T O P O D S TAT N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R Á V U  Z Á Ř Í | Ř Í J E N 2 0 1 4
• zdra
www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Embarga na globálním trhu?
Strašná hloupost, tvrdí Jan Světlík
6
Ceny tepla peněženky
neprovětrají
11–13 S P E C I
ÁL
4
í •
www.moravskehospodarstvi.cz
votnictv
Speciál:
Zdravotnictví
Trnou strojaři
ze sankcí proti Rusku?
KDYŽ ZAČALO HROZIT,
ŽE SE DALŠÍ KOLO
SANKCÍ EVROPSKÉ UNIE
PROTI RUSKU PŘÍMO
DOTKNE ČESKÉHO
PRŮMYSLOVÉHO
EXPORTU, VYPADALO
TO V ČESKU, JAKO
KDYŽ SE PÍCHNE
DO VOSÍHO HNÍZDA.
Jan Pacas
Premiér Bohuslav Sobotka
ihned vzkázal, že Česko má k původnímu návrhu připomínky
a začal lobbovat za jeho změnu.
Nakonec si mohli tuzemští strojaři oddechnout. Na přehnaný
„ faktory
■ Podniky můžou mít potíže
s financováním exportu. Sankce
postihnou velké ruské banky
■ Zhoršení ekonomické situace
v Rusku nenahrává obchodování
■ Utrpět můžou i okolní
ekonomiky, například německá.
Na tu je český export silně
navázán
optimismus je ale brzy. Nepřímé
důsledky sankcí se mohou na jejich byznysu podepsat i nadále.
Sankce vůči Rusku byly pro
české podnikatele vždy ožehavé
téma, a to i tehdy, když se po
jejich prvním kole začaly objevovat uklidňující zprávy. „Naši
členové avizují řádově desítky
ohrožených kontraktů a stovky
ohrožených pracovních míst.
I tato fakta potvrzují, že panika
a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních
opatření se zatím českými firmami nešíří,“ uvedl na konci srpna
prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Určitá
obava i přesto mezi podnikateli
panovala. „Opravdové problémy
nastanou, pokud se sankce dotknou strojírenských produktů
a energetiky,“ varoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
ČR Stanislav Kázecký.
O pár dní později nabrala celá
situace nové obrátky. Najednou
se zdálo, že se Kázeckého krizový
scénář může ze vzdálené obavy
změnit ve velmi aktuální realitu.
Pokračování na straně 2
Sociální sítě v kampani? Klasika!
Růžky vystrkují aplikace a hry
Že můžete dát politické straně lajk na Facebooku? To jsou
včerejší zprávy, chtělo by se říct.
Součástí zápolení o hlasy voličů
se nově stávají i počítačové nebo
mobilní aplikace a hry. První se
objevily i před letošními komunálními volbami.
Sociální sítě ukusují z rozpočtových koláčů kampaňových stratégu stále větší a větší díl. Facebook
i Twitter se už většina zavedených
politických stran naučila používat.
„Na celostátní úrovni snad všichni
kromě KSČM, ale tam to může
být dáno i cílovou skupinou,“ uvedl předseda Institutu politického
marketingu Pavel Šíma. V posledních volbách do poslanecké sněmovny dokonce ODS nahradila na
billboardech svou tradiční holubici ptáčkem Twitteru a obligátní
sliby politiků vystřídal hashtag
a rýmovaná hesla.
„ Lidové se
dostane dál
Podle Šímy platí jednoduchá
úměra – čím lidovější politika
a komunikace, tím větší úspěch
na sociálních sítích. „Nejlepšími
příklady jsou stránky hnutí ANO
a Tomia Okamury. Některé jejich
příspěvky se zadarmo nebo s reklamní podporou pár tisíc korun
dostanou na Facebooku třeba
Miroslav Netík:
Mistr zkratky a akvarelu
Cesty, válka, zápas, ale i erotika
a láska, to jsou motivy děl výtvarníka Miroslava Netíka. „Já jsem
velice emocionální člověk. Než
si vše utřídím a namaluji, bývá
to tuhý zápas,“ tvrdí malíř, jehož
obrazy učarovávají kultivovanou
paletou barev a silným citovým
nábojem.
Více na straně 10
01-05-mh14-10.indd 1
i k milionu lidí. Takový velký mediální zásah by v jiných médiatypech vyšel pěkně draho,“ vysvětlil
Šíma.
Není proto divu, že sociální
sítě zlákaly i komunální politiky.
„Během komunálních voleb se vyrojily tisíce nových profilů stran
na komunální úrovni. Tam je to
už s efektivním využitím horší.
Kandidující subjekty jsou v komunikaci často bezradné a dělají
školácké chyby, jako například založení osobního profilu namísto
stránky,“ komentoval situaci Šíma.
Co ale strany na sociálních
sítích kromě relativní finanční
nenáročnosti láká?
Pokračování na straně 16
Půlmiliardová
výpomoc
pro sv. Annu
Aby se nemusel omezit provoz
Fakultní nemocnice u sv. Anny
v Brně, přiklepl jí stát půlmiliardovou dotaci. Za loňský rok
totiž skončilo hospodaření nemocnice ve ztrátě 367 milionů
korun. Teď ji čeká tuhý rozpočtový režim.
Více na straně 12
Brněnské výstaviště zaplní firmy.
Strojírenský veletrh počítá s rekordní účastí
Na snižující se zájem firem o Mezinárodní strojírenský veletrh si pořadatelé rozhodně nemůžou stěžovat. Loni jich
přijelo do Brna vystavovat patnáct set, letos o rovné tři stovky víc. „Pokud to tak půjde dál, můžeme nárůst očekávat
také v příštím roce,“ zavěštil mluvčí Veletrhů Brno Jiří Erlebach. Kdo se chtěl tento rok předvést na nejatraktivnějších
plochách v pavilonech P, V a F, musel si pospíšit. V červenci už byly beznadějně vyprodané.
Zájem o veletrh nakopl podle Erlebacha i ekonomický růst země. „Česká ekonomika roste nejrychleji za poslední tři roky
a v prvním čtvrtletí se s meziročním růstem HDP o dva a půl procenta zařadila mezi šestici nejvýkonnějších ekonomik
zemí Evropské unie,“ upozornil. ■ Více na straně 5
FOTO: Jiří Salik Sláma
Rozjedou se
výkupy pozemků
Jak obchodovat
s Čínou?
Když stát nabízel za půdu ležící pod plánovanými trasami
silnic a dálnic jen stoprocentní
bonus oproti odhadní ceně, výkupy se v některých případech
takřka zastavily. Teď nabídne
osminásobek. Na Ředitelství
silnic a dálnic už chystají nové
smlouvy.
Více na straně 15
Dveře do Číny se českým podnikatelům snaží otevřít nejen
vládní a regionální politici,
ale dokonce i samotní Číňané.
Co ale dělat, aby si tuzemští
byznysmeni na tamním obrovském trhu nevylámali zuby?
Hlavní je mít za zády silného
partnera.
Více na straně 17
Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
22.09.14 6:49
2
strojírenství
 aktuálně
Průmysl
pokračuje v růstu
Vliv přílivu zakázek, které
přineslo ekonomické oživení
a příznivé vyhlídky z loňského a začátku letošního roku,
pomáhají průmyslové výrobě
udržet se na pozitivní růstové
trajektorii. V červenci podle
analytiků Českého statistického
úřadu meziročně poskočila
o 8,6 procenta. „V následujících
měsících se ukáže, jak velký dopad přinesou negativní zprávy
z ekonomik eurozóny i z východu v důsledku krize na Ukrajině
a ruských sankcí,“ komentoval
vývoj Petr Smutný z poradenské
firmy PricewaterhouseCoopers.
V Americe je
příležitost i pro
české strojírenské
firmy
Rok 2014 odstartovala ekonomika Spojených států nestabilními výkony, v příštích
čtvrtletích už ale analytici
očekávají stabilní růst kolem tří
procent a s ním spojený zájem
o strojírenství. To vytváří příležitosti i pro evropské a české
dodavatele. „Americký zákazník je pragmatický, důležitý je
pro něj poměr ceny a kvality,
není tak orientován na tradiční
značky jako například Evropa.
To vytváří příležitost i pro české
výrobce,“ uvedli zástupci Svazu
strojírenské technologie pod
vlivem dojmů z nejočekávanější
strojírenské události letošního
roku – veletrhu IMTS Chicago.
(red)
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Trnou strojaři
ze sankcí proti Rusku?
ve spojitosti s českým strojírenstvím neobjevily, i když opatření
zasáhnou nejen ruský zbrojařský
průmysl, ale také finanční a energetický sektor, což jsou všechno
oblasti kontrolované elitou sdruženou okolo prezidenta Vladimíra Putina. Opravdu se ale české
strojírenské firmy nemusí ničeho
bát? „Přestože důsledky pro jednotlivé firmy mohou být pro ně
relativně citelné, z makroekonomického hlediska předpokládáme
velmi omezený přímý dopad na
naši ekonomiku,“ uvedl mluvčí
ministerstva průmyslu a obchodu
Miroslav Kynčl.
Důležité je ale právě to slovíčko přímé. „Unijní sankce i očividně související ruská opatření se
našich strojírenských firem určitě
dotknou, ale především zhorše-
ním vzájemných vztahů a dalšími
vedlejšími efekty,“ připustil Kynčl.
Takovým vedlejším efektem může být například riziko ztíženého
financování, protože sankce postihnou velké ruské banky. „Již
nyní avizují exportéři problémy,“
upozornil prezident SPČR Hanák.
 Pokud trpí
Německo,
trpíme taky
Sankce navíc ohrožují i nám
blízké ekonomiky, z českého pohledu zejména tu německou. „Veliký objem především v dodávkách polotovarů metalurgie je ze
ŽĎASu dodávaný například do
Německa, a tak je logické, že pokud budou tamní trhy sankcemi
postiženy, budou se snažit svoje výpadky řešit na úkor našich
dodávek,“ varuje Miroslav Šabart, generální ředitel strojírenské
firmy ŽĎAS a prezident Svazu
strojírenské technologie. Dodal,
že vedlejší efekty sankcí nejdou
vyčíslit v přímých nákladech, ale
rozhodně působí nepříznivě, a to
na obě strany.
Skutečné dopady sankcí na
strojírenské podniky se tak můžou projevit až v dlouhodobém
hledisku. „Ruští partneři jsou
opatrnější. Nejde jen o sankce,
ale i celková zhoršená ekonomická situace v Rusku nenahrává
obchodování,“ předestřel Hanák
s tím, že čísla průmyslové výroby
Tomáš Hron: Krize na Ukrajině může narušit
staré obchodní vazby, ale také vybudovat nové
Na druhou stranu, valná většina českého exportu do Ruska
ani na Ukrajinu nemíří, ale putuje do Německa, respektive Evropské unie. Na první pohled by
se tak mohlo zdát, že situace na
Ukrajině české exportéry příliš
nezasáhne. Naši hlavní exportní
partneři ale do Ruska vyvážejí
a zde to na nás v rámci subdodavatelských řetězců dopad
mít bude.
ČESKÁ EKONOMIKA
SE POMALU DOSTÁVÁ
Z DLOUHODOBÉ
RECESE, PRO JEJÍ DALŠÍ
RŮST JE ALE KLÍČOVÝ
EXPORT. SANKČNÍ
VÁLKA SPOJENÁ
S KRIZÍ NA UKRAJINĚ
A NEPOKOJE NA
BLÍZKÉM VÝCHODĚ
VŠAK DÁVAJÍ TUŠIT, ŽE
V BUDOUCNU MŮŽE
DOJÍT K PŘENASTAVENÍ
ŘADY ZABĚHNUTÝCH
OBCHODNÍCH VAZEB.
Německá ekonomika v posledním kvartále nečekaně
klesla. Má tento propad větší
potenciál ovlivnit tuzemský
export než krize na Ukrajině?
Česká ekonomika je velmi
silně navázaná na tu německou,
skoro jako bychom byli další
spolkovou zemí. Je proto třeba zanalyzovat, proč německá
ekonomika vykázala ve druhém
čtvrtletí tohoto roku pokles.
Musíme si uvědomit, že první
čtvrtletí bylo naopak extrémně
dobré, může se tedy jednat jen
o sezónní výkyv. Pokud i čísla za třetí kvartál ukážou pokračování tohoto negativního
trendu či stagnaci, pak to pro
české exportéry může znamenat
problém.
Jan Pacas
Jak na aktuální vývoj reagují
čeští exportéři a lze z jejich investičního apetitu usuzovat, že tuzemskou ekonomiku čeká dlouhodobější růst? Na to jsme se
zeptali ředitele Global Transaction Banking v UniCredit Bank
Tomáše Hrona.
Registrujete v poslední době
zvýšený zájem firem o exportní financování?
Poptávek máme určitě více
než v loňském nebo předloňském roce. V současnosti, kdy
zažíváme období značné geopolitické nejistoty, je ale mnohem
náročnější obchody dobře nastrukturovat a dokončit.
01-05-mh14-10.indd 2
„Podařilo se nám uskutečnit celou řadu zajímavých exportních obchodů,“
říká Tomáš Hron z UniCredit Bank.
Zmínil jste geopolitickou nestabilitu. Jakou měrou
ovlivňuje export českých firem například vývoj na Ukrajině?
Ti, kteří měli a mají obchodní vazby na Rusko a Ukrajinu,
■ Tahounem českého průmyslu
a strojírenství je tradičně
výroba automobilů. Jak si
vede na ruském trhu ve
světle sankcí ŠKODA AUTO?
■ ŠKODA vyrábí v Rusku ve
dvou závodech – v Kaluze
a v Nižním Novgorodu
a výroba zde běží podle
plánu. Aktuálně si ŠKODA
vede v Rusku výrazně lépe
než celkový trh a navyšuje
tržní podíl. V červenci bylo
zákazníkům na ruském trhu
dodáno 7 100 vozů, což je
meziročně o 3,8 procenta
více. Aktuální sankce
nemají na ŠKODA AUTO
přímý dopad, o případných
dopadech eventuálních
dalších sankcí nebude
společnost spekulovat
Dokončení ze strany 1
Konflikt na Ukrajině se vyostřil a Evropská unie avizovala
další odvetné sankce zaměřené
proti Ruské federaci. Ty tentokrát
vzbudily u českých průmyslníků
mnohem větší rozruch. Proč?
„Pro české firmy představuje
největší problém zboží dvojího
užití. Do této kategorie spadají
obráběcí stroje a další zařízení,
která mohou případně sloužit
i pro vojenské účely,“ vysvětlil
prezident SPČR Jaroslav Hanák.
České firmy dodávající obráběcí
stroje jsou přitom na ruském trhu
deponovány 20 až 40 procenty své
produkce.
A právě těch se měly nové
sankce dotknout, navíc hrozily citelně zasáhnout i těžební a ropný
průmysl, na který je také navázaný český export. Začala intenzivní
vyjednávání, po kterých premiér
Bohuslav Sobotka oznámil: „České republice se podařilo prosadit
zásadní připomínky naší vlády
k navržené podobě sankcí EU.
Aktuální návrh tak podle mého
názoru méně poškozuje evropskou ekonomiku a už nepřináší
přímé riziko pro český průmyslový export do Ruska, zejména pro
vývoz obráběcích strojů a dodávek
technologií pro ropný průmysl.
Roční ztráty, které zde bezprostředně hrozily, se blížily tržbám
v rozsahu osmi miliard korun.“
V polovině září začaly nové sankce Evropské unie platit,
ale další poplašné zprávy se už
 jak si vede
jsou postiženi přímo, u nich je
to jednoznačné. V souvislosti
s novými sankcemi se velká řada obchodů dostává do situace,
kdy není vůbec jisté, jestli se je
podaří dotáhnout do úspěšného
konce.
Jak bude vypadat český
export za dva až tři roky? Budou se firmy více orientovat na
nové exportní destinace, nebo
zůstanou spíše na tradičních
trzích?
V horizontu dvou nebo tří
let nedojde k žádné významné
revoluci. Klíčovým odvětvím
českého exportu zůstane strojírenství a automobilový průmysl.
S největší pravděpodobností se
neobjeví žádný nový trh, který
by svým objemem suploval naše
tradiční exportní partnery. Může ale nastat situace, kdy Rusko
a Ukrajina nebudou moci nebo
chtít odebírat české zboží a my
pro ně budeme muset najít jiná
odbytiště. To by mohlo narušit
stávající vztahy, ale na druhou
stranu vybudovat nové.
Co třeba rozvíjející se trhy
jako Afrika – jaký potenciál
pro české exportéry představují?
Afrika může být velkým
překvapením budoucnosti.
V podstatě je to zatím relativně
nedotčený region. Český export
na tento kontinent dnes nedosahuje závratných čísel, má ale
podstatně vyšší dynamiku než
vývoz do jiných regionů. Afrika
tak může v budoucnu hrát pro
český export zajímavou doplňkovou roli, že by ale převzala
významnější část toho, co vyvážíme na naše primární trhy, to se
v krátkodobém horizontu určitě
nemůže stát.
Jaké možnosti exportního
financování se firmám nabízejí
pro regiony, které jsou tradičně vnímány jako rizikovější?
Do těchto zemí jsme schopni
nastrukturovat a připravit obchody, a také se nám to daří.
Obchodních příležitostí ale není
mnoho, respektive poptávek je
dost, ale ne každá z nich je reálná nebo dokonce realistická.
Co napovídá vývoj na domácím trhu? Lze podle inves-
a exportu jsou zatím velmi příznivá, ovlivňují je ale kontrakty
nasmlouvané před rokem nebo
dvěma. „Nejhorší by bylo neřešit
situaci a za rok se dozvědět, že
nám export klesá,“ uzavřel.
Zdá se však, že vedení státu
situaci nepodceňuje a je si vědomo vedlejších vlivů zavedených sankcí. „Snažíme se proto
českým exportérům nabídnout
maximální možný servis a ve
spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí prostřednictvím
ekonomické diplomacie pomáháme českým firmám přeorientovat se na jiné trhy,“ vysvětlil
Kynčl z ministerstva průmyslu
a obchodu. Nejen strojírenské
firmy se mohou podle jeho slov
obracet na Zelenou linku pro
export na čísle 800 133 331.
tičního apetitu našich exportérů usuzovat, že už je ekonomická recese za námi?
Myslím si, že vývoj ukazuje,
že recese jako taková za námi
je. Pokud ovšem současná krize
nevyvolá novou. Nemáme ale
vyhráno. Investice se zvedají,
ale nejedná se o žádný boom.
Přirovnal bych situaci v Česku k pacientovi, který se léčí
z těžkého zranění kolene. Nemá smysl se hned rozeběhnout
a běžet sto deset metrů překážek
naplno. Mohli bychom si tím
opět způsobit problémy. Je tedy
logické, že firmy začínají opatrněji.
Jaký je největší obchodní
úspěch UniCredit Bank z poslední doby?
Podařilo se nám uskutečnit
celou řadu zajímavých exportních obchodů, více je přiblížíme
na nadcházejícím veletrhu MSV
Brno.
UniCredit Bank je tradičním účastníkem Mezinárodního strojírenského veletrhu.
Co pro vás tato akce znamená?
MSV osobně považuji za
jeden z nejvýznamnějších veletrhů, který v českém i středoevropském kontextu máme. Pro
exportéry a zájemce o českou
techniku je to jedna z klíčových
událostí, na které má smysl se
potkat.
Pokud se na to podívám
z našeho hlediska, my se za týden na veletrhu setkáme se všemi našimi důležitými partnery.
Každý rok na MSV dokončujeme řadu transakcí, nebo naopak
některé rozjíždíme. Pro nás tedy
představuje veletrh takový vrchol celoročního úsilí, a to jak
na pracovní, tak i společenské
úrovni.
22.09.14 6:49
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
3
strojírenství
Strojírenské firmy
si vychovávají vlastní
absolventy
střední odbornou školu. „Technickému vzdělávání bohužel
nebyla doposud přikládána
patřičná důležitost. Přitom
kvalifikovaní lidé jsou klíčovou
složkou každé prosperující společnosti,“ řekl ředitel Třineckých
železáren Jan Czudek.
Firmy daleko častěji podporují veřejné odborné školy,
neboť provoz a vybavení vlastních škol se vyplatí jen některým společnostem. Výrobna
elektromotorů Siemens v Mohelnici například dlouhodobě
spolupracuje s tamější Střední
školou technickou.
„Vybavili jsme učebnu této školy počítači a výukovými
programy za 250 tisíc korun.
Je v našem zájmu, abychom
studentům zajistili prostředky
pro moderní výuku. Investujeme tak do budoucnosti našeho
závodu,“ vysvětlil ředitel firmy
Siemens Mohelnice Pavel Pěnička.
Ačkoliv mají Třinecké železárny vlastní střední školu,
spolupracují také s veřejnými
středními školami v Havířově,
Jablunkově a Frýdku-Místku.
Podle ohlasů ředitelů obou
těchto podniků je základem
spolupráce zejména výměna
know-how.
KDYŽ NĚCO CHCEŠ,
UDĚLEJ SI TO SÁM.
TÍMTO PŘÍSLOVÍM, CO
SE TÝKÁ VZDĚLÁVÁNÍ
UČŇŮ I VYSOKOŠKOLÁKŮ
V OBLASTI
STROJÍRENSKÝCH
TECHNOLOGIÍ, SE ŘÍDÍ
V MORAVSKOSLEZSKÉM
KRAJI HNED TŘI
SPOLEČNOSTI.
Tereza Hašková
Třinecké železárny založily
vlastní odborná učiliště. Siemens Mohelnice a Vítkovice
Steel podporují dlouhodobě
veřejné technické vzdělávání.
Díky tomu mají oba strojírenské podniky dostatek kvalitních
zaměstnanců.
Na tristní úroveň technického vzdělávání v Česku žehrají
strojírenské firmy dlouhodobě.
Protože jim veřejné školství
často nenabízí dostatek kvalitních absolventů s praktickými
znalostmi z oboru, vytvořily některé firmy vlastní učiliště. Jiné
jdou cestou podpory místních
učilišť a pobídek vůči talento-
Na to, že je na trhu práce nedostatek kvalifikovaných učňů a techniků, žehrají strojírenské firmy už nějakou tu dobu. Mnoho
se v tomto ohledu zatím nezměnilo. Některé podniky se proto rozhodly, že si pomohou samy. Vychovávají si zaměstnance
sobě na míru nebo s tím alespoň pomáhají technickým školám.
FOTO: Eugénia Bánovská
vaným vysokoškolákům. „Stěžejní je pro nás podpora naší
vlastní školy – Střední odborné školy Třineckých železáren.
Zde vychováváme naše budoucí
zaměstnance v oborech hutní,
strojní a elektro,“ uvedla mluvčí
železáren Petra Jurásková.
Železárny každý rok potřebují více než 250 zaměstnanců.
