www.facebook.com/moravskehospodarstvi
2
Ekonomika poroste.
Ale jak rychle?
9
Sítě 4G: Přichází opravdu rychlý
mobilní internet
• zdra
poplatky
ál
www.moravskehospodarstvi.cz
stop
í •
t o p o d s tat n é p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r áv u  l E d E N | Ú N O R 2 0 1 4
votnictv
S p ci
e
14 – 16
Speciál
Zdravotnictví
Česko láká
inovátory
Výrobu založenou
na inovacích do
Česka přesouvá
stále více
firem. Nejvíce
zahraničních
investorů pochází
z Německa
a Spojených států.
Tereza Hašková
Česká republika je láká nejen skrze pobídky, ale také díky
vzdělané pracovní síle, přítomnosti výzkumných středisek
a své strategické poloze v centru
Evropy.
Zahraniční firmy založené na
pokročilých technologiích stále
častěji volí jako svůj cíl Česko.
Dávno jsou pryč časy, kdy byla
Česká republika pouze montovnou Evropy. V dnešní době
nemůže nabídnout tak levnou
pracovní sílu jako některé země
dál na východ. Na druhou stranu ale má kvalitní vysoké školy,
výzkumné instituce a finanční
podporu pro projekty z oblasti výzkumu a vývoje v podobě
investičních pobídek a evropských fondů.
Podle CzechInvestu přibyly
za první loňské pololetí čtyři
významné projekty technologických center a strategických služeb, které vytvořily pět set třicet
pracovních míst. „Nejvíce poboček u nás zakládají zahraniční
hi-tech firmy z Německa a ze
Spojených států,“ uvedla mluvčí
CzechInvestu Adéla Tomíčková.
Jedná se zejména o společnosti
ze sektoru výroby dopravních
prostředků a informačních technologií.
„„ Míří do Brna
V Brně otevřela v minulém
roce vývojové centrum švýcarská firma Baumer, která se
věnuje výrobě průmyslových
snímačů. Svoji brněnskou pobočku také významně posílila
ABB. Pobídku vloni přivítala
také švýcarská logistická firma
Panalpina Welttransport.
Pokračování na straně 11
Podnikatelské inkubátory a vědeckotechnické parky
musí nabídnout víc než jen kanceláře
Projektů, které by měly podnikatelům podle názvu pomoci s rozjezdem firmy, inovacemi a nejnovějšími technologiemi, je v Česku hodně. Většina z nich ale funguje
jen jako real estate agentury a kromě pronájmu kanceláří velkou přidanou hodnotu nenabízejí.
„Je nutné, aby se věnovaly také pořádání networkingových akcí, poskytování poradenských služeb, mentoringu a coachingu,“ vysvětlil ředitel agentury CzechInvest
Marian Piecha. Takových, které by to skutečně dělaly, je podle něj v Česku ale jen hrstka.
Jedním z nich je i Jihomoravské inovační centrum (JIC), které má dobře našlápnuto k tomu, aby splnilo své cíle naplánované do roku 2020 – přinést Jihomoravskému
kraji jednu firmu s miliardovým ročním obratem, tři regionální společnosti s celosvětovým dosahem, pečovat o růst tří set mezinárodně konkurenceschopných
FOTO: Jiří Gregor
firem a vytvořit přes dva tisíce kvalifikovaných pracovních míst. ■ Více na straně 12
Jak se u nás podniká? Neumíme využít
svoje přednosti, myslí si byznysmeni
evropskými zeměmi mnohem
vyšší. „Ale zase už také dražší,“
dodává ihned Piecha
„„ Žijeme ve
snovém koutě
světa
realitě se mohou nakonec výrazně lišit,“ uvedla místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Pavla Břečková.
Zkreslovat postavení České
republiky v mezinárodním srovnání může i její poměrně uni-
kátní a z části i trochu nevděčné
postavení. „Oproti západu jsme
schopni poskytnout levnější výrobu a služby, ovšem stále ještě
také v nižší kvalitě,“ zhodnotil
ředitel agentury CzechInvest
Marian Piecha. Ta je na druhou
stranu v porovnání s východo-
V novém občanském zákoníku se zatím
vyzná málokdo
Města a obce mají
skryté dluhy
Data v cloudu může Bojují lékaři
získat třeba policie s internetem?
S prvním lednem začal platit nový občanský zákoník. Má tři tisíce paragrafů a odborníci si s ním
zatím nevědí příliš rady. Mění
mimo jiné i podmínky pro uzavírání nájemních a kupních smluv.
Měl by je zjednodušit a odstranit
dřívější obchodněprávní a občanskoprávní dvojkolejnost.
Více na straně 8
Většina měst a obcí hospodaří
rozumně, některým ale narůstají
takzvané vnitřní skryté dluhy.
Záleží i na tom, jak dokázaly
využít dotace. Pokud směřovaly
investice do krátkodobě atraktivních projektů cestovního
ruchu a zanedbaly infrastrukturu,
finančně se do budoucna zatížily.
Více na straně 6
Pronajatý server, na kterém
máte data uložená takzvaně
v cloudu, je ve většině ohledů
stejně bezpečný jako ten firemní. Jakmile ale nemá zákazník
či firma data fyzicky u sebe,
nemůže mít nikdy jistotu, kdo
se k nim dostane. Stačí mít přístupové údaje.
Více na straně 10
Na pětasedmdesátém místě
a jen o chlup před Mongolskem,
přesně tam se nachází Česká republika v žebříčku Doing Business 2014 Světové banky, který
hodnotí kvalitu podnikatelského prostředí. V dalším hodnocení od agentury Bloomberg
obsadilo Česko třiadvacátou
příčku, ale z postkomunistických zemí skončilo až za Polskem a Maďarsko mu dýchá na
záda. Přesto podnikatelé nejsou
zoufalí a radí podobné žebříčky
nepřeceňovat. „Posuzovaná data
a jejich vnímání v podnikatelské
Břečková vnímá českou pozici trochu jinak, jedno ji ale
zaráží. Momentálně podle ní
Od začátku tohoto roku měli
lékaři posílat neschopenky
pouze elektronicky. Jak to dopadlo? Nemusí – vyjednali si
dvouletý odklad. Podle odborníků je však většina lékařů na
elektronizaci připravená. Měli
by být, za rok je totiž čekají
elektronické recepty.
Více na straně 16
žijeme ve snovém koutě světa
a v historicky velmi příznivé
době, přesto však nedokážeme
tyto přednosti plně využít. „Řešíme malichernosti a utápíme se
v byrokracii,“ nešetří kritikou.
Byrokracie je ostatně v souvislosti s českým podnikatelským prostředím často skloňovaným slovem, stejně jako
korupce nebo nedostatky ve
vymahatelnosti práva.
Pokračování na straně 2
Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký
2
 aktuálně
Změny na
ministerstvu
průmyslu
a obchodu
Novým ministrem průmyslu
a obchodu se stal Jan Mládek
(ČSSD). Mládek, který se ve
stínové vládě sociálních demokratů dlouhodobě připravoval
na roli ministra financí, chce
českým exportům usnadnit přístup na rozvíjející se trhy. „Důležitým posláním ministerstva
průmyslu a obchodu je otevírat
dveře českým exportérům a pomoci jim uspět na světových
trzích. Zejména bychom se
měli pokusit využít potenciál
mohutně se rozvíjejících zemí
BRICS,“ uvedl Mládek.
Kromě Mládka přijdou na ministerstvo nově i někteří vysoce
postavení úředníci. K desátému únoru se totiž čerstvý
ministr rozloučí s Jířím Jirkou,
náměstkem zodpovědným za
vedení Úřadu ministerstva,
a Tomášem Hajduškou, který
působil jako náměstek zodpovědný za sekce podnikání,
digitální ekonomiky a ochrany
spotřebitele. Jména jejich nástupců ještě nejsou známa.
Firmy na webu
nejčastěji hledají
informace
z úřadů
Na internet je připojených přes
devadesát šest procent podniků
s více než deseti zaměstnanci
a také se na něm prezentují.
Firemní webové stránky nemá
jen pětina z nich. Oproti roku
2000 se tak jejich počet zdvojnásobil. Vyplývá to z pravidelného ročního šetření Českého
statistického úřadu (ČSÚ).
Na Facebook to ale české společnosti příliš netáhne. „Internet má téměř každý, ale sociální
média využívalo v lednu 2013
pouze sedmnáct procent podniků,“ uvedla Eva Skarlandtová
z oddělení statistiky výzkumu,
vývoje a informační společnosti
ČSÚ. Nejvíc firmy používají
internet na získávání informací
z webových stránek úřadů.
(red)
ekonomika a byznys
Na hospodářském růstu
se ekonomové shodnou.
Ne však na jeho tempu
O tom, že česká
ekonomika letos
poroste, pochybuje
už málokdo.
Od otázky „ano,
či ne?“ se tedy
ekonomové
přesunuli k otázce
jiné – „jak rychle?“
Přehnanými
očekáváními ale
nehýří.
Jan Pacas
Pomalý, postupný proces
oživování – tak většina ekonomů označuje to, co české hospodářství v tomto roce čeká.
„Z našich aktuálních analýz
vyplývá, že česká ekonomika může pro příští rok počítat
s mírným růstem,“ řekl ředitel
Global Transaction Banking
v UniCredit Bank Tomáš Hron.
Souhlasí s ním i makroekonom
Masarykovy univerzity Martin
Slanicay. „Jsem spíše optimistou a předpokládám mírný
růst, s tempem něco málo pod
jedním procentem hrubého domácího produktu,“ komentoval
hospodářský výhled Česka pro
letošní rok.
Ministerstvo průmyslu a obchodu již míří ve svých odhadech o dvě desetiny přes hranici jednoho procenta. „Zvýšení
HDP se pravděpodobně bude
opírat jak o posílení prorůstového působení vnějšího
sektoru, tak i o stabilizaci domácí poptávky,“ uvedl mluvčí
ministerstva Filip Matys. Ještě
o něco odvážnější jsou ve svých
predikcích exportéři. „Podle našich prognóz by mohl být vývoj
české ekonomiky pro tento rok
Daňový systém je mizerný,
koalice slibuje změnu
Papírovaní spojené s vedením účetnictví je v České republice oproti jiným státům
Evropské unie pořád v katastrofálním stavu. Potvrzují to
daňoví poradci i podnikatelé.
Ministerstvo financí se brání.
Zefektivnění správy daní je prý
jeho dlouhodobým cílem.
Každá nová vládnoucí koalice slibuje zjednodušení daňového systému. Stejné cíle
má i ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
Přímo v koaliční smlouvě uvádí
hned několik závazků. „Cílem
je stabilita českého daňového
systému a zlepšení výběru daní.
Pravděpodobně bude pokračovat digitalizace správy daní
i rozšíření pravidel o přenesení
daňové povinnosti,“ přiblížil
plánovaný kurz úřadu mluvčí ministerstva financí Ondřej
Šrámek.
Podnikatelé a daňoví poradci
slibům příliš nevěří. Tvrdí, že
byrokracie se neustále zhoršuje.
„Může to mít vliv na konkurenceschopnost firem a živnostníků. Když stráví hodiny nad
leden | únor 2014
 cíle
Trvalé cíle
ministerstva financí:
■ zefektivnění správy daní
■ snížení administrativní
zátěže
■ elektronizace správy daní
■ redukce povinnosti
předkládat některé
písemnosti
papírováním, potom se nemůžou plně věnovat obchodům
a zakázkám,“ míní odborník na
daně Radek Jonáš. A stejný názor má také daňová poradkyně
Andrea Korzeniowská ze Zlína.
„Nic se nezměnilo, je to spíše
ještě horší,“ podotkla.
Ministerstvo financí vyjmenovalo hned několik kroků, které v minulém roce pro zlepšení
situace udělalo. Od prvního ledna například upravili registrační
pozitivní, s růstem mezi půl
druhým až dvěma procenty,“
předpověděl předseda Asociace
exportérů Jiří Grund.
„„ Ne každý je
optimistou
I když skokové oživení českého hospodářství snad nikdo
neočekává, je z předpovědí ekonomů cítit jistá míra optimismu.
Nesdílí ji však všichni. „V našem
pojetí je ekonomický růst pohybující se kolem hranice jednoho
procenta v podstatě na úrovni
statistické chyby a nemůže znamenat nějaký výraznější efekt
z hlediska zlepšení životní úrovně či snížení nezaměstnanosti,“
zhodnotil predikce makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav
Ungerman.
O tom, jestli letos nezaměstnaných přibude, nebo se naopak
více lidem podaří najít práci,
rozhodnou pravděpodobně
i kroky nové vlády. Z těch, které už dopředu avizovaly vládní
strany prostřednictvím koaliční smlouvy, budí znepokojení
mezi podnikateli i ekonomy
návrh na zvyšování minimální
mzdy. „Většina ekonomů si myslí, že minimální mzda zvyšuje
nezaměstnanost mládeže a nekvalifikovaných pracovníků,
a z toho důvodu je principiálně
proti institutu minimální mzdy.
Já nejsem výjimkou,“ vyjádřil
se Slanicay. Lidem s nízkými
příjmy se podle něj dá pomoci
jinak a mnohem efektivněji než
zvyšováním minimální mzdy.
Skeptický ke zvyšování minimální mzdy je i prezident
Hospodářské komory ČR Petr
Kužel. „Minimální mzda by
měla být zvyšována jen velmi
uvážlivě, tak aby to ekonomika
a především zaměstnavatelé byli
schopni unést a zvýšené náklady
pokrýt, jinak bude hrozit další
zvyšování nezaměstnanosti,“
myslí si Kužel. I když podle něj
koaliční smlouva vznikající vlády obsahuje řadu potřebných
návrhů, po kterých podnikatelé
již dlouhou dobu volají, zvyšování minimální mzdy by ekonomice patrně příliš neprospělo.
„„ Růst se může
prodražit
Celkově jsou ale předsevzetí
nově vznikající vlády podle Kužela prorůstová. Vláda si mimo
jiné v koaliční dohodě klade za
cíl zjednodušení zadávacích řízení v rámci veřejných zakázek,
podporu malých a středních
podniků, odbourání bariér pro
přenos a uplatnění vědeckých
poznatků, zvýšení podílu vyčerpaných dotací z EU, podporu výstavby infrastruktury,
obnovení systému pobídek pro
tuzemské i zahraniční firmy
a expanzi exportu i mimo Evropskou unii. „Tato a další opatření, pokud budou správně provedena, budou mít bezpochyby
prorůstový charakter a posílí
hospodářskou stabilitu a rozvoj
České republiky,“ uvedl Kužel.
Makroekonom Slanicay však
varuje před tím, že podpora
ekonomického růstu by se mohla ve výsledku prodražit. „Podle
prvních náznaků to vypadá, že
rozpočty nově vznikající vlády
budou mnohem méně úsporné,
což by se v krátkém období mělo pozitivně projevit na produkci
a jejím případném růstu. V dlouhém je zde samozřejmě negativum ve formě vyššího dluhu,
hrozby zhoršení ratingu českých
dluhopisů a zvýšení nákladů dluhové služby,“ uzavřel Slanicay.
povinnost, aby se nevztahovala
na údaje, které je možné automaticky zjistit z jiné evidence či
dostupných veřejných rejstříků.
„V letošním roce mohou zároveň
plátci daně z přidané hodnoty
komunikovat se správci daně
elektronicky,“ podotkl Šrámek.
Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu společně
s podnikateli přitom byrokracii
spojenou s daněmi označili za
problém, který dokonce získal
prvenství v anketě Absurdita
roku. „Každá vláda vždy slibuje
zjednodušení daňového systému. Od nové koalice jsem zatím slyšel jen výroky o vybírání
daní. Uvidíme, nechci být prognostikem,“ prohlásil viceprezident Sdružení podnikatelů a
živnostníků Martin Macura.
V nejhorší situaci jsou podle
něj živnostníci. „Nemají peníze na zaplacení kvalitních daňových poradců. Za pár korun
si najmou nezkušenou účetní
nebo si sami dělají účetnictví
doslova na koleně. Potom zjistí,
že mají všechno špatně a stejně musí zaplatit firmu, která to
dá do pořádku. A za to utratí
desítky tisíc korun,“ upozornil
Macura.
Jak se u nás podniká? Neumíme využít
svoje přednosti, myslí si byznysmeni
Veronika Vindišová
Jan Pacas
Dokončení ze strany 1
„Spolupracujeme s určitými
firmami hlavně při řešení praktických podnětů, se kterými se
na nás čas od času obrací. Ty se
týkají výhradně problémů s korupcí, klientelismem a střetem
zájmů,“ uvedl předseda občanského sdružení Oživení Martin
Kameník, který ale s ohledem
na zaměření projektu doporučil
vycházet spíše z průzkumů mezi firmami. „Tam určitě figuruje
krom korupce také problém nestability a nevyzpytatelnosti daňové politiky a celková složitost
právního řádu,“ vysvětlil.
„„ Hlavně
nepřekážet
To vše se nakonec promítá
do slabé důvěry mezi samotnými podnikateli. „Ve finále se
kvůli tomu zvyšují transakční
náklady a snižuje se efektivita,“
vysvětlila mluvčí společnosti
ČEZ Barbora Půlpánová. Na pozoru se totiž musí mít tuzemští
podnikatelé někdy i jeden před
druhým nebo před svými zákazníky. „Určitě se zhoršila platební morálka, což nejvíce pociťuje
obor stavebnictví,“ postěžovala
si Břečková.
Zásadní obrat k lepšímu
podnikatelé v nejbližší době
neočekávají. „Jakkoli jsem spíše
životním optimistou, tak si tyto
iluze příliš nevytvářím,“ přiznává Břečková. Současný stav podle ní vyžaduje systémová řešení
a nikoli krátkodobé akce. Efekt
se tak dostaví až v dlouhodo-
bém horizontu. „Takže příští rok
či dva zásadní zvraty nečekám,“
doplnila Břečková.
Zásadní úlohu v rozvoji českého podnikatelského prostředí
může sehrát i nová vláda. Přesto však její role bude zřejmě
skromnější, než se na první pohled může zdát. „Neříkám, že
vláda nemá v rukou nástroje na
dílčí zlepšování podnikatelského prostředí. Jejím úkolem je
ale obecně zejména zjednodušit
systém a nepřekážet, méně je
někdy více,“ shrnula místopředsedkyně podnikatelské asociace.
leden | únor 2014
3
země pro váš byznys
Když se strojařům podaří
v Rusku uchytit, mohou tam
vydržet ještě deset let
To se ale může českým společnostem vyplatit. Pro Němce
jsou často subdodavateli.
To se v zásadě děje. Jasně to
dokládají výsledky zahraničního
obchodu. Je zřejmé, že ta třetina
českého zboží, která jde do Německa, tam logicky nemůže zůstat a je reexportována. Když se
ale dostanete do subdodavatelského řetězce, máte jiné marže.
Tam funguje tvrdé konkurenční
prostředí.
Na olympiádu
v ruském Soči míří
nejen sportovci
a davy fanoušků,
ale také čeští
exportéři. Ruský
trh je pro ně stále
atraktivní, třebaže
už historické
vazby neznamenají
při jednáních
s tamními
obchodními
partnery to co
dřív.
Posouvají se tedy české
firmy na ruském trhu z role
přímých dodavatelů do pozice
subdodavatelů?
Může tomu tak být. Příčina
ale není úplně zřejmá. Svou roli
v tom možná hraje skutečnost,
že turecká energetika je na vzestupu. Čínské výrobky rapidním
způsobem zvyšují svoji kvalitu.
Indické výrobky obdobně.
Jan Pacas
V Rusku dnes funguje konkurenční prostředí, kde jde o ceny a podmínky, které dokážou
firmy svým zákazníkům nabídnout. O tom je alespoň přesvědčen ředitel sekce zahraničního
obchodu na ministerstvu průmyslu a obchodu Zdeněk Vališ.
Jaká je tedy ta konkurenční
výhoda, kterou naše firmy mohou využít?
Pokud se budeme bavit například o strojírenství, tak je to
skutečně kvalita. České strojírenství je celosvětově na špičkové úrovni. To je argument číslo
jedna. Argument číslo dva bude
cena, protože ta je u nás přeci
jen pořád nižší než například
v Německu.
Míříte do Soči? Ministerstvo průmyslu a obchodu chce
na olympiádě v Rusku propagovat české firmy, průmysl
a export.
Osobně do Soči nesměřuji.
