EVROPA?
DNES?
A PROČ?
Sborník textů při příležitosti příprav
na volby do Evropského parlamentu 2014
EVROPA?
DNES?
A PROČ?
Sborník textů při příležitosti příprav
na volby do Evropského parlamentu 2014
Evropa? Dnes? A proč?
Sborník textů při příležitosti příprav na volby do Evropského parlamentu 2014
Zpracoval: Marie Jílková
Jazyková korektura: Marie Jílková
Fotografie: Alexandra Alvarová, PHOTO © European Union 2013
Obálka a sazba: Hana Dovinová
Tisk: Absolute, s.r.o.
Vydavatel: Institut politických a ekonomických studií (IPES), o.s.
Obsah
Ostrov uprostřed pevniny? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Petr Pithart
Legitimita a budoucnost evropského sbližování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Zuzana Roithová
Od planých diskusí o EU k aktivní politice v EU? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Lukáš Macek
Politika soudržnosti EU a Česko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Arnošt Marks
Zdravotní péče a sociální zabezpečení – i to je EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Michaela Suchardová
Pro českou zahraniční politiku je Evropská unie
podstatnější více, než kdy jindy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Vít Dostál
Schengenský prostor: výhody i rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Radko Hokovský
Přínosy členství v EU pro podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Michal Kadera
Evropa jako ring volný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Anna Durnová
Názory deseti kandidátů do voleb Evropského parlamentu . . . . . . . . . . . . . . 31
A já si přeji, abychom byli členy EU mimo jiné proto, že pravidla,
která tam jsou obvyklá, budou vyžadována i u nás.
Josef Lux
4
Evropa? Dnes? A proč?
Vážené dámy a pánové,
v roce 2014 nás čeká výročí, o kterém bude v době současné ekonomické
krize panovat spousta protichůdných názorů. Uslyšíte jistě nebývale mnoho
hlasů kritických a odmítavých. Jaké výročí?
V roce 2014 tomu bude přesně 10 let od vstupu České republiky do
Evropské unie. Rozhodli jsme se tehdy v referendu, kde 77 % účastníků
vstup do Unie podpořilo. Byl to pro nás důležitý, historicky potřebný krok.
Z jedné strany dokončil ekonomické a politické změny, které v polistopadovém období vyvolávaly spousty otazníků o tom, kdo jsme a kam vlastně patříme. Rozhodli jsme se, že jsme Češi, Moravané a Slezané, a že patříme do
Evropy. Z tohoto vyspělého společenství rozvinutých západních demokracií
jsme byli po padesát let násilím vytrženi.
Náš pobyt „na východě“ nebyl zadarmo. Stál nás mnoho lidských životů, takřka celé rozvinuté hospodářství, mnoho nerostných zdrojů a zaplatili
jsme i ztrátou významu pojmu svoboda, morálky, orientace a schopnosti si
efektivně vládnout. Uplynulých deset let není ani pětina z toho, kolik budeme
potřebovat k úplné nápravě a regeneraci. Nejrychleji jsme zahojili škody na
majetku, na krajině a stavbách. Škody napáchané na naší vůli pracovat, nezávidět, dobře hospodařit, ty se budou hojit déle. Proto má dnes, kdy stále
ještě sklízíme toto trpké ovoce, mnoho lidí pocit, že se nepovedl přechod
k demokracii. V téže době přichází následky celosvětově ničivé ekonomické
krize a my ztrácíme i odvahu být Evropany. Příliš rychle zatracujeme, příliš
rychle soudíme, málo spolupracujeme a sami sobě pácháme nemalé majetkové a finanční škody. Ještě jsme se nenaučili vše, co ovládají mnohé jiné
sebevědomé národy.
Když budeme nadále hrát roli „příšerného dítěte“ ve třídě s ostatními
státy, budeme sice zajímaví, ale zůstaneme na okraji a budeme tak trochu
pro smích. MY JSME EVROPA, ležíme v jejím středu a jsme její součástí. My
můžeme a musíme ovlivňovat chod jejích dějin, my jsme povinni hrát aktivní
roli a říkat nahlas: Toto se nám líbí, toto ne. Nikdo nás neocení za chození za
školu, ani za krádeže školní křídy.
5
Tato brožurka vám představí nejen vaše kandidáty do Evropského parlamentu, ale i názory moderních Evropanů na další osud Evropy.
Je jen a jen na nás, jakou Evropu si uděláme, zda na ní budeme u piva
nadávat nebo v jejím středu s okolní pomocí budovat bohatou a moudře
spravovanou zemi.
Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL
6
Evropa? Dnes? A proč?
Petr Pithart
Ostrov
uprostřed pevniny?
Shakespeare umístil Čechy – Bohemii na břeh moře, ale udělat z nás ostrov si netroufl. Někteří z nás by si na to dnes možná troufli.
Kdybychom dnes hlasovali o vstupu do EU, možná bychom vystoupili.
Takže není od věci představit si, že bychom se v roce 2004 rozhodli nevstoupit.
Protože nemáme naftu jako Norové, diskrétní banky jako Švýcaři a Lichtenštejnci a plný oceán ryb jako Islanďané, museli bychom naši mimounijní
existenci založit na něčem jiném než na bohatství. Právě: založili bychom ji
na tom, co nám kdo vzal, na křivdách a zradách na nás spáchaných. Na nevděku, na tom, že nám nikdo nerozumí, že nás nikdo neocení. Umíme si v historii
najít důkazy, že to tak bylo a je. Masaryk se českému sklonu k mučednictví
a ukazování ran cizincům kdysi posmíval.
Žili bychom ze vzdoru a křečovité pýchy, protože obchodovat s námi a kooperovat výzkumy a výroby by se nikomu nevyplatilo – i když bychom byli
v něčem dobří. Pocity výlučnosti a zahořklosti my umíme. Proti všem! To je
to jediné, co jsme si vzali z husitů.
Nějakou dobu se s tím dá žít, dříve či později však z takových pocitů
vykvetou jedovaté květy nacionalismu a xenofobie (na některých zdejších
7
smetištích rostou už dnes). Chtěli bychom mít svůj stát vyčištěný od všech
cizáků. Nejspíš by se nám to podařilo.
Za čas bychom postrádali i hosty, třeba turisty. Česko? To je ten podivný
stát za Německem, kde vás kontrolují na hranicích a chtějí po vás papíry, které
už jinde nepotřebujete. Nedá se ta podivná země, kde si musíte vyměňovat
peníze a kde stojí pomníky prezidenta vysvoboditele z evropského chomoutu
Klause, nějak objet?
Dá se objet. Dnes po deseti letech bychom to už pocítili. Už zase bychom
se vrátili k dvojím cenám, které jsme už – jako evropské unikum – jednou měli:
pro hrdé a chudé našince a pro zazobané, ale Bruselu zaprodané cizince.
Možná, že jeden druh návštěvníků by k nám proudil silně: jezdili by sem
tematické výpravy, dívat se na to, jak to vypadá s těmi, kteří se rozhodli vystoupit. Takoví se totiž najdou vždycky. Jde o to, aby jich nebyla většina. Jinak
si zase Evropa začne oblékat balkánské kroje místo toho, aby se balkánské
nenávisti a křivdy v Evropě bez hranic rozpouštěly.
Petr Pithart je docentem na Právnické fakultě UK. Bývalý
předseda vlády, poté senátor za volební obvod Chrudim, působil
dlouho jako předseda a místopředseda Senátu. V roce 2003 kandidoval na funkci prezidenta České republiky.
8
Evropa? Dnes? A proč?
Zuzana Roithová
Legitimita a budoucnost
evropského sbližování
S rozšiřováním EU a narůstajícím vlivem globalizace vznikala postupně
propast mezi potřebou efektivněji, tedy rychleji a závazněji rozhodovat o společných věcech na jedné straně a obhajovat proces rozšiřování a prohlubování integrace před občany na druhé straně. Prvních několik dekád evropské
integrace nebylo provázeno překážkami takového rozsahu, jaké zažíváme
dnes. Otcové Evropy (Schuman, Monnet, Adenauer, de Gasperi a další) sice
museli vytvořit zcela nový systém vzájemných vztahů a kontroly mezi evropskými státy – historickými rivaly, ale ambice a náplň „jejich“ integrace
byla jednodušší. Sjednocování pravidel týkající se cel, kontrol na vnitřních
hranicích, vybraných sektorů průmyslu či zemědělství byla sice poměrně odbornou záležitostí, ale občanům i národním politikům tehdy pochopitelnější.
I když vznikaly rozpory na té nejvyšší úrovni (zejména během vlády Ch. de
Gaulla ve Francii), s myšlenkou prohlubování hospodářského společenství
se ztotožňovala většina populace integrující se Evropy. Již samo slovo společenství – komunita znělo pochopitelněji, se srozumitelnými ideály a cíli,
kterými od samotného začátku byla nejen hospodářská, ale i politická integrace našeho kontinentu.
