XII. česko-slovenská konference s mezinárodní účastí
Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku
„Hranice normality“
21. - 22. 1. 2013
Konvikt - Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci
Bulletin abstraktů
XII. česko-slovenská konference s mezinárodní účastí
Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku
„Hranice normality“
21. - 22. 1. 2013
Konvikt - Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci
Organizátoři konference:
Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Partneři konference:
Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Klinika adiktologie, 1. LF, Univerzita Karlova
Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova
Psychologický ústav Akademie věd ČR
Ústav výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied
Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita
Záštitu nad konferencí převzali:
Ministra školství, mládeže a tělovýchovy prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL. M.,
Rektora Univerzity Palackého v Olomouci prof. RNDr. Miroslava Mašláně, CSc.
Primátora města Olomouce pana Martina Novotného
Předseda programového výboru:
Aleš Neusar (FF UP, Olomouc)
Programový výbor:
Gabriel Bianchi (ÚVSK SAV, Bratislava)
Miroslav Charvát (FF UP, Olomouc)
Vladimír Chrz (PSÚ AV ČR, Praha)
Ivo Čermák (PSÚ AV ČR, Brno)
Hana Konečná (ZSF JCU, České Budějovice)
Barbara Lášticová (ÚVSK SAV, Bratislava)
Martin Lečbych (FF UP, Olomouc)
Michal Miovský (Klinika adiktologie, 1. LF, Praha)
Magda Petrjánošová (ÚVSK SAV, Bratislava)
Lenka Slepičková (FSS MU, Brno)
Stanislav Štech (Pedf UK, Praha)
Matúš Šucha (FF UP, Olomouc)
Organizační výbor:
Kateřina Böhmová
Martin Dolejš
Lukáš Franc
Kristína Medalová
Aleš Neusar
Martin Seitl
Ondřej Skopal
Matúš Šucha
Lucie Vavrysová
Místo konání:
Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci - KONVIKT
Barokní budova bývalého jezuitského konviktu je jednou z nejstarších součástí olomoucké
univerzity. Po její náročné a velkorysé rekonstrukci získala Univerzita Palackého prostorný
historický komplex s mnoha originálními prostorami. Pět uměnovědných a uměnovýchovných kateder filozofické a pedagogické fakulty tak dostalo nové posluchárny, ateliéry,
studia, reprezentativní konferenční sály pro mezinárodní setkání a pracovny pro své studenty
a pedagogy. Historické centrum Olomouce bylo současně obohaceno o další středisko
vzdělanosti, kultury a umění. Umělecké centrum Univerzity Palackého není jen pracovištěm
určeným výuce a výzkumu, ale je zapojeno do každodenního kulturního a uměleckého života.
Osobnosti a soubory zde vystupující jsou spojeny s odborným zaměřením zdejších pracovišť
a s jejich styky s umělci a odborníky z České republiky i ze zahraničí. Olomoučané a turisté
zde navštěvují filmová a divadelní představení, koncerty v koncertní síni v Kapli Božího Těla
i výstavy instalované v rozlehlých chodbách. Umělecké centrum UP je otevřeno i o
prázdninách pro konání letních škol, divadelních přehlídek a výtvarných plenérů.
Jazz Tibet Club
Umělecké
centrum KONVIKT
Sály:
Auditorium maximum
1. patro
Carolina
přízemí
Kinosál
3. patro
Malá posluchárna
2. patro
Vážené účastnice a účastníci 12. ročníku konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách
o člověku,
rád bych se s vámi podělil o čtyři důvody k radosti:
1) Jak vidíte, podařilo se zorganizovat již 12. ročník této konference a nezdá se, že by
konference upadala. Děkujeme vám všem, kteří se na tomto úspěchu podílíte. Nepřijde mi to
v této rychlé a nestálé době jako samozřejmé.
2) Komunita lidí bádajících pomocí kvalitativního přístupu „žije“ a stále se rozrůstá o nové
tváře.
3) Téma „válek“ mezi „kvanti“ a „kvali“ ustupuje a my se můžeme konečně v klidu zabývat
problémem samotným, a až poté volbou výzkumného přístupu.
4) Posledním důvodem mé radosti jsou samotné letošní příspěvky, ze kterých je co vybírat.
A ještě pár slov k programu:
Letos se na konferenci po oba dny opět „zaměřujeme“ i „variujeme“. Zaměřením je
kvalitativní přístup na mnoho způsobů a hranice normality v klinice i mimo ni. Doufám, že
všichni zjistíme, že se do hranic normality stále vlezeme a vykouzneme z nich pouze, když to
bude záhodno, například na plánovaném společenském večeru. Ten proběhne v první den
konference, tj. pondělí od 19:30 v Jazz Tibet Clubu. Součástí programu bude kromě družení
se i bohatý raut a „odborně-kvalitativní“ kouzelná besídka…
Za organizátory konference se v Olomouci těsí na viděnou
Aleš Neusar
Katedra psychologie, FF UP v Olomouci
Program konference 21. 1. 2013
8:00 – 9:30
Registrace účastníků
9:30 – 9:45
Auditorium (109)
Slavnostní zahájení konference
prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. rektor Univerzity Palackého v Olomouci
doc. PhDr. Jiří Lach, Ph.D., M.A. děkan Filozofické fakulty UP v Olomouci
PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. vedoucí Katedry psychologie FF UP v Olomouci
Mgr. Aleš Neusar, Ph.D. vedoucí programového výboru konference
9:45 – 11:15 Auditorium (109)
ČTYŘI PŘÍSTUPY KE KVALITATIVNÍ ANALÝZE
Interpretativní fenomenologická analýza
I. Čermák, J. Koutná Kostínková
Metoda zakotvená teorie
T. Řiháček, R. Hytych
Narativní analýza
I. Čermák, V. Chrz, L. Chalupníčková
Diskurzivní analýza
K. Zábrodská, M. Petrjánošová
11:15 – 11:30 Přestávka a občerstvení + diskuze u posterů
11:30 – 12:30 Auditorium (109)
STIGMA, NORMALITA
(moderuje Olga Pechová)
Stigma of Mental Illness - Is there a method in the madness?
Łukasz Borecki
Stigma duševní choroby
Olga Pechová
Normy, patologie a terapeutická změna ve světle případové studie
Leoš Zatloukal, Jan Roubal
(Konec bloku později)
11:30 – 12:30 Kinosál (302)
BEZDOMOVECTVÍ, NEDOSTATEK
(moderuje A. Neusar)
Sociální exkluze lidí bez domova. Bezdomovectví z kvalitativní výzkumné
perspektivy.
Petr Charvát
Hodnota „nemít na to“ aneb jak přílišná snadnost („mít na to“) často nevede ke
kreativitě, ale pouze k normálnímu (= stádnímu) životu
Aleš Neusar
12:30 – 13:45 Pauza na oběd
13:45 – 15:15 Auditorium (109)
DROGY, METODOLOGIE VÝZKUMU
(moderuje J. Brenza)
Přestávání s pervitinem ve vztahové perspektivě
Pavel Nepustil
Je hranice mezi legálními a nelegálními drogami „tlustou červenou linií“? aneb proč je pro kritické porozumění světu (drog) důležité dávat v metodologii
pozor
Jiří Brenza (60 min)
13:45 – 15:15 Carolina (009)
AB/NORMALITA V MEDICÍNĚ 1
(moderuje L. Slepičková)
Plnou nádrž a výměnu paradigmat, prosím!
Hana Konečná, Danica Slouková
Posednutí a diagnóza. Ab/Normalita mezi vědou a vírou?
Eva Šlesingerová, Jiří Majer
Formování volby odmítnout očkování vlastních dětí - cesty vedoucí k odmítání
normy biomedicínského vědění
Jaroslava Hasmanová Marhánková
13:45 – 15:15 Malá posluchárna (238)
WORKSHOP „HRANICE NORMALITY“
Po hranicích normality pomocí enabling technik
Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel
15:15 – 15:30 Přestávka a občerstvení + diskuze u posterů
15:30 – 17:00 Auditorium (109)
MINORITY, STIGMA, POLITIKA
(moderuje M. Škabraha)
Kdo jsou ne/přizpůsobiví?
Martin Škabraha
Problematika kontaktování skryté populace uživatelů tvrdých drog
Josef Krejčí
Stigma základního vzdělání?
Lenka Hloušková
15:30 – 17:00 Carolina (009)
AB/NORMALITA V MEDICÍNĚ 2
(moderuje L. Slepičková)
To je normální?? Sociální „patologie“ „normálního“ porodu“ versus normalita
porodní patologie
Ema Hrešanová
Rodičovství na hranici (normality): debata o zákonné úpravě asistované
reprodukce
Lenka Slepičková
Vizuální prezentace české reprodukční medicíny na celostátní oborové
konferenci: co je normální?
Iva Šmídová
15:30 – 17:00 Malá posluchárna (238)
WORKSHOP „PSANÍ ČLÁNKU“
Časopisecké články: alchymie nebo pouze náročný systém? Od návrhu článku
po úspěšné zvládnutí recenzního řízení: jak zvýšit šanci na úspěšné přijetí
článku
Michal Miovský, Lenka Čablová
17:00 – 17:15 Přestávka a občerstvení
17:15 – 18:45 Auditorium (109)
ČÍ JE TO DÍTĚ?
(moderuje H. Konečná)
Současný rodičovský diskurz aneb Čí je to dítě, proboha?
Hana Konečná, Tonko Mardešić
To dítě je naše, proboha!
Markéta Sudová, Stanislav Suda
Současný rodičovský diskurz a jeho dopad na právní rodičovství
Jana Kubínová, Hana Konečná, Markéta Sudová
17:15 – 18:45 Carolina (009)
METODOLOGIE
(moderuje M. Petrjánošová)
„Keď si zobral silu, zober aj chuť“: výskum reprezentácií erektilnej
dysfunkcie, 2000-2012
Radomír Masaryk
Rodičovstvo prizmou kvalitatívneho výskumu: ako čo najlepšie využiť
potenciál fókusových skupín
Magda Petrjánošová, Miroslav Popper
Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění
Martina Bartáková
17:15 – 18:45 Malá posluchárna (238)
WORKSHOP „PSANÍ ČLÁNKU“
– POKRAČOVÁNÍ
Michal Miovský, Lenka Čablová
19:30 –
Společenský program (Jazz Tibet Club) – kouzelník, povídání, raut…
Program konference 22. 1. 2013
9:00 – 10:30 Auditorium (109)
ZDRAVÍ, NÁVYKOVÉ LÁTKY
(moderuje P. Tavel)
Zdravie ako norma, choroba ako „vychýlenie“ – ako sa na to pýtať?
Peter Tavel, Iva Poláčková Šolcová
Potrebujeme alkoholovú politiku? Kvalitatívna štúdia s prostredia belgických,
francúzskych, maďarských a slovenských vysokoškolákov.
B. Vriesacker, O. Kalina, J. Ladner A. Lukács, F. Salonna, N. Sedlák
Vendelová, C. Stock, G. Van Hal
Ayahuasca jakožto cesta k sobě
Veronika Kavenská
9:00 – 10:30 Carolina (009)
„KOGNICE“
(moderuje J. Krása)
Mravní usuzování v párovém soužití
Alena Pikhartová
Predstavenie Metódy kritických rozhodnutí
Hana Harenčárová, Marián Macejka
O hranicích minerálního světa
Jan Krása
9:00 – 10:30 Kinosál (302)
DIALOGICKÉ JEDNÁNÍ
(moderuje Stanislav Suda)
Dialogické jednání - otázky metodologie
Stanislav Suda
Výzkum dialogického jednání a jeho úskalí
Milena Válková (roz. Matějíčková)
Dialogické jednání - komparace sebereflexí v odlišných typech kurzů
Magdalena Marková, Stanislav Suda
Asistenti dialogického jednání v sebereflexích studentů učitelství
Josef Nota
10:30 – 10:45 Přestávka a občerstvení + diskuze u posterů
10:45 – 12:15 Auditorium (109)
MLADISTVÍ
(moderuje M. Popper)
Životné štýly mladých ľudí – hra s normativitou sociálnej dospelosti
Ivan Lukšík
Je kohabitácia porušením noriem? Dôležitosť perspektívy.
Miroslav Popper
Konstrukce intencionality
autobiografických rozhovorů
Jakub Onder
u
dospívajících
delikventů
–
analýza
10:45 – 12:15 Carolina (009)
METODOLOGIE
(moderuje T. Škubalová)
Kolektivní biografií k porozumění nevyjádřenému vědění přítomnému ve
výzkumné praxi
Tereza Škubalová, M. Černíková, M. Novák
Jaká je norma integrovaného výzkumu?
Ivana Loučková
Kvalitatívna obsahová analýza vo výskume výberových konaní na predsedov
súdov v SR: základné koncepty a procesy
Katarína Staroňová, Katarína Števove
10:45 – 12:15 Kinosál (302)
NORMALITA
(moderuje P. Matoušek)
Je paranormální normální?
Jan Votava
Jak se konstruuje ne/normalita v prostoru pouliční prostituce
Petr Matoušek
Proč je normální bát se a cítit se při tom zvláštně
Radovan Slavík
12:15 – 13:30 Pauza na oběd
13:30 – 15:00 Auditorium (109)
NORMALITA
(moderuje I. Smetáčková)
Tomáš není normální kluk: nemaskulinní chlapci ve školních třídách
Irena Smetáčková
Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění
Martin Lečbych
Maligní narcismus sériových vrahů: polymorfní patologie daleko za hranicí
normality
Andrej Drbohlav
13:30 – 15:00 Carolina (009)
PRÁCE
(moderuje Zuzana Polťáková)
„Taková normální profese“: strategie normalizace a legitimizace povolání
v biografických vyprávěních
Olga Šmídová, Blanka Tollarová
Podoby mravního usuzování v plánování profesní budoucnosti
Hana Lukášová
Subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia práce a rodiny
Ivana Václaviková
Náročné situácie v práci s negatívnym dopadom na rodinný život.
Zuzana Polťáková
13:30 – 15:00 Kinosál (302)
SEXUALITA, TANEČNÍ SCÉNA
(moderuje G. Bianchi)
Konštrukcia hranice ne-želaného sexu
Gabriel Bianchi, Lucia Reháková
Taneční scéna Monterrey - sběr dat v severním Mexiku
Iva Žížalová
Teoretické a metodologické aspekty výzkumu domácího násilí v lesbických
vztazích
Alžběta Možíšová
15:00 – 15:15 Přestávka a občerstvení
15:15 – 16:15 Auditorium (109)
VARIA
(moderuje J. Franc)
Jak se z konfliktní náboženské skupiny stává normální náboženství: poznámky
k procesu denominalizace
Jaroslav Franc
15:15 – 16:15 Carolina (009)
VARIA
(moderuje L. Czereová)
Expresivní přístupy při práci se skupinou osob s psychiatrickým onemocněním
Lenka Czereová
Problémy sebaidentity (negatívny body image) detí od 4 do 10 rokov a jej
dopad na začlenenie dieťaťa do sociokultúrneho prostredia.
Soňa Kikušová, Robert Osaďan
15:15 – 16:15 Kinosál (302)
OMEZENÁ ZEVNÍ STIMULACE
(moderuje M. Malůš)
Technika omezené zevní stimulace (REST): kvalitativní data
Marek Malůš, Martin Kupka
Technika omezené zevní stimulace: základní atributy osobní zkušenosti
Martin Kupka, Marek Malůš
16:15 – 16:30 Zakončení konference
POSTEROVÁ SEKCE
Diskuze v předsálí u nástěnek – autoři posterů budou v těchto 3 časech u svých posterů.