Důležité ale je, že tam míří kolegové z České exportní banky,
z EGAPu a agentury CzechTrade, kteří připravují zázemí
pro české firmy a pomohou jim
s prezentací a propagací.
V čem bude ta pomoc spočívat?
Můžeme si to rozdělit na
dvě části. Tou první je katalog,
kde se prezentuje asi sto dvacet
firem. V Soči potom vznikne
český pavilon, ve kterém bude
značná část věnována průmyslu a strojírenství. Předvedou se
v něm ale i firmy mimo tento
obor – podniky, které mají dobrou pozici na ruském trhu, nebo
společnosti, pro které je ten trh
perspektivní a má pro ně smysl
se tam takto prezentovat.
Kolik firem bude přímo
v pavilonu?
V živé expozici bude vystavovat třicet, možná až pětatřicet
firem.
Byl o účast zájem? Rusko je
přeci jen mezi exportéry ostře
sledovaný trh.
Ano, dokonce bych řekl,
že zájem byl enormní. Proto
musel proběhnout kurátorský
výběr, při kterém jsme s kolegy z Hospodářské komory ČR
a Svazu průmyslu a dopravy ČR
rozhodli, kdo tam bude a kdo
ne. I přes vánoční svátky se totiž
přihlásilo přes tři sta firem.
Podle jakých kritérií jste ty
podniky vybírali?
Primárně jsme se zaměřili na
strojírenství. Strojírenské firmy
jsou na ruském trhu dobře etablovány a bude to pro ně hodně
zajímavé. V Rusku teď dochází
k obměně strojírenského zařízení ve velkých fabrikách, a když
se teď českým strojařům podaří
na tamním trhu uchytit, mohou
tam vydržet ještě dalších deset
Nejčastěji skloňovaná slova
ve spojitosti s českým exportem jsou Německo, Evropská
unie a Rusko. Daří se ale firmám vývoz diverzifikovat?
Daří a odráží se to i ve statistikách. Musíme se ale bavit
o proporcích. I když vidíme
dvouciferné tempo růstu, ten
základ mimo Evropskou unii
je tak malý, že v absolutním
vyjádření jsou to stovky milionů. Nicméně je zajímavé, že
z té unijní závislosti, která byla
mezi třiaosmdesáti, čtyřiaosmdesáti procenty, jsme teď někde
na jednaosmdesáti procentech.
Může se zdát, že tři procenta nic
nejsou, ale z více než tří bilionů
českého exportu je to dost.
„V poslední době se v Rusku etablují i podniky, kterým se tam dříve
nedařilo. To znamená třeba německé firmy, které nemají k tamnímu
trhu tak blízko,“ tvrdí ředitel sekce zahraničního obchodu na
Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Zdeněk Vališ. České podniky se
tak často dostávají do subdodavatelských řetězců, kde vládne tvrdá
konkurence.
FOTO: Jiří Mls
České firmy v Soči
V katalogu připraveném pro české podnikatelské
zázemí na olympiádě v ruském Soči se prezentuje
sto dvacet tuzemských firem. Prim hrají strojírenské podniky.
Přímo v Soči bude pro podnikatele a firmy k dispozici pavilon. Jeho značná část bude věnována
průmyslu a strojírenství. Celkem se v něm představí třicet, možná až pětatřicet firem.
Na průmyslovou část českého olympijského zázemí v Soči vyhradilo ministerstvo průmyslu
a obchodu osmnáct milionů korun.
let. Ale prostor jsme dali i menším firmám.
Kolik do průmyslového
pavilónu v Soči investuje stát
peněz?
Nemůžu mluvit za Český
olympijský výbor, protože celé
české zázemí je primárně v gesci ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy. Ale pokud se bavíme o té průmyslové části, tak
je to přibližně osmnáct milionů
korun.
Považujete to za účelně vynaložené peníze? Funguje takové propojení sportu a podpory byznysu?
Vždy najdete lidi, kteří řeknou, že by ty prostředky využili
smysluplněji. A určitě jsou i tací, kteří budou říkat, že jim to
v něčem pomohlo. Pokud ale
použijeme selský rozum a zamyslíme se nad tím, že se tam
bude prezentovat třeba sto dvacet firem, tak i kdyby jen deset
procent z nich díky tomu získalo
zakázku, určitě to bude za víc
než oněch zmíněných osmnáct
milionů. Z tohoto pohledu bych
řekl, že se to vyplatí.
Když se navíc podíváte na
statistiky z Ruska, uvidíte, že
klesá počet úvěrů a pojištění, že
zakázek je na tamním trhu pro
české firmy méně. Potřebujeme
je podpořit. Je to nejen reprezentace firem, ale také i našeho státu.
Chceme ovlivnit, jak vypadá jeho
mediální obraz v zahraničí.
Zmínil jste, že zakázek pro
české exportéry v Rusku ubývá.
Čím to je?
Kdybychom to věděli úplně
přesně, asi bychom to dokázali lusknutím prstu vyřešit. Ale
obecně můžu říci, že Rusko je
už rozvinutý konkurenční trh.
Pronikají tam firmy z různých
zemí a už to není jen o historické vazbě. Dneska jde o ceny,
o podmínky, které jsou ty společnosti schopné nabídnout.
V poslední době se v Rusku etablují i podniky, kterým
se tam v minulosti nedařilo. To
znamená třeba německé firmy,
které nemají k ruskému trhu tak
blízko.
Dveře na nové trhy by měla
podnikatelům otevírat i ekonomická diplomacie. Jak jste
v tomhle ohledu spokojený
s českým zahraničním zastoupením?
Bez ohledu na to, kolik do něj
investujeme peněz, bude naše
pokrytí jednotlivých zemí vždy
střídmější než třeba u Francie či
Ameriky, které mají jen v Česku snad sedmdesát delegátů.
Skvělou zprávou je, že se nám
podařilo zásadně navýšit počet
zahraničních kanceláří spadajících pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Ještě důležitější
ale bude, jak dopadne politická
dohoda s ministerstvem zahraničních věcí, aby se oba resorty
skutečně lépe doplňovaly.
Očekáváte, že se s nástupem nové vlády nějak zásadně změní orientace v podpoře
exportu?
Na to si budeme muset počkat ještě pár dní nebo týdnů.
Zatím se k tomu myslím ještě
ani nikdo nevyjádřil. Nevím,
kterým směrem se bude nová
koalice ubírat, ale domnívám se,
že setrvá v orientaci na mimo-
evropské trhy. To je v podstatě
apolitická záležitost.
Exportérům měla pomoci i intervence České národní
banky za devalvaci koruny. Jak
tento krok hodnotíte vy?
To je hodně kontroverzní
téma. Když se zeptáte deseti
lidí, pět vám řekne, že to byla
rozumná věc a dalších pět, že
to byla věc nesmyslná. Bylo by
asi dobré přihlédnout k objektivním faktům. Česká dovozová
závislost je poměrně vysoká,
takže máme díky intervenci
levnější vývoz, ale na druhou
stranu dražší vstupy. Z tohoto
pohledu tedy můžeme říci, že
nula od nuly pošla. Export to asi
určitě nezachrání.
Je vůbec potřeba export zachraňovat? V poslední době
slyšíme o rekordních číslech.
Já myslím, že tady v první
řadě nešlo o export, ale o makroekonomické důvody, o nějaký
inflační stimul. Exportéři byli
poměrně spokojení s tou hladinou koruny k euru, která byla
stanovena. I když pro ně třeba
nebyla úplně výhodná, byla alespoň stabilní a čitelná. Já sám
bych exportu přál hlavně onu
stabilitu, je to přeci jen v podstatě jediná příjmová stránka
tohoto státu.
Když se bavíme o stabilitě,
může exportní prostředí vyvést
z rovnováhy nedávný zásah policie v České exportní bance?
Ne, toho bych se určitě nebál.
Jedná se o věci, které jsou už
sedm let známé. Není to nic nového. Jsou to problémy, na které ukazoval Nejvyšší kontrolní
úřad (NKÚ), a že někdo použil
zprávu NKÚ k podání trestního
oznámení, které vyústilo v nějakou konfiskaci dokumentů, není
žádné překvapení. Nemyslím si
tedy, že by to způsobilo nějaké
zemětřesení. Šlo o úvěry prakticky z jedné země, z jednoho
odvětví sklářského průmyslu.
A půjde spíše o nějaké individuální selhání. Teď je v České
exportní bance management,
který se na těchto věcech nepodílel.
 kdo je...
Zdeněk Vališ
Ředitel sekce zahraničního obchodu na
Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR
Vede sekci Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR, která má v gesci
zahraniční obchod. Od dubna
předloňského roku řídí také
agenturu na podporu exportu
CzechTrade a v současnosti je
i místopředsedou dozorčí rady
exportní úvěrové pojišťovny
EGAP a členem dozorčí rady
České exportní banky. Zdeněk
Vališ absolvoval International
School of Economics Rotterdam
a Rotterdam Business School
se zaměřením na mezinárodní
obchod a finance. Už při studiích
pracoval pro ING Investment
Management v Haagu. Po
absolvování univerzity pokračoval
ve společnosti ING, kde pracoval
na projektech třetího pilíře
důchodové reformy a rozvoji
obchodní sítě na Slovensku. Po
ukončení projektu působil jako
business analytik ING ČR. Ze
soukromého sektoru přešel do
veřejné sféry a od roku 2007
působil v různých pozicích na
Ministerstvu zahraničních věcí
ČR a Ministerstvu průmyslu
a obchodu ČR, kde jeho práce
měla vždy něco společného
se zahraničním obchodem
a exportem.
4
země pro váš byznys
leden | únor 2014
Zájem o Rusko neopadá.
Českým exportérům ožívá
i zahraniční konkurence
Finální statistiky
ještě nejsou na
světě, ale už teď to
vypadá, že export
českých firem
do Ruska loni
atakoval rekordní
hodnoty z roku
2012. V Rusku je pro
české exportéry
stále řada
příležitostí a jejich
zájem o tamní trh
neupadá. Musí se ale
připravit na to, že na
něj míří i zahraniční
konkurence.
Se spoléháním na
historické vazby už
Češi v Rusku určitě
neobstojí.
Jan Pacas
Největší možnosti mají
v Rusku dlouhodobě průmyslová odvětví. „České firmy dodávají komponenty pro důlní
a metalurgická zařízení, stavějí
elektrárny a podílí se na mnoha
dalších projektech,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva exportní pojišťovny
EGAP Jan Procházka s tím, že
nelze opomenout dodávky automobilového průmyslu, kde
logicky vévodí Škoda Auto.
Nové příležitosti pro české
firmy se na ruském trhu otevřou
ale i s tím, jak se bude postupně
měnit jeho struktura. „K tomu
bezesporu patří i podpora inovací, lidského kapitálu, prosazování práva a spravedlivé hospodářské soutěže,“ řekl Dmitrij
Černikov, specialista na rusky
mluvící teritoria z odboru dvoustranných ekonomických vztahů
ministerstva zahraničních věcí.
Podle Černikova tento proces
povede nejen k odstranění překážek pro rozvoj ruské ekonomiky, ale i k otevírání nových
obchodních možností pro uplatnění zahraničních podniků,
včetně těch českých.
Důležité na tom je i ono
zdánlivě nenápadné slovíčko
včetně. Že je Ruský trh z hlediska obchodu velmi zajímavý,
si totiž neuvědomují jen čeští
exportéři, ale i jejich zahraniční konkurence. „Právě to představuje nové možnosti, ale také
velkou výzvu pro české expor-
Příležitost pro české firmy představuje i rozšiřování hlavního města
Moskvy. Podle plánů vlády se má více než desetimilionová metropole
rozrůst na dvojnásobnou rozlohu a ve finále zabrat zhruba pětkrát větší území,
než pokrývá Praha.
inzerce
www.rhkbrno.cz
2013-2014
DOHODNUTO!
Registra
ce
Propagace
k
Rezervace schůze
ání
í jedn
Osobn
V roce 2013 proběhlo
24.-25. 4. 185 účastníků 780 schůzek | 8.-9. 10. 239 účastníků 800 schůzek
V roce 2014 Vás zveme k jednání
AMPER 2014
MSV 2014
18.-19. 3. 2014
30. 9.-1. 10. 2014
Více na kk2014.rhkbrno.cz
téry,“ upozornil Anton Murgaš,
mluvčí brněnské strojírenské
společnosti Alta, jejíž tržby jsou
z jedné třetiny závislé právě na
vývozu do Ruska.
Čeští exportéři bedlivě sledují i projekt rozšiřování hlavního města Moskvy. Více než
desetimilionová metropole
se má rozrůst na dvojnásobnou rozlohu a ve finále zabrat
zhruba pětkrát větší území, než
pokrývá Praha. „Je to velká,
možná neopakovatelná možnost. Představuje to poptávku
pro budování dopravní infrastruktury, zpracování komunálního odpadu, zdravotnictví,
obytných sídlišť, energetických
zařízení, a dalších projektů,“ vysvětlil předseda představenstva
Komory pro hospodářské styky
se Společenstvím
nezávislých
států Václav Petříček.
I v jednáních o těchto
zakázkách se
ale s největší
pravděpodobností projeví, že
si čeští exportéři
v Rusku nevystačí jen s historickými
vazbami. „Zkušenosti z doby
před revolucí jsou důležité, ale
ne rozhodující. Na ruském trhu existuje tvrdá konkurence,“
dodal Petříček. Česká republika
i české firmy mají ale v Rusku
dobré jméno a mohou z toho těžit. „Usnadní to možnost vstupu
na tamní trh,“ připustil Jaroslav
Jirkovský, ředitel Divize export
ve stavební firmě PSJ, která první zakázku v Rusku získala už
v roce 1995. Nakonec ale stejně
rozhodne kvalita a cena.
„„ Jde to i bez
pojištění
Stinnou stránkou posilujících ekonomických vztahů
s Ruskem je ale i nárůst nedobytných pohledávek České exportní banky. „To je samozřejmě velký problém,“ připustil
Procházka z EGAPu a dodal, že
nové vedení pojišťovny v loňském roce podniklo všechny
kroky pro to, aby se podobné
případy neopakovaly. Jisté riziko
u exportu do Ruska ale stále zůstává. „Právě proto tady existuje
EGAP, kdyby tam riziko nebylo,
bez problémů by export pojistily
komerční úvěrové pojišťovny,“
doplnil Procházka.
Podle firem se finanční zajištění a bezpečnost ruských zakázek
nijak zvlášť neliší od těch českých.
„I zde musíte mít u hodnocení
každého potenciálního projektu
na zřeteli vyváženost možných
rizik a kladů,“ vysvětlil Jirkovský z PSJ. Vývoj navíc ukazuje,
že Rusko je v tomto ohledu čím
dál bezpečnější. Podíl EGAPem
pojišťovaných projektů totiž klesá, i když celkový vývoz do Ruska
jde stále nahoru. „Ukazuje se, že
to jde i bez nás, tedy bez pojištění,“ uzavřel Procházka.
leden | únor 2014
5
města a finance
Města peníze z nového evropského
balíku čekají až příští rok.
Zatím bojují o ty staré
Mělo se začít
v roce 2014.
Ve skutečnosti
však zásadní
peníze z nového
dotačního
balíku Evropské
unie potečou až
příští rok. Vedení
měst to ale zatím
nechává klidné. Na
cestě jsou peníze
z ukončeného
období. A i o ty musí
stále bojovat.
Veronika Slámová
Například v Brně letos dokončí rekonstrukci a výstavbu nové
kanalizace za dvě miliardy korun.
Původně mělo město získat polovinu obřího rozpočtu z evropské
pokladny. Zatím ale není jisté, zda
evropské instituce kvůli nesrovnalostem v dokumentaci nezkrátí
dotaci o dvě stě čtyřicet milionů
korun. Vedení města se proto snaží už téměř rok přesvědčit úřady,
že je vše v pořádku. Pomoci jim
v tom má i podporující stanovisko
Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže.
„Dokumentace k rekonstrukci
je velmi složitá. Prý v ní chybí pár
slov, a proto nám zkrátí dotace
o dvě stě čtyřicet milionů korun.
S tím nemůžeme souhlasit,“ řekl
náměstek primátora Robert Kotzian.
Brno se i kvůli nedostatku peněz na konci loňského roku příliš
nehrnulo do velkých staveb. O půl
roku například odložilo rekonstrukci významné dopravní tepny v centru města – ulice Milady
Horákové. Komplikovaná stavební
akce bude stát téměř dvě stě milionů korun. Z rozpočtu města na ni
padne téměř sedmdesát milionů
korun. Stavět se začne na jaře. Padesát milionů korun také spolkne
zkrášlení Zelného trhu. Dvě stě
šedesát milionů investuje město
a evropské fondy do oprav ulic
Horova a Minská.
Přestože odbory magistrátu dychtí po novém evropském
balíku peněz, zatím musí jen vyčkávat. „Velmi rádi bychom realizovali spolufinancování z nově
nastavených evropských fondů,
ale stávající připravenost jednotlivých operačních programů to
nedovoluje. Nepředpokládáme, že
by v dohledné době byly vyhlášeny
výzvy, kterých bychom se mohli
Staví se za prostředky
z končících programů
Brno letos dokončí rekonstrukci a výstavbu nové
kanalizace. Polovinu dvoumiliardového rozpočtu
měly pokrýt dotace. Z Bruselu by ale nakonec
mohlo přitéct o dvě stě čtyřicet milionů korun
méně.
Víc než třetina rozpočtu půjde v Blansku letos na
investice. Místo příspěvků z nového programového období spoléhají na dobíhající dotační tituly.
V Zábřehu a dalších čtyřech okolních městech
dokončí obří projekt rekonstrukce kanalizace za
šest set třicet milionů korun.
účastnit. Pokud k tomu připočteme dobu schvalovacích procesů
a složitou tuzemskou legislativu,
lze odhadovat, že realizace projektů financovaných v rámci nového
programovacího období bude probíhat až od poloviny roku 2015,“
odhadl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Podobně to vidí i v Blansku a v
dalších oslovených městech. Blanenská radnice letos uvolní více
než třetinu městského rozpočtu na
investice. S příspěvkem z nových
programů však nepočítají. Spolé-
Starostové se obávají nového registru
smluv, nechtějí ani kontroly z NKÚ
Svaz měst a obcí vystoupil proti
dvěma návrhům protikorupčních
zákonů, které prosazuje iniciativa
Rekonstrukce státu. Některým starostům vadí, že by obce nově musely zveřejňovat všechny smlouvy
s dodavateli veřejných zakázek
v online registru. Tito starostové
nevítají ani snahu rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního
úřadu (NKÚ) na obce a obchodní
společnosti s podílem státu.
Iniciativa Rekonstrukce státu
před volbami zahájila kampaň
na podporu devíti návrhů, které
mají vylepšit české protikorupční
zákony. Sto čtyřicet poslanců se
zavázalo tyto návrhy prosazovat.
Dva z nich však vyvolaly kritiku zástupců samospráv, protože
významně změní povinnosti měst
a obcí při vyřizování veřejných
zakázek.
Starostům ze Svazu měst a obcí
(SMO) vadí povinnost zveřejňovat
všechny smlouvy uzavřené s dodavateli v centrálním registru na
internetu. „Navrhujeme, aby se
stanovil limit padesát tisíc korun,
od kterého se budou smlouvy
uveřejňovat. Uveřejňování všech
smluv včetně těch s takřka nulovou hodnotou představuje zbytečnou byrokracii,“ uvedl starosta
Strakonic Pavel Vondrys za SMO.
Starostové ve svém dopise poslancům kritizují také návrh na rozšíření pravomocí NKÚ. Ten by mohl
nově přezkoumávat hospodárnost
i u obcí, krajů a akciových společností s většinovým podílem státu.
Starostové se obávají zejména
zahlcení administrativou. Doposud obce musely zveřejňovat pouze
smlouvy od půl milionu korun výš.
„Trváme na kompletním zveřejnění smluv mezi veřejným a sou-
kromým sektorem, protože jinak
dojde opět k dělení zakázek pod
určitý limit. Samotné zveřejnění
trvá asi dvě minuty, takže se úředníci nemusí bát přesčasů,“ uvedl
Jiří Boudal z Rekonstrukce státu.
„„ Transparentnější
nebo
byrokratičtější?
Podle něj by obce obdržely
software pro snazší úpravu smluv.
Nově by smlouva byla do registru nahrána jako textový soubor,
v němž lze vyhledávat základní
údaje o zakázce. Současně však
někteří varují, že bude třeba začernit osobní údaje či fakta podléhající obchodnímu tajemství.
