SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ UZÁVĚRKA
V ÚČETNÍ JEDNOTCE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
MARIE JAHNOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Ladislav Ţalio
Znojmo, duben 2009
Děkuji vedoucímu práce panu ing. Ladislavu Ţalio za odborné rady a připomínky.
Také děkuji vedení společnosti Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov za
poskytnutá data a informace k vypracování této bakalářské práce.
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Účetní závěrka a účetní uzávěrka v účetní jednotce“
vypracovala samostatně, pod vedením Ing. Ladislava Ţalio, a uvedla všechny pouţité literární
a odborné zdroje.
Ve Znojmě dne 28. listopadu 2010
________________________
Marie Jahnová
Abstrakt
Bakalářská práce pojednává o procesu účetní závěrky a uzávěrky v účetní jednotce. Práci
tvoří dvě části. První část se věnuje popisu účetní závěrky na základě poţadavků, které jsou
uvedeny v zákoně o účetnictví, vyhlášce č.500/2002 Sb. a Českých účetních standardech.
Dále popisuje účetní uzávěrku, proces uzavírání účetních knih, přípravné práce a
inventarizace. Součástí je popis účetních výkazů, které jsou povinnou součástí účetní závěrky
– rozvahy, výkazu zisků a ztrát. V druhé části je popsán průběh účetní závěrky a uzávěrky
v konkrétní účetní jednotce. Podle skutečných dat jsou zde zpracovány výkazy rozvaha, výkaz
zisku a ztrát a přehled peněţních toků metodou nepřímou.
Závěr obsahuje zhodnocení a doporučení na určitá zlepšení.
Klíčová slova: účetnictví, účetní závěrka, účetní uzávěrka, účetní jednotka, inventarizace.
Kurzfassung
Die Bakalararbeit behandelt den Prozess des Rechnungs und Jahresabschlusses
in der
Rechnungseinheit. Die Arbeit besteht aus zwei Teile. Der erste Teil widmet sich der
Beschreibung des Rechnungsabschlusses auf Grund der Forderungen, die in dem
Rechnungsgesetz, in der Verordnung und in den Tschechischen Rechnungsstandards
angegeben werden. Weiter die Arbeit beschreibt den Rechnungsabschluss. Der Prozess des
Abschlusses der Rechnungsbücher, die Vorbereitungsarbeiten und die Inventarisierung. Der
Bestandteil ist auch die Beschreibung der buchhalterischen Berichterstattungen, die den
obligatorischen Bestandteil der Jahresabschluss bilden – die Bilanz, die Gewinn –und
Verlustrechnung. In dem zweiten Teil wird der Ablauf des Abschlusses und des
Rechnungsabschlusses in der bestimten Rechnungseinheit beschreiben. Nach der faktischen
Daten Arden hier die Rechnungsberichte die Bilanz, die Gewinn –und Verlustrechnung und
Übersicht der Finanzstörmen durch die indirekte Methode bearbeitet.
Der Beschluss enthält die Aufwertungen und die Empfuhlungen für bestimmten
Verbesserungen.
Schlagswörter: Rechnungswesen, Jahresabschluss, Rechnungsabschluss, Rechnunhseinheit,
Inventarisierung.
Obsah
1
Úvod .............................................................................................................................................................. 8
2
Cíl práce a metodika .................................................................................................................................... 8
3
Právní předpisy a účetní zásady ................................................................................................................. 9
3.1
Účetní jednotky vedoucí účetnictví ............................................................................................................ 9
3.2
Právní úprava vedení účetnictví .............................................................................................................. 10
3.3
Účetní zásady .......................................................................................................................................... 11
4
Účetní závěrka ............................................................................................................................................ 12
4.1
Rozvahový den......................................................................................................................................... 12
4.2
Mezitímní účetní závěrka ......................................................................................................................... 12
4.3
Konsolidovaná účetní závěrka ................................................................................................................ 12
4.4
Obsah účetní závěrky .............................................................................................................................. 12
4.4.1
Výkaz rozvaha (bilance) ................................................................................................................ 13
4.4.2
Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) ................................................................................................. 14
4.4.3
Přehled o peněţních tocích (cash flow) ......................................................................................... 15
4.4.4
Příloha k účetní závěrce ................................................................................................................. 16
4.5
Rozsah účetní závěrky ............................................................................................................................. 18
4.5.1
Účetní závěrka v plném rozsahu .................................................................................................... 18
4.5.2
Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu ................................................................................... 19
4.6
Povinnost auditu účetní závěrky .............................................................................................................. 19
4.6.1
Výroční zpráva .............................................................................................................................. 20
4.6.2
Zveřejňování účetní závěrky.......................................................................................................... 20
5
Účetní uzávěrka .......................................................................................................................................... 21
5.1
Inventarizace ........................................................................................................................................... 21
5.2
Zaúčtování účetních případů na konci účetního období ......................................................................... 22
5.2.1
Závěrečné operace u zásob ............................................................................................................ 22
5.2.2
Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů .............................................................................. 23
5.2.3
Zaúčtování dohadných poloţek ..................................................................................................... 23
5.2.4
Zúčtování kurzových rozdílů ......................................................................................................... 23
5.2.5
Zaúčtování opravných poloţek ...................................................................................................... 24
5.2.6
Zaúčtování rezerv .......................................................................................................................... 25
5.2.7
Odpis pohledávek .......................................................................................................................... 26
5.3
Zjištění hospodářského výsledku a výpočet daně z příjmů ...................................................................... 26
5.4
Uzavření účetních knih ............................................................................................................................ 29
6
Praktická část ............................................................................................................................................. 29
6.1
Představení účetní jednotky .................................................................................................................... 29
6.2
Průběh účetní uzávěrky a závěrky ........................................................................................................... 30
6.3
Inventarizace ........................................................................................................................................... 32
6.3.1
Inventarizace dlouhodobého majetku ............................................................................................ 33
6.3.2
Inventarizace zásob........................................................................................................................ 34
6.3.3
Inventarizace krátkodobého finančního majetku ........................................................................... 38
6.3.4
Inventarizace účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy ........................................................................... 39
6.3.5
Inventarizace účtové třídy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky ......................................... 41
6.3.6
Inventarizace podrozvahových účtů .............................................................................................. 42
6.4
Uzávěrkové operace ................................................................................................................................ 42
6.5
Daň z příjmu splatná a daň z příjmu odložená ....................................................................................... 47
6.6
Uzavření účetních knih ............................................................................................................................ 48
6.7
Vypracování účetní závěrky .................................................................................................................... 49
6.7.1
Rozvaha ......................................................................................................................................... 49
6.7.2
Výkaz zisku a ztráty ...................................................................................................................... 51
6.7.3
Příloha k účetní závěrce ................................................................................................................. 53
6.7.4
Výkaz cash flow ............................................................................................................................ 54
6.7.5
Výroční zpráva .............................................................................................................................. 55
6.7.6
Audit, schválení a zveřejnění účetní závěrky ................................................................................ 55
6.8
7
Vyhodnocení průběhu účetní závěrky ...................................................................................................... 56
Závěr ........................................................................................................................................................... 58
Seznam literatury…………………………………………………………………………………………. 59
1 Úvod
Účetní závěrka je pro účetní jednotku rozhodujícím momentem, kdy jsou vyhodnoceny
výsledky činnosti účetní jednotky za dané období. Aby bylo toto vyhodnocení objektivní,
musí účetní jednotka provést řadu úkonů, které tuto objektivitu zajistí.
Účetní závěrka je důleţitým zdrojem informací o ekonomickém stavu účetní jednotky.
Podává důleţité informace, jak majitelům a vedení účetní jednotky, tak i osobám z vnějšího
prostředí účetní jednotky, např. státní správě, bankovním institucím, věřitelům apod.
Účetní uzávěrka je celý souhrn činností, které jsou spojeny s procesem uzavírání účetních
knih za dané období. Tyto činnosti zabezpečují správnost a úplnost údajů v účetní knize.
Jejich provedením je zajištěno, ţe účetní závěrka poskytne nejen úplný, ale také věrný a
pravdivý obraz o majetkové a finanční situaci účetní jednotky. Po uzavření účtů a vyčíslení
výsledku hospodaření můţe účetní jednotka přistoupit k vyhotovení účetní závěrky.
Účetní závěrku v soustavě podvojného účetnictví tvoří výkazy rozvaha a výkaz zisku a ztráty,
doplněné o povinnou přílohu k účetní závěrce. Příloha k účetní závěrce doplňuje a vysvětluje
informace obsaţené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky mohou volitelně
připojit přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Poţadavky kladené na obsah a formu účetní závěrky jsou dané v zákoně o účetnictví,
prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb. k účetnictví a v Českých účetních standardech. Průběh
samotné závěrky je ve většině podniků řízen vnitropodnikovými směrnicemi, ve kterých si
podnik stanovuje harmonogram účetní uzávěrky a účetní závěrky a metody, podle kterých
bude jednotlivé body harmonogramu zpracovávat a vyhodnocovat.
2 Cíl práce a metodika
Cílem práce je popis účetní závěrky v účetní jednotce. Jedná o velmi důleţitý proces, spojený
s určitými nezbytnými úkony, které mají zabezpečit správnost a poctivost výsledku
hospodaření účetní jednotky a také objektivní vypovídající schopnost výkazů vyhotovených
za účetní období. Nesprávné provedení nebo opomenutí těchto úkonů můţe vést k chybnému
stanovení hospodářského výsledku a výkazy budou podávat zkreslené informace. Teoretická
část shrnuje informace, které byly získány studiem odborné literatury vztahující se k účetní
8
závěrce a především prostudováním příslušných zákonů, které proces účetní závěrky
ovlivňují. První část se nejdříve krátce věnuje předmětu účetnictví. Popisuje, které jednotky
jsou povinny vést účetnictví a právní rámec, kterým se při vedení účetnictví účetní jednotky
řídí. Dále popisuje účetní závěrku. Jsou definovány základní pojmy, které se týkají účetní
závěrky a právní úprava, podle kterých účetní jednotka při sestavování účetní závěrky
postupuje. V další části je popsána účetní uzávěrka. Opět jsou definovány základní pojmy a
předpisy, kterými se účetní jednotky v této fázi účetního období řídí.
Praktické část je věnována průběhu účetní uzávěrky a závěrky v Jednotě, spotřebním
druţstvu, Moravský Krumlov v roce 2009. Jsou popsány jednotlivé kroky, které muselo
druţstvo v souvislosti s uzavíráním účetních knih provést. Mohla tak být srovnána teorie s
praxí. Dále se práce věnuje vyhotovení účetní závěrky. Je uvedeno, které výkazy a v jakém
rozsahu druţstvo vyhotovuje. Práce popisuje metodiku vyhotovování výkazů a jejich obsah.
Popsán je také proces ověřování, schvalování a zveřejňování účetní závěrky v druţstvu. Na
základě získaných informací je účetní uzávěrka a účetní závěrka v druţstvu vyhodnocena a
jsou navrţena zlepšení. Výsledky práce jsou shrnuty v závěru.
3 Právní předpisy a účetní zásady
Práce popisuje účetní závěrku podnikatelů, kteří vedou podvojné účetnictví, které je od
novely Zákona o účetnictví ze dne 1. 1. 2004 označováno pouze účetnictví.1 V souladu
s právem Evropské unie stanoví zákon o účetnictví rozsah a způsob vedení účetnictví a
poţadavky na jeho průkaznost. Účetnictví je systém, jehož hlavním cílem je podat
hospodářskému vedení účtujícího subjektu a jeho vlastníkům co nejpřesnější informace o tom,
jaký je stav majetku, závazků a výsledku jejich hospodaření a díky čemu bylo těchto výsledků
dosaženo [3].
3.1 Účetní jednotky vedoucí účetnictví
Ve smyslu zákona o účetnictví jsou účetními jednotkami tyto podnikatelské subjekty:
1
Novelou Zákona o účetnictví z 1. 1. 2004 bylo zrušeno jednoduché účetnictví a zavedena Daňová evidence
příjmů a výdajů, proto byl ze zákona výraz podvojné účetnictví vypuštěn a pod označením účetnictví je
rozuměno pouze účetnictví podvojné.(pozn. autor)
9
o všechny právnické osoby,
o fyzické osoby zapsané v Obchodním rejstříku,
o ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani
z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za
bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 milionů, a to od prvního dne
kalendářního roku,
o ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
o ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdruţení bez právní
subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdruţení je účetní jednotkou,
o ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní předpis.
Zákon umoţňuje, za splnění určitých podmínek, vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
Smyslem je zjednodušit systém vedení účetnictví pro vymezený okruh osob. Podmínky
stanovuje § 9 ZoÚ. Podle tohoto zákona mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
fyzické osoby, vymezené v § 1, písm. d) aţ h), které nemají povinnost ověřovat účetní
závěrku auditorem nebo ty, u nichţ to ukládá zvláštní zákon. Dále mohou ve zjednodušeném
rozsahu účtovat také například církve a náboţenské společnosti, nadační fondy, společenství
vlastníků, honební společnosti.
3.2 Právní úprava vedení účetnictví
Jak je uvedeno v předchozí kapitole, jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví ve smyslu
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ). Některá jeho ustanovení jsou
rozpracována ve vyhlášce č.500/2002 Sb. Vyhláška stanoví podrobnější úpravy, zejména
týkající se účetní závěrky, směrné účtové osnovy, pouţití účetních metod a konsolidované
účetní závěrky.
Další právní předpisy, které musí účetní jednotka dodrţovat, jsou:
o zákon č. 586/1992., o dani z příjmů2 , ve znění platných předpisů,
o zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění platných předlisů,
2
Tento zákon je doplněn pokynem č. D-300 vydaným Ministerstvem financí.(pozn. autora)
10
o zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu ve znění platných
předpisů.
Soulad při pouţívání účetních metod zajišťují České účetní standardy, jejichţ tvorbu a
vydávání zajišťuje ministerstvo financí.3 Vydání Českých účetních standardů je zakotveno v §
36 zákona o účetnictví. Jejich obsah nesmí být v rozporu s ustanoveními zákona o účetnictví a
ostatních právních předpisů [7]
3.3 Účetní zásady
Prostřednictvím účetní závěrky sděluje účetní jednotka partnerům („uživatelům“) základní
informace. Podle § 7/1 ZoÚ je povinností účetní jednotky vést účetnictví tak, aby účetní
závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a
finanční situace účetní jednotky[1].
