Vážení spoluobčané,
máme tu prakticky začátek léta a s ním další vydání
nového Zpravodaje. Jistě jste zaregistrovali změnu jeho
grafické podoby. Tu iniciovala výměna tiskárny, kde náš
čtvrtletník od minulého vydání tiskneme. Slyšel jsem několik
negativních ohlasů na novou podobu, ale domnívám se, že
nová grafika je výraznější, fotografie větší a ostřejší, na
kterých už můžete poznat jednotlivé lidi, a tak celkově
proběhla změna k lepšímu. Přínosem podle mne je i to, že náš
Zpravodaj už není graficky shodný se Zpravodajem městyse
Křemže a zejména pak, že na obecních internetových
stránkách naleznete každé vydání ve vysokém rozlišení
a hlavně i s barevnými fotografiemi. Samozřejmě mělo minulé
vydání drobné neduhy, které jsme se v tomto čísle snažili
napravit. Tím je např. jasnější oddělení jednotlivých příspěvků
a drobná změna některých grafik (např. úvodní strana).
Pevně věřím, že nový Zpravodaj se Vám bude i nadále
dobře číst, protože kvalitu tvoří obsah a ten je myslím na
velmi slušné úrovni a že si na novou úpravu zvyknou
i konzervativněji založení lidé.
Informace o práci Obce a dotačních titulech
2
Tradičně na těchto řádcích uvádím několik vět o akcích,
které Obec Brloh zrealizovala a také plánuje. Do toho dnes
zamíchám několik informací o grantových titulech, o které
se obec ucházela.
V květnu konečně došlo k připojení všech vodních
zdrojů do naší vodovodní soustavy, a tak i občané Jánského
Údolí mají dostatečný tlak ve vodovodu. Minule jsem psal
o jarních problémech, které jsou tímto krokem prakticky
vyřešeny. Před několika dny totiž došlo k ještě dalším
opatřením, která napomůžou zabránit obdobným situacím
z konce února. Kolem vody nás ještě čeká globální údržba
/ rekonstrukce prameniště pod Jiskrovým kopcem a také
průzkum a testy nově nalezených zdrojů vody.
Krom běžných prací na obnově a údržbě obecního majetku
(vrata na ČOV apod.) byla dokončena rekonstrukce starostovy
kanceláře vč. nového vybavení. Až přijdete na jednání zastupitelstva, uvítají Vás nové, reprezentativnější prostory.
Až půjdete na koupaliště, projdete po nových schodech
a ti odvážnější skočí do vody z opravených odrazových
můstků. Ještě přibude prostor pro menší děti, kde by si
bezpečně a nerušeně hrály.
Konečně došlo i na opravy cest na osadách a samotách, které poničily loňské přívaly. Trochu jsem se bál
jak obstojí cesty po v deštích 19. a 20. června, ale dopadlo
to dobře. Pojišťovna bude tyto opravy zčásti krýt.
Tráva nám vesele (a hlavně hrozně rychle) roste, a tak
o práci není nouze. Opět upozorním na zákaz vymezovat si
veřejné prostranství např. kameny či dráty. Sečení je pak velmi
obtížné, zdlouhavé a také drahé. Pokud se někdo staráte o kus
obecního pozemku před vašimi okny (a já Vám za to děkuji)
a chcete ho nějak zabezpečit třeba před neukázněnými řidiči,
přijďte za mnou a nalezneme nějaké sofistikovanější řešení.
Pomalu se dostávám k dotacím a plánovaným akcím
na léto a podzim. Prvně zmíním plánované nové dětské
hřiště u Pastoušky, to vyroste za podpory Jihočeského kraje
a jeho dotačního titulu Program obnovy venkova, který jsme
prostřednictvím svazku obcí Podkletí využili (příspěvek cca
66 tis. Kč, celková investice cca 200 tis. Kč). Naleznete tam
vybavení pro menší i větší děti (do 14 let), pro mládež chystáme prostor možná už příští rok. Dojde zde k likvidaci
některých starých stromů, tudíž nabízíme dřevo na palivo
za cenu cca 450,- Kč/m3 bez DPH. V tomto případě je porazí odborník, zájemce si jej pak může zpracovat sám.
Druhou a větší akcí bude vybudování chodníku ke
školce. I na tuto akci jsme využili (tentokrát napřímo) stejný
dotační titul (příspěvek 130 tis. Kč, celková investice cca
400 tis. Kč). Bude se jednat o chodník ze zámkové dlažby
navazující na chodník od základní školy v křižovatce u Jána
(u č.p. 204) podél domků na křižovatku u Hostince na hřišti
a pak nahoru ke školce. Celá akce bude mít dvě etapy –
1. chodník samotný, 2. etapa bude rekonstrukce a rozšíření
přilehlé komunikace. Vzhledem k finanční náročnosti letos
proběhne pouze etapa jedna a další přijde na řadu v následujících letech. Uvidíme, zda budeme rekonstruovat např.
kanalizaci a vodovod jako tomu bylo loni u pošty. Bohužel
díky nedostatku peněz nám byly tyto příspěvky kráceny a to
poměrně výrazně.
Ještě hůře tomu je v případě krajských dotací na
pečovatelskou službu. Tam jsme získali pouze 50 tis. korun a to
je opravdu žalostně málo. Spolu s 200 tisíci od ministerstva
práce a soc. věcí je to zhruba polovina nákladů na provoz
terénní peč. služby v Brloze. Na konci roku uvidíme, jestli bude
nutné změnit přístup k poskytování péče o seniory nebo situaci
nějak důstojně ustojíme. I přes tyto neveselé informace však
uspořádáme už tradiční akce pro starší spoluobčany a to setkání
v našem KD a také zájezd po zajímavých místech naší vlasti.
Podařilo se nám získat příspěvek od SZIF (Státní
zemědělský intervenční fond) na pořízení techniky na údržbu
lesních cest (příspěvek cca 75000,- Kč, celková investice
cca 300 tis. Kč) a to konkrétně sypač a sněžný pluh na
novou multikáru. Mimochodem, práce s ní se nedá srovnat
se starožitnou M25, kterou v nejbližší době prodáme.
A tím naše „úspěchy“ v dotačních řízeních pomalu
končí. Zapomněl jsem na příspěvek na vybavení naší zásahové jednotky ve výši cca 25 tis. a ještě příspěvek 4.500,od MAS Blanský les – Netolicko na kulturní program na
Kuklově, který pomohl zajistit Libor Lev a konec.
Naše největší želízko v ohni je pak žádost o dotaci na zateplení a výměnu oken ve škole, kterou jsme letos podali. Bude
se jednat o investici kolem 14 mil. Kč (tedy jeden roční obecní
rozpočet) a naše žádost je v balíku, ze kterého se bude vybírat.
A nyní neúspěšné projekty – podruhé neúspěšná
výměna části oplocení hřiště směrem k silnici vč. opěrné
zídky a Krajem jihočeským nepodpořená naše živá kultura.
Obecně jsem poměrně znepokojen snižováním dotací
zejména v oblasti sociální péče a úspěchy v krajských
grantových programech. Bohužel i tady platí (a možná víc
než kde jinde), že velkou roli hraje barva stranické legitimace.
Snad nám trochu pomůže nové rozpočtové určení daní.
Sport a hřiště
Mnozí z Vás zaznamenali nevalnou kvalitu trávníku
našeho hřiště po suchém jaru. Po konzultaci s odborníkem jsme
se rozhodli, že dojde k lepšímu a častějšímu hnojení, pravidelnému sečení a hlavně zavlažování. Vzhledem k problémům
s dodávkou vody jsme nemohli zavlažovat hřiště tak, jak bychom chtěli, a tak trávník trpěl růstem trsnatých suchomilných
rostlin, které se na úkor hřištních odrůd travin více prosazovaly.
Nyní už zavlažujeme pravidelně a rovněž jsme zavedli kratší
periody mezi sekáním trávy. Už nyní jsou vidět výsledky. V nejbližších dnech dojde k přihnojení a zřejmě hloubkovému
provzdušnění s dosetím traviny a vyšlapaná místa v malých
vápnech budou opravena kompletním travním drnem. S každou údržbou se pojí jistá omezení: nešlapat na čerstvě zaseté
(nechat alespoň několik dní trávník v klidu), po hnojení nebo
deštích nevstupovat na měkký trávník, dlouhodobě nezatěžovat
intenzivně využívaná místa (malé vápno, penaltu a středový
kruh). Budeme se snažit o každém omezení podat informaci na
cedulích při vstupu na hřiště. Jedině tak udržíme trávník v nejlepší kondici. Proto prosím, dodržujte tato pravidla, vysvětlete
dětem, že to nejsou výmysly a nebuďte lhostejní, pokud někdo
nerespektuje drobná omezení.
Obdobné to je s chemickou údržbou ploch (např. dráhy
nebo volejbalových kurtů). I v tomto případě platí víc než
kdy jindy dbát informačních tabulí, zakazujících vstup na
určené místo. To je totiž ošetřeno chemicky a rozhodně není
dobré, aby zejména děti přišly do styku s postřikem proti
růst rostlin (např. Roundup apod.).
Společnost E.on nám darovala dvě bezpečné fotbalové
branky velikostně určené pro dětské přípravky nebo třeba
malou kopanou. Žádost o ně inicioval Ing. Václav Jungwirth
a chci mu zde poděkovat za tento počin. Branky budou sloužit
zejména přípravce našeho fotbalového klubu, a pokud to půjde
(a nebudou ničemy ničeny), budou na hřišti pro všechny.
Ti z vás, kdo občas chodí kolem volejbalových kurtů, si
jistě všimli neutěšeného stavu této lokality. Za mých dětských
a mladých let byly kurty udržované a platil na nich řád. Od
doby, kdy se přestal hrát soutěžní volejbal, hřiště ještě nějakou
dobu setrvačností fungovalo nějakým způsobem, ale poslední
roky je to pouze smetiště. Beachový kurt je plný odpadků
a zničených hraček, slouží zejména jako pískoviště a hrát na
něm je už o zdraví. Oba antukové kurty jsou značně zarostlé
a i tady je zvrtnutí nebo výron kotníku jen otázkou času. Již
před časem jsem prohlašoval, že si v Brloze tradiční volejbal
zaslouží lepší podmínky, ale pokud nebude organizovaný
(a soutěžně registrovaný) alespoň jeden oddíl minimálně rok
v provozu, nebudeme se pouštět do větších rekonstrukcí. Těmi
by mohly být povrch s umělou trávou (podobně jako je tomu
například ve Křemži) a vyjímatelné kůly, lajnování pro několik
druhů sportů a třeba nové kabiny pro fotbal a ostatní sport.
Zatím se tedy zřejmě pustíme pouze do dílčích úprav, které se
omezí na likvidaci drnů, vybudování nových vyjímatelných
kůlů, a dorovnání antuky na oba kurty. Obnoví se tak dva plnohodnotné volejbalové kurty a vznikne jeden tenisový, napříč
uložený, s dostatečným prostorem za základními čarami.
Omezení se dotkne empirů, které budou mobilní. Protože
v rozpočtu letošního roku není na tyto akce moc prostoru, budu
velmi rád za jakoukoli pomoc od všech lidí, sportovců
i nadšenců. Bude tam hodně manuálních prací, kopání, nějaká
betonáž a také i prostor pro kovoobráběče (nové nebo
upravené kůly a podzemní pouzdra, háky, navijáky, empire).
Že by se snad našel nějaký sponzor, který by chtěl mít reklamu
na plotě??? Dále pak bude následovat výměna písku na
beachovém kurtu (zřejmě příští rok).
Aby bylo hřiště ještě bezpečnější, musí ustoupit staré
a nebezpečné stromy (zejména břízy na podemletých
březích). Asi tři nejhorší stromy už byly zlikvidovány a další
to čeká. Pokud někdo z místních bude mít zájem o březové
dřevo (cena cca 400,-/m3 bez DPH), ozvěte se mi a domluvíme se na postupu prací.
Bylo by to všechno k ničemu, kdyby se nezměnil režim
provozu tohoto hřiště. Po úpravách bude zamčené, ploty
opravené, klíč se bude vydávat konkrétní osobě a na kole
bude možný přístup jen těsně za plot. Kurt pro plážový volejbal už nebude sloužit jako pískoviště a stejně tak celý areál
už doufám nebudou ničit ti, kteří nemají žádné koníčky.
Samozřejmě provoz bude i nadále zdarma pro ty, kteří si
chtějí zasportovat a potrápit tělo při tenisu, volejbalu či
třeba nohejbalu a chovají se ohleduplně k vybavení areálu.
Nové triky podvodníků
Dostala se ke mně informace, že kdosi telefonuje místním
starším občanům jménem jakési „sociální služby Obce Brloh“
a vyzvídá od nich různé informace. V rozhovoru, který trvá třeba
20 minut, na sebe nic netušící senior prozradí spoustu věcí,
např. jaký je jeho zdravotní stav, jestli s ním někdo bydlí (kdo se
o něj stará), kdy jezdí domů apod. Prohlašuji zde, že žádný ze
zaměstnanců Obce Brloh, pečovatelka našeho DPS ani nikdo
jiný, neprovádí žádný telefonický ani jiný (např. osobní)
průzkum a že se s největší pravděpodobností jedná o nějakého
podvodníka. Ten má zřejmě za cíl získat různé informace
o občanech, kterých pak může využít k trestné činnosti, např.
krádeži či loupeži. Proto, prosím, a vyzývám zejména starší
spoluobčany, buďte opatrní, když cokoli sdělujete někomu
neznámému, a ještě více pokud vás někdo neznámý navštíví.
Odečty stavu elektřiny i vody se dělají před koncem roku
a provádí je většinou stálý pracovník (mívá firemní oděv) a na
požádání se musí prokázat oprávněním. I lidé, kteří přijdou
a tvrdí, že jsou „od pevných linek“ či od „telefoňáků“ apod.
rozhodně nebudou pracovníci operátorů, kteří se dříve jmenovali Český Telecom či třeba Eurotel. V současné době probíhají
ve větším měřítku výměny vodoměrů, a tak jako minule zde
uvádím jména dvou lidí, kteří to pro naši obec provádějí. Jsou
to František Bartoš z Loučeje a Lukáš Salon z Nové Vsi.
Na požádání Vám předloží občanský průkaz a hlavně mnou
podepsané a orazítkované pověření s vyznačenou platností.
Jakmile Vás navštíví někdo, kdo Vás jakkoli bude
obtěžovat, bude dotěrný či bude nepatřičně vyzvídat,
neváhejte ihned zavolat Policii ČR na čísle 158. Cizí osoby
nepouštějte do domu či bytu.
Odpady – třídění
21. června jsme na valné hromadě RSOV (svazek obcí,
jehož už vlastně jedinou náplní je odpadové hospodářství jeho
členů) vyslechli zprávu o hospodaření loňského roku. To
skončilo v kladných číslech s přebytkem takřka jednoho milionu korun. Z těchto prostředků se zřejmě ještě letos pořídí
některé nové kontejnery na tříděný odpad. Mezi negativa,
3
která na jednání zazněla, patří zejména směsný odpad v kontejnerech na tříděný odpad. Každý kontejner s plasty míří na
dotřizovací (ne třídící) linku v Českém Krumlově a odtud
putují recyklovatelné plasty na prodej a zbytek na skládku.
