Otázka:
Jak prožíváte změnu letního
času na zimní? A naopak?
1.
Uplynulý víkend byl stejně magický
jako ty předchozí, možná trochu víc.
Nikdo nikdy neví, co se stane,
ale jedno bylo jisté. Šlo
o každoroční rutinu, která ani
jednou nezaspí a vždy nás přijde
potěšit o hodinku delším spánkem.
Přechod z letního času na zimní.
Tak co, potěšilo vás to?
Rozdělení na letní a zimní
čas bylo zavedeno hlavně proto,
že prodloužení světelné části dne
slibovalo jisté důsledky – ušetření
nákladů na svícení, snížení počtu
nehod a podobně. S touto událostí je
každoročně spojeno i přetáčení
ručiček hodin, takže není výjimkou,
když v tyto dny někteří pracovníci
přešlapují před zatím zamčenou
bránou své firmy a rozespalí
studentíci se poplašeně omlouvají
ve dveřích učebny svému lehce
překvapenému profesorovi za brzký
příchod. Naštěstí žijeme v době
technologických vymožeností
a naše chytré telefony nám čas
převádějí automaticky, za což jsem
jim já osobně velmi vděčná.
Kromě času, kolem kterého
se věčně všechno točí, si v tomto
období vybavím i naši kamarádku
zimu, která jde ruku v ruce s ranní
tmou a brzkým stmíváním.
Maminky z půd a skříní vytahují
zimní bundy, rukavice, čapky
a zimní boty. Člověk se začíná cítit
jako chodící sněhulák, a přesto se
najde nějaké to místo na těle, kde je
mu tak neuvěřitelná kosa, že se
o něho bojí.
Čas letí jako spřežení, nad kterým
práská bič. I když si sem tam jednou
za rok přidáme hodinku navíc,
stejně je ho málo. Proto si zkusme
užít toho, co nám čas nabízí, na plné
pecky. Nejvíc času promarníme,
když usilujeme o to získat čas.
Proto se, lidičky, chvilku zastavte,
vydechněte a užijte si tu hodinku
spánku navíc a v pondělí ráno
vstaňte celí čilí a nadšení z toho,
že jste spali o tu jednu příjemnou
hodinu déle, a jen si počkejte,
co vám další den přinese.
Protože čas má plné kapsy
překvapení.
Anastasiya Zhur, 4. B
2.
Za okny tma když vstanu,
tma když přijdu domů, tma když jdu
spát. Jinak charakterizovat
podzimní dny prostě neumím.
Zkrátka toto období příliš nemiluji.
Léto, dokonce i to babí, definitivně
zmizelo a předvánoční sněhová
pokrývka stále v nedohlednu,
na rozdíl od deště, mlh, vlezlé zimy
a všudypřítomné vlhkosti, kterou
mé vlasy tolik zbožňují a rády se jí
přizpůsobí.
Čas se nám ke všemu
o hodinku vrátí, takže v praxi nás
čeká tma už někdy v pět odpoledne,
což do Vánoc v pohodě vypilujeme
do temných čtyř odpoledních.
A ta hodina navíc, kterou získáme?
Tu jako každoročně ani
nezaznamenám a sladce ji prospím.
Prosím, hlavně nenamítejte
nic o světlejším ránu a lehčím
vstávání. Pokud jde o mě, nezáleží
na tom, jestli je světlo v šest, sedm či
osm, stejně jsem do desíti
v polospánku. Jen jedna věc je tím
pomyslným světýlkem na konci
tmavého několikaměsíčního tunelu.
To vědomí, že dny se prostě jednou
zase začnou prodlužovat a na jaře si
posunu hodinky o hodinu vpřed.
Pak si budu opět užívat
prosluněných večerů i rán. Takže
pokud Vás temná odpoledne
a večery nebaví stejně jako mě,
nezoufejte. Sluníčko se nám zase
vrátí, je jen za (půlročním) rohem.
Simona Galiová, 3. A
3.
Myslím, že lidé v naší zemi
budou mít na toto téma dost rozdílné
názory. Já sama náš národ rozděluji
do tří skupin. Ti první jsou tací, kteří
změnu času nijak zvlášť
nezaznamenávají a pouze si
přenastaví hodinky. Další skupina je
ta, která už měsíc dopředu plánuje,
jak se s tím vypořádá. A ten zbytek,
který je asi nejvíce procentuálně
zastoupen, sice o změně času ví
a možná mu vadí – buď brzká tma,
nebo naopak pozdě do noci světlo,
ale ví, že hýbat s časem a počasím je
nemožné, a rychle si na půl roku
zvykne.
