))) SLOVO PŘEDSEDKYNĚ
KV KhK KSČM
VLÁDA NESTYDATĚ SOBĚ!
Měsíčník z Královéhradeckého kraje m ročník 12 m číslo 8 m srpen m 2012 m cena 5 Kč
Přijte pobejt! Výstup na Sněžku od Pomezních Bud bude již počtyřicáté
FOTO – Karel Hník
BILANCOVÁNÍ PRÁCE KSČM V KRAJSKÉ
SAMOSPRÁVĚ
Volební období se chýlí ke konci a je čas bilancovat. Nebudeme připomínat své
dobré úmysly, ani nehodláme zapomenout na volební program, který jsme se
zavázali plnit. Chceme jen stručně zrekapitulovat, na řešení jakých problémů
jsme se aktivně podíleli, protože my své slovo držíme!
V oblasti dopravy jsme se aktivně zasadili o tyto krajské akce:
l Vedli jsme vyjednávání o dokončení
obchvatu České Skalice.
l Pracovali jsme na zavedení integrace
a optimalizace veřejné dopravy na celém
území Královéhradeckého kraje.
l Zasadili jsme se o provedení rekonstrukce
vozovek a mostů za přibližně 1,2 mld. Kč
v rámci kraje.
l Udržení rozsahu železniční dopravy na
optimální úrovni bylo naším cílem.
V oblasti volnočasových aktivit a sportu
l se podařilo prosadit zmenšení rozdílu přidělovaných finančních prostředků pro
sport a volnočasové aktivity, ale i tak jde
nepoměrně více do sportu.
Ve výboru pro regionální rozvoj a cestovní ruch
l se
podařilo prosadit změnu dotačního titulu na pořízení územních plánů pro obce
nad 500 obyvatel s více než třemi katastrálními územími.
V oblasti finanční a rozpočtové:
l se především podařilo zamezit poskytování finančních půjček, které posléze byly
převáděny na dary,
l důsledněji byly řešeny změny rozpočtu
kraje a bylo tak zabráněno nadměrnému
zvyšování zadluženosti kraje.
V oblasti zdravotnictví jsme se zasadili
zejména o tyto změny:
l Koncepce zdravotnictví kraje by bez našeho přispění byla bezcenným dokumentem,
dnes je silným argumentem při vyjednávání s pojišovnami.
Pokračování na str. 2
ø
Nestydatost se zdá být tím
správným slovem, charakterizujícím kroky páně Nečasovy
vlády v poslední době. Začněme tím, že se vláda rozpočtové odpovědnosti dopracovala
k ještě vyššímu deficitu státního rozpočtu a každého z nás,
a to včetně kojenců a starců
nad hrobem, zatížila dluhem
vyšším o další desítky tisíc korun. Myslím, že už pomalu nadešel čas poslat Nečasově
vládě a zvláště geniálnímu
stratégovi současných vládních reforem také příkaz
k úhradě. A to příkaz, aby do
státní kasičky vrátili to, co z ní
prošustrovali za poslední dva
roky. Je pozoruhodné, že tato
vláda se stále ještě považuje
za úspěšnou.
Je dojemné, že vládě dosud
věří každý desátý občan.
Ovšem tento statistický údaj
je zastaralý, je docela možné,
že po protlačení církevních restitucí a korupčních skandálech už má vláda důvěru opět
menší. Z toho si ovšem milá
vláda nic nedělá a s ironickým
úsměvem se drží v sedle.
A aby dala najevo, jak upřímně
jsou jí vlastní občané ukradeni, nejen zvýší o další procento DPH, obere pracující důchodce o slevy na daních,
zdraží léky. Už dnes mnozí důchodci zvažují, zda budou
obědvat, nebo si dopřejí své
léky. Zdá se, že v některých
případech se doporučení užívat lék po jídle nebo během
jídla jeví jako špatný vtip.
Nestydatost vlády jde tak daleko, že vzápětí navrhla kompenzaci těchto nepopulárních
kroků alespoň pro vybranou
část společnosti. Tedy pro
ústavní činitele, hlavně tedy
sama pro sebe. Nic na skutečnosti nemění ani Nečasovo
konstatování, že o zvýšení platů nakonec rozhodnou poslanci. Jistě, rozhodnou, ale stejně, jako rozhodli o církevních
restitucích.
Rozuměj, přesně podle modifikovaného
historického
hesla – vláda a koalice sobě!
Taána LANKAŠOVÁ
2 w srpen
KRAJÁNEK m 2012
JEŠTĚ K CÍRKEVNÍM RESTITUCÍM
Poslanecká sněmovna o církevních restitucích rozhodla proti vůli 80 procent občanů. Nikdo z koaličních poslanců nebral v úvahu rozumné argumenty historiků,
politologů a právníků. Před koncem mandátu se změnil i prezident Klaus
a s kardinálem Dukou vytvořili tandem. Miliarda sem, miliarda tam, my na to máme!
Pokud se na církevní restituce podíváme
důkladnější optikou, a posuzujeme případ
od případu, velkorysý dar především církvi
katolické, se jeví zcela v jiném světle. Zůstanu u rodného Jičínska.
Náboženská situace se tu pronikavě změnila, když Albrecht z Valdštejna pozval do
Jičína v roce 1624 jezuity. V „luteránském
kraji“ provedli tvrdou rekatolizaci. Za necelých třicet let dokázali zpacifikovat třetinu lidí. Konfiskace majetku emigrantům i uvězněným bývala pravidlem. V roce 1651 se
jich k nekatolické víře hlásilo již „jen“ 58
procent. Tlak pokračoval. Kde to nešlo po
dobrém, následovalo vězení, vojenské zásahy a popravy. Jeden z nejznámějších
hrdelních procesů se stal v Kopidlně za panování bigotního Habsburka Karla VI. Za
rouhání soudili češovského myslivce Tomáše Svobodu a 3. července 1728 jej sali a upálili – „jiným ku příkladu a ostrachu,
sobě pak k dobře zasloužilému trestu mečem na hrdle ztrestán, pak tělo na prach
spáleno býti má podle práva“. Lidé se pochopitelně nevzdávali. Emigrovali a revoltovali. Jičínský jezuita a obraceč na katolickou víru Matěj Burnacius (Burnatý)
skončil v roce 1629 na nevolnických
vidlích. Taxisovi vojáci ale na místě pobili
40 povstalců. Méně se ví, že osvícený jezuita Bohumil Balbín nechal v roce 1664
Burnaciovu rakev otevřít a prohlašoval, že
tělo „mučedníka“ je neporušené. Bohužel
si zapomněl pozvat komisi a Jičín přišel
o zázrak. Sám Balbín skončil neslavně,
dnes bychom jeho poklesky kvalifikovali jako pedofilii. Štěstí, že jsme byli jednou
z mála zemí, kde nebylo církevní školství...
Aféry se obvykle zametají pod koberec
Kostel v Libuni u Jičína, vlevo Markova fara
a chlípník bývá přeložen na jinou farnost
nebo i do Vatikánu.
Významnou etapou rekatolizace je jezuita Koniáš. V hradecké diecézi obrátil za jediný rok 1726 na víru 3 788 kajícníků a spálil 1 706 „bludných“ knih.