Starostové ale nevěří tomu, že
by masivnější zveřejňování smluv
opravdu zatočilo s korupcí. „Je to
jeden z dílčích kroků, ale problém
korupce nevyřeší,“ uvedl starosta
Znojma Vlastimil Gabrhel.
Největší změna zákona o veřejných zakázkách zatím nemá ve
sněmovně dostatečnou podporu.
Rekonstrukce státu chce totiž
podmínít platnost smlouvy jejím
uveřejněním. „Podobně to funguje
na Slovensku. Pokud smlouvu nezveřejní zástupce veřejného sektoru, musí ji do tří měsíců zveřejnit
v centrálním registru firma, která
zakázku získala. Jinak je smlouva neplatná,“ vysvětlil Boudal.
Vládní ČSSD však zatím tomuto
návrhu nefandí. Neobjevil se ani
v textu koaliční smlouvy.
Rekonstrukce státu se zasazuje
také o rozšíření pravomocí NKÚ
na obce, kraje a obchodní společnosti s podílem státu. Někteří
starostové však upozorňují, že již
nyní jsou kontrolováni až příliš.
„Pokud by se v novele objevila
možnost kontrolovat účelnost
a hospodárnost, doporučil bych
rozpustit zastupitelstva a nechat
rozhodovat NKÚ. Zastupitelé občas musí rozhodnout ve prospěch
kvality žití ve městě, což je z hlediska účelnosti a hospodárnosti
diskutabilní,“ řekl starosta Vyškova Karel Goldemund.
V parlamentu vznikají dva
návrhy novely. Zatímco podle
návrhu poslance Stanislava Polčáka by měl NKÚ zkoumat pouze
zákonnost, návrh senátorky Elišky Wagnerové volá i po kontrole
hospodárnosti. „Víme, že někteří
starostové v Senátu takový návrh
nepodpoří, ovšem kontrolovat jen
zákonnost by bylo zbytečné. Většina pochybných nákupů je určitě
dle zákona v pořádku, ale před
NKÚ by neobstála,“ uvedl Boudal
z Rekonstrukce státu.
Tereza Hašková
hají se na dobíhající období nebo
chtějí shánět peníze ve státním
rozpočtu.
„Zatím toho o novém etapě
moc nevíme. Informace se vynořují z mlžného oparu, občas
se v něm zase skryjí, aby se zcela
ztratily nebo vynořily ve značně
změněné podobě. Doufáme, že
bude jasno nejpozději v polovině
letošního roku a na podzim budou vypsány první výzvy nového
období,“ zadoufal starosta Blanska
Ivo Polák.
Na změny se přitom radnice
budou muset zřejmě připravit.
A to i na zásadní. Vznikající vláda
se totiž netají tím, že provede korekci již připravených dokumentů.
Změnit se tak můžou i základní
cíle.Kabinet premiéra Petra Nečase podepsal loni dokument,
podle něhož se evropské fondy
v rozpočtovém období 2014–2020
mají zaměřit především na posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky, zvyšování kvality
a efektivity veřejné správy, podporu sociálního začleňování nebo
integrovaný rozvoj území.
Podle Věry Jourové, ministryně
pro místní rozvoj, se však právě
tyto priority můžou změnit. „Musíme dbát především na finanční návratnost. Nová vláda bude
akcentovat oblasti, jako je zaměstnanost, veřejná infrastruktura a věda a výzkum,“ podotkla Jourová.
„„ Dotáhnout
rozjeté projekty
Města se proto soustředí na
své problémy a dotažení rozjetých
projektů. I nadále budou čerpat
peníze například z Operačního
programu Životní prostředí. V
Zábřehu a dalších čtyřech okolních městech dokončí obří projekt
rekonstrukce kanalizace za šest set
třicet milionů korun. V Pelhřimově zase rozšíří čistírnu odpadních
vod za tři sta třicet pět milionů
korun. V Kroměříži budou revitalizovat skládku odpadů za dvaapadesát milionů korun. A v Přerově
plánují postavit kompostárnu za
osmnáct milionů korun.
Stavět se budou i budovy podpořené z regionálních programů.
Z bývalé Masarykovy školy v Zábřehu vznikne moderní umělecká
škola. Na rekonstrukci za osmačtyřicet milionů korun získalo
město patnáctimilionovou dotaci
z Regionálního operačního programu Střední Morava. Klidnější bude ve městě i doprava. U kulturního domu vznikne
za necelé dva miliony korun nový
osvětlený přechod. V jeho těsném
sousedství vybuduje kraj na křižovatce ulic ČSA a Postřelmovská
kruhový objezd. „Investorem je
Olomoucký kraj, který na stavbu
za pětadvacet milionů korun získal
dotaci z ROPu. Náš podíl činí milion korun,“ informoval starosta
František John. Z končícího Operačního programu Jihovýchod budou čerpat
i ve Vyškově. „Opravíme přednádražní prostor a vylepšíme
budovu mateřské školy Opatovice,“ doplnila tisková mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.
Chceme víc peněz z evropských fondů, zní z měst a obcí
Na takzvanou územní dimenzi, která mimo jiné řeší potřeby
měst a obcí, by mělo jít v právě začínajícím programovém
období Evropské unie o padesát miliard korun více, než
bylo původně v plánu. Tak si to alespoň představují zástupci
Svazu měst a obcí ČR, kteří za navýšení prostředků v této
oblasti lobbují.
Celkem má Česká republika na programovací období
2014–2020 z Evropské unie dostat přibližně pět set
padesát miliard korun. Svaz prosazuje, aby na územní
dimenzi šlo z této částky dvě stě padesát miliard. Původně
bylo přitom v plánu jen dvě stě miliard. Města a obce by si
tak mohla sáhnout na větší díl z evropských dotací.
„Za naprosto zásadní považuji, aby byl dostatek evropských
finančních prostředků i na takzvané individuální projekty.
Ne všechna témata a také ne všechna města a obce
budou moci využít integrované nástroje,“ řekl předseda
Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodal, že důležité je
myslet také na potřeby menších aglomerací a venkova.
„Ty jsou často specifické, a není zde příliš účelné využívat
mechanismy vhodné pro velká města. Menší měřítko
projektu s sebou nese různou personální náročnost, jiný
způsob organizace práce či požadavky na dodavatele,“
vysvětlil Jiránek.
(red)
inzerce
www.isss.cz
7.– 8. dubna 2014
Kongresové centrum ALDIS
Hradec Králové
Kontakt: Triada, spol. s r. o., U Svobodárny 12/1110 , 190 00 Praha 9
tel.: 284 001 284, fax: 284 818 027, e-mail: [email protected], informace
o konferenci poskytuje sekretariát ISSS po-pá od 9:00 do 15:00 hodin
isss 2014 inzerce 132x122.indd 92
21.1.14 14:30
6
města a finance
leden | únor 2014
Obce a města hospodaří
rozumně. Některým ale narůstají
skryté vnitřní dluhy
Udržet dluhy na
rozumné úrovni,
podle tohoto
pravidla se řídí
zastupitelé ve
většině obcí a měst.
Jan Pacas
Přesto se některé mohou dostat do potíží, například kvůli
předfinancování projektů, na
které nakonec nedostanou dotaci. Jiné zase upřednostňují aktuálně atraktivní investice a na
ostatním majetku jim narůstá
skrytý vnitřní dluh.
Mezi roky 2005 a 2011 se
zadluženost obcí pohybovala
okolo osmdesáti miliard korun.
V roce 2012 poskočila na devadesát miliard, ale na nárůstu
dluhů se ze tří čtvrtin podílela
čtyři největší česká města. „Dle
našeho názoru se zadluženost
obcí a měst pohybuje dlouhodobě na rozumné úrovni,“
zhodnotila senior manažerka
pro veřejný sektor v Komerční
bance Květoslava Botková.
Na to, jak dopadlo hospodaření obcí a měst loni, je třeba si
ještě počkat. Zatím není sestavený závěrečný účet pro rok 2013.
Ignorováním rekonstrukcí a rozšiřování infrastruktury začne městům a obcím narůstat vnitřní skrytý dluh.
Zjednodušeně to znamená, že jejich majetek chátrá a do budoucna bude vyžadovat více peněz na opravy.
FOTO: Jiří Gregor
Vypadá to ale, že raketový nárůst dluhů z předloňského roku
se neopakoval. „Podle předběžných údajů Ministerstva financí
ČR se celkový dluh obcí a měst
v roce 2013 zvýšil na 90,9 miliard korun. Tedy o necelou miliardu,“ uvedla mluvčí Svazu měst
a obcí ČR Štěpánka Filipová.
Zdá se tedy, že se zastupitelé
loni ve výdajích krotili. „Blíží
se komunální volby v letošním
roce, kdy se zastupitelstva obcí
hlavně zaměřují na obnovení
stability rozpočtů a budování
finančních rezerv na nové investice,“ komentovala pomalejší
tempo zadlužování Botková.
Do skutečných problémů,
kdy už město nebo obec své
dluhy jednoduše nezvládá ukočírovat, se dostává jen minimum
z nich. „Řádově jde o jednotky.
U desítek dalších obcí je pak
vyšší či nižší riziko, že by se
u nich tyto problémy mohly
vyskytnout,“ upozornil mluv-
čí ministerstva financí Ondřej
Šrámek. Do finančních potíží se
řada z nich paradoxně dostane kvůli nástroji, který jim má
pomáhat – dotacím. „Problémem je často předfinancování
dotací, kdy se obce kvůli tomuto
zadluží a nakonec třeba dotaci
neobdrží či musejí i za relativně
banální problémy platit vysoké
korekce,“ vysvětlila Filipová.
Někdy se také stává, že se zastupitelstvo rozhodne investovat
do projektu, který ve skutečnosti
obec či město nutně nepotřebuje. Je na něj ale zrovna vypsaný
dotační titul. „Nejvíce se to projevilo v letech 2009 až 2011, kdy
docházelo k upřednostňování
investic zaměřených na rozvoj
cestovního ruchu v daných regionech, například cyklostezky,
aqvaparky a různé sportovně zábavní či kulturní centra,“ řekla
Botková z Komerční banky.
Celé to může vést až k tomu,
že se obec zadluží jednak při
realizaci samotného projektu
a navíc jí kvůli ignorování rekonstrukcí a rozšiřování infrastruktury začne narůstat i vnitřní skrytý dluh. Zjednodušeně to
znamená, že její majetek chátrá
a do budoucna bude vyžadovat
více peněz na opravy. „Dle našeho názoru došlo v uplynulém
období z již zmiňovaných důvo-
Příjmy z hazardu jdou hlavně na sport.
Vyhlášky už ale automaty regulují skoro všude
Komunální politikou dokáže málokteré téma zahýbat tak
intenzivně jako hazard. Jsou ale
automaty jenom zlo, které devastuje životy lidí, nebo se jedná
o nepostradatelný zdroj daňových příjmů měst a obcí?
Prakticky každé krajské město již reguluje hazard. Namátkou
Brno, České Budějovice, Jihlava,
Olomouc, Ostrava, Pardubice,
Plzeň nebo Zlín. Přibývají desítky okresních měst a stovky menších obcí. Výrazný impuls pro
odpůrce automatů znamenalo
loňské rozhodnutí Ústavního
soudu, který řekl, že všechny
obecní vyhlášky platí okamžitě,
bez přechodné doby.
„Nyní běží na ministerstvu
financí tisíce správních řízení,
které podle rozsudku Ústavního soudu nemohou dopadnout
jinak než zrušením automatů
a heren,“ řekl Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění. Zrovna v Brně se automaty staly znovu středem pozornosti. Městská
část Brno-střed totiž zrevidovala
přísnou vyhlášku, která hazard
inzerce
FOTO: Eugénia Bánovská
plošně zakazuje. „Povolení videoloterijních terminálů ve dvou
kasinech na území městské části
Brno-střed prolamuje stávající
nulovou toleranci těchto proherních přístrojů. Tu přitom stejní
zastupitelé schválili před dvěma
lety. Navíc zakládá nebezpečný
precedens,“ zkritizoval tento
krok David Oplatek, předseda
tamní organizace Strany zelených. I přesto automatů v Brně
výrazně ubude. „Aktuálně je
v Brně méně než tři tisíce zařízení, očekávaný cílový stav je tři
sta,“ uvedl primátor Brna Roman
Onderka.
Brno úbytek automatů zasáhne i finančně. Zatímco v loňském
roce získalo z hazardu dvě stě
třicet milionů korun, v letošním
rozpočtu počítá s odvodem jen
v objemu sedmašedesáti milionů
korun. Město bude muset výpadek příjmů kompenzovat. „Při
sestavování rozpočtu došlo k navýšení jiných příjmových položek a zapojení úspor z minulých
let,“ popsal Onderka způsob, jak
se Brno s výpadkem vyrovná.
Ještě více peněz než Brnu
vynesly loni automaty Ostravě.
„Příjmy z loterií a jiných podobných her činily v loňském roce
přes dvě stě šedesát osm milionů korun. Z toho městským
obvodům přísluší třetina celkového objemu. Ze zbylých prostředků šla do kultury částka
osm a půl milionu, do sociální
oblasti dvanáct a půl milionu
a do sportu osmdesát a půl milionu korun,“ řekla mluvčí ostravského magistrátu Andrea
Vojkovská.
„„ Zakázat
hazard v celé
republice?
Sportovci se mohou z příjmů z hazardu těšit i ve Zlíně.
Z třiapadesáti milionů použili
ve Zlíně dvacet milionů na krytí výdajů rozpočtu. „Na sport
bylo alokováno deset milionů,“
dů k významnému nárůstu nového majetku obcí, který zvyšuje
finanční náročnost z hlediska
vysokých provozních nákladů
a nákladů na údržbu a opravy,“
doplnila Botková.
„„ Ekonomická
krize dopadla
i na obce
Současně s tím však přišla
ekonomická krize, která negativně dopadla na příjmy obcí.
„Kombinací těchto dvou skutečností dochází v řadě obcí a měst
k problémům s financováním
oprav a údržby stávajícího majetku při současném tlaku na
budování finančních rezerv,
které mají být využity na spolufinancování nových projektů s podporou Evropské unie
v novém programovém období,“ zhodnotila Botková s tím, že
do budoucna vzniká kvůli těmto
důvodům velká obava z toho, na
jaký typ investic budou využity
nové evropské zdroje.
Celý problém může prohlubovat i skutečnost, že na obce
jsou často kladeny požadavky na
správu majetku, který nevlastní,
ale přesto například hyzdí náměstí. „V tomto smyslu se obce
často považují za poslední instanci, jejich prostředky a možnosti jsou však v tomto velmi
omezené,“ doplnila mluvčí
Svazu obcí a měst ČR Filipová.
Jednou z oblastí, kde je podle
ní vnitřní skrytý dluh patrný,
je například vodohospodářská
infrastruktura. „U ní často dochází k zastarávání sítí a náklady
na její obnovu jsou velmi významné,“ uzavřela Filipová.
uvedl zlínský primátor Zdeněk
Dvořák.
Vzhledem k množství vyhlášek, které hazard regulují,
je zřejmé, že počty automatů
budou výrazně klesat. Objevují
se i snahy zakázat hazard celorepublikově. Podobný zákon již
schválili například v Maďarsku.
„Brnění a Občané proti hazardu
souhlasí s razantním omezením
počtu automatů, minimálně na
průměr Evropy. Zda to má být
úplná nebo částečná regulace, to
je věcí zákonodárců,“ připustil
Matěj Hollan.
Úplný zákaz hazardu ale
čekat nelze. Proti jsou zástupci koalice i opozice. „Jsme pro
zachování například kurzových sázek, ale jsme pro omezení videoterminálů a zrušení terminálů,“ řekl předseda
KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„Úplný plošný zákaz určitého
druhu hazardu v Česku podle
mého názoru nic nevyřeší,“
doplnil jej předseda klubu poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
„Úplná prohibice mívá za výsledek přesun z legální oblasti
do nelegální, zvýšení zločinnosti a ne odstranění problémů, se
kterými má bojovat,“ dodal
Stanjura.
Ladislav Koubek
leden | únor 2014
7
motoristika
V závodech motorek boduje
i stáj z Hradce Králové
 úspěchy
Loňská sezona
Austrálie: 5. a 6. místo
Španělsko: 3. místo
Nizozemsko: 5. místo
Závratná rychlost,
při které jezdec
tlačí na hranici
možností nejen
svůj stroj, ale
i svou schopnost
překonat strach
z reálně hrozícího
nebezpečí.
Jan Pacas
Závody Formule 1 si v poslední době vysloužily pověst
sice napínavé, přesto však poměrně bezpečné zábavy, při
které za posledních dvacet let
nezemřel jediný jezdec a díky
enormnímu tlaku na odolnost
monopostu rapidně klesl i počet úrazů. V porovnání s formulí
zůstávají motorková klání náročným i riskantním sportem.
„U motorek ochrana jezdců
a bezpečnost motodromů strašně pokročila, ale jak často říkám
i já, motorka má pouhá dvě kola a nářadí je to vrtkavé. Úrazy
prostě jsou,“ přiznal Josef Kubíček, majitel českého týmu Kawasaki Intermoto Ponyexpress,
který podporuje a sponzoruje
i Moravské hospodářství.
Kubíček mluví z vlastní zkušenosti, sám u tohoto vývoje
byl. Jeho tým Intermoto se pohybuje na motocyklové scéně
už od roku 1998, kdy začínal
v Mistrovství České republiky
v kategorii Supersport. Dnes se
Intermoto účastní Mistrovství
světa Supersportů a Mistrovství Evropy Superstock. Za těch
téměř šestnáct let, při kterých
se stáj posunula z republikové
na evrospkou a mezinárodní
úroveň, jí prošla řada závodníků. „Měli jsme i české jezdce,
nejvíce z nich se zapsal Patrik
Vostárek,“ řekl Kubíček.
„„ I Česko má
výborné jezdce
Dnes za Intermoto jezdí závodníci z Francie, Spojených
států i Jihoafrické republiky.
Podle Kubíčka má ale i Česká
republika v dnešní době několik
výborných jezdců. „Je to například Karel Hanika, Jakub Kornfeil a z nejmladších třeba Martin
Gbelec nebo Ondra Vostatek či
Salač,“ vyjmenoval.
I přes kvalitní zázemí v mladých talentech a skvělé závodiště
v podobě brněnského Autodromu je podle Kubíčka pro závodní
stáj v našich zeměpisných šířkách téměř nemožné stát se týmem továrním. I Intermoto má
jen status Supported team Kawasaki. „Máme určitou materiální
a technickou pomoc továrny, ale
továrním týmem nejsme,“ dodal Kubíček s tím, že Itálie nebo
Španělsko jsou na tom v tomto
ohledu o poznání lépe.
O tom, jestli se stáj stane továrním týmem, rozhodují hlav-
ně skvělé výsledky a někdy také jméno a národnost jezdce.
„V našem případě jde o profesionalitu, ale stále se snažíme
udržet takovou rodinnou pohodu, která je pro výsledek potřeba,“ vysvětlil Kubíček.
A Intermotu se skutečně daří v závodech motorek bodovat.
Stáji se vyplatila například sázka na nadějného francouzského
jezdce Floriana Marina, který
již stačil prokázat svůj talent
ve skvělých výsledcích. Mezi
nimi bylo i nejlepší umístění
týmu v celé sezoně 2013, a to
druhé místo v italské Monze.
Na úctyhodném pátém místě
se Intermoto umístilo například i ve španělském Aragonu
nebo anglickém Donington
Parku.
Itálie: 2. a 8. místo
Británie: 5. a 21. místo
Portugalsko: 8. místo
Itálie:
6. a 8. místo
Rusko:
závod zrušen
Británie
8., 13. a 15. místo
Německo:
9., 10. a 13. místo
Turecko:
8., 11. a 19. místo
Francie:
15. místo
Španělsko: 13. a 19. místo
FOTO: Vladimír Rejda
inzerce
Dopravně logistická finanční
Elektromobilitě fandí i první
a iniciační: Naším cílem je vrátit
místopředsedkyně Senátu ČR.
Česko na logistickou mapu Evropy Zlín by mohl být její výkladní skříní
Česku chybí koncepce koordinace osobní a nákladní
dopravy. Nemůže tak dojít
k propojení tuzemské ekonomiky a navázání logistických
center na centra výrobní. O
těchto a dalších výzvách stojících před Českou republiku
jsme si promluvili s předsedou
představenstva společnosti
Moravská finanční a iniciační
Lubošem Koválem.
