.mladých techniků
apřírodovědců
Ročník
34
'-ko
Vlepené dec
•
I-dent .
rez
P
na trIe, ·
-"10 '
Cena 6
Foto V.
Holič
Kčs
•••
••
•••••
••
•••
••
••
•••
•
Ce~ta kole,m světa, sen mnoha dětí, se
• vyplnl jen malokomu, ale v dánském měs • tecku Klejtrup nedaleko Viborgu může
projít celým světem každý, a to dokonce
• za několik desítek minut! Na okraji jezera,
• na rozloze pěti tisíc čtverečních metrů se
• totiž nachází jedinečná mapa celé naší
• planety:. s kontinenty, ostrovy a polo • ostrovy I vodou"která miniaturní světadíly
• obklopuje.,
..,
•
Autorem teto tunstlcke' atrakce je Dán
Soren Poulsen, který se narodil v roce
• 1888 a vyrůstal v domku nedaleko klej~ • trupského jezera. Vyučil se tesařem, po• tom odešel do Ameriky, kde pracoval jako
• námořník, v roce 1929 se vrátil domů
• a u jezera založil jachtařský přístav . Když
• se roku 1943 odvodňovaly okolní louky,
' • ..oda jezera poklesla tak, že se jeho pří• stav octl n~ suchu . U břehu trčel tenkrát
z vody velky kamen, který Poulsenovi při• pomínal Jutský poloostrov. A právě tehdy
• ho napadlo vybudovat na svém pozemku
• miniaturní svět a tuto myšlenku uskuteč• ňoval až do konce svého života v roce
•
.
1969.
•
•
•
Byla to však úmorná práce, přesto jí
Poyl~~n věnoval všechen volný čas . Nem.el za~~ou .velkou mechanizaci, ke stavbe pouzlval jen
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
:
,
•
•
•
•
•
-.
•
22. čislo vyšlo 17. 7. HigO
2
•
•
•
•
trakař ,
káru,
s .áně
a
běžné
ruční nářadí. Při dopravě velkých balvanů
z .okolních polí postupoval velmi důmyslne - kameny tahal v zimě na saních po
zamrzlém jezeře a ukládal je na předem
určené místo. Zjara balvany samy klesly
na d~o jezera. Houževna,tý a trpělivý stavebnl~ musel jednothve kameny ještě
pracne usazovat do dna jezera, nad hladinou je přisazovat k sobě a mezery mezi nimi vyplňovat dalším materiálem. Že se mu
toto dílo podařilo, ukazují -fotografie; vybudoval skutečně celý miniaturní svět .
,Návštěvníci do něho vstupují po dřevěnem ':10stě. ,a • ocitají se přímo v Africe .
Zde prekrocl reku Kongo a jdou kolem
červené tyče, která označuje p~ůběh rovníku, k Viktoriinu jezeru a korytem Nilu mohou přejít až ke
Středozemnímu moři . Všechny veletoky tvoří betonová korýtka, kterými za deště skutečně. teče voda , Ze zelené louky
(predstavuje pralesy) přejde
tunsta do rozpáleného písku
Sahary a z Maroka mu stačí
přes Gibraltarský průliv jen
krok a je v Evropě. Za chvilku
již stojí u· hůlky s červenomodrobílou vlajkou s nápisem
Českoslo,::,ensko, Vlajkou a nápisem jsou
zde oznaceny všechny větší země .
,Obzvláště' velké území zabírá Sibiř. Její
nazev z kamenů je přímo v zelené trávě
kter.o~ spásají ovce a kačeny. Kordillerý
·v Jlznl Amence, stejně jako masív Himálaje jsou z hromad kamení. Celá mapa má
dokonce měřítko, 27 cm na ní odpovídá
111 ,km ve skutečnosti. Její šířka je 45 m
a delka 90 m, Mezi jednotlivými kontinent',' je ,;v oda znázorňující moře a oceány, po '
nlchz se v době letních prázdnin plaví děti
na malých plastikových lodičkách.
Právě děti jsou hlavními návštěvníky to h?!o min'í~věta, Poulsenovi potomci ,. pro
n~,z je ~~eal ma}éh~ světa zdrojem příjmů,
p,npravIII pro detske návštěvníky ještě dal :
SI atrakce: projížďky na ponících a ve- vozících, do nichž jsou zapřeženi také poníCI, dětské hříště atd , A zatímco se děti veselí a hrají si, jejich rodiče po skončení
cesty celým světem si zde mohou zah rát
minigolf nebo se občerstv i t v kavárně
u jezera, A nakoupit suvenýry, neboť i to
k této tu ristické atrakci patří.
'
Jaroslav Rapant
Foto autor
\
KDE jsou v Rumunsl<u
solné doly?
Turisticky zpřístupněné hlubinné solné
doly jsou velkou atrakcí v řadě zemí .
V Evropě jsou nejznámější solné doly
v polské obci Wieliczska nedaleko Krakova . Podobnou neobvyklou podívanou
však nab ízí i Rumunsko v údoli říčky Slanic, asi 40 km severně od druhého největšího rumunského města, Ploiešti.
Pod stejnojmenným městem - lázně­
mi Slanic - se nacházj asi na 10 km'
ob rovské ložisko soli ve vrstvě až 400 metrů silné . Na 1 až 2 km' probíhá těžba
a část dříve vytěžených prostor je turisticky zpřístupněna. Zdejší podzemní prostory vynikají svou rozlehlostí , výškou
a strohostí pravoúhlých podzemních pro- o
stor, vysokých 60 až 70 metrů . Část · vytě­
žených chodeb a sálů se využívá jako '
, podzemní sanatorium pro pacienty, trpící
především nemocemi dýchacích cest.
Pravidelný denní pobyt v atmosféře podzemních "slaných" sálů jim zpestřuje
možnost posezení s knihou, u stolních
her nebo rekreační sportováni. Solné doly v lázních Slanic se využívají i pro čer­
pání minerální vody, v jejich blizkosti se
nalézá i přírodní jezero se slanou vodou
a s léčivým bahnem . Na fotografii je po-
KDO vyviklal viklan
v Kadově?
Plutony jsou obrovská tělesa vyvřelých
hornin, která vzn ikla vychladnutím žhavotekutého magmatu v hlubinách zemské
kůry . Během desítek ~iliónů let byly horniny, které plutony kryly shora , erozněde­
nudačními procesy odstraněny a tím se
tato hlubinná ~ělesa dostala na zemský
povrch. Dlouhodobým zvětráváním se
z mnohých vytvořily pozoruhodné skalní
výtvo ry, známé jako viklany nebo "kazatelny". Jedním z nich je i viklan v Kadoyě, obci, která leží asi 12 km severně od
,
CO je to
smolaření?
P ryskyřice, lidově smůla , je zvlášť bohatě obsažena v pryskyři č ných kanálc ích
ve dřevě, případně i v lýku a kůře mnohých jehličnatých stromů . Jako surovina
k hospodářskému využití nepatří prysk yřice zdaleka minulosti, kdy ji použ ívali například ševci a , někteří obránc i hradů
a měst , kteří polévali dobyvatele vroucí
smůlou .
Je stále žádanější ' zejména
v průmyslu barev, laků a nátěrů a v podobě nejčistších produktů i v lékařstvi. Jed nou z takto využívaných pryskyřic j e borová pryskyřice (Resina Pini) . Kůra a dře­
vo stromů , z nichž se pryskyřice těží, se
poruší rovnoběžnými zářezy ve tvaru pís -
.mene V a terpentýnový balzám (terpentýn je těkavou složkou pryskyřice) se
z těchto ran jímá do nádobek pod zářezy .
hled na turisticky
Unirea.
zpřístupněnou
šachtu
-kč -
Foto ing. Břetislav Koč
Horažďovic. Na nevelké vyvýšenině porostlé stromy jsou obrovité zaoblené balvany, které tvoří viklan . Horní balvan
o hmotnosti asi 30 tun a rozměrech
3,5 X2,2 X l,7 m leží na dalším balvanu
a dotýká se ho jen malou plochou (viz foto). Staří pamětníci z Kadova a okoli tvrdí, že se nechal celkem snadno rozkývat
i rukama, což se mu začátkem našeho
století stalo osudným.
Při císařských manévrech vojáci viklanem viklali, kývali a točili tak dlouho, až
ze svého "lůžka" vypadl a svalil se vedle
na zem . Viklan přestal být viklanem
a oba balvany zde ležely
dlouhá léta bez povšimnuti.
Až teprve začátkem osmde- '
sátých let se z nich stal opět
viklan jako dřív. Strakonický .
inženýr Pavel Pavel, zabývající se objasňováním starých
technik zvedání a přepravy
Z kmene po raněného až do mladého dře­
těžkých objemných předmětů
va se získává pryskyřice i několik let. Té(soch na Velikonočním ostroto vedlejí lesní výrobě se říká "smolaře ­
vě,
usazování
kamenných ' ní". O tom, do jaké míry lesům a jejich
kvádrů na rákosové čluny na
základním funkcím škodí, se dosud vejezeře Titicaca, doprava blodou diskuse . Se smolařením na velkých
ků v Stonehenge ve Velké
plochách se můžeme setkat v rozlehlých
Británii), navrhl způsob, jak
borových lesích na písč í nách severního
zřícený balvan usadit opět do
Polska a N DR . Odběratelem pryskyřice
lůžka. Za přispění četných po'z těchto států jsme i my. Vzhledem k velmocníků se mu to jednoduké poptávce po borové pryskyřic i se
chými prostředky (soustavou
před několika lety začalo v omezené míře
pák) skutečně podařilo. Aby
opět smolařít i u nás, například na Tře ­
se viklan opět "nevyviklal " , je
boňsku (viz foto).
nyní zajištěn klíny a řetězy.
-nč Foto Jan Čeřovs ký
Foto Jaroslav Duchoň
- jd-
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
.
.
VíTE, ŽE
jedna ·americ ká firma začala vyrábět
který omezuje zápach ve
stájích, chlévech a jejich okoli? Tento
prostředek, nazvaný SCI-62, se připravu ­
je na bázi síranu měďnatého. Speciálními
chemickými postupy vznikne suspenze,
která podstatně omezuje množstvi bakté rii způsobujíc í ch nepříjemný zápach.
J edním litrem činidla se ošetří třicet až
šedesát tisíc litrů tekutých výkalů . Návod
-
přípravek,
doporučuje použít přípravek čtyřikrát bě­
hem roku a upozorňuje, že měď obsaženou v ošetřeném organickém hnojivu
rostliny dobře využijí během růstu.
jednotná energetická soustava
Mir propojuje sedm států? Jsou to: Bulharsko,
Československo,
Maďarsko,
NDR , Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz .
Právě Sovětský svaz, který je největším
výrobcem energie, dodává ostatním jmenovaným státům ročně asi 34 miliard kilo watthodin, čímž se vyrovnává případný
rozdíl mezi výrobou a spotřebou energie
jednotlivých zemi. Toto množství však
není každým rokem stejné , mění se podle okolnosti. V poslední době činila tato
dodávka ročně pro Bulharsko a Česko- .
slovensko přes 4 mld kWh, pro Polsko
přes 6 a pro Maďarsko 11 mld kWh, pro
Rumunsko přes 5 mld kWh a pro NDR
necelé 2 mld kWh .
- čisticí stanice v západoněmeckém
Mčinchengladbachu používá nový způ­
sob biologického čištěni vody při odstra ňován í nitrátů (dusičnanů)? Využívá při
něm baktérie. Zvláštní, tzv . denitrifikač­
ni zařizeni je výbaveno osmi reaktory
s nitrifikačními baktériemi. Do reaktorů
se vpouští znečištěná voda obohace'n á
kyslik~m . Baktérie pohlcuji molekuly du sičnanů a "mění " je v plynný dusík, který
uniká do vzduchu. Toto zařizeni je ne jenom levné, ale také poměrně jednodu ché a výkonné. A jelikož zbavuje pitnou
vodu nadbytečného množstyí dus i čnanů ,
je i potřebné .
- da-
3
San Francisko je překrásné město na
Kalifornie. Okolo zálivu, do kterého pod pyšným visutým mostem Golden
Gate vplouvají i největší námořní lodi, žije
na svazích hor s tropickou přírodou a nejméně 320 slunečními dny ročně okolo pěti
miliónu obyvatel. Střed města je zaplněn
mrakodrapy, mezi nimiž vyniká betonová
pyramida štíhlá jako jehla. Jinak zdejší lidé bydlí většinou v romanticky vyhlížejících rodinných domcích z dřevěných
trámků a překližky . Raritou města je proslulá kabelová dráha (jezdí na čtyřech tratích v délce 10 mil), zmíněný most Golden
Gate, dvě mezinárodní letiště a nejrychlejší podzemní dráha světa . Její hliníkové
soupravy s označením BA RT (Bay Area
Rapid Transit) jsou řízeny pouze počíta­
čem a stokilometrovou rychlostí projíždějí
po mostech v okrajových čtvrtích, v centru města a pod zálivem pak v odvážných
pobřeži
PŘEŽiL JSEM ZEMĚTŘESENí-
tunelech . Tragédii a stálou hrozbou bezpečnosti tohoto města je zemětřesný
zlom San Andreas.
Prokletý zlom
Město u brány do Pacifického oceánu
je poměrně mladé, ale má za sebou už
velké utrpeni. Dne 18. dubna 1906 tu došlo
k zemětřesení, které zničilo 30 tisíc domů ,
v jejichž troskách zahynuly tři tisice obyvatel. Četná menši zemětřeseni tu už nikoho nevzrušuji. Geologický průzkum při­
nesl poznatek, že město leží na rozhraní
mezi dvěma deskami zemské kůry - východopacifickou a americkou . Podle jezera, jimž tento zlom prochází, dostal tento
tektonický a stále aktivní zlom jméno San
Andreas.
Obrázek názorně vysvětluje přičinu zemětřeseni. Východopacifická deska se
podél zlomu pohybuje vůči americké desce severozápadním směrem rychlostí asi
šest centimentrů za rok . Z letadla lze v písečném okolí zlom pozorovat jako hluboký nepravidelný příkop. Nebezpečí nastává zejména tehdy, když se desky vzpříČi.
Zastaví se, ale obrovský tlak masívů v nich
hromad í energii tak dlouho, až dojde k ná hlému posunu. Při zemětřesení v roce
1906, označovaném podle dnešních zvyklostí stupněm 8,3 podle Richterovy stupni-
SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNí
VZNIKU ZEMĚTŘESENí NA ZLOMU
ST. ANDREAS
automaticky vypnou dodávku energie,
protože únik plynu a zkraty ve vedení mohou dřevěné konstrukce domků okamžitě
zapálit. Novější mosty, např. jedenáctiki lometrový Bay Bridge, jsou vybaveny
pružnými podpěrami. Mrakodrapy, zejmé na nejvyšši Transamerica (bílá jehla vysoká 260 ml, jsou postaveny na základových
deskách odpružených. ocelovými a pryžovými tlumiči .. Hotely upozorňuji své hosty '
na nouzové východy a silné nosné zdi, kde
lze hledat ochranu. Město má speciálně
vybavenou požární a záchrannou službu .
Nejen dospělí , ale i školní děti několikrát
ročně nacvičuji hašení požárů , prvni po moc a jsou informováni o nejbližších stře­
discích záchranných praci.
Tak dlouho
džbánem ...
ce, čin i l tento náhlý posun čtyři až šest
metrů!
. Seizmické stanice vybavené nejnovější
technikou naměřily v této oblasti jen v posledních deseti letech 23 tisíc menších
otřesů! Tyto pohyby městu nijak neuškodily, bylo však zřejmé , že v letech
1988-93 hrozí velké zemětřesení . Město
i jeho obyvatelé se na ně snažili př i pravit .
Elektrická vedení i plynová potrubi jsou
opatřena uzávěry, které při prvním otřesu
1
2
3
4
-,. '" Ódpérované" mrakodrapy v cen-.
tru San Franciska. Jehlanová "Transamerica" je vysoká 260 m
2. Tak dlouho v Universal studiu
v Hollyvvoodu předváděli pořad zemětřesení ve stanici metra v San
Francisku, až se tyto okamžiky staly
tragickou skutečností!
3. Záchranné družstvo vyprošťuje
automobily sevřené spadlými deskami horní vozovky, ktorá se zhroutila
jako kostky domina
.
4. Dvaapadesát let starý tříkilome­
trový most Golden Gate se při země­
třesení jen mírně zahoupal
se
chodí
se
Z hrozícího nebezpečí udělali v Hollywoodu turistickou senzaci . V obrovském
zábavním středisku Central Studio, které
je zároveň senzačním muzeem i školou
nejmodernější filmové techniky, nás turistický vláček zavezl do obrovské tmavé ha -
ly uprávené jako stanice metra BA RT.
Stropn í světla náhle zhasla , vagónek se
začal kolébat a naklánět, ozval se hrozivý
dun ivý zvuk. Po strašlivém zapraskán í se
prolomila stropní deska a těsně vedle vagónku se propadlo cisternové auto, které
začalo ihned hořet . Z prasklých betonových nosníků stanice se uvolnily kabely
a mezi jejich přetrženými konci s praskotem přeskakovaly elektrické blesky. Táhlé
zahoukání odkudsi z tunelu prozradilo, že
se do místa katastrofy řítí vlak metra . Ostré brzdění doprovázené ohlušujícím kvílením nepomohlo a vedle nás došlo k nárazu hliníkového vlaku do čela cisternové ho vozu . První vůz metra se rozlomil a jeho stěny se na dlaň přiblížily k našemu
vagónku .
Z pravé strany se ozval zvuk řítíc í se vo dy. Ano, mořská voda se trhlinou ve stropě řítila jako vodopád po schodech a přes
turnikety do stanice metra . Z jedné strany
sálal oheň , z druhé do otevřeného vagón ku stříkala sprška vody, která pod vagón - ~~
kem záhadně mizela ... Úděs trval několik
minut. Tak nějak by cestujicí metrem zaži -
~~ li příští zemětřesení v San Francisku! Oi-
",
vadlo , opakované snad stokrát denně
a děsící děti i jejich rodiče, se však v úterý
17. ř íjna stalo hrůznou skutečností.
San Francisko 17. října 1989
v 17 hodin 4 minuty
Přes pět mostů, čtyřmi městskými dálnicemi a v centru metrem nebo pěšky se
vracely statisíce obyvatel domů z práce .
V ulicích nastal obvyklý dopravní infarkt,
když se země náhle několikrát po sobě
prudce zachvěla . V centru se začaly řítit
reklamy ze střech, komíny a balkóny. Řa­
da menších domků se zhroutila na stranu,
některá patra se sesypala. Na dálnici Interstate 880, asi kilometr od výjezdu z mostu Bay Bridge, se na dlouhé dvoupatrové
estakádě prolomily desky horního patra
a rozdrtily pod nimi jedoucí automobily.
Na horním patře nestačily vozy brzdit
a bezmocně zapadaly do mezer estakády,
několík se jich zřítilo do ulice. V těchto místech totiž nebyly podpěrné sloupy zesíleny jako na jiných místech. V historické
čtvrti Marina u přístaviště se zřítila celá
řada domů a trosky začaly okamžitě hořet . Voda z prasklých výtlačných řadů zatopila spodní náměstí až do výše pasu.
Milióny amerických diváků, kteří sledovali
přenos finále baseballového mistrovství
San Francisko - Oakland, mohly vidět kývající se tribuny i to, jak rozhodčí přerušil
hru a rozhlas vyzýval diváky k ukázněné­
mu rozchodu nouzovými východy.
Televize a rozhlas začaly okamžitě řídit
záchranné akce. Jen deset sekund trvaly
hlavní záchvěvy země v síle 7,1 Richterových stupňů. Pak nastaly hodiny tmy, z niž
svítily jen požáry v Marině. Nikde však nevypukl zmatek. Záchranné skupiny s vyprošťovacími jeřáby dorazily ke zřícené
dálnici a pokoušely se vyprostit zakrvácené a mnohdy už nežijíci řidiče z vozů při­
pomínajících rozšlápnutou hračku . Půl tisíce požárníků uhasilo rychle požáry vodou čerpanou přímo ze zálivu. Lékaři dorazili do nemocnic a záchranných středi­
sek a ujali se své práce. Na pomoc přijela
armáda. Jen několik chuligánů bylo přisti­
ženo při drancování rozbitých obchodů.
Mrakodrapy, stejně jakn spolehlivý most
přes Golden Gate, donedávna největší na
světě, se jen zahQupaly.
Prezident Bush přislíbil okamžitou pomoc z federálních prostředků. Třetí den
už město žilo znovu svým pravidelným životem. Celková škoda 10 miliard dolarů
bude nahrazena. Nahradit nelze jen lidské
životy. 57 mrtvých a 12 nezvěstných je sice krutou dan í, ale nebýt prozíravé přípra­
vy města a jeho statečných obyvatel, byla
by jistě mnohem větší, jak se ukázalo
o rok dříve při zemětřesení v Arménii.
Jako všude jinde i tady se na zemětře­
sení přiživili podnikavci. Už 20. října začali
prodávat trička se sugestivním výjevem
a nápisem "Přežil jsem zemětřesení v San
Francisku !"
Horší je, že seizmologové předpokláda­
jí, že tohle loňské katastrofální zemětřese­
ní bylo jen předehrou' k mnohem horšímu
velkému zemětřesení na zlomu San Andreas. A tak se ve školách začalo znovu
s přípravou a nácvikem poplachu . ..
Ing. Jan
Foto autor a archív
Kresba Z. Kocourková
6
Tůma
(San Francisko)
ležkooděKCiv ~
2 C (~tVAttet
Nosorožce určitě každý z vás zná, ať už
nebo
naš,í z,?olog!cké
z
zahrady. Ne kazdy ovsem VI, ze neJsou
všichni nosorožci stejní a že dnes na světě žije pět různých druhů těchto lichoko-
obrázků
~ ~ěkte:ré
A Když nosorožci
odpočívají.
lze
k nim přijít po měrně blízko
~ Správní budovy
a
muzeum v
ná-
rodním parku Čít ­
ván
~.,
Severní hra nici čítvánského
národního parku
tvoří řeka Rapti
pytníků. A to je jen malý zbyteček skupiny
zvířat, která byla kdysi druhově velmi bohatá. Ale to bychom se museli o nějaký
ten rok vrátit, nejvíc nosorožců žilo na Zemi ve třetihorách . Za dnešními nosorožci
bychom se museli vypravit do Afriky, kde
savany a buše obývají dva dosud žijící
druhy - nosorožec dvourohý (Oicesor bicornis) a noso.rožec širokohubý (Ceratotherium simum) , nebo do tropických
džunglí jihovýchodní Asie. Ostrovní druh
nosorožec sumatránský (Oidermoceros
sumatrensis) je však natolik ohroženým
druhem, že dokonce existují pochybnosti ,
zda vůbec ještě žije. Na ostrově Jáva a na
indomalajském poloostrově žije další vel mi vzácný druh, nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus). Největší asijský nosorožec, nosorožec indický (Rhinoceros unicornis). žije dnes už jen ve dvou národních parcich - v indickém Assámu a pak
na jihu Nepálu v národním parku Čítván .
Tam se za ním dnes vypravíme.
Královský národní park Čítván byl pů­
vodně soukromou a zcela uzavřenou honitbou nepálského krále. Díky tomu zůsta­
la příroda této oblasti ušetřena všech negativních vlivů a zásahů. Současný nepálský král Bírendra se této honitby vzdal
a v roce 1972 ji vyhlásil národním parkem
pod patronací UNESCO. Dnes má park
rozlohu asi 1 800 m 2 a rozkládá se na jihu
země při hranicích s Indií. Leží v tzv. terájích, což jsou nížinné a rovinaté oblasti
Nepálu s rozsáhlými sálovými lesy (dominantní dřevina se jmenuje sál - Shorea
robusta). V parku má svůj trvalý domov
medvěd pyskatý, tygr bengálský, levhart,
pralesní tur gaur, jeleni sambar a axis
a stovky druhů ptáků. Z indického území
se sem občas zatoulají i divocí sloni
a v řekách Čítvánu žije delfinovec ganžský, krokodýl bahenní a gaviál . Ve vlhkých
nížinných džunglích parku našel útočiště
i druh ohrožený vyhubením, nosorožec in dický.
V době založení parku byl jejich počet
odhadován na několik desítek kusů . Díky
přísné ochraně však jejich populace rostla
a róste stále - v současné době žije
v parku přibližně 380 nosorožců . Odborní
pracovníci národního parku pečlivě sledují pohyb a životní zvyky téměř všech jedinců . K identifikaci (tedy rozlišení) jednotli vých kusů jim slouží různé nepravidelnosti
vstupují na území parku pouze na vlastní
v utváření kožního pancíře, které jsou stánebezpečí.
lé - je to vlastně taková nosorožčí "daktyloskopie", a pak tvar, velikost a různá
V hustém pralesním podrostu mají nosorožci vydupány stezky, které jim slouží
poškození rohu, který je často u různých
exemplářů
charakteristicky
utvářen,
po celá léta a po kterých se také nejraději
obroušen, olámán apod . Ostatně - právě
pohybují. Tyto stezky jsou lemovány hrotento roh se málem stal jeho zkázou. Lidé
madami trusu, mnohdy až 1,5 m vysokývěřili (a některé primitivní národy jsou
mi. To proto, že nosorožci kálí na jedno
místo, a každý jedinec má ve svém terítoo tom přesvědčeny dodnes), že prášek
riu několik takových svých soukromých
z rozemletého rohu nosorožce je zázrač­
hromádek. To však zdaleka neznamená,
ným všelékem, a jeho cena dosahovala
že nemůžete potkat nosorožce mimo
závratných výšek. Sháňka po nosorožčím
rohu proto přivedla tento jedinečný živo- . stezku . Při pastvě mnohdy zacházejí dalečišný druh na pokraj vyhubení. K tomu
ko od nich a v noci dokonce občas napřispěly i další okolnosti, především pak
vštěvují i kukuřičná a jiná pole za hranicemi parku, třebaže při tom musí přebrodit
malá reprodukční schopnost tohoto zvíře­
te. Samice rodí jedno mládě v průměru
nebo přeplavat širokou řeku Rapti nebo
jednou za tři až čtyři roky. Dvojčata jsou
Naranjani. Domorodcí ovšem tyto vzácné
naprostou výjimkou.
návštěvníky na svých políčkách nevítají,
V čítvánském parku nosorožci obývají
naopak, zahánějí je zpět pomocí pochodní
hlavně vlhké podmáčené lesy a rozsáhlé
a hořících otepí slámy.
travnaté porosty, kde se přes den s obliJak se zdá, nosorožcům se v národním
bou zdržují v mělkých bahnitých tůních.
parku Čítván daří dobře a jej ich populace
zde prosperuje. Dokonce lze v tomto okaTam je také lze nejsnáze pozorovat a poměrně blízko se k nim přiblížit . Jsou to
mžiku tvrdit, že jeden z nejpamátnějších
a nejnápadnějších živočišných druhů naší
zvířata klidná a mírumilovná, domorodci
o nich tvrdí, že se bojí jen ohně a slona,
planety byl zachráněn před vyhubením.
Ale uspokojení a jásot by zatím stále ještě
ale přesto může být nenadálé setkání
nebyly na místě. Nosorožcům se daří
s nosorožcem v hustém podrostu pro člo­
věka nebezpečné . Nosorožci totiž velmi
v malé, omezené oblasti a někdy stačí
zcela nepatrná a na první pohled bezvýšpatně vidí, řídí se hlavně sluchem . Rychlý nenadálý pohyb, který díky svému špat- . znamná změna či zásah do choulostivého ,
biotopu tropické džungle a pomalu se roz nému zraku nejsou schopni identifikovat,
množující živočišný druh, vázaný na jedipak může vést k neštěstí. Každoročně doné místo, může být i bez lovu tam, kde byl
chází v Čítvánu ke smrtelným úrazům za viněným nosorožci a návštěvníci jsou propřed lety. Na pokraji vyhubení.
Foto autor
Svatopluk Bílý
to varováni, že bez zkušeného průvodce
7
Telefon dychtivě poskakuje po stolni desce.
"ABC mladých techniků a přírodovědců.
Prosím?"
"To je Jirka? Ahoj. tady Honza. Budu ti dlouze vyprávět, jak jsme si naběhli. Jestli si můžeš
hovor nahrávat, tak to udělej."
Honím rychle techniku.
"Okamžik! Cvak, ano. Dobrý, můžeš."
"Tak, Artur mi posledně spilal za to, že nemůžu sehnat abíčko číslo osmnáct. Vzpomněl
jsem si na Karla Slámu, našeho počítačového
kolegu. ABC míval předplacené od třetí třídy.
Betonově. Do klubu se přiklátil k večeru, hvízdal si nějakou čtvrttónovou kočičárnu, a jak mě
zmerčil, zřetelně zvadl. Otrávený jak malajský '
šip . ABC nemá, neodebírá, vyloučeno. Jak mě
to mohlo napadnout? Otočil jsem se a kráčel
raději do polí. Poslední botky vsadím, že minu -
lý ' měsíc louskal v autobuse letadla pana Sorenej, rozčilenej - to přesně sedne na doktora
la.
z n~mocnice, co mě nejvic zdržoval.
Ríkám: Nech doktora doktorem, musíme od
Artura napadlo pátrat ve škole, některé ča­
sopisy se tam přece ukládají. Investoval jsem
začátku probrat, co se vlastně seběhlo, jinak se
dopoledne. Zaléval jsem pozemky, pytloval
v tom nevyznáme.
sběr, přidržoval, nosil a odměna se dostavila .
