Časopis pro starosty měst a obcí – květen 2013; www.postovnikuryr.cz
POŠTOVNÍ
KURÝR
Zapadlíkovy známky
Manuál e-aukcí
Mobily vás umějí podepsat
Ideální starosta
Venkovskou architekturu
je třeba brát vážně
Základní registry:
konec běhání
po úřadech
...
...
...
...
...
...
2
Editorial
Obsah
Vážení čtenáři,
Česká pošta je od nepaměti zprostředkovatelem zpráv,
do dnešní doby se traduje, že pozitivní sdělení dělají
poštovní brašnu mnohem lehčí…
Co na tom, že listovní tajemství platí pro každého
a o obsahu dopisu stejně jako o sděleních překovaných
na elektronická data neví poštovní úředník zhola nic.
Pošta by prostě chtěla být poslem jen dobrých zpráv.
V případě Poštovního kurýra si tak sen plní. Rádi tedy
občas přineseme informace, které se k vám nedostaly
anebo jste je ve světě přemíry informací přehlédli.
Vybereme jen ty podstatné a zajímavé.
Poštovní služby patří do každé obce, proto je pro
Poštu důležité životu v obci rozumět. Budeme tedy
hledat i témata důležitá pro vás. Současně s Poštovním kurýrem jsme uvedli do života i jeho facebookový
profil. Můžete se tedy s námi spojit, ptát se, kritizovat, diskutovat. Poštovní kurýr by měl být především
o dobrých zprávách. Nutně nemusí zahřát, naší ambicí
je, aby byly především užitečné a inspirativní.
Za celou redakci vám přeji vydařený začátek léta
Časové razítko je ten nejlepší důkaz,
kdy vznikly vaše dokumenty
Ivo Mravinac
ředitel odboru komunikace České pošty
4
S běháním po úřadech je konec
6
Přehled základních registrů
8
Rozhovor s Ondřejem Felixem
11
Depa jsou páteří logistiky České pošty
14
Václav Zapadlík: „Dělat známky pro Poštu je pocta.“
19
Kde se bojuje, tam se nepracuje
24
Poplatky za hlavu, nebo za popelnici?
26
Jak postupovat při vypisování veřejných zakázek
28
Pro dlužníky i věřitele – DINO
31
Mobily vás už umějí podepsat
32
Jiří Fišer: „Hlavně nezadlužit město víc, než je zdrávo.“
38
Zastupitel je věčný
41
Ideální starosta
42
Pošta a čas
46
Nastal čas pro venkovskou architekturu
50
Česká Třebová není jen nádraží
52
Pavel Kuka: „Snažím se dělat věci poctivě.“
pomocí e-aukcí
Kdykoli potřebujete dokázat poslední změnu vašich dokumentů, oceníte Časové razítko PostSignum.
Využijete ho na e-podatelnách, při elektronické fakturaci, při práci s formuláři nebo třeba při archivaci
dokumentů. Zkrátka všude tam, kde používáte elektronický podpis. Časové razítko PostSignum
prodlužuje platnost dokumentu s elektronickým podpisem. Více informací najdete
na www.postsignum.cz, kde lze také přímo objednat předplacený balíček časových razítek.
Poštovní kurýr, vydavatel Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1, ev. č. MK ČR E 21199. Šéfredaktor Mgr. Ivo Mravinac,
Tel.: 221 132 120, mail: [email protected], www.postovnikuryr.cz, zpracování MouseHouse.
www.postsignum.cz
3
4
000
SŮ
S běháním po úřadech je konec
S běháním po úřadech je konec
Téma
S běháním
po úřadech je konec
Základní registry za půl roku ostrého provozu dokazují,
že jde o jeden z nejúspěšnějších projektů českého eGovernmentu.
Hana Hikelová
Štěpán Adámek
Bezmála 100 milionů úspěšně provedených transakcí a 140 tisíc výpisů z Czech
POINTů – takovými údaji se mohou
pochlubit základní registry, které mají za
sebou první půlrok ostrého provozu. Nejvytíženějším byl podle očekávání registr
obyvatel se 70 miliony transakcí. Během
prvních šesti měsíců začalo využívat data
základních registrů více než 1000 orgánů
veřejné moci, to představuje téměř
65 procent. Z krajů zůstal ke konci roku
zatím nepřipojen jen Královéhradecký
kraj, ze statutárních měst pouze Ústí nad
Labem, Mladá Boleslav a Liberec. Za celé
toto období přitom nebyl zaznamenán
jediný závažnější incident či neplánovaný
výpadek systému.
Od října minulého roku je provoz základních registrů zajištěn ve dvou státních
datových centrech, Státní tiskárně cenin
a České poště. Tím se podařilo dosáhnout
kýžené mety – nepřetržitého 24hodinového provozu a zajištění plné zastupitelnosti jedné lokality druhou.
140 000
výpisů
140.000
VÝPISŮ
140.000
VÝPISŮ
100 000 000
Transakcí
100.000.000
TRANSAKCÍ
Začalo nové období fungování
veřejné správy
Poprvé v historii veřejné správy v České
republice mají občané, úřady i podnikatelé k dispozici jedinečnou a především
bezpečnou databázi, která sjednocuje dosud roztříštěná data vedená úřady o občanech a státních i nestátních subjektech.
Stát díky projektům základních registrů
nyní disponuje relevantními a nezpochybnitelnými daty, tzv. referenčními
údaji, u nichž garantuje jejich platnost.
100.000.000
TRANSAKCÍ
Základní registry, nejnáročnější a nejná-
100.000.000
kladnější projekt českého eGovernmentu,
mají ušetřit čas i peníze občanům, podnikatelům, firmám, tuzemským i zahraničním investorům a sledují při tom hlavní
cíl: změnit fungování veřejné správy
tak, aby všem ulehčily jejich každodenní
život. Změny k lepšímu by měl pocítit
nejen občan, ale i úředník státní správy
či územních samosprávných celků.
TRANSAKCÍ
Zavedením základních registrů začalo nové
období fungování veřejné správy, s běháním
po úřadech by měl být jednou provždy konec.
Jestliže dříve občan obíhal úřady a dokládal
stále tytéž údaje, dnes již jednou pořízený
referenční údaj mezi sebou úřady nasdílejí
a občan nemusí stále předkládat své osobní
údaje, protože stát má k dispozici relevantní
ověřená data.“
Ani další přínosy nejsou zanedbatelné.
Zefektivnila se celá řada souvisejících
procesů, odstranily se duplicitní a neaktuální údaje vedené jednotlivými úřady
a zásadně se snížila náročnost administrativních úkonů úředníků.
Provoz registrů ročně za zhruba 300 milionů
Podle materiálu, který schválila vláda,
má provoz základních registrů mezi léty
2013 až 2015 stát zhruba 950 milionů
korun, ročně tedy více než 300 milionů.
Existující analýzy dokládají, že zavedením základních registrů dojde k úspoře
až 60 procent času stráveného doposud
na úřadech oproti době před jejich spuštěním.
Základní registry jsou nyní naplněny aktuálně platnými daty a je zajištěna jejich
trvalá a bezpečná aktualizace. K referenčním údajům existuje trojí možný přístup:
1. Připojení
prostřednictvím centrálních,
regionálních či lokálních agendových
informačních systémů
2. Přístup
prostřednictvím Czech POINT
3. Využití
Informačního systému
datových schránek
Poslední dva zmíněné přístupy využívají
především „menší“ úřady. Realizátory
tohoto technicky i organizačně náročného projektu, který nemá obdoby
nikde jinde v Evropě, jsou Ministerstvo
vnitra, Český statistický úřad, Český
úřad zeměměřický a katastrální a Úřad
pro ochranu osobních údajů. Projekt za
více než tři miliardy korun, financovaný
z Integrovaného operačního programu, je
provázán s celou řadou dalších projektů,
propojujících existující soustavu statistických registrů a zajišťujících napojení na
ostatní informační systémy využívané ve
veřejné správě.
Také budoucí vývoj českého eGovernmentu půjde cestou sdílení služeb ve
veřejné správě. To bude možné za předpokladu pokračujícího rozvoje datové
základny státu a přípravy strategických
integračních projektů, navazujících na
základní registry.
i
Co jsou základní registry
Základní registry jsou jedinečnou a bezpečnou infrastrukturou šesti systémů,
která zahájila svůj provoz 1. července
2012 a poprvé v historii sjednotila
dosud roztříštěná data vedená úřady
o občanech a státních i nestátních
subjektech, nemovitostech atd.
Jedná se o zcela unikátní projekt
rozvoje eGovernmentu v Česku, který
nabízí relevantní a nezpochybnitelná
data, tzv. referenční údaje, jako jsou
trvalé bydliště, datum a místo narození.
Jde o přibližně 120 nejdůležitějších
osobních údajů, u kterých stát garantuje jejich platnost.
Základní registry tak nastartovaly proces, který ulehčuje občanům, firmám
a dalším subjektům styk s veřejnou
správou, tj. minimalizaci počtu návštěv
na úřadech a využití možností technologií 21. století pro on-line přístupy
odkudkoli a kdykoli.
V nepřetržitém provozu funguje Service
Desk ZR – tedy uživatelská podpora
základních registrů. Jakékoli dotazy
a problémy týkající se základních registrů řeší proškolení pracovníci Service
Desku a call centra téměř nonstop.
K dnešnímu datu tak Správa základních
registrů eviduje téměř 5000 úspěšně
vyřešených servisních požadavků.
S dotazy týkajícími se připojení k základním registrům a dalšími uživatelskými otázkami se prosím obracejte na
Helpdesk:
e-mail: [email protected]
tel.: +420 222 132 020
5
6
Přehled základních registrů
Přehled základních registrů
Téma
NEJVÍCE TRANSAKCÍ MĚST A OBCÍ
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ
229 260
NOVÝ BOR
186 793
ŘÍČANY
Všechny čtyři registry fungují v rámci Informačního systému základních registrů
(ISZR), jehož správu zajišťuje Správa základních registrů. Dalším stavebním kamenem systému je převodník identifikátorů fyzických osob (ORG), který spadá do gesce
Úřadu pro ochranu osobních údajů, stejně jako dohled nad bezpečností údajů.
184 836
PŘEROV
161 915
BOSKOVICE
155 930
ČESKÉ BUDĚJOVICE
NEJVÍCE TRANSAKCÍ MĚST A OBCÍ V PROCENTECH
ROS:
(OD 1. 7. 2012 DO 31. 12. 2012)
§
ROB:
REGISTR OSOB
REGISTR OBYVATEL
Obsahuje údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci
i o nekomerčních subjektech, jakou jsou
občanská sdružení a církve.
Obsahuje základní údaje o občanech a cizincích
s povolením k pobytu. Mezi tyto údaje patří:
jméno a příjmení, datum a místo narození
a úmrtí a státní občanství.
(SPRAVUJE ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD)
(SPRAVUJE MINISTERSTVO VNITRA)
§
84%
8%
7%
1%
70 103 100
6 923 991
6 284 181
987 219
REGISTR
OBYVATEL
REGISTR ÚZEMNÍ
INDENTIFIKACE
REGISTR
OSOB
REGISTR PRÁV
A POVINNOSTÍ
POČET OVM – ČESKÁ REPUBLIKA – 31. 12. 2012
POČET OVM V IS O ISVS
POČET OVM V ISZR
300
RUIAN:
7
RPP:
REGISTR ÚZEMNÍ IDENTIFIKACE,
ADRES A NEMOVITOSTÍ
REGISTR PRÁV A POVINNOSTÍ
Spravuje údaje o základních a územních
správních prvcích.
Nevede žádné osobní údaje.
Obsahuje referenční údaje o působnosti orgánů veřejné
moci. Slouží jako garance bezpečné správy dat občanů
a subjektů vedených v jednotlivých registrech.
(SPRAVUJE ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ)
(SPRAVUJE MINISTERSTVO VNITRA)
250
200
150
100
50
0
PHA
JČK
STČ
PLZ
KAR
ÚST
LBC
KRH
PCE
VYS
JMK
OLO
MSZ
ZLN
8
Hlavní téma
Rozhovor: Ondřej Felix
Rozhovor
ONDŘEJ FELIX
„Když to zvládnou banky
a obchodníci, proč by
to neměla zvládnout
veřejná správa,“
říká o eGovernmentu ing. Ondřej Felix, jeho hlavní architekt.
V rozhovoru nám přiblíží své představy o další elektronizaci
veřejné správy.
Ludmila Hamplová
archiv MVČR
9
V jaké fázi se elektronizace státní
správy nyní nachází?
Elektronizace výkonu veřejné správy je
kontinuální a stálý proces. Od začátku
devadesátých let, kdy byly implementovány první transakční systémy pro
podporu hlavních agend států, tedy
zdravotní a sociální pojištění, daňový
systém a další, jsme implementovali ve
veřejné správě více než 4500 různých
informačních systémů. Vycházím ze
stavu registrace informačních systémů
v informačním systému o informačních
systémech veřejné správy k letošnímu
jaru. Tyto systémy podporují výkon
několika set agend prováděných více
než 7500 orgány veřejné moci, což
jsou pro změnu údaje z Registru práv
a povinností.
Co považujete za největší úspěchy,
kterých se podařilo dosáhnout?
Drtivá většina informačních systémů
ve veřejné správě bezproblémově funguje a podporuje výkon agend tak,
že veřejnost o nich neví – a tak to
má být.
V čem naopak vidíte „mezery“?
Veřejná správa je velmi komplexní
systém, nesmí v něm být prostor pro
zfušovaná řešení. Bohužel v poslední
době některá ne zcela povedená, resp.
zfušovaná řešení nám všem v ICT
průmyslu i ve veřejné správě důrazně
připomněla, že při zavádění celoplošných informačních systémů není místo
pro amatérismus, fušerství a zbrklá
rozhodnutí – byť s nejlepšími úmysly.
Co nám velmi zásadně chybí, je profesionální způsob řízení a správy ICT technologií, informačních systémů i služeb
ICT napříč státní a veřejnou správou.
Jaké nejbližší kroky v souvislosti
s elektronizací státní správy Česko
čekají?
Jednotlivé informační systémy byly
dlouho, což přímo vyplývá z jejich počtu, budovány jako izolované a určené
pro činnosti uvnitř jedné agendy a jednoho úřadu. Zhruba od roku 2000 díky
tlaku technologií začaly být realizovány celoplošné jednoagendové systémy,
podporující všechny úřady v agendě
působící. Asi nejznámější a velmi dobrý
příklad je Živnostenský rejstřík. Zru-
šila se místní příslušnost jednotlivých
referátů, výstupy jsou veřejně dostupné a tak dále. S implementací Datových
schránek, CzechPointů a Základních
registrů jsme konečně došli k zásadnímu architektonickému zlomu. Propojujeme jednotlivé agendové systémy mezi
sebou a učíme je sdílet data (Základní
registry) i způsoby komunikace s uživateli (Datové schránky, CzechPointy,
Portál veřejné správy). A co nás čeká?
Musíme se naučit sdílení dat, infrastruktury i služeb v celé státní a veřejné správě. Jinými slovy se učíme
místo domů stavět města, a to včetně
nezbytné infrastruktury.
Když se podíváte do budoucnosti,
jak by podle vás měl eGovernment
ideálně fungovat a co všechno by měl
umět?
Celá soustava služeb veřejné správy
je harmonizována a optimalizována, jednotlivé agendy jsou schopny
používat údaje z propojeného datového fondu veřejné správy, komunikují
mezi sebou navzájem, občané a firmy
běžně komunikují s veřejnou správou
způsobem, který si zvolí – na univerzálních kontaktních místech s odbornou
asistencí nebo samoobslužně, odkudkoli a kdykoli, třeba i z mobilů či tabletů.
Nejsou obtěžováni ohlašovacími povin-
10
Rozhovor: Ondřej Felix
nostmi ani přenášením potvrzení mezi
jednotlivými úřady, protože si úřady
umí podklady pro klienta obstarat mezi
sebou. Dokonce připravují podklady pro
klienty tak, aby je v jednotlivých úředních úkonech minimálně obtěžovaly.
Drtivá většina úkonů je realizovatelná
klientem z domova či z práce, a když už
musí klient na úřad, může být objednán
na přesný čas, návštěvy na úřadech
jsou rychlé a efektivní. Celý systém je
efektivní, výrazně lacinější než dnes,
bezpečný a spolehlivý. A nestresuje ani
občany, ani úředníky.
Jak dlouho může trvat, než se podaří
takového stavu dosáhnout?
Rozhodně několik let, záleží na vůli
a přístupu. Když to ale zvládají banky,
obchodníci, dodavatelé služeb, proč by
to neměl zvládnout stát a celá veřejná
správa?
Co přináší elektronizace malým obcím
a jejich samosprávě? Neznamená pro
ně spíš další zátěž?
To je asi stejná otázka, jako co přináší
elektronizace Pošty malým poštám?
Jsem již dlouho přesvědčen o tom, že
stát i regiony jsou povinny vytvořit
takovou informační a procesní podporu
malým i středním obcím, aby nemusely investovat do ICT, nevytvářely si
vlastní systémy a byly schopny využívat
služeb poskytovaných státní i regionální veřejnou správou.
Co se v tomto směru již podařilo?
První kroky tímto směrem jsme už
realizovali výstavbou regionálních
a obecních technologických center
a musím pokračovat. Vše je o standardech a moudré správě investičních prostředků. Pokud je starosta či úředník
na malé obci schopen využívat elektronické bankovnictví, musí být zhruba
se stejným úsilím schopen vykonávat
úkony nezbytné pro výkon přenesené
státní i veřejné správy.
V čem je český systém podobný zahraničním systémům a v čem je naopak
jedinečný?
To je na samostatnou knihu. Obecně
a stručně, jedinečný je zejména v tom,
že musí odpovídat českým legislativním nárokům, a ty jsou velmi detailní
Depa ČP
a občas i velmi specifické. Na druhé
straně, problémy, které v českém eGovernmentu řešíme, jsou v celé Evropě
podobné. Jde o koncept sdílených služeb. Zaručená a bezpečná elektronická
identita, propojování a sdílení datového
fondu, mobilní klientela, samoobslužné
procesy a podobně.
Poměrně častým důvodem, proč lidé
nedůvěřují různým informačním
systémům, jsou obavy o bezpečnost
jejich dat. Jak je zajištěna v případě
systémů veřejné správy?
Záleží systém od systému. Jsou informační systémy veřejné správy vystavené přímo do internetu, bez jasně
definovaných a vynutitelných standardů, a ty jsou samozřejmě zranitelnější
než systémy využívající bezpečnou
komunikační infrastrukturu, definované provozní standardy, zálohování
v bezpečných datových centrech. Ty
jsou zase celkem logicky dražší. Nalézt
vyvážený kompromis a definovat ho
formou závazných standardů je úkol na
nejbližší období, mimochodem i v souvislosti s chystaným zákonem o kyberbezpečnosti.
Co když dojde k podobným útokům
hackerů, jakým nedávno čelily velké
české zpravodajské portály a banky,
dá se nějak škodám předejít?
Samozřejmě že dá, viz má předchozí odpověď. Jen je třeba od začátku návrhu
informačního systému na bezpečnost
myslet, zpětně se to dohání strašně
špatně.
Jak se podílí na rozvoji eGovernmentu EU? Dává v tomto směru nějaké
jednotné pokyny?
Jednotné pokyny ne. V současnosti se
ale připravuje a projednává, někdy i velmi bouřlivě, nová regulace, nahrazující
směrnici o elektronickém podpisu, a ta
zavádí pojem důvěryhodných služeb
provozovaných v evropském prostoru
bez elektronických hranic, propojujících důvěryhodné elektronické doručování, správu dokumentů, uznávání
identit v celé Evropě. Ta by měla vést
k jednomu elektronickému vnitřnímu
trhu EU, což bude pro všechny členské
státy velká výzva.
