24
Rof-ník 34
Cena 6
Kčs
•=žit
ijako
••
•• Indiáni
••
••
•••
••
••
••
••
••
••
••
••
•••
••
•• Tančící ~Iadík
:
•
•
•
•
:
•
•
•
•
•
•
:
•
•
•
•
•
•
•
:
•
•
•
•
•
:
•
•
•
•
•
:
.
na fotografíí se jmenuje
Ta-zí, je mu así dvacet let a většínu volného času prožívá jako )ndíán". Není sám,
komlt učarovala romantika prérií, kdo při
každé příležitosti prchá před zaprášeným,
hlučným a podrážděným městem do volné pJírody.
Ta-zi pochází z pražského kmene Bílý
Wampum. Wampum znamená v překladu
poselství, a to jak ve smyslu dopisu, tak
i jako odkaz předků. Bývá vyveden v podobě korálkového pásu a sdělení na něm
vyjádřeno obrázkovým písmem. Slovní
spojení Bílý Wampum můžeme tedy chápat tak, že bílí lidé se rozhodli proniknout
do životní moudrosti přírodních národů
a toto své poznání šířit.
Čeho si na lidech i ve vesnici na první
pohled všimneme? Určitě nás uchvátí
malby na teepee, ozdoby na oděvech, nástrojích, ve vlasech i na holém těle. Indiáni si libovali v kráse a neopomněli přikrášlit korálkovými pásy ani mokasíny, natož
pak čelenky a slavnostní roucha. Náhr<:lelníky, náramky, ptačí pera a kožešiny jsou
stálými doplňky jejich garderoby. Ale co
myslíte, jak dlouho se šijí takové mokasínyl Zkušený a zručný Ta-zi na ně prý potřeboval asi den. Dopředu už musel vědět;
jakou si má . opatřit kůži, musel znát střih~
Tak je to se ' vším. Cenou za nádheru
a exotiku jsou znalosti a tvrdá práce. Pořádné indiánské haleny z kalika nebo jelenicové šaty a leginy v obchodě nevedou,
tam-tam v hudebnináéh nekoupíte, ani
prachobyčejnou dýmku míru v tabáku.
A v tom patrně bude to kouzlo, sny
a svět dobrodružství prostě nejsou za peníze. Hotového se od bledé tváře ned,á nic
koupit. Všechny předměty denní po~řeby,
pro lov i pro zábavu, si Indián vytváří
vlastníma rukama a s prací do nich vkládá
kus své duše. To platí stejně pro rudého·
muže z Ameriky jako z Čech.
U kmene Bílý Wampum se dbá na detail, na př.esnost i v podrobnostech. Považují se za obyvatele prérií, nikoli za lesní
Indiány, tedy hledí co nejpřesněji napodo- '
bit způsob života na prérii . Proto v anglických a maďarskýoh příručkách studují dakotské ornamentální vzory, návody na výrobu zbraní, nádob, sedátek, šperků, bubnů, p튝al atd.
Jejich umění však nekončí u neživých
předmětů, neulpívá na vnější okázalosti,
na bezesporu přitažlivém povrchu věcí, tihle "Indiáni" touží poctivě pochopit styl
života přírodních lidí, porozumět jejich
myšlení a žít ve stejném souznění s příro­
dou, ve _vyrovnanosti a poezii jako oni.
Zpívají índiánské písně, tančí tance, dokonce ovládají i posunkovou řeč, které rozumí většínalndiánů v Severní Americe.
Co říkáte? Chtělo by to utábořit se alespoň na jedny prázdniny pod týpíčkem,
odít se bederní zástěrkou, zapomenout na
civilizaci a poddat se vůni romantiky, že?
Jiří Hlaváček
Foto autor
•: CHTĚJí ŽíT JAKO "BíLí".
24.
2
číslo
vyšlo 24. 8. 1990
Z vážných výrobních
•
•
•
•
•
Romantika má vždycky rub a líc. Obyvatelé velkoměst
prahnou po prostém životě v indiánské osadě nebo na starobylém ranči. Naproti tomu
In.diáni z pralesa oceňují vymoženosti civilizace. Jak vidíte na obálce, domorodý otec si
sice vede za ruku tradičně vyzdobené dítko, leč sám nosí šortky a plátěný klobouček
a nade vše si cení radiomagnetofon. Najít tu pravou míru mezi touhami těch a oněch, to
je problém našich dní.
.
.
důvodů
není v tomto
čísle
žádná
příloha .
Vynahradíme vám to v
čísle
Z dvojnásob.
.
CO představuje
monumentální památník
v Cicernak~berdu?
Ve více než dvoutísícíleté historii Ar. ménie se střídají krátká obdob i samostatnosti a poroby. Kolem roku 220 př .
n . I. Arméni založili vlastn í státní útvar,
Velkou Arménii, kterou si .roku 387 poro~
bili a rozdělili Peršané s Římany a pozděj i
s Byzantskou říší. V 7. století vpadli do
země Arabové, z jejich područí osvobodili Arméni své království koncem 9. století.
Po dvou staletích samostatnou · Armén i i
ovládli Seldžukové, později Mongolové
a roku 1!l;39 byla země rozdělena mezi Turecko a Irán (Persii) . Začátkem 19. století
byla " perská " východní část připojena
k carskému Rusku, zátímco větší, západn í
část ovládali nadále Turci.
A právě v této západni části Arménie
provádělo T urecko krutou vyhlazovací
politiku, která vyvrcholila v letech 1914 až
1915 rozsáhlými masakry arménského
obyvatelstva. Uvádi se, že tehdy bylo povražděno téměř milión Arménů a že při­
bližně stejný počet jich Turci vysídlili do '
arabských pouští. Na paměť těchto obětí
byl v místě Cicernakaberd postaven památnik genocidy (viz foto). Uprostřed deviti do středu skloněných kamenných ri!-
KDO jí
denně
banány?
Banánovník obecný, statná bylina stromovitého vzrůstu, byl vyšlechtěn z něko­
lika planých druhů, které pocházej i
z vlhkých tropických nížin jihovýchodní
Asie od Barmy po novou Guineu. A tak je
nasnadě, že se tato jedna z největších
bylin, vědeckým jménem Musa sapientum či také Musa paradisiaca, v řadě
KDE je u nás
Himálaj?
Himálaj se rozprostírá na rozmezí čín ­
ského Tibetu, Nepálu a Indie a je nejvyšším pohořím na světě . Mnohem méně
známý, ale rovněž zajímavý Himálaj si
však můžete prohlédnout, aniž byste se
museli vypravit do daleké jižní Asie . Sta čí navštívit přís l ušnou parti i státní přírod ­
ní rezervace Adršpašsko -teplické skály
na Broumovsku . Himálajem zde horolezci
a turisté pojmenovali severozápadní část
adršpašského skalniho města p ř ibližně
mezi zřícen i nou hradu Adršpach , roklem i
pod skalní skupinou Královstvi a Řeřicho -
men z fialově růžového tufu (představují
údajně devět arménských provincií) hoří
věčný oheň a štíhlý kamenný jehlan opo dál, symbolizující střelu, upomíná na nej smutnější období arménských dějin .
- da-
Foto Karel Dunda
odrůd . pěstuje v tropech , předevšim
vlhkých - jinak jen ve sklenicich . V tropech patří banánovník k nejužitečnějším
rostlinám . Listy se používají jako krytina
střech nebo se z jejich vláken pletou provazy a rohože. Jeden jediný banánovnik
dává až půl centu plodů, z hektarové
plantáže se ročně sklízí několik desítek
tun . Plody - banány - jsou ovoce velice
chutné a také výživné. V tropech se
z nich upravují nejrozmanitější
pokrmy a někde jsou na
jídelničku
doslova
denně. A tak neni
divu, že na tržištích Západní Afriky
(z jednoho je i náš
snimek)
můžeme
spatřit banány na
nepředstavitelně
velkých
hromadách. A černoušci,
pro které jsou banány denním "chlebem", se nestači
divit a dosyta vysmát tomu, že podivný bílý cizinec fotografuje tak obyčej­
nou věc. . .
-nč
Foto Jan Čeřovský
vou roklí. Asi půl kilometru dlouhý Himálajský hřbet je zde rozčleněn do soustavy
piskovcových věži a pilířů (viz foto) - himálajských "štítů" . Z modře značené
cesty, procházející Modrou roklí, tak mů ­
žeme vidět jmenovkyně všech proslulých
osmitisícovek, a to nejen himálajských
(např.
Mt. Everest, Lhoce, Annapúrnu . ...), ale i těch zbývajících z pohoří Karakorum. Adršpašské "štíty" se ovšem
těm skutečným osmitisícovkám vůbec
nepodobají. Nepatří dokonce an i k nej vyšším piskovcovým věžím ve zdejším
skalnim městě, kde je předčí populárni
dvojice Starosta a Starostová, Milenci
a mnohé další vrcholy .
-j v Foto Jan Vitek
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
VíTE, Ž E
v posledn i · době se plse '0 možnosti
zlata ve středním Povltaví? Nedaleko Slapské přehrady bylo nalezeno
poměrně výnosné ložisko Mokrsko a nyní
se j edná o tom, zda se bude n ebo nebude v tomt o mí.stě zlato dobývat. Těžba
v t ét o rekreační oblasti by nebyla jednoduchá, neboť je třeba přihlížet i k řadě
ekologických hledisek, aby při zpracováváni zlatonosné rudy nedošlo k znehod-
těžby
nocen f přehradních vod a vůbec okolní
přirody . Ekologové upozorňují zejména
na možná nebezpeči při kyanidovém loužení vytěžené rudy (kyanidy jsou prudce
jedovaté .látky) a dále na to , že v hornině,
která se bude skrývat a ukládat na haldy,
je obsažen také nebezpečný arzén . Ten
by se mohl deštěm a dalšími činiteli vyp lavovat a dostávat do okolních vod , pů­
dya potom seukládat v rostlinách i v tě­
lech živočichů a ohrožovat zdraví lidí.
Proto se možnosti těžby zlata v Mokrsku
(počítá se se záborem asi 500 ha půdy)
stále ještě zvažují.
o katastrofě j aderné elektrárny
v Černobylu se piše neustále? I když
k požáru této elektrárny došlo již před
čtyřmi lety, na rozlehlých územích v okolí
je stále ještě zvýšená radioaktivita a stá le zde žijí asi tři milióny lidí. Přes 120000
jich bylo zatím ze zamořených oblastí vysídleno. Rozloha částí území Běloruska ,
Ukrajiny a Ruské federace , na nichž se
hodnota zamořeni pohybuje od 5 curie a ž
přes 40 curie na 1 km 2 (curie je fyzi ká l ni
jednotka pro radioaktivitu), je asi tak v e lká jako dva naše současné kra j e . Pr oto
se uvažuje o vysídleni dalšich v esnic
z nejvice zamořených územ í.
- americká vesmírná sonda Galileo vypuštěná k planetě Jupiter má k cíli doraz it roku 1995? Překoná tak v zdá lenost
asi 4 miliardy kilometr ů.
-da -
3
~
gt~1e
~
elltl
f1&dz
Znečištěná voda z ulic a domů Prahy odtékala až do konce
18. století do Vltavy z největši části po ulicích. Jen pomalu
vznikaly stokové stavby, odvádějící odpadní vody z jednotlivých ulic a bloků dO" Vltavy nejkratší cestou. S růstem Prahy se
tak zhoršovaly hygienické podmínky života jejích obyvatel. VIny nemocí v .pohnutém počátku stoleti zřejmě přispěly k tomu,
že v letech 1816 až 1828 došl'o k výstavbě prvních podzemních
městských stok. Vzniklo ' několik desítek stok vedených ovšem
ještě přímo do Vltavy ve městě.
Po roce 1848 nastaly Pražanům jiné starosti, a tak toto kanalizačni uspořádání dlouho přežívalo dobu, kdy bylo uspokojivým
řešenim . Až v sedmdesátých letech se městská správa začala
znovu zabývat tímto problémem. Znečištění Vltavy uprostřed
města už začalo být nepříjemné ' i těm, co nebydleli přímo na
nábřeží. Staré stoky byly zchátralé, zanesené a nevyhovovaly
ani svými sklony a profily. Po nějakém čase rozmýšlení a pře­
šlapování - šlo tehdy o stavbu asi takového významu, jakou je
...
Dóm
lapače
písku ve staré bu benečské
ně
čistír ­
odpadních vod
,. Stavidla vyhnívacích nádrží pů ­
sobí sice starobyle. ale dosud pou žitelně
pro nás budování metra - byla v roce
1884 vyhlášena soutěž na projekt nové
pražské kanalizace a čistírny odpadních
vod . Tou dobou totiž např. v Anglii a Ně­
mecku již pracovaly první čistírny, prababičky dnešních významných ekologických staveb .
Do soutěže bylo podáno pět návrhů,
ani jeden však nebyl schválen . V archívu
podniku Pražské kanalizace a vodní toky
se zachovalo řešení navržené inženýrem
Kaumannem z Vratislavi . Jednotnou sto kovou sítí (odvádějící odpady z domácností společně s dešťovou vodou z ulic).
navrhoval svádět pražské odpadní vody
do dolních Holešovic a shybkou, tedy po trubím uloženym pode dno řeky, je dopravit na Holešovický ostrov. (Dnes již jeho územi na pravém břehu Vltavy pod
mostem Barikádníků není ostrovem. Bylo
spojeno s pevninou při regulaci Vltavy .)
Odpadní vody ze shybky měla zdvíhat
mohutná pístová čerpadla poháněná parnimi stroji a rozvádět je po ploše ostrova .
Ten měl být celý upraven na filtrační pole. Odpadní voda by se zbavila nečistot
4
při průchodu písčitým filtračním
sběrnými kanály by odtékala do
a
ložem
Vltavy.
Čistírny pracující na tomto principu by-
ly právě v průkopnických dobách navrhovány dosti často a v Německu se udržely
dlouho i ve velkých městech. Postupně
se ale stávaly zjevnějšími jejich vážné nedostatky : velké nároky na plochu, potíže
se zápachem a hmyzem apod. Odpadní
vody filtrační lože zanášejí a půdu znehodnocují přísunem solí. Z tohoto pohledu je tedy dobře, že Kaumannův projekt
nebyl přijat . Praha přistoupila k vybudování čistírny sedimentační, vycházející
spíše z anglických tradic - tento směr
se také záhý stal zakladem novodobého
čistírenství.
Po nevydařené projektové soutěži v roce 1884 byla v Praze zřízena C. a k. kanalizační kancelář. Jednou z příčin neúspě­
chu prvních projektů byl zřejmě nedostatek mapových, hydrologických a dalších
podkladů. To měla kancelář napravit. Konečně v roce 1889 bylo vypracování dvou
verzí generálního projektu již bez pentlí
soutěže svěřeno dvěma věhlasným odbornikům . inženýru Kaftanovi z Prahy
a doktoru Hobrechtovi z Berlína. Vedle
nich, z vlastní vůle a bez nároku na odměnu, začali vlastní návrh zpracovávat
zaměstnanci kanalizační kanceláře , inženýři ~áclavek a Ryvola.
Z jejich práce se ve starém pražském
kanalizačním archívu zachovala technická zpráva. Je to tlustá kniha, krasopisně
rukou vyvedená. V jejích úvodních kapitolách se můžeme dobrat zajímavého
souhrnu dobových představo řešení od vodu a čištění odpadních vod z měst . Autoři se jednoznačně přiklánějí k jednotné
splachovací kanalizaci, tedy k řešení, která bylo nakonec v Praze a v drtivé většině
měst na světě uplatněno. V tehdejších
dobách však věc zdaleka nebyla tak jasná jako dnes. Kanalizační konzervativci
navrhovali např . vyvážet z· města tekuté
odpady formanským způsobem v sudech . Z této myšlenky se vyvi nul jíž tehdy fekální vůz, který nasávill obsahy
žump podtlakem - tento výhodný princip uplatňuji i dnešní fekální vozy . Tehdy
totiž převládala obava , že tekuté odpady
z domů nebudou dost tekuté na to, aby
samospádně tekly stokami. Splachovací
záchody se teprve zaváděly a spotřeba
vody byla vůbec nesrovnatelně menší
než dnes. Do velké části domů se voda
ještě donášela v putnách z kašen a podle
toho se s ni také šetřilo . Proto se někteří
inženýři klonili k myšlence pneumatické
kanalizace , v níž by odpadní vody z domů
byly odsávány podtlakem vyráběným tře­
ba v blokových tlakových, resp . podtlakových stanicích .
Oba objednané projekty byly městské
správě předány v roce 1891. K jejich po souzení byl přizván inženýr Lindley, před­
ní představitel klasické anglické kanali začni školy, uplatňují se ovšem i na pevnině , hlavně v zemích německých a ra kousko - uherských . Tento bezesporu kva litní oponent vytkl oběma projektům zá važné nedostatky a nedoporučil ani je den z nich . Práce českých inženýrů z kanalizační kanceláře z jeho hodnocení vyšla podstatně lépe. Řady jejich koncepč ­
ních námětů , např . umístění čistírny v Bubenči nebo vedeni hlavní stoky pod letenským ostrohem, také Lindley využil ve
svém vlastním návrhu , podaném v roce
1893. Ať již šlo o čestnou dohodu, nebo si
Lindley ciz í nápady prostě " vypůjčil ",
faktem zůstane , že jeho návrh byl nejso lidnějŠ í. Pamatoval i na odvodnění nejnižších p o loh, zaručoval vysokou provozn i
spolehl ivost a trvanlivost a - což se později ukáza l o jako zvlášť důležité poskytoval možnost rozšiřován í.
Přes to, že Lindleyův projekt byl nejdražší, městská správa ho příjala a vzá pět í ho schválilo i místodržítelství. Lin d leyova síť se stala základem novodobé ho kanalizačního systému a z velké části
slouží dodnes.
Rok 1899 se stal počátkem h l avní fáze
výstavby nové pražské stokové s ítě, kte rá trvala až do světové války. Na poměry
tehdejší Prahy to bylo mohutné dílo o bro vské objemy zemin a hornin musely
být přem í stěny lopatami a krumpáči , uli ce překopány. Význam stavby ocenil
i stař ič ký mocnář František Josef I. Při
své návštěvě Prahy v roce 1901 nejprve
za sal uto.val své vlastní bustě postavené
p řed vchodem a pak sestoupil do roze stavěného hlavního kanálu pod Letnou.
Stavbyvedoucímu, který ho doprovázel ,
tehdy ř ekl něco jako: " Je to pěkné , děku -
počátek již ve dvacátých letech . Tehdy
. se nároky na kapacitu čisticího zařízení
značně zvýšily připojením několika obcí
v rámci tzv . Velké Prahy. Ve třicátých letech byla vyhlášena nová projektová soutěž . Válka však znemožnila tyto záměry
uskutečnit a stará čistirna musela pracovat ještě dlouhá léta . Možná že právě to to zpOŽdění ve výstavbě př i spělo k tomu,
že na rozdíl od podobných staveb v za hraničí se stará čistírna pražská dočkala
vystřídání již jako technická památka
a byla ušetřena zbourání. Pod nes v Papi renské ulici v Bubenči stojí, je velmi dob ře zachovalá a její zařízení je téměř kom pletní .
Kdo prochází Papírenskou ulici, vidi architektonicky zajímavou provozni budovu
se dvěma komíny. Původně v ní byly
všechny provozní, sociální a úřední místnosti, laboratoř , sklady, strojovny a kotelny. V jedné strojovně stojí mohutná pístová čerpadla pro dopravu kalů. Ve dru hé pak dvojice povodňových čerpadel
s parními stroji. Zařízení jsou v původním
osazení , s převody pomocí řemenů
a transmisí. Strojovny tak tvoří celek, kte rý nen í možné přenést do žádného mu zea . V podzemí jsou vlastní čistírenská
zařízení. Pod provozní budovou leží dóm
lapače písku a česli, kde se z vody od-
.. Lávka u vyhnívacích
nádrží
s fungujícím elektrickým osvětle ­
ním
~ Parní stroj padl
za oběť filmařům .
Tak
si
vztah
k technickým pa mátkám nepřed ­
stavujem.e
~ Zato parní kotle jsou Ve stavu,
v jakém je opustil
poslední topič
j i vám , že jste mi umožnili to vidět . "
V roce 1900 byly zahájeny práce na
stavbě kanalizačni čistírny v Bubenči. Do
zkušebního provozu byla uvedena v roce
1906 a pak pracovala po dlouhých 60 let.
Teprve v roce 1967 byla na Trojském os trově otevřena nová čistírna . Snahy Lindleyovu čistírnu rozšířit či nahradit mají
straňovaly nejhrubší nečistoty. Lindley
původně uvažoval o zř í zení chemického
hospodářstvi, tedy
přidávání srážedel
pro lepší usazování nečistot . Tento záměr, zachycený v původních projektech,
však nebyl naplněn. Mezi provozni budo -
vou a pod babským kanálem se v podze mí táhne deset podélných usazovacích
nádrží dlouhých osmdesát metrů . Zde
byla voda zbavena usaditelných nečistot
a odtékala do řeky .
Kal usazený na dně b y l ' odčerpáván do
tzv. kalových studní a posléze kalovými
loděmi odvážen k dohnití a vysušení na
dolní Vltavu a Labe , kde byly pro tento
účel vybudovány kalojemy. Vysušený kal
byl hodnotným hnojivem a zemědělc i za
něj čistírně platili. Prvním pražským tan kerem na kal byla dřevěná lodice bez
vlastního pohonu . Měla ovšem své kalo vé čerpadlo a je pohánějíc í parní stroj .
Naložená splouvala po proudu ke kalojemům, prázdnou ji zpátky přitáhl nájemný
parníček nebo koňský zápřah .
Celé podzemí staré čistírny je krásnou
ukázkou dovedné práce s cihlou . Klenby,
proniky s l ožitých ploch , světlíky apod.
stojí dnes za vidění ještě více , než když
se jim kdysí obdivoval císařpán. V sou časné době se objekt staré čistírny zčást í
využívá pro sklady, kanceláře a laborato ře. Hodnotě celého areá l u by však bylo
přiměřenějš í, kdyby v něm jednou byl o
zřízeno vodohospodářské a ekotechnické
muzeum . Některé ze stroj ů by mohly b ý t
předváděny dokonce v chodu, což je
dnes už světový unikát!
Foto V.
Holi č
Tomáš Just
Rudolf Baudis
v
,
S'BERATELE
Hned na začátku musíme upozornit, že
si nebudeme povídat o nezbedných rošťá­
cích, kteří se baví strháváním a poškozováním hnízd na'šich vlaštovek, ale o sběra­
čích hnízd jihoasijských "vlaštovek", která jsou ceněnou lahůdkou čínské kuchyně. Sběrem se zabývají celé generace domorodců v jeskyních na ostrovech a pobřeží jihovýchodní Asie, Indonésie, Thajska, Malajsie, Vietnamu a Filipín.
Ptáci, kteří si hledaná hnízda stavějí, se
. vědecky nazývají Aerodramus fuciphagus
a Aerodramus maximus, česky jim může­
me říkat salanga bělohnízdní a salanga
černohnízdní. Ve skutečnosti nejde o žádné vlaštovky, ale o blízké příbuzné našich
rorýsů z řádu svišťouni. Hnízda si budují
v menších i rozsáhlých jeskyních a jeskynních labyrintech, vymletých mořskou vodou nebo vytvořených krasovou činností.
Zde v naprosté tmě vychovávají svá mláďata bez nebezpečí, že se stanou kořistí
nějakého dravce . Celý prostor pod zemí je
prosycen čpavkovým pachem, pocházejícím z tlustého koberce rozkládajícího se
ptačího guana (trusu) na dně jeskyň .
Samotná hnízda jsou postavena z klihovité látky, kterou ptáci vylučují dvojicí
zvětšených slinných žláz, uložených pod
jazykem. Jsou přilepena na vnitřních skalních stěnách jeskyní, zpravidla v dost
značných výškách, a vždy tvoří jakousi více čí mflně početnou kolonii 'p odle toho,
jak velkou plochu stěny mají ptáci k dispozici. Umístěna jsou jedno vedle druhého na malých skalních římsách nebo pří­
mo na strmé stěně . Hnízdo má tvar misky
o průměru asi pět centimetrů. Jeho jemná
struktura a průsvitnost připomíná čínský .
porcelánový šálek.
Sbírají se dva druhy hnízd: bílá z čis­
tých slin a tmavá, obsahující i příměsi
drobných ptačích peříček, Ta jsou pochopitelně méně ceněna . Existují ještě červe­
ná hnízda, pokládaná za největší specialitu, která jsou zbarvena oxidy železa ze
skalních stěn, na nichž jsou přichycena.
Mezi domorodci a prodavači se ale tvrdí,
že zabarvení pochází z ptačí krve. Jakmile
ptáci dostavějí první hnízdo, sběrači je
obvykle ihned strhnou, a proto salangy brzy vybudují druhé hnízdo, I to jim lidé ·ale
odtrhnou, takže ptačí dvojice se záhy pus-
:j
tí do stavby třetího hní;!da, v němž koneč­
ně. vychová v klidu své potomstvo. Také
toto hnízdo sběrači nakonec strhnou. Bě­
hem hnízdního období se tedy hnízda
" sklízejí" třikrát.
Hnízda salang se odtrhávají speciálním
nástrojem zvaným .,rada". Jde o jakousi
troj.hrotou vidličku s bodci, rozbíhajícími
se od držáku ve směru hran trojbokého jehlanu. Jeden bodec je dvakrát delší než
ostatní a na něm zůstane odtržené hnízdo
nabodnuté, aby nespadlo na zem. Někdy
se .,rada" připe.vňuje k delší tyči , takže se
dosáhne do větší vzdálenosti. Sběrač
hnízdo sejme, vloží do pletené kabely
a šplhá k dalšímu . Je to práce velmi nebezpečná , protože hnízda jsou na téměř
kolmých skalních stěnách ve výškách dvacet až třicet metr ů , v některých jeskynních systémech dokonce až sto metrů!
Proto jsou nitra jeskyn í protkána hustou
sítí neuvěřite l ně prostých lešení z bambusových tyčí, lián a větví, které tvoří soustavy sloupů, žebříků , úzkých mostů a lávek.
Z temných výšek těchto konstrukcí není
v i dět nic než bezedná hloubka. Konstrukce byly vytvořeny mnoha generacemi sbě ­
račů a jsou průběžně opravovány, dop l ňo­
vány a rozšiřovány, protože na jejich pevnosti závisejí životy lidí. Sběrači s nepochopitelnou jistotou , bravurou a dokona lostí cirkusových kumštýřů šplhají a stoupají bez jakéhokoli jištění po vysokých
svazcích bambusových tyčí, protkaných
řídce. příčkami. Bezpečně kráčejí v ohrom ných výškách po lávkách širokých nejvýše
jako chodidlo, obratně vystupují a slézají
po liánách, které visí dolů pod úhlem 60°.
Na krku mají pro případ nouze elektrickou svítilnu, jinak si ale svítí malou pochodn í, kterou drží v .ústech . Věří, že bezpečnost jim zajistí přízeň bohů . Proto na
Hnízda se odtrhávají trojhrotou "vi(nahoře) a před kuchyň­
skou úpravou se pečlivě , čistí
dličkou"
počátku sezóny obětují bohům jeskyní tabák a kokosové mléko a ti jim za to dovolí
dělat jejich nebezpečnou práci a bdí nad
nimi. I tak jí však mnozí sběrači zaplatí ži votem . Během staletí se dědily zkušenosti
z ot?ů. na syny, takže lezci poklepem poznaJI, Je-II bambus dostatečně pevný, nebo zda vlivem vlhkého podnebí byla konstrukce narušena .
O počátcích a vzniku dnešních konstrukcí, ze kterých se sbírají hnízda sa lang, se téměř nic neví. Jen to, co je zachyceno v bájích a pověstech. Dávní mu drci prý do výšek šplhali jen s pomocí kolíků zatloukaných do spár a škvír ve stě­
nách . Vyprávějí se pohádky o mužích, kteří se sami proměnili ve sloupy a mosty,
o· mužích, kteří se dokázali pohybovat
v. temnot~ch ~eze světla, o zlých a dobrych bozlch . Rada pověr a zvyklostí se
udržuje dodnes. Nesmí se například vyslovit slova jako "spadnout, smrt, krev či
strach", neboť sběrači věří, že kdyby je
duchové zaslechli, mohli by způsobit neštěstí. Avšak současně mladí sběrači kteří si večer po práci v táboře pustí fotbalový zápas na malé bateriové, barevné tele vizi, již připouštějí , že všechno asi nebude
pravda, neboť by už dávno museli být po
smrti,
Během sběrové sezóny, která trvá od
února do května, vystupují lovci na bambusová lešení časně zrána a slézají až
k večeru. Celý den pracují bez vody a jedinou potravou jsou jim ptačí hnízda,
o nichž věří, že jim dodávají omlazující sílu a energii ptáků . Při sklizni spolupracuje
menší skupinka tří až pěti mužů a jejich
průměrný denn í sběr činí asi 150 hnízd , Po
ukončení sklizně se vracejí zpět do svých
vesnic a stávají se z nich na čas zeměděl ­
ci a rybáři. Sběr hnízd je natolik výnosný,
že skupinky sběračů doprovázejí ozbrojení muži , placení výkupními organizacemi,
kteří je chrání před loupežníky .a piráty,
Musíme se zmínit ještě o jedné zvlášt nosti salang,. Jeskyně i během návštěvy
sběračů je naplněna cvrlikavým stakatem
echolokátorů tisíců létajících ptáků. Ty jim
slouží k pohybu v temnotách a k nalezení
hnízda, Způsob zvukové orientace je jiný
než u netopýrů a nepochybně daleko horší. Ptáci jsou schopni rozlišovat jen velké
objekty a časo narážejí do zbudované
konstrukce i do sběračů , Vůbec pak nemohou pomocí své echolokace chytat
hmyz. Celý den proto létají nad lesy, loví
potravu, pravidelně zaletuj í do jeskyň krmit- mláďata a na noc se tam sletují hřa­
dovat.
K čemu se vlastně hnízda sa lang sbírají? Vyčištěná a poté vyvařená v silném kuřecím vývaru jsou základem významné speciality čínské kuchyně - polévky
z vlaštovčích hnízd, Sběr a prodej je
opravdu výnosným obchodem. Například
v Hongkongu se půl kila prodává za tisíc
dolarů a ceny stále stoupají, Toto město
samo dnes spotřebuje přes polovinu ročn í
sklizně, tedy asi sto tun v ceně kolem
25 miliónů dolarů, Číňané žij ící v USA pak
snědí asi třicet tun ročně. Převážná část
hnízd skončí v domácnostech , polévka se
však nabízí i v restauracích po celém svě ­
tě a není právě- nejlacinější. Šálek kolem
padesáti dolarů!