Aby byly výsledky, které účetní závěrka zobrazuje přesné, a měly pravdivou vypovídací
schopnost, musí být i celé účetnictví účetní jednotky řádně vedeno v souladu s účetní
legislativou a tím i s tzv. účetními zásadami. Podle § 19 odst. 6 ZoÚ musí být informace
v účetní závěrce spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se podle významnosti. Za
spolehlivé jsou povaţovány informace, které splní poţadavek §7 odst. 1 ZoÚ a jsou úplné a
včasné. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a
nákladů na její získání (předpokládá se, ţe náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této
informace)
Za srozumitelnou je povaţována informace, která splňuje poţadavky stanovené v § 8 ZoÚ.
Tento zákon ukládá povinnost účetním jednotkám vést účetnictví správné, úplné, průkazné,
srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
Plnění těchto poţadavků předpokládá, ţe účetní jednotka vede účetnictví v souladu s právními
předpisy. Jsou zaúčtovány všechny účetní případy a do příslušného účetního období. Obsah
účetních případů a záznamů lze spolehlivě a jednoznačně určit. Vedení účetnictví je v
přehledné a trvalost zaručující formě [5].
3
Standardy nahradily dřívější Postupy pro podnikatele vydávané jako opatření MF ČR [4].
11
4 Účetní závěrka
Účetní jednotky mají povinnost sestavovat účetní závěrku. Jejím sestavením jsou
poskytovány informace o stavu hospodaření a majetkových poměrech jednotky. Její sestavení
se řídí závaznými předpisy a jsou dány i poţadavky na rozsah a formu informací, které musí
závěrka obsahovat.
4.1 Rozvahový den
Účetní jednotka sestavuje účetní závěrku k rozvahovému dni (§19 ZoÚ). Rozvahový den je
den, kdy účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují
k poslednímu dni účetního období, v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní
závěrku. Za účetní období je povaţováno období dvanácti po sobě následujících měsíců. Pro
podstatnou většinu účetních jednotek je tímto obdobím kalendářní rok. Takţe sestavují účetní
závěrku k 31. prosinci. Účetní jednotky si mohou zvolit za své účetní období hospodářský
rok. Hospodářský rok je účetní období, které začíná prvním dnem jiného měsíce, neţ je leden,
např. 1. září 2009 aţ 31. srpna 2010 [4].
4.2 Mezitímní účetní závěrka
Zákon o účetnictví umoţňuje účetním jednotkám sestavit účetní závěrku v průběhu účetního
období, pokud to vyţadují zvláštní předpisy. Jedná se o “mezitímní účetní závěrku“. V tomto
případě se neuzavírají účetní knihy, ale provádějí se inventarizace, protoţe jejím účelem je
„pouze“ vyjádřit stav vykazovaný k určitému datu. Mezitímní účetní závěrka je prováděna
například při ukončení účasti společníka ve společnosti nebo při změně právní formy
společnosti.
4.3 Konsolidovaná účetní závěrka
Tato závěrka se sestaví podle zvolených metod konsolidace a podává uţivatelům informace o
konsolidačním celku, kterým je skupina účetních jednotek. Pojem konsolidované účetní
závěrky a povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku charakterizuje § 22 a §23a
ZoÚ. Podmínky jsou upraveny v § 62 aţ § 67 vyhlášky č. 500/2002 Sb. [4]
4.4 Obsah účetní závěrky
Podle § 18 odst.1 ZoÚ je účetní závěrka nedílný celek tvořený:
o rozvahou,
12
o výkazem zisku a ztráty,
o přílohou, která vysvětluje a doplňuje informace obsaţené v rozvaze a výkazu zisku a
ztráty.
Účetní závěrku můţe účetní jednotka doplnit o přehled o peněţních tocích nebo přehledem o
změnách vlastního kapitálu.
Účetní závěrka musí podle § 18 odst. 2 ZoÚ obsahovat
a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky,
b) identifikační číslo, pokud je má jednotka přiděleno,
c) právní formu účetní jednotky,
d) předmět podnikání nebo jiné činnosti případně účel, pro který byla zřízena,
e) rozvahový den (§19 odst. 1) nebo jiný okamţik, k němuţ se účetní závěrka sestavuje (§ 19
odst. 3),
f) okamţik sestavení účetní závěrky.
K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.
Připojením uvedeného podpisového záznamu se povaţuje účetní uzávěrka za sestavenou.
4.4.1 Výkaz rozvaha (bilance)
Rozvaha je bilančně uspořádaný přehled aktiv (majetku) na jedné straně a zdrojů financování
(vlastní a cizí zdroje) na straně druhé. Zdroje financování se nazývají pasiva. Uspořádání a
označení položek rozvahy je stanoveno v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. [4].
Základní schéma rozvahy lze znázornit následovně:
Aktiva
Dlouhodobý majetek (aktiva)
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběţný majetek (aktiva)
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Peněţní prostředky
Aktiva celkem
Pasiva
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Fondy
Výsledek hospodaření (zisk)
Cizí zdroje
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry
Pasiva celkem
(zdroj BŘEZINOVÁ, 2008)
13
V rozvaze se vykazují výše uvedené základní skupiny aktiv a pasiv v podrobnějším členění.
Jsou označeny kombinací velkých písmem latinské abecedy, římských číslic a arabských
číslic a názvem poloţky; poloţky lze členit na podpoloţky4. Poloţky označené arabskou
číslicí mohou být sloučeny v případě, ţe mají nevýznamnou hodnotu a pokud sloučení
přispívá k větší srozumitelnosti účetního výkazu. Poloţky, které za běţné a bezprostředně
předcházející účetní období mají nulovou hodnotu lze vypustit.
V rozvaze, stejně tak i v účetních knihách, jsou aktiva a závazky členěny na krátkodobé a
dlouhodobé, podle doby pouţitelnosti do jednoho roku nebo více let. U pohledávek a závazků
podle doby splatnosti. Pokud nelze objektivně určit dobu pouţitelnosti, rozhoduje záměr
účetní jednotky při jejich pořízení.
Údaje v rozvaze jsou uváděny ve čtyřech sloupcích. V prvním sloupci, označeném brutto, je
hrubý objem aktiv za běţné účetní období. Druhý sloupec, který je označen korekce, je
uvedena částka opravných poloţek a oprávek, o které byla aktiva v běţném období sníţena.
Třetí sloupec, netto, uvádí aktiva v běţném účetním období sníţená o opravné poloţky a
oprávky. Ve čtvrtém sloupci jsou uvedena aktiva netto za minulé účetní období. Jde o
počáteční zůstatky účtů běţného období.
4.4.2 Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)
V účetním výkaze označovaném obecně jako výsledovka se porovnávají výnosy, tržby a
náklady, a to v různém členění. Tím vznikají informace o ziskovosti podniku [2].
Uspořádání a označení poloţek výkazu zisku a ztráty uvádí přílohy č. 2 a 3 prováděcí
vyhlášky č.500/2002 Sb. Náklady a výnosy jsou ve výkazu zisku a ztráty členěny na třech
úrovních, které představují jednotlivé činnosti hospodaření podniku (provozní, finanční a
mimořádnou). Při sestavování výkazu se vychází ze zůstatků nákladových a výnosových
účtů. Řádky označené písmeny představují nákladové poloţky, řádky označené římskými
číslicemi jsou výnosové poloţky.
4
Například B. II. 1. Pozemky (pozn. autor)
14
Z výkazu lze vyčíst:
o provozní výsledek hospodaření – rozdíl mezi provozními výnosy a náklady,
o finanční výsledek hospodaření – rozdíl mezi výnosy a náklady finančními,
o výsledek hospodaření za běţnou činnost – součet provozního a finančního výsledku,
který je upraven o splatnou popřípadě odloţenou daň,
o mimořádný výsledek hospodaření – rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady
upravený o daň z příjmů za běţnou činnost
o výsledek hospodaření za účetní období – součet hospodářských výsledků za běţnou
a mimořádnou činnost; vyjadřuje disponibilní zisk
4.4.3 Přehled o peněžních tocích (cash flow)
Přehled o peněţních tocích, sice není povinnou součástí účetní závěrky, poskytuje však
významné informace, které se týkají peněţních toků v účetní jednotce a proto je vhodné ho do
účetní závěrky zahrnout. Zatímco výkaz zisku a ztráty podává informaci o výsledku
hospodaření účetní jednotky za dané období, přehled o finančních tocích poskytuje informaci
o stavu peněţních prostředků a informaci o pohybu (toku) peněţních prostředků. Výhodou
přehledu o peněţních tocích je, ţe není ovlivněn metodou odpisování dlouhodobého majetku,
časovým rozlišením, tvorbou rezerv a opravných poloţek.
Přehled o peněţních tocích je rozpisem vybraných poloţek majetku a podává informaci o
přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů
v průběhu účetního období v členění na provozní, investiční a finanční činnost [7].
Peněţní prostředky jsou peníze v hotovosti, na účtech a ceniny. Peněţními ekvivalenty se
rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, např. dlouhodobé peněţní úloţky s nejvýše
tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.
Provozní činností jsou hlavní výdělečné činnosti podniku a ostatní činnosti, které nespadají do
investiční nebo finanční činnosti. Investiční činnost zahrnuje pořízení a prodej dlouhodobého
majetku a ostatních investic. Finanční činností jsou zejména činnosti, které vyplývají pohybu
vlastního kapitálu (např. dodatečné vklady) a výpůjček společnosti [7].
Pro sestavení výkazu lze pouţít metodu přímou nebo nepřímou.
15
Metoda přímá – vykazují se vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněţních příjmů a výdajů,
např. v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty.
Metoda nepřímá – její podstatou je úprava výsledku hospodaření o transakce, které jsou jeho
součástí, ale zároveň nejsou peněţním příjmem nebo výdajem, a naopak o transakce, které
neovlivňují výsledek hospodaření, ale zapříčinily příjem nebo výdej peněţních prostředků [2].
Základní uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněţních tocích je uvedeno v § 40 aţ §
43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a v Českém účetním standardu č. 23.
4.4.4 Příloha k účetní závěrce
Příloha k účetní závěrce je povinnou součástí účetní závěrky. Její obsahové vymezení je
uvedeno v § 39 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. Příloha nejen vysvětluje a doplňuje
informace, které jsou obsaţené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty, ale také informuje o
událostech, které v účetní jednotce v průběhu účetního období nastaly a mají vliv na její
hospodaření. Není dána závazná forma vyhotovení přílohy. V § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
jsou uvedeny základní body, které by neměly v příloze chybět, jedná se o následující
strukturu:
o
o
o
o
o
o
Údaje o účetní jednotce.
Zaměstnanci a členové orgánů.
Účetní metody.
Účetní výkazy.
Doplňující údaje.
Přehledy o peněţních tocích a vlastním kapitálu.[1]
 Údaje o účetní jednotce.
Jedná se identifikační informace podle obchodního rejstříku, o údaje o vlastnících a členech
statutárních a dozorčích orgánů. Účetní jednotka musí uvést údaje o účetních jednotkách,
v nichţ má majetkovou účast, včetně výše vlastního kapitálu a výsledků hospodaření těchto
jednotek.
 Zaměstnanci a členové orgánů.
Účetní jednotka uvede informace o počtech zaměstnanců a výši osobních nákladů, které
vynaloţila na zaměstnance a členy statutárních orgánů. Uvede výši a úrokovou sazbu půjček a
16
úvěrů, které poskytla účetní jednotka osobám, které jsou členy statutárních a dozorčích
orgánů a ostatní plnění v peněţité a nepeněţité formě, které těmto osobám poskytla.
 Účetní metody
Z pohledu účetnictví jde o nejdůleţitější část přílohy, v níţ se uţivatel seznamuje s aplikací
obecných účetních zásad, s pouţitými účetními metodami, způsobem oceňování a odpisování.
Zákon o účetnictví ukládá základní zásady a principy účetních metod. V příloze je však nutno
popsat minimálně případy, u kterých zákon připouští variantní moţnosti, které rozpracovávají
vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy [4]. Údaje by se měly týkat hlavní skupiny
majetku podniku. Proto musí účetní jednotka v příloze uvést:
Zásady pro oceňování - společnost uvede, zda pouţívá pro oceňování aktiv a závazků ceny
pořizovací (historické), reprodukční, trţní nebo zda pouţívá k oceňování kombinaci těchto
cen.
Metodiku stanovení pořizovacích cen a odpisování dlouhodobého majetku – je nutno uvést
obsahovou náplň vlastních nákladů, kterými se oceňuje dlouhodobý majetek vytvořený ve
vlastní reţii. Musí být uvedeny způsoby odpisování a odpisové plány [4].
Metody účtování zásob - společnost uvede metodu, kterou pouţívá k evidenci zásob a způsob
ocenění.
Kurzové přepočty – společnost uvede uplatněný způsob kurzových přepočtů.
Způsob stanovení opravných poloţek a oprávek k majetku - s uvedením zdroje informací pro
stanovení výše opravných poloţek a oprávek.
Podmínky pro účtování časového rozlišení a pravidla pro účtování rezerv [1].
 Účetní výkazy
V této části přílohy vysvětlí účetní jednotka kaţdou významnou poloţku nebo skupina
poloţek z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, jejichţ uvedení je podstatné pro
analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky
a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a
ztráty. U významných poloţek aktiv se uvádějí jejich přírůstky a úbytky. Uvádějí se také
17
informace o doměrcích splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis odloţeného
daňového závazku nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů včetně
úrokových sazeb a popisu zajištění úvěru, přijaté dotace na investiční a provozní účely atd.
[7].
 Doplňující údaje
Účetní jednotka uvede informace o majetku a závazcích. Pohledávky a závazky po lhůtě
splatnosti, pohledávky a závazky, které mají dobu splatnosti delší neţ pět let, pronájem
majetku aj. Uvede přehled majetku, který je zatíţen zástavním právem nebo věcným
břemenem. Povinností je uvést kaţdou významnou událost mezi rozvahovým dnem a
okamţikem sestavení účetní závěrky podle §19 odst. 5 ZoÚ. Jedná se zejména o tyto události:
o ţivelné pohromy – v příloze bude uveden popis škody a předběţné vyčíslení škody,
o ţaloby podané třetí osobou na účetní jednotku nebo klíčové rozhodnutí soudu v jiţ
zahájených sporech,
o významné prodejní nebo nákupní transakce včetně prodeje podniku, nebo jeho části,
o rozhodnutí o přeměně podle obchodního zákoníku,
o vznik významných nebo podmíněných závazků - záruky za jiné osoby, ručení za
směnky [4].
 Přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu
Účetní jednotky, které nevypracují tyto výkazy samostatně, uvedou informace o peněţních
tocích a změnách vlastního kapitálu v rámci přílohy.
4.5 Rozsah účetní závěrky
Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mohou
sestavovat a zveřejňovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Podmínky, které ukládají
účetní jednotce ověřovat účetní závěrku, jsou uvedeny v § 20 ZoÚ.