11
Téma
Ondřej Felix
Ondřej Felix je hlavním architektem
českého eGovernmentu a digitálním
šampionem České republiky (digitální
šampion působí na Ministerstvu vnitra
a jeho úkolem je propagovat využívání
ICT mezi širokou veřejností). V minulosti působil mimo jiné jako vedoucí
české pobočky Oracle a jako ředitel této
společnosti pro oblast veřejných služeb
ve střední a východní Evropě. Byl rovněž
Depa jsou páteří
logistiky České pošty
Každá zásilka musí najít svého adresáta. Co možná nejrychlejším
způsobem, při zachování maximální kvality doručování.
To je od nepaměti hlavním posláním všech poštovních doručovatelů.
Doba se ale mění, nové technologie usnadňují řadu dříve
tradičních postupů.
předsedou představenstva Českého
Kateřina Koubová, Marta Selicharová
Telecomu a jeho generálním ředitelem.
Důvodem přechodu na systém dep je
nutnost optimalizace a sjednocení doručovací sítě v rámci celé republiky, která
je v současnosti velmi roztříštěná a tudíž
ji nelze jednotně řídit. „V současné době
máme po celé republice zhruba šest set
koncových bodů pro doručování balíkových zásilek. My se chceme dostat do
cílového stavu, který bude činit šedesát
devět míst,“ vypočetl Richard Soldán,
vrchní ředitel divize poštovního provozu
a logistiky. Šedesát čtyři hotových funkčních dep by mělo být plně v provozu už
v polovině letošního roku.
Depa ulehčí velkým i malým
poštám
Lokace jednotlivých dep byla určena v návaznosti na umístění třídicích uzlů (SPU).
Na jednotlivých depech jsou balíkoví
doručovatelé centralizovaní pro atrakční
obvod depa a zajišťují jednak balíkové
doručování, svozy a současně i účelovou
přepravní síť, což je obsluha spádových
pošt. Zaváží materiál na pošty a sváží
zpět balíky, listovní materiál a finanční
prostředky. Poštovní materiál z pošt je
na depech centralizován a odesílán na
SPU. Systém dep tak velmi ulehčí práci
velkým poštám, které bývaly jakýmsi mezistupněm mezi SPU a malými poštami.
Teď musí všechny balíkové zásilky na
dodání projít depem, kde se za pomoci
nových technologií, například systému
Štěpán Adámek
PostNetControl, optimalizuje trasa pro
jejich dodání.
Depa přinesou úspory
Nejen zjednodušení a zpřehlednění v doručování přinese nová logistická síť, zároveň
se také nese ve znamení úspor. „Nová síť
určitě přinese úspory, a ty přichází jednak se
změnou projezdů i se změnou technologií,
kterými jsou například automatizované
pořizování, vážení a snímání. To povede
k urychlení zpracování zásilek a zároveň
k efektivnějšímu využití zaměstnanců. Další
úsporou je i jiná typologie aut. Je finanční
rozdíl, pokud se jede velkými auty, nebo
malými,“ uvedl Richard Soldán. K 1. lednu je
plně v provozu 39 dep, tedy téměř polovina
cílového stavu.
Některá z nich jsou v majetku Pošty, objevují
se i nájemní prostory, několik poštovních
dep je součástí SPU a další z nich se budou
stavět. „V nájmu jsme v malém poměru,
nejlepším případem je, když se opravují či
rekonstruují naše objekty, nejvíc nám to vyhovuje a je to i nejle­vnější. Ne­jideálnější jsou
ovšem developerské projekty, kdy nám prostory postaví přesně na míru, jak potřebujeme. Ale to je spíše budoucnost, dokončují se
výběrová řízení a veřejné zakázky,“ přiblížil
šéf logistiky Soldán. Logistika dozná v následujících letech i další změny, a to v obnově
SPU. V cílovém stavu zůstane ze současných
jedenácti uzlů osm.
Depa – výhody pro zákazníky
i zaměstnance
Depa centralizují místa dodání a získává
se tak větší prostor pro doručování. Samozřejmostí je i rozšiřování doručovacích
služeb, jakými jsou například nadrozměry,
tedy zásilky do jedné tuny, do budoucna se
počítá i s doručováním bílé techniky, a to
včetně montáže, či se svozem hromadného podání od smluvních zákazníků. Vznik
dep navíc umožňuje zavádění nových
technologií, jakými jsou válečkové trati,
zjednodušuje se sledování zásilek, optimalizuje se trasa, centralizuje se vozový park.
Zvyšuje se tak komfort pro zákazníka
i pro zaměstnance. „Pro zaměstnance to
přináší určitě zlepšení pracovního prostředí, centralizace k depům přináší vyšší
počet zaměstnanců ve stejných typových
pozicích na tom samém místě, to umožňuje i velkou variabilitu například při
zástupech, nemocích nebo dovolených,“
informoval Pavel Bobek, ředitel odboru
regionální podpory logistické sítě. Na
každém z dep bude pro zákazníky Pošty
možnost hromadného podání, ve valné
většině případů jsou zde vybudovány pro
tento účel speciální přepážky. „Do budoucnosti chceme drtivou většinu zásilek
od hromadných smluvních dodavatelů na
depa svážet. Zjednodušeně to znamená,
že nebudou muset zákazníci vozit zásilky
k nám, ale my si je vyzvedneme u nich,“
popsal Richard Soldán.
14
12
Depa ČP
Depa
ČP
Depa ČP
ČP
Depa
136
36
93
26
LOVOSICE
ČESKÁ LÍPA
324
112
MOST
132
29
171
66
CHOMUTOV
ÚSTÍ
NAD LABEM
173
53
103
34
KARLOVY
VARY
123
22
LIBEREC
DĚČÍN
99
28
192
46
ŽATEC
108
42
325
31
777
115
413
74
132
120
138
34
Počet zaměstnanců
v cílovém stavu
163
45
138
36
KLADNO
TRUTNOV
136
34
objektů
60
18
145
45
132
36
JESENÍK
NÁCHOD
145
41
FRÝDEK
MÍSTEK
Děčín
Ústí nad Labem
Liberec
173
53
Chomutov
Jičín
Mladá Boleslav
CHEB
Náchod
Karlovy Vary
Kladno
RAKOVNÍK
Cheb
Rudná
173
53
Kolín
Říčany
ta řeší nevhodné rozmístění stávajících
dodacích pošt pro logistickou činnost
a kvalitnější zákaznický servis. Mezi
očekávané přínosy patří především:
OSTRAVA
optimalizace všech procesů logistiky
ve fázi dodání zásilek adresátovi
Jeseník
Hradec Králové
Rychnov nad Kněžnou
PRAHA
Centralizací dodávací služby Česká poš-
328
46
338
52
OPAVA
RYCHNOV
NAD KNĚŽNOU
Mělník
Žatec
149
32
125
42
pro velká nákladní auta
Jaké jsou jeho výhody?
OLOMOUC
ČESKÁ
TŘEBOVÁ
Trutnov
Lovosice
Most
233
64
316
97
Česká Lípa
problematický příjezd do objektů
stav, velikost a počet ramp
NOVÝ JIČÍN
RAKOVNÍK
pro zpracování balíkového
nevhodné dispoziční řešení těchto
BRUNTÁL
PARDUBICE
103
34
nedostatečné technologické plochy
a listovního materiálu ve stávajících
361
104
KOLÍN
MLADÁ
BOLESLAV
i
Hlavními důvody realizace DEPA jsou:
prostorách pošt
312
74
PRAHA
Počet vozidel
v cílovém stavu
ŠUMPERK
HRADEC
KRÁLOVÉ
ŘÍČANY
MĚLNÍK
94
23
146
40
200
49
JIČÍN
15
13
113
28
Bruntál
Pardubice
TŘINEC
Šumperk
Opava
obsluha území z jednoho bodu
jednotná architektura obsluhy území
z hlediska přepravních sítí
Česká Třebová
Ostrava
RUDNÁ
79
25
Tachov
doručování balíkových zásilek
Benešov
Plzeň
Frýdek Místek
Příbram
TACHOV
Prostějov
Boskovice
Domažlice
Pelhřimov
Tábor
Klatovy
Kroměříž
87
30
Třebíč
Uherské Hradiště
KLATOVY
Prachatice
139
41
PŘÍBRAM
137
34
Břeclav
99
30
124
43
STRAKONICE
BENEŠOV
143
50
TŘEBÍČ
80
17
PRACHATICE
68
18
PÍSEK
370
95
ČESKÉ
BUĎEJOVICE
70
19
TÁBOR
91
28
JINDŘICHŮV
HRADEC
110
34
PELHŘIMOV
změn včetně PSČ adresní pošty.
ZLÍN
131
40
JIHLAVA
155
46
ŽĎÁR NAD
SÁZAVOU
141
40
ZNOJMO
237
47
171
35
275
57
BRNO
133
37
BOSKOVICE
93
18
BŘECLAV
117
27
HODONÍN
151
43
97
29
VYŠKOV
PROSTĚJOV
Změní se pouze to, že doručovatelé
budou vycházet na pochůzku z jiné
provozovny. Hromadní podavatelé pak
budou moci podat své zásilky přímo
na depu s výhodami bezproblémového
příjezdu a parkování.
KROMĚŘÍŽ
HAVLÍČKŮV
BROD
132
38
a městech zůstane zachována beze
110
65
Hodonín
Znojmo
České Budějovice
DOMAŽLICE
Obsluha občanů v příslušných obcích
VSETÍN
Jindřichův Hradec
ných podavatelů
Jak se tato změna dotkne občanů?
161
51
Zlín
BRNO
centralizace svozů zásilek od hromad-
PŘEROV
Vsetín
Strakonice
137
44
PLZEŇ
Přerov
Vyškov
maximální možné využití vozového parku
149
39
Jihlava
Písek
Třinec
Nový Jičín
Olomouc
Havlíčkův Brod
Žďár nad Sázavou
155
38
289
92
efektivnější a optimálnější způsob
201
52
UHERSKÉ
HRADIŠTĚ
14
Rozhovor: Václav Zapadlík
Rozhovor: Václav Zapadlík
Rozhovor
VÁCLAV ZAPADLÍK:
„Dělat známky pro poštu
je pocta.“
„Co mě bralo? Indiáni, jazzoví muzikanti, vejtřasky a nahý ženský,“
říká o svých začátcích výtvarník Václav Zapadlík.
Pro celý svět je Maestro auto artu, u nás ho znají jen fajnšmekři.
Známky, které pro Českou poštu nakreslil, jsou na poštovních
přepážkách největším trhákem posledních měsíců.
Jsou na nich jeho auta a jsou doslova světová.
Ivo Mravinac
15
16
Rozhovor: Václav Zapadlík
Proč jste poštovní zakázku vzal?
Protože jsem známky nikdy nedělal. Až
půjdu do velkýho ohně, v kufru, takhle se
zkříženýma rukama, budu ležet klidně. Dělal jsem už kdeco, známky ne. To je pocta.
Krásných aut je obrovské množství. Vybrat jste jich ale musel šest.
Výběr určuje světový trend! To jsou auta
prohnaná různými agenturami, aukčními
síněmi… Vznikl tím pádem mezinárodní
status, která auta jsou nejlepší. Podařená
karoserie, výkon – a samozřejmě cena. Klasický Rolls Royce má historii, která se cení,
ale vloudilo se tam i novodobý Ferrari, dvanáctiválcová dvěstěpadesátka GT, ukrutně
drahý, jeho cena je několikanásobně vyšší
než u nějakého starého skvostu.
Filatelisté mají svého Mauricia. Co je
totemem pro fandy do aut?
Já jsem milovníkem dvou značek. Duesenberga a Hispano-Suizy. I v Americe mi
říkají, že Duziho tak nikdo nikdy nenamaloval, a že jich tam mají ode mě mraky.
A proč Hispano-Suiza?
Plzeňská Škodovka koupila licenci a vyrobila jich asi stovku. Ty naše český kusy
byly lepší po technické stránce, vyrobili je
i z lepších materiálů, líp zpracovali. Škodovy závody, to byla nejlepší fabrika v Evropě, uznávaná. Kam se na ně hrabal nějaký Krupp a jiní, finančně silnější. Málo
se o tom ví.
Škodovka z Boleslavi se tam ale nedostala, ani Laurin a Klement. Vy jste zvolil Wikova.
Rozhovor: Václav Zapadlík
Toho tlačil Břéťa Janík. Ale mně to bylo
jedno, dal jsem ho tam rád, protože je to
auto z mojí hlavy. Ten Wikov je z doby
krize, kdy se prodávaly jen drahý auta.
Tak wikováci spojili dva osvědčené čtyřválcové motory z pětatřicítky a udělali
osmiválec, Wikov 70. S inženýrem Járou
Hausmannem jsem kdysi jako výtvarník
připravoval knížku Automobil v srdci
Evropy. Jára byl ďábel, legendární závodník, taky dlouholetej šéfredaktor
Světa motorů, znal ho celej svět. A ten
mi ukázal malou fotku Wikova, jak stojí
před brněnským nádražím. Taky se objevil v krátkým záběru ve filmu s Hugo
Haasem. Z toho auta se dochovaly jen
tři motory, archiv firmy Wikov vyhořel,
žádný dokumenty nezůstaly. Tak jsem ho
nakreslil, pak i včetně technických výkresů – a auto podle toho postavila brněnská
firma Nestrojil. Nynější majitel s autem
sklízí velké úspěchy.
Jako malíře auto artu vás znají po světě, kdekdo vás pamatuje jako jazzového
muzikanta. Odkud se ale vzala ta dokonalá znalost technických detailů?
Když tě to zajímá, tak se to naučíš. Táta
měl autodílnu, já to jako kluk nenáviděl,
protože jsem tam musel dělat. Bráchové
byli automechanici a táta nebyl zrovna
nadšenej, že já také nepatřím k plechu.
A že jsem se dal na prkýnka, že jsem
absolvent Bytový tvorby na Žižkově,
s výučním listem truhlář. Měl jsem být
architekt – a byl jsem konstruktér sedacího nábytku. Automechanici jsou dodnes
moji úhlavní nepřátelé. Já maluju, v autě
se nehrabu.
Jak se dostane konstruktér sedacího nábytku k výtvarnictví?
Ve škole jsi musel namalovat a narýsovat,
nebyla to sranda. Třeba takovej řez nebo
půdorys dvoukřídlého špaletového okna!
Ale jako výtvarník jsem samouk a s angličtinou je to stejný. Už ve škole jsem si
čmáral, co mě bralo. Indiáni, jazzoví muzikanti, vejtřasky a nahý ženský. To až hrozilo vyhazovem ze školy.
Nahatá učitelka se tam neobjevila?
To ne, já jsem zas tak dalece nedojel,
abych se trefil do portrétu. Až na vojně.
Tam jsem si namaloval moji ženskou a vylepil na tapetu. Pak to šlo nějak samo…
Nedávno po mně jedna agentura chtěla
prezidenta Masaryka v americkým stetsonu. Fotky měli hezký, jenomže na nich
měl prezident tak brigadýrku. Tak jsem
to udělal. Portrét je těžkej zvlášť u žen­
skejch. Tam vždycky hrozí, že ti řekne –
vždyť tu vypadám jak šlapka! Musíš zachovat jemnost – a u aut je to stejný.
Malujete věci, které by člověk zdálky nerozeznal od fotografie. V čem je ale ta
vaše světovost, kde má vaše kresba plus
před fotografií?
To je teda otázka! Abych ti tak dal příklad… Kamil Lhoták byl milovníkem
strojů, motocyklů, aut, všeho možného,
ale v jeho kresbách najdeš šišatý kola
jako prase. Jeho kresby motocyklů a aut,
to je jenom jako. Kamil Lhoták ale mezi
dopravní prostředky, mezi ty balóny
a motocykly a kola vnesl určitý řád poezie. A dada a srandu. Modré nebe – dole
zelenou – a v rohu míč. Byl jsem na vý-
stavě, kde tak dvacetkrát namaloval paní
Lhotákovou, pokaždé jinak a ani v jednom
případě to nebyla ona. Pořádně namalovat
auto je víc než řemeslo. Dneska všichni
obkreslují fotografie, dokonale, ale to je
málo. Úplná zoufalost je, když to někdo
vyvede na plátně v oleji, ty hrábneš do
knížky – a je tam stejná fotka. Auto musíš
mít v hlavě, umět ho namalovat zpaměti
z jakýhokoliv pohledu, jeho čumák, to je
portrét obličeje. Musí bejt přesně a přitom musí mít duši. Takovej sedan, Škoda
dvanáctistovka se maluje strašně obtížně,
Pro ně je to klasika. Na mojí vernisáži
v Pebble Beach bylo celé studio retušérů
z Los Angeles, z Hollywoodu, který jsou
neskutečný machři na americkou retuš. Já
to nářadí mám, ale ani jsem ho ještě nevyndal. Však mi řekl John Zolomij, znalec
přes automobilový kumšt – jak začneš dělat retuší, tak to tady balíš, tady takových
je. Ve výtvarným trendu se navíc žádá taková ta bezprostřední jednoduchost, jako
je třeba kresba tužkou, sepií, rudkou…
Vždyť tak už Michelangelo maloval studie
lidskýho těla! Ale jak říkám, auto už mu-
17
Přijeli český novináři a ve Světě motorů
se objevila fotka té Tatry s titulkem: Tatra
dobyla Paříž. To, že tam Zapadlík vystavoval, páni novináři, zřejmě laděni komunismem, nějak vynechali…
Kde všude jste měl výstavy?
Od Japonska po Ameriku a bylo jich moc.
V Paříži, Londýně… Kdo by si to všechno
pamatoval. Poslední ale byla v Loučni,
společná s Theodorem Pištěkem.
Kolik jich bylo u nás?
„Portrét je těžkej zvlášť u ženskejch. Tam vždycky hrozí, že ti řekne –
vždyť tu vypadám jak šlapka! Musíš zachovat jemnost – a u aut je to stejný.“
uhneš trochu s prdelkou a hned je to takový nabouchaný a není to ono.
síš mít celý v hlavě, kdo to nemá, cokoli
ostatní je mu houby platný.
Trochu to zjednodušte.
U Lhotáka je to nadsázka, básnická licence, dojem. Já maluju poslední detail. Na
poezii, na tu já kašlal, já byl vždycky na
straně těch špinavejch, co ty auta dělají.
Jo, chodil jsem do Mánesu a vídal se s malíři, ale vždycky jsem chtěl malovat auta,
aby to mělo technickou přesnost. Běda,
kdyby mi tam někde scházel šroubek na
kolech nebo něco takovýho.
Říká se, že lidi, kteří něco dokázali, víc
uznává svět než vlastní země.
To už zažil Tonda Dvořák, Alfons Mucha,
to tak bude, to je česká vlastnost. Dřív
mě to hrozně pálilo, dneska už ne. Venku
jsem měl řadu výstav a jedna z nich byla
Retro v Paříži a já tam vystavoval s Američanama Duesenbergy, z hecu. Osm
Duesenbergů, včetně toho, co ho měl krátce Elvis Presley, nasvícený to bylo jako na
Václaváku. A v rohu u dámských záchodů
stála osmička Tatra se švýcarským číslem.
Tím jste dobyl Ameriku?
Tak ti řeknu, že tu první mi udělali kamarádi v Jazz klubu pod názvem Automobily
jazzového věku. Kája Velebný, Evžen Jegorov a spolužačka Jana Koubková to tam
dvanáctsettrojkou navozili a na sloupech
v klubu obrázky visely měsíc.
Co velké výstavní síně?
Nic moc. Tady to nic lidem neříká. Namaluješ Duesenberga, necháš na tom duši,
ale přijde ti veteránista a řekne ti – no jo,
mě tyhlety auta neserou a já mám sedmapadesátku Tatřičku, to je auto, tu kdybyste mi třeba namaloval! To je tady těžký, to
je česká mentalita. Francouzský auto 18
Rozhovor: Václav Zapadlík
Vzdělaný zastupitel
přijede do Ameriky a tam lidi řeknou, tahle stopětatřicítka Delahaye, to je krásnej
auťák! Jaký vlastenčení, tam vědí, že je to
čtyři a půl litr a že na tehdejší dobu chodil 180, krásná karoserie… Oni to uznají.