To je hlavním důvodem, proč
společnost provozuje vlastní
„ Od lavic
první třídy až
k diplomu
Pro většinu strojírenských
a hutních firem jsou nepostradatelní také absolventi technických oborů na vysokých školách. „Studentům technických
oborů nabízíme možnost vede-
ní diplomové práce či brigádu
v oboru v letních měsících. Díky
programu Meta pool mohou také nejlepší studenti získat stipendium na výuku angličtiny
či na sportovní aktivity,“ popsal
motivaci ze strany Vítkovice Steel mluvčí Jaromír Krišica.
Právě Vítkovické železárny pamatují na to, že je třeba
v technickém vzdělávání podporovat žáky už na základní škole. „Naše programy podporují
nadšení pro techniku už v šestiletých dětech na základních
školách. Samozřejmě daleko
intenzivněji však spolupracujeme se středními odbornými
školami a vysokoškoláky,“ dodal
mluvčí.
„ Technika
neláká, změny
jsou potřeba
Přes všechny snahy a pobídky ze strany soukromých firem
ubývá zájemců o technické
vzdělání. „Chceme vládě předložit návrh na změnu zákonů,
která by umožnila vybudovat
firmě vlastní školící a tréninkové centrum pro studenty. Je
to jeden z kroků jak zatraktivnit učňovské studium,“ uvedl
ředitel mohelnického závodu
Siemens Pěnička. Podle něj by
přinesla větší popularitu technickým oborům užší spolupráce s firmami v oboru. „Vítáme
snahu kraje podporovat technické vzdělání formou stipendií. Opravdový zájem o technické obory ovšem vzbudíme
až tehdy, kdy nábor uchazečů
o studium nebudou dělat školy,
ale firmy,“ dodal Pěnička.
INZERCE
business snídaně
Záštita:
Setkání zástupců ze sektoru strojírenství,
dopravní infrastruktury ČR a podpora exportu
14. října 2014, 8:30–12:00 hod, Golf Resort Kaskáda, Jinačovice
13. října 2014, Golf CUP Moravského hospodářství, Kaskáda
V letošním roce nově připravujeme setkání
zaměřené na tématiku exportu strojírenských
výrobků a výrobků a komponent pro dopravní
infrastrukturu. Jedná se o exkluzivní diskuzní
fórum u kulatého stolu spolu se zástupci MPO,
MF, MD, MZV, EGAP, ČEB a partnerů akce.
Akce je určena pro zástupce předních strojírenských společností v ČR, zástupce dodavatelských
společností pro strojírenství a zástupce předních
dodavatelských firem pro dopravní infrastrukturu.
Počet účastníků je vzhledem k charakteru akce
omezen.
V případě Vašeho zájmu o partnerství na této akci
kontaktujte prosím naše obchodní oddělení na
[email protected] nebo na telefonních
číslech 774 112 138, 774 262 488.
Registrujte se na emailové adrese [email protected] nebo na tel. čísle 725 893 273.
Mediální partner:
Hlavní témata diskuze:
• Sankce EU proti Rusku
• Stát a jeho proexportní politika
• Vznik Klientského centra pro podnikatele
• Možnosti financování a pojištění zakázek
• Konkurenceschopnost našich výrobků
• Dopady TTIP na českou ekonomiku
Organizátor:
Projektová manažerka: Květa Novotná
Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273
[email protected]
www.magnusregio.cz/akce.php
Golf CupMoravskéhohospodářství
tentokrátpěkně„pomoravsku“
13. října 2014 • Golf Brno • areál Kaskáda
oBCHodníoddĚlení
tel. 542425239
GSM 774112138
GSM 774262488
[email protected]
www.magnusregio.cz
Pořadatel:
MediálníPartner:
VÍTE, ŽE …
PA R T N E Ř I
… z komínu brněnské spalovny uniká do ovzduší
méně zplodin těžkých kovů, než kolik je možné nadýchat
v pracovním prostředí?
SAKO Brno pro nás zajišťuje každodenní svoz odpadu a jeho ekologickou
likvidaci. Splňuje při tom nejpřísnější
evropské limity. Odsávání vzduchu
ze zásobníku odpadu eliminuje i šíření
prašnosti a zápachu do okolí spalovny.
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
01-05-mh14-10.indd 3
22.09.14 6:49
4
rozhovor měsíce
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Na globálním trhu jsou embarga
strašná hloupost, tvrdí Jan Světlík
ČESKO BYLO VŽDY
VÝZNAMNÝM
STROJÍRENSKÝM
VÝVOZCEM. TUZEMSKÉ
FIRMY PROTO NESMÍ
KVŮLI SANKCÍM
PROTI RUSKÉ
FEDERACI VYKLÍZET
SVÉ TRADIČNÍ TRHY,
A TO NEJEN V RUSKU,
ALE I V EVROPSKÉ UNII,
MÍNÍ ŠÉF NEJVĚTŠÍHO
STROJÍRENSKÉHO
HOLDINGU V ZEMI JAN
SVĚTLÍK.
kého vzdělávání a stěžují si
na nízkou úroveň absolventů
a dalších potenciálních pracovníků. Jak vnímáte situaci
na trhu práce vy?
Obecně je u nás technické
vzdělání podceňováno. Stát
dlouhodobě jeho budování zanedbával. Teď už sice mluvíme
se státem podobnou řečí, ale roky, kdy technická vzdělanost nebyla, nikdo nevrátí. Takže lidí je
na trhu málo a kvalitu si musíte
hlídat. My proto spolupracujeme prakticky se všemi technickými univerzitami a podílíme se
i na tvorbě studijních programů
a jazykovém vzdělávání. To je
ještě pořád slabinou techniků,
že si myslí, jak se krásně zbavili
všech humanitních směrů, ale
jazyk prostě potřebovat budou.
Jan Pacas
Zapojují se Vítkovice do
vzdělávání studentů a učňů?
Máme vlastní Vítkovickou
střední průmyslovou školu,
kde v tomto roce studuje přes
1400 lidí. Funguje od roku 2008,
nabízí stipendia úspěšným studentům a práci nejlepším absolventům. Takže si svoje lidi sami
vychováváme a víme o nich už
od školy. Kromě toho jsme největším partnerem právě otevřeného Scinece and Technology
Centra v Ostravě, které je naprosto špičkovým zázemím pro
netradiční vzdělávání a popularizaci technických oborů. Prostě
nestojíme, ale děláme, abychom
měli techniky v oborech, které
potřebujeme pro budoucnost.
S Janem Světlíkem jsme se
však nebavili jen o geopolitických turbulencích na Ukrajině
a sankcích. Zajímal nás třeba
i jeho pohled na veletržnictví
i jak na tom jsou strojírenské
firmy s hledáním šikovných zaměstnanců mezi absolventy.
Ve druhé polovině loňského
roku a v první polovině toho
letošního se po dlouhé recesi
začaly objevovat signály ekonomického růstu. Pociťujete
i ve Vítkovicích, že krize končí?
Viděli jsme to už v poslední
čtvrtině loňského roku a trend
zlepšování je trvalý, ale nikdo
neví, jak s trhem v celé Evropě
zahýbou sankce proti Rusku.
Přímý export je sice minimální, ale můžeme se dočkat toho,
že se začnou komplikovat naše dodávky do zemí Evropské
unie, které mají finální zákazníky v Rusku. Všechny sankce
jsou principiálně špatné a nedá
se čekat, že by dopad ruských
odvetných omezení dovozu neměl na EU žádný vliv.
Jaký byl pro Vítkovice v oblasti tržeb loňský rok a co čekáte od toho letošního?
Loňský rok jsme měli vysoké tržby, ale stagnovaly obory
hromadné výroby. V první polovině letoška šel trh nahoru.
Přibylo zakázek, i když zakázek
s menší marží. Zatím pořád jedeme dobře, ale inženýringové
obory teď brzdí nestabilita EU.
Řada věcí je připravených, ale
nezahajují se, protože Evropa řeší Rusko a Ukrajinu. Na globálním trhu jsou embarga strašná
hloupost a je to jen způsob, jak
přenechat pole konkurenci.
Za tahouny české ekonomiky je označováno strojírenství
a export. Zůstane to tak i do
budoucna?
My jsme vždycky byli průmyslovou zemí s velkým strojírenským vývozem. To se nezmění.
Nevím, co bychom dělali, když
nám podíl průmyslu a stavebnictví na HDP tvoří 40 procent.
Prostě si nemůžeme dovolit
udělat to, co západní Evropa.
Zlikvidovat základnu, stlačit podíl na nějakých 15 procent. Neuživili bychom se. A navíc EU už
taky pochopila, že 15procentní
podíl nestačí, že se nemůže zbavovat průmyslu. Náhrada není
nebo je silně nestabilní.
V souvislosti s vývozem
se objevují obavy z krize na
Ukrajině a nepokojů na Blíz-
01-05-mh14-10.indd 4
Česko bylo vždy průmyslovou zemí s velkým strojírenským vývozem, a to se podle Jana Světlíka nezmění. „Nevím, co bychom
dělali, když nám podíl průmyslu a stavebnictví na HDP tvoří 40 procent,“ upozornil Světlík. Česko se proto průmyslu nemůže
zbavovat jako jiné evropské země. „Náhrada není,“ uzavřel Světlík.
FOTO: Vítkovice
kém východě. Jaký vliv má toto dění na strojírenské firmy
a celé odvětví, které je často
závislé na zakázkách trvajících
léta a někdy i desetiletí?
Dopad na odvětví je zatím
malý, ale po rozsáhlém jednání členských firem Národního
strojírenského klastru vidíme
obrovské riziko sankcí v následném vyklizení trhů českými
firmami. Nejde jen o ruské trhy,
ale i o to, že kvůli dopadu sankcí
na členské země Unie budeme
přirozeně vytlačováni z trhu
v EU, aby tam po nás vznikl
větší prostor pro jejich domácí
průmysl. Ruský trh už jednou
český průmysl ztratil – po roce
1989 - a těžko se na něj vracel.
Na západním trhu jsme si budovali silnější pozice 20 let. Teď
to všechno zabalit a odevzdat je
nesmysl a samozřejmě všichni
hledáme řešení, aby se to nestalo. Musím říct, že v tom jsme
zajedno s premiérem. Prostě
nemůžeme jako ovce odkývat
Evropě vyvolání další dlouhodobé stagnace. Blízký východ
tak fatálně nevnímám. S naší
vítkovickou produkcí jsme spíše
v Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii, kde nám
naopak export roste.
Vítkovice a vzdělávání
Vítkovice mají vlastní střední průmyslovou
školu, kde letos studuje 1 400 lidí. Kromě
toho se společnost angažuje i v projektu Science
and Technology Centra v Ostravě, které je špičkovým zázemím pro popularizaci technických
oborů.
Dobrou zkušenost mají ve Vítkovicích
i s absolventy fakult spolupracujících
technických škol. „Obecně se ale pořád obje-
vují lidé, kteří chtějí všechno hned, bez zaučení,
bez odpovědnosti,“ dodává k tomu Jan Světlík.
Pro Vítkovice nepanuje úplný klid ani na domácí frontě.
Společnost v poslední době čelila hned několika kauzám, ať
už šlo o spor o většinový podíl
akcií nebo o údajné pochybení
při nákupu Spojených sléváren. Jak se Vítkovice s těmito
obviněními vypořádávají a nepoškodily značku společnosti?
Ale to přece není nic nového. To jsou věci, které řešíme
od roku 2005. Já si myslím, že
dneska už všichni vědí, že skupina KKCG dlouhodobě usiluje
o poškození značky Vítkovic.
Kdybychom se jen vrátili k jejich nejrůznějším šikanózním
žalobám, návrhům na zneplatnění valných hromad a dalším
obstrukcím, vydalo by to na několik románových svazků. My
jsme doložili, že akcie kontroluji
já a pánové Šiler a Juřík a na tom
se za celé roky nic nezměnilo
a nezmění.
Za jednu z velkých brzd
růstu označují čeští strojaři
dlouhodobě kvalitu technic-
Jak hodnotíte jejich kvalitu
a přístup k práci?
To souvisí s motivací. Ti
dobří vědí, že půjdou ze školy
rovnou do práce, ne pro podporu v nezaměstnanosti. Takže
naše absolventy si dostatečně
motivujeme a vybíráme. V praxi pak ještě projdou takzvaným
adaptačním programem. Ten
je i pro vysokoškoláky. Tam se
ukáže, jak kdo obstojí. Musím
říct, že ti, kteří přicházejí ze spolupracujících fakult, jsou na tom
vesměs dobře. Obecně se ale
pořád objevují lidé, kteří chtějí
všechno hned, bez zaučení, bez
odpovědnosti. Třeba na pozice
obchodníků se nám hlásí mladí s neuvěřitelnými požadavky
a nulovou sebekritičností.
Kromě lidských zdrojů
investují Vítkovice miliardy
korun do výzkumu a inovací.
Pomohlo to firmě udržet si
během krize obchodní pozice? Plánujete spolu s oživením
ekonomiky investovat do výzkumu a inovací více?
Za posledních deset let jsme
investovali okolo patnácti miliard korun. Máme unikátní
linku na zpětné protlačování
ocelových láhví a děláme je největší na světě, rychlokovárnu,
kde dneska zpracováváme titan,
neželezné slitiny, hi-tech materiály. Investovali jsme do linky
na výrobu membránových stěn
pro energetiku nebo linky na
ultralehké ocelové láhve v Polsku. Do výzkumu nám šla asi
miliarda korun. My jsme nečekali až na nějaký pokyn shůry.
Většinu velkých věcí máme připravených. Investice do výzkumu a inovací běží standardně.
Děláme třeba na technologiích
pro dočišťování bioplynu nebo
na takzvaném flexibilním energetickém systému a projektech
s CNG.
Vítkovice jsou propagátorem aut na CNG a také nezbytných plniček. Jak se vám
daří posilovat jejich síť?
V posledních dvou, třech
měsících jsme otevřeli další dvě
nové plničky a dvě dokončujeme. U dalších čekáme na stavební povolení a průběžně připravujeme technologie. Chceme
mít v relativně krátkém čase
dvacet plniček na stlačený
zemní plyn na vytipovaných
pumpách Benziny a dalších pět
samostatně na dalších místech.
Projekty na CNG jsou ale ve
skupině mnohem širší. Je to zajímavý segment, který řešíme po
celém světě – virtuální plynovody, mobilní plničky booster,
ale i lokomotivy. V rozvoji systémů s CNG vidíme velký potenciál. Mimochodem, nám už
dneska jezdí na CNG celá firemní flotila, takže se navíc chováme slušně k životnímu prostředí
a šetříme náklady. Blíží se Mezinárodní strojírenský veletrh. Co pro Vás tato
akce představuje a v čem vidíte
přínos veletrhů v době komunikace přes mobily a internet?
Vnímáme MSV jako tradiční
českou veletržní akci, na které
nechceme chybět. My to pojímáme jako příležitost pozvat si
naše obchodní partnery z celého světa, kdy se nám sejdou
na jednom místě a my můžeme
efektivně jednat, aniž bychom
nalétali tisíce kilometrů. Čili
je to pro nás nabitý pracovní
týden a navíc možnost ukázat
na domácí půdě, co děláme
všude možně po světě. Každý
veletrh má samozřejmě trochu
jinou roli v naší strategii. Třeba
v Německu musíte být, abyste si
zvyšovali image, v Asii, abyste
udělali nové kontakty. Z tohoto pohledu jsou veletrhy pořád
zajímavé.
 kdo je...
Jan Světlík
předseda představenstva a generální
ředitel Vítkovice, a. s.
Když v roce 1982 nastoupil
Jan Světlík po studiu na
Vysoké škole báňské do práce,
nic ještě nenasvědčovalo
tomu, že se k lisům
společnosti VŽSKG postavil
budoucí miliardář a vlastník
největšího strojírenského
holdingu v Česku. Brzy
přešel do funkce asistenta
technologa a vystřídal ještě
několik pozic, aby v roce 1993
zakotvil ve funkci vedoucího
nákladového střediska
vítkovické Lahvárny, kterou
později za půl miliardy koupil.
Dnes vede Jan Světlík z pozice
předsedy představenstva
a generálního ředitele největší
strojařskou skupinu v zemi,
holding s obratem přes dvacet
miliard korun, který vyrábí
snad vše od ocelových lahví
až po hřídele námořních lodí.
Jan Světlík ale není známý jen
jako úspěšný podnikatel, ale
také jako filantrop a ostravský
patriot.
22.09.14 6:50
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
5
strojírenství
Začíná strojírenský veletrh.
Letos s rekordní účastí
NA KONCI ZÁŘÍ SE
STOVKY FIREM OPĚT
SJEDOU DO BRNA,
KTERÉ SE STANE
DĚJIŠTĚM TRADIČNÍHO
56. MEZINÁRODNÍHO
STROJÍRENSKÉHO
VELETRHU. NEJVĚTŠÍHO
VE STŘEDNÍ EVROPĚ.
VELETRHY BRNO
(BVV) LETOS HLÁSÍ
REKORDNÍ ÚČAST
VYSTAVOVATELŮ. KONČÍ
SNAD EKONOMICKÁ
KRIZE? SVAZ
PRŮMYSLU A DOPRAVY
I EKONOMOVÉ VYZÝVAJÍ
V TOMTO SMĚRU KE
ZDRŽENLIVOSTI.
Veronika Vindišová
V minulém roce se přihlásilo na mezinárodní strojírenský
veletrh téměř 1 500 firem, letos skoro 1 800. „Pokud to tak
půjde dál, můžeme nárůst oče-
Toho, že by pavilony brněnského výstaviště zely při 56. ročníku
Mezinárodního strojírenského veletrhu prázdnotou, se organizátoři
bát nemusí. Předvést se přijede 1 800 firem, oproti loňsku se tak zvedla
účast vystavovatelů o 300.
FOTO: Jiří Salik Sláma
kávat také v příštím roce,“ domnívá se mluvčí Veletrhů Brno
Jiří Erlebach. Zájem měly firmy
dokonce o plochy v nejatraktivnějších pavilonech P, V a F,
které byly v červenci už zcela
vyprodané. V příštím roce připravilo
BVV novinku. Termín strojírenského veletrhu přesune na první
polovinu září. Letos se uskuteční
od 29. září do 3. října. „Zájemci
o prezentaci se mohou přihlásit
už během letošního roku. Kdo
podá přihlášku do konce března 2015, bude mít zvýhodněnou
cenu,“ vzkázal Erlebach.
Mezinárodní strojírenský
veletrh patří svým rozsahem
k největším v Evropě. Každý rok
se tam přihlašuje okolo 1 500
vystavitelů a navštěvuje ho okolo osmdesáti tisíc lidí. Podíl zahraničních firem, které se chtějí
v Brně prezentovat, se pohybuje
okolo pětatřiceti procent. A to
v oborech obráběcí a tvářecí techniky, svářečství i slévárenství. „Jestliže minulý úspěšný strojírenský veletrh odrážel
oživení ekonomiky po dlouhém
období recese, letošní ročník se
připravuje v ještě optimističtější atmosféře. Česká ekonomika
Firmy si brousí zuby na evropské dotace
pro podnikání a inovace. Na své si přijdou i strojaři
Kdo mezi podnikateli plánuje do své firmy v příštích několika letech
významněji investovat, ostře sleduje Operační program Podnikání
a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Podnikům se v něm nabízí
téměř 117 miliard korun, což je dokonce víc než v období
let 2007–2013. Příležitostí je dost i pro strojaře.
Program je vhodný jak pro firmy s potenciálem posunout technologickou
hranici ve svém oboru, tak pro podniky na nižších inovačních stupních,
které chtějí modernizovat nebo uskutečnit nové podnikatelské záměry.
Společnosti v něm najdou zdroje i na energetické úspory a na své si
přijdou i firmy pohybující se v dynamickém prostředí informačních
a komunikačních technologií.
„Vyjdeme-li ze zkušeností z Operačního programu Podnikání a inovace
2007–2013 (OPPI), můžeme říci, že strojírenské podniky budou tvořit
významnou část žadatelů OPPIK. V OPPI dosáhla podpora strojírenských
podniků celkové výše přesahující deset miliard korun, což představuje
téměř jedenáct procent všech podpořených projektů,“ uvedl ředitel sekce
fondů EU z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Petr Očko.
Zajímavé můžou být pro strojírenské podniky potenciálně všechny čtyři
prioritní osy programu. Nejvíce ale pravděpodobně zaujmou první dvě
zaměřené na výzkum, vývoj a inovace a podporu malých a středních
podniků, kam spadá například osmdesát procent firem ve Svazu
strojírenské technologie. Dohromady má směřovat do těchto os přes
padesát procent veškerých prostředků OPPIK.
Kdy ale přijde vyhlášení prvních výzev? „OPPIK byl v souladu s evropskou
legislativou v červenci postoupen Evropské komisi, která ho nyní posuzuje.
Zájmem ministerstva je vyhlásit první výzvy v průběhu 1. čtvrtletí 2015,
roste nejrychleji za poslední
tři roky a v prvním čtvrtletí se
s meziročním růstem hrubého
domácího produktu o dva a půl
procenta zařadila mezi šestici
nejvýkonnějších ekonomik zemí Evropské unie,“ poznamenal
Erlebach.
„ Napřesrok
ještě víc
Srovnatelnou účast jako letos odhaduje ekonom Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus také
v příštím roce. „Možná bude
o několik málo procent vyšší,“
poznamenal. Potvrdil, že v letech 2009 až 2011 strojírenský
veletrh opravdu poznamenala
ekonomická krize. „Netýkalo se
to jen Brna. Tento krátkodobý
trend se objevil také na jiných
veletrzích. Nyní se ale situace
zlepšila a firmy zase mají více
peněz, a tak investují do marketingu,“ tvrdí ekonom.
Podle zjištění Svazu průmyslu a dopravy ČR ale vidí jen jednačtyřicet procent firem ekonomický vývoj v příštích dvanácti
„ MSV v číslech
■ V loňském roce vystavovalo
na Mezinárodním
strojírenském veletrhu (MSV)
téměř 1 500 firem. Letos jich
má přijet téměř 1 800
■ Podíl zahraničních
vystavovatelů se pohybuje
kolem 35 procent
■ Průměrně navštěvuje MSV
okolo 80 000 lidí
■ Letos se veletrh uskuteční
od 29. září do 3. října
■ Na příští rok chystají
BVV novinku. Termín
strojírenského veletrhu se
přesune na první polovinu
září
■ Přihlašovat se dá už letos.
Kdo to stihne do konce
března 2015, bude mít
zvýhodněnou cenu
měsících pozitivně. „V letošním
roce žijí totiž ze zakázek, které
se podařilo nasmlouvat vloni.
Byl to výsledek obchodních
jednání,“ poukázal mluvčí svazu Milan Mostýn. Obchodníci
se podle něj nyní obávají o budoucnost exportu, a to kvůli situaci, která se odehrává v Rusku, Sýrii i Iráku. „Obávám se, že
právě na marketingu a propagaci se budou snažit firmy ušetřit,“
míní Mostýn.
v lepším případě na jeho počátku. Vše se ale bude odvíjet od průběhu
vyjednávání programu s Komisí,“ přiblížil Očko. Na to, jak jednání
dopadnou, už firmy netrpělivě čekají. „Dokud podniky nebudou znát
přesné podmínky jednotlivých výzev, těžko se mohou detailně připravit se
svými projekty,“ uzavřela generální ředitelka Asociace malých a středních
podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.
