ZPŮSOB OBŽIVY
V pravěku si lidé jídlo museli obstarat sami. Ve starší době kamenné se živili
lovem, sběrem a pravděpodobně také rybolovem. Jedli jen to, co získali
z přírody. Základním objevem této doby byl O _ _ _, který jim poskytoval: S
_ _ T _ _ a _ E _ _ O, ale především jim umožňoval úpravu potravy – pečení,
vaření nebo dušení.
13. Na konci doby kamenné se jídelníček pravěkého člověka přiblížil
tomu dnešnímu. Některé potraviny ale lidé v pravěku znát nemohli, ty
k nám dovezl z:
_ _ _ R _ _ _ až K _ _ _ _ _ _ K _ _ _ _ _ _ _ v _ _. století.
Vyškrtni je ze seznamu:
paprika
pšenice a
ječmen
med
brambory
kukuřice
mrkev
zelí
POHLEDY DO MINULOSTI PLZEŇSKÉHO KRAJE
EXPOZICE ARCHEOLOGIE
METODICKÝ LIST PRO UČITELE SŠ
Pracovní listy vznikly ve spolupráci s projektem Národního muzea v Praze –
Archeologie na dosah v návaznosti na stálou expozici Pohledy do minulosti
Plzeňského kraje – expozice Archeologie v Západočeském muzeu v Plzni. Jejich
použití však není na tuto expozici nutně vázáno. Listy mohou sloužit jako doplněk
školní výuky, který má podpořit a upevnit nově získané vědomosti žáků
v hodinách dějepisu. Cílem pracovních listů je ukázat žákům rozmanitost života
v pravěku, náročnost pravěkých řemesel i jejich postupy, to vše se zřetelem na
podobnosti i rozdíly s dnešní kulturou. Vypracování listů zahrnuje řešení
jednoduchých úkolů, výtvarné prvky, ale také práci s textem a schopnost
porozumění jeho obsahu.
kakao
rajče
Řešení úkolů:
Na závěr od nás jako dárek dostáváte „pravý“ pravěký recept:
Prase pečené v jámě
Prase ulovíme a zabijeme. Pak jej vykucháme. V zemi vykopeme jámu a rozpálíme
ji ohněm nebo ji vyložíme rozpálenými kameny. Na rozpálenou zem se žhavým
popelem nebo se žhavými kameny položíme celé zvíře, nasypeme na něj žhavý
popel a na něj hlínu. Za dvě až tři hodiny hlínu odkopeme. Maso je upečené.
1. paleolit, mezolit, neolit a eneolit; 2. Stříbro a Újezd nade Mží, 1B, 2C, 3A; 3.
15 - 20 lidí, až 40 m x 5-7 m; 4. pazourek, depozitář, bronz, oppidum, žernov,
lepidlo – tajenka rondel; 5. Vochovská venuše, neolit (5000 př .n. l.), dále např.
Věstonická, Willendorfská venuše, Venuše z Hohle Fels apod.; 6. 1D hroty šípů,
2A švartny, 3C žernov, Keltové, 4B kadluby, 5E mohyly, zámek Kozel; 7. bronz,
slitina mědi a cínu, doba bronzová; 8. železo; 9. B, C, A; 10. A5,B4,C3,D6,E2,F1;
11. kultura s lineární keramikou, neolit, 5.600 př. n l.; TEXTIL:rostliny a vlnu;
12. B, D, C, A; OBŽIVA: oheň:světlo a teplo; 13. z Ameriky Kryštof Kolumbus
v 15. století, paprika, kukuřice, rajče, kakao a brambory
Příklad receptu z evropské etnografie
Autor programu - Mgr. Denisa Brejchová
Více informací naleznete na www.zcm.cz
Objednávky na telefonním čísle 378 370 123, 778 429 480 nebo
e-mailem [email protected]
Tyto pracovní listy vznikly ve spolupráci s projektem NM Archeologie na dosah.
KÁMEN
KERAMIKA
Pravěký člověk si vyráběl nástroje jednak z organických materiálů jako je dřevo,
kost nebo parohy, jednak z kamene. I proto byla nejstarší část pravěku nazývána
dobou kamennou.
Hlína byla v pravěku velmi častým materiálem. Byla používána na stavby domů,
ale i na výrobu předmětů nezbytně nutných ke každodenní činnosti (nádoby,
přesleny nebo třeba hračky). Nejstarší keramické předměty lidé vyráběli již ve
starší době kamenné.
1. Zjisti, jak se jmenují jednotlivá období doby kamenné:
1. …………………………………………………………………………………………………
2. …………………………………………………………………………………………………
3. …………………………………………………………………………………………………
4. …………………………………………………………………………………………………
11. Podle tvaru a výzdoby archeologové poznají, odkud nádoba pocházela a jak je
stará. Zkus zařadit tuto nádobu ke správné kultuře a tím ji datovat. Stačí ji
najít v expozici.