V letech rekatolizace církev nezapomínala na majetek. Mám v rukou dokument
z vesnice Nemyčeves u Jičína. V roce
1615 přišel do obce významný evangelický
farář Matouš Špecinger Černohorský. Ve
své době vrstevník J. A. Komenského. Měl
i podobný osud. V roce 1623 byl z obce nemilosrdně vyhnán a skrýval se do svého
prozrazení v Jesenném u Semil. Pochopitelně, že dnes budou církevní objekty
s „příslušenstvím“ restituovány, i když „kdysi“ patřily evangelíkům. (V podobných případech nejde zdaleka jen o kostel a příbytek faráře. K faře patřívaly hospodářské objekty, půda, lesy a louky, které farář za obvyklý peníz pachtoval). Výsledky rekatolizace se ukázaly při sčítání obyvatelstva
v roce 1900: v jičínském okresu se
z 132 788 obyvatel hlásilo k evangelickému vyznání jen 688 občanů a k židovské
víře 1055 lidí.
Asi před pěti lety koupil obecní úřad v Libuni od konzistoře značně zchátralou, ale
architektonicky a kulturně významnou faru.
Proslavil ji v 19. století P. Antonín Marek
(1785–1877), významný český obrozenec.
Z jakého právního titulu prodala katolická
církev faru, včetně velkého pozemku, když
jí byl majetek údajně vyvlastněn v roce
1948? Každý restituční případ je zkrátka jedinečný. Na podobné otázky a námitky nedokáže odpovědět ani ministryně kultury,
která projevuje značnou neinformovanost
nejen ve vztahu státu a církve. V případě
církevního majetku se zaklíná obecnou frází o vrácení ukradeného. I proto je dnes paní ministryně „na svém místě“.
V případě Nemyčevse odcizili majetek jezuité, v Libuni katolická církev po roce
1989 (resp. po roce 1948, kdy jí byl údajně
„ukraden“) s majetkem vesele obchodovala. Schválený zákon vrací majetkové vztahy českého státu a církví do roku 1918
a v řadě případů až do josefínské doby. Nebere v úvahu první pozemkovou reformu,
natož druhou, poválečnou. Vytváří startovací prostor pro další vlnu šlechtických restitucí, protože prolamuje hranici roku 1948.
Další velkou iluzí jsou tvrzení, že církve
budou restituovaný majetek opravovat.
Protože jde vesměs o kulturní památky, zůstanou dál státu na krku.
Jaroslav ŠTRAIT
FOTO – autor
BILANCOVÁNÍ...
ø
l Podařilo se prosadit změnu v přidělování dotací nemocnicím podle
potřeby a výše zadlužení.
V sociální oblasti jsme se zaměřili
především:
l na víceleté plánování sociálních služeb,
l na účelné využití programů EU pro
transformaci ústavů sociální péče.
V oblasti školství jsme se zaměřili na
tyto otázky:
l Zachovat budovu Ústavu hluchoněmých pro potřeby krajského školství,
když hrozil prodej areálu.
l Podařilo se nám zachránit odborné
učiliště v Lázních Bělohradu a podporovat učňovské školství.
V oblasti ochrany životního prostředí
jsme aktivně prosazovali:
l Zastavení prací na geologickém průzkumu těžby břidlicových plynů metodou hydraulického štěpení.
l Vyhlášení přírodní památky Plachta 3.
l Pozastavení záměru výstavby spalovny komunálních odpadů v Opatovicích.
l Odstraňování kontaminace zdrojů pitné vody v různých lokalitách kraje.
Kontrolní výbor pod naším vedením
si svojí činností získal významný respekt
a autoritu ze strany zastupitelů, úředníků
i občanů kraje.
V oblasti kultury můžeme připomenout např.:
l Podařilo se docílit toho, že dotace
z grantů na památky, včetně varhan,
se rozdělovaly rovnoměrně, tzn. do
50 % pro církevní objekty, druhá polovina na světské památky.
l Řada kulturních akcí se zachránila
před zánikem, např. Vamberk – Mezinárodní setkání krajkářek.
Mnohé se nám však nepodařilo prosadit. Například jsme tvrdě protestovali
proti uzavření nemocnice v Opočně,
proti registraci církevní střední školy Sion v Hradci Králové, které otevřela bezostyšně obory krajem omezované, nebo
jsme byli proti dotaci Biskupskému gymnáziu v Hradci Králové na výměnu oken
v situaci, kdy školy zřizované krajem
musí s havarijními okny čekat, až na ně
přijde řada.
Na to dobré se snažíme navázat novým volebním programem, který již nyní
naleznete na webových stránkách
a Krajánek vás s ním seznámí v říjnu.
Klub KSČM v Zastupitelstvu
Královéhradeckého kraje
a občané ve výborech
krajského zastupitelstva
srpen w 3
KRAJÁNEK m 2012
LIPINY – vesele i vážně
V sobotu 14. 7. 2012 jsme si udělali z Týniště výlet na kolech do Lipin. Proč
nepřiznat, že tam jezdíme každý rok, tentokrát tedy už po sedmé. Vždy je tam
příjemně, a prší nebo svítí sluníčko. Víme, že nás tady čekají pohostinní lidé.
Už cestou se těšíme na grilované kuřátko a výtečné koláčky i jiné dobroty, které připravují ženy z Lipin, Ledců i Bolehoště. Těšíme se ale i na program, který k této hostině připraví.
Je před volbami do krajských zastupitelstev a na Náchodsku i před volbami do Senátu, je tedy přirozené, že vítanými hosty
byla současná poslankyně PČR a kandidátka na senátorku Soňa Marková a kandidát do krajského zastupitelstva lékař
Leoš Voborník. Soňa byla ještě trochu
unavená, protože přijela nad ránem z Prahy po důležitém hlasování v parlamentu
o vrácení majetku církvím. Bohužel, vládní
koalice rozdílem čtyř hlasů rozhodla proti
vůli většiny národa o předání téměř 140 miliard Kč církvi. V sále klubovny i venku na
verandě bylo přítomno kolem 80 hostů
a mnozí využívali možnosti získat informace o jednání v parlamentu z první ruky. Netýkalo se to jen peněz pro církev, ale i dalšího navýšení DPH a připravovaného dalšího okrádání důchodců pomocí zavedení
druhého důchodového pilíře.
MUDr. Leoš Voborník hovořil o zdravotnictví a uvedl příklady současného (ne)hospodaření s finančními prostředky. Protože
začínal jako vojenský lékař, udržuje si stále i přehled o tom, co se děje v armádě. Do
zastupitelstva kraje kandiduje poprvé, ale
má velmi jasnou představu, jak by měla
společnost fungovat, jak by se měla postarat o staré lidi i o mladé začínající rodiny.
Všechny nás přesvědčil o tom, že je kandidátem na svém místě a všichni jsme slíbili
dát mu ve volbách svůj hlas.