JAN PACAS
Rozdělení prostředků
V OPPIK se nabízí přes 116 miliard korun. Kam mají jít?
■ Prioritní osa 1 – zaměřená na výzkum, vývoj a inovace: 31 %
■ Prioritní osa 2 – zaměřená na podporu malých a středních podniků: 21 %
■ Prioritní osa 3 – zaměřená na nízkouhlíkovou ekonomiku: 28 %
■ Prioritní osa 4 – zaměřená na ICT a vysokorychlostní internet: 17 %
INZERCE
01-05-mh14-10.indd 5
22.09.14 7:18
6
teplárenství a energetika
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Pokud nezdraží plyn kvůli
krizi na Ukrajině, cena tepla
z tepláren rapidně neporoste
ního zdroje odpojit,“ vysvětlil Jan
Vondráš, jednatel konzultantské
společnosti v oblasti energetiky
Invicta Bohemica.
LIDÉ NAPOJENÍ NA
CENTRÁLNÍ ROZVODY
TEPLÁREN MŮŽOU
ZŮSTAT V KLIDU.
TUTO TOPNOU
SEZÓNU SI KVŮLI
ÚČTŮM ZA TEPLO
PRAVDĚPODOBNĚ
NESÁHNOU DO KAPES
HLOUBĚJI NEŽ LONI.
 Brno drží cenu
už tři roky
Jan Pacas
„V tuto chvíli je ještě brzy říkat
nějaké konkrétnější odhady, nicméně žádné výrazné zvyšování
cen tepla pro příští rok neočekáváme. Samozřejmě za předpokladu, že nedojde k zásadnímu
nárůstu ceny zemního plynu
v souvislosti s další eskalací krize
na Ukrajině,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin
Hájek.
Zdražovat se snaží všichni co
nejméně, nárůst ceny tak bývá
většinou vyvolán dopady vynucených investic do další ekologizace zdrojů a růstem ceny paliv.
„Všechny teplárny vědí, že existuje takzvaná závěrná cena tepla,
za kterou se již vyplácí od centrál-
FOTO: Eugénia Bánovská
Například v Brně cena tepla
z tepláren tento ani příští rok určitě nestoupne. „Cenu za teplo se
nám daří držet už třetím rokem
a možná ještě lepší zpráva pro naše odběratele je, že ji ve stejné výši
udržíme minimálně po celý další
rok 2015,“ sdělil generální ředitel
Tepláren Brno Petr Fajmon.
Stabilní cena tepla je jedním ze
základních cílů, který si Teplárny
Brno stanovily. Zhruba osmdesát
procent nákladů společnosti tvoří
nákup zemního plynu, který je
pro brněnské teplárny primárním
palivem. Na první pohled by se
tak mohlo zdát, že v souvislosti s krizí na Ukrajině bude cena
centrálního tepla v Brně nejistá.
„Zemní plyn nakupují Teplárny
Brno průběžně a s velkým časovým předstihem. V současnosti
máme plyn nakoupen na převažující část nadcházející topné sezóny
i pro zbytek roku 2015. Nejsme
tedy nuceni kupovat za současné
zvýšené ceny a máme dostatečný
časový prostor pro volbu okamžiku nákupu za co nejvýhodnějších
podmínek,“ vysvětlil Fajmon,
proč se Brňané cenových výkyvů
bát nemusí.
Cena tepla z tepláren, které spalují hlavně zemní plyn, je
obecně stabilnější než u těch, které se spoléhají na uhlí, zejména
to hnědé. Cena komodity zatím
neroste, a tak měla u zemního
plynu určitý dopad spíše nedávná
devalvace koruny. U hnědého uhlí
je situace jiná. V současné době je
ho nedostatek, a tudíž roste jeho
cena, nebo jsou teplárny odkázány na spalování nízko výhřevného
hnědého uhlí dováženého z Německa či okrajově z Polska. „Na
konečnou cenu pro zákazníky
mají vliv i stále přísnější ekologické požadavky a s tím spojené
náklady na modernizace technologií, stejně jako zásahy státu
týkající se DPH či daně z pevných paliv,“ komentovala situaci
mluvčí Tepláren Otrokovice Jana
Burešová.
Přesto ani otrokovická teplárna, i když spaluje uhlí, neplánuje
tuto topnou sezónu zdražovat.
„Naší snahou je ceny tepla pro
odběratele nezvyšovat, proto
hledáme úspory ve vlastních nákladech, ve zvyšování efektivity
provozu a v alternativních mož-
 města
Z čeho se vyrábí teplo
v krajských městech?
■ Hnědé uhlí: Praha, Zlín,
Olomouc, Pardubice,
Hradec Králové, Ústí nad
Labem, Karlovy Vary, Plzeň,
České Budějovice.
■ Ostrava černé uhlí a zemní
plyn, Liberec a Brno zemní
plyn a odpady, Jihlava
zemní plyn a biomasa
nostech dodávek paliva,“ vysvětlila Burešová.
Zvedání ceny tepla vyrobeného z uhlí je navíc relativní. I když
zdražuje rychleji než to z tepláren
spalujících plyn, je stále výrazně
levnější. „Vážený průměr předběžné ceny z uhlí je pro letošek kolem
545 korun za gigajoule, u ostatních paliv, z nichž tvoří většinu
zemní plyn, je vážený průměr ceny 625 korun za gigajoule včetně
DPH,“ řekl ředitel Teplárenského
sdružení ČR Martin Hájek.
Plyn má zas oproti uhlí jiné
výhody. „Cena za teplo v Brně ve
srovnání se všemi krajskými městy patří na první pohled k těm vyšším. Je to dáno tím, že primárním
palivem Tepláren Brno je právě
ekologický zemní plyn, který je
dražší než uhlí. V jiném žebříčku,
který by porovnával ekologické
ukazatele, by naopak právě Brno
obsadilo některé z předních míst,
protože spalování uhlí přináší
značnou ekologickou zátěž,“ doplnil generální ředitel brněnských
tepláren Fajmon s tím, že v porovnání s městy, kde se rovněž spaluje
převážně zemní plyn, patří cena
tepla v Brně k nejlevnějším.
INZERCE
Levné a ekologické teplo pro jihomoravskou metropoli. I tak lze
charakterizovat hlavní cíl Tepláren Brno, které jsou ve mìstì spolu
se spoleèností SAKO Brno jeho hlavními dodavateli.
Přestože nyní celorepublikově narůstá počet těch, kteří zvažují možnost odpojení
a vybudování samostatných kotelen, lze
předpokládat, že s ohledem na šetrnost vůči
životnímu prostředí, ekonomickou rentabilitu i pružnost vyhovět individuálním požadavkům zůstane v Brně systém centrálního
zásobování teplem i v dlouhodobějším horizontu zachován.
„Jsme městskou společností, primární pro nás není zisk, ale
dodávky co nejdostupnějšího tepla pro Brňany. Konečně, i my
mezi ně patříme, proto nám rozhodně není jedno například to,
jaký vzduch dýcháme. Jako dobří hospodáři současně považujeme za svoji povinnost nespokojit se s daným stavem, ale reagovat nejlépe s předstihem na všechny podněty z okolí, které
ovlivňují výrobu tepla a jeho distribuci,“ uvedl generální ředitel
Tepláren Brno Petr Fajmon. Ve spolupráci s nezávislými experty proto Teplárny Brno připravily koncepci rozvoje zdrojové základny pro další období, která je postavena na závěrech studie
Energetického ústavu FS Vysokého učení technického v Brně.
V současné době provozují Teplárny Brno převážně energetické zdroje využívající jako palivo ekologický zemní plyn.
„Protože naším hlavním strategickým úkolem je stabilizovat
cenu tepla, logickým krokem do budoucna je nejen stále efektivnější využití našich stávajících zdrojů na zemní plyn, ale především diverzifikace palivové základny. Neznamená to návrat
k těžkým topným olejům – například mazut nespalujeme již
třetím rokem. Hodláme se však více zaměřit na dřevní štěpku,
rovněž ekologicky využitelné palivo, ale s nižší měrnou cenou
Kč/GJ,“ upřesnil Petr Fajmon.
Nespornými výhodami zdrojů na zemní plyn je výroba tepla a elektrické energie při minimální ekologické zátěži, menší
investiční náročnost v porovnání s technologiemi využívajícími
tuhá paliva, snadná regulovatelnost a vysoká energetická účinnost. Nevýhodami jsou však jeho poměrně vysoká cena, a velmi
omezená skladovatelnost. Mezi nejperspektivnější obnovitelné
zdroje pro výrobu tepla proto patří biomasa, jejíž předností je
nejen obnovitelný charakter, ale především stálá dostupnost
na území České republiky. „V našich rozvojových plánech počítáme s modernizací některých našich zdrojů tak, abychom byli
schopni spalovat výrazně větší množství štěpky. Taková diverzifikace bude mít za výsledek nejen levnější výrobu tepla, ale také
snížení závislosti na dodávkách zemního plynu ze zahraničí
a jistotu pokrytí zásobování i v případě náhlého výpadku dodávek,“ upřesnil generální ředitel. V podobném duchu se bude
odvíjet i další rozšíření spolupráce mezi teplárnou a společností Spalovna a komunální odpady Brno (SAKO Brno), která je
v době letní odstávky hlavním zdrojem tepla pro distribuční
06-09-mh14-10.indd 6
soustavu. Teplo získané spálením komunálního odpadu umožňuje rovněž snížit spotřebu zemního plynu na zdrojích soustavy
ZTE.
Ke stabilizaci ceny jsou ale neméně důležité i další kroky,
například dokončení rekonstrukce přestavby zastaralých parovodů a vytvoření jednotné horkovodní soustavy s možností
transferu výkonů. Hlavním přínosem této přestavby rozplánované do let 2010–2020, bude výrazné snížení ztrát v distribuční
soustavě a ve výměníkových stanicích, jinými slovy, spotřeba
tepla klesne a tudíž zákazníci tepláren zaplatí méně. V současnosti zbývá přestavět ještě zhruba čtyři desítky kilometrů parovodů. Přepojeno bylo již více než dvě stě odběrných míst, kterým rekonstrukce přinesla úspory spotřeby tepla ve výši až 20
procent. V důsledku přestavby pára/horká voda byly například
ztráty v roce 2013 o 34 840 GJ nižší než v roce 2010.
Efektivní, ekonomické a ekologické – takové je teplo
od Tepláren Brno. Přidanou hodnotou pro zákazníky TB je však
také dostupnost a maximální komfort. Teplárny Brno obstarají
vše, co se zajištěním tepla souvisí, od nákupu paliva přes potřebné revize, měření či zpracování veškerých dokladů.
5 dùvodù proè brát teplo od nás
DOSTUPNOST
Postaráme se o rozvod tepla až k radiátorům.
ODPOVÌDNOST
Máme více než osmdesát let zkušeností s výrobou
a dodávkami tepla.
ÚSPORY
Pro topnou sezónu 2014/2015 zůstává cena tepla
na úrovni let 2012 a 2013.
KOMFORT
Zařízení vybudujeme, zafinancujeme nebo převezmeme do správy.
PODPORA
Můžete se spolehnout na naši nepřetržitou havarijní
službu.
22.09.14 6:51
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Jsou moderní řídicí systémy
odpovědí na potřeby optimalizace
energetiky a teplárenství?
V POSLEDNÍCH
LETECH SE NEJEN
V ČESKÉ REPUBLICE
VÝZNAMNÝM
ZPŮSOBEM MĚNÍ
POŽADAVKY
NA PROVOZ
ENERGETICKÝCH
ZAŘÍZENÍ.
Stále častěji stojí v centru
pozornosti vyšší efektivita, bezpečnost, spolehlivost provozu
a v neposlední řadě také snižování dopadu na životní prostředí.
Tyto požadavky v podobě přísnějších emisních limitů platných
od 1. ledna 2016 doléhají zejména
na klasické elektrárny a teplárny
využívající fosilní paliva. Není
proto divu, že tyto energetické
celky intenzivně hledají nejrůznější způsoby optimalizace, které
by jim umožnily dosáhnout jak
maximální účinnosti provozu
a splnění emisních limitů, tak
i např. umožnit pružné přizpůsobení výroby aktuální poptávce na
energetickém trhu.
Jak uvedl Zdeněk Vávra, ředitel
jednotky Power Generation, portfolio výrobků, systémů a služeb
ABB nabízí odpovědi na většinu
Elektrárna Kladno
ZDROJ: Alpiq Generation (CZ) s. r. o., © Alpiq, 2000–2012
těchto problémů. „Velmi efektivním způsobem optimalizace provozu elektráren i tepláren je instalace moderních systémů řízení.“
■ Vyšší efektivnost,
spolehlivost a bezpečnost
pro elektrárny, teplárny
a spalovny
Nejnovější řídicí systém, který uvedla společnost ABB na trh
v roce 2011, dostal název Symphony Plus. Tento systém vyhovuje
7
teplárenství a energetika
široké škále konfigurací elektráren, umožňuje hladké propojení
jednotlivých technologických částí, elektrických zařízení a různých
řídicích systémů, čímž zajišťuje
dlouhodobé a efektivní zhodnocení investice zákazníků. Během
dvou let od uvedení na trh byly
tyto řídicí systémy instalovány
v elektrárnách o celkovém výkonu přes 25 000 MW, což je více než
současný instalovaný výkon v ČR!
Vzhledem k úspěšně realizovaným projektům přechází na nové
řešení Symphony Plus řada elektráren v ČR i ve světě. „Podíleli
jsme se na realizaci těchto projektů
od úplného začátku uvedení Symphony Plus na trh,“ řekl Zdeněk
Vávra a dodal: „Naše plzeňské inženýrské centrum zajišťovalo implementaci Symphony Plus např.
pro dánskou elektrárnu a teplárnu
Avedore společnosti Dong Energy (250 MW) nebo německou
elektrárnu a teplárnu Lichterfelde
nedaleko Berlína, která v rámci
kombinovaného cyklu generuje
450 MW elektrické a 720 MW tepelné energie. V obou případech
řídicí systém Symphony Plus, společně s dalšími dodávkami ABB,
umožnil těmto elektrárnám zásadně zvýšit účinnost.“
Nová řada patří do rodiny
systémů SymphonyTM, která představuje jednu z největších skupin
nainstalovaných distribuovaných
řídicích systémů na světě. Za více
než 30 let bylo uvedeno do provozu přes 6 500 těchto řídicích
systémů, z toho dvě třetiny byly
využity v sektoru výroby elektřiny
a dodávek vody
■ Nový blok K7 elektrárny
a teplárny Alpiq Kladno má
o 15 % nižší vlastní spotřebu
Své uplatnění při řízení elektrárenských a teplárenských provo-
zů našel další řídicí systém ABB –
800xA, který byl úspěšně nasazen
v rámci projektu pro kladenskou elektrárnu a teplárnu Alpiq
Generation s. r. o. Společnost ABB
zde zajišťovala vypracování komplexního inženýringového řešení,
dodávky jednotlivých elektrických
komponentů a řídicího systému,
jejich instalaci a uvedení do provozu včetně proškolení personálu
a následného zajištění servisu.
„Tato zakázka v řádech stamilionů korun patří k jedné z největších, kterou společnost ABB za
posledních deset let na českém trhu realizovala a obsahovala vše, co
jsme schopni v oblasti elektro vyprojektovat, dodat a uvést do provozu,“ komentoval tuto zakázku
Zdeněk Vávra a doplnil: „V rámci
projektu K7 bylo stanoveno několik cílů. Primárním cílem bylo
zvýšit výkon elektrárny o 135 MW
elektrické energie a 105 MW tepelné energie, aby byla elektrárna
schopna dodávat více elektřiny
a zajistit stabilní a dlouhodobé dodávky tepla pro město. Současně
bylo nutné dosáhnout ekonomicky
efektivního, bezpečného a spolehlivého provozu, který by již splňoval budoucí zvýšené emisní limity
Evropské unie. Na tyto požadavky
jsme reagovali řešením, které maximální měrou využilo jak inženýrské zdroje, znalosti, zkušenosti,
tak i produktové portfolio ABB,
a umožnilo tak zákazníkovi realizovat efektivní automatizaci a optimalizaci provozu s úsporou 15 %,
ve srovnání s podobnými bloky.“
■ Spalování biomasy
„Další výzvou v rámci tohoto
projektu byla implementace vysoce efektivního řízení fluidních
kotlů na spoluspalování biomasy,
kterou elektrárna Alpiq Generation začala využívat v souladu se
svou dlouhodobou strategií zaměřenou na využívání alternativních
zdrojů energie a snižování produkce fosilního CO2.
S požadavkem jsme se úspěšně vypořádali a to je důkazem,
že jsme i na tyto požadavky trhu
připraveni,“ uvedl Zdeněk Vávra.
■ Řešení na míru –
prodloužení životnosti
systému spalování řádově
o 10 let
O tom, že tým ABB Power
Generation dokáže tzv. „ušít řešení zákazníkovi na míru“ svědčí
i zakázka, kterou zpracoval pro
dlouhodobého partnera ABB.
Jednalo se o spalovnu se specifickým provozem. Coby kogenerační jednotka využívá tato spalovna odpad k výrobě tepla pro
cca 15 000 domácností (cca 698 TJ
tepla) a současně ve vlastní turbíně
vyrábí elektrickou energii jak pro
vlastní potřebu, tak i pro dodávky
do veřejné sítě (8,2 GW). Zákazník požádal o zajištění výměny
původního řídicího systému za
nový, ABB AC 500, ve velmi krátké době během odstávky, aniž by
došlo k narušení výroby. Tým ABB
tento požadavek úspěšně vyřešil,
a prodloužil tak životnost celého
systému řádově o 10 let.
„Řídicí systémy ABB představují skutečně špičkové řešení, které našim zákazníkům umožňuje
minimalizovat vlastní ztráty při
výrobě energie a tepla, díky vysoké
úrovni automatizace snižovat personální nároky na obsluhu a dosahovat vyšší rentability výroby.
V neposlední řadě pak ABB řídicí
systémy splňují nejvyšší nároky
kladené na současnou kybernetickou bezpečnost energetických
provozů,“ zhodnotil na závěr přínos řídicích systémů ABB Zdeněk
Vávra.
INZERCE
800 521 521
www.kb.cz
641487_KB_strojirenstvi 269x185.indd 1
06-09-mh14-10.indd 7
15.09.14 12:57
22.09.14 6:51
8
teplárenství a energetika
 aktuálně
Teplárny
modernizují
rozvody tepla
Jen za letošek plánují dodavatelé dálkového tepla vyměnit
18,5 kilometrů dožívajících
parovodů za hospodárnější
rozvody, kterými proudí horká
nebo teplá voda. Tento trend se
má s podporou z evropských
i domácích fondů v budoucnu
ještě urychlit. „Teplárnám je
někdy vyčítáno, že o modernizaci rozvodů tepla dostatečně
nepečují. Letošní rok ukazuje,
že to není pravda a výměna zastaralých parovodů běží na plné
obrátky. Doufám, že tento trend
bude i s využitím dodatečných
prostředků dále akcelerovat,“
řekl ředitel Telárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Proč ale parovody měnit? Náhradou za modernější rozvody
předejdou teplárny citelným
ztrátám tepla. Výsledkem je
dlouhodobé udržení cen na
konkurenceschopné úrovni.
Nová potrubí mají navíc životnost až třicet let a po jejich
zprovoznění může výroba tepla
klesnout o osminu. „S přechodem páry na horkou vodu jsme
začali už v roce 2000. V příštím
roce nás čeká poslední a nejnáročnější dvoukilometrový úsek
hlavního převaděče z teplárny
do centra města,“ konstatoval
Radek Havlan, ředitel Ostravské
teplárenské.
Původně mohly teplárny využívat pro modernizace rozvodů
program Phare, později ale
dotační zdroje vyschly. Dnes se
jim díky změně dotační politiky
nabízí opět možnost financovat
až 60 procent nákladů z dotací.
(red)
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Vlastní kotelny:
Začínající trend?
BYTOVÉ DOMY JSOU
ZATEPLENÉ A MAJÍ
VYMĚNĚNÁ OKNA.
JAK JE MOŽNÉ
JEŠTĚ DÁL ŠETŘIT?
JEDNOU MOŽNOSTÍ
MŮŽE BÝT NAHRAZENÍ
TAKZVANÉHO
CENTRÁLNÍHO ZDROJE
VYTÁPĚNÍ VLASTNÍ
KOTELNOU.
Michal Kárný
Zkušenosti s tím má například Stavební bytové družstvo
ve Studénce, které se k tomuto
kroku odhodlalo už v roce 2010.
„Důvody byly čistě ekonomické
a mohu říct, že jsme díky tomu
ušetřili hromadu peněz,“ říká teď
s časovým odstupem předseda
družstva Miroslav Růžička. Tvrdí, že na jednom gigajoulu tepla
ušetří zhruba 150 korun. „Doba
návratnosti vložené investice je
přes sedm roků u nezateplených
budov a tři a půl roku u zateplených budov,“ podotkl Růžička.
Družstvo se rozhodlo pro kondenzační kotel. „Tato technika totiž umožňuje při stejné tepelné
pohodě a spotřebě teplé užitkové vody v domě snížit spotřebu
plynu až o třicet procent a navíc snížit emise škodlivin oproti
Ušetří obyvatelé bytových domů, když jim bude vodu do radiátorů ohřívat místo teplárny domácí kotelna?
konvenčním zdrojům tepla,“ tvrdí
Růžička. Družstvu se v roce 2011
povedlo zprovoznit kotelny na
deseti domech a v roce 2013 ještě
další dvě kotelny. Na výstavbu si
objednalo specializovanou firmu.
 O vytápění si
rozhodnou sami
Jednou z firem, která stavbu
vlastních kotelen nabízí, je společnost Thermona. Zabývá se
kaskádovými kotelnami tvořenými kondenzačními kotli. „Kromě nižší ceny tepla mají vlastní
kotelny i další výhody. Obyvatelé domů si užívají nezávislost
v rozhodování o dodávkách tepla
v přechodných obdobích. Bez rozhodnutí zvenčí se rozhodují, kdy
se spustí systém vytápění. Kotelny
vyrábějí i teplou užitkovou vodu,
obyvatelé si pochvalují komfort
i v dodávce vody dodané beze
ztrát v rozvodech. Teplé vody je
dostatek a klesly i náklady na její
výrobu,“ upozornil na další výhody obchodní ředitel Thermony
Milan Kubíček.
Prokurista topenářské firmy
Sior Petr Kříž uvedl konkrétní
příklad. „V ranním období, kdy
bývá zima, kotel přitopí. V poledne, kdy se venku oteplí, kotelna
zůstává stát a vyrábí jenom teplou
užitkovou vodu. V pozdních hodinách, kdy zase začíná být chladno, kotelna přitápí,“ popsal práci
kotelny Kříž.
