www.facebook.com/moravskehospodarstvi
2
S P CI
E
13
Česká města
bojují se smogem
ÁL
• zdra
www.moravskehospodarstvi.cz
í •
votnictv
T O P O D S TAT N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R ÁV U  L E D E N | Ú N O R 2 0 1 5
Sourozenci z inkubátoru: Dnes
sklízí úspěchy se svou technologií
14–16
Speciál:
Zdravotnictví
Příštích
deset let
s odpady
DNES JE ČESKÁ
REPUBLIKA
EVROPSKOU
SKLÁDKOVACÍ
VELMOCÍ. TO SE MÁ
V PŘÍŠTÍCH DESETI
LETECH ZMĚNIT.
Jan Pacas
Na cestě od skládek Česku
pomůže nový Plán odpadového
hospodářství, který platí od začátku nového roku. Kam ale tato
cesta povede a kolik to bude stát?
Názory se různí.
Čísla za loňský rok ještě nejsou známá, ale předloni skončila
více než polovina komunálních
odpadů v Česku na skládkách.
I když Češi třídí rok od roku víc,
tento výsledek řadí tuzemsko
stále vysoko na žebříčku skládkování. „Proto strategie navržená
v Plánu odpadového hospodářství vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek skrze
předcházení odpadů, zvýšení re-
cyklace a materiálového využití
odpadů,“ řekl ministr životního
prostředí Richard Brabec, poté
co vláda v polovině prosince jeho
Plán odsouhlasila.
Podle odborníků je nejdůležitější, že byl nový Plán odpadového hospodářství vůbec schválen.
„Některé cíle jsou v podstatě utopické, některá prohlášení pouze
proklamativní, ale konečně máme k dispozici páteřní dokument, bez kterého bychom byli ve
velmi svízelně situaci,“ přiblížil
odborný asistent Agronomické
fakulty Mendelovy univerzity
v Brně Bohdan Stejskal. Stará
odpadová strategie už přesluhovala a neodpovídala evropským
směrnicím. Kdyby Česko od
Nového roku Plán nemělo, jen
těžko by v rozjíždějící se dotační
sedmiletce Evropské unie čerpalo
peníze z Operačního programu
Životní prostředí.
Konkrétní části Plánu si ale
našly kritiky velmi rychle. Podle ekologů třeba vůbec není tak
jednoznačné ministrem zmíněné
zvýšení recyklace.
Pokračování na straně 4
Ostravská lákadla pro turisty dávají Brnu na frak
Panorama tvořené kostelní věží Petrova a obrysy hradu Špilberk, funkcionalistické vily i opuštěné továrny či dělnické kolonie. Brno má čím se turistům pochlubit,
ne vždy se mu to ale daří prodat. Zatímco Ostrava proměnila areál zkrachovalých Vítkovických železáren v jednu z nejžhavějších turistických destinací Česka,
Brno své industriální památky nepropaguje.
Prim hrají v kampaních tamního Turistického informačního centra (TIC) hlavně památky z dob středověku. „TIC takto dělá z Brna jakési magické historické město
s tajuplným podzemím. Tím sráží tuto moderní metropoli na kulisu Troškovy pohádky,“ domnívá se autor portálu poznejbrno.cz Michal Kašpárek. Město podle
FOTO: Eugénia Bánovská
něj může nabídnout víc. Třeba gastronomii na světové úrovni. ■ Více na straně 7
Bez novely EIA jsou ohroženy stamiliardové investice
do nových staveb. S ní taky, namítají stavbaři
Česko mění způsob, jakým se
v zemi posuzuje vliv staveb na
životní prostředí (takzvaná EIA).
Posílí práva veřejnosti a z papíru,
který každá stavba musela mít, ale
nikdo se podle něj nemusel řídit,
se do března stane závazný dokument. Pokud ne, Evropská unie
utáhne kohoutky dotací. Česko
„dluží“ novelu EIA Evropské komisi už deset let. „Pro nečinnost
bývalých vlád jsme se dostali do
situace, kdy nám Evropská komise už zastavila čerpání dotací na
dopravní projekty a od příštího
roku by zastavila dotace do všech
Udrží se centra za miliardy při životě?
V Česku se za přispění
evropských peněz vyrojila
výzkumná centra špičkových parametrů. Sehnat do
špičkových center špičkové
odborníky ale není jen tak.
Stejně jako celou záležitost
financovat. Vědci i politici
se teď musí postarat, aby
drahá centra nezahynula.
Více na straně 8
01-05-mh15-02.indd 1
informovala mluvčí Ministerstva
životního prostředí Petra Roubíčková.
„ Senátoři
nechtějí
odklady staveb
oblastí, pokud nebude naše legislativa v souladu s tou evropskou,“
uvedl ministr životního prostředí
Richard Brabec.
V ohrožení jsou dnes investice do dopravních staveb ve výši
až sto miliard korun. Směrnice
EIA musí navíc odpovídat evrop-
ským notám, jinak může Česko
rovnou zapomenout i na 600
miliard korun dotací v příštím
programovém období. Novela
přitom měla platit už od začátku
roku. „Následně však komise odsouhlasila posunutí termínu nabytí účinnosti k 1. březnu 2015,“
Univerzity
lákají studenty
originálně
Miroslav Malina:
Nemocnicím se
Malíř do toho musí loni dařilo
dát vše
Na rozdíl od krizového roku
Jít studovat do tajemného údolí
Šalin nebo na fakultu, která
„je dobrá jako prase“ a hledá
„alfa samce a samice“? Není
problém. Vysoké školy se snaží
přilákat uchazeče o studium
originálně.
Více na straně 10
Vtěsnat tvorbu malíře Miroslava Maliny do některého ze
současných „ismů“ je téměř
nemožné. Při své pouti uměleckou scénou se nebojí překračovat hranice stylů.
Více na straně 11
Komisaři tak vyšli Česku
vstříc. Nová EIA sice prošla Sněmovnou, poslancům ji ale v po-
2013, ten loňský rozpočtům
nemocnic přál. Účetní uzávěrku většiny z nich loni zdobily
výsledky v plusu. Dvěma nejzadluženějším ale vypomohl
stát stamilionovými částkami.
Mezi nimi i Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.
Více na stranách 14 a 15
lovině ledna vrátili zpět senátoři.
Změnit se má podle nich pravidlo, kvůli kterému by žaloba
v povolovacím procesu znamenala automaticky odklad pro výkon
stavebního rozhodnutí. Senátoři
se obávají šikanózních žalob, které by zdržovaly výstavbu.
Podle senátní úpravy má soud
schválit odklad jen tehdy, když
by stavba vážně ohrozila životní
prostředí.
Pokračování na straně 3
Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
08.02.15 20:07
2
životní prostředí
„ aktuálně
SFŽP od února nabízí
slibované dotace
na (nejen) třídění
bioodpadu
Státní fond životního prostředí
(SFŽP) přijímá od začátku
února žádosti o dotace například na třídění odpadu,
zateplování veřejných budov
nebo obnovu zeleně v krajině.
Celkově je k dispozici 1,75 miliardy korun. Výzva cílí na
rychle realizovatelné projekty.
Obce musí nově třídit biologický odpad a kovy. Nejvíce
peněz tedy poputuje právě do
třízení. „Obce mají možnost
požádat o dotace na různé
druhy kontejnerů, hnědé či
šedé popelnice či vybavení pro
kompostárny a sběrné dvory,“
přiblížil ministr životního prostředí Richard Brabec. Žádosti
přijímá Fond do 19. března.
Nebezpečné
chemikálie z textilky
na Svitavsku zmizí
Volně přístupné barely a plechovky chemikálií v areálu
bývalé textilky Vitka Textiles
v Brněnci na Svitavsku ohrožují životní prostředí i zdraví
lidí z okolí. Stavba, do které
se může kdokoliv kdykoliv
dostat, chátrá kvůli nedořešeným majetkovým sporům
už několik let. Dřívější majitel
chemikálie nezlikvidoval
a k nebezpečnému odpadu se
nikdo nehlásí. „Jsem v šoku,
kolik je v areálu nezajištěných
chemikálií,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec,
který bývalou textilku v únoru
navštívil. Slíbil, že ministerstvo
spolu s krajem chemikálie odstraní.
(red)
LEDEN | ÚN O R 2015
Čtrnáct miliard vniveč?
Ostrava bojuje se smogem,
stejně jako zbytek republiky
upozornila ředitelka Čistého nebe
Markéta Ubíková. Podobná data
vyplývají také z dlouhodobých
měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
TMAVĚ ŠEDÁ OBLOHA,
ŠPATNÁ VIDITELNOST,
LIDÉ ODMÍTAJÍCÍ
VĚTRAT NEBO CHODÍCÍ
S ROUŠKAMI NA
ÚSTECH. OBRÁZKY
PODOBNÉ TRADIČNÍM
ZÁBĚRŮM ZNEČIŠTĚNÉ
ČÍNSKÉ METROPOLE
PEKINGU V POSLEDNÍCH
DESETILETÍCH MŮŽEME
VIDĚT NA VLASTNÍ
OČI A POCÍTIT NA
VLASTNÍ KŮŽI I V ČESKÉ
REPUBLICE.
„ Když foukne
z Polska
Lucie Sitarová
Ostrava a její okolí se dlouhodobě potýká s několikanásobně
překračovanými limity znečištění
ovzduší. A to přes masivní investice do zlepšení situace. Problémy
jsou ale i na dalších místech Moravy a Slezska.
Polétavý prach a další látky v ovzduší nejsou problémem
jen pro řidiče nebo sušící se bílé
prádlo. Část částic unikajících do
ovzduší je dokonce karcinogenní,
znečištění vzduchu má také vliv
na zvýšený výskyt nemocí, jako je
embolie nebo infarkt.
Ostrava, jeden z českých symbolů nebezpečného ovzduší, si je
FOTO: Eugénia Bánovská
svého problému vědoma a snažila
se ho řešit. Minulá vedení města
do opatření souvisejících s životním prostředím investovala za posledních sedm let kolem čtrnácti
miliard korun.
Podle občanského sdružení
Čisté nebe, které se ostravským
ovzduším zabývá, je ale tato často
zveřejňovaná částka nadsazená,
a to proto, že jen minimum peněz skutečně šlo na efektivní boj
se znečištěným vzduchem. Podle
Jana Koziny jsou do ní zahrnuty
i platby za úpravu zeleně, tedy za
zásahy, které jiná města provádějí
zcela běžně.
„Stav ovzduší na Ostravsku se
dlouhodobě nelepší, pouze kolísá
vlivem klimatických podmínek,“
Problém této lokality je o to
složitější, že znečištění způsobuje kombinace několika faktorů.
„Jednak je tam stále průmyslové
zatížení, dále se tam hodně topí
v lokálních topeništích a v neposlední řadě hraje významnou roli
přenos znečištění z Polska, kde
bývají koncentrace ještě vyšší,“
vysvětlil Robert Skeřil, vedoucí
Oddělení ochrany čistoty ovzduší
brněnské pobočky ČHMÚ.
Z hlediska celé republiky jsou
největším problémem lokální topeniště, tedy kotle v rodinných
domech. V nich lidé často spalují jiný materiál, než pro jaký
jsou určené, nebo je nepoužívají
správným způsobem. „Lidé špatně
topí, nepouští do kotle dostatek
kyslíku a díky tomu vzniká nedokonalým spalováním spousta
karcinogenních látek, jako jsou
například polyaromatické uhlovodíky,“ popsal Skeřil. I proto ve
Střednědobé strategii ovzduší do
roku 2020 ČHMÚ naléhá na Ministerstvo životního prostředí, aby
se operační programy zaměřily na
podporu výměny kotlů za moderní nízkoemisní.
Dalším významným zdrojem,
který se podílí na kvalitě ovzduší
zejména ve velkých městech, je
doprava. „Například v Brně, které
již dlouhou dobu nemá obchvat
pro tranzitní dopravu mířící například od Svitav na dálnici, dochází k překračování imisních
limitů v poslední době takřka
výhradně na dopravních stanicích – zejména těch poblíž velkého městského okruhu,“ přiblížil
situaci v jihomoravské metropoli
Robert Skeřil. Pro tvorbu účinných opatření v Brně podle něj
zatím chybí politický konsenzus.
Třeba velké podniky podle Skeřila do opatření na omezení emisí
investovaly dostatečně. „Víme, že
když brněnská spalovna komunálního odpadu přeruší provoz, tak to
naše přístroje nepoznají,“ uvedl.
Zato je významně poznat rozdíl
mezi netopnou sezónou a topnou.
„Při zhoršených rozptylových
podmínkách jsou koncentrace
na celé jižní Moravě obdobné, je
jedno, jestli se měří na vesnici či
v centru města,“ uzavřel Skeřil.
Podle ředitelky Čistého nebe
Markéty Ubíkové by pomohla
možnost kontroly v případě, že
někdo porušuje zákon a zamořuje
okolí. „Vláda by měla vytvořit speciální program, který by řešil tento tristní stav, kdy je dlouhodobě
ohrožováno zdraví a kvalita života
téměř milionu lidí,“ upozornila na
situaci v Ostravě.
INZERCE
Soutěž Pro měSta a obce
Vyhlašuje:
Partner Soutěže:
„Nejkrásnější náměstí či náves“
náměstí a návsi moravských měst a obcí se
v posledních letech mění před očima. I z dříve
fádních prostranství se po právu stává chlouba
každého města a obce. a to nejen z hlediska
estetiky, ale i funkčnosti. Krásné náměstí či
náves dnes zkrátka není jen pěkné na pohled,
ale slouží i jako skutečné centrum každodenního
života obyvatel.
Proto vyhlašuje Moravské hospodářství ve
spolupráci s Nadací Partnerství druhý ročník
soutěže „Nejkrásnější náměstí či náves“, která si
klade za cíl představit ta nejlepší řešení.
Pro koho je soutěž určena?
Pro města a obce z celé České republiky
Dvě kategorie, dvě kola a čtyři ocenění:
Soutěží se ve dvou kategoriích: „Nejkrásnější
náměstí“ a „Nejkrásnější náves“
V prvním kole vybere odborná porota pět
nejkrásnějších náměstí a pět nejkrásnějších návsí
Druhé kolo určí pořadí na stupních vítězů. Každá
kategorie má dvě ocenění – své favority vybere jak
porota, tak i veřejnost hlasováním v anketě
Kritéria hodnocení:
Kdy a jak se přihlásit?
Přihlašování do soutěže odstartuje
1. dubna 2015 přes jednoduchý formulář
na stránkách www.moravskehospodatstrví.cz
Kdy se bude hlasovat?
Vítěze vybere porota i veřejnost v září a říjnu
tohoto roku. Vyhlášení výsledků soutěže
proběhne na podzim.
■ Estetické působení
■ Bezpečnost prostranství
■ Funkčnost a vitalita
■ Originalita a inspirativnost řešení
Pro více informací o soutěži sledujte stránky www.moravskehospodarstvi.cz
...nejkratší cesta k prameni
www.crystalis.cz • Tel.: 844 844 444
Crystalis Inzerce 269x43 TISK.indd 1
01-05-mh15-02.indd 2
03.02.15 13:50
08.02.15 19:48
LEDEN | ÚNOR 2015
3
životní prostředí
Bez novely EIA jsou ohroženy
stamiliardové investice do nových
staveb. S ní taky, namítají stavbaři
Dokončení ze strany 1
„ co stojí...
Změnu vzápětí zkritizovali
ekologové sdružení v asociaci
Zelený kruh s tím, že podporuje vznik dalších černých staveb.
Evropská komise s ní ale problém
nemá. „Tento Senátem schválený
pozměňovací návrh byl předem
konzultován s Evropskou komisí,
která potvrdila jeho konformitu s odpovídajícím předpisem
EU,“ komentovala to Roubíčková.
...kvůli staré EIA:
■ Kvůli nesouladu českých
zákonů se směrnicí EIA
Evropská komise oznámila
přerušení spolufinancování
velkých projektů
(za asi 50 miliard korun)
z Operačního programu
Doprava 2007–2013
■ V rámci programového období
2007–2013 jsou ohroženy
investice do dopravních
a dalších strukturálních staveb
ve výši až 100 miliard korun
„ Stihneme peníze
vyčerpat?
Schvalování novely bedlivě
sledují i stavbaři. Zatímco ministerstvo životního prostředí věří,
že nová EIA odblokuje evropské
miliardy směřující do dopravních
staveb, zástupci firem tvrdí, že to
bude jedno. Kvůli posílení vlivu
veřejnosti na schvalovací proces
a dalším změnám se podle nich
stejně v nejbližší době žádnou
stavbu schválit nepodaří. Nová
pravidla navíc zpětně ovlivní i již
rozestavěné projekty.
„V průběhu roku 2014 jsme
žili mírným optimismem, že se
stavebnictví odráží od svého dna.
Bohužel toto pozitivní přesvědče-
FOTO: Eugénia Bánovská
ní pomalu vyprchává. Přijímaná
legislativa, a teď mluvíme především o dotčené novele EIA, zbrzdí přípravu staveb a zkomplikuje
situaci investorům. Investiční příprava staveb se zablokuje zhruba
na tři až pět let,“ vysvětlil předseda
představenstva společnosti Eurovia CS Martin Borovka.
Jisté nemusí být podle stavbařů nakonec ani ministerstvem
skloňované evropské dotace. „Největším investorem u nás je stát,
a protože jsme v současné době
v druhém programovacím období 2014–2020, existuje významná
obava, že díky této novele nebudou vyčerpány všechny alokova-
né finanční prostředky,“ upozornil
technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.
Smíšené pocity panují mezi
zástupci firem i ve spojení s pozměňovacím návrhem senátu.
„Máme pochybnosti, zda taková
dodatečná úprava bude skutečně
eliminovat účelová protahování
stavebních řízení,“ uvedl ředitel
Divize Česká republika společnosti PSJ Ivo Štric. Ve správních řízeních o vydání stavebního povolení
podle něj většinou nejde o ochranu životního prostředí a mnohdy ani o ochranu zájmů sousedů.
„Ochrana životního prostředí se
stala heslem, kterým se zaštiťují
■ EIA odpovídající evropským
předpisům je podmínkou pro
čerpání z evropských fondů
v programovém období
2014–2020, kde je pro Česko
připravených 600 miliard
korun
různé organizace při prosazování
svých vlastních zájmů,“ doplnil.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví
změnu vítá, ale nepřeceňuje. „Je
nutné poznamenat, že se jedná
pouze o nevýznamné změkčení
dopadů novely schválené parlamentem,“ uzavřel Ševčík.
JAN PACAS
INZERCE
business snídaně
business snídaně
Setkání dodavatelů
pro energetiku a export
Bezpečná dopravní
infrastruktura JMK
9. dubna 2015
golfový areál Kaskáda, Jinačovice u Brna
11. března 2015
hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
V návaznosti na předešlé úspěšné
ročníky letos opět zveme k diskuzi
se zástupci ministerstva průmyslu
a obchodu, ministerstva financí
a zástupci České exportní banky
a Exportní a garanční pojišťovací
společnosti. Setkání je určeno
pro management energetických,
teplárenských a dodavatelských
společností se zaměřením na export.
Již popáté budou v Brně diskutovat zástupci měst a obcí spolu s odborníky na
dopravu o aktuálních tématech týkajících se bezpečné dopravní infrastruktury
v Jihomoravském kraji. Cílem diskuze nebude pouze zhodnocení aktuální
situace, ale otevřená debata v kruhu kompetentních osobností. Plynulost
diskuze zajišťuje profesionální moderátor.
Organizátor:
Předmětem diskuze budou témata:
• Jak jsou ze strany státu podporovány
zakázky do energetiky?
• Financování a pojištění vývozu.
• Vnímají čeští exportéři krizi na Východě jako
hrozbu, nebo příležitost?
• Příležitosti českých firem v oblasti exportu.
• Jak by ovlivnila případná deflace v eurozóně
české exportéry?
• Pomohlo oslabení koruny českým
exportérům?
Mediální partner:
3. ročník
Předmětem diskuze budou témata:
• Jak pokračuje napojení měst JMK na
evropskou dopravní síť?
• Jak se vyvíjí situace kolem klíčových
okruhů a obchvatů na jižní Moravě
– Velkého městského okruhu v Brně,
obchvatu Mikulova nebo Znojma?
• IT technologie pro řízení dopravy na D1.
• D1 – aktuální situace na
nejfrekventovanější dálnici ČR.
• Investice do oprav silnic II. a III. třídy – dočkají se obce a města dotačních titulů na opravy?
• Jak pokračuje jednání o poloze železničního uzlu v Brně?
• Zabezpečení železničních přejezdů. V loňském roce výrazně stoupl počet smrtelných nehod
na železničních přejezdech zabezpečených pouze světelnou výstražnou signalizací bez závor.
• Inteligentní dopravní systémy v městské dopravě.
• Vliv veřejného osvětlení na bezpečnost v dopravě.
Organizátor:
Mediální partner:
5. ročník
Pro více informací o akci a možnostech registrace nás
kontaktujte na adrese [email protected]
nebo na telefonním čísle 725 893 273.
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte
[email protected] nebo 774 112 138.