Třetí příspěvek zazněl od ředitele zemědělského podniku Agrospol, a.s., v Bolehošti Pavla Kupky. Všichni chodíme nakupovat a máme nějakou představu o tom, co
a za kolik nakupujeme. Ovšem nic nenahradí přímé informace od člověka, který se
denně potýká s problémy jak vyrobit co
nejhospodárněji, jak nejlépe prodat, jaké
jsou rozdíly cen, které za své produkty ze-
mědělci dostanou od obchodníků a za co je
nakupujeme my, jak se na kvalitě zboží projeví slevové akce a že je musí financovat
sami zemědělci, jaký je způsob dotací našich zemědělců a jejich kolegů v sousedních zemích. Pojem zelená nafta slýcháme
v poslední době dost často, zvláš v souvislosti s tím, že vláda odhlasovala její snížení,
a v příštích letech bude snaha ji úplně zrušit. Škoda, že veřejnost přesně neví, co tento termín opravdu znamená. Je to pouze
nafta, kterou zemědělci potřebují přímo
k obdělávání pole, ale už to nejsou pohonné hmoty určené k další provozní činnosti.
Svůj názor na současný stav v lesnictví
a myslivosti přidal také
jeden z hlavních organizátorů celého setkání
Miroslav Máslo. Nesmím zapomenout ani
na předsedu OV KSČM
Rychnov Antonína Kapuciána, který pozval
všechny na další připravované akce v příštích
dvou měsících, zejména na výstup na Velkou
Deštnou a na Sněžku,
na setkání pod Kunětickou horou a na výstavu Zahrada východních Čech do Častolovic. Na setkáních se můžete sejít s kandidáty do krajského zastupitelstva za KSČM.
Ale oni přijdou i za vámi, protože v posledních dvou týdnech před volbami připravujeme volební štafety, které by měly zastavovat ve větších městech okresu.
Chtělo by se říci, že situace obyčejných lidí je tak mizerná, že by z toho jeden brečel.
Ale český člověk si dokáže udělat legraci
ze všeho, a tak nám místní ženy předvedly
divadelní scénku – Romance o Karlu IV. –
jak by se tvářil na to, co se nyní u nás děje. Druhá scénka si vzala na paškál stále
se zvyšující věk odchodu do důchodu.
Milé hostitelky i hostitelé, bylo nám u vás
dobře, dozvěděli jsme se spoustu nových
věcí, poznali naše kandidáty, pobavili se
u vašich parodických výstupů na dnešní
dobu. Děkujeme vám a slibujeme, že za
rok přijedeme zase.
Marie z Týniště n. O.
FOTO – autorka
TÝRÁNÍ OSOB – problém, o kterém se nemluví
ýráním nazýváme ubližování osoT bám
blízkým a jiným osobám žijícím
ve společném obydlí. Soudní praxe
pod tímto pojmem rozumí špatné zacházení s osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti
a určitou trvalostí, které tato osoba pociuje jako těžké příkoří.
Má mnoho podob: fyzické, psychické,
sexuální, sociální a ekonomické. V současné době přibývá případů, kdy jeden
z partnerů je týrán. Statistiky hovoří nepříliš lichotivě: více než třetinu partnerských vztahů provází domácí násilí. Alespoň jednu z jeho forem zažívá
38 % žen. I když týraní bývají i muži, je
to spíše výjimečné. Myslím si, že o tomto existujícím problému je třeba více
a nahlas mluvit, nebo k týrání osob většinou dochází doma, a to za zavřenými
dveřmi, a tak zůstává dlouho v utajení.
Minimum případů týrání se dostalo až
k soudnímu projednávání. Dnešní svět je
velmi uspěchaný a lidé k sobě mají morálně velmi daleko a nevšímají si jeden
druhého. Náš trestní zákoník prokazatelné týrání osob sice postihuje, ale mnohdy už bývá velmi pozdě, nebo týraná
osoba už ani po osvobození od agresora nedokáže žít normálním životem.
Domnívám se, že pokud je osoba týrána, potřebuje velmi rychle pomoci a nedostat se do role naháněné zvěře. Situaci by pomohla vyřešit např. bezplatná
právní pomoc, ruku v ruce s včasným zásahem orgánů činných v trestním řízení.
Sobecké a špatné jednání lidí k sobě navzájem z velké části způsobuje dnešní
styl života, uspěchanost a chamtivost,
která nedovoluje se zastavit a ohlédnout
se. Lidský život je ale příliš krátký na to,
abychom si ho neužili v pohodě.
Bc. Zdeňka ŠÁROVÁ,
kandidátka do krajského
zastupitelstva
4 w srpen
KRAJÁNEK m 2012
O sobě nám toho J. Gangur příliš neprozradil, snad jen tolik, že je rodákem z Jívky.
Se stejně starou manželkou, která byla učitelkou a dnes je ředitelkou místní mateřské
školy, mají dvě již dospělé děti a Jiří je dvojnásobným dědečkem. K jeho největším koníčkům patří turistika, která mu umožňuje
občas „vypnout“ a odpočinout si od obecních problémů, jimiž po většinu roku žije.
Podraz České pošty
Za největší problém poslední doby označil
starosta Gangur rušení poštovních poboček
v obcích s méně než 2500 obyvateli, což se
samozřejmě dotklo i Jívky. „V únoru na semináři k rušení pošt v Hradci Králové se
nám snažil zástupce České pošty (ČP)
představit jejich projekt jako funkční, že prý
na severu Čech již řadu pošt zrušili, ale ten
projekt funguje. Spočívá ve dvou možnostech, a sice jakýsi projekt Partner, kdy by
poštovní služby byly zachovány v dosavadním rozsahu, ovšem v režii obce, jež by na
to dostávala měsíčně 4 500 Kč, anebo zřízením tzv. výdejního místa – např. na radnici či
v obchodě, kde by zůstávaly momentálně
nedoručitelné doporučené zásilky vyjma peněžních,“ vysvětlil starosta a pokračoval, „na
můj dotaz, kterých obcí se to dotkne, představitel ČP sdělil, že to je jejich strategická
informace a dotčené obce se to dozvědí půl
roku před tím, než budou muset do toho systému vstoupit. Nám to zástupci ČP přijeli
oznámit před měsícem, ale poslední naše
poštmistrová měla smlouvu jen na dobu určitou do konce června, takže s tímto datem
u nás pošta skončila. To bylo naplánováno
dopředu a považuji to za podraz na nás,“
zdůraznil Gangur, jenž současně označil
zúplatným převodem pozemků od státu vytvořili 34 stavebních parcel, k tomu bylo nutné postavit i čističku odpadních vod za 6,5
milionu s 55procentní dotací od ministerstva
zemědělství, za několik milionů kanalizaci...