9
Největší a viditelný hospodářský význam pak přinesl v 80. letech vznik
jednotného vnitřního trhu a později jednotná měna, jejíž stabilita měla být
zajištěna fiskálně odpovědnými politikami a funkčním dohledem nad bankami
v jednotlivých státech Evropské měnové unie (EMU). Kdyby členské státy
dodržovaly tyto principy, respektive, kdyby je někdo hlídal a pokutoval včas,
patrně by dnes byly dopady globální finanční krize pro eurozónu minimální.
Diskuse o budoucí podobě EMU je tedy hlavně diskusí o nových kontrolních mechanismech, přesněji vymáhání již přijatých přísnějších pravidel
dohledu nad finančním trhem. Evropská komise na výzvy Evropského parlamentu nyní představila svou aktuální vizi „blue print“ o budoucí podobě
eurozóny. Padesátistránkový dokument je plný obecných nápadů na hlubší
integraci, provázenou logicky i zvýšením pravomocí Evropské komise pro
dohled nad finančními trhy. Barosso v textu nezapomněl zopakovat, že by
také Evropský parlament měl dohlížet na těmi novými a většinou již přijatými
postupy a agenturami pro kontrolu bank i fiskálního chování členských států.
Lze očekávat, že ne všechny členské státy s tím budou souhlasit.
Evropské sbližování má dnes další problém. Už sama sémantika a vnímání
evropské spolupráce se změnilo, když termín „společenství“ byl nahrazen
přijetím termínu „Unie“, který snad ve všech jazycích zní cize. Změnila se
ale především komplexnost a rozsah oblastí, o kterých se jedná a rozhoduje
společně – tedy v rámci evropských institucí. A s tím přibylo občanů, kteří
tomuto procesu nedůvěřují. Jejich neporozumění je často způsobené malou znalostí reálných pravomocí EU a jejich záměnou za témata, která mají
a musí být řešená na národní či místní úrovni – v této záměně jsou podle
mě kořeny lidové euroskepse. EU je vnímána jako cizí element, „bruselané“
jako jacísi marťané. Z pocitu sounáležitosti a spoluodpovědnosti vznikla
zvláštní xenofobie vůči nikoli cizímu útvaru – Evropské unii. Jde ale zároveň
i o xenofobií vůči nám samým. Někteří politici toto odcizení Evropy vědomě
podporují a nedostatek vlastních politických vizí nahrazují „obranou“ před
vnějším nepřítelem. Výhody integrace reprodukují v obecné rovině jako vynucenou zátěž. Přitom pozitiva, která přináší modernizace společných pravidel v celé škále oblastí – od ochrany spotřebitele, přes rozvoj regionů až po
mezinárodní obchod, či pokrok v boji proti organizovanému zločinu – často
10
Evropa? Dnes? A proč?
vydávají za úspěch národní politiky. Naproti tomu nepříjemnosti, pramenící
například z postkoloniální národní imigrační politiky, selhání špatně regulovaného bankovního sektoru, dopady globalizace – to vše je prezentováno
občanům jako problém Unie. Pak už je jen krok k myšlence, že by snad bylo
výhodnější z tohoto společného vlaku vyskočit, namísto odpovědné debaty
o tom, jak má stále se rozšiřující EU lépe fungovat.
Poslední dojednané změny přinesla Lisabonská smlouva – umožňuje
průběžně revidovat kompetence a po dohodě vlád všech zemí je i přesunovat
oběma směry. Dala národním parlamentům pravomoc blokovat legislativu,
která by mohla narušit princip subsidiarity. Evropskému parlamentu pak
dala pravomoci, které demokraticky zvoleným zástupcům umožňují zásadním způsobem ovlivnit výsledek legislativy a rozpočet – Rada a poslanci se
musí dnes dohodnout na společném znění směrnic, jinak by nemohly platit.
Předseda Evropské komise Barosso jde ale ve svých vizích dál. Domnívá se,
že by evropští poslanci měli mít také zákonodárnou iniciativu, jako je běžné
v národních parlamentech.
To, že evropští poslanci, kterých je přes sedm set, s výjimkou pozměňovacích návrhů nemohou vymýšlet a předkládat vlastní návrhy směrnic a nařízení, osobně považuji spíše za výhodu pro kvalitu evropského zákonodárství.
Harmonizace legislativy se týká často detailních témat, což vyžaduje rozličné,
ale vždy vysoce kvalifikované expertízy. V této fázi integrace na to EP nemá
kapacity. V jiné situaci je americký Kongres, jehož členové mají k dispozici
mnohonásobně větší štáby a jenž je podporován fungující soustavou federálních úřadů. S nimi naše bruselské agentury, včetně Komise, nelze srovnávat.
Především mohu z vlastní zkušenosti prohlásit, že není nutné dublovat práci
Komise, která střeží dodržování zakládacích smluv a navrhuje legislativu
v reakci na měnící se vnější podmínky a podněty od poslanců a Rady. Komise
disponuje širokou škálou odborníků a navíc využívá poradní role expertů národních vlád i nevládních organizací. Myslím, že je lépe plně využívat existující
možnosti a hlavně lépe diskutovat a vysvětlovat současný stav.
Cílem případných reforem by měla být reflexe lepší regulace a ochrana
proti nabalování nadbytečných předpisů a byrokratických šikan na národní
úrovni, což je bohužel případ obzvlášť České republiky.
11
Něco jiného je ovšem zajištění demokratické legitimity pro již učiněná
společná rozhodnutí v kontextu hospodářské a fiskální krize a nových nástrojů na jejich nápravu, řešení a prevenci. Zde je potřeba EP zahrnout do
schvalovacích procedur rozhodnutí Rady a dohledu nad prací Komise a nových agentur. Stejně jako je nezastupitelná role národních parlamentů, které
potvrzují rozhodnutí „své“ vlády na Radě, musí záležitosti týkající se celé EU
schvalovat její – náš parlament.
Na závěr bych ráda připomněla, že v dnešní době se zdůrazňují jen rozdíly
mezi evropskými státy a národy. Mysleme na to, že je mnohem více toho, co
nás spojuje. Evropa, viděno zejména zvenčí, si je díky společným kořenům
blízká jako žádná jiná lidská komunita. Naše kultura je to, co nás v konečném důsledku spojuje, nikoli dělí, a role politiků by měla být v tom toto bratrství mezi evropskými národy a obyvateli zdůrazňovat. Nikoli zastrašovat
a vysmívat se.
Zuzana Roithová je poslankyně Evropského parlamentu, kde působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. V roce 1998
vstoupila do politiky jako nestranická ministryně zdravotnictví,
následně byla zvolena na kandidátce Čtyřkoalice senátorkou za
volební obvod Praha 10. V letech 2001–2003 byla místopředsedkyní KDU-ČSL. V roce 2013 kandidovala v historicky první přímé
volbě na prezidentku ČR.
12
Evropa? Dnes? A proč?
Lukáš Macek
Od planých diskusí o EU
k aktivní politice v EU?
Současná krize ukazuje, jak je evropský projekt křehký a jak málo by
mohlo stačit, aby se náš kontinent vrátil k tradičnímu mocenskému systému
založenému na právu silnějšího. Příliš snadno jsme si zvykli být rovnoprávným partnerem u evropského jednacího stolu. Český národ ve svých dějinách
nezažil příznivějšího uspořádání Evropy; není na škodu, když nám současné
dění připomene jeho nesamozřejmost.
Optimismu nám může dodat fakt, že krize rovněž ukazuje, jak těsně je
dnešní Evropa provázána. Bankovní krize v sebemenší zemi může destabilizovat finanční systém v celé Unii. Nárůst populismu v jedné zemi se stává
politickým problémem všech. Krach jednoho státu na periferii Unie může
vyvolat řetězovou reakci neodhadnutelných rozměrů. Tato vzájemná závislost si vynucuje určitou míru solidarity i vzájemné odpovědnosti. A zvyšuje
poptávku po společných řešeních, byť často se skřípěním zubů...
Je jen na nás, zda se plně zapojíme do hledání těchto nových společných
řešení, zda přijmeme svůj díl vzájemné solidarity a odpovědnosti. Někteří
dávají přednost planým ideologickým disputacím či škodolibému kibicování. Takovými postoji se sami zaháníme do kouta a řežeme si větev, na které
13
sedíme. A neschopnost překonat tyto „dětské nemoci“ našeho členství v EU
vede i k rozporuplné bilanci naší dosavadní evropské politiky.