4.5.1 Účetní závěrka v plném rozsahu
Účetní závěrka v plném rozsahu obsahuje:
o rozvahu (bilanci) v plném rozsahu, dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.,
18
o výkaz zisku a ztrát (výsledovku) v druhovém a účelovém členění, dle příloh č. 2 a 3 k
vyhlášce č. 500/2002 Sb.,
o přílohu k účetní závěrce,
o přehled peněţních toků (volitelně),
o přehled o změnách vlastního kapitálu (volitelně).
4.5.2 Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu
Účetní jednotky, které nemají povinnost ověřovat svou účetní závěrku auditorem podle § 20
ZoÚ, mohou sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Akciové společnosti sestavují
závěrku vţdy v plném rozsahu, bez ohledu na povinný audit [4].
Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu musí obsahovat:
o rozvahu (bilanci), dle přílohy č. 1 vyhlášky. Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu
nemusí vykazovat poloţky označené arabskou číslicí,
o výkazem zisku a ztráty (výsledovkou) v druhovém a účelovém členění, dle příloh č. 2
a č. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
o přílohou k účetní závěrce,
Příloha k účetní závěrce ve zjednodušeném rozsahu musí obsahovat minimálně tyto
informace:
o obecné informace,
o informace o účetních metodách, účetních postupech, o způsobu oceňování, odpisování
a tvorbě opravných poloţek a informace o odchylkách od účetních metod,
o doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát a důleţité informace, které se
týkají majetku a závazků.
o informace o významných událostech, které nastaly po rozvahovém dni do data
sestavení účetní závěrky.
4.6 Povinnost auditu účetní závěrky
Povinnost ověření účetní závěrky mají společnosti, které splní kritéria § 20 zákona o
účetnictví:
19
o aktiva celkem více neţ 40 000 000 Kč; jde o brutto hodnotu, tj. výši aktiv nesníţenou
o korekce ocenění podle § 26 ZoÚ,
o
úhrn čistého obratu více neţ 80 000 000 Kč; jedná se o výnosy sníţené o prodejní
slevy a případně dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a
vynásobené dvanácti,
o průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu období více neţ 50.
Akciové společnosti mají povinnost ověření účetní závěrky, pokud splní alespoň jedno z
těchto kritérií. Obchodní společnosti a druţstva ověřují účetní závěrku, pokud dosáhnou
alespoň dvě ze tří uvedených kritérií. Stejná pravidla platí i pro veřejné obchodní společnosti.
Jiné účetní jednotky (zahraniční osoby, které jsou podnikateli nebo fyzické osoby vedoucí
účetnictví) mají povinnost ověřit závěrku, stejně jako obchodní společnosti a druţstva, při
dosaţení alespoň dvou ze tří kritérií.
4.6.1 Výroční zpráva
Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají účetní jednotky, které mají povinnost auditu.
Poţadavky na obsah výroční zprávy jsou uvedeny v § 21 ZoÚ. Účelem výroční zprávy je
uceleně, vyváţeně a komplexně informovat o současném stavu účetní jednotky. Dále musí
informovat o významných skutečnostech, které nastaly aţ po rozvahovém dni, o
předpokládaném vývoji, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, o aktivitách v oblasti
ochrany ţivotního prostředí a pracovněprávních vztazích, o tom zda má účetní jednotka
organizační sloţku v zahraničí. Její součástí je účetní závěrka a zpráva o auditu.
4.6.2 Zveřejňování účetní závěrky
Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit účetní závěrku. Tuto povinnost ukládá zákon o
účetnictví a obchodní zákoník. Zveřejněním účetní závěrky se rozumí její uloţení do sbírky
listin u obchodních soudů, kde je zpřístupněna veřejnosti.
Účetní jednotky, které mají povinnost auditu, musí předat účetní závěrku v elektronické
podobě do 30 ti dnů, kdy je účetní závěrka ověřena a schválená auditorem.
Ostatní účetní jednotky mají povinnost zveřejnit účetní závěrku, opět v elektronické podobě,
do konce následujícího účetního období.
20
5 Účetní uzávěrka
Zákon o účetnictví ukládá účetní jednotce povinnost uzavřít k poslednímu dni účetního
období účetní knihy a sestavit účetní závěrku. Znamená to doúčtování všech účetních případů,
které se týkají daného účetního období, výpočet a zaúčtování daně z příjmů a uzavření
účetních knih. Tento proces je nazýván účetní uzávěrkou.
Právní rámec, který upravuje účetní uzávěrku, je určen zákonem o účetnictví, vyhláškou č.
500/2002 Sb., Českými účetními standardy a zákonem o dani z příjmů.
Průběh účetní uzávěrky lze rozdělit do pěti etap:
1. inventarizace.
2. zaúčtování účetních případů na konci účetního období.
3. zjištění hospodářského výsledku před zdaněním.
4. výpočet základu daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti.
5. uzavření účetních knih.
Účetní jednotky upravují postup a rozsah prací účetní uzávěrky vnitřními předpisy, ve kterých
stanoví průběh účetní uzávěrky a odpovědnost za jednotlivé oblasti.
5.1 Inventarizace
Provedením inventarizace je zjištěn skutečný stav veškerých aktiv a závazků účetní jednotky.
Smysl provádění inventarizací určuje ve svém znění § 8 odst. 4, ZoÚ: „Účetnictví je
průkazné, jestliže všechny účetní záznamy jsou průkazné (§33) a účetní jednotka provedla
inventarizaci“. Z této věty vyplývá, ţe účetní jednotka, která neprovede inventarizaci
konečných stavů účtů za účetní období, nemůţe prokázat, ţe její výsledky zobrazují skutečný
stav a nemůţe ani správně vyčíslit výsledek hospodaření. Inventarizace se týká především
ověření existence příslušných pohledávek a závazků, které tvoří jednotlivé poloţky
konečných stavů účtů a oprávnění existence jednotlivých poloţek rezerv a časového rozlišení
[4].
Součástí procesu inventarizace jsou inventury. Provedením inventur, jak fyzických tak
dokladových, zjistí účetní jednotka skutečné stavy kontrolovaných poloţek aktiv nebo
závazků. Porovnáním skutečně zjištěného stavu se stavem v účetnictví vyčíslí rozdíly. Pokud
21
je stav skutečný niţší neţ je stav účetní, je zjištěný rozdíl manko popřípadě schodek u
peněţních hotovostí a cenin. V případě rozdílu vzniklého, protoţe stav skutečný byl vyšší neţ
stav účetní, hovoříme o přebytku.
Fyzická inventura se provádí u hmotného majetku, zásob zboţí, materiálu, výrobků, peněz a
cenin. Provádí se fyzicky, tj. například přepočítáním, přeměřením, zváţením.
Dokladová inventura se provádí u nehmotných rozvahových poloţek, tedy pohledávek,
závazků, včetně rezerv a časového rozlišení.
Zjištěné stavy se zapisují do inventurních soupisů. Podle ustanovení § 30 odst. 2 ZoÚ jsou
inventurní soupisy průkazné účetní zápisy, které musí obsahovat:
o přesné určení inventarizovaného majetku a závazků,
o mnoţství inventarizovaného majetku a závazků,
o podpis osoby odpovědné za provedení inventury,
o způsob zjišťování skutečných stavů,
o ocenění majetku a závazků k okamţiku ukončení inventury,
o okamţik zahájení a ukončení inventury.
Zjištěná manka a přebytky se musí vypořádat v rámci kontrolovaného období.
5.2 Zaúčtování účetních případů na konci účetního období
Aby účetní závěrka podávala komplexní a pravdivý obraz o hospodářské a finanční situaci
podniku, musí účetní jednotka zaúčtovat veškeré případy, které věcně souvisejí s účetním
obdobím. Proto účetní jednotky provádějí následující operace.
5.2.1 Závěrečné operace u zásob
Účetní jednotky mohou vést zásoby způsobem A nebo B. U obou typů účtování zásob musí
provést na konci roku následující operace:
o proúčtovat zásoby na cestě (účetní jednotka má faktury, ale dosud neobdrţela zboţí),
o proúčtovat nevyfakturované dodávky (účetní jednotka převzala zásoby, ale dosud
nemá faktury). Zaúčtuje se pomocí dohadných poloţek,
o po provedení fyzické inventury porovnat její výsledky s účetním stavem (způsob A)
nebo s operativní evidencí (způsob B),
22
o inventurní rozdíly zaúčtovat v souladu s vnitropodnikovou směrnicí na příslušné
nákladové nebo výnosové účty,
o posoudit účetní hodnotu zásob na skladě s jejich skutečnou hodnotou a případně vytvořit opravné poloţky k zásobám nebo odpis zásob.
U způsobu B musí účetní jednotka odúčtovat počáteční stavy zásob a zaúčtovat konečný stav
zásob, případně zaúčtuje podle skladové evidence pouze změny stavu zásob [6].
5.2.2 Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů
Náklady a výnosy se musí zaúčtovat vţdy do období, s kterým věcně a časově souvisí. V
praxi nastávají případy, kdy účetní jednotka obdrţí v běţném období doklady, na nichţ jsou
vyčísleny náklady, které budou spotřebovány aţ v období následujícím (například platba
pojistného). Nebo naopak získá výnos, který se věcně týká budoucího období (například
nájemné placené dopředu). Pro časové rozlišení slouţí účty 381 aţ 385. Tyto účty podléhají
dokladové inventarizaci a musí proto být na konci účetního období ověřeno, zda jejich
zůstatky souhlasí se skutečností.
5.2.3 Zaúčtování dohadných položek
V praxi nastává často skutečnost, kdy účetní jednotka na konci účetního období nemá
vyúčtovány náklady, které jiţ spotřebovala a nezná jejich přesnou velikost (jedná se například
o spotřebované energie). Obdobně můţe mít účetní jednotka nárok na přijetí platby, ale neví
její přesnou výši (například náhrada od pojišťovny). I tyto skutečnosti musí zaznamenat v
účetnictví uzavíraného období. K tomuto účelu slouţí účty 388 – dohadné účty aktivní a 389 –
dohadné účty pasivní.
Účetní jednotka odhadne výši nákladů a výnosů a zaúčtuje je na příslušné dohadné účty
souvztaţně se zápisem na příslušné nákladové a výnosové účty. I u těchto účtů musí být
provedena inventarizace.
5.2.4 Zúčtování kurzových rozdílů
Účtování kurzových rozdílů upravuje § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard
006.
23
Ke vzniku kurzových rozdílů vedou tyto skutečnosti. Podle § 4 ZoÚ jsou účetní jednotky
povinny vést účetnictví v české měně. Současně ukládá tento zákon účetním jednotkám
evidovat pohledávky a závazky, cenné papíry a podíly, deriváty, ceniny a devizové hodnoty
také v měně cizí, na kterou zní. Ocenění se provádí podle § 24 ZoÚ ke dni uskutečnění
účetního případu (vznik pohledávky, závazku, pořízení cenného papíru, aj.) a ke konci
rozvahového dne.
Účetní jednotky přepočítávají majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně na měnu českou
směnným kurzem vyhlašovaným ČNB. Pro přepočet mohou pouţít také pevný kurz; kurz
ČNB, který účetní jednotka pouţívá po předem stanovenou dobu. Ocenění se provádí k datu
vzniku účetního případu. V případě oceňování pohledávek a závazků, lze za okamţik
uskutečnění účetního případu povaţovat u dodavatele den vystavení faktury, u odběratele den
přijetí faktury. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu, lze pro účel
ocenění pouţít kurz, za který byla transakce provedena.
Protoţe účetní závěrka musí zobrazit skutečný stav účetnictví k datu sestavení účetní závěrky,
musí účetní jednotka přecenit konečné zůstatky pohledávek a závazků v cizí měně a konečné
zůstatky devizových účtů a pokladen kurzem stanoveným ČNB k poslednímu dni uzavíraného
období.
K zaúčtování rozdílů pouţijí účet 563 – kurzové ztráty nebo účet 663 – kurzové výnosy.
5.2.5 Zaúčtování opravných položek
Postup tvorby a rozpouštění opravných poloţek upravují ve smyslu § 26 odst. 3 ZoÚ vyhláška
č. 500/2002 Sb. a Český účetní standart 005 – Opravné poloţky.
Opravné poloţky se vytvářejí pouze k účtům majetku a to za předpokladu, kdy je
inventarizací prokázáno sníţení hodnoty majetku. Toto sníţení hodnoty majetku má pouze
přechodný charakter nebo není sníţení ocenění v účetnictví vyjádřeno jiným způsobem, např.
reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných
poloţek. Opravná poloţka nesmí mít aktivní zůstatek a nelze ji vytvářet na zvýšení hodnoty
majetku [7].
24
Podle Českého účetního standardu 005 je tvorba opravných poloţek je účtována na vrub
nákladových účtů 55 a 57 účtové skupiny souvztaţně se zápisem ve prospěch příslušných účtů
opravných poloţek, podle druhu majetku, ke kterému se opravná poloţka vztahuje:
o 09 – Opravné poloţky k dlouhodobému majetku,
o 19 – Opravné poloţky k zásobám,
o 29 – Opravné poloţky ke krátkodobému finančnímu majetku,
o 39 – Opravná poloţka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování.
Sníţení, popřípadě zrušení opravné poloţky je účtováno ve prospěch nákladových účtů 55 a
57 skupiny a na vrub příslušných účtů opravných poloţek.
5.2.6 Zaúčtování rezerv
Tvorbu, sníţení a rozpouštění rezerv upravují na základě ustanovení § 25 odst. 3 a § 26 odst.
3 ZoÚ vyhláška č.500/2002 Sb. a Český účetní standart č. 004 – Rezervy.
Rezervy jsou účetním nástrojem, který slouţí k zahrnování nákladů do období, s kterým věcně
a časově souvisí. Jejich tvorba a čerpání je odrazem zásady opatrnosti v účetnictví [4].
Rezerva slouţí k tomu, aby účetní jednotka měla v budoucnu k dispozici potřebné zdroje na
úhradu výdajů a závazků, u kterých účetní jednotka zná účel, ale částku a období, kdy výdaje
nastanou, pouze odhaduje [3]. Rezervami podle § 26 odst. 3 ZoÚ jsou:
o rezervy na rizika a ztráty,
o rezervy na daň z příjmů,
o rezervy na důchody a podobné závazky,
o rezervy na restrukturalizaci
o technické rezervy nebo rezervy podle zvláštních právních předpisů (zejména podle
zákona o rezervách).
Tvorbu rezerv účtuje účetní jednotka na vrub příslušného nákladového účtu (55, 57, 58 nebo
59 účtové skupiny) se souvztaţným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 45
– Rezervy. O pouţití rezerv nebo jejich zrušení pro nepotřebnost se účtuje na vrub příslušného
účtu účtové skupiny 45 – Rezervy se souvztaţným zápisem ve prospěch příslušného
nákladového účtu (55, 57, 58 nebo 59 účtové skupiny).