Pondělí 21. 1.
11:15 – 11:30 Předsálí Auditoria (109)
15:15 – 15:30 Předsálí Auditoria (109)
Úterý 22. 1.
10:30 – 10:45 Předsálí Auditoria (109)
Kvalitatívne interpretácie zdrojov asociálneho správania adolescentov v
reedukačných domovoch
Lenka Očenášová, Z. Polťáková
Misijní činnost v romských osadách a odlišná pojetí normality
Alena Kajanová, M. Kozubík
Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu
Eva Holoubková
Rodové aspekty konzumácie alkoholu u študentiek a študentov vysokých škôl
Natália Sedlák Vendelová, O. Kalina, F. Salonna, M. Bačíková
Skupiny terapeutického tance v psychiatrické léčebně – subjektivní pohled
účastníků
Marek Kolařík, Barbora Sedláková
Horor na dobrú noc
Lenka Horková
Vzťahová väzba, témy a sekvenčné stratégie v životných príbehoch
Kristína Kotrčová, T. Taročková
Význam pojmu práca u služobne mladších policajtov a ich subjektívne motívy
pre vstup do policajnej profesie: Kvalitatívna analýza
Jana Karasová
Asistenti dialogického jednání v sebereflexích studentů učitelství
Lecturers of Acting with the Inner Partner in self-reflections of future teachers
Josef Nota
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ústní
Východiskem pro náš výzkum je v současné době zdůrazňování osobnostního typu studia,
které je zaměřeno na vlastní aktivitu subjektu a kultivaci jeho sebereflexe. Zkoušející aktér v
této experimentální výuce objevuje vlastní činností nepoznané možnosti vlastního výrazu,
zapojení těla a hlasu, poznává oscilaci, výměnu zpětné vazby mezi vnitřními partnery. Učí se
tak v této disciplíně zmiňovanému fenoménu v otevřené situaci. Cílem studia je radost ze hry.
Sebereflektující výpovědi jsou zde samozřejmou součásti studia. Dialogickým jednáním
procházejí studenti JU v rámci přípravného vzdělávání pro budoucí pedagogickou profesi.
Sebereflexe jsou požadovány nedirektivně zpravidla 2x během semestru. Tyto sebereflexe
nemají předem připravenou strukturu, jejich forma a rozsah sdělení je autorskou invencí
studentů. Náš příspěvek se zaměřuje na sebereflektující výpovědi, ve kterých studenti zmiňují
kromě reflexe zážitku ze zkoušení také nás, asistenty dialogického jednání JU. Věříme, že
tyto sebereflexe v jistém smyslu odrážejí naší pedagogickou intervenci, proto jim věnujeme
pozornost.
Klíčová slova: sebereflexe, dialogické jednání
Our research is based on emphasising the individual and personal type of studies, focused on
the subject’s activity itself and also on cultivation of self-reflection. Experimenting subjects,
through experiential learning and their own work, explore potential possibilities of their own
expression, body and voice involvement; they learn the oscillation and feedback among inner
partners. The aim of the studies is to experience the pleasure of play. Self-reflecting portrayals
are an inevitable part of studying. Student of Faculty of Education experience Acting with the
Inner Partner as a part of their continuous training for future work. Self-reflections are usually
written by students twice per term; with no directive requirement. These authorial and
inventive self-reflections have no prepared structure; their form and extension depend on the
students. Our work is focused on self-reflecting portrayals where students, apart from the
experience with experimenting, also mention us, the lecturers. We believe that these selfreflections reflect our pedagogical intervention and therefore we pay attention to them.
Ayahuasca jakožto cesta k sobě
Ayahuasca like a journey to self
Veronika Kavenská
Univerzita Palackého v Olomouci
SPP 91210011, Grantový fond pro doktorandy a asistenty FF UP Olomouc
Ústní
Klíčová slova: ayahuasca, halucinogeny, centrum Takiwasi, léčba drogové závislosti
This paper deals with an alternative treatment of drug addiction realized in the Takiwasi
center, a therapeutic community for drug addicts. Takiwasi is located in the Peruvian Amazon
and the treatment here is based on two seemingly different paradigms - contemporary
psychology and traditional Amazonian medicine (shamanism, curanderismo), which are
complementary and supportive. One of the basic elemnets of the treatment is the use of plants
with psychoactive effect (especially hallucinogenic vine ayahuasca). Research was
conducted during the 10 month author´s internship in this center. Its aim was to determine
how the relationship with oneself develops during treatment and what factors are related to
this process. It is a qualitative-quantitative research, which is conceived as grounded theory.
The research combines the various levels of different research methods - consists of 3 parts –
a content analysis of the folders of former patients (N = 86), case studies (N = 5) and a
questionnaire survey (N = 17). On the base of the research results there was formulated theory
about the buiding a relation to oneself in the process of the treatment in Takiwasi center.
Časopisecké články: alchymie nebo pouze náročný systém? Od návrhu článku po
úspěšné zvládnutí recenzního řízení: jak zvýšit šanci na úspěšné přijetí článku
Michal Miovský, Lenka Čablová
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze
Workshop
Vznik a realizace tohoto workshopu byl podpořen projektem NETAD („Síťování vědeckovýzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou,
soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii“, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0111 OP VK),
který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
a institucionálním programem podpory PRVOUK-P03/LF1/9.
Časopisecká publikace je specifickým typem výstupu vědecké práce a v oblasti aplikace
kvalitativních metod a přístupu má množství dalších specifik. Workshop je koncipován jako
základní modul navazující na výuku metodologie a je určen především pro studenty PGS
programů a mladé začínající výzkumníky. Jeho cílem je vytvořit jednoduchý rámec pro lepší
vhled a orientaci v problematice časopiseckého publikování a věnovat se průniku formálních i
obsahových prvků. Téma bude rozvíjeno jak z hlediska pravidel, která jsou dnes v ČR
oficiálně daná (např. RIV systém) a vyžadovaná pro výkaz práce vědeckého pracovníky a její
hodnocení, tak z hlediska pravidel, která ne vždy jsou známá, jasná a srozumitelná zejména u
mladších výzkumníků (např. tematické či žánrové profilace časopisů, postavení a hodnocení
časopisů navzájem a jejich vhodnost pro publikování kvalitativního přístupu atd.). Vysvětleny
budou různé specifické vazby mezi různými databázovými systémy v rámci indexování
časopisů (SCOPUS versus MEDLINE atd.) i mezi samotným tzv. impact factorem a jeho
alternativami. Cílem bude lepší pochopení jak zacházet s plánovaným článkem a dle čeho se
orientovat pří výběru časopisu. Druhá část workshopu bude věnována praktickým aspektům
aplikace základních pravidel časopiseckého publikování s důrazem na 7 základních principů
etiky, včetně témat jako jsou uznávání autorství a spoluautorství u kolektivních článků,
duplicity v publikování, porušování autorských práv a dalších náročných témat, kde se
pravidla rychle proměňují a vedou k přísnějšímu posuzování. Poslední část workshopu je
věnována praktickým ukázkám různých typů článků s různými chybami nebo naopak dobře
vyřešenými náročnými situacemi spolu s diskusí o hranici nastavení a vhodnosti/nevhodnosti
daného řešení konkrétního autora či kolektivu. Důraz přitom bude opět kladen především na
články orientované na kvalitativní přístup a metody.
Klíčová slova: Časopisecké publikace, publikační praxe, kritéria kvality časopisů, kritéria
kvality rukopisů a článků, příprava rukopisu, kvalitativní metody a přístup.
Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze (sympózium čtyř příspěvků)




Interpretativní fenomenologická analýza – Ivo Čermák, Jana Koutná Kostínková
Metoda zakotvená teorie – Tomáš Řiháček, Roman Hytych
Narativní analýza – Ivo Čermák, Lenka Chalupníčková, Vladimír Chrz
Diskurzivní analýza – Kateřina Zábrodská, Magda Petrjánošová
Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Masarykova univerzita Brno, Slovenská akadémia vied
OPVK CZ1.07/2.2.00/15.0200
Ústní
Cílem této série příspěvků je na praktické rovině prozkoumat rozdíly a podobnosti mezi
čtyřmi přístupy v kvalitativní analýze textů, jmenovitě mezi interpretativní fenomenologickou
analýzou, narativně orientovanou analýzou, diskurzivní analýzou a metodou zakotvené teorie.
V rámci tohoto panelu budou postupně prezentovány čtyři analýzy téhož souboru textů. Díky
tomu bude moci do popředí vystoupit metodologický aspekt jednotlivých analýz a vynikne
tak způsob, jakým každá z metod spoluurčuje podobu svých výsledků. Panel je zároveň
představením připravované knihy, která nabízí praktický návod k analýze dat z perspektivy
čtyř zmíněných přístupů. Materiál pro analýzu tvoří rozhovory se ženami, jež podstoupily
léčbu rakoviny prsu a vypovídají o této zkušenosti.
Klíčová slova: metoda zakotvené teorie, interpretativní fenomenologická analýza, narativní
analýza, diskurzivní analýza, artefakt metody
The aim of this series of papers is to explore, on the practical level, the differences and
similarities among the four main approaches in qualitative analysis of texts, namely among
interpretative phenomenological analysis, narrative oriented inquiry, discourse analysis and
grounded theory method. Four analyses of the same data set will be presented subsequently.
Methodological aspect of the analyses will be thus emphasized and it will become clear, how
each of the methods co-determined the results. The panel also serves as an introduction of a
forthcoming book, which provides a practical guide to data analysis from the perspective of
these four approaches. Material for analysis consists of interviews with women who
underwent breast cancer treatment and share their experience.
Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění
The ninth stage of human development: narrative analysis of autobiographical interview
Martina Bartáková
Univerzita Karlova v Praze
Ústní
Příspěvek představuje výsledky výzkumu subjektivního prožívání seniorů. Výzkum se
zaměřuje na porozumění fenoménu stáří v kontextu subjektivního prožívání a interpretace
životního příběhu samotnými seniory. Empirický materiál tvoří autobiografická vyprávění
sesbíraná metodou narativního rozhovoru. K narativní analýze vyprávění jsou postupně
použity tři různé interpretační perspektivy: Životní témata, Hodnoty a přesvědčení a
Sebeobrazy. Výsledky analýzy jsou konfrontovány s konceptem „Devátého věku člověka“ od
J. M. Eriksonové a E. H. Eriksona. V rámci příspěvku budou prezentovány výsledky analýzy
jednoho autobiografického vyprávění a jejich konfrontace s výše uvedeným konceptem
manželů Eriksonových.
Klíčová slova: narativní analýza, životní příběh, stáří, identita
The contribution presents research results of the subjective experience of seniors. The
research gains an insight into the phenomenon of aging in the context of subjective experience
and interpretation of the life story by the seniors themselves. The empiric materials consist of
three autobiographical narratives collected by the narrative interview method. For narrative
analysis of the interview there are three different interpretive perspective used: Live motives,
Ideological setting and Imagoes. Results of analysis are compared with the concept of "The
ninth stage of human development" whose authors are J. M. Erikson and E. H. Erikson. The
contribution presents analysis results of one autobiographical narrative and their comparison
with the above mentioned Erikson’s concept.
Dialogické jednání - k fenoménu hry
Dialogical Acting With The Inner Partner – The Phenomenon of Play
Stanislav Suda
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
GA JU – 037/2010/S
Ústní
1. Důrazem na určité filozofické aspekty vznikají různorodé modely osobnostní přípravy
učitelů. Chceme poukázat na možné ukotvení dialogického jednání. 2. Kvalitativní sledování experimentální výuka dialogického jednání, zúčastněného pozorování a analýza
videozáznamů, opakované pokusy o písemné reflexe, nestrukturované rozhovory. 3. Vývoj
sledujeme pomocí dlouhodobých případových studií v trvání nejméně čtyř let. 4. Chceme
ukázat na některé aspekty ovlivňující kultivaci sebereflexe u pokročilých studentů ve
spojitosti s fenoménem hry.
Klíčová slova: Dialogické jednáni s vnitřními partnery, fenomén hry, dlouhodobé případové
studie
1. With the emphasy on certain philosophical aspects there arise various model of teacher’s
personal preparation. We want to highliht possible specification and definition of Acting with
the Inner Partner. 2. Qualitative Research: Experimental teaching and learning of Acting with
the Inner Partner, involved observation and video recordings analyses, repetitive attempts of
written self-reflections, non-structured interviews. 3. Comprehensives case studies, lasting 4
years at minimum, allow us to observe the development. 4. We want to point out some aspects
that influence cultivation of self-reflections from advanced students in correspondence with
the phenomenon of play.
Dialogické jednání - komparace sebereflexí v odlišných typech kurzů
Acting with the Inner Partner – Comparison of Self-Reflections at Various Courses
Magdalena Marková, Stanislav Suda
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ústní
Jedná se o komparaci sebereflexí semestrálních kurzů, ve kterých je hlavní náplní
experimentální výuka dialogického jednání. Tato výuka běží na Pedagogické fakultě
Jihočeské univerzity v rámci osobnostního rozvoje budoucích pedagogických pracovníků.
Srovnávat budeme tři kurzy, z nichž jeden je povinný a dva jsou povinně volitelné. Rozdíl je i
mezi složením účastníků jednotlivých kurzů. Porovnávat budeme sebereflexe studentů
Učitelství pro 2. stupeň základní školy a studenty oborové Psychologie v povinně volitelném
kurzu, dále pak sebereflexe studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy v povinném
kurzu. Výše uvedení studenti navštěvovali kurzy u totožného asistenta po dobu jednoho
semestru, tzn. přibližně 12 hodin aktivní výuky. Komparace proběhne na základě analýzy
reflexí, které píší účastníci každého kurzu po jeho absolvování. Budeme používat metodu
kódování, přičemž se budeme soustředit na základní pojmy jako jsou stud, uvolnění, pocit
zlepšení, pokrok, sebehodnocení, normalita a překonání sebe sama. Položili jsme si dvě
základní otázky – Jak se vnímají studenti jednotlivých oborů a jaký dopad na ně mělo
dialogické jednání po jednom semestru.
Klíčová slova: Dialogické jednání, sebereflexe, sebehodnocení, pocit zlepšení
The article focuses on comparison of self-reflections gained after one term courses of Acting
with the Inner Partner. These courses are a part of personal growth training at Faculty of
Education at South Bohemia University. We will compare three courses; whereas one is
compulsory and two are optional. The self-reflections come from students of Second Level of
Primary School Teaching and Specialization in Psychology program (optional courses) and
from students of First Level of Primary School Teaching program (compulsory course). The
above mentioned students attended classes of one lecturer during one term, which represents
approximately 12 lessons of active learning. rnThe comparison will be based on the analyses
of written self-reflections gained after one term. The coding method will be used, focusing on
basic terms such as: shyness, relaxation, feeling of improvement, self-esteem evaluation,
normality, and also overcoming one self. Two basic questions will be asked: How do students
of various programs perceive themselves? and What is the impact of Acting with the Inner
Partner after one term?
