Nebojte se dobře najíst
.
I
y
k
s
e
č
y
k
z
... he
Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev
OBSAH
4
Co víme o dietě?
6
Hezky česky...
8
Bylinkář
9
Abeceda vitamínů – H (biotin)
10
Polévka je grunt...
12
Knedlo zelo...
14
Maso po česku...
16
Skoro i bez masa...
18
Česká buchta...
20
Celer
24
Jsou dny, kdy bývá o něco hůř
26
TÉMA – rýže
Těžko říci, kdy si
česká kuchyně vysloužila nálepku s nádechem jistého
odsouzení jako nezdravá, nudná a dnešním trendům racionální výživy
nevyhovující. Je pravdou, že ve spotřebě uzenin a jiných nezdravostí jsme
dlouho vynikali. Nicméně když prolistujete „bibli“ českých kuchařek Domácí kuchařku Magdaleny Dobromily Rettigové, zjistíte, že vyniká pestrostí,
kreativitou a rozhodně nepomíjí ani používání zeleniny a jiných zdravých potravin.
Také česká kuchařská kniha z r. 1965 obsahuje spoustu receptů, nad kterými souhlasně
pokývne kdejaký zastánce zdravé výživy. Obě se ovšem shodují na tom, že základem
každého dobrého jídla jsou čerstvé a kvalitní suroviny a jen takové jídlo nám přinese
potěšení, ale také potřebné výživné látky. Naštěstí se v poslední době obrací spousta
mistrů kuchařů k české kuchyni čelem a úspěšně křísí to nejlepší, co nám naše tradiční
kuchyně nabízí. Dle jejich a i dle našeho skromného mínění si totiž česká kuchyně
zaslouží čestné místo po boku jiných, dnes věhlasnějších kuchyní.
A proto, nebojte se připravit si nějakou opravdu
českou klasiku, ale hlavně: „Nebojte se dobře najíst!“
Za redakci Vaše
P.S.: Pro zaslání svých receptů využijte stránky:
www.claudie.crohnovanemoc.cz
IDIOPATICKÉ STŘ EVNÍ ZÁ NĚTY
doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.
?
CO VÍME O DIETĚ
Dieta je u pacientů s idiopatickými střevními záněty věčné téma, k němuž se stále vrací lékaři i pacienti. Kromě
nesčetných brožur obsahujících obecná doporučení i konkrétní recepty kolují mezi lidmi zvěsti o „zaručených“
dietách a potravinových doplňcích, které paní či panu X vyléčily ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu nemoc. Pokusme
se shrnout, co v současné době víme o významu dietního stravováníu pacientů s idiopatickými střevními záněty.
Jakou dietu drží nemocní s idiopatickými střevními záněty v praxi?
Studie, které sledovaly dietní zvyklosti u pacientů
s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou, ukázaly, že
preferují ve stravě rafinované (tzv. „bílé“) cukry, což je
současně spojeno s poklesem podílu ovoce, zeleniny
a obilovin. Z analýz zároveň vyplynulo, že tento posun
jídelníčku je zčásti instinktivní a zčásti způsobený
nedostatkem informací. Zřejmě se zde projevuje
paradox: literatura a internet nabízejí tak širokou škálu
dietních doporučení, že i velmi pečlivý čtenář si po
jejich prostudování neodnese jednoznačnou představu
co jíst a čemu se vyhnout. Když se zeptáme svých
pacientů, jaké potraviny v jídelníčku tedy skutečně
vynechávají, dospějeme k sestavě, která zhruba
odpovídá dietě u chorob žlučníku. Nemocnívynechávají
tuky, maso konzumují omezeně, a přesouvají tedy
těžiště své výživy do složky rafinovaných cukrů.
Zeleninu pak vynechávají především z obavy ze
zvýšeného nadýmání a vzestupu počtu stolic. Růst
příjmu rafinovaných cukrů může být také výsledkem
podvědomé potřeby jednoduchého zdroje energie pro
strádající organismus. Dieta vybudovaná na dominanci
rafinovaných cukrů může vysvětlovat zvýšený výskyt
zubního kazu u pacientů s idiopatickými střevními
záněty. Kazivost chrupu tedy rozhodně není projevem
nemoci samotné, nanejvýš může souviset s dlouhodobým užíváním některých léků.
Existuje prokazatelně škodlivá strava u Crohnovy
nemoci a ulcerózníkolitidy?
Byla provedena řada lékařských studií, které sledovaly
možný vztah mezi vznikem, popřípadě zhoršením
průběhu idiopatických střevních zánětů a složením
stravy. Vynechání sladkostí a rafinovaných cukrů,
o jejichž větší spotřebě jsem se zmínil, vůbec nevedlo
ke zlepšení průběhu nemoci. Četné další studie se
věnovaly možnému podílu různých bílkovin, tuků, cukrů,
kávy nebo alkoholu na vývoji nemoci. Žádná z nich
4
nepotvrdila prokazatelně pozitivní nebo negativní vlivy.
Některé práce zvažovaly, zda rostoucí výskyt onemocnění idiopatickými střevními záněty nemůže souviset
s růstem konzumace ztužených tuků (margarínů) ve
20. století. Ani tato teorie nebyla potvrzena.
Diskutováno je nadále postavení vlákniny. Nepopiratelným faktem je, že podíl vlákniny ve stravě prudce
klesl zejména v minulém století, což nepříznivě
ovlivňuje složení bakteriální mikroflóry trávicího traktu
a nepochybně souvisí s růstem výskytu řady nemocí,
které označujeme jako civilizační.
Teoretické modely podporují zvýšení podílu vlákniny ve
stravě nemocných s idiopatickými střevními záněty jako
projektivního faktoru, který může průběh nemoci pozitivně ovlivnit. Je však třeba zdůraznit, že pro pacienty se
střevními záněty je vhodná především tzv. rozpustná
vláknina. Nerozpustná vláknina může působit ve fázi
akutního vzplanutí nemoci nepříznivě, nevhodná je také
ve specifických situacích, jako jsou pooperační stavy
a zúženístřeva.
Existuje prokazatelně příznivá dieta u Crohnovy
nemoci a ulcerózníkolitidy?
Odpověď na tuto otázku je třeba rozdělit do třískupin:
1. dieta v klidové fázi nemoci
2. dieta v akutním vzplanutínemoci
3. dieta ve speciálních situacích
Dieta v klidové fázi nemoci se nemá zásadně lišit od
tzv. racionální diety, tedy obecných zásad zdravé výživy
platných i pro zdravou část populace. Obecně řečeno
není důvod k žádným striktním dietním omezením.
Z čeho se skládá racionální dieta? Hlavní složkou
a zdrojem energie jsou lehce stravitelné škroby (těstoviny, brambory, rýže atp.), mezi bílkovinami dáváme
přednost lehce stravitelným masům (tzv. bílá masa =
drůbež, ryby), vejcím a mléčným výrobkům (s výjimkou
pacientů, kteří mají tzv. laktózovou intoleranci).
Ve skupině tuků mají v souladu s moderními zásadami
zdravé výživy představovat nasycené (živočišné) tuky
maximálně 10 % denního energetického příjmu.
Zelenina a ovoce jsou zdrojem vitamínů a vlákniny,
jejich výběr a úprava se má řídit podle individuální
tolerance a chuti – tedy není nutné předem některé
z nich vyloučit či omezovat. Velmi důležitou součástí
dietního režimu je pravidelný stravovací harmonogram,
v němž platíobecná zásada – menšíporce častěji.
Dieta v akutním vzplanutí nemoci vyžaduje jediné
zásadní dietní opatření – tzv. bezezbytkovou dietu. Ta
spočívá ve vynechání nerozpustné vlákniny ve stravě –
tedy čerstvé zeleniny, čerstvého ovoce, luštěnin
a výrobků z celozrnných obilovin. Rozhodně však nemá
smysl, ba ani není vhodné omezovat vlákninu rozpustnou (např. vařenou kořenovou zeleninu,, sušené ovoce
bez slupek a pecek). Protože z nejrůznějších důvodů
stoupajíenergetické nároky organismu, je vhodné zvýšit
podíl lehce stravitelných škrobů (ideálně těstovin).
Naopak není důvod omezovat přísun bílkovin a tuků,
pouze dbát na takovou úpravu, která přispívá k jejich
lehké stravitelnosti (vaření, dušení, příprava v páře,
pečení v alobalu). Znamená to tedy, že bychom si
dočasně měli odpustit smažení, grilovánínebo fritování.
Dieta ve speciálních situacích se týká následujících
situací, které se při onemocněníidiopatickými střevními
záněty mohou vyskytnout: dočasný či trvalý střevní
vývod (stomie), stavy po operacích střeva, zúžení střeva
(stenóza) a tzv. syndrom krátkého střeva (situace, kdy je
plocha sliznice tenkého střeva v důsledku operací nebo
závažnosti choroby omezena na kritické množství).
Většina těchto situací je vhodná k individuálnímu
posouzení lékařem, který ve spolupráci s dietní sestrou
připraví pacientovi dietu šitou na míru platnou i pro
klidovou fázi choroby. Nemocní se střevními stenózami
při Crohnově nemoci mají provést jediné trvalé dietní
opatření – vynechat nerozpustnou vlákninu také
v klidové fázi choroby. Mohla by totiž zhoršit průchodnost střeva a v krajním případě vést až tzv. ileoznímu
stavu („zauzlenístřev“).
Jaké jsou základní chyby v dietním stravování při
idiopatických střevních zánětech?
Omezení stravy při zhoršení průběhu nemoci. Bylo
zjištěno, že v době přijetí do nemocnice 80 - 90 %
pacientů s idiopatickými střevními záněty trpí podvýživou. Proč tomu tak je? Při zhoršení průběhu nemoci či
dokonce akutním vzplanutí klesá chuť k jídlu, zároveň
však rostou energetické nároky organismu. Horečky
způsobují katabolismus (odbourání, ztrátu) tělesných
bílkovin, průjmy vedou nejen k nedostatku vstřebávání
živin, ale dokonce i k jejich aktivní ztrátě poškozenou
střevní stěnou (hovoříme o tzv. exudativní enteropatii).
Také některé léky jako kortikosteroidy mohou přispět
k růstu katabolických procesů v organismu. Zatížený
organismus potřebuje však nejen energii, ale také
stoupá spotřeba některých vitamínů a minerálů (vitamíny C, B, E, D, prvky jako železo nebo zinek a další).
