Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Regionální politika EU a v ČR
Ing. Martin Pělucha, Ph.D.
RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D.
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
1
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obsah
Úvod/předmluva ....................................................................................................................................... 4
1. Geneze a vývoj politiky soudržnosti ................................................................................................... 7
1.1 Evropský integrační proces v kontextu vývoje regionální politiky .................................................. 7
1.2 Aspekty ekonomického růstu a konvergence nových členských států EU ..................................... 11
1.3 Princip subsidiarity jako specifikum vývoje integračního procesu EU .......................................... 16
1.3.1 Definiční vymezení principu subsidarity v kontextu ostatních principů fungování EU ........... 16
1.3.2 Institucionální a právní vývoj v EU se specifickým zaměřením na filozofii principu
subsidiarity ........................................................................................................................................ 20
1.3.3 Uplatňování principu subsidiarity a jeho dopady na reálné fungování EU ............................ 23
1.4 Postavení politiky soudržnosti v rámci ostatních politik EU .......................................................... 25
1.4.1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti ............................................................................ 26
Vznik strukturální politiky .................................................................................................................... 28
1.4.2 Principy politiky HSS ............................................................................................................... 29
1.4.3 Reformy strukturální politiky EU ............................................................................................. 32
1.5 Financování z EU v programovém období 2007 – 2013 ................................................................ 48
Fondy EU v období 2007 - 2013 .......................................................................................................... 48
1.5.1 Strukturální fondy EU v programovacím období 2007 – 2013 ................................................ 48
1.5.2 Nové nástroje regionální politiky EU a finanční inženýrství v období 2007 - 2013 ................ 53
Nástroje finančního inženýrství ............................................................................................................ 55
1.5.3 Nástroje SZP EU (II. pilíř) v období 2007 – 2013 ................................................................... 56
Shrnutí .................................................................................................................................................. 57
2. Regionální rozvoj a politika soudržnosti v ČR ................................................................................ 60
2.1 Geneze a fungování regionální struktury ČR ................................................................................. 60
2.2 Implementační souvislosti politiky soudržnosti v ČR .................................................................... 67
Hlavní znaky politiky soudržnosti ........................................................................................................ 67
2.3 Průběh čerpání strukturálních fondů a realizace projektů............................................................... 68
Pravidlo N+2 / N+3 .............................................................................................................................. 71
2.4 Souhrn klíčových aspektů programů financovaných z ERDF a KF ............................................... 73
2.4.1 Hlavní zásady – institucionální zabezpečení ............................................................................ 74
2.5 Přehled o operačních programech realizovaných v období 2007 – 2013 v ČR v rámci ERDF a
Fondu soudržnosti................................................................................................................................. 76
2.7 Realizace politiky soudržnosti v ČR v současném programovacím období ................................... 84
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
2
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.6 Negativní aspekty strukturálních fondů EU.................................................................................... 93
2.7 Řešení územní soudržnosti v rámci Územní agendy EU ................................................................ 99
2.7.1 Strategický rámec řešení problematiky územní soudržnosti na úrovni EU.............................. 99
2.7.2 Strategické dokumenty koordinace problematiky územní soudržnosti v ČR .......................... 102
2.8 Budoucnost politiky soudržnosti a dopady na ČR ........................................................................ 106
2.8.1 Zpráva profesora Sapira a kontext dalšího rozšiřování......................................................... 106
2.8.2 Barcova zpráva ...................................................................................................................... 109
2.8.3 Pátá kohezní zpráva ............................................................................................................... 109
2.8.4 Evropa 2020 ........................................................................................................................... 112
Shrnutí ................................................................................................................................................ 115
Použitá literatura ................................................................................................................................. 117
Slovníček pojmů ................................................................................................................................... 120
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
3
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Úvod/předmluva
Hlavním cílem této učebnice je poskytnout studentům odborný vysvětlující podklad
k problematice regionální politiky EU a v ČR a také představit hlavní souvislosti vzniku
a současného nastavení politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Pro pochopení
současných diskusí o budoucnosti této politiky a jejím nastavení je velmi důležité
rozumět jejímu dosavadnímu vývoji v celkovém kontextu evropského integračního
procesu. Proto se první část zaměřuje zejména na vysvětlení kontextu politiky
soudržnosti v rámci vývoje postupně se utvářející integrace EU.
Z jednotlivých kapitol tohoto studijního materiálu vyplývá, že provádění nejen
strukturální politiky EU, ale také i nejvíce diskutované SZP EU, bylo vždy závislé na
vnitřních faktorech vývoje postupující integrace EU na straně jedné, a na straně druhé
pak vnějšími vlivy souvisejícími např. s vlivem sílících globalizačních tlaků a zejména s
pomalu se liberalizujícím světovým trhem (EU je tak pod silným tlakem WTO).
Evropská komise velmi pečlivě průběžně analyzuje a hodnotí pokrok v jednotlivých
politikách a zároveň zkoumá i podmínky jejich nastavení, přičemž v souvislosti s
postupně se rozšiřující EU vystupuje řada faktorů, které jsou spojeny se značným
stupněm nejistoty v možnostech provedení kvalitních analýz dopadů. Mezi takové
faktory patří:
•
ekonomická výkonnost existující Unie,
•
úspěšnost realizace Evropské hospodářské a měnové unie,
•
výsledky transformace kandidátských a nových členských zemí EU,
•
vývoj mezinárodního ekonomického prostředí,
•
vývoj světových cen na trzích zemědělských výrobků a paliv,
•
včasné provedení institucionálních úprav systému EU,
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
4
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
•
budoucí průběh reforem komunitárních politik, zejména SZP EU a politiky HSS,
•
rodící se společná zahraniční a bezpečnostní politika a politika v oblasti justice
a vnitra,
•
povaha a délka přechodných období, atd.
I přes výše uvedené faktory ovlivňující širší souvislosti ekonomického hodnocení
postupného rozšiřování EU (zejména pak posledních dvou kol rozšíření) jsou v tomto
studijním materiálu naznačeny hlavní aspekty tohoto procesu a zároveň i vysvětlení k
uvedeným problémům. Proto se v poslední kapitole studijního materiálu rovněž
dozvíte hlavní souvislosti týkající se diskusí o podobě politiky hospodářské a sociální
soudržnosti v období 2014 – 2020.
Nové členské státy EU, které přistoupily v letech 2004 a 2007, musely více reflektovat
větší komplexnost a heterogenitu EU-27 a zároveň více akcentovat vliv globalizace na
formulování nástrojů politiky soudržnosti. Pokud srovnáme ekonomickou úroveň
měřenou HDP na jednoho obyvatele v PPS mezi novými členskými státy a EU-15, tak
jednoznačně bude propast mezi oběma geografickými bloky mnohem výraznější, než
tomu bylo např. při jižním rozšíření EU v 80. letech 20. století. Proto se i nově
definovaná politika soudržnosti na programové období 2007 – 2013 více zaměřuje na
vyvážený ekonomicko-sociální rozvoj v jednotlivých regionech s důrazem na posílení
endogenních faktorů dalšího rozvoje.
Klíčovým výstupem politiky soudržnosti by pak měla být ekonomická konvergence
mezi novými a starými členskými státy alespoň na národní úrovni. Hodnocení
regionální
úrovně
je
stále
považováno
jako
velmi
komplikované,
protože
meziregionální disparity jsou a stále budou velmi vysoké nejen v rozšířené EU-27, ale i
ve staré EU-15. Tyto souvislosti do značné míry souvisí s postupující polarizací
ekonomického růstu, vytváření tzv. inovačních a inovujících regionů, které mají určitou
komparativní výhodu a intenzivněji ji využívají ve srovnání s jinými regiony. Navíc
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
5
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
schopnost flexibility nejen soukromé, ale také i veřejné správy na regionální úrovni do
značné míry ovlivňuje konkurenceschopnost daných regionů.
Pokud jde o další možný vývoj politiky hospodářské a sociální soudržnosti, je zcela
zřejmé, že každé další rozšíření EU bude pro tuto politiku představovat obrovskou
výzvu, a to nejen v důsledku výrazných regionálních rozdílů, ke kterým bude v
důsledku dalšího postupného rozšiřování Unie o státy Západního Balkánu (příp. také
Turecko) zcela jistě docházet, ale i v důsledku již dnes napjaté situaci veřejných
financí členských států EU-27.
Cílem výuky je představení vývoje a současného stavu koncepce hospodářské,
sociální a územní soudržnosti EU. Cílem je seznámit posluchače s teoretickými
otázkami a rovněž aktuálním děním v oblasti politiky hospodářské, sociální a územní
soudržnosti EU. Poznatky získané v kurzu kvalifikují posluchače ve sféře regionální
politiky a regionálního rozvoje v ČR, a rovněž v dílčích oblastech implementace
kohezní politiky EU na národní i evropské úrovni.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
6
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1. Geneze a vývoj politiky soudržnosti
1.1 Evropský integrační proces v kontextu vývoje regionální politiky
Z historického hlediska byla poslední dvě kola rozšíření EU (tj. v letech 2004 a 2007)
určitým završením vývoje po tzv. pádu Berlínské zdi. Z ekonomického hlediska ovšem
toto rozšíření významně přispělo k vyšší heterogenitě nejen na úrovni členských států,
ale zejména na úrovni regionální. Z tohoto důvodu se zároveň zvýšila i váha politiky
hospodářské a sociální soudržnosti, jejímž účelem je zmírňování meziregionálních
rozdílů tak, aby nedocházelo k významným sociálněekonomickým nerovnováhám.
Rozšířená EU o 10, resp. 12, nových členských států musí v současné době reagovat
na řadu výzev týkající se jejího vnitřního i vnějšího vývoje. Vnitřní podmínky vývoje se
týkají zejména systému jejího fungování a schopností řešit vnitřní problémy EU (např.
rozhodovací
mechanismy,
financování
nadnárodních
politik,
otázky
politické
integrace). Vnější ekonomický vývoj je spojen zpravidla s globalizací ekonomických
procesů. Zde je důležitá schopnost EU účinně reagovat na tyto tlaky (např. WTO,
ekonomická expanze východoasijských ekonomik) v příslušných negociačních
procesech, které se promítají do vnitřního systému fungování.
Jestliže bychom se měli zabývat ekonomickým rámcem posledních dvou kol rozšíření,
tak je nezbytné si položit otázku, zda-li bylo toto rozšíření srovnatelné s předchozími
koly. Je možné konstatovat, že rozšíření v roce 2004 a 2007 muselo proběhnout za
zcela jiných podmínek, nežli tomu bylo např. v 70. nebo 90. letech. Irah Kučerová
(2006) uvádí, že východní rozšíření v roce 2004 změnilo EU kvantitativně i
kvalitativně. Z terminologického hlediska se tedy nejedná o pouhé rozšíření ve smyslu
zvýšení členské základny bez významnější změny ve fungování komunitárních
programů a rozhodovacích mechanismech EU (v angličtině se zpravidla jedná o
termín accessing), ale také o posun ve formulaci integračních cílů a zvýšení celého
integračního fenoménu (v angličtině se zpravidla jedná o termín enlargement).
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
7
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Z výše uvedeného vyplývá, že EU je výstupem/produktem určitého evolučního
procesu,
který musí
reagovat
na
různé
podněty ekonomicko-sociálně-
politického charakteru. Proto se EU začala postupem času zabývat také otázkami
jejího vnitřního fungování a tzv. prohlubování integrace (v angličtině tzv. deepening).
Tento pojem je spojován s hlubšími kvalitativními změnami vnitřního fungování EU v
souvislosti se zintenzivněním vzájemné spolupráce a přenesení části svých
kompetencí na orgány EU.
Můžeme si položit otázku, jestli existuje vazba mezi jednotlivými koly rozšiřování EU a
změnami v systému fungování EU, a jak vůbec probíhal evropský integrační proces. V
obr. č. 1 je znázorněn vývoj obou procesů, tj. rozšiřování a prohlubování evropské
ekonomické integrace, ze kterého vyplývá, že zmíněné procesy probíhaly a stále
probíhají paralelně, i když ne vždy se stejnou intenzitou.
Rozšíření v 70. a 90. letech mělo politický vliv na vznik a výrazné prohloubení
evropské regionální (později strukturální) politiky, zatímco rozšíření v 80. letech
mělo pouze dílčí vliv na systém fungování Společné zemědělské politiky EU. Mnohem
výraznější reformy a změny se vytvářely zejména během 90. let právě z důvodu
změněné „politické“ mapy Evropy a připravovaného východního rozšíření. Jednalo se
zejména o Maastrichtskou smlouvu, přípravu fungování EHMU , Agendu 2000 a
Smlouvu z Nice. Významnost těchto změn spočívala zejména v odlišnosti ekonomické
úrovni staré EU-15 a tehdejších kandidátských zemí střední a východní Evropy.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
8
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 1: Vývoj evropského integračního procesu a regionální politiky
Chorvatsko
Zdroj: vlastní úprava a doplnění dle Wokoun et al. (2009): prezentace pro výukové účely k tématu
evropského integračního procesu a implementace SF EU, VŠE Praha
Pokud bychom srovnali východní rozšíření v poslední dekádě s tzv. jižním
rozšířením v 80. letech, tak je možné pozorovat jak jejich vzájemné podobnosti, tak i
rozdíly. Ve smyslu velikosti např. celkového HDP nebo počtu obyvatel ve srovnání s
celou EU v daném období jsou obě kola rozšíření relativně podobná. Ovšem
srovnáme-li ekonomickou úroveň mezi novými členskými státy a EU-15, tak
jednoznačně bude vzájemná mezera mnohem větší, než tomu bylo u států jižní
Evropy. Navíc přístup 12 nových členských států přidává určitou dimenzi vyšší
komplexity a heterogenity, která v předchozích kolech rozšíření nebyla tak výrazná. S
ohledem na tuto výraznou propast v ekonomické úrovni bude existovat pro toto
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
9
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
rozšíření klíč k úspěchu tzv. ekonomická konvergence mezi novými a starými
členskými státy.
Proces rozšíření ovšem v minulosti vždy nepotvrzoval skutečnost, že by automaticky
došlo ke konvergenci na úrovni států nebo regionů. I přes zvýšenou pozornost
evropské regionální politiky na nejchudší regiony nebo státy nelze pozorovat u těch
nejvíce strukturálně postižených významnější posun v jejich ekonomické úrovni –
jedná se zejména o území bývalé NDR, Řecko a stále velmi chudé regiony jižní Itálie
nebo jižního Španělska. Ekonomická struktura těchto regionů stále není schopná
výraznějšího ekonomického růstu a konkurenceschopnosti nejen v rámci evropské, ale
zejména v globální ekonomice.
Tato zkušenost je o to více důležitá v případě posledních dvou kol rozšíření EU, která
jsou zásadní strukturální výzvou pro fungování EU a sbližování členských států.
Jestliže se původní EU-15 rozšířila o dalších 12 členů, tak statistické údaje jsou v této
souvislosti nekompromisní, protože počet obyvatel se zvýšil z původních 380 mil. na
zhruba 490 mil., což je nárůst o cca 29 %, zatímco HDP vzrostlo o necelých 9 %.
Cihelková a Jakš (2004) dále upozorňují na různorodost nových členských států jako
samotného celku. Vnitřní vzájemná odlišnost spočívá zejména ve specifickém
regionálním profilu s rozdílnou kvalitou pracovní síly, zděděná ekonomická struktura a
růstové rezervy některých regionů. Z toho všeho vyplývá rozdílný růstový potenciál.
Komparativní data Eurostat (2007) dokládají významné rozdíly na regionální úrovni v
případě celé EU-27. HDP připadající na 1 obyvatele se pohybovalo od 24 % průměru
EU27 v regionech severovýchodního Rumunska do 303 % regionu Inner London ve
Velké Británii.
Obecně můžeme u nových členských států stále hovořit o následujících stále
přetrvávajících problémech:
nízké HDP na jednoho obyvatele,
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
10
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
problémy spojené s velkou vahou zemědělství a tzv. citlivých sektorů v
ekonomikách (i úrovni zaměstnanosti) nových členských států,
neadekvátní úroveň dopravní, spojové a energetické infrastruktury,
málo rozvinuté struktury administrativy a státní správy,
nevhodná
struktura
míry
nezaměstnanosti
(gender,
dlouhodobá
míra
nezaměstnanosti, uplatňování antidiskriminační politiky na trhu práce).
Proto se politika hospodářské a sociální soudržnosti v programovacím období 2007 –
2013 mj. zaměřuje i na podporu řešení výše uvedených problematických okruhů.
1.2 Aspekty ekonomického růstu a konvergence nových členských států EU
Před tím, než se začneme detailněji zabývat dopady rozšíření EU na provádění strukturální
pomoci novým členským státům, je nezbytné se zaměřit na předchozí vývoj hlavního
makroekonomického ukazatele sloužícího pro geografické určení tzv. strukturálně postižených
regionů. Jedná se o ukazatel ekonomické úrovně, tj. HDP připadající na 1 obyvatele. Jak už
z předchozí kapitoly částečně vyplynulo, tak i v současné době významně pokračuje reálná
konvergence nových členských států k průměru EU-27, resp. bývalé EU-15. Tento vývoj je
značně podpořen strukturální politikou EU, ale nutno podotknout, že se nejedná o hlavní faktor
podpory vyššího ekonomického růstu u nových než u starých členských států EU. Dílčí analýza
k této problematice byla provedena ve studii Evropské komise „Enlargement, two years after:
an economic evaluation“, jejíž dílčí část, věnovaná právě makroekonomickým aspektům reálné
konvergence, je v této kapitole představena.1
Dopad rozšíření v roce 2004 na klíčové makroekonomické ukazatele pro celou EU byly
relativně velmi skromné. Hlavním důvodem byla váha HDP nových členských států, které
1
Evropská komise (2006), str. 43 - 48
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
11
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
přidaly zhruba 5 % k unijnímu HDP měřeného v běžných cenách a zhruba 9 % HDP měřeného
paritou kupní síly. Na druhou stranu počet obyvatel vzrostl celkově o více než 25 %.
HDP připadající na jednoho obyvatele je v EU-10 stále významně nižší nežli je tomu u
starých členských států EU. Přesto je možné sledovat dlouhodobý trend jejich reálné
konvergence k vyspělým státům EU už od poloviny 90. let. Tento fakt do značné míry
souvisí s tím, že proces východního rozšíření nebyl rychlou jednorázovou akcí, ale
naopak velmi důsledně připraveným historickým propojením. Nové členské státy
prošly během 90. let minulého století procesem hluboké demokratické a hospodářské
transformace z centrálně plánovaných hospodářství na plně funkční tržní ekonomiky.
Následující graf ukazuje, že reálná konvergence a tzv. catching up proces probíhal u
všech nových členských států od konce 90. let relativně bez problémů vyjma České
republiky, u které doznívaly dopady hospodářského poklesu v letech 1997 – 1998.
Ukazatel HDP připadající na 1 obyvatele je tak u nových členských států mnohem
blíže k průměru EU než tomu bylo před 10 lety v roce 1997.
Ekonomiky nových členských států měly sice většinou vyšší tempo ekonomického
růstu než měly státy EU-15 během 90. let, ale tento ukazatel byl v řadě z nich velmi
nestabilní a existovaly poměrně vysoké výkyvy během jednotlivých let. Výsledkem
tohoto vývoje byl růst HDP na 1 obyvatele v EU-10 z 44 % průměru EU-15 v roce
1997 na úroveň 50 % v roce 2005.
Následující graf ukazuje prognózu vývoje catching-up procesu za předpokladu, že
míra ekonomického růstu bude v nových členských zemích 2 krát vyšší než v zemích
EU-15, tak celkově budou na stejné ekonomické úrovni zhruba za 35 let. Tento
předpoklad však byl do značné míry deformován v souvislosti s probíhajícími
negativními dopady finanční a ekonomické krize v letech 2008 – 2010.
Obecně však v dlouhodobé perspektivě můžeme konstatovat, že se potvrzuje
hypotéza reálné podmíněné konvergence ve smyslu, že členské státy s nižší
počáteční ekonomickou úrovní mají tendenci růst rychleji v dlouhém období zejména
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
12
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
za předpokladu, že ekonomiky mají podobné veřejné instituce a politiky. Tento
předpoklad byl postupně naplňován prostřednictvím vyjednávání každé kandidátské
země o tzv. kapitolách dílčích politik nebo problematických okruhů. Navíc bylo možné
během 90. let pozorovat i proces postupného otevírání jednotlivých ekonomik a
zvýšeného pohybu kapitálu jak ve formě přímých zahraničních investic, tak i přesunem
know-how, obchodem s high-tech skupinami zboží apod. Tento fakt odpovídá závěrům
neoklasické teorie, tj. že země investující více rostou rychleji, ovšem vliv zvýšených
investic na růst je přechodný. Země investující více se stejně nakonec dostanou na
úroveň stálého stavu s vyšším důchodem na hlavu, ale již ne s vyšším tempem růstu.
Proto bylo možné prokázat teorii podmíněné konvergence na úrovni jednotlivých států
(nikoliv regionů) v EU. Teorii podmíněné konvergence nelze použít na heterogenní
skupiny zemí světa. Institucionální dimenze ekonomického fungování EU je proto
velmi důležitá a úzce propojená s ekonomickým vývojem nejen nových členských
států, ale celé EU.
Obr. č. 2: Dlouhodobá prognóza reálné konvergence NČZ
Zdroj: Evropská komise (2006a)
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
13
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Hlavními faktory ekonomického růstu v EU-10 byl hlavně růst kapitálu a technologický
pokrok (resp. růstem souhrnné produktivity faktorů), který výrazně zvýšil efektivnost
používaných výrobních faktorů. Naopak příspěvek práce byl spíše negativní. V
současné době je míra produktivity práce v EU-12 stále na nižší úrovni než v EU-15.
Co se ovšem týká ukazatelů na národní úrovni, tak to úplně neplatí na úrovni
regionální. Jak je uvedeno ve Čtvrté zprávě o ekonomické a sociální soudržnosti
(European Commission, 2007), tak na regionální úrovni působily jak divergenční, tak i
konvergenční trendy. Zatímco v Rakousku se meziregionální rozdíly během období
1995 – 2004 snižovaly, v Německu, Francii, Řecku, Španělsku a Itálii se změnily
pouze mírně, tak ve Velké Británii, Švédsku, Nizozemí a Portugalsku se
meziregionální rozdíly zvýšily výrazně.
U nových členských států EU se meziregionální rozdíly významně prohlubovaly
zejména v období 2. poloviny 90. let, zatímco v letech do r. 2004 (tj. rok přistoupení k
EU) se víceméně postupně stabilizovaly a nezvyšovaly se. Pokud ovšem zmiňujeme
meziregionální rozdíly, je nezbytné zdůraznit, že v posledních 5 – 10 letech se velmi
posilovala ekonomická role center a hlavních měst. Tento vývoj spíše zvýraznil rozdíly
mezi městskými a periferními venkovskými regiony. V letech 1995 – 2004 všechna
hlavní města v EU (s výjimkou Berlína) zvýšila svou váhu na příslušném celostátním
HDP nebo si svou roli úroveň alespoň udržely. Nejvýznamnější růst byl v tomto smyslu
zaznamenán v případě Varšavy, Prahy, Budapešti, Sofii a Bukurešti.
Proto se nejen v ČR často hovoří o dvoudimenzionální regionální politice, která při
abstrahování od hlavního města daného státu se zaměřuje na ostatní regiony, jejichž
HDP připadající na 1 obyvatele se spíše sbližuje. Vyšší tempo ekonomického růstu v
hlavních městech je spojováno zpravidla s jejich atraktivitou jak pro podnikatelské
subjekty, tak i pro jednotlivce. Tento jev zvýrazňuje meziregionální rozdíly v rámci
jednotlivých států s výjimkou jiných center významných ekonomických aktivit, zejména
další velká města nebo konurbace, příp. také i sítě malých měst. Na druhé straně se v
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
14
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
těchto vysoce výkonných regionech koncentrují jiné problémy spojené s udržením
zdravého životního prostředí, zvýšenou dopravní zatížeností nebo vyššími náklady na
bydlení.
Předchozí zkušenosti s catching-up procesem nám ukazují i pro nejbližší budoucnost
konvergenci na úrovni jednotlivých států. Na druhé straně se ovšem v řadě zemí i po
rozšíření v roce 2004, resp. 2007, vnitřní meziregionální rozdíly naopak zvýšily. V
programovacím období 2007 – 2013 navíc významně vzrostly alokované finanční
prostředky pro nové členské státy, a zároveň pokročila institucionální i finanční
integrace. Proces konvergence na úrovni jednotlivých států bude dále podpořen
prohlubováním fungování systému institucionálního rámce.
S ohledem na revidovanou Lisabonskou strategii je ovšem nutné podporovat i
vyvážený rozvoj silných ekonomických center pro plnění cílů spojených s
ekonomickým růstem a zaměstnaností. Přesto je třeba stále upozorňovat na nutnost
provedení hlubších strukturálních reforem ve státech EU-10 tak, aby proces reálné
konvergence byl opravdu stabilní i v následujících desetiletích. Největšími výzvami
jsou v současné době:
negativní dopady hospodářské krize v letech 2008 – 2010,
hrozící „návrat“ druhé vlny hospodářské krize ve smyslu „W“,
!
nestabilní vývoj v eurozóně ve smyslu zadlužených ekonomik některých států
(zejména Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko),
nestabilní vývoj ve smyslu výše zadlužení ostatních států světa (např. USA).