Tady je to Tatra, Jawičky… Nadsazuje se
to a u Němců taky. Koupíš odbornej magazín a je to samej Volkswagen a Merce-
Myslel jsem období vašeho plnokrevného života.
Tak to všechno stálo za hovno.
I šedesátá léta?
Taky zlý. Už ve škole, kdy to do nás paní
učitelka mastila, hrnula ruštinu, ty budovatelský hesla, všichni lítali v mon-
„Já maluju poslední detail. Na poezii, na tu já kašlal, já byl vždycky na straně
těch špinavejch, co auta dělají.“
des. Přece nemůže být sedmapadesátka
Tatra lepší než Bugatti Royal, který je
neprodejným exponátem. Taky je na těch
známkách.
VÁCLAV ZAPADLÍK
NAROZEN:1943
V dětství často pomáhal v autoservisu
svého otce, vystudoval školu bytové
tvorby, celý život ho však živilo výtvarné
umění a muzika. V 60. letech hrál na
kontrabas v mnoha pražských klubech,
zejména v Redutě. První kresbu
(Vauxhall Kadett z roku 1932) publikoval
v roce 1971, na další kresby netrpělivě
čekali čtenáři časopisů Automobil
a Svět motorů. Od 90. let spolupracuje
s prestižními muzei automobilů po celém
světě. Díla Václava Zapadlíka jsou slavná v USA, Japonsku, Anglii a severských
státech, jsou součástí mnoha sbírek,
pravidelně provázejí také největší světo-
Nevím, jestli pošťáci tuší, že jste taky
známý jazzman.
Hrál jsem na kontrabas a trombón. Slušná muzika byla v Redutě, tam si z našich
zahráli všichni, co něco znamenali. Napřed to bylo dixielandový doupě, pak přišel bigbeat a taky Jirka Suchý… V Klubu
novinářů v Pařížský jsem si zahrál i s Karlem Krautgartnerem, tam byly takový
dýchánky, a tenkrát hrajeme, Mimoň
Vyšohlíd, Kubjas na trumpetu, Franta
Čech, Honza Soukup na piáno, hrajeme,
hrajeme a najednou se objeví ve vratech
Krautgartner s klarinetem a hned s náma
do toho šel. On už je dneska kdekdo po
smrti, skvělej trombonista Zdeněk Pulec, Pešák, Zlatník… a ostatní jsou už
starý dědkové. Jo, Hapka tvrdí, že jsem
hrál v jeho orchestru, ale napiš to přesně
takhle, že to tvrdí. Bodejť by ho kdy měl.
vé výstavy, včetně proslulých Retromobile v Paříži nebo Concours d´Elegance
v kalifornském Pebble Beach.
Spoustu věcí jste prožil, v různých dobách. Ve kterém období byste ale chtěl
žít – a pořádně si ho užít?
V desetiletí od roku 1930 do roku 1940.
Protože to šlo všechno, byla konjunktura
a podle vyprávění starých lidí naše stokoruna ve Švýcarsku, na tu koukali jako
na boží požehnání. Byly živnosti, byla
elegance, nosilo se gentlemanství, podívej se na filmy s Oldřichem Novým. Byli
jsme demokratický, nebyl takovej binec,
ale možná to moc zkresluju, to jsem byl
ještě malej kluk.
19
térkách, vůbec nevím proč, já na tohle
nemám, ne ne. Bylo mi jedenáct, dvanáct
a měl jsem toho našeho systému po zuby.
Dobře, ale přece svět jazzového muzikanta byl trochu paralelní.
Taky naprd. Vždyť nás pořád honili policajti.
Téma
Kde se bojuje,
tam se nepraCuje
Jedná se o unikátní projekt. Stojí přes 30 milionů korun
a starostové měst a obcí jsou z něj nadšení.
Řeč je o Vzdělaném zastupiteli, který pořádá Svaz měst a obcí
a v jehož rámci již ostřílení starostové a zastupitelé předávají
zkušenosti svým kolegům. A nejen to. Mnohem víc.
Dan Tácha
Štěpán Adámek
S kterým muzikantem byste si tak zahrál?
S Oskarem Petersonem. To je ďábel, nejlepší klavírista, je světovej, podepsal mi
i desku, kterou mi pak někdo ukradl. Anebo v kapele Counta Basieho. Rád bych to
strkal na basu s kytaristou Greenem. Jenomže to jsou sny.
Vraťme se ještě úplně na začátek. Jsou
pro vás ty známky opravdu důležité?
Jsou. Ale budou bez Tatrovky! Tatrováci
jsou na Tatru nafoukaný, až to mlátí vratama. To jo, Tatra získala svět, je unikátní, ale mě už s tím lezli krkem. Důvod je
i jinej. V únoru, když tady Gottwald začal
říkat, že potřebuje z brněnský Zbrojovky
převézt zbraně, a neuměl to vyřešit, potřeboval dopravu. Z Tatry nabídli, že to
přivezou. A v únoru na Staroměstském
náměstí stály milice ozbrojený. A to byl
šmitec, to už se lidi báli. A jako by to nebylo všechno, generalissimu Stalinovi
poslali černou osmičku, limuzínu. Jenže
se mu nelíbila. Tak se předsednictvo KSČ
a vedení firmy Tatra rozhodlo, že mu udělají kabrioleta. Uřízli Tatraplán, bylo to
poměrně hezký auto, na tehdejší dobu
luxusní. I tak ty poválečný tatrovky moc
nemiluju. A osmička? Ta se přece vyráběla
už před válkou.
„Pokud bychom měli shrnout naší účast
ve Vzdělaném zastupiteli, tak neřeknu nic
jiného než to, že jsme byli překvapení, jak
moc užitečné to bylo,“ říká starosta obce
Dolní Újezd Stanislav Hladík. On a jeho
kolegové ze zastupitelstva v rámci projektu nejdříve absolvovali e-learningový
kurz, který byl speciálně navržen pro
potřeby starostů a zastupitelů.
„Vyzkoušeli jsme si v něm, co víme, nebo
spíše co nevíme, kde máme mezery. Ujistili
jsme se, že člověk se musí stále učit, i proto
jsme neváhali a následně se přihlásili i na
šestihodinový seminář, který na e-learningový kurz volně navazuje,“ vzpomíná
Hladík.
Zkušenost ze semináře podle něj předčila veškerá jejich očekávání. Lektorem
byl starosta Šumperka Zdeněk Brož
a Stanislav Hladík je přesvědčen o tom,
že byl skvělý.
„Mluvil vždy k věci a dokázal si nás získat,“
chválí Brože Hladík. Na otázku, co pro
něj a jeho kolegy bylo nejzajímavější,
odpovídá bez zaváhání.
„Získali jsme praktické informace o fungování zastupitelstva, obecního úřadu jako
takového, ale hlavně jsme se dozvěděli mnoho užitečných informací o tom, jak postupovat, když budujete čistírnu odpadních vod
a kanalizaci. Právě tohle se nás totiž týká.
Pan Brož nám ukázal, jak nejlépe přesvědčit obyvatele obce, aby novou kanalizaci
přijali a bez odmítání se na ni napojili,“
pochvaluje si Hladík.
On sám by účast na semináři Vzdělaný
zastupitel doporučil každému, kdo má
za to, že se může stále zlepšovat a získávat nové informace. Podle něj seminář
přesvědčí i ty, kteří podobné akce vnímají spíše skepticky. „Je chyba koukat
se na Vzdělaného zastupitele skrz prsty.
Účastí může člověk jenom získat. Zčásti si
potvrdí, co ví, zčásti si doplní informace,
které nezná. A vůbec největší přínos spatřuji v tom, že si porovná své znalosti o fungování obce s jinými lidmi. To je absolutně
ten největší bonus,“ uzavírá Hladík.
Pohled z druhé strany
Jedním z lektorů, kteří předávají své
zkušenosti s řízením města nebo obce
dál v rámci Vzdělaného zastupitele, je
i bývalá starostka města Bílovec Sylva
Kováčiková. Ona sama nedá na projekt
dopustit, i podle ní jde o zajímavou zkušenost.
„Teď nemluvím o e-learningovém kurzu,
ale o semináři, který je veden formou řízené
diskuze a dělí se na dvě tříhodinové části.
Obě dvě jsou teoretické, ale ta druhá je
zaměřená na správu majetku a finanční
záležitosti,“ vysvětluje Kováčiková.
O přínosu Vzdělaného zastupitele je
přesvědčena, i když je podle ní trochu
20
Vzdělaný zastupitel
Vzdělaný zastupitel
§
§
PRÁVNÍ PORADNA
Telefonické i emaiové odpovědi na
dotazy týkající se chodu obce.
i
O projektu
Cílem tříletého projektu Svazu měst
a obcí České republiky Zkvalitnění výkonu činnosti zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v České republice,
neboli Vzdělaný zastupitel, je zlepšit roz-
škoda, že mezi svými posluchači málokdy najde někoho z většího města.
„Zájem mají samozřejmě lidé z obcí, když
z měst, pak obvykle do deseti tisíc lidí,“ krčí
rameny.
hodování, která ve své každodenní praxi
činí zastupitelé na úrovni měst a obcí.
Lektoři, kteří mají dlouholetou zkušenost
s rolí starosty nebo zastupitele, se snaží
připravit volené zastupitele na kvalitní,
transparentní a efektivní rozhodování,
která povedou k dlouhodobému rozvoji
jednotlivých obcí a regionů.
Projekt Vzdělaný zastupitel obsahuje
mimo jiné komplexní vzdělávací program, zřízení a provoz informačně-poradenského centra nebo přípravu odborné
příručky pro zastupitele.
Základní informace jsou na stránkách:
www.vzdelanyzastupitel.cz
Projekt Vzdělaný zastupitel je spolufinancovaný z evropských peněz, konkrétně
z Operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost, z něhož bylo na realizaci projektu uvolněno zhruba 36 milionů
korun. V rámci projektu byla zpracována
Příručka pro člena zastupitelstva, která
je k dispozici i v elektronické podobě. Novinkou je Sbírka případových
studií z měst a obcí, která nabízí ukázky
dobrých praxí z devíti samosprávných
oblastí měst a obcí, jako je například
strategické plánování, zahraniční spolupráce, sociální oblast, životní prostředí
aj. Své zkušenosti na tomto místě sdílela
jak velká města, tak malé obce či mikroregiony. Zástupci Svazu měst a obcí věří,
že Sbírka bude přínosem a inspirací, jak
přistoupit k řešení těchto témat v obcích.
V elektronické podobě je ke stažení na
stránkách www.vzdelanyzastupitel.cz.
Získat ji lze i v tištěné podobě, v případě
zájmu o zaslání je ale nutné kontaktovat
kancelář Svazu měst a obcí.
Z jejích zkušeností vyplývá, že starostové a zastupitelé, kteří se semináře
zúčastní, obvykle odcházejí spokojeni,
o čemž svědčí i to, že se nestává, že by
někdo odešel předčasně.
„Ta řízená diskuze, ona je to vlastně taková
hra, ale je to skvělá metoda, protože nikdo
na nikoho nijak netlačí, takže se mi stává,
že za mnou pak starostové nebo zastupitelé
přijdou, poděkují a řeknou, že je skvělé, že
se na semináři nejen něco dozvěděli, ale
také získali novou energii do práce, která,
jak všichni víme, bývá občas velmi úmorná,“
vysvětluje.
Řízená diskuze má podle Kováčikové daleko k nudnému výkladu zákona o obcích,
ale naopak lektoři se snaží jejím prostřednictvím starostům a zastupitelům vysvětlit, jaké jsou jejich hlavní role při výkonu
jejich funkcí.
„Tak například, tam, kde se bojuje, se nepracuje,“ shrnuje jednu ze zásad profesionálního vedení obce Kováčiková. A nezůstává
jenom u toho. Svůj výklad prý obvykle
rozděluje do sedmi nutných dovedností
starosty a zastupitele.
„Říkám jim, starosta nebo zastupitel by měl
být v první řadě vizionář, měl by mít plán, co
chce pro město, pro obec udělat, jednoduše
měl by znát své cíle. Dále by měl být dobrý
manažer a organizátor, taktéž developer, aby
dokázal rozvíjet věci pozitivní, určitě by měl
mít cit pro spravedlnost, protože jinou jeho
rolí je role ombudsmana, a v neposlední řadě
by měl být zdatný komunikátor, protože když
něco děláte a neumíte lidem říci, proč to děláte, nezkoušíte je získat na svou stranu, je to
špatně,“ uzavírá Kováčiková.
Vzdělaný zastupitel
Do této chvíle se projektu Vzdělaný zastupitel zúčastnili starostové a zastupitelé z více než sta obcí, měst a mikroregionů. V rámci projektu Svaz měst a obcí
oceňuje ty obce, které se aktivně zapojí
jak do prezenčního, tak do e-learningového vzdělávání, a uděluje Certifikát
pro vzdělanou a odpovědnou obec. Podmínkou účasti je, aby se do vzdělávacích
seminářů v obci i do e-learningového
kurzu zapojilo minimálně 80 procent
členů zastupitelstva. Certifikát se doposud podařilo získat pouze čtyřem obcím.
Jsou jimi Teplá, Horní Bludovice, Bolatice a Dolní Újezd nedaleko Svitav.
Součástí projektu je i takzvaná Právní
poradna, kam mohou starostové, zastupitelé i zaměstnanci obcí a měst zasílat
své odborné dotazy, které jim zodpoví
profesionál z poptávaného oboru. Vzhledem k názvu Právní poradna je zřejmé,
že dotazy musejí být zaměřeny k výkladu zákonů.
A
VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE
E-LEARNINGOVÝ KURZ
Praktické informace, rady a zkušenosti o fungování zastupitelstva,
obecního úřadu.
Interaktivní vzdělávání prostřednictvím internetu o právech a povinnostech
zastupitelů a úředníků obcí.
Vzdělaný zastupitel
Vedle Příručky pro člena zastupitelstva
obce, již účastníci semináře obdrží,
slouží webové stránky www.vzdelanyzastupitel.cz jako prostor pro sdílení zkušeností starostů a zastupitelů.
„Byli bychom proto rádi, kdyby v článku zaznělo, že oceníme, pokud se s námi a především s dalšími zastupiteli starostové a zastupitelé podělí o své náměty a zkušenosti
s programem, nebo i s jejich zkušenostmi
s řízením obce, protože my je na stránkách
Vzdělaný zastupitel můžeme následně
zveřejnit,“ vysvětluje Petra Kubařová ze
Svazu měst a obcí.
WEBOVÉ STRÁNKY
PRO SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ
Vše o projektu a zkušenostech
jeho účastníků
PŘÍRUČKA PRO ČLENA
ZASTUPITELSTVA A JEJÍ
ELEKTRONICKÁ AKTUALIZACE
Praktický a aktualizovaný průvodce
tématy komunální politiky.
21
22
Vzdělaný zastupitel
Vzdělaný zastupitel
Z reakcí zastupitelů,
kteří absolvovali
vzdělávací seminář:
Z reakcí zastupitelů,
kteří vyzkoušeli
služby právní poradny:
Z reakcí zastupitelů,
kteří již absolvovali
e-learningový kurz:
i
POČTY OBYVATEL
Smečno
Smečno
Školení proběhlo téměř
po roce fungování nového
zastupitelstva, což považujeme za přínosné, protože za tu dobu měli zejména noví
zastupitelé možnost poznat rozsah činností
zastupitele. Na semináři si všichni doplnili
teoretické podklady, z kterých zastupitel
čerpá. Probíraly se nejen modelové, ale
i konkrétní problémy. Sdělení byla jasná
a přehledná, lektorka poukazovala nejen na
právní normy, ale často uváděla příklady
z praxe. Školení bylo vedeno interaktivní
formou, která zapojila všechny účastníky,
takže to bylo spíše zábavné. Jako velký
přínos bylo hodnoceno konání v místě bydliště a v odpoledních a večerních hodinách.
Zkrátka seminář šitý na míru.
Pavla Štrobachová, starostka
Kopřivnice
Školitel byl absolventy semináře hodnocen velmi dobře, protože se aktivně zajímal především
o naše město a jeho specifické potřeby. (…)
Průběh školení byl zvládnut s přehledem.
Vyvážený a zkušený byl i přístup k rozvoji
obce, hospodaření s majetkem a dalším
diskutovaným tématům.
Němčice nad Hanou
Město velmi ocenilo osobitý
přístup lektora i formu
a způsob odborného výkladu. K objasnění
dané problematiky byly používány různé
případové studie, zastupitelé byli přímo
vtaženi do jejich řešení a vlastním přístupem měli možnost řešit konkrétní modelové situace.
Marie Plchotová, tajemnice městského úřadu
MČ Brno Bosonohy
Mohu s plnou zodpovědností říci, že jsme rádi využili
možnosti kurzu. Odezva účastníků byla
kladná. Přesvědčit je k účasti přitom na
začátku bylo velmi složité. Základní výuka
o komunikaci a informacích z veřejné správy nás plně oslovila i po ročním působení
v komunální politice.
Anastazios Jiaxis, starosta
Kunovice
Zastupitelé byli nadšení
jednak z formy, jak byl
seminář veden. (…) Praktickými příklady
se hodně vyjasnily věcné záležitosti. Odcházeli s úsměvem na rtech a hromadou
poznámek.
Vendryně
Za použití interaktivních
metod byli vtaženi do
seminářů všichni přítomní zastupitelé.
(…) V uvolněném pracovním prostředí se
podařilo vytvořit soudržnou skupinu, kde
zastupitelé nově zvolení společně se zkušenějšími řešili konkrétní problémy naší
obce. Je to přitom zcela jiná situace než na
oficiálním zasedání zastupitelstva obce,
kde nedokáže každý bez zábran hovořit
a sdělovat své názory. Tuto skutečnost
oceňovali všichni zastupitelé a zároveň se
shodli v názoru, že tato akce velmi přispěla i ke vzájemnému poznání a stmelení
skupiny.
Helena Vajdíková, tajemnice městského úřadu
Rudolf Bilko, starosta
Josef Jalůvka, starosta
Pustověty
Děkuji za vaše úžasné
služby, kterými starostům
umažete pár vrásek.
Alena Klobásová, starostka
Dolní Lukavice
Konečně mezi nekonečnou
řadou blábolů a tučně zpoplatněných seminářů nějaká opravdová
a nezištná pomoc!
Vítězslav Opálko, starosta
Horní Kamenice
Jakožto zastupitel ve
svém premiérovém volebním období, a dokonce souhrou
okolností dnes již i starosta obce, jsem
při příchodu do zastupitelstva samozřejmě nedisponoval potřebnými znalostmi, které k podílení se na chodu obce
jsou určitě potřeba. V tomto směru mi
v mnohém pomohla Vaše příručka pro
nové zastupitele, v které je minimálně
v prvních kapitolách velmi zřetelně
popsán základní chod, principy a povinnosti obce. Po dobrých zkušenostech
s touto brožurou jsem navštívil i Váš
web, kde nabízíte bezplatnou právní
poradnu. S její funkcí jsem po zkušenostech velmi spokojen. A to s rychlostí
i kvalitou nabízených odpovědí, které
mi mnohdy pomohly v řešení různých
problémů a nejasností. Nezbývá mi než
Vám tímto poděkovat za poskytované
poradenství.
Jan Hůla, starosta
Litvínovice
Moc vám děkuji, je to perfektní. Veškeré kontakty na
vaše centrum předáme všem zastupitelům
a budeme velice rádi za další spolupráci.
Menší obce si nemohou dovolit financovat
právníky, a proto tato možnost spolupráce
je nám velkou pomocí v naší práci.
Milena Dvořáková, referentka
Studénka
Je dobře, že existujete.
