TO PODSTATNÉ PRO FIRMY A VEŘEJNOU SPRÁVU  LISTOPAD | PROSINEC 2014
Vyrobí nám většinu
elektřiny slunce?
6–7
13–15
Rozkopaná města:
Jako by ani nebyly volby
Speciál:
Chytré investice
•
ce
2
ve
é in sti
ÁL
www.facebook.com/moravskehospodarstvi
• chytr
www.moravskehospodarstvi.cz
S P CI
E
Firmy i obce dráždí
kontroly dotací
NOVÉ PROGRAMOVÉ
OBDOBÍ EVROPSKÉ
UNIE PŘEDSTAVUJE PRO
FIRMY I OBCE VÍTANOU
FINANČNÍ INJEKCI.
Jan Pacas
Paradoxně jsou to ale právě
zkušenosti z uplynulého dotačního cyklu, které zvedají mezi řediteli firem i starosty nejedno obočí
v neblahém očekávání. Mnozí se
bojí pokračování starých známých komplikací – kromě složité administrativy a průběžných
změn podmínek hlavně zpětných
kontrol.
Podobně jako mezi lety 2007
až 2013 čeká teď na Česko v evropských fondech necelých čtyřiadvacet miliard euro. S jejich
čerpáním to ale nemusí být jen
tak. Firmy i obce sice mají o zís-
 kritika
SLABINY SYSTÉMU
■ Administrativní náročnost
■ Roztříštěnost zdrojů
informací
■ Nadměrná kontrola
■ Změny podmínek dotací
kání dotací na svůj rozvoj zájem,
často ale zaznívají i stížnosti. Podle průzkumu Asociace malých
a středních podniků a živnostníků a Komerční banky považují
ředitelé firem i starostové za jednu z nejslabších stránek dotačního systému těžko předvídatelné
a nekonzistentní audity.
„Palčivým problémem je následná kontrola uzavřených dotačních projektů po několika le-
tech ze strany finančních úřadů,
které mají zcela odlišný názor na
provedení projektu než poskytovatel dotace v době jeho realizace
a nekompromisně trestají firmy
vrácením dotací včetně penále,“
uvedla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků
a živnostníků Eva Svobodová.
Pokud se v tom nic nezmění, některé malé a střední firmy
můžou kontroly od dotací odradit, jejich případné vrácení pro
ně totiž někdy znamená i konec.
„Jednalo-li se o cílený podvod,
potom je vše v pořádku, ale horší
je to, že se často jedná o velmi
diskutabilní, navíc likvidační
sankce,“ řekl předseda Asociace
Karel Havlíček a dodal, že projekty většinou kontrolují úředníci,
kteří nerozumí odborné stránce věci. „Přesto rozhodují, často
intuitivně, o osudu firem,“ varuje
Havlíček.
Pokračování na straně 9
Vláda si klimatický kompromis
pochvaluje, byznys už méně
Ambiciózní, ale vyvážený a férový kompromis. Český premiér
Bohuslav Sobotka i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek hodnotí klimaticko-energetický balíček, který bude na příštích šestnáct
let určovat směřování evropské energetiky, kladně. Šéfové firem souhlasí se slovem ambiciózní. Hned ale dodávají: pozor, aby
nám průmysl neutekl za hranice.
Na konci října leckdo hleděl
směrem k Bruselu. Na dvoudenním summitu se tu sešly hlavy
evropské osmadvacítky, aby projednaly podobu klimaticko-ener-
getického balíčku Evropské unie
do roku 2030. Dohodu, kterou politici i lidé z průmyslu označovali
za klíčovou.
 Čtyři hlavní úkoly
Když jednání skončila, prohlásil šéf Evropské komise José Manuel Barroso, že má Evropská unie
zdaleka nejambicióznější klimatickou politiku na světě. „Jsme v pozici, ze které můžeme vést globální
vyjednávání o klimatickém paktu
příští rok v Paříži,“ dodal Barroso.
Co se ale vlastně v Bruselu
upeklo? Hlavní klimatické a energetické cíle pro příštích šestnáct let
jsou v podstatě čtyři. Snížit emise
skleníkových plynů oproti roku
1990 o 40 procent, zvýšit podíl
energie z obnovitelných zdrojů na
hrubé domácí spotřebě energie na
27 procent, stejně tak zvýšit energetickou účinnost a zajistit propojitelnost sítí na úrovni 15 procent.
Český premiér Bohuslav Sobotka
si výsledek jednání pochvaluje.
Pokračování na straně 2
Malířka Zdena Höhmová neustále
překvapuje
Na zkušenou za
pasivními domy
Nuda nebo rutina? Tahle slovní
spojení nemají v umělecké
tvorbě Zdeny Höhmová ani
po třiceti letech místo. Když
jí začal omezovat vlastní
vyzkoušený styl, nebála se ho
změnit. Publikum tak stále
znovu překvapuje a přitom
zůstává svá.
Více na straně 12
Zkušenosti s pasivními domy
architekti stále častěji využívají
i při projektování méně energeticky úsporných staveb. Jak se
ale naučit pasivní domy stavět?
Studenti kvůli tomu už druhým
rokem vyráží do specializovaných pracovišť a kanceláří
v projektu Cesty na zkušenou.
Více na straně 5
01-05-mh14-12-new.indd 1
Opeřené drahokamy v kulisách Lednicko-valtického areálu.
Jan Halady fotí ledňáčky od dětství
Podle břeclavského fotografa Jana Haladyho ledňáček léčí duši. Jen těžko by se asi našel povolanější člověk, který by takovou věc mohl říct. Své pevné místo má tento pestrobarevný ptáček
v jeho životě i objektivu už pětatřicet let.
Na základě toho nejlepšího, co z života ledňáčka fotoaparátem zachytil, teď vznikla kniha Drahokam nad Dyjí. A při pohledu na unikátní snímky nezbývá, než dát autorovi za pravdu. Halady
však varuje, že člověk z přirozeného prostředí ledňáčka někde pomaleji, někde rychle ukrajuje.
„Z mnoha pozitivních ohlasů na knihu však usuzuji, že osud ledňáčků není v naší zemi lidem lhostejný,“ doufá fotograf.
■ Výběr z fotografií Jana Haladyho i článek o jeho životě s ledňáčkem najdete na www.moravskehospodarstvi.cz
Úřady open source
zatím jen nesměle
zkouší
Je vzdělání
pořád ta nejlepší
investice?
IT jako služba? Cloud computing nebo open source?
Organizace i firmy mohou díky
nim ušetřit velké peníze. Na
úřadech se ale zatím prosazují
spíše okrajově. První krůčky
představuje například Otevřená
aplikace pro spisovou službu.
Více na straně 11
Svět se zmenšuje a kdo má dost
peněz, může vyrazit za vzděláním i na ty nejprestižnější světové školy. Vrátí se ale statisíce
i miliony vložené do drahého
školného, nebo s narůstajícím
počtem vysokoškoláků podléhá
vzdělání inflaci?
Více na straně 15
Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
01.12.14 7:01
2
energetika
Vláda si klimatický kompromis
pochvaluje, byznys už méně
Dokončení ze strany 1
„Vzhledem k tomu, že je Česká republika vysoce průmyslovou
zemí, vnímám vyjednání kompromisu, který poskytuje jistotu pro průmysl a ochranu budoucích investic a zároveň peníze pro modernizaci
energetiky a průmyslu, za úspěch,“ uvedl Sobotka.
Zástupci průmyslu, o kterém Sobotka mluvil, však zhodnotili
výsledek jednání střízlivěji. „Dohodnutý cíl je velice ambiciózní a nákladově náročný nejen pro českou energetiku a průmysl, ale i pro celou
Evropskou unii,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan
Rafaj. Evropská unie podle něj před Barrosem zmíněnou konferencí
v Paříži jen ukazuje „klimatické“ svaly a bude hodně záležet na tom,
jestli se ostatní svět tohoto natřásání chytne. „Klíčová bude implementace, a zda se ochrání evropský průmysl. V případě výrazného
konkurenčního znevýhodnění firem oproti zbytku světa hrozí přesun
výroby jinam,“ dodal Rafaj.
S tím souhlasí i předseda Energetické sekce Hospodářské komory
Václav Hrabák. „Pokud nenajdeme cestu, jak snížit tyto dopady na
naše firmy, může to jejich podnikání ohrozit,“ zhodnotil. Podle signálů
z Ameriky a Číny to však vypadá, že i tyto dvě světové velmoci chtějí
snížit produkci skleníkových plynů.
„ Právo na vlastní energetický mix
Vítr, který nahnaly tuzemským podnikatelům ambiciózní klimatické a energetické cíle a s nimi spojené náklady, trochu mírní premiér
Sobotka. Českým vyjednavačům se podle něj podařilo získat dostatečné kompenzace, které České republice plnění těchto závazků umožní.
Česko dostane například více emisních povolenek, a to o 10 procent.
V závislosti na ceně by z nich mohla země získat odhadem něco mezi
50 až 70 miliardami korun.
Snad ještě důležitější je, že cíl týkající se obnovitelných zdrojů platí
na celoevropské úrovni, jednotlivé státy si ale mohou určit energetický
mix podle sebe. „Neměla by tedy nastat stejně nesmyslná situace jako
u solárních elektráren. Česko nemá kromě jaderné energetiky šanci
enormně zvýšit podíl nízkoemisních zdrojů,“ komentoval to vedoucí
odboru Energetika ve Vítkovicích Daniel Vaca. Podle ředitele dceřiné
společnosti Třineckých železáren – Energetika Třinec Petra Matuszka
ale hrozí riziko, že se nezávazné cíle mohou za rok stát závaznými.
„Obdobně, jak to bylo v minulosti pro cíle do roku 2020,“ doplnil.
Právě zástupci ocelářského průmyslu mají snad největší důvody
k obavám. Zatímco celosvětově produkce v tomto odvětví stoupá,
v Evropě se za posledních pět let snížila výroba zhruba o čtvrtinu.
Tento energeticky náročný obor je přitom na veškeré regulace velmi
citlivý. „Ostatní státy chrání svůj průmysl hlavně proto, že je tahounem
řady ekonomik a globální konkurence je vysoká. Reálně proto hrozí
přesun výroby energeticky náročných produktů jinam,“ upozornila
mluvčí Arcelor Mittal Barbora Černá Dvořáková.
(jp)
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
Budeme mít v polovině
století většinu elektřiny
ze slunce?
AŽ POLOVINA
VEŠKERÉ
SPOTŘEBOVANÉ
ELEKTŘINY BY
MOHLA V ROCE
2050 POCHÁZET
ZE SLUNCE.
SPOČÍTALI TO EXPERTI
Z MEZINÁRODNÍ
ENERGETICKÉ
AGENTURY.
Jan Pacas
Více elektřiny než elektrárny
na uhlí, větrníky, vodní turbíny
či jádro by světu mohla v polovině tohoto století dodávat solární
technologie. „Rychlé snižování
ceny fotovoltaických modulů
a systémů v několika posledních
letech otevřelo nové perspektivy
pro využívání solární energie jako
hlavního zdroje elektřiny v nadcházejících letech a desetiletích,“
míní výkonný ředitel Mezinárodní
energetické agentury Maria van
der Hoeven.
Je to právě klesající cena technologií, která představuje největší
potenciál pro výrobu elektřiny ze
slunce. „Ještě nedávno byla foto-
voltaika zdroj pro pár nadšenců.
Dnes si ji může pořídit na svou
střechu téměř každý a v blízké
budoucnosti se solární energetika
prosadí na trhu bez dotací,“ uvedl Martin Sedlák z Aliance pro
energetickou soběstačnost. Podle
odborníka na energetiku z Hnutí
Duha Martina Mikesky se proto
elektřina ze slunce zásadně liší od
té z jádra. „Ta i přes neuvěřitelně
masivní dotace v minulých dekádách zůstává stále astronomicky
drahá,“ upozornil Mikeska.
„ Nejde
o prognózu, ale
o doporučení
Studie Mezinárodní energetické agentury ale není ani tak
prognózou, jako spíše návodem.
Důležitý je podle ní jasný a konzistentní postoj politiků k obnovitelným zdrojům. „Materiálu Mezinárodní energetické agentury by
si mělo všimnout především české
Ministerstvo průmyslu a obchodu,
které svými kroky úplně zastavilo
další růst dnes již levných solárních panelů na střechách domů,“
tvrdí Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Údaje Energetického regulačního úřadu (ERÚ) skutečně na-
povídají, že se růst počtu solárních
elektráren i menších instalací na
střechách domů zpomalil. „Velké
solární parky skončily v roce 2011,
od té doby nepřibývají, protože to
již není finančně výhodné. Ovšem menší solární elektrárny až
do konce loňského roku přibývaly
velmi rychle. Letos se růst výrazně
zpomalil, protože není vypisována
ani provozní podpora, ani se dosud nepodařilo změnit zákon tak,
aby malí samozásobitelé nemuseli mít licenci, a tudíž provozovat
živnost,“ přiblížil mluvčí ERÚ Jiří
Chvojka a dodal, že přijetí této
změny růst s nejvyšší pravděpodobností opět urychlí. Ve vládním návrhu novely energetického
zákona se přitom už počítá se
zjednodušením administrativních
překážek pro takzvané mikrozdroje, malé elektrárny do výkonu 10
kilowatt. „Domácnosti a firmy by
si mohly nově vyrábět svou vlastní elektřinu v panelech na střeše,
aniž by se musely stát podnikateli
a aniž by k tomu potřebovaly licenci. Nově budou moci být současně připojeny k síti a odebírat
z ní elektřinu, pokud jí nebude
dostatek z panelů,“ uvedl Mikeska
z Hnutí Duha.
Větší podpora solárních zdrojů
se ale nechystá. Energetická koncepce sice počítá s několikanásobným zvýšením jejich kapacit,
do roku 2050 by se ale podle od-
borníků z Ministerstva průmyslu
a obchodu mohla v Česku starat
sluneční energie přibližně o 10
procent výroby elektřiny. „Možná
o několik procentních bodů více
podle rozvoje technologie,“ připustil mluvčí resortu Filip Matys.
Zároveň Matys podotkl, že
podle asociací pro obnovitelné
zdroje jsou fotovoltaické panely
již prakticky konkurenceschopné
s ostatními zdroji. „Není důvod je
jakkoliv uměle podporovat a zvyšovat tak cenu elektřiny,“ vysvětlil
Matys. Místo toho se ministerstvo
zaměří spíše na rozvoj distribučních sítí tak, aby byly schopné se
se solárními zdroji lépe vyrovnat.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, mezi nimi i ze solárních elektráren, je totiž kvůli neustále se měnícímu počasí jen těžko
předvídatelná. „To zvyšuje nároky
na vyvedení a přenos výkonu jak
z těchto elektráren, tak i ze záložních zdrojů, které se spouští,
když obnovitelné zdroje výkon do
soustavy nedodávají,“ přiblížila
Tereza Soukupová, mluvčí společnosti ČEPS, která zabezpečuje
tuzemskou rozvodnou síť. Spíše
než místní zdroje ale způsobují zatím v Česku problémy ty německé,
jejichž rozvoj neodpovídá kapacitě
tamní sítě. Nejen proto plánuje
společnost v příštích deseti letech
investovat do své sítě přibližně pět
miliard korun ročně.
INZERCE
Bez spolehlivých elektrických sítí
se neobejdeme, ale postavit je trvá 12 let
ELEKTRICKÁ Jak se staví vedení nejvyššího napětí
ENERGIE SE STALA 1
2
NEODMYSLITELNOU
SOUČÁSTÍ
KAŽDODENNÍCH
LIDSKÝCH POTŘEB.
ABY MOHLA I NADÁLE
RŮST VYSOKÁ ŽIVOTNÍ
3
ÚROVEŇ OBYVATEL,
NEOBEJDEME SE
BEZ SPOLEHLIVÉ
ELEKTROENERGETICKÉ
SÍTĚ.
Česká elektroenergetická
přenosová soustava je poměrně kvalitní a patří k nejlepším
v Evropě. V současné době však
musí reagovat na změny v energetice.
V posledních desetiletích výrazně vzrostlo množství přenášené elektřiny, jak vlivem růstu
spotřeby, tak i vlivem narůstajícího mezinárodního obchodu
s elektrickou energií. Nástupem
obnovitelných zdrojů energie
došlo ke změně energetického
mixu. Mění se celková konfigurace elektrizační soustavy.
Aby byla síť pořád stabilní
a elektřina byla do domácností
i firem stále spolehlivě dodávána, realizuje společnost ČEPS
rozsáhlý investiční plán. Do
rozvoje a modernizace plánuje
společnost investovat průměrně
5 miliard korun ročně. Na část
investic se snaží získat i peníze od
01-05-mh14-12-new.indd 2
1 Nadzemní část základu stožáru tvoří čtyři betonové válce o průměru zhruba 50 cm a výšce cca
50 cm. Do každého z válců je ukotvena jedna základová noha stožáru. Stožáry jsou konstruovány
tak, aby odolaly námrazám a větru o síle vichřice, tj. o rychlosti minimálně 120 km/h.
2 Na základní díl stožáru se pak připevňují další součásti např. montáží naležato nebo metodou
„štokování“(postupným přidáváním horních dílů).
Činnost
Doba trvání
Studie proveditelnosti, umístění trasy
a územní otázky
6–12 měsíců
Studie EIA „Environmental Impact Assessment“
a veřejná projednání
18–24 měsíců
Zanesení trasy do katastrálních map (územní
plán), předběžné dohody s vlastníky pozemků
12 měsíců
Předběžný návrh stavby, požadavky do ÚPD
Veřejná projednání a zapracování připomínek
12–24 měsíců
Smlouvy s vlastníky pozemků
6–12 měsíců
Projekt na provedení stavby
6 měsíců
Projekční a stavební postupy
12–18 měsíců
Výběrová řízení, volba dodavatele
vč. dořešení výhrad navrhovatelů
6–12 měsíců
Skutečná výstavba
12–24 měsíců
Celková doba
90–144 měsíců
(7,5–12 let!)
3 Po dokončení konstrukce stožárů následuje montáž izolátorů a vodičů.
Evropské unie v rámci takzvaných projektů společného zájmu.
Jde především o modernizace rozvoden, výstavbu nových
vedení, posílení některých stávajících vedení a výstavbu transformátorů s řízeným posuvem fáze.
„Do roku 2020 bude potřeba postavit nové rozvodny Vernéřov,
Vítkov a Dětmarovice, celkem
cca 350 km nových dvojitých
vedení a 150 kilometrů nových
vedení jednoduchých,“ uvedl Jiří
Hrbek, vedoucí odboru Investiční výstavba v ČEPS. Kapacita sítě
by pak měla být dostatečná, aby
umožňovala například připojo-
vání dalších zdrojů ale i očekávaný nárůst spotřeby. Otevře se
také prostor pro hlubší mezinárodní spolupráci. V konečném
důsledku se zajistí spolehlivost
zásobování spotřebitelů elektrickou energií i v budoucnu.
„ Nové vedení
Krasíkov –
– Horní Životice
Některé části investičního
plánu už ČEPS uskutečnila. Na
očekávaný nárůst budoucí spotřeby elektřiny v Moravskoslezském kraji reagovala v roce 2012
výstavbou nové transformovny
v Kletném. O rok dříve postavila ČEPS unikátní zapouzdřenou transformovnu Chotějovice
v severních Čechách, která mimo jiné vyvede výkon 660 megawattů z budovaného nového
bloku Elektrárny Ledvice.
Mezi nejdůležitější projekty příštího roku patří posílení
vedení, které vede z rozvodny
Výškov na Lounsku do rozvodny Čechy Střed ve východních
Čechách. Nebo nové vedení
mezi rozvodnami Krasíkov
u Lanškrouna a Horní Životice
na Bruntálsku. Trasa každého
z těchto projektů dosahuje téměř 100 km a dohromady ukrojí většinu investičního rozpočtu
na příští rok.
Realizaci obou projektů připravuje ČEPS již několik let.
Na novém vedení, které propojí
Krasíkov s Horními Životicemi, intenzivně pracuje od roku
2005.
Všechny investiční projekty
mají jeden společný problém.
Pomalý administrativně-legislativní proces. Každý projekt
po pečlivém zvážení proveditelnosti a efektivity putuje do
mnohaletého schvalovacího řízení na lokálních i celostátních
úřadech. Zatímco samotná výstavba vedení trvá zhruba jeden
rok, příprava vyžaduje až desetiletí.