Pokud někdo vyhodí do kontejneru pytel s domovními
odpadky, prodražuje to celý systém od svozu po třídění a to
samozřejmě negativně ovlivňuje výslednou cenu i pro Vás.
Třiďte odpad a poplatky neporostou takovým tempem jako
jinde. Pokud někdo bude mít zájem, uspořádám pro něj zájezd
na dotřizovací linku a na skládku do Českého Krumlova, aby
měl možnost poznat, jaký je koloběh odpadu a viděl, jaká je
slast hrabat se ve starém, třeba kompostovatelném odpadu
mezi plasty. Zájemci se mohou hlásit u mne nebo u kolegyň.
Cena vody
Avizoval jsem již v minulém vydání Zpravodaje, že zastupitelstvo bude jednat o ceně vodného a stočného. Vzhledem
k tomu, že zákon hovoří, že cenu vodného a stočného určuje
kalkulace (a nikoli zastupitelstvo – to ji může pouze snížit na
úkor obecních peněz), připravili jsme (podle výsledků
hospodaření minulých období) s paní hospodářkou a mým
zástupcem materiál, který zastupitelé dostali před zasedáním
č. 2012/11 a navržené zvýšení respektovali. Od roku 2013
dojde ke zvýšení, které respektuje skutečné náklady na výrobu
a distribuci pitné vody na Brložsku a odvádění a likvidaci vod
odpadních, a to na 21,50 Kč za kubický metr pitné vody
a 18,50 Kč za stočné. Pokud srovnáme cenu vody s okolními
podobně velkými obcemi, pořád jsme na tom dobře. Když to
samé porovnáme např. s Křemží nebo Českým Krumlovem,
jsme na tom významně lépe. Od příštího roku by tedy mělo
být více prostředků v obecním rozpočtu na investiční akce
jiného charakteru, které dříve padly na dofinancování
hospodaření na vodovodech a kanalizacích.
Martin Toman, starosta obce
Z jednání zastupitelstva obce
Vážení občané, jak je možné zjistit z webových stránek
obce, jsou vyvěšovány zápisy ze zasedání zastupitelstva,
které pořizuje zapisovatelka. Jsou podrobnější, protože zapisovatelka se může věnovat pouze zápisu. Využívám proto
odkazu na webové stránky obce (www.obecbrloh.cz)
a dnešní článek napíši pouze jako stručnou zprávu.
Zastupitelstvo se sešlo dvakrát, jednou koncem března, podruhé v květnu. Zdá se, že dvojí řádné zasedání zastupitelstva
za čtvrt roku se stává obvyklým. Před řádným zasedáním se zastupitelstvo ještě obvykle schází na jedné pracovní schůzce.
Vysloveně zásadní body se v minulém kvartálu neprojednávaly,
obvyklým hitem byly změny rozpočtu, pokračovalo se v projednávaných záměrech pronájmu nebo prodeje obecních
nemovitostí. Na květnovém zasedání byl jako jeden z bodů k
projednání i závěrečný účet obce a zpráva o auditu hospodaření
obce za rok 2011. Jako obvykle byly obě zprávy schváleny bez
výhrad, audit zjistil jen drobná nevýznamná pochybení administrativního rázu. Na březnovém zasedání se v bodě různé
probírala i otázka bezpečnosti silničního provozu v Brloze.
Máme zde řadu lokalit, které vyžadují zvýšenou pozornost a již
mnoho let se diskutuje, jak tyto lokality udělat bezpečnější. Bohužel dřívější označení těchto lokalit jako obytná zóna muselo
být odstraněno, protože nebyly splněny podmínky pro takové
označení. Například hlavní problém spočívá v tom, že lokalita
„obytná zóna“ musí mít vyhrazené parkoviště a jinak je v celé
zóně zákaz parkování. Stejně tak případné retardéry nemohou
být zbudovány podle libosti, ale podléhají povolovacímu řízení.
Na druhé straně.... sebelepší dopravní značení nepomůže, pokud
budou neukáznění řidiči a pokud nebude příslušnými orgány
(v tomto případě policií) dodržování kontrolováno. Vím, že
někdy se události prostě seběhnou tak, že i nejopatrnější řidič
může způsobit nehodu, přesto v drtivé většině platí: „Nebezpečných úseků silnic je mnohem méně, než nebezpečných
řidičů.“ A nebezpečný řidič udělá nebezpečný úsek komunikace
kdekoliv, kde jede.
Libor Lev, místostarosta obce
Z historie naší obce
Kaplička Panny Marie Kájovské
4
v Janském Údolí byla prohlášena za kulturní památku.
Cesta k tomuto kroku byla vskutku dlouhá. Ráda bych vám
přiblížila, co tomu předcházelo.
Ministerstvo kultury obdrželo podnět k prohlášení uvedené
kapličky za kulturní památku už v květnu 1995, kde se uvádělo:
„Kaplička stojí u staré lípy, je možné předpokládat, že lípa byla
vysazena záhy po vystavění kapličky. Stáří lípy odhadují pracovníci CHKO Blanský les na cca 250 let. Je možné
předpokládat, že lípy byly původně dvě tj. po obou stranách
kapličky, jak bývalo v regionu zvykem. Kaplička pochází
pravděpodobně z 18. století. Tamější lidé vystavěli kapličku, aby
chránila jejich dceru, která se uzdravila z těžké nemoci.“
Tento podnět dále odborně vyhodnotil tehdejší památkový ústav v Českých Budějovicích, který ve svém posouzení
uvedl: „Kaplička Panny Marie Kájovské se nachází na
pohledově exponovaném místě a velmi vhodně dotváří vzhled
zdejší ještě nenarušené krajiny, jedná se o krajinotvorný prvek.
Význam kapličky zvyšuje přítomnost nástěnných maleb
s dominujícím vyobrazením Panny Marie Kájovské. Toto vyobrazení dokládá souvislost s nedalekým mariánským poutním místem v Kájově a je svědectvím o rozšíření kultu Panny
Marie Kájovské na Českokrumlovsku. Tím přesahuje tato
drobná sakrální stavba pouhý lokální význam.“
Své stanovisko přiložil tehdejší Okresní úřad Český
Krumlov, který s návrhem na prohlášení této kapličky za kulturní památku souhlasil a uvedl: „Bohatá polychromní výmalba niky zpodobuje P. Marii Kájovskou, sv. Floriána
a sv. Linharta a dokládá tak vliv mariánského kostela v Kájově,
jenž byl nejvýznamnějším poutním místě na Šumavě. Podoba
P. Marie je zjevně závislá na rytině otištěné v díle oseckého
cisterciáka A. Sartoria Cistercium-Bistercium z roku 1700,
jež byla šířena prostřednictvím devočních (úctyhodných,
posvátných) tisků. Kromě kulturně-historického významu má
kaplička též nezanedbatelnou výtvarnou hodnotu.“
Protože se jedná o nemovitou věc bez evidence v katastru nemovitostí, bylo před zahájením řízení nutno doložit, kdo
je vlastníkem této věci. V únoru 2010 obdrželo Ministerstvo
kultury sdělení od Národního památkového ústavu vyřešení
vlastnických vztahů (vlastníkem pozemku je Jaroslav Dána)
a mohlo být dokončeno řízení o prohlášení kapličky za kulturní
památku. Mezitím byla kaplička z podnětu obce Brloh, respektive bývalého starosty Libora Lva, zrekonstruována (90%
dotace z Programu rozvoje venkova, která šla přes MAS Blanský les Netolicko). Stavební opravu provedl místní šikovný
zednický mistr Jaroslav Sklář a o zrestaurování výklenkových
maleb se postarala MgA Petra Šnokhausová. Vzhledem
k dlouhému časovému odstupu od posledního zhodnocení,
musela být provedena nová aktuální fotodokumentace a popis
objektu. Aktualizaci musel doložit opět Národní památkový
ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích,
Krajský úřad Jihočeského kraje, oddělení památkové péče
i Městský úřad Český Krumlov, odbor územního plánování
a památkové péče, který ve svém stanovisku z prosince 2011
rovněž doporučuje prohlášení předmětné kapličky za kulturní
památku a uvádí: „Kaplička s těsně stojící lípou je výrazným
orientačním prvkem na okraji louky, která se svažuje k silnici
spojující Chvalšiny a Brloh. Výklenek kapličky je orientován
směrem k obytné zástavbě, západním směrem. Stavebně technický stav kapličky je uspokojivý po opravě probíhající
v letech 2009 - 2010. Stavba je nakloněna východním směrem
k hlavní silnici, tento fakt však neohrožuje stabilitu kapličky.
Předmětná kaplička je významným prvkem v krajině se sporadickou obytnou původně hospodářskou zástavbou místní
části obce Brloh zvané Rohy. Figurální vyobrazení světců
vztahující se k místním kultům („Kájovská madona“)
a k ochráncům hospodářství (k ochraně dobytka a proti
požárům) je historickým dokladem odkazu našich předků.“
Po vyhodnocení výše uvedeného dospělo Ministerstvo
kultury k závěru, že se jedná o kvalitní příklad drobné sakrální
architektury, dokládající náboženskou tradici nedalekého poutního místa na přelomu 18. a 19. století. Její hodnotu umocňují
lidové nástěnné malby Panny Marie, sv. Floriána a sv. Linharta.
Takováto díla jsou typickým projevem religiozity (zbožnosti,
síly víry) středoevropské kultury. Spoluvytvářejí paměť místa
a jejich výskyt na daném území má zásadní podíl na dotváření
identity kraje. Opravy a restaurování kapličky, které probíhaly
v letech 2009 - 2010, zásadním způsobem nenarušily její autenticitu. Pro hodnoty historické, umělecké a jako projev tvůrčích
schopností a práce člověka splňuje podmínky ustanovení § 2
odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní
památku.
Marta Tomanová
Jak se žilo na „Malé farmě“ na Kuklově...
Dnes jsem požádala o rozhovor hlavní aktéry dokumentární reality show Malá farma, která vzniká v produkci
brněnského studia ČT. Honza, tedy Jan Macků a Veronika
Olivová jsou dva mladí lidé z Prahy, kteří dobrovolně sou-
hlasili s tím, že na tři roky odejdou z hlavního města na
venkov, kde se budou snažit budovat prosperující ekologickou farmu. Jak už jistě víte, oba posledního června na
Malé farmě končí, proto jsem je ještě trochu vyzpovídala.
Jak jste se vlastně na Kuklov dostali? Úplně jednoduše.
Stali jsme se vítězi konkurzu pro Českou televizi.
Jaké byly vaše začátky? Bylo to zajímavé, netušili jsme,
co všechno se od nás čeká, ale vcelku jsme se brzo „chytli“.
Co je vaše původní profese? H: Já jsem lesák. V: Já
jsem studovala krajinné a pozemkové úpravy.
Byl to velký šok odejít z hlavního města sem do
drsnějšího kraje, do malé, téměř neobydlené osady?
Samozřejmě, že to byla velká změna, protože člověk je
zvyklý na určitý svůj komfort, společnost a tady je tomu
všemu hodně vzdálen. Je to tu těžší. Ale když je třeba,
člověk se zabydlí rychle. Tak to bylo i u nás.
Měli jste před natáčením trému? H: Ono je to dva roky
zpátky, už si to moc nepamatuju, ale trému jsem neměl. Spíš mě
překvapilo, co to všechno obnáší pracovat pro televizi. V: Já ano.
Pro mne bylo těžké, obzvlášť ze začátku, stát před kamerou.
Jak vás přijali sousedé? Tak my tam měli akorát pana
Visingera, ten se nám snažil pomáhat. Ostatní chalupáři z Kuklova snad taky bez problémů, když jsme to přežili ve zdraví.
5
Oblíbili jste si za tu dobu nějaká zvířata, nebo si
dokonce nějaké vezmete s sebou do Prahy? V: Oblíbených
zvířat jsme měli víc, to ostatně mohli diváci sledovat ve
vysílání, ale vezmeme si pouze ty svoje, Honza psa a já kocoura a zakrslého králíčka. H: Já měl rád všechna zvířata,
ovšem kromě ovcí.
Proč ovce ne? No úplně nadšení jsme nebyli už ze
samotného výběru plemena. Jsou to opravdu divoké ovce,
které bych nedoporučoval nikomu ani zadarmo, s těma jsme
měli vždycky jenom starosti.
Našli jste si tady nějaké přátele, kamarády? Potkali
jsme tady spoustu milých lidí, ale nejvíc jsme se asi
spřátelili s Petrem Danielem a jeho rodinou, který nám
hodně pomáhal.
Bavilo by vás hospodařit dlouhodobě? V: Mně by
tahle práce nevadila, ale těch zvířat bych si pořídila míň.
Samozřejmě člověk musí chodit do práce, tak aby to zvládal. Možná pár slepic a králíků. Ale asi ne ty větší zvířata,
to chce víc času.
Máte nějakou veselou příhodu z natáčení? Natáčení je
jedna velká veselá příhoda. Zvířata se v přítomnosti kamer
plašila, na což jsme několikrát doplatili. V tom okamžiku
nám do smíchu nebylo, ale dnes se tomu zasmějeme.
Konkrétně teď nás zrovna nic nenapadá.
Jak jste vycházeli se štábem? H: Celkem jo, všichni
jsme jenom lidi. Ale za sebe říkám, že už bych to v životě
nechtěl dělat. V: Taky už bych nešla do televize.
Co se vám tady u nás líbí nebo naopak co byste
změnili? Samozřejmě ta příroda, nádherný kraj, naučná
stezka a také bohaté kulturní dění, to se na každé vesnici
nevidí. A měnit něco? To si myslíme, že jako „cizáci“
nemáme právo něco kritizovat, ani není co.
Chtěli byste tady žít natrvalo? H: Já bych klidně na
takovém místě žil, když by byla práce, která by mě nenutila
jezdit do Prahy. Teď jsem každý týden trávil tři hodiny
v autobuse cestou za kapelou a tři zase zpátky. Verča to
samé, když jezdila do školy.
Co vám daly dva roky života na farmě? Je to velká
zkušenost nejen, co se týče natáčení, ale co se týče zvířat.
Předtím jsme chovali jen malá zvířátka (křečky atd.) v bytě.
Tohle byla zodpovědnost a hlavně starost. Tím nechceme
říct, že by se z nás stali zkušení zemědělci, ale škola života
to byla. Poznali jsme ten „cvrkot“ mimo město.
Už máte nástupce? Ano, byl nový konkurz. Prozradit
nic nesmíme, ale diváci budou z výběru asi překvapeni. My
končíme na konci června a od září už mohou diváci sledovat
novou dvojici. Přes prázdniny se Malá farma nevysílá, ale
tak tomu bylo i loni.
Navštěvovali vás na farmě i cizí lidé? Přicházeli
většinou s dětmi nebo celé třídy. Děti tam byly od těch nejmenších ze školky, přes školáky až po studenty i z uměleckých škol. Zajímavé bylo, že děti dobře znají zvířata
ze ZOO, ale tyhle domácí moc ne.