Jiřík Moskala, tajemník
Stadlec
Absolvování e-learningového
kurzu mne přimělo k hlubšímu
studiu zákona o obcích, neboť jsem s údivem
zjistil, že při některé z otázek si nejsem jist odpovědí, přestože jsem si myslel, že mám zákon
o obcích prostudován dostatečně. Na základě
své zkušenosti doporučuji všem zastupitelům
otestovat své vědomosti pomocí e-learningového kurzu.
1896
Kopřivnice
22 825
Kunovice
5499
Němčice nad Hanou
2026
Milan Kelich, starosta
MČ Brno Bosonohy
2457
Bělkovice-Lašťany
Test jsem vyplňovala bez prostudování materiálu, byla to
moje zkouška, jak momentálně znám normy,
které se stále mění. S výsledkem jsem byla
velmi spokojená, mojí motivací nebylo získat
certifikát nebo flash disk. Vycházela jsem
z toho, že občas člověk musí reagovat bez
možnosti nahlédnout do norem. Vaše činnost
je velmi potřebná, a to zejména pro nastupující
zastupitele a starosty, protože někteří vůbec
netuší, že existuje něco jako veřejná správa,
která je regulována velkou mírou
právních norem.
Vendryně
4261
Pustověty
162
Horní Kamenice
212
Nahořany
453
Dolní Lukavice
865
Helena Skarupská, radní
Březí
Přestože se ve veřejné správě
pohybuji dlouho a funkci
starosty jsem vykonával 14 let, i teď, jako
řadový zastupitel, vítám možnost poradit
se v otázkách problematiky samosprávy.
Je dobře, že zastupitelům je umožněno konzultovat své názory a postoje s odborníky.
I díky tomu je možné minimalizovat škody
nejen materiálního charakteru, ale i v mezilidských vztazích. Můžu potvrdit, že se
jedná vždy o precizní a velmi často i rychlé
odpovědi na zasílané dotazy.
Nahořany
Jsem ráda, že jsem mohla
využít Vašich rad. Více
takových projektů, kde se může zastupitel zorientovat. Vždyť na malých obcích
jsou lidé – zastupitelé – jen třeba se
středním vzděláním.
Jozef Pavlík, zastupitel
Ivana Rousková, zastupitelka
a předseda mikroregionu Mikulovsko
Litvínovice
2216
Studénka
9984
Březí
420
Stadlec
573
Bělkovice-Lašťany
2180
23
24
Pro a proti
Pro a proti
Pro
POPLATKY ZA HLAVU,
Obce a města mohly zvýšit lidem maximální cenu za vyvážení
popelnic z pěti set na tisíc korun na osobu. Pro zastupitelstva
to byla těžká rozhodování.
Ludmila Hamplová, Hana Hikelová
Kdo zaplatí dříve, ušetří
V
ýchodočeský Náchod jde cestou
poplatku za odpad za každého člena
domácnosti, ačkoliv od Nového roku přichystal ve stávajícím systému výběru poplatků změnu. Sice se stále bude platit za
každého člena domácnosti, ale občané budou více motivováni k tomu, aby poplatek
uhradili řádně a včas, a to díky systému
slev. Výše poplatku na osobu a rok 650 Kč
se v případě platby do konce února snižuje
o 200 Kč na 450 Kč. Pokud občan uhradí
poplatek v období od začátku března do
konce května, sleva bude 150 Kč a zaplatí tedy 500 Kč. V případě, že k úhradě
dojde později až do data splatnosti, což je
30. září, bude občanovi účtován poplatek
v plné výši 650 Kč.
„Je alarmující, že ve srovnání s průměrem
minulých let se počet neplatičů zvýšil
zhruba o 600 osob. Začátkem listopadu
jsme evidovali více než 2000 dlužníků za
rok 2012,“ komentuje situaci starosta Jan
Birke (ČSSD). Pro rozpočet města znamenají dlužníci zátěž v podobě nákladu ve
výši přesahující jeden milion korun. „S tím
už musíme něco dělat. Nechceme však
potrestat ty, kteří řádně a včas poplatek
každoročně hradí, proto si myslím, že tento
nový návrh je spravedlivý a především motivující,“ upřesnil starosta. „Chceme tímto
způsobem občany především motivovat
k tomu, aby uhradili poplatek včas, čímž
mohou výrazně ušetřit. Zároveň si od toho
slibujeme snížení počtu neplatičů a zlepšení výběru poplatku,“ dodává Birke. Systém
poplatku za každého člena domácnosti
považuje sice za administrativně náročnější, a to zejména kvůli neplatičům a následnému vymáhání jejich dluhu, avšak také za
motivující, protože ve městě a jeho okolí
prakticky zmizely černé skládky.
Riziko čer-
S
ystém výběru poplatků za popelnici
dříve fungoval v Uherském Brodu
ve Zlínském kraji. Jenže se neosvědčil. „Značný počet občanů se snažil své
odpady rozvážet různě po okolí nebo je
pálit, jen aby se jejich popelnice vyvážela
co nejméně, nejraději vůbec ne,“ popisuje
dřívější problémy starosta města Patrik
Kunčar (KDU-ČSL). V minulosti tak město muselo řešit četné černé skládky a nést
náklady na jejich likvidaci.
Po zavedení platby za osobu se ale stav
výrazně zlepšil. Pomohlo tomu i prakticky současné otevření čtyř sběrných
dvorů, kde mohou občané bezplatně
odložit skoro všechny druhy odpadů, kromě autovraků, stavebního a demoličního
odpadu a léků. „Zajímavé je, že přesto,
že zde občané mohou odkládat i biologicky rozložitelné odpady, stále se nacházejí
jedinci, kteří tímto druhem odpadu zavážejí okraje lesů, přilehlých polí a mezí.
Proti
itPro
orP
25
Proti
NEBO ZA POPELNICI?
V době ekonomické nepohody řeší rodiny každou korunu, po zvýšení cen
může mít obec vyšší náklady na vymáhání dluhů. Stejně tak nekončí debata,
zda je lepší vybírat peníze tzv. za hlavu, nebo za popelnici.
Štěpán Adámek
Ných skládek
Přitom častokrát cesta na sběrný dvůr je
jednodušší, kratší a po pevném povrchu.
Pro toto konání neexistuje rozumné
vysvětlení,“ kroutí hlavou starosta.
V současnosti se tak v Uherském Brodě
platí za každého člena domácnosti. Úlevu
mají penzisté nad 70 let věku ve výši
20 % z aktuální sazby poplatku a také
vícečlenné rodiny. Platí se pouze za první
dvě děti, každé další dítě již poplatky za
odpad neplatí.
Ani za hlavu, ani za popelnici
O
dpověď primátora Teplic Jaroslava
Kubery (ODS) zní jednoduše: „U nás
všechno při starém.“ Což znamená, že
Tepličtí letos opět nebudou městu za
odvoz odpadu platit ani korunu. Tento
model zde platí už od roku 1994 a obyvatelé si to stejně jako primátor nemohou vynachválit. „Nemáme tady černé
skládky, lidi třídí odpad jako diví. A na
rozdíl od kolegů starostů nemusím mít
na radnici žádné úředníky navíc, kteří
by vymáhali dluhy od neplatičů,“ shrnuje
základní argumenty Kubera. A statistiky
mu dávají za pravdu. Celkově v ČR dluží
obyvatelé za odvoz odpadu radnicím víc
než půl miliardy korun.
Radnice navíc podporuje třídění odpadu, u každého domku je bionádoba
a takzvaná duonádoba (na papír a plast),
nevzhledné kontejnery na tříděný odpad
tak zůstávají hlavně na sídlištích, kde
je to ale nevyhnutelné. Jaroslav Kubera
přiznává, že ho kontaktovala už řada
starostů a ptali se na recept, jak svoz
odpadu řešit. Ideální by bylo, kdyby
lidé neplatili nikde. Sám ale ví, že je to
nereálné, Teplice si to mohou dovolit,
nejsou zadlužené, netrápí je splátky
úroků. „To ale většina obcí a měst v Česku
říct nemůže. A odpustit lidem poplatky si tak nemůžou dovolit,“ konstatuje
primátor Teplic a senátor Kubera. Jedno
řešení ale nakonec nabízí: zavedení jedné
komunální daně, která by nahradila nejen
poplatky za odpad.
Poradna
Poradna
51
10
Gemin od společnosti Syntaxit, s.r.o.
Tendermarket od sdružení eTenders
VortalGOV od společnosti Vortal
Connecting Business CZ
Český trh
Více informací na:
4 Zadavatel musí informovat
uchazeče o průběhu aukce
Samotná aukce probíhá v jednom nebo více
kolech, ve kterých uchazeči o zakázku podávají své nabídky. V průběhu aukce musí
zadavatel povinně informovat uchazeče
o všech důležitých okolnostech. Navíc jsou
uchazeči oprávněni klást zadavateli dotazy
v online diskuzi. Jeho odpověď na dotaz se
vždy zobrazí všem uchazečům ve stejném
časovém okamžiku, aby žádný z nich nemohl být zvýhodněn. Zadavatel má právo
v odůvodněných případech aukci přerušit,
nebo také úplně zrušit. A to zejména v případě porušení mlčenlivosti či důvěrnosti
informací. Pokud některý z dodavatelů
během aukce poruší pravidla, může ho
zadavatel z aukce úplně vyloučit.
10
15
3 Zahájení aukčního kola
a podávání nabídek
Po otestování se účastníci přesunou do
ostré aukční síně. Od tohoto okamžiku
mohou uchazeči o zakázku začít podávat
své nabídky. Termín zahájení ostré aukce
určuje zadavatel a jemu také náleží právo
i
Koncesovaná e-tržiště
nosti Česká pošta
15
Štěpán Adámek
15
Hana Hikelová
2 Otestování systému
ve cvičné aukční síni
Zásadním momentem je otevření virtuální
aukční síně. Jedná se o webovou stránku
s unikátní internetovou adresou, na které
se zobrazují všechny relevantní informace
o průběhu aukce v reálném čase. Všichni
účastníci si mohou vyzkoušet nastavení
technických prostředků. Uchazeči o zakázku si pak zkouší hlavně zadávání nových
hodnot svých nabídek. Je to taková aukce
nanečisto a předejdete tak problémům při
samotné aukci.
27
Centrum veřejných zakázek od společ-
01
Poslední novela zákona o veřejných zakázkách počítá od
1. ledna 2013 s povinným používáním e-aukcí. Díky tomuto
systému se podařilo už v minulosti řadě měst a obcí dosáhnout obrovských úspor při nákupu zboží nebo služeb. Elektronické aukce by se tak pro zadavatele veřejných zakázek měly
stát žádaným a praktickým vyjednávacím nástrojem.
Novinkou jsou e-tržiště nové generace. Ta nabízejí veřejným
institucím možnost bezplatného využívání e-aukcí pro
vypisování zakázek malého rozsahu. Na rozdíl od starých
e-tržišť pak umožňují vypisování zakázek i v režimu zjednodušeného podlimitního řízení, které mohou dosáhnout hodnoty až 10 milionů korun. Zadavatelé si tak nemusejí pořizovat
vlastní aukční systémy. A jak při takové e-aukci postupovat?
zveřejnit výzvu na e-tržišti
Výzva musí obsahovat všechny základní informace, jako je například název
a identifikace veřejné zakázky, specifikace
a rozsah požadovaného plnění či způsob
zpracování aukčních hodnot. Elektronické
aukce mohou probíhat v otevřeném či uzavřeném řízení. V otevřeném řízení musí
zadavatel oslovit minimálně 5 dodavatelů,
kteří jsou schopni zajistit či poskytnout
požadovaný předmět veřejné zakázky.
Účast na aukci přitom musí umožnit
všem dodavatelům, kteří jsou na e-tržišti
registrováni. Pokud má zadavatel oprávnění vypsat aukci v uzavřeném řízení, stačí
oslovit alespoň 3 dodavatele.
15
Jak postupovat
při vypisování veřejných
zakázek pomocí e-aukcí
1 Zadavatel je povinen
kdykoliv před zahájením aukčního kola
odložit termín začátku. To ale může jen
v odůvodněných případech, jako jsou
například závažné technické problémy.
O změně musí zadavatel včas informovat
všechny účastníky aukce. Informaci zasílá
jednoduše v rámci e-tržiště jako oznámení
do interních mailboxů účastníků, zpráva
se účastníkům automaticky zobrazí přímo
v prostoru aukční síně.
10
Poradna
10
26
5 Aukce končí uzavřením
aukční síně
Aukce končí ukončením posledního aukčního kola a uzavřením aukční síně. Aukční
kolo je ukončeno po uplynutí předem
nastavené lhůty, případně neobdrží-li
zadavatel po určitou dobu žádné nové
nabídky. Po ukončení posledního kola jsou
zpracovány všechny hodnoty, které byly
včas odeslány do systému. Systém pak
označí nejvhodnější nabídku, která nejlépe
odpovídá předem stanoveným kritériím.
Díky silnému konkurenčnímu prostředí je
obvykle nabídka výhodnější, než kdyby se
zakázka soutěžila jiným způsobem.
www.portal-vz.cz – portál o veřejných
zakázkách a koncesích
www.apuen.cz – za bezpečnější, kvalitnější a efektivnější výběrové řízení
28
DINO
DINO
29
Poštovní servis
Pro dlužníky
i věřitele – DINO
V průběhu února začali pošťáci pomáhat dlužníkům řešit
jejich závazky. Nová služba DINO (Dluhové inkaso obyvatelstva),
která představuje nabídnutou pomocnou ruku všem občanům,
byla úspěšně testována na některých poštách
v Regionu západní Čechy. Ukazuje se, že DINO může být
zajímavým nástrojem pro komunikaci s dlužníky
i pro města a obce.
Ivo Mravinac, Marta Selicharová
i
Pro pilotní ověřování služby byl vybrán
vzorek 342 pohledávek starých i pět
a víc let a směrovaných do vybraných oblastí Plzeňského a Karlovarského kraje.
Dušan Šimánek
Formou osobního doručení nebo
vyzvednutí na poště bylo doručeno 40 %
zásilek (dalších více než 15 % doručeno
vhozením do schránky, z čehož plyne, že
něco přes 40 % nebylo doručeno – bydliště adresáta bylo na obecním úřadu).
K přepážce se za účelem řešení dluhu
Službu DINO lze rozdělit do několika fází.
Nejdříve bude klientovi prostřednictvím
České pošty doručen dopis s fialovým
pruhem, který bude obsahovat informaci
o jeho existujícím závazku a doporučení
dalšího postupu. V dopisu také klient najde informaci o možnosti navštívit třeba
jemu nejbližší pobočku České pošty. Je
totiž důležité, aby se dozvěděl nejen o nárocích, které po něm požaduje třetí strana
(věřitel, kterému dluží), ale především aby
získal potřebné informace pro dobrou orientaci v problematice a následné správné
rozhodnutí, jak svůj závazek rychle vyřešit. Pokud klient nebude reagovat, protože
svůj závazek nechce řešit, bude následovat
několik oslovení a na závěr mu bude doručena obálka s fialovým pruhem. Využití
služby DINO umožní lidem získat profe-
sionální pomoc a současně i příležitost co
nejdříve a bez značného nárůstu nákladů
uhradit svůj závazek. Službou DINO budou
řešeny pouze ty pohledávky, od jejichž majitelů (věřitelů) získá Česká pošta mandát.
Do pilotu bylo vybráno 342 pohledávek
a úspěšně se začala řešit jedna desetina
z nich. „Je to pozoruhodný výsledek, protože jsme pracovali převážně s pohledávkami, které byly pět let staré a tedy spíše
nedobytné. Pilot ukázal, že nová služba
má velmi slušnou perspektivu. Zároveň je
zjevné, že Poště její zákazníci prostě věří,
a proto se po oslovení rozhodnou jejím
prostřednictvím řešit svoji mnohdy komplikovanou finanční situaci,“ komentoval
výsledky testu generální ředitel České pošty Petr Zatloukal.
Projekt od jeho vzniku podporuje také
Ministerstvo financí ČR. Podle ministra
Miroslava Kalouska je zvláště u drobných
pohledávek často evidentní, že cílem některých věřitelů není informaci o pohledávce doručit, ale spíš nedoručit, aby
bylo možné zahájit další fáze vymáhání
a zvyšovat dlužnou částku. „Myšlenku
dohledat dlužníka službou České pošty
považuji za skvělou a podporoval jsem ji
od samého počátku. Je třeba zdůraznit,
že služba je krokem vstříc především vůči
skupinám s nejnižšími příjmy, které jsou
často nejhůře informačně vybavené. Je to
pokus ochránit ty slabé, aby jejich situaci
nezneužívali někteří silní,“ je názor ministra Kalouska.
dostavilo 25 % příjemců.
15 % z těch, kteří si prokazatelně zásilku
převzali, se k řešení dluhu na poštu
nedostavilo.
Z těch, kteří se k přepážce dostavili,
celkem dvě pětiny své pohledávky řešilo
formou splátkového kalendáře nebo je
akceptovalo, další dvě pětiny si vzaly
čas na rozmyšlenou a pětina záležitost
vůbec nechtěla řešit.
Odpadne s DINEM starostům…
Část starostí?
Jednání s několika prvními zájemci
o službu DINO z řad municipalit ukázalo jasný zájem měst a obcí spolupracovat
v rámci této nové služby na řešení vlastních pohledávek. A to jak množiny pohledávek komerčních, tak těch, které jsou
označovány jako daňové. Zatímco u první
skupiny dokážeme již v tuto chvíli navázat
s obcemi smluvní vztah a začít jim pomáhat s řešením těchto případů, u skupiny
pohledávek daňových se stále zabýváme
řešením, jak naplnit současnou dikci zákona, podle kterého není Česká pošta
mezi subjekty vyjmenovanými pro řešení
daňových pohledávek. Jednou z možností‚ jak se s tímto stavem věcí vypořádat,
se ukazuje šance získat souhlas dlužníka
s poskytnutím informací k pohledávkám
daňového charakteru právě pro Českou
poštu. Motivací občana by měla být především snaha dozvědět se o závazku včas.
Důležitá je vysoká důvěryhodnost České
pošty stejně jako fakt, že závazek lze řešit i splátkovým kalendářem. Další cestou
je pak změna zákonného předpisu, jejíž
možnost se už v tuto dobu diskutuje na
několika úrovních. Protože očekáváme
pozitivní vývoj v této oblasti, rádi se k tématu ještě vrátíme.
30
inzerát DINO
Aplikace
31
právy
z
é
v
s
e
t
j
e
Uchováv
něji
v
e
l
ě
n
z
a
r
vý
Téma
Mobily vás
už umějí podepsat
Elektronický podpis může nově každý používat
i ve svém mobilním telefonu. Umožňuje to nová aplikace České pošty.
Kateřina Koubová, Marta Selicharová
i
Co je to elektronický podpis?
Elektronický podpis zajišťuje několik
různých věcí. První z těch důležitějších
je zajištění integrity dokumentu. Pokud
dostaneme elektronicky podepsaný
dokument, lze ověřit, že od jeho podpisu
nebyl změněn. Další funkcí je, že pouze
vy dokážete dokument podepsat vaším
Česká pošta je největší certifikační
autoritou v České republice a její nová
aplikace umožňuje práci s certifikáty
v mobilních zařízeních. Každý, kdo bude
chtít nyní svůj dokument opatřit elektronickým podpisem nebo prověřit pravost
přijatého dokumentu, potřebuje k tomu
pouze mobilní telefon nebo tablet.
podpisem. U běžného podpisu toto zajišťuje unikátnost písma. Za elektronickým
podpisem v tomto stojí kryptografie.
A nakonec, elektronický podpis lze použít i k tomu, aby příjemce dokázal ověřit,
že odesílatel je opravdu tím, za koho se
vydává. To se na první pohled zdá stejné
jako minulá funkce, ale není. Já se můžu
pokaždé vlastnoručně podepsat jako Jan
Multifunkční aplikace umožňuje zadávání nových certifikátů, které jsou po ověření na pobočce pošty poskytující služby
Czech POINT připraveny k použití. Dále
aplikace umožňuje libovolně certifikovat
a prohlížet obdržené dokumenty s elektronickými podpisy a navíc kontroluje
jejich pravost.