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
15
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1.3 Princip subsidiarity jako specifikum vývoje integračního procesu EU
1.3.1 Definiční vymezení principu subsidarity v kontextu ostatních principů fungování EU
Tak jak se realizuje politika soudržnosti v současné době, tj. že jednotlivé členské státy mají
vlastní implementační instituce i kontrolní orgány, tak tímto způsobem se politika soudržnosti
nerealizovala ve svých počátcích. Naopak, velmi silné „slovo“ měla Evropská komise, která
rozhodovala téměř o všech projektech. Postupem času se však ukázalo, že tento mechanismus
není zcela efektivní a funkční a začalo se hovořit o přenesení kompetencí na hierarchicky nižší
úroveň, která bude více adekvátní. Začalo se hovořit o tzv. principu subsidiarity.
Pokud chceme vymezit definici principu subsidiarity, tak je nezbytné se nejdříve zabývat
problematikou důvodu jeho vzniku v kontextu fungování celé EU, která není klasickou
mezinárodní organizací.
Princip nadstátnosti (supranacionality) jako následný důvod pro vytvoření a aplikaci
principu subsidiarity
Zvláštnost EU ve srovnání s jinými mezinárodními organizacemi je její základ v principu
nadstátnosti, který je naprosto nový a dosud nikde nerealizovaný. Rozdílnost spočívá zejména
v tom, že u mezinárodních organizací jsou jejich jednotlivé členské státy svrchované a
navzájem mají stejné/rovné postavení. V mezinárodním právu je suverenita jednoho státu
omezena maximálně do té míry, kde začíná suverenita státu jiného. Jinými slovy, stát
v mezinárodním právu není nikomu podřízen a spolu s ostatními státy tvoří mezinárodní právo,
které je pak pro něj recipročně závazné. Mezinárodní (vládní) organizace jinak nemají v praxi
žádné pravomoci vůči svým členským státům a nemohou je proti jejich vůli zavazovat.
Po 2. světové válce bylo zřejmé, že její příčiny tkvěly z neúspěšně řešených ekonomických i
politických problémů po 1. světové válce. Postupem času se tak intenzivněji řešily požadavky
na vytvoření silného a kompaktního integračního celku, který si zároveň zajistí prostřednictvím
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
16
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
vnitřní homogennosti vysoký stupeň integrace v ekonomické, a zejména i politické oblasti.
Tento cíl by samozřejmě nemohl být nikdy dosažen formou běžné mezinárodní organizace, ale
prostřednictvím organizace s větší koordinační rolí a pravomocemi. Proto bylo nezbytné, aby se
jednotlivé členské státy vzdaly částečně své svrchovanosti ve prospěch ES/EU.
V případě Společenství nelze hovořit o nadstátnosti absolutní, ale omezené a získané cestou
částečného a dobrovolného přenosu vlastní svrchovanosti členských států. Mezi hlavní rysy
principu nadstátnosti patří:

vlastní vůle ES – projevuje se v procesu rozhodování orgánů ES nezávisle na
členských státech nebo na principu většiny, přičemž všechny členské státy jsou
příslušnými akty vázány,

vlastní právní řád ES – samostatný právní systém je jeden z hlavních faktorů
supranacionality,

vlastní finanční rámec ES – prostřednictvím vlastních příjmů je zajištěna nezávislost
ES na členských státech (členské příspěvky tvoří relativně menší část rozpočtových
příjmů)
Praktická aplikace principu nadstátnosti orgány ES/EU bez ohledu na zájmy členských států,
by ve svém důsledku mohla nakonec znamenat zánik ES zevnitř. Proto existuje v současném
institucionálním uspořádání EU souhra v rámci tzv. qaudripartisme communautaire, tedy
společenstevní čtyřúhelník. Evropská exekutiva (Rada a Komise) je zdvojená a zároveň dvojitě
kontrolovaná (Parlamentem a Soudem). Lze si jen těžko představit, že by závažné rozhodnutí
nemuselo projít paralelně jak mezivládním zájmovým polem v Radě, tak i integračním
zájmovým polem v Komisi, zvláště sílí-li kontrolní pravomoci parlamentního i soudního typu
[Pomahač, R., Widemanová, M, 2002]. Zároveň je i v této souvislosti vhodné uvést, že každý
z uvedených orgánů zastupuje jiné zájmy: Komise zastupuje EU, Rada hájí zájmy členských
států a Evropský parlament reprezentuje zájmy občanů EU.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
17
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
I když se z výše uvedeného může zdát, že EU je určitým způsobem „superstátem“, tak k této
pravdě má zatím daleko, byť k volnějšímu státoprávnímu uspořádání pomalu směřuje. Nicméně

právě v tomto kontextu se pohybuje analyzovaný princip subsidiarity, který je upraven čl. 5/2
Smlouvy o ES a preambule Smlouvy o EU, kde je stručně vymezen jako rozumný výkon
nevýlučných pravomocí tak, aby rozhodnutí byla přijímána „co nejblíže občanovi“. Zásada
subsidiarity se tedy uplatňuje při vymezování pravomocí ES a týká se aplikace práva. Jaká je
konkrétní vazba mezi ES a EU a dalšími společenstvími naznačuje následující schéma.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
18
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 3: Vazby mezi EU a ostatními společenstvími
faktor právní
subjektivity EU přes ES
byl v roce 2009
nahrazen Lisabonskou
smlouvou, která EU
přiřkla právní
subjektivitu
ES
(do r. 1992 EHS, kdy
působnost byla rozšířena i
na neekonomické oblasti)
Evropská unie
(Maastrichtská smlouva 1992)
EURATOM
ESUO
(r. 1957, ovšem faktický
význam je minimální,
protože nenastal
nedostatek jaderných
surovin a podstata
„společná zásobovací
politika nebyla nikdy
naplněna)
(r. 1952 – 2002, omezená
časová platnost smlouvy,
nicméně i role ESUO byla
stále nižší z důvodu
ústupu uhlí jako zdroje
energie a krize
ocelářského průmyslu
v 80. letech)
Zdroj: vlastní úprava a zpracování
Zásada subsidiarity je úzce spojena s vymezením pravomocí ES ve vztahu k členským státům.
Konkrétně se tedy uplatňuje u nevýlučných pravomocí, tj. pravomocí sdílených mezi členskými
státy a Společenstvími. V těchto pravomocech vyvíjí ES vlastní činnosti pouze tehdy a potud,
pokud cílů navrhované činnosti nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, avšak může
jich být, co do rozsahu a účinků, lépe dosaženo ES (kumulativní kritéria). Ostatní případy se
realizují pokud možno na nejnižším stupni veřejné správy, který umožňuje jejich realizaci a
výkon – týká se národní, regionální nebo lokální úrovně.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
19
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1.3.2 Institucionální a právní vývoj v EU se specifickým zaměřením na filozofii principu
subsidiarity
Princip subsidiarity není novým výtvorem práva EU, ale byl převzat z kanonického práva2,
které již od středověku rozsáhle ovlivnilo právo států, zejména pak v křesťanské Evropě. Tento
princip byl schválen Maastrichtskou smlouvou v roce 1992 na zasedání Evropské rady
v Edinburghu v prosinci 1992. Závěry tohoto zasedání byly shrnuty v deklaraci, která je dosud
„základním kamenem“ principu subsidiarity. Důvody zakomponování tohoto principu do této
Smlouvy lze spatřovat v nespokojenosti členských států, kterým začal postupně vadit přílišný
rozsah pravomocí a právních aktů ES přijímaných kvalifikovanou většinou a nikoliv již
jednomyslně.
Princip subsidiarity je tedy „dvojsečnou zbraní“, kterou Komise (zastupující zájmy ES) používá
pro komunitarizaci určitých oblastí, zatímco členské státy se mohou na jeho základě snažit o
vrácení určitých oblastí do své pravomoci3. Následující schéma stručně shrnuje princip
subsidiarity v kontextu jednotlivých etap vývoje týkajících se svrchovanosti členských států.
2
Kanonické právo – katolická sociální nauka, jedná se o souhrn předpisů, většinou považovaných za právnické,
jimiž se řídí římskokatolická církev. Kanonické právo tak upravuje její vnitřní organizaci a činnost.
3
Komise v první polovině 90. let demonstrativně stáhla několik svých návrhů opatření, které šly zjevně nad
rámec uplatnění tohoto principu.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
20
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 4: Vývoj procesu postupného převodu svrchovanosti
EU
1993 – 1997
princip subsidiarity
1958 - 1992
princip nadstátnosti
LISABONSKÁ
SMLOUVA
Amsterodamská smlouva
1997 – současnost
princip subsidiarity
Svrchovanost členských států
Vysvětlivky:
směr postupného převodu
svrchovanosti členských států
Zdroj: Pělucha, M. (2006a, str. 325), vlastní úprava 2011
Přerušovaná čára ve výše uvedeném schématu znamená období, kdy zásada subsidiarity byla
sice součástí právního řádu EU, ale její obsah nebyl zcela zřejmý. Proto došlo ke konkretizaci
prostřednictvím „Protokolu o použití zásad subsidiarity a proporcionality“4, který byl
Amsterodamskou smlouvou připojen ke Smlouvě o ES. Podle tohoto protokolu zásada
subsidiarity nezpochybňuje pravomoci svěřené ES a poskytuje určitý návod, jak tyto pravomoci
vykonávat na úrovni Společenství. Tento protokol také dále zavedl systematickou analýzu
dopadu legislativních návrhů na princip subsidiarity a tam, kde je to možné, doporučuje
používat méně závažná opatření. V rámci tohoto protokolu jsou zároveň jednotlivě
vyjmenovány všechny takové procesně právní i obsahové požadavky přijímání právních aktů
ES, které lze odvodit od principu subsidiarity. V současné době tedy existují přesná pravidla
použití tohoto principu.
4
Protocol on the application of the principles of subsidiarity and proportionality
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
21
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
V roce 2000 požádal Výbor regionů mezivládní konferenci, aby princip subsidiarity byl
doplněn o formální uznání role orgánů na místní a regionální úrovni. Evropská komise pro
Evropskou radu a Evropský parlament každoročně připravuje zprávu, která hodnotí postup a
dosažené výsledky při aplikaci principu subsidiarity. Jde totiž o to, že v úvodu všech
legislativních návrhů Společenství5 má být uvedeno odůvodnění, že jsou v souladu se zásadami
subsidiarity a proporcionality. Směrnice by měly být upřednostňovány před nařízeními.
Konvent připravil v pracovní skupině pro subsidiaritu určité návrhy, které ve větší míře
přihlížejí k tomuto principu, aniž by tím oslabily snahu o zjednodušení legislativy. Hlavním
záměrem je ustavit systém politického monitorování, kdy národní parlamenty členských států
budou mít možnost předložit zdůvodněné stanovisko k návrhům Komise – jedná se o systém
s předběžným upozorňováním. Tyto záležitosti posílení úrovně národních států jsou však
kompenzovány dalšími záležitostmi v Lisabonské smlouvě, které spíše vedou k dalšímu
omezení svrchovanosti členských států.
Obecně se Lisabonská smlouva (označována často jako reformní smlouva) ve stručnosti
vyznačuje následujícími aspekty:
nahradila zkrachovalou euroústavu, ale neobsahuje ústavní symboly;
nahrazuje komplikovanou soustavu tří „pilířů“ (Evropské společenství; společná
zahraniční a obranná politika; policejní a soudní spolupráce v trestní oblasti) - přispívá
tak ke zjednodušení fungování unie;
členským státům předsedá „prezident EU“, unie také získala
„ministra zahraničí“ a
diplomatický sbor;
změnil se systém rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě EU. Polsko prosadilo
odklad zavedení až na léta 2014 a 2017 i možnost blokování schvalovaných zákonů
menšinou států;
členové EU přišli o právo veta v některých otázkách justice a vnitra;
5
sekundárního práva ES
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
22
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
právní subjektivita EU posiluje vyjednávací pozici unie a zvyšuje efektivitu její činnosti
na mezinárodní scéně a její viditelnost pro partnerské země a mezinárodní organizace;
smlouva poprvé výslovně uznává možnost vystoupení z EU.
zvýšily se pravomoci národních parlamentů.
Lisabonská smlouva reformující fungování rozšířené Evropské unie vstoupila v platnost
1. prosince 2009.
1.3.3 Uplatňování principu subsidiarity a jeho dopady na reálné fungování EU
Princip subsidiarity ve své podstatě neznamená omezení rozsahu pravomocí ES nebo EU, ale
jde o praktickou kontrolu aplikace a způsobu používání pravomocí členskými státy. Tento
princip je možné vydefinovat pozitivně či negativně.
Pozitivní vymezení stanovuje, že ES má jednat, pokud lze daných cílů lépe dosáhnout na
úrovni Společenství. Negativní vymezení principu subsidiarity znamená, že ES mají zůstat
nečinné v případě, že k uskutečnění postačí jednání členských států.
V praxi to tedy znamená, že všechny instituce ES (zejména Evropská komise) musí dokazovat,
že je třeba úpravy na úrovni ES a jednání Společenství. Jinými slovy jde o to, že pokud není
nezbytné přijmout určitou úpravu na úrovni ES, tak je nutné danou úpravu vůbec nepřijímat.
Není ovšem nutné, aby se v každém sekundárním předpise objevil odkaz na splnění podmínek
subsidiarity, pokud zákonodárce dostatečně prokázal, že intervence ES je nutná. Zároveň je
vhodné i uvést, že i když nebyla zavedena žádná formální politická kontrola, tak dopad
fungování principu subsidiarity je možné vysledovat v mnohem nižším počtu přijatých
legislativních aktů na úrovni ES, a také počtu legislativních návrhů EK.
Nevýhody dosavadního fungování principu subsidiarity se mohou projevit v tom, že skutečné
respektování tohoto principu automaticky nezaručuje koherenci výkonu všech komunitárních a
národních pravomocí [P. Svoboda, 2004, str. 42 ]. Princip subsidiarity je úzce svázán
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
23
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
s principem proporcionality, který vyžaduje, aby aktivity EU nepřekročily rámec opatření
nutných k realizaci cílů Smlouvy. Proto určitou reakcí na tento problém může být právě otázka
souběžného respektování principu proporcionality, tedy záležitosti intenzity a typu opatření,
které ES v dané souvislosti přijmou. Princip proporcionality se díky judikatuře ESD stal
součástí právního řádu Společenství.
Proporcionalita se objevuje v právu ES ve dvojím základním smyslu:

platí pro vymezení pravomocí ES vůči členským státům,

má vlastnost opatření, prostřednictvím kterého je možné omezit pohyb zboží mezi
členskými státy tam, kde jsou ohroženy důležité zájmy jednoho z nich.
Jak již bylo uvedeno, tak od období vzniku ESUO až po současnost byly instituce EU
charakteristické dvěma odlišnými principy politické autority – mezivládní a supranacionální
otázky. Během tohoto vývoje se EU rozšířila ze 6 členů na 25 (resp. 27), přičemž se jasně
projevovala tendence důrazu vazeb od mezivládních směrem k supranacionálním, což se stalo i
jádrem evropské integrace. Jinými slovy, postupné rozšiřování bylo prováděno ruku v ruce
s prohlubováním integračního procesu (zvýšená zodpovědnost EU za členské státy
prostřednictvím mezinárodních smluv).
V současné době i nadále probíhá proces rozšiřování, ovšem problematika prohlubování
integrace zůstává trochu v pozadí. Je tedy otázkou, zda-li je současná EU po odmítnutí
Evropské ústavní smlouvy ve Francii a Nizozemí připravena na další rozšíření horizontálním
posunem bez adekvátního prohloubení politické integrace vertikálním směrem. Princip
subsidiarity se tak svou povahou a významem stává zcela zásadním v dalším procesu evropské
integrace. Prostřednictvím jeho naplňování by bylo možné lépe chápat EU nikoliv pouze jako
neomezený superstát, ale jako „společenství“ států fungujících na základě solidarity a loajality.
V této souvislosti je vhodné ještě uvést, že schopnost EU udržet dynamiku evropské integrace
bude do značné míry záviset právě na otázkách aplikace principu subsidiarity.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
24
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1.4 Postavení politiky soudržnosti v rámci ostatních politik EU
Dříve než se začneme zabývat politikou soudržnosti, tak je nezbytné vymezit její pozici v rámci
ostatních politik EU. Jak uvádí Kučerová (2006, str. 143), tak evropská integrace se vyznačuje
mimořádně vysokou mírou koordinovaností v celé řadě různých aspektů. K tomuto jí slouží
samozřejmě přijímaná legislativa v podobě nařízení a směrnic, nicméně tato legislativa
představuje již konkrétní „přikazovací“ mechanismus vůči členským zemím. V obecné rovině
je třeba mít jasno o koncepci / vizi / strategii dalšího vývoje, k čemuž slouží hospodářské
politiky. V průběhu času se ukázalo, že některé politiky by měly být řízeny pouze z centra, tj.
přímo EU, ostatní politiky pak s vyšší mírou koordinace se zástupci členských států.
Rozlišujeme tedy tzv. „společné“ a „koordinované“ politiky.
Společné politiky – členské země přenášejí v dané oblasti pravomoce na orgány EU
obchodní – z logiky věci se jedná o společnou politiku, protože koordinuje jednotný
vnitřní trh EU;
zemědělská – je společnou politikou z historických důvodů. Již při vzniku EHS v 50.
letech minulého století bylo zřejmé, že zemědělství by mělo být podporováno a
koordinováno z veřejných zdrojů. V současné době sílí tlaky na její významnější
liberalizaci, nicméně zemědělská lobby je velmi silná;
dopravní – je společnou politikou s ohledem na vytvoření „společného trhu“, pro který
je nezbytný rozvoj dopravy nejen z hlediska technické stránky, ale i zajištění
kompatibility dopravních sítí. Spadají zde však jen klíčové dopravní tahy
transevropských dopravních sítí (tzv. TEN-T);
měnová – je společnou politikou pouze pro členy eurozóny, tj. státy, které přijaly měnu
euro za svou. Tyto státy přenáší své kompetence v oblasti monetární politiky na
Evropskou centrální banku.
Druhá kategorie politik představuje tzv. „koordinované politiky“, u kterých funguje podle
Kučerové (2006) spolupráce na jiném principu než je tomu u společných politik. Mezi
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
25
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
členskými státy a orgány EU fungují tzv. sdílené kompetence, tzn., že národní vlády přenáší na
společnou úroveň pouze část svých pravomocí, přičemž za konkrétní vývoj v dané oblasti je
zodpovědná vláda příslušného státu, ovšem za určité spoluzodpovědnosti vůči ostatním
členským státům a komunitárním institucím. Kučerová [2006, str. 221]
Mezi koordinované (komunitární) politiky patří:
sociální,
regionální,
na podporu výzkumu a vývoje,
na ochranu životního prostředí,
na ochranu spotřebitele,
v oblasti energetiky.
Tzv. politika soudržnosti (rovněž nazývaná jako politika hospodářské a sociální soudržnosti,
resp. strukturální politika) je určitým zastřešujícím prvkem pro politiku sociální, regionální, na
podporu VaV a ochrany životního prostředí. Více o této politice je pojednáno v následujících
kapitolách.
1.4.1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti
Hospodářské a sociální soudržnosti je věnována hlava XVII Amsterdamské smlouvy. V článku
158 se uvádí: „Na podporu svého celkového harmonického rozvoje Společenství rozvíjí a
sleduje činnosti vedoucí k posilování své hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství
usiluje zejména o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce
znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí.“
Postavení strukturální politiky v rámci hospodářské politiky EU je velmi významné, což
dokazuje výše výdajů určených na realizaci strukturální politiky EU představující hned druhou
nejvyšší položku výdajů rozpočtu EU. Od 70., resp. 80. let 20. století se však podíl výdajů
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
26
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
rozpočtu EU určených na společnou zemědělskou politiku představující vůbec nejvyšší
výdajovou položku evropského rozpočtu postupně snižuje, zatímco podíl jeho výdajů určených
na realizaci strukturální politiky EU naopak roste6. I tato skutečnost proto svědčí o významu,
který je dosud této politice v rámci hospodářské politiky EU přičítán.
V průběhu existence této politiky se však tato politika velmi výrazně měnila. Neměnilo se
pouze její zaměření, ale také způsoby, jimiž byla v členských státech i na úrovni EU jako
takové realizována. V současné době7 je tato politika realizována zejména prostřednictvím
národních a regionálních operačních programů zpracovaných, řízených a administrovaných ze
strany jednotlivých členských států, resp. jednotlivých regionů členských států.
Označení strukturální politika EU je velmi často zaměňováno s termíny regionální politika EU
či politika hospodářské a sociální soudržnosti. Často se také setkáváme s používáním těchto
termínů jako synonym. Ve skutečnosti však o synonyma nejde, ačkoli jejich významy jsou si
velmi blízké.
Regionální politiku lze chápat jako „soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování
příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů“8.
6
Viz Wokoun (2003).
V programovém období 2007-2013.
8
Viz Wokoun (2002, s. 887).
7
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
27
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Vznik strukturální politiky
Regionální politika EU se zaměřuje na odstraňování rozdílů v socioekonomické úrovni nejen
v rámci jednotlivých členských států, ale také v rámci EU jako takové. Její podoba se měnila
spolu se změnami povahy hlavních ekonomických problémů členských států. Nejprve proto
byla zaměřena hlavně na kompenzaci některých negativních dopadů souvisejících se zřízením
Evropského hospodářského společenství. První nejvýznamnější úpravou regionální politiky EU
byla její reforma z roku 1988. Tehdy došlo k integraci regionální politiky s politikou sociální a
s částí zemědělské politiky, čímž došlo k vytvoření tzv. politiky strukturální.
Strukturální politika tedy na území států EU vznikla na rozdíl od politiky regionální až ve
druhé polovině 80. let a kromě regionální politiky zahrnuje i politiku sociální a část politiky
zemědělské. Mezi hlavní finanční nástroje této politiky patří strukturální fondy a Fond
soudržnosti. O jednotlivých „současných“ strukturálních fondech je pojednáno dále v textu.
Politika hospodářské a sociální soudržnosti (neboli tzv. kohezní politika) je v současnosti snad
vůbec termínem užívaným v této oblasti ze strany evropských institucí a politiků nejčastěji.
Velmi často je tímto označením myšlena právě politika strukturální, ačkoli v určitých
kontextech použití tohoto termínu znamená nejen snahu odstranit rozdíly v ekonomické a
sociální úrovni jednotlivých evropských států a regionů, ale zejména podporu a prohloubení
soudržnosti těchto zemí spojenou s postupným dosahováním vyšší míry jejich ekonomické i
sociální konvergence. Hlavním rozdílem termínu strukturální politika od termínu politika
hospodářské a sociální soudržnosti je tedy v tom, že na strukturální politiku lze v kontextu
evropské legislativy nahlížet jako na soubor nástrojů využívaných právě za účelem realizace
cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
28
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1.4.2 Principy politiky HSS
Základní principy politiky HSS velmi dobře popisují Wokoun a Kouřilová (2011) a jejich
stručný přehled je níže uveden.
Princip koncentrace má následující základní charakteristické prvky:
 Koncentrace úsilí
 Prostředky fondů mají být využívány k realizaci předem stanovených cílů, co
nejúčelněji
 Nejvíce prostředků do regionů s nejzávažnějšími problémy
Wokoun a Kouřilová (2011, str. 120) dále doplňují, že aby prostředky byly využívány co
nejúčelněji a nebyly rozmělňovány na řadu drobných a méně významných akcí, tedy že se jedná
o snahu věnovat největší prostředky do regionů s největšími problémy, na projekty slibující
největší efekt.
Princip partnerství má následující základní charakteristické prvky:
 Úzká spolupráce
 EU orgány, národními orgány na všech úrovních, a dále rozšířeno i na osoby a orgány,
které stojí mimo implementační strukturu
 Vertikální a horizontální rovina
Wokoun a Kouřilová (2011, str. 120) dále doplňují, že tento princip vyžaduje, aby se na
konkrétním rozdělení a využití prostředků poskytovaných EU v rámci jednotlivých programů
v co nejširší míře podíleli samotní příjemci, tj. příslušné národní, regionální a lokální orgány
jakožto i orgány EU, event. soukromo-právní subjekty.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
29
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Princip programování má následující základní charakteristické prvky:
 Proces organizování, rozhodování a financování uskutečňovaný v řadě fází

Víceleté a víceoborové programy, prostředky ze strukturálních jsou alokovány na
základě programů – ne na základě jednotlivých projektů
Wokoun a Kouřilová (2011, str. 120) dále doplňují, že v tomto principu se klade důraz na
komplexní přístup k řešení problémových regionů v co nejširších časových a prostorových
souvislostech. Prostředky jsou proto alokovány na základě víceletých a víceoborových
programů, nikoliv tedy na základě jednoho izolovaného projektu. Lze tedy shrnout, že tento
princip vyžaduje dlouhodobý záměr, strategii řešení konkrétních problémů regionálního
rozvoje. Standardně byly totiž řešeny tyto problémy pouze v rámci jednoročních státních
rozpočtů bez jistoty financování v dalších letech. Strukturální politika je v tomto ohledu
významně jiná.