Profesor biochemie z univerzity v Hongkongu Yun-Cheng Komg , největší znalec
historie sběru hnízd Ljejich složení, tvrdí,
že tato lahůdka se v Cíně požívala již před
1 500 lety, Soudí, že již za dob dynastie
Ming (1368 až 1644) byly vysílány císařské
flotily na cestu po jihovýchodní Asii , aby
kromě jiného hledaly i nová hnízdiště
"vlaštovek" , neboť ve vlastní Číně byla
všechna známá naleziště vyčerpána a zni čena . V polovině 17, století to tedy již zajisté byla drahocenná specialita a kolem
roku 1700 se z Batávie, dnešní Jacarty na
Jávě, vyvážely do Číny ročně asi čtyři milióny hnízd .
Nejnovější výzkumy naznačují , že vlaštovčí hnízda by mohla mít -obrovský význam nejen pro labužníky, sběrače a piráty. Očekává se totiž jejich široké lékařské
využití. V tradiční čínské medicíně se odedávna používala při léčení plicních nemoci, při popáleninách a jako povzbuzující
prostředek pro děti, staré lidi a rekonvalescenty. Dr. Kong nalezl v hnízdech ve
vodě rozpustné látky podporující dělení
buněk imunitního systému a předpokládá
nalezení látek schopných úspěšného použití při léčení AIDS. V současnosti jsou
proto prosazovány snahy o rozumné vedení sběru hnízd tak, aby nedošlo k vyhubení obou ptačích druhů dříve, než bude
úplně poznán léčebný účinek látek obsažených v jejich hnízdech .
Podle zahraničních materiálů připravil
-ks-
7
Artur s Honzou mi předložili nestydatě
lehký úkol s tou posledni šifrou. Uvažoval
jsem, hraji -Ii na mne dobře promyšlenou
habaďůru, ale že se už snad přestali tak
snažit, protože ono stručné sdělení bylo
zašifrováno zcela nevynalézavě, úplně
stejně jako první zpráva . Už jim asi došla
fantazie.>/. nezmůžou se ani na solidní hlavolam. \.;etl jsem si dokolečka: Přílet 10.8.
v 01-06 hodin. Souřadnice: 14° 1·3' v.d.,
50° 8' s.š. Dejte znamení. A přemítal
jsem, proč investovali tolik práce, proč
vymysleli tolik detailů? Abych jim dělal
kašpara? A co přehrabaná pracovna?
A pecka do hlavy ve vinárně? Tak to ne,
milánkové! Dali jste se unést touhou po
preciznosti, ale kapánek za hranici, za
kterou vám to nehodlám tolerovat! Takhle jsem pozvolna pšknul, zatímco oni
dva nenuceně rozprávěli, rozvalení v kře­
slech.
"No a představ si, Karel navrhuje jako
znamení zapálit tři ohně v trojúhelníku .
Straši mu v hlavě Tri Duby," tepe Artur
nepřítomnou konkurenci. "Na to se musí
jinak. Četl jsem o rozsáhlých kresbách na
jihoamerické náhorní planině Nazca. Sta metrové rýhy tam vytvářejí obrazce: pa-
vouka, opici, ptáka a tak, jenže je rozpo znáte až z výšky. A z velké výšky se to
jeví jako nezaměnitelný signál. Něco takového bychom měli pořídit!"
"Jo, načárat to lajnovačkou na fotbalo vé hřiště," přizvukuje Honza .
Obracím oči v sloup.
"Pánové, zkuste to! Namalujte si do
trávy třeba óbr panáka na skákání. Ale já
jedu na reportáž do Klatov."
"Tys upad!" zděsil se Honza. "Ve finále
to balíš? Vykašli se na Klatovy! Lepší námět na reportáž už tě nepotká."
"Je mi lito. Howgh."
Přehouply se čtyři dny. Depešáckou
historii jsem pustil z hlavy. Ze západních
Čech jsem při chvátal před půlnocí, ale
pustil jsem se hned do prace, musím dohonit, co jsem kvůli klukům zameškal.
Sedl jsem si k p sacímu stolu a drásám
a drásám. Vyrušil mě šramot, takový myší. Kradu se tedy za ním , vypadá to na
skříň . Opatrně beru za dvířka. Pant zaskří­
pe a plác! - na koberec se vykulil drobný mužík, vyděšenější než předpokláda­
ná myš. Zprudka dýchá, po zemi honí
brýle se zlatou obroučkou a jektá zuby.
"Jářku, co tu děláš?" uchopil jsem ho
pod bradou.
Zaječel tak, že jsem ho zase pustil.
"Promiňte, promiňte, všechno vysvět­
lim," upískával.
"To bych prosil!"
"Neměl byste skleničku vody? Já ne-
uteču,
já už nemůžu ."
Lezlo to z něho jak z chlupaté deky.
"Víte," povidá, "já jsem transformovaný vyslanec, takové tykadlo, z jisté mimo:
zemské civilizace. Ve vývoji jsme o krok
dále neŽ vy, to ano, ale za pohodlí, dokonalost techniky a za úžasné lékařské projekty jsme zaplatili plíživým i změnami samé podstaty našeho organismu . Řekl
bych to asi tak: máme šíleně přecitlivělé
nervy. Všechno nás rozčiluje, zvláště hlomoz a vůbec jiné zvuky než tóny . Ještě
v mládí mého otce se mělo za to, že jsme
rozmazlení, změkčilí a řešilo se to tvrdši
výchovou. Pak někoho napadlo zamyslet
se nad tím, proč tu výchovu stále větší
počet mladých nevydrží, proč náhle umirají jako vadnoucí květiny. Zrodila se teorie dědičně oslabené nervové soustavy
a vyvstala nutnost hledat pomoc mimo
naši planetu . Nejmladší pokolení by snad
mělo být chráněno zásahem do genů
v zárodečné buňce. Zato starší obyvatelé
podléhají šílenstvi. Síří se to jako' lavina.
Pro ta nedozrálá mláďata to ovšem znamená nebezpeči záhuby. Já tady s vámi
žij i, abych prověřil možné zdrOje nápravy.
A na vlastní ósobě jsem zjistil mimořád­
né účinky dobromysli."
"A kruci!" přerušil jsem ho. "Vždyť
dnes v noci se čeká ten hvězdolet a já
jsem to považoval za boudu!"
"Přesně kvůli tomu za vámi slídím. Ztratil jsem spojení. Nevěděl jsem, kdy naši
přiletí a co mám zařizovat. Z Artura jsem
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
DĚLÁTE
Knoflíková válka?
TO TAKÉ
TAK?
Pejskyjáda. Druhý ročnik Pejskyjády
ve Vítkově zkazil protivný déšť . Ale maji tele psů, psiků a psíčků to neodradilo . Do
kynologického klubu se jedna desítka
nejotrlejších vydala. První kolo soutěže
bylo spíš prověrkou fyzické kondice dět­
ských soutěžících než jejich čtyřnohých
kamarádů . Museli ručkovat po laně, ská kat v pytlích, chodit po úzkém trámku
s kelímkem s vodou a nic nevylit, střílet
vzduchovkou a trefovat se granátem. Psíci dostalí body íen za přeskok potoka
a za poslušné sezení u kontrol. Ve druhé
části soutěže s názvem Ukaž, co umíš už
se bodovaly jen schopnosti a umění psů .
Jiří Horák.
dopisovatel č . 420, Vítkov
Což takhle dát si guláš? Doba škol ních výletů už sice skončila, ale mnozí na
ten svůj výlet jen tak nezapomenou. Když
jsem se ptala kamarádek, kde byly, vysypaly trasu po Čechách bez zaváhání. Ně ­
které třídy jely dokonce až na Slovensko.
V naší 7.B jsme si uchystali výlet jinačí.
Vydali jsme se s batohy a kotlíky tábořit.
Sice jen na jeden den a nedaleko bydliště, ale pro velký úspěch jsme výpravu zopakovali ještě dvakrát. V cíli jsme ihned
8
založili ohniště a vrhli se na přípravu obě­
da. Vůně ražniči a guláše se za chvíli nesla krajem . V mžik!! byly kotlíky prázdné.
Pak přišel čas na zábavu a ráchání v řece
Svratce.
Radka Patočková.
dopisovatelka č. 588, Veverská Bítýška
Modeláři.
Lodní modelářství je poměr­
oblíbenou činností mladých chlapců.
Někomu stačí uspokojení ze samotné
stavby modelů, jiný si rád vyzkouší jejich
kvalitu v soutěži. Pro takové šikuly už po
jedenácté zorganizoval Slovenský dům
dětí a mládeže Bratislavskou kotvu. Více
než šedesát modeláfů z deseti klubů soutěžilo v kategoriich EX-500 a F2 ~Ža na petržalském jezeře Vel'ký Draždiak. Tam se
několikrát zdvihl pochvalný potlesk soupeřů za dosaženi stovky. 'Nejvíce, tři, získal Karol Baláž z DDM Samorin a suve rénně vyhrál EX-500. Ve druhé kategorii
byl nejlepší Adrian Svída z DDM HoIíČ.
Jeho družstvo zís kalo putovní pohár ředi ­
tele SDDM za celkové prvenství v soutěži
družstev.
Text a foto
Pavol Erdziak. Bratislava
ně
Doufám že ne, ačkoli se obzor zachmuřil. eekal jsem s napětím reakci na
reportáž Svist kontra Duch a pochyboval
jsem, zda bylo správné vkládat se do
sporu dvou klukovských part. Dokud čte­
me o komiksových hrdinech na zadní
stránce časopisu, nikdo nic nenamítne.
Běda však, dotýkají-Ii se popisované
události skutečných lidí. Největší zádrhel
však vidim v tom, že dospělá ci berou kritiku jinak než děti. Proto nikterak' nechci
zneužívat výhqd dospěláka proti klukům,
zvěřejňuíi jejích dopis a vbrzku se za nimi
vydám, abych mohl čtenáře seznámit
s úspěchy, kterými se pyšní Zbloudilé duše.
Jiří Hlaváček
Vážený pane redaktore,
četli jsem v ABC . článek Svist kontra
Duch. Chtěli bychom uvést na pravou míru pomluvy členů klubu J. F.
1. Po klubu J.F. se neopičíme! Kdyby
tomu tak bylo, museli bYChom pořádat
trapné hry jako oni: pět lidí z klubu J.F.
a dva soutěžící, vesměs z příbuzenstva.
2. Psal jste, že jejich klubovnu krášlí
ukořistěná vlajka Z.O. a mapa Jedovnic.
Obojí bylo darováno (fond chudých) ze
zásob Z.D. Například vlajka se dostala do
klubovny i s ostatním smetím, které tam
bylo vysypáno na žádost klubu; na výše
uvedené místo se lačně vrhli.
3. Časopis Duch není dvoustranný slepenec z ústřižků novin, jak jste psal. Má
dost pěkných listů na to, aby mohl konkurovat Svistu. Snad právě proto ho zesměšňovali tak dlouho, až musel přestat
vycházet . Půjčovné 50 hal. není chamtivost, nýbrž nutnost (počítejme náklady) .
4. Obličej T.G.M. jsme neodlévali pro
zisk. O první odlitek měli zájem z klubu
J. F. Nevěděli jsme, že jsou schopni takové špinavosti a podlosti, aby si půjčeoý
odlitek obtiskli a začali odlévat sami. To,
co vám ukázali a co připomínalo rit. masku, byl jejich výrobek. Půjčili jsme mu ho
proto, že ho chtěl Burian odkoupit (potře­
bujeme peníze na opravu klubovny) . A to
.není všechno, co jsme vám napsali.
Prosím Vás, abyste to otiskli v ABC,
abychom smazali ostudu, kterou na nás
vrhl klub J.F.
Za Zbloudilé duše Jiří Dvořák
"Hele!"
Otočil
skončilo.
to v nemocnici dObýval v hypnóze, vám
jsem prohlížel pracovny, strašil jsem vás
anonymnim dopisem .. . "
"Neztrácejme čas. Jak se jmenuje ta
zpropadená ves? Kam jsem ten lístek položil? Aha! Třeskokudly! No ' potěš, tam
pojedeme aspoň hodinu ."
Cestou jsem si spilal, jak mě zradila novinářská intuice. Ovšem když už smůla,
tak pořádná . Vřítil jsem se do kř i žovatky
tvaru T v domnění, že je to normální X.
. . Vyplachtili jsme přes pankejt a zapíchli
se do bažiny. Tak ven a dojít pěšky!
Ceduli s nápisem Třeskokudly jsme mí reli již za časného ranního ruchu. Horem -
pádem na hřiště! Proklusali jsme s jazykem na vestě řadou topolů a ejhle! Zaplavila mě vlna neskonalé radosti. Uprostřed trávníku parkoval namodralý disk
a dvě postavičky nakládaly do jeho útrob
papírové pytle, patrně s dobromyslí.
Doktor Novák k n i m nadšeně klopýtal.
Kde jsou kluci, hrome? Vedle na seníku
jsem spatřil dokořán ' otevřený vikýř. No
jasně, po probdělé noci chrupou iak dudci a zaspali nejdůležitější chvili .
" Honzo, Arture!" třepu s nimi. "Máte
návštěvu!"
Honza s námahou chápe, co se kolem
najednou mu však poklesla čelist:
děje,
jsem se na hř i ště . Nakládání
Jeden pidimužík doběhl na malé vápno a jeho tam, nás ve vikýři , při­
mrazil hrubý hlas otylé př i hrblé ženštiny.
Zběsile mávala rukama a pospíchala bliž.
"Správcová," hlesl Honza .
Zelený mužíček ještě víc zezelena l. Stál
tam v pozoru, z tykadel mu kanuly pr ů ­
zračné slzy jako hráchy a chapadélka se
chvěla. Nad ním, prst vztyčený, dštila nakřáplým hlasem hromy a blesky odporná
babice . Napřáh l a ruku k nebi a mimozemšťan měl právě dost. Čtyřmi elegantními skoky unikl smrtelnému jedu nepřá ­
telství, prolnul za modravý pancíř, krajem
lahodně zavrněla taková jako čínská hudba a UFO bylo v čud u !
"Táhněte, odkud jste přišli, šašci barevni! Díry v trávě, počmárané hřiště ,
smrad, mokro, turecká muzika! Kdo vám
dal povolení k tyjátru, vagabundi?!"
Vždycky, když se setkám s tak ryzí
omezeností, nevychovaností a hrubostí,
dočista ztrácím dech. A tak j sme babě
neřekli ani bé, ' ačkoli ona nám nesmlčela
niC. Co bychom-si --n'a n í· teď vzali? Aby vám to nebylo líto, můžete si vyluštit poslední šifru, kterou Artur napsal
jen tak pro úlevu. Vylosovaným řešitelům
pošlu knihy a redakčni suvenýry. Ahoj!
píLVíoSŘ - 13578642
Jirka
KMNNSŮYÁOAAYEEOpíUKNCTPVNDR­
HíEUO
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
.
STŘíPKY
.
se naráz pustily do sbírání, a protože za
každého motýla získávaly od sta do tisíce
bodů, záhy jsme také znali vitěze.
Od HSL 252 z Levic přišla krásná knížečka o tom, jak na škole uspořádali an ketu k volbě MISS KNIHA, a zároveň
zpráva o splnění posledního důkazu: Naj ťažšie bolo získať financie na ceny. Vyriešili sme to takto: Od jedn'ej tety v činžia ­
ku sme si požičali video a pozháňali vi deokazety - Šmouly, Toma a Jerryho
atď. Nakreslili sme plagáty s nápisom
,;SÚ to vlastne oni?" a ponalepovali ich
na dvere domov. Vstupné bolo u'rčité
množstvo starého papiera . Na počudova­
nie bolo papiera neúrekom! Potom nám
to jeden z dospelých odviezol do zberne
a peniaze na ceny k MDD bol i na svete!
HSL 192 ~ikulky, Dobřany: Jako jediný oddíl na škole jsme vydržely hrát
hru S pionýrským lvíčkem až do konce
a za odměnu jedeme na okresní setkání
Těsně před uzávěrkou tohoto čísla
jsme se dotázali redakčního počítače, ko lik Ivíčecích oddílů splnilo osmý úkol
a dokončilo soutěž. Nemohli jsme uvěřit,
že do cíle dorazilo 109 vytrvalců! A to se
určitě ještě.•- -ozvou
někteří" opozdilci! '
O čem se píše v posledních zprávách?
HSL 122 Delfíni:
Pozvali jsme všechny děti z vesnice,
ale přišlo jich mnohem víc, také ty, co
byly třeba na návštěvě apod . Připravili
jsme i test zdatnosti, kde se nejvic líbil
kolíček na prádlo. Musí se držet zmáčk­
nutý jen palcem a ukazovákem a kolmo
k zem i. Mezi sevřená křidélka se vloží
pionýrů .
kousek papíru . Při sebemenším povolení
HSL 73: Zábavné odpoledne jsme při­
stisku, tedy v momentě, kdy si chceme
pravilí pro děti ze třetí třídy. Úplně nejodpočinout, sklouzne papírek k zemi. Ně ­
dřív jsme je vyfotografovali. Pak se rozekomu vypadl hned na začátku, jiní pře­
šly na tři stanoviště. Na prvním si každý
kvapili úžasným výkonem. Byla při tom
mohl vyvolat svou vlastní fotografii, na
velká legrace .
druhém zahrát hru na počítači a na třetím
HSL 11 Brouci, Kutná Hora:
čekal zábavný test z oboru hudby, literaOdpoledne her jsme připravili pro odtury a pohádek. .
'
díl jisker. Výsledky soutěží byly téměř vyrovnané, o konečném pořadi rozhodla až
Přejeme vám úspěšný začátek školního
, roku, a než předáme úplně žezlo čtenář­
závěrečná hra Motýli. V lese jsme vyznaským klubům, můžete od nás čekat ještě
čili čtverec asi 50 x 50 metrů a v něm rozkrátké zpravodajství o HSL v létě! Ahoj,
hodili motýly čtverečky papírů růz­
prázdniny, tak zase za deset měsíců!
ných barev a velikosti. Čim větší a nápadnější motýl, tím méně bodů za něho . Děti .
Štáb HSL
JAK JE TO S UNION JACKEM?
Vetká špionážní
hra
Než prázdninám odzvoní, můžete s i zahrát vzrušující pátračku. Jen je tř.eba j i
pečlivě připravit. Vedoucí si vyhlédne
v ulicích 10 - 20 úkrytů, do nichž vloži tolik označených kartiček (do každého místa jinou barvu), s kolika počítá hráči. Popis úkrytů zapíše.
Hráči se rozděli na poloviny : na rozvěd­
číky -a detektivy. Rozvědčíci odejdou na
ústřeidí mimo "hórké území", hlídané detektivy. Každému rozvědčíkovi vydá vedoucí popis jedné mrtvé schránky s úkolem přinést kartičku . Střeženou čtvrtí
pronikají hráči na vlastní pěst . Získanou
kartičku podepíší a odevzdají na ústředí ,
pak obdrží návod na cestu k další schránce. Ke každé smějí jít jen jednou.
Detektivové neznají polohy schránek,
pouze sledují a zajímají rozvědčíky (dotykem ruky). Když při osobní prohlídce
u někoho objeví kartičku , odvedou ho na
15 minut - do "vězení " , nenajdou-Ii nic,
musí ho propustit. Kdyby však odhalili
některou schránku, nesmějí ji vybrat .
.
Hra trvá 2-3 hodiny podle počtu hráčů
a velikosti území. Pak sečtěte získané
kartičky a shledáte, kdo je nejschopněj­
ším rozvědčíkem, kdo detektivem a která
strana měla navrch.
Pozor na dopravní ruch! Přijměte pravidlo, že na uliqích, kde jezdí auta , nikdo
nesm.í přejít z chůze do klusu.
Z.
Také jste byli trochu zmateni , když se při utkání mužstva An glie na šampionátu v kopané objevila na grafickém záznamu
vlajka s jednoduchým červeným křížem? Anglii totiž spojujeme
s vlajkou britskou, které Britové říkají UNION JACK.
UNION JACK jsou ale vlastně tři vlajky na sobě : původní anglická ze 13. století (bílá s červeným křížem), která byla po
sjednocení Anglie a Skotska v roce 1603 spojena s vlajkou
skotskou (bílým ležatým kříž·em v modrém poli) a v roce 1801
doplněna irským červeným ležatým křížem v bílé .
Na jeden stát Velké Británie se při tvoření vlajky nedostalo
- jeho název se dozvíte vyluštěním čtvercovky: tajenka, nejmenší částice hmoty, chutná ryba, vzrušení, hlodavec
z čeledi veverkovitých.
9
Prázdninový pozdrav od Athabasky
" Skaut je bratrem každého skauta a pří­
telem všech lidí dobré vůle," říká se ve
čtvrtém bodě skautského zákona.
Symbolem pravdivosti této myšlenky se
pro skauty z Čakovic stala jedna dávná
příhoda .
V roce 1947 se člen z druhého čakovic ­
kého odd ílu náhodně setkal se čtyřmi ka nadskými vojáky americké armády. Po '
chvili z jejich vyprávěn i vyplynulo, že
vš ichni čtyři jsou také opravdovými skauty. Na rozloučenou pak darovali svému
č eskému bratrovi malou vlaječku , která
zdobila jejich jeep (čti džip) . Byl na ní vyšit černý orel a slovo Athabaska . Zane dlouho po té, když vznikal název čakovic ­
kého střediska, přiklonili se vsichni právě
10
k Athabasce . Slovo Athabaska a čtyři
americké přilby se staly rovněž součástí
jejich znaku .
Když se v prosinci minulého roku čak~ ­
skauti po dvaceti letech mohli zase
svobodně přihlásit ke skautským idejím,
př i jali zároveň i tenhle původni název
a znak. Pak už před nimi stála jenom otázka , zda se jim podaři skautské hnutí v Ča­
kovicích skutečně oživit. Jednou ze zkou šek se pro ně stal i letní tábor, na který
jsme se za nimi vypravili .
vičtí
TAK SE UKAŽTE!
Přijeli na oblou louku, ukrytou hluboko
do domažlické přírody. Bylo to v červenci,
avšak misto horkého slunce jen mrholilo,
mrholilo a mrholilo. Jako by je přiroda
zkoušela: Tak se ukažte! Na téhle holé
louce vydržíte celých 14 dní? Tady, kde
pro vás nepostavili ani jednu vytápěnou
chatku , kam nevede vodovod ani elektric ké dráty? Vždyť tu budete zcela od ř iznuti
od civilizace! Tenhle tábor nepatř í mezi ty,
na které jezdivala většina dět í v m inulých
letech - od televize a videa zase k televizi a videu . ..
DO VEČERA NA SVĚTĚ
Na provlhlé louce se dlouho otálet nemohlo. " Postavili jsme jim jede n stan
s podsadou jako vzor, aby věděl i , jak maj i
jejich budoucí obydli, která si musí sami
vybudovat, vypadat. Asi se všichni divali
dobře , protože do večera bylo chlapecké
i divčí tábořiště na světě," vysvětlovala mi
Vlasta Jouzová, jedna z vůdkyň. A já si
v tu chvíli vzpomněla na slova ze skautské
příručky. "Skaut si buduje stan na břehu
řeky a na kraji lesa, učí se veškerým pracím , jichž vyžaduje založení aobrého tábora . . . stavě s hrdostí svůj domek za dozoru a dobré rady zkušeného vůdce, učí
se užívati nejen svých nástrojů, jako jest
sekera, nůž a pilka, nýbrž zejména svého
úsudku a vtipu, jenž mu označuje cesty, jimiž se svého úkolu zhostí nejsnáze a nejrych leji. "
Jelikož u Athabasky vše probíhalo téměř stejně, jako jsem se dočetla v oné
útlé knížečce, utvrzovala jsem se v tom,
že tihle skauti na to jdou skutečně "po
skautsku " .
Všichni společně jsme pak na závěr pozorně /naslouchali jeho slovům: "Co bych
vám přál ? Vám nejmladším hodně poho-
dy, hodně sluníčka , radosti a také ještě
mnoho dalších táborů, které prožijete .
Vám starším , abyste na tomto prvním tá boře po dlouhých letech všechno dobře
zvládli , protože vím , že některé chvilky pro
vás nejsou nejjednodušší. Sestry a bratři ,
děkuji
vám za práci, kterou v zájmu mravní obrody této země přinášíte dětem. Jedinou odměnu, kterou vám můžu slíbit, je
dětský úsměv , čisté ruce a čisté srdce.
Objel jsem už více táborů a můžu konstatovat, že skautské hnutí nejenom žije, ale
žije dobře!"
Miroslava Žaludová-Volfová
Foto Václav Sorel
POPRVÉ V ŽiVOTĚ
A tak všichni kluci i děvčata stloukali
podsady a postele, leckteří drželi sekyrku
i kladívko v ruce poprvé v životě . Věc se
podařila , avšak sluníčko se jim ani po
tomhle úspěšném činu neukázalo' ještě
několik dní. Mrholilo vesele dál. Po nocích
cvakaly do.spělým zimou zuby, zato děti si
na nastuzení nestěžovaly . I když nejluxusnější obydlí dosta lo jen deset "trpaslíků",
tedy těch nejmladších , většinou předškol­
ních dětí. Ty sp'aly s vůdcem v jednom velkém stanu . Určitě nejen proto, aby nemu- .
sel vyprávět pohádku deseti posluchačům
zvlášť . Představte si, že tato vlčata vydržela až na jedno po celý tábor bez rodičů!
PŘEKVAPENí
NAKONEC
Dosud jsem vám nevyzradila jednu významnou skutečnost . Za Athabaskou
jsme se nevypravil i jenom my z redakce .
Tuhle dalekou cestu na konec civilizace
s námi podnikl i doc. Václav Břicháček,
náčelník chlapeckého kmene českého Junáka. Po celou dobu naší návštěvy pozorně naslouchal dětem i dospělým , pozorně
se díval, jak žijí.
.
11 -
"Byl pozdní večer, první máj, hrdliččin
zval ku lásce hlas . .. "
Tyto verše Karla Hynka Máchy zná od
školních let každý. Ale jestlipak by někdo
z vás věděl, o jaké hrdličce Mácha vlastně
píše? V Československu totiž dnes žijí dva
druhy - hrdlička zahradní (Streptopelia
decaocto) a hrdlička divoká (Streptopelia
turtur). Tu první zná dobře každý, protože
obývá hojně města i vesnice, zahrady
a sady. Ozývá se typickým hu-hú-hu nebo
také kvu-kvú-ku . Ale ta není hrdinkou Máchova Máje. Básník tuto hrdličku nemohl
vůbec znát, protože střední a západní
Evropu osídlila z Balkánu a východní Asie
až v první polovině našeho století. Na Slovensku ji zaznamenali poprvé v roce 1938,
'I Čechách o několik let později. Mácho10U hrdličkou je tedy vzácnější hrdlička
divoká. Je menší než její zahradní příbuz­
ná, pěkně vybarvená a bez tmavého
kroužku kolem krku.
Hrdlička divoká je přísně tažný pták, zimu přečkává na území střední Afriky
v oblastech Súdánu a Sahelu . Svou dlouhou pouť na africké zimoviště zahajuje již
koncem července, táhne ve velkých hejnech a výhradně v noci. Přes den se zastavuje na polích plných zrajících semen,
která jsou její hlavní potravou. Na zimovištích je velmi náročná na výběr místa potřebuje
otevřené
zatravněné
pláně
s dostatkem potravy, blízkost napajedla,
stromy poskytující stín a odpočinek . Koncem března se tisícíhlavá hejna hrdliček
vydávají na zpáteční cestu. Během dubna
pobřeží
Afriky
dosáhnou
severního
a v květnu se objeví i ve střední Evropě.
Kudy přesně probíhá tah hrdliček, není
úplně objasněno . Odpověď nám mohou
dát jenom výsledky kroužkovaných jedin-
ců, zastižených během cesty na jih nebo
zpět. A těch máme dosud nemnoho .
Početnost hrdliček, stejně jako ostatních tažných druhů z příbuzenstva holubů
(tedy holuba doupňáka a hřivnáče) je
dnes velice ohrožována . Během podzimního i jarního tahu jsou totiž nemilosrdně
zabíjeny a chytány hlavně v jižní Evropě
a na severu Afriky. Tento tradiční lov tu si-
ce má mnohaletou tradici, ovšem teprve
dnes se plně projevuje jeho vliv na mnoho
ptačích cestovatelů. Lovecké vášni padnou každoročně za oběť milióny ptáků,.
a to i těch nejmenších, vážících jen něko­
lik gramů . Odborníci i veřejnost z p(ných
sil usilují o omezeni nebo úplné zakázání
nesmyslného zabíjení táhnoucích ptáků.
Na podkladě zpráv lovců bylo odhadnuto,
že třeba jen ve Francii bylo v sezóně
1983-1984 uloveno kolem šesti set tisíc
hrdliček. Následný pokles stavů v severněji položených zemích byl zřetelný . V Anglii hnízdilo v roce 1987 o patnáct procent
hrdliček méně než v roce 1986. A to i přes ­
to, že hrdličky vyvedou rok co rok ve dvou
hnízdech čtyři mláďata (pro holuby je typické, že snášejí jen dvě vajíčka) . Na poklesu početnosti hrdliček se ale odrazila
i dlouhotrvající sucha ve střední Africe
a samozřejmě ničení lesních porostů na
hnízdištích.
-ksFoto archív
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
MASKOVANÝ
NEPŘíTEL
Co je vlastně lJa tomto obrázku zachyceno? Květina? Zivočich? Ano, je to krabu podobný pavouk zvaný běžník květo­
milný (Thomiscus onustus), schopný mě­
nit své zabarvení od bílé přes žlutozelenou až k červenavé. Záleži jen na barvě
podložky, na které zrovna sedí. Na fotografii je zachycen na rostlině a jeho růžo­
vobílá barva souhlasí s barvou květů. Navíc se snaží i celým postojem napodobit
tvar květu . Je právě na čekané , svým tě­
lem láká hmyz, přiletující ke květu plnému sladkého nektaru . Běžník je příkla­
dem živočicha využívajícího mimikry.
V přírodě známe mnoho přikladů, kdy
se Živočichové snaži svým zevnějškem
přizpůsobit okolnímu prostředí , aby se
tak stali méně nápadnými. Ve většině pří ­
padů mají tuto schopnost vrozenou . výhodu určitého více či méně dokona lého
m ímíkry využívaji snad všichni živočicho­
vé . Podobných barevných změn jako ·běž­
nici isou schopni kupřikladu platýsi,
drobné
korálové
rybky, chameleóni
a hlavně řada drobných živočichů . Mnoha druhům pomáhá v dokonalém maskování neobvyklý tvar j ejich těla . V naší,
. stejně jako třeba v tropické přírodě, na lezneme řadu drobných bezobratlých, jejichž zevnějšek je k nerozeznání od zeleného nebo suchého listu, zářivého květu,
větvičky či kůry . Úplnými mistry v maskování jsou strašilky, pakobylky a kudlanky.