Podívejme se na naše předsednictví z roku 2009. Po technické, diplomaticko-organizační stránce je lze označit za slušný úspěch. Předsednictví EU
totiž znamená obtížnou mravenčí práci celého státního aparátu. Předsedající
země nese odpovědnost za práci mezivládních struktur EU: od Rady, vrcholného politického orgánu, až po nejposlednější pracovní skupinu, kde se řeší
kdovíjaký technický problém. Úspěch předsednictví v této rovině se měří tím,
jak hladce a úspěšně všechna tato jednání probíhají, kolik konkrétních výstupů se mezivládní mašinérii podaří schválit. Česká státní správa a především
naši diplomaté v Bruselu v této zkoušce obstáli. Kaňkou na tomto úspěchu
je ovšem zjevná předraženost našeho předsednictví a stín podezření, že došlo v lepším případě ke zbytečnému plýtvání, v horším případě k rozkradení
části prostředků. A co hůř: to samé předsednictví je nutno považovat i za...
jeden z největších neúspěchů ČR v EU, pokud se díváme na jeho výsledky
v politické rovině! Zatímco úředníci a diplomaté seriózně pracovali, politici
jejich snažení úspěšně sabotovali. Nejprve sérií neobratných výroků a kroků.
A pak nepochopitelným odstřelem vlády uprostřed předsednictví.
Tento rozporuplný průběh předsednictví dobře ilustruje obecný problému
vztahu ČR – EU. Česká republika má velký potenciál a mohla by v EU hrát
výraznou a konstruktivní roli. Naše politická scéna nás však soustavně zatahuje do bezvýznamnosti, ať už ideologickou zaslepeností, neschopností
či kombinací obojího.
Nejsme ostrovní země patřící mezi nejsilnější ekonomiky světa a mezi
stálé členy Rady bezpečnosti OSN, jejíž jazyk vládne mezinárodní komunikaci. Jsme středně velká země v srdci Evropy, s velmi otevřenou ekonomikou,
která ještě stále dohání zpoždění oproti Západu, do kterého nás zavleklo 40
let komunismu. Nejsme bývalá imperiální velmoc. Jsme národ, který prošel
mnoha zkouškami a několikrát se ocitl na okraji zkázy. Evropskou integraci
bychom proto měli vnímat jako skutečné požehnání a pečovat o ni; ne se jí
vysmívat či ji poškozovat.
To neznamená, že máme z Unie udělat nedotknutelnou modlu a pasivně
plynout s hlavním proudem. EU trpí celou řadou neduhů, ať už jde o politický
14
Evropa? Dnes? A proč?
systém, rozpočet, míru a obsah regulace různých oblastí, fungování eurozóny, koncepci dalšího rozšiřování, působení na mezinárodní scéně, výběr
vrcholných představitelů... Po téměř 10 letech členství by se naše veřejná
debata mohla konečně začít fundovaně a konstruktivně zaobírat těmito a dalšími konkrétními tématy, místo planých debat o tom, zda se v EU rozpustíme,
zda nás tam někdo rozpouštět chce či zda bychom ji my měli chtít rozpustit.
Kéž by kampaň k eurovolbám 2014 přinesla takovýto posun!
Lukáš Macek je ředitelem dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií (Sciences Po) se zaměřením na evropské
záležitosti a země střední a východní Evropy. Dříve pracoval jak
poradce Josefa Zieleniece a Jana Švejnara, učil také na New
York University v Praze a na Fakultě sociálních věd UK. Ve volbách do Evropského parlamentu 2009 byl lídrem kandidátky SNK
Evropských demokratů.
15
Arnošt Marks
Politika soudržnosti
EU a Česko
75 %
80 %
Výsledky referenda 2003 o vstupu do EU pro %
Za necelých deset let po vstupu ČR do EU se svět významně změnil a vlastně se stal mnohem méně předvídatelným. Jedním z významných faktorů,
který měl vliv na ekonomiku ČR, místní a regionální rozvoj, byla a je mož-
16
Evropa? Dnes? A proč?
nost získávat peníze pro potřeby podniků, obcí, krajů a státu z rozpočtu EU.
Jedná se o astronomické částky v rozsahu asi 500–600 miliard korun v letech 2004–2012.
Politika soudržnosti je podkladem pro přerozdělování prostředků pro
rozvoj regionů v EU od poloviny sedmdesátých let. Dlouhodobým cílem bylo
vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi a regiony. Velké regionální
rozdíly jsou totiž vnímány jako zdroj potenciálního napětí, podobně jako
sociální rozdíly, které jsou způsobeny neregulovaným působením volného
trhu. Kohezní politika je proto obdobou sociálně-tržního principu na úrovni
EU, který je jako ekonomický koncept křesťanským demokratům nejbližší. Tento model fungoval dobře do vypuknutí finanční a hospodářské krize
v roce 2008 a 2009.
Dnes se proto Evropská komise snaží změnit poskytování prostředků pro
chudší země a spojit je se zdravou hospodářskou a rozpočtovou politikou.
Podmínkou získání prostředků je rozumné zaměření na konkurenceschopnost země, to jest schopnost využívat prostředky EU na zvyšování schopnosti
úspěšně konkurovat zbožím a službami v globální soutěži. České republice
se vlastně relativně stále daří, významně exportuje a nezaměstnanost a chudoba je stale ještě pod úrovní mnoha evropských zemí.
Aplikace a dlouhodobá efektivita kohezní politiky se v jednotlivých zemích výrazně lišila a finanční a hospodářská krize odhalila hluboké rozdíly ve
způsobu, jakým byly prostředky využívány. Poučením pro Českou republiku je,
že je nutné prostředky využívat velmi obezřetně a s dlouhodobou perspektivou. Významné rozdíly mezi jednotlivými regionálními operačními programy
v ČR přitom ukazují lepší výsledky a méně korupce v tradičních lidoveckých
baštách východních Čech, střední a jižní Moravy.
Nicméně vnímání tzv. politiky soudržnosti (či kohezní politiky) v ČR je zahaleno stovkami chyb a korupčních případů, které úplně zatemnily celý obraz
největšího historického transferu daní občanů bohatých zemí EU do českého
rozpočtu. Z prostředků EU byly v ČR postaveny stovky čističek, opraveny
a postaveny stovky kilometrů silnic. Zároveň byly podpořeny stovky malých
a středních podniků, opraveny stovky náměstí a škol a dalších zařízení měst
a obcí. Mnoho neziskových organizací, včetně Charity, posílilo své schopnosti
17
v sociální práci a pomoci potřebným. Stovky škol, vysokých škol a vědeckých
ústavů budou tvořit budoucnost ekonomiky velkých měst jako je Brno, Liberec,
Plzeň a dalších. Stovky a tisíce malých projektů v malých obcích a vesnicích
často udržely potřebnou infrastrukturu a mladé lidi na venkově.
Pro léta 2014–20 se počítá s poskytnutím posledních významných prostředků pro Českou republiku. Předem vyjednaný objem prostředků na 7 let
bude dosahovat asi 500 miliard korun. Bude záležet na nás, jak a na co budeme schopni tyto prostředky využít, abychom poté mohli postavené a připravené budovy, laboratoře a chráněné díly dlouhodobě využívat a živit.
Jasným cílem KDU ČSL by mělo být využít tyto projekty co nejlépe pro
rozvoj měst a obcí a pro naše občany, aby se dlouhodobě zvýšila ekonomická
síla celé země a jejích, i méně rozvinutých, regionů.
Arnošt Marks vystudoval přírodní vědy na Univerzitě Karlově
a sociální a politické vědy na Universitě v Cambridge. Evropským
tématům se věnuje od ukončení studia v roce 1997. Pracoval
v Akademii věd, ve státní správě, neziskovém i soukromém sektoru. V současnosti pracuje jako nezávislý konzultant v oblasti
strategického plánování pro veřejné a soukromé instituce v souvislosti s členstvím ČR v Evropské unii.
18
Evropa? Dnes? A proč?
Michaela Suchardová
Zdravotní péče a sociální
zabezpečení – i to je EU
Evropská unie přichází se spoustou právních předpisů, které jsou často
kritizovány za příliš byrokratické a znesnadňující nám život. Ve skutečnosti
ale ve velké většině případů EU přichází pouze s právními předpisy tam, kde
je výhodné nastavit společná pravidla pro všechny členské státy, neboť je to
ku prospěchu evropských občanů jako celku. Ve srovnání s českým právním
řádem je přitom evropské právo jednodušší a pro občana srozumitelnější – na
znění EU právních předpisů musí shodnout jak exekutiva, Evropská komise,
tak poslanci Evropského parlamentu a zástupci členských států na jednáních
Rady. K tomu se přidává skutečnost, že právní předpis musí být přeložen do
všech úředních jazyků EU, takže i to je důvodem pro co nejjednodušší znění
právních předpisů EU.
Například v oblasti sociálního zabezpečení mají pracovníci pohybující se
po EU a vydávající se za prací do jiné evropské země díky evropským pravidlům
zabezpečeno, že jejich odpracované doby se započítají pro výpočet důchodu
či to, že mohou nárokovat dávky v nezaměstnanosti v případě, že v zahraničí
přijdou o práci. Základním principem je zásada, že na každého se vztahuje
systém sociálního zabezpečení toho státu, ve kterém pracuje, a to i v případě, že bydlí, nebo se přestěhuje do jiného členského státu. Předpisy pro tyto
19
„migrující“ občany zasahují do oblastí starobních, vdovských, vdoveckých
a sirotčích důchodů, dávek v nemoci a mateřství (a to jak peněžitých dávek,
tak i zdravotní péče), zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, pohřebného, dávek v nezaměstnanosti a rodinných dávek a přídavků.