Princip doplňkovosti má následující základní charakteristické prvky:
 neboli princip adicionality
 Spolufinancování, pouze posilování prostředků příjemce
 Prostředky vynakládané ze společného rozpočtu EU mají pouze doplňovat ostatní
veřejné výdaje nikoli je nahrazovat
Wokoun a Kouřilová (2011, str. 120) dále doplňují, že tento princip v podstatě stanovuje, že
prostředky vynakládané ze společného rozpočtu EU mají pouze doplňovat ostatní veřejné
výdaje a nikoliv je nahrazovat. Členské státy nemohou v žádném případě využívat prostředky
EU poskytované v rámci regionální či celé strukturální politiky jako náhražku vlastních
rozpočtových výdajů.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
30
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Princip monitorování a vyhodnocování má následující základní charakteristické prvky:
 Průběžné sledování a vyhodnocování prováděných opatření
 Kontrola věcného a finančního plnění projektu
 Ex-ante, mid-term, ex-post hodnocení
Pomoc poskytovaná členským státům EU z fondů ES podléhá povinnosti evaluace, a to jak na
úrovni Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a ve vztahu k Národnímu
programu reforem (čl. 27 obecného nařízení Rady ES k hodnocení přínosu fondů EU), tak i
operačních programů (čl. 45 až 47 obecného nařízení). Wokoun a Kouřilová (2011, str. 120)
k projektové úrovni principu monitorování dále doplňují, že v tomto principu nejde pouze o
velmi důslednou kontrolu věcného, ale i finančního plnění projektu. Před schválením projektu
ej vyžadováno podrobné hodnocení jeho dopadů, pak následuje průběžné monitorování
realizace projektu a nakonec dojde na zhodnocení jeho skutečných přínosů.
Cílem evaluace je podle čl. 45 odst. 1 obecného nařízení zvýšení kvality a efektivnosti pomoci
poskytované z fondů EU a její konzistence s cíli EU, a dále také zdokonalení strategie a
zefektivnění implementace operačních programů.
Princip solidarity má podle Wokouna (2003, str. 31) následující základní charakteristické
prvky:
 Základní myšlenka fondů, celé integrace
 Hospodářsky vyspělejší státy přes evropský rozpočet financují rozvoj států ekonomicky
méně rozvinutých
Princip subsidiarity má následující základní charakteristické prvky:
 Zakotveno v Maastrichtské smlouvě
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
31
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
 Cíle jsou plněny na co nejnižší možné úrovni
 Decentralizace
Detailněji je tento princip popsán v kapitole 1.3 tohoto dokumentu.
1.4.3 Reformy strukturální politiky EU
V souladu s výše uvedeným prošla již strukturální politika EU postupně několika významnými
reformami, jejichž podstatou a hlavním cílem bylo vždy její zefektivnění a zvýšení
transparentnosti při její realizaci.
Za vůbec první reformu v této oblasti bývá často považována již reforma regionální politiky
z roku 1988, která vedla k samotnému vytvoření strukturální politiky EU.
Ke druhé reformě došlo v souvislosti s přijetím Maastrichtské smlouvy z roku 1993. V této
době dochází ke zřízení Kohezního fondu zaměřeného na podporu členských států s nejnižší
úrovní ekonomické výkonnosti a k výraznému zvýšení výše finančních prostředků využívaných
právě v rámci této evropské politiky.
Před zahájením programového období 2000-2006 došlo k reformám strukturální politiky
prostřednictvím jejího zjednodušení, kdy dochází zejména k redukci některých cílů, kterých je
prostřednictvím strukturální politiky dosahováno. Hlavním cílem této reformy tedy bylo
zefektivnění vynakládaných finančních prostředků, a to prostřednictvím zjednodušení
administrativního zajištění této politiky.
Zatím poslední reformou, k níž v rámci strukturální politiky EU došlo, je reforma provedená
před zahájením programového období 2007-2013. I tato reforma byla zaměřena na další
zefektivnění využívání strukturální pomoci, ale také na zajištění větší transparentnosti při její
realizaci a na celkové zjednodušení celého systému plánování, řízení a administrace
jednotlivých operačních programů.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
32
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Podrobněji však o posledních třech výše uvedených reformách strukturální politiky EU budeme
hovořit dále v této kapitole, a to v souvislosti s posledními dvěma koly rozšíření EU a jejich
dopadem na provádění této evropské politiky.
Dopady posledních dvou kol rozšíření EU na provádění strukturální politiky EU
Jak tzv. východní rozšíření Unie o 10, resp. 12 nových členských států, tak i rozšíření o
Rakousko, Finsko a Švédsko z roku 1995 přineslo do provádění strukturální politiky EU mnoho
změn. Před oběma těmito vlnami rozšíření totiž došlo k významným reformám této politiky na
evropské úrovni, na jejichž podobě se výrazně odrazila již právě i v té době připravovaná kola
rozšíření EU. Tato skutečnost pouze ilustruje fakt vyplývající z výše uvedené ekonomickohistorické analýzy mapující souvislosti mezi vnitřním vývojem evropského Společenství (EU) a
jednotlivými koly rozšíření tohoto ekonomického svazku zemí.
V dalších částech této kapitoly se proto budeme podrobně zabývat konkrétními dopady
posledních kol rozšíření EU, tj. rozšíření EU o Rakousko, Finsko a Švédsko z roku 1995 a tzv.
východní rozšíření na provádění strukturální politiky EU. Při dále prováděných analýzách však
budeme brát v úvahu skutečnost, že na konečné podobě jednotlivých reforem, jimiž strukturální
politika EU prošla, se projevily ekonomické a politické zájmy i dalších členských zemí EU.
Z tohoto důvodu budeme v následujícím textu explicitně rozlišovat změny, ke kterým došlo
přímo v souvislosti s rozšířením EU, a změny, ke kterým došlo pod vlivem jiných okolností.
Dopady rozšíření EU o Rakousko, Finsko a Švédsko na provádění strukturální politiky
EU v programovém období 1994-1999
Rakousko, Finsko a Švédsko začaly čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU již v rámci
programového období 1994-1999, ačkoli samy mohly prostředky skutečně využívat až po svém
vstupu do Unie v roce 1995.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
33
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
V rámci provádění strukturální politiky EU v programovém období 1994-1999 došlo
v porovnání s programovým obdobím předchozím k několika klíčovým změnám, z nichž na
některých z nich mělo přímý podíl právě i rozšíření Unie z roku 1995.
Velkou změnou v provádění strukturální politiky v tomto programovém období bylo vytvoření
dvou nových finančních nástrojů této politiky, a to Finančního nástroje pro podporu rybolovu
(viz výše) a Fondu soudržnosti (neboli Kohezního fondu). Prostřednictvím ustavení těchto dvou
nových finančních nástrojů strukturální politiky EU došlo ke zvýšení počtu těchto nástrojů ze
tří (ESF, ERDF, EAGGF) na pět.
V případě založení FIFG je možno spatřit přímou souvislost mezi přípravami na rozšíření EU o
Finsko a Švédsko, neboť právě tyto státy patřily v průběhu programového období 1994-1999 i
v průběhu programového období následujícího, v němž také ještě bylo možno využívat
podporu z tohoto fondu, mezi jedny z hlavních příjemců této pomoci. Otázkou ovšem zůstává,
zda bylo pro zajištění finanční podpory rybářských oblastí nutné skutečně vytvořit zcela nový
strukturální fond, či zda by již v programovém období 1994-1999 nestačilo i tyto oblasti
zahrnout do některého z již existujících cílů a financovat z některého z již existujících fondů.
Kohezní fond zřízený Maastrichtskou smlouvou byl již od počátku své existence zaměřen na
podporu velkých projektů v oblasti infrastruktury a životního prostředí realizovaných
v členských státech EU s nejnižší úrovní HDP. Tento nový finanční nástroj strukturální politiky
EU byl zřízen za účelem rychlejšího dosažení cílů hospodářské a sociální soudržnosti Unie
zejména v kontextu přípravy členských států EU na vstup do eurozóny. Od zřízení tohoto fondu
byla proto jeho pomoc zaměřena na realizaci projektů v nejchudších státech Unie, tj. nejprve v
Irsku, Řecku, Portugalsku a Španělsku a od východního rozšíření z roku 2004 také na realizaci
projektů v deseti, resp. od roku 2007 dvanácti nových členských státech Unie. Jelikož HDP na
obyvatele Finska, Švédska, ani Rakouska nepatří mezi nejnižší v Unii, nepatří dnes a ani nikdy
dříve nepatřily tyto státy mezi příjemce pomoci z tohoto fondu.
Cíle, kterých bylo strukturální politikou v programovém období 1994-1999 dosahováno,
zůstaly velmi podobné cílům stanoveným pro programové období předchozí. Prostřednictvím
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
34
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
jejich zavedení došlo k výraznému zlepšení účinnosti této politiky na evropské úrovni, a proto
zůstaly i v tomto období v platnosti. Jejich prostřednictvím totiž došlo k větší koncentraci
pomoci poskytované prostřednictvím strukturálních fondů jednotlivým regionům Unie, což
mělo nemalý vliv na dopady této politiky na ekonomický rozvoj Unie.
V programovém období 1994-1999 bylo proto pro EU-12 vymezeno opět celkem pět cílů, na
něž se veškeré intervence této politiky zaměřovaly. Pro Finsko a Švédsko však po jejich vstupu
do Unie přibyl k těmto cílům ještě cíl šestý.
Tabulka 1: Přehled cílů strukturální politiky EU v programovém období 1994-1999
Zaměření podpory poskytované
Oblasti spadající pod podporu
Cíle
v rámci daného cíle
v rámci daného cíle
Cíl 1 Pomoc určená hospodářsky zaostalým Celé Řecko, Portugalsko, Irsko, Severní
regionům. Kritériem ekonomické
Irsko, velká část Španělska a Itálie,
zaostalosti byla úroveň HDP na
Korsika, francouzská zámořská území,
obyvatele pod 75 % průměru EU za
část Rakouska (Burgenland), bývalá
poslední tři roky.
NDR.
Cíl 2 Pomoc určená vyspělým regionům
Část Velké Británie, Francie, Španělska,
trpícím úpadkem průmyslových
belgie a Nizozemí.
odvětví vyžadujících pomoc při
přeorientaci na nové druhy
hospodářské činnosti.
Cíl 3 Pomoc určená všem regionům Unie
Všechny státy EU řešící daný problém.
trpícím dlouhodobou nezaměstnanosti.
Pomoc v rámci tohoto cíle byla
zaměřena na osoby starší 25 let.
Cíl 4 Pomoc určená všem regionům Unie
Všechny státy EU řešící daný problém.
zaměřená na podporu integrace
mladých osob do 25 let na trh práce.
Cíl 5 Pomoc určená na rozvoj venkovských Část Velké Británie, Francie, Španělska
oblastí.
a Itálie.
Cíl 5 a: Pomoc pro regiony vyžadující
modernizaci a diverzifikaci
zemědělské výroby.
Cíl 5 b: Pomoc pro regiony vytvářející
nová pracovní místa v zemědělském
sektoru.
Cíl 6 Pomoc určená oblastem s arktickým
Oblasti Finska a Švédska.
podnebím a nízkou hustotou osídlení.
Zdroj: Wokoun (2003), vlastní úprava dat do podoby tabulky
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
35
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že zcela konkrétním projevem vlivu rozšíření EU o
Rakousko, Finsko a Švédsko na provádění strukturální politiky EU tedy bylo vytvoření
zvláštního cíle určeného právě nejodlehlejším oblastem Finska a Švédska. Cíl 6 se totiž v tomto
programovém období zaměřoval výhradně na rozvoj oblastí Finska a Švédska s arktickým
podnebím a nízkou hustotou osídlení. Jeho prostřednictvím tak Finsko a Švédsko získaly
možnost podporovat tato svá území způsobem umožňujícím udržet osídlení těchto oblastí.
Dopad rozšíření Unie o Rakousko, Finsko a Švédsko na provádění strukturální politiky je tedy
zřejmý ihned v programovém období, do jeho realizace se tyto státy po svém vstupu do Unie
roku 1995 zapojily. S ohledem na specifické potřeby zejména Finska a Švédska totiž došlo
k vytvoření samostatného cíle strukturální politiky a dále i vytvoření jednoho ze dvou
strukturálních nástrojů (FIFG) vytvořených před tímto kolem rozšíření EU bylo zcela jistě
ovlivněno právě i potřebami těchto dvou přistupujících zemí.
Dopady východního rozšíření na provádění strukturální politiky EU v programovém
období 2000-2006
Deset nových členských států EU, které do Unie vstoupily v roce 2004, začalo využívat
strukturálních nástrojů EU v rámci tzv. zkráceného programového období 2004-2006. Zatím
poslední kolo rozšíření EU však nemělo dopad pouze na podobu realizace politiky hospodářské
a sociální soudržnosti právě v průběhu programového období 2000-2006 (resp. v průběhu
zkráceného programového období 2004-2006), ale také na její podobu v novém programovém
období 2007-2013, v němž došlo k výraznému zjednodušení realizace této politiky na úrovni
EU i jednotlivých členských států. V následující části této kapitoly se proto zaměříme, jak na
dosavadní zkušenosti a dopady tohoto kola rozšíření EU na provádění této politiky v průběhu
programového období 2000-2006, tak i na její podobu v průběhu nového programového období
2007-2013.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
36
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Součástí příprav na zatím poslední kolo rozšíření EU byla i Agenda 2000, která vymezovala
základní principy pro podporu politiky hospodářské a sociální soudržnosti v nových členských
zemích. Věcné zaměření strukturální politiky a její další možný vývoj byl však diskutován
v dokumentu Evropské komise „Evropa 2000+“. Evropa 2000+ se věnuje velmi podrobně
otázkám dalšího vývoje této politiky EU v období po dalších rozšířeních po roce 2000. Na tento
dokument však navazují ještě „Principy rozvojové politiky evropského prostoru“ přijaté Radou
ministrů v roce 1994. Oba tyto dokumenty se zabývají způsoby dosažení dvou hlavních cílů
Unie, a to posílení hospodářské a sociální soudržnosti a dobudováním jednotného vnitřního
trhu. Základním předpokladem harmonického rozvoje Unie je v těchto dokumentech právě
regionální rozvoj a jeho plánování. Na základě těchto dokumentů dochází v programovém
období 2000-2006 k posílení role opatření zaměřených na podporu měkkých investic, tj.
investic zaměřených na podporu a rozvoj lidských zdrojů, a to jak prostřednictvím podpory
nejrůznějších rekvalifikačních programů či programů podporujících realizaci konceptu
celoživotního vzdělávání, tak i podpory zaměřené na rozvoj poradenství v oblasti regionálního
rozvoje určeného obcím, městům, či podnikatelským subjektům.
V rámci reformy strukturální politiky EU došlo k největším změnám v programovém období
2000-2006 opět v oblasti cílů podporovaných jednotlivými strukturálními fondy. Stejně jako
v období předchozím byly v této době ještě čtyři – ESF, ERDF, EAGGF a FIFG. Velkou
změnou oproti předchozímu období však bylo výrazné snížení počtu cílů těmito fondy
podporovaných. Z původního počtu sedmi cílů9 byly totiž v tomto období vyhlášeny již jen cíle
tři.
9
Cíl 5 byl v programovém období 1994-1999 rozdělen na dva samostatné podcíle, tj. při jejich započítání do
celkového počtu cílů bylo v programovém období 1994-1999 skutečně podporováno cílů sedm a nikoli pouze šest.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
37
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tabulka 2: Srovnání cílů strukturální politiky EU v programovém období 1994-1999 a
v programovém období 2000-2006
Programové období 1994-1999
Programové období 20002006
Cíl 1: Pomoc regionům, jejichž rozvoj
zaostává
Cíl 1: Pomoc regionům,
Cíl 6: Pomoc rozvoji řídce obydlených
jejichž rozvoj zaostává
regionů
Cíl 2: Restrukturalizace regionů, které jsou
Cíl 2: Hospodářská a
vážně zasaženy poklesem průmyslu
společenská konverze oblastí,
které čelí strukturálním
obtížím (průmyslové,
Cíl 5b: Další rozvoj zemědělských oblastí
venkovské, městské,
rybářské)
Cíl 3: Boj s dlouhodobou nezaměstnaností,
usnadnění integrace do pracovního života pro
mladé lidi a ty, kteří jsou vyloučeni
z pracovního trhu, podpora rovných
příležitostí pro muže a ženy
Cíl 3: Adaptace a
modernizace politiky a
systémů vzdělávání, školení a
zaměstnanosti
Cíl 4: Adaptace pracovní síly na změny
v průmyslu a proměny výrobních systémů
Zdroj: Stručný průvodce Evropským sociálním fondem pro budoucí členské státy. Evropská komise, Brusel, 2000
Ačkoli z některých odborných studií a analýz (např. Wokoun, 2003) vyplývá, že tato
konsolidace cílů znamenala spíše jen přeskupení původních sedmi cílů do nově formulovaných
cílů tří, je zřejmé, že tato změna měla na praktické provádění politiky hospodářské a sociální
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
38
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
soudržnosti na úrovni jednotlivých členských států EU obrovský dopad. Umožnila totiž
výrazně zjednodušit strukturu podporovaných programů v jednotlivých členských státech,
neboť jednotlivá podporovaná opatření, tj. nejnižší článek podpory v rámci strategií
financovaných prostřednictvím strukturálních intervencí, musela být vždy zaměřena na
podporu aktivit spadajících do jediného cíle. Snížení počtu cílů proto jednoznačně vede
k výraznému zjednodušení struktury podporovaných programů i jejich konkrétních strategií. Na
druhou stranu vždy samozřejmě záleží na konkrétním členském státu, jak možností na
zjednodušení struktury a obsahu svých programů využije a zda se nové možnosti vyplývající
z přijatých legislativních změn na evropské úrovni promítnou také na skutečné podobě
provádění strukturální politiky v dané zemi.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
39
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 5: Zvolené zóny EU25 pro Cíle 1 a 2 v letech 2000 a 2006
Zdroj: Evropská komise
Pro nové členské státy bylo v tomto období navíc zavedeno i určité změkčení pravidel
týkajících se čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Konkrétně šlo o zvýšení zálohové
platby vyplácené z těchto fondů na každý program schválený ze strany Evropské komise. Nové
členské státy tak získaly bezprecedentní možnost čerpat zálohové platby až do výše 10 % místo
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
40
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
běžných 7 %, přičemž tato „výhoda“ měla velmi zásadní dopad na čerpání prostředků ze
strukturálních fondů v těchto státech zejména z toho důvodu, že do tzv. pravidla n + 2 platného
pro celé programové období 2000-2006, se při výpočtu „vyčerpaných“ prostředků z alokace
stanovené na daný rok započítávala právě i výše poskytnuté zálohové platby. V konečném
důsledku tato úprava pravidel, toto jejich změkčení určené 10 nově vstupujícím členským
státům pomohla výrazným způsobem minimalizovat riziko automatického rušení závazku
v případě pomalého zahájení realizace a tedy i pomalého čerpání prostředků z těchto zdrojů na
území těchto zemí.
Další změnou bylo zavedení institutu tzv. přechodné podpory pro státy a jejich regiony, které
v novém systému cílů strukturálních fondů EU již nepatřily mezi státy či regiony nejvíce
podporované (nejvíce podporované z hlediska maximální přípustné výše spolufinancování
jednotlivých forem pomoci z prostředků některého ze strukturálních fondů EU). Ve velké
většině případů se totiž jednalo o ztrátu možnosti čerpat prostředky z cíle 1 z důvodu
statistického dopadu rozšíření o 10 nových členských států, jejichž nižší ekonomická výkonnost
se projevila i na průměrné výši HDP na obyvatele Unie, díky čemuž některé státy a jejich
regiony přestaly patřit mezi země podporované právě z cíle 1. Pro tyto státy a regiony byl proto
vytvořen výše uvedený institut umožňující jim alespoň částečně kompenzovat „ztráty“
způsobené nově vymezeným systémem cílů strukturálních fondů EU a zejména statistickým
efektem rozšíření Unie o nových 10 zemí ze Střední a Východní Evropy. Tento institut totiž
umožnil, aby ty regiony členských států, které by se v rámci staršího systému cílů kvalifikovaly
mezi nejvíce postižené a v rámci nového systému cílů již jen mezi některý z cílů 2 a 3, čerpaly
po přechodnou dobu ještě zvýšenou podporu ze strukturálních fondů, a to tak, že výše této
podpory byla nejvyšší na počátku tohoto programového období a v jeho průběhu se postupně
snižovala tak, aby nakonec odpovídala výši podpory přidělované v rámci cílů 2 a 3.
Z časového odstupu je možno zavedení institutu přechodné podpory chápat jako zajištění
politické podpory pro nový balík nařízení upravujících základní rámec a pravidla realizace
politiky HSS v EU ze strany těch států, které by byly novým rámcem této politiky nejvíce
„postiženy“. Z hlediska cílů hospodářské a sociální soudržnosti, ke kterým má strukturální
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
41
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
politika EU primárně sloužit, se tedy v každém případě jednalo spíše o řešení určitých
politických tlaků uvnitř Unie, než o řešení základních ekonomických problémů, jimž je politika
HSS primárně určena.
Posledním velmi důležitým aspektem reformy strukturální politiky EU provedené v roce 1999
před zahájením programového období 2000-2006, který budeme v této studii podrobněji
diskutovat, však bylo stanovení finančního rámce pro celkový objem strukturální pomoci
určeného právě novým členským států EU. Tento rámec stanovoval maximální objem
prostředků určený z jednotlivých strukturálních fondů a poskytovaný z jednotlivých cílů
strukturální politiky pro jednotlivé nově vstupující členské státy. Základní finanční rámec
strukturálních operací byl vymezen ve vazbě na berlínský rámec z roku 1999, který jako první
indikoval celkový objem finanční prostředků uvolněných z rozpočtu EU pro jednotlivé
kandidátské země EU. Jelikož však berlínský rámec vycházel z předpokladu, že v nejbližší vlně
rozšíření přistoupí k EU pouze 6 kandidátských zemí a to v roce 2002, musel být upraven
v návaznosti na výsledky vyjednávání o vstupu všech 10 kandidátských zemí, které vstoupily
do EU k 1. květnu 2004.10
Jak původní berlínský rámec, tak i upravený finanční rámec určoval maximální výši
prostředků, které byla EU ochotna v průběhu zkráceného programového období 2004-2006
jednotlivým novým členským státům poskytnout. Pro ČR tak bylo z celkové alokace na
strukturální operace nových členských států ve zkráceném programovém období 2004-2006
vyčleněno celkem 2 630,1 mil. EUR. Jejich rozdělení mezi jednotlivé roky uvedeného
programového období a mezi jednotlivé oblasti podpory uvádíme níže formou přehledové
tabulky. Z hlediska podoby berlínského rámce i jeho upravené verze je však významná
skutečnost, že EU v době jejich příprav dostatečně nezohlednila skutečný rozsah území
spadající v nově vstupujících členských státech pod Cíl 1, resp. že nebyla do rámce dostatečně
promítnuta skutečnost, že podporu v rámci Cílů 2 a 3 čerpaly ve zkráceném programovém
období 2004-2006 pouze Praha a Bratislava.
10
Viz. Sdělení Komise SEC(2002)102
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
42
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tabulka 3: Rozdělení prostředků poskytnutých EU České republice na zkrácené
programové období 2004-2006
Oblast podpory
Fond soudržnosti
Operační
programy
Jednotný programový dokument
zaměřený na tvrdé investice
Jednotný programový dokument
zaměřený na rozvoj lidských
zdrojů
INTERREG
EQUAL
Strukturální operace celkem
Výše prostředků strukturálních fondů a Fondu
soudržnosti určených ČR na zkrácené
programovací období 2004-2006 (v mil. EUR)
Celkem
2004
2005
2006
945,2
316,8
266,1
362,3
1454,0
338,9
485,4
629,7
71,3
23,3
23,8
24,2
58,8
19,2
19,6
20,0
68,7
32,1
2 630,1
21,0
7,6
726,8
21,4
10,7
827,0
26,3
13,8
1 076,3
Zdroj: Vytvořeno na základě podkladů MMR
Problém, který z výše uvedeného finančního rámce vyplynul, byl, že EK při konstrukci
berlínského rámce, i dále při jeho úpravách, dostatečně nezohlednila pravidla pro určení míry
spolufinancování programů realizovaných v jednotlivých oblastech nově vstupujících zemích.
Neboť ačkoli EU podporuje v souladu s cíli hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím
intervencí strukturálních fondů EU nejvíce oblasti nedosahující 75 % průměru HDP EU, v ČR
došlo z důvodu předem určené výše prostředků zvlášť pro oblasti, jejichž HDP na obyvatele
překračuje a naopak nepřekračuje úroveň 75 % průměru HDP EU, k paradoxnímu jevu, kdy po
připočtení odpovídající míry spolufinancování bylo průměrně na hlavu podporováno
z prostředků strukturálních fondů více území hl. m. Prahy než území ostatních regionů ČR.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
43
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Dopady východního rozšíření EU na realizaci strukturální politiky EU v programovém
období 2007-2013
V rámci této dosud poslední reformy strukturální politiky EU došlo ke snížení počtu
strukturálních fondů11 představujících hlavní nástroj dosahování cílů této politiky, ke snížení
samotných cílů této politiky, k zjednodušení procesu příprav programové dokumentace
nezbytné pro čerpání finanční podpory z fondů na území členských států a dále k některým
změnám v oblasti řízení, certifikace a kontroly jednotlivých operačních programů.
Snížení počtu strukturálních fondů a cílů, na něž je strukturální pomoc v tomto novém
programovém období zaměřena, dalo členským státům obrovskou možnost zjednodušit
strukturu a obsah svých operačních programů. Prakticky tyto dvě změny v evropské legislativě
totiž znamenají, že je možné zpracovat pro region pokrytý daným cílem vždy jen dva programy
– jeden financovaný z ESF a druhý z ERDF, resp. částečně z ERDF a částečně z Fondu
soudržnosti – pokrývající celé území daného státu či regionu. Výrazné snížení počtu operačních
programů realizovaných na území jednotlivých členských států by si dále nutně vyžádalo
zjednodušení implementační struktury těchto programů i celkové náročnosti jejich řízení a
administrace. Připomeňme jen, že každý program má povinně stanovený řídící orgán, ustavený
monitorovací výbor, jsou za každý rok jeho realizace zpracovávány roční prováděcí zprávy
zasílané k informaci Evropské komisi atd. S ohledem na počet skutečně zpracovaných
operačních programů v jednotlivých členských státech je však zřejmé, že ne všechny členské
státy dokázaly příležitosti spočívající v možnosti výrazně snížit počet svých operačních
programů a tedy i snížit náročnost celkové implementace těchto programů vyplývající ze
snížení počtu cílů a strukturálních nástrojů skutečně využít.
