MOTEJL
ČTVRTLETNÍK FONDU OTAKARA MOTEJLA
1/2015
NOVÁ HNUTÍ
SLIBUJÍ ZMĚNU
Vítězové roku 2014
Kterak aktivní občané na radnice vstoupili
Otevírání dat je úspěšné, až
když je začnou lidi využívat
Rozhovor s Markem Jelenem
Podpořte změny
Fond Otakara Motejla podporuje desítky
neziskových organizací, přidejte se!
PÁR SLOV NA ZAČÁTEK
PROTI ZVĚTRÁVÁNÍ POLITIKY
Tématu vstřícné politiky se věnuje i konference Otvírejme
radnice konaná 21. 3. na VŠE v Praze.
Úvodník bych mohl sestavit jen s využitím
Justova Slovníku floskulí: politika prý přitahuje podivné šíbry, obrací se k voličům zády,
zabývá se sama sebou a bezesporu kazí
charakter. Správa veřejných záležitostí by tak
zase trochu zvětrala, jako vždycky, když víc
než o obsahu a konkrétních příbězích mluvíme o politice prostřednictvím klišé. Taková
hospodská karikatura pochopitelně odrazuje
schopné a čestné lidi a stává se tak sebenaplňujícím proroctvím – politika bez osobností,
bez idejí, bez pravidel je politikou zvětralou –
rigidní a přitom neskonale křehkou.
Naštěstí mohu psát o tom, jak se dá
takovému zvětrávání čelit.
Vstup do politiky pro mě nebyl záležitostí
osobních ambic, odpovědně jsem si už před
lety vybral povolání gymnaziálního učitele
a ani teď z takového rozhodnutí nehodlám
ustupovat. Vstup do politiky byl strategickým rozhodnutím. Po léta jsme totiž zkoušeli
„naše“ Teplice změnit z pozice občanské
společnosti. Čím dál víc nám ale docházelo, že bez personální změny na radnici to
nepůjde. Sestavili jsme více než z poloviny
nezávislou občanskou kandidátku a v komunálních volbách v říjnu 2014 skončili druzí
s výsledkem přesahujícím 20 %.
Změnilo se něco složením slibu zastupitele? Ano i ne. Máme větší přístup k podkladům, ale způsob naší práce se od dob, kdy
jsme v očích dosavadní garnitury byli pouhými kverulanty, příliš nezměnil. Nebetyčný
2
rozdíl ale vnímají všichni: Koalice i úřednictvo
si musejí zvyknout na dosud neznámý jev –
aktivní opozici. Jsou to učednická léta; my
učíme letargickou politickou a úřednickou
scénu dodržovat pravidla, oni nás (nevědomky) učí způsobům, jak je k tomu dovést.
Stále tedy zůstáváme „aktivisty“, protože
od radnice očekáváme aktivitu a protože
jsme aktivní. V duchu Masarykova povzdechu „Tož demokracii bychom už měli, teď
ještě nějaké ty demokraty…“ totiž víme, že
demokracie se sama neudělá a potřebuje
nejen demokratické politiky, ale i demokratický aparát.
Toto číslo čtvrtletníku Motejl se „aktivistům“ na radnicích věnuje. Fondu Otakara
Motejla za to patří dík – zkušenost, že politika nemusí být klišé, ale třeba živá odpovědnost za své město, je třeba ověřovat znovu
a znovu.
Athéňan Perikles kolem roku 430 před
Kristem řekl: „I když jen nemnozí mohou
vytvářet politiku, všichni jsme schopni ji posuzovat.“ O těch nemnohých je tohle číslo,
na nás všech je budoucnost našich obcí,
krajů, země i Evropy.
Jakub Mráček
zastupitel města Teplice
POZITIVNÍ ZPRÁVY
Rekapitulace činnosti
Fondu Otakara Motejla
za rok 2014
V roce 2014 rozdělil Fond 4 456 669 Kč
na projekty prosazující transparentní
veřejnou správu a podporu občanů, kteří
zlepšují prostředí, kde žijí. Podporu získalo
21 organizací na realizaci 23 projektů.
Grantová výzva Transparentní a efektivní veřejná správa se zaměřila především na prosazování systémových změn.
K větší kontrole financování politických
stran a kampaní přispěla Transparency
International ČR svým monitoringem výdajů
politických stran před volbami a Centrum
aplikované ekonomie, které poprvé zveřejnilo všechny dárce politických stran včetně
soukromých osob. Iuridicum Remedium
otevřelo zatím neřešený problém nakládání
s databázemi DNA narozených dětí. Chybějícím veřejným dohledem nad prací Policie
ČR se zabývala Liga lidských práv, která
úspěšně obhajovala oběti policejního násilí.