V oblasti zdravotní péče mají díky EU při cestách po Evropě všichni nárok
na nezbytnou zdravotní péči na základě jejich evropského průkazu zdravotního pojištění na účet české zdravotní pojišťovny. Díky judikatuře Soudního
dvora EU, a pak také díky nové směrnici o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, (tu členské státy musí provést do svých právních
řádů přibližně do konce října 2013), mají občané nově nárok na ambulantní
zdravotní péči v jiných EU zemích dle svého výběru, aniž by museli žádat svou
zdravotní pojišťovnu o předchozí povolení, jak tomu bylo doposud. Je třeba
mít pouze na paměti, že zdravotní péči, kterou česká zdravotní pojišťovna
proplatí, proplatí pouze za těch samých podmínek, jako kdyby byla zdravotní
péče poskytnuta v ČR.
I přes tato omezení, která se jeví logická, dává EU svým občanům nové
možnosti, ať už je to hledání práce v zahraničí, výkon práce samotné, zahájení
činnosti kdekoliv jinde v EU jako osoba samostatně výdělečně činná a výběr
výrobků, služeb včetně zdravotních. EU je tedy o možnostech a svobodné
volbě, a je na každém, jak toho využije.
Evropská komise si je také vědoma toho, že občané ne vždy svých evropských práv a možností využívají z prostého důvodu jejich neznalosti. Proto
zřídila a neustále aktualizuje webový portál Vaše Evropa, kde lze nalézt užitečné informace týkající se každodenních životních situací v oblasti práce,
zdraví, studia, podnikání, cestování či rodiny na www.youreurope.eu. Pokud
občané nenajdou, co potřebují, je jim na těchto stránkách poskytnuta možnost obrátit se zdarma na asistenční služby, které poradí, jaká jsou jejich
evropská práva – Vaše Evropa Poradenství na www.youreuropeadvice.eu či
dokonce pomohou mimosoudně vyřešit spor a domoci se jejich EU nároků
vůči úřadům na www.solvit.eu.
EU tedy nejen, že vytváří pravidla, která by měla lidem usnadnit život
v přeshraničních situacích, ale také občanům poskytuje pomoc vyznat se
v těchto pravidlech a domoci se jich mimosoudní cestou. Málokterý členský
20
Evropa? Dnes? A proč?
stát, pokud vůbec nějaký, lidem pomáhá takto se orientovat ve svém právním
řádu a dává do rukou nástroje na vymožení svých práv.
Michaela Suchardová vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze a postgraduální studium LL.M. v evropském právu na Stockholmské univerzitě. Poté pracovala v Generálním ředitelství pro
hospodářskou soutěž a Generálním ředitelství pro jednotný trh
a služby Evropské komise. Od roku 2011 pracuje pro neziskovou
společnost ECAS, která poskytuje v zastoupení Evropské komise
službu Vaše Evropa Poradenství.
21
Vít Dostál
Pro českou zahraniční
politiku je Evropská unie
podstatnější více,
než kdy jindy
Československo na počátku 90. let přeorientovalo svoji zahraniční politiku. Primárním cílem se stalo odsunutí sovětských vojáků a vyvázání se
z ruské sféry vlivu, na což navázala snaha o úzkou spolupráci s euroatlantickými hospodářskými, politickými a bezpečnostními institucemi. Integrační
proces byl dovršen přistoupením do Evropské unie v roce 2004. Ačkoli tím
byl významný zahraničněpolitický cíl naplněn, otevřela se tím cesta i k prosazování dalších českých priorit na mezinárodní scéně.
Dnes se česká zahraniční politika opírá o tři hlavní pilíře: rozvoj a usnadňování ekonomické spolupráce, ochranu lidských práv a rozvoj liberální
demokracie ve světě a udržování vlivu a významu euroatlantické civilizace.
Tyto cíle potvrzuje jak platná zahraničněpolitická koncepce státu, tak programy demokratických politických stran. Všechny tyto priority může Česká
republika plnohodnotně rozvíjet jen v součinnosti s evropskými partnery
a nejlépe přímo v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
22
Evropa? Dnes? A proč?
EU vytváří největší světový trh. Má největší šanci prosadit své požadavky
v rámci velkých multilaterálních vyjednávání o clech, obchodních bariérách
či ochraně duševního vlastnictví. To je podstatné především pro exportně
orientované země. EU dokáže chránit producenty proti dumpingovým cenám,
spotřebitele proti nekvalitním dovozům z mimoevropských oblastí a zároveň
vytváří tlak na zlepšování pracovních podmínek a životního prostředí po celém světě. Při vyjednávání dohod o volném obchodu se zeměmi a oblastmi
mimo EU musí souhlasit všechny státy a ČR má být v tomto procesu slyšet.
EU stojí na principu dodržování lidských práv a tuto myšlenku rozvíjí.
Podpora lidských práv ve světě a transformační spolupráce jsou výrazným
tématem České republiky na mezinárodním poli. ČR může předávat svoji jedinečnou zkušenost a výrazně v této oblasti ovlivňuje i unijní politiku. Stabilní
demokratické prostředí v okolí EU navíc posiluje její bezpečnost, zlepšuje
investiční prostředí a nevytváří náhlé migrační vlny. Svět složený z liberálně-demokratických zemí je naším zájmem, třebaže se jedná o dlouhodobý cíl.
EU je pilířem euroatlantické civilizace, která sdílí společné hodnoty, kulturu a historii. Kterékoli unijní zemi jsme kulturně blíže, než státům z jiných
kontinentů. Na počátku 21. století vstupují do světové politiky nové mocnosti, které chtějí být slyšeny a prosadit svůj vlastní hodnotový systém. Jedině
Evropa, která dokáže hovořit jedním hlasem, může čelit jejich požadavkům.
Česká republika se samotná ve světě neprosadí.
Vít Dostál je zástupcem ředitele výzkumného centra Asociace pro
mezinárodní otázky. Působí jako interní doktorand oboru Evropská
studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Absolvoval studijní stáž v rámci programu Erasmus-Socrates na
Collegium Civitas ve Varšavě a pracovní stáže na Velvyslanectví
České republiky v Polsku a na zastoupení Jihomoravského kraje
v Bruselu. Odborně se zaměřuje na českou zahraniční politiku
a institucionální aspekty evropské integrace.
23
Radko Hokovský
Schengenský prostor:
výhody i rizika
Již přes pět let mohou Češi bez omezení překračovat hranice s našimi
sousedy. Tuto možnost si oblíbili, ať už jedou nakupovat do Polska, za prací
do Německa nebo na lyže do Rakouska. To vše díky tomu, že Česká republika
je členem schengenského prostoru Evropské unie bez kontrol na vnitřních
hranicích.
Od roku 2007, kdy z hranic zmizely fronty a kontroly cestovních dokladů,
podstatně ožilo české pohraničí. Týká se to jak turistického ruchu, tak i nakupování. Téměř každá desátá česká domácnost dnes jezdí alespoň občas
nakupovat do zahraničí. Zatímco z okresů přímo sousedících s Německem
jezdí za levnějším a kvalitnějším zbožím sedm procent domácností, v polském
pohraničí jsou to jen tři procenta a jde hlavně o nižší ceny.
Otevřené hranice umožnily spojit množství cyklistických tras a pro turisty se stalo jednodušší využít nabídek pro lyžaře z obou stran hranic. Větší
oblibu získávají i nabídky zaměstnání zejména v Německu a Rakousku pro
přeshraniční pracovníky. Další výhodou, kterou řada českých rodin ocení, je
zjednodušení cestování na dovolenou do Chorvatska, které se od července
24
Evropa? Dnes? A proč?
2013 stává členem EU. Chorvatsko nebude hned součástí Schengenu, ale
bude zjednodušen a zrychlen přejezd hranic a odstraněny celní kontroly.
To, že je Česká republika součástí prostoru volného pohybu v EU, s sebou
samozřejmě nese i rizika. Došlo k nárůstu drobné kriminality v příhraničí
a kvůli zrušení kontrol na státních hranicích se na české území mohou snáze dostat nelegální přistěhovalci, skupiny organizovaného zločinu nebo
i teroristé. EU však s těmito hrozbami počítá a vyvinula k jejich minimalizaci
několik nástrojů.
Základem je úzká policejní spolupráce, díky níž pohraniční oblasti střeží
například společné česko-polské policejní hlídky. Důležitou roli zde hraje
Europol, který se podílí na vyšetřování nejzávažnější trestné činnosti a koordinuje opatření proti teroristickým skupinám, které jen v roce 2012 spáchaly
nebo se pokusily o 219 útoků v zemích EU.
