7 článků serveru Finančník.cz na téma:
Money Management
Poctivým sebevzděláváním k zaslouženému bohatství…
1
Dostává se vám do rukou další vydání ze sérií článků serveru Finančník.cz na téma Money
Management. V rámci tohoto pravidelného vydávání článků bychom vám tímto rádi předali
důležité informace publikované na serveru Finančník.cz v ucelené podobě, které můžete
prakticky využít při přípravě na obchodování.
Kdyby většina ztrácejících obchodníků dokázala přijmout fakt, že úspěšné komoditní
obchodování není založené na umění předvídat, ale daleko spíše na umění dodržování
striktního money-managementu, zcela určitě by mezi námi chodilo mnohem více stabilně
profitujících spekulantů. V tomto vydání naší nové mini-publikace v podobě sestavy
zajímavých článků, bychom se rádi zaměřili na téma správného řízení peněz v tradingu.
Nemůžeme samozřejmě pokrýt celou problematiku do široka, ale zmíníme alespoň to
nejdůležitější ze základů a zabrousíme také do „náročnější“ problematiky moneymanagementu.
Autory textu jsou dlouhodobí tradeři Petr Podhajský a Tomáš Nesnídal, publikující své
zkušenosti na serveru Finančník.cz
2
OBSAH
MONEY-MANAGEMENT V PRAXI – ÚVOD .................................................................................. 4
MONEY-MANAGEMENT V PRAXI – NEZBYTNÉ ZÁKLADY ........................................................... 7
MONEY-MANAGEMENT V PRAXI – RISK & REWARD ................................................................. 9
MONEY-MANAGEMENT V PRAXI – KOMISE A DALŠÍ VÝDAJE OBCHODNÍKA ........................... 11
MONEY MANAGEMENT – JAKÉ OTÁZKY SI KLÁST .................................................................... 13
MONEY MANAGEMENT – POSITION SIZING ............................................................................ 16
MSA - DOSTUPNÝ POSITION SIZING V PRAXI ........................................................................... 20
MONEY MANAGEMENT A RISK MANAGEMENT – PRAKTICKÝ EBOOK PRŮVODCE ................. 30
NAUČTE SE ČÍST CENOVÉ GRAFY JAKO PROFESIONÁLOVÉ! ..................................................... 31
KAM ZA DALŠÍMI INFORMACEMI? ........................................................................................... 32
3
Money-management v praxi – úvod
Že je money-management jednou z nejdůležitějších součástí obchodního systému (a
potažmo každého obchodníka), je již většině notoricky známá věc. Přesto pojem moneymanagement zůstává pro mnohé pojmem relativně abstraktním. Je totiž pravdou, že moneymanagement je skutečně pojem velmi široký.
Před psaním jsem přemýšlel, jak vůbec celé toto téma začít, aby se nejednalo jen o další
opakování již známých pouček. Mým cílem bylo představit tento pojem celkově v lidštější
podobě, proto jsem se tedy rozhodnul jít na celé téma skrze reálný život.
Money-management je dle mého názoru naprosto základní téma, které by se mělo povinně
vyučovat na všech základních školách. Namísto zbytečností jako jsou větné rozbory, které
90% z nás nikdy v reálném životě nepoužije, by měl být vyučován způsob řízení peněz
každého jednotlivce nebo domácnosti. Takový předmět v základní výuce by zajisté pomohl
mnoha nyní předluženým lidem a rodinám.
Řízení peněz neboli anglicky právě ono magické spojení „money-management“, není vlastně
nic složitého. V první řadě se jedná o neustálé sledování toku peněz do naší kapsy (příjmy) a
opět z ní ven (výdaje) a teprve na základě tohoto toku jsou činěna další rozhodnutí. Bez
sledování toku peněz nemůžeme stavět žádná racionální rozhodnutí spojená s penězi. Pokud
nesledujeme tok peněz, riskujeme, že se dostaneme do nesnází.
Pokud bych začal „výukou“ money-managementu v reálném životě, tak bych přikázal za
domácí úkol, že by si každý měl do jednoduché tabulky sepsat veškeré příjmy, které každý
měsíc plynou do jeho pokladničky (výplata, přídavky atd). Dále by si měl udělat jednoduchou
tabulku výdajů a do ní si rozepsat nejprve základní nezbytné položky (nájem, energie, služby
atd.) a pak běžné denní výdaje (kupování jídla, občerstvení atd. – tj. jednoduchými počty
dojít k tomu, kolik peněz na den si mohu dovolit utratit). Pokud z našich kalkulací zbude něco
navíc, měli bychom si utvořit rezervu (myslím, že do takové rezervy by se mělo přispívat
pravidelně) a pokud stále něco zbývá, tak se můžeme rozhodnout, že si například zajdeme v
měsíci párkrát na lepší večeři atd. (každému to, co je mu vlastní). Toto vše je poměrně
jednoduchá záležitost, kterou osobně praktikuji od 18 let a která mně připadá naprosto
samozřejmá. Jak jsem ale pochopil, tak bohužel pro mnoho lidí to zase až tak samozřejmá
věc není. Vlastně jsem narazil pouze na pár lidí, kteří si podobně kontrolují osobní/rodinné
příjmy a výdaje podobně jako já a tak se dostávají do nečekaných situací: pár dnů před
výplatou již nemají skoro ani na jídlo, neustále nestačí splácet půjčky a splátky a tak jim na
dveře klepou exekutoři. Přitom na začátku stačí jednoduchá matematika, která nám sama
řekne, co si můžeme dovolit a co ne a kolik by měly být naše limity, co se výdajů týče.
Ok, předpokládám nyní, že většina čtenářů Finančníka jsou inteligentní lidé a není tedy třeba
zatěžovat se podobnými banalitami. Pojďme tedy dál.
4
Naprosto stejný základní princip příjmů a výdajů funguje v tradingu. Myšlenka je zde opět
shodná – nutnost kontrolovat kolik proudí na náš účet a kolik z našeho účtu a na základě
těchto informací dělat rozhodnutí o tom, co si můžeme dovolit a co ne.
Pokud například máme několik ztrátových měsíců, pak z našeho účtu peníze odcházejí, takže
bychom logicky neměli navyšovat pozice a obchodovat o to více (což je přesně to, co mnoho
nezodpovědných obchodníků dělá). Představte si opět stejnou situaci převedenou do
reálného života: vaše měsíční výdaje jsou několik měsíců po sobě vyšší než obvykle a zároveň
váš zaměstnavatel vám sníží na stejnou dobu plat o jednu čtvrtinu. Co půjdete udělat?
Půjdete o to více utrácet, nebo se raději na nějakou dobu uskromníte, abyste toto horší
období přežili „ve zdraví“? Rozumný člověk sáhne po variantě 2, protože je to jediné správné
racionální rozhodnutí – pokud máme dostatečný pud sebezáchovy. Zajímavé je, že takováto
životní situace je většině lidí poměrně jasná a zřejmě by většina i zareagovala správně a
racionálně, přesto když dojde na trading, tak mnoho lidí se začne v podobné situaci chovat
přesně obráceně – v době ztrát a v časech, kdy se jim nedaří, začínají obchodovat o to
agresivněji, nebo dokonce ještě ke všemu navyšovat své pozice.