Vylučovací metoda nás bystře zavedla ke
Ábíčko leželo v přírodopisném kabinetu. Osmá
Karlu Slámovi. On v iom musí lítat, všechno
řádka na osmé stránce opatrovala číslo 135. Lesouhlasí: v klubu se vyzná i potmě, zapřel ábič ­
těl jsem k Arturovi, až se za mnou lidi ohlíželi.
ko, má úzká ramínka ' a nemá nás rád. S tím
S překvapeními se však roztrhl pytel. NamisKarlem se důvěrně přátelí Petr Dolejš. Jinak to
to očekávané zprávy jsme rozšifrovali urážku:
nevidím, než že nás ti dva tahali za nos!
"Hošani, sedli jste na špek. Depeši máme my.
Pochválili jsme se vzájemně za logické úva Můžete hádat. kdo jsme: " Nějaký zlomyslný
hy a šli na Qě udeřit domů. Otevřela pani Sláprevít nás podle všeho špehoval a podstrčil
mová. Povytáhla obočí a prý, Kája vandruje po
nám falešnou šifru. Asi aby nás zaměstnal. Jak
horách nějakých . .. Honem jsem si vymyslel
tak zmokle ziráme ,na ten obrat, v koruně staré
inventuru. Všecky vypůjčené videokazety se
třešně před oknem ruplo a zelená vlna snesla
museji do zítra vrátit. Paní Slámová se laskavě
cosi dolů mezi čerstvé pecky. Asi jako když
podívala do Kájova pokoje, neomylně nalezla
pod starou chromou opicí povolí suchá větev.
tu jedinou zelenou kazetu FUJ I a bylo to. výZvěd! Řitil jsem se tryskem po schodech, pak ' tečná indiánská lest!
.
na ulicí - stejně to bylo. pomalu. Povědomá
Pak jsem přihlížel, jak Artur mydlí do klávespostava s úzkými ramínky zahnula za roh a byla
nice písíčka. Z rozšifrované depeše jsme ale.
v trapu.
.
trochu nesví. Kdyby mělo být pravda to, co se
Artur zatím telefonoval a vykrucoval II toho
tam piše, patrně bych se musel bát. Sám se
hlavu jako nevěřící Tomáš. Zavěsil a povídá :
můžeš přesvědčit. Zašifrovaný text ti pošlu poštou. Když už jsí v záchvatu geniality zveřejnil
V klubu se po mně poptával podezřelý člo­
věk. Brýle se zlatými sklíčky, nos jak kořen bodvě tajné zprávy, klidně dej do ábíčka ještě tře­
rovice na skále, v uších ucpávky z vaty, opocetí. Zkazit už to vlc nemůžeš. Stejně by tě mohli
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
Patří k nejvzrušivějším událostem tábostejně jako noční stezka odvahy. Ještě v zimě se o nich vypráví. A nemusí jít
hned o odvážné ukořistění vlajky ze sou-
ra,
sedního tábora. Vyberte si z následujících námětů, ale před hrou připomeňte
všem, aby dali pozor na oči a na nohy.
V hustém lese s nízko rostoucími suchými větvičkami raději neběhejte. Tam spíš
dejte přednost klidu a pozorně naslouchejte barvitým zvukům z porostu .
TIP NA VÝLET
Desátý úkol pro dopisovatele
Někdo má to štěstí (tu smůlu), že zlJe
v turisticky atraktivní oblasti a, jsa syt autokarů, světových jazyků a neutuchajícího ruchu, nepovažuje za nutné propagovat své bydliště. Automaticky předpoklá­
dá, že turisté si cestu k místním hodnotám najdou . Že znát perly země beztak
patří ke všeobecné vzdělanosti. Jistě.
Většina poutníků ukázněně proudi tradič­
ním\i komnatami, mučírnami a skanseny,
8
1. BLUDNÁ SVĚTÉLKA. Dobře se
hrají za bezměsíčné noci v mírných kopcích na posečených lukách, lemovaných
nebo prostoupených křovinami, mezemi,
hájky. Na oddíl počítejte s plochou asi
půl
čtverečního kilometru . Dva
hráči
s jednou svitilnou se ukryjí v terénu. Za
dvě minuty za nimi vyrazi ostatní. Světél­
ka je lákají občasným zablikáním (nejméně jednou za minutu), přebíhaji, uhýbají
a mohou si vzájemně předávat baterku,
dokud pronásledovatelé nepolapí toho,
kdo ji právě nese .
, 2. KUKAČKA. Umite zakukat jako kukačka? Ano? To je dobře. A slyšeli jste
někdy za noci kukačku v lese? Sotva, že?
Proto se její charakteristický hlas výbor~
ně hodí k nočním rejdům. Kukaččí imitátor vyběhne do krajiny, krade se tmou
a každou půl minutu se ozve. Oddíl po
něm usilovně slidí, až ' některý úspěšný
ptáčník neukázněného zpěváčka dopadne. Hru si můžete zopakovat i s hlasem jiného ptáka. Zkusíte to se sovou?
3. MORSE V KLECI. Hráči se rozdělí
na dvě poloviny. Každá z nich zbuduje
provizorní tábor (nejlépe na dohled přes
údolí apod.) a do nepřátelského ležení
vyšle svého nejlepšího signalistu, jehož
očekává úděl zajatce. Protivníci mu přiká­
ži, jakým předmětem se může vykoupit,
a on tuto informaci bez meškání odvysílá
svým přátelům baterkou. Potom usedne
na vyhrazené přistupné místo uprostřed
tábořiště. Jeho přiští osud je od té chvile
zcela v rukou spoluhráčů. Ti k němu
. ihned vypraví obratného posla. aby se
proplížil mezi hlídkami a zajatci žádanou
věc doručil. Zajme-Ii posla během plížení
stráž (dotykem), musí se vrátit a nastupuje další. .
Děj probíhá obousměrně, vyhrává ta
strana, která dříve svého signalistu osvobodí.
Olda
prohlídku zají grilovanou klobásou, zapije
libovolným mokem a na památku si koupí lakovanou borovou šišku či vypalované prkénko. Krajinou však brousi i lidé,
kteří lačni po originální podívané v méně
navštěvovaných místech. Takovým uča­
ruje lesni jezírko, vyhlídka na skalisku,
stará zvonice, louka plná orchidejí.
Porozhlédněte se, milí dopisovatelé,
po neprávem opomenutých klenotech ve
svém okolí. A nezapomeňte na pověsti
a legendy, jimiž jsou ta pozoruhodná
místa opředena. Těšíme se na vaše pozvání. '
Jiří Hlaváček
DĚLÁTE TO
TAKÉ TAK?
Volby.
Při
•
~
jednom z posledních
šotů
Československé televize k volbám 1990
jsem dostal dobrý nápad a také jsem ho
uskutečnil. V první den voleb jsem v naší
třídě rozdal lístečky, kde bylo napsáno:
Kdyby mi bylo osmnáct ' let, voli/fa)
bych . .. Některé odpovědi psala děcka
podle rodičů, některé naopak po'dle
vlastního rozhodnutí. Nakonec z 37 "voličů" bylo 16 pro Občanské fórum, sedm
pro Křesťansko-demokratickou unii šest
hlasů získala Strana zelených. KS
dostala tři hlasy, stejně jako Strana přátel
piva. Československé demokratické fórum a Společnost pro Moravu a Slezsko
získaly po jednom hlasu.
č
Jiří
Horák, dopisovatel
č.
420, Vítkov
•
Přesmyknete
veletucet?
Proč ne? I ze slova veletucet může vyjít
zábavná přesmyčka . Procvičit se můžete
na třinácti jménéch brouků, ukrytých
v následujících výrazech:
ČERTOVO · Č, JAMKA, LlMOVOD,
LlPOUS, HORÁČ, POPÁTNíK, KORYTA VLH, RÝŽOTLOUK, KOLIK HOR,
PĚSTOVKA, ZLATISKO, AS PISTOL,
SÝROHONEC.
Řešení najdete na str. 30.
Kresby I.
Holičová
ZH217CE63. P21HLlB7J3C3SE
_
P2EC3TL3VELlST 6E2V1VE SI7ST5VY.
7L3CE83 T5H617 LEHCE IVL5D5TEL6E D5VY
ZD21JE8 6EZBYT6EH1 LEK7 JE D1B218YSL
IBEC65, 12345678 V7L452E. IP5T2ETE
85X385L63 IBJE8 S7SE6E N5TE 5 SE8E65.
TE2836 P23LETl IHL5S38E P5TEH1 S2P65.
Z58E2TE SE 65 ST2ED SI1HVEZD3 PE2SE5.
1234567812345678123456781234567812
Vskutku primitívní šifra, což?
vyluštění.
čtenáři
a
chtit skalpovat za to, žes něco nakousl
nedokonč i l.
S námi si nedělej starosti. Zavoláme , až buněco nového. Ahoj ."
Klap. Ani já nemiluju situa"Ce, kdy nemohu
ovliv ň ovat běh událostí, které sí číní nárok
ovlivňovat můj Žívot. V tomto případě, jak se
zdá, sí nepomohu. Spískal jsem si to sám. Proto vypísuji tří kn ižní odměny a přehršli redakč ­
ních suvenýrů pro vylosované řešitele rébusu:
de
ORIGANUMORIGANUMORIGANUM
VETS2365 1 BYV5TEL PL56ETY 65P1K25J3
Těším
se na vaše
Jírka
P. S.: V den odevzdání výše uvedeného textu
do tískárny mi pošta doručíla nepodepsaný dopis tohoto znění:
Důrazně vám nedoporučuji šťárání v těch
depeších. Nemáte ani zbla ponětí o tom, k če­
mu jste se přichomýtl, vy naivko. Za prvé si nehrajte s ohněm a přestaňte zveřejňovat zmatené historky a cizí korespondenci, do které vám
nic není. Za druhé na všechno ihned zapomeň­
te. Troufám si tvrdit, že lepší radu vám za celý
život nikdo neposkytl. A zadarmo!
Radit umí každý, pane anonyme! Ponechte
mi, prosím, právo rozhodovat- ve _svobo-'1ném
tísku o tom, co zveřejním a co nikoli. J .
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
PRVNí V cíLi
'ndiánský
oběd
kolík
Povězme si o další
z mnoha índiánských
hlína
dovedností. Mimocho dem, už j ste roznítílí
oheň třením dvou dří­
vek? Nepovedlo se?
Nenechte se odradit!
Dnes vám poradím,
jak uvařít chutný oběd,
aníž byste potřebova­
lí nádobu. Nevěříte?
Ano , zní to možná jako
dětská báchorka, ale
zkuste a uvídíte.
Nebude řeč o pověstném indiánském pemmíkanu či o vaření
polévky v bízon ím žaludku rozpálenými obláz!<y. Nabízím vám
krmi , kterou zvládnete třeba hned v lese za chatou nebo o poledním klídu -na táboře. Indiání starých časů nemělí ještě žádné
měděné kotlíky a hrnce od bělochů. Přesto umělí uvařit bizoní
maso nebo rybu . Jedním z osvědčených způsobů byla zemní
pec. My, tuzemští táborníci : jí známe z popísu E. T. Setona,
a proto jí říkáme Setonův hrnec. Seton sám se 's ní setkal u Indíánů a uvádí ji ve svém Svitku březové kůry. Když jsme vaříli
v zemní peci poprvé, snad před patnácti lety v brdských lesích,
moc jsme sí nepochutnali. Maso zůstalo tvrdé, mezí zuby skří­
pal písek. Na našich indíánských táborech jsme však pec použílí víckrát a poslední oběd ze Setonova hrnce byl už výtečný .
Vykopejte v zemi jámu hlubokou pod kolena o šířce a délce
kolem 30 cm. Do jednoho rohu lehce zatlučte kolík, .silný asi ja ko ruka v zápěstí. Rozdělejte vydatný oheň, tedy ze suchého
dřeva . A máte-Ii k dispozící dřevo z lístnáčů, tím lépe je výhřevnější. Až bude oheň jasně plápolat, naházejte do něj šest
až sedm kamenů velkých jako pěst dospělého muže. Než ' se
kameny rozpálí do barvy kovové šedí, připravte si maso. Plátek
zabalte do dvou až tří velkých lístŮ . Nejlépe nám chutnalo z lupenů podbělu . Najdete je skoro u každého většího lesního potoka. Vhodný je také devětsíl, ten je ale vzácný. Lopuch se
moc nehodí, dodává masu pachuť . Trávu nedoporučujeme.
Neochrání maso před hl ínou . Balíček převažte tenkými smrkovými kořínky, aby se listy nerozvínuly.
Do jámy nakutálejte žhavé kameny a pečlivě je na dně srovnejte. Navrch (opatrně , ať se nespálíte!) položte asi tři menší
ploché studené kameny tak, aby vytvoři l y plotýnku. Na ni na stelte tenkou vrstvu zelené trávy . Teprve na trávu dejte zabale né maso a obložte j e šesti až sedmi menšími bramborami ve
slupce. Přikryjte další vrstvou trávy . Jámu uzavřete opatrně
malými plochými kameny. Na ně přihrňte hlinu a dlaněmí upě­
chujte . Nyní pomalu vytáhněte kolik a do otvoru po něm nalijte
asi tř i litry vody. Kolík opět zasuňte. Jestliže nikde neuniká pára , můžete si být jísti , že jste postupovali správně .
Asi po hod i ně a půl pec opatrně otevřete a - dobrou chuť!
Vyzkoušejte balení do kopřív, devětsilu apod ., vyzkoušejte
i různé přilohy: divokou mrkev - mrkvous, pupavu bezlodyžnou atd . Napoprvé se vám to nemusí povést jako zkušené índi ánské squaw, ale i ona kdysi začínala .
Logan
Kre sba I.
Do redakce dorazila první hlášení o splněném osmém důka­
zu - důkazu kamarádství. Některé oddíly lítují, že Lví stopa se
tím uzavírá, mají ještě dost sil a elánu, aby dál soutěžily o odměnky . Nás to těší jako ocenění, ale důvod ke smutku rozhodně nevidíme. Až se vrátíte z prázdn i n, v čísle 1 nového ročníku
ABC najdete první pokyny pro zakládání čtenářských klubů
a můžete s námi hrát nanovo.
Tak tedy cílovou pásku protrhly a všech osm důkazů svých
kvalit podaly HSL: 35 kpt_ J. Nálepku Bardejov, 105 Stopaři
- TOM Solníce, 240 Maňásek Vítkov, 345 Stegosauři Kra lupy nad Vltavou, 349 Střela Opava a 371 Bobříci Staňkov.
Přečtěte si, co o tom napsalí :
Ukáž, ČO vieš! Pod týmto názvom sme organízova li ~ábavné
odpoludnie. Podra záujmo'i sme sa rozďelili do skupí ň , sprevádzaných dvoma pionierr;ni-organizátormí a pani vychováva tel'kou. Každá skupina mala pripravený iný program: súťaž
v dáme, skoky vo vreciach , hry s kolkami, preťahovanie lanom,
kreslenie na chodníku, súťaž o najkrajšiu pieseň , najkrajší
účes, miss dievča 4 . ročníku a dopravnú súťaž. Najlepší bol i
odmenení diplomom a vecnými cenami. HSL 35. Bardejov.
Dne 1. května odpole'dne jsme uspořádali kuličkiádu . Koupil i
jsme i odměny pro 1.-10. místo. Přálo nám počasí , ale zájem
dětí byl menší, než jsme předpokládali, i když jiná akce v na šem městě neprobíhala . Televize asi táhne víc. HSL 105 Stopaři, Solnice.
Důkaz Č . 8 jsme předvedli celému městu v tradíčním Pohádkovém lese . Cesta měla třináct pohádkových kontrol, kde děti
soutěžily, tanč i ly a zpívaly . Přišly skoro tři stovky dětí. HSL
1 648 Toulaví myšáci. Moravská Třebová.
Foto Petr Kunc
Holi č o v á
9
Most měl 21. dubna t . r. vřít, kvasit
a klokotat. Vydavatelství a nakladatelství
Mladá fronta tu slavilo čtyřicáté páté narozeniny. Sympatické jubileum, které se
sluší ozdobit salvami šampaňského. Exhibice lodních modelů, módní přehlídka
a další lákadla v domě kultury ovšem marně konkurovaly události mnohem neslýchanější návštěvě papeže Jana Pavla II. Proto nepřišly davy, ale zážitky z celého dne tím umenšeny nebyly.
Pohyb, napětí a vzrušení sliboval závod
minikár O cenu Mladé fronty, pořádaný ve
spolupráci s AMK SHD Most v ideálně
svažité a klikaté ulici Pod Lajsníkem.
Většina závodníků zde zahajovala sezó nu po zimním spánku a to se projevilo už
při technických přejímkách. Jak ' nám vylí čil ředitel závodu ing. Eduard St6hr, řada
strojů žádala na místě drobné úpravy.
Např. rezavé brzdové bubny a kotouče
ol '
10
snižují ovladatelnost a vozítko v takovém
stavu na trať nesmí. Stává se také, že zá vodníci přes zimu přiberou na váze a kára
sedne k zemi - nedosahuje předepsané
světlosti nad vozovkou . To se dá elegantně rapravit přifouknutím pneumatik, pří­
padně zatlučením přečnívajícího šroubu
kladivem. Sám pan St6hr a jeho syn Eda
se mořili s károu do dvou do rána, osičky
nakonec také rovnali kladivem. Po prvním
kole je však zradil čerstvý ·svar na řízení.
Naštěstí domů do dílny nemají daleko,
a tak během půl hodiny opět Eda zápolil
o vavříny .
V depu jsme narazili na odpočívající
dvojnásobnou přebornici ČR Danu Kuče­
rovou z Ostrova u Karlových Varů (1984,
1987). Před chvílí zajela druhý nejrychlejší
čas. Závodí od deseti roků a letos musí'
skončit, protože devatenáctiletý závodník
už šlape na práh nejezd ící kategorie vete-
ránů.
S ní a jejím tatínkem Jaroslavem
jsme hovořili o technickém vývoji minikár v posledním desetiletí .
ABC: Co jste na své káře za deset let
vylepšili a změnili? .
J. K.: Každá závodní stáj používá při
stavbě drobné zlepšováky. Nás charakterizuje třeba půdorys ve tvaru delty. Dále :
některé svary jsme nahradili šrouby. Za
dvacet minut káru rozeberu a stačí mi na
to tři imbus klíče . Poškozené díly bez PrOblémů demontuji a vyměním. Další finesou je řídicí tyč od volantu , zabudovaná
přímo do sloupku . Dana může snadněji
nasednout, když místo dvou trubek jí pře ­
káží jediná . Co ještě pokročilo za deset
let? Běžná jsou litá kola . Skoro každý vyměnil mechanické brzdy za kapalinové,
ovšem kromě brzdového válce se všech no musí vyrobit doma na koleně . V prodeji se na nějaký čas káry také objevily,
Kučerou
~ ~ Šéfredaktor ABC
avšak jejich výrobce se nestačil pruzne
V. Toman blahopřeje
přizpůsobovat vývoji , a tak zase zmizely.
vítězkám
kategorie
ABC : Čeho se po technické stránce záMlO
vodníci nejvíc bojí?
J. K.: Momentálně mě napadá hrozící
~
Pětiletý
Zdeněk
nedostatek pneumatik. Ročně spotřebuje­
Třešňák
z Marián ských Lázní přebírá
me tak dvě sady. Když se m inikárový
zvláštní prémii 'pro
sport' zrodi l, jezdilo se na pneumatikách
nejmladšího závodníGOODYEAR . Dnes používají BARUM EXka
TRA i někteří jezdci ze z~padních zémí,
'ale pro výrobce, Rubenu Náchod, přestala
~
Technický servis
být nepočetná série speciálních pneuma mnohdy zajišťuje tatítik rentabilní. Zřejmě ani reklama Rubenu
nek, ale proč by měl
ještě ohýbat záda ke
nevytrhne:
stroji? Nejen pan Čer­
ABC : Ty pneumatiky jsou úplně hladké,
nohorský z Oseka si
bez vzorku. Copak 'se za deště nesmýkají?
pořídil
přenosnou
montážní
rampičku .
J . K.: Neošetřené by se skutečně smýAž
kola
důkladně
kaly. Všimněte si,že i teď, za sucha, je ně­
očistí , nastříká na ně
kteří alchymisté odmašťují ' benzínem.
tekuté řetězy
"Vzorek" se na ně nastříká tekutými řetě­
zy ve spreji .
" Zatímco pod LajsABC: Dano, potkala tě někdy havárie? níkem zuřily líté boje,
D. K. : Ne, nanejvýš jsem se točila v "ho- . vodní nádrž před kulturním domem opadinách" . Ale máme předepsanou helmu,
noval pražský modebrýle, rukavice, dlouhé rukávy.
lářský klub NAUMACHIA. Na snímku práABC : J{Jk důležitá je kvalitní kára a do
vě vyplouvá mezivájaké míry ovlivňuje výsledek závodník?
lečný italský remor. J . K.: Všechny minikáry jsou v současkér PAOLO .
nosti přibližně stejně kvalitní. Úspěch záleží z osmdesáti procent na schopnostech jezdce.
ABC : Jak usilovně musíš trénovat?
D. K.: Dvakrát týdně jezdím dvě hodiny a ročně absolvuji přes
dvacet závodů.
ABC: Děkujeme za rozhovor.
Po závodu jsme mohli bl.ahopřát. Dana druhé místo v kategorii uhájila.
Ceny za vítězství v jednotlivých kategoriích udělovali zástupci '
redakcí. Nejmladším (6-8 let) věnovala odměny Mateřídouška ,
těm o málo starším (9-11 let) Ohníček, chlapcům kategorie
M 2 (12-13 let) Stezka, chlapcům kategorie M 3 (14-15 let)
Sedmička a nejstarším závodníkům a závodnicím (16-19 let)
Věda a technika ·mládeži.
Ábíčko sponzorovalo kategorii dívek od dvanácti do patnácti
let (M 3D) . První místo obsadila Míša Broná z Oseka , druhé
Radka Wohlrábová z Mostu a třetí Jitka Singrová z Třemošnice .
Nejrychlejšího času - 50,42 s - dosáhl Radovan Dušek z do- o
mácí stáje (kat. M 4, 16-19 let) a odnesl si za to hlavní cenu
Mladé fronty.
Za rok v Mostu na shledanou!
Jiří Hlaváček
Foto autor
KRVC'/.$<!.zÁZJ.NE"J A'AYA/./R/
ALE' PĚK~J
/
PCXZJ//OD/VAE:.
11
... Netýkavka obecná
NEDOTÝKEJ
SE NETÝKAVKY!
~
Netýkavka
malokvětá
T Netýkavka žláznatá
Při
procházce kolem potůčku lemovaného nízkými křovinami nebo podél pěši­
ny ve stinném údolí si mnohdy všimneme
asi půl metru vysoké rostliny S četnými,
zářivě žlutými květy. Má hebké
měkké
listy, průsvitné a křehké dužnaté lodyhy
a obvykle roste pohromadě ve velké skupině. Vyskytuje se od nížin až do podhů ­
ří. Květy má poměrně veliké, v průměru
tři až čtyři centimetry, visicí pod listy,
které je chráni před deštěm. Zajímavá je
jejich zahnutá ostruha, plná sladké me doviny, kterou s oblibou vyhledává různý
hmyz, obstarávající tak současně opylení
blizny. V cestě za sladkou pochoutkou se
hmyz navic řídi i podle červeného tečko ­
vání kolem vstupního otvůrku . Touto
rostlinou je lJelýkay ka obecná. slovensky
netýkavka nedotklivá (Impatiens nolí -tan gere) .
V tomto jménu slyšíme výstrahu - nedotýkat se! A skutečně, české rodové
jméno netýkavka je doslovným překla­
dem latinského názvu 'I mpatiens nolí-tangere, což znamená "nedůtklivá, nedotýkat se". Netýkavka je novější název, staří
botanicí tuto rostlinu zvali netykéilek či
netykalka. V některých lidových názvech,
jimiž jsou netýk, netýkajsa, ale i lehavec,
lakáč, se ozývá tento slovní základ. Je
ovšem otázkou, zda má svůj půyod v latinském názvu, či zda je v něm zachycená
lidská zkušenost odpozorovaná z chování ,
plodů rostliny. Vždyť tato zkušenost mu- '
sela být stejná všude tam, kde netýkavka
roste. Pro zajímavost lze uvést, že ve
francouzském a anglickém jazyce se
opět objevuje doslovný překlad onoho
nedotýkat se, zatímco německý název
a
Springkraut, který by se dal přeložit jako
"skákavka", spíše vystihuje typické chování plodů.
Zralé tobolky netýkavky totiž pukají
i při jemném dotyku od stopky k vrcholu
v pět pružných, spirálovitě se svinujících
proužků . Na nich původně byla usazena
drobná semínka, která se při tomto pohybu uvolňuji, a tím jsou energicky odmršťována daleko od rostlinky. Tady lze hledat původ pojmenování "noli-tangere"
- nedotýkat se. Zejména děti tuto radu
s oblibou porušují a baví se vystřelová­
ním tobolek netýkavky. Pro ně však příro­
da tuto hříčku nevymyslela, je to jen jeden z mnoha důmyslných způsobů, jímž '
se rostliny snaží o rozšiřování semen na
větší vzdálenosti.
Netýkavka obecná je původní na širokém území od Evropy až po Asíi, a je te-
dy doma í v celé naší republíce. V· posledních desetiletích se u nás ale objevily a zdomácněly i další' dva příbuzné druhy.
,_
Prvním je.JletÝki'vka malok y ětlL slov. n.
malokvetá (I. parviflora). Je to drobnějši
rostlina s mnohem menšími špinavě žlutými kvítky, ne většími než centimetr.
Dnes roste v nesmirném množství všude
pod křovinami, v akátových porostech,
"
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
SARANČE
MODROKŘíDLÁ
Skvrnopásník je
plachý noční motýl
(Oedipoda coerulescens)
slovensky koník modrokrídly
Na ovocných stromech v zahradách,
na listnatých keřích a stromech i jinde
v přírodě (na trnkách, vrbách, javorech
a bucích) najdete' v létě, obvykle v červ­
nu a červenci, jasně zelenou housenku,
která má na hřbetě přerušovaný pruh jiné barvy, Tento pruh je velmi proměnli­
vý, nejčastěji bývá červenohnědý, ale ně­
kdy může být i nazlátlý, jak ukazuje foto
Č. 1. Housenka se pohybuje stejně jako
všechny píďalky a podle toho bezpečně
poznáte, že patří do čeledi píďalkovitých
(Geóetridae). Je to housenka skvrnopásníka zahradního (Lomographa temerata).
Pokud ji budete pravidelně krmit vhod nou čerstvou potravou (listy dřevin, na
nichž jste ji našli), snadno ji, i odchováte.
Zakuklí se, kukla přezimuje a při trošce
štěstí se z ní zjara vylíhne dospělý motýl.
Zkuste to, možná že se vám to podaří.
Dospělý skvrnopásník (foto 2) není
žádný obr, v rozpětí křídel má jen 22 až
12
Slovo saranče nezní lidskému uchu práNení tomu tak dávno, jen pár století, co i naše kraje sužovaly záplavy sarančí, které přiletěly v mnoho kilometrů
dlouhých hejnech a přes .noc zničily úrodu
i všechnu zeleň v kraji. I dnes jsou saranče hrozbou pro mnoho zemí Afriky a Asie.
Avšak úhledný modrokřidlý "koník", vzdálený příbuzný zlopověstné saranče stěho­
vavé, je opravdu neškodný. Nepatří totiž
mezi vytrvalé letce, a nedokáže proto
podnikat vpády dlouhé stovky, casto i tisíce kilometrů . Navíc má jen jednu generaci
do roka, a nemůže se tedy katastrofálně
rozmnožit.
Je to druh teplomilný, jehož domov leži
ve stepích a lesostepich jižni Evropy,
Ukrajiny, jižní Sibiře až po Altai, Přední
Asie a Cíny. U nás pochopitelně širé stepi
nenajde, a proto se spokojuje s vátými
písky jižní Moravy, Slovenska a Polabí
a s výslunnými travnatými či kamenitými
stráněmi v teplejších oblastech . Se svýmí
jasně modrými vějířovitými křídly, která
zasvítí v okamžiku, kdy nenápadná saranče přelétá z místa na místo, je skutečně
okrasou těch suchopárů, koncem léta už
sluncem spálených .
Saranče modrokřídlá je jako všechny
její příbuzné býložravá. Rozhodně . není vybíravá. V době, kdy dospívá , tj . koncem léta nebo začátkem podzimu, musí se již
vě libě.
28 mm. Je to ale
docela hezký motýlek. Jeho kříd ­
la jsou hedvábně
lesklá, bllá, uprostřed , mají černou
skvrnu a na okrajích jsou tmavé vlnité přičky s černými
skvrnami.
Motýli
poletují od května
do července v zahradách,
parcích,
v křovinatých lesích
i
kolem
potoků,
avšak jenom v noci.
Skvrnopásník je totiž jako většina píďa­
lek noční motýl. Před den se zpravídla
skrývá přitisknutý na kmenech stromů
nebo na listech. Protože je ale velmi pla chý, dosti často ho vyplašite a pak poletuje i přes den a hledá si novou skrýš,
kam by se mohl ukrýt .
Ing. V. Pokorný, CSc.
Foto autor
SKOKAN HNĚDÝ
Skokan h nedý
listnatých lesích í na pokraji jehlíčnatých porostů. Původem je
z Asie, jižní Síbiře a Mongolska. Ještě počátkem století byla
v odborné literatuře známa jenom jako vzácný host v houšti nách kolem Labe a Vltavy. Dnes je to spolu s kopřivou snad
nejrychleji se šířící plevel.