Ve výzvě Aktivní občan Fond spolu s Nadací Karla Janečka podpořil 12 projektů
z 8 krajů. Většina z nich usiluje o aktivní
zapojení občanů do rozhodování radnic –
v Písku např. vydávají občanské noviny,
ve Žďáru nad Sázavou přišli se strategickou
vizí rozvoje města. Prostředky ale získal
i protikorupční vzdělávací program CoZaTo
nebo Hnutí DUHA s plánem zlepšit stav
veřejné zeleně v Olomouci.
Jak dobře znáte náš stát?
Na www.nasstat.cz/testy/ si můžete vyzkoušet nový občanský kvíz. Otestujte své
znalosti o politicích, rozpočtech obcí nebo
třídění odpadu. Pokud neznáte správnou
odpověď, kvíz vás navede na webové
stránky, kde se můžete dozvědět více.
Součástí kvízu je pomůcka (metodika) pro
učitele a vedoucí mládežnických oddílů,
která hravou formou rozvíjí zájem mladých
o veřejné dění.
Ministerstvo financí odtajnilo
své faktury
Ministerstvo financí jako první otevřelo svá
data. Občané tak mohou detailně zkoumat
výdaje rezortu, počty povolených hazardních přístrojů nebo ekonomické statistiky.
Na zpřístupnění dat se podílelo i Fórum pro
otevřená data, které Fond Otakara Motejla
založil a řídí. Další datové zdroje budou
postupně přibývat.
Oživení získalo cenu Bílé lilie
Cenu Bílé lilie 2014 za prosazování
principů dobrého vládnutí, odpovědnosti
a transparentnosti získalo námi podporované sdružení Oživení. Porota vyzdvihla
zejména jeho aktivity prosazující osobní
odpovědnost zastupitelů a úředníků. Cenu
Bílé lilie každoročně uděluje organizace
Zaostřeno.
Ve spolupráci s Americkou obchodní
komorou pak Fond podpořil projekt zIndex
ve spolupráci s Oživením, který detailně zanalyzoval, jak si města ČR vedou
v zadávání veřejných zakázek, a nabízí
konkrétní doporučení, jak napravit zjištěné
nedostatky.
Sdružení Demagog.CZ a Naši politici obdržela malé granty na internetové projekty
ke komunálním a senátním volbám.
Volič tak získal další možnost lépe se
rozhodnout, komu dát svůj hlas, a dozvěděl
se, zda političtí kandidáti v předvolebních
debatách mluví pravdu.
3
TÉMA
Vítězové roku 2014:
NOVÁ HNUTÍ
SLIBUJÍCÍ ZMĚNU
Komunální politiku za posledních
25 let ovládly politické strany.
Za tu dobu vytvořily spolu s „politickými podnikateli“ důmyslné
penězovody tunelující obecní
rozpočty. Mnohdy si ani nedávaly
práci s tím, aby to příliš maskovaly. Žádný div, že občané začali
hledat alternativu – malá hnutí
či strany vedené občanskými
aktivisty.
V mnoha městech a obcích proto
po podzimních komunálních volbách přišly zajímavé změny. Lidé
svými hlasy dostali na radnice
hnutí, která mohou změnit atmosféru k lepšímu, mění zavedené
manýry politiků velkých stran
a slibují výrazně větší vstřícnost
k voličům.
Suverénní jízda
Jana Čižinského
Mezi jednotlivými hnutími však vede výrazná
dělicí čára. První kategorii samu pro sebe
představuje hnutí ANO, jež zatím na komunální úrovni čerpá popularitu z osoby
vicepremiéra Andreje Babiše. Pozornost
zasluhuje druhý typ hnutí. Ta, která naopak
vznikají občanskou cestou „zezdola“.
„Tato hnutí vyrůstají z místní občanské
společnosti a reagují na bezprostřední
4
chování zastupitelstva v daném městě.
U hnutí zrozeného z občanské společnosti je volba racionální v tom smyslu, že
lidé, kteří reprezentují dané hnutí, jsou
veřejně známé osobnosti a voliči vědí, co
od nich čekat,“ vysvětlil pro MfD vedoucí
katedry filozofie a politologie na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně
Daniel Kroupa.