Pokud bychom tedy měli definovat první okruh pojmu money-management neboli řízení
peněz, zněla by definice asi takto:
V naprostém základu je money-management sledování příjmů a výdajů. Pokud se naše
příjmy zvyšují (v obchodování se nám daří a na náš účet tečou peníze), můžeme si dovolit i
vyšší výdaje (tj. zvyšovat naše pozice – což bychom také dělat měli). Pokud naopak naše
příjmy klesají, musíme i snižovat naše výdaje (tj. snižovat naše pozice).
Samozřejmě slovo „výdaj“ zde není zcela přesné, protože samotná pozice nemůže být
chápána jako výdaj, ale spíše jako risk, který se může proměnit v zisk, ale samozřejmě také
ve ztrátu – tj. v přeneseném slova smyslu ve „výdaj“. Proto je logické, že nebudeme riskovat
více než obvykle, když zrovna nemáme na účtu dostatek peněz.
Pojďme ale dále.
V rámci tohoto základního pravidla můžeme najít další podstatný fakt, který je dalším
důležitým okruhem money-managementu. Je jím fakt, že nikdy nepoužijeme celý náš
rozpočet (nebo jeho většinu) na jedinou věc.
Řekněme, že jste právě dostali na účet výplatu. Pokud jste racionálně uvažující zodpovědný
jedinec, pak víte, že z této výplaty musíte vydržet do příštího měsíce a za celý měsíc musíte
pokrýt velkou řadu různých a nutných nákladů. Proto byste asi jenom stěží v den výplaty šli a
koupili si za 75% veškerého platu novou sedací soupravu. Po zbytek měsíce byste totiž
možná ještě zaplatili část nájmu, ale už by vám nezbylo na energie, na služby, ba dokonce ani
na jídlo.
Přesto se někteří začínající obchodníci chovají přesně takto: při svém prvním obchodu
„vsadí“ 75% svého kapitálu právě na jediný obchod a předpokládají, že takový vyjde.
Většinou však jako naschvál nevyjde, a tak tito obchodníci již po prvním obchodě nemají na
5
„jídlo“ a „umírají hlady“ (tj. nemají již peníze na další obchod, nemohou pokračovat, takže
skončili). Tací lidé pak chodí a rozkřikují, jak je obchodování riskantní a nebezpečné. Je to
však totéž, jako by tito lidé v den výplaty utratili 75% platu, po zbytek měsíce museli žít na
ulici a škemrat peníze a u toho rozkřikovali, jak je naše vláda špatná, že dopustí, aby se něco
takového stalo a že kvůli vládě žije daná osoba na ulici.
Druhou definici money-managementu bychom tedy mohli napsat takto:
Nikdy nemůžeme použít celý příjem (nebo jeho většinu) na jedinou věc (na jediný obchod),
pokud máme ještě další platební závazky (tj. pokud ještě chceme dále pokračovat v našem
obchodování).
6
Money-management v praxi – nezbytné základy
Představte si, že pracujete pro firmu, která vás dobře platí a ve které vás dokonce i pracovat
baví – fajn kolektiv, skvělá a zábavná práce – zkrátka a dobře „ideální“ zaměstnání. Firma má
však jedinou chybičku, a sice že je momentálně díky vysoké konkurenci a složitému získávání
nových klientů závislá na jediném klientovi. Tento klient může kdykoliv ukončit smlouvu a
celá firma, pro kterou pracujete, se tedy může dostat do vážných problémů, při kterých by
pravděpodobně došlo i k propouštění. O této skutečnosti moc dobře víte, a tudíž by bylo
dobré se na ni také patřičně připravit.
Pokud bychom byli osoba naivní a nezodpovědná, zřejmě bychom si s daným faktem příliš
hlavu nedělali a raději bychom si nalhávali „ono to nějak dopadne“, „firma nás určitě na
holičkách nenechá“, „naše vláda přece nedopustí, aby se mně stalo něco hrozného“ atd.
Nepříjemnosti přitom mohou přijít velmi snadno – nikdo vám negarantuje, že to nebudete
právě vy, kdo by byl mezi prvními propuštěnými a už vůbec nikdo negarantuje, že byste hned
našli novou práci. Může tedy dojít i k několika měsíčnímu výpadku příjmu a my si můžeme
sáhnout skutečně na dno a poznat, co je to být zcela bez peněz a přitom muset stále platit
složenky, leasingy a hypotéky.
V podobných případech by tedy bylo lepší se na možné situace trochu lépe připravit (což
bychom měli i v případě, že naše práce je zdánlivě daleko jistější, než si myslíme a že naše
firma má mnoho klientů – ani to neznamená, že nemůžeme být propuštěni). Nejlepší způsob
jak se na něco podobného připravit je jednoduchý – snažit se z každého platu ukládat trochu
bokem a tvořit si rezervy. I třeba za cenu, že omezíme kouření a jiné zlozvyky. Ideálně
bychom měli mít rezervu alespoň na 3-6 měsíců. Pokud by se stalo něco skutečně zlého a
nenadálého (a bohužel takové věci se stávají dnes a denně), nebyli bychom ještě stále
vystaveni tak silnému tlaku, byli bychom schopni jednat a rozmýšlet s čistější hlavou atd.
Rezerva a její rozdělení na několik měsíců dopředu je tedy rozhodně velmi dobrá věc.
Naprosto stejnou úvahu je však nutné přenést do tradingu. V tradingu si musíme uvědomit,
že ne zdaleka budete mít každý měsíc ziskový. Můžete být například intradenní obchodník a
mít 10 měsíců z 12 v roce ziskových, můžete být opční obchodník a mít 9 měsíců z 12
ziskových, nebo můžete být poziční obchodník a inkasovat díky dlouhodobějšímu držení
pozic své profity i jednou za X měsíců. Ve všech těchto případech bychom potřebovali
nějakou „rezervu“, aby v případě, kdy nastane nejhorší možná situace, náš účet stále příliš
„neutrpěl“.
K představě o našich nejhorších variantách slouží backtesty, které nám ukazují, kolik přibližně
v minulosti mohlo nastat ztrátových měsíců za sebou a jaká nejhorší ztráta v daném měsíci
mohla nastat. Od nejhorších možných variant bych se osobně vždy „odpíchnul“ a začal na
nich stavět svůj plán rozdělení kapitálu.
Začněme například opčním obchodováním. Své nemanagované Straddle/Strangle obchoduji
každý měsíc. Vím tedy, že udělám 12 obchodů za rok. Řekněme dále, že si na tuto strategii ze
svého účtu vyčlením 60 000 USD.
7
V prvé řadě vím, že dle backtestů mohu reálně utrpět i 5 – 6 ztrátových měsíců po sobě.
Během takové doby bych nerad přišel o více jak 25 % svého kapitálu, protože větší pokles už
by mně byl psychicky nepříjemný.
Nyní si tedy řeknu, že pokud 6 ztrátových měsíců může představovat maximálně 25% pokles
mého aktuálního kapitálu, pak to znamená, že si mohu během 6 měsíců dovolit ztratit
maximálně 15 000 USD. To tedy znamená, že na 1 měsíc si mohu dovolit riskovat maximálně
15 000 / 6 = 2500 USD. Pokud na jeden nemanagovaný Straddle/Strangle riskuji většinou 200
USD, znamená to, že každý měsíc si mohu dovolit obchodovat přibližně 12 pozic.