A právě v této kritické situaci, kdy výživové nároky
organismu stoupají, pacient často sníží příjem potravy.
Důvodem nebývá jen ztráta chuti k jídlu, ale mylná
domněnka, že omezením stravy se sníží množství
průjmových stolic. Snížením přísunu energie a živin
průběh akutní fáze nemoci pouze zhoršíte! Jediné
racionální opatření je dieta ve fázi relapsu choroby, jak
jsem se o níuž zmínil.
Zbytečná dietní omezení v klidové fázi nemoci.
Musíme přijmout skutečnosti, že v současné době není
známa taková dieta, která by zásadně mohla zhoršit či
zlepšit vývoj onemocnění idiopatickým střevním
zánětem. Pacienti často ve snaze takovou dietu najít
provádějí zbytečná stravovací omezení, ať se týkají
složení nebo úpravy stravy, často hraničící s nesmyslným experimentem. Neexistuje důkaz, že by speciální
dietní režimy, kterým jsme se věnovali v jednom
z našich bulletinů (vegetariánství, makrobiotika, dieta
jin-jang, dieta podle krevních skupin, Breussova dieta
atd.), měly zásadní pozitivní vliv na zánětlivé střevní
onemocnění.
Závěrem…
Moderní doba přinesla zásadní změny životního stylu
a tedy i stravovacích návyků. Je velmi pravděpodobné,
že celý komplex těchto změn souvisí s růstem výskytu
mj. také onemocnění Crohnovou chorobou a ulcerózní
kolitidou. Našli bychom jistě řadu faktorů, které lze více
či méně dát do souvislosti s těmito chorobami (např.
se zvažovaly nové konzervační postupy včetně
uchovávání potravin v lednicích, růst spotřeby umělých
sladidel, barviv atd.). Ovšem vytrhnout jednu
skutečnost a věřit, že právě jejím odstraněním z našeho
jídelníčku nebo života se rázem vše změní a choroba
ustoupí, je naivní. Nezapomeňme, že každý z nás je
individualita, udělejme si čas k rozboru vlastního
životního stylu a proveďme racionální opatření tam, kde
vnímáme nedostatky. Bude to mnohem užitečnější
a levnější než nakupovat po internetu ze široké nabídky
potravinových doplňků nejasného složení, „zázračné“
léky, které už před 2. tisíci lety úspěšně léčily Crohnovu
chorobu – byťje poprvé popsána roku 1932.
5
Hezky česky ...
Při pátrání po tradičních pokrmech české kuchyně nemůžeme přehlédnout důležité historické milníky,
které významně ovlivnily vývoj české kuchyně – například dnes již v české kuchyni pevně zakotvené
brambory donutila naše předky v kuchyni používat až velká bída a hlad v 70. letech 18. století. Významné
jsou pro českou kuchyni také vlivy jednotlivých regionů a suroviny, kterým se tam dařilo. Česká kuchyně
je dále prostoupena vlivy rakousko-uherské, německé, maďarské i francouzské a italské kuchyně, což je
logické vzhledem k tomu, jak dlouho byly české země součástírakousko-uherské monarchie. A nakonec
musíme připomenout asi nejznámějšíčeskou kuchařku Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která položila
svým kuchařským dílem poctivý základ klasické české kuchyni.
Nejčastěji se české kuchyni vyčítá, že není příliš zdravá,
že je hutná a těžká. Otázkou ale zůstává, zda vše není
také o našem přístupu, vždyť vařit a jíst česky
neznamená, že jídlo musí plavat v sádle, že v polévce
musí stát lžíce a že talíře musíme plnit po okraj tak, že
se najíme k prasknutí.
Tradiční česká kuchyně jsou především pestré chutě
vonící čerstvými bylinkami typickými pro venkovské
zahrádky - libeček, saturejka, meduňka, petrželka...
Nedílnou a velmi typickou součástí české kuchyně jsou
polévky. Mezi nejoblíbenější patří vývary z masa
(drůbeží, hovězí...), bramboračky, česnečka, polévky se
zelím, nepřeberné kombinace polévek zeleninových, ale
i polévek z luštěnin a obilovin. Doplněné pečivem
mohou polévky nahradit hlavní jídlo. Polévky jsou
v klasických receptech často zahušťovány jíškou nebo
moukou. To sice k české kuchyni patří, ale dnes
s těmito doplňky zacházíme spíše úsporně a zahušťujeme méně nebo vůbec.
Hlavnímu chodu nejčastěji vévodí maso. Mezi
oblíbené vždy patřilo drůbeží maso, vepřové i hovězí,
králík, zvěřina a sladkovodní ryby (kapr, sladkovodní
pstruh, candát, úhoř...). Pokrmy z masa jsou často
doplňovány omáčkami. Omáčka je fenoménem české
kuchyně. Často obsahuje smetanu nebo mléko a pro
jejich zahuštění používáme mouku. I zde ale platí, co
jsme již zmínili u zahušťovánípolévek - méně je více.
Klasickou, neodmyslitelnou a nanejvýš typickou českou
přílohou je knedlík. Naše kuchyně se bez něj prostě
neobejde a nakonec ani není důvod se ho zbavovat,
vždyť energeticky není o moc vydatnější než např.
italské gnocchi nebo rizota. Česká kuchyně navíc oplývá
celou škálou variací na téma „knedlík“ - od všeobecně
známého houskového a bramborového knedlíku po
karlovarské, chlupaté, krupicové, tvarohové a další.
Slouží jako příloha k masům s omáčkou nebo zelím,
opékají se s vajíčkem, lze je upravit na slano stejně jako
na sladko. Klasické kynuté knedle se plní sezónním
ovocem nebo nebo povidly, sypou se mletým mákem,
tvarohem, opraženou strouhankou nebo kokosem,
cukrem a polévají se rozpuštěným máslem. A tímto se
dostáváme do oblíbeného zákoutí české kuchyně k moučným jídlům. Ta mnohdy tvoří, společně
s vydatnější polévkou, samostatné hlavní jídlo. V této
kategorii jídel a moučníků nabízí česká kuchyně snad
nekonečno možností variant jak slaných, tak sladkých.
Od vařených jídel - kromě knedlíků, všemožné úpravy
domácích nudlí, noků, taštiček, lokší, přes pečená buchty, koláče, táče, žemlovky, vdolky, trhance,
zapékané nudle, až ke smaženým - lívance, omelety,
palačinky, koblihy, božímilosti a mnoho dalších dobrot.
Další neodmyslitelnou součástí českého jídelníčku jsou
brambory. Způsoby jejich zpracování česká kuchyně
přebohatě rozvinula. Je mnoho jídel, jejichž jsou
brambory důležitou součástí nebo základní surovinou.
Bramborák, bramborové placky, bramborový guláš
nebo bramborové škubánky s mákem, to je několik
dalších typických pokrmů.
Česká kuchyně nabízí také bezpočet receptů na pokrmy
z obilovin, luštěnin, zeleniny i ovoce. Za nejtypičtější
českou zeleninu můžeme určitě označit
zelí. To, podobně jako
brambory, tvoří součást množství především krajových
pokrmů.
Pro českou kuchyni je také tradičnívyužíváníkonzervovaného ovoce a zeleniny - kompoty, domácí
marmelády a džemy, nenahraditelná povidla (švestková,
ale i hrušková a jiná), nakládané okurky a zelí obohacují
dodnes náš jídelníček především v zimním období.
Oblíbené je také sušení ovoce, především švestek,
jablek, hrušek. Sušené ovoce je také součástí různých
krajových pokrmů.
Česká kuchyně je prostě naše a i když příprava
jídel české kuchyně zabere většinou více času, určitě
výsledek stojí za to. S přihlédnutím k doporučením
zdravé výživy a s přihlédnutím k individuální snášenlivosti jednotlivých potravin se můžeme bez obav pustit
do přípravy pokrmů české kuchyně.
Jak připravit jíšku? Tradiční kuchařské knihy
pracují se třemi druhy jíšky: bledou, světlou
a hnědou. My vystačíme s prvními dvěma.
Pro přípravu jíšky použijeme máslo a hladkou
mouku. Postupujeme tak, že máslo vložíme
do pánve a rozpouštíme ho, do rozpuštěného
másla vložíme mouku a mícháme do požadované tmavosti. Poté zalijeme studenou vodou,
rozmícháme a povaříme. Připravovaný pokrm
odstavíme a rozředěnou jíšku do něj vlijeme
a promícháme. Pokrm vrátíme na sporák a za
občasného míchání povaříme.
Zahuštění moukou: Hladkou mouku (lze použít
také např. pohankovou, rýžovou či jinou mouku
nebo kukuřičný škrob) rozmícháme ve studené
tekutině a za stálého míchání lijeme do horkého
pokrmu. Mícháme, dokud pokrm nezačne vařit.
Smetana a mléko: U většiny pokrmů, kde
je použito mléko nebo smetana, můžete tyto
nahradit např. mlékem sójovým, rýžovým...
Kynuté těsto bez námahy připravíte v domácí
pekárně. Použijte sušené kvasnice, cca 10 g
na 500 g mouky.
7
Bylinkář
... pro jarní očistu a energii
Ř eřicha setá – byla známá už v období antiky, kdy se
používala, vzhledem k vysokému obsahu vitamínu C, proti
kurdějím. Dále obsahuje mnoho vitamínu B1 a beta
karotenu. Všechny tyto látky jsou důležité pro naši imunitu
a navíc to jsou účinné antioxidanty. Ř eřicha obsahuje také
řadu minerálů, např. draslík, železo, hořčík, vápník a další
nepostradatelné látky pro naše zdravía celkovou kondici.
V KUCHYNI – rostlinky řeřichy mají podobnou chuť
jako ředkvička, jsou tedy výborné například jednoduše
pokladené na chleba s máslem nebo sýrem, drobně
pokrájené jsou skvělé do pomazánek. Uplatní se také
jako součást čerstvých salátů, na vařené brambory nebo
kaše. Pozor – vařením ztrácícenné látky i chuť.
JARNÍ CIBULKA
Cibulka jarní – cibule pochází z Číny, kde se pěstovala
od nepaměti. Obsahuje velké množstvívitamínu C a celou
řadu minerálních látek – draslík, vápník, železo, zinek
a další, vitamín B, kyselinu pantotenovou aj. Nať cibule
podporuje trávení a snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
V jídelníčku ji však musíme vynechat při akutním
onemocněnížaludku a střev.