Měli jste čas na nějakou zábavu, koníčky? V: Času
moc nebylo, ale tady jsme začali hrát geocaching
(geokešink), je to hra na pomezí sportu a turistiky, která
spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání
skryté schránky. V této oblasti je jich ukryto poměrně dost,
v Brloze asi tři. Kde jsou, to vyzradit nemůžeme, je to hra.
A pak jsme našli další koníček - včely. H: To je pravda.
Veronika s tím začala, já napřed odmítal, ale teď mě to
opravdu zaujalo a rád bych pokračoval. Je neuvěřitelné, jaký
bordel je v našem státě a úžasné, jak to včelám v jejich
společenství funguje a co dokážou vytvořit.
Máte plány do budoucna, co budete dělat? V: Teď
mám za sebou státnice, školu mám hotovou. Plánuji
poslední pěkné prázdniny, najít si práci a nevadilo by mi,
jestli by byla v Budějovicích, Prachaticích nebo Praze.
H: Ve čtvrtek jdu ještě na doktorské státnice a tím už snad
dostuduju. Pak mám jasno. Alespoň nějaký rok se budu živit
jenom muzikou. Budu se věnovat kapele Dymytry, kde se
nám zaplaťpánbůh daří a od září nastupuji jako profesor na
mezinárodní konzervatoř v Praze.
Přání na závěr? Přejeme všem zdraví, to ostatní už se dá
nějak zařídit. Když člověk není zdravý, může mít miliardu ve
zlatě, stejně je to k ničemu. A taky se sem ještě někdy podívat, popovídat a zavzpomínat. Tímto prostřednictvím bychom
chtěli místním občanům poděkovat, že nás dobře přijali (až na
výjimky, ale to je normální). Když jsme potřebovali, vždycky se někdo našel, kdo nám poradil, pomohl. Chceme
všechny pozdravit, ať se mají dobře a nevzpomínají na nás
ve zlém.
Děkuji za rozhovor a také Vám přeji hlavně pevné
zdraví, splnění všech přání a plánů, hodně životního štěstí,
ať potkáváte jen samé dobré lidi.
MT
Pozvání do knihovny
Literární Šumava 2012
6
16. ročník knihovnického semináře Literární Šumava se letos konal
(17. – 19. 5.) na jihočeské straně
Šumavy, a to přímo v Českém Krumlově. Ve čtvrtek odpoledne jsme se
sešli v městské knihovně, kde nás přivítala její ředitelka
Mgr. Karla Votřelová a předsedkyně jihočeského SKIPu
Ivana Troupová. Pozdravit a podebatovat s námi přišel
i starosta města Mgr. Dalibor Carda a místostarostka
Ing. Jitka Zikmundová.
Velice přátelskou večerní přednášku nám připravil
malíř a ilustrátor dětských knih Jindra Čapek, který nám
vyprávěl o svých uměleckých začátcích, emigraci i návratu
do milovaného Krumlova. Předvedl nám jednotlivé fáze
tvorby obrázků a ukázal i rozpracované ilustrace k nové
knize. Na všetečné otázky, kterými ho knihovnice zasypávaly, ochotně a vtipně odpovídal.
V pátek jsme navštívili Muzeum Fotoateliér Seidel, dům
„fotografa Šumavy“ Josefa Seidla a jeho syna Františka,
kterého si ještě mnozí z nás pamatují, jak nás vždy na konci
školního roku fotografoval. Unikátní ateliér v Linecké ulici
byl citlivě zrekonstruován a zachovala se podstatná část jeho
technického vybavení i fotografií, což dokládá jedinečná expozice dobových snímků. Sympatická průvodkyně nám
pověděla vše o historii domu i o životních osudech rodiny
Seidlových. Pana Seidela jsem měla v paměti jako nerudného
morouse, ale musím říct, že nyní v mých očích hodně zlidštěl,
protože opravdu neměl život jednoduchý. Dopoledne jsme si
ještě prohlédli Art Centrum Egona Schieleho. Obrovské pros-
tory nabízejí expozici malířova života a díla a v současnosti
i výstavu Vladimíra Jiránka, Jiřího Slívy nebo Gerarda
Scarfeho. Odpoledne jsme navštívili zajímavé Hradní
muzeum, prošli zámeckou zahradu a vystoupali na hradní
věž, odkud je krásný výhled na město.
Podvečerní beseda s Petrem Hudičákem a s ukázkami
digitalizovaných fotografií Josefa Seidla doplnila obraz
Seidlovy tvorby. Fotografie ze života na Šumavě, v Českém
Krumlově, ale i portrétní fotografie dýchaly nostalgií
počátků 20. století. Podrobnější informace najdete na webu
www.seidel.cz. Pracovníci muzea se na něj snaží postupně
umístit všechny fotografie, což znamená zdigitalizovat
80 000 – 100 000 negativů nalezených na skleněných
destičkách. Možná tam najdete i své předky nebo známá
místa. Úžasná byla i večerní procházka městem s průvodkyní a zároveň naší kolegyní Maruškou Kalistovou.
V sobotu ráno jsme ještě navštívili poutní místo Římov
s loretánskou kaplí, ambity s bohatou malovanou výzdobou,
kostelem a památnou lípou – Stromem roku 2010. I zde nás
provázela zkušená „zapálená“ průvodkyně. Letošní ročník
semináře z Jižních Čech zakončila krátká prohlídka Českých
Budějovic s průvodkyní, knihovnicí Jihočeského muzea.
I když jsme tentokrát byli doslova za humny, musím se
přiznat, že na většině míst jsem byla poprvé. Obzvlášť mi
učaroval Fotoateliér Seidel, hradní muzeum a poutní komplex
ve středu obce Římov. Kdo jste tato místa také ještě nenavštívil, neváhejte, stojí za to je vidět. Český Krumlov má
svou kartu „Český Krumlov Card“, se kterou můžete navštívit
za poloviční cenu (u rodinné je sleva dokonce 62%) čtyři místa
během jednoho měsíce: Hradní muzeum a zámeckou věž,
Regionální muzeum v Horní ulici, Museum Fotoatelier Seidel
a Art Centrum Egona Schieleho. Přeji vám příjemné zážitky.
Nové knihy
Léto, dovolená, odpočinek... Co víc si přát? Ale nejen
chlebem živ je člověk, také ducha je třeba nasytit. Proto
vám opět nabízím přehled dobrot, které přibyly v naší
knihovnické „kuchyni“.
Pro nejmenší čtenáře máme čtyři knížky podle
večerníčkového seriálu „O mašince Tomášovi“: TOBY
A JEHŇÁTKA, TOMÁŠOVY TRAMPOTY, HARVEY
ZASAHUJE a EDWARD, VELICE UŽITEČNÁ MAŠINKA,
dvě se zvířátky s poučením pro děti: ŽELVA A ZAJÍC
a NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK a dvě publikace obrázkového čtení
k procvičování výslovnosti hlásek pod názvem LOGOPEDICKÉ PEXESO. K sladkému usínání tu máme něžné příběhy
do postýlky. DOBROU NOC, DĚTI a další tři novinky jsou
veršované: POJĎ S KOŤATY DO POHÁDKY, OD JARA DO
JARA a ŠPITY, ŠPITY, BÁBO. Nechybí ani klasické pohádky.
Ty české mají název: DĚTEM, arabské: KOUZELNÁ
LAMPA, baltské: DIAMANTOVÁ SEKERA a ty z celého
světa: POKLADNICE POHÁDEK. Děti, které znají knížku
„Heidi, děvčátko z hor“ jistě potěší další dvě krásně ilustrovaná
pokračování: HEIDI A JEJÍ KAMARÁDI a HEIDI NA CESTÁCH. Nejen Ivance Sklářů určitě udělají radost další příběhy
ze sedla: VELKÉ TAJEMSTVÍ a zapáleným detektivům:
ÚKRYT V LESE. Slečny zaručeně nepřehlédnou čtení pro
dívky: INTIMNÍČEK, ANEB PŘEPADLA MĚ PUBERTA!
a Z DENÍČKU NEOBYČEJNÉ PATNÁCTKY.
Naučná literatura pro mládež se rozrostla především
o náměty na tvořivé ruční vyrábění: NEPÁLENÁ KERAMIKA
PRO DĚTI, MÁMO, TÁTO, TVOŘTE SE MNOU!, FILCOVÁNÍ (tvoříme z ovčí vlny), NEJVĚTŠÍ KNIHA
NÁPADŮ PRO MALÉ SLEČNY, TVOŘÍME Z VĚCÍ
KOLEM NÁS (pop-art pro děti) a VÁNOČNÍ OZDOBY
z edice Malá dětská dílna. Posledním přírůstkem v tomto
oddělení je soubor scénářů pohádkových her pro děti: HRAJEME POHÁDKY Z CELÉHO SVĚTA.
Z beletrie pro dospělé jsou nejoblíbenější historické romance: TŘI PŘÁNÍ, HAVRANÍ PRINC, HON NA
MANŽELA, OBRAZ LÁSKY, PÁN Z HRANICE,
OSLNIVÁ LÁSKA, VÁŠNIVÉ NÁMLUVY, UTAJENÝ
POMĚR, ARLANA A RYTÍŘ, SOUBOJ VÁŠNÍ, SPALUJÍCÍ
LAMPA, SÍLAVÁŠNĚ, PÍSEŇ OHNĚ, DIVOKÝ BARON,
ZÁBLESK a DĚDIČKA Z VALCOURTU. Pozadu
nezůstávají ani romány Friedy Birkner-Mahlerové: OSUDOVÁ ŽENA, TAJEMSTVÍ PERLOVÉHO NÁHRDELNÍKU, ZAPADLÉ HNÍZDO, LÁSKA NEJSOU ŽÁDNÉ
ČÁRY, TEĎ TEPRVE VÍM, CO JE LÁSKA, NA VLNÁCH
OSUDU i Vlasty Pittnerové: ZA HŘÍCH LÁSKY a ČAROVNÁ LÁSKA. Máme i dva nové historické romány:
KRÁLOVSKÁ LÁSKA a LVÍ SRDCE, čtyři ze současnosti:
SLUNEČNÍ DRAHOKAMY, SRDCE OCEÁNU, ALJAŠKA
a ÚSVIT NAD KILIMANDŽÁREM a dvoje povídky:
UVĚZNĚNÁ DUŠE a POKUSY O LÁSKU – POKUSY
O ROZKOŠ. Zkrátka nepřijdou ani milovníci napětí. Většina
nových detektivek je z edice „Původní česká detektivka“:
ZNAMENÍ MOTÝLA, SOUKROMÉ BLUDIŠTĚ, PODZIMU NEUTEČEŠ, PROHNILÝ SVĚT, SEDM STUPŇŮ
DO PEKLA, KOSA A KÁMEN, PERLOVÝ AMULET
a TŘIKRÁT PAST. Napínavé jsou i čtyři příběhy z Divokého
západu: O´HARA, BOJOVNÍK DRANGO, PEACEMAKER
a SETKÁNÍ V AMITY, či válečný román POCHODUJ NEBO
ZEMŘI. Další brilantní sonda do hloubi lidské mysli a mezilidských vztahů slavného psychiatra Jana Cimického má název:
TESTAMENT HRABĚNKY TIEFENFELDOVÉ a rozhovor
s Arnoštem Lustigem: TACHLES, LUSTIG. A ještě trocha
poezie: DŮM PLNÝ DOPISŮ a PROCITNUTÍ.
V naučné literatuře pro dospělé najdete několik inspirací pro šikovné ruce: HRÁTKY S PATCHWORKEM,
ŠITÍ, PLETEME VESELÉ HRAČKY a GRILY, KRBY,
UDÍRNY. Chovatele zvířátek možná zaujmou: PÍSKOMILOVÉ A JEJICH CHOV, rodiče školáků: NAUČTE SVÉ
DÍTĚ EFEKTIVNÍMU UČENÍ a někoho třeba: ČTENÍ
Z KARET (významy karet a postupy při vykládání) nebo
FOBIE – ODHALENÉ A VYSVĚTLENÉ. Mnozí si rádi
přečtou o životních osudech: heraldika Jiřího Loudy SVÝM
DĚJINÁM NEUTEČEME, reportérky Věry Šťovíčkové PO
SVĚTĚ S MIKROFONEM, speleologa Jaroslava Hromase
JESKYNĚ – MŮJ OSUD nebo TRAGICKÝ OSUD SPISOVATELKY SIMONY MONYOVÉ. Tipy na výlety najdete
v unikátním průvodci: KRAJINOU SKUPINY ČEZ. Dozvědět
se o nedalekých krajinách můžete i v publikacích: KLATOVSKO V DÍLE LADISLAVA STEHLÍKA, KLADRUBY
V POHLEDU DEVÍTI STALETÍ a ŽIDÉ V HORAŽĎOVICÍCH. Posledními přírůstky jsou: JIHOČEŠTÍ SPISOVATELÉ, ANEB NĚKTEŘÍ Z MNOHA... a výklad
Leonardova obrazu POSLEDNÍ VEČEŘE.
Přijďte, těší se na vás knihovnice Marta Tomanová.
V době od 27. srpna do 7. září bude knihovna
z důvodu dovolené uzavřena.
7
Základní a Mateřská škola Brloh
Kam odešli Keltové?
V úterý 29. května jsme se vypravili do Třísova na keltské oppidum, zjistit, „kam se poděli Keltové“, kteří v našem
kraji kdysi dávno žili.
Do Třísova jsme se dopravili linkovým autobusem. Na
vlakové zastávce jsme počkali na paní Sovovou, naši lektorku.
Rozdělili jsme se do čtyř skupin. U lípy nás čekal první úkol
- každý kmen Keltů dostal svůj znak a měl vymyslet pozdrav
pro posvátnou lípu. Po cestě přes oppidum, kde jsou ještě znát
ochranné valy, jsme plnili úkoly, které souvisely se životem
Keltů. Byli velkými znalci přírody, odvážnými bojovníky,
vyráběli železné nástroje, tkali a věnovali se i hrnčířství.
Dopravní kurz
V letošním školním roce 2011/2012 se na naší škole
uskutečnil v rámci výuky 4. ročníku kurz dopravní výchovy.
Byl zakončen účastí dětí na dopravním hřišti v Českém
Krumlově, kam jeli společně s nimi i žáci 2. a 3. třídy.
8
Vymysleli písmo nazývané ogham. Jejich kněží – druidové
- toto písmo neužívali, aby poznatky druidů nebyly zneužity. Na
jednotlivých stanovištích jsme poznávali stromy a jejich dřevo,
rostliny, houby a živočichy. Jenom mletí obilí na kamenech pod
hradem jsme z časových důvodů nestihli. Po návratu k lípě jsme
rozluštili zprávy od Keltů napsané v oghamu.
A kam odešli? Část odešla do Anglie, Irska, Španělska
a Francie. Po válkách s Římany a Germány zde zbylo Keltů
jen málo. Ti, kteří zůstali, splynuli s kmeny Slovanů. A jejich geny si předáváme z generace na generaci.
Žáci 4. a 5. třídy
Olšina – 1. 6. 2012
Letos, stejně jako loni, prožili naši žáci Dětský den ve vojenském prostoru Boletice. Vojáci jim připravili v rekreačním
středisku Olšina mnoho zajímavých stanovišť, kde si procvičovali své znalosti, ale mnoho zajímavého se i dověděli. Tento
den dětem počasí přálo, a proto si ho všichni pěkně užili.