Novák a příjemce může ověřit, že jsem
stále tatáž osoba (mám stejný podpis),
ale Jana Nováka to ze mě neudělá.
V reálném světě máme pro tento účel
občanské průkazy vydávané státní mocí.
Nechcete hledat důležité dokumenty?
Aktivujte si Datový trezor.
Jak se nejrychleji dostanete
k aplikaci
Jděte na webové stránky
www.postsignum.cz > Zde klikněte na
banner „Postsignum na tabletech
Víte, že veškeré zprávy jsou v datové schránce uloženy pouze 90 dnů?
Aktivujte si Datový trezor na www.datovy-trezor.cz a vaše zprávy automaticky zůstanou
v datové schránce tak dlouho, jak budete potřebovat. Usnadněte si práci s dokumenty
a zároveň prodlužte jejich platnost.
a mobilech“ > Octnete se na Mobilní
autorizační aplikace on-line formulářů
na iPad i iPhone a zařízení s OS Android
> Zde si můžete stáhnout aplikaci
Klienti už nemusejí žádost o certifikát
vytvářet doma na svém pevném počítači,
ale mohou tak učinit kdykoliv a kdekoliv
prostřednictvím svého mobilního telefonu nebo tabletu. Hlavní funkcí elektronického podpisu je ověřování elektronických dokumentů nebo e-mailů. Obecně
lze vnitrofiremní komunikaci podepisovat pomocí certifikátů vydaných v rámci
firmy. Banky často vydávají vlastní certifikáty svým klientům, aby spolu mohli
bezpečně komunikovat. Pokud však
chcete mít certifikát pro běžné komerční
používání, musíte si jej pořídit prostřednictvím obecně uznávané autority.
A pro komunikaci s úřady nebo se státní
správou potřebujete dokonce kvalifikovaný certifikát. Ten v České republice
vydávají tři certifikační autority, které
získaly akreditaci Ministerstva vnitra
ČR. A tou největší je PostSignum České
pošty. Aplikace je volně k dispozici na
Apple App Store a Google Play. Česká
pošta ji vytvořila ve spolupráci s firmou
Software 602.
„V dnešní době se pomalu opouštějí
klasické počítače, lidé stále více využívají notebooky, tablety či chytré telefony.
V těchto zařízeních nefungují běžné aplikace pro práci s certifikáty. Proto jsme
uvítali nabídku firmy Software 602, se
kterou dlouhodobě spolupracujeme,
podílet se na vytvoření nové aplikace
pro mobilní zařízení, umožňující pořídit
si certifikát opravdu jednoduchou cestou
přímo z tohoto zařízení,“ říká Ing. Pavel
Plachý, ředitel odboru provoz komerčních úloh úseku eGovernment, který má
vývoj aplikace na starosti.
32
Rozhovor: Jan Fišer
Rozhovor: Jiří Fišer
Rozhovor
JIŘÍ FIŠER: „Hlavně
nezadlužit město víc,
než je zdrávo.“
Starosta Tábora působí v politice od roku 1990.
Byl zastupitelem i členem městské rady, ale teprve v roce
2010 se stal starostou. Z chyb některých svých předchůdců se
prý poučil. Říká, že nechce být personálním diktátorem ani
ztratit občanské hledisko na fungování města.
Dan Tácha
33
34
Rozhovor: Jiří Fišer
Rozhovor: Jiří Fišer
ké preference, ale stále je nutné hrát fair
a chovat se korektně. Komunální politika
je hlavně o prioritách, že je má někdo jiné
než já, je přirozené a chápu to.
Kolik procent z vašeho času vám zabere
politika, kolik profesionální výkon
úředníka?
30 procent politika, 70 procent profesionální výkon úředníka.
To nezní špatně, ale neříkejte, že neztrácíte více času s politickým pletichařením?
Problém není ani tak v politice, ale
v momentálním stavu společnosti, která
mimořádně zhrubla. Hrubiáni jsou slyšet
mnohem více než slušní a korektní lidé.
A problém je, že vy jako starosta nemůžete ty jedny striktně odmítnout s tím,
že se zrovna chovají hloupě. Hodně času
strávím tím, že lidem vysvětluji, že mají
iracionální požadavky.
„Jiná situace nastala v roce 1998, kdy jsem se rozhodl, že do toho půjdu, byl
ale zvolen někdo jiný. A to se opakovalo i v roce 2002, kdy jsem ve volbách získal nejvíce hlasů. Tehdy jsem zjistil, že je velmi obtížné uspět, pokud nejste
členem velké politické strany. Což ale odmítám.“
Dlouhé roky jste zastával v uvozovkách
jen funkci zastupitele, nyní jste starostou. Jak velká změna to pro vás je?
Rozdíl mezi řadovým zastupitelem nebo
i členem městské rady a profesionálním
politikem nebo úředníkem je větší, než by
si člověk mohl myslet. A to platí i tehdy,
když je dobře obeznámen s fungováním
města i úřadu.
Cožpak definice – „profesionální politik
a úředník“ – neplatí i pro zastupitele?
Roli zastupitele jsem chápal spíš jako
svou občanskou angažovanost, tak trochu
jako koníček, což jde, protože jste jeden
z mnoha. Občas můžete vypustit a říci si,
dobře, nemusím se orientovat úplně ve
všem, protože na radnici jsou profesionálové, kteří spíš ponesou odpovědnost.
Když však nastoupíte jako starosta,
přestává to platit. Starostování je práce na
plný úvazek. Jako starosta nesete hlavní
díl odpovědnosti, za vámi už není nikdo.
A za svá rozhodnutí ručíte i svým vlastním
majetkem.
Závislý na politice
Funkce starosty vám byla nabídnuta již
několikrát v minulosti, ale odmítl jste.
Proč?
To bylo v roce 1990 a 1994. Odmítl jsem,
protože jsem byl přesvědčen, že bych si
měl nejprve prohloubit odborné vzdělání,
abych se za pár let nedostal do situace,
kdy bych byl finančně i mentálně na politice výhradně závislý.
Byl to jediný důvod?
Také jsem se na to necítil. Uvědomoval
jsem si, že o fungování města i úřadu
toho moc nevím. Jiná situace nastala
v roce 1998, kdy jsem se rozhodl, že do
toho půjdu, byl ale zvolen někdo jiný. A to
se opakovalo i v roce 2002, kdy jsem ve
volbách získal nejvíce hlasů. Tehdy jsem
zjistil, že je velmi obtížné uspět, pokud
nejste členem velké politické strany. Což
jsem ale odmítal.
Zlomem byl rok 2010. Jak to bylo tehdy?
Osobně jsem se starostováním nepočítal.
V rámci našeho lokálního hnutí Tábor
2020 ale padlo rozhodnutí, že do toho
mám jít ještě jednou jako lídr. Ale tak už
to v životě chodí, když něco moc chcete,
dopřáno vám to není, když k tomu přistupujete s odstupem, tak se vám to obvykle
splní.
Politika vs. správa
Sám jste to zmínil, výkon funkce starosty je profesionálním výkonem úředníka
i výkonem politika. Jak moc se tyto dvě
roviny prolínají?
Těžko se to zobecňuje, protože vše
ovlivňuje to, koho vám voliči vyberou za
politické partnery, koho si vyberete za
partnery koaliční, kdo je vaší opozicí. Je
jasné, že každý z vašich partnerů má něja-
Jak vám to jde?
Mám za to, že Tábor je stále klidným
městem, kde lidé raději preferují solidní
jednání než křik a podrazy. Jenomže
mnoho lidí se dívá na přenosy z parlamentu, kde se opakují divadelní scény,
které s praktickým životem a praktickým
řešením problémů nemají nic společného.
A bohužel mnoho lidí si pak myslí, že to,
co vidí, je normální a je přítomno i na
jejich radnici.
Čím si vysvětlujete, že společnost v posledních letech tolik zhrubla?
Jednou z příčin jsou všechny ty kauzy
a pocit mnohých, že země byla rozkradena. Já osobně ale takto sebemrskačský nejsem. Svoji úlohu také sehrává
skutečnost, že všechny evropské země
se momentálně perou s ekonomickými
problémy, což na nás samozřejmě také
doléhá. Kdyby nám někdo před dvaceti
lety řekl, že dnes budeme na úrovni například Španělska, byli bychom tehdy patrně
nadšeni. Ale na to se zapomíná, protože
člověk je v zásadě nekvalitní biologický
materiál, který chce stále více a více.
To chápu. Na druhou stranu toto se těžko vysvětluje lidem, kteří při dnešních
nákladech berou deset tisíc čistého, což
je například běžný táborský plat…
Máte pravdu. Ale sebetíživější sociální si-
tuace má nějaké, byť obtížné východisko.
Řešením není rezignace, skepse či averze,
nebo dokonce agresivita.
Osobní zkušenost
Za dobu, co působíte v politice, jste měl
možnost vidět několik starostů při práci. Odnesl jste si z jejich chování nějaká
ponaučení?
Odpovím vám obecně. Před mým zvolením v roce 2010 byl v Táboře naposledy
zvolen starosta, který na úřad přišel zvenčí, v roce 1990. Tím chci říci, že zkušenost
člověka, který nikdy nebyl na radnici
zaměstnán, ale přesto se stal starostou,
je jiná než člověka, který už nějakou přímou zkušenost z úřadu má.
JIŘÍ FIŠER
Dobře, ale co z toho konkrétně vyplývá?
Svou funkci vnímám tak, že jsem v první
řadě občan a obyvatel města, kterému
bylo umožněno, aby podle svého nejlepšího svědomí spravoval chod města,
který mu byl svěřen. Nejsem tedy žádný
boss, velký šéf, který bude lidi peskovat.
Snažím se je žádat o spolupráci, zdravit,
dámám podržet dveře, být důsledný,
ale taky nemachrovat. Stojím o to, aby
i obyvatelé města věděli, že jsem na jejich
straně, jako jeden z nich. Je to často
hodně těžké, protože i když se snažíte
sebevíce, lidé vás tak jako tak považují za
papaláše.
Věk:59
let
VZDĚLÁNÍ:Táborské
gymnázium
(1968–1972)
Stavební fakulta ČVUT
POVOLÁNÍ:
Starosta města Tábor
WEB:
www.jirifiser.cz
ZÁJMY:
Hokej, plavání a cyklistika.
Koketoval i s triatlonem.
Pravidelně vystupuje
s bluesovou skupinou Černé Mosty.
Působil v Občanském fóru, Občanské
demokratické alianci, v roce 1997 založil
hnutí Tábor 2020. Jeho rodina pochází
z Benešova nad Černou v Novohrad-
To je docela uvědomělý přístup. Na druhou stranu, nevymstí se vám někdy?
Co se týká vztahů na pracovišti, tam
nemám špatnou zkušenost. Co se týká
vztahu k lidem mimo úřad, bývá to někdy
horší.
ských horách. V letech 1968–1972 absolvoval táborské gymnázium, následně
vystudoval Stavební fakultu ČVUT
v Praze, vodohospodářský směr. Po roce
1990 absolvoval postgraduální studium
na téže fakultě. Disponuje odbornou
autorizací pro obory vodní hospodářství
Můžete být konkrétnější?
V jedné z táborských ulic řešíme otázku
parkování. V minulosti to bylo nejednou
tak, že město vymyslelo řešení, realizovalo ho a pak teprve o něm informovalo
občany. My jsme na to šli obráceně,
obyvatelům jsme formou poštovní ankety
předložili ke zvážení úspornou a momentálně jedině možnou variantu, dotaz:
ano – ne. Výsledkem byla petice s docela
agresivní rétorikou, v níž nás někteří obvinili, že jim usilujeme o zdraví. V tu chvíli vám to přijde líto, následně si řeknete,
jestli by nebylo lepší na nic se lidí neptat
a prosadit si bezohledně svou. Přesně tak,
jak se to dělalo v minulosti.
a městské inženýrství. V letech
1978–2010 pracoval jako projektant.
Několik let byl vedoucím projekční skupiny v detašovaném ateliéru českobudějovického Stavoprojektu v Sezimově Ústí
a po roce 1990 s dalšími kolegy založil
táborský soukromý ateliér S-PROJEKT.
Jiří Fišer provozuje vlastní stránky
www.jirifiser.cz. K jeho zájmům patří
sport. Hokej, plavání a zejména expediční cyklistika s 33 000 ujetými kilometry
po Evropě, Africe a Severní Americe.
Koketoval i s triatlonem.
Dalším jeho koníčkem je hudba. Pravidelně vystupuje s bluesovou skupinou
Černé Mosty.
35
36
Rozhovor: Jiří Fišer
Ale neuděláte to…
V žádném případě. Mnozí lidé jsou dnes
pod obrovským tlakem, takže se může
stát, že když po nich nějaký úředník něco
chce, zareagují podrážděně.
Rozhovor: Jiří Fišer
tem. Což je jedna z nejdůležitějších věcí
pro nadcházející dva roky. Neinvestujeme
do věcí, které si říkají o další výdaje. To
vnímám jako naše poslání a hlavní úkol.
Hlavně nezadlužit město více, než je
Jaká?
Do kritérií rozdělování se nedostala
například dopravní obslužnost, což by
třeba Táboru v současné situaci pomohlo. Nebyly vymezeny dotační programy,
„Hrubiáni jsou slyšet mnohem více než slušní a korektní lidé. A problém je,
že vy jako starosta nemůžete ty jedny striktně odmítnout s tím,
že se zrovna chovají hloupě. Hodně času strávím tím, že lidem vysvětluji,
že mají iracionální požadavky.“
Už mě to nebaví…
K vašim koníčkům patří hudba. Hrajete
v rockové kapele a musím říci, že jsem
na jednom z vašich koncertů slyšel
skladbu, která se vyjadřovala nepříliš
lichotivě k úředním jednáním. Stálo tam
doslova, že vás to nebaví…
Spíše k politickým jednáním… Každý normální člověk nerad ztrácí čas zbytečnými
řečmi. Tu písničku jsem napsal, když jsem
politiku dělal jako zastupitel vedle svého
zaměstnání. Myslím, že jsem měl právo
si postěžovat. Dnes si to dovolit nemohu.
Jako starosta musím vydržet i onu současnou takzvanou demokratickou diskuzi,
i když někdy postrádá smysl, soudnost
i dobré mravy…
Do jednání vstupujete i se starosty okolních měst a obcí. Neztrácíte s nimi čas
zbytečnými řečmi?
Ne, to mne nikdy nenapadlo. Se starosty
a zastupiteli okolních měst a obcí jsem byl
v kontaktu už v minulosti jako projektant.
Spolupracovali jsme hlavně na vodohospodářských projektech. Většinu z nich
obdivuji, protože jdou každý den do práce,
aby pak večer řešili problémy svých obcí.
A dovolím si říci, že čím menší obec, tím
větší respekt tito lidé zaslouží. Pracují
za pár korun, ale vynadáno dostanou od
kdekoho. Já tu mám aparát zkušených
odborníků, tihle lidé se musejí spoléhat
jenom na sebe.
S jakým rozpočtem pracuje Tábor?
Je to zhruba 900 milionů korun.
Daří se vám s nimi hospodařit?
Pracujeme s lehce přebytkovým rozpoč-
zdrávo, odevzdat jej našim nástupcům
s nižším zadlužením, než s jakým jsme jej
přebírali.
Jak vám v tom pomáhají výkony členů
vlády a Poslanecké sněmovny?
Nijak zvlášť, to by vám v tuto chvíli potvrdil asi každý starosta nebo primátor.
Platíme za stát tam, kde stát v poslední
době selhává, a platíme čím dál více. Stát
nás také tlačí, abychom z důvodů neprohlubování schodku státního rozpočtu
hradili služby, jež jsou právě v režii státu.
Vnímám to jako obrovskou nespravedlnost a jsem z toho skutečně velmi
roztrpčený.
Mohl byste uvést konkrétní příklad?
Již v tomto roce Tábor doplácí necelých
20 milionů korun takříkajíc „za stát“.
Doplácíme na pokles sdílené DPH, na
provoz při dopravně-správních agendách,
zrušení dotace na knihovnu, zrušení
dotace na veřejnou dopravu, nevyplacené
dotace na sociální služby a mohl bych
pokračovat…
V platnost vstoupila novela zákona
o rozpočtovém určení daní. Zdá se vám
současná podoba zákona spravedlivější? Co říkáte na její dopady do praxe?
Za současného počtu a struktury obcí
nelze vytvořit spravedlivý systém, i tak
si ale myslím, že novela zákona rozpočtového určení daní je malým posunem
k lepšímu. Došlo ke zploštění křivky
průměrných nákladů, rozšíření kritérií
rozdělování o počet žáků, posílení sdílených daní o dvanáct miliard korun. Na
druhou stranu tu jsou ale i negativa.
ze kterých se budou stahovat peníze do
rozpočtového určení daní. My jsme to teď
poznali, když jsme přišli o jedenáct milionů korun na městskou knihovnu. A to bez
varování. Neví se, které další programy
skončí. Bude to obnova venkova, dotace
na sociálně právní ochranu dětí, dotace
na lesní hospodáře, dotace na regionální
funkce knihoven?
Máte výhrady i ke změnám v souvislosti
s daní z přidané hodnoty?
Jistě, nelíbí se mi snížené procento sdílení
u daně z přidané hodnoty, což už v roce
2012 znamenalo propad příjmů obcí.
Podle mého není fair, že státní rozpočet
si v roce 2012 stáhl prostřednictvím rozpočtového určení daní peníze z navýšené
sazby daně z přidané hodnoty. Obcím se
přece také náklady a daně navýšily! Vadí
mi i to, že vůbec poprvé je jiné procento
daně ze závislé činnosti než u ostatních
daní. Pro obce to je signál, že v případě
nouze si stát vezme jakoukoliv dobře nebo
stabilně se vyvíjející daň. Jako nespravedlivé cítíme, že legislativní změny daní by
měly posílit státní rozpočet, přičemž na
obce se nikdo neohlíží. A mohl bych pokračovat třeba i tím, že mezi sdílené daně
nebyla zařazena spotřební daň.
Jak konkrétně se dotkly změny v zákoně
o rozpočtovém určení daní Tábora?
V případě Tábora změna rozpočtového
určení daní pozitivní nebude, protože
dotace na školství a dotace na knihovnu
představovaly téměř 18 milionů korun,
což by znamenalo navýšení sdílených daní
o šest procent. V návrhu rozpočtu máme
ale jen 1‚8 procenta. Propočet minister-
37
stva financí se právě aktualizuje v souvislosti s předloženým návrhem státního
rozpočtu.
Znamenají podle vás nové podmínky
při přerozdělování daní i změnu
v přístupu obcí a měst při sestavování
rozpočtu?
Myslím, že ne. V zájmu předběžné opatrnosti a dle dosavadních zkušeností nespoléháme na odhady a sliby ministerstva
financí ani jeho prognózy a dodržujeme
konzervativní přístup. Tlačíme na úspory
v provozním rozpočtu a po letošních zkušenostech asi znovu navýšíme provozní
rezervu na výpadek dotací.
Některé obce, které si přilepšily, mnohdy peníze neefektivně utratí… Jaký je
na to váš názor, máte za to, že je vzhledem k době stále potřeba držet onu vámi
již zmíněnou rozpočtovou kázeň?
Jistě, promyšlená finanční dieta a predikce ještě horších časů je na místě.
V nedávné době došlo v mnoha městech
k omezení počtu matrik i stavebních
úřadů, případně jejich sil – týkalo se to
i Tábora?
Ne, samotného města nikoliv.
Jordán a tvůrčí duch
Asi největší táborskou současnou akcí
je odbahnění vodní nádrže Jordán. Tady
byl kritizován tendr, v němž uspěla
firma, která nádrž odbahní o takřka sto
milionů korun dráž, než nabízely ostatní
firmy. Jak to vypadá s Jordánem nyní?