Všechny ty parcely jsou zajištěny inženýrskými sítěmi i komunikacemi, prozatím
zpevněnými jen štěrkem. Přitom se však potenciálním stavebníkům přímo podbízíme
obě zmíněné varianty projektu ČP
za nepřijatelné a nereálné, nebo
„my na obci máme jiné úkoly a nemůžeme navíc suplovat pošáky,
a za 4500 korun nám ty služby také nikdo dělat nebude. A na veřejné schůzi, kterou jsem k této záležitosti svolal, jsem občany vyzval
– rozmyslete se, koho budete volit,
protože tohle je krok nynější koaliční vlády, ta o tom rozhodla.“
...aby se zde lidem dobře žilo
Příhraniční obec Jívka, s 560
stálými obyvateli na šesti katastrálních územích s rozlohou téměř 3500
hektarů, se ovšem potýkala v nedávné minulosti i s dalšími problémy. Především,
v důsledku likvidace státních statků po lis-
„Občané nejen naší obce si musí
dobře rozmyslet, koho budou volit.“
topadu, došlo k redukci zemědělství na
pouhou údržbu krajiny, a tím i k poklesu počtu obyvatel. Klesly i počty dětí a přestože
obec byla ochotna, a také tak několik let činila, finančně dorovnávat chybějící počet
žáků, ministerstvo školství zdejší školu zrušilo. Podařilo se však udržet mateřskou
školu, jež byla letos na jaře rozšířena o další prostory, nebo dětí výrazně přibylo. Ta
poskytuje i služby občanům formou prodeje obědů (za 35 Kč!), zejména důchodcům
či matkám na mateřské.
Obec rovněž odkoupila od Jednoty prodejnu – ač si ji občané sami postavili –, aby
zajistila dostupnost alespoň základních potravin a potřeb. Podobně přišla
i o hospodu, takže vybudovala
vlastní, jež funguje v pronájmu.
Také musí suplovat silniční
správu, která na území obce
odmítá údržbu silnic ve vlastnictví kraje, např. v létě vlastní
technikou (a s jediným obecním zaměstnancem) provádí
vyžínání příkopů, v zimě zajišuje posyp vozovek. Musí zvládat i péči o 12 km veřejného
osvětlení a stejně dlouhou vodovodní sí.
„Usilujeme i o zvýšení počtu
stálých obyvatel, takže jsme be-
cenou 70 Kč za metr čtvereční pozemku.
Zkrátka děláme vše pro to, aby se zde obyvatelům současným i budoucím pokud možno dobře žilo,“ podotkl starosta s˚tím, že
ovšem nové rozpočtové určení daní tomu
příliš nepomůže, nebo sotva půl milionu Kč,
které obci přinese, nestačí ani na jednoho
zaměstnance.
Starostové znají problémy nejlépe
Dosud jsme se nezmínili, že J. Gangur je
již 2. volební období členem krajského zastupitelstva za KSČM a nyní znovu kandiduje. O svém znovuzvolení však má pochybnosti. Oproti původní nominaci na trutnovské okresní konferenci KSČM, kde byl
zvolen okresní „jedničkou“ se zaručeným
nejhůře pátým místem na krajské kandidátce, se na krajské konferenci zcela nečekaně ocitl až na místě osmém a v první pětce
byl nahrazen jiným kandidátem. „To však
se mnou nikdo neprojednal a dost se mne
to dotklo. Kdyby přišli a řekli otevřeně, podívej, máme tady lepšího chlapa, s větším
rozhledem i do vyšší politiky, pochopil bych
to,“ uvedl J. Gangur.
Nicméně, v případě svého zvolení, by rád
v dalším období působil ve výboru pro regionální rozvoj, jenž má k jeho práci starosty nejblíže. „V celém zastupitelstvu i v tom výboru
je podle mne dost starostů, a to je dobře. Oni
pracují na nejnižším stupni samosprávy
– avšak kraj je také samospráva – a nejlépe
znají problémy, vědí, co dané území potřebuje
a mohou se zasazovat v rámci výboru o to, aby
řešení řady záležitostí šlo potřebným směrem,“
zdůraznil. Neopomněl ale závěrem reagovat
na kritické zmínky z řad KSČM, že je komunistické zastupitele „málo vidět a slyšet“.
„Myslím si, že v prvé řadě se máme
ø
)))
Málokterá obec v našem kraji, tak jako na Trutnovsku malebná vesnička
Jívka pod Jestřebími horami, se může pochlubit tak zkušeným a obecním záležitostem oddaným starostou. Je jím 54letý Jiří GANGUR (KSČM), jenž stojí
v čele obce od roku 1994, a po tři předešlá období byl zastupitelem, resp. poslancem MNV. Fakt, že již 18 let má důvěru většiny obyvatel i zastupitelů včetně opozičních, lze přičíst jak jeho důslednosti v obhajobě zájmů obce a jejích
občanů v nelehkých polistopadových podmínkách, tak i jeho schopnosti
sjednotit různorodé 11členné zastupitelstvo k práci pro obec.
PŘEDSTAVUJEME OSOBNOSTI Z KANDIDÁTNÍ LISTINY (((
NÁŠ PŘÍNOS JE V RACIONÁLNÍ PRÁCI PRO LIDI, NE V BEZHLAVÉ KRITICE
ø
KRAJÁNEK m 2012
srpen w 5
Integrovaný záchranný systém musí být zachován
)))
PŘEDSTAVUJEME OSOBNOSTI Z KANDIDÁTNÍ LISTINY (((
JUDr. PhDr. Zdeněk ONDRÁČEK, Ph.D., (43) je rodákem ze Žacléře. V Trutnově absolvoval gymnázium, poté vojnu a z ní ihned nastoupil k policii, tehdy ještě k SNB. Je ženatý, otcem 13letých dvojčat a žije s rodinou v Trutnově. Jeho
zálibou je především sport – cyklistika, turistika a plavání, v zimě pak běžky.
Z řad Policie ČR odešel vloni v listopadu, tom kraj se k ní zachoval macešsky, ale
po více než 23 letech služby, během níž vy- myslím si, že ta škola má právo na život,
studoval policejní školu v Praze, policejní proto jsem tu výzvu přijal a jsem ochoten
akademii na Slovensku a univerzity v Hrad- nové ředitelce pomoci udržet tu školu
ci Králové a v Olomouci. Za dobu své poli- v chodu.“
cejní služby prošel řadou funkcí, počínaje
Znamená to, že k vašim prioritám
„ulicí“ a prací v Útvaru pro odhalování ko- v krajském zastupitelstvu, pokud budete
rupce a finanční kriminality konče. Ještě po zvolen, bude patřit školství?
vstupu do SNB byl kandidátem KSČ, čleUrčitě ne, ale na univerzitním poli se do
nem strany jako policista od roku 1990 však
určité míry pohybuji, a pokud jsem se něco
být již nesměl, avšak do KSČM vstoupil lenaučil, tak chci své vědomosti předávat
tos na jaře. Od podzimu 2010 je členem
i mladší generaci.
městského zastupitelstva za KSČM v TrutZabývám se v prvé řadě bezpečnostněnově, v němž působí v kontrolním výboru.