V KUCHYNI – mladou cibulku používáme nejčastěji
v syrovém stavu, abychom využili co nejvíce cenných
látek v ní obsažených. Lze ji použít při přípravě salátů
(vynikající je např. v rajčatovém salátu), nepostradatelná je při přípravě pomazánek, sypeme s ní vařené
brambory a jiné pokrmy. Lze z ní připravit také chutnou
polévku.
PAMPELIŠKA
ŘEŘICHA
Vypěstujte si řeřichu sami
Na této bylince je skvělé, že ji může pěstovat
opravdu každý. K tomu, abychom mohli zasít, nám
totiž postačíobyčejná vata, kterou rozprostřeme na
talíř nebo tácek, dostatečně navlhčíme a umístíme
na okenní parapet s dostatkem světla. Na vatu pak
rovnoměrn ě nasypeme semínka (můžeme
i poměrně hustě) a každý den kropíme vodou tak,
aby byla vata vydatně provlhčená. Sklízet můžeme
už za týden – rostlinky odstřiháváme nad
kořínkem, propláchneme vodou a můžeme rovnou
konzumovat.
Jarní salát – misku mladých lístků
pampelišky, menšíhlávkový salát, 3 mladé
cibulky s natí, 2 lžíce řeřichy, 5 ředkviček –
vše opereme, pokrájíme na menší kousky
a vložíme do mísy. Přelijeme zálivkou z 1
lžíce olivového oleje, 1 lžíce citrónové
šťávy, špetky soli a cukru (dle chuti).
Rozdělíme na porce a ozdobíme dílky
vařeného vejce a kvítkem pampelišky.
Pampeliška – možná ji spíše vnímáte jako „všudezdejší“ plevel. Toto zařazení si ale
pampeliška rozhodně nezaslouží. Odedávna byla totiž používána jako léčivá bylina. K těmto
účelům se využívá celá rostlina. Pampeliška obsahuje celý soubor látek cenných pro náš
organismus. Jen pro příklad – velké množství vitamínu C (více než citróny), provitamín A,
vitamíny skupiny B, množstvíminerálních látek (vápník, draslík, fosfor, železo a další). Látky
obsažené v pampelišce působí močopudně, protizánětlivě, stimulují činnost jater a ledvin.
Mladé lístky jsou nepostradatelné pro jarníočistu organismu a povzbuzeníenergie.
V KUCHYNI – se uplatní především mladé lístky (staré listy mají hořkou chuť) jako
součást salátů a jarních polévek. Mladé lístky sbíráme po celý rok, vždy ale jen na
čistých místech.
8
ABECEDA VITAMÍNŮ
Vitamín H – biotin
Vitamín H neboli biotin patří do skupiny k tzv. vitagenům.
Vitageny jsou látky, které našemu tělu slouží jako zdroje
energie a stavebního materiálu a jsou součástí mnoha
živých buněk. Biotin je vitamínem termostabilním (například tepelnou úpravou masa se stává dokonce přístupnějším,
protože se uvolní z bílkovinné vazby). Biotin hraje důležitou úlohu
při normálních metabolických funkcích. Biotin je součástí
několika enzymů; podílí se na látkové výměně cukrů, tuků
i bílkovin. Ovlivňuje energetické hospodaření buňky. Je nezbytný
pro správný metabolismus cholesterolu i správný stav pokožky.
Uvolňuje také svalovou bolest. Biotin má význam při udržování
zdravých vlasů a nehtů. Dále pomáhá při látkové výměně –
pomáhá vstřebávat kyselinu listovou, pantotenovou a vitamín B12.
Rovněž hraje pozitivní roli při zmírňování projevů nedostatku
zinku. Biotin produkujítaké střevníbakterie.
A jde se vařit...
... tak tentokrát se opravdu
na vaření těším. Čekají nás
recepty, které pochází z nejlepší
tradice české kuchyně, ale prošly
pečlivou „revizí“ a úpravami, aby
lépe vyhovovaly zdravějším trendům
dnešní doby, ale aby také stále chutnaly.
Takže, nebojme se vařit česky
a hlavně nebojme se najíst česky.
Přeji Vám úspěšné vaření
a dobrou chuť...
... a nezapomeňte – čekáme také
na Vaše recepty na:
www.claudie.crohnovanemoc.cz
Nedostatek této látky se za normálních okolností nevyskytuje.
I když je příjem potravou tohoto vitamínu nízký, střevní bakterie ho
dokáží vyprodukovat v mnohonásobně větším množství, než tělo
potřebuje. Nedostatek biotinu se ovšem může projevit v případě,
že se s naší střevní mikroflórou něco negativního přihodilo například pokud jsme užívali delšídobu antibiotika apod.
Přirozené zdroje vitamínu H – biotinu
Vyskytuje se především ve vaječném
žloutku, v játrech a ledvinách. Hlavními
dodavateli biotinu pro náš organismus jsou
však bakterie osídlující naše střevo.
Najdeme ho také v ořechách a jiných
semenech, borůvkách, vodním melounu,
houbách a trochu také v heřmánkovém čaji.
9
Polévka je grunt...
DRŮ BEŽÍ VÝ VAR
6 PORCÍ
½ slepice nebo drůbežídrůbky (např. krůtíkrk, kuřecíkřídla apod.), 150 g hovězího masa na
polévku, 150 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, kousek celeru apod.), 1 cibule, 3 stroužky
česneku, 2 bobkové listy, 10 zrnek černého pepře, 3 kuličky nového koření, sůl, cca 3 l vody
NA VLOŽENÍDO POLÉVKY: 1 mrkev, kousek kořenu petržele, kousek brokolice, nudle
Zeleninu očistíme a překrájíme na větší kusy, cibuli na půlku, stroužky česneku ponecháme
v celku a vše vložíme do velkého kastrolu. Přidáme omyté maso (drůbeží i hovězí), koření a zalijeme
studenou vodou. Jakmile začne polévka vařit, osolíme ji – cca 1 lžička soli na 1 litr polévky (osolte
raději méně a dosolte dle chuti až před dovařením). Vaříme pomalým varem 2– 3 hodiny. Během varu
můžeme dolít vařící vodu (ne studenou). Hotový vývar přecedíme přes husté síto (zeleninu z něj již
nepoužíváme). Do menšího kastrolu odebereme trochu vývaru, vložíme do něj pokrájenou zeleninu
a cca 15 minut vaříme. Těsně před dovařením přidáme polévkové nudle nebo jinou těstovinu
a dovaříme. Uvařené maso z polévky obereme, pokrájíme a vložíme do polévkových misek. Přidáme
zeleninu a nudle a zalijeme čistým vývarem. Posypeme jemně sekanou petrželovou natínebo pažitkou.
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 10,4 g; sacharidy 4,6 g; tuky 6,4 g; cholesterol 52,2 mg
558 kJ (133 kcal)
JARNÍ POLÉVKA
5 PORCÍ
500 g nových brambor, 100 g mladé zeleniny
(např. mrkev, kedlubna, zelený hrášek, řapíkatý
celer), hrst mladých lístků pampelišky, 50 g másla, ½ l mléka, sůl, 1 l vývaru
Brambory oloupeme, pokrájíme a vložíme do vývaru
a vaříme do měkka. Zeleninu očistíme, pokrájíme na
kostičky a podusíme na másle. Uvařené brambory
rozmixujeme (nejlépe pomocí ponorného mixéru), do
vzniklého krému vložíme na másle podušenou zeleninu,
přilijeme 1/2 l mléka a krátce povaříme. Vložíme posekané
lístky pampelišky a necháme přejít varem. Okořeníme
čerstvě posekanou petrželovou a celerovou natí.
941 kJ (224 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 6 g; sacharidy 28,2 g; tuky 10 g; cholesterol 22,6 mg
BRAMBORAČKA
5 PORCÍ
500 g brambor, 100 g kořenové zeleniny, 50 g
másla, 50 g hladké mouky, koření(pepř, bobkový
list, 2 zrnka nového koření), menší cibule, sůl,
majoránka, cca 2 l vody
V osolené vodě vaříme brambory, které jsme oloupali
a pokrájeli na větší kostky, a koření, které uzavřeme do
sítka. Zeleninu očistíme, pokrájíme na menší kostičky
nebo postrouháme na hrubém struhadle. K bramborám
zeleninu vložíme ve chvíli, kdy brambory začnou vařit.
Mezitím oloupeme cibuli, pokrájíme ji nadrobno. Do
pánve vložíme máslo, jakmile se rozpustí, přidáme
mouku, ztlumíme plamen a mícháme, aby se nám jíška
nepřipálila. Po chvíli k ní přisypeme pokrájenou cibuli
a smažíme za stálého míchání dál. Jakmile začne
zlátnout, odstavíme pánev ze sporáku a vlijeme do ní
cca 200 ml studené vody, důkladně promícháme.
Vzniklou jíšku přidáme do polévky tak, že polévku na
chvíli odstavíme, aby nevařila, a jíšku do ní rozmícháme (pokud bychom ji přidávali do vařící polévky,
vytvořily by se „žmolky“). Hrnec s polévkou vrátíme na
sporák a vaříme za občasného promíchání mírným
varem cca ½ hodiny. Před podáváním vyjmeme sítko
s kořením, dochutíme drceným pepřem, majoránkou
a čerstvě sekanou petrželovou natí.
Jako variantu lze s bramborami uvařit ještě houby - cca
hrst čerstvých pokrájených hub nebo trochu sušených,
přes noc namočených a nadrobno pokrájených. Kdo
snáší česnek, dochutí polévku také rozetřeným
česnekem.
835 kJ (198 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 2,8 g; sacharidy 28 g; tuky 8,6 g; cholesterol 21 mg
CHŘ ESTOVÁ POLÉVKA
5 PORCÍ
1 balíček čerstvého chřestu, 3 brambory,
kelímek sladké smetany, 1 vejce, čerstvě
drcený pepř, kousek másla, cca 2 l vývaru
(nebo 2 l vývaru z 1 kostky zeleninového
bujónu), sůl na dochucení
NA VLOŽENÍ DO POLÉVKY: 2 rohlíky, rostlinný
olej, čerstvá řeřicha
Chřest oškrábeme, odstraníme z něj tvrdé části
a pokrájíme ho na kousky, brambory oloupeme
a pokrájíme na kostičky. Zeleninu vložíme do vývaru
a vaříme do změknutí. Poté ji rozmixujeme a během
mixování pomalu přiléváme sladkou smetanu.