25
Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek a k rozvahovému dni musí být provedena jejich
inventarizace.
5.2.7 Odpis pohledávek
Účetní jednotky mnohdy evidují nezaplacené pohledávky, které mají uţ dlouhou dobu
překročenou dobu splatnosti. Jedná se v podstatě o nedobytné pohledávky. Na tuto skutečnost
musí účetní jednotka reagovat, protoţe vykazuje nadhodnocený, nebo dokonce neexistující
majetek a účetní závěrka sestavená na základě těchto informací nebude poskytovat věrný
obraz o finanční situaci v podniku [6].
Odpisují se prokazatelně nedobytné pohledávky, jedná se tedy o trvalé sníţení hodnoty. Odpis
se zaúčtuje účetním zápisem 546/311.
Při řešení odpisu pohledávek postupuje účetní jednotka v souladu se zákonem o dani z příjmů
a zákonem o rezervách. Jednorázově lze odepsat pohledávky za dluţníkem zejména v těchto
případech:
o u něhoţ soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz pro nedostatek
majetku dluţníka,
o který je v konkurzním a vyrovnávacím řízení na základě výsledů konkurzního a
vyrovnávacího řízení,
o který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáhána na dědicích
dluţníka,
o který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s
původním dluţníkem ekonomicky nebo personálně spojenou nebo blízkou osobou.
Takto vytvořené odpisy pohledávek jsou daňově uznatelným nákladem a sniţují základ daně.
V ostatních případech jsou vytvořené odpisy pohledávek daňově neuznatelné a budou
zvyšovat základ daně v daňovém přiznání.
5.3 Zjištění hospodářského výsledku a výpočet daně z příjmů
Hospodářský výsledek je důležitý kvantitativní ukazatel umožňující posoudit hospodaření
účetní jednotky [6]. Jedná se o rozdíl mezi výnosy a náklady účetní jednotky. Pokud
26
vynaloţené náklady v daném účetním období nepřevýší výnosy, generuje účetní jednotka
zisk. V opačném případě ztrátu.
Rozlišujeme hospodářský výsledek před zdaněním, hrubý účetní zisk, který vzniká rozdílem
mezi náklady a výnosy. A hospodářský výsledek po zdanění, disponibilní zisk, který vznikne
odečtením daně z příjmů od hrubého účetního zisku.
Účetní hospodářský výsledek se zjišťuje v následující struktuře:
o provozní výsledek hospodaření,(porovnáním provozních nákladů a provozních
výnosů; tj. účtových skupin 50 aţ 55 + 57 a 60 aţ 64)
o finanční výsledek hospodaření, (porovnáním finančních nákladů a finančních
výnosů; tj. účtových skupin 56 a 66)
o mimořádný
výsledek
hospodaření,
(porovnáním
mimořádných
nákladů
a
mimořádných výnosů, tj. účtové skupiny 58 a 68)
Součet provozního a finančního výsledku se nazývá hospodářský výsledek z běţné činnosti a
ve výkazu zisku a ztráty se uvádí ve výši po zdanění. Výpočet daně z příjmů se provádí mimo
účetní knihy. Její výši zjistí účetní jednotka vyplněním a podáním daňového přiznání k dani z
příjmů. Celý postup výpočtu daně z příjmů a její promítnutí do účetnictví znázorňuje
následující schéma:
Účetnictví
Výnosy – Náklady =
Účetní výsledek hospodaření
Daňové přiznání
Účetní výsledek hospodaření
+ náklady daňově neuznatelné
- výnosy nezahrnované do základu daně
+- rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy
Základ daně upravený
- odčitatelné položky (dle § 34 a § 20 ZDP)
Základ daně snížený
Základ daně zaokrouhlený na celé tisíce dolů
x sazba daně =
- Daň z příjmů splatná po slevách
+-Daň z příjmů odložená
Disponibilní zisk po zdanění
Daň z příjmů splatná
- slevy na dani (dle § 35 ZDP)
Daň z příjmů splatná po slevách
(Zdroj ŠTOHL, 2007)
27
Náklady daňově neuznatelné představují částky které podle zákona o daních z příjmů, nelze
uznat jako náklad vynaloţený k dosaţení, zajištění a udrţení příjmů. Jedná se zejména o
poloţky uvedené v § 25 ZoDP (náklady na reprezentaci, pokuty a penále s výjimkou
smluvních, dary, manka a škody přesahující náhrady za ně, rezervy s výjimkou zákonných,
opravné poloţky s výjimkou zákonných, daň dědická, darovací, daň z příjmů fyzických a
právnických osob, aj.)
Výnosy nezahrnované do základu daně jsou zejména příjmy zdaněné sráţkou u zdroje
(například dividendy nebo úroky z terminovaných vkladů).
Jsou-li účetní odpisy vyšší neţ daňové, rozdíl se přičítá, pokud jsou niţší, rozdíl se odečítá.
Slevy na dani uplatňuje účetní jednotka, pokud zaměstnává zaměstnance se změněnou
pracovní schopností.
 Daň z příjmů odloţená
Odložená daň slouží k přiřazení účetního nákladu vzniklého z povinnosti placení daně z
příjmů právnických osob do správného období [4]. Zjišťuje se u všech účetních jednotek,
které tvoří konsolidační celky a u všech účetních jednotek, které povinně sestavují účetní
závěrku v plném rozsahu. Základní úprava je v § 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a podrobnější
včetně postupu účtování je v ČÚS 003 – Odloţená daň.
Daň z příjmů odloţená vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného účetního a
daňového pohledu na určité poloţky v účetnictví. Rozdíly, které tímto nesouladem vznikají,
mají trvalý nebo přechodný charakter. Trvalé rozdíly jsou všechny náklady daňově
neuznatelné, které musí účetní jednotka při stanovení základu daně připočítat k
hospodářskému výsledku. Těchto trvalých rozdílů se odloţená daň netýká.
Přechodné rozdíly mezi účetními a daňovými náklady vznikají například z rozdílů mezi účetní
a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, dále z rozdílů,
které vznikají při tvorbě opravných poloţek k zásobám, pohledávkám, při tvorbě účetních
28
rezerv, při převodu daňové ztráty do dalších let, apod. [2]. Vznik těchto rozdílů je důvodem k
účtování o odloţené dani.
5.4 Uzavření účetních knih
Otevírání a uzavírání účetních knih upravuje, v souladu se zákonem o účetnictví, v návaznosti
na vyhlášku č. 500/2002 Sb. Český účetní standard č. 002.
Před samotným uzavřením účetních knih je třeba provést řadu účetních úkonů, které mají ve
smyslu ustanovení § 17 zákona o účetnictví:
o zjistit obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů,
o zjistit konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a
výnosů,
o zjistit základ daně z příjmů a daňovou povinnost splatnou, popřípadě odloţenou,
účetní jednotky za účetní období,
o zjistit účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub příslušného
účtu účtové skupiny 710 - Účet zisků a ztrát a převodem výnosových účtů ve prospěch
tohoto účtu,
o uzavřít hlavní knihu převodem zůstatků rozvahových účtů na účet 702 – Konečný účet
rozváţný.
Na podkladě údajů účtu 702 – Konečný účet rozváţný a účtu 710 – Účet zisků a ztrát se
sestaví účetní závěrka.
6 Praktická část
6.1 Představení účetní jednotky
Bakalářská práce popisuje průběh účetní závěrky a uzávěrky Jednotě, spotřebním druţstvu,
Moravský Krumlov (dále jen druţstvo).
Obchodní zákoník definuje druţstvo jako společenství neuzavřeného počtu osob zaloţeným
za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých
29
členů. Druţstvo musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě
právnické osoby. Druţstvo je právnickou osobou. Právní poměry a vztahy druţstva upravuje
obchodní zákoník a stanovy druţstva. Stanovy druţstva a jejich změny a doplňky jsou
schvalovány a přijímány shromáţděním delegátů druţstva.
Orgány druţstva jsou:
o Shromáţdění delegátů5 (schvaluje účetní závěrky a rozhoduje o rozdělení zisku,
schvaluje stanovy druţstva).
o Představenstvo (výkonný, řídící a statutární orgán druţstva, které zabezpečuje a
kontroluje plnění usnesení shromáţdění delegátů. Volí ze svých členů předsedu a
místopředsedu druţstva na pětileté období).
o Kontrolní komise (nezávislý kontrolní orgán druţstva. Kontroluje veškerou činnost
druţstva a projednává stíţnosti jeho členů).
o Členská schůze (orgány druţstva, na kterých jeho členové uplatňují svá práva).
o Členské výbory (pracují ve svém obvodu v zájmu členů druţstva).
Hlavní podnikatelskou činností Jednoty, spotřebního druţstva, Moravský Krumlov je prodej
smíšeného zboţí ve vlastních prodejnách a provoz velkoobchodu. Dalším předmětem
podnikání je pronájem nemovitostí a provoz silniční motorové dopravy. Druţstvo také
provádí výuku ţáků ve vlastním středisku odborné výchovy. V roce 2009 zaměstnávalo 410
pracovníků a provozovalo celkem 121 prodejen. Maloobchodní obrat dosáhl výše 746,5
milionu Kč. K 31. 12. 2009 mělo druţstvo 11 704 členů, organizovaných v 90 členských
výborech. Celková výše aktiv brutto dosahovala 451 mil. Kč
6.2 Průběh účetní uzávěrky a závěrky
Činnosti, které jsou prováděny v souvislosti s účetní závěrkou lze popsat následovně:
5
Nejvyšším orgánem druţstva je členská schůze. Pokud nelze s ohledem na rozsah druţstva svolávat členskou
schůzi, plní její působnost v rozsahu, který je určen stanovami druţstva, shromáţdění delegátů (§ 239, zákona č.
513/1991 Sb., Obchodní zákoník v platném znění) (pozn. autor).
30
1. Přípravné práce
o kontrola počátečních stavů rozvahových účtů,
o kontrola přeúčtování hospodářského výsledku z minulého období,
o aktualizace vnitropodnikových směrnic podle platné legislativy,
o vypracování harmonogramu inventarizací dlouhodobého nehmotného a hmotného
majetku, finančního majetku, pohledávek, závazků, účtů časového rozlišení a rezerv:
o termíny provedení inventarizací jednotlivých skladů a středisek,
o určení odpovědných osob,
o způsob provedení jednotlivých inventur,
o vyčíslení inventurních rozdílů (manko do normy přirozených úbytků, manko nad
normu, přebytek),
o posouzení reálné ceny majetku - pokud bude reálná hodnota majetku niţší neţ účetní
– návrh na vytvoření odpisu anebo předpisu manka nebo škody k náhradě. U
přechodných rozdílů mezi reálnou a účetní cenou – návrh na vytvoření opravné
poloţky).
2. Zaúčtování inventarizačních rozdílů.
3. Zaúčtování uzávěrkových operací:
o zaúčtování nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě,
o výpočet a zaúčtování časového rozlišení nákladů a výnosů,
o výpočet a zaúčtování dohadných poloţek,
o zaúčtování rezerv,
o zaúčtování opravných poloţek,
o odpis pohledávek.
4. Daňová analýza a výpočet a zaúčtování daně splatné a daně odloţené.
5. Uzavření účetních knih.
6. Vyhotovení účetní závěrky - výkaz rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, cash flow.
8. Vyhotovení výroční zprávy.
9. Audit účetní závěrky.
10. Schválení účetní závěrky shromáţděním delegátů.
12. Podání přiznání k dani právnických osob.
11. Zveřejnění výroční zprávy a účetní závěrky v OR
31
Jednotlivé práce musí být rozvrţeny časově tak, aby účetní závěrku mohlo schválit
shromáţdění delegátů SD, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období, tj.
do 30. června následujícího roku.
Proces účetní uzávěrky probíhá na základě vnitropodnikových směrnic, ve kterých jsou
stanoveny činnosti, které musí druţstvo v souvislosti s vypracováním účetní závěrky provést.
Jedná se o směrnice, které upravují tyto oblasti účetnictví:
o oceňování majetku a zásob,
o zařazení a odpisování dlouhodobého majetku,
o tvorbu časového rozlišení nákladů a výnosů,
o tvorbu a rozpouštění rezerv,
o přepočet údajů v cizích měnách na českou,
o účtování opravných poloţek k majetku a pohledávkám,
o pravidla pro oběh účetních dokladů,
o pravidla pro podpisové záznamy,
o účtový rozvrh,
o stravné,
o inventarizace, (dokladové a fyzické).
6.3 Inventarizace
V rámci přípravných prací je vyhotoven odborem účetnictví a financí plán inventarizací, který
schvaluje předseda druţstva. V tomto plánu jsou stanoveny termíny provedení inventarizací
jednotlivých účtů, způsoby provedení inventur a osoby, které jsou za jejich provedení
zodpovědné. Dále stanovuje závazné termíny, kdy musí pověřené osoby předat výsledky
inventarizací na provozní účtárnu k jejich dalšímu zpracování.
Druţstvo provádí fyzické inventarizace u majetku hmotné povahy a to jeho přepočítáním,
převáţením nebo přeměřením. Dokladové inventury jsou prováděny u pohledávek, závazků,
rezerv, časového rozlišení a oprávek. Při inventarizaci účtů 021 – Stavby, 031 – Pozemky,
042- Pořízení DHM a 213 – Stravenky přijaté na PJ provádí druţstvo kombinovanou
inventarizaci, kdy je skutečný stav ověřen nejen fyzicky, ale také různými doklady (soupisy
majetku, výpisy z katastru nemovitostí, kupní smlouvy, sestavy z účetnictví, apod.).
32
6.3.1 Inventarizace dlouhodobého majetku
Časově a personálně nejnáročnější je provedení fyzických inventarizací dlouhodobého
hmotného majetku a zásob. Druţstvo má k tomuto účelu zřízen referát inventarizací, jehoţ
pracovníci jsou proškoleni k provádění fyzických inventur na prodejnách a jednotlivých
střediscích. Řádné zabezpečení inventarizací majetku je pro druţstvo důleţité nejen kvůli
ověřování skutečných stavů v rámci účetní závěrky, ale také z hlediska pracovněprávního,
protoţe řádně vyhotovené inventarizace slouţí jako podklad k vymáhání škod způsobených na
majetku druţstva zaměstnanci.
