Zaměřeno
na
e-government
Hlavní
téma
strojírenství
měsíčník pro firmy a veřejnou správu
Strojírenští
bossové
září 2010
E-aukce
a zkušenosti
s e-zakázkami
4
Povídání
o letošním
ročníku vína
18
14
Datové schránky: Papírování vzrostlo až o 160 %
Je to tak půl na půl.
Polovina úředníků si
datové schránky chválí,
polovina je proklíná.
Většina zástupců obcí ale
systém vnímá optimisticky.
Vyplývá to z exkluzivního
průzkumu Moravského
hospodářství.
Veronika Hrdá
Průzkum – Ještě před rokem si zástupci obcí moc dobře nedokázali představit,
že se s datovými schránkami sžijí. Dnes
však většina z nich přiznává: Přestože
nám teď schránky komplikují práci a stojí
nás hodně energie a peněz, jejich budoucnost vidíme optimisticky.
„Datové schránky mají určitě smysl.
Na malé obce ale kladou nároky na vzdělání zaměstnanců. Přestože teď pociťujeme nárůst práce, věříme, že se to časem
poddá,“ myslí si například účetní z obecního úřadu v Dlouhé na Žďársku Pavlína
Tulisová. Podobný názor má pětatřicet
procent zástupců samospráv. Třicet procent z nich je dokonce se systémem spokojeno i přes počáteční obtíže.
„Vlastní obsluha datových schránek
je zcela jednoduchá. Celý systém však
měl být odzkoušen jako pilotní projekt
v menším rozsahu. Měly se doladit návaznosti jako například časová razítka,
ukládání, ochrana. Tok informací na téma
)) data v číslech
Do 22. srpna 2010 odeslali uživatelé
19 215 664 datových zpráv
Úředníci jich poslali nejvíc –
13 546 159 zpráv
Úřady tak za poštovné ušetřily
přes 284 milionů korun
,jak to bude opravdu fungovat‘ je pozvolný. Učíme se z chyb jiných,“ upozorňuje
Marie Štecová z obecního úřadu ve Starém Jičíně.
Přestože vedení ministerstva vnitra
před rokem slibovalo obcím zejména
úsporu peněz, zatím se tak neděje. Třia-
osmdesát procent obcí dokonce přiznává,
že jim náklady spíše vzrostly. A to nejen
proto, že musely investovat do nových
technologií nebo školení.
Například v Přerově spočítali, že
za první pololetí ušetřili více než půl
milionu korun oproti loňskému pololetí.
Místo 75 tisíc doporučených dopisů totiž
odeslali 38 tisíc obálek. Zbylé doručili
datovými schránkami. Jenže další peníze
muselo vedení města uvolnit na nákup
tonerů a papíru potřebných na tisknutí
dokumentů určených pro konverzi.
„Náklady na tonery oproti první polovině roku 2009 vzrostly zhruba o třicet
procent, tedy o 110 tisíc korun. Náklady
na spotřebu kancelářského papíru vzrostly až o 160 procent. Tedy o 210 tisíc korun,“ vypočítává mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Magistrát navíc
musel investovat více než milion korun
do softwaru a potřebné techniky.
Úspory za odesílání dopisů hlásí i další okresní města. Například v Bruntále
za prvních pět měsíců fungování uspořili
170 tisíc korun. Měsíčně to je 35 tisíc.
Obce „prvního typu“ většinou hlásí úspory v řádu stokorun. A i to se do roka
zřejmě změní.
To, co obce ale vnímají jako pomoc
pro svůj rozpočet, totiž není úsporou pro
stát. Do poloviny srpna zaplatil stát za orgány veřejné moci a občany České poště
více než 203 milionů korun. A právě to
vede vedení ministerstva vnitra k tomu,
že chce tuto výhodu veřejným institucím
a fyzickým osobám odepřít. Ministerstvo
se totiž obává toho, že by služba „zdarma“
mohla vést k nadužívání.
Pokračování na straně 12
Jak vzniká
policejní pistole
Uherský Brod – Byli jsme u toho,
když se v uherskobrodské zbrojovce
zrodila pistole CZ 75 SP – 01. Je to
nejen nejrozšířenější zbraň, kterou nosí
za pasem čeští policisté nebo vojáci.
Ve světě ji vlastní i další ozbrojené
složky. Přestože vedení firmy nerado
prozrazuje, kde všude se střílí z jejích
zbraní, některé kontrakty nezatají.
Například nyní Česká zbrojovka
přezbrojuje nigerijskou policii
a námořnictvo. Pistoli si pochvaluje
i rakouské reprezentační družstvo,
ačkoli v jejich vlasti sídlí zbrojovka
vyrábějící Glock.
Zbraně z Uherského Brodu
O technické obory
není zájem
Školství – V moravských krajích funguje 144 středních a odborných škol zaměřených na technické obory. Loni na nich
studovalo přes 37 tisíc žáků. Přesto firmy
upozorňují na to, že o tyto obory je stále menší zájem, a jim tak chybí kvalitní
pracovníci. Na druhou stranu se ozývají
také samotní žáci: Chcete po nás praxi,
ale neumožníte nám ji získat. Proto raději
vezmeme jakékoli zaměstnání.
Více na straně 2
Zkrachovalí
giganti
Bankrot firem – Podívali jsme se
na to, jak to dnes vypadá v halách bývalého zlínského Svitu, rožnovské Tesly,
skláren v Karolince nebo Olšanských
papíren. Více na straně 6
Pošlete noviny do dalšího kola!
01_mh10_09.indd 1
Moravští
podnikatelé v Iráku
))
))
Irák – V novém seriálu Moravského
hospodářství „Země pro váš byznys“
se každý měsíc dočtete o možnostech
i rizicích podnikání v zemích, které jsou
pro české podnikatele netradiční. Tentokrát jsme se zaměřili na Irák. Jak se
zde ujali čeští podnikatelé a jak se musí
ve válečných podmínkách chovat? Proč
jedna z mála českých firem zde musí
vystupovat jako slovenská společnost?
))
Čtěte na straně 8
))
Rozhovor měsíce
s Jaroslavem Mílem
Česká zbrojovka je jedním z největších
výrobců ručních palných zbraní.
Zbraně vyváží do 160 zemí světa, včetně
USA, kde vlastní i několik dalších
závodů. Ročně v továrně vyrobí přes
130 tisíc zbraní, z toho 60 tisíc pistolí
s označením CZ 75 SP. Uherskobrodská
firma letos plánuje výnosy 1,5 miliardy
korun a zisk 89 milionů korun. Loni pro
ni pracovalo 1 185 zaměstnanců. (hrd)
Více na straně 8
FOTO: Jiří Sláma
88
srpen 2010
Svaz průmyslu a dopravy – Prezident
největšího oborového sdružení hájící zájmy zaměstnavatelů ví, že výpověď bez
udání důvodu není politicky průchozí.
Více na straně 10
alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů
konzultací KB EU Point 72,1 mld. Kč
9,0 mld. Kč
7,6 mld. Kč
77
999
320
153
Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech
určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.
Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský
2.9.10 20:14
STRANA 2
ZÁŘÍ 2010
T E C H N I C K É V Z D Ě L ÁVÁ N Í
Absolventi techniky se točí v kruhu: Nemají praxi
)) kolik jich je?
ZLÍNSKÝ KRAJ
Počty nově přijatých žáků
2009/2010 2005/2006
střední vzdělání
s výučním listem
2 097
2 741
střední odborné vzdělání
s maturitní zkouškou
3 111
3 317
Nejpočetnější obory
1. Ekonomika a administrativa (MZ)
2. Obecně odborná příprava (MZ)
3. Gastronomie a hotelnictví (VL)
4. Strojírenství (VL)
5. Stavebnictví (VL)
789
457
448
431
303
OLOMOUCKÝ KRAJ
Počty nově přijatých žáků
2009/2010 2005/2006
střední vzdělání
s výučním listem
2 614
3 143
střední odborné vzdělání
s maturitní zkouškou
3 010
3 080
Nejpočetnější obory
1. Strojírenství (VL)
2. Gastronomie a hotelnictví (VL)
3. Ekonomika a administrativa (MZ)
4. Zemědělství a lesnictví (VL)
5. Stavebnictví (VL)
530
516
451
325
309
VYSOČINA
3
Jeseník
6
2009/2010 2005/2006
střední vzdělání
s výučním listem
2 119
2 346
střední odborné vzdělání
s maturitní zkouškou
2 669
2 665
Nejpočetnější obory
1. Ekonomika a administrativa (MZ)
2. Gastronomie a hotelnictví (VL)
3. Strojírenství (VL)
4. Obecně odborná příprava (MZ)
5. Gastronomie a hotelnictví (MZ)
626
471
380
358
358
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Počty nově přijatých žáků
2009/2010 2005/2006
střední vzdělání
s výučním listem
4 501
4 927
střední odborné vzdělání
s maturitní zkouškou
5 886
5 886
Nejpočetnější obory
1. Ekonomika a administrativa (MZ)
2. Gastronomie a hotelnictví (VL)
3. Strojírenství (VL)
4. Obecně odborná příprava (MZ)
5. Stavebnictví (VL)
1 154
920
808
729
644
6 5
4
9
11
10
3
6
5 4
4
5
6
4
6
2
8 2
3
7 7
4 5 6
Opava
O LO M O U CK Ý M O R AVSKOSLE Z SK Ý
3
Havlíčkův Brod
Počty nově přijatých žáků
2009/2010 2005/2006
střední vzdělání
s výučním listem
4 905
6 459
střední odborné vzdělání
s maturitní zkouškou
6 414
6 946
Nejpočetnější obory
1. Ekonomika a administrativa (MZ)
2. Strojírenství (VL)
3. Gastronomie a hotelnictví (VL)
4. Obecně odborná příprava (MZ)
5. Gastronomie a hotelnictví (MZ)
1 329
1 192
1 138
824
640
Zdroj: www.nuov.cz
Pelhřimov
Nový Jičín
Jihlava
Blansko
Prostějov
Vsetín
Kroměříž
Znojmo
Frýdek-Místek
Přerov
Vyškov
Brno
Třebíč
Zlín
ZLÍNSKÝ
Uherské Hradiště
Hodonín
KOMPLETNÍ SEZNAM ŠKOL na
www.moravskehospodarstvi.cz
Břeclav
Zdroj: www.atlasskolstvi.cz
TECHNICKÉ OBORY JSOU
PERSPEKTIVNÍ, PŘESTO O NĚ
MÁ ZÁJEM STÁLE MÉNĚ
ŽÁKŮ. DŮVODEM JE NEJEN
KLESAJÍCÍ DEMOGRAFICKÁ
KŘIVKA, ALE TAKÉ OBAVA
Z OBTÍŽNÉHO STUDIA
A ŠPATNÉHO UPLATNĚNÍ
ABSOLVENTŮ.
„Nezájem o technické obory je problém,
který se táhne dlouhodobě, začíná u učebních oborů a pokračuje až na vysoké školy,“
potvrzuje Jiří Vojtěch z Národního ústavu
odborného vzdělávání. Podle něj odrazuje
žáky při výběru středních škol náročnost
studia a také nízké platy.
Podle Martiny Kubínové z ostravského
úřadu práce přitom firmy po absolventech
škol s technickým zaměřením stále volají.
„Vlivem hospodářské krize však v mnohem menší míře než dříve. V současné
době eviduje ostravský úřad práce 153 míst
Na druhu stranu, řada studentů nebere
VUT při výběru vysoké školy jako prioritu. Jdou k nám, protože se nedostali jinam,
tomu pak odpovídají znalosti i motivace.
Více než polovina absolventů středních
odborných škol odchází na vysoké školy.
Diplom přesto získá jen malá část z nich.
„Největší selekce se odehrává nikoliv během přijímacích zkoušek, ale při přechodu
z prvního do druhého ročníku, kdy dvacet
až třicet procent studentů musí odejít,“ říká
rektor brněnského Vysokého učení technického Karel Rais.
Jak je tedy možné zvýšit motivaci středoškoláků, aby technické univerzity byly
při jejich výběru prioritou?
Tento problém má celou řadu příčin. Je
to záležitost soukromého sektoru a platů
v něm, základního a středního školství, které zatím nebuduje nikterak pozitivní vztah
žáků k technice ani matematice, i marketingu samotných univerzit. Je důležité ukázat
studentům, že u nich mohou vyvinout letadlo, které bude skutečně létat.
Proč je „úmrtnost“ studentů na začátku studia tak vysoká?
V prvé řadě je to náročnost studia. Sledujeme kvalitu, ze které nechceme ustoupit,
a studenti mají často problém se vysokoškolskému způsobu studia přizpůsobit.
Mají pak absolventi technických univerzit uplatnění na trhu práce?
O absolventy univerzit s technickým zaměřením je dnes poptávka poměrně značná, zejména u klasických oborů, jako jsou
strojaři a elektrikáři.
02_mh10_09.indd 2
Karviná
Žďár n. Sáz.
pro absolventy škol, z nich sedmdesát pro
absolventy technicky vzdělané. Při hledání
pracovního uplatnění vždy záleží na odborných znalostech a dovednostech, velkou výhodou je samotná praxe,“ uvedla Kubínová.
Uchazeči s technickým vzděláním
přitom v Ostravě tvoří patnáct až dvacet
procent všech nezaměstnaných. „Počet
lidí s technickým zaměřením je poměrně
velký. Značná část z nich ale neodpovídá
požadavkům ze strany zaměstnavatelů, jako
jsou jazykové schopnosti, praxe, chybějící
osvědčení či profesní zkoušky,“ řekla Kubínová.
Podobnou zkušenost má také Pavel
Skalský, který před dvěma lety absolvoval
střední průmyslovou školu v Brně. „Největší překážku v hledání zaměstnání v oboru je
tříletá praxe, kterou požadují skoro všude,
takže je téměř nezískatelná. Kromě toho firmy často vyžadují různá kvalifikační osvědčení, která jsem neměl ve škole příležitost
získat, přestože bych tu práci udělat uměl,“
stěžuje si Skalský.
Právě proto je podle Vojtěcha k obnově
technického vzdělávání zapotřebí účast zejména soukromého sektoru. „Střední školy
dnes ze svého vlastního zájmu musí spolupracovat s firmami. Nejde jen o finanční
podporu či možnosti praxe a stáží, které
Studenti musí vědět, že dokážou sestrojit letadlo
Prof. Karel Rais,
rektor VUT v Brně
Ostrava
Olomouc
V YSOČINA
Hana Nečasová
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Bruntál
Šumperk
J I H O M O R AVSK Ý
Počty nově přijatých žáků
MZ – maturitní zkouška
VL – výuční list
Kolik mají v okresech
technických středních
a odborných škol?
Je pro ně vysokoškolské studium dostatečnou kvalifikací pro praxi?
Vazba na praxi je už během studia velmi těsná. Při vytváření nových studijních
programů konzultujeme se soukromým
sektorem, jaké mají požadavky na absolventa.
Podle našich průzkumů má minimálně
polovina lidí v pátém ročníku konkrétní
vazby na praxi.
Je tedy provázanost spolupráce univerzit a soukromého sektoru dobrá?
Se soukromým sektorem spolupracujeme přes Hospodářskou komoru, jsme
součástí projektu tzv. inovačních voucherů, který spolupráci firem s brněnskými
univerzitami podporuje.
To jsou věci, které fungují. Když ale
srovnám provázanost soukromého sektoru
s britskými nebo americkými univerzitami,
je to propastný rozdíl.
(haa)
)) nástupní platy
Technik
15–20 tisíc
Zámečník
13–17 tisíc
Klempíř
10–20 tisíc
Zedník
12 tisíc
Zdroj: Úřad práce Ostrava
studenty motivují,“ tvrdí Vojtěch.
To potvrzuje například i generální ředitel společnosti Siemens Industrial Turbomachinery Vladimír Štěpán. „Snažíme se
pracovat už se studenty na střední škole. Vidíme, že jsou velmi dobře teoreticky vzdělaní, potřebujeme ale, aby tyto znalosti uměli
uplatnit přímo v praxi. Často se totiž stává,
že po příchodu absolventů do naší firmy je
musíme mnoha věcem naučit. Z toho pro
nás vznikají další náklady,“ říká Štěpán.
Technické obory se snaží podporovat
také kraje, a to nejen finančními příspěvky na materiální vybavení škol, ale také
stipendii pro studenty vybraných oborů.
Jihomoravský kraj například letos finančně
podpoří účast středních škol na Meziná-
rodním strojírenském veletrhu v Brně.
„Bezplatnou účast jsme nabídli také
žákům 8. a 9. tříd základních škol, kteří
mají možnost seznámit se s vzdělávací nabídkou středních škol a poznat moderní
trendy ve strojírenském průmyslu a dalších
technických odvětvích. Slibujeme si od toho,
že se zvýší zájem žáků o technické obory
a prohloubí se spolupráce technických firem
se středními školami z jižní Moravy,“ uvedl
mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček.
Do podpory technických oborů se pustila také města. Například v Kopřivnici
spustili projekt Techno 2012, do kterého se
zapojily čtyři kopřivnické základní školy.
Žáky druhého stupně čeká řada prezentací,
workshopů a exkurzí nebo nová polytechnická učebna.
Jestli ale tyto aktivity přispějí k rozvoji
technického vzdělávání, není jisté. „Záležet
bude hlavně na tom, jak se bude do budoucna vyvíjet nezaměstnanost a také platy
v jednotlivých sektorech národního hospodářství,“ tvrdí Vojtěch. Trend nedostatku
technických absolventů je přitom možné
sledovat v celé Evropě. Zatímco v Asii chce
studovat vědecké a technické obory šedesát
procent patnáctiletých, v Evropě je to zhruba patnáct procent.
Vítkovické železárny si vychovávají
budoucí zaměstnance
Ostrava-Vítkovice – Vychováme si své
budoucí zaměstnance. To je plán společnosti Vítkovice Machinery Group, která před třemi lety otevřela soukromou
střední průmyslovou školu a gymnázium ve Vítkovicích.
To, že školu vlastní přímo závod,
ovlivňuje podle jejího ředitele Jiřího
Klocka způsob i obsah výuky. „Umožňuje totiž úzké propojení strojírenské firmy
se školou, a tím zabezpečuje vzdělávání
žáků podle potřeb praxe. Úspěšným absolventům pak nabízí možnost zaměstnání,“ říká ředitel Klocek.
Žáci vítkovické soukromé průmyslovky se od druhého ročníku připravují
v odborném výcviku přímo na provozních pracovištích.
Zájem hlavně o strojírenské obory
se podle něj v porovnání s předcházejícími lety podstatně zvýšil. Důvodem
může být i finanční motivace. „Naše škola
školné nevybírá, naopak vybraní žáci strojírenských oborů mohou pobírat stipendia
od jednoho do čtyř tisíc korun,“ říká ředitel.
Přitom vítkovický gigant platí i další výdaje:
od státu dostává totiž devadesát procent
toho, co státní školy.
Kromě toho získávají všichni žáci po nástupu do prvního ročníku jednorázový příspěvek. „Žáci strojírenských oborů získávají
pět tisíc korun, žáci ostatních oborů dva
a půl tisíce,“ dodává Klocek.
Škola vyučuje přes třináct set studentů
ve strojírenských, hutnických, elektrotechnických, autoopravárenských a dřevozpracujících oborech. Nově také otevřela obor
„letecký mechanik“ a „ekonomika a podnikání“. Škol, které by vlastnil přímo výrobní
závod, není v Česku mnoho. Na Moravě
školu s podobným zaměřením provozují
například Třinecké železárny.
(haa)
2.9.10 19:53
září 2010
KB EUPoint MoravskeHosp 268x374.indd 1
03_mh10_09.indd 3
inzerce
STRANA 3
4.3.10 10:26
2.9.10 19:53
STRANA 4
ZÁŘÍ 2010
VÝROBNÍ GIGANTI
Kdo táhne moravské strojírenství a hutnictví?
IND, RUS, BRŇAN A KOVOZEMĚDĚLEC Z ČESKÉHO TĚŠÍNSKA. SEZNAMTE SE S MUŽI, KTEŘÍ TÁHNOU MORAVSKÉ STROJÍRENSTVÍ A HUTNICTVÍ. VĚTŠINA Z NICH LONI
UKÁZALA TO NEJLEPŠÍ ZE SVÝCH MANAŽERSKÝCH SCHOPNOSTÍ: V DOBĚ KRIZE PŘIŠLI O ZAKÁZKY ZA NĚKOLIK MILIARD KORUN, JEJICH PODNIKY ALE PŘEŽILY. PŘEČTĚTE SI,
JAK VNÍMALI KRIZOVÉ CHVÍLE PRVNÍ MUŽI FIREM, JAKO JSOU ARCELORMITTAL, ČKD BLANSKO, SIEMENS INDUSTRIAL TURBOMACHINERY NEBO TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY.
))
Propouštění je to nejhorší,
co musím v práci dělat
do výrobních prostorů, a tak už zná stovky svých
zaměstnanců také křestním jménem. Tento přístup
mu prý pomohl, když musel v uplynulém roce
propouštět. „Propouštění je to nejhorší, co musím
ve své práci dělat,“ tvrdí šéf ocelárny.
Překonat tu nejhorší krizi přitom pomohla podle
něj právě motivace lidí, kteří v huti zůstali. „Přístup
Čechů k práci se mi celkově moc líbí. Když to
srovnám s ostatními zeměmi, ve kterých jsem
působil, umíte si věci naplánovat, neradi ztrácíte čas
a jste v rozhodování velmi racionální,“ pochvaluje si.
Osmapadesátiletý Kochuparampil pochází
původem z Indie. Už šestnáct let tam ale jezdí jen
na dovolenou. Než se stal generálním ředitelem
ostravského závodu ArcelorMittal, působil
v pobočkách této nadnárodní ocelářské společnosti
v devíti dalších zemích, například v Indonésii,
Německu, Kazachstánu, Francii, Polsku či
Rumunsku.
Zatím zná jen několik českých výrazů, přesto tvrdí,
že komunikace je to nejdůležitější. Augustine
Kochuparampil, generální ředitel společnosti
ArcelorMittal Ostrava, se snaží mluvit se svými
zaměstnanci, regionálními politiky, studenty
ve školách i se svými sousedy.
„Než jsem přijel do Ostravy, lidé mi říkali, že
Češi jsou uzavření a ne příliš přátelští,“ říká
Kochuparampil, který šéfuje největší české huti
od loňského června. „Za ten rok jsem ale změnil
názor,“ míní Kochuparampil. Právě proto se snaží
netrávit mnoho času v kanceláři. Často chodí
))
„Po všech těch letech mimo svou rodnou zemi
už mi ani indická kultura nijak nechybí,“ tvrdí
Kochuparampil. Přesto zůstává velkým zastáncem
jógy, která mu prý pomáhá udržet si kondici
i disciplínu. Každý den kvůli ní vstává v pět hodin
ráno. Večer po práci zase rád sleduje v televizi
indické programy. „Hodně si tu ale užívám také
různých kulturních událostí a výletů do okolí,“
říká. V Ostravě, kde žije se svou manželkou, se tak
už prý cítí jako doma.
Jeho dalším úkolem je přesvědčit, že Ostrava je
domovem také pro ArcelorMittal. Společnost,
která je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší
na Ostravsku, doposud nebyla v médiích ani mezi
Ostravany vnímána příliš pozitivně.
(haa)
ROZHOVOR O EVRAZU čtěte na
www.moravskehospodarstvi.cz
Manželka si už na mé
„turbomilenky“ zvykla
ně už není v dílnách práce. Možná právě proto se
firma stala druhou nejdynamičtější společností
v anketě Czech TOP 100.
„I pro nás byl však loňský rok krutý. V té nejhorší
době jsme nepodepisovali žádné smlouvy. To
jsme ale vyřešili tak, že jsme posílali zaměstnance
na nejrůznější školení a zadali jim interní
projekty,“ říká Štěpán.
Podle něj už má brněnský Siemens to nejhorší
za sebou. Znovu podepsal smlouvy, které byly
rok u ledu. Vedení firmy zaznamenává stále více
poptávek. Z Brna ročně vyvezou kamiony a lodě
téměř padesát turbín. U velkých zakázek trvá
technikům i osmnáct měsíců, než ocelový kolos
vyrobí. Když se turbína smontuje a natře, nachystá
se na expedici.
„Turbínu pak zahalíme bílým plátnem. Ctí
přepravních firem je dopravit turbínu tak, aby
plátno nebylo na konci cesty ušpiněné. Zákazník
pak má možnost si svoji krásku na místě
slavnostně rozbalit,“ líčí Štěpán.
Nebýt brněnských odborníků na parní turbíny,
Varšavané by se v zimě neohřáli, americký kmen
Siouxů by nemohl pálit biomasu a sportovci
na olympiádě v Soči by se klepali zimou. Průmyslové
turbíny z brněnského závodu Siemens Industrial
Turbomachinery vyrábí elektřinu a teplo už v téměř
dvě stě zemích světa.