Expresivní přístupy při práci se skupinou osob s psychiatrickým onemocněním
The expressive approaches in work with the group of people of psychiatric disease
Lenka Czereová
Univerzita Palackého v Olomouci
Ústní
Příspěvek pojednává o výsledcích výzkumu účinnosti expresivních přístupů se skupinou osob
s různým psychiatrickým onemocněním. Konkrétně, jak šlo identifikovat z pozorování, z
rozhovorů s pacienty a z rozhovorů s psychology. Výzkumu se dobrovolně účastnili pacienti
ze dvou psychiatrických oddělení Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Nejčastěji se jednalo o
pacienti s těmito onemocněními: psychotická porucha, bipolární afektivní porucha, depresivní
syndrom, alkoholová závislost, léková závislost a jiné. Výsledky ukazují, že expresivní
přístupy jsou účinné, a to především v oblastech: sebepoznání, zvyšování sebevědomí,
uvolnění, odreagování a rozvoj mezilidských vztahů. V příspěvku se chci také zabývat
výhodami a omezeními metod pozorování a rozhovoru ve zkoumání účinnosti expresivních
přístupů.
Klíčová slova: expresivní přístupy, psychiatrické onemocnění, pozorování, rozhovor
The contribution deals with research results of effectiveness of the expressive approaches
with the group of people with various psychiatric disease. Specifically how it can identify
from observations, interviews with patient and with psychologists. Patients from two
psychiatric departments of Psychiatric Clinic in Kroměříž voluntarily participate the research.
Patients mostly suffer from these illnesses: psychotic disordes, bipolar affective disorder,
depressive syndrome, alcoholic abuse, medicine abuse and others.
Results show that expressive approaches are effective, mainly in these branches: selfknowledge, increasing self-confidence, relaxation, taking mind off things and progress
interpersonal relationships. In the contribution I want to concern with advantages and
restrictions of observing and interviewing methods in researching of expressive approaches’
effectiveness.
Formování volby odmítnout očkování vlastních dětí - cesty vedoucí k odmítání normy
biomedicínského vědění
Challenging the biomedical knowledge: forms of parental resistance towards
vaccination
Jaroslava Hasmanová Marhánková
Západočeská univerzita v Plzni
Ústní
Česká republika patří mezi země s povinným systémem očkování dětí. Nechat své děti
očkovat je v rámci tohoto systému představováno jako nezpochybnitelná norma a součást
zodpovědného přístupu ke zdraví svých dětí i celé populace. Příspěvek se zaměřuje na rodiče,
kteří svou volbou odmítnout očkování svých dětí vystupují z této normy. Vychází z
etnografické studie věnující se postojům k očkování. V jejím rámci bylo provedeno 22
hloubkových rozhovorů s rodiči, kteří odmítli očkování svých dětí a několik pozorování na
besedách a společných setkání rodičů, kteří kriticky vystupují proti praxi povinného očkování.
Příspěvek mapuje různé cesty, jež vedou rodiče k tomu, že se rozhodnou očkování odmítnout.
Na základě analýzy kvalitativních dat přináší typologii těchto motivů a identifikuje faktory,
které k této volbě přispívají. Ukazuje přitom, jak se subjektivní představy o těle a postoje k
biomedicíně promítají nejen do způsobů, jak se tito rodiče vztahují k očkování, ale i jak
formulují vlastní představy o zdraví a tom, co to znamená být zodpovědný rodič.
Klíčová slova: Očkování, medicína, rodičovství, biopolitika, zdraví, tělo
Czech Republic belongs among countries with mandatory vaccination system strongly
regulated by the state. To let children vaccinate is considered as an unquestionable norm and
integral part of responsible parenthood. This paper focuses on parents who challenge such
norm with their decision to refuse the vaccination of their children. Twenty-two parents
whose children were not vaccinated were interviewed and several participant observations
were conducted at public lectures concerning vaccination and on meetings of parent who
actively take part in the debates against compulsory vaccination. The analysis identified
several key motives influencing the parents’ decision to refuse the vaccination. It shows how
the subjective attitudes to body and biomedicine affect the ways parents reflect upon
vaccination as well as their conceptions of health and what it means to be a responsible
parent.
Hodnota „nemít na to“ aneb jak přílišná snadnost („mít na to“) často nevede ke
kreativitě, ale pouze k normálnímu (= stádnímu) životu
The value of "not having" and how easyness of "having" often does not lead to
creativity but to normal (= herd) life
Aleš Neusar
Univerzita Palackého v Olomouci
Ústní
Co patří k normálnímu životu lidí (rodin) na Vaší „úrovni“? Dobrý plat, auto, dům nebo byt, a
každoroční dovolená k moři? Když na „to“ máte, je vše v pořádku (= jste normální). Ale, co
když na tuto „normu“ nemáte? Zadlužíte se a pořídíte si vše jako ti, se kterými se srovnáváte?
(= abyste byli normální a patřili do „svého stáda“?) Nebo se zamyslíte, jak nepřijít o
„skutečné hodnoty“ a přitom se nedostat do bludného kruhu života na dluh? Autor se
domnívá, že k uvědomění si skutečných hodnot není nezbytné zažít nedostatek. Zároveň ale
věří, že nadbytek (peněz, intelektu či čehokoliv jiného) často tlumí v lidech chuť hledat
alternativní, kreativnější a obvykle také lepší (nejen levnější) řešení. Proč? Jednoduše, protože
nemusíme. Volíme to nejjednodušší řešení a „přílišná snadnost často nevede ke kreativitě“,
jak řekl bratr Roger, zakladatel komunity Taizé.
Klíčová slova: peníze, hodnoty, nedostatek, kreativita
What is the normal life of people (families) on your "level"? Good salary, a car, a house or an
apartment, and an annual holiday at the sea? When you have "it" then everything in ok (= you
are normal). But what if you cannot afford this "standard"? Will you run into debt and buy
everything as those with whom you compare? (= to be normal and to belong to "your herd"?)
Or think about how not to lose the "real values" and yet not to get into a vicious circle of life
on the debt? The author believes that for realizing the real values it is not necessary to live in
poverty. But he also believes that an abundance (of money, intellect or anything else) often
suppresses the desire in people to look for alternative, creative, and usually better (not only
cheaper) solution. Why? Simply because we do not have to. We choose the simplest solution
and "great ease often does not lead to creativity," as mentioned by Brother Roger, founder of
Taizé community.
Horor na dobrú noc
Horror for a good night
Lenka Horková
Univerzita Karlova v Praze
poster
Rozprávky predstavujú fantastický svet, ktorý nás v detstve opantával odhaľovaním
tajomstiev o drakoch, strigách, tajomných komnatách, ponúkal nám možnosť zdieľať
dobrodružstvá s udatnými rytiermi, či prekabátiť zlomyseľného čerta, bosorku, vlka alebo
iného netvora. Podľa odborných štúdií sa podobné rozprávkové motívy objavujú naprieč
kultúrami a symbolicky odkazujú na čosi, čo sa opakuje v každej ľudskej bytosti. Okrem toho
sa v každom z týchto príbehov sa stretávame s nebezpečným, démonickým nepriateľom, ktorý
sa snaží hrdinu zabiť. Pôvodné ľudové rozprávky, za ktoré pokladáme i rozprávky od
zberateľov (Grimm, Dobšinský, Perrault, Němcová a pod.), popisujú možné ohrozenia na
živote hrdinu ako aj kruté tresty pre záškodníka bez cenzúry. Vlk zožerie starú mamu aj
Červenú Karkuľku, Ježibaba zhorí nakoniec sama v peci, Snehulienkina macocha chce po
poľovníkovi jej srdce a Popoluškiným sestrám vyďobnú holuby oči. Takéto explicitné
vyjadrenia sú súčasťou príbehov, ktoré rodičia s obľubou čítavajú svojim deťom pred spaním.
\r\nJe normálne, že deťom na dobrú noc čítame takéto hororové príbehy? Príspevok
predstavuje výsledky kvalitatívneho výskumu realizovaného za účelom zmapovania
spôsobov, akými sa v rodinách pracuje s rozprávkami.
Klíčová slova: rozprávky, rodina, symbolika rozprávok
The fairy tales represent the fantastic world, which provided to us a specific way of how to be
a part of adventures, during the childhood. We could uncover the mysteries about dragons,
witches or secret chambers. We could challenge and defeat a devil, witch, wolf or other
creature. According to significant studies, those fairy tale motifs can be found in every culture
and they refer to something, what we can observe in every human being. Besides, we meet a
very dangerous, demoniacal enemy in every one of these stories. Enemy who tries to kill our
hero. Folkish fairy tales are very explicit in describing the hero´s life threats and cruel
punishments for enemies. Fairy tales written by famous collectors (Grimm, Dobšinský,
Perrault, Němcová ect.) are considered to be folkish too. Wolf eats grandmother and Red
Riding Hood, Dousabel burns instead of kids in her own stove, Snowwhite´s stepmother
desires after her hearth and pigeons poke out Cinderella´s sisters eyes. Expressions like that
are usual in the beloved fairy tale stories and parents tell these stories to their children before
night. Is it normal to read such a horror to kid for good night? Poster presents results of
qualitative research, which focused on a question how family works with fairy tales.
Jak se konstruuje ne/normalita v prostoru pouliční prostituce
Social construction of ab/normal in street sex business
Petr Matoušek
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Ústní
Příspěvek je založen na etnografickém přístupu zúčastněného pozorování a rozhovorů s
ženami poskytujícími sexuální služby za úplatu na ulici. Základní otázkou je: Jakým
způsobem je konstruována ne/normalita v tomto prostoru? V příspěvku ukazuji, že normalita
není pevná, neměnná, ale mění se na základních dvou osách. První z nich je omlouvání
sociální deviace (koncept sociálních deviací) a druhá je získávání identity osoby živící se sex
byznysem (postmoderní koncept identity). V příspěvku analyzuji čtyři oblasti a aktéry, kteří
se na konstruování hranic ne/normality podílejí. První oblastí, kterou je místo a tělo.
Základem poskytování sexuálních služeb je nabízení se, zveřejnění se (latinské prostituere
znamená vystavovat se). Práce s tělem ve veřejném prostoru i výběr místa nabízení se je
velmi silně propojen s konstruováním nenormality poskytování sexuálních služeb. Druhou
oblastí je oblast začleňování se do prostředí, to znamená především získávání sociálních
kontaktů, znalosti, ochrany. Třetí oblastí je oblast drog a to ve dvou významech. Tím prvním
je samotná konzumace drog a tím druhým je jejich prodej. Poslední analyzovanou oblastí,
kterou chci v příspěvku představit, je sociální konstrukce ne/normality samotné pouliční
prostituce/sex byznysu v kontextu sex byznysu/prostituce.
Klíčová slova: sociální konstrukce, prostituce, identita
This paper is based on ethnography research in street sex business. Central question is how a
who construct ab/normality in this part of sex business. I explain, that border between
abnormality and normality is not clear and rigid but is social construct in two processes. One
of them is process of making identity - becoming sex worker/prostitutes. And second is
process of excuses, - to explain another people why I do and what I do, or how keep a secret
about this. I have four topic of my analysis. Place and body - how the place is taking and how
is working with the body; process of social inclusion in space of street sex business - how get
knowledge about rules, safety and risks; drugs - using and selling drugs; sex business - is
street sex business worse or better that other part of sex business and why.
Jak se z konfliktní náboženské skupiny stává normální náboženství : poznámky k
procesu denominalizace
From conflicting religious society toward a common religion: remarks to process of
denominalization.
Jaroslav Franc
Ústní
Náboženský prostor v evropské a severoamerické kultuře prošel od 19. století dramatickým
vývojem. Nově vznikající náboženské skupiny a hnutí velmi často žijí v konfliktu s
většinovou společností. Příspěvek se zaměřuje na popis základní charakteristik procesu
snižování napětí mezi většinovou společností a novým náboženstvím.
Since the 19. Century the world of religion is developer enormously, especially within context
of European and North American culture. New religious movements were frequently in
conflict with main society. The paper is focused on the process of denominalization decreasing of tension between the new religious movement and main society.
Jaká je norma integrovaného výzkumu?
What is the standard of Integrated research?
Ivana Loučková
Slezská univerzita v Opavě
Ústní
Cílem příspěvku je odpovědět na otázky spojené s tzv. integrovaným výzkumným přístupem z
pohledu norem, které jsou ve výzkumech ve vědách o člověku užívané. Jedná se o přístup, ve
kterém je teorie budována v interakci mezi jevy a pojmy, kdy samotná interakce je chápána
jako dynamický systém. Jestliže objektem výzkumů jsou lidé a jestliže jeho účastníci se
zpravidla chovají a jednají tak, že nejen vzniklé sociální situace reprodukují, ale i mění, jaká
je norma pro výzkumné aktivity, jejichž cílem je udržení kontaktu s měnící se realitou? Lze
psychologické paradigma „prožívání - vědění o prožívaném - jednání“, které je v integrované
přístupu používané, chápat jako normální nebo abnormální? Může integrovaný přístup
obohatit normální výzkumné přístupy (kvantitativní a kvalitativní)?
Klíčová slova: interakce, integrovaný výzkum, norma, paradigma
The aim of this paper is to answer questions related to the integrated research approach from
the perspective of the standards in research in the human sciences used. It is an approach in
which theory is constructed in the interaction between phenomena and concepts, when
interaction itself is understood as a dynamic system. If the object of research, people, and if
the participants are generally behave and act in such a way that not only reproduces
established social situation, what is the standard for research activities aimed at keeping in
touch with the changing reality? Can psychological paradigm "experience - knowledge about
living - acting," which is used in an integrated approach, seen as normal or abnormal? Can
integrated approach enrich the normal research approaches (quantitative and qualitative)?
Je hranice mezi legálními a nelegálními drogami „tlustou červenou linií“? - aneb proč je
pro kritické porozumění světu (drog) důležité dávat v metodologii pozor
Is the boundary between licit and illicit drugs "thick red line"? - or why is it important
for critical understanding the world (of drugs) to pay attention in methodology
Jiří Brenza
IGA NS/10032 - 3 „Úmrtnost a zdravotní stav klientů pražských nízkoprahových zařízení pro
injekční uživatele nelegálních drog z roku 1994 - follow-up studie“
Ústní
Masivní dostupnost informací klade nároky na schopnost jejich filtrace a interpretace. Jedním
z nástrojů kritického myšlení je porozumění základům teorie a metodologie vědy. Závěry
výzkumů totiž nejsou izolovaná fakta, ale je třeba je chápat v kontextu způsobu, jakým jsme k
nim dospěli, včetně širší individuální, společenské a historické perspektivy. Hranice mezi
legálními a nelegálními drogami je pro laickou (i širší odbornou) veřejnost robustní a
nesporná. Odvíjí se od kulturního kontextu, osobních zkušeností, postojů, je „posvěcena“
zákonem. Hlubším ponořením do problematiky, k základům této hranice, však zjistíme, jak
moc je výsledek ovlivněn zvolenými výzkumnými metodami. Vlastnosti, které přisuzujeme
jednotlivým drogám a jejím uživatelům, jsou často méně „definitivní“, než si někdy myslíme.
Zastávané paradigma (biomedicínské x holistické), způsob rekrutace (klinika x skrytá
populace), design výzkumu (prospektivní x retrospektivní výzkum), různé definice
„normality“ (statistická? konsensuální? etická?), naše osobní postoje - to vše – a mnoho
dalších faktorů - formuje náš výsledný pohled na problematiku. Primárně nám nejde o to
konstatovat, že ona hranice vede(?) jinudy, než se může na první pohled zdát – takový závěr
by jistě nebyl úplně překvapivý. Podstatnější je obecněji se zamyslet se nad tím, jak důležité
je pro porozumění vědě a světu umět „číst mezi řádky“.