Čeští policisté mají přístup do Schengenského informačního systému,
v němž mohou prověřovat záznamy o celoevropsky hledaných osobách či vozidlech. V případě vážného ohrožení může Česká republika i dočasně znovu
zavést kontrolu na svých hranicích.
Přes existující rizika se českým občanům vyplácí, že ČR je součástí
Schengenu. Aby však v tomto prostoru volného pohybu byla plně zajištěna
i bezpečnost, musejí naši představitelé precizně formulovat a prosazovat
české zájmy na evropské úrovni.
Radko Hokovský je předsedou a výkonným ředitelem think-tanku
Evropské hodnoty. Odborně se věnuje problematice vnitřní bezpečnosti Evropské unie a institucionálním otázkám evropské
integrace. Je autorem a spoluautorem řady odborných a akademických publikací a příspěvků na mezinárodních konferencích.
Přednáší na Institutu politologických studií FSV UK a na Katedře
mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha.
25
Michal Kadera
Přínosy členství v EU
pro podnikatele
V poslední době je stále módnější vyhrazovat se kriticky vůči EU a její
bruselské administrativě. Člověk by samozřejmě neměl bezhlavě a nekriticky
přebírat každý nápad. Každá administrativa, včetně té bruselské, má svoje
limity. Pokud ale hodnotíme, měli bychom hodnotit objektivně.
Běžný (evropský) den podnikatele
Ani si neuvědomujeme, že s dopadem evropské integrace se setkáváme
doslova na každém kroku. Když pominu společná pravidla na ochranu spotřebitele zajišťující třeba kvalitu kosmetických produktů nebo potravin, podnikatelův vůz nejen plní evropské emisní limity, ale je také rovnou pojištěn
proti odpovědnosti za škodu na celou Evropu. Ve firmě bude dost možná
pracovat mezinárodní tým a evropští kolegové nemusí podstupovat „bitvu“
s úřady ohledně pracovního povolení, povolení k pobytu, nostrifikace nebo
víza. Pokud dnes podnikatel během dne změní plány a musí za zakázkou vycestovat do zahraničí, už si ani nevzpomene na historické obtíže a komplikace. Hranice přejede v rámci Schengenského prostoru bez pasu a hraniční
kontroly, telefonní účet ho díky regulaci cen nepřekvapí.
26
Evropa? Dnes? A proč?
Pravidla nejen pro mezinárodní podnikání
Také fungování každé firmy je Evropskou unií ovlivněno více, než si myslíme. Z pohledu průmyslové firmy teď záměrně pominu přísnou, velice nákladnou a často neopodstatněnou regulaci v oblasti ochrany životního prostředí.
Chci se podívat na jasné přínosy – a k těm největším patří vnitřní trh. EU nám
nabízí luxus v podobě sjednoceného trhu s více jak 500 miliony spotřebiteli, který funguje podle společných pravidel. Právní řády jsou v jednotlivých
zemích odlišné, ale nabízí třeba možnost vytvořit holdingovou strukturu
založenou na evropské společnosti. Pro zaměstnance z celé EU platí stejná
pravidla a jsou si ve všech státech rovni. Dceřinou společnost mohu založit kdekoli v Evropě za stejných podmínek jako místní podnikatel. Kdo by si
před 20 lety představil, že bude tak snadné rozšířit činnost firmy nejen na
Slovensko, ale třeba i do Polska, Maďarska nebo Německa? Vůči zákazníkům
platí stejná pravidla ochrany spotřebitele jako pro konkurenci. A podobných
příkladů jsou desítky.
Jsou všechny nápady z Bruselu pozitivní?
Bylo by naivní domnívat se, že všechno, co přichází z Bruselu, je bez dalšího pozitivní. Vždyť jde o výsledky kompromisu Evropské komise, 27 různých
členských států, víc jak sedmi set poslanců a stovek zájmových skupin. Je ale
potřeba, na straně politické reprezentace i samotných podnikatelů, přijmout
svůj díl spoluzodpovědnosti. Evropská pravidla nespadnou z nebe – procházejí složitým, ale transparentním procesem, kde se může každý přidat se
svým názorem. A pokud to neudělá? Pak má smůlu – ale neměl by si stěžovat.
Michal Kadera je ředitelem vnějších vztahů ŠKODA AUTO. Absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni a ukončil
postgraduální studium na Právnické fakultě Universität Passau.
Působil jako ředitel CEBRE – České podnikatelské reprezentace
při EU v Bruselu (2007–2012), předtím jako vedoucí oddělení pro
evropské záležitosti na Ministerstvu školství (2005–2007) a jako
expert na právo EU v Senátu Parlamentu ČR (2004–2005).
27
Anna Durnová
Evropa jako ring volný
Nejen v Česku často mluvíme o tom, že je třeba hájit vlastní národní zájmy
a neztratit sebe samého. V těchto debatách se ale ztrácí fakt, že Evropa nám
dává jedinečnou možnost poznat sebe skrz druhé a obohatit se tak.
Helmut Kohl jednou v rozhovoru řekl, že kdyby nebylo Německo sjednoceno hned po pádu Berlínské zdi, nenašla by se později pro jeho krok politická odvaha. Právě onu politickou odvahu k hlubší integraci dnes Evropa
potřebuje především, přestože na první pohled nejsou výhody komunikace
s jinými státy zřejmé.
Již pozornější pohled ale naznačuje, že komunikace napříč Evropou má
význam pro rodiny, firmy i studenty.
V posledních letech stoupá mobilita uvnitř států Evropské unie a s ní
stoupá i počet smíšených manželství a rodin. V České republice se od roku
1993 počet cizinců na našem území zšestinásobil a v roce 2009 bylo 9,1 %
sňatků smíšených. Na předních příčkách jsou občané Slovenska, Německa
či Spojeného království. Tyto rodiny nechtějí být zaškatulkovány do kulturně
homogenních doktrín jednoho státu, protože se v nich mluví vícero jazyky
a protože jejich rodinný život ctí rozmanitost tradic.
Také zahraniční experti v nadnárodních firmách podporují mobilitu
lidského kapitálu napříč Evropou. Inspirovat se jinou zemí neznamená popřít vlastní. Naopak takzvaný „učební proces politiky“, který je například
28
Evropa? Dnes? A proč?
pravidelně využíván v americkém politickém a sociálním poradenství, umožňuje vyvarovat se chyb, kterými jiní museli projít, než našli kýženou podobu
reformy.
Nezapomínejme také na studenty, kteří mohou díky Boloňskému procesu
během svých studií vystřídat několik univerzit v různých zemích. Uznávání
vysokoškolských diplomů, které je součástí Boloňského procesu, navíc usnadňuje pohyb na evropském trhu práce.
Tyto možnosti dnes mohou vypadat jako okrajové záležitosti s minimálním
dopadem. Už za deset let ale mohou být zásadním faktorem pro naše soužití
v Evropě. Evropa je ring volný a je na nás, jak jej využijeme.
Anna Durnová je politoložkou na Vídeňské univerzitě. V letech 2009 a 2010 působila na Univerzitě v Lyonu. Hostovala na
univerzitách v Essexu (2012), Aucklandu (2009), Paříži (2007)
a Praze (2009). Je editorkou Rakouského politologického časopisu (OZP) a Critical Policy Studies. Je externí spolupracovnicí
Hospodářských novin.
29
30
Evropa? Dnes? A proč?
V roce 2014 se uskuteční volby do Evropského parlamentu. Představujeme
vám prvních deset kandidátů KDU-ČSL – seznamte se s jejich názory na
evropskou integraci i tématy, jimž se v případě úspěchu hodlají věnovat na
půdě Evropského parlamentu.
1. Proč je pro současného občana ČR
užitečné, že jsme v EU?
2. Na co se jako poslanec Evropského
parlamentu zaměříte, aby členství v EU
bylo využito k co největšímu prospěchu
obyvatel naší země?
Eduard Hulicius
poradce poslankyně Zuzany Roithové v Evropském parlamentu
www.hulicius.cz
1. Český občan i stát jsou již 9 let součástí Evropské unie. Úvahy o užitečnosti a neužitečnosti tohoto stavu jsou vzhledem k tomuto faktu
pouze hypotézami. Není ani praktické ani realistické srovnávat tento
stav s alternativou nečlenství – nebo ČR se Švýcarskem či Běloruskem.
31
EU představuje soubor hodnot, dohod, předpisů a pravidel, která jsou
velmi komplikovaná a bohužel často příliš nesrozumitelná a odborná.
Pro mnoho lidí znamená jen příkazy, zákazy, hloupé nápady a netransparentní rozhodování. Ovšem Unie a integrace jsou, a dříve tak byly i v ČR
chápány, i o pozitivních věcech – spolupráci, vzájemné toleranci, vůli
hrát fér podle společných pravidel, včetně mušketýrského pravidla „jeden za všechny a všichni za jednoho“. Jde i o šanci vyvázat se z prostředí
a poměrů menších a uzavřených států do celokontinentálního prostoru.
