Náš Liberec
PROTIKORUPČNÍ PŘEDVOLEBNÍ ZPRAVODAJ PRO OBČANY MĚSTA LIBERCE
ŘÍJEN 2014
Kdo s kým, pro
koho a za kolik.
Proč má naše město 2 miliardy dluhů?
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů • www.fondnno.cz • www.eeagrants.cz
Chráníme
Rozhovor s ředitelkou KPKP
veřejné peníze Mgr. Danielou Fialovou
Krajské protikorupční
pracoviště, o. p. s., bylo založeno
v roce 2013. Navazujeme na
předchozí aktivity sdružení
Čmelák v této oblasti.
Je jedinou takto zaměřenou
organizací v Libereckém kraji.
Čím se zabýváme?
•• analyzujeme vybrané veřejné zakázky
a poukazujeme na možné manipulace
•• sledujeme vybrané kauzy a snažíme
se vyčíslit škodu, která vznikla
na veřejných rozpočtech
•• porovnáváme sliby a činy politiků,
•• pomáháme lidem, kteří se setkali
s korupčním chováním
•• přinášíme návrhy na konkrétní
protikorupční opatření
•• spolupracujeme s organizacemi,
které se zabývají bojem s korupcí
•• informujeme veřejnost
…pro lidi, pro přírodu
20 LET NEVYŠLAPANOU CESTOU
Čmelák je ekologická nezisková organizace, která se již 20 let zabývá zejména
praktickou ochranou přírody a ekologickou výchovou. Posledních 8 let se věnovala také protikorupčním aktivitám.
V roce 2013 bylo rozhodnuto o vytvoření obecně prospěšné společnosti Krajské
protikorupční pracoviště, která by měla
postupně tyto aktivity převzít.
Vydání zpravodaje podpořila Nadace Karla Janečka
ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla
Podpořeno Ministerstvem vnitra ČR v rámci
dotačního programu Prevence korupčního jednání.
2
Tento zpravodaj
vychází už
potřetí, vždy před
volbami. Proč?
Hlavním důvodem je
naše snaha dát voličům před jejich rozhodováním v komunálních volbách relevantní informace, které by se k nim jinak
nedostaly. Politici se neradi chlubí tím,
co se nepovedlo a některým nedělá žádný problém slíbit cokoliv, byť by to bylo
v rozporu s jejich dosavadním jednáním.
A jak to souvisí s korupcí?
To je druhý důvod, proč tento zpravodaj
vydáváme. Jednak v něm ukazujeme na
některých příkladech, že korupce v Liberci není ani zdaleka minulostí, ale také se
snažíme zmapovat, co kteří politici na
tomto poli konkrétního udělali. Myslím,
že docela zajímavé je srovnání například
toho, jak byly naplněny sliby radniční
koalice v oblasti protikorupčních opatření. Samotné nás to překvapilo, výsledek je po čtyřech letech slov dost tristní.
V hlasováních zastupitelů máte vybraná
jen některá, přitom u většiny z nich
hlasují všechny strany stejně…
Ale o to přece jde. Chceme voličům ukázat, jak se zastupitelé rozhodují právě
v kontroverzních věcech, kde dochází ke
střetu různých zájmů. Voliči si tak mohou
zkontrolovat, zda jejich zastupitelé skutečně hlasují tak, jak to od nich očekávají.
Z čeho vycházíte při výběru témat?
Snažíme se v něm vždy shrnout to
nejdůležitější, co se uplynulé čtyři roky stalo, máme prostor ale opravdu jen na menší část všech témat a kauz.
Protikorupčním aktivitám se věnujeme již více jak osm let, takže myslím, že máme docela dobrý přehled.
Proč jste se rozhodla pro tuto práci?
Na důsledky korupce narážím dnes
a denně v každodenním životě, dnes
vidím i to, co mi před časem vůbec nedocházelo. Pokud nemalá část veřejných
peněz končí na soukromých kontech
nebo v nesmyslných projektech, pak
logicky chybí peníze někde jinde. Proto je, myslím, důležité se tomuto tématu věnovat. Pokušení pro politiky bude
vždy příliš velké a někdo jim musí koukat pod pokličku… To je moje motivace.
Jakým dalším aktivitám se věnujete?
Kromě sledování vybraných kauz a poukazování na souvislosti, které vždy nejsou
na první pohled vidět, se snažíme pomáhat a radit lidem, kteří se s korupcí setkají nebo čelí jejím důsledkům. Spolupracujeme jak s policií, tak s médii. Snažíme
se také podporovat větší zapojení obyvatel do rozhodování města a připravujeme nový nástroj pro relativně objektivní a nezávislé hodnocení činnosti politiků, protože tady nic takového neexistuje.
Váš osobní cíl?
Chci, aby společnost věnovala problému
korupce odpovídající pozornost i podporu. To, čeho je dost, jsou sliby politiků, to čeho se nedostává, jsou konkrétní
činy a také finanční podpora těmto aktivitám. To je ale kapitola sama pro sebe,
na které je ovšem dobře vidět, že o skutečný boj s korupcí většina politiků vlastně vůbec nestojí, protože by si pletli bič
sami na sebe. Ale jsem optimista, myslím,
že se situace pomalu, ale přesto zlepšuje.
Otázky pro Davida Ondráčku
ředitele Transparency International ČR
O korupci se
většinou mluví jen
na vládní, centrální
úrovni. Jak vidíte
problém korupce
a klientelistických
sítí v regionech?
Decentralizace nepřinesla snížení korupce, mnohde spíše naopak a v řadě krajů zakázky, EU fondy, dotace vytvořily klientelismus par excellence. Otevřenost rozhodování v regionech je tak
i po řadě skandálů a vyšetřování velkým úkolem. I když Liberec udělal řadu
pozitivních kroků, je to dlouhý proces, aby veřejnost věřila, že věci fungují jinak než dříve. A komunální volby
jsou možnost posoudit fungování současného vedení města a vnést novou
energii do zaběhaných stereotypů.
Jak vnímáte práci naší organizace?
KPKP se dívá politikům a úředníkům
pod prsty vytrvale, nekompromisně
a s detailní znalostí věci. Náročná práce,
která nikomu moc přátel neudělá. Máte
můj obdiv a jsem rád, že má Transparency
v regionu takového partnera.
Samo se nic nezmění
říká zakladatel KPKP Jan Korytář:
Proč převzalo
protikorupční
aktivity, které
dělal uplynulých
osm let Čmelák,
nově KPKP?
Chtěli jsme tuto činnost více profesionalizovat a také oddělit
od hlavních aktivit Čmeláka, kterými jsou
ochrana přírody a ekologická výchova.
Myslím, že je to krok dobrým směrem.
která má často jen ukolébat voliče
a udržet v chodu dosavadní systém…
Co si od toho slibujete?
Tak zejména větší profesionalizaci a že
se KPKP stane respektovanou organizací, která bude mít dost kapacit na analýzy
veřejných zakázek, odhalovaní vybraných
kauz či pomoc lidem, kteří mají podezření, nebo se s korupcí přímo setkají. Samozřejmostí je pak spolupráce s protikorupční policií a státním zastupitelstvím.
Je vám vytýkáno, že byste
jako politik neměl nic takového
zakládat a být s tím spojen.
Ano, ty výtky znám, říkají je zejména jiní politici. Často ti, kteří nikdy
nekritizovali jedinou zakázku, problém korupce bagatelizují, ale sami mají
máslo na hlavě. Jejich logika je jednoduchá. Pokud se chcete vážně zabývat bojem s korupcí, dělejte si to pěkně v neziskovkách a nemíchejte se
nám do politiky. Já to vidím jinak.
Bez peněz to asi nepůjde…
Díky zkušenostem a kreditu, který lidé
spojení s KPKP mají, se nám nějaké prostředky daří získávat, ale je to stále jen
zlomek toho, co uteče z veřejných peněz
na jediné zmanipulované veřejné zakázce.
Proč je peněz málo?
Protože o skutečný boj s korupcí, tedy
i odkrývání konkrétních kauz a odhalování zmanipulovaných zakázek, většina politiků nestojí. To je totiž něco
jiného než tzv. hra na transparentnost,
Jak to tedy chcete financovat?
Spoléháme na evropské fondy, granty a pak také na to, že se nám podaří získávat i pravidelné měsíční dary od konkrétních lidí, kteří si uvědomí, že podpora
KPKP třeba 100 či 300 měsíčně jim může
ve výsledku ušetřit i jejich vlastní peníze.
Věřím, že to lidem dokážeme vysvětlit.
Není KPKP jen nástrojem na
využívání veřejných peněz?
Z jiných než veřejných peněz není možné účinný boj s korupcí financovat.
Všichni, kdo v KPKP pracují, by si mohli najít i zajímavější a lépe placenou práci, ale já jsem rád, že v tom, co děláme, vidí smysl. Peníze do protikorupčních aktivit jsou dobrá investice, která se společnosti dlouhodobě vyplatí.
Pojďme si to spočítat
Boj proti korupci může přinést kvalitnější život
Napadlo Vás někdy, jaký je korupce ve
skutečnosti problém? Že se nejedná jen
o mravní selhání politiků či úředníků, ani
nejde o jejich tučná konta v zámoří, drahá
auta nebo nevkusné a výstřední haciendy za městem? Korupce a klientelismus
jsou především finanční smyčkou, která se
utahuje kolem krku drtivé většiny občanů.
Chceme Vám ukázat, že korupce a klientelismus se bezprostředně týkají každého z nás. Někdy stačí mít cenu za kilometr autobusu jen o pár korun větší, nebo
cenu za litr vody jen o několik haléřů
dražší, případně to samé udělat s teplem.
Vzhledem k tomu, že tyto služby využívají doslova miliony občanů, jedná se ročně
o obrovské částky.
Příklad: Ročně domácnosti v celé ČR
spotřebují cca 300 miliard litrů vody.
Změna ceny za litr vody o „pouhý haléř“
je „ pouhých 10 Kč“ za kubík. Ročně jde ale
o neuvěřitelné 3 miliardy korun v celé ČR.