01-05-mh15-02.indd 3
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte
[email protected] nebo 774 112 138.
08.02.15 19:48
4
odpadové hospodářství
LEDEN | ÚN O R 2015
Příštích deset let s odpady
Dokončení ze strany 1
„Zatímco Plán na roky 2003–
2014 obsahoval cíl recyklovat 50
procent komunálních odpadů,
tedy tolik jako recyklovalo Rakousko a Německo před šesti
lety, nový Plán cíl snižuje,“ uvedl odpadový expert Hnutí Duha
Ivo Kropáček. Recyklační cíl nového Plánu do roku 2020 je sice
také 50 procent, ale jen u papíru,
kovů a skla. „To odpovídá míře
recyklace komunálních odpadů
ve výši asi 35 procent,“ podotkl
Kropáček s tím, že snížení cíle
recyklace považuje za skandální.
Česko ale může teoreticky
splnit i dřívější, tvrdší kritéria.
„Nově je totiž zavedena povinnost třídit biologicky rozložitelné komunální odpady,“
upozornil Stejskal. Na ty se cíle
recyklace nevztahují, tvoří přitom téměř polovinu hmotnosti
komunálních odpadů. „Ekologické organizace, především
Hnutí Duha, musí Plán odpadového hospodářství číst jako
celek, ne jen jednu vybranou
kapitolu,“ komentoval to ředitel
Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí Jaromír
Manhart.
V první řadě ale vždy záleží na lidech, jestli odpady třídí,
nebo ne. Hodně práce tak čeká
především starosty ve městech
a obcích. „Je nutné, aby občanům vysvětlili, že právě vytříděný odpad může být finančním
příjmem pro obce a rovněž zlepšením životního prostředí,“ sdělil Manhart. Nějaká čísla z Plánu odpadového hospodářství
je přitom přesvědčí jen těžko.
České asociace odpadového
hospodářství Petr Havelka.
Na kolik celá nová strategie
přijde peněz, přitom nebylo do
poslední chvíle známo. Ministerstvo životního prostředí mělo
před schválením plánu vypracovat ekonomickou analýzu, což
také udělalo, ale opravdu za pět
minut dvanáct. Rada pro odpadové hospodářství ji například
v úplném znění prodiskutovala
až v lednu, tedy ve chvíli, kdy
nový Plán už oficiálně měsíc platil. „Osobně neznám firmu, která by schvalovala svoji strategii
na dalších deset let bez alespoň
elementární diskuze k jejím ekonomickým aspektům. S původci
odpadů, ale ani s celým odpadářským sektorem toto prostě nikdo
před zasláním materiálu do vlády
nekonzultoval,“ řekl Havlík.
„ Může se to
prodražit
FOTO: Eugénia Bánovská
„Pokud budou skutečně motivováni odpady třídit, například
spravedlivější formou poplatků,
dostupností kontejnerů a snad
i osvětou, pak nebude problém
s recyklací, jako spíše s tím, co
se všemi těmi separovanými
složkami budeme dělat,“ doplnil Stejskal.
Co se má podle Plánu dělat s nevytřízeným odpadem,
Peníze na krajské plány
Ministerstvo životního prostředí má pro kraje připravených čtrnáct milionů korun na zpracování jejich
vlastních odpadových plánů. Pro každý kraj milion.
Kraje musí být se svými plány hotovy nejpozději do
poloviny příštího roku.
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
naopak docela jasné je. Místo
skládek, které razantně podraží,
poputuje spíše do spaloven. Ty
z odpadků vyrobí teplo a elektřinu. „Je s podivem, že v Plánu
odpadového hospodářství je nyní vytvářen spíše prostor pro nové spalovny odpadů, které jsou
však zároveň tím nejdražším
způsobem, jak s odpady naložit,“ upozornil výkonný ředitel
Peněženky občanů ale strategie podle ministerstva nijak
výrazně nezatíží. „Cesta k tomu
vede skrze předcházení odpadů
a plýtvání, materiálové využití a zhodnocení odpadů jako
suroviny,“ vysvětlil Manhart.
Starostové ale očekávají, že za
odpadové hospodářství utratí
města a obce víc. „Bude nutné
vybavit systémy odpadového
hospodářství obcí dalšími nebo
novými zařízeními, bude se také
muset provádět osvěta a šíření
informací. V tuto chvíli nelze
předjímat přesnou částku, nicméně je logické, že každé nové
opatření s sebou minimálně na
začátku nese zvýšení nákladů,“
uzavřel místopředseda Svazu
měst a obcí a starosta Velkého
Oseku Pavel Drahovzal.
INZERCE
Žijeme naštěstí v době, kdy lidé už nevnímají odpad jako
nežádoucí zbytečnost, kterou odloží na skládku, ale jako
důležitou druhotnou surovinu, která poslouží k dalšímu
zpracování nebo pro výrobu tepelné či elektrické energie.
Třídění odpadů se tak stává přirozenou součástí našich
životů. Na druhé straně je pro mnoho lidí separace odpadu
stále jen synonymem pro odložení papíru, skla či plastových
výrobků do některého z kontejnerů určených k třídění odpadu.
Počátkem roku 2015 zaznamenala Česká republika
výrazný posun v oblasti odpadového hospodářství.
Vešla totiž v platnost novela zákona o odpadech,
která od roku 2024 zakazuje skládkování směsného
komunálního odpadu, jeho recyklovatelných a
využitelných složek. Naše země se tak zařadila
mezi řadu vyspělých zemí Evropské unie, které již v
minulosti přizpůsobily své zákony evropské
legislativě nastavující hierarchii zásad pro
nakládání s odpady. V této hierarchii je skládkování
postaveno na nejnižší příčku, tedy jako nejméně
přijatelný způsob nakládání s odpadem.
Co ale se starým kobercem, sutí po přestavbě kuchyně
nebo jiným zpracovatelným odpadem, který do barevných
kontejnerů nepatří? Jedná se především o materiály, které lze
buď zpracovat jako druhotnou surovinu, nebo je ho nutné
v souladu s platnou legislativou ekologicky odstranit.
Místa, kam mohou občané Brna přinášet tříděný, nebezpečný
nebo objemný odpad jsou sběrná střediska obsluhována
společností SAKO Brno. Tato střediska současně slouží
jako místa zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení.
V roce 2014 Brňané odevzdali na sběrná střediska více
než 13 tisíc tun odpadu. Převážně se jednalo
o velkoobjemový odpad (asi 75 %), který byl energeticky
využit k výrobě tepla a elektrické energie, a bioodpad
(asi 15 %), který byl zase dále zpracován k průmyslové
výrobě kompostu. Zbylou část odevzdaného odpadu tvořila
stavební suť, kovy, pěnový polystyrén, elektrospotřebiče
a pneumatiky. Nově zavádí společnost SAKO ve spolupráci
se Statutárním městem Brnem na všech 37 sběrných
střediscích také sběr použitých rostlinných olejů.
Důvody proč třídit odpad jsou ekologické i ekonomické.
Čím více odpadu vytřídíme, tím více chráníme obnovitelné
i neobnovitelné přírodní zdroje. Tím, že budeme postupně
eliminovat skládkování, pomůžeme výrazně životnímu prostředí.
Občané města Brna a jeho okolí tak mohou žít v čistějším
městě, využívat ekologickou energii z odpadů a nerozšiřovat
nevzhledné a nebezpečné dědictví v podobě nesčetných
komunálních skládek. K tomu nám v Brně pomáhá také stále
větší síť speciálních kontejnerů a 37 sběrných středisek
odpadu.
Pro naše odpadové hospodářství znamená přijatá novela
náročný úkol, který spočívá v naplnění řady striktně
stanovených podmínek. Jihomoravská metropole ovšem
v tomto ohledu nemusí mít žádné obavy, protože
současný systém nakládání s odpady ve městě Brně
evropským standardům odpovídá již dnes.
Dostatečné množství barevných kontejnerů je jedním z
významných prvků, který nás trvale motivuje k třídění odpadu.
Síť speciálních nádob se každoročně významně zahušťuje
a navyšuje se tak i množství vytříděného materiálu. Jen
v Brně mají obyvatele možnost třídit do více než 4200
barevných kontejnerů, do kterých v roce 2014 uložili téměř
10 tisíc tun papíru, více než 3100 tun skla a přes 1600 tun
plastů. Podle statistiky společnosti EKO-KOM
v Jihomoravském kraji soustavně během roku třídí
70 % domácností, což je číslo balancující na celorepublikovém
průměru.
Vytříděný plast a papír odvezou speciální svozová vozidla
na dotřiďovací linku společnosti SAKO Brno, která je součástí
moderního integrovaného centra nakládání s odpady. Tam
proškolení zaměstnanci vyseparují příměsi a čistá komodita
po slisování putuje na zpracování k dalším odběratelům.
Sklo ze zelených a bílých kontejnerů je pak odváženo přímo
do skláren, kde se skelná drť přidává do výchozí směsi
pro výrobu nového skla.
Ač si to mnohdy neuvědomujeme, odpady – ať už v původní
nebo ve zpracované formě – jsou všude kolem nás.
Například na výrobu prakticky všeho oblečení se dnes
využívají syntetická vlákna. I v bavlněné košili se často
vyskytuje alespoň jejich příměs. V plastovém interiéru
automobilu je až 40 % recyklátu a na výrobu nové skleněné
lahve se použije až 65 % materiálu ze starých střepů.
Základem speciálních stavebních desek je slisovaný
nápojový karton, tedy krabice od mléka nebo džusu.
Recyklovaný materiál najdeme i v kobercích, čalouněních
nábytku, výplních bund, různých mísách či podnosech
a v dalších předmětech, které denně používáme.
Aby bylo třídění ve městě ještě snadnější, mohou si Brňané
do svého mobilního telefonu stáhnout unikátní aplikaci
„Třídění odpadu v Brně“. Tato mobilní aplikace umí jednoduše
dohledat nejbližší kontejnery na tříděný odpad, nahlásit
přeplněný kontejner a zajistit jeho odvoz. Umí také najít
nejbližší sběrné středisko odpadu. Stačí si vyfotit
QR kód, který je zobrazen na nálepce každé žluté
popelnice a aplikaci si stáhnout do svého telefonu.
K tomu, abyste odpad uložili do těch správných
rukou, kde o něj bude dobře postaráno, už vám pak
nestojí nic v cestě.
Město Brno, kterému společnost SAKO poskytuje komplexní
služby v oblasti odpadového hospodářství, tak umí využít
veškerý tříděný odpad velmi efektivně a ekologicky. Co nelze
druhotně zpracovat, využije SAKO jako zdroj energie a dodá
tak brněnským domácnostem teplo a elektřinu. Brno tak
dokáže využít více než 97 % veškerého komunálního odpadu,
který vznikne na jeho území. Pouhá 2,6 % z něj se tak ukládá
na skládky. A to už je zajímavé číslo, které město Brno
řadí mezi na evropskou špičku v odpadovém hospodářství.
Pro stáhnutí aplikace naskenujte QR kód
vašim mobilním telefonem
01-05-mh15-02.indd 4
08.02.15 19:48
LEDEN | ÚNOR 2015
5
obce a města
Konference Moravské
obce a města 2014
JAK PODLE ZÁKONA
ODMĚŇOVAT
ZASTUPITELE? JAK
ŠETŘIT NA ENERGIÍCH
U VEŘEJNÉHO
OSVĚTLENÍ A JAK
PŘISYPAT DO OBECNÍ
KASY TROCHU
PENĚZ DÍKY PRODEJI
ODPADU? A VYPLATÍ
SE ŠKUDLIT NA
MARKETINGU A PR,
NEBO SE INVESTICE
MNOHONÁSOBNĚ
VRÁTÍ V PODOBĚ LEPŠÍ
POVĚSTI ÚŘADU?
Jan Pacas
Odpovědi na tyto otázky dostali starostové a další zástupci
státní správy a samosprávy, kteří
se v závěru loňského roku sjeli do
Brna na konferenci Moravské obce a města, kterou zorganizovala
společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství.
tivně novou technologii LED však
není jedinou cestou. „Vývoj LED
technologií je tak překotný, že
morálně budou dnes nakoupená
svítidla během dvou tří let zastaralá. Abyste překonali dobu, než dosáhnou LEDky svého technologického maxima, můžete přezbrojit
svá svítidla za pomoci moderního
předřadníku, který umožní jejich
stmívání a tím i úsporu energií,“
upozornil obchodní ředitel firmy
Artechnic-Schréder Petr Míka.
Přednášející probrali mnoho témat. Jejich záběr sahal od odměňování
zastupitelů přes úspory energií ve veřejném osvětlení až po využití
takzvaných velkých dat, která můžou (nejen) starostům pomoci v řadě
strategických rozhodnutí.
FOTO: Attila Racek
Nejdříve si účastníci vyslechli
pozitivní zprávu o ekonomickém
vývoji. Česko čeká podle analytiků
v následujících dvou letech růst
HDP na úrovni 2,3 procenta. Podpoří jej zejména sílící domácí poptávka. „Nominální mzdy vrostly
o 2,8 procenta a reálné díky nízké
inflaci o 2,6 procenta. Důvěra domácností v ekonomiku je nejlepší
od roku 2007 a domácnosti začínají utrácet,“ popsal vedoucí Odboru ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky Jan
Vejmělek.
Přidáno letos dostali i zastupitelé a starostové ve městech a obcích. „Loni v lednu došlo ke změně
G E N E R Á L N Í PA R T N E R
v konkrétních částkách. Odměny
se zvýšily v průměru o 5 procent.
To znamená, že se vrací na úroveň
roku 2010,“ vysvětlila pracovnice
Odboru veřejné správy, dozoru
a kontroly na Ministerstvu vnitra Alice Urbánková. Letos se už
odměny zvyšovat nebudou. „Odměňování je upraveno především
v zákoně o obcích a v poslední
době se s ničím dramaticky nehýbalo,“ doplnila.
Města a obce tak sice v průměru vydají více na odměny starostů a zastupitelů, jinde ale mohou
šetřit – například u veřejného
osvětlení. Modernizace starších,
ale stále funkčních svítidel na rela-
H L AV N Í PA R T N E Ř I
„ Téměř půl
druhého milionu
svítidel
Prostor pro modernizaci osvětlení je obrovský. „V Česku je asi
1,4 milionů svítidel, v obcích do
20 tisíc obyvatel je to přibližně 850
tisíc. Většina osvětlovacích systémů pracuje se sodíkovými výbojkami a náklady na osvětlení ukusují z rozpočtů obcí a měst značný
díl,“ předestřel projektový manažer firmy ABB Jiří Ptáček s tím, že
díky technologii této firmy se dá
dosáhnout úspor mezi 30 až 40
procenty s návratností investice
v rozmezí dvou až tří let. „Zvolili
jsme modifikaci napájecího systému, díky které upravujeme napětí
vstupující do systému veřejného
osvětlení,“ přiblížil Ptáček.
Kompletně změnili systém veřejného osvětlení v Holicích. Modernizace osvětlení byla součástí
většího projektu EPC, tedy kontraktu s externí firmou, která garantuje úspory energií a z nich se
splácí i veškeré investice. „Výhodou metody EPC je minimalizace
rizika klientů. Hlavní pilíř metody
je, že úsporu, kterou navrhneme,
budeme celou dobu garantovat.
Pokud jí nedosáhneme, budeme
rozdíl doplácet,“ vysvětlil obchodní zástupce společnosti MVV
Energie CZ Martin Hvozda s tím,
že firma vyměnila v Holicích 870
starých svítidel za LEDky. „Občané to ocenili, dokazuje to i moje
znovuzvolení,“ usmál se starosta
Holic Ladislav Effenberk.
Kromě útraty za energie je další významnou výdajovou položkou rozpočtů měst a obcí starost
o komunální odpad. Díky společnosti EKO-KOM se ale odpad
stává pro města a obce i zdrojem
příjmů. „EKO-KOM nezasahuje
do řešení odpadového hospodářství obcí, má s nimi ale uzavřenou smlouvu o zpětném odběru
a obcím za odpadky platí,“ uvedla
oblastní manažerka EKO-KOMu
Pavla Bendová a dodala, že od
počátku působení společnosti se
částky vyplácené za odevzdané
obaly několikanásobně zvýšily.
Oblastí, kde je potřeba naopak
trochu utratit, ale vložená investice se bohatě vrátí, je marketing
a vztahy s veřejností, takzvané PR.
Šetřit se nevyplácí. „Dobře vedená
komunikace vede k dobré reputaci úřadu, někdy stačí drobnost
a o dobrou pověst přijdete během
vteřiny,“ upozornil nezávislý konzultant v oboru PR a komunikace
Marek Zeman. Základem PR je
podle něj práce s vlastními lidmi. „Měli bychom je motivovat,
aby o úřadu mluvili dobře. Prací
s lidmi a interní komunikací je
možné úplně změnit atmosféru na
pracovišti a zaměstnanci to poté
promítnou směrem k veřejnosti,“ vysvětlil Zeman. Důležitým
nástrojem komunikace úřadů
a radnic jsou podle něj webové
stránky, ve vztahu k sociálním sítím – Facebooku a Twitteru – naopak doporučil obezřetnost.
Nejen ve státní správě a samosprávě jsou ale důležitá hlavně
dobrá rozhodnutí. S těmi může
zastupitelům a starostům pomoci společnost T-Mobile. Využívá k tomu takzvaná velká data.
„T-Mobile má data o mobilech
a simkartách v reálném čase. Jsou
principem fungování GSM sítě
a umožňují nám nasměrovat naše
služby. Musíme vědět, kde jsou,“
řekl manažer partnerského prodeje T-Mobile Czech Republic Lukáš
Kovárník. Tato data se pravidelně
sbírají a analyzují. Neříkají ale nic
o konkrétních uživatelích, pouze
o statistice pohyblivosti obyvatelstva. „Nikdy není možné dohledat
konkrétního uživatele,“ zdůraznil
Kovárník. Pro obce a města jsou
ale nedocenitelná ve všech otázkách, které se zabývají pohybem
a výskytem obyvatelstva, například v dopravě nebo urbanistickém plánování. Možností jejich
využití je ale mnohem více.
INZERCE
Naše profesionální
zkušenosti – záruka
Vašeho úspěchu
„ STARTUJEME STAROSTOVU PRÁVNÍ PORADNU!
Potřebujete vědět, jak postupovat při správě nebo prodeji majetku
obce, aby byla vaše rozhodnutí neprůstřelná? Chcete se ujistit, jak
podle zákona nastavit parametry veřejné zakázky a výběrového
řízení? Máte jinou právní otázku spojenou se samosprávou?
Pomůžeme vám! Zeptáme se odborníků, sesbíráme zkušenosti
starostů, kteří už v podobné situaci byli, a připravíme článek na
míru vašim potřebám!
„ Kongresové a konferenční prostory až pro
700 hostů. Salonky pro obchodní jednání.
Pošlete nám své dotazy na adresu:
[email protected]
„ Komfortní ubytování ve 368 pokojích****
a 110 pokojích H*** za výhodné ceny.
Otázky vždy zveřejníme na našich webových stránkách
www.moravskehospodarstvi.cz a vy v anketě rozhodnete, na kterou
se podrobně zaměříme v dalším čísle Moravského hospodářství.
OREA Hotel Voroněž I****
Křížkovského 47
603 73 Brno
tel.: 543 14 1377
[email protected]
OREA Hotel Voroněž II***
Křížkovského 49
603 73 Brno
tel.: 543 14 2020
[email protected]
www.voronez.cz
INZERCE
odborná konference
Správnou nohou
do nového volebního období
Organizátor:
Mediální partner:
31. března 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Hlavní témata:
•
•
•
•
•
•
•
01-05-mh15-02.indd 5
Financování měst a obcí
Rozvoj měst a obcí
Nové dotační tituly
EPC projekty a odkup pohledávek
Elektronizace ve veřejné správě
Ukázky úspěšně realizovaných projektů
Efektivní komunikace úřadu směrem
k voličům
Určeno pro zástupce státní správy a samosprávy –
starosty, tajemníky, vedoucí finančních odborů,
odborů investic, rozvoje, správy majetku
a ostatní úředníky všech pěti moravských
krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský,
Olomoucký, Vysočina) a krajů Královéhradeckého
a Pardubického.
Registrovat se můžete přes formulář na našich
webových stránkách nebo nás kontaktujte
na adrese [email protected]
a na telefonním čísle 725 893 273.
V případě zájmu o partnerství
na této akci kontaktujte
[email protected]
nebo 774 112 138.
08.02.15 20:09
6
ev ro ps ké do tac e
LEDEN | ÚN O R 2015
Nové operační programy
vyhlásí první výzvy už v dubnu
samosprávám připravil IROP
možnost čerpat peníze na rekonstrukci a modernizaci úseků silnic druhých a třetích tříd.
„Peníze půjdou taktéž na sociální
služby a zlepšení infrastruktury
pro mateřské, základní i střední školy,“ uvedla mluvčí. Svazky
obcí, spolky a sdružení působící
na venkově dostanou příležitost
hlásit se o příspěvky na komunitní rozvoj.