Podle ředitele Teplárenského
sdružení České republiky Martina Hájka však situace není tak
jasná, jak tvrdí topenářské firmy.
„Ve většině případů družstva ani
společenství vlastníků nic neušetří, spíše naopak. Neseriózní
prodejci kotlů lidem tvrdí, že po
zprovoznění kotelny budou platit
už jen za palivo, to není pravda. Je potřeba započítat spotřebu
elektřiny, údržbu, opravy, povinné
revize a tak dále. Do ceny tepla
je potřeba zahrnout také investici
do vlastního zdroje tepla, protože
jeho životnost není nekonečná
a bude potřeba ho obnovit. Takže
doporučuji změnu způsobu vytápění důkladně uvážit,“ podotkl
Hájek.
Upozornil zároveň, že výstavba vlastních kotelen není zatím
masový jev a za poslední roky
kotelny vznikly jen u desítek bytových domů z několika set tisíc.
„Existuje navíc řada opačných
případů, kdy je naopak vlastní
kotelna nahrazena připojením na
dálkové vytápění,“ podotkl Hájek. Pokud se však počet vlastních
kotelen bude rozrůstat, může to
podle něj ovlivnit i ceny tepla. „V
každé soustavě zásobování teplem existuje určité procento fixních nákladů, které se zmenšením
dodávky tepla prostě nezmizí, ale
musí se rozpočítat zbývajícím zákazníkům,“ dodal.
Jak tedy postupovat, pokud se
někdo rozhoduje o záměru zbudovat vlastní kotelnu? Je třeba zvážit
všechna pro a proti. Nejlépe ještě
před projektem si nechat zpracovat studii finanční návratnosti
investice. Ta by měla zahrnovat
kvalifikovaný odhad budoucích
provozních nákladů podložený
čísly z historie podobných zakázek případného dodavatele. Náklady na provoz musí zahrnovat
i všechny vedlejší náklady spojené
s provozem kotelny. Záměr je pak
třeba vždy posuzovat s ohledem
na konkrétní danou lokalitu, ceny
tepla, popřípadě místní energetickou koncepci a tak dále. „Společnost Thermona je připravena
zpracovat v rámci předprojektové přípravy bezplatně konkrétní
studii návratnosti kotelny, která
zahrnuje vyčíslení případné investice, provozní náklady včetně
fixních nákladů. Zákazník pak
má možnost rozhodnout se, jestli
do takové investice jít, nebo ne,“
uzavřel Kubíček.
INZERCE
06-09-mh14-10.indd 8
22.09.14 6:51
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
9
teplárenství a energetika
Novelu energetického zákona
musí ministerstvo přepracovat
KRITIZOVANÁ NOVELA
ENERGETICKÉHO
ZÁKONA, KTEROU
PŘIPRAVILO
MINISTERSTVO
PRŮMYSLU
A OBCHODU, SE
ZMĚNÍ. LEGISLATIVNÍ
RADA VLÁDY JI
TOTIŽ VRÁTILA
NA KONCI SRPNA
K PŘEPRACOVÁNÍ.
Michal Kárný
„K novele bylo už příliš mnoho připomínek a je už natolik
nepřehledná, že se musí udělat znova,“ řekl k tomu mluvčí Energetického regulačního
úřadu Jiří Chvojka. Právě tento
úřad byl jedním z kritiků připravovaného dokumentu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu informaci potvrdilo. Jak
se však novela změní, nesdělilo. „Budeme postupovat podle
doporučení Legislativní rady
vlády. Termín pro provedení
úprav je závislý na tom, jak se
povede doporučení a návrhy rady zapracovat, odhadujeme to
na přibližně dobu tří týdnů až
jednoho měsíce,“ řekl jen mluvčí ministerstva Miroslav Kynčl.
Podobně kritizuje
jednání ministerstva
také Energetický
regulační úřad. „Při
projednávání novely
jsme vedli společná
jednání, ale výsledky
z nich se příliš neprojevily v konečném textu. Po
mezirezortním připomínkovém
řízení jsme posílali ještě námitky k tomu, jak bylo vypořádáno.
Například tam bylo napsáno, že
s něčím souhlasíme, i když
to nebyla pravda,“ upozornil Chvojka.
Předsedkyně
Energetického regulačního úřadu
Alena Vitásková
měla k novele
několik výhrad.
Podle ní by se
například rovnováha na trhu
změnila ve prospěch monopolů.
„Z prostředí, kde
měli mít všichni účastníci energetického trhu
rovná práva, se stane
privilegovaný prostor
pro monopolní výrobce a distributory,
což bude mít negativní
dopad na ceny, které se
zvýší. Je potřeba jasně
říci, že takto předložená
novela znamená v podstatě likvidaci nezávislé
regulace cen energií v České
republice, k níž jsme se zavá-
Podle Energetického regulačního úřadu se přepracování
a projednání zákona prodlouží minimálně o dva
měsíce. „Nyní čekáme,
s jakou verzí ministerstvo přijde. Doufáme,
že k přepracovávání
budeme přizváni,“
podotkl Chvojka.
Další z kritiků novely byla Aliance pro
energetickou soběstačnost. „Ministerstvo
průmyslu dostalo
stovky připomínek, které však
ignorovalo
a naopak svůj
návrh stále
z h o r š o v a l o.
Novela popírala principy
právního státu,
zaváděla právní
retroaktivitu a dokonce navrhovala
vyjmout jeden z úřadů
státní správy z platnosti zákona o svobodném přístupu
k informacím a dávala mu nepřiměřené pravomoci. Pevně
věříme, že ministerstvo průmyslu veškeré rozpory
s právním řádem po
upozornění vládních legislativců
odstraní,“ řekl
k rozhodnutí
rady výkonný
ředitel Aliance
Martin Sedlák.
zali v Evropské unii,“ varovala
Vitásková. V praxi se podle ní
upouští od regulace ve smyslu
ochrany před monopoly a zavádí se ochrana monopolů.
Vadilo jí také to, že role úřadu se měla změnit. „Novela přináší zásadní rozpor mezi posláním úřadu, kdy mezi jeho hlavní
úkoly patří zejména ochrana
oprávněných zájmů zákazníků
a spotřebitelů, a mezi podmínkami regulace, kdy podle nové
verze zákona musí zajistit na
prvním místě návratnost finančních zdrojů a finanční stabilitu
regulovaných subjektů. Je zřejmé, že jedna zákonná povinnost
popírá druhou,“ upozornila
předsedkyně.
„ Zajídají se
i retroaktivní
změny
Podle Aliance pro energetickou soběstačnost je novela také
špatná v tom, že zpětně mění zákonem garantované podmínky
pro obnovitelné zdroje. „Zejména návrh na zavedení mechanizmu pro stanovení výše podpory
obnovitelných zdrojů je jasně
retroaktivním krokem ohrožujícím investice ve stovkách
miliard korun a naprosto destabilizuje podnikatelské prostředí
v energetice. Další návrhy zákona nemá ministerstvo průmyslu
„ právo
Novela podle Asociace
pro energetickou
soběstačnost popírala
principy právního státu:
■ Zaváděla právní
retroaktivitu
■ Jeden z úřadů navrhovala
vyjmout z platnosti zákona
o svobodném přístupu
k informacím a dávala mu
nepřiměřené pravomoci
podložené a v rozporu s praxí
přípravy zákonů nepřipravilo
varianty nebo nepropočítalo jeho dopady. Jde například o změnu výběru prostředků na podporované zdroje nebo návrh na
zavedení poplatku za přístup
do distribuční či přenosové
soustavy,“ dodal ředitel Aliance
Sedlák.
Novela podle něj také navrhuje kroky mimo hranice chápání. „Je to například návrh na
zavedení neomezeného ručení
vlastníků, provozovatelů, ale také odpovědných osob za vrácení
podpory. Tento návrh je v příkrém rozporu se základními
principy legislativy právnických
osob, de facto by totiž znamenal
zrušení právního statusu společností s. r. o.,“ podotkl.
Zásobníky plynu se naplnily s měsíčním předstihem
instalace kompresorů na zásobníku v Lobodicích,“ řekl jednatel
RWE Gas Storage Lubor Veleba.
Všechny zásobníky zemního plynu v tuzemsku jsou plné o měsíc
dříve než obvykle. I kdyby se Rusko náhle rozhodlo utáhnout kohouty
a přerušilo by dodávky plynu do Evropy, vydrželo by Česko jen
o vlastních rezervách tři až čtyři měsíce.
K rychlému naplnění zásobníků vedly podle Veleby RWE Gas Storage
právě signály z Ukrajiny a obava o bezpečnost dodávek v zimě.
Přispěly k tomu však i velmi nízké ceny plynu v průběhu letošního
léta. „V této souvislosti je třeba si uvědomit, že současný povinný
bezpečnostní standard ve výši 20 procent dodávek chráněným
zákazníkům, který musí mít obchodníci v zásobnících uložený,
představuje pouhých 6 procent celkové roční spotřeby plynu. Česká
republika by proto podle mého názoru měla zvážit navýšení tohoto
bezpečnostního standardu,“ upozornil Veleba.
„Naše země je připravena na možná rizika v souvislosti s konfliktem
na Ukrajině. Zkušenost s přerušením tranzitu ruského plynu přes
území Ukrajiny již máme z ledna roku 2009. Řada států byla
tehdejší situací poškozena, ale české plynárenství se s ní operativně
vypořádalo. Jsem přesvědčen, že podobně bychom situaci zvládli
i nyní,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
„ Odstávka od ruského plynu zatím nehrozí
Že by Česku hrozila úplná odstávka od ruského plynu, však není
aspoň v dohledné době pravděpodobné. „Jsou uzavřeny takzvané
dlouhodobé kontrakty klíčových dodavatelů, zejména RWE
s Gazpromem, a i na spotovém trhu je plynu zatím dostatek,“
komentoval situaci jednatel konzultantské společnosti v oblasti
energetiky Invicta Bohemica Jan Vondráš s tím, že ve střednědobém
horizontu je ale možné cokoliv. „Že je Rusko bezpečnostní riziko,
je dnes myslím jasné každému. Minulý týden započala výstavba
plynovodu ze Sibiře do Číny, kam může za několik let směřovat až
polovina současných dodávek zemního plynu, které jdou nyní do
Evropy. A energie je dnes již součástí geopolitického boje,“ doplnil
Vondráš.
Dvaadevadesát procent českých zásob zemního plynu skladuje ve svých
zásobnících společnost RWE. Je to 2,7 miliardy metrů krychlových
plynu uložených jednak v ojedinělém kavernovém zásobníku v Hájích
na Příbramsku a dalších pěti zásobnících na Moravě. V zimě z nich
RWE Gas Storage vytěží až 40 milionů metrů krychlových zemního
plynu za den. „Od roku 2009 investovala společnost RWE Gas Storage
do rozvoje svých zásobníků více než čtyři miliardy korun. Investice
mířily do rozšiřování skladovací kapacity i denního těžebního výkonu.
Poslední investicí ve výši 100 milionů korun byla v minulém roce
Podobně uvažují i další členské státy Evropské unie. Evropská komise
navíc zvažuje opatření pro posílení bezpečnosti dodávek zemního
plynu a zajištění energetické bezpečnosti svých členských států.
Že je Česko v tomto ohledu poměrně dobře připraveno, prokázala
například již zmíněná zima roku 2009, kdy domácnosti ani firmy
čtrnáctidenní přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu vůbec
nezaznamenaly a díky reverznímu toku v tranzitním plynovodu Česko
dokonce pomáhalo zásobit sousední Slovensko.
(jp)
INZERCE
Královský košt
2. 10. 2014
Poznejte medailová vína
prestižní soutěže
Král vín 2014
Clarion Congress Hotel Ostrava
Vstupné 600 Kč/osoba.
Zvýhodněné vstupné 1100 Kč/pár.
www.clarioncongresshotelostrava.com
Královský
košt 2014
VÍTE, ŽE …
PA R T N E Ř I
… DPMB zlepšuje kvalitu ovzduší plynofikací
vozového parku?
Již od srpna nás pravidelně
vozí 12 autobusů na stlačený zemní plyn. Na jaře roku
2015 jich v Brně budeme
mít celkem sto.
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
clarion_132x90_kralvin_140911.indd 1
06-09-mh14-10.indd 9
12.09.14 16:44
22.09.14 6:52
10
umělci na Moravě
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
MIROSLAV NETÍK: Jsem velmi emocionální člověk.
Než si vše utřídím a namaluji, bývá to tuhý zápas
Psát o malíři Miroslavu Netíkovi, to
znamená psát o čtyřiadevadesáti letech
života plného zážitků, cest, emocí a díle, ve
kterém se to všechno odráží. Člověk by mohl
zaplnit stohy papíru a pořád neříct vše.
Nejvíce prozradí jeho obrazy, které divákům
stále znova učarovávají kultivovanou
paletou barev a silným citovým nábojem.
Obrazy provází Miroslava Netíka od
útlého mládí, kdy objevil na půdě u faráře
Selichara v Německé Rybné pětatřicet
obrazů Antonína Slavíčka. Učarovaly mu
tak, že mu farář poslal barvy a od té doby
malování Miroslava Netíka nepustilo. „V
patnácti jsem se přihlásil na brněnskou
Školu uměleckých řemesel (ŠUŘ). Tatínek
tehdy chodil kolem školy a čekal, jak to
všechno bude. No, dopadlo to výborně
a zkoušku jsem udělal,“ usmívá se pan
Netík, ve svých čtyřiadevadesáti letech stále
obdivuhodně vitální. Studium na ŠUŘce
mu dalo hodně. „Byla to pro mě obrovská
škola, měli jsme vynikající kantory. Na
grafiku profesora Dillingera a poslední
dva roky jsem dělal speciálku u profesora
Hrbka, to byl skvělý pedagog. A pak jsme
tam měli architekta Zdeňka Rossmanna.
Ten si mě obrovsky oblíbil a já mu dva roky
pomáhal při přípravě výpravy pro divadla
1
v Brně,“ vzpomíná malíř. Pak přišla válka,
která se panu Netíkovi hluboce zapsala do
duše. Podle zážitku z rozbombardovaného
Norimberku, který spatřil při cestě na svou
první výstavu v Paříži, vznikl skvělý obraz
Zánik. „Byl to obrovský proces, trvalo
to dvacet let, než jsem si v sobě všechno
utřídil a byl schopen to vyjádřit. Do dneška
na tom obraze nevidím chybu,“ přikyvuje
pan Netík.
Zážitky z války i z cest
Cesta do Paříže byla sice první, ale
rozhodně ne poslední příležitostí, při
které se malíř Netík podíval za hranice.
„Procestoval jsem celou Evropu i Asii.
Jen na tu Ameriku jsem nějak zapomněl,“
přiznává. Nejvíc se mu prý do paměti
zapsalo Japonsko. „Tam jsem byl čtrnáct
dní. Jednou jsme chtěli vyjet na Fudži, ale
počasí se natolik zhoršilo, že náš hostitel
pan Hirasawa řekl, že se pojedeme raději
podívat na výstavu světového umění.
Picasso tam měl celý svůj pavilon a bylo to
úžasné,“ popisuje Netík.
Nejen zážitky z Japonska si ale našly cestu
do Netíkova díla. Kohoutí zápasy, které
spatřil v Uzbekistánu, zpracovává jako
2
téma dodnes. „Tam je to hotový rituál
a jednou jsem se byl podívat i já. Bylo to
úžasné a strašné zároveň. Od té doby je
to můj leitmotiv. Těch obrazů jsem udělal
aspoň osmdesát a každý je jiný,“ připomněl
si zážitek malíř.
Zápas a boj je jeho tvorbě ostatně vlastní.
Z jeho obrazů inspirovaných hokejovými
mači čiší dynamika, z děl malovaných
pod vlivem zážitků z koridy zase napětí
i monumentální tragičnost. V určitém
protikladu proti této části Netíkovy
tvorby pak stojí motiv milenců, který
se v jeho díle často objevuje. „To je pro
mě samozřejmě velmi silné téma, musel
jsem jich namalovat takových pětadvacet.
Některé ty obrazy jsou velmi smutné
a některé zase velmi komplikované, podle
toho v jakém psychickém rozpoložení jsem
se zrovna nacházel,“ přiblížil výtvarník.
Brněnské skupiny
Netíkovy obrazy, to ale nejsou jen
cesty. Jeho tvorba je celoživotně spjata
s Brnem. „Nějakých dvanáct let jsem
tu dělal akvarely. To jsem v Brně prošel
a namaloval, co se dalo. Bylo to celkem
kolem tisíce obrazů, denně dva i tři. To pro
mě byla obrovská škola, protože akvarel
je strašně složitý. A já ho, myslím, zvládl
velice slušně,“ usmívá se Netík. Ve svém
ateliéru na Moravském náměstí se ale
nejvíc napracoval olejem. Jeho největší
díla vznikala právě tady a zde se scházela
i skupina malířů a výtvarníků známá jako
Profil 58, které byl Miroslav Netík členem.
„Byli jsme v ní všichni chlapci kolem
třiceti, pětatřiceti let. Chatrný, Jiří Hadlač,
Drápal, Vašica, všechno známí výtvarníci.
A já měl štěstí, protože ten můj ateliér na
Moraváku byl zrovna v prostředku, takže
se to tam všechno scházelo. To byla skvělá
věc. Mluvili jsme o malování a o tom, co
kdo dělá. Strašně rád na to vzpomínám,“
pokyvuje Netík.
Obrazy zkrátka byly a jsou nedílnou
součástí bohatého života malíře Miroslava
Netíka. I dnes v jeho čtyřiadevadesáti
letech má ve svém ateliéru práce, které
dokončil teprve nedávno. Již více než deset
let dává přednost akrylovým barvám.
Posledních několik měsíců mu sice
zdravotní problémy malovat nedovolují,
ale když s ním mluvíte a vidíte jeho elán,
je vám jasné, že už teď se těší, až znovu
zasedne k malířskému stojanu.
JAN PACAS
3
6
4
1 · Milenci – olej na plátně
2 · Kohouti – akryl na plátně
3 · Slečna Mici – akryl
4 · Hokejisti – olej
5 · Zánik – olej na plátně
6 · Z cest – akryl
5
GALERISTÉ:
Dotek reálného světa v prolnutí kresby a malby
■ Ač dokáže Miroslav Netík krystalicky čistou
abstrakci ocenit, on se jí ve své tvorbě nikdy rozsáhleji
nevěnoval. „U mě je pořád cítit ten reálný svět, ten
tam pořád je a toho já se nikdy nezbavím,“ dodává
vesele malíř.
jako jiní slézají strmé skály nebo usedají do rychlých
automobilů, on velké vzrušení nalézá v objevech
vlastních očí,“ uvedl Zhoř v publikaci, na které
spolupracovali i Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek,
Jaroslav Malina a další osobnosti.
■ Zrakový vjem a jeho emocionálně nabité přetvoření
ve výjimečné tvary a barevnost obrazu, tak přiblížil
Netíkovu tvorbu v knize věnované brněnskému malíři
i výtvarný historik a kritik Igor Zhoř. „Netík miluje
především nevšední, je to dobrodruh zraku. Tak
■ A co se při jméně Miroslav Netík vybaví
galeristům, kteří všichni jeho tvorbu vysoce hodnotí?
„Když se řekne Miroslav Netík, okamžitě mi naskočí
slova – mistr zkratky, kaligrafie, možná nejlepší
akvarelista, Brno, kohoutí zápasy a pravděpodobně
10-15-mh14-10.indd 10
nesmrtelný pán. Hodně zdraví, pane Netíku!“ popřál
malíři Roman Kalina z brněnské galerie Dílo.
■ Netíkovy akvarely a kaligrafické prolnutí kresby
a malby oceňuje i Kateřina Antlová z galerie
Platinium. „Jeho tvorbě je vlastní hledání, vytrvalost
a osobitost,“ dodala.
■ Malířova kresba v obraze je typická, vzdáleně
připomíná staré číňany a jejich zjednodušující,
dokonalou linii. „Obdivuji právě to báječné propojení
linie a barvy, které umožňuje mistrovi zobrazit náladu
a atmosféru bez jakékoliv popisnosti,“ uzavřela
Stanislava Macháčková z Galerie z ruky.
Obsáhlý rozhovor s malířem Miroslavem Netíkem
najdete na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz
22.09.14 6:53
11
speciál – zdravotnictví
DÍKY VYŠŠÍ KVALITĚ
ŽIVOTA A MODERNÍMU
LÉKAŘSTVÍ SE ZA
POSLEDNÍCH DVACET
LET ZVÝŠIL PRŮMĚRNÝ
VĚK DOŽITÍ ČESKÝCH
MUŽŮ O CELÝCH
SEDM LET NA
74,4 ROKU A ŽEN
O PĚT LET NA 80,6 LET.
TAK PRUDKÉ ZVÝŠENÍ
DÉLKY LIDSKÉHO
ŽIVOTA V DANÉM
OBDOBÍ NEMÁ
OBDOBU V ŽÁDNÉM
JINÉM ČLENSKÉM
STÁTU EU.
Příčiny úmrtí mužů a žen v roce 2012 – podíl v %
MUŽI
ŽENY
10,1 %
4,6 %
■ kardiovaskulární
onemocnění
7,9 %
■ nádory
44,8 %
5,9 %
26,7 %
■ dýchací nemoci
■ trávicí nemoci
■ vnější příčiny
4,2 %
11,6 %
4,3 %
4,8 %
48,7 %
26,4 %
■ ostatní příčiny
naplnění života, dosažení stavu
„Mezi zásadní prvky pre-
Nejvíce kritičtí k životosprá-
ve společnosti. Proto by hlavní motivací každého mělo být
prožití života bez přítomnosti
nemoci, nikoli odměna od státu.
Přesto mnozí lidé svému zdraví
nepřikládají dostatečný význam
a v popředí stojí jiné zájmy,“ popsala přístup Čechů Štěpánka
Čechová z ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo a další úřady připravují řadu programů,
které mají motivovat ke změně
životního stylu a prevenci civilizačních chorob.
prostředí, které motivuje občany k vyšší pohybové aktivitě například tvorbou cyklostezek či
herních ploch. Důležité je zlepšení dostupnosti potravin, které
jsou kvalitní, cenově dostupné,
biologicky hodnotné a hygienicky a zdravotně nezávadné. Mezi
represivní opatření lze zařadit
například regulaci dostupnosti
tabáku a alkoholu zejména mladistvým a ochranu občanů před
následky působení alkoholu a tabáku a drog,“ dodala Čechová.
važným zdravotním rizikem je
především nedostatek aktivity
a sportu. Již malé děti netráví
svůj čas ve hrách s jinými dětmi,
ale vsedě u počítače. Nezbytným
doplňkem jsou sladké limonády,
chipsy a jiné pochutiny, které dětem sice chutnají, ale zdravé nejsou. Podobně jsou jim nabízeny
automaty na čokoládové tyčinky,
bonbóny a přeslazené nápoje.