Už možná chápete, proč bylo v ČR tolik
vodáren zprivatizovaných…
Liberecká NEJ
Nejdražší jízdné (s Brnem) v celé ČR
Měsíční jízdenka v Liberci: 580 Kč (Praha:
550 Kč), roční: 5 520 Kč (Praha: 4 750 Kč)
Vodné a stočné v roce 2013
Roční platba pro čtyřčlennou rodinu při
průměrné spotřebě dle ČSÚ:
Trutnov
8 325 Kč
Náchod
9 277 Kč
Karlovy Vary
9 480 Kč
Ostrava
9 644 Kč
Praha
9 910 Kč
Liberec
12 080 Kč
Psali jsme
v roce 2010
Jáma na Perštýně
Z díry na Perštýně je nechtěná atrakce centra Liberce. Z některých vyjádření vedení města by mohl vzniknout dojem, že se jednalo o nepodařený podnikatelský záměr, ze kterého
nikdo nemá radost. Jak se nám podařilo zjistit, i na obyčejné díře do země
lze vydělat velké peníze a někomu jeho
záměr vyšel. Anonymní firma registrovaná na Kypru vydělala na zohyzdění
Liberce přes 200 milionů korun. A to
i díky tomu, že liberecké zastupitelstvo
odhlasovalo v tomto místě mimořádnou změnu územního plánu.
Hloupé město a překupník
Město prodělalo na prodeji 37 hektarů svých pozemků v Růžodole firmě
Investorsko inženýrská, a. s., která na
nich měla původně vybudovat průmyslovou zónu Sever (okolo obchodního
centra Globus). Investorsko inženýrská (dceřiná firma společnosti Syner)
koupila pozemky od města za pouhých
150 Kč/m2. Obchodnímu centru Globus
je ale po zasíťování (cca 300 Kč/m2) prodávala za téměř 1 400 korun. Město
nechalo firmu ze stáje Syneru vydělat
zhruba 350 milionů korun.
Jak Čmelák ušetřil
městu milion ročně
Po celé roky vyhrávala výběrová řízení na tisk Zpravodaje liberecké radnice
tiskárna Geoprint, která patří zakládajícímu členu liberecké ODS Jiřímu Bílkovi. Rozdíl se pohyboval vždy kolem
jednoho milionu korun, o který byla
každoročně městská pokladna chudší.
Udělali jsme průzkum trhu i zadávacích
podmínek a ukázali, jak bylo výběrové řízení šité na míru právě firmě Geoprint. Cena poté klesla.
Centrum vzdělanosti –
125 milionů pro staré známé
Centrum vzdělanosti Libereckého kraje
byl megalomanský projekt, který měl
sloučit celkem pět středních škol do
jedné obří budovy na Masarykově třídě.
Nakonec z projektu sešlo. Rozhodlo
o tom po volbách v roce 2008 nové
zastupitelstvo Libereckého kraje. Celý
počin měl navíc řadu odpůrců od samého počátku. Bývalé vedení Libereckého kraje pod taktovkou ODS utratilo
za projektovou dokumentaci na stavbu
nyní již zamítnutého Centra vzdělanosti neuvěřitelných 125 milionů korun.
Inkasovala: Investorsko inženýrská.
Více na www.nasliberec.cz
3
KDE SE VZAL DLUH PŘES 2 MILIARDY?
Ročně zaplatíme na úrocích
cca 100 milionů Kč
Liberec je nejzadluženějším městem v celé České republice. Dluh
dosahuje částky 2 miliardy korun. Každý z obyvatel města, včetně
kojenců, dluží podle letošních údajů 20 tisíc korun českých.
Kdo je za dluh odpovědný?
Dluh města je jedním ze zásadních problémů, kterým Liberec čelí a ještě bude desítky let čelit. Ačkoliv město v minulosti disponovalo obrovským fondem nemovitostí, které získalo od státu jako majetek po
odsunutých občanech německé národnosti (a tedy majetek, na který se nevztahovaly například restituce), nedokázalo tento
majetek zhodnotit a po pětadvaceti letech
se dostalo do obří dluhové pasti.
Pokud by se jednalo pouze o selhání
jednotlivců či ojedinělé problémy, Liberec
by se do současné situace nikdy nemohl
dostat. Tak obrovský dluh je výsledkem
dlouhodobého a systematického zneužívání veřejných prostředků, na kterém se
v různé míře podílely prakticky všechny politické strany, které byli v Liberci po
roce 1989 u moci a do značné míry ovládají
libereckou politiku dodnes.
Co s majetkem? Prodat!
Období divoké privatizace charakterizuje
prvních deset porevolučních let. V té době
mluvil o korupci málokdo, společnost byla
do značné míry nepřipravená na nástup
všech možných hrozeb. Zejména od roku
1990 se dá sledovat dlouhá série někdy
nepochopitelného až absurdního výprodeje městského majetku. Z této doby
bohužel již většina dokumentů neexistuje.
Ale i současné vedení města, v rozporu se svým programovým prohlášením,
v privatizacích pokračovalo, prodej letiště a TSML se neuskutečnil jen díky místnímu referendu a jeho medializaci. Referendum bylo sice neplatné, ale čísla byla
jasná: více než 96% jeho účastníků hlasovalo proti jejich prodeji. Nyní se Liberec
blíží do situace, kdy už mu téměř žádný
privatizovatelný majetek nezbyl. Ale politici se tváří, že 20 let uplatňovaný recept
prodeje obecního majeteku bude platit do
nekonečna. Velká část majetku je zastavena za dluhopisy, což neumožňuje na tento
majetek získávat dotace. Začarovaný kruh
se uzavřel.
Nejhorších 15 let
„Zlaté“ období však přišlo až mezi lety
1999–2010, kdy propojení zdejší největší
stavební společnosti Syner (a dalších firem
z jejího okolí) s místními politiky dosáhlo
vrcholu. V té době byl již Syner tak silný,
že se primátorem města stal jeho bývalý ekonomický ředitel Jiří Kittner. Nebyl
ale jediným politikem z tohoto podnikatelského prostředí, který zasedl v libereckém zastupitelstvu. Na Syner a jeho
dceřiné firmy byli napojeni další zastupitelé, většinou z ODS, ale i z dalších stran.
Transparency International ukazovala již
před deseti lety na skutečnost, že firma
Syner získávala v těchto časech i 40 %
obejmu veškerých městských stavebních
zakázek.
V této době město uskutečnilo nejkontroverznější veřejné akce a zakázky, které
jej zadlužily na dlouhá desetiletí dopředu a ze kterých měly a dodnes mají užitek zmíněné firmy. Mezi nejznámější patří
stavba liberecké Tipsport arény a pořádání MS v lyžování 2009, poněkud stranou zájmu ovšem zůstávají pro rozpočet
města mnohem ztrátovější akce, jako prodej pozemků pro průmyslovou zónu Sever,
nebo prodej liberecké spalovny Termizo.
Jen poslední dva obchody se na současném
dluhu podílejí zhruba polovinou.
Není zastupitel jako zastupitel
aneb mlčeti zlato
Systém fungoval i díky poslušnosti většiny zastupitelů, ať už koaličních nebo
opozičních. Místo, aby na placených místech v orgánech městských společností seděli odborníci, často jsou zde dosazováni lidé podle stranického klíče, jejich
příbuzní, kterým jde jen o to přijít si bez
práce k velmi slušnému živobytí. Pokud
se našla výjimka, jako např. zastupitelka Eva Kočárková (SOS, nyní Starostové),
o svou funkci v dozorčí radě SAJ jednoduše přišla. Tak tomu bylo i v uplynulém
volebním období, kdy pokračovala dlouholetá spolupráce zejména mezi místní
ODS a ČSSD.
Vedle přímého zneužívání politické
moci k vlastnímu obohacení (nebo k obohacení dalších) má tak vinu na růstu
rekordního libereckého dluhu i obyčejná nekompetentnost politiků dosazovaných na místa, kde by měli sedět odborníci
a schopní manažeři.
Výše dluhu a příjmy města z prodeje majetku
Jak se oficiální dluh města vyvíjel?
Oficiální čísla prezentovaná městem dlouho neobsahovala např. arénu a dluhy dalších
městských společností, a proto byla skutečná
výše zadlužení občanům dlouho skryta.
Celkové závazky Liberce dosáhly dvou miliard ještě před vydáním dluhopisu v roce
2010, kdy celá výše zadlužení vyplula na
povrch.
DLUH
Zdroj: Ministerstvo financí; se započítáním splátek
dluhopisu, Závěrečné účty SML (nepočítají s prodeji
majetku obchodních společností, zejména SAJ)
příjmy
4
zadlužení
Trafikanti všech stran, spojte se!
Po odvolání Změny pro Liberec z vedení
města v roce 2011 a vytvoření opozičně-smluvní koalice ČSSD, Liberce občanům/
Starostové, VV/Nový směr a USZ s ODS
došlo i k rozdávání dobře placených míst
ve společnostech s účastí města. Jiří Kittner se stal bez výběrového řízení ekonomickým ředitelem nemocnice (základní
plat 120 tisíc Kč měsíčně), Jiří Veselka jejím
ředitelem a do dozorčí rady dosedli politici z ČSSD (Martin Sepp, František Hruša,
Zdeněk Bursa) a hned si navýšili odměny.
Předseda bral 50 tisíc korun měsíčně, členové 30 tisíc korun měsíčně.
Liberecká ČSSD ovládla i Technické
služby města Liberce (TSML). Zde bylo
vytvořeno nové manažerské místo pro
někdejšího náměstka primátora Milana Šíra, který je dodnes předsedou ČSSD
v Liberci. Působení pana Šíra se samozřejmě odrazilo i v hospodaření TSML. Jeho
plat znám není, sám to opakovaně odmítal
sdělit a v rozporu se zákonem o tom mlčí
i TSML. Na své si přišli i příbuzní krajského bosse ČSSD Roberta Duška. Jeho
bývalá tchyně bere v liberecké teplárně
35 tisíc korun měsíčně, ale zastupitelstvu
města odmítá říci, jaká je náplň její práce,
o výsledcích ani nemluvě. Do stejné funkce jako paní tchyně byl jmenován i zastupitel za ODS, bývalý zaměstnanec Investorsko inženýrské, Tomáš Hampl.
Změny územního plánu pro vyvolené
Jako typický příklad toho, jak město
nechalo vydělat vybrané firmy, lze uvést
příklad průmyslové a obchodní zóny
Sever. Zde prodalo dceřiné společnosti
firmy Syner, společnosti Investorsko inženýrská, a. s., své pozemky za 150 Kč/m2, ta
je dle vlastních slov zasíťovala zhruba za
300 Kč/m2, aby je pak prodávala jiným
investorům až za 3 000 Kč/m2. Firma tak
inkasovala jen z této jediné transakce
s městem cca 350 milionů zisku. Proč to
samé nemohlo udělat město Liberec?