Rozeznáváme dva typy přizpůsoben í se
okoli (mimikry); prvním je shoda barev,
druhým podobnost tvaru těla. Cíl je vždy
stejný - snaha oklamat okolí a získat tak
buď náskok při útěku, nebo se zcela ztratit v nepřehledném prostředí, jindy naopak jde o využití mistrného maskován í
při lovu kořistí. Někteří živočichové využívají své dokonalé podobnosti se zvířaty
nebezpečnými nebo " nejedlými " (tomuto napodobování říkáme mimetismus)
a úspěšně se tak chrání, ~č jsou v l astně
jinak naprosto neškodní. Utočnici totiž ze
zkušenosti vědí , že takto vypadající zvíře
není vyhledávanou potravou, a vyhýbají
se mu. Jeden příklad za všechny: běžné
neškodné pestřenky z řádu dvoukřídlých
svým žl uto- nebo oranžovočerným pruho vaným zadečkem napodobují nebezpeč­
né vosy a včely z řádu blanokřídlých. M i metismus se někdy ale dostal ještě dále.
U motýlů druhu Papilio dardanus je napodobování známé jen u samiček, sa mečci jsou tedy daleko snadnější kořistí.
Snad proto, že pro zachování rodu nejsou tak důležití.
Všechny mimikry a mimetismy jsou
nadmíru zajímavé, skutečnosti ale zůstá­
vá, že ani vědci si je dosud neumějí plně
vysvětlit. Jak asi pozná běžník barvu kvě ­
tu , na kterém sedí? Nezodpovězených
otázek je mnoho, a tak nezbývá než vzpomenout výrok moudrého Heideggera : ně­
kdy se světu lépe porozumí bez teorií.
Fot o archiv
-ks-
POSLEDNí MOHYKÁN
aneb
,~Druh
kriticky ohrožený"
S tímto označením se bohužel v poslední době můžete setkat stále častěji. Většina lidi si ho spojuje se zvířaty, ale neméně ohrožené bývají i rostliny. Kriticky ohrožený druh už prakticky nemá bez pomoci člověka šanci na přežití. O tom, jak lidé
pomohli a na poslední chvíli zachránili nějaký vymírající druh
zvířete, už jste určitě něc;o zaslechli. Jak je to však s těmi rostlinami?
Rostliny mají proti zviřatům jednu obrovskou nevýhod.u nemají nohy či křípla, a tak se bez vnější pomoci nemohou ze
zničené lokality přestěhovat ani o' malý kousek vedle, kde by
se jim dařilo lépe. A pak mají jednu obrovskou výhodu - vět­
šina z nich se může množit i vegetativně, s pomocí člověka
prakticky všect)ny. Stačí proto, přežije-Ii jedna jediná rostlinka
a druh má stále naději na přežití.
Do nezáviděníhodné situace kritického ohrožení se dostala
i drobná nenápadná rostlinka, kterou vám představujeme na
obrázku. Jmenuje se' tučnice česká (Pinguicula bohemica)
a dnes uŽ roste na poslepních dvou lokalitách: v P.olabi a na
Českolipsku . Populace tučňic na Českolipsku už je hodně osla bená a stačil by nepatrný zásah do jejich prostředí, aby ubývající rostlinky zmizely úplně. V Polabi už k tomu prakticky došlo;
slatiny, které byl domovem tučnice české, se proměnily v pole
a louky a z celé populace zbyla jedna (I) rostlina . O zbytek se
postaralo mezid r uhové křížení, takže všechny ostatní tučnice
už jsou kříženci s mnohem běžnějši tučnicí obecnou (P. vulgaris) , která má fialové květy. Situace je tedy opravdu více než
kritická a pouhá ochrana a pečlivé střežení každé jednotlivé
rostliny na obou lokalitách už nestačí.
Záchrany se proto ujali botanikové a v první řadě přítel
všech masožravých rostlin , RNDr. Miloslav Studnička z liberec.ké botanické zahrady. Prokáže-Ii se, ·že malá izolovaná populace tučnic na Českolipsku je geneticky čistá, to znamená , že se
nikdy žádni! ze zdejších tučnic nezkřižila s obecnou, bude mož né ji posílit onou poslední tučnicí z Polabí. Tzv. oživit krev a zamezit další degeneraci. K tomu je ale třeba opravdu dobře
prověřit každou jednotlivou rostl i nku, což prý bude trvat ještě
tak deset let. Do té doby musí každá jednotlivá rostlinka vydržet a přežít . To se tak úplně stoprocentně v přírodě nedá zaručit , a tak už dnes roste v laboratořích spousta tučnic, které
jsou geneticky naprosto shodné s tou jedinou polabskou. Ta
samozřejmě stále zůstává na svém místě, v laboratoři pěstují
pouze její dětičky, kterým je otcem i matkou. Na Českolipsku
posil ují slábnoucí populaci tak, že jednotlivé rostlinky postupně laboratorně namnoží (také vzniknou zcela totožní jedinci),
< pak je otužují a vracejí zpět do přírody . Každý rok některou jinou, aby se udržela genová rozmanitost, která už tak je dost
malá .
.
Pokud všechno dobře dopadne a českolipské tučnice budou
opravdu tim , na co vypadají, půjdou rostliny z obou lokalit zkří­
žit, novou silnější generaci tučnic rozmnožit a pak třeba i postupně vracet na místa, kde dřive rostly a už nerostou . Z druhu
kriticky ohroženého se pak (možná) stane druh .. jen " silně
ohrožený. Bělavé kvítky jednoho z mála českých endemitů už
nepůjdou spočítat na prstech jedné ruky a člověk si bude moci
připsat další kladný bod za záchranu nějakého druhu. Vzhledem k počtu druhů vyhubených má co dohánět.
-zdeFot o M .
Stu dn i čk a
SKOKAN SKŘEHOTAVÝ
Skokan rapotavý (Rana ridil!unda)
SKOKAN ZELENV
Skokan zelený (Rana esculentaJ
SKOKAN KRÁTKONOHÝ
Skokan krátkonohý (Rana less-onae)
Druhá velká skupina našich skokanů patří k druhům, kterým se
vodní, protože jejich život je daleko .více vázán
na vodu. Jejich dřívější označení "zelení" nebylo zcela přesné,
na hřbetě většiny z nich sice zelená barva převládá, ale vyskytuji se i jedinci zcela hnědí. Na systematické uspořádání této
skupiny bylo v .minulosti několik názorů . Dnes už je zřejmé, že
se jedná o tři druhy, z nichž jeden, skokan zelený, vznikl kříže­
ním skokana skřehotavého a krátkonohého .
Největší z těchto tří druhů je skokan skřehotavý . Samice mohou být až 12 cm dlouhé, samci zůstávají menší, tak 9 cm. Základní zbarvení hřbetu je většinou olivově zelené, v některých
případech i hnědé, vrchní strany stehen jsou vždy bez žluté
barvy, břicho je často tmavě skvrnité, někdy bílé. Tento skokan
má poměrně velký areál rozšíření, žije přibližně od Rýna v celé
střední Evropě až k Uralu a za Kaspickým mořem, můžete se
s ním setkat i na Balkáně a v Přední a Střední Asii. U nás žije
jen v teplejších nížinných oblastech, zhruba do 300 m nad mořem . Po celý rok se zdržuje ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách nebo v jejich nejbližším okolí. Zimu pře.čkává
v bahně na dně vod, jen zcela výjimečně na suché zemi. Ukryty
opouští v březnu až dubnu. V době rozmnožování, v květnu až
červnu, se samci ozývají daleko slyšitelnými společnými kon certy, které jim ostatně daly i jméno. Samice kladou až 12000
vajíček v několika velkých shlucích. vývoj pulců trvá tři až čtyři
měsíce a přeměněné žabky pak ještě dalši tři roky dospívají.
Žáby jsou neobyčejně žravé a kromě hmyzu a různých dalšich
bezobratlých často neváhají napadnout a sežrat i menší obratlovce .
Skokan zelený žije v Evropě od severozápadní Francie až po
střední Povolží, na severu zasahuje do jižní Skandinávie
a k Finskému zálivu, na jihu do severní Itálie a na sever Balkánu . U nás žije v nižších až středních polohách až do nadmořské
výšky 700 m . Má zelený hřbet, jehož středem se obvykle táhne
světlý proužek, na stehnech mivá místy žluté zbarveni a břicho
je buď čístě bilé, nebo s tmavými skvrnami. Dorůstá okolo
10 cm, samci zůstávají menši. Jako předchozí druh přečkává zi mu pod vodou a také potrava a způsob života jsou velmi podobné. Samice kladou 2-3 tisíce vajíček v několika menších
shlucích.
Rozšířeni skokana krátkonohého není dosud přesně ' známo,
protože nebyl v minulosti odlišován od skokana zeleného .
S největší pravěpodobností se však dost překrývá . Také u nás
žijí často oba druhy pohromadě na stejných místech . Skokan
krátkonohý však dává 'přednost chladnějším stanovištím a ča­
sto se objevuje i u menších vodnich nádrží, v zarostlých bažinatých loukách a slatiništich. Na rozdil od zeleného skokana
zůstává menší a má kratší nohy.
Všichni vodní skokani u nás patřili k nejhojnějšim obojživelníkům vůbec . Vzhledem k jejích velké závislosti na vodě jich
však značně ubývá - mizí totiž vhodné vodní plochy a pomalé
neregulované toky, také čistota a kvalita vody tu hrají významnou roli. Podobně jako u většiny ostatních obojživelníků a plazů je proto třeba chránit především jejich životní prostředí,
které je ostatně životním prostředím nás všech.
Foto autor
-kátsouhrnně říká
13
24/ ZA
ORCHIDEAMI
NAŠEJ PRíRODY
V poslednom čísle 34. ročníka ABC
í naše putovaníe za najkrajšímí
rastlinami stredoeurópskej prirody. Hocí I
jeho trvanie bolo výnimočne dlhé - celý
rok, predsa sa nám nepodaril o vyčerpať
všetky zaujímavosti verkej a mnohotvárnej čel'adi Orchideaceae . Na záver
chcem eště raz pripomenúť: všetky or- '
ch idee u nás sú chránené a verká vačšina
druhov patrí medzi ohrozené alebo kriticky ohrozené taxóny. Potrebujú teda dóslednú ochranu, a to nielen rastlín samých, ale aj lokalít, kde sa vyskytujú.
K tejto ochrane móžete prispieť aj vy.
Všetky lokality výskytu najma drobných,
. menej nápadných druhov niesú doposiar
končí
známe . Ak sa vám podari nájsť dajaký
druh vstavača na stanovisku neznámom,
informujte ochranárov. Ak ide o druh kriticky ohrozený alebo vzácny, je treba zaistiť ochranu náleziska. Ak zistíte poškodzovanie náleziska, oznámte to bezokladne orgánom ochrany příro'dy, národnemu
výboru alebo VB. A vy sami prispievajte
k .šírení vedomostí o týchto rastlinách
medzi spolužiakmi a priatel'mi.
Nezabúdajte! K pokladom našej prírody patrí 25 rodov orchideí s takmer 60
druhmi. Z nich iba šesť v Českej republike a 22 na Slovensku nepatrí medzi druhy ohrozené, silně ohrozené alebo kriticky ohrozené. Niektoré druhy sú už viacej
rokov nezvestné. Situace je teda vel'mi
vážna. O záchranu našich orchideí sa musí pričinit čo najviac pracovníkov, profesionálov i amatérovo Tento seriál bol pokusom získať pre ten vel'ký úkol aj vás,
milí čitatelia ABC . Ak sa to podarilo, treba len čiastočne, bude to vel'ký prísl'ub
do budúcnosti.
Ing. l:ubor tačko
VŠIMNĚTE SI PASTVINY!
Klidné a jasné dny na konci léta lákají
k potulkám přírodou. Jsou možná trochu
bezcílné, ale vždycky nabizejí něco zajimavého z pestré palety přírodnich krás .
Vyhlídky do daleka nezastřené oparem
ani chvěním horkého vzduchu, nadbytek
hmyzu - od pestrých motýlů až po vrzajicí sarančata a všudypřítomné protivné
mouchy, poletující hejna ptáků, které už
nevážou žádné povinnosti k hnizdu. Člo­
věka to táhne do lesa vonícího houbami
nebo na vrcholky kopců, odkud je vyhlídka nejkrásnějši.
My vám však chceme navrhnout, abyste pro jednou věnovali svou pozornost
fádnímu kousku travnatého porostu, zpestřeného' nejvýš nějakým tim keřikem jalovce - pastvině . Horská pastvina totiž
přes svůj neokázalý vzhled hostí mnoho
zajimavých obyvatel. Je to zcela zvláštni,
dnes už mizející biotop, výjimečný jak
v zemědělsky obhospodařované krajině,
tak mezi lesy. Nepodřizuje se pravidelnému rytmu pol nich prací, a proto je útočiš­
těm živočichů, kteří dočasně hledají obživu na polích, a nabízi pestrý výběr růz­
ných rostlin a dostatek slunce. A protože
k pastvině neodmyslitelně patří i voda,
zalétá sem množství ' hostů, hmyzích
i ptačích . Docela se vyplati zalehnout do
trávy a chvíli tiše pozorovat, co se kolem
děje. Pastvina odpočívající je rejdištěm
14
mnoha druhÓ různých tvorů . Její osazenstvo se však dost liší od pastviny právě
využívané . Ne že by si pasoucí domácí
zvířata překážela s těmi divokými. Ale
ovlivňují stav společenstva. Spásají i kvetoucí rostliny , a proto je tu o něco méně
denních motýlů . Ale zato pilně hnojí, proto přibývá brouků z čeledi chrobákovitých, drabčíků, much, zkrátka všech, které lákají hromádky trusu. I ptačí fauna se
trochu měni nadbytek hmyzu láká
hmyzožravé ptáky, jejichž králem je vzácný dudek chocholatý.
.
Pastvina má své zvláštní rostlinstvo,
odlišné od obhospodařovaných luk, a má
také schopnost prozradit mnohé o své
minulosti. Ještě po létech poznáme podle velkolistých šťovíků a kopřiv, kde se
ovce nebo krávy shromažďovaly, a pásy
vlhkomilné vegetace ukazují, kudy pod
povrchem prosakuji praménky vody od
rozdupaného
okolí .napajedla.
Také
o kvalitě půdy a délce užívání hodně prozradí vegetace ánebo travou prorostlá
mraveniště.
Schválně,
vydejte se na nějakou pastvinu a pátrejte! Výsledky svého detektivního pátrání si pak můžete ověřit dotazem u místních lidí. Uvidíte, že objevíte
mnoho zajímavého.
-vokFoto Ladislav Havel
EKOFILM 1990
Nepříliš pěkný výraz ekofilm vznikl spojením slov ekologie a film, jde tedy o film
s tematikou vztahu. organismů a člověka
a jejich životního prostředi. "Ekofilm" je
ale hlavně velkolepá přehlídka dokumentárních filmů o přírodě a lidech, která byla letos uspořádána již po šestnácté. Záměrně se pořádá v Ostravě, v městě
značně ovlivněném tamními hutěmi a řa­
dou dalšich podniků. A protože jde o mezinárodní festival, mohou zahraniční návštěvníci na vlastní oči vidět typický pří­
klad našeho průmyslového města.
Na festivalu účastníci zhlédli na 230 filmů z 32 států celého světa. Promítá se
celý den současně ve dvou sálech, takže
divácí podle výběru neustále přecházejí
od jednoho plátna ke druhému. Vyvrcholením festivalu jsou diskusní podvečery.
Plný sál zvědavých posluchačů po dvě
hodiny zpovíc!á zás't upce ministerstev životního prostředí ČR a SR, Prognostického ústavu ČSAV a řady výzkumných
ústavů z různých koutů našeho státu.
Předkládané a diskutované informace
j$OU mnohdy strhující, protože ukazují
opravdový stav našeho a světového ži votního prostředi. Probírají se hlavně
problémy znečisťování ovzduší a jeho
omezení, nutnost výstavby atomových
elektráren, snižování spotřeby elektrické
energie, spalovny odpadů atd. Mnoho
zajímavostí tentokrát přinesla i diskuse
s oběma ministry životního prostředí.
Vraťme se ale ještě k promítaným filmům . Mnohé z nich stály opravdu za to .
Asi nejvíce oceněni si odnesl film Velké
Británíe Antarktida - poslední hranice.
Antarktida je poslední kontinent, který
není rozdělen státními hranicemi, i když
na něm pracují vědci z řaCty zemi. Smí se
tu však provádět pouze vědecký výzkum,
zakázáno je užívat jakékoliv nukleární zařízení, armádu atd. Územní nároky tu lze
obhájit jedině nepřetržitým výzkumem.
Kanadský snímek Volání bílé velryby se •
zabýval otázkou vymírání běluh v řece
svatého Vavřince, kde dnes přežívá pět
set posledních těchto kytovců. Na jejich
úbytek mají největší dopad chemikálie,
vypouštěné
do řeky. V
nalezených
mrtvých zvířatech bylo zjištěno kolem 25
jedovatých látek. Mezi krásné přírodní
snímky s ochranářskou tematikou patřily
i Galapágy (Belgie) a Meliorace v Los
Tables de Dainiel (Spanělsko) .
Jiným typem fih;nů jsou burcující a varovné záběry z tragických událostí či
poukazující na nevhodné chování lidí,
např. ve snímcích Smrt v Černobylu (Maďarsko) a Cena lhostejnosti .(ČSFR). Ně­
které filmy vyvolaly bouřlivé diskuse, například Finsko v roce O režiséra
známého ornitologa Linkoly. Ukazuje stav, ve
kterém by se mělo Finsko ocitnout v budoucnosti. Věřme, že v tomto případě autoři značně přeháněli, protože ukázané
scény a splnění vyslovených · předpovědí
by asi nikdo z diváků nechtěl zažít.
Pro nejširší veřejnost, tedy i pro školy,
je nejcennější možnost vypůjčit si po festivalu filmy pro vlastní promítáni. K dispozici jsou v Inforfilmservisu, kam si o ně
(a o jejich katalog) můžete včas napsat.
K dispozici budou asi do fistopadu a ne měly by chybět na žádném školním promítání, srazu ochránců přírody nebo prostých milovníků přírody.
. ms-
a
vat) a chybějící kyslík nahradí voda. Oxidačni účinky kyslíku, vedoucí ke korozi
(rezavění) některých kovů, jako železa
a mědi, jsou velmi nepříjemné, a proto se
musí mnoho kovových předmětů chránit
tomnost oxidu uhl i čitého ve vzduchu. Pokud byste místo vzduchu v místnosti probublávali vydechovaný vzduch, reakce
by proběhla daleko rychlejí. Jistě víte
proč!
například nátěry.
Pokus Č. 28 - Pro
To "nic" kolem nás už kdysi dávno nazval člověk vzduch. Jeho přítomnost je
pro život organismů stejně nezbytná jako
třeba voda . Ale to si uvědomíme, teprve
když se vydáme hluboko do bezedných
moří nebo naopak do kosmu, kde vzduch
není. Co je to vlastně vzduch? Pokud je
čistý, pak ho nevidíme a ani necítíme, lidské smysly ho nemohou vnímat . Skládá
se z dusiku, kyslíku, trochy vodiku, oxidu
uhličitého, vodní páry a vzácných plynů.
Dokazovat jednotlivé látky není příliš
snadné , nejsnáze to půjde s kyslíkem .
Pokus Č . 26 Když budu tvrdit, že
umím vyndat z akvária minci ponořenou
na dně , a přitom si nenamočím ani jeden
prst, nebudete mi asi věřit. Podaří se mi
to ale, a př i tom se dokáže přítomný kyslík.
Připravte si pokus podle obrázku 1. Do
akvária postavte sv í čku (nejlepší je na
ještě suché dno přilepit epoxidem malý
obrácený šroubek, na který pak svíčku
upevníte). Vedle ní pak na malý neplo vouc í hranolek dejte mincí. Do akvária
nalijte tolik .vody, aby m ince byla asi půl
centimetru pod hladinou. Připravte si vysoko u sklenici, kterou na hrdle opatřete
gum o vý mi nožkami z kousků rozstříhnuté
had i č ky. Sklenice musí byt vyšší než
sv í čka! Svičku zapalte a rychle přikryjte
sklenicí. Plamen zhasne . Hořen í m se ve
sklenic i spotřebovává kys lík (ubývání kyslíku je jeho důkazem) a jeho objem je
postupně nahrazen vodou nasátou z akvária. Tím se kolem sklenice sn íží vodní
hlad ina a mince vystoupí z vody . Můžete
ji vzít, aniž si namočíte prsty. A pokud
změříte objem vody ve sklenici, zjistíte,
že nahradila asi 20 % kyslíku. Přítomnost
kyslíku ve vzduchu je pro člověka nezbytností, a le na druhé straně nám právě kyslík někdy život komplikuje .
Pokus Č. 27- Vezměte sí kousek železné drátěnky, odmastěte ji dobře v benzímu a nechte uschnout. Poté ji opatrně
vložte do malé skleničky nebo zkumavky,
kterou obraťte dnem vzhůru do sklenice
(obrázek 2) . Takto nechte několik -dnů
stát a přitom pozorujte, jak drátěnka vypadá a kolik vzduchu ve skleničce ubylo.
Vysvětlení je snadné drátěnka ve
vlhkém prostředí začne rezavět (oxido-
Pokus Č. 32 - Pokusíme se vyrobit mo·
tento pokus použijte
del plic , na kterém si ukážeme, jak vlast ·
sklenici bez kyslíku, kterou budete mít
ně dýchání funguje. Vezměte velkou
k dispozici po pokusu 26. Nádobu opatrsklenici a odstraňte z ní dno. (To se vám
ně zdvihněte z vody, neobracejte a okapovede, když v místě nad dnem omotáte
mžit,ě do ní vložte hořící třísku (špejli). Ta
sklenici motouzem a taháním za jednotlizhasne, protože př ítomný dusík, jak už je vé konce sklo pod motouzem ohřejete.
ho název říká, plameny "dusí". Dusík j e
Po rychlém ponoření do chladné vody
velice stálá látka, s mnoha sloučenina m i
dno čistě odskočí) . Hrdlo uzavřete zátkou
n~reaguje, takže se využívá jako prostře ­
s otvore~, kterým , prochá~í trubíce ve
dí k vybraným reak kus
cím. Za vyšší teplo drátěn~
ty reaguje
dusík
..
Obr.1
sklenice
s vysoce reaktivním
• Obr. 2~
hořčíkem za vzniku
nitritu hořečnatého
bílého prášku,
který s vodou dává
svíčka
hydroxid hořečna ­
tý. Tuto reakci si
můžete vyzkoušet .
Pokus Č. 29 - Do
sklenice se zbytkem plynu z pokusu
26 vsuňte kousek
....::hořící
hořčíkové
pásky, vzniklý prá šek rozpusťte v troše vody a sledujte re akci " pH papírkem " (při pad ně přikápně­
te dvě kapky fenolftaleinu) . Papírek se
zbarví modře (roztok fenolftaleinu růžo ­
vě), což dokazuje zásaditou reakcí. Pře ­
svědčili jste se tak o přítomnosti dusíku
ve vzduchu.
Pokus Č. 30 ...:.. Pro důkaz vodní páry
a oxidu uhličitého si vyrobte jednodu chou vývěvu z hust ilky na kolo . Hustílku
otevřete a vyjměte z ní píst, povo lte
šroub, který drží kožené záklopky . Ty
obraťte, při"pevněte zpět na p íst a vsuňte
do válce . Dále si připravte trochu modré
skalice (CuSO •. 5H 20), kterou vyžíháním
zbavíte krystalické vody. Vzn iklý bílý prášek síranu měďnatého vsypte do trubice
ve tvaru U . Trubici vložte do kádínky s ledem a sol ~ a pomocí vývěvy jí prosávejte
vzduch. Sledujte změnu barvy bílého
prášku zpět na modrý. Bezvodý s íran vá že vodu ze vzduchu a vzniká zpět modrá
skalice . Tím se dokáže, že vzduch obsa huje vodní páry.
Pokus Č. 31 - Zkumavku naplňte asi do
poloviny vápennou vodou (nasycený roztok hydroxidu vápenatého) , Zkumavku
zazátkujte zátkou se dvěma trubičkami
a připojte jednu z nich k vývěvě tak, aby
vzduch musel probublávat r-oztokem. Po
chvíli vzniká bílý zákal až sraženina uhliči­
tanu vápenatého . Tím jste dokázali pří-
Kresba I.
Holičová
RNDr. Růžena Čadová
novkou, šedou kruhovou vlnou a šikmou
skvrnou. Zadn í křídla jsou žlutošedá s bílými třásněmí.
Kde najdete
rudožlutou
housen'k u?
Zkoušeli jste už někdy hledat housenky a jiný hmyz na
rostlinách v noci při světle
baterky? Ne? Skoda, protože
se tak připravujete o nejedno
zajímavé setkáni s druhy, které během dne neuvidíte.
Když například během srpna
večer po soumraku a pak v noci pozorně
prohlédnete listy pivoněk, najdete někdy
nápadnou , 35 až 45 mm dlouhou rudožlutou housenku (foto 1) můry klikočárnice,
latinsky zvané Mamestra contigua, z če­
ledě můrovitých (Noctuidae). Housenka
má narudlou hřbetní čáru se dvěma rudými tečkami a s rudohnědými šikmými ča­
ramí. Na bocích je jasnější podélný pruh
a na něm jsou bělavé, tmavě vroubené
průduchy. Někdy jsou housenky zbarve-
tvaru Y (dvě ramena dovnitř!) , a na každou větev p řipevněte gumový balónek.
Dno sklenice převažte kusem gumy (například gumovým víkem na sklen i ce),
k jehož středu připevněte (voskem) pro vázek. Když za provázek zatáhnete, nasá vá se do balónků vzduch . Guma na dně
skleníce pracuje stejně jako bránice.
Pokus Č . 33 - Po k ud jste přesvědčen i, že
vzduch ve vašem bytě je čistý , můžete se
o tom přesvědčit. Stačí, když na hadici
vysavače upevníte kousek filtračního papíru a po několika minutách s i ho prohlédnete . Budete překvapeni, co kolem
vás létá ve vzduchu.
Náš chemický seriál končí, pokud se
vám líbil, napište nám . A těm, kteří by si
chtěli nějaké pokusy vyzkoušet přímo
v chemické laboratoři, nabízíme návštěvu
pracovny chemie v ÚDDM v Praze 2, Havlíčkovy sady 58. Budou tu pro vás otevře­
né
dveře
ve
dnech
12.,13., 14.,
19.,20.,21 .,26.,27.,28. září po celý den . Ka pacita laboratoře je ale , omezená, proto
nám napište na adresu Ustředního domu
dětí a mládeže, Havlíčkovy sady 58, Praha 2, 12028, na jméno autorky seriálu,
kte r ý den se vám hodí, a my vás obratem
pozveme na konkrétní hodinu . K přihláš ­
ce připište kromě jména i adresu, věk, te lefon.
čípkovou
Foto autor
ny i
žlutozeleně
nebo
šedohnědě
Ing. V. Pokorný, CSc.
s tma -
vohnědou kresbou. Žijí nejenom na pivoňkách,
ale i na borůvkách, maliníku
a jiných rostlinách.
Pokud budete chycenou housenku krmit čerstvými lísty rostliny, na níž jste ji
chytlí, snadno ji odchováte. Na ' podzim
se housenka zakuklí a na jaře, koncem
května nebo v červnu, vylétne z kukly do spělá klikočárnice (foto 2). Tato můra má
pestrá, jasně fialově zbarvená křídla s vl -
15
odrazila.
zápis konstatuje, že
odražený projektil lehce zranil na noze ad mirála Ernesta Kinga. Tato drobná epizoda však nemohla zmenšit vzrušení přítom­
ných, které dosáhlo vrcholu poté, když
lord Mountbatten uspokojeně' prohlásil,
že druhý kvádr je z ledu speciálně upraveného a že z takového a žádného jiného ledu by měla být vyrobena obrovská váleč­
ná loď.
Porada se uskutečnila 15. srpna 1943,
ale plán, který dostal označení Habakuk
- podle jména biblického proroka, se
zrodil už v září 1942. Přišel s ním Geoffrey
Pyke, bývalý špión a novinář, v té době už
technický ředitel při hlavním stanu obojži-
16
ova
Ledové stěny obrovité lodě měly být tl usv souvislosti s vyloděním v Africe a s nedostatkem nafty vyvolaným útoky němec­
té přes 12 metrů, chladicí agregáty mě l y
mít dostatečný výkon, aby zabránily roztákých ponorek museli Spojenci až do ledna
1943 zastavit arktické konvoje do Mur- . t í lodě i v tropických vodách!
mansku. Především proto, ,se zrodil pro Admirál Mountbatten byl projektem
okouzlen . Přesvědčil dokonce Winstona
jekt obří letadlové lodi Habakuk postaveChurchilla, aby se přijel podívat na malý
né ... z ledu!
model budoucího plovoucího ostrova,
Geoffrey pyke dal v krátkém čase dokterý mu Pyke se svými spolupracovníky
hromady tým odborníků. Mezi nimi byi
předvedl v neobvyklém zkušebním proi pozdější nositel Nobelovy ceny za chestoru - ve vaně. Church ill tehdy prohlám ii Max Perutz. Američané Herman Mark
sil : " Přičítám vyzkoušení myšlenky velkou
a Walter Hohenstein začátkem roku 1943
důležitost. Výhody takového plovouc ího
dokončili vývoj ledu s neobyčejnými meostrova, který by bylo možné využít jako
chanickými vlastnostmi. Stavební směs
leteckou základnu, jsou tak nepochybné,
tvořilo 86 % vody a 14 % rozemleté celulóže se o nich nemusí diskutovat. Vůbec by
zy a bavlny. Z této stavební hmoty měl být
'~.{'l:'
;;",'",' . . .
"
ATLASa&c u U U t~,~i
,:~}{t. «.~,1I ~?~~
ATLASa&c ~'\~'
'~ti ·ita .~ :d
ATLASaJ.c
1
ATLASa&c
1
' 1" ~'..... ~""
{"':~~,
,;\
~..
\'
'
\.\
,\./"
-<:;;/
...
-"
----
Tykev zeleninová - turek
Cucurblta pepo, forma yagetabilis
,l:'iJllcl4-~
l~·ff.·j!