PODNIKATELÉ MOHOU
JIŽ V DUBNU OČEKÁVAT
PRVNÍ VÝZVY Z NOVÉHO
OPERAČNÍHO
PROGRAMU PODNIKÁNÍ
PRO INOVACE
A KONKURENCESCHOPNOST (OP PIK).
VÝZVY V DALŠÍCH
PROGRAMECH VYPÍŠÍ
MINISTERSTVA NA
ZAČÁTKU ČERVNA.
„ Miliardy
na inovace
v podnikání
i opravy škol
Tereza Hašková
Starostové, podnikatelé i neziskové organizace se mohou
začít připravovat na výzvy nových programů pro čerpání evropských dotací. Ministerstvo
průmyslu a obchodu (MPO) se
chystá vypsat první výzvy pro
podání žádostí v programu OP
PIK již v dubnu. Připraveno je
v něm 120 miliard korun. „Evropská komise garantovala České
republice schválení během února
a března u těch programů, které
jí byly zaslány do konce minulého roku. Tuto podmínku jsme
dodrželi. Pokud budou ovšem
přetrvávat nejasnosti s prováděcími vyhláškami k zákonu o státní správě, může hrozit odložení
schválení všech programů Evropskou komisí na červen,“ uvedl
mluvčí MPO Igor Walter.
Většina ministerstev pak výzvy uveřejní začátkem června.
Bude mezi ně patřit taktéž nový
jednotný Integrovaný regionální
operační program (IROP). Mini-
sterstvo pro místní rozvoj v současnosti jedná s Evropskou komisí o jeho schválení. „Vyjednávání
o posledních sporných bodech
bude probíhat na konci ledna.
Poté uveřejníme přesný harmonogram výzev,“ řekla mluvčí ministerstva Veronika Vároši.
IROP nahradí v novém sedmiletém programovacím období stávající regionální programy. Celkem z něj bude možné
čerpat až 4,6 miliardy eur. Tyto
peníze mají v regionech prospět
hned v několika různorodých
oblastech. Místním a krajským
Místní podnikatelé mohou
z IROP čerpat příspěvky na podporu sociálního podnikání. Přesto však zůstává hlavním zdrojem
dotací pro podnikatele OP PIK.
Jeho prioritou bude letos nově
podpora menších a středních
firem v oborech s nižší znalostní intenzitou. Pro zvýšení jejich
konkurenceschopnosti bude
z OP PIK vyčleněno 26 miliard
korun. „První prioritou však zůstává rozvoj výzkumu a vývoje
pro inovace. Na něj půjde přes
38 miliard korun. O dotace se
mohou hlásit taktéž podnikatelé, kteří zavádí do svých provozů
technologie pro úsporu energií,
obnovitelné zdroje energie anebo
využívají druhotných surovin,“
řekl mluvčí ministerstva průmyslu Walter.
„ Moderní
železnice na
dohled?
Ministerstvo dopravy připravuje první výzvy v novém
operačním programu Doprava
2014+. Ten má od Evropské komise schválen rozpočet 4,7 miliard eur. První výzvy pro získání
prostředků na rozvoj dálniční
i železniční sítě může využít
Ředitelství silnic a dálnic a také
Správa železniční dopravní cesty
až v létě. „Peníze půjdou zejména
na výstavbu, obnovu a zlepšení
parametrů dálnic, rychlostních
silnic a silnic první třídy. Druhou
prioritou bude modernizace železnice pro větší využití železniční dopravy,“ uvedl mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Kromě Evropských strukturálních fondů má Ministerstvo
dopravy záštitu nad rozdělováním peněz z takzvaného Nástroje pro propojení Evropy (CEF).
V novém programovacím období
je v něm pro českou dopravu připravena miliarda eur.
„ anketa – odpovídají zástupci dotačních a poradenských agentur
1. Jak se Česká republika na nový cyklus evropských dotací připravila? Nejsme už dnes ve skluzu, který nás bude ke konci období opět stát nedočerpané „evropské miliardy“?
2. Očekáváte, že příprava projektů a čerpání dotací bude v novém programovém období jednodušší a efektivnější?
Kateřina Čočková
konzultantka
CYRRUS ADVISORY
Milan Sedláček
ředitel společnosti
RENARDS dotační
1. Česká republika se na nové programové období chystá už pár let. I když se
nyní potýkáme s určitými připomínkami Evropské komise k některým programům,
vše nasvědčuje tomu, že na jaře by se měly první výzvy vyhlašovat.
Momentálně máme více jak roční zpoždění v čerpání. V minulém programovém
období 2007–2013 byly v tomto čase výzvy již vyhlášeny a například Chorvatsko
už dotace z tohoto období čerpá. Na druhou stranu mají podobné problémy jako
my i jiné evropské země, což ale není omluvou.
Nyní zejména záleží na tom, jak efektivně budeme v následujících šesti letech
čerpat. Pokud se na konci období opět zjistí, že alokace prostředků není
zcela vyčerpána, zřejmě to Česko bude řešit stejně jako nyní, tedy rychlým
a neohlášeným vyhlašováním posledních výzev.
2. Administrace s projekty bude stále stejná, avšak díky jednotnému
elektronickému systému nebudeme muset žádosti zasílat poštou a učit se pracovat
v několika různých systémech sběru žádostí. Již dnes však prosakují zprávy, že
jednotný informační systém nebude schopen správu veškerých programů zvládnout.
Petr Skalický
vedoucí odboru
Projektového poradenství
Erste Grantika Advisory
1. Stále mne překvapuje, že řada osob zapojených do příprav nového období
vnímá jeho pozdní start jako něco obvyklého (vzpomeňme na pozdní začátek
čerpání v období 2007–2013).
Já osobně považuji více než roční zpoždění startu výzev za velmi negativní signál
o schopnosti orgánů České republiky a Evropské unie dojednat funkční systém
schopný efektivně podpořit projekty důležité pro rozvoj naší země.
Moje odpověď na otázku, zda současná situace může způsobit nedočerpání
dotačních prostředků určených pro Českou republiku v období 2013–2020, je tedy
jednoznačná – ano, může! Bude proto maximálně důležité spustit výzvy nejenom
brzy, ale také kvalitně připravené.
2. Menší počet programů a takzvané jednotné metodické prostředí hodnotím
velmi kladně. Pro žadatele se tím dotační systém významně zpřehlední. Co se týče
míry náročnosti administrace a realizace konkrétních dotovaných projektů v příštím
období, je nutné si počkat na detailní pravidla.
1. Jelikož programy doposud nebyly spuštěny, je logické, že jsme se ve skluzu
ocitli. Nicméně, chyba není jen na straně České republiky. K výraznému zpoždění
došlo už na straně Evropské komise. Se stejným problémem se potýkají i další státy
Unie. Nicméně je pravdou, že ještě zhruba před rokem a čtvrt jsme byli ve stádiu
příprav na sedmém místě a nyní se pohybujeme někde v polovině žebříčku. Situaci
ohledně příprav rovněž neusnadňují legislativní průtahy v Česku.
Z pohledu dočerpání finančních prostředků pro období 2014–2020 nevidím v tuto
chvíli zásadní problém. Otázka je spíše u finančních nástrojů, které by měly tvořit
nezanedbatelnou část z alokace na nové období. Jejich příprava je nyní ve velkém
stavu rozpracovanosti. Spuštění v roce 2015 tedy nepředpokládám.
2. Díky obecným informacím o menším počtu programů, novém systému pro
žadatele, ale i skutečnosti, že jsou doposud známy v podstatě jen změny programů,
ale nic podrobnějšího o administrativě, metodikách a nařízeních, nelze na sto
procent říci, zda bude čerpání jednodušší a efektivnější. Pevně ale věřím, že se tak
ve výsledku stane.
INZERCE
odborná konference
6. ročník
Energie pro města a obce 2015
Organizátor:
Mediální partner:
7. dubna 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Hlavní témata konference:
• Jak zkrotit výdaje za energie. Energetický
management a energetické úspory
• Dotační tituly a možnosti v novém
programovém období
• Perspektivy zařízení pro energetické využití
odpadů
• EPC
• Moderní koncepce veřejného osvětlení
06-11-mh15-02.indd 6
Určeno pro zástupce státní správy
a samosprávy – starosty, tajemníky, vedoucí
finančních odborů, odborů investic, rozvoje,
správy majetku a ostatní úředníky všech
pěti moravských krajů (Jihomoravský,
Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký,
Vysočina) a krajů Královéhradeckého
a Pardubického.
Registrovat se můžete přes formulář na našich
webových stránkách nebo nás kontaktujte
na adrese [email protected]
a na telefonním čísle 725 893 273.
V případě zájmu o partnerství
na této akci kontaktujte
[email protected]
nebo 774 112 138.
08.02.15 19:50
LEDEN | ÚNOR 2015
7
c es to v n í ru c h
Turisté si oblíbili vysoké pece
Ostravských Hradčan, Brno své
industriální památky nepropaguje
Do nové turistické sezony
přichází obě města s novinkami.
V Brně se kromě známé vily Tugendhat otevřou dvě další památky funkcionalismu – vila Stiassni a Löw-Beerova vila. Všechny
spolu s Jurkovičovou vilou bude
spojovat trasa letního turistického minibusu. „Novinkou letošního roku je možnost objednat
si průvodcovské služby v čínštině,“ uvedla Gabriela Peringerová
z TIC Brno. Centrum tak reaguje
na to, že v kraji dlouhodobě přibývá turistů z exotických zemí,
jako je Čína, Srí Lanka, Malajsie
či Indie.
OSTRAVA VYTVOŘILA
Z AREÁLU
ZKRACHOVALÝCH
VÍTKOVICKÝCH
ŽELEZÁREN JEDNU
Z NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍCH ČESKÝCH
PAMÁTEK. ZATO
BRNĚNSKÉMU
MAGISTRÁTU SE
NEDAŘÍ PRODAT
VŠECHNA ESA
JIHOMORAVSKÉ
METROPOLE.
Tereza Hašková
Brno má funkcionalistické
vily, Ostrava pozůstatky industriální éry. Brněnské panorama
tvoří kostelní věž Petrova a obrysy hradu Špilberk. Ostravě vévodí komíny a vysoké pece areálu bývalých železáren v Dolních
Vítkovicích. Právě tam minulý
rok zavítalo více než osm set
tisíc návštěvníků. „Atraktivitu
areálu vloni zvýšilo otevření no-
FOTO: Charlota Blunárová
vého interaktivního muzea Svět
techniky,“ uvedla Karolína Rycková z Dolní oblasti Vítkovic.
Ostravské Hradčany se už
předloni staly se 780 tisíci návštěvníků čtvrtým nejčastějším
cílem turistů v Česku. Dokázaly
tak přitáhnout dvakrát více návštěvníků, než ve stejném roce
katedrála na Petrově a Špilberk
dohromady.
FOTO: Eugénia Bánovská
„ Brno
středověké,
Brno mé?
Brnu se na rozdíl od Ostravy
v mnoha směrech nedaří využít
svůj turistický potenciál. Opomíjí
mimo jiné i to, na čem Ostrava
postavila svůj úspěch. „Podceňo-
vané je vše, co souvisí s industriální historií Brna. Jde o tovární
areály, dělnické kolonie a památníky dělnických bouří,“ řekl brněnský publicista a autor portálu
poznejbrno.cz Michal Kašpárek.
Oficiální materiály brněnského Turistického informačního
centra (TIC) propagují nejčastěji památky z dob středověku.
„TIC takto dělá z Brna jakési
Český turista je nevypočitatelný,
kvůli drahému euru ale zůstane spíše v tuzemsku
Domácí turistický ruch v letošním roce podle odhadů mírně poroste. Počet
návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních překročí opět sedm
milionů. Souvisí to s oživením světové ekonomiky i růstem kupní síly českých
klientů.
Podle generální ředitelky státní agentury CzechTourism Moniky Palatkové je
ale tuzemský turista nevypočitatelný a jeho chování závisí na řadě faktorů.
Vzhledem ke slábnoucí koruně se však dá čekat, že se bude držet spíše
v Česku, kde ho dovolená vyjde levněji. "Trhy, ze kterých primárně čerpáme,
sice nejsou až tak cenově citlivé, přesto se tam slabá koruna jednoznačně
projeví," vysvětlila Palatková. K dovolené strávené v Česku by podle ní měla
lákat i rostoucí kvalita služeb.
Marketingový ředitel společnosti Čedok Tomáš Brejcha však řekl, že cestovní
kancelář nezaznamenala přesun klientů ze zahraničních destinací na
tuzemskou dovolenou. „Klienti preferují zájezdy all inclusive, kde mají výdaje
na místě pod kontrolou,“ konstatoval Brejcha. Dodal, že mírně vzrostla
poptávka po zájezdech first minute, kde může zákazníky přesvědčit
i garance cen.
Většina cestovních kanceláří potvrdila, že zájezdy zakoupené v systému first
minute zdražovat nebude. „Klienti nejsou tedy pohybem kurzu ovlivněni.
Samozřejmě kromě svých výdajů na místě. Ostatní již zakoupené zájezdy
mohou samozřejmě kanceláře zdražit pouze v rámci zákonem určených
možností. Změna kurzu o více než deset procent je jednou z nich,“ sdělil
Cestovní ruch na Moravě spolkne desítky milionů
ročně, staví se zázemí pro turisty i silnice
Do cestovního ruchu ročně
tečou desítky milionů korun. Na
turismus přispívají kraje, zájemci
mohou navíc žádat o dotace na
Ministerstvu pro místní rozvoj.
V takzvaném Národním programu cestovního ruchu vyčerpali
vloni téměř padesát milionů korun, tedy skoro všechny peníze,
které v něm byly k dispozici.
„V tomto roce můžeme rozdat stejnou částku. Navíc žádáme
o její navýšení o dalších padesát
milionů korun,“ informovala Veronika Vároši z odboru komunikace Ministerstva pro místní
rozvoj. Podotkla, že podmínky
pro čerpání pro letošní rok zůstávají stejné. „Výzva je určena nejen
podnikatelským subjektům, ale
i obcím. Došlo i k úpravě podporovaných oblastí a aktivit. Více
jsou podporovány stavby parkovacích domů či věží. Potlačené je
naopak budování půjčoven sportovních potřeb a jejich vybavení,“
přiblížila letošní změny Vároši.
Další miliony korun přitečou
každoročně do cestovního ru-
06-11-mh15-02.indd 7
chu z krajských úřadů. „Zřizujeme Centrálu cestovního ruchu
Východní Moravy. V rozpočtu
kraje je letos vyčleněná na turismus dotace ve výši 9,7 milionů korun na provoz a projekty.
Dále pak počítáme s půjčkou
12,5 milionu na předfinancování
projektů,“ informovala mluvčí
Zlínského kraje Renata Škrobálková.
„ Miliony
z krajských
úřadů
Podobnou částkou dotuje cestovní ruch také Kraj Vysočina.
Podle mluvčí krajského úřadu Jitky Svatošové vloni vydali z rozpočtu na turismus deset milionů
korun. „Další prostředky cestovního ruchu jsou čerpány z fondů Evropské unie, v posledních
třech letech zhruba třináct miliónů korun. A to mimo jiné na
projekty Vysočina Tourism Destinační agentury Kraje Vysočina,“
podotkla.
Do kapitoly „podpora turismu“ lze podle Svatošové zařadit
také peníze, které kraj dává například na zlepšení dopravní infrastruktury. „To samé platí i pro
finanční prostředky na ochranu
životního prostředí, opravu kulturních památek, zdravotnictví
nebo regionální rozvoj a projekty
Evropské unie. Každá z těchto položek je důležitá a má pro cestovní
ruch obrovský význam,“ uvedla
Svatošová.
Jihomoravský kraj každý rok
dotace na podporu turismu mění. Letos je za poslední tři roky
nejvyšší. „V roce 2013 to bylo asi
sedmnáct milionů korun, vloni
zhruba čtrnáct a letos je schválených osmnáct milionů. Jedná
se o náklady na prezentaci Jihomoravského kraje, propagační
materiály, správu webu, dotační
programy pro Turistické informační centrum a destinační managementy, které jsou letos nové.
Dále příspěvek Centrále cestovního ruchu – Jižní Morava, peníze
na obnovu cyklo a pěšího značení,
provoz železniční tratě Břeclav –
Lednice a podporu nejvýznamnějších projektů, například vzpomínkových akcí bitvy u Slavkova,“
nastínila mluvčí Jihomoravského
kraje Denisa Kapitančiková.
Každý rok se Jihomoravský
kraj navíc prezentuje na brněnském veletrhu cestovního ruchu
Regiontour. Letos stála účast
podle Kapitančikové okolo jednoho milionu korun. „Jedná se
o náklady na nákup plochy a výstavbu stánku. Je to ještě o něco
více, protože je potřeba zaplatit
přípojky elektřiny, úklid expozice,
vstupy, vjezdy, catering, program
a podobně. Všechny náklady se
teď ještě nedají vyčíslit,“ poznamenala mluvčí. Na plochách Jihomoravského kraje se ale mohla
zdarma zviditelnit jednotlivá města. Každoročně této příležitosti
využívá Hodonín i Znojmo.
VERONIKA VINDIŠOVÁ
magické historické město s tajuplným podzemím. Tím sráží
tuto moderní metropoli na kulisu
Troškovy pohádky,“ domnívá se
Kašpárek. Podle něj Brno může
těžit také z místní gastronomické scény, která snese srovnání se
světovou špičkou. Současně však
může Brno profitovat i z toho, že
nabízí stále mnoho zákoutí, která
nejsou obsypána turisty.
„ Průvodce
v čínštině
a minibus
Ostravští návštěvníci se pro
změnu mohou těšit na otevření
bývalého dolu Hlubina v Dolních
Vítkovicích s novými vzdělávacími a komunitními prostorami.
„Připravujeme také otevření nástavby Vysoké pece číslo jedna,
z jejíž osmdesátimetrové výšky
si mohou návštěvníci užít výhled
na Ostravu,“ řekla Rycková.
místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež s tím, že záleží na
každé cestovce, jestli k tomu přistoupí.
Katalogové zájezdy na letní sezónu ale zřejmě zdraží. Zvlášť tam, kde
cestovní kanceláře platí dolarem. Klienti by se měli připravit, že si připlatí
7 až 12 procent. Nejvíc porostou ceny last minute, kam se nejvíce promítne
aktuální oslabení koruny.
Na prodeji zájezdů se ale situace zatím neprojevila. „Pokud však trend potrvá
delší dobu a pokud bude Česká národní banka nadále naprosto nesmyslně
uměle udržovat kurz koruny mimo její skutečnou hodnotu, obávám se, že lidé
přestanou mít peníze na svou dovolenou,“ dodal Papež. Zatím však podle
něj není patrné, že by se tuzemští klienti vzdávali zahraniční dovolené ve
prospěch té domácí.
KRISTIÁN CHALUPA
„ dotace
z Národního programu cestovního ruchu 2014
Jihomoravský kraj
■ Rozvoj areálu Vranovské pláže, druhá etapa (Znojemsko)
■ Doplnění turistické infrastruktury na lázeňské kolonádě
v Lednici – Leroza s. r. o. (Břeclavsko)
■ Vstupní brána do Bílých Karpat – Brujeria s. r. o.
■ Rekonstrukce lodi Valentýna – Lodní doprava Vranov s. r. o.
(Znojemsko)
Moravskoslezský a Olomoucký kraj
■ Centrum služeb pro turisty – Skitech s. r. o. (Jeseníky)
Zlínský kraj
■ Rozšíření volnočasové nabídky v Activityparku Hotelu Všemina
(Zlínsko)
■ Centrum služeb pro návštěvníky Horní Bečvy – SK REALTY a. s.
(Vsetínsko)
Vysočina
■ Půjčovna lodí na Dalešické přehradě – Aikon s. r. o. (Třebíčsko)
■ Zkvalitnění zázemí pro turisty v Hospodářském dvoře
Bohuslavice (Jihlavsko)
■ Rozšíření a dovybavení centra služeb pro turisty na Vysočině –
A-mercata s. r. o.
■ Adventure Station – Rokytnice nad Rokytnou –
Outdoor Aliance s. r. o. (Třebíčsko)
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
08.02.15 20:23
8
in o v ativn í firmy a tec h n o logická centra
LEDEN | ÚN O R 2015
Do vědeckých center šly miliardy.
Návratnost je ve hvězdách
S POMOCÍ PENĚZ
EVROPSKÉ UNIE
VYROSTLA SPOUSTA
VĚDECKÝCH CENTER.
SDÍLÍ ALE JEDEN
PROBLÉM – KDE
DO EXCELENTNÍCH
CENTER SEHNAT
EXCELENTNÍ VĚDCE?
VĚDCI I POLITICI SE
NYNÍ MUSÍ HODNĚ
SNAŽIT, ABY CENTRA
NEZAŠLA NA ÚBYTĚ.
Ladislav Koubek
„V říjnu 2014 byla na Ministerstvu školství ustavena
pracovní skupina, v níž má můj
úřad svého zástupce a která
posuzuje udržitelnost center.
Na základě této kontroly, která
by měla být hotova do konce
března 2015, se pak rozhodne
FOTO: Eugénia Bánovská
o dalším osudu center,“ uvedl
vicepremiér zodpovědný za vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.
