
58
78
Španělsko
60
31
52
143
Švédsko
34
14
83
131
Švýcarsko
17
3
43
63
Tchaj-wanC
478
40
330
848
ThajskoA
230
26
220
476
Turecko
741
72
433
1 246
UkrajinaD
400
233
437
960
USA
564
239 1 367
2 170
Velká Británie
193
46
236
data z roku 2006 B) data z roku 2004
z roku 2007 D) data z roku 2002
A)
475
C)
data
Průměrná produktivita na jednu slévárnu v 10 zemích s největší výrobou odlitků. Německo zůstává nadále
zemí s nejvyšší produktivitou. V roce 2008 se produktivita zvýšila pouze u 8 z těchto 10 zemí
43. p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů – r o k 20 0 8
Snížení odbytu odlitků se u 10 hlavních
států v oblasti produkce odlitků odrazil
na průměrné výrobě odlitků na slévárnu
v jejich zemi. S výjimkou Brazílie a Koreje, kde se odbyt zvýšil, výroba odlitků
poklesla. Německo zůstává zemí s nejvyšší produktivitou tím, že se zde v průměru na jednu slévárnu vyrábí 9 639 tun.
Data uvedená ve 43. ročním přehledu
výroby odlitků jsou výrobní čísla dodaná
slévárenskými společnostmi nebo podobnými reprezentativními organizacemi
dané země. Země, které se letos nepodílely, jsou Ukrajina, Slovensko, Jižní
Afrika, Nizozemsko a Rusko. Pro tyto země jsou uvedena data z posledního roku,
ve kterém se na přehledu podílely.
Na vrcholu křivky
Většina zemí podílejících se na světové
výrobě odlitků zažila v roce 2008 pokles
objemu výroby, ale několik jich dosáhlo
mírného růstu. Vedle Číny, která měla růst
7 %, je několik zemí s patrným růstem.
Brazílie: Tato jihoamerická země pokračuje v růstu se zvýšením o 4 %, kdy
se výroba odlitků zvýšila ve srovnání
s rokem 2007 na 3,35 milionů tun v roce
2008.
Korea: Korea zažila v roce 2008 svůj 10.
rok pokračujícího růstu, kdy se výroba
odlitků zvýšila o 2,2 % na 2,06 milionů
tun. V posledních 5 letech zakusila skokový nárůst výroby hliníkových odlitků
ze 78 tisíc tun v roce 2003 na 232 500
tisíc tun v roce 2008 – zvýšení téměř
o 200 %.
Polsko: Jeho růst výroby odlitků se pohyboval kolem 1,6 %, ale bylo to v roce,
kdy zbytek Evropy zažíval kombinovaný
pokles výroby o 3,8 %. V Polsku jako celku docházelo k postupnému pomalému
hospodářskému poklesu, ale zažilo stále ještě relativně velký ekonomický růst
(4,8 % HDP).
Kr i z í n e j t v r d ě j i z a s a ž e n é
země
Některé země pocítily tlak začínající celosvětové recese více než ostatní.
Přehled světové výroby odlitků – 2008 (v t)
Země
Belgie
Brazílie
Česká
republika
Čína
GJL
temperovaná litina
GJS
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
slitiny Mg
slitiny Zn
slitiny
ost atních
neželezných kovů
celkem
61 100
8 900A
–
45 800
–
–
–
742
–
116 542
1 589 886
677 611
509 596
323 818
19 888
224 966
6 005
3 462
–
3 355 232
252 964
52 150
11 644
97 863
2 662
114 973B
–
4 101
432
536 789
8 200 000
500 000
4 600 000
–
–
32 367
48 020
–
–
1 433
–
–
6
5 778D
87 604
Finsko
42 852
77 423
–
20 371
4 589
7 406
–
247
–
152 888
861 488
1 089 555
–
109 642
24 685
274 902
–
24 518
3 248
2 388 038
29 528
21 849
27
2 517
465
16 715
–
420
927C
72 448
Indie
4 532 000
785 000
60 500
916 000
–
–
–
–
547 000E
6 840 500
Itálie
915 811
646 778A
–
93 122
81 000
820 000
10 000
70 000
1 300
2 638 011
2 753 476
1 995 349
48 082
298 720
98 782
414 002
9 268
30 207
5 912
5 653 798
368 700
Francie
Chorvatsko
Japonsko
Jižní AfrikaJ
Kanada
Korea
Maďarsko
Mexiko
Německo
600 000 3 000 000
200 000 33 500 000
14 700
86 000
–
184 000
3 000
77 000
–
4 000
–
458 850
–
–
111 720
17 656
268 090
–
–
–
856 316
1 010 500
595 700
40 300
152 000
24 100
232 500
–
–
10 800 BF
2 065 900
31 133
15 750
16
7 638
1 407
90 342
46
2 950
490
149 772
801 210
59 740
–
77 650
202 407
680 958
171
1 264
4 295
1 827 695
5 783 691
2 677 674
1 846 793
40 838
220 132
94 588
802 202
31 532
67 908
2 024
NizozemskoG
78 241
6 209
438
–
–
–
–
–
–
84 888
Norsko
19 115
55 639
–
3 255
4 517
13 466
–
–
17 983
113 975
513 800
167 100A
–
3 300
8 200
236 800 B
–
6 000
1 400
936 600
Portugalsko
22 324
57 305
–
7 859
11 400
19 800
–
500
60
119 248
Rakousko
48 400
153 000A
–
20 800
–
112 155
8 039
12 740
–
355 134
Polsko
Rumunsko
RuskoH
46 718
4 574
836
31 596
3 509
33 651
2 500
558
4
123 946
3 320 000
1 800 000
180 000
1 300 000
200 000
840 000
80 000
30 000
50 000
7 800 000
SlovenskoI
8 760
–
4 300
2 160
2 160
26 260
–
1 800
5
45 445
Slovinsko
76 820
33 353
–
38 114B
–
26 472
–
–
7 645
182 404
Španělsko
493 600
641 400A
–
86 600
9 472
115 155
–
11 674
1 212
1 359 113
Švédsko
170 700
66 300
–
22 000
12 500
43 300
2 000
5 400
–
322 200
Švýcarsko
28 000
49 800A
–
2 421
2 315
21 919B
–
1 696
–
106 151
ThajskoJ
70 000
30 000
30 000
28 600
28 600
100 000
–
16 900
–
304 100
Tchaj-wan
780 175
211 052
–
77 945
35 588
309 503
5 845
63 968
2 934
1 487 010
Turecko
565 000
400 000
5 000
140 000
16 000
122 080
–
17 000
–
1 265 080
–
974 170
UkrajinaK
USA
Velká Británie
celkem
626 610
40 000
10 000
266 060
11 000
20 500
–
–