ATLASa&c 19
Tykev chřestová -
"kabačka"
Tykev crook-neck - "krivolejki"
Cucurbita pepo, forma giraumontia
ATLAS a.&c
";.!"."
I'~.J.j
"-,':. <:1
Tykev brazilská cukrovA
Tykev neapolskA
. Cucurbita pepo, forma arvensis
Cucurbita mo.chata
Cucurblta pepo, forma crookneck
["'EI'''''~'~
E,it:/{i;'
-. ~.. - -. fl~ ~',
.
......
ATLASa&c
1
Tykev ltítové -
patison
Cucurblta pepo, forma patlsson
ATLASa&c
Tykev konžská
Tykev turecké turbanová
Cucurblta mo.chata, forma fordhook
Cucurbita maxima, forma turbaniformis
---------------------------------------------------~
ÁI.lOI!~d ~uBI\Od911\ OJd O~S!W
TYKVE
TYKVE
Tykev štítové - patison. Výchozí rostlinou dnešních pěstovaných tykvi je planě rostouci vytrvalý
druh Cucurbita lundelliana, který roste dodnes v Peru. Počátkem 16. stol. přivezli mořeplavci do Evropy
tykve ze Střední Ameriky, kde je pěstovaly tamní indiánské kmeny. Výběrem, šlechtěním a cilevědo ­
mým křížením byly postupně získány současné formy patísonů, které se pěstuji ve všech světadílech.
Patison je rostlína keřičkovitého vzrůstu s hranatými, zbrázděnými , až několik metrů dlouhými, poléhavými nebo otáčivými lodyhami porostlými drobnýmí
štětinkami. Tuhé pěticípé čepele jsou místy mramorované a jednotlivé cípy bývají ještě dále cípatě dě­
lené a špičaté . Aapíky jsou pokryté ostnitými chloupky a po stranách řapíků vyrůstají z lodyhy ostnité
úponky. Patisony maji oranžově žluté, až 10 cm velké
květy. Samčí květy vyrůstaji v paždí listů v nahlouče­
ných vrcholících, kdežto samičí rostou jednotlivě.
Samči květy se rozvijejí dříve než samičí . Plody bobule - jsou diskovité, hluboce žebernaté, zbrázděné hlubokými rýhami. Jsou krémově zbarvené
a konzum ují se v nedozrálém stavu, kdy je jejich bě ­
lavá, moučnatá dužn ina šťavnatá a má příjemnou
chuť. Je to cizosprašná rostlina . Za chladných dnů je
obvykle v prašníkových květech teplota až o 5 · C
vyšší, než je teplota okolního vzduchu, a proto hmyz
za chladných nocí vyhledává květy k přenocováni
a současně opyluje pestíkové květy přenášením pylu.
Z odrůd jsou známé 'Patison bělyj', 'Patisson au
mélange' a 'White Bush Scallop'. Protože to jsou
teplomilné rostliny, pěstují se u nás s úspěchem pře­
devším na jižním Slovensku. Vegetační doba je 120
až 140 dni.
TYKVE
Tykev turecká turba nová. Také tato tykev vznikla
z planého druhu Cucurbita lundelliana, jehož domovem je Peru. Indiánské kmeny tyto a další tykve pěs ­
tovaly v tropických oblastech Ameriky ještě před pří­
chodem Evropanů na tento kontinent. V polovině
16. století se dostaly do Evropy a současně s kukuřicí
a "španělským pepřem" z rodu Capsicum se o nich
píše roku 1543 v bylináři Leonarda Fuchse v Basileji
pod názvem turkisch Cucumer. Ve 20. stol . byly prošlechtěny v dnešni kulturní plodiny.
Tykev turecká je plazivá chlupatá rostli na s bohatým kořenovým systémem a šťavnatými, na průřezu
kulatými stonky s úponky až 10 m dlouhými. Tuhé,
dlouze řapikaté listy mají velkou ledvinitou čepel
s hlubokým dřípením. Žluté, pětičetné květy měří až
20 cm, jsou srostloplátečné a jednopohlavni. Samčí
květy jsou nahloučeny v paždi listů ve vrcholicích,
sam i čí květy vyrůstají jednotlivě . Zatímco tyčinky
s prašníky samčich květů jsou plně vyvinuté (jedna
je volná a ostatní jsou vždy dvě a dvě srostlé), u samičích květů je zcela vyvinuta jen blizna, prašniky
jsou bez pylu . Plody s tvrdou slupkou jsou jednak
. drobné, jednak 40 až 50 cm velké. Tvoří různé ozdobné tvary, složené jakoby ze dvou plodů. V obdobi
zralosti jsou pestře zbarvené (jejich hmotnost činí 4
až 6 kg). Sladká, pomerančově žlutá dužnina je velmi
chutná. Z jedné rostliny se sklizí až 35 kg plodů.
Je to teplomilná, cizosprašná rostlina, opylovaná
hmyzem. K tomuto typu lze zařadit i tykev poloturbanovou (forma semiturbana), u níž horní část plodu
tvoří výrůstek velký asi jako třetina spodní části plodu. Z odrůd se pěstuje např . 'Turks Turban'. Vege tační doba je asi 150 dni.
Tykev crook-neck - "krivolejki" . V Peru roste
vytrvalý, planý druh Cucurbita lundelliana , který je
výchozí rostlinou, z níž byly vyšlechtěny dnešní kul turní formy tykví. Různé tykve pěstovali Indiáni
v amerických tropech dávno před objevením Ameri ky. Mořeplavci je přivezli v16. stol. do Evropy a od
19. stol. se již pěstovaly ve všech světadílech .
Uvedená tykev je keřovitá rostlina s kratšími šla houny, jejíž větvená, hranatá lodyha je porostlá os - '
trými štětinkami - chlupy. Dlouze řapíkaté listy bez
palistů mají tuhou čepel s třemi až pěti laloky. Pěti ­
četné žluté květy jsou až 10 cm velké . Samčí květy
jsou nahloučeny v paždi listů ve vrcholícich . Maji pět
plně vyvinutých prašníků (jeden volný a ostatní vždy
po dvou srostlé), zakrnělou bliznu a rozvijejí se dříve
než samičí květy, které vyrůstají také v paždí listů,
ale samostatně . Tyčinky u nich jsou ve svém vývoji
potlačeny, takže netvoří pyJ. Bliznu mají oranžovou .
Plod - bobule - má válcovitý tvar s výrazným rovným nebo zakrouceným krkem. Jeho hmotnost dosahuje 1 až 2 kg. Plody se poživaji v nedozrálém stavu,
kdy je jejich žlutá až žlutooranžová dužnina šťavnatá .
Jejich povrch je bradavičnatý, zlatooranžov ě zabarvený.
Je to teplomilná, cizosprašná rostlina, kterou opyluje hmyz. Výnosné a chutné jsou např . americké
odrůdy 'Yellow Summer Crook-neck' a 'Goldneck
Hybrid'. Vegetační doba je 120 až 150 dni.
TYKVE
Tykev chfestová - "kabačka" . Výchozí rostlinou
této tykve je druh Cucurbita lundelliana, který roste
planě dosud v Peru . Tykve pěstovali Indiáni v tropech Ameriky již před tisíciletími. V 16. stol. je převe­
zli mořeplavci do Evropy a od 19. stol. se pěstují ve
všech světadilech.
Tykev chřestová je keříčkovitý typ tykve s kratšimi
šlahouny. Má bohatě větvenou, ostře hranatou lodyhu pokrytou ostrými štětinkami. Dlouze řapíkaté stří ­
davé listy jsou bez palistů a mají tuhou, tří- až pěti­
dílnou čepel s hlubokými laloky. Žluté pětičetné kvě­
ty jsou jednopohlavní, srostloplátečné , až 10 cm velké. Prašníkové květy nahloučené ve vrcholících
v paždí listů s pěti tyčinkami (jedna je volná a další
jsou vždy po dvou srostlé) se rozvíjejí dříve než samičí květy, které vyrůstají samostatně. V těchto pestíkových květech jsou tyčinky ne zcela vyvinuté, takže
netvo ři pyl. Blizna v nich má oranžovou barvu. Plod
- bobuli - tvoří tři plodolisty a v místech, kde srů­
stají, je placenta se semeny. Plod je oválný, válcovitý
nebo hadovitý a jeho povrch je hladký, bradavičnatý,
s voskovým povlakem . Konzumuje se v nedozrálém
stavu, kdy je jeho zelená kůra ještě měkká a bilá, nazelenalá nebo žlutozelená dužnina šťavnatá. Dozráváním plod (jeho hmotnost čini 1 až 2,5 kg) tvrdne.
Postupnou sklizní rostlina remontuje (nasazuje dalši
plody) a vytváří se na ní 10 až 20 plodů.
Je to teplomilná, cizosprašná rostlina, kterou opyluje hmyz. Pěstuje se naše odrůda 'Kveta', dále např.
'Tykvički Somski' (BLR), 'Gribovskij 37' (SSSR)
a 'Dark Green' , 'Ambassador Hybrid' a 'Zucchini'
(USA) . Vegetační doba je 120 až 140 dni.
TYKVE
Tykev koniská. Výchozí rostlinou, z níž vznikly
všechny pěstované tykve, je planý druh Cucurbita
lundelliana z Peru. Vznikla z ni i uvedená tykev pižmová. Evropané získali tykve od indiánských kmenů,
které tyto rostliny pěstovaly po tisíciletí. Dnešní formy tykve konžské byly vyšlechtěny s využitim mutací
ve 20. století .
Tykev konžská je rostlina keřového nebo plazivého
vzrůstu s úponky 4 až 5 m dlouhými. Stonky na prů ­
řezu jsou kulaté nebo mirně hranaté a měkké, jakoby
sametové čepele listů maji pět až šest špičatých laloků, které jsou ostře vykrajované, skvrnité, porostlé
jemnými chlupy. Pětičetné, žlutozelené květy měří
asi 15 cm a maji delši zvonkovitou trubku. Samčí kvě ­
ty vytvářej i nahloučené vrcholíky v paždí listů , mají
pět prašníků (tak jako u ostatních tykví je jeden samostatný a ostatni jsou vždy po dvou srostlé) a rozvíjejí se dříve než květy samičí, které vyrůstají jednotlivě . Mají zelenou nebo červeně oranžovou bliznu a ne
zcela vyvinuté prašníky, takže se v nich nevytváři pyl.
Plod (bobule) je kuželovitý, hladký, s podélnými rýhami, smetanově žlutě zbarveny. Na jedné rostlině
se vytváři 5 až 10 plodů, jejichž sladká dužnina je
nažloutlá až oranžová.
Tykev konžská je také teplomilná, cizosprašná
rostlina, kterou opyluje hmyz. Lze k ní zařadit i tzv.
'žaludové' formy s malými, hluboce rýhovanými plody žaludovitého tvaru, které se pojídají ve zralém
stavu . Z odrůd se pěstují např. 'Large Royal Acorn',
'Bush Acorn Squash' a 'Table Queen'. Kultivar ' Ebony Squash' má černou slupku. Vegetačni doba je asi
140dni.
TYKVE
Tykev neapolská. Výchozi formou této tykve pižmové je též planý peruánský druh Cucurbita lundelliana. Různé tykve pěstovali Indiáni již před tisíciletími
a také semena druhu C. moschata se našla ve staroperuánských hrobech v Anconu . Dnešních forem bylo dosaženo cílevědomým šlechtěním, výběrem a využitím mutací.
Tykev neapolská je dlouze šlahounovitá rostlina
s úponky 3 až 4 m dlouhými. Stqnky jsou na průřezu
kulaté nebo mírně hranaté. Měkké, jakoby sametové
čepele listů jsou pěti- až šesticípé, špičatě laločnaté
a hlouběji a ostře vykrajované, porostlé jemnými
chlupy. Jsou to jednodomé rostliny S bledě žlutými,
pětičetnými květy s delší zvonkovitou trubkou. Samčí květy měří až 15 cm, jsou nahloučené ve vrcholících a rozvíjejí se dříve než květy samičí, které rostou jednotlivě . Proto také jsou méně nápadné. Maji
kratší květni stopku a prašniky v nich nejsou plně vyvinuté, takže nevytvářejí pyl. Blizna je zelená nebo
červenooranžová . Plod (bobule) je mírně baňatý,
u temene zduřelý a 50 až 80 cm dlouhý a 15 až 20 cm
široký. Hladká, tmavozelená slupka je někdy mramorovaná a v době zralostí přechází do světlejšího zabarvení. Vyskytují se i plody bílé nebo zelenožluté .
Dužnina pomerančové barvy je sladká, s kořennou
přichutí . Semena jsou jen ve zduřelé části plodu.
Je to cizosprašná rostlina, kterou opyluje hmyz.
Vyžaduje teplejši polohy než Cucurbita pepo.
Z odrůd se pěstuje např . i 'Goldbar Hybrid' a 'Butterbar Hybrid' . Vegetační doba je asi 150 dni.
Napsala RNDr.
vá
Květa
Stránská, nakreslila M . Pecho-
TYKVE
Tykev zoleninovA - turek. Její původ není zcela
objasněn, je ale známo, že Indiáni v tropickém pásmu Ameriky pěstovali různé druhy tykvi. Výchozim
typem zahradního turka je zřejmě druh Cucurbita pepo, var. texana. Také druh Cucurbita lundelliana, rostoucí planě v Peru , je výchozí rostlinou všech pěsto ­
vaných tykvi. Počátkem 16. stol. byly tykve převeze ­
ny do Evropy a od 19. stol. se pěstují ve všech světa ­
dílech.
Turek je poléhavá rostlina. Má tvrdé, rozvětvené,
na průřezu pětihranné stonky a její šlahouny s úponky měři i několik metrů. Dlouze řapikaté, tří- až pěti ­
dílné listy s hlubokými laloky maji tuhou čepel a řapi ­
ky pokryté ostnitými trie ho my - chlupy. Zluté, 6 až
10 cm velké květy jsou srostloplátečné, jednopohlavni. Prašnikové květy vyrůstaji v paždí listů a jsou nahloučené ve vrcholících. Mají 5 tyčinek (vždy 2 a 2
jsou srostlé a 1 je volná), prašníky zakřivené do tvaru
písmene S srůstají ve střední sloupek, takže tvoři
3 široké nitky se skulinami mezi nimi. Pestíkové kvě ­
ty mají trojhranná staminodia - zakrnělé tyčinky,
které netvoří pyl, a oranžovou bliznu. Plod - bobuli
(na rostlině jich vyrůstá 10 až 20) - tvoří tři plodolisty a v mistech, kde srůstají , je placenta se semeny
bilé, žluté nebo šedozelené barvy. Nedozrálé plody
mají měkkou kůru , ve zralosti vytvářejí ve slupce plodů dřevnatý pancíř. Povrch plodu je hladký, dužnina
šťavnatá. Plody se pojídají v nedozrálém stavu.
Turek je teplomilná, cizosprašná rostlina (oP'r'luje
ji hmyz). Pěstované odrůdy: 'Diamant F, a F,' ($výcarsko), keříčkové formy se zelenými plody a podélnými skvrnami, 'Seneca Prolific Hybrid' (USA). Ve getační doba je 120 až 140 dni.
TYKVE
Tykev brazilská cukrová. Také tato, stejně jako
ostatní pěstované tykve vznikly z planě rostoucího
peruánského druhu Cucurbita lundelliana . V amerických tropech pěstovali Indiáni různé tykve ještě před
objevením tohoto světadílu . Začátkem 16. stol. při ­
vezli mořeplavci tyto rostliny do Evropy a jejich pěs ­
tování se rozšířilo po celém světě . Ve 20. stol. byly
původni formy amerických tykví dále prošlechtěny .
Brazilská tykev se pěstuje v plazivé i keřovité formě. Má hranaté, tvrdé, až několik metrů dlouhé lodyhy, poseté ostnitými chloupky. Tuhé čepele listů
jsou pěticípé, řapíky listů ostnitě chlupaté a po jejich
stranách jsou ostnité úponky. Jsou to rostliny s oranžovožlutými jednopohlavními květy, které jsou až
10 cm velké. Prašníkové květy, které rozkvétaji dřive,
vyrůstají v paždí listů v nahloučených vrcholícich,
kdežto později kvetouc i pestíkové květy jsou vždy
jednotlivé. Plně vyvinuté prašniky (je jich pět) u prašnikových květů jsou téměř vždy dva a dva srostlé
a pátý je samostatný. Prašniky u pestikových květů
nejsou plně vyvinuté, takže netvoří pyl, zato je v kvě ­
tu zcela vyvinutá oranžová bl izna . Plod (bobule) je
podlouhlého elipsovitého tvaru, na povrchu brada vičnatý a pomerančově žlutě zbarvený. Dužnina je
sladká. Z celé rostliny se sklízí asi 10 plodů , z nichž
každý má hmotnost 1 až 2,5 kg . Rostliny opyluje
hmyz, který se za noci ukrývá v květech, v nichž bývá
až o 5 • C vyšší teplota než v okolí rostliny.
Do této skupiny lze zařadit i plazivou polní džemovou dýni s kulatými plody. Z odrůd se pěstuji . např .
' Younge Beauty', 'Winter Luxury' , 'Hubbard Sqush',
'Small Sugar' a 'Gold Nugget' . Vegetační doba je asi
100 až 150 dní.
OBRAZOVÁ
ŠKOLA
Ener etické zdroje
24/34
MA TEPE LN
chladicí
věž
palivo
(uhlí, plyn)
---'lili
kotel
chladicí věž
regulační
tyče
PRIMÁRNí OKRUH
(radioaktivní)
;:'~"UNUIAHNí OKRUH
OKRUH CHLAZENí KONDENZÁTORU
(bez aktivity)
Atom helia
Vodík ~H
.-n
~HE
235U
82
Deutérium ~H = ~D
Výtvarné zpracování Z. Kocourková
n
V jádrech atomů je ukryta neobyčejná energie. Zatím ji dovedeme
využít jen primitivním způsobem převodem na teplo a výrobu páry.
Možná, že už vy v dospělosti budete mít pro tento druh energetiky
jen shovívavý úsměv . .Je proto lépe spalovat ničím nenahraditelná
fosilní paliva (uhli, ropu, zemní plyn)? Klasické jaderné elektrárny
považujeme vlastně jen za přechodný způsob využití jaderné energie. Způsob, bez něhož se ov§em můžeme dnes sotva obejít.
.,
SPOUTANE ATOMY
Spotřeba elektrické energie na celém
světě stoupá. Je to logické, protože roste
výroba, zavádějí se nové, energeticky náročnější technologie a nemalou úlohu zde
hraje i rostoucí životní úroveň obyvatelstva. Lidstvo dnes stojí před problémem,
jak tuto spotřebu v budoucnosti pokrýt.
Jednou z možností je výstavba jaderných
elektráren .
Vžitý termín výroba elektrické energie
je vlastně nepřesný. Podle známého fyzikálního zákona o zachování energie, ve
kterém se praví: "Energie nevzniká ani nezaniká, pouze se přeměňuje z jedné formy
v druhou", je přesnější používat termín
přeměna energie. Zařízení na přeměnu
různých druhů energie v energii elektrickou v průmyslovém měřítku se nazývá
elektrárna. Podle použitého principu pře­
měny se pak elektrárny dělí do několika
základních skupin: vodní, větrné, tepelné
(to této skupiny patří i jaderné, někdy nesprávně nazývané atomové), sluneční, geotermální a další. Uveďme alespoň jednoduché vysvětlení, čím se od sebe liší.
Vodní elektrárna využívá energie vody,
která pohání vodní turbínu. Na hřídeli turbiny je nasazen elektrický generátor, z jehož svorek je vyváděn elektrický proud.
Naše vodní elektrárny dosahují výkonů řá­
dově až stovky megawattů.
Větrná elektrárna je vlastně velký větr­
ník - vrtule poháněná větrem . Rotační
pohyb hřídele se přenáši na' rotor elektrického generátoru . Výkony těchto elektráren jsou zpravidla malé, řádově kilowatty.
Sluneční elektrárna pracuje na principu
fotoelektrického jevu, jedná se tedy o pře­
měnu energie bez použití generátoru. výkon takového fotočlánku je ovšem velmi
malý, menší než u větrné elektrárny. Navíc je činnost této elektrárny značně závislá na době a intenzitě slunečního svitu,
takže u nás k průmyslovému využiti těch­
to elektráren nejsou vhodné podmínky.
Geotermální elektrárna pracuje jako
velký termočlánek . Využívá rozdílu teplot
v hlubinách Země a na jejím povrchu. výkony těchto elektráren jsou srovnatelné
s výkony elektráren větrných, a jsou tudíž
rovněž velmi malé.
Průmyslově nejrozšířenější jsou elektrárny tepelné, využívající práce páry.
Možnost použít páru k pohonu strojů
prakti.cky propracoval již v 18. století anglický fyzik James Watt. Od té doby uplynulo již více než dvě stě let a zastaralý
parní stroj nahradila moderní a výkonnější
parní turbína . Ta pracuje na podobném
principu jako vodní turbína nebo větrník
- na její lopatky se pouští tlakovaná pře­
hřátá pára . Ta se na výstupu z turbíny svádí do nádrže zvané kondenzátor, kde se
ochladí a kondenzuje na vodu. Tuto vodu
je možné opět ohřát, přeměnit v páru
a celý proces se opakuje. Kondenzátor je
ovšem nutné neustále chladit proudící vodou, aby kondenzační proces správně
probíhal. Chladicí voda proudí v tzv. chladicím okruhu. Schematické znázornění
okruhu pára-voda, kterému se v jaderné
elektrárně říká sekundární okruh , je na
obr.
Č,
1.
Turbína má několik dílů rozdělených
podle tlaku páry, který během cyklu klesá .
Na hřídeli turbíny je opět nasazen generátor, podobně jako ve vodní elektrárně.
Takto tedy pracují elektrárny souhrnně
nazývané tepelné nebo také parní. Podle
způsobu výroby páry rozdělujeme tepelné
elektrárny dále na uhelné, plynové, jaderné nebo jiné, podle druhu použitého paliva.
Elektrárna uhelná vyrábí páru v kotli vytápěném uhlím. Maximální výkon bloku
tepelné elektrárny u nás je 500 MW (Měl­
ník). Použijeme-Ii k vytápění kotle plyn,
mluvíme o elektrárně plynové. Jako palivo
se může použít i mazut, nafta nebo jiné
fosilní palivo, podle toho, jaké zdroje má
která země k dispozici .
Všechny tyto možnosti jsou však spojeny s volným hořením paliva, při němž se
do ozduší dostávají nebezpečné a zdraví
škodlivé sloučeniny síry, dusíku, uhlíku
a v případě použití uhlí také tuhé spaliny
- popílek, obsahující mj. i toxické a radioaktivní látky. Působením vyjmenovaných škodlivin dochází k rozsáhlému poškozování přírody a zdraví lidí a všeho živého. Nejhorší situace je v Severočeském
kraji, kde je největší koncentrace uhelných elektráren u nás. Je jasné, že pokud
chceme vůbec přežít, není možné používat tyto elektrárny dále ve stejném měřít­
ku jako dosud.
Proti elektrárnám vyrábějícím páru pří­
mým spalováním paliva využívá jaderná
elektrárna k přeměně vody v páru energii
ukrytou v jádrech atomu. Teplo nevzniká
v kotli, ale v jaderném reaktoru vlivem
štěpného procesu. Vzniklé teplo se z reaktoru odvádí chladivem (vodou, plynem,
tekutým kovem) do tepelného výměníku
- parogenerátoru, kde dochází k ohřevu
vody z kondenzátoru a výrobě páry. Chladivo se předáním tepla v parogenerátoru
ochladí a vrací se zpět do reaktoru k dalšímu ohřátí. Tyto tepelné procesy probíhají
v primárním okruhu, který znázorňuje
obr.
Č.
2.
Jak již bylo řečeno, vzniká teplo v reaktoru vlivem štěpného procesu. Vysvětle­
me si jeho princip.
Každá látka se skládá z atomů, každý
atom obsahuje tři druhy částic : neutrony
a protony tvoří jádro atomu, elektrony jeho obal. Ukážeme si to názorně na atomu
hélia, druhého prvku Mendělejevovy tabulky. Jádro hélia se skládá ze dvou protonů a dvou neutronů, okolo obíhají dva
elektrony, tvořící tzv. elektronový obal
(obr.
č.3) .
Neutrony, protony a elektrony jsou ve
všech atomech stejné, atomy se liší pouze jejich počtem . Počet protonů jednotlivých prvků je přesně dán, např. hélium
má v jádře dva protony, kyslík osm a uran
92 protonů . Počet neutronů může být růz­
ný, dokonce i jeden prvek může mít atomy s nestejným počtem neutronů. Takovým atomům se potom říká izotopy. Typickým příkladem je uran, který má tři
hlavní izotopy - se 141, 143 a 146 neutrony. Počet elektronů v atomu se rovná počtu protonů . Elektrony nemají na štěpnou
reakci vliv, protože oblhají jádro v příliš
velké vzdálenosti a jejich hmotnost je
vzhledem ke hmotnosti neutronů a protonů zanedbatelná .
Neutrony a protony u sebe drží silou,
které říkáme jaderná. Kromě této síly pů­
sobí v jádru i síla další, opačná, která se
snaží částice od sebe oddělit. Soudržnost
jádra se časem může porušit. Převládne-Ii
síla jaderná, mluvíme o jádrech stabilních
a jádro může existovat prakticky neomezeně dlouhou dobu. Převáží-Ii síly opačné,
jádro se rozpadne a dojde k přeměně jádra původního prvku v jádro jiné. Tomuto
jevu se říká radioaktivita a doba, za niž se
rozpadne polovina přítomných atomů daného prvku, se nazývá poločas rozpadu .
Soudržnost jader však můžeme porušit
i uměle, potom se naruší stabilita jádra
a atom se rozpadne okamžitě. Tento objev učinil v roce 1938 německý fyzik Otto
Hahn. Svoji teorii vypracoval po mnoha
pokusech, při kterých zjistil, že porušení
soudržnosti jádra a stability atomu vyvolá
srážka jádra atomu s volně letícím neutronem. Jako nejvýhodnější prvek se v prů­
běhu pokusů ukázal uran .
Dalším důležitým poznatkem bylo, že
při štěpení (rozpadu jádra) se původní
jádro rozpadne na dvě nová jádra a něko­
lik volných neutronů. V případě rozpadu
uranu vznikají dva nebo tři neutrony, které
jsou schopny vyvolat štěpení dalších jader.
Štěpení se pak šíří řetězovitě a velmi
rychle. Za jednu sekundu proběhne při této reakci rozpad obrovského množství jader uranu . Princip štěpení schematicky
znázorňuje obr. č.4.
Nově vzniklá jádra
(jsou označena Tl
a T2) se nazývají trosky. Rozpad jádra se
projeví uvolněním velkého množství energie, která žene trosky velkou rychlostí od
sebe. Na své dráze narážejí trosky na jiné
atomy a brzdí se. Přitom vzniká teplo, podobně jako když si zahříváme dlaně tře­
ním.
Ne každý neutron je však schopen ště­
pit jádra uranu. Neutrony vzniklé při rozpadu jádra se podobně jako trosky pohybují velkou rychlostí. Nazýváme je rychlé
neutrony. Mohou štěpit izotop uranu
s číslem 238 (má v jádře 92 protonů
a 146 neuťronů) . Pro štěpení uranu 235
(92 protonů a 143 neutronů) je nutno rychlost neutronů snížit. Brzdění neutronů
probíhá v látce, která se označuje jako
moderátor. Běžně používanými moderátory jsou lehká voda, těžká voda a grafit (tuha).
Lehkou vodou rozumíme obyčejnou vodu H20, skládající se z jednoho atomu kyslíku a dvou izotopů vodíku s číslem 1
(v jádře mají po jednom protonu). Těžká
voda má rovněž jeden atom kyslíku, ale
izotop vodíku má číslo 2 (v jádře jeden
proton a jeden neutron) . Nazývá se deute- ,
rium - D. Rozdíl mezi atomem vodíku
a deuteriem ukazuje schéma (obr. č.5).
Jaderné štěpení je zatím nejúčinnější
zvládnutý způsob získávání tepla a pro
nejbližší období je využití štěpné reakce
nejlepším způsobem přeměny tepelné
energie v energii elektrickou - nesprávně
řečeno k výrobě elektrické energie.
Jan Kořínek
.~iJ
~:iiiiiiiií, .
/
Vzhledem k tomu, že se nám opět nahromadilo velké množství valich žádostí
o uveřejnění zprávy v Redakčním oznamovateli, vám sdělujeme, že jsme zcela zastavili příjem valich dopisů. Na zveřejnění
své zprávy byste nyní čekali víc než deset
měsíců! Budeme vám proto dopisy určené
pro Redakční oznamovatel vracet, nebudete-Ii brát toto sdělení na vědomí. Až se
situace změní, dáme vám včas vědět.
REDAKCE
Ilona Zounová. Ratibořské Hory 88, 391 42 Tábor - chce si dopisovat s dívkou nebo chlapcem kolem 14 let se zájmem o přírodu, četbu,
ruční práce, odepíše všem ; Daniela Ivanová,
ČSA 52/2, 965 01 Žiar nad Hronom - shání kni hy o koních a materiály o Bruce Leem, dá plá nek na bumerang, teleobjektiv, skateboard, mikroskop, myšiplaš, vystřihovánky F 1, papir. fo toaparát Dirkon, raketoplány, hvězdný glóbus,
seriály o slavných vracích, za známku zašle seznam; Tibor Toman, Ratíškovice 898, 69602
Hodonín - chtěl by si dopisovat s chlapcem
ve věku 10 až 14 let, který se zabývá chovem
poštovních holubů; Martin Maslík, Bezručo­
va 1145, 73581 Bohumín 1 - shání plánek na
sluchátka, nabízí pět známek květin ; Ivo Prokeš, Hradčany 128, 666 33 Tišnov - shání vláč ­
ky HO, hlavně výhybky, výměna podle dohody;
Jadwiga Dvořáčková, Tichá 528,541 02 Trutnov 2 - chce si dopisovat s chlapcem ve věku
14-16 let se zájmem o hudbu, tanec, známky
aj.; David Liška, Křeč 41 , 394 95 - shání
všechny tatry vyšlé v ABC, čisticí vůz Schorling, všechny liazy, kombajn E 512, E 516, Lancia Beta Monte Carlo, všechny traktory Zetor,
Škodu 120 LS, Čmelák Z37 a vystřihovánky
z ročníků 21 až 28, nabízí vystřihovánky lokomotiv, diorámata, angličák a sbírku známek;·
'Tomáš Buka, Žižkova 300/21, 54101 Trutnov
- shání všechny speciály kromě zimních speciálů 88, 89 a letního 89, napiš, co žádáš; Lenka Machalíková, Prakšice 231, 68756 Uherské Hradiště - chce si dopisovat s dívkou ve
věku 11-12 let se zájmem o přírodu; Jiří Holásek, Svatopluka Čecha 6, 69301 Hustopeče
- shání domy Městské památkové rezervace
č . 1, 2, 6, baštu 2 a bránu 1, nabízí Mercedes
608D odtahová služba, staveb. stroj dozer
T 100M, tramvaj ČKD Tatra KT8D5 a Karosu
Šll pro přepravu koní; Patrik Matouch,
SOŠ PS, 76912 Holešov - prodá programy
her na ZX Spectrum nebo Dídaktík Gama, seznam zašle, spěchá ; Radek Šarvan, Jeronýmova 17, 466 02 Jablonec n. Nisou - sháni první Kroniku Strážců, nabízí vláčky a domy z roč.