právním poradenstvím, takže tato moje
Zřejmě budu mít obdobné možnosti jako
Po odchodu z policie založil vlastní firmu
priorita asi není tím hlavním ve volebním v kontrolním výboru trutnovského zastupizabývající se poradenskou, konzultační
programu KSČM, ale samozřejmě tíží mno- telstva. Už tam jsem podal jedno trestní
a lektorskou činností v oblasti bezpečnostoznámení a nedávno, společně s dalším
ně-právní. Velmi však zvažuje, jako abzastupitelem za ČSSD jsme podali trest„Pro
Královéhradecký
kraj
chci
pracovat
solvent mj. pedagogické fakulty, že se
stane učitelem, možná i zástupcem ředi- podle mého nejlepšího vědomí a svědo- ní oznámení na místostarostu. Znalosti
z trestního práva a 23 let policejní praxe
telky gymnázia v Úpici. „Učil jsem tam mí, nebo je mým domovem.“
mi umožňují rozpoznat, jestli jednání něještě jako policista, a když se tam zhroukterých komunálních politiků je či není
tilo vedení, byl jsem požádán o pomoc při
hé naše spoluobčany. A to znamená mj. v rozporu se zákony této země. Určitě jsem
budování ,nové’ školy, aby mohla pokračoudržení bezpečnosti v rámci našeho kraje, schopen i na kraji pracovat v kontrolním vývat výuka i po 1. září,“ vysvětlil Z. Ondráček
tj. nerušení policejních stanic, nesnižování boru, ale třeba i v oblasti veřejných zakáa pokračoval, „je to jediná střední škola, jepočtů státních policistů a přenášení jejich zek, s nimiž mám zkušenosti jistě větší než
jímž zřizovatelem není kraj, ale město. Přikompetencí na měst- leckteří komunální politici. A také jsem
ské policie, potažmo na schopen ukázat, že lze např. stavět levněji
různé
bezpečnostní a transparentněji a pokud zjistím problémy,
agentury. A rovněž, po- tak na ně veřejně poukázat.
kud jde o kompetence
Jak se vyrovnáte s tím, že budete muministerstva vnitra, ne- set rozhodovat, tj. i hlasovat, o záležirušení stanic Hasičské- tostech, které vám nejsou blízké?
ho záchranného sboru
Pokud něčemu nerozumím, tak si k tomu
v rámci kraje, protože najdu konzultanta. Znám dost lidí, i mimo
ta páteřní sí Integrova- KSČM, na které se mohu obrátit a požádat
ného záchranného sys- o jejich názor. Nemohu se přece vyjadřovat
tému musí zůstat za- kvalifikovaně např. ke zdravotnictví, když
chována nejméně na o něm nic nevím. Jsem však zvyklý na týdnešní úrovni.
movou práci a vždy budu mít lidi, s nimiž se
Myslíte si, že to bu- mohu poradit a pak zodpovědně hlasovat.
dete moci z postu
Máte nějaké předsevzetí, s nímž do
krajského zastupitele krajských voleb jdete?
ovlivnit?
Pokud budu zvolen, nehodlám dělat žádUrčité možnosti mám už dnes v publikač- ný lobbing třeba pro Trutnov nebo pro koní činnosti pro jeden internetový portál, na hokoliv jiného. Chci pracovat pro Králoněmž se pak rozvíjí široká diskuse, díky to- véhradecký kraj jako celek, protože tento
ø chovat slušně chceme-li, aby s námi mu mohu o některých věcech mluvit veřej- celý kraj je pro mě domovem, do něhož se
ostatní komunikovali, a zvláště, je-li náš voně i v televizi jako odborný konzultant toho rád vracím. A budu se snažit pracovat poportálu, nebo jsem žádán o stanoviska dle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Vilební program z 90 % stejný s ČSSD. Takže
tam není prostor pro to, abychom za každou k aktuálním bezpečnostním kauzám. A dá- dím zde ještě z minulosti spoustu restů, na
cenu kritizovali, že je všechno špatně, jak to le, žije mezi námi spousta lidí, kteří mají které bude třeba se podívat, a když ne poproblémy s uplatněním svých práv v rámci dívat, tak je minimálně ukončit a začít jinak,
dnes dělá opoziční ODS. Nám musí jít o rasoudů i úřadů, a těm je třeba, pokud to je poctivěji.
cionální práci ve prospěch lidí a ne o zbytečmožné, pomoci k uplatnění jejich práv.
Dvojstranu připravil,
ně vyhrocenou kritiku. V rozumných věcech
Václav VANŽURA
Dobře, ale jakou máte představu, že
tu podporu sociálním demokratům poskytubudete moci tyto záležitosti řešit jako
jeme, ale jindy se dokážeme i ohradit,“ uzaFOTO – autor a archivy
l
krajský zastupitel?
J. Gangura a Z. Ondráčka
vřel Jiří Gangur.
NÁŠ PŘÍNOS...
6 w srpen
KRAJÁNEK m 2012
Neskutečné Hitlerovy lži
Měsíčník Slovanská vzájemnost č. 155
z června 2012 otiskl zajímavý článek „Stalin
Hitlerovi nenaletěl“. Píše se v něm o dopise
Hitlera do Moskvy z 15. května 1941. Šlo tehdy o osobní dopis psaný pět týdnů před vpádem Německa do SSSR. Sděluje v něm Stalinovi, že chce přepadnout Anglii. Proto prý
musí soustřeovat vojsko poblíž sovětských
hranic. Tvrdí v něm: „Několikrát jsem nabízel
Anglii mírové podmínky, ale urážlivé odpovědi a rozšiřující se expanze Angličanů v oblasti vojenských operací v zjevné snaze vtáhnout celý svět do války mne přesvědčily
o tom, že z této situace není jiné cesty kromě vpádu na britské ostrovy --- Abych informoval vojska daleko od anglických očí--rozmístil jsem asi 80 divizí u hranic se Sovětským svazem --- tak vznikají pověsti o možnosti válečného konfliktu mezi námi. Chci
Vás ujistit a dám Vám čestné slovo, že to není pravda. --- Počínaje 15. až 20. červnem
plánuji začít masový přesun svých vojsk od
Vašich hranic na západ.“
K tomuto nehoráznému dopisu se vyjadřuje
ruský historik S. J. Rybas. Píše, že se Moskva
nedala Hitlerovým farizejským „sdělením“
ošálit, jakkoli se krajně opatrný Stalin snažil
všemi prostředky válku oddálit. Nicméně prozíravě začal svou zemi na německý vpád připravovat. Už v březnu 1941 bylo rozhodnuto
převést průmysl na válečnou výrobu, začaly
přípravy evakuace průmyslu na východ, utajené mobilizace k posílení armády o 800 000 vojáků, zformování 303 divizí k odražení agrese.
S. J. Rybas k tomu uvádí, že „opatření učiněná na předpokládaném bojišti významně
zbrzdila německé plány na úspěch bleskové
války, což nás v roce 1941 zachránilo. Stalinova chyba byla v přecenění momentální
bojeschopnosti sovětských vojsk“.
Onen Hitlerův dezinformační dopis je příkladem goebelsovské propagandy, jejímž cílem
bylo oklamat německý lid a celý svět v touze
zločinců po světovládě. Hitlerovy lži vzbuzují
asociace o činnosti dnešních našich rádobyhistoriků. Těch, kteří nestoudně překrucují dějiny, pějí ódy na osvobození Plzně Američany,
potlačují rozhodující úlohu SSSR a Rudé armády na našem osvobození a na porážce fašistické osy Berlín – Řím – Tokio. Nestydí se
tvrdit, že Rudá armáda přišla do již svobodné
Prahy... Omlouvají se Němcům za „vyhnání“
a líčí ubíjení neozbrojených Němců Čechy. Vymývají mozky skazkami o hrůzách komunismu, i když nikde neexistoval.
Je proto úkolem pamětníků vyvracet
všechny takové lži prorežimních „historiků“
a publicistů, kteří se snaží zalíbit svým pravicovým chlebodárcům.
