STŘEDA, 24. ZÁŘÍ 2014
ČÍSLO 187, CENA 25 KČ, PŘI PŘEDPLATNÉM 22,50 KČ, SK 1,30 €, DE 2,40 €
CZK/EUR
27,515 -0,11 %
CZK/USD
21,342 -0,48 %
PX
983,14 -1,09 %
DJI
17149,18 -0,14 %
IN
MAGAZÍN HN
TOYEN A SPOL.
V SOTHEBY’S JAK PŘEŽÍT
EXTRÉMY
4
STRANA
V LONDÝNĚ SE BUDOU
DRAŽIT VRCHOLNÁ DÍLA
ČESKÉHO SURREALISMU
RADY, JAK ZVLÁDNOUT EXTRÉMNÍ
PROSTŘEDÍ POUŠTĚ, HOR NEBO TROPŮ
FTSE
6676,08 -1,44 %
DAX
9595,03 -1,58 %
HADAMCZIK
PROHRÁL
HOKEJOVÝ KOUČ
U SOUDU NEZÍSKAL CENNÉ
POZEMKY ZA 1,5 MILIARDY
STRANA
3
BYZNYSMEN IGOR FAIT LÁKÁ INVESTORY NA SVŮJ PŘÍBĚH I VYSOKÉ VÝNOSY
Miliardář chce další miliardy
Nikita Poljakov
[email protected]
P
Fond soukromého kapitálu
nám přijde
jako kultivovaný způsob, jak
dělat byznys.
Reguluje ho
Česká národní
banka, takže
investoři jsou
chráněni.
rvní velké peníze vydělal Igor Fait
začátkem devadesátých let, když
založil jednu z největších makléřských firem v zemi Brno Broker
Group. Tu pak prodal bývalému akcionáři skupiny PPF Jiřímu Šmejcovi a jeho
tehdejším obchodním partnerům a z utržených peněz rozjel investiční společnost
Jet Investment. S ní kupoval špatně řízené
podniky a poté, co je postavil na nohy, je
se ziskem dál prodával.
Aby teď získal nové peníze na další byznys, Fait se rozhodl založit investiční fond
– podobně jako to v poslední době udělala
řada dalších českých miliardářů.
Do nového fondu soukromého kapitálu
chce osmačtyřicetiletý byznysmen nalákat investory a získat od nich 1,5 miliardy
korun. Slibuje jim na místní poměry relativně vysokou návratnost – až 17 procent
čistého výnosu ročně.
„Už máme v České národní bance podanou žádost o licenci. Předpokládáme, že
nám bude udělena do konce roku. Zároveň seznamujeme investory se strategií
a s tím, jak budou fondy vypadat,“ popisuje brněnský rodák. „Zatím se zájemci
rekrutují z řad bohatých fyzických osob
až po instituce holdingového typu,“ upřesňuje Igor Fait.
Igor Fait
majitel skupiny Jet
Investment
Velké peníze na velké nákupy
Jeho nový fond soukromého kapitálu Jet
Investment Management bude mít dvě
části – JET I a JET II. Do první z nich vloží
miliardář většinu firem, které nyní vlastní.
Zpočátku se v něm objeví tři výrobní společnosti, PBS Industry, MSV Metal Studénka a Strojírny Poldi. Provozní zisk před
odpisy a daněmi všech těchto podniků byl
loni 318 milionů korun. Ve fondu naopak
nebude Faitova největší společnost Kordárna, kterou spoluvlastní s podnikatelem
Peterem Vajdou.
Investorům Fait slibuje, že podle výše
jejich investice jim bude každý rok vyplácet pravidelnou dividendu. Miliarda a půl,
kterou Fait plánuje od investorů vybrat,
poputuje do druhého, zatím prázdného
fondu JET II a bude sloužit k nákupu nových společností. Na to si brněnský podnikatel hodlá půjčit od bank ještě dalších
1,5 miliardy korun.
„Na další vývoj potřebujeme hodně peněz proto, že chceme kupovat několik firem ze stejného oboru, aby výsledný efekt
byl větší. To nám zaručí významnější růst
tržeb a úspory v nákladech,“ prohlašuje
Fait, který je významným sběratelem českého moderního umění: jeho sbírka čítá
kolem 800 obrazů, jejichž hodnotu Fait
odhaduje na dvě stě milionů korun.