Nejstarší nástroje se nazývají jednoduché sekáče. Byly vytvořeny odštěpením
části zaobleného a ohlazeného kamene, kterému říkáme valoun. Po odštěpení
části tak vznikla ostrá hrana, která z obyčejného kamene vytvořila první lidský
nástroj.
………………………………………………………………………….
Technika odštěpování kamene se postupně zdokonalovala a lidé se nakonec naučili
opracovat celý valoun. Tak vznikl pěstní klín – oboustranně opracovaný nástroj
kapkovitého tvaru. Později se lidé naučili kámen opracovávat další technikou –
broušením. Takto mohl vyrábět nové pracovní nástroje jak např. sekery nebo
motyky.
2. Najdi v expozici sekáč, valoun a pěstní klín – z kterého naleziště
v jihozápadních Čechách pochází nejstarší štípaná industrie?
……………………………………………………………………………………………………………………………………
Spoj obrázek se správným názvem:
3. sekáč
1. valoun
A.
C.
2. pěstní klín
B.
TEXTIL
V pravěku si lidé vyráběli oblečení z toho, co jim dala příroda. Využívali jak R_
_ T _ _ _ Y (např. len, konopí nebo kopřivy), tak _ L N _ ze zvířat (ovce, kozy).
Vzácně se používaly také lidské vlasy. Historie textilu je velmi dlouhá.
12. Seřaď text do správného pořadí:
A. Později se výroba látek stala řemeslem. Vznikaly samostatné dílny, které
vyráběly látky pro potřeby velmožů, knížat a k obchodování.
B. Již v paleolitu si lidé z rostlinných vláken vyráběli rohože, ošatky nebo
součásti oděvu, jakými byla např. bederní rouška.
C. Předly, tkaly nitě a připravovaly se ke tkaní každou volnou chvíli. Dnes si
již stěží dokážeme představit časovou náročnost výroby jedněch šatů.
Proto si lidé svého oděvu velice vážili.
D. Skutečná výroba textilu přichází v neolitu. Látky vyráběly ženy pouze
pro svoji rodinu.
Ovčí rouno mělo jednu velkou výhodu – dalo se pomocí rostlin snadno a výrazně obarvit. Lidé tak
dosáhli úchvatných sytých barev, které vypovídaly o sociálním postavení toho, kdo je nosil. Např.
purpurová barva byla u byzantského dvora vyhrazena pouze pro císařskou rodinu.
Když lidé ovládli techniky opracování kamene, využívali jej jako materiál pro
mnohé předměty.
6. Spojte rámečky 1-5 s rámečky A-E, doplňte chybějící slova tam,
kde je to třeba a přiřaďte vhodný obrázek k jeho popisu:
1. Kámen se používal také
na výrobu zbraní, např. pro
…………………………………………………
….
B. Tyto formy se
nazývají K _ D _ _BY.
A. Krásné náramky vyráběli
například Keltové z tzv.
Š _ _ RT _ Y.
4. I když lidé začali
některé nástroje vyrábět
z kovu, kámen se stále
používal pro výrobu
trvalých odlévacích
forem k výrobě kovových
předmětů.
C. Zrna se do něj
přisypávala otvorem
v horní části. K mletí
docházelo díky tření mezi
horní a dolní kruhovou
částí. Vynálezci tohoto
skvělého pomocníka byli
_ E _ _ O _ É
E. Takovéto pohřebiště
z doby bronzové se nachází
nedaleko Plzně u jednoho
známého zámku. Znáš jeho
jméno?
………………………………………………
5. Nad hroby se
z kamenů vytvářely
uměle navršené
kamenné náspy,
které byly pokryté
zeminou. Nazýváme
je
M _ _ _ L _
KOVY
Lidé se nejprve naučili zpracovávat zlato a měď, tedy kovy, které v přírodě
vyskytují v čisté formě. Oba jsou však příliš měkké, než aby si z nich lidé mohli
vyrábět praktické nástroje.
7. Pravděpodobně náhodou pak lidé objevili _ R _ _ _, což je slitina
dvou
kovů:………………………………………………………………………………………………………………………….
Výsledný materiál dal jméno celému období. Víš kterému?
……………………………………………………………………………………………………………………………………
V období 8. a 7. století př. n. l. došlo k velkým hospodářským, kulturním a
společenským změnám. Především ale lidé začali používat nový kov, který dal
název dalšímu období pravěku.
8. Který kov to byl? ......................................................
3. Z kamene se
vyráběl i mlýnek
na obilí neboli
………………………………
….
2. Z kamene se
vyráběly také
ozdobné předměty.
D. Hrot byl opracován
technikou štípání jako
jiné předměty, ale měl
tvar šipky.
