SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY - JEJICH
ZACHYCENÍ V ÚČETNICTVÍ.
POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Lucie MAXEROVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Pavel ŠTOHL
Znojmo, 2011
PROHLÁŠENÍ:
Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Pohledávky a závazky – jejich zachycení
v účetnictví. Pohledávky po lhůtě splatnosti“ jsem vypracovala samostatně za pomoci
odborné literatury a dalších pramenů, které jsem řádně označila a uvedla v seznamu
pouţitých zdrojů.
V Plavči dne 28.11.2010
………………………………
Lucie MAXEROVÁ
PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Štohlovi za pomoc
a cenné připomínky při zpracování práce. Dále bych ráda poděkovala paní Marii
Urbánkové a panu Ing. Ivanu Tomáškovi za jejich ochotu a čas, který mi věnovali.
ABSTRAKT
Bakalářská práce je zaměřena na pohledávky a závazky. Teoretická část definuje
pohledávky a závazky, rozděluje je do jednotlivých skupin, které podrobně popisuje,
rovněţ se zabývá jejich oceňováním a inventarizací, dále specifickými případy zániku
pohledávek a také pohledávkami po lhůtě splatnosti.
Praktická část seznamuje s vybraným podnikem, kterým je Odbytové druţstvo Vrchovina.
Jejím cílem je aplikace teoretických poznatků v praxi. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých
druhů pohledávek a závazků. Dále vysvětluje postup účtování a také způsob zacházení
s pohledávkami po lhůtě splatnosti.
Klíčová slova: pohledávky, závazky, pohledávky po lhůtě splatnosti
ABSTRACT
Bachelor works is situated to receivables and liabilities. The theoretical part is about
receivables and liabilities separate up to individual group which nearly description it. Also
engaged in their price and stocktaking, specifically case expiry receivables and also
receivables after the expiration.
The Practical part introduce with company which are “Odbytové druţstvo Vrchovina“. Her
purpose is application theoretical knowledge in practices. It target to analysis individual
sort of receivables and liabilities. It makes clear procedure charging and also way
receivables after the expiration.
Keys words: receivables, liabilities, receivables after the expiration
OBSAH
1
ÚVOD....................................................................................................................9
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................. 10
3
TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................ 11
3.1
DEFINICE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ .................................................. 11
3.2
POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY VE 3. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ ............................. 12
3.2.1 Pohledávky ............................................................................................... 12
3.2.2 Závazky .................................................................................................... 14
3.2.3 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi ..................................................... 14
3.2.4 Zúčtování daní a dotací ............................................................................. 15
3.2.5 Pohledávky za společníky, za účastníky sdruţení a za členy druţstva ........ 17
3.2.6 Závazky vůči společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům druţstva .. 17
3.2.7 Jiné pohledávky a závazky ........................................................................ 18
3.2.8 Přechodné účty aktiv a pasiv ..................................................................... 18
3.3
ZÁVAZKY VE 4. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ ............................................................ 19
3.3.1 Rezervy ..................................................................................................... 20
3.3.2 Bankovní úvěry ......................................................................................... 20
3.4
POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY V CIZÍ MĚNĚ ............................................ 20
3.5
KNIHA POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ ....................................................... 21
3.6
OCEŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK .................................................................... 21
3.7
INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ..................................... 22
3.8
ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK .............................................................................. 22
3.9
POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK ................................................................... 23
3.10 ZÁPOČET POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ .................................................. 23
3.11 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI ................................................ 24
3.11.1 Přecenění pohledávky na niţší hodnotu pomocí opravné poloţky .............. 24
3.11.2 Odpis pohledávky do nákladů.................................................................... 26
4
PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................... 29
4.1
INFORMACE O DRUŢSTVU ...................................................................... 29
4.1.1 Základní údaje o druţstvu ......................................................................... 29
4.1.2 Historie druţstva ....................................................................................... 30
4.1.3 Význam druţstva....................................................................................... 30
4.1.4 Předmět podnikání .................................................................................... 30
4.1.5 Zaměstnanci .............................................................................................. 31
4.2
POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY .................................................................... 31
4.2.1 Účtování a evidence pohledávek ............................................................... 31
4.2.2 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze ............................................ 31
4.2.3 Pohledávky a závazky z obchodních vztahů .............................................. 34
4.2.4 Pohledávky po lhůtě splatnosti .................................................................. 39
4.2.5 Zúčtování se zaměstnanci .......................................................................... 47
4.2.6 Dotace....................................................................................................... 48
4.2.7 Doměrky a vratky daně ............................................................................. 50
4.2.8 Další pohledávky a závazky ...................................................................... 50
4.2.9 Výkaznictví ............................................................................................... 53
4.2.10 Pohledávky a závazky v cizí měně ............................................................ 54
4.3
BUDOUCÍ VÝVOJ OD ................................................................................ 55
5
ZÁVĚR ............................................................................................................... 56
6
POUŢITÉ ZDROJE ........................................................................................... 58
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ....................................................................... 60
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 61
SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 62
1 ÚVOD
V dnešní době neexistuje podnikatelský subjekt, který by se nesetkal s pohledávkami
a závazky. Tvoří důleţitou sloţku majetku resp. zdrojů podniku, proto je důleţité, aby
o nich měl podnik přehled.
Firmy nejčastěji přichází do styku s pohledávkami a závazky z obchodních vztahů. Tyto
pohledávky a závazky vznikají, pokud podnik prodává nebo nakupuje zboţí, výrobky nebo
sluţby tzv. na fakturu. Při prodeji vystavuje fakturu odběrateli, proto musí počítat s tím, ţe
peněţní prostředky nezíská hned při prodeji. Naopak při nákupu obdrţí fakturu přijatou,
která pro něj představuje určitou výhodu a to, ţe s penězi určenými k zaplacení můţe aţ do
data splatnosti volně disponovat.
Nicméně prodej na fakturu znamená pro podnik určité riziko. Můţe se stát, ţe odběratel
částku do data splatnosti neuhradí. Tím pádem vzniknou firmě pohledávky po lhůtě
splatnosti. V lepším případě dochází k jejich pozdní úhradě, v tom horším není pohledávka
zaplacena nikdy, tzn. stane se z ní pohledávka nedobytná. Proto by měl podnik pečlivě
vybírat své odběratele, vést si důkladnou evidenci pohledávek nebo pouţít některé ze
zajišťovacích instrumentů.
Avšak existují i podniky, ve kterých nedochází k této klasické úhradě všech pohledávek,
ale u některých z nich dochází k postoupení a následnému zápočtu některých pohledávek.
Právě v takovémto podniku jsem vykonávala svou odbornou praxi. Jednalo se o Odbytové
druţstvo Vrchovina, které se zabývá především zprostředkováním prodeje jatečných zvířat
od výrobců ke zpracovatelům. Ke vztahu k nim vznikají druţstvu pohledávky a závazky,
u kterých dochází právě ke zmiňovanému postoupení a vzájemnému zápočtu. Porozumění
tomuto specifickému účtování se mi jeví jako přínosné a proto jsem se rozhodla, si jako
téma bakalářské práce zvolit „Pohledávky a závazky – jejich zachycení v účetnictví.
Pohledávky po lhůtě splatnosti.“ Věřím, ţe bliţší poznání této oblasti mi přinese cenné
poznatky, které vyuţiji v budoucnu.
9
2 CÍL PRÁCE A METODIKA
Cíl práce
Cílem práce je popsat jednotlivé druhy pohledávek ve vztahu k obchodním partnerům,
zaměstnancům, zdravotním pojišťovnám, institucím sociálního zabezpečení a finančním
orgánům. Zvláštní pozornost je věnována řešení neuhrazených pohledávek formou
opravných poloţek a odpisu pohledávek, a to jak z účetního, tak daňového pohledu.
V teoretické části definuji základní pojmy a charakterizuji jednotlivé účty týkající se této
problematiky. Rovněţ se zabývám oceňováním, inventarizací, řízením pohledávek
a závazků, jejich postoupením a zápočtem. V neposlední řadě věnuji pozornost
pohledávkám po lhůtě splatnosti, jejich přecenění nebo odepsání.
V praktické části aplikuji tyto poznatky na konkrétní podnik, tzn. provádím rozbor
pohledávek a závazků. Na podkladě skutečných údajů o neuhrazených pohledávkách po
lhůtě splatnosti v Odbytovém druţstvu Vrchovina se zaměřuji na vnitropodniková pravidla
pro tvorbu účetních opravných poloţek a vyhodnocuji, zda tento systém pravdivě
zobrazuje reálnou hodnotu pohledávek.
Metodika
Pro vypracování teoretické části jsem si nejprve nashromáţdila vhodnou literaturu. Poté
jsem ji nastudovala a zhodnotila, které zdroje budou vyhovující. V teoretické části jsem
vyuţila odborné publikace, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášku č. 500/2002 Sb.
a české účetní standardy.
V praktické části jsem uplatnila získané teoretické znalosti. Dále jsem pouţila poklady
poskytnuté podnikem, který byl v této části analyzován. Jednalo se o účetní závěrky za
roky 2006 – 2009, dále obratové předvahy sestavené za tyto roky a stanovy. Velmi cenné
byly také informace poskytnuté pracovnicí AGD Jevišovice, a.s.
10
3 TEORETICKÁ ČÁST
3.1 DEFINICE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
Pohledávky a závazky v České republice upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
vyhláška č. 500/2002 Sb. a české účetní standardy.
V zákoně o účetnictví najdeme, jak se oceňují pohledávky a závazky a jak se provádí
inventarizace. Vyhláška nám definuje krátkodobé a dlouhodobé pohledávky a závazky,
určuje postup při vytváření opravných poloţek k pohledávkám a při účtování o kurzových
rozdílech. České účetní standardy se podrobně zaměřují na oblasti opravných poloţek,
kurzových rozdílů, zvláštních operací s pohledávkami a zúčtovacích vztahů.
Zákon o účetnictví § 24, § 25, § 26, § 27 – oceňování pohledávek a závazků.
Zákon o účetnictví § 29, § 30 – inventarizace majetku.
Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 5, § 10, § 11, § 17, § 18 – definice pohledávek a závazků.
Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 13, § 19 – účty časového rozlišení.
Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 55 – opravné poloţky.
Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 60 – kurzové rozdíly.
Český účetní standard č. 005 – opravné poloţky.
Český účetní standard č. 006 – kurzové rozdíly.
Český účetní standard č. 010 – zvláštní operace s pohledávkami.
Český účetní standard č. 017 – zúčtovací vztahy.
Pohledávka je právo věřitele poţadovat po druhé osobě (dluţníkovi) plnění určitého
závazku. Vzniká v okamţiku splnění dodávky nebo poskytnutí sluţby odběrateli.
O pohledávkách účtujeme na straně aktiv, jsou důleţitou sloţkou oběţného majetku. Podle
doby splatnosti je rozdělujeme na krátkodobé (splatnost do jednoho roku) a dlouhodobé
(splatnost delší neţ 1 rok). Nejčastějším druhem pohledávek jsou pohledávky
z obchodního styku.
11
Závazek je dluh. Závazkem je povinnost dluţníka zaplatit určitý dluh věřiteli, závazkem je
např. povinnost prodávajícího dodat zboţí, povinnost kupujícího za zboţí zaplatit atd.
Závazky patří mezi cizí zdroje podniku, tzn. účtujeme o nich na straně pasiv. Stejně jako
pohledávky se dělí na krátkodobé (splatnost do jednoho roku) a dlouhodobé (splatnost
delší neţ 1 rok) a nejčastěji vznikají z obchodního styku.
3.2 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY VE 3. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ
Zúčtovacími vztahy se rozumí mnoho různých vztahů, které podnik navazuje se svým
okolím – s odběrateli, dodavateli, zaměstnanci, finančními orgány atd. a které se projevují
jako pohledávky a závazky. Je jim vymezena 3. účtová třída, kde účtujeme o pohledávkách
krátkodobých i dlouhodobých ale závazcích pouze krátkodobých. Dlouhodobým závazkům
je určena účtová skupina 47.