„ Co obnáší
výstavba
nových vedení
Celý proces zpomaluje skutečnost, že elektrická vedení přenosové soustavy mnohdy křižují
území více krajů. Jednání o novém vedení proto často zahrnuje
desítky obcí a stovky až tisíce
vlastníků pozemků. „Například
na úseku 100 kilometrů, což je
délka zdvojení linky Výškov –
– Čechy Střed a nová linka Krasíkov – Horní Životice, řešíme
téměř 2 000 smluv s vlastníky
pozemků o zřízení věcného břemene. Některé jsme museli tvořit
znova, protože v platnost vstoupil nový občanský zákoník,“
uvedl Miroslav Prokeš z dceřiné
společnosti ČEPS Invest.
Než se začne s výstavbou,
musejí být připravované projekty zaneseny v už schválených
územně plánovacích dokumentech, v Politice územního
rozvoje ČR, v zásadách územního rozvoje dotčených krajů
a územních plánech obcí. Liniové stavby přenosové soustavy dále podléhají kompletnímu
procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA, územnímu
i stavebnímu řízení.
Ve všech případech se vždy
hledá konsenzus mezi ochranou
přírody, krajiny a co nejhospodárnějším přístupem z hlediska
technického provedení.
01.12.14 6:37
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
3
energetické úspory
Čerpat dotace na zateplení
domů lze do konce roku
na zateplení rodinných domů už
žádnou výzvu nevyhlásíme a harmonogram nových ještě nemáme
k dispozici,“ vzkázala Brandtová.
MAJITELÉ RODINNÝCH
DOMŮ VYČERPALI
ZE STÁTNÍHO FONTU
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
NA ZATEPLENÍ TÉMĚŘ
800 MILIONŮ KORUN.
„ Administrativa
už není takový
problém
Veronika Vindišová
Podávat žádosti mohou nově
až do konce roku. Šance dosáhnout na příspěvek je nyní větší.
Zateplit dům znamená výdaje v řádech desítek tisíců korun.
Na druhou stranu majitelé ušetří
na platbách za energie. Investice
se jim postupně celá vrátí. Navíc
mohou získat prostřednictvím
programu Nová zelená úsporám
dotaci, která pokryje až pětapadesát procent nákladů na zateplení.
Výzva k podávání žádostí je prodloužená do konce roku.
Státní fond životního prostředí
už eviduje téměř čtyři tisíce žádostí. „Už jsme vyplatili přibližně 780 milionů korun. Nejvíce
žádostí jsme obdrželi v polovině
října, tedy těsně před původně
plánovaným ukončením výzvy.
Během týdne jsme dostali téměř
tisíc žádostí. A zájem stále trvá.
Denně evidujeme desítky nových
požadavků o dotaci,“ informovala
mluvčí Státního fondu životního
prostředí Lenka Brandtová.
Schvalování žádostí a proplácení dotací podle Brandtové
probírá ještě před stanoveným
termínem. „Pokud nemá žádost
nedostatky a žadatel splní patřičné
podmínky, posíláme peníze v řádech týdnů od doručení fondu,“
podotkla mluvčí. Fond už proplatil přes sedmnáct milionů korun.
V budoucnu dostanou možnost žádat o dotaci na zateplení také majitelé bytových domů
a veřejných budov. „Tyto dvě výzvy budou podporovány rovněž
z Operačního programu Životní
prostředí. V končícím programu
V příštím programovacím období budou firmy šetřit energie
Až čtvrtmiliardovou dotaci může získat firma, která se rozhodne šetřit energie.
Velká část prostředků z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) má totiž jít na energetické úspory a nízkouhlíkovou
ekonomiku.
Příslušná výzva bude vyhlášena už v následujícím pololetí. Budou jí české
firmy umět využít? „V dnešní době se nám jeví informovanost privátní sféry
o možnostech veřejných podpor v obecné rovině jako velmi dobrá až výborná,“ řekl Karel Brunclík ze společnosti RENARDS dotační, která podnikatelům
pomáhá zpracovávat žádosti. O tom svědčí příklady firem, které již dotaci na
úspory získaly: Gumotex Břeclav, Fatra Napajedla, Heineken ČR, Hartmann-Rico
a mnohé další.
Malé firmy do 49 zaměstnanců přitom mohou čerpat dotaci až ve výši 65 procent nákladů, největší firmy si sáhnou na dotaci ve výši necelé poloviny nákladů.
Program pomůže firmám všech velikostí. Celkem z něj mohou firmy získat
zhruba 24 miliard korun. Využít je mohou zejména na následující investice:
Modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla
Zavádění a modernizace systémů měření a regulace
Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech
Snižování energetické náročnosti budov (zateplení, výměny oken a dveří)
Využití odpadní energie ve výrobě
Snižování energetické náročnosti výroby
Instalace obnovitelných zdrojů energie
Podle Petra Holuba z iniciativy
Šance pro budovy, která sdružuje developery, projektanty i stavební firmy, se podaří do konce
roku vyčerpat až jednu miliardu
korun. O podání žádosti například uvažuje také Pavel Lokvenc
z Vyškovska. Zdědil starší dům
po rodičích, který nutně potřebuje zateplit. „Odrazovala mě ale
administrativa spojená s podáním
žádosti,“ přiznal Lokvenc.
Právě administrativa programu se podle Holuba v září zjednodušila. „Fond nyní vyřizuje žádosti v horizontu týdnů, ne měsíců
jako předtím. Navíc nekontroluje
nepodstatné drobnosti, které žadatele úplně zbytečně zatěžovaly,“
poznamenal Holub.
Novela zákona o hospodaření
energií ještě umožní, aby nebyl pro
projekt zpracováván energetický
posudek od energetického auditora. „Bude stačit pouze odborné
posouzení od energetického specialisty – tedy zpracovatele průkazů,
kterých je několikrát více,“ vzkázal
Holub majitelům domů, kteří uvažují o podání žádosti o dotaci.
Úspěch programu Nová zelená
úsporám podle jeho slov nemusí nutně představovat rychlé vyčerpání všech peněz. „To vytváří
u žadatelů a zpracovatelů žádostí
stres, vede to k méně kvalitním
projektům, na trhu to vytváří vlny.
Daleko důležitější je pro nás dlouhodobost a stabilita programu, ke
které nyní ministr životního prostředí Richard Brabec směřuje,“
vysvětlil Holub.
„Nejčastěji podnikatelé předkládají projekty zaměřené na stavební práce
související se zateplením fasády, výměnou oken, světlíků a provedení tepelné
izolace střech či podlah,“ dodal Brunclík.
Že se vyplatí sledovat možnosti dotací, dokazuje příklad České zbrojovky
Uherský Brod. „Peníze z OPPIK jsme využili na snížení energetické náročnosti
výroby a nákladů na energie. Zlepšili jsme tepelně-technické vlastnosti objektů,
zavedli nové technologie vytápění a ohřevu teplé vody, zrekonstruovali venkovní
rozvody. Náklady činily téměř 70 milionů korun,“ nastínil viceprezident firmy
Radek Hauerland. Firma tak snížila produkci oxidu uhličitého o 1 367 tun ročně.
Mnoho firem vnímá jako překážku velkou administrativní náročnost projektů.
Situace ale není fatální. „Vstup do projektu byl náročný, ale zvládnutelný. Vzhledem k tomu, že se jedná o větší finanční částku, chápeme, že plnění dotačních
podmínek musí být pod kontrolou. Velmi si ceníme přístupu CzechInvestu, který
nám pomohl projít všechna úskalí administrativy projektu,“ uzavřel Hauerland.
LADISLAV KOUBEK
INZERCE
Představte si ohromný strojírenský
a ocelářský kolos, který dokáže
vyrobit vše od ocelové láhve přes
konstrukce pro stadion, hřídele
námořních lodí až po elektrárny.
To je skupina Vítkovice.
Kolem třiceti dceřiných společností. Stovky produktů. Aby se v tom zákazník bez problémů zorientoval, představily VÍTKOVICE přelomový
marketingový koncept Metal Evolution.
Co vlastně představuje Metal Evolution?
Místo výrobních programů jednotlivých dceřiných společností jsme se zaměřili na produkt,
protože ten je v centru zákazníkova zájmu. Naši
partneři už nemusí brouzdat a hledat mezi jednotlivými společnostmi. Vše jsme rozdělili do
tří jasných a čitelných kategorií. První je uzavřený výrobní cyklus, druhá zahrnuje produkty
s vlastním know-how a třetí zastřešuje služby.
Každá kategorie má jednoznačně definovanou
Projevila
se tato
evoluce
i směrem
dovnitř skupiny?
Určitě, už dříve jsme vypozorovali, že nevyužíváme synergické
možnosti skupiny na
sto procent. Dnes díky
Metal Evolution jedeme
nadoraz. Zatímco předtím
si každá dceřiná společnost
hleděla svého písečku, dnes je
jeden obrovský píseček Vítko-
V Česku například
kotelny
e l e k t r á r ny
Prunéřov, ale
lepší příklad
bude zřejmě turecká elektrárna
Adularya. Vítkovice
jsou v tomto projektu
EPC kontraktorem a zajišťují kompletní dodávku
elektrárny 2 × 145 MW na
klíč. Tento projekt krásně
ilustruje synergii a možnosti
skupiny, protože na zakázce spolupracuje několik dcer holdingu.
jen za hranice. V Česku stavíme dvacet plnících
stanic pro Benzinu a dokážeme dodat vše od
přestaveb vozidel přes napojení na plynovody až
po výstavbu samotných plniček. A není to jen
o autech, ale například i o veřejné nebo železniční
dopravě. U nás ve Vítkovicích už jezdí na CNG
i lokomotiva.
Vítkovice jsou ale mnohem víc
než elektrárny a CNG. Co dalšího
dokážete zákazníkům nabídnout?
Všechny tři části zmíněné strategie Metal Evolution jsou ve Vítkovicích vyrovnané, nedá se proto
říci, že by naše služby byly jen o elektrárnách
a CNG. Dodáváme například i bioplynové stanice
nebo čističky odpadních vod, ale jak říkáte, je toho
mnohem víc.
Může něco z vaší produkce
zaujmout města a obce?
Určitě, například produktová řada ocelových konstrukcí. Naše Mostárna se specializuje na velké
a těžké mosty. V této chvíli stavíme nový Starý most
v Bratislavě, staví se most přes Porubku a výrobně
Odpovídal:
PETER SUCHÝ
finanční ředitel, VÍTKOVICE
POWER ENGINEERING a. s.
zodpovědnou osobu (garanta), která se postará
o to, aby zákazník dostal vše, co potřebuje a požaduje, bez ohledu na to, která dceřiná společnost
a v jakém rozsahu na zákazníkově požadavku
participuje.
Metal Evolution je poměrně čerstvá strategie.
Představili jste ji na brněnském Mezinárodním
strojírenském veletrhu na přelomu září a října.
Setkala se už mezi zákazníky s ohlasem?
A s velkým. Už proto, že jsme vycházeli nejenom
z našich vlastních představ, ale i ze zpětné vazby
zákazníků. Zohlednili jsme jejich zkušenosti a naši partneři to kvitují s povděkem.
01-05-mh14-12-new.indd 3
vice Machinery Group a je úplně jedno, koho
bábovičky zrovna používáme.
Dokážete díky tomu nabídnout víc
i v zakázkách na větší investiční celky?
Samozřejmě, protože vystupujeme jako jeden tým
s tím, že umíme udělat vše od projekčního návrhu
přes konstrukci a výrobu až po zmíněné služby,
jako jsou například montáže, IT služby, chemické
analýzy, sledování životnosti komponent elektrárny a jiné.
Říkáte, že umíte udělat téměř vše.
Jaký projekt obstaráváte od A do Z?
Na co dalšího
se v zahraničí chystáte?
Je toho mnoho. Jednáme o smlouvě na výstavbu
dvou bloků elektrárny na černé uhlí v Nové Kaledonii. Ve výhledu je taky velký projekt v Saudské
Arábii, kde se bude stavět nová ocelárna a rourovna. Rozhodně to ale není vše. Například v Rusku
vidíme obrovský potenciál pro CNG v rámci programu ekologizace dopravy.
Vítkovice jsou velkým propagátorem tohoto
ekologického pohonu.
Ano, ale málo se o tom ví. Téměř celá naše flotila
firemních aut jezdí na CNG, takže nehledíme
jsme dokončili most Tábor-Sudoměřice. Skupina
také vyrábí a montuje novou tribunu vítkovického
stadionu. Vyrábíme ale i střední a lehčí konstrukce.
Typicky například stadiony. Jsou to halové systémy,
například halový systém Hard C, který vyrábíme
v našem závodě v Jeseníku. A v neposlední řadě
modulové systémy, kdy se z jednotlivých buněk na
přání zákazníka poskládá třeba školka nebo obytný
dům. Připomíná stavebnici a lze ji
poskládat dle zákazníkova přání.
Jednoduše řečeno, umíme vyrobit
jakoukoliv ocelovou konstrukci.
www.metalevolution.cz
01.12.14 6:37
4
energetické úspory
FUTUREPROOF
Program
modernizace svítidel
MODERNIZACE
VÝBOJKOVÝCH
SVÍTIDEL SCHRÉDER
ANEB MOŽNOST
ÚSPORY CESTOU
ODDÁLENÍ INVESTICE
DO LED SVÍTIDEL,
JEŽ NA SVÉ
TECHNOLOGICKÉ
MAXIMUM TEPRVE
ČEKAJÍ.
„FUTUREPROOF“ je program
modernizace svítidel Schréder.
„ Stručná
charakteristika
programu
Soustavy veřejného osvětlení jsou projektovány na dobu až
25 let. Během této doby jsou tělesa
svítidel Schréder v dobré kondici,
o čemž svědčí statisíce instalovaných a funkčních svítidel v České
republice od roku 1995. Na rozdíl
od těles svítidel se technologie
používaná uvnitř svítidel mění
a modernizuje s bouřlivě se rozvíjejícími aplikacemi elektronických
prvků. Program Futureproof má
za úkol umožnit stávajícím soustavám kopírovat současné vývojové
trendy a zamezit tvorbě odpadů
způsobených likvidací dosud dobře fungujících, ale technologicky
zastaralých svítidel. Uvedeného
lze dosáhnout v oblasti výbojkových svítidel použitím stávajících
těles svítidel a jejich přezbrojením
na elektronicky řízená svítidla.
Stejně tak program Futureproof
počítá v budoucnu s modernizací
svítidel používajících rozvíjející se
technologie LED.
„ Proč
modernizovat
a nevyhazovat
Po dlouhém období vlády vysokotlakých sodíkových výbojek
pomalu a za pomoci celosvětového
vývojového úsilí předních výrobců přebírá vládu krok za krokem
technologie LED. Nacházíme se
v období, kdy každý, kdo rozhoduje o budoucích projektech, stojí
ve svých úvahách na rozcestí, jak
dál. Ze všech stran jsme doslova
bombardováni všemi možnými informacemi o užitečnosti aplikace
LED. Není sporu o tom, že technologie LED přináší velké možnosti zejména v oblasti řízení LED
osvětlovacích soustav. S pomocí
elektronických systémů můžeme
vyhovět doslova každému nároku
klienta kladeného na osvětlovací
soustavu. Cena takových systémů
není malá, a pokud uvažujeme
racionálně, zákonitě dospějeme
k úvahám nad základním ukazatelem smysluplnosti našeho
rozhodnutí, a tím je návratnost
prostředků vložených do projektu. Pokud je naším cílem dosažení
maximální návratnosti investice
(dosažení maximálních úspor
minimální investicí), je rozhodně užitečné zamyslet se nad možnostmi naší stávající osvětlovací
soustavy. Je dobré si uvědomit, že
na trhu s osvětlovací technikou
existuje i pro výbojková svítidla
elektronická výbava, která umožňuje formou definovaných řídících
diagramů autonomně nebo dálkově stmívat svítidla tak, aby jejich
spotřeba byla optimalizována.
Je tedy nutné vyhazovat kvalitní
sodíková svítidla a nahrazovat je
bezmyšlenkovitě LED technologií?
Dle našeho názoru je vhodné výbojkové osvětlovací soustavy, které
ještě nedosáhly konce své ekonomické životnosti, modernizovat.
„ Naše nabídka
Artechnic-Schréder a.s. dodává již mnoho let na český trh
kvalitní výbojková svítidla skupiny Schréder. Těleso svítidla má
předpokládanou životnost vyšší
než 25 let, a proto je většina namontovaných sodíkových svítidel funkčních a v dobré kondici.
V duchu tradičního vtahu firmy
Schréder k ochraně životního
prostředí nabízíme našim zákazníkům modernizaci masově používaných svítidel Schréder formou
přezbrojení na moderní programovatelnou technologii. Námi
přezbrojená svítidla dosahují návratnosti investice po přezbrojení
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
„ naše nabídka…
Příklad řídícího diagramu pro hlavní komunikace:
od 3 let do 6 let, a tak umožňují
prodloužení ekonomické životnosti. Svítidla mohou pak vykazovat obdobné parametry úspor
energie a nákladů jako jednoduše
regulované soustavy využívající
LED technologie.
Naše nabídka se týká typů svítidel Schréder: MC2, Safír, Atos,
MC12, Z1. Na modernizovaná
svítidla Schréder bude poskytnuta záruka v délce 60 měsíců.
Pozn.: Výrobce si vyhrazuje
právo posoudit technický stav
svítidel a jejich vhodnost k prováděné modernizaci.
„ Slovo závěrem
Program Futureproof je nástrojem dobrého hospodáře v oblasti
řešení modernizace soustav veřejného osvětlení. Je cestou k provozním úsporám bez nutnosti likvidace dosud funkčních a z hlediska
norem vyhovujících osvětlovacích
těles. V přechodné době, kdy je
vývoj LED technologií stále převratný a dnes nabízená LED svítidla budou s velkou pravděpodobností během několika let morálně
zastaralá, je vhodné zvážit cestu
k úsporám. Podkladem Vám budiž tabulky uvedené výše. Modifikace svítidla Schréder zabere
profesionálnímu mechanikovi za
použití aku šroubováku necelých
30 sekund. Životnost elektronického programovatelného předřadníku je výrobcem udávána na 30 000
hodin. Při uvažované době provozu cca 4 000 hodin ročně je doba
životnosti předřadníku 7,5 roku.
Pokud je Vaše osvětlovací soustava
se svítidly Schréder mladší 15 let
můžete vážně uvažovat o její modernizaci a v klidu vyčkat ustálení
parametrů LED svítidel na maximálních hodnotách. V případě vyššího stáří Vaší osvětlovací
soustavy je vhodnější uvažovat
o náhradě stávajících výbojkových
svítidel moderní LED technologií
firmy Schréder. Program Futureproof zajistí i v případě LED technologií, aby vaše nová soustava
stárla pomaleji a odolávala náporu
vývoje LED technologií.
Ing. PETR MÍKA
obchodní ředitel společnosti
Artechnic-Schréder a.s.
Pozn.: Diagram lze modifikovat dle individuálních požadavků zákazníka.
Příklad řídícího diagramu pro vedlejší komunikace:
Pozn.: Diagram lze modifikovat dle individuálních požadavků zákazníka.
INZERCE
VÍTE, ŽE …
… hlavním zdrojem prachu a nečistot, které
vdechujeme do plic, je automobilová doprava?
PA R T N E Ř I
VÍTE, ŽE …
… centrální zdroj tepla je ohleduplný k našim plícím?
Společnost Brněnské komunikace a. s. proto dbá na pravidelné
splachování téměř 450 km frekventovaných silnic v Brně. Tím se
prašnost v ulicích výrazně sníží,
lépe se nám dýchá a budujeme
zdravější město.
Provoz Tepláren Brno je totiž pod neustálou kontrolou. Nepřekračuje žádný
z přísně stanovených limitů
pro emise, zatímco vypouštění škodlivin z malých kotlů není měřeno vůbec.
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
01-05-mh14-12-new.indd 4
PA R T N E Ř I
01.12.14 6:37
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
Stavět pasivní domy
se budoucí architekti
jezdí učit i do ciziny
MEZI MODERNÍ
TRENDY VE
STAVEBNICTVÍ PATŘÍ
ENERGICKY ÚSPORNÉ
DOMY. NAVRHOVAT
A STAVĚT PASIVNÍ
DOMY UČÍ STUDENTY
DRUHÝM ROKEM
PROJEKT CESTY NA
ZKUŠENOU.
