zubařská ordinace
z konce 30. let minulého
století
konec zubařiny
jak ji známe
Jak velký problém představují dnes zubní
kazy? Jsou jedinou příčinou, proč nás bolí
zuby? Jaký vliv na to má stres? Proč na tom
nejsme v česku se zubařinou úplně nejlépe.
a jaká je vůbec budoucnost tohoto oboru?
Nejen o tom hovoří Mudr. Ivo hradský.
ZÁŘÍ 2013 ›› 2bE
14-17_rozhovor_2B_1309_13_E.indd 14
1.9.2013 0:15:05
P
rozhovor
odle čeho poznám, že
mám dobrého zubaře?
Na to existuje jediná
pravdivá odpověď. Nosí
při práci na hlavě lupu?
Zubařina je o přesnosti, kterou
pouhýma očima nedosáhneme.
Pohybujeme se ve stejných dimenzích, jako třeba neurochirurg, i když
v našem případě nejde o život.
Lupa není automaticky záruka
dobrého zubaře, ale je-li bez lupy,
nemůže odvádět přesnou práci.
Platí to i u „běžných“ zákroků,
jako je třeba vrtání kazu?
Bez lupy nevidím, jestli jsem
odstranil kaz úplně — dám na to
plombu a ono se to pod ní vesele
kazí dál. Nebo to beru jako řemeslo
z dob 19. století. Prostě když se
kácí les, létají třísky. Udělám preventivně, ale zbytečně velkou díru.
Jako kdyby vám při operaci slepého
střeva vyndali i slezinu a žlučník,
protože ty pro vás úplně životně
důležité nejsou a jednou by se
mohly taky zanítit, tak pryč s nimi.
Tímhle přístupem ale definitivně
zhoršujete pacientovy vyhlídky, že
mu vlastní zuby vydrží co nejdéle.
Kazí se nám zuby víc, nebo míň
než v minulosti?
Jde o to, jak hluboko do minulosti jdete. Kdysi byl kaz výsadou
bohatých. Ti si mohli dovolit sladké
a moučné věci, nechávali si vařit,
takže nemuseli moc žvýkat. Zato ti
chudší jedli to, co se teď propaguje
jako primitivní zdravá sedlácká
kuchyně. Takže dnes se to obrátilo
a kazy mají spíš ti chudší. Ale i kazů
díky zpřesňování zákroků a modernizaci přístrojů ubývá. Kromě toho
kaz nemusí být jediným problémem.
Je stále více lidí, kteří mají zuby
naprosto zdravé, a přesto je bolí.
z čeho?
malé přesné vzdálenosti od sebe.
Děje se to při stresu. Mnoho lidí ale
o tom ani neví, dělají to většinou
v noci. Tím pádem se jim hůře spí,
protože při skřípaní dráždí nervové
svazky umístěné vzadu u čelistního
kloubu. Dostávají se tak do ještě
většího stresu, až se proskřípají až
na nervy v zubech, a to je pak bolí.
‹‹ 15
hodobě. V ústech nemáme jen ty
„zlé“ bakterie, ale i ty prospěšné,
které však třeba chlorhexidinem
vymydlíme všechny. A pak nastoupí kvasinkové a houbové infekce,
kterých se dá zbavit velmi obtížně,
navíc se mohou dostat do jícnu a do
žaludku.
Ani pasta nepomáhá?
Pomáhá, ale spíše tomu, že se čišTo by měl v první řadě řešit psytění odflákne. Stejně jako ústní voda
cholog nebo psychiatr. My jen
obsahuje intenzivní chuťové přísady,
opravujeme následky. Nahrazujeme
které dávají falešný pocit čistoty.
keramikou to, co si pacient ukousal.