Klíčová slova: drogy, teorie vědy, kritické myšlení
The massive availability of information makes demands on our ability to filter and interpret
them. One of the tools of critical thinking is to understand the fundaments of science theory
and methodology. Conclusions of studies are not isolated facts but must be understood in the
context of how we reached these conclusions, including broader individual, social, and
historical perspectives. The boundary between licit and illicit drugs is robust and indisputable
for the general public (as well as for part of broader scientific community). It derives from the
cultural context, personal experiences, attitudes, is "sanctified" by law. However, with closer
observation of this “licit-illicit-drugs” boundary we see to what extent it is affected by the
outcome of selected research methods. Characteristics attributed to individual drugs and their
users, are often less "definitive" than we sometimes think. Declared paradigm (biomedical vs.
holistic), the recruitment (clinic vs. hidden population), research design (prospective vs.
retrospective study), different definitions of "normality" (statistical, consensual, ethical), our
attitudes – but also many others factors - shape our views on the problem studied. Primarily,
we are not saying that the boundary leads (?) another way than it may seem at a first glance -
such conclusion would not be certainly entirely surprising. Fundamental is to generally reflect
the importance to understand the science and the world to be able to read “between (or
behind) the lines."
Je kohabitácia porušením noriem? Dôležitosť perspektívy.
Is cohabitation transgression of norms? The importance of perspective.
Miroslav Popper
Slovenská akadémia vied
VEGA č. 2/0015/12
Ústní
V príspevku sa prezentujú vybrané dáta získané z kvalitatívnej štúdie (15 fókusových skupín,
87 mladých dospelých participantov s prevažujúcou väčšinou 25-30 ročných) zameranej na
životné štýly, normativitu a plánovanie rodiny. Na základe obsahovej analýzy témy
prekračovania pravidiel, očakávaní a noriem možno konštatovať, že respondenti najčastejšie
spontánne uvádzajú partnerský život „na divoko“ ako najtypickejší príklad porušovania
rodičovských noriem. Podľa ich výpovedí tí rodičia, ktorí majú odmietavý postoj ku
kohabitácii, používajú ako argumenty najmä: (1) porušovanie kresťanských noriem, (2)
obavu, či ich dieťa úspešne ukončí vysokoškolské vzdelanie, (3) strach, spojený s
predsudkami, čo by povedali iní. Mladí dospelí sa s týmito názormi a predstavami svojich
rodičov zväčša nestotožňujú a neriadia sa nimi. Napriek tomu väčšina z nich plánuje v
budúcnosti vstúpiť do manželstva, ale až vtedy, keď sa rozhodnú mať deti, či keď ich
neplánovane počnú. Naopak, uzatvorenie manželstva počas vysokoškolského štúdia môže byť
považované rovesníkmi za zbytočné a nepochopiteľné ponáhľanie sa a nevyužitie času na
vlastný sebarozvoj.
Klíčová slova: porušovanie noriem, kohabitácia, manželstvo
Selected data from a qualitative study (15 focus group discussions, 87 young people with
majority from 25 to 30 years old) focused on lifestyles, normativity and family planning are
presented. Based on content analysis of topic concerning transgression of rules, expectations
and norms we may conclude that cohabitation is most frequently and spontaneously
mentioned by participants as a prototypical example of norms breaking. According to their
utterances those parents that are against cohabitation uses mainly arguments that: (1) it is
agains the Christian norms, (2) child may failed to sucessfully finish his graduate study, (3)
they have fear, connected with prejudices, what would say others. The young adults are
mostly not identified with notions of their parents and do not follow them. In spite of that, the
majority of young people declare their intent to enter into marriage, however, only when they
decide to conceive a child or would have an unplanned baby. The other way round, wedding
during university studies may be perceived by peers as senseless hurry and dissipation of
period for one's own self-fulfillment.
Je normální se bát: Jak prožívání strachu ovlivňuje vnímání normality
It is normal to be afraid: How our perception of fear can affect our perception of
normality
Radovan Slavík
Ústní
Úzkost a strach jsou běžné fenomény, které jsou obecně hodnoceny jako negativní. Každý
jedinec se s nimi během svého života v různé míře setkává, avšak pouze málokdo rozumí
jejich podstatě. Mnozí klienti, kteří vyhledají odbornou pomoc kvůli nadměrné úzkosti,
nerozumí, proč se u nich tento stav objevuje, jaká jsou jeho pozitiva a jaký je mechanismus
jeho dopadu na další složky jejich života. Pochopení uvedeného přitom do značné míry
napomáhá řešení takovýchto obtíží. V příspěvku vycházím z kazuistik několika úzkostných
klientů, u kterých je patrný určitý rozpor, neboť vnímají své emoce, myšlenky a tělesné
prožitky jako zvláštní či nenormální, avšak naopak své chování (vycházející z těchto stavů)
jako zcela normální a logické. Skutečnost je přitom mnohdy přesně opačná. Zaměřuji se tedy
na (1) vysvětlení podstaty strachu a úzkosti z evolučního hlediska a (2) rozbor prožitků a
vzorců chování, které s sebou úzkost přináší. Pozornost věnuji především (a) přiblížení
biologické podstaty vegetativních stavů spojených s úzkostí, (b) původu automatických
(obavných) myšlenek a (c) maladaptivním vzorcům chování (v podobě chování
zabezpečovacího a vyhýbavého), které ve svém důsledku (a v rozporu s tím, co se klient
domnívá) samotnou úzkost podporují.
Klíčová slova: strach, úzkost, evoluce, maladaptivní chování
Fear and anxiety are common phenomenons, that are mostly viewed in a negative perspective.
Although each individual encounters them is their life, just few understand their true nature.
Many clients who seek professional help when dealing with anxiety do not understand it, why
this phenomenon occurs, nor the way it influences their lives. Understanding of this however
aids greatly when dealing with such complications. My presentation is based on case studies
of different anxious clients with obvious discrepancy in percieving their emotions, thoughts,
and vegetative experience as „not normal“, on the contrary their behavior (based on these
phenomenons) as normal and rational. In reality, the opposite is true. I aim to show (1)
explanation of the principles of fear and anxiety in the evolutionary perspective and (2)
analysis of experience and patterns of behavior connected to anxiety. I will concentrate on (a)
explanation of biological principles of vegetative states, (b) origins of automatic (anxious)
thoughts and, (c) maladaptive patterns of behavior (e.g. in the form of avoidance behavior)
which, contrary to the client's belief, in the end supports the anxiety.
Je paranormální normální?
Is Paranormal Normal?
Jan Votava
Masarykova univerzita v Brně
projekt specifického výzkumu Filozofie přítomnosti
Ústní
Úvod: Prožitky spojované s tzv. paranormálními jevy bývají nezřídka vnímány jako
subjektivně velmi významné. Jejich výzkum je však často považován za kontroverzní. rnCíle:
Cílem příspěvku je zaprvé naznačit odpověď na otázku, zda a jak lze narýsovat hranici mezi
pojmy normality a paranormality, a zadruhé ukázat, že paranormální prožitky lze zcela
legitimně zkoumat za pomoci běžné vědecké metodologie.rnMetody: Tento záměr je sledován
pomocí pojmové analýzy klíčových termínů (paranormální, normální, anomální, abnormální),
stručného přehledu argumentů v rámci diskuse o parapsychologii a skrze aplikaci obecných
poznatků teorie vědy. Výsledky: Ukazuje se, že žádná z definic paranormality (vztah k
současnému stavu vědy, neobvyklost, definice výčtem) není uspokojivá a že existuje
přirozený překryv mezi touto oblastí a jinými předměty vědeckého zájmu. Závěr: Oddělení
paranormality od jiných teorií a hypotéz je umělé a nepotřebné.
Klíčová slova: paranormální, normalita, anomální, parapsychologie
Introduction: Experiences relating to paranormal phenomena are often perceived as
subjectively very important and meaningful, but research on them is frequently considered to
be suspicious or controversial.rnAim: The first aim of this paper is to offer some possibilities,
how the distinction between normal and paranormal could be drawn, and assess their
plausibility. The second aim is to show that paranormal experiences can be legitimately
studied by common scientific methods. Methods: Conceptual analysis of key notions paranormal, normal, anomalous, abnormal - is carried out and arguments from
parapsychology debate and from general theory of science are considered. Results: The
analysis shows that no approach to the problem of paranormal definition (relation to current
state of science, strangeness or peculiarity, definiton by enumeration) is fully acceptable and
that there is a natural overlap between the paranormal and common and normal areas of
scientific study. Conclusion: Seperation of the paranormal from other scientific hypothesis
and theories is artificial and useless.
Kdo jsou ne/přizpůsobiví?
The Non/Adaptable - who are they?
Martin Škabraha
Ústní
Cílem příspěvku je poukázat na ideologickou funkci konceptu nepřizpůsobivých v
neoliberálním kapitalismu. V té souvislosti se budu věnovat i problému tzv. anticiganismu.
Koncept nepřizpůsobivosti kombinuje individualizaci a kolektivizaci viny za sociální
vyloučení. Na jedné straně je příslušnost k "cigánům" pojímána jako svobodná volba
jednotlivce (každý se přece může chovat slušně a najít si práci), na druhé straně je jednotlivec
hodnocen podle svého zařazení ke zvláštní "rase". V dalším kroku ukážu, jakou roli hrají tyto
klasifikační mechanismy v neoliberálním vládnutí. Jde o vládnutí, které nezasahuje do
společnosti přímo, ale vytváří určité podmínky. Ty jsou pojímány jako to, co je prostě dané a
nepolitické a čemu se jednotlivci, ale i celé státy (dnes např. Řecko) musí přizpůsobovat.
Klíčová slova: nepřizpůsobiví; neoliberalismus; anticigánismus
The aim of the paper is to show an ideological function of the concept of the non-adaptable in
contemporary neoliberal capitalism. In this context the problem of so called antigypsism will
be analyzed too. The concept of nonadaptability combines individualization and
collectivization of guilt for social exclusion. On one hand, the affiliation to "gipsies" is
interpreted as a matter of individual free choice (everybody can be good and find some job),
on the other hand, an individual is evaluated according to their belonging to a particular
"race". In another step, it will be shown the role played by these ranking mechanisms in the
neoliberal governance. Neoliberalism does not intervene in society directly; it creates certain
conditions that are presented as something given and non-political and individuals as well as
states (Greece nowadays) are just supposed to adapt to them.
„Keď si zobral silu, zober aj chuť“: výskum reprezentácií erektilnej dysfunkcie, 20002012
„Got no strength yet still got appetite“: research into representations of erectile
dysfunction, 2000-2012
Radomír Masaryk
Zber dát podporila spoločnosť Pfizer
Ústní
Príspevok sumarizuje výskum reprezentácií erektilnej dysfunkcie. Zameriavame sa na
vnímanie konceptu erektilnej dys(funkcie) a niektorých ďalších príbuzných konceptov
slovenskými mužmi nad 35 rokov, ktorí sú hlavnou cieľovou skupinou medicínskych/
farmaceutických intervencií, v kontraste s termínmi a konceptmi, ktoré používajú experti
(sexuológovia, psychológovia a lekári). Použitou metódou boli fókusové skupiny, pričom dáta
sme zbierali v rokoch 2000, 2003, 2008 a 2012. Pri analýze dát sme vychádzali z princípov
teórie sociálnych reprezentácií. Hlavné závery sa týkajú vnímania diagnózy a ďalších
súvisiacich tém u mužov z cieľovej skupiny. Súčasne však príspevok otvára aj širšie témy
súvisiace so zberom dát v dvanásťročnom časovom rozpätí. Príspevok uzatvára diskusia nad
možnosťami a limitami metódy fókusových skupín.
Klíčová slova: Fókusové skupiny, erektilná dysfunkcia, psychológia zdravia
Results of research into representations of erectile dysfunction are summarized. Focus is on
perception of erectile (dys)function and some other related concepts and topics by Slovak men
over 35 years of age who are the primary target group of medical and pharmaceutical
interventions, and this is contrasted against terms and concepts used by experts (sexologists,
psychologists, physicians). Focus groups were used as principle method and data were
collected in 2000, 2003, 2008 and 2012. Principles of Social Representations Theory were
applied in data analysis. Main conclusions concern perception of this diagnosis and related
topics in men from the target group. At the same time some broader topics are raised related
to data collection over a 12 year time period. In conclusion possibilities and limits of the
Focus Group method are discussed.
Kolektivní biografií k porozumění nevyjádřenému vědění přítomnému ve výzkumné
praxi
Collective biography as a way to understanding the unexpressed knowledge present in
research practice
Tereza Škubalová, Martina Černíková, Martin Novák
Masarykova univerzita v Brně
Ústní
V příspěvku představíme úvahu nad normalitou vědecké praxe v sociálních vědách a v
postupech kvalitativního výzkumu. Nastíníme možnosti využití kolektivní biografie pro
prozkoumání hranic normality v této praxi. Kvalitativní výzkumná metoda kolektivní
biografie (KB) je založená na skupinovém sdílení vzpomínek a reflexí určité žité zkušenosti a
na kolektivní (re)konstrukci vzpomínek-příběhů o této zkušenosti. Metoda vychází z
poststrukturalistických teorií o vědění produkovaném v jazyce a spojeném s mocí. KB
reflektuje vstup zkoumajícího do výzkumné situace a skutečnost, že sama jeho přítomnost
ovlivňuje vznikající vědění. Dochází k narušení tradiční hierarchie zkoumajícího a
zkoumaného - všichni účastníci sdílejí obě tyto role a tudíž se na vzniku vědění podílejí
rovnocenně. Součástí příspěvku je představení vybraných kritických teorií o praktikách
produkce a šíření vědeckých poznatků. Klademe si za cíl poukázat pomocí KB na některé
subjektivní zkušenosti/prožitky zkoumajících, které se běžně neobjevují ve výzkumech jako
reflektované ve výsledcích výzkumu, ale zároveň se zdají být důležité pro porozumění vzniku
předkládaného vědění. V příspěvku nastíníme otázky k dalšímu zamyšlení a prozkoumání.
Klíčová slova: kolektivní biografie, kvalitativní výzkum, normalita, validita, reflexe,
produkce vědění
In our contribution we will present some thoughts on the normality of scientific practice in
social sciences and in the procedures of qualitative research. We will outline some
possibilities of collective biography to explore the borders of normality in this practice.
Collective biography (CB) is a qualitative research method based on sharing memories and
reflections about particular lived experience in a group and on collective (re)construction of
story-memories about the experience in question. This method stems from poststructuralist
theories on knowledge produced in language and in connection to power. CB reflects
researcher’s input into the research situation and the fact that his very presence influences the
emerging knowledge. The traditonal hierarchy of researcher and his subjects is being
disrupted in the practice of CB. All participants share both roles - an investigator and a person
being investigated. Therefore they all participate on the knowledge emergence as equals. Our
contribution will also present selected critical theories on knowledge production practices and
scientific knowledge circulation. Our aim is to show that CB can be used to explore some of
the researchers’ subjective experiences that usually are not reflected in research outcomes,
however it seems to be important for understaning the genesis of knowledge presented. We
will propound some questions to further reflection and exploration.
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů - analýza autobiografických
rozhovorů
Construction of intentionality by adolescent delinquents
Jakub Onder
Ústní
Příspěvek je zaměřen na shrnutí a interpretaci výsledků vlastního kvalitativního výzkumu
zaměřeného na prozkoumání intencionality a identity dospívajících delikventů, chovanců
diagnostického ústavu pro mládež. Záměrem je představit tzv. intencionální profil
mladistvých delikventů, tj. způsob, jakým delikventi vnímají a prožívají okolní svět, jaké mu
přisuzují významy a jak o něm přemýšlí. Součást tohoto profilu je také představa úlohy a
začlenění sebe sama v rámci tohoto světa. Dalším cílem výzkumu je vysvětlení funkce
delikventního chování v rámci tohoto profilu. Jevy, které intencionální profil zakládají, jsou
srovnávány s teoretickými koncepty, především s obranným mechanismem štěpení v pojetí
M. Kleinové a interpretovány v souladu s myšlenkami E. Fromma a C. G. Junga. Na závěr
příspěvku zařazuji úvahu o možných implikacích výzkumných závěrů pro práci s delikventy.