Když loni v říjnu usedl devětatřicetiletý Vladimír
Štěpán do křesla generální ředitele brněnského
závodu, věděl, že zaměstnanci nebudou mít důvod
jej nenávidět. Převzal totiž firmu, která se dokázala
uživit i v době krize. Nemusel tak lidem říkat, že pro
04_mh10_09.indd 4
Když se Štěpán zamyslí nad svojí prací, zasní se.
„Jsem strojař se vším všudy. To řemeslo se mi
strašně líbí. Vidíte to? Ta turbína je fakt pěkná.
Žena už si ze mě utahuje, že jí tady v hale zahýbám
hned s několika turbomilenkami,“ směje se, když
ukazuje na ocelové lopatky. Brzy budou vyrábět
elektřinu také v Číně.
O tom, že si ve firmě zakládají na otevřené
komunikaci, svědčí i fakt, že sám Štěpán zná
spoustu ze 750 zaměstnanců jménem. „Myslím, že
dokážu oslovit jménem tak padesát procent z nich
a určitě bych chtěl tento poměr zvýšit,“ usmívá se.
Seznamování se se zaměstnanci má pro něj totiž
i další výhodu: jeho vášní je totiž sport. „Proto si
užívám jakoukoli příležitost, kdy s mými kolegy
chodíme hrát fotbal nebo nohejbal. Před několik
lety jsem se dal i na golf.“
(hrd)
))
Zastupitel ze syzraňské dumy:
Přijel jsem do Blanska rozvíjet, ne rozbíjet
Jejich vodní turbíny dodávají 19 tisíc megawattů
v jednatřiceti zemích světa. Podle nových majitelů
ČKD Blansko, ruské společnosti Tjažmaš, má však
blanenský závod na zahraničních trzích mnohem
širší perspektivu. „Teď se mu otevírají nové trhy,
nejen ruský, ale také latinskoamerický, ve kterém
ČKD Blansko dlouho nepůsobilo, či vietnamský
a čínský,“ říká nový generální ředitel holdingu ČKD
Blansko Sergej Bezrukov.
Do své skupiny společnost Tjažmaš, která je jedním
z předních podniků v oblasti těžkého, energetického
a dopravního strojírenství na ruském i celosvětovém
trhu, zařadila blanenský závod na jaře. V Blansku
chce rozvíjet především hydroenergetiku.
„Začínáme tu psát novou historii ČKD Blansko.
Přivedli jsme experty na energetiku, nové zakázky,
zavedli jsme nový systém vedení podniku. Zároveň
ale ctíme dlouhou, více než třísetletou tradici
závodu,“ říká Bezrukov. Propouštět od svého
příjezdu do Blanska nemusel, a ani to neplánuje.
„Přijeli jsme s přátelskými úmysly, chceme rozvíjet,
nikoliv rozbíjet,“ tvrdí.
Na převzetí holdingu ČKD Blansko pracoval už
v Rusku. „Věděl jsem o podniku i jeho problémech
skoro všechno. Vedení mě sem pak poslalo, abych
provedl finanční ozdravení podniku. Na papíru sice
mohou být černá čísla, ale bez uzavřených kontraktů
nemají smysl. Důležitější je perspektiva,“ říká.
Z Blanska kromě závodu řídí na dálku také své
spolupracovníky v domovské Syzrani, kde zasedá
v městské dumě jako poslanec. „Tjažmaš a město
jsou tam úzce propojeni, jeden bez druhého
nemůžou existovat,“ popisuje Bezrukov důvod
svého vstupu do politiky. V Česku prý pozorně
sleduje, jak se řeší regionální politika. „Doufám, že
pak budu moci přinést něco nového také do naší
politiky,“ říká. Blanenský a syzraňský podnik si však
podle Bezrukova nejsou příliš podobné. „V Syzrani
pracuje přes šest tisíc lidí, v Blansku kolem pěti
))
set. Je tu jiný způsob vedení práce a lidé se tu znají
navzájem mnohem více,“ říká. Právě proto se snaží
Bezrukov zdokonalovat v češtině. „Běžné dennodenní
řeči už trochu rozumím, ale musím zapracovat
na technické terminologii. Spoustu času trávím
v práci, je těžké najít si na to čas,“ dodává Bezrukov.
Po čtyřech měsících se přestěhoval z blanenského
hotelu, teď žije s manželkou a dvěma syny v Brně.
V Česku mu prý nic z ruské kultury ani tradic nechybí.
„Do Ruska jezdím na služební cesty poměrně často.
Navíc, ať už v Blansku nebo Syzrani, nežiju příliš
ve městě, ale v podniku,“ usmívá se Bezrukov. (haa)
Jsem typický kovozemědělec.
Jen víc tvrdohlavý a odbojnější
Třinecké železárny zažívají kruté období.
Po závratném zisku 1,2 miliardy korun v roce
2008 loni generální ředitel Jiří Cienciala dostal
šokující zprávu: ztráta firmy byla 732 milionů korun.
„Na jízdu na lochnesce jsme zvyklí. Současná krize
je však daleko hlubší a potíže s nadechnutím při
pohybu na sinusoidě jsou podstatně větší než dřív.
Rána je hluboká a neuklidňuje mě ani fakt, že jsme
v roce 2009 meziročně zvýšili podíl třinecké oceli
na české produkci o deset procent,“ upozorňuje
Cienciala. Z Třince tak nyní pochází každá
druhá česká tuna oceli. České hutě teď na rozdíl
od předchozích let válcuje zejména čínská
a indická konkurence.
Přestože výrobní haly byly loni vytížené
na devadesát procent, klesly třineckému kolosu
tržby o třetinu. Ani to však neznamenalo, že
by vedení propustilo stovky lidí. „Prošli jsme
velmi rozsáhlou restrukturalizací v polovině
devadesátých let. Počet zaměstnanců jsme
tehdy zredukovali na třetinu,“ vzpomíná. Loni
tak v huti pracovalo 5 319 zaměstnanců, tedy
podobně jako o rok dříve – době ocelářského
boomu.
„Zdejší lidé jsou charakterističtí svojí pracovitostí,
skromností, loajalitou, hrdostí a pokorou.
Lidé z Třineckých železáren jsou pokračovateli
stosedmdesátileté tradice hutní výroby. I já jsem
takovým typickým reprezentantem svého regionu.
Snad ještě více tvrdohlavý a zároveň odbojnější než
ostatní,“ tvrdí šedesátiletý rodák z Vendryně.
zastupuje zaměstnavatele jako člen představenstva
Svazu průmyslu a dopravy.
Možná právě proto před třinácti lety neodmítl
nabídku stát se ředitelem tehdy čerstvě
zprivatizovaného podniku, který dnes vlastní
z velké části Chrenkovo impérium Moravia Steel.
Jako vyjednavač se proto často dostane do situací,
u kterých postrádá logiku. „A není to pouze
ve chvílích, kdy je potřeba se někomu zavděčit. Češi
jsou prostě vychovaní v duchu ,nehas, co tě nepálí‘.
Jenže ono už pak bývá často pozdě něco měnit.
Příkladem je dlouhodobé odmítání atomové energie
nebo prolomení těžebních limitů,“ kroutí hlavou.
„Kdybych měl tehdy více informací, tak bych
tu práci nevzal,“ hodnotí muž, který chtěl být
původně lékařem. Dnes kromě třineckého kolosu
Cienciala je vášnivým myslivcem a golfistou. Má
syna Michala a vnučku Aničku. „Miluju také tanec
a folklór,“ prozrazuje.
(hrd)
2.9.10 19:52
září 2010
STRANA 5
N e ss T e c h n o l o g i e s
k o m e r č n í p r e z e n ta c e
Krize nás donutila více myslet na zákazníky
u notáře, na Czech POINTu dokážou
jednoduše z počítače vytisknout výpis
z katastru nemovitostí. Je za tím ale neuvěřitelný kus práce.
Když se řekne v České
republice Ness,
možná se vám vybaví
digitalizace českých
katastrálních map,
systémy krizových řízení
nebo také elektronizace
slovenského
zdravotnictví.
Milan Sameš: To je třeba oblast,
na kterou může být Česká republika
pyšná. V jiných evropských zemích se
to většinou nepodařilo ani zčásti.
Budete chtít tento systém uplatnit
i v jiných zemích?
Milan Sameš: Ano, je to naše ambice.
A už se nám to podařilo na Slovensku.
Vždyť pozemkové knihy jsou pro půlku
Evropy shodné.
Veronika Hrdá
Globální firma Ness Technologies si
vybrala jako své sídlo pro Evropu Českou republiku, kde realizuje zakázky
za více než jednu a půl miliardy korun ročně. A to i v době krize. Tím víc
nás zajímalo, jak funguje globální firma
zaměstnávající osm tisíc lidí po celém
světě. Na otázky odpovídali dva klíčoví
muži: prezident pro Evropu Milan Sameš a generální ředitel české pobočky
Mirko Kalous.
V čem přesně Ness Technologies
podniká?
Milan Sameš: Ness se soustředí
na několik oblastí. Jsou to energetika,
státní správa, finanční instituce a telekomunikace. Z pohledu typu námi
nabízených služeb se jedná o dodávku
včetně vývoje kompletních informačních systémů, outsourcing a offshore.
Právě offshore tvoří dnes už 20 procent
obratu, a to mimo jiné vysvětluje, proč
má společnost téměř 40 procent zaměstnanců v Indii.
Co je to offshore a nearshore?
Milan Sameš: Firmy, které sídlí
v Evropě a ve Spojených státech, si tak
pronajímají služby v teritoriích, která
se vyznačují levnější pracovní silou, ale
stejnou mírou technologické vyspělosti.
To je příklad Indie. Poptávka po těchto službách stále roste a stále častěji se
objevují klienti, pro které je vzdálenost
do Indie už příliš veliká a časový posun
nevyhovující. Proto jsme před pěti lety
založili pobočku v Košicích, kde dnes
pracuje už tři sta IT odborníků pro zákazníky ze západní Evropy, ale také třeba
z Ameriky.
Vlastní Ness Technologies nějaké
patenty?
Milan Sameš: Nejsme výrobcem
produktů. Poskytujeme služby. My jsme
firma, která používá existující produkty nebo pro zákazníka vyvíjíme vlastní
řešení.
Mirko Kalous: Je to podobné, jako
když stavíte dům. Buď se rozhodnete, že
si budete architekta, zedníky, instalatéry
a další řemeslníky řídit sami, nebo to
svěříte stavební firmě, které důvěřujete
a na kterou jste přenesli odpovědnost
za dodání celého díla.
Na co se zaměřuje česká pobočka
Nessu?
Mirko Kalous: Pracujeme pro celé
spektrum společností ze všech oborů
podnikání. Dlouhodobě nejsilnějšími
sektory jsou energetika a finance. Ale
mezi naše zákazníky patří také výrobní
Milan Sameš: Digitální katastr je oblast
na kterou může být Česká republika pyšná.
Mirko Kalous: Z obratu 400 milionů korun
v roce 2004 jsme vyrostli na 1,5 miliardy korun.
Kdo vede Ness v Evropě?
Milan Sameš Pracuje v Nessu od roku 2004 s přestávkou
necelých tří let, kdy pracoval v přední softwarové společnosti Oracle
jako generální ředitel pro ČR a byl členem managementu středoevropského regionu. V červenci 2010 se do Nessu vrátil na pozici
prezidenta Ness Europe. Je členem nejužšího celosvětového vedení
Ness Technologies. Předtím zastával manažerské funkce ve společnostech, jako je Logica nebo Nokia. Milan Sameš je abolventem
ČVUT v Praze a MBA Nottingham Trent University.
Mirko Kalous Je generálním ředitelem a jednatelem Ness
Czech. V Nessu pracuje od roku 2005, od roku 2007 na pozici generálního ředitele. Předtím zastával manažerské funkce ve firmách
OKIN, Komerční banka nebo ASIS. Vystudoval MBA Nottingham
Trent University.
společnosti, státní správa a samospráva
či telekomunikační společnosti. Dlouhodobě spolupracujeme například s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, Českým statistickým úřadem nebo
například Českou národní bankou. Dá
se říct, že posledních patnáct let se aktivně podílíme na zavádění informačních
systémů ve státní správě a samosprávě.
Například pro kraje je naší parketou
otázka bezpečnosti a krizových systémů.
Kolik lidí pracuje pro Ness Czech?
Mirko Kalous: V České republice
máme kolem šesti set zaměstnanců. Patříme tak mezi pět nejvýznamnějších
firem v této oblasti.
Jaké jsou cíle české pobočky?
Mirko Kalous: Cílem je větší růst,
než je růst trhu v oblasti IT služeb
a consultingu. Pro představu: Z obratu
400 milionů korun v roce 2004 jsme
vyrostli na jednu miliardu v roce 2008.
V současné době se pohybujeme kolem
necelé 1,5 miliardy korun.
Na kolika projektech nyní pracuje
pobočka Ness Czech?
Mirko Kalous: Máme asi šest set rozpracovaných projektů.
Jak ustála vaše firma krizi?
Mirko Kalous: Krizi jsme ustáli celkem obstojně. Pokud se podívám na jednotlivé segmenty, tak jsme si udrželi
rozsah jako v předchozích obdobích.
Samozřejmě bylo vše složitější než v období před krizí. Už neexistuje dvouciferný růst. Zákazníci omezili investice
a zahajují pouze ty projekty, které jim
pomůžou v jejich byznysu a mají jasný a měřitelný přínos. Naší prioritou je
udržet si podíl na trhu a být efektivní.
Stejně jako jiné úspěšné firmy se ještě
více zaměřujeme na vnitřní efektivitu.
Krize pro mnoho firem znamenala
očistný proces. Prošli jste jím také?
Milan Sameš: Určitě každá firma si
sebou nese nějaký „tuk“. Bylo by hloupé
to zastírat. Ve většině zemí to ale nebylo
nic dramatického.
Mirko Kalous: Spíš nás to donutilo přemýšlet o věcech, které jsme před
krizí řešit nemuseli. Krize nás donutila
mnohem víc inovovat, přizpůsobit se
změněným podmínkám trhu a novým
požadavkům zákazníků.
Znamenalo to orientaci na řešení,
která jim přinesou buď nový byznys
nebo úsporu nákladů. Změna trhu byla
veliká. Před krizí se všichni hnali hlavně
za neustálým růstem. Vzpomínám si, jak
jsem před rokem slyšel v rádiu analytika,
který mluvil o tom, že bude záporný
růst mínus tři procenta. My už jsme
byli tak připitomělí, že poklesu říkáme
záporný růst...
Jak vás ovlivní plánované vládní
škrty?
Mirko Kalous: Samozřejmě, že se
jedná o naše potenciální zakázky a plánované úspory se dotknou i Nessu.
Na druhou stranu věřím, že se s tím
dokážeme vypořádat stejně, jako jsme
zvládli krizový pokles v komerční sféře.
Milan Sameš: Naší výhodou je, že
poskytujeme služby s vysokou přidanou
hodnotou. Vlastnost tohoto segmentu je
taková, že je méně náchylný na otřesy
odvětví. Těžko totiž redukujete spolupráci, která je pro vaše podnikání zásadní. To byste si obrazně řečeno odřezávala
vlastní maso, nikoli tuk.
Ness se podílel také na digitalizaci
map českého katastrálního úřadu. Jak
náročná to byla práce?
Mirko Kalous: Hodně. Děláme
na tom už čtrnáct let. Za tu dobu pracovníci Českého úřadu zeměměřického
a katastrálního dokázali převést papírové knihy ještě z dob Marie Terezie
do elektronické podoby.
Dnes už nám přijde samozřejmé, že
nám úředníci na katastrálním úřadě,
Zaměřujete se také na systémy pro
energetické společnosti. V čem jsou
dnes chytřejší než ty předchozí?
Mirko Kalous: Ten trend jde dnes
směrem takzvaných „chytrých elektroměrů “ a podobných řešení. Umožňují
například mnohem efektivněji řídit
dispečinky při živelných pohromách,
odpojovat a připojovat jednotlivá zařízení.
Umí efektivněji řídit alternativní
zdroje energie, jako jsou solární elektrárny. Dokáží dálkově ovládat domácí
spotřebiče a regulovat tak denní spotřebu podle cen energií…
Nedávno jste zvítězili v tendru společnosti ČEZ. Co pro něj budete přesně
dělat. A co to přinese zákazníkovi?
Mirko Kalous: Mluvíme o distribučním řídicím systému.Ten přinese například snížení rizika výpadků, rychlejší reakci distributora při krizových situacích,
zkrácení doby na odstranění poruchy
a další zlepšení.
V jakém stádiu se nyní nachází český e-Government?
Milan Sameš: Není to tak zlé. Nerad
bych to srovnával s jinými vyspělými
státy světa, byť jsem mnohdy překvapený z toho, jak i vyspělé evropské státy
dokážou být často neefektivní. Nicméně
trend, který nastartovala Česká republika, je dobrý a je srovnatelný s tou lepší
skupinou států.
V tom máme určitě něco společného
s Němci. A ti správně upozorňují: ďábel
je v detailu, v konzistentním přístupu
a postupné implementaci. V tom bychom se měli poučit.
Jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?
Milan Sameš: Asi to bude překvapující zpráva, ale v poslední době nám
hodně uteklo Slovensko. Bylo by velmi
nebezpečné žít v iluzi, že cokoli na východ od nás je méně efektivní. Většina států začíná soupeřit. Proto usnout
na vavřínech by bylo pro nás smrtící.
V čem jsou Slováci před námi?
Milan Sameš: Například právě v oblasti elektronického zdravotnictví. Ačkoli to zní jednoduše, slovenští politici
prokázali hodně odvahy, když tento
projekt prosadili.
A teď všichni vidí, že to byl velmi
dobrý krok. Nezavedli jen informační
systém. Oni změnili potřebnou legislativu a související procesy. A to z nich
už nyní dělá vítěze v porovnání se státy,
které k reformě zdravotnictví stále nemají odvahu.
 N e ss T e c h n o l o g i e s
Společnost Ness Technologies, Inc. (NASDAQ:
NSTC, TASE: NSTC) je globálním partnerem
v oblasti business procesů a technologií.
zákazníků. To, že 85 procent z nich se společností
Ness spolupracuje opakovaně či dlouhodobě, je
důkazem strategických partnerství.
Tým téměř 600 odborníků v Praze, Brně a Ostravě
je strukturován tak, aby byl vždy blízko zákazníkům
a jejich potřebám.
Řešení a služby pokrývají všechny vertikály i procesy
v podnikání jejích zákazníků. Pomáhají jim
dosahovat strategických cílů, optimalizovat náklady
a zvyšovat efektivitu, rychlost a kvalitu.
Se 7 800 lidmi v pobočkách v Severní Americe,
Evropě, Izraeli a Indii má potřebnou sílu a invenci
pro realizaci obchodních i technologických cílů svých
zákazníků ve více než 20 zemích.
Aktuálními klíčovými projekty ve střední Evropě
jsou například implementace elektronického systému
zdravotnictví na Slovensku nebo digitalizace katastru
nemovitostí v České republice.
Své služby staví na dlouhodobě budovaných
a ověřených kompetencích, včetně nabídky
outsourcingu, nearshore i offshore dodávek.
Struktura společnosti, unikátní know-how
i technologická partnerství slouží k dosažení cílů
Spojuje výhody globálního know-how a místních
odborných i obchodních znalostí. Na českém trhu
patří k leaderům v oblasti business a IT služeb (TOP
4, IDC 2008).
Ness vloni vyhrál také tendr na vybudování jednoho
ze čtyř základních registrů - Registru územní
identifikace a nemovitostí. Ness působí také u většiny
velkých středoevropských firem v oblasti financí
a telekomunikací.
05_mh10_09.indd 5
2.9.10 19:51
STRANA 6
září 2010
S l av n é t o vá rn y p o k ra c h u
Pád podniku? Nezaměstnanost i 37 procent
Svit, Tesla, moravské
sklárny. Zatímco před
lety zaměstnávaly
tyto podniky až tisíce
zaměstnanců, dnes
jsou jejich areály
často opuštěné nebo
využívané k jiným
účelům. Některé se
ale dokázaly odrazit
ode dna a výroba
pokračuje.
Linda Škrancová
Morava – Učebnicovým příkladem
toho horšího konce je zlínský Svit, původní Baťovy závody. Zatímco Baťa po nástupu KSČ k moci přesunul svou výrobu
a centrálu do zahraničí, ve Zlíně, tehdy
Gottwaldově, se boty šily dál pod značkou
Svit. V době své největší produkce zaměstnával státní podnik až pětadvacet tisíc lidí,
krátce po revoluci ale padl, a to zejména
kvůli chaotické privatizaci a neschopnosti
konkurovat dováženému zboží.
Ve městě, které se od ledna 1990 opět
jmenovalo Zlín, tak zůstal rozsáhlý komplex budov, včetně například známé „jednadvacítky“ – mrakodrapu, ve kterém dnes
sídlí krajský úřad.
„V bývalém svitovském areálu dnes sídlí
Technologické inovační centrum, které zde
mimo jiné provozuje i Podnikatelský inkubátor,“ uvedla tisková mluvčí Zlína Marie
Masaříková.
Technologické inovační centrum (TIC)
bylo v roce 2005 založeno Univerzitou Tomáše Bati a Zlínským krajem. Začínajícím
a inovačním firmám nabízí TIC za výhodných podmínek moderní kancelářské
prostory ve 23. budově Svitovského areálu.
Objekt prošel v letech 2005 až 2006 kompletní rekonstrukcí. dříve 3 000 míst
dnes 1 000
Dalším velkým podnikem, který neustál
obtížnou porevoluční situaci, byla rožnovská Tesla. Ta v roce 1989 zaměstnávala přes
tři tisíce lidí. Její nástupnické společnosti
– Tesla Sezam a Terosil – až do roku 1994
bojovaly o přežití.
„V tomto období jsme od společnosti
Motorola obdrželi neformální objednávku
na vzorky čipů stabilizátorů. Testy prvních
vzorků překonaly očekávání a tento úspěch
byl pro našeho zákazníka impulsem zadat
do Rožnova svoji první objednávku. To
Po bankrotu Areál bývalého zlínského Svitu postupně ožívá. Sklárny v Karolince už také najímají nové zaměstnance.
Kolik lidí zůstalo bez práce?
před uzavřením*
po uzavření
Světlá nad Sázavou
5 %
15 %
Karolinka
12 %
21 %
Jindřichov
20 %
37 %
* nebo při znovuobnovení výroby
výrobu v Rožnově v podstatě zachránilo,“
vysvětluje Aleš Cáb, výrobní ředitel společnosti ON Semiconductor, pod kterou přešly
původní Tesla Sezam a Terosil.
V současné době je rožnovská výroba
největším výrobním podnikem nadnárodní
skupiny ON Semiconductor a pracuje zde
asi 1 100 zaměstnanců.
Obavy o osud největšího zaměstnavatele
v obci panují ve Světlé nad Sázavou, která je
proslulá svou sklářskou výrobou.
„Největší rozvoj Světlé byl v sedmdesátých letech právě díky sklárnám. Ty na rozdíl od jiných podniků přežily i privatizaci.
Ukončení výroby v září 2008 mělo pro
město drtivý dopad,“ říká starostka Světlé
nad Sázavou Lenka Arnotová. Na továrnu
ve Světlé, jež patřila do zadlužené skupiny
Bohemia Crystalex Trading, byl vyhlášen
konkurz. „Pro obyvatele to bylo období nejistoty, hovořilo se o tom, že konkurz může
trvat i několik let,“ vysvětluje starostka.
Po výběrovém řízení na nového majitele získala sklárnu společnost Crystalite
Bohemia, která výrobu z části obnovila.
Zaměstnanců je ale nyní podstatně méně.
Z původních dvanácti set tam nyní pracuje asi 350 lidí. „Současný majitel skláren
předesílá, že bude spouštět další pece, což
by mělo znamenat i nová pracovní místa,“
přeje si Arnotová.
V srpnu ale na společnost Crystalite
Bohemia přišla žaloba, platnost kupní
smlouvy už podruhé napadl neúspěšný
uchazeč – společnost Crystal Bohemian
Company. V lidech je tedy opět nejistota.
„Vůbec netušíme, jaký je účel nebo
úmysl podané žaloby. Rozhodnutí bude pochopitelně na soudu. Na výrobu ale nemá
žaloba žádný dopad. Nyní budeme spouštět
třetí pec, což přinese 55 nových pracovních
míst. O dalších investicích rozhodne až případný výsledek soudního jednání,“ uvedl
ředitel Crystalite Bohemia Martin Fait.
Součástky z Rožnova mají uplatnění i v CERNu
Rožnov pod Radhoštěm – V původním
areálu rožnovské Tesly zabírá společnost
ON Semiconductor největší plochu. Jako
jedna z mála také navazuje na původní zaměření závodu. Když výrobní ředitel Aleš
Cáb vzpomíná na záchranu výroby polovodičů v Rožnově, mluví o obrovském entuziasmu a houževnatosti nejen managementu,
ale i samotných zaměstnanců.