K výběrovému řízení se již vracet nebudu,
i když na něj mám stále stejně kritický
názor. Avšak v tuto chvíli je potřeba, aby
se celé odbahnění realizovalo bez problémů. Na přelomu roku postihla dodavatele
havárie provizorní hráze, v jejímž důsledku uhynula významná část rybí obsádky.
Věc vyšetřuje inspekční orgán. Nicméně
hráz je dávno zhojena, stavba pokračuje
dokončováním ražené štoly a průběžným
odvážením vysušeného a prověřeného
sedimentu na zajištěné skládky.
šich náměstí vybrat menší firmu, která
garantuje kvalitu a zároveň je i citelně levnější. Na druhé straně teď řeším několik
hodin starý sesuv skalního masivu v údolí
Lužnice. To jsou jen příklady…
To vypadá na úplnou idylku…
To zdaleka ne. Dobré zprávy i jobovky jsou
celkem v rovnováze. Na jedné straně jsme
vyhráli spor o náš postup ve výběrovém
řízení se stavebními firmami, kdy jsme se
rozhodli pro rekonstrukci jednoho z na-
Kde byste rád viděl Tábor za pár let?
To je hezká otázka… Chci, aby byl živým,
svižným městem, stejně atraktivním pro
domácí i příchozí. Těší mne, že se tu čím
dál více usazují umělci, kteří nechtějí žít
v Praze, ale nechtějí také na úplný venkov.
Vznikají tu zajímavé soukromé aktivity
v oblasti cestovního ruchu, třeba ambi­
ciózní literární festival malých nakladatelů, slavnosti vína, muzeum čokolády,
muzeum stavebnice Lego, rozjíždí se
zoologická zahrada… A máme samozřejmě onen monumentální historický
odkaz. Zkrátka zdá se, že se v Táboře silně
prosazuje tvůrčí a pozitivní atmosféra, což
je věc, která se mi velmi líbí a hodlám jí
otevřít všechna okna i dveře dokořán.
38
Věčný zastupitel
Věčný zastupitel
39
Zákon o obcích v praxi
Zastupitel je věčný
V tisku se denně objevují zprávy o tom, kterak se snaží zastupitelé
a radní odvolat z funkce primátora, starostu nebo místostarostu.
Výjimkou nejsou ale ani pokusy o odvolání zastupitelů.
Mají však šanci na úspěch?
Dan Tácha
i
Slib člena zastupitelstva
Člen zastupitelstva obce skládá na
začátku prvního zasedání zastupitelstva
Štěpán Adámek
obce, jehož se po svém zvolení účastní,
slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České
I když zákon o obcích zmiňuje podmínky, za kterých zaniká zastupiteli jeho
funkce ve vedení města nebo obce, praxe
ukazuje, že pokud zastupitel sám na svou
funkci nerezignuje nebo není pravomocně odsouzen za trestný čin, odvolat jej
prakticky nelze.
Odvolat z funkce
Občané Veselí nad Moravou byli nedávno
svědky ukázkového případu, kdy zastupitelé prostou většinou odhlasovali odvolání místostarosty Viléma Reichsfelda
z jeho funkce. Dnes už bývalý místostarosta Veselí a nyní řadový zastupitel byl
zodpovědný za prevenci kriminality ve
městě. Podle rady města ale svou funkci
nezvládal, takže se poroučel.
Podobně před nedávnem dopadl i starosta Dobrotína na Jihlavsku Jiří Vlach,
kterého vystřídal Ivan Sehnal. Příčinou
nespokojenosti s Vlachem měla být
zhoršující se komunikace i fakt, že jako
čelný představitel regionálního svazku
vodovodů de facto seděl na dvou židlích.
Jiřímu Vlachovi nepomohl ani jeho
emotivní projev, v němž svého nástupce
nařkl z křiváctví a ze spolupráce s předlistopadovou vojenskou kontrarozvědkou
a tajnou bezpečností. „Je třeba se ptát,
kdo je Ivan Sehnal, jehož minulost je dle
mého názoru ještě temnější než on sám,“
doslova řekl Vlach.
Na jeho slova ale reagoval občan Dobrotína,
který na adresu dnes už bývalého starosty
pronesl: „Jiříku, já jsem tu byl 45 let, ale
takový hnus jsem nikdy neslyšel. Teď
sis nasral do bot.“ I když Jiří Vlach sice
přestal vykonávat funkci starosty, zůstal
zastupitelem.
Z uvedených příkladů vyplývá, že mají-li
zastupitelé většinu, aby odhlasovali odvolání kohokoli z funkce ve vedení města
nebo obce, podaří se jim to. Vyplývá z něj
však i to, že nikdy nedokážou odhlasovat
odvolání kohokoli z pozice zastupitele.
Chyba v petici
V tomto ohledu je ukázkovým příkladem
příběh z obce Heřmaničky na Benešovsku, v němž se vysmál do očí více než
stovce občanů obce i opozičnímu zastupiteli tamější místostarosta a zastupitel
Milan Macháček, proti kterému v obci
vznikla petice za jeho odvolání. Autoři
petice v jejím textu apelovali na zastupitele, aby Milana Macháčka odvolali
z obou jeho funkcí. Vedení obce uvedlo,
že za svým místostarostou stojí a odvolat z funkce zastupitele ho nemůže,
čímž celou petici smetlo ze stolu. Milan
Macháček následně pohrozil v místním
zpravodaji autorům i signatářům petice,
že na ně prostřednictvím obecního právníka podá trestní oznámení, a v místních
novinách uvedl, že třetina těch, kteří se
pod petici podepsali, mají u obecního
úřadu resty. „Část z nich dokonce nejsou
ani obyvateli Heřmaniček. Naší snahou
je hlavně obec, kterou jsme převzali se
schodkem, oddlužit. A když jsme utáhli
kohoutky, dočkali jsme se reakce,“ nastínil.
Hned na to byla na jeho popud zrušena
diskuze na obecních stránkách, na níž si
občané stěžovali na jeho chování v místní
restauraci, kdy jim v podnapilém stavu
vyhrožoval likvidací.
republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse)
a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou
a zákony České republiky.“
Výkon mandátu
Člen zastupitelstva obce skládá slib před
Co říká zákon
Nabízí se otázka, zda je možné vůbec odvolat zastupitele z jeho funkce, pokud například poškozuje zájmy obce. Odpověď
zní ano, ale jen za určitých podmínek.
Mandát zastupitele obce podle zákona
491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, zaniká odmítnutím slibu,
rezignací, úmrtím, dnem voleb a dnem
sloučení obcí nebo připojení obce k jiné
obci. Dalším případem zániku mandátu
je, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo
z některého z následujících důvodů:
a) pravomocného rozhodnutí soudu,
kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody, b) ztráty volitelnosti (z důvodu
výkonu trestu odnětí svobody, zbavení
způsobilosti k právním úkonům, trvalého
pobytu mimo obvod obce), c) neslučitelnosti s funkcí.
zastupitelstvem obce pronesením slova
„slibuji“. Člen zastupitelstva obce potvrdí
složení slibu svým podpisem. Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát
osobně a v souladu se svým slibem
a není přitom vázán žádnými příkazy.
Povinnosti člena zastupitelstva
Člen zastupitelstva obce je povinen
zúčastňovat se zasedání zastupitelstva
obce, popřípadě zasedání jiných orgánů
obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které
mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů
obce a jednat a vystupovat tak, aby
nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
Střet zájmů
Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na
projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat
výhodu nebo škodu pro něj samotného
nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo
právnickou osobu, kterou zastupuje na
„Z uvedeného vyplývá, že zastupitel pro porušování svých
povinností či zákona nebo poškozování zájmů obce zastupitelstvem odvolán být nemůže, ledaže by došlo k jeho
pravomocnému odsouzení za trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.“
„Stejně tak není možné odvolat nebo pozastavit výkon funkce
zastupitele v průběhu vyšetřování, je-li podezřelý z páchání trestné činnosti.
Trestem za nesolidnost zastupitele bude pokles spokojenosti občanů
a jeho následné nezvolení v příštím volebním období.“
základě zákona nebo plné moci (střet
zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost
před zahájením jednání orgánu obce,
který má danou záležitost projednávat.
O tom, zda existuje důvod pro vyloučení
z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.
Odvolání zastupitele
Z uvedeného vyplývá, že zastupitel pro
porušování svých povinností či zákona
nebo poškozování zájmů obce zastupitelstvem odvolán být nemůže, ledaže by
došlo k jeho pravomocnému odsouzení
za trestný čin k nepodmíněnému trestu
odnětí svobody. Stejně tak není možné
odvolat nebo pozastavit výkon funkce
zastupitele v průběhu vyšetřování, je-li
důvodně podezřelý ze spáchání trestné
činnosti. V praxi se počítá s tím, že trestem za porušování zákona či nesolidnost
zastupitele bude pokles spokojenosti
občanů – voličů – a z toho plynoucí jeho
následné nezvolení v příštím volebním
období. Podle právníků z toho vychází
jediný závěr – koho si lidé zvolili, s tím
budou muset vydržet do konce volebního
období, pokud jim ho nezavřou anebo pokud z funkce sám neodstoupí. V zemích
s vyšší politickou kulturou a vyšší morální úrovní politiků je odstoupení v případech, kdy vyjdou najevo jejich průšvihy,
poměrně standardním řešením. Není
zvykem setrvání politika ve funkci až do
vyšetření případu či pravomocného rozhodnutí soudu. U nás však platí, že proti
usnesení, kterým zastupitelstvo obce
vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva
obce, jenž poškozuje její zájmy, zaniká, se
může člen zastupitelstva, o jehož mandát
jde, do dvou pracovních dnů od doručení
domáhat ochrany u soudu.
40
Paragrafy
Fejeton
41
Paragrafy
Bezpodmínečnou nutností pro každého občana, který se rozhodl pro práci
v územní veřejné správě, je znalost
základních právních předpisů. Orientace
v nich není jednoduchá, ale rozhodovat
bez znalosti zákonů se nevyplácí. Proto
pamatujte.
Zastupitelstvo obce se schází podle
potřeby, nejméně však jedenkrát za tři
měsíce. Zasedání zastupitelstva se konají
v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí starosta.
Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo
hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva
obce se koná nejpozději do 21 dnů ode
dne, kdy žádost byla doručena obecnímu
úřadu.
Požádá-li na zasedání zastupitelstva
obce o slovo člen vlády nebo jím určený
zástupce, senátor, poslanec nebo zástupce
orgánů kraje, musí mu být uděleno.
Právo předkládat návrhy k zařazení
na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové,
rada obce a výbory. O zařazení návrhů
přednesených v průběhu jednání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.
Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce,
podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání
rady obce.
Rada obce se schází ke svým schůzím
podle potřeby, její schůze jsou neveřejné.
Rada obce může k jednotlivým bodům
svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.
Starostu zastupuje místostarosta.
Zastupitelstvo obce může zvolit více
místostarostů a svěřit jim některé úkoly.
Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho
nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta
nevykonává funkci. Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy
obce.
Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu
jmenuje a odvolává primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví
jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez
souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu
neplatné.
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce
ode dne právní moci rozhodnutí soudu
do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce,
oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová
opatření.
Je-li starosta ze své funkce odvolán
nebo se funkce vzdal a není-li současně
zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce
k zastupování starosty. Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal
současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty
některého z členů zastupitelstva obce.
Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy
a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat
o zachování a rozvoj svého majetku. Obec
vede evidenci svého majetku.
Obec nesmí ručit za závazky fyzických
osob a právnických osob vyjma závazků
vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li
peněžní prostředky určeny pro investici
uskutečňovanou s finanční podporou ze
státního rozpočtu, státních fondů nebo
národního fondu.
Obec je povinna trvale sledovat, zda
dlužníci včas a řádně plní své závazky,
a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení
nebo zániku z nich vyplývajících práv.
Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout
jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec
zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před
rozhodnutím příslušného orgánu obce
vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit
a předložit své nabídky. Záměr může obec
též zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
Pokud obec záměr nezveřejní, je právní
úkon od počátku neplatný.
Na spolupráci mezi obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku
o zájmových sdruženích právnických osob
a o smlouvě o sdružení, nestanoví-li tento
zákon jinak.
ST
AR
O
ST
A
ID
EÁ
L
Ideální starosta
Ideální starosta je údajně jako yetti.
Leoš Kyša
Každý o něm mluví, ale nikdo ho neviděl.
Není to tak úplně pravda. Sice jsem potkal
spoustu starostů, kteří do ideálu měli daleko, ale taky jsem narazil na pár, kterým
by v jejich obcích a městech měli postavit
pomník. Přitom být ideálním starostou je
neuvěřitelně jednoduché. Opravdu. Kdybyste jím náhodou chtěli být, dám vám
tento prostý recept.
Za prvé je nejdůležitější uvědomit si, že
v komunální politice nehrají strany až tak
důležitou roli. A čím menší je město či
obec, v níž starostujete, tím víc toto pravidlo platí. Vždyť jak chcete ideově rozhodovat o tom, který chodník postavit dřív?
Tohle fungovalo za komunistů, kdy v ulici,
kde bydlel můj děda a další dva jeho bývalí
spolustraníci od agrárníků, se chodník
zásadně neopravoval, ale dnes rozhoduje
spíš to, který chodník je prostě potřeba
opravit dřív. Čím víc na to budete myslet,
tím lépe. To je první vlastnost ideálního
starosty – kašlat na politikaření a dělat
reálnou práci. Politikaření totiž funguje
jenom v parlamentu a ve vládě,
ne v obci ani ve městě. Druhá dobrá vlastnost, kterou zase měl bývalý starosta mojí
Štěpán Adámek
malé obce na Bruntálsku, je „nepouštět
divočáky ke korytu“. Alespoň tak to náš
bývalý starosta říkával. Na každou obecní
kasu se totiž přisávají různé skupiny,
které by z ní rády získávaly profit. Jejich
problém je v tom, že se stále množí a jejich
hlad je neukojitelný. „Dáš jednomu, chce
druhej, třetí i čtvrtej, a když připustíš
všechny, chce pak každej víc a víc,“ vysvětloval mi ještě jako studentovi regionálního
rozvoje náš starosta. Ideální je tak nedat
z erárního nažrat nikomu. Zajímavé je,
že to ocení i ti divočáci. Když budou vědět,
že nedostal ani první, ani druhý, pochopí
i ten třetí, že tudy cesta nevede. Pamatuji
si, že když náš starosta všechny obecní
podnikatele odstavil od výhodných kšeftů
naráz a vypsal na obecní zakázky jednoduchá a čistá výběrová řízení, ocenili to
všichni zúčastnění. Ušetřili na úplatcích
a také se jim najednou nějak dobře spalo.
Další vlastnost dobrého starosty je neprudit zbytečně lidi. Čím méně papírování, vyplňování anket, méně poplatků
a podobně po nich chcete, tím lépe. A když
už po nich něco chcete, mělo by to být co
nejjednodušší, tak aby to zvládl vyplnit
a zaplatit i devadesátiletý staříček. Města
a obce jsou od toho, aby lidem usnadňovaly život, ne jim ho komplikovaly.
Předposlední nejdůležitější vlastností
dobrého starosty je uměřenost. Každý by
chtěl ve své obci nebo městě mít mega-akvapark, mega-koncertní sál, mega-kulturní dům, mega-sportovní centrum, ale
ideální starosta se do něj nepustí dřív, než
na něj skutečně bude mít a bude vědět, že
to nakonec nebude mega-průser.
Poslední a nejdůležitější vlastností ideálního starosty je charisma. Že ho nemáte?
A myslíte si, že třeba Jaroslav Kubera se
s ním narodil? (Možno nahradit: A myslíte si, že jakýkoliv jiný politik, kterého
vnímáme jako charismatického, se s ním
narodil?) Kdepak. Zkuste nepolitikařit,
nepouštět divočáky k obecnímu korytu,
neprudit své občany zbytečnostmi, nevymýšlet nesmyslné projekty polykající miliony, a najednou zjistíte, že máte charisma,
které by vám mohl závidět i prezident.
42
43
Zahraniční zajímavosti
Zahraniční zajímavosti
Pošta a čas
Říká se, že změna znamená život. Platí to i v obráceném gardu –
život končí tam, kde se nic nemění. V posledních desetiletích
nám tempo změn často přidělává vrásky na čele víc, než jsme očekávali.
K přežití nezbývá než změny přijmout: po kapsách nosíme
mobilní telefony, ob rok se učíme nový software pro své počítače, nejméně
jednou ročně si do diářů přepisujeme jízdní řády vlaků, autobusů
či tramvají, hledáme nové zaměstnání, přestože se nám
v tom dosavadním líbilo… To je realita dneška.
ing. Václav Šamonil
Ani pošta už není to, co bývala, a generace
narozené před rokem 1990 to nesou těžce.
Nezřídka to připisují na vrub neschopné
vládě, neschopnému vedení pošt, neochotnému či nezodpovědnému poštovnímu
personálu. Stačí se však rozhlédnout po
okolním světě, abychom pochopili, že
v tom to není. Svět se prostě mění.
Pošty všude na světě hledají způsob, jak
v nové situaci uspokojit sociální a hospodářské potřeby veřejnosti a nepřijít při
tom na buben. Pošty nemohou být projekt
výlučně komerční, působí však dnes v tvrdé
konkurenci firem orientovaných výlučně na
zisk, a mají-li si zachovat v přijatelné míře
i svou dimenzi sociální, musí obstát i jako
podnikatelé. V hospodářských centrech ani
ve službách pro velké obchodní partnery
dnes už žádný velký problém v podstatě
není, nejobtížnější úkoly stojí před poštami v obsluze území mimo tato centra.
foto archiv České pošty
Ani Česká pošta se neobejde bez rozvíjení
spolupráce na tomto poli s regionálními
a lokálními autoritami – musí prostě najít
společnou řeč zejména s klientelou na
českém, moravském a slezském venkově
a v menších městech. Pošťáci se v uplynulých dvaceti letech už většinou naučili vidět
své zákazníky jinýma očima, nový pohled
na poštu si však musí osvojit i zákazník
a jeho samosprávné instituce.
Bývaly časy, kdy v každé chalupě, v každé
domácnosti po celý den někdo byl. Dnes
muži i ženy dojíždějí za prací do měst a pro
pošty je stále obtížnější zastihnout adresáta doma. Co s tím?
Jedním z řešení je automatizovaná „minipošta“. Francouzská firma ByBox už instalovala
57 000 takových zařízení ve 20 zemích. Z kiosku bez živé obsluhy můžete poslat psaní
i balík, vyzvednout si došlou zásilku nebo
uskutečnit hotovostní či bezhotovostní peněžní transakci. Boxy se instalují i přímo na
poštách, aby si klient ušetřil frontu u přepážky
nebo si mohl zařídit poštovní záležitosti mimo
pracovní dobu pošty.
Také v Německu slouží automaty 24 hodin
denně 7 dní v týdnu. Jen v Berlíně a v Bonnu
je jich už na padesát. Můžete tu ofrankovat
a odeslat zásilku (balík až do 20 kg), registrovaný zákazník si sem naopak může nechat
zásilky posílat. Zajímavé je, že při frankování
poskytuje pošta slevu.
Háček spočívá v tom, že pošta nedorazí až
na práh vašeho bytu a musíte také zvládnout obsluhu automatu. Na druhou stranu
zase můžete dostat zprávu o zásilce na svůj
mobil nebo počítač, takže nechodíte vybírat
schránku zbytečně. Výměna „živé“ provozovny za automat závisí na vzájemném 44
Zahraniční zajímavosti
porozumění mezi obyvatelstvem a poštou – role obecního zastupitelstva je proto nezastupitelná.
Zavádění automatů ovšem nepřispívá
příliš k zaměstnanosti – což může být
v dnešní době dost bolavé téma. Pro obec
může být naopak velmi zajímavá náhrada
Zahraniční zajímavosti
Rakouská pošta se transformuje poměrně krátkou dobu, ale v roce 2012 z 1889
obchodních míst už celé dvě třetiny mají
charakter franšízy (1283 poboček neřídí
poštovní management, ale partner pošty).