PODNIKY A TRHY
UDÁLOSTI
Stavebnictví se
pomalu zvedá
Studenti by nejraději
pracovali v Googlu
Šádí Shanaáh
Dodavatelé stavebních
společností letos hlásí
dvouciferné růsty tržeb,
do blízké budoucnosti ale dál
hledí s opatrným optimismem.
Nejvytouženější zaměstnavatelé
pro mladé vysokoškoláky
z celého světa. strana 3
SLEDUJTE NA
strana 12
HOST VE STUDIU:
„Bez pomoci pozemní síly nelze
Islámský stát rychle zničit.“
odborník na Blízký východ
o leteckých úderech na radikály
z Islámského státu
Zatímco Jet Investment kupoval podniky z oboru průmyslové výroby, se soukromými fondy se chce Fait pustit i na jinou
půdu. Nově získané podniky se ale pokusí
zhodnotit stejným stylem, jakým to dělal
posledních osmnáct let: tedy nakoupit, restrukturalizovat a se ziskem je do sedmi
let od nákupu prodat.
Zpočátku se bude soustřeďovat především na podniky v Česku. „Je to z toho
důvodu, že ve vedení těch firem sedí naši
lidé,“ vysvětluje Fait. Nevylučuje ale, že
fond by se mohl začít rozhlížet i po zajímavých příležitostech na Slovensku
a v dalších okolních zemích. „Když bude
možnost získat zajímavý podnik v Německu nebo v Rakousku, tak ho rádi koupíme.
Předpokládáme, že nebude mít samostatné řízení, ale že ho povedeme my z Česka,“
prohlašuje byznysmen.
Kromě nakupování podniků za hranicemi Česka by do budoucna rád oslovil
také investory ze zahraničí. Fondy soukromého kapitálu jsou pro to podle něj
ideální – Fait je vnímá jako transparentnější způsob podnikání v českém prostředí. „Chceme jít stejnou cestou, kterou se
podniká ve vyspělých zemích. Fond soukromého kapitálu nám přijde jako kultivovaný způsob, jak dělat byznys. Reguluje
ho Česká národní banka, takže investoři
jsou chráněni. Z dlouhodobého hlediska
tento model považuji za perspektivnější
než klasickou holdingovou strukturu,“
dodává podnikatel.
Sběratel
umění
Sbírka Igora
Faita čítá
kolem 800
obrazů, jejichž
hodnotu
byznysmen
odhaduje
na 200 milionů
korun.
Bohaté fondy pro bohaté lidi
I když se jedná o jinou investiční strukturu, Fait se vydává cestou nejbohatších Čechů, kteří v poslední době zakládají vlastní
fondy. Tím nejvýraznějším je investiční
fond Hartenberg Capital ministra financí Andreje Babiše, který zatím investuje
do zdravotnictví.
Významné prostředky vyčlenila také
skupina KKCG podnikatele Karla Komárka, když založila technologický fond
Springtide Ventures. Svůj fond soukromého kapitálu RSJ Private Equity má také investor Karel Janeček, zaměřuje se hlavně
na obchody na burzách.
Většinový vlastník skupiny PPF Petr
Kellner dříve investoval vlastní kapitál
přes fond PPF Investments, který držel
například více než třetinový podíl v ruské
pojišťovně Ingosstrach. Bývalý investiční
ředitel PPF Jan Blaško zase spravuje maltské fondy Tuffieh, jež vlastní společnosti
Euroclinicum nebo C.S. Cargo. Spekuluje
se, že v nich má svůj kapitál vložený také
Kellner. Jiří Šmejc po svém odchodu z PPF
zase založil investiční společnost Emma
Capital, která drží například podíl v největší řecké loterii OPAP.
Foto: HN – Tomáš
Škoda
Panorama, strany 10 a 11
HN046366-1
Panorama
PANORAMA
10
středa, 24. září 2014
středa, 24. září 2014
Všechny akvizice až do roku 2009 si Jet Investment
financoval sám, bez bank. Zdroje na nákup firem tak
šly z kapes samotného Faita a přidružených investorů. Úvěry byly potřeba až na velké projekty. K těm se
brněnský miliardář dostal po nástupu finanční krize,
což bylo nejlepší období pro firmy s byznys modelem,
který si razil Jet Investment.