Klíčová slova: intencionální profil, delikvent, štěpení, objektní stálost
In this paper I will focus on summary and interpretation of results of short qualitative
research, which is mapping intentionality and identity of juvenile delinquents, inmates of
youth detention center. Primary objective of this research is mapping so-called intentional
profile of juvenile delinquents. This is way of their perception and experience of surrounding
world, how they apply significance and how they think about it. Part of this profile is idea of
role and participation within the frame of this world. Next goal of this research is explanation
of delinquent behavior as part of intentional profile. Phenomena, which constitute intentional
profile, are confronted with theoretical concepts, especially with splitting defense mechanism
according to M. Klein and are interpreted in accordance with ideas of E. Fromm and C. G.
Jung. In conclusion I consider implication of this research for employees of juvenile detention
centers on therapeutic work with juvenile delinquents.
Konštrukcia hranice ne-želaného sexu
Constructing the border of un/wanted sex
Gabriel Bianchi, Lucia Reháková
Slovenská akadémia vied
MVTS SAV
Ústní
V problematika sexuálneho násilia dlhodobo dominuje záujem odbornej aj laickej verejnosti o
sexuálne zneužívanie detí dospelými a to, čo sa deje v sexe medzi dospievajúcimi navzájom,
je stále v tieni pozornosti. Na pozadí európskeho projektu zameraného na zmapovanie
sexuálnej agresie a násilia medzi mladými ľuďmi a vytvorenia stratégie na ich prevenciu autor
predkladá sondu do subjektívneho konštruovania hranice medzi želaným a neželaným v sexe
– tak ako sa vyvíja v priebehu sexuálnej kariéry. Teoretickým východiskom štúdie je
koncepcia sexuálnych skriptov Williama Simona (1996), ktorých syntax sa realizuje v jazyku
a zdieľaných kódoch a prebieha na troch úrovniach: kultúrnej, interpersonálnej a
intrapsychickej. Autor prezentuje zistenia z viac ako 20 hĺbkových pološtrukturovaných
interview zrealizovaných s mladými ľudmi vo veku 15-30 rokov. Osobitný dôraz je v
obsahovej a diskurzívnej analýze venovaný identifikovaniu indikátorov potenciálneho
sexuálneho násilia a interpretácii individuálnych naratívov vo vzťahu k mediálnym,
kultúrnym a sociálnym kontextom.
klíčová slova: sex, agresia, násilie, skript, mládež
The domain of sexual aggression and violence is predominantly occupied by focus on child
abuse (by adults). Thus, the reality of sexual intercourse among young people is in the long
term out of sight of both the experts and the public. On the background of an EU project
mapping sexual aggression and violence among youth the author presents a pilot qualitative
study of subjective construction of the border of un/wanted in sex.. The theoretical
background for this study is William Simon´s (1996) conception of sexual scripts (cultural,
interpersonal, and intra-psychic). The study consists of over 20 in-depth semi-structured
interviews with young people (aged 15-30). A special focus in the content and discursive
analysis is made on indicators of potential sexual violence, as well as on relationship of
individual narratives to the complexity on contexts (media, culture, societal).
Kvalitatívna obsahová analýza vo výskume výberových konaní na predsedov súdov v
SR: základné koncepty a procesy
Qualitative content analysis in the research of selection procedure of heads of courts in
Slovakia: basics concepts and processes
Katarína Staroňová, Katarína Števove
Univerzita Komenského v Bratislavě
Ústní
Obsahová analýza je populárna kvalitatívna metóda, ktorá sa využíva na interpretáciu
významov dát textov. Odborná literatúra rozlišuje tri základné prístupy: konvenčný, riadený a
sumatívny, ktoré sa líšia vo vzťahu k pôvodu, významu a využitia kódovacích schém,
procesov a ich následnej interpretácie. Konvenčná obsahová analýza odvodzuje jednotlivé
kódovacie kategórie priamo z textu. Riadená obsahová analýza ukotvuje kódy v teoretickej
literatúre a relevantných výskumoch. Sumatívna obsahová analýza hľadá v texte kľúčové
slová, ktoré následne počíta a porovnáva. V tomto príspevku predstavíme prehľad dôležitých
konceptov, ktoré kvalitatívna obsahová analýza využíva a aplikujeme na konkrétny príklad
výskumu výberových konaní na predsedov súdov na Slovensku (písomných záznamov
výberovej komisie). Cieľom tohto príspevku je poskytnúť komplexný pohľad na využitie
metódy obsahovej analýzy.
Klíčová slova: obsahová analýza, kódovanie, výberové konania, súdnictvo
Content analysis is a widely used qualitative research technique that is used to interpret
meaning from the content of text data. Published literature shows three distinct approaches:
conventional, directed, and summative with main differences regarding the origin, meaning
and use of coding schemes, procedures and interpretation. Conventional content analysis
derives codes directly from the text data. Directed content analysis anchors codes in theory or
relevant research findings. Summative content analysis looks for keywords which are then
counted and compared. In this article we would like to provide an overview of important
concepts related to qualitative content analysis and illustrate its use to research procedure of
selection procedure of heads of courts in Slovakia (written notes of the selection committee).
The aim of this article is to provide complex view on the utilization of content analysis.
Kvalitatívne interpretácie zdrojov asociálneho správania adolescentov v reedukačných
domovoch
Qualitative interpretations of anti-social behaviour sources of adolescents in reeducational homes
Lenka Očenášová, Zuzana Polťáková
Univerzita Karlova v Praze
poster
Štúdie analyzujúce problémové správanie adolescentov umiestnených v reedukačných
domovoch poukazujú na význam určitých špecifických prejavov vo výchove rodičov voči
svojím deťom. Naproti tomu pri analýze asociálneho správania dospelých osôb sa ako jeden z
najdôležitejších prediktorov tohto správania ukazuje ich osobnostná štruktúra. Aktuálny
výskum hľadá potencionálny spoločný element pre tieto zistenia v temperamente osôb, ktorý
je charakterizovaný ako tie psychologické charakteristiky osobnosti, ktoré sú vrodené.
Temperament sa spoločne so špecifickou rodičovskou výchovou spolupodieľajú na vytváraní
osobnosti s poruchou správania. Výskum realizovaný s dievčatami umiestnenými v
Reedukačnom domove v Trstíne a v Hlohovci analyzuje štruktúrované interview zamerané
na konkrétny priebeh a prejavy asociálneho správania. Pre zistenie faktorov výchovného štýlu
bol využitý test ADOR a na zistenie štruktúry komponentov temperamentu bol využitý
dotazník TE-ZA-DO.
Klíčová slova: poruchy správania, reedukačné domovy, interview, výchovný štýl,
temperament
Researches, which are analyzing problem behaviour of adolescents located in re-education
homes, manifest the relevance of specific parenting styles towards their children. In contrast,
the analysis of adult asocial behaviour shows personality structure as one of the most
important predictors of such behaviour. Current research is looking for potentially mutual
element of these findings in individuals; it appears to be temperament, which is characterized
as the innate personality characteristic. Temperament and specific parenting co-act in the
development of personality with behavioural disorder. Current research is implemented on
girls located in the re-educational homes of Trstín and Hlohovec, and is analyzing structured
interview focused on particular development and manifestations of anti-social behaviour.
ADOR was used to identify the factors of parenting and TE-ZA-DO was used to determine
the structure and components of temperament.
Maligní narcismus sériových vrahů: polymorfní patologie daleko za hranicí normality
Malignant narcissism of serial killers: polymorphic pathology far beyond the normality
Andrej Drbohlav
Ústní
Příspěvek představuje vybrané aspekty polymorfní patologie osobnosti a chování sériového
vraha.
Uvádí komorbidní a kauzální vazby maligního narcismu, který zatím není definován v
diagnostických manuálech, ale často je označován jako poměrně přesný diagnostický popis
profilu sériového vraha. Vybrané aspekty maligního narcismu jsou představeny na základě
recentních studií a vlastního rozsáhlého komparativního výzkumu. Na základě všech
dostupných a získatelných informací bylo vytvořeno 250 kazuistik a z nich dále vybráno do
experimentální skupiny pro komparaci 49 sériových vrahů se sexuálním motivem. Samotná
komparace definovala podobnosti, korelace, kauzální a komorbidní vazby u 112 vybraných
behaviorálně patologických a psychopatologických prediktorů. Tato studie byla součástí
rozsáhlého výzkumu jehož záměrem je popis vzájemných interakcí jednotlivých indikátorů v
čase a tvorba komplexní analytické metody predikce extrémních forem maligního narcismu
typu sériového vraha.
Klíčová slova: maligní narcismus, sériový vrah, psychopatologie, behaviorální patologie
Paper presents selected polymorphic pathology of malignant narcissism of serial killers. Also
shows comorbidity and causal links of malignant narcissism, which is not yet defined in
diagnostic manuals, but it is often referred to as a fairly accurate description of the diagnostic
profile serial killer. Selected aspects of malignant narcissism are presented on the basis of
recent studies and my extensive comparative research. Based on all available and obtainable
information was created 200 cases and from them subsequently selected the experimental
group of 49 serial killers with sexual motive for specific comparison. This comparative study
defined the similarities, correlations, causal and comorbid connection with 112 selected
behavioral pathological and psychopathological predictors. This study was part of an
extensive research whose aim is to describe the interactions of individual indicators over time
and develop a comprehensive analytical method for prediction of extreme forms of malignant
narcissism of serial killers.
Misijní činnost v romských osadách a odlišná pojetí normality
Missionary activity in Roma settlements and different concepts of normality
Alena Kajanová, Michal Kozubík
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
VEGA č. 1/0170/11 (Sociálne vyčlenenie versus kultúra – determinanty sociálního správania
obyvateľov osád)
poster
Presentovaný poster se bude věnovat tématu působení náboženské skupiny- Křesťanské misie
Maranata v slovenské romské osadě v obci Hranovnice (okres Poprad). Cílem presentace je
poukázat na odlišné vnímání a interpretace misijní činnosti v romské osadě jednotlivými
aktéry na pozadí odlišného pojetí normality. Majoritní diskurz chápe misijní činnost jako krok
k integraci Romů, respektive k „normalitě“ tím, že je eliminováno sociálně patologické
chování, jako je především alkoholismus a lichva (kdy na tyto změny poukazují rovněž
dostupné odborné publikace). Co se romského obyvatelstva osady týče, působení misie jej
rozděluje do dvou skupin – těch, kteří novou víru přijali a těch, kteří s ní nesouhlasí, neboť
mj. zasahuje do „normální“ každodennosti v osadě. Ti, kteří víru nepřijali, definují její možná
rizika vycházející ze změny hodnotového systému, který ale není kompatibilní s životem v
extrémních podmínkách romské osady. Příkladem je laxnost při hledání pracovních
příležitostí, které jsou opomíjené pro zaujetí vyššími, náboženskými hodnotami, případně jsou
vyhodnoceny jako ilegální a tedy nevhodné. Neparticipace na takovýchto aktivitách spolu s
výdaji na příspěvky náboženské skupině tak může, podle respondentů, vést k prohloubení
chudoby. Příspěvek je výstupem z terénního výzkumu autorů (léto 2012), podpořeného
projektem VEGA.
Klíčová slova: romská osada - chudoba - náboženská víra - normalita
The presented poster is focusing on Christian religious groups Maranata in the Roma
settlement in the Slovak village Hranovnica (district of Poprad). Aim of the presentation is to
highlight the different perceptions and interpretations of missionary activity in the Roma
settlement of the actors in the background a different concept of normality. Majority discourse
understood missionary activity as a step towards the integration of the Roma, or to
"normality" by being eliminated socially pathological behavior, such as alcoholism and
especially usury. Roma villagers broke up after the arrival of the church into two groups - one
received a new faith, others view it as pathological, because it interferes with daily life in the
colony. Those, who did not accept the faith, define the potential risks arising from changes in
the value system, which is not compatible with life in the extreme poverty. An example is the
laxity in search of job opportunities that are neglected for attracting higher, religious values,
or are classified as illegal and therefore inappropriate. Absentee participation on this
activities, together with expenditure on contributions to the religious group is leading to
deepening poverty. The poster is on of the outputs of the field research (Summer 2012),
supported by the project VEGA.
Mravní usuzování v párovém soužití
Moral reasoning in the partnership life
Alena Pikhartová
Univerzita Karlova v Praze
Ústní
Příspěvek má za cíl seznámit s disertačním projektem výzkumu mravního usuzování v
párovém soužití a s daty z jeho prvních analýz. Objektem zájmu jsou mladí dospělí ve
věkovém rozmezí 20 – 35 let. Ústřední hypotéza výzkumu předpokládá, že je rozdíl v
mravním usuzování respondentů žijících v manželství a respondentů žijících v nesezdaném
soužití. Autorka se inspirovala Kohlbergovou metodologií zkoumání mravního usuzování
prostřednictvím mravně dilematických situací a Piagetovou metodologií předkládání
problematických situací ze skutečného života respondenta. Rozhovory byly vedeny s
respondenty nad mravně problematickými situacemi ze života v páru. Otevírá se tak pohled
na pojetí dobra a zla v partnerském vztahu. Svou roli hraje pojetí ideálu, ke kterému
respondent v párovém životě směřuje a jeho vypořádávání se s tím, že není možné tento ideál
dokonale naplnit. Vedle možnosti srovnávat respondenty ze dvou základních skupin v pojetí
dobra a zla je pak možné sledovat, na jaké půdě je ustavován kompromis mezi altruismem a
egocentrismem ve vztahu.
Klíčová slova: Morální usuzování; párové soužití; dilema; pojetí dobra a zla; altruismus a
egocentrismus
The report is aimed to present a dissertation research project of moral reasoning in partnership
life and the data of the first analysis. The object of interest are the early adults at the age of
20-35 years. It is hypothesized that there is a difference between moral reasoning of people
living in a marriage and people living in a cohabitation. The author of this report was inspired
by two sources: 1) Kohlberg´s methodology, which uses moral dilemmatic situation to
investigate the moral reasoning, and 2) Piaget´s methodology of real-life dilemmas. The
interviews with repondents were conducted about moral problematic situations of the
pratnership life. This opens a view of the concept of good and evil in the partnership life. His
role plays the concept of ideal, to which the repondet aims, and his dealing with the
impossibility to fulfil this ideal. There is not only a possibility to compare the concept of
good and evil in the two basic groups of repondents, but it can be investigate, how the
compromise between altruism and egocentrism in partnership is done.
Náročné situácie v práci s negatívnym dopadom na rodinný život.
Demanding situations at work with a negative impact on family life.
Zuzana Polťáková
Univerzita Karlova v Praze
Ústní
Príspevok sa zameriava na obsahovú analýzu náročných situácií prežívaných na pracovisku , s
následným negatívnym dopadom na rodinný život. Dáta sú získané zo štruktúrovaných
interview zameraných na problematiku zvládania nárokov pracovného a rodinného života. Sú
analyzované odpovede 45 manželských párov, kde obaja manželia sú zamestnaní a starajú sa
minimálne o jedno dieťa. Obsahovo sú náročné situácie charakterizované dĺžkou pracovného
času, medziľudskými vzťahmi na pracovisku, organizačnými charakteristikami samotnej
práce a pod. Výsledky naznačujú, že bez ohľadu na obsah náročnej (stresujúcej) situácie, má
takmer vždy takáto situácia negatívny dopad na rodinný život, čo potvrdzuje predpoklad, že
pracovnú rolu nemožno oddeliť od rodinného života.
