Úvodník
výlety
Výlety jarní přírodou mám nejraději a vůbec nevadí, že se občas vracím promočený nečekaným deštěm. Barevné květy, svěží tráva na
loukách a nejrůznější tóny zelených listů jsou po zimě pohlazením
po duši. A tak jsme s chutí vyrazili z redakce opět do světa, abychom vám nabídli hezké čtení a současně vás pozvali tam, kde se
nám líbilo. Českou Kanadu jsem si zamiloval už před mnoha lety,
proto jsem rád zamířil opět do Slavonic, byť pouze na jednodenní
cyklistický výlet. Příjemně jsem se cítil v Kersku u pana Kuby v jeho
Lesním ateliéru. Jednak toho o Bohumilu Hrabalovi hodně ví a pak
umí výborně vyprávět. Takže pokud máte rádi knihy skvělého spisovatele, neváhejte a udělejte si čas na letošní Hrabalovo Kersko.
Cesta do Regensburgu už byla delší, ale u Dunaje vládlo o prvním
květnovém víkendu krásné počasí, které lákalo nejen k procházce
zdejším historickým jádrem města, ale také k obyčejnému posezení
na nábřeží. A protože se zde běžel maraton, nevěděl jsem, co dřív,
jestli sledovat boj běžců s tak náročnou tratí, nebo lodě v rychlém
proudu Dunaje. Na závěr jsme ještě stihli nedalekou Wallhallu a vydali se příjemně znaveni domů. Hezké bylo i povídání s fotbalovým
rozhodčím Ivanem Grégrem. Za chvíli nám začne fotbalové mistrovství světa, tak proč se nepodívat do zákulisí tohoto sportu s osobností, jakou je právě tento bývalý mezinárodní rozhodčí. Za pár dní
sice oslaví 72. narozeniny, ale fyzičku má stále výbornou. V roli rozhodčího píská dál a na trávníku má vše pevně v rukou. Fotbalové
bitvy sice občas bývají drsné, ale zdaleka při nich neprožijete to, co
naši horolezci při letošní výpravě do Antarktidy, kde na ostrově
Anvers slezli dosud bezejmennou horu. Jedním z účastníků byl
i Vladimír Jošt, a i když se horolezectví věnuje už třicet let, patřil
tento výstup v jeho kariéře k těm nejnáročnějším. Asi ale nejsem
daleko od pravdy, že i mezi našimi čtenáři by se nešlo dost těch,
kteří by chtěli takové dobrodružství absolvovat. Dnes je to naštěstí
jen ve vašich rukách a poctivé přípravě. Je to tvrdá dřina.
To ale platí ve všem, kde chcete uspět a prosadit se.
Krásné putování jarní přírodou přeje
Karel Malina
současnosti
Obsah
2 Když je fotbal
drogou – rozhovor
s mezinárodním
fotbalovým
rozhodčím
Ivanem Grégrem
8 Kersko
Bohumila
Hrabala
12 Kunstkamera císaře Rudolfa
16 S Karlem Hynkem Máchou
na Máchově jezeře
20 Za bizony Českou Kanadou
24 Mezi rozkvetlými rhododendrony
32 Rohanové v Čechách
37 Efes patřil
k antickým
metropolím
42 Město, které oslavovalo
českého krále
46 Hvězda Indického oceánu
52 České stopy
v Antarktidě
58 Pierre Richard žije vínem
59 Auto Jarov – Ringhoffer Open
60 Soutěž
Na výletě se známou osobností g Fotbalový rozhodčí Ivan Grégr
Na výletě se známou osobností
Když je fotbal
drogou
Bývalý mezinárodní
fotbalový rozhodčí
FIFA a UEFA
Ivan
Grégr
oslaví v květnu
72. narozeniny, ale
počet odpískaných
zápasů na jeho kontě
stále přibývá.
V současně době už
jich má přes sedm
tisíc. V nejvyšší
domácí soutěži
absolvoval 155 utkání
v roli hlavního
rozhodčího a mezi
nimi nechybělo ani
osmnáct derby
pražských „S“.
A tak jsme se spolu
vydali na výlet
po fotbalových
trávnících, na kterých
se s píšťalkou
pohybuje přes
čtyřicet let.
2
Účast na mistrovství světa hráčů do 20 let
v Mexiku. Řídil jsem zápasy skupiny
v Guadalajaře a vypadalo to dobře. Jenže
dařilo se i našemu týmu, kde tehdy hráli
například Ivan Hašek, Luboš Kubík a Pavel
Vrba, ten byl v roli kapitána našeho mužstva, a jak postupovali, tak naopak klesaly
moje šance představit se v dalších zápasech. Přestal jsem být neutrál a po třech
týdnech jsem odlétal domů. Mexiko ale
bylo krásné a lidé tam strašně fandili
fotbalu.
V týmu Pragovky hrál pražský přebor
Než jste se stal rozhodčím, tak jste
sám byl aktivním fotbalistou.
Kde jste začínal?
V osmačtyřiceti přišel rozhodcovský důchod a takto se Ivan Grégr
loučil na Spartě
Protože jsem z Prahy a bydleli jsme na Letné, tak jsem samozřejmě měl nejblíž na Spartu. Než jsem se ale dostal do
žáčků, hráli jsme s kluky fotbal jen tak na ulici. Tehdy nám
auta nevadila, protože jich jezdilo opravdu málo. Pravidelně
jsem chodil na fotbal s tátou, protože hrál za Union Žižkov.
On ale nebyl ten, kde mě pro tento sport opravdu získal.
O jedněch prázdninách jsem se dostal na pionýrský tábor,
kde se fotbal hrál hodně, a sešel jsem se tam s Františkem
Veselým, mnohem později legendou Slávie. Byl o rok
mladší, ale už tehdy hrál s obrovským zápalem a nadšením.
Za necelý měsíc začne v Brazílii mistrovství světa
v kopané. Odehraje se sice bez našich reprezentantů, ale stejně půjde o krásný fotbalový
svátek. Máte svého favorita?
Domácí Brazílii, ale bez šancí nejsou ani evropské týmy,
uvidíme. Těším se na to, i když tam naši hráči budou
chybět. Bohužel nemáme zastoupení ani mezi rozhodčími
a to mě, přiznám se, mrzí víc.
Co vy osobně považujete za vrchol své kariéry
mezinárodního rozhodčího?
Antonín Panenka hrál naposledy
za Bohemians, přestupoval do Rapidu Vídeň
3
Na výletě se známou osobností g Fotbalový rozhodčí Ivan Grégr
Já, když jsem ho viděl, tak jsem si
řekl, proč bych to nezkusil také.
A z Letné to bylo nejblíž na Spartu.
Bohužel brzy jsem poznal, co všechno
tatínkové jsou schopni udělat, jen aby
jejich synové hráli. Můj táta na to nebyl, a tak jsem to zabalil a s kamarádem jsme se vydali do vršovického
ďolíčku na Bohemians. Tady už jsem
zůstal dlouho. Byl jsem i členem širšího kádru A týmu a hrál divizi. Pak
jsem přešel do Pragovky a kariéru
ukončil ve Vršovicích 1870. Bohemce
ale stále fandím.
A co vás zlákalo k tomu, že jste
se stal fotbalových rozhodčím?
Za Vršovice 1870 se mnou hrál Pavel
Pelíšek a on se mě zeptal, jestli bych
to nechtěl zkusit. Řekl jsem, proč ne.
Zkoušky jsem složil v březnu roku
1973. Zajímavé bylo, že mezinárodním
rozhodčím jsem se stal nakonec dřív
než Pavel Pelíšek. Mým vůbec prvním
zápasem bylo 7. dubna 1973 střetnutí
žáků Union Malešice – Vršovice 1870.
Tím to začalo a následovalo pět perných let, než jsem se dostal do ligy.
Vidím, že si stále vedete
o každém zápase pečlivý zápis,
najdete tam, kdy jste měl
premiéru v nejvyšší domácí
soutěži?
Rozhodoval jsem střetnutí Teplic
Ivan Grégr
odpískal
osmnáct derby
pražských „S“
a každý z těch
zápasů byl
hodně bouřlivý
s Trnavou. Skončilo výsledkem 1:1.
V lize jsem pak působil 14 let a odřídil
v ní 155 utkání jako hlavní rozhodčí
a 153 ligových ve funkci pomezního
rozhodčího. Absolvoval jsem rovněž
čtyři barážová utkání o postup do
1. ligy – třikrát jako hlavní a jednou ve
funkci pomezního rozhodčího. Toho
jsem si cenil, protože výběr na tato
utkání byl důkazem velké důvěry.
Stejně tak byla čest i nominace na
pražská derby Sparty a Slávie. Právě
tyhle zápasy ale byly těžké. Na jednu
stranu jste si při nich mohl udělat
jméno, nebo také vyhořet.
4
čil, že musím pískat to, co vi-
Byl to zápas Prešov – Košice a proti
dím. Stalo se mi totiž, že
hostům se kopaly čtyři. Naštěstí jejich
v poslední minutě můj bývalý
trenér se nechal slyšet, že jsem nařídil
spoluhráč po odpískání strčil
pokutové kopy za běžné přestupky
do soupeře. Měl být vylou-
v pokutovém území. To mi pomohlo,
čen, ale já jsem to přešel.
protože pak musí následovat penalty.
Následovalo nižší hodnocení
mého výkonu a to se pak
projevilo při nasazování na
zápasy. Takže od té doby
jsem si na něco podobného
Stal jste se mezinárodním rozhodčím FIFA a UEFA, na které
zápasy na mezinárodní scéně
rád vzpomínáte?
dal pozor. O to víc jsem si
pak cenil hodnocení ze
Na mezinárodní scéně jsem působil
strany hráčů, u kterých jsem
od roku 1981 následných deset let.
se pohyboval kolem třetího
Odznak rozhodčího FIFA jsem ale
místa žebříčku rozhodčích.
obdržel až 21. března 1983. Tehdy
bylo podmínkou pro udělení tohoto
Kolik jste v ligovém ročníku rozdal karet?
odznaku působit dva roky na mezinárodní listině a odřídit dvě mezistátní
utkání „A“ mužstev. Krátce po
Podle ohlasů jste patřil
k nejpřísnějším rozhodčím
v lize. Měl jste někdy problém
při derby s hráči či fanoušky?
Při derby ne, i když v obou mužstvech
Podle mého deníku třeba
převzetí odznaku rozhodčího FIFA
z roku 1983 jsem dal jednu
jsem odletěl na mistrovství světa juni-
červenou a 21 žlutých karet.
orů do 20 let do Mexika. Celkem jsem
odřídil 61 mezistátních a 107 meziná-
Nedávno jsem slyšel, že váš
kolega a nyní ministr školství
Marcel Chládek rozdal
v jednom zápase 22 karet.
Co vy na to?
se našli problémoví hráči. Například ve
rodních utkání. A i po těch letech se
mi řada z nich okamžitě vybaví. Třeba
mé první mezistátní utkání Bulharsko –
Maďarsko, dále kvalifikace mistrovství
světa mezi Skotskem a Francií a rovněž kvalifikace na mistrovství Evropy
Spartě k nim patřil Kotek, tomu se
To snad ani není možný, ale on pískal
Holandsko proti Irsku, nebo Holand-
říkalo chirurg, hrál tvrdě, ale nikdy ne
nižší soutěže, tak tam se může stát
sko versus Kypr. To se dokonce opa-
zákeřně, u Slávie zase Petr Herda. Sa-
všelicos.
kovalo a hrálo bez diváků. Jen za
mozřejmě, bylo to občas vypjaté, hraje
se o peníze, ale nepřekročilo to únos-
asistence pořadatelů a policie. Hrozná
Jaký je váš rekord?
nou mez. Před fanoušky mě naopak
atmosféra. Ze zápasů evropských pohárů si vzpomínám třeba na střetnutí
museli chránit v Teplicích, když neu-
Já si myslím, že maximálně jsem roz-
semifinále PMEZ Liverpool – Bayern
spěli v baráži o první ligu. A pokud jde
dal sedm karet. Jednou jsem ale od-
Mnichov. Na stadionu vládla šílená
o přísnost, tak jsem se rychle přesvěd-
pískal v utkání pět pokutových kopů.
divácká kulisa. Tehdy ještě měli na
Na výletě se známou osobností g Fotbalový rozhodčí Ivan Grégr
ostrovech s fanoušky velké problémy.
V zápase, kdy já byl na čáře, tak hlavní
Christov mohl po jednom zákroku
písknout proti Bayernu penaltu, ale
neodpískal ji. Čekal jsem, co se bude
dít za peklo, ale po zápase se o tom
nikdo slovem nezmínil. Neméně dramatické bylo utkání Panathenaikos
Atény – Rotterdam, nebo Manchester
United – FC Valencia. Na barcelonském No Campu, kde domácí hostili
Inter Milán, jsem byl také jako pomezní rozhodčí a celý první poločas
jsem se bál pohlédnout do ochozů za
mnou, aby se mi z toho rozbouřeného
davu nepodlomila kolena. Otočil jsem
Při letošním mezinárodním mládežnickém turnaji v Újezdě nad Lesy
se, až když po mně začali házet drobnými. Já peníze sebral a dal do kapsy,
tehdy jsem uslyšel smích a byl klid.
S fotbalem jste Evropu projel
od severu k jihu a od západu
na východ. Stihne rozhodčí
ještě něco jiného, než jen
fotbalový zápas?
Vždycky jsem se snažil, abych si udělal čas na prohlídku města, někdy
jsme vyrazili i do jeho okolí. Nejzajímavější cesty jsem absolvoval s Jaromírem Fauskem, který byl svého času
Pohled z Kazína na Berounku a Mokropsy, kde má chatu
i naším zástupcem v UNESCO. S ním
jsem prošel například v Madridu
slavné muzeum Prado, kde jsou obrazy El Greca, Francisca Goyi, Hieronyma Bosche či Velasqueze a dalších
slavných malířů. Stejně tak jsem si
nenechal ujít procházku po aténské
Akropoli. V Tel Avivu jsem v roce 1990
pískal utkání Izrael – Argentina a přivezl si hezký suvenýr díky Maradonovi
a pak zavítal i do Jeruzaléma. Pokud
jde o Maradonu, tak si na hřišti nazouval kopačku tak vehementně, že
u boty utrhl jazyk. Zahodil ho a šel si
pro novou, zatímco já si jazyk uschoval jako památku na tohoto skvělého
fotbalistu. V Jeruzalémě jsme se zastavili u Zdi nářků a prošli i historické
památky. Krásné to bylo na Krétě,
6
Kypru či Maltě, ale rád jsem jezdil i do
zemí, které žijí fotbalem, jako je Portugalsko či Španělsko. Pískal jsem
i v Americe, a tak jediné dva světadíly,
které jsem jako rozhodčí nenavštívil,
byla Austrálie a Afrika.
Jaké koníčky má rozhodčí
na penzi dnes?