FOTO: Eugénia Bánovská
Tereza Hašková
Zájem o pasivní domy podle
odborníků v posledním desetiletí
roste. Architekti také stále častěji
využívají své zkušenosti z pasivních domů při projektování objektů, které nedosáhnou na pasivní
standard.
Budova Nadace Partnerství
v Brně, základní umělecká škola
v Holicích na Pardubicku anebo
bytový dům pro seniory v Modřicích u Brna mají jedno společné.
Všechno jsou to pasivní domy,
které posbíraly mnohá ocenění
za svou úspornost i estetiku. Během posledního desetiletí se zájem o tyto stavby v Česku výrazně
zvýšil. Mladé architekty a stavbaře
v této oblasti již dva roky vzdělává
projekt Cesty na zkušenou. „Nabídli jsme asi tisícovce studentů
specializované kurzy o pasivním
stavění a praxi v moderních projekčních a stavebních společnostech,“ řekl Jan Morkes z Centra
pasivního domu.
Na této „výchově architektů
v Čechách“ se podílí také brněnské Vysoké učení technické
(VUT). „Studenti mohli strávit
semestr praxe na zahraničních
pracovištích, kde je téma pěstováno. O projekt byl mezi nimi velký
zájem,“ uvedl Josef Chybík z Fakulty architektury VUT. Podle něj
se principy stavby pasivních domů
začínají prosazovat i při stavbách
budov, u nichž se nepočítá s dosa-
5
nízkoenergetické bydlení
žením pasivního standardu. Cíl je
jasný: úspora energií.
Přestože rozmach výstavby
pasivních domů souvisí původně s ohleduplností vůči přírodě,
v současnosti jsou populární
zejména pro svou úspornost.
„Investice do pasivních domů
se určitě vyplatí všem. Někdy
se říká, že jde o nejlepší formu
důchodového připojištění,“ poznamenal Chybík. Náklady na
stavbu domu s pasivními standardy jsou proti běžným budovám asi o pětinu vyšší. Pasivní
dům však může domácnosti
ušetřit až 85 procent nákladů na
vytápění oproti běžným novostavbám.
Pasivní stavba totiž musí dodržovat měrnou roční spotřebu
tepla pod 15 kWh/m2. Druhým
základním standardem je, že ani
při přetlaku či podtlaku nesmí
dojít k výměně vnitřního objemu
vzduchu o více než 60 procent za
hodinu. Aby stavba splňovala obojí, musí mít promyšlený koncept.
„Často projekt pasivních domů
využívá naprosto triviálních pouček z fyziky. Jde o orientaci domu směrem ke světovým stranám,
kompaktnost jeho tvaru, umístění
oken i vnitřní dispozici,“ nastínil
Morkes. Pasivní dům nesmí být
stíněn okolními stavbami. Zásadní je samozřejmě kvalita zateplení
celé budovy, zejména oken, a užití
větracích technologií s rekuperací.
„Při samotné stavbě je kladen důraz na kvalitu provedení a přesné
dodržení projektu, zejména v konstrukčních detailech, kde hrozí
vznik tepelných mostů,“ doplnil
Morkes.
Budoucnost však patří domům
nulovým a plusovým, které získávají vlastní energii z obnovitelných zdrojů. Plusové stavby využívají fotovoltaické články, přičemž
elektřinu takto vyrobenou nemusí
spotřebovat jen domácnost, ovšem může mířit do rozvodné sítě.
Majitelé těchto domů tak mohou
s nadsázkou říci, že jim vydělává
jejich obydlí.
 firma pokazila kde co...
...přesto je Michal Staněk po pěti letech
ve svém pasívním domku spokojen
V prosinci to bude pět let, co Michal Staněk, který podniká v gastronomii, kolaudoval svůj nový pasivní dům v Rajhradě na jižní
Moravě. Cesta k energeticky úspornému bydlení se však neobešla
bez zádrhelů.
Podle vlastních slov se Michal Staněk se svou manželkou vždy zajímali o nové trendy v životě i v technice. A když se společně rozhodli
nikoliv pro rekonstrukci, ale pro novostavbu, chtěli, aby tento dům byl
technicky i z hlediska designu nadčasový a energeticky úsporný. Stavba
včetně zbourání původního malého domku trvala dva roky a vše pan
Staněk sledoval ostřížím okem. Dům totiž stavěla stavební firma bez
zkušeností s pasivními domy a jednotlivé profese si manželé najímali.
„Všichni s výjimkou dodavatelů oken neměli s pasivními domy
zkušenost, a vše se tedy muselo hodně hlídat se stavebním i projektovým dozorem,“ vzpomíná Michal Staněk. Nejhorší zkušenost přitom
má s dodavatelem technologií – rekuperace, solárních panelů a integrovaného zásobníku tepla. (Zjednodušně řečeno se jedná o zásobník
na teplou vodu, který dokáže pracovat zároveň s různými zdroji energie. Typickými jsou například solární panely a elektřina nebo plyn,
přičemž přednostně se využívají obnovitelné zdroje.)
„Ačkoliv se tvářili, že mají zkušenosti, udělali dost profesních
i osobních chyb, které jsme posléze další dva roky odstraňovali.
Napustili například zásobník neupravenou vodou přímo ze studny
a použili nesprávné topné spirály, které se opalovaly v izolaci,“ upozorňuje Staněk. Tím ale výčet pochybení nekončí. Dělníci také zapojili
nesprávná teplotní čidla soláru, což vedlo k tomu, že ohřátá voda
z integrovaného zásobníku putovala v zimě do střešních kolektorů,
kde se ochlazovala. Nejnebezpečnější pak bylo, že samotné zásobníky
spustili bez termostatu. To ale naštěstí pan Staněk s manželkou sami
zaregistrovali a ohřev včas vypnuli.
„Firmu bez zkušeností s pasivními domy tudíž vřele nedoporučuji,“
zdůrazňuje Staněk, který je ve svém energeticky úsporném domku
po pěti letech bydlení jinak velmi spokojen. S jiným bydlením by již
určitě neměnil. Důvodem k této spokojenosti jsou zejména nízké účty
za energie a také další výhody, k nimž patří čerstvý regulovaný vzduch,
příjemné klima v létě i v zimě, teplá podlaha nebo orientace domu na
jih. A v neposlední řadě je to úspora nejen peněz, ale i ochrana přírody
kvůli menší spotřebě energií.
A co by pan Staněk doporučil případným zájemcům o pasivní
dům? V první řadě, aby tyto domy nejdříve navštívili, zorientovali
se tak v množství informací a našli právě tu svoji variantu, která jim
bude vyhovovat. Nedoporučuje příliš spěchat, vše má svůj čas. Někdy
totiž člověka ještě něco dobrého napadne, ale už může být pozdě.
„S potěšením mohu konstatovat, že většině moderně orientovaných
lidí se u nás moc líbilo. Důležitá je i povaha pozemku a umístění domu
v něm, zahrada, příjezd a zeleň,“ pochvaluje si pan Staněk.
(kch)
INZERCE
01-05-mh14-12-new.indd 5
01.12.14 6:37
6
rozhovor měsíce
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
Dan Jiránek: Česká legislativa
je jak kyvadlo, kterému dlouho
trvá ustálit se v rozumném bodě
PRO OBCE A MĚSTA
BYL TENTO ROK
ZÁSADNÍ. VOLILO SE
DO ZASTUPITELSTEV
A NAVÍC LETOŠEK
PŘEDSTAVOVAL
PŘEDĚL, KDY POŘÁDNĚ
NESKONČILO
JEDNO A DOCELA
NEZAČALO DRUHÉ
PROGRAMOVACÍ
OBDOBÍ EVROPSKÉ
UNIE.
Jan Pacas
Jaký vliv to mělo na investice
v českých a moravských městech
a obcích a jak celý proces ovlivňují české zákony? Na to jsme se
zeptali předsedy Svazu měst a obcí
Dana Jiránka.
Tento rok je z pohledu investic ve městech a obcích významný některými svými charakteristikami. Například to byl
rok před komunálními volbami.
Čekalo se s většími projekty na
nové vedení?
Myslím si, že v tomto roce nebyl vliv voleb tak významný, a to
zejména proto, že dojíždí programovací období Evropské unie. To
určitě převážilo, co se týče investic, nad volbami. Zastupitelstva se
většinou snažila dokončit důležité
investice do srpna, nejpozději pak
do poloviny září. Hodně měst
a obcí je tak aktuálně rozkopaných, což není úplně obvyklé. Do
poloviny příštího roku se bude
finišovat mnoho projektů právě
kvůli končícímu programovacímu období.
Říkáte, že kolorit rozkopaných měst není před volbami
obvyklý. Ale není to právě tak,
že se zastupitelé snaží ukázat, že
se něco dělá?
To ne, většina se snaží, aby
před volbami bylo hotovo.
Vliv dotačního cyklu na investice ve městech a obcích je nezpochybnitelný. Jak přínosné pro
ně bylo v tomto ohledu uplynulé
programovací období?
Určitě byly ve výhodě ty města
a obce, které čerpaly už v období
mezi lety 2004 až 2006. Něco se
naučily a rozhodně měly konkurenční výhodu. A bylo samozřejmě znát, že ti, kteří už měli zkušenost, byli i v tom právě končícím
programovacím období velmi
úspěšní. Takže místo toho, aby
se rozdíly mezi municipalitami
zmenšovaly, tak se naopak leckde
zvýšily. Protože úspěšní žadatelé
měli dost prostředků na to, aby
pokračovali a dělali další projekty. Zatímco ti, kteří se spálili, si
řekli - raději si to budeme dělat
sami. Zkušenosti se tedy hodně
různí. Úspěšní žadatelé, kteří se už
naučili v dotacích takzvaně chodit,
si žádali znovu a znovu, kdežto
ti neúspěšní častokrát ani žádost
neopakovali.
Bylo toho hodně k učení? Například vzhledem k administrativní náročnosti?
Bylo toho až příliš. Česká republika měla mnoho programů
a navíc se měnily podmínky, a to
nejen výzvu od výzvy, ale v průběhu času i v rámci jedné a té
samé výzvy. V tomto ohledu byla
zátěž neúměrně vysoká. A jestli
máme nějaké ponaučení do příštího programovacího období, tak je
to zjednodušit a sjednotit pravidla.
Jak hodnotíte přípravu nového programovacího období?
Tady musím říct – klobouk
dolů před naprostou většinou ministerstev a úředníků, stejně tak
jako zaměstnanců Svazu a dalších
organizací, protože ta práce, která
se odvedla, je ohromná. Jednání
jsou velmi rychlá a často máme
na připomínkování jen den nebo
dva. Přitom to bývají zprávy, které
mají klidně dvě stě stran a k tomu
mnoho příloh grafů a tabulek. V
tomto ohledu se opravdu udělal
obrovský kus práce.
Některá ministerstva ale nemají připravené prostředky na nové
programovací období na rok 2015.
Ani ze strany Evropské unie není
vše dobře nastaveno, navíc jsme
se dostali do fáze, kdy se mění
Evropská komise. Takže to není
úplně jednoduché a obávám se, že
může nastat až dvouletý skluz, než
se začnou reálně čerpat peníze.
Je nějaká oblast, kde se to zmíněné kyvadlo právě teď vychyluje
směrem, který budí obavy?
Ano, zhruba na dobu přechodu
od jednoho programovacího období k druhému se chystá novela
zákona o posuzování vlivu staveb
na životní prostředí. Trochu se
bojíme, aby se v tomto případě
s vaničkou nevylilo i dítě. To znamená, aby ono kyvadlo nevybočilo tím směrem, že zákon bude tak
přísný, že vlastně nepůjde žádnou
stavbu povolit.
Hodně měst a obcí je aktuálně rozkopaných, což není úplně obvyklé,
podotýká předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Ve volebním roce se
zastupitelé většinou snaží dokončit rozdělané projekty už v srpnu. Teď
však převážil vliv končícího programovacího období Evropské unie.
FOTO: Tomáš Škoda
Takže ten přechod nebude
úplně hladký?
Vzhledem k tomu, že staré programovací období reálně
skončí někdy v půlce příštího roku a nové se hned tak nerozjede,
máme spolu s odbory i zaměstnavateli trochu obavy, co se bude
dít v oné pauze. Hodně zakázek
se teď realizuje na to konto, že
jsou evropské peníze. Řada obcí se
kvůli projektům zadlužila a vzala
si úvěry, ať už překlenovací nebo
na kofinancování. Takže nebudou
mít vlastní prostředky na investice a staré evropské fondy skončí
a nové ještě nezačnou.
Jaké změny čekáte v novém
programovacím období? Budou
k lepšímu?
V období 2007 až 2013 bylo
dobré, že nás Evropská unie pustila do více různých směrů a nebyla tak rigidní v tom, co by se
z evropských peněz platit nemělo.
Bojím se, že názory na to, na co by
se měly používat peníze v novém
programovacím období, a potřeby obcí a měst se budou lišit více
než v tom starém. Čili bude větší
disproporce mezi tím, co města
a obce potřebují a chtějí financovat z evropských fondů, a mezi
tím, co chce z těchto prostředků
financovat Evropská komise.
Co tedy města a obce potřebují a chtějí financovat?
Naprostá většina pořád ještě
dohání deficit v infrastruktuře.
Je hezké, že bude mít Evropa
třeba speciální nástroj na to, jak
rychlý bude internet napříč Unií,
když do některých obcí ani nevede pořádná silnice a lidé se tam
fyzicky nemohou dostat. Stav
v Česku není takový, abychom
mohli říct, že budeme většinu
těch prostředků používat na inovace, což by se líbilo Evropské komisi.
Evropské fondy jsou ale jen
jednou stranou mince. Co ta
druhá – naše vlastní legislativní
prostředí. Je v souvislosti s investicemi dobře nastavené, nebo
hází aktivním starostům klacky
pod nohy?
České legislativní prostředí
se hodně podobá rozkývanému
kyvadlu, kdy v jednom pólu je
možné cokoliv, zatímco v druhém pólu vůbec nic. A hrozně
dlouho trvá, než se toto kyvadlo
usadí uprostřed, v nějaké rozumné pozici, kdy není možné
vše, ale také vše není sešněrováno zbytečně rigidními předpisy.
V Česku velmi dlouho tvá, než
se přiblížíme onomu středovému
bodu.
Mohlo by se zdát, že v tom
extrémním pólu jsme například
i v případě mnohými proklínaných kontrol. Je dnes aktivní
starosta kvůli neustálé kontrole
pořád takříkajíc „jednou nohou
v kriminále“?
Myslím, že se to i po metodickém pokynu nejvyššího státního
zástupce začíná uklidňovat, že se
kyvadlo přesouvá z té polohy, kde
platí, že budeme stíhat vše, do nějakého rozumnějšího bodu. Ona
ta alegorie s kyvadlem platí nejen
u soutěžního práva, ale i u trestního. Když si vzpomenu na některé smlouvy z devadesátých let,
tak za ty by dnes šli sedět zřejmě
všichni. Na druhou stranu se nyní
stíhají i naprosto nesmyslné věci.
Potřebujeme oddělit situace, kdy
je zjevný úmysl někoho obohatit,
od rozhodnutí, která se třeba nepovedla, ale nebyla vedena zlým
úmyslem.
Začíná se tedy to kyvadlo
ustalovat v rozumné pozici?
Ne úplně, protože řada těch
procesů už je rozjetá. Ale doufáme, že se to začíná blížit rozumnému bodu. Uvidíme ale, jak se
povede vybalancovat například
zákon o Nejvyšším kontrolním
úřadu (NKÚ). My se nebráníme
kontrole NKÚ, ale vadí nám, že se
jen přidává další kontrolní orgán.
Ono je jich opravdu příliš mnoho.
Nám by se líbilo, kdyby se s připojením NKÚ vymezily hranice
pro ostatní úřady, aby to samé nekontrolovaly dva úřady a dospěly
přitom k zcela opačnému názoru.
Zákon o NKÚ je jedním
z těch, které prosazuje hnutí Rekonstrukce státu. Ztíží jejich protikorupční představy investiční
procesy ve městech a obcích?
Nám nejvíce vadí, že jejich
návrhy nikdy neprošly rozumným připomínkovacím řízením.
Případné nedostatky je pak jednodušší napravit, než když přijde
někdo s hotovým paragrafovým
zněním a tvrdí, že se nic nesmí
změnit, že je ten zákon bez chyby. Samořejmě, že tam jsou chyby, protože není na světě ten, kdo
zalíbil by se lidem všem. Zkrátka není možné vymyslet z éteru
zákon, který by některé skupiny
neúměrně nezatěžoval. Některé
z Rekonstrukcí státu navrhovaných zákonů jsou například v kolizi s jinými legislativními předpisy,
a dostaly by tak obce a města do
dosti schizofrenní pozice.
Jaké konkrétní zákony jsou
z hlediska investic velkou překážkou?
Určitě zákon o veřejných zakázkách spolu s jeho neustálými
novelizacemi. Jedna věc je, že ten
zákon není dobrý. Druhá věc je, že
se neustále mění. To je katastrofální jak pro žadatele, tak pro auditní
orgány, které se jen těžko orientují
v tom, kdy se soutěžilo a jaký zákon v té konkrétní době platil. Jen
těžko pochopitelný je také přístup
k takzvaným vícepracím, za které
není považované jen to, co je navíc, ale jakákoliv změna. Může to
vyústit ve zcela absurdní situace.
 kdo je...
Dan Jiránek
předseda Svazu
měst a obcí ČR
Dan Jiránek (51) se narodil v Mladé
Boleslavi, později se ale jeho rodina
přestěhovala do Kladna, kde se
vyučil v oboru hutník – metalurg.
V roce 1985 dokončil Vysokou školu
báňskou – Technickou univerzitu
Ostrava, do Kladna se ale vrátil
a pracoval na několika pozicích
v tamním podniku Poldovka.
Od roku 1996 se již naplno věnuje
komunální politice. O dva roky
později nastoupil na pozici náměstka
primátora Kladna pro životní prostředí
a rozvoj a mezi lety 2004 a 2014
město vedl již sám jako primátor.
I dnes je kladenským zastupitelem.
Do čela Svazu měst a obcí byl zvolen
v roce 2011.
INZERCE
VÍTE, ŽE …
… Brněnská spalovna SAKO je nejen synonymem
pro efektivní nakládání s odpady, ale také
zlepšuje kvalitu ovzduší?
Dodává nám tolik tepelné a elektrické energie,
že kdybychom na její výrobu použili uhlí, uniklo
by do atmosféry 257 tisíc tun
fosilního CO2. Takové emise by
vyprodukovala tisícovka aut,
která by padesátkrát objela zeměkouli.
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
06-11-mh14-12.indd 6
PA R T N E Ř I
VÍTE, ŽE …
PA R T N E Ř I
… město Brno patří v oblasti veřejného osvětlení
k nejúspornějším městům v České republice?
Technické sítě Brno v letech 1993
až 2008 vyměnily téměř všechna
stará svítidla za vysokotlaká sodíková s polovičním příkonem, nainstalovaly moderní programovatelné rozvaděče a spotřebu elektrické
energie tak snížily o třetinu.
V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z
01.12.14 6:44
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
Města rozjela i v roce
komunálních voleb velké
investiční projekty
MORAVSKÁ MĚSTA
A OBCE V TOMTO
ROCE PŘIPRAVILY
ŘADU VELKÝCH
INVESTIC, AČKOLIV
RADNÍM KONČILO
VOLEBNÍ OBDOBÍ
A ZAČALO NOVÉ
PROGRAMOVACÍ
OBDOBÍ PRO ČERPÁNÍ
EVROPSKÝCH DOTACÍ.
Tereza Hašková
V řadě měst byl proto rok
2014 rokem dokončování větších projektů. V několika obcích
noví starostové kritizují způsob
předání investičních projektů
a schvalování kontroverzních
investic na poslední chvíli.
Konec programovacího období ani komunální volby nepřinesly do moravských obcí útlum
investic. Vedení měst i obcí se
nebálo pouštět i do rozsáhlejších
investic, ovšem samotnou realizaci projektů ponechali na nové
vedení města po volbách. „U obcí, jejichž vedení bylo v čerpání
evropských peněz doposud aktivní, nedošlo ke snížení zájmu
o granty. Obecně vládla snaha
využít ještě poslední příležitosti
k zisku podpory určené k rozvoji obcí,“ shrnula Jana Valová
ze společnosti Cyrrus Advisory,
která se zabývá řízením dotačních projektů.