Oranžový pětiboj
Dne 30. 4. 2012 žáci naší školy soutěžili v pěti disciplínách Oranžového pětiboje. Skákali do dálky z místa,
házeli na koš a na čtverec, běželi člunkový běh, skákali přes
lavičku, závodili v račí chůzi.
Oranžový den
Oranžový den
to je prostě sen.
Slunce svítí, tráva voní,
proběhnem se všichni po ní.
Naše paní učitelky,
strach o nás mají vždy velký
- my však jen tak nespadnem,
a když, tak jenom na zem.
A ze země nás zvednou rádi,
všichni jsme tu kamarádi.
Vydej sílu, ber, kde ber,
ale vždycky soutěž fér!
Vítězům sláva a všem čest,
čest všem, kdo přišli dnes.
V zdravém těle i duch
zdravý,
proto nás sport vždycky baví.
A na naše krásné hřiště,
těšíme se zase příště.
A vy naši dospěláci,
co sedíte pořád v práci,
pojďte s námi sportovat,
společně si radost dát.
9
Společný výlet
Odměnou pro žáky 1. a 2. třídy za celoroční školní práci
byl výlet do Netolic. Z rozhledny nad Bezdrevským potokem
pozorovali město, v dáli Lhenice a některé vrcholy Blanského
lesa. V zámecké zahradě zhlédli pohádku Princ Bajaja.
Po skončení si mohli vyzkoušet, jak lidé ve středověku prali
na valše, mleli obilí na ručním mlýnku, tkali nitě...
Cestu domů si zpříjemnili písničkami.
Marie Marková
Školní výlet
Dne 12. 6. 2012 se zúčastnili žáci 3. – 5. třídy školního
výletu. Navštívili královské město Písek, kde si s odborným
výkladem průvodce prošli starobylé jádro města a podívali se
do Prácheňského muzea. Po půlhodinové přestávce, kterou
10
využili k nákupům, odjeli na zámek Orlík. Při prohlídce zámku
děti obdivovaly knížecí komnaty, sbírky zbraní a lovecké trofeje. Přestože se cestou na parkoviště spustil silný déšť,
nezkazilo to dětem náladu a všichni vesele odjížděli k domovu.
Škola nanečisto
V pondělí 4. a ve středu 13. června jsme se sešli ve
škole s nejmenšími školáčky, budoucími prvňáčky. V tyto
dny v podvečer si vyzkoušeli, jaké je to ve „Škole
nanečisto“. Už opravdu pracovali. Počítali, naslouchali, zpívali i tančit si zkusili. Za správně odvedenou práci dostá-
vali hvězdičky. Ve středu dokonce byli ve třídě bez rodičů.
Všichni byli šikovní a hlavně se částečně poznaly děti
z Nové vsi a Brloha. Přeji jim, aby se jim u nás ve velké
škole líbilo.
Miroslava Pouzarová
Pobyt ve středisku ekologické výchovy – Stožec 2012
Již počtvrté navštívili žáci základní školy středisko
ekologické výchovy v NP Šumava. Jelikož minimální počet
dětí pro pobyt je 15, společně s žáky deváté třídy odjeli
i vybraní žáci z šestého ročníku. Letošní rok jsme kromě
programů s ekologickou tématikou podnikli i několik výletů
po nádherném národním parku.
V den příjezdu byl zařazen nový program o NP Šumava.
Nové poznatky jsme získávali formou her a skládání puzzle.
Druhý den jsme šli na celodenní výlet. Navštívili jsme
Třístoličník, kde se podle legendy setkávali k jednání
panovníci tří zemí. Následně jsme vystoupali až na nejvyšší
vrchol Šumavy – Plechý. Ačkoli počasí bylo příjemné jarní, na
vrcholku hory ležel sníh. Nevynechali jsme ani krásné jezero
ledovcového původu - Plešné jezero. Celá cesta vedla podél
státní hranice. Zaujaly nás hlavně rozsáhlé oblasti odumřelých
stromů, které byly postižené kůrovcem. Pro mnohé z nás byla
túra životním výkonem, ale krásy Šumavy určitě stály za to.
Třetí den byl ve znamení historie. Protože se žákům
loni velmi líbilo v zaniklé pohraniční osadě Krásná Hora,
zopakovali jsme si i tento výlet. Zahráli jsme si zde různé
hry jako například „Na pašeráky“ nebo „Signální stěna“.
Odpoledne nechyběl baseball a míčové hry na hřišti.
Ve čtvrtek byl vyhlášen vodní den. Hned ráno jsme pomocí stetoskopu poslouchali, jak mladé břízy nasávají vodu
ze země. Poté jsme síťkami nalovili drobné vodní živočichy.
Zajímavé bylo srovnání ekosystémů rybníka, řeky a náhonu.
V rybníce byl život nejbohatší a podařilo se nám nalovit
spoustu živočichů. Odpoledne jsme určovali jednotlivé
nalovené druhy a pozorovali živočichy pod mikroskopem.
Večer jsme si opekli špekáčky.
Poslední den byl ve znamení staročeských her. Po
soutěžním dopoledni nás už čekala cesta zpátky domů.
Stejně jako loni byl tedy pobyt na Stožci velmi
úspěšný. Věříme, že se ekologické výlety žáků naší školy
již staly tradicí, ve které se bude nadále pokračovat.
V dnešním světě je ekologická výchova velmi důležitým
prvkem, který nemůžeme tiše opomíjet. Zatímco starší generace vnímá třídění odpadů a šetření pitnou vodou jako
poněkud nutné obtěžování, naše děti se učí vnímat tyto
činnosti jako samozřejmou součást běžného života. Je
skvělé, že tyto návyky si mohou výborně osvojit právě na
pobytech, na které se těší a užívají si je.
Příští rok se tedy opět těšíme na další výlet na Stožec.
11
Závěrečné divadlo deváté třídy
Již tradičně dostávají žáci deváté třídy příležitost připravit
divadelní představení ke konci školního roku. Letos si žáci
připravili vlastní zpracování známé pohádky Lotrando a Zubejda. Příběh na motivy pohádek Karla Čapka Velká pohádka
doktorská a Druhá loupežnická je jistě každému známa. Přesto
se našim žákům podařilo vtisknout do představení něco vlastního a osobitého. Vzhledem k tomu, že nejsme žádná umělecká
škola, je představení pojato zejména jako zkušenost žáků s vystupováním na veřejnosti a prezentování sama sebe. Někteří
mohou být se svým výkonem spokojeni, jiní se možná trochu
trápí, že se jim představení nepovedlo tak, jak si sami
představovali. Je to ovšem právě ta zkušenost, která nás
samotné učí, jak se zlepšovat. Diváci byli ovšem s představením spokojení. Ačkoli to na začátku vypadalo, že hodný
Lotrando se ve světě ztratí, nakonec se mu také podařilo najít
vlastní cestu, na které potkal i Zubejdu. Jak už to bývá, pohádka skončila šťastně. Stejně šťastně snad končí i celý školní
rok, protože nás všechny čekají krásné dva měsíce prázdnin.
Když zazvoní naposled...
29. června se s naší základní školou v Brloze rozloučí
žáci deváté třídy. Mnozí zde strávili devět let ze svých krásných patnácti a teď se jejich cesty rozcházejí do různých
škol v různých městech. Začnou se přibližovat dospělosti
se všemi starostmi, které to přináší. My to víme, oni si to
ještě neuvědomují. S nadšením se dívají vpřed a jejich
pomyslné brýle mají ještě růžová skla. Kdosi moudrý řekl,
že člověk přestává být dítětem, když se na své cestě životem
poprvé zastaví a ohlédne...
Možná, že se to našim milým deváťákům stane, až jim
v uších zazní školní zvonek naposled a Valčík na
rozloučenou, zpívaný jejich spolužáky, je vyprovodí ze
12
školních dveří. Přestanou být sice současnými žáky naší
školy, ale celý život budou žáky bývalými. Nezapomeneme
na ně a věříme, že ani oni na nás. Naše životní cesty se na
několik - pro ně důležitých let - setkaly. Naučili jsme je, co
bylo v našich silách a oni si ze školy odnášejí to, co byli
schopni a ochotni od nás přijmout.
My, jejich učitelé, tedy učitelky (protože učitel rodu
mužského se na základní škole stává pomalu druhem
ohroženým vyhynutím) a také všichni ostatní zaměstnanci
školy jim přejeme, aby v poslední červnový den překročili
práh školy pravou nohou.
Helena Kratochvílová ZŠ Brloh
Z činnosti výtvarného kroužku
Děti z výtvarného kroužku se zapojily do projektu „Korálky do dálky“. Připojily se k nim
i některé děti z prvního stupně a školní
družiny. Společně vyráběly papírové korálky
a vytvořily řetěz dlouhý 30,5 m, tím se propojily s ugandskými dětmi ve vzdálené Africe.
Během jarních měsíců pokračovaly práce na modelu obce a výrobě plastických obrazů do knihovny.
Soutěže Hlídek Mladých zdravotníků a Mladých záchranářů
17. května soutěžily dvě naše hlídky Mladých zdravotníků
v okresní soutěži. Ta probíhala současně se soutěží Mladých
záchranářů, kterou organizoval ZHS Český Krumlov. V jedné
soutěži jsme tak plnili úkoly zdravotnické, hasičské úkoly, které
se týkaly ochrany obyvatel za mimořádných situací. Výsledky
z jednotlivých stanovišť pak byly vyhodnocovány odděleně
Oblastním spolkem ČČK a ZHS.
Obě naše soutěžící hlídky byly nováčky ve svých kategoriích, proto jsem neočekávala žádné oslňující výsledky.
V duchu jsem jim však přála, aby si nějaké medailové místo
vybojovaly, protože se opravdu pečlivě připravovaly.
Při vyhlašování výsledků jsme se pak společně hodně
radovali. A takto jsme bojovali.
Soutěž Hlídek Mladých zdravotníků
I. kategorie
3. místo
II. kategorie
1. místo
Mladý záchranář – dokaž, že umíš
I. kategorie
1. místo
II. kategorie
1. místo
A kdo se o tyto nečekané výsledky zasloužil?
Klára Švarcová, Eva Chudá, Lenka Hrubešová,
Kristína Urbanová a Anežka Váchová
Kamila Jaklová, Kristýna Jakešová, Markéta
Kukačová, Michala Šustová a Jan Hrubeš
Hlídky postoupily do krajského kola obou soutěží. Ta
zdravotnická se konala hned 22. května, opět v Českém
Krumlově. Úkoly na stanovištích byly velmi obtížné,
výborně realisticky namaskované a figuranti se chovali
opravdu tak, jak by se choval takto poraněný člověk. Na
jednom ze stanovišť se naše hlídka zalekla „oběšeného
muže a dvou hodně popálených žen“. Projevila se zde
i menší zkušenost při ošetřování obtížnějších poranění, ale
hlavně hlídka si špatně rozdělila práci a nepracovala
týmově. To ji stálo drahocenné body, a i když na ostatních
stanovištích pracovala výborně, body už se nedaly dohnat.
Umístili jsme se na 7. místě. Určité zklamání to bylo, ale
být sedmí nejlepší v kraji je přece výborné!
13
Do soutěže Mladý záchranář – dokaž, že umíš, postoupily obě hlídky.
Sedmdesát dětí z celého Jihočeského kraje bojovalo
v úterý 12. června 2012 v krajském kole soutěže "Mladý
záchranář - dokaž, že umíš". V areálu Výstaviště,a.s.
v Českých Budějovicích se střetli vítězové okresních kol.
Pětičlenné hlídky soutěžily ve dvou věkových kategoriích
1. - 5. třída základních škol a 6. - 9. třída základních škol.
Organizátorem soutěže byl Hasičský záchranný sbor
Jihočeského kraje, jenž pro soutěžní družstva připravil osm
stanovišť tématicky zaměřených na požární ochranu
a ochranu obyvatelstva. Děti prověřovaly své znalosti
a i fyzickou zdatnost na těchto stanovištích: prostředky
improvizované ochrany, požární příprava, topografie, test
odborných znalostí, evakuační zavazadlo, hod na cíl granátovou atrapou, srážení plechovek proudem vody ze
džberové stříkačky a používání linek tísňového volání (jen
mladší kategorie) a uzlování (pouze starší kategorie).
Přípravu na toto kolo jsme nepodceňovali a pečlivě
jsme docvičovali a procvičovali. Také jsme posílili družstvo
o Sáru Sklářovou. Když jsem na nástupu viděla družstva,
ve kterých byli převážně deváťáci, dávala jsem v duchu
našim šesťákům malou šanci na vítězství. Všichni se snažili
a soutěžili s radostí.
Naše výsledky:
I. kategorie 4. místo ...a to je to, s čím se nemůžeme
smířit. Dosáhli jsme totiž celkově stejný počet bodů jako
družstvo, které bylo dekorováno medailemi a přisouzeno
jim bylo třetí místo. Pořadatelé nám to zdůvodnili tak, že
toto družstvo mělo vyrovnanější výkon na jednotlivých
stanovištích. Jde přece o celkově získané body a ne o to,
kde, na kterém stanovišti kolik získáme! Z toho je nám
smutno.
II. kategorie 5. místo ...s ním jsme vzhledem k velké
konkurenci i věku spokojeni.
Děkuji všem dětem, které chodí do zdravotnického
kroužku za jejich pilnou celoroční práci. Účastníkům
soutěží děkuji za příkladnou reprezentaci naší školy i obce
a MS ČČK, že nám zaplatila cestovné na soutěže.
Marie Anderlová
Jarní zprávičky z naší školičky
V minulém čísle Zpravodaje jsme se loučili se zimou
a všichni se těšili na příchod jara. Vrátíme se tedy s Vámi do
měsíce března („Jak se rodí jaro“.) Nejprve máte k nahlédnutí další jarní školková témata:
Duben - „Moje zvířátko“
Květen- „Když všechno kvete“
Červen – „Co už umím“
21. 3. – Naše první jarní výprava. V tento den jsme se
všichni vypravili na objevování jara. Všímali jsme si přírody
kolem sebe a hledali znaky jara. Ty se nám podařilo najít
v rozkvetlých petrklíčích, krokusech, podléškách, fialkách a již
skoro odkvétajících sněženkách a bledulích. Také vrba jíva se
nám pochlubila svými květy, mravenečci na svém mraveništi
pilně pracovali a rozkvetlý podběl s mateřídouškou o sobě také
dávaly znát. Cestou na naší výpravě jsme minuli i krásně
ozdobený velikonoční strom. Na loukách za Brlohem (směrem
na dřevěné sochy), jsme pozorovali vláčící traktory. Do vázy
jsme si natrhali větvičky, které nám posloužily k našim následným pokusům. Náš závěr: „Jaro jsme objevili“.
22. 3. – Vycházka k našemu STARÉMU DUBU Zde jsme pozorovali jeho proměnu „jarního kabátu“, všímali si napučených listů na jeho větvích.