Občas jedu se ženou na naši chatu
u Berounky v Mokropsích. Fotbal je
A
Není rybářem, ale u Berounky bylo Ivanu Grégrovi vždycky dobře
ale pro mne stále drogou a já si zatím
docházím do stacionáře pro mládež
rukou, nebo se obě mužstva radují
neumím představit, že bych se s ním
s mentálním postižením ve Strašni-
společně se střelcem gólu. Prostě
rozloučil. Naopak chci se jím bavit co
cích, kde vedu sportovní a tělesnou
úplně jiná atmosféra. Teď se spolu
nejdéle. Proto stále pískám mláde-
přípravu dětí. Cvičíme, hrajeme stolní
chystáme do Brna na olympiádu
žnické soutěže či turnaje v Praze
tenis, fotbal, chodíme plavat, je to zají-
v bocce, což je italská varianta
a okolí. Líbí se mi, že fotbal má v hlav-
mavá práce. Dokonce jsem se zúčast-
známějšího pétanque.
ním městě stále dobré zázemí. I díky
nil dvou olympiád mentálně postiže-
takovým „srdcařům“, jakým je třeba
ných ve Spojených státech a při
Pavel Hons ze Slávie Malešice.
těchto akcích jsem působil jako mezi-
Je radost sledovat, jak on a další
národní rozhodčí za souhlasu orgánů
pomáhají v klubech dalšímu rozvoji
FIFA. Ty zápasy jsou výjimečné tím, že
našeho fotbalu. Každý den současně
hráč se vám sám přizná, že zahrál
Přeji ještě hodně fotbalových
utkání a děkuji za rozhovor.
Text: Karel Malina
Foto: autor a archiv Ivana Grégra
Výlety Českem g Kersko Bohumila Hrabala
Výlety Českem
Kersko Bohumila
Hrabala
Letos jsme si 28. března připomněli sté výročí
narození spisovatele Bohumila Hrabala.
Narodil se v Brně-Židenicích, ale dětství prožil
nejprve v Polné a pak hlavně v Nymburce, kde jeho
nevlastní otec byl správcem pivovaru. Do Polabí se
Bohumil Hrabal vrátil v roce 1965, kdy si koupil
chatu v Kersku. Právě tady, uprostřed krásného
přírodního parku, napsal pak většinu svých knih.
Na motivy jeho povídek zde později natočil
Jiří Menzel film Slavnosti sněženek.
Lesy v Kersku
Chata Bohumila Hrabala
Bohumil Hrabal v Kersku
A protože Hrabalovo Kersko, akce, kte-
právě tento film v naší galerii připomněl a navíc jsem vydal k jeho výročí narození
rou si příznivci slavného autora připo-
knihu Slavnosti sněženek, lidské osudy a odhalená tajemství v Hrabalově Kersku.
mínají jeho dílo, se letos koná
V první části jsem vyhledal „Hrabalovi lidi“, tedy postavy z jeho povídek, které
17. května, vypravil jsem se s dostateč-
stále ještě žijí a zapsal jejich vyprávění a vzpomínky. Třeba Jiřího Fialu, alias Leliho,
ným předstihem za jedním z pořadatelů
kterého hrál ve filmu Jaromír Hanzlík, nebo Věru Kutifelovou, dceru pana France,
Bronislavem Kubou. Zastihl jsem ho
kterého si zahrál zase Rudolf Hrušínský. Ve druhé části knihy jsou vzpomínky „lidí
v jeho známém lesním ateliéru v Ker-
od filmu“ a ve třetí pak přátel Bohumila Hrabala“, řekl Bronislav Kuba.
sku, který se stal vyhlášeným kulturním
A pak mě potěšil, protože se ujal role mého průvodce po Kersku. Tajemství, která
centrem zdejší komunity. Zakoupit zde
přináší ve své knize, jsme vám samozřejmě odhalovat nechtěli, ale i tak bylo naše
můžete originální keramiku z jeho
putování hodně zajímavé.
vlastní dílny, ale nechybí tady ani galerie, ve které už vystavovala řada českých malířů a grafiků. Letos až do října
patří její prostory expozici, která připo-
ZASTAVENÍ PRVNÍ
SVATOJOSEFSKÝ PRAMEN
míná fotografiemi, texty i nejrůznějšími
předměty natáčení filmu Slavnosti sně-
Nachází se zhruba v polovině hlavní třídy Kerska, které místní neřeknou jinak než
ženek. „Je to rok pana Hrabala a jeho
betonka. Pan Hrabal ji přirovnával ke slavné páté avenue v New Yorku. Podle
osobnost, byť už ne fyzická, v Kersku
mnohých má pramen léčivé účinky a někteří si zde plní zdejší vodou i mnohalit-
stále přebývá. Jeho odchodem svůj ge-
rové kanystry. Pramen nechal vyvrtat původní majitel Kerska Josef Hyrros ze
nius loci rozhodně neztratilo. Ve Slav-
Sadské, když se v roce 1934 rozhodl rozprodat tohle místo na parcely a udělat
nostech sněženek zachytil Bohumil
zde lesní městečko. Tehdy vznikla i betonka a byl vyvrtán ještě pramen Štědro-
Hrabal nejen zdejších osudy lidí ale
večerní, ale ten je dnes už zaslepený. Pan Hyrros byl důsledný. Parcely musely
i kouzelná místa Kerska s jejich nena-
být velké, aby si místo zachovalo lesní ráz, a v jeho projektu nechyběl ani rybník,
podobitelnou atmosférou. Proto jsem
kde se dalo jezdit na lodičkách. Pár kroků od Svatojosefského pramene stojí
9
Výlety Českem g Kersko Bohumila Hrabala
kožíšky léčily z jeho kocovin a chan-
jí hradlo. „Chata se mu stala skuteč-
der“, řekl Bronislav Kuba. V čekárně na
ným domovem a napsal tady většinu
autobusové zastávce si o jeho vztahu
ze svých nejslavnějších knih. Jak slyšeli
ke kočkám můžete přečíst víc. Jisté ale
sousedé klapot psacího stroje, věděli,
je, že kočky se staly populárním sym-
že mistr pracuje a nechce být rušen.
Protože Hrabalovi neměli děti, tak ještě
za života jeho manželky bylo rozhodnuto, že chatu zdědí syn jejich souseda
pana Eliáše. Bylo to takové poděkování
za to, jak se o pana Hrabala staral.
Jinak sem jezdilo hodně známých lidí.
Patřil k nim například i slavný motocyklový závodní František Šťastný, se kterým byli velcí kamarádi.“
ZASTAVENÍ ČTVRTÉ
Svatojosefský pramen
HŘBITOV
HRADIŠTKO
Hrabalova autobusová zastávka
Na zdejším hřbitově, který je vzdálený
bolem nejen tohoto místa, kde dvě obří
asi necelé dva kilometry od Kerska,
dřevěné kočenky vyřezané rukou pan
Bohumil Hrabal zakoupil hrob, aby
Šmída připomínají dobu Bohumila Hra-
podle svých slov udělal radost své
bala, ale od roku 2009 jsou slavné i ty
ženě. Byl to ostatně dárek k narozeni-
restaurace U Pramene, která dříve
z keramické dílny ateliéru Bronislava
nám a stál pět set korun. „V polovině
byla klubovnou zahrádkářů. Pan Hra-
Kuby, protože získaly certifikát Polabí-
sedmdesátých let, kdy se k němu
bal sem chodil rád, protože tady měl
regionální produkt. Na betonce pak
nymburští představitelé otočili zády,
hodně kamarádů“, řekl Bronislav
najdeme ještě jednu originální autobu-
tak nechal ostatky matky, otce
Kuba. Dřevěná socha svatého Josefa
sovou zastávku, která připomíná dal-
a strýce Pepina převést ze hřbitova
měla nedávno smůlu, když jí nějaký
šího skvělého spisovatele z Kerska
v Nymburce sem na Hradištko. Po
vandal uřezal hlavu. Opravena má být
Adolfa Branalda. Při vyslovení jeho
delší době pak požádal sochaře Aleše
začátkem května.
jména si mi okamžitě vybavila knížka
Hnízdila, aby vytvořil na rodinný hrob
Dědeček automobil. Bronislav Kuba je
netradiční náhrobek. Inspirací se staly
na tom stejně, ale vyřezat dřevěného
Hrabalovy úvahy vyvolané knihou
veterána by bylo strašně pracné, tak
Raymonda Moodyho Život po životě
Restaurace U Pramene
ZASTAVENÍ DRUHÉ
HRABALOVA
AUTOBUSOVÁ
ZASTÁVKA
Na této zastávce pan Hrabal vystupoval z autobusu, když přijížděl na svoji
chatu a zase odjížděl do Prahy. „Po-
toto místo zdobí velká sova.
hrob Bohumila Hrabala na hřbitově
v Hradištku
ZASTAVENÍ TŘETÍ
CHATA
BOHUMILA
HRABALA
slední dobou, když už byl sám, tak sem
jezdil každý den jen proto, aby nakrmil
K chatě Bohumila Hrabala je to od
své, jak říkal „kočenky“. Na svého
autobusové zastávky snad sto metrů.
„pána“ jich tady čekalo až čtyřiadvacet.
Podle pana Kuby, a jeho slova potvr-
Byl to pro něho takový rituál, kterého
zuje i informační tabule, ji spisovatel
se držel do posledních měsíců svého
koupil v roce 1965 od dvou sester.
života. Měl už je tak za ta léta nau-
Chata byla malá, a tak k ní pak přista-
čené. Jak kdysi napsal, tak ho ty jejich
věl patro s prosklenou verandou. Říkal
10
Hájenka v Kersku
a reprodukce obrazu Hieronyma Bosche Vize ze záhrobí.
Na obraze je zelený tunel, kterým prolétají lidé doprovázeni
anděly“, poznamenal Bronislav Kuba. Hrob, kam byl Bohumil Hrabal uložen v roce 1997, je jinak vysypán pouze drobnými kamínky, které si s manželkou navozili ze společných
dovolených u moře.
V lesích Kerska
ZASTAVENÍ PÁTÉ
HÁJENKA
Známou restauraci nechal postavit ještě pan Hyrros. V jejím
okolí se natáčely Slavnosti sněženek, ale slavné filmové
myslivecké kančí hody se odehrály v replice interiéru, který
byl postaven v Hostivařských ateliérech. Od té doby se okolí
sice změnilo, ale obsluha v restauraci byla příjemná a vaří se
tu skvěle. Nad otázkou, zda si dát kančí kýtu se šípkovou
omáčkou, nebo se zelím, jsem neváhal a zvolil šípkovou.
Rozloučení s Kerskem tak bylo stylové a já mohu výlet sem
každému jen doporučit. Ostatně 17. května se to přímo na-
Bohumil Hrabal se svými sousedy
bízí. A program Hrabalova Kerska je zajímavý: „Po tradičním
původu Kerskem, při kterém bude slavnostně otevřena
budou ještě Jiří Menzel, Iva Hüttnerová, Zdena Hadrbol-
i nově upravená naučná stezka Bohumila Hrabala, se v za-
cová, Petr Brukner, Jaroslav Holoubek a další“, dodal
hradě našeho lesního ateliéru uskuteční divadelní předsta-
Bronislav Kuba. Tak vás všechny srdečně zveme.
vení Harlekýnovy milióny, vystoupí zde i Jan a Václav Neckářovi, Václav si zahrál ve dvou filmech natočených podle
Text: Karel Malina
Bohumila Hrabala, a hosty letošního Hrabalova Kerska
Foto: autor, Bronislav Kuba a Karel Kestner
Výlety současnosti g Kunstkamera císaře Rudolfa
Výlety současnosti
Kunstkamera
císaře Rudolfa
Na Pražský hrad jsme
se minule vypravili za
architektem Josipem
Plečnikem, který zde po
pádu habsburské
monarchie vytvořil
skutečně reprezentativní
sídlo prezidenta
republiky. Dnes se sem
vydáme za císařem
Rudolfem II. a jeho
slavnou Kunstkamerou.
V roce 1583 učinil
z Prahy oficiálně své
sídelní město a od té
doby až do roku 1612,
kdy umírá, nashromáždil
neuvěřitelnou sbírku
uměleckých děl.
Jen obrazů bylo
na tři tisíce.
12
Pohled na Pražský hrad s věží Mihulkou
od Jeleního příkopu
Praha v době císaře Rudolfa
Španělský sál
Rudolf II.
Pomník Tycha Brahe a Jana Keplera
v Praze na Pohořelci
z toho, že se Rudolf
stane nástupcem
Filipa II. a získá
obrovské španělské
dědictví.
To se nesplnilo, a tak
se po sedmi letech,
v roce 1571, vrátil Rudolf domů a musel se
aklimatizovat na zcela
jiné poměry, než
vládly ve Španělsku.
Brzy zjistil, že ve středoevropské habsburské monarchii to mít
jednoduché nebude.
Ještě za života otce se stal uherským a českým králem a převzal i korunu římskoněmeckou. V roce 1576 zemřel Maxmilián.
Rudolf jej pochoval na pražském hradě a začal vládnout sám.
Ve Vídni se mu nelíbilo, protože příbuzné nesnášel. A zřejmě už
při pohřbu otce přemýšlel nad možností vybudovat si v Praze
svoji císařskou rezidenci, protože v té době zahájil renovaci
dost zpustlého hradu. Přesídlil sem v roce 1583.
Budoucí císař Rudolf se narodil roku 1552 ve Vídni jako
třetí potomek Marie Španělské, dcery císaře Karla V.,
a Maxmiliánu II. Habsburskému. Matka byla přísná ka-
RUDOLFOVA
ZLATÁ PRAHA
tolička, naopak Maxmilián byl ve věcech víry hodně
vlažný. V tomto směru byl mezi Habsburky černou
Praha se tak rázem stala centrem monarchie a postupně také
ovcí. V rodině tak moc velká harmonie nepanovala.
jejím nejlidnatějším městem, protože za Rudolfa dosáhl počet
Jeho starší bratr Ferdinand zemřel ve dvou letech,
obyvatel šedesáti tisíc. Město vzkvétalo. Stavěly se renesanční
a tak Rudolf byl od začátku považován za následníka
šlechtické paláce, přibývaly nové kostely. Na císařský dvůr mí-
trůnu. Snaha, aby nepodlehl vlivu otce, vedla nakonec
řily vyslanci, diplomaté, umělci, obchodníci i řemeslníci z celé
k tomu, že byl společně s o rok mladším bratrem
Evropy. Z pohledu Rudolfa byla ale hlavně místem, kde mohl
Arnoštem poslán na španělský dvůr strýce Filipa II.
volně dýchat a věnovat se svým zálibám. Většina úřadů totiž
V Madridu se oběma princům dostalo vynikajícího
dál fungovala ve Vídni.
vzdělání. Otec Maxmilián se navíc mohl chvíli těšit
13
Výlety současnosti g Kunstkamera císaře Rudolfa
jedinečnou sbírku. Prostory jeho Kunstkamery se postupně
na hradě budovaly. Pro potřeby sbírek byla přestavěna severozápadní část hradního areálu. Kolmo na střední část
hradu vznikl Obrazový sál, dnes Rudolfova galerie, a v západní části Nový sál, který už známe jako Španělský sál,
ale tam žádné předměty za Rudolfova života uloženy nebyly. Rudolfovy sbírky tvořily kolekce naturálií – minerály,
rostliny a zvířata, a artificiální, tedy předměty umělecké
a technické. Rudolf svoji sbírku tajil, ale zachoval se soupis
alespoň sbírkových předmětů. Proto víme, že obsahovala
například na tři tisíce obrazů. Dnes už se historici shodují
Zlatá ulička na Pražském hradě
v tom, že právě tato sbírka byla nejvýznamnější a byla na ní
zřejmá Rudolfova snaha o koncepčnost. Výběr děl také
prozrazuje sběratele s velkými znalostmi. Tvořily ji obrazy
nejuznávanějších malířů Itálie, Německa a Nizozemí té doby
– Dürera, Leonarda, Tiziana, Veroneseho, Tintoretta,
Rallaela, Cranacha, Bruegla, Rubense a současně i velký
počet obrazů Rudolfových dvorních malířů, jako byli Hans
von Aachen, Josef Heintz a Bartoloměj Spranger.