32, 33 a 34, odepíše všem; Juraj Mátel, Beethovenova 12,94901 Nitra - chce si dopisovat
s chlapci a děvčaty, kteří mají zájem o akvaristiku ; Jozef Malina, č . 847, 951 15 Mojmirovce
- vymění hry na Commodore, seznam zašle,
platí stále ; Miloš Petržilka, Vodárenská 10,
36010 Karlovy Vary - shání barvy Revell
a Unicol Model, nabízí 3 angličáky a elektromotorek 7,5 V; Pavel Baláš, Žeravíce 117, 69647
- za Ladu Nivu (neslepenou, s návodem) dá
raketoplán Buran nebo LIAZ Paříž-Dakar; Petr Hudeček, Čejkovice 727, 696 15 - shání doplňky na TI, podle dohody koupí nebo vymění;
Radovan Smép; Dobšinského 19/43, Vlčin­
ce ll, 01008 Žilina - shání osobní vagón TI,
nabízí vystřihov. Packard 1912 a statek ze severních Čech; Pavel Kropáč, Sídištní 41 ,
69504 Hodonín - shání plánek na skateboard,
vymění za Mitsubishi Pajero 1: 32; Jiří Stejskal, Pipichova 538, 273 71 Zlonice - shání
dvě moderní lokomotivy HO nebo N, nabízí
Pražský hrad, Mitsubishi Pajero, ponorku
Sword, Oltcit Club 11 R s přívěsem , vše neslepené, s návody, dále jeden angličák, odepíše
všem; Gabriela Marešová, Zápotockého 713,
25901 Votice - shání pohledy a plakáty psů
a chce si dopisovat s dívkou nebo chlapcem
kolem 12 let, kteří mají zájem o psy; Pavel Ši kl, Bezručova 255, 338 08 Zbiroh - shání neporušenou vystřihovánku Jawy 350 s lodičkou ,
nabízí různé vystřihovánky; Aleš Kober, Husova 685, 50601 Jičín - hledá majitele počíta ­
če Commodore C64 z Východočeského kraje,
chce si dopisovat a vyměňovat programy; Daniel Stabenov, Na truhlářce 60, 180 00 Praha 8
- shání romálÍy Karla Maye, nabízí vystřiho­
vánky, obrazové školy a technické atlasy
z roč. 26, 27, 29-32, z roč . 33 až do č. 12, dále
letní a zimni speciály 87 a 88 a magazín VTM
z r. 87 Proč a nač je počitač; Radka Dubová,
Obránců míru 4, 783 91 Uničov - sháni fotografie Indiánů, napiš, co žádáš, odepíše všem;
Martin Ročňák, Zámecký vrch 1400,463 11 liberec 30 - shání časopís Modelář, roč . 86, č . 3,
a roč. 88, č. 2 a 5, a vystřihovánky kolejových
vozidel, nabízí letní a zimní speciál 88, stavebnici Alfa Romeo a různé vystřihov. (seznam pošle), dále by si chtěl dopisovat s někým ve vě­
ku 14-16 let se zájmem o kolejovou dopravu,
odepíše všem; Marek Bek, Komenského 6,
Kravaře I, 747 21 Opava - shání vystřihov . Galaxie, Lunochod, Zetor Crystal, kombajn E515,
E516, nabízí dálk. autobus Karosa LC73500,
elektrickou lokomotivu 85EO-ATM, městskou
bránu, Suzuki SJ413, loď v láhvi, Archaeopteryxe, Jawu 350, Velorex 700 a londýnský patrový
autobus; Michal Cicvárek, Družby 933, 28000
Kolín II - sháni skateboard, dá 110 vystřihová­
nek, katalog Škoda 1987, déčka, speciály, plakáty, angličáky, elektromotorky aj.; Marcel
Králík, Trávníky 1177, 76502 Otrokovice shání gaziky od jugoslávské firmy Mehanotechnika , 280 GE Mercedes Servo a diferenciál
od japonské f irmy Tamiya, napiš, co žádáš;
Adam Janík, Polešovice 704, 687 37 Uherské
Hradiště - shání Tatru Sl a Mitsubishi Pajero,
nabízí Tatru 815 VE, Ladu Nivu a Jawu Trial;
Martin Janosch, Mlýnská 637, 747 28 Štěpán­
kovice - chce si dopisovat s dívkou o PO a pří­
rodě; Petr Vychodil , Lužická 10, 77200 Olomouc - shání návod na Eiffelovu věž a masožravé rostliny, napiš, co žádáš; Karel Jurečka,
Nezvalova 39, 787 01 Šumperk - chce si dopisovat s chlapcem ve věku 11-12 let, dále shání vše o akvaristice, nabízi vystřihovánky, seznam pošle; Jiří Vintr, Podomí 114,68307 Krásensko - shání velmi nutně vystřihovánku
Pražského hradu, nabizi Staroměstskou radnici, letadélka, Tatru Targa Florio, silniční válec
VV8H, Renault Trafic, UNC 060, stavení a špýchar z Rokycanska a jiné; Aleš Rychlovský,
Jelínkova 1652, 18200 Praha 8 - nabízí AVRO
Lancaster Mkl (Revell), La5FN (Luftwaffe Maleri), oboje neslepené, 1: 72, a akvarijní kompresorek a ohřívací těleso; Martin Velič, Příč­
ná 54, 277 51 Nelahozeves II - shání seriál Pře­
rušený souboj, nabízí déčka od roč. 30 do
roč. 33 a oč si napíšeš; Jiří Siegl, Brumov-Bylnice 329, 763 31 - nabizí ABC speciál 85 kompletni, seriál Vzpoura mozků, plánky - Supercar, obojživelné auto Amphicar, Kosmická kráva, vznášedlo ABC, neslepené stavebnice
Směr, kreslené seriály Pavouk Nephila, Profesor Dugan (neúplný) za neslepené Tatra 815 Sl, 814, VE, 815 GTC, Tatra 813 tahač,
Kolos a vozy Fl; Jozef Hauskrecht, Habarová 19, 831 05 Bratislava - shání kníhu o japon-
ských bojovnícich ninja; Adam Neuman, Lukešova 26/1602, 14200 Praha 4 - shání sovět­
ský skateboard za soupravu vláčků HO; Juraj
Kabát, Robotnícka 59/23, 90501 Senica n. M .
- shání Kočičí sloupek 1 až 4, všechny dosud
vydané anatomie kromě anatomie muže, slepice a vejce, dále všechny obtiskové aršíky ABC,
ABC č. 4, roč . 26 bez déček, neporušené, nabízí
různé vystřihovánky a seriály; Jiří Rusňák, Fučíkova 364, 749 01 Vit kov shání Mercedes
608 O, Ford Sierra XR 41, Suchoj Su-7BKL, na bízí 23 různých atlasů, Thomas Flyabout 1909,
námořní obchodní loď Racek, hrad Sion, Mosckops, Rolls-Royce 1912, vše s návody; Pavel
Spáčil, Majetín 226, 751 03 Brodek u Pře rova
- sháni vše k vláčkům TI, i rozbité mašinky
a vagóny, výměna podle dohody; Jan Veselý,
Upravená 1, 10200 Praha 10 - shání mladé
křečíky džungarské, nabídky písemně nebo na
tel. 70 38 24; Martin Janča, Horní Němč í 356,
687 64 - shání plánek na televizní hry, nabízí
různá déčka a obrazové atlasy ; Michael Ambrosi, V luhu 47, 25206 Měchenice - shání
modely Revell elektronik, kamióny, auta, barvy
Revell č. 88, 55, 12, 14, nabízí devětkrát časopis
Pif, ABC speciál 86, Clever a Smart, Captain
victory, knihu Plachty nad oceány ; Lukáš Dušek, 14. října 407, 25301 Hostivice - shání Ta tru 148 cisternovou stříkačku, nabízi Ladu Nivu
a formule ; Michal Šuléř, Pionýrů 202, 76701
Kroměříž-Vážany - shání poškozené digitálky,
elektronky, kazeťáky a kalkulačky atd.; Michal
Konopásek, Feřcekova 540, ·181 00 Praha 8 shání neslepené modely letadel a barvy, nabízí
angličáky, plechovky, model auta BMW CSL
Alpina na servoovládání; tubomír Papánek,
Bebravská 4, 821 07 Bratislava - shání modely
Honda NS500GP, BMW Touring, Tatra 624 Narex, Toyota m 1:43, Ferrari 312 T2, Fiat Uno, Suzuki 413 SJ, McLaren M23, Ligier JS ll, nabízí
jiné modely, seznam zašle ; Petr Škvrna, Ol.
Jeremiáše 1981, 70800 Ostrava-Poruba - shání plastické vystřihovánky hradů a tvrzí z Alba trosu a stavby ze skanzenu, tvrze a hrady vyšlé
v ABC, nabízí digitálni hru Jen počkej bez displeje; Jan Sochor, Horáčkova 1212, 14000
Praha 4-Krč - shání fungujicí chechtaci pytlík,
dá různý sběratelský materiál ; Jan Reisinger,
Horoušanská 237, 25081 Nehvizdy - sháni
prodloužené cyklotrialové kolo i domáci výroby, nabízí vše na vláčky TI a vystřihovánky;
Jan Kepka , Dukelská 185, 251 01 Říčany hledá kamarády se zájmem o poč ítač Commodore 16, výměna her, programů a informaci;
Tomáš Begovský, Gottwaldova 789, 708 00
Ostrava-Poruba - shání různé obrázky, samolepky, katalogy a plakáty dopravních letadel
a našich i zahraníčních leteckých společností,
nabízí vše z ABC, dohoda ; Boris Lavíšek, Ševčenkova 3, 851 01 Bratislava shání vystřiho­
vánky hradů Karlštejn, Kost nebo Kozí Hrádek,
nabízí Křivoklát ; Antonín Hofner, Ljaguševova 402, 431 51 Klášterec n. O. - shání nesestavené Kity 1/72, Jak-9D Airfix, B-29 Airfix, HE111 Airfix, FW-189 Airfix, MIG-25 Hasegawa,
MIG-27 Airfix, H. Harrier, F-l00, F-l04, F-84,
F-86, F-14, 15, 18, bitev. loď Tirpitz Revell, nabízí výměnu nebo koupí; David Zvejška, Korunní 17, 70900 Ostrava 1 - shání vagónky HO,
nabízí neslepená déčka Lada 2108 Samara,
Škoda Favorit, Tatra Paříž-Dakar nebo jiné,
dále koleje HO (i prodá); Pavel Čuban ,
ČSSP 2564, 40012 Ústí n. L. - vymění hry na
Atari 800 XE, pouze v Turbu; Michal Marada,
Bélu Kuna 25, 851 03 Bratislava - shání dobrý
fotoaparát Smena, nabízí různé vystřihovánky,
3 vagóny a 50 kolejnic na HO a 20 kolejnic na
TI; Pavel Farkaš, Rosice n. L. 192, 53351 Pardubice - sháni kazety různých délek a značek,
popřip . s nahrávkami Depeche Mode, za el.
součástky, dále časopis Amatérské rádio 11/84
(kompletní), desky na Sedmičku pionýrů 6/85
a 19/86 a automajáček (nejlépe modrý), napiš
seznam.
-- -----.-
-
-~-
--=,~-~=-.;~:-- -
SZfru~
1'\--------,I 1----~----1l
•
I
~
I
í$l
I.et= :..-:.:-. :..-:.:-~
r
I
~
9
pporo
V8~()Rt;X
35() CCI'II
m 1:211
Nahrávač obrázků
Nahrávač
obrázků
I
Trii'!
(,
(, ,
Možná se vám někdy stalo, že jste si na počita­
ZX SPECTRUM chtěli zvlášť nahrát titulni obrázek z počitačové hry, ale nedařilo se vám to.
Obrázky bývaji nahrány jako bezhlavičkové bloky
a přikazem LOAD " " SCREENS je nelze nahrát.
Vaše potiže vyřeši 14 bajtů strojového kódu, jež
jsO!! jádrem programu, který jsem nazval NAHRAVAČ. Tento program je svým způsobem
komfortni, neboť dokáže obrázek nejen nahrát
a zobrazit znovu na obrazovce, ale umi jej i uložit
pod zvoleným jménem na kazetu a pak kdykoliv
vytisknout na tiskárně nebo nakreslit pomoci Minigrafu A 0507 se zvolenou barevnou maskou . To
ovšem musi být v paměti i ovládaci program Minigrafu MZXR.
Vždy, když počitač čeká na volbu, se ozve krátká melodie. Nápovědu (HELP) lze vyvolat na
obrazovku, ale obrázek se tím z ní smaže. Doporučuji proto nechat si vytisknout nápovědu, nebo
sí ji alespoň opsat.
Někdy mohou nastat komplikace, že program
obrazovku "nebere". Příčinou může být jiný flagbyte (druhé číslo za příkazem DATA v řádku 110).
Ve hře International Karate se mi například
osvědčilo zaměnit číslo 255 za nulu.
Program NAHRÁVAČ dokáže nahrát většinu
obrázků, ovšem některé vyžadují individuální pří­
stup. V zásadě jde o jednoduchý program k jednoduchým účelům a nelze od něj očekávat stoprocentní použiti. Program lze použít také ve spojel'lí počitače ZX SPECTRUM s tiskárnami ZX
Printer či Seikosha GP-50 a pravděpodobně i s jinými tiskárnami, což nemám vyzkoušeno.
či
Petr Nachtmann
HEL P
»Nahr a vac«
<9* * *1;a",RI: __-NiidJ:1:J;U * *
Al' to ,- :
Pe t ,- NACHTI-1ANN
#IHUI 1:1 1:1
#HELPI:I
1:1#1:1#1:11:1
- >Load obrazku / - >Save obrazlu /
->Copy / tisk na - >Minigrafu /
v olba ->Nazvu / -)Volba masly /
->Help
mliil-l9;r:tíí14
N .3staven'~
nazev:
Nastavena
maska
254
Robin Hood
" H E L P"
pro
Minigraf :
1 CLERR 59999
2 REM pro casopis RBC mladych techniku a prirodovedcu
3 REM
Petr NRCH1MRNN
10 BOROER 0' lNK 7 : PRPER 0' BRlGHl 0' rLRSH 0' POKE 23609.1
0' CLS • RES10RE • rOR z-60000 10 60013
20 RERO a
30 POKE z,a
40 NEXl z
50 LEl nSa·obr . ·· LET ma 0
;Z nabidky L
100 ORTR 55
' REM scr
ORD-VERlrY jsme
Jsi vybral i
105 REM
LORD
;V R je flag
• REt'! LO
R,
110 OR1R 62 , 255
255
-b!.lte
OE, 6912
;Oelka
120 ORTR 17, 0, 27
• REM LO
; Zacatek
130 OlnR 221, 33, 0, 64: REM LO
IX. 16384
• REt'! CRLL 1366, LO-BYTES;Vyvolani ru
140 ORTR 205, 86, 5
tiny z ROM
150 ORTR 201
• REM RET
160 REM Pozn . ' rutina LO-BY1ES pri chybe nevyvola hlasku R, n
a rozdil od LO-BLOCK
»Nahravac«·· · ·
200 POKE 23692,255 ' CLS • PRINT •
_ ••• '; INVERSE 1;'PENR SOrlWRRE'; INVERSE 0;· ••• ••••
UUU' ,.
utor r Petr NRCH1MRNN'" INK 5;'
MHELPM'"
MMMMMM'
210 PRINl "CHRS 16+CHRS 7+' -)Load obrazku"+CHRS 16+CHRS 6+
'-)Save obrazku/"+CHRS 16+CHRS 5+' -)Cop!.l/"+CHRS 16+CHRS 4+' t
isk na -)t'!inigrafu"+CHRS 16+CHRS 7+'
volba -)Nazvu"+CHRS
16+CHRS 6;'-)Volba masky"+CHRS 16+CHRS 5+'
-) Help'
215 PRINl • INVERSE 1;'INrORMRCE"; INVERSE 0"'Nastaveny naz
ev' ';CHRS 34; INK 5;nS; INK 7;CHRS 34
220 PRINT "Nastavena maska pro Minigraf·
230 LET pS-CHRS 16+CHRS 4+'zadna'+CHRS 16+CHRS 7: Ir m lHEN
LEl pS-CHRS 16+CHRS 6+S1RS m+CHRS 16+CHRS 7
240 PRINl pS
300 BEEP .08,0' BEEP . 08,4 ' BEEP . 08,7 : BEEP . 08,4· BEEP .08,
0 ' BEEP .08,2' BEEP . 16,0
310 PRUSE 0 ' LET kS-INKEYS ' BEEP .01,10
320 Ir kS··I· OR kS··L· OR k$=··· lHEN GO 10 400
330 Ir kSa's' OR kS='S' OR kS z 'NOl • lHEN GO 10 500
340 Ir kS··c· OR kSa'C' OR kS·'?' THEN GO 10 600
350 Ir kS··m· OR kS··M· OR kS··.· THEN GO 10 700
360 Ir kSa'n' OR kSa'N' OR kS=',' lHEN GO TO 800
370 Ir kS-'v' OR kS··V· OR kS·'" lHEN GO 10 900
380 Ir kSa'h' OR kS··H· OR kS s '" lHEN GO 10 200
399 GO 10 310
400 CLS • PRINl 'Load obrazu' POUZE BEZ HLRVICKY!Pri ch!.lbe se
405)PRINT M0 ; '
Stiskni cokoli pro nahrani" " H - Help' :PRU
SE 0: INPUl ".
407 LEl aS=INKEYS
408 Ir aS··· lHEN GO 10 405
409 Ir aS··h· OR aSs'H' OR aS='" lHEN GO 10 200
410 BEEP . 05,10' RRNOOMIZE USR 60000
420 GO 10 300
500 POKE 23736,187 : SRVE nSSCREENS
SUl GO 10 30111
600 LPRINl nS ' LPRINl I COPY
61111 GO TO 300
LPRINT
700 BEEP . 1,20' PRINl M7,im,0,260;wr,nS: LPRINT
705 Ir m lHEN PRINl M7,cs,4,m: GO 10 300
710 PRINT M7,cs,4: GO TO 300
800 CLS • P~INl "'Vloz nazev (max . deset znaku : '
810 INPUl ')'; LINE nS
820 Ir LEN nS)10 lHEN GO TO 810
830 GO TO 200
900 CLS • PRINT " 'Zvol masku (pouze pro Minigraf a ovladaci
program MZXR, s MZXS nefunguje . Kdyz chcesmasku zru-sit, zad
ej nulu . '
910 INPUT m: Ir m<0 OR m)255 THEN GO TO 910
920 GO TO 200
9~00 SRVE 'Nahravac' LINE 1.: PRUSE 0' VERlrY 'Nahravac'
pení celého modelu použijte výhradně
disperzní lepidlo, které nanášejte v tenké
vrstvě!
/
\ I
\I \
@G)(b4
0@
GRUMMAN F 14
TOMCAT
JEDNODUCHÝ LÉTAJíCí MODEL
Z vystřihovánky, kterou vám dnes nabizíme, si můžete snadno a rychle vyrobit
jednoduché házedlo, s nímž si zpestříte
konec prázdnin. Předlohou nám byl skutečný letoun Grumman F 14 TOMCAT,
který jsme však pro potřebu kluzáčku museli trochu stylizovat.
Model je určen pro čtenáře bez
větších
modelářských
zkušeností
a pro ty, kteří se stavbou modelů teprve
začínají. Požadavkem je ovšem přesná
a pečlivá práce, jinak vám model nebude
dobře létat.
Stejně jako u všech modelů z ABC provedete nejdříve přípravné práce. Lomové
hrany, které budete rýhovat tupou špič­
kou nože z líce tisku, jsou kresleny plnou
čarou, opatřenou mimo kresbu dílu malou
černou šipkou, jejíž špička směřuje na
lom hrany, kterou budete rýhovat (nařezá­
vat) . Hrany, které budete rýhovat z rubu
vystřihovánky, jsou kresleny čerchovanou
čarou (- . - . -). Tam, kde by nakreslená lomová čára rušila kresbu na modelu,
je vyznačena jen krátkou úsečkou na dílu
a mimo něj . Prohlédněte si proto návodnou kresbu a podle ní se orientujte ve vystřihovánce. Pak teprve postupně rýhujte
lomové hrany.
Prořezy jsou vyznačeny červenou úseč­
kou v černém rámečku (v dilech 1, 4, 5).
Výřez plochy je vyznačen červenou úhlopříčkou (díl 1). Na rubovou stranu dílů 2
a 3 přenesete úsečky A-A a B-B, a to
tak, že propíchnete konce úseček špendlí-
kem a na rubu spojíte tyto body linkou
udělanou měkkou tužkou. Na úsečky budete v průběhu stavby lepit dalši dily. Na
zátěž, kterou budete vlepovat do přední
části trupu, doporučujeme podložku pod
matici M 8 (vnější průměr 16,5 mm, vnitřní
průměr 8,5 mm, tloušťka 1,2 mm). Můžete
použít i jiný materiál, který by však měl
mít přibližně stejnou hmotnost. Důležité
je, abyste zátěž zalepili do modelu až po
zalétání, tj. až si ověříte, v jakém úhlu musíte nastavit křidélka výškovek a jaká zátěž bude nejvhodnější. Nevíme předem,
jaký druh papíru bude použit při výrobě
v tiskárně, a tak zde pro vás zůstává prostor pro experimenty.
Práci na modelu začnete tím, že
podlepíte křídlo 3 jeho rubovými díly 13
a 14, dále podlepíte výškovku 6 díly 7 a 8,
nakonec podlepíte směrovky na dílu 2
vnějšími díly 9 a 10. Pracujte přesně, aby
díly na sebe navazovaly v hranách. V ploše pod zátěží vše necháte dobře proschnout, nejlépe třeba mezi deskou stolu
a tabulkou skla, zatíženou starými knihami. Jen dokonale rovné plochy budou
funkční a letoun bude dobře létat. Na le-
Nyní zkompletujete díl 1 (příď letadla)
a lomové hrany zevnitř natřete lepidlem .
Po zaschnutí zpevní konstrukci, která je
v této části letadla značně namáhaná nárazy při dopadu na zem . K dílu 2 přilepíte
levý bok 4, celek osadíte na díl 1 a z druhé
strany doplníte pravým bokem 5 - lepíte
opět k dílům 2 a 1. Do horních prořezů
v dílu 1 nasadíte křídlo 3 a na ně přilepíte
přední část dílu 2 a díly 4 a 5. Stěny kabiny vychýlíte tak, aby se jejich vrcholy dotýkaly, a v této poloze zalijete vrstvičkou
lepidla spáry v prořezech a necháte doko·nale zaschnout.
Zkompletujete díly 11 (2X). 12 (2 X )
a osadíte je na vyznačená místa na kří­
dlech 3. Výškovku 6 nasunete do dolních
prořezů v dílu 1 (nasunete z levé strany,
kde je prořez delší), špičkQU Qože nanesete lepidlo mezi díl 1 a 6 a pinzetou stisknete. Po slepení ještě zalijete spáry prořezů
lepidlem. Směrovky (díl 2) vychýlíte mírně
od sebe (vzdálenost ve vrcholu má být
44 mm) a v této poloze zalijete lepidlem
lomovou hranu u trupu. Celek pečlivě vyrovnáte, vhodně zatížíte a necháte nepokřivený dobře proschnout.
Zalétávání modelu bude pro vás experimentální akcí. Při zalétávání vychýlíte
křidélka výškovky (díl 6) nahoru, přibližně
pod úhlem 60 až 70 stupňů . Do výřezu
v přídi dílu 1 nasunete zátěž a pak opatrně
zkusíte letadlo klouznout vzduchem. Házejte rovně před sebe z výšky ramen. Pokud je zátěž vhodná a výškovka dobře nastavená, poletí letadlo klouzavým letem
zvolna k zemi. Bude-Ii model prudce padat přídi k zemi, vychylte křidélka vice nahoru, a jestliže ani to nepomůže, uberte
zátěž v přední části trupu. Pokud jste dosáhli klidného klouzavého letu, musíte zátěž v přídi napevno přilepit lepidlem Kanagom (jen několika kapkami), jinak byste
při běžném létání mohli zátěž ztratit. Pak
opět vyzkoušíte let, který již upravujete
během létání jen zdviAáním nebo sklápě­
ním křidélek. Další pokusy již můžete dě­
lat větší silou, letadlo vypouštět mírně šikmo vzhůru. Model by měl letět prudce
. vpřed, jako stíhačka .
Házedlo je stílvěno na dlouhý přímý let.
Proto pokusy nedělejte v pokoji, raději na
dlouhé chodbě, jinak si zbytečně otřepíte
špičku modelu . Nejlepší je vypouštět model venku, za bezvětří, případně jej házet
proti mírnému větříku. Skvělým prostorem je také tělocvična. Pokud jste model
dobře zalétali, můžete jej zpevnit lehkým
přestříknutím bezbarvým lakem ve spreji .
Vydrží vám tak více letů a bude lépe odolávat vlhkosti a deformacím. Barvy také
dostanou kovový lesk. Hodně úspěchů při
stavbě i létání vám přeje
Richard Vyškovský
Velorex 350 ccm
chlopně dílu 4 a její přední část pří lepíte
Nabízíme vám slíbenou vystřihovánku
vozítka Velorex, které bylo původně kon- na vnítřní stranu dílu 1. Po zaschnutí nejstruováno pro invalidní občany, ale ča­ prve začnete postupně přílepovat jednu
sem se stalo spíše kuriozitou na našich stranu kapoty k boku karosérie a po řád­
ném zaschnutí obdobně pří lepíte i druhý
silnicích. Jde o tříkolku, v jejímž rámu,
potaženém plátnem, je zabudovaný mo- bok kapoty. Celek necháte řádně protocyklový motor o obsahu 350 ccm. Dnes schnout.
jsou velorexy hledanými "veterány"
Vystřihnete dily 10 a ll, které přilepíte
a oblíbili si je také nemajetní studenti ja- zevnitř na dily 2 a 3. Vnitřní boční skla 12
ko recesní vozidlo .
a 13 přilepíte zevnitř na boky dilu 4. Na
Stavba modelu z naší vystřihovánky je . díl 1 přilepíte zevnitř podlahu 15. Zpracupoměrně náročná na přesnost, proto ji
jete díl 14 a postupně jej přilepíte zevnitř
doporučujeme jen pokročilejším modelána díl4, dále na boky 2, 3 a na vyznače­
řům . Model má mnoho drobných dílů
nou část na podlaze dílu 15. Celek opět
a zaoblené tvary vyžadují pečlivé vytva- necháte dokonale proschnout.
rování. Při práci se stále orientujte podle
Zpracujete držáky zadního kola 16 (2 x )
návodné kresby.
a slepíte zadní kolo z dílů 17 a 20 (2 x ). Na
Udělejte nejdříve přípravné práce. Hraosu 22 nasunete hotové kolo a zpracovany, které budete ohýbat ze strany tísku
né díly 16. Celek usadíte na vyznačená
vystřihovánky, jsou kresleny plnou čarou
místa na dílu 15 a přilepíte. Pozor, kolo se
a mimo kresbu označeny černou šipkou,
musí mezi díly 16 volně otáčet! Zadní
jejíž špička směřuje na lom. Tam, kde by
část karosérie zakončíte přilepením díčára rušila vzhled (díly 2 a 3), jsou ohyby
lu 23 na boky 2 a 3. Zevnitř pak ještě při­
naznačeny na okrajích čárkou a šipkou.
lepite na díl 23 zakryti 61 .
Hrany, které budete ohýbat z rubu vystři­
Dále zpracujete zadni blatník 24, který
hovánky,
jsou
značeny
čerchovaně
nasunete na vyznačené misto na dílu 23
(.- .-.). Čárkovaně ( - - - - ) jsou zna- ·a zalepíte. Zpracujete zástěrku 25 a přile­
čeny obrysy ploch, na něž budete jedhotpíte ji zevnitř na blatník 24. Vytvarujete
livé d íly lepit. Čísla těchto dílů jsou na- zakrytí motoru 26, přilepíte k němu jeho
psána na chlopních a uvnitř ploch. Výře­ vnitřni část 62 a celek přilepíte na vnitřní
zy a prořezy jsou tradičně označeny čer­
strany boků 10, 11 a na vyznačená mista
venou úhlopříčkou nebo linkou.
na dílu 23.
Z kuchyňských špejlí připravíte násleStočite a slepíte výfuky z dílů 34 (2x)
dující díly: 21 přední osa,
délka
a 35 (2 x ). Výfuky piilepíte na vyznačená
74 mm; 22 osa zadního kola, délka
místa na dílech 16. Zpracujete koncové
22 mm; 51 (2 x ) - délka 8 mm, tyto díly
světlo z dílů 30 a 31, které přilepíte na
budou sloužit k uchycení dílů 50 (2 x ); 46
blatník 24. Stejně tak přilepíte na vyzna(2 x ) - držáky reflektorů, délka 15 mm;
čená místa SPZ díl 29 - a odrazové
32 - díl, který začerníte tuši a použijete
sklíčko 33. Slepíte bočni svítilny z dílů 37
k zajíštění zadní části střechy, délka
(2 x ) a 38 (2 x ) a přilepíte je na vyznačená
7 mm ~ 59 - hřídel volantu, délka 15 mm.
místa na bocích 2 a 3. Tím je zadní část
Dále si vezmete brčko z umělé hmoty
modelu hotová .
a připravíte z něho díly: 52 (2) - délka
Pokračujete přední částí. Začnete blat2 mm, 53 (2 x ) - délka 3 mm. Nyní teprve
níky, které slepíte z dílů 39 (2 x ), 40 (2 x )
začnete se stavbou modelu.
a 49 (2 x ). Při lepení blatníků se orientujte
Vystřihnete podvozek 1, jehož přední ' podle návodné kresby. Zpracujete přední
část vytvarujete přetažením přes hranu
kola z dílů 17 (2 x ), 18 (2 x ) a 19 ' (2 xj. Hgstolu do oblého tvaru. Dále vystřihnete
tová kola necháte proschnout a odložíte .
a zpracujete boky 2 a 3, které také vytvaVezmete přední .osu 21, nasunete ji
rujete do oblého tvaru a postupně je při­
'do
propíchnutých
lepíte na díl 1. Při práci je třeba postupootvorů v bocích kavat pomalu a pečlivě! Vystřihnete a zprarosérie tak, aby po
cujete díl4 (čelní a boční skla) a přilepíte
obou stranách vyjej postupně na chlopně dílů 2 a 3. Celek
čnívala stejně, a nanecháte proschnout.
pevno ji zalepíte.