Snížením počtu cílů strukturální politiky EU v programovém období 2007-2013 je míněna
zejména skutečnost, že v novém programovém období dochází k eliminaci dřívějších iniciativ
Společenství EQUAL, LEADER a URBAN realizovaných formou samostatných programů, tj.
programů s vlastní implementační strukturou a vlastními specifickými pravidly realizace.
11
Vedle Fondu soudržnosti jsou v programovém období 2007-2013 využívány jako strukturální fondy pouze ESF
a ERDF.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
44
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obdobné aktivity je proto možné v novém programovém období realizovat formou projektů
předložených v rámci některého z ostatních operačních programů.
Dalším zjednodušením realizace strukturální politiky EU bylo zjednodušení celého procesu
příprav programové dokumentace nezbytné pro čerpání finanční podpory na území daného
členského státu či regionu. Odpadla totiž povinnost zpracovávat národní rozvojové plány jako
zastřešující dokumenty vedoucí k přípravě národních strategických referenčních rámců a dále
také programové dodatky naopak podrobněji rozpracovávající informace schválené ze strany
EK v operačních programech. Výše uvedené změny v evropské legislativě tak umožnily
„zkrátit“ přípravu programové dokumentace tím, že dva její články byly zcela zrušeny. Jako
povinné zůstalo tedy již jen zpracování národního strategického referenčního rámce a
operačních programů, což v porovnání se značně složitým systémem programových dokumentů
využívaných ještě např. v programovém období 2000-2006 opět výrazně usnadnilo přípravu
jednotlivých programů ze strany členských států EU. I v tomto případě však záleželo na
přístupu zvoleném ze strany jednotlivých členských států při jejich vlastní přípravě této
dokumentace. Česká republika se např. dobrovolně rozhodla i pro nové programové období
2007-2013 zpracovat jak Národní rozvojový plán, tak i dokumenty nahrazující dřívější
programové dodatky, a to prostřednictvím tzv. implementačních (prováděcích) dokumentů.
Potenciálu pro zjednodušení a zrychlení příprav čerpání prostředků strukturální pomoci EU
v současném programovém období tedy z vlastního rozhodnutí nevyužila.
Z dalších změn v této oblasti jmenujme alespoň povinnost orgánů odpovědných za řízení
jednotlivých programů spolupracovat s neziskovým sektorem, vzdělávacími institucemi či
např. sociálními partnery při plánování a provádění informačních a propagačních aktivit
zaměřených na zvýšení povědomí o existujících programech mezi odbornou i laickou
veřejností za účelem zvýšení absorpční kapacity daného území z hlediska možného využití
podpory poskytované právě z daných programů.
Všechny výše uvedené změny i ostatní změny drobnějšího charakteru lze ale v každém případě
hodnotit jako snahu o větší transparentnost a efektivitu realizované pomoci. Obou těchto cílů
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
45
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
zatím poslední reformy strukturální politiky EU mělo být dosaženo výrazným zjednodušením
celého systému provádění této evropské politiky.
Velkým podnětem k zjednodušení systému provádění strukturální politiky EU na úrovni
Evropské komise i na úrovni jednotlivých členských států a jejich regionů však byly i
dosavadní zkušenosti s využíváním strukturální pomoci na území nových 10 členských států
Unie. Ukázalo se totiž, že implementační struktura a realizace jednotlivých programů nebyla
dostatečně připravena, díky čemuž vznikaly v jednotlivých nových členských státech
nejrůznější typy problémů vedoucí v konečném důsledku k velmi pomalému tempu čerpání
těchto prostředků.
Ve vazbě na identifikované problémy s čerpáním v jednotlivých nových členských státech EU
proto došlo také ke změně tzv. pravidla n + 2 na pravidlo n + 3 v průběhu prvních let tohoto
nového programového období12. Díky tomuto pravidlu získávají členské státy o rok navíc při
čerpání prostředků strukturální pomoci určených na roky 2007-2010, tj. zpočátku
programového období, kdy bývají zpoždění největší (v souvislosti s potřebou nastavit zcela
nový systém implementace pro nové operační programy) a zároveň i nejproblematičtější
z hlediska celé realizace těchto programů.
Analogickou změnou zjednodušujících finanční řízení jednotlivých operačních programů je
změna tzv. původního pravidla n + 18 na pravidla n + 24. V souladu s tímto novým pravidlem
tak není třeba zaslat první žádost o platbu z každého operačního programu nejpozději do 18
měsíců od vyplacení zálohové platby ze strany EK, ale až do 24 měsíců od tohoto okamžiku.
Zatím poslední reformu strukturální politiky EU lze tedy stručně shrnout slovy zjednodušení,
změkčení pravidel pro čerpání prostředků a větší transparentnost jejich využívání, přičemž
všechny výše uvedené změny byly zcela jistě zavedeny i vzhledem ke zkušenostem s čerpáním
prostředků strukturální politiky EU právě na území 10 nových členských států Unie.
12
Více viz článek 93 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o
Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení
(ES) č. 1260/1999.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
46
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 6: Geografická způsobilost EU-27 pro SF v období 2007 - 2013
Zdroj: Evropská komise
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
47
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1.5 Financování z EU v programovém období 2007 – 2013
V rámci reformy strukturální politiky z roku 2006 (viz dále) však byly dva z těchto fondů
zrušeny a dnes tak v programovém období 2007-2013 působí v rámci strukturální politiky EU
vedle Fondu soudržnosti již jen Evropský sociální fond a Evropský fond regionálního rozvoje.
Celá oblast rozvoje venkova tak byla v novém programovém období 2007-2013 přesunuta do
druhého pilíře Společné zemědělské politiky EU.

Fondy EU v období 2007 - 2013
Strukturální fondy:
 Evropský fond regionálního rozvoje
(ERDF)
 Evropský sociální fond (ESF)
 Fond soudržnosti (specifické postavení
a režim v rámci SF)
Společná zemědělská politika EU:
 Evropský zemědělský garanční fond
(EAGF)
 Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova (EAFRD) – specifické
postavení
Evropský rybářský
fond
(EFF)
1.5.1 
Strukturální
fondy EU
v programovacím
období 2007 – 2013
Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund -ERDF)
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)13 byl zřízen v roce 1975 jako hlavní finanční
nástroj podpory tvrdých investic strukturální politiky EU. Mezi oblasti nejčastěji podporované
tímto fondem patří investice vedoucí k vytváření nových pracovních míst, investice do
infrastruktury (veřejné i soukromé), podpora konkurenceschopnosti malých a středních
podniků, zavádění nových technologií a inovací, ochrana a zlepšení životního prostředí.
13
ERDF je zkratka převzatá z anglického jazyka z European Regional Development Fund. V čestině se někdy
objevuje i zkratka odvozená z českého názvu tohoto fondu, tj. EFRR.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
48
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
ERDF byl založen v r. 1975 na popud Velké Británie, která iniciovala jeho vznik ve vazbě na
její problémy se strukturálně postiženými regiony. Účel spočíval v:
 odstranění regionálních nerovností ve Společenství;
 podpoře stabilního a trvale udržitelného rozvoje a trvalých pracovních míst;
 podpoře produktivních investic k vytvoření nebo zachování stálých pracovních míst;
 podpoře infrastruktury
 transevropské sítě (TEN)
 regionální infrastruktura
 podpoře endogenního potenciálu regionů
 místní rozvoj
 malé a střední podnikání
ERDF financuje zejména investiční (infrastrukturní) projekty, jako např.
 výstavba silnic a železnic,
 investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón,
 odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a
úpravy koryt řek, výsadba regenerační zeleně,
 využívání obnovitelných zdrojů energie, ekologické a energeticky efektivní sanace
bytových domů,
 podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům,
posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech,
 rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce
kulturních památek,
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
49
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
 výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče,
 zavádění služeb elektronické veřejné správy,
 modernizace systému krizového managementu apod.
Evropský sociální fond
Za předchůdce Evropského sociálního fondu lze považovat Fond na rekvalifikace a podporu
přesídlení pracovníků, který vznikl v rámci Evropského společenství uhlí a oceli. Zřízení
Evropského sociálního fondu pak je stanoveno v čl. 3 Smlouvy (EHS). Jeho původním
posláním bylo (čl. 123): … usnadnit pracovníků hledání zaměstnání a zvýšit jejich
geografickou a profesní mobilitu na území Společenství“14. Správcem fondu byla Komise,
formou zapojení do poradního výboru vstupovali do činnosti fondu představitelé vlád,
odborových organizací a zaměstnavatelů.15 Ve svých počátcích byl fond zdrojem
„kompenzace“ ztráty pracovních míst. Napomáhal lidem, kteří ztratili práci v důsledku
restrukturalizace rekvalifikovat se, případně odejít za prací do jiných regionů, resp. států. 16
Původní poslání spočívalo v podpoře mobility pracovních sil a podpoře zaměstnanosti a
rozvoje lidských zdrojů. Oblasti činnosti:
 podpora víceletých Národních akčních plánů
 aktivní politika na trhu práce na podporu integrace
 soc. zařazení a rovné příležitosti
 systém celoživotního vzdělávání
 školení pro inovaci a adaptabilitu
14
Šrein, Z.(2000): Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie, VŠE. Praha 2000, ISBN 80-7079-946-3, str.
246.
15
Fiala, P., Pitrová, M. (2003): Evropská unie, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2003, ISBN
80,7325-015-2, str. 462.
16
Evropská komise (2007): European Social Fund - 50 years investing in people, Brusel, ISBN 92-79-03357-3
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
50
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
 vyšší účast žen na trhu práce
 místní rozvoj / pakty teritoriální zaměstnanosti
 informační společnost
ESF financuje zejména neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty jako např.
 rekvalifikace nezaměstnaných, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb
zaměstnanosti,
 speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a
další znevýhodněné skupiny obyvatel,
 tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance,
 rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zavádění a
modernizace kombinované a distanční formy studia,
 zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí
řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky,
 stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru
apod.
Fond soudržnosti (někdy též nazývaný jako „Kohezní fond“)17
Fond soudržnosti poskytuje podporu členským státům, jejichž hrubý národní důchod (HND) na
obyvatele je nižší než 90 % průměru Společenství.
Hlavním cílem je zvýšit jejich hospodářskou a sociální vyspělost a stabilizovat jejich
hospodářství.
Podporuje činnosti v rámci cíle „konvergence“ a nyní podléhá stejným pravidlům v oblasti
plánování, řízení a kontroly jako ESF a ERDF.
17
Zdroj: http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/cf/index_cs.htm
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
51
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
V období 2007-2013 působí Fond soudržnosti v Bulharsku, v České republice, v Estonsku, na
Kypru, v Litvě, v Lotyšsku, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, v Portugalsku, v Rumunsku, v
Řecku, na Slovensku a ve Slovinsku.
Španělsko je způsobilé v rámci přechodného režimu, neboť jeho HND na obyvatele je nižší než
90 % průměru EU-15.
Fond soudržnosti financuje činnosti v těchto oblastech:
o
transevropské dopravní sítě, zejména prioritní projekty evropského zájmu určené
Evropskou unií;
o
životní prostředí.
Na tomto základě může Fond soudržnosti podporovat též projekty v oblasti energetiky a
dopravy, jestliže představují zjevný přínos pro životní prostředí: energetická účinnost,
využívání energie z obnovitelných zdrojů, rozvoj železniční dopravy, podpora intermodální
dopravy, veřejné dopravy atd.
Podle Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006, odst. 2)18 mají projekty v oblasti transevropských
dopravních sítí financované Fondem soudržnosti respektovat hlavní směry pro transevropské
dopravní sítě, jež přijaly Rada EU a Evropský parlament. Za účelem soustředění úsilí by měla
být dána přednost projektům společného zájmu, které jsou vymezeny v rozhodnutí Rady a
Evropského parlamentu č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech
Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě.
18
Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006, odst. 2), ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení
(ES) č. 1164/94
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
52
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 7: Vymezení klíčových dopravních tahů v rámci TEN-T
Zdroj: EK, dostupné on-line http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/maps/30_priority_axes_en.htm
1.5.2 Nové nástroje regionální politiky EU a finanční inženýrství v období 2007 - 2013
Jak uvádí Pělucha et al. (2011)19, tak nástroje finančního inženýrství ve strukturálních fondech
EU (JESSICA, JEREMIE, JASPERS) představují specifický způsob financování regionálního
rozvoje. Tyto nástroje začaly být používány v programovém období 2007 – 2013 a mají zatím
„dobrovolný“ charakter, tj. závisí na vůli daného členského státu (resp. řídícího orgánu daného
operačního programu), zda-li je zavede či nikoliv. Nástroje finančního inženýrství však
nepředstavují nové zdroje finančních prostředků, ale jedná se o nový způsob použití stávajících
prostředků ze strukturálních fondů. Na rozdíl od současných dotací ze strukturálních fondů,
19
Pělucha et al. (2011): Podmínky a kontext realizace iniciativy JESSICA v
regionálním rozvoji ČR v období 2007-2013, časopis Regionální studia, Vysoká
škola ekonomická v Praze
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
53
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
které jsou nevratnými veřejnými prostředky, představují výše uvedené iniciativy úvěrové
nástroje financování vymezených oblastí podpory souvisejících s urbánními problémy,
podporou podnikání a velkých infrastrukturních projektů.
Současné veřejné finance nejsou v jednotlivých členských státech EU v dobrém stavu20,
z čehož vyplývá dlouhodobě menší ochota států přispívat vysoké částky do rozpočtu EU. Tento
stav se potvrdil již dříve při vyjednávání evropského rozpočtu na současné programové období
2007 – 2013. S ohledem na dopady hospodářské krize lze předpokládat, že obdobná situace
bude také v případě vyjednávání dalšího rozpočtu na programovací období 2014 – 2020.
V tomto smyslu budou více zdůrazňovány právě iniciativy „úvěrového“ a nikoliv „dotačního“
financování z veřejných prostředků, které mohou v dlouhodobém horizontu částečně odlehčit
tíživou situaci veřejných financí. Lze tudíž identifikovat částečnou probíhající změnu v
paradigmatu pojetí dosavadního systému realizace regionální politiky.
Pojem finanční inženýrství se začal používat v politice soudržnosti až v současném
programovacím období 2007-2013. V podstatě se jedná o kombinaci nástrojů regionální
politiky s prvky komerčních úvěrových produktů. Podle OECD znamená „úspěšný místní a
regionální rozvoj vysokou návratnost nebo efektivnost investic, stejně tak, jako to platí u většiny
úspěšných firem. Tak jako podnikatelé musí inovovat a úspěšně investovat, tak regiony a vlády
se musí přizpůsobovat novým trendům a objevovat nové možnosti financování svých potřeb“
[OECD, 2007, str. 3]. Území se musejí často přizpůsobovat novým nárokům společnosti, což
vyžaduje výnosné investice. Municipality, a často ani stát nemají potřebné prostředky, aby
mohly dané statky vytvářet. Proto jsou dnes podporovány nové formy partnerství mezi
soukromým sektorem a veřejným sektorem.
Nástroje finančního inženýrství v podstatě spojují zkušenosti s využíváním rizikového a
venture kapitálu a snaží se je využívat v podmínkách regionálního rozvoje. Tím se jednotlivé
regiony a jejich zástupci učí pracovat s novou formou financování veřejných výdajů. Zároveň
20
Přetrvávající chronické deficity státních rozpočtů i s ohledem na negativní
projevy hospodářské krize budou pravděpodobně přetrvávat i v následujícím
střednědobém horizontu.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
54
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
se soukromému sektoru nabízí šance podílet se na zajímavých projektech s jistým výnosem, ke
kterým by za jiných okolností neměl přístup. Toto propojení je v podstatě základní myšlenkou
veškerých druhů veřejno-soukromých partnerství, jež v sobě odráží kombinaci zkušeností a
nových způsobů financování. Takovéto investice znamenají na místní úrovni hnací sílu pro
podnikání a inovace, lidský kapitál a dovednosti, obchod a zaměstnanost.
Evropská komise společně s Evropskou investiční bankou vyvinula pro současné programové
období 2007 – 2013 novou technickou pomoc v podobě iniciativ zaměřených na zlepšení
přípravy projektů navrhovaných pro financování z prostředků EU. Hlavní snahou bylo
přiblížení nového způsobu financování, které čerpá zkušenosti z oblasti rizikového kapitálu a
jeho využívání v kombinaci s dotacemi za účelem vyšší efektivnosti (OECD, 2007, str. 156).
Tři nové iniciativy (JASPERS, JEREMIE a JESSICA) byly oficiálně zahájeny v květnu 2006
(Official Journal of the European Union, 2006).
Nástroje finančního inženýrství
JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech) se snaží
rozvíjet spolupráci mezi Evropskou komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a
rozvoj za účelem shromáždění odborných zkušeností a pomoci členským státům a
regionům při přípravě významných projektů;
JEREMIE (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky) je společná
iniciativa Evropské komise, EIB a Evropského investičního fondu v zájmu zlepšení
přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech
EU;
JESSICA (Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí) je
iniciativa Evropské komise ve spolupráci s EIB a Rozvojovou bankou Rady Evropy na
podporu udržitelných investic do městských oblastí.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
55
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1.5.3 Nástroje SZP EU (II. pilíř) v období 2007 – 2013
Hlavní změnou v programování problematiky rozvoje venkova je v tom, že EAFRD není
ani částí nebo součástí strukturálních fondů. EAFRD, EAGF a EFF je možné koncipovat a
realizovat jako jeden velký celek. Navíc se v EU jedná o navýšení prostředků na rozvoj
venkova ze zdrojů hospodářské a sociální soudržnosti, ovšem vývoj z hlediska faktického
rozvoje venkova nemusí být zcela pozitivní. Každopádně je EAFRD nejdůležitějším finančním
nástrojem podpory komplexního rozvoje venkova pro všechny členské země EU v období 2007
– 2013. Strategický přístup EU k uskutečňování politiky rozvoje venkova je zřejmý z
připravovaného procesu jednotného programování.
EAFRD věcně zahrnuje obsah operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční
zemědělství, Horizontálního plánu rozvoje venkova a iniciativy LEADER, a působí ve
venkovských oblastech. Změny oproti předchozímu nařízení Rady 1257/1999 jsou zejména v
zahrnutí oblastí NATURA 2000, v pozměněném vymezení méně příznivých oblastí (LFA), v
zahrnutí životního prostředí v lesích, ve zpřísnění plnění norem Společenství, v omezení
příjemců podpory v některých opatřeních na mikropodniky nebo malé podniky a v zavedení
proporcí rovnováhy prioritních os. Pomoc z tohoto fondu bude poskytována nejen zemědělcům,
ale i dalším klíčovým aktérům rozvoje venkovského prostoru, jako jsou podnikatelé, spolky,
sdružení, neziskové organizace, obce atd.
Jak již z předchozího schématu vyplývá, tak nové nařízení Rady zavádí dvoustupňové
programování a vykazování, na úrovni strategie rozvoje venkova a programu rozvoje venkova,
a také náročné průběžné hodnocení dopadů programu. Národní strategie rozvoje venkova ČR
pro období 2007 – 2013 obsahuje následující intervenční osy:
Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Osa II: Zlepšování životního prostředí a krajiny
Osa III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
Osa IV: Leader
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
56
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Základem koordinace politiky rozvoje venkova a kohezní politiky EU v ČR je rozsah opatření
Programu rozvoje venkova ČR, zejména v ose III a v oblasti vodního hospodářství v ose I, a na
druhé straně rozsah opatření programů politiky soudržnosti. Strategie a program rozvoje
venkova podle nového nařízení Rady budou kombinací sektorového přístupu (I. osa) s prvkem
inovací, přímých plateb a územního přístupu (II. osa - LFA) a čistě územního přístupu (III.
osa). V územním přístupu (územní strategie nebo programy rozvoje venkovských oblastí apod.
– metoda LEADER, partnerství) sektorová omezení neplatí. Metoda LEADER je možná k
realizaci ve všech prioritních osách podle nového nařízení Rady – má určitým způsobem
horizontální a zastřešující úlohu. Nařízení Rady umožňuje i regionální přístup: jednu celostátní
strategii a soubor několika regionálních programů na úrovni NUTS 2, nicméně české
ministerstvo zemědělství zvolilo jednoduchý přístup návaznosti jednoho programu rozvoje
venkova na celkovou strategii rozvoje venkova.21
Shrnutí
V rámci této kapitoly byla provedena diskuse a rozbor nad evropským integračním
procesem v kontextu vývoje strukturální politiky EU. Obecně vyplývá, že EU je
výstupem/produktem určitého evolučního procesu, který musí reagovat na různé
podněty ekonomicko-sociálně-politického charakteru. Proto se EU začala postupem
času zabývat také otázkami jejího vnitřního fungování a tzv. prohlubování integrace (v
angličtině tzv. deepening). Integrační procesy, tj. rozšiřování a prohlubování
evropské ekonomické integrace, probíhaly a stále probíhají paralelně, i když ne
vždy se stejnou intenzitou.
Ve vazbě na strukturální politiku je potřeba zdůraznit, že členské státy EU stále mají
výrazné rozdíly v jejich ekonomické úrovni a celkového rozvoje. Vnitřní vzájemná
odlišnost spočívá zejména ve specifickém regionálním profilu s rozdílnou kvalitou
21
Česká republika předložila jeden Program rozvoje venkova (PRV), který je vymezen a určen pro celé území ČR,
s výjimkou hlavního města Prahy. Pouze agroenvironmentální opatření mohou být prováděna na celém území
státu, dle čl. 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu
pro rozvoj venkova.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
57
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
pracovní síly, zděděná ekonomická struktura a růstové rezervy některých regionů. Z
toho všeho vyplývá rozdílný růstový potenciál. Komparativní data Eurostat (2007)
dokládají významné rozdíly na regionální úrovni v případě celé EU-27. HDP připadající
na 1 obyvatele se pohybovalo od 24 % průměru EU27 v regionech severovýchodního
Rumunska do 303 % regionu Inner London ve Velké Británii.
V obecné rovině je třeba mít jasno o koncepci / vizi / strategii dalšího vývoje, k čemuž slouží
hospodářské politiky. V průběhu času se ukázalo, že některé politiky by měly být řízeny pouze
z centra, tj. přímo EU, ostatní politiky pak s vyšší mírou koordinace se zástupci členských
států. Rozlišujeme tedy tzv. „společné“ a „koordinované“ politiky.
Mezi společné politiky – členské země přenášejí v dané oblasti pravomoce na orgány EU patří
obchodní, zemědělská, dopravní a měnová. Mezi tzv. koordinované politiky patří sociální,
regionální, na podporu výzkumu a vývoje, na ochranu životního prostředí, na ochranu
spotřebitele a politika v oblasti energetiky.
Tzv. politika soudržnosti (rovněž nazývaná jako politika hospodářské a sociální soudržnosti,
resp. strukturální politika) je určitým zastřešujícím prvkem pro politiku sociální, regionální, na
podporu VaV a ochrany životního prostředí. Tato politika je realizována následujícími
principy:
Princip koncentrace
Princip partnerství
Princip programování
Princip doplňkovosti
Princip monitorování a vyhodnocování
Princip solidarity
Princip subsidiarity
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
58
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
V programovém období 2007-2013 působí v rámci strukturální politiky EU vedle Fondu
soudržnosti také Evropský sociální fond a Evropský fond regionálního rozvoje. Celá oblast
rozvoje venkova byla v novém programovém období 2007-2013 přesunuta do druhého pilíře
Společné zemědělské politiky EU.
Strukturální fondy:
 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
 Evropský sociální fond (ESF)
 Fond soudržnosti (specifické postavení a režim v rámci SF)
Společná zemědělská politika EU:
 Evropský zemědělský garanční fond (EAGF)
 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) – specifické postavení
 Evropský rybářský fond (EFF)
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
59
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2. Regionální rozvoj a politika soudržnosti v ČR
2.1 Geneze a fungování regionální struktury ČR
Tato kapitola je zaměřena na analýzu průběhu reformy veřejné správy v České republice.
Klíčové reformy ve veřejné správě probíhaly během 90. let v podstatě ve všech státech EU,
ovšem s různou intenzitou, formou a výsledky. Příklad České republiky, který je
charakteristický poměrně náročnou ekonomicko-politickou transformací z centrálně plánované
ekonomicky směrem k demokraticky fungující tržní ekonomice, stejně jako tomu bylo u
ostatních států bývalého východního bloku, je specifický, zejména udržením významné úlohy
centrální vlády v podstatě po celé období 90. let.
Po faktickém ustavení regionální úrovně v roce 2000 se začaly mnohem významněji realizovat
moderní postupy ve veřejné správě a reformní kroky běžné v zemích západní Evropy. Tato
tématika byla až do současnosti analyzovaná spíše jen z určitých úhlů pohledu, např. hodnocení
obecných východisek reforem veřejné správy v zemích střední a východní Evropy (Wright, G.,
Nemec, J., 2003), aplikace principů moderní veřejné správy (OECD, 2005; Vries, M., S., 2000;
World Bank, 2006), regionální dimenze transformačního procesu ovšem bez vazeb na
fungování a leadership veřejné správy na jejích jednotlivých úrovních (Sokol, 2001).