3 502 640
3 597 894
60 000
1 172 082
274 877
1 739 980
109 769
273 970
192 000
215 000
3 200
72 000
12 000
110 000
3 500
9 500
1 808 800 10 918 097
268 675
661 531
43 028 442 23 735 244
1 504 777 10 535 785
52 617 10 783 829
1 000
618 200
917 066 93 375 417
zahrnuje temperovanou litinu B) zahrnuje slitiny Mg C) zahrnuje odlitky z Pb D) většinou hliník E) všechny neželezné kovy F) zahrnuje slitiny Zn G) data z r. 2004 H)
data z r. 2007 I) data z r. 2005 J) data z r. 2006 K) data z r. 2002
A)
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 123
sl é várenská v ý roba v zahranič í
16 400 000
Dánsko
B
43. p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů – r o k 20 0 8
10 největších výrobců odlitků
[mil. t]
1. Čína
2. USA
GJL
16,40
GJS
8,20
ocel
4,60
4. Indie
vyrobeno [mil. t]
GJL
3,50
GJS
3,60
2004
ocel
1,20
2005
GJL
3,30
GJS
1,80
ocel
1,30
slitiny neželezných kovů
celkem
1,20
7,60
GJL
4,50
% změna
bez Číny
% změna
s Čínou
57,32
+3,5
+8,4
61,32
+7
+7,5
2006
63,27
+3,2
+7,2
2007
63,65
+0,6
+4
2008
59,95
–5,8
–1,5
Výroba podle regionů. Čína převyšuje ve výrobě odlitků všechny ostatní regiony světa, ale evropská a severoamerická výroba
je docela srovnatelná
GJS
0,79
ocel
0,91
slitiny neželezných kovů
celkem
0,55
6,75
Země
Čína
33,5
5. Německo GJL
2,70
Evropa
17,6
GJS
1,80
Indie
6,8
ocel
0,22
Japonsko*
5,3
slitiny neželezných kovů
celkem
0,90
5,62
Rusko
6. Japonsko GJL
7. Brazílie
sl é várenská v ý roba v zahranič í
Čínská produkce činí až 36 % celkové světové výroby odlitků, což
může vést z celosvětového pohledu k asymetrii. Níže jsou světové tonáže odlitků za posledních pět let bez Číny
slitiny neželezných kovů 3,80
celkem
33,00
slitiny neželezných kovů 2,50
celkem
10,80
3. Rusko*
8. Itálie
9. Francie
10. Korea
2,80
GJS
2,00
ocel
0,30
slitiny neželezných kovů
celkem
0,56
5,66
GJL
1,60
GJS
0,68
ocel
0,32
slitiny neželezných kovů
celkem
0,25
2,85
GJL
0,92
GJS
0,65
ocel
0,09
slitiny neželezných kovů
celkem
0,98
2,64
GJL
0,86
GJS
1,10
ocel
0,11
slitiny neželezných kovů
celkem
0,33
2,40
GJL
1,00
GJS
0,60
ocel
0,15
slitiny neželezných kovů
celkem
0,27
2,02
Severní Amerika
vyrobeno [mil. t]
Japonsko: V roce 2006 vyrábělo Japonsko 7,9 milionů tun odlitků, tzn. 19,9%
nárůst oproti roku 2005, avšak tento nárůst zmizel po dvou letech dvouciferných
poklesů. Japonská výroba se snížila nejvíce a v roce 2008 dosahovala 5,6 milionů tun, což představuje 18,8% pokles
ve srovnání s rokem 2007. Klesla na pozici za Indii a Německo.
Indie: Tato země měla nejrychlejší růst
ve výrobě velkých odlitků za posledních
pět let, ale v roce 2008 zaznamenala signály poklesu. Výroba odlitků se snížila
ze 7,8 milionů tun v roce 2007 na 6,8
milionů tun v roce 2008.
USA: pokles 8,8 % je třetí největší mezi
10 největšími výrobci odlitků. Ve srovnání s rokem 2007, kdy se vyrobilo 11,8
milionů tun, byl odbyt v roce 2008 10,8
milionů tun. USA zůstávají druhým největším výrobcem odlitků.
Máte-li zájem srovnat výrobu v roce
2008 s výrobou v předchozích letech,
navštivte w w w.moderncasting.com
s předcházejícími přehledy.
7,8
13,5
* celková výroba v Rusku je založena na údajích
z roku 2007
(Zkrácený překlad z časopisu Modern
Casting, 2009, č. 12, s. 18–21)
Slévárna litiny má zájem o odkup vratného materiálu
(vtoky, nálitky) nebo tříděného litinového odpadu
z litiny s kuličkovým grafitem (42 2304, 42 2305).
Bližší informace:
Ing. Zdeněk Soukup, [email protected],
tel.: 383 342 525
V časopise Slévárenství č. 11–12/2009, s. 401–406 bylo uvedeno, že příspě-vek
autorů J. Čecha, B. Pacala a R. Svobody s názvem Tlakově lité odlitky z Mg
slitin byl zpracován za podpory projektu MŠMT Ekocentra aplikovaného výzkumu neželezných kovů č. 1M2560471601. V případě citace projektu doplňujeme také dalšího významného poskytovatele, a to slévárnu a. s. Kovolit
Modřice, kde byla získána významná data v rámci řešení projektu TANDEM
ev. č. FT-TA3/146 s názvem Vývoj a realizace tlakového lití Mg-Al slitin.
* celková výroba v Rusku je založena na údajích
z roku 2007
B ez p l a t n é s t a ž e n í č a s o p i s u
FUNDIDORES
(z a hr nují c í o b la s t Šp a n ě l s ka,
P o r tu g a l s ka a L at ins ké A m e r ik y)
na w w w.metalspain.com / FUN D I _
M a r zo -2010.ht m l
124 Německé slévárenské
dny
11. mezinárodní výstava
Čína 2010
Te r m í n : 10. –11. č e r v na 2010
M í s t o ko n á n í : D rá ž ďa ny,
N ě m e c ko
Bližší informace:
g a b r i e la.b e d e r ke @ b d g us s .d e
l i t í p o d t l a ke m , s l évá r e n s ké
pece
Te r m í n : 23. –26 . č e r v na 2010
M í s t o ko n á n í : Gua n g zh o u, Čína
Bližší informace:
w w w.fo un d r ychina - g z.co m
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
Jaromír Roučka / Karel Rusín
blahopřejeme
Doc. Ing. Miroslav
Jagoš, CSc.,
osmdesátníkem
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
Po odchodu do důchodu vyměnil doc.