Klíčová slova: náročné situácie, stres, práca, rodinný život, obsahová analýza
This paper focuses on the content analysis of experienced demanding (stressful) situations in
the workplace, with a consequent negative impact on family life. Data are obtained from a
structured problem – focused interviews concentrated on the problems of coping with
demands of both, work and family life. Responses from 45 couples, where both spouses are
employed and take care of at least one child, are analyzed. Demanding (stressful) situations
are characterized by long working hours, interpersonal relations in the workplace,
organizational characteristics of the work itself, etc. The results indicate that regardless of the
content, demanding (stressful) situation has almost always a negative impact on family life,
which confirms the assumption that work role can not be easily separated from family life.
Normy, patologie a terapeutická změna ve světle případové studie
Norms, pathology and therapeutic change in the light of case study
Leoš Zatloukal, Jan Roubal
Ústní
Příspěvek vychází z kvalitativní případové studie zaměřené na proces terapeutické změny v
gestalt terapii. Zaměřuje se na jeden dílčí aspekt - na otázku měření efektu terapie a
terapeutické změny, na význam standardizovaných měřících nástrojů (OQ-45, ORS) a na
význam pohledu klienta a terapeuta.
Klíčová slova: terapeutická změna, případová studie, výsledek
This speech is based on qualitative case study concerned on the process of therapeutic change
in gestalt therapy. It is focused on one particular aspect - measuring the effect of
psychotherapy and therapeutic change, on the importance of standardised measuring tools
(OQ-45, SRS) and the importance of the views of clients and therapist.
O hranicích minerálního světa
On the borders of the mineral world
Jan Krása
Vysoké učení technické v Brně
Ústní
Příspěvek se zabývá samotnými základy moderního vědeckého světonázoru. Cílem je ukázat
explanační meze tohoto světonázoru. Moderní vědecký světonázor, který je také východiskem
vzdělávání současné populace, stojí více či méně na předpokladu, že to „skutečně jsoucí“, tj.
ono reálné, jsou atomy a jejich interakce – tento předpoklad je nazýván atomárním realismem
(AR). Vše, co se nalézá mimo atomy, jejich interakce a jejich měřitelné koreláty, bývá
apriorně vyloučeno z vědeckých debat (hlavně na přírodovědných a technických
univerzitách). Autor ukazuje, jak zachovat absolutní platnost AR a přitom nerezignovat na
zkoumání jevů, které jej přesahují. Bez speciální průpravy (na humanitně zaměřených
univerzitách) se díky AR zdají jako nevědecké dokonce i celé obory (např. psychologie).
Autor příspěvku nezpochybňuje koncept AR, ale dívá se na kontext, v jehož rámci je
vytvořen. Hranice tohoto kontextu jsou velmi zřetelné a jsou souhlasné s hranicemi
minerálního světa. Koncept minerálního světa vychází z fenomenologie lidské obrazivosti.
Svoje představy o objektech v okolí si totiž vytváříme mj. podle toho, zda je považujeme za
živé či neživé. Tato dualita je poměrně apriorní, ač některé její komponenty lze přiřknout
výchově. Jelikož v rámci představ o živém lze dále odlišit představy o rostlinách a živočiších,
nazývá autor komplex představ, které se váží k neživému, minerálním světem. Jakkoli je AR
postačující k popisu jevů na minerální úrovni, je zcela nedostatečný k popisu jevů na úrovni
života rostlin a živočichů (natožpak jevů psychických).
Klíčová slova: atomární realismus, světonázor, hranice, minerální úroveň reality, obrazivost,
smrt
The contribution deals with the foundations of the modern scientific worldview. The aim is to
show the explanatory limits this worldview. The modern scientific worldview, which is also
the basis for the education of current population, stands more or less on the assumption that
"that actually existing", i.e. the real, are the atoms and their interactions – the author calls this
assumption atomic realism (AR). Everything which is above the atoms, their interactions and
their measurable correlates, is a priori excluded from scientific discussions (especially on
technical universities). The author shows how to preserve the absolute validity of AR and not
resign on the examination of the phenomena, which exceeds it. The author does not question
the concept of AR itself, but looks at the context in which it is created. The boundaries of this
context are very clear and are the same with the boundaries of the mineral world. The concept
of the mineral world is based on the phenomenology of human imagination. Ideas about
surrounding objects, we create, are made (inter alia) according to whether it is considered
alive or not alive. This duality is a priori, though some of its components can be attributed to
the education. Since in the images of the alive we can further distinguish images of plants and
animals, the author calls the complex of ideas about not alive the mineral world. Although AR
is sufficient to describe phenomena on the mineral level, it is wholly inadequate to describe
the phenomena at the level of plant and animal life (let alone the psychological phenomena).
Plnou nádrž a výměnu paradigmat, prosím!
Full tank and paradigm exchange, please!
Hana Konečná, Danica Slouková
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Podpořeno grantem GAČR P407/10/0822
Ústní
O současné situaci v medicíně se mluví jako o situaci přechodové, jako o změně paradigmat.
Kritizuje se přístup tzv. biomedicínský, vycházející z Descartova dualismu, soustřeďující
svou pozornost jen na tělesnou stránku člověka. Dalším předmětem kritiky je často
nereflektované stavění diagnóz na srovnávání jedince s všeobecně platnými „normami“.
„Mantrou" dneška se stává přístup s názvem holistický, psychosomatický, bio-psychosociální, patient-centered healthcare, atd…, zdůrazňování jedinečnosti a celistvosti člověka
jako mnoharozměrné bytosti. Pomocí příkladů ze studijních textů na zdravotnicky
zaměřených fakultách, pomocí textů deklarujících záměry mezinárodních pacientských
organizací, a pomocí ukázek z textů z odborných konferencí budu hledat odpověď na otázku
nakolik se změna paradigmat daří, a nakolik je vůbec jasné, co to ta změna paradigmat je.
Klíčová slova: paradigma, medicína založená na důkazu, holismus, péče zaměřená na
pacienta, nejistoty
The current situation in medicine is referred to as transitional situation, as paradigm exchange.
So called biomedical approach based on Descartes’ dualism, focusing its attention only on the
human’s body frame, is criticized. Another thing subject to criticism is the frequently nonreflected basing of diagnoses on comparison of the individual to generally valid "standards".
The holistic, psychosomatic, bio-psycho-social, patient-centered healthcare, etc. is becoming
the “mantra of today”, emphasizing the uniqueness and compactness of human as a
multidimensional being. With the help of examples from study texts of faculties with medical
focus, with the help of texts declaring the intentions of international patient organizations and
with the help of examples of texts from professional conferences, I will search the answer to
the question to what level the exchange of paradigm is successful and to what level it is clear
what the exchange of paradigms actually is.
Po hranicích normality pomocí enabling technik
On the boundaries of normality with enabling techniques
Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel
Akademie věd ČR, Univerzita Palackého v Olomouci
SODEZZ
Workshop
V tomto workshopu se pokusíme pomocí tzv. enabling technik vydat po hranicích normality.
Enabling techniky pracují (podobně jako techniky projektivní) s málo strukturovanými
verbálními, vizuálními, ale i taktilními či zvukovými podněty. Enabling techniky umožňují
dostat se v rámci výzkumného šetření k novým či netušeným obrysům mentálních
reprezentací diskutovaných témat (v našem případě normality) tím, že umožňují jedinci
externalizovat subjektivních obsahy, postoje a přesvědčení na mnohovýznamový podnětový
materiál: objektem zkoumání však (oproti projektivním technikám) není osoba, nýbrž téma
samotné. Enabling technik existuje celá řada a my se ve workshopu budeme zabývat
především technikami založenými na analogii (např. personifikacemi, metamorfózami,
animacemi), konstrukci, kategorizaci či expresi. V rámci workshopu si účastníci budou moci
jednotlivé techniky vyzkoušet sami na sobě anebo se možnostmi jejich využití mohou nechat
jen inspirovat.
Klíčová slova: enabling techniky, normalita
In this workshop we will apply so-called enabling techniques on the theme of normality.
Enabling techniques work (as well as projective techniques) with a little un/structured verbal,
visual, but also tactile or acoustic stimuli. Enabling techniques allow us to get closer to the
new or unforeseen contours of mental representations of the topics discussed in the research
(in our case, normality) by enabling individuals to externalize subjective contents, attitudes or
beliefs on ambiguous material. However, in the case of enabling techniques the object of
examination is not person or personality (as opposed to projective techniques) but the topic
itself. There are many enabling techniques: in the workshop we will deal mainly with
techniques based on analogy (e.g. personification, metamorphose, animation), construction,
categorization or expression. Participants will be encouraged to try out different techniques
during the workshop.
Podoby mravního usuzování v plánování profesní budoucnosti
Forms Of Moral Reasoning In Career Planning
Hana Lukášová
Univerzita Karlova v Praze
Ústní
V historii výzkumu mravního usuzování převládá tradiční individualistické pojetí morálky.
Na základě kritického zkoumání tohoto převládajícího pojetí vzniká mezi kognitivisty
diskuse, zda je možné tento „kód“ rozšířit. R.A. Shweder vychází ze studia různých kultur a
vytváří tak vedle toho základního ještě další dva kódy, jimiž je možno morálku pojímat.
Příspěvek vychází z předpokladu, že stejně jako se mohou u dospělého člověka prolínat
úrovně morálního usuzováni, tak se i u člověka žijícího v „individualistické“ kultuře mohou
prolínat kódy pojetí morálky. Jednou z výzkumných otázek autorky je, zda z tohoto pohledu i
tak dominantně osobní volba (podle Turielova rozlišení domén osobní-konvenční-morální),
jako je volba povolání může být prostorem pro morální doménu. Probíhající výzkum ukazuje,
že tázaní gymnazisté téměř neřeší klasická morální dilemata, avšak morální doména je v
jejich výpovědích častěji zastoupena ve zmíněném rozšířeném pojetí morálky.
Klíčová slova: morálka; mravní usuzování; kognitivismus; profi-volba; adolescenti
The history of research focused on moral reasoning is dominated by traditional individualistic
conception of morality. Based on a critical examination of this prevailing concept, experts on
cognitive science lead a debate whether such a "code" can be expanded . Relying on the
results of his study of difference cultures, R. A. Shweder comes up with two additional basic
codes to conceive morality. This study is based on the assumption that just as adult human
beings are able to mingle different levels of moral reasoning, so are humans living in
"individualistic" cultures able to combine different “codes“ of morality conception. Keeping
that in mind, one of the key questions of the author is whether carreer choice, ranking per se
among most dominant personal choices (in accordance with the Turiel´s three-fold domain
resolution personal-moral-conventional) can or cannot form a space for moral domain. The
author´s ongoing research on career choice proves that the interviewed high school students
barely take classical moral dilemmas into consideration, but the moral domain in their
testimonies is often present in the form of the expanded concepts of morality mentioned
above.
Posednutí a diagnóza. Ab/Normalita mezi vědou a vírou?
Spirit Possession and Diagnosis. Ab/Normal Between Science and Faith?
Eva Šlesingerová, Jiří Majer
Masarykova univerzita v Brně
GAČR P404/11/0621 „Childbirth, assisted reproduction, and embryo manipulation. A
sociological analysis of current reproductive medicine in the CR”
Ústní
Příspěvek se zabývá analýzou definic a performativit ab/normálního. A to v konkrétním
případě antropologického setkávání se s fenomény definovanými jako posednutí džinem, nebo
jako mentální nemoc jako je např. schizofrenie. Konkrétní data z etnografického výzkumu na
Západní Sumatře poskytují materiál k analýze střetů různých normalizačních a uzdravujících
praktik, a také k analýze sociálního pole vyjednávání mezi hlavními diskurzy —
biomedicínou, místní etnomedicínou a lokální islámskou léčbou nazývanou ruqiya. Kulturní
akt diagnózy je zde chápán jako zásadní nástroj a projev medikalizace, která vytváří
ab/normality, podoby nemoci. Ptáme se: jak se konkrétní diagnóza ustavuje? Jak diagnostika
utváří pomezí mezi fenomény posednutí či např. schizofrenií? Diagnózu zde také
představujeme jako normu, kulturní proces i performativitu, související s konkrétním pojetím
Self, které se utváří a je utvářeno normalizací do kulturně specifického pojetí zdraví či
nemoci. V nejobecnější rovině analyzujeme klasifikace ab/normality jako na jedné straně akty
racionální správy života/bios — tedy biomedicínské governmentality — na druhé straně jako
fenomén mající své místo v místní, islámem ovlivněné kultuře. V této souvislosti nás také
zajímají stavy na pomezí těchto hranic. Při analýze vycházíme z prací Michela
Foucaulta,Bruce Kapferera či McGann a Hutson.
Klíčová slova: diagnóza, ab/normalizace, biomoc/biopolitika, Self, medicína
Paper is focuses on the definition process and performativity of ab/normal. Particularly, it
analyses anthropological encounters with phenomenon of spirit/genie possession or mental
illness, schizophrenia, etc. Data sets, interviews, participative observation from West Sumatra
ethnography research are useful for our thinking about ab/normalizing and healing practices
in this culture. Concerning this research we concentrate on special social field and hegemonic
discources – biomedicine, local ethnomedicine and Islamic healing system of ruqiya. Cultural
process of diagnosis is taken as the hegemonic tool of medicalisation, ab/normalization. How
is the diagnosis construct? According to critical cultural theory, our interpretations are based
on the texts of Michel Foucault, Thomas Lemke (biopower/biopolitics, abnormal), Bruce
Kapferer (Self, Mind and Culture) and Sociology of Diagnosis (McGann a Hutson, etc.).
Potrebujeme alkoholovú politiku? Kvalitatívna štúdia z prostredia belgických,
francúzskych, maďarských a slovenských vysokoškolákov.
Do we need a policy on alcohol use? A qualitative study on Belgian, French, Hungarian
and Slovak university students.
Vriesacker B., Kalina O., Ladner J., Lukács A., Salonna F., Sedlák Vendelová N., Stock
C., Van Hal G.
Univerzita P.J. Šafárika v Košicích, Univerzita Palackého v Olomouci
OKPS 2011/160/68; APVV-20-038 20, 5 APVV-0253-11 a ECOP project “Strengthening
scientific potential of the research teams in promoting physical activity at “Palacky
University” reg. No. CZ.1.07/2.3.00/20.01.0171
Ústní
Cieľom našej štúdie bolo kvalitatívnym prístupom, v európskom kontexte preskúmať a
porovnať skúsenosti a postoje vysokoškolákov k alkoholovým politikám v univerzitnom
prostredí. Pre tento účel sme uskutočnili 21 fókusových diskusií s vysokoškolákmi (8 na
Slovensku, 4 v Belgicku, 5 vo Francúzsku a 6 v Maďarsku). Kľúčové otázky boli (1)
"Existuje nejaká politika v oblasti konzumácie alkoholu na vašej vysokej škole a ako sa táto
politika prejavuje?", a (2) "Ako by sa takáto politika v oblasti konzumácie alkoholu na vašej
vysokej škole mala rozvíjať a čo by malo byť jej obsahom?" Zistili sme, že študenti zväčša
nemajú žiadne, prípadne majú minimálne vedomosti o pravidlách týkajúcich sa užívania
alkoholu na univerzite. Názory študentov na uplatňovanie alkoholových politík môžeme
charakterizovať nasledovne: (1) študenti nechcú byť obmedzovaní v konzumácii alkoholu, ale
akceptujú zmysluplné pravidlá (2) vysokoškoláci explicitne neodmietajú existenciu
alkoholových politík, navyše prichádzajú s návrhmi ako by mohli fungovať; (3) politiky by
mali byť manažované univerzitnými autoritami v spolupráci so študentmi. Podľa študentov
všetkých zúčastnených univerzít, alkoholové politiky sú zväčša nesystematické a často vôbec
nie sú implementované do praxe. Ako optimálny bol vnímaný preventívny prístup aktívne
zahŕňajúci vysokoškolákov.