Dalším příkladem jsou pozemky, které
získali v souvislosti s přípravou MS v lyžování 2009 podnikatelé, bratři Klusáčkové
z liberecké ODS. Město za primátora Kittnera své pozemky nejprve prodalo Sportovnímu areálu Ještěd své pozemky v Harcově za 3,30 Kč/m2, který je následně směnil s bratry Klusáčky za kiosek u lanové
dráhy, který však nikdy pro MS nevyužil. Klíčové je, že současné vedení města
pod vedením primátorky Rosenbergové (ČSSD) zajistilo, že několik tisíc metrů
pozemků v Harcově (ve 3. zóně CHKO
Jizerské hory) bylo přeměněno na stavební parcely. Tedy 1 m2 pozemku, který
město prodalo za pouhých 3,30 Kč/m2, má
najednou hodnotu více než stonásobnou:
300–1 500 Kč/m2.
Nevýhodné prodeje městského majetku
Klasický příklad nevýhodného prodeje města je např. prodej bloku panelových domů v Šimáčkově ulici. Město
prodalo tuto nemovitost podnikateli za
26 500 000 Kč ten, zde sliboval startovací
byty pro mladé rodiny. Slib ale nedodržel.
Byty bez jakékoliv úpravy začal obratem
přeprodávat a během tří let utržil přes 44
milionů korun. Jeho zisk tedy činil 18 milionů korun. Otázka zní stejně: proč byty
stejným způsobem neprodalo město?
Město rovněž usilovalo o prodej libereckého letiště, ač se ještě před čtyřmi roky před volbami nechal současný
ekonomický náměstek Jiří Šolc (LO/Starostové) slyšet, že by si v případě prodeje letiště „musel naplivat do očí“. Letiště
je jedna z posledních strategických ploch,
kterou město vlastní. Prodeji liberecké
spalovny, kterou město také vlastnilo, se
věnuje zvláštní článek, str. 10.
Veřejné zakázky
Mezi problematické zakázky patří stavba
liberecké arény. Tu pro město postavila
společnost Syner a město jí bude splácet
ještě dlouhé roky. Využívá ji ale především Syner ke svému hokejovému byznysu. Město navíc platí Syneru za správu
sportovišť 14 milionů korun ročně.
Bez výběrového řízení získala téměř
polovinu autobusových linek ve městě
společnost BusLine. Ta ukrývá své vlastníky za anonymní akcie a má velmi dobré
vztahy s politiky napříč téměř celým zdejším politickým spektrem. KSČM počínaje
a ODS konče. Viz článek Černý pasažér má
jméno BusLine na straně 12.
5
ČEMU DALI ZASTU PITELÉ ZELENOU?
3
Zvýšení daně z nemovitosti
Liberec měl po dlouhou dobu oproti
jiným městům velmi nízkou daň z nemovitosti. Některé strany (ČSSD a VV – dnes
Nový směr) před volbami slibovaly, že
tuto daň nezvýší, a slibují to i nyní. Nicméně hned rok po volbách pro navýšení
daně z nemovitosti hlasovaly. Zároveň ale
odmítly návrhy opozice, aby se navýšení
daně podmínilo protikorupčními opatřeními, jako prošetření MS v lyžování, prověření klíčových smluv a jejich případné
vypovězení, zveřejňování faktur či zveřejňování odměn zastupitelům, a to včetně
všech odměn rodinných příslušníků politiků a osob blízkých apod.
4 Předražená školka
Zastupitelstvo schválilo způsob
financování výstavby nové, tzv. kontejnerové školky v libereckých Ruprechticích.
6
6
Prodej letiště
Před volbami v roce 2010 chtěla ODS
prodat letiště. Mnozí politici, jako například náměstek Jiří Šolc ze Starostů pro
Liberecký kraj, byli jasně proti. Ale po volbách a poté, co byla z vedení města odvolána Změna pro Liberec a Jiří Šolc se tak
stal náměstkem pro ekonomiku, sám prodej letiště navrhoval.
Zájemce o letiště představil dost nejasný plán na jeho využití. Navíc se objevila podezření, aby se nejednalo o rozšíření
sousední průmyslové zóny, kde předchozí
vedení města pod Jiřím Kittnerem nechalo vydělat stamiliony firmy ze skupiny
kolem firmy Syner.
7
Narovnání se spořitelnou
ve věci neplatné smlouvy
Zastupitelstvo Liberce na podzim roku
2013 schválilo dohodu o narovnání s Českou spořitelnou, kterou se má udělat
tečka za nevýhodnou smlouvou o úrokovém zajištění dluhopisu, vydaného za
vlády ODS.
Tuto smlouvu uzavřel Jiří Kittner v červenci 2010 bez vědomí zastupitelstva
a bez schválení v Radě města a je proto
nejspíše neplatná a v rozporu se zákonem.
Podle dohody o narovnání má však město
8 Zákaz hazardu
9 Hospic a odměny zastupitelů
Liberecký kraj staví zařízení pro
dlouhodobě nemocné a umírající – hospic. Liberecký kraj je jeden z posledních
regionů, které podobné zařízení nemá, ač
ho politici slibují už deset let. Město bylo
požádáno o relativně malou částku na jeho
provoz – 350 tisíc korun.
Zastupitelstvo města odmítlo s odůvodněním, že nemá peníze. Na zastupitelstvu
opozice navrhla, aby se snížily extrémně vysoké odměny politikům v dozorčí
radě liberecké teplárny (35 000 Kč měsíčně – Jana Kašparová z ČSSD, Tomáš Hampl
z ODS), což by částku pokrylo. Návrh byl
téměř všemi stranami odmítnut.
10
Referendum
Oproti předvolebním slibům
z roku 2010 (zejména Starostové pro Liberecký kraj/Liberec občanům) se současné vedení radnice rozhodlo prodat jednu
z posledních strategických ploch ve
městě – liberecké letiště. Na prodej měly
přijít i Technické služby města Liberce.
Opozice požadovala, aby se k tomu
mohli vyjádřit občané v referendu, sama
radnice referendum vyhlásit nechtěla.
Aktivisté s opozicí (Změna pro Liberec) tak
museli sesbírat přes 8.000 podpisů a referendum se konat muselo. Přesto většina stran odmítla návrh petičního výboru,
aby se referendum konalo ve stejný den
jako parlamentní volby a na návrh ODS ho
posunula na jiný termín.
3
Daň
4
Školka
5
TSML
6
Letiště
7
Narovnání
8
Hazard
29. 9. 2011 29. 11. 2012 29. 11. 2012 29. 11. 2012 28. 11. 2013 26. 4. 2012
9 10
Odměny
Referendum
28. 3. 2013
27. 6. 2013
František Hruša
ČSSD
Jana Kašparová
Lukáš Martin
Martina Rosenbergová
Martin Sepp
Milan Šír
Roman Šotola
Liberec občanům
Současné vedení města snížilo za
4 roky počet heren zhruba o třetinu, šlo
ale většinou jen o administrativní opatření, z vyhlášky se vyškrtala zejména místa,
kde žádné herny fakticky nebyly. Nyní
se počet heren v Liberci pohybuje okolo
stovky, což je podle neziskových organizací, které se boji s hazardem věnují, alarmující. Svou roli jistě hraje i skutečnost,
že někteří politici nebo vlivné firmy vlastní ve městě nemovitosti, kde je hazard
provozován.
Na zastupitelstvu padl návrh na úplný
a plošný zákaz hazardu ve městě, ale
neprošel. Přitom podle policejních zpráv
je přítomnost nočních heren v jasné souvislosti s rapidním nárůstem kriminality
v našem městě v posledních letech.
2
Změna ÚP
28. 4. 2011 30. 6. 2011
USZ
Představitelé vládní koalice, opět
v rozporu s vlastními předvolebními sliby
z roku 2010, připravili do zastupitelstva
záměr prodat strategickou městskou společnost Technické služby města Liberce
(TSML). Základní kapitál technických služeb je 126 milionů korun. Jejich stoprocentním vlastníkem je Liberec.
Výsledky loňského hospodaření firmy
se zhruba 150 zaměstnanci zatím známé
nejsou. V roce 2012 hospodařila se ztrátou
6,6 milionu korun, o rok dříve byla v zisku
9,5 milionu korun. Výnosy z běžné činnosti TSML v roce 2012 překročily 141 milionů
korun, meziročně tak klesly o více než 60
milionů korun. Město mělo za TSML získat zhruba 100 milionů korun.
Odvolání
Ladislav Dušek
Lukáš Pohanka
Věra Rosenbergová
Kamil Jan Svoboda
Jiří Šolc
David Václavík
Ladislav Dzan
Jiří Rutkovský
Petr Černý
VV
Bratři podnikatelé Klusáčkovi, členové ODS, koupili za zhruba 450 tisíc kiosek Mošner (bez pozemku pod ním) na
Ještědu. Za vlády ODS tento kiosek směnili a z městského majetku za něj dostali stavební parcelu ve vilové čtvrti, 3 byty
v Lidových sadech a desítky tisíc metrů
v Harcově. Zde hned jeden z nich začal stavět. Bez stavebního povolení, ač se jedná
o 3. zónu CHKO Jizerské hory. Měli totiž
od Jiřího Kittnera dopředu slíbenou změnu
územního plánu na stavební pozemky.
Případ dnes, spolu s jinými, řeší liberecký soud. Změna územního plánu, která
zhodnotila pozemky, které město předtím prodalo za pouhých 3,30 Kč/m2 byla
schválena za současné koalice.
5
Prodej TSML
1
zaplatit České spořitelně stále o desítky
milionů více, než jsou obvyklé úrokové
sazby. Zastupitel Jaromír Baxa (ZPL) proto
podal v této věci trestní oznámení.
Bohuslav Kabátek
Milan Šulc
Pavel Bernát
Ondřej Červinka
Michael Dufek
ODS
2 Změna územního plánu
Původně měla školka stát 25 milionů bez
DPH a už tehdy bylo město kritizováno, že
jinde se podobné stavby staví za podstatně nižší částky.
Nakonec školka stála téměř 33 milionů bez DPH. Zakázku získala firma bratra náměstka Jiřího Rutkovského, která
s podobným typem staveb neměla zkušenosti. Během zakázky byl podle samotného kontrolního výboru zastupitelstva
porušován zákon o veřejných zakázkách.
Viz článek na str. 12.