Co způsobilo tak strmý pád tradičního výrobce polovodičů a mikroelektroniky, závodu Tesla v Rožnově pod Radhoštěm, na začátku 90. let?
Události na přelomu 80. a 90. let mohutně otřásly kolosem, jakým tehdy rožnovská Tesla byla. Zhroucení východního trhu
a dovozy levných součástek vedly k tomu,
že Tesla nebyla schopná ve své tehdejší
struktuře a se svým sortimentem konkurovat na světovém trhu. Pokračovateli výroby
polovodičů se staly společnosti Tesla Sezam
a Terosil (tyto firmy se později spojily a přešly pod nového vlastníka ON Semiconductor, pozn. red.), které prakticky až do roku
1994 bojovaly o přežití.
Jak společnost ON Semiconductor navazuje na výrobu rožnovské Tesly?
06_mh10_09.indd 6
)) kdo má Teslu
Majitelem ochranné známky a jediný
oprávněný nástupce koncernu Tesla
je Tesla a.s., bývalá Tesla Hloubětín.
Její výroba je dnes zaměřena
na vojenské telekomunikační
technologie, vysílací techniku nebo
technologii úpravy vody.
ON Semiconductor je světovým výrobcem integrovaných obchodů a diskrétních
polovodičových součástek, které jsou používány v nejrůznějších elektronických zařízeních. Naše korporace ale dodává také
součástky pro automobilový průmysl, spotřební elektroniku, počítačovou a komunikační techniku a podobně.
Jaké výrobky putují na světový trh přímo z Rožnova?
Produkce z Rožnova je velice různorodá, je určená zejména pro řízení spotřeby
elektrické energie, konverzi napětí, časové
reference, napájecí moduly a napájecí zdroje, lineární regulátory a mnoho dalších.
Setká se s vašimi výrobky i běžný uživatel elektroniky?
Nejčastěji se lidem do rukou dostanou již zmíněné produkty pro řízení
spotřeby energie. Našimi mediálně nejznámějšími produkty z poslední doby
jsou například čipy pro herní konzoli
Microsoft X-Box, který najdeme v mnoha domácnostech.
Známý, ale veřejnosti nepřístupný, je
detektor částic pro projekt ATLAS vyrobený pro Evropský institut pro jaderný
výzkum v Ženevě (CERN). Tato součástka vybočovala ze standardních výrobních
postupů a prokázala vynikající kvalitu
našeho týmu výzkumu a vývoje, který
byl za svoji práci oceněn Průmyslovou
cenou CERN.
Našli bychom v týmu současných pracovníků také zaměstnance původního závodu Tesla?
V našich českých společnostech jsou
samozřejmě zaměstnáni i lidé, kteří začínali
ve státním podniku Tesla Rožnov. V této
lokalitě stavíme na tradici, kterou zde toto
odvětví má již od roku 1949. V našich
řadách bychom dnes napočítali více než
sto bývalých „tesláků“.
(lis)
Podobný scénář zažívají obyvatelé
Karolinky na Vsetínsku, naštěstí ale bez
soudních tahanic. Karolinská sklárna s více
než 140letou tradicí tvořila po celá léta
zdroj obživy pro mnoho lidí v místě i okolí a mistrovství zdejších sklářů je známé
i za hranicemi republiky. Původní majitel
skláren, firma Porcela Plus, zaměstnávala
asi 625 lidí.
„V dubnu 2005 byla zrušena hutní výroba skla a čtyři stovky lidí musely z továrny
odejít. Zůstalo zde jen zušlechťování skla,“
vzpomíná starosta Karolinky Tomáš Hořelica. V lednu 2009 pak byla zastavena
veškerá činnost skláren.
Sklárny opět fungují
„V loňském roce koupil sklárnu nový
majitel a od Nového roku výroba znovu
funguje pod společností Crystalex CZ.
Ve spolupráci s nimi jsme v srpnu pořádali tradiční Sklářský jarmark. Už tam není
zaměstnáno původních 600 lidí, ale jen asi
150 zaměstnanců. Nedávno majitel přidal
další leptací linku, což je pro nás jasný
signál, že se v Karolince bude dále vyrábět. Předpokládám, že sklárny budou ještě
dlouho fungovat,“ říká Hořelica.
Stejné nadšení už nepanuje v Jindřichově, obci ležící dvacet kilometrů od Šumperku. Zdejší papírenský závod patřící pod
krachující akciovou společnost Olšanské
papírny v létě loňského roku ukončil svou
produkci kancelářského papíru, obálek
a sešitů. Téměř 240 lidí bylo najednou bez
práce a v Jindřichově se míra nezaměstnanosti vyhoupla na 37 procent.
„O práci v papírně přišli v mnoha případech oba manželé,“ popisuje místostarosta
Jindřichova a šéf papírenských odborů Josef Kozák.
Bývalí zaměstnanci se tak upínali
ke konkurzu, díky kterému by papírnu odkoupila jiná společnost a výroba by mohla být obnovena. Konkurz zorganizovaný
v březnu insolvenční správkyní Kateřinou
Martínkovou ve spolupráci s věřiteli byl
ale k ničemu.
Soutěž sice vyhrála českobudějovická společnost ASERTO, ale Krajský soud
v Ostravě ji prohlásil za neplatnou. Uznal
námitky dvou poražených firem CELPAP
Machinery a Vega - HSH, které označily
celé klání za zmanipulované a požádaly
o jeho zrušení a vypsání nového.
„Soud má jednoznačně za prokázané,
že výběrové řízení na prodej závodu Jindřichov proběhlo tak, že umožnilo úniky
důležitých informací, a tím bylo způsobeno
nerovné postavení zájemců,“ sdělil soudce
Martin Šulák.
„Majetek společnosti je již potřetí předmětem prodeje, předchozí dva prodeje byly
totiž zkorumpovány. Stále věřím, že by se
mohla výroba částečně obnovit. Správkyně
nyní vypracovala nové podmínky prodeje,
takže v září už bychom měli znát nového
majitele,“ doufá Kozák.
Kordárnu zachránil investor,
chce ji ale prodat dál
Velká nad Veličkou – Od loňského
května se Kordárna ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku, výrobce technických tkanin, potýkala s velkými dluhy.
Výrobu spasil investor – Cefeus
Capital patřící do skupiny JET Investment koupila společnost Kordárna a.s.
a všechny její zaměstnance a veškerou
činnost převedla na firmu Kordárna Plus a.s. Prodej povolil Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže i věřitelé
společnosti.
Bývalým zaměstnancům podniku
z Velké nad Veličkou i blízkého okolí
ale tato transakce příliš velkou změnu
nepřinesla. „Když začal v loňském roce
původní majitel propouštět, nezaměstnanost stoupla asi na dvacet procent, ale
na tomto čísle se drží dál. Nový majitel
totiž o mnoho více nových míst zatím
neotevřel,“ uvedl Jiří Pšurný, starosta
Velké nad Veličkou.
„Když jsme Kordárnu koupili, měla
asi 480 zaměstnanců. V současnosti firma zaměstnance znovu přijímá tak, jak
postupně roste výroba,“ řekl generální
ředitel Kordárny plus Martin Prachař. Ten
také potvrdil, že pod taktovkou Cefeus
Capital zůstane produkce Kordárny ve stávajícím areálu. „Investor plánuje nadále
podnikat v oboru a předpokládá nárůst
výroby,“ doplnil Prachař.
Podle starosty se ale firma už od začátku netajila tím, že chce Kordárnu ekonomicky pozvednout a pak výhodně prodat.
„Podle dostupných informací to vypadá,
že současný majitel koupil továrnu proto,
aby ji pak se ziskem prodal,“ potvrdil
starosta Pšurný.
Pro obec Velká nad Veličkou ležící téměř na hranici se Slovenskem to ale znamená prozatímní jistotu, že výroba bude
pokračovat a nezaměstnanost neporoste.
Kordárna Plus vyrábí kordové tkaniny
pro pneumatikářský průmysl a technické
tkaniny pro dopravní pásy. Původní Kordárna patřila do skupiny KORD, která
sdružovala textilní firmy v České a Slovenské republice. Pod skupinu KORD,
která byla v insolvenci a dnes již neexistuje, patřili dva čeští a tři slovenští výrobci
textilií. (lis)
2.9.10 20:09
září 2010
STRANA 7
INZERCE
ČD Telematika je v poločase zásadní transformace
Obávám se, že transformace společnosti je kontinuální proces, neboť i vnější podmínky a trh se neustále
mění. Ale pokud se ptáte na základní strukturu a dotažení přeměny ČD Telematiky na efektivního poskytovatele ICT služeb, je pro nás milníkem rok 2011.
Základním pravidlem, které chceme zavést do praxe, je jednoznačná odpovědnost za individuální výsledek, který jsme schopni měřit a podle něj odměňovat.
Každý zaměstnanec by měl pochopit, jaká je jeho funkce a úloha ve firmě a jak se jeho práce promítá do jejích
výsledků. Také by měl vidět jasnou souvislost mezi kvalitou odváděné práce a svojí výplatní páskou. Musíme
i zjednodušit organizační strukturu a zredukovat počet
manažerů ve společnosti.
Když Pavel Chleborád přišel
společně s Jurajem Rakovským
před necelým rokem a půl
do vedení ČD Telematiky,
viděli před sebou spoustu
problémů, které bylo nutné
bezodkladně řešit.
Veronika Hrdá
Od té doby ČD Telematika, která mimo jiné vlastní
druhou největší optickou síť v tuzemsku, podstupuje razantní proměnu. Všechny transformační kroky
směřují k jedinému cíli, a to vybudovat společnost,
která nejenom obstojí na trhu mimo drážní prostředí,
ale udrží svou ekonomickou stabilitu i v dobách ekonomické recese
Loni byla ČD Telematika v zisku. Jaký je výhled
na tento rok?
Ano, loni jsme i přes útlum investic do dopravní
infrastruktury a nižší poptávku po IT službách ve skupině ČD, a.s. dokázali udržet kladné hospodaření.
Přesně to bylo 3,9 milionu korun a letošní výsledky
prozatím směřují k tomu, že kladné hospodaření si
udržíme i letos.
Ve vedení jste necelý rok a půl. Jak ČD Telematika
fungovala před vaším příchodem, kam se za ten rok
posunula?
ČD Telematika vznikla sloučením dvou odštěpných
závodů Českých drah a to SŽT (Správa železničních
telekomunikací), Datis (IT služby pro České dráhy)
a komerční společnosti ČD Telekomunikace. Bohužel
po našem příchodu jsme byli konfrontování s faktem,
že stále funguje de-facto jako tři oddělené firmy vystupující pod jedním právním subjektem.
Každý úsek měl své obchodní oddělení, strategii
a úplně se opomíjela možnost využít synergických
efektů a nabízet zákazníkům komplexní služby. Další
výzvou bylo dostat pod kontrolu finanční řízení společnosti. Myslím, že se nám tyto základní úkoly již podařilo splnit. Implementovali jsme controllingový systém
Pavel Chleborád je členem představenstva od dubna
loňského roku.
krycích příspěvků, aktuální manažerskou výsledovku
máme k dispozici každý měsíc, pracujeme každý týden
s čerstvým obchodním forecastem, centralizovali jsme
obchod, nákup, správu majetku i plánování investic.
Takže dnes je situace jiná?
Ano, co se týče metodiky řízení společnosti tak rozhodně. Stále nám však ještě zbývá dlouhá cesta k cíli.
Mimo jiné jsme do ČD Telamatiky přivedli nový top
management složený z odborníků, kteří svoje zkušenosti získávali v komerčně úspěšných společnostech.
Stále však máme rezervy v kultivaci firemní kultury
a orientaci na potřeby zákazníka.
Možná to zní jako klišé, ale myslím, že pro firmu
našeho zaměření je životní nutností pochopit zákazníka, jeho byznys a nabídnout řešení, které mu přinese
přidanou hodnotu. Věřím, že se nám podaří vybudovat
úspěšnou IT, servisní a telekomunikační společnost,
která v konkurenci obstojí.
V jakém časovém horizontu plánujete transformaci společnosti dokončit?
Bez obav do světa
Klidný spánek za dvacet pět
tisíc korun. Zdá se vám to
hodně nebo málo? Samozřejmě
záleží na tom, co za peníze
dostanete. V tomto případě
máte jistotu, že nepřijdete
o téměř dva milióny korun.
Zda se to vyplatí nebo ne,
na to může mít každý svůj
názor.
Jeden český vývozce to viděl zcela jasně. Ano,
rozhodně se to vyplatí. Získal zajímavý kontrakt
v Rusku na dodávku balicí linky na potravinářské
hodnotě dosahující bezmála jedné miliardy korun.
Není to sice ta rozhodující část pojištění se státní
podporou, kterou poskytuje EGAP v rámci systému
státní podpory exportu, tou je pojišťování velkých
dlouhodobých rizik spojených s českým vývozem,
ale i tak je velmi důležitá.
Pomáhá především malým a středním podnikům při vývozech nejenom do Ruska a dalších
zemí SNS, ale všude tam, kde vývozci nenajdou
pojištění svých zahraničních pohledávek proti riziku nezaplacení za běžných tržních podmínek
u komerčních úvěrových pojišťoven.
Kromě uvedeného typu pojištění nabízíme
celou řadu dalších pojistných produktů, rovněž
dobře využitelných malými a středními podniky,
jako například pojištění úvěrů na předexportní
financování, které lze nově použít i na financování komercializace výsledků vědy a výzkumu pro
export.
Pozvánka na veletrh
Pokud máte zájem dozvědět se více o pojištění vývozu se státní podporou, můžete
navštívit v průběhu mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně náš stánek
na volné ploše F, případně se zúčastnit semináře o této problematice, který se
uskuteční v administrativní budově BVV, v sále 102, v úterý 14. září od 10 hodin.
zboží. Zákazník byl ochoten polovinu sjednané
ceny zaplatit dopředu formou akontace a druhou
polovinu v osmnácti pravidelných měsíčních splátkách.
Aby měl náš vývozce jistotu, že druhou polovinu ceny opravdu ve stanoveném termínu dostane,
obrátil se na nás se žádostí o pojištění vývozního
dodavatelského úvěru.
S ohledem na komerční i teritoriální riziko jsme
stanovili pojistnou sazbu ve výši 1,32 procent z jistiny vývozního dodavatelského úvěru, tedy z dlužné částky, a z toho vyšlo pojistné pětadvacet tisíc
korun.
Podobných smluv na pojištění krátkodobých
vývozních dodavatelských úvěrů jsme jenom letos
do konce srpna uzavřeli na český vývoz v pojistné
07_mh10_09.indd 7
Dále pojištění potvrzených akreditivů, výrobního rizika, prospekce zahraničních trhů, bankovních
záruk atd. Pojištěním se státní podporou tak kryjeme celou škálu rizik, s nimiž se může vývozce,
případně i jeho banka, setkat při přípravě a realizaci
vývozního kontraktu.
Více se o jednotlivých pojistných produktech se
státní podporou dozvíte na našich internetových
stránkách www.egap.cz, kde najdete i kalkulačku
pojistného, která vám alespoň orientačně řekne,
kolik byste případně za pojištění zaplatili. Přesná
výše pojistného se pak stanovuje až na základě
údajů uvedených v žádosti o pojištění.
Co považujete za největší konkurenční výhodu
ČD Telematiky?
Základy, řekněme rodinného stříbra naší firmy se
dají se rozdělit do dvou oblastí. První jsou naši zaměstnanci, kteří mají hlubokou znalost železničního prostředí, disponují příslušnými certifikáty a odbornými
znalostmi. V této oblasti nemáme na trhu konkurenci.
Dalším fundamentem je naše optická síť, která pokrývá celé území Česka a poskytuje možnost provozovat
telekomunikační služby pro širokou paletu zákazníků.
V letošním roce jste investovali do upgradu optické sítě. Co můžete nově zákazníkům nabídnout?
Přesněji řečeno, investovali jsme do dvou nadstavbových technologií nad optickou sítí. Jedna byla páteř datové sítě IP MPLS a druhá páteřní DWDM síť.
Zákazníkům jsme teď schopni nabídnout přenosové
služby s vysokou kapacitou a to jak na úrovni datového
propojení, tak na úrovní pronájmu virtuálních vláken
s kapacitou až 40 Gb/s.
Kolik jste do telekomunikačních služeb investovali?
Celková výše investic v tomto roce dosáhla 50 milionů korun. Podařilo se nám identifikovat úspory
v provozních nákladech, které jsme využili pro financování investic. Nechtěli jsme zatěžovat cash pozici
společnosti.
Kdo jsou vaši nejvýznamnější klienti?
Přes sedmdesát procent tržeb ČD Telematiky
pochází ze železničního sektoru. Nejvýznamnějším
)) ČD Telematika 2009
Obrat: 1,5 miliardy korun
Zisk: 3,9 milionu korun
Akcionáři: České dráhy 59 % | Nyland Holding
29 % | AŽD Praha 7,4 % | Odborové sdružení
železničářů 2,5 % | OHL ŽS 1,8 % | Morávka
Centrum 0,3 %
klientem je SŽDC (Správa železniční dopravní cesty).
Pro ni děláme komplexní servis sdělovací, telekomunikační techniky a kabelové sítě. Druhým největším
zákazníkem je naše mateřská společnost – ČD, a.s.
a třetím ČD Cargo, a.s.
Jak se vás dotkne rozhodnutí ministra dopravy
o zastavení některých železničních projektů?
Pro naši společnost to představuje přímé ohrožení
přibližně 10 % tržeb na příští rok, které pocházejí ze
subdodávek při výstavbě a rekonstrukci železničních
tratí, respektive koridorů. Na tento fakt jsme připraveni, ale na druhé straně v tom spatřujeme i šanci. Jsem
přesvědčen, že úspory lze najít především v provozních
kapitolách rozpočtu SŽDC, a to je oblast, kde ČD Telematika může nabídnout svoje služby a přinést reálné
provozní úspory.
Byly vládní škrty na investicích podle vás nevyhnutelné?
Chápu snahu o udržení fiskální stability České republiky, ale mrzí mě, že stát v první řadě šetří na investicích. V prvním kroku je to opodstatněné, neboť
úspora mandatorních provozních výdajů státu vyžaduje
legislativní změny, které nemohou být okamžité, ale
v následujících letech bych raději viděl podstatné škrty
v provozních výdajích a přelití prostředků na investice
do majetku, který bude přinášet dlouhodobý výnos
a užitek, což je například dopravní infrastruktura. Pokud bych měl použít nějaký příměr, tak v případě,
že budete pekařem, nepůjčíte si na dovolenou, ale
na dodávku, kterou budete pečivo rozvážet do prodejen. Bohužel naše republika si dlouho půjčovala
na dovolenou…
Průmyslová přehlídka míří do Brna
Nejvýznamnější česká
i středoevropská průmyslová
přehlídka míří do Brna.
Hana Nečasová
Od 13. do 17. září se na brněnském výstavišti uskuteční Mezinárodní strojírenský veletrh 2010.
„Letošní nabídka vypadá lépe, než jsme v této pro
průmysl obtížné době očekávali. Rozšířila se výstavní
plocha a bude obsazeno více hal než loni. Je znát, že
vystavovatelé chápou tento veletrh jako efektivní marketingový nástroj a šanci k získání nových zakázek,“
uvedl ředitel projektu Jiří Rousek.
Všechny výstavní haly jsou obsazeny a přihlášeno je
1500 vystavujících firem z 25 zemí. Letošního ročníku
se zúčastní 540 zahraničních firem, nejvíce z Německa,
Slovenska a Rakouska. „Vystavovat se chystají nejen
tradiční účastníci, ale i řada těch, kteří minulý ročník
z důvodu krize vynechali.
Koncentrace firem tak bude
vyšší a letošní ročník určitě
dosáhne úrovně toho loňského, v některých oborech
jej i předčí,“ dodal Rousek.
Vedle Mezinárodního
strojírenského veletrhu se
na brněnském výstavišti
uskuteční také Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT, Mezinárodní slévárenský veletrh
FOND-EX, Mezinárodní veletrh svařovací techniky
WELDING, Mezinárodní veletrh pro povrchové úpravy PROFINTECH, Mezinárodní veletrh prostředků
osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC a Mezinárodní veletrh investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech
URBIS INVEST. Kromě těchto veletrhů se ve dnech
14. a 15. září bude konat také odborné ICT & Business
setkání INVEX FORUM.
Mezinárodní konference o investicích a podnikání
JEDENÁCTÝ ROČNÍK PROBĚHNE
11.–12. října 2010
V Clarion Congress Hotel
Ostrava (dříve hotel Atom)
Cílem konference je představit významné a úspěšné projekty a aktivity, které mohou přispět k urychlení rozvoje vznikajícího hospodářského euroregionu
(ESÚS – Evropského seskupení územní spolupráce)
v podmínkách nové kohezní politiky Evropské unie.
Program bude zaměřen na přeshraniční spolupráci
v rámci „Česko-polsko-slovenského trianglu“ hospodářsky silných regionů Slezského a Opolského vojvodství, Žilinského a Moravskoslezského kraje. Před-
staveny budou nové iniciativy v oblasti hospodářské
spolupráce, investic, vědy, výzkumu a inovací, obchodu a podnikání. Dále budou představeny projekty financované společně z veřejných a soukromých zdrojů
(PPP) a finanční nástroj JESSICA pro rozvoj měst.
Výstupem konference budou doporučení pro směrování strategického rozvoje spolupráce v nově vytvářeném euroregionu s využitím přenosu nejlepších
praktik v prioritních oblastech. Konference „Investment & Business Forum“ se tak stane místem prezentace perspektivního euroregionu a jeho rozvojových
záměrů.
Ing. Vlastimil Nesrsta
EGAP
2.9.10 20:11
STRANA 8
září 2010
J a k s e v y r á b ě j í m o rav s k é z b ran ě
České pistole vznikají z anglického vosku
Vypadá to tady
jako v areálu školy
v přírodě: opravené
budovy, několik
nenápadných hal
a kilometr a půl dlouhá
rovná asfaltová
cesta. Česká zbrojovka
v Uherském Brodě
působí na první pohled
nenápadně. Zbraně
odsud se ale vyváží
do 160 zemí světa.
Veronika Hrdá
Uherský Brod – Nejznámější zbraň
z Uherského Brodu se jmenuje CZ 75 SP
– 01. Vyvinula se z té, kterou má u boku
každý český policista.
„Jsme na ni pyšní. Důkazem toho,
že tato pistole patří k nejlepším na světě, je fakt, že šest až osm závodníků
na mistrovství světa ve sportovní střelbě
má naši zbraň. Střílí z ní i dvojnásobný
mistr světa Adam Tyc. Na naše pistole
přezbrojili i reprezentanti zemí, kde sídlí
naši konkurenti (Glock, pozn. red.),“
chlubí se produktový manažer Petr Marek, který má výrobkovou řadu pistolí
na starosti.
Moravské hospodářství bylo u toho,
když pistole vznikala. Na začátku ocelové pistole je zelený parafín. Ten slouží
jako základ pro výrobu odlitku rámu.
Technický vosk dovezený z Anglie se
vytvaruje do podoby součástek budoucí
zbraně a zavěsí na takzvaný stromeček.
Ten pak putuje do slévárny.
Nejdříve se voskové zbraně musí
několiksetkrát namočit v křemičitém
písku. Vypadá to podobně, jako když
si namáčíte jahody do čokoládového
fondue. „Až se stromečky usuší, putují
do slévárny. Tady je zahřejeme v parní
Formy z křemičitého písku se musí vypálit
v peci při teplotě 800 stupňů celsia.
Zbraně s vůní parafínu Zelený vosk slouží jako základ pro formu, do které se po obalení
pískem odlije ocel.FOTO: Jiří Sláma
peci, vosk změkne a odteče. Následně je
necháme projet průběžnou pecí s teplotou osm set stupňů Celsia. Na konci
pak vyjedou bílé vypálené formy. Vosk
pak pošleme zpět do Anglie, kde je recyklován pro další použití,“ vysvětluje
Marek v hale, která je celá provoněná
zahřátým voskem.
Šedesát CNC strojů
Hladké formy pro rámy pistolí jsou
na světě. Do nich pak mohou slévači nalít tu nejkvalitnější ocel, která je na trhu.
„Používáme zásadně materiály určené
Na CNC strojích v nově rekonstruované
hale se obrábí zejména rámy a závěry.
pro nejnamáhanější strojní součásti,“
prozrazuje Marek.
Když pak odlitky rámů vychladnou,
převezou je na další zpracování. Tady
je očistí od vypáleného písku a naleští.
Mezitím vyrábí padesát lidí ve vedlejší
hale na šedesáti CNC strojích závěry
a další součástky, které jsou pro správný
chod pistole potřebné.