Polévku vrátíme na sporák, přivedeme ji k mírnému
varu a zavaříme do ní rozšlehané vejce, krátce
povaříme a odstavíme. Podle chuti můžeme dosolit,
přidat špetku čerstvě drceného pepře a kousek
másla, které v polévce rozmícháme.
Mezitím rozkrájíme rohlíky na kostičky, dáme je na
plech vyložený pečicím papírem, postříkáme je
olejem, vložíme do trouby a opečeme dozlatova.
Polévku rozdělíme do polévkových misek, navrch
vložíme několik kostiček opečeného pečiva
a posypeme čerstvou řeřichou.
773 kJ (184 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 7,6 g; sacharidy 25 g; tuky 7,2 g; cholesterol 79,2 mg
11
Knedlo zelo...
PLNĚNÉ BRAMBOROVÉ KNEDLÍKY S CUKETOVÝ M ZELÍM
5 PORCÍ
1 kg vařených brambor, 300 g hrubé mouky, 30 g krupice, 1 vejce, sůl, voda na vaření
NÁ DIVKA: 200 g uzeného vařeného masa, 1 lžíce rostlinného oleje, 1 menší cibule, špetka
mleté sladké papriky, cca 2 lžíce strouhanky
CUKETOVÉ ZELÍ: 3 většícukety, 2 cibule, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce octa, 1 lžíce oleje, sůl,
cukr, mletý kmín podle chuti
NÁ PLŇ : Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibulku a osmažíme v ní velmi jemně nasekané maso.
Zasypeme strouhankou a důkladně mícháme. Až začne strouhanka růžovět, ochutíme špetkou papriky.
KNEDLÍKY: Studené brambory oloupeme a jemně postrouháme. Smícháme s moukou, krupicí, solí
a vejcem a zaděláme těsto. Těsto rozválíme na cca 1 ½ cm silný plát, který rozkrájíme na čtverce. Do
středu každého čtverce položíme kopeček náplně a pečlivě uzavřeme. Knedlíky vkládáme do vroucí
osolené vody. Vaříme je 8– 12 minut, podle velikosti.
CUKETOVÉ ZELÍ: Cukety oloupeme, rozkrojíme a vydlabeme jádra. Cukety nastrouháme na hrubším
struhadle, osolíme a necháme chvíli stát. Vodu, kterou cukety pustí, slijeme do misky. Cuketu dáme do
kastrolu, mírně podlijeme vodou, kterou jsme slili, přidáme kmín a dusíme na mírném plameni.
Mezitím smažíme pokrájenou cibulku, jakmile zesklovatí, přidáme mouku a promícháme. Zelí
odstavíme, aby nevařilo, a jíšku do něj zamícháme. Dochutíme cukrem a octem a promícháme.
2523 kJ (600 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 23,8 g; sacharidy 91 g; tuky 16,6 g; cholesterol 112 mg
KRŮ TÍ STEHNO SE ZELÍM
A CHLUPATÉ KNEDLÍKY
4 PORCE
2 velká krůtí stehna s kůží, cca 200 g slaniny
v jednom kuse (málo prorostlé), 1 jablko, 1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, bobkový list, nové
koření, 10 zrnek pepře, 2 stroužky česneku,
1 cibule, sůl, cca 300 ml vody
BÍLÉ ZELÍ: 1 menší hlávkové bílé zelí, 2 jablka,
1 cibule, 1 lžíce oleje, 1 lžíce hladké mouky,
drcený kmín, 1 bobkový list, 5 kuliček pepře,
2 kuličky nového koření, sůl, ocet, voda nebo
vývar na podlití
KNEDLÍKY: ½ kg syrových oloupaných brambor,
200 g hrubé mouky, 1 vejce, 1 lžíce mléka,
5 g soli, voda na vaření
Krůtí stehna omyjeme a osušíme. Slaninu pokrájíme
na delší špalíčky, kterými prošpikujeme stehno.
Postupujeme tak, že dlouhý tenký nůž zapíchneme do
masa a mírně nadzvedneme rukojeť, tím se nám utvoří
prostor, do kterého vpravíme špalíček slaniny. Zeleninu očistíme, překrájíme na větší špalíky a vložíme do
nádoby na pečení (nádobu by mělo být možné uzavřít),
přidáme koření a jablko pokrájené na dílky. Krůtí
stehna osolíme a položíme na zeleninu do nádoby.
Podlijeme vodou, nádobu uzavřeme, vložíme do
trouby a pečeme při cca 200 °C 1½ – 2 hodiny. Maso
během pečení občas zkontrolujeme, případně podlijeme vodou. Po upečení porce masa opatrně oddělíme
od kostía vytáhneme také tuhé stehenníšlachy.
Mezitím zelíomyjeme a pokrájíme na proužky. Vložíme
ho do většího kastrolu, podlijeme trochou vody,
osolíme, přidáme koření uzavřené v sítku, přidáme
kmín. Občas během vaření promícháme a podlijeme,
aby se zelí nepřipálilo. Během vaření k poloměkkému
zelí přidáme oloupaná a na tenké plátky nakrájená
jablka. Měkké zelí zahustíme cibulkovou jíškou
(příprava viz cuketové zelí). Dochutíme octem.
Vyjmeme koření.
Brambory jemně nastrouháme a částečně z nich
slijeme vodu. Poté brambory pokropíme mlékem,
osolíme, přidáme vejce, mouku a dobře promícháme.
Pomocí lžíce namočené do studené vody tvoříme
knedlíky (cca jako menší vejce), které vkládáme do
vařící osolené vody. Podle velikosti je vaříme 6– 10
minut. Během vaření je opatrně nadzvedáváme, aby se
nepřichytily ke dnu. Uvařené knedlíky ihned vkládáme
do hotového zelí, aby nezmodraly.
3828 kJ (911 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 30,5 g; sacharidy 60 g; tuky 54 g; cholesterol 251 mg
MASOVÉ KULIČKY V ZELÍ
5 PORCÍ
600 g mletého masa, 1 stroužek česneku,
cca 1 lžíce sekané petrželové natě, 2 celá
vejce, 3 pol. lžíce strouhanky, špetka sladké
papriky, špetka drceného pepře, máslo na
vymazání
DÝ Ň OVÉ ZELÍ: 1 kg dýně, 1 velká cibule, 1 velké
jablko, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíce octa, sůl,
2 lžíce hrubé mouky
Mleté maso vložíme do mísy s rozetřeným česnekem, kořením, petrželkou a vejci, osolíme a společně
se strouhankou prohněteme. Z této hmoty tvoříme
kuličky, které klademe do zapékací nádoby vystlané
pečicím papírem. Kuličky zakryjeme alobalem
a dáme do trouby péci.
Dýni rozkrojíme, vydlabeme semena, oloupeme
a nastrouháme na hrubém struhadle. Cibuli nakrájíme na kostičky a orestujeme na oleji. Pak přidáme
nastrouhanou dýni a oloupané a na jemné proužky
pokrájené jablko. Vše orestujeme a dále dusíme asi
5 minut, až zesklovatí. Přidáme sůl, ocet a cukr
a nakonec zahustíme moukou rozmíchanou v troše
studené vody. Krátce povaříme. Podáváme
s pečenými masovými kuličkami, můžeme doplnit
bramborovým knedlíkem.
1 PORCE OBSAHUJE:
2691 kJ (640 kcal)
bílkoviny 22,8 g; sacharidy 34 g; tuky 46,4 g; cholesterol 116 mg
13
Maso po česku...
KUŘ ECÍ ZÁ VITKY SE ZELENINOU
4 PORCE
600 g kuřecích prsou, kousek květáku, 1 malá cuketa, 1 mrkev, 2 lžíce jemného
sterilovaného hrášku, 2 lžíce najemno pokrájených žampionů, petrželová nať, olej, cibule,
sůl, špetka mletého zázvoru, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce strouhanky z chleba, trocha mléka
Květák a mrkev uvaříme v osolené vodě do poloměkka, drobně pokrájíme a vložíme do mísy. Přidáme
hrášek a žampiony, které jsme mírně podusili na trošce tuku s pokrájenou cuketou (cuketu před tím,
než ji přidáme k žampionům, pokrájíme a slijeme z ní vodu). Ze lžíce oleje a vrchovaté lžíce mouky
usmažíme světlou jíšku, kterou rozředíme lžící mléka na hustou kaši. Do této kaše vmícháme
připravenou zeleninu, sekanou petrželku, ochutíme zázvorem a lehce osolíme. Mezitím lehce
naklepeme kuřecí plátky, osolíme je, na každý plátek navršíme vychladlou zeleninovou směs, svineme
a převážeme silnější nití. Do hlubšího kastrolu vlijeme trochu oleje, vložíme nasekanou cibuli, kterou
zpěníme. Dále do kastrolu vložíme závitky, které opečeme ze všech stran, podlijeme je vodou
a pod pokličkou dusíme do měkka. Když závitky změknou, vyjmeme je a vzniklou šťávu zahustíme
prosátou strouhankou z chleba a povaříme. (Chlebová strouhanka – plátky chleba usušíme v troubě
a vychladlé postrouháme v kuchyňském robotu.) Závitky podáváme s rýží smíchanou se sterilovaným
hráškem nebo s vařeným bramborem.
925 kJ (220 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 39 g; sacharidy 11 g; tuky 2,3 g; cholesterol 100 mg
SVÍČKOVÁ NA SMETANĚ
6 PORCÍ
600 g svíčkové (z hovězího masa), 50 g kvalitní
slaniny méně prorostlé, očištěná kořenová
zelenina – 5 mrkví, 3 petržele, kousek celeru,
cibule, 3 stroužky česneku, 10 zrnek pepře,
4 kuličky nového koření, 1 bobkový list, snítka
tymiánu, sůl, cca ½ l sladké smetany, citrónová
šťáva, brusinková marmeláda a kompot.