Je třeba zdůraznit, že během 90. let probíhaly paralelně aktivity zaměřené na přípravu ČR na
vstup do EU, které se staly nedílnou součástí jedním z podmiňujících faktorů reforem české
veřejné správy. V tomto smyslu je také kapitola zaměřena na vzájemné vazby mezi
jednotlivými úrovněmi veřejné správy (centrální, regionální, místní) v rámci managementu a
leadership. Specifická pozornost je také zaměřena na územně správní kontext reformy veřejné
správy v ČR na regionální a místní úrovni.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
60
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obecná východiska pro posuzování teoretických přístupů k reformě veřejné správy
Vývoj a aplikace konkrétních kroků reforem veřejné správy probíhaly ve všech zemích odlišně.
OECD (2005, str. 21) navíc poukazuje, že v posledních dvou dekádách existovaly významné
změny v přístupech vlád při řešení a řízení fungování veřejné správy v daném státě. Pokud se
chceme zabývat teoretickým a praktickým kontextem reformy české veřejné správy, tak je
nezbytné uvést, že z celosvětového hlediska existují 3 velké skupiny zemí s výrazně odlišným
pojetím reforem veřejné správy (Pomahač, R, Vidláková, O., 2002, str. 196):
země EU-15, ale i některé země stojící mimo EU, tj. Norsko, Švýcarsko a zámořské
(zejména USA, Kanada, Japonsko a další členské země OECD jako např. Austrálie,
Nový Zéland, Mexiko atd.);
země střední a východní Evropy, které až do počátku 90. let minulého století byly
součástí socialistického bloku vedeném tehdejším Sovětským svazem (tj. Česká
republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko
Bulharsko, Rumunsko, nástupnické státy po bývalé Federativní republice Jugoslávie
atd.);
rozvojové země afrického, asijského a jihoamerického kontinentu.
Výše uvedené rozdělení by ještě bylo možné dále rozdělit např. podle Wrighta (2002, str. 22)
na země kontinentální Evropy22 a země konceptu „New Public Management“23. Pomahač a
Vidláková (2002) konstatují, že reformy veřejné správy v postkomunistických zemích byly
převážně strukturální přestavbou dřívější centralizované státní správy v decentralizovanou
veřejnou správu, včetně rozsáhlé reformy právních řádů. Sokol (2001, str. 641) naznačil dva
základní procesy, které probíhaly v postsocialistických zemích, tj. politická transformace
22
Dominance centrálního státu a práva, str. 22 (předpoklady – VS jako součást práva a právního rámce státu;
prostor, kde státní zaměstnanci pracují a vytvářejí stát; státní zaměstnanci slouží státní moci, expanzi a pořádku;
jejich úkolem je uskutečňovat politiku státu v jasném rámci zákonů a pravidel, která směřují shora dolů.
23
Tento koncept se uplatňuje zejména ve VB a USA a má několik základních prvků: zaměření na efektivní využití
zdrojů pro dosažení vysoké kvality poskytovaných služeb; konkurenční prostředí mezi veřejným a soukromým
sektorem při poskytování služeb; tržně orientovaný přístup, v němž jsou občané vnímáni jako spotřebitelé, které je
třeba uspokojit a kteří rozhodují o nákupu služeb; vysokou úroveň zodpovědnosti za výsledky manažera.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
61
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
(political transition) a ekonomická transformace (economic transition). Tyto procesy vedly ve
vytvoření plně fungujících tržních ekonomik, založených na principech svobodné společnosti a
uplatňování demokratických principů. V rámci těchto procesů byl významně měněn i systém
fungování veřejné správy. Po realizaci prvních transformačních kroků v ekonomice a systému
fungování veřejné správy bylo možné přikročit k prvním reformám veřejné správy, které
naznačily prohloubení demokratických procesů v zemích střední a východní Evropy.
Principy decentralizace a modernizace v rámci reformy veřejné správy v ČR
Problémem vymezení teoretických přístupů v reformě veřejné správy v ČR je to, že v současné
době se tyto reformy zaměřují zejména na aspekty dílčích obecných (mezinárodně uznávaných)
principů, ovšem bez širších a komplexních cílů. Vymezují se pravomoci a k nim se uzpůsobují
příslušné finanční prostředky, ale v těchto aktivitách již nejsou zřejmé komplexní cíle reformy.
V tomto smyslu lze v České republice vymezit pouze jeden klíčový cíl reforem, což měla být
v druhé polovině 90. let reakce na absenci regionální úrovně a převod, resp. dekoncentraci
přenesené působnosti (tj. aktivit státu) na nově vytvořenou regionální a již fungující místní
úroveň. Následně již byly realizovány pouze dílčí změny a úpravy v systému, nikoliv zásadní
reformní kroky. V tomto smyslu bylo nezbytné provádět reformu veřejné správy mnohem více
cíleněji s jasnou vizí a sjednocením přesahů různých úrovní. Mezi klíčové problémy reformy
veřejné správy v České republice patřila:
modernizace centrální státní správy,
reforma územní veřejné správy,
zvýšení kvality a fungování veřejné správy jako celku.
Zatímco modernizace je postupný a dlouhodobý proces evolučního charakteru a na rozdíl od
reformy nezasahuje do samotné podstaty systému, ale mění způsob jeho fungování, tak reforma
územní veřejné správy přináší komplexní systémovou změnu v provázanosti stávajících úrovní.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
62
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Lane (2000, str. 145) uvádí tři typy reforem veřejného sektoru, které jsou spojeny s procesy
decentralizace, privatizace a deregulace. Zatímco decentralizace zavádí systémové změny
v politických institucích, tak privatizace a deregulace podle Lane se dotýká ekonomických
institucí, přičemž všechny se týkají změn ve veřejném sektoru. Strategie všech těchto principů
může vést jak k expanzi veřejného sektoru, tak i k jeho snížení. Lane (2000) předpokládá, že
přesun záležitostí z centrální úrovně na regionální a místní samosprávu vede zpravidla
k zamýšleným nebo nezamýšleným výsledkům expandujících veřejných služeb.
V případě České republiky je zřejmé, že proces decentralizace v prvních letech po své aplikaci
opravdu spíše zvětšil rozměr veřejného sektoru, minimálně co se týká zaměstnanosti ve
veřejném sektoru – viz následující graf. Nicméně v roce 2003, kdy postup převodu kompetencí
ze státu na územní samosprávu vyvrcholil, tak se systém veřejné správy začal postupně
stabilizovat a zaměstnanost poté začala ve veřejném sektoru dle aktuálních údajů postupně
klesat. Tímto se nepřímo potvrzuje základní koncept principu decentralizace, který by měl vést
ke zvýšení efektivity výkonu veřejné správy na regionální a místní úrovni. Snižování počtu
zaměstnanců je z části výsledkem přirozeného procesu a z části je regulována z centrální
úrovně (státem).
K těmto souvislostem upozorňuje Wright (2003, str. 78), že decentralizace sama o sobě
negarantuje vyšší kvalitu veřejné správy, kdy místní orgány se musí naučit fungovat v zásadně
nových politických, sociálních a ekonomických podmínkách. Případ České republiky je v tomto
smyslu velmi specifický, protože má historicky silně roztříštěnou sídelní strukturu a s tím i
související vysoký počet malých obcí, který do značné míry komplikuje efektivní proces
decentralizace.
Souvislosti principu dekoncentrace a financování veřejné správy v ČR
V případě České republiky se v rámci reformy fungování veřejné správy ovšem neuplatnil
pouze princip decentralizace, ale také princip dekoncentrace státní správy na nižší úrovně,
tj. část státní správy nyní vykonávají regiony i municipality. V tomto smyslu bylo možné
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
63
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
sledovat určitý nekoncepční přístup k tomuto zásadnímu kroku reformy, protože nebyla
provedena žádná kompetentní analýza dopadu těchto reformních kroků na financování územní
samosprávy.
Během posledních let až do současné doby se tak regiony a obce potýkají s tzv. problémem
fiskálního stresu, tj. situací, kdy proces decentralizace pravomocí je mnohem rychlejší než
proces převodu adekvátních finančních prostředků nutných na zabezpečení nově přidělených
pravomocí (Pělucha, 2006). Klíčový zákon o rozpočtovém určení daní, který rozděluje finanční
prostředky státního rozpočtu na územní samosprávu, prošel v předchozích letech zhruba 8 x
novelizací. Tímto se vytvořilo nestabilní prostředí ve fungování místní i regionální samosprávy,
která nemohla cíleně plánovat ani ovlivňovat výši svých vlastních příjmů.
Za takových podmínek neměla územní samospráva dostatek stimulů k realizaci pro-aktivní,
výsledkově orientované politiky. Tento fakt navíc potvrzují i výsledky výzkumu k financování
obcí, jehož se autor tohoto studijního materiálu účastnil, tj. že průměrně velká obec v ČR
(velikost cca 1600 obyv.) si v současné době zpravidla stanovuje své investiční výhledy
maximálně dle zákona stanoveného limitu, tj. na 2 až 3 roky. Přitom právě aspekty
strategického managementu ve veřejném sektoru na regionální a místní úrovni jsou podle
Wrighta (2003) velmi důležité, zejména pak v zemích střední a východní Evropy.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
64
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tabulka 4: Vývoj vzniku regionální struktury v ČR od r. 1990
1996 –
2000
Úroveň
1990 – 1995
NUTS I
Regionální politika je
integrální součástí
hospodářské politiky
1996 –
vznik
MMR
Zákon o podpoře
regionálního rozvoje
(248/2000)
MMR
koordinuje
tzv. Rámec
podpory
Společenství
MMR koordinuje
tzv. Národní
strategický
referenční rámec
NUTS II
Absence této úrovně
Absence
této
úrovně
8 regionů soudržnosti
zřízených pro tzv.
předvstupní období do
EU
8 regionů
soudržnosti
bez právní
subjektivity
8 regionů
soudržnosti s právní
subjektivitou,
řídících regionální
operační programy
NUTS
III
Krajské zřízení bylo
zrušeno v roce 1990
bez náhrady a
pravomoce byly
přesunuty na okresní
úřady (příp. na
centrální orgány)
Absence
této
úrovně
14 krajů
14 krajů
14 krajů
Okresy
(okresní úřady)
77
Okresů
(okresníc
h úřadů)
77 okresů
(jako
statistické
jednotky)
77 okresů (jako
statistické jednotky)
6250 obcí
6250 obcí
LAU I
Obce
LAU II
Zdroj: vlastní zpracování
Obce
2000 - 2004
Okresy
(okresní úřady) byly
zrušeny v roce 2002 a
pravomoci přesunuty
na úroveň NUTS III a
LAU I.
Obce
2004 - 2006
2007 - 2013
V České republice lze rozlišit několik odlišných etap, ve kterých byla intenzita koordinace
jednotlivých politik různorodá. Na počátku transformačního období byla typická nízká
horizontální i vertikální koordinace jednotlivých politik. Přirozeným důsledkem byla existence
velkého množství sektorových strategií a programů. V důsledku slabé koordinace nebyla
zřejmá nadřazenost a provázanost takových koncepcí a vazby na územní soudržnost byly velmi
nízké. V následujících letech došlo ke dvěma důležitým institucionálním změnám, které
ovlivnily koordinaci politik (především s ohledem na předvstupní období do EU). Jedna bylo
v roce 1996 zřízeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které mělo oficiálně převzít
koordinační úlohu nad přípravou a následnou implementací programů EU. V roce 2000 pak byl
schválen zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který částečně přispěl k vyšší
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
65
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
koordinaci a vymezením kompetencí MMR. Druhým podstatným krokem bylo zřízení 14
nových krajských samospráv, na které byly přeneseny mnohé kompetence z centrální vlády.
Kraje se tím staly důležitým partnerem jednotlivých sektorových ministerstev v území ČR.
V České republice v současné době existuje Národní orgán pro koordinaci (NOK), který vznikl
na Ministerstvu pro místní rozvoj. NOK je centrální metodický a koordinační orgán politiky
soudržnosti v programovacím období 2007—2013. Současně je partnerem pro Evropskou
komisi za ČR a mj. spravuje monitorovací systém. Ministerstvo pro místní rozvoj však nemá
jednoduchou úlohu zkoordinovat všechny aktivity a zbylá ministerstva z hlediska politiky
hospodářské a sociální soudržnosti. Bylo to patrné však i v minulosti, kdy např. při zpracování
Národního rozvojového plánu pro období 2007 – 2013 (výchozí dokument pro NSRF) se
projevily nedostatky plynoucí z nedostatečné komunikace.
Pro všechny nové členské země, které přistoupily do EU po roce 2004, je v současném
programovacím období 2007 – 2013 charakteristická silná dominance politik EU při
ovlivňování územní soudržnosti. Zatímco předchozí zkrácené období 2004 – 2006 je možné
označit z hlediska výše alokací finančních prostředků jako období vstupní do systému
implementace SF EU, tak současné období již představuje plné a maximální možnosti v čerpání
prostředků EU.
Vnitrostátní politiky ČR na národní a regionální úrovni se tak zpravidla zaměřují na doplňkový
charakter (spolufinancování) k politikám EU anebo zaplňují tzv. bílá místa programů EU.
Situace ve starých členských zemích je většinou opačná a SF pak tvoří jeden prvek v rámci
celého spektra veřejných zdrojů (tzv. match funding). Územní aspekty v hospodářských
politikách tak lze vysledovat v jejich dopadech na urbánní a venkovské regiony. Ze současného
nastavení politiky HSS a II. pilíře SZP EU by mohlo vyplývat, že urbánní problematika a
rozvoj venkova by měly být řešeny odděleně, nicméně jak správně uvádí Caffyn, tak reálně
existují přesahy a překryvy mezi oběma částmi s mnoha vzájemnými vazbami, které jsou
mnohem důležitější než samotné diference [Caffyn et al., 2005, str. 286]. Z toho vyplývá, že
územní soudržnost v prostoru je velmi komplexním a širokým pojmem.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
66
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.2 Implementační souvislosti politiky soudržnosti v ČR
Hlavní znaky politiky soudržnosti
politika HSS se realizuje prostřednictvím programování;
je založeno na povinnosti zpracovávat víceleté rozvojové
programy;
strukturální fondy nefinancují jednotlivé akce, ale podporují
rozvojové programy, které mají svůj vlastní rozpočet.
Změna v programování 2007‐2013 ve srovnání s obdobím 2000 ‐ 2006 (resp. 2004 – 2006) se
projevila zejména ve snaze o zjednodušení celého systému a změny struktury programových
dokumentů. Posunulo se rovněž zaměření priorit, které jsou v současném období podporovány
ze strukturálních fondů. Evropská komise klade důraz na omezený počet priorit, které by však
měly mít jasnou vazbu na Lisabonskou agendu (resp. nově pak na dokument Evropa 2020) a
silně podporovat oblasti související s inovacemi, znalostní ekonomikou a bojem s
nezaměstnaností.
Původní struktura, která byla platná pro tvorbu programových dokumentů v programovacím
období 2004 – 2006 a je zestručněna (viz níže). Nová nařízení EK sice nevyžadují Národní
rozvojový plán (NRP), ale na základě usnesení vlády (usnesení č. 245/2005 z 2. 3. 2005) bylo
rozhodnuto o jeho aktualizaci. NRP pro programovací období 2007 – 2013 obsahuje podrobné
rozpracování priorit do dílčích cílů a popsání strategie jejich realizace, včetně promítnutí do
struktury operačních programů.
Negociačnímu procesu s EK však podléhal nový typ dokumentu ‐ Národní strategický
referenční rámec (NSRR). Tyto dokumenty jsou spolu logicky provázány a NSRR na NRP
časově i věcně navazuje. NRP 2007 – 2013 popisuje nastavení systému koordinace politiky
hospodářské a sociální soudržnosti a klíčové body tohoto systému byly promítnuty do NSRR.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
67
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tato struktura je patrná z níže uvedeného schématu. Programový dodatek není EK vyžadován.
Operační programy však zahrnují všechny podstatné operační informace, tj. zaměření aktivit i
realizační podmínky do úrovně priorit v dostatečně podrobné formě.
Obr. č. 8: Hierarchická posloupnost politiky soudržnosti v období 2007 - 2013
Zdroj: MMR, www.strukturální-fondy.cz
2.3 Průběh čerpání strukturálních fondů a realizace projektů24
Tato kapitola plně vychází z popisu průběhu čerpání strukturálních fondů, které je uvedeno
v dokumentu MMR (str. 10), Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních
fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů v programovém období 2007 – 2013; červen
24
Kapitola je pro tento studijní material volně převzata z MMR (str. 10), Měsíční monitorovací zpráva o průběhu
čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů v programovém období 2007 – 2013; červen
2011; vydal MMR-NOK 26. července 2011
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
68
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2011; vydal MMR-NOK 26. července 2011. Pro úplné porozumění vývoje implementace SF /
FS a národních zdrojů je nezbytná znalost jejího průběhu (viz další schéma).
Postup realizace projektů ve strukturální politice – průběh čerpání
Vyhlášení výzvy
ŘO / ZS vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání žádostí o podporu v rámci
jednotlivých prioritních os a oblastí podpory.
Hodnocení a výběr projektu
V termínech vyhlášených výzev jsou na ŘO / ZS podávány žádosti o podporu, které musí být v
souladu s cíli daného OP, z něhož chce žadatel prostředky čerpat. Podrobné podmínky finanční
podpory jsou přesně nadefinovány ve vyhlášené výzvě. V rámci schvalovacího procesu ŘO /
ZS hodnotí podané žádosti a na základě předem definovaných výběrových kritérií vybírá
projekty, jimž bude dotace udělena. S žadateli, jejichž žádosti splní stanovená kritéria, je
podepsán právní akt o poskytnutí dotace.
Realizace a proplácení
Platby příjemcům podpory probíhají na základě žádostí o platbu, které příjemce předkládá na
ŘO / ZS. Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (následné proplacení výdajů již
vynaložených příjemcem) či formou ex-ante plateb (formou poskytnutí prostředků příjemci
před realizací jeho výdajů na projekt). Rozhodnutí o formě plateb příjemci je plně v
kompetenci ŘO po dohodě se správcem kapitoly státního rozpočtu. Při předkládání žádostí o
platby příjemci odůvodní předkládané výdaje a prokážou, že odpovídají podmínkám realizace
projektů obsažených v Rozhodnutí / Smlouvě o poskytnutí dotace. Veškeré platební nároky
musí být podloženy doklady, které prokážou, že se jedná o prostředky vynaložené efektivně,
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
69
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
hospodárně, účelně a transparentně. Doklady o projektech musí být kdykoliv k dispozici pro
kontroly a auditní šetření.
Certifikace
Systém finančních toků (prostředků z rozpočtu EU) je založen na principu předfinancování ze
státního rozpočtu (dále SR). To znamená, že podíl EU (až 85 %), který je určen na
spolufinancování OP, je nejprve předfinancován z rozpočtu jednotlivých kapitol SR (ŘO) a až
poté je podíl EU refundován zpět do dané kapitoly SR ze zdrojového účtu Platebního a
certifikačního orgánu (dále PCO; odbor Národní fond MF). Aby bylo možné podíl EU
předfinancovat ze SR, je nutné, aby jednotlivé kapitoly SR (ŘO) měly ve svém rozpočtu na
daný rok dostatečné množství finančních prostředků. Prostředky podílu národního financování
ze zdrojů SR (15 %) jsou příjemcům uvolňovány stejným způsobem jako prostředky SR na
předfinancování podílu EU (85 %).
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
70
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Pravidlo N+2 / N+3
Pravidlo n+3 / n+2 může být považováno za administrativní nástroj k
zajištění plynulosti čerpání finančních prostředků ze SF / FS. Podle
tohoto pravidla musí být totiž alokace podpory pro „n-tý“ rok vyčerpána
v následujících třech / dvou kalendářních letech.
Pro alokace roku 2008, 2009 a 2010 platí pravidlo n+3. Na alokace roku
2011 a 2012 se vztahuje pravidlo n+2.
Část rozpočtových závazků dosud otevřená k 31. prosinci 2015, tj.
alokace roku 2013, se automaticky zruší, pokud k ní Evropská komise
neobdrží přijatelnou žádost o platbu do 31. března 2017 (odst. 3 čl. 93
Obecného nařízení). Prostředky, které nejsou z příslušné alokace
vyčerpány do daného roku, podléhají tzv. automatickému zrušení
závazku. Znamená to, že alokace podpory na daný rok je snížena o
nevyčerpané finanční prostředky a tyto jsou navráceny zpět do rozpočtu
EU.
Na konci roku 2011 budou řídicí orgány OP prvně konfrontovány s
plněním pravidla n+3, a to pro alokaci roku 2008. Způsob
implementace každého OP je plně v gesci a odpovědnosti řídicího
orgánu OP. Ve snaze předejít automatickému zrušení závazku
nejen v roce 2011, ale zejména v příštích letech implementace, je
nezbytné zaměřit se na hodnocení stavu čerpání jednotlivých OP
v delším časovém horizontu.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
71
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 9: Schéma průběhu čerpání finančních prostředků
Zdroj: převzato z MMR (str. 11), Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů
v programovém období 2007 – 2013; červen 2011; vydal MMR-NOK 26. července 2011
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102
72
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.4 Souhrn klíčových aspektů programů financovaných z ERDF a KF
V této kapitole je ve stručnosti popsáno institucionální zabezpečení jednotlivých operačních
programů financovaných v programovém období 2007 – 2013 ze strukturálních fondů EU.
Obr. č. 10: Celkový systém operačních programů v ČR v období 2007 - 2013
Zdroj: MMR, www.strukturalni-fondy.cz
Tabulka 5: Alokace ze strukturálních fondů pro ČR v období 2007 - 2013
Strukturální operace 2007-2013, alokace pro ČR
běžné ceny, mil. EUR
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2007-2013
Strukturální fondy
2 223 2 330 2 438 2 550 2 663 2 775 2 889
17 867
Fond soudržnosti
1 096 1 150 1 202 1 258 1 314 1 371 1 427
8 818
Celkem strukturální operace 3 319 3 480 3 640 3 809 3 977 4 145 4 316
26 686
Zdroj: MF - odbor 55 - Národní fond, on-line http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_financni_alokace.html
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
73
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.4.1 Hlavní zásady – institucionální zabezpečení
Jak uvádí Ministerstvo financí (2011)25, tak hlavní zásadou při využívání prostředků z rozpočtu
EU je přísné oddělení linie řídící, platební, certifikační a auditní. Jinými slovy by nemělo nastat
to, že „kdo“ řídí a realizuje jednotlivé operační programy, tak by mohl zároveň i certifikovat
příslušné finančních prostředky a kontrolovat/auditovat celkový systém. Proto jsou dále
uvedeny hlavní úkoly řídícího orgánu operačního programu. Obecně existuje následující
hierarchie subjektů důležitých pro projektovou úroveň:
Řídící orgán --- Zprostředkující subjekt --- Konečný příjemce (realizátor projektu)
Vedle této linie pak působí Ministerstvo financí v roli certifikačního orgánu pro finanční
prostředky ze strukturálních fondů EU.
Řídící orgány
ŘO operačních programů určuje vláda.
Usneseními vlády č. 175 ze dne 22. února 2006 a č. 603 ze dne 24. května 2006 byly určeny
následující ŘO:
Cíl Konvergence
Integrovaný OP
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
OP Podnikání a inovace
OP Doprava
OP Životní prostředí
OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
OP Výzkum a vývoj pro inovace
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
25
Ministerstvo financí ČR (2011): Metodika finančních toků a kontroly programů
spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského
rybářského fondu na programové období 2007 – 2013, s platností od 1. ledna
2011
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
74
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
OP Technická pomoc
ROP pro NUTS II Jihovýchod
ROP pro NUTS II Jihozápad
ROP pro NUTS II Moravskoslezsko
ROP pro NUTS II Střední Čechy
ROP pro NUTS II Střední Morava
ROP pro NUTS II Severovýchod
ROP pro NUTS II Severozápad
Cíl Regionální konkurenceschopnost
a zaměstnanost
OP Praha - Adaptabilita
OP Praha - Konkurenceschopnost
Cíl Evropská územní spolupráce
OP Přeshraniční spolupráce Česká
republika – Polská republika
EFF
OP Rybářství
Ministerstvo pro místní rozvoj
RR Jihovýchod
RR Jihozápad
RR Moravskoslezsko
RR Střední Čechy
RR Střední Morava
RR Severovýchod
RR Severozápad
Hlavní město Praha
Hlavní město Praha
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo zemědělství
Jak uvádí Ministerstvo financí (2011)26, tak ŘO má právo delegovat některé své úkoly na ZS
při respektování právního postavení příslušného ZS. Nelze však delegovat celkovou
odpovědnost za řízení, kontrolu a provádění programů. Jestliže ŘO deleguje část svých
povinností na jiný orgán nebo organizaci (tzv. zprostředkující subjekt), nese nadále
odpovědnost za zajištění správnosti operací a ručí za existenci odpovídajícího systému řízení a
kontroly OP. Každý ŘO odpovídá za zavedení a udržování řídícího a kontrolního systému
v souladu s požadavky EK, příslušných předpisů EU a předpisů ČR, a zejména:
1. zajišťuje, že projekty určené ke spolufinancování z prostředků z rozpočtu EU jsou
vybírány na základě kritérií schválených pro daný program Monitorovacím výborem
a po celou dobu provádění zůstanou v souladu s příslušnými právními předpisy EU
a předpisy ČR;
2. odpovídá za soulad uskutečňovaných operací s národními pravidly a pravidly EU
týkajícími se způsobilosti výdajů, zadávání veřejných zakázek, veřejné podpory,
26
Ministerstvo financí ČR (2011): Metodika finančních toků a kontroly programů
spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského
rybářského fondu na programové období 2007 – 2013, s platností od 1. ledna
2011
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
75
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
ochrany životního prostředí, rovnosti mužů a žen a zákazu diskriminace;
3. zajišťuje hodnocení programů v souladu se čl. 47 a 48 Obecného nařízení;
4. předává Platebnímu a certifikačnímu orgánu pro účely certifikace všechny podklady pro
provedení certifikace vyčerpaných finančních prostředků.