Volební úspěchy slavili bojovníci proti
hazardu (Matěj Holan a Svatopluk Bartík
ze sdružení Brnění a politického hnutí
Žít Brno), protikorupční aktivisté (Jan
Korytář, zakladatel občanského sdružení
Čmelák a kandidát politického uskupení
Změna pro Liberec), organizátoři referend
proti megalomanským sídlům radnic (Jan
Čižinský ze sdružení nezávislých kandidátů PRAHA 7 SOBĚ, Olga Richterová
z občanského sdružení Zaostřeno na 10),
občané vystupující proti změnám územního plánu (Renata Chmelová z koalice
občanských sdružení Trojmezí), dlouholetí
občanští aktivisté (Štěpán Rattay ze sdružení Oživení, dnes místostarosta ve Svatém Janu pod Skalou) a mnozí další.
Každý z výše zmíněných lidí se do komunální politiky pustil po předchozím
úspěšném občanském angažmá, které se
„vrátilo“ právě v podobě často skvělých
volebních zisků. Na druhé straně – jejich
aktivity nebyly dosavadním vedením obcí
rozhodně příjemné. Některým aktivistům to
po volbách jejich soupeři spočítali a poslali
je i přes velmi dobré výsledky do opozičních lavic.
Jinde ale aktivisté dosáhli tak jasného
vítězství, že jejich protivníci byli bez šance.
Takový je případ Jana Čižinského s hnutím PRAHA 7 SOBĚ. Ten se mohl stát
starostou i bez uzavření koalice, přesto
zvolil spolupráci s druhým v pořadí – Koalicí PRO 7. Absolutní vítězství v Brně-středu (starosta Martin Landa) a třetí místo
ve volbách do brněnského zastupitelstva
(místostarosta Matěj Hollan) dokázalo
v povolebních jednáních zase zúročit i původně recesistické hnutí Žít Brno.
(nejen) sobě vyhrál komunální volby v Praze 3, přesto nakonec on a jeho kolegové
z kandidátky skončili v opozici.
Trable Jana Korytáře
Nezdařený pokus Svinenského zvonu
Dlouholetá kritika radnice naopak zkomplikovala situaci vítězi voleb Janu Korytářovi, lídrovi hnutí Změna pro Liberec. Ten
vyhrál na severu Čech komunální volby už
podruhé, primátorem byl ale jen pár měsíců na přelomu let 2010 a 2011. Pak se
na spolupráci dohodla většina ostatních.
Loni na podzim to bylo podobné. Korytář
jako vítěz voleb sice dostal šanci koalici
dojednat, jenže nenašel žádné spojence,
a to ani mezi blízkými Starosty pro Liberecký kraj.
„Měli jsme možnost s nimi uzavřít
koalici, která by měla těsnou většinu.
Jenže po zkušenostech s jejich radikálními
politickými postupy jsme do toho nechtěli
jít. Názorově s nimi souhlasím, ale s jejich
metodami ne. Politika nejde dělat aktivisticky,“ vysvětloval po volbách pro Hospodářské noviny Michal Hron, lídr Starostů
pro Liberecký kraj, kteří skončili druzí,
proč dali přednost široké koalici za účasti
ČSSD, jež se v minulosti zkompromitovala
řadou skandálů svých představitelů.
Nakonec Jan Korytář obratným manévrováním dohodl spolupráci s libereckým
ANO. I tak ale musel na místo starosty
zapomenout a působí „jen“ jako náměstek pro ekonomiku, strategický rozvoj
a dotace.
„Myslím, že u zavedených politických
stran je trochu problém, že nejsou připraveny předávat správu věcí veřejných těm,
kteří vyhrají volby, pakliže jsou z aktivistického prostředí,“ říká otevřeně náměstek
pražské primátorky Matěj Stropnický. Ten
jako člen Strany zelených v barvách Žižkov
Špatné zkušenosti s tradičními stranami
z roku 2010 mělo i kandidující hnutí Svinenský zvon. Lídr František Švepeš proto
pro podzimní volby sáhl k netradičnímu řešení – původní jednu kandidátku nakonec
rozdělil na čtyři, aby zvýšil šanci nasbírat
díky volebnímu přepočtu víc mandátů.
Kromě Svinenského zvonu aktivisté sestavili i kandidátky Výzva!, Dokážeme to!
a Změna pro Trhové Sviny. „Vůbec se nám
nelíbí, že tu je vláda ODS s různými klony
a KSČM. Bylo by dobře, aby se na radnici
dostali konečně lidé, kteří by byli konstruktivní a kreativní,“ vysvětloval postup
Švepeš před volbami serveru Echo24.cz.