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek je účtován na účtech:
 021 001 - Stavby,
 022 001 - Stroje, přístroje a zařízení v ceně nad 40 tis. Kč,
 021 002 - Dopravní prostředky,
 021 003 - Ostatní věci movité v ceně od 2 tis. do 40 tis. Kč (kusový majetek
odpisovaný),
 013 001 - Programové vybavení v ceně nad 60 tis. Kč.,
 013 002 - Programové vybavení v ceně do 60 tis. Kč.,
 031 001 - Pozemky,
 032 001 - Umělecká díla a sbírky.
Drobný majetek v ceně od 501 - 2.000 Kč je evidován na podrozvahovém účtu 781 001.
Kaţdému majetku, který je zaúčtován na výše uvedených účtech, bylo přiděleno inventární
číslo a byl přijat do evidence majetku druţstva. Pomocí inventárních čísel je kontrolován
pohyb a umístění dlouhodobého majetku na jednotlivých prodejnách a střediscích.
Fyzické inventury dlouhodobého majetku na prodejnách a střediscích probíhají od 31. září do
31. prosince 2009. Inventury provádějí pověření pracovníci referátu inventarizací za
přítomnosti hmotně odpovědných pracovníků. Provozní účtárna vyhotoví před vlastní
inventurou soupisy majetku podle umístění a tyto jsou následně při inventuře ověřeny.
Ověření probíhá porovnáním inventárních čísel ze soupisu s čísly uvedenými na
identifikačních štítcích majetku. Pokud je shledáno, ţe je majetek dále nepouţitelný, navrhne
inventární komise jeho vyřazení. O průběhu inventarizace je vyhotoven zápis a vyčísleny
rozdíly.
33
Inventarizace účtů 021 – Stavby a 031 - Pozemky se provádějí v druţstvu ověřením
vlastnictví majetku v katastru nemovitostí.
Inventární rozdíly jsou zaúčtovány:
Tabulka 1 – Účtování inventarizačních rozdílů u dlouhodobého majetku
Inventarizační rozdíly u dlouhodobého majetku odpisovaného
MD
D
Manko - odpis ZC
549
07x, 08x
Vyřazení majetku v pořizovací ceně
07x, 08x
01x, 02x
Vyřazení nepoužitelného majetku – likvidace
Odpis likvidovaného majetku za účetní
551
08x, 07x,
období
Odpis ZC likvidovaného majetku
549
08x, 07x
Vyřazení v pořizovací ceně
07x, 08x
01x, 02x
Přebytek majetku
Zařazení majetku
01x, 02x
07x, 08x
Inventarizační rozdíly dlouhodobého majetku neodpisovaného
MD
D
Manko – odpis ZC
549
03x
Přebytek
03x
413
(zpracováno autorem)
Nedokončený dlouhodobý majetek na účtu 042 je inventarizován k 31.prosinci. Pověření
pracovníci provádějí kontrolu rozpracovanosti jednotlivých investičních akcí. Prověřují, zda
vyúčtované náklady odpovídají skutečnosti.
Dlouhodobý finanční majetek na účtu 063 eviduje vklady druţstva u SČMDS a u COOP
Morava. Zůstatky jsou ověřeny odsouhlasovacím dopisem.
6.3.2 Inventarizace zásob
 Účet 112 - Materiál
V rámci inventarizace účtu 112 – Materiál provádí druţstvo fyzické inventury jednotlivých
skladů materiálu. Inventury probíhají v termínu od 1. září do 31. prosince.
Zjištění
skutečného stavu je provedeno převáţením, přeměřením a přepočítáním. Skutečný stav
materiálu je zapsán na inventurní soupisy. Výsledný stav je porovnán se stavem operativní
evidence materiálu a vyčísleny rozdíly.
34
Tabulka 2 - Účtování inventarizačních rozdílů u materiálu
Inventarizační rozdíly u zásob materiálu, účtování způsobem A
MD
D
Manko do normy ztratného
501
112
Manko nad normu ztratného
549
112
Přebytek
112
648
(zpracováno autorem)
 Účet 132 – zboţí VO skladu
Inventarizace zásob zboţí ve velkoobchodním skladu probíhá v druţstvu opět v posledních
čtyřech měsících roku. Pověření pracovníci provádějí inventury jednotlivých oddělení skladu,
jsou vyhotoveny inventurní soupisy zboţí, zjištěné výsledky porovnány s evidencí zásob
zboţí velkoobchodního skladu a vyčísleny inventurní rozdíly.
Inventurní soupisy spolu s jednotlivými zápisy o průběhu inventarizace jsou v průběhu měsíce
ledna vyhodnocovány a zpracovávány provozní účtárnou. Vyčíslené inventurní rozdíly jsou
zaúčtovány do hlavní knihy následovně:
Tabulka 3 – Účtování inventarizačních rozdílů u zboţí VO Skladu
Inventarizační rozdíly u zboží VO skladu, účtování způsobem A
MD
D
Manko do normy ztratného
504
132
Manko nad normu ztratného
549
132
Přebytek
132
648
(zpracováno autorem)
 Účet 134 – Zboţí na prodejnách v NC
Jednota spotřební druţstvo Moravský Krumlov provozovalo v roce 2009 celkem 121
prodejen. Prodejny se nacházejí nejen v okresu Znojmo, ale také Brno – venkov. Provedení
inventarizací je proto časově náročné. Druţstvo provádí inventarizace zásob v průběhu celého
roku. Provádět průběţnou inventarizaci zásob, o kterých účetní jednotka účtuje podle místa
35
uloţení nebo hmotně odpovědných pracovníků, umoţňuje § 29, odst. 2 ZoÚ. Termíny
inventarizací si stanovuje účetní jednotka sama a musí být provedeny alespoň jednou za
účetní období. Stav zásob zboţí k rozvahovému dni je doloţen soupisem inventarizací zásob
prodejen v maloobchodních cenách, který obsahuje stavy jednotlivých fyzických inventur
opravené o přírůstky a úbytky zásob od data provedení inventury do data rozvahového dne.
Při účtování zboţí na prodejních jednotkách pouţívá druţstvo způsob A. Přírůstky a úbytky
zásob na prodejnách jsou účtovány v prodejních cenách na podrozvahovém účtu 802 –
Zásoby zboţí prodejen v MC ( MC - maloobchodní cena), v cenách pořizovacích na
rozvahovém účtu 134 001 – Zboţí v prodejnách v NC (NC – nákupní cena). Prodejny
nakupují zboţí od externích dodavatelů, při přejímce zboţí potvrdí dodavateli dodací list.
Zboţí poté prodávají za předem stanovené prodejní ceny. Dodavatelé vystaví za zboţí dodané
prodejnám souhrnnou fakturu a přiloţí kopie potvrzených dodacích listů. Provozní účtárna
přijatou fakturu zpracuje následovně:
o provede kontrolu přiloţených dodacích listů s kopiemi, které zasílají prodejny při
měsíčním vyúčtování,
o vyfakturované zboţí přecení na ceny prodejní a výslednou částku zaúčtuje na účet
802,
o provede rozúčtování fakturované částky, v ceně pořizovací i v ceně prodejní, na
jednotlivá konta prodejen v rámci vnitropodnikového účetnictví, pomocí kterých
sleduje druţstvo hospodaření prodejen,
o překontrolovanou fakturovanou částku zaúčtuje v ceně bez DPH na účet 131 –
pořízení zboţí, DPH zaúčtuje na účet 343.
o převzetí zboţí na prodejnu je poté zaúčtováno ve prospěch účtu 134 a na vrub účtu
131.
Prodejny prodávají také zboţí dodávané velkoobchodním skladem druţstva. Zboţí z
velkoobchodu obdrţí prodejny jiţ s přejímacím listem v prodejních cenách. Velkoobchod
přeúčtovává jednotlivé dodávky interními doklady následovně:
o v pořizovacích cenách na účet 131 – Pořízení zboţí,
o v prodejních cenách na účet 802 – Zásoby zboţí prodejen MC,
o v rámci vnitropodnikového účetnictví provede zatíţení konta prodejny jak cenou
pořizovací, tak cenou prodejní.
36
o převzetí zboţí na prodejnu je poté zaúčtováno ve prospěch účtu 134 a na vrub účtu
131.
Rozdíl mezi pořizovací cenou na účtu 134 a prodejní cenou na účtu 802 obsahuje DPH a
marţi. Pro výpočet úbytku prodaného zboţí v pořizovací ceně je pouţíváno průměrné
procento tohoto rozdílu, které se vypočítá pomocí vzorce:
Průměrné procento rozdílu = KS účtu 134/ KS účtu 802 x 100
KS ……konečný stav
Průměrné procento rozdílu musí být stanoveno u kaţdé prodejny zvlášť, protoţe prodejny
nakupují zboţí oceněné rozdílnou marţí. Procento se také mění v čase v závislosti na druhu
nakupovaného zboţí, protoţe marţe u jednotlivých druhů zboţí není stejná.
Výpočty
průměrného procenta rozdílů a odúčtování úbytků zboţí zajišťuje speciálně vytvořený
software. Díky tomuto způsobu účtování můţe provádět druţstvo inventarizace zásob zboţí
na prodejnách v prodejních cenách, tkz. kontrolu korunou.
 Průběh inventarizace zásob zboţí na prodejnách
Jak bylo jiţ uvedeno, provádí druţstvo na prodejnách průběţné inventarizace a to nejméně
jednou za rok. Inventarizaci provádějí pracovníci referátu inventarizací spolu s hmotně
odpovědnými pracovníky. Jsou vyhotoveny inventurní soupisy zboţí, které obsahují:
o přesné určení inventarizovaných zásob,
o mnoţství inventarizovaných zásob,
o podpisy členů inventarizační komise,
o způsob ověřování skutečného stavu,
o ocenění zásob zboţí v okamţiku ukončení inventury,
o okamţik zahájení a ukončení inventury.
Je vyhotoven inventarizační zápis, kde je stav zásob zjištěný fyzickou inventurou porovnán s
účetním stavem a je vyčíslen předběţný inventurní výsledek (manko, přebytek). Výsledky
inventur jsou následně zpracovány pracovníky provozní účtárny. V případě, ţe k okamţiku
provedení inventury nebyly v analytické evidenci zaúčtovány všechny dodávky zboţí je
provedena rebilance výsledku inventury.
37
Pro zaúčtování výsledků inventury v pořizovacích cenách musí být pouţito průměrné
procento rozdílu ke dni provedení inventury.
Inventurní rozdíly zásob zboţí na prodejnách účtuje druţstvo následovně:
Tabulka 4 – Účtování inventarizačních rozdílů u zboţí na prodejnách
Účtování inventarizačních rozdílů v pořizovacích cenách
MD
D
Manko do normy
504 xxx
134 xxx
Manko k náhradě
549 xxx
134 xxx
Inventarizační přebytek
134 xxx
648 xxx
Účtování inventarizačních rozdílů v prodejních cenách
MD
D
Manko do normy
811xxx
802 xxx
Manko k náhradě
811xxx
802 xxx
Inventarizační přebytek
811xxx
802 xxx
(zpracováno autorem)
 Účet 139 – Zboţí na cestě
U tohoto účtu provádí druţstvo dokladovou inventuru. Konečný stav potvrzuje soupis
přijatých dodavatelských faktur za nedodané zboţí.
 Účet 151 – Poskytnuté zálohy na zboţí
Inventarizace je doloţena soupisem poskytnutých záloh dle jednotlivých dodavatelů.
6.3.3 Inventarizace krátkodobého finančního majetku

Účet 211 – Pokladna

Účet 213 - Ceniny
Inventarizace hotovosti na pokladně velkoobchodního skladu a na pokladně ústředí provádí
druţstvo k 31. prosinci. Stav hotovosti je zaznamenán na výčetku, výsledný stav porovnán s
účetním a vyčísleny rozdíly.
Inventarizace pokladen na prodejnách provádí druţstvo během účetního období v rámci
průběţné inventarizace zboţí. Stav pokladní hotovosti a cenin je zaznamenán na výčetku a
výsledky jsou porovnány s účetním stavem.
38
K doloţení skutečného stavu pokladní hotovosti a cenin na prodejnách k rozvahovému dni má
druţstvo má druţstvo vypracován vnitropodnikovou směrnicí tento postup. Vedoucí prodejen
obdrţí od provozní účtárny formulář, na který vyčíslí stav hotovosti a cenin na prodejně
k rozvahovému dni. Provozní účtárna vyčíslené zůstatky na formuláři porovná s účetními
zůstatky na kontech jednotlivých prodejen. Součet konečných zůstatků hotovosti a cenin na
kontech jednotlivých prodejen musí souhlasit s konečnými zůstatky účtů 211 001 - Pokladny
prodejen a 213 001 - Stravenky přijaté na PJ.
Zjištěné rozdíly u pokladní hotovosti a cenin jsou účtovány:
Tabulka 5 – Účtování inventarizačních rozdílů u finančního majetku
Inventarizační rozdíly u finančního majetku
MD
D
Manko v pokladně – předpis k náhradě
335
211
Přebytek v pokladně
211
668
Manko u cenin – předpis k náhradě
335
213
Přebytek u cenin
213
668
(zpracováno autorem)
 Účet 221 – Bankovní účty
Konečné zůstatky na bankovních výpisech z 31. prosince jsou odsouhlaseny se zůstatky na
příslušných analytikách účtu 221.
 Účet 261 – Peníze na cestě
Konečný zůstatek účtu 261 k rozvahovému dni vykazuje odvody trţeb, které byly zaslány
prodejnami. Prodejny zasílají trţby na účet druţstva prostřednictvím České pošty a převod
trvá několik dní. Zůstatek účtu je doloţen poloţkovým rozpisem dle jednotlivých prodejen s
uvedením data vzniku.
6.3.4 Inventarizace účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy
U této účtové třídy provádí druţstvo ověření zůstatků jednotlivých účtů dokladové inventury.
Dokladovou inventurou se prokazuje skutečný stav majetku a závazků pomocí různých
písemností, např. pomocí účetních dokladů, listin, spisů a smluv, příp. i korespondence apod.

31 – Pohledávky
39

32 - Závazky
Členové inventarizačních komisí vyhotovují inventurní soupisy, které obsahují:
o číslo kontrolovaného syntetického a analytického účtu,
o identifikaci jednotlivých poloţek soupisu dle účetní evidence (číslo faktury, účetního
dokladu, zálohové faktury),
o datum vzniku účetního případu
o datum splatnosti,
o celkovou částku,
o způsob zajištění pohledávky nebo závazku.
Inventurní soupisy jsou doloţeny doklady, které dokládají oprávněnost evidence příslušné
pohledávky nebo závazku v účetnictví (odsouhlasovací dopisy, uznání dluhu, kopie smluv,
výpisů z bankovních účtů, pokladních dokladů, apod.)
Pohledávky za odběrateli a závazky vůči dodavatelům jsou roztříděny podle data splatnosti.