Lze říci, že Unií získáváme i my v naší suchozemské republice přístup
k moři a k ideálům, které jsou s ním spojeny – rozhled, svobodomyslnost,
bohatství plynoucí z obchodní výměny zboží i idejí atd. Je zbytečné se
Unie bát nebo působit zahořkle a odmítavě, naopak se musíme aktivně
snažit z těchto výhod čerpat.
O striktně utilitární užitečnosti pro „současné občany“ lze hovořit třeba
při volném přechodu hranic, a to nejen u osob, ale i jimi vyráběného
zboží a myšlenek. EU znamená i lepší ochranu před námi samými a našimi úřady – národní regulátoři se nedokážou postavit zájmům silných
a supersilných hráčů. Je nadstátním domovem i pro naše hodnoty. Znáte
snad jiný útvar, který by hájil evropské zájmy?
2. Jako poslanec Evropského parlamentu bych rád skloubil několik funkcí –
jednak mé profesionální zázemí znalosti vnitřního fungování bruselských
institucí a akademický zájem o imigrační a bezpečnostní politiku EU
k práci v odborných výborech EP ku prospěchu všech občanů EU, jednak
bych byl spojkou mezi svými voliči a občany a anonymním „Bruselem“,
ale i národními úřady. První povinností voleného zástupce by měla být
služba lidem. Díky vysoké pozici má europoslanec mnohem snazší přístup i k národním orgánům či velkým firmám, a může tak sloužit jako
„ombudsman“, který ovšem umí spojovat a hledat i nacházet řešení.
32
Evropa? Dnes? A proč?
Marie Jílková
ředitelka vzdělávacího institutu
www.mariejilkova.cz
www.mariejilkova.blog.idnes.cz
1. Členství v EU je pro nás především satisfakcí po předchozích 40 letech
komunismu. Vrátili jsme se tam, kam patříme – do rodiny evropských
států a stali jsme se znovu suverénním národem. EU je přitom nejen
výhrou, ale i každodenní výzvou. Klade na naši politickou reprezentaci
mnohem vyšší nároky, než kdybychom stáli stranou. Je to jako rozdíl
mezi postavením jedináčka a postavením sourozenců – ti neustále podstupují malé souboje a bitky, vše se přitom děje v mírumilovném rámci.
Jedináček má sice veškerý komfort, ale v horších časech nemá širší rodinu, o kterou by se mohl opřít. My ji máme.
Členství v EU je pro nás zárukou právního státu, ochrany lidských práv
a demokracie. Pokud se na výhody členství podíváme prozaičtěji, pak
lze svobodně, bezpečně a levněji cestovat, studovat, pracovat, telefonovat, či nakupovat. Obklopuje nás takový blahobyt, o kterém se nám,
ani našim rodičům nikdy nesnilo.
2. Poslanec, jak evropský, tak domácí by měl především sloužit občanům,
kteří mu dali důvěru. V tomto ohledu oba naši evropští poslanci vrchovatě naplnili toto poslání a bude náročné se jim vyrovnat. Svoje budoucí
síly europoslankyně chci napřít do těchto konkrétních oblastí:
•
ochrana dětí – byla by velká škoda nenavázat na práci Zuzany
Roithové v ochraně zdraví a bezpečnosti dětí. Navíc se chci věnovat regulaci reklamy cílené na děti.
•
boření mýtů o EU – chci podrobovat prohlášení českých politiků
směrem k EU kontrole pravdivosti, podporou a spoluprací např. se
sdružením Demagog.cz. Je zbytečné EU obviňovat z něčeho, nač
nemá vliv a rozšiřovat tak atmosféru euroskepse.
33
•
letní čas – chci navázat a podporovat aktivity Petra Šilara za zrušení
letního času. Zbytečnost, která jenom zatěžuje naše zdraví a nemá
přidanou hodnotu.
•
a něco navíc pro KDU-ČSL – zasloužíme si vlastní vzdělávací instituci a intelektuální zázemí, které by nás zásobovalo jak novými myšlenkami, tak novými lidmi. Jako europoslankyně bych ji ráda zaštítila,
finančně podporovala a zprostředkovávala kontakt se zahraničím.
Jiří Jirsa
asistent poslankyně Zuzany Roithové v Evropském parlamentu
www.jirsa.net
1. Důvodů je řada, ale musíme odhlédnout od euroskepse v ČR vyvolané
globální hospodářskou stagnací a mýty o EU šířenými v českých médiích.
Evropská integrace prokazuje 60 let svou užitečnost. Přestože evropské
instituce mají jako každé lidské dílo slabiny, tak celkově ti, co hlasovali
v referendu pro vstup ČR do EU, učinili nejlepší investici života svého
i svých potomků. Jen z evropských fondů jsme v čistém zisku 25 000 Kč
na hlavu, a to jsme dosud nevyčerpali vše. Jen za rok 2012 by bez vlivu
EU byl deficit rozpočtu ČR o 75 % větší, tj. byli bychom buď chudší či by
se nám citelně zvedly daně. Po vstupu do EU máme vyšší tempo ekonomiky, vzrostla přitažlivost státu pro zahraniční investory, jsme součástí
největšího ekonomického prostoru světa a sdružení nejvyspělejších
států. Bariéry padly i pro práci, studium, vědu či turistiku napříč státy
EU. V případě potřeby máme právo na lékařskou péči v EU jen na naši
průkazku zdravotní pojišťovny. EU má kompetence být užitečná hlavně
v přeshraničních záležitostech, proto nám třeba klesly ceny roamingu.
Největší prospěch nám EU přinesla prostřednictvím povinnosti srovnat
naši legislativu s úrovní běžnou v západní Evropě. Přísnější regulace
spotřebitelských úvěrů, jednotná kontaktní místa či dvouletá záruční
doba je možná díky práci evropských zákonodárců, nikoliv těch českých.
34
Evropa? Dnes? A proč?
2. Na evropské úrovni je řada oblastí, ve kterých lze učinit mnoho prospěšného pro kvalitnější život v ČR.
Mělo by se navázat na úspěchy Zuzany Roithové a jejího týmu v oblasti
ochrany spotřebitelů, bezpečnosti výrobků (včetně vyšší ochrany
výrobků pro děti), či prosazování lidských práv. Kvalitnější život občanů
by měl být klíčem pro veškerou činnost europoslance. Rád bych prosazoval jasnější označování a vyšší kvalitu potravin, potírání nekalých
obchodních praktik či docílil levnějších léků, což vše lze činit změnou
dosavadních evropských pravidel. Chci se také zasazovat o celoevropskou strategii pomoci těhotným a rodinám s dětmi a o směřování evropských fondů na mezigenerační solidaritu. Když český parlament není
ochoten přijímat účinné normy v boji proti korupci či neobejitelná pravidla u veřejných zakázek, musí se tak učinit v Evropském parlamentu.
David Macek
psychoterapeut, sociolog, teolog, učitel na FSS MU
www.davidmacek.cz
1. 1. Naše země v EU vzkvétá, o tom není pochyb. Mnoho dostáváme, méně
dáváme. Že by právě s tím souvisela nespokojenost lidí? Sdílím pár bodů
k zamyšlení.
Po „husitské“ recidivě
Česko se pomalu probouzí z další recidivy „husitské“ vzpoury. Zase
jednou jsme se po deset let nechali absurdně štvát „proti všem“. O to
absurdněji, že „nepřítel“ nás přitom zahrnoval stovkami miliard korun.
Naše evropská pověst, dříve spojená s Václavem Havlem, připomíná na
konci éry Václava Klause krajinu po nájezdu barbarů. Jak dál? Asi se
shodneme, že jen modrá vlajka na Hradčanech to nespraví.
Identita jako otevřenost
V pozadí sporů o evropskou integraci vidím rozdílné pojetí vlastní identity. Na jedné straně identita jako uzavřenost, krátkozraká starost
35
o vlastní zájmy, strach z cizího. Na opačné straně identita jako otevřenost: navazování přátelství, nabídka toho nejlepšího ze sebe druhým,
podíl na rozhodování o budoucnosti.
Po čem lidé opravdu touží
Kde získávali Adenauer, Schuman a spol. osobní zkušenost s tím, že
druhý/odlišný může být obohacením pro ně samotné, pro jejich štěstí?
Pováleční státníci opustili politickou logiku konfliktu, uvědomovali si,
po čem lidé opravdu touží. Zkusili se domlouvat jako sourozenci, bratři.
Jinými slovy, před partajničením upřednostnili svou církevní formaci.