Zúčtovací vztahy lze rozdělit do několika skupin:
-
pohledávky a závazky z obchodního styku;
-
zúčtovací vztahy k zaměstnancům;
-
zúčtovací vztahy k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění;
-
pohledávky a závazky vůči finančnímu úřadu;
-
pohledávky a závazky vůči společníkům, členům druţstev, podnikům ve skupině;
-
jiné pohledávky a závazky;
3.2.1 Pohledávky
Účtová skupina 31 – Pohledávky. Na těchto účtech sledujeme krátkodobé i dlouhodobé
pohledávky z obchodních vztahů. Protoţe je nelze rozlišit pomocí syntetických účtů, je
vhodné pouţít analytickou evidenci u jednotlivých pohledávek, tzn. kaţdý odběratel má
svůj účet. Konečný zůstatek jednotlivých účtů pohledávek, tzn. rozdíl mezi vyúčtovanými
a uhrazenými pohledávkami se nazývá saldokonto.
12
Ve 3. účtové třídě se neúčtují tyto pohledávky:
-
zálohy zaplacené na investice – pouţijeme účty 051, 052 – Poskytnuté zálohy na
DHM a DNM
-
zálohy na zásoby – účtujeme v účtové skupině 15 (účet 151)
-
dlouhodobé půjčky – evidujeme na účtech 066 – Půjčky podnikům ve skupině
a 067 - Ostatní půjčky
Vyhláška č. 500/2002 Sb. stanoví mj. směrnou účtovou osnovu na úrovni účtů. ÚJ si na
základě této účtové osnovy vypracovává účtový rozvrh na úrovni syntetických a
analytických účtů. Ve své bakalářské práci jsem vycházela z níţe uvedeného členění účtů
pohledávek a závazků.
311 – Pohledávky z obchodních vztahů – odběratelé. Účtujeme zde pohledávky za
odběrateli při splnění dodávky na základně námi vystavené faktury. Vystavená faktura je
pro nás výnos, tzn. souvztaţným účtem je některý účet z 6. účtové třídy. Neúčtujeme zde
pohledávky směnečné.
312 – Směnky k inkasu. Tento účet pouţíváme při příjmu směnek cizích, směnek cizích na
vlastní řad a směnek vlastních přijatých od odběratelů a od jiných dluţníků. Směnka je
cenný papír, který musí obsahovat všechny náleţitosti podle ustanovení směnečného
zákona. Podepsáním směnky se dluţník zavazuje věřiteli uhradit svůj závazek.
314 – Poskytnuté provozní zálohy. Účtujeme zde poskytnuté zálohy dodavatelům tj. částky
zaplacené dodavateli před splněním smluv z jeho strany.
315 – Ostatní pohledávky. Účtujeme zde ostatní pohledávky z obchodních vztahů, např.
reklamace vůči dodavatelům, nárok na záruční paušál při převzetí závazků za záruční
opravy.
13
3.2.2 Závazky
Účtová skupina 32 – Závazky. Je určena krátkodobým závazkům z obchodních vztahů.
Pro účtování o dlouhodobých závazcích (doba splatnosti je delší neţ 1 rok) pouţíváme 4.
účtovou třídu.
Pohledávky a závazky nemůţeme vzájemně kompenzovat. Výjimku představuje pouze
vzájemné vyrovnání pohledávek a závazků mezi dvěma stejnými subjekty, ve stejné měně
a se splatností do 1 roku.
321 - Závazky z obchodních vztahů – dodavatelé. Účtujeme zde závazky vůči dodavateli
v oblasti obchodních závazkových vztahů na základě faktury přijaté. Souvztaţně s tímto
účtem účtujeme např. na účet 042, 111, 131, 518. Neúčtujeme zde závazky směnečné.
322 - Směnky k úhradě. Účtujeme zde směnky vlastní a akceptované směnky cizí při jejich
pouţití k uspokojení závazku vůči dodavateli, kde směnečný závazek pro účetní jednotku
je jeden rok a kratší.
324 - Přijaté zálohy. Účtujeme zde přijaté krátkodobé zálohy od odběratelů před splněním
závazků vůči odběratelům.
325 - Ostatní závazky. Účtujeme zde ostatní krátkodobé závazky z obchodních vztahů,
např. uplatněné reklamace odběrateli.
3.2.3 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
Ve vztahu k zaměstnancům vzniká podniku řada pohledávek a závazků a to především při
účtování mezd, ze kterých musí podnik odvádět institucím zdravotní pojištění, sociální
pojištění a daň ze závislé činnosti. Pro účty sledující vztahy podniku k zaměstnancům,
k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je vyhrazena účtová skupina
33.
14
331 – Zaměstnanci. Na DAL účtu 331 – Zaměstnanci účtujeme závazky vůči
zaměstnancům např. hrubá mzda, na MD účtu 331 – Zaměstnanci účtujeme poloţky, které
sniţují závazek vůči zaměstnancům např. sráţka zálohy na daň z příjmů ze závislé
činnosti, sráţka na sociální pojištění, sráţka na zdravotní pojištění, ostatní sráţky (např.
výţivné, úhrady škod).
333 – Ostatní závazky k zaměstnancům. Zde účtujeme všechny ostatní nároky
zaměstnanců kromě mzdových např. náhrada škody zaměstnanci, kterou způsobil
zaměstnavatel.
335 – Pohledávky za zaměstnanci. Slouţí k účtování záloh vyplacených zaměstnancům
a jejich následnému vyúčtování. Jedná se například o zálohy na pracovní cestu, na drobné
nákupy.
336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Sledujeme
zde především odvody zdravotního a sociálního pojištění. Je nutné vést analytickou
evidenci, protoţe částky jsou odváděny dvěma institucím a to zdravotním pojišťovnám
a správě sociálního zabezpečení. Na MD účtujeme o pohledávkách za těmito institucemi
a na DAL o závazcích vůči nim.
3.2.4 Zúčtování daní a dotací
ÚJ je plátcem daně z příjmů (tj. daně ze zisku), pokud má zaměstnance, tak i plátcem daně
z příjmů ze závislé činnosti. Pokud převýší její obrat za dvanáct po sobě jdoucích
kalendářních měsíců výši jednoho milionu, stává se i plátcem DPH, popř. můţe být
plátcem i ostatních daní. Z těchto titulů vznikají účetní jednotce pohledávky a závazky vůči
finančnímu orgánu. K účtování o daních a dotacích slouţí 34. účtová skupina.
341 – Daň z příjmů. Slouţí k zachycení splatné daně z příjmů, jejímţ poplatníkem je ÚJ.
Na straně DAL účtujeme závazek vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období podle
daňového přiznání, popř. doměrky daně za předchozí účetní období. Na MD účtujeme
zaplacené zálohy nebo vratky daně. Souvztaţné účty k účtu 341 – Daň z příjmů jsou – 591
15
– Daň z příjmů z běţné činnosti – splatná; 593 – Daň z příjmů z běţné činnosti – odloţená;
595 – Dodatečné odvody daně z příjmů.
342 – Ostatní přímé daně. Tento účet pouţíváme v případě, ţe je ÚJ plátcem daně, ale
poplatníkem je jiný subjekt např. placení daně z příjmů za zaměstnance.
343 – DPH. Na DAL účtujeme o daňové povinnosti vůči finančnímu orgánu např. daň na
výstupu při prodeji zboţí a sluţeb. Na MD účtujeme daň na vstupu, která představuje
nárok na odpočet při nákupu.
345- Ostatní daně a poplatky. Slouţí k účtování o spotřebních daních, dani z nemovitosti,
dani silniční, dědické a darovací dani, dani z převodu nemovitostí a dalších poplatcích.
Kromě zúčtovacích vztahů k finančnímu úřadu mohou účetní jednotce vzniknout také
pohledávky z titulu dotací. Evidujeme je na účtech:
346 – Dotace ze státního rozpočtu, 347 – Ostatní dotace.
„Dotace jsou nenávratně poskytnuté peněţní prostředky – ze státního rozpočtu (účet 346)
nebo z obecních a městských rozpočtů (účet 347).“ Pro stanovení postupu účtování musí
být přesně vymezen účel, na který je dotace poskytována.
Základní druhy dotací:
-
provozní, tj. dotace k úhradě nákladů – jsou určeny na úhradu provozních nebo
finančních nákladů. Dotace se zaznamenají ve prospěch provozních nebo
finančních výnosů ve věcné a časové souvislosti se zaúčtováním do příslušných
nákladů.
-
investiční, tj. dotace na pořízení dlouhodobého majetku – účtujeme ve prospěch
účtu 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku, tzn. sniţují vstupní cenu
pořizované investice.
16
3.2.5 Pohledávky za společníky, za účastníky sdruţení a za členy
druţstva
O těchto pohledávkách a závazcích účtujeme ve 35. účtové skupině na účtech, které
můţeme rozdělit následovně:
353 – Pohledávky za upsaný kapitál. Pouţíváme k účtování o pohledávkách za akcionáři,
společníky, členy druţstva, kteří se upsali, ale zatím nesplatili vklady.
354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty. Zde účtujeme o krátkodobých
pohledávkách za společníky při úhradě ztráty.
355 – Ostatní pohledávky. Prostřednictvím tohoto účtu zachycujeme krátkodobé
pohledávky vůči společníkům, například z titulu půjčky od společnosti pro společníky.
Tato půjčka nesmí být bezúročná.
3.2.6 Závazky vůči společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům
druţstva
Pokud se v podniku podílejí na řízení společníci, účastníci sdruţení nebo členové druţstva,
můţe si společník od společnosti půjčovat peníze, poskytovat půjčky společnosti nebo
jinému společníkovi. Dále k nim můţe mít podnik závazky např. při rozdělování zisku,
nebo pokud je společník ve společnosti zaměstnán. O těchto pohledávkách a závazcích
účtujeme na těchto účtech 36. účtové skupiny:
361 – Závazky – ovládající a řídící osoba. Účtujeme o krátkodobých půjčkách mezi
společníky ve skupině.
364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku. Tento účet pouţíváme při
rozdělování zisku, kdy společníkům byl přiznán podíl na zisku, ale ještě nebyl vyplacen.
17
365 – Ostatní závazky ke společníkům a členům druţstva. Pouţíváme při účtování
o krátkodobých půjčkách od společníků (dlouhodobé půjčky – účet 479 – Ostatní
dlouhodobé závazky). Tato půjčka můţe být bezúročná.
366 – Závazky ke společníkům a členům druţstva ze závislé činnosti. Zde zachycujeme
závazky z pracovněprávního vztahu společníků, především hrubé mzdy.
3.2.7 Jiné pohledávky a závazky
Nejpouţívanějšími účty 37. účtové skupiny jsou účty 378 – Jiné pohledávky a 379 – Jiné
závazky. Slouţí pro účtování pohledávek a závazků, pro které není vymezen účet. Dále
sem patří 371 – Pohledávky z prodeje podniku; 372 – Závazky z koupě podniku; 373 –
Pohledávky a závazky z pevných termínových operací; 374 – Pohledávky z pronájmu; 375
– Pohledávky z vydaných dluhopisů; 376 – Nakoupené opce, 377 – Prodané opce.
3.2.8 Přechodné účty aktiv a pasiv
Přechodné účty aktiv a pasiv můţeme rozdělit na účty časového rozlišení a dohadné účty.
Tyto účty 38. účtové skupiny nám slouţí k tomu, abychom mohli zaúčtovat poloţky do
období, se kterým věcně i časově souvisejí. (MRKOSOVÁ, 2007, s. 178)
Účty časového rozlišení pouţíváme, pokud známe tyto tři faktory:
- účel vynaloţené částky, přesná částka, období, k němuţ se částka vztahuje.
381 – Náklady příštích období. ÚJ zde účtuje, pokud má výdaje v běţném období (211,
321 MD, 381 DAL), avšak související náklad se vztahuje zcela nebo z části
k následujícímu období (5xx MD, 381 DAL) např. nájemné placené předem.
382 – Komplexní náklady příštích období. Slouţí k zachycení nákladů, o kterých nelze
účtovat pouze na jednom nákladovém účtu. Tyto náklady se nejprve zaúčtují na příslušné
účty, ale aby nám neovlivnily VH, zaúčtujeme je ve prospěch účtu 555 – Tvorba
a zúčtování komplexních nákladů příštích období. Poté se přeúčtují na účet 382, aby
neovlivnily hospodářský výsledek běţného období.
18
383 – Výdaje příštích období. Pouţíváme k účtování o nákladech běţného období (5xx
MD, 383 DAL), u kterých však dosud nedošlo k výdaji (příští rok 383 MD, 221 DAL)
např. nájemné placené pozadu.
384 – Výnosy příštích období. Zde účtujeme, pokud máme příjem v běţném období (221
MD, 384 DAL), ale výnos aţ v následujícím období (384 MD, 6xx DAL) např. předem
přijaté nájemné.