Nejnáročnější operací je výroba
kovaných hlavní. Ocelové tyče musí
do opracování „zrát“ více než rok
na dvoře. Jen tak se totiž z nich stane
materiál s vhodnými vlastnostmi. Otvor
se pak provrtá speciálním vrtákem s vychýlenou špičkou. Když si jej vezmete
Srdcem zbrojovky jsou unikátní stroje
na kování hlavní. Jejich cena se pohybuje
v řádu mnoha desítek milionů korun.
do rukou, v první chvíli nevěříte
tomu, že
dokáže
projít
skrz tvrdou ocel.
Jeho dlouhý nosič je totiž o h e b n ý
skoro jako pevná guma. „Jen to ale zaručí, že vrtací operaci provedeme přesně,“
vysvětluje Marek.
Hlavně pak přemístí dělníci do srdce
zbrojovky – ke dvěma strojům, kde se
hlaveň kove. Jde o nejnákladnější technologii používanou v sériové výrobě.
Vrtání hlavně se provádí speciálním vrtákem
s neobvyklou geometrií břitu. Jen tak se
zajistí dokonale přímý otvor.
Montážníci zbraní
jsou elitními
pracovníky.
Součástky pro montáž pistolí pak převezou prověření pracovníci do pečlivě
střežené montovny. „Pracovníci musí
pistole správně smontovat, odzkoušet
a pak uložit. Jednomu člověku tak denně
projde rukama několik desítek zbraní.
Jde o prestižní pracovní místa,“ upřesňuje Marek.
Smontované zbraně převezou
na střelnici ke „zkoušce ohněm“ – tedy
prvním zkušebním výstřelům. Kdo čeká,
že narazí na střelce před klasickými terči, mýlí se. V kójích obložených protihlukovými materiály sedí dva muži
u počítače, před nimi je jen malý otvůrek. Když potom strčí pistoli a vystřelí,
sledují na počítači přesné údaje o místě
dopadu na terč a rychlosti letící střely.
V tištěné podobě se tyto informace
dostávají k zákazníkovi v balení každé
pistole. Zkouší se také bezproblémová
funkce a zbraně se tormentují – třikrát
se vystřelí se zesílenou náplní prachu.
Tak to provedou s každou pistolí podle typu dvacetkrát až třicetkrát. Když zjistí, že je vše v pořádku, předají naleštěný
„kousek“ pracovníkům Českého úřadu
pro zkoušení zbraní a střeliva, kteří sedí
ve vedlejší místnosti. Zbraň zaevidují
a označí znakem lva. Tedy puncem značícím český původ a bezvadnou kvalitu.
„CZ 75 má pak garantovanou životnost
patnáct tisíc ran,“ přibližuje Marek.
V České zbrojovce aktuálně pracuje přibližně 1 200 lidí. Před revolucí to bylo dvakrát tolik.
Přesto je Uherskobrodská
zbrojovka jednou z největších v Evropě. Po listopadu
1989 expandovala také
na americký trh, kde
má své stálé zastoupení a dokonce vlastní,
původně americkou,
firmu Dan Wesson.
Je majitelem značek
CZ, Zbrojovka Brno,
CZ-USA, Brno Rifles a Safari Classics.
Čistý zisk loni dosáhl 89,953 milionu korun. Tedy dvakrát více než před
dvěma lety.
Zbraně nakonec musí projít zkouškou
nastřelení – zde se ověřuje bezvadná
přesnost střelby.
Vyzkoušeli jsme si
úplně novou
CZ 75 SP-01.
Brněnský podnikatel: Iráčané by potřebovali nového Saddáma
Začít podnikat v Iráku?
Potřebujete hlavně
kontakty a historii,
na kterou navážete.
Alespoň to tvrdí
podnikatelé, kteří
v rozbombardované
zemi uspěli.
Veronika Hrdá
Irák – Podle čísel je to země snů: Irácká vláda před měsícem oznámila, že chce
ve své zemi vybudovat čtyři ropné rafinerie. Ta nejpřipravenější – v Karbale – má
být postavená do čtyř let. Investice se odhaduje na 97 miliard korun.
K podobným zakázkám se už dostaly
i české firmy. A přestože se jim tam daří
stále lépe, podnikatelé přiznávají: Je za tím
několik desetiletí práce, budování kontaktů
a obezřetnosti. Přitom nikdy nemáte zaručené, že peníze nakonec ze země vyvezete.
„Obchod mezi Irákem a Českou republikou se neustále rozvíjí. Jen loni české
firmy uzavřely v této zemi smlouvy za více
než osmdesát milionů dolarů (1,5 miliardy korun, pozn. red.). Přitom předloni to
bylo dvakrát méně. Letos očekáváme ještě
08_mh10_09.indd 8
větší úspěch,“ uvedl Majid Shamas Toma
ze Svazu průmyslu a dopravy.
Nejtěžší je dostat peníze
ven ze země
Jednou z firem, která se v Iráku prosadila, je i brněnský podnik Unis. Ten se specializuje také na projektování a dozorování
ropných rafinerií. Teritorium, ve kterém
v Iráku působí, je přitom experty označované za nejnebezpečnější. Rafinerie staví na základě smlouvy s iráckou vládou
na předměstí Bagdádu a nedaleko Sad-
dámova rodiště:
v Baiji poblíž
Tikrítu.
„Dnes je to tam
mnohem horší než dřív.
A to už tam jezdím od osmdesátých let.
Po Kuvajtské válce v roce 1996 jsem se
tam znovu vydal a náhodou jsem potkal
naši bývalou iráckou partnerku. Znovu
jsme obnovili spolupráci a rozjeli několik
obchodů. Bez místních lidí se tam prostě neobejdete. Přesto nám dodnes klienti
nezaplatili za první projekt. To je prostě
Irák. Nejtěžší je dostat peníze ze země.
Jinak tam můžete dělat skoro všechno,“
zhodnocuje situaci generální ředitel Unisu
Jiří Kovář.
O Iráku nemluví se strachem v hlase. A to i přesto, že si v zemi na severu
arabského poloostrova už zažil i krušné
chvíle. Od bombardování iránským letectvem v osmileté válce až po hrozbu zavření
do tvrdého vězení kvůli nenahlášenému telefonu. „Už mám naučená základní pravidla
bezpečnosti. Například do země přijíždím
zásadně nenápadně. V saku a drahém autě
bych si to netroufl,“ přiznává Kovář.
Při cestování po zemi si ani
nenajímá ozbrojené žoldáky.
Podle něj nemá smysl v Iráku
vynakládat nějaké přehnané sumy
za bezpečnost. „Faktem ale je, že
do Baiji jezdíme s obrněnými vozy
a ochrankou. Tu nám ale platí rafinerie. Jinak je to strašně drahé,“
prozrazuje Kovář.
Firma vysílá do Iráku dva české zaměstnance a na místě spoléhá na dva Iráčany. Podle Kováře Čechům neplatí vyšší
plat, než kdyby pracovali v Brně. „Raději
jim dáme garance, že když se něco stane,
tak budeme stát vždycky za nimi. A už
se to osvědčilo. Jednou nám unesli člověka. Druhý den dostala rodina od únosců
vzkaz, že chtějí 200 tisíc dolarů. Vykoupili jsme ho,“ říká lakonicky muž, který se setkal i s diktátorem Saddámem
Husajnem.
„Do kontaktu jsem s ním přišel jednou, ještě v roce 1982. Seděl jsem zrovna
v kanceláři, když se v ní objevili dva vojáci.
A pak tam přišel Saddám. Byl jsem z toho
v šoku. Nebyl jsem na něj připravený. Překvapilo mě ale, že se s ním dalo normálně
jednat. Dokonce bych ani neřekl, že byl
příliš autoritativní. Irák ještě není zralý
na demokracii. Potřebují dalšího Saddáma,“ myslí si Kovář.
češi vystupují
jako slováci
Přestože čeští politici tvrdí, že v Iráku
má Česká republika dobrý zvuk, Kovář si
to nemyslí. Podle něj Iráčané nesou špatně,
když čeští politici a novináři Irák kritizují. „Jednou na obchodní schůzce vytáhl
protějšek české noviny s podtrženými pasážemi, které se jim nelíbily. Proto tam raději působíme jako slovenská firma, i když
každý ví, že jsme z Brna. Toto město je zde
natolik známé, že je synonymem pro jeden
typ pušky,“ říká Kovář.
I přes tyto zkušenosti se začínají v Iráku
prosazovat i další firmy. Znovu se tady chce
uplatnit například i brněnský Zetor nebo
Škoda Auto. „Od roku 2003 jsme uzavřeli
32 pojistných smluv na vývoz do Iráku,“
uvedl mluvčí Exportní garanční a pojišťovací společnosti Vlastimil Nesrsta.
2.9.10 20:10
září 2010
P ř e d stav u j e m e pr o j e k t
STRANA 9
k o m e r č n í p r e z e n ta c e
Kunčičky se mění k lepšímu.
Ne všichni si toho ale váží
O Osadě Míru
v Ostravě-Kunčičkách jsme
v Moravském hospodářství
psali před čtvrt rokem.
Tehdy jsme představili projekt
Lokální partnerství, který je
zaměřený na revitalizaci této
sociálně vyloučené lokality.
Po třech měsících, které
od té doby uplynuly, je jasné,
že Kunčičky se jednoznačně
mění k lepšímu. Bohužel, ne
všichni zdejší obyvatelé si
toho váží.
Připomeňme si na začátek alespoň některá
základní fakta. Projekt Lokální partnerství
v Osadě Míru se týká zhruba čtyř set bytů
a spolupracují na něm: Agentura pro sociální
začleňování v romských lokalitách; městský
obvod Slezská Ostrava, do jehož katastru
Kunčičky patří; společnost RPG Byty,
která patří do realitní skupiny RPG Real
Estate a která je v Kunčičkách většinovým
vlastníkem bytového fondu; Nadace
OKD, Diecézní charita ostravsko-opavská
a občanské sdružení Vzájemné soužití. Jejich
společným cílem je nejen zlepšit vzhled
této městské čtvrti, ale hlavně zapojit zdejší
obyvatele do aktivní spolupráce při péči
o prostředí, ve kterém žijí.
Na začátku byl velký úklid
Projekt začal letos na jaře velkým úklidem.
Ten byl naplánován na poslední dubnový
víkend s cílem vyklidit sklepy, půdy a další
společné prostory od všeho, co tam nepatří.
Společnost RPG Byty tehdy nájemníkům
vzkázala: Abychom mohli začít s opravami
domů, musíte přiložit ruku k dílu a vyklidit
nepořádek, který se tam nashromáždil.
Jen málokdo si tehdy dokázal představit,
kolik nepotřebných věcí se v domech najde.
Za dva víkendové dny se podařilo vynosit
ven několik desítek tun odpadu, který pak
kontejnerové vozy odvážely celý další týden.
V prvním kole se těch velkoobjemových
kontejnerů z Osady Míru odvezlo osmdesát
a následně pak ještě dalších čtyřicet, celkem
tedy sto dvacet! „Vůbec se mi nechtělo
věřit, že se zdejší lidé pustí do toho úklidu
s takovou vervou. Samotného mě překvapilo,
kolik se toho v těch domech nasbíralo, a je
dobře, že se ten první důležitý krok udělal.
Teď půjde hlavně o to pořádek udržet, aby
mohl vlastník domů přistoupit k plánovaným
opravám,“ hodnotil tehdy velké jarní
gruntování starosta Slezské Ostravy Antonín
Maštalíř.
A společnost RPG Byty se do oprav domů
skutečně pustila, přičemž na revitalizaci
Osady Míru vyčlenila část ze 180 milionů
korun, které získala formou úvěru od svých
vlastníků právě na revitalizaci domů
v několika sociálně vyloučených lokalitách.
Tyto prostředky přitom byly poskytnuty
nad rámec již dříve schváleného rozpočtu
pro roky 2010-2012, kdy realitní skupina
RPG Real Estate plánuje vynaložit na opravy
svého bytového fondu přes 3 miliardy korun.
(Celkem vlastní RPG RE téměř 44 000 bytů,
převážně v Moravskoslezském kraji, a je tak
největším poskytovatelem nájemního bydlení
v ČR – pozn. autora).
09_mh10_09.indd 9
Domy, které již v Kunčičkách
prošly opravami, jsou k nepoznání
Dnes panuje v Kunčičkách čilý stavební
ruch, lešení je tu vidět na každém kroku,
první domy už září novotou. Většina zdejších
obyvatel změny k lepšímu vítá, ale najdou se
i tací, kteří si očividně práce druhých příliš
neváží.
někteří si zlepšení neváží
U některých opravených domů již vandalové
stihli poničit nová zvonková tabla a dveře,
objevilo se i pár případů krádeží stavebního
materiálu. K těm drobnějším patřila
například ta, při které zloději neváhali
rozházet po okolí několik desítek pytlů
s omítkovou směsí jen proto, aby si odnesli
dvě dřevěné palety, na kterých byly pytle
složeny. Ovšem vyskytly se i závažnější
případy. „Ve spolupráci s bezpečnostní
agenturou, kterou jsme pro tuto lokalitu
najali, i ve spolupráci s policií se snažíme,
aby takovýchto případů bylo co nejméně.
Místní lidé ale musí pochopit, že nesmí být
k dění ve svém okolí lhostejní a že na nich
samotných leží největší díl zodpovědnosti
za to, v jakém prostředí budou žít. Jasně se
zde totiž ukazuje, že stav domů je obrazem
toho, jací lidé v nich bydlí. Pokud by se
případy vandalství nebo krádeží množily, pak
budeme muset přijmout ještě tvrdší opatření.
V krajním případě jsme připraveni celý
projekt zastavit a prostředky určené pro tuto
lokalitu investovat tam, kde si toho budou
lidé vážit více. Vše teď záleží jen na zdejších
obyvatelích,“ říká mluvčí RPG Real
Estate Petr Handl a dodává: „Revitalizaci
vyloučených lokalit v současné době
provádíme také v Havířově na Šumbarku
nebo v části karvinského Nového Města, ale
tam jsme se s podobnými problémy jako
v Kunčičkách nesetkali.“
Kunčičky opět
příjemným místem
Zda se podaří celý projekt v Osadě Míru
dokončit a zda bude zkvalitnění této lokality
dlouhodobě udržitelné, záleží také na tom,
jak úspěšné zde budou se svým působením
neziskové organizace Vzájemné soužití
a Diecézní charita ostravsko-opavská,
které zde nedávno zahájily komunitní
práci. Obě neziskové organizace i samotný
městský obvod Slezská Ostrava se navíc
budou spolupodílet i na výběru nájemníků
pro obsazení volných bytů, které jsou zde
k dispozici. Zároveň postupně z místních
obyvatel vytipovávají ty, kteří by byli schopni
a ochotni pracovat jako domovníci. Ti by
totiž měli postupně převzít od soukromé
bezpečnostní agentury zodpovědnost
za pořádek v celé lokalitě. „Kunčičky se
díky opravám, které zde společnost RPG
Byty provádí, stávají opět příjemným
místem. Naším společným cílem teď
bude tvrdě postupovat proti všem, kdo
by chtěli ostatním bydlení v této čtvrti
znepříjemňovat, a zároveň sem přivést
takové nové nájemníky, kteří pomohou
tomu, aby se zde skutečně dobře žilo,“ říká
starosta městského obvodu Slezská Ostrava
Antonín Maštalíř.
Pokud tedy půjde vše podle původního
plánu, měla by být revitalizace Osady Míru
dokončena do konce letošního roku, přičemž
první noví nájemníci by se sem mohli
přistěhovat už na podzim.
2.9.10 20:09
STRANA 10
ZÁŘÍ 2010
ROZHOVOR MĚSÍCE
Jsem zvědavý, jak dlouho vládě vydrží její hrdinství
Teď ne. Mezi podnikateli zavládla vlna
entuziazmu a nadšení. Kdyby to ale novým
ministrům nevyšlo a zmařili by tu naději,
kterou v ní spousta firem vkládá, pak by
k tomu došlo ve velkém.
JAROSLAV MÍL JE
JEDNÍM Z TĚCH, KTEŘÍ
JEDNAJÍ V TRIPARTITĚ.
JAKO PREZIDENT SVAZU
PRŮMYSLU A DOPRAVY
HÁJÍ ZAMĚSTNAVATELE.
Kolik firem takto funguje dnes?
Jsou to tisíce firem. Není těžké optimalizovat náklady přes daňové ráje. Výhodou
je, že to jde i legálně a korektně.
Veronika Hrdá
Vláda přesto už teď nesplnila slib,
který podnikatelům dala - nakonec zvýší
daň z příjmu o sto korun. Nekazí vám
to radost?
I s tímto se dá žít. Je ale podstatné, zda
žijeme v zemi, která je poctivá a přátelská
k občanům a firmám. Nebo zda máte pocit,
že jste permanentně okrádán. Stačí vědět,
že tady nebudou fungovat zakázky, nad
kterými zůstává rozum stát.
A ti teď s jeho prací můžou být spokojení. Programové prohlášení vlády totiž
z velké části kopíruje materiál Agenda 2010,
který Svaz představil letos v červenci.
„Vláda teď musí naplnit očekávání, které v ní firmy mají. Jinak naši podnikatelé
budou ve velkém přepisovat sídla firem
do jiných zemí,“ říká Míl v rozhovoru pro
Moravské hospodářství.
Kolik procent z vámi připraveného
materiálu Agenda 2010, který shrnuje
požadavky zaměstnavatelů vůči vládě
a veřejné správě, se shoduje s programovým prohlášením vlády?
Já bych řekl, že téměř všechno. Což mi
dělá radost.
Cítíte se jako vítěz?
On to nikdo neocení, ale jsou věci, které
mi opravdu udělaly radost. Hlavně snaha dostat všechnu legislativu na internet.
Jsem také rád, že se schválí nový občanský
zákoník. To bych považoval za vítězství nás
všech. Teď je to všechno pouze na papíře.
Doposud reformy, nehledě na sliby, vždy
padly. Přestože máme teď výhodu silné
vlády, jsem velmi zvědavý, jak dlouho toto
hrdinství a vůle vydrží, když se poslanci hádají kvůli pěti procentům škrtů. Pro mě je
tato snaha nedostatečná, i desetiprocentní
škrty považuji za malé.
Podle vašeho průzkumu plánuje letos
čtvrtina podniků propouštět. Bez práce
bude i část úředníků…
Ano, to je realita. Nicméně to je také
silný argument pro schválení pružného zákoníku práce. Pokud to totiž bude možné,
budou se ve chvíli dalšího oživení znovu
nabírat lidé na kratší úvazek. Dnes nemůžete propustit člověka bez udání důvodu. To
potom vede k takovým paradoxům, jaký se
stal v Plzni, kdy se děkan právnické fakulty
soudil o své místo, i když bylo jasné, že ji
řídil špatně.
Do takových sporů půjdou i řadoví
zaměstnanci bez právního vzdělání?
To asi ne. Podobných případů jsem zažil
ale více. I pro zaměstnavatele je nedůstojné
vymýšlet důvody pro propuštění a několikrát posílat vytýkací dopisy. Vždyť pak dehonestujete i tu druhou stranu. Je mnohem
férovější říct: Tady máš odstupné, pojďme
se rozloučit. Obě strany si pak zachovají
tvář. Nemyslete si, že se to už dnes nedělá.
Pro spoustu firem je lepší neustále prodlužovat smlouvy na dobu určitou.
TRIPARTITA NA PIVĚ S předákem odborových svazů Jaroslavem Zavadilem jsem ještě na pivě
nebyl. I když s ním si to dovedu představit víc než s jeho předchůdcem Milanem Štěchem. Ten
nebyl tak vtipný.
FOTO: Jiří Sláma
Co je to Agenda 2010
prosazoval v ČEZu, tak mi každý říkal, že
to nepůjde. Pak se ale zjistilo, že můžeme
centrálně nakupovat pohonné hmoty o třetinu levněji! Na nákupu papíru jsme ušetřili
stovky milionů korun ročně. To byla pro
nás třetí největší nákladová položka. A teď
si vezměte, kolik by jen na takovém kroku mohl ušetřit stát. Kdyby to bylo třicet
procent, tak je to minimálně miliarda dvě.
Na konci června zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)
dokument Agenda 2010 – 10 priorit pro budoucnost
ČR, v němž shrnuje klíčové směry dalšího vývoje tuzemské ekonomiky i požadavky svých členských svazů i firem. Materiál z velké
části kopíruje prohlášení nové vlády.
Podívejte se na to, jak vypadá návrh
státního rozpočtu. Tomu nemůže nikdo
rozumět. V tom se ztratíte, nedohledáte se
pravdy. Nechápu, proč nemůže stát fungovat podle normálního výkaznictví jako jakýkoli jiný podnik. V tomto ohledu by nám
pomohlo mít jednotný systém na kontrolu
veřejných a státních peněz – tedy takzvaný
projekt státní pokladny.
V čem je problém?
Jednoznačně je tu nechuť k transparentnosti. Ta je tak velká, že zabrání jakékoli
změně. Když stát neudělá efektivní státní
správu, tak polovina reforem skončí na pasivní rezistenci úředníků. Pro mě z toho
plyne jedno: Pokud se z vládního prohlášení podaří prosadit alespoň menší část,
budeme všichni šťastní.
V požadavcích pro novou vládu jste
ale vypovězení smlouvy bez udání důvodů neprosazovali. Je to tedy pro zaměstnavatele tak podstatné?
Věděli jsme, že je to politicky neprůchodné. Z toho pojmu se stala mantra.
Proto jsme si sebekriticky řekli, že na to
společnost není zralá. Mimochodem, až se
potkám s Bohuslavem Sobotkou, zeptám
se ho, jakým způsobem se rozloučila sociální demokracie se svými zaměstnanci,
které musela propustit kvůli škrtům uvnitř
strany. Pochybuji o tom, že vypláceli odstupné.
Dá se říci, že krize pročistila trh? Hrozí některým oborům zánik?
Máme obavy, že v Česku do třiceti let
zanikne chemický průmysl. Paradoxně to
není kvůli krizi, ale kvůli tři roky starému
materiálu s názvem REACH (zkratka pro
novou chemickou politiku Evropské unie,
pozn. red.).
Nejhorší na tom je, že si úředníci neuvědomili, co tím způsobili. Nejde pouze
o zánik oboru, ale hlavně o jeho vývojovou
část. Když vám odejdou výzkumy, padnou
i školy. Jen se podívejte na Německo. Před
dvaceti lety schválili moratorium na výstavbu jaderných elektráren.
Výsledkem je, že i kdyby chtěli dnes
stavět jaderné elektrárny, nemají lidi. Rodiče prostě přestali své děti posílat studovat
neperspektivní obory.
Co jste ještě do Agendy 2010 nedali
kvůli politické neprůchodnosti?
Vaše slova: „Pokud by se vymýtila korupce, tak by tento stát mohl ušetřit až
sto miliard korun.“ Pokud tedy Kalousek
seškrtal 57 miliard, myslíte, že sáhl na ty
peníze, které tečou mimo?
Za tím si stojím. Myslím, že ve skutečnosti to je ještě mnohem víc. Při tak velkém
rozpočtu to přece nejsou zase tak velké
peníze. Když začnete škrtat po jednotlivých
položkách, v součtu to může udělat neuvěřitelné číslo. Navíc on neřekl, které položky
musí pryč. To je odpovědností každého
ministra.
Opravdu si ale myslím, že nejvíc peněz
ušetří na mzdách. Pro příklad: Když nastupoval Vít Bárta do funkce, stáli všichni
úředníci na ochozech dvě hodiny. Transparentněji už nemohli ukázat, že nemají
co na práci. Já bych je vyhnal. To je pro mě
jako z jiného světa.
Ministr dopravy teď zastavil dopravní
projekty. Firmy podle něj daly „titěrné
slevy“. Jak to vidíte vy?
Když se bavím se stavbaři, tak ti vždy
upozorňují na to, že jejich rozpočty nejsou
předražené. Předražené jsou nápady, které
si úředníci vymýšlí.
Proč musí být na patnácti kilometrech
D8 čtyři mimoúrovňové křižovatky? Proč
stavíme přechody pro medvědy, když tam
žádní nežijí?
Nechápu také, proč Česko má nejdražší
a zároveň nesmyslné mýtné. A to není jen
o dopravě. Nikdo neumí spočítat, kolik dá
stát za informační systémy. Za tisíce služeb,
které nepotřebuje. Za ukládání a analýzu
dat, které jsou k ničemu.
Je řešením centrální nákup?
Částečně. Nejdůležitější ale je, aby vláda řekla, že nebude nakupovat všechno.
Spoustu věcí přece vůbec nepotřebuje.
Samozřejmě, když jsem tuto myšlenku
Zastupujete vy teď vůbec firmy? Vždyť
není ve vašem zájmu, aby stát nakupoval
co nejlevněji…
Vždycky jsem říkal, že odmítám zastupovat ty, kteří parazitují na státu a bez
zakázek od něj by se neuživily. Takové firmy
ať se zastupují samy.
Může firmám zkomplikovat život novela zákona o veřejných zakázkách, která
nepočítá v řízení s firmami, jež mají akcie
na majitele? Tedy téměř všechny velké
firmy obchodované na burze?