Rok 2014 se však mnohde
nesl v duchu dokončování větších projektů. Příjemci podpory
v programovacím období 2007
až 2013 totiž musí stihnout realizovat a proplatit projekt do
konce roku 2015. Nejinak tomu
bylo ve Zlíně. „Během letošního roku jsme dokončili řadu
významných investic. Šlo o rekonstrukci parku Komenského,
opravu podchodu na náměstí
Práce, proměnu budovy bývalé
knihovny v komunitní Zlínský
klub 204 a také výstavbu cyklostezky do Otrokovic a Lukova,“ uvedl mluvčí Zlína Zdeněk
Dvořák.
Velkých měst se změna politické reprezentace tolik nedotkla,
neboť jejich investiční odbory
připravují projekty kontinuálně. „Chod města a jeho rozvoj
nelze zastavit. V letošním roce
pokračuje v Brně rozsáhlá investice pro opravu ulice Milady
Horákové za 235 milionů korun.
Mezi další významné investice
patří oprava Zelného trhu za 67
milionů korun a výstavba do-
7
investiční akce
pravního areálu na Riviéře za 94
milionů. U posledních dvou pokryjí více než osmdesát procent
z ceny dotace z Evropské unie,“
řekl brněnský mluvčí Pavel Žára.
„ Menší výzvy
a balíček
z životního
prostředí
Výzvy z operačních programů se letos soustředily spíše na
jednodušší nestavební investice.
Jejich uskutečnění zabere kratší
dobu. Našly se nicméně výjimky.
„V operačním programu Životní
prostředí byly vyhlášeny fázovací výzvy pro velké projekty.
Díky nim je možné část projektu financovat z minulého a část
z nového programovacího období,“ připomněla Valová. Státní
fond životního prostředí uvolnil
na poslední chvíli finance ve
snaze snížit ztráty z nevyčerpaných dotací. Podpořil projekty,
které byly v minulosti zařazeny
do zásobníků jako „náhradníci“ a umožnil poskytnutí dotací
i na akce, které byly dokončeny
klidně rok před podáním žádosti
o dotaci.
Předávání úřadu a stávajících
investičních projektů v některých
obcích vyvolalo kritiku nového
vedení. Například ve Šlapanicích
na Brněnsku bývalé vedení města
podepsalo po volbách smlouvu
na vybudování sportovního hřiště pro děti. To však část občanů
u svého obydlí odmítá. „Jde o nekorektní krok minulého vedení
města, které schválilo tento sporný projekt v přechodném období
po volbách. Projekt v současnosti
pokračuje, ovšem chceme komunikovat s příznivci i odpůrci
hřiště,“ řekla starostka Šlapanic
Michaela Trněná.
Bývalé vedení města přitom
projekt nejdříve schválilo, poté
pozastavilo, čímž ovšem dostalo nové vedení do časové tísně.
„Dotace 300 tisíc korun na tento
projekt je časově omezená, a nové
vedení tak bylo pod velkým tlakem rychle rozhodnout,“ upřesnila Trněná. Ve městě vznikají
investiční projekty celkem za 42
milionů korun. Projekt hřiště za
600 tisíc z městské kasy však rozděluje obyvatele ulice Jiráskova
na dva tábory. „Dětské sportoviště získalo nejvíce hlasů v anketě
,Co ve městě chybí‘. Chtěli jsme
vyslyšet přání občanů. Rodiče dětí ze sídliště toto hřiště nadšeně
uvítali,“ uvedl bývalý místostarosta Svatopluk Novák.
Potřebné silnice na jižní Moravě?
Až kolem roku 2020
Ucpané silnice, města přeplněná auty. Řidiči na jižní Moravě stále čekají na
důležité dopravní stavby, které mají zprůjezdnění kraje umožnit. A vypadá to,
že čekat ještě nějakou dobu budou.
V Jihomoravském kraji patří mezi nejdůležitější stavby obchvaty Znojma,
Mikulova a Břeclavi a Velký městský okruh v Brně a jeho dostavba. Na přípravách silničáři pracují. Například u obchvatu Břeclavi Ředitelství silnic a dálnic
odstartovalo přípravy na výkupy pozemků. „Obchvat města byl dlouhou dobu
až ve spodních šuplících na ministerstvu. Nyní to vypadá, že vše směřuje
k tomu, že stavba bude zahájená nejen v kancelářích, ale i v terénu,“ uvedl
bývalý starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý.
Téměř devítikilometrová stavba s dvaceti mosty a přechodem pro pěší by
mohla začít v roce 2022 a být dokončená o dva roky později. „Navržený
dvoupruhový obchvat umožní v budoucnu přímé napojení například plánovaného logistického centra,“ podotkla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina
Ledvinová.
„ Do Rakouska jen ve dvou pruzích?
Na Břeclavsku řeší také obchvat Mikulova. Na ten je navázané spojení Brna
s Vídní. Tedy stavba silnice R52. Ta by se měla podle všeho rozjet na přelomu
let 2016 a 2017. A obavy, že bude mít R52 od Pohořelic jen dva pruhy, se
nepotvrdily. Dvouproudová komunikace je v záloze jen jako dočasné řešení
v případě problémů s budováním navazujících úseků.
Podobně jako na Břeclavsku čekají na obchvat také lide ve Znojmě. I v tomto
případě to vypadá, že se situace pohnula kupředu. „S výstavbou druhé etapy
obchvatu se začne příští rok a hotovo bude v roce 2018. Celý obchvat včetně
napojení na rakouské hranice přes Hatě by měl být hotov v roce 2022,“ popsal
plány starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.
Podle projektu má znojemský obchvat vedoucí po silnici E59 z Prahy měřit
jedenáct kilometrů a odvede dopravu z centra východně od města. „V současnosti projíždí průtahem města asi 25 tisíc vozidel denně. Obchvat odvede
mimo centrum až 10 tisíc aut, což výrazně zklidní dopravu a zvýší kvalitu
života obyvatel,“ dodal starosta.
Ředitelství silnic a dálnic pracuje také na dostavbě Velkého městského okruhu
v Brně. Jako další etapy se připravují stavby částí Žabovřeská I a Tomkovo
náměstí, Rokytova. „U Žabovřeské v současné době vykupujeme pozemky
potřebné pro výstavbu a bouráme budovy, které musí před zahájením výstavby
zmizet. Předpokládaný termín zahájení stavby je rok 2016 a dokončení pak
v roce 2019,“ popsala plány Ledvinová.
Rok po zahájení Žabovřeské, kde nyní řidiči čekají ve špičce v kolonách, mají
přijít na řadu projekty Tomkovo náměstí a Rokytova. „Předpokládaný termín
zahájení obou staveb je v průběhu roku 2017 a ukončení v roce 2020,“
uvedla Ledvinová s tím, že celý Velký městský okruh pak může být hotový
v roce 2035.
(mk)
INZERCE
Stavby společnosti SDS EXMOST
v Jihomoravském a Zlínském kraji
V SOUVISLOSTI
S DOKONČENÝMI
STAVBAMI V LETOŠNÍM
ROCE PŘEDSTAVUJEME
DVĚ TECHNICKY
NÁROČNÁ DÍLA,
NA KTERÝCH BYLA
SPOLEČNOST SDS
EXMOST SPOL.
S R.O. GENERÁLNÍM
DODAVATELEM ANEBO
ČLENEM SDRUŽENÍ.
Jedná se o liniovou novostavbu silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 2.etapa a most na
silnici III. třídy č. 4206 přes
elektrifikovanou železniční trať
SŽDC v obci Pouzdřany.
„ Silnice I/35
Valašské
Meziříčí – Lešná,
2. ETAPA
Přeložka silnice I/35 do nově budované trasy je součástí tahu rychlostní silnice R35
v úseku mezi rychlostní silnicí R48 a městem Valašské
Meziříčí. Její realizací došlo
k odklonu tranzitní dopravy
mimo zastavěná území do nové trasy a dále k propojení mezinárodního tahu silnice E442
06-11-mh14-12.indd 7
průmyslové a bytové výstavby.
V neposlední řadě je vybudování čtyřpruhových silnic vyšších
tříd pobídkou pro ekonomický
život oblastí a s tím spojený
rozvoj podnikání, zvyšování
zaměstnanosti a celkový růst
regionu.
Investorem je ŘSD ČR.
„ III/4206
Pouzdřany, most
ev. č. 4206-2
Pohled na dokončený most SO 205
od opěry 4 na straně Lešné před
dokončovacími zemními pracemi
a úpravami pod mostem.
Pohled na Silnici I/35 SO 101,
vpravo objekty protihlukové stěny.
Nový most ve směru na Brno po
dokončení všech terénních prací.
na hraniční přechod Horní
Bečva – Makov. Stávající průtah Valašským Meziříčím také
neúnosně zatěžoval jeho okolí,
dále již nevyhovoval ani šířkovým uspořádáním komunikace
a také v důsledku vyskytujících
se závad silnice nesplňovala
požadavky na bezpečnost silničního provozu. Celá stavba
představovala 54 stavebních
objektů. Naše společnost jako
člen „Sdružení Valašské Mezříčí – Lešná, 2. etapa“ společně
s firmami Strabag a. s., Swietelsky stavební s. r. o. a IDS-inženýrské a dopravní stavby
Olomouc a. s. zde realizovala
2 mosty (SO 205 Most na přel.
sil. III/0487 přes přel. sil. I/35
v km 2.313, SO 208 Most na
sil. III. třídy přes přel. potoka
Struhy v km 3.424), 2 komunikace (SO 101.1 Silnice I/35
km 0.000–2.400 a SO 101.2
Silnice I/35 km 1,388–2,136),
1 objekt protihlukové stěny
(SO 701 Protihluková stěna na I/35 v km 0.470–1.550
vpravo), 17 objektů přeložek
a 5 objektů vegetačních úprav.
Stavební objekt most SO 205
o třech polích je dlouhý 95,6 m,
má rozpětí jednotlivých polí 25,5 + 37,0 + 24,5 m, šířku
mostu 11,3 m. Plocha mostu je
961,2 m2.Práce byly zahájeny
dosypáním konsolidačních násypů do pilotážní roviny. Každá
z opěr je založena na 6 ks pilot,
vnitřní podpěry na 8 ks pilot.
U každé piloty byla provedena
zkouška integrity. Základy tvoří
železobetonový masivní blok.
Nosná konstrukce je trámová, monolitická, z dodatečně
předpjatého betonu. Směrově
je most v oblouku.
Pro tento most byl použit
předpínací systém OVM - NAPKO. Povrchové mostní dilatační
závěry na opěrách jsou s jednou vnitřní ocelovou lamelou
a dvěma mezerami pro celkový posun do 160 mm. Izolační
systém je tvořen pečetící vrstvou a modifikovaným pásem.
Izolace byla provedena na celé
ploše v jednom pracovním kroku. Konstrukční vrstvy vozovky
tvoří ochrana izolace litý asfalt
a asfaltový beton.
Dalším významným stavebním objektem je SO 101 Silnice I/35, kterým byla výstavba
nové trasy čtyřpruhové silnice I/35 v celém rozsahu 2. etapy
stavby v délce 1,7 km. Konstrukci
tvoří cementobetonový kryt na
mechanicky zpevněném kamenivu a štěrkodrti v obou jízdních
pásech silnice. Tloušťka krytu je
300 mm, byl proveden ve dvou
vrstvách (245 + 55 mm) s řezanými příčnými a podélnými spárami vyztuženými trny a kotvami.
Další celky tvořící novou silnici
jsou tři objekty protihlukové stěny, odvodňovací zařízení, úprava svahů zemního tělesa, terénní
úpravy a ohumusování ploch
sousedících s komunikací, bezpečnostní zařízení (svodidla, zábradlí a směrové sloupky) a odvodňovací příkop v Přílukách.
Význam pro město Valašské Meziříčí spočívá především
v odvedení tranzitní dopravy,
zpřístupnění pozemků využitelných pro další rozvoj především
Nový most na silnici III. třídy č. 4206 přes elektrifikovanou
železniční trať SŽDC spojuje obec Pouzdřany s okolními
obcemi a umožňuje spojení na
Brno. Původní stavba z 30. let
minulého století byla tvořena
rámem o třech polích s délkou
přemostění 28,39 m. Nosná
konstrukce se sestávala ze železobetonového převislého rámu
se sdruženými konci. Podepření z mezilehlých podpěr z nichž
každá byla sestavena z 5 sloupů
a úložného prahu. V 60. letech
bylo střední pole odbouráno
a nahrazeno konstrukcí ze šesti
kusů předpjatých prefabrikovaných nosníků. Most byl ve značně nevyhovujícím technickém
stavu, kdy kousky odlamujícího
se betonu z konstrukce ohrožovaly bezpečnost projíždějících
vlakových souprav. Byla proto
nutná jeho častá kontrola. Most
byl kompletně zdemolován
a nahrazen novým. Nový jednopolový most tvoří příhradová
trámová ocelová konstrukce se
spřaženou ocelobetonovou mostovkou, jejíž součástí je konzolově vyložený chodník pro pěší
šířky 1,5 m. Součástí výstavby
mostu byly také přeložky inženýrských sítí a drážních kabelů.
Práce byly zahájeny přípravou staveniště, vytýčením
inženýrských sítí, zajištěním
uzavírky, dopravního opatření,
traťové výluky, montáží dočasné lávky pro pěší a převedením
provozu na objízdnou komunikaci. Následně proběhla demolice stávajícího mostu. Založení
opěr je provedeno na mikropilotách. Pod každou z opěr
bylo provedeno 16 ks mikropilot. Dále byla montována
výztuž opěr, bednění, betonáž,
izolace proti zemní vlhkosti
a postupný zásyp přechodové
oblasti. Na úložných bločcích
byla osazena hrncová ložiska.
Dále proběhla betonáž křídel,
závěrných zídek a přechodových oblastí. Nosná ocelová
konstrukce je tvořena dvojicí
příhradových nosníků osazených v osové vzdálenosti 9,5 m,
rozpětí pole je 30,6 m, výška
hlavních nosníků je 4,0 m.
Rám je vyroben z I profilu,
který je vyztužený příhradovou
konstrukcí svislicové soustavy.
Chodník je levostranný. Celková délka mostu je 31,4 m. Nosnou konstrukci mostovky tvoří
dále svařované ocelové příčníky
profilu I. Po zabednění a montáži výztuže mostovky proběhla
betonáž. Následovalo osazení
MZ a betonáž desky chodníkových konzol.
Další operací bylo položení
pásové izolace. Práce pokračovaly položením konstrukčních
vrstev vozovky. Pokračováno
bylo úpravami terénu v okolí
mostu a osazením mostního
příslušenství (zábradlí, svodidlo). Most byl uveden do trvalého provozu.
Investorem díla je Správa
a údržba silnic Jihomoravského
kraje, příspěvková organizace
kraje, generálním dodavatelem
firma SDS EXMOST spol. s r. o.
01.12.14 7:08
8
investiční akce
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
Obce trápí kamiony, města
množství aut v centrech
KOLIK PLÁNUJE
MORAVSKOSLEZSKÝ
KRAJ INVESTOVAT
DO DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURY
A JAK BUDE ČERPAT
PROSTŘEDKY
Z EVROPSKÉ UNIE?
MŮŽOU OBCE
VYKÁZAT KAMIONY
NA SILNICE A DÁLNICE,
KAM PATŘÍ? CO DĚLAT,
ABY SE V CENTRECH
MĚST DALO KVŮLI
PŘIBÝVAJÍCÍM AUTŮM
VŮBEC POHNOUT?
A JAK SPRÁVNĚ
OSVĚTLOVAT SILNICE
A PŘECHODY
A BEZPEČNĚ SKLOUBIT
AUTOMOBILOVOU,
KOLEJOVOU
A CYKLISTICKOU
DOPRAVU?
Vybírat z lesa rukou ty, kteří vystoupí se svou poznámkou nebo dotazem, nebyla pro moderátora Davida Borka
tentokrát vůbec lehká práce. Žádný ze zúčastněných starostů nebo zástupců firem k tématu bezpečnosti
v dopravě jen nemlčel.
FOTO: Attila Racek
Kamiony jsou noční můrou obyvatel řady obcí.
Vyhnat je ale není vůbec lehké. Zákazové značky
totiž nejsou zeď.
Připravte se na objížďky, varoval řidiče náměstek
moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík. Kraj
bude do oprav silnic investovat velké peníze.
GENERÁLNÍ PARTNEŘI
PARTNEŘI
Jan Pacas
Tyhle a mnohé další otázky
rozpoutaly živou diskuzi mezi starosty, zástupci kraje i státní správy
a představiteli firem na Business
snídani „Bezpečnost v dopravní
infrastruktuře Moravskoslezského
kraje“, kterou zorganizovala společnost Magnus Regio, vydavatel
Moravského hospodářství.
Moravskoslezský kraj má jednu z nejhustších sítí silnic a kolejí
a ostravská aglomerace je druhá
největší v České republice. Tomu odpovídá i množství peněz,
které do dopravní infrastruktury
v kraji směřuje. Tamní řidiči by
se proto měli připravit na řadu
objížděk a uzavírek. Na příští rok
má jen kraj nachystané dopravní
stavby a rekonstrukce za 1,1 mi-
liardy korun. „Komfort cestování
bude v příštím roce menší, ale
je to proto, že chceme mít naše
komunikace v co nejlepším stavu,“ vysvětlil náměstek hejtmana
Moravskoslezského kraje Daniel
Havlík s tím, že co nepostaví do
konce roku 2015, na to už kraj
nedostane evropské dotace.
Investice do oprav silnic přitom usnadňují i změny zákonů.
„Minulý rok jsme prosadili vyhlášku, díky které je možné konat
opravy na silnici s podstatně jednodušším projednáním na uzavírku. Množství rekonstrukcí je díky
tomu v letošním roce rekordní,“
přiblížil Martin Janeček z Odboru
strategie Ministerstva dopravy.
Z hlediska nových staveb jsou
priority kraje pro toto i příští programovací období jasné. „Moravskoslezský kraj patří k těm nejlepším co do připravenosti staveb.
V příštím programovacím období
nám to umožní realizovat ty nejdůležitější projekty - přestavbu silnice R48 a obchvat Frýdku Místku,“ přiblížil Janeček. Náměstek
hejtmana Daniel Havlík k tomu
dodal, že pokračují práce i na tahu I/11. Nezaspalo se ale ani na
železnici. „Prioritou je vybudování nové železniční tratě na letiště
Mošnov,“ uvedl Vladislav Kalup
z Drážního úřadu.
Další novelizace zákonů zase
rozšíří pravomoci policie ve vztahu k dopravnímu inženýringu,
objížďkám a dopravnímu značení. Role policistů je přitom už
teď nezanedbatelná v regulaci kamionové dopravy, která je trnem
v patě mnoha obcím. Řidiči kamionů přes ně totiž často objíždějí
placené dálniční úseky. Obce sice
mají možnost dát se dohromady
a zakázat kamionům vjezd na své
území pomocí značek, ne vždy to
ale funguje. „Problém je nedostatečný postih a téměř žádná repre-
se. Dopravní značení není zeď,“
posteskla si starostka Třince Věra
Palkovská.
Kamionová doprava ale není
jen problémem Třince. Po místních komunikacích se projíždí
přetížené kamiony i leckde jinde.
Řešit by to měla novela zákona,
kterou plánuje prosadit Ministerstvo dopravy. „Kamion by podle ní
nesměl vjet na místní komunikaci,
pokud by v tom místě neměl místo nakládky či vykládky,“ uvedl
Janeček.
Částečné řešení problému s kamiony by přitom mohly přinést
moderní technologie. „Existují
kamerové systémy, které zaregistrují dopravní značku a mohou
identifikovat projíždějící kamion,“ předestřel obchodní ředitel
pro silniční telematiku ve společnosti AŽD Praha Vladimír Ketner.
Podle ředitele ITS ve firmě VARS
Brno Ondřeje Pokorného se nabízí i automatické váhy, které samy
generují pokutové bločky. V zákonech ale ještě tyto technologie
nejsou zakotveny.
Vývoj technologií v oblasti řízení dopravy a telematiky je
nezadržitelný. „Dnes jsou například hitem takzvaná Smart Cities
a technologií a nápadů je mnoho,“
nastínil Pokorný. Podle Pokorného přitom existují dva problémy,
které obecně trápí všechna města
a které můžou tyto technologie
alespoň částečně řešit. Je to zvyšující se množství aut na omezené
silniční síti a množství parkovacích míst. Aby ale mohly systémy
řidičům radit, jak se mají v husté
městské dopravě chovat nebo kde
najít místo na zaparkování, potřebují data. „Městům bych poradil,
ať investují do senzorických systémů,“ dodal Pokorný.