Inventurní komise podává návrh na vytvoření opravných poloţek nebo odpisů.
 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
Účet 331 – Zaměstnanci musí odpovídat soupisu nevyplacených mezd za poslední měsíc před
dnem účetní závěrky. Inventarizační soupis je doloţen rekapitulací mezd za měsíc prosinec.
Účet 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům. Inventarizace je doloţena soupisem dle
osobních čísel zaměstnanců s uvedením výše závazku, data vzniku a čísla účetního dokladu,
kterým byl závazek zaúčtován.
Účet 335 – Pohledávky za zaměstnanci. Konečný zůstatek je doloţen soupisem jednotlivých
pohledávek s uvedením výše pohledávky, data vzniku, čísla účetního dokladu a způsobu
vypořádání pohledávky.
Účet 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Zůstatky
jednotlivých analytických účtů musí odpovídat částkám na posledním hlášení pro tyto
instituce.
 34 – Zúčtování daní a dotací
Účet 341 – Daň z příjmů. Zůstatek účtu je doloţen přiznáním k dani PO a soupisem
zaplacených záloh na daň z příjmu právnických osob
40
Účet 342 – Ostatní přímé daně. Inventurní soupis obsahuje závazky vůči finančnímu úřadu a
je doloţen rekapitulací mezd za měsíc prosinec.
Účet 343 – Daň z přidané hodnoty. Inventurní soupis obsahuje jednotlivé poloţky závazků či
pohledávek vůči finančnímu úřadu. Je doloţen daňovými přiznáními za příslušné období.
345 – Ostatní daně a poplatky. Je vyhotoven inventurní soupis neuhrazených daní a poplatků.
 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
Účet 381 – Náklady příštích období
Účet 383 – Výdaje příštích období
Účet 384 – Výnosy příštích období
Účet 385 – Příjmy příštích období
Účet 388 – Dohadné účty pasivní
Účet 389 – Dohadné účty pasivní
Jsou vyhotoveny inventurní soupisy časově rozlišených a dohadných částek.
 39 – Opravná poloţka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
Účet 391 – Opravná poloţka k pohledávkám. Je vyhotoven přehled pohybů a zůstatku.
Účet 395 – Vnitřní zúčtování. Zůstatek tohoto účtu musí být k rozvahovému dni nulový.
6.3.5 Inventarizace účtové třídy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé
závazky
Účet 411 002 – Majetkové členské vklady. Konečný zůstatek je doloţen sestavou z členské
evidence.
Účet 413 – Ostatní kapitálové fondy. Inventarizace je doloţena soupisem přírůstků a úbytků.
Účet 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku. Zůstatek je doloţen sestavou pouţitých
oceňovacích rozdílů ke dni účetní závěrky.
Účet 422 – Nedělitelný fond.
Účet 423 – Rezervní fond.
Účet 428 – Nerozdělený zisk minulých let.
Zůstatky těchto účty jsou doloţeny přehledem přírůstků a úbytků.
41
Účet 451 – Rezerva na opravy majetku. Inventurním soupisem je sestava vytvořených rezerv
na konkrétní opravy majetku. Je kontrolována oprávněnost tvorby rezervy a její výše.
Účet 461 – Bankovní úvěry. Zůstatek je doloţen výpisem z úvěrového účtu ke dni účetní
závěrky.
Účet 481 – Odloţené daňové závazky a pohledávky. Zůstatek je doloţen poloţkovým
rozpisem.
6.3.6 Inventarizace podrozvahových účtů
Na podrozvahových účtech sleduje druţstvo důleţité skutečnosti, které nejsou zachyceny
přímo v účetnictví, ale jejichţ znalost je důleţitá z hlediska posouzení majetkové situace
druţstva. Na podrozvahových účtech je sledována výše zásob zboţí na prodejnách v
prodejních cenách, odepsané pohledávky, závazky z leasingu, hodnota zastaveného majetku a
majetek v operativní evidenci. K datu účetní závěrky jsou překontrolovány zůstatky a
vyhotoveny poloţkové soupisy. U majetku v operativní evidenci je provedena fyzická
inventura v rámci inventarizace dlouhodobého majetku.
6.4 Uzávěrkové operace
Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov provádí v rámci účetní závěrky tyto
uzávěrkové operace:
 Zaúčtování inventarizačních rozdílů.
Provedené inventarizace jsou vyhodnoceny a zjištěné rozdíly jsou proúčtovány podle
vnitropodnikových směrnic.
 Časové rozlišení
Pravidla pro účtování na účtech časového rozlišení upravuje v druţstvu příslušná
vnitropodniková směrnice. Na účty časového rozlišení jsou účtovány náklady a výdaje,
výnosy a příjmy, které se týkají budoucího období. Jedná se o účetní případy, u kterých je
známa částka, titul a období, kterého se týkají. Jednota spotřební druţstvo Moravský Krumlov
takto časově rozlišuje:
42
o mimořádné splátky leasingu,
o zaplacené pojistné, které bude nákladem následujícího období,
o nájemné placené dopředu,
o stravenky, které budou vydány aţ v příštím období,
o příspěvky členským základnám za sledované období,
o nájemné zaplacené pozadu,
o vyúčtované, ale zatím nezaplacené výnosové úroky,
o různé bonusy,
o pojistné náhrady, apod.
Vnitropodniková směrnice také stanovuje hranici 40.000 Kč, do které nejsou náklady časově
rozlišovány. Pro účtování časového rozlišení pouţívá druţstvo tyto účty časového rozlišení:
 381 – Náklady příštích období
 382 – Komplexní náklady příštích období
 383 – Výdaje příštích období
 384 – Výnosy příštích období
 385 – Příjmy příštích období
 Dohadné poloţky
Tvorbu dohadných poloţek opět upravuje vnitropodniková směrnice. U těchto poloţek je
znám účel, ale není známa přesná částka a období čerpání. Částka dohadné poloţky je
stanovována odhadem, na základě dostupných skutečností, např. spotřeba a cena energií
v předešlém období. Druţstvo účtuje na dohadné poloţky tyto účetní případy:
o odhad nevyfakturovaných dodávek elektrické energie a plynu,
o prémie a odměny za běţné období včetně zdravotního a sociálního pojištění,
o nečerpané dovolené za běţné období včetně sociálního a zdravotního pojištění,
o dohadné pohledávky za nájemci z titulu spotřeby plynu a elektrické energie,
o pohledávky z titulu pojistných událostí.
K účtování dohadných poloţek jsou určeny tyto účty:
 388 – Dohadné účty aktivní
 389 – Dohadné účty pasivní
43
U účtů časového rozlišení a dohadných účtů musí být provedena k rozvahovému dni
inventarizace.
 Opravné poloţky a odpis pohledávek
Opravné poloţky jsou vytvářeny, pokud je inventarizací zjištěno přechodné sníţení hodnoty
dlouhodobého majetku, zásob, krátkodobého finančního majetku a pohledávek. Opravné
poloţky k pohledávkám vytváří druţstvo na základě skutečností zjištěných při inventarizaci.
Účelem je ocenit pohledávky v jejich skutečné hodnotě.
Druţstvo vytváří k pohledávkám zákonné opravné poloţky a při jejich tvorbě se řídí zákonem
č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Tvorbu opravných poloţek k
pohledávkám znázorňuje následující tabulka.
Tabulka 6 – Tvorba zákonných opravných poloţek k pohledávkám
Doba po splatnosti
6 měsíců
12 měsíců
18 měsíců
24 měsíců
30 měsíců
36 měsíců
Výše opravné poloţky v procentech,
aţ do výše neuhrazené rozvahové
Účetní zápis
hodnoty pohledávky
20%
33 %
50 %
558 / 391
66 %
80 %
100 %
(zpracováno autorem, zdroj vnitropodnikové směrnice druţstva)
U pohledávek po splatnosti více neţ 12 měsíců je zahájeno vymáhání právníkem. K tvorbě
zákonných opravných poloţek k pohledávkám pouţívá druţstvo dva analytické účty:
o 391 001 – Opravné poloţky k pohledávkám – konkurzní řízení
o 391 002 – Opravné poloţky k pohledávkám – zákonné
V případě úhrady pohledávky je opravná poloţka rozpuštěna zaúčtováním 391 MD / 558 D.
V případě nedobytnosti pohledávky přistupuje druţstvo k odpisu pohledávky. Pohledávku je
nutno odepsat před uplynutím promlčecí lhůty. Při odpisu je daňově uznatelná pouze ta část
pohledávky, ke které byla tvořena zákonná opravná poloţka. Zbývající část je daňově
neuznatelná. Odepsaná pohledávka je nadále evidována na podrozvahovém účtu. Pokud dojde
k úhradě odepsané pohledávky, je přijatá platba účtována do výnosů.
44
Tabulka 7 – Účtování odpisů pohledávek
Účtování odpisu pohledávky
MD
Odpis pohledávky – daňově uznatelný
546 xxx
Odpis pohledávky - daňově neuznatelný
546 xxx
Zrušení opravné poloţky k odepsané pohledávce
391 xxx
Zaúčtování pohledávky do podrozvahové evidence
751
Přijatá úhrada odepsané pohledávky
211, 221
Vyřazení pohledávky z podrozvahové evidence
7xx
(zpracováno autorem, zdroj vnitropodnikové směrnice druţstva)
D
311
311
558
7xx
646
751
 Rezervy
Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov vytváří rezervy na opravy dlouhodobého
hmotného majetku. Rezervy vytváří v souladu se zákonem o rezervách. Rezervu na opravu
hmotného majetku vytváří druţstvo u majetku, jehoţ doba daňového odpisování je pět a více
let a lze ji jako daňově účinný náklad vytvořit na opravu majetku, nikoliv na jeho údrţbu nebo
technické zhodnocení. Tvorba rezervy probíhá jednou ročně v rámci závěrkových účetních
operací. Výše vytvořené rezervy je podloţena plánem a rozpočtem oprav. Roční výše rezervy
je vypočítána jako podíl rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která
uplynou od zahájení tvorby do předpokládaného termínu zahájení opravy (rok zahájení
opravy se do výpočtu nezahrnuje). Doba, po kterou lze vytvářet rezervy na opravu hmotného
majetku, je zákonem omezena.
Tabulka 8 – Maximální doba tvorby rezervy na opravu DHM
Odpisová skupina hmotného majetku Maximální doba tvorby rezervy
2.
3 roky
3.
6 let
4.
8 let
5. a 6.
10 let
(zpracováno autorem, zdroj zákon č. 593/1991 Sb. o rezervách pro zjištění
základu daně v platném znění)
Oprava musí být zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období, ve
kterém se předpokládalo zahájení opravy. Rezerva musí být vyčerpána nejpozději do konce
zdaňovacího období, které následuje po období, ve kterém byla oprava zahájena.
45
Tabulka 9 – Účtování rezerv
Účtování rezerv na opravu hmotného majetku
MD
D
Tvorba rezervy
552
451
Čerpání rezervy
451
552
Rozpuštění rezervy
451
552
(zpracováno autorem, zdroj vnitropodnikové směrnice druţstva)
 Odpisy dlouhodobého majetku
Odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku upravuje vnitropodniková
směrnice. Směrnice stanovuje pravidla pro evidenci dlouhodobého majetku a jeho
odepisování.
Daňové odpisování:
Zařazení a odpisování jednotlivých skupin dlouhodobého majetku pro účely daňového
odpisování jsou dány zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu.
Dlouhodobý nehmotný majetek, jehoţ pořizovací cena je vyšší, neţ 60 tisíc Kč je odepisován
rovnoměrně; odpisová sazba je 25%; doba odpisování 4 roky.
Dlouhodobý hmotný majetek, jehoţ pořizovací cena je vyšší, neţ 40 tis. Kč je odpisován
rovnoměrně. Je zařazen do pěti odpisových skupin.
Tabulka 10 – Odpisové sazby dlouhodobého hmotného majetku
Roční odpisová sazba
odpisová
doba
v prvním roce
v dalších letech
skupina
odpisování
1
4 roky
14,2
28,6
2
8 let
6,2
13,4
3
15 let
3,4
6,9
4
30 let
1,4
3,4
5
45 let
1,0
2,25
(zpracováno autorem, zdroj vnitropodnikové směrnice druţstva)
pro zvýšenou
vstupní cenu
25,0
12,5
6,7
3,4
2,25
Ostatním movité věci, jejichţ vstupní cena je vyšší neţ 2 000Kč a niţší neţ 40 001 Kč, jsou
odpisovány rovnoměrně; odpisová sazba je 25%; doba odpisování 4 roky.
Daňové odpisy jsou vyčísleny ke konci zdaňovacího období.
46
Účetní odpisování
Účetní odpisy jsou vyčísleny a účtovány jednou měsíčně. První účetní odpis zařazeného
dlouhodobého majetku je proveden v měsíci následujícím po měsíci zařazení. Poslední účetní
odpis vyřazeného neodepsaného majetku je účtován v měsíci, kdy je majetek vyřazen.
Odpisy jsou účtovány ve prospěch účtu 551 – Odpisy a ZC DHM.
6.5 Daň z příjmu splatná a daň z příjmu odložená
Po provedení inventarizací a zaúčtování všech uzávěrkových operací přistupuje druţstvo ke
stanovení daně z příjmu právnických osob. Účetní hospodářský výsledek je transformován na
základ daně. Transformace účetního hospodářského výsledku probíhá mimo účetní knihy a
druţstvo při ní postupuje podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění platných
předpisů.
Transformace účetního hospodářského výsledku na základ daně:
Účetnictví
Výnosy - 6. účtová třída
- Náklady - 50. aţ 58. účtová skupina
= Hrubý účetní výsledek
(řádek 61 Výkazu zisku a ztráty)
Daně
Výsledek hospodaření
(řádek 10 přiznání k dani PO)
+ daňově neúčinné náklady
- daňově neúčinné výnosy
+ kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy DHM
- záporný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy DHM
= Základ daně před odčitatelnými poloţkami
- ztráta let minulých
- výdaje na výzkum a vývoj
- dary do 5%
= Základ daně transformovaný
Z transformovaného základu daně je poté zjištěna daň z příjmu právnických osob. Základ
daně, zaokrouhlený na celé tisíce dolů, je vynásoben sazbou daně z příjmů právnických osob
platnou v uzavíraném účetním období. Od vypočítané daně jsou odečteny slevy na dani, a to
konkrétně slevy na dani za zaměstnance se zdravotním postiţením.