Škola svobody, rovnosti, bratrství
Věřím, že kdo hledá trvalé naplnění tužeb, hledá setkání s Kristem. Respektive s jeho „skandálně křehkým“ zpřítomněním v čase a prostoru,
totiž s církví. Církev chápu jako „školu komunity“, oázu svobody, rovnosti a bratrství. Bez nich si budoucnost Evropy (a Česka v ní) raději ani
nechci představit. Zároveň kromě církve nevidím nikoho, kdo by dnes
Čechy a další Evropany uschopňoval dobrovolně „více dávat než brát“.
Což mi nějak souzní se štěstím a spokojeností.
2. Lidská práva s důrazem na obranu pronásledovaných křesťanů, mezináboženský dialog, spolupráce EU s církvemi. Dopravní infrastruktura. Rozvojová pomoc.
Tyto oblasti souvisí s mými dosavadními zkušenostmi. Jsem však připraven i na nové výzvy. Dále práce s médii, pořádání diskusí a konferencí,
pečlivý výběr stážistů (spolupráce s Mladými lidovci).
Celkově chci přispět k posunu veřejného mínění od pasivních nářků „Co
nám to zas ta Evropská unie“ k aktivnímu spolurozhodování: „Naše
Evropa“.
36
Evropa? Dnes? A proč?
Miroslav Přádka
lékař, člen Rady města Frýdek-Místek
1. Nejzřetelnější odpověď bychom se bývali dozvěděli, kdybychom členy
Evropské unie nebyli a snažili se, jako dnes jiní uchazeči, členy teprve stát.
Nyní jsme i díky členství v EU součástí určitého kulturního a ekonomického prostoru. A z této situace plynou mnohé výhody jak ekonomického,
tak třeba i bezpečnostního charakteru. Mnohé z nich si ani neuvědomujeme a přijímáme je jako samozřejmost. Stabilita, perspektiva a bezpečí
však rozhodně v mnoha zemích nejsou samozřejmostí. Naše členství
v EU a těsné vazby k jiným členům EU obecně napomáhají společenské
stabilitě naší země a tím je pro nás velmi užitečné.
2. Blízká je mi problematika zdravotnictví, sociálních věcí a vzdělávání.
Za další významné téma považuji rozvoj našich regionů za pomoci evropských strukturálních prostředků.
Pavel Svoboda
vysokoškolský učitel na Právnické fakultě UK
www.pavelsvoboda.com
www.blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-svoboda.php
1. Členství ČR v EU považuji pro občana ČR za užitečné, a to z následujících důvodů:
•
ČR je díky členství v EU součástí vnitřního trhu EU, kde byla odstraněna většina bariér pro obchod zbožím a službami, pohyb pracovníků i možnost investování. To přináší hospodářský prospěch všem
zúčastněným (navíc z rozpočtu EU výrazně více dostáváme, než do
něj přispíváme).
•
ČR je díky členství v EU součástí prostoru hodnot vzešlých z křesťanství, které mimo euro-americký civilizační prostor nejsou
37
samozřejmostí: úcta k jednotlivci, rovné postavení mužů a žen, svoboda náboženského vyznání apod. např. v islámském světě či v kmenových společenstvích Asie a Afriky neplatí.
•
ČR má díky členství v EU větší vážnost v globalizovaném světě, než
jaká by jí jakožto desetimilionovému státu příslušela. Je tomu tak
proto, že jako členové EU ovlivňujeme – a někdy můžeme zablokovat – rozhodnutí EU – 500 mil. obyvatel, kteří produkují 20 % celosvětového obchodu.
•
Díky dnešní EU (díky společné kontrole nad výrobou zbraní) se na
území EU už přes 60 let neválčí, což je v dějinách Evropy naprostý
rekord.
•
Pravidla EU významně omezují korupční jednání, bez těchto pravidel
by vymahatelnost práva u nás byla výrazně nižší.
2. Zaměřím se na:
•
větší slyšitelnost křesťanské demokracie v Evropském parlamentu,
protože o těchto hodnotách tam není v poslední době moc slyšet
a přitom s nimi celá naše civilizace stojí a padá. Islamizace Evropy
je jen důsledek opouštění křesťanských hodnot;
• „dudlíky bez DPH“: DPH má mantinely stanoveny právem EU, vymírání
je největším problémem nejen ČR, ale celé EU, a proto je namístě
podpořit rodiny s dětmi také tím, že dětskou spotřebu zlevníme
o 21 % DPH, jako to mají ve Velké Británii či Irsku;
•
38
intenzivní vysvětlování dění EU u nás v ČR: právě nedostatek informací o EU je prostředím, kde se nevede o EU seriózní diskuse a kde
se daří euromýtům a novodobým náckům. Proto budu jako europoslanec věnovat výrazný díl svého času právě takovýmto aktivitám v ČR.
Evropa? Dnes? A proč?
Michaela Šojdrová
koordinátorka na České školní inspekci, zástupkyně MŠMT v Centru pro
výzkum ve vzdělávání a inovace – OECD v Paříži
www.sojdrova.cz
1. Před 10 lety se 77 % voličů vyjádřilo pro vstup do EU. Tím jsme se zařadili
do společenství evropských národů, které se svobodně rozhodly úzce
spolupracovat. To samo o sobě není málo. Co z toho máme my občané?
Odmítám posuzovat užitečnost EU pouze z hlediska toho, o kolik více
z EU dostáváme, než do EU odvádíme. Ten největší přínos je přece v tom,
že území EU je 70 let bez válečného konfliktu. Svoboda a mír, tyto dvě
základní hodnoty dnes pro nás zajišťuje EU.
EU je pro nás zárukou politické i ekonomické stability. Vstupem do EU
jsou naše politické reprezentace vázány zásadami demokratického
vládnutí a dodržování lidských práv. EU nás motivuje k budování sociálně tržního hospodářství, klade velký důraz na vzdělávání, výzkum
a kvalitu životního prostředí. EU pomáhá ekonomicky slabším regionům
a stimuluje tak národní státy ke stejné politice. Proto vznikla centra evropského výzkumu v Brně, Ostravě, Olomouci, Liberci, ve Zlíně, proto
byly opraveny kulturní památky, postaveny komunikace a čističky odpadních vod i v okrajových regionech. Pro občany to dnes představuje
velké pracovní příležitosti a do budoucna rozvojový potenciál.
2. Potřebujeme EU pevně zakotvenou v křesťanských hodnotách, důslednou v dodržování principu svobody, demokracie, solidarity a subsidiarity.
Zasadím se o to, aby se EP ve svých rozhodnutích nevzdaloval od hlavního cíle společné Evropy a od hodnot, které stály u jejího vzniku. EU
vyrostla na křesťanské civilizaci, v ní má své kořeny a těch se nesmí vzdát.
Evropa bez základních ideových východisek ztratí smysl. Přetahování
se o větší podíl na rozpočtu, o razantnější postup integrace v otázkách
daňové nebo sociální politiky není tím, co národy Evropy dokáže dlouhodobě spojit.
39
Budu prosazovat, aby EU přijímala jen nezbytná opatření, aby nezasahovala do národních kompetencí jako je rodinná politika, ale aby naopak
důsledně prosazovala srovnatelné podmínky v regulovaných oblastech
jako je fiskální politika, nebo zemědělská politika. To, že v rámci EU může
existovat země s daňovým rájem (Kypr) a jiná země se musí dožadovat
výjimky na sníženou sazbu DPH na dětské pleny (ČR) je absurdní, stejně
jako existence 2 center EU – v Bruselu a ve Štrasburku. Nezpochybňuje
to existenci EU, ale pro mne je to výzva ke změně a k nastavení jasného
programu pro volební kampaň do EU.
Považuji zároveň za nebytné zlepšit vzájemnou komunikaci s občany.
Pavel Šustr
vedoucí Odboru dopravy a ochrany prostředí městské části Praha 14
1. Jako příslušníci středoevropského národa můžeme být buď uzavřenou
enklávou oddělenou od okolního světa (jako KLDR) nebo se účastnit v kolektivu, kde máme možnost Evropu spoluutvářet. Navíc jsme si tuto cestu
vybrali v referendu, což je nezpochybnitelným dokladem vůle občanů.
Je především na našich zástupcích, jakou pozici si uhájíme. Řeči, které
denně slyšíme nejen od běžných občanů, ale také od politiků o tom, že
„Evropská unie nám to přikázala“, pomíjí tu skutečnost, že při tvorbě
všech směrnic a nařízení jsme také přítomni. Zkrátka „co jsme si vyjednali, to máme“. V žádném případě nelze dále připustit podvádění
v účetnictví viz Řecko nebo zachraňovat daňové ráje viz Kypr.
Je velkou chybou, že se voliči v parlamentních volbách nerozhodují také
podle úspěchů jednotlivých politických stran v EP. Přitom dopad špatně
předložených programů, nečerpání evropských dotací atd. lze vždy přiřadit k „úspěšnému působení“ určité politické reprezentace.
2. Mojí profesí je stavebnictví a zvláště doprava. Základ práce vidím v tomto
návrhu programu:
40
Evropa? Dnes? A proč?