Podle něj je v rozpočtu pro tento rok vyhrazeno na takzvané
Národní programy udržitelnosti
1,6 miliardy korun, na příští dva
roky jde o 2,5 miliardy ročně.
Klíčové je správné zaměření
center. V malé zemi nemůžeme
na světové úrovni pěstovat všechny obory. „Co se týká konkrétních oborů, budoucnost vidím
například v biotechnologiích
a nanotechnologiích. Budeme
mít rovněž zájem o kontrak-
tovaný výzkum, kdy si stát stanoví konkrétní cíl – například
v oblasti nových zdrojů energie
či v bezpečnostním výzkumu. Je
však i řada dalších excelentních
vědců v dalších oborech, kterým
chceme dát šanci a budeme je
výrazně podporovat,“ přiblížil
Bělobrádek.
S výběrovostí oborů souhlasí
i poslankyně Anna Putnová. Ta
považuje za klíčovou koncepci
hospodářského směřování státu.
„Na jejím základě potřebujeme
stanovit prioritní vědní obory,
které budou v maximální možné
míře podporovány z veřejných
či státních rozpočtů,“ řekla Putnová. Slabou stránkou může být
personální zabezpečení. „Musíme zajistit kvalifikované pracovníky pro tato centra, zejména zahraniční vědce. Tuto šanci
ministerstvo školství v minulém
roce propáslo zrušením výzvy
operačního programu Výzkum
a vývoj pro inovace, která právě
na zahraniční odborníky cílila. V
novém programovacím období je
třeba této možnosti plně využít,“
neskrývá zklamání Putnová.
Skutečně renomovaných zahraničních odborníků do Česka
moc nepřichází.
„ Příchod
excelentní
bioložky je spíš
výjimka
Čestnou výjimkou je uznávaná molekulární bioložka Mary O'Connell, která působila na
předních světových výzkumných
institucích jako Albert Einstein
College of Medicine v New Yorku
nebo Massachusetts Institute of
Technology v Bostonu. V loňském roce nastoupila na Středoevropský technologický institut
Masarykovy univerzity. Příchod
vědecké kapacity v seniorské
pozici do Česka umožnil prestižní evropský grant z programu
ERA Chairs, který Masarykova
univerzita (MU) získala jako
jediná v republice. „Pro další
rozvoj potenciálu, který máme
díky investicím do vědeckých
center a příchodu mladých vědců, je nezbytné přilákat k nám
i vědce s bohatými zkušenostmi
a vazbami na mezinárodní týmy,
schopné postavit zde výzkumné
skupiny s vlastním výzkumným
programem,“ předestřel prorektor MU Petr Dvořák. Centra postavená v rámci
operačních programů mají sloužit regionálnímu rozvoji. „Vidím
jako podstatné, aby centra splnila, co v projektech slibovala, zejména tedy aby veřejné prostředky nenahrazovaly předpokládané
prostředky privátní, protože by to
bylo na úkor ostatních institucí,“ doplnil svůj pohled předseda
poslaneckého Výboru pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.
Centra ale nemohou dlouhodobě žít jen ze státních peněz.
Musí si na sebe vydělat. „Náš
projekt prokázal svoji životaschopnost i po období stanovené udržitelnosti. Je zaměřen na
komercializaci vědy a výzkumu,
na inovace, podporu začínajících podnikatelů formou podpory podnikavosti, podnikání
a startupové komunity. Naplnění
tohoto trendu je jedním z prostředků dlouhodobé udržitelnosti,“ uvedl ředitel Technologického centra Hradec Králové Jan
Bartoš. Právě jeho centrum připravuje další rozvoj nabízených
služeb a rozšíření kapacit.
ROZHOVOR ■ Umění není vědecká centra postavit, dokonce ani zaplatit, ale udržet jejich
životaschopnost, míní člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček.
INZERCE
Karoserie poloviny aut vyrobených v Evropě
pomohly svařit polovodičové diody z Česka
„ 50 let
s polovodiči
JAK JEDNODUŠE A BEZ
POMOCI ZASTARALÝCH
MECHANICKÝCH
SPÍNAČŮ „OHNOUT“
ELEKTRICKOU ENERGII
PODLE POTŘEBY?
TATO OTÁZKA HÝBE
POSLEDNÍCH STO LET
VÝVOJEM VÝKONOVÉ
ELEKTRONIKY.
SOUČÁSTKA, KTERÁ
NABÍDLA ODPOVĚĎ,
SE VYRÁBÍ I V ČESKU.
Čisté prostory a bezprašné prostředí jsou podmínkou pro vývoj a výrobu polovodičových součástek.
FOTO: Archiv ABB
KAROSERII MÁ DÍKY
NÍ SVAŘENOU KAŽDÉ
mobilce na světě, vyrábí v praž- máme zde jak kolegy, kteří už ve bo inovací toho stávajícího. Pra- například ve zmíněném podniku
DRUHÉ AUTO Z EVROPY. ské továrně firma ABB. „Jedná svém oboru působí několik desí- cujeme na spojení těch nejlepších ABB ve Švýcarsku, ale vůbec není
Není elektřina jako elektřina.
Energie, bez které si dnes neohřejeme ani vodu na čaj, má mnoho
forem a každá se svými charakteristikami hodí na něco jiného.
Podle našich potřeb ji v posledních několika desetiletích tvarují polovodičové součástky se
jménem, které laikovi asi řekne
jen málo – tyristor a dioda. Je to
škoda, v jejich výrobě totiž patří
Česko mezi absolutní světovou
špičku.
S výsledky práce českých polovodičových diod se setkáváme
každý den. Tak například – polovina aut, které minete na ulici,
má karoserii svařenou díky nim.
Takzvané svářecí diody, které
pracují v mechanických ramenech robotů v každé třetí auto-
06-11-mh15-02.indd 8
se o náš hlavní sortiment a jsme
v tomto segmentu jedním z největších producentů na světě. Vyrábíme ale i řadu dalších polovodičových komponentů, například
síťové nebo rychlé diody a tyristory a výkonové polovodičové
moduly,“ uvedl ředitel jednotky
ABB Polovodiče Mojmír Balous.
Výroba polovodičových diod
a tyristorů přitom není snadnou
záležitostí. „Podnik v Praze spojuje skutečné high-tech know-how s vysokými nároky na čistotu, technologickou disciplínu
a výrobní standardy,“ přiblížil
Balous. Sebemenší chyba nebo
nedostatek ze začátku výroby se
může projevit až na úplném konci celého procesu. A součástku
s nevyhovujícími parametry samozřejmě nikdo nekoupí. „Náš
tým je ale velmi kompetentní,
tek let, tak mladé kolegy, kteří se
k nám přidali v relativně nedávné
době. Náš tým nejenže umí, ale
také chce něco ve svém oboru
dokázat,“ dodal Balous.
„ Spojení toho
nejlepšího
ze Švýcarska
i Česka
Výrobní závod ABB Polovodiče v České republice má podobně jako jeho sestra ve Švýcarsku
silné oddělení výzkumu a vývoje. Často skloňovaná přidaná
hodnota je zde tedy bez diskuze.
„Řešíme konkrétní úkoly, které
souvisí s novým sortimentem ne-
technologií, které přicházejí od
nás i od našich švýcarských kolegů, současně máme konkrétní plány proniknout do dalších
segmentů v oblasti polovodičů,“
vysvětlil Balous.
Výzkumní pracovníci a technici, kteří vyvíjejí v Praze pro
ABB nové polovodiče, se zkrátka
nezastaví. „Zaměstnáváme špičkové odborníky, kteří jsou vytížení na sto procent. V nedávné
době jsme proto do oddělení výzkumu a vývoje přijali nové kolegy,“ podotkl Balous. Ti pomůžou
ABB rozšířit portfolio produktů
a úpravou přizpůsobit stávající
součástky novým nárokům trhu.
„Najít v Česku schopného
technika, kterého práce v oboru
baví, mluví plynně cizím jazykem
a je navíc ochoten čas od času
vycestovat, aby nabral zkušenosti
jednoduché,“ upozornil Balous.
„ Česká tradice –
je na co
navazovat
ABB proto spolupracuje s řadou českých univerzit, ČVUT
počínaje přes brněnské VUT až
po Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. „Většinou se jedná o zadávání témat či
přímo vedení diplomových prací. Máme tu několik diplomantů,
kteří u nás své práce realizují.
Mnoho z našich pracovníků je
absolventy těchto škol a někteří
na nich dokonce vyučují,“ komentoval to Balous.
■ Skupina ABB si uvědomuje
důležitost polovodičových
součástek jakožto klíčových
komponent pro regulaci
výkonu a více jak 50 let
investuje do výzkumu a vývoje
v této oblasti.
■ Výkonové polovodičové
součástky vyrábí ABB ve
dvou svých výrobních
závodech, z nichž jeden se
nachází v České republice.
Ten navazuje na tradici
vybudovanou svého času
v podniku ČKD Polovodiče.
■ Dnešní moderní výrobní
jednotka ABB Polovodiče
disponuje vlastním vývojem
a výrobou diod a tyristorů
tradiční bipolární technologie.
Ta je neodmyslitelně spjata
s polovodičovými součástkami
pro ty nejvyšší výkony. Jedním
z nejúspěšnějších výrobků
vyráběných v Praze jsou
svářecí diody, které patří
ke světové špičce ve svém
segmentu.
Co se týče výroby polovodičů, má ale ABB v Česku jednu
velkou výhodu – nejde o záblesk
z čistého nebe. „Společnost ABB
v Praze navazuje na tradici podniku ČKD Polovodiče, který byl
technologickou špičkou v rámci bývalého východního bloku
schopnou vyrábět tyto komponenty v masovějším průmyslovém rozsahu,“ uvedl Balous. ABB
Polovodiče tuto tradicí dále rozvíjí a kontinuálně investuje do
rozvoje výrobní jednotky i nových technologií.
08.02.15 19:51
LEDEN | ÚNOR 2015
PPF skupuje akcie
drobných akcionářů O2
Od roku 2010 se cena akcií O2
propadla téměř na polovinu
PPF SE PŘIBLIŽUJE
DEVADESÁTI
PROCENTŮM
A VYTĚSNĚNÍ
DROBNÝCH
AKCIONÁŘŮ O2
V NUCENÉM PRODEJI.
JAKÉ JSOU JEJÍ
ÚMYSLY?
Ladislav Koubek
Je to něco málo přes rok, co
investiční skupina PPF, jejímž
majitelem je nejbohatší Čech Petr
Kellner, uzavřela svou historicky
největší transakci. Dvě třetiny
akcií v tehdejší Telefónice koupil
Kellner za téměř 64 miliard korun.
A již tehdy analytici předvídali, že Kellnerův podíl rychle poroste. V loňském roce překročil
83 procent poté, co nakoupil akcie například od banky UniCredit
a dalších akcionářů. Ani na celou
počáteční akvizici přitom Kellner
peníze neměl, když z vlastních
peněz zaplatil jen 35,5 miliardy.
Zbytek získal z úvěrů Société Générale, avšak na sklonku loňského
roku dospěl k rozhodnutí, že si
půjčí rovnou od své O2. Tento
9
te le ko m u n ikac e
Zdroj: Patria.cz
kontroverzní krok vyvolal paniku
investorů, kteří se začali horečně
zbavovat akcií.
„ Panika
a protesty
investorů
Na valné hromadě, kde se
úvěr schvaloval, sice protestovali,
nicméně neměli sílu na to, aby
transakci zabránili. Cena akcií
společnosti loni výrazně klesla.
Vyhlídky na dividendy jsou mizivé a Telefónica si na finanční
asistenci své matce až do celkové
výše jistiny 24,8 miliardy korun
musela sama půjčit.
„Poskytnutí finanční asistence vnímáme jako jednu z možností ke zvýšení hodnoty pro
všechny akcionáře společnosti.
O2 se jako součásti silné skupiny PPF otevírají mezinárodní
trhy s externím financováním
s potenciálně lepšími podmínkami, včetně nižších nákladů.
Pokračujícím začleňováním do
silné skupiny PPF se O2 otevírají
rozsáhlé možnosti využití profilu
skupiny PPF, jako získání přístupu k široké bázi zákazníků,
sdílení know-how, úspory z rozsahu a v neposlední řadě mož-
Televizi do mobilu si stáhlo přes dvě stě tisíc uživatelů
Mobilní operátor 02 přišel v minulém roce s novou službou – televize
v mobilu. Na svoje oblíbené pořady se mohou majitelé chytrých
telefonů dívat kdekoliv. Třeba během jízdy ve vlaku nebo autobusu.
Jedinou podmínkou je připojení k internetu, a to přes wifi, mobilní data
nebo pevný internet. T-Mobile teprve spuštění služby chystá, Vodafone
zatím ne.
Společnost O2 už eviduje 227 tisíc stažení aplikace, která je
k pozorování televize v mobilu potřeba. „O2TV Go jsme testovali
od května do září 2014 v bezplatném pilotním provozu. Služba se
setkala s velkým ohlasem a pozitivním hodnocením ze strany našich
zákazníků. Právě to nás utvrdilo v tom, že na podzim 2014 nastal
správný čas nabídnout mobilní televizi také zákazníkům konkurence.
Ti si mohou do svých chytrých telefonů nebo tabletů s operačními
systémy Android nebo iOS aplikaci O2TV Go bezplatně stáhnout
také. Po vyplnění základních registračních údajů už mohou hned
sledovat pořady,“ přiblížila Kateřina Mikšovská z tiskového odboru
společnosti O2.
„ Nahrát i sledovat později
Výhodou je, že kvůli licenci na promítání filmů nemusí zákazník
uzavírat smlouvu. „Nejkratší možné období, na které lze službu
objednat, je měsíc. Licence přitom platí pro čtyři různá zařízení,“
podotkla ještě Mikšovská. Uživatelé si mohou vybrat až z dvaceti
televizních stanic. „Služba od samého počátku umožňuje také oblíbené
funkcionality, jako jsou zpětné zhlédnutí, tedy možnost sledovat pořad
až třicet hodin po jeho odvysílání, nebo nahrávání. Objednat si televizi
nost využívání znalosti trhu fúzí
a akvizic k vytváření hodnoty
pro všechny akcionáře. Proto je
představenstvo společnosti přesvědčeno, že poskytnutí finanční
asistence je pro společnost O2
výhodné,“ řekl místopředseda
představenstva a generální ředitel O2 Tomáš Budník.
Menšinoví akcionáři nicméně
jeho optimismus nesdílejí. A obávají se, že jakmile PPF dosáhne
devadesátiprocentního podílu, sáhne k nucenému prodeji.
Chce tedy PPF dosáhnout plného ovládnutí firmy a stáhnout ji
z burzy? Mělo by to svou logiku.
„Přítomnost minoritních akcionářů znamená často nutnost se
s nimi dělit o výsledky hospodaření společnosti. Veřejně obchodované společnosti mají navíc mnoho omezení a povinností ohledně
rozdělování kapitálu, řízení společnosti a zveřejňování důležitých
informací,“ komentoval takovou
možnost analytik České spořitelny Petr Bártek.
„ Vytěsňovat
nechceme,
tvrdí PPF
Mluvčí PPF Radek Stavěl
nicméně popírá, že by skupina
chtěla drobné akcionáře vytěsnit.
Podle něj dokumenty vztahující
se ke strategii a dalšímu vývoji
společnosti neodkazují na tuto
domněnku.
Již loni v červnu ale dostali menšinoví akcionáři nabídku na odprodej svých akcií za
295,15 korun. Další možnost od-
kupu akcií společnosti učinila
PPF počátkem prosince. Drobní akcionáři ji mohli využít do
16. ledna. Fyzické osoby tak mohly
při splnění podmínek uvedených
v nabídkovém dokumentu prodat své akcie až do počtu 200 kusů na osobu za cenu 277,15 korun
na akcii, což je cena, za kterou
společnost loni v červnu realizovala takzvanou povinnou nabídku převzetí po odečtení vyplacené dividendy 18 korun na
jednu akcii. V rámci realizace
této poslední nabídky nebylo
dosaženo jednoho procenta akcií
společnosti, které bylo stanoveno
jako maximální celkový objem
k odkupu. Přesný údaj o počtu
nabytých akcií oznámí skupina
PPF po vypořádání, které je stanoveno na 27. února 2015. Malí akcionáři z vývoje posledních let radost nemají. Cena
akcií rapidně poklesla – zatímco v roce 2010 činila více než
400 korun, na počátku letošního roku se propadla na něco víc
než polovinu. Vyplatí se tedy
drobným akcionářům svůj podíl
prodat?
„V současné době bych akcie
O2 držel a čekal na další kroky
PPF. Aktuální cena O2 ČR na
burze je podle našich odhadů již
významně pod jejich fundamentální hodnotou a nelze vyloučit
například zpětný odkup akcií ze
strany O2 ČR či v budoucnu vytěsnění minorit ze strany PPF (po
dosažení 90procentního podílu)
za vyšší cenu,“ uvedl Bártek. Podle něj nelze také úplně vyloučit
pokračující výplatu dividend,
i když je kvůli plánovanému zadlužení firmy tato možnost spíše
nepravděpodobná.
do mobilu mohou i zákazníci, kteří běžně využívají k volání nebo
posílání zpráv jiného operátora,“ poznamenala ještě Mikšovská.
Společnost T-Mobile uvedení televize v mobilu teprve připravuje.
Objednat si ji ale mohou pouze jejich tarifní zákazníci. „Televizi budou
moci lidé sledovat až na dvou mobilních zařízeních současně a bez
ohledu na připojení k síti,“ podotkl mluvčí T-Mobile Jan Rezek s tím,
že operátor aktuálně vyhodnocuje pilotní provoz, kterého se účastnilo
přes deset tisíc zákazníků. „Na základě získaných poznatků očekáváme
velký zájem o tuto službu,“ dodal Rezek.
Společnost Vodafone naopak o této službě neuvažuje. „Naší prioritou
je momentálně hlavně pokrývání České republiky sítí LTE, která
našim zákazníkům umožní používat nejnovější řešení pro přenos dat,
a zaměření na pozitivní zákaznickou zkušenost,“ uvedla zástupkyně
mluvčího firmy Vodafone Adéla Konopková.
VERONIKA VINDIŠOVÁ
INZERCE
ISSS 2015
13.14. DUBNA 2015
HRADEC KRÁLOVÉ
KONGRESOVÉ CENTRUM ALDIS
DOPROVODNÁ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE V4DIS

Co je v e-governmentu nového? Jak jsou na tom stávající projekty,
co s nimi bude dál a co se plánuje?

18. ročník renomované konference – jedné z největších
evropských akcí svého druhu

Jak se veřejná správa vyrovná se zákonem o kybernetické bezpečnosti?


Kde získat prostředky na financování projektů e-governmentu?
Přes 200 přednášek a vystoupení během dvoudenního
programu, více než 100 partnerů a firem ve výstavní části

Jak úspěšně zvládnout vypsání veřejné zakázky?
Jak na elektronická tržiště a dynamické nákupní systémy?

Rozsáhlá publicita prostřednictvím desítek mediálních
partnerů, mezi nimiž nechybí ČT, ČRo nebo ČTK
ISSS2015_inz_269x133.indd 1
06-11-mh15-02.indd 9
www.isss.cz
28.1.2015 10:33:58
08.02.15 20:22
10
vz děláv án í
LEDEN | ÚN O R 2015
Univerzity bojují o nové
studenty. Nebojí se s nimi
mluvit jejich vlastním jazykem
KONKURENCE MEZI
UNIVERZITAMI SÍLÍ.
NOVÉ STUDENTY
LÁKAJÍ VYSOKÉ
ŠKOLY I ORIGINÁLNÍ
PROPAGACÍ, KTERÁ
V MARKETINGOVÝCH
SOUTĚŽÍCH PORÁŽÍ
ZAVEDENÉ ZNAČKY
JAKO KOFOLA NEBO
T-MOBILE. ZASPAT
V BOJI O STUDENTA JE
PROTO DNES SNADNÉ.
UDĚLAT KROK VEDLE
ALE STEJNĚ TAK.
Jan Pacas
Staň se mistrem řádu Ing.,
přijď studovat zakázané učení
technické do tajemného údolí Šalin. Jsme dobří jak prase a snášíme zlatá vejce. Zlepši si techniku.
Důvod? Masarykova univerzita.
To jsou jen příklady některých
ze sloganů, kterými univerzity
v poslední době lámou uchazeče
ke studiu. Na žáky z posledních
ročníků středních škol čouhají
tato hesla ze sociálních sítí, internetových stránek i videoklipů
na Youtube.
„Že se styl marketingové komunikace univerzit přizpůsobuje
cílovému publiku a využívá nástrojů, které jsou pro toto publikum dobře známé a oblíbené,
je z mého pohledu logickým
FOTO: Archiv VUT
a dobrým krokem,“ komentoval
to Online Marketing Manager ve
společnosti FOX HUNTER Milan
Novák. Univerzita, která si důsledně buduje příjemný a uvolněný image, se podle něj snáz
dostane do podvědomí cílové skupiny a celkový dojem z ní bude
v očích potenciálních uchazečů
o studium lepší.