5. řídí práci Monitorovacího výboru a poskytuje mu dokumenty umožňující sledovat
kvalitu realizace programu s ohledem na jeho konkrétní cíle;
6. vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení Monitorovacím
výborem je předkládá Evropské komisi do šesti měsíců od konce každého kalendářního
roku počínaje rokem 2008. Závěrečná zpráva o provádění bude předložena EK do 31.
března 2017
7. zajišťuje přijímání projektových žádostí od žadatelů a schvaluje projekty;
8. odpovídá za správnost údajů v monitorovacím systému.
2.5 Přehled o operačních programech realizovaných v období 2007 – 2013
v ČR v rámci ERDF a Fondu soudržnosti
V této kapitole je ve stručnosti popsány základní detaily jednotlivých operačních programů
financovaných z ERDF a Fondu soudržnosti v programovém období 2007 – 2013, v rámci
kterých probíhá financování konkrétních projektů.
Dílčí úkol pro studenty:
Vyhledejte a obdobně sestavte popis, cíle a hlavní zaměření operačních programů
financovaných z ESF v období 2007 – 2013.
V současné době je nejlepší hledat příslušné informace o jednotlivých operačních programech
na stěžejním portálu ke strukturálním fondům EU v ČR na:
www.strukturalni-fondy.cz
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
76
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 11
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
77
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 12
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
Poznámka: Následující kapitoly jsou volně převzaty z portálu:
www.strukturalni-fondy.cz
IOP
Integrovaný operační program (IOP) je zaměřený na řešení společných regionálních problémů
v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj
informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních
služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení
rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj
systémů tvorby územních politik.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
78
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
V rámci IOP se integruje několik tematických oblastí podpory, které musí být z hlediska
vymezených kompetencí, subsidiarity (tj. respektování pravomocí organizačně nižších úrovní)
a dělby práce zajišťovány z centrální úrovně orgány státní správy nebo orgány územní veřejné
správy:
 modernizace veřejné správy,
 zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb,
 podpora územního rozvoje.
Společným cílem těchto tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných a
navazujících služeb (dále jen veřejné služby) na území ČR s cílem zvýšit kvalitu života
obyvatel a atraktivitu ČR pro investory. Vymezení konkrétních aktivit IOP je podloženo
koncepčními strategickými materiály v daných oblastech (národní koncepce).
OP ŽP
Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím
i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku
odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů
energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu.
Kdo může žádat o podporu?
Obce, kraje, státní organizace a podniky, příspěvkové organizace a organizační složky obcí,
krajů a státu, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby, podnikatelé, společenství vlastníku
jednotek, veřejné výzkumné instituce a další.
Kdo má OP Životní prostředí na starosti?
Řídícím orgánem OPŽP je Ministerstvo životního prostředí ČR. Státní fond životního prostředí
je zprostředkujícím orgánem.
Jak je OPŽP financován?
OPŽP je financován ze dvou fondů:
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
79
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS).
OP Doprava
Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti
železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T).
Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o
dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a
modernizace pražského metra.
Kdo může žádat o podporu?
Vlastníci a správci dotčené infrastruktury, vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní
dopravy, vlastníci překládacích mechanismů u multimodální dopravy a další.
Přehled projektů, které byly schváleny pro financování v rámci Operačního programu Doprava
naleznete na www.opd.cz.
Kdo má OP Doprava na starosti?
Řídícím orgánem OPD je Ministerstvo dopravy ČR - odbor fondů EU.
Jak je OPD financován?
OPD je financován ze dvou fondů:
Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS).
Operační program Doprava (OPD) spadá mezi tematické operační programy v cíli
Konvergence a z pohledu finančních prostředků je největším českým operačním programem: z
fondů EU je pro něj vyčleněno 5,77 mld. €, což činí přibližně 21,6 % veškerých prostředků
určených z fondů EU pro Českou republiku.
OP Výzkum a vývoj pro inovace
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je zaměřený na posilování výzkumného,
vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol,
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
80
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení
výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a
zvyšování kapacity terciárního vzdělávání.
Kdo může žádat o podporu?
Veřejné vysoké školy, státní vysoké školy, soukromé vysoké školy, veřejné výzkumné
instituce, resortní výzkumné ústavy, neziskové instituce, jimi vytvořené právnické osoby,
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a další.
Kdo má OP Výzkum a vývoj pro inovace na starosti?
Řídícím orgánem OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR -Odbor
programu Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Jak je OP VaVpI financován?
OP VaVpI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
OP Podnikání a inovace
Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského
prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje
vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních
technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro
podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi.
Kdo může žádat o podporu?
Podnikatelé, sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací
instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a
zakládané organizace, CzechInvest, CzechTrade a další.
Kdo má OP Podnikání a inovace na starosti?
Řídícím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Jak je OPPI financován?
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
81
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
OPPI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Regionální operační programy
PRŮŘEZOVĚ VELMI PODOBNÉ ZAMĚŘENÍ
Rozvoj dopravní infrastruktury
Např. modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. tříd vč. řešení bodových závad a
prevence rizik (zúžené profily komunikací, mosty, kruhové objezdy), výstavba obchvatů,
protihlukových stěn, výstavba či dostavba tratí pro ekologickou veřejnou dopravu
(trolejbusovou, tramvajovou či jinou drážní), výstavba, modernizace či rekonstrukci
přestupních terminálů, parkovišť s návazností na veřejnou hromadnou dopravu, zastávek pro
drážní i nedrážní osobní dopravu, nákup a modernizace ekologických nízkopodlažních
autobusů, drážních vozidel veřejné dopravy, zavádění řídících, telematických a informačních
systémů veřejné dopravy, rekonstrukce, modernizace a výstavba letištní infrastruktury,
výstavba a rekonstrukce cyklistických cest za účelem zvýšení bezpečnosti s budováním
parkovišť, úschoven apod.
Rozvoj městských a venkovských oblastí
Např. regenerace historických, kulturních a technických památek, revitalizace náměstí, parků a
dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně, regenerace a revitalizace urbánních
brownfields, výstavba a modernizace infrastruktury pro sportovní a volnočasové aktivity,
podpora technického vybavení základních a středních škol zařízením a pomůckami nutnými
pro výuku, podpora investičních aktivit pro rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání a sociální
péče, pořízení nových zdravotních přístrojů a vybavení, zvýšení bezpečnosti ve městech a
obcích (kamerové systémy, hasiči) apod.
Cestovní ruch
Např. rekonstrukce stravovacích a ubytovacích zařízení, budování cyklotras, turistických tras,
revitalizace kulturně-historických a technických památek, realizace navigačních systémů k
památkám, propagace realizovaných projektů, budování parkovacích kapacit pro návštěvníky,
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
82
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
projekty hippoturistiky, venkovské turistiky, adrenalinové turistiky, pevnostní turistiky a
relaxační turistiky, tvorba analytických a strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu,
systém značení turistických cílů, síť informačních center, rezervační systém apod.
Rozvoj podnikatelského prostředí
Např. regenerace a revitalizace brownfields k rozvoji podnikatelských aktivit (výstavba a
rekonstrukce objektů, vnitřních komunikací, páteřní kanalizace a vodovodu, plynovodních a
elektro přípojek aj.), napojení stávajících i nových průmyslových zón a ploch na páteřní
komunikace a technickou infrastrukturu, investice do zlepšení materiálně-technického vybavení
učeben a dalších prostor na školách a učilištích, případně přímo ve firmách, které jsou určeny
pro získávání praktických znalostí a dovedností apod.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
83
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.7 Realizace politiky soudržnosti v ČR v současném programovacím období
V současném programovacím období, jak je uvedeno, v předchozích částech, jsou v ČR
realizovány operační programy v rámci všech cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti.
Přehled těchto programů, jejich řídících orgánů a finanční alokaci jako podíl na celkové alokaci
pro ČR je uveden v následující tabulce:
Tabulka 6: Přehled operačních programů
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Postup realizace operačních programů se pravidelně vyhodnocuje, měsíční monitorovací
zprávy jsou dostupné na webových stránkách strukturálních fondů v ČR (www.strukturalniNázev projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
84
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
fondy.cz). V monitorovacích zprávách jsou zahrnuty všechny programu cíle Konvergence a
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, z programů cíle Evropská územní spolupráce
pak jen OP PS ČR-Polsko, za který český strana zodpovídá.
Z monitorovací zprávy za měsíc říjen 2011 vyplývá, že zhruba v polovině programovacího
období je čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v České republice
velmi rozdílné v rámci jednotlivých operačních programů, jak lze dokumentovat na
následujících grafech.
Graf 1: Souhrnný stav čerpání ze SF/FS a národních zdrojů
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Z grafu vyplývá, že celkově tvoří vyčerpané prostředky necelých 15 % celkové alokace pro
Českou republiku.
Následující grafy zachycují jednotlivé fáze v realizaci projektů a jejich odraz ve vazbě na
financování, resp. tok finančních prostředků (viz obrázek 9). Graf 2 zachycuje situaci ohledně
podílu prostředků krytých rozhodnutím/smlouvou o poskytnutí dotace. Zatímco v OP Doprava
je alokace vyčerpána, na konci pořadí operačních programů stojí OP Životní prostředí, v němž
prostředky kryté rozhodnutím/smlouvou dosáhly cca ¼ alokace pro tento OP a OP Vzdělávání
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
85
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
pro konkurenceschopnost, kde prostředky kryté rozhodnutím/smlouvou se pohybují zhruba na
polovině celkové alokace pro tento operační program.
Graf 2: Stav prostředků krytých rozhodnutím/smlouvou o poskytnutí dotace podle
jednotlivých OP
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Pokud se zaměříme na stav proplacených prostředků (Graf 3), pořadí operačních programů na
„konci“ pomyslného žebříčku se mění, méně než 20 % celkové alokace vykazují operační
programy Technická pomoc, Výzkum a vývoj pro inovace, Životní prostředí a Integrovaný
operační program.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
86
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Graf 3: Stav proplacených prostředků příjemcům v % podle jednotlivých OP
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Certifikaci finančních prostředků, která je zásadní krokem pro jejich refundaci z EU, zachycuje
Graf 4. Opět se mění pořadí krajů na pomyslném žebříčku, nejlepší je ROP Severovýchod
s necelými 49 %, nejhorší OP Výzkum a vývoj pro inovace, kdy certifikované prostředky
nedosahují ani 1 %.
Z grafu vyplývá relativně dobré postavení regionálních operačních
programů z hlediska certifikace finančních prostředků, výjimkou je zde ROP Jihozápad, který
naopak patří k nejhorším operačním programům.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
87
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Graf 4: Stav certifikovaných finančních prostředků v % podle jednotlivých OP
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím operačních programů
přispívá k naplňování cílů Národního strategického referenčního rámce ČR. Pro monitorování a
zhodnocení naplnění cílů NSRR byly stanoveny indikátory.
Cíl „Konkurenceschopná česká ekonomika“ je plněn zejména prostřednictvím OP Podnikání a
inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, IOP a regionálních operačních programů. Pro
zachycení pokroku při plnění tohoto cíle byly vybrány projektové indikátory, jež jsou uvedeny
v následující tabulce:
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
88
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tabulka 7: Vybrané projektové indikátory cíle Konkurenceschopná česká ekonomika
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Podle MMR je stav tohoto cíle uspokojivý z hlediska plnění stanovených indikátorů, i když se
v některých programech (OP VaVpI, ROPy) někdy objevuje tzv. přezávazkování.
Cíl „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost“ je naplňován zejména prostřednictvím
operačních programů financovaných z Evropského sociálního fondu, tj. OP Lidské zdroje a
zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Praha
Adaptabilita, a
Integrovaného operačního programu (záležitosti veřejné správy).
Plnění projektových indikátorů stanovených pro tento cíl uvádí následující tabulka.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
89
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tabulka 8: Vybrané projektové indikátory cíle Otevřená, flexibilní a soudržná společnost
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Podobně jako u cíle „Konkurenceschopná česká ekonomika“ je podle MMR je stav plnění
tohoto cíle uspokojivý z hlediska
stanovených indikátorů. Z tabulky vyplývá překročení
cílových hodnot některých indikátorů. Podle MMR jsou zejména projekty v OP VK
přezávazkovány, naopak IOP vykazuje nižší hodnoty plnění indikátorů, což je ovlivněno i
nižší mírou finančního čerpání v rámci tohoto operačního programu.
Cíl „Atraktivní prostředí“, který je zaměřen na zlepšování životního prostředí, na rozvoj
environmentální infrastruktury a dopravní dostupnosti území, je naplňován zejména projekty
v rámci OP Doprava a OP Životní prostředí.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
90
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tabulka 9: Vybrané projektové indikátory cíle Atraktivní prostředí
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
I v případě tohoto cíle hodnotí MMR jeho plnění jako uspokojivé, zejména ve vztahu
k projektům OP Doprava. U OP Životní prostředí je plnění indikátorů ovlivněno nízkou měrou
čerpání finančních prostředků, jak vyplývá z předcházejících grafů (Graf 2-4).
Cíl „Vyvážený rozvoj území“ je naplňován projekty především v rámci regionálních
operačních programů, OP Praha Konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita, částečně IOP a
OP Doprava.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
91
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Tabulka 10 : Vybrané projektové indikátory cíle Vyvážený rozvoj území
Zdroj: MMR, MMZ – říjen 2011, http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b89810d8437934dd.pdf
Podle MMR je tento cíl naplňován bez závažných problémů, jen se, zejména u regionálních
operačních programů, projevuje v některých aktivitách přezávazkování.
Celkově lze tedy konstatovat, že pokud jde o čerpání finančních prostředků, jeví se v tomto
období (ke konci října 2011) jako poněkud problémové operační programy Životní prostředí,
Výzkum a vývoj pro inovace, IOP a Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
MMR ve své monitorovací zprávě (ke konci října 2011) hodnotí věcné plnění cílů Národního
strategického referenčního rámce jako uspokojivé, konstatuje, že v žádném cíli v podstatě
nedochází k zásadním problémům při plnění stanovených projektových indikátorů jednotlivých
cílů.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
92
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.6 Negativní aspekty strukturálních fondů EU
Teoretické souvislosti veřejných výdajových programů (Šumpíková et al., 2005)
•
Při realizaci veřejných výdajů dochází k řadě negativním jevům;
•
Jedná se zejména o nehospodárné, neefektivní a neúčelné nakládání s veřejnými zdroji;
•
Příčiny jsou subjektivního (např. připravenost personálu veřejného sektoru) i
objektivního (např. nevhodně nastavený alokační systém veřejných výdajů) charakteru;
•
Nastavení množství finančních prostředků ve veřejných výdajových programech není
zárukou dosažení potřebného socioekonomického rozvoje v regionech.
JAKÉ
EFEKTY
MAJÍ
ČI
BUDOU
MÍT
PROJEKTY
FINANCOVANÉ
ZE
STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU?
Abychom na konci programového období 2007 – 2013 neskončili v České republice tak, jak je
uvedeno ve výše uvedeném obrázku, tj. zbyly by nám pouze „pamětní cedule“ na projekty
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
93
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
financované ze SF EU, tak je potřeba se hlouběji zabývat tím, co se za dané prostředky
skutečně realizuje. Je potřeba se zabývat detailněji dosavadními zkušenostmi ČR v poskytování
veřejných prostředků v rámci evropské i české linky podpory regionálního rozvoje. Lze
vymezit následující problematické okruhy dosavadní realizace politiky soudržnosti v ČR:27
A. Věcné souvislosti implementace SF :
B. Formální požadavky a administrativní systém
C. Poskytování informací a metodické pomoci
Ad A) Poskytování informací a metodické pomoci
•
Informační deficit ze začátku programového období 2007–2013 nahradila postupně
informační „přehlcenost“ na straně potenciálních žadatelů i příjemců pomoci – potřeby
příjemců mohou být navíc odlišné;
•
Metodické podklady ŘO a ZS nejsou vždy zcela srozumitelné, strukturované a
přehledné;
•
Je nezbytné zajistit zejména neměnnost, jednotnost a kontinuitu v pravidlech pro
realizaci projektu;
•
Vhodné využívat více případových studií v oblasti realizovaných projektů a vybraných
problémových okruhů realizace, na které je nezbytné potenciální žadatele upozornit;
•
Vysoký počet OP = nesystematické a nejednotné poskytování informací, různorodost
pravidel, formulářů.
Ad B) Formální požadavky a administrativní systém
•
Formuláře žádostí jsou příliš složité, ačkoli to pro potřeby implementačních orgánů není
účelné;
•
Časté problémy s realizací veřejných výběrových řízení – zpravidla formálního
charakteru;
27
ZDROJ: PĚLUCHA (2009): prezentace na konferenci Evropské příležitosti regionu 2009, VŠB - Ostrava, v sekci Evropská
regionální politika, dne 29.10.2009
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
94
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
•
Řada zbytečných a duplicitních administrativních kroků při realizaci projektů;
•
Na druhou stranu je přístup ze strany pracovníků ZS (a ŘO) při řešení dílčích problémů
zpravidla velmi otevřený a spíše přátelský – problémy zdlouhavých procesů mají
systémový charakter;
•
Méně problémů mají již „zkušení“ realizátoři projektů financovaných ze SF v
předchozím období 2004 – 2006.
Ad C) Věcné souvislosti implementace SF :
•
Soulad aktuálních potřeb žadatelů nemusí vždy korespondovat s poměrně zdlouhavými
procesy ve SF
potřeby X výzva programu X realizace
•
Tlak na kritérium ceny ve výběrových řízeních není zcela vhodný např. pro
podnikatelské subjekty, které se snaží uspět na trhu se svými nejlepšími produkty
vyrobených na špičkových technologiích;
•
Nedostatečná personální, administrativní a finanční kapacita u malých obcí,
neziskových organizací a menších podnikatelských subjektů;
•
„Předfinancování“ projektů je v řadě případů větším problémem než samotné
spolufinancování pokud je vyžadováno;
•
Různorodá kvalita soukromých poradenských služeb;
•
Úspěch přeje připraveným subjektům.
Hlavní problémy ČR ve vazbě na koncipování další strategie zformuloval Vozáb v roce 2010
na konferenci Ministerstva financí. Hlavní aspekty jsou uvedeny v níže uvedeném schématu.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
95
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obr. č. 13: Hlavní rozvojové problémy ČR
Zdroj: Vozáb, Bermangroup (2010)
Regionální preference, relevance a potřebnost intervencí z územního hlediska byly v ČR dosud
analyzovány v několika různých dokumentech. Ve vazbě na tuto rešeršní analýzu byla vybrána
následující analýza
-
Zahradník Petr (říjen 2010): Rozvojové priority regionů České republiky a analýza
potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013,
dostupné
on-line
na
webových
stránkách
Úřadu
vlády
ČR,
NERV,
tj.:
http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/aktualne/nerv-od-roku-2014-by-mela-mitceska-republika-mene-operacnich-programu-86275/
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
96
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Rozvojové priority regionů ČR podle Petra Zahradníka
Tento dokument je veřejně dostupný na webových stránkách NERV při Úřadu vlády ČR (viz
výše). Analýza Petra Zahradníka vyhodnocuje výchozí parametry odborné diskuse o
budoucnosti politiky soudržnosti, aktuální dokumenty EU k říjnu 2010, které do té doby
nejvíce ovlivňovaly zmíněné diskuse.
Ekonomika České republiky je podle Petra Zahradníka stále podrozvinutá a v tomto smyslu by
měla být zastávána pozice tradiční silné kohezní politiky. Na druhou stranu však dále
zmiňuje, že je potřeba mnohem více posílit integrovaný přístup k rozvoji regionů a lokalit
a v žádném případě nedopustit opětovnou fragmentaci kohezní politiky. Tyto aspekty se
týkají zejména zkušeností stávajícího programového období 2007 – 2013, které je
charakteristické právě vysokým počtem sektorových operačních programů. Lze tedy vyvodit
dílčí závěr, že právě integrovaný přístup k území by měl být akcentován v prioritě
vyváženého územního rozvoje. Tento přístup je také zdůrazněn v obecné rovině rovněž i
v dokumentu Evropa 2020, tj. tlak na zaměření se na limitovaný počet jasně a zřetelně
definovaných priorit. Na národní úrovni jednotlivých členských států by tento přístup měl být
plně reflektován.
V souvislosti s přijatou Lisabonskou smlouvou byla problematika hospodářské a sociální
soudržnosti legislativně doplněna o problematiku „územní soudržnosti“, a proto bude tato
tématika v příštím programovém období mimořádně sledována z hlediska jejího začlenění do
konkrétních aspektů politiky soudržnosti. Klíčové výzvy počátku 21. století jsou spojeny
zejména se zesílenou potřebou konkurenceschopnosti a stabilizované zaměstnanosti na
regionální úrovni. Tento aspekt bude zajištěn prostřednictvím podpory regionálních inovačních
systémů založených na regionálně specifických aktivech a přednostech. Zároveň jsou i v tomto
dokumentu zdůrazněny aspekty nutnosti pokrytí integrace napříč hranicemi, tj. zdůraznění
zejména funkčních regionů (včetně vazeb město-venkov) na úkor administrativně vymezených
regionů.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
97
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Zhodnocení regionálních dopadů vymezených regionálních potřeb na územní rozvoj
Z hlediska tematického vymezení předpokládaných faktorů růstu ČR vyplynulo, že dosavadní
konstrukce základu hospodářského vývoje musí být určitým způsobem redefinována na
kvalitativně náročnější faktory růstové strategie. Petr Zahradník zdůrazňuje celkem 5 těchto
faktorů, které mají významnou územní dimenzi a věcně navazují na současné nastavení priority
NSRR „vyváženého územního rozvoje“. Jedná se o:
1. Kvalitu a míru kultivace podnikatelského prostředí,
2. Zesílenou integraci ekonomických subjektů v rámci mezinárodního produkčního
procesu,
3. Řešení nahromaděných problémů strukturální povahy,
4. Přizpůsobení výstupů vzdělávacího systému potřebám praxe,
5. Zlepšení kvality a propojenosti infrastruktury v nejširším slova smyslu.
Z hlediska celkových vyhlídek realizace strukturální politiky EU v ČR pak více
definoval dílčí předpoklady Jan Gregor z Ministerstva financí v roce 2010 následovně:
•
Dle predikce MF by všechny regiony s výjimkou Prahy měly zůstat v
budoucím finančním rámci v cíli Konvergence (do 75 % HDP/obyv. průměru
EU)
•
ČR zůstane kohezní zemí (do 90 % průměru EU dle HND/obyv.)
•
ČR prosazuje zachování kritérií uznatelnosti založených na HDP/obyv. resp.
HND/obyv. pro Kohezní fond
•
Při zachování srovnatelného rozpočtu na kohezní politiku EU a při koncentraci
na méně vyspělé členské státy a regiony => ČR by v příštím období měla
získat významné finanční prostředky z koheze
•
ČR je zastáncem silné a tradiční kohezní politiky EU
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
98
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.7 Řešení územní soudržnosti v rámci Územní agendy EU
2.7.1 Strategický rámec řešení problematiky územní soudržnosti na úrovni EU
Územní agenda Evropské unie, která byla schválena při příležitosti neformální ministerské
schůzky na téma rozvoj měst a územní soudržnosti v Lipsku ve dnech 24. a 25. května 2007,
vychází ve svých základních postulátech z dřívějších dokumentů k dané tématice, zejména pak
staví na dokumentu Evropské komise z r. 1999 zaměřeného na Evropskou perspektivu
územního rozvoje. Evropská perspektiva územního rozvoje (ESDP28) se stala určitým
politickým rámcem pro sektorové politiky členských států EU, které mají územní dopady a
slouží také jako strategický a koncepční podklad EU pro regionální a místní samosprávu s
cílem dosahování vyváženého a udržitelného rozvoje evropského území. Přesto Územní agenda
EU koncepčně rozšiřuje ESDP o prvky konceptu Lisabonské strategie a další aktuální témata,
tj. zejména nové velké územní výzvy, mezi které patří:29
regionálně se lišící dopady změny klimatu na území EU a sousedních zemí, zejména
pokud jde o udržitelný rozvoj,
rostoucí ceny energie, energetická neúčinnost a odlišné územní příležitosti pro nové
formy dodávek energie,
zrychlená integrace našich regionů včetně přeshraničních oblastí do globální
hospodářské soutěže a zároveň zvýšení závislosti států a regionů ve světě,
dopady rozšíření EU na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zejména pokud
jde o dopravní a energetickou infrastrukturu v souvislosti s integrací východní Evropy a
nových členských států EU a jejich regionů,
nadměrné využívání ekologických a kulturních zdrojů a ztráta biologické rozmanitosti,
zejména v důsledku zvyšujícího se nekontrolovaného rozpínání sídel, přičemž odlehlé
oblasti čelí vylidňování,
28
ESDP – European Spatial Development Perspective
Územní agenda Evropské unie, vydaná při příležitosti neformální ministerské
schůzky na téma rozvoj měst a územní soudržnosti v Lipsku ve dnech 24. a 25.
května 2007; část II., odst. (7), str. 2
29
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
99
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
územní dopady demografických změn (zejména stárnutí obyvatelstva), imigrace,
emigrace a vnitřní migrace na trh práce, na poskytování veřejných služeb obecného
zájmu i na trh s byty, rozvoj sídelní struktury a soužití lidí v našich městech a
regionech.