Existují na to jasné studie — nejlépe
Čím víc ukoujsou vyčištěné
dobrý zubař musí nosit zuby bez ničeho,
sané zuby
totiž máte,
mít pocit
lupu, bez ní nemůže protože
tím víc se vám snidobře vyčištěných
žuje skus a dráždí již
pracovat přesně zubů bez pasty, to
zmíněné nervy u čelistí.
už si s tím musíte
Tak je možná dostaneme z toho
dát práci. Ale zas to nepřehánět,
začarovaného kruhu, kdy bruxismus
stačí čtyři minuty dvakrát denně.
vede k většímu stresu a ten zas
co nějaké roztoky speciálních
k většímu bruxismu. Pomáhají také
látek, které by nás zbavily
speciální dlahy. Ale znám i případy,
nutnosti si zuby čistit vůbec?
kdy museli pacientovi s bruxismem
Zkoušelo se všechno možné, třeba
odebrat část žvýkacího svalstva.
Přitom tihle lidé mají většinou zdravýplachy peroxidem. Ale to je vhodné
vý chrup, pravidelně a správně si
jen tehdy, existuje-li nějaký akutní
čistí zuby.
problém, dlouhodobě se to nedá
používat Taky se uvažovalo o očkojaký je vývoj v téhle oblasti?
vání. Víme, která bakterie kaz způsobuje, tak ji cíleně vybijeme. Jenže
v reklamách nabízejí stále
nové, lepší ústní vody a pasty.
to je jako jít s dělem na komára.
Ústní vody nefungují. Buďto v sobě
Nakonec porušíte mikrobiální rovnováhu a dojde k tomu, o čem jsem
nemají účinné látky, a jsou to tedy
už mluvil. Nejúčinnější se stále jeví
jen osvěžovače dechu, nebo je mají,
mechanické čištění.
ale pak se nemůžou používat dlouJak se to léčí?
Systém cerec, který podle
přesné mapy pořízené troj­
rozměrným rentgenem vyrobí
z keramické "kostky" přesnou
kopii vašeho zubu tak, aby se
dala bezbolestně a natrvalo
zasadit do dásně.
Skřípou jimi. Říká se tomu odboerně bruxismus. Když jsem ještě
v 70. letech studoval a přišel někdo
s velkým bruxismem, profesor nás
zavolal, že se jako studenti musíme
na tuhle, tehdy raritu, jít podívat.
Dnes ale mám 40% pacientů v různé fázi bruxismu, někteří se prokousali až do nervů, a to jim je třeba jen třicet let. Jde o reflex, který
se spustí, když se zuby dostanou do
2bE ‹‹ ZÁŘÍ 2013
14-17_rozhovor_2B_1309_13_E.indd 15
1.9.2013 0:15:06
rozhovor
A elektrické kartáčky, není to
taky jen reklamní trik?
jiné, trvanlivější a bezpečnější
materiály nejsou?
tak, aby byl co nejméně invazivní
a nemusely se řešit nějaké neočekávané průšvihy, což se při klasickém 2D rentgenovém zobrazování
stávalo často. A nejde jen o přesnou
diagnostiku, tyhle 3D mapy jsou
pak využívány systémy jako CEREC
(Chairside Economical Restoration
of Esthetic Ceramics), které podle
toho vyrobí výplň nebo implantát
přesně na míru. Jenomže…
Jak je to s plombami? Existují
nějaké nové materiály?
Vypadá to, jako se kdyby
zubařina moc nevyvíjela, ale
spíš přešlapuje na místě.
… je v tom zas nějaký háček.
Nejsou vhodné ty, co se točí, protože dochází k odchlipování dásní
a odhalování krčků. Výborné jsou
ale vibrační neboli sonické. Udělají
za minutu násobně víc pohybů,
než dokážete seberychlejší rukou.
Navíc díky vibracím se štětiny
dostanou hlouběji do mezizubních
prostor a způsobují také odpadávání bakteriálních povlaků.
Samozřejmě velkým hitem jsou
dnes u nás tzv. bílé plomby, což je
v podstatě pryskyřice. Amalgám
upadá v nemilost, v Německu už
od 70. let, v Česku se to trochu
zpozdilo. Jenže oba materiály mají
své výhody i nevýhody.
Říká se , že amalgám způsobuje
Alzheimerovu chorobu.
Žádná studie nikdy neprokázala,
že by amalgám nějak poškozoval
lidské zdraví. Ale chytila se toho
média a jistou roli v tom také
sehrál průmysl — máme éru umělých hmot, tak je dáme i do pusy.