Moravská finanční a iniciační (MFI) se podílí na vzniku nového projektu Dopravní
a logistické finanční a iniciační (DLFI). Jaké jsou její cíle?
Zaměříme se na problematiku logistiky v české dopravě.
Podle posledních průzkumů je
naše dopravní síť bez koncepce
řešící střet nákladní a osobní
dopravy. Příkladem za všechny může být železnice, kde
má osobní doprava přednost
a nákladní skomírá na úbytě.
Bez koncepce, která by koordinovala oba druhy dopravy jak
v rámci železniční, tak i silniční sítě pro potřeby regionu, je
nemožné získat pro naše území
významnou zahraniční investici. Dokládají to třeba i komplikace s pobočkou americké
firmy Amazon v Brně.
Jakým směrem by se podle vás měl ubírat vývoj v této
oblasti.
Jedním z našich cílů je například evropské mýto, které
by mělo sloužit k pozitivní
regulaci nákladní železniční
dopravy. Spolu s přesunutím
části nákladů na vodní cestu,
tedy často diskutovaný průplav
Dunaj-Odra-Labe, má Česká republika značné možnosti v oblasti dopravní logistiky. Z přesunu nákladní dopravy ze silnic na
železnici a vodní cestu by mohla
značně těžit.
To jsou projekty spíše celostátního charakteru. Vaše zaměření je ale i regionální.
DLFI si klade rovněž za cíl
koordinaci a zisk zahraničních
investorů pro poslední článek
logistického řetězce z pohledu
dopravy, a to je logistika městských aglomerací. Pilotní projekt
v této oblasti může vzniknout
například ve Zlíně, kde se nachází obrovské zázemí z pohledu elektromobility. Z průzkumů
vyplývá, že západní ekonomiky
řeší spíše záměnu pohonů pro
vozidla v městské dopravě. My
se chceme zaměřit například
i na změnu koncepce a využití
infrastruktury veřejné dopravy
ke komerčním účelům.
Jaké jsou vaše další aktivity
z pohledu regionů?
Na nové koncepty městské
logistiky navazují koncepty logistiky krajské. A zde se může
naše akciová společnost vedená
do konce ledna 2014 předsedou
představenstva Pavlem Šopíkem
vykázat přípravou prvního většího projektu multimodálního
terminálu. Zatím nemohu hovořit, o kterou lokalitu se jedná,
ale jak je zřejmé ze zaměření
Moravské finanční a iniciační,
je to projekt na území Moravy.
To je trochu mlhavé. Kdy
budete moci říci více?
Doufám, že už v příštím čísle
Moravského hospodářství přinese bývalý předseda představenstva MFI více konkrétních
informací. K 31. lednu 2014
dochází z tohoto důvodu k organizačním změnám a Pavel
Šopík odchází z postu předsedy
představenstva MFI do přípravného výboru DLFI. Pavel Šopík
zůstává akcionářem MFI a bude
se mnou připravovat akciovou
skupinu pro vstup do DLFI, jejímž akcionářem bude i MFI.
Tímto bych chtěl Pavlu Šopíkovi také poděkovat za veškerou
práci, kterou odvedl při zakládání MFI i za jeho angažmá ve
statutárních orgánech akciové
společnosti. Ani já, ani on jsme
netušili, že již měsíc od zapsání
MFI do obchodního rejstříku se
na nás obrátí tak významný investor se zajímavým projektem.
Z tohoto důvodu byla nutná
reorganizace MFI. Využili jsme
i nového občanského zákoníku
a máme novou formu akciové
společnosti, která umožňuje jednočlenné představenstvo. Díky
tomu budeme mnohem flexibilnější.
Luboš Kovál
předseda představenstva
společnosti Moravská
finanční a iniciační
Podle první místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD) by se mohl stát Zlín
kolébkou české elektromobility.
Město pro to disponuje potřebnou infrastrukturou, firemním
zázemím i výzkumnými kapacitami.
O elektromobilech se mluví jako o autech budoucnosti.
Souhlasíte s tím, nebo je to jen
adorace nové technologie?
Podívejte se na to z pohledu
kvality ovzduší. Největším znečišťovatelem je dnes městská doprava, a to nemluvím jen o znečištění emisemi oxidu uhličitého,
ale také o hluku. A v tomto ohledu jsou elektromobily skutečně
značkou budoucnosti. Problém
čistoty ovzduší i hluku řeší poměrně komplexně. Ropy máme
navíc jen na několik desítek let
dopředu, takže je třeba hledat
nové zdroje energie. Krátké dojezdové vzdálenosti v městské
a příměstské dopravě také mluví
ve prospěch elektromobilů.
Výzkum a vývoj nových
technologií spojených s elektromobily je ale drahý. Daří se
jej financovat?
Bohužel ne dostatečně. Vývojem elektromobilů se intenzivně
zabývají vysoké školy, jako například brněnské Vysoké učení
technické. Před časem na této
univerzitě sestrojili elektromotor,
který vložili do řadové škodovky.
Bohužel tento výzkum nepokračoval a nedošlo to až k sériové
výrobě. To je veliká škoda.
Zásadním problémem přitom ale není ani tak záměna
pohonů, jako spíše chybějící
infrastruktura.
V tomto ohledu Česká republika za světem zaostává.
Portugalsko, Španělsko, ale i řada dalších zemí zadala před lety
projekty na vytvoření infrastruktury nabíjecích stanic. A v tom
vidím i roli státu. Měl by být tím
zásadním hybatelem podobných
projektů, kvůli všem těm pozitivním důvodům, o kterých jsem
mluvila.
Je ale Česká republika na
cestu tímto směrem připravena?
Jsem přesvědčena o tom, že
vývoj v této oblasti by mohl být
strategickým směrem pro Českou republiku. Automobilový
průmysl má velmi výrazný podíl
na našem průmyslovém portfoliu. Máme tu také řadu kvalitních technických univerzit, které
se tímto výzkumem dlouhodobě
zabývají. A jsme také stále ještě
strojírenskou zemí. Jestliže nasměrujeme náš výzkum a vývoj
do podobných oblastí, na které
jsme schopni navázat výrobu, tak
je to správný kurz pro rozvoj našeho hospodářství.
Příkladem efektivního využití elektromobility je i váš domovský senátní obvod – Zlín.
Přesně tak. Jsme hrdí na naše trolejbusy. Jsme také jediným
městem v České republice, kde je
trolejbusová síť páteřní sítí městské hromadné dopravy. Navíc je
tu zájem tuto síť dále rozvíjet.
Může se Zlín stát pilotním
městem z hlediska rozvoje elektromobility v Česku?
Zlín se může stát jakousi kolébkou české elektromobility a já
bych byla nesmírně ráda, kdyby
byl výkladní skříní pro to, jak
používat nejen trolejbusy, ale jak
vytvořit podmínky pro využití
elektromobilů v městské a příměstské dopravě.
Výhodou města je i rozsáhlá síť trolejí. Je možné ji využít
i pro soukromou, například nákladní dopravu?
To je naprosto skvělý nápad.
Bylo by třeba vytvořit logistické
zajištění podobného sytému, ale
už jsem o takových projektech
slyšela a určitě mají hlavu a patu.
Disponuje Zlín i firemním
zázemím, které by dokázalo přispět k rozvoji elektromobility?
Stoprocentně. Je tu například
firma Zliner, která se zaměřuje
na opravy a přestavby trolejbusů.
Další menší podnik zabývající se
elektromobily je v Liptále. Jsou
zde Závody přesného strojírenství a další strojírenské firmy.
A máme i výzkumné kapacity,
které vyvíjí nové technologie
a inovace. Zlín má obrovský potenciál k tomu, abychom podpořili tento výzkum a výrobu.
Alena Gajdůšková
první místopředsedkyně
Senátu ČR (ČSSD)
8
nový občanský zákoník
 nová judikatura
Bude trvat léta, než se nový občanský
zákoník skutečně usadí
Nový občanský zákoník vnesl do českého právního prostředí nejistotu. Zdaleka ne u všech změn se odborníci shodnou, jaký budou
mít praktický dopad. A to i přesto, že ministerstvo spravedlnosti ve
spolupráci s Justiční akademií připravilo pro soudce, státní zástupce
i justiční personál mnoho školení, která je měla na práci s novým
občanským zákoníkem připravit.
Školení probíhají od schválení zákoníku v roce 2012. „Celkem se do
konce loňského roku konalo v rámci projektu nazvaného Rekodifikace téměř sto padesát školení. Alespoň jednoho školení se zúčastnilo
přes tři tisíce lidí. Do konce roku 2013 jsme měli více než dvanáct tisíc individuálních účastí. To znamená, že průměrně byli účastníci téměř na čtyřech školeních,“ vypočítal manažer projektu Rekodifikace
Matěj Pilát z Justiční akademie. Školení budou i nadále pokračovat,
ale jen v omezené míře. „Zároveň vzniknou e-learningové moduly,
díky kterým se zaměstnanci justice s novým občanským zákoníkem
seznámí,“ podotkl Pilát.
Kromě těchto školení se konaly i další semináře. „Zmínit lze také
osvětu pro pracovníky veřejné správy, kterou má na starosti projekt
Nové soukromé právo. Jeho primárním úkolem je odpovídat na
konkrétní dotazy právě od pracovníků veřejné správy k výkladovým
nejasnostem, které vyplývají z nového občanského zákoníku. Dále
jsme v rámci projektu vytiskli a na Czech pointy rozeslali osm set
tisíc kusů informačních brožur k zákoníku,“ popsal další přípravu
ministerstva spravedlnosti jeho mluvčí Robert Schuster.
I přes tuto přípravu ale soudci upozorňují, že výklad nového zákoníku se bude ustalovat několik let. „Představa, že ten kdo absolvuje
všechna nabízená školení, se bude poté dobře orientovat ve více než
třech tisících paragrafech nového občanského zákoníku a veškeré doprovodné legislativě, je scestná. I kdyby se je někdo naučil nazpaměť,
tak to ještě neznamená, že zákoníku rozumí,“ upozornil místopředseda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý.
Problém podle něj bude výklad jednotlivých ustanovení a jejich
vzájemné souvislosti. „Na některá ustanovení mají i sami spoluautoři
zákoníku různé názory. Legislativní změna je tak zásadní, že bude
trvat desítky let, než si soudci novou civilní úpravu dostatečně osvojí,
než se ustálí výklad a než vznikne nějaká základní judikatura,“ dodal
Bachratý.
Soudci také mají ztíženou situaci tím, že některé spory budou rozhodovat ještě podle starého občanského zákoníku. „Nikdo neví, kolik
sporů podle úpravy platné do konce loňského roku ještě vznikne
a kolik jich skončí u soudu. Takové spory se mohou dostat k soudu
klidně až za tři roky nebo i později,“ podotkl Bachratý. Spory podle nového zákoníku se k soudům dostanou pomalu, první budou
možná už koncem tohoto roku. „Je třeba zdůraznit, že soudci se
vzdělávají na úkor plnění svých běžných pracovních povinností, takže pokud jsou na školeních nebo studují nové zákony, tak nesoudí,“
upozornil místopředseda Krajského soudu v Brně. Práce soudů se
tak zpomalí.
(mk)
Nový občanský
zákoník přináší řadu
nejasností, ale smluvní
vztahy zjednoduší
Od prvního ledna
začal platit nový
občanský zákoník
(NOZ). Má tři
tisíce paragrafů.
Odborníci zatím
situaci kolem
tohoto zákona
hodnotí jako
jeden velký chaos.
Mění mimo jiné
i podmínky pro
uzavírání nájemních
a kupních smluv.
Veronika Vindišová
Změny čekají veřejnou správu i samosprávu. Obce musí
řešit hlavně novinky týkající se
sjednávání smluv a vytváření závazkových vztahů. „Přestala totiž platit dvojkolejnost závazků
vyplývající z občanského a obchodního zákoníku. Sjednotilo
se zakázkové právo do jednoho
právního předpisu, a tím je právě nový občanský zákoník. Obce
tak již nebudou muset „lavírovat“ na pomezí mezi obchodněprávním a občanskoprávním
režimem. Předpokládáme, že
se proces uzavírání smluv zjednoduší,“ přiblížila mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka
Čechová.
Samosprávy se zatím s novým občanským zákoníkem seznamují.
Konkrétní změny
budou teprve zavádět do každodenní
praxe. „Pohybujeme se mezi třemi
tisíci paragrafy.
Naši úředníci jsou
na několikadenním
školení. Zatím je to
spíše chaos. O změnách budeme jednat
na jednání rady města,“ uvedl například
olomoucký zastupitel Aleš Jakubec. Změny řeší také v brněnské
městské části Bohunice. „Naše
právnička se zaškoluje. Osobně
jsem zatím projednával pouze
nájemní smlouvy,“ nastínil starosta Bohunic Miloš Vrážel.
Nové podmínky se dotknou
také katastru nemovitostí. Opět
platí zásada superficies solo cedit, tedy princip, že stavba je
součástí pozemku. „Jednotný
vlastnický režim platí v případech, kdy vlastník pozemku
je současně vlastníkem stavby
a pro stavby nově zřizované.
Jinak se právní spojení pozemku a stavby v jednu nemovitou
soutěž
Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž
„Nejkrásnější obecní úřad či radnice“
Zapojit se mohou obce a města v krajích: Jihomoravský, Zlínský, Moravskoslezský,
Olomoucký, Kraj Vysočina, Pardubický a Královehradecký.
Jak soutěžit?
Zašlete maximálně 3 fotografie Vašeho obecního úřadu
či radnice spolu se stručnou charakteristikou obce na
email: [email protected] nebo na adresu
redakce: Dvořákova 14, 602 00 Brno.
(Fotografie na CD nosiči v jejich plné kvalitě, text
o maximálním rozsahu 2500 znaků.)
Na fotografiích nesmí být vidět žádný člověk či obličej.
Příspěvky do soutěže je možné zasílat do 15. 7. 2014.
Zasílat můžete fotografie zobrazující:
a) Celkový pohled na budovu z čelní strany
b) Libovolný pohled na budovu
c) Stav před rekonstrukcí a po rekonstrukci
leden | únor 2014
V 1. kole vybere odborná porota složená z renomovaných architektů ze zaslaných příspěvků 10 nejlepších, které budou zveřejněny v Moravském hospodářství a na internetové stránce Moravského hospodářství
www.moravskehospodarstvi.cz. Ve 2. kole pak o vítězi soutěže rozhodne veřejnost prostřednictvím hlasování na uvedených webových stránkách.
Vítězové budou vyhlášeni na slavnostním Galavečeru
společnosti Magnus Regio v listopadu 2014.
Podrobná pravidla soutěže najdete na webové stránce
Moravského hospodářství nebo prostřednictvím tohoto
QR kódu:
Fotografie prosím zasílejte v rozlišení minimálně 300 dpi.
Při nesplnění podmínek si redakce vyhrazuje právo vyřadit
uchazeče ze soutěže.
Kontakt a bližší informace: Mgr. Květa Novotná[email protected]| Tel.: 725 893 273
věc odkládá až do doby, kdy se
vlastnictví pozemku i stavby
spojí v rukou jediného vlastníka. NOZ pro toto sjednocení nestanovuje žádnou lhůtu,
do které musí proběhnout,
ale navrhuje založit
vlastníkovi pozemku
zákonné předkupní právo ke stavbě
a vlastníkovi stavby
zákonné předkupní
právo k pozemku,“
popsala další z novinek Čechová.
Na NOZ jsou odlišné názory. Brněnský právník Richard
Novák ho hodnotí
pozitivně. „Líbí se mi
změny v oblasti dědictví
a úprava společnosti. Některé
změny čeští zákonodárci převzali až z kanadského Québecu.
V novém zákoníku mě udivují
některé zastaralé výrazy jako
například výminek,“ uvedl Novák, který v souvislosti s novým
občanským zákoníkem podepisoval petici, jejímž iniciátorem
je Advokátní komora. „Požadovali jsme odložení termínu,
odkdy mají soudy uplatňovat
změny. Je to velmi složitý proces, na který je potřeba čas,“
poznamenal.
Na několik nejasností týkajících se NOZ předem upozorňovala Komora daňových poradců.
„Mění se řada věcí, které se týkají věcných práv. Jsou zde nově
definovaná práva, která se týkají
nemovitostí, a jsou zde úplně
nové pojmy, které jsme dříve
neznali. Například zásada superficies solo cedit. To teď znamená,
že najednou zdaňujeme jenom
pozemek a stavbu ne?“ uvedl
příklad jedné z absurdních situací prezident Komory daňových
poradců Martin Tuček.
„„ Už ne
nemovitost, ale
movitý majetek
Tuček požadoval, aby Poslanecká sněmovna odsouhlasila
pozměňovací návrhy. Zákonodárci to nakonec stihli ještě
v listopadu. Odsouhlasili zrušení
zákona o dani dědické a darovací, spadající do zákona o daních
z příjmů, nebo že investiční fondy budou nadále podléhat pětiprocentní dani.
NOZ se promítá do daní,
pracovního i kupního práva.
Nově již například nepracuje se
slovem nemovitost, ale movitý
majetek. Prakticky změní celou
judikaturu. „Některé oblasti se
budou teprve upřesňovat, a to
v souvislosti se vznikem nové
judikatury,“ uzavřela Čechová.
leden | únor 2014
9
telekomunikace
Sítě 4G: Přichází opravdu
rychlý mobilní internet
Bedlivě sledovaná
aukce kmitoČtů
pro sítě čtvrté
generace znamenala
klíčový přelom
v poskytování
mobilních
služeb. Český
telekomunikační
úřad (ČTÚ) očekává,
že je operátoři rychle
zprovozní.
Ladislav Koubek
„Sítě čtvrté generace využijí ti,
kdo ze svých mobilních zařízení chtějí přistupovat na internet
Z rozšíření sítí čtvrté generace se mohou radovat hlavně lidé na venkově.
Ti měli doposud přístup k opravdu rychlému internetu v porovnání
s obyvateli měst omezenější. Operátoři navíc mají povinnost přednostně
pokrývat venkovské okresy.
FOTO: Eugénia Bánovská
a rychle prohlížet síť, stahovat
emaily, velké soubory, sledovat
on-line televizi nebo poslouchat
hudbu,“ uvedla Veronika Exnerová z firmy Vodafone. Mezi další
výhody patří lepší pokrytí uvnitř
budov a pokrytí rozsáhlých venkovských oblastí rychlým internetem. „Nové sítě nabízejí možnost
propojení domácností, aut, uživatelů i nejrůznějších koncových
přístrojů,“ připojil se Lukáš Hrabal z T-Mobile. Přenosová rychlost dat umožní sledování videí
ve vyšším rozlišení na mobilních
zařízeních.
Jako první spustila sítě čtvrté generace Telefónica. V červnu
2012 pokryla Jesenici u Prahy.
V létě loňského roku se pokrytí
rozrostlo o vybrané oblasti v Praze a od října pokrývá také Br-
Dvořákem zrušena. Stávající vedení úřadu nastavilo podmínky tak,
aby byla aukce kmitočtů rychlá,
transparentní a vedla k rychlé výstavbě LTE sítí. Tento cíl se podařilo zcela naplnit,“ vysvětlil Drtina.
no. Vodafone zprovoznil první
vysílač loni v červenci v Karlových Varech. „T-Mobile pro své
zákazníky již spustil síť v Praze
a Mladé Boleslavi. Naším cílem je
celorepublikové pokrytí v nejkratším možném termínu – začneme
s ním v okamžiku, kdy nám ČTÚ
přidělí frekvence získané v aukci,“
řekl Hrabal. Nové sítě znamenají
miliardové investice. Jen T-Mobile
svoje výdaje v budoucích patnácti
letech odhaduje na třináct miliard
korun.