Jaroslav PRŮŠEK
Cestování do „Pitěru“ s dobrodružstvím zažili tři Trutnováci – Zdeněk a Jaroslav Ondráčkovi
a Rudolf Lukášek. Nervy prožili hned při opětovném vydávání ukradených pasů a víz před odletem do
Sankt Peterburgu, dříve Leningradu, lidově Pitěru. Na letišti v Moskvě znovu prožili stresující problém,
aby se nakonec do města na Něvě dostali v pořádku a setkali se s přáteli, kteří je tam pozvali. Navštívili
Zimní palác, Izakijevský chrám, Petropavlovskou pevnost, Petrodvorec, Puškino (Carskoje Selo),
Auroru (na tu je námořník nepustil, zřejmě z obavy, že by chtěli vystřelit znovu...). Zážitkem bylo i postupné otevírání mostů na Něvě. „Osobně jsem byl velmi rád, že jsem se mohl znovu projít zahradami Petrodvorce,navštívit Jekatěrinský palác v Puškinu, na vlastní oči spatřit nově zrekonstruovanou
Jantarovou komnatu,“ říká Rudolf. Navštívili Piskarevský a Serafimovský hřbitov s leningradskými
obyvateli, obětmi blokády. Zvláštností je, že hroby umístěné v lese jsou ohraničeny malým plůtkem. Když
přijdou pozůstalí, posedí, vypijí kalíšek vodky, popovídají, zavzpomínají. Proto je tam to posezení.
V Kronštadtu, námořní základně Baltského lostva, je provázel vysloužilý námořník a přítel Tolja. Stihli
navštívit Leningrad v období bílých nocí, kdy o půl noci je na ulici ještě světlo a červánky na obzoru (proto
jsou snímky zvláštně zabarvené). Návštěva ve dnech, kdy si celé Rusko připomínalo 71. výročí napadení
Sovětského svazu, a v době, kdy se na řece Něvě a na nábřežích konal velkolepý studentský svátek „Alie
parusá“, v nich zanechala trvalé vzpomínky.
(rl)
2 NEVĚSTA
Na hrad Valdštejn přichází parta turistů,
samí muži. Já ještě v šoku po zhlédnutí nevěsty, která měla právě na hradě svatbu, líčím své zděšení. „Chlapi, počkejte si tady,
takovou nevěstu jste ještě neviděli,“ říkám
jim. „Má na sobě čtyři bílé pruhy průhledné
látky stažené jen v pase. Jo, a bílé krajkové kalhotky! Jestli je hezká, to nevím, ale
ostatní stojí za to. Za chvíli bude vycházet...“ Chlapi kroutili nevěřícně hlavami, ale
čekali. Chvíle se protáhla, byli už netrpěliví... Nakonec odcházeli s jásotem a děkováním: „Měla jste pravdu. Stálo to za to!“
2 BANKOVKA
Před pokladnou na hradě Trosky bylo jednou po celé délce asi tři metry dlouhé a půl
metru vysoké bednění. Pochopitelně se
škvírami. Do těch se občas strefili „šikovní“
návštěvníci nějakou tou kovovou mincí.
Jednou se to podařilo i jistému „šikovnému“
Polákovi, dokonce prý s papírovou pětistovkou. Později se ukázalo, že to byla
dvoustovka. Nicméně to neměnilo situaci,
ke které došlo.
Zoufalý návštěvník se dožadoval odstranění bednění a návratu své hotovosti. Musel se bohužel smířit s tím, že za plného
provozu to nebylo možné. On se ale nevzdal a požadoval alespoň nějaký předmět,
jímž by mohl svoji bankovku z tohoto nedobrovolného úkrytu vysvobodit. Nabídla
jsem mu měděný drát. To bylo jediné, co
jsem v rychlosti našla a co by se mohlo do
škvíry vejít. Ostatní jeho přátelé ze zájezdu
ho zde zanechali svému osudu a počínání
a pokračovali v prohlídce hradu. Jeho následná činnost se jevila velice komicky. Lidé
ho překračovali, litovali i obdivovali. On se
však neúnavně a bezvýsledně snažil šourat v bednění. Musela jsem se dívat jinam,
abych nevyprskla. Pochopitelně smíchy.
Uplynula doba prohlídky, všichni se už
vraceli. I jeho manželka. Když obhlédla situaci, poklepala si na čelo. Vzala mu z ruky
drát, ohnula do vidlice, prostrčila škvírou,
stiskla a vítězoslavně vytáhla uvězněnou
bankovku. Celá akce jí trvala pět vteřin. A já
si řekla: ach ti muži!
Jitka K. z Veselé,
průvodkyně
KOMUNISTA
Minulý měsíc zvonil na OV KSČM v Trutnově telefon a neznámá paní se ptala, zdali může na OV KSČM poslat členské příspěvky za
svého otce Jaroslava Horáka. Velice rychle
jsme se domluvili. Ale proč o tom píšu. Soudruh Jaroslav Horák žil v Horním Maršově
a nyní je v Domově důchodců v Hradci Králové. V loňském roce po odstěhování předsedy
ZO KSČM Zděnka Papíka z Horního Maršova
do Pardubického kraje, ZO KSČM pro stáří
a nezájem členů ukončila činnost. Proto pro
mne bylo veliké překvapení, že J. Horák, který byl před odchodem do důchodu vojákem
z povolání, chce být nadále členem strany.
Většina bývalých oficírů potřebovala průkaz
jen po dobu, kdy měli na ramenou hvězdičky.
On vydržel, a pokud mu zdraví dovolilo, vždy
se zapojil do práce. Ke konci roku mu bude
90 let a chce být komunistou nadále. Velice
si toho vážím a přeji mu hlavně dobré zdraví
a životní optimismus.
Jaroslav ONDRÁČEK
KRAJÁNEK m 2012
srpen w 7
OSLOVTE SPOLUOBČANY SPOLU S NÁMI
Základní organizace Komunistické strany Čech
a Moravy v Hradci Králové č. 48 dostala nápad,
který se bude snažit uskutečnit. Kolem nás
zůstalo mnoho spoluobčanů, kteří kdysi bývali
členy strany (od roku 1945 do roku 1989 jí prošlo víc než 6,5 milionu občanů). Někteří se členství museli vzdát z důvodu povolání, ve kterém
nebylo dovoleno být v politických stranách, jiní se
vzdali členství z obav diskriminace zaměstnavatele, jiní se přiklonili k celospolečenskému
trendu. Situace se ale u mnohých změnila a mnozí třeba opět pochopili svůj omyl, proto se výbor
ZO KSČM domnívá, že by se někteří do strany
mohli vrátit. Možná čekají na nějaké oslovení či
pobídku – jakousi pomocnou ruku. Proto jsme se
rozhodli ji podat. Zkusíme oslovit spoluobčany
bu osobně, nebo prostřednictvím dopisu.