Tímto způsobem si tedy svůj kapitál trochu „přerozdělím“. Nadefinuji si svůj risk tak, abych
věděl, že když přijde velmi špatné období (tj. pro přirovnání právě období, kdy bychom v
běžném životě byli X měsíců bez práce), tak přijdu v nejhorším přibližně o 25% kapitálu, což
je pro mě psychicky stále únosné – stále budu schopen pokračovat bez zbytečného
„zatemnění mysli“.
Tím, že jsem si definoval risk 2500 USD na měsíc, jsem navíc udělal ještě jednu věc: definoval
jsem si, že abych ztratil celý kapitál, musel bych bez přestání ztrácet měsíc co měsíc v kuse
po dobu celých dvou let. To je v případě strategie Straddle/Strangle poměrně dost nereálné,
takže při takto rozumně rozděleném kapitálu se mohu cítit docela jistý v tom, že s touto
strategií zde budu ještě hodně dlouho – dle všeho mnoho a mnoho let. Že během té doby
budu muset projít složitějšími obdobími je jiná věc, ale právě proto mám celý svůj tradingový
byznys diversifikovaný dalšími strategiemi a metodami, abych ideálně v součtu vytvořil
nějaký zisk naprosto každý měsíc.
Dnešní lekce z money-managementu tedy zní:
Vždy nejprve svou strategii důkladně otestujte, abyste věděli, co nejhoršího vás může
potkat. Celou nejhorší možnou situaci (a možná ještě o kousek horší) si pak postavte do
kontextu s vaším obchodním kapitálem a určete si svůj risk na obchod tak, abyste v
případě nejhorší situace (a raději ještě trochu horší) přišli jenom o takovou část kapitálu,
která vás psychicky a finančně nezruinuje a umožní vám dále bez větších problémů
obchodovat.
Pamatujte, že rezervy jsou třeba a ještě nikdy nikdo neprohloupil tím, že se rozumně
připravil předem na časy, kdy by mohl být bez příjmů a kdy by se mu nemuselo příliš dařit.
8
Money-management v praxi – Risk & Reward
Risk Reward Ratio je v tradingu dobře zavedený pojem a jeho správné pochopení je
nezbytné. Představte si, že máte firmu, která se pro získávání zakázek musí účastnit
výběrových řízení. Abyste dostali „job“, musíte se nejprve zapsat a dostat do nějakého
tenderu a v něm uspět, to znamená porazit ostatní účastníky.
Co z vlastní zkušenosti vím, tak výběrová řízení nebývají zadarmo. Často stojí i nemalé peníze
– pamatuji si například, že když jsem se účastnil výběrového řízení na natáčení reklamních
spotů pro firmu Coca-Cola, najal jsem si malý štáb i s technikou a celý svůj nápad natočil
„nanečisto“, abych klientovi ukázal svou přesnou představu. Díky této investici jsem nakonec
výběrové řízení vyhrál a zakázku získal, je ale pravdou, že kdyby celá věc nedopadla, stálo by
mě to celé jenom nemalé peníze.
Důvod, pro který jsem však tento risk podstoupil, byl prostý – mohl jsem potenciálně získat
více, než jsem riskoval. Pokud opomenu prestiž, kterou přináší skutečnost, že máte jako
režisér klienta typu Coca-Cola v portfoliu, byl zde samozřejmě i finanční efekt. Zatím co za
natočení ukázkového videa jsem zaplatil kolem 20 tisíc korun, můj honorář při získání
zakázky by činil 5x více (přeci jenom jsem v té době začínal a nepatřil ještě mezi příliš dobře
placené režiséry), to tedy znamená, že můj poměr risku k potenciálnímu zisku byl 1:5.
Samozřejmě, celá věc by vypadala jinak, kdyby můj honorář za reklamu měl činit řekněme
třeba jen 30 000 korun. V takovém případě by můj poměr byl 1:1,5 a to je poměrně dost
málo – riskujete nemalou částku proto, abyste získali jenom nepatrně více. Ve skutečnosti by
byl poměr ještě podstatně horší, protože po odečtení oněch 20 000 korun vynaložených na
natočení ukázky by zisk činil jenom 10 000 Kč, to znamená polovinu celkového risku!
V běžném životě a v běžném obchodě tedy naprosto samozřejmě platí, že pokud máme pro
něco vynakládat určitou finanční částku (a také čas a námahu), chceme zpět získat rozhodně
minimálně několikanásobně více – často i 10x více, než v dané věci riskujeme. I v běžném
životě je tedy evidentně naprosto samozřejmé používat něco, čemu se říká Risk-Reward ratio
(RRR) neboli poměr risku k možnému (očekávanému) zisku.
V tradingu je samozřejmě tento princip platný naprosto stejně. V prvé řadě nebudeme chtít
své peníze riskovat jenom tak – vždy budeme chtít vidět potenciál zisku a to ideálně
podstatně vyššího, než je náš risk. Toto je tedy jeden z dalších důležitých důvodů, proč se
učíme základům technické analýzy: vždy se snažíme na grafu identifikovat alespoň na základě
nejbližších supportů a resistancí potenciál a dle něho zvážit naše RRR. I když se nejedná o
žádnou „zázračnou“ a dokonalou techniku určování potenciálu, a už vůbec ne zaručenou
techniku, je to pořád lepší než nic. Stále nám to totiž umožňuje fungovat jako správně
uvažující obchodníci, kteří logicky chtějí vždy získat trochu víc, než riskují. Jak už konec konců
řekl kdysi jeden slavný trader – v tomto byznyse jsme proto, abychom dostali zaplaceno za
náš risk.
9
Toto tedy mějte na paměti, kdykoliv půjdete učinit jakýkoliv obchod – ať už v tradingu nebo
jiném byznysu.
Pokud bude daná věc zahrnovat risk, vždy si nechte za takový risk dobře zaplatit. Nikdy se
tedy nespokojte s odměnou, která by potenciálně nebyla alespoň 2-3x větší, než je váš risk
v dané věci.
Pokud se budete tohoto pravidla držet, nebudete ve skutečnosti ani potřebovat tolik
úspěšných obchodů a přitom budete moci stále velmi dobře vydělávat.
Samozřejmě, v tradingu je celá věc ještě malinko komplikovanější – krom RRR totiž také
záleží na tom, jakou přibližnou procentuální úspěšnost má váš obchodní systém. Je logické,
že pokud budete mít úspěšnost 60% a více, můžete si dovolit obchodovat pro podstatně
menší zisky. Je to opět stejné, jak v běžném životě – pokud byste byli firma, která uspěje v 6
výběrových řízení z 10, stačí vám dokonce účastnit se i takových výběrových řízení, ve
kterých vyděláte jenom o malinko více, než riskujete – a stále máte poměrně zajímavý a
profitabilní byznys. Bohužel ale, realita života je taková, že jste většinou šťastni za 3 vyhraná
výběrová řízení z 10, proto vždy budete chtít potenciál zisku alespoň 4x větší. Trading je v
tomto ohledu možná malinko lepší, mnoho základních systémů umožňuje "vyhrát“ 4-5x z 10
případů a přitom si zachovat stále zajímavé RRR (alespoň 1:3).
Jak tedy vidíte, trading není jenom o tom klikat myší a zadávat příkazy. Vždy je nutné taky
počítat – a umět si velmi dobře spočítat, co se mně ještě vyplatí a co již nikoliv. Kéž by v
tradingu více lidí počítalo, než slepě důvěřovalo „odborným analytikům“ a brokerům.