Tohle udělali poslanci pochopitelně naschvál. Je to jedna z učebnicových taktik jak
zablokovat dobrý nápad a prokázat jeho
nefunkčnost.
Existuje poučka o tom, že způsobů jak
zabít dobrý nápad je dvaadvacet. Pokud
všechny přežije, pak stojí za to ho použít.
Já doufám, že nápad jak odstřihnout z férového byznysu pochybné firmy přežije
všechny nástrahy.
Co vše se tím vyřeší?
Konečně se tím napřímí pokřivená
důvěra podnikatelů ve stát. Lidé nebudou
mít pocit, že nemusí nic dodržovat, aby
přežili. Zmizí pochybnosti o tajných účtech
ve Švýcarsku s dvoumiliardovým vkladem,
ke kterému se nikdo nehlásí.
Tak jak jsem to říkal bývalému premiérovi Fischerovi: Uvědomte si, že naši
lidé přestali mít tenhle stát rádi. Vždyť
ještě v devadesátých letech byli ochotní
mu dávat pozemky zadarmo, dnes je to
nepředstavitelné. Proto mnoho podnikatelů
dneska neoznačuje tuto politickou garnituru vládou rozpočtové odpovědnosti, ale
naděje.
Je ta nechuť tak velká, že hrozí hromadný odchod firem do daňových rájů?
Co máte na mysli?
Je toho hodně. Za všechny jmenuji nákup gripenů, které nikdo z okolních zemí
nechtěl, a jen my jsme na ně kývli. Je to
jednoduché. Lidé musí vidět, že skončila
rozhazovačnost. Vláda musí prokázat, že
nekrade, že ji neovládá neukojené ego ani
mužský testosteron. Pokud to dokáže, pak si
myslím, že za rok a půl lidé pochopí všechno. I škrty, kterých se ministři dnes tak bojí.
Já totiž věřím, že u nás jsou lidé přemýšliví.
Jste optimista?
(Přemýšlí) Po sedmi letech, co dělám
tuto práci, jsem pesimista. Je to pro mě
nepříjemné zjištění.
Byl jste někdy s odborovým předákem
Jaroslavem Zavadilem na pivu?
Nebyl. I když si to dovedu představit
mnohem lépe než s panem Štěchem (bývalý
předseda odborových svazů, pozn. red.).
Zavadil je alespoň občas vtipný. Bohužel
jsem ale nikdy odborové předáky neviděl
hájit zájmy oněch „obyčejných lidí“ ve fabrikách. Samozřejmě, že jsem zažil i poctivé
chlapy, pro které bylo důležité, aby jejich
lidé měli sprchy a teplou vodu. Těch ale
na vrcholu není moc.
)) kdo je
Ing. Jaroslav Míl (52)
Svaz průmyslu
a dopravy
Je prezidentem největšího sdružení
zastupujícího zaměstnavatele – Svazu
průmyslu a dopravy. Narodil se
v Praze, dnes žije nedaleko hlavního
města. Má vystudovanou Fakultu
elektrotechnickou na ČVUT. Na stejné
škole pak ukončil postgraduální
studium zaměřené na jaderné
elektrárny a ukládání vyhořelého paliva.
Od roku 1985 působil v ČEZu, kde
začínal jako technik, od roku 2000 pak
byl tři roky předsedou představenstva
a generálním ředitelem. Poté co jej
odvolala Špidlova vláda, zvolili jej
zástupci zaměstnavatelů do čela
Svazu průmyslu a dopravy. Zastává
řadu významných funkcí – například
je členem Rady vlády pro informační
společnost a členem dozorčí rady Burzy
cenných papírů. Je také členem správní
rady Slovenských elektráren.
Je ženatý, má dospělého syna
a čtyřletou dceru.
INZERCE
Založte si u nás blog!
Žijte na našem webu
10_mh10_09.indd 10
www.moravskehospodarstvi.cz
2.9.10 20:10
září 2010
STRANA 11
v i rt u á l n í s v ě t
Zjistěte, co se o vás píše na Facebooku
„Celý den sedím doma
a popíjím Kofolu“ –
nevinný a nic neříkající
status, který napíšete
na svou zeď na Facebook.
Pro společnost Kofola
to ale může být jasný
signál, že se o ní na síti
ví a diskutuje. Pokud
si ovšem nechá udělat
takzvaný monitoring
sociálních sítí.
Věková struktura českých uživatelů Facebooku
12 %
 13–15 let
 16–17 let
 18–24 let
29 %
 25–34 let
11 %
 35–44 let
 45–54 let
 55–64 let
 65+ let
5 %
2 %
2%
30 %
9 %
Zdroj: www.facebakers.com
Linda Škrancová
Podmínkou samozřejmě je, aby váš profil byl nastavený jako veřejně přístupný, to
znamená, že jeho obsah může číst kdokoli.
Monitoring sociálních sítí jako je Facebook,
Twitter, Youtube nebo stránky blogerů je
v České republice zatím v plenkách, v zahraničí jde však o běžný nástroj firem.
„Tento typ monitoringu je určen všem,
kteří chtějí mít přímou zpětnou vazbu
od zákazníků různých věkových a sociálních skupin a zajímá je, jaké emoce vyvolává jejich osoba, společnost, značka, nový
produkt či služba. Pro firmy je důležitým
marketingovým nástrojem monitorujícím
komunikaci jejich aktivit. Využijí jej mimo
jiné i politické strany pro oslovení svých
voličů před nadcházejícími komunálními
volbami,“ uvádí Eva Eliášová, obchodní
a marketingová ředitelka společnosti Newton Media.
Právě Newton Media od září nabízí
kromě standardního monitoringu médií
i sledování sociálních sítí. Nejen že tak firma či politik může zjistit, kde a kdy o nich
byla informace uveřejněna, ale také jestli to
byl názor pozitivní, negativní nebo neutrální. O tom, že sledování sociálních sítí má
z pohledu firem na českém trhu budoucnost, hovoří například i počty uživatelů
Facebooku.
Aktuálně ho využívá přes 2,8 milionu
českých uživatelů, přičemž za posledních
šest měsíců jich přibylo tři sta tisíc. Nejpočetnější skupinou jsou lidé ve věku 18 až
34 let.
„Sledovat a používat sociální sítě v dnešní době je ze strategického hlediska velmi
důležité, protože počet lidí, kteří sociální
sítě pravidelně navštěvují, rychle přibývá.
Firmy začínají ve větší míře využívat sociální sítě jako marketingový nástroj na reklamní kampaně, jsou velmi účinným prostředkem pro ,testování‘ vnímání osoby, firmy,
produktu, služby, konkurence,“ upozorňuje
Eva Eliášová.
„V Česku tuto službu zatím využívá jen
pár klientů. Potenciál má ale obrovský,“
říká Jan Řežáb ze společnosti Candytech,
což jsou vývojáři zaměření na aplikace pro
Facebook, Google nebo Youtube. Díky
monitoringu sociálních sítí mohou klienti
například reagovat na případné negativní
reakce.
)) ve zkratce
)) Bohumínský most
nakonec bude podle plánu
Moravskolezský kraj – Bohumínský
most i propojení dálnic v Ostravě dostavíme. Jen v mnohem levnější verzi.
Na dokončení stavby silnice mezi Opavou a Ostravou a prodloužené Rudné
ale peníze nejsou. S takovými zprávami
dorazil na konci srpna ministr dopravy
Vít Bárta na Ostravsko. Původně totiž tyto čtyři nejvýznamnější dopravní
stavby v regionu zastavil. Po nátlaku
více než deseti tisíc lidí, kteří podepsali
proti jeho rozhodnutí petici, však nakonec svůj postoj přehodnotil. „Garantuji,
že most v Bohumíně se dostaví. Znovu
se omlouvám za jeho zastavení. Zbořit
starý most a nedostavět nový, to by
rozpálilo doběla každého normálního
člověka,“ řekl Bárta. Podobnou reakci
slyšeli i ostravští politici, kterým ministr slíbil, že letos v listopadu dokončí
práce na stavbě prodloužené Místecké,
která propojí dálnice D47 a R56. Navazující silnice ale nechá zakonzervovat.
Lidé z Moravskoslezského kraje si tak
budou muset několik let počkat na silnici mezi Opavou a Ostravou a Pro(hrd)
dlouženou Rudnou. inzerce
Spisová služba GORDIC® GINIS®: Moderní nástroj správy a řízení dokumentů
Problematice řešení elektronické správy
dokumentů se společnost GORDIC® intenzivně věnuje již od roku 1991. V roce 1993
na základě výsledku veřejné soutěže Ministerstva vnitra, kde řešení firmy GORDIC®
zvítězilo, bylo vytvořeno komplexní řešení
elektronické spisové služby.
Soulad s národním standardem
Současný informační systém spisové
služby GORDIC® GINIS® SSL je vyvíjen
a udržován ve shodě s povinnými požadavky Národního standardu pro elektronické spisové služby (NSESS) vydaného
na základě zmocnění §70 odst. 2 zákona
499/2004 Sb. GINIS® SSL jako Electronic
Record Management System (ERMS) není
jen spisovou službou nebo pouze Document Management systémem. Integruje
jejich přednosti a organizaci přináší komplexní nástroj pro řízení informačních toků
a správu všech dokumentů včetně jejich
elektronických obrazů a metadat. Je tak
systémem na našem trhu zcela ojedinělým.
GINIS® pracuje naprosto rovnocenně
s analogovými i elektronickými dokumenty. Je možné tedy evidovat jak papírový, tak
elektronický dokument i např. obrazový
nebo zvukový záznam. Systém umožňuje
splnit zákonné požadavky na řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizová-
11_mh10_09.indd 11
Metody eliminace rizik prostřednictvím systému GINIS® SSL
ní, vyhotovování, podepisování, odesílání,
ukládání a vyřazování ve skartačním řízení.
V současné době se produkt GINIS® SSL
vyznačuje zejména silnou metodickou stabilitou, která vychází právě z praxí prověřených zkušeností a několikaleté spolupráce
s klienty.
Klíčové postavení na trhu
Systém GINIS® je úspěšně používán stovkami organizací všech velikostí.
Díky škálovatelnosti systému, širokým
možnostem jeho parametrizace a jasným
metodickým zásadám se jedná o systém,
který přesně vyhoví požadavkům každého klienta. Klíčové postavení společnosti
GORDIC® na trhu IS veřejné správy ČR
je toho důkazem. Spisovou službu GINIS® provozuje např. Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Kancelář
prezidenta republiky, Kancelář veřejného
ochránce práv, Magistrát hlavního města
Prahy, 8 krajských úřadů a mnoho dalších
úřadů a institucí.
GINIS® SSL jako páteřní systém organizace
Otevřenost systému díky novým technologiím (webové služby, XML) umožňuje
propojení GINIS® SSL mj. bezpečnou integraci se systémy třetích stran do jednoho
harmonicky spolupracujícího celku. V důsledku toho odpadá duplicitní práce s dokumenty a spisy, zjednodušuje se proces
příjmu a odesílání dokumentů a v rámci
úřadu se také metodicky sjednocuje výkon
spisové služby. To vede ke zvýšení efektivity
práce celé organizace.
Díky klíčové roli spisové služby v tomto
integračním procesu se také mění vnímání jejího dosavadního postavení. Spisová
služba se dostává do role informační páteře, která vytváří přirozený most mezi jednotlivými dílčími informačními systémy.
V praxi jsou realizovány např. vazby spisové
služby na centrálně provozované informační systémy (Registr živnostenského podnikání, CzechPOINT), kancelářský software
používaný v organizaci (MS Office, OpenOffice) nebo agendy specifické právě pro
oblast veřejné správy (např. stavební úřad,
bytové hospodářství atd.). V současnosti je
připravovaná také vazba na Národní digitální archiv, která umožní automatizované
předávání dokumentů k trvalému uložení
do tohoto archivu.
Digitalizaci úřadu podporuje integrace
Spisové služby GINIS® na skenovací linku.
Originální analogové dokumenty je možné
ihned po skenování uložit do spisovny. Vý-
hodou digitalizace je snížení objemu předávaných analogových dokumentů, zmenšení množství rozkopírovaných dokumentů,
minimalizace rizika ztráty dokumentů,
výrazně vyšší dohledatelnost dokumentů
a možnost provázanosti na plnotextové
prohledávání obsahu dokumentů.
)) 6 důvodů
Proč zvolit řešení spisové služby
GINIS® SSL
 Budete disponovat moderním, prestižními
institucemi provozovaným systémem,
důsledně splňujícím požadavky české
legislativy a řešícím kompletní životní cyklus
analogových i elektronických dokumentů.
 V podobě GINIS® ERMS získáte páteřní
informační systém – vyřešíte problém jak
propojit váš informační systém s datovou
schránkou i aplikacemi jiných dodavatelů.
 Snadno a rychle dohledáte všechny potřebné
dokumenty a k nim související informace.
 Běžné činnosti s dokumenty se zautomatizují,
získáte více času na hlavní předmět Vaší
činnosti.
 Ušetříte čas při získávání pro vás důležitých
informací o hospodaření organizace.
 Budete snáze kontrolovat aktivitu vašich
pracovníků.
2.9.10 20:03
STRANA 12
září 2010
P r ů z k u m m o rav s k é h o h o sp o d á ř st v í
Datové schránky: Papírování vzrostlo až o 160 %
Dokončení ze strany 1
„Předpokládáme, že by mohla cena
za datovou zprávu příští rok klesnout
ze současných 17,90 na 16 korun včetně DPH,“ nastiňuje mluvčí ministerstva
vnitra Vladimír Řepka.
Obce si také ještě nezvykly na to,
že můžou s datovou schránkou dělat
i více věcí, než jim stanovuje zákon.
Od prvního července totiž Česká pošta
spustila novou službu, kdy pomocí datové schránky můžou odesílatelé posílat
cokoli, bez omezení obsahu. Zjednodušeně: v datové zprávě lze posílat faktury, smlouvy ale například i výpovědi
z práce.
Tuto výhodu ale zatím využívá pouze
patnáct procent obcí. Například v Přerově takto posílají úředníci podřízeným
školám faktury za žáky. V Dukovanech
tak zase komunikují s úřadem práce a se
správou sociálního zabezpečení.
V Kojetíně, Karviné nebo LipovéLázni už začali prostřednictvím datové schránky posílat i faktury firmám.
Ve Studénce pak prostřednictvím datové
schránky komunikují se zaměstnanci,
když potřebují mít jednoznačné potvrzení o doručení.
Přestože loni ministerstvo vnitra apelovalo na obce, aby se na datové schránky připravily koupí spisové služby, stále
je pětatřicet procent obcí, které si příjem
pošty zaznamenávají ručně do knihy
nebo do excelové tabulky v počítači.
Pětasedmdesát procent obcí už ale
najelo na plný elektronický systém, který
si chválí. Spoléhají totiž na to, že až bude
za rok a půl platit zákon o archivnictví
a spisové službě, nebudou muset už nic
investovat.
„Letos na podzim plánujeme ještě
její rozšíření pro většinu subjektů města
a škol. Současná elektronická spisová
služba bude do roku 2012 splňovat veškeré podmínky. Problém nastane pouze
v nutnosti zavedení digitalizačního pracoviště,“ uvedl Michal Kolovrat, správce
IT městského úřadu Bohumíně.
16 procent obcí
bezpečnost nezajímá
Informatici jsou také překvapení z výsledků průzkumu v oblasti bezpečnosti.
Šestnáct procent zástupců samospráv
totiž odpovědělo, že otázku bezpečnosti
vůbec neřeší nebo neví, jak ji mají řešit.
Devětatřicet procent úředníků si myslí,
že nejbezpečnější je pamatovat si heslo
a jednou za tři měsíce jej změnit.
Jak jste spokojení
se systémem datových schránek?
„Je to zbytečně složitá ochrana, která
z 99 procent končí na tom, že při dnešním množství hesel, certifikátů a pinů si
musí každý normální člověk tyto údaje
někam napsat a uložit. Valná většina lidí
má tyto údaje uloženy přímo v počítači
nebo ve svém psacím stole v kanceláři.
Celá složitá ochrana datových schránek
pak závisí na jednom, většinou velmi lehce odhadnutelném, hesle nebo na malém
zámečku od šuplíku psacího stolu. Tak
proč tolik složitostí,“ shrnuje starosta
obce Písečná Petr Slovák. Před takovou
praxí ale varují bezpečnostní experti.
„Klíčovou problematikou pro obce
by měla být také ochrana a správa elektronických dokumentů po celou dobu
jejich životnosti. Systém datových schránek neřeší problematiku archivace nebo
skartace. Bohužel tyto hrozby jsou řešeny
náhodně, nikoli komplexně, a už vůbec
ne v dlouhodobém horizontu,“ varuje
Anton Zima ze společnosti T-Systems.
Vážný apel na ministerstvo vnitra také
zaznívá od obcí při otázce, jak se připravují na změny zákona o archivnictví
a spisové službě. Ten má platit už za rok
a půl. Úřady se na něj přitom musí připravit mnohem dříve.
Všechny své spisy totiž musí převést
do digitální podoby a správně je zarchivovat. Přitom 75 procent samospráv upozorňuje na to, že neví, jak má postupovat.
„Zajímám se o tuto problematiku
intenzivně, ale prozatím jsem nenarazil
na dokument popisující uceleně tento
proces a jeho potřebné kroky. Chybí postup implementace převodu spisu do digitální podoby,“ upozorňuje manažer
vzdělávání bruntálského eGON centra
Miroslav Pizur. Podobně reagují i další
úřady.
Jak máte ošetřenou
otázku bezpečnosti datových schránek?
5%
13%
ne
17%
ano
83%
ne
9%
40%
heslem
11%
ostatní
10%
30%
spíše ano
Zaznamenali jste
pokles nákladů?
elektronický
podpis
omezený
přístup
osob
35%
optimistické
ne
22%
ano
5%
zálohujeme
data
neřešíme
Využíváte datové schránky i k jiným
než úředním povinným účelům?
20%
důvěra ve spisovou
službu a správce
interní počítačové
sítě
Jste spokojení
se svojí spisovou službou?
Připravujete se na změny vyplývající ze
zákona o archivnictví a spisové službě?
12%
ne
15%
ano
85%
ne
31%
57%
nemají,
rozšiřují
ano
6%
ne
19%
ano
75%
nemáme dostatek
informací,
vyčkáváme
Co řekli zástupci obcí o svých zkušenostech s datovými schránkami?
Marcela Stoklásková, Žlutava
 Dostali jsme necelých padesát tisíc
na CzechPoint. Když to srovnám například s desetimilionovou dotací na rekonstrukci základní školy, složka s podklady
k CzechPointu je mnohem větší.
Drahomíra Dostová-Jurníková,
Mikulovice
 Některá zařízení, která jsme museli koupit povinně, vůbec nevyužíváme. Leží nám
tady čtečka čárových kódů, sluchátka, čtečka
karet, reprobedýnky.
Jaroslav Vaněk, Dolní Životice
 Datové schránky využíváme k zasílání
například zpráv, zápisů, usnesení členům
mikroregionu, odesílání kopií na oddělení
evidence obyvatel a při přihlašování nových
občanů a podobně.
12_mh10_09.indd 12
Josef Voral, Jistebník
 Poslední dotační titul se realizuje včetně
vyúčtování již třetí rok, a ještě není ukončen. Je to vůbec možné? My jsme museli být
hotovi za týden.
Vlastislav Větrovský, Pelhřimov
 Projekt jsme odstartovali už loni v říjnu.
Dotaci jsme ale doposud neobdrželi.
Ladislav Šustr, Telnice
 Systém dodnes odmítají i některé státní instituce, ministerstva nebo například
zdravotní pojišťovny. Vyzývají nás k jinému
způsobu komunikace.
Jiřina Páleníková, Kojetín
 Vydali jsme nový Spisový a skartační
řád, který mimo jiné stanovuje podmínky a pravidla na převedení spisů do elek-
tronické podoby. V současné době jsou již
některé agendy vedeny jak v papírové, tak
elektronické podobě. Do roku 2012 to jistě
zvládneme.
Jitka Eichlerová, Andělská Hora
 Pokud bude nadále odeslané zprávy
hradit stát, je to v pořádku. Jakmile bude
úhrada převedena na úřad, tak se určitě
vrátíme k odesílání přes poštu.
Josef Michlovský, Perná
 Když se nám nepodaří zrušit povinnost
datových schránek pro malé obce, vypadá
to, že budeme muset zaměstnat další kancelářskou sílu. Pokud se započítají všechny
související náklady, ročně stoupnou v řádu
desítek tisíc korun. Náklady na hodinu práce IT odborníka včetně cestovného několikanásobně převyšují plat starosty obce.
Seidler Vojtěch, Melč
 Jedním z nedostatků datových schránek
je, že při zasílání nových zpráv se v adresáři
nearchivují již použité adresy. Proto musí
uživatel pokaždé pomocí IČO či ID schránky organizace vyhledávat znovu.
Tomáš Margetík, Ostrožská Nová Ves
 Hodila by se funkce administrátorovi,
aby mohl měnit hesla uživatelům, kteří svá
hesla zapomněli. Stačila by funkce zaslání
nového automaticky vygenerovaného hesla
na email.
Jiří Paluřík, Uherské Hradiště
 Potřebovali bychom, aby všechny povinné orgány byly důslednější ve využívání
systému datových schránek. Navíc by bylo
dobré prohloubit počítačovou gramotnost
u zaměstnanců veřejné správy v oblasti
práce s digitálními dokumenty, především
s důrazem na zajištění integrity dokumentů
a autentizaci podepisujícího, jenž povede
k posílení jejich důvěryhodnosti.
Tomáš Ingr, Pasohlávky
 Snížení nákladů za poštovné je minimální: asi 200 korun za měsíc. Vzhledem
k administrativní náročnosti a nákladům
na čas zaměstnankyně nás vyjde zasílání
přes datové schránky asi o 700 korun víc
než poštou.
Jana Gáborová, Prostějov
 Pokles nákladů na poštovné jsme zaznamenali. Přibyly ale náklady za nákup
časových razítek. V případě hromadnějšího
využívání půjde o nezanedbatelné částky.
Doufáme tedy, že dojde ke snížení ceny časového razítka, jak bylo avizováno.
2.9.10 19:31
ZÁŘÍ 2010
STRANA 13
NÁZOR
Zpoplatnění schránek
je krok zpět
Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL.M.,
soudní znalec,
člen Legislativní rady vlády
Před více než rokem (1. července 2009) nabyl
účinnosti zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických
úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
který do našeho e-governmentu zavedl zcela nový
nástroj pro komunikaci s orgány veřejné moci
(dále jen OVM): datové schránky.
Funkčnost a praktická bezchybnost IS DS se
prokázala v praxi a jejich používání vede k řádově
stomilionovým úsporám státu. Přesto jejich
nasazení není zcela bez problémů.
1.
Nutnost instalovat 602XML Filler
pro přístup do DS prostřednictvím webového
rozhraní (tedy u většiny uživatelů mimo OVM
a organizace používající systémy spisové služby)
prakticky znemožňuje možnost přístupu do DS
z jiného, nežli vlastního počítače (a při softwarové
nekompatibilitě někdy i z něj).
2.
Vzájemné dodávání dokumentů
fyzických a právnických osob mezi sebou podle
§ 18a zákona, které je v plném rozsahu možné
od 1. 7. 2010, není příliš využíváno, a to proto, že
právně (nikoliv fakticky) je dokument doručen až
okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli
adresát prostřednictvím své DS. Jinými slovy,
zatímco u veřejnoprávní komunikace je doručení
prokazováno záznamy z IS DS, u dodávání
dokumentů soukromého charakteru je doručeno
teprve v případě, že příjemce toto doručení sám
aktivně potvrdí. Toto ustanovení zcela neguje
ODBORNÁ
KONFERENCE
smysl a vlastnosti datových schránek, kdy IS
DS v takovém případě sice umožňuje prokázat,
že datová zpráva byla dodána a přečtena, ale
z právního hlediska se na ni musíme dívat jako
na nedoručenou, dokud její převzetí nepotvrdí
adresát. Zcela nevhodná právní úprava tedy
způsobí, že soukromoprávní uživatelé budou
i nadále odkázáni na pofiderní prokazování
faktu, že něco odeslali prostřednictvím podacího
lístku listinné pošty, zatímco zcela zřejmé
důkazy nacházející se v IS DS jim jsou naprosto
k ničemu.
3.
Není vyřešena otázka dlouhodobého
uchovávání doručených dokumentů v čase, resp.
zajištění možnosti ověřit jejich pravost po době
vypršení platnosti certifikátu k časovému razítku
a/nebo elektronickému podpisu (obvykle po 1-2
letech). Datový trezor České pošty tento problém
neřeší, ani neobnovuje nějakým způsobem
ochranu integrity dokumentu v čase, např.
„přerazítkováváním“ časovými razítky.