27. 3. – Předškoláčci splnili březnový úkol z výchovného Eko programu: „Co se ukrývá za bludným
kořenem“ – výroba „travňáků“ – zelené vlasy DĚDA
VŠEVĚDA a JEZINKY BEZINKY.
14
27. 3 – 4. 4. - Velikonoce nám klepou na vrátka.
Písničkami, básničkami, rýmovanými říkankami s pohybem
jsme se připravovali na největší svátky v roce - Velikonoce.
S dětmi jsme si povídali o významu pomlázky, jejím účelu,
o malování vajíček a zdobení „fukanců“. Ty jsme nakonec
společně vyrobili, namalovali a ozdobili. Třída Kuřátek si
ještě vyrobila z těsta jarní placičky, které si mohl každý kamarád pomalovat podle své fantazie a vyzdobit naši třídu.
Předškoláčci z výtvarného kroužku svoje „fukance“ použili
na výrobu malé slepičky z květináče.
4. 4. – Návštěva exotického ptactva ze ZOO
Borovany. Klofanda, Arnošt a Kakadu byli papoušci, kteří
nás přijeli navštívit z této nedaleké ZOO. První dva z rodu
Ara, nám předvedli, že i papoušci umí být vlídní a přátelští.
Bílý Kakadu nám předvedl krásně načepýřené peří a chocholku. Jejich průvodci nám vysvětlili základní věci i zajímavosti ze života papoušků. Škoda, že jsme si je nemohli
pohladit. Ahoj, zase příště!!!
10. – 13. 4. Jaké byly Tvoje Velikonoce? Děti nám
sdělovaly své dojmy z prožitých velikonočních svátků
v naší anketě. Navzájem neslyšely své odpovědi, proto je
moc zajímavé, si je přečíst.
TŘÍDA KUŘÁTEK:
Co se mi nejvíc líbilo na Velikonocích?
„Barvíme vajíčka jednou barvou a barvu jsem měl
všude. Vajíčka mám rád.“
„Byl u nás koledník a sestřička Terezka mu dávala
vajíčka.“
„Maloval jsem vajíčka s dědou.“
„Já dávala vajíčka koledníkům s babičkou. Zajíčka
jsem neviděla, asi jsem ještě spinkala, když tam byl
a schovával mi bonbóny.“
TŘÍDA KOŤÁTEK
Velikonoce u nás doma aneb „Co nám povíš?“
„Mamka dělala beránka – ani ho nekoupila, dala mu
žlutou mašličku, snědli jsme mu zadeček s čokoládou. Taky
jsem řehtal – vydělal jsem si peníze, aspoň budu mít do
prasátka. Dělali jsme vejce v cibuli, jedno se neobarvilo.
Krumlovská babička pekla mazanec, dala nám ho a byl
dobrej.“
„Mně se líbí nejvíc moje fukance, které jsem udělal ve
školce.
„My jsme zdobili beránka do černa – čokoládová poleva.“
„My jsme malovali vajíčko červeně. Byl jsem koledovat u paní kuchařky ze školky a u babičky Hajduchů.“
„Vzali jsme si skleničku, dali jsme tam barvu, vejce
jsme tam nechali, vyndali a bylo modrý, žlutý, fialový,
červený, zelený a pak jsme rozbalili beránka a dali jsme na
tác vajíčka.“
17. 4. – 24. 4. Předškoláčci splnili dubnový úkol
z „Bludného kořene“ – „Vodní breberky“. Navštívili jsme
jezírko, poznávali život u vody, viděli pulce.
30. 4. – Společná vycházka k bývalé skládce nad
školou. Připomínáme si Den Země a všímáme si toho, co
do přírody nepatří. Za zmínku stojí otázka jednoho chlapce:
“KDO TO TADY UKLIDÍ?“
10. 5. – Kuřátka i Koťátka pobavila maminky,
babičky svým programem k Svátku matek a zároveň jim
udělala velkou radost.
15. 5. – Návštěva Malého divadla v Českých
Budějovicích – Špalíček pohádek Františka Hrubína. Děti
zhlédly např. Červenou Karkulku, Palečka a jeho kamarády,
Velkou řepu, Perníkovou chaloupku... Dále hádaly a zpívaly
známé písničky.
16. 5. – Divadlo Pana Pohody s pohádkou – „Další
příběhy kočky Agáty“. Děti dokázaly splnit tři přání pro kočku
Agátu a zároveň „uklidit přírodu“ – správně třídily odpad.
17. 5. – Pozorujeme žížaly ve sklenici. „Co nám tam
vytvořily za chodbičky?"
21. 5. – Společné focení na školní zahradě.
23. 5. – EKO pokus - pozorujeme vypařování vody
z rozpáleného okenního parapetu (koloběh vody). Pro velký
zájem jsme pokus několikrát zopakovali.
24. 5. – Poslední květnový úkol z „Bludného kořene“
s názvem “Sluníčková louka“ předškoláčci opět splnili na
jedničku a svými znalostmi od podzimu až po jaro dokázali
vyvést tři kamarády ze začarovaného lesa. Moc jim gratulujeme!
30. 5. – Zjišťování hudebních znalostí u dětí
předškolního věku – ZUŠ Český Krumlov.
1. 6. – Třída Koťátek společně s žáky ZŠ jela do vojenského prostoru Boletice – Olšina na oslavu Dne dětí.
U hasičů si děti vylezly na cisternu, dále viděly výcvik policejních psů, prohlédly si policejní zbraně i vybavení, moc se jim
líbil výcvik loveckých psů – ukázka vyhledávání zvěře. Nové
poznatky získaly u Vodní záchranné služby = Desatero
bezpečného pobytu u vody. Rády se zapojily do různých
soutěží, při kterých dostaly odměnu (např. u myslivců a rybářů).
Tento den byl plný ponaučení a nezapomenutelných zážitků.
15
4. 6. – Proběhl Den dětí i v naší školce (Kuřátka).
Mladším dětem jsme připravili krátký program, spojený se
zdoláváním překážek, střílením na koš, během mezi
kostkami, skákáním v pytli a během přes lavičku. Do
soutěže se zapojily skoro všechny děti a ten, kdo se nezapojil, nás mohl sledovat z lavičky. I tak jsme na něj
nezapomněli s odměnou a medailí za to, že přišel mezi nás
a zúčastnil se. I když třeba pasivně.
7. 6. – Se skupinou Bambiny a jejich písničkami jsme
se vydali na cestu kolem světa. Zavítali jsme do dalekých
končin Grónska, Číny i Japonska, pozdravili jsme se nejen
s Indiány a i si na ně zahráli. Nakonec jsme se rádi vrátili
zpět domů, vždyť: “Všude dobře, doma nejlépe!“
18. 6. – V tento den se děti opět setkaly s další
hudební skupinou, která k nám přijela s programem nazvaným: „Setkání s písničkou“ a opět připravila skvělé
dopoledne plné zábavy a pohody.
21. června jsme se již tradičně rozloučili s předškoláky – tentokrát pod názvem: „HRAJEME SI NA
ŠKOLU!“
Tak a to je vše. Čtenářům Zpravodaje přejeme pěkné
léto a bezva prázdniny.
Vaše školička
1. svaté přijímání
V letošním roce k 1. svatému
přijímání přistoupili:
Matyáš Foltin
Jana Postlová
Tereza Žofčáková
Libor Farský
Dobrý Bože, děkujeme Ti
za tyto děti, které jsi nám svěřil
do výchovy, abychom jim mohli
ukazovat cestu k Tobě.
Děkujeme Ti, že jsi je při křtu přijal
do velké rodiny Božích dětí
a s láskou se o ně staráš.
Pohodové a sluníčkové léto přeje
16
Marie Marková.
Květen v Místní skupině Červeného kříže
Na 8. květen připadá Světový den Červeného kříže.
Česká národní společnost tohoto hnutí se ke Světovému dni
připojila slavnostním shromážděním. Datum 8. května
nebylo pro slavnost Červeného kříže zvoleno náhodou.
Nepřipomíná jen konec nejstrašlivější války v dějinách, ale
jde také o výroční den narození Henriho Dunanta (1828–
1910), iniciátora Ženevské konvence a zakladatele
celosvětové humanitární organizace – Mezinárodního hnutí
Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Před 110 lety byla
Dunantovi udělena vůbec první Nobelova cena za mír.
Nyní se ve 186 národních společnostech Červeného
kříže, Červeného půlměsíce a Davidovy hvězdy sdružuje
celkem 90 milionů lidí na celé Zemi. Ročně poskytnou
pomoc průměrně 250 milionům osob. Český červený kříž
(ČČK) má v současnosti 50 tisíc členů a působí po celém
území republiky. Hlavními projekty jsou propagace
bezpříspěvkového dárcovství krve, výuka první pomoci dětí
i dospělých, léčebné pobyty pro děti, poskytování pomoci
při katastrofách, sociální služby či aktivity pro seniory.
Tento měsíc je proto i v naší organizaci nejaktivnější.
10. května jsme se sešli ve školní jídelně, abychom společně
oslavili Den matek a poděkovali našim členkám za
starostlivost a péči o své rodiny a za výchovu dětí.
Ten nejmilejší obličej, který kdy uvidím,
ten nejmilejší hlas, který kdy uslyším,
patří té, která mne v srdci má
a svoji lásku mi vždy dá....
je, aby si lidé uvědomili smysl prevence. Kulturnost člověka
se nepozná jen podle toho, zda chodí do divadla či na koncerty, ale i podle toho, jak pečuje o své zdraví. Jak umí
v případě neštěstí toho druhého s ním soucítit a snažit se mu
pomoci. To je základní kámen dobré občanské společnosti.
A já jsem přesvědčena o tom, i když se hovoří o lhostejnosti
a sobectví, že naše společnost je dobrá.
Nesehnali jste kytičku a chcete pomoci? Až do
30. 9. 2012 můžete poslat dárcovskou SMS zprávu ve tvaru
DMS KVET na číslo 87 777. Cena jedné DMS je 30,- Kč,
LPR Praha obdrží 27,- Kč.
Máte zájem o dodatečné zaslání kytičky? Kontaktujte prosím přímo Ligu proti rakovině Praha ([email protected],
tel. 224 919 732).
LIGA PROTI RAKOVINĚ PRAHA SE ZÁRMUTKEM OZNAMUJE, že v úterý 22. května 2012
zemřel její zakladatel a dlouholetý předseda, významný
český vědec, profesor české nukleární medicíny prof.
MUDr. ZDENĚK DIENSTBIER, DrSc. Skonal po delší
nemoci ve věku nedožitých 86 let.
Marie Anderlová ZO ČČK
Český den proti rakovině 2012 (16. Květinový den)
Tradiční veřejná sbírka Ligy proti rakovině
Hlavní téma letošní sbírky: Nádory ledvin. Proč jsme
první na světě?
Při letošním prodeji kytiček (středa 16. května) nám nepřálo
počasí. Přesto se celý Brloh rozzářil žlutými kvítky měsíčku
lékařského. Prodali jsme 250 kytiček a vybrali 5452 Kč.
Děkujeme všem, kteří tuto akci podpořili.
Sbírka finančních prostředků je důležitá, ale stejně důležité
Společenská kronika
Blahopřání jubilantům.
Červenec:
Růžena Honsová
Srpen:
Anna Brožová
Václav Schneider
Růžena Binderová
Zdeňka Měšťanová
Jiřina Borovková
Jan Borovka
Václav Sixl
Září:
Anna Mikešová
Josef Dufek
Růžena Vacková
Růžena Máčová
Ludmila Pechová
Václav Sklář
89 let Brloh
70 let
65 let
93 let
60 let
87 let
83 let
70 let
Brloh
Brloh
Brloh
Brloh
Brloh
Brloh
Brloh
75 let
81 let
87 let
80 let
84 let
70 let
Brloh
Brloh
Brloh
Brloh
Jaronín
Brloh
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme
do dalších let hodně štěstí a spokojenosti. Ať prožijete
další léta ve zdraví, s úsměvem na tváři a v pohodě,
v blízkosti svých příbuzných, přátel a známých.
17
Včelařská přednáška pro veřejnost
Základní organizace českého svazu včelařů Brloh
uspořádala v sobotu dne 19. května 2012 pro spoluobčany
přednášku na téma „Včelí produkty a apiterapie (léčení
včelími produkty)“ vedenou odborníkem z Českých Budějovic Mgr. Karlem Fischerem. Zajímavé informace nejen
o medu či propolisu si přišlo vyposlechnout téměř
20 účastníků. Velice nás potěšila účast posluchačů z řad
nevčelařů. Naše poděkování patří rovněž ZD Brloh za poskytnutí prostor pro akci a Obci Brloh za podporu. V následujícím
příspěvku přinášíme malou „ochutnávku“ informací o medu.
Léčivé účinky medu
Nechci konkurovat internetovým stránkám, kde je
poměrně snadné získat množství nejrůznějších informací
o čemkoliv, ale snad přivítáte možnost seznámit se s tímto
včelím produktem a jeho léčivými účinky v následujících
řádcích.
Med je definován jako hustá sladká a lepkavá kapalina,
vytvářená včelami, případně i jiným hmyzem, sběrem
a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru květů
(med květový) a výměšků hmyzu (mšice, medovice)
živícího se sáním mízy rostlin (med medovicový). Je řazen
mezi potraviny přírodního charakteru a jeho hlavními
složkami je především glukóza, fruktóza, organické kyseliny, enzymy a další pevné částice zachycené při sběru.
Med má zvláštní chuť, pro kterou mu někteří lidé dávají přednost před cukrem a jinými sladidly. Má vhodné
chemické vlastnosti pro pečení, je skvělým životabudičem,
chrání proti nemocem a má i historií ověřené léčivé účinky.
Aplikovat ho lze na špatně se hojící rány, léčení vředů,
urychlení léčby popálenin, omrzlin i proleženin. Dokáže
zároveň dezinfikovat postižené místo, ničit bakterie a bránit
jejich rozmnožení. K tomu ještě hydratuje a regeneruje kůži,
takže není divu, že ho využívají všichni výrobci kosmetiky.
Jestli potřebujete pročistit celé tělo, vyzkoušejte hit
relaxačních salonů – medovou masáž, která zlikviduje stres,
přibrzdí stárnutí a navíc může předejít některým chronickým nemocem.
Než se začala používat antibiotika z lékáren, léčila se
angína i chřipka pomocí medu. V kombinaci s bylinkovými
čaji, cibulí, česnekem, lékořicí, zázvorem, citronem či
teplým mlékem dodnes dokáže urychlit léčbu. Důležité je
ho začít užívat včas už při prvních příznacích onemocnění
a pokračovat několikrát denně až do úplného vyléčení.
Moderní vědci jsou zajedno s našimi babičkami, když tvrdí,
že med je nejen výborný preventivní prostředek, ale také
účinný lék na spoustu druhů nemocí. A na rozdíl od
chemických léčiv nemá žádné vedlejší účinky.
Dietologové med doporučují místo cukru těm, kteří bez
sladkého nemohou vydržet. Komplexnost minerálního spektra medu je významná při dietě a zejména ve výživě dětí.
Vyznavači zdravého stylu na něj dokonce přísahají jako na
účinné afrodiziakum a elixír. Když ne života, tak určitě zdraví.