Vypočítaná daňová povinnost je zaúčtována: 591 MD/341 D
47
 Daň z příjmu odloţená
Protoţe má Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov povinnost nechat ověřit účetní
závěrku auditorem, musí účtovat o odloţené dani. Odloţená daňová pohledávka je účtována
v druţstvu na základě vyloučení zdravotního a sociálního pojištění ze základu daně. Odloţený
daňový závazek je účtován na základě rozdílu mezi účetní ZC dlouhodobého hmotného
majetku a ZC daňovou. Vzniklý rozdíl je vynásoben sazbou daně platnou pro následující
účetní období.
Účtování:
Odloţená daňová pohledávka: 481 MD / 592 D
Odloţený daňový závazek:
592 MD / 481 D
V případě změny sazby daně z příjmu právnických osob je zůstatek odloţené daně přepočítán
sazbou daně, která bude platná v následujícím účetním období. Způsob výpočtu odloţené
daně uvádí druţstvo v příloze k účetní závěrce.
6.6 Uzavření účetních knih
Po zaúčtování daňové povinnosti provede druţstvo uzavření účtů neboli roční účetní
uzávěrku. Tato operace je provedena za pomoci účetního softwaru. Uzavření účtů je
provedeno za pomocí účtů 702 – Konečný účet rozváţný a 710 – Účet zisků a ztrát
následovně:
o konečné zůstatky aktivních účtů jsou převedeny na stranu Má Dáti účtu 702,
o konečné zůstatky pasivních účtů jsou převedeny na stranu Dal účtu 702,
o konečné zůstatky nákladových účtů jsou převedeny na stranu Má Dáti účtu 710,
o konečné zůstatky výnosových účtů jsou převedeny na stranu Dal účtu 710.
Zajištění bilanční kontinuity, tj. otevření účtů na začátku roku
Po uzavření účetních knih provede software automaticky otevření účtů na konci roku. Pro
otevírání účtů se pouţívají zůstatky aktivních a pasivních účtů zachycené na účtu 702 Konečný účet rozváţný. Ten se transformuje v účet 701 - Počáteční účet rozváţný
(zrcadlovým obrácením stran). Hospodářský výsledek zachycený na konečném účtu
rozváţném je zaúčtován podvojným zápisem na účet 431 - Hospodářský výsledek ve
schvalovacím řízení.
48
6.7 Vypracování účetní závěrky
Druţstvo má povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, a proto sestavuje výkazy v
plném rozsahu. Nedílný celek účetní závěrky Jednoty, spotřebního druţstva, Moravský
Krumlov tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce. Je připojen i přehled
peněţních toků. Podle §18 odst. 2 ZoÚ účetní závěrka obsahuje:
o název účetní jednotky,
o sídlo účetní jednotky,
o identifikační číslo jednotky, pokud bylo účetní jednotce přiděleno,
o právní formu účetní jednotky,
o předmět podnikání nebo jiné činnosti, pro který byla zřízena,
o rozvahový den,
o okamţik sestavení účetní závěrky
o podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.
6.7.1 Rozvaha
Rozvaha v plném rozsahu obsahuje minimální závazný výčet informací podle vyhlášky č.
500/2002 Sb. Zobrazuje stav jednotlivých poloţek aktiv a pasiv k rozvahovému dni v celých
tisících Kč. Aktiva jsou v rozvaze uváděna ve čtyřech sloupcích. V prvním sloupci brutto je
celková výše aktiv nesníţená o odpisy a oprávky. Druhý sloupec korekce uvádí celkovou výši
odpisů a oprávek, které se váţí k aktivům. Sloupec netto uvádí částku aktiv sníţenou o
korekci. Ve čtvrtém sloupci je uveden stav netto za minulé účetní období. Hodnoty pasiv jsou
uváděny za běţné a minulé účetní období.
Aktiva jsou členěna na tyto poloţky:
B – Dlouhodobý majetek (účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek),
C – Oběţný majetek (zásoby, krátkodobý finanční majetek, krátkodobé pohledávky),
D – Časové rozlišení (náklady a příjmy příštích období).
49
Pasiva jsou členěna do tří poloţek:
A. – Vlastní kapitál (základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, nedělitelný fond a
ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let),
B. – Cizí zdroje (rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky, bankovní úvěry a
výpomoci),
C. – Časové rozlišení (výdaje a výnosy příštích období).
Následující tabulky zobrazují, které účty obsahují nesoučtové poloţky a příslušná čísla řádků
výkazu rozvaha v roce 2009.
Tabulka 11 – Sloţení nesoučtových poloţek rozvahy – aktiva, rok 2009
Poloţka
řádek
účet
B.I.3.
007
Software
013
B.II.1.
B.II.2.
B.II.3.
B.II.6.
B.II.7.
B.II.8.
B.III.3.
C.I.1.
C.I.5.
C.I.6.
C.III.1.
014
015
016
019
020
021
026
033
037
038
049
Pozemky
Stavby
Samostatné movité věci a soubory …
Jiný dlouhodobý majetek
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
Poskytnuté zálohy na DHM
Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
Materiál
Zboţí
Poskytnuté zálohy na zásoby
Pohledávky z obchodních vztahů
C.III.6.
C.III.7.
C.III.8.
C.III.9.
C.IV.1.
C.IV.2.
C.I.1.
054
055
056
057
059
060
064
Stát – daňové pohledávky
Poskytnuté provozní zálohy
Dohadné účty aktivní
Jiné pohledávky
Peníze
Účty v bankách
Náklady příštích období
031
021
022
032
042
052
063
112, 113
132, 134,139
151
311, 315, 316,
374
341, 345
314
388
335, 378
211, 213
221, 261
381, 385
50
účet
korekce
073
081
082
119
391
Tabulka 12 – Sloţení nesoučtových poloţek rozvahy – pasiv, rok 2009
Označení
A.I.
A.II.2.
A.II.3.
řádek
069
075
076
A.III.1.
A.III.2.
A.IV.1.
A.V.
B.I.1.
B.II.9.
B.II.10.
B.III.1.
B.III.4.
080
081
083
085
088
101
102
104
107
B.III.5.
B.III.6.
108
109
B.III.7.
B.III.8.
B.III.10.
B.III.11.
B.IV.1.
C.I.1.
C.I.2.
110
111
113
114
116
120
121
název
Základní kapitál
Ostatní kapitálové fondy
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a
závazků
Zákonný fond/ Nedělitelný fond
Statutární a ostatní fondy
Nerozdělený zisk min. let
Výsledek hospodaření běţného období
Rezervy podle zvláštních předpisů
Jiné závazky
Odloţený daňový závazek
Závazky z obchodních vztahů
Závazky ke společníkům, členům druţstva,
účastníkům sdruţení
Závazky k zaměstnancům
Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav.
pojištění
Stát – daňové závazky a dotace
Krátkodobé přijaté zálohy
Dohadné účty pasivní
Jiné závazky
Bankovní úvěry dlouhodobé
Výdaje příštích období
Výnosy příštích období
účet
411
413
414
422
423
428
431
451
479
481
321, 325, 326
368
331, 333
336
342, 343
324
389
379
461
383
384
Účty 34. účtové skupiny jsou vykazovány podle povahy jejich zůstatku v aktivech na řádku
054 (poloţka C.III.6.) nebo v pasivech na řádku 110 (poloţka B.III.7.). Obdobně je aktivní
zůstatek účtu 481 (odloţená daňová pohledávka) vykazován v aktivech na řádku 047, pasivní
zůstatek účtu 481 (odloţený daňový závazek) vykazován na řádku 102 v pasivech.
6.7.2 Výkaz zisku a ztráty
Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov sestavuje výkaz zisku a ztráty v druhovém
členění. Postup sestavení výkazu je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Výkaz
zisku a ztrát ukazuje, jak se vytvářel výsledek hospodaření, které činnosti měly vliv na jeho
výši. Je členěn na tři části. Provozní, finanční a mimořádnou. V kaţdé části jsou porovnávány
náklady a výnosy týkající se dané činnosti a vykázán příslušný výsledek (provozní, finanční a
mimořádný). Údaje jsou uváděny za běţné a pro srovnání i za minulé období. Následující
tabulka zobrazuje pro ilustraci tvorby výkazu obsah nesoučtových poloţek a čísla příslušných
řádků výkazu zisku a ztrát druţstva za rok 2009, který je uveden v příloze č.1 k této
bakalářské práci.
51
Tabulka 13 – Sloţení nesoučtových poloţek výkazu zisku a ztráty, rok 2009
Označení
řádek
text
účet
I.
A
001
002
604 – trţby za prodané zboţí
504 – náklady na prodané zboţí
II.1.
005
II.3.
B.I.
007
009
Trţby za prodané zboţí
Náklady vynaloţené na prodané
zboţí
Trţby za prodej vlastních
výrobků a sluţeb
Aktivace
B.2.
010
Spotřeba materiálu a energie
Sluţby
C.1.
C.2.
013
014
C.3.
015
C.4.
016
D.
017
Mzdové náklady
Odměny členům orgánů
společnosti a druţstva
Náklady na sociální
zabezpečení a zdravotní
pojištění
Sociální náklady
Daně a poplatky
E.
III.1.
G.
018
020
025
IV.
026
Odpisy majetku
Trţby z prodeje majetku
Změna stavu rezerv a
opravných poloţek v provozní
oblasti a komplexních
Ostatní provozní výnosy
H.
027
Ostatní provozní náklady
602 – trţby za prodej sluţeb
622 – aktivace vnitropodnikových sluţeb
501 – spotřeba materiálu
502 – spotřeba energie
511 – opravy a udrţování
512 - cestovné
513 – náklady na reprezentaci
518 – ostatní sluţby
521 - mzdové náklady
523 – odměny členům orgánů druţstva
Částka
v tis. Kč
659.134
548.294
18.371
19.847
7.028
15.156
9.416
340
122
10.237
67.784
184
524 – zákonné sociální pojištění
20.659
527 – zákonné sociální náklady
528 – ostatní sociální náklady
531 – daň silniční
532 – daň z nemovitosti
533 – daň darovací
538 – ostatní daně a poplatky
551 – odpisy dlouhodobého majetku
641 – trţby z prodeje majetku
552 – tvorba a čerpání zákonných rezerv
558 – opravná poloţka k pohledávkám
644 – smluvní pokuty a penále
646 – výnosy z odepsaných pohledávek
648 – ostatní provozní výnosy
543 - dary
545 – ostatní pokuty a penále
548 – ostatní provozní náklady
549 – manka a škody
546 – odpisy pohledávek
662 - přijaté úroky
562 – nákladové úroky
668 – ostatní finanční výnosy
568 – ostatní finanční náklady
591 – daň z příjmu z běţné činnosti splatná
4.720
59
108
541
120
188
12.374
9
-1.153
-127
20
75
9.117
26
7
2.258
1357
110
11
3.035
122
508
Výnosové úroky
Nákladové úroky
Ostatní finanční výnosy
Ostatní finanční náklady
Daň z příjmů za běţnou činnost
113
- splatná
Q.2.
051
Daň z příjmů odloţená
592 – daň z příjmu odloţená
-350
(zpracováno autorem, zdroj výkaz zisku a ztráty za rok 2009 druţstva a KS hlavní knihy druţstva k 31 12. 2009)
X.
N.
XI.
O.
Q.1.
042
043
044
045
050
Řádky označené římskou číslicí obsahují zůstatky výnosových účtů, řádky označené velkým
písmenem obsahují nákladové účty. Poloţka D (řádek 017) obsahuje veškeré daně a poplatky
zaúčtované jako náklad s výjimkou daně z příjmu, která je vykázána v poloţce Q (řádek 049).
Poloţka G (řádek 025) zobrazuje rozdíl mezi počátečním stavem rezerv, opravných poloţek a
52
komplexních nákladů příštích období a můţe proto mít zápornou hodnotu. Zápornou hodnotu
vykazuje také poloţka Q. 2 (řádek 051), protoţe došlo ke sníţení stavu odloţené daně.
Výkaz zisku a ztráty dále obsahuje výpočtové poloţky, které jsou označeny znaménky „+“ a
„*“. Poloţka „+“ na řádku 003 obsahuje obchodní marţi, tj. rozdíl mezi trţbami za prodej
zboţí (účet 604) a náklady vynaloţenými na prodané zboţí (účet 504). Na řádku 011 vykazuje
tato poloţka přidanou hodnotu. Poloţky označené „*“ vykazují provozní výsledek
hospodaření (řádek 030) a finanční výsledek hospodaření (řádek 048). Mimořádný výsledek
hospodaření (řádek 058) v roce 2009 druţstvo nevykazuje, protoţe nenastaly skutečnosti,
které by vedly k účtování mimořádných nákladů nebo výnosů. Součet výsledků hospodaření
je uveden na řádku 061 – výsledek hospodaření před zdaněním. Poloţka označená „***“ na
řádku 060 – výsledek hospodaření za účetní období uvádí hospodářský výsledek upravený o
daň z příjmů.
6.7.3 Příloha k účetní závěrce
Přílohu k účetní závěrce vyhotovuje Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov v plném
rozsahu. V příloze jsou uvedeny významné skutečnosti a informace, které se týkají
ekonomické situace druţstva, a které nelze vyčíst z rozvahy a výkazu zisku ztrát. Příloha je
vyhotovena popisným způsobem a je členěna do čtyř článků.
Článek I. obsahuje obecné informace, týkající se účetní jednotky:
o popis účetní jednotky, identifikační údaje, seznam členů statutárních orgánů a dozorčí
rady,
o změny provedené v obchodním rejstříku,
o popis organizační struktury druţstva,
o průměrný počet zaměstnanců, výši osobních nákladů vynaloţených v běţném a
minulém období.
Článek II. obsahuje informace o účetnictví:
o způsob oceňování majetku a závazků,
o způsob uplatněný při přepočtu údajů uvedených v cizích měnách na měnu českou,
o způsob stanovení odpisových plánů a pouţité odpisové metody,
53
o způsob stanovení opravných poloţek.
Článek III. obsahuje doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Podrobně rozepisuje
účel a výši jednotlivých poloţek, které se týkají:
o časového rozlišení a dohadných účtů,
o odloţené daně,
o dotace na výchovu učňů
o rezervy na opravy majetku,
o manka u zásob,
o závazků ze spoření zaměstnanců,
o závazků z půjček členů,
o závazků z odpočtu DPH z uhrazených záloh.
Článek IV. poskytuje podrobné informace, které se týkají:
o hmotného a nehmotného majetku
o finančního leasingu
o hmotného majetku zatíţeného zástavním právem,
o pohledávek po lhůtě splatnosti,
o vlastního kapitálu
o závazků po lhůtě splatnosti
o výnosů z běţné činnosti.
6.7.4 Výkaz cash flow
Druţstvo zhotovuje v rámci účetní závěrky také přehled peněţních toků - výkaz cash flow.