Územní agenda EU se tak ve svých kontextuálních východiscích skládá z následujících
konceptů a problematik:
Územní agenda EU = ESDP + Lisabonská strategie + nové velké územní výzvy
Územní agenda stanovuje v kontextu politiky územní soudržnosti následující priority územního
rozvoje v EU:30
posílení polycentrického rozvoje a inovací prostřednictvím vytváření sítí městských
regionů a měst;
vytvoření nových forem spravování územní (territorial governance) a partnerství
venkovských a městských oblastí;
podpora regionálních seskupení (klastrů) posilujících hospodářskou soutěž a
inovace v Evropě;
podpora posílení a rozšíření transevropských sítí;
podpora transevropského řízení rizik včetně dopadů změny klimatu;
posílení ekologických struktur a kulturních zdrojů jako přidané hodnoty pro rozvoj.
Na základě výše vymezených priorit územního rozvoje v EU byl později schválen tzv. První
akční plán pro implementaci Územní agendy EU31, jehož účelem má být iniciování aktivit
směřujících k větší koordinaci problematiky územní soudržnosti a politiky urbánního rozvoje
30
Územní agenda Evropské unie, vydaná při příležitosti neformální ministerské
schůzky na téma rozvoj měst a územní soudržnosti v Lipsku ve dnech 24. a 25.
května 2007; část III., odst. (13 - 27), str. 3 - 5
31
Tento dokument byl schválen v rámci portugalského předsednictví v Radě EU ve dnech 23. a 24. listopadu
2007.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
100
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
v rámci Aktivity 1.1.32 Tento první akční plán je koncipován pro období 2007 – 2011.
Lipská charta o udržitelných evropských městech33 rozšiřuje Územní agendu EU, vůči které
má doplňující charakter, protože se detailněji zaměřuje na otázku integrovaného rozvoje měst
jako úkolu evropského rozměru. Ve srovnání s Územní agendou se tento dokument zaměřuje
primárně na problematiku měst a urbánních oblastí, přičemž se výrazně doporučuje:34
1. Širší využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst
vytváření a zajištění vysoce kvalitního veřejného prostoru
modernizace infrastrukturních sítí a zlepšení energetické účinnosti
aktivní, inovativní a vzdělávací politika
2. Věnování zvláštní pozornosti deprivovaným/upadajícím čtvrtím v rámci města jako
celku
zavádění strategií pro dosažení vyššího standardu fyzického prostředí
posílení lokální ekonomiky a místní politiky zaměstnanosti
aktivní vzdělávací politika pro děti a mládež
podpora cenově dostupné/sociálně únosné a efektivní městské dopravy
Oba dva dokumenty, tj. Územní agenda EU a Lipská charta, představují první oficiální a
společný krok členských států EU směrem k větší koordinaci při podpoře územní soudržnosti a
politiky urbánního rozvoje. Tímto způsobem je možné dlouhodobě podporovat a zvyšovat
efektivitu implementace územní a urbánní politiky rozvoje, aplikaci principů polycentrického
rozvoje a řešení nových velkých územních výzev. Specifickou částí je zároveň i jejich vazba na
implementaci Lisabonské strategie, kdy zatímco Územní agenda EU se k ní váže
prostřednictvím její role při podpoře „udržitelného ekonomického růstu a vytváření nových
32
Act 1.1 – „Prepare and promote policy options to foster coordination between spatial and urban development in
the light of the Territorial Agenda and the Leipzig Charter, at EU and MS level.“
33
Lipská charta o udržitelných evropských městech, sjednána při příležitosti neformální schůzky na téma rozvoj
měst a územní soudržnost v Lipsku ve dnech 24. a 25. května 2007
34
Lipská charta o udržitelných evropských městech, sjednána při příležitosti neformální schůzky na téma rozvoj
měst a územní soudržnost v Lipsku ve dnech 24. a 25. května 2007
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
101
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
pracovních příležitostí“, tak Lipská charta zdůrazňuje klíčovou roli městských oblastí při
dosahování cílů Lisabonské strategie při respektování vyváženosti jednotlivých bodů
udržitelného rozvoje, tj. ekonomické, sociální a environmentální dimenze.
Lipská charta mj. zdůrazňuje, že urbánní politika musí být realizována na národní úrovni,
přičemž z národní úrovně (stejně jako ze všech ostatních úrovní) by také měly vycházet
pobídky pro inovativní řešení. S ohledem na velmi různorodou institucionální, legislativní a
správní kulturu jednotlivých členských států jsou považována jednotlivá doporučení
v příslušných dokumentech jako „otevřený“ soubor a rámec možností pro realizaci primárních
postulátů Územní agendy EU a Lipské charty.
V České republice je problematika vztahu města a venkova řešena v podstatě na
všech úrovních, ale s různou intenzitou. Základní problém, který se zde projevuje a
promítá se do řešení této problematiky, spočívá v tom, že přetrvává výrazné napojení
venkova na problematiku zemědělské výroby (podobně jako na úrovni EU, kde je
problematika venkova propojena se zemědělstvím financováním rozvojových aktivit
prostřednictvím EAFRD). V souvislosti s tím je potřeba si uvědomit, že značná část
venkovských sídel prošla postupnou přeměnou svých funkcí a málokterá i malá obec
definuje zemědělskou funkci jako svou základní (viz šetření provedené Katedrou
regionálních studií NF VŠE v rámci řešení projektu pro MF ČR, květen – září 2008).
2.7.2 Strategické dokumenty koordinace problematiky územní soudržnosti v ČR
Dokumenty České republiky, které byly analyzovány z hlediska vztahu město-venkov,
lze rozdělit na dokumenty zpracované na národní a na regionální úrovni.
Strategie a koncepce celorepublikového charakteru obvykle vazbu město-venkov přímo
nezmiňují a v jejich strategických částech je problematika urbanizovaných a venkovských
oblastí řešena relativně odděleně, což je ovlivněno do značné míry „zakonzervovaným“
viděním venkova spojeným se zemědělskými aktivitami, jednak přístupem uplatňovaným v
EU.
Vzhledem k tomu, že zásadní roli v rozvoji regionů České republiky v období 2007-2013
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
102
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
sehrávají finanční prostředky ze strukturálních fondů alokované v rámci politiky hospodářské a
sociální soudržnosti EU, věnoval řešitelský tým značnou pozornost také operačním
programům, zpracovaným pro čerpání těchto finančních prostředků. Nástroje uplatňované pro
podporu nebo posílení vazby město–venkov, resp. město a jeho zázemí, pokud jsou uvedeny,
jsou
v operačních programech velmi podobné, jedná se především o různé koncepce a
strategické dokumenty, dále opatření organizační a koordinační povahy, vytváření
kooperačních a informačních sítí. Další oblastí je infrastruktura technická i dopravní.
Pro pochopení problémů spojených s řešením vztahů město-venkov je potřeba si uvědomit
určitá specifika České republiky, které se do této problematiky promítají, jako je zejména velmi
stabilní sídelní systém, dále relativně, v porovnání s dalšími státy EU, rovnoměrné osídlení
s minimálním množstvím marginálních území venkovského charakteru. Pouze malé procento
obyvatel žije v obcích, které nejsou v dosahu více či méně významného ekonomického centra.
Marginalizovaná území se nacházejí obvykle při hranicích krajů, což je ovlivněno jejich
nodálním charakterem, či při státní hranici.
Zásadním problémem pro zajištění optimalizace vztahu město-venkova je vysoký počet
obcí v České republice, který omezuje realizaci některých rozvojových projektů (zejména
projektů zaměřených na rozvoj technické infrastruktury). Dalším problémem je také značná
rigidita územního plánování, které nerozlišuje vysoce urbanizovaná území, jež potřebují silné
regulační nástroje, od málo urbanizovaných venkovských území.
Nástroje, které se objevují v relevantních programech a strategiích ČR a s jejichž pomocí by
měla být problematika vztahu město-venkov řešena, lze shrnout takto:
- tvorba koncepčních a rozvojových dokumentů, včetně územně plánovací dokumentace;
- koordinační a organizační opatření (oblast dopravy, cestovního ruchu);
- dopravní a komunikační sítě;
- dopravní obslužnost území (integrované dopravní systémy);
- informační a rezervační sítě – především v oblasti cestovního ruchu;
- marketing a propagace – především v oblasti cestovního ruchu;
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
103
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
- rozvoj partnerství měst a venkova (dopravní obslužnost, cestovní ruch, sociální a
kulturní aktivity).
V současné době je možné vymezit několik klíčových nedostatků komplikujících
efektivnější koordinaci problematiky územní soudržnosti a politiky urbánního rozvoje:
o na úrovni ČR není zřejmá vertikální struktura, která by odpovídala skutečné hierarchii
strategických dokumentů podporujících implementaci Aktivity 1.1;
o zatímco operační/projektová úroveň působí poměrně koordinovaně, tak na národní úrovni
je zřejmá absence systémového rámce řešení problematiky vztahů měst a venkova
v návaznosti na První akční plán pro implementaci Územní agendy EU;
o na národní úrovni je zřejmá z hlediska již běžících programů financovaných z finančních
prostředků EU a státního rozpočtu poměrně vysoká fragmentace a zejména preferování
sektorového přístupu členění veřejných výdajových programů (EU i národních programů
je v současné době velmi vysoký počet, a proto míra jejich provázanosti a koordinace je
velmi komplikovaná, což v konečném důsledku směřuje k nižší efektivitě jejich plnění).
Dle níže uvedeného schématu, které rámcově znázorňuje současnou situaci a prostředí realizace
Prvního akčního plánu pro implementaci Územní agendy EU, vyplývá, že na národní úrovni je
nezbytná mnohem větší obezřetnost při koncipování a koordinaci stávajících koncepcí a
strategií (průřezových i sektorových).
Obr. č. 14: Zjednodušené schéma prostředí realizace Prvního akčního plánu pro implementaci
Územní agendy EU v ČR pro období 2007 – 2013
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
104
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Vysvětlivky:
Přímé propojení implementace a koordinace problematiky vztahů měst a venkova
Nepřímé propojení implementace a koordinace problematiky vztahů měst a
venkova
NSPRV ČR: Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (MZe ČR)
NLP: Národní Lisabonský program (2005 – 2008) – Národní program reforem ČR
SRR ČR: Strategie regionálního rozvoje ČR
PSP: Programy přeshraniční spolupráce
SRK: Strategie rozvoje krajů
NSRR ČR: Národní strategický referenční rámec ČR na období 2007 – 2013
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
105
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
PRV ČR: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013
PRK: Programy rozvoje krajů
ROP: Regionální operační programy
TOP: Tématické operační programy
PSP: Programy přeshraniční spolupráce
SHR: Strategie hospodářského růstu ČR
PÚR: Politika územního rozvoje ČR
SPRCR: Státní politika rozvoje cestovního ruchu
SUR: Strategie udržitelného rozvoje ČR
2.8 Budoucnost politiky soudržnosti a dopady na ČR
2.8.1 Zpráva profesora Sapira a kontext dalšího rozšiřování
Proces posledního rozšíření EU o 12 nových států a dále také potenciální vstup dalších zemí do
EU byl impulzem týmu prof. Sapira pro vytvoření studie35, která se zabývala problematikou
potřeby zajištění dlouhodobého a udržitelného ekonomického růstu a konkurenceschopnosti ve
světové ekonomice. Tuto studii zadala Evropská komise v roce 2002, aby revidovala všechny
tři aspekty týkajících se ekonomického systému EU:
revize fungování podmínek jednotného trhu (a komplementární mikroekonomické
politiky);
měnovou unii (a s ní související aspekty makroekonomických politik);
rozpočet EU.
Pokud se zaměřujeme na problematiku dalšího rozšiřování EU, tak ve studii prof. Sapira jsou
nejvíce relevantní doporučení týkající se právě posledně jmenovaného rozpočtu EU. Přesto
není problematika reformy rozpočtu osamocená, protože stále existují poměrně široké
ekonomické souvislosti s dalšími používanými nástroji evropských politik.
Jednotný trh dosud významně neprosadil své výhody ze 3 důvodů:
35
Sapir Andre et al. (2005), str. 958 - 969
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
106
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
o jednotný trh nebyl ve své podstatě nikdy v plné míře implementován (od r. 1993 byl
realitou pouze pro zboží, a na druhé straně trh služeb – zahrnující finanční trhy –
zůstává stále velmi fragmentován);
o jednotný trh vyčlenil ze svého konceptu liberalizaci trhu práce, která je stále výsadou
členských zemí. Bez vyšší pracovní mobility není možné zahájit významnější optimální
alokaci těchto zdrojů;
o koncepce a implementace jednotného trhu byla zakořeněna v tzv. „včerejším smýšlení“,
tj. předpokladu, že zásadním problémem Evropy byla absence širšího vnitřního trhu,
který by evropským společnostem zajistil úspory z rozsahu. Nicméně současné
podmínky konkurenceschopnosti jsou charakteristické rychlými technologickými
změnami a silnou globální konkurencí. Proto evropský průmysl a další sektory potřebují
spíše příležitostí pro vstup na nové trhy, rekvalifikace pracovní síly, lepší systém
financování, a vyšší investice do výzkumu a vývoje, a vyššího vzdělání.
Z pohledu makroekonomické stability mohou být 90. léta v EU označena jako léta s tendencí
a důrazem na vyváženost makroekonomických ukazatelů, tj. dosahování nízké inflace a nižších
rozpočtových deficitů. Avšak USA dosáhly v tomto období větší stability bez výrazného
snížení ekonomického růstu. Navíc ne všechny státy EU se úplně snažily provést stabilizační
kroky, a proto dnes mají výrazné problémy v dosahování 3 % stropu pro rozpočtový deficit
v EHMU.
Politika HSS se zaměřovala na podporu konvergence, která je ovšem postupně dosahována
mnohem více na úrovni jednotlivých států než úrovni jednotlivých regionů, kde se naopak
projevují výrazné divergenční tendence. Efekty strukturálních fondů mohou být opravdu
dosaženy jen v případě, že budou doprovázeny národními politikami s respektem a ohledem na
místní podmínky a prostředí pro investice a formování lidského kapitálu.
Je zřejmé, že všechny tyto 3 aspekty jsou vzájemně velmi propojeny a mohou mít významné
pozitivní i negativní synergické efekty. V následujících letech bude Evropa konfrontována
výzvou týkající se vytvoření úspěšnosti kroku týkajícího se východního rozšíření EU. Celá
Sapirova zpráva proto zdůrazňuje význam vzájemné provázanosti zmíněných 3 ekonomických
pilířů EU, tj. jednotný trh, monetární unie a rozpočet EU, ovšem za předpokladu provedení
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
107
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
výraznějších reformních kroků a úprav. Úloha členských států jako partnerů by se měla nadále
zvětšovat. Proto se zaměřuje na 6 doporučení ve dvou oblastech:
1. Politiky podporující ekonomický růst
o vytvořit podmínky pro více flexibilní jednotný trh,
o podpořit rozvoj investic do znalostní ekonomiky
o zlepšit makroekonomický rámec politiky EMU,
o předefinovat politiky zaměřené na konvergenci a restrukturalizaci.
2. Způsoby zajištění: governance a rozpočet:
o dosáhnout vyšší efektivity v rozhodovacím procesu a míře regulace (zpráva
zahrnuje doporučení týkající se úlohy kompetencí na evropské a národní úrovni,
subsidiarita, decentralizace systému fondů; institucionální reforma zahrnující na
posílení strategických kapacit institucí EU, zahrnující „menší úlohu Evropské
komise“ a naopak zvýšit úlohu v rozhodování na úrovni Rady EU o
ekonomických otázkách, tj. posílení role členských států);
o přeorientovat rozpočet EU (více než 90 % rozpočtu je financováno z členských
příspěvků států, než z úrovně vybíraných daní – týká se širší fiskální báze EU).
Zároveň i otázka rozhodování o rozpočtu je velmi složitá.
o zásadním doporučením je přesunout postupně financování zemědělství, tj.
největší položky rozpočtu EU, na národní rozpočty ve smyslu principů
fiskálního federalismu a principu subsidiarity.
Uvedené
okruhy
doporučení
jsou
zcela
zásadní
ve
formulaci
podoby
národohospodářských politik na evropské i národní úrovni. Jejich praktická aplikace je
ovšem
možná
až
v delším
časovém
horizontu
v souvislosti
s postupně
se
reformujícími dílčími politikami EU. Některé kroky již byly realizovány, ovšem stále
neexistuje jednomyslný souhlas nebo alespoň kompromis nad dalším vývojem výše
uvedených makroekonomických okruhů, které mají významný vliv na regionální rozvoj.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
108
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2.8.2 Barcova zpráva
V dubnu 2009 byla v Bruselu představena zpráva italského experta Fabrizia Barcy vypracovaná
pro Evropskou komisi.
Zpráva se zabývá zejména odůvodněním kohezní politiky z ekonomického hlediska a
zdůrazňuje její význam v rámci politik Evropské unie, vyhodnocuje dosavadní vývoj a
doporučuje některé reformní kroky pro budoucnost.
Klíčovým pojmem zprávy je „place–based development model“ – místně orientovaný model
rozvoje, který má zdůraznit integrovaný teritoriální/regionální přístup k řešení problémů a s tím
související důraz na kvalitu institucí, které participují na realizaci kohezní politiky.
EU by měla koncentrovat přibližně dvě třetiny veškerého financování na několik málo
klíčových priorit definovaných na evropské úrovni.
Kritéria pro alokování prostředků by měla zůstat ve stávající podobě (tzn. založena na výši
HDP na obyvatele). Jedna nebo dvě z klíčových priorit by měly být poté zaměřeny na oblast
sociálního začleňování, aby bylo možné realizovat rozvoj tzv. „územní sociální agendy“.
Strategická debata mezi Evropskou komisí a členskými státy (v některých případech i regiony)
by měla být neustále posilována a vyvažována na základě „Evropského strategického
rozvojového rámce“, který by jasně definoval základní principy, indikátory a cíle potřebné pro
úspěšné zacílení kohezní politiky. Evropská komise a členské státy by pak měly vytvořit nový
typ smluvních vztahů (Národní strategickou rozvojovou smlouvu), které by obsahovaly hlavně
snadno ověřitelné závazky.
2.8.3 Pátá kohezní zpráva
V listopadu 2010 byla Evropskou komisí představena tzv. Pátá kohezní zpráva o hospodářské,
sociální a územní soudržnosti, která věcně navazuje na strategický dokument „Evropa 2020“
analyzovaný v předchozí kapitole. Tato zpráva posunula dále debatu o budoucnosti politiky
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
109
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
soudržnosti a více specifikovala dílčí problematické aspekty i potenciální oblasti rozvoje. Tato
zpráva v obecné rovině jasně deklarovala následující dva směry:
1) Budoucí politika soudržnosti musí být v souladu se strategií Evropa 2020 nicméně
s větším důrazem na integrovanou a efektivnější podporu.
2) Financování zůstane soustředěno do méně rozvinutých regionů EU.
Výše uvedené dva směry jasně naznačují potřebu hluboké reflexe témat analyzovaných
v předchozí kapitole ve vazbě na tématiku vyváženého územního rozvoje. Dále rovněž uvádí,
že regionální diferenciace podpor v rámci politiky HSS bude stále konstruováno dle
hospodářské úrovně jednotlivých regionů (ukazatel HDP / osobu).
Pátá kohezní zpráva vymezuje řadu procesních záležitostí možné realizace politiky HSS
v příštím programovém období (např. finanční i věcné řízení). Rovněž jsou vymezeny i určité
cíle, které mají velmi úzkou vazbu problematiku územně vyváženého rozvoje, z nichž
nejdůležitější uvádíme níže:36
Posílení třetí dimenze: územní soudržnost
V této části je zdůrazněna podpora územní spolupráce, zaměření na oblasti se
specifickými geografickými nebo demografickými rysy. Rovněž je kladen důraz na roli
měst, které představují tzv. motory regionálního rozvoje. Novým přístupem je zde
zdůraznění role „městských orgánů“, které by měly sehrávat výraznější úlohu při
navrhování a provádění strategií městského rozvoje. Dále je specifická pozornost
věnovaná faktickému územnímu zaměření řešení problémů prostřednictvím politiky
soudržnosti. V této souvislosti je zdůrazněna role funkčních zeměpisných celků.
Komentář: Problematika městské agendy není v politice soudržnosti novinkou, protože
na tuto část je kladen důraz již v současném programovém období 2007 – 2013. Pro další
programové období 2014+ však Pátá kohezní zpráva vymezuje nové dílčí parametry
řešení této tématiky, které může zásadním způsobem změnit dosavadní všeobecné chápání
a realizace programů financovaných ze SF EU. Zavádí se tzv. princip větší flexibility
36
Zdroj: Investing in Europe´s future, 5. Report on economic, social and territorial cohesion, European
Commission, November 2010
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
110
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
v územním pojetí, v rámci kterého by bylo možné realizovat „funkční územní operační
programy“. Záměrně uvádíme „územní“ a nikoliv „regionální“, protože by měla být
poskytnuta možnost sestavit a řídit nejen národní/sektorové a regionální operační
programy, ale rovněž také programy na úrovni skupin několika měst nebo povodí dle
funkčního charakteru příslušného území.
Podpora využívání nových finančních nástrojů: nové formy financování investic
Kombinování grantů a půjček, podpora různých forem partnerství veřejného a
soukromého sektoru v rámci tzv. nástrojů finančního inženýrství bude představovat
novou výzvu v tématice vyváženého územního rozvoje. Pro příští programové období by
se měla pozornost z hlediska územního rozvoje více zaměřit na všeobecnou finanční
podporu firmám a rozšíření rozsahu působnosti nástrojů finančního inženýrství.
Komentář: V České republice nejsou zkušenosti s tzv. nástroji finančního inženýrství
významné vyjma iniciativy JESSICA, která se zaměřuje na specifické aktivity rozvoje
urbánních území, která je z hlediska implementace nejdál v Moravskoslezském kraji.
Ostatní formy, tj. JEREMIE (podnikání) v gesci MPO se fakticky nerozjel a v případě
iniciativy JASPERS (velké infrastrukturní projekty v oblasti dopravy a ŽP) jsou
dosavadní zkušenosti také jen velmi parciální. S ohledem na dlouhodobé fiskální
problémy a vysoké deficity veřejných rozpočtů bude preferován spíše menší rozpočet EU
s posílením „návratných“ forem financování projektů regionálního rozvoje.
Posilování partnerství
Jedná se o intenzivnější začlenění místních a regionálních subjektů, sociálních partnerů, a
občanské společnosti v provádění politiky soudržnosti. Hlavní způsob podpory těchto
forem partnerství by měly být tzv. koncepce místního rozvoje, např. vytváření inovačních
strategií nebo navrhování řešení pro obnovu zanedbaných oblastí.
Komentář: Vyvážený územní rozvoj nelze zajistit „centrálně“ nebo pouze prostřednictvím
metody „top-down“. Jedinou možnou formou, která má dlouhodobý potenciál ve své
opodstatněnosti, je pouze zabezpečení širokého zapojení aktérů regionálního rozvoje do
rozhodovacích procesů. Komplexní řešení dopadů souvisejících s hospodářskou krizí
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
111
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
nebo nových výzev definovaných v dokumentu Evropa 2020 bude možné zajistit širokou
platformou spolupráce a dialogu mezi zástupci veřejného, soukromého sektoru,
sociálních a hospodářských partnerů a nevládních neziskových organizací.
2.8.4 Evropa 2020
Dokument „Evropa 2020“ navazuje na Lisabonskou strategii, která byla definována pro období
2000 – 2010. Kompletní název nového strategického dokumentu je „Strategie pro inteligentní a
udržitelný růst podporující začlenění“ a vyjadřuje základní filosofii EU pro příští dekádu.
Klíčovým prvkem a stavebním kamenem je kontext podmínek, ve kterých se EU nacházela a
částečně ještě nachází, tj. doznívající dopady hospodářské krize, která svým rozsahem
negativně ovlivnila socioekonomický vývoj v regionech EU. V tomto duchu je snahou podpořit
tvorbu pracovních místa a životní úroveň obyvatel EU.
Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority:
–
Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích;
–
Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně
náročnou na zdroje;
–
Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se
bude vyznačovat sociální a územní soudržností.
Výše uvedené priority jsou kvantifikovány v hlavních pěti cílech, kterých chce EU dosáhnout
v následující dekádě. Tyto cíle předurčují dílčím způsobem možnou podobu zaměření politiky
soudržnosti v příštím programovém období 2014+. Jedná se o následující cíle:
1. Zaměstnanost - Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20-64 let minimálně na
75 %.
2. Výzkum a inovace - Navýšení investic do výzkumu a vývoje úroveň 3 % HDP.
3. Změna klimatu a energie - Snížení energetické náročnosti ekonomiky nejméně o 20 %,
zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na energetickém mixu o 20 % a redukce
emisí skleníkových plynů o 20 %, s možným navýšením redukčního cíle na 30 % (za
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
112
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
podmínky, že se ostatní ekonomicky rozvinuté státy zavážou ke srovnatelným
redukčním závazkům a vyspělejší rozvojové země se adekvátně zapojí do tohoto úsilí).
4. Vzdělávání - Zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let ze
současných 31 % nejméně na 40 % a snížení počtu žáků předčasně opouštějících
vzdělávací systém ze současných 15 % na úroveň pod 10 %.
5. Boj proti chudobě - Snížení počtu obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním
vyloučením nejméně o 20 milionů.
Jaké jsou tedy hlavní posuny v tématech majících regionální dimenzi? Zatímco Lisabonská
strategie byla vytvářena v určité „integrační euforii“ a období relativně stabilizovaného
hospodářského růstu, tak poslední 2 roky byly charakteristické obdobím významných dopadů
hospodářské krize, která předurčila výše uvedené hlavní priority a cíle EU pro příští dekádu.