Mnohem krásnější je druhý příbuzný druh, .I;l.gtý.kav..ka žláznatá čí Ro)(leova, slov. n. žlaznatá (I. glandulífera). Je to mohutná, až dva metry vysoká rostlí na, jejíž květy jsou někdy i větší
než u netýkavky obecné, vždy ale krásně barevné, přecházející
od bělavě růžových až k tmavě fialovým. Před třiceti lety ji od borné knihy z naší přírody ještě neznaly, místy a vzácně se
pěstovala v zahradách a sadech . Podobně jako řada jiných
druhů i ona utekla zahradníkům do volné přírody a našla si no vý domov na březích našich potoků, řek a kanálů, podél kterých se šíři po celém státu. Dnes ji můžeme najit jak kolem
Košic, tak na soutoku Sázavy s Vltavou , v nížinách i v podhůří.
Její původní vlast je třeba hledat na úpatí Himálaje. V naší pří­
rodě, která právě nehýří pestrými barvami tak velkých květů , je
tato krásná rostlína příjemným oživením : Botanici jen mají oba vy, aby zcela nevytlačila naše původ ni porosty.
-ks-
(Rana temporaria)
Poslední a zároveň nejpočetnější skupinou našich žab je če ­
leď skokanovitých Ranidae . Zástupci této čeledi obývaji
nejrůznějši prostředí, od suchých až po výlučně vodn í, a jsou
jim také dobře př i způsobení. Obývají prakticky celý svět, nej bohatší zastoupeni však mají v Africe . Z vice než čtyř set existujicích druhů se u nás můžete setkat se šesti zástupci jediné ho rodu Rana . Všichni tito skokani mají dlouhé zadní končeti ­
ny, hladkou nebo jen velmi slabě bradavičnatou kůži , dvojici
kožních lišt po stranách hřbetu, vodorovnou oválnou zornicí
a zřetelné ušní bubínky. Podle způsobu života můžeme naše
skokany rozdělit na dvě skupiny - na tzv. zelené skokany,
přesnější by ovšem bylo označeni vodní , a skokany hnědé, kte ři tráví velkou část svého života na souši. My se nejprve zasta víme u této druhé skupiny a povime si něco o jejím nejčastěj ­
ším zástupci, skokanu hnědém .
Foto J . Malina
............................... .
'
spokojit se staršími tuhým i listy trávy nebo dokonce se suchými
stébly. V té době samička naklade vajíčka do ochranného obalu,
tzv . oothéky, kde přezimují. Dospělé saranče pak koncem podzi mu hynou .
Mladé larvy, které se na jaře líhnou , nikdy nespatří své rodiče
- to je ostatně u hmyzu velmi častý jev. Larvy, které se v mno hém podobají rodičům, až na to, že nemají křídla (říká se jim také nymfy), se pilně živí na mladé vegetaci a poměrně rychle
rostou , asi šestkrát se svlékají. V dospělost i pak měří sameček
přes dva a samička skoro tři centimetry .
Saranče modrokřídlá není jediným zástupcem svého rodu
u nás. Na podobných místech žije i červenokřídlá Oedipoda germanica a snad i Oedipoda miniata s křídly růžovými. Obě jsou
vzácnější, a tedy ještě více ohrožené. V normální, zemědělsky
obhospodařované krajině nebo v lese totiž nemohou žít a vhodných stanovíšť pro ně stále ubývá, jak se výslunná pustá místa
stále víc využívají k hospodářským nebo rekreačním účelům . Jedinou cestou , jak tyto hezké a vytrvalé zpěváky slunných dnů
pozdního léta uchovat, je důsledná ochrana míst, kde žijí spolu
se vzácnými rostlinami a jinými cennými živočichy .
-kh Foto V.
Mot y čka
Skokan hnědý je velmi přizpůsob i vý a tomu odpovídá
i oblast jeho rozšiřeni ve světě . Ta 'je rozdělena na dvě velké
částí. V Evropě žije i na Britských ostrovech a ve Skandinávii,
chybi jen na Pyrenejském poloostrově, na jihu Itálie a Balkánu
a okolo Cerného a Kaspického moře . Tato část jeho rozšíření
končí na východě západní Sibiří. Druhá oblast zahrnuje Dálný
východ, severovýchodní Cínu a sever Japonska . Na území me zí oběma oblastmí se vyskytuje j en ostrůvkovítě . U nás žíje
praktícky všude , vystupuje í vysoko do hor, byl zastižen
i v nadmořské výšce 2000 m . Jen v některých nížinách byste
ho hledalí marně .
Zbarveni tohoto skokana je převážně hnědé , základní barv a
může být dost variabilní, hřbet je většínou zdobený několika
tmavýmí skrvnami, typická tmavě hnědá skvrna probíhá za
okem přes ušní bubínek až k rameni. Samci mají pod hrdlem
nezřetelný párový vnitřni rezonanční měchýřek . Délka těla mů ­
že být až 10 cm . Skokan hnědý má krátkou , vpředu zaokrouhle nou hlavu s tupým čenichem . Hřbetni kožní lišty jsou vyvinuty
slabě, ale jsou přesto dobře patrné.
Hnědi skokani se zdržují v lesích, sadech, zahradách , ale i na
rašeliništich či vlhkých lukách. Mladá zviřata většinou přezimu ­
ji na souši, starší jedinci se zahrabávaj í do měkkého bahna na
dně vod . Brzy na jaře své úkryty opouštěji a j iž v březnu až
v květnu se stahují k vodě, kde dochází k páření. Během něko ­
lika dnů se z nakladených vajíček líhnou pulci a přibližně po
třech měsicích se pulci proměňují v malé žabičky a přecházejí
na suchozemský způsob života. Mimo dobu rozmnožování se
často zdržují i dost daleko -od vody . Aktivni jsou hlavně v noci,
přes den se ukrývají, jen za vlhkého a deštivého počas í nebo
ve vlhkém prostředí je můžete zastihnout i přes den . Živi se
drobnými bezobratlými živočichy, především hmyzem .
Skokan hnědý je jednou z posledních našich žab, o které lze
říct, že je misty ještě hojná . Ale i jeho stavy zvolna klesaji,
a proto si i on zaslouží naši pozornost.
-kát-
Foto autor
13
221 ZA
ORCHIDEAMI
NAŠEJ PRíRODY
Ďalšie vzácne
a kriticky ohrozené druhy
Ako sme už spomeriuli, na územi našej
vlasti rastie vyše 50 druhov orchidei
z 25 rod ov. Mnohé sú nápadné a krásne,
nik okolo nich neprejde bez povšimnutia.
Iné, a to vel'mi často tie vzácne 'a ohrozené, rastú skryto a nijak nepútajú pozornosť okoloidúcich. Ale aj tie potrebujú našu pozornosť a ešte viacej ochranu .
Trčníček jednolistý (Microstylis monophyllos) . česky
••.
. '
. á
(obr. vlevo), je u nás jediným predstavite:
lom svojho rodu, hoci je to rodvel'mi rozširený a významný, do ktorého rátame tri
stovky druhovo Je rozširený po celej zemeguli okrem polárnych oblastí a Nového
Zélandu. Trčníček jednolistý je tiež vel'mi
široko rozšírený, rastie v celej str.ednej
a severnej Európe, nájde sa aj v Taliansku
a Jugoslávii a vyskytuje sa v celej severnej Azii od západnej Sibíre po Japonsko
táciou lokalít, kde rastie. V ČR bolo už
i v Severnej Amerike. U nás táťo miikká
viac ako 50 % lokalít devastovaných.
rastlina s žltozelenými kvietkami v dlhom
Miikkuša močiarna (Hammarbya paúzkom kvetenstve rastie vzácne na . ludosa). česky Ol~Jili.yně bažinná (obr.
vlhkých a slatinných lúkach, na okraj och
vpravo), sa u nás vyskytovala na nezatienených, trvale zamokrených miestach, na
lesov a lesných cestách od pahorkatín až
lúkach a rašeliniskách od nížin až po hordo alpínskeho stupňa. Obyčajne je vysoká
iba 7 až 30 cm, výnimočne boli nájdené
ský stupeň. Táto najmenšia zo všetkých
exe!l1pláre vysoké pol metra aj viac.
našich orchideí dorastá výšky 5 až 16 cm,
V Ceskej republike sa vyskytuje vel'mi
má iba 2-3 lístky dlhé niekol'ko milimezriedkavo napr. v jižných Čechách, v Jesetrov (8-25) a žltozelené kvietky sú tiež
níkoch a Beskydách; v celých vel'kých
vel'midrobné. Rastie iba na pódach vel'mi
oblasti ach chýba. Na Slovensku je hojnejkyslých, s pH 4,5-6. Jej hl'uza može ležať
šia, rostrúsene rastie od Bielych Karpát
i na povrchu pódy, pod opadanými listami
alebo pod mechom . Táto skryto rastúca
po Vihorlat. Je oh'rozovaná najmii devas-
pejte voskem, aby nikde od izolace k eleknebyl vidět. Elektrody opatrně vsuň­
te do ,lékovek. Opačné konce drátů připoj­
te k ploché baterii. Do vody nalijte dvě
lžíce octa a sledujte vývoj plynů v lékovkách. Pokud jsou lékovky stejně velké,
můžete pozorovat, že u 'záporného pólu
se vyvíjí dvojnásobné množství plynu než
u kladného. Co z toho usuzujete? Vzpomeňte si na vzorec vody (H20)!
Lékovku, která se první naplní plynem,
opatrně vytáhněte z vody dnem vzhůru,
přibližte k jejímu otvoru zapálenou špejli
a potom ji mírně nakloňte. Plyn v lékovce
- vodík - okamžitě shoří, tedy sloučí se
na vzduchu s volným kyslíkem a vznikne
nepatrná kapička vody. Provedli jste
opačnou reakci než elektrolýzu (rozklad)
- tedy slučování neboli syntézu. Nyní se
přesvědčte, že ve druhé lékovce je kyslík.
Vyjměte ji z vody a přiložte k jejímu ústí
dqutnající špejli. Ta se prudce rozhoří.
Dokázali jste, že voda je sloučenina vodíku a kyslíku a na základě jednoduchého
pozorování jste zdůvodnili její chemický
vzorec.
Voda je nejrozšířenější látkou v přírodě .
Najdete ji nejen v rybnících, řekách nebo
oceánech, ale i ve vzduchu v podobě vodních par, je součástí rostlinných a živočiš­
ných těl, její přítomnost je podmínkou pro
život všech organismů . V přírodě je voda
také důležitým rozpouštědlem, většina
biochemických reakcí probíhá právě ve
trodě
VODA. Obyčejná voda není na první pohled vůbec zajímavá . Ale jako obvykle první dojem klame. Pokusíme se vás
o tom přesvědčit.
Pokus č . 10: Co je to voda?
V prvním dnešním pokusu se pokusíme
dokázat, že voda je opravdu sloučeninou
vodíku a kyslíku . Na tyto dva prvky (plyny)
vodu rozložíme v procesu, který se nazývá
elektrolýza. Skleněnou misku nebo malé
akvárium naplňte asi do poloviny vodou .
Potom vodou naplňte i dvě zkumavky nebo alespoň lékovky, jejich hrdlo zakryjte
pevně prstem, překlopte je a hrdlem ponořte do misky s vodou tak, aby do nich
nevnikl žádný vzduch. Každou pak postavte na dva malé, třeba dřevěné špalíčky,
aby hrdlo neleželo na dně misky.
Připravte si dva izolované měděné dráty, plochou baterii a dvě uhlíkové elektrody (ty získáte například po rozebrání vybitého monočlánku). Z obou konců drátu
odstraňte asi v délce 5 cm izolaci. Drát
pečlivě omotejte kolem elektrody a zaka-
14
rastlina je rozšírená v severnej a strednej
Európe, na Sibíri, v Japonsku i v Severnej
Amerike. U nás nebol a nikdy objavená I!a
Slovensku a na Morave, 'hoci je tuna veI'a lokalít, ktoré by pre ňu boli príznivé.
V českých krajoch rástla najmii na
Třeboňsku, na Šumave, v Krušných horách '.
a u rybníka Břehyně u Doks. Postupne
však vyhynula a v súčasnej dobe je tento
druh nezvestný. Posledné exempláre boli
nájdené u Břehyně v r. 1977. Posledný historický snímok je prevzatý z publikácie Orchideje naší přírody F. Procházky
a V. Velíska .
Ing. tubor Čačko
Foto autor
vodním prostředí. Sami si můžete vyzkoušet, že látky se liší svou rozpustností ve
vodě (použijte například sůl, cukr, křídu
atd .). A zvláště pro výživu rostlin jsou dů­
ležité sloučeniny rozpustné ve vodě .
Pokus č. 11: Rostlina přijímá vodu
a v ní rozpuštěné látky kořeny.
Dvě malé rostlinky, např. fazole, upevněte vatovou zátkou do lékovek. Jednu lékovku naplňte čistou vodou, druhou čer­
veným inkoustem. Po několika dnech se .
druhá rostlinka zbarví. Jak vidíte, rostlina
blinatka přehlížená, ale setká te se s ní nejčastějí, ostatní
druhy tohoto rodu jsou mnohem vzácnější. Až se tedy pů ­
jdete koupat k nějaké přírodní
tůní, věnujte se chvilku i příro ­
dě a pozorně se rozhlédněte .
Nápadné žluté květy vám prozradí, kde pod hladínou číhá
jíndy nevíditelná .. dravá" rostlina .
-zde -
TAJEMNÉ
KVĚTY VOD
Temná stojatá voda prohřátá sluncem,
hmyzu a poletující vážky navozují
atmosféru tropícké džungle. Obraz tropů
dokresluje sytá zeleň vrcholného léta
a exotícky vyhlížející, až 2 cm velké zářivě
žluté kvítky, které se odrážejí od vodní
hladiny. Tajemství této podivuhodné vodní rostlíny se však ukrývá pod vodou. Zvě­
davý přírodovědec, který se nezalekne neznámé vody a k rostlínám se pří blíží,
- v první řadě objeví, že kvítky vyrůstají
z jemné spleti stočených lodyh trochu podobných stolístkům . Rostliny nemají kořínky a volně se vznášejí pod hladínou .
Největší překvapení však rostlina přípraví
zvědavci , který ji zvedne z vody nad hladínu . Jak rostlina opustí vodu , začne na člo ­
věka docela 'Aevychovaně mlaskat.
Nejsme samozřejmě nikde v tropech,
tuto zvláštní rostlinu najdete kdekoliv
u nás ve stojaté vodě - ve slepých ramenech řek, v tůn í ch, ale i třeba ve starých
zatopených pískovnách či vytěžených sla tiništích. Rostlina se jmenuje bubl inatka
Rřehlížená (Ultricularia australis) a patří
mezi naše masožravé druhy. Mlaskavé
_zvuky na vzduchu vydávaji sklapující se
pasti - četné lapací měchýřky , které fun gují podtlakově. Při podráždění se totiž
otevírají, místo vody s kořistí však nasáva jí vzduch . Měchýřky jsou dost velké, když
si rostlinu pozorně prohlédnete, určitě je
nepřehlédnete . Bublínatky do nich loví
různý vodní plankton, hlavně buchanky \
a perloočky . Rostliny, ač mají v názvu
.. přehlížená", moc k přehlédnutí nejsou,
mohou měřit až jeden metr.
Pochopitelně že u nás neroste jen bubzučení
Foto M .
Studnička
o
o
přijímá
látky ve vodě rozpustné, ale nemusí to být vždy živiny. Mohou to být i látky škodlívé nebo přímo jedovaté a rostlína
pak uhyne . Stejně může takováto rostlína
způsobit otravu žívočíchů , kteří jí pozřou.
Proto je tolik nezbytné pečlivě sledovat
látky, které se dostávají do půdy s odpadem nebo při haváríích . Rostliny vodu nejen přijímají , ale také ji vypařují.
Pokus Č . 12: Vypařují rostliny vodu?
Přes několik lístů pokojové rostliny
upevněte mikrotenový sáček gumičkou
a za několík hodín ho prohlédněte . Sáček
se zevnítř orosíl , ale je to skutečně voda?
Vezměte několik krystalků modré skalice
- (CuSO • . 5H 20), dejte je třeba na starou
hliníkovou lžíčku s koncem obaleným hadříkem a nad plamenem vyžíhejte, až ska lice zbělá. Získáte bezvodý síran měďnatý
(CuSO. ). Ten nasypte ke kapkám v mikrotenovém sáčku - opět zmodrá a vznikne
modrá ' skalir;e. Tím dokážete přítomnost
vody. Př í koloběhu vody v přírodě se s ní
setkáváme v podobě vody povrchové v ře­
kách a rybnících , nebo prosakuje půdou
a horn inami a rozpouští při tom řadu slou čen i n . Pokud se někde pod zemí hromadí,
tvoří vodu podzemní, která může vyvěrat
jako voda pramenitá, někdy s velkým obsahem solí a oxídu uhličitého jako voda
minerální (známé léčivé prameny).
Pokus Č. 13. Srovnejte obsah solí ve
vodě dešťové, minerální, povrchové
a pramenité.
Na hodínové sklo nebo skleněnou misku dejte odpařit 5 ml zkoumané vody (nejlépe nad kahanem) . Vodu dešťovou a po vrchovou, ve které mohou být velké nečís­
toty, předem zfiltrujte . To, co zbude po
odpaření, pozorujte proti tmavému pozadí. Vidíte, že obsahem solí se vzorky liší
výrazně . Zvláštní význam mají vápenaté
a hořečnaté solí . Podle jejich obsahu dělí ­
me vodu na tvrdou a měkkou.
Pokus Č . 14: Rozlišení tvrdé a měkké
vody
Přípravte sí roztok mýdla v lihu (1 g nastrouhaného mýdla rozpustíte v 20 ml lihu
a roztok přefiltrujete) . Do stejných zkuma vek nebo lékovek dejte vzorky vod (nejlé pe destilované, dešťové, studničn í a povrchové), vždy 10 ml, k ním pří kapejte po
deseti kapkách mýdlového roztoku a intenzívně protřepejte. Poté změřte výšku
pěny v jednotlívých zkumavkách . Nejvíce
pěny by se mělo vytvářet na dešťové a destilované vodě, poté na vodě pramenité
a nejméně na tvrdé vodě studniční. Pokud
budete odebírat vodu z pramene na vápe nitém podloží, nebude pěnít prakticky vů­
bec . Rozlišení tvrdé a měk k é vody má význam í prakti.cký - v měkké vodě vypere te stejně špínavé prádlo mnohem dříve
než ve vodě tvrdé. Proto se do vody přídá ­
vají změkčovadla.
Pokus Č . 15. Co obsahuje tvrdá voda?
Do 100 ml vody dejte 1 g oxidu vápena tého (pálené vápno), protřepejte a směs
o
přefíltrujte . Získáte vápennou vodu. Do ní
pozvolna přílévejte roztok kyseliny uhliči ­
té (sodovka). Zpočátku se bude tvořit sraženina uhličítanu vápenatého, později se
bude sražení na v přebytku kysel iny uhlíči ­
té rozpouštět na hydrouhličitan vápenatý.
Získali jste tvrdou vod u (můžete si pře ­
zkoušet mýdlovým roztokem), ale této tvrdostí se říká přechodná , protože m ů že být
odstraněna varem . Tento vzorek tvrdévo dy povařte a vyzkoušejte mýdlovým roztokem . Hydrouhličitan vápenatý se varem
rozložil na nerozpustný uhličítan vápenatý
(tzv. kotelní kámen), který býval a je vel kým nepřítelem všude tam, kde se použí vá tvrdá voda, třeba v ústředn í m topení.
Celé zařízení se totíž brzy kotelním kame nem zanese, ucpe a nedá se používat.
Jak jsme se zmínili , přechodné tvrdosti
se můžete zbavit varem . Co ale s vodou
trvale tvrdou? Tvrdost v ní způsobují síra ny vápenatý a hořečnatý a lze je odstra nít
chemicky sodou nebo boraxem . V p rů­
myslu se k úpravě tvrdé vody používaj í
přístroje zvané iontoměni č e . Jsou to vel ké válcovité nádoby, naplněné drobnými
kulíčkami zvláštn í látky, kterými se nechá vá protékat tvrdá voda . Na kuličky se po stupně naváží všechny vápenaté, hořeč ­
naté a další kationty, dále všechny kationty síranové a uhličitanové, takže vyté kajíc i
voda svou kvalitou odpovídá destilované.
RNDr. Růžena Čadová
Foto Jan Rychetský
15
Bud,e
šestsetdesítka
světovou
jedničkou?
Od roku 1956 .. kdy jsem nastoupil do
podniku Avia, pozoruji postupný úpadek
našeho leteckého průmyslu , který se
úměrně zvyšoval s počtem tun železa
a oceli vyrobených na jednoho obyvatele.
Osobně jsem přesvědčen, že ani několika
týmům diverzantů by se něco takového
nepodařilo. Malý příklad za všechny. Když
byly počátkem šedesátých let direktivně
sloučeny podniky Avía a Praga, znamenalo to vlastně snížení technické úrovně
hned dvou továren najednou. V Avii byla
vysoce kvalifikovaná letecká výroba nahrazena výrobou nákladních automobilů
a přední československá automobilka Praga se postupně změnila jen ve výrobce
převodovek.
O to víc jsem se těšil do bývalé "moravské Avie", která se nyní jmenuje LET Kunovice. O kunovickém Letu šly pověsti ; že
se zde prý zastavil čas, ovšem v tom dobrém slova smyslu. Prý se tam pracuje se
stejným elánem jako za první republiky,
neboť konstruktéři dobře konstruují a děl­
níci dobře pracuji. Samozřejmě jsem se
také těšil na nejnovější výrobek Kunovických, na naši "šestsetdesítku", a věřte,
nebyl jsem zklamán .
.
16
Abych ale začal od Adama. Nejprve mé
kroky mířily do konstrukce, pro kterou
mám slabost. Ovšem zde mě čekalo zklamáni. Tatáž rýsovací prkna jako v Avii,
z nichž mnohá možná pamatují zakladatele Avie, pány Beneše a Hajna. Záhy jsem
se však orientoval. Stačilo se podívat do
hotových výkresů, které byly očividně
kresleny počítačem. Kunovičtí konstrukté-
ři totiž používaj í vedle klasického kreslení
i tuto nejmodernější techniku .
Nyní si možná řeknete , jaképak konstru ování, když ho provádí počítač. Ovšem to
by byl nesprávný pohled . Konstruktéři počítači zadají teoretický obrys letounu
a ten jej nakreslí. Teprve pak přichází ke
slovu vlastní konstruktérova tvůrčí práce,
kdy do počítačového výkresu zakresluje
vlastní nápady a vylepšení. No a k tomu
jsou urČena ona tradiční rýsovací prkna.
Vezmeme-Ií práci počítače do důsled­
ku, nahrazuje práci desítek kresličů
a kresliček a umožňuje tak rozšířit tým
konstruktérů, kteří se věnují jen vývojové
práci. Vždyť například v minulosti existovala takzvaná plazová geometrie i vlastní
plaz. Nebojte se, nebyl to nějaký exotický
had, který by konstruktérům pomáhal.
Plazem se rozuměly velké, na sebe navazující duralové plechy, na které specializo vaní kresliči rýsovali obrysy letounu ve velikosti 1:1 . A protože se tito lidé při práci
po duralových tabulích doslova plazili , ce.J
ATLASak
Meloun pravý cukrový hladký
Meloun pravý cukl-ový
síťkovaný
Meloun vodnr -
lubenice
Cucumis melo
Cucumis melo
Citrullus vulgaris - edulis
Tykev obrovské centová
Tykev velrybí
Cucurbita maxima
Tykev valparaiská
Cucurbita maxima
Cucurbita maxima
D ll
Meloun vodní -
arbuz
Citrullus lanatus
Tykev tripolská
Cucurbita maxima
Wi.
MELOUNY A TYKVE
Meloun vodni nebo arbuz. Domovem planě rostoucího předka arbuzu jsou stepi ji ~ ní a tropické Afri -
ky. Začátkem 17. století se rostliny dostaly do Japonska a Ameriky a počátkem tohoto století se již p ěsto ­
valy téměř ve všech světadílech . Cílevědomým
šlechtěním byly získány rostliny se zmnoženým počtem chromozomů, takže z díploídních forem vznikly
tzv. triploidní rostliny se zakrnělými vajíčky . Tím
vznikly bezsemenné typy, které jsou jakostnější a poskytuji í vyšší výnos.
Arbuz je teplomilná rostlina s poléhavou, hranatou, větvenou a chlupatou lodyhou , která má velké,
chlupaté, trojboce vejčíté listy s pěti až sedmi hlubokýmí, zubatě vykrajovanými laloky. Květy jsou žluté .
samičí květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů a je
jich méně než květů samčích (těch je asi sedmkrát ·
až desetkrát vic) . Plod - bobule - je kulatá a jeji
hmotnost ·se pohybuje od 5 do 20 kg . Slupka je v době zralosti světle zelená až zelená a dužnina růžová
až tmavě červená. Má lahodnou, osvěžujicí chut'
a semena v ní buď chybějí , nebo jsou velmi zakrnělá .
Z amerických odrůd se pěstuje 'Crimson Sweet',
'Royal Charleston Hybroď s velmi malými zakrnělý­
mi semeny a bezsemenné odrůdy 'Triple Sweet'
a 'Seedless Hybrod Tri x 313' . Nejvhodnější pro
pěstování jsou lehčí humózní půdy hnojené chlévskou mrvou a síranem amonným . Vegetační doba je
150 dní.
.
MELOUNY A TYKVE
Meloun vodni neboli lubenic8. Dnešní pěstova­
né melouny vodní z čel e di tykvovitých (Cucurbitaceae) vznikly cilevědomým šlechtě nim z planých forem, které rostou v jižních oblastech Afriky. U nás se
. jim nejlíp daří v teplých podminkách jižniho Sloven- .
ska .
Lubenice je teplomilná poléhavá rostlina, jejíž hranatá větvená lodyha je porostlá tuhými chlupy. Chlupaté jsou i velké řapíkaté listy, jejíchž čepele mají
hlubo ké, vykrajované laloky. Siroce zvonkovité květy
jsou žlutavě nazelenalé nebo žluté. Samičí květy vyrůstaji jednotlivě v úžlabi listů . Samčích květů je
zpravidla sedmkrát víc, mají krátké tyčinky a zakrně­
lý pestík přeměněný ve žlaznatý terč. Plod- bobule
- je oválný, kulatý nebo vejčitý a jeho hmotnost se
pohybuje od 3 do 15 kg. Slupka (vnější oplodi) je
v době zralosti hladká a tmavozelená, u některých
odrůd světleji mramorovaná. Dužnina (vnitřní oplodí)
je růžová až tmavě červená , výjimečně žlutá nebo bílá. Uvnitř plodu je větší počet vejčitých . zploštělých
semen, která jsou zpravidla černá , někdy ale i bilá
nebo skvrnitá.
Z našich odrůd se pěstuje 'Dunaj' a 'Lajko - F,'
s tmavozelenými plody, 'Melko - F,' s plody s mramorovanými pruhy a 'Zelený krajový'. Ze zahranič­
ních odrůd se vysazuje 'Helvešský' a 'Sándor Pál'
(z Maďarska) a 'Skorospělka' (z SSSR). Meloun vodní
vyžaduje lehčí humózní půdy, hnojené chlévskou mrvou a kompostem a síranem amonným . Vegetační
doba je 150 dní.
MELOUNY A TYKVE
Tykev tripolské. Pochází z Peru, kde dosud roste
její výchozí rostlina Cucurbita lundelliana, z níž vznikla. V původ nim areálu ve Středni Americe rostou plané formy tykví s listy porostlými štětinami.
Tykev tripolská má, stejně jako ostatní velkoplodé
tykve, mohutný kořenový systém, který měři celkově
u jedné rostliny až 25 km! Je to plazivá poléhavá
rostlina, která netvoři úponky. Má dlouze řapíkaté,
cípaté listy s čepelí ledvinitého tvaru a žluté jedno·
domé květy . Při vysokých teplotách a za dlouhých
dnů se vytvářejí pouze samčí květy, nahloučené ve
vrc~olícich v paždí listů . Květy jsou pětičetné a měři
až 20 cm. Tyčinky, jichž je pět. jsou vždy dvě a dvě
srostlé a jen pátá je volná. Prašníky, zakřivené do
písmene S, srůstají a vytvářejí střední sloupek. Usa·
mičích květů jsou patrná trojhranná staminodia. což
jsou zakrnělé tyčinky, které netvoří pyl, a dále žluté
blizny. Plod - bobule - protáhlého tvaru připomíná
tykve - turky. Je 60 až 80 cm dlouhý, na průřezu mě ·
ří v průměru 10 až 15 cm a jeho hmotnost se pohybuje od 10 do 12 kg. ~Iutá dužnina je jemná a křehká
a asi 2 cm dlouhá semena jsou bělavá .
Kromě této tykve valparaiské se pěstují ještě při ·
buzné máslové odrůdy 'Vegetable Marrow' a 'Wal·
tham Butternut' . Daří se jim ve středně těžkých hu·
mózních půdách , dostatečně hnojených chlévskou
mrvou. Vegetační doba je 90 až 100 dní.
Napsala RNDr. K. Stránská, nakreslila Martina Pechová.
MELOUNY A TYKVE
Meloun pravý cukrový slt'kovaný. Prapředkem
dnešních forem této plodiny z č eled i tykvovitých
(Cucurbitaceae) je planý meloun ze Súdánu a Etiopie, který se pěstováním rozšiřil hlavně v tropech
Asie a v severní Africe . C í levěd o mým výběrem , kří ­
žením a šlechtěním vznikly dnešní formy tohoto melounu. U nás se s úspěchem pěstuje jen v teplých
oblastech jižní Moravy a jižního Slovenska.