Tehdy se dostala do insolvence Kordárna z Velké nad
Veličkou – výrobce kordových tkanin pro gumárenský
průmysl a největší zaměstnavatel v regionu. Insolvence byla řešena formou restrukturalizace, historicky
první v Česku (předtím se úpadky firem řešily konkurzem). Reorganizaci tehdy zajišťovala poradenská firma PwC, která vyvedla zadluženou Kordárnu do nové
firmy očištěné o dluhy. Aby pokryla dluh věřitelům
(konsorcium bank), PwC oslovila stovky potencionálních zájemců, jestli nechtějí koupit Kordárnu Plus bez
dluhů. Mezi oslovenými byl i Jet Investment, který
viděl v Kordárně obrovskou příležitost.
„Firma se nám líbila, protože byla nově zainvestovaná. Majitel navíc rozestavěl velkou továrnu na Slovensku, kterou stihl dokončit z 90 procent. Pak přišla
krize, on byl silně zadlužený a zkrachoval. Bankám
tehdy hodně rychle praskly nervy a firmu zařízly,“
popisuje Fait.
Jet Investment nabídl nejvíc a vyplatilo se mu to.
První rok po insolvenci měla Kordárna provozní zisk
před odpisy a daněmi (EBITDA) 80 milionů korun.
Loni už ale generovala téměř dvojnásobnou částku.
Fait je přesvědčen, že až společnost v roce 2017 prodají, bude Kordárna jednou z nejvýnosnějších investic
Jet Investmentu.
Podobně to Faitova investiční firma zopakovala
v roce 2011 v případě firmy MSV Metal Studénka, poslední dosavadní investici Jet Investmentu. Ta jen
za letošní první pololetí vykázala tržby 410 milionů
korun, o 11 procent víc než za stejné období loňského
roku. Podle Faita je to logické: „Je obrovský rozdíl,
když je firma v insolvenci a když je mimo. V insolvenci
se každý z odběratelů i dodavatelů bojí, co se bude dít.
Jakmile získáte důvěru, firma začíná fungovat. Když
jsme koupili Studénku, mezi odběrateli se rychle rozšířila informace, že je společnost z insolvence venku,
a nám začaly významně růst tržby. Přitom nešlo o žádné složité restrukturalizační kroky.“
K dnešnímu dni Jet Investment vstoupil do 17 projektů, 16 z nich bylo podle Faita úspěšných.
Igor
Fait
šéf Jet Investment
Nikita Poljakov
[email protected]
V
brněnské restauraci Pavillon je během
oběda relativně klid. Několik hostů si
vybírá z poledního menu, na terase
obědvá člen slavné hiphopové kapely
PSH a celým interiérem bývalé Zemanovy kavárny se prolíná jemná swingová hudba.
Investice do obnovy funkcionalistického skvostu
z dvacátých let minulého století, jakým budova bývalé Zemanovy kavárny bezpochyby je, stála 50 milionů korun. Přesto nevydělává. „Předpokládám ale, že
bude. Restaurace potřebuje čas, aby si na ni lidi zvykli.
V Brně navíc není vysoká konkurence, luxusních podniků je málo. Je to dáno tím, že je tu podstatně užší
klientela než v Praze,“ říká majitel Pavillonu Igor Fait.
Není důvod jeho vizi nevěřit. Na drtivé většině projektů, do nichž se Fait za svůj život pustil, vydělal. Svět
českého byznysu však o jeho historických úspěších
ví málo, přitom by se brněnský miliardář mohl hodnotou svého majetku zařadit mezi nejbohatší Čechy.
Být v žebříčku nejbohatších lidí země ho ale neláká.
„Žebříčky jsou hrozně relativní,“ tvrdí.
Svůj život dělí na několik činností: sbírá české moderní umění, kupuje si exkluzivní automobily, renovuje místní funkcionalistické stavby. A dělá byznys,
který chce dvacet let od vstupu do světa velkých peněz
změnit.
