Sociologie masové komunikace
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
5. 11. 2013
Sociologie masové komunikace: přehled témat
• 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce)
• 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey,
Lasswell)
• 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver,
Saussure, Jakobson, Lotman, Propp)
• 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
• 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer)
• 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola
(Hall, McQuail)
• 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století
• 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce
reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann)
• 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace
(McLuhan, Barthes, Baudrillard)
• 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská
odpovědnost mediálních korporací)
• 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu
• 12. Základní teze koncepce mediálních studií
Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford
University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004.
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace.
Praha : Univerzita Karlova, 1996.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices.
London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007.
MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování.
Praha : Karolinum, 2006. 341 s.
MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80247-0650.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of
Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova,
1991. 120 s.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Joseph Klapper v knize The Effects of Mass Communication
zhrnul účinky masových médií takto:
• masová komunikace není dostačující příčinou účinků na
publikum, protože výpověď v masové komunikace se stává
účinnou díky intervenujícím (zprostředkujícícím) faktorům;
• masová komunikace je spíše agensem než příčinou účinků,
nejpravděpodobnější jsou účinky u posílení, zachování
nebo oslabení původníchn postojů – nejmíň
pravděpodobný je vliv na změnu postojů;
• pokud masová komunikace vyvolá změnu názorů a postojů,
pak pravděpodobně jsou intervenující faktory neúčinné
(masová komunikace působí přímo na přijemce), anebo
faktory posílující původný postoj podporují změnu;
• účinky masové komunikace jsou podmíněny multikauzálně.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Charakter evropského komunikačního výzkumu:
• holistický přístup=všechny instituce a procesy masové
komunikace je potřeba zkoumat v jejich vztazích k
okolnímu společenskému pořádku;
• role masmédií v politice a rozpory (neutralita – vazby,
hodnoty a zájmy – ekonomické, politické a jiné aspekty);
• analýza médií a interních/externých vlivů (tlaky, omezení);
• výzkum mediální politiky.
Na rozdíl od USA, kde se vyvíjel model soukromého a
komerčního zprostředkování, v Evropě byly tradičně
dominantní státní média (televize, rozhlas), které sloužily
veřejnosti a financované z koncesních poplatk anebo přímých
státních dotací.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
V Evropě se zkoumají média jako nástroje moci, sociální
kontroly, které blokují radikální společenské změny a usilují o
zachování status quo.
V USA se média chápou jako nástroje nepřímé společenské
změny. Považují se za autoritativní informační zdroje, na
kterých jsou lidé s narůstající složitostí okolního světa stále
více závislejší. Používají je političští hráči na dosahování
publicity a uskutečňování svých projektů.
Agenda setting vychází z konfrontace mediálních obsahů a
recepcí publika. Mediální organizace zpracovávají vysílané
informace a jsou zárověň ovlivňované zájmovými skupinami,
tedy dalším prvkem mimo novinářů a publika.
Práce se skutečnostmi a událostmi s následkem na poznatky
příjemců.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Kritika mediálního výzkumu:
• rozdíl mezi prosazováním (poporou) norem a
institucionální podporou; posílování norem může
podkopávat nebo posilovat instituce a jejich vůdce
• představa o kulturní neutralitě je nedosažitelná (Glasgow
Media Group)
• novináři a média předpokládají, že jako členové společnosti
sdíli s ostatními společnou zásobu kulturních poznatků a
společné „mapy myšlení“ (S. Hall)
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Recipienti nepříjímají všechno mechanicky, vybírají si a
odmítají:
• musí mít vzdělání (na dekódování obsahů), čas,
ekonomickou sílu (přístup k médiím)
• média slouží jako prostředek hodnotové orientace ve
společnosti, k uspokojení potřeby sociálního kontaktu
(Thomas, 4 potřeby) a dále potřeb prestíže (informovanost
získaná s pomocí médií)a identifikace (náhradní realizace
potřeb)
Uses and Gratifications (užití a uspokojení) – zaoberá se
recepcí, volbou a způsobem odezvy na straně publika, člen
publika vědomě vybírá z nabízených kanálů a obsahů:
- média prezentují svět jako svět problémů, na které jsou
média řešením (užívání médií=uspokojování).
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Další potřeby:
• získavaní informací, snižování osobní nejistoty
• opora pro vlastní hodnoty, pohled na vlastní život
• základní prosociální kontakt, náhrada za sociální kontakt
• únik od problémů, přístup do imaginárního světa
• emocionální uvolnění, struktura pro běžnou denní činnost
• poučení se o splečnosti a světě, spojení s druhými
• výplň času
Teorie očekávané hodnoty: médium je východiskovým
tématem při konverzacích (vznik neformálních vztahů),
mediální osobnosti jsou náhradami za vzory a negativní vliv
může narůstat až do mediální narkománie, ztráty identity,
osobního selhání a závislosti na médiích.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Publikum:
- je soubor pozorovatelů v aréně
- čtenářská veřejnost je aktivní publikum, je to vytvořená
společenská třída omezená svým jazykem, za prolomení
hranic fyzického prostoru
- platící veřejnost a spotřebitelé již mají pořadavky a metody
upotřebení obsahu (vypočítavost, mediální trh)
- vnitřní vztahy spotřebitelů (původ publika)
Dualita publika
- původ publika v lidech: sociáln skupiny (veřejnost), místní
příslušnost, politická, etnická nebo VKUS – existují vazby
mezi publikem a zdrojem; stálá v čase a aktivně reagují
- původ publika v médiích: skupina fanoušků, fankluby,
publikum kanálu nebo média; různorodé, nestálé
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Normaivní teorie: jak mají média jednat
Svoboda a společenská odpovědnost: kodexy a etika
- autoritářská, libertariánská, sovětská a rozvojová teorie
- demokraticko-participační teorie
Vysílání jako služba veřejnosti, média jako nástroje vůle lidu
(Habermas), veřejná sféra jako neutrální zóna
Demokratická role médií:
• veřejný hlídací pes
• reprezentant veřejnosti
• zdroj veřejných informací
Koncepce profesní odpovědnosti, model vysílání a veřejné
služby (broadcasting) a veřejného doručovatele.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií,
komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail)
Stuart Hall a příjmový model:
- opoziční čtení, souhlasné čtení anebo diskomunikace
- rámcování obsahu (framing) společenskou situací,
mocenskými pohnoutkami anebo politickýmí zámery
- afirmace, kontroverze
- hegemonie a obkódování: moc a vepsaná ideologie
- návod k interpretaci média je nedílnou součástí sdělení
Sociologie masové komunikace
Děkuji za pozornost!
Studijní podklady v elektronické formě:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
5. 11. 2013
Download

Sociologie masové komunikace sesta prednaska.pdf