Meloun je tropická jednoletá rostlina s plazivou,
přes metr dlouhou, popínavou a pichlavě štětinatou
lodyhou a četnými úponky, jimiž se přidržuje opory
(tyčí apod.). Střída vé, dlouze řapíkaté, srdčité,
obvykle d l anitě laločnaté až dlanitě dl'lené listy jsou
pokryty voskovým povlakem . ~Iuté květy jsou jedno- _~
pohlavní. Samičí květy rostou jednotlivě v úžlabíJil;tt.- . (maji třídílnou bliznu a spodní semeník)..JIBmčf.květy
s pěti tyčinkami tvoří zkrácený úžlabn1Ílrcholík, rozkvétají o týden až dva dříve lI--je--jich mnohem více
než samičích . Plod - bobule (v průměru 15 až 20 cm
velká) - má povrch rozbrázděný bradavičnatě vystouplou sit'kou a u některých odrůd je navíc žebernatý. Sladká, št'avnatá, silně aromatická dužnina je
světle krémová, nazelenalá, světle oranžová nebo
oranžová. Nažloutlá semena se podobaji semenům
okurek, jsou ale větší. Pěstuje se odrůda 'Solartur'
a z cizích odrůd 'Market Pride - F,' , 'Thick Salmon
Flesh', 'Delicious 51' a ' Queen of Colorado'.
Melounům se daří nejlépe v lehkých hlinitopisči ­
tých půdách , dostatečně zásobených humusem a ži vinami, hnojených na podzim chlévskou mrvou. Ve getačn í doba je asi 130 dní.
MELOUNY A TYKVE
Meloun pravý cukrový hladký. Prapředkem toho to melounu z čeled i tykvovitých (Cucurbitaceae) je
planý drobnoplodý meloun ze Súdánu a Etiopie, kte·
rý se pěstováním rozšířil nejprve v tropických oblastech Asie a v severní Africe a za č átkem 17. století se
dostal·i do Evrópy a
cílevědomým šlechtěním
dnešní formy melounu.
vznikly
.
Je to jednoletá tropická rostlina s bol'íatým koře ­
novým systémem, jejíž plazivá, přeSiÍÍetr dlouhá, popínavá a pichlavě štětinatá 1ódyha se četnými ÚpOl1'
ky přidržuje opory. Střídavé, dlouze řapíkaté, srdčité
a dlanitě laločnaté až dlanitě dělené listy jsou pokryty voskovým povlakem. Jednopohlavni žluté květy
se podobají květům okurky. Samiči květy rostou
jednotlivě v úžlabí listů , samči květy: kterých je de·
setkrát až dvacetkrát víc a rozkvétají dříve , jsou ve
zkrácených úžlabních vrcholících . Maji pět tyč inek
a samiči květy třídílnou bliznu se spodním semenikem . Plod - bobule - má protáhlý až vejčitý tvar,
hladký, nazelenalý nebo zelený povrch s bílými pru·
hy a měří průměrně asi 15 cm. Dužnina je oranžová,
št'avnatá a sladká. Semena se podobají semenům
okurek, jsou však o něco větší a žlutší.
Rostlina vyžaduje teplo, proto se u nás s úspě ·
chem pěstuje hlavně na jihu Moravy a Slovenska, ze jména odrůdy 'Lednický' a 'Oranž' . Příbuzný meloun
pravý sladký kantalupský s hladkými žebernatými
plody se tu a tam vysazuje také, nejčastěji odrůda
'Turkestanský' a krajová odrůda 'Togo' . Melounům
se da ř i v lehkých humózních půdách, dostatečně zá·
sobených živinami a na podzim hnojených chlév·
ským hnojem . Vegetační doba je asi 130 dní.
MELOUNY A TYKVE
MELOUNY A TYKVE
MELOUNY A TYKVE
Tykev valparaiské. Do početné rodiny tykví patří
i mohutná tykev valparaiská z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) . Pochází z Peru, kde dosud roste výcho·
zí rostlina, Cucurbita lundelliana, z níž vznikly všech ny dnešni tykve. V původnim areálu, ve Střední Ame·
rice, kde rostou plané tykve, se vyskytují formy se
silně štětinatými chlupy, které dráždí pokožku.
Tykev valparaiská je mohutná rostlina, jejíž stonky
s úponky měří někdy až 10 metrů . Tuhé, dlouze řapí·
katé listy s č epeli ledvinitého nebo pětihranného tva·
ru jsou na okrajích různě dřipené . Jednodomé květy
jsou žluté a až 20 cm veliké. Samčí (prašníkové) a sao
mičí (pestíkové) květy vyrůstaj í v paždí listů a vykvé·
tají v určitém pořadí. Při vysokých teplotách a dlou·
hých dnech se však vytvářejí pouze samčí květy na·
hloučené ve vrcholících. Tvar i uspořádání květů jsou
stejné jako u ostatních tykvi, například u tykve velry·
bí. Plod - bobule - se podobá velikému citrónu
a má hmotnost až 15 kg. Slupka plodu je sit'kovaná,
od stopky ke špičce podélně zbrázděná. Silná rýho·
vaná stopka je št'avnatá. ~Iutá dužnina je velmi slad·
ká a chutná. Bělavá semena (nejsou nikdy černá)
jsou asi 2 cm dlouhá, eliptického tvaru . .
Tato teplomilná rostlina se pěstuje převážně v tep·
lejších jižních oblastech, stejně jako podobná tykev
olivová s menšími plody podlouhlého tvaru (jejich
hmotnost čini 3 až 5 kg). Obě rostliny vyžadují střed·
ně tě ž k é, humózní a dostatečně hnojené půdy. Vege·
tační doba je asi 150 dní.
Tykev velrybl, Prapředkem a výchozí rostlino·u tykve velrybí, stejně jako všech dnešních tykví je Cucur·
bita lundelliana, která dodnes roste v Peru. Plané for·
my tykve rostou ve Střední Americe a jsou zvláštni
tím, že mají štětinaté listy.
Tykev velrybí je mohutná rostlina, jejíž št'avnaté
stonky a úponky dorůstají do délky až 10 m. Má tuhé
srdčité listy se zaokrouhlenými laloky a řapíky po·
rostlé chlupy. Jednodomé květy jsou žluté. Prašníkové (samčí) květy jsou nahloučené ve vrcholících
v paždí listů , samičí (.pestíkové) květy vyrůstaj í
jednotlivě a uvnitř mají tzv. staminodia, zakrnělé ty·
činky, které. nevytvářejí pyl. Semeník je spodní,
v něm jsou četné základy semen. Tyčinky v samčích
květech jsou téměř vždy dvě a dvě s<ostlé a pátá je
volná. Květy jsou pětičetné, zvonkovitého tvaru a ve·
liké, měří až 30 cni! Plod - bobule - je žlutý Slebo
šedozelený se světlejšími pruhy, až metr dlouhý a 30
až 70 kg těžký . U obou konců je tupě kuželovitě zúžený a od stopky ke špičce mělce zbrázděný. Tuhá duž'
nina je pomerančově žlutá. Semena jsou bělavá (nikdy černá) , eliptická, až 2,5 cm dlouhá.
Tykvi velrybí se nejlépe daří v teplých oblastech,
protože je to teplomilná rostlina. S úspěchem se
pěstuje hlavně ve slunečných polohách v středně
těžkých humózních půdách, které jsou dostatečně
hnojené chlévskou m.rvou. Vegetační doba je 140
dní.
Tykev obrovské centové. Výchozi ro~tlinou, z níž
vznikly všechny dnešni pěstované tykve (řadi se do
čeledi tykvovitých - Cucurbitaceae), je patrně druh
Cucurbita lundelliana z Peru . Tykve se v tropických
oblastech Ameriky pěstovaly odedávna, nebot' jejich
semena se našla v peruánských hrobech starých asi
4000 let. Do Evropy se rostlina dostala záhy po obje·
vení Ameriky .
Tykev obrovská je mohutná rostlina (s úponky dosahuje délky až 10 m) s bohatým kořenovým systé·
mem (celková délka všech kořinků u jedné rostliny je
až 25 km!) . Její št'avnaté stonky mají tuhé, dlouze řa ·
píkaté listy s velkou čepelí ledvinitého nebo pěti·
hranného tvaru. ~Iuté květy jsou jednodomé, až 30
cm velké . Prašníkové (samčí) i pestíkové (samičí)
květy vyrůstají v paždí listů a vykvétají v určitém po·
řadí . Při vysokých teplotách a za dlouhých dnů se vytvářejí pouze samčí květy, nahloučené zpravidla ve
vrcholících . Maji pět tyčinek, jednu volnou a ostatní
obvykle dvě a dvě srostlé. Prašníky jsou zakřivené do
tvaru písmene S. Samičí květy mají spodní trojpouz·
drý až pětipouzdrý semeník. Plod - bobule - má
kulovitý nebo kulatý tvar a dosahuje hmotnosti 75 až
JOO kg . Je žlutý až oranžový, někdy červený, bílý, ze·
lený nebo pestrý, po povrchu sit'kovaný. Nažloutlá
dužnina je u plodů se žlutou slupkou moučnatější ,
plody se zelenou slupkou ji maji št'avnatější. Semena
(až 2,5 cm dlouhá) jsou bělavá nebo okrová.
Pěstují se odrůdy 'Mamut' a ' Goliáš' s oranžovými
plody a 'Veltruská obrovská' s bledě oranžovou slup·
kou plodů , z cizích odrůd 'Big M ax'. Těmto teplomil ným tykvím se nejlíp daří u nás na jižním Slovensku .
Vegeta č ní doba je 120 až 140 dní.
OBRAZ()VÁ
~,
A
KOt.A
22/34
"
Kosmické objekty
~ Průmyslová Anglie se zdatnými
konstruktéry a mechaniky stavěla
v 18. století mohutné přístroje
s různými typy montáží (tj . systémů ovládání)
" Zpočátku bylo jedinou cestou
ke zvyšování kvality pozorování
prodlužování ohniskové vzdále nosti až na mez únosnosti . Podobné přístroje byly samozřejmě neohrabané, pomalu a obtížně ovla datelné, a sledovaný objekt proto
setrval v zorném poli jen krátkou
chvíli . Tímto monstrem pozoroval
v Gdaňsku Hevelius
• Pozorování s pomocí dalekohledu jednoznačně
a definitivně vyvrátila staré aristotelsko- ptolemaiovské kosmologické představy o uspořádání vesmíru .
Zjednodušeně je ilustruje tato rytina, na níž poutník,
dorazivší na konec (plochého) světa, nahlíží za nebeskou klenbu s hvězdami a pozoruje další nebeské
sféry
~ Refraktor (čočkový dalekohled) s průměrem ob jektivu 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2 250 mm,
výrobek fy Carl Zeiss, Jena, patří dnes k běžnému vybavení řady pozorovatelen i na lidových hvězdár­
nách . Tento snímek je z hvězdárny astronomického
kroužku v Uherském Brodě. Na horní části tubusu
jsou při montovány dvě fotografické komory.
vědy)
je logickým završen ím renesance,
která považovala vidění za základ vědění.
Otevírá lidskému zraku, který chce v rene sanci vše odhalít a všude proniknout, nové, dosud neprobádané oblasti. Ve stejné
době však přichází i memento: lídské
smysly mohou klamat a přístroje , které je
posilují, mohou posílit právě toto zavádě ­
ní - viz manýristické "brýle mámení",
známé z Komenského Labyríntu . Sedmnácté století, zvláště nová přírodověda ,
však považovalo moderní vědecké přístro­
je za nástroje překonání omezenosti
a subjektivíty lidských smyslů , za cestu
k posílení objektívity poznání.
Galileiho dalekohled měl jako objektiv
spojnou čočku , jako okulár rozptylku. Nedlouho po Galileim navrhl Kepler, který také podal první teorii dalekohledu, za oku lár spojku. Dostal tak síce převrácený
obraz, ale u astronomických pozorování
to nebylo na závadu. Tento typ refraktoru
se pro své přednosti rozš ířil. Protože však
ohnisková vzdálenost čočky je různá pro
různé . barvy světla, je zde nevýhodou tzv.
barevná vada - obraz je barevně rozmazán . Lze to částečně odstranit velkou ohnískovou vzdáleností při malé světelností ,
proto jíž astronomové 17. století stavělí
stále delší dalekohledy.
Kolem r. 1660 užil poprvé Newton místo
čočkového objektivu duté zrcadlo, čímž
odstranil barevnou vadu (úhel lomu závísí
na barvě světla , úhel odrazu ne). Určitá
vylepšení navrhli nedlouho po Newtonovi
Gregory a r. 1672 Cassegrain . Zrcadlové
plochy však vyžadují vysokou přesnost
broušení, takže refraktory nebyly zdaleka
Okna do
První spolehlívý archeologícký doklad
znalostí 'čočky pochází ze středověku ,
z doby arabské expanze. Exístují í nálezy
z poříčí Eufratu a Tígrídu, datované dokonce před naším letopočtem . Avšak teprve kolem roku 1350 se v Evropě, konkrétně v Itálíí, objevují brýle a začínají, se
šířít mezí vzdělancí a movítýmí vrstvami .
S ,dalekohledem se však setkáváme až
roku 1608. Zkonstruoval jej Holanďan Líp pershey. O jeho novince se j íž příštího roku dozvěděl Galileo Galilei, podle dostupných zpráv zkonstruoval vlastní přistroj
a do historie se - tentokrát - zapsal tím ,
že jej jako prvni ográtil ke hvězdám. Brzy
objevil nevidané věci - satelity Jupitera,
fáze Venuše, sluneční skvrny, krátery
a pohoři na Měsíci, stálice nepozorovatelné nevyzbrojeným okem, strukturu Mléč­
né dráhy. Přesvědčil se tak, jsa duchem
připraveným, o menší analogii slunečního
planetárního systému, o oběhu Venuše
kolem Slunce, o . rotaci Slunce, podobě
Měsíce se Zemí, o nekonečnosti hvězdné­
ho vesmíru . To vše od základu měnilo ofi ciální názory a přímo dokazovalo oprávně­
nost představ zatím tušených jen těmi
nejlep.šími učenci. Pochopitelně toto vše
především hovořilo pro heliocentrický systém, jehož byl Galilei přesvědčivým zastáncem - a cirkev neméně tvrdým od půrcem.
':J roce 1616 byl heliocentrický názor zakázán zvláštni komisí, ustavenou pape. žem - Pavlem V. Galíleimu bylo uloženo,
aby ho přestal zastávat. V roce 1632 však
učenec přesto publikuje ve Florencii Dia-
,
VeSl\l1lrU
vytlačeny .
Ještě v témže století byl dalekohled
spojen s měřícím přístrojem . Do ohnísko vé rovíny byl doplněn vláknový kříž a dale-
kohled pevně spojen s alhidádou (pravítkem či ramenem úhloměru).
V 17. století vznikaly první státní, tehdy
tudíž "královské", akademie věd. Astro log o 'dvou nejvýznamnějších systémech
nomické observatoře byly prvnímí vědec­
světa , Ptolemaiově a Koperníkově. For-'
kými ústavy, které tyto akadem ie vytvoř i ­
málně v něm sice nerozhoduje spor, při ­
ly. Nejstarší byla založena v Paříži v r.
náší však přesvědčivé argumenty pro Ko1667, v roce 1675 vzníkla greenwichská
perníka. Vzápětí je autor, přestože je mu
observatoř u Londýna . U jejich zrodu neúctyhodných 69 let, inkvizicí předvolán ,
stála jen nezíštná touha po vědění - douvězněn, souzen a v roce 1633 donucen
dávaly základní znalosti a pomůcky pro
odvolat své názory. Dalších devět let svénavigaci, první podm ínku námořní 'dopra ho života byl nuCen dožít v domácim vě­
vy. A o tu se tehdy opíral obchod i politiczení. Přesto se nevzdal vědecké práce,
ká moc ve světovém měřítku . .
přátelí I se například s Torrícellim.
V dalších sta letích, zvláště v našem vě­
Dalekohled byl sestrojen na konci rene ku, se podstatně rozrostly možností "vidě­
sance, období, které de facto objevílo
ní" díky pokroku znalostí o elektromagneprostor (spatium) - , na rozdíl od středo ­
tickém spektru . Dnes už tvoří viditelná
věkého, původem Arístotelova názoru na
"prostor" jako systém míst. Bylo to také . část spektra jen nevelkou pozorovací
oblast proti ostatním - nejrůznější pří­
období apoteózy (oslavy) vídění.
-stroje jsou schopny zobrazit objekty na
Vidění bylo· ovšem již v gotice hodnoceobloze v ohromném rozsahu vlnových déno jako " nejvznešenější lidský smysl (zvýlek, od rentgenovské oblasti po rádíové 'vlraznění očí vzh ledem k nosu a ústům na
ny. Radioteleskopy dosahují impozantdobových obrazech) . Odtud vyplýval zá ních rozměrů - třistametrový kráter Are jem .0 pozorování a s ním i o optíku, která
se - mj. í díkyArabům, zvláště Alhazenocibo v Kostarice je vyložen kovovými plovu kompendiu o optice - dostává mezi
chami ve tvaru parabolické antény s mílimetrovou přesností , úspěšně pracují rapřední uznávané světské vědy, tedy mate matiku, . geometrii, astronomií . Pomocí
dioteleskopy propojené do systémů až
geometrie jsou též vysvětlovány optické' o průměru zeměkoule a přípravuje se proznalosti - Robert Grosseteste, Dětřich
jekt interferometru o průměru stejném jaz Freiburku, Witello, Roger Bacon . Poko oběžná dráha Země kolem Slunce.
sledně jmenovaný předpovídá na základě
Pokud vás tato oblast techniky nebo
zkoumání průchodu paprsků čočkou i daastronomie samotná zajímá, získáte další
lekohled (a mikroskop) . Brýle se stávají,
ínformace na nejblížší hvězdárně , ale tře ­
např . v úvahách Mikuláše Kusánského či
ba vás také zaujala televízní soutěž 3 x víc
paracelsovských alchymistů, symbolem
nebo nic; která od počátku roku 1990 zařa ­
posíleného vidění a vědění.
dila nový obor - astronomie (prvn i vysílá Objev dalekohledu (pomiňme nyní výní 12.1 . 1990) .
voj techniky broušení čoček a optiky jako
RNDr. Miroslav Sedláček
UZAvíRÁME TŘETí ČÁST STAVEB MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE
Domy
čp.
Dům čp. 8 je jednopatrová pozdně
klasicistní stavba z doby kolem poloviny
19. století, s vnitřní pavlačí na dvorní straně. Klidné, vyrovnané hlavní průčelí s při­
měřenou výzdobou oken a dveří i terakotové doplňky nadokenních říms, stejně
jako podokenní reliéfy výrazně dokumentují doznívající údobí klasicistního slohu .
Obdobné stavby najdete na celém území
Československa .
Čísla dílů tohoto domu jsou ve vystři­
hovánce podložena fialovou barvou. Stavitelé MPR jako celku si provedou následující úpravy: použijete díly 11, 12
a 13, ze kterých sestavíte rozpěrný
oblouk (osadíte jej až při celkové sestavě
mezi dům čp. 8 a bránu č. 2). Zpracujete
nástěnnou lucernu z dílů 14, 15 a 16
a osadíte ji na průčelí domu podle vlastní
úvahy (nejlépe vedle vchodu ze dvora).
Stavitelé jednotlivých objektů provedou tyto úpravy : všechny terénní chlopně narýhujete tak, aby se mohly vyhnout
směrem
ven.
Nepoužijete
rozpěrný
oblouk (z dílů 11, 12, 13) a na vyznačené
místo na průčelí 1 osadíte lucernu (z dílů
14, 15, 16). Terénní chlopně zakryjete
podle vlastní fantazie dlažbou z materiálů, které jste získali z plochy náměstí.
Další postup je pro obě skupiny stavitelů shodný. Stavbu začnete přenesením
úseček A-A, B-B a C-C na rubovou
stranu dílu 1, na které budete později lepit vnitřní pavlač domu. Vyříznete vyznačené plochy z dílu 1 a proříznete otvory
8 a 12
pro okna. Chlopně
vnitř, přilepíte na
a na ně připojíte
Dva domy, s čísly popisnými 8 a 12, stojící na náměstí
naší modelové městské památkové rezervace (MPR),
uzavírají třetí sérii staveb, z nichž si můžete stavět malé
historické městečko.
v oknech vyhnete dorubovou stranu dílu 1
zatím jenom okna 2
(6 x ). Vytvarujete a uzavřete dva díly 6,
připojíte k nim krámové výkladce 7 (2 x )
a oba vstupy do krámu přilepíte z rubu
dílu 1 podle návodné kresby. Obdobně
zpracujete z dílu 8 a 9 vstup do domu
a přilepíte rovněž na rub dílu 1. Do dvorního průčelí vlepíte zpracovaný vchod 5.
Díl 1 zatím neuzavřete. Samostatně zpracujete vn i třní pavlač. Nejdříve vytvarujete a uzavřete "sílu zdi" v arkádách, tj . díly 18 (3 X), a přilepíte je z rubové strany
k dílu 17. Tento díl pak zkompletujete, ale
neuzavřete u . něj strop. Zkompletujete
parapet 19, oblouk 20 a vlepíte je na vyznačená místa na pavlači 17. Pak již mů­
žete pavlač připojit na rozložený díl 1 lepíte třemi oblouky arkád a krátkou stě­
nou. Teprve nyní u dílu 17 uzavřete strop,
ale díl 1 necháte ještě stále rozložený.
Zkompletujete okenice 4 (10 x ) a po
dvou přilepíte na vyznačená místa na oknech 3 (5x). Okna i s okenicemi osadíte
z rubové strany na díl 1. Teď již můžete
díl 1 uzavřít. Přitom současně přilepíte
i krátkou stranu pavlače k dílu 1, stejně
jako parapet 19 a oblouk 20. Celek lehce
zatížíte a necháte proschnout.
Střechu sestavíte jako obvykle. samostatně. Zkompletujete přední stěny vikýřů 28 (2 X), přilepíte k nim boky 29 (4 X)
a stříšky 30 (2 X). Obdobně zpracujete vikýř pro stěhování materiálu do podstřeší,
a to z dílů 31, 32 (2 x ) a 33. Všechny tři vikýře vlepíte do rozložené střechy 21 . Vlepíte do ní ještě dva komíny. První je ze
zkompletovaných dílů 34, 35 a druhý z dílů 36, 37. K zadní straně štítu střechy 21
ještě připojíte "sílu zdi" 23. Zpracujete
vikýř valbové části střechy (díly 21 a 22),
spojíte a postupně osadíte na stavbu.
Nejprve přilepíte štít a římsové chlopně
hlavního průčelí, dále dlouhé dvorní prů­
čelí, krátké průčelí s okny a nakonec boč­
ní štít.
Mezi štít a střechu vlepíte ještě malou
stříšku 25 a na štít osadíte jeho zkompletovanou krytinu 24. Celek opět zatížíte
a necháte pod zátěží proschnout.
Nyní pozor! Stavitelé MPR zpracují
rozpěrný oblouk vytvarováním vlastního
oblouku 12, přilepením k rozloženému dílu 11 a jeho zkompletováním . Na vyznačené místo na něm osadíte jeho zpraco-
vanou krytinu 13. Rozpěrný oblouk zatím
odložíte. Budete jej potřebovat až při celkové sestavě třetí části MPR . Stavitelé
samostatných
objektů
(50), ale
i MPR zkompletují lucernu 15, zakryjí ji
zpracovanou stříškou 16 a připojí na držák sestavený ze dvou dílů 14. Stavitelé
50 osadí lucernu na vyznačené místo na
dvorním průčelí a stavitelé MPR ji osadí podle vlastní úvahy. Dům čp . 8 je tak
dokončen . Zatím jej odložíte a postavíte
poslední dům třetí části naší MPR.
Dům čp. 12 je renesančni objekt s bohatým sgrafitovým průčelím . V horní čás­
ti fasády jsou uplatněna figurální sgrafita, ve střední a dolní části známá psaníč­
ková sgrafita. Sgrafitová ní je černobílé,
používané velmi často na objektech v jižních a jihozápadních Čechách. Typickým
pro tuto oblast je i architektonické zpracování uličního štítu do tvaru hradebního
cimbuří. Kamenný vstupni portál, kamenná ostění oken a dveří dvorního průčelí
i celková výtvarná výzdoba svědčí o náročnosti a bohatosti stavebníka.
Čísla dílů ve vystřihovánce domu čp . 12
jsou podložena okrovou barvou.
Úpravy pro stavitele MPR. Římsové
chlopně dílu 1 naříznete ze strany tisku
tak, abyste je mohli ohnout dovnitř. Stře ­
cha totiž nebude přesahovat přes okraj
dlouhých stran, jak je zřejmé i z návodné
kresby. Zde je jasně patrné i odstřihnutí
obou okrajů střechy (tečkované čáry),
což je ve vystřihovánce vyznačeno symbolem nůžek u okrajů dílu 21 . Na boční
fasády se nebudou lepit okna 3 (5 x ) a 33
(5 x ).
Úpravy pro stavitele 50. Všechny
terénní chlopně narýhujete z rubové strany tak, aby je bylo možno vyhnout ven .
Pro stavbu objektu použijete všechny díly ve vystřihovánce. Po dokončení objektu začistíte terén a okolí materiálem
(dlažba a zelená plocha dvora), který jste
získali z plochy náměstí.
Stavbu
zahájíte
zhotovením
dvou
sloupků 19 a čtyř trámků 20 (ze zápalek),
které upravíte podle kresby ve vystřiho ­
vánce. Zde jsou zakresleny ve skuteč­
ných délkách a barvách. Dále pokračuje­
te zpracováním oken 2 (3 x ), 3 (stavitelé
MPR 6 x , SO ll x ), 15 (2 x ), dveří 6,16
(3x), 32 a krámového výkladce 8. Hlavní
vstup sestavíte z vytvarovaného a uzavře­
ného dílu 4, ke kterému připojíte dveře 5.
Dokončení
na str. d12
déčko
05
I
\
\
1"'- r.~
,
'1..
....
110
Hádání
čísel
/
Li III!
It"
I
I
)I\.ATARI
V dnešním čísle uveřejňujeme zábavný
program, který umožňuje uhodnout myšlené čís l o. Jde v podstatě o programové
zpracování známé hry hádání jedné z 21
karet. V čem je tajemství této karetní hry?
Nejprve se z 32 karet vybere jednadvacet
líbovolných. Hráč, který si má myslet kartu, vytáhne jednu z ních tak, aby ji hadač
neviděl, a zapamatuje si ji . Potom kartu
vrátí zpět mezi ostatní. Bude to tzv. myšlená karta . Druhý hráč, který myšlenou
(vybranou) kartu hledá, promísí karty a začne je vykládat na stůl. Klade tři vedle sebe, vždy zleva doprava, sedm řádků pod
sebe. Potom se zeptá partnera, ve kterém
sloupci se nachází jeho myšlená karta.
Karty se pak seberou tak, aby každý sloupec vytvořil jednu hromádku . Je třeba dát
pozor, aby se karty při sbírání nepomíchaly. Všechny tři hromádky se pak složí k sobě na jednu hromádku, a to tak, že hromádka ze sloupce, na který spoluhráč
ukázal, se vlož i doprostřed mezi ostatní
dvě hromádky.
Karty se pak opět rozkládají stejně jako
při prvním předložení, tj. tři vedle sebe
a sedm řad pod sebou . Hráč, který si myslí vytaženou kartu, opět ukáže, ve kterém
sloupci se nachází. Opět se sloupce složí
do tří hromádek a ty k sobě tak, aby znovu
byla hromádka s hádanou kartou uprostřed mezi dvěma hromádkami bez hádané karty. Potom hadač karty postupně vytahuje z jediného balíčku a v duchu počí­
tá . Jedenáctá karta je ta hádaná .
Chcete-Ií pochopit podstatu "kouzla",
POKRAČUJEME V SÉRII
VYSTŘIHOVÁNEK
DRAVCI V LETU
Přinášíme vám vystřihovánku ze série
siluet dravých ptáků . Na dvou vystřihova­
cích stránkách jsou čtyři ptáci, zástupci
těch nejvzácnějších dravců u nás.
Orel skalní (Aquila hysaetos) je úzce
spjat s životními podmínkami vysokohorské přírody . Hnízdí na skalách a živí se
drobnými horskými živočichy. Jeho nárokům na hnízdiště odpovídá u nás jen ně­
kolik míst na Slovensku. I zde je však velice vzácný. V době tahu jej výjimečně mů­
žete vidět i mimo hnízdní areál nad Moravou a Čechami.
Ve vystřihovánce má jeho silueta číslo
9. Znázorňuje mladšího ptáka . Během let
se bílá místa v opeření vytrácejí a celé tě­
lo je pak tmavohnědé. Zůstává jen světle­
hnědá hlava se zátylím , a to u samců i samic. Orel skalní patří mezi zvlášť chráně ­
né druhy a je ceněn částkou 10000 korun.
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
se zdržoval v minulém století v poklidné
krajině s mozaikou polí, mezí, remízků
a roztroušených stromů. Bylo jej možno
spatřit také v okolí rybníků, na lukách ,
a především na skalních útvarech, které
mu sloužily k hnízdění. Občas vyvedl mladé i v hnízdě vystavěném jinými ptáky vysoko v korunách stromů. Kromě tažných
jedinců se u nás potulovali tito sokoli celoročně. Idylická krajina však patří u nás
musíte si představit, že každá z jedenadvaceti karet má jedno symbolické číslo .