Ke sbírce dál patřily zlatý poklad, kolekce minerálů, hodiny,
hvězdářské a měřící přístroje, knihovna, kde se nacházel
i známý kodex Gigas, a nejrůznější „rarity“. Takže nějaká
veteš se tam našla, přesto to byl na svoji dobu významný
Dílna alchimisty ve Zlaté uličce
pokus o vznik univerzálního muzea. Jeho cena na tehdejší
poměry byla nevyčíslitelná, a tak nepřekvapuje, že už den
A tak zatímco o audience na Pražském hradě někdy po-
po smrti Rudolfa II začal jeho nástupce na trůnu Matyáš se
slové a vyslanci marně žádali i řadu měsíců, umělci, stejně
soupisem předmětů, které je třeba co nejdříve dopravit do
jako alchymisté či astrologové měli dveře k císaři doslova
Vídně. Přání Rudolfa, který chtěl sbírku zachovat v jejím
otevřené. Rudolf, který patřil k nejvzdělanějším mužům své
celku, nový panovník nevyslyšel. Sluší se ale říct, že nechat
doby, se o umění a vědu zajímal už od svého pobytu
v Praze takový poklad, o kterém věděla celá Evropa, by v té
v Madridu. Se zámořskými objevy se svět začal rychle mě-
době, kdy se rádo válčilo i pro maličkosti, velice riskantní.
nit a nové věci císaře lákaly. Rád o nich přemýšlel. Proto
Matyáš ale nebyl sám, kdo neodolal Rudolfově sbírce.
také v Praze brzy kolem sebe soustředil významné osob-
Něco si odebraly české stavy a po bitvě na Bílé hoře si
nosti. Historici si v této souvislosti všimli jedné věci, že
další část odvezl vítěz Maxmilián I. Bavorský. Za třicetileté
zatímco na vyslance, úředníky či sluhy býval nerudný
války vtrhli do Prahy Sasové a řada děl skončila v Drážďa-
a zlostný, s umělci a vědci k něčemu takovému nedochá-
nech. Jako poslední si válečnou kořist z Pražského hradu
zelo. Naopak členové jeho dvorního týmu, ke kterým patřili
odvezli roku 1648 Švédové. Královna Kristýna Švédská se
malíři Bartholomeus Spranger a Hans von Aachen či sochař
sice těšila na další obrazy italských mistrů, ale tato díla už
Adrien de Vries zůstávali jeho přáteli i přes císařovo postu-
v Praze tehdy nebyla. Slavná sbírka císaře Rudolfa se tak
pující psychické onemocnění. Rudolf dovedl na svém dvoře
rozptýlila po Evropě v docela krátkém čase.
vytvořit umělcům inspirativní prostředí, nabídl jim potřebné
zázemí a měli také volný vstup do sbírek panovníka.
Finančně je ale rozhodně nehýčkal.
OBRAZÁRNA
PRAŽSKÉHO HRADU
JEDINEČNÁ
SBÍRKA UMĚNÍ
Ještě v 60. letech minulého století se zdálo, že až na pár
děl, které byly vystaveny v Národní galerii, na Pražském
hradě z původního uměleckého bohatství Rudolfa II. nezů-
Láska k vědám a umění vyvolala u Rudolfa současně sbě-
stalo nic. Tehdy ale provedl profesor Jaromír Neumann
ratelský zájem. U šlechticů to bylo v módě, ale v jeho pří-
velmi podrobný umělecko-historický průzkum a zjistil, že
padě to ke konci života byla doslova posedlost. Nic to ale
přece jen řada obrazů zde zůstala zachována. A tak v Obra-
nemění na tom, že na Pražském hradě shromáždil Rudolf
zárně Pražského hradu na druhém nádvoří je co obdivovat.
14
Na úvod prohlídky v prostředí bývalých koníren Rudolfa II. se
nám představují manýristé, kteří působili v době Rudolfa II. na
Pražském hradě. Členem nejužšího okruhu dvorních umělců
byl Hans von Aachen. Patřil k důvěrníkům císaře, který ho pověřoval i diplomatickými cestami. V Praze se Aachen usadil
v roce 1597 a zemřel zde o čtrnáct let později. Zařadil se mezi
nejlepší portrétisty. Prohlédnout si můžeme třeba portrét krále
Matyáše a asi zajímavější portrét mladé dívky. Vůdčí osobností
Rudolfova týmu byl malíř a brilantní kreslíř Bartholoměj Spranger. Rodák z Antverp působil už na dvoře Maxmiliána II. ve
Obrazárna Pražského hradu
Vídni a odtud odešel za Rudolfem II. do Čech, kde se výrazně
podílel na založení jeho sbírky. V roce 2007 byl obrazárně zapůjčen jeho obraz Alegorie na turecké války. Třetím nejvýznamnějším malířem na dvoře Rudolfa se stal Josef Heintz, který
portrétoval panovníka. V Obrazárně najdeme jeho dílo Poslední
soud. Sochař Adrien de Vries, který žil v Praze od roku 1601
a podílel se na výzdobě reprezentačních místností hradu, je
zastoupen známou bustou Rudolfa II. Originál je vystaven ve
Vídni. Představuje se také Pieter Stevens, vlámský krajinář,
který dožil v Praze. Prohlédnout si můžeme jeho Krajinu s vodním mlýnem.
Obrazárna nabízí i díla tria slavných Benátčanů – Tiziana
(Podobizna mladé ženy), Tintoretta (Bičování Krista) a Veroneseho (Mytí nohou, portrét Jakoba Königa, Klanění pastýřů
a Sv. Kateřina Alexandrijská s andělem). Rudolf získal i obrazy
Pokud máte dostatek času, zvolte si prohlídkový okruh A,
Petra Paula Rubense, který se stal malířskou hvězdou už za
při kterém navštívíte mimo jiné Starý královský palác,
svého života. Z jeho vystavených děl mělo asi nejzajímavější
katedrálu sv. Víta, kde je Rudolf pohřben, Zlatou uličku,
osud Shromáždění olympských bohů. Dlouho byl obraz odlo-
kde za Rudolfa bydleli hradní střelci, ale dnes i zde
žený na Opočně, protože se prý nejednalo o Rubense. Pak se
narazíte na alchymistickou dílnu, a Rožmberský palác,
usoudilo, že zřejmě pochází z jeho dílny a nyní se odborníci
který také pamatuje císaře. Pokud se chcete jen projít,
přiklonili k tomu, že autorem je skutečně slavný malíř, který
tak se vydejte z druhého nádvoří hradu směrem k leto-
zemřel roku 1640 v Antverpách.
hrádku královny Anny, kde za Rudolfa, sledoval hvězdy
Z dalších mistrů, které měl Rudolf ve své obrazové galerii, se
slavný dánský astronom Tycho Brahe. Cestou podél
nám představuje německý malíř Lucas Cranach ml. Hodně
Jeleního příkopu se vám otevře hezký pohled na Praš-
obrazů vlastnil Rudolf od italských umělců. Patří k nim napří-
nou věž – Mihulku. V době Rudolfa ukrývala dílnu
klad Jacopo Bassano a jeho synové, Paolo Antonio Barbieri,
alchymistů.
Guido Reni, Domenico Fetti, Carlo Saraceni.
Po skončení prohlídky se pak můžete z Obrazárny sami vydat
po stopách Rudolfa II., které zanechal na Pražském hradě.
Text a foto: Karel Malina
a archiv Obrazárny Pražského hradu
Výlety Českem g S Karlem Hynkem Máchou na Máchově jezeře
Výlety Českem
S Karlem Hynkem
Máchou
na Máchově
jezeře
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
Loď Hynek, foto archiv MKS Doksy
© foto Petr Válek
Kde jinde si přečíst Máchův Máj než na prosluněných březích Máchova jezera,
„Děj básně této koná se u města
kam přichází jeden z nejkrásnějších časů roční doby. Čas, kdy kvetou stromy,
Hiršberg mezi horami, na nichž hrady
pod kterými se milenci líbají a slibují si věrnost. Čas, kdy je všechno kolem svěží
Bezděz, Pernštejn, Houska a v dálce
a zelené. Čas, kdy nad jezerem vesele poletují racci a labutě vyvádějí svá mlá-
Roll k východu, západu, poledni
ďata. Čas, kdy se slunce opírá do písčitých pláží a čas, kdy můžete usednout na
a půlnoci ukazují.“
lavičku pod zkroucenou borovicí, ponořit bosé nohy do vyhřátého písku a přečíst
si Máchův Máj. Nejslavnější dílo průkopníka českého romantismu.
Děj básně se odehrává právě v okolí Máchova jezera. Toto místo patřilo k básníkovým nejoblíbenějším cílům, a jak vypovídají jeho deníky, vypravil se sem během dvou let šestkrát. Tajemný kraj okolo jezera plný romantických zákoutí a zřícenin hradů mu okamžitě přirostl k srdci. V hostinci v Doksech se také seznámil
SMUTNÝ OSUD
VÝSTŘEDNÍHO
BÁSNÍKA
s tragickým příběhem nešťastné lásky a otcovraždy v rodině bohatého sedláka
v nedaleké Dubé. Mácha ho zpracoval ve své básni Máj. Sám autor k básni uvádí:
Jeden z našich nejznámějších básníků
se narodil 16. listopadu 1810 v Praze
© foto Zdeněk Halíř
na Újezdě na Malé Straně. Své dětství
prožil v Benediktinské ulici, zde také
chodil do farní školy sv. Petra.
Poté se s rodinou přestěhoval na Dobytčí trh, nyní Karlovo náměstí. Hrál
v Kajetánském divadle a vedl společenský život. Tvrdí se o něm, že byl
velice výstředním člověkem. Nechával
si šít na míru dlouhé kabáty podle své
nálady, nosíval také široký a nápadný
klobouk. Po studiích práv a filozofie
pracoval jako advokátní praktikant
u soudu v Litoměřicích. Zemřel předčasně 6. listopadu 1836 těsně před
plánovanou svatbou s Eleonorou
17
Výlety Českem g S Karlem Hynkem Máchou na Máchově jezeře
© foto Josef Meixner
Máchovo jezero z Borného © foto Petr Dudek
Šomkovou, se kterou čekal dítě. Jeho úmrtí bývalo přičítáno zápalu
plic, kterým onemocněl, když pomáhal hasit oheň v Litoměřicích.
Novější teorie se ale přiklánějí spíše k tomu, že Mácha mohl zemřít
na tyfus nebo úplavici. Krátce před svou smrtí stačil Mácha vlastním
nákladem vydat básnickou sbírku Máj. Máj byl vydán 23. dubna
JEZERO STÁLE
PŘITAHUJE SVOJI
ROMANTIKOU
1836 v 600 výtiscích. První posudky na Máj byly ostře odmítavé.
Báseň byla odsouzena jako nemorální dílo, které ohrožuje zdravý
Pokud chcete, můžete se po přečtení Máje vydat
vývoj mládeže i celé společnosti. Přesto si však pochmurná poetika
zažít jezero a krajinu okolo něj na vlastní kůži. Ve
Máje našla své čtenáře a pro následující generaci se Máj stal stěžej-
zdejších půjčovnách loděk je možné zapůjčit si
ním dílem. Máj se v té době stal skutečným módním hitem, který
motorovou loďku nebo kanoi i šlapadlo a vydat se
zasahoval do mnoha oblastí života mladých romantiků: po vzoru
po jezeře. A opravdu je z jezera krásný pohled na
hlavního hrdiny básně Hynka nosili muži dlouhé široké pláště, šály
sluncem rozpálené skály plné pokroucených boro-
a klobouky, „v kurzu“ bylo být hubený a bledý zahloubaný muž
vic a tajemná zákoutí plná rákosí a malých jezírek.
putující osaměle krajinou…
Můžete si zajet na odlehlé malé pláže plné bílého
písku, kde nevládne
zajet doprostřed
výhledem na
turistický ruch nebo si
jezera a kochat se
tajuplný hrad Bezděz.
18
Jachting Máchovo jezero © foto Karel Moucha
byl v roce 1936 odhalen třímetrový po-
A pokud nejste zrovna milovníci vody
mník Karla Hynka Máchy. Jeho auto-
a raději jezdíte na kole nebo jdete
rem byl akademický sochař Leonard
pěšky, můžete se vydat po naučné
Rotter. Byl to první český pomník na
Máchově stezce. Trasa je věnována
severu Čech věnovaný českému bás-
odkazu básníka K. H. Máchy.
níkovi s českým nápisem: „Čím menší
Je dlouhá 14 km a spojuje třicet zají-
drahá vlast, tím větší láska má.“
mavých míst v okolí Máchova jezera.
Při záboru Sudet v říjnu 1938 byl
Výchozím místem je vchod do zámku
pomník fašisty svržen do jezera. Dnes
Doksy ve Valdštejnské ulici. Odtud
se nachází na Hůrce v Bělé pod
trasa vede zámeckým parkem, kolem
Bezdězem.
památek města Doksy, do Starých
Splavů a do osady Břehyně (patří také
V 19. století byl Velký Rybník, jak se
k Doksům), u níž je Břehyňský rybník,
dříve Máchovo jezero jmenovalo,
zahrnutý do národní přírodní rezervace
o polovinu větší než dnes. Skála tudíž
Břehyně-Pecopala, která je jednou
sahala až do jezera a právě zde
z prvních rezervací v Čechách.
nešťastná Jarmila čekala na svého
milého loupežníka Viléma. A zde se
Za zmínku také stojí Jarmilina skála.
dovídá o zatčení a obvinění z vraždy
Nazval ji tak v roce 1910 František
svého svůdce. A jak to dopadlo již víte
Vaina z Nové Paky. Stalo se tak u pří-
– Jarmila skočila do temných vod
ležitosti stého výročí básníkovy smrti
Velkého Rybníka a ukončila svůj
a prvního vydání Máje. Na této skále
krátký život.
O
Text: Michaela Jozová
Výlety Českem g Za bizony Českou Kanadou
Výlety na kole
Za bizony
Českou Kanadou
Naším cyklistickým cílem
je tentokrát oblast
jihovýchodně od
Jindřichova Hradce,
která se nazývá Česká
Kanada. V trojúhelníku
měst Slavonice, Kunžak
a Nová Bystřice se rozkládá
nádherná, poklidná krajina
s hlubokými lesy, pastvinami,
poli a rybníky, kam se
každoročně na kole rád
vracím už bezmála
dvacet let.