Tomáš Hampl
Naděžda Jozífková
—
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
—
—
—
—
—
Věra Skřivánková
Kateřina Absolonová
Jaromír Baxa
Karolína Hrbková
Vladislav Chvála
Zuzana Kocumová
Jan Korytář
Květoslava Morávková
Josef Šedlbauer
Andrea Dzanová
Zuzana Tachovská
Josef Jadrný
Ondřej Petrovský
LEGENDA Kandiduje 2014
—
—
—
—
—
—
•
•
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
Petr Olyšar
Jaroslav Morávek
—
—
Hana Konšelová
Dana Lysáková
—
—
Jiří Kittner
KSČM
Během března a dubna 2011 vyvrcholila krize ve vedení liberecké radnice. Primátor Jan Korytář (Změna pro Liberec)
odmítl podepsat zakázky na přestavbu
lázní a bazénu, u nichž nezávislé posudky od dvou právních kanceláří a Transparency International ukazovaly, že jsou
účelově předražené. Následně se koaliční
partneři Změny pro Liberec (ČSSD, Liberec
občanům/Starostové, část USZ) dohodli s Věcmi veřejnými (dnes Nový směr)
a hlavně opoziční ODS na vytvoření liberecké opoziční smlouvy.
Proti tomu se postavila Zuzana
Kocumová, do té doby náměstkyně za
USZ, která i popsala zákulisní vyjednávání s ODS. Po odvolání primátora Korytáře
a Změny (bylo tajné) byla následně odvolána i Zuzana Kocumová a nahrazena Jiřím
Rutkovským.
Změna pro Liberec
1Odvolání Zuzany Kocumové
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
pro
—
proti
—
zdržel se
— nehlasoval
bez mandátu
7
Geotermální podvod na občany?
Již od roku 2009 systematicky upozorňujeme na podezřelý okruh
projektů, který má ze evropské dotace významně zhodnotit
majetek anonymními akciemi kryté firmy Iberus. Až na několik
zastupitelů byly vždy liberečtí politici k těmto varováním slepí
a hluší. Jejich přezíravý a často pohrdlivý úsměv jim ale zamrzl,
když letos na jaře začala protikorupční policie zatýkat.
Policie v dubnu 2014 vzala do vazby a obvinila 8 osob z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškozování finančních zájmů Evropské unie,
podplacení a návodu k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby. Mezi nimi
někdejší jednatel Geotermální energie pro
občany (GEPO), již jednou pravomocně za
korupci odsouzený Jiří Zeronik, Jan Petráň
ze společnosti Metrostav, která zakázku
realizovala či ředitel liberecké pobočky
ROP Severovýchod (která evropské dotace
rozděluje) Bořek Machatý.
Projekty podávané společností GEPO –
Centrum geotermální energie pro občany
(dotace 55 milionů Kč) a Oddychová zóna
Naše drahé Lázně dražší o 50 milionů korun
Perštýn (dotace 30 milionů Kč) zhodnocují majetek firmy Iberus, která má neznámé vlastníky. Kvůli nim se může stát, že
Liberec přijde o část z 540 milionů, které
měly sloužit ke zkvalitnění života obyvatel města.
GEPO i Iberus jsou prokazatelně provázány se známými vrcholnými politiky
zdejší ODS. Je více než pravděpodobné,
že v tomto případě byl projekt informačního centra o geotermální energii pouze
zástěrkou, jak získat evropské dotace na
zhodnocení soukromého majetku. Po pěti
letech provozu tohoto centra by si totiž
jeho majitelé mohli již s objektem nakládat podle libosti. V minulosti zde byl plánovaný luxusní hotel…
Překvapivý krok učinil také předseda Regionální rady ROP Severovýchod,
hejtman Libereckého kraje Martin Půta
(Starostové pro Liberecký kraj), který se
zasadil o změnu podmínek čerpání dotací na tento projekt, a to jen několik týdnů
před zásahem protikorupční policie. Tato
změna měla umožnit poslat společnosti GEPO mimořádnou splátku 20 milionů Kč, byla ale v rozporu s dřívějším usnesením této rady, které naopak zpřísňovalo podmínky z důvodu rizikovosti tohoto
projektu.
Ačkoliv jsme na problémy spojené
s firmou Iberus a jejími projekty opakovaně upozorňovali, liberečtí zastupitelé
(s výjimkou Změny pro Liberec, části USZ
a KSČM) se k našim varováním i k faktům, které jsme předkládali, stavěli odmítavě nebo je ignorovali. Zbývá jen doufat,
aby případné sankce za tento problémový projekt nemusel platit Liberec a jeho
občané.
Jak to bylo s pozemky na Ještědu a ve Vesci
Zatím nejlépe zdokladovaná korupční kauza v Liberci se právě
odehrává u libereckého soudu. Bývalý primátor Jiří Kittner (ODS)
byl sice osvobozen, jeho náměstkovi Pavlu Krenkovi (ODS)
a zastupiteli Jiřímu Zeronikovi (ODS) však stále hrozí vysoké
tresty za trestné činy podvodu porušování povinnosti při správě
cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele.
Městu i společnosti Sportovní areál Ještěd (SAJ), kterou 100% vlastní město, měla
vzniknout celkově škoda přes 23 milionů
korun. Společnost SAJ spravuje sportoviště a další majetek na Ještědu a ve Veseckém areálu.
V roce 2003, v době, kdy se již připravovalo MS v lyžování, byli jmenováni do vedení SAJ představitelé liberecké
ODS, kteří jsou pro celou kauzu klíčoví.
Jedná se o tehdejšího náměstka primátora
Pavla Krenka a zastupitele Jiřího Zeronika.
8
V tu dobu se začaly realizovat některé nevýhodné obchody, na něž jako první
upozornil před lety právě Čmelák. Šlo
zejména o transakce s městskými nemovitostmi, které SAJ údajně potřeboval pro
přípravu MS, které ale někdy ani nevyužil či je směňoval hluboce pod cenou. Tím,
kdo vydělával, byli předem vytipovaní lidé
spojení s oběma politiky. O kauze jsme
podrobně psali před čtyřmi lety.
Liberecký soudce Petr Neumann (míval
svůj vlastní pořad v regionální televizi
Genus, vlastněné společností Syner) v létě
tohoto roku všechny tři politiky, pro
někoho překvapivě a pro někoho podle
očekávání, osvobodil. Soudce mimo jiné
uvedl, že se v případech směn nemovitostí nepodařilo prokázat subjektivní stránku věci. Město ani nebude chtít škodu
po Jiřím Kittnerovi vymáhat, ač se k ní
primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD)
v minulosti hlásila.
Jiří Kittner musel, coby nástupce Pavla
Krenka v SAJ, přitom o podezřelých smlouvách vědět, protože je sám posléze nechal
upravovat, když z nich byly vypouštěny
např. některé protizákonné články. Soudu
to ale nestačilo. Celá „kauza SAJ“ začala
v roce 2009, kdy Čmelák-SPP, o. s. spolu
s Oživení, o. s., podaly trestní oznámení.
Podrobnosti najdete na www.nasliberec.cz
Liberec má krásně opravené Lázně, kde nyní nově sídlí Oblastní
galerie. Rekonstrukce získala dokonce i prestižní architektonické
ceny. Ovšem za jakou cenu? Podle trestního oznámení, které
podali bývalý primátor Jan Korytář a náměstek Jaromír Baxa,
oba Změna pro Liberec, (oba byli odvoláni ze svých funkcí poté,
co chtěli tuto zakázku soutěžit znova), za cenu zbytečně vysokou.
Konstatovaly to i posudky, autorizovaného stavitele Pavla Smejkala a soudního
znalce Radka Machaly, které si nechala
vypracovat Regionální rada ROP Severovýchod (RR ROP Severovýchod), která
rozděluje evropské dotace. Oba posudky
hovoří o předražení cca 50 mil. Kč. Jak je
možné, že se přesto nic neděje a policie
trestní oznámení odložila?
Na podnět radnice byl totiž vypracován
třetí posudek, který podle RR ROP Severovýchod údajně konstatuje, že k žádnému
předražení nedošlo. Zajímavé je, že tento
třetí posudek zadal ředitel regionálního
pracoviště ROP SV Bořek Machatý, kterého letos na jaře zatkla protikorupční
policie v souvislosti s jinou dotační akcí.
Dotazem u firmy ÚRS, která právě třetí
posudek vypracovala, jsme zjistili neuvěřitelné skutečnosti. Tato firma totiž sdělila, že takto není možné její vyjádření
interpretovat, protože nejen, že neměla pro posouzení této zakázky dostatek
informací, ale vyjadřovala se k i něčemu
zcela jinému. Přesto radnice od té doby
tvrdí, že třetí posudek říká, že cena je
v pořádku. V současné době tyto skutečnosti vyhodnocuje jak ministerstvo financí, tak zejména OLAF, orgán Evropské
komise určený k boji s korupcí.
Na stavbě se jako subdodavatel podílela i liberecká firma Syner, na což jsme
museli radnici upozornit my sami, politici
z radnice o tom neměli ani tušení. Přitom
zadávací dokumentace účast Syneru zakazovala, protože byl i uchazečem v zakázce.
Nakonec se na ní ale přece jen podílel.
Asi není bez zajímavosti, že administraci
zakázky po politické, úřednické i právní
stránce dělali lidé prokazatelně napojení
právě na tuto firmu.
V této kauze nejde o to, jestli máme
či nemáme opravené staré Lázně, jak se
snaží někteří politici argumentovat, ale
o to, že Liberec mohl mít opravené Lázně
a ještě mohlo zbýt 50 milionů třeba na
opravu zavřeného Lesního koupaliště,
bývalého lesního amfiteátru nebo některého z pavilonů ZOO. Kauze se budeme
i nadále věnovat.
Fakta o zakázce
Předpokladaná cena dle zadávací
dokumentace: 312,6 mil. Kč bez DPH
Vysoutěžená cena: 299,5 mil. Kč bez DPH
Počet uchazečů: 3
Nabídky uchazečů:
Chládek a Tintěra (299,5 mil.),
Syner (303,3 mil.),
Metrostav (307,5 mil.)
Rozdíl mezi jednotlivými nabídkami:
2,5 %, (obvykle bývá 10–30 %)
Soukenné náměstí – aušus za 18 milionů
Rozpadající se, nedobrovolně plovoucí dlažba, lavička, kam se
podíváš, prapodivný koncept záhonů a zeleně. Řeč je o jednom
z historických náměstí města, náměstí Soukenném. Zakázku
vypsalo na poslední chvíli před volbami bývalé vedení města
v čele s Jiřím Kittnerem (ODS), pak to chvíli vypadalo, že se přeci
jen náměstí rekonstruovat nebude, ale nakonec se tak stalo.
Náměstí se před Vánoci roku 2012 otevíralo s velikou slávou. Jenže dva měsíce po
slavnostním otevření Soukenné náměstí vypadalo, jako by po něm přejel tank.