Klíčová slova: alkoholová politika; konzumácia alkoholu; vysokoškoláci; fókusové skupiny
The aim of our study was to explore and compare university students’ experiences and
attitudes towards alcohol policy at universities in European context, using a qualitative
approach. In total, we conducted 21 focus group discussions among university students (8 in
Slovakia; 4 in Belgium; 5 in France and 6 in Hungary). The key questions were (1) “Is there a
policy concerning alcohol on your campus and what are the consequences of not complying
with it?”, and (2) “How should an on-campus alcohol policy be developed and what should it
include?”. We found that students knew of few, if any, rules concerning alcohol. Students
opinion towards applying alcohol policies on campuses can be characterized by: (1) students
do not want to be restricted with alcohol consumption, but they would accept a
comprehensive rules (2) students do not explicitly refuse existence of alcohol policies
moreover they brings some ideas how it could works; (3) university policy should be
managed by university authorities, in relationships with students associations. In summary,
according students at all participated universities, alcohol policies are mostly non-systematic
and often not implemented in practice. Preventative policies which actively involves students
were emphasized as optimal.
Predstavenie Metódy kritických rozhodnutí
Introduction of the Critical Decision Method
Hana Harenčárová, Marián Macejka
Slovenská akadémia vied
VEGA 2/0095/10
Ústní
Metóda kritických rozhodnutí (Critical Decision Method – CDM) patrí do skupiny metód
analýzy kognitívnych úloh (Cognitive Task Analysis – CTA) a využíva sa na získavanie
znalostí od expertov. Bola vytvorená Kleinom (Klein, Calderwood & Macgregor, 1989) na
základe Flanaganovej metódy kritických incidentov (Critical Incident Technique – CIT).
CDM je šesťkroková procedúra realizovaná na báze pološtruktúrovaného interview, v ktorom
výskumník spolu s respondentom opakovane prechádzajú vybraným incidentom vždy na inej
úrovni detailu a zamerania. Počas rozhovoru tvoria opis vybranej situácie, identifikujú
kľúčové informácie, rozhodnutia a vodítka a vytvárajú časovú os situácie. Táto metóda sa
využíva v oblasti naturalistického rozhodovania, ktoré je charakterizované časovým tlakom,
vysokým rizikom, skúsenými rozhodovateľmi, nedostatočnými alebo nejasnými
informáciami, dynamickým prostredím a nejasnými alebo meniacimi sa cieľmi (Orasanu &
Connolly, 1993). Aplikačný potenciál metódy je najmä v príprave tréningov a pomôcok pri
rozhodovaní, keďže poskytuje zdroj informácií o vodítkach a kľúčových rozhodnutiach a
zároveň príklady „dobrej praxe“, teda úspešne vyriešených nerutinných problémov, ale aj
zlyhaní, z ktorých si možno brať ponaučenie.
Klíčová slova: metóda kritických rozhodnutí, CDM, interview, naturalistické rozhodovanie
Critical decision method (CDM) is one of the Cognitive Task Analysis (CTA) methods and it
is used for expert knowledge elicitation. It was developed by Klein (Klein, Calderwood &
Macgregor, 1989) on the basis of Flanagan´s Critical Incident Technique (CIT). CDM is a
six-step procedure based on semi-structured interview. Researcher together with the
participant is going a few times through the selected situation, each time on a different level
of detail and focus. During the interview the description of the situation is created, the
important information, decisions and key clues are identified and the timeline is set. This
method is mostly used in the naturalistic decision making approach, which is characterized by
time pressure, high stakes, experienced decision makers, insufficient or unclear information,
dynamic environment and ill-defined or changing goals (Orasanu & Connolly, 1993).
Application of the method is mostly in creating trainings and decision making aids, since it
provides information about clues and key decisions and also examples of a “good practice”,
the successfully resolved non-routine problems, but also about the failures, from which one
can learn.
Problematika kontaktování skryté populace uživatelů tvrdých drog
The issues of contacting hidden population of hard drug users
Josef Krejčí
Univerzita Karlova v Praze
Ústní
V příspěvku je reflektována zkušenost z výzkumu založeného na autobiografických
rozhovorech s uživateli tvrdých drog (nejčastěji pervitinu). Rozhovory jsou analyzovány
prostřednictvím kategorií narativní rekonstrukce významu a výsledky analýzy jsou
integrovány pomocí kategorie sebeobrazu. Pozornost je zde věnována především problémům
a potížím první fáze výzkumu, týkající se přístupu ke zkoumaným osobám, které lze zařadit
do kategorie tzv. "skryté populace". Narozdíl od obvyklejších způsobů výběru výzkumného
vzorku, jako je například uveřejnění inzerátu, kontaktování nízkoprahových zařízení nebo
jiných institucí, zde bylo využito sociálních sítí výzkumníka, techniky "sněhové koule" a
přímé vyhledávání v prostředí zkoumaných uživatelů. Příspěvek pojednává zejména o rizicích
a úskalích, které mohou výzkumníka zastihnout při sběru dat u tohoto typu výzkumu.
Klíčová slova: výběr respondentů, sběr dat, skrytá populace, tvrdé drogy, pervitin, narativní
analýza, závislost
In the presentation experience from a survey based on autobiographical interviews with hard
drug users (most often of methamphetamine) is reflected. The interviews were analyzed
within cathegories of narrative reconstruction of meaning and the results of the analysis were
integrated within categories of self-image. Focus in this presentation is especially on problems
and issues of the first survey phase, concerning the approach to the research subjects, who can
be classified in the so called category of "hidden population". In contrast to more common
methods of research participants selection, as e.g. through flyers in public places or contacting
outreach centers or other institutions, social network of the researcher, the snowball sampling
and direct searching in the respondent's environment were used in this study. The presentation
covers mainly the risks and challenges the researcher can be reached with during gathering
data in such type of a research.
Problémy sebaidentity (negatívny body image) detí od 4 do 10 rokov a jej dopad na
začlenenie dieťaťa do sociokultúrneho prostredia.
Problems of selfidentity (negative body image) of children from 4 to 10 years old age and
its impact for integration of a child into socio-cultural world.
Soňa Kikušová, Robert Osaďan
Univerzita Komenského v Bratislavě
Ústní
Sebaidentita je mnohovýznamový pojem, ktorý prezentuje sebaobraz jedinca vo vzťahu k
jednotlivým aspektom osobnosti, ovplyvňuje osobnostnú integritu a procesy realizovania
sociálnej inetrakcie. Základným zámerom projektu je analyzovať jednotlivé aspekty
osobnostnej identity detí v kontexte sociálnych atribútov, so zámerom najmä na analýzu
štruktúry sebapoňatia (sebaobrazu) detí ako hypotetického produktu, zahŕňajúci
intrapersonálne charakteristiky a vonkajšie somatické znaky identity a na zistenie vplyvu
médií na utváranie jednotlivých štruktúr sebaidentity (sebapoznania, sebavedomia, sebaúcty,
sebadôvery a sebahodnotenia) a dopad takto vytvorenej štruktúry sebaidentity na
začleňovanie dieťaťa do sociálnych štruktúr sociokultúrneho prostredia. Na základe zistení je
našim cieľom navrhnúť didaktické spôsoby ovplyvňovania sebaidentity detí tak, aby učitelia
rozšírením pedagogického myslenia boli kompetentní participovať pri vytváraní identity detí
vo veku od 4. do 10. rokov a boli kompetentní vytvárať rôzne podporné, stimulačné a
vzdelávacie programy na adekvátne rozvíjanie sebaidentity detí od 4 rokov do 10 rokov v
edukačných podmienkach materských a základných škôl a vytvárať tým podmienky pre
zdravý psychický rozvoj jedinca.
Klíčová slova: dieťa, gender studies, sebaobraz, sebasystém, socializácia
Self-identity is a multi-semantic term, which presents self-image of the person in the relation
to the particular aspects of personality. It influences the personal integrity and processes of
realization in the social interaktion. The main goal of the project is to analyze particular
aspects of personal identity of children in the context of social atribution and mostly focus on
the analyze of structure of selfestimate (self-image)as a hypothetical product which includes
nterpesonal characteristics and external somatic signs of identity and for the finding of the
influences of media for the creation particular structures of self-identity (self-knowledge, selfconciousness, self-esteem, self-control, self-assesment) and the impact thus created structure
of self-identity on the integration of a child in to social structures of the socio-cultural world.
Our goal is to suggest didactic ways of influencing of self-identity of children on the basis of
research so the teachers would be competent to participate at the creation odf identity of
children from the age 4 to age 10 and they would be competent to create various support,
stimulation and education programs for according development of self-identity of children
from the age 4 to 10 in the educational conditions of kindergartens and elementary schools
and create conditions for the healthy mental development of a person.
Přestávání s pervitinem ve vztahové perspektivě
Renouncing methamphetamines: relational standpoint
Pavel Nepustil
Ústní
Příspěvek bude stručným představením mé disertační práce, ve které využívám vztahový
konstrukcionismus jako rámec pro porozumění zkušenostem osob, které přestaly užívat
metamfetamin / pervitin bez institucionální podpory. Na konceptuální úrovni jsem se nejvíce
inspiroval myšlenkami o „vztahovém bytí“ Kennetha Gergena a dialogickou a responzivní
orientací Johna Shottera. Tyto koncepty jsem uplatňoval při analýze a interpretaci narativních
rozhovorů s lidmi, kteří užívali pervitin pravidelně déle než rok a přestali bez odborné
pomoci. Základní otázka zní: Jak můžeme porozumět změně, kterou člověk prochází, když
přestává s pervitinem? A jak se dá o této změně mluvit, když nechceme využívat koncept
závislosti jako nemoci? Můj postup bude demonstrován na úseku jednoho z rozhovorů, v
závěru bude vedena diskuse o možném dalším využití vztahové perspektivy při zkoumání
mezilidského jednání.
Klíčová slova: přestávání s pervitinem; vztahový konstrukcionismus; vztahové bytí
The paper will briefly introduce my Ph.D. dissertation where I apply relational
constructionismus as a framework for understanding experience of people who stopped using
methamphetamines without institutional support. On the conceptual level I was inspired by
Kenneth Gergen´s ideas on "relational being" and dialogical-responsive orientation of John
Shotter. I applied these concepts when analysing and interpreting narrative interviews with
people who were using methamphetamines regularly more than a year and renounced without
professional help. The basic question is: How can we understand the change one is
undergoing when renouncing methamphetamines? And how to speak about such kind of
change when we do not want to use a concept of addiction as an illness? I will demonstrate
my approach using a paasage from one of the interview and at the end there will be a
discussion of further developments of this approach in studying human action.
Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu
Psychotic Disorders in the Context of Life Stories
Eva Holoubková
Masarykova univerzita v Brně
poster
Příspěvek se zabývá problematikou osob s duševním onemocněním schizofrenního okruhu.
Cílem výzkumu bylo zachytit a popsat osobní prožívání a chápání psychotického onemocnění
v kontextu životního příběhu. Pozornost byla věnována zejména psychologickým a sociálním
činitelům, které pomáhají nebo naopak brání vyrovnávání se s nemocí. Výzkum byl
realizován na vzorku sedmi lidí (čtyř mužů a tří žen) ve věku 28–45 let, v jejichž životních
příbězích byly z perspektivy kategoriálně-obsahového přístupu narativní analýzy
identifikovány relevantní činitele. Kategorie obsahů získaných výpovědí byly porovnávány a
interpretovány na úrovni jednotlivých příběhů, všechny rozhovory pak byly porovnány z
hlediska kategorií, které byly v příbězích identifikovány jako společné. Jako podstatné se ve
výpovědích projevily oblasti vztahující se k vlastnímu zdůvodnění onemocnění a jeho
smysluplnému začlenění do životního příběhu, podpoře blízkých osob, návratu do zaměstnání,
využívání služeb psychosociální rehabilitace a svépomocných organizací, přijetí okolí,
užívání medikace a zkušenostem s hospitalizací a s lékaři.
Klíčová slova: Psychotické onemocnění, schizofrenie, životní příběh, narativní analýza
The research is concerned with people suffering from schizophrenia and other psychotic
disorders. The purpose of the study is to understand psychotic disorders in the context of the
individual life story. Attention is given especially to the psychological and social factors
which help or alternatively obstruct dealing with the illness. The study was realized on seven
respondents (four man and three women), aged 28-45. During the research the narrative
analysis was used. Relevant topics were identified with the help of the categorical-content
approach. Content categories were compared and interpreted at the individual level and
furthermore at the complex level regarding acknowledged common categories. Seven
common categories representing important factors in dealing with mental illness were
identified in the interviews: individual rationalization and meaningful integration of the illness
in the personal life story, support of close social environment, general social acceptance,
return to work, using medication, psycho-social rehabilitation services and self-help groups,
hospitalization experiences and experiences with medical doctors.
Rodičovství na hranici (normality): debata o zákonné úpravě asistované reprodukce
Parenthood at the edge (of normality): Discussion on legislation change in assisted
reproduction
Lenka Slepičková
Masarykova univerzita v Brně
GAČR 0331: Porody, asistovaná reprodukce a zacházení s embryi. Sociologická analýza
současné reprodukční medicíny v ČR (řešitelka PhDr. Iva Šmídová, Ph.D.)
Ústní
Asistovaná reprodukce se stala z experimentální techniky součástí mainstreamu reprodukční
medicíny, normálním a stále běžnějším způsobem prokreace ve 21. století. Mantinely toho, co
je a co není v reprodukci normální (a tedy žádoucí ve foucaultovském smyslu) však nejsou
nastaveny možnostmi medicíny, ale zákony, veřejnou poptávkou, či etickými a náboženskými
pravidly. K pokusu o redefinici legislativou stanovených hranic asistované reprodukce v
českém prostředí docházelo v letech 2008 – 2011 v souvislosti se Zákonem o specifických
zdravotních službách, který byl součástí tzv. reformního balíčku zákonů, a který mimo jiné
upravuje podmínky provádění výkonů asistované reprodukce. Jako kontroverzní se ukázalo
být například téma věkových hranic pro ženy v souvislosti s prováděním asistované
reprodukce, které nebyly dříve v zákonech jasně stanoveny, stejně jako téma dostupnosti
asistované reprodukce pro ženy bez partnera. Cílem příspěvku bude analýza debaty, která
probíhala na parlamentní půdě během projednávání zákona. Zajímají mě témata těchto diskusí
a pozice, z níž do ní vstupují jednotlivé hlasy a názory, včetně těch mimoparlamentních či
nepolitických. V příspěvku se zaměřím především na to, jakým způsobem se v souvislosti s
asistovanou reprodukcí diskutovalo o přirozenosti a normalitě, jak byla tato témata
vztahována k přírodě a jak ke společnosti a jak výsledný zákon odráží dis
Klíčová slova: normalita, biomoc, governmentalita, asistovaná reprodukce, zákonná úprava
Assisted reproduction has transferred from being en experimental technique to becoming a
part of mainstream reproduction medicine. It has become common and ever more prevalent
method of procreation in the 21st century. Barriers of what is and what is not normal in
reproduction (and therefore desired, in the foucauldian sense), however, are not bound by the
possibilities of medicine; they are rather bound by legislation, public demand, or ethical and
religious norms. An effort to redefine the frontiers determined by the legislation in assisted
reproduction occurred in the Czech milieu between the years 2008 - 2011. This effort was part
of so-called reformation package, which also included the Act of specified medical services
that regulates conditions for performing procedures of assisted reproduction. For example, an
issue of age barriers for women, in the context of the procedures of assisted reproduction,
turned out to be a controversial topic. Age barriers alongside with the issue of availability of
assisted reproduction to women without a partner have not been previously clearly defined in
the legislation. The main purpose of this presentation is an analysis of the debate that occurred
in the parliament during the proceedings of the Act. I am interested in the topics of the
discussions and in the position that was taken in by individual voices.