Jagoš odbornou práci za různé druhy
sportů, kterým se stále s velkým elánem
a na velmi dobré výkonnostní úrovni
nadšeně věnuje.
Pevné zdraví, elán a optimistický přístup
k životu mu přejí bývalí kolegové z odboru slévárenství VUT v Brně.
Pěkné výročí
doc. Ing. Jaromíra
Roučky, CSc.
prof. I ng. Karel Rusín, Dr Sc .
Dne 20. 2. 2010 se dožil krásného kulatého výročí 80 let náš dlouholetý kamarád a kolega Mirek Jagoš. Doc. Jagoš
začal svoji odbornou kariéru jako metalurg ve slévárně TOS Kuřim, slévárenská obec si ho ale určitě lépe pamatuje
jako dlouholetého učitele na katedře slévárenství VUT Brno. Jeho profesní parketou byly tavicí pece, osobním odborným koníčkem ale matematika a zvláště
výpočty přestupu tepla mezi kovem
a formou. V době, kdy pojem počítač
znali jen největší zasvěcenci a slovo numerická simulace bylo z říše science-fiction, sestavil doc. Jagoš zařízení, které
s pomocí mnoha odporů, kondenzátorů, drátů a banánků předvádělo, odkud
kam a kolik tepla se šíří v odlitcích a ve
formách. Z dnešního pohledu hračka,
tehdy významná novinka.
Dne 29. května 2010 oslaví své 65. narozeniny doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
Patří mezi vysokoškolské učitele, kteří si
slévárenství oblíbili pro jeho složitost
a náročnost a kteří každodenně usilují
o jeho rozvoj. Na VUT Brno, kde získal
titul inženýra na katedře slévárenství,
působí od roku 1970. V roce 1996 byl
jmenován docentem. V roce 2003 byl
postaven do čela odboru slévárenství při
Ústavu strojírenské technologie. Řada
vědecko-výzkumných úkolů, na kterých
se podílel a podílí, je velmi významná a
podnětná pro slévárenské inovační procesy. Je to oblast technologie slévárenské
výroby a matematické simulace jejich
procesů. Doc. Roučka si je plně vědom
skutečnosti, že podmínkou pro další rozvoj oboru je neustálé vzdělávání pracovníků z provozu ve formě kvalifikačních
kurzů pořádaných na pracovišti odboru.
Celá odborná veřejnost oceňuje jeho každodenní neúnavnou práci pro výchovu
studentů a rozvoj českého slévárenství.
Všichni spolupracovníci odboru slévárenství přejí milému vedoucímu hodně pevného zdraví, radost ze sportování, krásné zážitky ze symfonických koncertů, rodinnou pohodu a energii do dalších let.
blahopřejeme
po uzávěrce
Dne 11. března 2010 zemřel náhle ve věku nedožitých
60 let Ing. Přemysl Lev, Ph.D.
Po krátké nemoci dne 25. března 2010 zemřela ve věku
nedožitých 89 let paní Marie Glosrová, která stála
u zrodu a dlouhá léta vedla Informační středisko SVÚM
Brno.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 125
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý
z historie
Pr ů z k u my t e r é n u a o d b ě r v z o r k ů
Těžba a hutnické zpracování
Pb-Ag rud v utínském horním
revíru u Havlíčkova Brodu
prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc .
Ing. Drahomíra Janová
I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc .
z historie
Ú vo d
V letech 2000 až 2008 bylo v okolí Utína a Hesova uskutečněno několik celodenních průzkumů s cílem zaznamenat rozměry větších šachtic, zachytit doposud zachovanou místní
tradici a odebrat k analýzám vzorky rudnin a strusek. Celá
lokalita byla v minulosti součástí německého jazykového ostrova v okolí Havlíčkova, dříve Německého Brodu. Průzkum
probíhal převážně po levé straně řeky Sázavy.
Na situačním plánku v Kronice Přibyslavské [1] (obr. 1) je nad
lokalitou Puchberg (také Buchberch) vyznačeno místo Hajba,
kde v dávné minulosti stávala kaple či kostel (snad Heilige Barbara). Do těchto míst je také lokalizována hornická osada, zničená za husitských válek. Průzkumem terénu zde bylo na poli
nalezeno několik poměrně tenkostěnných, šedě vypálených
středověkých střepů. Rozměry šesti největších šachtic byly stanoveny v obvalovém tahu (B), který se dnes nachází v lese vlevo od silnice směřující z osady Hesov do Utína. Šachtice jsou
zde rozloženy v pásu jdoucím přibližně od malého přítoku do
rybníčku nad ostrou zatáčkou nad Hesovem až téměř k meandru Sázavy, v němž stojí Štukhejlský Mlýn (obr. 2). Obvod
rozměrnějších šachtic se měnil v rozsahu 41 až 51 m, jejich
průměr od 13 do 16 m, hloubka v rozmezí 7 až 9 m a sklon stěn
šachtic měřený sklonoměrem se pohyboval od 43 do 49 °; šlo
tedy o poměrně hluboké šachtice s velmi strmými stěnami.
Největší šachtice č. 6 (obr. 3), z níž byly odebrány vzorky rudniny k analýze, se nacházela téměř na vrcholu náhorní roviny.
Šachtice je již bohužel zavážena odpadky.
Pod Utínem, směrem k řece Sázavě, za posledním domem osady, se nachází malá vodní nádrž a pod ní rozsáhlý, dnes již
opuštěný lom. Sejdeme-li cestou, která prochází lomem, k Sázavě, otevře se před námi pohled na mohutný Štukhejlský
Mlýn, stojící na louce v meandru řeky Sázavy. Projdeme-li lomem a odbočíme-li po levém břehu proti toku Sázavy, narazíme za násypkou
bývalého lomu na zamřížovaný vchod do
průzkumné štoly důlního díla (před několika lety byl tento vchod ještě volný)
Názvy Utín, Uttendorf, Ottendorf, villa Ottonis – jsou jména
jedné a téže lokality, která používá Kronika přibyslavská [1]
z roku 1914, vztahující se k historii Přibyslavi a okolí. V utínském horním a hutnickém revíru a okolí byl ve vrcholném středověku, cca v období let 1250 až 1350 s dozníváním do druhé
poloviny 14. století, zaznamenán největší rozmach těžby a zpracování stříbrných rud na Havlíčkobrodsku [2]. Hornický a hutnický areál, který zde při ložiskovém průzkumu evidoval koncem sedmdesátých let 19. století Johann Höniger (1804–1892),
je podle citované kroniky [1] doložen plánkem na obr. 1. Podle
průzkumu J. Hönigera, P. Rouse a K. Malého [1–3] se pod návrším Poperek (Buchberg) na katastrálním území dnešního
Utína nacházely dva rozsáhlé hutnické areály, jejichž pozůstatky jsou v terénu ještě od středověku do současnosti mimořádně zachovalé. Patří k nim stopy po dolování a hutnickém
zpracování rud – obvaly, obvalové tahy
a pole, kutací jámy a štoly, strusky na
povrchu, struskové haldy a terénní nerovnosti, jejichž rozložení je znázorněno
na obr. 1. Terén zobrazující stopy dolování na uvedeném obrázku, v němž je
dodnes zachována více než stovka šachtic, je doplněn jeho znázorněním na
současné topografické mapě na obr. 2.