Výkaz podává informaci o přírůstcích a úbytcích peněţních prostředků druţstva za běţné
období v členění na oblasti provozní, investiční a finanční. K jeho sestavení byla pouţita
metoda nepřímá. Výkaz zobrazuje tyto informace:
o stav peněţních prostředků na začátku a na konci účetního období,
o zdroje, z nichţ byly finanční prostředky získány,
o kolik peněţních prostředků bylo vytvořeno,
o kolik a jak bylo peněţních prostředků uţito,
o v které oblasti byly vytvořeny.
54
6.7.5 Výroční zpráva
Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov sestavuje výroční zprávu podle ustanovení §
21 ZoÚ. Výroční zpráva za rok 2009 obsahuje:
o základní údaje
o charakteristiku vývoje druţstva v roce 2009,
o informace o zaměstnancích a pracovněprávních vztazích,
o informace o aktivitách druţstva v oblasti ochrany ţivotního prostředí,
o předpoklad vývoje činnosti druţstva v roce 2010,
o finanční výsledky roku 2009,
o informace o stavu úvěrů a půjček,
o finanční analýzu vybraných ukazatelů,
o návrh na pouţití zisku z roku 2009.
Součástí výroční zprávy je účetní závěrka 2009 a výkaz cash flow. Výroční zpráva pro rok
2009 Jednoty, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov je přílohou č. 1 k této bakalářské práci.
6.7.6 Audit, schválení a zveřejnění účetní závěrky
Ověření účetní závěrky provádí auditor, fyzická osoba zapsaná v seznamu auditorů vedeném
Komorou auditorů České republiky. Auditor vydává zprávu nezávislého auditora, která
obsahuje identifikaci auditovaného subjektu a auditora, období a předmět ověření, popis
rozsahu provedeného auditu, výrok auditora, zprávu o výroční zprávě, datum a podpis.
Účetní závěrka druţstva musí být také prověřena kontrolní komisí. Kontrolní komise je
nezávislá na ostatních orgánech druţstva, odpovídá pouze členské schůzi. Provádí kontrolu
hospodaření druţstva v průběhu roku a vyjadřuje se k účetní závěrce. Na základě jejího
doporučení je účetní závěrka schvalována shromáţděním delegátů. Poté, co je účetní závěrka
schválena statutárním orgánem, je povaţována za ukončenou. Účetní jednotka poté jiţ nesmí
přidávat další účetní zápisy do jiţ uzavřených knih (§ 17 odst. 4 ZoÚ).
Po schválení účetní závěrky musí druţstvo do 30 ti dnů zveřejnit závěrku v obchodním
rejstříku. Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov zveřejňuje účetní závěrku jako
součást výroční zprávy.
55
Zpráva nezávislého auditora a vyjádření kontrolní komise k účetní závěrce jsou součástí
výroční zprávy, která je přílohou č. 1 k této bakalářské práci.
6.8 Vyhodnocení průběhu účetní závěrky
V bakalářské práci byly popsány všechny nezbytné úkony, které musí druţstvo během účetní
uzávěrky a závěrky provést. Nebyly nalezeny významné nedostatky. Účetní uzávěrka má v
druţstvu oproti jiným společnostem svá specifika, která však umoţňuje zákon. Řádné fyzické
inventury dlouhodobého hmotného majetku, materiálu a zboţí ve velkoobchodním skladu
probíhají od 1. září do 31. prosince uzavíraného roku. Inventarizace zboţí na jednotlivých
prodejnách probíhají průběţně během celého roku. Jedná se o průběţné inventarizace a jsou
provedeny u kaţdé prodejny alespoň jednou za účetní období. Byl zjištěn stav hotovosti a
cenin k rozvahovému dni na pokladnách prodejen, konečný stav je doloţen souhrnnou
sestavou. Dokladové inventarizace byly provedeny u všech rozvahových účtů a jsou doloţeny
inventarizačním zápisem. Dále druţstvo provedlo všechny uzávěrkové operace nezbytné
k zjištění hospodářského výsledku. Druţstvo nevykazovalo k rozvahovému dni ţádné závazky
a pohledávky v cizí měně, proto nebyly účtovány kurzové rozdíly.
Účetní závěrka byla vypracována v souladu s poţadavky zákona o účetnictví a vyhlášky č.
500/2002 Sb. Byl vyhotoven také výkaz cash flow, který není povinnou součástí závěrky.
Výroční zpráva podává poţadované finanční a nefinanční informace. Drobný nedostatek je v
příloze k účetní závěrce, kde nejsou informace o pouţitých účetních metodách uvedeny
přímo.
Doporučení:
1. Druţstvo vytváří k pohledávkám pouze zákonné opravné poloţky. Pohledávky jsou sice
vymáhány soudní cestou a tak je v průběhu 36 měsíců vytvořena opravná poloţka v plné výši
rozvahového stavu pohledávky, přesto bych doporučovala druţstvu vytvářet i účetní opravné
poloţky, které by sníţení hodnoty pohledávky zobrazily v účetní závěrce reálněji. Doporučuji
tedy vytvořit opravnou poloţku v prvním roce ve výši 50 % z celkové hodnoty neuhrazené
pohledávky a v druhém roce vytvořit opravnou poloţku ve výši 100 %. Tvorbu účetních
opravných poloţek k pohledávce ve výši 100 tis. Kč znázorňuje následující tabulka.
56
Tabulka 14 – Tvorba účetních a zákonných opravných poloţek
rok
Doba
po
splatnosti v
měsících
Tvorba
zákonné
opravné
poloţky v %
Účetní
opravná
poloţka v %
částka
částka
50 %
50 000,100 %
100 000,-
1
6
2
18
3
30
20 %
20 000,50 %
50 000,80 %
4
36
100 %
-
Celkem
opravná
poloţka
Účtování
Zákonná
opravná
poloţka
Účetní zápis
20 000,558/391 001
30 000,558/391 001
30 000,558/391 001
20 000,558/391 001
KS účtu
391 001 –
zákonné
opravné
poloţky
20 000,50 000,80 000,100 000,-
Účetní
opravná
poloţka
Účetní zápis
30 000,559 /391 002
20 000,559/391 002
30 000,391 002/559
20 000,391 002/559
KS účtu
391 002 –
účetní
opravné
poloţky
30 000,-
50 000,-
50 000,-
100 000,-
20 000,-
100 000,-
0
100 000,-
(Práce autora)
Tabulka znázorňuje tvorbu a zaúčtování účetní a zákonné opravné poloţky k pohledávce ve
výši 100 tisíc Kč. Jak je vidět v prvním roce bude na účtu 559 zaúčtována částka 30 tisíc Kč,
v roce druhém částka 20 tisíc Kč, coţ je rozdíl mezi účetní a zákonnou opravnou poloţkou.
Tvorba účetních opravných poloţek neovlivňuje výši daně z příjmů PO, ale v případě, ţe
společnost netvoří účetní opravné poloţky k pohledávkám, jsou o tyto částky zkresleny hrubé
HV roku 1 a roku 2.
2. V příloze k účetní závěrce v článku II. – Informace o účetnictví, jsou uvedeny pouze
odkazy na příslušné vnitropodnikové směrnice. Doporučuji druţstvu v této části přílohy uvést
pouţité účetní metody přímo. Jedná se o:
o způsob oceňování majetku a závazků,
o způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou,
o způsob odpisování dlouhodobého majetku a pouţité odpisové metody,
o způsob stanovení opravných poloţek k majetku.
3. Dále doporučuji vyhotovit výkaz o změnách vlastního kapitálu.
57
Výkaz o změnách vlastního kapitálu za rok 2009, v tisících Kč – návrh.
položka
ZK zapisovaný
ZK členské vklady
Ostatní kapitálové fondy
Oceňovací rozdíly
Nedělitelný fond
Rezervní fond
Nerozdělený zisk
HV ve schvalovacím řízení
celkem
Počáteční
zůstatek
100,0
4.817,6
7.135,3
-74,8
111.164,6
1.055,0
713,0
4.339,0
129.149,7
zvýšení
10,4
1.381,4
21,1
4.339,0
3.592,0
9344,3
snížení
144,4
0,5
4.339,0
4483,4
Konečný zůstatek
100,0
4.683,6
8.516,6
-53,7
111.165,2
1.055
5.052
3.592
134.010,7
(zpracováno autorem, zdroj hlavní kniha druţstva k 31. 12. 2009)
7 Závěr
Cílem bakalářské práce bylo popsat proces účetní uzávěrky a závěrky v účetní jednotce. Při
vypracování teoretické části jsem se seznámila s právním rámcem, který určuje povinnosti
účetní jednotky v rámci uzavírání účetních knih. Jedním z poţadavků na účetnictví je, aby
podávalo věrný a pravdivý obraz o stavu účetní jednotky. V průběhu účetního období dochází
ve vypovídací schopnosti účetnictví k určitým odchylkám od stavu skutečného. Provedením
účetní závěrky a zaúčtováním všech účetních případů tak, aby byl zachován akruální princip
(tedy přiřazení všech nákladů a výnosů do období, s nímţ věcně a časově souvisejí) jsou tyto
odchylky odstraněny a je získán pravdivý obraz o stavu účetní jednotky k rozvahovému dni.
Tato skutečnost souvisí také se stanovením daně z příjmů. Při stanovení základu daně z
příjmů se vychází z hospodářského výsledku, který je zjištěn porovnáním nákladů a výnosů,
které časově a věcně souvisí se zdaňovaným obdobím. Kromě přiznání k dani z příjmů
odevzdává účetní jednotka na finanční úřad i svou účetní závěrku. Účetní jednotka si můţe
zjistit hospodářský výsledek kdykoliv během roku, provedením tkz. mezitímní účetní
závěrky.
V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny všechny účetní operace, které musí
účetní jednotka při zjišťování hospodářského výsledku provést. Informace jsem čerpala z
odborné literatury a z příslušných zákonů.
58
V praktické části jsem si získané teoretické poznatky ověřila v praxi. V bakalářské práci
popisuji účetní uzávěrku a účetní závěrku v spotřebním druţstvu Jednota Moravský Krumlov.
Byla mi poskytnuta účetní data z roku 2009. Nejnáročnější částí účetní uzávěrky je provedení
inventarizací veškerého dlouhodobého hmotného majetku, zásob, hotovosti a cenin. Popisuji
způsob a termíny prováděných inventarizací.
V práci popisuji způsob účtování zboţí na prodejnách. Stav zboţí je sledován v pořizovacích
cenách i v cenách prodejních. Inventarizace prodejen jsou prováděny v cenách prodejních, jde
o tkz. kontrolu korunou. Rozdíly v pořizovacích cenách jsou poté zjištěny pomocí
průměrného procenta ocenění. Vzorec pro jeho výpočet je v práci uveden.
Dále se v práci popisuji postup při sestavení účetní závěrky, kterou tvoří rozvaha, výkaz zisku
a ztráty a příloha k účetní závěrce. Zmíněna je také výroční zpráva a proces auditu a schválení
účetní závěrky.
V závěru práce jsem účetní uzávěrku a závěrku v druţstvu vyhodnotila. Jednota, spotřební
druţstvo, Moravský Krumlov provádí účetní závěrku velmi pečlivě, a proto jsem mohla
navrhnout pouze menší úpravy závěrky k vylepšení její vypovídací schopnosti.
Velkým přínosem pro mě byla moţnost poznat systém vedení účetnictví ve velké společnosti.
Ověřila jsem si tak mnohé teoretické poznatky přímo v praxi. Za tuto moţnost vedení
druţstva ještě jednou velmi děkuji.
Seznam literatury
[1] AMBROŢ, J. Účetnictví a daně. Praha: Koršach,2006. 181 s. ISBN 80-86296-12-1.
[2] BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL, P. Účetní závěrka, výklad a praktické příklady. Znojmo:
Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903414-6-8.
[3] LOUŠA, F. Zákon o účetnictví v praxi. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing,
2004. 116 s. ISBN 80-247-0807-8.
[4] RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2010. 10. aktualizované vyd.
Olomouc: Anag, 2010. ISBN 978-80-7263-580-1.
59
[5] SVATOŠOVÁ, J., TRÁVNÍČKOVÁ, J. Účtová osnova a české účetní standardy pro
podnikatele. Olomouc: Anag, 2004. 279 s. ISBN 80-7263-249-3.
[6] ŠTOHL, P. Podvojné účetnictví pro střední školy a pro veřejnost: 2 díl. 9. upravené vyd.
Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. ISBN 978-80-9031915-1-2.
[7] Kolektiv autorů. TPA HORWATH NOTIA AUDIT. Podvojné účetnictví 2009. 16. vyd.
Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-2930-5.
Vnitropodnikové předpisy Jednoty, s. d. Moravský Krumlov.
Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění platných předpisů.
Vyhláška č. 500/2002 Sb.; kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
České účetní standardy pro podnikatele.
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění platných předpisů.
Zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů ve znění platných
předpisů.
Pouţité zkratky:
ZoÚ ……………. zákon o účetnictví
s.d……………….spotřební druţstvo
DHM…………….dlouhodobý hmotný majetek
ZK………………základní kapitál
ZC……………….zůstatková cena
MC……………….maloobchodní cena
NC……………….nákupní cena
HV………………hospodářský výsledek
60
Seznam tabulek:
Tabulka 1 – Účtování inventarizačních rozdílů u dlouhodobého majetku ............................... 34
Tabulka 2 - Účtování inventarizačních rozdílů u materiálu .................................................... 35
Tabulka 3 – Účtování inventarizačních rozdílů u zboţí VO Skladu ........................................ 35
Tabulka 4 – Účtování inventarizačních rozdílů u zboţí na prodejnách ................................... 38
Tabulka 5 – Účtování inventarizačních rozdílů u finančního majetku ..................................... 39
Tabulka 6 – Tvorba zákonných opravných poloţek k pohledávkám ....................................... 44
Tabulka 7 – Účtování odpisů pohledávek ................................................................................ 45
Tabulka 8 – Maximální doba tvorby rezervy na opravu DHM ................................................ 45
Tabulka 9 – Účtování rezerv .................................................................................................... 46
Tabulka 10 – Odpisové sazby dlouhodobého hmotného majetku ............................................ 46
Tabulka 11 – Sloţení nesoučtových poloţek rozvahy – aktiva, rok 2009 ............................... 50
Tabulka 12 – Sloţení nesoučtových poloţek rozvahy – pasiv, rok 2009 ................................. 51
Tabulka 13 – Sloţení nesoučtových poloţek výkazu zisku a ztráty, rok 2009 ........................ 52
Tabulka 14 – Tvorba účetních a zákonných opravných poloţek ............................................ 57
Seznam příloh:
Příloha č. 1 – Výroční zpráva společnosti Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov
61
Download

Účetní závěrka a účetní uzávěrka v účetní jednotce.pdf