Gender
a kultura:
Ptát se i psát
doc. PhDr. MARTIN SOUKUP, Ph.D.
Katedra kulturologie,
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Celetná 20, Praha 1, 116 42;
e-mail: [email protected]
J
e za námi první ročník. Uzavíráme jej
druhým číslem časopisu Culturologia,
který vyvolal pozornost a poměrně rychle si našel cestu ke čtenářům. Úspěch prvního čísla nás přesvědčil nejen o smysluplnosti
projektu, ale rovněž o skutečnosti, že v Česku časopis podobného zaměření dosud chyběl. Naším cílem je vybudovat časopis, který
bude čtenářům nabízet původní studie věnované aktuálním tématům ve vědách o člověku, společnosti a kultuře.
Společnými jmenovateli studií v druhém
čísle jsou gender a kultura. Toto vydání lze
považovat za jeden z výstupů úspěšné konference „Kulturologie skrze genderové brýle“,
jíž v minulém roce uspořádaly doktorandky Katedry kulturologie FF UK. Genderu zasvětilo své texty a životy množství badatelek
a badatelů, výzkumnic a výzkumníků. Z těch
nejznámějších můžeme jmenovat alespoň Judith Butler, Sherry Ortner, Gilberta Herdta či
Pierra Bourdieu.
Můžeme se ptát, zda má vůbec smysl vršit
na hromadu další příspěvky k tématu... Když
si vybavím zanícenost účastnic a účastníků
konference, s jakou se věnovali tématu a pronášeli své příspěvky a kladli otázky, jsem přesvědčený, že to smysl má. Zdaleka se nejedná
o uzavřené téma. Zhruba polovina lidí, které
na ulici každý z nás potkává, se řadí k jinému
genderu. S jinou větší „skupinou jiných“ se
nemusíme každodenně setkávat a budovat,
udržovat a kultivovat vzájemné vztahy. Tedy
i proto je na místě se ptát i psát.
Studie otištěné v tomto čísle lze rozdělit do
dvou skupin. Najdeme zde studie teoretické
a badatelsko-empirické. Autoři teoretických
studií nabízejí reflexivní ohlédnutí za vývojovými proměnami myšlení o člověku, genderu a kultuře. Nejvyššího citačního ohlasu
v tomto čísle dosáhla Sherry Ortner se svou
studií „Má se žena k muži jako příroda ke
kultuře?“
Kladu si otázku, čím je tato práce tak zajímavá. Proč nás čtyřicet let stará studie stále
oslovuje? Snad proto, že kombinuje a řeší dvě
základní binární opozice, totiž přírodu a kulturu na jedné straně a muže a ženu na straně druhé. Možná nás na ní uspokojuje, že nabízí prostor pro usmíření binárních opozic,
k němuž podle Lévi-Strausse vždy míří mýtické myšlení, které je v nás hluboce zakořeněné. Mimochodem: sama Sherry Ortnerová
v e-mailové korespondenci popřála čtenářům
štěstí a projektu Culturologia úspěch.
Badatelsko-empiricky zaměřené studie se
obracejí více či méně do minulosti. Dvě studie jsou věnovány fenoménu venuší. Co nás
tak fascinuje na těchto prastarých výtvorech,
že se staly předmětem badatelského zájmu.
Vzpomínám na moment, kdy jsem poprvé
spatřil slavnou venuši z Věstonic. Chtěl bych
porozumět světu, v němž lidé tvořili takové
figurky, chtěl bych porozumět tomu, proč je
dělali. Hračka? Sex symbol? Umělecké dílo?
Obdoba doodlingu v preliterární společnosti?
Vzbuzovala by podobné emoce a vyvolávala
srovnatelné otázky panenka Barbie?
V čísle jsou také hned tři texty věnované
Melanésii. Může se zdát, že svět tradičních
melanéských kultur je nám prostorově a časově příliš vzdálen. Nicméně tento kulturní
areál představuje něco jako samostatné univerzum, v němž se lze ještě dnes – na relativně malém prostoru – setkat s bohatou rozmanitostí uspořádání genderových vztahů
a pojetí kulturních konstrukcí mužství a ženství. Kulturní rozmanitost v Melanésii sama
o sobě nás musí varovat před zjednodušováním genderové problematiky, přílišným zobecňováním a také abstraktním teoretizováním.
Za všemi studiemi na téma gender je nakonec vždy nutné spatřit konkrétní ženy, muže
i jejich vztahy. Společenské uspořádání a kulturní faktory stejně jako samotné soužití
ženy a muže má nepochybně své stinné i světlé stránky, ale nakonec je vždy jasné, že muži
a ženy se bez sebe neobjedou. Mám rád Báseň skoro na rozloučenou od Václava Hraběte. Na „skoro rozloučení“ tedy skončím editorial poslední slokou této básně, v níž cítím, že
muži a ženy bez sebe nakonec být nemohou.
64 Marek Jakoubek: Otázka kultury na poli
tzv. romské problematiky
79 Markéta Poláková: Chavela Vargas,
černá holubice Mexika
Recenze:
Vědecký tamtam:
70 Martin Rychlík: Pestrost manželství
čili rozmanitost „alternativ sociálního
uspořádání“
71 Václav Soukup: Genderové příběhy
ze země, kde se zrodila židovsko-křesťanská
civilizace
72 Vít Erban: Přísliby a úskalí etnopediatrie
76 Martin Soukup: Postkoloniální myšlení
v českých zemích
80 Jan Vávra, Miloslav Lapka: Nové výzvy
kulturní ekologie
82 Kateřina Štěpánová: Cesta do hloubi duše
předmětu
83 Barbora Půtová: Indián opět v Praze
84 Petr Mikšíček: Příběh a duch Königsmühle
85 Marcela Zoufalá: O mluvícím prahrnci
85 Jana Kodydková: S legendou na cesty
86 Julie Hubeňáková: Ženské a mužské role na
Papuy-Nové Guineji
Uvidět ráno u Vltavy divoké koně
Vyjmenovat své lásky
a bude-li to třeba
nechat se zabít
pro ně.
Obsah
Studie:
4
10
16
23
28
33
38
45
50
57
Adéla Purschová: Antropologické rozměry
ekofeminismu
Paul Sillitoe: Gender accommodation in the
New Guinea Highlands
Barbora Půtová, Václav Soukup:
Fenomén venuše aneb „Cherchez la femme“
Václav Vančata: Svrchně paleolitické
venuše – gender nebo sex-idoly?
Martin Soukup: Muži menstruují,
hrají na flétny a hájí tajemství
Marcela Zoufalá: Judaism and divorce
practices in the modern State of Israel
Markéta Poláková: Gender jako předmět
kulturologického výzkumu
Marta Kolářová: Řekni, kde ty ženy jsou:
Gender a válka
Barbora Půtová: Obraz ženy ve středověké
kultuře
Petr Frischmann: K genderovým aspektům
sportu z pohledu letních olympijských her
2012
Rituál přechodu:
77 Martin Rychlík, Václav Soukup,
Barbora Půtová: Trojí rozloučení
s Miloslavem Petruskem
78 Václav Soukup:
Tomáš Durdík: Poslední hradní pán
Co čtou studenti:
89 Anastasia Zhukova: Ženy, které běhaly s vlky
Download

Editorial - Culturologia