Drolila se a vypadávala dlažba, dlaždice se
zdvíhaly, všechno působilo nedodělaným,
odfláknutým dojmem, jak se v Sudetech
hezky říká – zkrátka aušus. A tento stav
trvá do dnes.
Radnice se i na základě článků v médiích proti takovému stavu náměstí odvolala. Zástupci Syneru a architekt Kousal ve
svém prohlášení uvedli, že na vině je technika, která odklízí sníh a že vady jsou zcela
běžné. To ale neuznala ani zdejší radnice.
Na jaře 2013 Syner své pochybení uznal
a slíbil opravu náměstí. Zatím se toho moc
nestalo, podle vyjádření radnice se prý
testuje způsob ukotvení dlaždic.
Z výběrového řízení vypsaného za Jiřího Kittnera byla vyloučena většina firem
a zakázku získal Syner. Rekonstrukce
měla stát 17 milionů korun, ač po letech
vládnutí ODS zůstaly městu obrovské
dluhy a prázdná kasa.
To byl jeden z důvodů, proč se rekonstrukci snažil tehdy nový primátor Jan
Korytář (Změna pro Liberec) zrušit. Nicméně Syner se odvolal u ÚOHS a ten
městu za zrušení zakázky uštědřil pokutu
zhruba 100 tisíc korun.
Po odvolání Korytáře se nové vedení
rozhodlo na rozhodnutí ÚOHS přistoupit,
neodvolávat se ani nesoudit a firmě zakázku zadat. Nicméně kvůli nedostatku financí ji bude splácet déle a Syner si bude účtovat penále. Celkově tedy zakázka vyšla na
zhruba 18 milionů (vč. DPH), ač bylo avizováno, že její cena bude nižší.
9
Liberec dnes mohl být téměř bez dluhů, nebo mohl dluhy snadno
splatit prodejem spalovny… V kauze liberecké spalovny šlo dle našeho
názoru o chladnokrevně připravenou zlodějinu nejvyššího kalibru.
úvěry převzala státní Konsolidační agentura (původně Konsolidační banka). Mezi
nimi i úvěr liberecké společnosti Termizo
ve výši 1,7 miliardy Kč, který byl zajištěný
právě samotnou spalovnou.
Ačkoliv cena za spalovnu se i s úroky
vyšplhala až na 1,9 miliardy, v roce 2002
vláda Miloše Zemana na konci tzv. opoziční smlouvy a krátce před parlamentními
volbami rozhodla o tom, že město Liberec může spalovnu získat od Konsolidační agentury za pěkných 715 milionů, tedy
za méně než polovinu. Důvodem měl být
veřejný zájem a strategický význam spalovny pro město. Rozdíl zaplatili daňoví
poplatníci z celé ČR – výdaje na hlavu činily zhruba 115 Kč. Pokud by transakce takto
skončila, město by vydělalo či ušetřilo
zhruba 1,2 miliardy. Ale město nebylo tím,
kdo měl vydělat. Ukázalo se to vzápětí.
Hlasování
o prodeji spalovny
Jan Bauer
Ondřej Červinka
Jiří Drda
zahájení
provozu
Díky problematickému hospodaření se
IPB nedlouho poté dostala do existenčních
potíží a byla pod státním dozorem prodána ČSOB. Všechny její problematické
město prodává
spalovnu
69,5
42,8
29,0
48,4
32,3
54,8
44,4
60,4
22,5
2,2
2000
2001
2002
2003
-25,2
-52,4
-57,2
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Hospodaření spalovny
v letech 2000–2013
Údaje v milionech Kč
-118,9
10
…a tak máme místo
spalovny arénu
Liberec přitom měl i jiné možnosti, především si mohl spalovnu ponechat a vzít
si na její splácení nový, výhodnější úvěr.
Konkurenční nabídku od Komerční banky
však vedení města odmítlo s tím, že by
podle názoru tehdejšího primátora Kittnera město zvýšení dluhu o miliardu
nezvládlo.
Toto přesvědčení mu ovšem nijak
nebránilo, aby jen o pár měsíců později Jiří
Kittner podepisoval právě s PPF úvěrové
smlouvy na stavbu hokejové arény, která
město zadlužila o zhruba stejnou částku,
jako spalovna.
Informace o spalovně jako o „prodělečném podniku“ se brzy ukázaly jako liché,
šlo do značné míry jen o účetní trik. Spalovna totiž začala prakticky hned po prodeji vykazovat každoročně zisk v desítkách milionů a vytváří jej od té doby
Jiří Ježek
nepřítomen
Naďa Jozífková
pro
Alois Kafka
nepřítomen
Jiří Kittner
pro
Eva Kolářová
pro
Jaroslav Krutský
pro
Hynek Tampier
pro
Jiří Zeronik
pro
Oldřich Haas
pro
ČSSD
František Meduna
Ilja Novák
Marie Pavlová
KSČM
DRS
pro
•
proti
proti
proti
Josef Svoboda
pro
Jiří Bělohlávek
pro
Dana Lysáková
Jaroslav Morávek
Josef Vondruška
OS, NK
nehlasoval
Petra Mocová
Jiří Peš
•
•
•
pro
pro
pro
Alois Čvančara
pro
Josef Nadrchal
pro
Jiří Richter
pro
Dagmar Helšusová
pro
Zdeněk Kovář
Jitka Rozkovcová
Stanislav Cvrček
US
Sleva století, ale ne pro město
pro
Ladislav Dzan
Milan Vašák
•
•
•
•
nehlasoval
pro
pro
pro
zdržel se
LUSZ
Libereckou spalovnu stavěla, což asi nikoho nepřekvapí, firma Syner. Spalovna
původně patřila společnosti Termizo, a. s.,
kterou založily obce Liberecka a zejména samotné město Liberec. To v Termizu vlastnilo 77% majetkový podíl. Jeden
zdržel se
Mirko Gräf
pro
Jiří Veselka
pro
KDU
Postavme si spalovnu –
bude levné teplo
z důvodů pro stavbu byl i ten, že obyvatelé Liberce tak získají levné teplo. Výstavba spalovny nebyla nijak levná. I s následnými úroky z úvěru přišla na 1,9 miliardy.
Aby Syner mohl spalovnu postavit,
vzalo si město úvěr u IPB Banky ve výši
1,7 miliardy korun. Není bez zajímavosti, že tehdejší vedoucí liberecké pobočky
IPB Milan Průcha se později stal ředitelem společnosti Termizo, která spalovnu
provozovala.
pro
Jan Marek
pro
Jiří Vacek
pro
OST.
Příběh liberecké spalovny je pravděpodobně největším případem zneužití politické moci a veřejných prostředků v Liberci za posledních 25 let. Příběh ukazuje, jak
vybraní politici pomáhali zdejší stavební
firmě Syner i velkému bankovnímu domu
PPF dostat se k miliardovým majetkům,
které zaplatili doslova všichni občané.
pro
nepřítomen
Radko Janoušek
Hledá se zachránce.
Provoz spalovny byl díky drahému úvěru
některými politiky prezentován náhle
jako vysoce ztrátový a tehdejší vedení
města nakonec přistoupilo k jejímu prodeji, namísto toho, aby si samo sjednalo
úvěr s lepšími podmínkami. Milan Průcha (původně z IPB) a primátor Jiří Kittner
(ODS) se shodli, že Liberec nemůže vyšší
zadlužení utáhnout a je třeba spalovnu
prodat. Začal se tak naplňovat scénář,
který byl připraven s největší pravděpodobností již dříve a na kterém zainteresovaní vydělali stovky milionů.
S nabídkou na odkoupení spalovny za
700 milionů korun přišel tehdy absolvent zdejší obchodní akademie, majitel
finanční skupiny PPF a pozdější sponzor
libereckých Bílých tygrů, Petr Kellner.
A tak se stalo, že v srpnu 2002, těsně
před komunálními volbami, odhlasovali liberečtí zastupitelé prodej spalovny za
700 mil. Někteří z těch, co tehdy pro prodej spalovny hlasovali, se dnes opět ucházejí o vaše hlasy… viz přehled hlasování.
•
Tomáš Hasil
ODS
Spalovna Liberec – kdo
připravil město o 1,2 miliardy?
Jan Marušiak
Petr Krobot
nepřítomen
pro
LEGENDA
Kandiduje v roce 2014
Kandiduje na primátora v roce 2014
•
•
dodnes. Skupina PPF spalovnu prodala v roce 2009, po 7 letech, kdy jí slušně vydělávala, za cenu vysoce převyšující
původních 715 milionů. Podle odhadů za
1,4 miliardy Kč. Spalovnu koupila společnost Codar Invest BV se sídlem v Nizozemsku a od ní v roce 2013 společnost
MVV Energie, která provozuje libereckou teplárnu. Investice se musela rychle
zaplatit. Možná už chápete, proč máme
v Liberci kromě obřího dluhu i nejdražší teplo v ČR.
A tak se kruh uzavírá. Spalovnu postavil za 1,7 miliardy korun Syner. Po krachu
IPB, která na ni poskytla úvěr, ji doplatili daňoví poplatníci. Město ji sice od státu
získalo s výraznou slevou za velmi výhodnou cenu, ale nenechalo si ji. Obratem
ji za stejnou cenu přeprodalo jedinému
zájemci – PPF. Ta závazek spalovny okamžitě přeúvěrovala a spalovna začala jako
mávnutím kouzelného proutku vydělávat
desítky milionů ročně. Za několik let ji PPF
s výrazným ziskem prodala.
Město Liberec se prodejem spalovny
dluhu za její výstavbu zbavilo. Ale o pár
měsíců později si vzalo prvních 500 milionů jako úvěr na stavbu Tipsport arény,
kterou opět stavěl Syner. Celkové náklady na výstavbu arény přesáhly 900 milionů a Liberec halu nyní splácí více než 50
miliony ročně. Jak vyšlo nedávno najevo,
hokejový klub Bílí tygři Liberec, dotuje
Petr Kellner z PPF. Má z čeho.
Politici v orgánech TERMIZO, a. s.