Český telekomunikační úřad
předpokládá přidělení licencí
k vydraženým frekvencím v únoru. Loňská aukce kmitočtů do té
doby není považována za ukončenou. A proč se aukce musela opakovat? „Původní aukce byla bývalým předsedou Rady ČTÚ Pavlem
„„ Výhoda
pro venkov
„Sítě přinesou výhody rychlého připojení i firmám a živnostníkům, zejména těm, kteří podnikají ve venkovských oblastech
a dodnes měli přístup k rychlému
internetu omezený,“ dodala Exnerová. Venkov navíc nebude muset dlouho čekat. „Tyto sítě mají
potenciál v relativně krátké době
pokrýt rychlým mobilním internetem i oblasti s menší hustotou
osídlení,“ sdělil mluvčí Českého
telekomunikačního úřadu Martin
Drtina. Operátoři mají také povinnost přednostně pokrývat venkovské okresy. Vzhledem k rozšíření
rychlého mobilního internetu by
tak letošní rok mohl být opravdu
přelomový.
inzerce
business snídaně
business snídaně
Záštita:
Bezpečná dopravní infrastruktura
Jihomoravského kraje
11. března 2014, 8:30–12:00 hod
hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Rozvoj Moravskoslezského kraje a využití brownfields
15. dubna 2014, 8:30–12:00 hod, Clarion Congress Hotel Ostrava
Zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh
Mediální partner:
Zástupci ministerstva dopravy, Jihomoravského
kraje, města Brna, zástupci SFDI, SŽDC, ŘSD,
Policie ČR a vybraní odborníci spolu se starosty
měst a obcí přijedou již počtvrté diskutovat
nad tématy týkajícími se bezpečné dopravní
infrastruktury.
Hlavní body otevřené diskuze:
• Zajištění bezpečného provozu na přechodech
a přejezdech
• Nové investice do dopravní infrastruktury
• Inteligentní dopravní systémy
• Aktuální stav silnic a železnic
v Jihomoravském kraji
• Nehodovost a bezpečnost
Do Ostravy přijedou nad vybranými tématy
diskutovat zástupci Moravskoslezského kraje,
statutárního města Ostravy, zástupci
zaměstnavatelů a investorů MSK a vybraní
odborníci a zástupci institucí společně se
zástupci měst a obcí.
Organizátor:
Projektová manažerka: Květa Novotná
Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273
[email protected]
www.magnusregio.cz/akce.php
Hlavní body otevřené diskuze:
• Aktivní politika zaměstnanosti
v Moravskoslezském kraji
• Krize těžebního průmyslu a její dopady
na zaměstnanost
• Spolupráce firem a univerzit v MSK
• Investiční prostředí a příležitosti v MSK
• Dotační tituly v rámci regionálního rozvoje
• Efektivní využití brownfields, aj.
inzerce
Případová studie
Dopravní situaci v Ostravě
mají pod kontrolou kamery Axis
Městský dopravní kamerový
systém v Ostravě zajišťuje
bezpečnost a lepší provoz
na 59 důležitých křižovatkách
s pomocí 300 síťových kamer.
Mise
Ostrava zažila zatěžkávací zkoušku své dopravní infrastruktury v roce 2004, kdy se ve
městě konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Získané zkušenosti potvrdily skutečnost,
že je třeba lépe kontrolovat a řídit dopravu
ve městě, koordinovat složky integrovaného záchranného systému a chránit veřejný
pořádek. Úkolem tak bylo navrhnout nový
kamerový systém, který poslouží k získání
přesných a aktuálních informací o dopravní
situaci.
Městský dopravní kamerový systém (dále
MDKS) v Ostravě je založen na metropolitní
síti provozovatele OVANET a.s., která využívá
optické kabely dosahující extrémně vysokých
přenosových rychlostí. Snímání obrazu v systému MDKS zajišťuje na křižovatkách vždy
několik otočných nebo statických IP kamer
Axis. Obrazová data z těchto síťových kamer jsou přenášena datovým kabelem do
síťového přepínače, takže kamery na každé
křižovatce tvoří vlastně malou síť, která je pak
přímo napojena na síť metropolitní. „Zkušenosti ukazují, že tento kamerový systém podstatně zlepšuje organizaci dopravy ve městě
a dopravní bezpečnost,“ řekl Ing. Roman
Cieśla, projektový manažer společnosti Ovanet. „Použité digitální technologie odpovídají
formátu moderního evropského velkoměsta
a v budoucnu umožní chystané propojení
všech kamerových systémů ve městě Ostrava
s pomocí jednotné síťové platformy.“
Jak dopravní kamery
pomáhají městu
Ostravský dopravní kamerový systém umožňuje monitoring aktuální dopravní situace
a také zpětnou kontrolu zásahů do řízení
světelných signalizačních zařízení. Poskytuje
dodatečné informace pro řešení nepředvídaných situací nebo pro organizování dopravy
při velkých sportovních nebo společenských
akcích. Dále umožňuje vizuální hodnocení
účinnosti řízení dopravy a analýzu záznamu vybraných dopravních situací. Tím vším
významně přispívá ke zvýšení dopravní bezpečnosti na komunikacích ve městě. Další
významnou úlohou dopravního kamerového
systému je podpora při řízení výjezdu a koordinaci složek integrovaného záchranného
systému.
Systém však slouží také široké veřejnosti –
poskytuje informace například společnostem
zabývajícím se hromadnou dopravou, správou komunikací, dopravním zpravodajstvím,
a také jednotlivým občanům s pomocí webových stránek provozovatele.
Bezpečný, a zároveň
otevřený pro veřejnost
V MDKS je kladen velký důraz na bezpečnost, především z pohledu ochrany osobních údajů tak, aby byly přístupy jednotlivých
dispečerských pracovišť nastaveny striktně
dle jejich reálné potřeby a vždy v souladu
s platnou legislativou. Součástí MDKS je
i centrální digitální archív (datové úložiště), ve
kterém jsou dle legislativních bezpečnostních
pravidel na jednom místě uloženy obrazové
záznamy všech kamer MDKS s minimální
dobou uložení 1 měsíc.
Progresivní technologie
pro budoucnost města
Digitální technologie, na které je MDKS postaven, navíc umožňuje nasazení nových
analytických aplikací, jako například měření
rychlosti vozidel ve sledovaných úsecích,
sledování jízdy na červenou na křižovatkách,
vyhledávání odcizených vozidel, dopravní
statistiky a mnoho dalších.
Koncepce systému MDKS byla navržena
s ohledem na budoucnost: tvoří základ pro
budování jednotné platformy kamerových
systémů ve městě Ostrava a integrační platformu pro ostatní kamerové systémy, které
např. monitorují bezpečnostní situaci na vybraných místech statutárního města Ostravy.
Mediální partner:
Organizátor:
Projektová manažerka: Květa Novotná
Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273
[email protected]
www.magnusregio.cz/akce.php
10
cloudová řešení
leden | únor 2014
K datům v cloudu se dostanete
odkudkoliv. Nejsou ale
ve stoprocentním bezpečí
jedním z mnoha varování. „Ve
standardním režimu se k datům
může dostat kdokoliv, kdo zná
přístupové údaje,“ upozornil Jan
Vobecký z firmy CS SOFT. Navíc
ale data v cloudu může získat policie nebo tajné služby. „Na svém
počítači můžete citlivá data zašifrovat. Když ale policie či tajné
služby navštíví poskytovatele, vaše soukromí je ztraceno,“ dodal
Vobecký.
Lupiči se dostali
do vaší kanceláře
a ukradli počítač.
Na ulici vám vytrhli
z ruky notebook
či telefon. Je to sice
nepříjemné, ale celá
situace by mohla
být i podstatně
horší. Svá data
máte totiž uložena
v cloudu. Je to
reálná představa?
A opravdu cloudová
řešení zajistí
bezpečnost dat?
Ladislav Koubek
„Cloud, to jsou stručně řečeno vzdálené servery, které se
dají podle potřeby během vteřin
pronajímat,“ řekl odborník na
bezpečnost informačních technologií Michal Špaček. „Takové
„„ Kdo všechno
data uvidí?
servery jsou minimálně stejně
dobře zabezpečeny jako servery,
které budu provozovat z ložnice
nebo ze sklepa v sídle společnosti, a to i fyzicky,“ dodal Špaček.
Data v cloudu jsou ale přístupná odkudkoli. Vlastník se
k nim dostane z kteréhokoliv
počítače připojeného k internetu. Na druhou stranu má cloud
i svoje nevýhody, patří mezi ně
pomalejší přístup k datům nebo
závislost na poskytovateli. Ten
může zkrachovat nebo přestat
podporovat váš operační systém.
Navíc pokud nejste připojeni
k internetu, ke svým datům se
nedostanete.
Jakmile nemá zákazník či
firma data fyzicky u sebe, nemůže mít nikdy jistotu, kdo se
k nim může dostat. Lednový
únik milionů hesel k mailovým
schránkám v Německu může být
Zákazníci většinou chtějí to samé.
V cloudu si přitom mohou namyslet téměř cokoliv
Jaká je budoucnost v oblasti
informačních technologií, které využívají společnosti na trhu?
Někteří odborníci tvrdí, že současným trendem, který se má dál
rozšiřovat, je využití takzvaného
cloud computingu.
„Zájem o cloudové služby
stoupá. Očekáváme, že obrat
z cloudových služeb pro tento rok
se dvojapůlnásoběně zvýší,“ řekl
například Jaroslav Hulej z firmy
Cloud4com. Ředitel společnosti
Forpsi Erich Syrovátko k tomu
podotkl, že cloudový trh v Česinzerce
ké republice kopíruje celosvětový
rostoucí trend v poskytování těchto služeb. „Doby, kdy byly firmy
nuceny nakoupit hardware do
vlastního majetku, jsou pryč. Nyní
si začínají výpočetní infrastrukturu pronajímat a platit pouze za
výkon, který využijí,“ upozornil.
Zároveň ale dodal, že firmy
mají občas problém se v nabídce cloudových řešení vyznat.
„V dnešní době je moderní nazývat cloudem kde co. Je také spousta případů, kdy firmy cloud již
používají, ale neví o tom. Termín
cloud je nové označení něčeho, co
už je tu s námi od devadesátých
let. Webhosting, e-mail hosting,
FTP prostor, to vše splňuje dnešní
definici cloudových služeb,“ vysvětlil Syrovátko. Souhlasí s ním
i Hulej, IT manažeři se v nabídce
vyznají, pro ty ostatní může být
ale příliš široka a možná i nepřehledná.
A co mohou firmy od cloudových řešení očekávat? Dá se říci,
že skoro všechno, co si namyslí.
„Jak v definici služby, tak v dikci
smlouvy jsme připraveni zákaz-
níkovi vyjít vstříc,“ řekl technický
ředitel společnosti K2 Karel Stýblo. Osmdesát procent firem ale
přichází za poskytovateli cloudových řešení s velmi podobnými
požadavky. Bát se ale nemusí ani
zákazníci s kurioznějšími nároky.
„V IT lze téměř všechny požadavky splnit, je to vždy jen otázka
ceny,“ vysvětlil ředitel firmy Outsourcing Soulution Jiří Jakeš. Jediným zádrhelem může být rychlé
řešešení případných problémů.
„U cloudu, kde se sdružuje mnoho firem, to může být velmi obtíž-
Mnozí poskytovatelé si jsou
ale vědomi křehké důvěry zákazníků. „Pokud mluvíme o fyzickém přístupu k datům, dostanou
se k nim pouze přesně vyjmenovaní zaměstnanci. Ti jsou vázáni
přísnými interními předpisy,“
popsal snahu o zamezení únikům
dat Jaroslav Procházka, generální
ředitel společnosti Infinity. Stejně
jako řada dalších, používá i Infinity Cloud množství bezpečnost-
né, jestli to někdo slibuje,“ uzavřel
Jakeš.
Také firma Forpsi nabízí vlastní cloudovou platformu, kterou si
může každý zákazník přizpůsobit
svým požadavkům a potřebám co
do výkonu, datové propustnosti
a podobně. „Náročným zákazníkům jsme samozřejmě schopni
vyjít vstříc s individuálním řešením a podmínkami,“ popsal služby Syrovátko. Dodal, že zákazníci
potřebují výkon ke zpracování velkého množství dat, a zároveň velké úložiště kam tyto data ukládat.
„Forpsi Cloud nejčastěji našim zákazníkům pomáhá právě v případě okamžité škálovatelnosti, tedy
instantního navýšení výkonu nebo
naopak snížení,“ podotkl.
(mk)
ních prvků. „Můžeme například
jmenovat přenosy dat pomocí
zabezpečených protokolů, šifrování disků a fyzické zabezpečení
vlastního datového centra. Prostor s daty také neustále monitoruje kamera,“ doplnil Procházka.
Přestože informace o únicích
citlivých dat se k nám dostávají
zejména ze zahraničí, ani Česku se takové situace nevyhnou.
V loňském roce veřejným míněním hýbala aféra úniku citlivých
dat Penzijní společnosti Komerční banky. I když pravděpodobně
nikomu nevznikla finanční újma,
může taková situace vážně ohrozit pověst dané instituce. „Chybu
v informačním systému, díky
které bylo možné zobrazit osobní
údaje zájemců o penzijní spoření, odstranila KB Penzijní společnost během několika hodin po
jejím odhalení. Přijala zároveň
taková opatření, aby k podobnému pochybení nemohlo v budoucnosti dojít,“ uvedla tisková
mluvčí banky Monika Klucová.
Finanční instituce zpravidla kvůli
důvěře klientů nepoužívají cloud
k uchovávání informací o účtech.
I když je nedůvěra velká, mnohé aplikace se dnes bez cloudového řešení neobejdou. Budou mít
tedy v budoucnu naše počítače
ještě vůbec pevné disky? Podle
Michala Špačka ano. „Osobní
počítače možná budou pevné
disky používat jen jako dočasné
úložiště například při výpadku
internetového spojení. Naopak
v serverech pevné disky v nějaké
podobě budou ještě hodně dlouho. Někde naše data totiž uchovávat musíme,“ uzavřel Špaček.
 co je...
cloud computing
■Poskytování služeb či programů
uložených na serverech na
internetu s tím, že uživatelé
k nim mohou přistupovat
například pomocí webového
prohlížeče a používat je
prakticky odkudkoliv ■Uživatelé neplatí (za
předpokladu, že je služba
placená) za vlastní software, ale
za jeho užití
■Nabídka se pohybuje od
kancelářských aplikací, přes
systémy pro distribuované
výpočty, až po operační systémy
provozované v prohlížečích
Zdroj: wikipedie
leden | únor 2014
11
výzkum a inovace
Česko láká inovátory
uvedla analytička Drahomíra
Dubská z Českého statistického
úřadu.
Dokončení ze strany 1
Meziročně však nejvíce přibývá firem podnikajících v oblasti biotechnologií a biomedicíny. Lákadlem pro zahraniční
firmy z této oblasti je také Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně.
„„ Česko musí
zlepšit
infrastrukturu
„„ Brno jako
centrum
biotechnologií?
„Zaměřuje se na výzkum
v oblasti aktuálních technologií
jako jsou biotechnologie, pokročilé materiály nebo nanotechnologie. Právě takovéto obory v sobě skýtají obrovský potenciál pro
ekonomický rozvoj a mohly by
českou vědu přivést na světovou
úroveň,“ domnívá se analytik
společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
Nárůst počtu inovativních
projektů však zřejmě souvisí i se
změnou zákona o investičních
pobídkách, která platí od čer-
vence 2012. „Řada firem na ni
se svými projekty čekala a snaží
se zažádat o pobídky, dokud se
jejich systém zase nezmění v důsledku nařízení Evropské komi-
se,“ vysvětlila mluvčí CzechInvestu Tomíčková.
Zahraniční stejně jako české
firmy však po krizi pečlivěji zvažují, do čeho a kam investují svoje
peníze. „Cestou pro vyšší atraktivitu by vzhledem k intenzivnímu zdražení práce za posledních
deset let měla být podpora vzdělanosti a rozvoj infrastruktury,“
Firmy chtějí investovat do vývoje.
Brání jim v tom však nejistota na trhu
Předvánoční euforie nebo střízlivá novoroční realita? Ještě na konci
roku většina firem ve střední Evropě, včetně Česka, vysílala do světa
pozitivní signály.
Podle průzkumu společnosti Deloitte mezi více než dvě stě třiceti
firmami z Česka, Chorvatska, Polska, Slovenska a Maďarska uvedly
více než tři čtvrtiny dotázaných, že v následujících letech udrží nebo
zvýší náklady na výzkum. A Česko se zdálo být hegemonem - až
osmaosmdesát procent oslovených společností uvedlo, že chtějí do
inovací investovat. Na začátku roku jsou ale už trochu opatrnější.
Poslední kvartální průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR totiž
ukazuje, že průmyslové firmy chtějí stále méně investovat do nových
zařízení, která by jim umožnila růst.
Mezi optimisty patří například aviatická společnost Aero Vodochody
Aerospace. V loňském roce se jí dařilo - vykázala zisk dvě stě
šedesát tři milionů korun. Příští rok vedení firmy očekává ještě
padesátiprocentní nárůst. Bez výzkumu by si přitom o takové částce
museli nechat jen zdát.
"Vzhledem k oblasti našeho podnikání, které je specifické tím,
že kontrakty uzavíráme na deset až dvacet let, můžeme již teď
konstatovat, že hospodaření Aero Vodochody bude do roku 2015,
2017 výrazně růst," potvrdil prezident společnosti Ladislav Šimek. Již
loni proto našlo ve Vodochodech práci dvě stě padesát osm nových
zaměstnanců. Letos management hovoří o dalších stovkách. Firma
plánuje také výstavbu nové výrobní haly.
Peníze do svého rozvoje nalijí například i litovelské papírny Papcel.
„Letos chystáme největší investice v historii společnosti, máme
připraveno sto milionů korun na opravu komunikací, nákup obráběcích
strojů a rozšiřování výroby do zahraničí. Bez nových produktů by to
nebylo možné,“ uvedl předseda představenstva David Dostál. „„ Sto milionů na opravu komunikací
Jiné společnosti by si bez investic do inovací nedovedly představit
ani své podnikání. "Musíme stále držet krok mezi největšími výrobci
řídicích systémů do průmyslu a energetiky. Pokud se chceme udržet
mezi čtyřmi firmami v Unii, které dodávají a vyrábí vlastní řídicí
systém do primárního okruhu, pak musíme vynaložit ročně minimálně
40 milionů na výzkum a vývoj našich produktů," podotkl Ivo Tichý
z příbramské společnosti ZAT.
V opačné situaci než exportéři se nachází podniky, které dodávají
výrobky na domácí trh. Ty jsou závislé na náladě a ochotě českých
spotřebitelů nakupovat. Právě nejistý budoucí vývoj poptávky jako
hlavní překážku omezující jejich letošní investice zmiňují v průzkumu
svazu průmyslu téměř tři čtvrtiny firem. „Letos nebudou žádné investice. Loni jsme totiž investovali do nové
výrobní haly,“ zhodnotil investiční politiku své firmy Lovato, vyrábějící
elektrické přístroje, jednatel Václav Václavíček. Fakt, že investice
Základny pro nejmodernější mikroskopy
současnosti dodají za jeden den
Chcete rychle nejmodernější elektronový mikroskop?
Z Brna vám jej dodají rychleji
než osobní automobil. Vyrobit
přístroj, který umí zobrazit části hmoty menší, než je vlnová
délka světla, trvá několik týdnů
a zájem o ně je obrovský. Z brněnského závodu v Řečkovicích,
kde pro ně zaměstnanci firmy
AŽD Praha sestavují mechanické, elektronické a vakuové části,
musí ale vše potřebné dodat do
jednoho dne.
Je tu čisto jak na operačním
sále a aby vás vůbec pustili dovnitř, vyfasujete nejdřív plášť,
síťku na vlasy a návleky na boty.
„Máme tu vyšší tlak než v okolních místnostech, všechen prach
a nečistoty to vytlačuje ven,“
 aktuálně
upozorňuje výrobní náměstek
externí výroby v brněnském
závodu společnosti AŽD Praha
Jaroslav Němčák a otevírá dveře
vedoucí do rozlehlé haly s čistými prostorami.
Téměř každé volné místo tu
zabírají pečlivě roztříděné součástky, z nichž technici montují základny mikroskopů, které
oceňuje i nositel Nobelovy ceny
za chemii Daniel Shechtman.
Ten s pomocí jednoho z nich
objevil takzvané kvazikristaly,
a zapsal se tak do historie vědy.
Činnost, při které vznikají tyto
high-tech přístroje, se odborně
jmenuje systémová integrace.
„Nic tu nevyrábíme, jen všechno dáváme dohromady,“ vysvětluje Němčák.