Sestavíte nejsložítější část modelu Nyní vezmete držápřední kapotu. Vystřihnete střední díl kaky 51 (2 x ), nasunepoty 5 a jeho přední část vytvarujete do
te je do proražeoblého tvaru . K tomuto dílu postupně při­
ných otvorů v bolepíte obdobně vytvarované díly 6 a 7.
cích 2 a 3 tak, aby
Pozor, nezapomínejte stále tvarovat
vyčnívaly
asi
přední část kapoty podle návodné kres3-4 mm, a zalepíte.
by! K takto slepenému celku ještě přile­
Začnete
nasazopite krajní dily kapoty 8, 9 a opět je před
vat na osu 21 jedúplným zaschnutím lepidla dotvarujete.
notlivé části před­
Hotovou kapotu postupně přilepíte na
ní nápravy. Opět
se při tom orientujte
podle
návodné kresby. Nejprve osadíte levou
stranu nápravy, a to
tak, že na osu nasunete
vymezovací
díl 52. Dále nasadíte na osu a na držák 51
zpracovaný
díl 50, další v pořadí
bude již dříve zpracovaný blatník, jehož boční úchyt při­
lepíte na vyznačené
místo na boku 2.
Hotoyé . kolo nasadíte a konec nápravy zakončíte nasazením a
přilepením
dílu 53. Pozor, díl 53
musí být přilepen jen
k ose! Kolo se musí volně otáčet . Stejným
způsobem pak osadíte i pravou stranu
nápravy.
Další prací bude zhotovení a 'osazení
reflektorů. Sestavíte je z dílů 41, 42, 43,
44 a 45 (každý je dvakrát). Spejle 46 (2 x )
nasunete do proražených otvorů v dílech 44 (2 x ) a napevno je zalepíte. Takto
připravené reflektory pak nasunete do
otvorů v bocích 2 a 3 a zalepíte. Vystřih­
nete přední blíkače 47 (2 x ), nalepíte je
na kartón o síle 1 mm, po zaschnutí znovu vystřihnete a nalepíte na vyznačená
místa na bocích karosérie . Slepíte zpětné
zrcátko 48, které připevníte na díl 4. Ještě vystřihnete zátku palivové nádrže 36
a přilepíte ji na díl 5.
Poslední prací na modelu bude zpracování vnitřních prostor vozitka a slepení
střechy . Zpracujete sedadlo řidiče z dí lů 54 a 55. Na spodní část sedadla přilepí­
te zpracovaný podstavec 56. Celé sedadlo usadíte a přilepíte na podlahu 15. Na
vyznačené místo na podlaze 15 ještě při­
lepite řadicí páku 57. Slepíte volant z dílů 58 (2 x ),nasadíte jej na osu 59 a celek
nasunete a zalepíte do otvoru v palubn i '
desce 14.
Nyní složíte střechu. Pečlivě vytvarujete vnější část střechy 27, do které po proschnutí vlepíte její vnitřek 28. Pozor, stře­
chu zatím neuzavírejte v předni části!
Tam přijde chlopeň dílu 4. Teprve po řád­
ném zaschnutí a vytvarování nasadíte
střechu přední částí na tuto chlopeň a zalepíte . Chlopeň slouží jako pružný závěs ~
k odklápění a přiklápění střechy . K zajištění proti samovolnému odklopení stře- '
chy slouží malý čep 32, který přilepíte na
vyznačené místo na dílu 24. Musíte jej
upevnit tak, aby se za něj lehce zachytila
zadní část střechy při zaklopení. (Tento
čep je pouze na modelu z konstrukčních důvodů, na skutečném vozidle není). Zbývá zhotovení informační tabulky 60. Tím je model hotov.
Pokud chceme mít výraznější barvy
a zpevněný povrch modelu, doporučuje­
me je nastříkat bezbarvým lakem . Tuto
práci však dělejte po etapách, lakujte díly samostatně . Budete-Ii stříkat již sestavený model, slepí se vám pohyblivé díly.
Radost z nového modelu, který je připra­
ven v měřítku 1 :24, vám přeje
Miloleihák
•
3
•
®
Začněte díly s oranžovými a žlutýmí čísly. Nahrubo je vystřihněte
Další série modelů
MINIBOX - hasičské
vozy - zahajuje
LIAZ 101.860 - CAS 25
Dříve než začnete stříhat, přečtěte sí informace na rubu této
stránky, kde také pokračuje návod. Ten sí pak oddělte a může­
te začít lepit. Cisternová automobilová stříkačka není o nic složitější než předchozí modely séríe MINIBOX. Jednotlivé díly
mají poziční čísla podložen'a třemi barvami. Oranžová = základní díly, žlutá = doplňkové díly, modrá = díly určené šíkovněj­
ším modelářům.
a díly 1 a 3 podlepte kancelářským papírem . Díl 7
podlepte kladívkovou čtvnkou. Díly 8 a 9 nevystřihujte, odložte
je stranou, později podle ních budete řezat špejle. Podlepené
díly nechte pod zátěží proschnout.
Narýhujte ohyby podle malých šípek na obrysech dílů. U dílu 2 narýhujte i zpevňující pásek pod nárazníkem a "prolisy" na
bocích. Pak vystříhněte obrysy dílů, ohněte chlopně a hrany.
Propíchněte otvory na vyznačených místech u dílů 1, 2, 3 a 5.
U dílu 5 nejprve ohněte čelní chlopeň o 180 stupňů a otvor
udělejte zároveň i v chlopni. Podle pořadí čísel v kroužcích na
chlopních jednotlivé částí modelu slepujte.
Slepení kabiny 2 není obtížné. Po slepení zadního čela s bokem (krok 1,2) spojte zadní čelo s horní stranou kabíny, nad
kterou budou přečnívat zoubky pro přilepení dílu 5 - střechy.
Dále buď pomocí proužku ohnutého papíru, nebo natupo spojte zadní čelo s druhým bokem kabíny. U dílu 4 pečlivě ohněte
a přilepte vnitřní stranu zábradlí ke straně vnější. Po slepení dílů začněte s montáži.
Spojte podvozek i s kabinou 2 pomocí chlopně (krok 6).
Dbejte, aby kabina nebyla v žádném směru nakřívo . Po zaschnutí spoje mírně zatlačte na čelo kabiny, tím odchlípnete
její boky od podvozku. Styčné plochy natřete lepidlem a spojte. Dále přilepte na podvozek díl 3. Dejte pozor, aby přední
hrana byla správně umístěna (pomocí černé tečky na obou dílech) a přesně lícovala s černou čarou za kabinou. Vzadu tím
vznikne malý převis. Dále přilepte zadní čelo dílu 4 a potom
oba jeho boky.
Doplňkové díly 6 a 7, lapač vzduchu a klec s provazovým žebříkem, můžete přilepit na vyznačená místa střechy. Výstražný
majáček udělejte ze špejle uříznuté podle kresby dílu 8. Konec
natřete modrou barvou a po zaschnutí vsuňte do otvoru ve
střeše kabiny. Tím je základní vozidlo hotovo.
Zkušenější modeláři mohou z dílů s modře podloženými čí­
, sly ještě vyrobit vodní dělo A. Podle čísla 9 uřízněte špejli a její
konce načerněte tuší. To je základ, na který nalepíte další díly.
Stočte díl 10 po krátké straně do trubičky o průměru 1 mm.
Délka trubičky bude 21 mm . Pomáhejte si stáčením o hranu
stolu . Po dosažení průměru volnou hranu potřete lepidlem
a slepte trubičku. Tu potom přilepte na špejli k černému konci
kapkou kanagomu. Spoj přelepte páskem 12, pod který nalepte díl 13 obtočením kolem špejle. Spejli pak vsuňte do otvoru
v nástavbě a podvozku. Nakonec shora přilepte díl 11. Vodní
dělo nepřilepujte k cisterně, nechte je volně otočné.
Všechny "svítící" spoje, hrany a lomy zaretušujte a model je
hotov.
Milan Weiner
Hasičské
automobily v sérii MINIBOX
Požární automobíly, nebo jak se dnes
vozidla hasičů, nenechávají v klidu žádného, i odrostlejšího
kluka, když je vidí řítit se ulicemi města či
po siln ici, či dokonce při hasebním nebo
jiném zásahu, tedy v akci. Všimněte si, že
jsou vždy nablýskané, připravené, vybavené. Inu hasiči - to jsou lidé se zvláštním
povoláním , se zvláštním pohledem na
svět, chlapi tvrdí a nebojácní, kte ř í svou
práci dělají nejen pro peníze (těch zase
tolik nemaji) . Své stroje hned po akci dávají do nej lepšího pořádku , aby byly opět
připraveny zasáhnout, bude-Ii třeba .
Pestře zbarvené vozy, ženoucí se kamsi
se zapnutými výstražnými majáčky a tradiční houkačkou " hóóří" , kterým podle
potřeby pomáhají mnohohlasně troubíci
klaksony, v kabinách muži v modrých
kombinézách s bílými přilbami .. . To je
obraz známý, a přece při něm lidem jaksi
zatrne. Ruch ulice se na zlomek sekundy
jakoby zastaví, lidé za hasiči otáčejí své
pohledy, vše se před řítícími se vozy rozestupuje, ostatní vozidla uhýbají, nebo by
uhýbat měla, a vozy mizí kdesi za rohem
či v dáli. Zůstanou po nich oblaka prachu
- to jak vymetají koly krajnice nebo dělicí
pásy vozovek. Je to podívaná, ale skuteč­
ný cil vozů už podívanou nebývá.
Požár, zatopené prostory, lidé v ohrožení - to není podívaná, to je velké neštěs­
ti. Lidé, kteří mají na starost zabránit neštěstí nebo je co nejvíce zmírnit, mají těž(konečně správně) říká
kou, vermi těžkou práci. Sami jsou často
ve vážném ohrožení, a přesto nasazují
vlastní životy, aby zachránili životy druhých či velké materiální hodnoty. K čemu
by jim však byla velká odvaha a vycviče­
nost, kdyby neměli prostředky, pomůcky
a nejrůznější techniku k uskutečnění zásahu! Proto pro ně jiní lidé vymysleli a vymýšlejí stále spolehlivější a výkonnější pomůcky a pomocníky - speciální vozidla.
V naší sérii MINIBOX jsme pro vás při­
pravili několik našich nejznámějších hasičských vozů . Postupně k nim však přiřa­
díme i zahraniční typy a patrně i veterány.
Prvním modelem je vám jistě dobře
známá cisternová automobilová stříkačka
(CAS) s kombinovaným výkonným čerpa­
dlem o výkonu 2500 litrů vody za minutu
(25), umístěná na podvozku vozu LIAZ
101.860. Těmito údaji jsme pro vás struč­
ně rozšifrovali ono dlouhé označení LIAZ
101.860 - CAS 25.
Vozidlo je schopno dopravit k místu požáru jedno kompletní družstvo hasičů
s veškerými pomůckami , které jsou potře ­
ba k zásahu . V útrobách vozu jsou kromě
dalšího drobného přislušenství především
velká nádrž na vodu, pěnidlo k výrobě hasicí pěny , výkonné čerpadlo, hadice s růz­
nými koncovými nástavci - proudnicemi,
zvláštní sací hadice spojené s čerpadlem,
nechybí světlomet, ale třeba ani rybářské
boty, dýchací přístroje, a to i pro potápě­
če , nosítka pro zraněné, sekery, háky, leh-
ký žebřík .. . Je toho hodně , co vozidlo veze, a leccos se do vozu dá bleskově přilo­
žit těsně před výjezdem - to podle charakteru požáru.
Obdobně je vybavena pojízdná cisterna
na podvozku TATRA, kterou máme pro
vás také připravenou v modelu . Jen si na
ni musíte počkat do podzimu, do nového
ročníku ABC. Máme pro vás totiž připra ­
vena ještě další vozidla a pojízdnou tech niku do série MINI BOX, ale to se nechte
překvapit.
A ještě malá poznámka . Až si svůj první
hasičský MINIBOX slepíte, zkuste se zamyslet nad tím, proč vlastně vznikají požáry a zda i vy někdy k takovému požáru
zbytečně nezavdáte příčinu neopatrnou
činností. Víte, že například výpary z někte­
rých lepidel, z ředidel do barev, zvláště
z acetonu a toluenu, se kterými při modelaření někdy manipulujete, jsou prudce
hořlavé a jejich výpary výbušné? Stačí ,
aby se výpary nahromadily v malé místnosti a pak tam došlo k zajiskření , k zapá lení plamínku (někdy stačí plamínek plynových kamen, karmy a podobně), a výbuch s následným požárem je tu!
Pak nastává boj o čas . Čas , který potře­
bují hasiči, ale i lékaři rychlé záchranné
služby k tomu , aby pomohli. A tuto pomoc člověka člověku symbolizuje i malý
červený kříž na spodní ploše modelů MINIBOX.
-p-
PRO POSLEDNí PRÁZDN lNOVÝ TÝDEN~
ale nejen pro něj, spíle pro volné
chvíle, kdykoliv se vás sejde více než
dva. Pro takovou příležitost je urče­
no několik rad a návodů na hry a soutěže, které patřily k oblíbeným zábavám ábíčkovských klubů. Věřím, že
budou znovu patřit, neboť - jak si už
vrabci v Radlicích, kde sídlí nale redakce, cvrlikají - od nového ročníku
ábíčka kluby zase budou! Nechte se
ovlem překvapit a zkuste si zatím,
kdo správně
odhadne čas
em. Věřte , že natrénovaný odhad času se
vám může v životě mnohokrát hodit.
'/;---
hev . . . Vymyslet sí můžete nejrůznější
úkony, třeba i zašroubovat šroub, navléci
a utáhout matici , nalít vodu do sklenky . ..
Se zavázanýma očíma to pro robota nebude lehké, ale kybernetik bude muset
pečlivě vážit povely, které vydává.
Zkuste pít
hlavou dolů
Jak
dálkově
řídit
roboty
Jeden soutěžíci - robot
si zavaze
oči, druhý - kybernetik - má robota vést
po určené trase tak, aby splnil daný úkol.
Nejméně dva soutěžicí si zavazou oči
Myslete si třeba , že ovládáte robota z kabiny rakety nebo že pracuje v pásmu
šátkem. Jejich úkolem je odh;Jdnout čas,
například 30 sekund. Vedoucí dá povel
ohroženém radiací či jedovatým plynem.
Start a soutěžící mají daný limit odhadK řízení robota nemůžete ovšem použít
nout, což oznám í zvednutím ruky (proto
hlasové povely, ale jen zvukové signály.
na sebe nesmějí vidět!) . Hodnotí se přes­
Ty si předem dohodnete, např í klad s pounost odhadu času, kdo se danému limitu
žitím píšťalky . Jedno dlouhé písknutí =
p ř ib lí ž í s rozdílem méně než 5 sekund, vyvpřed, jednou krátce =
stát, dlouhé
a krátké písknutí = vlevo, krátké a dlouhé
hrává . Kontroluje se na hodinkách nebo
= vpravo, série krátkých písknutí = otočit
stopkách .
se atp.
Protože však máme ruce dvě, nastoupí
v dalším kole náročnější varianta: odhaTeď už jenom vytyčíte trasu pomoci ka mínků nebo křídou po cestičkách a robot
dují se dva různé časy . Např í klad 20 a 45
sekund . Prvn í čas se hlásí levou rukou,
může vyrazit. Soutěží se, kdo provede rodruhý limit pravou rukou. I to patří k soubota trasou v čase co nejkratším, ale také
t ěži. Kdo sí splete ruce, neboduje . Jinak je
bez havárie! Za t u se počítá , když robot
hodnocení obdobné.
sejde z cesty, up ~dne , narazí ... Zpočátku
Chcete-Ii mít soutě ž je ště obt íž nějš í ,
si hru můžete vyzkoušet i tak, že řídící kypa k je dobré soutěžíc í mást nap ří klad ho _o bernetik dává hlasové povely - vpřed ,
vorem, brumláním nebo zapnutým rádistůj. poklekni, najdi pravou rukou lá -
Raketové posádky, které kdysi patřily
ke klubům ABC, této soutěži-hře říkaly
"pití v beztížném stavu". Potřebujete buď
láhve od limonády (malé). nebo lahvičky
pro kojence (ty mají výhodu, že se dá lépe
odměřit tekutina) . Dále potřebujete slámky na pití nebo dudlíky a pak nějaký ten
nápoj. limonádu , čaj ...
Soutěžící se musí dostat do pozíce hlavou dolů . Buď se zavěsí v podkolen í na
zábradlí, hrazdě , nebo udělá stoj na rukou
a někdo mu pomůže udržet se v této pozi ci po dobu pití. Ano, bude se pít odměře ­
ná dávka nápoje pomoci slámky nebo du dlíku (tady je třeba lahvičku u úst př idržet)
s hlavou dole. Myslíte, že nápoj nahoru
nepoteče? Zkuste a uvidite. Hra je to zábavná a trochu náročná t ím visem nebo
stojkou . Víte ovšem, co všechno musí
podstoupit například ka nd idáti na kosmo nauty a astronauty? Proti tom u jsou naše
tř i hry či tréninky opravd u jen hrou, i když
ne samoúčelnou . S dalšími se setkáte
v př í št í m ročn í ku áb íč ka , pokud se p ř ihl á­
síte mezi zájmové kluby. Takže na shledanou!
Pat rik
Kresba nahoře ukazuje typ bublinatky s oddělenými měchýřky a samo statnými stvoly s hustýmj.-úkrojky listů (Utricularia grafiana) .
Lapací měchýřky bublinatky přehlížené : 1 . Detail vnějšího vzhledu mě ­
chýřku . 2 . Řez měchýřkem znázorňující .. padací dvířka ·· i brvy nedovolující oběti uniknout. 3. Savé buňky na stěně měchýřku.
Kresby Z_Kocourková
24
Ze čtyř člunů spuštěných z palúby Pagody k lovu na Divokého Dicka zbývá už jen jediný. Přestoupil na něj kapi- .
tán Ahab, pevně odhodlaný raději zemřit nežli nechat
Dicka uniknout. Dick jako by vycitil, že přičinou jeho utrpeni je loď, a obrátil svou zlobu proti ni.
icn
~
Ql
....
...
>Col
.."
-
...:;
Ql
\....
-
.,..
lL
.;:
9
;;;
..
Ql
'-
~
fA
:s::I
III
...'O
ID
'tl
::I
II:
II
..,
Ql
'6.
.Q
~
'i
>
' ::1
U
"i
c:N
s:.
u
,>
:i
III
~
's;
'i
:E
III
c:
E
III
..
Ql
:z::
~
~
'-
-
N
III
:E
III
Z celé posádky Pagody zůstal naživu jediný námoř­
ník. Vyprávěl pak příběh Divokého Dicka viem. kdo
chtěli naslouchat.
A Divoký Dick? Ten se bez odporu vzdal o deset let
později jedné Ivédské velrybářské lodi u pobřeží Brazílie.
-
.."
>
;;; '
III
..
Ol
III
>
KAP/TANE! ll) vE eE.u:~H
lJ~A7l!N~rÁHIII?Pt/N,4'
PCJHtEPrE
ř'OttApNEJcJr ... ~T
."
::I
III
Ql
1/1
::I
BYr
o
(J
Ql
Ul
Ql
>
>
Ql
:oo
lL
24 Déčka (přílohy) časopisu ABC mladých. techniků a přírodovědců . Ročník 34 (1989-1990). Adresa : ABC. DDMT. Radlická 61 . 150 02
Prai'!a 5-Radlice
ag
kem
Patricia Lake v kanadském pohoří Rocky
Mountains. Vojenští odborníci byli pře­
kvapeni spolehlivostí konstrukce, a hlavně
tím, že proti všem předpokladům pesimistů,. vyjadřovaným více či méně drsnými
vtípky, zkušební model neroztál. Nad projektem se už začalo diskutovat o tom, kde
všude bude moci Habakuk přispět ke zdaru válečných operací.
.
Mnozí už si představovali válečný kolos
pohybující se rychlostí 7 uzlů . Podle před­
poklad ů autorů projektu mělo posádku
Habakuku tvořit 3 590 mužů. Přes dvě
stovky pilotů měly z dlduhé ledové starto'
vací dráhy vzlétat buď se dvěma stovkami
ké zázemí.
Habakuk měl být poháněn 28 obrovitými šrouby a silnými dieselovými motory.
Odpůrci projektu upozorňovali , že 60 metrů vysol<á ledová hora nebude moci udržet kurs, že instalace lodních šroubů
a kormidel s nezbytnými převodovými
mechanismy bude v ledových stěnách
značně nesnadná .
V červnu 1943 už bylo jasné, že Habakuk při invazi do Evropy nezasáhne.
V srpnu se však na quebecké konferenci
jednalo o nasazení Habakuku v bojích
proti Japonsku . Lord Mountbatten se snažil o názornou ukázku . Obhajoval tvůrce
projektu tím, že Habakuk by byl ·nejenom
ku nakonec rozhodl prezidentův poradce
V. Bush, který se projektu srdečně vysmál
a přesvědčil preziqenta, že by stavba ledové letadlové lodi byla zbytečným vyha zováním peněz. Nešlo totiž o lacinou záležitost. Britské prameny uváděly částku ve
výši osmi až deseti miliónů liber, a to v ro ce 1943 byla obrovská suma.
Mezitim byl lord Mountbatten jmenován vrchním spojeneckým ve litelem
v Barmě a v říjnu Britové vybudovali velkou leteckou základnu na Azorách . Projekt Habakuk ztratil nejen svého velkého
zastánce, ale i opodstatnění. Definitivně
byl odmítnut 16. prosince 1943.
. Kresba P.-Kubela
Pavel Toufar
17
,
-"
JARO SLAV
FOGLAR
Taborove
rozmanitosti
Všechno bylo na táboře hezké,
všechno se nám líbilo, ale na néco
jsme se přece vždycky nejvíce té šili. Byly to večerní táborové "potlachy". Vy
nevíte, co znamená "potlach"? To je vidét, že jste nebyli na našem táboře! Tedy seďte potichu, já vám to prozradí.m,:
Vždycky večer, když nebyla na programu večerní hra, sešli jsme se všichni do besedního čtyřplátňáčku (stanu)
a těmto večernim vyprávěním se říka­
lo "potlach", Povídalo se o všem možném, o minulých táborech, o událostech ,na výletech, o oddíle, o strašidelných úkazech a příhodách a jednou
dokonce Pepík Húrka začal vyprávěti
o cirkusu.
A tak vám povídal o šašcích, jaké že
špumprnakle tam dělali, o lvech, slonech i tygrech, o učených psech a mnoha jiných věcech. Také jedna slečna, co
se prý "rajn kór nic" nebála, jezdila ve
stoje na koni, tančila na něm, obracela
se, přeskakovala na něm provaz,
a když kůň vyskočil, tak ona, prosím,
také vyskočila a ani při tom, panečku,
neškytla!
A Pepa vypravoval, vypravoval, oči
navrch hlavy, házel a trhal sebou, jako
by byl nejméně sám tou slečnou na
tom koni, co se "rajn kór nic" nebála.
Hoši se smáli Pepovu vyprávění, až
jim slzely oči, a Pepa stoupl u všech
v ceně. Aby využil příležitosti k svému
úspěchu, prodloužil Pepa vypravování
o další tři díly, které dával k lepšímu
v dalších večerech, ovšem milostivě, až
teprve když hoši půl hodiny o ně škemrali.
I stalo se kteréhosi večera, že jsme
při takovém "potlachu" vařili na pec
trolejovém vařiči čaj. A když se voda
už skoro vařila, převrhl Skukům hrnec i s vařičem. Tenkrát jsme se všichni ukrutně rozzlobili, neJlOť jsme se na
čaj toho chladného večera obzvláště
těšili.
Byl tedy ihned svolán válečný soud,
co Skukůmoví udělati. Skukům chudinka seděl u převrhnutého hrnku jako hromádka neštěstí . a my se radili.
A kdykoliv jsme od místa své porady
naň pohlédli, vždycky byly návrhy na
trest mírnější.
Nejdříve jsme ho chtěli poslati do
vesnice pro nový petrolej. Pak jsme, se
shodli pouze na tom, že přinese jen novou čistou vodu a nám každému dá jeden šumicí prášek jako náhradu za
čaj . Pak už jsme nechtěli na něm ani
"tu" vodu, ani prášek a zůstal návrh
jen na dva řádné pohlavky ... a ani ty
ještě nebyly pevně odhlasovány. A nakonec jsem musil celý soud i potlach
rozpustiti, protože by hoši Skukůmovi
málem místo trestu ještě dali korunu
za to, že to Vůbec převrh ...
18
Na našem táboře se každý něčím
proslavil: Pepa svým vyprávěním
o cirkusu, Láďa a Skukům svou zloděj­
skou historkou, Mýval svým pekelným
smíchem, Jirka svým neustálým pobytem v Černé skříňce a tak podobně,
a teď se ještě čekalo na Otu, čím on se
proslaví.
A proslavíl se! Smutně sice, ale to je
konečně pouze detail. Proslavíl se tedy
velikou černou bednou, kterou přivezl
s sebou na tábor. Nikomu nechtěl říci,
co v ní je. Střežil ji jako oko v hlavě,
nikdo nesměl do jeho stanu v jeho nepřítomnosti a bedna se pochopitelně
těšila všeobecnému zájmu a pozornosti. Až to jednou prasklo.
Za jednoho parného odpoledne začal Ota s bednou cosi kutit, pak se tajuplně zachumlal do všech přikrývek,
které byly ve stanu, a umlkl.
Hoši ho ovšem takhle nenechali
a všichni o překot se ptali, co Ota pod
přikrývkami hledá.
Ota na to vylezl znovu ze svého úkrytu, rozhlédl se vyděšeně kolem ~ pak
zašeptal tajemně a slavnostně:
"Ticho. Já budu dělat vobrázky."
Menší hoši tomu ' rozuměli zrovna
tak jako prve, ale my starší, kteří už
jsme leccos zažili a mnoho ve světě viděli, usoudili jsme z toho, že Otova čer­
ná bedna jest vlastně fotoaparát a že
Ota právě v temnu pod přikrývkami
nabíjí desky. A pak začal fotografovati. ..
Jak obrázky dopadly, nemohli jsme
zjistit přímo na táboře, a to bylo také
Otovo jediné štěstí. Až po skončení tábora Ota fotografie doma vyvolal
a napsal mi o nich tento dopis:
"Milý Jestřábe! .
Tak ty obrázky, na které jsi se tolik
těšil, 'už jsou hotové. Že mám smůlu od
malička, to jsem věděl vždycky! Ale že
by ta' smůla bylá taková, to jsem si přece jenom nemyslil!
.
Obrázek s lukostřelbou je dost dobrý, povedl se, až na to, že Mirek, který
z luku střílel, na obrázku vůbec není.
Jsou tam ty tři snopy obilí, co stály tenkrát vedle. Obrázek s totemem již není
tak vydařený, neboť z totemu je vidět
pouze ta súva na vrcholu, takže nezasvěcenec těžko pozná, že to je totem.
Také s obrázkem ze semaforování nejsem spokojen, protože na něm nejsou
hochům vídět ruce s praporky. Tomuhle nedostatku se dá ovšem odpomoci
tím, že by se k obrázku ruce s prapor, ky přimalovaly . . ."
A tak Ota popisoval obrázek za
obrázkem, až jsem klesl zničen pod
stůl, dopis zahodil a slzy zklamání kanuly mi po tvářích: Tak náš tábor zase
letos nebude v Junáku!
(Z knihy
Kresba p, Hanzáková
Tábor
smůly)
KAPITÁN
KARIBSKÉHOMOŘE
25. Poklad - Po vítězném střetnutí s francouzskou válečnou fregatou
kapitána Lamberta míří už briga Karibské moře k Birdovu ostrovu. Tady
pak začíná výstavba osady, ale i obranných dělostřeleckých baterií při
ústí zátoky. Když je vše hotovo, rozhodne Jakub o nové cestě brigy do
vod Karibského moře. Začíná se psát nová kapitola hístorie korzárské
lodí.
o
'"
'"
etl
Ul
>
.!!1
:I:
>Ul
o
.o
'"
....J
Q
Iii
Ol
~
c.'
etl
E
o
I-
>
etl
Iii
.;::
Ul
etl
5>
Ol
>Ul
a::
Dodnes přetrvávají legendy o pokladech ukrytých na ostrovech, ale i na březích Karibského moře. Že však nejde vždy jen o legendy, to dokazují občasné nálezy. Patří k nim třeba poklad anglického důstojníka královského námořnictva Normana, který se stal korzárem na počátku 18. století.
Svou kořist ukryl na bezejmenném ostrůvku poblíž Tortoly. Ostrůvek teď nese jeho jméno, a dokonce bývá považován za legendární Stevensonův Ostrov pokladů. Na Normanu byl totiž nalezen velký poklad zazděný v jedné jeskyni, i když korzár ho 'p rý ukryl na vrcholku čedičové hory.
•
~~~\
(\~~\~~
digitální
~
hodinky
s velkým displejem
Dostáváme od vás řadu dopisů, ve kterých žádáte zveřejňování elektrotechnických návodů, .ovšem vaše přání jsou
mnohdy protichůdná . Zatímco někteří
z vás žádají návody jednoduché, druzí
Obr.!
taktů
naopak složité. Do druhé skupiny pak můžeme zařadit návod
dnešní, který vám pomůže zachránit odložené digitální hodinky
nebo hodinky s prasklým d isplejem. Takže se ptáme, máte tak ové hodinky doma? Pokud ano, můžete si zhotovit hodinky
nové, a ještě k tomu S velkým displejem (zobrazovačem z kapalných krystalů) . K tomuto účelu se hodí digitální hodinky se
samostatným vývodem k jednotlivým segmentům číslic, které
většinou "umějí" zobrazit čas ve dvanáctihodinovém cyklu,
mají ukazatel data, sekund , případně sekundové stopky. Jako
příklad můžeme jmenovat hodinky značek Piratron, Timetron
nebo Trafagar.