Na závěr jedno doporučení: Abychom měli jistotu
kvality a léčivého účinku medu, je nutné jej kupovat od
„svého“ včelaře, nebo s označením „český výrobek“. Proč,
stejně jako o složení medu a jeho druzích, se dozvíte
v příštím vydání Zpravodaje.
Jan Kulhánek, jednatel ZO ČSV Brloh,o.s.
Aukce plemenných býků
V ZD Brloh proběhl 15. května základní výběr a aukce plemenných býků Aberdeen Angus. Celkem bylo předvedeno
28 býčků, z nichž 26 bylo vybráno pro přirozenou plemenitbu. V aukci, která následovala po základním výběru, bylo celkem
vydraženo 10 plemenných býků. Nejdražší býk byl vydražen za 97 tis. Kč. Po aukci následovala chovatelská beseda, která
se protáhla do pozdějších večerních hodin.
Ing. Václav Jungwirth
18
Okénko lékaře
Zmije
Mám pocit, že jsem nedávno psal, co má člověk dělat při
uštknutí zmijí a dnes už je vše jinak. Nebo přesněji, co jsem
naposled napsal, to platí pro podmínky nedostupnosti lékařské
péče. Avšak při současné dostupnosti RZP do dvaceti minut
a slibované dostupnosti do pěti minut v městských aglomeracích, se naše doporučované postupy podstatně liší.
Především bychom si měli být jisti, že nás kousla zmije
a nikoliv užovka, či nějaké jiné zvíře, nebo že jsme jen šlápli
na špičatou větvičku. Po kousnutí zmijí většinou nacházíme
jeden až čtyři vpichy do kůže. Rána je velmi bolestivá, otéká
s lehkým zarudnutím prokvétajícím až do modra, otok může
přecházet na hrudník, mohou bolet oteklé spádové uzliny.
I toto již může být důvodem k hospitalizaci na pozorování.
Většinou se současně rozvíjí i celková reakce. Prvními
příznaky mohou být pocity na zvracení, ale i zvracení,
zvýšené pocení, zvýšená teplota a žízeň, mohou se objevit
křečovité bolesti v břiše a průjem. Tento stav již zasluhuje
observaci v nemocnici, protože již každý třetí takový pacient
může mít anafylaktickou reakci, která může dospět do anafylaktického šoku, a to už je lidský život vážně ohrožen.
Proč se tedy hned neočkuje sérem proti zmijímu
uštknutí a proč se ponechává toto očkování jako refugium
ultimum, jako poslední záchrana, a proč s ním váhají při aplikaci i v nemocnici? Je nutné předem zvážit závažnost intoxikace, opakovanost podání séra a alergickou anamnézu
pacienta, protože již samotné antiviperické sérum může být
příčinou vážné komplikace stavu, jehož zvládnutí nemusí
být snadné.
Jak tedy můžeme postiženému pacientovi pomoci?
Především ho uložíme v klidu, ne na slunku, ne v zimě, a při
žízni postupně podáváme nealkoholické tekutiny tak, abychom nevyvolali zvracení. Lokální ošetřování při dostupnosti lékařské péče se doporučuje vynechat a hned podle
rozvíjejícího se stavu voláme svého praktického lékaře, nebo
urgentní ošetření LSPP nebo přímo RZP přes 155.
Nejdůležitější je trvalé sledování stavu pacienta (a to i laiky
do příjezdu lékaře), symptomatická léčba a včasné zahájení
léčby rozvíjejícího se šoku. Ale to již necháme na lékařích,
pro jakou léčbu se rozhodnou.
Na závěr: Není dobré si kazit pobyt v přírodě strachem
z uštknutí zmijí. Zmije je plachý živočich a většinou dobře
vnímá otřesy půdy, které způsobíme již svojí chůzí. Jako prevenci si můžeme obout gumovky a eventuelně dupat či tlouci
holí při chůzi před sebou.
MUDr. Bohumír Šimek
Příspěvky čtenářů Zpravodaje
Milí čtenáři a příznivci mých článků, vyčítáte mi, že
moje myšlenky jsou příliš vědecké (to jsou pořád samé ionty
a membrány a termojaderné fúze...). Tedy dobrá, když jsou
ty prázdniny, dopřeji vašim mozkům odpočinek při lehčích
tématech. Koho by nepotěšilo třeba něco o vaření, ale bude
to kulinářsko-botanicko-lingvistické okénko, ať víte, co jíte.
Baklažán nebo patlažán, prostě lilek
Tato celkem málo známá rostlina dala název celé velké
botanické čeledi rostlin, tedy alespoň v češtině. Mezi
známější zástupce čeledi lilkovitých (Solanaceae) patří lilek
brambor, rajče jedlé, paprika roční, tabák viržinský (rostliny,
které dotáhl Kolumbus ze své mise do Ameriky lidstvu ku
prospěchu i ke vzteku). Některé rostliny jsou v Evropě
původní, např. jedovaté a léčivé byliny jako durman, blín,
rulík, čarodějnická mandragora, lilek potměchuť. Sám lilek
vejcoplodý pochází z Indie. V našich končinách je lilek
málo známá a používaná zelenina. Zemí lilku zaslíbenou je
Francie, hojně se také používá na Balkáně. Francouzský
název je l´aubergine (čte se loberžín), snad podle slova
l´auberge (loberž) – hostinec. Možná byl součástí pokrmů
často podávaných v zájezdních hospodách. Francouzi také
hanlivě označují ošklivé policistky, které jim sázejí pokuty
za špatné parkování jako „baklažány“ kvůli modré
uniformě. (Těm hezkým říkají pomněnky).
S modrou barvou je to hodně sporné, lilek je totiž tmavě
fialové, lesklé, nepřehlédnutelné vejce se stopkou. Pěstuje se
stejně jako rajče z předpěstovaných sazenic. U nás to nezkoušejte, je hodně teplomilný, je lepší si ho koupit.
Lilek se používá tepelně upravený a celá rostlina je jako
většina zástupců této čeledi lehce jedovatá. Před kuchyňskou
úpravou jej nakrájíme na plátky (cca 5 mm) podélně nebo
příčně, osolíme a necháme odležet. Poté je vyždímáme
a rozprostřené opečeme na trošce (např. olivového) oleje do
světlehněda. Z takto upravených plátků si můžeme připravit
řeckou musaku nebo salát. Lilek si libuje v přítomnosti
olivového oleje, česneku, rajčat a červeného vína.
Předem upozorňuji, že množství ingrediencí je
orientační, jídlo může vyjít pokaždé jinak.
Musaka (pro 4 – 6 osob)
opečené plátky ze 2 menších lilků, 4 předvařené brambory na plátky, 2 plechovky drcených loupaných rajčat se
lžící cukru, 400 g směsi mletého libového hovězího
a vepřového masa, orestovaného na cibuli, hrst nakrájené
anglické libové slaniny, několik stroužků česneku – nasekat,
drcený pepř, sůl, saturejka (ta je důležitá pro typickou vůni)
nebo oregano, 2 kusy mozzarelly na plátky. Další postup je
snadný, suroviny jsou už předpřipraveny, pouze je
navrstvíme do zapékací misky a pečeme asi 45 minut, aby
se šťávy vsákly, částečně odpařily a chutě prolnuly. Solíme
opatrně, část materiálu je již slaná! Před dopečením
poklademe plátky mozzarelly a ozdobíme větvičkami
saturejky. Podáváme se suchým červeným vínem.
Lilkový salát připravíme z kousků lilkových plátků,
sekaného česneku, proužků červené papriky, cherry rajčat,
cibule, čerstvé bazalky a mozzarelly. Zakapeme zálivkou
z olivového oleje, cukru a vinného octa, případně dosolíme
a necháme trochu odležet. Syrová rajčata a papriky přidáme
později, aby nezvadly.
Jako zajímavý předkrm můžete předložit lilkové rolky.
Na rozložené podélné plátky lilku naneseme vrstvu (3 mm)
ochucené směsi sýrů typu Lučina a cottage s česnekem,
bylinkami, kousky chilli... Zarolujeme, popřípadě spích-
19
neme párátkem a navršíme pyramidku. Můžeme ještě pokapat olivovým olejem.
Ve francouzské Provence připravují z lilku pomazánku
a nazývají ji posměšně „kaviár chudých“. Rozpůlený lilek
potřeme olejem a upečeme doměkka (30 minut). Po vychladnutí vydlabeme vnitřek, smícháme se třeným česnekem,
pepřem, solí a olivovým olejem. Natřeme na celozrnný chléb.
Lilek, tentokrát syrový, je součástí další typické
provensálské speciality ratattouille (čte se ratatuj). Zvlášť
se orestují a pak dusí loupaná sekaná rajčata, kostky papriky,
mladé cukety, syrového lilku s přidáním cibule a česneku.
Poté, co se jednotlivé složky trochu vydusí, osolí se, opepří
a smíchají se. Pořádně se okoření bazalkou a oreganem,
může se i trochu přisladit. V této fázi se může dát do
skleniček a sterilizovat. Podáváme k vaječné omeletě, na
těstoviny, na plátek grilovaných kuřecích prsou, nebo na
topinku. A nezapomeňte na červené víno!
Tak vám nevím...
Při sečení trávy napadne člověka cokoliv. Zatímco po
vsi musím být ve střehu, abych něco nezbořila či nesrolovala, nestrhla a neodvlekla nebo se strojem odněkud
neskočila, na hřišti je to jiné. Tam pokud se vyhnu brankám,
snad se nemůže nic stát... Přesto se musím pekelně
soustředit, aby vysečené pruhy byly rovné a obloučky ladily,
alespoň než tráva poporoste.
Tak mne napadá, jak komplikované je vytvořit
obrazce-kruhy-symboly v obilí. Dříve jsem to nezkoumala
a pohrdala vtipálky, kteří ničí vzrostlé obilí a celou noc
pobíhají s prkny a provázky, aby pak svůj výtvor náležitě
medializovali a záhadologové měli nad čím přemýšlet.
Podobné úkazy se u nás vyskytují zřídka, jejich původ je
zřejmý a provedení neumělé. Každoročně přicházejí zprávy,
jaké symboly a kde se vyskytly v obilí. (Zajímavé, že převážně
z jednoho místa jižní Anglie). Nejsou to však neumělé výtvory
recesistů, ale přesné geometrické obrazce, hvězdy a složité
vzory. Citliví lidí v jejich blízkosti omdlévají, bolí je hlava,
mobily nefungují. Jako by to ani nebyl lidský výtvor..., ale
někoho shora? Nikdo nic během noci nezpozoroval, prostě to
tam ráno bylo... (Dovedete si představit, jak hlučí a šustí
několik desítek lidí, jak se domlouvají a i kdyby měli přesnou
navigaci a měřicí přístroje, trvalo by jim to dlouho i ve dne,
natož pak v noci. A navíc taková akce by nezůstala utajena.)
Obrazce se vyskytují pouze v pšenici, proč ne třeba
v řepce, kukuřici nebo v písku či sněhu? Stébla jsou složena
tak, jako by je někdo učesal obřím hřebenem. Nejsou zřetelné
žádné přístupové cesty kromě kolejových řádků a obraz je
kompletně viditelný a vynikne ve své dokonalosti pouze při
pohledu shora. Naskýtá se otázka proč, kdo, jak to dělá,
důvod tohoto činění. Pokud jsou to hvězdy, ornamenty,
řekneme si, že někdo měl potřebu si hrát. Ale pokud se objeví
symboly, obzvlášť časté jsou detaily z Mayského kalendáře
a jejich výklad související s rokem 2012 (viz můj článek ze
Zpravodaje 4/2011) nebo dokonce ve 3D provedené obličeje
(jako by plasticky vystupoval z krajiny) a nakonec portrét
typického mimozemšťana šediváka s hruškovitou hlavou
a černýma očima, jak drží v pařátě něco jako CD. Na něm je
cosi vystupujícího, jakoby vyraženého. Vědci zjistili, že je to
binární kód (nuly a jedničky, dvojková soustava, pomocí níž
se v počítačích zapisují čísla a následně písmena a platí
všude) a převedeno do angličtiny poselství zní: „Střezte se
těch, kteří falešné zprávy přinášejí a kdo své sliby porušují.
Mnoho bude bolesti, však stále je čas. Cesta se uzavírá. Věřte,
že tam venku je dobro.“ Znali se tedy Mayové s mimozemšťany? Jak máme symboly chápat, jako varování nebo
proroctví, máme být v klidu? A KDO nám to chce takto
sdělit? Jestli jsou to opravdu ufoni, mimozemšťani, (emzáci,
MZ), proč by to dělali tak složitě a záhadně. Jestliže jsou na
tak vysoké technologické úrovni, nebudou přece plácat obilí
právě jen v Anglii a vytmaví nám to jiným způsobem (třeba
jako ve filmu Mars útočí) a kdyby se tu vysypali, pochybuji,
že by přišli s mírumilovnými úmysly.
Třeba se může stát, že až se takhle ráno v půl sedmé
budu chystat do práce a půjde kolem sousedka se svým husky
a zvěstuje mi, že na Blatech (to je obří pole na severním okraji
Rojšína, shlédnutelné z vedlejšího kopce) je nějak divně
sešlapané obilí. A já vyběhnu na kopec a hned mi bude jasno.
A začnou se tam sjíždět ufologové, vědci a záhadologové,
skeptici a rozzuření zemědělci, televize komerční
i veřejnoprávní a nakonec Mulder a Scullyová a já si budu
muset vzít dovolenou nebo budu mít áčko. Ale letos to asi
neklapne, protože je na Blatech pouze posečený jetel.
Smějete se? Tak si pusťte na YouTube pořad „Rok
2012-mayská proroctví a kruhy v obilí“ a budete mít husí
kůži jak pralinky. Protože: Co když jsou mezi námi?
Tak stále nevím...
A nakonec (když jsme u těch zvláštních
úkazů), umíte namalovat duhu?
Až vás nějaké dítě požádá, abyste mu namalovali duhu,
nemůžete to udělat chybně! To nejsou jen chaotické barevné
pruhy. A jsme u toho, i zde fungují přírodní zákony. Duha
vzniká průchodem, lomem a odrazem světla (slunečního paprsku) prostředím (dešťová kapka). Vytváří oblouk řazených
barev od červené na VNĚJŠÍM okraji přes žlutou, zelenou,
modrou až po fialovou na VNITŘNÍM okraji. Někdy
mohou vzniknout dvě duhy, přičemž druhá je zrcadlovým
odrazem té původní a barvy jsou řazeny obráceně. Pro pozorovatele ze země duha tvoří oblouk. Kdybyste se dívali
shora na prosvícený dešťový mrak např. z letadla, duha by
tvořila kruh, červený pruh vně a fialový uvnitř. A říká se, že
na konci duhy je zakopán poklad. Tak se dobře dívejte.