Když se karty vykládají systémem tři vedle
sebe a sedm řad pod sebe, jde v podstatě
o zapisování čísel do matematické matice
o rozměru 3 x 7. Když spoluhráč ukáže na
sloupec, ve kterém se jeho myšlená karta
nachází, v podstatě určí jeden rozměr matice. Kouzlo hry pak spočívá v uložení karet do hromádek, kdy hromádka s označe­
ným sloupcem je vložena doprostřed celého balíčku karet, které jsou znovu rozloženy, což znamená, že v matici 3x7 dojde
k záměně řádků za sloupce. Samozřejmě
se sedm prvků původního řádku rozdělí
na dvě části plus jeden prvek z nového
řádku.
Při označení
sloupce v druhém vykládá ní karet je tak v podstatě určena druhá
souřadnice matice. Tím je zadána první
i druhá souřadnice matice a lze přesně určit hádané číslo.
Pokud jste z tohoto poněkud kostrbatého výkladu princip hry nepochopili či nevíte, co v matematice značí pojem matice
(tedy nikoliv matičky na šrouby), nevadí.
Princip hádání třeba lépe pochopíte z po čítačového programu, který bude pro vás
možná názornější. Pro zjednodušení výkladu principu jsem zvolil matici 5x5 z čí­
sel. Pokud pochopíte princip, můžete si
vyzkoušet i rozměr 3x7, jako je tomu při
hře s kartamí.
Popis programu Hádání čísel
Program je připravený pro počítače
ATARI 800/130, ale s úspěchem jej může­
te použít i na PMD 85. Musíte však místo
znaku pro čistění obrazovky (u ATARI je
to příkaz PRINT a zahnutá šipka v uvozovkách) v řádcích 10, 100, 200, 300 použít
příkaz GCLEAR. Pro počítače Sinclair nebo Didaktik Gama použijete příkaz CLS,
a navíc je potřeba před každý matematický výraz vložit přiřaďovací příkaz LET.
k minulosti, klidná hnízdiště ubyla nejen
u nás, a tak sokola stěhovavého uvidíte
zřídkakdy . Je přísně chráněn a ceněn
částkou 8000 korun. Katastrofální úbytek
sokolů je celosvětový . Československo
však patří k zemím , pokoušejícím se o záchranné odchovy.
Z naší vystřihovánky si můžete zhotovit
dva jedince. S číslem 10 je to mladík
s hnědým.zabarvením a podélnými vzorky
na hrudi. Císlo 11 označuje starého sokola
(samec i samička jsou shodně vybarveni),
jehož spodek je podélně vlnkovaný a hně­
dá barva svrchni strany je nahrazena
modročernou až sivošedou barvou.
. Káně rousná (Buteo lagop.us) patří
k cizincům naší avifauny, přestože se s ní
setkáváme na políCh spolu s našimi káně­
mi lesními. Odbornící tvrdí, že na sto kání
lesních připadá jedna káně rousná. Ta totiž hnízdí a žije v létě na severu Evropy.
Ačkoliv je u nás vzácná, zatím se na ni nevztahuje zákon na ochranu volně žijících
živočichů, a není tedy finančně ohodnocena . Přesto byste ji měli chránit tak jako
všechny ostatní u nás vzácné dravce.
Všichni dravci se starají o ekologickbu
rovnováhu v naší přírodě, hubí nežádoucí
hlodavce a další havěť, kterou bychom jinak museli likvidovat jinými, pro přírodu
většinou nevhodnými způsoby, zvláště
chemickými prostředky . Proto se naučte
znát nejen siluety dravců , ale příspějte
podle svých možností i k jejich maximální
ochraně.
Postup při sestavování siluet ptáKaždý dravec je v modelu sestaven ze
ků.
V řádku 30 je dimenzovaná matice A, ve
které budou uložena všechna čísla, která
bude mít hráč k dispozici. Řádek 45 vytváří zpoždění, aby nápis z obrazovky nezmizel dříve, než jej hráč stačí přečíst. V řád­
cích 50 až 90 načítá program množinu čí­
sel, ze kterých bude počítač hádat. Pro
pochopení předcházejícího popisu karetni
hry jsou čísla do matice uložena tak, že
při prvním výpisu se vypíše matice:
11 12 13 14 15
21 22 23 24 25
31 32 33 34 35
41 42 43 44 45
51 52 53 54 55
Čísla jsou zvolena v takovéto sestavě záměrně, pro lepší přehlednost, abyste při
výměně řádků za sloupce viděli, jak došlo
k otočení matice . Samozřejmě že si později, až program a princip hry pochopíte,
můžete do matice napsat libovolná čísla .
Ta potom program načítá do matice tak,
že doplníte řádek 46 RESTORE a řádek 70
přepíšete
70 READ B:A(I.J)=X
a doplníte
řádek
500
následovně
500 DATA 34, 46, ... a libovolná
čísla
Řádky 100 až 180 a 200 až 280 tvoří výpis čísel na obrazovku. Řádky 190 a 290
slouží ke vložení čísel sloupce, ve kterém
se myšlené číslo nachází. Rádky 300 a 310
tvoří již výpis uhádnutého čísla. Pokud si
pečlivě prostudujete výměnu souřadnic
I,J matice za J,I při výpisu, pochopíte
princip "kouzla" v kartách. Řádky 320 až
350 tvoří opakovací rutinu pro pokračová­
ní hry.
Ing. Milan Černák,
Zvolen
Výpis programu naleznete na str.
d 12.
čtyř částí, označených
nejen číslem ptáka,
ale i písmenem dílu. Díl A je horní plocha
ptáka - temeno hlavy, křídla v rozpětí,
záda a horní plocha ocasu. Díl B je levá
část hlavy a těla se spodní plochou křídla .
Díl C představuje totéž, ale na pravé straně ptáka. Díl D je spodní, podhledová
plocha ocasu .
Pod ocas dílu A nalepte celoplošně
spodní díl ocasu D. Pak přilepte boční díl
B a nakonec díl C. Lepení bočních dílů bude vyžadovat trochu prostorové fantazie.
Díly BaC lepte k dílu A směrem od konců
křídel k tělu ptáka tak, aby nedošlo k jejich nežádoucímu vzájemnému posunu .
Tělo ptáka vytvoříte slepením dílů BaC
k sobě tak, ·že potřete lepidlem pouze jejich okraje a přitisknete je k sobě jen po
obvodu. Temeno hlavy na dílu A předem
trochu ohněte směrem dolů tak, aby zaklopilo boční partie hlavy na dílech BaC
včetně zobáku. Zužující se část trupu
u nohou (skrytých v peří) slepíte k sobě
a k dílu O na spodku ocasu. Průřez trupem
ptáka musí být trojúhelníkový, ve tvaru
písmene V. Lepte disperzním lepidlem,
aby papír zůstal pružný. Po lehkém zavadnutí lepidla doporučujeme drobné nepřesnosti (ujetí) při sesazovani dílů ihned
odstřihnout manikúrovými nůžkami .
Připravil a nakreslil Mirko Hain
Sérii vystřihovánek dravců v letu
v letošním ročníku ABC vám věnova ­
la Česká státní spořitelna s přáním,
abyste udělali maxium pro záchranu
naší již tak velmi zdevastované pří ­
rody.
- -.,
C
•
J
",I
L ____
~
'.
\
\
,
\
\
\
.~--_
-
•..,.:__....
Vzhledem k tomu, že se nám opět
nahromadilo velké množství vašich
žádostí o uveřejnění zprávy v Redakčním oznamovateli, vám sdělujeme,
že jsme zcela zastavili příjem vašich
dopisů. Až se situace změní, dáme
vám včas vědět.
Stanislav Kurjan. ul. 1. mája 26, 976 13 Slovenská tupča - shání déčko ABC č. 8 (lodě),
nabízí ABC - letecký speciál 88 (kompletní)
nebo ABC - letní speciál 88 (bez déček); Tomáš Hlušek. Vítězná 697/11, 36301 Ostrov n.
O. - shání katalogy, cízí časopísy a obrázky
ameríckých i jiných zahraničnich aut od r. 1960;,
nabizí seriál Dobr. kap. Treskowa mimo Č. 21
a 22, atlasy lokomotiva zvířat, slepovací modely ABC: Renault P 11 Turbo, Moskvič 21412,
Bumble Bee, Neretva, Buran, Caudron G-III
aj.; Jaromír Frank. Nádražní 68, 370 01 České
Budějovice sháni přehrávače (i rozbité),
elektronícké plánky, časopisy Bravo i samo plakáty a plechovky; Pavel Svoboda. Makarenkova 1019/44, 36301 Ostrov - vymění novou
digitální hru Chobotnice ze skateboard z um.
hmoty; Jaroslav Stadler. 468 71 Lučany n. N.
522 - vymění HO za TI, seznam pošle; Jan
Vaněk. Argentinská 18, 170 00 Praha 7 - hledá zájemce o letectví a kosmonautiku, vlastníky Commodore 64 - potřebuje anglický manuál. Nejlépe Praha; Patrik Henžel. M . Malinovského B/6, 984 01 Lučenec - vyměnim videohru bez bateríe (Wild Horse) nebo vagóny (3)
a lokomotívu (BR 110) za jakoukoliv fungujíci
vysilačku do okruhu 3-5 km; Ladislav Hašpl.
Čenkov 12, 391 75 Malšice - sháni speciály
ABC 1985, 1986, 1987 letní i zimni a seriály výpravy do Ztracené země a Pán vlků; Roman
Dinka. Hlavná 13, 831 01 Bratislava - nabízi
zimní speciál ABC 87 nebo 85 výměnou za zimni speciál 88; Pavel Strenk, kpt. Jaroše 31,
73701 Český Těšín - sháni elektrické výhybky
na HO; Petr Janda, S. Allenda 273, 500 06 Hradec Králollé 6 - sháni vystřihovánky vojáků
z bitvy u Slavkova, husity a křižáky z bitvy
u Ústi nad Labem, bitvy u Vogastisburgu, Spartakovo povstání, Indiány a vojáky americké armády, české a turecké vojsko; Miroslav Rotter, Alfréda Havleny 423, 744 01 Frenštát p.
Radh. - sháni hrady Kost, Kokořin, Zvíkov, Litice, Bouzov, Pernštejn, Orlik a loď HMS Victory - nabizí 50 vystřihovánek (seznam pošle),
barvy Unicol; Arnošt Komárek. Formánkova
434,500 11 Hradec Králové - vymění letni speciál ABC 1987 za letní sp. 1988;.Slavomír Spišák. Lúčna 44, 04015 Košice-Šala - shání
plastikové modely CORSAIR Mk. II, Hawker
Hurricane IIC a Supermarine Spitfire (verze
FMk. IX), vše 1:72, vymění za déčka ABC a programy na PMD 85; Milan Roschl. Marxova 10,
772 00 Olomouc - nabízí plánek na barevnou
hudbu (48 ž.) za plánek na skateboard; Marek
Jandl, Tučapy 200, 68303 Luleč - sháni plánky na bar. hudbu, vysílačku, hledač kovu, automatické sepnutí světla při setmění, poplašnou
sirénu a zesilovač; Martin Šulce. Tučapy 158,
68303 Luleč - shání plánky na stavbu lodi;
Rostislav Přikryl. Říční 91, 683 52 Křenovice
- sháni jakoukoli digitální hru dobré kvality;
Tomáš Prymula. Okrajová 11, 737 01 Český
Těšin - shání výhybky a křižovatky na HO nabízí různé vystřihovánky aut a domů; Jiří
Vaněk. Partyzánská 20, 796 01 Prostějov -
shání starši roč. ABC, kresl. seriály Pif, Pi fík,
Asterix, Mickey Mouse i časopisy, vše o Old
Shatterhandovi a Vinnetouovi; Václav Rabíček. 696 06 Vucenovice 491 - shání LIAZ 111
154 Pařiž-Dakar s návodem - nabízí Lada Samara 2108, tramvaj ČKD Tatra KT 805; Karel
Ryšán. Lidická 569, 25263 Roztoky u Prahy, 14
let - chce si dopisovat s chlapcem se zájmem
o kinematografii a film. techniku - shání vyřa­
zené (i poškozené) promitací přístroje 16,
35 mm, nejlépe s ruční pohonem - nabízí atlasy, vystřihovánky, speciály ABC; Ondřej Čer­
nohorský. Hrdlovská 645,41705 Osek ~ sháni plakáty metalových skupin, nabízí ABC Speciál 88 letní i zimní, 87 zimní, 86 a 85; Patrik
Tauš. U Hvězdy 2292, 272 01 Kladno 2 - shání
motorek 4,5 V, Liaz 100.05 na bowden (poškozený) - nabízí UNC 151, UNC 060, Lotus 99 T,
nakladač PNH-5, vozidlo VMD-l, raketoplán
Buran; Marek Čech. Tatranská 9,04001 Košice - nabizí let. modely NOVO Lysander, Hellcat, Vengeance aj., možnost výměny; Patrik
Adamec. ul. Komenského 280, Týnec n. Sáz.
- shání jakýkolí fungující fotoaparát; Štefan
Pavlík. Blagoevgradská 10/20,01008 Žilina shání nepoškozená sluchátka na přehrávač výměnou nabízí všechny městské památkové
rezervace a LIAZ Pařiž-Dakar; Martin Šesták.
Nádražní 9, 691 51 Lanžhot - sháni stopky nebo hodinky se stopkami v dobrém stavu - nabízí za ně déčka lodí, kamiónů Paříž':""Oakar
a staveb do kolejiště TI a N, dále nabizí let.
speciál zima 1988, různé vystřihovánky, ABC
Speciál a angličáky; odepíše všem; Martin
Swiech. 742 85 Vřesina 49 - shání vystřiho­
vánku Tramvaj ČKD Tatra KT 805; Hana Stehlíková. Riegrova 46, 66902 Znojmo - nabízi
pakobylky indické výměnou za bílé myšky nebo křečka; Vladimír Machař. Liptovská 10,
74706 Opava 6-Kylešovice - shání nákl. kamión Steinwinter s návodem, výměna podle
dohody; Dušan Fabián. 04931 Rakovnica 100
- shání déčka ABC č. 8 (lodě) - nabízí všechny druhy tater, které vyšly v ABC; Tomáš Pří­
hoda. Nová 413, 6(l4 88 Zbraslav u Brna - shání Liaz 111.154 Paříž-Dakar s návodem; Radek
Houser. Vodní 472, 664 62 Hrušovany u Brna
- vyměni Chatu v Jezerní kotlině za jinou knihu J. Foglara; Petr Hille. 40782 Dolní Poustevna 381 - nabízí zimni speciál ABC 88 výměnou
za letní spec. ABC 88; František Jirouš. Bucharova 285, 54302 Vrchlabí - vymění déčka
s vojenskou tematikou za jiná, dále autodráhu,
známky (sport) za TI i jednotlivě; Petr Šmídl.
Husova 306, 398 06 Mirovice - sháni plánek na
motokáru - nabízí vystřihovánky el. lokomotiva 85 EO - ATM, vozidlo záchr. služby NERETVA, stav. stroj. DOZER T 100 M a vysokozdviž.
vozík Balcancar; Luděk Pluhař. 34545 Blížejov
128 - shání sešit déčka č. 4, statek z Luhačo­
vického Zálesí 7/18, Dobrodružství Johna Cartera na Marsu, Dobrodružství Thuvie z Ptarhu Č.
1,2,5,10,16,18,19,21,24, Zajatec ptáka Mauk
2,5,7,18,19,20,21,24; Petr Němec ml., Plešivec 2/362, 381 03 Český Krumlov - sháni motůrky C02, i mirně poškozené - výměny podle
dohody; Jiří Kouba. Husova 44, 36225 Nová
Role - shání atlasy ABC do 10. čísla 30. ročni­
ku, dále by si chtěl dopisovat s dívkou se zájmem o botaniku; Tomáš Zapletal. Mezivodí
1037, 76824 Hulin - vymění 24.-32. roč. ABC
bez déček za elektrické součástky nebo za při­
slušenstvi na TI; Martin Po ss I. Budovatelů 1,
79401 Krnov - sháni barvy Rewell nebo Hummbrol, kity britských letadel ze ll. svět. války
a veškeré materiály o nich a o firmě Ferrari
a jejich výrobcich - nabizí neúplné ročníky
ABC 28, 29, 30, 31 a velké množství vystřihová­
nek; Roman Hrdina. Nábřežni 1336, 76361
Napajedla - nabizí kreslené časopisy Pif, Tarzan, Čtyřlístek a vše na HO, cena dle dohody;
Jiří Biskup. Fr. Ondřička 20, 370 11 České Budějovice - shání suchozemskou želvu; Daniel
Bartoš. nábř. RA 1515, 74258 Příbor - sháni
malou suchozemskou želvu a vše o želvách;
Pavol Sukeník. Krčméryho 2/14, 05201 Spiš-
ská Nová Ves - shání programy a hry na Atari
- nabízí také programy a hry na Azari, dále vystřihovánky: Škoda Favorit, Lada Samara, tank
VD 1, tank T/39/85, družice Prognoz 1 a Venera
1, dohoda písemně; Rostislav Konůpka. sídl.
9. května 1132, 790 01 Jeseník - vymění hry na
počítač Atari; T. Podestát. Sportovní 2724,
27601 Mělník - nabízí digitální hru "Jen počkej!" bez displeje sháni autíčka 1:43 nejr.
italské "burago"; Stanislav Tománek ml.,
Napajedla ŘR 1330, 76361 Zlín - shání Zákeř­
ný kord č. 4, 5, 10 - nabízí díly Tvrze 1, 2,4,6,
8,9,15, Galaxii č. 6, 14, 24, 2, 11, 12, 16,22; Jan
Homola. Obránců míru 2160, 26901 Rakovnik
- vymění kity 1:72, P 39 Airacobra, P 47 O
Thunderbold, Seepecat Jaguar A2/T2 za jiné;
Miroslav Jiřík. Lužická 1327,39601 Humpolec
- shání speciál VTM Proč a nač je počitač
a různou literaturu o počítačích ATARI, seznam
pošle, nabizí různé vystřihovánky, atlasy, obrazové školy, přílohy a ABC speciál 1988 (zimní);
Jitka Víchová. Lesní Albrechtovice 54, 74744
p. Březová u Vítkova - shání větší množství
dřívek od nanuků a Indiány a kovboje z 23. roč­
níku (začíná ve 21 . čísle), nabízí obrazové školy,
atlasy ABC, dioráma, požárnické pexeso, přílo­
hy ABC, kotouče, anatomie a pohledy zvířat;
Marek Pinka. Budovaterov 15,985 11 Halič sháni různé vystřihovánky, časopisy ABC od 15.
ročníku, ABC Speciál 85, různé kreslené seriály, plán na Eiffelovu věž, příslušenstvi na TI,
pOŠkozené magnetofóny, rádia, zesilovače, kalkulačky, digitální hry, digitální hodinky, angličáky atd., nabízi barvy Unical model, letadla
Hawker, Tempest, Bel Airacobra, Hurricane
Sopwith Triplane, Spitfire, Thunderbolt, knížku
Prvé akvarium atd; Lukáš Ballík. Palackého
17, 40502 Děčín - shání letecký Speciál 88
s vystřihovánkami - Ztracený svět, nabízi
tramvaj ČKD, Tatra KT 805, elektrická lokomotiva 85 EO - ATM; Petr Bouška. Branská 56,
344 01 Domažlice - shání vše na TI, nabízi autodráhu, vystřihovánky Fl, atlasy, speciály, barevnou hudbu; Jiří Bredlen. Vrši 746, 46822
Železný Brod - chce si dopisovat s kamarádem, který má zájem o psy, a dále si chce mě­
nit obrázky herce Sylvestra Stolloneho; libor
Gotzmann. Malá Strana 9, 747 62 Mokré Lazce, okr. Opava - shání nesestavené plastikové
modely letadel 1:72 (1 :50, 1:48) zahraničních
výrobců, výměna podle dohody; Lubomír Málek. Leninova 2979, 580 01 Havlíčkův Brod sháni ABC speciál ročník 69 nebo 71, nabízí
ABC speciály Zima 88 - letecký a Léto 89 Strážci; Jiří Vintr. Podomí 114, 683 07 Krásensko - shání Tatru 815 VE, Bobr 11,5-21, kombajn E 512, kombajn E 516, Zetor Crystal 8011,
Honda NS 500 GP, Tatra 813 Kolos, výměna
podle dohody; Jiří Vaněk. Horymirova 14,
704 00 Ostrava 3 - sháni T 334 v TI, dále vraky
lokomotiva vozů v TI; Jiří Babáček. Třízkalo­
va 1, 638 00 Brno-=Lesná - shání nepoškozené
angličáky Matchbox, nabízí nákladní automobil
Liaz Škoda 100 05 na ovládání s poškozeným
ovládánim přednich kol, automobil Bizon na
baterky, pohledy psů aj.; Soňa Vorlová. Kralovice 455, 33141 Kralovice - shání rádiopřijímač, magnetofon a pájku i ve velmi špatném stavu, výměna podle dohody.
OPĚT SUBLIMAČNí
OBTISK
V příloze nacházíte sublimační obtisk
s portrétem našeho pana prezidenta Václava Havla. Pro ty, kteří měli problémy
s nažehlením obrázku ze 13. čísla, přiná­
šíme návod, který nám poskytl výrobce
OTK Kolín .
Obrázek přiložte kresbou na bavlněné
tričko nebo tričko ze směsových materiálů
(PAD, PES) a rozpálenou žehličkou (asi
180 oe) žehlete tak dlouho, dokud se
obrázek nepřenese. Pozor, jakmíle začne
papír žloutnout, přestaňte žehlít! Aby se
obrázek neotiskl na záda , vložte dovnitř
trička arch čistého papíru.
-Ant-
/
1
!
.120
,
Dokončeni
ze str. d5
Ze strany tisku přilepite na vyznačená
mista na dílu 1 portál vstupu 35. okna 3
a 33. Na jeho rubovou stranu přilepíte
hlavní vstup \z dilů 4 a 5). dveře krámu 6.
krámový výk adec 8. dveře přistavku 32
a okna 2 (3 x ). Na líc dvorniho průčeli 14
přilepíte okna 3 (3 x ) a z rubu dveře 16
(3 x ). Dil 1 zatim nebudete spojovat s dilem 14 a necháte jej rozložený. K zadní
části štítu 12 přilepíte šest dílů cimbuří 13
(síla zdi), štít zkompletujete a připojíte
z rubu na díl 1.
Zpracujete dvorní pavlač 18 a vlepíte ji
do prořezu v dílu 14 a k němu. Podle návodné kresby nyní připojíte díl 14 k dílu 1
a tím objekt půdorysně uzavřete . Celek
lehce zatížíte a necháte dokonale proschnout.
Samostatně zpracujete střechy. Zkompletujete střechu vikýře 26 (2 x ), osadíte
na základní díl 25 (2 x ) a hotové vikýře zalepíte do střechy 21. Ze dvou zkompletovaných dilů 27, 28 sestavíte jeden komin;
z dílů 29, 30 druhý; z dílů 31 a 28 třetí.
Všechny tři komíny vlepíte do střechy 21
a tu zkompletujete. Zpracujete střišku vikýře 24, připojite ji na základní díl 23
a hotový vikýř zalepite do střechy pří­
stavku 22. Střechu pak osadíte na stavbu, tj . na díl 1 a k dilu 14.
Hlavni střechu budete lepit postupně.
Začnete dvornimi štíty (díl 14), pak ji při­
pojíte na zadní část hlavního štítu 12 (je
vyznačeno) a nakonec přilepíte k bočnim
stranám domu. Celek opět lehce zatížite
a necháte dobře proschnout.
Zkompletujete střechu dvorní pavlače
17 a přilepíte na vyznačené místo na
dvorním průčelí 14. Na pavlač a pod její
střechu osadíte dva sloupky 19 a pod pavlač na vyznačená mista čtyři trámky 20,
které již máte připravené .
Dále zpracujete střišku nad ševcovským krámem 10 a osadíte na vyznačené
místo na hlavnim průčelí. Do krámového
výkladce vlepite podle návodné kresby
okenice 9 (2 x ) a do dveří další dvě z dílů
7. Zpracujete venkovní prodejni pult 11
a osadíte do dolní části výkladce 8 a na
průčelí 1. Poslední prací je zkompletováni vývěsniho štítu 34 a jeho upevnění na
hlavni průčelí 1 (podle vlastni představy) .
Tim je dům s čislem popisným 12 hotov.
Celková sestava městečka
Pokud jste pravidelně odebírali ABC
a postupně sestavovali všechny stavby
třeti části MPR, můžete začít s celkovou
sestavou jeji druhé poloviny. Týká se to
domů čislo 8, 10,12, brány č . 2, bašty č. 4
a hradebni zdi mezi nimi.
Nejdříve z plochy náměstí vystřihnete
(vyříznete) tu část, kde budou stát domy
čp . 8 až 12. Na vystřižené části jsou rezervni plochy dlažby, střech a zeleně,
které - jak doufáme - snad nebudete
potřebovat.
Jsou určeny pro opravy
drobných chyb při lepení. Jsme však
přesvědčeni, že pracujete naprosto přes­
ně a nepotřebujete nic retušovat přele­
povánim .
Spojíte dům čp. 8 s čp . 10 a upevníte
do výřezu v ploše náměstí. Blok domů
doplníte objektem čp. 12, který připojite
k domu čp. 10 a k terénu plochy náměstí.
Na nároži domu čp. 10 (dvorní strana)
a k domu čp. 8 přilepíte opěrák, který
máte uložený (byl u vystřihovánky domu
čp. 10 čísla dílů 24, 25) . K terénu před
zadním vchodem do domu čp. 10 upevněte předložený stupeň (díl 14 k domu
čp . 10), a to na místo, které je v terénu
vyznačeno. Objekty zatížíte zlehka po celém obvodu terénu a nechá'te spoje dokonale zaschnout - nejlépe přes noc.
Pak začnete sestavovat opevnění. Nejdřive k ploše náměstí, tj. na díl N, připojí­
te bránu Č. 2 a k ní a k terénu hradebni
zeď (pokud jste bránu nezafixovali již dří­
ve terénnimi spojkami, učiníte tak nyní).
Zbývá napojit baštu Č. 4 na hradbu a terén . Bašta by se měla dotýkat svym nárožím přistavku domu čp. 12 (také nárožím), ovšem za předpokladu, že jste pra-
déčko
012
covali přesně . Tento stykový spoj zalijete
po celé výšce přístavku lepidlem a necháte dokonale proschnout. Orientujete se při práci na celkové sestavě
podle projektu (viz ABC č. 5), a to jak
podle půdorysu města, tak podle axonometrického pohledu.
Mezi bránu Č. 2 a dům čp. 8 vlepíte rozpěrný oblouk (máte jej připraven z dílů 11
až 13 z vystřihovánky domu čp . 8). Nyní
můžete celou třetí část MPR připojit
k první a druhé části (z minulých ročníků
ABC).
Třetí část, tj. plocha náměstí, je přile­
pena na objekty domů. Bránu Č . 2 přilepí­
te na hradbu, která je součástí hlásky,
a to na její díl 7. Hradbu bašty Č. 3 přile­
píte na baštu Č. 2, kde misto prO přilepe­
ni není vyznačeno . Tím máte všechny tři
části města spojeny a můžete konečně
doplnit náměstí. Na vyznačená místa nejdřive přilepíte kašnu, pak celou radnicí.
Vaše město je ze dvou třetin hotové.
Zbývá čtvrtá část, která bude veliká při­
bližně jako první a druhá část dohromady.
Modely čtvrté části uveřejnime v novém ročníku ABC od letošního podzimu.
Pr~gra,m
závěrečné části města.
Věřime, že neztrácíte trpělivost
s dlouhodobou stavbou městečka. Výhledově
počítáme s tim, že vystřihovánky celého
městečka otiskneme ve zvláštním sešitě
déček ABC, aby si je mohlí postavit
i mladši čtenáři, kteři první a druhý díl
města nesehnalí. Rádi bychom věděli,
jak se vám daří modely a město sestavovat, případně kdo je má celé z dosud vyšlých vystřihovánek. Proto nám napište,
jak se vám modely lepí, jaké máte připo­
mínky a případná přání, která bychom
mohli zakomponovat do čtvrté části měs­
ta. Projekt se teprve dokončuje a jsou
ještě možné menší změny. Své dopisy
označte v levém hornim rohu obálky šifrou MPR.
Hodně radosti z vykonaného díla přeje
a na shledanou u čtvrté části města se
těší .
arch. Richard Vyškovský
pr9 'počítače ATARI i další značky
HADANI CISEL
5 REM
Budou zde domky městské chudiny, kostelík, masné krámy, ulice s domy, která
povede k bráně Č. 3, a vše obklopi zbytek
opevnění s poslední baštou . Samozřejmě
že pro vás předem připravime opět projekt, abyste věděli, co vás čeká ve čtvrté, .
HAlH:iHl1:
(Popis programu je na str. d7.)