10
Money-management v praxi – komise a další výdaje
obchodníka
Jak už jsme si ukázali, pojem „money-management“ je poměrně dost široký. Není nikde v
žádné příručce definováno, co přesně by měl obsahovat, proto každý jednotlivec může
chápat hranice toho, co vše money-management ještě zahrnuje, trochu jinak. Já osobně
chápu jako další součást money-managementu celkové náklady na tento byznys.
Tento byznys není zadarmo – a nemám nyní na mysli přirozené ztráty, které jsou nedílnou
součástí každého obchodního systému (žádný byznys na světě nefunguje tak, že by pouze
generoval profity, aniž by tu a tam neutrpěl nějakou ztrátu, v jakékoliv podobě). Mám daleko
spíše na mysli přirozené výdaje, které je třeba zahrnout do celkového „cash-flow“.
V prvé řadě bych se rád pozastavil nad pojmem „komise“. Tu a tam se nestačím divit, jak
někteří obchodníci jdou intradenně obchodovat s komisemi i více než 20 USD / round turn za
zbytečné služby některých brokerů. Tací obchodníci buďto neumí moc počítat, nebo si nedají
práci nalézt lepší nabídku (sám obchoduji intradenně za komise do 4 USD / RT). Pojďme tedy
k těm počtům.
Řekněme, že obchoduji systém, který má průměrný zisk na obchod 50 USD. Každý měsíc
udělám 60 obchodů, takže by se dalo říci, že takovýto systém vydělá průměrně 3000 USD na
kontrakt za měsíc (podobné výsledky dosahuji s naším systémem FinWin). Pokud bych
zvažoval obchodování s 10 kontrakty, tak mohu hovořit o příjmu 30 000 USD za měsíc.
Jenomže do této částky jsem nezapočítal své měsíční náklady na tento byznys.
V prvé řadě tu mám komise, které jsou zkrátka a dobře nákladem, ať chceme, či nikoliv.
Pokud bych intradenně obchodoval např. přes full-service brokera za komisi 25 USD / RT, pak
při 60 obchodech měsíčně po 10 kontraktech zaplatím celkem 15 000 USD. Do toho
započítám další měsíční náklady na můj byznys: data (např. eSignal) za 135 USD, internetové
připojení 100 USD, odběr různých časopisů o tradingu pro další vzdělávání 100 USD, občasná
platba IT specialistovi za různé servisní práce na počítačích (jsem počítačový antitalent) 100
USD, účetní 100 USD. Z našich 30 000 USD za měsíc tedy nakonec zbylo 14 465 USD. Náš
broker by přitom vydělal při poplatcích 25 USD / RT celých 15 000 USD, tj. více než já a to za
nulovou práci. V tomto ohledu tedy svůj money-management z pohledu nákladů nevidím
jako příliš efektivní a rozhodně bych se snažil snížit komise alespoň na 5 USD. Tím by mé
celkové náklady byly 3 535 USD a mně by tak zbylo 26 465 USD. To je poměrně zásadní
rozdíl. Někteří lidé říkají, že raději platí 25 USD na komisích pro pocit české podpory, avšak i
při obchodování pouhých 2 kontraktů může rozdíl v příjmu činit celých 2400 USD, čili
nějakých 36 000 Kč. Přitom už za poloviční částku si můžete najmout tlumočníka pomalu na
plný úvazek. Platit tedy takto nesmyslné komise chápu jako jedno z dalších porušení pravidel
money-managementu, neboť účelem money managementu je ochránit mne před
zbytečnými finančními nebezpečími a nekřesťanské komise vidím jako jedno z nich.
(mimochodem občas by trochu měli počítat i forexoví obchodníci, neboť při troše zdravého
selského rozumu člověk poměrně rychle zjistí, že je forex proti například e-mini v mnoha
11
ohledech kolikrát nekřesťansky drahý; buďte si jisti, že to, co je zdánlivě zadarmo, si od vás
někdo nechá sakramentsky dobře zaplatit někde jinde).
Jak už jste si všimli, jsou zde i další nezbytné náklady a i ty by měly být úměrné tomu, co
vyděláváte. Jinými slovy se domnívám, že vaše celkové náklady by neměly činit více jak
nějakých 15-20% vašich příjmů. Pokud tedy vydělávám zatím jen 1000 USD měsíčně, na
veškeré záležitosti kolem (včetně komisí) by nemělo jít více jak 150 – 200 USD, tj. musím se
často spokojit i s horším servisem různých služeb (např. data nebo software), pokud chci mít
z tradingu stále byznys, jehož účelem je především vydělávat. Samozřejmě jiná situace
nastává v momentě, kdy již vydělávám 30 000 USD měsíčně, můžeme na veškeré věci kolem
tradingu vynaložit každý měsíc například 6000 USD a to je částka, při které i po odečtení
nákladů spojené s komisemi mohu klidně najmout asistenta, který se bude starat o
nejrůznější záležitosti atd.
Bohužel s podobnými náklady musíme počítat i v měsících, kdy nic nevyděláme, takže není
od věci každý měsíc vyčlenit z našich celkových zisků určitou „rezervu“ na placení všech
nutných nákladů pro příští 2-3 měsíce. Není to nic nutného, ale chápu to osobně jako další
dimenzi, ve které se dají řídit peníze v tomto celkovém byznyse. Osobně jsem přesvědčený,
že čím detailnější a podrobnější přehled v příjmech a výdajích máme, tím efektivnější
můžeme celkově být.
Začínající tradeři by dle mého názoru měli podobně uvažovat i u pořízení různého drahého
software do začátku. Skutečně takový potřebujete? Dokážete jej již brzy využít tak, aby se
vám zaplatil? Bude celá záležitost rychle rentabilní? Znám obchodníky, kteří své opční
obchodování začali nákupem software za 4000 USD, přitom jejich počáteční kapitál činil
pouze 5000 USD. To tedy znamená, že při zhodnocení 40% ročně bude takovému jedinci
trvat minimálně 2 roky, než počáteční investici splatí, jelikož se však jedná o nováčka tak
daleko spíše 3 roky. Obdobné investice chápu v začátcích jako zbytečný luxus. Samozřejmě,
tento byznys není zadarmo a není v žádném případě možné chtít vše zadarmo (naopak,
pokud chceme alespoň trochu slušnější zázemí, tak je naprosto zásadní s rozumnými
měsíčními výdaji počítat, jinak ani nemá cenu se do tradingu pouštět), avšak pořizování
záležitostí v ceně 50 000 a více chápu jako smysluplnou v momentě, kdy jsem si docela jistý,
že dokážu na takovou vydělat tradingem zpět maximálně za 3-4 měsíce.
Samozřejmě, tento můj pohled na další rozměr money-managementu není dogmatický, je to
pouze a jen můj pohled a nikomu jej nenutím. Jsou tradeři, kteří například počítají průměrný
zisk na obchod již po odečtení komisí, což je rozhodně také naprosto v pořádku. Přesto není
od věci se tu a tam podívat, jaké jsou naše celkové náklady na celý byznys. Přeci jenom
hledět na podobná čísla z trochu větší perspektivy není nikdy na škodu.
12
Money management – jaké otázky si klást
Téma money-managementu bych rád rozebral také z pohledu studií známé obchodnice Lindy
Raschke a zároveň položil důležité otázky, které je třeba si v souvislosti s moneymanagementem klást.