Zlepšení infrastruktury je
však pouze prvním krokem. Nezbytnou podmínkou k nalákání
zahraničních firem s technologickým know-how a kapitálem
do Česka jsou podle analytiků
také vládní pobídky a účinné
čerpání evropských grantů. „Nejde o peníze, které by se vypařily,
ale právě naopak jde o investici
s vysokou mírou návratnosti,“
dodal analytik Šimara. Zatímco
na vytvoření jednoho pracovního místa v montovně v prvním
pololetí roku 2013 padla pobídka ve výši dosahující téměř čtyř
a půl milionu korun, na vytvoření jednoho pracovního místa ve
firmách založených na inovacích
stačilo jen něco přes sto dvacet
pět tisíc korun.
procent zákazník nemilosrdně
vrací zpět. Chce stoprocentní
kvalitu. „Do těsnících ploch
vakuových soustav se nesmí
dostat ani smítko prachu,“ zmiňuje Němčák a předvádí heliový
Místo padesáti tisíc na jedno
pracovní místo mohou firmy
v Moravskoslezském a Ústeckém kraji získat příspěvek ve
výši dvě stě tisíc korun. Česko
tak chce přivést investice do regionů nejvíce postižených nezaměstnaností. „Týká se to firem
z oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center
a center strategických služeb,“
zdůraznil ředitel agentury
CzechInvest Marian Piecha.
O vyšší podporu na vytvoření
pracovní pozice si mohou podniky žádat od začátku února.
„Jsme přesvědčeni, že je to
příležitost, která přitáhne pozornost investorů do regionů,
kde je potřeba rozproudit ekonomiku a hlavně vytvořit další
pracovní místa,“ řekl ex-ministr
průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Na nařízení o navýšení
příspěvků se kromě ministerstva průmyslu a obchodu
podílelo i ministerstvo práce
a sociálních věcí.
(red)
poslední dva roky nepřetržitě klesaly napříč celou ekonomikou,
potvrzují i údaje Českého statistického úřadu. Ve třetím čtvrtletí
loňského roku se dokonce v domácí ekonomice proinvestovalo
nejméně peněz za posledních osm a půl roku. Firmy navíc omezily
i investice do oprav a nahrazování opotřebených strojů. "Byl bych rád, kdyby se situace otočila. Za poslední tři roky tady
žádná z firem, která v tuzemsku ještě drží klasické průmyslové
obory, neudělala nějakou zásadní investici. Je super, že někdo
postaví moderní sklad a zaměstná pár stovek lidí, jenže je to sektor,
kde místa zanikají stejně rychle, jako vzniknou, bez nějaké tradice
a vysoké přidané hodnoty," upozornil generální ředitel holdingu
Vítkovice Jan Světlík.
Firmám by kromě jejich vlastních nápadů měly pomoci také peníze
z evropských fondů. A že se na ně podnikatelé spoléhají, potvrdil
i průzkum Deloitte. „Respondenti považují za klíčovou mimo jiné
možnost využít více druhů podpor, například kombinace dotace
a slevy na dani,“ řekl Luděk Hanáček, ředitel v daňovém oddělení
společnosti Deloitte.
Naopak největší problém pro firmy při uplatňování daňových úlev či
grantů na výzkum a vývoj je nejistota při jejich posuzování finančními
úřady. Firmy poukazují na komplikace s technickým vymezením
definic výzkumu a vývoje. Na podporu Unie se můžou v následující sedmiletce obrátit zejména
producenti elektroniky a jejích komponentů. Evropská komise se
totiž rozhodla podpořit výrobu elektroniky na starém kontinentu
prostřednictvím subvencí do výrobních kapacit čipů a podpory vývoje.
V následujících sedmi letech by do podobných projektů mělo putovat
asi sto třicet miliard korun. Tedy dvojnásobek jako dosud.
Veronika Slámová
hledač netěsností, kterým se testuje, jestli všechny díly dokonale
přiléhají.
„„ Důležitá je
logistika
Jedním dechem ale dodává,
že rozhodně nejde o pouhou
montáž bez jakékoliv přidané
hodnoty. Vše musí být sestaveno absolutně precizně. Výsledek
dobrý jen z devětadevadesáti
Stát podpoří
zaměstnanost
v postižených
regionech
Hlavní konkurenční výhodu brněnského závodu vidí ale
Němčák i někde jinde, a to v logistice. Přesnost a preciznost tu
ale také hraje svoji nezanedbatelnou roli. Zatímco koncový
zákazník si na finální mikroskop
počká i několik měsíců, technici z Řečkovic tolik času rozhodně nemají. „Společnost FEI
Company, pro kterou technické
celky k mikroskopům dodáváme, nám dává výhled výroby na
dvanáct měsíců, ale finální produkt má dodací lhůtu jen jeden
den,“ přibližuje Němčák flexibilitu, díky které si AŽD Praha
vybudovala pozici významného
dodavatele.
Spolupráce s FEI Company
přitom začala pro AŽD Praha
poměrně nenápadně před patnácti lety. V roce 1999 začala
společnost zaměřující se jinak
na dopravní telematiku pro brněnského výrobce mikroskopů
FEI vyrábět elektronické jednotky. Původně malá zakázka
na kooperační osazování desek
plošných spojů součástkami se
postupně vyvinula v oboustranně vyvážený partnerský vztah.
„Během té doby jsme museli
například rapidně rozšířit zázemí našich technologicky čistých
prostor,“ dodává Němčák s tím,
že to firma stihla jen za několik málo měsíců. Díky tomu
teď výroba součástí mikroskopů představuje pro AŽD Praha
patnáct procent z celkového obratu firmy, která tak pronikla do
odvětví mimo své obvyklé pole
působnosti.(red)
12
technologická centra
JIC už přes deset let radí,
jak udělat z nápadu firmu
Prošlo jím už zhruba sto padesát firem. Vyrostly díky němu úspěšné společnosti s výnosy v milionech euro. Jihomoravské inovační
centrum v Brně pomáhá lidem s cílem vytvořit globální firmu už
přes deset let. Dnes v něm sídlí kolem padesáti firem především
z oblasti IT, biotechnologií a elektrotechniky.
Do roku 2020 si centrum dalo velké cíle. „Chceme přinést kraji
jednu firmu s miliardovým ročním obratem, tři regionální společnosti s celosvětovým dosahem, pečovat o růst tří set mezinárodně
konkurenceschopných firem a vytvořit přes dva tisíce kvalifikovaných pracovních míst,“ popsal konkrétní plány ředitel centra Jiří
Hudeček. Už nyní se podle něj daří některé z bodů naplňovat. „Co
se týče miliardové firmy, tak Y soft má nyní konsolidovaný celkový
výnos jedenáct milionů eur. Dobře má našlápnuto i společnost
Invea-tech. U firem s celosvětovým dosahem sázíme na Phonexii,
Safeticu nebo nejnověji Comprimato. A u pracovních míst se podařilo vytvořit již přes čtyři sta pozic v technologických firmách,“
vyjmenoval úspěchy Hudeček.
Zkušenost s Jihomoravským inovačním centrem má například zmíněná firma Phonexia, která se zabývá technologiemi na převod řeči
na text a získáváním informací z mluvené řeči a jejich následným
zpracováním počítačem. „Do inkubace jsme vstoupili v roce 2010
a odešli loni. Pomohlo nám hlavně PR, marketing a šíření informace o tom, že něco vyvíjíme. Inkubátor je silný ve zprostředkování
kontaktů s investory,“ přiblížil svou zkušenost Radim Kudla z Phonexie. Upozornil ale, že obchod a rozvoj firmy si museli zajistit
sami.
Aby se do inkubátoru dostal, musel projít výběrovým řízením.
„Museli jsme dát dohromady obchodní plán a v něm obhájit, co
produkt přinese a jaké jsou cílové zákaznické skupiny. A také, kolik
vydělá během tří let,“ řekl Kudla.
Podobná výběrová řízení probíhají dvakrát ročně, nejbližší uzávěrka je na konci února. „Uspěje zhruba každý patnáctý,“ podotkl
hlavní konzultant Innovation parku Miloš Sochor. Firmy, které se
chtějí do parku přihlásit, musí splňovat několik podmínek. „Hledáme začínající technologické firmy do tří let od vzniku. Musí mít
minimálně jednoho platícího zákazníka, inovativní produkt nebo
službu a schopný tým s ambicí vybudovat úspěšnou firmu a expandovat do zahraničí,“ vyjmenoval Sochor.
V akcelerátoru JIC StarCube se ale začíná takřka od nuly. „Lidé
tam přichází s nápadem a týmem, který ho chce realizovat, a po
třech měsících mají v rukou základ vlastní firmy,“ shrnul ředitel
Hudeček.
Michal Kárný
leden | únor 2014
Inkubátory a centra nesmí
nabízet jen kanceláře
Pomůžou mi rozjet
podnikání, leccos
mě tam naučí, dají
mi přičichnout
k nejnovějším
technologiím
a vizitky od investorů
ani nebudu mít kam
dávat.
Jan Pacas
Tak možná uvažují podnikatelé, kteří svou firmou přihlásí do
inovačního centra, podnikatelského inkubátoru, technologického
parku nebo podobné instituce.
S přehnanými očekáváními však
často narazí.
Institucí, jejichž název slibuje pomoc s nastartováním firmy,
technologiemi a inovacemi, je
v České republice hodně. „Počet
institucí, které poskytují excelentní
služby, je ale malý,“ pojmenoval
zásadní problém ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity
Palackého Jiří Herinek.
V Čechách a na Moravě existuje díky dotační podpoře několik
desítek podobných projektů. „Jejich počet je vyšší, než je obvyklé
v zahraničí,“ upozornil Herinek.
U těchto institucí však ani tak nezáleží na množství, jako spíše na
tom, co svým klientům dokážou
nabídnout.
„Je nutné, aby se věnovaly také
pořádání networkingových akcí,
poskytování poradenských služeb,
mentoringu a coachingu,“ vysvětlil ředitel agentury CzechInvest
Marian Piecha a dodal, že často
fungují jen jako real estate agentury a mnoho služeb nad rámec
kancelářských prostor neposkytují.
Na mladém prostředí podobných projektů je v Česku stále nutné pracovat. Peněz by na
to mohlo být v budoucnu dost.
„V připravovaném Operačním
programu Podnikání a inovace
pro konkurenceschopnost je na
ně výrazně pamatováno,“ podotkl
Piecha s tím, že podpory se dočká
spíše snaha zlepšit ty stávající než
zakládat nové.
Piechova slova potvrzují i reakce na krajích. „Institucí v této oblasti je ve Zlínském kraji dostatek,
nutné je však posílení jejich schopnosti napomáhat inovacím firem,“
řekla mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková.
To však neznamená, že by na
jejich podporu kraje zanevřely. Zejména tam, kde se podařilo podnikatelským inkubátorům, inovačním a technologickým centrům
navázat spolupráci s univerzitami,
si krajští zastupitelé uvědomují,
jaký přínos pro region znamenají.
„Je zde vybudována rozsáhlá vědeckovýzkumná platforma, která
zahrnuje vysoké školy, inovativní
firmy, klastrové organizace, podnikatelské inkubátory, inovační centra a vědeckotechnologický park.
 centra
Slevomat na inovace
■ Další formou podpory
inovačního podnikání v krajích
jsou takzvané inovační
vouchery
■ Firmy si za ně mohou od
univerzit a dalších vědeckých
institucí kupovat know-how
nebo zafinancovat případnou
spolupráci
■ Do konce ledna si mohly
o inovační vouchery zažádat
například firmy ve Zlínském
kraji. Mohly tak získat mezi
šedesáti až sto čtyřiceti devíti
tisíci korun na spolupráci
s vědeckými institucemi
Prostřednictvím těchto subjektů
může kraj zvyšovat konkurenceschopnost a také atraktivitu pro investory,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.
Moravskoslezský kraj je v tuzemsku spolu s jižní Moravou na
pomyslné špici podpory inovačního podnikání a spolupráce firem
s vědeckými institucemi a vysokými školami. „Díky Regionální inovační strategii, kterou kraj zavedl
jako vůbec první v Česku, máme
v tomto před zbytkem republiky
náskok,“ pochlubila se mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.
Zejména díky podpoře z evropských fondů počet technologic-
kých parků v posledních letech na
jihu Moravy vzrostl. „Většinou se
však jedná o prostý pronájem budov bez rozsáhlejšího poskytování
poradenských služeb,“ upozornila
Kapitančiková. Výjimkou podle
ní je Jihomoravské inovační centrum. "Kraj tu financuje poměrně
rozsáhlé spektrum poradenských
služeb pro začínající firmy nebo
podporuje znalostně intenzivní
malé a střední podniky,“ doplnila
Kapitančiková.
„„ Unikátní
jih Moravy
Firmy v Jihomoravském kraji
mají na české poměry unikátní
možnosti, co se týká inovací a spolupráce s vědeckými a výzkumnými institucemi. „Troufnu si tvrdit,
že to prostředí je tu v rámci České
republiky vůbec nejrozvinutější,“
řekla mluvčí Vysokého učení technického v Brně Jitka Vanýsková
a dodala, že v Jihomoravském kraji
je celkem šest univerzit. Z toho jen
VUT se podílí na dvou centrech
excelence a provozuje i pět regionálních výzkumných center.
I podle Vanýskové je však třeba
zlepšovat nebo alespoň zachovat
kvalitu jejich služeb. „Když už se
ta centra vybavila, bude do budoucna nutné zajistit jim excelentní personál, aby byla udržitelná,“
upozornila mluvčí univerzity.
inzerce
JSME SOUČÁSTÍ
VAŠEHO ROZVOJE
golem 269x185 MoravskeHospodarstvi.indd 1
4.2.14 13:58
leden | únor 2014
13
odpovědnost firem
Firmy nespolupracují se
školami jen kvůli menším
daním. Je to nutnost
školu, nejsou v praxi často použitelní. Důvod je jednoduchý –
aby byli, museli by například
umět pracovat s těmi nejmodernějšími stroji. Ty jsou ale
drahé a školy na ně jednoduše
nemají peníze. Firmy je vlastní,
ale do těch se studenti často nedostanou.
Tento rok si mohou
firmy začít odečítat
investice do
vzdělávání z daní.
Menší odvody státu
pro ně ale nejsou
hlavní motivací.
Bez spolupráce
se školami by
v budoucnu
hledaly
kvalifikované
zaměstnance jen
těžko.
„„ V praxi
nepoužitelní
Jan Pacas
Sehnat mladého technika,
který by si ze školy kromě výučního listu či diplomu odnesl
i běžné pracovní návyky a povědomí o tom, jak to chodí ve
skutečné firmě, se na některých
místech České republiky rovná
menšímu zázraku. „Nedostatek
technicky vzdělaných lidí, vycházejících z učňovského, středoškolského i vysokoškolského
studia, má negativní vliv na tuzemský průmysl,“ uvedl mluvčí
ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys.
Učni a studenti se mohou ve firmách naučit pracovat s moderním vybavením, na které školy nemají peníze,
osvojit si pracovní návyky a ověřit si teoretické poznatky v praxi.
FOTO: Eugénia Bánovská
O skutečnosti, na kterou Matys upozorňuje, všichni podnikatelé a průmyslníci dobře vědí.
„Nedostatek kvalitní a kvalifikované pracovní síly, zejména
v technických oborech, jako je
například strojírenství, je ob-
Chrání přírodu a podporují
sociálně slabé. České firmy
pomáhají kreativně
Přispět na sbírku, zadat práci
chráněné dílně nebo vybrat peníze na dobrou věc díky sběru
papíru či půjčování knih? České firmy stále častěji vymýšlejí
nápadité způsoby jak podpořit
sociálně slabé a chránit přírodu. Využívají přitom také práci
svých zaměstnanců.
Společensky odpovědných
firem v České republice v posledních letech přibývá. Moderní řízení firem prosazuje komplexní strategii vůči potřebám
zaměstnanců, místní komunity
i životního prostředí. „Firmy
vyčleňují svým zaměstnancům
jeden den v roce na práci pro
neziskové organizace. Vloni
nám tak dobrovolníci pomohli vymalovat a provést údržbu
našeho hospice,“ uvedla mluvčí
Diecézní charity Brno Diana
Kosinová. Podle ní podporují
firemní dobrovolnictví zejména
zahraniční korporace působící
v Česku.
Ani menší české firmy nejsou pozadu. Příkladem může
být vsetínská kalírna Galvamet,
která vloni získala cenu TOP
Odpovědná malá firma roku.
„Staráme se o své zaměstnance,
o okolní přírodu, a snažíme se
spolupracovat s neziskovými organizacemi. Jde nám o kvalitní
dlouhodobé vztahy nejen uvnitř
firmy, ale i navenek,“ prezentoval svůj přístup ředitel kalírny
Aleš Šlechta.
Zaměstnanci a vedení kalírny v minulém roce přispěli na
koupi vozíku místnímu hen-
dikepovanému chlapci díky
sběru papíru. Galvamet také
spolupracuje s chráněnou dílnou Auxilium Vsetín. „Vyrobili
jsme ptačí budky a krmítka. Lidé z dílny je krásně namalovali
a naše firma je darovala zákazníkům k Vánocům. Lidé z dílny tak mohou být rádi, že jsou
užiteční a my získáme originální
dary pro zákazníky,“ popsal projekt Šlechta.
Mnoho dalších aktivit svědčí
o tom, že snaha starat se o své
okolí prostupuje ducha firmy.
Užití solární energie, odpadního tepla a zřízení ekologické
naučné stezky v areálu firmy dokresluje obraz odpovědného výrobce. Firma přitom k ochraně
přírody vede i své zaměstnance.
„„ Mají vztah
k místu, kde
působí
Odpovědnost v podnikání už
není jen okrajovou otázkou, ale
stává se součástí širší strategie
firem. „Firmy si uvědomují, že
odpovědný vztah k místu, kde
působí, je jedním z předpokladů
jejich dlouhodobého úspěšného
ekonomického rozvoje. Svým
odpovědným jednáním často
zvyšují svou konkurenceschopnost či loajalitu svých zaměstnanců,“ uvedla manažerka ceny
TOP Odpovědná firma Táňa
Chudáčková.
rovskou brzdou prosperity,“
potvrdila místopředsedkyně
Asociace malých a středních
podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková.
Po kvalifikovaných technicích
je přitom ze strany českých fi-
Rozvoj dokládá i zvýšený
zájem o tuto soutěž – zatímco
v roce 2004 se do ní přihlásilo deset firem, vloni to bylo již
osmdesát společností s více než
sto čtyřiceti projekty. Motivovat
firmu k prospěšným činnostem
však může také zvýšení jejího renomé. „Společensky odpovědné
projekty mohou své organizátory pozitivně zviditelnit, ovšem
věřím, že v prvé řadě motivuje
firmy snaha pomoci dobré věci,“ řekl Martin Čepička z PR
agentury Bílý Medvěd. Ta zřídila
v Brně pět putovních knihoven,
díky nimž čtenáři přispívají na
zařazení tělesně postižených lidí
do běžného života.
Firmy také stále častěji považují za smysluplnější dlouhodobou spolupráci s domovy
důchodců, dětskými domovy
a stacionáři pro hendikepované
než peněžní dary. „Jsme proti
žebrání různých charit a sbírek.
Ten, kdo bere, musí také dávat
určitou protislužbu. Například
dámy z domova pro seniory
pečou narozeninové dorty pro
naše zaměstnance,“ vysvětluje
ředitel Galvametu.
Přesto zůstává pravidelný
roční dar na charitu nejčastější
formou podpory. Kvůli krizi jej
však některé dříve uvědomělé firmy nemohly dát. „Menší české
firmy zasáhla často krize vážněji,
takže na čas přestaly přispívat nebo přispěly méně. Jakmile však
znovu prosperují, přispějí klidně
více,“ řekla mluvčí charity Kosinová. Firmy přitom u seriozních
sbírek mají nad svými dary kontrolu. Mohou rozhodnout, zda
půjdou na programy pro mládež, seniory, hendikepované či
nemocné a následně si ověřit,
komu konkrétně pomohly.
Tereza Hašková
rem i zahraničních investorů obrovská poptávka. „Tu jsou však
schopny uspokojit jen některé regiony,“ povzdechl si ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha.
Nejen, že je techniků málo,
ale ti, kteří čerstvě dokončili
„Problém je, že odborná příprava žáků mnohde probíhá spíše na půdě školy a ne na pracovištích firem, kde se mohou žáci
seznámit s reálným pracovním
prostředím, získat odborné znalosti, naučit se pracovat s vybavením firem, například ovládat
stroje, a také si tu mohou osvojit
pracovní návyky,“ shrnul mluvčí ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy Patrik Kubas.