385 – Příjmy příštích období. ÚJ má výnos v běţném období (6xx MD, 385 DAL), ale
s ním související příjem aţ v období následujícím (příští rok 221 MD, 385 DAL). Nejedná
se o běţné pohledávky ale např. pozadu placené školné.
Pokud neznáme některý z výše uvedených tří faktorů, pouţijeme dohadné účty nebo
rezervy.
Na dohadných účtech účtujeme o pohledávkách a závazcích, které souvisí s běţným
obdobím, avšak ke konci účetního období nemáme příslušný doklad, proto pouze
odhadujeme, jaká je jejich výše.
388 – Dohadné účty aktivní. Např. pohledávka za pojišťovnou, kdy ÚJ nezná do konce
účetního období výši náhrady.
389 – Dohadné účty pasivní. Např. nevyfakturované dodávky.
3.3 ZÁVAZKY VE 4. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ
Ve 4. účtové třídě – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky účtujeme o závazcích
dlouhodobých, tzn. doba splatnosti je delší neţ 1 rok. Mezi dlouhodobé závazky patří
například rezervy, dlouhodobé bankovní úvěry.
19
3.3.1 Rezervy
Rezervy jsou budoucí závazky, u kterých neznáme přesnou výši a někdy ani období.
(KOVANICOVÁ, 2007, s. 252). Tvoříme je ke krytí výdajů očekávaných v budoucnu
např. oprava dlouhodobého hmotného majetku. Rezervy zahrnujeme mezi dlouhodobé cizí
zdroje, protoţe je nesmíme vytvářet na dobu kratší neţ 1 rok.
Evidujeme je v závislost na tom, zda splňují podmínky zákona o rezervách na daňově
uznatelné a neuznatelné.
451 – Rezervy podle zvláštních předpisů. Tvorba rezervy se účtuje na MD účtu 552 –
Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů a na DAL účtu 451. Tento
náklad je podle zákona o rezervách je daňově uznatelnou poloţkou.
459 – Ostatní rezervy. Nejsou daňově uznatelným nákladem, ale pouze účetním. Způsob
tvorby si určuje ÚJ sama.
3.3.2 Bankovní úvěry
461 – Dlouhodobé bankovní úvěry. Ve 4. účtové třídě účtujeme o dlouhodobých
bankovních úvěrech, tzn. s dobou splatnosti delší neţ 1 rok. Bankovní úvěr je pro
podnikatele závazkem, banka mu půjčí peněţní prostředky, které musí do určité doby
splatit. Tyto prostředky půjčuje banka za úrok, který je pro podnikatele daňovým
nákladem.
3.4 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY V CIZÍ MĚNĚ
Vznikají, pokud podnik obchoduje se zahraničními partnery. Podle zákona o účetnictví
musí ÚJ tyto pohledávky a závazky vyjádřit jak v jednotkách české měny, tak i měny cizí.
20
Dva způsoby přepočtu cizí měny na českou:
1) Pomocí denních kurzů ČNB platných v den uskutečnění účetního případu.
2) Pomocí pevných kurzů, které si stanoví k určitému datu sama ÚJ a zároveň určí
období jejich platnosti např. rok, pololetí, čtvrtletí, měsíc.
Při přeceňování na českou měnu dochází vlivem změny kurzu české koruny vůči jiným
měnám ke kurzovým rozdílům. Vzniklé kurzové rozdíly účtujeme buď do finančních
nákladů (účet 563 – Kurzové ztráty) nebo do finančních výnosů (účet 663 – Kurzové
zisky).
3.5
KNIHA POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
Kniha pohledávek a závazků slouţí účetní jednotce k přehledu o všech pohledávkách
a závazcích. Základem je kniha přijatých a vydaných faktur, která slouţí k evidenci
pohledávek a závazků z běţných dodavatelsko-odběratelských vztahů. Do knihy
pohledávek závazků zapisujeme zejména na základě těchto dokladů:
-
přijaté a vystavené faktury, výpisy z účtů u bank, příjmové a výdajové doklady při
úhradách v hotovosti.
3.6
OCEŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK
Pohledávky oceňujeme:
-
při vzniku jmenovitou hodnotou.
-
při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou – pořizovací cena je cena, za
kterou jsme majetek pořídili a náklady související s pořízením.
-
Při nabytí a určení k obchodování reálnou hodnotou.
(DRBOHLAV, POHL, 2006, s. 21)
21
3.7
INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
Inventarizace pohledávek a závazků nám slouţí k tomu, aby nám účetnictví pravdivě
zobrazovalo skutečnost. Cílem inventarizace je ověřit, zda skutečný stav pohledávek
a závazků odpovídá stavu účetnímu a zda jsou pohledávky a závazky oceněny reálnou
cenou. U účtů 311 – Odběratelé a 321 – Dodavatelé musíme provést dokladovou
inventarizaci, tzn. pošleme dopis odběrateli nebo dodavateli o výši závazku, on nám to
zpětně potvrdí a také zkontrolujeme, zda zůstatky na účtech souhlasí s knihou faktur.
3.8 ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK
Pohledávky můţeme ovlivňovat po celou dobu jejich existence, v době kdy uţ existují
a jsou splatné, v době po jejich splatnosti, ale také jiţ před podpisem kupní smlouvy. Na
okamţiku, ve kterém se snaţíme pohledávky ovlivňovat, záleţí zajišťovací instrumenty,
informace a výše nákladů, které v souvislosti s řízením pohledávek vzniknou.
(VOZŇÁKOVÁ, 2004, s. 7)
Mezi zajišťovací instrumenty patří:
Velmi rozšířeným zajišťovacím instrumentem je v dnešní době rozhodčí doloţka, která je
součástí smlouvy. Dluţník a věřitel se v ní dohodnou na rozhodci, který v případě sporů
rozhodne, kdo z nich je v právu, tzn. nedochází k soudnímu řízení.
Dalším velmi pouţívaným nástrojem je placení zálohy ve výši, která závisí na domluvě
mezi dodavatelem a odběratelem, a také pouţívání směnky, jejímţ podpisem se dluţník
zaváţe, ţe zaplatí věřiteli dluţnou částku.
U pohledávek ze zahraničního obchodu se vyuţívá pojištění pohledávky, bankovní
záruka, dokumentární akreditiv nebo dokumentární inkaso.
Mezi další způsoby zajištění patří zástavní právo, ručení, zajišťovací převod práva,
notářský zápis, exekuční zápis, cese pohledávek, faktoring, forfaiting,
22
3.9
POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK
„Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu znamená, ţe tento jiný subjekt se stává
věřitelem namísto toho, kdo pohledávku postoupil vůči témuţ dluţníku“. Věřitel můţe
postoupit svou pohledávku i bez souhlasu dluţníka, avšak je povinen mu to bez zbytečného
odkladu oznámit. Zároveň je nutné, aby postoupení pohledávky bylo písemné.
(KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, 1998, s. 77)
3.10 ZÁPOČET POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
Nejčastějším způsobem zániku pohledávek nebo závazků je splnění v peněţité nebo
nepeněţité podobě, avšak v praxi nastává i situace započtení.
Započtení pohledávek je jedním ze způsobů, jak zajistit splatnost pohledávky. Spočívá
v uzavření dohody o vzájemném vyrovnání pohledávek a závazků. U dvoustranných
i vícestranných zápočtů, které se také vyskytují v praxi, musí být splněny tyto podmínky:
a) smlouva o zápočtu musí být podepsána statutárními zástupci, kteří jsou oprávněni
jednat za daný subjekt.
b) Započítávat můţeme pohledávky a závazky k témuţ subjektu.
c) U vícestranných zápočtů je nutné, aby byl kruh mezi všemi subjekty zcela uzavřen
a smlouva byla všemi podepsána.
d) Započítávané pohledávky a závazky musí být specifikovány a doloţeny řádnými
doklady.
e) Započítávat můţeme pouze jiţ vzniklé a trvající pohledávky.
(BAŘÍNOVÁ, VOZŇÁKOVÁ, 2007, s. 47, 48)
Dohoda o započtení pohledávek by měla obsahovat vyčíslení rozdílu mezi započtenými
pohledávkami a závazky, řešení způsobu jeho úhrady, a pokud jsou pohledávky v různých
měnách, tak přepočet pomocí aktuálního kurzu ČNB nebo pevného kurzu.
(BAŘÍNOVÁ, VOZŇÁKOVÁ, 2007, s. 48, 49)
23
3.11 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI
Podle zákona o účetnictví musí účetní závěrka podávat věrný obraz předmětu účetnictví
a finanční situace ÚJ. Proto musí ÚJ při oceňování ke konci rozvahového dne ocenit
pohledávky tak, aby jejich v jejich hodnotě byla zohledněna všechna rizika a moţné ztráty.
Zaměřit se musí především na pohledávky po lhůtě splatnosti, u kterých je větší riziko, ţe
nebudou zaplaceny. Pokud ÚJ zjistí, ţe taková rizika existují, musí upravit ocenění
pohledávky, a to pomocí opravné poloţky. Opravné poloţky se pouţívají, pokud sníţení
hodnoty pohledávky je přechodného charakteru. Pokud se jedná o trvalé sníţení hodnoty,
pohledávku odepíšeme.
3.11.1 Přecenění pohledávky na niţší hodnotu pomocí opravné poloţky
Tento způsob se pouţívá u pohledávek po lhůtě splatnosti, u kterých očekáváme, ţe by
mohlo dojít v budoucnu k jejich uhrazení. Dle § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb. lze tvořit
opravné poloţky pouze v případech sníţení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na
základě inventarizace. Vytvářejí se při sníţení hodnoty majetku v účetnictví, pokud není
trvalého charakteru nebo není vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou.
Opravné poloţky nesmí vykazovat aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty
majetku. Nelze současně tvořit na určitý titul opravou poloţku a rezervu. Při oceňování
pohledávky musíme rozlišovat účetní a daňové hledisko.
Účetní opravné poloţky
Způsob tvorby a výše účetních opravných poloţek k pohledávkám nejsou upraveny ţádný
účetním předpisem. Postup je v kompetenci účetní jednotky a návazně na to i na posouzení
auditora. Opravná poloţka však můţe být vytvořena maximálně do výše pohledávky
a podléhá inventarizaci. V praxi je výše účetních opravných poloţek obvykle závislá na
době po splatnosti. Ostatními kritérii mohou být např. stav soudního řízení, ekonomický
stav dluţníka, právní stanoviska advokátních kanceláří atd. Opravné poloţky se vţdy
vytváří k pohledávkám za dluţníky v insolventním řízení. (RYNEŠ, s. 156, 157)
Při tvorbě se musí řídit ÚJ interní podnikovou směrnicí. Tvorbu opravné poloţky účtujeme
na vrub účtu 558 nebo 559 – Tvorba a zúčtování zákonných, resp. ostatních opravných
poloţek. Pokud pominou důvody, proč byla opravná poloţka vytvořena, zrušíme opravnou
24
poloţku, tím ţe stejnou částku zaúčtujeme ve prospěch stejného účtu. Souvztaţný účtem
při tvorbě i rozpouštění opravné poloţky je účet 391 – Opravná poloţka k pohledávkám.
Daňové opravné poloţky
Jsou daňově uznatelným nákladem. Jejich tvorba a výše je upravena zákonem č. 593/1992
Sb. o rezervách ve znění pozdějších předpisů. Vytvoření opravné poloţky zaúčtujeme na
vrub účtu 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných poloţek, zrušení v jeho
prospěch. Souvztaţným účtem je opět účet 391 – Opravná poloţka k pohledávkám.
Výše daňových opravných poloţek závisí na době, která uplynula od konce sjednané lhůty
splatnosti, následovně:
1) Za podmínky, ţe věřitelé podali návrh na zahájení řízení proti dluţníkovi podle
předpisů o rozhodčím řízení nebo soudu a toto řízení bylo zahájeno.
a) více neţ 6 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 20 % rozvahové hodnoty
pohledávky.
b) více neţ 12 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 33 % rozvahové hodnoty
pohledávky.
c) více neţ 18 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 50 % rozvahové hodnoty
pohledávky.
d) více neţ 24 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 66 % rozvahové hodnoty
pohledávky.
e) více neţ 30 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 80 % rozvahové hodnoty
pohledávky.
f) více neţ 36 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 100 % rozvahové hodnoty
pohledávky.