V lesích České Kanady
Slavonice
Vzpomínám si, jaký to byl kdysi pocit
za návštěvu a byl by
zamířit sem po pádu „železné opony“.
opravdu hřích zůstat tady
Cesty, kam jsme za našich student-
pouze jeden den. Penzionů
ských let nesměli udělat krok, byly na-
a hotýlků nabízí dost.
jednou volné a před vámi se otevíraly
S autem se dá zaparkovat
perfektní lesní asfaltky bývalé pohra-
přímo na náměstí, ale
niční stráže. Za den jste tam potkali
i mimo historické cent-
jen pár aut. Dnes už je provoz přece
rum. Z pohledu turisty je
jen hustší, ale stejně Česká Kanada
samozřejmě nejzajíma-
zůstala z pohledu cyklistů krajinou
vější náměstí se zachova-
zaslíbenou. Tady si stále ještě
lými renesančními domy.
můžete vybírat z tras, na kterých se
Postaveny byly na zákla-
nebudou nudit ani zdatní cyklisté, ani
dech gotických domů
rodiny s dětmi. Já ale dnes pozvu na
v 16. století po velkém požáru, který
Jen připomínám, že chodby jsou místy
výlet přece jen ty zkušenější a chci jim
město prakticky zničil. Díky hlavně
opravdu úzké, a tak předem zvažte
nabídnout to nejhezčí, co se dá za
soukenictví měli měšťané naštěstí pe-
objem svého těla. Teď ale už do sedel.
jeden den tady stihnout. Odpočívat
něz dost, a tak máme dnes co obdivo-
tentokrát ve zdejších hospůdkách
vat. Svým způsobem ale musíme po-
a penzionech moc nebudeme, protože
děkovat i císařovně Marii Terezii, která
nás čeká náročných bezmála padesát
v 18. století změnila spojení mezi Pra-
kilometrů, ale většinou po asfaltových
hou a Vídní. Poštovní dostavníky zamí-
cestách.
řily z Vídně na Prahu už přes Znojmo
Z náměstí ve Slavonicích zamíříme
a Jihlavu a Slavonice, stejně jako třeba
uličkou vlevo vedle radnice. Dosta-
nedaleký Kunžak osiřely. Renesanční
neme se na hlavní a pár metrů poje-
tvář města tak Slavonicím zůstala a to
deme směrem na Dačice, ale rychle
je dobře. Pokud si budete chtít město
pak uhneme vlevo na silnici číslo 409
prohlédnout z ptačí perspektivy, nabízí
směr Český Rudolec. Čeká nás devět
Do Slavonic jsem start i cíl zvolil
se ochoz radniční věže, komu by to
kilometrů přes Novou Ves, které nebu-
záměrně. Tohle městečko, které je
nestačilo a rád by nahlédl do podzemí,
dou tak náročné, ale několika stoupá-
památkovou rezervací a usiluje také
ta možnost tu je a zájem v letní sezoně
ním se nevyhneme. Za Novou Vsí se
o vstup mezi památky UNESCO, stojí
je velký.
silnice přiblíží Bolíkovskému potoku
RENESANČNÍ
SLAVONICE
Malá Hluboká v Českém Rudolci
NA „MALOU“
HLUBOKOU
a za ním vede známá
Krajina u Kláštera
Graselova stezka.
Ještě se k ní dostane
za Českým Rudolcem,
ale stojí za to připomenout, že dnes stále
frekventované slovo
„grázl“ vděčí za svoji
popularitu právě
Johannu Georgu Graselovi, který byl vůdcem zdejší loupežnické bandy
a v rukavičkách s přepadenými pocestnými
rozhodně nejednal.
Spravedlnosti nakonec neušel a skončil
svůj život na popravišti
ve Vídni v roce 1818.
21
Výlety Českem g Za bizony Českou Kanadou
Grasela ve zdejším kraji připomíná
spatřit na zdejších okol-
i jeho sluj nedaleko Stálkova, kde se
ních pastvinách stádo to-
prý ukrýval, a spojený je s ním i Schil-
hoto kdysi krále divokého
lerův kámen, místo, kde údajně ně-
západu, dnes alespoň
mecký básník Friedrich von Schiller
České Kanady. Z hlavní
napsal své slavné dílo Loupežníci. Za-
silnice je to dolu z kopce
tímco Grasel získal svoji nesmrtelnost,
k penzionu pár set metrů
v Českém Rudolci se dlouho zdálo, že
příjemnou alejí a jste
své dny má už sečteny zdejší zámek.
u venkovní restaurace,
Jeho renesanční podobu z 16. století
kde je hezké posezení.
Hraniční opevnění
změnili majitelé ve století devatenáctém na novorenesanční a díky tomu
získal přívlastek „malá“ Hluboká. Stojí
hned na kraji městečka, takže se přehlédnout nedá. Zatímco ale jeho velký
bratr neztratil nic na své kráse a stále
VZPOMÍNKA
NA JÁRU
CIMRMANA
patří k českým zámeckým klenotům,
v Českém Rudolci zbyla dnes prak-
Po trase č. 1117 pak do-
ticky ruina. Ale místní to nevzdávají
razíme do Klenové a bez
a za vzkříšení svého zámku začali bo-
přestávky se dáme vlevo
jovat a já jim jen mohu držet palce. Vy
na silnici 151 směr Blata,
si zámek, tedy zdi, které ještě zůstaly,
ale do této vesničky neodbočíme.
silnicí 152 Nová Bystřice-Slavonice.
můžete prohlédnout a nahládnout
Zůstaneme na hlavní a pokračujeme
Odbočíme vlevo a před sebou máme
i dovnitř. Komu stačí jen smutný po-
k osadě Hůrky, kde přejedeme trať
tři kilometry ke známému Klášteru.
hled z dálky, možná si raději sedne na
slavné úzkokolejky z Nové Bystřice do
Dnes ale stojí jen kostel Nejsvětější
malé občerstvení hned vedle v infor-
Jindřichova Hradce. Kdo by chtěl za-
Trojice ze 17. století, který tady přežil
mačním centru.
vzpomínat, jak Járu Cimrmana vyhodili
hodně bouřlivá období. Zdejší klášter,
Z Českého Rudolce zamíříme do Kle-
z tohoto vlaku, musel by si udělat
který založil v 16. století Konrád Krajíř
nové. Před námi je třináct kilometrů po
ještě před Klenovou asi dvoukilomet-
z Krajku a v 17. století pak obnovil
značené cyklistické trase 1004 a dáme
rovou zajížďku do Kaprounu. Ale zpět
Adam Pavel Slavata, jeho zásluhou
si už do těla. Hlavně stoupání hned
do Hůrek.
sem dorazili mniši z paulánského řádu
zkraje na Matějovec je náročné. O to
Po silnici 151 pokračujeme dál. Vlevo
až z Burgundska, takové štěstí bohu-
příjemnější bude asi v polovině této
nám zůstane autokemp na břehu zná-
žel neměl. Nejprve klášter zrušil Josef
etapy zastávka nedaleko Rožnova
mého rybníka Osika a po kilometru se
II. a pak byl v padesátých letech minu-
u bizonů, tedy v penzionu, kde můžete
dostaneme na křižovatku s hlavní
lého století, kdy tudy vedla přísně stře-
U rybníka Osika
žená „železná opona“, definitivně
zbourán. Za krátké zastavení a pohled
do zdejší krajiny ale stojí.
O kilometr dál je obec Klášter. Tady
uhneme z hlavní vlevo a dáme se
k hradu Landštejn. Nejprve ale můžeme pod Jelením vrchem zastavit
u části československého opevnění
s označením Klášter II, které tady bylo
vybudováno před druhou světovou
válkou. Obranu tvořily známé „řopíky,
tedy malé železobetonové bunkry,
které měly chránit naši jižní hranici.
Od silnice k nim vede modrá značka.
Odtud už si vychutnáme ostrý sjezd
k Landštejnu, proto raději opatrně. Pár
Pohled na Staré Město pod Landštejnem
22
set metrů před hradem navíc začne
silnice nečekaně stoupat, takže nezapomeňte včas změnit převod. Hrad,
který je dnes jednou z nejrozsáhlejších
a také nejzachovalejších zřícenin, stojí
za prohlídku i bez průvodce. Z hlavní
věže je hezký výhled na okolní krajinu,
ve které se zaleskne jezero zdejší přehradní nádrže na potoku Pstruhovec.
Jde ale o zásobárnu pitné vody, takže
na koupání zapomeňte. U hradu se
nabízí hned několik možností občerstvení, tak neváhejte, protože za
sebou máme už 31 km.
Trojmezí
ZASTÁVKA
NA TROJMEZÍ
schodech dostaneme za dva kilometry
k hraničnímu bílému kameni, kde se
spojují Čechy, Morava a Rakousko.
Z Landštejna sjedeme po asfaltové
Naštěstí to byl poslední těžší výšlap
cestě do Starého Města pod Landštej-
naší cesty. I tady přímo u hraniční čáry
nem. Dominantou je věžová zvonice
je připravené místo na posezení, ale
ze 17. století a vedle ní stojí kostel
lepší je popojet o další dva kilometry
Nanebevzetí P. Marie, trojlodní pozdně
do Maříže, která se proslavila místní
gotická stavba, která skrývá barokní
originální keramikou. Je zde prodejna
oltář. My se opět vracíme na hlavní sil-
i dílna, kde si můžete třeba hrníček
nici na Slavonice, která nás vyvede
sami namalovat, nebo jen posedět ve
přes kamenný můstek ven z měs-
zdejší restauraci. Teď už pospíchat ne-
tečka. Před námi bude dlouhé ale ne
musíte, protože před sebou máte asi
moc náročné stoupání. Po dvou kilo-
čtyři kilometry pohodové jízdy do Sla-
metrech z hlavní u rybníka Kadolecký
vonic. Věřím, že domů se vrátíte s pří-
opět uhneme, tentokrát vpravo a za-
jemným pocitem, že výlet za krásami
míříme po lesní cestě na Trojmezí, do
České Kanady stál za to.
q
kdysi tak pečlivě střeženého hraničního pásma. Tentokrát to bude ná-
Text a foto:
ročné stoupání, kde se po takových
Karel Malina
Kraj bizonů u Rožnova
Výlety Českem g Průhonický park
Průhonický park
Mezi rozkvetlými
rhododendrony
Je krásný a slunečný květnový den. Den jako stvořený
navštívit na okraji Prahy park v Průhonicích.
Patří k nejkrásnějším v Čechách a vyhlášený je zvláště svými rhododendrony.
V této době celý kvete a je doslova zaplaven nejrůznějšími odstíny barev a vůní.
V MALEBNÉM
ÚDOLÍ BOTIČE
Tento přírodně krajinářský park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca,
kterého očarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče. Postupně se mu ale dařilo přikoupit další pozemky a zvětšit rozlohu parku na 250 hektarů. Hrabě v parku využil původní
zalesněné části už vzrostlých dřevin. Ty tvořily kostru k novým výsadbám, které doplnil
a dál kombinoval s dovezenými cizokrajnými stromy. Výběr a výsadba všech rostlin byl
prováděn s neobyčejným citem. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené
průhledy. V první části parku je jejich dominantou zámek, ve druhé části pak skupiny
porostů. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky
a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích.
Výsledkem jeho celoživotního úsilí je vrcholné krajinářské dílo světového významu, vytvořené vlastním originálním způsobem.
„K provedení takového úkolu jest potřebí velké lásky… k rostlinám, k přírodě, k jejím
krásám, k rodné hroudě, k vlasti. Láska byla vůdčí ideou a duší mého díla,
neomezovala se však pouze na park, nýbrž stejnou měrou vedla mne i při rekonstrukci
zámku… Tato láska jest mým dědictvím po předcích a působila již od nejútlejšího mládí
na moji fantazii.“
Z přednášky Arnošta Emanuela o Průhonickém parku, přednesené
na valné hromadě Dendrologické společnosti v Praze 27. února 1926
25
Výlety Českem g Průhonický park
ZÁMEK VE STYLU
NOVORENESANCE
Procházku parkem můžeme začít u zámku.
V dnešní podobě je výsledkem řady přestaveb původně středověkého gotického
hrádku, zbudovaného na skalnatém ostrohu
nad potokem Botič. Hrádek byl vystavěn
v sousedství románského panského sídla,
z něhož se dodnes dochoval pouze románský kostelík Narození Panny Marie. První
písemné zprávy o vlastnících Průhonic pocházejí ze 70. let 13. století. Postupně se zde
vystřídala řada majitelů. Ke konci 18. století
ale Průhonice jako panské sídlo upadaly
a zámecký celek sloužil převážně k hospodářským účelům. Rozsáhlou přestavbu
průhonického zámku v klasicistním slohu
s navrácením jeho sídelní funkce zahajuje po
roce 1800 nový majitel Jan Nepomuk hrabě
Nostic-Rieneck. V držení Nostic-Rienecků
zůstávají Průhonice po celé 19. století.
Jedinou dědičkou panství se stává Marie
PROCHÁZKA
PARKEM
Antonie Gabriela. Jejím sňatkem s Arnoštem
Osou parku je potok Botič se třemi většími rybníky. Přirozené koryto Bo-
Emanuelem hrabětem Silva-Taroucou v roce
tiče, které je na několika místech přehrazeno, tak dává vzniknout splavům
1885 začíná nová epocha v historii Průhonic.
a vodopádům a procházka po cestách vede místy klidnými, jinde zase
Hrabě Silva Tarouca nechává přestavět
voda šumí a zurčí, čímž umocňuje celkový dojem vnímání krajiny. Silnice
zámek ve stylu české
novorenesance, v okolí zámku
začíná zakládat park.
toto místo dělí na dvě části. Přední, kde se
nachází zámek a Podzámecký rybník
se nazývá zámeckým parkem,
zadní se říká Obora. Podzámecký rybník
osázený barevnými lekníny je vidět
z terasy zámku a vede kolem něj
okružní cesta.
26
V Oboře se nachází rybník Labeška a na konci
parku pak je mezi skalami rybník Bořín, který je největší. Při procházce parkem se můžeme nechat
unášet nádhernou pastelových barev rozkvetlých
rododendronů a azalek, které tu zrovna v tomto
čase kvetou téměř všude. Můžeme také obdivovat
malebná zákoutí kvetoucích tulipánů, narcisů i nádherných kosatců. Nechat se unášet majestátnosti
velkolepých metasekvojí, jedlovců a smrků. Nebo
na chvíli usednou na lavičku pod starý dub a zadívat se do dáli po rozkvetlé, ševelící louce a vychutnat si krásné a romantické pohledy do krajiny.
Budeme se procházet po cestách ve stínu starých
cypřišů a tújí, objevíme zde místa pokrytá skalníky,
zimolezy a rozmanitými trvalkami, kvetoucími od
jara do podzimu.