JEMNÉ HOUSKOVÉ KNEDLÍKY: 5 rohlíků, 50 g
másla, 250 ml mléka, 2 menší vejce, sůl, 50 až
100 g hrubé mouky
Slaninu pokrájíme na delší špalíčky, kterými maso
prošpikujeme po vlákně (postup viz recept na krůtí
stehno se zelím z předcházející strany). V teflonové
pánvi maso opečeme ze všech stran. Maso vyjmeme a
lehce osmažíme na špalíky pokrájenou mrkev, celer
a petržel. K osmažené zelenině vrátíme osolené maso,
na které položíme kousek alobalu (zabrání vysušení
povrchu masa), přidáme koření, překrojenou cibuli,
celé stroužky česneku, podlijeme vodou a v uzavřené
nádobě dusíme, nejlépe v troubě při cca 200 °C
alespoň 1 a půl hodiny. Průběžně podléváme. Jakmile
je maso měkké, vyjmeme ho a udržujeme v teple
v zakryté nádobě s trochou šťávy. Zbytek šťávy se
zeleninou a několika zrnky pepře vložíme do kastrolu
a důkladně umixujeme do hladka. Během mixování
začneme postupně přilévat smetanu. Dochutíme
dvěma i více lžičkami brusinkové marmelády, stále
omáčku mixujeme. Při tomto postupu není většinou
třeba omáčku zahušťovat moukou, nicméně pokud by
se Vám zdála příliš řídká, můžete do smetany zašlehat
trochu mouky. Omáčku postavíme opět na sporák
a prohřejeme. Na závěr dochutíme trochou citrónové
šťávy.
Jemné houskové knedlíky připravíme tak, že rohlíky
pokrájíme na kostičky a na másle je osmažíme do
růžova. Vysypeme je do mísy a necháme vychladnout.
Poté je zalijeme osoleným mlékem s rozkvedlanými
vejci, přisypeme mouku a zlehka vše promícháme.
Těsto necháme přikryté cca 1 hodinu odpočinout. Poté
tvoříme menší kulaté knedlíky, které vaříme v osolené
vodě cca 25 minut.
Na talíře do omáčky položíme rozkrojený knedlík
a plátky masa. Doplníme plátkem citrónu a brusinkovým kompotem. Můžeme přidat také kopeček
vyšlehané šlehačky.
3591 kJ (855 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 25,6 g; sacharidy 56 g; tuky 57 g; cholesterol 267 mg
ROŠ TĚNKY
5 PORCÍ
600 g masa (4–6 roštěnek nejlépe z nízkého
roštěnce), olej, 1 velká cibule, 1 lžička sladké
papriky, 1 lžíce hladké mouky, drcený pepř, sůl,
1 rajče
Plátky masa nařízneme po obvodu, aby se maso při
dušení nekroutilo, naklepeme je a opepříme (zatím
nesolíme). Cibuli pokrájíme na kostičky a v kastrolu
ji na troše oleje osmahneme do zlatova a odstavíme
stranou. V pánvi si rozehřejeme trochu oleje a plátky
masa zprudka opečeme, poté je vložíme k cibulce.
Maso osolíme a zalijeme horkou vodou, přidáme
oloupané a rozkrájené rajče, kastrol přiklopíme
a pomalu dusíme do změknutí cca 2 hodiny (při
použití tlakového hrnce určete čas dle návodu).
Jakmile maso změkne, opatrně ho vyndáme z kastrolu stranou, rozkvedláme v troše studené vody mouku
a sladkou papriku a za stálého míchání zahustíme
omáčku. Povaříme ji a nakonec do ní vrátíme maso
a vše ještě prohřejeme (opatrně promícháváme, aby
se omáčka nepřipálila nebo plátky masa nerozpadly).
Roštěnky skvěle doplní příloha z vařených brambor
nebo rýže a čerstvý zeleninový salát.
1 PORCE OBSAHUJE:
1531 kJ (364 kcal)
bílkoviny 12,4 g; sacharidy 1,2 g; tuky 34,2 g; cholesterol 84 mg
15
Skoro i bez masa...
ŽEMLOVKA S TVAROHEM A JABLKY
5 PORCÍ
6 klasických housek, 500 ml mléka, 1 vejce, 30 g moučkového cukru, 20 g másla
TVAROHOVÁ NÁ PLŇ : 500 g tvarohu (kostky), 2 žloutky, 80 g moučkového cukru
JABLKOVÁ NÁ PLŇ : 300 g jablek nastrouhaných na tenké plátky, 30 g moučkového cukru,
mletá skořice, 5 roztlučených hřebíčků, 30 g rozinek
Housky pokrájíme na kolečka, dáme do mísy a zalijeme teplým mlékem s rozšlehaným vejcem
a cukrem (nevymačkáváme). Tvarohovou náplň připravíme důkladným smícháním ingrediencí, stejně
tak náplň jablkovou. Vyšší ohnivzdornou misku vymažeme máslem a položíme do ní těsně vedle sebe
polovinu housek. Na tuto vrstvu naneseme polovinu tvarohové náplně a na tvaroh jablkovou náplň.
Jablka zakryjeme zbývajícím tvarohem a na něj dáme druhou polovinu housek. Housky poklademe
tenkými plátky másla a misku zakryjeme alobalem tak, aby se nedotýkal horní vrstvy housek. Vložíme
do vyhřáté trouby a při cca 180 °C pečeme 30 minut. Poté sundáme opatrně alobal a žemlovku dopečeme dorůžova. Upečenou žemlovku poprášíme moučkovým cukrem a podáváme teplou po vydatnější
polévce. Podávat ji můžeme také jako moučník po lehčím obědě.
2317 kJ (551 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 29,8 g; sacharidy 86 g; tuky 10 g; cholesterol 187 mg
REBARBOROVÁ BÁ BA
5 PORCÍ
6 klasických housek, 300 ml mléka, 2 vejce,
50 g moučkového cukru, 20 g másla
NÁPLŇ : 400 g oloupané rebarbory, 150 g moučkového cukru, 1 bal. vanilkového cukru, mletá skořice
Housky připravíme jako v receptu na žemlovku s tvarohem a jablky. Rebarboru oloupeme, omyjeme
a pokrájíme na kostičky, smícháme s cukrem
a skořicí a promícháme. Ohnivzdornou misku
vymažeme máslem, položíme do ní polovinu housek,
na ně navršíme rebarboru a zakončíme vrstvou housek.
Dále postupujeme jako v prvním receptu.
1 PORCE OBSAHUJE:
836 kJ (199 kcal)
bílkoviny 4,1 g; sacharidy 34 g; tuky 3,2 g; cholesterol 52 mg
NUDLE NA KRUPICI
6 PORCÍ
500 g hrubé mouky, 200 ml vody, 1 vejce,
2 špetky soli, 70 g másla, trochu hladké mouky
NA PRAŽENOU KRUPICI: 150 g dětské krupice,
70 g másla na opraženíkrupice, cca 200 ml vody,
150 g moučkového cukru, 1 lžička mleté skořice
Na vál vysypeme mouku, uděláme do ní jamku, do ní
přidáme špetky soli, vejce a trošku vody a tupým
nožem začneme těsto zpracovávat. Postupujeme tak,
že nožem kroužíme v jamce, kterou jsme v mouce
vytvořili, postupně do jamky přiléváme vodu a nožem
stále „mícháme“. Vznikající těsto zahušťujeme tedy
tím, že se ze stran jamky sesypává mouka. Když je
těsto dost tuhé, prohněteme ho ještě rukama a necháme chvíli odpočinout přiklopené miskou (cca 30
minut). Potom těsto rozdělíme na 4 díly a každý
rozválíme na pomoučeném vále na tenký plát. Během
vyvalovánímůžeme pláty poprášit moukou, aby se nám
nelepily. Pláty necháme proschnout (mají zůstat lehce
pružné, aby se při krájení nelámaly). Oschlé pláty
nakrájíme na širší nudle a vhodíme do vařící osolené
vody a zamícháme. Jakmile vyplavou na povrch,
vyjmeme je děrovanou naběračkou a vmícháme do
nich máslo, aby se nám neslepily.
Krupici za stálého míchání opražíme na másle
dorůžova. Jakmile začne růžovět, zalijeme ji opatrně
vodou a za stálého míchání povaříme na mírném
plameni, krupice rozpuká. Mícháme důkladně tak
dlouho, až je krupice sypká (nesmí v ní být hrudky).
Uvařené nudle posypeme opraženou krupicí, posypeme cukrem se skořicí a důkladně promícháme.
Podáváme teplé.
2741 kJ (625 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 12 g; sacharidy 104 g; tuky 21 g; cholesterol 97 mg
Š UNKOFLEKY
5 PORCÍ
400 g těstovin (široké nudle, flíčky), 80 g
másla, 250 g kvalitní šunky, malá konzerva
nakládané kukuřice, trocha oregána, 100 ml
mléka, 5 vajec, sůl
Těstoviny uvaříme, scedíme a promícháme s máslem. (Pokud připravujeme domácí nudle viz recept
„Nudle na krupici“, rozkrájíme těsto na pásy cca
10 cm, které dáme na sebe a poté je pokrájíme na
cca 2 cm široké proužky a uvaříme.) K uvařeným
těstovinám vmícháme nadrobno pokrájenou šunku,
kukuřici a promícháme. Okořeníme lehce oreganem.
Ohnivzdornou misku vymažeme máslem, vysypeme
strouhankou a vložíme do ní připravené těstoviny.
Směs polijeme mlékem s rozšlehanými osolenými
vejci, zakryjeme alobalem a upečeme (cca 35 minut
na 180 °C). Před dopečením odstraníme alobal
a necháme povrch lehce zezlátnout. Podáváme
s nakládanými okurkami nebo zeleninovým salátem.
1 PORCE OBSAHUJE:
2483 kJ (591 kcal)
bílkoviny 24,4 g; sacharidy 65 g; tuky 25,6 g; cholesterol 323 mg
Š UNKOVÁ OMELETKA
2 PORCE
3 vejce (oddělíme žloutky od bílků), 3 lžíce
sladké smetany, 2 lžíce polohrubé mouky,
3 lžíce jemně pokrájené šunky, 1 lžíce pokrájené pažitky, sůl, olej
Z bílků ušleháme tuhý sníh. Žloutky smícháme se
smetanou, moukou a šunkou, osolíme a zlehka
přimícháme tuhý sníh z bílků. Opékáme na pánvi ve
troše oleje. Horkou omeletu položíme na talíř,
posypeme pažitkou, přeložíme a podáváme se
zeleninovým salátem.