Krásné modrozlaté léto vám přeje
Ing. Marie Jurášová
Etika společnosti a zdravotnictví
20
Všichni jsme překvapeni a zaskočeni amorálním
chováním našich politiků, které proniká do společnosti,
jakoby korupce byla tvrdě pasírována z elitních postů
společnosti až do posledních, nejobyčejnějších vztahů. Boj
mezi dobrem a zlem, mezi dobrými, vstřícnými vztahy
a vztahy zrádnými, podvratnými zjevně existuje, co člověk
je na světě. Můj vstřícný vztah k druhému člověku je pro
mne i pro společnost přínosný v dlouhodobém horizontu,
můj podlý vztah k druhému člověku je pro mne přínosný
v krátkém horizontu, ale pro společnost je v dlouhodobém
horizontu devastující. To víme všichni.
Náboženství, vztah člověka k Bohu, předmět teolo-
gických studií, odedávna kultivuje vzájemné vztahy lidí
mezi sebou. V každé lidské společnosti se s tím setkáváme,
protože jen takto kultivovaná společnost přežívá a společnost s devastovanými mezilidskými vztahy vymírá
a končí. Pro náš evropský prostor jde především o kultivaci
křesťanstvím, poselstvím Lásky Ježíše Krista. Přeloženo do
dnešního jazyka jde o vzájemnou úctu k druhému člověku
a úctu ke spravedlnosti vůči druhému člověku. Co chceš,
aby druzí dělali tobě, dělej ty jim. K devalvaci Ježíšova
poselství Lásky přispěla nejen Římská církev, ale i další
církve a politické reprezentace evropských států, zejména
pak vedení států v područí fašismu a v područí komunistů.
Soustavná devalvace náboženství v Evropě se projevuje zejména v postkomunistických zemích. Původní evropský
kapitalismus postavený na reformační etice je nahrazen kapitalismem bez etiky, na bezohledném panství ekonomiky,
a podléhá nejrůznějším mafiánům z doby předlistopadové
i současné. A to se dere i do našeho zdravotnictví.
Snažíme se s tím bojovat výukou etiky na vysokých
školách. Ale mně to připomíná výuku marxismu-leninismu
v době komunistické, kterému také nikdo nevěřil. Měla by se
výuka etiky na lékařských fakultách změnit? Víme, že
minimálně již od Hippokrata byla etika součástí medicínského
vzdělávání. Pokud nemá výsledek výuky etiky následovat
důsledek výuky náboženství odtrženého od života, kdy došlo
k eliminaci významu náboženství pro člověka, pak by bylo
vhodné zvážit, zda výuka etiky, jak je dnes prováděna, nemá
být součástí výuky všech medicínských oborů. Jejím
současným odtržením od medicínského vzdělávání se medicínská etika může stát zajímavou pro ojedinělé zájemce, ale
nevěřím, že touto cestou může přejít do krve budoucích lékařů.
Očekávám otázku: A jak toho chceš dosáhnout, aby
každý učitel se choval eticky k pacientům a tak předával etiku
studentům v prostředí, kde naši politici usilují o dehonestaci
(urážka, znectění) našich lékařů a soustavně tlačí do
korupčního chování pauperizací (snižování ekonomické
úrovně) lékařského stavu. Ano, etiku nenařídíš ani nevynutíš.
V medicíně je etika bonusem svobody lékařského stavu stejně
jako odpovědnost a tvůrčí iniciativa lékaře. Pro naše politiky
je to sice zatím nepochopitelné, ale usilujme o svobodu
lékařského stavu. Je to nezbytné pro naše pacienty i pro nás.
MUDr. Bohumír Šimek
Jindra Kukač
Úspěšnou sezonu má za sebou mladý badmintonista
z Brloha hrající v barvách TJ Sokol Křemže. V sezoně
2011/2012 patřil k nejúspěšnějším hráčům České republiky
v kategorii starších žáků – hráčů do 15 let. Jeho talent
a tréninkové úsilí, radost ze hry a badmintonové umění mu
umožnily v právě skončené sezoně hrát i v soutěžích
starších hráčů nevyjímaje soutěže dospělých.
Hodně dobře se Jindrovi dařilo v soutěžích starších
žáků – tedy hráčů do 15 let. Vybojoval titul Krajského
přeborníka, stal se nejúspěšnějším Jihočechem, patří do
osmičky nejlepších hráčů v celé republice. Na Mistrovství
České republiky vybojoval vynikající stříbrnou medaili ve
smíšené čtyřhře.
Vynikající výkony podával i v kategorii mladších
dorostenců, kde si z Krajského přeboru přivezl kompletní
sadu medailí – bronz za smíšenou čtyřhru, stříbro za dvouhru
a zlatou medaili za vítězství ve čtyřhře. Neztratil se ani na
Mistrovství republiky hráčů do 17 let. Tam skončil devátý
ve dvouhře a čtyřhře a na pátém místě ve smíšené čtyřhře.
V kategoriích mládeže sbíral i úspěchy na mezinárodním poli. Na velkém turnaji v Berlíně vybojoval třetí místo
ve čtyřhře v konkurenci hráčů z celé Evropy.
Výborné výkony Jindrovi zajistily i místo na soupiskách
týmů dospělých Sokola Křemže. S „B“ družstvem získal zlatou medaili za vítězství v Krajském přeboru smíšených
družstev dospělých II. třídy. Jeho umění využilo i „A“
družstvo dospělých v bojích o získání titulu Krajský
přeborník v nejvyšší krajské soutěži smíšených družstev.
Díky tomuto úspěchu mohl Jindra „nakouknout“ i do vyšší
soutěže – byl nominován do „A“ družstva, které hrálo kvalifikaci o I. badmintonovou ligu. A i v této soutěži byl platným
hráčem, když předvedl vynikající výkony.
Výborných výkonů Jindry na hřišti si povšiml i trenér
juniorské reprezentace a opakovaně ho pozval na pravidelná
soustředění „Juniorské reprezentace ČR“. Tudy vede cesta
k dalším – jistě i mezinárodním úspěchům. Gratulujeme.
MUDr. Václav Koudelka
21
Něco k zamyšlení…
Žena se vrátila z práce pozdě, unavená, podrážděná
a u dveří na ni čekal její šestiletý syn. „Mami, můžu se tě na
něco zeptat?“ „Jistě, na copak?“ „Mami, kolik vyděláš za
hodinu?“ „Do toho ti nic není. Proč se mě na to vůbec ptáš?“
odpověděla žena nazlobeně. „Jen to chci vědět. Řekni mi
prosím, kolik si vyděláš za hodinu?“ „Když to musíš vědět,
tak je to 100 korun za hodinu.“ „Ach jo,“ povzdechl si
chlapec se svěšenou hlavou. „Mami, můžeš mi půjčit
50 korun?“ Matka vztekle vyjela: „Jestli ses ptal jen proto,
že si chceš půjčit na nějakou pitomou hračku, nebo jiný nesmysl, tak odpochoduj zpátky do svého pokoje a jdi spát.
Přemýšlej o tom, proč jsi tak sobecký. Já se v práci nedřu
jen pro nějakou dětskou lehkovážnost.“
Chlapec potichu odešel do svého pokoje a zavřel za
sebou dveře. Žena si sedla, chlapcovo jednání ji rozzlobilo.
Jak se ji může takhle ptát, jen aby dostal nějaké peníze? Asi
po hodině se žena uklidnila. Možná, že na něco těch
50 korun opravdu potřeboval. Moc často si o peníze neříkal.
Nedalo jí to a vstoupila do chlapcova pokoje. „Už spíš,
synku?“ zeptala se. „Ne, mami, ještě ne.“ „Přemýšlela jsem,
možná jsem na tebe zbytečně vyjela. Byl to dlouhý, úmorný
den a já si na tobě všechnu zlost vylila. Tady máš těch
50 korun, které jsi chtěl.“ Malý chlapec se posadil a zajásal
„Ach, mami, moc děkuju.“ Pak sáhl pod polštář a vytáhl pár
mincí. Žena viděla, že už nějaké peníze má a pocítila, jak se
jí znovu zmocňuje hněv. Chlapec spočítal všechny své
peníze a pohlédl na matku. „Proč chceš víc peněz, když už
nějaké máš?“ zabručela matka. „Protože jsem neměl dost,
ale teď už mám“ odpověděl chlapec. „Mami, teď mám
100 korun. Můžu si koupit hodinu tvého času? Prosím, přijď
zítra o hodinu dřív. Mohli bychom se spolu klidně
navečeřet.“ Žena byla zdrcena. Objala svého malého syna
a prosila ho za odpuštění.
Tohle je jen kratičká připomínka pro ty, co věčně nemají čas. Nenechme si čas protéci mezi prsty, aniž bychom
jej strávili s těmi, na kterých nám opravdu záleží, které
máme v srdci, které opravdu milujeme. Zemřeme-li zítra,
firma, u které pracujeme, si za nás najde náhradu během
několika hodin. Ale rodina a přátelé, které opustíme, budou
cítit ztrátu po zbytek života.
FK Nová Ves – Brloh
22
Na úvod zdravím všechny čtenáře místního zpravodaje
a příznivce fotbalu zvlášť. Do fotbalové sezóny 2011/2012
jsme přihlásili dvě mužstva dospělých a dvě mužstva žáků.
Nově bylo založeno družstvo dětí v kategorii 6-10 let takzvaná „přípravka“. Do činnosti oddílu je tedy zapojeno
kolem 80 dospělých a dětí.
Před vstupem do sezóny měl náš klub před sebou
závažné rozhodnutí. Díky sloučení strakonického oddílu
„A“ a Dynama České Budějovice „B“ se uvolnila tři místa
v I. A třídě. My jsme minulou sezónu v I. B třídě skončili na
druhém místě a tak nám byla nabídnuta možnost postupu
právě do zmiňované I. A třídy. Z krajského fotbalového
svazu nám zavolali v pondělí ráno a rozhodnutí mělo padnout do 12:00 hodin. Za normálních okolností by se sešel
výbor klubu, ale v pracovní den to nebylo možné. Vše se
tedy řešilo přes telefony. Hlavní body tohoto rozhodnutí
byla sportovní výkonost týmu a samozřejmě finance. Jen
přihlášení do této soutěže stojí 10 tisíc. Dále se muselo
počítat s cestováním za soupeři z Táborska, Písecka
a Strakonicka, s platbami za rozhodčí a delegáty ze všech
různých koutů Jihočeského kraje a v neposlední řadě s výdaji na udržování sportovního zázemí (hřiště, kabiny).
Rozdílem jednoho hlasu zněl konečný verdikt pro přihlášení
do vyšší soutěže. Hlavním aspektem bylo i to, že se takováto
šance již nemusí naskytnout. Vždyť na okrese hrají vyšší
soutěž jen dva kluby a to Slavoj Český Krumlov a Spartak
Kaplice. Dnes již můžeme říci, že rozhodnutí bylo správné.
Sice jsme se celou sezónu potáceli na dně tabulky nebo na
hraně sestupu, ale účast v příští sezóně jsme si zajistili už
jedno kolo před koncem. Nakonec jsme skončili na nesestupovém předposledním místě. Byla to pro nás sezóna plná
nervů, ale zároveň radostných zážitků. Myslím si, že na své
si přišli i diváci, kteří nás chodili podporovat v hojném
počtu. Touto cestou bych jim chtěl poděkovat za fandění
a přízeň. Do nadcházející sezóny nás čeká zpevnění kádru,
protože někteří starší hráči avizují konec kariéry a nebude
lehké je nahradit. Jenže toto všechno je hra peněz. Jen pro
představu. Dotace z okresního fotbalového svazu letos
činila 690 Kč! a z krajského svazu 5000 Kč. Pro naše
mužstva to stačí na zaplacení rozhodčích a delegáta na dvě
domácí utkání. Nevím, kde peníze dané státem do sportu
mizí, ale určitě ne ve vesnických klubech. Bez stálých
sponzorů, které jsem jmenoval v minulém článku, bychom
nemohli existovat. Pokud je v okolí někdo, kdo by rád pomohl, budeme rádi za každou finanční podporu.
Před sezónou se odehrály velké změny i u „B“ týmu.
Nečekaným odchodem dlouholetého hrajícího trenéra a vedoucího týmu Vlastimila Borovky do týmu Jankova, musel
někdo nastoupit na jeho místo a postarat se o „B“ mužstvo.
Pozice vedoucího týmu se ujal Jiří Vejvoda starší a trenérem
se stal Ing. Václav Jungwirth. „B“ tým se v konečném
zúčtování umístil v klidném středu tabulky na 7. místě.
Hlavně závěr sezóny byl povedený, když série posledních
čtyř zápasů skončila plným bodovým ziskem. Utkání
„Béčka“ jste mohli shlédnout i na hřišti v Brloze, kde se hrálo
několik soutěžních zápasů. Tam většinu utkání odehráli i žáci
a všechny soutěžní zápasy přípravka. Ke konci sezóny byl
bohužel u týmu problém s docházkou. Naštěstí byly zápasy
nalosovány tak, aby vždy mohli doplnit sestavu 2-3 hráči
z „Áčka“. Konečné 7. místo bylo tedy důvodem k radosti
všech příznivců FK Nová Ves-Brloh.
Žákovské družstvo nám letos moc radosti neudělalo.
V tabulce se nachází na posledním místě se ziskem jediného
bodu. Takto zle naši žáci ještě nikdy nedopadli. Potýkáme se
totiž s nedostatkem hráčů ale hlavně se sportovní kvalitou
nynější žákovské generace. V dnešní době mají děti
většinou jiné zájmy než je sport. Tím bych apeloval na
rodiče, aby v tomto ohledu pomohli, bez jejich pomoci to
prostě nejde. Jiskérkou do budoucna jsou naši nejmenší. Pod
vedením Václava Skláře a Lukáše Postla, kterého posléze
nahradil Jiří Hrubeš, odehrála „přípravka“ svoji první
sezónu. Na výsledky zatím moc nekoukáme. Nastupují
většinou proti starším klukům, a to je v žákovských kategoriích hodně znát. Samozřejmě každý vstřelený gól hodně
zahřeje a přál bych Vám vidět tu týmovou radost. Musíme
ale kluky moc pochválit, jejich výkony se zápas od zápasu
zlepšovaly. Pokud u fotbalu vydrží, a v to pevně doufáme,
můžeme v budoucnu opět bojovat o přední příčky
v žákovských kategoriích.
Co se ještě letos událo a stojí za zmínku je dožitých
50 let Jirky Anderleho. Je to stále aktivní hráč „A“ mužstva
a na této úrovni starší hráč po krajských hřištích neběhá.
Závěrem bych Vás chtěl pozvat na 2. ročník memoriálu Jana
Anderleho, který se bude hrát o pouti 1. července od 12:30
v Nové Vsi.
Za FK Nová Ves - Brloh Jan Postl st.
Ohlédnutí za kulturními akcemi
Kurz ručních prací
30. března uvedl třeboňský soubor Kajetán na prknech
brložského kina premiéru své autorské hry „Kurz ručních
prací“. V čistě ženském obsazení předvedli divákům lehce
hořkou komedii s optimistickým koncem. Výborný výkon
všech si po právu vysloužil několikanásobnou děkovačku.
Randál
Posledním březnem tohoto roku jsme navázali na loňskou
úspěšnou taneční zábavu známé rockové skupiny Randál
z nedalekých Holašovic. I letos se setkala s velkým
úspěchem. Akci podpořilo svojí účastí asi 170 návštěvníků.