Datové schránky jsou přínosem pro Českou
republiku a měli bychom být hrdi na to, že
jsme v tomto rozsahu a takto rázně přistoupili
k jejich zavedení. Je zde několik nedostatků
a nedotažeností, ale nic z toho – kromě výše
uvedeného – nepovažuje autor za fatální.
O to více je šokován nápadem ministrů vnitra
a financí, podle kterého by uživatelé schránek
platili nově i za odeslání zprávy OVM, přičemž
argumentem je, že uživatel schránky odešle
datovou zprávu jen v případech, kdy ji skutečně
potřebuje poslat doporučeně. V opačném případě
by měl dle nich využít e-mail s elektronickým
podpisem. Jde o totální krok zpět od razantního
nástupu e-governmentu předchozí vlády,
neboť argument „je to zadarmo“ odpadne
a demotivovaní uživatelé se opět vrátí k listinné
poště.
Zelená úsporám
– zateplování budov
22. září 2010, Brno, hotel Voroněž,
Křížkovského 47
Přednášející uvedou konkrétní příklady z praxe jak se vyvarovat chyb při podávání žádostí,
co potřebují bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek k podání žádosti, na koho se
obracet s dotazy a řadu dalších potřebných informací.
Mezi přednáškami nebudou chybět ani nabídky finančních institucí a stavebních firem, které
mají s poskytováním dotací bohaté zkušenosti.
Účastnický poplatek: 300 Kč
Více informací na www.magnusregio.cz
G E N E R Á L N Í PA RT N E Ř I
Z Á ŠT I TA
PA RT N E Ř I
M E D I Á L N Í PA RT N E R
O R G A N I Z ÁTO R
INZERCE
Máme dost prostoru
pro vaše ICT
Dynamické služby T-Systems vám dovolí snížit náklady na ICT až o 30%.
www.t-systems.cz
13_mh10_09.indd 13
2.9.10 19:34
STRANA 14
ZÁŘÍ 2010
ELEKTRONICKÉ AUKCE
Obcím se do stavebních e-tendrů nechce
KDYŽ LONI OSTRAVA
POPRVÉ NAKOUPILA
ELEKTŘINU FORMOU
ELEKTRONICKÉ AUKCE,
NESTAČILA SE DIVIT.
FAKTURA ZA ELEKTŘINU
BYLA DO NĚKOLIKA MINUT
O OSMNÁCT MILIONŮ
KORUN LEVNĚJŠÍ NEŽ
PŘED ROKEM. OSTRAVU
NÁSLEDUJÍ I DALŠÍ MĚSTA
A VEŘEJNÉ INSTITUCE
NA MORAVĚ.
Veronika Hrdá
Elektronická výběrová řízení – Zní to
jednoduše: Primátor Ostravy Petr Kajnar
před rokem vypustil informaci o tom, kolik
magistrát a dalších 180 organizací podřízených městu ročně spotřebuje elektřiny.
Vyvěsil toto sdělení do elektronického systému a do několika hodin měl v ruce papír
se jménem vítěze. Kritérium bylo jednoznačné. Nabídl cenu elektřiny o osmnáct
milionů levnější než předchozí dodavatel.
Když Kajnar zjistil, že to funguje, nechal zřídit stránku s názvem www.npostrava.cz, prostřednictvím které dává město
informace o tom, kdy potřebuje nakoupit
léky, jídlo, plyn nebo například kancelářské
potřeby. Úspora za necelého půl roku fungování: pětatřicet milionů korun.
„Naše dosavadní zkušenosti ukazují,
že elektronické nástroje ve veřejné zakázce
přinášejí výrazné úspory v řádech desítek
procent a jsou antikorupční. Všichni účastníci e-aukce totiž v reálném čase vidí, jaké
ceny nabízí jejich konkurence. Souhrnně jsme našim klientům touto cestou již
pomohli ušetřit hodně přes půl miliardy
korun,“ uvedl Vítězslav Grygar, ředitel spo-
lečnosti eCENTRE, která se na elektronické aukce specializuje.
Po vzoru Ostravy podobný systém
spustila i většina krajských úřadů. Moravskoslezský a Zlínský kraj nakupuje přímo na Českomoravské komoditní burze
v Kladně. Prostřednictvím systému nakupují jak města, tak svazky obcí. Elektřinu
nakoupilo například šest obcí ve svazku
Slezská brána. „Jen naše obec ušetřila přes
sto padesát tisíc korun. Společnost eCentre,
která aukci zorganizovala, si pak fakturovala provizi z ušetřených peněz,“ prozradil
místostarosta města Šenov Jan Blažek.
Všichni, kdo aukce absolvovali, se ale
shodnou na jednom: Elektronické aukce
jsou zatím zajímavé pouze pro nákup spotřebního zboží a služeb. Investiční zakázky
chtějí prozatím vypisovat klasicky.
„Nejnižší cena nemusí znamenat, že
bude stavba provedená podle našich představ. U tak složitých tendrů vyvstává ještě
mnoho otazníků,“ uvedl investiční náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý.
S elektronickým výběrovým řízením
v elektronickém prostředí má zkušenosti například Masarykova univerzita. Ta
na systém EZAK přešla letos v květnu.
Stihla přes něj vypsat i některé stavební
zakázky na dostavbu pětimiliardového
Kolik ušetřili?
Cena v r. 2008 Cena v r. 2009
MSK – elektřina
67, 4 mil. Kč
44, 2 mil. Kč
SO Slezská brána – elektřina 4, 536 mil. Kč
4,062 mil. Kč
23,2 mil. Kč
474 mil. Kč
SO – Svazek obcí
Optika pomůže v boji s vandaly
Metropolitní sítě – Optické kabely pro
rychlý internet si nechává pokládat stále
více měst.
Na začátku této cesty je Velká Bíteš,
kde zpracovávají projektovou dokumentaci
na celou oblast města.
„Zatím nevíme, zda budou k dispozici nějaké dotační tituly. Ale až budeme
o dotace žádat u příslušných institucí, už
budeme mít alespoň projekt v ruce, což
je důležité,“ vysvětluje Ladislav Rada
z investičního a technického úseku Velké
Bíteše.
Na projekční práce, jejichž celková
cena byla téměř tři sta tisíc korun, využili
ve Velké Bíteši dotace z kraje Vysočina,
který zaplatil 40 procent nákladů. Systém je
Rozdíl
navržen tak, aby propojil v první fázi veškeré instituce města, aby se město mohlo
připojit na krajskou páteřní síť ROWANet
a aby na něj byla napojena rychlá záchranná služba, hasiči a policie.
„Policie bude síť využívat také pro připojení kamerového systému, protože Velká
Bíteš má v kraji druhou nejvyšší míru kriminality,“ doplnil Rada.
V Humpolci už s výstavbou sítě začali.
„Dokončená ale ještě není. Pokud zrovna
město rekonstruuje nějakou svou část, zároveň jsou do země přikládány takzvané
chráničky. Do nich se v budoucnu mohou
optická vlákna zavést,“ sdělil informatik
města Humpolec Milan Kopic.
(lis)
Systém sdružených nákupů
univerzitního kampusu v Brně. „Systém
navíc umožní anonymním a neregistrovaným uživatelům nahlédnout do přehledů
zadávacích řízení a s nimi souvisejících
informací. Veřejnost tak může pravidelně
sledovat probíhající a ukončené veřejné
zakázky, což usnadní kontrolu,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza
Fojtová.
Právě otázka transparentnosti je pro
mnoho starostů nyní před volbami klíčová. Chtějí totiž, aby poslední tendry byly
nezpochybnitelné. Do voleb už ale těžko
můžou elektronické vypisování využít.
S přijmutím systému totiž musí změnit
i vnitřní předpisy úřadu. A to je záležitost
měsíců, někde i několika let.
O systém má zájem například starosta Třebíče Ivo Uher. Ten se totiž obává
toho, že před volbami na něj budou chtít
oponenti vytáhnout informace, které jej
můžou před voliči poškodit. „Původně
jsem chtěl přes tento systém vypsat zakázku na rekonstrukci zámeckého křídla.
To už ale asi nestihneme. K tomu je totiž
potřeba změnit směrnice a vyřešit otázku
kvalifikace uchazečů. Je mi také jasné, že
úředníci se budou novince bránit,“ myslí si
Uher. Ten proto nyní slibuje, že po volbách
už bude jeho úřad transparentně zakázky
vypisovat.
Samotné elektronické systémy ale nezaručují, že občané vše dohledají. Systémy totiž fungují podle zákonů platných
i v „normálních“ tendrech. Vždy tak záleží
na tom, co bude chtít daný úřad zveřejnit,
a na co uvalí informační embargo. Systém
totiž vytváří prostředí pro kontrolu, archivuje data a nabízí jednoduché dohledání
požadovaných informací.
Firmy, které se elektronickým výběrovým řízením zabývají, na rozdíl od zástup-
)) zajímavost
Kde nakupují přes elektronickou aukci
Moravskoslezský kraj – elektřina, výhledově zemní plyn, spotřební zboží od roku 2004
Kraj Vysočina – zemní plyn, elektřina
Zlínský kraj – elektřina, výhledově pojištění,
zakázky do dvou milionů od roku 2007
Ostrava – elektřina, zemní plyn
Frýdek-Místek – zemní plyn
Masarykova univerzita – vše
ců samospráv nevidí problém s doložením
kvalifikace účastníků řízení. „Do systému
se pustí pouze ty firmy, které od začátku
doloží potřebnou kvalifikaci. Elektronické
prostředí pomůže řízení urychlit, zprůhlednit a samozřejmě snížit cenu zakázky,“ vyjmenovává Jiří Ciboch z poradenské
společnosti Renards, která se problematikou zabývá.
Poskytovatelé elektronických prostředí
také přiznávají, že systém nenahradí úředníky ve všech stádiích. Stále je potřebné,
aby někdo sepsal zadávací dokumentaci.
Musí být ustanovena komise, která bude
elektronické obálky otevírat.
I přes úskalí je podle Transparency International systém elektronických zakázek
jedním z důležitých nástrojů jak snižovat
míru korupce v Česku. „Ani elektronická
aukce nezabrání tomu, aby byly investiční zakázky podezřelé už ve fázi příprav.
Přesto si ale myslím, že zejména pro nákup zboží a komodit tento systém mnohé
zprůhlední,“ komentuje ředitel české pobočky Transparency International David
Ondráčka.
Náš region potřebuje jadernou elektrárnu
Pavel Bartoš,
prezident Sdružení
pro rozvoj
Moravskoslezského kraje
V čele Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje stojí od poloviny
srpna nový prezident. Největší zájmovou organizací sdružující více než 180
organizací povede Pavel Bartoš. Bývalý
prezident Václav Roubíček, který tuto
funkci zastával od roku 2000, podlehl
dlouhé nemoci 14. července letošního
roku. Nový prezident je zároveň předsedou představenstva Krajské hospodářské komory MSK.
V čem by pomohlo kraji prolomení
těžebních limitů?
V našem kraji nejsou stanoveny těžební
limity oficiálně. Tedy ve své podstatě nic
nebrání přípravě a zahájení těžby. Moje
otázka nezní „Těžit či netěžit?“, ale „Jak
těžit?“. Je celkem nepochopitelné, že vyspělá společnost se brání využívání vlastních
surovinových zásob, včetně zodpovědnosti
za následky této těžby. Otevření ložiska pod
Beskydami vidím z pohledu dalšího rozvoje
jako klíčové. S tím se ale otvírá další vážný
problém, a to je energetika. Řešení kvality
ovzduší v kraji spatřuji v omezení spalování
uhlí v energetice a elektrickou energii a teplo vyrábět v jaderné elektrárně, například
v Blahutovicích.
Co je nutné pro zlepšení ovzduší v regionu?
Snahy o zlepšení čistoty ovzduší musí
být provázány s komplexní restrukturalizací
našeho kraje, kde hlavním problémem bude
energetika. Již dnes je kraj energeticky deficitní, dokonce se musí posilovat elektrické sítě tak, aby potřebná elektřina do kraje
mohla být dopravena. Zcela vážně a zodpovědně otvírám diskusi o potřebě jaderné
elektrárny v našem regionu. Přínos tohoto
řešení pro čistotu ovzduší by byl zásadní.
(hrd)
CELÝ ROZHOVOR čtěte na
www.moravskehospodarstvi.cz
INZERCE
Systém CENTRES šetří desítky miliónů
Systém sdružených nákupů
O eCENTRE, a.s.
Kontakty
Vítězslav Grygar,
ředitel eCENTRE
Stále více měst, obcí, krajů,
ale i komerčních subjektů využívá k dosažení úspory Systém
sdružených nákupů CENTRES
společnosti eCENTRE.
„Našim klientům jsme již díky
tomuto systému ušetřili přes půl
miliardy korun, a to při nákupech
komodit, jako je silová elektřina,
zemní plyn, potraviny, kancelářské potřeby, ale také telekomunikační služby či pojištění,“ říká ředitel eCENTRE Vítězslav Grygar.
KOMPLEXNÍ PRODUKT
Specializací
společnosti
eCENTRE je tedy komplexní servis služeb u elektronických výběrových řízení. Princip je jednoduchý. Město či jiný subjekt sjednotí
poptávku za sebe a zřizované organizace, například po elektřině,
a v elektronickém výběrovém ří-
14_mh10_09.indd 14
eCENTRE je moderní, dynamická a odpovědná akciová společnost
založená v roce 2006 se specializací na:
a.s.
zení hledá dodavatele. Výběrové eCENTRE,
kromě jednotlivých nákupů zakorupční
prostor,“ uvádí ředitel
Systém sdružených nákupů CENTREs
řízení končí elektronickou aukcí, Praha
střešit i průběžné nakupování.
Grygar.
1518/2, 170 00 Praha 7
Elektronická výběrová
řízení
která vygeneruje nejlepší nabídku Jankovcova
Průkopníkem
takového systétel.: +420 266 782 905
na trhu.
mu
se
v ČR stala právě Ostrava
Elektronické
aukce
NÁKUPNÍ PORTÁL
„Díky elektronickým nástro- Ostrava
a její organizace a firmy. Dohro1243/8, 702 00 Ostrava
Díky těmto nástrojům a zkušenostem šetří eCENTRE svým zákazníkům
jům a zkušenostem šetří eCEN- Brandlova
mady je to na 180 subjektů. K satel.: +420 555 131 600
ve státním i soukromém sektoru v průměru 20, v některých případech
ale také 45%
nákladů. realizaci
Pomáhá nastavitslouží
transparentní
TRE svým zákazníkům ve státním
motné
aplikace
37 miliónů korun ročně!
Ta-provozních
procesy a omezuje korupční prostor.
[email protected]
i soukromém sektoru v průměru e-mail:
kový
je předpoklad úspory za rok NÁKUPNÍ PORTÁL MĚSTA
20, v některých případech ale také pro statutární město Ostrava
OSTRAVA,
která funguje na prineCENTREjen
je držitelem
certifikátů:
45 % provozních nákladů. Sys- u nákupu potravin a kancelář- cipu internetového obchodu, ale
ČSN EN ISO 9001 – management kvality
tém CENTRES pomáhá nastavit ských potřeb. Systém sdružených
s tím rozdílem, že statutární měsČSN ISO/IEC 27001 – management bezpečnosti informací
transparentní procesy a omezuje www.ecentre.cz
to a jeho organizace nakupují
nákupů CENTRES totiž dokáže
za ceny
v elektroniceCENTRE je zapsána
v seznamu vysoutěžené
kvalifikovaných dodavatelů
podle
zákona o veřejných zakázkách.
kém výběrovém řízení u referenčních zadavatelů. Několik organiSystém sdružených nákupů CENTRES
eCENTRE používá software atestovaný dle Zákona č. 137/2006 Sb.
o zadávání veřejnýchzací
zakázek.
s velkou poptávkou po dané
Nárůst počtu projektů
komoditě
či službě provede výna centralizované zadávání veřejných zakázek
Objem uskutečněných aukcí představuje více než 2 600 000 000 Kč.
běrové řízení zakončené e-aukcí
a za dosaženou cenu mohou naVeřejný sektor
kupovat i další organizace řízené
23
2008 - 2009
městem. Díky strukturovaného
Šetřete spřehledu
eCENTRE
také vy...
objednávek,
dodacích
50
2010
listů i faktur navíc nákupní portál
slouží rovněž jako controllingový
a evidenční nástroj!
Komerční sektor
Zmíněný předpoklad úspory
2008 - 2009 17
ve výši 37 milionů korun je výsledkem jen krátkého fungování
2010
31
portálu, po zařazení dalších komodit a služeb se očekává podstatně větší.
snižuje provozní náklady
omezuje korupční prostor
2.9.10 19:46
ZÁŘÍ 2010
STRANA 15
INZERCE
Aktivity společnosti EKO-KOM poskytované klientům
AUTORIZOVANÁ OBALOVÁ
SPOLEČNOST EKO-KOM, KTERÁ BYLA
PŘED DVANÁCTI LETY ZALOŽENA
PRŮMYSLOVÝMI PODNIKY (VÝROBCI
A PLNIČI OBALŮ), VYTVOŘILA
A PROVOZUJE CELOREPUBLIKOVÝ
SYSTÉM, KTERÝ ZAJIŠŤUJE TŘÍDĚNÍ,
RECYKLACI A VYUŽITÍ OBALOVÉHO
ODPADU NA EVROPSKÉ ÚROVNI.
ZAPOJENÍ DO SYSTÉMU EKO-KOM
+420 729 848 445, +420 261 176 256
+420 729 848 446, +420 261 176 285
[email protected]
EKO-KOM, a.s.
klientské oddělení
Na Pankráci 1685/17, 140 21 Praha 4
Česká Republika
fax: +420-729 848 439,
+420-261 176 274, -239
e-mail: [email protected]
www.ekokom.cz
Šárka Nováková
Systém EKO-KOM svou komplexností umožňuje zajišťovat tok obalových odpadů od jejich vzniku
až po zpracování na novou surovinu. Celý systém
je díky rozsahu a organizaci svých činností velmi
efektivní a zároveň transparentní.
Hlavní funkcí neziskové společnosti EKO-KOM
je zajišťování splnění zákonných povinností za své
klienty. Do systému EKO-KOM jsou zapojeny také
obce, které se staly hlavními partnery pro provoz
FAKTURACE, URGENCE PLATEB
+420 729 848 450
+420 729 848 451
[email protected]
EVIDENCE OBALŮ.
VÝKAZY O PRODUKCI OBALŮ
+420 729 848 431, +420 729 848 430
[email protected]
Výsledky společnosti
V roce 2009 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 20.573 firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží a 5.861 obcí, ve kterých žije 10,39 mil., tj. 98,8 % populace ČR.
Základním prostředkem sběru obalových odpadů je sběr do barevných kontejnerů,
který je v současné době tvořený více než 189 tisíci kontejnery, především na tříděný
sběr papíru, plastů, skla a nápojových kartonů.
Každý občan naší země vytřídil v roce 2009 v průměru 35,8 kilogramů odpadu (papíru,
skla, plastů a nápojových kartonů). Česká republika tak patří ve třídění a recyklaci
obalových odpadů k nejúspěšnějším státům v Evropě.
POŽADAVKY NA OBALY UVÁDĚNÉ
NA TRH, ZNAČENÍ OBALŮ
+420 729 848 460
[email protected]
celého systému tříděného sběru obalových odpadů od občanů. Díky této spolupráci se průmyslu
prostřednictvím společnosti EKO-KOM daří plnit
všechny zákonné povinnosti vyplývající ze Zákona
o obalech.
CO NABÍZÍME?
Klienty AOS EKO-KOM jsou průmyslové podniky, mezi jejichž povinnosti vyplývajícími ze Zákona o obalech patří bezplatný odběr obalového
odpadu od spotřebitele a zajištění jejich využití.
Právě o veškerý servis spojený se zajištěním zpětného odběru, využití obalového odpadu, vedení
Jak se třídí a recyklují odpady v České republice?
EKO-KOM – Určitě obrázek barevných kontejnerů nevidíte poprvé, s tříděním odpadů se
můžete setkat prakticky kdekoliv. Někteří z vás
aktivně třídí, jiní začínáte nebo teprve tápete,
proč byste měli třídit odpady a k čemu je to
vlastně dobré.
Třídění odpadů není žádná věda a občany nic
nestojí. Jen je potřeba si osvojit pár pravidel. Pak
to jde lehce jako s čištěním zubů. A i když se vám
do třídění odpadů někdy moc nechce, ten pocit, že
jste udělali aspoň něco pro to, abychom žili v čisté
a krásné krajině, stojí přece za to, nebo ne?
Při většině činností produkujeme odpady, se
kterými se dále nakládá. Bez správného nakládání s odpady bychom nežili v domech, ale spíše
na skládkách. Proto je třeba využívat a znovu recyklovat ty odpady, u nichž je recyklace možná.
O tom, zda dáme nový život odpadu, který vyhazujeme, rozhodujeme právě my.
Když například vyhodíme plastový kelímek
do směsného odpadu, nedáme tak použitému obalu
šanci na další využití a jednoduše jej znehodnotíme. Pokud odpady už doma správně roztřídíme,
čeká je další nový život v podobě výrobků, které
běžně používáme.
CO SE STANE
S TŘÍDĚNÝM ODPADEM,
MÁ TO VŮBEC SMYSL?
Samozřejmě, že to smysl má. Celý systém nakládání s odpady má svůj daný řád a pravidla. Jak
to tedy funguje?
Když vyhodíte odpad do kontejneru, odsud jej
odveze svozová společnost k úpravci, kde se vytříděný odpad ručně roztřídí na třídicí lince. Odpad
nebo jakékoliv nežádoucí příměsi, které nepatří
do tříděného odpadu, potom odvezou na skládku
nebo do zařízení na energetické využití odpadu.
Od úpravce putuje slisovaný odpad už jako druhotná surovina ke zpracovatelům. Ti z něj vyrobí
nové výrobky, se kterými se běžně setkáváme – ať
jsou to skleněné lahve, toaletní papír, sešity, časopisy, PET lahve nebo jiné plastové obaly.
Není zájmem obce, svozových firem, úpravců
ani recyklátorů, aby vše skončilo na skládce, jak se
spousta lidí mylně domnívá.
V České republice a nejen v ní – je dostatek
velice kvalitních zpracovatelských kapacit, které
z recyklovaného materiálu vyrábí nové výrobky.
A mnohdy byste se divili, co všechno kolem vás
je z recyklátu!
15_mh10_09.indd 15
evidence obalů a informování klientů o legislativě se stará společnost EKO-KOM. Klientům jsou
ve všech krajských městech bezplatně nabízeny
konzultace v oblasti prevence vzniku obalového
odpadu, další informace získávají prostřednictvím
pravidelného klientského zpravodaje, na seminářích nebo během osobních konzultací.
JAK SE ZAPOJIT?
Zapojení do systému EKO-KOM je velmi
jednoduché: Stačí buď registrace mailem, faxem
nebo osobní návštěva. Potvrzení o registraci
do systému dostane budoucí klient už do 24 hodin a smlouvu nejpozději do týdne. S jakýmikoliv
dotazy se může klient společnosti EKO-KOM obrátit na klientské oddělení buď telefonicky nebo
návštěvou přímo ve společnosti. Osobní konzultace jsou pro klienty možné každý pracovní den
od 8 do 16.30 hodin a to bez jakékoliv předchozí
domluvy.
Pro poradenství v oblasti Podmínek uvádění
obalu na trh, značení obalů a norem pro výrobce
obalů a baleného zboží je k dispozici specialista
na normy, pan Zbyněk Kolář.
Veškerý servis spojený s plněním zákonných
povinností za své klienty usnadňuje také elektronické zasílání výkazů. Této formy zasílání výkazů
využívá dnes až 96 % klientů. V případě zájmu se
klientům zasílají také elektronické faktury, aby se
ušetřilo množství použitého papíru. Tato služba
našla u klientů také velký ohlas – službu využívá
až 80 % klientů. V rámci mezinárodní spolupráce se zahraničními systémy poskytuje společnost
EKO-KOM poradenství o zahraničních systémech
Zeleného Bodu v zemích jako je Německo, Rakousko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko,
Rumunsko, Slovinsko nebo Švédsko.
EKO-KOM je také každoročně hlavním partnerem Obalového kongresu, který se koná 18. 11. 2010
v Praze (více informací naleznete na www.syba.cz).
Pár zásad ke správnému
třídění odpadů:
Modrý kontejner – papír všeho druhu
ANO – Hodit sem můžeme například časopisy, noviny,
sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky nebo knihy.
Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme
pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.
NE – Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze
už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu
nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice
Zelený a bílý kontejner – sklo
Co se vyrábí z tříděného papíru?
Opět papír. Dá se říci, že drtivá většina papíru,
který si můžete běžně koupit, obsahuje podíl tzv.
sběrového-recyklovaného papíru.
Z toho se vyrábí sešity, časopisy, toaletní papíry,
krabice a různé papírové obaly. Z lepenky se vyrábí
také tepelné izolace nebo zatravňovací koberce,
které se používají kolem dálnic.
Na co je takový vytříděný nápojový
karton?