Hromadně se začaly vyměňovat
amalgámy za pryskyřici, čímž se
ale zadělalo na velký průšvih.
V jakém ohledu?
Pryskyřice je vhodná jen na
určité druhy výplní a navíc
je to metoda, která neodpouští chyby. Amalgám
chyby odpustí — i průměrně udělaná amalgámová
plomba je lepší než slušně udělaná pryskyřice.
Pryskyřice je polymer,
který se smršťuje a špatně
odolává velkým tlakům.
Dělat z něj velké plomby
v zadních zubech znamená
do budoucna riziko větší
kazivosti — vytvoří se tam
mikrospáry, kterými proniknou bakterie a zub se
začne kazit pod plombou.
Amalgám naopak expanduje a je odolnější na tlak,
takže tohle riziko u něj
nehrozí.
Ale jistě že jsou. Vynikající je zlato.
Ne jako zlatý zub, to jsou korunky,
ale jako výplň. To se však dělalo
naposledy někdy před válkou.
Dnes se používá keramika. Zub
se oskenuje a podle 3D snímku se
vyrobí keramická výplň, která se do
chybějící části zubu přesně zasadí.
Jenže to jsme zpátky u té lupy…
Ta technologie je perfektní, člověk
si u toho připadá jak někde ve
Naopak, zubařina udělala za
StarTreku. Jenže právě člověk se
posledních deset let ohromný skok.
ukazuje jako nejslabší článek řetězu. My Češi máme obecně problém
Mimo jiné právě v diagnostických
s dodržováním pravidel. Snad je to
metodách. Existují systémy 3D
tím, že jim dřív
rentgenu,
který vám
za posledních deset let určovali pravioskenudla komunisté,
je ústní jsme udělali ohromný skok a když přišel
dutinu
kapitalismus,
zevnitř i zvenku a podobně jako
lidé si mysleli, že v něm žádná
pravidla neplatí. Jenomže u techno„cétéčko“ vytvoří 3D model. Není
logie není žádná ideologie, tam se
to žádná hračka jako v kině, je to
pravidla prostě musí dodržovat. Vím,
zásadní věc, která vyřeší spoustu
o čem mluvím. Přijdu třeba k zubado dnešní doby obtížně řešitelných
ři, který „peče“ porcelán — dělá
nebo neřešitelných problémů.
keramickou výplň nebo implantát.
Zejména při implantologii. Kolem
Koukám na teploměr — je tam 1120
zubů jsou dutiny, probíhají tam cévy,
stupňů. Říkám mu, že by ta teplota
nervy, musíte vědet, kde co přesně je. Pak lze naplánovat zákrok
měla být 1140. On se na mě osopí,
že snad 20 stupňů není při
téhle teplotě žádný rozdíl.
Jenže on to rozdíl je.
Takže spíše než
zubařina přešlapují
na místě zubaři?
Zuby masivně poškozené
dlouholetým bruxismem
Stejné zuby po nastavení
“uskřípaných“ částí
keramickými fazetami
Mám sto chutí říct, že je to
dnes u nás v Česku horší,
než to bylo za komunistů.
Tehdy byly aspoň atestace,
ale ty se zrušily. Teď si
může čerstvě vystudovaný zubař otevřít praxi
a nic už ho nenutí se dále
vzdělávat. Dokonce i ty
nové technologie může
používat, aniž by je uměl
pořádně ovládat. Firmy,
co tyhle technologie vymyslely a prodávají je, sice
vyžadují po lékařích, aby
absolvovali náročné a drahé kurzy, jinak jim to pros-
F OTO S H U T T E R S T O C K , A R C H Í V L É K A Ř E TEXT R A D E K K O V A N D A
16 ‹‹
ZÁŘÍ 2013 ›› 2bE
14-17_rozhovor_2B_1309_13_E.indd 16
1.9.2013 0:15:06
rozhovor
Snímek z 3D rentgenu
v tzv. povrchovém módu.
