Sociologie masové komunikace
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
8. 10. 2013
Sociologie masové komunikace: přehled témat
• 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce)
• 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey,
Lasswell)
• 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver,
Saussure, Jakobson, Lotman, Propp)
• 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
• 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer)
• 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola
(Hall, McQuail)
• 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století
• 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce
reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann)
• 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace
(McLuhan, Barthes, Baudrillard)
• 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská
odpovědnost mediálních korporací)
• 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu
• 12. Základní teze koncepce mediálních studií
Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford
University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004.
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace.
Praha : Univerzita Karlova, 1996.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices.
London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007.
MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování.
Praha : Karolinum, 2006. 341 s.
MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80247-0650.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of
Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova,
1991. 120 s.
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Studium médií jako studium:
• institucí (mediální systémy)
• systému výroby produktu (mediální systém,
mediální komunikace)
• podmínek vzniku produktu (mediální studia)
• produktu (marketing, komunikace)
• publika (masová komunikace)
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Výzkum médií (McQuail):
• epocha všemocných médií (19. století-30. léta 20. století)
teorie zázračné střely, neuvažuje se o individuální recepci
vliv propagandy – zneužití médií v Německu a Rusku
• epocha slabých médií (30.-50. léta 20. století)
funkce médií na obnově společnosti, socializace po válce
• spirála mlčení (60. léta 20. století)
nástup televize, výzkum kontextu a společenských změn
• dohodnutý vliv médií (od 60. let 20. století)
sociálně konstruktivistický model, zkoumání mediálních textů,
konstrukce významu, vliv společenského kontextu
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Výzkum médií (McQuail):
• mediokracie (80.-90. léta 20. století)
vliv médií na politickou komunikaci, zájem o jazyk a výrazové
prostředky (moc médií je vepsaná do sdělení)
• moc zprostředkování (konec 90. let 20. století)
kulturní politika v závislosti na médiích
Teorie médií zkoumají vliv sociální struktury na kulturu a
naopak, média jsou součástí společnosti, kultury
• materialistické hledisko: kultura je závislá na ekonomické a
mocenské struktuře (vlastník médií ovládá)
• idealistické hledisko: média komunikují poselství, ideje,
hodnoty
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Média jako:
•
•
•
•
•
•
•
vztah – veřejný prostor ↔ osobní prostor=prostor médií
okno – zprostředkování událostí, rozhledu
zrcadlo – veřejný odraz/ zrcadlově obrácený obraz
filtr – gatekeeping, třídění, potláčení
ukazovatel, průvodce – dodávají smysl
fórum, platforma – názory veřejnosti, diskuse
plátno, bariéra – odříznou od skutečnosti, falešný obraz
světa
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Přístupy k médiím (McQuail):
mediocentrické
↔
vliv komunikace
význam média
nevyhnutelný vývoj technologií
(progresivní změny)
kulturální
↔
vliv na tvorbu kultury
sociocentrické
komunikace jako obraz
politických a ekon. sil
materialistické
materiální podmínky
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Přístupy k médiím a jejich zaměření (McQuail):
medio-kulturální: poznávání obsahu a příjem mediálních
sdělení, jež jsou ovlivňovány bezprostředním osobním
prostředím
medio-materialistické: politickoekonomické a technologické
aspekty médií
socio-kulturální: vliv společnských faktorů na mediální
produkci a její příjem (funkce médií ve společnosti)
socio-materialistické: média jsou odrazem politických a
ekonomických podmínek
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Typy mediálních teorií (McQuail):
• sociálněvědní: obecná tvrzení založené na výzkumech
• normativní: zkoumání a předepisování (preskripce)
zákonů...