Z nápojového kartonu se vyrábí papír, protože
má velmi kvalitní a dlouhé celulózové vlákno, které
se dá několikrát recyklovat.
Recyklací nápojových kartonů se také vyrábí stavební desky, ze kterých se staví rodinné
domky.
ANO – Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat barevné sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin.
V některých městech sem patří také čiré sklo - je důležité
sledovat značení na nádobách. Pokud jsou vedle sebe zelený
a bílý kontejner, vhazujeme do bílého čiré sklo a do zeleného
sklo barevné. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří.
Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit!
NE – Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo,
zlacená a pokovovaná skla. Vratné zálohované sklo patří
zpět do obchodu.
Žlutý kontejner – plasty
ANO – Do kontejnerů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících
a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných
výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků
a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren sem vhazujeme
v menších kusech.
NE – Naopak sem nepatří mastné obaly se zbytky potravin
nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky..
A k čemu je dobrý vytříděný plast nebo
PET lahve?
Recyklací PET lahví se vyrábí opět PET lahve
nebo silonové vlákno. Z něj se vyrábí například
interiéry do aut, výplně do spacáků a bund, fleecové
mikiny nebo výplně do peřin či povlaků.
Ze směsných plastů se vyrábí protihlukové stěny
kolem dálnic, zatravňovací dlaždice nebo materiály,
které připomínají dřevo.
Ze směsných plastů se tak vyrábějí lavičky, verandy, okna nebo také plastové střešní krytiny.
A co se vyrábí z vytříděného skla?
Opět sklo. Většina skleněných lahví obsahuje
více než polovinu recyklátu.
Z recyklovaného skla se vyrábí nápojové sklo
a další skleněné výrobky jako vázy nebo okrasné
skleněné dekorace.
Recyklované sklo se také přidává pro okrasu
do kuchyňských desek. Někde se používá tzv.
pěnové sklo, které má skvělé tepelně-izolační
vlastnosti.
Oranžový kontejner – nápojové kartony
ANO – Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně
celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Pokud najdete
oranžovou nálepku pak sem patří krabice od džusů, vína,
mléka a mléčných výrobků, které je potřeba před vhozením
do kontejneru řádně sešlápnout.
NE – Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy
a různých potravin v prášku. Neodhazujte sem ani nápojové
kartony silně znečištěné zbytky potravin.
2.9.10 19:32
STRANA 16
září 2010
I n v e sti c e na M o rav ě
Investorů je více, hodnota projektů ale klesá
Spustíme svůj projekt
na Moravě, tak se
rozhodlo v první
půlce letošního roku
osmdesát firem.
Linda Škrancová
Morava – Díky nim přibude v krajích
přes dva tisíce pracovních míst, z toho
třetina pro vysokoškoláky. Investorů
na Moravě stále přibývá, ani letos ale
čísla nedosáhla úrovně roku 2008.
Ačkoli tehdy firem, které na Moravě
spustily své projekty, bylo jen 57, výše
investic dosáhla celkem 8,3 miliardy
korun. Letos je to necelých 1,8 miliardy
korun na 80 společností. Původem investorů je až na několik výjimek Česká
republika.
Podle aktuálních statistik agentury
CzechInvest přilákal v prvním pololetí
letošního roku nejvíce investorů Jihomoravský kraj. Zde vytvořili také nejvíc
pracovních míst. Celkem tu vzniknou
projekty za 547 milionů. Nejméně zaujala
investory Vysočina – stejně jako v loňském roce. „Nejčastěji si Jihomoravský
kraj vybírali společnosti podnikající v IT
a vývoji softwaru. Šest společností investovalo do center strategických služeb
a pět firem se bude věnovat výzkumu
a vývoji ve strojírenství,“ upřesnila statistiku Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.
„Je to jedna z mála potěšujících zpráv
v době krize, určitě to ukazuje na pro-
myšlenou a kvalitní strategii Jihomoravského kraje v této oblasti. Škoda, že
v této situaci ruší ČSA letecké spojení
Brno-Praha a vláda škrtá kofinancování projektů z Regionálního operačního programu EU,“ řekl Michal Hašek,
hejtman Jihomoravského kraje.
„V Ostravě vytvoří čtyřicet nových
pracovních míst společnost FEI Czech
Republic, výrobce vědeckých přístrojů,“
uvedla mluvčí Moravskoslezského kraje
Šárka Vlčková.
Ze statistik CzechInvestu plyne, že
nejčastěji firmy v Česku investují do informačních technologií a vývoje softwaru. Více než třetina investičních projektů
pocházela právě z těchto odvětví. Druhým nejoblíbenějším sektorem je strojírenství, v němž během prvního pololetí
přibylo devatenáct projektů.
Kraj/první polovina roku
Výše investic v Kč
Počet pracovních míst (z toho VŠ)
Jihomoravský 2009
1,3 mld.
736 (21)
Jihomoravský 2010
548 mil.
1 021 (393)
Zlínský 2009
521 mil.
59 (37)
Zlínský 2010
152 mil.
213 (87)
Olomoucký 2009
620 mil.
149 (50)
Olomoucký 2010
558 mil.
304 (61)
Moravskoslezský 2009
209 mil.
280 (73)
Moravskoslezský 2010
350 mil.
289 (77)
Vysočina 2009
54 mil.
32 (18)
Vysočina 2010
141 mil.
82 (49)
CELKEM 2009
2,7 mld.
1 256 (199)
CELKEM 2010
1, 755 mld.
2007 (667)
CELKEM ČR 2010
7, 022 mld.
4 561 (1 128)
inzerce
Měl jsem štěstí na dobré momenty!
Když Miroslav Hošek
začal před téměř dvaceti lety seřizovat
favority, netušil, že se jeho jméno stane
za pár let pro Jihomoravany symbolem
pro luxusní vozy. Přestože začátek
jeho podnikání připomínal spíše jízdu
v rychlém mercedesu, dnes přiznává: „Už
tolik nešlapu na plyn. Ale nohu z pedálu
jsem rozhodně nesundal. Nemohu, bylo
by to proti mé přirozenosti,“ říká muž,
který chce nyní uplatnit své zkušenosti
jako senátor.
 Rozjezd z nuly na sto trvá sportovním
modelům značky, kterou obchodně zastupujete,
několik sekund. Jak dlouho trvalo vašemu
podnikání prosadit se?
„V byznysu měří časomíra na roky, možná
na generace. Podnikavost, chuť a schopnost
něco vytvořit není okamžitý nápad. To
v člověku zraje dlouho. Vzpomínám, jak jsem
se vlastně už v jedenácti ve dvanácti letech
snažil být nezávislý na rodičích. Brigáda
střídala brigádu. Krmení krav, třešňové
plantáže, byla to zabíračka, ale zase se
nějaká koruna dala vydělat. Aniž jsem si to
uvědomoval, v té době jsem se učil pracovat
a s vydělanými prostředky hospodařit.“
 Vy vnímáte počátky podniku, v němž
sedíme, až v tak vzdálené minulosti?
„Jednoznačně. Touha být svým pánem je
jeden z nejsilnějších motorů v podnikání…
Ale vraťme se k motorům skutečným.
Po gymnáziu jsem na sociální stýpko
vystudoval VUT v Brně, katedru spalovacích
motorů a motorových vozidel, a pak jsem
narukoval. Vojna – to byla přípravka pro
vedení lidí naprosto ideální! Jako četař
absolovent jsem musel krotit zdivočelou
jednotku novodobých PéTéPáků, kterým
k obchodnímu zastoupení značky Seat, tehdy
ještě pod koncernem Fiat. O pár let později
už se naše Motorcentrum stalo největším prodejcem vozů Seat v České republice!“
 Oproti dnešní době se zdají být počátky
kapitalismu v Čechách hotovou idylou.
„Máte pravdu. Tehdy bylo méně konkurence a také podmínky a prostředí
pro podnikání byly příznivější. Všechno šlo
rychle. V polovině devadesátých let jsme
na brněnských Vinohradech postavili nový,
moderní autosalon a zhruba ve stejné době
získali zastoupení německé značky MercedesBenz pro Jižní Moravu. V roce 1995 jsem pak
založil akciovou společnost Hošek Motor.
Když se podívám zpětně jakým vývojem
jsme prošli během pouhých pěti let, je to
neuvěřitelné. To by dnes nešlo. Všechno se teď
déle promýšlí, zvažuje a více hledí na rizika.“
lidová armáda radši nesvěřila zbraň! Získat
si respekt a autoritu u takových výtečníků,
to vyžadovalo odvahu a rozhodnost. Ale taky
pochopení, schopnost vcítit se do těch kluků.
Právě schopnost najít v každém nějakou
špetku schopností, dát mu šanci je projevit se
vám při vedení firmy hodí náramně. Já jsem
se to naučil v dost drsném prostředí dost
drsným způsobem.“
 Počkejte, toto měl být rozhovor
s podnikatelem o podnikání, a zatím to spíš
vypadá na vyprávění dobrodruha…
„Podnikání také dobrodružství svého
druhu určitě je! Riskantní, ne vždy se
vyplácející. Jeden spisovatel napsal, že kdyby
obchodování přinášelo jen zisk, obchodoval
by každý. A právě většina lidí vidí podnikatele
pouze jako dobře oblečenho muže
v luxusním voze, který večeří v luxusních
restauracích. Do začátků mé první živnosti,
kdy jsem na ulici seřizoval favority, by se už
ale každý za mnou nehrnul! A do mé první
skutečné firmy asi taky ne.“
 To byla jaká firma?
„Brňáci si možná vzpomenou
na Motorcentrum na Kolišti. V roce 1991
jsem ji založil s dalšími dvěma společníky.
Malá plechová dílna, která šlapala, práce jsme
měli nad hlavu. Třikrát do týdne jsme v dílně
i přespávali. Už v té době se mi ale rodila
v hlavě myšlenka na rozšíření podnikání.
Nahrála mi šťastná náhoda – koneckonců,
bez šťastné hvězdy nad hlavou nemáte šanci
uspět. Peripetiemi osudu jsem se dostal
 Kam jste tedy vy i vaše firma došli v roce
2010?
„Když použiji vaši paralelu ze začátku
našeho rozhovoru, dnes už tolik ,nešlapu
na plyn‘. Ale nohu z pedálu jsem rozhodně
nesundal! Nemohu, bylo by to proti mé
přirozenosti. Jen jsem své nasazení rozdělil
do více oblastí. Souvisí to určitě s věkem
a tendencí hledat nové cesty, nové výzvy. Ve
společnosti Hošek Motor, která se v průběhu
let stala jedním z největších prodejců
mercedesů v České republice a zaměstnává
okolo sto třiceti lidí, jsem místopředsedou
dozorčí rady. Stále více se orientuji na veřejný
sektor, mám snahu zúročit své zkušenosti
ve veřejném zájmu. Aktuálně kandiduji
do Senátu České republiky. Věřím, že tam
případně zúročím osobní zkušenost zejména
se živnostenskými a podnikatelskými zákony.
Tak bych rád napomohl všem, kteří v téhle
zemi poctivě a tvrdě pracují – ať už v dílně
nebo za manažerským stolem!“
Software pro Váš úřad i firmu má 5P
eGovernment: Spisová služba, datové schránky, elektronická
podatelna, datová úložiště, digitalizace, archivace a další.
Reference: Ministerstvo financí, vnitra, průmyslu a obchodu,
školství, zemědělství, kultury a další.
Ekonomické IS: Majetek, sklady, čárové kódy, fakturace,
logistika, adresáře, plánovače, kontrola úkolů a další.
Reference: Kotle Loos (Bosch), ToiToi sanitární systémy,
Lucerna-Barrandov, a další.
5P, s.r.o.
Web: http://www.5p.cz
Mail: [email protected]
Nádraží v Brně bude stát nejdříve za deset let
Brno – Dvacetimiliardový sen o novém nádraží
v Brně utrpěl další ránu. A tentokrát asi nejsilnější
ze všech.
Na stavbu nebudou peníze ani do roku 2013.
Přitom mělo nádraží v jižní poloze podle původních plánů stát už za pět let.
„V žádném případě,“ tak odpověděl nový ministr dopravy Vít Bárta na otázku, zda bude brněnské
nádraží stát do roku 2015. Tedy podle původního
16_mh10_09.indd 16
plánu, který před třemi lety oznámil investor –
Správa železniční dopraní cesty. Primátor Brna Roman Onderka i bývalý ministr tento termín dlouho
prosazovali proto, že chtěli využít štědrého balíku
evropských peněz. Přesně: 7,3 miliardy korun.
Ty teď poputují na jiné projekty. Brno spoléhá
na to, že evropské peníze nakonec získá až v dalším
programovém období.
(hrd)
2.9.10 20:04
ZÁŘÍ 2010
STRANA 17
INZERCE
TRIKAYA posouvá standardy
v bydlení zase o kousek dál
SNEM VĚTŠINY Z NÁS JE POŘÍDIT
SI VLASTNÍ BYDLENÍ, KDE
BYCHOM V KLIDU TRÁVILI SVŮJ
ČAS S RODINOU. PŘEDSTAVY
O TOM, JAK BY NÁŠ DOMOV MĚL
VYPADAT, MÁ ALE KAŽDÝ JINÉ.
PŘESTO SE SHODNEME, ŽE BY MĚL
POSKYTOVAT POCIT BEZPEČÍ, KLIDU
A MAXIMÁLNÍHO POHODLÍ.
Nela Parmová
B
Každému Brňákovi je dobře známý nevyužívaný
průmyslový areál Hády. Budovy bývalého areálu
Ergon brzy nahradí rezidenční bytový komplex
Hády, který slibuje skutečně nadstandardní bydlení. „Na tento projekt máme v plánu vypsat veřejnou architektonickou soutěž. Stávající brownfield
obklopený zelení dává ty nejlepší předpoklady pro
umístění rezidenčního projektu splňujícího dvě
základní kritéria: klidné bydlení v přírodě a bezprostřední blízkost centra s výbornou dopravní
dostupností. Investujeme mnoho prostředků
do odstranění nedokončených továrních budov,
aby mohl vzniknout projekt parkového typu,“ přiblížil Alexej Veselý zodpovědný za řízení projektů ve společnosti TRIKAYA. Nevzhledné tovární
budovy by tak brzy měly nahradit mnohem nižší
siluety obytných domů se zelení či solárními panely
na střechách. V residenčním bydlení Hády bude
například recepce zajišťující domovnické služby
svým nájemníkům. Laminátové podlahy v interiéru
nahradí daleko trvalejší dřevo, při samotné stavbě
se zvolí takové materiály a komponenty, aby spotřeba energií byla co nejnižší. Využití alternativních
zdrojů energie je tak jako v mnoha evropských
zemích důležitým aspektem už při samotném projektování. Této strategie se TRIKAYA hodlá držet
u všech svých projektů.
Tovární budovy bývalého průmyslového brzy nahradí výjimečný projekt Hády.
TVOŘÍME SPOLU SE ZÁKAZNÍKEM
Jedná se o otevřený informační systém, jehož
klíčovou složkou je vedle standardní ekonomiky
s rozpočtem multiagendový systém AGENDIO. Řešení se prostřednictvím centralizovaných evidencí
opírá o registry a vytváří sjednocenou datovou základnu celého úřadu či organizace.
17_mh10_09.indd 17
O dotace z evropských fondů mohou žádat nejenom malé a střední podniky. Podpora je určena
také pro podniky velké, tedy s více než 250 zaměstnanci. Strojírenské firmy jsou navíc mezi
poskytovateli dotací v oblibě. Hlavním dotačním
programem pro firmy je Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Můžete kombinovat více
titulů, vždy je však nutné respektovat pravidlo, že
na žádný náklad nelze o dotaci požádat dvakrát.
INOVACE – PROJEKT v OPPI
(registrační žádosti do 30.9.2010)
Dotovány jsou projekty s cílem vylepšit (inovovat)
výrobek či službu, případně i zefektivnit výrobní proces.
Projekt by měl využívat výsledků výzkumu a vývoje,
měl by přinášet něco nového na trh. Pro rok 2010 jsou
k dispozici 4 mld. Kč.
ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY v OPPI
(registrační žádosti do 15.10.2010)
Dotaci v programu ICT a Strategické služby lze získat
na dva typy projektů: jednak na tvorbu nových
řešení a aplikací informačních systémů (obvykle
vývoj softwaru), za druhé pak na vytváření center
služeb, která jsou poskytovatelem dotace označena
za strategická. Aktuálně je připraveno 1,5 mld. Kč.
POTENCIÁL v OPPI
(registrační žádosti do 30. 9. 2011)
Dotace jsou určeny na vznik nebo rozšíření vývojového
centra (oddělení) zaměřeného na výzkum, vývoj
a inovaci výrobků, spočívající v pořízení pozemků,
budov, strojů/zařízení a dalšího vybavení. V aktuální
výzvě jsou žadatelům k dispozici 3 mld. Kč.
EDUCA v OPLZZ
V současné době vzniká ve Slezské Ostravě rezidenční bydlení Františkov.
www.trikaya.cz
V
Ostravě
se už zase staví
Přerušený projekt Františkov (dříve Siesta)
ve Slezské Ostravě už opět pokračuje. Společnost
TRIKAYA převzala závazky společnosti Orco,
a brzy tak vznikne řada nových domů s rozlehlou
zahradou a výhledem na lesopark a historické centrum Ostravy. Přitom lokalita se nachází přibližně
jen pět set metrů od hlavního ostravského náměstí.
Už brzy tak budou k prodeji byty v bezesporu v jedné z nejlepších lokalit v Ostravě.
P
řispívá k rozvoji ekonomiky
v regionech
TRIKAYA ČR si zvolila za své sídlo moravskou
metropoli Brno. Mateřskou společností je však
TRIKAYA Lucembursko v samotném srdci Evropské unie. Důvodem, proč sídlí právě v Brně, je snaha o ekonomický rozvoj v moravských regionech,
kde hodlá v příštích několika letech investovat více
než jednu miliardu korun. Na svých projektech
spolupracuje výhradně s tuzemskými dodavateli,
a přispívá tak k vytváření dalších pracovních míst.
Svým klientům pak nabízí kompletní servis při
pořizování svého nového domova. Zajišťuje své
projekty od A do Z a zákazníkům poskytuje poradenství jak při financování, tak při samotném
plánování interiéru.
Při jednom z prvních projektů, na kterém se
TRIAKYA podílí, vznikla myšlenka podpořit děti
bez domova. Z každého prodaného bytu rezidence ERASMUS se částka pět tisíc korun věnuje
na projekt, který nese název Dobrý skutek. Samotný ERASMUS vznikl ve spolupráci s Vysokým
učením technickým v Brně a mají zde najít svůj
domov například zahraniční profesoři vyučující
právě na VUT v Brně. Díky ERASMU vzniklo pro
místní obyvatele i zbrusu nové moderní parkoviště
a odpočinková zóna.
Společnost TRIKAYA od začátku přemýšlí v širších souvislostech a chápe, že pokud chceme vytvořit příjemné místo pro život, nestačí jen postavit
dům. Je třeba nabídnout něco víc.
pro Vás „ušije“ řešení na míru
Informační systémy – Některým z vás jsou systémy
PROXIO , KEVIS nebo třeba portál ePUSA dobře známé. Málokdo však ví, že za nimi stojí vývojová a konzultační společnost MARBES CONSULTING s. r. o.
MARBES CONSULTING není žádným nováčkem ve vývoji informačních technologií, a to
především systémových integrátorů a softwarových
řešení. Svědčí o tom více než dvanáctiletá praxe
a řada zákazníků z oblasti státní správy i soukromého sektoru.
Řešení společnosti MARBES CONSULTING
jsou založena na ověřených informačních systémech
a řadě speciálních aplikací vyvinutých speciálně pro
prostředí samosprávy využívající registry, rozsáhlé centralizované evidence, multiagendový systém
AGENDIO, portál ePUSA a podobně.
Mezi nejvýznamnější zákazníky patří jistě veřejná správa. Právě pro ně vznikl unikátní produkt
, jež nabízí komplexní řešení informačního
systému, ušité „na míru“ právě pro potřeby veřejné
správy.
Peníze pro strojírenství
Aktuálně jsou velkým podnikatelům v oborech hutnictví
a strojírenství (mimo ocelářství) otevřeny tyto programy:
Developerská společnost TRIKAYA přináší
do oblasti bydlení nový pohled. Jejich strategií je
do puntíku naplnit výše uvedené. Při projektech
je prvním a téměř nejdůležitějším krokem výběr
lokality, kde by v budoucnu měl vyrůst obytný dům.
Doby, kdy za městy, daleko od center, škol i dopravy vyrůstaly nekonečné řady zdánlivě luxusních
domů, jsou dávno pryč. TRIKAYA nabízí možnosti
moderního bydlení v blízkosti centra, přesto však
volí taková místa, kde je dostatek zeleně a výhledy
nekončí na střechách fabrik. Jedním z projektů, který by měl splnit požadavky i těch nejnáročnějších
klientů, je residenční bydlení Hády.
rownfield Hády
brzy změní svou tvář
)) dotační poradna
Ing. Jiří Zbranek – ředitel brněnské pobočky
Petr Minster – obchodní ředitel brněnské pobočky
Spolehlivý partner firem a organizací veřejné správy při řešení jejich potřeb v oblasti informačních technologií MARBES CONSULTING s. r. o.
www.marbes.cz | www.proxio.cz
Pro komerční sféru vyvinula společnost MARBES
CONSULTING řadu nástrojů, které podporují jejich
rozvoj, strategii a obchodní cíle. Během své dlouholeté praxe dokázala společnost sestavit zkušený tým
odborníků, který všem svým klientům nabízí řešení
od počátečních analytických a konzultačních služeb,
přes projekci, vývoj potřebného aplikačního software,
dodávku hardware, implementaci informačních systémů, až po poimplementační podporu a servis.
Důkladné poznání potřeb každého jednotlivého
obchodního partnera tak umožňuje navrhnout a re-
alizovat takové informační systémy, aby se zákazníci
mohli zcela soustředit na vlastní obchodní činnosti
a cíle.
Společnost Marbes consulting svým zákazníků zajišťuje pronájem potřebných licencí, vzdálenou správu
systémového prostředí i provoz systému mimo prostředí zákazníka.
Společnost MARBES CONSULTING je ryzí českou společností stoprocentně vlastněná mateřskou
firmou Marbes holding a.s. Společnost rozšiřuje své
aktivity také na Moravě. Vedle plzeňské a pražské
(podávání žádostí v režimu blokové výjimky do 31. 10. 2011)
Dotace až 35 % nákladů na odborné vzdělávání
zaměstnanců. Velké firmy musí navíc doložit Motivační
prohlášení. Žádosti přijímá agentura CzechIsnvest,
k dispozici je celkem 750 mil. Kč.
Omezování průmyslového znečištění a snižování
environmentálních rizik: XXII. Výzva v OPŽP
(podávání žádostí do 15. 10. 2010)
Dotace až 200 mil. Kč na nákup technologií pro
omezení či monitoring průmyslového znečištění.
V aktuální výzvě je připravena 1 mld. Kč, žádosti přijímá
Státní fond životního prostředí (SFŽP).
Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí:
XVIII. výzva OPŽP
(žádosti jsou přijímány kontinuálně do 30. června 2011)
V této výzvě jsou přijímány pouze žádosti o dotace
na velké projekty (nad 25 mil. EUR, tj. cca 620 mil. Kč).
Pro velké firmy je vhodná část 2.2., která je zaměřena
na omezování emisí oxidů dusíku a prachu ze zdrojů
znečišťování ovzduší. Také zde se žádosti podávají
na SFŽP.
Jan Rosen
analytik
Komerční banky
)) naši klienti
Magistrát hl. m. Prahy: Městská část Praha 1, 2, 3, 4,
8, 11, 14, 15, 17, 18, 20, 21, 22
Magistráty měst: České Budějovice, Hradec Králové,
Liberec, Pardubice, Plzně
Městské úřady: Příbram, Klášterec nad Ohří
Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo financí ČR,
Ministerstvo vnitra ČR
Krajské úřady: Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje,
Karlovarského kraje, kraje Vysočina, Královéhradeckého
kraje, Libereckého kraje, Moravskoslezského kraje,
Olomouckého kraje, Pardubického kraje, Plzeňského kraje,
Středočeského kraje, Ústeckého kraje, Zlínského kraje
Ostatní zákazníci: COPY GENERAL s.r.o., CREMER
BOHEMIA s.r.o., Královský pivovar Krušovice, a.s., NH
Car k.s., Plzeňské městské dopravní podniky a.s., STOCK
Plzeň a.s., Univerzita Palackého Olomouc, VAHAL s.r.o.,
Západočeská univerzita v Plzni
pobočky vznikla také jedna v Brně, které se stará především o moravské zákazníky. MARBES CONSULTING dnes dává práci více než stovce zaměstnanců
a může se pochlubit více jak třemi desítkami významných klientů z řad státní správy i soukromého
sektoru, kteří potvrzují dobrou pověst a maximální
spolehlivost společnosti.