Kromě inteligentních systémů
může městům s dopravou pomoci
i zkvalitnění MHD a upřednostnění jiných forem dopravy před
tou individuální. „Dnes zažívá renesanci kolejová doprava.
V našem kraji na to máme ideální
podmínky,“ poznamenal Miroslav Bezděk ze Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Pro
Ostravsko a Karvinsko například
padl návrh vlakotramvaje.
Náměstek hejtmana Havlík
však upozornil na to, že kolejová
doprava často nedokáže cenově
konkurovat té silniční. „Autobusy
jezdí za čtvrtinovou cenu oproti
vlakům,“ uvedl a upozornil na to,
že regionální vlaky, které by řešily
problém s příměstskou dopravou,
musí také dávat přednost rychlíkům, a jsou proto pomalé. Pohodlí
a rychlost mohou přitom být pro
cestující důležitější než peníze.
Dokazují to i zkušenosti z Frýdku
Místku, kde zavedení MHD zdarma nevedlo k závratnému navýšení počtu cestujících a úbytku aut.
„ Když se potká
auto s kolem
na špatně
osvětlené silnici
Z hlediska bezpečnosti je důležité i skloubení různých forem
dopravy, například té automobilové s cyklistickou. V dopravě se
ale nesetkávají jen auta a kola,
ale i auta s vlaky a tramvajemi.
Česko se přitom vymyká evropským průměrům co do počtu
železničních přejezdů. „Bezpečnost by proto zvýšilo rušení
nepotřebných přejezdů,“ uvedl
Libor Tkáč, náměstek ředitele
pro techniku na ostravském oblastním ředitelství Správy železniční dopravní cesty. S tím mají
ale často problém obce.
Zásadní vliv na bezpečnost
dopravy má i osvětlení komunikací. S rychlým rozvojem LED
technologií, kdy na trh vstupuje
velké množství firem a produktů, se však v této oblasti začínají
objevovat nebezpečné nešvary.
„Zejména rovnoměrnost osvětlení je katastrofická. Oko řidiče
není schopné adaptovat se tak
rychle na tmavé fleky mimo světlo
a světlé fleky pod lampou,“ varoval obchodní ředitel společnosti
Artechnic-Schréder Petr Míka
a dodal, že nejdůležitější je u modernizace osvětlení projektová
příprava a dodržování rovnoměrnosti osvětlení podle norem. A to
i přesto, že nejsou závazné. „Když
se někomu něco stane na veřejné
ulici kvůli tomu, že není dostatečné osvětlení, tak za to v podstatě
není nikdo popotahován,“ posteskl si obchodní ředitel společnosti
Eltodo-Citelum Aleš Sadílek.
Nejkrásnější radnice je v Prostějově. Porota ocenila Pustou Polom
V soutěži „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“, kterou vyhlásil
dvouměsíčník Moravské hospodářství, zvítězil Prostějov. Secesní
radnice ze začátku minulého století získala v internetovém
hlasování na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz
27 procent všech hlasů. Druhé místo obsadila radnice v Hostinném
(18 procent hlasů) a třetí se umístila radnice v Polici nad Metují.
Porotu zaujal obecní úřad v Pusté Polomi, kterému udělila
speciální ocenění.
Ke stupňům vítězů vedla nelehká cesta. Všechny radnice
a obecní úřady prošly hned dvojím sítem. V prvním kole vybrala
ze 73 přihlášených finálovou desítku odborná porota složená
z renomovaných architektů a odborníků na architekturu. Deset
nejkrásnějších potom soupeřilo o hlasy veřejnosti v internetové
anketě. Lidé svým favoritům udělili téměř 3 500 hlasů. „Soutěž se
díky velkému zájmu stala přímo přehlídkou mnoha krásných radnic
a vybrat z nich tu nejkrásnější byl opravdu obtížný úkol. Soutěž
ukázala vysokou architektonickou úroveň radnic našich měst, která
může být motivací pro podobně kvalitní správu věcí veřejných,"
podotkl porotce Robert Sedlák.
Veřejnost ocenila zejména s láskou a úctou spravované historické
budovy. Radnice v Hostinném, Polici nad Metují a Prostějově
představují doslova průřez architektonickými styly a dějinnými
obdobími od gotiky a renesance přes baroko až po secesi. „Velmi si
vážíme tohoto ocenění, byť jsme si vědomi, že by mělo patřit zejména
našim předkům, kteří se zasadili o to, aby v Prostějově vyrostla takto
krásná radnice. Na druhou stranu v letošním roce slavíme 100 let
dokončení stavby nové radnice a i při příležitosti těchto oslav jsme se
06-11-mh14-12.indd 8
pustili do větší rekonstrukce objektu. V této souvislosti, jak doufám,
směřuje ocenění také k naší práci, protože veškeré opravy jsou vedeny
natolik citlivě, aby nenarušily architektonický výraz budovy, což se dle
mého názoru daří. Radnice je otevřena veřejnosti i v rámci prohlídek,
čímž bych rád pozval k návštěvě všechny, kteří naši krásnou radnici
ještě neměli možnost vidět na vlastní oči,“ řekl náměstek primátora
města Prostějov Jiří Pospíšil
1. místo – město PROSTĚJOV
Ve srovnání s těmito radnicemi je obecní úřad v Pusté Polomi,
kterému porota udělila speciální cenu, možná trošku skromnější
stavbou. Její decentní pojetí však porotce velmi oslovilo. „Chtěl bych
porotě poděkovat, že vybrala náš obecní úřad, který je v podstatě
zrekonstruovaným brownfieldem,“ uvedl při vyhlašování vítězů
starosta Pusté Polomi Miroslav Hrabovský s tím, že než se domu ujala
obec, byl posledních deset let v tristním technickém stavu. „Krásně
to ilustruje, že i menší obecní úřady, ať už třeba vznikly z rodinného
domu, bývalé školy nebo staré pošty, se těší vzorné péči,“ komentoval
to šéfredaktor dvouměsíčníku Moravské hospodářství Jan Pacas.
Do soutěže Moravského hospodářství „Nejkrásnější obecní úřad či
radnice“ se mohly přihlašovat města a obce ze sedmi krajů České
republiky: Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého,
Zlínského, Královéhradeckého, Pardubického a kraje Vysočina.
Vítězové byli vyhlášení v pátek 14. listopadu 2014 v Mahenově divadle
v Brně při úvodu slavnostního Galavečera společnosti Magnus Regio,
vydavatele dvouměsíčníku Moravské hospodářství. Vítězové si odnesli
gravírované plakety, kvalitní vína, elektroniku a poukaz na celoroční
bezplatný vstup na konference pro města a obce, které společnost
Magnus Regio v různých krajích organizuje.
2. místo – město HOSTINNÉ
3. místo – město POLICE NAD METUJÍ
Cena poroty – obec PUSTÁ POLOM
Záštita:
01.12.14 6:44
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
9
evropské dotace
Firmy i obce dráždí kontroly dotací
Dokončení ze strany 1
Že může nastat situace, kdy firma nebo obec o dotaci přijde a bude ji muset vrátit, berou do úvahy
i banky. Dotace se totiž vyplácejí
až „ex post“ a na předfinancování projektu si berou firmy i obce
často úvěr. Pokud ale kontrolor
vystaví projektu i po několika letech červenou kartu, o dotaci může příjemce následně přijít a ještě
si připlatit na tučných sankcích,
což ohrozí splácení půjčky
„Když klient pochybí a je nucen
část nebo celou dotaci vrátit, musí
počítat s tím, že je povinen dodržet i podmínky úvěrové smlouvy,“
upozornil mluvčí České spořitelny Marek Pšeničný. Nejedná se
přitom o až tak neobvyklou věc.
„Toto riziko se zvláště v poslední době stává poměrně reálným
a je zvažováno v rámci hodnocení
úvěrů na dotační projekty,“ řekl
mluvčí Komerční banky Michal
Teubner s tím, že rozhodování
K žadatelům o dotaci z Bruselu
budeme vlídnější, slibují ministerstva
Česká republika se snaží zlepšit
v čerpání evropských peněz. Ministerstva snižují administrativu
a chtějí k žadatelům přistupovat
individuálně. Z Bruselu si už několikrát schytala kritiku.
Přimhouříme oko, jen podávejte žádosti o dotace a získané
peníze utraťte v stanoveném termínu. Takový vzkaz v nadsázce
posílají ministerstva lidem i subjektům, kteří ještě uvažují o čerpání evropských dotací. Podle
Ministerstva pro místní rozvoj
byl problém v složitých pravidlech
a jejich nejednotnosti, vysokém
počtu programů, nekoordinovanosti kontrolních akcí či personální nestabilitě na řídicích orgánech.
To nyní chtějí ministerstva změnit.
„Snažili jsme se z těchto oblastí
poučit. Chceme usnadnit žadateli
orientaci v systému přidělování
evropských dotací a zjednodušit
administrativní postupy. Zkrátíme
také lhůty a zlepšíme komunikaci,“ uvedla mluvčí Ministerstva
pro místní rozvoj Petra Manová.
Urychlit čerpání peněz se
rozhodl ministr pro životní pro-
středí Richard Brabec. Sahá do
takzvaného zásobníku projektů,
ve kterém „čekají“ kandidáti na
přidělení dotací. Podepsal uvolnění stovek milionů korun na snížení prašnosti ve městech a obcích, výstavbu retenčních nádrží,
odbahňování, úpravy krajiny, ale
i zateplovací práce, které přispějí
k čistšímu ovzduší, kvalitnější vodě a úsporám energie. „Zásobníky
projektů nám nyní velice pomáhají k rychlejšímu čerpání evropských prostředků,“ uvedl Brabec,
který schytal v únoru kritiku ze
kontrolorů a auditorů je bohužel
nepředvídatelné a jednotlivé kontroly rozhodují zcela opačně. „To
co jedna kontrola schválí jako bezproblémové a v souladu s pravidly,
může druhá kontrola, i třeba po
ukončení celého projektu naopak
prohlásit za chybné. Tyto situace
bohužel běžně nastávají,“ doplnil
Teubner.
Neblaze proslulé jsou zejména
kontroly finančních úřadů. Své
zkušenosti s nimi mají i poradenské firmy, které žadatelům
s dotacemi pomáhají. „Je to pravda a konkrétní zkušenosti jsou
opravdu neuvěřitelné. Jde často
o šikanu ze strany finančních
úřadů,“ postěžoval si jednatel
poradenské společnosti Direkta
Group Jan Polák. Samotné kon-
strany předsedy vlády Bohuslava
Sobotky a tehdejší ministryně pro
místní rozvoj Věry Jourové.
A dobře na tom s čerpáním peněz z evropských fondů nebylo ani
Ministerstvo školství, které spravuje operační program Výzkum
a vývoj pro inovace. Také ministr
Marcel Chládek musel učinit kroky, aby snížil ztrátu. „Kvůli chybám předchozích vlád hrozilo, že
nedočerpáme 9,8 miliard korun.
Snížili jsme proto administrativu
a k žadatelům přistupujeme individuálně,“ přiblížil změny Chládek.
O zlepšení dotačního systému
pro období 2014 až 2020 jednali
také účastníci takzvaného Žofínského fóra. Česká republika má
možnost získat v tomto období
dotace až ve výši 24 miliard korun.
troly přitom dokážou být i zcela
nesmyslné. „Řešili jsme projekt
administrovaný českým orgánem, všechno proběhlo, projektový manažer vše zkontroloval,
opravily se drobné nedostatky
a projekt byl uzavřen. Po několika letech přišla na projekt externí
kontrola, shledali malé pochybení, vyzvali nás k vrácení části dotace, žadatel se odvolal, většinu
výtek jsme obhájili a následně
zaplatili pokutu dvacet euro,“
popsala poradkyně z firmy Cyrrus Advisory Kateřina Čočková
s tím, že celé to kolečko určitě
stálo daleko víc než samotná původní pokuta. Potíže podle ní bývají zejména s českými auditory,
kontroly z Evropské komise jsou
mnohem uvolněnější.
 programy
Pro období 2014 až 2020 bude
připraveno deset programů,
z nich mohou žadatelé čerpat
evropské peníze
Doprava (OP D)
Životní prostředí (OP ŽP)
Podnikání a inovace pro
konkurenceschopnost (OP PIK)
Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)
Integrovaný regionální operační
program (IROP)
Zaměstnanost (OP Z)
Praha pól růstu (OP PPR)
Technická pomoc (OP TP)
a dva zemědělské – Program rozvoje
venkova (PRV), Rybářství (OP R)
Zatímco některé problémy
dotačního systému, jako například složitá a sešněrovaná pravidla nebo nejednotný informační
systém a terminologii, se v příštím programovacím období i pod
tlakem České bankovní asociace
a dalších sdružení zřejmě podaří
odstranit, některé jiné zůstanou.
„A to pravděpodobně především
již zmiňované problematické
kontroly,“ uzavřel mluvčí Komerční banky. Do budoucna to
ale představuje podstatný problém. „Spolehlivě tím odrazujeme od dalšího čerpání, riziko
sankcí po několika letech nebude
nikdo ochoten podstoupit,“ upozornil předseda Asociace malých
a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Současná ministryně pro místní
rozvoj Karla Šlechtová si přeje
větší kompetence svého resortu.
Podle místopředsedy vlády Pavla
Bělobrádka je zase zapotřebí lépe
plánovat čerpání peněz z Bruselu.
„Máme o dvanáct programů
méně než než v období 2007 až
2013. Větší podporu získají energetické úspory. Naopak nepůjde
finančně podpořit revitalizace veřejných prostranství nebo cestovní
ruch, kam spadá i výstavba hotelů,“ poznamenala Manová. Velká
podpora bude směřovat také na
výzkumné a inovativní aktivity jak
v podnicích, tak v akademické sféře, na rozvoj infrastruktury včetně
vzdělávací, zvyšování konkurenceschopnosti a podporu zaměstnanosti.
(vv)
INZERCE
EuPoint 269x185 MoravskeHospodarstvi.indd 1
06-11-mh14-12.indd 9
24.11.14 10:26
01.12.14 6:44
10
země pro váš byznys
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
Zakázky v Rusku zatím firmy
drží, rozšířit záběr českého
exportu se ale příliš nedaří
EVERGREEN
EKONOMICKÝCH
RUBRIK POSLEDNÍ
DOBY – DOPADY
EVROPSKÝCH
SANKCÍ PROTI RUSKÉ
FEDERACI – HODNOTÍ
STROJAŘI I ZÁSTUPCI
MINISTERSTEV
STŘÍZLIVĚ.
Jan Pacas
Kontrakty v Rusku zatím firmy
drží, do budoucna ale není radno
sankce podceňovat. Jejich účinky,
pokud nebudou dále anulovány,
se projeví až s odstupem času. Téma, které zvedá mezi exportéry
nejedno obočí, je ale diverzifikace
českého vývozu. Zemi se pořád
nedaří snížit svou závislost na trzích Evropské unie. Že by se ale
v podpoře exportu mohlo blýskat na lepší časy, naznačuje užší
spolupráce Ministerstva průmyslu
a obchodu (MPO) a Ministerstva
zahraničních věcí (MZV) v otázce
ekonomické diplomacie. Takové
jsou alespoň závěry Setkání zástupců ze sektoru strojírenství, dopravní infrastruktury ČR a podpory exportu, které zorganizovala
společnost Magnus Regio.
Český export se rozvíjí velmi
dynamicky, první pololetí vykazuje meziroční nárůst o 14,5 procenta a vývoz směřuje k rekordním
výsledkům s očekávanou kladnou
bilancí přes 360 miliard korun.
Odbyt tuzemské produkce v zahraničí zatím výrazně nezasáhly
ani evropské sankce proti Ruské
federaci. „Hladinu vývozu do Rus-
ka se zatím daří držet, v korunách
je zhruba na úrovni loňského roku,“ poznamenal poradce Sekce
zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu Petr
Adrián.
Strojírenské firmy mají v Rusku nasmlouvané spíše dlouhodobé
kontrakty, které řeší v horizontu
několika let. „Na ty sankce zatím
dopad nemají,“ zhodnotil generální ředitel První brněnské strojírny Leoš Zahrádka. Ale co výhled
do budoucna? „Tam, kde si bude
Rusko schopno pomoci samo, tam
bude poptávka klesat. V oblastech
kde zahraniční dodávky nahradit
nedokáže, dostane ty produkty
i tak, sankce nesankce,“ doplnil
Zahrádka.
„ Firmy si na
ruský trh cestu
najdou
Tah poptávky je neúprosný
a podniky si najdou alternativní
cesty. „Co Rusové potřebují, to dostanou. Produkce se dodá do Turecka nebo Běloruska a přes prostředníky do Ruska. Jediný efekt
bude ten, že se na celé transakci
přiživí několik subdodavatelů. Nikdo přece nemůže předpokládat,
že to bude fungovat jinak,“ vysvětlil jednatel společnosti Astra Motor Jan Keprda s tím, že ve velmi
krátké době se počet subdodavatelů v celém řetězci sníží tak, že to
bude pro ruskou stranu snesitelné.
Střízlivě hodnotí dopady sankcí i Martin Pecina, exministr vnitra a obchodní ředitel společnosti
ALTA, která je mezi strojírenskými podniky jedním z největších
exportérů do Ruska. „Naši part-
Komunikace ministerstev
se zlepšila.
Na hodnocení dopadů sankcí je ještě příliš brzy, shodli se účastníci
business snídaně. Exportu by teď ale prospěla větší diverzifikace.
Pomoci ji může i lepší komunikace mezi Ministerstvem průmyslu
a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí.
FOTO: Attila Racek
HLAVNÍ PARTNEŘI
neři se s námi normálně baví, jsou
tolerantní k tomu, co se děje v Evropské unii, zvykli si totiž, že se
u nás často něco pokazí,“ přiblížil
Pecina a dodal, že ALTA měla obavy jen z toho, aby obráběcí stroje,
které dodává na ruský trh, nebyly
označeny za zboží dvojího užití.
V tomto ohledu vyšli českým
strojařům vstříc i představitelé státu. „V rámci negociace evropských
sankcí se podařilo vyjednat dobrou pozici ohledně problematiky
zboží dvojího užití, a to zejména
obráběcích strojů tak, aby sankce
nezasáhly český export nepřiměřeně,“ upřesnil náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard
Muřický. Velké ztráty podle něj
hrozily i v oblasti hydrokrakování
a odsířování ropy, kde jsou české
firmy také aktivní. „Tam se jednalo
o velké ohrožení a tyto technologie se také podařilo ze sankcí
vyjmout,“ dodal Muřický.
Rusové si zvykli, že se v Evropě
občas něco pokazí.
PARTNEŘI
Úplně bezzubé ale sankce také nebudou. I když se aktuálně
zakousnou jen do zlomku z více
než 3,5 bilionu korun tuzemského
exportu, jejich dopady se můžou
projevit později. „Tady bezpochyby existuje časový skluz,“ varoval
Petr Adrián z MPO. Český export
navíc nemusí ovlivnit přímo, ale
například i prostřednictvím spolupráce s Německem. „V mnoha
případech jsme subdodavateli
německých firem, a to i ve směru do Ruska. Případná panika na
tamním trhu spojená se sankcemi
se může projevit i poklesem českého vývozu,“ upozornil Muřický. I
proto společně se zástupci firem
varuje před zbrklým opouštěním
našich tradičních exportních trhů,
a to včetně toho ruského.
Heslo „neopouštět dobyté trhy“ však neznamená stop diverzifikaci vývozu. Tu by čeští exportéři
i zástupci zainteresovaných minis-
terstev viděli rádi. Ne vždy se však
daří tak, jak by velely idealistické
představy. „Záměr diverzifikovat
export a snížit třiaosmdesátiprocentní závislost na trzích Evropské
unie se nedaří, a tato závislost se
dokonce zvyšuje,“ uvedl Adrián.
Podpora exportu do nových
destinací ze strany státu přitom
není jen tak. Vývoj ekonomických vztahů České republiky totiž zásadně ovlivňují nadnárodní
korporace, v poslední době navíc
dochází k určité „kriminalizaci“
rozhodování v České exportní
bance (ČEB) a Exportní garanční
a pojišťovací společnosti (EGAP),
tedy institucích, které mají export
do dalších a často problematických teritorií podporovat.