Koncert skupiny Argema
V pátek 20. dubna opět uspořádal pan Miloslav Rozner koncert rockové kapely Argema. Na podzim plánuje další dva
koncerty skupiny ŠKVOR a ARAKAIN.
Koncert skupiny G-RUNS 'N ROSES
21. dubna vystoupila v brložském kině, našim diváků již
známa, skupina „G runs and roses“, vedená Ralphem
Schutem. Bluegrass se díky brložské skupině „Nočník“
u nás zabydlel a má svůj stálý okruh posluchačů. Skupina
předvedla v podstatě profesionální výkon a sklidila na konci
i v průběhu představení zasloužený potlesk.
Májka
Stavění máje na prostranství u pošty patří mezi nejstarší
tradice v obci. Aprílové počasí si tentokrát vybralo svou
daň. Těsně před zvednutím májky se přihnal prudký déšť,
a i když neměl dlouhého trvání, nejspíš mnohé občany
odradil od společného posezení u ohně. Poděkování patří
hasičům, kteří tuto tradici zachovávají, panu Fučíkovi za
sele a Stáňovi z Maspolu za skvělé upečení masa.
Odpoledne s dechovkou
Letošní rok jsme vsadili na změnu kapely, což mělo velmi
příznivý ohlas. Protože MALÁ MUZIKA NAUŠE PEPÍKA
nadchla všechny přítomné, rozhodli jsme se, že tuto kapelu
pozveme příští rok znovu, a to na sobotu 4. května.
Velikonoční turnaj ve florbalu
Na velikonoční neděli uspořádali hasiči již tradiční florbalové klání. Přítomní sportovní nadšenci utvořili šest družstev.
Po celé odpoledne vládla v kulturním domě zdravá soutěživá nálada a vítěznou trofej - putovní pohár – získali tentokrát zcela
zaslouženě místní hasiči.
23
Oslava MDD
Letos jsme uspořádali dětský den na hřišti formou sportovních aktivit. Děti absolvovaly 12 disciplín, mezi které patřilo malování na asfalt, střílení ze vzduchovky, hod oštěpem a šipkami, bludiště, překonání vodního příkopu, srážení plechovek ruční
stříkačkou, skákání v pytli, házení kroužků na kužel. Trpělivost vyžadovala nová disciplína „šup do lahve“, šikovnost pohánění
obruče, trefa na branku i prolézání pavučiny. Za splnění všech úkolů obdrželo každé dítě sladkou odměnu, krásně opečený
buřtík s chlebem a k tomu dobré pití. Všem, kdož finančně přispěli do kasičky v prodejně Jednoty, děkujeme. Zároveň velký
dík si zaslouží nejen organizátoři, ale všichni ochotní lidé, kteří se na zajištění příjemně stráveného odpoledne pro děti podíleli.
24
Informace obecního úřadu
DOVOLENÁ
Od 2. do 5. července 2012 bude uzavřen mandl i matrika a nebude možné provádět ověřování listin a podpisů.
Od 6. do 20. srpna 2012 má dovolenou matrikářka Dana Sklářová. Ověřování listin a podpisů bude provádět Alena Bombalová.
UPOZORNĚNÍ
Na zdravotním středisku ve Křemži probíhá přestavba. Praktický lékař MUDr. Šimek
po dobu této přestavby bude ordinovat omezeně od 8.00 - 10.00 hodin v náhradních prostorách.
Luštění s medvědem
V každém čísle Zpravodaje Vám přinášíme jeden obrázek (uprostřed křížovky) z našeho
brložského regionu a Vaším úkolem je určit, kde se nachází.
K tomu si ještě vyluštíte křížovku, jejíž tajenka se též váže k naší obci. Pak stačí vše napsat
a přinést do knihovny, vhodit do schránky na OÚ nebo poslat poštou či e-mailem
[email protected], a to do konce srpna. Nezapomeňte na zpáteční adresu.
Dnes se po vyluštění křížovky dozvíte, že před 60 lety, byla (1. tajenka) z domu č. 148 (KAMPELIČKA) do vlastní budovy, a to do místností (2. tajenka). Zároveň tam byla z domu č. 117 (bývalý HOSTINEC U CAISŮ, dnes fa. POKORNÝ –
SÍTĚ) přemístěna i (3. tajenka) + (4. tajenka). Tři úspěšní vylosovaní dostanou tentokrát automatický pánský deštník.
Jak dopadlo luštění z minulého čísla?
Správná odpověď: na obrázku je NÁPIS Z KŘÍŽE NAD SCHODY PŘED KOSTELEM
Tajenka z křížovky zněla: 1. LESY SILNÁ VICHŘICE
2. NAPADL SNÍH
3. DNÍ ZŮSTAL LEŽET
Tentokrát jsme od vás dostali 8 odpovědí, všechny správné. Dnes jsem o losování požádala paní Alenu Bombalovou a
zde jsou výherci: Růžena Hajduchová, Anna Mikešová a Vojtěch Tancer, všichni z Brloha. Srdečně blahopřejeme! Výhra
(dámský deštník) je pro Vás připravena v knihovně.
25
26
Křížovka byla vytvořena v programu Crosswords - ITPro CZ –http://crosswords.itpro.cz
…a teď něco na zub
Nesmíte smažené, přesto máte chuť na řízek? Zkuste:
Střapaté řízky
½ kg kuřecích řízků, sůl, 1 bílý jogurt, 1 vejce, česnek,
koření, tvrdý sýr a strouhanka
Maso nakrájíme na plátky, osolíme a naložíme (přes noc)
do směsi z jogurtu, vajíčka, česneku a lžičky koření dle
vlastní chuti. Na obalování si smícháme nastrouhaný sýr
(lépe nějaký tučnější) a strouhanku v poměru 1:1. Obalené
řízky pokládáme na plech vyložený pečícím papírem.
Pečeme v troubě při 180°C asi 20-30 minut, řízky musí
chytnout barvu.
Pozn: Použila jsem stehenní řízky, česneku 4 stroužky a koření
Gyros. Sýra jsem dala trochu víc než strouhanky. Maso jsem nenaklepala, přesto bylo za půl hodiny měkoučké a krásně zlatavé.
Nakonec jsem na každý řízek položila pláteček másla a troubu vypnula. S bramborovou kaší a hlávkovým salátem to byl bezva oběd.
Určitě vyzkouším i jiné maso, třeba krůtí, vepřové nebo rybu.
Troubový guláš
1kg masa (hovězí nebo vepřové), 3 velké cibule, 5 stroužků
česneku, 2 lžičky gulášového koření, 3 lžičky sladké papriky,
1 lžička pálivé papriky, 3 polévkové lžíce solamylu, 2 kostky
masoxu, 1 rajčatový protlak, sůl, 1 litr vody
Na dno pekáče postupně dáváme: nadrobno nakrájenou
cibuli, nasekaný česnek, maso nakrájené na kostky, sůl,
veškeré koření, protlak a zalijeme vodou, ve které jsme
rozmíchali solamyl a masox. Podle chuti můžeme navrch
přidat na kolečka nakrájenou čerstvou papriku, kozí rohy
nebo feferonky. Přiklopíme a dáme do trouby vyhřáté na
250°C. Vepřové pečeme asi hodinu, hovězí o půl hodiny
déle. Během pečení neotvíráme ani nemícháme!
Pozn: Záleží na druhu masa. Měla jsem hovězí kližku, horkovzdušnou troubu jsem dala na 200°C a hodinu, půl opravdu
neotevřela. Maso ještě nebylo měkké, tak jsem trochu snížila
teplotu a pekla ještě skoro hodinu. Guláš byl fakt dobrý a téměř
bez práce.
Pečený sýr
2 tvarohy, 2 romadury, 3 vejce, 1 šlehačku (smetanu ke šlehání), sůl, kmín, pepř, asi 10 až 15 lžic polohrubé mouky
a co dům dá (salám, uzené, steril. kapie, niva, zelenina…)
Romadury nastrouháme nebo rozmělníme vidličkou,
přidáme ostatní ingredience a přilepšíme tím, co dům dá.
Těsto rozetřeme na vymazaný a vysypaný plech a upečeme.
Pozn: Recept na pečený sýr jsme měli ve Zpravodaji už před deseti lety, ale paní Dufková ho ještě vylepšila tím „co dům dá“.
Dostala jsem od ní ochutnávku, kde byl nastrouhaný kousek
salámu, kousek uzeného a sterilovaná kapie. Tak mi to chutnalo,
že jsem taky pekla a zužitkovala zbytky z ledničky (přistrouhala
kousek nivy, tvrdého salámu a cihly). Prima bašta.
Řezy KARAMELKA
Těsto: 200 g polohrubé mouky, 4 vejce, 150 g moučkového
cukru, 4 lžíce horké vody
Mezi: marmeláda, 2 balíčky piškotů, rum+voda (v poměru
1:1, asi ¼ l)
Krém: 1 karamelové Salko, 1 máslo a 1 tvaroh
Navrch: čokoládová poleva
Žloutky ušleháme s cukrem a přidáváme po lžících vodu.
Pak vmícháme mouku, nakonec sníh z bílků. Piškotové
těsto rozetřeme na vymazaný a vysypaný plech a upečeme. Vychladlý
korpus potřeme marmeládou, hustě
vedle sebe poklademe piškoty
máčenými ve vodě s rumem, na ně
rozetřeme ušlehaný karamelový
krém a polijeme čokoládovou polevou, kterou vidličkou
rozvlnkujeme do krému, aby se to částečně propojilo a vznikl
mramorovaný povrch. Dáme ztuhnout do lednice.
Pozn: Tyhle řezy jsem upekla pro kolegyně na Literární Šumavu.
Moc jim chutnaly, asi taky proto, že krém s tvarohem není tak
sladký. A když uděláte školáckou chybu jako já, že jsem přišlehala
studený tvaroh z lednice a krém se mi srazil, stačí část odebrat,
ohřát v mikrovlnce a znovu zašlehat. Krém byl řidší, dobře se
roztíral a pak v ledničce s polevou krásně ztuhnul.
Ořechové řezy
Těsto: 450 g hladké mouky, 1 prášek do pečiva, 150 g cukru
moučka, 1 vanilkový cukr, 250 g másla (hery), 2 žloutky,
5 lžic rumu
Mezi: pikantní marmeláda
Ořechová hmota: 4 žloutky, 200 g cukru, 1 vanilkový cukr,
200 g strouhaných ořechů, 6 bílků
Všechny suroviny na těsto zpracujeme, ¾ těsta rozválíme na
pečícím papíru, vložíme na plech a potřeme marmeládou
(nešetříme). Zbylou ¼ těsta dáme ztuhnout do mrazáku. Pak
si ušleháme žloutky s cukry, přidáme ořechy a sníh z bílků.
Hmotu rozetřeme na marmeládu, na ni nastrouháme ztuhlé
těsto z mrazáku a upečeme. Místo strouhání můžeme utvořit
mřížky.
Pozn.: Jsou to dobré řezy bez krému, takže se hned tak nezkazí
a v horku ani na stole neroztečou. Když šlehám bílky (na jakoukoliv buchtu), vždy si k nim nechám část cukru, sníh je daleko
pevnější.
Rajčatová chuťovka
Usušené plátky rajčat namočíme na 2 hodiny do roztoku
bílého vinného octa a vody v poměru 1:1. Pak je necháme
okapat (oschnout), poté je vkládáme do sklenice a prokládáme plátky česneku a snítky bylinek (bazalka, oregano,
tymián...). Celé to zalijeme olivovým olejem, uzavřeme
víčkem a dáme do chladu. Podle potřeby průběžně odebíráme.
Pozn: Tuto lahůdku jsem sama ještě nedělala, ale určitě
vyzkouším. Ochutnat mi ji přinesla paní Hrubešová z Rojšína. Je
to opravdová delikatesa k masům, sýrům, uzeninám atd.
Pomazánka z červené řepy
syrová červená řepa, zakysaná smetana, cibule, sůl, křen
Řepu rozmixujeme, vmícháme do zakysané smetany,
přidáme nadrobno nakrájenou cibulku, trochu křenu a dle
chuti přisolíme.
Pozn.: Recept je osvědčený, ale já ho vyzkouším, až mi vyroste
řepa. Přečetla jsem si, kolik má pro tělo využitelných látek, které
prodlužují život a hlavně detoxikují organismus. A proč ze syrové?
Odborníci říkají, že vařením se ničí vitamíny (řepa obsahuje
karoten, C, B1 a B2) a enzymy.
Díky za recepty! Dobrou chuť a pohodové léto přeje
Marta Tomanová
27
Malíř a ilustrátor
Jindra Čapek
O panu Čapkovi jsem se krátce zmínila v článku z knihovny
- Literární Šumava, ale ještě nevíte, že nám od minulého čísla
kreslí obrázky i do našeho Zpravodaje.
Ilustruje hlavně dětské knížky, u nás máme dvě.
Za ilustrace ke knize pohádek „V království mocných víl“
obdržel v květnu v Památníku písemníctví na Strahově cenu
českých ilustrátorů „Zlatá stuha“.
Jeho dílo obsahuje na 70 knih, které vyšly ve dvaceti různých
jazycích po celém světě.
Tímto bych chtěla panu Čapkovi za výtvarné vylepšení našeho
Zpravodaje moc poděkovat.
Marta Tomanová
Zemní práce
pásovým
minibagrem
3t
Luboš BŘEZINA
Chvalšiny 307
Tel.: 728 966 124
382 08 Chvalšiny
e-mail:
[email protected]
Grantový program Podpora konání kulturních
a společenských akcí v regionu
MAS Blanský les – Netolicko 2012
V březnu 2012 přijímala MAS Blanský les – Netolicko žádosti v rámci grantového
programu Podpora konání kulturních a společenských akcí v regionu MAS
Blanský les – Netolicko 2012.
Celkem bylo vybráno 17 žádostí, podpořeno jich bylo 16.
Seznam podpořených akcí
KULTURNÍ AKCE NA LÉTO
neděle 29.
července od 16.00 hodin
TRADIČNÍ ŘEZBÁŘSKÁ VERNISÁŽ „Člověk v krajině“
tentokrát v okolí Vlčí jámy u Kuklova. Letošní téma je „Nebe nad námi“ V závěru vernisáže
bude dražba jednotlivých děl a výtěžek dražby bude poskytnut místní škole na financování
plaveckého výcviku žáků. Zveme všechny občany, nejen potencionální sponzory.
sobota 4.
srpna od 20.00 hodin – KD Brloh
POUŤOVÁ ZÁBAVA, hraje START 99
sobota 1.
září ve 20.00 hodin - KD Brloh
TANEČNÍ ZÁBAVA
hraje bigbítová skupina
RANDÁL
sobota 8.
září ve 19.00 hodin – Kuklov
KONCERT jihočeské folkové skupiny
SEM TAM
sobota 22.
září ve 20.00 hodin – kino Brloh
KONCERT
české a česky zpívající bluegrassové skupiny
TAVERNA 99
Vydavetel: obec Brloh, 382 06 Brloh, tel.: +420 380 745 119, www.obecbrloh.cz, evid. číslo: 10-403/16-38, IČO: 00245801,
redakce: Marta Tomanová, e-mail: [email protected]
Download

zpravodaj_internet_Layout 1