Z investiční společnosti Jet Investment, kterou většinově ovládá, plánuje vytvořit fondy soukromého kapitálu, do nichž láká movité investory a kam přesune
portfolio svých strojírenských firem. „V Česku je hodně
pseudofondů soukromého kapitálu, včetně nás. Chceme si sáhnout na větší peníze a nové společnosti. Proto
volíme novou cestu,“ vypráví v rozhovoru pro HN Fait.
Pro Faita, jenž sebe rád nazývá brněnským patriotem,
je tato cesta přirozeným vývojem v podnikání. Stejně
jako vše, co za posledních dvacet let v byznyse dokázal.
Igor Fajt (48)
Brněnský investor Igor
Fait začínal podnikání
založením makléřské
firmy Brno Broker
Group v roce 1993,
kterou po třech letech
prodal. Následně
založil investiční
společnost Jet Investment. Ta investuje
do neefektivních firem
ve výrobním průmyslu, restrukturalizuje je
a následně prodává.
Za dobu fungování Jet
Investment revitalizoval již 17 firem.
Foto: HN – Tomáš Škoda
Na správném místě
Pokud je dnes na trhu hodně příležitostí, jak vydělat
peníze, po sametové revoluci byly pionýrské doby
PŘIROZENĚ BOHATÝ
ZA SVOJI KARIÉRU KOUPIL ZAKLADATEL SPOLEČNOSTI JET INVESTMENT IGOR FAIT SEDMNÁCT
PODNIKŮ. TÉMĚŘ VŠECHNY INVESTICE ZHODNOTIL. FAIT PŘITOM TVRDÍ, ŽE K TOMU, ABY POSTAVIL
FIRMU V POTÍŽÍCH NA NOHY, VĚTŠINOU STAČÍ POUŽÍVAT SELSKÝ ROZUM.
českého byznysu rájem pro začínající podnikatele:
stačilo být ve správnou chvíli na správném místě.
Mladý Fait, tehdy absolvent Provozně ekonomické
fakulty dnešní Mendelovy univerzity v Brně, to poznal velmi rychle.
Po škole nastoupil do ekonomického oddělení
Brněnských veletrhů a výstav (dnes Veletrhy Brno),
revoluci a přerod plánovaného hospodářství na tržní
ekonomiku sledoval z kasáren na vojně. Na veletrhy
se vrátil i po vojenské službě a měl štěstí. Tehdy zrovna vstupovaly do módy vnitropodnikové banky, kam
zaměstnanci ukládali své peníze místo klasických komerčních bankovních domů.
Fait chvíli pracoval na cenovém odboru a později v nově založené bance: „Pak jsem měl to štěstí, že
začínala kuponová privatizace a vedení Brněnských
veletrhů se rozhodlo založit investiční fond. Hledali
vhodné mladé kandidáty, tak jsem získal pozici ve Veletržním investičním fondu, kde jsem se později stal
portfolio manažerem. Tam jsem poprvé přičichl k obchodování na burze.“
Brněnské veletrhy tehdy investovaly hlavně do sebe
a do strojírenských firem. Fait „otáčel“ akcie, které
fond nakoupil. Tento model se ve společnosti uchytil,
proto se veletrhy rozhodly založit brokerskou společnost. Fait v ní získal pozici ředitele kapitálových
trhů Brněnských veletrhů a výstav. „Byli jsme dokonce
členy pražské burzy. A protože se nám docela dařilo
a oddělení vydělávalo hodně peněz, dovolil jsem si
říci o vyšší plat. Řekl jsem si ale o víc, než měl tehdy
generální ředitel. Tak jsme se rozloučili,“ vzpomíná
Fait, který své zkušenosti okamžitě zužitkoval a v roce
1993 založil vlastní makléřskou firmu – Brno Broker
Group (BBG).
V roce 1993 vypadala pražská burza skvěle. Obchodovalo se na ní hodně titulů díky kuponové privatizaci
a na trhu se objevovaly stále nové makléřské firmy.