V době prodeje byli v orgánech
společnosti tito politici:
Představenstvo: Jiří Drda (ODS, dnes
SLK) – předseda, Jiří Kittner (ODS), Stanislav Cvrček (US, dnes USZ), Josef Nadrchal
(DRS), Michale Canov (ODS, US, dnes SLK),
Petr Krobot (nezávislý)
Dozorčí rada: Antonín Samek (nezávislí),
Jiří Ježek (ODS), Tomáš Hasil (ODS)
a Radim Šlapák – manažer z firem Investorsko inženýrská, Golf Ypsilon, Genus TV
Chronologie
•• 1997 – zahájení stavby
•• 2000 – zahájení provozu
•• 2002 (duben) – vláda před
parlamentními volbami rozhoduje
o prodeji spalovny městu
•• 2002 (květen) – ředitel Termiza
Milan Průcha (předtím ředitel
liberecké IPB): spalovna není
schopna uhradit z vlastních zdrojů
investici ve výši 250 milionů Kč
na nákup dioxinového filtru
•• 2002 (srpen) – zastupitelstvo SML
schvaluje postoupení pohledávky
ČKA za Termizo, a. s.
•• 2002 (říjen) – PPF se stává
majitelem 90% Termiza
•• 2004 – spalovna je v zisku 29 milionů
Domeček
u tří přátel
Všiml si jí snad každý. Bílá,
novostavba uprostřed vil nad
libereckou přehradou. Někomu
se líbí, někomu přijde zajímavá.
Ještě zajímavější jsou ale
majitelé jejich luxusních bytů.
Mezi nemnohými vlastníky jsou
tři muži, kteří dlouho dobu určovali
v Liberci běh věcí veřejných – podnikatel a majitel firmy Syner Petr Syrovátko,
podnikatel a politik, který celou budovu také stavěl, Josef Nadrchal a bývalý
liberecký primátor za ODS Jiří Kittner.
Obytný soubor Boseň – tak se jmenuje dům na Husově ulici nad přehradou, stavěla firma patřící právě Josefu Nadrchalovi, někdejšímu libereckému úředníkovi, který si posléze založil
vlastní firmu Investing CZ, která pro
město často dělá technický dozor na
stavbách, obvykle tam, kde staví Syner.
Jmenujme libereckou Tipsport arénu
nebo aktuálněji liberecké Lázně. Nadrchal také založil Demokratickou regionální stranu, která byla spojencem ODS
na liberecké radnici.
Dalším majitelem jednoho z apartmá
je člen ODS, její sponzor a zároveň spolumajitel firmy Syner, Petr Syrovátko.
Propojení Syneru a jeho odnoží s libereckou radnicí v posledních letech „proslavilo“ Liberec po celé zemi.
Třetím majitelem luxusní nemovitosti je bývalý, jedenáctiletý primátor Liberce, Jiří Kittner. Ten přišel do
politiky z místa ekonomického ředitele Syneru a ze jeho éry Syner také
nejvíce zakázek získal. Během Kittnerova primátorování se Liberec propadl do obrovských dluhů. Nemovitost
nad libereckou přehradou není jediná luxusní rezidence, kterou s majiteli
a manažery Syneru Jiří Kittner sdílí. Již
v minulosti se stal majitelem minimálně dvou luxusních apartmá v Praze, kde
má za sousedy právě špičky stavební
firmy Syner.
11
Kontejnerová školka,
jakou svět neviděl
Černý pasažér má
jméno BusLine
Z Karibiku až do Liberce: Proč je
liberecká MHD dražší než v Praze?
Děti v Liberci se díky prodejům budov školek v minulých
letech do zbylých nevejdou a tak v Ruprechticích město postavilo novou, tzv. kontejnerovou školku. Školka měla stát 25
milionů bez DPH, což už samo o sobě je daleko více, než za
kolik podobné stavby umí postavit jinde. Jenže ani to nestačilo.
Cena celé školky se nakonec vyšplhala na neuvěřitelných 32
milionů korun, tedy zhruba 38 milionů korun s DPH.
Kvůli výběrovému řízení, které bylo napsáno tak, aby se
ho zúčastnili jen dopředu vytipované firmy, se o ní nakonec
z původních sedmnácti zájemců ucházeli pouze dva. Liberecký
Syner a společnost AWEA, která s podobnými stavbami neměla předtím žádné zkušenosti. Jejím spolumajitelem a jednatelem je bratr současného náměstka Jiřího Rutkovského (USZ).
Od počátku zakázky nejen liberecká opozice upozorňovala
na to, že plánovaných 25 milionů korun bez DPH je v porovnání s podobnými stavbami v jiných městech částka až příliš velká. Nakonec je ale vedení města (koalice ČSSD, Liberec
občanům, VV, USZ) trumflo – díky ústupkům firmě se částka
vyšplhala až na 38 milionů korun včetně DPH.
Při realizaci zakázky docházelo k opakovanému porušování
zákona, což potvrdila i precizní práce samotného kontrolního
výboru zastupitelstva, který vede Věra Skřivánková (nezávislá
za KSČM). Městská rada například dodatečně povolila výherci,
aby dal nemovitosti, na kterých školka stojí, jako protizástavu
bance a mohl tak získat peníze na její realizaci. Kdyby tato skutečnost byla známá i ostatním účastníkům výběrového řízení,
lze předpokládat, že by se jich do soutěže přihlásilo více.
Také nejasný termín získání stavebního povolení, v kombinaci se sankcemi za nedodržení termínu dokončení stavby,
spolehlivě většinu firem odradil. Že stavba nakonec v termínu
dokončena nebyla, je jen smutnou tečkou za celou zakázkou.
V Ruprechticích tak máme další liberecký unikát – pravděpodobně nejdražší kontejnerovou školku v celé republice,
ne-li v Evropě.
Příklady podobných školek z jiných obcí (ceny bez DPH)
Rychnov nad Nisou
Jihlava
Staňkov
12
5 milionů / 40 dětí
20 milionů / 100 dětí
4 miliony / 28 dětí
Hradec Králové – Kukleny
10 milionů / 50 dětí
Borovany
5,5 milionů / 25 dětí
Liberec
32 milionů / 84 dětí
Provozovat autobusovou dopravu je dnes výnosný byznys. Je
dotována z veřejných peněz a rozhodně ne málo. V Liberci i v Libereckém kraji dominuje mezi dopravci společnost
BusLine, a. s., Firma je krytá anonymními akciemi, a mění svá
sídla po celém světě – chvíli sídlí na Kypru, pak na karibských
ostrovech Svatý Vincenc a Grenadiny, pak zase na Kypru. Komu
patří společnost BusLine nikdo neví a jak to tak vypadá – snad
ani vědět nechce. Možná je to tím, že má vřelé vztahy se zdejšími
politiky, napříč téměř celou politickou scénou
V Liberci obsluhuje BusLine skoro polovinu autobusových
linek a podle kritiků tak město vyplácí firmě nejméně o 15 milionů korun více, než kdyby si dopravu provozovalo, tak jako dříve,
samo. Navíc smlouva s BusLine byla uzavřena bez výběrového
řízení a šéfem Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad
Nisou se stal někdejší vrcholný manažer firmy BusLine Luboš
Wejnar, rovněž bez výběrového řízení.
Nadstandardní podmínky BusLine v městském dopravním
podniku, i ceny, za které BusLine jezdí, dlouhodobě kritizuje jako
jediný člen dozorčí rady Josef Šedlbauer (Změna pro Liberec).
Ostatní členové, stejně jako celé představenstvo, se tváří, že je
vše v pořádku.
Ale i v rámci Libereckého kraje je situace více než zajímavá.
Při soutěži o krajskou zakázku na dopravní obslužnost se ukázalo, že zatímco BusLine jezdil roky bez soutěže za 32 Kč za 1 km, ve
chvíli, kdy nabídla ceny konkurence, cena spadla na 27,50 za km.
To je rozdíl 4,50 za 1 km. Ročně na kraji BusLine odjezdí zhruba
6 milionů km, což dělá pěkných 30 milionů každým rokem navíc.
Politická síla této firmy je tak velká, že dokázala v minulosti na
kraji prosadit i to, že dostávala mimořádné dotace na údajně
drahé pohonné hmoty ve výši 10 milionů Kč. Roční dotaci na kraji
schválili jako jeden muž zastupitelé tehdy vládnoucí ČSSD, spolu
s opozičními zastupiteli ODS i KSČM.
BusLine to s politiky umí
Z liberecké ODS sedí v dozorčí radě BusLine i Nikola Bradíková,
někdejší kariérní souputnice Radima Ziky, která má v této společnosti na starosti i PR. Pro BusLine v oblasti PR pracoval i PR
poradce Jiřího Kittnera a současný politický publicista firmy
Syner a redaktor Týdne v Libereckém kraji/Genus TV Zdeněk
Soudný.
Samotný Jiří Vařil, klíčová postava této firmy, dlouhodobě
funguje v krajském výboru pro dopravu, kam jej minulé volební
období, i to současné, delegovala zase KSČM.
Rozhodně blízko má k BusLine i ČSSD, zejména liberecký tým
kolem Roberta Duška, složený z dnes již bývalých krajských politiků. Ve volebním období 2008–2012, kdy na kraji vládla ČSSD
opírající se zejména o podporu KSČM, získal BusLine řadu kontraktů, včetně přímých milionových dotací.
Místopředsedou dozorčí rady BusLine je starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou a člen Starostů pro Liberecký kraj, Ing.
František Chlouba. Ten figuruje zároveň ve Výboru dopravy
Libereckého kraje a přímo tak ovlivňuje zadání současného miliardového tendru na dopravní obslužnost v Libereckém kraji.
Ale i BusLine musí být loajální ke zdejším zavedeným poměrům. Možná právě proto patří mezi přední sponzory hokejového
týmu Bílých tygrů v Liberci, který patří Syneru a jabloneckého
FK Baumit, který náleží fotbalovému bossovi Miroslavu Peltovi z ODS.
Předvolební sliby
aneb když voliče lapají, pěkně mu zpívají
Volební období uběhlo jako voda a není od věci podívat se na
programové prohlášení současné koalice na radnici a porovnat je
se skutečností. Vysvědčení pro město nebude příliš lichotivé.
Slib: Chovat jako jeho zodpovědní
správci a to s ohledem na dlouhodobý
přínos a nikoli okamžitý zisk.
Vedení města s podporou ODS prosazovalo prodeje letiště i TSML. V prodeji jim
zabránilo až referendum, ve kterém 96 %
hlasujících řeklo těmto privatizacím NE
a politici pak již neměli odvahu tyto prodeje krátce před volbami zrealizovat.
Slib: Zajistíme v co největší míře i nad
rámec zákonné povinnosti informování
veřejnosti o fungování města, činnosti
jeho orgánů a městských společností.
Městské společnosti (technické služby,
Liberecká informační společnost) odmítají
v rozporu se zákonem poskytovat informace. V případě LIS, kde v jejich orgánech
sedí například i lídr Starostů Michal Hron,
se občan Červa musel obrátit na soud,
když chtěl příslušné informace. Soud
vyhrál a jeho náklady zaplatilo město.