Další režimy zobrazují
v kromě zubů okolní
tkáně, přičemž sním­
kem lze nejen otáčet
ve všech myslitelých
osách, ale také jím
pohledově projíždět
a konkrétní oblasti si
přibližovat a zvětšovat
tě neprodají. Jenže pak jsou tu jako
u všeho napodobeniny z Asie, které
si může koupit i naprostý laik. Ať si
ale každý zubař sáhne do svědomí
sám, jak udržuje krok s vývojem
nových technologií a investuje do
svého dalšího vzdělávání, nechci
zbytečně paušalizovat. Situaci asi
nezlepší nějaká nová pravidla, ty
umíme obcházet, ale může to zlepšit tlak ze strany pacientů. Dnes
si díky internetu mohou snadno
zjistit, co jim zubař ve skutečnosti
nabízí.
alizovaní. To je jako kdybyste chtěl
po špičkovém automechanikovi,
aby vám umyl auto. Jinak průměr
je dvakrát do roka. I když si čistíte
zuby sebepoctivěji, všude se kartáčkem nedostanete. Je to vlastně
stejné, jako když jdete jednou za
čas k holiči nebo na pedikúru.
Vidíte nějakou budoucnost
zubařiny v oblasti genetiky?
Už se daří uměle vypěstovat části
zubu, takže jednou se podaří určitě i zub celý. Pak se bude muset
vyřešit, jak to správně zasadit do
Jenže tyhle moderní zákroky
pusy, jak vypěstovat okolní tkáně,
pojišťovny neproplácejí.
otevřít čelistní kost atd… Ale podle
Stejně jako doktoři do vzdělání
mě to nakonec mít velký význam
nejsou ani pacienti ochotni moc
ani nebude, leda u úrazů nebo vrozených vad. Prevence se totiž stále
investovat do svého zdraví. Ono to
vylepšuje — vidím to dnes na mlazačíná už u zubní hygieny. Spousta
dých lidech,
lidí si řekne,
že nepotřebují
Stejně jako doktoři do kteří chodí na
zubní hygienu
dávat dejme
tomu tisícovku vzdělání neinvestují ani pravidelně
už od dětství.
za profesionální vyčištění pacienti do svého zdraví Nemají jediný
chrupu, jenže
kaz, nikdy jim
až se jim zuby zkazí tak, že jim
nevrtali a oni si zvykli tak nebát se
odumřou a budou se muset nahrazubařů a chodit k nim pravidelně.
dit implantáty, zaplatí za to jako za
Pro nás to znamená konec zubařiny.
Ale ne úplně, naše práce se přesunové auto. Tak si to spočítejte.
ne k pacientům staršího věku, kteří
JAk často by měl chodit člověk
si díky prevenci zachovali vlastní
k zubaři na na hygienu?
zuby, ale mohou mít problémy třeba
Ne k zubaři, tohle je práce pro
s parodontózou nebo s opotřebením
zubní hygienisty, ti jsou na to specizubů. Zubaři určitě nevymřou.
‹‹ 17
MUDr. Ivo Hradský. na začátku 80. let odešel Po vystudování karlovy univerzity
do německa, kde provozuje
soukromou praxi. Dnes pracuje střídavě v hamburku
a v před dvěma lety založené ordinaci dental design
v Praze (www.ddprague.cz).
Za svými kritickými slovy
na adresu českého zubařství si stojí: „Jsem obeznámen do hloubky s oběma tak
rozdílnými zdravotnickými
systémy, v Německu a v česku. Ani jeden není dokonalý,
ale ten zdejší vykazuje
základnější nedostatky.
Měl jsem v životě to štěstí,
že jsem se mohl odborně
i lidsky vyvíjet v jiném prostředí a je mi jasné, že bez
této možnosti bych se dnes
asi sám stal terčem podobné
kritiky, kterou tu nyní vedu.
A ještě stručně k budoucnosti zubařiny.
1. orientace na prevenci
a individualitu pacienta.
2. řešení zubních problémů
stále více stárnoucí
populace.
3. Digitaliace a propojení
nejnověších technologií
a z toho vyplývající celoživotní lékařské studium
a Investice do vlastního
pouniverzitního vzdělávání."
2bE ‹‹ ZÁŘÍ 2013
14-17_rozhovor_2B_1309_13_E.indd 17
1.9.2013 0:15:07
Download

konec zubařiny Jak Ji známe