„ Brno – tajemné
údolí Šalin
Příkladem za všechny může být brněnské Vysoké učení
technické (VUT). To spustilo na
začátku roku kampaň o mnichu
Lobsingovi, který opouští klášter východního učení a odchází
do Brna, kterému se zde přezdívá tajemné údolí Šalin, studovat
„techniku života“. „Hledali jsme
nějaké nečekané propojení dvou
světů, Západu a Východu, fyziky
a metafyziky, matematického důkazu a buddhistické mantry. Nakonec jsme stvořili učení zvané
VUT FU,“ popsal jeden z tvůrců
kampaně Adam Hrubý.
Hned první krátké video si
vzápětí po zveřejnění získalo tisíce fanoušků. Nejde přitom o první trefu VUT přímo do černého.
Před dvěma roky se z reproduktorů poprvé ozvaly tóny písně „Miluji tě, mé VUT“. Klip na Youtube
už vidělo přes sedm set tisíc lidí.
Co ale brněnskou techniku ponouklo k takové změně komunikace? „Děje se spousta zajímavých
věcí, máme úžasné objevy, světové
patenty, lákáme na špičkovou vědu, milionové laboratoře a spolupráci s aplikační sférou. Když
se vám ale stane, že na veletrhu
vzdělávání vám dávají podepsat
převzetí stánku pražského Českého vysokého učení technického
(ČVUT), protože si myslí, že jsme
jejich pobočka, řeknete si, že je na
čase s tím něco udělat,“ přiblížila
Pavla Ondrušková z Odboru marketingu a vnějších vztahů VUT.
Důležité podle ní je, aby si
lidé spojili univerzitu s konkrétními kvalitami. „A ty tam nenaskáčou jen podle toho, že máme
špičkovou vědu. Je potřeba přidat
k tomu emoce, protože ty si lidé
zapamatují. Třeba zrovna těmi
netradičními kampaněmi,“ vysvětlila Ondrušková. Za pravdu
ji dávají i odborníci. Propagace
VUT získala ocenění Nejhravější
marketingový počin a v PR soutěži Louskáček porazila značky
z reklamního nebe, jako je třeba
Kofola nebo T-mobile. „Kampaním VUT nechybí vtip a nadhled.
Klíčovým faktorem úspěchu zde
je fakt, že jsou dělané pro studenty
jazykem studentů,“ doplnil Novák
z FOX HUNTER.
Sázka na vtip se vyplatila i Vysoké škole báňské – Technické
univerzitě Ostrava (VŠB-TUO).
Ta se svou kampaní „Zlepši si
techniku“ získala loni Českou
cenu PR. A kde že se skrývá
onen vtip? Už v samotném názvu. „Slogan ,Zlepši si techniku‘
pracuje se záměrným dvojsmyslem, který je ještě zdůrazněn logem – šroubkem, který se zasouvá
do matičky,“ vysvětlila Janoušková.
Od dvojsmyslnosti si marketéři z VŠB-TUO slibovali, že upoutá
náctileté, ale zároveň nepřekročí
určitou hranici vkusu. Povedlo se.
Pohybovat se ale úspěšně na této
linii může být ošemetné. Zatímco kampaň Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity
v Brně, kde se škola chlubí, že je
„dobrá jako prase“, „nemelou se
tam kraviny“ a „hledá alfa samce
a samice“, kteří se „umí zabejčit“,
přijala veřejnost ještě poměrně vstřícně, i když odborníci už
vlažněji, v jiných případech školy
už přestřelily.
„ Sex
a univerzita?
Potenciálně
výbušná
kombinace
Ožehavé může být hlavně spojení vysokoškolského vzdělávání
s erotikou a sexem. Zatímco VŠB-TUO se podařilo vzbudit kontroverzi a upoutat, při méně citlivém
pojetí dokáže tato kombinace napáchat víc škody než užitku. „Záleží na konkrétním zpracování,
které může být povedené, ale také
pěkně trapné,“ upozornil Novák.
Dokazuje to například bouřlivá
diskuze, která se strhla kolem
twerkujících (twerk je tanec spojený s charakteristickými pohyby
pozadí) studentek na soutěži Miss
Vysoké školy ekonomické v Praze.
Opravdový průšvih pak může
nastat, když se sex překulí do sexismu. To se přitom může lehce
stát, zejména když se při přípravě
propagačních materiálu příliš odvážou sami studenti. Hned několik takových počinů zabodovalo
v marketingové anticeně Sexistické prasátečko. „Vzpomeňme zejména na studentská videa z Mendelovy univerzity v Brně a Slezské
univerzity v Opavě,“ uvedla jedna
z organizátorek soutěže Petra Havlíková.
Důležité podle ní je, jak se
k takovým výtvorům studentů
postaví sama škola. Slezská univerzita v Opavě se od klipu, ve
kterém se souloží na školních
záchodcích, distancovala. „Ale
video je dále přístupné na internetu i s logem školy,“ doplnila
Havlíková s tím, že horší je, když
se sexismus stane součástí oficiální propagace univerzity. Naráží
tak na parodii Scorseseho filmu
Vlk z Wall Street z dílny Fakulty
elektrotechniky a komunikačních
technologií VUT. Na internetu
však spot slavil obrovský úspěch
a dostal se i do hlavního televizního zpravodajství.
Sexismu tak ve své propagaci
příliš nefandí třeba Masarykova
univerzita (MU). „Možná děláme
chybu, že tyto nástroje nevyužíváme, ale naší strategií to zkrátka není,“ řekla vedoucí Odboru
vnějších vztahů a marketingu
MU Markéta Soukupová. Studenty radši zapojuje do propagace jinak. „Nejlepší služba pro
uchazeče o studium není super
cool video, ale možnost zjistit si
o svém budoucím oboru podrobné a nezkreslené informace. Proto
vysíláme své současné studenty
prezentovat na střední školy po
celém Česku a Slovensku a na
vzdělávacích veletrzích prezentují univerzitu výhradně studenti,“
dodala Soukupová.
UNIKÁTNÍ BRNĚNSKÁ STIPENDIA ■ Peníze pro talentované doktorandy technických
a přírodovědných oborů přibližují region vědecké a inovační špičce. Přečtěte si více na
www.moravskehospodarstvi.cz
INZERCE
Národní divadlo Brno se mění před očima. Zevnitř i navenek
mi rozjitřenou náladu v divadle.
A proměnila se i vizuální tvář
divadla a marketing, což je zatím
asi nejviditelnější počin, který už
přináší první velké plody a pěkné
hospodářské výsledky.
STAČÍ PROJÍT KOLEM
MAHENOVA DIVADLA
A POZNÁTE TO
HNED. Z PLAKÁTŮ NA
ZDECH NEKOUKAJÍ
VYRETUŠOVANÉ
OBLIČEJE HERCŮ,
ALE NEČEKANÉ
TVÁŘE. NA BALET,
OPERU I ČINOHRU
LÁKÁ ŠATNÁŘKA,
TROMBONISTA NEBO
TŘEBA KULISÁK.
Jan Pacas
„Chceme ukázat, že Národní
divadlo jsou normální lidé, kteří
dělají divadlo pro normální lidi,“ vysvětluje jeho ředitel Martin
Glaser.
Národní divadlo Brno vedete přibližně rok. Co se za tu
dobu povedlo?
06-11-mh15-02.indd 10
Ředitel Národního divadla Brno
Martin Glaser
Jak se mění inscenace?
Ty, které vznikaly od začátku letošní sezóny, jsou opravdu
výrazně jiné. Máme jiné akcenty
v dramaturgii, jiné nároky na scénografii. Proměňuje se inscenační jazyk a herecký výraz. Zejména v činohře je mnoho nových
tváří. Soubor věří, že opravdu
chceme dělat divadlo postavené
na hercích a odměňuje se za to
skvělými výkony. Je to ale běh
na dlouhou trať a zatím jsme na
úplném začátku.
V souladu s mou koncepcí
byla k 1. lednu završena proměna uměleckého vedení. Povedlo
se začít s obnovou toho nejpodstatnějšího, to znamená repertoáru. Premiéry této sezóny už
konkrétními činy naplňují naši
uměleckou vizi. Podařilo se také
zklidnit pro mě překvapivě vel-
Kdybyste měl pozvat diváka
na jedno představení, které nejlépe odráží novou tvář Národního divadla, které by to bylo?
Jen jedno vybrat nejde. Ale
určitě můžu diváky pozvat na rodinnou operní expedici Čarokraj
a na Hry o Marii Bohuslava Martinů. Jsou to inscenace, které skvěle
ukážou potenciál nového uměleckého vedení i našich budov. V případě baletu to bude moderní verze
Labutího jezera Black and White,
kterou uvede šéf souboru Mário
Radačovský v Mahenově divadle.
A logicky bych k tomu měl přidat Sofoklova Oidipa, výbornou
inaugurační inscenaci šéfa činohry Martina Františáka.
Že se Národní divadlo mění,
pozná člověk už při prvním pohledu na nové plakáty nebo video,
na kterém soupeří balet s twerkem. Co tím divákům říkáte?
Vše, co v marketingu děláme,
má jeden cíl. Ukázat, že v Národním divadle pracují normální
lidé, kteří dělají divadlo pro normální lidi. Byť máme vznešený
název a hrajeme v krásných, monumentálních budovách, nejsme
zakletá muzeální instituce, ale
živé místo, kde divák zažije něco,
co se ho bytostně dotkne.
Chcete tedy vrátit Národnímu divadlu přirozenost?
Chceme hlavně vrátit důvěru
v náš dům. Jak u zaměstnanců,
tak u publika. Aby lidé věřili, že
má smysl do Národního divadla
chodit. Aby zřizovatel věřil, že
má smysl do něj investovat ty obrovské částky, respektive, že má
smysl investovat ještě víc, protože
teprve pak se začnou peníze smysluplně vracet.
Říkal jste, že marketing přináší pěkné ekonomické výsledky. Podaří se vytáhnout divadlo
z dluhů?
To jsou dvě věci, které spolu
úplně nesouvisí. Mám radost, že
naše kroky přinesly mnohem lepší výsledky, než jsme sami čekali
a z roku na rok se nám podařilo
zvýšit tržby o skoro čtyři miliony
korun.
Otázka dluhů je ale něco úplně jiného. Národní divadlo bylo
hluboce podfinancované. Přestože stojí spoustu peněz, schází
řádově desítky milionů na zajištění standardního provozu. A ty
stamiliony, které město do divadla investuje, paradoxně přichází
vniveč, protože není schopné najít těch zbývajících patnáct nebo
dvacet milionů navíc. Takže se
šetřilo – od lidí až po obnovu
technologií v jednotlivých budovách. Vnitřní dluh divadla je
dnes bohužel obrovský.
Očekáváte, že se to s novým
vedením města změní?
Pevně věřím, že ano. Jenom
ona samozřejmost, s jakou vedení
města vzalo za svůj zákonný požadavek státu na zvýšení platů zaměstnanců a pokrylo jej v plném
objemu, je pro mě signálem, že si
uvědomuje svou povinnost vůči
instituci, kterou si zřídilo. Národní
divadlo totiž není parta lidí, kteří si chtějí secvičovat představení
a jen stojí s nataženou rukou. Město si jej zřídilo a objednalo si nějakou službu. A divadlo může dělat
jen to, co město zaplatí. Takže pokud dá město peníze reálně jen
na nějakých šest premiér do roka,
tak se bude produkovat jen šest
premiér. Dluhová spirála se pak
roztočí závratnou rychlostí, protože budeme krám s prázdnými
regály. A my bychom těch premiér
potřebovali dělat ne šestnáct, jako
jich děláme teď, ale třeba dvacet,
abychom rychleji obnovili repertoár a měli produkty konkurenceschopné nejen v rámci Brna, ale
celé Evropy.
08.02.15 20:20
LEDEN | ÚNOR 2015
11
u mě lc i n a Mo ravě
MIROSLAV MALINA:
Pokud se vydáte na dráhu malíře, musíte do toho dát vše
Třicet let tvorby akademického malíře
Miroslava Maliny je jedním velkým, svobodným
putováním, které dokazuje, že cesta může být
cíl. „Celým mým životem a dílem prostupují
jako status quo dvě figury. Figura poutníka
a figura jezdce. Myslím ale, že jde o jednu
a tutéž bytost. Abych se neunavil věčnou chůzí,
jen občas sednu na koně,“ usmívá se malíř.
Začátek umělecké pouti Miroslava Maliny
však nebyl tak docela přímočarý. Než
nastoupil dráhu výtvarníka, kráčel chvíli
po jiné profesní stezce. „Rodiče byli dělníci
a i já byl tak nasměrovaný. Vyučil jsem se
v technickém oboru,“ vzpomíná Malina.
Přátelé ho ale pomohli nasměrovat ke kariéře
výtvarníka, které se drží dodnes. „Říkali mi,
že maluji a kreslím, že přeci nechci být celý
život nástrojářem. Chytil jsem se toho, šel na
umělecko-průmyslovou školu, poté navázal na
akademii a svou cestu od základu změnil. Jsem
rád, že jsem se takto rozhodl,“ soudí dnes
umělec.
Precizní obor, kde záleží na setinách
milimetru, budoucího malíře spoutával.
„Zjistil jsem, že nedokážu být tak akurátní
a šíleně mě to nudilo. Práce je to tak
titěrná, že se při ní nemůžete ani zatoulat
v myšlenkách někam jinam,“ přiznává Malina.
Touha po svobodě a volnosti jej provází i ve
výtvarné tvorbě. Koketoval sice se spojením
expresivního pojetí malby s čistou linkou, ale
nejedná se o základ jeho díla.
„V mé generaci, která vstoupila na uměleckou
scénu v polovině osmdesátých let, jsme takové
děti postmoderny. Nikdy jsme nebyli zvlášť
ukotvení,“ tvrdí umělec. Možná i proto se
Malina nebojí při práci volně překračovat
hranice stylů, kombinovat kresbu s malbou
a vnášet dotek umění do prostředí, kde by jej
čekal málokdo. „Výtvarno nacházíte téměř
všude,“ přibližuje akademický malíř.
Výjevy
jak vytržené z deníků
renesančních velikánů
Fascinují jej například tiskoviny a staré
dokumenty. „Skupoval jsem na různých
burzách schwabachem psané certifikační
listiny, ze kterých vyčtete spoustu příběhů.
Třeba o výměně kozy za deset králíků.
V takových případech nemůžu odolat touze
onen dokument iluminovat, vstoupit do něj
uměleckou strukturou a vytvořit dejme tomu
ono zvíře,“ usmívá se Malina. Některá jeho
díla tak připomínají výjevy jako vystřižené
z deníků renesančních mistrů typu Leonarda
da Vinci nebo fantaskních cestopisů. Patinou
přešlými dokumenty popsanými ozdobným
písmem se proplétají nákresy fantaskních
tvorů, případně z nich vystupují mapy
neexistujících světadílů.
I přes neukotvenost postmodernistů našel
Miroslav Malina na svém třicetiletém
tažení českou i světovou uměleckou scénou
vytrvalé společníky. Jedním z nich je i zcela
osobitý styl kresby. „Svého času mě hodně
oslovovalo sochařství. Chtěl jsem spojit
ono plastické pojetí s kresbou a malbou.
Přišel jsem tedy s technikou, kterou kritici
označili jako tekutou kresbu,“ vypráví
akademický malíř s tím, že se tohoto stylu
drží s různými obměnami dodnes. Dvacet
let zůstal věrný i zamilované barvě – okru
červenému. „Je to pro mě barva živočišného
tepla, domova, návratu, lásky a štěstí,“
vysvětluje Malina.
Jeho cesta přitom nikdy nebyla poutí umělce
samotáře. Pětadvacet let vzdělává v malbě
nové nadějné výtvarníky na střední škole.
„Spolupráce s mladými lidmi mě naplňuje
a doufám, že podobně to cítí i mí studenti.
Snad se ze mě za tu dobu nestal nevrlý starý
kantor, jaké jsem znával ze svých školních let,“
pokyvuje malíř. Svým studentům prý vždycky
zdůrazňuje, že i oni jsou ve třídě proto, aby
se on od nich něco naučil. Kromě výuky
pomáhá například také organizovat výstavy
v Galerii Orlovna v Kroměříži, o jejíž záchranu
se zasloužil spolu s lidmi ze stejnojmenného
občanského sdružení.
Ani výletů do hájemství jiných uměleckých
forem se Miroslav Malina nebojí. Oslovila
jej i prkna, co znamenají svět. Několik let
připravuje scénu pro inscenace divadla
v Uherském Hradišti. „Když malujete, jste
velmi kategorický, všechno musí být po
vašem. Ale když děláte scénu, pohybuje
se na ní spousta lidí – autor, dramaturg,
herci – a všichni vám do toho krásně kecají,“
přibližuje malíř.
Divadelní zkušenosti
a umělecký dialog
Právě díky divadlu se naučil dělat
kompromisy a zjistil, že umění vzniká i ze
vzájemného dialogu. „Nepřipadám si ve tvorbě
uzavřený. Mnoho mých kolegů říká, že se
potřebují zamknout v ateliéru, kde pomalu
nesmí ani hrát hudba. Já takto nepracuji. Mám
puštěnou televizi, poslouchám zprávy nebo se
dívám na fotbal a u toho maluji. Nedokážu si
představit, že by mě znenadání někdo odřízl
a já zůstal naráz v absolutním klidu,“ popsal
svůj tvůrčí proces Malina. Všechny vjemy
a podklady se mu postupně v podvědomí
skládají a právě z nich nakonec vystoupí
finální podoba uměleckého díla.
A jak hodnotí svou cestu životem a uměním
sám autor? Těch třicet let mu prý pomohlo,
aby našel sám sebe. Když se teď ohlédne,
připadá mu, že každé jeho dílo je součástí
většího celku. „Mám pocit, že maluji celý
život jeden a týž obraz. Nemyslím tím jeden
obraz, který by se mi nejvíce povedl. Kdyby ale
někdo všechny mé výtvory nafotil a složil je za
sebou, vznikla by z toho úžasná a úplně šílená
slátanina, a to by bylo přesně ono. Možná by
to stálo za pokus,“ uzavřel s úsměvem.
JAN PACAS
1 · Protokolární jezdec
kombinovaná technika
2 · Bretagne
kombinovaná technika
3 · Z cyklu Mé soukromé války – Michal
kombinovaná technika
4 · Navigační mapa – Poutník
kombinovaná technika
5 · Modrý golem
kombinovaná technika
3
1
2
4
5
GALERISTÉ
Solitér, kterému jsou těsné škatulky současných „ismů“
■ Akademický malíř Miroslav Malina je autorem,
který se vymyká obvyklému zařazení. Své vize
realizuje intuitivně, experimentuje a vytváří si
svébytné postupy a osobitou výtvarnou řeč. „V jeho
díle se propojují obsahové i formální podněty z dějin
výtvarného umění do zvláštního vizuálního modelu
skutečnosti, v němž tušíme i vzdálenou inspiraci
ze světa archaických totemů, bájí nebo pohádek,“
06-11-mh15-02.indd 11
přiblížila Milada Frolcová z Galerie Slováckého
muzea v Uherském Hradišti.
„Důležitá je také plastická struktura,“ doplnil
Miroslav Lipina z Galerie La Femme.
■ Má smysl pro jasný řád a strukturu. „Typická je
pro něj jednoduchost formy a techniky, kterou dotáhl
skutečně k dokonalosti,“ vysvětlila Pavla Kincová ze
stejnojmenné galerie. Již od konce osmdesátých let
dominuje jeho dílu výrazně modelovaná, precizní
kresba – od nosných lini až po drobný detail.
■ Vlastní mu naopak není spontánní, expresivní malba
a koloristické výboje. „Barva, zvláště v novější tvorbě,
plní často funkci pouze doplňkovou,“ dodala Frolcová.
Jeho dílo proto i přes svou výraznost působí vždy jemně
a dynamicky. „Obraz cítí jako vyváženou symbiózu
výtvarného tématu a příběhu,“ předestřela galeristka.
■ Každá z jeho prací v sobě skrývá děj, někdy
s příchutí tajemství, dramatu, jindy humoru
a absurdity, většinou však obojího. Ke svým oblíbeným
tématům se nebojí vracet a dávat jim nový rozměr.
„Jeho tvorba tvořená navazujícími a vzájemně se
prolínajícími tematickými cykly je v nabídce ostatních
výtvarníků jedinečná a zcela jasně rozpoznatelná,“
uzavřela Pavla Kincová.
08.02.15 19:51
12
e ko n o m ika a export
LEDEN | ÚN O R 2015
Bankéřům z ČNB nízká inflace
zatím vrásky nedělá, korunu
víc oslabovat nebudou
FIRMY I DOMÁCNOSTI
ODLOŽÍ NÁKUPY
A INVESTICE, KOLA
EKONOMIKY SE
PŘESTANOU TOČIT.