2) Pokud rozvahová hodnota pohledávky nepřesahuje 200 000 Kč, můţeme vytvořit
opravnou poloţku do výše 20 % a to i bez návrhu na zahájení řízení proti dluţníkovi.
3) K tzv. „nevýznamným“ pohledávkám, to jsou pohledávky, jejichţ celková hodnota
k témuţ dluţníkovi nepřesahuje 30 000 Kč, můţeme vytvořit opravnou poloţku aţ do výše
100 %, pokud uplynulo minimálně 12 měsíců od sjednané lhůty splatnosti.
4) V případě, ţe se jedná o pohledávku za dluţníkem v insolventním řízení a pohledávka
byla u soudu řádně přihlášena, můţe se vytvořit rovnou opravná poloţka ve výši 100 %.
(ŠTOHL, 2009, s. 131)
25
Opravné poloţky nelze vytvářet k pohledávkám –
-
vzniklým z titulu cenných papírů, ostatních investičních nástrojů, úvěrů, půjček,
ručení záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze
závazkových vztahů,
-
o kterých se neúčtovalo ve výnosech podle účetních předpisů při jejich vzniku,
a tyto výnosy nebyly zahrnuty do základu daně z příjmů,
-
vzniklým při plnění ve prospěch vlastního kapitálu a při úhradě ztráty společnosti,
-
odepsaným jiţ na vrub hospodářského výsledku,
-
nabytým bezúplatně,
-
vytvářejícím soubor pohledávek.
(RYNEŠ, s. 160)
Ke zrušení opravné poloţky dochází, pokud pominou důvody, které vedly k jejímu
vytvoření, např. pohledávka byla splacena, nebo pokud bude pohledávka následně
odepsána jako nedobytná.
3.11.2 Odpis pohledávky do nákladů
Odpisem pohledávky se rozumí trvalé sníţení hodnoty pohledávky. Můţeme ho pouţít
pouze u prokazatelně nedobytných pohledávek a to aţ do plné výše, poté dochází
k vyřazení pohledávky z majetku. Účetní i daňový odpis zaúčtujeme na MD účtu 546 –
Odpis pohledávky a na DAL účtu 311 – Odběratelé.
Účetní odpis pohledávky je musí zohledňovat skutečnost, zda je daňově neúčinným
nákladem tzn. připočitatelnou poloţkou. Rozhodnutí, zda pohledávku odepsat nebo nadále
ponechat v účetnictví, je zcela na účetní jednotce. Musí zhodnotit reálnou situaci a zváţit,
zda náklady na vymáhání pohledávky nepřevýší její hodnotu.
Daňový odpis pohledávky je daňově uznatelným nákladem. Upravuje ho § 24 odst. 2
písm. y) zákona o daních z příjmů, který stanovuje, ţe lze odepsat jednorázově do nákladů
jmenovitou hodnotu pohledávky nebo pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením,
vkladem a při přeměně společnosti za dluţníkem:
26
-
u něhoţ soud zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dluţníka, a pohledávky
byla poplatníkem přihlášena u insolventního soudu a měla být vypořádána
z majetkové podstaty,
-
který je v úpadku nebo jemuţ úpadek hrozí na základě výsledku insolventního
řízení,
-
který zemřel a pohledávky nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích
dluţníka,
-
který byl právnickou sobotou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl
s původním dluţníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo
fyzickou osobou blízkou ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů,
-
na jehoţ majetek, ke kterému se daná pohledávka váţe, je uplatňována veřejná
drţba, a to na základě výsledků této draţby,
-
jehoţ majetek, ke kterému se pohledávka váţe, je postiţen exekucí, a to na základě
výsledků provedení této exekuce.
(RYNEŠ, s. 158)
U pohledávek vzniklých po 31. 12. 2003 můţeme daňově odepsat pouze z předpokladu, ţe
o těchto pohledávkách bylo:
-
při vzniku účtováno do výnosů a tyto výnosy byly zahrnuty do základu daně
z příjmů, a
-
ke kterým je moţno tvořit opravné poloţky podle zákona o rezervách.
(RYNEŠ, s. 159)
Odpis pohledávky na vrub daňových nákladů se uznává (kromě výše uvedených případů,
ve kterých se odpis uznává celý jako daňový náklad bez ohledu na tvorbu opravné poloţky
ve smyslu § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů) ve výši (plná výše nebo její část)
kryté pouţitím zákonné opravné poloţky podle zákona o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů. Podle zákona o rezervách musí být opravná poloţka zrušena, pokud dojde
k jejímu promlčení. Aby nemusela ÚJ postupovat podle výše zmíněného zákona o
rezervách, odepíše před promlčením pohledávku a současně zruší zákonnou opravnou
poloţku. (RYNEŠ, s. 159)
Předtím neţ provede ÚJ odpis (účetní nebo daňový) pohledávky je nutné, aby došlo ke
zrušení opravných poloţek (účetních nebo daňových) k dané pohledávce.
27
Po odepsání pohledávky dojde k jejímu vyřazení z majetku a dále je vedena pouze
v evidenci odepsaných pohledávek na podrozvahových účtech skupin 75 – 79.
I po odepsání pohledávky věřitel tyto pohledávky dále sleduje z hlediska splácení, dluţník
má stále povinnost hradit svůj závazek. Věřitel má i při úplném odepsání pohledávky na
úhradu pohledávky právo. (RYNEŠ, s. 157)
28
4 PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 INFORMACE O DRUŢSTVU
ODBYTOVÉ DRUŢSTVO VRCHOVINA
4.1.1 Základní údaje o druţstvu
Obchodní firma:
Odbytové druţstvo Vrchovina
Sídlo:
Jevišovice 102, PSČ 671 53
Identifikační číslo:
269 47 897
Právní forma:
druţstvo
Předmět podnikání:
velkoobchod
zprostředkování obchodu a sluţeb
pronájem a půjčování věcí movitých
silniční motorová doprava nákladní
Statutární orgán – představenstvo:
Předseda
Ing. Bohumír Rada
Místopředseda
Ing. Jaroslav Primus
Člen představenstva
Marie Klempová
Základní členský vklad:
10 000 Kč
Zapisovaný základní kapitál:
50 000 Kč
Datum zápisu do OR:
2. prosince 2004
Členové druţstva:
AGD Jevišovice, a.s., Jevišovice 102, 671 53,
Jevišovice (od 1. 6. 2010 AGRO Jevišovice)
Boja, a.s., Jevišovice 102, 671 53, Jevišovice
Citonice Agro, Jevišovice 102, 671 53, Jevišovice
SAK, s.r.o., Jevišovice 102, 671 53, Jevišovice
SPV Pelhřimov, Plevnice 42, 393 01 Pelhřimov
29
4.1.2 Historie druţstva
OD Vrchovina vzniklo 2. prosince 2004. Nejprve mělo sídlo v Jihlavě a předmětem
podnikání byl pouze velkoobchod. 31. srpna 2005 došlo k rozšíření předmětu
podnikatelské činnosti o zprostředkování obchodu a sluţeb, pronájem a půjčování věcí
movitých a silniční motorovou dopravu nákladní. Od 1. září 2006 má OD sídlo
v Jevišovicích.
4.1.3 Význam druţstva
OD Vrchovina vzniklo, aby výrobci komodit měli celoročně zajištěný plynulý odbyt svých
jatečných zvířat a aby jim byla zajištěna stálá výkupní cena od zpracovatelů.
4.1.4 Předmět podnikání
Hlavním předmětem činnosti OD Vrchovina je zajištění vzájemně výhodné spolupráce pro
společný prodej produkce členů.
OD zajišťuje prodej standardních jatečných prasat a jatečných prasnic pocházejících
z produkce členů druţstva. Standardem se rozumí jatečné prase o jatečné hmotnosti od
80,4 kg do 97,9 kg, coţ odpovídá ţivé hmotnosti 103 kg aţ 125 kg a jatečná prasnice
o jateční hmotnosti od 120 kg a výše, coţ odpovídá ţivé hmotnosti od 154,2 kg. Do tohoto
mnoţství se nezahrnují drobné prodeje prasat a prasnic neodpovídající uvedenému
standartu, prasata a prasnice vadná, poškozená, nedosahující jatečné hmotnosti, prasata
a prasnice neschopná přepravy ke zpracovateli a dále pak preventivní selekce v důsledku
zhoršeného zdravotního stavu (tzv. nutné poráţky).
V posledních třech letech dodávají členové OD zpracovatelům i skot. Na tento druh
komodity se však nevztahuje dotace. OD takto pouze vypomáhá svým členům.
30
4.1.5 Zaměstnanci
OD mělo od roku 2006 pouze dva zaměstnance a to řidiče nákladního automobilu a účetní.
Řidič skončil pracovní poměr 31. prosince z důvodu přestěhování organizace. V současné
době má OD pouze jednu zaměstnankyni, která nastoupila v září 2006 na 1. mateřskou
dovolenou a v říjnu roku 2009 na 2. mateřskou dovolenou.
Po přestěhování OD do sídla firmy AGD Jevišovice, a.s. se o administrativu a účetnictví
starají pracovníci ekonomického úseku AGD Jevišovice, a.s., kteří v rámci sniţování počtu
zaměstnanců ekonomického úseku dostali jako další úvazek vedení účetnictví všech
dceřiných společností.
Všichni členové statutárních orgánů OD jsou zároveň členové statutárních orgánů
s uzavřeným pracovním poměrem jednotlivých členů druţstva:
1) Ing. Bohumír Rada – předseda druţstva AGD Jevišovice, a.s.
2) Ing. Jaroslav Primus – místopředseda a ředitel SPV Pelhřimov.
3) Marie Klempová – hlavní ekonom AGD Jevišovice, a.s.
4.2 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY
4.2.1 Účtování a evidence pohledávek
OD pouţívá účetní program IMES. Ten je určen menším podnikům, které nemají velké
nároky na vedení účetnictví, coţ druţstvu vyhovuje. Účtování se provádí na syntetické
účty české účetní osnovy a k nim vytvořené účty analytické. Největší podíl účtování je ve
3. třídě – Zúčtovací vztahy.
4.2.2 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze
Následující tabulka zaznamenává výši pohledávek v letech 2006 – 2009. Při vypracování
jsem vycházela z údajů uvedených v účetních výkazech za jednotlivé roky. Částky jsou
uvedeny v netto hodnotách.
31
Tabulka č. 1: Pohledávky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč)
Označení
A.
C.
C. II.
C. II. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
C. III.
C. III. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
D. I. 1.
2.
3.
4.
Aktiva
Pohledávky za upsaný kapitál
Oběţná aktiva
Dlouhodobé pohledávky
Pohledávky z obchodních vztahů
Pohledávky – ovládající a řídící
Pohledávky
- podstatný vliv
osoba
Pohledávky za společníky, členy
Dlouhodobé
zálohy
druţstva a zaposkytnuté
účastníky sdruţení
Dohadné účty aktivní
Jiné pohledávky
Odloţená daňová pohledávka
Krátkodobé pohledávky
Pohledávky z obchodních vztahů
Pohledávky – ovládající a řídící
Pohledávky
– podstatný vliv
osoba
Pohledávky za společníky, členy
Sociální
a zdravotní
druţstva zabezpečení
a za účastníky
sdruţení
Stát
– daňové pohledávky
pojištění
Krátkodobé poskytnuté zálohy
Dohadné účty aktivní 7
Jiné pohledávky
Časové rozlišení
Náklady příštích období
Komplexní náklady příštích
Příjmy
období příštích období
2006
340
340
2007
2008
2009
700
700
16 960
16 478
26 132
25 581
4 396
3 805
9 050
9 005
482
551
183
45
408
185
185
Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy podniku
Z údajů uvedených v tabulce je zřejmé, ţe převáţnou část pohledávek představují
pohledávky krátkodobé tvořené především pohledávkami z obchodních vztahů. Jejich výše
v jednotlivých letech nehraje příliš důleţitou roli, protoţe u většiny těchto pohledávek
dochází k zápočtu. Dlouhodobé pohledávky představují v roce 2006 pouze pohledávky
z obchodních vztahů, v roce 2007 dohadné účty aktivní, v roce 2008 a 2009 jsou dokonce
nulové.
V další tabulce jsou zachyceny závazky podniku v letech 2006 – 2009. Při zpracování jsem
opět vycházela z účetních výkazů za jednotlivé roky.
32
Tabulka č. 2: Závazky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč)
Označení
B.