Mnohé z kutacích jam (šachtic a dobývek) v obvalových tazích (A) i (B) znázorněných na obr. 1 mají průměr přes
10 až 12 m, největší kolem 16 i více m
a hloubku 10 i více m. Převážná většina
těchto montánních reliktů se dnes nachází v lesích, zatímco na polích byly
v uplynulých letech zavezeny a vyrovnány. K jednání o vyhlášení některých
z uvedených lokalit za technickou památku je doporučováno např. okolí Pekelské či Pekelné štoly a lokalit v okolí
Poperku a Utína [3]. Příspěvek přináší
původní informace o složení rudnin z obvalů šachtic (kutacích jam), o chemickém
Obr. 1. Schéma dolů v Utínském horním
složení strusek, které jsou dnes v okolrevíru podle plánku, který uvádí F. Půža [1]. Značení (A), (B) –
ním terénu víceméně náhodně rozloženy
obvalové tahy, je ve shodě s praa je zároveň pokusem o posouzení techcí K. Malého s označením 17, 18
nologie tavení surového olova z rud, ktena s. 49 v literatuře [3] (termíny
ré byly v tomto revíru těženy a následně
kutací jáma, šachtice, montánní
relikt, dobývka lze pokládat víhutnicky zpracovány.
ceméně za téměř identické)
126 S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
Obr. 2. Utín a jeho okolí na topografické
mapě. Vzorky rudnin byly odebrány z šachtice 6, vzorky strusek z míst mezi kamenným mostem a Štukhejlským Mlýnem
(označno kroužkem) (www.supermapy.cz)
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý
Obr. 3. Šachtice číslo 6, z jejíhož obvalu byly odebrány vzorky
rudnin k chemické analýze.
Obr. 4. Starý kamenný most ke Štukhejlskému Mlýnu přes řeku
Sázavu
a přibližně o 30 m dále na pramen vody vytékající z bývalé
Červené štoly nacházející se asi o tři metry výše ve skalním masivu. Ústí Červené štoly, které směřuje do skalní průrvy, je dnes
již téměř celé zavaleno zřícenou skalní sutí nad bývalým vchodem. Poloha štoly je značena také na situačním plánku [1].
Do Štukhejlského Mlýna ležícího v hlubokém meandru řeky
Sázavy je možno přejít ze silnice směřující z Utína do Stříbrných
Hor po dvouobloukovém kamenném mostu přes řeku Sázavu
(obr. 4). Most je dnes již vyřazen z běžného provozu. Na louce mezi mlýnem a mostem, poblíž mostu, byly z rozrytého terénu vyzvednuty vzorky hutnických strusek k analýze.
niny naneseném na speciální elektricky vodivou karbonovou
pásku o rozměrech 8 × 12 mm2 bylo bodově analyzováno n
částic prášku obsahujících prvky o průměrném atomovém čísle větším, než je průměrné atomové číslo prvků tvořících rudninu, které leží v intervalu 11 až 12 atom. čísla.
Výsledky jsou uspořádány v tab. II ve sloupcích od shora dolů
vzestupně a jsou velmi pozoruhodné. V rudnině 0 byl nalezen
poměrně vysoký obsah drahých kovů v mg/kg – nejméně 2,87
zlata, 0,114 paladia a 0,298 stříbra; z kovů vzácných zemin
bylo nalezeno v mg/kg – 0,120 ceru, 0,0613 lanthanu a 0,0556
neodymu. V rudnině 1 bylo z cenných kovů nalezeno pouze
stříbro – 0,953 mg/kg a vysoký poměrný obsah lanthanidů –
38,642 mg/kg. Ve vzorku rudniny 2 bylo z cenných kovů nalezeno z drahých kovů pouze 0,873 mg/kg stříbra, avšak vzorek vůbec neobsahoval lanthanidy. Další podrobnosti a rozdíly mezi vzorky analyzovaných rudnin je možno vyčíst z přehledové tab. II.
Největší nalezená koncentrace v souboru analyzovaných částic
n v tab. II uvedená u každého z analyzovaných prvků symbolem % xm svědčí o tom, že jednotlivé prvky byly spolehlivě
Analýzy vzorků rudnin a strusek
Vzorky rudnin i strusek o rozměrech větších vlašských ořechů
byly nejprve rozdrceny na velikost hrachu až čočky a poté rozemlety ve vibračním kulovém achátovém mlýnku na prášek
o velikosti zrn do 50 µm. K chemické analýze byl aplikován analytický komplex PHILIPS-EDAX a metoda energiově disperzní
rentgenové spektrální mikroanalýzy. U obou druhů vzorků, tj.
rudnin i strusek, bylo nejprve plošnou mikroanalýzou stanoveno jejich průměrné složení a poté byl semikvantitativní poměrnou analýzou [4] stanoven podíl akcesorických minerálů.