1 PORCE OBSAHUJE:
1702 kJ (405 kcal)
bílkoviny 19 g; sacharidy 7 g; tuky 33 g; cholesterol 484 mg
17
Česká buchta...
MARTINSKÉ ROHLÍČKY
10 KOUSKŮ
110 g Hery, 50 g cukru krupice, 2 žloutky, citrónová kůra, 380 g hladké mouky, sůl
KVÁ SEK: 250 ml mléka, 20 g droždí, 1 lžíce cukru
Mléko s droždím a cukrem rozmícháme (dřevěnou vařečkou, ne kovovou lžící). Tuk umícháme
s cukrem do pěny, přidáme žloutky, strouhanou citrónovou kůru a vše dobře promícháme. Posléze
přimícháme vykynulý kvásek a postupně zapracováváme mouku, do které jsme přidali trochu soli.
Vypracujeme tuhé těsto, které necháme ve větší míse, kterou zakryjeme (např. potravinářskou fólií),
v teple vykynout. Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučený vál a rozválíme na placku o síle cca 1 cm, tu
rozkrájíme na trojúhelníky. K širší straně trojúhelníku položíme náplň a svineme do tvaru rohlíčku.
Rohlíčky můžeme plnit náplněmi podle chuti – makovou, povidlovou, ořechovou, marmeládovou
i tvarohovou. Rohlíčky klademe na plech vyložený pečicím papírem a necháme je chvíli kynout. Potom
je potřeme rozšlehaným vejcem a dáme péci do rozehřáté trouby (cca 200 °C), posléze zmírníme
teplotu (cca 160 °C) a dopečeme.
887 kJ (211 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 5,6 g; sacharidy 29 g; tuky 8,6 g; cholesterol 48 mg
CHODSKÝ KOLÁ Č
3 KOUSKY
500 g polohrubé mouky, 80 g cukru krupice,
250 ml vlažného mléka, 35 g kvasnic, 2 žloutky,
125 g másla, sůl, citrónová kůra, špetka muškátového květu
Z části mléka, kvasnic, lžíce cukru a lžíce mouky
připravíme kvásek (smícháme ve větším hrníčku nebo
misce), necháme v teple vykynout. Dále postupujeme
při zpracovánítěsta stejně jako v receptu na „Martinské
rohlíčky“. Poté, co nám těsto vykynulo, ho rozdělíme
na 3 díly a z každého na pomoučeném vále vyválíme
koláč (cca 1,5 cm silný). Přeneseme ho na plech
vyložený pečicím papírem (1 koláč na jeden plech).
Pomocímisek dvou velikostísi vyznačíme (otiskneme)
na koláči dva kruhy, které nám vymezí plochu pro
náplně koláče – do středu dáme náplň tvarohovou,
okolo ní povidlovou a vnější kruh vytvoříme makovou
náplní. Můžete ale také použít jen jednu náplň.
Naplněné koláče necháme chvíli kynout. Zbylé okraje
(mělo by nám zbýt tak 1-1,5 cm prázdného těsta
dokola) potřeme rozšlehanými žloutky a koláče
postupně upečeme v rozehřáté troubě. Pečeme zhruba
půl hodiny až 45 minut.
1330 kJ (316 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 6,5 g; sacharidy 46 g; tuky 12 g; cholesterol 84,3 mg
NÁ PLNĚ DO BUCHET
MAKOVÁ : 300 g jemně umletého máku, 250 ml mléka
,
200 g cukru, ½ lžičky skořice, 3 drcené hřebíč
ky,
ev. lžíce povidel. Mléko s cukrem uvedeme do varu a
do
vařícího mléka nasypeme mletý mák smích
aný
s kořením. Důkladně promícháme, odstavíme a nechá
me vychladnout.
POVIDLOVÁ : na 450 g švestkových povidel, 75
ml
rumu, 1 lžička mleté skořice, vše promícháme.
TVAROHOVÁ : 300 g tvarohu, 80 g moučkového cukru,
1 žloutek, 3 lžíce smetany nebo mléka, 50 g opraný
ch
rozinek. Důkladně smícháme všechny ingredience.
OŘ ECHOVÁ : 200 g ořechů, 150 g cukru, 150 ml mléka
,
½ lžičky mleté skořice, citrónová kůra. Ořechy opraží
me
nasucho v pánvi a utěrce je třením zbavíme slupek
,
necháme je vychladnout a poté je postrouháme
a smícháme s cukrem a kořením. Mléko uvedeme
do
varu a vmícháme do něj ořechy. Necháme vychladnout.
BABIČČINY BUCHTY
20 KOUSKŮ
600 g polohrubé mouky, 300 ml mléka,
3 žloutky, 1 vejce, 50 g cukru krupice, 120 g
Hery, citrónová kůra, sůl, olej na potření
KVÁ SEK: 750 ml mléka, 20 g cukru krupice,
30 g droždí
Mléko s droždím a cukrem rozmícháme ve větší
misce a necháme v teple vykynout. Tuk umícháme
s cukrem do pěny, přidáme žloutky a celé vejce,
strouhanou citrónovou kůru a vše dobře promícháme. Posléze přimícháme vykynulý kvásek a postupně
zapracováváme mouku, do které jsme přidali trochu
soli. Vypracujeme tuhé těsto, které necháme ve větší
míse, kterou zakryjeme (např. potravinářskou fólií),
v teple vykynout. Během kynutí těsto několikrát
prohněteme a vrátíme ho do mísy. Z vykynutého těsta
pomocí lžíce odkrajujeme kousky těsta, které
klademe na pomoučený vál a prsty ho roztlačíme na
placičky. Do středu každé položíme náplň nebo
kousek ovoce (např. půlky švestek) a okraje pevně
spojíme stisknutím. Buchty klademe na vymazaný
plech volně vedle sebe spojenou částí dolů. Každou
dokola potřeme olejem, aby se neslepily. Na plechu
je necháme ještě cca 20 minut kynout. Poté je dáme
péci do dobře vyhřáté trouby (cca 200 °C) a po chvíli
teplotu zmírníme na cca 170 °C a dopečeme.
Upečené vychladlé buchty pocukrujeme moučkovým
cukrem.
1 PORCE OBSAHUJE:
864 kJ (205 kcal)
bílkoviny 6 g; sacharidy 30 g; tuky 7 g; cholesterol 58 mg
19
Celer
Celer pochází z bažinatých přímořských oblastí
Evropy, Asie a Afriky. Ve starém Egyptě byl
používán jako koření, ale údajně také jako přírodní
afrodiziakum. Ve starém Ř ecku ho pěstovali nejen
jako koření, ale také jako okrasnou rostlinu, kterou
používali při smutečních obřadech. O celeru se
zmiňoval také básník Homér. Do střední Evropy se
dostal někdy ve středověku, od té doby se zde
pěstuje jako zelenina. V českých zemích se mu
říkalo miřík vonný.
Pěstují se tři druhy celeru – bulvový, řapíkatý
a naťový. V našich kuchyních je asi nejčastějším
hostem celer bulvový, i když obchodní řetězce již
běžně nabízí i celer řapíkatý. Je zajímavé, že ve
světových kuchyních je to spíše naopak a převládá
používáníceleru řapíkatého.
Celer naťový vytváří jen kořeny bez zdužnatělé
bulvy a má jemnou aromatickou nať. Tento druh
lze vysévat mimo jiné i do truhlíčků a pěstovat ho
za oknem. Pro tento účel se vysévá v září a nať
se postupně sklízí. Můžeme si tak provonět
svůj jídelníček ještě dlouho v zimních měsících
čerstvými lístky celeru, a nejen to...
Celer je totiž něco jako „tři v jednom“ – zelenina,
koření i lék současně. Obsahuje velké množství
éterických olejů. Při konzumaci celeru se
tyto látky uvolňují při cestě trávicím traktem
a blahodárně působí na všechny jeho sliznice –
v ústech, v žaludku i ve střevech. A protože tyto
látky působí antibakteriálně a antimykoticky,
poskytují účinnou ochranu a dezinfekci našemu
trávicímu traktu. Navíc podobně desinfekčně
působíi v jiných částech těla.
SERIÁ L
opomíjené suroviny
V lidovém léčitelství se celer používá jako močopudný
prostředek, při infekcích močových cest a při onemocnění ledvin. Jeho dezinfekční účinky se uplatní i při
onemocněních dýchacích cest a je vhodným doplňkem
léčby nachlazení. Je vhodný také pro diabetiky, revmatiky, příznivě působí proti ochablosti a křečím střev.
Podporuje chuťk jídlu a vylučovánítrávicích šťáv.
Bulvy a nať celeru jsou nesmírně významným zdrojem
vitamínů a minerálů v naší výživě. Obsahují vitamíny
skupiny B, které jsou velmi důležité pro zdravou kůži,
nehty a vlasy, správnou funkci jater a střev. Jejich
dostatek v těle napomáhá člověku k udržení dobré
psychické kondice.
Listy celeru obsahujívelké množstvívitamínu C, dokonce
více než citrón a vitamíny A, K a E. V celeru najdeme
i řadu důležitých minerálních látek – draslík, hořčík,
vápník, železo, fosfor a také sodík a další.
Nejúčinnější je šťáva z čerstvého celeru, která obsahuje
velké množství vitamínů a minerálů a posiluje naši
imunitu.
V kuchyni má opravdu mnohostranné využití. Používá se
buď jako koření, a to především čerstvá či sušená
nadzemní část rostliny, řapíky a listy. Dodává nezaměnitelnou chuť pokrmům, jako jsou polévky, omáčky,
marinády na pečení masa apod. Š iroké využití má
i celerová bulva. Tu můžeme konzumovat syrovou,
například v salátech a pomazánkách, ale i tepelně
opracovanou. Tepelná úprava může celer chuťově
zpříjemnit pro ty z nás, kteřísi v jeho chuti příliš nelibují,
přesto by ho rádi konzumovali kvůli jeho blahodárným
účinkům. Můžeme ho vařit v polévkách, dusit s jinou
zeleninou, péct s masem, smažit obalovaný v těstíčku...
CELEROVÝ SALÁ T I.