Linda Bradford Raschke patří k jedněm z nejlepších obchodníků světa a bez nadsázky může
být považována za zcela nejlepší obchodnici-ženu, dokazujíc, že úspěch v tomto businessu je
možný nejenom pro muže. Linda spravuje velké, multi-milionové fondy a mimo jiné je
autorkou knihy Street Smarts (Chytráci z ulice), ze které nyní budu čerpat výsledky studií v
souvislosti s money-managementem.
Jedná se o studii, které se Linda Raschke zúčastnila přibližně před 10 lety a jejímž účelem
bylo zjistit, jaký faktor má nejdůležitější vliv na úspěch obchodování a proč. Posuzovány měly
být 3 faktory:
a) psychologie
b) money-management
c) edge (technika vyhledávání obchodů a vstupů do nich)
V rámci této studie bylo „zkoumáno“ 925 komoditních obchodníků s certifikátem CTA a
veškeré jejich obchody realizované v letech 1974 až 1995. Část psychologická byla vedena
odborným psychologem a její výsledky nejsou v knize dále popsány. Část 2 a 3 byla vedena
Lindou Raschke.
Ze zmíněných 925 obchodníků v průběhu let zcela skončilo celkem 435, zbylých 490 v
businessu stále s úspěchem setrvává. Hlavním cílem studie bylo zjistit, zdali za důvodem
úspěchu/neúspěchu stojí převážně edge, nebo money-management. (Pro vysvětlení: egde je
vaše „výhoda“ v trhu, resp. vaše vstupní metoda. Za edge je možné považovat například
každý z patternů systému WoodiesCCI. Některé edge jsou lepší, jiné horší. Některé mají
vysokou úspěšnost, jiné nižší. Přesto však není úspěšnost nejpodstatnější faktor – podstatný
je money-management, neboli jak řídíme průběh obchodu, jak máme nastavené techniky
výstupů a posouvání SL atd.) K posuzování byla celá řada kritérií a není v možnostech článku
ani mým cílem vypisovat všechny (v případě zájmu doporučuji zakoupit zmíněnou knihu).
Zde jsou však klíčové závěry:

úspěšní obchodníci pracují často s edge, které naděluje o trochu menší průměrné
roční profity než edge obchodníků neúspěšných, avšak edge úspěšných obchodníků
naděluje větší průměrné měsíční profity; volatilita zisků/ztrát úspěšných obchodníků
je podstatně menší
Dále ze studie plyne, že úspěšní obchodníci používají často malinko horší edge než
neúspěšní, avšak používají rozdílný money-management, který se liší v následujících bodech:

úspěšní obchodníci mají průměrně menší měsíční draw-down
13


úspěšní obchodníci používají systém, který se z největšího draw-downu dokáže dostat
zpět na nulu rychleji, než v případě obchodního systému neúspěšných obchodníků
úspěšní obchodníci měli menší standardní odchylku v rámci průměrných zisků
Celkovým závěrem pak je tedy skutečnost, že money-management je pro úspěch
obchodování podstatnější než edge. Hlavním cílem obchodníka při stavbě obchodního
systému, resp. plánu money-managementu (výstupy, velikost stop-lossu, posouvání stoplossu) by pak mělo být soustředění se na následující faktory:


co nejmenší volatilita zisků a ztrát; klidně brát menší roční profity, avšak za cenu
menších draw-downů a větších průměrných měsíčních zisků
stavět systém s velikým důrazem na to, aby se dokázal co nejrychleji ze svých
největších draw-downů dostat zpět na nulu (tak zvané „recovery“); právě recovery se
ukázalo jako jeden z nejkritičtějších bodů
V souvislosti s touto studií vám tedy nabízím několik otázek, které by si měl každý
zodpovědět v průběhu budování obchodního systému:
Jak velký stop-loss používat?
Pokud budete používat malý stop-loss, budete tu a tam předčasně vyhozeni z potenciálně
ziskového obchodu. Avšak větší stop-loss může znamenat i větší draw-down a delší období
pro znovunabytí kapitálu. Je tedy důležité nesnažit se šponovat zisky „na maximum“ a raději
volit cestu, kdy zisky nejsou možná až tak vysoké jak by mohly být, ale zároveň dosahujeme i
menšího draw-downu.
Jak z trhu vystupovat?
Otázka výstupů je naprosto kritická a platí u ní totéž, co v otázce stop-lossu. Výstup nakonec
rozhodne o tom, zda bude obchod ziskový nebo ztrátový. Snažte se vystupovat klidně s
menšími zisky, avšak tak, abyste měli lepší průměrné měsíční výsledky. Z pohledu celého
roku možná s technikou „drobnějších“ zisků vyděláte méně, než s nějakou agresivnější
technikou výstupu za účelem „velkých zisků“, avšak systém bude stabilnější, zrovna tak jako
vaše profity.
Jak a kdy posouvat stop-loss?
Posouvat stop-loss co nejrychleji na úroveň vstupu, abychom byli co nejdříve v „bezrizikovém
obchodě“ je možná dobré z pohledu psychologie, ne však vždy nutně z pohledu obchodního
systému. Pokud budete posouvat stop-loss na vstup příliš brzy, budete inkasovat nulové
zisky tam, kde by při pozdějším posunu stop-lossu mohly být alespoň drobné zisky. Tím si
tedy výrazně snížíte potenciál mít vyšší průměrný měsíční zisk a i potenciál rychlejšího
recovery. Samozřejmě, správné posouvání stop-lossu je otázka hlubší studie s použitím
technik MAE (maximum adverse excursion) a MFE (maximum favorable excursion) – což platí
i pro techniky výstupů a umisťování základního stop-lossu.
14
Závěrem
Trávit přespříliš času hledáním „optimální“ metody vstupů do trhu je zbytečné. Daleko
důležitější je věnovat čas technikám money-managementu neboli hledání efektivního
způsobu řízení otevřených obchodů, ať už použijeme jako vstupní signál cokoliv.
15
Money Management – Position sizing
V našem bezplatném on-line manuálu na těchto stránkách se mnozí z vás dočetli, že jednou z
nejdůležitějších částí úspěšného obchodování je money-management. Jako zcela základní,
nejjednodušší formu money-managementu jsme pak uvedli princip vyhledávat obchody s
vyšším potenciálem zisku než je potenciál risku – neboli vyhledávat obchody s co největším
RRR (viz kapitola money-management) a dále neriskovat na 1 obchod více jak 3-5% účtu. Ve
vyspělém světě zralých a zkušených obchodníků se však pod pojmem money-management
skrývá ještě něco trochu jiného. Pokud se zeptáte profesionálního, zkušeného obchodníka co
je money-management, pravděpodobně dostanete následující odpověď:
Money management je ta část celkového obchodního systému, která nám říká „kolik“.
Kolik svého spekulativního kapitálu bychom měli v daný moment riskovat? Kolik si můžeme
dovolit riskovat?
Možná jste už někde zaslechli podobnou definici pod výrazem position-sizing. Takto se dá
výše zmíněná definice též nazvat, ale v profesionálním světě je právě toto považováno za
money-management. Ve světě profesionálního obchodování je otázka „kolik riskovat“ a
„kolik pozic otevřít“ naprosto zásadní - každý dobrý trader by se takovouto otázkou měl začít
zabývat v momentě, kdy má vytvořený třeba i zcela jednoduchý obchodní systém, který mu
dokáže nadělovat profity. Pokud totiž k takovémuto systému později přidáte vhodný moneymanagement, zisky se mohou začít rozrůstat raketovým tempem. Pojďme se tedy na moneymanagement z pohledu profesionálů podívat trochu blíže.