• provozní: praktické/pragmatické, jak média fungují,
uspokojování publika, postřehy diváka
• každodenní: intuitivní (common sense), osobní zkušenosti,
jak média zasahují do života, recepce – příjem
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
• sociologie: věda o společnosti, mediální komunikace je
součást společnosti, techniky mediálního výzkumu pochází
ze sociologie, zkoumá postavení médií ve společnosti a
jejich sociální význam
Sociální konsenzus: Chicagská škola, pozitivní – integrační
funkce médií
Sociální patologie: rozpad primárních sociálních vztahů,
oslabení společenských hodnot a norem, izolace člověka
Sociologie politiky: média jako nástroj manipulace veřejné
mínky; jako prostředek demokratizace společsnoti; jako faktor
vlivu ve veřejných kampaních
Sociologie volného času: médiá = fenomény masové kultury
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
média jako zprostředkovatelé informací a novinek mají vliv na
rozvoj v zemích 3. světa (rozdělení z dob studené války: první
svět=kapitalistický, druhý svět=socialistický blok)
http://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_Sauvy
• ekonomie a ekonomika:
a) ekonomika mediálního podniku (mikroekonomika –
výdaje, struktura, management, marketing, hospodáření)
b) ekonomika mediálního trhu (národohospodářský pohled,
mediální trh, konkurence, daně, monopoly, koncentrace)
c) publikum jako trh (mediální obsahy jsou zboží –
audiovizuální produkce; a služby – vysílání)
Publikum komerčních médií: souhrn potenciálních spotřebitelů kulturních
a informačních produktů; souhrn potenciálních konzumentů reklamy
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
• psychologie a sociální psychologie:
aspekty existence člověka a interakce s prostředím
sociální psychologie v USA:
- výzkum Střediska skupinové dynamiky v Ann Arbor (Kurt
Lewin)
- sociologický výzkum na Yale University (Carl Hovland)
- sociálněpsychologický výzkum (Paul Lazarsfeld)
• politika a politologie: média jako objekt i subjekt politiky,
analýzou médií se anal yzuje politika (účinky politické
přesvědčovací komunikace, účinky propagandy)
- média jako nástroje politických cílů
- médiá mají vlastní politiku
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Vliv vědeckých disciplin:
• právo: mediální právo a legislativa týkající se médií, tiskové
zákony, cenzura, autocenzura
vliv mezinárodní legislativy (Evropský dohovor o přeshraniční
televizi, Televize bez hranic, atd.)
• lingvistika: text jako jazykový komunikát, způsob
vyjádřování, sémiotika – věda o znacích a značení (média
jako znakové výpovědi), výzkum srozumitelnosti
mediálních obsahů, jazykové normy...
strukturalizmus a postrukturalizmus: mediální obrazy
(Barthes, Baudrillard, Virillio, atd.)
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Základní sociologický výzkum médií:
• Italský sociolingvista Giorgio Braga: evoluční vývojové
paradigma, 3 typy společností: primitivní, tradiční, moderní
• Harold Lasswell: infuzní jehla, komunikační formule,
funkce masové komunikace, vliv na politiku a naopak
• Émile Durkheim : anomie=bezvládí (sociálně patologický
stav nedostatečné sociální regulace), kritika sociálního
konfliktu
Základní hlediska sociologického zkoumání společnosti:
• teorie sociálního konsenzu (strukturně-funkcionalistické)
• teorie sociálního konfliktu
• alternativní teorie
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Další hlediska:
• psychologické (jednotlivec a společnost)
• deskriptivní
• kvantitativní
• kvalitativní (struktura společnosti)
• strukturní, funkční (zkupiny a jejich chování)
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Masová komunikace:
Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické
prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému,
nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle
pojetí komunikace jako přenosu).
Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou
souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení,
požadavky – očekávání).
Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření
(diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a
distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku.
Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem
příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými
záležitostmi (veřejné mínění) – média odpovídají za svou činnost široké
veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem,
atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými
institucemi.
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Předpoklady vzniku masová komunikace:
- vědeckotechnický pokrok související s průmyslovou revolucí a
důsledky automatizace práce (tisk),
- reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a
národních států) v 19. století
- rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v
roce 1644 Areopagitika J. Miltona – řeč o svobodě tisku; v roce
1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k
ustanovení tzv libelového práva: libel – osočování, v období
1853–1869 byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce).
- nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a
penny press (šestákový tisk, 16. 9. 1855 vychází Daily Telegraph
za 1 penny)
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Předpoklady vzniku masová komunikace:
V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo
období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními
úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun
vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy
na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici
(kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se
formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se
stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně
slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví.
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu
občanské války v USA (1861–1865). V konkurenci periodik se rodilo
obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i
desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři
novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro
zpravodajství (covering – budovala se síť korespondentů, vyslaných
reportérů), profiloval se žánr zprávy.
Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem
obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu.
Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného
seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím
bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární
zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest
stories – příběhů o „obyčejných lidech“.
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla
k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny,
kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi
tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer
a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělskoamerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a
vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na
Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když
mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů,
Hearst prý napsal „Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím
válku.“ Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu („jiní
diskutují, Journal koná“) za propuštění kubánské dívky – americké
„Johanky z Arku“.
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství,
příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S.
Ochsem („obchodníkova bible“), a revoluce desetcentových
časopisů (z nejznámějších Munsey´s Magazine, Argosy,
Cosmopolitan, McClure´s Magazine) a také jejich angažování se v
odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo
vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud
rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali
některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o
společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle
formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po
první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof
projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20.
století).
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
Předpoklady vzniku masová komunikace:
Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství,
příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S.
Ochsem („obchodníkova bible“), a revoluce desetcentových
časopisů (z nejznámějších Munsey´s Magazine, Argosy,
Cosmopolitan, McClure´s Magazine) a také jejich angažování se v
odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo
vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud
rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali
některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o
společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle
formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po
první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof
projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20.
století).
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
• Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert
George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem
Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla
panika, protože děj byl považován za skutečnost
http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_George_Wells
http://cs.wikipedia.org/wiki/Orson_Welles
• Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922),
média jsou jako paprsek reflektoru: „We do not first see,
and then define, we define first and then see.“
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
• Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou
vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný
americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce
vybudované na teorii zkušenosti).
• Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je
schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community),
která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil
však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním
na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře.
• podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a
navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové
Společnosti národů
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
• Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou
vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný
americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce
vybudované na teorii zkušenosti).
• Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je
schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community),
která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil
však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním
na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře.
• Podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a
navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové
Společnosti národů.
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
• Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že
společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem
(technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna
• Sociální integrace, osvěta – demokratická politika a sociální
reformy
• Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se
řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
• Harold Lasswell
americký sociolog, politolog a mediální teoretik (1902–1978),
zajímal se o účinky propagandy, kterou považoval za nástroj
demokracie, za nástroj řízení mínění vládou, za nástroj k získání
podpory mas; přispěl do základů politické psychologie (opis
politického člověka), jeho komunikační model vychází z
mediálního determinizmu. Lasswellův komunikační model je
charakteristický pro pojetí komunikace jako lineárního přenosu a
pro období přeceňování účinků masové komunikace (infuzní
jehla – hypodermic needle –média jednostranním lineárním
kauzálním efektem příčina – následek ovlivňují jedince, který, ač
ve své individuální sféře některé názory odmítá, jako součást
masového publika je přijímá.
Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové
komunikaci
S jednotlivými veličinami Lasswellovy formule jsou spojeny
příslušné typy výzkumu, okruhy zkoumání médií:
• kontrolní výzkum: analýza vlastnictví, cílů média, politického,
ekonomického pozadí (propojení na instituce, komunikace
uvnitř mediální instituce, redakční proces a rozhodování, atd.)
• obsahový výzkum: analýza mediálních sdělení a různých
reprezentací v nich – kvantitativní technika
• výzkum média: analýza média jako technického prostředku,
vhodnosti a jeho možností
• výzkum publika: dotazníkové, anketové zkoumání publika,
masového čtenáře, diváka, posluchače
• výzkum působnosti, efektu: analýza aktuálního stavu a
možností zlepšení komunikace
Sociologie masové komunikace
Děkuji za pozornost!
Studijní podklady v elektronické formě:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
8. 10. 2013
Download

Sociologie masové komunikace druha prednaska.pdf