„Dnes ručí každý člen rady
obou těchto institucí celým svým
majetkem. Pak přijde nějaký policejní kapitán a řekne, že jste
špatně rozhodl. Nemůžeme se
tedy těmto lidem divit, že váhají
a nechávají si vše velmi podrobně
prověřovat. Pokud se toto nezmění, těžko po nich můžeme žádat,
aby byli v rozhodování pružní,“
upozornil místopředseda dozorčí
rady EGAP Jaroslav Ungerman
a dodal, že změna k lepšímu si
vyžádá úpravu zákonů týkajících
se regulace těchto společností.
„ Spolupráce
ministerstev
přináší ovoce
Stát však i přes různé zádrhele
na podpoře exportu pracuje. Vidět
je to na intenzivnější spolupráci
Ministerstva průmyslu a obchodu s Ministerstvem zahraničních
věcí. Služby ambasád i agentury
CzechTrade se za poslední dobu
zlepšily. „Hlavně pro 14 tisíc exportérů z řad malých a středních
podniků, kteří se často neorientují
v tom, kam se obrátit pro pomoc.
Netransparentní systém, kdy nebylo jasné, co dělá CzechTrade za
peníze a co MZV zadarmo, je už
pryč,“ uvedl vrchní ředitel ekonomické sekce Ministerstva zahraničních věcí Ivan Jukl.
Úřady sjednotily i vzdělávání
diplomatů obou organizací. Na
konci společné akademie navíc
čekají na novopečené reprezentanty Česka v zahraničí stáže ve
firmách. „Budou si tak budovat
návyky spojené s chápáním toho,
co to znamená, když si exportér
shání práci na trhu,“ vysvětlil Jukl.
Hmatatelnými výstupy spolupráce resortů ale nebudou jen
„ekonomicky“ vzdělanější a citlivější diplomaté. Výsledky kooperace můžeme vidět už teď, například
v podobě Klientského centra nebo
takzvané Mapy oborových příležitostí, kterou zpracovalo MZV
společně s MPO a CzechTrade.
„Jejím prostřednictvím mapujeme
jednotlivé země a položky, po kterých je velká nebo vytrvale rostoucí poptávka. A konkrétní přínos?
Ten má být takový, že když si vezmu například zmíněné obráběcí
stroje, vypadne mi z této mapy
dvacet teritorií, kde po nich roste
poptávka a jsou zároveň schopné
export zaplatit,“ uzavřel Jukl.
Země pro váš byznys – přečtěte si, jaké exportní
příležitosti nabízí Thajsko na www.moravskehospodarstvi.cz
Golfový turnaj Moravského hospodářství tentokrát v moravském stylu!
Rychlé jak namydlený blesk,
tak popsali někteří z hráčů
na milimetr sestříhané
greeny připravené pro profíky
z PGA Tour, které si mohli
vyzkoušet na golfovém turnaji
Moravského hospodářství
v areálu Kaskáda v Jinačovicích.
Vše se tentokrát odehrálo
v moravském stylu. Kromě
tůrování motoru předváděného
Jaguára si tak mohli účastníci
turnaje poslechnout i cimbálku
a pochutnat si na hruškovici,
skvělých moravských vínech,
frgálech a klobáskách.
Atmosféra byla zkrátka
pohodová, jak se holt na
Moravu patří.
06-11-mh14-12.indd 10
01.12.14 6:44
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
11
IT a úřady
Do cloudu a open source úřady
zatím jen nesměle nakukují
INFORMAČNÍ
TECHNOLOGIE VE
VEŘEJNÉ SPRÁVĚ JSOU
ZDROJEM ČETNÝCH
DOHADŮ.
Ladislav Koubek
Způsobily je předražené zakázky, ale i kolabující systémy sociálních dávek či výdeje registračních
značek na auta. Informační systémy se navíc obtížně kontrolují, na
druhou stranu právě na nich jsou
úřady závislé.
Trendem, který se stále více
prosazuje v soukromém sektoru,
je využití IT na dálku jako služby. „Hodně se začíná prosazovat
cloud computing. Organizace
tak mohou ušetřit na nákladech
na zabezpečení a zálohování dat,
zaměstnanci se mohou připojit
odkudkoliv,“ uvedl softwarový
specialista Jan Vobecký z firmy
CS-Soft. Jednoduše řečeno: data
nezpracovává počítač, na kterém
pracujete, ale vzdálený server.
Cloud je poskytování datových úložišť, programů a výpočetního výkonu klientům přes
internet. Vyzkoušet si jej může
každý. „Například Google poskytuje tabulkový kalkulátor, ke
kterému se klient připojí z prohlížeče a může si tam editovat
svou tabulku podobně jako
v MS Excelu,“ vysvětlil Vobecký. Dalším trendem je hosting,
tedy poskytování hardware pro
nějakou aplikaci. Například webhosting je posytování serverů pro
webové stránky.
„Město Žďár nad Sázavou
služby cloud a housing nevyužívá
vůbec, za hosting lze snad považovat hostování www serverů, respektive služeb pro objednávání
klientů na úřad a SMS parking nebo tisk daňových dokladů. Město
využívá služeb svého technologického centra vybudovaného
v roce 2011,“ řekl Libor Vostřejš
z oddělení informatiky na žďárské
radnici. „Město má nasazen interní cloud pro sdílení dokumentů
a plánuje využívat cloudové služby Office365 v horizontu několika měsíců,“ uvedl jeho kolega
z královéhradeckého magistrátu
Jan Nagy.
„ Rezervy
státní správa
určitě má
Dokáže tedy státní správa a samospráva využívat skutečně moderní a efektivní nástroje při správě
svého IT? Rezervy zde určitě jsou.
„Nesourodost aplikací a z toho
problematické integrace, nesdíle-
ní know-how a technologií včetně
software,“ uvedl časté nedostatky
Nagy. Problémem bývá i špatný výběr dodavatele agendového informačního systému. „I když si nejsem jist, zda lze vybrat dobře. Zde
vidím velkou příležitost pro stát
a centralizaci agend. Příkladem, že
tento model může být funkční, je
Registr živnostenského podnikání,“ dodal Vostřejš a rovnou přihodil dva tipy na zvýšení efektivity.
„Jsou jimi serverová virtualizace
a využívání elektronických aukcí
při nákupu IT,“ vypočetl.
Ve veřejné správě se dosud minimálně prosazují otevřená řešení
(open source), která jsou k dispozici zdarma. Přitom v zahraničí
existují velmi dobré příklady. Například město Mnichov přechodem na open source ušetřilo deset
milionů euro.
Zvýšit zájem o open source
chce Ministerstvo vnitra, které
spustilo projekt Otevřená aplikace
pro spisovou službu. Cílem projektu je poskytnout veřejné správě
a dalším subjektům v ČR kvalitní
otevřený nástroj pro usnadnění
zajištění zákonných povinností.
Jedná se také o první podobný
projekt v České republice. Aplikace je volně k dispozici a šíří se
nejen do veřejné správy na základě podmínek open-source licence
Evropské komise.
Aplikace je určena především
veřejné a státní správě - městům,
obcím, archivům a dalším institucím. Nicméně jde o open source
aplikaci a používat ji mohou i jiné
subjekty v Česku i v zahraničí. Za
používání aplikace se neplatí žádné
poplatky. Navíc lze program libovolně upravovat dle vlastních potřeb, dále jej rozšiřovat nebo napojovat na stávající IT infrastrukturu.
Po otevřeném řešení zdarma sahá stále více radnic. Nové
Město na Moravě například využívá otevřený redakční systém
pro své webové stránky, podobně
to má radnice Frýdku-Místku, brněnská městská část Bystrc a řada
dalších.
INZERCE
06-11-mh14-12.indd 11
01.12.14 7:16
12
umělci na Moravě
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
Noc je hájemství myšlenek a prostor pro říši fantazie
Když člověk navštíví ateliér ZDENY
HÖHMOVÉ, skutečně pochopí, co se
skrývá za pojmem imaginativní umění.
Představivost z jejích obrazů přímo dýchá.
Už při svém vstupu do uměleckého světa
Zdena Höhmová na vlastní kůži poznala,
že představivost a tvorba je sice jedním
z mála prostorů, kde se člověk může
pohybovat skutečně svobodně, ale musí
za to bojovat. „Na Akademii výtvarných
umění jsem studovala u ohromného
koloristy, profesora Františka Jiroudka.
Problém byl, že si z nás chtěl udělat malé
kopie. Tehdy byl ale člověk plný elánu
a nechtěl se dát. Když mi obraz celý
přemaloval, řekla jsem mu třeba – tak teď
mi to, pane profesore, ještě podepište. Od
té doby mě nekorigoval. Až na konci studií
mi pogratuloval k diplomové práci a popřál
štěstí do života, že mám spartánskou
povahu,“ vzpomíná Zdena Höhmová.
Tu osvědčila i později. Osobitou cestu
si díky své nezdolnosti našla i v režimu,
který od malířů stipendistů vyžadoval
spíše nepoetická pracovní témata. „Šlo to,
když člověk chtěl a měl odvahu. Já jsem se
vždy nějakou rafinovanou kličkou dostala
k tématu, které jsem skutečně chtěla řešit,“
přibližuje dobu malířka. Jednou z jejích
prvních inspirací tak byla například
Pískovna a štěrkovna v brněnských Starých
Černovicích. „Ale pro mě to byl úžasný
lom, kterému jsem familiérně říkala
Smraďák,“ vysvětluje Höhmová a dodává,
že se jednalo v podstatě o skládku, kam
se zaváželo všechno možné. „Bylo to
syrové, surrealisticky nádherné místo.
Odpad naházený bez ladu a skladu hrál
1
všemi barvami a tvary. A jakmile zapršelo,
vznikala tam jezera, nad kterými lítali
racci. Když jsem zavřela oči, měla jsem
pocit, že jsem u moře. Akorát jsem už po
hodině nemohla dýchat. Až později jsem
zjistila, že výpary ze skládky byly jedovaté,“
vypráví malířka.
Odvaha
kradikálnízměně
Že je Zdeně Höhmové dobrodružství
svobodné tvorby bytostně vlastní, dokazuje
i skutečnost, že nesnesla, když ji začal
omezovat vlastní vyzkoušený a osvědčený
styl. „Dříve jsem dělala monochromnější
obrazy a kresby. Ale najednou mě
příslovečná noblesa monochromu
vyčerpala, znudila a unavila. Začala mě
lákat barva. Naházela jsem si sama klacky
pod nohy, začala jsem vlastně zase od píky
a risk se kupodivu po různých tápavých
začátcích osvědčil. Otevřela jsem si
novou cestu, která přináší pocit absolutní,
mnohem uvolněnější malby, která je
skutečně o svobodě ducha, mysli a tématu.
U předchozí, exaktnější polohy malby
jsem si občas říkala, že u práce málem
nedýchám, jak se soustředím,“ říká paní
Zdena.
Spolu se stylem radikálně změnila
i prostředí, ve kterém pracuje. Na delší
dobu odjela do Prahy a dnes střídavě tvoří
v Praze i v Brně. „Před Prahou by mě
nikdy nenapadlo, že mě budou inspirovat
nějaké barevné extravagance nebo graffiti
2
a street art,“ dodává Höhmová. V Praze
ale našla úplně nový druh životní energie
a inspirace, kterou zpracovala i v cyklu
Nová chemie. „V Brně je můj život plný
povinností kolem domu a zahrady, což mě
zmáhá, ale když otevřu okno ateliéru na
Žižkově, poslouchám koncert. Nemusím
se převlíkat a s rukama od barev až po
lokty si vyšlápnu na nedaleký kopeček
na Parukářce, kde hrají třeba tři etnické
skupiny. Kluci tam zkouší chodit po laně,
pobíhá tam stovka psů, prostě to tam žije.
Za tmy jsem objevila tanečníky s olejovými
lampami a plivače ohně. Ten rituál mi dal
víc, než kdybych šla vyšňořená do divadla.
Ohromně mě nabil energií a šla jsem zase
malovat,“ nastiňuje Höhmová s tím, že
v Praze má také větší pocit osobní svobody
a nic ji tam k ničemu nenutí. Tvorba je pro
ni totiž i mentální ochranou před „musem“
všedního dne. „Jeden český básník řekl, že
když chce psát, nesmí jít ani se složenkou
na poštu,“ cituje malířka.
Noc je barevná,
denječernobílý
Možná i proto pracuje Zdena Höhmová
hlavně v noci. Jednou si zapsala, že
noc je čas, kdy přicházejí myšlenky
a také španělské přísloví, že noc je
barevná, den je černobílý. „Pro mě je
noc časem napojení se na myšlenku, na
klid a fantazii,“ vysvětluje paní Zdena,
zároveň ale podotýká, že své obrazy
kvůli světlu dokončuje přes den. „Den
pro mě také znamená spíše přípravu na
tvorbu a vyřízení nezbytných věcí. V noci
povinnosti úplně odplují a jsem najednou
zase svobodná a volná,“ popisuje malířka.
Svázat se Zdena Höhmová nenechává ani
jednou technikou, nebojí se do obrazu
„sáhnout“ prsty a ve své tvorbě úspěšně
kombinuje malbu s kresbou. „Vždy jsem
používala přírodní nebo syntetický uhel,
grafit nebo tužku. Malba je kresbou více
stvrzená a má vert. Když mají věci svůj
stín, víc existují,“ pronáší Höhmová. Ke
kresebnosti ji možná přivedly i dva vzory
z dětství – inspirace tvorbou Františka
Tichého a Jana Zrzavého.
I když je Zdena Höhmová sova
a záležitosti všedního dne jsou jí podle
jejích vlastních slov spíše cizí, je velmi
aktivní i mimo ateliér. Od roku 1981
uspořádala v Česku i v zahraničí přes
80 autorských výstav a zúčastnila se
kolem 160 společných výstav, uměleckých
projektů, bienále a sympozií, veletrhů
současného umění nebo aukčních salonů.
Své obrazy poskytuje i do charitativních
aukcí, například pro Nadaci Veronica,
Nadaci Charty 77 nebo Konto Bariéry.
Za svoji tvorbu obdržela řadu ocenění
u nás i v zahraničí. Je členkou uměleckých
spolků – Sdružení Q a Sdružení pražských
malířů. „Organizujeme přátelská setkání
a posezení, spoustu výstav, obojí je pro
nás přínosné z profesionálního i lidského
hlediska, už jen proto, že sama tvorba
je dost samotářská záležitost,“ říká
Höhmová.
JAN PACAS
3
1 · Vzkazy
olej a kombinovaná technika, plátno
2 · Velikonoce
olej a kombinovaná technika, plátno
3 · Očistec
olej a kombinovaná technika, plátno
4 · Žlutá hlava
olej a kombinovaná technika, plátno
5 · Nosáč
olej a kombinovaná technika, plátno
6 · Konec černých myšlenek
olej a kombinovaná technika, plátno
4
5
6
ZDENA HÖHMOVÁ:
Malířka, která umí překvapit a zároveň zůstat sama sebou
■ Přes třicet let je Zdena Höhmová
nepřehlédnutelnou osobností na české výtvarné scéně.
Přívlastky jako nuda nebo repetice však v souvislosti
s jejím dílem nikomu na mysl nepřijdou. „Ještě se
mi nestalo, abych nebyl překvapen bezprostředností
a senzitivní suverenitou malířského přednesu Zdeny
Höhmové,“ potvrdil sklářský výtvarník, malíř
a designér Jiří Šuhájek.
12-16-mh14-12.indd 12
■ Svoboda a uvolněnost s jakou Zdena Höhmová
tvoří, je jedinečná. Na rozdíl od mnoha jiných autorů
se nevěnuje jedinému tématu, nenechává se svazovat
všespojujícím nosným prvkem nebo symbolikou.
„Přitom její dílo vždy neomylně poznáte a nezbude
vám nic jiného, než smeknout a obdivovat, že je
schopna neustále objevovat, experimentovat mezi
tím vším, co již bylo vytvořeno, a přitom nevykrádat
jiné autory či samu sebe, zůstat Zdenou Höhmovou
a donekonečna věci posouvat a nenudit setkáním
s nějakou každodenní rutinou,“ uvedl Roman Kalina
z brněnské Galerie Dílo.
■ Herce a dabéra Jana Kanyzu na díle Zdeny
Höhmové oslovuje zdánlivá lehkost, s jakou v něm
dokáže skloubit na první pohled neslučitelné věci.
„Její malba je robustní a přitom křehká. Má vnitřní
světlo i v potemnělých tónech. Má tajemství,
a přesto dokáže zřetelně oslovit. Je spontánní a není
spekulativní,“ vysvětlil Kanyza s tím, že spontánnost
není v tomto případě vhodné zaměňovat za rychlost
nebo snadnost. „Zdena Höhmová je totiž vyznavačem
skutečné a poctivé malby bez počítačových kouzel
a pseudointelektuálních spekulací,“ uzavřel herec.
01.12.14 6:50
ve
é in sti
• chytr
speciál – chytré investice
13
•
ce
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
ČLOVĚK NEMUSÍ BÝT
ZROVNA MILIONÁŘ,
KTERÝ SI V TREZORU
ŠTOSUJE PLÁTNA
OD PICASSA, ABY SE
MU INVESTICE DO
UMĚNÍ VYPLATILA.
KROMĚ ZHODNOCENÍ
POČÁTEČNÍHO
VKLADU TOTIŽ
PŘINÁŠÍ JEŠTĚ JEDEN
NEOPOMENUTELNÝ
BENEFIT – RADOST.
Kristián Chalupa
Nákup obrazu nebo plastiky
je určitě rozumný způsob, jak
investovat své úspory. Vložit peníze do umění je dlouhodobou
alternativní investicí. Potvrzuje to
také Eva Hornová z Brna, která se
zabývá organizováním výstav, ale
i prodejem obrazů svého manžela
Zdeňka Adamce, akademického
malíře, který studoval u Cyrila
Boudy a Karla Lidického. Podobně
tuto záležitost vidí Hana Rybářová
z největší české aukční síně 1. Art
Consulting Brno-Praha nebo také
majitelé známé břeclavské Galerie
99 manželé Jitka a Antonín Vojtkovi.
Za nejkratší investiční horizont
u investice do umění odborníci
obecně považují pět let. Do umění se dají investovat menší částky
v řádech několika tisíc či desítek
tisíc korun. Umění je tedy vhodné
i pro drobné investory. Mnozí ale
investují miliony.
„My, kteří žijeme uměním
a denně se o umění zajímáme,
víme, že investice do umění je záležitost běhu na delší časový úsek.
Nejlukrativnějším artiklem jsou
nemovitosti a pozemky, ale umění následuje hned za nimi. Získat
kvalitní umělecké dílo má ještě jeden důležitý aspekt, a to je radost.
Radost, že vlastníte něco, co nemá
nikdo na světě,“ řekl výtvarník
Antonín Vojtek, který společně
s manželkou vlastní v Břeclavi
Galerii 99. Připomíná, že v dlouhodobém horizontu může umělecké dílo vydělat mnohonásobně
více, než je vložený kapitál. Kdo
podobnou investici zvažuje, měl
by se ale určitě obrátit na znalce,
to jest na historiky umění nebo
na ty, kteří se uměním denně zaobírají.
Vztah k obchodu s uměleckými díly má podle Vojtka dvě
roviny. První rovina je rovina
jistoty – to znamená kupovat již
dříve známá a uznávaná, prověřená jména. Druhá rovina je riskantnější a nakupují se v ní i neznámí
autoři. Zmíněná poučka o poradě
s odborníkem tu ale platí na sto
deset procent.
řešili pouze jeden případ padělání a napodobení díla výtvarného
umění. Neznámý pachatel tehdy
padělal pět obrazů od zesnulého
malíře Bohumíra Mátala, které
si v roce 2012 zakoupil jedenatřicetiletý muž jako originální
obrazy.
„ Policisté na
jižní Moravě
také řešili
padělky obrazů
FOTO: Eugénia Bánovská
Investice do umění ale nemusí
být ani nákladná, ani ošemetná záležitost, právě naopak. „Může se
jednat o velmi výhodnou investici,
která velmi často přeroste v lásku
k umění. Mezi sběrateli umění je
mnoho těch, kteří začali obrazy
a plastiky nakupovat jako dobrou
investici a dnes jsou náruživými
milovníky umění,“ tvrdí zase Hana Rybářová ze společnosti 1. Art
Consulting Brno-Praha. Dodává
přitom, že umění patří v současnosti mezi nejlépe zhodnocované
komodity, což dokazují pravidelné
výsledky světových, ale i domácích
aukčních síní. Zkušení investoři
to již nějaký čas vědí a svým příkladem strhávají také mnohé další
movité zájemce o tento artikl.