1 bulva mladého celeru, 1-2 mrkve, 2 lžíce
jogurtové majonézy, 1 vanička sýru typu
Lučina, 1 lžička citrónové šťávy, sůl
Celer a mrkev oloupeme, omyjeme a najemno
postrouháme a zakápneme citrónovou šťávou.
Majonézu smícháme se sýrem a promícháme
s nastrouhaným salátem. Podle chuti osolíme.
Podáváme s pečivem.
CELEROVÝ SALÁ T II.
1 bulva mladého celeru, 1 velké jablko,
1 lžíce citrónové šťávy, 1–2 lžíce olivového
oleje, sůl
Celer a jablko oloupeme, omyjeme a nakrájíme
na kostičky. Celer krátce povaříme v malém
množství vody s citrónovou šťávou, posléze
k němu přidáme jablko a ještě krátce povaříme
do poloměkka. Po vychladnutí zalijeme olejem
a dochutíme solí.
... pravdou však zůstává, že syrový celer má pro naše tělo
největší význam, jeho léčivé látky jsou zachovány v plné
míře. Pokud Vám vadí jeho typické aroma, můžete ho
zmírnit tak, že celerový salát obohatíte například
strouhanou mrkví, jablkem apod. Také
čerstvá celerová šťáva chutná lépe,
pokud do ní přimícháme šťávu
mrkvovou a pár kapek citrónu.
21
SERIÁ L
opomíjené suroviny
CELEROVÁ POLÉVKA
4 PORCE
SALÁ T
Z Ř APÍKATÉHO CELERU
g
300 g vařeného kuřecího masa, 200
ných
loupa
g
řapíkatého celeru, 200
kompotovaných broskví, 150 ml kysané
smetany, 2 lžíce majonézy, 1 lžíce
citró nové šťávy, 1 lžíce sekané pažitky,
olivový olej
Maso nakrájíme na kostič ky a na trošce oleje
opeč eme a necháme vychladnout. Celer
nakrájíme na kostič ky a spaříme (vhodíme do
vařící vody a ihned slijeme). Necháme
okapat, vsypeme do mísy, přidáme na
kostič ky pokrájené broskve a promícháme.
Přidáme opeč ené maso a opět promícháme.
Mezitím si připravíme dresink tak, že
smícháme kysanou smetanu s majonézou
a citrónovou šťávou a sekanou petrželkou.
Necháme vychladit, podáváme s pečivem.
1200 kJ (285 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
mg
bílkoviny 15,7 g; sacharidy 10,2 g; tuky 20 g; cholesterol 58
6 PORCÍ
1 celer (bulva), olej, 3 brambory, 1 ½ l vývaru,
1 cibule, zelená petrželka, čerstvě drcený
pepř, 100 ml sladké smetany, špetka muškátového oříšku, sůl, 1 lžička citrónové šťávy
NA KNEDLÍČKY: 5 žampionů, 1 menší cibule,
2 pokrájené bílé housky, 1 vejce, sůl, špetka
muškátového oříšku, cca 4 lžíce mléka, 1 lžíce
sekané zelené petrželky, olej, strouhanka na
zahuštění
Oloupaný celer omyjeme a postrouháme na hrubém
struhadle. V kastrolu rozehřejeme olej a celer v něm
podusíme téměř do měkka. Cibulku pokrájíme
najemno a osmahneme na pánvi do sklovata
a přidáme k celeru. Brambory oloupeme a pokrájíme na kostičky a přidáme je také k celeru. Vše
zalijeme vývarem, okořeníme muškátovým oříškem
a vaříme do změknutí. Poté polévku odstavíme,
rozmixujeme, přidáme smetanu a podle chuti
osolíme a lehce opepříme, zakápneme citrónovou
šťávou. Podáváme se žampionovými knedlíčky
a sekanou petrželovou natí.
ŽAMPIONOVÉ KNEDLÍČKY: Cibuli oloupeme
a drobně pokrájíme. Osmahneme na troše oleje.
K cibulce přidáme očištěné, najemno pokrájené
žampiony, lehce osolíme a dusíme do měkka.
Mezitím pokrájíme housky na kostičky a zalijeme je
zlehka mlékem a vymačkáme. Housky vložíme do
mísy, k nim přidáme podušené žampiony, špetku
muškátového oříšku, sekanou petrželku a jedno
vejce. Promícháme, dále zahustíme strouhankou
a vypracujeme hustší těstíčko. Pomocí lžíce odkrajujeme kousky, tvarujeme knedlíčky a vkládáme je
do vařící osolené vody. Vaříme cca 10 minut.
Do těsta na knedlíčky můžeme přidat také kousek
jemně posekané šunky.
Knedlíčky dáme do polévkových misek, zalijeme
celerovou polévkou a posypeme sekanou petrželovou natí.
1 PORCE OBSAHUJE:
826 kJ (196 kcal)
bílkoviny 5,5 g; sacharidy 29 g; tuky 7,3 g; cholesterol 52 mg
22
SMETANOVÉ BRAMBORY S CELEREM
Brambory a celer oloupeme, omyjeme a nakrájíme na velmi tenké plátky
(cca
1 mm), můžeme je také na plátky nastrouhat. Zapékací misku si
½ celeru (bulva)
vymažeme máslem. Smetanu smícháme se šlehačkou a rozmícháme
250 ml sladké
v nich muškátový oříšek. Do připravené zapékací misky klademe tři
smetany
vrstvy plátků brambor a jednu vrstvu celerových plátků. Plátky klademe
250 ml šlehačky
těsně vedle sebe. Každou vrstvu lehce osolíme, můžeme zlehka opepřit
½ lžičky muškátového a lehce zalijeme smetanou. Postup opakujeme, dokud nespotřebujeme
brambory a celer. Vrchní vrstvu polijeme posledním dílem smetany.
oříšku, sůl
Zapékací misku zakryjeme alobalem a dáme péci do vyhřáté trouby (cca
čerstvě drcený pepř
200 °C). Pečeme zhruba hodinu a půl, poté vidličkou vyzkoušíme, jestli
dle chuti
jsou brambory měkké. Pokud ano, odstraníme alobal, povrch brambor
máslo
poklademe kousíčky másla a dopečeme (cca ½ hodiny, 180 °C).
Podáváme jako samostatný pokrm se zeleninovým salátem nebo jako
přílohu k pečenému masu.
1623 kJ (386 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 6,8 g; sacharidy 44 g; tuky 21 g; cholesterol 50 mg
1 kg brambor
23
... jsou dny, kdy bývá
o něco hůř
Všichni, co žijeme s Crohnovou nemocí, to známe, možná jsme něco špatného snědli nebo jen „zhřešili“
nevhodnou dobrotou a nebo nás „jen“ něco trápí, jsme ve stresu a najednou jsou tady – dny, kdy nám
je hůř. Jak se stravovat v těchto dnech, zůstat jen na suchém pečivu a čaji nebo lze jíst i něco jiného?
Připomeňme si, co se píše v úvodním článku tohoto bulletinu. Dozvěděli jsme se, že takovéto období vyžaduje
jediné zásadní dietní opatření – tzv. bezezbytkovou dietu. Ta spočívá ve vynechání nerozpustné vlákniny ve stravě
– tedy čerstvé zeleniny, čerstvého ovoce, luštěnin a výrobků z celozrnných obilovin. Rozhodně však nemá smysl, ba
ani není vhodné, omezovat vlákninu rozpustnou (např. vařenou kořenovou zeleninu, sušené ovoce bez slupek
a pecek). Není vhodné omezovat příjem bílkovin a tuků, naopak zvýšit příjem lehce stravitelných škrobů, jako jsou
těstoviny nebo rýže. Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat způsobu úpravy pokrmů a upřednostnit takové, které
přispívajík lehké stravitelnosti jídla (např. vařenív páře, dušení, příprava jídla v alobalu).
Jak by tedy mohl vypadat jídelníček pro„horšídny“? Příklad takového menu máme na následujících stranách.
Důležité je jíst během dne vícekrát menší porce a složení jídelníčku přizpůsobit individuální snášenlivosti potravin.
Nezapomeňme také na dodržování pitného režimu, během dne bychom měli vypít cca 400 ml tekutin
(upřednostňujme čistou vodu) na 10 kg tělesné hmotnosti. Pijme raději před jídlem, abychom neředili trávicí
enzymy a šťávy.
Obrňme se trpělivostí a naslouchejme vlastnímu tělu. A nakonec to nejdůležitější, pokud Vaše obtíže
přetrvávajínebo se dokonce zhoršují, neváhejte a obraťte se včas na svého lékaře.
SNÍDANĚ
vl
a
áknin
3,6 g
RÝŽOVÝ JOGURT
S TOFU
1 rýžový jogurt višňový, 100 g tofu natural,
250 ml mrkvové šťávy
Tofu natural nastrouháme nahrubo, přidáme
rýžový višňový jogurt. Podáváme s mrkvovou
šťávou.
1071 kJ (255 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 18 g; sacharidy 43,5 g; tuky 9,3 g; cholesterol 0,0 mg
SVAČINA
vl
1 měkčí banán, 5 kukuřičných
piškotů (bezlepkové), 300 ml vody
1 PORCE OBSAHUJE:
721 kJ (172 kcal)
bílkoviny 1,5 g; sacharidy 39 g; tuky 1,1 g; cholesterol 0,0 mg
24
a
áknin
2,7 g
Doporučená
denní dávka vlákniny
u zdravého člově ka
je 25 – 30 g.
Uvedený příklad denního
menu obsahuje
14,1 g vlákniny.
vl
áknin
VEPŘ OVÉ PLÁ TKY 4 PORCE
S RÝ ŽÍ A DUŠ ENOU MRKVÍ
a
OBĚD
3,7 g
500 g libových vepřových plátků bez kostí,
2 varné sáčky rýže parboiled, 200 g mrkve,
100 g másla, 2 pol. lžíce olivového oleje, voda,
sůl, petrželka, bobkový list, nové koření
2701 kJ (643 kcal)
bílkoviny 24 g; sacharidy 66 g; tuky 31 g; cholesterol 81 mg
PUDINK S JABLKY
vl
4 PORCE
0,5 g
5 lžic sušené syrovátky dobře rozmícháme ve 400 ml
vody se 3 lžícemi třtinového cukru a dáme vařit. Ve
400 ml studené vody rozmícháme 2 pudinkové prášky
(vanilkové), vlijeme do vařící směsi, uvaříme pudink.