B. I.
B. I. 1.
2.
3.
4.
B. II.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
B. III.
B. III. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
B. IV.
B. IV. 1.
2.
3.
C. I.
C. I. 1.
2.
Pasiva
Cizí zdroje
Rezervy
Rezervy podle zvláštních
Rezerva
důchody a podobné
právníchna
předpisů
Rezerva
závazky na daň z příjmů
Ostatní rezervy
Dlouhodobé závazky
Závazky z obchodních vztahů
Závazky – ovládající a řídící
Závazky
osoba – podstatný vliv
Závazky ke společníkům,
Dlouhodobé
přijaté
členům druţstva
a kzálohy
účastníkům
Vydané dluhopisy
sdruţení
Dlouhodobé směnky k úhradě
Dohadné účty pasivní
Jiné závazky
Odloţený daňový závazek
Krátkodobé závazky
Závazky z obchodních vztahů
Závazky – ovládající a řídící
Závazky
osoba – podstatný vliv
Závazky ke společníkům,
Závazky
k zaměstnancům
členům druţstva
a k účastníkům
Závazky ze sociálního
sdruţení
Stát
– daňovéa závazky
a dotace
zabezpečení
zdravotního
Krátkodobé přijaté zálohy
pojištění
Vydané dluhopisy
Dohadné účty pasivní
Jiné závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
Bankovní úvěry dlouhodobé
Krátkodobé bankovní úvěry
Krátkodobé finanční výpomoci
Časové rozlišení
Výdaje příštích období
Výnosy příštích období
Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy podniku
33
2006
2007
18 899
18 856
28 290
28 229
5 199
5 170
9 397
9 147
18
12
13
14
24
29
41
23
9
9
2008
2009
209
V této tabulce můţeme zpozorovat, ţe OD nemá ţádné dlouhodobé závazky. Krátkodobé
závazky jsou tvořeny převáţně závazky z obchodního styku, avšak jejich výše opět nemá
velký význam, protoţe dochází k jejich započtení s pohledávkami.
4.2.3 Pohledávky a závazky z obchodních vztahů
Pohledávky a závazky z obchodního styku tvoří největší část všech pohledávek a závazků
v podniku. Roční se obrat pohybuje ve stovkách milionů Kč. Na základě vystavených
a přijatých faktur se o nich účtuje na účtech 311 – Pohledávky z obchodních vztahů –
odběratelé a 321 – Závazky z obchodních vztahů – dodavatelé. K těmto účtům je nutné
vést analytickou evidenci. Dále se pouţívají účty 314 – Poskytnuté provozní zálohy, 315 –
Ostatní pohledávky, 324 – Přijaté provozní zálohy, 315 – Ostatní pohledávky a 325 –
Ostatní závazky.
A) ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
OD je velmi specifickým podnikem, a to se týká i oblasti účtování pohledávek a závazků.
Aby bylo jasné, jakým způsobem probíhá účtování při zprostředkování, vysvětlím postup
pomocí následujícího obrázku.
Obrázek č. 1: Postup účtování při zprostředkování
Zdroj: Práce autora
34
Z obrázku je zřejmé, ţe v tomto procesu spolu vţdy vystupují tři subjekty – OD, dodavatel
a odběratel. Podrobněji je tato situace popsána v následujících bodech.
Postup účtování při zajištění dodávky jatečných zvířat výrobcem ke zpracovateli:
Postup zapisování veškerých účetní dokladů je jiný neţ u klasického výrobce:
1) Zpracovatel (jatečný závod) vydá nákupní lístek.
Zde je podrobně rozepsán kaţdý kus jatečných zvířat, jeho klasifikace a cena. Ke konečné
ceně za dodávku přidá zpracovatel i poloţku konfiskáty, o kterou sníţí celkovou cenu.
Tento nákupní lístek odešle dodavateli a OD Vrchovina. OD nákupní lístek zaeviduje dle
jednotlivých dodavatelů a čeká aţ daný dodavatel zašle fakturu s kopií tohoto nákupního
lístku.
2) Dodavatel komodity vystaví fakturu OD
Faktura od dodavatele musí obsahovat údaje, které souhlasí s nákupním lístkem. Povolená
odchylka zaokrouhlení částek je 50 haléřů.
Po odsouhlasení této faktury se zapíše do knihy přijatých faktur do příslušné fakturační
řady:
-
řada 2100 – přijaté faktury od SPV Pelhřimov, Boja, a.s., Citonice Agro, SAK,
s.r.o. popř. od nárazových dodavatelů (např. Agronova M & P, spol. s r.o.,
Zemědělské druţstvo Petrovice).
-
řada 2102 – pouze přijaté faktury od AGD Jevišovice, a.s.. Samostatná řada je
z důvodů největších a nejčastějších dodávek.
Poté se zaúčtuje faktura na náleţité účty, cena celkem na DAL příslušného analytického
účtu 321 – Dodavatelé, cena bez DPH na MD účtu 504 – Prodané zboţí a DPH na MD
účtu 343 – DPH.
3) OD
vystaví
fakturu
odběrateli,
dochází
k postoupení
pohledávky
a následnému zápočtu
Faktura se vystaví na základě faktury přijaté a nákupního lístku. Částky musí souhlasit na
desetiny haléře. Jediný rozdíl oproti přijaté faktuře je v čísle bankovního účtu. Toto číslo se
doplní dle předem písemně domluvených instrukcí.
35
Logický postup úhrady faktury, který se provozoval do konce roku 2007, byl tento:
Zpracovatel (dodavatel) zaplatil fakturu na číslo účtu OD a to obratem přeposlalo tuto
částku dodavateli. Jelikoţ tento postup byl náročný na čas, pečlivost a mnoţství peněz
(obrat na bankovním účtu byl velký), došlo k jeho změně. Roku 2008 OD přešlo na
metodu zápočtu, tzn. ke kaţdé vystavené faktuře zároveň vystaví:
a) Smlouvu o postoupení pohledávky – ve dvou originálech. Jeden originál zůstává
OD (postupitel) a druhý dostane konečný příjemce peněz neboli dodavatel
komodity (postupník).
b) Oznámení o postoupení pohledávky – originál se odešle zároveň s fakturou
odběrateli (zpracovateli), který na jeho podkladě odešle fakturovanou částku přímo
na účet dodavatele. Vystaví se dvě kopie a kaţdá se přiloţí k originálu Smlouvy
o postoupení pohledávky.
Pro zaúčtování vzájemného zápočtu pohledávek a závazků mezi odběrateli a dodavateli
slouţí v OD originál Smlouvy o postoupení pohledávky podepsán zástupci obou stran, dále
kopie Oznámení o postoupení pohledávky, kopie faktury a nákupního lístku.
Bohuţel i tato metoda vzájemného zápočtu pohledávek a závazků má své tři výjimky:
-
dodavatel AGD Jevišovice, a.s. versus odběratel Kostelecké uzeniny a.s.
-
dodavatel AGD Jevišovice, a.s. versus odběratel AGRODAKO, spol. s r.o.
-
dodavatel SPV Pelhřimov versus Kostelecké uzeniny a.s.
Tito největší a nejčastější dodavatelé a odběratelé si ke Smlouvě o odběru jatečných zvířat
sepsali Dodatek, ve kterém se kaţdá faktura z OD automaticky započítává a odběratel se
zavazuje zaplatit fakturovanou částku přímo na bankovní účet dodavatele. Podmínkou
tohoto automatického zápočtu je, aby kaţdá faktura, které se to týká, byla opatřena určitou
větou.
Faktura vystavená se zapíše do knihy vystavených faktur. Stejně jako je rozdělena kniha
přijatých faktur na dvě řady, tak má i kniha vystavených faktur dvě řady:
-
řada 2600 – pro stejné členy jako řada 2100.
-
řada 2602 – stejně jako řada 2102 určena pro AGD Jevišovice, a.s.
36
AGD Jevišovice, a.s. má vlastní fakturační řadu pro snadnější a rychlejší vystavovaní
faktur. Pohyb na těchto účtech je měsíčně cca ve výši 45 milionů bez DPH a tyto částky se
musí vzájemně lišit pouze o zaokrouhlování základu daně tj. přibliţně o 1 Kč z celkové
částky obratu za zdaňovací období (kalendářní měsíc).
Po zapsání faktury vystavené do příslušné řady zaúčtujeme na náleţité účty, cenu celkem
na MD příslušného analytického účtu 311 – Odběratelé, cenu bez DPH na DAL účtu 604 –
Trţby za zboţí a DPH na DAL účtu 343 – DPH.
Na závěr provede zaúčtování zápočtu pohledávky se závazkem:
321 / 395
395 / 311
B) FAKTURACE ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
Další skupinou pohledávek z obchodních vztahů jsou pohledávky za zprostředkování. Po
zaúčtování všech přijatých i vystavených faktur do daného měsíce (dle data zdanitelného
plnění) se musí vytvořit soupis přijatých faktur dle dodavatelů za dané období (měsíc). Do
přednastavené tabulky v programu Excel se zapíší jednotlivá čísla faktur a počet kg
jatečných zvířat.
Kaţdý dodavatel i odběratel pouţívá ve svých dokladech (faktura, nákupní lístky) buď
ţivou hmotnost, nebo váhu v mase. Převáţná část odběratelů (jatka) na své doklady uvádí
váhu v mase. Ostatní odběratelé či dodavatelé uvádějí ţivou hmotnost. Pro účely statistiky,
dotací, faktura za zprostředkování, výkaznictví se musí uvádět ţivá hmotnost, tzn.
přepočítávat váhu v mase pomocí koeficientu:
-
jatečné prase a jatečná prasnice – koeficient 1,285.
-
kráva a jalovice – koeficient 1,9.
-
býk – koeficient 1,78.
Proto se musí kaţdá faktura před zapsáním do tabulky fyzicky najít a dle nákupního lístku
zjistit, zda jsou kg na vystavené faktuře uvedena ve váze v mase nebo v ţivé váze. Pokud
je hmotnost uvedena jako váha v mase, musí se tato váha vynásobit koeficientem dle
daného druhu jatečného zvířete. Cena za zprostředkování jatečného prasete a prasnice je
0,01 Kč/kg bez DPH a za zprostředkování krávy, jalovice a býk – 0,03 Kč/kg bez DPH.
37
Po vynásobení ţivé váhy s cenou za zprostředkování OD získá konečnou částku, kterou
bude dodavateli jatečných zvířat fakturovat. Po vyplnění všech faktur od daného
dodavatele do tabulky se dvakrát vytiskne, orazítkuje a podepíše. Jednu kopii si ponechá
OD a druhá tabulka je nedílnou součástí vystavené faktury (stane se její přílohou).
Účtování:
Cena celkem se zaúčtuje na MD příslušného analytického účtu 311 – Odběratelé, cena bez
DPH na DAL účtu 602 – Trţby z prodeje sluţeb a DPH na DAL účtu 343 – DPH.
C) POSKYTOVÁNÍ OSTATNÍCH SLUŢEB
Kromě pohledávek a závazků vzniklých při zprostředkování, vznikají podniku
i pohledávky za poskytnuté sluţby a závazky za nákup materiálu a sluţeb.
Obraty na účtech 331 – Odběratelé a 321 – Dodavatelé v letech 2006 - 2006
Tabulka č. 3: Obrat na účtu 311 – Odběratelé v letech 2006 – 2009
Rok
MD
DAL
2006
338 052 409 Kč
353 114 588 Kč
2007
415 742 757 Kč
406 414 109 Kč
2008
507 011 891 Kč
528 675 057 Kč
2009
448 639 776 Kč
443 676 322 Kč
Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech
Tabulka č. 4: Obrat na účtu 321 – Dodavatelé v letech 2006 – 2009
Rok
MD
DAL
2006
353 711 527 Kč
337 101 739 Kč
2007
409 872 958 Kč
419 245 582 Kč
2008
528 738 044 Kč
509 679 420 Kč
2009
444 639 776 Kč
443 676 322 Kč
Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech
38
Z tabulek je zřejmé, ţe obrat na obou účtech se v jednotlivých letech zvyšoval. OD v roce
2006 (sídlo Jihlava) nepouţívalo u těchto účtu analytickou evidenci. V roce 2007 však
došlo k nápravě a účty byly rozděleny následovně:
311100 – Odběratelé tuzemsko.
321200 – Dodavatelé zahraničí.
321100 – Dodavatelé tuzemsko.
311200 – Odběratelé zahraničí.