Unikátní volební taktika ale přinesla zklamání. Zatímco v roce 2010 Svinenský zvon
místní volby vyhrál, nasbíral 26 procent
hlasů a sedm mandátů z celkových 23,
loňský výsledek byl horší. Svinenský zvon
získal jen necelých 16 procent hlasů a čtyři
křesla v zastupitelstvu.
A kandidátky naklonované z původního Svinenského zvonu? Výzva! získala
3,18 procenta hlasů, Změna pro Trhové
Unikátní volební taktika
ale přinesla zklamání.
Sviny 3,07 procenta a Dokážeme to!
2,8 procenta. Mandát si nepřipsaly jediný,
mateřskému hnutí ale „odsály“ až devět
procent hlasů. S nimi mohlo obsadit v zastupitelstvu křesel výrazně víc.
5
TÉMA
Podraz v Praze 10
Jak moc se přátelé starých obecních
pořádků brání změnám, se ukázalo po posledních volbách i v Praze 10 nechvalně
proslavené „politickým podnikatelem“
Tomášem Hrdličkou. Po říjnových volbách
a prvních týdnech vyjednávání to vypadalo, že stotisícovou Prahu 10 čekají změny:
voliči zde dali nejvíc hlasů hnutí ANO před
dalším novým politickým uskupením,
koalicí Vlasta, a dosud opoziční TOP 09.
Společně by tyto formace ve čtyřicetičlenném zastupitelstvu získaly pohodlnou
většinu 25 křesel.
„Vstupu do politiky
rozhodně nelituji. Rozhodla
jsem se po zralé úvaze,
že tak mohu více zatřást
zatuchlými poměry.“
To si alespoň mysleli lidé z koalice Vlasta
a TOP 09. „V dobré víře jsem poctivě
připravovala vzájemnou dohodu, která by
odrážela skutečný výsledek voleb i priority
jednotlivých stran a jež by zároveň uměla
řešit sporné body dojednávané koalice. Podle zásady solidnosti a na rozdíl
od hnutí ANO 2011 jsem vůbec nejednala
paralelně s jinými partnery,“ rekapituluje
po měsících Renata Chmelová z koalice
Vlasta, která se do politiky dostala přes
angažmá v Koalici občanských spolků
Trojmezí.
Jenže proti politickým nováčkům stála
protřelá lídryně hnutí ANO, až do jara 2014
místostarostka za ČSSD Radmila Kleslová.
Ta nakonec radnici Prahy 10 ovládla se
stranami dosavadní koalice: svojí bývalou domovskou ČSSD, Stranou zelených
a Nezávislými pro Prahu 10 (bývalí členové
ODS). Nově vzniklá koalice je formálně
menšinová, dohromady má jen 19 mandátů, podporují ji však ODS a KSČM.
I Kleslová připouští, že koalice může
počítat s „tichou podporou“ občanských
demokratů, jejichž napojení na údajného kmotra Tomáše Hrdličku kritizoval její
stranický šéf Andrej Babiš. Příznačně jen
do chvíle, než se jeho pražská „pravá
ruka“ o tyto lidi opřela.
Anketa:
„Co pro vás bylo při vstupu do komunální
Renata Fialová
Roman Krajči
zastupitelka města Čelákovice
bývalý místostarosta města Lanškroun
(Naše Čelákovice, o. s.)
(můjLanškroun, o. s.)
Já jsem do ní
vstoupila v obci
Zlonín v roce 1998,
kde nás na všechno
bylo sedm. V obci
nebyla kanalizace,
voda, plyn. Vlak obcí
pouze projížděl, neměli jsme kvůli přísným
bezpečnostním pravidlům ani zastávku.
S osmdesát let starou žádostí jsme drželi
rekord na české dráze. Po dvou volebních
obdobích byla zastávka, voda, kanalizace,
plyn. A vyřízena spousta starostí kolem.
Všechno jsme se učili „po cestě“, nebyl čas
na velké váhání při důležitých rozhodnutích.
To bylo asi to nejtěžší, že nerozhodujete najednou jen o sobě. Že moje rozhodnutí má
vliv na obec, kde se lidé na mne spoléhají.
Zjištění absolutního
rozdílu ve vnímání
odpovědnosti mezi
mnou a kolegy politiky
z veřejného sektoru.
