PACHATEL TRESTNÉ HO Č INU
Kriminologie chá pe pojem pachatele nejenom jako osoby, které se dopustily trestných č inů,
ale i ně které, které orgá ny č inné v trestném řízení nestíhají, to znamená ti, kteří už si trest
odpykali nebo ti, vyznač ující se sociá lně patologických chová ním (gambleři, ště tky,
extremisté, narkomani, atd… )
Také osoby, které věkem či stavem vědomí přesahují rámec vymezený trestním právem
Osobnost pachatele: nejč astě ji chá pá na jako organickýcelek duševního života č lově ka
zahrnujícíjak biologickýzá klad jedince, tak i společ enské podmínky jeho života vč etně
společ enských vztahů.
Specifika jedince, ale i jeho podobnost či odliš nost s ostatními jedinci či skupinami jedinců
Tento obraz pachatele je nejdůležitě jším pro pochopení jeho kriminá lního jedná ní.
Získá ním poznatků se zabývá kriminologickývýzkum.
Typologie pachatelů
příspě vek teoretické kriminologie, která se mimo jiné zabývá i teoriemi osobností pachatelů.
Typ
komplex vlastností,rysů, osobnostních znaků, nepostihují celou osobnost jedince, ale jsou
společ né vě tšímu poč tu osob, z nichž podle výskytu prá vě tě chto znaků lze vytvořit dílč í
skupinu v rá mci konkrétní typologie.
Č isté typy neexistují!
Prvníkriminologické typologie na zá kladě samotného trestného č inu a jeho pachatele, na
ostatní(společ enské podmínky, role obě ti, atd… ) se nemyslelo.
Až s rozvojem sociologie důraz na sociá lní podmínky ovlivňující život pachatele, důraz na
osobnost pachatele a vliv společ nosti na vznik kriminality.
Mnoho typologií, dajíse rozdě lit na typologie zdů razň ující:¨
-
biologické charakteristiky osobností pachatelů
-
psychologické –
-
sociologické –
Biologické
Typu somatické mu odpovídá typ temperamentu i převládající kriminální jednání
kriminá lníantropologie, teorie fyziognomické a frenologické, Lombrosova teorie o rozeném
zloč inci.
Nejzná mě jšíKretschmerova konstituč ní typologie z roku 1888
Psychologické
Zcela zá vislé na ú rovni zpracová ní poznatků psychologie osobnosti, klinické psychologie,
psychopatologie, psychiatrie i obecné psychologie. Zá vislé na metodologii uplatňované při
popisu a popisová ní psychických jevů.
H.J. Eysenck, teorie rozdílného podmiň ování– je i autorem osobnostního dotazníku (PEN),
obsahujícího i tzv. šká lu kriminá lního sklonu. Používá n i v Č R.
Osobnosti pachatele základním předmětem forenzní (právní) a soudní psychologie (potřeby
soudních expertíz, individuální).
Struktura osobnosti:
-
schopnosti (mezi ně patříi inteligence)
-
charakter (morá lní i individuá lní zvlá štnosti č lově ka)
-
temperament
-
volní vlastnosti
-
motivace
-
postoje
-
zá jmy
-
psychické zvlá štnosti
-
faktory druhého řá du (introverze, extroverze, atd… )
Ně které teorie ztotožňujípachatele s psychopatem, ně které s oligofrenem.
Nynízmě na ná zvosloví na Specifická porucha osobnosti. Pachatelé se SPO mají na svě domí
až 30% všech zloč inů, více pak u ná silné trestné č innosti. 70-100% u recidivistů.
Ně které teorie dá vají pá chá ní TČ do souvislosti s biologickými poruchami jako poruchy
endokrinnísoustavy, biochemickými poruchami, abnormá lními ná lezy na EEG, atd… č asto
vedlejšíprodukt vě zeňských výzkumů.
Sociologické
Motto: O každé m zločinci nejde tvrdit, že by se stal zločincem v každé době a za každý ch
okolností
Zkoumá nísoc. prostředí pachatele, procesu soc. uč ení, hodnotových orientací, sociá lního
zač leně ní.
Opírá se o analýzu soc. prostředí a společ enských podmínek.
Download

PJ Pachatel trestného činu.pdf