Důležité je nenechat se napálit. Nejlepší cesta ke zhodnocení
investice proto vede přes solidní
aukční domy, nikoliv přes nákupy
obrazů na inzeráty nebo pochybné
internetové servery. Tam je riziko
koupě falešných, odcizených nebo cenově nadhodnocených děl
velmi vysoké. Aukční domy nabízejí umělecké předměty ověřené
znalci, spolupracují s databázemi
policie a za pravost nabízených
děl ručí. Začínajícím investorům
dovedou poradit nebo doporučit
znalce, který jim pomůže se založením nového portfolia. V mnoha případech se tak sběratelé
a investoři dočkají mnohonásobného zhodnocení své sbírky již
v nedaleké budoucnosti, a pokud
jde o dlouhodobější investici, je
zhodnocení téměř jisté.
Jihomoravští kriminalisté od
roku 2008 až do současné doby
Leasingový trh postupně roste,
podnikatelé zase věří ve svou budoucnost
VELKÁ RŮSTOVÁ
ČÍSLA, KTERÁ
V TOMTO ROCE HLÁSÍ
LEASINGOVÝ TRH,
UKAZUJÍ NA OŽIVENÍ
NEJEN V POPTÁVCE PO
NOVÝCH OSOBNÍCH
AUTOMOBILECH,
ALE I VÝROBNÍCH
TECHNOLOGIÍCH.
Co to vypovídá o české ekonomice a jedná se o signál končící
krize? Na to jsme se zeptali generálního ředitele UniCredit Leasing
pro Českou republiku a Slovensko
Jiřího Matuly.
12-16-mh14-12.indd 13
Který z těchto nástrojů na trhu dominuje?
Když se podíváme na produktovou strukturu, tak finanční
leasing v té podobě, v jaké je definován v Česku, nebude už do
budoucna hrát takovou roli jako
v minulosti. Domnívám se, že
dominovat bude úvěr a poroste
poptávka po operativním leasingu, který má pro příjemce mnoho
výhod.
Můžete je přiblížit?
Obecně funguje operativní
leasing tak, že do něj vstupujete za pořizovací cenu a vystupujete za cenu zůstatkovou, která
je poměrně vysoká. Je zde tedy
menší počáteční vklad ve formě
akontace a splátky jsou také nižší.
Z pohledu příjemce je to finančně
méně náročný produkt než klasické úvěry či finanční leasing. Samozřejmě ho nelze aplikovat na
všechny komodity. Vhodné jsou
pro tento typ financování zejména
osobní automobily. Mohou to ale
být i obráběcí stroje, nákladní auta
nebo stavební technika.
Jan Pacas
Jak se vyvíjí český leasingový
trh a co nám to může prozradit
o kondici tuzemské ekonomiky?
Za první pololetí letošního
roku jsme u leasingu zažili meziroční nárůst o 11,5 procenta,
zatímco v roce 2013 to bylo pouze 4,4 procenta. V tom loňském
výsledku navíc hrály významnou
roli osobní automobily. Ani letošní čísla bych zatím nepřeceňoval,
uvidíme, co ukáže konec roku.
Jedná se ale o tak velký nárůst, že
i kdyby jej do určité míry ovlivnila nějaká jednorázová transakce,
stále bychom viděli jasné oživení
poptávky. Důležité také je, že růstové indikátory hlásí i segmenty, které signalizují ekonomické
oživení.
„Protože však nový majitel
později pojal podezření, že by se
mohlo jednat o padělky, nechal
si vypracovat znalecký posudek.
Znalkyně došla k závěru, že obrazy jsou skutečně padělané, a došlo
tak k zásahu do autorských práv,“
uvedla Petra Vedrová z oddělení
tisku a prevence Krajského ředitelství jihomoravské policejní
správy. V této souvislosti dodala,
že policie případ později odložila,
protože kriminalisté konkrétního
pachatele ani přes dlouhé pátrání
nedopadli.
Mnohem závažnější případ,
který si vysloužil přezdívku Trojský kůň, vyšetřovali policisté již
od roku 2004 a po pěti letech jej
završilo soudní řízení s tříletým
nepodmíněným trestem. Zapojilo
se do něj přes 50 vyšetřovatelů.
Na leasingovém trhu začínají růst i segmenty, které signalizují ekonomické oživení, tvrdí generální ředitel
UniCredit Leasing pro Českou republiku a Slovensko Jiří Matula.
Které to jsou?
Obnovují se například vozové
parky. Ty ale nepředstavují přímou investici do výroby. Dobrý
signál je, že roste například těžká
dopravní technika, zřejmě proto,
že dopravci před sebou vidí slušné objednávky. I v oblasti výrobních prostředků vidíme oživení
poptávky pohybující se řádově
okolo 10 procent. A to je velmi
dobrá zpráva.
Jde tedy růst leasingového
trhu ruku v ruce s koncem ekonomické krize?
Já bych to charakterizoval jako obnovení důvěry podnikatelů
v jejich budoucnost. Někdo by sice
mohl říct, že období bez investic
nemůže trvat věčně, protože každý
musí alespoň obnovovat výrobní
technologii, ale samozřejmě to také dokazuje, že podnikatelé mají
dostatečně velké objednávky, aby
si do těchto investic troufli.
UniCredit Leasing vystavoval i na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, který
je přesně o vámi zmíněných výrobních prostředcích. Na co jste
se tam v rámci své produktové
nabídky nejvíce zaměřili?
Na strojírenském veletrhu
jsme chtěli oslovit tradiční výrobce, ale i nováčky, kteří teprve své
podnikání v této oblasti rozvíjejí.
Využíváme synergií, že jsme stoprocentní dcerou UniCredit Bank
a společně s bankou dokážeme
nabídnout finanční řešení i pro
pořízení produktů, které jste si
mohli na veletrhu prohlédnout.
Máme na to celou řadu nástrojů
od úvěru přes finanční leasing až
po operativní leasing. Určitě tedy
je z čeho si vybrat.
Že se z operativního leasingu vystupuje za zůstatkovou cenu, zjednodušeně znamená, že
člověk po uplynutí leasingu tu
danou věc nevlastní. Jak se k tomu staví poměrně konzervativní
Češi?
Pokud se jedná o finanční ředitele větších podniků, ti upřednostňují čísla a emoce tam velkou roli
nehrají. Pokud se bavíme o jednotlivých spotřebitelích, živnostnících a drobných podnikatelích,
tam pořád převažuje naše nátura
nezadlužovat se a vlastnit danou
věc. Operativní leasing je navíc
z pohledu své složitosti připomínající nájemní smlouvu mnohem
komplexnější než klasický úvěr.
V poslední době se ale situace mění. Napomáhá tomu napří-
ÁL
Nechat si poradit při investici
S P CI
E
do umění není ostuda, ale zdravý rozum
Při zátahu v domě Jana Trojana
staršího, sběratele obrazů v Moravských Budějovicích, se našlo na
šedesát padělaných pláten. Jen falzifikátů sběratelsky ceněného Jana
Zrzavého bylo dvaadvacet. Další
padělky nesly signatury Špála,
Valtera, Sedláček, Lhoták a další.
Jediným žijícím padělaným autorem byl Kristian Kodet. V tomto
případě znalci zkoumali celkem
160 padělků a často bylo velmi
obtížné padělek od originálu rozeznat. Problémy s tím měl dokonce
i malíř Kristián Kodet. „Padělky
jsou dokonalé, má nesmírný talent,“ prohlásil tehdy Kodet, jehož padělek odhalila až chemická
analýza barev. Obrazy zůstanou ve
sbírkách kriminalistického ústavu
pro studijní a výukové účely, informoval v únoru letošního roku
denní tisk Robert Hurt z Úřadu
pro zastupování státu ve věcech
majetkových.
I již zmíněný malíř Zdeněk
Adamec, který má ateliér v Hamrech u Plumlova, byl před dvěma lety svým známým požádán,
aby posoudil obraz od slavného
ruského malíře 19. století Ivana
Ivanoviče Šiškina. Adamec zjistil
již na první pohled, že se jedná
o mimořádně nekvalitní napodobeninu krajinomalby, u které již
cena pouhých 5 tisíc korun musela
být každému podezřelá. Investice
do takového “rádobyumění” by
byla podle Adamcových slov mimořádně špatná.
klad tlak importérů na prosazení
operativního leasingu v oblasti
používání osobních automobilů.
I my bychom se v segmentu jednotlivých spotřebitelů a menších
podnikatelů rádi více prosadili.
Operativní leasing pro ně totiž
může být velmi výhodný.
Často skloňujete slovo leasing
v souvislosti s osobními automobily. Poslední dobou vzrůstá
zájem o nabídku vozů CNG. Sledujete tento trend i u vás?
Všichni víme, že je zde poměrně velký tlak na snižování závislosti na ropě a dalších fosilních
palivech, takže do budoucna se alternativní pohony určitě prosadí.
Zatím se sice pořád bavíme o poměrně malých prodejích, ale my
například v oblasti CNG a dalších
alternativních pohonů motivujeme nakupující tím, že dostanou
deset tisíc korun slevu na pořizovací ceně. A nemusíme se bavit jen
o osobních automobilech, jsou to
i složitější zařízení jako nákladní
vozy nebo autobusy. Velký pokrok vidíme například u velkých
flotil, kde může mít přechod na
CNG značný ekonomický efekt.
Navíc s tím, jak se bude rozvíjet síť
čerpacích stanic, poroste i zájem
o tento pohon.
Co plánujete do budoucna?
Budete například rozšiřovat
portfolio značkového financování?
Co se týče osobních automobilů, domnívám se, že trh je již
přerozdělen a že dokážeme našim klientům poskytnout atraktivní nabídku, a to i v oblasti
alternativních pohonů. Plánujeme ale rozšířit naši kooperaci v oblasti neautomobilových
značek. Jsme velmi aktivní v zemědělství a stejně tak i v oblasti
obráběcích a tvářecích strojů nebo ve stavební technice.
01.12.14 6:50
speciál – chytré investice
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
• chytr
ŠPATNÁ ZKUŠENOST
Z OBDOBÍ KUPÓNOVÉ
PRIVATIZACE, ALE
I KOTRMELCE
S REFORMOU
DŮCHODOVÉHO
SYSTÉMU
A NEJISTÝM OSUDEM
JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ.
Jan Pacas
To jsou podle portfolio managera Partners investiční společnosti Martina Mašáta jedny
z příčin české rezervovanosti vůči
investicím. Češi přitom podle něj
jen potřebují vše pořádně vysvětlit.
Odkládání peněz na horší
časy nebo na bydlení není pro
mnoho Čechů žádnou neznámou. Podle průzkumů patříme
mezi nejspořivější národy v Evropě. Udělat ten další krok od
spoření k investicím se nám ale
často nedaří. Čím si to vysvětlujete?
Ten problém je dlouhodobější. Češi žili čtyřicet let v systému,
kde maximum bylo spoření „Kdo
šetří, má za tři“ České spořitelny.
Nejsou prostě na takové věci zvyklí. Navíc přežívá zkušenost z kupónové privatizace, kterou většina
lidí vnímala jako krádež. Tehdy
tu chyběl legislativní rámec a lidé
jsou z toho vystrašení doteď. Chce
to prostě výchovu.
Legislativní rámec je hlavně
otázkou aktivity státu. Jak hodnotíte jeho dosavadní roli?
Zatím spíše negativně. Stát se
vlastně nikdy nesnažil kultivovat
trh fondů, nikdy nepomohl fondovému byznysu odříznout se od
kupónové privatizace.
Příležitost jak dostat Čechy
k investování přitom dostal, a to
poměrně nedávno – v souvislosti
se zabezpečením na stáří. Dlouhodobý horizont nabízí v tomto
ohledu spoustu možností. Jak se
s tím stát popasoval?
Myslím si, že zabezpečení na
stáří je dobrá cesta, jak přivést lidi
k investicím. A přitom je důchodové spoření zářným příkladem
toho, že si stát počíná špatně. Pokud si pamatujete na kampaň ke
druhému pilíři, ta zněla – odložte
si dvě procenta ze svého platu a my
vám k tomu něco přidáme. To ale
není investování. Investování je,
jak tyto prostředky dlouhodobě
zhodnotíte. Důraz se kladl na to,
že když si odložíte pětistovku, stát
vám něco přes sedm set korun
přidá. Ale když tam budete mít
po třiceti letech dvě stě tisíc, těch
sedm set je vlastně docela málo.
Ta motivace tak do budoucna klesá. Takhle stát nikoho investovat
nenaučí. Oni jen řekli – odložte si
a my vám k tomu trošku přidáme.
A pak vám to stejně zrušíme! Tím
všechny akorát vystraší.
A to přitom Češi moc strašit
nepotřebují, už teď mají k jakémukoliv riziku hodně rezervovaný postoj. Stačí se podívat na
třetí pilíř důchodového systému.
Ten se před dvěma lety rozdělil
na dvě části. Jedna jsou transformované fondy, nástupce dřívějšího penzijního připojištění, kde
musí finanční skupiny garantovat každý rok kladný výsledek.
Druhá část, takzvané účastnické
fondy, umožňují dynamičtější
investiční strategie. A výsledek
po dvou letech od zavedení? V
transformovaných fondech je
přes pět milionů lidí, zatímco
o účastnické příliš zájem není.
Jak to?
Transformované fondy musí
pořád držet onu podmínku alespoň kladné roční výkonnosti.
Navíc se k tomuto produktu vážou nějaké vedlejší výhody, jako
je například možnost vybrat si
peníze dříve a tak podobně. Nicméně, garance roční nuly znamená velmi konzervativní strategii,
která je naprosto nevhodná pro
dlouhodobé spoření. Účastnické
přitom nedává smysl být takhle
konzervativní.
Proč se tedy Češi nehrnou
z transformovaných fondů do
těch účastnických?
Ona je ta garantovaná nula
pro Čechy paradoxně přitažlivá,
zejména u něčeho ve své podstatě
tak tradičního, jako je zajištění na
stáří. Pokud vám ale někdo říká –
já ti garantuju nulu, nikdy o nic
nepřijdeš – tak to si rovnou můžete šetřit doma pod slamník. Ta volatilita, tedy možnost byť krátkodobé ztráty, je pro Čechy ohromný
strašák. Navíc to stát pokazil ještě
tím, že u účastnických fondů zrušil ty doplňující výhody, které znají
lidé z fondů transformovaných. Ty
Čechy přesvědčí spíše než nějaká
dlouhodobá výnosnost.
Zabezpečení na stáří není podle portfolio managera investiční společnosti Partners
Martina Mašáta špatný způsob, jak přivést lidi k investicím. Svým přístupem k němu
ale stát všechny vystrašil.
fondy oproti tomu nabízejí více
investičních strategií – od konzervativních po dynamičtější.
Dynamičtější strategie je ale
přeci pro tak dlouhodobou záležitost mnohem vhodnější.
Samozřejmě, při dlouhodobém horizontu člověk opravdu
nepotřebuje každý rok garantovat nulu a navíc tato garance
správcům transformovaných
fondů strašně svazuje ruce. Oni
v podstatě investují s ročním horizontem, při kterém nesmí nic
ztratit. Nepoužívají tedy instru-
menty, které dlouhodobě vynášejí více, ale občas se meziročně
mohou dostat i do záporu. Kdyby
ten fond totiž vykázal některý rok
ztrátu, musel by to majitel doplatit
ze svého, což je obrovské riziko.
V současné době tak může být
celé portfolio například v českých
pětiletých dluhopisech, které pokryjí sotva administrativu. Nic
rizikovějšího si dovolit nemohou.
V nejbližších pěti, šesti letech tak
můžeme od transformovaných
fondů očekávat téměř nulové výnosy. Při investování s horizontem na dvacet nebo i třicet let
Z důchodu člověku nezbude
ani na slanou vodu. Jak se zajistit na stáří?
Populace stárne a důchody
budou do budoucna klesat. Jak
se ideálně zajistit na stáří? Jaké
finanční produkty a investice jsou
k tomu vhodné?
Za poslední čtvrtstoletí se
průměrný věk, kterého se dožívají Češi, zvýšil o sedm let. Je to
historicky rekordní nárůst v tak
krátkém období. Za stejnou dobu
ale výrazně klesl počet narozených
dětí. Obrovský problém nastane
za dvacet let, až do důchodu budou odcházet dnešní čtyřicátníci,
tedy Husákovy děti. Situace bude
zhruba taková, že během jednoho
roku do důchodu odejde ročně
skoro dvě stě tisíc lidí a nahradí je
sto tisíc, kteří budou nastupovat
do práce.
Pokud mezi dnešní čtyřicátníky a mladší patříte, čeká vás jeden ze dvou scénářů. Jedním je,
že budete pracovat do sedmdesátky. Vládní důchodová komise
totiž spočítala, že pokud nemá čas
12-16-mh14-12.indd 14
strávený v důchodu přesahovat 20
let, museli by dnešní mladí lidé
odejít do penze v 72 letech. Druhou možností je další významný
pokles výše důchodů.
Na státní důchod byste zkrátka
spoléhat neměli. „Určitě je vhodné zajistit si ještě v produktivním
věku vlastní bydlení. Obecně lze
říct, že pokud by si člověk s průměrným platem zvládal měsíčně
spořit nebo investovat asi 700 korun, je to dobrý základ pro klidné
stáří,“ řekl Jan Sedláček z Asociace
penzijních společností. Ne každý
ale takovou částku spoří. „Mám
státem podporované penzijní připojištění, ale platím si tam zatím
jen 300 korun, tedy minimální
částku,“ přiznala mladá učitelka
Hana Macholová.
Právě penzijní připojištění
(takzvaný třetí pilíř) je masovým
produktem. „Necelých 5 milionů
obyvatel má sjednáno penzijní
připojištění nebo doplňkové pen-
zijní spoření. V tuto chvíli evidujeme zájem hlavně o navýšení příspěvků za účelem získání vyššího
státního příspěvku a optimalizace
daňových odpočtů,“ uvedla statistiku Daniela Velová z penzijní
společnosti ING. Ve druhém pilíři
odpovídá poptávka blížícímu se
konci tohoto produktu. „Evidujeme pouze jednotky nových klientů každý měsíc. Zájem je naopak
o třetí pilíř, do kterého jsme letos sjednali již více než 30 tisíc
smluv,“ připojil se generální ředitel Penzijní společnosti České
pojišťovny Vladimír Bezděk.
 Druhý pilíř
končí
Situace ohledně zřízení a brzkého zrušení druhého pilíře výrazně ovlivnila postoj mnoha lidí.
Vůči všem státem podporovaným
produktům získali odstup. „Nevyužívám žádné produkty podporované státem a spoléhám se výlučně
na soukromé zdroje. Investovat
se dá i výhodněji, než to právě
nabízejí státem podporované produkty,“ uvedl marketingový expert
Zdislav Beránek.
Klesá i zájem o třetí pilíř. Důvody jsou dva. „Zaprvé ubývá lidí,
kteří ho prodávají, protože regulace je zde vysoká. Zadruhé na
konci roku 2012, kdy bylo možné
vstoupit do třetího pilíře naposledy za starých podmínek, do něj
vstoupilo přes půl milionu lidí,
a potenciál se tak do určité míry
předčerpal. Věříme, že vláda představí konkrétní úpravy, jak třetí
pilíř zatraktivnit,“ uvažuje Sedláček. Důležitou roli hraje i přístup
zaměstnavatelů. „Podle našeho
dlouhodobého průzkumu týkajícího se nabídky zaměstnaneckých
výhod patří příspěvky v rámci tře-
Je tedy náš vztah k riziku
a strach z jakéhokoliv poklesu
tou největší překážkou opravdovému investování?
To je myslím Achillova pata finančního vzdělání Čechů. Když se
fond dostane do ztráty, hned nám
připadá, že nás někdo okradl nebo
ty peníze z fondu vybral. Neuvědomujeme si, že je to jen nějaké
ohodnocení likvidních aktiv. Ono
je to stejné i u rádoby „konzervativních“ investic, jako jsou nemovitosti nebo třeba zlato. Ta cena
se u nich také mění, jen tu změnu
na rozdíl od fondů a akcií nevidíme každý den. Musí se to hlavně
pořádně vysvětlit. Když řeknete,
že akcie přinášejí v průměru osm
procent, ale volatilita je patnáct,
tak vám tři čtvrtiny lidí řeknou,
že tomu nerozumí. Ani ta cena
nemovitostí totiž pořád neroste,
jen to nevidíte každý den, ale v konečném důsledku ta kolísavost
(volatilita) a rizikovost může být
větší než u fondů. Zlato je na tom
snad ještě hůře než nemovitosti.