Pro mne, osobu
z podnikatelské sféry,
byla a dodnes je frustrující jejich většinová neochota, až odpor k zavedení osobní
odpovědnosti za vynakládání veřejných prostředků. Stejně na mne působila i inklinace
zástupců veřejného sektoru k vynakládání
obrovských částek na různé „měkké projekty“
bez adekvátního, či alespoň nějakého přínosu
pro většinu obyvatel. Jmenovaná negativa se
bohužel nezmění do doby, dokud o veřejných financích budou moci rozhodovat jejich
příjemci a stejně tak je i kontrolovat.
6
Nevzdáme to!
Příklad z Prahy 10 jasně ukazuje na výše
popsaný rozdíl mezi nově nastupujícími
hnutími. Na jedné straně centrálně řízený
projekt Andreje Babiše ANO, na straně
druhé z místního občanského angažmá
vyrůstající lokální iniciativy, jejichž lídři se
rozhodli pro vstup do praktické politiky.
„Vstupu do politiky rozhodně nelituji. Rozhodla jsem se po zralé úvaze, že tak mohu
více zatřást zatuchlými poměry u nás
v Praze 10. Dlouho jsem byla přesvědčená, že z občanské roviny se dá něco
s rozumnými politiky domluvit, ale poznala
jsem, že i to má svoje meze, a já se chtěla
posunout dále. Uvědomovala jsem si, že
již není cesty zpět, a moje rozhodnutí bylo
silně podpořeno faktem, že občanská
společnost v Praze 10 začala žít a já tak
po sobě nezanechávám prázdné místo,“
říká rozhodně Renata Chmelová a dodává: „Jsem teď součástí důsledné opozice
a mám již reálné výsledky, že i takto můžu
měnit věci k lepšímu.“
Nově zvolená
hnutí slaví
první úspěchy
V Brně platí od ledna zákaz provozování hracích automatů, které postupně mizí ze všech 29 městských částí.
Ještě v minulém roce bylo ve městě
300 heren se zhruba 3000 přístroji.
Od té doby se počet omezil zhruba
na 30 provozoven s asi 300 automaty. Vše záleží na ministerstvu financí,
které odebírá licence provozovatelům
podniků. Do odebrání licence podnikům ministerstvem financí musejí mít
herny zavřeno v době školní výuky
od 7.00 do 14.00.
300 - 30
heren
3000 - 300
automatů
Ondřej Neumann
HlídacíPes.org
politiky nejtěžší?“
Renata Chmelová
Štěpán Rattay
zastupitelka MČ Praha 10
místostarosta Svatého Jana pod Skalou
(Trojmezí, o. s.)
(Oživení, o. s.)
Bylo to pro mne docela snadné, protože
jsem věděla, do čeho
jdu – roky jsem se
jako aktivní občanka
účastnila zastupitelstev a prosazovala
veřejný zájem občanů Prahy 10 (třeba nezastavět přírodní park v Trojmezí či nestavět
předraženou radnici za miliardu). To, co mne
přivedlo do politiky, byl fakt, že radnice je
trvale zavřená občanům a neposkytuje jim
žádné informace. Například ani to, jak který
zastupitel hlasuje. Největším překvapením
pro mne bylo zjištění, že radnice je zavřená
i zastupitelům obce a brání se poskytovat
informace, na které máme z výkonu svého
mandátu zákonné právo.
Asi tím nejtěžším pro
mne bylo přijmout
odpovědnost.
Když jsem pracoval
na projektech, řídil
organizaci nebo dělal
na svých věcech,
odpovídal jsem si sám za odvedenou
práci nebo za výsledky a chování lidí mně
blízkých. Nyní jsem byl na základě svěřené
důvěry ze strany voličů zvolen, abych tyto
lidi zastupoval a ujal se vedení samosprávy.
Jsem fakticky odpovědný za veškeré veřejné
záležitosti, bohužel i za počínání našich
předchůdců. V malých samosprávách je
to o to horší, jelikož se tato odpovědnost
nerozloží do kolektivního orgánu, jako je
rada, ale leží na bedrech jednoho, respektive
dvou lidí.
7
ROZHOVOR
Marek Jelen
OTEVÍRÁNÍ DAT JE
ÚSPĚŠNÉ, AŽ KDYŽ JE
ZAČNOU LIDI VYUŽÍVAT
Potenciál open-source není zatím
v Česku plně využit. Může však
přinést výhody a finanční úsporu
nejen soukromým uživatelům,
ale především firmám a veřejné
správě, říká Marek Jelen, propagátor „otevřeného softwaru“. Za
zdroj inovací a podnikatelských
příležitostí považuje rovněž otevřená data, kterým se věnuje spíše
ve svém soukromém životě, například jako účastník geodata hackathonu či jako hodnotitel soutěže
Společně otevíráme data.