I.;J.~I:L
~8 ? .. ""
Z8 PRXNT "UhadneM TVOJe Mysiene C IS10"
38 DXH IU5# 5 ' ~PRXNT :PRXHT
48 PR.l:NT "~yber si niek~ore z ~!lCh"1:0 cisel a
napi5,
k"1:0rOM S~IPCi sa TVOJe
Myslene CiSlO nachadza"
4~ rOR H=~ TO 1888: N~HT H
58 FOR X=~ TO :I
60 FOR ,J=1 TO 5
78 A (X,.J) =10*X+J
60 NEKT J
.,8 HEKT X
100 PRXNT.....
Cisla S"1:1PCOV"
v
~18
FOR X=~ TO 5
•• j
PRXNT XJ"
NEKT X
~35 PRXNT I PRXNT
~48 FOR X=~ TO 5
1~O rOR ,J=1 TO :I
168 PRXHT A(J,Xl;"
,
178 NEKT ,Jl PRXHT
188 NEKT I : PRXHT I PRXNT
.1.,8 PRXNT "V k"torOM S"tlPCl sa nachadza Tvoje MlIslene C1S
10":XNPUT P1
200 PRXHT "...
Cisla s"tlPCOV"
2~8 FOR
X=~ TO
5
ZZO PRXNT XJ"
#
238 NEXT X
235 PRXNT IPRXNT
749 FGR X=1 TO 5
Z:JO I'"OR J=~ TO 3
268 PRXNT A(X#J';"
270 NEKT JI PRXNT
280 NEXT X I PRXNT I PRXHT
2'0 PRINT""V k"toroM S"tlPCl sa nachadza TVOJe MlIslene cls
10": INPUT PZ
300 PRINT"~
TVOje Myslene c i s l o je: ":PRINT :PRINT
319 PRINT I I
. . J A (P~, P2'
3Z0 PRINT "Chces es~e hada"t ArN"
330 XI'" PEEK(764) =63 THEN POKE 764, ZS5: GUTO 188
340 IF PEEK (764) =35 THEN POKE 764,255: END
358 GOTO 338
~ZO
~38
...
...
....
46 REH ..PRE.PI.SANXM "RI.ADKOV 46 . :- 70 'A 500
BOVOLME C SLll
46
RESTORE
70
READ
599
&ŘTŘ
HOZNO ' NACITAT !
X:A(X,J'=X
i2,34,32 •• 5,65~76,44,87.5.,2~.i6.35.6S.38,~4.68
.73.2',71.55,66.41,Z6,64#'7
:t 1. 5 ItI!M
'!'7.l!IC0:2!w'X§wIW~VA!IÍl?
320 PRIMT "ChCE'S e~~e hada"t AHU-1"!XNPUT
330 XI'" H=1 THI:" 100
348 E.D
K
Naše elektrické lokomotivy a vozy
EMU 25.0
Naše elektrické lokomotivy a vozy
TEVD č. 7 (EMU 49.001)
M 201,0 Provoz na elektrické dráze normálniho rozchodu z bývalého Certlova
(dnes Rybníka) přes Vyšší Brod do Lipna původně zajíšťovaly tří elektrické vozy. K jejich napájení byla použíta stejnosměrná proudová soustalla. o napětí
1 200 V. Vozy byly dvounápravové, o hmotnosti 22,6 tuny při plném obsazení
a délce přes nárazníky 10640 mm. Měly oddíl bývalé třetí třídy s 25 místy k sezení, oddíl bývalé druhé třídy s osmí místy k sezení a zavazadlový oddíl. Celkový výkon dvou trakčních motorů byl 126,6 kW, nejvyšší rychlost 30 km/ho Na
střeše vozové skříně byl umístěn jeden pantograf.
Nakreslený obrázek ukazuje vůz po rozsáhlé rekonstrukcí, pří níž byl zrušen
zavazadlový oddíl, čímž se podstatně změníl vzhled vozové skříně.
Kfitlkův akumul6torový vůz, Šestého března 1899 uskuteční I Frantíšek Kří­
žík první zkušební jízdu akumulátorového vozu na trati Nusle-Modřany, jako
základ pokusů s elektrickou instalací v českých zemích. Byl použít jeden ze
dvou akumulátorových vozů, které František Křižík zakoupíl ve Vídní. Tam je dovezla roku 1894 amerícká fírma Accumulatoren-Fabrík-AG Hagen z New Yorku,
kde byly předtím v provozu . Výrobce není znám.
Vůz měl skříň s pětí okny na každé straně, uvnítř dvě řady podélných sedadel
a na obou koncích vozové skříně plošíny, na kterých bylo umístěno řízeni. Akumulátory dávaly napětí 500 až 550 V. Obě nápravy byly poháněny motory o výkonu po 25,7 kW pri 500 ot./mín. Celková hmotnost vozu byla 11,5 t, obsaditelnost 40 osob. V Nuslích a ve Zbraslavi byly zřízeny nabíjecí staníce, přičemž
jedno nabíjení trvalo así 30 mínut.
Eg 5 (POHtV), Složitý provoz na trati z Vídně do Bratíslavy, zahájený 5. února
1914, vyžadoval několík typů hnacích vozídel. Dráha totiž byla rozdělena na tří
úseky s různým napájením. Lokomotívy společnosti POHÉV dopravovaly vlaky
na úseku z Bratíslavy do Kopčan, který byl napájen stejnosměrným proudem
550 V a měl délku 6,5 km. Lokomotívy byly čtyřnápravové, s uspořádáním
Bo'Bo', o hmotností 26 t a celkovém výkonu 220,8 kW. Jejích mechanickou
i elektríckou část vyrobíla v roce 1913 maďarská fírma Ganz. Měly kap otové
provedení se středním stanovištěm strojvedoucího. Pro snímání proudu byly
vybaveny dvěma pantografy. Zvláštností byl boční sběrač ze třetí kolejníce,
používaný v přechodové stanici Kopčany na styku s rakouskou proudovou sou·
stavou střídavého . proudu o kmitočtu 16'/3 Hz.
EM 400,001, Pro první českou železníční trať z Tábora do Bechyně, na níž byl
zahájen provoz 22. června 1903, zkonstruoval Frantíšek. Křížík motorový vůz, vyrobený v počtu dvou kusů. Oba měly čtyřnápravové uspořádání Bc'Bo', trakční
motory o celkovém výkonu 104 kW, původně napájené třívodičovou soustavou
s napětím 2 x 700 V stejnosměrného proudu. Ten byl příváděn Iyrovými sběračí.
Protože však se tyto sběrače v provozu neosvědčily, byly záhy nahrazeny dvě­
ma pantografy vedle sebe a po změně napájecího systému dvěma pantografy
na obou koncích vozové skříně.
Kontroléry byly umístěny na stanovíštích řidíče a vozy měly elektrodynamíckou i ruční brzdu. Hmotnost vozu bez cestujících byla 19 tun, V letech 1931 až
1932 byly oba vozy rekonstruovány a vybaveny novou elektríckou výzbroji. Byl
také zvýšen výkon motorů na 220 kW. Vozy byly v provozu do roku 1973 a první
z nich je dnes majetkem Národního technického muzea.
EWP 6 (POHtV), Pro dopravu osobních vlaků v úseku Gross SchwechatKopčany na místní dráze z Vídně do Bratislavy měla vídeňská společnost pět
lokomotiv označených Ewp 1 - Ewp 5, pocházejících z roku 1913. Traťový úsek
byl dlouhý 50,5 km a byl elektrízován soustavou střídavého proudu 15 kV o kmítočtu 16 'I, Hz. Nícméně jednu lokomotívu stejného provedení vlastníla bratíslavská společnost POHÉV. Mechanickou část vyrobíla rakouská vagónka ve
Štýrském Hradcí, elektrickou AEG-Union ve Vídní. Lokomotíva měla uspořádá­
ní 1 B I, celkovou hmotnost 53,3 t a maximální rychlost 60 km/ho Výkon komutátorového trakčního motoru byl 552 kW.
Protože roku 1920 byla společnost POHÉV zestátněna, stala se lokomotíva
Ewp 6 jedínou lokomotívou pro trakční soustavu 15 kV, kterou Ceskoslovensko
vlastnilo. V roce 1925 ji odkoupily Rakouské spolkové dráhy BBO.
TEVD Č, 7 (EMU 49,001 J, Elektrícký vůz původního označení TEVD č . 7 vyrobily Ringhofferovy závody v Praze na Smíchově pro tatranskou železnicí, od roku
1922 nazývanou Tatranská elektrická vicínálna dráha (TEVD). Vůz byl dodán
26. února 1930, příčemž jeho elektrickou část vyrobí ly Škodovy závody v Plzni.
Výzbroj byla shodná s tehdy rekonstruovanýmí vozy řady EM 400.0 dráhy Tábor-Bechyně.
Celkový výkon byl 220 kW, hmotnost prázdného vozu 28 950 kg, obsadítelnost 80 osob. Tlaková brzda Knorr působíla na všechna kola, na podvozcích byly umístěny pneumatické pískovače. Elekrícké osvětlení ínteríéru doplňovaly
nouzové lampičky a svíčky. V roce 1950 dráha přešla k CSD a vůz dostal ínventární číslo M 49.001. V souvislostí s novým majitelem byl změněn původní nátěr
na kombínací bílé a červené barvy. Počátkem šedesátých let byl opět přesta­
věn a sloužil do roku 1983, kdy mu vyhořela elektroínstalace.
července 1909 byl slavnostně otevřen provoz na dráze spojující
Teplou s Trenčíanskýmí Teplicemi. Trať byla dlouhá 5,9 km a mě­
la rozchod 760 mm. Byla elektrízována stejnosměrným proudem 750 V, původ­
ně dodávaným z akumulátorové bateríe. Provoz na této dráze zajišťovaly tří
elektrícké vozy, pozdějí značené řadou CSD - M 24.0. Vozy byly vyrobeny maďarskou lokomotívkou v Gy6ru, přičemž elektríckou výzbroj dodala fírma Ganz
z Budapeští. Byly rozděleny do dvou tříd, bývalá druhá třída měla osm míst
k sezení a bývalá třetí šestnáct míst k sezení. Nástupní plošiny, na nichž byla
stanoviště strojvedoucího, byly nejprve otevřené, avšak v roce 1943 dostaly
M 24,0, 27.
Trenčíanskou
boční dveře.
Výkon motorů činil 30 kW. V polovíně padesátých let byly dva vozy předány
lubochňanské železnici, kde ještě nějaký čas slouŽíly. Vůz s evídenčním čís­
lem 001 byl zrušen.
EMU 25,0, Roku 1907 byla dokončena stavba úzkorozchodné elektrické dráhy
z Popradu do Starého Smokovce, napájené stejnosměrným proudem 550 V.
Ještě před zahájením provozu však dráhu převzala budapešťská společnost
Ph6bus, která trať přestavěla a změnila napájení na 1 050 V. Provoz, který byl
zahájen roku 1908, se stále rozšířoval, takže v roce 1912 již trať dosáhla Štrbského plesa.
V témže roce byl dán do provozu í specíální poštovní vůz, u CSD později
označený EMU 25.0. Vyrobíla ho budapešťská fírma Ganz, elektrícká výzbroj
byla od fírmy Síemens. Vůz byl vybaven tlakovou vzduchovou a elektríckou
brzdou, zvláštností byl kompresor umístěný na nápravě a poháněný otáčením
kol.
Přípravíl
Radovan Rebst6ck, kresby Vladímír
Kovářík
ml.
Ráno a večer naopak zachycují svou širokou stranou nejvíc paprsků. Ve skuteč­
ností je to jinak. Všekazí mrakodrapy mají
vynikající klímatízaci. Systém složitých vě­
tracích průduchů a chodbiček udržuje
uvnitř stavby nejen stálou teplotu, ale
i vlhkost. Plod termitů je choulostivý a ta-o
ké dospělý hmyz má poměrně měkký tělní
pokryv a je citlivý na změny vlhkost;.
Dalším problémem, který odbQrníkům
vrtal hlavou, byl způsob, jakým slepé
termití dělnice, které nikdy · dobřovolně
neopouštějí temné chodby svého hnízda,
dokáží určit světové strany. Laboratorní
pokusy ukázaly, že zejména termiti královny mají magnetický smysl, dovedou přes­
ně vnímat magnetické pole Země. Dovezené termití samičky zaujímaly v chovných nádobách vždy polohu ve směru východ - západ. Po otočeni nádoby všichni
pomalu zaujali stejný směr. Teprve po
umistěni do silnostěnné ocelové nádoby,
která magnetické pole zeslabi na desetinu, zavládl mezi termity chaos. Jakmile
však· zkoumající vědec umístil do nádoby
tyčový magnet, termiti během 15 minut až
hodiny zaujali polohu napříč k ose magnetu.
Termití samice je středem veškerého
dění v termitišti, a proto i její orientace ve
směru světových stran je pro konstrukci
hnízda klíčová. U některých druhů zaujímají samičky směr sever-jih, u jiných východ-západ. Nikdo ovšem zatím nezjistil. jakým způsobem poměrně primitivní
a smyslově nevalně vybavený hmyz, jako
jsou termiti, magnetické pole vnímá. Rozhodně nejsou v živočišné říši jediní, kdo
mají ve svém těle jakýsi kompa s. Smysl
pro magnetismus má mnoho ptáků, řada
druhů brouků, rovnokřídlých, vos a dalšího hmyzu, avšak také u měkkýšů se poda-
co
.>I.
Š
"co
o
o
u..
KOMPASOVÉ MRAKODRAPY
Mrakodrapy nejsou lidskou vymyšleností, kdepak, už dávno před objevením
člověka si je budovala početná společen­
stvi termitů neboli všekazů. Tento starobylý hmyz se už někdy v karbonu (v mladších prvohorách) oddělil od svých švábích
předků a už tehdy žil společensky. Ti nejstarši se ovšem spokojili s hnízdy nev~lký­
mi, asi takovými, jaké si dodnes staví
Mastotermes darwiniensis v Austrálii, na
území tzv. Severního teritoria.
Právě tam však najdeme také nejzajímavější termití mrakodrapy, stavby čtyři ·
metry vysoké, tři metry dlouhé a metr široké. Jejich stavitelem je "kompasový termit" Amitermes meridionalis, druh, který
nemá "vojáky", hlavaté dělnice se silnými
kusadly. Pokud se vám zdá, že hmyzí stavba vysoká jen čtyři metry nezasluhuje
jméno mrakodrap, mýlíte se. Průměrná
délka termití dělnice dosahuje sotva centimetr, stavby tedy převyšují své stavitele
více než čtyřtisíckrát. Kdyby se jim člověk
chtěl vyrovnat, musel by budovat mrakodrapy sedm kilometrů vysoké.
To však není to hlavní. Nejzajímavější
na těchto termitištích je přesná orientace
ve směru východ-západ. Hnízda jsou
vždy obrácena úzkou stranou k jihu, takže
je možné se podle nich řídit jako podle
kompasu. Proč termiti dodržují orientaci ·
stavby důsledněji a věrněji než evropští
stavitelé kostelů? Vědci to původně vysvětlovali tak, že takový tvar a umístění
hnízda zaručuji termitům nejlepši využití
slunečního záření. V poledne, kdy je vedro, jsou hnizda ozařována sluncem jen na
úzké straně nemůže tedy dojít k přehřátí.
řilo objevit tuto schopnost. Termití kompasové mrakodrapy jsou však jediným
hmatatelným projevem této schopnosti.
Vlasta Růžková
22
Kapitán Ahab velici velrybářské lodi Pagoda
nechal překovat harpuny a kopí a zakalit je v krvi
své a svých harpunářů. Slíbil také zlato tomu, kdo
p'r vní spatří a ohlási Divokého Dicka, jemuž je Pa goda na stopě .
22. Déčka (přílohy časopisu ABC mladýsh techniků a přírodovědců) . Ročník 34 (1989- 1990). Adresa : ABC, DDMT, Radlická 61 ,
150 02 Praha S- Radlice
~ L -410 UVPE je
považován za nej lepší dopravní letoun své katego rie. Bude stejně
úspěšný L - 610?
Jak
vidíte
kresbě .
na
původně
měl.a
být .. šestsetdesítka " čtyř ­
motorová. s motory M 601 E . Na konec však zvítě ­
zila
ekonomika
(dva motory spo třebuji méně pali va)
lému zařízení se říkalo plaz. Geometrickému odvozování trupových přepážek nebo
žeber křídla pak plazová geometrie. Tuto
namáhavou práci zastane v neuvěřitelně
krátké době počítač , ale nejen to. Počítač
si tvary letounu i jeho jednotlivých částí
uloží do paměti a na přání konstruktéra si
umí s tvary letounu doslova pohrát. Natá čí trup či křídlo a na obrazovce je techni kům předvádí i v těch nejnemožnějších
polohách .
.
Je-I i již výkresová dokumentace hotova , opět putuje do útrob počítače , který si
ji rozloží do těch nejmenších detailů . Pak
již jen stačí výkresy doplnit technologickými postupy (samozřejmě opět uloženými
flot a rozpracovanou sérii pro Západ). Do
do paměti počítače), vzít si příslušnou disSovětského svazu vyvezeme letouny s naketu , vložit ji do disketové jednotky napří- . šimi motory M 602 (vyrábí je jinonický
klad obráběcího stroje a ten součástku
Motorlet)
a s pětilistými
vrtulemi
vyrobi bez dotyku lidské ruky . Aby byl cyAvia V 518. Západní verze bude vybavena
klus
konstrukce-technologie-výroba
americkými motory General Electric a záskutečně dokonalý, dostane počítač i za. padní elektronikou . Ne proto, že by naše
dání od kontrolního oddělení a stroj si pak
motory byly špatné, nejsme však schopni
sám ověřuje, zda součástku vyrábí v požazajistit takový servis, který západní zákazdované přesnosti. Jednoduše řečeno,
níci vyžadují.
LET Kunovice je naší továrnou snů .
Nemyslete si však, že sovětský Aeroflot
Však je také její nejnovější výrobek, doa naše ČSA budou nějak ochuzeny. Lepravní letoun L-610 pro čtyřicet cestuj ítouny, které budou létat u těchto společ­
cích , skutečně dobrý. I když "šestsetdesítností, budou mít stejně jako ty západní
ka" vznikla na přání sovětského zákazn ínavigační počítač, počítač kritických režika, je o ni značný zájem i v západní Evromů letu (ten v každém okamžiku vyhodnopě a zámoří. Proto se také budou vyrábět
cuje polohu letounu vůči zemi a s výsleddvě základní verze (ony se vlastně už vyráky seznamuje posádku)·, počítač autopilobějí, neboť jsem na vlastní oči viděl monta (autopilot je zařízení , které samo říd í
táž prvního sériového letounu pro Aeroletoun) a nakonec počítač, který řidí režim
motorů (dávkuje palivo, udržuje otáčky
a podobně). Tyto systémy vyvinul náš vý zkumný a zkušební letecký ústav v Letňa­
nech a vyrábějí je československé elektrotechnické podniky.
Odborníci vespolek uznávají bezchyb nou konstrukci draku. Vždyť například
část křídla tvoří takzvanou integráln í nádrž. To znamená , že pal ivo se čerpá přímo
do vnitřních prostor křídla a odpadnou tak
klasické palivové nádrže . Křídlo je v ů bec
produktem nejmodernějších technologií.
Jeho povrch je například opracován che micky. Du ralový plech jednotné tloušťky
je opatřen několika vrstvami krycího ma teriálu . Celek se ponoří do kyseliny, ve
které se povrch plechů postupně odleptává (podle počtu krycích nátěrů) . Výsled kem je různá tloušťka povrchového materiálu . U kořene , kde je křídlo nejvíce na máháno, je největší, na konci křídla na -
opak nejmenš( A že i tento proces říd í
počítač, snad ani nemus ím dodávat.
Vídíte, že v Kunovicích převažuje důmy­
slnost lidských mozků a šikovnost čes­
kých rukou, což je velký příslib do budoucna.
Václav ~orel
Foto autor a Václav Jukl
Kresba Jaroslav Vele
C
17
ouo
&
PETR HETEŠA
Ahoj babi,
minulý týden jsem ti psal, že naše
Čičmunda čeká koťata a že se na tu
událost všichni hJ;ozně moc těšíme.
Tak si představ#e-Ůičmunda už porod ila, teda vlastně vrhla, a my máme
čtyři k,g~ta. Máme z nich hrozitán~ adost; zvláště z t~cb tři. Z toho
čtvrtélm
A}ámeradost, a le už
o V" h
té'kotě je totiž div"
~ ~bě jakěsi podivuhodně výtatínek říká, že nás v Cuhoďáku podvedli. Když
6vat Mončič áka , to je kocom; a tatínek od těch koťat, tvrdili
mu, Žé to je prayý kocour , zaručeně
přírodní zviře a taky prý byl podle toho drahý. Jenže když se nám teď narota koťata, tak tatínek říká, že
lV'~'U'Jn; ..n žádný opravdový kocour neže je to obyčejná umělohmotná
s drátamamísto mozku. Mně se
teda m oc nezdá, protože Mončičák
stejně skvělý jako Čičmunda, a tak
tomu nevěřím. Ale tatínek říká, že je to
jasné a že je to obyčejný průmyslově
vyrobený kocour, něco jako dokonalejší robot, a že ty výběžky a strupy, co
má" to čtvrtý kotě na sobě, jsou jakési
zbytky mikročipových desek, biologických tranzistorů a podobných něja­
kých věcí, kterým vůbec nerozumím.
Ta tínek říká, že Mončičák je prostě
ku s uměliny řízené molekulárním počítačem a že můžeme být rádi, že chudák Čičmunda nevrhla hrst ozubených
kol.
Našel jsem si ve slovníku, co to je
molekulár ní počítač, a tam bylo, že je
to počítač pracující na základě chemických změn speciálních syntetických proteinů a modifikovaných polymerů. Nevím, co to je, protože proteiny
ani polymery jsme ve škole ještě nebrali, přestože jsem již v páté třídě .
A stejně nevím, co to je modifikovaný.
Vůbec tomu nerozumím, ale vím jistě,
že Mončičák žádným počítačem řízený
není, protože s ním si hraji a dělám
všechno co s Čičmundou. Jsou to zaručeně pravé přírodní kočky. Tatínek
chtěl jít Mon čičáka vrátit, ale já jsem
ho přemluvil a nakonec jsme si ho nechali, což je dobře. Je to dobře proto, že
Mončičák je koč ka, a ne žádný robot,
nebo dokonce nějaká umělohmotná
bestie.
Ahoj babi a pozdravuj dědu.
Ahoj,
včera
~abi,
jsme byli na rozhledně. Byl
tam ,krásný rozhled po celém kra ji
a moc se mi to líbilo. Viděli jsme i továrnu RASKEY a kostel. Za dva týdn y
jdu zase na.. operaci. Naposledy jsem
byl předťoni a dopadlo tQ dobře. Teď
mně prý budou operovat játra.
Naše koťa1/l se mají čile k světu.
Mončičák a Cičmunda si s nima hrají
a jsou skvělí. Tatínek říká !l>mu čtvrté­
mu, tomu s těma elektronickýma struparna, SINCLÁIR, pr9tože tq prý by~y
jedny z prvních masově rozšířených
osobních počítačů a byly to takové
hračky pro děti. Naše čtvrté kotě je prý
totéž a Mončičák jakbysmet. Nesouhlasím s tatínkem, ale to jméno se mi libí,
a tak to používám taky. Schválně teď
Mončičáka i Sinclaira častějc pozoru-
18
ju, jak se jako chovají, ale chovají se
úplně normálně. Oba pijí mlěko a dě­
lají loužičky. A navíc ze školy vím, že
každý stroj potřebuje zdroj energie,
a Mončičák ani Sinclair žádný zdroj
nemají. Tatínek mi na to ale řekl, že '
dnešní alkalické baterie jsou tak účin­
né, že při nenáročné energetické spotřebě Mončičáka mohou vydržet i čtyři
roky a že se klidně se mnou vsadí, že
pak Mončičák chcípne. Je fakt, že Mončičák se nijak nepřetrhne a pohybuje se, jen když musí. Ale to přičítám
jeho přirozené lenosti. Navíc Sinclair
žádné baterky mít nemůže , když je
čerstvě vylíhnutý a nikdo je do něho
nedal. Tatínek na to říkal, že Sinclair
má víc z Čičmundy, teda i srdce, zatimco z Mončičáka mu zůstaly jenom ty
hnusný elektronický strupy či co to
:vlastně je. Zeptal jsem se ho ještě, proč
by potom ale Mončičák jedl, když to
nepotřebuje, a tatínek mi řekl, že to je
právě ta finta průmyslových výrobců
a podvodníků, abysme si jako mysleli,
že Mončičák je opravdovej.
Víš, co mě babi napadlo? Že jestli je
možně, aby Mončičák byl umělý, ' co
když je to naopak? Jakože by byla
• umělá Čičm,unda a Mončičák opravdový. Ještě to prozkoumám.
Zatím ahoj.
.
Ahoj babi,
dneska jsem dostal z diktátu dvojku,
což je dobře, protože to mám mezi dvojkou a trojkou a teď už teda blíž ke
dvojce. Chystáme se koupit nové auto.
Tatínek říká, že asi ALHAMBRU. Vče­
ra jsem prohmatalMončičáka a potom
taky Čičmundu. Oba jsou stejně měkcí
a nezdá se, že by jeden z nich byl umélý. Koťata jsou bezvadná. Ty tři normální se sice Sinclaira trochu straní
a moc si s ním nehrají, ale to nevadí,
protože si s ním hraju já. 'Jinak rostou
všechny jako z vody.
Babi, víš co mě napadlo? Jestli jde
udělat umělá kočka, tak jestli jde taky
udělat umělý člověk. Včera jsem o tom
přemýšlel a pak jsem nemohl usnout.
Přemýšlel jsem o tom, co když je třeba
můj tatínek umělý? Já vím, že je to blbost, ale zase' na druhé straně by to
možná šlo. Včera jsem se pro jistotu ří­
zl do prstu, abych se přesvědčil, že
mám obyčejnou krev a že jsem přírod­
ní. Dopadlo to dobře, babi, jsem pří­
rodní. Taky jsem si prohlídl celé tělo
a žádné zbytečné boule a výrůstky
a strupy, podobné jako má Sinclair,
jsem nenašel. To je dobře. Jsem docela
rád, že nejsem umělý. Uvažoval jsem
taky o tom, že bych taky trochu řízl
. Mončičáka, abych zjistil, jestli má
krev, ale tatínek říká, že je to zbytečné,
protože ať už je umělý nebo přírodní,
krev má určitě tak i tak.
Zeptal jsem se tatínka, jestli jde vyrobit taky umělý člověk. Řekl mi, že samozřejmě. Babi, napiš mi, co si o tom
myslíš.
Zatím ahoj.
da. Kirhamovi ale nemají dost peněz,
a tak koupili Michalovi kočku umělou,
vyrobenou NURSEYS FACTORY OF
BIOLOGICAL IMITATIONS, a mají na
ni dokonce záruční list. Představ si,
babi, že ta jejich umělá Linda je úplně
stejná jako Mončičák i jako Čičmunda,
akorát že má jinou barvu. Hnědou. Zeptal jsem se Michala, jestli si ji můžu
ohmatat, a on řekl, že jo. Tak jsem si ji
ohmatal a byla úplně stejně měkká jako naše kočky. Michal mi dokonce
předvedl, jak Linda pije mlíko. Zdálo
se mi, že bryndá víc jak Mončičák, ale
jistě to nevím. Ptal jsem se Michala,
jestli ví jistě, že Linda je umělá, a on
řekl, že to je tutovka, protože stála jenom pět dolarů . A paní prodavačka ji
před nima na pultě oživovala, což prý
byla děsná sranda, protože ji pak nemohli v obchodě chytit. Všiml jsem si,
že Linda je daleko mrštnější než Mončičák a taky je míň vypasená. Linda
mě velmi překvapila.
Doma jsem opět pozoroval Mončičá­
ka. Teď, když jsem viděl umělou Lindu,
už vím, že to nejde poznat. Zase mně
začalo vrtat hlavou, co když jsou třeba
i můj tatínek nebo . maminka umělí?
Ale pak jsem si vzpomněl na tvůj dopis,
a to mě ·uklidnilo, Za pět dní jdu na tu
operaci. Asi už jé to potřeba, protože
na závodech ve škole jsem doběhl úplně poslední a Diana Fullhamová se mi
smála. To je blbé, protože Dianu Fullhamovou miluju.
Babi, zatím ahoj.
proč, když Mončičák je určitě přírodní .
Maminka říkala, že tatínek nevěří, že
Mončičák je přírodní a že je to kvůli
mně, a tak jsem se zeptal, proč by to
mělo být kvůli mně, a maminka řekla,
že mně to vysvětlí později, že teď má
v troubě buchty a nerada by je spálila.
Babi, nevíš, proč by to bylo kvůli mně?
Zítra jdu na tu operaci. Vůbec se jí
nebojím, protože už je to má šestá operace, a tak vím, že to vůbec nebolí.
Mám už sbalený kartáček na zuby,
ručník a pyžamo a taky knížku ŽIVOT
V PŘíRODĚ od Jonathana Seymoura.
Jsou tam taky kočky.
Zatím ahoj.
Ahoj babi,
tak už jsem doma. Operace dopadla
dobře. Koťata mě přivítala velmi radostně a Mončičák s Čičmundou taky.
Zdá se mi, že za ten týden, co jsem by-I
pryč, hodně vyrostli. Všichni mě poznali. Mončičák si mně sedl na klín
a spokojeně vrněl. Čičmunda taky.
Dneska jsem byl taky ve škole. Před­
stav si, babi, že v tělocviku jsem skočil
o šedesát centimetrů dál než před čtr­
nácti dny. A navíc jsem skončil druhý
v běhu na sto metrů . Diana Fullhamová mi řekla, že jsem dobrý, což mě velmi potěšilo . Je jasně, že až se trochu
rozběhám, tak vyhraju a budu první
ještě před Markem Seehgrem, který je
nejlepší ze třídy.
Operace vůbec nebolela a v nemocnici na mě byli hrozně moc hodní.
Akorát mě zarazila jedna vě c. V televiAhoj babi,
. zi jsem vždycky viděl, jak toho nemocdneska jsme poprvé pustili koťata' nélW,vezou na vozík,u do mís!nosti nana zahradu. To jsi měla vidět, jak do- zvane qPERAČ~í SAL, protoze to l?ylo
váděly. Sinclair a jsem dlouho nemohl
nap,sane na~verlch: Mne taky vezlI na
najít, až pak jsem ho našel zalezlého . vo~ku do ml!itnosh, ale bylo tam napod keřem angreštu. Asi je citlivější psano AKUMULATOR0':'N~.