Největší riziko pak vidím v tom,
že lidé bez rozpaků kupují to,
co jim nabídne reklama,“ zmínil
psychiatr Tomáš Lajkep. Klíč ke
Ladislav Koubek spokojenosti, ale také uplatnění vence patří podpora zdravého vě obyvatel jsou lékaři. „Zá- zdravému životu je nutno hledat
Český zdravotnický systém
kvůli tomu ale musí počítat se
zvyšujícím se počtem seniorů
vysokého věku, o které se bude třeba postarat. Ministerstvo
zdravotnictví připravuje národní strategii ochrany a podpory
zdraví a prevence nemocí. Lepší
prevencí by mohlo české zdravotnictví ušetřit miliardy korun ročně. „Zdraví je základní
ekonomickou a společenskou
hodnotou. Umožňuje nejen
již v dětském věku.
„ Na co Češi
umírají
V Česku jsou nejčastější příčinou úmrtí stále kardiovaskulární
onemocnění, na která umírá 50
procent populace. Rizikovými
faktory kardiovaskulárních onemocnění jsou zejména nadvá-
ÁL
í •
Průměrný věk Čechů se zvyšuje,
trápí je ale civilizační choroby
votnictv
• zdra
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
S P CI
E
ha a obezita, kouření či vysoký
krevní tlak a cukrovka. Druhou
nejčastější příčinou jsou nádorová onemocnění, jejichž podíl
stále narůstá a představuje více
než čtvrtinu příčin úmrtí.
Klíč k prevenci civilizačních
chorob nabízí zdravý životní styl.
Ten může ovlivnit každý z nás,
ale není to jednoduché. „Už si
nemusíme potravu lovit a netrpíme nedostatkem potravin
s vysokou energií, jako to bylo
po milióny let u našich předků.
Vlastně tomu je úplně naopak:
jídla máme hodně a energetický výdej úplně minimální,“
upozornila Monika Divišová ze
společnosti Wellnessia. Její doporučení je: odlehčit jídelníček
a začít se hýbat. Mnoho lidí si
myslí, že zdravý životní styl znamená odříkání a sebetrýznění.
Podle odborníků je ale možné
žít zdravě a zároveň pohodově:
„Nejsem vůbec příznivec přísných diet ani striktního omezování, ale klasická česká kuchyně
naše zdraví vůbec nepodporuje.
Je v ní moc cukru, smažených
jídel, uzenin a bílé mouky. Jen
tyhle „drobnosti“ mohou zásadně ovlivnit naší kondici i zdraví.
Nemusíme je z jídelníčku úplně
vymazat, stačí jen změnit jejich
poměr s konzumací potravin,
které nám dělají dobře – zeleniny, ovoce, luštěniny, ryby, semínka a ořechy,“ doplnila Divišová.
INZERCE
10-15-mh14-10.indd 11
22.09.14 6:53
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
LOŇSKÝ ROK SE ZAPSAL
DO ÚČETNÍCH KNIH
MNOHA NEMOCNIC
ČERVENÝM INKOUSTEM.
RESTRIKTIVNÍ
ÚHRADOVÁ
VYHLÁŠKA SNÍŽILA
PŘÍJMY, ZATÍMCO
ZVEDAJÍCÍ SE DPH
PŘIDALO NA STRANĚ
VÝDAJŮ. S NEJVĚTŠÍ
ZTRÁTOU UZAVŘELA
ROK FAKULTNÍ
NEMOCNICE U SV. ANNY
V BRNĚ. ABY NEMUSELA
OMEZIT PROVOZ,
NALIL DO NÍ STÁT PŮL
MILIARDY KORUN.
Jan Pacas
Fakultní nemocnice u sv.
Anny hospodařila v loňském
roce se ztrátou zhruba 367 milionů korun. Nebyla ale jedinou
nemocnicí, které se nepovedlo
udržet v černých číslech. „Celkově nemocnice vykázaly ke
konci roku 2013 záporný výsledek hospodaření ve výši 1,9 miliardy korun. Kladný hospodářský výsledek zaznamenalo 101
nemocnic. Ztrátou ukončilo své
hospodaření 62 subjektů,“ uvedli analytici z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Téměř polovině z ekonomicky
méně úspěšných nemocnic se
však podařilo udržet ztrátu pod
deseti miliony korun.
Minulý rok se ale nepříznivě podepsal na hospodaření
všech zdravotnických zařízení,
i těch, která se ztrátě vyhnula.
„Byl jedním z nejtěžších. Došlo
ke snížení úhrad, u některých
nemocnic až o několik procent
s tím, že některé sice mohly
snížit svou výkonnost, což ale
u jiných nebylo možné. Zájem
pacientů nelze regulovat a naopak zákony zpřísnily a ztížily
možnost pacienta odmítnout,“
komentovala situaci výkonná
předsedkyně Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová.
To byl i případ sv. Anny. Snížením úhrad přišla nemocnice
o téměř 154 milionů korun a ve
srovnání s předchozím rokem
FOTO: Eugénia Bánovská
klesly o 54 milionů i příjmy nemocniční lékárny za prodané
zboží. „V návaznosti na pokles
výnosové stránky se nepodařilo
odpovídajícím způsobem snížit
náklady, neboť tyto jsou taženy nahoru zejména v důsledku
nárůstu DPH, inflace, nárůstu
odpisů z titulu zařazení nové
budovy a nákupu nových technologií z dotačních titulů,“ vysvětlil ředitel nemocnice Martin
Pavlík.
Nemocnice si tak vysloužila
smutné prvenství a za loňský
rok skončila jako nejztrátovější.
S podobně velkými finančními
problémy, tedy ztrátou vyšší než
290 milionů korun, se potýkaly
ještě další tři zařízení. „Je ale
třeba upozornit, že část nemocnic s jiným zřizovatelem, než je
Ministerstvo zdravotnictví ČR,
odmítla udělit souhlas se zpracováním ekonomických údajů,
je tedy možné, že na tom byl
někdo ještě hůř,“ připustil náměstek ministra zdravotnictví
pro ekonomiku a přímo řízené
organizace David Kotris.
Aby se ministerstvu podařilo
udržet provoz fakultní nemocnice na stejné úrovni, přikleplo
jí dotaci ve výši půl miliardy
korun. Za letošní rok se přitom
nejedná o první takový případ.
„Letos jsme nemocnici přispěli
na provoz už 150 milionů korun,“ uvedl Kotris. Padesát milionů putovalo dříve například na
Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) u sv. Anny,
které bylo zadlužené u americké
kliniky Mayo. Spolu s půlmiliardovou finanční injekcí pro sv.
Annu schválila vláda na konci
července i 200milionový příspě-
vek pro Nemocnici na Bulovce
v Praze. Peníze se našly ve vládní rozpočtové rezervě.
„ Kontrola
a sešněrovaný
rozpočet
Sv. Annu teď čeká přísný rozpočtový režim. Většina
z pěti set milionů poputuje na
úhrady dodávek léků a zdravotnického materiálu. Splacením dluhů to ale teprve začíná.
„Kroků ke zlepšení hospodaření
nemocnice je více. Lze jmenovat například redukci mzdových nákladů, redukci nákladů
na zdravotnický materiál a léky
a zvýšení objemu výnosů od
zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči,“ vypočetl ředitel Pavlík s tím, že v současnosti
vedou zástupci nemocnice intenzivní jednání jak se zřizovatelem, tedy ministerstvem
zdravotnictví, tak se zdravotními pojišťovnami. Díky dotaci
i jednotlivým úsporným opatřením by tak nemocnice mě-
í •
Loňský rok se na hospodaření
nemocnic podepsal:
Nejztrátovější sv. Anna dostala
půlmiliardovou finanční injekci
votnictv
ÁL
speciál – zdravotnictví
• zdra
12
S P CI
E
la letos skončit s vyrovnaným
hospodářským výsledkem.
Nemocnic s finančními problémy přitom není málo a jejich
dotování ze strany zřizovatele je
běžné. „U krajských nemocnic
se nad tím nikdo nepozastavuje,“ podotkla Kunová a dodala,
že pokud je politická objednávka síť nemocnic neredukovat,
jsou tyto kroky v některých
případech nezbytné. „U přímo
řízených nemocnic je problém,
že ministerstvo zdravotnictví
nedisponuje takovými finančními prostředky, aby o tom mohlo
samostatně rozhodnout, a musí
žádat vládu,“ doplnila Kunová.
Předsedkyně Asociace nemocnic ČR má sama s řízením
špitálu své zkušenosti. Dlouhá
léta totiž vedla Fakultní nemocnici v Plzni, jedno z ekonomicky nejúspěšnějších zařízení
tohoto druhu v Česku. „Dobré
hospodaření mělo několik příčin. Dobrou pověst nemocnice
a z toho vyplívající zájem pacientů, zájem zaměstnanců i managementu o výsledky práce
a dobrý a stabilní kolektiv,“ vysvětlila Kunová. Důležité podle
ní bylo i důsledné vykazování
zdravotních výkonů pojišťovnám, centralizace a optimalizace nákupních procesů a v neposlední řadě i dobře fungující
vlastní informační systém.
INZERCE
slavnostní galavečer Magnus regio
pátek 14. listopadu 2014 • Mahenovo divadlo Brno
Podpořme společně dobrou věc
exkluzivní setkání • nezapomenutelný večer • benefice pro občanské
sdružení DEBRA ČR • vyhlášení výherců soutěže „O nejkrásnější obecní
úřad či radnici“ • divadelní představení Králova řeč
III. ROČNÍK
www.moravskehospodarstvi.cz
„ Na internetu každý den!
Moravské hospodářství přináší svým čtenářům aktuální zpravodajství
i na svých webových stránkách.
Dopřejte si Moravské hospodářství každý den!
Čtěte nejnovější zprávy z prostředí firem, státní správy
i samosprávy a mnohem víc na našich webových stránkách.
Ty navíc oblékly nový kabát.
Naše internetové zpravodajství je díky tomu intuitivnější,
přístupnější a atraktivnější než kdy dřív!
10-15-mh14-10.indd 12
VÍTE, ŽE …
PA R T N E Ř I
… v Brně můžete aktuálně využít pro bezpečnou
jízdu na kole 50 km cyklotras?
Číslo není konečné, společnost Brněnské komunikace a. s.
bude i nadále aktivní ve zkvalitňování podmínek pro cyklisty.
Podporujeme rozvoj a výstavbu nových cyklostezek a cykloopatření v našem městě.
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
22.09.14 6:53
• zdra
Veronika Slámová
Jen lékárny tak například přijdou zhruba o 1,7 miliardy korun. Tuto částku jim však bude
Státní ústav pro kontrolu léčiv
kompenzovat vyšší marží. A na
tu vezme z ušetřených peněz ze
snížené sazby DPH, která bude
také platit od Nového roku.
Přestože už v mnohých, zejména velkých a řetězcových
lékárnách poplatek pacientům
„promíjeli“, neznamená to, že
lékárna se vzdala peněz na přilepšenou. Od zavedení zákona
totiž zdravotní pojišťovny posílaly lékárníkům méně peněz
právě v závislosti na výši regulačního poplatku.
Například v lékárnách Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) pacienti ročně zaplatili za
recepty přes pět milionů korun.
Kvůli konkurenčnímu tlaku se
však nemocnice této částky letos vzdala. Protože zatím vedení nemocnice nemá jistotu, že
všechny sliby ministerstva zdravotnictví budou platit, pro jisto-
FOTO: Eugénia Bánovská
„ lékárny
■ Průměrná lékárna loni přijala
25 tisíc receptů a dosáhla
tržby za léky a zdravotnické
prostředky ve výši
20,2 milionu korun
■ Od pojišťoven inkasovala
12 milionů a od pacientů
6,5 milionu korun
■ Nejvyšší tržby za léčiva
a zdravotnické prostředky
měly lékárny v Praze, nejnižší
v Jihočeském kraji
tu počítá s tím, že peníze bude
muset šetřit v běžném provozu.
„Všechny typy poplatků
představovaly pro FN Brno
ekonomický zisk. Ztráty z nich
jsou kompenzovány jen zčásti,
a proto musí FN Brno hledat
tyto prostředky jinde. A to není
v současné, často ekonomicky
napjaté době snadné,“ potvrdila
mluvčí Anna Mrázová.
Nemocnice totiž nepřijde
pouze o miliony z lékáren, ale
Revoluce v prodeji léků.
Přípravky proti bolesti
i horečce koupíte
v supermarketu
Léky si mohou nově odnést
domů lidé s nákupem potravin.
Farmaceutická společnost ExclusivPharm totiž jako první v České
republice dodává léčiva do supermarketů, prodejen tabáku i benzínových stanic. Distribuci léků
zvažuje i Česká pošta.
K dostání jsou už nyní výrobky
určené na dýchací cesty, močové
cesty, klouby, paměť, oči, výkon
a koncentraci. Nabídka zahrnuje také chladivý a hřejivý gel na
klouby či těhotenské testy či přírodní kapky do očí. Vyhrazené léčivé přípravky budou čtyři, a sice
obecně známá a používaná léčiva
proti horečce, bolesti či na vnější
desinfekci povrchových ran.
Kvůli této revoluční novince
v prodeji léků musí prodavači
na odborný kurz, na kterém se
seznámí s legislativou a obecnou
problematikou léčiv. „Skládá se ze
samostudia, kde se budou prodávající učit pomocí skript a e-learningu. Následuje prezenční výuka, která zahrnuje i závěrečnou
písemnou zkoušku. Dohled tvoří
tříčlenná komise,“ popsala proces
10-15-mh14-10.indd 13
školení ExclusivPharm na internetových stránkách svého školícího
střediska. K distribuci léčiv se vedení firmy odmítlo vyjádřit.
„ Rozjede se
Poštovní
lékárna?
Prodávat léky by měla v budoucnu také Česká pošta. Odbornou záštitu nad projektem
takzvané Poštovní lékárny má zajistit společnost Euroclinicum. Na
vybraných překážkách si budou
moct lidé objednat i jeden z nejznámějších volně dostupných léků
– paralen. Česká pošta vytipuje
obce, ve kterých žádná lékárna
není. „V současné chvíli ještě není rozhodnuto o tom, že projekt
Poštovní lékárny bude spuštěn,“
uvedla mluvčí České pošty Marta
Selicharová a dodala, že projekt je
nyní ve fázi revize.
Společnost Euroclinicum nadále pracuje s cílem spustit služ-
také o devět milionů korun
z ambulancí. Už letos musela
hledat úspory za zrušený devadesátikorunový poplatek za
ubytování, což pro největšího
zaměstnavatele v Jihomoravském kraji znamenalo poprat
se s téměř třicetimilionovým
výpadkem ročně. Ani tak vysoká částka však pro nemocnici
neznamenala omezení investičních výdajů. „Žádné plánované
investice jsme v souvislosti se
zrušením poplatků neodkládali,“ doplnila Mrázová.
„ To víte, že nám
to uškodí
To menší lékárny, zejména na
vesnicích a malých městech, čekají na dodržení slibů ministerstva s mnohem větší nervozitou.
„To víte, že nám to uškodí. Pro
nás to znamená pětinu tržby,“
řekla magistra Helena Havránková z malé lékárny ve Velké
Polomi na Karvinsku.
bu do konce letošního roku. „Na
začátku září jsme obdrželi připomínky od Státního ústavu pro
kontrolu léčiv a v současné době
jednotlivé připomínky zapracováme. Samozřejmě je pro nás důležité, aby byl celý projekt dobře
připravený,“ uvedl mluvčí Euroclinicum Vladan Crha.
Projekt České pošty ostře kritizuje Česká lékárnická komora.
Říká, že jde dokonce o hazard se
zdravím obyvatel České republiky. „Podle veřejně dostupných
informací je jasné, že služba je
přímo orientovaná na seniory,
kteří jsou jednou z nejohroženějších skupin z hlediska správného
a zejména bezpečného užívání léků. Je zcela zásadní, aby pacient
dostal kvalifikované poradenství
v této oblasti,“ upozornili zástupci komory.
Tvrdí také, že k tomu ale Česká pošta nemá kvalifikované zaměstnance. „Nic na tom nemůže
změnit ani záštita společnosti
Euroclinicum. Každý pacient by
přitom měl být při výdeji léčiv
v přímém osobním kontaktu se
zdravotníkem,“ dodali v prohlášení lékárníci.
Z takto volně prodejných léků
nejsou příliš nadšení ani lékaři.
„Pacient by měl přijít k lékaři,
který mu stanoví diagnózu a předepíše vhodnou léčbu,“ uvedl člen
rady Sdružení ambulantních specialistů František Plhoň.
ÁL
S P CI
Zrušení poplatků
E
v lékárnách nemají pocítit
ani pacienti, ani lékárníci
ZATÍM TO ZNÍ
IDEALISTICKY –
PODLE LOGIKY
NALEJ – VYLEJ SE OD
PŘÍŠTÍHO ROKU ZRUŠÍ
REGULAČNÍ POPLATKY
V AMBULANCÍCH
A LÉKÁRNÁCH.
A PACIENTI, LÉKAŘI ANI
LÉKÁRNÍCI TO ALESPOŇ
PODLE MINISTERSTVA
ZDRAVOTNICTVÍ
NEPOCÍTÍ.
13
speciál – zdravotnictví
í •
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
votnictv
Paradoxně největší překážkou
v plné kompenzaci je konkurenční boj, který se mezi lékárnami
rozpoutal, když se rozhodly zákazníkům poplatky „odpouštět“.
Ministerstvo tak totiž eviduje
místo zmíněných 1,7 miliardy
korun pouze reálně vybraných
700 až 800 milionů. A zvažuje, že
lékárnám pošle přes pojišťovny
právě tuto částku.
Průměrná lékárna v loňském
roce přijala více než 25 tisíc receptů a dosáhla tržby za léky a zdravotnické prostředky 20,2 milionu
korun. Od pojišťoven inkasovala
12 milionů a od pacientů 6,5 milionu korun. V porovnání krajů
nejvyšší tržby za léčiva a zdravotnické prostředky měly lékárny v Praze – 26,4 milionu korun,
nejnižší v kraji Jihočeském –
17,6 milionu korun.
Podle některých lékařů, kteří
už také nebudou moci vybírat
poplatky, ale rozhodnutí ministerstva může znamenat i odblokování některých peněz.
Napříkald praktický lékař Vít
Skalička ze Stěbořic na Opavsku
přijde sice o desítky tisíc korun
za rok. „Tyto peníze jsem si ale
nenechával pro sebe. Odkládal
jsem je a používal na charitativní účely, například vydávání
osvětových publikací, výsadbu
stromů nebo rekonstrukci regionálních památek. A také zvelebení ordinace,“ řekl a doplnil,
že se k tomuto kroku rozhodl,
protože se stále diskutovalo o jejich zrušení. „Několik let máme
ale zmrazeny platby za pacienty.
Stát i zdravotní pojišťovny vždy
argumentovaly tím, že máme
poplatky od pacientů. Věřím tedy, že po jejich zrušení platby
opět porostou, alespoň o inflaci
a zvyšující se náklady,“ dodal
optimisticky.
„ LDN
Špatná pověst léčeben dlouhodobě
nemocných paradoxně zamezuje
zneužívání péče
Míst v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je málo. Počet pacientů roste. Dochází k jejich zneužívání? Jak tomu zabránit?
Léčebny dlouhodobě nemocných pomáhají s ošetřováním a doléčováním pacientů, jejichž zdravotní stav již nutně nevyžaduje pobyt
v nemocnici a perspektiva zlepšení není příliš vysoká. V drtivé většině případů se jedná o pacienty ve velmi pokročilém věku, o které
z nějakých důvodů není možné pečovat v domácím prostředí.
„Je pravda, že LDN bývají někdy místem, kam příbuzní ve spolupráci
s lékařem ‘odkládají‘ člena rodiny, o kterého, jak se domnívají, se
nemohou nebo nechtějí postarat a že tento člověk vlastně do tohoto
typu zařízení nepatří,“ řekla Jana Zelená, ředitelka Oblastní charity
Žďár nad Sázavou. Zároveň je hranici zneužívání velmi těžké určit.
Rodiny často opravdu nemají jinou možnost, jak situaci řešit.
Zabránit nadužívání péče měly regulační poplatky, což se nepodařilo:
zatímco před zavedením poplatků v roce 2006 měly léčebny dlouhodobě nemocných 36 tisíc pacientů, v roce 2012 to bylo už 42 tisíc.
Nedostatek míst v LDN je navíc způsoben i neustálým prodlužováním délky lidského života.
Důležitým aspektem, který brání zneužívání péče, je velmi špatná
pověst LDN. „Prášky na spaní, zábrany kolem postele, jídlo na stolek
vedle postele, ale jak se k němu dostat přes ty zábrany? Snídaně se
odnese, když se donese svačina, ta se odnese, až se donese oběd. Škoda slov,“ vypočítala Iva Fikrová. „Mít tam babičku déle, tak mi tam
umřela,“ dodala Pavla Svobodová. Jsou ale i opačné pohledy. „Péče
byla celkem v normě, ale teta téměř do konce chodila, jen byla celkově oslabená a velmi špatně viděla i slyšela. Je to zařízení od zařízení,“
oponuje Václav David. Všichni tři mají osobní zkušenost s hospitalizací členů své rodiny v LDN.
Fakt je, že v LDN řada pacientů po několika týdnech či měsících
umírá. Statisticky je to každý pátý pacient. Po hospicích jsou právě léčebny dlouhodobě nemocných místem s nejvyšší úmrtností
pacientů. „Bohužel mám velmi špatné zkušenosti s pacienty, kteří
k nám přicházejí z LDN. Říká se mi to těžce, ale často tito pacienti
přicházejí s neléčenou bolestí a mají dekubity, které při dobré péči
nemohou vzniknout. Samozřejmě se jednotlivé léčebny mezi sebou
liší a existují světlé výjimky,“ sdělil Robert Huneš, ředitel hospice
v Prachaticích.
Jedním ze způsobů, jak snížit počet pacientů LDN, je pomoci rodinám s péčí o dlouhodobě nemocné. Právě to je smyslem ošetřovatelské služby, kterou poskytují charity a další neziskové organizace.
„Je to výhodná a prospěšná služba, která v našem městě funguje
naprosto bezproblémově. Jsem velmi rád, že tuto možnost máme. Lidé, mohou jít dřív domů z nemocnice, protože charitní sestry se o ně
postarají,“ řekl praktický lékař v Letohradě Pavel Vychytil.
Díky lepší informovanosti využívá pečovatelských služeb, osobní
asistence a domácí zdravotní péče (home care) stále více seniorů.
Hlavní výhodou je, že se tyto služby poskytují v domácím prostředí
klienta a takovým způsobem, který si pacient a jeho rodina určí.
LADISLAV KOUBEK
Lékaři stárnou. Situaci má vyřešit
přijetí více studentů medicíny
Doktorů ubývá, především těch praktických. Univerzita
palackého v Olomouci tvrdí, že mají kapacitu na
přijetí více studentů na lékařskou fakultu, ale limitují
je zatím směrnice ministerstva školství. Současný šéf
tohoto resortu Marcel Chládek zvyšování počtu mediků
podporuje. Na tuto položku chce vyjednat patnáct
milionů korun.