Dovolujeme si oslovit Vás, bývalou členku
či bývalého člena Komunistické strany Československa, která jako vedoucí politická síla
socialistického Československa významně přispěla k budování sociálně spravedlivé společnosti – socialismu. Po listopadovém převratu
v roce 1989 až do současné doby se podařilo
pravicovým silám rozkrást tuto zemi a nebývale ji
zadlužit. Celá naše společnost je v hluboké ekonomické, politické a morální krizi. KSČM cítí
odpovědnost za svůj slib poctivým občanům,
navázat na všechno pozitivní z předlistopadového vývoje a pokračovat v boji za obnovení
základních hodnot sociálně spravedlivé společnosti.
Komunisté zvou ke spolupráci nejen bývalé
komunisty, ale všechny občany, kterým není
současný stav společnosti lhostejný a chtějí
změnu poměrů k lepšímu. Chceme spojit všechny lidi dobré vůle a postavit se na rozhodný
odpor proti současnému kapitalismu v ČR. Rádi
Vás proto mezi sebou i na našich akcích uvítáme a věříme, že všichni společně v nadcházejících volbách zvýšíme vliv KSČM na politické
dění v krajích a v celé naší zemi. Nebojte se,
nemáme co ztratit. V jednotě je síla!
Se soudružským pozdravem Výbor ZO KSČM
Kontakty na okresní výbory naleznete na
webových stránkách www.kscm.cz
KALOUSKOVINY
se proslavil v kauze „padáky“. Uvedené padáky sice padaly, ale tak rychle, že pro účel,
pro který byly vyrobeny, nevyhovovaly.
Potom již známe pana Kalouska jako
pevně zabudovaného ministra financí,
který vymýšlí šetrné škrty nešetrným způsobem k lidem, kteří se nemohou bránit.
Však jako neohrožený rytíř vytáhl do boje
za očistu ministryně Parkanové, která byla napadena za předražený nákup přepravních letounů pro armádu. Nevím, zda
byl veden pouze rytířskostí, nebo se obával, že při hledání dalších možných kauz
v armádě někdo narazí na nějakého kostlivce, kterého tam zanechal ON, velký finanční MÁG, ale faktem zůstává, že se na
něho namíchl i předseda vlády. Zřejmě
mu nezbaští ani, kdyby se vymlouval, že
„ho jeden policajt pozval k sobě na blekendvajt“. Prostě pan Někdo to přeápl.
Jen nevím, jak tohle všechno dopadne,
ale džin je vypuštěn z lahve – co já vím,
tak pan Macek přestal fackovat – ale pan
Kalousek je také od rány. Možná, že by si
měl nafackovat sám sobě. Měl, ale to borec takového formátu, jakým je, nedělá.
Kalouskoviny pokračují rychlým tempem
a nikdo neví, kde mohou skončit. Už měl
v ústech gestapácké a estébácké metody
a nechce si přiznat, že je trapný. Kdo ho
zastaví? Jeho představený to asi nebude.
Ten pouze sleduje, zda se pohybuje po
hraně, nebo trošku již za hranou a je zřejmě připraven hodit mu záchranný padák
– snad ne ten, který kdysi pan Kalousek
zakoupil pro armádní paragány.
Jiří KNOPP
Po násilném vyvržení hejtmana Ratha
ze sněmovny se ujal nevděčné role baviče českého národa nejlepší ministr financí
Evropské unie a přilehlého okolí, vážený
pan Kalousek, jehož sláva pomalu přerůstala přes hlavu samotnému nejvyššímu.
Všichni víme, kdo je nejvyšší, že.
Dlužno podotknout, že kariéra tohoto
vládního orgánu začala nenápadně na letišti v Hradci Králové, kde jmenovaný tehdy, ještě v době velké slávy armádního letectva, sloužil coby absolvent vysoké školy chemické. Tam mu bylo přisouzeno
místo, odpovídající jeho vzdělání, a tak ve
stylu slavného alchymisty císaře Rudolfa
II. se dostal i k „patlámo, patlámo“. Slivovice se mu dařila a snad i rozbory náplní
do letounů byly na potřebné úrovni.
Jeho kariéra chemika by jistě pokračovala i dále, nebýt toho, že si snaživý „absík“
způsobil zranění palce ruky obyčejným
šroubovákem. Není naprosto prokázáno,
že se to stalo při vrážení zátky do láhve.
Jasnozřivý lékař usoudil, že „šikovnost“ tohoto muže by mohla způsobit v armádě
nějakou mimořádnou událost, a tak navrhl,
aby těch deset měsíců vojny dosloužil někde daleko od bodnořezné techniky. Toto
místo se naskytlo ve vojenské knihovně.
Když se absík Kalousek dozvěděl, že se
v Bechyni – jeho rodném městě – koná finále Armádní soutěže umělecké tvořivosti,
okamžitě chytil býčka za rohy a naučil se
několik vojenských básní, s nimiž pak
v Bechyni exceloval a zároveň odpočíval
v kruhu rodinném. Snad není třeba uvádět
jeho umístění jako recitátora. Kdyby se přihlásil na armádní sportovní hry, jistě i tam
by se uplatnil jako boxer či zápasník.
Kariéra pana Kalouska začala prudce
stoupat a není divu, že se brzy objevil
v armádním ministerském týmu, ve kterém
))) SPOLEČENSKÁ KRONIKA
JIČÍNSKO
V srpnu 55 let oslaví Lubomír Tichý starosta obce Butoves; 65 let Miloslava Šubrtová
a Václav Bílek, oba z Vysokého Veselí, Jana
Nosková z Vitíněvse, František Podlipný
z Nové Paky. 70 let bude mít Marie Peldová
z Markvartic, osmdesátku Eduard Olbrich
z Valdic a zasloužených 91 let Růžena Malá
z Šárovcovy Lhoty – Mlázovic a 93 let Václav
Bílek z Tuře.
Všem jmenovaným přeje OV KSČM Jičín
spolu se základními organizacemi všechno
nejlepší, hodně zdraví a spokojenosti a děkuje
za dosavadní práci pro stranu a společnost.
RYCHNOVSKO
Jana Dostálová z Albrechtic n. O. oslaví 70
let, 65 let bude mít Karel Joukl z Dobrušky
a Jan Bohatý z Týniště n. O. Osmdesátiny
oslaví Ludmila Máslová z Ledců, 85 let Miroslav Šiler z Rokytnice v O. h. a Libuše Peterová z Rychnova n. Kn. Nejstarším srpnovým
oslavencem z Rychnovska je 92letý Bohumír
Stančík z Rychnova n. Kn.
Všem oslavencům přeje OV KSČM Rychnov
n. Kn. mnoho elánu a pevné zdraví do další
práce a do života.
TRUTNOVSKO
Růžena Hromádková oslaví 90 let a Antonín Důrek 75 let, oba z Trutnova. Petr Berka
z Mladých Buků oslaví 70 let, 75 let má
Jiřina Kopecká z Nemojova; Ladislav Vrba
z Dolní Olešnice a Jaroslav Teichman
z Dolní Branné oslaví 65 let.
OV KSČM Trutnov přeje všem pevné zdraví,
optimismus do dalších dní a pohodu v kruhu
blízkých.
KRÁLOVÉHRADECKO
Na srpen připadají kulatá výročí Světlany
Šperkové (55) a Julia Hrbatého (70). Evžen
Janko se dožívá 84 let. Všem třem přeje vše
nejlepší 37. ZO KSČM Hradec Králové.