Zda jsou hodinky pro náš účel použitelné, zjistíte po jejich
opatrném rozebrání. Pokud mají z čipu vyvedeno 24 vývodů (na
každou stranu 12), máte vyhráno. Na destičce plošného spoje
s čipem a krystalem dobře označíte "vývod 1 (viz tabulka 1)
a současně označíte plošky přivádějící proud z pružných kon-
baterie. Většinou je při pohledu na plošný spoj výřez pro
bateríi dole, takže plusový pól je na levé straně tohoto výřezu
a minusový na pravé (kontrolou může být to, že ploška označe­
ná minus je spojena s jedním vývodem od žárovičky).
V prodejně Tesla zakoupíte displej typ 4 DR 822 B nebo
4 DR 821 B s páskovými vývody. Displej zapojite podle tabu l ky 2, která beze -zbytku platí pro d isplej 4 DR 822 B. Displej
4 DR 821 B zobrazuje místo desetinné - tečky t1 vlnovku , která je
propojena s vývodem č. 1, čímž odpadá vývod č . 4, který není
zapojen.
Pomocí obrázku 1 vyrobíte tištěný spoj (obrázek je ve velikosti 1:1 a výroba tištěného spoj e již byla v áb í čku několikrát
popsána), přičemž umístění otvorů označen ýc h křížkem volite
podle připevňovacích otvorů na desce původních hod inek. Pokud mají tyto hodinky kapacitní trimr k regulaci chodu , nazna číte také umístění trimru. Máte-Ii již tištěný spoj hotový, vyvrtá te jednotlivé otvory vrtáčkem 0 1 mm, otvory označené kř í ž­
kem pak podle ve likosti původ nich š r oubků. Otvo r uprostřed
destičky, který je určen k regulaci chodu, vyvrtáte vrtákem
0 5 mm. V desce A i B ještě vypil"ujete zářezy označené šip k ou
(mají rozměr 1 x 3 mm) a destičky plošných spojů jsou hotovy.
Z fosforbronzového plechu tloušťky 0,25 mm zhotovíte kontakty spínačů a baterie. Kontakty baterie mají rozměr
O,25 x 3 x 15 mm a k plošnému spoji je připájíte v místě výřezu.
.
"F~'
-
24
č. 3
Tab.
13 .
"h
- -=-
- '=
vývod č .
hodinky
•
Tab.
vývod
1
Č.
12
1
č. 1
I
Tab
elektroda
spol.
vývod
7
e2
13
.b3
19
f2
2
7-
8
d2
14
a3
20
g2
3
4
e1
9
c2
15
f3
b1
d1
10
e3
16
g3
21
-22
5
c1
11
d3
17
b2
23
6
h
12
03
18
a2
24
fl
gl
20
Č
•
č.
elektroda
11
cl
21
a3
31
fl
2
y
12
t3
22
f3
32
gl
3
z
13
e2
23
g3
33
4
ti
24
b2
34
c2
25
a2
6
7
- -
14
15
d2
5
16
t4
26
f2
35
36
-
17
e3
27
g2
37
-
8
t2
18
d3
28
h
38
s
9
el
dl
19
c3
29
bl
39
20
b3
30
81
40 spol.
"
1
a1
2
10
spol.
displej
1
40
7
13
13
20
19
26
2
3
8
14
14
21
20
27
3
9
15
15
22
21
29
4
9
10
10
17
16
23
22
30
5
11
11
18
17
24
23
31
6
28
12
19
18
25
24
32
Vývod ě. 40 je. pr opoj en s vývodem 1.2.4 . 8.12.
16.38.39.
-
cF
ť
,
f~
Pak je ohnete na druhou stranu, takže
kontakty budou procházet zmíněným výřezem. Obě desky plošných spojů spojíte
šesti distančními drátky, aby mezi deskou A a B byla vzdálenost 7 mm . Vhodné
je použít pocínovaný drát z vývodu odpo-
také zveřejnili. Nyní se tedy zaměříme na
tu část stavby, která je od předešlých
odlišná. Do vytvarované novodurové
trubky vyvrtáte podle obrázku 3 tři otvory
o 4,9 mm pro tlačítka a vyříznete obdélník pro displej. Vrtané a řezané plochy
samozřejmě dokonale začistíte.
Podle
obrázku 4 pak vyrobíte bočnice pouzdra.
Jako polotovar můžete použít novodurovou desku tloušťky 1,5 mm, ze které vyříznete potřebný počet dílů, díly podle
obrázku sl e píte, vyvrtáte do nich otvor
o 2,9 mm a do otvorů napevno zasunete
hliníkový nýt s půlkulatou hlavou.
Podle obrázku 5 zhotovíte podložku
pod tlačítka . Jako materiál můžete zvolit
novodur, textit nebo organické sklo
tloušťky 2 mm.
Z vyřazených (poškozených) tranzistorů, které jsou umistěny v pouzdře TO -5
(například KC 507 až 509 nebo KS 500),
zhotovíte tlačítko spínačů. Postup je jednoduchý, neboť stačí jen odlomit vývody
rů .
Tři
kontakty spinačů (mají rozměr
0,25 x 3 x 10 mm) připájíte jednou stranou
k desce A (kontakty připájíte v místě
označeném plus) . Pomocí těchto spínačů
budete ovládat a nastavovat nové hodinky . Jestliže se ale rozhodnete pro hodinky bez stopek, budou použity jen spínače
dva (v tomto případě budete nastavovat
jen údaje hodina - datum - sekunda).
Rozmístění spínačů je patrné z fotografie .
Pomocí původních šroubků příšroubu­
jete k plošnému spoji B destičku z pů­
vodních hodínek. Práci provedete tak,
aby vývody 1 až 12 byly blíže k vývodům
1 až 20 na displeji. Pak můžete propojit
destičku původních hodinek s plošným
spojem B. K tomu vám pomůže tabulka 3.
Propojení provedete tenkým smaltovaným měděným drátkem 0 0,2 mm, jehož
konce očistíte. Při práci se však musíte
obrnit . trpělivostí a pracovat pečlivě.
Plošky na destičce původních hodinek
pájejte krátce, neboť hrozí zničení tiště­
ného spoje . Dále propojíte plus a minus
plošného spoje B s destičkou původních
hodinek a plošky spínačů na plošném
spoji A s ovládacími ploškami na desce
puvodních hodinek. Do plošného spoje B
zastrčíte displej, ovšem jeho vývody musí nad plošným spojem vyčnívat 1,5 mm.
Vývody samozřejmě zapájíte. Pozor, vývody displeje nezkracujte, neboť mají
správnou délku! Propojením vývodů č. 1,
2,4,8, 12, 16, 38, 39 a 40 zabráníte náhlému rozsvěcení elektrod y, tl, t2, t3, t4,
s a x na displeji, které může nastat vlivem statické elektřiny.
Tím je nejdůležitější část stavby hodinek hotova. Naposledy ještě omyjete lihem desky plošného spoje a pečlivě pře­
kontrolujete zapojení. Teprve pak můžete
do hodinek popr.vé zasunout baterii (typ
Bateria 5 105 za 4 Kčs). Baterii vsunete
mezi desky A a B, přičemž polarita plus
musí směřovat k desce A . Na displeji
okamžitě naskočí čas v hodinách, ovšem
ten ještě musíte upravit podle skutečnos­
ti.
Nyni ještě musíte zhotovit na hodinky
pouzdro. Jeho výrobu jsme již v ábíčku
dvakrát popsali, neboť se opět jedná
o pouzdro novodurové, vytvarované z vodoinstalační trubky. K tomu slouží důmy­
slný přípravek, jehož konstrukci jsme již
-
-
.
10
\I)
iii
o
iii
~
.$-
tranzistorů.
Nakonec ještě vyrobíte stojánek. K je ho zhotovení můžete použít nerezový nebo duralový plech . Tvar stojánku vyřízne ­
te lupenkovou pilkou, začistíte řezané
plochy, vyvrtáte otvory 0 4,5 mm, plech
vyleštíte a ohnete podle obrázku 6.
Nyní již můžete hodinky sestavit. Do
pouzdra vložíte podložku, do otvorů
pouzdra tranzistorů (pozor, pouzdra tranzistorů zasunete zevnitř, přičemž jejich
vršek bude směřovat ven z pouzdra). Nakonec zasunete displej s plošnými spojí.
Zasunutí displeje si ulehčite tím, že
v místě zaoblení pouzdro proti sobě
zmáčknete.
Mezi
kontakty
spínačů
a pouzdra tranzistorů vsunete tužší papír
rozměru 10 x 22 mm. Potom opět zasunete baterii a pomocí tlačítek nastavíte
přesný čas. Pouzdro uzavřete bočnicemi
a na půlkulaté hlavičky nýtů nasunete
stojánek. Pružnost plechu pak drží hodinky pohromadě. Otáčením pouzdra ve stojánku můžete hodinky sklopit do libovolné polohy.
Ing.
Výkresy ing. J. 8rejnik
Jiří
Brejník
Foto Josef Soumar
Použitý materiál
•
Displej s páskovými vývody 1 ks,
4 DR 822 B (4 DR 821 B) 1 ks, digitální hodinky (poškozené) 1 ks, deska plošných
spojů 1 ks, fosforbronzový plech tloušťky
0,25 mm, baterie Slaný typ 5105, novodurová trubka, duralový (nerezový) plech
tloušťky 1 mm, nýt s půlkulatou hlavou
o 3x5 mm 2 ks, tranzistory na pouzdro
TO-5 (KC 507 až 509, KS 500) 3 ks.
\I)
<t
~:
.{jr
~r i
9 ·
,..5
46
Pl
Pl
--
70
Obr. 3
-~
q..;Y
74
~t
70
'-29
~l
1,5
Obr.4
1,5
Z 37T
~ ~
model
s gumovym
pohonem
I
Náš "turbočmelák" je polomaketou
československého zemědělského letounu Z 37T, který vznikl rekonstrukcí známého Čmeláka Z-37. Výkres modelu je
ve skutečné velikosti, takže jeho balzové díly můžete snadno překreslit na k l adívkovou čtvrtku a zhotovit si tak přes ­
né šablony. Bočnice trupu překreslíte
podle vnitřního obrysu, který je menší
o tloušťku balzového potahu .
Podle papírových šablon vyříznete
jednotlivé balzové díly z prkének tloušť­
ky 1 až 1,5 mm . Díly hlavice jsou zhotoveny z ·balzy tloušťky 5 mm. Ke stavbě
použijte pokud možno lehčí balzu, protože letové vlastnosti jsou závislé na
celkové hmotnosti modelu.
Stavbu začnete bočnicemi trupu 1, ve
kterých vyřiznete štěrbiny pro nasunutí
křídla a vodorovné ocasní plochy (dále
jen VOP). Vyříznete spodní a vrchní díly
potahu 2, 3 a 4. Pozor, spodní část motorového krytu musí m ít léta dřeva napříč, aby se lépe ohýbala do požadovaného tvaru! Vyříznuté díly natřete
z vnější strany zaponovým nitrolakem
C 1005 a po zaschnutí laku díly přebrou­
síte jemným brusným papírem. Tuší nakreslíte obrysy rámu kabiny, krytů a dě·
licí spá~y potahu . Na vnitřní strany boč­
nic 1 přilepíte výztuhu k uchycení svazku 5, kterou zhotovíte z překližky nebo
dýhy tloušťky 0,6 mm, a na označeném
místě vyvrtáte otvor 0 2 mm. Shora
i zdola přilepíte na bočnice balzový potah (díly 2, 3 a 4) . Při lepení však sledujte kolmost stěn trupu! Z kousku pětimi­
limetrové balzy vybrousíte díl 7, vlepíte
jej i se zesílením 6 (balza · tloušťky
1,5 mm) do přední část i a základ trupu
je hotov.
Nyní vyříznete díly 10 a 11, což je pů­
dorysný tvar křídla (pro nedostatek
místa je na výkrese nakreslen pouze
střed a levá vnější část). Pravá část má
zcela shodný tvar, takže nebude problém jí nakreslít. Všechny tři díly kříd l a
z obou stran navlhčíte vodou a v označených místech podložíte lištou průře ~
zu 3x3 mm. Okraje zatížíte a balzu necháte proschnout. Křídlo tak zí·s ká klenutý profil. Náběžnou a odtokovou hranu zaoblite brusným papírem a povrch
celého křídla jemně přebrousíte. Stejným způsobem vyříznete a opracujete
ocasní plochy, které mají číslo 8 a 9.
Všechny díly nalakujete zaponovým
nitrolakem a po zaschnutí je přebrousí­
te·. Tuší nakreslíte obrysy křidélek, kla pek, stupátek a kormidel tak, jak jsou
vyznačeny na výkresu . V místě l omen í
křídla jednotlivé díly sbrousíte do ú kosu a slepíte do požadovaného vzepě­
tí. Oba konce kříd l a jsou zvednuty
o 24 mm.
Z balzy tloušťky 1,5 mm vyříznete čty ­
ři žebra 12 a vždy mezi dvojici -t ěcht o
žeber vlepíte podvozkovou nohu 13,
pro kterou na vnitřních stranách žebe t
vytvarujete drážku. Podvozková noha
13 je zhotovena z ocelového drátu
o 1 mm. Žebra s podvozkovými noham i
vlepíte do křídla v místě lomení a vyční­
vající konec drátu důkladně přilep íte na
spodní stranu kř í dla . Na podvozek nasunete podvozková kola 0 20 mm (díly
14) a pojistíte je epoxidovým lepidlem
nebo cínem. Kolo záďového podvozku
16 vybrousíte z balzy a přilepíte k ostruze 15.
21
-,..6.
.,.
~
--..,.24
NOHA
PODVOZKU
LEVÁ+PRAVÁ
ŘEZ
A-A
~o'- '13
I
I-II
I'
~..; ...
,
_~ Z 37T
__~ZALEPENO_
-
--
-=:-tr--
--
~­
-=
! .--
'-
fA:
-AŤ
--
~
V místě uložení křídla proříznete trup
až ke štěrbíně a spodní část sejmete . Do
vzníklého výřezu vložíte sestavené křídlo,
dokonale srovnáte a zalepíte. VOP 9 také
nasunete do štěrbíny v trupu a opět zalepíte, přičemž kontrolujete rovnoběžnost
VOP se středem křídla. Nakonec přilepí­
te svislou ocasní plochu SOP a dbáte,
aby VOP a SOP byly navzájem kolmé.
Z balzy tloušťky 5 mm zhotovíte oba díly hlavice 17 a 18, přičemž díl 18 opracujete tak, aby šel do předku trupu těsně
zasunout. Do hlavice vyvrtáte otvor pro
plastikové pouzdro hřídele 19, které je
součástí kompletu IGRA. Osa vrtule je
skloněna 3° dolů. Hlavici nalakujete dvě­
ma až třemi vrstvamí nitrolaku a přeqrou­
síté. Pouzdro 19 oasunete do hlavice
zalepíte . Listy vrtule IGRA průměru
150 mm zastříhnete nůžkami na průměr
140 mm a konce listů začistíte jemným
brusným papírem. Pozor na vyvážení vrtule!
.
Hřídel 20 prostrčíte pouzdrem v hlavici,
navléknete korálek 21 s vrtuli 22 a konec
hřídele ohnete do pravého úhlu. Přeby­
tečný drát odštípnete.
Z kousku baiTIbusové štěpiny zhotovíte
kolik 23 (rozměr 0 2 x 13 mm), který slouží
k zavěšení gumového svazku .
Pokud budete chtít model vybarvit
podle skutečného letounu, můžete použít
barevné fixy. Základní barvou všech "turbočmeláků" je tmavá žlutá s černými doplňky a s 'černou poznávací značkou.
K vybarvení kabíny použijte b.a rvu světle
modrou. Na SOP úmístíte českosloven­
skou vlajktl.
.
Pohon modelu zajišťuje gumový svazek
o průřezu 6 mm, který zhotovíte ze dvou
gumových nití průřezu 3 x 1 mm. Délka
svazku je 200 mm. Svazek zavěsíte do
trupu, model podepřete v místě těžiště .
(na výkresu je označeno písmenem T
a černým trojúhelníkem) a podle potřeby
dovážíte kouskem olova. Tuto zátěž
vmáčknete do hlavice (je-Ii model těžký
na ocas), nebo do konce trupu (je-Ii model těžký na "hlavu") . Holící čepelkou naříznete na vyznačených místech odtoko-
a
vou část křídla a levé křidélko vyhnete
asi o 2 mm dolů (pravé o 2 mm nahoru).
Při zalétávání natočíte gumový svazek
na 80 otáček a teprve po několika zkušebních letech otáčky přidávátf;). Je-Ii
svazek dobře namazán několika kapkami
ricinového oleje nebo směsí mýdlového
lihu s glycerínem v poměru 1:1, můžete
natočit až 400 otáček.
Model je zalétán v motorovém letu
i v kluzu do levé zatáčky. Velikost kruhů
budete seřizovat přihýbáním SOP. Vzpíná-Ii se model při motorovém letu, zmenšíte výchylku levého křidélka, letí-Ii na. opak v levé spirále k zemi, výchylku levého křidélka zvětšíte. Prototyp modelu létal při plném natočení svazku kolem patnácti sekund.
Miroslav Rohlena
Výkres M. Rohlena
Foto Josef Soumar
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
~PAk VOL>OP'K4HA'
CIICG7"E-U 084 RI/IT
H/~L.EIYTV, HUSrTE
S/ f/lJÉ1AT-SPB;/ÁLNf
B4REVNOf/ tÁZEI(--:
#f/SfHE8/ALE
ZYOtn-e4REVIVOl/
KOMB/NAd/·
23
., Q~
, h
\I€ ř\{ot.eo'lc
8 dtl . ·
0
O -I' h
?
po"eb"ý"" by . . <ok do mo,," m"o"'
SI
aC
•
lid í mohla přenášet sympatie k určitému
politikovi kandidujícímu v nastávajících
volbách nebo nenávist k některým rasám
a národům .
Pokud tedy v nejbližší době dojde k výraznému pokroku v poznání telepatie, bude nepochybně hodně záležet na věd ­
cích samých, jak s poznatky naloží. Jinak
dnes je např. možné získat jednoduchý
bodový obraz a přenést ho jako předsta ­
vu o okolí nevidomému člověku pomocí
elektrod voperovaných do lebky. Sotva
však bude přenos informací mezi lidmi
~ Senzibilní chlapec:
lžička v jeho ústech
se deformuje, aniž by
se jí přitom dotýkal
rukama
~ Výsledek pokusu se
lžičkou v ústech
tak jednoduchý, jako je tomu u ploštěnky
potoční. Podařilo se totiž přenést informaci získan o u jedněl""i jedinci na jíné
prostě tím, že jim byli po~áni jako potrava. U , některých přírodních lídských národů dosud převládá představa, že sněde­
ním jistých části těla nepřítele přechází
na člověka řada jeho vlastností. Třeba
i tento druh kanibalismu má nějaký pravdivý základ .
Někdy v naší přítomnosti vysloví někdo
myšlenku, kterou jsme právě v mozku
formulovali. Jindy návštěva přinese peč­
livě zabalený baliček a my uhádneme, co
obsahuje. Dost dobře to nemůžeme
Po minulém úvodu do psychotroniky,
označit za náhodu a pravděpodobně jde
ve kterém jsme se pokusili vysvětlit, oč
o určitý způsob přenášení myšlenek.
tomuto oboru jde a čím se zabývá, věnuj­
Mám ovšem po ruce přesvědčivějši dů­
me dnes prostor některým příkladům.
kazy.
Není to tak dlouho, co některé noviny
25. července 1959 nastoupil na palubu
(Rudé právo, Mladý svět, Mladá fronta)
atomové ponorky Nautilus neznámý paotiskly názory psychotroniku zatracujíci
sažér. Ponorka vyplula okamžitě na moře
a zesměšňující. Následujícímí řádky jí nea po 16 dnů křižovala bezcilně hlubiny
míním obhajovat. Nepotřebuje to . VšichAtlantského oceánu. Záhadný cestujici
ni jsme se již mnohokrát setkali s jevy
nedělal po celou dobu nic jiného, než že
běžnými zkušenostmi a vzděláním nevysi dvakrát denně Kreslil na list ' papiru
světlitelnými. Psychotronici takové jevy
shromažďují a snaží se !Hedat jejich vyčtverečky ,
křižky ,
vlnovky,
hvězdy .
světleni. Hlavni problém spočívá v tom,
a kroužky v určitých kombinacich a pak '
že k tomu nemají dostatek materiálu
svůj výtvor předal kapitánovi. Kapitán
v podobě výsledkli jiných vědních oborů
Andersen list vždy zapečetil, označil
- fyziky, informatiky, psychologia, neupřesně datum a hodinu a podepsal se,
aniž věděl, o co jde. Když se o čtrnáct
rologie, elektroniky aj. Je to snad vina
dnů později záhadný cestujicí přepravil
psychotroniky?
nejrychlejší cestou do Marylandu, dostavil se neprodleně do Střediska zvláštních
TELEPATIE
Skutečně seriázni vědecké práce provýzkumů, kde ho očekával plukovník Bowers. Ten beze slova přijal obálku, při ­
kázaly, že přenos alespoň některých
myilenek ~ představ - telepatie - je
stoupil k trezoru a vyňal z něj podobnou
mezi dvěma j edinCi mofný, a to na pře­
obálku z označen í m Výzkumné středisko
kvapivě velké vzdálenosti. U většiny lidi
Maryland. Pak z ní vytáhllísty s nakreslenými obrázky. Ze 70 % se shodovaly s lisje ovše m spoleh livost tohoto
ty pocházejícimi z ponorky.
malá a na výzvy předních sv,~to'vý(:h
Po celé uplynulé dva týdny totiž přistu ­
sopisli se dosud nepřihlásil
poval druhý účastn ík pokusu, jistý pan
mohl blfnou scI10IPA()&t
Smith, dvakrát denně k přístroji na míc h ání karet. V tomto přístrojí se promíchávalo tísic karet s různýmí symboly.
Dvakrát denně vyhodil přistroj pět karet
min utovém intervelu. Pan Smith se
':'~~~1::.~~t < :.»feně díval na vyhozenou karto a po~b~fh.\~~~ se na ni usilovně mySlet. V tutéž
N · JMÉNĚ
ZNÁME
SAMI SEBE?
.(,
~~:;ltili:i;;;:;" :l
': <~~~~~~I~~~~'~~~~k~~~'tisic
kilometrů,
fJl
set metrO
pod
hladinou moře se pokoušel pan Jones
uhodnout, jaká to je karta , na niž se pan
Smith dívá. Zaznamenal výsledek a nechal to kapitánovi podepsat. V sedmi při ­
padech z deseti se mu pOdařilo kartu
správně určiti
Rovněž
jedno
výzkumné
centrum
v SSSR, tzv. Sekce bioinformace, provádělo v letech 1966-67 řadu pokusů rozdělených do tří skupin.
1. Myšlenkové řízení jednání. Při tomto
experimentu měla jedna osoba, řízená na
dálku osobou jinou, vybrat vždy jedno
z deseti čísel. Ze 26 příkazů jich byla plná
polovina provedena správně .
2. Přenos obrazu předmětu . Během tohoto pokusu byly obě pokusné osoby
v jedné místnosti, obrácené k sobě zády .
Jedné z nich byl uk.ázán některý z před­
mětů v místností. Ukolem bylo přenést
informaci druhému člověku . Za těchto
podminek uvedl přijemce v 80 % správnou odpověď.
3. Přenos obrazů na velké vzdálenosti.
Pokusy tohoto druhu byly prováděny mezi Moskvou a Novosibirskem (3000 km)
a mezi Moskvou a Leningradem (600 km) .
Komise náhodně určovala předměty, jeden z účastniků pokusu měl za úkol informaci o předmětu předat svému partnerovi v druhém městě . Z celkem šesti pokusů popsal příjemce předmět správně . Pokud si induktor (vysílající) předmět sám
vybral, byl přenos úspěšný dokonce
v čtyřech připadech . Např. pří vysilání
představy odpichovadla zněl přijemcův
popis takto: .. Kovový lesk, slabá chromovaná tyčka, hladký povrch. Tyčka je rozdvojená. Jsou to úzké nůžky nebo odpichovátko."
TELEKINEZE
Nejspiš si pamatujete na americký filmový příběh E.T., v němž Mimozemšťan
létal na obyčejném kole, nebo na televizní kanadský film o chlapci , který pouhým
soustředěn i m myšlenek dokázal umístit
pojistku zpět do bomby a zachránit tak
své rodné město před zkázou. To jsou typické projevy telekinetických schopnosti. Skutečnost je zatím skromnějši, ale
kdo vi7
Ve Stockholmu sestrojil jistý inženýr
stroj. který vrhal do vzduchu hrací kostky
a fílmoval jejich dopad . Diváci se pokou šeli ovlivnit jejich dopad myšlenkam i tak,
aby padlo určité číslo. Inženýr svěřil výsledky počítači a ten prokázal, že se to
dívákům dařilo v poměru, který pouhý zákon pravděpodobnosti v žádném případě
neobjasňuje. Podobný názor vyslovil ing.
Fernard Clerc ve francouzském odborném radiotechnickém časopisu a podpořil ho rovněž výsledky pokusů. Pan Clerc
nepochybuje o tom , že pouhým soustře­
děním vůle může každý z nás docilit toho, aby se kapka vody padající na ostří
žiletky vychýl ila buď vlevo, nebo vpravo.
Poměrně známý je rovněž případ z Rosenheimu ve SRN, kde v jedné advokátní
kanceláři docházelo od podzimu 1967 do
února 1968 k podivným úkazům . Zářivky
se samy pootáčely ve svých objímkách,
někdy se dokonce uvolnily a roztříštily se
o zem. Docházelo k samovolnému vytá čení číse l na telefonu, aniž se ho kdo dotkl , elektroměr se roztočil, ačkolív nebyl
zapojen žádný spotřebič atd . Kromě
těchto jevů, které by snad mohly souvi set s n.ějakými poruchami v elektrické sí ti, se však otevíraly zásuvky u stolů, obra zy se otáčely na zdech, a dokonce se odsunula skříň těžká 175 kg na vzdálenost
28 cm od zdí.
Po instalaci citlivých registračních pří­
strojů byla zjištěna krátkodobá proudová
a napěťová maxima v rozvodné sítí. Pro
vysvětleni zá~adných jevů byli povoláni
odborníci z Ustavu !VIaxe Plancka pro
plazmovou fyziku a z Ustavu nukleární fyziky. Ti provedli nová měření a potvrdili
pravdivost předcházejících údajů . Nově
bylo zj íštěno , že zmíněné jevy jsou vázá ny na přítomnost osmnáctileté praktikantky Annemarie Sch ., která se dlouho-
době nacházela ve stresovém (tísňovém)
stavu . Jakmíle se svým zaměstnavatelem
rozvázala pracovní poměr, úkazy přesta­
ly.
Dalším jevem patřícím do této oblasti
je aktivace hmoty, jin.ý mi slovy schopnost organismu vyvolat ve hmotě určíté
změny . Zajímavé jsou experimety prováděné s fotografíckým filmem . Na něm lze
zachytit různá ' vyzařování provázející namáhavé duševní výkony. Sovětští vědci
např. zjistili naexponovaná místa přiléha­
jící ke spánkům a zátylku pokusné osoby .
N. S. Kulaginové . Podle experimentů
dr. Krochaleva se na film dají zachytit
i různé halucinace (někdy je tímto způso­
bem dokazována i přítomnost hostů ze
záhrobí).
BIOPLAZMA
Ve středověku - a ještě o pár století
déle - vystavoval kat podezřelé osoby
působení naprosto nepřijatelných podmínek: jedu, mrazu, vodě, ohni i žhavému
kovu. Říkalo se tomu boží soud a kdo vyvázl, byl uznán za nevínného. Ze zachova- '
ných soudních zápisů je zřejmé, že přes
neuvěřitelnost této zkoušky bylo nevinných překvapivě mnoho. Ve Francii byl
např . za Ludvíka XIV. odsouzen k smrti
upálením vůdce selské vzpoury Claris .
. Přes šest set diváků vidělo, jak z hořící
hraníce vyšel živa zdráv. O chůzi po žhavém uhli nebo rozžhavených kamenech
jste jistě také slyšeli a Evropané přítomní
podobné produkci nezapomněli teplotu
takového .. chodníku" několíkrát změřit,
aby vyloučili kupř. davovou sugesci.
Přitom, zdá se, nejde o žádný velký
problém. V USA pořádal před časem jistý podnikavec kursy, v nichž za 500 dolarů naučil chodit po žhavém uhlí několik
desítek tisíc lidí. Pan Robbins si přišel na
pěkné peníze, ti ostatnl k životnímu zážitku. Je zřejmé, že v případech určitého
zvláštního duševního stavu se zapojí jakási účinná ochrana, něco jako bíopole
známé ze sei -fí příběhů . Někteří badatelé
se domnívají, že by to mohlo souviset
s biologickou plazmou. Jak objevili manželé Kirlianovi z Krasnodaru. má ji každý
z nás. Za určitých okolnosti je možné ji
vyfotografovat (mém k disDozlei plánek
,
I
ft..lA.e.~).J,\
....
\
' I
-~OI.J.\O\L
IVEUKOS' ,
Jestliže rády cvičíte,
pak vám así není jedno,
jak vypadá - řekneme-Ií
to školn í mluvou - váš
cv í čební úbor. Zkuste si
proto ušít dres podle našeho střihu.
Stačí, koupíte-Ii si půl
metru lesklé plavkoviny.
Podle střihu, který je na
velikost 160, vystřihnete
všechny díly dvakrát. Potom je po stranách
a v rozkroku nastehujete,
vyzkoušíte a upravíte
délku podle své postavy.
Když je délka dobrá, dres
sešij~e a pečlivě zaentlujete. Po obvodu nohaviček nastehujete ozdobné pásky (a ty začistíte
- stačí dvakrát přeložit
a prošít) . Totéž provedete s vrchní částí dresu,
s
příčemž uprostřed před­
ního dílu této horní části
asi 8-10 cm zdrhnete a přešijete. Tím se
utvoří obloučky, na jejichž střed našijete
ramínka (tzn. přeložený sešitý pásek, pro
tažený zpět pomocí zavíracího .špendlíku).
Nezapomeňte ramínka přišít i vzadu!
Na co si máte dát pozor? Při šití pružné
látky hlavně na to, abyste látku pod stro-
CO OD NÁ
V pŘíŠ
Předně
poněkud rozšíříme
TE ČEKAT
NíKU?
rubriku Bibi
tím, že Bibi bude pomáhat nejen
děvčatům, ale i chlapcům, kteří se jí svěří
i starostmi (to byl jeden z důvodů,
proč jsme nepatrně pozměnili pro příští
název celé dvoustrany - o tom se ostatně
přesvědčíte hned v prvním čísle). A za .