Všeobecný úbytek lékařů potvrzuje také ředitel Fakultní
nemocnice Brno Roman Kraus. Podle něj je navýšení
počtu studentů medicíny jedním z řešení. „V nemocnici
zatím tento problém nepociťujeme. Příbytek mediků by
situaci zlepšil,“ míní Kraus.
Státní vysoké školy zatím podle mluvčí ministerstva
školství Kláry Bílé neoslovila ani jedna z autorit v této
oblasti. „To znamená ministerstvo zdravotnictví, Česká
lékařská komora, odborné společnosti v jednotlivých
oborech lékařství a oficiálně ani Česká konference
rektorů,“ přiblížila.
Ministr Chládek rozhodně podporuje přijímání více
studentů ve všech oborech, kde je v praxi nouze
o zaměstnance. „Ministerstvo spočítalo, že by navýšení
počtu studentů vyšlo asi na 15 milionů korun ročně, to
není tak velká suma, aby se ji nepodařilo vyjednat,“
myslí si Chládek.
Příchod nových lékařů a absolventů lékařských
fakult vítá také ministerstvo zdravotnictví. „Nicméně
se soustředíme na zajišťování specializačního
vzdělávání lékařů, jak nařizuje zákon o podmínkách
získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta. Usilujeme o to, aby mohli lékaři získat
specializaci i v nemocnicích běžného formátu a aby
se specializační příprava nekoncentrovala jen do těch
nejvýznamnějších ve velkých městech,“ sdělila mluvčí
ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
O řešení situace vyjednává Česká lékařská komora (ČLK)
s vysokými školami. Komora upozorňuje, že za několik
let se může situace vyhrotit tak, že bez praktického
lékaře bude čtvrtina pacientů. Spočítali, že školy mohou
přijmout ročně o patnáct procent nových studentů více.
O stárnoucí generaci lékařů hovořil prezident ČLK Milan
Kubek už v dubnu, kdy představoval plán stabilizace
českého zdravotnictví. „Jedním z hlavních problémů je
nedostatek kvalifikovaných lidí. Průměrný věk aktivního
lékaře je 48,1 let, v roce 2005 to přitom bylo 46,4,“
upozornil Kubek.
Nedostatek lékařů je v České republice s větším či
menším důrazem diskutován již několik let, tvrdí
proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity pro
výuku v klinických oborech Jaroslav Štěrba. „Jedná se
o komplikovanou záležitost vyžadující komplexní řešení,
na kterém by měl panovat celospolečenský konsensus,
a to za účasti více resortů. Je však nutno podotknout,
že problém nedostatku lékařů v Česku je spíše relativní
záležitostí. Například ve srovnání s centrální Afrikou
je u nás lékařů jistě velmi mnoho, avšak ve srovnání
s patnácti státy, které stály u začátku Evropské unie, jich
zase tolik není,“ podotkl Štěrba.
Univerzita Palackého v Olomouci má podle jejího
mluvčího Radka Palaščáka kapacitu na přijmutí více
studentů na lékařskou fakultu. „Máme ale směrnici
od ministerstva školství, která přikazuje, kolik můžeme
přijmout uchazečů a toto číslo neustále snižují,“ uzavřel.
VERONIKA VINDIŠOVÁ
VERONIKA VINDIŠOVÁ
22.09.14 6:54
14
silniční doprava
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
partner rubriky silniční doprava
Novela zvýší rychlost na
silnicích a omezí kamiony
ZVÝŠENÍ RYCHLOSTI NA
NĚKTERÝCH SILNICÍCH,
ZJEDNODUŠENÍ
POVOLOVÁNÍ
NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH
DOPRAVNÍCH STAVEB,
ZÁKAZ VJEZDU
KAMIONŮ NA SILNICE
NIŽŠÍCH TŘÍD, ZMĚNY
V ODTAHOVÁNÍ
MOTOROVÝCH VOZIDEL
A DALŠÍ CHYSTÁ NOVELA
ZÁKONA O POZEMNÍCH
KOMUNIKACÍCH.
Nové pojetí dálniční sítě
s vyznačením navrhovaných silnic pro motorová vozidla
Návrh dálniční sítě
současné dálnice a vybrané rychlostní silnice
Dresden (D)
Návrh dálniční sítě
výhled (možnost etapizace u méně vytížených úseků)
13
13
8
14
35
63
7
Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla výhled (možnost etapizace (2-3pruh) > potenciál úspor)
38
28
13
Hof (D)
Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla
stávající (úpravy na 110 km/h, lokálně až 130 km/h)
Wrocław (PL)
10
8
7
6
16
11
16
35
7
11
PO
6
20
21
11
35
12
PO
37
„ Zmizí od silnic
vraky?
38
5
26
5
4
Nürnberg (D)
20
26
35
Katowice (PL)
44
27
56
1
11
34
4
11
35
3
1
43
19
56
48
11
35
20
48
46
38
1
43
1
34
Michal Kárný
Rašťák. Vyšší rychlostí by mohli řidiči po dokončení nutných
bezpečnostních úprav jezdit od
1. ledna 2016.
Návrh také stanovuje veřejnou prospěšnost nejvýznamnějších dopravních staveb. „Novela
obsahuje mimo jiné i ustanovení, která mají přinést urychlení
přípravy významných dálničních
staveb,“ podotkl Neusar.
23
57
49
55
50
Žilina / Trenčín (SK)
52
50
3
53
2
50
55
90
„Na začátku září jsme návrh předložili vládním komisím
k posouzení, vláda jej může
schválit na podzim tohoto roku a parlament v průběhu zimních či jarních měsíců. Novela se
tedy může ještě částečně změnit,“
podotkl Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
110
130
Linz (A)
Wien (A)
Bratislava (SK)
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR
Novela například předpokládá převedení části současných
rychlostních silnic do kategorie
dálnice. Některé stávající úseky
rychlostních silnic a nově vybra-
né čtyřpruhové silnice I. třídy
budou nově označené dopravní
značkou „Silnice pro motorová
vozidla“. „Zvýší se na nich nejvyšší dovolená rychlost až na
110 kilometrů za hodinu a na
vybraných úsecích, kde to bezpečnostní situace dovolí, až na
130 kilometrů za hodinu,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Ivan
Dále novela počítá se zákazem
odstavení vraků na pozemních
komunikacích. S vraky má problém například Blansko. „Ročně řešíme zhruba deset případů,
z toho pouze jednotlivé případy
dojdou tak daleko, že vrak necháme po právní proceduře odtáhnout na vrakoviště. Většinou
majitelé na naši výzvu vrak odklidí sami,“ řekl zástupce ředitele
blanenských strážníků Stanislav
Sotolář.
V neposlední řadě pak návrh
připouští možnost místní úpravou na silnicích II. a III. třídy
zakázat nebo omezit vjezd nákladních vozidel, jejichž největší
povolená hmotnost činí dvanáct
tun a víc. „Z legislativního hlediska již dnes existují možnosti,
jak omezit či alespoň ztížit průjezd kamionů obcemi. Praxe je
však poněkud odlišná a obce mají
ve skutečnosti jen velmi omezené
možnosti, jak se bránit kamionům na svém území. Bohužel jen
málokde se podaří regulovat těžkou dopravu zákazovými značkami. Obce opakovaně naráží na
nevoli úřadů, zejména policie,
která zpravidla vydá k takovému
návrhu místní úpravy provozu
negativní stanovisko s odvoláním
na bezpečnost a plynulost provozu,“ popsala současnou situaci
koordinátorka občanského sdružení Dopravní federace Markéta
Šugárková.
Podle ní proto není jisté, zda
novela povede ke změně. „Posílení možností obcí bránit se
nadměrnému zatížení z těžké dopravy je určitě cestou správným
směrem, nabízí se však oprávněná obava, že i nová zákonná
úprava v tomto směru nebude
v praxi dobře fungovat. Například, zda policie změní svou dosavadní praxi a skutečně umožní
těžkou dopravu na území obcí
regulovat. Za jediné systémové
řešení proto považujeme zpoplatnění silnic nižších tříd, respektive
aby nový mýtný systém po roce
2016 umožnil flexibilní zpoplatňování široké sítě komunikací dle
aktuálního dopravního zatížení
a aby tak plnil i regulační funkci,“
dodala Šugárková.
Modernizace D1 má zpoždění. Dělníci pracují také v noci, hájí se ŘSD
V rekonstrukci nejfrekventovanější dálnice v České republice – D1 pokračuje
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Nyní už je jasné, že původní plán, který počítal
s dokončením modernizace čtyř úseků do konce letošního roku, se nepodaří
splnit.
Od začátku stavby už uplynulo šestnáct měsíců. Řidičům nadále nezbývá než se
smířit s omezeními rychlosti a pendlováním mezi omezeným počtem pruhů.
Do konce října 2014 chce ŘSD stihnout dokončit tři ze čtyř úseků. „A sice mezi
jednačtyřicátým a devětačtyřicátým kilometrem vedoucí ze Šternova do Psářů
ve středočeském kraji. Dále pak šestašedesátý až pětasedmdesátý kilometr
mezi Loktem ve středočeském kraji a Hořicemi na Vysočině. Dokončujeme tam
modernizaci levého jízdního pruhu,“ přiblížil mluvčí ŘSD Jan Studecký.
Ve stejném časovém období, tedy do konce října, plánuje ŘSD také ukončení
oprav části dálnice D1 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší na Vysočině v úseku mezi
sto padesátým třetím a sto šedesátým druhým kilometrem. „Nyní opravujeme
pravý jízdní pruh,“ informoval Studecký.
ŘSD tvrdí, že se snaží práce kvůli urychlení modernizace přesunout také
do nočních hodin. „Dělníci pracují v noci vždy, když je to možné. Například
v případě bourání a výstavby dálničních nadjezdů, stejně tak v noci pokládali
nový cementobetonový kryt,“ poznamenal Studecký.
Opravované úseky D1
41 Šternov – 49 Psáře: datum ukončení říjen 2014
66 Loket – 75 Hořice: datum ukončení říjen 2014
104 Větrný Jeníkov – 112 Jihlava: příští rok
153 Lhotka – 162 Velká Bíteš: datum ukončení
říjen 2014
Zdroj: ŘSD
Ministerstvo dopravy se snaží vyvíjet tlak na zhotovitele stavby, aby dodržoval
nasmlouvaný harmonogram. Poukazuje na to, že dělníci v noci nejen bourají
mosty, ale provádí také běžné opravy. „Kdo se pohybuje po dálnici D1 také
v nočních hodinách, mohl se ostatně sám přesvědčit, že oba finišery, které
pokládají cementobetonovou desku, pracují v úsecích 05 (Šternov – Psáře)
i 09 (Loket – Hořice) prakticky celou noc,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy
Zdeněk Neusar.
Také ministerstvo však upozornilo, že noční práce nejsou možné všude. „A to
zejména s ohledem na nežádoucí hluk v místech, kde je poblíž obytná zóna,
například momentálně při opravách u Průhonic. Současně musí být splněna
i podmínka bezpečnosti, jako jsou pevná svodidla. Navíc zhotovitelé stavby
nemají noční práci jako povinnost,“ dodal.
Celá modernizace D1 je rozdělená do jednadvaceti úseků. Jen u pěti je
zpracována projektová dokumentace. Letos chtělo ŘSD stihnout modernizaci
čtyř z nich, a sice již zmiňovaných úseků Šternov – Psáře, Loket – Hořice, Větrný
Jeníkov – Jihlava a Lhotka – Velká Bíteš. Po novém povrchu se od poloviny září
jezdí například v úseku mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem. „Jsou již otevřeny
všechny sjezdy a nájezdy na dálnici u Jihlavy. Navíc rozšíření levého pruhu ve
směru na Brno výrazně přispěje k plynulosti a bezpečnosti průjezdu tohoto
modernizovaného úseku D1," řekla Soňa Křítková, pověřená řízením ŘSD.
Druhá polovina dálnice se zde bude ale modernizovat až napřesrok.
Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) je s pracemi spokojený a předpokládá,
že celková modernizace dálnice D1 za zhruba čtrnáct miliard korun bude
hotová do konce roku 2017.
VERONIKA VINDIŠOVÁ
INZERCE
business snídaně
Záštita:
Bezpečnost v dopravní
infrastruktuře
Moravskoslezského kraje
21. října 2014, 8:30–12:00 hod, Clarion Congress Hotel
Ostrava, Zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh
3. ročník businessové snídaně zaměřený na bezpečnou dopravní infrastrukturu v Moravskoslezském kraji se bude konat v Ostravě, a to za
přítomnosti zástupců ministerstva dopravy, statutárního města Ostravy
a Moravskoslezského kraje, zástupců měst a obcí MSK ležících na
nejdůležitějších dopravních tepnách, zástupců managementu Českých
drah, SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Správy silnic MSK, Ostravských
komunikací, Dopravního podniku Ostrava, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR a dalších.
V případě Vašeho zájmu o partnerství na této akci kontaktujte prosím
naše obchodní oddělení na [email protected] nebo na telefonních
číslech 774 112 138, 774 262 488.
10-15-mh14-10.indd 14
Mediální partner:
Organizátor:
Projektová manažerka: Květa Novotná
Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273
[email protected]
www.magnusregio.cz/akce.php
VÍTE, ŽE …
PA R T N E Ř I
… Teplárny Brno jsou šetrné k životnímu prostředí
díky vysoce efektivnímu provozu?
Kombinují výrobu tepla
a elektrické energie ve spojení se spalováním zemního
plynu, který jsou tak schopny využít o 1/3 efektivněji,
než když se zemní plyn využije jen na výrobu tepla.
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
22.09.14 6:54
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
15
silniční doprava
partner rubriky silniční doprava
Výkupy pozemků se rozjedou nanovo:
Místo stoprocentního bonusu
osminásobek odhadní ceny
VĚTŠINA
Z VLASTNÍKŮ VÍCE
NEŽ DVA A PŮL
TISÍCE POZEMKŮ,
KTERÉ LEŽÍ POD
PLÁNOVANÝMI
TRASAMI ČESKÝCH
RYCHLOSTNÍCH
SILNIC A DÁLNIC,
BY MĚLA DO KONCE
ROKU DOSTAT DOPIS
S NÁVRHEM NOVÉ
SMLOUVY NA JEJICH
ODKUP.
Jan Pacas
Ředitelství silnic a dálnic ČR
(ŘSD) jim za jejich půdu nabídne
osminásobek a ve výjimečných
případech i šestnáctinásobek odhadní ceny.
V první půlce září nabyla
účinnosti novela zákona o urych-
lení výstavby dopravní, vodní
a energetické infrastruktury. Díky vyšším výkupním cenám má
motivovat vlastníky půdy k jejímu prodeji, a usnadnit tak výkup
potřebných pozemků. „Novelou
zákona by se měla odblokovat
složitá situace u řady staveb, kde
se dobrovolné výkupy v podstatě
zastavily a investorské organizace
byly nuceny zahajovat vyvlastňovací řízení," uvedl ministr dopravy Antonín Prachař.
Že dříve platný stoprocentní
bonus není dost vysoký, aby přesvědčil vlastníky pozemků k prodeji, se prokázalo hlavně u přípravy dopravní infrastruktury.
Například výstavba R35 se kvůli
problémům s výkupy pozemků
prakticky zastavila. Potíže ale
mělo ŘSD v majetkoprávní fázi
u řady dalších rychlostních silnic
a dálnic. Na významných stavbách, na kterých již byly výkupy
zahájeny, čeká na vypořádání více
než 2 500 pozemků.
Nejvíce majitelů, kteří můžou
od ŘSD čekat v brzké době dopis s návrhem nové smlouvy, je
„ motivace
■ Nová pravidla pro výkupy
pozemků jsou nastavena
s důrazem na motivaci,
aby se vlastník rozhodl
k prodeji co nejdříve
■ Osminásobný bonus oproti
odhadní ceně platí prvních
devadesát dní, pak se cena
odkupu snižuje
kromě zmíněné R35 na stavbě D1
Říkovice – Přerov, na dálnici D3
v úseku obchvatu Českých Budějovic a novela by měla pomoci
s výkupy i na dálnici D11 v úseku
Hradec Králové – Jaroměř. I na
Moravě změny v cenách výkupů
snad leccos urychlí. „Aktuálně lze
jednoznačně vyjmenovat přípravu
staveb silnice I/38 – Obchvat Znojma, v krátkém horizontu pak přípravu homogenizace silnice I/53
Pohořelice – Znojmo a doufáme,
že i brzkou přípravu obchvatu
Mikulova,“ vyjmenoval technický ředitel projektové a inženýrské
kanceláře PK OSSENDORF Vlastislav Novák.
Podle vyjádření vlastníků pozemků to zatím vypadá, že by se
novela nemusela v řadě případů
minout účinkem. Mnozí už netrpělivě čekají na své smlouvy.
„Do dnešní doby se na nás
ŘSD neobrátilo, ani nám nepředložilo návrh nové kupní smlouvy, očekáváme to ale v dohledné
době,“ řekl starosta Opatovic nad
Labem Pavel Kohout. Po pozemcích ve vlastnictví obce vede trasa
již zmíněné R35, která má vytvořit severní spojnici Čech s Moravou.
Za 30 korun, což byla původní nabídka ŘSD, ale odmítli zastupitelé Opatovic půdu prodat.
„Znalecký posudek stanovil cenu
na 10 korun za metr čtvereční, to
znamená, že nám nabídli trojnásobek. Ale to je cena za pole a louky.
Podle aktuálního územního plánu
jsou ty pozemky už stavební a na
ty je cena 110 až 120 korun za
metr,“ vysvětlil Kohout s tím, že
férová nabídka by se měla pohybovat právě na úrovni ceny stavebního pozemku. Teď očekává, že
smlouva připravená podle nových
pravidel nároky obce na cenu bez
problémů splní. „V takovém případě neočekávám u prodeje negativní vyjádření zastupitelstva,“
doplnil.
Až na úroveň ceny stavebních
pozemků by se však platby při výkupech vyšplhat neměly. Novela
totiž stanovuje, že částka za zemědělskou nebo lesní půdu nesmí
při výkupu přesáhnout tři čtvrtiny
ceny tohoto pozemku, pokud by
byl oceněn jako pozemek stavební. Pokud bude majitel s prodejem
váhat, cena navíc časem klesne.
„Nová pravidla jsou výrazně motivační, aby vlastníci prodávali takříkajíc na první dobrou. Nejdříve
jim bude nabídnut osminásobek,
přičemž cena bude klesat podle
doby, do které vlastník prodej
odsouhlasí,“ přiblížil princip výkupů mluvčí ŘSD Jan Rýdl s tím,
že nejvyšší sazba platí jen prvních
devadesát dní.
„ Někdy cena
nerozhoduje
Někdy dostanou vlastníci pozemků i šestnáctinásobek odhadní
ceny, ale to jen ve výjimečných
případech. Podle zástupců ministerstva dopravy to bude například
tehdy, kdy by majitel po odprodeji
části svých pozemků pro stavbu
silnice či dálnice mohl na zbytku
své půdy jen stěží hospodařit. O
udělení výjimky rozhodne ministr dopravy. Nová pravidla výkupů
však nebudou všespásná. Podle
Rýdla z ŘSD se totiž objevují i případy, kdy cena nerozhoduje „Do
hry tu vstupují například emoční
faktory či negativní postoj vlastníka pozemků k samotné stavbě,“
popsal Rýdl.
V takovém případě nastoupí
vyvlastnění. Na rozdíl od Německa, kde nemá vyvlastňovací řízení
odkladný účinek a na pozemky
hned najedou bagry, může u nás
tento proces celou stavbu opět významně zdržet.
INZERCE
Informační tabule – užiteční přátelé řidičů
PO VÍCE NEŽ
ROČNÍM PROVOZU
INFORMAČNÍHO
SYSTÉMU
VYBUDOVANÉHO
V PRAZE ZA FINANČNÍ
PODPORY EVROPSKÉ
UNIE Z OPERAČNÍHO
PROGRAMU DOPRAVA
MŮŽEME KONSTATOVAT,
ŽE ŘIDIČI POVAŽUJÍ
POSKYTOVÁNÍ
AKTUÁLNÍCH
INFORMACÍ O DOPRAVĚ
PROSTŘEDNICTVÍM LED
INFORMAČNÍCH TABULÍ
(ZAŘÍZENÍ PRO PROVOZNÍ
INFORMACE – ZPI)
ZA SAMOZŘEJMOU
A NEZBYTNOU SOUČÁST
JEJICH JÍZDY PO
METROPOLI.
V rámci projektu ZPI Praha,
na jehož realizaci se významnou měrou podílela i společnost
AŽD Praha, bylo v roce 2013
obnoveno 17 původních a vystavěno 34 nových informačních
tabulí na důležitých komunikacích hlavního města, na hlavních
příjezdových komunikacích
a na důležitých dopravních uzlech, kde dochází k dělení a slučování jednotlivých tranzitních
dopravních proudů. S ohledem
na lokalitu bylo využito několika velikostí tabulí. Menší, insta-
10-15-mh14-10.indd 15
Dispečerské pracoviště Dopravního informačního centra (DIC) v HDŘÚ Praha, odkud je obsluhován systém zařízení pro provozní informace (ZPI). FOTO: archiv AŽD
Informace o omezení provozu
lované především blíže k centru, zobrazují dopravní symboly
a textové zprávy řidičům. Velké
tabule umístěné zejména před
významné křižovatky dálnic
s městským okruhem jsou využívány i pro mapové zobrazení
dopravní zátěže na následujících
úsecích komunikací.
Informační tabule jsou centrálně řízeny z dopravního informačního centra (DIC), které je
součástí hlavní dopravní řídicí
Informace o dojezdových dobách
ústředny (HDŘÚ) v Praze. Právě
zde se shromažďují dopravní data získaná z rozsáhlé sítě strategických detektorů, kamerového
systému i z agendových systémů integrovaného záchranného
systému či správců komunikací.
Na základě získaných a následně automaticky vyhodnocených
dat zvolí řídicí systém adekvátní
scénář zobrazení informací na
tabulích. Dispečeři mají kromě jiného za úkol verifikovat
tyto scénáře a případně změnit
zobrazení, aby byly informace
pro řidiče co nejvíce aktuální.
Tuto práci jim usnadňuje úzká
spolupráce s Policií ČR, jejíž zástupci sdílí s dispečery prostory
HDŘÚ. Dalším úkolem dispečerů je vkládání textů o předem
plánovaných událostech, které
významně ovlivní dopravu, nebo dalších zpráv důležitých pro
zvýšení plynulosti dopravy. Pro
tuto činnost využívají jak před-
priority. Nejvyšší prioritu mají
informace o nehodách na komunikacích. Dále pak vyhodnocené stupně dopravy č. 4 (kolony vozidel, neplynulý provoz)
a 5 (dopravní kolaps). Mezi další
zobrazované informace patří
zprávy o plánovaných uzavírkách oblastí například v době
sportovních akcí, informace
o plánovaných uzavírkách nebo
omezení jízdních pruhů v tunelech v době jejich pravidelné údržby nebo při pracích na
silnici, varování před nepříznivým stavem vozovky v zimním
období atd. Mnozí řidiči dnes
velmi oceňují informace o dojezdových dobách do určitých
částí města.