V parku najdeme
také unikátní Alpi-
s
num o rozloze tří
me na 1600 druhů domácích a cizokraj-
hektarů prosluně-
ných dřevin a současně i výjimečnou
ných skal a strání,
sbírku osmi tisíc kusů rhododendronů,
představující dnes
je od roku 2010 Národní kulturní pa-
sbírku 3000 taxonů
mátkou a jeho sbírky rostlin jsou za-
skalniček, trvalek
psány na seznam světového kulturního
a dřevin.
dědictví UNESCO. Průhonický park je
Návštěva průhonic-
od května do září otevřen denně
kého parku tak právě
od 7 do 20 h.
v květnu přináší ty
nejkrásnější zážitky.
Toto úžasné krajinářské dílo, kde najde-
Text: Michaela Jozová
Foto: archiv Průhonický park
INZERAT VPS
Amfora slaví letos
čtyřicátiny
Program fotbalových zápasů
Amfory:
• 24. 5. 2014 – 10.30 hod.
Úhonice okr. Praha - západ
Fotbalový klub Amfora si letos připo-
i v zahraničí. Aktivity Amfory ale nejsou
mene čtyřicáté výročí svého založení.
spojeny jen se sportem. „Kromě fotbalových
Vznikl v roce 1974, kdy koncem roku
zážitků se snažíme také pomáhat potřebným,
sehrál svůj první zápas. Tým sestavili
a tak na nejrůznější charitativní konta jsme
tehdejší dýdžej Petr Salava a František
zaslali i nemalé finanční částky. Z toho mám
Ringo Čech. Nápad se ujal, a tak
dobrý pocit“, řekl prezident Amfory Petr
Amfora, ve které se představují spor-
Salava, se kterým se nyní budeme pravidelně
tující herci, zpěváci, muzikanti, mode-
setkávat i na stránkách našeho časopisu,
rátoři a také naši přední sportovci, má
protože jsme se stali mediálním partnerem
na svém kontě už bezmála sedm set
týmu. Příště se tak podíváme s Amforou
zápasů. Vedle utkání v České repub-
do Vatikánu.
• 1. 6. 2014 – 10.30 hod.
Kamýk nad Vltavou
• 14. 6. 2014 – 10.30 hod.
Veselí nad Lužnicí
• 22. 6. 2014 – 10.30 hod.
Nepomuk
• 6. 9. 2014 – 14.00 hod.
Lomnice u Sokolova
• 14. 9. 2014 – 10.30 hod.
Klatovy
• 28. 9. 2014 – 10.30 hod.
Blížejov (okr. Domažlice)
lice navštívila
už třicet zemí
v Evropě, Americe, Asii, Africe
a také Austrálii
a Nový Zéland.
Dostalo se jí
i ceny Za šíření
slávy a dobrého
jména českého
fotbalu doma
Vítejte na Mauriciu,
Sunshine Paradise je cestovní kancelář
s autopůjčovnou, která vám zajistí na klíč
vaší dovolenou na tomto nádherném
ostrově uprostřed Indického oceánu.
Zajišťujeme ubytování, výlety s lodí,
procházku se lvy, výlet v ponorce
a jiné neopakovatelné zážitky.
Můžete si u nás udělat potápěčské
zkoušky s česky mluvícím instruktorem,
nebo mít originální svatbu
na pohádkovém ostrově s českým
překladem a konzulárním potvrzením.
Bílý písek a průzračná voda mělkých
lagun lákají k bezpečnému koupání
i potápění. V krásných zelených
údolích najdete golfová hřiště.
Tak vstupte do ráje, jsme tu pro vás!
PETRA GISSKE, ředitelka
Sunshine Paradise Limited,
Sunshine Avenue, Trou Aux Biches,
Mauritius
Contact number – mobile +230 252 5252
tel./fax: +230 263 2104
[email protected]
www.sunshine-paradise.com
Výlety Českem g Rohanové v Čechách
Výlety Českem
Rohanové v Čechách
Začátek května nabídl proměnlivé počasí, a tak jsme
zvolili za cíl našeho výletu severočeský zámek
Sychrov.
V případě deště jsme počítali s prohlídkou
zajímavých interiérů této bývalé rezidence
šlechtického rodu Rohanů, a za sluníčka jsme se už
předem těšili na procházku zdejším anglickým
parkem s rozkvetlými rododendrony. Sychrov
nezklamal, užili jsme si všeho více než dostatečně.
Schodišťová hala zámku
a Kurovodicemi od Františka Adama
Valdštejna. Sychrov převzal roli nového
rodového sídla. Malý zchátralý barokní
objekt, který do té doby obývalo
služebnictvo, se během několika let
proměnil nejprve v empírový zámek.
Později za knížete Kamila Rohana se
zrodila dnešní novogotická podoba Sychrova. Mimořádnou pozornost věnoval kníže i zámeckému parku v anglickém stylu. Sychrov se tak u nás zařadil
mezi nejvýznamnější památky historizujících slohů 19. století. Po skončení
druhé světové války byl zámek konfiskován a je státním majetkem.
ROMANTICKÝ
ZÁMECKÝ PARK
Při vstupu do zámeckého parku nás
nejprve upoutal dlouhý průhled přes
sestříhaný trávník, na který navazovaly
louky až k bazénu před oranžérií. Prostor lemovaly okrasné dřeviny. Po cestě
vpravo jsme pak zamířili původním
Nádvoří s Bretaňskou věží
arboretem se vzácnými dřevinami.
V parku najdete smrk ajdanský, platan
Dopolední slunečné počasí přivítalo na
východní, jinan dvoulaločný, sekvojovec
Sychrově řady cyklistů i pěších výlet-
obrovský, borovice rakouská a pak
níků, které zlákal zámek i zdejší
duby bažinný, červený, velkokvětý, buk
malebná krajina, kterou protéká říčka
lesní Rohanův a další stromy. Z aleje
Mohelka. My jsme se vydali do
buků jsme v polovině uhnuli k oranžérii,
zámeckého parku. Po zaplacení
která nás zlákala k posezení v příjem-
vstupného jsme prošli vnitřním nádvo-
ném prostředí. Byla vybudována v roce
řím, kde na stěnách najdete erby
1852. Cestou zpátky k zámku jsme si
jednotlivých větví šlechtického roku
prohlédli vodárenskou věž, do níž se
Rohanů, který pochází z Bretaně.
čerpala voda z Mohelky. Od ní jsme
Ve Francii patřil mezi deset nejvý-
zašli druhou stranou nejprve k roman-
znamnějších rodů a jako přímí bra-
tické zřícenině Arturova hradu.
tranci francouzských králů získali titul
princů z královské krve.
Jenže velká francouzská buržoazní
revoluce na konci 18. století výrazně
zasáhla i do jejich života. Rozhodli se
odejít z Francie a větev
Rohan-Rochefort si za novou vlast
zvolila tehdejší habsburskou monarchii
a v ní severní Čechy.
Roku 1820 zakoupil kníže Karel Alain
Gabriel Rohan panství Svijany se statky
Sychrovem, Loukovem, Albrechticemi
33
Výlety Českem g Ve stopách prvních trampů
Ta byla postavena v roce 1876 a o něco
který byl bratrancem francouz-
dál je vybudována Rudolfova vyhlídka,
ského krále Jindřicha IV. Hale
pojmenovaná na počest zdejšího po-
vévodí mohutné mramorové
bytu korunního prince Rudolfa v roce
schodiště se zábradlím.
1871. Při pohledu do údolí Mohelky je
Z pokojů jsou první tři součástí
vidět železniční sychrovský viadukt.
apartmá kněžny – matky,
V zámeckém parku najdeme i holubník
následují lovecký pokoj
a strážní domky.
a rodové muzeum. V chodbě
jižního křídla jsou portréty ro-
KRÁLOVSKÉ
APARTMÁ
hanských předků, které jsou
součástí rohanské portrétní
Velká jídelna
galerie. Jedná se o největší
středoevropskou sbírku fran-
Ještě jsme stihli vstoupit do zámeckého
couzského portrétního malíř-
průjezdu a spustila se pěkná bouřka.
ství. Rohanům se podařilo zís-
Alespoň jsme měli čas si prohlédnout
kat a přivézt rodovou sbírku
na stěně erb Rohanů s latinským
z Francie. Atraktivní je zámek
heslem: Potius mori quam foedari, tedy
Sychrov i klasickým králov-
„Raději zemřít, nežli být nečestný“.
ským apartmá, které bylo při-
Pak nás už čekala prohlídka zámeckých
praveno pro nejvýznamnější
interiérů. Prohlídková trasa začíná v zá-
hosty. Je situováno do západ-
mecké kapli s monumentální sochou
ního křídla a k jeho interiérům
dávného rohanského předka Gottfrieda
nás přivedla parohová chodba
z Bouillonu od Emanuela Maxe. Půso-
s loveckými trofejemi a palnými
bivá je schodišťová hala s heraldickými
zbraněmi. Vlastní apartmá tvoří
V severním křídle je pět pánských pokojů, které
figurami na stěnách a sochou význam-
předpokoj, královský salón,
začínají pracovnou knížete Kamila, toaletním po-
ného rohanského předka Jindřicha II.,
ložnice a orientální salon.
kojem knížete, pánskou ložnicí, na které navazuje
Královské apartmá
34
Průhled zámeckým parkem od oranžérie
Vstup do zámku Sychrov
Zámecký park s cennými dřevinami
Zdejší knihovna je jedním z nejlépe harmonicky sladěných novogotických interiérů zámku. Obsahuje přes
Oranžérie
7.000 svazků. V kulečníkovém salónu s pařížskými
koženými tapetami se zlacenými rozetami je unikátní
hráčský stůl s bohatými řezbami a intarzií. Velká jídelna
pánský salón a malá jídelna s robustnějším novogotickým Buškovým
evokuje rytířský sál. Dominantou prostoru je v ní velký
nábytkem, kolekcí kvalitního cínu a anglické kameniny.
oválný rozkládací stůl s židlemi se zlacenou iniciálou
Ve východním křídle se nachází vedle velké oratoře s točitým novo-
„R“. Prohlídka zámku skončila v chodbě se sgrafitovou
gotickým schodištěm Petra Buška i pět pokojů apartmá kněžny.
omítkou, do níž jsme sestoupili po točitém schodišti
Prvním reprezentačním interiérem je tady přijímací salón, do něhož
válcové Bretaňské věže.
se vstupovalo ze zámeckého parku po dvouramenném pískovcovém schodišti.
Text a foto: Jovan Kubíček
Výlety za historií
Efes patřil
k antickým
metropolím
Turecko se stává stále oblíbenější
turistickou destinací. Pobřeží Malé Asie
láká nejen krásnými plážemi, čistým
mořem ale i stoupající kvalitou služeb.
V tomhle novodobém průmyslu se tahle
země učí rychle. Navíc, jak jsme se
přesvědčili na jaře při okruhu kolem
Antalye, má co nabídnout i ze své
bohaté historie.
Reliéf Bohyně Niké
37
Z Artemidina chrámu, který byl považován za div světa,
zbyl v Efesu jediný sloup
Výlety za historií g Efes patřil k antickým metropolím
Život na pobřeží Egejského a Středozemního moře
ovlivnila v minulosti řada velkých civilizací. Najdeme
mezi nimi z těch nejstarších například Chetity, Lýky,
Lýdy, Ióny, dále Peršany, Makedonce, které sem přivedl
slavný Alexandr Veliký, Římany a v novověku Byzantince, Seldžuky a Osmany. Samozřejmě po těch
posledních jsou stopy nejvýraznější, ale vykopávky
koncem 19. století začaly odhalovat i bohatství antického světa. Ty nejzachovalejší najdeme nedaleko Izmíru
ve městě Efesu. Společně s italskými Pompejemi, které
zničil výbuch Vesuvu, jsou považovány za nejzachovalejší z římské doby. Efes měl tehdy na dvě stě padesát
tisíc obyvatel a byl hlavním městem provincie Asie.
Vykopávky u Domiciánova chrámu
CELSOVA KNIHOVNA
Množství kamenů a zbytků sloupů,
Najít Efes na pobřeží Egejského moře není tak těžké. Z Izmiru je to nějakých še-
koček, svědčí o tom, že Efes skutečně
desát kilometrů po jediné zdejší dálnici na Aydin. Odbočíte směrem na Selcuk
patřil k římským metropolím.
a po dvanácti kilometrech jste prakticky na místě. Památky jsou dobře značené,
Jako první stojí za zastavení půlkru-
ale v hlavní sezoně počítejte s tím, že turistů tady bude hodně.
hová stavba Odeionu, která je po levé
Do antického města, které ve starověku bylo přístavem, se dá vstoupit dvěma
straně. Byla zastřešená a určená ke
vchody. Buď dolním nedaleko amfiteátru, nebo vstupem u Horní agory, což ve
kulturním vystoupením. Na dolním
starověku bylo, dnes bychom řekli náměstí, ale tehdy šlo o shromaždiště svo-
konci agory stál Domiciánův chrám,
bodných občanů. My jsme začali s procházkou po Efesu nahoře, takže jsme si
který byl vybudován pro císaře Domi-
prohlédly to, co zbylo ze staveb kolem agory, kde stály důležité veřejné budovy
ciána (51–96 n. k.). Před ním je
jako městská rada (buleutérion) a prytaneion, což bylo sídlo místní vlády,
z druhé strany náměstí s kašnou
nacházely se zde i chrámy a v bohatých městech jako Efes lázně a honosná
Pollio. Najdeme zde i reliéf okřídlené
sloupořadí, která poskytovala stín a chránila proti dešti.
na kterých se dnes vyhřívá množství
bohyně Niké. Ulicí Karétů pak budeme
postupně scházet dolů.
38
Velké divadlo a třída Arkadiané
Celsova knihovna
Brána tržnice se nazývala Macaeova nebo také Mithridatova.
Projdeme Herkulovou bránou, vedle ní stojí socha lékaře,
a po levé straně se objeví tzv. visuté domy efeské, které
byly objeveny v roce 1980 a patří k tomu nejzajímavějšímu
z vykopávek.
VELKÝ
AMFITEÁTR
Antická ulice Karétů
jeho syn na začátku 2. stol. n. l. Vedle je brána tržnice, která
Mineme zbytky Hadriánova chrámu i nevěstince, prohléd-
se nazývala Macaeova nebo také Mithridatova. Za ní už se
nout si můžeme také zachovalé římské veřejné toalety,
otevírá Dolní agora opět s řadou sloupů. Podél ní vede Mra-
které zespodu čistila proudící voda, a nadohled už máme
morová silnice, kde jsou ještě patrné odtoky kanalizace.
nejznámější budovu města Celsovu knihovnu. Jde o dvou-
Na konci je Velký amfiteátr, tedy divadlo, kam se vešlo na
podlažní stavbu, ze které zůstala čelní fasáda se sloupy
dvacet pět tisíc návštěvníků. Dokončené bylo za panování
a efektními římsami. Pod zadní apsidou se skrývá sarkofág
císaře Trajána (98–117 n. l.), kdy Řím dosáhl svého největ-
s Titem Juliem Celsem Polemaeanem, který byl místodrží-
šího rozkvětu. Z divadla sejdeme na třídu Arkadiané, která
cím provincie a na jeho počest nechal knihovnu postavit
vedla do starověkého přístavu. Vpravo se dá odbočit na
Výlety za historií g Efes patřil k antickým metropolím
Bazilika sv. Jana
Římské toalety
K nim se dá dojet autem a pak projít
mohutnou branou k jednomu z kdysi
největších byzantských chrámů, který
skrývá hrob sv. Jana Evangelisty.