Vzorek
prvek
O
Na
Mg
Al
Si
P
S
K
Ca
Ti
Cr
Mn
Fe
Cu
Zn
As
celkem
0 – 2003*)
x
sx
44,04
1,39
1 – 2008*)
x
sx
46,69
2,21
2 – 2008*)
x
sx
49,74
0,44
0,36
0,08
1,94
0,12
0,34
0,07
0,55
7,28
32,34
0,11
0,64
3,05
0,14
(−)
(−)
0,10
7,51
0,29
0,11
3,84
100,36
0,07
0,25
1,09
0,06
0,11
0,13
0,07
(−)
(−)
0,08
1,24
0,16
0,11
0,32
~ 0,36
4,82
9,55
21,35
0,61
0,19
1,69
1,26
0,63
0,07
0,56
10,42
0,00
0,00
0,00
99,78
0,09
0,27
0,47
0,11
0,04
0,03
0,02
0,04
0,08
0,12
1,51
0,00
0,00
0,00
~ 0,22
0,27
1,89
44,16
0,11
0,42
0,67
0,11
0,05
0,03
0,08
1,97
0,00
0,00
0,00
99,84
0,03
0,13
0,78
0,07
0,04
0,09
0,04
0,06
0,05
0,09
0,07
0,00
0,00
0,00
~ 0,16
Poznámky: (−) nestanoveno; *) rok odběru vzorku rudniny; ~ odhad chyby
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 127
z historie
Analýzy vzorků rudnin
K analýze byly vybrány tři skupiny vzhledově odlišných vzorků rudniny (vzorky 0, 1, 2) tvořené směsí křemene a živce. Výsledky plošné analýzy vzorků rudnin z obvalu šachtice 6 jsou
uspořádány v tab. I. Analyzované vzorky rudnin se co do chemického složení odlišovaly v obsazích křemíku a železa. Vzorek 1 měl nejnižší průměrný obsah křemíku a nejvyšší železa,
ve vzorku 2 byl zjištěn nejvyšší obsah křemíku a nejnižší železa a ve vzorku 0 ležely obsahy obou prvků přibližně uprostřed obou krajních rozmezí. Z dalších rozdílů uveďme obsah
prvků tvořících bazické oxidy (Na, Mg, Ca, Mn a Fe) a oxidy
hliníku, který byl největší ve vzorku 1 – v souhrnu 28,55 hm. %,
nejmenší ve vzorku 2 – celkem 4,66 hm. % a ve vzorku 2 byl
opět přibližně uprostřed – v souhrnu 15,94 hm. %. Ve vzorku 0 bylo navíc nalezeno v průměru 3,82 hm. % arzenu.
Bylo možno předpokládat, že tyto rozdíly se mohou odrážet
také ve složení prvků vázaných na akcesorické (menšinové,
zbytkové) minerály, které jsou obsaženy ve vzorcích rudnin
podle tab. I. K ověření byla aplikována původní metoda semikvantitativní poměrné analýzy (dále SPA) podrobně popsaná v literatuře [4], [5]. V každém práškovém vzorku rud-
Tab. I. Průměrné chemické složení vzorků rudnin z obvalu největší šachtice číslo 6 (obr. 3) v utínském horním revíru
(obr. 1) [hm. %]
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý
Tab. II. Semikvantitativní poměrná mikroanalýza akcesorických minerálů vzorků rudnin z šachtice 6 v utínském horním revíru
Vzorek
poř. č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
prvek
Cr
Mn
Cl
Ti
Ca
Na
Nd
La
Cu
P
Mg
Zn
Pd
Ce
Ba
Ag
K
C
Pb
Al
As
S
Au
Si
Fe
O
31 (n)
0 – 2005
[mg/kg]
0,000867
0,00166
0,00593
0,0086
0,0122
0,0318
0,0556
0,0613
0,0627
0,0697
0,0722
0,108
0,114
0,120
0,141
0,298
0,328
0,339
0,596
0,999
1,04
2,25
2,87
2,99
4,49
5,30
22,3655
1 – 2008
­% xm
prvek mg/kg
0,12
Sm
0,0265
0,23
Ni
0,0304
0,54
Pr
0,0542
1,19
Bi
0,0555
0,39
Y
0,0861
1,23
Zr
0,0956
7,69
Nd
0,261
8,49
Ce
0,427
8,68
Cu
0,604
3,75
Cl
0,634
1,78
Ag
0,953
7,68
As
1,06
13,72
Ti
1,4
16,59
Na
1,42
23,67
S
1,68
22,63
K
1,68
17,09
P
2,24
46,90
Mg
2,65
37,41
Cr
7,12
54,31
Al
8,53
31,13
Ca
8,74
55,13
Si
9,49
82,85
Co
15,3
60,99
Fe
24,2
52,48
La
37,9
55,26
Pb
54,1
–
O
56,9
Mn
89,7
24 (n) 327,3373
2 – 2008
% xm prvek [mg/kg] % xm
1,05
Cu
0,0138
1,19
35,53
Sb
0,0305
8,10
2,06
Na
0,0469
0,60
43,24
Ni
0,0469 12,43
3,25
Ca
0,0938
0,52
41,82
Ti
0,0952
0,31
9,22
Cr
0,111
0,27
15,88
Mn
0,141
0,37
1,17
P
0,182
0,90
2,03
K
0,207
2,73
0,54
Mg
0,372
1,89
7,77
Cl
0,438
3,84
1,54
As
0,457 12,13
5,96
Pb
0,789 52,20
2,39
Ag
0,873 50,03
2,27
Al
1,06
8,53
11,32
Fe
6,25 40,67
2,90
Si
6,64 28,90
22,37
O
11,2 41,93
9,22
S
14,5 45,25
8,66
Zn
30,5 57,53
22,26 20 (n) 74,0471
–
33,27
11,69
48,33
50,33
48,99
51,36
–
Poznámky: (n) – celkový počet bodově analyzovaných částic akcesorických minerálů vzorku rudniny;
mg/kg = g/t – poměrná hmotnost; % xm = maximální obsah prvku v souboru analyzovaných n částic akcesorických minerálů v hm. %.
z historie
stanovovány nad mezí detekovatelnosti
použité metody [5]. Příklad analýzy částice téměř ryzího zlata v rudnině vzorku 0 je doložen na obr. 5. Uvážíme-li,
že primární rudní minerály nebyly v povrchové vrstvě obvalů nalezeny, potom
z poměrných množství v mg/kg síry
(1,57 ± 0,74), olova (0,462 ± 0,441)
a stříbra (0,708 ± 0,337) v akcesorických
minerálech vzorků rudnin lze s jistou
pravděpodobností usoudit, že primárními minerály těchto rudnin byly sulfidické
olovnato-stříbrné rudy.
Obr. 5. Analyzovaná částice zlatěnky ve
vzorku rudniny 0 ze šachtice 6
obsahuje v hm. % 0,23 Al, 1,19
Ti, 2,02 Fe, 13,72 Pd a 82,85 Au
128 Analýzy vzorků strusek
K analýze hutnických strusek byly vybrány rovněž tři charakteristické vzorky,
které byly podrobeny stejnému rozboru
jako vzorky rudnin. Průměrné složení
strusek od Štukhejlského Mlýna je uvedeno v tab. III, v prvních pěti sloupcích v hm. %. Běží o hutnické strusky po
zpracování olovnato-stříbrných rud, které obsahují v průměru v hm. % 35,20 O,
4,30 Al, 21,30 Si, 0,91 S, 0,75 Pb, 3,63
Ca, 3,44 Mn, 24,38 Fe, 0,21 Cu a 2,19
Zn (celkem 96,31 hm. %).