Již delší dobu propagujete využívání open-source softwaru. Můžete nezasvěcenému
čtenáři popsat, co přesně si pod zaváděním open-source představit?
Open-source je počítačový software
s otevřeným zdrojovým kódem, který
můžou uživatelé za určitých podmínek
upravovat, vyvíjet či jej poskytovat zdarma
dalším uživatelům. Jako běžný uživatel
pak máte možnost volby, buď si zakoupíte produkty klasických společností,
nebo operační systém nahradíte např.
Linuxem, místo Office si pořídíte balíček
OpenOffice, na prohlížení webů Firefox
a například na čtení pošty si nainstalujete
Thunderbird. Veškerý software pro svůj
notebook si tak můžete zajistit bezplatně.
Já sám například používám Macbook Air,
protože mi vyhovuje svým hardwarem, ale
mám v něm nainstalovaný Linux.
Které překážky podle vás nejvíce brání
využívání open‑source v Česku?
Myslím, že Češi neradi mění zaběhnuté
systémy a učí se novým věcem, mají
oproti Američanům vyšší tzv. risk aversion. To je příznačné pro IT správce,
kteří musejí při zavádění open-source
prosadit software, který najednou jinak
vypadá, uživatelé se s ním musejí naučit
pracovat a to vše vyžaduje čas a energii. Při zavádění open-source je proto
lepší neprovádět více změn současně,
ale přecházet na nový software postupně. Nejdříve si zkuste nahradit uzavřený
prohlížeč za Firefox, potom si nainstalujte
OpenOffice či jeho novější verzi Libre­
Office a nakonec zkuste vyměnit uzavřený
operační systém za Linux.
Sledujete také problematiku otevřených
dat. Jak hodnotíte otevírání dat v Česku,
co je podle vás největší úspěch?
Cením si, že Fond Otakara Motejla propaguje otevírání dat a podporuje organizace,
které jsou v této problematice aktivní.
Stále nám však chybí například zákon
8
o registru smluv, který se snaží prosadit
Rekonstrukce státu. Určitě pozitivně kvituji
krok ministerstva financí, které začalo
zveřejňovat faktury na internetu. Stalo se
tak pionýrem mezi ministerstvy, kterého
mohou další jen následovat. Za největší
úspěch budu považovat, když lidé začnou
otevřená data využívat. Samotné otevření
informací totiž nestačí. Proto oceňuji soutěž Společně otevíráme data, kterou Fond
pořádá. Zde jsem jako porotce mohl vidět
konkrétní využití otevřených dat v podobě
aplikací, jež slouží lidem v běžném životě,
jako například aplikace Dětská hřiště Praha, www.hristepraha.cz.
A jak byste lidi více motivoval k využívání
otevřených dat? Třeba představitelé města
Děčín obecní data zpřístupnili, ale zjistili, že
lidé o ně nejeví velký zájem.
Nabídka by měla reagovat na poptávku. Jestliže jsme otevřeli data, ale není
o ně zájem, tak to asi znamená, že jsme
nezpřístupnili to, co by občany nejvíce
zajímalo anebo kde mohou vidět další
využití. Například ve Velké Británii postavila
řada společností svůj úspěch na tom, že
„přechroustají“ otevřená data poskytnutá
státem a následně je prodávají dále, třeba
zpátky státním institucím.
Problematice otevřených dat se věnujete
i ve volném čase. Účastnil jste se třeba
pražského geodata hackathonu, který
Fond organizuje. Čím vás tahle akce
oslovila?
Geodata jsou vděčné téma, na kterém
můžete vystavět řadu projektů. Když
otevřete smlouvy, výstupem mohou být
studie, analýzy, zatímco na geodatech
můžete postavit projekty s praktickým využitím pro koncové uživatele. Podle mapy
se zajímavými tipy na pamětihodnosti
v mém okolí si mohu naplánovat víkendový
výlet s rodinou, zveřejněná smlouva logicky nebude mít takový potenciál.
Když se americká centrála Red Hat před
deseti lety rozhodovala, ve které zemi
otevřít nové vývojové centrum, zmapovala
si aktivity komunit vyvíjejících open‑source
software. Zjistila, že nejčinorodější jsou vývojáři právě ve střední a východní Evropě.