_
než osta tní koťata a taky se víc bojí.
Ale to
Hl~~e, ~e to .dobre
Byl dost překvapený. Taky jsem si dopadlo.
Sl, ze SIDclalr rosvšiml, že Mončičák se stará daleko víc
kot'ata.
o Sinclaira než o ty
to je dob ře, protože
buje. Ta tínek nemůže ',M[ólita'C
vystát, a tak jsem se
Ahoj babi,
jsem rád, že jsi mi napsala, že tatínek je zaručeně přírodní. Oddechl
jsem si. Mončičák je určitě taky pří­
rodní.
Včera jsem byl u Kirhamů za Michalem. Mají taky ko čku a jmenuje se Lin-
19
Druhé řešení je daleko jednodušší. Ne ní potřeba pracně vyrábět spínač, nahradí jej běžné zvonkové tlačítko. Montáž
zařízení vidíte na obrázku 3 s příčným ře­
zem 4. Z pružného duralového plechu
tloušťky 1 mm vytvarujete podle obrázku
7 držák P. Překontrolujete rozteče otvorů
pro upevňovací šrouby ve zvonkovém tlačítku, vyvrtáte příslušné otvory spolu
s otvory pro montáž na objímku M . Držák
P vytvarujete podle výkresu, k čemuž
vám nejlépe poslouží klasický svěrák .
Z ocelového pásku rozměru 1,5 x
x 30 x 110 _ mll)_ ~_tvarujE:l~~ _ u'p_~ňovací
objímku M (obrazek 4), vyvrtate otvory
pro dva šrouby M4 x 25 s válcovou hlavou, pomocí kterých objímku s namonto-
STOP SIGNÁL
=e;
Před časem jsme v zahraničním časopisu viděli dobrý nápad
na vylepšení kola nebo mopedu namontovánim přídavného
stop-světla, které se rozsvěcelo při brzdění. Návod však byl
velmi složitý, a proto jsme požádali našeho konstruktéra Miroslava Koláře, aby pro naše čtenáře vypracoval vlastní řeše ­
ní. To vidíte na přiložených fotografiích i na výkresech. Zadní
přídavné stop-světlo se rozsvítí v okamžiku, kdy jezdec zmáč­
kne brzdovou páčku. Signál upozorní ostatní účastníky sílníční ­
ho provozu, že cyklista brzdí , a tím podle našeho názoru výrazně zvýší jeho bezpečnost .
Abyste si mohli udělat obrázek o řešení původním i ábíčkov ­
ském, výkresová dokumentace ukazuje obě ·alternativy. Jak vidíte na obrázku 1, k brzdové páce A je přišroubován úhelníček
B, který se pří brzdění odtáhne (brzdová páka se otočí kolem
čepu C), a tím uvolní tlačítko np spínači E. Šroub v tlačítku propojí kontakty D, uzavře okruh žárovky a ta se rozsvítí. Vlastní
spínač je namontován na řídítkové tyči F.
Pohled do útrob spínače vidíte na obrázku 2, kde jsou sou- časně uvedeny i informativní rozměry. Rozhodne-Ii se někdo
z vás pro tuto alternativu, bude muset rozměry spínací skříňky
uzpůsobit typu bicyklu nebo mopedu . V tělese spínače E, které
je zhotoveno z i zolačního materiálu (plast, gumotextil apod.\,
je vyvrtán otvQr pro šroub M4 x 20 se zápustnou hlavou . Sroub
má nasazenou izolační čepičku H, přičemž pro tento účel mů­
žete použít klasickou ventilovou čepičku. Vose šroubu je otvor
o 10 mm. pro hlavu a tlačné pero G. Kolmo na tuto osu jsou vyvrtány dva otvory pro průchozí šrouby J, které současně slouží
jako kontakty. Při uvolnění tlaku na tlačítko H přimáčkne pružina G hlavu šroubu na dříky šroubů J a vodivě je propojí. Tím se
uzavře elektrícký obvod a žárovka se rozsvítí (samozřejmě až
po konečné instalaci světla, o které ještě budeme mluvit).
Spínač je k trubce řídítek namontován pomocí objímky
K s proti kusem. Vidíte, že ač je podstata návodu jednoduchá,
při práci se neobejdete bez strojního vybavení dílny.
vaným držákem P a spínačem O pevně dotáhnete na tyč řídí­
tek R. Ještě pevnějšího spojení docílíte vložením gumového
pásku S mezi objímku a tyč.
Nyní již můžete vyzkoušet funkci zařízení. Po zmáčknutí
brzdové páky N stlačí její konec nejprve tlačítko spínače
O a při důraznějším brzdění (pořádném přitlačení páčky) spínač i s držákem P odpruží a po skončení brzdění se vrátí do pů­
vodní polohy . Může se však stát, že zpočátku budete mít potíže. V takovém případě musíte spínač seřídit přihýbáním držáku
P tak, aby se světlo rozsvítilo ještě před začátkem brzdění. Je
to jednoduché, neboť stačí jen držák P více přihnout k vlastní
páce N. Takovéto seřízení je důležité, neboť informujete
o svých úmyslech jezdce za sebou ještě dříve, než snížíte rychlost jízdy!
Zbývá vyřešit zadní světlo . Můžete ho vyrobit z vhodné krabičky s čirým víčkem z umělé hmoty (červenou barvu získáte
vložením červeného celofánu). Pouzdro osadíte objímkou pro
bateriovou žárovku a baterií. Můžete ovšem koupit ještě jedno
blatníkové světlo se zabudovanou elektrickou instalací a pak
budete mít dvě stejná světla nad sebou, tedy koncové a brzdové.
V praxi se však výborně osvědčila normální plochá baterka na dvě tužkové baterie, která se prodává za 9 Kčs . Upevníte ji na zadní blatník nebo nosič. Toto
provedení ukazuje obrázek 5 .
Pro vodiče , které vedou ke spínači
v pouzdře, vyvrtáte dva otvory. Jedním
vsunete vodič Y mezi pružný dotyk kon taktu baterky s minusovým pólem baterie , druhý přiletujete na objímku žárovky
V. Schéma vidíte na obrázku 6.
Baterkový spínač X je rozpojen. Pokud
ho sepnete, bude stop-signál svítit stále ,
což se zase může hodit jako nouzové
osvětlení při poruše dynama.
Je však ještě jedna možnost využití
stop-sígnálu. Mačkáním tlačítka spínače
O (rukou nebo brzdovou pákou) můžete
dobře vysílat morseovku a tak se na výletech domlouvat s opozdílci.
My však máme pro vás další zprávu.
Připravujeme návod, jak do této baterie
vmontovat miniaturní cyklovač, po jehož
zapojení bude záďové světlo přerušova­
ně červeně svítit. Tak budete moci upozornit na své případné potíže , jak to děla­
jí automobilisté.
Kon;trukce. výkres, foto a návod Miroslav Kolář
PRšl VÁM O PRÁZDNINÁCH?
NeVAd(,p~s
Dnes vám nabízíme lodičku z kůry,
ovšem není to lodička ledajaká. Um í totiž
jezdit i proti větru.
Trup zhotovíte z kůry nebo ze špalíku
smrkového či jiného dřeva. Ze si l nější kulaté špejle vyrobíte stěžeň a po vyvrtání
příslušného otvoru ho zasadíte do trupu .
Podle obrázků zapíchnete do stěžně tři
špendlíky a z ocelového drátu 0 1 mm vytvarujete úchyty ráhen. Do těchto úchytů
obě ráhna vsunete a mezí ně "napnete"
papírovou plachtu . Pozor, plachta musí
být na stěžni otočná! .
tlt~te Si lOlÍičAtt,
Ze špendlíků a ocelového drátu 0 1 mm
vytvarujete uchycení kormidla, přičemž
výchylku kormidla vymezí dva boční špendlíky. Kormidlo vystříhnete z tenkého ocelového plechu (například z obalu od konzervy) a přiletujete je k vodicímu drátu.
Celek usadíte do úchytů. Nakonec z oce lového plechu tloušťky 1,5 mm vyrobíte
kýl a přišroubujete jej k spodku trupu .
Nyní lodičku seř í díte . Pomocí špendlíků
zajistíte kormidlo í plachtu v neutrální poloze a spojíte očka vodicího drátu s konci
spodního ráhna . Pak již jen počkáte, až
VŠAK ONO
PŘESTANE.
přestane pršet, posadíte lodičku na hladinu rybníka a budete doufat, že zafouká
vítr. Vane-Ii zezadu, lodička se. krásně roz-o
jede, ovšem zaduje-Ii vítr z některé strany,
plachta se vychýlí po větru a lodička bude
mít snahu uhnout na levou nebo na pra vou stranu. V tom jí ale zabrání kormidlo,
které se vždy automatícky vychýlí na stra nu opačnou.
Hezkou ·plavbu vám
přeje
-BR Kresba František Kobik
21
PRší STÁLE?
~
'I
~'.""UI"Y-Tt,
~i pqfCtlttt
•
Pyramida je hra, při které máte šanci
kombinování, logiku i matematiku . Tak jak stavitelé egyptských pyramid
museli vybírat vhodné kameny a zvažovat,
jak budou na sebe navazovat, stejně tak
musejí postupovat i stavitelé naší pyramidy. Cílem hry je dokončený faraón, což ve
staré egyptské říši znamenalo královský
palác a později i panovník. V našem přípa­
dě zcela vyplníte hrací plán ve tvaru pyramidy.
procvičit
Základní pravidla hry:
Na základnu se poskládají trojúhelníky
s jedním číslem. Pokud dva trojúhelníky
sousedí, je možné mezi ně zasadit kosočtverec - kámen se dvěma čísly. Ovšem
spodní číslo musí být součtem čísel sousedních! Na obrázku 2 je vlevo uveden
příklad (5 + 1 =6). Vpravo hra pokračuje.
Nyní je možno přiložit kameny se spodní
číslicí 3, 7 nebo 5. Současně je třeba dbát,
aby horní poloviny sousedníéh kamenů
nedávaly větší součet než 10.
Ve hře jsou i divoké kameny O-X, které lze použít v nouzí, jako například v kartách žolíka . Symbol X nahrazuje libovolně
zvolenou číslici. Hraje-Ii hráč sám, zamíchá kameny a devíti trojúhelníky vyplní
spodní řadu. Pak vybírá vhodné koso-
čtverce, přičemž
všechny jsou obráceny
lícem nahoru, a staví součtovou pyramidu. Třebaže vidí všechny kameny, není
postup jednoduchý, neboť je potřeba promýšlet řadu tahů dopředu. Dvakrát si hráč
může
vypomoci divokým kamenem,
ovšem čistý faraón je cennější.
Při hře dvou hráčů jsou všechny kameny položeny lícem dolů . Jsou zamíchány
a každý hráč si vezme pět trojúhelníků
a dvanáct kosočtverců. Pro každého je
pak ještě určen jeden divoký kámen,
označený na rubu tečkou . Ostatní kameny
zůstávají v talonu , ale dvanáct náhodně
zvolených si hráči otočí lícem nahoru.
~------------
c
~3
'
~5
5
~
I
39
I
360
396
Hru začínají hráči střídavým pokládá- '
ním tří trojúhelníků a pak teprve mohou
pokládat i kosočtverce . Nemůže-Ii hráč už
položit kosočtverec, smí položit další trojúhelník. Pokud je základna trojúhelníky
obsazena a hráč nemá vhodný kámen na
přiložení, může si vybrat jeden z otoče­
ných kamenů z talonu. Vzetí kamene z talonu je však samostatný tah, a nelze tudíž
kámen okamžitě položit na pyramidu .
Hra končí položením vrcholového kamene pyramidy nebo tehdy, nemůže-Ii
žádný z hráčů pokračovat . Pocet kamenů ,
které hráčům zůstaly v ruce, znamená počet trestných bodů .
Při hře ve třech si každý
hráč bere tři trojúhelníky, dvanáct kosočtverců a jeden di~
voký kámen. Talon zůstává
mimo hru . Ve čtyřech dostane
každý hráč dva trojúhelníky
o
(devátý . se položí přímo na
~
střed základny), dále devět
kosočtverců a jeden divoký
kámen. Pravidla jsou stejná
o~
jako při hře ve dvou . Jednou
položený kámen již nelze vzít
zpět. To samozřejmě platí
i pro toho, kdo hraje sám, což
je ideální příležitost ke cvičení
vůle a smyslu pro fair play.
Výroba hry
Hru zhotovíte z tuhé malíř­
ské lepenky, kartónu nebo sololitu. Vyříznete rovnostranný
trojúhelník o straně 396 mm
a podle kresby 3 na něj narýsujete hrací plán C. Ten pak
olemujete modelářskými lištami průřezu 5 x l0 mm . Lišty
mají v obrázku 1 označení
A a B. Podle obrázku 2 uřízne ­
te a začistíte rohy plánu .
Hrací kameny (9 trojúhelníků z obrázku 4 a 49 kosočtver­
ců z obrázku 3) nastříháte nebo nařežete z kartónu tloušťky
2 mm. Pozor, strany kamenů
jsou o milimetr kratší než stra ny polí na hracím plánu! Menší rozměry kamenů umožní jejich snadné skládání. Na troj úhelníky fixem napíšete čís ­
la 1 až 5 (každé dvakrát). ti
zek 5), ohnete je a slepíte podle obráz ku 6.
Na fotografii vidite hru v polovičnich
rozměrech, do klubovny' a pro mladší hrá če je vhodnějši dodržet uvedené rozměry .
Miroslav
Konstrukce, foto a výkres M .
Kolář
Kolář
pečlivější z vás jistě raději POUZIJI pro pisot. Na kosočtverce napíšete čísla podle
seznamu (hlavou ke středu kamene "
šestku a devitku označíte tečkou).
Čtyřikrát: O-X
Dvakrát: 0-1, 0-2, 0-3, 0-4, 0-5
Jednou: 0-6, 0-7, 0-8, 0-9, 0-10,
h -l, 1-6, .1-7, 1-8, 1-9,
1-10, 2- 2, 2-6, 2-7, 2-8,
2-9, 2-10, 3-3, 3-6, 3-7,
3-8, 3-9, 3-10, 4-4, 4-6,
4- 7, 4-8, 4- 9, 4- 10, 5- 5,
5-6, 5-7, 5-8, 5-9, 5-10
Ke skrytému ukládání kamenů si udělá­
te z kreslici čtvrtky čtyři stojánky. Na obdélníku 86 x 240 mrTi narýsujete a tupou
hranou nůžek vytlačíte přehyby (obrá-
...............•.................. ................... .... .
~
~.
~
~
"~
~
'~
,~
o
al
al
~
CI)
'o
'~
...
CI)
ll.
,...
.,
Q
u;
CI)
~
,~
'rJj
~
, tJ)
~
Qi
Ci
>
ta
(j
'ta
>
@
CI)
il:
23
22. dubna 1990 vysílala americká televi ze od rána do večera celému světu zpravodajství snad ze všech zemí, vždy dvacet
minut z jednoho státu . Ukazovala, v jakém
stavu je životní prostředí, jak se lidé zabývají problémy svého okolí, jaký je vztah
mladých lidí k přírodě. I k nám počátkem
dubna přijel televizní štáb z dalekého San
Franciska; měl jsem možnost s ním strávit
jeden natáčecí den při exkurzi do severních Čech . Zpravodajství od nás natočil
štáb za jediný půlden . Alespoň nějaká
světová rarita!
Provázet štáb americké televize se člo­
věku nepoštěstí každý den . A pozorovat
práci opravdových profesionálů , to také
ne. Ovšem přesto mé pocity v podvečer
dne, o kterém vám chci vyprávět , nebyly
veselé. Až při zpáteční cestě z naší exkurze. do okoli Mostu a Krušných hor jsem se
při děkovné řeči rež iséra, naprosto spoko jeného s tím, co zažil, styděl. Styděl za jeden z nemnoha na~ich primátů . Za jediný
den, za několik hodin či spíše jen několik
minut člověk projede trasu z přírodního
ráje do lidského pekla , toho nejhoršího,
co nám zbylo po bývalém vedení.
Rád bych zde namísto dlouhých řečí ci -
toval z denního tisku. "Takřka tři čtvrtiny hnědého uhlí, 35 procent elektrické energie a .třetina svitiplynu z celostátní produkce. A také polovina všech emisí oxidu siřičitého v Čechách a na
Moravě. Vysoká nemocnost- a úmřtnost . Respirátory, které při
inverzích doporučují dětem na Mostecku . Takový je současný
Severočeský kraj, jehož problémy-s životním prostředím nevyře ­
šilo ani osmdesát vládních usnesení a podle pesimistů nejsou
jeho vyhlídky aní do budoucna růžové." (Mladá fronta,
15. 5. 1990.) Vezměme to ale pěkně po pořádku .
10.35 - Vystupujeme u hlavní silnice z autobusu . Po levé straně
z roviny vyrůstá překrásný vrch Raná, z jehož jednoho vrcholu
se spouští odvážní rogalisté. Velká část tohoto kopce je přísnou
přírodní rezervací, kam rogalisté nesmějí, a je určena jen pro oči
milovníků přírody . Rostou zde vzácné stepní rostliny a jezdí se
na ně dívat botanici z celé republiky. Na druhé straně se strmě
zdvihá Oblík a za ním řada kopečků, z niqhž nejznámějšími jsou
asi Milá a někde v dáii i Milešovka. Tento nádherný kout se jmenuje České středohoří a stále ještě patří k tomu nejkrásnějšímu ,
co nám v přírodě zbylo. Historicky nejcennější je zřejmě fakt, že
kopce stejně jako dnes byly holé i v dávné minulosti a suché
stepní lokality, které tu přetrvaly, mají proto zcela původn í rostlinná i živočišná společenstva . A to je v českých zemích , v minu losti prakticky úplně porostlých lesy, jev neobvyklý.
Šplháme strmou suchou strání na vrchol Oblíku, abychom se
mohli rozhlédnout po přitažlivé krajině . Stráň je bohatě porostlá
chráněnými hlaváčky, které dodaleka září jasně žlutou barvou
svých velkých květů, koniklece již většinou odkvétají. Pohled
shora je úchvatný, jen někde na severozápadě dává kouřová
devětsil. Čekáme s obavami na vyšší polo-
clona tušit, že náš další cíl není daleko.
metrové plameny jako v pravém pekle
12.30 - Snažíme se vylézt na vrchol čer­
a jen mizerná viditelnost v mraku popílku
stvě vytvořené výsypky. Hmota, která byla
zabraňuje, aby světlo plamenů neozařova­
lo podivnou krajinu jako ve sci-fi románu .
statisíce let uložená pod povrchem země,
se dnes drolí jako ten nejjemnější písek.
13.45 --.: Noříme se do dubo-bukových leOvšem za deště se změní v dokonalé bahsů svahů Krušných hor, které v poledním
no, které obalí boty a úplně znemožní
pálícím slunci poskytují příjemný stín.
chůzi.
Mrtvá, skoro měsíční krajina .
I když v mracích zahalená pánev, táhnoucí
Obrovské stroje v dáli ukazují, kde jsou ' se od Chomutova přes Most po Litvínov,
činné povrchové doly, poskytující velice
je těsně pod námi, stromy zde se zdají nanekvalitní hnědé uhlí plné síry. Jeho spaprosto v pořádku . V podrostu září modlováním vzniká mimo jiné obrovské množrými květy podléšky, o kousek dál kvete
ství oxidu siřičitého (S02). který ve vzduchu reaguje s vodou (H20) na kyselinu sí rovou (H2S04) a ta na nás prostě prší.
A nejen na nás, ale hlavně na okolní hory.
Tomu, co padá, říkáme kyselé deště .
Výsypky se snaží v Severočeské hně­
douhelné pánvi rekultivovat, tedy osazovat velice odolnými stromy. Díky tomu výsypky již po několika letech nevypadají
zdaleka tak neutěšeně, ba právě naopak,
jsou velmi zajímavým prostředím . Probíhá
Eart
Day
na nich totiž přirozená sukcese (tímto terDen země se pomínem označujeme postupné osídlování
prvé
uskutečnil
neobydlených míst rostlinami a živočichy)
ve Spojených stáa podle stáří výsypek 'je možné vidět travtech 22. dubna
1970 jako obrovnaté, keřové i stromové porosty. Výsypky
jsou tak zajímavým úkazem , že o nich při ­
ská demonstrace
pravujeme samostatný článek .
upozorňující
na
13.15 - Pracovníci americké televize honutnost péče o žirečně vyměňují už kdovíkolikátou kazetu
votní prostředí.
do svého videa a z bot vysypávají kíla
Jejim hlavním orjemného písku. Jejich elegantní hollyganizátorem byl
woodské oblečky se sem opravdu nehodí.
šestadvacetiletý
13.30 - Projíždíme hornickým městem
student práv DeMost. Nejprve paneláky, ve kterých bydlí
nis Hayes a podle
rodiny odsunuté z míst, na kterých se
odhadů tento den
dnes těží . Tito lidé se prý odmítali odstě ­
oslavUo asi dva cet miliónů Amehovat hlavně proto, že přímo ve sklepě si
sami kopali uhlí. Tak vysoko tu jsou sloje!
ričanů. Den Země
O kousek dále stojí kostel, který sem kvůli
22. dubna 7990 se
těžbě přesunuji o dobrých 800 metrů .
uskutečnil v me·Uhelná horečka zde pohltila nejen celý
zinárodním měřít­
starý Most, ale i řadu vsi. A konečně 'ku - přihlásily se
obrovský komplex chemických závodů ;
k němu ekologichrůzný podnik, utopený ve špíně a s životké aktivity a hnuním prostředím za hranicí lidských moztí z
více než
ností. Z vysokého komína šlehají deseti120 zemí světa.
hy, které byly a někde ještě jsou porostlé
smrkovými lesy.
14.00 - Konečně se před námi otevírá
zvlněná náhorní krajina, zahalená v mracích a mlze . Řídké jehličnaté stromy stří­
dá co chvíli holina, občas s novými porosty vysazených stromů. Tady všude býval
ještě nedávno hustý smrkový les. Z něj na
několika místech zbyly ohavné mrtvé
kmeny, připomínající krajinu po výbuchu
atomové bomby. Místo odumřelých jehličnanů se vysazují odolnější smrky pich lavé (Picea pungens) ze Severní Ameriky,
ale i ty po určité době přestávají růst
a odumírají. Na větvičkách větších stromů
vidíme vliv kyselých dešťů - koncové
jehličky jsou zcela rezavé a usychají. Velkým štěstím pro zdejší kopce jsou porosty
třtiny polehavé, husté trávy, která si kupodivu libuje v kyselém prostředí. Ta tvoří
velké drny a zabraňuje tak erozi - splavování půdy do údolí, odhalováni neúživného skalního podloží a ztrátě poslední naděje pro zdejší přírodu .
14.30 - Smutný pohled je i na vodní nádrž Fláje. Místní zdroj sice dává pro Most
kvalitní pitnou vodu, ovšem okraje nádrže
naprosto ruší jinak vcelku příjemné prostředí. Proč asi stavitelé zanechali na bře­
hu spousty pařezů a kořenů , to jsme Američanům zodoovědět nedokázali .
15.00 - Vracíme se pomalu zpět, mlha se
začíná rozplývat, takže všude okolo se odhalují zatravněné kopce, na kterých už by ly odstraněny zbytky uschlých stromů
a jež se lesníci pokoušejí znovu osad it .
Podaří se jim to v budoucnu? Věřme, že
ano. Pomoci tomu můžeme my všichni,
pokud omezíme plýtvání elektrickou energií, a tím se sníží spalování hnědého uhlí
v nedaleké pánvi . Celý koloběh je uzavře­
ný a začíná i končí u nás, u lidí.
Martin Smrček
Foto autor
25
ŠATY I ZE ZBYTKŮ!
Možná že jste o letošních prázdnínách doma objeví ly zbytky
látek a zatím s nimi nemáte žádné plány. Máme pro vás návrh:
ušijete si z nich šaty nebo vestičku podle našeho návodu!
Saty mají velice jednoduchý střih je to vlastně košile
s ozdobným límečkem a veli kými kapsami; nejvhodnějšim
materiálem je bavlna.
Až si papírový střih zvětšíte
do skutečné velikosti (střih
z ábička je návelikost č. 42),
~
rozstřihejte podle něj různé
zbytky látek tak, aby se po
sešití k sobě dobře tvarově
hodily (poč ; táme 0,5-1 cm
na šev) . Jednotlivé části dílů
přišpendlete k sobě, aby se
vám nepopletly.
Pc nastříhání pečlivě sešijte tyto části v celé díly, při ­
padně je proštepujte. Dále se
už postupuje jako při šití koši le - nejprve ušijeme kapsy
a přišijeme je na přední dily
(pozor - měly by být ve s't ejné výšce!). Sešijeme ramena,
do průramků všijeme rukávy,
potom od rukávů sešijeme po
délce. Propínací část - légu
11
- zahneme a prošijeme po
délce na obou částech předních dílů . Šikmým pruhem začistíme
průkrčník
(límeček
V-CN( oíL.
ušít, a nebo jej
koupít v galantérii a k šatům
nastehovat, či připevnit patenty) a nakonec délku šatů
i rukávů založením.
Il~.
VisTAl1
můžete buď
l'T\'r~ jsou uv..den'j v
t.m
Uděláme dírky na barevné knoflíky nebo přišijeme patenty.
Při šiti vesty postupujeme podobně. Po sešití kousků v díly
sešijeme ramena a dále část od průramků dolů . Průkrčník, prů ­
ramky a šůsky začistíme šikmým proužkem .
Než do zbytků látek poprvé střihnete , promyslete si , zda jste
zvolily takové barvy, ze kterých se vám šaty budou po ušití
opravdu líbit!
- abr-
Jde to i bez masa
může zdát zvláštní, že
těch nejrozvinutějších a nejcivílizova nějších zemích dnes lídé přestávají do brovolně jíst maso. Dá se říci, že vegeta riánství přerostlo v módní vlnu. Krajní
příznívci tohoto názoru dokonce tvrdí, že
jíst maso je škodlivé. To je určitě přehna ­
né, ale na druhé straně musíme přiznat.
že u nás se jí masa zbytečně mnoho. Tuč ­
ná masa, jako je vepřové nebo uze n íny,
skutečně na zdraví nepřídají. Když už maso, tedy nejspíš ryby a drůbež.
Snížit spotřebu masa by bylo velíce
prospěšné i pro naše životní prostředí.
Jak je to možné? Převážná část rostlínné
hmoty, kterou naši zemědělci vyproduku jí, totiž není určena na náš stůl, ale na krmení pro zvířata, jejichž maso konzumu jeme . Velká část energie krmiv se přitom
neužitečně ztrácí. Kdybychom živili méně
IveKomu se
v
jatečních zviřat, daleko větší část naší
přírody
26
by mohla
zůstat nedotčená,
bez
intenzívního obhospodařování. které se
neobejde bez všelijakých prášků, hnojiv,
jedů. Zkuste si občas udělat bezmasý
den, uvi díte, že to jde docela dobře. Pro
inspiraci přinášíme dva recepty na bezmasá j ídla.
Omelety se špenátovou náplní
Potřeby : 8 vajec, 8 lžic vody, sůl , ole j.
Na
náplň :
balíček
mraženého špenátu ,
1 cibule, 50 9 másla , 1 k ostka masoxu,
3 lžíce krup íce, '/. I mléka , 1 vejce ,
sůl.
Vejce ušleháme s vodou , osolíme a po
částech vléváme na pánev s rozpáleným
olejem . Když je omeleta zespodu dozlatova opečená, opatrně ji obrátíme .
Špenátová náplň : Drobně nakrájenou
c íbuli smažíme na- másle, podlijeme trochou vody a přidáme mražený špenát
a kostku masoxu . Jakmile špenát změk­
ne a masox se rozpustí, přidáme mléko
a . krupici. M ícháme a udržujeme aspoň
dvě minuty ve varu . Nakonec přidáme
vejce, které rozmícháme ve vařícím špe-
Ach, ti
~.
MALOVÁNí JEHLOU A NITí
Spojovací stehy
Už se vám někdy stalo, že vás zastihla
nálada na šiti naprosto nepřipravené? Tře ­
ba na chalupě, kde nemáte po ruce šicí
stroj ani další, bohatší šící vybavení,
a přesto máte chuť něco ušít, něco vylepšit - záclonku na poličku, domácí vestu
apod.? Spojovacími stehy, o kterých je
dneska řeč, sešijete jednoduše a přitom
efektně jakékoliv dva kusy látky.
Nejjednodušší je způsob spojování pomocí smyčkového stehu. Šije se v pravi-
delných mezerách, přičemž se píchá jednou do horní, jednou do spodni látky.
Smyčkové stehy lze klást do různých
skupinek. Spojen í nastává v mistě, ve kterém přechází nitka do protilehlé skupiny
stehů. Jednotlivé díly látky je možno obkličkovat i samostatně a spojít odlišně barevnou přízi střídavým nabíránim hornich
a dolních smyček.
Nejlépe se spojují lněná nebo bavlněná
plátna, ale i jiné materiály s plátnovou
vazbou.
Kresba autorka
-hor-
nátu. Plníme do omelet a podáváme ješteplé a ozdobené zeleninou.
Sójové boby na paprice
Sója obsahuje ze všech luštěnin nejvíc
cenných minerálních látek i bílkovin. Sójové boby vzhledem trochu připomínají
fazole a upravují se v podstatě stejně.
Potřeby: 250 9 sójových bohů, 2 cibule,
2 lžíce oleje, 1 lžíce sladké papriky, čes­
nek, sůl, majoránka, masox, 20 9 másla.