TENTO ČERNÝ
DEFLAČNÍ SCÉNÁŘ
ČESKU NEHROZÍ,
SHODUJÍ SE
EKONOMOVÉ. ANI
ČESKÁ NÁRODNÍ
BANKA (ČNB)
NEPLÁNUJE KVŮLI NÍZKÉ
oblasti cen potravin či ropy,“ banku, která může složit ruce do
INFLACI VÍC OSLABOVAT v uklidňoval v polovině ledna na klína a pozorovat, co se děje,“
KORUNU. svém blogu guvernér ČNB Mi- uvedla hlavní ekonomka Raiffe-
Jan Pacas
Další intervence za oslabení
koruny ČNB neplánuje. „V tuto
chvíli podle mého názoru není
nutné, aby měnová politika rychle reagovala na deflační impulzy
roslav Singer. Měnověpolitické
zasedání rady banky ze začátku
února jeho slova potvrdilo. Na
intervenčním režimu ČNB se alespoň prozatím nic nemění.
Začátek roku ukázal, že ČNB
stačí počkat. „Koruna je velmi
citlivá na inflaci, takže oslabuje
sama a dělá práci za centrální
isenbank Helena Horská. Hned
jak se ukázalo, že inflace byla
loni hluboko pod cílem centrální banky, začaly trhy spekulovat
na další intervence a koruna se
propadla tak, že ji americký Wall
Street Journal označil s nadsázkou za nejhorší měnu světa. Za
několik dní se z hodnoty kolem
27,70 korun vůči euru dostala
na 28,50 koruny za euro. I proto
Singerovo uklidňování, že loňská průměrná inflace na úrovni
0,4 procenta a její prosincový
propad téměř k nule nemusí
znamenat ze strany centrální
banky další oslabování domácí
měny. Po těchto slovech se situace zklidnila a koruna se vrátila na
hodnoty z počátku roku.
„ Není nízká
inflace jako
nízká inflace
Rozhodnutí bankéřů z ČNB
dál neintervenovat ale neznamená, že nás letos čeká velké zdražování. „Letošní průměrná inflace
bude obdobně nízká jako loni,“
předpověděl hlavní ekonom
UniCredit Bank Pavel Sobíšek
a dodal, že v prvních měsících by
se mohla dokonce pohybovat kolem nuly nebo přejít lehce do záporu. Zatímco loni držely inflaci
Exportní banka i pojišťovna balancují
mezi podporou vývozu a opatrností
Čeští exportéři jsou závislí na trzích EU. Míří tam více než čtyři pětiny našeho
vývozu. Evropa ale se svým dlouhodobě nízkým růstem neposkytuje příliš
nových možností. Financovat export do rizikovějších destinací však není jen
tak.
Východní trhy nabízejí velkou perspektivu a potenciální růst, ale i riziko
nejistého ekonomického vývoje a politické nestability. Současná mezinárodní
situace navíc prohlubuje nejistotu. A právě při financování exportu do zemí
s vyšší mírou rizika pomáhají Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční
a pojišťovací společnost (EGAP).
„Posláním České exportní banky je podpora financování českého exportu
do takzvaných rizikovějších zemí. Nejedná se tedy o rizikovější zakázky, ale
rizikovější teritoria. Projekty, které exportní banka podpoří, musí být vždy
kvalitní, s odpovídajícím českým podílem a výrazným přínosem pro českou
ekonomiku,“ řekl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Podle něj musí ČEB být při schvalování každého případu stejně obezřetná
jako jiné banky.
Nejvyšší podíl úvěrů podle teritoria připadá na Rusko. Následuje Slovensko,
Turecko, Ázerbájdžán. „ČEB ale podporuje export i v řadě dalších zemí, loni
to byl například Mauricius, Nepál nebo Mexiko,“ doplnil Petr Křižan, ředitel
odboru Mezinárodní vztahy a komunikace ČEB. Z hlediska odvětví se exportní
úvěry soustředí na energetiku, výrobu a zpracování kovů, slévárenství či
zpracování dřeva. Neopominutelné je stavebnictví.
„ Objem úvěrů klesá
Objem poskytnutých úvěrů pro české exportéry léta rostl a vrcholu dosáhl
v roce 2010. Od té doby ale výrazně klesl. Jedním z důvodů jsou nezvládnuté
projekty a finanční ztráty, které z nich vyplynuly. Co bylo příčinou? „Ne vždy
se jednalo o chyby v systému schvalování obchodních případů. Řada z nich se
týká jednotlivců, kteří již v ČEB nepracují. Vzhledem k poslání ČEB je možné, že
se, například během výstavby určitého investičního celku, vyskytnou problémy,
které nelze předvídat,“ uvedl Kotrba.
dole zejména levné energie, letos
budou proti jejímu růstu působit hlavně nízké ceny ropy a laciné potraviny. „Nezapomeňme
ani na regulované ceny a změny
v daních – zavedení třetí sazby
DPH,“ doplnil hlavní ekonom
Komerční banky Jan Vejmělek.
Proč ale ČNB, která by ráda
viděla inflaci kolem dvou procent, nezasáhne? Není totiž nízká
inflace, jako nízká inflace. Hlavní
riziko, tedy že domácnosti a firmy kvůli klesajícím cenám odloží
spotřebu v očekávání, že bude
ještě levněji, v českém případě
zatím nehrozí. „Nízkou inflaci
jako důsledek zlevňování ropy
na světových trzích nebo poklesu cen elektřiny v Německu
rozhodně za riziko pro českou
ekonomiku nepovažuji. Právě
naopak. Nízká inflace v této podobě znamená úlevu v nákupech
pro firmy i domácnosti, které pak
mohou takto získanou úsporu
utratit či investovat jinak než do
pohonných hmot,“ vysvětlil ředitel makroekonomických analýz
v ČSOB Petr Dufek. Češi navíc
mají chuť utrácet. „Domácnosti
věří české ekonomice jako nikdy
za posledních osm let. To nahrává spotřebě,“ předestřela Horská.
Podobně to vidí i hlava centrální banky. Guvernér Singer navíc uvedl, že ČNB cíli inflaci do
budoucna, s tou současnou změna měnové politiky už nic neudělá. Dopady poklesu cen ropy
a potravin do té doby podle něj
odezní a meziroční inflaci budou
statistikové počítat ve srovnání
s letošními nízkými cenami.
„ Záleží
na Evropě
Riziko tak představuje hlavně
situace v eurozóně. „Ta je v současné chvíli v deflaci a výhled
růstu HDP není zrovna ideální,
a to ani pro Německo,“ přiblížil ekonomický analytik České
spořitelny Jiří Polanský. Česká
ekonomika je přitom vysoce
otevřená a navázaná zejména na
tu Německou. „Pokud by v eurozóně trvala deflace delší dobu
a tamní ekonomiky by případně
spadly do recese, naši vývozci
by museli omezovat výrobu, nezvyšovali by mzdy, zhoršila by se
nálada spotřebitelů i firem a růst
HDP by se v Česku výrazně snížil,“ varoval Polanský s tím, že
teprve až tento vliv by mohl způsobit odkládání spotřeby domácností a deflační spirálu, které se
bojí centrální bankéři po celém
světě jako čert kříže.
Jiný pohled na věc má člen hospodářského výboru sněmovny Jaroslav Klaška.
„Podle mého názoru jde o nedodržení obezřetnostních pravidel úvěrové
politiky v poskytování podpořeného financování vývozu a v nedostatečném
informování dozorčí rady ČEB,“ předestřel.
Aktivity obou institucí poznamenal každopádně loňský vývoj situace v Rusku
a na Ukrajině. „Ukrajinu EGAP musel přestat pojišťovat loni v únoru. Tam je
za loňský rok jen u exportu pojištěného naší společností výpadek přibližně
10 miliard korun. Sankce EU vůči Rusku, ale především obecně situace v Rusku
pak vede také k útlumu exportu do Ruska,“ vysvětila Hana Hikelová z EGAP.
Zájem o export do Ruska sice přetrvává, ale není tak silný jako v minulých
letech. Přesto čeští exportéři nechtějí ztrácet pozice, které si na ruském
trhu vybudovali. „ČEB je rozhodně bude v jejich aktivitách podporovat.
Rozhodující pro plné obnovení financování však bude stabilita rublu. Situaci
na Ukrajině také monitorujeme a jsme připraveni zareagovat na pozitivní
vývoj,“ přislíbil Křižan. K prioritám ČEB pro nejbližší roky patří důraz na
podporu leteckého průmyslu, výrobu a distribuci elektřiny a technologii na
výrobu a zpracování potravin. „Současně bude ČEB pokračovat v podpoře
společností ze segmentu malých a středních firem,“ uzavřel Křižan.
(lk)
INZERCE
Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž pro firmy „KANCL SNŮ“
Holé stěny, bezduché kóje a šedivé prostředí bez
nápadu? Takhle už kanceláře moderních firem dávno
nevypadají. Trend dnes určují společnosti, z jejichž
kanceláří se zaměstnancům po pracovní době ani
nechce odcházet. Máte taky takový „Kancl snů“?
Pochlubte se!
Jak svou kancelář do soutěže přihlásit?
Není to nic složitého a ve srovnání s tím, kolik času jste
strávili zařizováním vašeho „Kanclu snů“, to zabere jen
chviličku:
■ Sepište o vaší kanceláři pár řádek. Z čeho jste v ní
nadšení? Co jste ještě v žádné jiné kanceláři neviděli
a vy to máte? Co vám každý den zpříjemňuje a ulehčuje
práci? Proč byste v ní nejradši bydleli? Hlavně žádná
slohová cvičení. Prostě pěkný, úderný odstaveček, díky
kterému si vaši kancelář zamilujeme i my a naši čtenáři.
12-16-mh15-02.indd 12
■ Přidejte k tomu několik fotek. Vyfoťte, jak u vás vypadá
typické pracovní místo, jak hrajete stolní fotbálek
v odpočinkové zóně nebo tu strašně „cool“ myšlenkovou
mapu, co jste včera nakreslili přes celou chytrou zeď. Stačí
tři až pět fotek toho nejlepšího z vašeho „Kanclu snů“!
■ A zakončete to půdorysným plánem. Ať mají porotci
představu, jak je vaše kancelář prostorově řešená a jestli si
pro kafe nechodíte přes přístěnek s vysavačem.
Všechno to pošlete na e-mail:
[email protected]
Fotky pokud možno ve vyšší kvalitě (300 dpi),
ať je můžeme otisknout spolu s reportáží o vašem
„Kanclu snů“, až vyhrajete.
Pokud chcete poslat podklady klasickou poštou, můžete.
Všechno vypalte na CD a v obálce označené „Kancl snů“
zašlete na adresu redakce: Dvořákova 14, 602 00, Brno.
Poslední přihlášky přijímáme 15. dubna 2015!
Pak už čeká práce na naši odbornou porotu, která
z přihlášek vybere do konce měsíce tři finalisty.
O pořadí na stupních vítězů ale rozhodne veřejnost
svým hlasováním v anketě na stránkách
www.moravskehospodarstvi.cz, která potrvá
od 1. května do 15. června 2015.
Vítěze tak vyhlásíme ještě dřív, než stačíte zmizet na letní
dovolenou!
O soutěži vás budeme průběžně
informovat v našem elektronickém
newsletteru a na internetových
stránkách:
www.moravskehospodarstvi.cz
v sekci soutěže. Tam také v budoucnu
najdete zajímavé články a reportáže
o tom, jak by měl takový
„Kancl snů“ vypadat.
08.02.15 20:39
LEDEN | ÚNOR 2015
13
e ko n o m ika a e xport
Jižní Korea: Dárky i tvrdé
vyjednávání o cenách
linka. Zvláštností tohoto teritoria
je i značná geografická vzdálenost, se kterou souvisejí mimo
jiné i poměrně vysoké náklady
pro vstup na tamní trh.
Pokud česká firma vyhlíží
směrem k Jižní Koreji, rozhodně
se jí vyplatí kontaktovat obchodní oddělení velvyslanectví ČR
v Soulu či agenturu KOTRA, což
je korejská agentura na podporu
obchodu a investic v Praze. „Česká republika má při pronikání na
trh Korejské republiky tu výhodu,
že mezi členskými státy EU a Korejskou republikou je předběžně
uplatňována Dohoda o volném
obchodu, která již po několik let
přispívá k hladšímu obchodnímu
styku“ připomněl Matys.
KOREA PŘEDSTAVUJE
PRO ČESKÉ FIRMY
OBROVSKÝ TRH
A ANI KOREJCI SE
NEBOJÍ MASIVNĚ
INVESTOVAT
V ČESKU. NAJÍT
VHODNÉHO
OBCHODNÍHO
PARTNERA ALE
NESTAČÍ. PODMÍNKOU
ÚSPĚŠNÉHO
BYZNYSU JE TŘEBA
I DOCHVILNOST
A ZDVOŘILOST.
„ Nejlépe je
komunikovat
v korejštině
Kristián Chalupa
Korejská republika je čtvrtým největším mimoevropským
obchodním partnerem České
republiky a jedním z největších
zahraničních investorů v tuzemské ekonomice. Továrna na výrobu automobilů v Nošovicích –
Hyundai Motor Company – je
doposud historicky největší investicí jedné společnosti v naší
zemi. Vzájemné obchodní vztahy
včetně našeho exportu do Jižní
Koreje se dále úspěšně rozvíjejí.
„Korejská republika se skutečně řadí mezi naše nejvýznamnější
mimoevropské obchodní partnery. Vzájemný obrat za prvních
jedenáct měsíců roku 2014 dosáhl
hodnoty kolem 3,4 miliardy amerických dolarů a ve srovnání se
stejným obdobím roku předcházejícího se zvýšil o 3,3 procenta,“
řekl vedoucí obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví
České republiky v Soulu Květoslav Sulek. Prostor pro hospodářskou spolupráci podle něj existuje
v řadě oblastí, především pak ve
výrobní kooperaci, obchodní výměně a v oblasti investic.
Pozor ale! I když se česká firma setká s vhodným partnerem,
Čtvrtý největší mimoevropský obchodní partner – to je pro Česko Korejská
republika. „Kvalitní a konkurenceschopné české výrobky mají perspektivu
na tamním náročném trhu uspět,“ míní Filip Matys z Ministerstva průmyslu
a obchodu.
FOTO: Leeyan Kym N. Fontano
nemá ještě vyhráno. Je třeba, aby
účastníci jednání byli dochvilní,
velmi zdvořilí a aby byli dobře
připraveni. Řadu informací o korejských obchodních zvyklostech
můžou podnikatelé získat v angličtině na internetu. „Je třeba se
připravit na to, že první jednání
bude spíše informativní. Je rovněž vhodné na schůzku vyslat seniorního pracovníka, jehož pozice odpovídá postavení partnera,
se kterým bude vývozce, tedy
česká firma, jednat. V Jižní Koreji
je běžné, že si na závěr jednání
obchodní partneři vymění drobnou pozornost. Proto je též velmi
vhodné si připravit malý dárek,“
přiblížil korejské zvyklosti Květoslav Sulek.
Hlavními položkami českého
vývozu do Korejské republiky
jsou v současnosti možná trochu
překvapivě hračky, dále čerpadla a armatury, optická zařízení,
části a součásti vozidel, kovový
šrot, převodové hřídele, obráběcí stroje a sklo. „Složení českého
vývozu se průběžně mění,“ uvedl
Filip Matys z odboru komunikace
a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu. Hračky, sklo,
hřídele, čerpadla a armatury jsou
však podle něj stálice. „Kvalitní
a konkurenceschopné výrobky
z České republiky, podpořené
propracovaným marketingem,
mají perspektivu na náročném
jihokorejském trhu uspět,“ dodal
Matys.
Příležitosti jsou podle něj i ve
strojírenství. V této oblasti mají
české podniky už určité zkušenosti s dodávkami pro korejský
loďařský průmysl. Čeští výrobci dle Matysových slov můžou
uspět i v dodávkách komponent
pro silný jihokorejský automobilový průmysl. Setrvalý zájem je
o české sklo, porcelán a kerami-
ku. Do Korejské republiky začínají pronikat rovněž čeští výrobci
piva, a uplatnění by tak mohla
nalézt i zařízení a technologie
pro pivovary. Zatím se ale statistika obchodní výměny vyklání
ve znamení hlubokého deficitu
v neprospěch České republiky.
„ Silná
konkurence
a velká
vzdálenost
Čeští vývozci se v Korejské republice musí připravit na silnou
konkurenci. Těžit však můžou
z toho, že Korejci si naši zemi
oblíbili a rádi k nám cestují i díky
tomu, že obě hlavní města – Soul
a Prahu – spojuje přímá letecká
Velkou výhodu český podnik
získá, pokud si připraví informace o svém produktu či službě
v korejštině. Pro jednání by si
měla firma najmout tlumočníka.
Ve styku s korejskými partnery
je třeba připravit se na specifiku
místního systému řízení, vycházejícího do jisté míry z konfuciánství, na princip seniority a na
tvrdá vyjednávání o podmínkách
smlouvy a o ceně.
„Na druhou stranu se při
navazování obchodních kontaktů vyplatí využívat průběžně
zveřejňovaných nabídek na zvýhodněnou účast českých firem
na jihokorejských veletrzích,
které pomohou navázat potřebný přímý kontakt s korejským
prostředím za výhodných finančních podmínek. Pro české
firmy může představovat výhodu
účast na specializovaných misích,
které jsou organizovány českými
podnikatelskými organizacemi
či jihokorejskými subjekty,“ zdůraznil Matys.
Sourozenci z inkubátoru sklízí úspěchy za špičkové technologie
Phonexia ušetřil tisíce hodin
práce. Dnes jejich technologii
využívají nejen call centra, ale
i banky, mediální archivy nebo
bezpečnostní složky.
Na začátku stál nápad několika nadšenců, na konci je úspěšná firma. Díky podpoře Jihomoravského inovačního centra
vznikly již dvě stovky firem. Ty
nejúspěšnější z nich dnes mají
stomilionové obraty a expandují
na všechny kontinenty.
„ Špičková
technologie,
nulový
marketing
„ Kde si věda
a byznys
podávají ruce
Společnost Meduse design
vyrábí luxusní vodní dýmky,
její sestra G. L. Electronic komponenty do vesmírných satelitů.
Firma Phonexia vyvinula software pro vyhledávání informací ze zvukového záznamu, její
starší bratr, firma Watersavers,
nabízí perlátory a filtry šetřící
spotřebu vody. I takto rozdílné
firmy mohou být sourozenci.
Spojuje je nejen sídlo v Brně.
Všechny rozjely své podnikání ve stejném „inkubátoru“
Jihomoravského inovačního
centra (JIC). A všechny patří
v současnosti ve svých oborech
mezi nejlepší hráče na trhu.
12-16-mh15-02.indd 13
Tady se rodí úspěšné firmy. S pomocí Jihomoravského inovačního centra jich
vznikly už dvě stovky.
FOTO: Archiv JIC
Starší a známější odchovanci
start-up centra JIC jsou firma
Y Soft a Webnode.
Nápad na podnikání nalezli
zakladatelé inovativních firem
z Brna většinou už během studií.
„Před devíti lety se na Fakultě
informačních technologií Vysokého učení technického (VUT)
sešlo šest mladých vědců, nadšených do algoritmů, které
analyzují zvuk,“ popsal začátky
firmy Phonexia obchodní šéf
Radim Kudla. Chtěli umožnit
lidem vyhledávat ve zvukových
nahrávkách stejně snadno, jako
dnes uživatelé vyhledávají podle
hesel na internetu. „Ze začátku
byla překážkou hlavně nedůvěra
zákazníků v přínos technologií,“
vzpomíná Kudla. Průlom přišel,
když jedno z největších českých
call center zjistilo, že jejich vedoucím software společnosti
Díky koncentraci technických škol a high-tech firem
se o Brnu začíná hovořit jako o novém středoevropském
Sillicon Valley. Přesto mu však
něco chybí. „Podnikatelé z jižní
Moravy podle našich zkušeností
zpravidla umí vyvinout špičkovou technologii, ale nedokážou
ji často prodat,“ uvedla Helena
Továrková z JIC.
Vynálezem totiž vše jen začíná. Její slova potvrzuje i příběh další firmy stvořené na
půdě univerzity. Společnost
INVEA-TECH vyvinula systém
monitoringu vysokorychlostních sítí původně kvůli zcela
nekomerčním účelům. „Mu-
seli jsme přeměnit prototyp
z transferu technologie v komerční produkt, investovat do
obchodu, marketingu a dalšího
vývoje, vybudovat partnerskou
síť,“ vzpomíná Lukáš Dolníček
z INVEA-TECH. Podpora JIC
pro ně právě v této fázi byla
klíčová. „Od počátku nám JIC
poskytovalo nejen prostory, ale
taktéž konzultace, semináře,
právní služby a kontakty,“ vysvětlil Dolníček.
„ Z Brna až na
oběžnou dráhu
Roční spolupráce s italským dodavatelem vesmírných
technologií stála u zrodu G. L.
Electronic. Firma produkující
komponenty do vesmírných satelitů si musela projít náročným
systémem certifikací Evropské
vesmírné agentury (ESA) „Svou
technickou vyspělost jsme museli prokázat spoluprací s lídry
v oboru. Postupně jsme se od
projektů v evropských zemích
dostali do Izraele, na evropský
kosmodrom ve Francouzské
„ pivo
První
česko-korejské
pivo
Jihokorejská společnost
HiteJinro ve spolupráci
s Velvyslanectvím České
republiky v Soulu uvedla
v květnu 2014 na místní trh
speciální limitovanou edici
piva Max Czech Special Hop,
které je vyrobeno z českého
chmele Saaz. S určitou
nadsázkou lze říci, že se jedná
o první česko-korejské pivo
na místním trhu.