Seldžukové chrám přebudovali na
trojlodní baziliku, pak se proměnila
v mešitu a nakonec ji zničilo
zemětřesení.
Za zastavení dále ještě stojí na výšině
nad Selcukem dům, ve kterém snad
žila a zemřela Panna Maria. Některé
církevní autority to sice odmítají, přesto je to jedno z velice oblíbených
Dům Panny Marie, dnes kaplička
poutních míst, které už přivítalo podcestu mezi divadelním gymnasionem
nějším řeckým stavbám. Proto se
vakrát papežskou návštěvu. Ostatně
a Verulanovým náměstím, která nás
stal jedním ze sedmi divů světa.
papírků od poutníků s prosbami a přá-
dovede k východu. Za pozornost ještě
V roce 356 př. n. l. byl chrám podpá-
ními, která jsou adresována Panně
stojí pole vlevo s ruinami kostela
len Herostratem z Efesu. Po dobytí
Marii, na zdejší zdi rozhodně neubývá.
P. Marie, kde se roku 431 konal
města Alexandrem Velikým byl ob-
církevní koncil.
noven, ale roku 262 n. l. zničen Góty
a pak postupně ztratil na významu
SLOUP
ARTEMIDINA
CHRÁMU
Z parkoviště zamíříme zpět do
Selcuku, ale zhruba po dvou kilomet-
a stal se vydatným kamenolomem.
Dnes na jeho místě najdeme malé
jezírko a jediný sloup. Za ním je
vidět mešita Isa Bey.
Nahoře na kopci se rýsují hradby
seldžucké pevnosti a ruiny
Baziliky sv. Jana.
rech můžeme zastavit a vydat se vlevo
do údolíčka, kde stával Artemidin
chrám. Vybudován byl kolem roku
550 př. n. l. v jónském slohu, měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55
metrů a kolem stálo 125 štíhlých
sloupů, vysokých 18 metrů. Ve své
době patřil k největším ale i nejkrás-
40
Dolní Agora v Efesu
Text a foto: Kateřina Pešťáková
Výlety Evropou g Město, které oslavovalo českého krále
Výlety Evropou
Město, které
oslavovalo českého
krále
Bavorskem většinou v létě
pospícháme cestou k moři
do Itálie nebo Francie, v zimě
za lyžováním do alpských
středisek. Přitom je to škoda.
V zemi našich západních
sousedů je co objevovat.
Přiznám se, že jednou
z mých nejpříjemnějších
zastávek bývá
Regensburg,
česky Řezno, které leží
na soutoku řek Dunaj
a Regen asi devadesát
kilometrů po dálnici
z Rozvadova. Ve středověku
bylo naší branou na západ
a stalo se i místem
korunovace druhého
českého krále Vladislav II.
Historické centrum Regensburgu s katedrálou sv. Petra
Stará radnice
umístěna pamětní deska, připomínající
křest čtrnácti českých knížat v roce
845. Podrobnosti neznáme, ale první
krok ke christianizaci Čech byl učiněn.
Až do konce desátého století patřily
Čechy pod biskupství v Řezně, které
založil v roce 739 sv. Bonifác. V roce
973 bylo založeno biskupství i v Praze,
prvním biskupem se stává Dětmar, ale
úzké vztahy s Řeznem tím nekončí.
Ve městě na Dunaji zasedal Říšský
sněm, a tak sem pravidelně mířila
i knížata z Českých zemí.
Dne 11. ledna 1158 zde byl korunován
druhým českým králem Vladislav II.
Titul mu za podporu při tažení proti
severoitalským městům a hlavně
Milánu udělil císař Fridrich Barbarossa. Cesta do Řezna pak Vladislava
inspirovala k zajímavé stavbě v Praze.
Nadchl ho totiž zdejší Kamenný most
Domplatz, náměstí před Petrským dómem
Historický střed Regensburgu s mohutným středověkým mostem přes Dunaj, kde půvabná náměstí s řadou kostelů a pyšných patricijských domů propojují
křivolaké, často hodně úzké uličky, je místem, kde se
dá v létě příjemně posedět v zahrádkách neuvěřitelného množství hospůdek, ale také si udělat jeden
z nejzajímavějších výletů do evropské historie.
DOMINANTOU MĚSTA
PETRSKÝ DÓM
Při prvním seznámení s městem bychom měli zavítat
nejprve na rušný Domplatz, tedy náměstí před Petrským dómem. Trojlodní katedrála, postavená ve stylu
francouzské gotiky, dominuje městu a patří k největším
v Německu. Je dlouhá bezmála sto metrů a věže jsou
vysoké 105 m. Stavba začala v roce 1260 a hotová
byla v roce 1525. Definitivně ji ale dokončili až ve
druhé polovině devatenáctého století. Tak trochu to
připomíná pražskou katedrálu sv. Víta. Okna mají
krásně malovaná skla a většina z nich pochází z let
1220 až 1370. Uvnitř vás uchvátí obrovské prostory.
Je zde deset oltářů. Pod katedrálou se nachází krypta,
kde jsou uloženi řezenští biskupové a také hrobka
rodiny známých bankéřů Fuggerů.
Vlevo od katedrály stojí za pozornost kostel sv. Jana
(Stiftskirche St. Johann). Na jeho venkovní zdi je
43
Výlety Evropou g Město, které oslavovalo českého krále
přes Dunaj, a tak nechal postavit ve
papež Benedikt VIII císaři Jindřichu II.
především dělníci a námořnici, dnes si
svém sídelním městě obdobný a po-
A nedávno zde papež Benedikt XVI při
na výborných uzeninách pochutnávají
jmenoval ho po své manželce Juditě.
cestě po rodném Bavorsku vysvětil
hlavně turisté. Když spatříte stoupat
Most v Řezně se tak stal vzorem nejen
kostelní varhany. Z přítmí středově-
z komínu bílý dým a ucítíte tu vůni,
pro Čechy, ale i Evropu.
kých uliček zamíříme na prosluněné
těžko se odolává. Vybrat si můžete
nábřeží. Na chvíli se ale zastavíme na
různé klobásy, malé i velké, bílé,
ulici Unter der Swibbögen u Porta
pikantní, nebo se zelím, záleží jen na
Praetoria, což je zbytek římské brány
chuti. K tomu zdejší pivo a první
z doby císaře Marka Aurelia.
příjemnou zastávku s občerstvením
PŮVABNÝ ALTER
KORNMARKT
máme za sebou. Jen počítejte s tím,
Od kostela sv. Jana zamíříme podél
jižní strany katedrály na Alter Kornmarkt, tedy Starý obilní trh. Náměstí
dodává osobitý ráz hned několik zají-
KLOBÁSKY
U DUNAJE
mavých staveb. Nepřehlédnutelná je
že chvíli postojíte ve frontě. Vedle si
pak všimněte pětipodlažní budovy se
sedlovou střechou, což bylo kdysi
obrovské skladiště soli. Dnes je tady
informační centrum UNESCO.
mohutná Římská věž (Römerturm),
K Dunaji se dostaneme jednou
která ovšem byla postavená roku 1200
z uliček. U břehu si můžeme prohléd-
jako součást opevnění vévodského
nout lodě, které kdysi brázdily tento
dvorce Wittelbachů. Pár kroků od ní je
dravý tok. Ještě než ale dojdeme
půvabná kavárna s cukrárnou. Naproti
k bráně, kterou vstoupíme na Stei-
naopak uzavírá náměstí klášterní kos-
nerne brücke, tedy na nejstarší ka-
Odtud už povedou naše kroky ke
tel Naší milé Paní u staré kaple.
menný most v Německu, stojí za to
Kamennému mostu. V současné době
Původně románská bazilika patří
upozornit na Historische Wurstküche,
se bohužel opravuje, ale i tak, když
k nejstarším v Bavorsku. V roce 1747
tedy historickou kuchyni s místnímu
dojdete do jeho poloviny, rozevře se
začala přestavba kostela ve stylu
klobásami. Stojí hned na nábřeží.
vám krásný pohled na Dunaj a nábřeží
bavorského rokoka. K vidění je tam
Postavena byla někdy před devíti sty
s celým panoramatem historického
obraz Matky Boží Marie s Ježíškem,
lety. Tehdy sem chodili na klobásy
města. Most, který byl postavený
který počátkem 11. století daroval
U KAMENNÉHO
MOSTU
v letech 1135–1146 se stal symbolem
Regensburgu.
44
Nadšený byl z něj i Johann Wolfgang Goethe. Ke konci druhé světové války se
sice zdálo, že jeho dny jsou sečtené. Nacistům se totiž podařilo vyhodit před vstupem spojenců do města dva oblouky z patnácti. Naštěstí rekonstrukce netrvala
dlouho. Po mostě přejdeme hlavní tok Dunaje a pak po nové rampě sejdeme vlevo
k restauraci U Staré lípy. Vřele doporučuji se sednout venku pod vzrostlými lípami
a kochat se pohledem na Dunaj a město. K tomu patří ochutnat i zdejší pivo
Kneitigel. Samozřejmě i tady vám nabídnou typické vuřty či pečené koleno, nebo
regensburský řízek. Dobré je všechno. Další lákavé speciality na vás budou ještě
čekat ve městě, protože těch zahrádek jsou tady v létě opravdu stovky.
Do města se vrátíme opět po Kamenném mostě. Když se dáme hned za branou
vpravo, dojdeme na Keplerstrasse, kde v čísle 5 je nyní umístěno muzeum
slavného matematika a astronoma Jana Keplera, který zde v roce 1630 zemřel.
Významnou památkou je Stará radnice s věží ze 13. století, která se nachází na
Rauthausplatz. Tady se před Vánocemi konají tradiční adventní trhy. Nedaleko
stojí i mohutná socha Dona Juana de Austria (1547–1578), levobočka císaře
Středověký dům v centru města
Karla V a dcery řezenských měšťanů Barbory Blombergové, který se stal
skvělým vojevůdcem a do historie se
zapsal jako vítěz nad Turky v námořní
bitvě u Lepanta v roce 1571.
Procházku centrem města zakončíme
na jeho jižním okraji, kde se nachází
zámek Thurn –Taxisů. Původní klášter
sv. Jimrama byl přestavěn v 19. století
na velkolepé knížecí sídlo. Jeho část
rodina Thurn-Taxisů stále obývá, ale
připravena je i prohlídková trasa pro
návštěvníky.
S městem jsme se seznámili, a tak si
můžeme prohlédnout i jeho okolí.
Hezká místa k procházkám se nabízí
podél řek Regen a Dunaj, kde jsou
dobře udržované stezky. To je příležitost i pro bruslaře. Cyklisté by si mohli
Kamenný most přes Dunaj
vyzkoušel populární Podunajskou
cyklostezku od hokejové Donau Areny.
Oblíbeným cílem je Wallhalla, monumentální stavba připomínající aténský
Pantheon. Podle této řecké budovy
ji nechal postavit Ludwig I. Bavorský
nad údolím Dunaje a je z ní proto
krásný výhled do krajiny. Příjemná je
i vyjížďka lodí po Dunaji. Jeden víkend
k objevování Regensburgu tak asi
stačit nebude, ale na příjemná místa
se člověk přece vrací rád.
Text a foto: Karel Malina
Na Dunaji jsou výlety lodí oblíbené
45
Výlety na konec světa g Hvězda Indického oceánu
Výlet na konec světa
Hvězda
Indického
oceánu
Mauricius
Když se řekne ostrov
,
možná se někomu vybaví tolik citovaná věta
oblíbeného amerického spisovatele a novináře
Marka Twaina, který ve svém cestopise Podél rovníku
měl napsat, že Bůh nejprve stvořil Mauricius,
a teprve potom jeho kopii ráj.
V knize je to sice podáno jinak, ale co na tom.
Křesťanský kostel
Hornaté vnitrozemí ostrova
Překrásná a divoká příroda, bílé písčité pláže
a průzračné moře stvořily na tomto malém území
opravdu turistický ráj, kam každoročně zavítá
už bezmála milión návštěvníků.
Přitom tento ostrov sopečného původu zůstal až
do 17. století neobydlený. Ne, že by o něm tehdejší
cestovatelé nevěděli. Arabům byl určitě známý už
v 10. století, kdy jej nazvali Stříbrným ostrovem, ale
nikdy se na něm neusadili. Ani portugalský kapitán
Fernandez Pereira, který doplul k Mauriciu začátkem
16. století a podle své lodě nazval neznámou zemi
Labutí, s delším pobytem nepočítal. Z jeho pohledu
to byla jen vhodná zastávka na cestě do Indie.
Golfová hřiště mají kouzelnou kulisu
47
Ráj v Indickém oceánu
Výlety na konec světa g Hvězda Indického oceánu
MAURICIUS
MÁ JMÉNO
OD HOLANĎANŮ
tady setkáte často, protože díky němu
se Mauricius stal skutečně prosperující kolonií. Významný podíl na tom
měli i černí otroci, kteří sem byli dováženi z Afriky. Za napoleonských válek
Až prakticky o sto let později neváhali
ale zaútočili na tuto důležitou základ-
s kolonizací Holanďané. Do svých
nou francouzského loďstva Britové.
námořních map si právě oni zapsali
Francouzi se bránili srdnatě, a tak až
jméno Mauricius na počest svého
třetí pokus koncem roku 1810 byl
prince a holandského místokrále Mau-
úspěšný a ostrov, kterému vítězové
ricia Van Nassau. Založili tady sice
vrátili jméno Mauricius, se stal na sto
první plantáže cukrové třtiny, ale jinak
padesát let britskou kolonií. V roce
se jim moc nedařilo, a nakonec dali
1968 vyhlásil Mauricius nezávislost
přednost Jižní Africe. Šanci na získání
a od roku 1992 je republikou. Pod stát-
ideální námořní základny v Indickém
ním znakem Mauricia ale dál zůstává:
oceánu tak využila Francie. V roce
„Hvězda a klíč k Indickému oceánu“.
1715 ostrov obsadila a dala mu jméno
Přestože oficiálním úředním jazykem
MORISIEN,
OBLÍBENÁ
KREOLŠTINA
je angličtina, zdaleka nejpoužívanějším
založil guvernér Bertrand de Mahé
Bouřlivá historie se promítá i do sou-
se soustředili jen na to, co je bezpro-
Labourdonnais. S jeho jménem se
časnosti ostrova a jeho velice různo-
středně zajímalo. Nejprve přejmenovali
rodé kultury. Většinu obyvatel tvoří
ulice, pak vybudovali golfová hřiště
dnes potomci námezdních dělníků
a nakonec zavedli i jízdu vlevo.
z Indie, kteří sem přišli v 19. století,
Jazyk poddaných ale do jejich
a pak černých afrických otroků. „Jazy-
světa nepatřil. A tak francouzština
kově je to u nás na ostrově velmi
zůstala mateřským jazykem
pestré. Dvě třetiny obyvatel jsou indic-
pro 80 % obyvatel, zbytek
kého původu, zbytek jsou převážně
obyvatel ho používá jako
míšenci, asi 4 % tvoří francouzsky
druhý dorozumívací jazyk
mluvící obyvatelé evropského původu,
a v médiích dominuje jen
asi 2 % jsou čínské“, říká Petra
spisovná francouzština.