Toto rozdělení se mi jeví jako postačující. Jelikoţ podnik obchoduje pouze se zeměmi EU,
není nutné, aby byly účty rozděleny na tři skupiny (tuzemsko, země EU, třetí země).
4.2.4 Pohledávky po lhůtě splatnosti
ÚJ vede evidenci pohledávek. U jednotlivých odběratelů sleduje, jaká doba uplynula od
data splatnosti faktury. Pokud dojde k nezaplacení pohledávky ve lhůtě splatnosti,
odpovědný zaměstnanec telefonicky zjistí od dluţníka, proč k tomu došlo a následně ho
vybídne k úhradě. Jestliţe ani poté dluţník částku neuhradí, je na nesplacenou pohledávku
upozorněn písemně. V této upomínce je vyzván k uznání závazku, zároveň je upozorněn na
moţné sankce a znovu je poţádán o vysvětlení, proč dluţnou částku dosud neuhradil. Poté
buď pohledávku splatí jednorázově popř. pomocí splátek, anebo pokud nedojde k úhradě
pohledávky do 1 roku, mělo by být podle vnitřních předpisů zahájeno soudní řízení.
V OD dochází k zápočtu velké části pohledávek, tím pádem se v podniku sniţuje mnoţství
pohledávek, které by mohly být v budoucnu nesplaceny.
Započteny jsou všechny faktury, které při zprostředkování OD vystaví odběrateli. Také
u faktur za zprostředkování vystavených dodavateli komodity dochází k zápočtu, pokud
má OD k danému subjektu závazek.
U ostatních pohledávek se ve sledovaných letech objevilo pouze několik případů, kdy
nedošlo k úhradě faktury ve lhůtě splatnosti. V těchto situacích podnik vyuţil vytvoření
opravných poloţek nebo odpisu pohledávky.
39
Opravné poloţky k pohledávkám
OD vytváří zákonné i účetní opravné poloţky. Výše účetní opravné poloţky u pohledávek
po lhůtě splatnosti od 180 do 365 dnů je 60 %, u pohledávek po lhůtě splatnosti nad
365 dnů je 100 %.
Odpis pohledávek
U prokazatelně nedobytných pohledávek vyuţívá podnik daňového nebo účetního odpisu.
Přehled pohledávek po lhůtě splatnosti v letech 2007 – 2009
Tabulka č. 5: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2007
Kategorie
Do splatnosti
Po splatnosti
Pohledávka
24 865 400,00
do 90 dní
568 411,00
91-180 dní
36 814,00
181-365 dní
18 257,00
nad 12 měsíců
102 000,00
nad 18 měsíců
215 943,00
nad 24 měsíců
CELKEM
25 806 825,00
Zdroj: Práce autora
Z uvedené tabulky je patrné, ţe největší část tvoří pohledávky do splatnosti, pohledávky
90 dní po splatnosti jsou proti nim čtvrtinové a pohledávky se splatností od 91 do 180 dní
jsou ve výši 36 814 Kč. K těmto pohledávkám podnik opravné poloţky netvoří. Tvoří je
teprve poté, co doba po splatnosti pohledávky přesáhne 180 dní. Všechny částky uvedené
u období nad 180 dní představují konkrétní pohledávku (ne soubor pohledávek). V tomto
roce se analyzované pohledávky skládají z pohledávek na účtu 311 – Odběratelé a 315 –
Ostatní pohledávky.
40
Tabulka č. 6: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2008
Kategorie
Do splatnosti
Po splatnosti
Pohledávka
3 688 117,00
do 90 dní
187 215,00
91-180 dní
145 749,80
181-365 dní
2 320,00
nad 12 měsíců
18 257,00
nad 18 měsíců
nad 24 měsíců
CELKEM
317 943,00
4 359 601,80
Zdroj: Práce autora
V roce 2008 došlo ke sníţení pohledávek po splatnosti do 90 dní. V období od 91-180 dní
došlo oproti minulému roku k nárůstu. Podniku vznikla nová pohledávka s dobou po
splatnosti 180-365 dní a zůstaly mu i pohledávky po splatnosti z minulého roku.
Tabulka č. 7: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2009
Kategorie
Do splatnosti
Po splatnosti
Pohledávka
8 657 111,00
do 90 dní
212 717,00
91-180 dní
135 285,50
181-365 dní
nad 12 měsíců
nad 18 měsíců
nad 24 měsíců
CELKEM
102 000,00
9 107 113,50
Zdroj: Práce autora
V roce 2009 byly pohledávky s dobou po splatnosti do 90 dní i 91-180 dní téměř na stejné
úrovni jako v roce předcházejícím. Dále podnik vede stále jednu pohledávku, od jejíţ
splatnosti uplynulo více neţ 24 měsíců.
41
Rok 2007
Tabulka č. 8: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007
Kategorie
Pohledávka
181-365 dní
Účetní Daňová Výše účetních Výše daňových
OP
OP
OP
OP
18 257 Kč
60%
10 954 Kč
102 000 Kč
80%
20%
81 600 Kč
20 400 Kč
215 943 Kč
80%
20%
172 754 Kč
43 189 Kč
nad 12 měsíců
(2006)
nad 18 měsíců
(2006)
Zdroj: Práce autora
Tabulka č. 9: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007
Opravné poloţky
Zaúčtování
Výše OP
Daňové
558 / 391/100
63 589 Kč
Účetní
559 / 391/200
265 308 Kč
Zdroj: Práce autora
Protoţe na konci roku 2006 došlo ke změně sídla OD z Jihlavy do Jevišovic, nedošlo
v tomto roce k účtování o opravných poloţkách. Proto OD tyto opravné poloţky vytvořilo
aţ dodatečně v roce 2007.
V tomto roce došlo k vytvoření opravné poloţky k pohledávce v celkové hodnotě
18 257 Kč. Protoţe od splatnosti uplynulo 6 měsíců a hodnota pohledávky nepřesáhla
200 000 Kč, mohl k této pohledávce podnik vytvořit v tomto roce daňovou opravnou
poloţku ve výši 20 % hodnoty pohledávky. Avšak v dalším roce, kdy uţ by uplynulo od
doby splatnosti 12 měsíců a pohledávka byla v hodnotě niţší neţ 30 000 Kč, by nemohl
vytvořit daňovou opravnou poloţku ve výši 100 % (§ 8c zákona č. 593/1992 Sb., o
rezervách pro zjištění základu daně z příjmů). Proto došlo k vytvoření pouze 60% účetní
opravné poloţky.
Dále byla vytvořena opravná poloţka k pohledávce ve výši 102 000 Kč. K těmto
pohledávkám nebylo zahájeno soudní řízení, avšak podle vnitřních předpisů zahájeno být
mělo.
42
Poslední opravnou poloţkou, která byla vytvořena v tomto roce, byla pohledávka
v hodnotě 215 943 Kč. K této pohledávce také nebylo zahájeno soudní řízení. Doba po
splatnosti byla v tomto případě delší neţ 1 rok (delší neţ 18 měsíců) a zároveň výše
pohledávky nepřesahovala 200 000 Kč. Proto podnik mohl vytvořit opravnou poloţku ve
výši 20 %. Protoţe podle vnitřních předpisů OD tvoří u pohledávek s dobou po splatnosti
účetní opravnou poloţku ve výši 100 %, dotvořilo účetní opravnou poloţku ve výši 80 %.
Tabulka č. 10: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2007 (v tis. Kč)
označ
AKTIVA
řád
a
b
c
C. III.
Krátkodobé pohledávky (ř. 49 aţ 57)
C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů
Běţné účetní období
Brutto
Korekce
Netto
1
2
3
048
26 461
-329
26 132
049
25 910
-329
25 581
Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy
Brutto hodnota vyjadřuje jmenovitou hodnotu pohledávky (historickou cenu). Avšak účetní
závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace.
K tomu slouţí netto hodnota pohledávek, která vznikne odečtením opravných poloţek
(sloupec korekce) od brutto hodnoty. K částce uvedené ve sloupci korekce podnik dospěl
tak, ţe sečetl všechny opravné poloţky vytvořené v tomto roce. Částka se uvádí
v minusové hodnotě, protoţe sniţuje hodnotu pohledávky.
Rok 2008
Tabulka č. 11: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008
Kategorie
Pohledávka
181-365 dní
nad 12 měsíců
2 320 Kč
18 257 Kč
Účetní Daňová Výše účetních Výše daňových
OP
OP
OP
OP
1 392 Kč
60%
100%
Zdroj: Práce autora
43
- 10 954 Kč
18 257 Kč
Tabulka č. 12: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008
Opravné poloţky
Zaúčtování
Výše OP
Daňové
558 / 391/100
18 257 Kč
Zrušení účetní OP
391/200 / 559
10 954 Kč
Účetní
559 / 391/200
1 392 Kč
Zdroj: Práce autora
V roce 2008 vytvořil podnik k pohledávce v hodnotě 2 320 Kč 60% účetní opravnou
poloţku ze stejného důvodu jako v minulém roce u pohledávky v hodnotě 18 257 Kč.
Protoţe u pohledávky ve výši 18 257 Kč došlo k uplynutí 1 roku od doby splatnosti
a hodnota pohledávky zároveň nepřevyšuje 30 000 Kč, OD mohlo vytvořit daňově
uznatelnou opravnou poloţku ve výši 100 %. Z tohoto důvodu muselo zrušit opravnou
poloţku účetní, která byla ve výši 60 %.
Tabulka č. 13: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2008 (v tis. Kč)
označ
AKTIVA
řád
a
b
c
C. III.
Krátkodobé pohledávky (ř. 49 aţ 57)
C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů
Běţné účetní období
Brutto
Korekce
Netto
1
2
3
048
4 734
-338
4 369
049
4 143
-338
3 805
Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy
K částce vyjadřující korekci jsme došli následovně:
P.S. účtu 391 + přírůstky účtu 391 – úbytky účtu 391 = konečný stav účtu 391
328 897 Kč + 19 649 Kč – 10 954 Kč = 337 592 Kč zaokrouhleno na tis. 338 000 Kč
44
Rok 2009
Tabulka č. 14: Zaúčtování zrušení opravných poloţek v roce 2009
Opravné poloţky
Zrušení OP
Zaúčtování
Výše OP
daňové
391/200 / 559
43 189 Kč
účetní
391/100 / 558
172 754 Kč
Zrušení OP
daňové
391/100 / 558
18 257 Kč
Zrušení OP
účetní
391/200 / 559
1 392 Kč
Zdroj: Práce autora
Tabulka č. 15: Zaúčtování odpisu pohledávek v roce 2009
Odpis pohledávek
Odpis
Odpis
Zaúčtování
Výše odpisu
daňový 20 %
546/100 / 311
43 189 Kč
účetní 80 %
546/200 / 311
172 754 Kč
daňový 100 %
546/100 / 311
18 257 Kč
Zdroj: Práce autora
V tomto roce nedošlo k vytvoření ţádné opravné poloţky, pouze ke zrušení dosud
vytvořených. Byla zrušena daňová opravná poloţka ve výši 20 % hodnoty pohledávky
i účetní ve výši 80 %. Důvodem zrušení bylo odepsání pohledávky v hodnotě 215 943 Kč.
Odpis pohledávky přesně kopíruje poměr daňově uznatelných a neuznatelných částí
opravné poloţky, tzn. 20 % odpisu bude daňově uznatelným nákladem a 80 % pouze
účetním. Pohledávka byla odepsána, protoţe se jednalo o pohledávku těţko vymahatelnou.
Vznikla v roce 2006, kdy bylo účetnictví vedeno v Jihlavě a dluţníka nešlo dohledat.
Rovněţ zrušilo daňovou opravnou poloţku ve 100% výši k pohledávce v hodnotě
18 257 Kč. Důvodem zrušení byl opět odpis pohledávky, který byl v tomto případě daňově
uznatelný v celkové hodnotě pohledávky (opravná poloţka byla 100% daňovým
nákladem).
V průběhu roku 2009 došlo k úhradě faktury v celkové hodnotě 2 320 Kč, proto došlo ke
zrušení účetní opravné poloţky, která byla vytvořena v hodnotě 60 %.
45
Podniku zůstala pohledávka s dobou po splatnosti nad 24 měsíců ve výši 102 000 Kč.
U této pohledávky dluţník podepsal uznání dluhu se splátkovým kalendářem.