Martingale versus antimartingale
V obecném pojetí existují pouze dva koncepty money-managementu. První se nazývá
martingale money-management a druhý se nazývá antimartingale money-management.
Martingale money-management říká, že by obchodník měl během ztrátové série obchodů
ZVYŠOVAT své pozice v daném obchodě. Proč? Zkrátka a dobře, protože, jak jsme si již
několikrát vysvětlili, komoditní spekulování má mnoho společného se statistikami a s faktem,
že po řadě neúspěšných obchodů přicházejí úspěšné a naopak. To tedy znamená, že pokud
máme za sebou řadu neúspěšných obchodů, roste nám s každým dalším neúspěšným
obchodem šance, že bude příští obchod vítězný. Proto podle principů martingale moneymanagementu by měl obchodník v takové situaci zvyšovat svůj risk – neboli navyšovat
množství obchodovaných kontraktů.
Nutno říci, že model martingale money-managementu vzniknl původně u hazardních hráčů
rulety a karetních her a v rámci komoditního obchodování jej nepovažuji za užitečný, spíše
bych si dovolil nazvat jej jako velmi nebezpečný. Zabývat se hlouběji metodou martingale
money-managementu tudíž považuji za zbytečné a pojďme si raději něco říci o druhém
konceptu - antimartingale money-managementu.
16
Jak již jistě mnozí z vás tuší, antimartingale money-management je postavený na opačném
principu, než martingale money-management: pokud rostou vaše zisky, zvyšujte i své risky.
Pokud však váš účet zažívá ztráty, svůj risk adekvátně snižujte.
Přeneseno do praxe to znamená: pokud budete vydělávat a poroste váš účet, pak riskujte
více ve formě více otevřených pozic. Pokud váš účet začne klesat, své pozice snižujte.
Samozřejmě, nejedná se o nic nového ani o žádný světoborný objev roku. Přesto, mnozí z vás
třeba již brzy začnou vydělávat v komoditách nemalé peníze a tak se začnou současně trápit
myšlenkou: co mám dělat se svými penězi teď? Mám obchodovat s více pozicemi? A s kolika?
Odpověď na tuto otázku by vám měl dát vlastní, precizně naplánovaný a otestovaný model
antimartingale money-managementu.
Jaké jsou nejběžnější modely antimartingale money-managementu?
Nejzákladnější a nejznámější modely používání antimartingale money-managementu jsou 4.
Samozřejmě, existují celé řady dalších kombinací a variací, přesto však pro účel tohoto
úvodního článku o hlubším pohledu do tajů money-managementu zatím postačí vědět právě
o těchto čtyrech.
MODEL 1 - Units per fixed amount of money (UPFA)
První model udává, kolik pozic otevírat na každých X dolarů na vašem účtu. Pokud si otevřete
účet s 5 000 USD a rozhodnete se pro používání UPFA modelu, pak si jako první musíte určit,
kolik maximálně kontraktů začnete s takovouto částkou obchodovat. Jelikož se jedná o
částku relativně malou, pak řekněme, že s 5 000 USD začnete obchodovat pouze jeden jediný
kontrakt - nezávisle na tom v jakém trhu (resp. v každém, kde vám to marginy dovolí) a s
jakým stop-lossem. Prakticky to pak též znamená, že budete obchodovat vždy pouze jeden
jediný trh. Pokud však budete úspěšní, pak již brzy svých prvních 5 000 USD proměníte do 10
000 USD. A jelikož jste si na začátku určili obchodovat jeden kontrakt na s každými 5 000 USD
na účtu, pak zde začnete logicky obchodovat kontrakty 2. Buďto dva kontrakty v jednom
daném trhu, nebo po jednom kontraktu ve dvou různých trzích.
Vaše obchodované pozice tedy začnou narůstat vždy po 5 000 USD, které „přibudou“ na váš
účet. Pokud se v počátku rozhodnete otevírat 1 pozici na každých 2 000 USD, pak budou vaše
pozice narůstat po každých 2 000 USD (při 10 000 USD na účtu budete tedy obchodovat
celkem 4 pozice), atd.
MODEL 2 - Equal units model (EUM)
Druhý model je nejčastěji používaný v akciovém obchodování. Principem tohoto modelu je
rozdělit si účet na několik stejně velikých částí a každou část pak riskovat na jiný obchod.
Řekněme, že vlastníte 10 000 USD, za které chcete nakoupit akcie. Jelikož každá akcie stojí
jiné peníze a vy byste rádi měli v celém nákupu nějaký „systém“, pak použijete EUM model,
rozdělíte svých 10 000 USD na 5 stejných dílků - tj. na 5 x 2 000 USD a za každý dílek
nakoupíte jiné akcie. Za každé 2 000 USD samozřejmě nakoupíte jiné množství akcií, neboť
každá akcie jinak stojí. Proto např. za 1 dílek 2 000 USD nakoupíte 8 akcií XX, za druhý dílek 3
17
akcie YY, za 3 dílek 10 akcií ZZ, atd. Jak pak váš účet roste, opět přerozdělujete zisky rovným
dílem mezi jednotlivé dílky a v rámci těch pak přikupujete další akcie.
Modelu EUM se však využívá s určitou úpravou i v komoditách. Řekněme, že máte 30 000
USD. Jelikož potřebujete nějaký kapitál na pokrytí marginů a jelikož v komoditách NIKDY
neriskujeme veškerý kapitál, pak si z této částky vezmete určitý díl, který jste ochotní
riskovat - řekněme např. třetinu (tj. 10 000 USD). Těchto 10 000 USD pak rozdělíte na 5
stejných dílků (units). Máme tedy 5 dílků po 2 000 USD. Nyní, každý z těchto dílků riskujeme
v jiném trhu. Množství kontraktů v daném trhu si pak můžeme zvolit například na základě
marginů. Pokud máme trh XX, kde je margin 500 USD, pak za dílek 1 otevřeme 4 pozice v
trhu XXX. Druhý dílek můžeme použít na otevření dvou pozic s marginem 1 000 USD a třetí
na otevření jedné pozice s marginem 2 000 USD, atd.
Využití EUM modelu v komoditním obchodování je celá řada, je možné volit nejrůznější
přístupy a kombinace.
MODEL 3 - Percent of margin (POM)
Třetí model antimartingale money-managementu říká, že vždy na dané procento účtu
otevíráte tolik pozic, kolik vám dovolí marginy.
Pokud si otevřete účet 30 000 USD a rozhodnete se pro používání POM modelu, pak si
nejprve musíte stanovit procento účtu, které budete riskovat v rámci výše marginů na jeden
obchod. Řekněme, že se rozhodnete neriskovat v marginech nikdy více, jak 10% svého účtu.
Pak máte tedy na jeden obchod k dispozici 1 000 USD na marginy. Pokud tedy chcete
obchodovat komoditu s marginem 700 USD, otevřete si pouze 1 pozici. Pokud chcete
obchodovat komoditu s marginem 400 USD, otevřete si 2 pozice, atd.
Pokud se nyní vrátíte k modelu 2, pochopíte, jak lze různé modely mezi sebou kombinovat - v
případě modelu 2 jsme u příkladu využití EUM modelu v komoditách ve skutečnosti využili
kombinaci EUM a POM modelu.