Kámen člověk získával nejprve pouze z povrchu Země. Později se však naučil
kámen těžit pod jejím povrchem. Jak se dovednosti člověka zdokonalovaly,
zlepšovaly se i jeho nástroje. Kamenné nástroje pak byly nahrazeny kovovými.
Tento kov bylo snazší zpracovat, byl ho všude dostatek a především se dal na
rozdíl od bronzu také kovat.
9. Seřaď výrobní postup do správného pořadí.
A. Narozdíl od bronzu
lidé v pravěku neznali
železo v tekutém stavu, a
proto se naučili jej
zpracovávat kováním.
Kovář byl v každé větší
osadě, ale mezi
venkovským kovářem a
specialistou (např.
zbrojířem, nožířem nebo
uměleckým kovářem) byl
obrovský rozdíl.
B. Železo se v přírodě se vyskytuje
hojně, ale pouze jako součást
železných rud. Aby lidé železo
získali,
museli
jej
tavit
v
hutnických pecích, kde teplota
překračovala …………………°C.
C. V železářských pecích se oddělily
neželezné součásti rudy. Hmota, která
takto vznikla, se nazývala železná houba.
Dalším tepelným zpracováním lidé získali
železné nebo ocelové lupy. Ty se někdy
překovávaly do ingotů neboli hřivnen,
které měly jednotný tvar a sloužily jako
předmincovní platidlo.
Pravěcí kováři byli velmi zruční a dokázali vyrobit nejrůznější ozdoby.
10. Víte, k čemu sloužily tyto předměty? Spojte předměty 1-6
s jejich účelem v rámečcích A – F.
Na rozdíl od pozdějších dob se však kámen v paleolitu nevyužíval ke stavbám
obydlí, k tomu stále sloužilo dřevo a hlína.
3. Najdi v expozici model dlouhého neolitického domu a zjisti, kolik
lidí obývalo takový dům a jak velký byl.
……………………………………………………………………………………………………………………………………
B. Nákončí jsou kovové ozdoby na
A. Spony sloužily ke spínání
koncích kožených opasků nebo
koňských postrojů. Měla ozdobnou i
praktickou funkci – opasky se
zavazovaly na uzel a těžká nákončí
zabraňovala jejich rozvázání.
oděvu. Nejčastěji byly z bronzu
nebo železa, méně často např.ze
stříbra i zlata. Spony podléhaly
dobovému vkusu, a proto se
v průběhu času měnily – dnes podle
nich můžeme spolehlivě datovat i
další archeologické nálezy.
C. Torques neboli
3.
1.
D. Hřebeny byly v pravěku a raném
středověku nejsložitějšími vyráběnými
předměty z parohu a kosti. K jejich
výrobě bylo třeba jemných pilek, a proto
se rozšířily až v době železné a hojně
byly používány v době římské, době
stěhování národů a v raném středověku.
5.
nákrčník, je považovaný
za typický šperk Keltů,
v oblibě jej měli též
Římané. Byl odznakem
moci, síly a vznešenosti.
2.
E. Záušnice patřily
k oblíbeným ozdobám
žen. Nosily se ve vlasech
připevněné na kožené
nebo plátěné čelence či
pásku.
4.
F. Ozdobné jehlice sloužily ke
spínání oděvu. Objevují se od
doby bronzové, byly ale vyráběné
také z mědi či kosti.
6.
Věděli jste, že lidé nejdřív zpracovávali meteorické železo, které k nám na Zem spadlo z vesmíru?
Vedle obytných domů se v neolitu
(a eneolitu) objevily také rozsáhlé kruhové
stavby o průměru od 30 do 200 metrů,
většinou obehnané jedním až třemi příkopy
a jednou nebo více kůlovými palisádami.
Často se vyskytují na vyšších místech
sídliště, kde je dobrý rozhled. Výzkumy
prokázaly, že nemají funkci obrannou, ale
spíše shromažďovací, společenskou a
kultovní (mohou být spojeny s rituály
souvisejícími
s kultem
zemědělství).
V jihozápadních
Čechách
máme
prozkoumané 3 takové stavby – u Křimic a
u Vochova. Pokud nevíš, o jaký objekt se
jedná, jeho název najdeš v tajence:
4. KŘÍŽOVKA – vylušti tajenku
1.
2.
3.
4.
5.
6. L
K
P
R
P
kámen používaný ke štípání při výrobě nástrojů
Ř
jak se jmenuje místo,
archeologické nálezy
kde
se
ukládají
slitina mědi a cínu
opevněné keltské hradiště
rotační mlýnek na obilí
co potřebuje restaurátor při obnově keramiky
5. U jedné z těchto vesnic se našla také tato soška. Jak se jí říká?
Odkud je a jak je stará? Znáš ještě jinou sošku z pravěku?
……………………………………………………………………………………………………………………………………
Download

PRACOVNÍ A METODICKÉ LISTY_ SŠ