Vstup na korejský trh
doprovázela velmi úspěšná
PR reklama v podání
jednoho z nejvýznamnějších
korejských herců Ha
Jeong-woo, což dále
zvýšilo povědomí o kvalitě
a exportním potenciálu
českého piva v Korejské
republice.
„ Plechovka
s českou
vlajkou
Reklama a úspěch piva
současně otevřely prostor
pro úspěšný export českého
chmele na jihokorejský trh
v nejbližší budoucnosti.
Jedinečný design plechovky
ve formě české vlajky
navíc pomohl dále rozšířit
povědomí o České republice
mezi jihokorejskými
spotřebiteli, kteří jsou
stále významnějšími
incomingovými turisty v naší
zemi.
Obecně řečeno, celý projekt,
který v současné době patří
mezi nejúspěšnější v rámci
ekonomické diplomacie
České republiky v zahraničí,
pomůže více otevřít
zemědělský a především
potravinářský trh Korejské
republiky pro větší počet
českých exportérů.
KRISTIÁN CHALUPA
Guyaně či do monitorovacího střediska ESA v Keni,“
uvedl ředitel společnosti Luděk
Graclík.
Příběh jako z pohádky o Popelce prožila firma Meduse design. V začátcích sídlila v malé
garáži a své designové vodní
dýmky předváděla ve skromném obchodě na brněnském
Cejlu. Dnes se její dýmky objevují v hotelech jako je Ritz Carlton, Four Seasons nebo Hilton
po celém světě. Za úspěchem
firmy však nestojí náhoda, ale
promyšlený podnikatelský plán
a vytrvalost. „Udělali jsme si
analýzu trhu a zjistili, že Meduse
má šanci v záplavě tradičních
orientálních vodních dýmek
uspět,“ uvedl jeden z majitelů
firmy Jiří Starý.
Firma se i tak musela popasovat s řadou překážek. „Náš
byznys omezuje legislativa některých států, kam exportujeme.
Dalším problémem jsou naši napodobitelé, kteří prodávají nekvalitní falzifikáty za zlomek ceny originálu,“ konstatoval druhý
majitel Jakub Lanča. Přesto jsou
vodní dýmky Meduse dobře
známé tabákovým gurmánům
ve Francii, na Blízkém Východě,
či na Bali a Maledivách.
TEREZA HAŠKOVÁ
08.02.15 20:37
s pe c iál – z drav o tn ictví
LEDEN | ÚN O R 2015
STÁTNÍ I KRAJSKÉ
NEMOCNICE
HOSPODAŘILY
V MINULÉM
ROCE SE ZISKEM.
JEŠTĚ PŘEDLONI
PŘITOM NĚKTERÉ
VYKAZOVALY
STOMILIONOVÉ
ZTRÁTY.
Tereza Hašková
Příjmy nemocnic stouply díky
navýšení úhradové vyhlášky pro
platby pojišťoven v půlce minulého roku. Letos přitom plánuje
Ministerstvo zdravotnictví jednat
s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o pětiprocentním
navýšení těchto plateb. Peníze by
měly jít zejména na specializovanou péči.
Fakultní nemocnice Brno
(FN Brno) předloni hlásila ztrátu
FOTO: Eugénia Bánovská
takřka čtvrt miliardy. Zmrazená
výše úhradové vyhlášky, zvýšení DPH, i výpadek poplatků
od pacientů v roce 2013 udělaly
z největší brněnské nemocnice
druhou nejzadluženější v celé zemi. Nemocnice však v minulém
roce dokázala ztráty urovnat díky
navýšení úhradové vyhlášky. To
pomohlo vloni do kladných čísel
rozpočtům fakultních i krajských
nemocnic. „Všechny fakultní
nemocnice skončily v minulém
roce s vyrovnaným rozpočtem
anebo mírným přebytkem,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Rozpočet krajských nemoc
skončil taktéž v plusu. Zatímco
v roce 2013 dosáhla ztráta všech
krajských nemocnic dohromady
přes miliardu, loňskou účetní
uzávěrku zdobí výsledek 750 milionů v plusu. „Nemocnice však
za sebou táhnou výrazné dluhy
z minulých let. Doufám však, že
nastala doba, kdy budeme úhradové vyhlášky stavět tak, aby tu
byla určitá předvídatelnost financování zdravotní péče,“ řekl
hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Úhradová vyhláška je hlavním faktorem změn. Platby pojišťoven nemocnicím tvoří drtivou
většinu jejich rozpočtu. „Úhradová vyhláška je pro hospodaření FN Brno zcela klíčová. Další
prostředky nemocnice získává
díky operačním programům EU
či službám pro samoplátce,“ připomněl ředitel FN Brno Roman
Kraus.
Zveřejněte smlouvy a přestaňte lanařit klienty
přes externí náboráře, chce po pojišťovnách vláda
Peníze ze zdravotního pojištění mají jít na zdravotní péči, ne se ztrácet
v nejasných smlouvách nebo v kapsách marketingových firem, míní ministr
zdravotnictví Svatopluk Němeček. Pomoci má takzvaná transparenční novela,
kterou na začátku ledna schválila vláda.
Pokud se úpravu zákona podaří prosadit i v parlamentu, bude to podle
premiéra Bohuslava Sobotky znamenat revoluci, kterou za posledních
pětadvacet let zdravotnictví ještě nezažilo. Podle novely musí pojišťovny
zveřejnit do 60 dnů všechny smlouvy s poskytovateli zdravotní péče, a to
včetně jakýchkoliv dodatků. Pokud to neudělají, hrozí jim pokuta až deset
milionů korun. „Je to průlom z hlediska transparentnosti a já jsem přesvědčen,
že také zvýší efektivitu financování zdravotní péče v naší zemi,“ uvedl premiér.
Ke zveřejňování smluv vyzval ministr zdravotnictví Němeček pojišťovny už
na začátku loňského roku. Některé se podle toho zařídily, žádná však zatím
nezveřejňuje smlouvy všechny. „Problém se zveřejňováním smluv mají spíše
zdravotnická zařízení než zdravotní pojišťovny. Proto dosud zveřejňujeme
pouze ty smlouvy, kde nám druhá strana dala souhlas,“ řekl generální ředitel
Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček.
Smlouvy se všemi nemocnicemi a laboratořemi vyvěsila na internetu Všeobecná
zdravotní pojišťovna (VZP). „Poté jsme se chystali na stejný krok i u dalších
segmentů, ale právě v té době začala v tomto směru legislativní aktivita
některých poslanců a zároveň se objevily protesty Sdružení ambulantních
specialistů,“ sdělil mluvčí VZP Oldřich Tichý, podle kterého se pojišťovna
rozhodla počkat, až zveřejňování smluv upraví zákon.
„ Ztratí se korupční smlouvy v hromadě jiných?
Ambulantní specialisté proti povinnosti zveřejňovat smlouvy vystoupili. Ty
opravdu korupční se podle nich ztratí v desítkách tisíc dokumentů a peníze ze
zdravotního pojištění akorát zmizí v kapsách správců serverů. Obávají se navíc
toho, že si lidé budou plést platbu od zdravotní pojišťovny s platem lékaře.
„Nelze ještě nezmínit to, že čím menší ambulance, tím více obsahuje smlouva
se zdravotní pojišťovnou citlivých údajů týkajících se lékaře, tedy provozovatele
této ambulance,“ upozornil předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan
Jojko s tím, že hrozí jejich zneužití.
• zdra
Nemocnice překonaly krizi,
vloni hospodařily se ziskem
í •
votnictv
ÁL
14
S P CI
E
Změna vyhlášky v půlce minulého roku navýšila platby za
specializovanou péči například
o pacienty onkologických oddělení. Zvýšení plateb umožnily
taktéž dobré hospodářské výsledky VZP, která byla poprvé po pěti
letech vloni výrazně v plusu. Vedení VZP dokázalo vykázat za
rok 2014 zisk čtyři miliardy.
„ Jednou dole,
jednou nahoře
kvůli změnám
úhrad
Letos připravuje Ministerstvo
zdravotnictví další změny úhradové vyhlášky. Slibuje plošné
zvýšení úhrady o pět procent,
což by nemocnicím ukrojilo ze
zdravotního pojištění o deset miliard více než doposud. „Chceme
tak nemocnicím kompenzovat
zrušení poplatků, a zajistit dosta-
tek financí na platy zaměstnanců,“ předestřel ministr Němeček.
„ Stejný zákrok,
různá odměna
Současný systém plateb však
jednotlivým fakultním nemocnicím poskytuje za stejné výkony někdy různě vysokou platbu.
Takzvaný DRG systém však letos
možná čekají taktéž dílčí reformy.
„Připravuje se DRG restart, jež
má za cíl prostředí plateb na základě DRG kultivovat. Ten by měl
tyto rozdíly v platbách různým
nemocnicím za stejné zákroky setřít,“ řekl ředitel FN Brno Kraus.
Z reformy by mohla těžit i brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny. Ta je v současnosti vůbec
nejzadluženější českou nemocnicí. Vloni nevykázala ztrátu jen díky stamilionové provozní dotaci
od státu. Bez ní by opět skončila
400 milionů v mínusu.
O novele chtějí proto ambulantní specialisté jednat ještě s poslanci
a senátory. Ti přitom podobný návrh na zveřejňování smluv, se kterým přišel
poslanec Ludvík Hovorka, už jednou zamítli. Podle Němečka je ale verze
vlády lepší, protože na zveřejnění smlouvy neváže její účinnost.
Zveřejňování smluv ale není to jediné, co zdravotní pojišťovny čeká,
pokud transparenční novela projde parlamentem. Skončit by podle ní
mělo i verbování nových pojištěnců přes reklamní a náborové akce z dílen
externích firem. Za ty sklidila dříve kritiku například Vojenská zdravotní
pojišťovna. „Domníváme se, že k tomu by veřejné peníze sloužit neměly,“
komentoval to Němeček a dodal, že pojišťovny si mají konkurovat
poskytovaným servisem a ne tím, kolik dají peněz marketingovým agenturám.
Jen zmíněná Vojenská zdravotní pojišťovna utratila v letech 2011 a 2012
za podobné nábory přes 135 milionů korun. Mnoho pojišťoven však
s tímto zákazem souhlasí. „Systému to nikterak neprospívá, pouze to z něj
odčerpává ročně obrovské částky,“ uvedl mluvčí VZP Tichý. Minimálně od
roku 2012 podle něj nedala pojišťovna náborářům ani korunu. Náboráře
nepoužívá ani Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. „Jsme zásadně proti
takovémuto typu akcí,“ doplnil Gajdáček.
Poslední z velkých změn je podle Němečkových slov úprava regulí pro to, kdo
může pojišťovnu řídit a kdo může usednout v jejích statutárních orgánech.
„Zavádí zde velmi přísná pravidla, která zamezují střetu zájmů,“ doplnil
Němeček.
(jp)
PLATY VE ZDRAVOTNICTVÍ ■ Růst úhrad nemocnicím na vyšší platy zdravotníků stačit
nemusí. Čtěte víc na www.moravskehospodarstvi.cz
INZERCE
business snídaně
3. ročník
Celostátní setkání ředitelů nemocnic
a zástupců ze sektoru zdravotnictví
Organizátor:
Mediální partner:
19. února 2015, 8:30–12:00 hodin, Maximus Resort, Hrázní 327/4a, Brno
Zúčastněte se spolu s námi již
3. ročníku úspěšné Business snídaně,
kde se u kulatého stolu setkají
zástupci ministerstva zdravotnictví
a Jihomoravského kraje, ředitelé
a ekonomičtí zástupci nemocnic
z celé ČR a také zástupci zdravotních
pojišťoven a asociací. Buďte u toho,
když se bude debatovat nad
aktuálními tématy, která hýbou naším
zdravotnictvím.
12-16-mh15-02.indd 14
Předmětem diskuze budou témata:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nahradí zvýšení plateb za státní pojištěnce výpadek příjmů ze zrušených regulačních poplatků?
Co přinese tzv. „transparenční novela“ zákona o veřejném zdravotním pojištění?
Změna postgraduálního vzdělávání lékařů – zabrání odlivu mladých doktorů do zahraničí?
Nástupní platy lékařů a plošné navyšování platů pro zdravotní pracovníky.
Dočkáme se zavedení tzv. nadstandardů ve zdravotní péči?
Přináší centralizované nákupy zdravotnického materiálu deklarované úspory?
Co přinese zdravotnickým zařízením zákon o veřejných neziskových nemocnicích?
Opravy nemocničních budov.
Jak se bránit při žalobě na lékaře či nemocnici?
Elektronizace českého zdravotnictví a ochrana dat.
Optimalizace nákladů a efektivita řízení nemocnic.
Záštita:
V případě zájmu o partnerství
na této akci kontaktujte
[email protected]
nebo 774 112 138.
08.02.15 19:57
OPROTI KRIZOVÉMU
ROKU 2013 SE LONI
NEMOCNICÍM POMĚRNĚ
DAŘILO. VĚTŠINA
Z NICH HOSPODAŘILA
VYROVNANĚ
NEBO SE ZISKEM.
I NEJZADLUŽENĚJŠÍ
FAKULTNÍ NEMOCNICE
U SVATÉ ANNY V BRNĚ
(FNUSA) UZAVŘELA
ROK V ČERNÝCH
ČÍSLECH. STÁT JI VŠAK
VYPOMOHL PŮL
MILIARDOU KORUN.
Jaký bude pro svatou Annu
letošní rok? Přeci jen přichází
mnoho změn – tradičně nová
úhradová vyhláška, ale i výpadek
příjmů z poplatků, zvýšení platů
zdravotníků a naopak snížení
DPH na léky.
Úhradová vyhláška navýší příjmy nemocnice o několik desítek
milionů korun, což přibližně vybalancuje zvýšení mezd. Také by
měla pokrýt výpadek regulačních
poplatků, s žádným přebytkem ale
nepočítáme. Vycházíme však z neuzavřeného období – roku 2014.
Konečnou částku tedy budeme
znát až po obdržení vyúčtování
od zdravotních pojišťoven, tedy
nejdříve v polovině roku.
Jan Pacas
Takže výrazné zlepšení nečekáte.
Ne. Na druhou stranu, vyšší
mzdy bychom zaplatili tak jako
tak, i kdyby nám je vyhláška nepokryla. Takto nám alespoň kompenzuje růst osobních nákladů.
Bez peněz od Ministerstva
zdravotnictví by svatoannenská
nemocnice i loni skončila ve ztrátě. Přes propouštění a další opatření dokonce ve větší než v roce
předcházejícím. Tíží ji totiž mimo
jiné i splácení stamilionových úvěrů na investiční akci Mezinárodního centra klinického výzkumu
(FNUSA-ICRC). Ani letos tak
podle ředitele Martina Pavlíka
přebytek v pokladně mít nebude.
Jaký byl pro svatou Annu rok
2014? Ministr zdravotnictví se
v lednu pochlubil, že nemocnicím pod správou ministerstva se
loni dařilo.
I v médiích opakovaně proběhlo, že Fakultní nemocnice u svaté
Anny je pro Ministerstvo zdravotnictví stran svého hospodaření největším oříškem. Hospodařili
jsme s vyrovnaným rozpočtem, ale
hlavně díky státní dotaci.
Ta činila půl miliardy korun,
to byla určitě výrazná pomoc.
Samozřejmě. Ale v době, kdy
jsme ji dostali, se nemocnice potýkala se závazky o celkové hodnotě
kolem 1,4 miliardy korun, z toho
přes 800 milionů po splatnosti.
Jak by se tedy svaté Anně dařilo bez této finanční injekce?
Kdybychom očistili výsledek
hospodaření od vlivu příspěvku
státu, uzavřela by nemocnice rok
ztrátou něco málo přes čtyři sta
milionů korun.
To je ale více než v roce 2013.
Přesně tak. Za rok 2013 skončila nemocnice 367 milionů korun
v mínusu. Došlo ale k výraznému
zlepšení finančních ukazatelů.
Co se na loňském výsledku
nejvíce podepsalo? Úhradová vyhláška pro rok 2014 byla přeci ve
srovnání s krizovým rokem 2013
prorůstová.
„Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně je pro Ministerstvo zdravotnictví stran svého
hospodaření největším oříškem,“ říká její ředitel Martin Pavlík.
FOTO: FNUSA
Ona prorůstová vyhláška naší
nemocnici zase tolik pozitiv nepřinesla. Srovnaly se sice základní
sazby, podle kterých jsou nemocnice placeny, ale svou roli sehrály
risk-koridory a takzvaný koeficient specializace. Ten pro naši nemocnici bohužel nevyšel nejlépe.
Platby za péči navíc probíhají zálohově a nemocnice si také nese
zatížení z minulosti. Svatá Anna
tedy na úhradové vyhlášce nevydělala tolik jako jiné nemocnice
srovnatelné velikosti.
Přeci jen to ale muselo být
lepší než v roce 2013. Tehdy byla
úhradová vyhláška mimořádně
restriktivní.
Ano, v roce 2013 šlo o extrém.
Loňská vyhláška opravdu nebyla
tak restriktivní a přinesla určitá
pozitiva. Nicméně pro svatou Annu nebyla tak výrazná jako pro
jiné nemocnice.
Celkové zadlužení nemocnice
před výpomocí státu bylo kolem
půldruhé miliardy korun. Kolik
dluží nemocnice teď?
V tuto chvíli jsou veškeré finanční závazky asi 1,3 miliardy
korun, přičemž po splatnosti je
aktuálně 410 milionů. Přibližně
350 milionů z celku ale tvoří dodavatelský úvěr v rámci obrovské investiční akce FNUSA-ICRC. Když
vezmeme standardní závazky, je to
přibližně necelá miliarda.
Dluh tedy klesl o tu částku, kterou přispěl stát. Jak na
jeho snížení pracovala nemocnice?
Zjednodušeně se dá říci, že
nemocnice má jen dvě možnosti.
Navýšit příjmovou stránku a snížit
náklady. Navýšení příjmů je vázané hlavně na smlouvy s pojišťovnami a jednáme o něm především
tam, kde má nemocnice možnost
zvýšit svoji výkonnost. To znamená například u kardiologie či
ortopedie a dalších oborů.
U výdajů se můžeme soustředit
více do vlastních řad. Nemocnice
vynaloží drtivou většinu peněz na
osobní náklady. Zaměřili jsme se
proto na racionalizaci provozu
a snížili počet úvazků. Nepropustili jsme ale deset procent lidí, jak
tvrdila média. Dostali jsme se na
cílovou hranici kolem pěti procent
a uspoříme desítky milionů korun
ročně.
Nepocítili to pacienti na kvalitě péče?
K těmto opatřením jsme od
začátku přistupovali tak, aby se
pacientů nedotkla. Dnes můžeme
s uspokojením říci, že jsme uspěli.
Pacienti to nepocítili ani v kvalitě,
ani v dostupnosti péče.
Jak podle vás tedy na konci
roku uzavře nemocnice své hospodaření?
Je to trochu věštění z křišťálové koule, ale nepředpokládám, že
by se naší nemocnici během letošního roku podařilo dosáhnout
vyrovnaného hospodaření.
Takže očekáváte…
Ztrátu. Jednak si neseme dluh
z minulých období, jednak na nás
dopadnou další platby a budeme
muset splácet dodavatelský úvěr
na stavbu FNUSA-ICRC.
Bude muset přijít další výpomoc od státu?
S Ministerstvem zdravotnictví
o tom aktivně komunikujeme.
Vznikla dokonce skupina pro krizové řešení situace Fakultní nemocnice, která se snaží najít pro
svatou Annu východisko. Jednou
možností je samozřejmě i další
dotace od státu. Děláme vše pro
to, aby nebyla potřeba, ale nevylučuji to.
Dotaci loni dostala už jen nemocnice na Bulovce. Čím to je,
že se zrovna svatá Anna potýká
s takovými dluhy, že se bez pomoci neobešla?
Určitě se na tom podepsala výše plateb, které nemocnice v minulosti inkasovala za své služby. To
je extrémně komplexní problém,
ale když to řeknu velmi lapidárně,
tak byla svatá Anna za srovnatelnou péči placena hůře než jiné
fakultní nemocnice.
Změnilo se to?