MODEL 4 - Percent Volatility model (PVM)
Poslední model je zřejmě nejsložitější ze všech. Podstatou PVM modelu je totiž měření
průměrné denní volatility trhu a na základě té volit množství pozic, které v trhu otevírat.
Nejběžnější způsob měření průměrné denní volatility trhu je ATR (average true range).
V principu pak funguje PVM zhruba následovně: ze svého účtu si zvolíme určité procento
účtu, které jsme ochotni riskovat na 1 obchod. Pokud tedy máme účet například 10 000 USD
a rozhodneme se riskovat v 1 obchodě 10% účtu - pak jsme ochotni riskovat na 1 obchod 1
000 USD.
Nyní si zjistíme, jaká je současná průměrná volatilita (ATR) trhu, který chceme obchodovat.
Pokud se trh momentálně obchoduje s průměrným denním cenovým rozpětím 300 USD, pak
otevřeme v obchodě 3 kontrakty (1 000 / 300 = 3,33) - samozřejmě v případě, že nám to
dovolí výše marginů. Pokud trh momentálně obchoduje s průměrnou denní volatilitou 1 300
USD, pak si nemůžeme dovolit do trhu vstoupit. Pokud se trh hýbe s průměrnou denní
volatilitou 480 dolarů, pak otevřeme 2 pozice, atd.
18
Závěrem
Jak vidíte, existují skutečně nejrůznější způsoby jak přistupovat k money-managementu.
Mějte však, prosím, na paměti, že účelem tohoto článku není říkat vám který je nejlepší nebo
nejhorší a který máte používat vy. Jednoznačná odpověď neexistuje, stejně jako v případě
obchodních systémů si každý musí najít svůj vlastní způsob budování a používání moneymanagementu. Tento článek pak slouží jako naprostý úvod do celé problematiky. Existují i
celé další řady přístupů k money-managementu, stejně tak i různé hybridy zmíněných
modelů (například fixed ratio model - který je určitou „variací“ UPFA modelu) a i nejrůznější
kombinace (například trend-followeři používají nejrůznější kombinace zmíněných modelů).
Fantazii se zde meze nekladou a je jenom na každém z vás, jak začnete o moneymanagementu přemýšlet a do jaké míry začnete být vynalézaví.
19
MSA - dostupný position sizing v praxi
Kvalitní money management je ve své podstatě tou nejdůležitější komponentou úspěšných
obchodních systémů. Obchodník musí na jedné straně riskovat částku přiměřenou svému
účtu a charakteru obchodního sytému, na druhou stranu musí postupem času pracovat s více
otevřenými pozicemi najednou, aby se dostal k zajímavým profitům (tzv. position sizing).
Stejně jako na cokoliv jiného v tradingu, neexistuje ani na správný money management
„jeden správný vzoreček“, přístupů je řada a je na samotném obchodníkovi, která cesta mu
bude nejvíce vyhovovat.
Připomeňme, že v minulosti jsme si na finančníkovi popsali základní princip position sizingu v
článku Jak se v komoditách vydělávají peníze IV, řadu informací naleznete také v našem
diskusním fóru. Právě v diskusním fóru padl několikrát dotaz, jak konkrétně různé taktiky
money-managementu zkoušet. Dnes si proto představíme velice praktický software, s jehož
pomocí lze simulovat nejrůznější money-management taktiky a analyzovat robustnost
výsledků vlastních obchodních systémů.
Programových řešení pro aplikaci money management technik existuje samozřejmě celá
řada - principielně lze cokoliv naprogramovat i v jednoduchém Excelu (pokud má člověk
odpovídající matematické a programovací znalosti) nebo v univerzálním programu typu
TradeStation či lze použít hodně specializované programy typu Rina Money Manager.
Bohužel jde často o řešení, která nejsou úplně snadno dostupná obchodníkům, kteří své
systémy teprve stavějí a kteří mají např. omezené znalosti programování nebo nechtějí z
počátku investovat tisíce dolarů do specializovaných řešení.
V tomto světle nás s Tomášem velmi zaujal program Market System Analyzer (dále zkracuji
jako MSA) společnosti Adaptrade Software, který disponuje mnoha pokročilými funkcemi, je
poměrně intuitivní na ovládání a především je finančně dostupný.
Pojďme se proto v krátkosti podívat co program umí a pro koho může být zajímavý. Program
je dostupný v plně funkční 30 denní zkušební verzi, proto si v tomto článku program
představíme pouze velmi stručně a všem doporučuji si možnosti programu prozkoumat v
klidu na svém počítači.
MSA - základní informace
Program ve stručnosti slouží jak k analýze robustnosti obchodních systémů, tak především k
testování různých strategií money managementu.
Program pracuje jako samostatná aplikace pro Windows a co je velmi důležité - jako vstup
poslouží data v textovém formátu. Ty lze vyexportovat jak ze systému typu TradeStation
(výrobce pro tyto účely přímo s programem dodává připravenou funkci), tak především z
libovolného jiného programu, mj. i Excelu. Výhodou systému je tak fakt, že lze testovat i
výsledky diskréčních obchodních systémů - stačí, pokud si výsledky svého obchodování
vedete např. v Excelu.
20
Funkce programu
Program toho umí opravdu hodně a je zřejmé, že správná aplikace některých funkcí dokáže
být docela „věda“ a money management, stejně jako jakákoliv jiná oblast, vyžaduje příslušné
studium. Nicméně i pouze s využitím některých funkcí programu můžete o svém systému
zjistit řadu velmi důležitých informací. Například:
Podrobné statistické informace
Zejména obchodníci, kteří si své záznamy vedou v Excelu, mohou po načtení svých
obchodních výsledků do MSA obchodní systém analyzovat z mnoha pohledů a veličin, které v
Excelu nemají z řady důvodů k dispozici. Z Excelu přitom stačí exportovat minimum informací
- v podstatě pouze vstupní/výstupní hodnotu, zdali šlo o dlouhou nebo krátkou pozici a
ztrátu nebo zisk z dané pozice.
Základní obrazovka po načtení výsledků obchodního systému do prostředí MSA. Obchodník
má k dispozici mnoho informací, které v samotném Excelu nemusí mít naprogramované.
21
K dispozici jsou další detailní informace o strategii.
22
Position sizing
Základní pilíř programu spočívá v možnosti aplikování nejrůznějších metod tzv. position
sizingu - tedy množství obchodovaných kontraktů. Program je dodáván se 13
nejpoužívanějšími metodami position sizingu, u nichž lze samozřejmě nastavovat řadu
parametrů.
23
Screenshot s aplikací vybraného typu money managementu na původní strategii (pouze
příklad).
Po aplikaci příslušné taktiky money-managementu vidí obchodník výsledky jak v grafické
podobě (equity křivka, počet obchodovaných pozic v daném čase - zelené pole), tak
samozřejmě v souhrnné podobě v pravé části okna.
24
Kromě ručního zadávání parametrů dokáže program najít optimální nastavení parametrů s
ohledem na preferovaný výsledek - např. drawdown maximálně 30%, co nejvyšší profit atd.
MSA umožňuje také testování strategií postavených na technice "obchodování equity
křivky". Tato technika position sizingu umožňuje upravovat počet obchodovaných pozic
podle toho, zdali je equity křivka nad svým průměrem (tj. systému se aktuálně daří dobře)
nebo pod průměrem (systému se daří špatně). Tato metoda opět umožňuje výrazné
vyhlazení výsledků oproti pouhému přidávání pozic podle dosaženého profitu.