V Česku už o poštovnách hovoříme takřka dvacet let, ale navzdory tomu, že
45
V Austrálii vás to přijde na necelé dva
dolary, do zahraničí na tři.
Také TNT Post Italy nabídla svým klientům
možnost psát a posílat zásilky z tabletu
nebo chytrého mobilu – běžné psaní, doporučené psaní, pohlednice.
Dvě třetiny obchodních míst rakouské pošty mají charakter franšízy,
tj. neřídí je management pošty. 35 % příjmů americké pošty pochází
z „nepoštovních“ obchodních míst. V Británii je poštou
přímo řízeno z 12 000 obchodních míst pouze 373.
klasické pošty partnerským podnikáním
s poštou: na obecních úřadech obvykle
někdo zajišťuje správu obce v pracovním
poměru; smluvní „pošta-partner“ pomůže obci uhradit část jeho pracovní kapacity (v závislosti na objemu poštovních
transakcí). Nejsou to samozřejmě žádné
velké peníze, ale důležitější než finanční
přínos je v tomto případě lepší dostupnost služeb pro obyvatele obce – obvykle
nejméně osm hodin denně.
Americká pošta poskytuje své služby nejen
prostřednictvím vlastních provozoven, ale
i v tzv. Village Post Offices na radnicích,
v obchodních řetězcích, drobných prodejnách, papírnických obchodech, drogeriích,
lékárnách – prostě všude, kde lidé obvykle
nakupují, a hlavně tam, kde se zavírá až
pozdě večer nebo je otevřeno 24 hodin.
Provoz těchto míst je v režii partnerů pošty.
Zhruba 35 % příjmů americké pošty přichází z těchto „nepoštovních“ obchodních míst.
Obchodní místa nizozemské pošty najdete
v supermarketech, knihkupectvích i u benzínových pump – i s „kamennými poštami“
jich je celkem na 2000.
Britská pošta dnes disponuje 12 000 obchodními místy, z nichž pouze 373 je firmou přímo řízeno, ostatní řídí franšízoví
partneři nebo tzv. subpostmasters (tito
podpoštmistři se mohou stát členy Národní
federace podpoštmistrů). Británie má
s „poštovnami“ dlouholetou tradici
a jejich podíl v poštovní síti se stále
zvyšuje.
u nás existovaly už před druhou světovou
válkou, veřejnost jim nebyla příznivě
nakloněna a teprve v posledních letech
se blýská na časy. V souvislosti s transformací pošt na tzv. partnerské provozovny (bojíme se staré české poštovny?)
se obvykle argumentuje ekonomickými
důvody. Ty samozřejmě ve hře jsou,
neměli bychom však zapomínat, že tím
zásadním důvodem pro změnu je změna
komunikačního chování lidí – naprostá
většina styku s úřady, bankami, obchody,
přáteli se dnes odehrává telefonem (hlavně mobilním) a prostřednictvím internetu. Tedy virtuálně. Pošta to musí respektovat a ruku virtuálního světa prodloužit
do světa fyzických manipulací způsobem
co nejpřívětivějším a nejlacinějším pro
zákazníka. To je právě příběh transformace obchodních míst pošty do nové podoby a vtažení do hry nových obchodních
partnerů – obchodníků, obecních úřadů,
obchodních řetězců.
Změnu v požadavcích na poštu dobře
dokládá i vývoj v sektoru pohlednic –
přání k výročím a svátkům, pozdravy
z dovolených dnes dostáváme i s obrázkem v esemeskách na mobil nebo mailem
na počítač. Takže se obejdeme bez pošty
i bez poštovní schránky. Ale co když přece jen chceme poslat svým přátelům něco
hmatatelnějšího než virtuální artefakt?
Australská pošta zavedla speciální aplikaci pro posílání pohlednic mobilní cestou.
Text napíšete rukopisným fontem, obrázek
pořídíte mobilem vlastnoručně a odešlete.
Úbytek klientely České pošty v důsledku
digitalizace korespondence je citelný a ve
svých důsledcích vede i k zániku části
klasických poštovních „úřadů“ a jejich
nahrazování jinými formami služeb. Naštěstí se ukazuje, že pokud je tento proces dobře zvládnut, zákazník pošty nejen
neutrpí žádnou újmu, ale může dokonce
ušetřit čas, peníze a mnohdy i námahu.
V některých případech ovšem musí sám
přiložit ruku k dílu.
Proti zavádění samoobsluhy ve službách
se v českých médiích občas objevují námitky – například pošta si prý nechává
platit za práci, kterou si udělá zákazník
sám (zejména v souvislosti s ukládáním
zásilek na poště). Ve skutečnosti je rozhodnutí o místu doručení na odesílateli
a na adresátovi, jenž si navíc může zvolit
i poštu v jiném místě, než kde bydlí. Na
rozdíl od soukromých firem je cenotvorba v poště pod přísnou státní kontrolou
(internetové obchody ovšem uvádějí
v jedné položce balné i poštovné a jejich
zákazník netuší, že mezi „do ruky“ a „na
poštu“ je nějaký finanční rozdíl).
V dávnější minulosti fungovala pošta
převážně jako nástroj centrální moci
a její působnost se omezovala na dopravu
zpráv, později i zboží a peněz. Pro současnost je spíš charakteristický pojem,
který se objevil už i u nás – pošta-partner.
Poštovní firmy dnes vstupují do partnerských vztahů nejen se státními institucemi a podnikateli, ale i s různými občanskými sdruženími a samosprávnými
Poštovní firmy dnes vstupují do partnerských vztahů
nejen se státními institucemi a podnikateli, ale i s různými občanskými
sdruženími a samosprávnými orgány.
orgány. V Česku je to zatím převážně jen
spolupráce na provozování obchodních
míst, ale Česká pošta se už podílela i na
realizaci sčítání lidu, distribuci volebních
materiálů, systému Czech Pointů a spektrum možností se bude určitě dál rozšiřovat. Vyplývá to z logiky věci – husté logistické sítě, disponibilních technických
prostředků a kvalifikovaného personálu.
Spolupráce pošty s regionálními a lokálními úřady je nevyhnutelná – a není to
jen česká zkušenost.
Britská pošta patří, pokud jde o nabídku
služeb municipálním institucím, k nejprogresivnějším. Disponuje databází dvaceti
milionů domácností a umí cíleně oslovit
specifické skupiny populace nejen komerční
reklamou, ale například i ve volební kampani nebo při jakékoliv jiné události, o níž je
třeba informovat obyvatelstvo. Například
Rada hrabství Sv. Helena zaváděla v roce
2003 pilotní volební model. Cílem bylo
překonat nezájem voličů a zvýšit volební
účast. A pošta jim pomohla najít mimořádně jednoduchý způsob, jak volby efektivně
realizovat: distribuovala všechny volební
materiály, a komu se nechtělo jít na radnici, mohl volit korespondenčně. Radnice
si ušetřila práci i peníze, protože náklady
na jeden volební hlas klesly z 2‚20 na 1‚83
liber, účast voličů stoupla o 22 % a 99 %
volilo poštou. Volby ovšem nejsou jedinou
podporou místních autorit – britská pošta
umí podpořit celou komunikační strategii
svých klientů a zprostředkovat obyvatelstvu
jakákoliv sdělení efektivněji s využitím
tradičních i nejmodernějších technologií,
včetně poradenství.
Česká pošta vykročila tímto směrem programově a její podíl na moderních technologiích řízení státu se zvyšuje – v komplexu tzv. eGovernmentu už je v provozu
řada agend a je jen otázkou času, kdy se
je naučí v plné míře využívat i obecní
a regionální úřady. Poštovní odborníci už
dnes dokážou dobře poradit.
46
Venkovská architektura
Venkovská architektura
Venkovská architektura
Nastal čas pro
venkovskou architekturu
Zatímco městská architektura a urbanismus jsou pod stále
ostřejším drobnohledem odborníků, politiků i vlastních obyvatel,
pro vesnici jako by byl urbanismus zbytečným luxusem. Podle architekta
Tomáše Pavlase je na čase s takovým uvažováním skončit. Vesnice si totiž
zaslouží stejně odborný přístup jako město.
dech z pohledu města nefunkční, naopak
se neustále staví přelidněná nákupní
centra, nesmyslně suplující nefungující
městská centra. Na venkově to na první
pohled nějak funguje, ale ty problémy
jsou podobné, v menším měřítku a tím
pádem i méně viditelné,“ vysvětluje.
Je to prosté, když nemá kam jet do školy
deset dětí a pojedou do sousední vesnice,
dopravu to nezkomplikuje. Člověk tak
často vzhled obce neřeší, protože má
vlastní zahrádku, dopravu taky zvládne,
protože má dvě auta, ale ty problémy tu
jsou stále.
„Nakonec ještě zmíním problém, který
se týká obou prostředí současně – a to
je masová výstavba rodinných domů
na vesnicích v okolí velkých měst. To je
fakt, který v dnešní době město a vesnici
z pohledu architekta propojuje nejvíce,
a bohužel ani pro jedno nefunguje dobře.
To je ovšem na samostatný článek nebo
knihy, které napsali jiní architekti, kteří
se tomuto věnují,“ dodává.
Podceněná vesnice
Problém dnešní vesnice z pohledu
uznávaného architekta je v tom, že se její
Ždírec nad Doubravou
realizace arch. Tomáš Pavlas, foto Tomáš Pavlas
Kvalitní urbanismus nejsou detaily, ale celkový tvar obce
a její správná funkčnost. Bohužel v dnešní době architekti přicházejí již
k dílčím zadáním, aniž by mohli ovlivnit celkový koncept.
Leoš Kyša
„Urbanismus je pouze jeden. Jeho cílem
je rozvíjet a vytvářet obydlená území jako vyvážené a funkční celky. To
platí pro malé sídelní celky i pro velké.
Samozřejmě jiná pravidla platí pro velké
město, kde se propojuje mnohem větší
množství funkcí, jiná pro malé město
a jiná pro vesnici,“ vysvětluje architekt
Tomáš Pavlas. K vesnické architektuře
má vztah nejen odborný. Ostatně sám
žije v Zadní Třebani u Chotěboře. Do
jeho portfolia patří nejen moderní domy,
ale i rekonstrukce a urbanistické koncepce. Sídla rozličných velikostí mají podle
něj pochopitelně naprosto rozdílné vazby
mezi jednotlivými funkcemi, rozdílné
složení obyvatel, hustotu zástavby, odlišné docházkové vzdálenosti, jiné dopravní
schéma a další a další aspekty, které
urbanismus utváří.
„Problém dnešního přístupu k urbanismu vesnice je v tom, že u měst by
nefunkční urbanismus znamenal kolaps,
což se někdy děje, ale u té vesnice se to
v jejím malém měřítku nějak překousne.
Ve městě při špatném návrhu kolabuje
doprava, vznikají kancelářské komplexy,
které jsou po pracovní době a o víken-
že na venkově mají lidé k pozemku jiný
vztah než ve městě, kde je pouze předmětem tržní hodnoty.
„Když se podívám do vlastních řad architektů, tak málokdy narazíte na diskuze,
publikace nebo konference o novém
venkově. Město je pro nás architekty organismus, který je mnohem více
vzrušující, dynamický a nabízí mnohem
větší prostor pro realizace, a venkov je
trochu opomíjen. Odborné diskuze se
dnes ve vztahu k venkovu točí okolo
satelitní zástavby, která venkov v okolí
velkých měst postupně ničí, a hledají
se nové formy bydlení ve městě. Ovšem
i venkov má své obyvatele a svůj rozvoj,
který by rozhodně neměl být zaměňován
se satelitní výstavbou. To je na úplně
47
urbanismus prostě podceňuje. „Je v tom
trošku zakořeněn přístup z let minulých,
kdy byli lidé zvyklí vše řešit sami a tím
pádem se z nich stávali odborníci na vše,
urbanismus nevyjímaje. Město je veliký
a složitý organismus, který má svoje
specifika, a právě ta velikost už částečně
odradí potenciální plánovače a přenechají
práci odborníkům. Ve velkých městech
je dále struktura speciálních pracovišť,
která tuto práci zastává. Na malých
obcích mají podle mě lidé pocit, že své
obci rozumí nejlépe sami. Zvolili jsme si
zastupitelstvo‚ které rozhoduje, pokud
nebudeme spokojení, tak ho za čtyři roky
vyměníme a proč by nám do toho měl kecat nějaký architekt z města, který o nás
nic neví,“ vysvětluje.
Tady možná pramení zahleděnost do
problému a místní lidé ztrácí nadhled,
někdy tolik potřebný k vyřešení. Přitom
malé obce jsou pro vytvoření fungujícího
prostředí mnohem tvárnější než města,
kde je těch aspektů a překážek mnohem
více. Přeložit místní silnici přes jednu
zahradu výměnou za pozemek o kousek
vedle je mnohem snadnější než plánovat
městskou dopravu. I když je třeba chápat,
jinou diskuzi. Architekti zároveň chtějí
navrhovat současnou architekturu, která
není u nás na venkově zatím přijímána
s velkým nadšením. To se doufám časem
změní a lidé pochopí, že i na venkově
může být současná architektura, která do
prostředí zapadá a pokračuje v tradici,“
říká Tomáš Pavlas.
Když architekt jako on přijde do cizí obce,
pozná vůbec, jestli její zastupitelé či radní
přemýšleli správně o jejím urbanistickém
rozvoji? „Není to pouze o rozhodnutí radních za posledních několik let, ale v obci
se odráží celá její historie. Dále je vše
velmi ovlivněno morfologií krajiny, historickým vývojem obce a dalšími aspekty,
které ale dělají každé místo jedinečné.
Pokud bych opomenul fakt, že jsem
architekt, tak jednoduše podle toho, že se
zde cítím dobře, intuitivně rozpoznám,
kde je můj cíl, nebo naopak správná cesta.
Automaticky rozpoznám centrum obce,
ve kterém pulzuje život. A tím myslím
i případ, že zde sedí jeden stařík na
lavičce před domem a pozoruje nudné
odpoledne. I to je živoucí obec, protože
ten stařík má důvod zde sedět a koukat se
na jeho obec, dělá mu to dobře a je to pro
něj přínosnější než sledování televize.
Idylku z Ladových obrázků s návsí plnou
dětí s kocourem Mikešem asi nečekám.
Pokud to vezmu osobně, to, že tu přemýšlí o urbanistickém rozvoji, poznám právě
podle toho, že když takové místo navštívím, nemusím začít podvědomě pracovat
a přemýšlet, co je tady špatně, proč jsem
autem vjel do pole a přitom se držel
hlavního tahu, proč místo návsi nacházím čerpací stanici a proč místo výhledu
na malebné předzahrádky koukám na
nekonečnou řadu reklamních tabulí. Proč
je náves pouze nepřehlednou křižovatkou s autobusovou zastávkou, a není zde
centrum obce se vší důstojností a funkční
náplní,“ odpovídá.
Problém není v detailech
A v čem vidí největší chybu urbanismu
vesnice v Česku? Dalo by se jich prý
vyjmenovat velké množství. Hodně z nich
souvisí s postavením vesnice ve vztahu
k městu, jako je dojíždění za vzděláním
a zaměstnáním lidí, nakupování, zdravotnická péče a další. Další by se mohly
týkat hospodaření s krajinou, větrné
a vodní eroze, častějších záplav, to jsou
ovšem faktory rozdílné od místa k místu.
„Asi jako hlavní problém vidím nerespektování kontextu místa a návaznosti na
českou vesnici. Ale ne v podobě jednotlivých domů, ale v celkovém prostorovém
uspořádání a funkčních návaznostech. Na
jedné straně stále slyším názory, že když
je ta vesnice poničená ze 70. a 80. let,
proč najednou znovu stavět chaloupky,
když soused má ‚krásnou‘ kostku s břizolitovou omítkou z přestavěné chalupy.
Na druhé straně zde dlouho mezi laickou
veřejností převládá názor, že vzhled české
vesnice spasí domek se sedlovou červenou střechou,“ shrnuje. Podle něj to tak
ale není. Problém vesnického urbanismu
totiž není v detailech, ale ve struktuře.
Každá obec má nějaký tvarový historický
vývoj, tvar návsi a návaznost okolních
ulic, které reagují na tvar terénu a požadavky původních obyvatel. Samozřejmě
ty požadavky jsou teď na venkově odlišné, ale dnes se mohou více přizpůsobit
než sedlák s hospodářstvím. Proč nelze
v původní struktuře pokračovat? Namísto
toho zde pole na okraji vesnice dělíme na
obdélníky s pravoúhlou strukturou ulic
bez jakéhokoliv kontextu a úředníci 48
Venkovská architektura
49
urputně dohlížejí na dodržení nesmyslných regulativů z územních plánů,
nařizujících typ střechy. Proč bychom
nemohli pokračovat v přirozeném
a původním tvaru každé obce a nechat
stavebníkům volnější ruce v jejich výběru
bydlení? Tyto postupy se podle něj dají
dále lehce aplikovat i na hospodářské
a další výrobní stavby.
Podle architekta Pavlase je také velký
problém v dnešních územních plánech.
Obce velmi často prostě jen plní pouze
zákonnou povinnost je mít. Trpí tak nekoncepčností a zvláštním názorovým mi-
Malé obce jsou pro vytvoření fungujícího prostředí mnohem tvárnější
než města, kde je překážek podstatně víc.
xem zastupitelů a zpracovatelů, kteří pouze
kreslí, co si zadavatelé přejí. Další nešvar je
jejich předefinovatelnost v detailech. Více
se tam řeší barva fasády a sklon střechy
v nové zástavbě než uliční struktura nové
zástavby. Kvalitní urbanismus totiž podle
něj nejsou tyto detaily, ale celkový tvar
obce a její správná funkčnost.
„Investice do kvalitní přípravy a projektů
není sice hned vidět jako nový chodník
či hasičská zbrojnice, ale s výhledem pro
příští generace budou mít mnohem větší
význam. Bohužel dnešní legislativa (zákon
o zadávání veřejných zakázek) brání výběru
architektů podle kvality, preferuje se cena.
Je potom těžké očekávat od nejlevnějšího
kvalitní výsledek. Tato práce se dá dělat
dvojím způsobem, za prvé od stolu v kanceláři s minimálními náklady na čas a pracovní síly za nízkou cenu, a nebo jako reakce
na výsledek dlouhodobého sběru dat,
jednání s obyvateli obce a hledání správného funkčního konceptu pro dané místo.
Bohužel v dnešní době už architekti přicházejí, pokud vůbec, již k dílčím zadáním na
jednotlivé městské plochy, aniž by mohli
ovlivnit celkový koncept, který je většinou
určen ze strany zvolených zástupců obce,“
říká Tomáš Pavlas. Tvrdí však, že ve své
praxi přesto potkává mnoho zastupitelů,
kteří svoji práci dělají z jeho pohledu dobře.
Jen je třeba, aby takových bylo víc.
Zvonička na Horečkách
v Trojanovicích
Kamil Mrva Architects, foto Toast
Rekonstrukce objektu v Kojetíně
u Nového Jičína
Kamil Mrva Architects, foto Toast
Obchodní centrum v Rožnově
pod Radhoštěm
Kamil Mrva Architects, foto Toast
50
Pozvánka do kraje
Pozvánka do kraje
Poznejte nás
Česká Třebová není
jen nádraží
Kouzlu zdejšího kraje podlehli i Božena Němcová nebo Max Švabinský,
přesto Třebovsko stále zůstává nepoznaným koutem Čech.
Ludmila Hamplová
Snad každému se při slovech Česká Třebová vybaví železnice. Není divu, z tohoto
malého města uprostřed východních Čech
vyjíždí přímé vlaky nejen do Prahy, Ostravy a Brna, ale hned do několika evropských
metropolí, včetně Berlína, Varšavy, Vídně
nebo Moskvy. Železnice je s Českou Třebovou neodmyslitelně spjata a právě jí vděčí
město za svůj rozvoj. Bez ní by pravděpodobně zůstala jen větší vesnicí. Přesto jsou
vlaky jen jednou, byť významnou kapitolou v její historii.