Gisske, majitelka úspěšné cestovní
Dále se na ostrově mluví
kanceláře Sunshine Paradise, která na
různými indickými dialekty,
Mauriciu žije už dvanáct let.
hindsky i čínsky. Neméně pestře
Ile de France. Francouzi si zde vybudovali nejen silné vojenské zázemí,
potřebné k útokům na Brity, ale věnovali se i rozvoji ostrova. Hlavním centrem se stal přístav Port Louis, který
je morisien, kreolský jazyk, který má
za základ francouzštinu. Francouzi po
vítězství Britů totiž z ostrova neodešli
a naopak využili toho, že noví vládci
jsou zde zastoupena i náboženství.
48
Klidné moře láká ke koupání i potápění
Hlavní město Port Louis
Nejpočetnější jsou hinduisté, méně už je muslimů,
křesťanů či budhistů. Jejich svatostánky najdeme
v každém městě, ale co je sympatické, víra společnost nerozděluje. Naopak. Na první pohled
cítíte na ulicích pospolitost, toleranci a přátelskou
atmosféru. „Vždycky se tady domluvíte. Z jednoho
prostého důvodu, protože je dobrá vůle se domluvit. Je to ráj na zemi, s nádhernými podmínkami
pro koupání, potápění, gastronomii i turistiku,
a také pro obyčejný život. Ostrov má nejen krásné
pobřeží s příjemně vanoucím větrem z Indického
Romantické vnitrozemí
oceánu, ale i osvěžující zelené vnitrozemí. Největší
devizou, kromě úžasné přírody, jsou však místní
obyvatelé. Přátelští, usměvaví, hrdí. Prostě
miliónoví lidé. Takovou nálepku má pro mě naše
Perla Indického oceánu“, řekla Petra Gisske.
POPULÁRNÍ
BLBOUN NEJAPNÝ
Z pohledu většiny návštěvníků symbolizují ostrov
především nejslavnější poštovní známka světa
a spolu s ní i legendární, nelétavý pták Dodo,
nebo také blboun nejapný. Ten byl sice vyhuben
už někdy v 17. století, ale od té doby se stal neBotanická zahrada
smírně populární, a tak se s ním setkáte v muzeu
Výlety na konec světa g Hvězda Indického oceánu
i v nejrůznějších podobách prakticky na každé
ulici. Ale vraťme se ještě k poštovním známkám. Červený a modrý Mauricius, poštovní
známky z dob britské nadvlády, jsou snem každého sběratele. Skutečně cennou raritou se
staly nejen malým počtem, ale hlavně chybným
tiskem. Místo POST PAID byly označeny POST
OFFICE. Na aukci v New Yorku v roce 1968
byla vydražena obálka se dvěma červenými
Mauricii za 380 000 dolarů. Na jejich získání se
ale složili podnikatelé na Mauriciu, a tak jsou
dnes tyto
originály
Pestrý mořský svět
uloženy
v národní
bance
a kopie
vystaveny
v místním
poštovním
muzeu.
PLÁŽE CHRÁNÍ
KORÁLOVÉ
ÚTESY
Jenže Mauricius je v prvé řadě turistickým rájem. Ostrov, který má rozlohu
1865 km2, oplývá překrásnými plážemi s bílým pískem. „Na to, jak dovede Indický oceán běsnit, je pobřeží
u nás velmi klidné. Břehy ostrova jsou
totiž lemovány korálovými útesy ve
vzdálenosti několika stovek metrů od
pobřeží. Díky tomu je moře v relativně
mělkých lagunách klidné a pláže jsou
chráněny před vlnami“, doplnila Petra
Gisske.
50
přístrojích a také s linkami na zpracování třtiny. Všechny ingredience do
rumů s příchutí si v rumérii pěstují
sami, ať jde o ananas, kávu či kokos.
V dubových sudech pak zraje
archivní rum.
Pokud jde o ostrovní kuchyni, tak je
kosmopolitní. Velký důraz je samozřejmě kladen na plody moře a ryby,
ale místo v ní má i množství chutného
ovoce. Všechno je čerstvé, takže zde
Mořský život v po-
dvě zajímavé historické stavby
ryby mají jinou chuť, než když si je
břežních vodách
La Réduit a Eureka, což jsou pečlivě
koupíte doma zmražené. Typickou
je nesmírně pestrý
zrekonstruované domy. Kdo má rád
specialitou je uzený mečoun. S perlou
a nabízí neuvěři-
historii, měl by zase zavítat do muzea
Indického oceánu se pro tentokrát
telné množství
v Mahébourgu. Pokud rádi nakupujete
loučíme, ale věřím, že ne naposledy.
živočichů. Navíc
a těší vás nejrůznější suvenýry, pak
nikde jinde nena-
Mauritius je známý výrobou modelů
jdete černý korál.
starých lodí vytvořených podle původ-
Milovníci potápění
ních plánů. Dále se zde dají zakoupit
si tady při objevování podmořského
ozdoby na šaty, šperky, proutěné
světa přijdou na své. Většinou po-
a hrnčířské zboží či suvenýry z moře
klidná mořská hladina ale umožňuje
a díky řadě továren na výrobu značko-
nasbírat krásné zážitky i při obyčej-
vého textilu se tady vyplatí zajít i do
ném šnorchlování. Dá se uskutečnit
těchto obchodů.
i plavba lodí s proskleným dnem.
Současně můžete obdivovat krásné
útesy a staré vraky lodí. Spokojeni
budou i rybáři.
RUMÉRIE STOJÍ
ZA NÁVŠTĚVU
Krásné výlety ale slibuje i hornaté vnitrozemí ostrova. Pokud patříte k milov-
Tradičním nápojem na Mauriciu je
níkům rostlin, tak byste si neměli ne-
rum. Vyrábí se v tak zvaných „rumé-
chat ujít návštěvu botanické zahrady
rie“, které stojí za exkurzi. Není to sice
Sir Seewoosagur Ramgoolam v městě
laciné, ale prohlídka spojená s ochut-
Pamplemousses. Zde také byla posta-
návkou bude patřit k zajímavým zážit-
vena první továrna na zpracování
kům. Zdejší rum se pálí v moderních
cukrové třtiny. Pokud budete plánovat
destilačních kolonách, ale stojí za to
okružní cestu po ostrově, určitě se za-
se seznámit i s původní výrobou ve
stavte v městě Moka, kde se nacházejí
starých měděných destilačních
Výlety na čtyřkolkách turisty lákají
Text: Karel Malina
Foto: archiv Sunshine Paradise
Základní informace o Mauriciu
Státní zřízení: Republika
Administrativní členění: ostrov Mauricius je
rozdělen na devět oblastí – Black River,
Flacq, Grand Port, Moka, Pamplemousses,
Plaines Wilhems, Port Louis, Riviére du
Rempart a Savanne, desátou je ostrov
Rodrigues
Rozloha: 1865 km
Počet obyvatel: 1 300 000.
Hlavní město: Port Louis (150 000 obyvatel)
Měna: Mauricijská rupie
Úřední jazyk: oficiálním úředním jazykem
je angličtina, většina obyvatel mezi sebou
hovoří francouzsky nebo kreolsky
Časový rozdíl: Během letního času je proti
České republice na Mauriciu
o 2 hodiny více
51
Výlety na konec světa g České stopy v Antarktidě
Výlety na konec světa
České stopy
v Antarktidě
Antarktida už je na dohled
Vladimír Jošt mezi přítulnými tučňáky
Ledové království
Vladimír Jošt se horolezectví věnuje už třicet let. Za sebou
má stovky výstupů doma i ve světě. Lezl v Alpách, Dolomitech, na Kavkaze, v Himálaji, Patagonii či ve Skalistých
horách severní Ameriky. Tenhle sport už ho přivedl do
padesáti zemí světa, ale letos poprvé do Antarktidy.
Pět let příprav na tuto expedici skončilo letos v lednu, kdy sedmičlenná výprava s trojicí horolezců Markem Holečkem, Vladimírem Noskem a Vladimírem Joštem zamířila do nejjižnějšího jihoamerického přístavu Ushuaia, odtud malou plachetnicí přeplula nebezpečnou Drakeovu úžinu a zamířila
k Antarktidě. Cílem byl nejprve ostrov Smith Island a hora Mont Foster.
Až na místě se ale ukázalo, že by šlo spíše o sebevražednou akci, a tak novou zastávkou se stal Anvers Island a do té doby zatím bezejmenná 1500 m
vysoká hora. Počasí bylo chvíli proti, ale nakonec česká trojice dostala šanci
vydat se k vrcholu. Po dvanácti hodinách tvrdé práce se jí to podařilo
a mohli dát hoře jméno Mont Samila. Po návratu jsme se s Vladimírem Joštem k dobrodružné cestě do Antarktidy vrátili.
Vladimíre, kdo vlastně s nápadem vypravit se
za prvovýstupy do Antarktidy přišel?
S myšlenkou přišel Rudolf Krautschneider, publicista, ilustrátor ale hlavně
námořník, který sám Antarktidu obeplul a nadchnul nás pro prvovýstupy
právě na tomto kontinentu. Vlastní přípravy expedice se pak ujal Zdeněk
Hrubý, předseda horolezeckého svazu, který ale bohužel loni zahynul
v Pákistánu na osmitisícovce Gašerbrum. Pro Zdeňka a jeho dlouholetého horolezeckého partnera Marka Holečka to měl být v pořadí třetí
Léto na Antarktidě
53
Výlety na konec světa g České stopy v Antarktidě
prvovýstup sezony. Při tom prvním uspěli na Talungu, sedmi
Mezi ostrovy se moře zklidnilo
tisícovce ve východním Nepálu. To byl skvělý výkon, který
jim vynesl nominaci na prestižní mezinárodní cenu Zlatý
cepín, což je obdoba filmového Oscara pro horolezce. Cenu
nakonec nezískali, ale již sama nominace byla velkým úspěchem. Nakonec jsme tedy do Antarktidy odjeli s Markem já
a Vladimír Nosek.
Jak jste se připravovali na antarktickou premiéru?
Všichni tři máme dlouholeté zkušenosti z vysokých hor. Marek se dnes určitě řadí do absolutní lezecké světové špičky
a Vladimír Nosek, jinak primář gastroenterologického oddě-
Předem jsme to jako horolezci moc neřešili. Podívali jsme
lení nemocnice v Jablonci nad Nisou, má na svém kontě
se nejprve do mapy a pak se zeptali kamarádů a známých
úspěšný výstup na Everest a zdolal i nejvyšší vrcholy sedmi
jachtařů. Když poznamenali, ať si raději napíšeme poslední
kontinentů. Při přípravě se naše trojice soustředila hlavně
vůli, brali jsme to jako dobrý vtip. Jenže pak jsme tohle
na perfektní fyzickou kondici. Velkou neznámou byly
nejobávanější moře světa poznali na vlastní kůži. Já jsem
sněhové podmínky a počasí. Zprávy před odjezdem hovo-
předtím na lodi už něco absolvoval, ale to se s Drakeovým
řily o rekordně nízkých teplotách v Antarktidě, a tak jsme
průlivem nedalo srovnat. Pluli jsme k Antarktidě na dvaceti-
dali hlavy dohromady, abychom měli dostatečně teplé oble-
metrové plachetnici Xplore čtyři dny a bylo to, jako když
čení. Nakonec jsme si ale užili skutečného antarktického
vás někdo hodí do mixéru. Ono to ale bylo dobrodružné už
léta, kdy se teploty v naší oblasti pohybovaly kolem nuly,
před samotným vyplutím. Loď sice byla objednaná a zapla-
nebo lehce pod nulou. To však z pohledu horolezců nebyla
cená, ale nějak nefungoval internet a my vůbec nevěděli,
vůbec dobrá zpráva. Tající led vás ohrožuje víc, zvyšuje se
jestli nás někdo bude čekat. S australským kapitánem Ste-
nebezpečí pádu séráků a lavin, nedá se dobře jistit …
vem jsme se proto přivítali slovy, že jsme rádi, že vůbec
existuje. Rychle se ale ukázalo, že jsme měli opravdu štěstí
K Antarktidě jste dorazili na plachetnici.
Jaká byla cesta přes obávaný Drakeův průliv,
který odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy?
na kapitána. Zkušený Steve si vedl perfektně. Plachetnice
byla předtím postavena pro závod kolem světa. Bylo vidět,
že se na ní nešetřilo. Navíc byla speciálně upravena pro
antarktické plavby. Měla zesílený ocelový trup, nezávislé
motory, elektrický generátor, a také odsolo-
Plachetnice Xplore
vací zařízení pro získávání pitné vody. Steve
si sice vedl skvěle, ale po průjezdu Beaglovým kanálem se do nás opřely šesti až osmimetrové vlny. Moře bylo bouřlivé, protože
v těchto místech nestojí větrům po celém
obvodu Zeměkoule žádné překážky. V úžině
se mísí dva oceány, mezi nimiž je metrový
výškový rozdíl, a počasí se mění téměř každou hodinu. Všechny nás potrápila mořská
nemoc, se kterou jsme bojovali, jak to šlo.
Nejlepším lékem bylo si lehnout, zavřít oči
a poslouchat muziku. To se tělo přece jen
uklidnilo. Pomáhalo také sledovat horizont,
ale v mrazivém větru člověk vydržel na palubě maximálně patnáct minut. Jakmile jsme
se dostali do závětří ostrovů při Antarktickém pobřeží, bylo moře rázem
klidné. Na zpáteční cestě se mi zdálo, že jsem si na pohyby moře už
zvykl a nebylo to tak tvrdé, ale stejně jsme byli rádi, když jsme zakotvili
v přístavu. Všem se viditelně ulevilo a z výrazu tváře bylo jasné, že noví
jachtaři z nás určitě nebudou.
Proč jste vzdali pokus vylézt na Mont Foster?
Na tuto horu jsme dostali tip od Rudy, ale samozřejmě předem jsme nevěděli, co nás bude čekat. Obepluli jsme ostrov Smith Island a hledali
vhodnou výstupovou trasu. Jenže za tak silného větru a s horou doslova
obalenou nesoudržným sněhem, by to byla sebevražda. Jednomyslně
jsme se rozhodli plout dál k Antarktidě. Blíže k pevnině jsme objevili
krásnou, dosud nepojmenovanou horu na ostrově Anvers. Její stěna se
zvedala od moře do výšky 1500 m a pyšnila se překrásným centrálním
pilířem. Nadšeni jsme se začali na výstup, ale nějaký ten den trvalo, než
nastalo správné počasí. Teploty se pohybovaly kolem nuly, nebo pár
stupňů nad nulou a my potřebovali, abychom mohli do stěny vůbec nastoupit, alespoň dvoudenní mrazivé počasí. Nakonec se na nás usmálo
štěstí, vyjasnilo se, vichry ustaly a my vyrazili.