Podstatným přínosem informačních tabulí je nejenom
zvýšení plynulosti a bezpečnosti
provozu, ale i větší pohodlí pro
řidiče. Budete se cítit mnohem
lépe, když předem víte, co vás
na silnici čeká. A pokud je to
možné, zvolíte objízdnou trasu,
abyste se vyhnuli problémové
lokalitě. „Naší snahou je, aby
zobrazované informace byly co
nejaktuálnější, abychom zachovali důvěryhodnost tohoto telematického systému vůči jeho
uživatelům,“ říká vedoucí provozu hlavní dopravní řídicí ústředny, Ing. Lubomír Šembera.
definované výstupy, tak možnost manuálního zápisu.
„ Jaké informace
můžeme ze ZPI
získat?
Informace poskytované řidičům prostřednictvím ZPI jsou
rozmanité a mají určeny své
Ing. IVANA ČERNÁ
AŽD Praha, s.r.o.
22.09.14 6:54
16
komunální volby
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Referenda v den voleb nebudou.
Občané nerozhodnou o přesunu
nádraží ani o hazardu
DVĚ MOUCHY
DVĚMA HLASY
V JEDEN DEN?
NIKOLIV. VE VĚTŠINĚ
MORAVSKÝCH MĚST SE
REFERENDA V TERMÍNU
KOMUNÁLNÍCH VOLEB
KONAT NEBUDOU.
Tereza Hašková
Organizátoři petic nestihli
s potřebným předstihem sesbírat
dostatek ověřitelných podpisů. Ať
už jde o budoucí polohu brněnského nádraží, stavbu jihlavské
spalovny anebo zákaz hazardu
ve Znojmě. Aktivisté mluví o obstrukcích úřadů: škrtání čitelných
podpisů, nebo o neochotě svolat
mimořádně radu či zastupitelstvo.
Vedení některých měst vnímá pe-
tice kandidátů jako snahu nahnat
politické body.
Brno, Jihlava, Olomouc, Zlín
a Znojmo. Všude tam chtěli aktivisté spojit konání místního referenda s termínem komunálních
voleb. Ani v jednom městě však
občané nakonec svůj názor v přímém hlasování nevyjádří. Petice kvůli poloze nádraží v Brně,
o spalovně v Jihlavě i o regulaci
heren ve zbylých městech získaly
dostatek podpisů. Zastupitelstva
ovšem referenda nestihnou vyhlásit.
Občanské iniciativy viní magistráty z úmyslného odkládání
termínu referenda. Nejviditelnějším příkladem údajných obstrukcí je Brno. „Úředníci magistrátu
nejdříve vyškrtali 8 tisíc z 27 tisíc
podpisů pod peticí. Když jsme
sehnali zbylé podpisy, primátor
odmítl vyhlásit mimořádné zastupitelstvo, kde by bylo možné
referendum vyhlásit,“ uvedl Jakub
35 procent občanů,“ řekl Jakub
Krainer ze sdružení Znojmo bez
hazardu.
Výsledky statistik účasti v referendech však podle vedení města
nepředstavují pádný argument,
proč přímé hlasování narychlo svolat. „Pokud občan vnímá
hazard ve Znojmě jako závažný
problém, jistě se přijde vyjádřit
v referendu i jindy,“ uvedl starosta
Znojma Vlastimil Gabrhel. Podle
něj někteří aktivisté kandidující
do zastupitelstva svádí skrze referendum politický boj.
FOTO: Eugénia Bánovská
Patočka z iniciativy Referendum
2014.
Čas hraje proti aktivistům. Autoři petic sázeli na to, že se díky
volbám zapojí více lidí. „Účast
v referendu konaném současně
s volbami je průměrně asi o 30
procent vyšší. Výsledek referenda je pro vedení města závazný,
jen pokud v něm hlasuje aspoň
„ Referendum
jako téma voleb
Nejen ve Znojmě kandidují zastánci boje proti hazardu. Ve Zlíně
kandiduje aktivista Tomáš Pasterný, v Olomouci Pavel Bednařík.
„Moje kandidatura nijak nezpochybňuje můj boj s hazardem.
Doposud jsem se ovšem setkal
s tím, že jako aktivista má člověk
v některých věcech svázané ruce.
Jako zastupitel bych mohl daleko
rychleji získávat informace a bojovat proti hazardnímu lobby,“
obajuje Bednařík svoji kandidaturu za hnutí Občané pro Olomouc.
Referenda jako tématu voleb
se však mohou chytit nejen organizátoři petice. Referendum o poloze nádraží v Brně podporuje
Strana zelených či nová politická
hnutí Žít Brno a A co Brno?. „Toto
téma může určitým kandidujícím
stranám pomoci. Ve veřejném
prostoru však rezonuje daleko
méně, než tomu bylo před deseti
lety. Jedno výrazné téma těmto
volbám prozatím chybí. Mezi tématy se objevuje doprava a parkování, spokojenost lidí s životem ve
městě i kultura,“ uvedl politolog
Lubomír Kopeček.
Přímá volba starostů: Záleží na velikosti obce a kompetencích, shodují se hlavy obcí a měst
Kvapem se blíží komunální volby, zeptali jsme se proto
lidí stojících v čele měst a obcí, jaký názor mají na přímou volbu starostů. Voliči si sice starosty zatím sami
vybírat nebudou, tuto možnost by napříště rádo ve sněmovně prosadilo třeba hnutí Úsvit přímé demokracie.
Miroslav Adámek
Primátor Zlína
Ano, jsem pro přímou volbu starostů. Pokud
by k ní ale mělo dojít, musela by se změnit
i vazba starosty na radu a zastupitelstvo města či obce, především zvýšit jeho pravomoci. Bez této úpravy
by nemusel nic prosadit, protože by v radě a zastupitelstvu
neměl dostatečnou podporu.
Petr Böhm
Starosta obce Vyskytná nad Jihlavou
S přímou volbou starostů nesouhlasím. Možná alternativa by to mohla být ve velkých
městech, ale v malých obcích je tento krok
nebezpečný a zneužitelný. Něco jiného je volební kampaň
stran ve městech s jasnými plány a strategiemi a něco jiného
je zájem občanů spravovat svoji malou obec, kde se zná
každý s každým. Stačí v hospodě vypustit jakýkoli nesmysl
a alternativní schopný kandidát je odepsaný. Většina malých
vesnic je navíc rodinně úzce provázána a při přímé volbě
stačí, aby měl jeden kandidát větší rodinu.
Vlastimil Helma
Starosta Židlochovic
V malých obcích bych to uvítal, protože lidé se
tam poměrně dobře znají a vědí, koho volit,
protože se potkávají. Ve velkých městech jsem
proti. Z přímé volby se totiž stává obrovská show. Kdo má víc
peněz, kdo si zaplatí větší místo v médiích, ten často vyhrává.
Když to přeženu, tak se to dostává na úroveň prezidentské
kampaně. Židlochovice mají 3 400 obyvatel a hranici bych
viděl kolem pěti tisíc obyvatel. Tam se většinou nestává starostou člověk, který není známý. Takže u nás bych si přímou
volbu dokázal představit.
Martina Lacmanová
Dana Bechynská
Starostka obce Chrast
Starostka obce Kounov
Myslím si, že to závisí na velikosti obce. U
menších obcí, kde se všichni znají, to žádoucí
je. U nás v třítisícovém městě mě myslím
pětadevadesát procent lidí za ty čtyři roky starostování zná.
Ve větších městech bych nechala volbu na zastupitelstvu, tak
jak je dosud. Ve větších aglomeracích je starostování opravdu
o něčem jiném než tady, kdy s občany přicházíme do styku
běžně. Hranici bych viděla kolem pěti tisíc obyvatel.
Jan David
Starosta obce Liboše
Můj názor je jednoduchý. Vždy by měl rozhodovat nejvyšší počet hlasů. A kdo je získá, tak
bude starostou. Pokud by pak třeba odstoupil,
tak místo něj nastoupí ten, kdo získal druhý nejvyšší počet
hlasů. Tak by to mělo být. Člověk, který získá nejvíc hlasů, má
největší důvěru občanů. Hodí se to ale jen v malých obcích, ve
velkých městech by se to muselo řešit trochu jinak.
Pro přímou volbu starostů rozhodně jsem.
U nás na malých obcích to v podstatě funguje
již dávno bez ohledu na legislativu. Jde zde
především o práci a každý občan ví, kdo co pro obec udělal.
Především ve větších městech je to ale složitější problém. Ne
všichni, kteří kandidují do zastupitelstva, jsou ochotni přijmout
funkci starosty, a to z nejrůznějších důvodů. Ve větších obcích
a městech má starosta k dispozici celý administrativní aparát,
radu a další orgány. Jeho pozice je úplně jiná než na malé obci.
Zdeněk Jirásek
Primátor Opavy
Každá varianta má svá úskalí. Při stávajícím
rozložení kompetencí považuji přímou volbu
za nereálnou a kontraproduktivní. Při revizi
kompetencí by však přímá volba byla vhodnou a dokonce
se domnívám, že by to výrazně pozitivně posílilo klima
komunální politiky.
INZERCE
Sociální sítě v kampani? Klasika!
Růžky vystrkují aplikace a hry
odborná konference
Dokončení ze strany 1
Moravské obce a města 2014
4. prosince 2014, 9:00–14:30 hod,
hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Hlavní témata konference:
• Veřejné financování a příprava rozpočtů
na rok 2015
• Možnosti financování v programovém období
2014–2020
• Modernizace a rozvoj měst a obcí
6. ročník
Mediální partner:
Organizátor:
Konference je určena pro starosty, místostarosty,
tajemníky a další úředníky všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský,
Zlínský, Olomoucký, Vysočina) a dvou českých
krajů (Pardubického, Královéhradeckého) a další.
Součástí konference je i SPOLEČENSKÝ VEČER,
který se bude konat v předvečer akce
3. prosince v Moravské chalupě.
V případě Vašeho zájmu o partnerství na této akci kontaktujte
prosím naše obchodní oddělení na [email protected]
nebo na telefonních číslech 774 112 138, 774 262 488.
16-20-mh14-10.indd 16
Projektová manažerka: Květa Novotná
Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273
[email protected]
www.magnusregio.cz/akce.php
„Umožňují nám komunikovat
s voliči přímo. Stejně tak můžeme
daleko přesněji oslovit toho, koho
oslovit chceme,“ přiblížil plusy
nových médií Jan Žáček, mluvčí
Strany zelených. Twitter doceňuje
třeba i vládní ČSSD. „Sdělení se
prostřednictvím Twitteru dostanou každému, kdo nás jeho prostřednictvím sleduje,“ doplnila
mluvčí strany Eva Gregorová. Co
která místní odbočka strany na
sociálních sítích před volbami do
zastupitelstev provádí, však strany
centrálně nekontrolují. Jednotlivé
regiony si kampaň zajišťují samy.
Voliči by si ale měli začít zvykat, že k nim politika před volbami nedoputuje jen skrz Facebook a Twitter. V kampaních se
začínají objevovat i počítačové
a mobilní aplikace a hry. To, co
bylo na celostátní úrovni zatím
spíše zajímavým zpestřením, jako
například mobilní hra na agenta
Schwarzenberga, kterou v kampani k předčasným volbám do
Poslanecké sněmovny představila TOP 09, může v komunálních
volbách nabrat úplně jiný rozměr.
První vlaštovky se tentokrát
objevily v Brně, kde ODS ještě
v květnu spustila mobilní aplikaci Modré Brno. „Slouží k rychlé
a jednoduché orientaci ve městě.
Je v něm spousta užitečných informací, které ocení lidé, kteří potřebují rychle vyřešit nějaký problém
přímo na ulici,“ popsal aplikaci
při jejím spuštění předseda Klubu ODS v Zastupitelstvu Města
Brna a starosta Brna – střed Libor
Šťástka. Heslo Modré Brno se teď
objevuje na všech billboardech
strany i v předvolebním videu a na
stejnojmenném webu lidé najdou
kromě informací o aplikaci třeba
i seznamy kandidátů.
„ Příští volby?
S aplikacemi se
roztrhne pytel
Podle Šímy z Institutu politického marketingu to byl od brněnské ODSky chytrý tah. „Aplikace
mají dva hlavní smysly: Zaprvé
neustále dostávat před oči voliče politickou značku dané strany
a zadruhé být nějakým způsobem
voliči užitečným. V komunálních
volbách se to přímo nabízí a Modré Brno toho krásně využilo,“ při-
pustil Šíma. Aplikace mají podle
něj ve volbách budoucnost. Nejdále jsou s nimi v USA.
„Tam jsou zcela běžné a jedna
kampaň jich může mít i několik.
Jednu třeba pro voliče a druhou
pro podporovatele. Na aplikaci se
potom zobrazují návody, jak mohou kampani pomoci. Většinou
přes ni jde také rovnou odeslat
finanční příspěvek,“ popsal Šíma
a dodal, že při dalších komunálních volbách se s aplikacemi nepochybně roztrhne pytel i v Česku. „Na to si klidně vsadím,“
poznamenal.
Skeptičtější je ale vůči hrám.
Jednu takovou se jménem „Trumfni primátora“ představilo opět
v Brně nezávislé hnutí kandidátů
A co Brno? Lidé si jejím prostřednictvím můžou vyzkoušet, jestli by
zvládli město řídit lépe než současný primátor. „Na hru máme
zatím příznivé ohlasy, aktivně se
do ní zapojily stovky lidí,“ pochvaluje si mluvčí A co Brno? Martina
Procházková. To ale podle Šímy
není v celkovém součtu mnoho
a skoro nikdo podle něj nepůjde
volit na základě toho, že si zahrál
počítačovou hru.
JAN PACAS
22.09.14 7:21
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
17
země pro váš byznys
Čeští byznysmeni se s Čínou
teprve učí obchodovat.
Důvěru jim budují také politici
MÁTE VÝROBEK,
KTERÝ JEN
TAK NIKDO
NEOKOPÍRUJE? PAK
SE VYDEJTE DO ČÍNY.
DVEŘE VÁM TAM
NYNÍ OTEVÍRAJÍ NEJEN
VLÁDNÍ I REGIONÁLNÍ
POLITICI, ALE I SAMOTNÍ
ČÍŇANÉ. I PŘES
SVOJI ZDRŽENLIVOST
ZAČÍNAJÍ ČESKO BRÁT
NA MILOST.
Veronika Slámová
Unikátnost a vysoká kvalita výrobku je ale jen jedním ze vstupních předpokladů pro vstup na
tento obrovský trh. Podnikatelé,
kteří v Číně prorazili, to neměli
a nemají snadné. A většina z nich
se shoduje: bez silného partnera
za zády může vaše mise trvat jen
krátce.
Je si toho vědomý i generální
ředitel společnosti Home Credit
Jiří Šmejc. Přestože tato úvěrová
společnost zažívá v Číně boom, už
teď její manažeři musí přemýšlet,
jak zabránit vykolejení svého roz-
brousí zuby zhruba šestina tuzemských vývozců.
 Potřebujeme
strategie pro
jednotlivá
města
Hrubý domácí produkt Šanghaje dosahuje výše celé dánské ekonomiky. Proto by nemělo jít
Česko v exportní strategii jen na úroveň celé země, ale jednotlivých měst.
 Čína
Obchodní bilance
■ 33 miliard korun činila
v roce 2012 hodnota
českého exportu do Číny.
Dovoz za stejné období
však 304 miliard
jetého vlaku. „Pokud porosteme
tak, jak rosteme dnes, budeme
potřebovat extrémní množství
peněz. Pak je to jen o tom, zda
a kdy do byznysu přizvat lokálního partnera, který by se mohl podílet na financování. Určitě
o takové spolupráci uvažujeme,“
připustil Šmejc.
Podle něj si čeští byznysmeni
musí dát v Číně pozor ještě na další faktor: nesmí se chovat arogantně. To totiž východní obchodníci
nesnášejí.
Podobným heslem se chce řídit
i „začátečník“ Omar Šerý, ředitel
společnosti Elizabeth Pharmacon.
Ta o byznys v Číně teprve usiluje.
Vsadil proto na účast ve vládní
delegaci v čele s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem. „Pokud nemáte v zádech
někoho významného, kdo vás
doporučí, těžko se v Číně prosazujete,“ řekl Šerý.
Takovou strategií se plánuje
řídit i Svaz průmyslu a dopravy
ČR. Využít chce také uvolnění politických bariér mezi českou a čínskou stranou a začít budovat svým
členům důvěryhodnou půdu pro
obchodní jednání. Podle zjištění
Svazu si na čínský trh dlouhodobě
Zkušení obchodníci
ale varují: pouze otevřené dveře nestačí. Nutná
je i znalost místní kultury
a poměrů, kterou vám časčas
to přiblíží až člověk, který
žil dlouho v Evropě nebo
Americe, ale pochází z Číny.
A také myslete na to, že to,
co platí v jednom regionu nebo
městě, nemusí platit ve druhém.
„My nepotřebujeme jednotnou
strategii pro celou zemi, dokonce
ani pro jednotlivé regiony. Je třeba
vytvářet strategie pro jednotlivá
města,“ zdůraznil generální ředitel pražské pobočky HSBC Bank
Michael Hordley na akci Euro pro
export.
Hordley, který ve službách
banky léta působil v Hongkongu,
Šanghaji i Pekingu, připomněl, že
Čína má dnes přes osmdesát měst,
která mají více než pět milionů
obyvatel. A často jde o velmi silné
regionální ekonomiky. Například
hrubý domácí produkt Šanghaje
dosahuje výše celé dánské ekonomiky. Podle Hordleyho je třeba se
připravit na nástup nových městských zón. „Když uzavíráte byznys
na Západě, tak se na smlouvách
dohadují vaši právníci. V Číně je
mnohem důležitější potřást si na
místě rukou,“ podotkl Hordley. To potvrzuje i sinolog a právník Vít Vojta. „Naprosto zásadní
je čas a trpělivost a budování vztahů, protože Číňané rádi obchodují s tím, koho znají. Nedůvěra je
v tom obrovském světě na místě,
protože, jak říkají Číňané, všechno
na světě je falešné, jenom podvodníci jsou praví,“ zdůraznil Vojta.
V budoucnu se ale čeští podnikatelé nebudou muset vydávat za
čínským dobrodružstvím za Velkou zeď. Po letošní česko – čínské
konferenci na Pražském hradě se
totiž otevřelo několik možností,
jak nalákat Číňany i do českých regionů. A začít se může hned a po
troškách: vinařská střední škola
ve Valticích se už připravuje na
první vlnu lačných čínských vinařů, na Karvinsku zase ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek
nastínil slibná jednání s čínským
investorem, který o severní část
Česka projevil zájem. Rostoucí
střední třída v Číně touží po luxusu českých a moravských lázní
nebo historických památkách.
A podle šéfa Asociace krajů
Michala Haška může být v budoucnu příliv čínských investorů
ještě výraznější. V Praze by totiž
měla vzniknout čínská centrála
pro komunikaci se 16 státy střední a východní Evropy. „Znamená to tedy, že z České republiky
a z Prahy budeme koordinovat
spolupráci, shromažďovat nabídky
a poptávky jak ze strany čínských
regionů, tak ze strany regionů
států střední a východní Evropy,“
přiblížil Hašek.
INZERCE
S platbami ze zahraničí
za pět korun neznají páníčkovy
obchody hranic. A já abych se
učil mňoukat cizí řečí.
PLATBY ZE ZAHRANIČÍ JEN ZA 5 KČ.
GE NIUS BUSI NESS E XP O RT / I MP O RT 1 0 0
V rámci Konta Genius Business Export/Import 100 získáváte:
¡ Příchozí zahraniční platby v eurech za 5 Kč, odchozí zahraniční platby v eurech za 45 Kč.
¡ 100 tuzemských plateb měsíčně s možností navýšení počtu transakcí.
¡ Vedení Internet Banky a BankKlienta.
¡ Přednostní VIP bezplatnou linku s možností obsluhy účtu.
¡ Individuální směnné kurzy.
www.gemoney.cz
infolinka 224 444 555
Uvedené ceny jsou platné při zahraničních platbách do 50 tisíc eur (SEPA platby) v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).
GE Money Bank, a. s., Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4-Michle, zapsáno u MS v Praze, odd. B, vl. 5403, IČ 25672720, tel. +420 224 443 636
16-20-mh14-10.indd 17
22.09.14 6:55
18
e-Government
Města šetří miliony
za telefonní služby
V posledních letech změnily telekomunikační trh elektronické aukce. Využívají je firmy i veřejná správa. Předmětem aukcí jsou veřejné zakázky obcí na
veškeré telekomunikační služby, což zahrnuje jak provoz telefonních linek,
mobilních telefonů, zasílání SMS a přenosy datových služeb. Aukce probíhají ve virtuální aukční síni na internetu, a to v reálném čase. To je způsob,
který donutí dodavatele nejvíce snížit cenu. Systém nabídky automaticky
vyhodnocuje a seřazuje dle hodnotících kritérií.
Průměrná výše skutečných úspor se pohybuje na úrovni 70 procent. Jako
příklad lze uvést město Brno, které k elektronické aukci přistoupilo v loňském roce. „Do aukce se zapojily úřady městských částí, Magistrát města
Brna, Městská policie Brno a další příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno nebo jeho městské části, včetně některých
obchodních společností města. Celkem se jednalo o 976 SIM karet. Vstupní
cenou do aukce byla nejnižší nabídková cena ve výši 13,8 milionu korun (T-Mobile). Finálními uchazeči v aukci byly společnosti Vodafone a Telefónica
O2,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
V konečném výsledku zvítězila nabídka operátora ve výši 3,1 milionu korun
za stejné služby, které v předešlém kontraktu město stály 24 miliónů korun.
Podobně jako Brno postupuje také Ostrava i Praha. Platí totiž jednoduchá
zásada: čím větší město, tím vyšší úspora. I malá města ovšem mohou
dosáhnout výborných výsledků: v šestitisícovém Fulneku ušetřili díky e-aukci
60 procent nákladů.
Dalším z klíčů, jak neplatit moc, je využívat výhody z rozsahu. Proto česká
a moravská města svoje vlastní smlouvy slučují se smlouvami podřízených
organizací. „Školy, které zřizujeme, mají zpravidla jen několik mobilních
čísel. Kdyby uzavíraly smlouvu s operátory samostatně, nikdo by se s nimi
nebavil,“ řekl místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera. Dohromady jsou ale
pro operátory zajímavými partnery. Díky výběrovému řízení a sloučení smluv
šetří na pevných i mobilních linkách zhruba polovinu dřívějších nákladů.
Stejně postupují ve Velkém Meziříčí. „Výběrové řízení na služby na dva roky
vyhrává Vodafone a šetříme téměř polovinu nákladů,“ pochlubil se starosta
Radovan Necid. Navíc mají na rozdíl od minulosti téměř všechna čísla neomezený tarif, což zvyšuje komfort uživatelů.