Připravíme si čtyři misky, do kterých nalijeme pudink, na
povrch naskládáme piškoty (bezlepkové, cca 5 piškotů
na jednu misku). Necháme vychladnout. Na pánvi rozehřejeme kousek másla, přidáme 2 velká oloupaná a na
tenké plátky nakrájená jablka, posypeme 1 lžící třtinového cukru, skořicí, osmahneme, podlijeme 100 ml
vody a podusíme. Studený pudink vyklopíme a obložíme
dušenými jablky.
618 kJ (147 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 1,6 g; sacharidy 34,5 g; tuky 0,3 g; cholesterol 0,0 mg
ZAPÉKANÉ BRAMBORY
4 PORCE
a
áknin
VEČEŘE
vl
1 PORCE OBSAHUJE:
áknin
SVAČINA
a
Vepřové plátky naklepeme a osolíme z každé strany.
Troubu rozehřejeme na 200 °C. Do zapékací mísy
nalijeme olivový olej a trochu vody, přidáme plátky
masa, přikryjeme a pečeme cca 1 hodinu doměkka.
Mrkev očistíme a nastrouháme nahrubo. Máslo
rozehřejeme v hlubším hrnci a přidáme nastrouhanou mrkev. Přilejeme trochu vody, osolíme,
přidáme bobkový list a nové koření a pod poklicí
dusíme doměkka. Rýži propláchneme a vaříme
cca 20 minut podle návodu. Poté, co se maso
dopeče, smícháme vypečenou šťávu s dušenou
mrkvía promícháme.
4,2 g
500 g brambor, 300 g mraž. špenátu, sůl, 400 g
uzeného tofu, olej, 2 vejce, rýžové mléko, česnek
Brambory oloupeme a nakrájíme na tenká kolečka.
Vložíme do mírně osolené vody a vaříme do poloměkka
(vyzkoušíme vidličkou). Mezitím si podusíme na troše
oleje špenát (můžeme přidat prolisovaný česnek). Do
dušeného špenátu nastrouháme nahrubo uzené tofu,
dobře promícháme, osolíme a necháme vychladnout.
Poté do hmoty vmícháme tuhý sníh z bílků. Do vymazaného pekáče rozložíme vrstvu brambor, dále položíme
vrstvu špenátu a postup opakujeme, poslední vrstvou
jsou brambory. V hrníčku rozmícháme žloutky s rýžovým
mlékem a brambory zalijeme. Pečeme v troubě cca
40 minut na 200 °C.
906 kJ (215 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 19 g; sacharidy 26 g; tuky 4 g; cholesterol 145 mg
25
... jsou dny, kdy bývá o něco hůř
2 PORCE
2 pol. lžíce kulatozrnné bílé rýže, 1 l vody
Rýži vaříme ve vodě cca 1 hodinu, poté ji přecedíme
přes husté síto a zbytek pomocí lžíce přes síto
protlačíme. Vodu doplníme na množství ½ litru
odvaru. Vzniklý vývar můžeme ochutit skořicí nebo
několika kapkami citrónu. Odvar připravujeme vždy
čerstvý.
180 kJ (43 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 1,1 g; sacharidy 9,5 g; tuky 0,05 g; cholesterol 0,0 mg
áknin
2,8 g
RÝŽOVÁ POLÉVKA
10 g kulatozrnné bílé rýže, 30 g mrkve,
½ l netučného vývaru, ½ l vody, 5 g másla,
zelená petrželka
DRUHY RÝ ŽE
Očistíme a nakrájíme mrkev, vložíme do vody a do
měkka uvaříme. Poté přidáme vývar a opranou rýži,
dovaříme do měkka a rozmělníme. Podle chuti lehce
osolíme, přidáme čerstvé máslo a sekanou petrželku.
Rýže má velké množství kultivarů a druhů, které se
lišípodle místa pěstovánía podle vhodnosti použití.
1 PORCE OBSAHUJE:
Arborio – Kulatoznná rýže, která hojně vstřebává vodu
a vytváří po uvaření krémovitou hmotu. Užívá se
k přípravě italského rizota.
Basmati – Dlouhozrnná aromatická rýže užívaná
v typických indických jídlech. Ř íká se jí také „princezna
mezi rýžemi“.
Jasmínová – Voňavá rýže podobná rýži basmati,
ale s lepivější strukturou. Hojně se používá v čínské
kuchyni.
Lepkavá rýže – Je populární na Dálném východě a má
trochu nasládlou chuť.
Planá rýže – Není ve skutečnosti pravá rýže, ale
semena severoamerické vodní trávy. Zrna jsou dlouhá,
štíhlá a tmavá. Jsou bohatá na komplex vitamínů B
(s výjimkou vitamínu B l2). Planá rýže se často užívá do
salátů ve směsi s rýžíbasmati.
Pudinková – Rýže s krátkými zrny, která – jak už
název napovídá – je velmi vhodná k výrobě kaše, nákypů
a pudinků. Zrna jsou škrobovitá a po uvaření mají
tendenci vytvářet hrudky.
26
a
Rýže je hlavní potravinou poloviny světové populace,
pro niž není jen zdrojem energie, ale i důležitým
zdrojem bílkovin. Rýže se pravděpodobně začala
pěstovat na území dnešního Thajska, a to již okolo 4000
let před naším letopočtem. Odtud se pěstování rýže
naučili i obyvatelé Číny a Indie. Rýže se klasifikuje
podle velikosti. Jsou druhy se zrny krátkými a dlouhými,
rýže natural a rýže předvařená. Mezi nejpopulárnější
druhy rýže patří rýže dlouhozrnná. Má jemnou chuť a je
vymílaná, aby se odstranily zevní slupky. Hnědá
dlouhozrnná rýže má výraznější chuť a po minimálním
vymílání jí zůstává určitá vrstva otrub. Obsahuje proto
více vitamínů, minerálů a vlákniny než rýže bílá.
RÝŽOVÝ ODVAR
0,55 g
vl
Rýže se již tradičně používá k léčení zažívacích
obtíží, a to především při průjmech. Zaslouží si
proto, abychom se jí blíže zaobírali. Na této stránce Vám postupně nabídneme recepty na různé
pokrmy z rýže, které nám mohou být prospěšné ve
dnech, kdy je nám o něco hůř...
a
áknin
vl
Rýže
TÉMA
333 kJ (79 kcal)
bílkoviny 2,8 g; sacharidy 12,7 g; tuky 2,9 g; cholesterol 9,5 mg
Doufám, že jste stejně jako my vyzkoušeli některou
českou klasiku a že jste si pochutnali
. V příštím čísle se
můžete těšit na pokračování. Výběr pokrmů samozřejmě
přizpůsobíme teplým letním dnům a surovinám, které toto období
nabízí. Pokračovat budeme také v tipech na dny,
kdy bývá o něco hůř...
I tentokrát velmi děkuji všem, kteří mi poslali
své recepty. Pokud se chcete také zapojit,
pošlete svůj oblíbený recept na adresu:
www.claudie.crohnovanemoc.cz.
Těšíme se na Vaše recepty a nápady,
tak neváhejte a pište...
Mějte se moc krásně, užívejte jaro plnými doušky,
těšte se na léto a „nebojte se dobře najíst“.
P.S.: Ještě jeden tip: potřebujete-li více
informací o onemocnění Crohnovou
nemocí a ulcerózní kolitidou,
podívejte se na:
www.crohnovanemoc.cz.
BULLETIN VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI
s doc. MUDr. Vladimírem Zbořilem, CSc.,
FN Bohunice, Brno,
a s odbornicína výživu
Mgr. Karlou Večeřovou.
VYDÁ VÁ
GRIFART, spol. s r.o.
Haasova 37a, Brno.
FOTOGRAFIE Vratislav Hnátek
HUM/02/11/02/03
ILUSTRACE Aleš Čuma
GRAFICKÁ Ú PRAVA A PRODUKCE
GRIFART, spol. s r.o.
© 2011 Grifart, spol. s r.o.
www.crohnovanemoc.cz
Odborné informace o všem, co zajímá pacienta
s Crohnovou chorobou a jeho okolí
DIAGNOSTIKA
Zde se dozvíte něco o třech stupních diagnostiky,
kterými se zjišťuje, jak se nemoc vyvíjí, jak se mění
rozsah postižení, jak nemocné orgány reagují na
léčbu a zda nedochází k rozvoji komplikací.
IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY
Obsahuje krátké seznámení s historií
diagnostiky a léčby střevních zánětů.
Dále se můžete podrobněji seznámit
s aspekty onemocnění.
MOŽNOSTI PREVENCE
Kapitola upozorňuje
v sedmi bodech na rizikové
stavy a vlivy, které mohou
pacienti sami aktivně
ovlivnit, aby zlepšili
prognózu své nemoci
a umocnili pozitivní
výsledky léčby.
KAPITOLY O LÉČBĚ
ZÁKLADNÍ LÉČEBNÉ METODY,
které jsou využívány při léčbě
Crohnovy nemoci.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČBY
pojednávají o nepříznivých nebo
nezamýšlených odezvách
po podání některého z léčivých
přípravků při léčbě Crohnovy
nemoci a ulcerozní kolitidy.
ON-LINE PORADNA
Máte-li dotaz, podívejte
se nejdříve do kapitoly
„Často kladené
dotazy“. Pokud zde
nenajdete odpověď,
můžete využít
elektronickou poradnu
a dotaz poslat
prostřednictvím
formuláře.
Zde se seznámíte
s diagnostickými
metodami
a léčbou Crohnovy
nemoci.
DOTAZNÍK
Monitoruje spokojenost pacientů
s poskytnutými informacemi o léčbě
idiopatických střevních zánětů.
Jeho cílem je zlepšit péči, která je
v současnosti poskytována.
Výsledky jsou průběžně prezentovány
na www.crohnovanemoc.cz.
HUM/02/09/02/00
BIOLOGICKÁ LÉČBA
Crohnovy nemoci a ulcerozní
kolitidy je poměrně mladá, vysoký
léčebný potenciál této terapie
vzbuzuje u pacientů očekávání
pozitivního obratu ve vývoji jejich
nemoci. Proto je biologické léčbě
věnována samostatná kapitola,
kde se můžete podrobněji informovat o možnostech této terapie.
VIDEO
CROHNOVA NEMOC
Download

..hezky česky I - Claudie