„Byla to trochu pionýrská doba, vydělávali jsme na velkých rozdílech mezi tržní hodnotou kuponů a jejich
prodejní cenou,“ říká Fait, podle něhož bylo tehdejší
podnikatelské prostředí jednodušší než dnes: „Neměli
jsme skoro žádnou konkurenci, neexistovali tu velcí
zahraniční brokeři, jen poloamatéři jako my.“
BBG vydělávala peníze nákupem na objednávku klientů hlavně na mimoburzovním trhu. „Například nám
zavolal fond, že chce koupit akcie České pojišťovny.
A já obvolával spoustu dalších firem, jestli náhodou
nemají její akcie. Takhle to tehdy fungovalo. Účastnil
jsem se pionýrské doby kapitálového trhu v Česku,“
vypráví miliardář.
Za tři roky Fait vybudoval společnost o 50 zaměstnancích, která obchodovala akcie za miliardy korun.
Nebavilo ho ale dělat zprostředkovatele firmám. Mnohem větší příležitost viděl v kupování firem, ne akcií
pro své klienty. A tak v roce 1996 prodal BBG Jiřímu
Šmejcovi (dnešní obchodní partner nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a bývalý akcionář skupiny PPF).
Společnost pak skončila v portfoliu skupiny J&T, která
ji fúzovala se svou makléřskou skupinou. Tím si uvolnil
ruce pro nový, větší projekt.
Kup, zveleb, prodej
Život Jet Investmentu začal tím, že Fait s partnery kupovali minoritní podíly firem. „Koupili jsme například
pětinu firmy a sledovali, jaké psí kusy vyvádějí většinoví akcionáři. Snažili jsme se to na valných hromadách kritizovat,“ popisuje brněnský rodák Fait, který
rychle pochopil, jak řízení společností funguje: „Uvědomili jsme si, že nemá smysl držet minoritní podíly,
když můžeme koupit firmu a něco s ní udělat.“ A tak
se začaly kupovat první malé společnosti.
Tou úplně první byla firma Kornolit, výrobce knoflíků z Prostějova. Jet Investment v něm proměnil svoji
akcionářskou minoritu ve vlastnictví firmy a okamžitě zavřel neefektivní výrobu. „Pamatuji si, že to bylo
bolestivé pro zaměstnance. Ale nešlo s tím moc dělat.
Řada firem měla tehdy obrovskou přezaměstnanost
a byla neefektivní. Hodně to bolelo.“
Kornolit se nakonec podařilo „nakopnout“ a prodat
investorům ze Španělska. Tak vznikla filozofie Jet Investmentu: koupit problematickou firmu, zvelebit ji
a po nějaké době prodat. Jednalo se o vysoké výnosy
v relativně krátké době, proto nebyl důvod v tom nepokračovat.
Sběrné suroviny, Českomoravský len, Moravské
autoopravny… Firem, které prošly pod Faitovýma
rukama, přibývalo. Už se jednalo o větší akvizice, které vyžadovaly významnější kapitál, nesly větší riziko,
ale zároveň slibovaly mnohem vyšší výnosy. Přitom
nešlo o žádné sofistikované manažerské řízení. Podle
Faita stačilo používat selský rozum.
„Sběrné suroviny je můj nejlépe zhodnocený obchod. Na Moravě existovaly dvě firmy tohoto druhu,
které měly stovky výkupen. Ty fungovaly strašně neefektivně. Provozní jednotlivých poboček kradli. Tak
jsme se rozhodli rozdělit společnost na jednotlivé provozovny, které jsme prodali samotným provozním. Jenom tímto krokem jsme zhodnotili investici o stovky
procent a vydělali ohromný balík. Nechápu, proč to
neudělal někdo před námi,“ diví se Fait.
Na otázku, proč vstupoval hlavně do výrobních podniků, Igor Fait odpovídá jednoznačně: Jet Investment
měl rád firmy s majetkem. Bylo důležité, aby ve společnosti byla nějaká aktiva pro případ, že by se investiční
záměr nepodařil a společnost zbankrotovala: „Chtěli
jsme mít majetek, který by se dal v takovém případě
prodat a zpeněžit, abychom dostali alespoň část investice zpátky. Když koupíte IT firmu a ta zkrachuje,
nezbyde vám vůbec nic.“
Tato strategie se mu vyplatila v případě investice
do firmy Rolofol, která vyráběla stretchové fólie. Fait
dostal nápad konsolidovat obalářské firmy v Česku,
jichž byly na roztříštěném trhu tisíce. Jet Investmentu se podařilo koupit dvě společnosti. Pak narazil. Investoři z Brna zjistili, že tyto podniky patří rodinám,
jež si je cenily na obrovské peníze. „Není to násobek
provozního zisku, jsou v tom emoce,“ míní Fait. Ceny
bublinkových fólií šly navíc dolů a trh zaplavilo zboží
z Itálie. Rolofol tak začal generovat ztráty: „Měl jsem
štěstí, že v tomto projektu byly hlavně moje peníze.