MARBES CONSULTING s.r.o. pobočka Brno
Hněvkovského 30/65 617 00 Brno
tel.:+420 378 121 500
tel.:+420 511 120 905
[email protected]
2.9.10 20:07
STRANA 18
září 2010
P u t o vá n í z a v í n e m
Se sommeliery o víně
Se sommeliery o víně
O tom, jaké bude letošní
víno či jak jej správně
vychutnat jsme si
povídali se sommeliery
Václavem Šmachem
a Rudolfem Prchalem.
Jaký tedy bude ten letošní ročník?
RP: Hroznů je všeobecně méně, ale i přes
těžkosti spojené s obrovským tlakem
houbových chorob očekáváme dobrý
ročník. O tom, zda bude tento ročník dobrý,
rozhodne až podzim. Říká se, že slunný
podzim dokáže vše zachránit.
Letošní rok byl hodně deštivý, ale bylo
i mnoho slunných dnů. Jak se to projevuje
na víně?
VŠ: Vše začalo už v zimě, kdy přišla tuhá
zima s velmi nízkými teplotami, které
klesaly až k –25 stupňům. Způsobila
poškození některých plodných oček.
Mnoho srážek na jaře přineslo problémy
s plísněmi. Z důvodu nestabilního letního
počasí a předchozího vývoje mají dozrávající
hrozny zpoždění. Tento fakt nám posune
vinobraní minimálně o dva týdny a také
kvalita úrody bude závislá na průběhu
počasí v měsíci září.
Novinka
Vinařství Kovacs
Rudolf Prchal,
sommelier
Vinařství Baloun
Máte oproti loňskému roku nějakou novinku?
Nebo se držíte ověřené tradice?
RP: V současné době přichází z našeho vinařství
postupně na trh vína ročníku 2009.
VŠ: V letošním roce přicházíme na trh
s novinkou, která uspokojí milovníky
polosladkých směsných vín, která jsme vyrobili
ve dvou rozdílných cuveé. Obě dvě vína máme
v přívlastkové kvalitě a naleznete je pod názvem
Bisencii cuvée.
Která z vašich vín byste obzvláště doporučil?
VŠ: Určitě by vás nezklamal Chardonnay No. 70,
kde původ hroznů z Vracova garantuje svěží, ale
zároveň tropicky omamné víno. Z ročníku 2008
mohu jen doporučit Tramín červený No. 77 z řady
EGO-Vin, který získal zlatou medaili na kultovní
výstavě Vinalies v Paříži a další vína z řady
Herbarium Moravicum.
RP: Nedá se vyzdvihnout pouze jeden druh,
sortiment je velice pestrý a kvalita vynikající,
důkazem je spousta ocenění na zahraničních
výstavách.
Václav Šmach,
sommelier
Vinařství Mikrosvín Mikulov
Cuvée Amálie 2009
Cuvée Miroslav 2009
Kam doporučujete vyrazit za dobrými víny u nás,
ale třeba i v zahraničí?
RP: V těchto dnech se chystá spousta akcí spojená
s ochutnávkou vynikajících vín, namátkou
vinobraní ve Velkých Pavlovicích, burčákové
slavnosti v Hustopečích.
VŠ: Osobně si myslím, že za dobrými víny
na Moravě můžete vyrazit kamkoliv. Co se týká
zahraničí, třeba pro začínající znalce vína bych
určitě doporučil srovnání s našimi nejbližšími
sousedy. Stejné geografické podmínky, rozdílný
charakter vín. Užitečná zkušenost.
Jak nejlépe si vychutnat dobré víno?
Co doporučujete?
RP: Dobré víno si člověk vychutná hlavně
v příjemném prostředí.
VŠ: První předpoklad je ten, abychom si na víno
udělali čas. Vybrali vhodné a kvalitní sklo a správně
natemperovali víno samotné. Po otevření je důležité
nechat vínu trochu času, aby se nám trochu více
otevřelo. Víno je třeba vychutnávat všemi smysly.
Potom přijde i intenzivní zážitek.
(par)
K vínu se musí dospět
Nemusela jsem se dlouho rozmýšlet koho z laiků
oslovit, aby povyprávěl o svém vztahu k vínu.
Nakonec jsem zvolila osobu nejpovolanější.
Spolumajitele brněnské restaurace Borgo Miroslava
8
Vymazala, který je opravdovým gourmetem.
, 200
běr
zdní s
rii
ký, po rvé v histo
s
n
ý
r
k
p
 Jaká byla
vaše
cesta
k vínu?
o
n
i
p
l
í
z
n
R
Ry
rod
l pro Č í m
orldmladý
ezinátakže W
Jsme zkrátka
země,
jako
získapivařská
stižn y Decanter
e
r
p
jsem pil spíše pivo. Za
komunismu
ani
nebylo
h
p
0
ro
201
nal T Avíno,
wardpokud jste nemohli
moc kde koupit
e
Regio dobré
n
i
W
vyjet do zahraničí. Až později, když už jsem
mohl vycestovat, ochutnal jsem španělské víno
z oblasti La Rioja, kam jsem služebně jezdil.
Přes zahraniční vína jsem se tak postupně
dostal k těm místním. Pak už se začala
objevovat první dobrá vína i u nás. Prostě
jsem k nim nějak dospěl. Dneska už zůstávám
výhradně u vína.
SONBERK
Víno všemi smysly
 Vybíráte si spíše vína zahraniční nebo
tuzemská?
Myslím, že moravská bílá vína patří ke špičce.
Jsou vynikající. S červenými víny už je to malinko
horší. Jsou vinařství, která mám rád, protože
po těch letech je to už i o osobních vazbách. Na
druhou stranu mě ale baví objevovat i nové chutě.
Nechávám se rád překvapit. Dříve se kupovala
vína italská nebo francouzská. Dneska už tomu
tak není. Proměnila se výroba, ale i konzumenti.
Za posledních deset let se tuzemští vinaři hodně
zlepšili. Všímám si, že s narůstající kvalitou se
zvyšuje i počet konzumentů. Myslím, že víno tak
místy vytlačuje i náš národní mok pivo.
 Jakým vínům dáváte přednost?
Dříve jsem preferoval červená vína, ale postupem
času přecházím spíše na bílé. Vybírám si raději
polosuchá nebo polosladká vína. Občas si na závěr
dopřeju sklenku sladšího slámového vína nebo
výběr z cibéb.
 Kterého vína z vaší vinotéky si nejvíce ceníte?
Asi italského červeného, ročník 1960, z oblasti
Verony – Valpolicella Boscaini. Dostal jsem jej
k padesátinám. Je pro mě příliš symbolické, takže si
jej zatím schovávám. Třeba se naskytne příležitost,
kdy láhev otevřu, ale zatím na to nespěchám. (par)
Říká se, že všechno má svůj čas a nemá cenu
DRŽITEL OCENĚNÍ
N A S V Ě T O V Ý C H V Ý S TA V Á C H
sk
v
vín se totiž už rozkřiklo, že ceny ve vioprvé milovníky
nk rýn
í
Ryzli l pro ČR p inárodnnařství
SONBERK
jsou příznivé a kvalita vysoká.
d
l
or
získa stižní mez canter W
Ryzlink rýnský ze SONBERKU získal jako
e
pre
phy D 201jediný
0 z tuzemských vinařství titul Prague Preo
r
T
l
rd mium Gold a dostal se tak do čela mezi více než
na
a
o
i
w
g
e
A
R
Wine
devadesát vzorků dalších ryzlinků z Rakouska,
Francie, Německa a dalších.
Ryzlink rýnský ze SONBERKU ročník 2008
chutnal degustátorům i v zahraničí. V největší
www.sonberk.cz
Pěšky nebo na kole2008
2. 10. – Zavírání sezóny
na vinařských stezkách – na kole
,
r
ě
b
i
dní s
11. 9. – Putovánískza burčákem
ý, poz vé v histori mezi vinohrady, Uherské Hradiště.
n
ý
r
nk r ČR p3.opročník
Putování za poznáním vinařství, vinic
po Modrých
–dní
Ryzli lhorách,
pro
ináro r Worlda památek Uherskohradišťska. Start
zBořetice,
e
m
í
Velké Pavlovice,
získa Němčičky,
e
restižn hy Decant
v 10:00 hodin.
Kobylí, Vrbice. pZačátek
ropv 9:00rdhodin.
010
T
2
l
a
n
a
o
www.vinarske.stezky.cz
i
w
g
e
A
e
Těšit se můžete
na burčák
i ochutnávky
R
Win
vín. www.modrehory.cz
9. 10. – Pochod slováckými
vinohrady – 34. Ročník, Rohatec,
18. 9. – Mezi vinohrady
Vacenovice, Milotice, Dubňany,
3. ROČNÍK CYKLISTICKÉHO
Mutěnice. Turistický pochod na trasách
MARATONU, sportovní areál Němčičky.
km.
D R Ž I T E L9,O17
C Ea 25 NĚN
Í Start z železniční stanice
Trať cyklistického maratonuNjeAplná
S V Ě T O V Ý CRohatec
H V Ý Sod 7:00
TA V Á Cdo 10:00
H
hodin, cíl
nekonečných stoupání, divokých
sjezdů
na železniční
stanici Mutěnice–zastávka
World Wine Awards
Decanter
i úžasných přírodních scenérií. Wine Challenge
od 14:00
do 17:00 hodin.
London
Brusel
www.mezivinohrady.cz
Víno všemi smyslyMondialwww.turistihodonin.webnode.cz
SONBERK
Víno všemi smysly
&
SONBERK
Vinalies Paris
International Wine and Spirit Competition London
Concourse Cidade do Porto
Mundus Vini Germany
International Concourse Ljubljana
The Royal Wine Challenge Praha 2010
Cuvée Amálie 2009 – zlatá medaile
Cuvée Miroslav 2009 – stříbrná medaile
San Francisco International Wine Competition
Cuvée Amálie 2009 - stříbrná medaile
Cuvée Miroslav 2009 – stříbrná medaile
Cuvée Amálie 2009 – stříbrná medaile
Cuvée Miroslav 2009 – stříbrná medaile
a dlouhodobě uznávané soutěži Decanter World
Wine Award jej porota odměnila titulem Regional Trophy, tedy cenou za nejlepší víno v regionu
střední Evropy. Ocitl se tak mezi devětadevadesáti
oceněnými vzorky z celkového počtu více než jedenácti tisíc vín.
Ocenění Silver získala i další vína vinařství
SONBERK, a to Rulandské šedé výběr z hroznů 2007, Rulandské šedé 2008 a Slámové víno
2008.
SONBERK bodoval i v zámoří, odkud si odvezl
zlatou medaili za víno Pálava 2008. V největší severoamerické soutěži Sélections Mondiales
des Vins Canada porazilo více než 1789 vzorků
od 600 vinařů z 32 zemí.
Muvina Prešov
Cuvée Amálie 2009 – zlatá medaile
Vinoforum Ostrava
Cuvée Amálie 2009 – stříbrná medaile
�������������������������
www.vinarstvi-kovacs.cz
Tak neváhejte, stačí jen popřát „Na zdraví!“
Pro celou rodinu
10.–11. 9. Znojemské historické
vinobraní, Znojmo – městská
památková rezervace a přilehlé okolí.
Tradiční slavnosti vína a burčáku
s bohatým kulturním programem.
www.znojmocity.cz
10.–12. 9. Pálavské vinobraní
2010, Mikulov – náměstí, zámecká
zahrada a nádvoří, Kozí hrádek,
Amfiteátr Pod Turoldem. Tradiční
slavnost vína spojená s bohatým
kulturním programem.
slaví úspěchy na mezinárodních soutěžích.
Festwine Brno
Není nad
& lepší dárek nejen pro milovníky vín
Ryzlink rýnský,
World Wine Awards Decanter
spěchat. Dvojnásob to může platit i o víně. V lepozdní sběr, 2008
Wine Challenge London
tošním roce sklízí vinařství SONBERK úspěchy
Mondial Brusel
získal pro ČR
poprvé v historii Vinalies Paris
na prestižních tuzemských i zahraničních soutěInternational Wine and Spirit Competition London
prestižní
Concourse Cidade do Porto
žích se svými víny z předloňských i starších ročmezinárodní Mundus Vini Germany
níků.
Ljubljana
International
Concourse
Regional Trophy
Decanter World
08 tedy kam spěchat ani s jejich konzuma0Není
Wine Award
sběr,cí.2 Každopádně
í
si ale pospěšte s nákupem. Mezi
n
d
ii
z
2010
ý, po
histor
Vína z limitované rodinné edice
Historický průvod, řemeslná tržnice,
degustace vín, burčák, vinařské
městečko, atrakce pro děti, soutěže
a další.
www.palavske–vinobrani.cz
Košty
15.–19. 9. Slavnosti vína Brno –
náměstí Svobody.
Můžete se těšit na degustace vína
20 vybraných vinařství, tradiční řemesla,
doprovodný program (folklór, cimbálka,
vinařská osvěta, divadlo, soutěže),
bohaté občerstvení.
www.slavnosti–brno.cz
10. 9. – Královský košt vín,
Hodonín.
Královský košt vín představuje
soutěž a výstavu vín vinařů z regionu
Hodonínska.
Slavnostní akt představení vítězných
vzorků a vinařů proběhne
11. září od 14:00 hodin na Masarykově
náměstí.
www.dkhodonin.cz
25.–26. 9. – Dny valtických burčáků,
Valtice – jízdárna valtického zámku.
Ochutnávka valtických burčáků, folklórní
program a gastronomické speciality.
20. 10. – Řízená degustace vín –
odrůda Cabernet Sauvignon, Brno-Slatina – Přemyslovo náměstí 26.
Degustace deseti vzorků odrůdy
Cabernet Sauvignon spojená
s komplexním výkladem zkušeného
sommeliera. Začátek degustace
v 19 hodin, cena 270,–Kč.
www.slunecnidvur.cz
&
DRŽITEL OCENĚNÍ
N A S V Ě T O V Ý C H V Ý S TA V Á C H
18_mh10_09.indd 18
World Wine Awards Decanter
Wine Challenge London
2.9.10 19:32
září 2010
Halda se promění v market
)) ve zkratce
)) Holešov získal
pátého investora
Holešov – Do holešovské průmyslové
zóny míří další investor. Pátou firmou,
která se na konci srpna rozhodla v Holešově usadit, je společnost MITAS. Ta
chce v Holešově vybudovat nový závod,
kde bude vyrábět především zemědělské
pneumatiky. Společnost teď připravuje
projektovou dokumentaci, s plnou výrobou se počítá v roce 2014. Nový závod,
do kterého chce firma investovat asi jednu miliardu korun, by měl zaměstnat
více než pět set lidí. „Do finiše spějí jednání i s dalšími dvěma investory,“ potvrdil Jakub Černoch, výkonný ředitel
společnosti Industry Servis ZK, která pozemky v Holešově nabízí. Další investory
by mohl odlákat plán nového ministra
dopravy Víta Bárty. Ten zastavil stavbu
silnice R49, která měla na průmyslovou
zónu přímo navazovat.
(haa)
Ostravská halda
JerEmenko se mění
ve staveniště, za pár
měsíců si tam ale
vybavení na stavbu
pořídí domácí kutilové.
Hana Nečasová
Společnost Hornbach se totiž rozhodla,
že na tomto území zasaženém dlouhodobou činností těžebního a hutního průmyslu
postaví svůj druhý ostravský hobbymarket.
V Ostravě se tak promění další brownfield
v komerční areál.
„Zajímá nás v prvé řadě kvalita lokality
a méně účel, ke kterému byl areál v minulosti využíván,“ uvedl Jiří Ťoupal, manažer
výstavby Hornbach. Nový hobbymarket
Rejstřík firem
ABL 14
ArcelorMittal Ostrava 4
ASERTO 6
AWT Rekultivace 19
Bohemia Crystalex Trading 6
Borgo 18
Candytech 11
Cefeus Capital 6
CELPAP Machinery 6
Crystal Bohemian Company 6
Crystalex CZ 6
Crystalite Bohemia 6
CzechInvest 16
Česká pošta 12
Česká zbrojovka 1, 8
ČKD Blansko 4
ČSA 16
Dan Wesson 8
eCentre 14
FEI Czech Republic 16
FITE 19
Hornbach 19
Industry Servis ZK 19
JET Investment 6
STRANA 19
Aktuálně
bude podle něj výborně doplňovat lokalitu prvního Hornbachu v Ostravě-Svinově.
„Rádi jsme výzvu stavět na obtížnějším
podkladu přijali,“ dodal Ťoupal. Postavit
hobbymarket na místě bývalé haldy ale není
vůbec snadné.
„Na rozdíl od běžné výstavby bylo
nutné vypořádat se s termickou aktivitou
a vysokým podílem spalitelných látek, který hrozil opětovným zahořením bývalého
odvalu,“ uvedl Petr Jonák ze společnosti
)) z historie
Data z historie Dolu Jeremenko
1891 – založení dolu Nová jáma
1958 – důl organizačně spojen jako
závod 2 s Dolem Hlubina
1992 – ukončena těžba uhlí
V příštím čísle Moravského
hospodářství se dočtete:
Seznam Inzerentů
Kofola 11
Kordárna Plus 6
MITAS 19
Newton Media 11
Olšanské papírny 1.6
ON Semiconductor 6
Porcela Plus 6
PVT Centrum 14
Renards 14
Siemens Industrial Turbomachinery 2.4
SONBERK, vinařství 18
Svit 1.6
Škoda Auto 8
Technologické inovační centrum 6
Tesla 1.6
Transparency International 14
Třinecké železárny 2.4
T-Systems 12
Unis 8
Vega - HSH 6
Vinařství Baloun 18
Vinařství Mikrosvín Mikulov 18
Vítkovice Machinery Group 2
Zetor 8
Komerční banka, a. s. – 3
GORDIC spol. s. r. o. – 11
EKO-KOM, a. s . – 15, 20
ČD Telematika a.s. – 7
Exportní garanční a pojišťovací
společnost, a.s. – 7
MARBES CONSULTING s. r. o. – 17
eCENTRE, a.s. – 14
RENARDS protender, s. r. o.
RPG RE Management, s. r. o. – 9
„5P“, s. r. o. – 16
Omnis Olomouc, a.s. – 16
T-Systems Czech Republic a. s. – 13
NESS Czech a. s. – 5
Fr. Hanák – klenotnictví
Trikaya Czech Republic a. s. – 17
Kapsch s. r. o. – 11
Vinařství SONBERK – 18
Vinařství KOVACS – 18
Regionální hospodářská komora
Brno – 19
AWT Rekultivace, která haldu Jeremenko
odstraňovala. Z prostoru stavby se muselo
odtěžit celkem 270 tisíc metrů krychlových
navážky složené z důlní hlušiny a ze strusek
z blízkých železáren, navézt bylo zapotřebí
asi 90 tisíc metrů čtverečních zeminy.
„Práci komplikovaly nejen důlní plyny,
ale také různá kvalita zemin. Celou dobu
jsme museli vyhledávat a eliminovat veškerá možná ložiska záparů a odvézt ze stavby
materiál s vysokým obsahem spalitelných
látek,“ dodal Jonák.
Hornbach investoval do nového ostravského hobbymarketu více než 25 milionů eur, tedy přes 625 milionů korun.
„Částka zahrnuje i přípravné práce, které
byly u této lokality nejnáročnější,“ vysvětlil
Ťoupal. Dokončení stavby odhaduje na jaro
příštího roku. Hobbymarket, který bude
mít prodejní plochu o rozloze osmnáct tisíc metrů čtverečních, nabídne 130 nových
pracovních míst.
)) Proč nový ministr dopravy zastavil významné železniční stavby.
Jaké bude mít jeho rozhodnutí dopady na regiony?
)) Jakým teplem se zahřejeme tuto zimu a za kolik? Co chtějí teplárny
udělat pro bezpečnou dodávku tepla na Moravě.
)) Hrozí Moravě další povodně? Jak se kraje brání před velkou vodou
a proč tak dlouho trvá stavba protipovodňových opatření?
))Kde a v jakých podmínkách budou žít důchodci?
Kdo se o ně postará?
)) Pozveme vás na nejzajímavější kulturní a společenské akce.
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další
číslo na adrese: [email protected]
Říjnové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl
do 8. října 2010.
Zviditelněte se a ukažte, že se umíte prezentovat. Zjistěte, jak vaši
identitu a webové stránky hodnotí odborníci a jak působíte na své
potenciální zákazníky. Uzávěrka přihlášek je už 15. září.
Co můžete získat?
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.,
Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210
e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: [email protected]
REDAKCE:
šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá,
gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected]
redaktorky: Mgr. Hana Nečasová,
e-mail: [email protected]
a Bc. Linda Škrancová,
e-mail: [email protected]
foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní ředitelka:
Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 239
e-mail: [email protected]
obchodní manažeři:
Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237
gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected]
Milan Slanina jun., tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983
e-mail: [email protected]
Eva Dosedlová, tel: 542 425 237
gsm: 774 010 541, e-mail: [email protected]
Mgr. Jan Starý, tel: 542 425 239
gsm: 774 010 540, e-mail: [email protected]
PRODUKCE:
Nela Parmová,
tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139,
e-mail: [email protected]
SAZBA:
JONATÁN, grafické sdružení,
Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us
)) Představíme vám nejkrásnější náměstí a náves na Moravě.
Soutěž
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE:
do 24. 9. 2010
TISK:
Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36,
614 00 Brno, www.helbich.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
inzerce
Od kontaktu ke kontraktu
KONTAKT → KONTRAKT 2010. To je název osvědčeného setkání, které už osmým rokem organizuje Regionální hospodářská komora ve spolupráci s Veletrhy
Brno, sítí Enterprise Europe Network a dalšími partnery
v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu. Akce
KONTAKT → KONTRAKT 2010 proběhne na brněnském výstavišti i letos ve dnech 14. až 15. září.
Kontraktační akce je určená především malým
a středním podnikům z oblasti strojírenství, elektrotechniky, zpracování plastů, slévárenství a dalších
průmyslových oborů.
Brněnský KONTAKT → KONTRAKT je součástí
širšího mezinárodního projektu b2fair (Business to
Fairs). Jeho koncepce vznikla na velkých odborných
veletrzích v západní Evropě s cílem zintenzivnit možnosti vytváření nových obchodních vztahů.
Princip je velmi jednoduchý: firma se zaregistruje na www.b2fair.com, uhradí účastnický poplatek
a vyplní svůj profil plus nabízený či poptávaný typ
spolupráce. Registrační profily jsou následně zve-
řejněny v elektronickém katalogu firem, ze kterého
si účastníci vyberou potenciální partnery k jednání,
a výsledek obdrží v podobě individuálního harmonogramu obchodních schůzek. Firmy si toto účelné
spojení veletrhu a matchmakingu rychle oblíbily.
„Účastníkům zaručuje dva dny obchodních schůzek s předem vybranými partnery, takže přináší maximální efekt při minimálních nákladech,“ uvedl
ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr
Bajer. Aktuálně je přihlášeno přes 110 zájemců.
Účinnost koncepce b2fair potvrzují zkušenosti
i z minulých ročníků této akce. „Pro naši firmu
to znamenalo skvělé rázové posunutí obchodního
stylu a injekci do běžné každodenní podnikatelské
činnosti,“ konstatoval Rostislav Bártek, obchodní
ředitel společnosti HELPTEAM, a. s.
 Více informací o akci
KONTAKT → KONTRAKT 2010
získáte u Ing. Šárky Kusákové, tel: 532 194 927,
e-mail: [email protected] | www.rkhbrno.cz
 Prezentaci v měsíčníku a na webu Moravského hospodářství zdarma
 Konzultaci odborníků na image corporate a webovou prezentaci zdarma
 Dlouhodobou prezentaci na webu Moravského hospodářství – hlasování veřejnosti
(s prolinkem na stránky vaší společnosti)
 Vítězové získají ocenění „Moderní firma 2010“ a tedy odpovídající prezentaci
v Moravském hospodářství (min. ½ strany) a dalších médiích
 Předání věcných cen na Galavečeru společnosti Magnus Regio v Národním divadle Brno
 Zpětnou vazbu od potenciálních klientů
 Nezávislé ocenění ekonomického měsíčníku
Nový harmonogram soutěže
Uzávěrka zasílání podkladů: do 15. září
Hlasování o vítězi: od 1. října – do 15. listopadu
Vyhlášení: v prosincovém čísle Moravského hospodářství, na Galavečeru Magnus Regio
Podrobnosti o soutěži naleznete na
www.moravskehospodarstvi.cz
19_mh10_09.indd 19
2.9.10 19:31
STRANA 20
INZERCE
ZÁŘÍ 2010
V roce 2009 zajistil
systém EKO-KOM
využití a recyklaci pro
71%
obalů prodaných v ČR.
www.ekokom.cz
EKOKOM ruka inz A4.indd 1
20_mh10_09.indd 20
26.5.2010 14:56:26
2.9.10 19:33
Download

Září 2010 - Magnus Regio