25
Testování robustnosti strategie
MSA nabízí obchodníkům i velmi důležité nástroje pro testování robustnosti dané obchodní
strategie. Obchodník může např. nechat „zpřeházet“ obchody a sledovat, zdali je equity
křivka stále obchodovatelná, podrobit systém tradiční Monte Carlo analýze, sledovat
statistickou závislost jednotlivých obchodů mezi sebou, provést statistický test významnosti
strategie a další.
Poslední verze programu nabízí také nástroje pro práci s více obchodními systémy najednou portfolio analýza. V předcházející verzi bylo možné v programu pracovat v jednom čase
pouze s výsledky jednoho systému, nyní je možné na pracovní ploše otevřít výsledky více
systémů najednou a kombinovat je do jednoho výstupu. Velmi silný nástroj, který poskytuje
obrovskou škálu vyžití. Právě přes kombinaci výsledků různých obchodních systémů (neboli
diverzifikaci) dosahují profesionálové „vyhlazené equity“. MSA 3 nyní umožňuje výsledky
podobné diverzifikace nejen snadno vytvářet, ale i detailně zkoumat a analyzovat.
26
MSA verze 3 nabízí možnost zobrazovat najednou více oken s různými obchodními systémy.
Výsledky několika obchodních systémů lze spojit do jednoho portfolia:
Portfolio se poté zobrazí jako jediná equity, na které lze provádět podobné analýzy, jako na
jednotlivých systémech (podrobnosti viz naše recenze MSA - dostupný position sizing v praxi.
27
Výsledná equity křivka portfolia obchodních systémů.
Autor programu, Michael Bryant, do aktuální verze 3.0.4. již zapracoval většinu slibovaných
nástrojů pro práci s portfoliem, které v rámci cenové kategorie dělají z programu opravdu
hodně silný a snad i bezkonkurenční nástroj.
Konkrétně lze v rámci portfolia analyzovat robustnost pomocí testu významnosti a Monte
Carlo analýzy (podrobnosti o Monte Carlo analýze (viz článek: Pracujeme s MSA - Monte
Carlo simulace). K dispozici je i test závislosti a simulace různých taktik na základě závislosti
(zvyšování/snižování různých parametrů obchodování na základě ziskových nebo ztrátových
sérií obchodů).
Pochopitelně, že v rámci portfolia lze simulovat i různé typy money-managementu. MSA je
vybaven snad všemi běžnými i méně běžnými vzorci pro position sizing a všechna nastavení
dostupná pro jednotlivé individuální systémy lze s různou logikou aplikovat i na celé
portfolio. Již mnohokrát jsme na serveru zmiňovali, jak důležité je o position sizingu uvažovat
již ve fázi přípravy systému - i jednoduché myšlenky s dobrým money-managementem
dokážou vydělávat velmi zajímavé částky a často je zbytečné a kontraproduktivní ladit
systém s jedním kontraktem "k dokonalosti", která neexistuje jen kvůli tomu, že na jeden
kontrakt vydělává systémem málo. V případě portfolia je to ještě evidentnější - spousta
obchodníků se nevěnuje dobrým myšlenkám např. na poziční obchodování jen proto, že
vypadají, že nepřinášejí příliš profitu. Pokud budete mít několik takových přístupů a budete o
nich uvažovat z pohledu portfolia, které se postupně bude zhodnocovat nejen systémem
samotným, ale i díky aplikaci position sizingu, může váš pohled na trading získat zcela jiný
rozměr. Navíc díky vhodné diverzifikaci může být dobře složené portfolio systémů výrazně
stabilnější, než aplikování jednoho obchodního přístupu.
Proto jsou popisované funkce tak důležité - byť může být position sizing až „další úrovní“
28
vašeho obchodování, je dobré vidět, jaký potenciál může zvolená kombinace systémů
přinášet a současně testovat dostupnými nástroji celkovou robustnost a sledovat parametry
jako drawdown atd.
Závěr
MSA je software, který osobně považuji za velmi zajímavý a doporučuji jej každému
obchodníkovi, který již má postavený svůj obchodní systém a hledá, jak byl jej vylepšil
přidáním vhodného modelu money-managementu. Skutečně budete možná překvapeni, jak
lze s různými taktikami MM nejen výrazně zvyšovat zisky, ale i snižovat drawdown nebo
vyhlazovat equity křivku. MSA vám navíc dokáže, po určitém studiu programu a dostupných
funkcí, velmi napovědět do jaké míry je vaše strategie statisticky robustní a jaké různé
scénáře vás v budoucnu s daným přístupem mohou čekat.
Program je možné stáhnout v plně funkční 30 denní verzi na adrese
http://secure.softwarekey.com/solo/products/info.asp?A=44611. Komerční verze stojí 199
dolarů a program je možné objednat na webu výrobce.
29
Money Management a Risk management – praktický ebook
průvodce
Money management a risk management jsou naprostým
základem každého burzovního obchodníka. Pokud se
chcete problematikou money-managementu zabývat
hlouběji, pak právě pro vás jsme připravili další do série
ebook „Burza srozumitelně“. V nové ebooce věnované
tématu money managementu a risk managementu se
mimo jiné dozvíte:
 Co vše spadá do pojmů „money management“ a
„risk management“,
 jak správně stanovit a rozložit obchodní kapitál,
 jak pracovat se stop-lossem,
 základy řízení pozice,
 jak na obchodování s více kontrakty,
 jak posuzovat robustnost systému,
 jaké kroky stanovit ke zlepšení v oblasti money managementu a risk managementu,
 a mnohem více!
Publikace je určena převážně začínajícím traderům a je bohatě doplněna mnoha grafy a
konkrétními ukázkám, i řadou užitečných a praktických doporučení.
Obsah ebooky s možností objednání naleznete zde na serveru Finančník.cz
30
Naučte se číst cenové grafy jako profesionálové!
Správné čtení grafu přináší mnoho obchodních výhod. Čím lépe se v cenovém grafu
orientujeme – tím větší šance na úspěch.
Základy intradenního obchodování
Finančník.cz nabízí specializovaný seminář orientovaný na základy intradenního
obchodování, který je našimi klienty hodnocený jako vysoce přínosný, praktický a účinný.
V celodenním semináři se dozvíte vše potřebné pro intradenní obchodování, od A do Z.
Profesionální obchodování S/R úrovní
a PriceAction v praxi
Pokud se chcete stát opravdu špičkovými obchodníky v oblasti PriceAction a zvládnout
veškeré taje S/R úrovní, nabízíme také vysoce praktický, pokročilý seminář - zaměřený právě
na toto téma, s bezpočtem praktických příkladů a ukázek.
Pro více informací klikněte na
www.financnik.cz/go/c3
(nebo napište do svého vyhledávače)
31
Kam za dalšími informacemi?
Server Finančník.cz nabízí krom rad, tipů a návodů v oblasti tradingu také specializované živé
semináře, internetové webináře a populární knihy věnované úspěšnému obchodování na
burze.
Kurzy serveru Finančník.cz








obchodování od A do Z
osvědčené strategie a přístupy
know-how skutečných traderů
přes 1000 vyškolených studentů
řada dnes již úspěšných studentů
spokojenost přes 92%
9 let na trhu
nově i internetové webináře
Knižní bestsellery serveru Finančník.cz
32
Download

Money Management a Risk management