To vás nebolí tolik, jako když proděláte peníze vašich
partnerů.“
Procházka a McLaren
Právě MSV Metal Studénku vloží Fait společně s PBS
Industry a Strojírnami Poldi do jednoho z nových fondů. Roční EBITDA všech podniků v portfoliu Jet Investmentu se pohybuje kolem půl miliardy korun.
Kromě toho se věnuje dalšímu projektu, s pracovním
názvem Hlinky 136. Jedná se o bývalý areál brněnského Kojeneckého ústavu v Masarykově čtvrti o rozloze deseti tisíc metrů čtverečních. V příštím roce tam
chce spolu s partnery za 350 milionů korun postavit
luxusní rezidenci, kterou navrhne „architekt českých
miliardářů“ Jakub Cigler.
Faitovi se tak zvětší počet nemovitostí, které v Brně
vlastní. Přibudou ke dříve uvedené restauraci Pavillon,
funkcionalistické kavárně Era, již pronajímá, a vily
Münz z poloviny 20. let minulého století od Faitova
oblíbence, architekta Ernsta Wiesnera. Tu by rád v budoucnu také pronajímal movitějším turistům. „Ještě nevím, jak ji budu využívat. Ujasňuji si to. Možná
k účelům spojeným s funkcionalistickým turismem.
Třeba tak, že bych ji otevřel pro exkluzivní turistickou skupinu,“ přemýšlí Fait. Rekonstrukci starých
brněnských budov však miliardář jako investici nevnímá: „Mě architektura baví. Obzvlášť ta, na které
Brno vyrostlo. Je to ale finančně náročné. Potřeboval
bych další parťáky. Sám Brno zachraňovat nebudu.
O brněnskou architekturu se musí postarat město,
investovat do ní a přitáhnout sem turisty.“
Na svůj opravdový koníček – obrazy malíře Antonína Procházky – má málo času. Jeho sbírka českého
umění dnes čítá 800 obrazů, v hodnotě přibližně 200
Jet Investment
milionů korun. Rozšiřuje ji společně s galeristkou De(celkové tržby 4,5 miliardy korun)
nisou Kujelovou, která mu pomáhá obrazy vybírat.
Faitova společnost se zaměřuje na vyhledávání
„Po sdělení mého návrhu či návrhu ze strany pana Faiinvestičních příležitostí do středně velkých firem
ta proběhne diskuse. Pokud je dílo schváleno, je po jedv oblasti výrobního průmyslu. Peníze firma získává
nání s autorem, sběratelem nebo galeristou zakoupeno
hlavně od partnerů Jet Investment.
do sbírky. Mým návrhům samozřejmě předchází sledování trhu, tvorby autorů a příprava z předaukčních
katalogů, stejně tak návštěvy výstav, ateliérů, galeristů
a sběratelů,“ říká Kujelová.
Fait by rád zpeněžil i svoji uměleckou sbírku. Originálně. Zvažuje, že by založil fond umění a pustil by
ke svým obrazům investory. Fond by mohl obrazy inPBS INDUSTRY
vestorům také půjčovat. „Investoři by koupili poloviVýrobce a dodavatel
nu mé sbírky, já bych sesbíral novou hotovost, za kteproduktů a technologií
rou bych koupil další obrazy, čímž by sbírka rostla.
pro oblast energetických
Za několik let bychom obrazy prodali a teprve pak by
i teplárenských celků
se ukázalo, nakolik kvalitní ta sbírka je.“
(části kotlů, rotační ohříDnes je možné část sbírky vidět ve Fait Gallery,
STROJÍRNY
POLDI
váky nebo konstrukce
kterou miliardář v Brně provozuje. „Do obrazů
pro odsíření uhelných
Jediný výrobce klikových
ukládám peníze a zároveň je vnímám jako kotepláren).