- Bibi si občas přizve odborníky, aby jí
pomohli zodpovědět některé vaše otázk
a současné módní barvy, linie, délky i šířV lT!ódě vás několikrát do roka upozorní
ky sukní, kalhot . .. no, nechte se překvapit. A z této oblasti vás čeká ještě jedna lahůd­
ka - v celoročním seriálu se podíváme do mnoha koutů světa - a já vám jenom
prozradím, že si tam všimneme především místních oděvů.
Dále pro vás budeme připravovat recepty, řekneme si zajímavo~ti o stolování, najdete tu střihy na oděvy, ale i na hračky a jiné drobnosti, nevynecháme ani reportáže a další a další povídání pro váš věk.
.
Na závěr ještě něco důležitého: to, jak bude tahle dvoustránka vypadat, můžete ovlivnit i vy. Stačí napsat.
-mž-
26
-
jem nenatahovaly, protože při cvičeni by
vám dres praskal ve švech - to za prvé.
Za druhé - nejvhodnější jsou nitě značky
Suprex. A za třetí - pokud dres budete
šít z látky, která téměř nepruží (např. diolen). musí být o něco větší .
Kresba autorka
-pit-
Milá Lado,
popsala jsi mi v dopise několik náhod ných setkání s Honzou, mezi kterými
vždy uplynuly měsíce. Při každém
z těchto setkání jsi měla oči jenom pro
Honzu a totéž podle Tvého vyprávění
prožíval i on ve vztahu k Tobě. Víš, s tím hle pokukováním to nebývá zdaleka tak
jednoznačné. Když se Ti totiž nějaký
chlapec zalíbí, pozoruješ ho mnohem
pečlivěji než všechny ostatní kluky či
děvčata. Proto se domníváš, že totéž co
Ty určitě prožívá i on . Každý jeho pohled
- byť i náhodný - si vysvětluješ podle
svých představ . ..
Tím však nechci říct , že by ses Honzovi nelíbila! Myslím, že jsi mu sympatic ká, ale hlouběji se nad vámi pravděpo­
dobně nezamýšlí. Kdyby chtěl, mohl Tě
kdykoliv ·vyhledat, počkat na Tebe před
školou atd . Nebuď z toho ale už smutná
- moc na Tobě oceňuji, že máš v sobě
cit pro situaci , správně ses rozhodla ve
chvíli, když jsi váhala, zda Honzovi po slat fotky a s nimi i dopis s Tvým vyzná ním . Poslala jsi mu jenom fotky. Uděla l a
jsi dost - dala jsi Honzovi možnost, aby
se Ti ozval, ale přitom ses neponížila .
. Ve ·chvíli , kdy čteš tohle povídán í, už
asi víš, zda Honzu přijali na vysokou ško lu nebo ne. Pokud ano, odejde studovat
do ' jiného místa, a pokud ne, asi odejde
stejně na vojnu. Co já Ti radím?
.-K Honzovi se chovej kamarádsky, až se
zase potkáte. Svou náklonnost mu mů ­
žeš naznačit třeba nějakou větou v tom- ,
to smyslu: To je škoda, že odjíždíš tak
daleko .. . Sama uvidíš, jak bude reago vat - možná se v odpovědi zmíní o tom ,
že je mu líto, že odjíždí a uvidíte se jen
velmi zřídka . Rozhodně si od takových
odpovědí neslibuj víc, než co znamenají.
Mám pro Tebe, Lado, v téhle chvíli jeden lék. Je jím čas . Tenhle lék samozřej ­
mě nezabere za den, dva, ani za měsíc .
Trvá to déle, ale mezitím se nevyhýbej
kamarádství s jinými dívkami a kluky.
Jenom tak poznáš jiného kluka , než je
Honza. Na novém klukovi si všímej pře ­
devším jeho charakteru , protože ten je
pro život mnohem důležitější nežl i krása . Ale to už je zase další problém .
O něm si popovídáme v ábíčku někdy
příště .
Bibi
Milé dívky, milí kluci,
nezapomeňte si koup it ABC čís.lo jed na , ve kterém vám mimo jiné zopakuji
všechno, co je pro mne po formální
stránce ve vašich dopisech důležité .
,
Bibi
s
ČERSTVÝM OVOCEM
Nejpříhodnější čas na vymýšlení růz­
ných laskomin je určitě o prázdninách.
. Nabízíme vám tedy dva jednodur;hé recepty na vynikající bublaninu a ovocný
koláč. Nejchutnější je čerstvé ovoce, ale
použít můžete během roku i kompotova né.
._
Některé z vás mají možná strach ze
ztloustnutí, ale já řikám, že zbytečně. Po
vámi upečených dobrotách se určitě jenom zapráší. A to, co stihnete sníst samy,
do začátku školniho vyučování . snadno
vyběháte, vyplavete prostě vysportujete.
Bublanina
Potřeby : 4 vejce, 270 9 polohrubé mouky, 250 9 cukru , 10 lžic
oleje, 10 lžic teplé vody {převaře­
né, ne teplou z vodovodu !), dvě
třetiny prášku do pečiva , oV.o ce
(třešně, jahody, rybiz apod).
Pečlivě oddělíme žloutky od
bílků, žloutky utřeme v míse
s cukrem (do pěny) , za stálého
míchání přidáme po trošce olej,
vodu, potom mouku, do níž jsme
vmíchali prášek do pečiva, a nakonec jen lehce" avšak důkladně
vmícháme tuhý, dobře ušlehaný
sníh. Těsto nalíjeme na vymaště­
ný a hrubou moukou vysypaný
plech a poklademe omytým ovocem , které dobře osušíme, áby
nekleslo při pečení až ke dnu .
(
jahody můžeme obalit
) zle
v hrubé mouce .)
Pečeme v předehřáté troubě. Jak dlouho? Leckterá babička by třeba řekla: Tak
dlouho, až je to pečené ... Ale vážně záleží na tom, jak vysokou vrstvu těsta
máte na plechu . Bublaninu zkoušime
špejlí - když se na čistou suchou špejli
těsto nelepí, bublanina je hotová.
Ovocný
koláč
Potřeby: asi 500 9 hladké mouky, tři
čtvrtiny velkého másla, 1 vejce (nemusi
být), špetku soli, trošku cukru , ovoce
(švestky, jablka atd.) .
Vše zpracujeme, spojíme potřebným
množstvím vody, necháme 1-2 hodiny
uležet v lednici. Potom těsto vyválíme, na
plechu poklademe ovocem, zalijeme zálivkou a pečeme .
Zálivka : 2-3 vejce utřeme s cukrem,
přidáme trochu hladké 'm ouky, do niž
jsme vmíchali jednu čtvrtinu prášku do
pečiva.
-mž-
TA PŘIJDE VHOD!
VESTA
Máme tu závěr dalšího ročníku ábíčka a s ním končí i náš seriál
o vyšívacích technikách . Minule jste se naučily spojovací stehy
a dneska je můžete využít při zhotovení teplé vesty. Taková volnější
vesta ve vašem šatníku určitě nebude ležet ladem. Hodí sé do
chladnějších podzimních i zimn ích dnů .
Potřebujete na ni 12 obdélníků plsti nebo netřepivé silnější látky,
např . flauše. Obdélníky o velikosti 20 x 25 cm složte podle schématu
a jen ve dvou (horní přední díl vesty) vystřihněte krční výstřih.
Potom jednotlivé obdélniky obšijte kroužkovacím (smykovacim)
stehem buď silnou bavlnou (např . značky Hana), nebo tenkou pletací přízi (vlněnou či syntetickou). Dále tyto stehy propletete přízi
stejné či jiné barvy tak, aby mezi jednotlivými smykovacím i stehy
vznikaly křížky . Takto spojíte všech dvanáct obdéln í ků , pouze na ramenou obdélniky spojíte jen asi 10 cm od průramkového kraje . Zadní i předni krčni výstř i h, lemy předních dílů, délku vesty a průramky
obšijete pouze kroužkovacím stehem (bočni švy vesty sešíváte od
spodního okraje do výšky 40 cm, 20 cm necháte jako průramek) .
A vesta je hotová.
-horA.
'" Pokud vám vyrostou na zahrádce
tykve tak velké jako Mirkovi Imlaufovi
z Pecky, asi si začnete lámat hlavu, co
s . nimi. Mirek část rozdá sousedům, ale
většinu úrody s rodiči zpracují. Jeden
z receptů nám zaslal do redakce.
Osvěžující
nápoj
Potřeby:
3 kg tykve, dále 2,5 I vody,
1,2 kg cukru a 1 lžíce kyseliny citrónové
na nálev, 5 citrónů, ovocit.
Tykev oloupeme,
vydlabeme
dužinu
a bez jader pokrájíme na kostičky. Pak ji
necháme máčet 24 hodin v nálevu. Druhý
den přidáme dva citróny i s kůrou.
Všechno uvaříme do měkka a vychladlé
~
'r
r'--
~
~
~
umixujeme. Tqto směs rozmicháme v 10
litrech pře vařené vody a nakonec obohatíme ovocitem ' a šťávou ze tři citrónů.
Přecedíme přes jemné sítko a po ustálení předči tento osvěžující nápoj - podle Mirka - všechny kupované ovocné
nápoje.
-mžFoto M . Procházka
I
"
__
1:.r:J
/
/
'"
27
/
'" Na Haliči už dnes rostou jen květi­
ny - ty na obrázku jsou hořce tolito vé
~
Jeden z nejkrásnějších podhorských brouků. střevlík zlatolesklý Carabus auronitens
~ .. GoprŮvka" GOPR - dočasný
letní příbytek horské služby ; tady si
můžete odpočinout. napít se. v nouzi
. nejvyšší i přespat
Cesty po horách mají své zvláštní kouzlo . Hory znamenají romantíku , dobrodružství, ale také poznávání nových věcí .
A čím exotíčtější kraj, tím lépe. Exotíku
ale nemusíme hledat jen v dalekých zemích , někdy stačí popojet jen o malý kousek, třeba do Polska .' A poslouchejte, jak
exoticky zní jména Halicz, Tarnica, Rozsypaniec, Kremien, Rawka... Nebo San,
což už není hora, ale řeka, která na svém
28
horním toku tvoří kilometry a kilometry
státní hranice mezi Polskem a Sovětským
svazem. Kdo má ze,měpis v malíčku, už asi
tuší, kam se podíváme.
S tímto pohořím jsem se seznámila už
kdysi před lety - stála jsem na nejvýchodnější hoře našich Buknvských vrchů,
na Kremenci, a toužebně koukala k severovýchodu. Tam se zvedaly hlavní a nej vyšši hory této části Karpat. Naše Bukovské vrchy jsou jen jejich výběžky , ty nejvyšší partie pro nás dostupné už tvoří čes­
koslovensko-polskou hranici. A od Kremence k jihu pak pokračuje naše hranice
se Sovětským svazem , Kremenec sám je
tedy trojmezí - bod , kde se stýkají hranice tř í států.
.
Na konci loňskeho léta se mi konečně
splnil dávný sen . Stála jsem na Tarnici ,
nejvyšším vrcholu Bieszczad , a dívala se,
jak zapadá sluníčko za Kremencem. Hluboko I pode mnou zůstala hranice lesa,
okolo se vlnila jen tráva , kvetly hořce tolitové, zrály borůvky. .. Jediné dřeviny,
které se nebojí proniknout do tohoto království trav, na poloninu, jsou nízké křovi­
té olše šedé. Ale i to jen tam, kde se drží
voda - v okolí pramenišť nebo snížených
míst v terénu .
Už v roce 1948 se objevila myšlenka
chránit tento jedinečný přírodní celek.
V roce 1965 byl vypracován návrh národního parku a v roce 1973 byl národní park
Bieszczady schválen a vyhlášen. Je to
ovšem národní park trochu jiného charakteru, než jak je známe od nás. První, co
vás upoutá, je, že do chráhěného území
nE!lní zahrnuto celé pohoří. Jen jeho nej-
cennější části, což jsou v tomto př í padě
poloniny a přilehlá část lesa .
Příčinou tohoto vymezení ale není jen
skutečnost, že s.e jedná o nejcennější partie. Velmi důležitou roli sehrála ve vyme-
zení hranic národního parku dostupnost.
Kam ještě může zajet alespoň základn í
meehanizace, kde lze les nebo půdu hos' podářsky využívat, tam pravomoc národ ního parku ne~ahá. Svým charakterem a
způsobem obhospodařování . proto připo ­
míná zdejší národní park naše rezervace .
Ostatně - připomínají to i pravidla a růz­
ná nařízení , která musíte v parku dodržovat. Nikdy a nikde nesmíte ' chodit mimo
vyznačené cesty. Toto nařízení se naštěst í
dodržuje velice snadno, chodit mimo ces ty není tak jednoduché a 'příjemné v pralese s podrostem kopřiv či ostružiní
se chodí jen o málo lépe než v hustém, tři
čtvrtě metru vysokém travním porostu na
polonině . Nikde v parku nesmíte trhat
žádné plodiny, běda, když vás strážci parku přistihnou třeba při sbírání borůvek .
A přistihnou vás velmi snadno - z pří ­
hodného vyvýšeného m ísta obhlédnou
dalekohledem celé kilometry hor, pak jen
stačí dát vysílačkou pokyn kolegovi, který
je hříšníkovi nejblíž. .
Poslední důležíté nařízení o pobytu
v parku vám zakazuje pohybovat se v něm
po setmění. Což je zákaz así nejčastějí porušovaný. Dolů do údolí, kde je povoleno
táboření (a to praktícky bez omezení kdekolív). se nedostanete rychlejí než za dvě
hodiny a dokonale časově naplánovat túru po horách dost dobře nejde. Takový
opozdilec pak prožívá nádherné dobrodružstvi nočního návratu: klopýtá tmou
přes kameny a drny a občas jej vyděsí po. hyb a dusot jakýchsi velkých zvířat v okolí
stezky. To jeleni vystoupili na pastvinu
nad hranici lesa a těžko říct ; kdo se polekal více, zda zvířata nebo noční cestovatel. Zvlášť když každý ví, že v horách mají
svůj domov také vlci, rysové, medvědi,
zubří ...
Samotné slovo polonína voní zvláštní
exotíkou - pochází prý ze srbského slova .
planina, což označuje prostě horu s pastvínamí. Zdejší kraj byl ještě donedávna
hustě osídlen a o horských pastvinách východních Karpat se zprávy zmiňují už
... Dalším barevným skvostem pod v první polovině 15. století. Z bývalé slávy
horských pralesů je plž modranka
však dnes zbyly jen ty horské pastviny, na
karpatská - Bielzia coerulans
.
kterých se jako v dávnověku pase zase jen
~ Plchové vystupují až k hranici lesa
divoká zvěř. Dvakrát se ·krajem Haliče pře­
a polonin. setká se s nimi ale jen má hnala světová válka, zanechala po sobě
lokdo. žijí skrytě. v noci
zarůstající ruíny vesnic v údolích a střepi­
ny, nábojnice a hluboké zákopy na hřebe­
vyšší z ních, měří 1 346 m. Naše Krkonoše
nech hor. Mimo sezónu žije v obrovské
je tedy značně převyšují. Dobrý pozorovaoblasti velké zhruba 100 km 2 odhadem tak
tel přírody proto nemůže přehlédnout
dvacet stálých obyvatel.
zvláštnost u nás neobvyklou: horní hraniAle vraťme se k přírodě, jejíž válečné
ce lesa je tu nečekaně nízko, tak 1 150 m.
rány už čas zahojil. Bieszczady nejsou pří­
A budete-Ii si cestou z údolí na poloniny
liš vysoké hory - ty nejvyšší vrcholy mají
všímat lesa, zažijete další překvapení.
kolem 1 300 m nad mořem. Tarníca, nej-
Jsou tu jen tři lesní pásma. Úplně dole
v údolí je les bukový, buko-jedlový a olšina, výš pak olše ubývají a v bukojedlovém
lese se objevují javory. A úplně nahoře,
když už skoro prosvítá okraj lesa, se místo
očekávaných smrků nebo kleče objeví pokroucené zakrslé buky; stromy mající
v průměru pár decimetrů mohou být staré
desítky, ne-Ií stovky let.
Díky neobvyklému přístupu ochránců
přír.ody při vymezování hranic národního
parku mají Bieszczady ještě jednu zvláštnost - národní park není souvislý, má
dvě části . Ta jedna zahrnuje nejvyšší oblasti hor - takzvané vysoké Bieszczady
- a má přibližně 5305 ha . Druhá část je
výrazně menší, pouhých 420 ha, a je to
vlastně jediný hřeben - Carynská polonina. V horách však zbývá ještě mnoho dalších velmi cenných oblastí, a tak správa
parku plánuje jeho další rozšiření, alespoň
o část Wetlinské polQniny a Puszczy (pralesa) Bukowej.
_
Na našich cestách jsme se ovsem ne·
setkávali jen s velkými zvířaty, s jeleny, or-ly, jednou jsme dokonce narazili i na zbytky medvědj hostiny. Hory obývá přede­
vším ohromné množství daleko menších
živočichů . Naši hostitelé z horské služby
žili v· přátelských vztazích s párem plchů
ze sousedství - ti se noc co noc objevovali v jejich stanu a hodovali na lidských
pochoutkách, nakonec, když všechny potraviny zmizely v plechových krabicích,
nepohrdli ani mýdlem. V houštinách na
okrajích lesů a zarostlých pasekách žijí .
vzácné užovky stromové, V · pralesním
podrostu loví slimáky několik překrásných
druhů střevlíků, v noci se ozývá puštík bě­
lavý ...
Hory na hranicích tří států nás okouzlily.
Daleko od civilizace a kouřících továren,
pouze dva měsíce v létě zalidněné příli­
vem turistů - většinou studentů, mají velikou náději na přežití. Naděje však není
jistota. V podhůří, kam pravomoc ochránců parku nesahá, si prakticky každý může
dělat, co chce. A tak když nás místní autobus odvážel z Wetliny, nemohli jsme pod
vlivem silných dojmů přehlédnout, jak se
pomalu a nenápadně civilizace vkrádá
i sem. Zatím jen v podobě chat v různém·
stadiu rozestavěnosti . .. Ale už to je varo vání.
Zdena Martinová
Foto autor
29
NA SHLEDANOU
NA TROJCE!
Znám lidi, kteři
se dokáží za tmy
vznášet několik metrů nad zemí. Na
vlastní oč í jsem je
viděla! Bez · křídel,
bez vrtulí poletovalí
sem a tam, plavalí
nahoru í dolů, točílí
se, mácha lí rukama , smálí se i pítvo řili ... Určitě už víte , že takové lidi
j sem mohla pozorovat jedině na jevišti
černého
divadla ,
kde všechno ostatni
tedy lidé
a technická zařize ­
ní, která hercům,
a le i květinám , krab icím č i zvířatům
umožňují létat je dokonale černé .
Na našich fotografiích jsou záběry
z ekologicky zaměřené inscenace s ná .zvem Made by homo sapiens. Toto, ale
Až se vám v září dostane do rukou první ábíčko dalšího ročníku , zjistíte, že jsme
v redakci - nejspíš omylem - přehodili
stránky 3 a 30. Ale kdepak, omyl to není!
O co se tedy jedná? Je to velmi jednoduché : o stránku 30 budou dbát přírodověd ­
ci, o· stranu 31 technici (jako dosud) a na
straně 3 vás budou zpravodajci upozorňovat na f i lmy, knížky, výstavy a další akce, které byste si neměli nechat ujít.
Zkrátka , už sám název rubriky - Haló,
zde redakce - napovídá a slibuje, že se
zde vždycky dozvíte mnohé nejen
o redakci, ale i o všem aktuálním kolem
nás. Takže v pětatřicátém ročniku na
shledanou na trojce!
- mž-
•
Neopakovatelná
i dalši představeni hrává černé divadlo
Panoptikum v pražském Disku a vel ice
často také v zahraničí.
Pavla Matějů
příležitost!
Chcete se na ·vlastn i oč i, uši. i kůž i pře­
svědčit, jaké byly Cechy v m i ~~lých sto letích? Zajděte tedy 1. a 2 . zan 1990 na
Výstav i ště (dříve P~rk kultury) v ~r~ze
V tyto dny tam totiz bude mlt kazdy pnchozí neopakovatelnou p ř íležitost dostat
se hluboko do české minulosti, aby okusil kupříkladu život v pravěké vesnici , rytířský turnaj, ale zajít může i do středov~­
kého šenku, ovšem pozor, nedaleko mu že být zrovna ~učírn~~ ~romě t~~? na ~
koupite na starem trzlstl, zasoutezlte SI
ve střelbě kuší či se podíváte na videozáznamy z rekonstrukcí bitev . .. Nabídka
obrovská, jak by ne, když spolutv~rc:i tohoto výletu do historie "skuteč ne I vysněné" (jak se uvádí v podtitulu téhle akce) se stanou kromě vás i stovky herců,
7..
Foto Nora KdÝács
Viděli jste někdy tušalaj
obecný? A vite, že čilimnik
(viz obr.) se správně nazývá
štědřenec převislý? Jestliže
jste si na obě otázky museli
odpovědět ne, nic si z toho
neděle jte. V nakladatelství
Albatros právě vychází užítečný atlásek NA~E STROMY A KEŘE od A. Mezery
a K . Hiska, v niž naleznete
informace nejen o zmíně­
ných dvqu dřevinách, ale
i o sto padesáti dalších.
Předcházi jim krátké povídáni o vzniku a vývoji rostlin
na Zemi , siluety nejrozšíře­
nějšich stromů, kresby vě­
tévek s nasazenými pupeny
v zimě, typy listů a mnoho
jiných zajimavých údajů .
Po předchozích knížkách
Náš les a Náš hmyz - motýli tak dostávají všichni začinající přirodozpytci novou
hudebníků ,
tanečníků ,
250 šermířů
a mnoho
dalších umělců.
- mž-
potřebnou přiručku.
Jana Klokočniková
lUCIÁŠO A PORADNA
Moji milí přlltelé.
jsem moc rlld. fe se vllm ábíčko stále
líbi. Dnes to je obzvláltě dťil8Žité, protože na pultech a ve stáncích se objevila
řada nových dětských časopisťi. a jen
když ten nllš bude nejlepší (jak věří
i všechny veverky), bude MÍlj Člověk
spokojený.
V mnoha svých dopisech chcete poradit, obracíte se na nás s nejruznějšími
přírodovědnými, a hlavně chovatelskými
problémy. Snažíme se na dopisy vždy
odpovídat, ale dlouhé návody psát nestačíme. Vím, že doma nemůžete mít všech~
ny knihy o přírodě, které u nás vyšly, ale
každý z vás má možnost jít do knihovny
a poprosit tam o radu, v jaké knize potřebné informace sehnat. Vyžaduje to sice trochu vice námahy, ale rychle získáte
vše, co potřebujete. Umět pracovat s
bornými knihami se musí každý naučit
sám . My s Mým Clověkem si vždy nejprve přečteme úvod, poté obsah a pak začneme studovat kapitoly, které nás zajimají. U odborných knih není nutné číst
. celý text od začátku do konce!
Tak kupříkladu v knize o psech si nejprve vyhledáme třeba jen kapitolu o ple-
0e!-
30
menech. kdy! si teprve chceme psa pofídít. a kapitoly tjk8jk:í 88 odchovu §těňat
zatím pfeskočíme. To je i rada pro Michaelu. Když jsem se začel zajímat o ptáky jako Pavlina vypťijčil jsem si knihy Naši pěvci od K . SCastného a Klíč k určování
našich ptáků od F. 8aláta. Kamarád Mého Člověka si koupil papouška a stejně
jako R·adka sháněl podrobnosti o jeho
chovu. Doporučili jsme mu knihu Z. Vegera Papoušci - opeřeni přátelé člově­
ka. Když jsem se chystal na ryby a podobně jako Tomáš jsem toho o rybaření
mnoho nevěděl, přihlásil jsem se jednak
do místní organizace Českého rybářské­
ho svazu, jednak jsem si v knihovně půj­
čil spoustu knih o rybaření.
Staré české přislovi řiká: Kdo hledá,
najde. Ale na druhé straně stejně moudře tvrdí: Žádný učený z nebe nespadl. Byl
bych rád, kdybyste si z těchto ponaučení
vzali co nejvíce k srdcí. Pokud máte něja­
ký probl~m, podívejte se do moudrých
knih ve školní nebo veřejné knihovně .
Když nic nenajdete, obraťte se s dotazem a beze strachu třeba na áb í Čko . Můj
Clověk tvrdi, vice hlav více rozumu.
A my máme dohromady hlavy dva!
Váš Luciáš v lastni packou
BERLíNSKÝ LOKOMOTIVNí ZÁVOD Hans
Beimler vyrobil prQ rychlodráhu AthényPireus pětidílný vlak. Délka celé soupravy
je 89 metrů a hmotnost 144 tu.W. Vozy
jsou vybaveny dvanácti trakčními motory
o výkonu po 140 kW při napájení stejno, směrným proudem o napětí 750 V z boční'
kolejnice. Celková kapacita je ' 1 224 míst.
Vlak dosahuje na dráze délky 25,8 km
rychlosti až 80 km. h-'. Trať byla otevřena
již roku 1869, a je tedy jednou z nejstarších na světě.
Foto Rebstock
-rr-
:..
~"'---~,
NORIMBERSKÁ FIRMA Smoby přišla letos na trh s novinkou -
dětským poštovním
úřadem z plastické hmoty. Hračka s'plňuje všechny představy nejmenších občanů o pro vozu pošty. Mají v něm možnost použít i telefon přijímající mince, poštovní schránku,
razítka, formuláře atp. Hračka je určena dětem od tří let.
-tr-
POSLEDNí DVA IL-18 byly dopraveny
v lednu 1990 do SRN. Jednalo se o stroje,
které ČSA použivaly do konce minulého
roku. 29. ledna se, s Ruzyní rozloučil po 29
(!) letech provozu 11-18 OK-PAl a odletěl '
do Norimberku, kde má být umístěn v mu-
zeu. Chcete-Ii na pražské Ruzyni spatřit
.. osmnáctku'· na vlastní oči, není to žádný
problém. Interflug z NDR létá denně s ,t ímto typem brzy po ránu z Berlína a po celodenním stání na stojánce č. 2 odlétá večer'
kolem 20. hodiny do Berlína. Další možností vidět .. osmnÍ\ctku'· je ,a ze
LIDÉ VE VESMíRU . Do konce roku 1989
, snímku. Patří výv:.;létlo do vesmíru 222 pozemšťanů, ně ­
zkumnému a zkukteří dokonce vícekrát, a prožili tam té šebnímu leteckému
měř 8 814 dnů . K jejich dopravě bylo usku ústavu v Praze-Lettečněno 368 startů pilotovaných l odí a ra ňanech a létá jako , , ketoplánů .
Rekordmanem je sovětský
létající
zkušebna
kosmonaut J . V . Romaněnko, který v kos,nových modifikací
mu pobýval celkem 430 dní a několik honašich turbovrtulodin . Za nim následuje dvacet kosmonautů
vých motorů pro
SSSR, kteří žili ve vesmíru od 375 do
typ L-610.
135 dnů . Protože Sověti dávají přednost
-mj dlouhodobým letům , strávili jejich kosmoFoto John
nauti v kosmu celkem 6249 dnů a Američané 1 863 dnů . Podrobnější informace
přineslo patnácté číslo časopisu Letec tví + kosmonautika .
-to-
II
II
STOLETÉ NOVINKY
Nový významn~ vynález: dopisovač na
dálku. Společnost National Telewriter zařídila v Londýně ústřednu pro dopisování
na dálku, která má již 750 přípojek. Od telefonu liší se tento nový vynález tím, že
nepřenáší mluvené slovo, nýbrž každý rukopis, kresbu, a sice s úplnou věrností,
jak to na stanici podací bylo napsáno a na;
kresleno. Takový dopisovatel či kreslič
byl už dávno hledán jako přístroj veliée
potřebný. Na obrázku vidíte stanici podací
i přijímací, ovš,em ve zcela krátkém spojení. Odesilatel vezme prostě do ruky tužku
a píše či kreslí, jak je zvyklý, na podložený
napjatý papír. V tomtéž okamžiku, 'kdy se '
tužkou dotkl papíru, píše nebo kreslí dopisovač tento na druhé stanici stejný rukopis nebo stejnou kresbu inkoustem.
Pisátko stanice vysílací je vsazeno
v místě, kde kloubovitě spojené jsou dvě
tyčinky. Každá má volnost pohybu v jiném
směru a směry ty jsou na sebe kolmé. Pohyb jejich přenáší se dvouramennou pákou, jejíž druhý konec smýká se po kon-
taKteCh a vypíná tak nebo zapíná proud.
Na stanicí přijímací je podobný přístroj,
jen s tím rozdílem, že na každé ose dvouramenných pák je upevněn závit ' drátu
v magnetickém poli a tímto drátem pro-
chází proud z jedné baterie. Otáčením pák
uvede se psací zařízení ve stejný pohyb jako na stanici podací. Aby přístroj pracoval
přesně, musí pohyb býti jemný.
-kýŠimáčkův čtyrlístek
31
KAPITÁN
KARIBSKÉHO
MOŘE
26. Odchod - Korzárská briga Karibské m o ře svedla řad u v ítězných
bitev s loděmi anglickými , francouzským i, španělskými i holandskými.
Osvobodila mnoho černých otroků a ziskala i cennou kořist . Jednoho
dne se však před Birdov'ým ostrovem objeví dvě neznámé lodě . Zdá se,
že korzárské útočiště bylo objeveno . Kapitán Jakub Holý-Jacques
Chauve stojí před rozhodnutím .
0-
e
e
~
X
w
O
Z
'">
Cll
~
J:
>CIl
o
.o
"!ll
...J
c:
'"
E
o
I-
>
'"
řii
.~
:>'"
Ol
>CIl
c:
Poslední Harmenův zápis do lodniho deníku brigy Hvězda moře-Karibské moře je z onoho dne, kdy posádka loď opustila a vstoupila na břeh Flori·
dy. Tady se cesty našich hrdinů rozešly. Harmen s Muchachou se vráti na moře a s nimi se lodní denik dostane do Evropy. Př,běh českého exulanta,
který se hrou osudu stal korzárským kapitánem, však pokračuje . Jakub toužil po. poctivé práci. chtěl žít jako čestný člověk. Odnesl si z moře dost peněz , tak jako každý z posádky brigy, a jak se později ukázalo, zamířil do nitra S.everní Ameriky . Ale to už je jiný příběh.
25. pokračování uvnitř čísla "a str. 19!
~
...
Download

ABC_34.ročník_(1989-90)