Tabulka č. 16: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2009 (v tis. Kč)
označ
AKTIVA
řád
a
b
c
C. III.
Krátkodobé pohledávky (ř. 49 aţ 57)
C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů
Běţné účetní období
Brutto
Korekce
Netto
1
2
3
048
9 152
-102
9 050
049
9 107
-102
9 005
Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy
K částce vyjadřující korekci jsme došli opět následovně:
P.S. účtu 391 + přírůstky účtu 391 – úbytky účtu 391 = konečný stav účtu 391
337 593 Kč + 0 Kč – 235 592 Kč = 102 001 Kč zaokrouhlený na tis. 102 000 Kč
Všechny odepsané pohledávky vede OD pouze ve zvláštním sešitě. Bylo by vhodné, aby
tyto pohledávky podnik zaúčtoval na podrozvahových účtech účtové skupiny 75 – 79.
OD pouţívá při účtování o opravných poloţkách a odpisech pohledávek analytickou
evidenci u účtů 391 – Opravná poloţka k pohledávkám a 546 – Odpis pohledávek.
Analytická evidence slouţí k tomu, aby měl podnik přehled o tom, jaká část na těchto
účtech je daňově uznatelná a jaká je neuznatelná. U účtů 558 – Tvorba a zúčtování
zákonných opravných poloţek a 559 – Tvorba a zúčtování opravných poloţek není
analytická evidence potřebná, jelikoţ jiţ z názvů účtů vyplývá, ţe první slouţí k účtování
o daňově uznatelných opravných poloţkách a druhý o daňově neuznatelných.
Podle vnitřních předpisů by měl podnik vţdy po uplynutí 1 roku od doby splatnosti
pohledávky zahájit soudní řízení proti dluţníkovi. Podnik však takto zatím nikdy neučinil,
i kdyţ stanovená lhůta uplynula, protoţe by se mu to nevyplatilo. Náklady i čas, který by
uběhl neţ by došlo k rozhodnutí, byly pro OD odrazující. Proto bych podniku navrhovala,
aby upravil své vnitřní přepisy a vystavené faktury opatřil rozhodčí doloţkou. Rozhodčí
řízení je z mého pohledu výhodnější neţ řízení soudní. Výhodou je především rychlost,
řízení obecního soudu trvá běţně několik let, zatímco rozhodčího řízení netrvá déle neţ 3
měsíce. Proti rozhodčímu řízení se nedá odvolat. Rozhodčí nález nabývá právní moci
46
doručením stranám sporu a je vykonatelný, tzn. strana, která byla ve sporu úspěšná, můţe
ihned poté podat návrh na nařízení exekuce. Další přínosem jsou bezesporu niţší náklady
neţ při soudním řízení.
4.2.5 Zúčtování se zaměstnanci
OD mělo mzdové náklady pouze v roce 2006. Po celý rok 2006 zde byl zaměstnán řidič
nákladního automobilu a do září 2006 byla zaměstnankyní druţstva účetní.
Tabulka č. 17: Celkové mzdové náklady za rok 2006
Poloţka
Hrubé mzdy
Zdravotní pojištění (4,5 %)
Sociální pojištění (8 %)
Daň po slevách
Čisté mzdy
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 %)
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (26 %)
Náklady zaměstnavatele celkem
Zdroj: Práce autora
Částka
479 170 Kč
21 569 Kč
36 628 Kč
44 703 Kč
372 959 Kč
43 125 Kč
124 569 Kč
646 864 Kč
Tabulka č. 18: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 - řidič
Poloţka
Částka
Účtování
Hrubá mzda
Zdravotní pojištění (4,5 %)
28 283 Kč
1 273 Kč
521 / 331
331 / 336
Sociální zabezpečení (8 %)
2 263 Kč
331 / 336
Základ daně (zaokrouhlený)
24 800 Kč
Daň před slevami
4 400 Kč
Slevy - na poplatníka
- 2 děti
600 Kč
500 * 2 = 1 000 Kč
Daň po slevách
2 801 Kč
Čistá mzda
331 / 342
21 945 Kč
Zdravotní pojištění – firma (9 %)
2 545 Kč
524 / 336
Sociální zabezpečení – firma (26 %)
7 354 Kč
524 / 336
Náklady zaměstnavatele celkem
38 182 Kč
Zdroj: Práce autora
47
Tabulka č. 19: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 - účetní
Poloţka
Částka
Účtování
Hrubá mzda
Zdravotní pojištění (4,5 %)
20 576 Kč
926 Kč
521 / 331
331 / 336
Sociální zabezpečení (8 %)
1 646 Kč
331 / 336
Základ daně (zaokrouhlený)
18 100 Kč
Daň před slevami
2 732 Kč
Slevy - na poplatníka
600
Daň po slevách
2 132 Kč
Čistá mzda
331 / 342
15 872 Kč
Zdravotní pojištění – firma (9 %)
1 852 Kč
524 / 336
Sociální zabezpečení – firma (26 %)
5 350 Kč
524 / 336
Náklady zaměstnavatele celkem
27 778 Kč
Zdroj: Práce autora
335 – Pohledávky za zaměstnanci
Pohledávky účtované na tomto účtu byly v roce 2006 ve výši 46 794 Kč, v roce 2007
18 162 Kč, v roce 2008 a 2009 byly nulové. V obou letech se jednalo o částky vyplacené
na cestovné.
Zúčtování mezd bylo prováděno pracovnicí v Jihlavě. Opět se zde neobjevuje analytická
evidence. Určitě by bylo vhodné vést analytické účty k účtu 331 – Zaměstnanci, 336 –
Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (rozdělení alespoň
na SSZ a ZP), 342 – Ostatní přímé daně a 335 – Pohledávky zaměstnanci.
4.2.6 Dotace
Dotace jsou pro OD velmi důleţitým zdrojem financí, který musí pokrýt celoroční provoz
podniku. Proto OD vyuţívá podpory Státního zemědělského intervenčního fondu (dále
SZIF), který umoţňuje zemědělcům zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu EU.
48
O dotace si můţe poţádat u SZIF nově vytvořená společnost 5 let po sobě. Podmínkou pro
získání dotace je výše roční obchodované produkce komodity alespoň 3000000 Kč anebo
musí mít skupina výrobců alespoň 5 společníků. Obě tyto podmínky OD splňuje.
Ţádosti o dotace se posílají na krajskou pobočku SZIF v Brně, která po zkontrolování
a odsouhlasení popř. vyţádání si dokladů, odešle ţádost na SZIF do Prahy a ten vydá
souhlas k přidělení dotace.
Povinné přílohy k ţádosti o poskytnutí dotace – výpis z obchodního rejstříku, uzavřené
obchodní smlouvy mezi skupinou výrobců a jejími členy o objemu, způsobu a výši úhrad
příslušné obchodované produkce, společná pravidla skupiny výrobců, soupiska faktur
přijatých a faktur vystavených, na základě kterých bude určena výše hodnoty roční
obchodované produkce, a kopie faktur přijatých ţadatelem a vydaných ţadatelem.
Tabulka č. 20: Výše dotace v letech 2006 – 2009
Rok
Částka
2006
2 897 120 Kč
2007
2 748 500 Kč
2008
0 Kč
2009
301 537 Kč
Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech
Z výše uvedené tabulky můţe vyčíst, ţe dotace poskytnuté v prvních dvou letech byly
značně vyšší neţ v letech následujících. Důvodem je, ţe SZIF poskytuje vyšší dotace právě
v prvních letech fungování druţstva. V roce 2008 dotace OD poskytnuta nebyla, jelikoţ
v podniku nebyla ţádná osoba, která by byla pověřena zpracováním podkladů pro
poskytnutí dotace. V roce 2009 dotace poskytnuta byla, avšak v podstatně niţší hodnotě
neţ v prvních letech.
Zaúčtování poskytnuté dotace:
Nárok na dotaci ................................................. 346 / 648
Připsání dotace na běţný účet ............................ 221 / 346
49
Správnější by bylo zaúčtování pomocí účtu 338 – Dohadné účty aktivní.
4.2.7 Doměrky a vratky daně
FÚ zjistil při kontrole v roce 2008 nesrovnalosti v DPH ve fakturách za rok 2007,
konkrétně neoprávněné faktury na vstupu. Tím pádem došlo k doměrku DPH. Podniku
bylo vyměřeno penále a došlo k dopočtu daně z příjmů PO.
Tabulka č. 21: Doměrky daně
Poloţka
Částka
Doměrky DPH
37 589 Kč
Dopočet daně z příjmů PO
47 520 Kč
Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech
U účtu 341 – Daň z příjmů pouţívá OD následující analytiku:
341100 – Daň z příjmů z běţného období.
341300 – Doměrky daně z minulých období.
4.2.8 Další pohledávky a závazky
4.2.8.1 Poskytnuté provozní zálohy, přijaté provozní zálohy
O provozních zálohách účtoval podnik pouze v roce 2006. Podnik poskytl zálohy ve výši
1 600 000 Kč a přijal ve výši 2 400 000 Kč.
Př.
OD poţaduje od firmy ABC zálohu za poskytnuté sluţby (přeprava). Celková výše faktury
je 146 000 Kč.
50
Tabulka č. 22: Přijatá provozní záloha
Popis účetního případu
Částka
MD
DAL
1) OD vystavilo zálohovou fakturu
76 000 Kč
neúčtuje se
2) Výpis z běţného účtu – odběratel uhradil
76 000 Kč
221
324
14 440 Kč
324
343
4) OD poskytlo firmě ABC sluţby a vystavilo 146 000 Kč
311
zálohu
3) OD vystavilo daňový doklad
fakturu ve výši
Cena bez DPH
DPH
118 260 Kč
604
27 740 Kč
343
5) Zúčtování zálohy s fakturou přijatou
Záloha
- 76 000 Kč
324
311
DPH
14 440 Kč
343
311
Zdroj: Práce autora
V roce 2006 bylo vedeno účetnictví v Jihlavě. Účetní nepouţívala analytickou evidenci
u účtu 324 – Přijaté provozní zálohy. Vhodnější by bylo, kdyby si účet 324 rozdělila
analytikou na:
-
záloha (nedaňová),
-
záloha (daňový doklad k platbě).
4.2.8.2 Daň z přidané hodnoty
OD je měsíčním plátcem DPH. Dodává své zboţí i do zahraničí, proto má účet 343 – DPH
rozdělen analyticky nejen na jednotlivé měsíce (např. 343301), ale také i na účty určené
pro účtování DPH za zboţí prodávané v tuzemsku (např. 343107 a 343119) a do zahraničí
(např. 343207 a 343219) a na účet 343800, který slouţí k ročnímu vyrovnání DPH.
51
Tabulka č. 23: Výše DPH v letech 2006 – 2009
Rok
Daň na vstupu
Daň na výstupu
2006
16 138 741,67 Kč
16 128 292,67 Kč
2007
61 087 190,06 Kč
61 017 715,75 Kč
2008
125 031 274,72 Kč
125 425 021,40 Kč
2009
111 376 445,00 Kč
111 489 415,00 Kč
Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech
Z uvedené tabulky můţeme zjistit, ţe DPH v prvním roce bylo výrazně niţší neţ v letech
následujících, a to z důvodu, ţe nemělo ještě takové mnoţství odběratelů.
4.2.8.3 Ostatní daně a poplatky
Výše silniční daně účtované na účtu 345 byla v roce 2006 20 446 Kč, v roce 2007 ve výši
40 620 Kč, v roce 2008 40 620 Kč a v roce 2009 55 668 Kč. O jiných daní nebo poplatcích
účtováno nebylo. I zde by více hodilo zavést analytické účty pro placení záloh.
4.2.8.4 Závazky – ovládající a řídící osoba
O těchto závazcích účtovalo OD pouze v roce 2007 a to ve výši 13 060 Kč a 30 543 Kč.
Jednalo se o půjčky poskytnuté podniku od AGD Jevišovice. Obě byly do konce roku
zaplaceny.
4.2.8.5 Účty časového rozlišení
OD vyuţívala v roce 2006 budovu, která byla ve vlastnictví jednoho z členů, proto platila
nájemné. Dále v roce 2008 pronajímala svůj nákladní automobil ostatním členům druţstva.
Oba tyto nájmy byly placeny pozadu.
Protoţe náklady a výnosy musí být zaúčtovány do období, se kterým věcně i časově
souvisejí, musí OD pro zaúčtování těchto částek vyuţít účtů časového rozlišení.