•
Definovat základní příspěvek zemím EU na údržbu sítě silnic TEN-T
podle podílu tranzitní dopravy a geografie země. Pro občana to znamená garanci standardu kvality dopravní cesty.
•
Podporovat tzv. tvrdé infrastrukturní projekty EU. Společná Evropa
nemůže dále existovat bez odpovídajícího páteřní propojení. Jde
o dokončení dálniční a železniční sítě ve všech zemích EU. Samostatně dále podporovat kamionovou a kontejnerovou přepravu na
železnici.
•
Pokračovat v omezení výroby aut s vyššími emisemi (pod 130g / km
CO2), a to včetně započítání emisí z biopaliv, vyloučit možnost doplatit si překročení této hodnoty.
•
Neskončit se snahou dalšího sjednocování dopravního značení v zemích EU. Platnému řidičskému průkazu musí odpovídat jednotné
podmínky provozu dané každému uživateli komunikace bez přídavných národních přílepků (alkoholtestr, obsah lékárničky, umístění
výstražné vesty atd.).
•
Zvýšit kapacitu logistických center pro výrobce, zpřísnit podmínky
dopravy „just in time“. Zvýšit bezpečnost pro cestující a náklad na
dopravních cestách na železnici, silnici a vodě.
•
Ve všech programech preferovat veřejnou dopravu na železnici a na
silnici, rozšířit programy i na městskou hromadnou dopravu.
•
Dopracovat síť příhraničních cyklostezek a tzv. pobřežních komunikací. Zajistit tak propojenost národních sítí cyklostezek a turistických tras.
Petr Vysloužil
agronom, místostarosta obce Bedihošť
1. Současná podoba Evropy je dána staletým vývojem, který zvláště v první
polovině 20. století vyvřel do dvou světových válek. Dnešní nadstátní
útvar, jímž je EU, je pokusem evropských národů vybřednout ze staletých
41
nenávistí mezi národy a státy. Pro současného občana ČR je členství
v EU kotvou, udržující stabilitu ekonomiky, politiky, společnosti. Českým
občanům nabízí výhody, o kterých se třeba jen před 30 lety ani nesnilo. Volný pohyb osob, svobodný trh, pracovní příležitosti v celé Evropě,
přístup ke vzdělaní v zahraničí, bezpečnost, solidarita. Výhod EU nabízí
mnoho, ne vždy je však reálné jich využít.
2. Jako zemědělského odborníka mne pochopitelně nejvíce zajímá problematika zemědělství EU. Zemědělská politika je jedním z pilířů EU a jako
taková si zasluhuje naši pozornost. Opomíjením problémů zemědělství
se můžeme v nedaleké budoucnosti dostat do situace, kdy již Evropa
nebude schopna si sama zajistit dostatek kvalitních potravin. Tím se
může dostat do strategické závislosti na zemích, které ještě budou mít
přebytky. V EP bych bojoval za zrovnoprávnění našich zemědělských
prvovýrobců se zemědělci tzv. starých členských zemí.
Tomáš Zdechovský
ředitel společnosti
www.zdechovsky.cz
www.zdechovsky.blog.idnes.cz
1. Osobně patřím mezi zastánce Evropské unie i evropské integrace. Bludy
o tom, jak bychom se měli skvěle, když bychom byli samostatní a platili
nadále korunou, jsou naprosto mimo realitu. Je třeba si uvědomit, že
padnou-li ekonomiky platící eurem, budeme mít díky své poloze a závislosti na těchto zemích také finanční problémy. Být součástí Evropské
unie znamená být součástí velké rodiny, která nás podpoří v našem růstu
a podrží, když zakopneme. Být součástí Evropské unie znamená, že
jsme součástí systému, který se snaží řešit své problémy společně a na
základě demokratických pravidel. Vzájemně se ovlivňujeme a posunujeme dopředu. Vidíme to například na bankovních poplatcích. Poté, co
42
Evropa? Dnes? A proč?
v Německu zrušili poplatek za správu úvěrového účtu, inspirovali jsme
se také v České republice a začali bojovat za zrušení poplatků.
2. Pokud budu v Evropském parlamentu, zasadím se na celoevropské úrovni
o zrušení bankovních poplatků a podobných nesmyslů, které úzké skupině lidí tvoří miliardové zisky. Budu prosazovat snížení byrokratizace
ve všech oblastech. Všechna svá vystoupení na půdě Evropského parlamentu začnu větou: „Zrušme druhé sídlo Evropského parlamentu ve
Štrasburku.“ Za svůj další úkol považuji boj za práva obětí trestných
činů a boj proti chudobě.
43
EU je jen kvalitní silnice.
Cíl cesty si určujeme sami.
1.
Hrajeme první ligu, ne okresní přebor
Jsme součástí elitního klubu a dříve, než se země stane součástí EU, musí
splnit řadu přístupových kritérií, včetně určité úrovně legislativního systému. Není a nemá být pro každého. Členství v EU je tak pro ČR určitou známkou kvality.
2.
Malý mezi obry a přesto je slyšet
Členství v EU dává České republice možnost ovlivnit mezinárodní politiku ve
větším rozsahu než kdyby malá ČR jednala sama za sebe. Díky EU máme silnější hlas v zahraniční politice. Situace, kdy se velcí svezli po našich malých
zádech, se v EU již nemůže opakovat. Ovšem budeme-li sami, stane se to zas.
3.
Cestujte, bydlete a nakupujte, kde chcete a co chcete
V EU je umožněn volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu – jsou zrušeny
vnitřní hranice a občané se mohou pohybovat bez jakýchkoli překážek z jednoho státu do druhého. Širší trh přináší větší pozitiva zejména malým otevřeným ekonomikám, jako je právě Česká republika. Mladí lidé mají šanci
studovat a pracovat, kde se jim líbí.
4.
Mít či nemít? Evropské peníze
Strukturální fondy – zaklínadlo, s jehož praktickými důsledky se setkáváme
na každém kroku. Jen za posledních 10 let jsme dostali přístup k dárku v hodnotě až 800 miliard korun a přetavili ho v kilometry silnic, stovky budov, vyšší
vzdělání a přístup k pracovním příležitostem, sociální péči a stovky užitečných neziskovek, stovky obchodních a firemních projektů...
5.
Čistý vzduch a kvalitní potraviny nepadají z nebe
EU přispívá výrazně ke zlepšení životního prostředí. Zavedení přísných norem
na ochranu životního prostředí je sice nepohodlné a nákladné, ale výrazně
zlepšuje kvalitu života nás všech.
Evropa? Dnes? A proč?
6.
EU je trh pro naše zboží – 85 % českého exportu jde do EU
Česko může díky členství v EU vyjednávat kvalitnější obchodní podmínky, na
které by mohla desetimilionová česká ekonomika sotva dosáhnout. Členství
v Unii se tak z tohoto pohledu stalo velmi silnou hospodářskou pákou pro
české firmy. Našim firmám se otevřel trh s 500 miliony obyvatel, a to je oproti
domácímu trhu šance jako hrom.
7.
O nás bez nás? Ani omylem!
Unie postupně vznikala nejen jako hospodářský, ale především jako mírový
projekt. Všechny členské státy tak mají rovné právo účastnit se jednání, být
u jednacího stolu a hlasovat, a to nebylo nikdy v dávné i nedávné historii
Evropy samozřejmé. Pokud někdy slyšíme, že se v Bruselu „rozhoduje o nás
bez nás“, je dobré mít na paměti, že tam sedí naši poslanci a mají hlasovací
práva.
8.
Nemusíme objevovat Ameriku – české cesty končí v tunelu
Se vstupem do EU byla ČR nucena přijmout řadu standardů do svého právního řádu, důležitých pro kvalitu českých institucí – v oblasti veřejných zakázek, protikorupčního jednání, státní služby. EU ukládá státům povinnost
fungovat na demokratických základech, s funkčním tržním hospodářstvím
a s nezávislým justičním systémem.
9.
Životu nebezpečné výrobky? To už je minulost
EU vydává např. bezpečnostní požadavky, které musejí splňovat hračky,
elektrické spotřebiče, kosmetika, léčiva a potraviny. Může nám to připadat
byrokratické – ovšem jen do doby, než půjdeme třikrát po sobě reklamovat
levný mixer nebo ošizené potraviny. S Unií se dovoláme svých práv, na která
různí vykukové kašlou.
10. Lidská práva... pro někoho luxus, pro nás samozřejmost
V Evropské unii jsou základní práva zaručena evropskou Listinou základních
práv. EU zavrhuje trest smrti, mučení, obchodování s lidmi a diskriminaci, usiluje o prosazování práv žen, dětí, menšin a vysídlených osob, což ve zbytku
světa není rozhodně samozřejmostí.
PHOTO © European Union 2013
PHOTO © European Union 2013
Download

EVROPA? DNES? A PROČ? - Think