F Dne 25.8. se dožívá 90 let Augustin Brož,
dlouholetý člen strany. Pracoval ve funkci ředitele Velkovýkrmen Státního statku ve Smiřicích. Za výsledy práce byl vyznamenán Řádem práce. Jiřina Voldřichová oslaví s srpnu osmdesátiny. Vše nejlepší a hlavně zdraví
přejí oběma členové ZO KSČM v Holohlavech. F LKŽ Hradec Králové přeje vše nejlepší, dobré zdraví a spokojenost Marcele Holubové k jejím kulatinám.
PŘEČTENÝ KRAJÁNEK PŘEDEJ DALŠÍM SYMPATIZUJÍCÍM!
KRAJÁNEK – měsíčník z Královéhradeckého kraje. Toto číslo vyšlo v srpnu 2012 v Hradci Králové, evidenční
číslo: MK ČR E 10060, vydává Krajská rada KSČM, Všehrdova 194, 500 02 Hradec Králové. Redakce tel.: 608
476 828. Příspěvky posílejte nejpozději do 15. dne v měsíci na adresu: KRAJÁNEK, Všehrdova 194, 500 02 HK,
nebo e-mail: [email protected] Příspěvky zaslané do Krajánku a nevytištěné budou zveřejněny na webu
http://www.kscmhk.cz. Redakční rada 13. 8. od 9 h.
8 w srpen
KRAJÁNEK m 2012
Začínáme již v pátek 7. 9. od 18 h.
PŘEDVOLEBNÍ BESEDA
Na začátku července se uskutečnila beseda s prvním místopředsedou ÚV KSČM
Petrem Šimůnkem v přilehlé zahradě budovy OV KSČM v Jičíně. Na 35 přítomných
členů strany a kandidátů do Zastupitelstva
Královéhradeckého kraje se zajímalo
o práci strany po VIII. sjezdu, o přípravy volební kampaně a soudruzi hovořili o svých
úkolech na Jičínsku. V této souvislosti byl soudruh Šimůnek pozván na okresní předvolební
mítink, který bude v sobotu 6. října. Besedující straníci se dozvěděli o dalších předvolebních akcích v kraji. Všichni účastníci se shodli, že toto neformální, ale přitom velmi pracovní
setkání je vhodnou formou stranické práce. Na závěr účelně
stráveného dopoledne předseda ZO KSČM ze Staré Paky
Štefan Válek zahrál na harmoniku.
Jaroslav PETR, předseda OV KSČM Jičín
21. VÝSTUP NA VELKOU
DEŠTNOU
Sobota 1. září 2012
* Sraz účastníků od 9 h. v Luisině údolí
* 10 h. slovo mají hosté: kandidátka
do Senátu Soňa Marková
a kandidáti do Zastupitelstva KhK
Josef Lukášek a Věra Žižková
* 10.15 hod. výstup na Velkou
Deštnou * Doplňkový program:
soutěže pro děti a mládež a opékání špekáčků
Na setkání se těší pořadatelé:
OV KSČM v Rychnově nad Kněžnou
a OV KSČM Náchod
))) KRAJÁNKOVY LETNÍ DOBROTY
Ratatouille (míchaná dušená
zelenina)
Pro 2 osoby: menší lilek, menší cuketa, 1 větší paprika, 4 střední rajčata,
2 mladé cibulky s natí, 2 stroužky česneku, 1 dl bílého vína, lžička olivového
oleje, bobkový list, tymián, pepř, sůl, citrónová šáva.
COUNTRY VEČER
za účasti skupin
Domüno Česká Třebová, Chrpa Chrudim,
SPM Svitavy, ELIXÍR Pardubice
Vstupné dobrovolné, občerstvení zajištěno
Sobota 8. září
40. SETKÁNÍ OBČANŮ
na Pomezních boudách
a výstup na Sněžku
22. setkání občanů
k 90. výročí proletářských srazů
F 10.00 až 11.20 F
ˇ s kouzelníkem Jiřím Krejčím
Xilt
F 11.30 až 12.30 F
Zábavný program Kapesní kapely KAPKA
s Jirkou Černým
Sobota 25. srpna od 10 h.
Program před Infocentrem – shromáždění
občanů a projevy hostů, následuje výstup na
Sněžku. Pro ty, kteří nepůjdou na Sněžku, je ve 12
h. připravena beseda s hosty v restauraci
U Kostela. Účast přislíbil předseda KSČM V. Filip.
Doprava z Trutnova je zajištěna zvláštním autobusem – odjezd v 9 h. od bývalého ONV v Trutnově.
Pořádají OV KSČM Trutnova a KČP
SCHŮZKY LKŽ HRADEC KRÁLOVÉ budou vždy
ve čtvrtek od 15 h. U Švagerků v 1. p. ve dnech:
6. září, 11. října, 15. listopadu a 13. prosince.
Lilek oloupeme, nakrájíme na kostky
a osolený necháme půl hodiny odpočinout. Stejně postupujeme s cuketou.
Na oleji zpěníme nasekanou naovou
cibulku a plátky česneku, přidáme okapanou osušenou cuketu, koření a lehce
osmahneme. Pak přidáme okapaný
a osušený lilek a papriku nakrájenou na
proužky. Osmahneme a pod pokličkou
na mírném ohni dusíme deset minut.
Můžeme trošku podlít bílým vínem. Pak
přidáme oloupaná pokrájená rajčata,
vše osolíme a dusíme ještě pět minut
tak, aby se šáva vydusila. Nakonec zakapeme citrónovou šávou.
Tato tradiční francouzská zeleninová
příloha je nejlepší k přírodním řízkům.
Já jsem zvolila krůtí prsní plátek jen lehce opepřený bílým pepřem. Jedlíci mohou k jídlu stylově přikusovat bílou bagetku. Doporučuji zapít střikem ze stejného vína, jakého si loklo ratatouille (čti
ratatuj).
Vařila Taána LANKAŠOVÁ
pod Kunětickou horou
F 13 až 14 h. F
Politický mítink
Politický mítink za účasti vedení KSČM,
poslanců EU, poslanců a senátorů P ČR,
kandidátů do Senátu a do Zastupitelstva
Pardubického a Královéhradeckého kraje
za KSČM
JE NA ČASE ZBAVIT SE
NEČASE!
F 14.00 až 15.30 F
KUČEROVCI
Koncert populární skupiny – neotřelé
melodie latinskoamerické
F 15.40 až 16.30 F
Reprodukovaná hudba
F Diskusní stan: 3 x 45 minut besed
s hosty na téma KSČM A VOLBY
F Slosování vstupenek F Soutěže pro děti
F Prodej knih a politické literatury
DOPRAVA autobusy: Z Hradce Králové od
VČE v 9.30 a 11.30. Odjezdy autobusů zpět:
15.30 a 16.30.
Předprodej vstupenek na OV KSČM, vstupné
jen 50 Kč, děti zdarma. Změna programu
vyhrazena. Informace o akci a případných
změnách v dopravě budou zveřejněny v deníku
Haló noviny (halonoviny.cz) a ve vysílání Rádia
Haló Futura na (www.radiohalo.cz).
Download

bilancování práce ksčm v krajské samosprávě