Stát v tom vysvětlování, zdá
se, trochu selhal. Na kom tedy
výchova k finanční gramotnosti
leží?
Částečně určitě na finančních
skupinách, i když to není primár-
tího pilíře mezi velmi oblíbený benefit. Aktuálně se řadí mezi devět
nejčastěji poskytovaných benefitů
a nabízí ho 68 procent společností,“ upřesnila Velová.
V současnosti vůbec není jasné, jak budou důchody dnešních
mladých lidí vypadat. Na řešení
pracuje nová vládní důchodová komise. „Komise měla hlavní
politický úkol a tím bylo zrušení
druhé pilíře. Myslím, že v tomto
ohledu má splněno. Její další ambice, to znamená připravit novou
reformu důchodového systému, je
obrovská. Sám jsem zvědav, k jakým závěrům a především skutečným výsledkům se dopracuje,“
zhodnotil působení komise její
bývalý předseda Vladimír Bezděk.
Alternativou může být spoření
do podílových fondů nebo jiných
zajištěných investičních produktů.
„Velmi vhodným je fond životního
cyklu, který slouží pro investice
na minimálně 20 let, a je tak určený především pro zajištění na
stáří. Tento fond má přitom oproti druhému či třetímu pilíři řadu
výhod - klient si může jednoduše
ovlivňovat výši svého spoření dle
aktuálních možností a preferencí,
•
ce
Stát Čechy od investic spíše
odrazuje, myslí si portfolio
manager investiční společnosti
ve
é in sti
ÁL
14
S P CI
E
ně jejich zodpovědnost. Investiční
nebo finanční poradce by si měl
s klientem sednout a všechno mu
vysvětlit, zjistit jeho majetkovou
strukturu, finanční možnosti
a připravit mu program na míru.
Ale mělo by to začít už výchovou
na školách. Ekonomii a finance
nesmí osnovy přehlížet. Každý
by měl umět spočítat úrok, vědět
jak funguje penze a jak se spoří,
znát rozdíl mezi dluhopisem a akciovým fondem, vědět jak může
cokoliv vydělat, že můžou investice i klesat a jaké to má dopady
na majetek.
Začíná se výuka finanční gramotnosti na školách prosazovat
a mohou do ní zástupci finančních skupin vstoupit? Nebo je to
tabu?
Myslím, že to tabu není. U nás
se začátkem roku rozjel projekt
finančního plánování a finanční
gramotnosti na vysokých školách.
Jedná se o roční kurz, za který dostanou studenti kredity. Zatím je
to ale bohužel opravdu jen otázka
univerzit.
Ptal jsem se na to tabu i kvůli
vztahu některých lidí k finančním poradcům obecně. Zaznívají
na ně i negativní názory.
Tady je to opět o vzájemné
důvěře. Spousta lidí zjistila, že
jim finanční poradce pomohl například s hypotékou nebo něčím
podobným. Když s ním nechtějí
dělat investice, ať je nedělají. Ale
časem třeba poznají, že je ten člověk důvěryhodný. Samozřejmě
jsou mezi poradci i černé ovce, to
nemohu popřít. Ve většině společností však fungují silné kontrolní
mechanismy a myslím, že jsou
dost efektivní. To špatné jméno se
k oboru váže spíše historicky, ale
za poslední roky se zákony posunuly tak, že si i sebemenší rada
vyžádá od konzultanta dlouhé
hodiny příprav, protože jinak by
si na něj došlápla Česká národní
banka. A myslím, že ruku v ruce
s tím se zlepšuje i vztah Čechů
k finančním poradcům, a že už si
Češi nebojí nechat poradit.
 spoření
■ Prvním pilířem českého
penzijního systému je státem
vyplácený starobní důchod
■ Druhý pilíř českého penzijního
systému na začátku roku 2016
zanikne. Lidé si v něm odvádí tři
procenta z průběžného systému
(neposílají je tedy současným
důchodcům) a k nim posílají
další dvě procenta ze své mzdy
■ Třetí pilíř tvoří doplňkové
penzijní spoření, které se
skládá z transformovaných
nebo účastnických fondů.
Transformované fondy využívají
jen lidé, kteří si sjednali smlouvu
o penzijním připojištění před
1. prosincem 2012. Účastníci
mají nárok na státní příspěvek
může z fondu kdykoli beztrestně
vystoupit, a přitom umíme nabídnout zajímavý výnos. Do fondu
lze přispívat i pravidelnými investicemi už od 500 korun měsíčně,“
uzavřel mluvčí Raiffeisenbank
Tomáš Kofroň.
(lk)
01.12.14 6:53
ve
é in sti
• chytr
speciál – chytré investice
15
•
ce
L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4
tul proto rozhodně není zárukou
vyššího platu. Lepší zárukou je
něco umět, být vzdělaný. Ale ani
to není stoprocentní,“ uvedl ředitel
společnosti SCIO Ondřej Šteffl.
BUDOUCÍ ODBORNÍCI
VYJÍŽDÍ ZA KVALITNÍM
VZDĚLÁNÍM
A KONTAKTY
DO ZAHRANIČÍ.
A NEVÁHAJÍ PLATIT
VYSOKÉ ŠKOLNÉ. TATO
INVESTICE SE VŠAK
VE VÝŠI JEJICH PLATU
MŮŽE ODRAZIT JEN
ZČÁSTI. TRENDEM MEZI
MLADÝMI PODNIKATELI
JE NAOPAK ŠKOLA
ŽIVOTA.
„ Odborníci
s tituly
a jejich šéfové
s maturitou
Tereza Hašková
Rok studoval finančnictví
v Kanadě, tři roky v Londýně, vyjel na rok na zkušenou do Hongkongu. Po škole se Filip Ondra
vrátil do Česka a pracoval v investiční společnosti. Sám svou investici do vzdělání hodnotí kladně.
„V Londýně jsem platil školné sto
tisíc za rok. Ačkoliv se mi to zatím
finančně nevrátilo, studium mi
dalo zkušenosti, které bych jinak
nezískal,“ přiznává Ondra. Sám
se pohybuje ve finančnictví přes
tři roky a nyní se začíná věnovat
podnikání.
Původně přitom studium ekonomie na Masarykově univerzitě
v Brně mladíka spíše deprimovalo.
„Vše bylo nesmírně teoretické. Až
v zahraničí jsem blíže poznal, jak
funguje trh s komoditami, jak se
investuje v obchodě s uměním nebo jak se hlídají investiční portfolia,“ dodává Ondra. Po roce proto
dal Brnu vale a vydal se za velkou
louži.
„ Škola života
versus diplom
Podobné „kopačky“ dostalo
brněnské Vysoké učení technické od Tomáše Čupra, zakladatele
úspěšných portálů Slevomat.cz
a DámeJídlo.cz. Ten v duchu rčení
„nejlepší škola je život“ zanechal
studií a odjel pracovat a posléze
podnikat do Anglie. Také životní
dráha dalších českých podnikatelů
ukazuje, že pro úspěšnou kariéru
není vždy nutné investovat do diplomu.
V české společnosti mají sice
tituly tradičně velkou váhu, ovšem
mnohé zaměstnavatele dnes již neohromí. Hodnota titulu podléhá
inflaci s tím, jak na vysoké školy
nastupuje více než polovina maturitního ročníku. „Titul není vzdělání. Vzdělání je to, co umíme. Ti-
Podívá-li se čerstvý maturant
do jakékoliv statistiky na plat vysokoškoláka ve srovnání se středoškolákem, vidí jasný rozdíl.
Například ve druhém čtvrtletí
tohoto roku brala polovina všech
zaměstnanců s titulem více než
33 tisíc. Prostřední mzda středoškoláků s maturitou byla přitom
pouze 23 tisíc korun. S trochou
nadsázky by se však dalo říct, že
odborníci s tituly pobírají často
vyšší platy, ovšem šéfují jim nezřídka lidé bez diplomu.
V České republice se tak setkávají dva trendy: mladí draví podnikatelé vnímají vysokou školu jako ztrátu času a raději rozjíždí svůj
byznys. Naopak starší manažeři,
kteří již mají zajeté své podnikání,
po titulech prahnou.
Výhody vysokoškolského studia jsou však v Česku ve srovnání se zahraničím jasné: nízké
náklady. Vysokoškolské vzdělání
je na veřejných školách zadarmo.
Student se nezadluží, a pokud byl
přijat na kvalitní školu, může zís-
ÁL
Investice do zahraničního S P C I
E
studia nezaručí vyšší příjmy
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 26. 1. 2015
kat nejen vědomosti a dovednosti
potřebné pro svou kariéru, ale zejména také cenné kontakty.
V současnosti mezi nejvýnosnější investice z hlediska výše
nástupního platu absolventů patří
studium informačních technologií, strojírenství a elektrotechniky.
Z netechnických oborů pak vedou
ekonomie a medicína. Nástupní
plat absolventů informatiky na
Masarykově univerzitě činil v roce 2013 průměrně takřka 33 tisíc
korun. Absolventi stejného oboru
na VUT získali ve svém prvním
zaměstnání v průměru plat 28 tisíc
korun.
Přesto by bylo přehnané, kdyby
rodiče místo okřídleného „Půjdeš
na zubaře, a basta!“, svým dětem
zaveleli „Staneš se informatikem!“.
„Není předvídatelné, v jakém
oboru bude za deset či dvacet let
nejvýnosnější vzdělání. Nejspíš to
bude nějaký obor, který dnes ještě neexistuje. Nejlepší je tak být
pružný a umět se učit,“ předestřel
ředitel firmy SCIO.
Přehled o současném dění.
Kritické myšlení. Vůle vytrvat.
Středověcí učenci brali vzdělání
jako kultivaci ducha. Toto pojetí
má stále větší vliv i dnes. „Nemám
rád, když se o vzdělání mluví jen
v souvislosti s vyděláváním peněz.
Vzdělávání není jen příprava na
práci. Vzdělání je, a stále více bude, také důležité pro rozvoj osobnosti, seberealizaci, osobní život,
pro výchovu dětí a naplněný život,“ dodal ředitel Šteffl.
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Dvořákova 14, 602 00 Brno
telefon: 542 425 210
e-mail: [email protected]
www.magnusregio.cz
patří do Brno TOP 100
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: [email protected]
ASISTENTKA a PRODUKČNÍ:
Ing. Radka Novotná
tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139
e-mail: [email protected]
REDAKCE:
šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas
gsm: 774 112 643
e-mail: [email protected]
redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný,
Veronika Vindišová, Veronika Slámová,
Tereza Hašková, Kristián Chalupa
foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek,
Tomáš Škoda
MARKETING a PRODUKCE:
Mgr. Květoslava Novotná
tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273
e-mail: [email protected]
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní ředitelka
Monika Syslová
tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138
e-mail: [email protected]
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz
SLEVA
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
2000 Kč
na zapůjčení svatebních šatů Jesus Peiro
INZERCE
REJSTŘÍK FIREM
1. Art Consulting Brno-Praha – 13
ALTA – 10
Arcelor Mittal – 2
Artechnic - Schréder – 8
Astra Motor – 10
AŽD Praha – 8
Centrum pasivního domu – 5
CS-Soft – 11
Cyrrus Advisory – 7, 9
ČEPS – 2
Česká národní banka – 14
Česká spořitelna – 9
Česká zbrojovka Uherský Brod – 3
ČSOB – 15
DámeJídlo.cz – 15
Direkta Group – 9
Eltodo-Citelum – 8
Energetika Třinec – 2
Europe Easy Energy – 15
Fatra Napajedla – 3
SEZNAM INZERENTŮ
Galerie 99 – 13
Galerie Dílo – 12
Gumotex Břeclav – 3
Hartmann-Rico – 3
Heineken ČR – 3
Hypoteční banka – 15
ING – 14
Komerční banka – 1, 9
Partners Financial Services – 14
Penzijní společnost České pojišťovny – 14
První brněnská strojírna – 10
Raiffeisenbank – 14
RE-MAX – 15
RENARDS dotační – 3
SCIO – 15
Skupina Vítkovice – 2
Slevomat.cz – 15
Třinecké železárny – 2
VARS Brno – 8
Artechnic - Schréder a. s. – 4
ČEPS, a. s. – 2
GOLF BRNO a. s. – 5
GORDIC spol. s r. o. – 11
Komerční banka, a. s. – 9
Magistrát města Brna – Odbor
životního prostředí – 4, 6
Národní divadlo Brno – 11
NAÏVE s. r. o. – 15
SDS EXMOST spol. s r. o. – 7
UniCredit Leasing CZ, a. s. – 13
VÍTKOVICE POWER
ENGINEERING a. s. – 3
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
„ Jak se zlepšilo životní prostředí v Ostravě?
Za posledních sedm let investovalo město do
environmentálních projektů přes 14 miliard korun
„ Daří se na Moravě gastroturistice?
„ Za deset let čeká Evropu i Česko zákaz
skládkování. Zažijeme boom technologií na
energetické zpracování odpadu?
„ Univerzity bojují o nejlepší studenty. Jejich
propagační videa to dotáhla i do televizního
zpravodajství
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství?
Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected]
Příští vydání dostanete na váš stůl do 5. února 2015.
Stále více lidí vkládá peníze do nemovitostí
Příznivé ceny, návrat optimismu a rekordně nízké
úrokové sazby. To jsou hlavní důvody, proč stále více
Čechů uvažuje o investicích do nemovitostí. Movitější investoři se zaměřují na developerské projekty či
skupování pozemků; ti menší kupují nejčastěji byty.
„Dobře zvolená nemovitost je tradičním a oblíbeným investičním prostředkem. Jediným, ovšem
podstatným problémem je fakt, že nákup nemovitosti
je pro naprostou většinu z nás velmi finančně náročnou operací. Ale na druhé straně, v současnosti jsou
ceny nemovitostí v České republice příznivější, než
byly před několika lety,“ říká ekonom Pavel Kohout.
Češi na tento vývoj skutečně reagují a začínají do
nemovitostí vkládat svoje investiční naděje.
„Počet klientů, kteří mají zájem o koupi další
nemovitosti na investici, rok od roku stoupá,“ řekla
Marie Mocková z Hypoteční banky. Například
ČSOB kvůli relativně stabilním cenám nemovitostí
a nízkým úrokovým sazbám zvýšila objem zůstatků hypotečních úvěrů za devět měsíců meziročně
o 8 procent.
I když objem zůstatků roste, neplatí to pro počet
nových hypoték. Ten letos klesl meziročně o šest
12-16-mh14-12.indd 15
procent. Důvodem je fakt, že populačně silné ročníky
sedmdesátých a začátku osmdesátých let již svoje
bydlení vyřešily a dospívá početně slabší generace.
„ Má to i svoje rizika
Koupě bytu na pronájem je závažné rozhodnutí
a jako každá jiná investice nese svoje rizika. Nemáte
jistotu, že hned seženete nájemníky. Je možné, že
s nimi budou problémy a že byt poničí nebo nebudou
platit nájem. Nikdo také neví, jak se změní zájem
o bydlení za deset či dvacet let. „Pořízení bytu, který
slouží jako investice a je majitelem pronajímána,
určitě může zajistit relativně snadný vedlejší příjem. Relativně proto, že s pronájmem vždy souvisí
starost o danou nemovitost, a taky velice záleží na
tom, v jakém regionu se nemovitost nachází,“ uvedla
Mocková. Nejbezpečnější investicí do nemovitostí je
nákup menšího bytu (1+1, 1+kk). „Ideálně v univerzitním městě, kde je vysoká poptávka po nájemním
bydlení,“ souhlasí Michal Brázdil z realitní kanceláře
RE-MAX.
Zájem o byty se regionálně liší, a tomu odpovídají
i dramaticky odlišné ceny. Zatímco v severomoravském pohraničí nebo na Ústecku pořídíte dvoupokojový byt už za čtvrt milionu korun, což je cena nové
fabie, v Praze zaplatíte desetinásobek. Na byt v Brně
nebo v Praze většina Čechů nedosáhne z vlastních
prostředků, a tak se ledaskdo kvůli investici zadluží.
„I když většina ekonomů varuje: ‚Nezadlužujte se‘,
moje rada je opačná. Teď je ten pravý čas se zadlužit. Úrokové sazby z hypoték se totiž dostaly tak
nízko, že jsou na úrovní inflace. Když si proto dnes
půjčíte peníze například na koupi bytu, nic nepřeplatíte,“ říká Brázdil. Podle něj může platba nájemného
bohatě pokrýt splátku hypotéky, a byt tak vydělává
od samého počátku. Každý ale musí vzít v úvahu
možná rizika a změny trhu. Když před skončením
fixace úrokové sazby vzrostou, může to v budoucnu
způsobit velké problémy se splácením. A na to musí
každý investor předem myslet.
Svatebníˇaty
šaty sssssnoblesou
Svatební
ˇaty
noblesou
Svatební
Svatební
šaty
noblesou
Svatební
ssšaty
noblesou
Svatební
šaty
snoblesou
noblesou
500,- Kč
Kč sleva
sleva na
na zapůjčení
zapůjčení svatebních
svatebních
500,-
platnost kupo
do března 20
S VATE BN Í S A LO N
S VATE BN Í S A LO N
ON
S SV V
AA
TT
EE
BB
NN
Í ÍS AS LAOL O
N
N
S SV V
AA
TT
EE
BB
NN
Í ÍS AS LAOL N
Masarykova
37,37,
Brno
T E TL E541233494
L
+420 541 242 202
Masarykova
Brno
Masarykova
37,37,
Brno
T E TL E541233494
L +420 541 242 202
Masarykova
Brno
E Kateřinská
- M A I L [email protected]
21, Praha 2 T E L +420 222 518 517
E Kateřinská
- M A I L [email protected]
21,
Praha
2
T
E
L
+420 222 518 517
WWW.NAIVE .CZ
5, Bratislava
W Letná
WW.N
I V E . C Z T E L +421 908 366 444
Letná
5, ABratislava
T E L +421 908 366 444
E - M A I L [email protected]
E - M A I L [email protected]
Výhradní distributor z
Výhradní distributor zn
Jesus Peiro
Jesus Peiro
W W W. N A I V E . C Z
W W W. N A I V E . C Z
LADISLAV KOUBEK
01.12.14 7:17
Galavečer MAGNUS REGIA si hosté užili.
Radovat se z něj budou i lidé s nemocí motýlích křídel
Přísloví praví, že dobré skutky se mají
dělat nejen o Vánocích. Vydavatel
Moravského hospodářství, společnost
Magnus Regio, jej při své jubilejní
čtyřicáté akci naplnila do puntíku.
Její listopadový slavnostní Galavečer
v Mahenově divadle v Brně nebyl jen
jednou z nejprestižnějších událostí
společenské sezóny, ale také příležitostí
pomoci těm, kterým chybí v životě jedna
z nejdůležitějších věcí – zdraví.
Lidé trpící vrozeným onemocněním EB mají
kůži křehkou jako motýlí křídla. „Jsou ale
vděční za každé vstřícné gesto a pomoc,“
řekla Lada Dlapková ze sdružení DEBRA ČR,
když na jevišti divadla přebírala z rukou
jednatelky společnosti Magnus Regio Magdy
Slaninové a generálního ředitele Europe Easy
Energy Kamila Oušky šek na 100 tisíc korun,
který zajistí nemocným týdenní ozdravný
pobyt. „Není to jediný benefiční dar
společnosti Magnus Regio. Za své pětileté
působení na trhu už naše firma věnovala
12-16-mh14-12.indd 16
na charitativní účely 400 tisíc korun. Bez
našich partnerů bychom to ale nedokázali,“
poděkovala Magda Slaninová.
Čas darů tím ale neskončil. Krásné ceny
si z Galavečera odnesli i představitelé měst
a obcí, které zvítězily v soutěži Moravského
hospodářství „Nejkrásnější obecní úřad
či radnice“. Pak už na hosty čekalo skvělé
představení Králova řeč, ale hlavně vzájemná
setkání s významnými představiteli státní
správy i samosprávy a firem.
01.12.14 6:53
Download

Listopad/Prosinec 2014