Pro příklady toho, jak taková
spolupráce může fungovat, není
třeba chodit daleko. V sousedním Německu a Rakousku je žák
zároveň zaměstnancem firmy
a firma jeho odbornou přípravu z velké části sama platí. Na
její kvalitu dohlíží hospodářské
komory, ve kterých je povinné
členství. I tuzemské podniky
mají o spolupráci se školami
zájem. Německý a Rakouský
systém duálního vzdělávání
by však šel v Česku zavést jen
těžko. „Nedovedu si představit,
že by byl český rodič pro své
dítě ochoten uzavřít pracovní,
respektive učební smlouvu s firmou, jak je to běžné v Německu či Rakousku,“ zapochyboval
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Některé prvky duálního systému vzdělávání by ale v Česku fungovat mohly. Jaké a jak
je nejlépe skloubit s českým
vzdělávacím systémem má za
úkol otestovat projekt Pospolu.
„Cílem projektu je zmapovat
současný stav spolupráce odborných škol s firmami, zjistit
případné překážky této spolupráce a navrhnout systémová
a legislativní opatření ke snadnější spolupráci,“ vyjmenovala
mluvčí projektu Lucie Šnajdrová
s tím, že dalším výstupem by
mělo být rozšíření případů, kdy
firma a škola pracují na přípravě
žáka v tandemu.
Zatím je nejobvyklejší odborný výcvik a praxe, u nich ale
možná spolupráce školy a podniku nekončí. „Testujeme i modely, jako je pravidelné zapojení
odborníků z praxe do výuky
a vedení maturitních prací, stáže učitelů ve firmách a firmou
organizované volnočasové aktivity,“ přiblížila Šnajdrová.
Otázkou však je, jestli jsou
české školy a firmy na podobně úzkou spolupráci připraveny. „Záleží případ od případu.
I když je nutné říci, že dnes už
u nás neexistuje odborná škola,
která by nějakou měrou nespolupracovala s firmami ve svém
oboru. Jde spíše o to, zvýšit motivaci firem k přijímání žáků na
svá pracoviště a zároveň odvrátit
obavu škol, že jim firmy berou
práci,“ uzavřel Hanák ze Svazu
průmyslu a dopravy ČR.
 aktuálně
Zaměstnavatelé mají zájem o mladé pracovníky.
Dostanou na ně příspěvky
Projekt odborných praxí pro mladé lidi, kteří delší
dobu nemohou najít zaměstnání, sklízí úspěch. Firmy jim už díky němu nabídly více pracovních míst,
než na kolik mohou dostat dotaci. Ta dosahuje až
čtyřiadvaceti tisíc korun za měsíc na jednu pozici.
I mladí nezaměstnaní mají o projekt zájem, přihlásilo se jich do něj téměř čtyři tisíce. Přes třináct set
z nich už dostalo práci.
„Podstatou této aktivity, je umožnit mladým lidem
získání tolik potřebné praxe a tím pádem zvýšit
jejich šanci při hledání zaměstnání. V opačném případě se totiž dostávají do začarovaného kruhu a výsledkem je jejich dlouhodobá evidence na Úřadu
práce ČR,“ přiblížila smysl projektu, který přijde na
více než miliardu korun, generální ředitelka Úřadu
práce ČR (ÚP ČR) Marie Bílková.
Úřad práce spolupracuje se zaměstnavateli, ti díky
tomu můžou získat měsíčně až čtyřiadvacetitisícový
příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa.
Z toho pokryjí mladému pracovníkovi mzdu, i odvody na zdravotní a sociální pojištění. Pokud to je
nutné, může firma dostat peníze také na potřebnou
rekvalifikaci případného zaměstnance. Do projektu
se přihlásily skoro čtyři tisíce firem a mladým lidem
nabídly pět tisíc sto osmdesát pracovních míst.
Z projektu se jich ale zafinancuje jen pět tisíc.
Firmy nejčastěji hledají pracovníky v oborech administrativa, ekonomie, obchod, informační technologie,
hotelové služby, v pohostinství, službách či účetnictví.
Zájem o posily mají také v oblasti sociálních a zdravotních služeb, v technických a řemeslných oborech,
turismu, marketingu a stavebnictví. (red)
inzerce
odborná konference
Energetické úspory pro města a obce
27. března 2014, 9:00–14:30 hod hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Mediální partner:
Organizátor:
Cílem již 5. ročníku této konference je představení
nejnovějších trendů v možnosti snižování energetické
náročnosti budov a k možnosti jejich financování.
Hlavní témata konference:
• Financování energetických úspor a e-aukce
• Energetický management
• Moderní koncepce veřejného osvětlení
• Nejnovější trendy snižování energetické náročnosti
ve městech a obcích
• Dotační tituly a možnosti v novém programovém
období 2014–2020
• Možnosti vytápění
Projektová manažerka: Květa Novotná
Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273
[email protected]
www.magnusregio.cz/konference.php
14
leden | únor 2014
í •
votnictv
• zdra
speciál – zdravotnictví
Vyhlášce všichni nefandí
Nemocnice
stály na podzim
před kolapsem.
Mnohé neměly na
zaplacení faktur
a hrozilo, že firmy
přestanou dodávat
léky. Za vše podle
ředitelů nemocnic
může úhradová
vyhláška. Pojišťovny
ale oponují a říkají,
že mnoho nemocnic
hospodařit umí.
„Úhradová vyhláška roku 2014 je ještě komplikovanější než minulého roku. Nemocnicím z potíží
nepomůže, nebo možná pouze některým. Je v ní
totiž jednoznačně preferována specializovaná péče
ve velkých centrech, na úkor regionálních nemocnic. Navíc znovu nerespektuje ústavní principy, to
je, že stejná péče musí být hrazena ve stejné výši,“
tvrdí předseda Asociace českých a moravských
nemocnic Eduard Sohlich.
nice Brno Roman Kraus s tím,
že bez omezení péče o pacienty
nelze vyrovnaně hospodařit.
„„ Blýská se na
lepší časy
Ladislav Koubek
„Za loňský rok očekáváme
ztrátu ve výši téměř tři sta milionů korun. Závazky po splatnosti máme přes čtyři sta milionů.
Oproti roku 2012 jsme na nákladech na léky a zdravotnický materiál ušetřili osmnáct milionů.
Ve druhém pololetí 2013 jsme
nevypláceli navýšení platů zdravotnických pracovníků. Veškerý
problém tkví ve snížení příjmů
od pojišťoven,“ popsal neradostný stav ředitel Fakultní nemoc-
„Nová úhradová vyhláška by
po výrazně restriktivní vyhlášce v loňském roce měla přece
jenom o něco zlepšit finanční
situaci ve všech segmentech
zdravotní péče,“ podělil se o optimistický postoj místopředseda
zdravotního výboru sněmovny
Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Na druhou stranu u lůžkových
zdravotnických zařízení dojde
k výpadku hospitalizačních poplatků. „To sice znamená uleh-
FOTO: Eugénia Bánovská
Regulační poplatky splnily účel, tvrdí ministerstvo
Za vyšetření lékařem a vydání receptu platí pacienti třicetikorunový
poplatek už přes tři roky. Podle ministerstva zdravotnictví i některých
lékařů splnily účel. Počet návštěv ordinací prý klesl. Svaz pacientů na to
má ale opačný názor.
Finanční přínos poplatků je jasný – jen za minulý rok vybraly nemocnice
a lékaři téměř pět a půl miliardy korun. Často kladenou otázkou však
je, kam vybraná částka směřuje. To určuje zákon o veřejném zdravotním
pojištění. „Zůstává v zařízení, které poplatek vybralo. Peníze pak musí
použít na úhradu nákladů spojených s provozem a jeho modernizací,“
přiblížila mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Jednomu typu poplatků však se začátkem roku nadobro odzvonilo,
rozhodl o tom Ústavní soud. Od prvního ledna tak už pacienti nemusí
platit sto korun za jeden den pobytu v nemocnici. A nová vládnoucí
koalice zřejmě poplatky zruší úplně. ČSSD i ANO proti nim před volbami brojily. „Vybralo se přes pět miliard, ale vlastně ani nevíme, kde tyto peníze skončily. Ani nechápu, co mají regulační poplatky
regulovat,“ prohlásil profesor medicíny a poslanec Rostislav Vyzula (ANO).
V břeclavské nemocnici, která je krajským zařízením, tvořily regulační
poplatky dvě procenta z příjmu. „Vybrali jsme přibližně deset milionů
korun za hospitalizace a dva miliony korun za ambulantní péči. Zrušením
poplatků tak bude měsíčně chybět osm set tisíc korun na provozní
náklady,“ nastínila mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová.
Pardubická krajská nemocnice vybrala v minulém roce zhruba osmadvacet
milionů korun. „Necelých dvacet milionů je za hospitalizace, zbytek tvoří
platby za pohotovost a ambulanci. Celkové zrušení poplatků by pro
nás bylo citelnou ztrátou, nicméně provoz nemocnice by neohrozilo,“
řekl mluvčí pardubické nemocnice Dušan Korel. Ve Fakultní nemocnici
v Ostravě přispívaly na provozní náklady výnosy z regulačních poplatků
přibližně dvaceti miliony korun za měsíc. Ty teď budou v rozpočtu
nemocnice chybět. „Doufáme, že tento výpadek vykompenzují zdravotní
pojišťovny,“ sdělil mluvčí ostravské nemocnice Tomáš Oborný.
S přeshraniční péčí přibude zdravotních turistů.
Zemětřesení z toho ale nebude
Nechat si vyměnit kloub třeba
v Německu? Bez souhlasu pojišťovny to zatím nejde. Bruselskou
směrnici o přeshraniční péči, která
měla v Česku platit už loni v říjnu,
poslanci zatím do našich zákonů
nezabudovali. Zasáhla totiž vyšší
moc.
Novela, která by přenesení
bruselských pravidel do českého
systému umožnila, přitom byla
připravená včas. Pád vlády a rozpuštění Poslanecké sněmovny ovšem zabránily jejímu projednání.
Na možnost čerpat zdravotní péči
v zahraničí bez toho, aby museli
žádat o svolení svou zdravotní pojišťovnu, si tak musí čeští pacienti
ještě nějakou dobu počkat. I tuzemské nemocnice zatím nemůžou plnohodnotně nabídnout své
ál
Nemocnice svádí problémy
S p ci
na úhradovou vyhlášku.
e
Některé ale hospodařit umí
služby zahraniční klientele. Kdy
by se mohla situace změnit, zatím
není jasné. „Průběh legislativního
procesu nelze v této chvíli předjímat. Novelu v současné době projednávají výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,“ uvedla
mluvčí ministerstva zdravotnictví
Viktorie Plívová. Poslanci by si ale
měli pospíšit. Pokud by pravidla
o čerpání zdravotní péče v zemích
Evropské unie mezi české zákony
nezařadili, hrozily by České republice sankce.
Na dosavadní neplatnosti
novely zatím tratí spíše nemocnice než pacienti. Pro klienty ze
zahraničí mají totiž místa dost
a zájem o ně rozhodně projevují.
„V loňském a letošním roce je vyhláška ministerstva zdravotnictví
čení pro pacienty, ale nemocnicím budou tyto prostředky
chybět. Snad rychle najdeme
způsob, jak jim tyto prostředky
nahradit,“ doplnil Kaňkovský.
Právě před tím ale varuje bývalý ministr zdravotnictví Leoš
Heger. „Pro stávající pravicovou
opozici je zcela nepřijatelné dále
přilévat peníze do systému veřejného zdravotního pojištění
ze státního rozpočtu při současném rušení regulačních poplatků, které ochudí systém o čtyři
a půl miliardy korun. Snižování
spoluúčasti ve zdravotnictví,
která je u nás jedna z nejnižších v Evropě, povede k nárůstu
zbytných výkonů. To přispěje
k pocitu pacientů, že se o své
zdraví nemusí starat, protože je
to stát, který plně a zdarma vše
zařídí,“ uvedl Heger.
o úhradách koncipována tak, že by
se mělo ušetřit snížením objemu
poskytované péče. V nemocnicích
jsou tímto k dispozici volné kapa-
city, které by mohly být využity pro
pacienty ze zahraničí,“ vysvětlila
předsedkyně Asociace nemocnic
České republiky Jaroslava Kunová.
„„ Někde krize,
jinde přebytek
„V roce 2014 v důsledku
úhradové vyhlášky dochází
k masivnímu přesunu peněz
do nemocnic. Z těchto důvodů k žádné krizi v ekonomice
nemocnic nedojde. Otázkou
je, proč se některé nemocnice
ocitly ve vážných finančních
problémech a jiné hospodaří vyrovnaně nebo v případě
soukromých nemocnic mají za
poslední rok zisk,“ zamyslela
se mluvčí Zdravotní pojišťovny
Ministerstva vnitra ČR Hana
Kadečková. Ziskové nemocnice se opravdu dají najít. „I přes
snížení příjmů od zdravotních
pojišťoven je situace v uherskohradišťské nemocnici stabilizovaná, hospodářský výsledek za
rok 2013 skončí v malém zisku,“
pochlubila se mluvčí nemocnice
Dana Lipovská.
O zlepšení ekonomiky nemocnic usilují i kraje, například
pardubický. „Podařilo se nám
nastartovat změnu především
v tom, že si jednotlivé nemocnice
přestaly vzájemně konkurovat,
ale začaly konečně spolupracovat,“ řekl tamní hejtman Martin
Netolický (ČSSD). „Kvůli tomu
jsme sjednotili představenstva
všech pěti nemocnic akutní péče. V současnosti pracujeme na
přípravě fúze nemocnic do jedné akciové společnosti,“ popsal
možnosti úspor Netolický.
Poplatky měly snížit počet návštěv ordinací a zamezit plýtvání léků.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v letech 2008 až
2012 opravdu klesla vytíženost pohotovostí a ubylo receptů. Spotřeba
léků však zůstala stejná. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že regulační
poplatky splnily účel. A to stejné si myslí také místopředseda Sdružení
praktických lékařů Michal Bábíček. „Analýza Ústavu zdravotnických
informací a statistiky to jasně dokazuje,“ podotkl.
Prezident Svazu pacientů Luboš Olejár se naopak domnívá, že někteří
lékaři volali do ordinací pacienty, jen aby vydělali. „Kvůli třiceti korunám
zvali na další prohlídky. Tak jaké pak snižování počtu návštěv. Je to
celé nesmysl. V Německu mají vyšší průměr návštěv lékařů a regulační
poplatky zrušili, protože uznali, že je to hloupost,“ poznamenal Olejár.
Nadstandardy ve zdravotnictví a zvýšení poplatku v nemocnicích
z šedesáti na sto korun zrušil Ústavní soud v červenci minulého
roku. Jednapadesát paragrafů zdravotnické reformy napadli sociální
demokraté.
Veronika Vindišová
Vyjet si za zdravotní péčí do
Česka přitom může být pro cizince
lákavé. „Obecně lze konstatovat,
že s ohledem na vysokou úroveň
českých nemocničních zařízení
a stále poměrně nižší ceny v porovnání se západními státy může
k využívání zdravotní péče v Česku docházet,“ zhodnotila Plívová.
Cenově by tedy mohly z této zdravotní turistiky zahraniční pojišťovny i pacienti profitovat.
„„ Za nadstandardy
do ciziny
FOTO: Jiří Gregor
Optimismus potvrzují údaje
zdravotních pojišťoven. Podle
údajů VZP by letos platba nemocnicím za jednoho pojištěnce
měla v průměru narůst o téměř
sedm procent.
Naopak už to tak jednoduché
není. Čeští pacienti sice už nebudou muset o operaci v cizině žádat
pojišťovnu, ale vše nejdřív uhradí
z vlastních peněz a až potom si
řeknou zdravotní pojišťovně o refundaci. Ta jim ji ale proplatí jen
do výše českých tarifů. Pojištěnci
tak budou muset v nezanedbatelném počtu případů nést část
nákladů sami, protože zdravotní
péče v zahraničí vyjde většinou
dráž než v Česku.
I přesto by to mohlo být pro
Čechy v některých případech zajímavé. „Již nyní zaznamenáváme
zvyšující se zájem o léčbu v jiných
státech Evropské unie. Informují
se zatím především pacienti v příhraničních oblastech, kteří mají
nejbližší zdravotnické zařízení na
opačné straně hranice,“ přiblížil situaci mluvčí Všeobecné zdravotní
pojišťovny Oldřich Tichý.
Někteří pacienti chtějí za léčbou vycestovat třeba i proto, aby
byli blíže členům rodiny, kteří
bydlí v jiných členských zemích.
Pokud si bude člověk chtít vybrat
například endoprotézu nebo čočky
podle svého přání, také mu kvůli
zrušeným nadstandardům nezbude nic jiného než vycestovat za
hranice.
Jan Pacas
leden | únor 2014
15
speciál – zdravotnictví
Veronika Slámová
A není sám. Takzvaná diabetická neuropatie ohrožuje v Česku přes tři sta tisíc lidí. Mnozí
z nich však trpí zbytečně. Bolesti
i chronické rány dnes lékaři mírní
nejen léky, ale i moderní fyzikální léčbou. Podobně zdravotníci
hovoří i o dalších komplikacích
diabetu. Zaváděním nových metod a prevencí by nemuselo být
tolik slepých diabetiků ani těch,
kterým selhávají ledviny.
Lékaři na to upozorňují každý
rok. Počet nemocných s diabetem roste takovou rychlostí, že
se hovoří o celosvětové epidemii.
V Česku bylo loni léčeno přes
osm set tisíc cukrovkářů. Každý
rok lékaři diagnostikují diabetes
u pětapadesáti tisíc Čechů. Také
další číslo je alarmující – ročně
na tuto nemoc umírá téměř dvaadvacet tisíc osob. Jen Všeobecná
zdravotní pojišťovna ročně zaplatí
za léčbu cukrovky přes tři miliardy korun.
„Protože diabetes mellitus
druhého typu vzniká a vyvíjí se
pozvolna, lze kvalifikovaně odhadnout, že v Česku je současně
dvě stě padesát tisíc osob, u nichž
Rejstřík firem
ABB – 1
Aero Vodochody Aerospace – 11
Alta – 4
Auxilium Vsetín – 13
AŽD Praha – 11
Baumer – 1
Bílý medvěd – 13
Cloud4com – 10
CS SOFT – 10
Cyrrus – 11
Česká exportní banka – 3
ČEZ – 2
Deloitte – 11
EGAP – 3, 4
FEI Company – 11
Forpsi – 10
Galvamet – 13
Infinity – 10
ING – 3
Invea-tech – 12
Jihomoravské inovační centrum – 1, 12
K2 – 10
Komerční banka – 6
Lovato – 11
Outsourcing Soulution – 10
Panalpina Welltransport – 1
Papcel – 11
Penzijní společnost Komerční Banky – 10
PSJ – 4
Škoda Auto – 4
Telefónica – 9
T-Mobile – 9
UniCredit Bank – 2
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého – 12
Vítkovice – 11
Vodafone – 9
Všeobecná zdravotní pojišťovna – 14, 15
Y Soft – 12
ZAT – 11
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR – 14
 zásady léčby
Zásady léčby diabetických
ran pravidelně aktualizuje
Mezinárodní pracovní skupina pro
léčbu diabetické nohy, která má
i v ČR své zástupce. Tyto zásady
jsou praxí ve světě spolehlivě
ověřeny a měly by být široce
implementovány do národních
zdravotních programů, včetně
českého. Jelikož mezioborové
předávání informací v praxi zatím
v Česku nefunguje bezprostředně,
zařazení těchto zásad do jiných
oborů než podiatrie vedená
diabetologem, má v naší
medicínské praxi zatím zpoždění.
na obtíž, dochází ke ztrátě osobní cti a řadě psychických problémů.
„Včasnou diagnózou a účinnou léčbou je možné zabránit
amputacím až v osmdesáti procentech případů,“ dává naději
jeden z předních podiatrů Emil
Záhumenský ze Zlína. Shoduje se
tak s lékaři, kteří sepsali Národní
diabetickou strategii. Zkušenosti
a novinky v oboru čerpá především ze zahraničních kongresů,
seminářů, odborných školení
i z praktických stáží po celé Evropě a uplatňuje je ve své lékařské
praxi.
Podle Záhumenského vyžaduje léčba diabetických ulcerací
proti nediabetickým ranám širší
strategii a zapojení postupů z více odborností, jak medicínských,
tak technických. Tyto zásady se
ve světě již běžně praktikují, u nás
se však stále ještě poskytovatelé
péče drží příliš dogmaticky svých
oborů a nerespektují potřebu celkového přístupu k diabetickému
pacientovi.