Tyto cíle budou realizovány v 7 stěžejních iniciativách, přičemž v rámci některých je možné
identifikovat jistou návaznost na tématiku „vyváženého rozvoje území“:
1) Priorita – Inteligentní růst
-
Inovace v Unii – tato iniciativa nemá přímou návaznost,
-
Mládež v pohybu - tato iniciativa nemá přímou návaznost,
-
Digitální program pro Evropu – tato iniciativa posouvá tématiku vyváženého
územního rozvoje v rámci podpory rozvoje vysokorychlostního internetu a využití
jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky. Územní dimenze spočívá
zejména v nutnosti řešení dosud slabého využití vysokorychlostního internetu
v území (zejména ve venkovských oblastech), což následně komplikuje šíření
znalostí přes internet a rovněž i distribuci zboží a služeb přes internet. Je zde tudíž
velmi úzká návaznost na podporu řešení specifických problémů rozvoje venkova a
periferních regionů.
2) Priorita – Udržitelný růst
-
Evropa méně náročná na zdroje – tato iniciativa nemá přímou návaznost,
-
Průmyslová politika pro věk globalizace – tato iniciativa navazuje na problematiku
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
113
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
územního rozvoje ve smyslu podpory zlepšení podnikatelského prostředí (zejména
malé a střední podniky) a podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny
v kontextu globální konkurenceschopnosti. Územní dimenzi lze v podmínkách ČR
zdůraznit zejména v případě ekonomické výkonnosti problémových území a
možnostech jejich podpory.
3) Priorita – růst podporující začlenění
-
Program pro nové dovednosti a pracovní místa – tato iniciativa je s problematikou
vyváženého územního rozvoje velmi úzce spjatá, protože se zaměřuje na
modernizaci pracovních trhů prostřednictvím usnadnění mobility pracovních sil a
rozvoj dovedností za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání
nabídky a poptávky na trhu práce. Územní dimenze v případě ČR lze sledovat
zejména v případě intervencí na trhu práce v územích s neúměrně vysokou
nezaměstnaností.
-
Evropská platforma pro boj proti chudobě – tato iniciativa nemá přímou návaznost.
Ačkoliv je hlavním cílem posílení sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody
vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny v širokém
spektru společnosti, tak tato iniciativa má spíše průřezový charakter bez územních
specifik. Problémy se vyskytují nejen ve strukturálně postižených regionech, ale
také ve vyspělých a hospodářsky stabilizovaných regionech či urbánních centrech.
V kontextu výše uvedených priorit a dílčích iniciativ jsou jednotlivé členské země EU průběžně
hodnoceny Evropskou komisí, která identifikuje prostřednictvím různých analýz tzv. slabá
místa (Bottlenecks to Growth) ekonomik. Je potřeba zdůraznit, že Česká republika by měla
významně reflektovat tato slabá místa a jasně identifikovat způsoby, jak je bude dále řešit.
Jednou z možností je právě politika HSS nejen současného „dobíhajícího“ programového
období, ale rovněž možnosti v příštím programovém období 2014+.
Pro Českou republiku bylo v roce 2010 určeno 5 slabých míst.
1) Snížit vysoký strukturální deficit a zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí
Komentář: Toto slabé místo má makroekonomický charakter bez územní dimenze.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
114
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2) Zlepšit fungování trhu práce, odstranit zbývající strukturální problémy
Komentář: Toto slabé místo má zásadní územní dimenzi.
3) Zlepšit podnikatelské prostředí, zejména kvalitu regulace a výkonnost veřejné správy
Komentář: Část týkající se podnikatelského prostředí má výraznou územní dimenzi a
dopad v ČR, proto bude nutné věcně navázat na stávající období a reflektovat
souvislosti týkající se negativních dopadů hospodářské krize.
4) Zvýšit inovační kapacitu, podporovat VaV v podnikatelském sektoru a tím přispět
k diverzifikaci ekonomiky a k orientaci na zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou
Komentář: Toto slabé místo nemá výraznou územní dimenzi.
5) Pokračovat ve zvyšování kvality lidského kapitálu, v dlouhodobém horizontu zvýšit
produktivitu práce.
Komentář: Toto slabé místo má vazbu na vyvážený územní rozvoj jen zčásti týkající se
kvality lidských zdrojů v území, která je v ČR regionálně velmi různorodá. Intervence
v oblasti trhu práce bude nezbytné regionálně diferencovat.
V přípravách na příští programové období bude nutné reflektovat v otázce „vyváženého
územního rozvoje“ zejména druhé a třetí slabé místo České republiky.
Shrnutí
Současný stav ve veřejné správě je charakteristický svoji složitostí, která je ovlivněna
několika důvody. Jedním z nich může být aplikace výše uvedeného a popsaného
spojeného modelu. Existují však také obecnější důvody současného stavu. V rámci
reformních kroků přesně nevíme, čeho by mělo být dosaženo a jak má vypadat
konečný stav reformy veřejné správy. Často se používají slova dekoncentrace,
decentralizace, subsidiarita, které představují spíše strategie než cíle této reformy.
Současně je nutné zdůraznit, že dopady reformy v Česku se hodnotí velmi subjektivně
a málo se využívají empirická data.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
115
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Reforma veřejné správy se zredukovala na dva hlavní kroky (vznik krajů a zánik
okresů). Mnoho představitelů POU a ORP sice nesouhlasí se zrušením okresních
úřadu, nicméně běžným občanům se zlepšila dostupnost k institucím veřejné správy
(77 okresních měst versus 205 obcí s rozšířenou působností). Problémem však je až
příliš velká fragmentace státní správy, protože v současné době existují až tři
kategorie obcí s různým rozsahem přenesené působnosti státní správy.
Na krajské úrovni je nutné zdůraznit dvojí krajské uspořádání. Na jedné straně existují
kraje jako územně samosprávné celky (14 regionů) a na druhé straně je ještě stále
platné krajské členění jako správních obvodů. Jedná se pouze o geograficky
vymezené jednotky (8 regionů), které existují již od roku 1960, v nichž jsou
lokalizovány některé státní instituce (např. soudy). Sjednocení krajského vymezení a
organizace veřejné správy v těchto regionech se jeví do budoucna jako nezbytné.
Krajské samosprávy od svého vzniku v roce 2000 až do současnosti výrazně získaly
na zkušenostech a jejich síla neustále roste. Přesto je v České republice stále možné
sledovat poměrně silný rezortismus na národní úrovni, tj. snaha národních
ministerstev uchovat si maximální úlohu a roli při ovlivňování dílčích tématických
agend v České republice. Důkazem tohoto stavu je stále probíhající fiskální stres v ČR
na regionální úrovni. Časté změny systému financování místní správy řadí Česko na
unikátní pozici v Evropě. Bohužel lze nalézt negativní implikace tohoto stavu nejen ve
výkonu státní správy a samosprávy, ale také v dopadech na lokální a regionální
rozvoj.
Současné tendence v konceptech regionálního rozvoje výrazně naznačují zvýšenou
důležitost a roli inovací, včetně jejich vlivu na ekonomický růst. Tyto aspekty začaly být
intenzivněji
vnímány
na
evropské
úrovni
zejména
v
souvislosti
s
určitým
hospodářským zaostáváním EU za USA v posledních 15 letech. Tyto záležitosti se
stávají novými výzvami pro subjekty zabývajícími se regionálním rozvojem, kdy se
výrazněji posiluje meziregionální konkurenční prostředí.
Je možné říci, že současná dynamika vývoje globální ekonomiky vytváří takové
sociální a ekonomické transformační změny, které jsou srovnatelné s první
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
116
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
průmyslovou revolucí. Vnější vlivy a síly mění roli jednotlivých států a působí také na
ekonomiku jednotlivých regionů a municipalit. Je zřejmé, že dnes probíhá přeměna k
nové společnosti, která už není založena primárně na průmyslu. To co se děje dnes je
s největší pravděpodobností větší, hlubší a důležitější než průmyslová revoluce.
Použitá literatura
Bromley, S. et al. (2001); Governing the European Union, SAGE Publications in association with The Open
University, 2001
Brown Lenka, Fantová-Šumplíková Markéta, Pěchotová Barbora, Pělucha Martin, Potluka Oto (2007);
Doporučení k efektivnímu a průhlednému užívání a čerpání prostředků ze strukturálních fondů, Transparency
International – Česká republika
Cihelková Eva, Jakš Jaroslav a kol. (2004); Evropská integrace – Evropská unie, Vysoká škola ekonomická
v Praze
Eurostat (2007a); News release 23/2007, 19 February 2007
Eurostat
(2007b);
HDP
připadající
na
1
obyvatele,
statistická
data
dostupná
http://epp.eurostat.cec.eu.int/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=de&pcode=eb011
na:
Eurostat
(2007c);
reálný
růst
HDP,
statistická
data
dostupná
http://epp.eurostat.cec.eu.int/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=eb012
na:
Evropská komise (2000) Stručný průvodce Evropským sociálním fondem pro budoucí členské státy. Evropská
komise, Brusel, 2000.
Evropská komise (2001): ABC práva Evropských společenství, páté vydání ICEU, 2001
Evropská komise (2004a): Glosář, Informační centrum Evropské unie, Praha, 2004
Evropská komise (2004b): Ústava pro Evropu – Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád, úřad
pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2004
Evropská komise (2006a), Enlargement, two years after: an economic evaluation, by the Bureau of European
Policy Advisers and the Directorate-General for Economic and Financial Affairs, No. 24, May 2006, ISSN 17253209, str. 43 – 48
Evropská komise (2006b); Rozšíření EU – 20 mýtů a skutečností o rozšíření, Lucemburk, Úřad pro úřední tisky
Evropských společenství, 2006, ISBN 92-79-02127-3
Evropská komise (2006c); Závěry předsednictví – Brusel 14. a 15. prosince 2006, Rada Evropské unie,
16879/06, 15. prosince 2006
Evropská komise (2006d); Strategie rozšíření a hlavní výzvy na roky 2006 – 2007, včetně zvláštní zprávy o
schopnosti EU integrovat nové členy, Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, KOM(2006) 649,
v Bruselu 8. 11. 2006
Evropská komise (2007): European Social Fund - 50 years investing in people, Brusel, ISBN 92-79-03357-3
Evropský parlament, Výbor pro regionální rozvoj (2007): Návrh zprávy o důsledcích budoucího rozšiřování na
účinnost politiky soudržnosti, 2006/21070(INI) z 4. 1. 2007.
Evropská rada (2006a); nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o
Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES)
č. 1260/1999
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
117
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
European Commission (2007); Growing regions, growing Europe: Fourth report on economic and social
cohesion, May 2007
Fiala, P., Pitrová, M. (2003): Evropská unie, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2003, ISBN
80,7325-015-2, str. 462.
Kadeřábková, B. (2003); Úvod do makroekonomie – neoklasický přístup, nakladatelství C.H.Beck, Praha 2003,
ISBN 80-7179-788-X
Kadlecová, A. (2005): Turecko na cestě do EU: Proces s otevřeným koncem, Revue politika 6-7/2005.
Klokočka Vladimír (1996): Ústavní systémy evropských států, Linde Praha, a. s., 1996
Kučerová, I. (2006): Evropská unie: Hospodářské politiky, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství
Karolinum, Praha 2006, ISBN 80-246-1212-7
Lacina Karel (2004): Evropská veřejná správa, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., Praha 2004
Lane, Jan Erik (2000); The Public sector: concepts, models and approaches, Third edition, SAGE
Publications Ltd., London 2000, ISBN: 0-7619-6748-6
Mach, M. (2001); Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium, nakladatelství a vydavatelství
Melandrium, Praha, 2001, ISBN 80-86175-18-9
Ministerstvo financí (2006); Finanční perspektiva 2007 – 2013, rozdělení prostředků na OP a Metodika
finančních toků, powerpointová prezentace Ing. Lenky Filípkové na konferenci „Budoucnost politiky hospodářské
a sociální soudržnosti 2007 – 2013, 20. března 2006, Praha
Ministerstvo pro místní rozvoj (2011): Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerp¨ání SF, FS a národních
zdrojův programovém období 2007-2013, říjen 2011, dostupné on-line http://www.strukturalnifondy.cz/Files/05/05b39ec1-4d24-41b0-b898-10d8437934dd.pdf
OECD (2005) – governance, Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD)
(2005), Modernising Government: The Way Forward, OECD Publishing, Lausanne, citizen participation
(OECD (2005, str. 187) – obecné principy fungování moderní veřejné správy
OECD Investment Strategies and Financial Tools for Local Development (2007): Foreword by Sergio Arzeni.
OECD Publications: France, 2007. ISBN 978-92-64-03985-8. citace [8.8.2010]
Pělucha, M. (2006a); Mechanismus fungování principu subsidiarity a jeho uplatnění v evropské i národní veřejné
správě, [CD-ROM]. In: WOKOUN, René, MATES, Pavel et al.Management regionální politiky a reforma veřejné
správy. Praha : Linde, 2006. 6 s. ISBN 80-7201-608-3
Pělucha, M. et al. (2006b): Rozvoj venkova v programovacím období 2007 – 2013 v kontextu reforem SZP EU,
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., Praha, 2006, ISBN 80-86684-42-3
Pělucha, M. (2006c); „Dosavadní zkušenosti s implementací SF v ČR – implikace pro financování
aktivit územní samosprávy“, sborník z konference „Management územní samosprávy s důrazem na
využití nástrojů zvyšování příjmů a snižování výdajů rozpočtů územních samosprávných celků“,
Masarykova univerzita v Brně, ISBN 80-210-3957-4
Pělucha et al. (2011): Podmínky a kontext realizace iniciativy JESSICA v regionálním rozvoji ČR v období 20072013, časopis Regionální studia, Vysoká škola ekonomická v Praze
Pomahač Richard, Widemanová Marie (2002): Veřejná správa a evropská právní integrace, Vysoká
škola ekonomická v praze, 2002
Pomahač, R, Vidláková, O. (2002); Veřejná správa, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2002, ISBN 80-7179748-0
Rudiger Dornbusch Stanley Fischer (1994), Makroekonomie, SPN a Nadace Economics, translation Ing. Zdeněk
Tůma, CSc., Praha, 1994, ISBN 80-04-25 556-6
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
118
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Sapir Andre et al. (2005); An Agenda for a Growing Europe: The Sapir Report, Regional Studies, Journal of the
Regional Studies Association, Volume 39, No. 7, October 2005
Sokol, M. (2001): “Central and Eastern Europe a Decade After the Fall of State-socialism: Regional
Dimensions of Transition Processes”, Regional Studies, volume 35, No. 7, pp. 645 – 655, r. 2001°,
Sychra, Z. (2006); Perspektivy dalšího rozšiřování EU z hlediska zájmů ČR: dopady extenze počtu členů EU na
pozici ČR v EU, příspěvek v publikaci „Česká politika v Evropské unii – Evropský integrační proces a zájmy ČR“,
Dočkal, V., Fiala, P., Kaniok, P., Pitrová, M., Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav 2006,
ISBN 80-210-4076-9
Šrein, Z.(2000): Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie, VŠE. Praha 2000, ISBN 80-7079-946-3, str.
246.
Šumpíková et al. (2005): Veřejné výdajové programy a jejich efektivnost, Eurolex Bohemia – edice ekonomie,
Praha 2005, ISBN 80-86861-77-5
Týč, V. (2004); Lexikon – právo Evropské unie, Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, 2004
Viktorová, D., Pělucha, M. (2005): Uplatnění a evaluace předvstupní pomoci EU ve venkovských oblastech
České republiky v kontextu vývoje zemědělské a venkovské politiky v Evropě, Nadace Nadání Josefa, Marie a
Zdeňky Hlávkových, Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, říjen 2005
Vries, M., S., 2000, The rise and fall of decentralization: a comparative analysis of arguments and
practices in European countries, European Journal of Political Research
Wilkin, J. (2003): TheFuture of EU Agricultural and Rural Policy from the Perspective of CEE Candidate
Countries, Akademie für Raumforschung und Landesplanung, červen 2003, URL:http://www.arl-net.de/frames,
(17.11.2003)
Wokoun, R. (2002): Heslo regionální politika. IN: Žák, Milan a kol.: Velká ekonomická encyklopedie Linde,
Praha.
Wokoun, R. (2003): Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Nakladatelství Oeconomica
Praha.
Wokoun, R. (2004): Regionální a strukturální politika Evropské unie: obecná východiska, implementace a
monitorování. VŠE, Praha.
Wokoun, R., Kouřilová, J. (2011): Principy regionální politiky Evropské unie, In: WOKOUN, René, MATES,
Pavel, KADEŘÁBKOVÁ, J. et al. Základy regionálních věd a veřejné správy. Vydavatelství a nakladatelství Aleš
Čeněk, Plzeň, 2011 ISBN 978-80-7380-304-9
World Bank (2006), A Decade of Measuring the Quality of Governance: Governance Matters, The
International Bank for Reconstruction and Development, Washington, DC
Wright, G., Nemec, J., 2003, Management veřejné správy – teorie a praxe: zkušenosti z transformace
veřejné správy ze zemí střední a východní Evropy, NISPAcee 2002, translation by Ekopress 2003
(Czech edition), ISBN 80-86119-70
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
119
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Slovníček pojmů
Níže uvedené definice vybraných pojmů představují oficiální vymezení dle hlavního
webového portálu ČR ke strukturálním fondům EU. Jsou rovněž dostupné na
následujících webových stránkách:
http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/Pojmy-z-obdobi-2007-2013
Adicionalita - Pod pojmem adicionalita se míní jeden ze základních principů
politiky soudržnosti EU. Jeho cílem je zajistit, aby zdroje EU nenahrazovaly
národní rozpočty členských zemí. Vždy existuje dohoda mezi EU a členským
státem o celkové výši veřejných výdajů, kterou musí členská země v daném
plánovacím období udržovat.
Alokace - Alokace je objem finančních prostředků určený pro konkrétní oblast
podpory nebo prioritní osu v rámci operačního programu. Alokací se dle
kontextu rozumí též množství finančních prostředků určených pro daný stát, pro
příslušný cíl regionální politiky nebo pro určitý operační program.
Benefit 7+ - Elektronický formulář sloužící k vyplňování projektové žádosti o
prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V případě
schválení projektu slouží i nadále jako rozhraní mezi realizátorem projektu a
jeho administrátorem, např. k předávání monitorovacích zpráv nebo podávání
žádostí o platbu. Přístupný je na adrese https://www.eu-zadost.cz .
Certifikace uskutečněných výdajů - Certifikací uskutečněných výdajů se
rozumí potvrzení správnosti údajů předložených řídicími orgány platebnímu
orgánu a potvrzení efektivnosti systémů řízení a kontroly na úrovni řídicích
orgánů a zprostředkujících subjektů (popř. konečných příjemců). Cílem
certifikace je získání ujištění o tom, že nastavené řídicí a kontrolní systémy
zajišťují řádné finanční řízení a že jsou při implementaci dodržovány předpisy
EU a ČR vztahující se k poskytování pomoci ze strukturálních fondů.
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
120
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) 2007 – 2013 - Fondy
EU přispívají k naplňování tzv. cílů politiky HSS. Pro programovací období 2007
- 2013 jsou stanoveny tři cíle: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a
zaměstnanost, Evropská územní spolupráce.
Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) v období 2000-2006
- Fondy EU přispívají k naplňování tzv. cílů politiky HSS. Pro programovací
období 2000 - 2006 jsou stanoveny tři cíle: Cíl 1: Podpora rozvoje
zaostávajících
regionů,
Cíl
2:
Podpora
oblastí
potýkajících
se
s
restrukturalizací, Cíl 3: Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání.
Cílová skupina - Skupina obyvatel, která je dotčena realizací projektu a má z
něj užitek: účastníci rekvalifikačních kurzů, turisté, etnické menšiny, podnikatelé
apod.
Evaluace - Evaluace může být definována jako proces, který zkoumá nakládání
s finančními prostředky veřejných rozpočtů a napomáhá hospodárnosti při jejich
čerpání.
Implementace programu - Implementace programu má více rovin. V prvé řadě
jde o vymezení struktury a povinností institucí odpovědných za řízení a realizaci
programů (tzv. implementační struktura). Dále do implemetační struktury patří
úkoly a povinnosti zprostředkujících subjektů a příjemců pomoci.
JASPERS - Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství.
Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech JASPERS se
snaží rozvíjet spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou
a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj za účelem shromáždění odborných
zkušeností a pomoci členským státům a regionům při přípravě významných
projektů.
JEREMIE - Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství.
Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky JEREMIE je
společná iniciativa Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
121
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
investičního
fondu
v
zájmu
zlepšení
přístupu
k
financování
rozvoje
mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU.
JESSICA - Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství.
Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí
JESSICA je iniciativa Evropské komise ve spolupráci s Evropskou investiční
bankou a Rozvojovou bankou Rady Evropy na podporu investic s dlouhodobým
přínosem do městských oblastí.
Kofinancování (spolufinancování) - V každém programu hrazeném z fondů
EU je nutné spolufinancování ze strany České republiky. V programovacím
období 2007-2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a domácí
spolufinancování činí 15 % (státní rozpočet, veřejné rozpočty). Pokud tyto
investice vytvářejí příjmy, je podíl EU výrazně nižší. Tento pojem se užívá i při
financování jednotlivých projektů. Každý projekt je zčásti hrazen finančními
prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele.
Kolová výzva - Kolová výzva je termín, ve kterém se přijímají žádosti o dotace.
Kolová výzva představuje časově přesně vymezené období, kdy se přijímají
žádosti. Trvá obvykle několik týdnů, pokud je delší, tak přibližně 2 až 3 měsíce.
Žádosti přijaté v jednom kole výzvy se hodnotí najednou.
Konečný příjemce - Konečným příjemcem je veřejný nebo soukromý subjekt,
který žádá řídicí orgán o příspěvek ze strukturálních fondů nebo Fondu
soudržnosti a přijímá prostředky z těchto fondů od finančního útvaru při řídícím
orgánu. Jde-li o grantové schéma, jsou konečnými příjemci nositelé grantových
schémat (např. kraje), kteří prostředky přidělené řídícím orgánem granovému
schématu dále rozdělují mezi úspěšné předkladatele dílčích grantových
projektů (akcí).
Konvergence - Konvergence neboli "sbližování". Konvergence je první cíl
politiky HSS EU v programovacím období 2007-2013. Pro financování z fondů
EU v rámci cíle " Konvergence" jsou způsobilé regiony NUTS II, jejichž hrubý
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
122
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na
základě údajů za období 2000-2002 je nižší než 75 % průměru HDP EU 25 na
obyvatele za stejné referenční období.
Monitorovací
systém
strukturálních
fondů
a
Fondu
soudržnosti
(MSC2007) - Informační systém, který je nástrojem monitorování implementace
(realizace) programů a projektů spolufinancovaných z fondů EU. Má tři úrovně:
Centrální modul MSC2007 - slouží pro monitoring (věcný a finanční) všech
programů a projektů hrazených z fondů EU, je v gesci Ministerstva pro místní
rozvoj ČR coby Národního orgánu pro koordinaci využívání fondů EU.
Monitorovací výbor - Každý operační program (OP) má svůj monitorovací
výbor (MV). MV je odpovědný za sledování poskytované pomoci, schvaluje
návrhy na změnu OP. Schvaluje kritéria, podle kterých jsou vybírány projekty k
realizaci. Členy MV jsou zástupci příslušných řídících a koordinačních subjektů
a partnerů (odbory ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, obce, nestátní
neziskové organizace apod.)
Národní strategický referenční rámec (NSRR) - Tento dokument, který
vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je
to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření,
na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít
prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán
celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých
operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany
Evropské komise.
NUTS - Jedná se o zkratku z francouzštiny - Nomenclature des Unites
Territoriales Statistique - klasifikace územních statistických jednotek. Tyto
statistické územní jednotky Evropské unie jsou územní celky vytvořené pro
statistické účely Evropského statistického úřadu a pro porovnání ekonomických
ukazatelů členských zemí EU. Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
123
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Jednotky NUTS jsou skladebné
od úrovně NUTS 0, NUTS I, NUTS II až po NUTS V.
Obecné nařízení - Jedná se o Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných
ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním
fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
Operační
program
-
Operační
program
je
základním
strategickým
dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní tématickou oblast
(např. zaměstnanost a sociální věci), nebo konkrétní region soudržnosti (např.
Moravskoslezský), který zpracovávají členské země EU. V OP jsou podrobně
popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v
aktuálním programovacím období. V OP najdeme popis typových aktivit, na
které je možné čerpat prostředky se SF.
Politika
hospodářské
a
sociální
soudržnosti
EU
(HSS)
-
Politika
hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) se zaměřuje na podporu
celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. Jejím cílem je
snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Dále podporuje
harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou
úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany
a zlepšování životního prostředí.
Programování - Tento princip znamená, že se pomoc realizuje nikoli na
základě nekoncepčně předkládaných projektů, ale naopak prostřednictvím
projektů naplňujících cíle programových dokumentů - operačních programů,
národního
dokumentů.
strategického
Výsledkem
referenčního
je
vzájemně
rámce
a
dalších
integrovaný
strategických
programový
celek
uskutečňovaný v dlouhodobějším horizontu, který se zaměřuje na dosažení cílů
definovaných rozvojových priorit.
Způsobilé výdaje (uznatelné náklady) - Způsobilé výdaje (uznatelné náklady)
jsou takové, které jsou v souladu s evropskou a českou legislativou (především
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
124
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise
(ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy
spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové
období 2007-2013) a s operačními programy vč. navazujících dokumentů
(především příruček pro žadatele a příjemce).
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce;
CZ.2.17/3.1.00/32102
125
Download

Regionální politika EU a v ČR - Katedra regionálních studií