Sójové boby namočíme den předem
do vody. Vaříme je dvě hodiny (kdybychom je vařili kratší nebo delší dobu, budou tvrdé). V kastrolku na oleji smažíme
pokrájené cibule (můžete použít i větší
množství cibule, vtip je v tom, že rozdušená cibule nahradí jíšku, takže se jídlo
už nemusí ničím jiným zahušťovat), přidá­
me mletou papriku, kterou chvíli na oleji
smažíme. Pak podlijeme šálkem vody,
přidáme masox, česnek rozetřený se solí,
majoránku. Tuto omáčku necháme rozvařit a přidáme do ní uvařené sójové boby.
Nakonec přidáme kousek másla.
-hautě
rodiče!
Milá Lenko,
stěžuješ si, že rodiče se od vychovatel ky dověděli, že máš blízký vztah k jednomu klukoví, a zakazují ti teď chodit s partou kamarádů ven. V sedmé třídě (a ani
v žádné Jiné) by rodiče neměli dívkám za kazovat kamarádění s kluky, v tom máš
pravdu. Ale tvých prohřešků se, jak při­
znáváš, nahromadilo víc. A hlavní problém? Cituji z tvého dopisu: "Ráda bych
jim to vysvětlila, ale vždy se s nimi začnu
hádat."
Když chceš vyjít s rodiči, nemáš jinou
možnost než se obrnit trpělivostí. Patří
k tvému věku, že jsi na všechno zvýšeně
citlivá, všechno tě hned podráždi, urazi,
vztahuješ si na sebe výroky, které třeba
byly myšleny úplně jinak. Zkus si to uvě­
domit a cílevědomě se snaž nebýt podrážděná, netrpělivá, snést napomínáni, poučováni, které se navíc linavně opakuje,
nevybuchnout, když s tebou rodiče mluví
jako s malým ditětem ... zkrátka se ovlá dat.
Řekneš si: Co mi to bude platné, když
mě stejně nikdy nepochopí? Není to tak
beznadějné, ale musíš začít tím, že se bu deš snažit pochopit ty je. Ve třinácti letech se už tvoje inteligence rozvinula na
úroveň dospělých, takže by pro tebe nemělo být tak strašně těžké se do rodičů
vžít: do toho, jak se o tebe bojí, jak jim asi
vadí, že o tobě nic nevědí, že se jim nesvěřuješ, jak trávíš svůj volný čas . Rádi by
věděli, jak je to s tím klukem, jak vypadá
vaše kamarádství, co na něm obdivuješ,
co je ti na něm blízké, ale nedokážou to
vyjádřit, přiznat, protože se (asi právem)
boji, že bys jim nevybíravě sdělila, že jim
do toho nic není. To je samozřejmě takový tvůj způsob obrany. Připadáš si už velká, samostatná a neumíš jinak dát najevo,
že s tebou maji jednat jako s dospělou
osobou.
Zkus se dopracovat k představě rodičů,
jakou by tě asi chtěli mít. Myslíš, že by
chtěli pořád mít doma vzornou a naprosto
poslušnou malou holčičku? To je dost nereálné. Spiš čekají, až se začneš projevovat dospěle, samostatně a odpovědně.
K tomu ovšem nepatří podráždění, háda vý tón, chytání za slovo nebo dokonce
výsměch (dospělí ti asi často připadaji tak
těžkopádní, nechápaví, že se skoro chce
říct hloupi).
Zkus jim co nejklidněji a nejdospěleji
vyprávět co nejvíc ze svých zážitků, názorů, pocitů. Třeba i o tom klukovi, vždyť
vlastně nemáš ani co tajit, na tom vztahu
by nejspíš rodiče nenašli nic špatného.
Zatím jsi byla vždycky předem naježená,
tvůj postoj byl: "Utlačujete mě a nechá pete mě." Zkus to změnit v docela nový
postoj: "Vim, že máte o mě starost, ale
chci se s vámi rozumně domluvit."
Ahoj Bibi
27
II. TOVÁRNY
PROTI
PŘíRODĚ?
Minule jsme si povídali o amer.ických
o lídech, o dop r avě a také
zeleni . To všechno může vidět
a poznat každý obyčejný návštěvník USA
již po několika dnech pobytu "za velkou
louží" . Dnes se vypravíme ale tam , kam
běžný turista přístup nemá. Týden našeho
pobytu pod hvězdnou oblohou jsme totiž
strávíl í jako účastnící konference, jejímž
obsahem byla výchova dětí na školách
(hlavně středních) k ochraně přírody,
k péči o žívotní prostředí, k ekologíi. Vyměňovalí jsme si poznatky, vyprávěli si
o
problémech
životního
prostředí
v jednotlivých státech (a bylo nás tam
přes dvě stě z více než třiceti zemí celého
světa). A navíc, co bylo ze všeho nejzajimavější , nás organizátoři vozili po továrnách , chemických závodech a výzkum ných ústavech . Kromě provozu jsme na
. vlastni oči mohli vidět i vztah lidí k přírodě
a životnímu prostředí.
Životní prostředí na pracovišti
I když nám to mnoho lidí vymlouvalo jíž
v Americe, myslíme si, že jsme navštívilí
jen ukázkové podniky. Ty daleko horší
před námí hostitelé záměrně ukrylí . Pokud
tomu tak nebylo a šlo opravdu o běžný
průměr , pak budou naše další slova popí sem normálního pracovního prostředí
Američanů. Práce a nezaměstnanost jsou
typickým a běžným protikladem v Americe, stejně jako ve většině zemí Evropy.
městech,
o městské
Práce je neustálým předmětem hovoru,
hlavně však peníze, které se při ní získají.
Vše se měří , hodnotí a zvažuje hlavně
podle peněz .
Nezaměstnanost je běžný projev fungu jící, prosperující tržn í ekonomíky, o které
dnes a denně slýcháme z televize i rozhla su a která, doufejme, se brzy rozvine
i u nás. Nezaměstnaní však dostávají od
státu dostatečně velkou podporu, aby
neumírali hlady, pocit důležitosti a pozici
ve společnosti jim to ale nenahradí. Mnoho nezaměstnaných, hlavně mezi mladými studovanými nebo kvalifikovanými lidmi, odmítá přijmout nevyhovující práci
a raději čeká na svou šanci. Důkazem toho je třeba to, že na mnoha obchodech vi sí neustále letáky, jejichž pomocí se hledají prodavači.
Vraťme se ale k životnímu prostředí.
Navštívili jsme obrovské koncerny Amoco
Oil, Fermilab a další a ze všech jsme si
odnesli jednotnou vzpomínku . Pracovní
prostředí bylo dokonale čisté , nikde žádná
skladiště odpadků a přebytečného materiálu, a hlavně velice málo pracovníků pří ­
mo ve výrobě. Továrna Johnston's Wax
kupříkladu vyrábí přes tři čtvrtiny všech
amerických obalů na spreje - hlavně
kosmetické, ale třeba i na úklidové prostředky . nebo potřeby pro automobilisty.
Většina sprejů pracuje staronovým způso­
bem, je tedy ovládána mechanicky, a fre ~ Jedna z mnoha
stejných labora toří Waste Mana gement
... Tal(hle připra ­
vila
nástěnku
škola z Panamy
•
Odl<rytá část
chicagsl<é sldád -
I<V
• ~ Vozíky golfo vého klubu u hři ­
ště na skládce
onům, které působí tolik nepříjemností
svým vlivem na ozónový obal Země, zde
zřejmě zvoní hrana.
plně
automatizovaná
Výroba
je
a v obrovských výrobních halách sed í
. vždy jeden či dva lidé. Své pracovišt~ ma jí na můstku así dva metry nad zemi , od kud mají dokonalý přehled po hale. A kolem sebe několik klávesnic a obrazovek.
Sledovali jsme se zájmem prácí jednoho
z těchto zaměstnanců . Vždy asi jednou za
pět až deset minut vstal, klidným krokem
se vydal kamsi v hale a tam třeba urovnal
spadlý sprej nebo doplnil chybějící sou částku. Kontrola výroby je tedy plně v ru kou automatů a lídé jejich činnost jen sledují a po upozorněn í napravují některé
drobné chyby. Výrobky mezi halami. pře:
vážel elektrický vozík se spoustou uplne
plných vagónků a ohromující bylo, že se
proplétal složitou sítí chodeb bez ři.?ičel
Jemným cinkáním na sebe upozornova.1
a poměrně rychle ujížděl po betonove
podlaze bez kolejí, ale také bez jakýchkoliv vodicích či jiných pásů. Jeho řízen í je
nám dodneška záhadou .
Podniky a ochrana přírody
Ochrana životního prostřed í i konkrétní
ochrana přírody jsou vždy nedílnou sou částí výrobního a výzkumného program u
podniku . A to nejen teoretícky, jak známe
mnohde od nás, ale hlavně prakticky.
Stejně jako o interiér (vnitřní prostředí
hal) se podníky starají o okol í. To je opět
dokonale upravené, všude krátce stříbané
trávníky, nenápadné reklamy a poutače .
A mnohde ještě něco navíc.
Fermilab je mamutí podnik, jehož hlavní
částí je urychlovač částíc . Nejsme fyzíko vé, ale víme, že zde dochází k urychlován í
elektricky nabitých částic působením
vnějšího elektrického nebo elektromagne tického pole. Urychlovače bývají lineární
nebo kruhové, a to je právě případ Fermílabu. Kruh urychlovače zde má así dva kí lometry v průměru a na vlastn ím zařízení ,
které je ukryto pod zemí, je úzká kruhová,
uměle zviřovaná vodní nádrž. Uprostřed
tohoto vodou ohraničeného kruhu pracovníci podniku pečují o malý kousek neporušené přírody , která má ukázat, jak
zdejší krajina vypadala před příchodem
civílizace. Mimo tuto poměrně náročnou
činnost je v areálu ještě rozlehlý výběh
pro
početné
stádo
bizonů,
jakýchsi mas-
kotů a miláčků pracovníků podniku. Podobně více či méně náročné ekologické
a ochranářské programy jsme viděli
i v ostatních továrnách .
Některé podniky se podobně jako u nás
specializují přímo na aktivní ochranu životního prostředí. Jednak vyrábějí prostředky a chemikálie na likvidování ropných, chemických i jiných havárií, jednak
samy sledují znečištění ovzduší a " vod.
Nalco Chemical se věnuje té první činnos­
ti. Dokonale vybavené laboratoře jsou pl né lidí, všichni mají na stole nezbytného
pomocníka - počítač. A nikde žádné kanceláře - vědci jsou odděleni jen nízkými
přepážkami nebo sklem, pokud je nutno
zajistit odhlučnění. Vedoucí má tak dokonalý přehled o pracovní aktivitě svých
podřízených, nikdo se nemůže (a ani nemá zájem, protože na to není zvyklý), jak
se říká, "ulejvat".
Waste Management pak byl podnik,
který se specializuje na sledování životní -
MODERNí SKLÁDKA S MONITOROVACíM SYSTÉMEM
Odčerpávání
a jeho
tekutého odpadu "
čištěni
nepropustné
podloží
monitorovací zařfzeni pro spodni vody
dí více než pět set nákladních aut úctyhodných rozměrů plných odpadků. Se
skládkami je vždy mnoho problémů. Hyzdí
krajinu, kterou úplně přetvářejí , organické
odpady se dále rozkládají, takže je neustále nebezpečí výbuchu nahromadě­
ných plynů nebo alespoň samovznícení
atd. Plyny lze jímat a "takovýto bioplyn využívat třeba k topení, je to ale technicky
dost náročné. Moderní skládka v Chicagu,
která je součástí výzkumného programu
Waste Management, se třeba od té pražské liší na první pohled. Hlavně tím, že
prakticky celý její povrch tvoří nádh'erně
upravené golfové hřiště místního klubu.
Jen mezi jamkami občas vykukuje tyč mě­
' řicího přistroje,
Vlastní ukládání odpadků se děje jen na
malé, otevřené a poněkud zapáchajíci
části skládky. Dva gigantické stroje okamžitě po přivezení odpad urQvnávají a postupně ho překrývají ochrannou vrstvou
zeminy, takže krajině dávají přirozený ráz.
Trávník golfového hřiště je domovem
mnoha zajímavých zvířat, ovšem o těch
a také o rostlinách, rezervacích a zoologických zahradách si povíme až příště .
Martin Smrček a Jan Farkač
Foto autoři
Kresba Z. Kocourková
ho prostředí. Dlouhodobé sledování změn
nějakého jevu, třeba znečištění ovzduší,
nazýváme monitoring nebo monitorování.
Monitorovací stanice je tedy základna, ve
které jsou přístroje sledující všechny možné faktory, vztahující se třeba právě
k ochraně přírody . A takovouto obrovskou
monitorovací základnou je právě Waste
Management. Její výstavba před nedávnem stála přes třicet miliónů dolarů
a dnes v ní pracuje asi sto chemiků, techniků,
vědců,
laborantů,
programátorů
a administrativních pracovníků. Součástí
je pak i moderní sledovaná skládka města
Chicago.
Na skládce odpadů
Odpadky JSou dnes asi problémem čís­
lo jedna. Nejpesimističtější 'prognózy dokonce tvrdí, že lidstvo zahyne právě na zavalení svým odpadem. Co se s odpadky
dá dělat? Jednou cestou je jejich spalování za vysokých teplot, ale tato metoda
zdaleka neplní naděje do ní vkládané. Další cestou je to nejchytřejší, co se asi dělat
dá. Vyrábět tedy buď naprosto bezodpa dově (to ale většinou není možné), nebo
používat materiály, které se v přírodě brzy
rozpadnou, případně používat materiály,
které se dají využít opakovaně. Poslední
možností je ukládání odpadů na smetiště
a skládky.
Navštívili jsme skládku města Chicago
(nevíme, zda toto velkoměsto má skládku
jedinou nebo více), na kterou denně přijíž-
29
/
.
... Dva Jestřábové se
sešli prvně v ži~ na
SROOw : AIiIaš Mttt1'1e1'
(vlevo. , náčelnik čs .
exil~véh<:l
skautingu
ze Svýcarska, a Jaroslav Foglar, spisovatel
a
vedouci
oddílu,
pražské Dvojky.
Skauti sněmovali a naše redakce u toho byla
Khaki hemžení před pražským ÚKDŽ
poutalo
pozornost
· kolemjdoucích
19. května t. r. Mělo proč . Konal se zde
IV. junácký sněm, pozdržený o plných
dvacet let. Proto mezi účastniky převažo­
valy šedivé hlavy a hodně se vzpomínalo.
Nicméně program příští práce vůbec není křisením zašlé slávy. Svěži junácké oddíly, a hlavně jejich tábory to již ukazuji.
Nejdůležitější události sněmu byly volby, schválení prozatímních stanov a při- hlášení se ke světovému skautskému '
hnutí. Přitomní zástupcí asocíace skautek
(~ídlí v Londýně) a organizace skautů
(Zeneva) potvrdili, že československá žádost o obnovení členství bude letos v létě doporučena k přijetí. Starostkou Čes­
kého skautingu byla zvolena ministryně
spravedlnosti JUDr. D. Burešová, náčel­
níkem chlapeckého kmene PhDr. V " Bři-
cháček, náčelnicí divčiho
kmene Vlasta
Macková.
Prezident ČSFR Václav Havel pozdravil
sněm ústy svého bratra Ivana . Ten pak
poskytl krátké sděleni i čtenářům ABC:
"Byli jsme s bratrem členy oddílu vodních skautů Sipka, Vašek ještě v Podě­
bradech, já pak až od přechodu do Prahy. Po r. 1948 oddíl fungoval pod hlavič­
kou Sokola, městské stanice ml. turistů
apod. Na žádný konkrétni zážitek si už
nevzpomínám, ale co si dodnes pamatuji,
je humor a houževnatost, s jakými jsme
čelili drobným vodáckým svizelům. Kolikrát jsme se udělali, i za psího počasí,
a třeba potom ujel autobus ... Myslím,
že nás to otužilo do života . Také bez přá­
telství a sounáležitosti si vodáctví neumím představit . "
: jihFoto Ivan Vápenka
Ceny pro řešitele Cesty králů IX.
V tentokrát hubenější hromádce odpovědí jsme našli jen mandel správných těch , kteří sí uvědomili, že mostecké věže jsou vlastně tři , a vyvodili z toho
správný závěr .
Pět z nich obdrží cenu: Tomll§ Meca
z Ostravy, sestry Spáčilo\('/ z Jihlavy,
lUCIÁŠOVA PORADNA
Moji milí přátelé,
tak mě napadlo, že bych se s vámi řněl podě­
lit o jednu svou prázdnínovou hístorku. Ten den
bylo moc hezky, a tak jsme se vydalí s Mým
Člověkem na výlet. Sledovali jsme romantický
potůček, lemovaný vrbíčkami a olšemí, kolem
30
Vite, kam v Praze za dobrou zábavou?
Naívní otázka . (Možná.) V hlavním městě
by to neměl být problém. Nicméně, pokud vám mohu poradít, udělejte si čas na
návštěvu Divadla Jiřího Wolkera. Vůbec
nezáleží na tom, zda jste četli stejnojmenný román T. Gautiera' nebo jste vídě­
li starši film s Jeanem Maraísem . Přiběh
zchudlého francouzského šlechtice, který
se přidává ke kočovné herecké společ ­
nosti, zamilován do krásné Isabelly (do
Martiny Hudečkové se zamilujete taky),
a kterému vře krev při každém bezprávi,
je tím přitažlivějši, čím je divadlo bezprostřednější, opravdovějš í. Viděl jsem čas ­
to ukázky historického šermu, to však byly právě jen ukázky. ' Tady zbraně řinčí ,
protože mají důvod . Ostatně, řinči velmi
věrohodně, neboť v rukou je třímají šermíři z klubu Riegel a rovněž Pavel Toman
a Rudolf Vodrážka v rolích Sigognaca
a Vallombreuse jimi vládnou spolehlivě .
Velkým komediantským kladem hry je
živá hudba . Pisničku o Thespidově káře
si třeba budete doma ještě týden broukat. Z jeviště zní nefalšované dudy a kytara je jednou hudebnim nástrojem, podruhé trestajícím nákrčnikem .
Ivo Fischerovi se podařilo napsat živou
hru, kterou herci s chutí hraji, tanč í a zpivají a diváci s potěšenim sledují. Vtipná
scéna Jaromira Pátka a přiměřená hudba
Petra Maláska maji na výtečném dojmu
také svůj díl.
Na konci už si ani neuvědomite, jak si
baron Sigognac překrásně aristokraticky
šlape na jazyk, a gardistům odpustíte trochu té neherecké prkenností.
Přeji vám přijemnou zábavu.
.
~l;ři Hlaváček
Pavél Vrllna z Litoměřic, Věra Fattnerovll z Řeže a Jozef Prekop z Bánovců .
V dalším losování ze všech odpovědí
uspěli: Rudolf Blaho z Motešic a Ján
BlInovský z Trenčína .
Blahopřejeme .
KAPITÁN FRACASSE
NA PRKNECH
MK
kvetly pomněnky. Chvilku jsem se nesl, chvilku
jsem pobihal po svých a prozkoumával břehy
a koruny olší. Pak se Můj Člověk zapovídal
s nějakým místním rybářem. Já ryby nerad,
a tak mě moc nezajímalo, jaké kusy se tu dají
nalovít. Pokračoval jsem proto pomalu napřed.
Najednou se údolíčko otočilo a rozevřelo
a tam stál stanový tábor. Ale žádný takový
obrovský podnikový, naopak, podkova stanů
na podsadách, polní kuchyně, kde si děti samy
vaří na ohništi, táborová brána i vývěska svěd­
čily o tom, že tu táboří samí správní klucí a holky. Vyšplhal jsem na oznamovatel, abych se
o nich dozvěděl něco víc, a tak jsem se zabral
do jeho prohlížení, že jsem úplně přeslechl,
kdy se oddíl vrátil. Teprve výkřik "Jéé, veverka!" mě na děti upozorníl. Strašně jsem se lekl
a honem se rozeběhl zpět, směrem k Mému
Člověku. Jenže ten byl daleko za ohybem potoka a já sám na prázdném táborovém náměstíč­
ku, obklopený houfem křičících dětí.
Nakonec jsem nějak pro kličkoval a vyběhl na
vlajkový stožár. Usadil jsem se úplně na špíč­
ce, strašně jsem se bál, srdičko mi tlouklo až
někde v krku. A Můj Člověk pořád nikde. Konečně jsem ho zaslechl, jak mě hledá. Křičel
jsem také, ale my veverky nemáme moc silný
hlas, a tak mě asi nezaslechl. Teprve když vyšel
ze zatáčky a uviděl shluk dětí pod stožárem,
došlo mu, co se děje. Moc se na ně zlobil, ale
děti se bránily, že si mě chtěly jen zblízka prohlédnout a zase by mě pustily.
Nakonec to dobře dopadlo. Všechno se vy-
PŘESMYKNETE VELETUCET -
řeše ­
ní ze str_ 18.
Červotoč, majka, vodomil, pilous,
roháč,
potápník, krytohlav, lýl<o žrout, kliko roh, květopas, listokaz,
listopas, rýhonosec .
světlilo, děti
byly docela schopní mladi
příro­
dovědci, a tak jsme tam s Mým Člověkem zů ­
stali až do večera a povidali si s nimi. Můj Člo­
věk jim vysvětloval, že musi přírodu pozorovat
tak, aby ji neubližovali. V žádném připadě nesměji zvířata honit, jako honíly mě. To je pro di·
voké zviře obrovské trauma, některé citlivé
druhy, třeba rejskové, mohou strachy i umřit.
Jiné, třeba plchové nebo ještěrky, zase mohou
přijít o ocásek. Ale i v připadě, že .živočicha nechytí, mu mohou uškodít. Každé zvíře má v pří·
rodě své teritorium, kde je doma a které dobře
zná, ví, kde tam má jaký úkryt, cestičku apod.
Pokud je z tohoto svého územi vyhnáno, ohro ·
žuji ho nepřátelé ze všech stran, nevi, kudy bě·
žet, kam se ukrýt. Nezřidka ho napadne i právoplatný majitel teritoria .
Zkrátka, kdo chce pozorovat zviřata - a takový tábor k tomu dává tisíce příležitostí, musí
se vyzbrojit pozorností, mlčenlivosti , případně
dalekohledem, a především obrovskou trpěli ­
vosti. Bude-Ii k tomu mít i potřebnou dávku
štěsti, podaří se mu pozorovat zviřata při jejich
pří rozeném chování, a ne jen na zbrklém útěku
s vytřeštěným zrakem a bušícim srdíčkem .
Nakonec jsem ještě jednou cvičně vyšplhal
na stožár, abych dětem ukázal, jak jsme my ve·
verky šikovné , a děti nám na oplátku slíbily, že
už nikdy žádné zviře nebudou prohánět. Moc
bych si přál, aby to tak bylo všude , a přeji vám
plno krásných pozorováni.
Váš Luciáš vlastni pack9u
VE FILMU BÁJEČNí MUŽI na létajících strojích létal i francouzský letounek konstruktéra a pilota Santose Dumonta nazvaný Demoiselle 13. Právě tento letounek se natolik zalíbil Petru Márovi, že se rozhodl postavit si jeho repliku. Kostru zhotovil z duralových
trubek (originál ji měl dřevěnou). Trochu upravil profil křídla a k pohonu použil m 'o tor
z trabantu. Jinak se držel věrně originálu. I příčné řízení zajistil křivením konců křídel,
jak se to tenkrát dělalo. Pozoruhodné je, že se tento letounek dá demontovat a převážet
na střeše a v kufru osobního automobilu. Petr Mára se svým výtvorem vystupuje na leteckých dnech a byl s ním í v Polsku. Možná že se vám ho podaří vidět někdy i ve vzduchu.
Foto P. Vychodil
-pv-
MOŘE NABíJí BATERIE. Čtyři prototypy
baterií posilovaných energií získávanou
z mořské vody testují norští inženýři v Severním moři . První z článků byl spuštěn do
hloubky 310 m již v roce 1988. Zásobuje
energií podmořskou automatickou stanici
měřící teplotu , tlak a obsah soli v mořsl<é
vodě . Shromážděné informace jsou předá­
vány bóji plovoucí na hladině a odtud pu tují na pozemskou stanici. Využívají se
především pro těžbu nafty a zemního plynu .
Podle zatímních zkušeností je nutné
.elektrody obnovovat po dvou letech. Elek třina. vznil<á elektrochemickou reakcí při
rozkladu elektrod působením mořské vo dy. Tyto jednoduché generátory mohou
zásobovat základny libovolně vzdálené od
pobřeží. Zatím je nutné pokládat podmoř ­
ské kabely přivádějící energii z mateř ­
ských základen nebo instalovat nákladné
motorové generátory. Norský námořní
úřad by podobnými bateriemi v budoucnu
rád vybavil i více než 2 000 námořních ma jáků
zajišťujících
bezpečnost
pobřežní
plavby. Zatím jsou vybaveny konvenčními
olověnými akumulátory, které je nutno
často vyměňovat .
-tr-
PO PĚTJLETÉ STAVBĚ byl v kanadské provincii "Britská Kolumbie dokončen nový
traťový úsek Kanadské Pacifické dráhy.
Na délce 35 km bylo v letech 1983-89 vybudováno pět viaduktů, z nichž nejdelší
měří 1 229 m, a tunel pod Selkirkovým pohořím. Svou délkou 14600 m se tento tunel, pojmenovaný po prvním kanadském
ministerském předsedovi Johnu MacDonaldovi, stal nejdelším v Severní Americe.
Kapacita dráhy spojující Atlantik s Pacifikem se využitím nového traťového úseku
zvýší o celé dvě třetiny.
-rr-
II
MALOVANÁ jíZDA. libí se vám? Tak takovéto tramvajové vozy potkávají lidé
o víkendu na ulicích města Darmstadtu ve
Spolkové republice Německo. Představte
si, že se v nich vozí malé děti i s rodiči.
.. Pohádková tramvaj" vedle toho. že dokáže zpříjemnit atmosféru v přeplněných
a rušných ulicích, jistě zaujme i svou historií. Byla totiž vyrobena v roce 1913 a patřila mezi první vozy vybavené uzavřenými
plošinami a posuvnými dveřmi. Jinak obsahuje ďva motory o výkonu po 48 kW
nabízí 24 míst k sezení. Není divu. že
. o svezení je veliký zájem.
Foto Rebstčick
-rr-
a
STOLETÉ NOVINKY
Čím širšího upotřebení v dopravnictví velocipédy docházejí,
tím více musí na tom býti záleženo, aby poskytovaly co největší
bezpečnosti a spolehlivosti. Avšak právě v tomto ohledu nynější
stroje neuspokojují. Neboť zejména drahé pneumatické obruče
podléhají častému poškození. čímž ovšem jízda bývá přerušová­
na. I nepatrné proříznutí , kaučuku toho vyžaduje. aby jezdec
ustal v jízdě a dal se do záplatování a spravování obruče. Zejména při jízdách z povolání a z povinnosti mohlo by to míti následky velmi osudné.
Z příčiny té vítati musíme každou opravu. která se na kole
v tom směru provede, aby se stalo trvalejším a výkonnějším.
A tu vyskytnul se novější dobou vynález. jenž spolehlivostí
a bezpečností daleko nad pneumatickou obručí vyniká . Vynálezce nazval ji obručí kompensační čili vyrovnávací. Vzezření bicyklu s novými obručemi předvádí nám vyobrazení. Na něm vidíme, že kaučukový ráf nepřiléhá bezprostředně k loukoti, nýbrž
s ·ní spojen jest pomocí četných .. vyrovnávacích" špalíčků kaučukových. jež činí jízdu příjemnou. Nárazníky jsou vyrobeny
z nejlepšího brasilského kaučuku a nové soustavy dá se se stejným zdarem užíti i pro kočáry.
Nehledfme-li pak již ani k oněm úrazům, jimž pneumatická
obruč podléhá. nemůžeme než uznati veliké výhody nové Temmelovy obruče. Tím učiněn jest opět podstatný krok na rozšíření
a zevšeobecnění kola jakožto nejpohodlnějšího dopravního prostředku denního života. A bude-Ii zdokonalování kola tímto způ­
sobem dále pokračovati, nebude záhy rodiny. která by pro své
členy neměla bicyklu k dispozici.
Z říše vědy a práce 1895
-ký-
•
KAPITÁN
KARIBSKÉHO
MOŘE
22. Váll<a - Posad ka b ri gy Karib ské m oře přesvě d čila če rn oc h y, že
nepatří k otrokářům ..Cást MbongOliých mužů a žen přijala Jakubovu na bídku, aby s korzáry odplula do zdravějších končin . Zd á se , že plavba
proběhne bez potíží a společné útočiště najdou na některém z mno ha
ostrůvků, které o ddělují Karibské moře od Atlantskéh o oceánu .
...
O
O
.~
X
w
Cl
Z
' <ll
o
.o
::l
--'
e
._,
Cii
e
-'"
c;
<tl
E
o
I-
>
<tl
Cii
.;:;
<ll
<tl
5>
Q)
' <ll
a::
Válka mezi Británii a Francii, o které informoval posádku Karibského moře kapitán brigantiny, se později dost ala do dějin jako " válka sedmiletá ". Začala 25. srpna 1756 vpádem Rusů do Saska. To už v lednu podepsalo smlouvu s Velkou Británii, zatimco spo j enci Rakouska se stalo Rusko, Francie
a později i Sasko, Švédsko a Polsko. Král Fridrich II. však předešel rýsující se mocnou dohodu a zaútočil první. Začala tak válka , která zasáhla nejen
Evro pu , ale i zámořské kolonie Francie a Británie a přinesla mnohé změny právě v zámoří.
Download

ABC_34.ročník_(1989-90) - Staré časopisy pro děti a mládež v