Čím si to vysvětlujete?
Máme zde tradici kvalitního vzdělání
v technických oborech, které formuje zájmy
a profesní směřování mladých lidí. Vždyť
Marek Jelen (1987)
působí jako developer
advocate v mezinárodní
společnosti Red Hat, která
je lídrem ve vývoji open-source softwaru. V české
pobočce, která se po deseti letech stala jedním
z největších vývojových
středisek této společnosti
na světě, má Marek na starosti osvětu cloudových
konceptů. V minulosti
působil jako konzultant
a vývojář na volné noze.
Vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kde v současnosti také přednáší.
Ve volném čase se věnuje
geocachingu a sportu.
například celosvětově úspěšné antivirové
společnosti AVG a Avast vznikly v České
republice, ESET zase na Slovensku. A Red
Hat má v současné době v Brně jednu ze
svých největších vývojových centrál a zaměstnává skoro osm set lidí.
Vyučujete na Masarykově univerzitě v Brně,
a tak díky svému kontaktu se studenty
možná budete znát odpověď na otázku,
proč se mezi vývojáři a v IT světě obecně
pohybuje tak málo žen?
Vinu podle mě nese společenské nastavení. Ženy mají stejné schopnosti tvořit
technicky náročné projekty jako muži, ale
společnost očekává, že se budou věnovat
spíše netechnickým oborům. Roli hraje
také to, že IT obory nemají v očích rodičů
takový sociální status, jako když jejich
dcera či syn vystudují právo nebo ekonomii. Ale vnímám, že se to mění k lepšímu.
9
NAŠI PARTNEŘI
Iuridicum Remedium
NAŠI PARTNEŘI
Helena Svatošová zakládala se dvěma spolužáky z právnické fakulty
Iuridicum Remedium v roce 2001 původně jen proto, aby mohli přijmout
finanční dar 1000 Kč, který jim coby autorům výstavy o rolnických
a ekologických hnutích ve třetím světě nabídl její návštěvník a posléze
sympatizant. Příští rok oslaví Iuridicum Remedium (IuRe) patnácté výročí
formálního vzniku.
IuRe není organizace jednoho tématu.
Kromě programu Lidská práva a technologie má od počátku program Lidská práva
a veřejná správa a Právem proti sociálnímu
vyloučení. „Mnohokrát jsme zvažovali,
jestli mix různých témat není na škodu. Ale
ukazuje se, že ne. Můžeme dělat věci, které
považujeme za potřebné, a víme, že nejsou
pokryty,“ říká Helena Svatošová. „Užíváme
si, že to nese i různé typy aktivit – od čistě právnicko-analytických přes budování
advocacy kampaní po organizaci zábavnějších popularizačních akcí. Že je ‚značka‘
IuRe méně vidět než třeba Ceny Velkého
bratra, naše tradiční antisoutěž na poli
práva na soukromí, nebo jiné kampaně,
nakonec nevadí,“ dodává Svatošová.
10
Běh na dlouhou trať
První „profesionální“ aktivitou IuRe byla
bezplatná právní pomoc v oblasti bydlení
a exekucí. Díky důvěře Nadace OSF mohl
malý tým mladých právníků v roce 2004
začít pomáhat lidem bez přístupu k advokátní právní pomoci. Zkušenosti z často
drastických kauz vedly logicky k systémovějším aktivitám – legislativním kampaním
za změny právní úpravy i praxe v oblasti
exekucí a bydlení. Pokud pak analýzu IuRe
k úpravě exekucí cituje ve svém nálezu
i Ústavní soud, dá se to označit za korunování tohoto druhu práce.
Největší úspěchy IuRe jsou výsledkem
dlouhodobé právní i osvětové činnosti. Tzv.
data retention, orwellovskou povinnost
„pro jistotu“ uchovávat on‑line i telefonní
komunikaci každého občana půl roku,
začali v IuRe řešit již v roce 2005, kdy se
kontroverzní (a dnes již zrušená) směrnice připravovala. Zrušení jejího provedení
v zákoně o elektronických komunikacích
Ústavním soudem dosáhlo IuRe až v roce
2011. Přestože tím věc neskončila, zásadní
pravidlo nepřípustnosti plošného sledování
Ústavní soud vyslovil. Dlouhodobá snaha
snížit rizika projektu Opencard se datuje již
od roku 2007.
Mezi úspěchy počítáme v IuRe i to, že jsme
dnes tým lidí, kteří spolu pracují rádi, máme
fajn vztahy a naše témata vidíme velmi podobně, ač jinak jsme zakotvením rozliční.