52
V jednotlivých letech došlo k účtování na těchto účtech časového rozlišení:
Tabulka č. 24: Časové rozlišení
Poloţka
Částka
Zaúčtování
Rok 2006
Zúčtování nájemného budovy do nákladů
5 070 Kč
518 / 383
5 070 Kč
383 / 221
185 000 Kč
385 / 648
185 000 Kč
221 / 385
Rok 2007
Úhrada nájemného budovy
Rok 2008
Výnos z pronájmu nákladního automobilu
Rok 2009
Příjem za pronájem nákladního automobilu
Zdroj: Práce autora
4.2.8.6
Dohadné účty aktivní, dohadné účty pasivní
OD zaúčtovalo v roce 2007 na účet 388 – Dohadné účty aktivní částku 700 000 Kč. Podnik
pronajímal automobil AGD Jevišovice, a.s. za 15 000 Kč měsíčně bez DPH. Ke konci roku
se OD a AGD Jevišovice, a.s. domluvili, ţe tato měsíční částka zcela nepokrývá náklady
na provoz, proto došlo k vytvoření tohoto účtu.
4.2.9 Výkaznictví
Výše pohledávek a závazků z obchodního styku zajímá nejen OD ale i jiné subjekty, jako
je Centroodbyt, Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) a Celní správa.
Hlášení Centroodbytu
Po vystavení jednotlivých faktur se musí opět vytvořit soupiska faktur přijatých a to
komplet za celý podnik. Na základě této soupisky OD sestaví Hlášení Centroodbytu.
K tomuto účelu má opět připravenou tabulku v Excelu. Do ní se doplňují údaje jednak dle
soupisky faktur a jednak dle fyzických faktur, ze kterých se opíše číslo faktury, název
dodavatele, druh komodity (jatečného zvířete), počet kusů, kilogramy v ţivé váze a částka
bez DPH. Do tohoto výkaznictví se nesmí zahrnout faktury za úhyn, prasničky a selata.
53
Patří sem pouze jatečná zvířata končící na jatkách. Po doplnění všech údajů z faktur se
musí sečíst jednotlivé druhy komodit a doplnit do emailem zaslaných tabulek, a to
nápočtem od počátku roku. Údaje se musí zaslat Centroodbytu nejpozději do 20. dne
v měsíci.
Údaje pro ČSÚ
OD jako zpravodajská jednotka má povinnost vyplnit do tiskopisu zaslaného ČSÚ
předepsané údaje o podniku.
Intrastat
Podnik je také povinen podávat hlášení o pohybu komodit přes hranice při překročení
ročního obratu, stanoveného vţdy celním úřadem na konci roku.
Typ:
-
přijetí – dovezeme zboţí ze zahraničí do České republiky.
-
odeslání – vyvezeme zboţí do zahraničí z České republiky.
OD se týká odeslání, jelikoţ zvířata byla prodávána do ciziny. Do tiskopisu je nutné
doplnit stát určení dle daných zkratek, kusy, kilogramy, částku bez DPH (tato částka je
doplněna dle kurzu přepočtení vydaného celním úřadem). Hlášení se podává
prostřednictvím předepsaného tiskopisu poštou nebo elektronicky. Termín měsíčního
hlášení je daný Celní správou, která ho zveřejňuje na svých internetových stránkách
(většinou 16. aţ 17. dne v měsíci).
4.2.10 Pohledávky a závazky v cizí měně
ÚJ pouţívá pro přepočet veškerých účetních případů v cizích měnách denní kurz vyhlášený
ČNB. K 31. 12. přeceňuje svůj majetek a závazky kurzem ČNB platným v tento den.
OD dodává zboţí kromě České republiky na Slovensko, dále do Rakouska, Maďarska
a Bulharska, tzn. obchoduje v eurech (dříve ve slovenských korunách a rakouských
šilincích) a v maďarských forintech.
54
Jediný člen OD, který dodává zvířata do zahraničí, je AGD Jevišovice, a.s. Z důvodu, aby
dodavateli ani OD nevznikaly kurzové rozdíly, byla mezi nimi uzavřena dohoda. AGD
Jevišovice, a.s. a OD budou vystavovat faktury ve stejný den, tzn. budou fakturovat ve
stejném denním kurzu a ţádné rozdíly jim tak nevzniknou.
4.3 BUDOUCÍ VÝVOJ OD
Protoţe OD můţe získat dotace pouze v prvních pěti letech fungování, je rok 2010
posledním rokem pro jejich získání. Zároveň končí všem členům OD povinnost prodávat
zvířata prostřednictvím zprostředkovatele. Proto by se mohlo zdát, ţe v roce 2011 dojde
k jeho zrušení. Tomu by napovídalo i sníţení obratu zprostředkování v roce 2010 na
třetinu. Avšak k ukončení činnosti prozatím nedojde. Na konci roku 2010 se sejdou
představitelé členů OD a dohodnou se, co udělají s majetkem (nákladní automobil,
počítač), pravděpodobně dojde k jeho prodeji. Dále budou řešit, jak bude fungovat podnik
dál. Podle všeho OD v roce 2011 pouze zminimalizuje svou činnost, ale prozatím se rušit
nebude. Jedním z důvodů proč druţstvo zachovat je i to, ţe má stále jednu zaměstnankyni
na 2. mateřské dovolené, které by museli platit v případě zrušení dvouměsíční odstupné.
55
5 ZÁVĚR
Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala, jakým způsobem přistupuje Odbytové druţstvo
Vrchovina k tvorbě a účtování opravných poloţek k pohledávkám, jak jsou stanoveny
a dodrţovány vnitřní předpisy týkající se postupu při vymáhání pohledávek.
U pohledávek, ke kterým byly vytvořeny opravné poloţky, jsem zkoumala, jaký byl jejich
vývoj. To znamená, zda byly v dalším roce uhrazeny, pokud ne, zda bylo zahájeno soudní
řízení proti dluţníkovi nebo podnik postupoval jiným způsobem.
Zjistila jsem, ţe u pohledávek, které byly po lhůtě splatnosti 181–365 dní a zároveň jejich
hodnota nepřesáhla 30 000 Kč, podnik vţdy vytvořil účetní opravnou poloţku
a v okamţiku, kdy pohledávka byla po lhůtě splatnosti více neţ 1 rok, vytvořil 100%
daňově uznatelnou opravnou poloţku. U pohledávky, u které uplynuly více neţ tři roky od
doby splatnosti, došlo k odepsání v částce 215 943 Kč. K této pohledávce byla vytvořena
účetní opravná poloţka ve výši 80 % a daňová ve výši 20 %. Odepsána byla, protoţe
dluţníka uţ nelze v dnešní době dohledat. Podnik má v současnosti jednu pohledávku po
lhůtě splatnosti, u které vytvořil účetní opravnou poloţku ve výši 80 % a daňovou ve výši
20 %. U této pohledávky došlo k dohodnutí splátkového kalendáře.
Dále jsem zjistila, ţe podle vnitřních předpisů by měl podnik vţdy po uplynutí 1 roku od
doby splatnosti pohledávky zahájit soudní řízení proti dluţníkovi. Podnik však takto zatím
nikdy neučinil, i kdyţ stanovená lhůta uplynula, protoţe by se mu to nevyplatilo. Náklady
i čas, který by uběhl, neţ by došlo k rozhodnutí, by byly pro OD odrazující. Proto bych
podniku navrhovala, aby upravil své vnitřní přepisy a vystavené faktury opatřil rozhodčí
doloţkou. Rozhodčí řízení je z mého pohledu výhodnější neţ řízení soudní. Výhodou je
především rychlost, řízení obecního soudu trvá běţně několik let, zatímco rozhodčího
řízení netrvá déle neţ 3 měsíce. Proti rozhodčímu řízení se nedá odvolat. Rozhodčí nález
nabývá právní moci doručením stranám sporu a je vykonatelný, tzn. strana, která byla ve
sporu úspěšná, můţe ihned poté podat návrh na nařízení exekuce. Další přínosem jsou
bezesporu niţší náklady neţ při soudním řízení.
Další nedostatkem je omezené pouţívání analytických účtů, především v roce 2006.
Podnik pak nemá dostatečný přehled o svých pohledávkách a závazcích a stává se, ţe neví,
56
k jakému titulu má danou částku přiřadit. K částečnému odstranění toho nedostatku došlo
po změně sídla OD a tím pádem po změně pracovníků, kteří jsou zodpovědní za vedení
účetnictví.
57
6 POUŢITÉ ZDROJE
LITERATURA:
1. BAŘÍNOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3. rozšířené
vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3.
2. DRBOHLAV, J., POHL, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 2.
přepracované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-7357-162-5
3. MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2007, učebnice pro střední a vyšší odborné školy. 1. vyd.
Brno: Computer Press, a.s., 2007. 276 s. ISBN 978-80-251-1513-8.
4. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 10. aktualizované vyd.
Praha: Polygon, 2000. 384 s. ISBN 80-7273-003-7
5. KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J. Pohledávky: komplexní účetní a daňový pohled. 3.
doplněné vyd. Ostrava: Sagit, 1998. 135 s. ISBN 80-7208-060-1
6. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc: Anag, 2010.
992 s. ISBN 978-80-7263-580-1.
7. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2009: pro střední školy a veřejnost. 2. díl. 10. vyd.
Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2009. 206 s. ISBN 978-80-872-3713-7
8. VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004.
124 s. ISBN 80-247-0770-5
PRÁVNÍ PŘEDPISY:
Vyhláška č. 500/2002 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách
58
OSTATNÍ ZDROJE:
Obratové předvahy druţstva za roky 2006 – 2009
Stanovy druţstva
Účetní závěrky druţstva za roky 2006 – 2009
59
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ
TABULKY:
Tabulka č. 1: Pohledávky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč) ......................... 32
Tabulka č. 2: Závazky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč) .............................. 33
Tabulka č. 3: Obrat na účtu 311 – Odběratelé v letech 2006 – 2009 ......................... 38
Tabulka č. 4: Obrat na účtu 321 – Dodavatelé v letech 2006 – 2009 ........................ 38
Tabulka č. 5: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2007 ........................................ 40
Tabulka č. 6: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2008 ........................................ 41
Tabulka č. 7: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2009 ........................................ 41
Tabulka č. 8: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007................. 42
Tabulka č. 9: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007 ....... 42
Tabulka č. 10: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2007 (v tis. Kč) .... 43
Tabulka č. 11: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008 ............... 43
Tabulka č. 12: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008 ..... 44
Tabulka č. 13: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2008 (v tis. Kč) .... 44
Tabulka č. 14: Zaúčtování zrušení opravných poloţek v roce 2009 .......................... 45
Tabulka č. 15: Zaúčtování odpisu pohledávek v roce 2009 ...................................... 45
Tabulka č. 16: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2009 (v tis. Kč) .... 46
Tabulka č. 17: Celkové mzdové náklady za rok 2006 .............................................. 47
Tabulka č. 18: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 – řidič .......................... 47
Tabulka č. 19: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 - účetní ....................... 48
Tabulka č. 20: Výše dotace v letech 2006 – 2009..................................................... 49
Tabulka č. 21: Doměrky daně .................................................................................. 50
Tabulka č. 22: Přijatá provozní záloha ..................................................................... 51
Tabulka č. 23: Výše DPH v letech 2006 – 2009 ....................................................... 52
Tabulka č. 24: Časové rozlišení ............................................................................... 53
OBRÁZKY:
Obrázek č. 1: Postup účtování při zprostředkování .................................................. 34
60
SEZNAM ZKRATEK
ČNB
Česká národní banka
ČSÚ
Český statistický úřad
DAL
Strana Dal účtu
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
DPH
Daň z přidané hodnoty
EU
Evropská unie
FÚ
Finanční úřad
MD
Strana Má dáti účtu
OD
Odbytové druţstvo
OPP
Oznámení o postoupení pohledávky
OR
Obchodní rejstřík
PO
Právnické osoby
SPP
Smlouva o postoupení pohledávky
SZIF
Státní zemědělský intervenční fond
ÚJ
Účetní jednotka
VH
Výsledek hospodaření
61
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Faktura vystavená
Příloha č. 2: Oznámení o postoupení pohledávky
Příloha č. 3: Smlouva o postoupení pohledávky
62
Příloha č. 1: Faktura vystavená
Příloha č. 2: Oznámení o postoupení pohledávky
Příloha č. 3: Smlouva o postoupení pohledávky (1. strana)
Příloha č. 3: Smlouva o postoupení pohledávky (2. strana)
Download

POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY - Soukromá vysoká škola ekonomická