Slunce dodává krajině neskutečnou krásu
55
Výlety na konec světa g České stopy v Antarktidě
Jaký byl prvovýstup na horu,
kde ještě nestála lidská noha?
Tenhle prvovýstup v sobě skrýval určité objektivní nebezpečí, těsně před nás spadla na nástupu lavina, ale současně byl úžasný v tom, že jsme si připadali, jak v dobách
Hillaryho a dalších horolezeckých průkopníků. Oni také byli
sami v pustině a museli si poradit. Žádný vrtulník, který by
vám přiletěl na pomoc, nikde nebyl, žádné záchranné týmy
nebo horská služba. Takový pocit prožíváte i v Himalájích
už málokde. Protože v Antarktidě v této době slunce neza-
Úspěšné trio horolezců - Vladimír Jošt,
Marek Holeček a Vladimír Nosek
padá a my nemuseli bivakovat kvůli tmě, vsadili jsme na
rychlost a vylezli stěnu na jeden zátah. Nedalo se tam moc
jistit, protože sníh nebyl natolik soudržný, aby se ledovcové
šrouby uplatnily. Mačky na botách a v rukou cepíny, tak
jsme stoupali dvanáct hodin k vrcholu. Člověk nesměl udělat chybu, protože pád by znamenal stržení i zbylých dvou
kamarádů. Museli jsme lézt velmi soustředěně, kontinuálně
a téměř bez zastávky. Z druhé strany nebyla stěna tak
příkrá, takže jsme nakonec nemuseli dolů slaňovat. Sestup
byl ale dlouhý, vedl úbočím další hory a soustavou ledopádů. Mezi trhlinami a séráky jsme bloudili dalších dvanáct
hodin. Návrat nám nakonec zkrátil minimálně o tři hodiny
kapitán naší lodi, když si troufl dojet až těsně k pobřežním
sérákům a my mohli slanit přímo na loď. Náš výstup jsme
pak na počest Zdeňka Hrubého pojmenovali Abdulova
ohnivá lýtka. Abdul byla jeho přezdívka.
Kam ve své sbírce horolezeckých úspěchů
zařadíte tento svůj výkon?
Největším úspěchem je, že jsme zdraví a doma (smích).
Byl to určitě kvalitní výkon a doma má ambice na letošní
Roztomilí i nebojácní tučňáci
Pohled z Mont Samily
Pád laviny
Trasa výstupu na Mont Samilu
Jaké máte další letošní
horolezecké plány?
Expedici letos už žádnou neplánuji.
Protože ale mám rád skálolezení, tak
už se těším do Adršpašských skal,
které jsou mojí srdeční záležitostí.
Často jezdíme i na Dolní Žleb (skály
u Hřenska) a do vápencových oblastí
po Evropě. V Alpách, kam pravidelně
Výstup roku. Mně ale stačí úplně ke
státech zvládnutí cesty Salathé na
míříme v srpnu nebo září, se pohybu-
spokojenosti, že jsem to prožil a poda-
El Capitana, (1000 metrů vysokou
jeme většinou v oblasti Mont Blanku,
řilo se nám to. Cením si i výborné party,
skalní stěnu), dále částečného pře-
Chamonix a kolem Zermattu. V zimě
která se na této expedici sešla. Stále
chodu největšího ledovce světa v Pata-
freerajdíme a skialpujeme, kde se dá.
platí, že není důležité, kam jdeš, ale
gonii a pak některých těžších výstupů
Po skalách tak lezu prakticky každý
s kým jdeš. A tady to byla opravdu
v Alpách a Dolomitech. Ve srovnání
víkend. Je to u mne taková vnitřní po-
pohoda. A pokud bych to měl zařadit
s jinými výstupy to bylo ale v Antarktidě
sedlost, nebo spíš už životní styl a filo-
mezi své výkony, tak určitě mezi pár
těžší v tom, že šlo o prvovýstup a navíc
zofie. Současně mi to ale pomáhá
nejlepších. Cením si rychlého výstupu
v tak odlehlé krajině, kde vám v pří-
odreagovat se od pracovních pro-
alpským stylem Ama Dablan, v Yose-
padě zranění nikdo nepomůže.
blémů i stresu a být tak relativně
mitském národním parku ve Spojených
v pohodě.
Děkuji
za rozhovor
Text: Karel Malina
Foto: Vladimír
Jošt
Pozdrav od velryb
Tulení lenošení
57
Výlety za vínem g Pierre Richard žije vínem
Výlety za vínem
Pierre Richard žije vínem
voda, bylo to krásné a já to koupil“,
prozradil Pierre Richard. Teprve potom
zjistil, že dům koupil i s pozemky, na
kterých byla vinice. „Nic jsem neplánoval, prostě jsem najednou vlastnil
vinici“, řekl Pierre. Trochu mi to připomnělo jeho skvělý film Roztržitý, kde
jako roztržitý mladík svými kreativními
nápady, třeba inzeráty s „vínem pro
piráty“, málem rozložil reklamní agenturu. To se ale psal teprve rok 1970.
K vlastnímu vinařství se dostal až
o šestnáct let později.
Pierre Richard s Táňou Kuchařovou
Petrus Ricardus ročník 2011
„O vinařství jsem nevěděl nic a musel
se učit. Je to prostě řemeslo“, řekl
„K vinařství mě vlastně přivedla voda“,
Narbonne a náhodně objevil městečko
držitel nejprestižnější francouzské
řekl Pierre Richard při nedávném set-
Gruissan. Ze tří stran obklopené vodou
filmové ceny Césara. Na tvrdou práci
kání s novináři v Praze, kam populární
zdejších lagun a vzdálené prakticky
už herec, kterému bude v srpnu osm-
francouzský herec zamířil představit
pár kroků od moře. Pierre Richard
desát let, tolik sil nemá, ale nechce jen
své nejnovější víno Petrus Ricardus
o tomhle místě předtím zaslechl, že
prodávat to, co vyrobí jiní. Podmínkou
z vlastního vinařství Château Bel´
tvořilo zajímavou kulisu v nějakém
je, že vína z jeho vinice mu musí chut-
Évêque a současně podpořit Nadaci
filmu. Víc nevěděl, ale ta voda všude
nat. Po této stránce ovšem může být
Taťány Kuchařové Krása pomoci.
kolem se mu líbila moc. „To mě nad-
spokojený. Vína jsou oblíbená a mezi
Jako každý Francouz má víno v krvi,
chlo. Mě voda prostě fascinuje. A pak
odborníky sbírají jednu cenou za dru-
ale o jeho pěstování prý nikdy neuva-
jsem zjistil, že se prodává nedaleko
hou. Letos u nás představil novinku –
žoval. Jenže pak zavítal ke Středozem-
odtud usedlost Évêque. Místo, dalo by
červené víno Petrus Ricardus, ročník
nímu moři, navštívil kraj jižně od
se říct, na konci světa a kolem jen
2011. Pojmenováno bylo po jeho divadelní hře. Tak jsem neodolal a ochut-
Městečko Gruissan je obklopené vodou
nal. Bylo moc dobré. Jeho rubínovému
hávu a bouquetu ostatně neodolala
v Praze ani řada dalších a movitejších,
a tak nadace Táni Kuchařové získala
přes půl milionu korun. A pokud byste
v létě cestovali jižní Francií, dám vám
tip na zajímavý výlet. Stačí sjet
u Narbonne z dálnice A9 na Les
Plages a směr Gruissan-Village, před
městečkem se dát vpravo k l´Etang de
l´Ayrolles a pak si už vychutnat atmosféru i produkty vinařství
Château Bel´ Évêque.
Text a foto: Karel Malina
58
Výlety za golfem
Auto Jarov
RINGHOFFER OPEN
Na Zámku Štiřín se podařilo před lety
položit základy mimořádně zajímavého
společenského golfového setkání pod
záštitou přímých potomků posledního
štiřínského majitele, pana barona
Františka Ringhoffera.
Golfový turnaj Auto Jarov – RINGHOFFER OPEN, hraný
pod jeho jménem a za téměř pravidelné přítomnosti pana
Emanuela Ringhoffera a dalších osobností kulturního, společenského i golfového života naší země, navázal na vůbec
první golfovou soutěž družstev na našem území, předválečný Ringhofferův pohár. Ostatně Ringhofferové patřili
mezi nejvýznamnější osobnosti českého předválečného
golfu jak mezi hráči, tak mezi budovateli hřišť a funkcionáři.
Během několika let konání turnaje se tak štiřínský termín
začátkem června stal pojmem pro mimořádnou sportovní
i společenskou událost.
UNIKÁTNÍ
GOLFOVÉ HŘIŠTĚ
V roce 1993 byla zahájena tradice nejvýznamnějšího
štiřínského turnaje Ringhoffer Open.
Získání pozemků za Všedobrovickým potokem a Debrným
(Hornostruhařovským) rybníkem umožnilo v roce 2005
Snad to byl genius loci někdejšího ringhofferovského
navázat na původní „devítku“ novým projektem
dominia na Kamenicku, který vedl v osmdesátých letech
už osmnácti jamkového hřiště. Jeho autory byli Jiří Velden,
20. století Václava Hrubého, tehdy vedoucího údržby
Václav Hrubý a Libor Šticha.
objektů Ministerstva školství ČSSR, k tomu, že začal
Golfové hřiště ve Štiříně se tak stalo v celostátním i středo-
uvažovat o obnově golfu v této oblasti.
evropském kontextu unikátní pro své včlenění do přírodně
krajinářského parku s nádhernými scenériemi a bohatou
dendrologickou sbírkou.
SETKÁNÍ OSOBNOSTÍ
Tradičním generálním partnerem turnaje Rinhoffer Open je
společnost Auto Jarov s.r.o. I letos se předpokládá účast
asi pěti set hostů, V.I.P. osobností z řad našich členů golfového klubu dále diplomatického sboru, vlády, parlamentu,
politického, společenského, sportovního a kulturního
života. Turnaj začíná v brzkých ranních hodinách a večer
následuje společenská část ukončená unikátním ohňostrojem. Během dne se uskuteční prezentace vozů společnosti
Auto Jarov s.r.o.
59
Výlety současnosti g
Příště
Výlety Českem
• poutní kostel na Zelené hoře
Na výletě se známou osobností
• Jan Čenský, herec
Výlety na kole
• Konopiště
Výlety Evropou
• Salzburg
soulettěnža
o vý
s
u
i
t
i
r
u
Ma
výlety
Výlety současnosti
Soutěž
současnosti
Otázky:
1. Jak nazvali čeští horolezci po úspěšném výstupu
dosud bezejmennou horu na ostrově Anvers
v Antarktidě?
2. Jak se nazývá oblíbený pramen
v Hrabalově Kersku?
3. Kdo nazval ostrov v Indickém oceánu Mauricius?
Odpovědi na soutěžní otázky zasílejte nejpozději do 30. 6. 2014
na email: [email protected]
nebo poštou na adresu: P.O. BOX 110, 110 00 Praha 1
Ceny pro vítěze
(na obálku napište výrazně Soutěž)
1. cena: Čtrnáctidenní pobyt na ostrově Mauritius
pro dvě osoby včetně letenek – podzim 2014
2. cena: Týdenní pobyt v Dubai pro dvě osoby
včetně letenek – podzim 2014
3. cena: Večeře pro dvě osoby v zámeckém komplexu Štiřín
Upomínkové ceny v podobě reklamních předmětů budou udělovány věrným přispěvatelům soutěže.
Výsledky soutěže časopisu Výlety současnosti (č.2/roč.2/2014)
1. cena: víkendový pobyt pro dvě osoby v zámeckém komplexu Štiřín
vyhrává: Ludmila Orálková – Prachatice
2. cena: večeře pro dvě osoby v zámeckém komplexu Sychrov v hodnotě 2000,- Kč
vyhrává: Ing. Josef Šochman – Praha 9
3. cena: Roční předplatné časopisu Výlety současnosti | vyhrávají: Blanka Vávrová (Hradec
Králové) • Věra Mohdalová (Plzeň) • Tomáš Šefr (Železný Brod) • Lidka Petráňová
(Čerčany) • Marta Sůvová (Praha 9) • Krista Hofmanová (Poděbrady) • Milan Haspeklo
(Předměřice nad Jizerou) • Hana Vaňková (Praha) • Marta Nováková (Zvole)
4. upomínkové ceny v podobě reklamních předmětů vyhrávají: Roman Blažek (Česká Kubice)
Jana Šosvaldová (Mnichovo Hradiště) • Vendula Lasáková (Kravaře) • Miroslava
Chlumská (Praha 10) • Květa Lejčková (Praha 6) • Marie Nejedlá (Praha 4) •
Hana Mlčochová (Kaznějov) • Hana Šochmanová (Praha 9)
Výlety současnosti
číslo 3, ročník II, květen–červen 2014
Vydává
BOOM sport s.r.o.
Želenská 10
419 01 Duchcov
IČO: 28199154
Šéfredaktor
PhDr. Karel Malina
[email protected]
Technická redakce
P. O. BOX 110, 110 00 Praha 1
[email protected]
Grafická úprava
Lucie Laudadiová
Inzerce
Ing. Michaela Svobodová
[email protected]
Jazyková úprava
Mgr. Věra Bláhová
Soutěže
Kateřina Zavřelová
[email protected]
Tisk
AGP
Distribuce
PNS Praha
První novinová společnost a.s.
Paceřická ul. 1/2773
193 00 Praha 9 - Horní Počernice
Povoleno MK ČR E 21 430
ISSN 2336-1891
Rozmnožování a šíření jakýmkoliv
způsobem (zejména mechanickým
nebo elektronickým) bez výslovného
souhlasu vydavatele je zakázáno.
Redakce neodpovídá za obsah inzerce.
Cena výtisku 48 Kč / 1,80 €
✁
KUPON PŘEDPLATNÉHO PRO ČR
Firma: ..................................................................................................................
Platbu provedu
Jméno a příjmení: ................................................................................................
Adresa: ................................................................................................................
Tel.: .............................. Fax: .......................... E-mail: ........................................
IČO*: ............................ DIČ*: ........................
složenkou typu A (na základě údajů ze složenky A,
kterou od nás obdržíte, lze platit převodem)
fakturou, v tom případě uveďte:
IČO .................................. DIČ ....................................
(*vyplňte pouze pokud žádáte daňový doklad)
Závazně objednávám Výlety současnosti od nejbližšího vydání
Vstupní balíček
6 čísel Výlety současnosti
Cena: 249,- Kč
Full service
12 čísel Výlety současnosti
Cena: 460,- Kč
Objednávku – vyplněný kupon
zašlete na adresu
P. O. BOX 110, 110 00 Praha 1
Nechce se Vám objednávat předplatné poštou? Využijte pohodlné objednávky předplatného na stránkách www.vyletysoucasnosti.cz
Download

Úvodník - Výlety současnosti