Výsledky bodových analýz akcesorických
částic (minerálů) o vyšších atomových
číslech, než je průměrné atomové číslo
jednotlivých strusek, jsou uspořádány v tab. III v šestém až osmém sloupci. Kromě 17 prvků identifikovaných ve
struskách základní plošnou analýzou
byly bodovou analýzou v částicích ještě
spolehlivě nalezeny prvky – yttrium, zirkonium, lanthan a nikl. V devátém až jedenáctém sloupci tab. III jsou výsledky
bodových analýz částic zpracovány metodou SPA a uspořádány od shora dolů
vzestupně. Z analýz plyne, že strusky obsahují v průměru více než 1,12 mg/kg
stříbra (což odpovídá více než 1,12 hm.
ppm Ag), což je více než 0,118 hm. %
ze všech analyzovaných částic, které mají
vyšší atomové číslo, něž je průměrné
atomové číslo všech tří vzorků strusek
(at. číslo strusek je 16,369, at. číslo čás-
Tab. III. Průměrné složení vzorků hutnických strusek (prvních 5 sloupců – hm. %) – bodová semikvantitativní poměrná analýza (dalších 6 sloupců – z toho první tři
sloupce hm. %)
Analýza plošná – tři vzorky strusek
prvek
x
sx
xmin
xmax
bodová – 20 částic
x
sx
xmax
semikvantitativní poměrná
prvek [mg/kg]
[hm. %]
O
35,20
2,01
32,44
38,63
17,82
12,07
43,78
Ni
0,00113
Na
0,23
0,19
0,00
0,50
0,18
0,23
0,84
Y
0,0185
0,00012
0,00195
Mg
1,21
0,11
1,03
1,36
0,60
0,45
1,52
La
0,0369
0,00389
Al
4,30
0,37
3,89
5,01
2,16
1,41
5,21
Zr
0,222
0,02341
Si
21,30
1,24
19,73
23,40
8,73
6,36
22,3
Cr
0,661
0,06971
P
0,06
0,05
0,00
0,14
0,33
0,39
1,82
Ag
1,12
0,11811
S
0,91
0,12
0,69
1,04
10,92
10,18
30,46
P
1,20
0,12655
0,20986
Pb
0,75
1,08
0,00
2,55
6,77
14,32
63,57
Ti
1,99
Ag
0,00
0,00
0,00
0,00
0,91
2,27
10,45
Na
3,80
0,40075
K
1,85
0,15
1,68
2,10
0,92
0,83
3,62
Mg
5,58
0,58847
Ca
3,63
1,77
2,71
8,59
2,06
2,07
8,44
K
10,1
1,06514
Ti
0,23
0,07
0,12
0,38
0,21
0,13
0,47
Pb
13,0
1,37098
Cr
0,11
0,08
0,00
0,26
0,09
0,11
0,4
Ca
16,9
1,78227
Mn
3,44
0,31
3,08
3,95
2,61
3,14
13,18
Zn
16,9
1,78227
Fe
24,38
2,38
21,23
28,13
38,04
23,10
82,24
Cu
18,1
1,90882
Cu
0,21
0,16
0,00
0,48
2,51
3,55
13,07
Al
18,9
1,99319
Zn
2,19
0,73
1,14
3,19
1,67
1,68
6,33
Mn
29,5
3,11106
Y
0,12
0,51
2,22
Si
82,2
8,66879
Zr
1,48
5,88
26,4
S
118
12,44424
La
1,86
7,89
35,34
O
158
16,66263
0,04
100,01
0,17
0,75
Fe
Ni
celkem
100,00
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
452
47,66779
948,2295 100,00000
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý
tic činí 24,929). Částice stanovené ve strusce metodou SPA
obsahují větší podíl prvků, které se během redukčního tavení
surového olova soustřeďují přednostně v tzv. lechu (kamínku)
[12] než v samotném surovém olovu. Poměrně vysoké obsahy
v mg/kg síry (118), olova (13,0) a stříbra (1,12) ve zbytkových
minerálech strusky poukazují na to, že strusky pocházejí ze
zpracování převážně sulfidických olovnato-stříbrných rud.
cí hodnotu [10]. V tab. IV jsou uspořádány výsledky analýz
chemického složení hutnických strusek z pěti lokalit v nejbližším okolí Havlíčkova Brodu – Štukhejlský Mlýn (tato práce), Grodlův Mlýn, Simtany, Bartoušov a Stříbrné Hory (od
Dolního Dvora – obr. 2) [11] (celkem 35 strusek), které byly
doplněny šesti struskami z redukčního tavení surového olova
v současně používané šachtové peci podle literatury [12].
Pochod redukčního tavení byl v minulosti, a to až do nedávné
doby, nejvíce rozšířen [14], neboť umožňoval zpracovat i chudPo z n á m k y k h i s t o r i i a t a ve n í o l ova ší sulfidické rudy bez ohledu na druh nečistot a složení hlušiny.
v u t í n s ké m h o r n í m r e v í r u
Za nižších teplot se pražením převedlo olovo ze sulfidu olova nejprve na oxid podle reakce 2PbS + 3O2 = 2PbO + 2SO2 a poté
Na přelomu 13. a 14. století pracovala v horních revírech tehza postupně rostoucích teplot zprvu nepřímou redukcí oxidem
dejšího Německého Brodu většina horníků a hutníků ze Sasuhelnatým a posléze přímou redukcí uhlíkem z oxidu olova na
ka a Bavorska. Ještě koncem 19. století, po téměř úplném
olovo reakcemi PbO + CO = Pb + CO2, resp. PbO + C = Pb + CO.
doznění důlní i hutní činnosti zde byly některé vsi převážně
V dávné minulosti bylo zdrojem tepelné energie dřevěné uhlí,
německé. Podle sčítání z roku 1900 [13] byl Uttendorf (Utín)
v současnosti je zdrojem tepla minerální palivo – koks.
s 18 domy a 161 obyvateli již český, avšak jihozápadně ležící,
Z podobnosti chemického složení redukčního tavení sulfidicmnohem větší Langendorf (Dlouhá Ves – na obr. 2), měl
kých olovnatých rud v dnešních šachtových pecích [12] s che450 obyvatel, z nichž bylo 395 německé a jen 55 české námickým složením sulfidických rud tavených v dávné minulosti
rodnosti. Katastr Utína čítal pouze 328 ha a katastr Dlouhé
v primitivních pecích v okolí Havlíčkova Brodu v tab. IV je možVsi obnášel 1 082 ha. Obě vsi měly podle sčítání farnost a pošno se značnou pravděpodobností soudit, že také soubor strutu v severněji ležícím Pohledu. Tehdy měl Schönbrunn (Hesov)
sek z pěti havlíčkobrodských hutnických lokalit pochází
7 domů s 54 obyvateli a jako místní obec náležel k Přibyslavi.
z redukčního tavení surového olova.