Město tkalců a hrnčířů
Právě v tomto městě tak trochu stranou od
běžného ruchu se ukrývá nejstarší památka východních Čech v podobě románské
rotundy sv. Kateřiny zhruba z poloviny
13. století. Její přesné stáří však není
známo, protože první písemná zmínka o ní
je až z roku 1335, ačkoliv poprvé je Česká
Třebová zmiňována už v roce 1278. Tehdy
ale šlo jen o malou osadu na břehu řeky
Třebovky. To, že rotunda stojí mimo historické centrum města, prý není náhoda,
ale podle místní pověsti za to může sama
světice. Nelíbilo se jí původní místo na
stavbu kostela, které vybrali radní města,
a tak každou noc ve své zástěře stěhovala
stavební kameny na protější kopec. I když
ráno místní kameny přesunuli zpět, světice
je v noci znovu vrátila na místo, které si
sama zvolila. Ve své snaze byla skutečně
vytrvalá, a tak Českotřebovští nakonec
přizpůsobili své stavební plány světici.
Postupně se malé městečko o několika
stovkách obyvatel stalo majetkem zbra-
Karel Hampl
slavského kláštera, později pak litomyšlského biskupství. Po zániku biskupství,
v době husitských bouří, se pak město
spolu s dalšími stává majetkem světské
vrchnosti z Lanšperka a později dalších
šlechtických rodů. Z roku 1547 pak pochází renesanční budova radnice s kamenným
erbem Petra Bohdaneckého z Hodkova,
který podporoval rozvoj tkalcovství ve
městě. O necelých sto let později ale město
zažije ničivý požár, během kterého téměř
celé lehne popelem. V roce 1745 dochází znovu k velkému požáru. Zachováno
zůstane jen několik málo domů, mezi nimi
barokní budova fary. Z následků katastrofy
se město vyrovnává ještě mnoho desítek
let. V roce 1801 zde byl postaven velký
empírový kostel sv. Jakuba Většího, který
patří k několika málo církevním stavbám
u nás postaveným v tomto stavebním
stylu.
Největší rozmach zažívá Česká Třebová po
příchodu železnice v roce 1845, kdy je vybudována trať spojující Prahu s Olomoucí.
Ale i železniční koleje se do města dostaly
tak trochu náhodou. Původně měla trať
vést jinudy, avšak radní z okolních měst se
obávali hluku a problémů spojených
s novým druhem dopravy, a tak volba padla na tehdy bezvýznamné městečko, jehož
obyvatelé se živili zejména zemědělstvím
a řemesly. Během několika desítek let se
ale počet obyvatel zdvojnásobil a význam
města začínal růst. Česká Třebová se
postupně stala významným železničním
uzlem, a to také později vybudovaným
spojením s Brnem a napojením na trať na
Vídeň. Historii železnice se zajímavým
způsobem věnuje také expozice nově zrekonstruovaného městského muzea.
K vidění jsou nejen historické uniformy,
ale i stavební plány nebo třeba maketa
vozu doplněná „původní“zvukovou kulisou. Mimochodem, v nedaleké Sukově cukrárně podávají i originální dezert s názvem
„třebovský pražec“.
Romantické okolí
Česká Třebová se ale brzy stala také oblíbeným výletním místem – a to zejména díky
svému krásnému okolí. Ze západní a východní strany je ohraničena zalesněnými
hřebeny, které byly a jsou ideálním místem
k procházkám. Proto zde také pobývala
spolu se svými dětmi spisovatelka Božena
Němcová. Ta se léčila v dnes již zaniklých
lázních, které využívaly příhodných klimatických podmínek a také údajně léčivého
pramene, jenž vyvěrá pod kaplí Panny
Marie Pomocné z roku 1834. Toto místo se
nazývá Hory. Němcová ale nebyla jediným
slavným návštěvníkem.
Kopcovité okolí si zamiloval také malíř
Max Švabinský, ten pobýval v nedaleké
vesnici Kozlov. Krásná krajina ovlivnila zejména jeho ranou tvorbu a dala vzniknout
několika jeho slavným dílům. Chaloupku,
ve které umělec pobýval, zdobí jeho malba
sv. Václava a je volně přístupná návštěvníkům. Max Švabinský vyzdobil
i štít protilehlého statku sgrafitem Žnečka,
které vzniklo během jediného dne.
Příjemným místem k odpočinku je také
rozlehlý park Javorka, založený v roce
51
1885. Byl vytvořen v anglickém stylu
a od svého vzniku prošel řadou úprav,
jednou z posledních je osazení kamennými
sochami různých méně známých českých
umělců. Park v horní části přechází v les,
kterým je možné projít až k výletnímu
místu Hory a případně dále do Kozlova.
Milovníky přírody zaujme i nejmladší
přírodní rezervace Třebovské stěny, které
se táhnou v délce 16 km až ke zřícenině
hradu Lanšperk. Nejen pro rodiny s dětmi
jsou vhodné naučné stezky v okolí města.
Smyslově naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka seznamuje návštěvníky
s živočichy i rostlinami zdejšího regionu
a obsahuje netradiční prvky včetně „čichária“ nebo umožňuje vyzkoušet si pohyb
živočichů. Hned několik tras nabízejí Semanínské stezky, které vedou třeba okolo
starodávného smírčího kříže, stanovišť
vzácných živočichů nebo knajpoviště pro
osvěžení unavených nohou. Přímo ve
stejnojmenné vesnici se nachází expozice
Semanínská renesance s dětským hrnčířským koutkem. Přístupná je také dekorativně zdobená obranná zvonice.
Rodiště Velorexu
První polovina dvacátého století přinesla
městu další rozmach. Česká Třebová se
stala sebevědomým městem, což dokládají
i velkoryse řešené budovy gymnázia a spořitelny, spolu s architektonicky zajímavou
budovou Habrmannovy školy. Také její
okolí je architektonicky velmi zajímavé.
Není divu, že právě Česká Třebová se dostala na seznam Šumných měst, televizního dokumentu mapujícího architektonicky
cenná místa České republiky.
Architektura ale není jedinou významnou stopou minulého století. I když to
jen málokdo ví, právě v České Třebové se
zrodilo legendární vozítko Velorex, které
se objevilo například v komedii Vrchní,
prchni a dostalo mnoho přezdívek jako
prchající stan, netopýr, pytel na mrzáky nebo splašené trubky. Tato původně
trojkolka vznikla doslova na koleně v dílně
bratrů Mojmíra a Františka Stránských,
dostala se ale do sériové výroby a v několika verzích včetně čtyřkolové jí vzniklo více
než 15 tisíc kusů. Dnes je historii Velorexu
a životu jeho tvůrců věnována část nově
zrekonstruovaného městského muzea
v České Třebové. K vidění je zde i několik
vozítek.
Stylové nádraží i pošta
Současnou podobu získalo českotřebovské nádraží a také přiléhající pošta
v roce 1924, kdy nové budovy v rondokubistickém stylu nahradily kapacitou
nevyhovující původní nádraží.
Rotunda sv. Kateřiny
Místní jí neřeknou jinak než kostelíček,
dokonce i přilehlá ulice se jmenuje U
Kostelíčka, kde se každoročně koná
vyhlášená Jabkancová pouť. Původně
románská stavba byla během své historie
několikrát přestavována. Ze 14. století
pochází gotické úpravy, včetně křížové
klenby v apsidě rotundy. Podle pověsti
zobrazené lidské tváře patří staviteli
rotundy a donátorovi stavby. V 16. nebo
17. století byla rotunda doplněna zvonicí,
která slouží i jako brána do prostoru okolo
rotundy obehnaného zdí. Ten až do roku
1905 sloužil jako hřbitov. Zdejší staré
náhrobky spolu se vzrostlými stromy pak
dotváří romantickou atmosféru místa.
52
Rozhovor: Pavel Kuka
Rozhovor: Pavel Kuka
53
Rozhovor
PAVEL KUKA:
„Snažím se dělat věci
poctivě.“
Práce fotbalového manažera a obecního zastupitele mají k sobě blíž,
než se na první pohled může zdát. Obojí je o důvěře, kterou není snadné získat, je přesvědčený Pavel Kuka, manažer úspěšného fotbalového
klubu FC Viktoria Plzeň a současně zastupitel ve Psárech.
Pavel Kuka
narozen:
19. 6. 1968
Pavel Kuka (44) s fotbalem spojil svůj
život. Ačkoliv dnes působí jako fotbalový
manažer, za sebou má velmi úspěšnou
hráčskou kariéru. Už jako dítě od šesti
let hrál za klub pražské Slavie. Své první
ligové zápasy odehrál ale až jako voják
v dresu RH Cheb. Do Slavie se vrátil
v roce 1989 a po sametové revoluci
se stává skutečnou hvězdou. V sezoně
1992/1993 nastřílel 23 branek, byť
jej o titul krále střelců připravil tehdy
mladý útočník Slovanu Bratislava Peter
Dubovský. V zimě roku 1993 odešel do
německého klubu 1. FC Kaiserslautern.
Jeho největším fotbalovým úspěchem je
účast na Mistrovství Evropy v roce 1996
v Anglii, kde se český tým dostal až do fi-
Dan Tácha
archiv Pavla Kuky
nále. Tam jej sice zastavil tým Německa,
ale toto stříbro se zapsalo do českých
fotbalových dějin. I když měl mnoho
nabídek na působení v zahraničí, zůstal
dál v Kaiserslauternu. Ten se v roce
1996 stal vítězem německého poháru
a v roce 1998 mistrem Německa. O dva
roky později se Kuka vrátil do Slavie.
I přesto, že kvůli zranění neodehrál
celou sezonu, stal se druhým nejlepším
střelcem ligového ročníku 2000/2001
a za prvním Vítězslavem Tumou
K
dyž se Pavel Kuka před lety
přestěhoval do Psár nedaleko
Prahy, netušil, že se mu tato
obec nestane jen novým domovem, ale také místem, kde se zapojí do
regionální politiky. Dnes má za sebou víc
než dva roky působení v obecním zastupitelstvu a před sebou nemalé plány. Rád
by zajistil zdejšímu fotbalovému klubu
takové zázemí, aby se zde mohlo hrát
celoročně nejen za příznivého počasí. To
znamená asi sedmimilionovou investici
a náročné a současně nejisté vyjednávání
o dotace na výstavbu. Sport ale není jedinou oblastí, které se jako zastupitel věnuje. Za neméně důležité považuje i to, že
z FC Karviná zaostal pouze o jeden gól.
jako člen opozice má možnost kontrolovat
rozhodování a kroky vedení radnice.
Přitom se zastupitelem stal tak trochu
náhodou. „Byl jsem osloven v rámci jednoho sportovního projektu a řekl jsem si,
že podpořím ostatní kandidáty, které jsem
osobně znal. Kandidoval jsem ze zadních
pozic a opravdu jsem nečekal, že budu
zvolen,“ říká otevřeně. Svou kandidaturou
„jen“ chtěl podpořit sportovní možnosti
v obci a dát najevo, že mu není lhostejné
místo, ve kterém žije. I přesto nebo právě
proto zažil volební úspěch a bylo jasné, že
se musí rozhodnout, zda se stane zastupitelem a ke své práci fotbalového manažera přibere další povinnosti, nebo šanci,
kterou dostal, zahodí. „Už před volbami
zaznívaly v obci hlasy, že jako zastupitel
nikdy pracovat nebudu a jen jsem využil
svoje známé jméno, aby do zastupitelstva
mohli nastoupit jiní, politicky zkušenější.
To jsem nechtěl, protože mi mnoho lidí
dalo svou důvěru a já je nemohl zklamat,“
popisuje své tehdejší úvahy. Nechtěl být
zastupitelem „jen do počtu“, byť tehdy
ještě neměl přesné představy o tom, co
všechno tato práce obnáší. „Hodně jsem
zvažoval, zda práci zastupitele zvládnu
vzhledem ke svému velkému pracovnímu
vytížení, ale nakonec jsem zjistil, že to časově není tak náročné a pozice zastupitele
v opozici je možné skloubit,“ dodává.
Svůj poslední ligový zápas odehrál ve
29. kole ročníku 2004/2005 na hřišti
Baníku Ostrava dne 28. května 2005.
Když jej ve druhém poločase střídal
Pavel Fořt, tleskali mu i příznivci Baníku.
Československo a následně Česko
Pavel Kuka reprezentoval v 88 utkáních
a dal celkem 29 branek. Jeho největším
reprezentačním úspěchem bylo EURO
1996. Zahrál si také na EURO 2000,
které se konalo v Nizozemsku a v Belgii.
Své poslední reprezentační góly vstřelil
v utkání kvalifikace na Mistrovství světa
2002 proti Severnímu Irsku, které Češi
vyhráli 3:1.
Ve fotbale i v politice jde o důvěru
Pavel Kuka, který dnes působí na pozici
sportovně-technického manažera fotbalového klubu FC Viktoria Plzeň, získal od
roku 2005, kdy ukončil úspěšnou kariéru
hráče, cenné manažerské zkušenosti. Některé z nich zúročuje i při práci v zastupitelstvu. Byl generálním manažerem v klubu Marila Příbram, sportovním ředitelem
Viktorie Žižkov i ředitelem společnosti
E Side Property Limited, která vlastní
Eden Arénu, domácí stadion fotbalového
klubu SK Slavia Praha. Práce zastupitele
na malé obci s jeho předchozí profesní
dráhou tak nemá mnoho společného, byť
některé zkušenosti se mu hodily. „Stejně
jako ve sportu, tak i tady se dostávám
do velmi náročných situací, se kterými
se musím srovnat, hlavně u věcí, kterým
nerozumím. A je jich, přiznávám, hodně.
Vstupoval jsem do politiky s určitými
představami, že úkolem zastupitelů je
hlavně starat se o to, aby obec prosperovala, a ne aby se dařilo prosazovat názory
několika jednotlivcům,“ dodává s tím, že
právě nepoctivost a snaha prosadit se na
úkor druhých ho překvapila nejvíce. „Čekal jsem, že ne všichni hrají fér, ale překvapilo, že podvody a lži jsou tak časté.
Sám neumím dál důvěřovat lidem, kteří
mě už jednou podvedli. To prostě nejde,“
říká otevřeně.
54
Kalendář akcí
Co bude příště
i
Psáry a Dolní Jirčany
Obec Psáry leží jihovýchodně od Prahy,
mezi Jesenicí a Jílovým u Prahy v okrese
Praha – západ. K 1. 1. 2011 měla
obec 3450 trvale hlášených obyvatel
a dalších zhruba 1000 lidí v Psárech
bydlí, byť se zde k trvalému bydlišti
nepřihlásilo. Už několik let je zde nově
přistěhovaných více než starousedlíků.
Psáry, spolu s Dolními Jirčany, které
pod ně spadají, se nacházejí v rychle se
rozvíjející oblasti, kam přicházejí noví
lidé za klidnějším bydlením. Svůj podíl
na tom má i hezká okolní krajina, Psáry
leží na úpatí vrchů Posázaví.
Zdroj: Czech Wikipedia, autor Packa
„Po volbách se dokonce objevovaly názory,
že okamžitě přenechám své místo v zastupitelstvu ostřílenějším
politickým matadorům. Byly nepříjemné, ale čas ukázal, že byly liché.
To, co dělám, se snažím dělat vždy naplno a nepodvádím.“
I přes velmi dobrý volební výsledek Pavel
Kuka, spolu s TOP 09, za kterou jako nezávislý kandidoval, zůstal nakonec v opozici.
„Mým úkolem je jediné, poslouchat a sledovat, co se v obci děje a co se připravuje,
aby to bylo výhodné a smysluplné pro celou
vesnici a ne jen pro pár jednotlivců,“ popisuje svoji práci, o které tvrdí, že „selským
rozumem“ je tam od toho, aby bránil nekalostem. Psáry, spolu s Dolními Jirčany, které pod ně spadají, těží ze své výhodné polohy nedaleko Prahy a v posledních dvaceti
letech se tu počet trvale hlášených obyvatel
víc než zdvojnásobil. Nově příchozí už tak
několik převažují nad „starousedlíky“. Sám
Kuka je „náplavou“, byť to nikdy nevnímal
jako problém. Přistěhoval se sem spolu
s rodinou tak trochu náhodou, když jeho
někdejší spoluhráč ze Slavie prodával dům
a on se rozhodl jej koupit. „Necítil jsem,
že by mě místní lidé nebrali kvůli tomu, že
jsem tady nevyrostl, ale přistěhoval se až
v dospělosti. Myslím, že jsem v tomto měl
štěstí na dobré sousedy, a samozřejmě jsem
se přizpůsobil zdejšímu životu,“ vysvětluje.
Jedním z takových kroků bylo jeho rozhodnutí začít hrát a trénovat mládež zdejšího
SK Rapid Psáry. Přišlo mu to do jisté míry
jako samozřejmost. Chtěl se zapojit do
života obce a přispět svými zkušenostmi
a schopnostmi druhým. „Jako trenéři nechceme kluky jen honit a stresovat. Chceme je něco naučit a objevit v nich lásku
k fotbalu,“ dodává. „Hlavní přitom není,
aby z nich vyrostli dobří fotbalisté, ale aby
díky sportu získali zdravý vztah k pohybu
a současně smyslupné využití volného času.
Bohužel trénování již nešlo skloubit s mým
současným působením v Plzni, ale na kluky
se rád jako člen výboru a hráč Rapidu Psáry
zajdu kdykoli rád podívat – jako oni chodí
na nás.“
Rád by, aby se zdejší sportovní možnosti
dál rozšiřovaly. Proto také působí jako
člen sportovní komise obce a rád by se
zasadil o to, aby se v Psárech mohl fotbal
hrát celoročně nejen za příznivého počasí.
„Znamenalo by to vybudování zcela nového
hřiště s umělým povrchem, což znamená
asi patnáctimilionovou investici. Chceme
získat finanční prostředky skrze různé
dotační projekty a možnosti, a v žádném
případě tím zatěžovat obec, což by nebylo
ani v jejích možnostech, už tak náš klub
obec velmi podporuje, ale je to velmi těžké.
V tuto chvíli nevím, jestli se náš plán zdaří, ale děláme vše pro jeho uskutečnění,“
popisuje. Už nyní mají zdejší hráči zázemí,
které není všude ve venkovských klubech
obvyklé – čisté kabiny, sociální zařízení
i kvalitní hřiště.
Příští rok dostane Kuka možnost svou
funkci zastupitele obhájit znovu ve volbách
do obecního zastupitelstva. Sám si zatím
není zcela jistý, jestli bude kandidovat
znovu. Jeho rozhodnutí závisí především
na situaci v obci. „Je to těžké rozhodování.
Nemám ambice být politikem, ale pokud
bych měl pocit, že je dál potřeba moje práce
a já budu mít možnost ovlivňovat dál život
v obci a kontrolovat, aby se neděly nekalosti, půjdu do toho znovu,“ uzavírá.
Centrum veřejných zakázek:
Jděte najisto
Centrum veřejných zakázek vám ukáže cestu, jak výrazně zjednodušit zadávání
a vyhodnocování vašich zakázek. Díky jednoduché aplikaci snížíte riziko chyb.
Najdete to, co potřebujete, rychle, pohodlně a za nejnižší cenu.
Zaregistrujte se zdarma na www.centrumvz.cz.
www.centumvz.cz
55
Česká pošta každoročně připraví na šedesát příležitostných razítek. Každé z nich připomíná mimořádnou událost,
občas jimi Pošta oslaví událost vskutku výjimečnou – jako to bylo v případě první přímé volby prezidenta republiky.
Atypická červená barva se používá pouze v případě, kdy je na razítku symbol české státnosti. Používalo se pouze
jeden den, pro sběratele je tedy tento pamětní list velkou vzácností.
Download

květen/2013 - Poštovní kurýr