Nejviditelnější „digitálněprávní“ agenda se
neomezuje jen na ochranu soukromí, ale
i na práva duševního vlastnictví. I proto
IuRe neminula kampaň vůči kontroverzní úmluvě ACTA či práce na lokalizaci
alternativního copyrightu – licenci Creative
Commons.
Víte, kdo může mít přístup
k vaší DNA?
Aktuální kampaň v programu Lidská práva
a technologie se týká tématu vzorků DNA
a testování. „Je neuvěřitelné, v jakém
právním vakuu se nachází nakládání s tak
citlivými a v budoucnu extrémně zneužitelnými údaji.“ Kromě kampaně za uzákonění
pravidel pro policejní databázi DNA se
IuRe pod vedením právníka Jana Vobořila
věnuje nedávno odhalené praxi – skladování krevních vzorků všech novorozenců
bez vědomí a souhlasu rodičů. Databáze
vedená přes dvacet let obsahuje tři miliony
vzorků osob a není vůbec zřejmý její účel.
Rizika využívání DNA i dalších informací
z těchto vzorků jsou nedozírná, pátrání
a právní boj vysloveně dobrodružné, a tak
se s detaily a výsledky možná na stránkách Motejla ještě setkáte.
Plány do budoucna
Do budoucna IuRe plánuje více zaměřit
svou právněporadenskou větev na senio­
ry. Zkušenosti s právním poradenstvím
této velmi přehlížené skupině ukazují, že
bydlení a exekuce jsou oblasti, kde právní
„Mezi úspěchy počítáme
v IuRe i to, že jsme dnes
tým lidí, kteří spolu pracují
rádi, máme fajn vztahy
a naše témata vidíme velmi
podobně, ač jinak jsme
zakotvením rozliční.“
pomoc často citelně chybí a bezpráví se
enormně daří. V programu digitálních práv
připravuje IuRe důkladnější watchdog
na data veřejné správy, hlavně ta outsourcovaná. Může představovat obrovský problém, který si dnes málokdo uvědomuje.
Agenda programu Lidská práva a veřejná správa je jasně daná – podle názoru
týmu IuRe není aktuálnějšího rizika pro
demokratický systém než Transatlantická
obchodní a investiční úmluva, ke které
IuRe chystá velkou osvětovou kampaň
spojenou s občanským lobbingem.
• Také se vám nelíbí, že stát má bezdůvodně k dispozici vzorky DNA takového množství svých
občanů včetně vašich dětí?
• Bojíte se rychlého vývoje genetických analýz a možného zneužití třeba ze strany zaměstnavatelů, pojišťoven nebo represivních složek?
• Vyjádřete jasně svůj nesouhlas s následným uchováváním vzorků
• Zažádejte o likvidaci screeningové kartičky svojí nebo svého dítěte dodatečně
• Vzor podání, s nímž se můžete obracet na nemocnice, a více informací k tématu novorozeneckého screeningu jsou k dispozici na www.slidilove.cz
11
PODPOŘTE ZMĚNY
Chtěli byste
žít v lepší zemi?
Přidejte se k nám!
Podporujeme místní iniciativy, které zlepšují život ve své obci nebo hlídají nakládání
s veřejnými financemi.
Zuzana Manninen,
pravidelná dárkyně
Fondu Otakara Motejla
„Proč Fond Otakara Motejla? Z vlastní zkušenosti vím, že
ve státní správě je mnoho neočekávaných šedých míst,
která je potřeba odstranit. Je třeba vyvíjet neustálý tlak
na zlepšování funkce státní správy a potírání korupce.“
Podpořte Fond Otakara Motejla a budujte s námi lepší Česko!
http://motejl.cz/#/podporte-zmeny
Děkujeme!
Fond Otakara Motejla
Hradecká 18, 130 00 Praha 3, tel.: +420 226 227 703, e-mail: [email protected], www.motejl.cz
Fond Otakara Motejla spravuje Nadace Open Society Fund Praha. Redakční rada čtvrtletníku
Motejl: Robert Basch, Tereza Halbrštátová, Eva Karasová, Jiří Knitl, Marie Peřinová, Michaela
Rybičková a Jitka Rabitsch Adamčíková. Vydání čtvrtletníku Motejl podpořily Trust for Civil
Society in Central & Eastern Europe a Boomerang Publishing.
Download

Stáhnout PDF - Fond Otakara Motejla