hřídelí v Česku. Hřídele
níček. Umění ale musíte věnovat strašně moc
dodává pro motory
času, abyste mu rozuměl pořádně. Já ho zatím
do traktorů, stavebnemám. Až budu mít méně práce, pustím se
ních strojů, nákladních
do toho naplno,“ podotýká Fait, který kromě
MSV METAL
automobilů nebo
obrazů utrácí i za auta. Těch má v současnosti
Jeden z největších
čerpadel. Na konci roku
deset. Jeho poslední přírůstek: McLaren P1.
dodavatelů šroubospolečnost zaměstnávala
Fait přiznává, že sleduje, jak žijí a do čeho invek a háků na evrop451 lidí.
vestují nejbohatší Češi. „Otázka je, kdo jakým
ském železničním trhu.
způsobem svého majetku dosáhl. O tom mám své
Zároveň patří mezi
mínění. Řady podnikatelů si vážím, u některých si ale
tři největší výrobce
KORDÁRNA
myslím, že peníze, kterými se dnes chlubí, získali
nárazníků a táhlových
podivným způsobem,“ tvrdí Fait.
Jediný integrovaný
ústrojí v Evropě.
Svoji podnikatelskou budoucnost vidí hlavně
výrobce technických
v chystaných fondech. Už se ale nechce starat
tkanin v Evropě. Mezi
o každou společnost, kterou bude Jet vlastzákazníky se objevují
největší světoví výrobci
nit. Zaměřit se hodlá pouze na ty, jež fondy napneumatik, například
koupí. Stabilizované podniky přenechá partneskupina Continental.
rům. „Dnes jsem na hraně svých manažerských
Loni společnost utržila
schopností. Pokud budeme dělat další akvizipřes dvě miliardy korun.
ce, řízení stabilizované firmy bych rád přenechal
svým partnerům. Vstupoval bych pouze, kdyby
vznikl nějaký problém,“ dodává Fait.
Panorama
11
Igor Fait
1988
absolvoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity
v Brně
1988
nastoupil na ekonomické oddělení Brněnských veletrhů a výstav
(dnes Veletrhy Brno)
1993
založil makléřskou společnost
Brno Broker Group, později přejmenovanou na BBG Brno.
1996
BBG Brno prodal podnikateli Jiřímu Šmejcovi a jeho partnerům.
1996
založil investiční společnost Jet
Investment, která se nejprve
zaměřovala na nákup minoritních
podílů v podnicích, později skupovala celé firmy.
1998
Jet Investment uskutečňuje nákupy prvních tří společností – Kornolit, ZPA Nová Paka a Moravské
autoopravny. Všechny prodává
v letech 2000 až 2002.
2004
Jet Investment koupil společnost
PBS Industry, předního výrobce
a dodavatele produktů a technologií pro energetické a teplárenské zdroje.
2006
Fait kupuje Strojírny Poldi, jediného výrobce klikových hřídelí
v Česku a druhého největšího
v Evropě.
2010
Jet Investment uskutečnil svoji
největší dosavadní akvizici. V insolvenci získal Kordárnu, výrobce
kordových tkanin pro gumárenský průmysl. Insolvence Kordárny
byla jako první v Česku řešena
formou reorganizace.
2012
Podnikatel otevírá v Brně Fait
Gallery, kde prezentuje sbírku
svých 800 uměleckých děl.
2013
Jet Investment se stává vlastníkem MSV Metal Studénka,
jednoho z největších dodavatelů
podsestav kolejových vozidel
a zápustkových výkovků pro
železniční průmysl v Evropě.
2014
Igor Fait plánuje založit fondy soukromého kapitálu, kam
převede tři firmy z portfolia Jet
Investment – PBS Industry, MSV
Metal Studénka a Strojírny Poldi.
Ty mají investorům fondu zajistit
stálé příjmy v podobě dividend
z těchto podniků. Druhý, růstový,
fond má sloužit k nákupu nových
společností.
Download

Aktuálně - Jet Investment