Slib: Za všechny placené funkce se ti,
kdo je vykonávají, musí zodpovídat
a skládat účty svými výsledky práce.
Jeden příklad: jako svého zástupce má
město v teplárně Janu Kašparovou z ČSSD,
jejíž hlavní kvalifikace je pravděpodobně ta, že byla tchyní místního sociálnědemokratického bosse Roberta Duška. Na
zastupitelstvu opakovaně odmítala o své
práci poskytovat informace.
Připravíme a přijmeme směrnici,
která bude minimalizovat možnost
korupce při veřejných zakázkách.
Směrnici město přijalo, ale příklady jako
veřejná zakázka na ruprechtickou kontejnerovou školku, revitalizaci lázní nebo
pronájem a plánovaný prodej plakátovacích ploch ukazují, že se jedná o formální
dokument, který není všespásný, zvláště,
když chybí politická vůle.
Slib: Vytvoříme a prosadíme přijetí
Etického kodexu pro zastupitele.
Město sice kodex vytvořilo. I když nakonec neobsahoval ani účinné sankce za
jeho porušování, podepsalo jej jen několik zastupitelů. Kodex je mrtvý dokument,
zastupitelstvo s ním vůbec nepracuje.
Slib: Po úpravě organizačního řádu
zřídíme pracoviště, které bude zajišťovat
systémová protikorupční opatření.
Pracoviště navrhované primátorem Korytářem zřízeno nebylo, výsledkem je jedno
pracovní místo, aby se neřeklo. Žádná otevřená kauza, nikdo nebyl volán k zodpovědnosti, jako by posledních 25 let v Liberci o korupci nikdo neslyšel.
Slib: Prověříme nakládání s majetkem
v městských společnostech.
Žádný skutečný audit společností s majetkovou účastí města neproběhl. Funkce
v dozorčích radách a představenstvech
obsadili politici, jejich příbuzní a známí,
a to často ti, kteří v nich byli již roky.
Slib: Detailně přezkoumáme hlavní
kauzy z minulosti, podezřelé
z ovlivnění klientelismem či korupcí,
např. MS 2009 v lyžování.
Ani jedna kauza nebyla otevřena. Město
se sice na základě našeho podnětu přihlásilo ke škodě v kauze nevýhodných
směn s majetkem města, ale nakonec ji
po Jiřím Kittnerovi ani nevymáhá. Ač MS
v lyžování 2009 před volbami chtěly strany ze současného vedení hlasitě prověřit,
jediným reálným počinem bylo, že nechaly k MS skartovat část dokumentů, čímž
zkomplikovaly skutečné prošetření kauz.
Slib: Budeme aktivně spolupracovat
s protikorupčními organizacemi.
O tom není nic známo.
Slib: Budeme usilovat o to, aby
správu parkovacího systému měla
na starosti městská společnost.
Do dnešního dne městský parkovací systém spravuje soukromá firma s neprůhlednou sítí vlastníků. Parkovací karty
stojí v Liberci pro rezidenty 2 tisíce korun,
v Praze 7 (Holešovice) stojí 700 Kč.
Slib: Přehodnotíme připravované
projekty v rámci tzv. integrovaných
plánů rozvoje města tak, aby skutečně
sloužily obyvatelům města a získané
dotace byly efektivně využity.
Město například nevyloučilo projekty
prapodivné společnosti Centrum geotermální energie pro občany, která má zhodnocovat majetek anonymní firmy Iberus,
za kterou stojí stíhaní politici ODS. Za
město tuto otázku vyřešila protikorupční policie, když na jaře 2014 pozatýkala
úředníky i jednatele této společnosti, ještě
před proplacením dotace.
Slib: Provedeme postupnou revizi
všech platných smluv uzavřených
městem, včetně těch, které uzavřely
městské organizace a společnosti
s většinovou účastí města.
Město vypovědělo alespoň jednu nevýhodnou smlouvu na městské osvětlení se společností Eltodo, kterou uzavřela rada za Jiřího Kittttnera, zatím ovšem
nebyl nikdo pohnán k zodpovědnosti. Ale
další smlouvy, například smlouva na provoz Tipsport arény, smlouva s BusLine na
provozování autobusové dopravy či další
smlouvy, které leží v městských společnostech, běží dál.
13
Zeptali jsme se volebních lídrů
Osadní výbory
Co uděláte proti korupci v Liberci?
Otázky:
(1) Vnímáte korupci a klientelismus
v Liberci jako závažný problém?
(2) Kterým konkrétním korupčním
kauzám jste se Vy (nebo Vaše
strana či hnutí) osobně věnoval. Jak
velkou škodu pro veřejné rozpočty
v těchto kauzách odhadujete?
(3) Kterým dalším kauzám se chcete
věnovat v případě svého zvolení
a jaký očekáváte přínos pro město?
(2) Osobně jsem se s korupcí nesetkala. Roli každého občana spatřuji v oznámení podezření z korupce policii, tak
jak bylo postupováno i v případě pokusu
o korupci u poslance Stanislava Mackovíka (KSČM), kterého chtěl uplácet sponzor Změny, a to ve snaze prodat Libereckému kraji svůj objekt na letišti.
(3) Budeme se věnovat řešení problémů města Liberce v souladu se Zákonem o obcích a svým programem.
Petr Černý, Nový Směr (NOS)
Kamil Jan Svoboda, KDU-ČSL
(1) Korupce je závažný celospolečenský problém, který mají však řešit
jiné orgány než regionální politické strany či jejich představitelé.
(2) Upozorňovali jsme například na kontejnerovou školku, zde
ale vidíme zásadní selhání v odbornosti řízení tohoto projektu.
(3) V poslední době jsme byli svědky
podávání mnoha trestních oznámení,
které ve výsledku nikam nevedly. Pouze poškozovaly atmosféru spolupráce na
radnici. Primárním cílem práce politiků
nemá být hon na čarodějnice, ale konstruktivní spolupráce k prospěchu obyvatel města. Na vyhledávaní případných
korupčních kauz zde máme jiné instituce, jako policie nebo státní zastupitelství.
Tibor Batthyány, ANO
(1) Korupci ne (přímá korupce je již
na ústupu), klientelismus ano. Situace se postupně zlepšuje, ne příliš rychle, ale řekl bych, přirozenou rychlostí. A jako každý jedinec se vyvíjí, od
neznalosti a nezodpovědnosti k opaku, tak i společnost potřebuje čas.
(2) Jako fandu sportu mě vytáčel přístup k celému pořádání MS 2009 v lyžování a zejména přístup města k libereckým podnikatelům. K těm, kteří na takové akci mohli a měli vydělat. Tady se bavíme o stamilionových
škodách pro veřejné rozpočty a desítky milionů v soukromé sféře.
(3) Já se primárně dalším kauzám věnovat nechci. Ale určitě se alespoň částečně podíváme na DPMLJ. Zde budeme usilovat o rozsáhlé personální změny ve vedení a představenstvu.
Dana Lysáková, KSČM
(1) Oba problémy jsou vážné negativní
jevy. Problém je ale způsob řešení. Množství trestních oznámení, z nichž prokázána byla naprostá menšina, dělá ostudu a poškozuje i ekonomicky např. tvrzením o hrozícím bankrotu města,
nařčením z porušování zákonů o veřejných zakázkách, údajné předražení přístavby bazénu, revitalizace lázní.
14
(1) Klientelismus a korupci vnímám jako
závažný problém všeobecně. Jsem přesvědčen, že veřejné rozhodování v Liberci se podařilo těchto nešvarů zbavit.
A to především tím, že se nám podařilo zavést poměrně přísnou směrnici na
zadávání veřejných zakázek, zveřejňováním smluv na internetu a možností
dohledání průběhu veřejných zakázek.
(2) V roce 2008 jsem se jednoznačně
postavil proti výměně v čele Organizačního výboru MS 2009 v lyžování a jsem
přesvědčen, že následující vývoj mi dal
za pravdu. Orgánům činným v trestním řízení jsem poskytl součinnost.
Škodu odhaduji v desítkách milionů.
(3) Jsem přesvědčen, že každý člověk, nejen politik, je povinen upozornit
cesta k zapojení veřejnosti do řízení města
na nešvary a nejasnosti ve veřejné správě. Samotným vyšetřováním
se má zabývat policie, státní zastupitelství a další orgány, které mají tuto
problematiku ve své kompetenci.
Jan Korytář, Změna pro Liberec
(1) Přes dílčí zlepšení to je stále zásadní problém. I když už probíhá méně okatě, než jako v minulosti.
(2) Namátkou: Předražená školka
v Ruprechticích (škoda 5–10 mil.), BusLine
v dopravním podniku města Liberce (škoda 15 mil. ročně), machinace s pozemky
při MS v lyžování (15–20 mil.) nebo předražená přestavba Lázní na Galerii (škoda cca 50 mil. Kč). Ale toto je jen zlomek,
těch kauz a problémů je mnohem více.
(3) Pokud budu zvolen, chci jako primátor podpořit vznik speciálního oddělení na magistrátu, které se podobným kauzám bude naplno a systematicky věnovat a které bude personálně i finančně pro tuto práci vybavené.
Městu se taková investice rychle vrátí.
Nezkrácené odpovědi naleznete na
našem webu www.nasliberec.cz
Zástupci stran ČSSD, ODS, USZ a TOP 09 na
otázky nereagovali, zástupce SLK odpovědi
odmítl. Odpovědi jsou redakčně kráceny.
Liberec je páté největší město v ČR. Jako jediné z deseti největších
měst nemá zaveden ucelený systém samosprávy místních částí, která
ostatní města řeší formou obvodů či územně vymezenými komisemi,
resp. osadními výbory. Téměř celá správa Liberce a rozhodování jsou
tak soustředěné do jednoho bodu – na radnici. Výjimkou je obvod
Vratislavice nad Nisou, který se ale týká pouze jedné městské části.
Přístup vedení města k zapojování veřejnosti do rozhodování je většinou jen formální. V jednotlivých čtvrtích Liberce existuje nyní samospráva na různé úrovni.
Osadní výbory existují pouze v šesti čtvrtích. V dalších čtvrtích existují občanská sdružení, skupiny aktivních občanů nebo jen aktivní jednotlivci. Stávající
komunikace vedení města s veřejností má
víceméně formální charakter a probíhá
zejména prostřednictvím zpravodaje radnice a webu města.
Proto právě iniciativa zdola se zdá být
jediným možným řešením, které veřejnosti zajistí větší podíl na rozhodování.