Já osobně sice chápu
člověka, který má nastavený přesný
a pravidelný denní režim a kvůli
změně času to musí změnit
nebo alespoň obměnit. Sama sebe
však řadím do té první skupiny,
protože můj denní rozvrh se často
liší dobou, kdy uléhám ke spánku.
Někdy prospím pouze pět hodin,
jindy osm, občas je to deset hodin
snění, takže mě jedna hodina tam
nebo zpět nijak zvlášť nerozhodí ve
fungování.
Ať už změnu času prožíváte
jakkoli, užívejte si života plnými
doušky. I když bude tma jak ráno,
když odcházíte do práce či do školy,
tak večer či pozdě odpoledne, kdy se
vracíte. Hlavně nebuďte v depresi,
protože ty podzimní nejsou nijak
příjemné.
Karolína Macháčková, 2. A
4.
Jako malá jsem se vždycky bála,
že zaspím nebo že budu mít zmatek
ohledně toho, kolik je hodin.
Dnes to už beru jinak. V dnešní době
se naše telefony nenechají oblafnout
a samy se přehazují o hodinu napřed
nebo nazpět. Dokonce spousta
z nich vám upraví budíček tak,
abyste vstali přesně v tolik, v kolik
jste žádali. Tak proč se bát.
Chvíle, kdy si uvědomím, že už
není tolik času, je až západ slunce.
V zimním čase, kdy je tma už
pomalu v pět hodin, máte tendenci
chodit spát dříve. Než si zvyknete,
máte pocit, že nic nestíháte, protože
je tma a přece nemůže být tak málo
hodin! V opačném případě, kdy se
mění čas ze zimního na letní, zase
ležíte v posteli a nechápete, že jste
unavení tak brzo. Venku je přeci
ještě světlo!
Ale takové „dezorientace“
netrvají dlouho. Děje se to každý
rok, a my, přizpůsobiví tvorové,
se nenecháme tak snadno zmást.
A moje malé plus nakonec:
Kdo by si nechtěl na podzim pospat
o hodinku déle?
Kateřina Lysáková, 2. C
5.
Pojmy zimní a letní čas
všichni určitě dobře známe. Nebo si
to alespoň myslíme. Podle mě,
a troufám si říct, že i podle vás,
znamená letní čas to, že si poslední
neděli v březnu o hodinu přivstanu
(bohužel). Zimní čas značí
příjemnou hodinku spánku navíc
v poslední neděli měsíce října.
V tom je ale jeden velký omyl.
Internetové zdroje mluví
jasně: Zimní čas prakticky
neexistuje. Toto sdělení mě nejen
šokovalo, ale i donutilo ponořit se
do tohoto problému hlouběji.
Dozvěděla jsem se, že to,
co považujeme za „zimní čas“,
je ve skutečnosti tzv. čas standardní.
Opravdový zimní čas totiž znamená
posunout hodinovou ručičku
z letního času o dvě hodiny dozadu.
Tento způsob se však v naší zemi
praktikoval pouze tři měsíce
(od prosince 1946 do února 1947).
Ukázalo se totiž, že by se stmívalo
už ve tři hodiny odpoledne, což bylo
velmi nepraktické. V tomto ohledu
je také Česká republika ve světě
unikátní, protože není znám jiný
případ použití pravého zimního
času.
Já osobně dávám přednost
přechodu na „zimní čas“, i přes to,
že je to ten nepravý. A vy?
Kristýna Neuwirthová, 2. A
více nebo méně, přenastavím čas na
svých hodinkách nebo mobilu, který
jej většinou změní automaticky,
a v klidu se nasnídám. Kdyby u mne
doma hodinami disponovala pouze
televize a mobil, ani bych nic
nepostřehl. Vím, že jde o záležitost
čistě ekonomickou a lidstvo dříve
plánovalo večer méně svítit, jelikož
v zimě „ubývá“ světla. Proto časový
posun respektuji. I když jde o další
z uměle vytvořených pravidel.
Docela by mne zajímalo, jak se
názory na změnu času liší mezi
jednotlivými generacemi…
Michal Jarnot, 4. A
6.
Změna času na mé tělo ani
mysl nijak mimořádně nepůsobí
a troufám si tvrdit, že většina lidí,
co znám, vnímá hodinový posun
stejně. Každý další rok vypadá
následovně: jdu spát, ráno se
vzbudím a zjistím, že je o hodinu
http://ivylepseni.cz/home/28nastenne-hodiny-matematicke4029811281829.html
Download

Letní čas