Situace se zde radikálně změnila až po druhé světové válce,
Z tab. IV zároveň plyne, že s vyššími obsahy olova ve strusce
kdy byla většina obyvatel německé národnosti odsunuta.
korespondují nížší obsahy železa a manganu, zatímco vysokým
Od začátku středověku náleželo téměř celé dnešní Havlíčkoobsahům železa a manganu ve strusce odpovídají nízké obbrodsko šlechtickému rodu pánů z Lichtenburka. Také první
sahy olova. Obsahy železa a manganu jsou tedy ve vztahu
název Německého Brodu byl Smilův Brod, nazvaný po jeho zak obsahům olova opačné – reciproké.
kladateli Smilu z Lichtenburka. Jižně ležící Jihlavsko patřilo tehExistence příčinného vztahu mezi obsahem olova ve strusce
dy přímo českým králům – Přemyslovcům. Kromě četných hald
a obsahem železa ve strusce při tavení surového olova byla
a zbytků hutnických strusek po redukci olovnato-stříbrných
hutníkům pravděpodobně známá již v dávné minulosti, takže
rud se zde z dob raného středověku žádné nemovité hutnické
přisazovali do vsázek sulfidických olovnatých rud záměrně žepamátky, například hutnické pece k tavení olova, nezachovalezné okuje, popřípadě železné strusky. Uvádí to již Georgius
ly. Z tavírny olověných rud stojící pod Dolním Dvorem po leAgricola v tom smyslu, že s rostoucím obsahem železa ve strusvém břehu Borovského potoka (obr. 2), zaniklé za švédských
ce při tavení surového olova obsah olova ve strusce klesá, takválek v první polovině 17. století, se dochoval pouze její náže se jeho celkový výtěžek z tavených, zpravidla olovnato-stříkres [7]. Jednu z mála pecí vskutku používaných k tavení olobrných rud, zvyšuje [15]. Bylo tedy vcelku přirozené očekávat,
va archeologicky dokladoval J. Merta v údolí potoka Stříbrniže tato zkušenost středověkých hutníků může být implicitně
ce [8] nedaleko osady Lesní Hluboké u Velké Bíteše. Rozměry
zachována také v chemickém složení souboru strusek v huttéto pece se dobře shodují s pecí používanou rovněž k tavení
ních revírech Havlíčkobrodska. Lze totiž předpokládat, že hutolova, kterou popsal ve světové literatuře R. F. Tylecote [9].
níci se touto zkušeností intuitivně řídili při výběru rudných vsáZákladní představu o technologii tavení surového olova je možzek při tavení surového olova.
no získat na základě analýz hutnických strusek, jejichž cheV oblasti hutních revírů v okolí Havlíčkova Brodu byla tato stamicko-fyzikální vlastnosti mají poměrně spolehlivou vypovídará hutnická zkušenost experimentálně
ověřena pro soubor 32 hutnických strusek pocházejících ze čtyř lokalit – GroTab. IV. Chemické složení strusek po tavení surového olova z lokalit Štukhejlský Mlýn
dlův Mlýn, Simtany, Bartoušov a Stříbrné
(tato práce), Grodlův Mlýn, Simtany, Bartoušov, Stříbrné Hory [11] a z redukčHory – Dolní Dvůr v práci [11]. V těchto
ního pochodu podle literatury [12] [hm. %]
Prvek
Štukhejlský
Mlýn
Grodlův
Mlýn
Simtany
Fe + Mn
Ca
Zn
Al
Cu
Pb
O
celkem n
27,82
3,63
2,19
4,3
0,21
0,75
35,2
95,4
1,24
2,69
1,77
0,73
0,37
0,16
1,08
2,01
3
20,68
19,46
2,83
2,00
4,5
0,36
6,39
38,39
94,61
2,11
6,55
0,84
0,77
0,45
0,34
2,64
5,12
8
19,97
26,81
2,39
1,54
3,98
0,61
5,63
33,34
94,27
2,73
7,02
0,52
0,45
0,39
0,14
1,31
2,79
9
16,13
34,06
0,89
7,74
3,37
1,07
1,62
29,15
94,03
3,04
3,33
0,21
1,97
0,53
1,23
1,08
2,75
8
Stříbrné
Hory
23,9
27,52
2,74
2,01
4,53
0,11
0,79
32,67
94,27
1,57
4,06
0,33
0,65
0,41
0,12
0,65
1,47
7
redukční
pochod [12]
10,82
26,63
7,32
14,31
2,75
0,34
1,70
28,82
92,67
3,19
1,46
5,08
8,62
1,01
0,25
0,37
4,85
6
Poznámky: první řádek x– aritmetický průměr; druhý řádek sx výběrová směrodatná odchylka; n = počet
analyzovaných vzorků strusek z uvedených lokalit, v úhrnu Σ n = 41.
Obr. 6. Závislost obsahu olova na součtu obsahu železa a manganu ve
struskách při tavení surového
olova
S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 129
z historie
Bartoušov
Si
21,3
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý
lokalitách se pracovalo více méně navzájem nezávisle a také
v rozdílných časových údobích. Vztah mezi obsahem olova
a obsahem železa v souboru strusek z uvedených čtyř lokalit
byl vyjádřen analyticky rovnicí přímky (hm. % Pb) = 9,22 − 0,224 .
. (hm. % Fe) s koeficientem korelace k = 0,6099, jehož kritická hodnota pro ν = 30 stupňů volnosti a hladinu spolehlivosti α = 0,001 je kkrit = 0,5541. Jde tedy o silně statisticky významný vztah a tvrdíme-li, že se uvedená rovnice vskutku
uplatňuje, mýlíme se s pravděpodobností menší než 0,1 %.
Čím více železa je ve strusce, tím menší je v ní obsah olova
a tím účinnější byl hutníky aplikovaný tehdy snad převážně redukční (či pražně redukční) pochod tavení. Zdá se tedy, že hutníci pravidlo podle G. Agricoly intuitivně aplikovali.
V našem případě byl původní soubor strusek v práci [11] rozšířen o strusky od Štukhejlského Mlýna a o strusky z tavení
surového olova v současné šachtové peci podle literatury [12],
v níž je výslovně uvedeno, že strusky pocházejí z redukčního
pochodu a jejich chemické složení je v tab. IV. K železu ve
strusce byl ve shodě s literaturou [12] připočten ještě mangan
ve strusce a vztah byl graficky znázorněn přímkou, jejíž analytické vyjádření je dáno rovnicí
(hm. % Pb) = 12,41 − 0,355 . [(hm. % Fe) + (hm. % Mn)]
(1)
s koeficientem korelace k = 0,6541, jejíž přímkový průběh je
znázorněn grafem na obr. 6.