„Často se setkáváme s příliš
agresívním lokálním přístupem
a špatným načasováním léčby
„„ Je nutná
komplexní léčba
diabetika
Ve světě už běžně fungují
protetická pracoviště, která pro
diabetiky zajišťují pomůcky k odlehčení postižených končetin
a speciální zdravotní obuv. Zlínské podiatrické pracoviště spolupracuje a vyměňuje si zkušenosti
například s protetickými centry
v Holandsku či Německu. Podle
Záhumenského jsou také zbytečně
brzy indikovány amputace bez využití v Česku méně rozšířených či
alternativních léčebných postupů,
například ozonoterapie, s jejichž
využitím se zlínskému centru daří
těmto pacientům nohu zachránit.
Výzkum a uvedení nových léků a léčebných metod do lékařské
praxe je ve světě i u nás na vysoké úrovni. Zlínské podiatrické
pracoviště je jedním z českých
center, které se systematicky zapojuje do klinických a ověřovacích zkoušek. „V tomto roce se
účastníme programu na potvrzení
vlivu takzvané MDM terapie na
léčbu chronických ran. Vybrali
jsme pacienty s otevřenými ranami na dolních končetinách, které se dlouhodobě standardními
postupy nedařilo zhojit, nebo již
byli pro nezhojitelnost indikováni
k amputaci končetiny. Výsledky
jsou velmi nadějné. Závěry studie
zveřejníme na začátku příštího
roku,“ uvedl Záhumenský.
S touto léčbou má zkušenost
i šedesátiletý Miroslav Nechvátal
z Ostravy. „Udělaly se mi puchýře. Nehojily se, kůže mi praska-
S p ci
e
la až do masa i přes odbornou
lékařskou péči a dvě operace.
Poté, co jsem lékaře změnil a on
uviděl mou červenou opuchlou
nohu, dozvěděl jsem se, že mi
hrozí amputace. Vyděsil jsem se
a začal se starat,“ vzpomíná na
děsivou vidinu života bez nohy
stavební inženýr. Pomohli mu až
lékaři v Sanatoriích Klimkovice.
Panu Nechvátalovi doporučili nový způsob léčby. Zabrala nakonec
vitaminová kúra, masáže a metoda MDM.
„Změnu jsem neprožíval hned,
ale postupně jsem začal vnímat,
jak se mi znovu vrací citlivost
v noze. Zhruba za měsíc jsem měl
pocit, že se můj stav zlepšuje a také můj lékař konstatoval hojení
ran. Postupně se citlivost zvýšila
natolik, že jsem v ponožkách cítil
skoro každý drobek na zemi,“ řekl
pan Miroslav.
Další vážnou komplikací cukrovky je poškození oční sítnice –
takzvaná diabetická retinopatie.
V roce 2012 kvůli ní osleplo přes
dva tisíce Čechů. A statistiky jsou
ještě hrozivější – retinopatii lékaři
diagnostikovali přes sto tisícům
pacientů. A jejich počet se rok od
roku zvyšuje.
Podobně jsou na tom i lidé,
jimž cukrovka pomalu oslabuje
ledviny. Téměř sto tisíc Čechů má
ve své zdravotní kartě zapsanou
diagnózu „diabetická nefropatie“.
Téměř pětatřiceti tisícům z nich
selhávají ledviny. Základní zásadou, jak snížit riziko rozvoje diabetické nefropatie, je stejně jako
u jiných takzvaných „pozdních“
komplikací diabetu co nejčasnější
dosažení optimální kompenzace
cukrovky po zjištění diagnózy.
Dva a půl milionu Čechů dostane
do schránky pozvánku na test rakoviny
Ta čísla znějí hrozivě – ročně
lékaři v naší zemi nově diagnostikují více než sedmasedmdesát
tisíc onkologických onemocnění
a téměř osmadvacet tisíc pacientů
na tato onemocnění umírá.
Česká republika se bohužel
touto statistikou řadí mezi země
s vyšším počtem tragédií, než je
nutné. I proto se české zdravotní
pojišťovny rozhodly vyslyšet volání doktorů, kteří upozorňují na
Seznam Inzerentů
alarmující číslo pacientů s pozdMoravská finanční a iniciační – 7
Axis – 9
ní diagnózou, a tedy i zbytečnou
Národní divadlo Brno – 10
Brno Open – 4
Regionální hospodářská komora Brno – 4
Cristalis – 6
smrtí. Řešením je podle odborTriada – 5
Komerční banka – 12
níků plošný screening. Od poloviny ledna proto může dva a půl
milionů žen a mužů do sedmdesáti let očekávat zvací dopis do
nejbližšího zdravotnického centra
s mamografem nebo přístrojem
pro odhalování rakoviny tlustého
střeva – takzvaným kolonosko České stavebnictví je v dlouhodobé krizi. Co čeká stavaře tento rok?
pem. Připraveni budou také gynekologové, kteří provedou testy
 Jaký dohled panuje nad malými veřejnými zakázkami? Jsou sledovány stejně
na rakovinu děložního čípku.
obezřetně jako ty velké, nebo pozornosti kontrolorů unikají?
„Ve spolupráci s praktickými
 Jak si vybrat tu správnou ochranu pro vaši firmu? Jsou hlídači jedna ruka se
lékaři chceme oslovit zejména obzloději, nebo krádeže v podniku efektivně zatrhnou?
čany, kteří se dlouhodobě nezapojují do screeningu zhoubných
 Novou vládu čeká řada rozhodnutí, které ovlivní českou energetiku. nádorů. Zvaní bude probíhat
Jak se postaví k energetické koncepci a prolomení těžebních limitů?
formou adresných dopisů, které
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: popisují i konkrétní kroky, jak
[email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl se do daného screeningu zapojit.
Občané budou zváni postupně
do 26. března 2014.
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
i neposkytnutím odlehčovacích
pomůcek. Velmi časté jsou také
závažné nedostatky v obouvání
diabetika,“ upozornil Záhumenský.
ál
již diabetes vznikl, ale nebyl ještě
rozpoznán,“ předpověděli čeští lékaři v Národním diabetologickém
programu.
Asi největším strašákem pro
diabetiky je onemocnění známé
jako diabetická noha. Touto nemocí jsou ohroženi zejména lidé,
kteří trpí diabetickou neuropatií.
Lékaři jen v roce 2012 evidovali
víc než třiačtyřicet tisíc pacientů
s touto komplikací. Přes deset tisíc
lidí nakonec o nohu přišlo. Lékaři
přitom stále připomínají, že toto
číslo mohlo být nižší, kdyby nemocní začali svůj problém řešit
včas a dodržovali lékařem stanovenou léčbu.
V tomto případě však musí
být pacient trochu detektivem.
Problémy diabetické nohy u nás
řeší především takzvaní podiatři.
A těch je stále nedostatek a mnozí
pacienti se k nim ani nedostanou.
V Česku funguje pouze dvaatřicet specializovaných pracovišť.
Přitom jejich rozvojem by se dalo
zabránit nejen osobním tragédiím, ale ušetřila by se i velká část
peněz vynakládaných na léčbu
diabetika.
Když nedávno evropští lékaři
spočítali, kolik stojí průměrná léčba pacienta s diabetickou nohou,
potvrdili očekávatelné. V programu, do kterého bylo zahrnuto čtrnáct set lidí s diabetickou nohou,
byly nejvyšší výdaje na pacienta,
který dospěl k vysoké amputaci.
Průměrná léčba stála přes půl milionu korun. Naopak u pacientů,
kteří měli ránu do roka zhojenou,
vyšla léčba na necelých dvě stě
tisíc korun. Vysoké náklady jsou
spojeny také s následnou sociální
péčí o takto handicapované lidi.
S amputovanou nohou končí často v invalidním důchodu. A to
nemluvíme o rapidním snížení
kvality života člověka, jeho nesoběstačnosti. Takto handicapovaní
lidé často ztrácí radost ze života,
cítí se nepotřebnými a své rodině
í •
Necítíte drát zarytý
do lýtka nebo kvůli
palčivým bolestem
v noci nespíte? A může
být i hůř – jsou
to totiž příznaky
nemoci, která
při chybějící či
špatné léčbě končí
i amputací nohy.
I taková jsou rizika
choroby, kterou trpí
také prezident Miloš
Zeman.
• zdra
Diabetologové: Osm tisíc lidí
přišlo vloni o nohu zbytečně votnictv
Přehled screeningových programů v ČR Screeningový
program
Cílová
populace
Screeningová metoda Nádory prsu
Ženy ve věku od
45 let
mamografické vyšetření jednou za dva roky
Nádory konečníku
a tlustého střeva
muži a ženy od
50 let od 55 let
věku
krvácení do stolice 1× ročně – test na
okultní krvácení do stolice 1× za 2 roky nebo
screeningová kolonoskopie 1x za 10 let Nádory děložního hrdla
všechny dospělé
ženy (od 25 let)
vyšetření stěru z děložního hrdla při
preventivní gynekologické prohlídce 1× ročně
Očekávaný počet zvaných pojištěnců Program
Počet pojištěnců celkem
Počet pojištěnců na 1 měsíc
Screening nádorů prsu
494 651
41 221 Screening konečníku
a nádorů tlustého střeva
1 444 153
120 346 Screening nádorů
děložního hrdla
585 385
48 782 Zdroj: Česká onkologická společnost
v průběhu roku, podle měsíce
svého narození. Každý rok budeme zapojení pozvaných občanů
kontrolovat. Pokud klient nabídku nevyužije, pošleme mu příští
rok další pozvánku,“ informoval
tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich
Tichý.
S dopisem by měli oslovení
navštívit praktického lékaře, ženy
mohou vše vyřídit u svého gyne-
kologa. Odeslat ženu na mamografii může jak praktický lékař,
tak gynekolog, stejně tak kterýkoli z nich může provést vyšetření
testem odhalujícím skryté krvácení ve stolici. Stěr z děložního
hrdla provádí pouze gynekolog.
Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna počítá v prvním kole
s oslovením 1,2 milionu klientů.
Pozvánky na vyšetření prsu dostanou ženy od pětačtyřiceti do
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 17. 3. 2014
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Dvořákova 14, 602 00 Brno
telefon: 542 425 210
e-mail: [email protected]
www.magnusregio.cz
patří do Brno TOP 100
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: [email protected]
asistentka a produkční:
Irena Varaďová
tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139
e-mail: [email protected]
REDAKCE:
šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas
gsm: 774 112 643
e-mail: [email protected]
redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný,
Veronika Vindišová, Veronika Slámová,
Tereza Hašková
foto: Jiří Gregor, Eugénia Bánovská,
Jiří Mls, Vladimír Rejda
MARKETING a PRODUKCE:
Mgr. Květoslava Novotná
tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273
e-mail: [email protected]
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní ředitelka
Monika Syslová
tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138
e-mail: [email protected]
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
sedmdesáti let, děložního hrdla
ženy mezi pětadvaceti až sedmdesáti lety a tlustého střeva a konečníku ženy i muži mezi padesáti až
sedmdesáti lety. Roční akce vyjde
VZP přibližně na sto milionů korun. Přestože si pojišťovny přejí,
aby klienti jejich nabídku bezplatného vyšetření využili, nemají
možnost jim to nařídit. Pokuty ani
jiné sankce totiž udělit nemůžou.
Přesvědčit by je ale mohl fakt,
že screeningová vyšetření už nyní zachraňují tisíce životů. Podle
aktuálních údajů je do screeningu nádorů prsu ročně zapojeno
přes šest set tisíc žen, u tří tisíc
z nich je nalezen karcinom prsu.
V drtivé většině v časném stadiu
s velkou šancí na vyléčení. Test
skrytého krvácení do stolice ročně podstupuje přes půl milionu
mužů a žen. U přibližně devíti
tisíc jedinců je při následné kolonoskopii objeven a odstraněn
adenom – nezhoubný nádor, který se může později přeměnit ve
zhoubný. Screening nádorů děložního hrdla podstupuje ročně
přes dva miliony žen. U několika tisíc žen ročně jsou objeveny
prekancerózy, které je možno
úspěšně léčit a předejít tak rakovině děložního hrdla. „Vyšší účast
občanů ve screeningu efekt preventivních programů dále posílí.
Nejdůležitější je však změnit myšlení lidí,“ zdůraznil ex-ministr
zdravotnictví Martin Holcát. Veronika Slámová
16
speciál – zdravotnictví
leden | únor 2014
Jan Pacas
Výjimku pro lékaře vyjednali společně ex-ministr práce a sociálních věcí František
Koníček s prezidentem České
lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem a ústředním ředitelem ČSSZ Vilémem Kahou-
Na elektronické neschopenky si lékaři vyjednali dvouletý odklad. Další test jejich připravenosti na
elektronizaci zdravotnictví ale přijde dříve. Už příští rok by měli doktoři přestat vypisovat klasické papírové
recepty a začít používat pouze ty elektronické.
FOTO: Eugénia Bánovská
nem. Úřady lékařům ustoupily
i proto, aby lidé mohli dostávat
včas dávky, na které mají nárok.
Lékařská komora a další sdružení lékařů měly totiž v záloze
výzvu, aby doktoři elektronické
neschopenky ignorovali, pokud
by na jejich používání stát trval.
Lidé by tak nedostali nemocenskou.
„Vzhledem k tomu, že většina lékařů nebyla připravena
na elektronickou komunikaci
s ČSSZ, bylo dohodnuto dvou-
leté prodloužení výjimky, kterou
může dle zákona úřad udělit.
Tuto dobu účastníci jednání
shledali dostatečně dlouhou na
to, aby se lékaři připravili na povinnost elektronické komunikace,“ komentovala odklad mluvčí
Lékaři stárnou a mladí je nestačí nahrazovat.
Část z nich odchází do zahraničí
Jak najít zubaře, pediatra
nebo praktického lékaře? Mnoho lidí si klade tuto otázku, ale
málokdo jim dokáže poradit.
Lékařů s těmito specializacemi
je totiž v České republice nedostatek. A nejen těch, chybí také
anesteziologové, chirurgové či
internisté. Problém se však zatím nedaří řešit.
„Populace všeobecných praktických lékařů stárne. V roce
2010 působilo v České republice téměř sedm set lékařů v důchodovém věku. Do roku 2015
očekáváme skoro dvojnásobný
nárůst. Hrozí, že se sníží počet
praxí, vzroste počet pacientů na
jednu praxi a sníží se dostupnost
péče, a to výrazně víc na venkově a v příhraničních oblastech,“
upozornil člen výboru Sdružení
praktických lékařů České republiky Jan Bělobrádek. Dodal také
že o praxe na venkově klesá zájem už nyní, obyvatelé proto budou muset časem za praktickými
lékaři dojíždět do větších měst.
Podobně stárnou i lékaři
s dalšími specializacemi. „Na
jednoho zubního lékaře nyní
připadá zhruba dva tisíce pacientů, přičemž optimální počet
je mezi třinácti a patnácti sty.
Problémem je, že nejsilnější ročníky zubních lékařů stárnou. V
současné době je víc než polovina zubních lékařů starší padesáti
let. Absolventi vysokých škol pak
nestačí ty odcházející nahrazovat,“ řekl prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.
„„ Lékaři z ciziny
se do Česka
nehrnou
Problém je také v tom, že
část mladých lékařů odchází
do zahraničí. „Dřív odcházeli
lidé kolem třiceti, pětatřiceti let.
V posledních zhruba pěti letech
se často stává, že pro doktory je
jednodušší odejít do Německa
nebo do Anglie hned po škole,“ uvedl mluvčí České lékařské
komory Michal Sojka s tím, že
člověk, který odejde za hranice
takto brzy, se jen těžko vrátí zpět
do České republiky, protože si
v cizině pravděpodobně najde
partnera a založí rodinu.
Podle Sojky se navíc problém
s odcházejícími doktory jen tak
nevyřeší. „Neexistuje žádné
rychlé řešení. Bývali jsme zajímavou zemí pro Slováky, kteří
do České republiky přicházeli
pracovat do ordinací, ale to už
ál
• zdra
Už od začátku
letošního roku měli
lékaři komunikovat
s Českou správou
sociálního
zabezpečení (ČSSZ)
pouze elektronicky.
Znamenalo by to,
že neschopenky
by od doktorů
na úřad putovaly
jen přes internet.
Lékaři si ale
prosadili odklad.
Ještě dva roky
můžou používat ty
klasické papírové.
í •
Neschopenky elektronicky votnictv
doktoři posílat nemusí.
Za rok je čekají recepty S p e c i
ministerstva práce a sociálních
věcí Miluše Trefancová.
Některé doktory tak čeká
dost práce, v ordinacích totiž někdy vůbec nemají počítač, a pokud ano, není vždy připojený na
internet. Podle prezidenta České
lékařské komory Milana Kubka
navíc část doktorů počítač ani
internet nikdy používat nebude,
přesto jsou to ale schopní specialisté. „Dvacet procent pracujících lékařů je starších šedesáti
let a průměrný věk praktického
lékaře je pětapadesát let,“ dodal
Kubek pro ilustraci.
Kubkovy argumenty však
odmítá přijmout Michael Vích,
výkonný ředitel Českého zdravotnického fóra, organizace,
která situaci ve zdravotnictví
dlouhodobě sleduje. „Obecně
lze říci, že většina lékařů je na
elektronizaci zdravotnictví připravena a dokonce ji považují
za jedinou cestu k optimalizaci nákladů. Je zde ale skupina
těch, kteří se neustále ohání
argumenty, že lékaři nemají
v ordinaci počítač či připojení
k internetu,“ uvedl Vích s tím, že
podle vlastního šetření fóra je to
ale jen mizivé procento doktorů.
„Penetrace připojení k internetu
je v naší republice velmi vysoká,
a proto není problém se k němu
kdekoli připojit. Pokud někdo
neplatí. Ani lékaři z dalších východoevropských zemí se k nám
nehrnou. Je hlavně potřeba dát
mladým lékařům budoucnost,
změnit systém vzdělávání, přidat peníze. Stát se však chová,
jako by ho to nezajímalo,“ tvrdí
Sojka.
„„ Největší
problém? Není
dost zubařů
Ministerstvo zdravotnictví
vnímá v současné době jako
největší problém nedostatek zubařů. „Přestože se od roku 2000
zdvojnásobil počet studentů
a absolventů stomatologických
fakult, zkrátila se doba studia
z šesti na pět let a zájem o stu-
tvrdí opak, pak jsou jeho argumenty liché,“ dodal Vích.
Počítač s připojením na internet by měl podle Vícha být
v každé ordinaci. A pokud v ní
není, bude si jej doktor muset
rychle pořídit. Brzy ho totiž
bude potřebovat. A to dokonce
dříve než za ony dva roky, po
které nemusí lékaři komunikovat s ČSSZ přes internet. Nová
zkouška jejich počítačové gramotnosti přijde už napřesrok.
Od ledna příštího roku by měli
doktoři přestat vypisovat papírové recepty na léky. Nahradí
je elektronické. Pokud si lékaři
s přípravami na elektronizaci
zdravotnictví nepospíší, celá situace by se tak na konci letošního roku mohla opakovat.
„„ Situace se může
opakovat
Pomoci by lékařům mohla
i snaha úředníků je s komunikací přes internet seznámit,
alespoň co se elektronických
neschopenek týče. „Pracovníci okresních správ sociálního
zabezpečení jsou již dnes připraveni na to, aby subjektům,
kterých se povinná elektronická komunikace týká, byli maximálně nápomocni a poskytli
jim podporu,“ řekl ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun. Svým
dílem by měla přispět i ČLK.
„Každopádně se rádi budeme
podílet na větší osvětě v elektronické komunikaci a hledání
řešení do budoucna,“ potvrdil
Kubek. Podle Vícha by mohlo
pro lékaře být motivací hlavně
zjednodušení a urychlení jednotlivých procesů, ke kterému
elektronizace povede.
dium je dostatečný, ukazuje se,
že ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy, se kterým tento
problém řešíme, není schopno
v současné chvíli uvolnit víc
peněz na finančně a ekonomicky náročnou praktickou výuku
zubních lékařů a není bohužel
ani dostatek kvalifikovaných lektorů pro výuku,“ přiznala mluvčí
ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Zároveň upozornila, že pojišťovny mají ze zákona
povinnost zajistit svým klientům
dostupnou zdravotní péči prostřednictvím sítě poskytovatelů
zdravotních služeb, se kterými
mají uzavřené smlouvy. „Tedy
pacienti, kteří nemohou najít
zubního lékaře, nechť se obracejí na své zdravotní pojišťovny,“
dodala Plívová.
Úspěšný
rok 2014
Vám přeje
Michal Kárný
Download

Leden/Únor 2014