Osadní výbory se pro tento cíl jeví jako
jednen z efektivních nástrojů.
nepřímo snažili uplatit Šimona Stejkozu,
asistenta poslance Věcí veřejných Michala Babáka.
Zeronik a Šlechta nabídli prostřednictvím svého známého 15 milionů korun
za to, aby jim pomohl zařídit dotaci čtvrt
miliardy pro soukromou vysokou školu,
kterou hodlali vybudovat v Liberci – právě
v sídle společnosti GEPO, v prostorách
kapucínského konventu (kostel sv. Máří
Magdalény) – viz str. 8.
Dobrou práci odvedla policie i v případě obchodníka s nemovitostmi Tomáše Absolona, bývalého sponzora Změny,
který se pokoušel uplatit někdejšího šéfa
liberecké záchranky Stanislava Mackovíka (KSČM). Absolon disponoval pozemky,
u kterých chtěl, aby je kraj, jakožto zřizovatel záchranné služby, vykoupil. Mackovík Absolona nahrál, ten se posléze přiznal a dostal u libereckého soudu osmnáctiměsíční podmínku plus peněžní trest ve
výši 400 tisíc korun.
Případ Absolona i Zeronika ukazují, že
se ledy sice začínají hýbat, ale jen nad
malými rybami. Skuteční žraloci, kteří ve
svých čelistech drží kohoutky od veřejných peněz, stále unikají.
Osadní výbor je speciální typ výboru
zastupitelstva obce, jedná se vlastně o iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva.
Podle zákona o obcích § 121 je osadní výbor
oprávněn:
•• předkládat orgánům obce
(zastupitelstvu, radě i ostatním
výborům) návrhy týkající se rozvoje
části obce a rozpočtu obce
•• vyjadřovat se k takovým návrhům
nebo k podnětům a připomínkám,
které se týkají dotyčné části obce
nebo které předkládají obecním
orgánům občané obce s trvalým
pobytem v dotyčné části obce
Osadní výbory mohou umožnit větší
zapojení občanů do řízení města a jsou
důležitým mezičlánkem mezi občanem
a vedením města. Jejich hlavní výhodou
je dobrá znalost místních podmínek, včetně potřeb obyvatel jednotlivých čtvrtí.
Vznik osadních výborů by měl přinést
mimo jiné i větší dohled nad vynakládáním peněz z městského rozpočtu a přispět tak ke zmenšení prostoru pro korupci
a klientelismus.
Zapojte se
Pokud byste rádi i ve vaší čtvrti nebo
jen místní lokalitě založili osadní
výbor a budete chtít poradit či pomoci, neváhejte a kontaktujte nás na adrese
[email protected] nebo přímo Ing. Karolínu Hrbkovou – tel. 777 749 372, která
se této problematice věnuje. Poskytneme
Vám konkrétní informace, popřípadě Vás
odkážeme na aktivní lidi ve Vaší čtvrti,
s kterými již komunikujeme.
Bližší informace o současných i vznikajících
osadních výborech najdete na www. nasliberec.cz
Nejde jen o jednu stavební firmu…
říká Jaroslav Tauchman, dlouholetý redaktor serveru nasliberec.cz
ale to je tak asi všechno. Spustí se protikorupční portál, přijme protikorupční specialista a výsledek? Nula. Ani jedna otevřená
kauza, nikdo hnaný k odpovědnosti, jako
by těch předchozích 20 let v Liberci byla
procházka transparentním a nekorupčním rájem. Bohužel často to je jen hra na
transparentnost a Potěmkinova vesnice.
Ti, co stojí v pozadí, se nevzdávají snadno.
V síti uvízly zatím jen malé ryby
Oproti minulosti se přece jen něco změnilo. Politici se museli začít zodpovídat ze
svých předchozích činů. Bývalý primátor
Jiří Kittner byl sice osvobozen u soudu,
který se zabýval machinacemi s městskými pozemky, ale další dva aktéři – někdejší
Kittnerův náměstek Pavel Krenk a bývalý zastupitel ODS Jiří Zeronik – stále čelí
žalobě. Zeronik zároveň figuruje ve dvou
dalších korupčních kauzách a v jedné byl
již pravomocně odsouzen pro úplatkářství, byť k směšnému trestu.
V současné době čelí, dnes již bývalý
jednatel anonymní firmy Iberus i obecně
prospěšné společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO), dalšímu obvinění
ze strany protikorupční policie. Ta jeho
i další aktéry viní ze zneužívání evropských dotací, které měly zhodnocovat
právě majetek anonymní společnosti Iberus, za kterou má podle všeho stát právě
Krenk, mocný privatizátor z let devadesátých a Zeronik má tak plnit roli muže na
veřejnosti.
Obvodní soud pro Prahu 1 uložil peněžité tresty ve výši 100 tisíc korun libereckým podnikatelům Jiřímu Zeronikovi a Josefu Šlechtovi. Podle obžaloby se
Co může osadní výbor
•• předseda výboru má právo na
udělení slova v zastupitelstvu
obce, pokud o to požádá
Jak dlouho se korupcí na Liberecku
zabýváte a co Vás k tomu přivedlo?
Už to bude sedm let, co jsem nastoupil do Čmeláka a začal spravovat server
www.nasliberec.cz. Předtím jsem, po
návratu ze studií, chvíli zkoušel pracovat v místním tisku, ale byla to ještě divná doba, leccos se prostě nesmělo psát,
politici i někteří podnikatelé byli zvyklí řvát na redaktory. To se snad, troufám si snad ne příliš neskromně tvrdit –
i díky nám, přeci jen trošku změnilo.
Jak vnímáte tedy situaci dnes,
změnila se k lepšímu?
Určitě ano, ale ne tak, jak by měla. Třeba na městě nějaké pozitivní kroky vidět
jsou – uveřejňují se smlouvy, zápisy z rady,
strany“ naši činnost démonizovat a diskreditovat. Potýkají se s tím víceméně všechny protikorupční organizace.
Kdo to je?
Myslím, že zrovna Liberec je klasický příklad krajského města, kde jedna skupina podnikatelů do značné míry ovládla
veřejné dění a rozhodování. A výsledek
může vidět každý, zatímco se nakupují
soukromé tryskáče a luxusní auta, město
se topí v obrovských dluzích. Nejde přitom jen o jednu stavební firmu, je to celý
propletenec mnoha zájmů, lidí a firem.
Bývá slyšet, že boje proti korupci
je všude plno a je to vyčpělé
téma. Souhlasíte s tím?
Ano i ne. Víte, my začali kolem roku
2006, já sám se přidal později, kdy skoro všichni říkali, že korupce není, že je
to chiméra. Dnes je naopak odborník na
korupci skoro každý, to je pravda a je to
trapné. Stačí pár milionů od nějakého
miliardáře a z člověka, co proti korupci
nikdy neřekl ani slovo, je najednou největší expert. To je ale i nebezpečné, protože někteří politici, byť to mohou myslet
dobře, jsou neskutečně naivní a nevědí,
koho mají proti sobě. Než si to pak uvědomí, mohou být rázem součástí systému…
Často je Vám vyčítán moc ostrý,
konfrontační styl, podávání trestních
oznámení jak na běžícím pásu…
To je nesmysl. Často to tvrdí ti, kteří se skutečně účinného boje s korupcí bojí, ač ho mají hlavně před volbami plná ústa. Například s těmi trestními oznámeními – za těch osm let
jsme podali dvě trestní oznámení. Slovy dvě. A byl to výsledek víceleté práce. Ale je to dlouhodobý záměr „druhé
Tak jak z toho ven?
Skutečná změna musí přijít zdola. Odnikud jinud. Ne od osvícených oligarchů, kteří si zakládají nové strany nebo
od stran, které se najednou polepšily.
Dokud lidé nevezmou svou obec, město, kraj, stát skutečně za své a nezačnou být sami aktivní, nic se nezmění.
To není žádný vyhraněný postoj, máme
to i v ústavě: suverénem moci v zemi
je lid, ať se to někomu líbí, nebo ne.
15
Zachraňte velryby, děti, přírodu, památky…
…a kdo bude chránit peníze?
Přestože korupce ročně z veřejných peněz vysaje miliardy, na boj s ní je
vynakládáno velmi málo peněz. Chybí totiž politická vůle, kapři si svůj
rybník nevypustí. Ale bez peněz účinně bojovat s korupcí nejde.
Podpořte prosím pravidelnou měsíční částkou či jednorázovým darem
činnost obecně prospěšné společnosti Krajské protikorupční pracoviště.
Jsme tu od toho, abychom chránili veřejné peníze, odkrývali korupční
kauzy a pomáhali lidem, kteří na korupci upozorní.
Číslo účtu pro dary na činnost
KPKP je 2500550665/2010
Prosíme zadejte trvalý příkaz ve prospěch naší činnosti
ve výši 100 / 300 / 500 či 1 000 Kč měsíčně.
Další informace získáte na WWW.NASLIBEREC.CZ nebo můžete poslat email na [email protected] a my Vám
pošleme návrh darovací smlouvy. Nebo zavolejte či pošlete SMS na tel. 774 490 514 a my se vám ozveme.
Proč přispívá na činnost…
Tomáš Vlach, občan Liberce
„Chápu, že boj s korupcí není zadarmo a pokud se mu někdo má
věnovat naplno, nejde to dělat jen ve volném čase. Tudíž je třeba
lidi a činnost zaplatit. Pokud by každý občan Liberce, který si to
může dovolit, takto přispěl každý měsíc, mělo by to svou váhu.“
Zuzana Kocumová, náměstkyně hejtmana
„Problém korupce vyřešit nejde, stejně jako doping ve sportu,
Měli bychom se ji ale snažit co nejvíce omezovat. Důležitou roli
při tom hrají právě organizace jako Transparency International,
Oživení, nebo KPKP. Namísto potřebné finanční podpory většina
politiků jejich činnost ale spíše zpochybňuje. I proto jsem se rozhodla KPKP podporovat pravidelnou měsíční částkou.“
Zajímá Vás dění v Liberci?
Sledujte občanský a protikorupční web
www.nasliberec.cz
Náš Liberec vydalo pro občany města občanské sdružení Čmelák – Společnost přátel přírody ve spolupráci s Krajským protikorupčním pracovištěm, o. p. s.
Redakce: Jaroslav Tauchman, Daniela Fialová, Miroslav Kroutil. Kontakt: Čmelák – Společnost přátel přírody, Švermova 32, 460 10 Liberec 10, tel./fax: 482 751 195.
www.cmelak.cz • www.nasliberec.cz
Download

Proč má naše město 2 miliardy dluhů?