Města si už tedy nemusejí vybírat z nepřehledné změti nabízených tarifů
mobilních operátorů. Současná praxe je taková, že jednotlivé obce, města,
mikroregiony, ale i jiné státní subjekty vyhlásí tendr, ve kterém ony samy
definují své požadavky. Jednotliví zájemci o tendr pak uveřejněné nabídky
ocení a přihlašují se do výběrového řízení. Vše je navíc transparentní, bez
prostoru pro korupci.
LADISLAV KOUBEK
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Transparentní účty měst
občané vítají, často se
v nich ale nevyznají
BĚHEM PĚTI
MINUT VĚDĚT
O HOSPODAŘENÍ
MĚSTA TOLIK JAKO
STAROSTA? NA
WEBU MNOHÝCH
MORAVSKÝCH
MĚST LZE OBJEVIT
SMLOUVY VEŘEJNÝCH
ZAKÁZEK I TAKZVANÉ
ROZKLIKÁVACÍ
ROZPOČTY. ZAČÍNAJÍ
SE ALE OBJEVOVAT
I TRANSPARENTNÍ
ÚČTY.
Tereza Hašková
Letos zavedl transparentní
účet Tišnov, Znojmo i Nové Město na Moravě. Radnice sbírají
pozitivní ohlasy místních, kteří
v případě pochybností o hospodaření města mohou zkontrolovat
reálný tok peněz. Kritikům však
vadí malá přehlednost účtu pro
běžného občana.
Je to na vlas stejné jako elektronické bankovnictví. Jenže účet
lze jen sledovat, nikoliv z něj
odesílat platby. Občané Tišnova,
Znojma a Nového Města na Moravě mohou již rok díky transparentnímu účtu kontrolovat platby a investice svých měst. „Lidé
mohou vždy pochybovat, zda se
město chová hospodárně. Chtěli
jsme proto dát hmatatelný důkaz,
že město opravdu hospodaří tak,
jak proklamuje ve svém rozpočtu,“ uvedl starosta Tišnova Tomáš
Komprs.
Nejen Tišnované mohou sledovat pohyb na účtu z pohodlí
domova. „Město Znojmo skrze
transparentní účet řeší investice
města. Díky privatizaci městských
bytů získalo město nemalé příjmy. Účet má zabránit podezření
z plýtvání těmito veřejnými penězi,“ sdělil tajemník města Znojma
Michal Plaček.
Už v září minulého roku, jako
vůbec první moravské město, zavedlo otevřený účet Nové Město
na Moravě. „Podle reakcí občanů
není účet sledován nijak velkou
masou lidí. Na druhou stranu
nás to nic nestojí,“ popsal zkušenosti starosta Michal Šmarda.
V Tišnově zaznamenali zájem
občanů těsně po zavedení otevřeného účtu. „Občané se však
i nadále občas přijdou doptat na
něco konkrétního z účtu,“ dodal
starosta Komprs.
Starostové však dávají za pravdu kritikům, kterým vadí nepře-
hlednost transparentních účtů
měst. „Bez dalších vodítek se lidé
v pohybech na účtu nevyznají. Je
však možné vzít si smlouvu s dodavatelem. Lze si projít rozpočet
města a podívat se, která položka
jde na konkrétní zakázku. Následně může kdokoliv kontrolovat samotnou platbu na účtu,“ popsal
Šmarda.
Transparentní účet dobře
doplňuje právě rozklikávací rozpočet a zveřejněné smlouvy k zakázkám města. Sám o sobě je jen
málo efektivní. „Na účtu lze vyčíst
údaje o účelu platby i adresátovi.
Je třeba tyto údaje spárovat s rozpočtem obce. Ten je však natolik sofistikovanou záležitostí, že
jen málokdo bez ekonomického
vzdělání v něm má dokonalý přehled,“ předestřel starosta Tišnova
Komprs.
„ Hlídání
a hledání
Důsledná kontrola města
ve všech výdajích by byla sisyfovskou prací. Díky veřejným
smlouvám, rozpočtu a účtu však
lze v konkrétní zakázce někdy do
pěti minut zjistit, zda něco nesedí. Města ne vždy mají všechny
tyto nástroje pod sebou. „Znojmo
má rozklikávací rozpočet, ovšem
ne jako vlastní aplikaci. Na webu
města je však odkaz na stránky
ministerstva financí, kde se nachází velmi podrobný rozpočet
města i jeho příspěvkových organizací,“ vysvětlil tajemník Plaček.
Podobně zástupci Nového Města
vidí účet pouze jako odrazový
můstek pro hledání odpovědí.
„Občané si mohou díky účtu vyhledat bližší informace o firmě
v obchodním rejstříku a podrobnosti o smlouvě v registru smluv,“
připustil starosta Šmarda.
Komunikace s občany se však
u trojice moravských měst neomezuje jen na veřejnou kontrolu
výdajů. „Na stránkách transparentního rozpočtu jsme uspořádali anketu, na co by město mělo
dát více peněz. Na stejné místo
jsme taktéž přidali výsledky internetových aukcí města,“ představil kroky znojemské radnice
Plaček.
V Tišnově vsadili přímo na
chytré mobilní telefony. „Zavedli
jsme e-agendu, skrze niž mohou
občané upozornit na nešvary ve
městě. Pokud například občan
vyfotí poškozenou lavičku, fotka míří rovnou na odbor správy
majetku města, bez dlouhých formalit mezi občanem a úřadem,“
objasnil starosta Komprs.
SOUTĚŽ
Soutěž Moravského hospodářství
Veřejnost rozhodne o nejkrásnějším obecním úřadu či radnici
Ze 73 obecních úřadů a radnic vybrala odborná porota 10 finalistů.
1. Město Hodonín
5. Městys Okříšky
Radnice sídlí v objektu zámku,
který byl rekonstruovaný v roce
2009, když ho městys jako kulturní
památku zachránil před zničením.
Budova zámku se opravovala
v letech 2008–2009 a byla opravená
v barokním stylu.
Starobylá dominanta kdysi
středověkého rynku v sobě
důsledkem častých požárů nese
stopy všech slohů. Dnešní radnice
tedy v podstatě zachovává tvář,
kterou jí dal rok 1808, kdy byla
obnovena včetně zajímavého
dobového interiéru.
2. Město Hostinné
6. Město Police nad Metují
10. Městský obvod
Slezská Ostrava
Radnice byla postavena ve stylu
norimberské secese a v roce
1996 byla prohlášena za kulturní
památku. V roce 2002 prošla
budova rozsáhlou rekonstrukcí
exteriéru i interiéru, přičemž byl
její prostor rozšířen o lehkou
konstrukci kavárny.
Budova renesanční radnice byla
postavena na základech dvou
gotických domů. V roce 1525
byla k radniční budově přistavěna
renesanční radniční věž. Do
horní části věže byly v roce 1789
vestavěny věžní hodiny, jejichž
kuriozitou jsou opačně připevněné
ručičky.
3. Město Napajedla
Slavnostní otevření budovy radnice
se uskutečnilo v neděli 14. srpna
1904. Do seznamu kulturních
památek byla radnice zapsána
v roce 1963. Díky tomu nedoznala
vnější podoba radnice výraznějších
změn.
Dům byl postaven jako barokní
rezidence v roce 1718. Požár v roce
1842 zasáhl velkou část budovy
a opravy byly postupně prováděny
koncem 19. století a trvaly až do
poloviny 20. století. Novodobé změny
interiéru radnice byly odstartovány
v roce 2004 a završeny v roce 2009
přestavbou obřadní síně a přípravny.
7. Město Prostějov
Objekt Nové radnice se svojí
66 metrů vysokou věží je
dominantou nejen náměstí Tomáše
Garriqua Masaryka. Stavba radnice
byla uskutečněna v letech 1911–1914
a bohatě zdobené interiéry radnice
se dochovaly v téměř v nezměněné
podobě do dnešních dnů.
9. Město Rýmařov
Budova radnice je postavena
v pozdně historizujícím
slohu, kombinujícím formy
české novorenesance s jinými
historizujícími prvky doplněnými
o secesní tvarosloví. V interiéru
je nejzajímavější hlavní schodiště
s dochovanými svítidly a výzdoba
hlavního sálu, který v současné
době slouží jako obřadní síň
s varhanami nainstalovanými
v 90. letech 20. století.
4. Město Náchod
Novorenesanční budova radnice
byla postavena v letech 1902–1903,
dvě křídla budovy spojuje 46 metrů
vysoká věž s ochozem. Fasáda
radnice je bohatě zdobena podle
návrhu Mikoláše Alše.
8. Obec Pustá Polom
Budova obecního úřadu byla
vybudována v roce 1910. Jedná se
o zděný, dvoupodlažní, částečně
podsklepený objekt se sedlovou
střechou s dřevěným krovem.
V roce 2007 se stal objekt majetkem
obce a v roce 2010 byl podroben
rozsáhlé rekostrukci.
Hlasujte na www.moravskehospodarstvi.cz od 1. září do 15. října 2014!
16-20-mh14-10.indd 18
22.09.14 6:56
ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014
Brňané se dozvědí víc
o kvalitě ovzduší ve městě
U JEDNOHO STOLU
SE V ZÁŘÍ SEŠLI
ODBORNÍCI, ZÁSTUPCI
MAGISTRÁTU MĚSTA
BRNA, MĚSTSKÝCH
FIREM, OBČANSKÝCH
SDRUŽENÍ
A NEZISKOVÝCH
ORGANIZACÍ, ABY
PROBRALI, JAK
SPOLUPRACOVAT PRO
ČISTĚJŠÍ BRNO.
tu máme intenzivní dopravu,“
komentoval situaci vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší na
Českém hydrometeorologickém
ústavu Robert Skeřil.
„ Nejvíc špiní
doprava
Diskuze s odborníky i zástupci občanské společnosti byla jiskřivá, ale
korektní a podnětná.
FOTO: Attila Racek
Jan Pacas
Shodli se na tom, že se informace o kvalitě ovzduší musí hlavně dostat mezi lidi. Na Brňanech
samotných totiž nejvíce záleží,
jestli budeme ve městě dýchat čistý vzduch.
Magistrát města Brna se proto spojil s několika městskými
společnostmi a společně už pro
čistější Brno pracují. „Často se
říká, že magistrát pro zlepšení
kvality ovzduší nic nedělá. Město
do ní ale investuje spoustu peněz.
I městské společnosti, které jsou
tradičně vnímané jako znečišťovatelé, by mohly být v tomto ohledu
příkladem pro ostatní,“ komentoval situaci vedoucí odboru životního prostředí na Magistrátu
města Brna Martin Vaněček.
19
čistá města
PARTNEŘI
Dopravní podnik zahájil například rozsáhlou plynofikaci
vozového parku, Teplárny Brno
využívají ekologická paliva a modernizují centrální rozvody, v létě
navíc vyrábí teplo pro Brňany společnost SAKO Brno spalováním
odpadků – a účinné filtry na jejich
komínech eliminují drtivou většinu škodlivin. Brněnské komunikace čistí důležité silniční tahy ve
městě a Technické sítě modernizují veřejné osvětlení tak, že Brno
patří v této oblasti k nejúspornějším městům v Česku.
Největší zdroj znečištění vzduchu v Brně ale nesouvisí s činností
těchto firem. V Česku se o většinu emisí zaslouží lidé, kteří si
v domácích kotlích topí neekologickými palivy – uhlím počínaje,
cvičkami a PET lahvemi konče.
V Brně jsme naštěstí různobarevného kouře stoupajícího z komínů většinou ušetřeni. „Lokálních
topenišť tu tolik nemáme, naopak
Osmdesát procent emisí, které
znečišťují v Brně vzduch, jde na
vrub dopravě. Zejména té individuální – tedy lidem, kteří místo
toho aby ráno skočili na kolo, na
šalinu nebo trolejbus, sednou do
auta a vyrazí do práce. Často přes
centrum města. „Pokud nechceme
auta v centru, musíme nastavět
parkovací domy na okraji města a motivovat lidi, aby přesedli
na MHD,“ shrnul Jakub Bucek,
jednatel stejnojmenné poradenské
společnosti.
Problémem totiž není ani tak
nárůst počtu automobilů, jako
spíše to, že projíždí právě centrem
města. „Pokud nedokončíme velký městský okruh a silnici R43,
které by vymístily dopravu mimo
centrum města, zůstane problémem i nadále,“ vysvětlil Skeřil.
Výstavbu velkého městského
okruhu a R43 označil za klíčovou
i Martin Vaněček. „Byli bychom
strašně rádi, aby se lidé pohybovali po centru pěšky nebo na kole.
Bez toho, abychom dostali automobilovou dopravu mimo střed
města pomocí těchto staveb, to ale
půjde jen těžko,“ upozornil.
Změnit se však musí nejen
dopravní infrastruktura, ale i myšlení lidí, kteří za volant auta dnes
a denně usedají. „Znečištění není
vidět a veřejnost nezná zdravotní
rizika. Pokud se tyto informace
mezi lidi nedostanou, nikdy nepadne modla automobilové dopravy a mýtus o tom, že bohatí
MHD a na kole nejezdí. Jezdí. Ve
světě je to standard a ti lidé se ke
snižování své ekologické stopy hrdě hlásí,“ uvedl konzultant hnutí
DejchejBrno Martin Šuba.
I proto magistrát spolupracuje
s městskými společnostmi a spustil osvětovou kampaň „Pro čistější
Brno“. „Město Brno dělá pro informovanost svých obyvatel hodně.
Máme vlastní monitoring a pět
měřících stanic i na dopravně
exponovaných místech. Prezentujeme naše informace v ročenkách, na našem webu i portálech
Českého hydrometeorologického
ústavu. Jsou tu ale rezervy, a proto
jsme spustili kampaň, jejíž součástí je i toto diskuzní fórum,“ vysvětlil Vaněček s tím, že diskuze
s odborníky i zástupci občanské
společnosti byla podnětná a magistrát ji určitě zopakuje.
Podle ředitele brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslava Rožnovského
je hlavně důležitá kvalita informací, které se veřejnosti dostávají, a snaha vyhnout se demagogii. „Kvalitní informace můžete
předat jenom tomu, kdo je chce
kvalitně přijmout,“ podotkl Rožnovský. Proto magistrát pozval
na diskuzní fórum (a na podobné
akce i nadále zvát bude) novináře,
kteří na nich mají možnost dostat
komplexní informace jak od představitelů města, městských společností a odborníků, tak i zástupců
občanské společnosti.
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 24. 11. 2014
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Dvořákova 14, 602 00 Brno
telefon: 542 425 210
e-mail: [email protected]
www.magnusregio.cz
patří do Brno TOP 100
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: [email protected]
ASISTENTKA a PRODUKČNÍ:
Bc. Irena Varaďová
tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139
e-mail: [email protected]
REDAKCE:
šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas
gsm: 774 112 643
e-mail: [email protected]
redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný,
Veronika Vindišová, Veronika Slámová,
Tereza Hašková
foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek,
Jiří Salik Sláma
MARKETING a PRODUKCE:
Mgr. Květoslava Novotná
tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273
e-mail: [email protected]
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní ředitelka
Monika Syslová
tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138
e-mail: [email protected]
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
INZERCE
REJSTŘÍK FIREM
Brněnské komunikace – 19
BVV Veletrhy Brno – 1, 5
Cyrrus – 5
DPMB – 19
Elizabeth Pharmacon – 17
Euroclinicum – 13
ExclusivPharm – 13
Galerie Dílo – 10
Galerie Platinium – 10
Galerie z ruky – 10
Gazprom – 9
Home Credit – 17
HSBC Bank – 17
Invicta Bohemica – 6
KKCG – 4
Ostravská teplárenská – 8
PK Ossendorf – 15
RWE – 9
RWE Gas Storage – 9
SEZNAM INZERENTŮ
SAKO Brno – 19
Siemens Mohelnice – 3
Sior – 8
Škoda Auto – 2
Technické sítě Brno
Telefónica O2 – 18
Teplárny Brno – 6, 19
Teplárny Otrokovice – 6
Thermona – 8
T-Mobile – 18
Třinecké železárny – 3
UniCredit Bank – 2
Vítkovice – 4
Vítkovice Steel – 3
Vodafone – 18
VŽSKG – 4
Wellnesia – 11
ŽĎAS – 2
TWENTYFOURSEVEN
Promotions, s. r. o. – 19
ABB s. r. o. – 7
AŽD Praha, s. r. o. – 15
Clarion Congress Hotel
Ostrava – 9
EUROVIA CS, a. s. – 14, 15
GE Money Bank, a. s. – 17
GOLF BRNO, a. s. – 11
Komerční banka, a. s. – 5, 7
Magistrát města Brna – Odbor
životního prostředí – 3, 9, 12,
14, 20
Teplárny Brno, a. s. – 6
THERMONA, spol. s r. o. – 8
UniCredit Bank Czech Republic
and Slovakia, a. s. – 2
Herbie
Hancock
Vinnie Colaiuta, James Genus, Lionel Loueke
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
„ Dodavatelé plynu budou muset od příštího roku pravděpodobně udržovat zásoby na celou zimu. Nyní musí
držet rezervy jen na jeden měsíc.
29. 11. 2014
„ Proč se může jen několik set majitelů domů v Česku pochlubit tím, že jejich stavba nese certifikát pasivní dům?
hala Vodova, Brno
„ Jak to vypadá s velkým městským okruhem v Brně? Stavba je zásadní pro zmenšení dopravní zátěže
v centru města.
„ Namísto šestadvaceti operačních programů jen osmnáct – čerpání dotací z programů Evropské unie čeká
i zjednodušení administrativy.
„ Vyplatí se investice do umění, nebo je to jen nevýdělečný koníček?
Vstupenky na www.HerbieHancock.eu
a v běžných předprodejích.
pořádá
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl
do 4. prosince 2014.
16-20-mh14-10.indd 19
22.09.14 6:56
Město Brno kompostuje!
Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů
Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO2
Za finanční podpory programu
LIFE+ Evropské komise
J S O U PA R T N E R Y M E Z I N Á R O D N Í H O P R O J E K T U
PROJEKT MINIWASTE:
 spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů
 předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu
 přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu
PILOTNÍ PROJEKT
domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín
STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO JAKO
PŘIDRUŽENÝ SUBJEKT V RÁMCI
MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU „NÁVRH,
REALIZACE A ZHODNOCENÍ INOVAČNÍHO
A UDRŽITELNÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU
VEDOUCÍHO K MINIMALIZACI MĚSTSKÉHO
ORGANICKÉHO ODPADU V ZEMÍCH EU“,
VE ZKRATCE MINIWASTE, REALIZOVALO
V LETECH 2010 AŽ 2012 JAKO PRVNÍ MĚSTO
V ČR „PILOTNÍ PROJEKT DOMÁCÍHO
KOMPOSTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI
BRNO-ŽEBĚTÍN“.
Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d’agglomération Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst
a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů – ACR+, Serviço
Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto –
LIPOR, Institut national de recherche en sciences et technologies
pour l’environnement et l’ágriculture – IRSTEA a statutární město
Brno.
Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů, a to zejména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém
odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující
správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování
odpadu.
V projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů
v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy
pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v různých
municipalitách.
Projekt tak přispěje
k rozšiřování domácího
kompostování v rámci
celého evropského regionu.
PROČ KOMPOSTOVAT:
• bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme
sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost
• v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až
35 %, a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů
• kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových
plynů a k ochraně životního prostředí
• jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca
0,352 tuny emisí CO2
• při domácím nebo komunitním kompostování není nutné
odpad nikam přepravovat
• kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směsného komunálního odpadu a současně se „vyrábí“ organické
hnojivo
• při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická
hmota – humus
• při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k takzvané „sequestraci“, neboli k uložení vázaného uhlíku do
16-20-mh14-10.indd 20
půdy ve formě humusových látek a organominerálních komplexů
• z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kompostu, tvořeného přibližně 60 % sušinou, která obsahuje až
40 % uhlíku
ace
orm .cz
f
n
I
n!
ste
háje iniwa
a
z
ů
.m
stér www
o
p
m
na
j ko leznete
e
d
Pro deji na
o
o pr
MATERIÁLY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JSOU:
• Odpad z kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo,
větve, piliny, papír, kartony.
V rámci pilotního projektu byly k nemovitostem v městské
části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly
předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné.
V rámci projektu byla sledována kvalita a množství vzniklého
kompostu, složení a množství směsného komunálního odpadu
a byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných
ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v období 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu
cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu
720 litrů k bytovým domům.
KVALITA VZNIKLÉHO KOMPOSTU:
Proces kompostování a kvalita kompostu byl v projektu navržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktura…). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol
(kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole
v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující:
Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k odběru
kompostu bylo zjištěno:
• 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach
• 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak)
• 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu
• 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne
Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kompost má své využití přímo v místě vzniku.
V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení
komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunální odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke
kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský
odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského
odpadu, který je produkován celoročně.
Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno
v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo:
• konference o prevenci a vzniku bioodpadu
(13. září 2011, Brno)
• 9 osvětových „zelených“ akcí
• 5 školení zaměřených na správnou
praxi kompostování
• 5 kurzů ekologického vaření
• aktivity zaměřené proti plýtvání
s potravinami (zapojení dvou subjektů,
vyškolení 30 osob)
UDRŽITELNOST PROJEKTU:
Statutární město Brno v rámci udržitelnosti projektu zajišťuje
postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k rodinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou
prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s prodejem
je realizováno školení jejich uživatelů v technice kompostování.
Školení a prodej jsou realizovány v areálu brněnské spalovny,
Jedovnická 2, Brno ve stanovených termínech.
Nabídku koupit si kompostér za nižší cenu využilo již přes dvě
stě padesát občanů. Na internetových stránkách www.miniwaste.cz
vyplnili webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koná
školení. Zúčastnili se ho a dozvěděli se tam, jak se svým kompostérem mají správně nakládat. Po absolvování školení, které proběhlo
v areálu brněnské spalovny, zaplatili v hotovosti 790 korun za
kompostér o objemu 400 litrů a odvezli si ho domů.
Žádat o zbývajících 274 dotovaných kompostérů objemu 400 litrů může jen fyzická osoba starší osmnácti let, která má hlášený
trvalý pobyt ve městě Brně. A to buďto formou výše zmíněného
webového formuláře, nebo telefonicky prostřednictvím Odboru
životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle 542 174 552.
Obdrženou nádobu pak musí umístit u nemovitosti v Brně.
Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje
se totiž množství sváženého komunálního odpadu a současně
vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do
květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke
snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází
k ukládání vázaného uhlíku do půdy.
Software MINIWASTE
Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při
diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického
odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace
organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové
ukazatele a jejich odchylky zobrazuje jako grafické
výsledky. Nástroj je po registraci pro obce a města volně
ke stažení na www.miniwaste.cz v sekci novinky.
Více informací naleznete na
www.miniwaste.cz
nebo
www.miniwaste.eu
22.09.14 6:56
Download

Září/Říjen 2014