Graf zahrnuje podle tab. IV celkem 41 strusek. Nad přímkou,
která znázorňuje průběh stanovený metodou nejmenších čtverců, jsou zleva doprava strusky z lokalit Grodlův Mlýn, Simtany
a Bartoušov, pod přímkou v tomtéž směru se nacházejí strusky podle [12], které pocházejí z redukčního pochodu, dále
strusky z lokalit Štukhejlský Mlýn a Stříbrné Hory od Dolního
Dvora. Zdá se, že nejméně úspornou technologii tavení surového olova měli hutníci pracující na lokalitách Grodlův Mlýn
podél potoka Žabince a Simtany podél Simtanského potoka,
kterým odcházel do strusky více než dvojnásobek olova, než
tomu bylo v předchozích lokalitách podle tab. IV.
Z ávě r
z historie
Terénní průzkum bývalého utínského horního revíru na obr. 1
byl spojen s odběrem charakteristických vzorků rudnin z obvalu rozměrné šachtice (kutací jámy) znázorněné na obr. 2
a hutnických strusek v prostoru meandru Štukhejlského mlýna. K chemické analýze vzorků rudnin a strusek byla poté aplikována energiově disperzní rtg. spektrální analýza ve spojení
s novou původní metodou semikvantitativní poměrné analýzy
akcesorických (zbytkových, menšinových, zůstatkových) minerálů obsažených v rudninách i struskách.
Z práce plyne, že v utínském horním a hutním revíru byly těženy a také hutnicky taveny převážně sulfidické olovnato-stříbrné
rudy, které byly v závěrečné fázi důlní těžby ve 14. století již dosti chudé. Vytěžené rudy obsahující velmi nízký podíl mědi zde
byly velmi pravděpodobně frekventovaně taveny pochodem redukčním, popř. pražně redukčním. Tavení rud srážecím pochodem se jeví méně frekventované i méně pravděpodobné.
L i t e ra t u ra a p o z n á m k y
[1] PŮŽA, F.: Kronika přibyslavská. Nákladem společenstva
různých živností v Přibyslavi, Přibyslav 1914, s. 412. (V místech označených Hajba stávala v minulosti kaple, či kostel zasvěcený sv. Barboře, patronce horníků a hutníků.
Podle tradice doposud udržované v Utíně se v dávné minulosti propadla do poddolovaných prostor.)
130 S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4
[2] ROUS, P. – MALÝ, K.: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku. Mediaevalia archeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů:
sídelní a technologické aspekty. Praha : Archeologický
ústav AV ČR, 2004, s. 121–144. ISBN 80-85124-48-7.
[3] MALÝ, K.: Současný stav lokalit starého dolování v okolí
stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu. In: Vlastivědný sborník
Vysočiny. Oddíl věd společenských, Jihlava 1998, s. 45–58.
[4] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v horninách, struskách a rudách. Hutnické listy, 2009, roč. 62, č. 3, s. 84–89. ISSN 0018-8069.
[5] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Možnost poměrné semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v horninách, rudninách a struskách. Slévárenství, 2009, roč. 57, č. 7–8, s. 268–270.
ISSN 0037-6825.
[6] STRÁNSKÝ, K. – REK, A.: Detekovatelnost metody prvkové rtg. spektrální mikroanalýzy u slitin na bázi křemíku,
železa, stříbra a zlata. Jemná mechanika a optika 3–4,
Praha 1994, s. 92–96.
[7] JANGL, L. – MAJER, J. – ROUS, P. – VOSÁHLO, J.: Nákres
stříbrné hutě ze 17. století ze sbírek Městského muzea
v Přibyslavi. In: Archeologia technica 16, Technické muzeum v Brně, Brno 2005, s. 54–58. ISBN 80-86413-27-6.
[8] MERTA, J. – STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – STRÁNSKÝ, L.
– BUCHAL, A.: Po stopách důlní činnosti v údolí potoka
Stříbrnice. In: Archeologia technica 20, Technické muzeum
v Brně, Brno 2009, s. 14–29. ISBN 978-80-86413-58-7.
(Pec na tavení olova zobrazená na str. 20 na obr. 3, stála po levém břehu potoka Stříbrnice, měla obdélníkový
tvar o vnějších rozměrech 2,5 x 2,6 m a výšku 1,5 m,
vnitřní prostor vytápěný dřevěným uhlím měl rozměry
0,95 x 1,9 m, jeho průřez činil 1,80 m2 , pec byla byla postavena z kamenů.)
[9] TYLECOTE, R. F.: A History of Metalurgy. The Metals
Society, London 1976, 182 s. ISBN 0-904357-06-06. (Pec
na tavení olova zobrazená na str. 76 na obr. 64, byla nalezena v Yorkském hrabství v Anglii; lze soudit, že pocházela cca z 12. až 14. století, byla kruhová o vnějším
průměru cca 1,5 m a výšce 0,60 m, vnitřní prostor vytápěný dřevěným uhlím měl průměr 1,2 m, byla postavena z kamenů, její průřez činil 1,13 m2, podle archeologického výzkumu byl ve struskách vysoký obsah olova).
[10] MALÝ, K. – ROUS, P.: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska. In: Archaeologica historica 26/01, 2001, s. 67–87.
[11] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – BUCHAL, A. – STRÁNSKÝ,
L.: Příspěvek k těžbě a hutnickému zpracování Pb-Ag rud
v údolí potoka Žabince jižně od Havlíčkova Brodu. In: Z
dějin hutnictví 37, Rozpravy NTM v Praze 202, Praha 2007,
s. 27–38. ISBN: 978-80-7037-000-1; ISSN: 0139-9810.
[12] SEVRJUKOV, N. N. – KUZMIN, B. A. – ČELIŠČEV, J. V.:
Obecné hutnictví. Praha : SNTL, 1958, 564 s. (Chemické
složení strusek z redukčního pochodu převzato z tabulky
47 na straně 244.)
[13] BATOVEC, F. B.: Batovcův příruční místopis zemí koruny
české Čech, Moravy a Slezska (sčítání z roku 1900). T. B.
Batovec, Praha 1907, 512 s.
[14] QUADRAT, O.: Základy metalurgie kovů. Praha, Josef Hokr,
1948, 250 s.
[15] AGRICOLA, G.: Jiřího Agricoly Dvanáct knih o hornictví
a hutnictví. Přeložili Dr. Bohuslav Ježek a Ing. Josef Hummel. Vytiskla hornicko-hutnická tiskárna Prometheus, Praha (rok vydání neudán), 504 s.
Download

stáhnout [pdf] - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