Dříve byly rozdíly extrémní. Za
stejný výkon dostala svatá Anna
třeba 29 tisíc korun, kdežto Mo-
REJSTŘÍK FIREM
Eurovia CS – 3
A-mercata – 7
ABB – 5
Aikon – 7
Artechnic-Schréder – 6
Brujeria – 7
CYRRUS ADVISORY – 6
Čedok – 7
Česká exportní banka – 12
Česká národní banka – 7, 12
Česká spořitelna – 9, 12
ČSOB – 12
EKO-KOM – 5
Erste Grantika Advisory – 6
12-16-mh15-02.indd 15
SEZNAM INZERENTŮ
Exportní garanční a pojišťovací
společnost – 12
FOX HUNTER – 10
G. L. Electronic – 13
Galerie Kincová – 11
Galerie La Femme – 11
Galerie Orlovna v Kroměříži – 11
Galerie Slováckého muzea v Uherském
Hradišti – 11
HiteJinro – 13
Hnutí Duha – 4
Hotel Všemina – 7
Hyundai Motor Company – 13
INVEA-TECH – 13
Jihomoravské inovační centrum – 13
Kofola – 10
Komerční banka – 5, 12
Leroza – 7
Lodní doprava Vranov – 7
Meduse design – 13
MVV Energie CZ – 5
Outdoor Aliance – 7
Phonexia – 13
PPF Group – 9
PSJ – 3
Raiffeisenbank – 12
RENARDS dotační – 6
SK REALTY – 7
Skitech – 7
Société Générale – 9
T-Mobile – 5, 9, 10
Technologické centrum
Hradec Králové – 8
Telefónica O2 Czech Republic – 9
UniCredit Bank – 9, 12
Vodafone – 9
Vojenská zdravotní pojišťovna – 14
Všeobecná zdravotní pojišťovna – 14, 16
Watersavers – 13
Webnode – 13
Y Soft – 13
Zdravotní pojišťovna ministerstva
vnitra – 14
Crystalis s. r. o. – 2
ABB s. r. o. – 8
EDITEL CZ s. r. o. – 16
Národní divadlo Brno – 10
OREA HOTELS s. r. o. – 5
SAKO Brno, a. s. – 4
Triada, spol. s r. o. – 9
15
ÁL
Ani letos se svatá Anna
pravděpodobně
ze ztráty nedostane
• zdra
s pe c iál – z drav o tn ictví
í •
LEDEN | ÚNOR 2015
votnictv
S P CI
E
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 23. 3. 2015
tolská nemocnice 39 tisíc korun.
Meziročně tak vznikaly stamilionové rozdíly, které se kumulovaly
po dobu několika let.
Dnes se platby částečně srovnaly, ale zase zafungoval koeficient
specializace, který naší nemocnici
příliš nepřeje a paušál v letošním
roce problémy jen zakonzervuje. Do budoucna doufám, že se
podaří zkultivovat DRG systém,
podle kterého jsou nemocnice placeny. To je ale úkol pro zákonodárce.
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Dvořákova 14, 602 00 Brno
telefon: 542 425 210
e-mail: [email protected]
www.magnusregio.cz
Kolik stojí nemocnici výzkumné centrum ICRC?
Včetně budov přesahuje celá
investice čtyři miliardy korun. Nemocnice se na tom podílí třicetiprocentní spoluúčastí. Znamená
to pro nás závazek přibližně 835
milionů korun, na 685 milionů
korun je v rámci dané akce použit
dodavatelský úvěr. Společně s výzkumným centrem ICRC, které
sídlí v části nových budov, se jedná
o projekt v celkové hodnotě okolo
čtyř miliard korun.
ASISTENTKA a PRODUKČNÍ:
Ing. Radka Novotná
tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139
e-mail: [email protected]
Co až přestanou téct peníze
z dotací a centrum se bude muset
uživit samo?
To je samozřejmě rizikový
moment pro každé centrum tohoto typu, nejen pro ICRC. V tuto chvíli analyzujeme, kolik bude na udržení projektu potřeba
peněz. Podle prvních odhadů to
bude něco mezi jednou až dvěma miliardami korun na pět let.
Přibližně 60 procent bychom měli
uhradit z takzvaného Národního
programu udržitelnosti. Zbylých
40 procent musí nemocnice získat z národních grantů a dalších
zdrojů. Katastrofické scénáře, že
se nám nepodaří zdroje najít, si
vůbec nechceme připustit.
MARKETING a PRODUKCE:
Mgr. Květoslava Novotná
tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273
e-mail: [email protected]
Co by to znamenalo?
Vracení dotací a mezinárodní ostudu pro Českou republiku.
Zároveň by to byla veliká škoda.
Výsledky ICRC za prvních pět let
vypadají velmi slibně a zdá se, že
plní veškeré milníky a závazky,
které si původně vytyčilo. Podařilo
se nám navázat spolupráci s mezinárodními odborníky. Provoz centra navíc plánujeme do budoucna
racionalizovat. Zavřeme neúspěšné programy a posílíme ty, kterým
se vedlo dobře.
Jaká úsporná opatření plánujete pro tento rok?
Dále budeme snižovat náklady a uplatňovat politiku nejnižších
cen nákupů léků a zdravotnického materiálu. Plánujeme odprodat
nepotřebný majetek nemocnice
a redukovat náklady na provoz,
i když zde už velký prostor není.
Zároveň s Ministerstvem zdravotnictví jednáme o restrukturalizaci péče a spolupráci s Fakultní
nemocnicí Brno. Mohli bychom
například směřovat pacienty do
jednoho zařízení a ulevit těm dalším. Zatím ale vyhodnocujeme,
jestli to vůbec může přinést kýžené úspory.
patří do Brno TOP 100
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: [email protected]
REDAKCE:
šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas
gsm: 774 112 643
e-mail: [email protected]
redaktoři: Ladislav Koubek,
Veronika Vindišová, Tereza Hašková,
Kristián Chalupa, Lucie Sitarová
foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek,
Charlota Blunárová
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní ředitelka
Monika Syslová
tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138
e-mail: [email protected]
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
KMENOVÉ BUŇKY
■ Zázračné
buňky, které se
dokážou přeměnit
v kost, chrupavku
i sval. Revoluční
léčba kmenovými
buňkami je ale podle
některých kritiků
stále na úrovni
experimentu. Přesto
se Česká republika
mohla stát jednou
z prvních zemí na
světě, kde by tuto
léčbu u některých
typů onemocnění
hradily zdravotní
pojišťovny.
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
 Jak pomohly stavebnictví vyšší investice státu do výstavby a rekonstrukcí?
Porostou i letos?
 Poznamená developerské projekty v jihomoravské metropoli zrušení Aktualizace
územního plánu města Brna?
 Hypotéky jsou rekordně levné, zaplatí investorům splátky za nový byt pronájem?
 První díl „Starostovy právní poradny“ – posílejte nám své dotazy na e-mail
[email protected]
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si
další číslo na adrese: [email protected]
Příští vydání dostanete na váš stůl do 3. dubna 2015.
08.02.15 19:56
LEDEN | ÚN O R 2015
byla i nepřipravenost centrálního
registru receptů ve Státním úřadu
pro kontrolu léčiv, ale to je můj
osobní názor. Vnímám v tuto chvíli rozporuplné reakce mezi lékaři.
Jsem ale přesvědčen, že myšlenka
elektronických receptů je v zásadě
dobrá a do budoucna potřebná.
Zároveň ale musím konstatovat,
že tato myšlenka nebyla v Česku dobře uchopena a doposud
proinvestované nemalé finanční
prostředky mohou přijít vniveč,“
připojil svou obavu místopředseda
zdravotnického výboru sněmovny
Vít Kaňkovský.
OD NOVÉHO
ROKU MĚLY
PLATIT POVINNÉ
ELEKTRONICKÉ
RECEPTY,
NESCHOPENKY
A SPOUSTA DALŠÍCH
VĚCÍ – NEPLATÍ NIC.
JAK JE NA TOM NAŠE
ZDRAVOTNICTVÍ
S ELEKTRONIZACÍ A CO
SKUTEČNĚ POTŘEBUJE?
FOTO: Eugénia Bánovská
Ladislav Koubek
„Ministerstvo zavedení elektronické výměny receptů a neschopenek odložilo. Důvodem
byla skutečnost, že přínosy ze
zavedení úplné elektronické evidence nepřevážily výrazně nad nepříznivými dopady zvýšené administrativní zátěže pro lékaře,“ řekla
mluvčí Ministerstva zdravotnictví
Štěpánka Čechová. Svou roli jistě
hrála i skutečnost, že lékaři jsou
konzervativní a jejich věkový průměr je vysoký. Ne každý si přitom
rozumí s počítačem.
Elektronické recepty připravil
bývalý ministr Leoš Heger, který s odložením nesouhlasí. „Jde
o politické rozhodnutí. Současné
vedení ministerstva vnímá projekt
povinného elektronického receptu jako zbytečnou administrativní
zátěž pro lékaře. Já vidím naopak
jeho přínosy, a proto jsem také za
svého působení v resortu plánoval
od 1. ledna 2015 úplné zrušení
papírových receptů. Tato povinnost se ovšem novelou zákona o
léčivech zrušila,“ sdělil Heger.
Novelu, o které Heger hovoří,
parlament přijal na podzim 2014.
Povinnost využívat elektronické
recepty zákonodárci odložili o tři
roky, tedy od roku 2018. „Osobně
jsem přesvědčen, že problémem
„ Bojí se
zdravotníci
transparentnosti?
„Nemohu se zbavit dojmu, že
vlastně nikdo z uživatelů, ale i politiků moc tyto produkty nechce.
Důvody nejsou otevřeně řečeny,
ale já mám nepříjemný pocit, že je
to obava z transparentnosti a kontrolovatelnosti procesů. Argumen-
ty o chybějících počítačích v ordinacích jsou liché, může být stanoveno dostatečně dlouhé přechodné
období,“ podělil se o radikálnější
názor lékař a hejtman Vysočiny
Jiří Běhounek.
Přesto má elektronizace zdravotnictví v České republice i své
úspěchy. „Výrazná většina zdravotnických zařízení používá komfortní softwarové nástroje, elektronicky komunikuje se zdravotními
pojišťovnami, s orgány státní správy a místních samospráv. Aktivně
vznikají sítě pro zabezpečenou
výměnu zdravotnické dokumentace, úspěšně probíhají projekty
k aplikaci metod telemedicíny,“
předestřela Čechová.
Dobrým příkladem jsou záchranáři. „Systém mobilního
zadávání dat do našeho operačního systému slouží ke sdílení
zdravotnických informací našim
výjezdovým skupinám. Elektronizace dat však může přesahovat
i hranice organizace,“ uvedl ředitel
jihomoravských záchranářů Milan
Klusák. Pomáhá i elektronická výměna informací mezi nemocnicemi. Ty ji využívají například pro
í •
Elektronizace zdravotnictví:
Strach ze změn porazil efektivitu
votnictv
ÁL
s pe c iál – z dravo tn ictví
• zdra
16
S P CI
E
konzultace se specializovanými
centry. „Do budoucna předpokládám vytvoření virtuální zdravotní
databáze, která umožní lékařům
rychlejší a efektivnější postupy
bez nutnosti duplicity vyšetřování, spojené s možnou zátěží pro
pacienty a samozřejmě i s nižšími
finančními náklady na léčbu. Nelze ovšem opomenout podmínku,
že sdílení dat musí být důkladně
zabezpečené proti jejich možnému úniku a zneužití,“ upozornil
Klusák.
Elektronizaci se nevyhnuly ani
zdravotní pojišťovny. Například
Všeobecná zdravotní pojišťovna
(VZP) nabízí klientům, plátcům
pojistného a zdravotníkům řadu
služeb on-line. „Klienti se přes
web například mohou k VZP
zaregistrovat, mohou přes kontaktní formulář řešit problémy,
na které v oblasti zdravotní péče
narážejí,“ řekl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Její pojištěnci
si mohou nechat on-line zaslat
přehled péče, kterou na ně lékaři
vykázali. Portál VZP používají
i zdravotnická zařízení a zaměstnavatelé.
Vědecké centrum ICRC se otevírá Evropě, odporučili to odborníci
Teprve přes dva roky funguje v Brně Mezinárodní centrum klinického
výzkumu (ICRC), přesto už vyhodnocuje svoje dosavadní působení.
Přitom výzkumy samotné jsou otázkou několika let.
Rada oborníků totiž ICRC doporučila, aby rozšířilo spolupráci
s evropskými vědeckými centry. Jeho výhradním partnerem je od
počátku prestižní americká klinika Mayo.
S nápadem více se zaměřit na evropské partnery přišla Mezinárodní
evaluační komise, kterou zřídilo ministerstvo školství. Jejími členi jsou
odborníci z České republiky, Nizozemska, Německa i Portugalska.
„Aktuálně finišují smlouvy o spolupráci s univerzitami v Kalifornii,
švédském Lundu a kanadském Calgary,“ informoval PR manažer
ICRC Pavel Gejdoš.
Rozjíždí se také program pod názvem Regpot ICRC-ERA, který
umožní získat dvacet nových špičkových vědců ze zahraničí a dalších
140 na krátkodobé výměnné programy. „Navíc nám umožňuje
spolupráci se sedmatřiceti partnerskými zahraničními institucemi.
Současně funguje výměnný program s finskou univerzitou
v Tampere,“ podotkl Gejdoš.
Správcem ICRC je Fakultní nemocnice u svaté Anny. Její vedení
bude jednat také s klinikou Mayo o budoucnosti dalšího společného
postupu. Řediteli nemocnice Martinu Pavlíkovi se nelíbí nastavení
smlouvy o spolupráci. Tvrdí dokonce, že vyvolává určité pochybnosti.
Nemocnice posílá do Ameriky přes dva miliony dolarů ročně. „Uvidíme,
jak dopadnou jednání. Určitě spolupráce neskončí. Naopak se může
ještě rozšířit,“ podotkl Pavlík.
„ Spolupráce s Američany z Mayo
Z ICRC navíc odešel jeho zakladatel – kardiolog Tomáš Kára, který
stál u zrodu tohoto centra a vyjednával podmínky spolupráce s Mayo.
Následně si ale výběrová komise vybrala za šéfa brněnského vědeckého
centra slovinského vědce Gorazda B. Stokina. Kára klesl na pozici
supervizora spolupráce ICRC a Mayo.
„Důvodem mého odchodu jsou právě polopravdy, které se o mně šíří
v souvislosti s partnerstvím s americkou klinikou. Vedení nemocnice
si neuvědomuje, že investoři do Mayo kliniky posílají stovky milionů
dolarů ročně. Česká republika tam posílá dva miliony. Přitom máme
s Mayo klinikou společné patenty na významné objevy,“ zdůvodnil
podání výpovědi Kára. Podotkl, že spolupráci schválilo tehdejší vedení
svaté Anny i ministerstvo školství.
Vědci v ICRC se aktuálně věnují osvětovému programu pro jižní
Moravu Kardiovize 2030, jehož cílem je zlepšení zdraví Jihomoravanů.
Mimo to i dlouhodobému programu pro zlepšení zdraví Brňanů, kdy
vědci zkoumají například vliv kouření na lidský organismus. Podle slov
Stokina je cílem také rozšíření spolupráce s Masarykovou univerzitou
v Brně, jejíž studenti medicíny se chodí do ICRC vzdělávat. Dalším
z cílů je také získat více vědců ze zahraničí. „Sami je vyhledáváme,
vypisujeme výběrová řízení. Slabinou jsou samozřejmě peníze, protože
špičkoví zahraniční vědci jsou zvyklí na platy od třiceti tisíc eur, a to
jim nabídnout nemůžeme. Přesto se nám podařilo získat odborníky
z Itálie, Portugalska i Španělska,“ uzavřel Stokin.
VERONIKA VINDIŠOVÁ
INZERCE
Efektivní řízení zdravotnických zařízení s využitím EDI
ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ
SE NA ÚROVNI AKUTNÍ
MEDICÍNY ŘADÍ MEZI
PŘEDNÍ STÁTY EVROPSKÉ
UNIE. ZDRAVOTNICKÁ
ZAŘÍZENÍ U NÁS
DISPONUJÍ NEJEN
KVALITNÍM PERSONÁLEM,
ALE I MODERNÍMI
DIAGNOSTICKÝMI
A TERAPEUTICKÝMI
PŘÍSTROJI. CO ALE
ČASTO SCHÁZÍ, JE
DOSTATEK FINANČNÍCH
PROSTŘEDKŮ.
Proto i v tomto odvětví je
nutno nakládat s penězi efektivně. Pokud již následujeme
nejmodernější trendy v oblasti medicíny, můžeme se stejně
inspirovat v metodách manažerského řízení. Pro zavedení
inovativního přístupu se přímo
nabízí jedna z každodenních
ekonomických oblastí, logistic-
12-16-mh15-02.indd 16
ký proces nemocnic. Účinným
nástrojem, který jednoduše řečeno ušetří peníze i čas, se zde
může stát využití EDI (Electronic Data Interchange) neboli
elektronické výměny obchodních dokumentů.
Situace ve zdravotnictví se
stabilizovala, stále je však nutno hledat úspory
Objem finančních prostředků pro hospodaření zdravotnických zařízení se díky změnám
v DPH a úpravám úhradové
vyhlášky v tomto roce zvýší. Ve
výdajových kapitolách nemocničních rozpočtů je však nutno počítat s nárůstem nákladů
na mzdy. Navíc řada zdravotnických zařízení je stále silně
podfinancována, i když se snaží
řídit své zdroje i pracovní procesy s maximální efektivitou.
Vyvstává tedy otázka, jak a kde
ušetřit. Základní úloha nemocnic spočívající v poskytování
lékařských a ošetřovatelských
služeb nesmí být ohrožena,
proto lze ke snižování nákladů
v této oblasti přistoupit pouze
v omezené míře. Naproti tomu
servisní služby, které jsou pro
chod nemocnice sice nezbytné,
netýkají se ale jejich hlavní úlohy, otevírají široký prostor pro
redukci nákladů. Podívejme se
na sektor zdravotnictví jako na
komplexní dodavatelsko-odběratelský řetězec. Nemocnice
a zdravotnická zařízení figurují
na straně odběratelů. Farmaceutické firmy, distributoři léků nebo výrobci zdravotnických potřeb na straně dodavatelů. Mezi
nimi se pohybuje velké množství léčiv, zdravotnického materiálu, potravin a mnoha dalších produktů, nezbytných pro
zajištění každodenních potřeb
pacientů. Kde spatříme prostor
k omezení výdajů? Ve vzájemné
komunikaci těchto obchodních
partnerů, kterou lze uskutečňovat elektronicky s využitím EDI
(elektronická komunikace ve
strukturované formě).
Co je EDI?
„Elektronická výměna dat
označuje výměnu elektronických obchodních dokumentů
mezi dvěma či více informačními systémy. Každý EDI dokument má mezinárodní standardizovaný formát, který zajistí, že
data mohou být rychle odeslána,
přijata a interpretována na obou
stranách. Výměna dokumentů
prostřednictvím EDI významně zkracuje dodací lhůty a odbourává nutnost manuálního
označování zboží. Zajišťuje
spolehlivost doručení, dobrou
sledovatelnost zboží a zabraňuje
zbytečnému nadbytku či naopak
nedostatku produktů,“ říká odborník na tuto problematiku
a dodává: „EDI je nejpoužívanějším datovým formátem pro
elektronické obchodní transakce na světě.“
Jak konkrétně může EDI
pomoci ve zdravotnictví?
Nemocnice a zdravotnická
zařízení dnes běžně používají ekonomické účetní systémy,
ve kterých fakturují a které jsou
zároveň provázány na správu
majetku a skladu. Ekonomický
nebo skladový informační systém pracující s EDI propojuje
evidenci příručních skladů nemocnice s centrální skladovou
evidencí.
V rámci systému jsou vytvářena automatická propojení
dokladů logicky na sebe navazujících – tedy žádanka, výdejka,
nákupní objednávka, příjemka.
Vazba mezi žádankami a výdejkami poskytuje uživateli informaci o úrovni vykrytí požadavku. Systém zároveň obsahuje
informace o aktuálních stavech
skladů v celém procesu. Využívá
technologii čárových kódů, on-line propojení s ekonomickými
informačními systémy a zajišťuje elektronickou komunikaci
s dodavateli. Tím odpadá ruční
pořizování, sledování a archivování velkého množství dokladů,
které je časově náročné.
Dle dostupných údajů stráví
nemocniční personál na každém jednotlivém oddělení až
20 % své pracovní doby plněním
logistických úkolů. Pokud dojde ke zharmonizování a automatizaci toku materiálu, zajistí
se větší efektivita každodenních
činností, ulehčí se zaměstnan-
cům a prodlouží se čas věnovaný každému pacientovi. Jak
ukázaly mezinárodní studie,
procesy EDI, od zpracovávání objednávek až po fakturaci,
mohou představovat úspory
50 až 80 Kč na jednu obchodní
transakci. Což je nezanedbatelná úspora i při malém počtu
dokumentů.
Pokud shrneme výše řečené,
představuje zavedení EDI významnou úsporu času i peněz.
Navíc implementační náklady,
tj. zprovoznění elektronické výměny dat, nepřináší na straně
zdravotnických zařízení nijak
velkou základní investici. Naprostá většina nemocnic je dnes
vybavena moderními informačními systémy, se kterými lze
EDI propojit.
Významným argumentem
pro práci s EDI je i fakt, že mezinárodní farmaceutické firmy
i mnozí jiní dodavatelé do zdravotnických zařízení na českém
trhu s EDI již pracují. Je tedy
na managementech nemocnic
zvážit využití tohoto efektivního a zavedeného nástroje. Zda
se rozhodnou i v hospodaření
nemocnic zavést inovativní postupy.
08.02.15 19:57
Download

Moravské hospodářství - únor/2015.pdf