Rodičovstvo prizmou kvalitatívneho výskumu: ako čo najlepšie využiť potenciál
fókusových skupín
Qualitative approach to parenthood research: how best to use the potential of focus
groups
Magda Petrjánošová, Miroslav Popper
Slovenská akadémia vied
APVV-0604-10 Trvalo udržateľná reprodukcia na Slovensku: psycho- sociálne skúmanie
Ústní
Fókusové skupiny (FG) sa stali v kvalitatívnom výskume etablovanom metódou. Medzi ich
mnohé výhody patrí, že ponúkajú bohaté dáta, stimulujú
participujúce osoby
hovoriť/spomenúť si/argumentovať viac (por. Flick, 2002) a nezanedbateľné je aj to, že sú
lacnejšie ako individuálne interview. Kvôli dobrým skúsenostiam z minula sme FG využili aj
v aktuálnom projekte Trvalo udržateľná reprodukcia na Slovensku: psycho- sociálne
skúmanie. Zorganizovali sme 18 pološtruktúrovaných FG so ženami a mužmi (N=102) vo
veku 29-35 rokov z rôznych častí Slovenska so zameraním na konštruovanie partnerských a
rodičovských rolí, plánovanie rodiny a normatívne postoje k rodičovstvu. Opäť sme sa museli
vyrovnať s viacerými dilemami, ktoré výskumníčky musia riešiť. Sú to zásadné otázky, ako
napr. aký status má poznanie získané analýzou FG? Vieme sa uspokojiť s aktuálne a
kontextuálne spolu-konštruovaným názorom na danú tému? Ale zapodievali sme sa aj
menšími rozhodnutiami, ako napr. má zmysel klásť otázky typu „prečo ste sa rozhodli takto“?
Moderátorky majú ideálne len moderovať tok prirodzenej diskusie, ale čo keď sa diskusia
nerozbieha a účastníčky len stručne odpovedajú na úvodné otázky? Aký má vplyv väčšia
aktivita moderátoriek? Aký má vplyv, keď ponúkneme na zamyslenie výsledky
reprezentatívnych výskumov? Alebo témy otvorené v iných FG? Je požiadavka na
homogénnosť FG z hľadiska rodu vždy prínosná? V našom príspevku ponúkame čiastkové
odpovede na uvedené otázky, spolu s ilustráciami konkrétne zozbieraných výpovedí z
výskumu.
Klíčová slova: fókusové skupiny, rodičovstvo, normatívne postoje k rodičovstvu
Focus groups (FGs) became an established qualitative method. Among their advantages are
rich data, stimulation of participants to speak/remember/reason more (see Flick, 2002) and
also less costs than for individual interviews. Because of earlier good experience we used FGs
also in the actual research project Sustainable reproduction in Slovakia: psycho-social inquiry.
We organized 18 FGs with women and men (N=102) aged 29-35 from different regions of
Slovakia focused on constructing of partner and parent roles, family planning and normative
attitudes toward parenting. Once again, we had to deal with several dilemmas, researchers
using FGs have to solve. Among them were fundamental questions, e.g. what status has the
knowledge gained when analyzing FGs? Are we satisfied with actually and contextually coconstrued opinions on the matter? But there were also smaller decisions, e.g. does it make
sense to ask questions like „why did you decide this way“? Further, ideally, moderators
should only moderate the naturally occurring discussion but what if it does not flow and the
participants only answer the opening questions briefly? What effects do have more active
moderators? What effects do have offered results from representative research? And themes
discussed in other FGs? Should FGs be always homogeneous according to gender? In our
presentation we offer partial answers to these questions, together with examples of specific
statements from the project FGs.
Rodové aspekty konzumácie alkoholu u študentiek a študentov vysokých škôl
Gender aspects of alcohol consumption among university students
Natália Sedlák Vendelová, Ondrej Kalina, Ferdinand Salonna, Bačíková, M.
Univerzita P.J. Šafárika v Košicích, Univerzita Palackého v Olomouci
APVV–0253–11, OKPS 2011/160/68
poster
Príspevok predstavuje vybrané výsledky analýzy názorov vysokoškolákov a vysokoškoláčok
na užívanie alkoholu v univerzitnom prostredí zozbieraných v rámci projektov prevencie
drogových závislostí u vysokoškolákov. Výskumnou metódou boli fókusové skupiny, z
ktorých 8 skupín s vysokoškolákmi/-čkami bolo realizovaných v roku 2011 a ďalšie 2 skupiny
(tematizujúce výlučne rozdiely v užívaní alkoholu u žien a mužov) boli doplnené v
nasledujúcom roku. Hlavným výskumným cieľom bolo popísanie súvislostí rodových noriem
a užívania alkoholu u študentov a študentiek.rnIdentifikovali sme dve roviny rodových
aspektov užívania alkoholu: rozdiely v užívaní alkoholu u študentiek a študentov a rodovo
podmienené rozdiely v správaní spojenom s užívaním alkoholu. Rodovo podmienené
špecifiká v správaní vysokoškoláčok a vysokoškolákov boli tematizované napríklad pri
iniciovaní pitia, pití v skupinách a z hľadiska rizikového správania. Niektoré rozdiely v majú
svoje opodstatnenie vo fyzických rozdieloch žien a mužov (možnosť otehotnenia), u iných
stoja v pozadí rodové normy v slovenskej spoločnosti, ktorým niektoré osoby podliehajú.
Zároveň však treba podotknúť, že dochádza k stieraniu rozdielov u vysokoškolákov a
vysokoškoláčok v oboch rovinách.
Klíčová slova: konzumácia alkoholu, vysokoškoláci, fókusové skupiny, rod
The paper presents some of the results of qualitative analysis of university students´
statements about alcohol consumption in university campus which were collected within
projects focusing on university students drug addiction prevention. We used a research
method of focus groups: eight of them were realized with university students in the year of
2011 and two focus groups (focusing on gender differences in alcohol use only) were
conducted in the year of 2012. The main aim of the research was to comment on correlations
existing between gender norms and alcohol consumption among female and male university
students. We have identified two levels of gender aspects of alcohol consumption: 1.
differences in alcohol consumption between female and male students and 2. gender-based
differences in behavior conjoined with alcohol consumption. Gender-based specifics of
behavior of female and male university students were present, for example, within the context
of alcohol consumption initiation, drinking in groups, as well as in terms of high-risk
behavior. Some of the differences are substantiated by physical distinctions between women
and men (e.g. potential of pregnancy), others emanate from gender norms present in the
Slovak society which do condition some persons. However, it is important to mention that the
differences between female and male university students on both of the discussed levels
appear to vanish.
Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění
Self-harm as an expression of pathology, community and art
Martin Lečbych
Univerzita Palackého v Olomouci
Ústní
V našem příspěvku se pokoušíme nahlédnout na problematiku sebepoškozování z více úhlů
pohledu. Nejprve pojednáváme o nejčastějších formách sebepoškozování v klinické praxi.
Zamýšlíme se nad dynamikou sebepoškozování z hlediska různých forem patologie.
Postupujeme od nejvíce závažných forem, až po varianty širší normy. Snažíme se rozlišit
dynamiku sebepoškozování v důsledku nadměrné stresové zátěže a jiný typ dynamiky v
důsledku stavů disociace. Na sebepoškozování se také snažíme nahlédnout jako na kulturní
fenomén, který může být spojen se specifickými subkulturami. Věnujeme se také formě
sebepoškozování, která je veřejně prezentována jako druh umění. V našem příspěvku
vycházíme z kazuistik a případových studií z vlastní klinicko-psychologické praxe.
Klíčová slova: Sebepoškozování, automutilace, kazuistiky
In our contribution we try to look at the problem of self-harm from the multiple perspectives.
First, we discuss the most common forms of self-mutilation in clinical practice (self-harm
connected with psychosis, personality disorders, stress disorders...). We try to think about the
dynamics of self-harm in different forms of pathology. Proceeding from the most severe
forms, to wider variations of normal functioning. We try to distinguish the dynamics of selfharm due to excessive stress load and different types of dynamics due to conditions of
dissociation. We look on self-harm also as a cultural phenomenon that can be associated with
specific subcultures. We also discussed the form of self-harm, which is publicly presented as
a kind of art. In our paper we use the case studies from our own clinical psychology practice.
Skupiny terapeutického tance v psychiatrické léčebně – subjektivní pohled účastníků.
Groups of therapeutic dance in psychiatric clinic – subjective view of participants.
Marek Kolařík, Barbora Sedláková
Univerzita Palackého v Olomouci
Projekt IGA: Tanec a pohyb jako součást psychoterapeutického procesu v prostředí
psychiatrické léčebny (SPP 432100761)
poster
„Tanečky“, „terapie tancem“, „hopsání“ či „tance“, to jsou některé z výrazů, které používají
pro označení skupin terapeutického tance v Psychiatrické léčebně ve Šternberku samotní
klienti. Že to zní poněkud kontroverzně, nenormálně či možná trochu bláznivě? Terapeutický
tanec jako forma podpůrné terapie zde funguje od r. 2011. Zpočátku se do této aktivity
zapojovali klienti ze dvou oddělení, postupně se však do dnešních dní zájem o tuto aktivitu
rozšířil na celkem třináct oddělení. Na hodiny terapeutického tance klienti obvykle docházejí
do tanečního sálu nebo se „tančí“ přímo na odděleních (např. gerontopsychiatrickém).
Ačkoliv se nejedná o psychoterapeutické působení v pravém slova smyslu, je zde předpoklad
určitého potenciálu ve směru pozitivního přínosu v rámci komplexní léčby. Jak takové hodiny
vypadají a co si z nich klienti vlastně odnášejí? Cílem posteru je zprostředkovat subjektivní
pohled klientů s úzkostně-depresivní symptomatikou na hodiny terapeutického tance. Budou
prezentovány výsledky kvalitativní analýzy dat získaných formou rozhovorů, deníků a
doplňujících dotazníků v rámci pilotní výzkumné studie za podpory Interní grantové agentury
Univerzity Palackého.
Klíčová slova: terapeutický tanec, úzkostně-depresivní symptomatika, komplexní léčba
“Dances”, “dance therapy”, “hopping” or “dance”: these are some terms which clients
themselves use to indicate groups of therapeutic dance in Psychiatric clinic in Šternberk. One
might say this sounds somewhat controversial, abnormal or, maybe, a little crazy?
Therapeutic dance as a complementary therapy has been utilized here since the year 2011.
Initially this activity involved clients from two departments, but due to continuing interest,
has expanded to involve thirteen departments in the present day. Clients usually come to the
ballroom or the groups take place directly in the departments (e.g. gerontopsychiatric
department). Although these groups are not psychotherapy-focused in the true sense, they are
presumed to carry positive potential in comprehensive treatment.\r\nHow do such groups look
and what do clients actually take away? The aim of this poster is to provide the subjective
views of clients with anxiety-depressive symptomatology on the groups of therapeutic dance.
Presented will be the results of the qualitative analysis of data, obtained through interviews,
diaries and supplementary questionnaires in the pilot research study supported by the Internal
Grant Agency of Palacký University.
Sociální exkluze lidí bez domova. Bezdomovectví z kvalitativní výzkumné perspektivy.
The Social Exclusion of Homeless People. Homelessness from Qualitative research
perspective.
Petr Charvát
Ústní
Příspěvek představuje kvalitativní antropologický výzkum provedený v prostředí pražských
bezdomovců. Z výzkumných technik zde byly použity především polostrukturované narativní
rozhovory, zúčastněné a nezúčastněné pozorování. Kromě odkazů na metodologické aspekty
a jejich specifika spojená s podobným typem terénu, jsou zde zmíněny i některé z výsledků hledaných významových kategorií, které jsou kontextualizovány a reinterpretovány. Vedle
zaměření na význam typologie bezdomovectví, nebo jeho osobní - individuální rovinu, jde
především o strategie přežití, potřeby lidí na ulici, druhy činností kterými se zabývají, či jejich
ekonomické chování. Bezdomovectví je díky snadné - vizuální rozpoznatelnosti atributů,
které ho zvnějšku definují často tématem obecného, veřejného diskurzu. Tato viditelnost
může být jednak zdrojem stigmatizace a exkluze, na druhé straně pak může nabídnout prostor
pro tvorbu vlastní identity, založené na vymezení vůči odmítající majoritě.
Klíčová slova: bezdomovci,život na ulici, exkluze, etnografie, antropologie, bezdomovectví,
strategie přežití, chudoba, terénní výzkum, emická perspektiva, ekonomie chudoby, kultura
ulice
This presentation introduces a qualitative anthropological research which took place amongst
Pragues homeless people. The research methods employed were, semi- structured narrative
interviews, participate and non-participate observation. Apart from a reference to a
methodological aspects related specifically to similar types of examined fields, there is an
accent to some of the outcoming results - significant categories interpreted and used in
context. Besides a reference to a typology of homelessness it focuses primarily on the
personal – individual strategies of survival, the needs of people on the street, their activities
and economic behavior. A Homelessness is due to its publicly exposing character and
visibility of its atributes, easy to define. It is often a topic for general, public debates. This
makes the homeless an "easy target" for exclusion a stigmatization on one hand. On the other,
it can serve as base in forming a new identity, which is built in opposition of majority.
Současný rodičovský diskurz a jeho dopad na právní rodičovství
Actual parental discourse and its impact on legal parenthood
Jana Kubínová, Hana Konečná, Markéta Sudová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
GAČR P407/10/0822
Ústní
Vymezení právního vztahu mezi rodiči a dětmi hrálo ve všech kulturách významnou roli,
protože strukturovalo a formalizovalo postavení, práva a povinnosti jednotlivých členů rodiny
i vymezení rodiny vůči společnosti. Právní rodičovství a jeho změny vždy reflektují změny ve
společnosti, lépe řečeno reflektují diskurz, jakým jsou změny prezentovány. rnRodina prošla
ve vyspělých státech v posledních stech letech zásadními změnami: vznikly dokumenty
formulující základní lidská práva, včetně práva založit nebo nezaložit rodinu;
zrovnoprávňovalo se postavení žen; ženy se zapojily do práce, za kterou se dostává mzda;
začaly se akceptovat i jiné formy soužití než manželství; liberalizovaly a zpřístupnily se
potraty; vyvinula a zpřístupnila se spolehlivá ženská hormonální antikoncepce; homosexualita
se přestala považovat za deviaci, ale za jednu z preferenčních možností; nastal obrovský
rozvoj reprodukčních technologií; pozornost se obrátila k právům dětí, atd… V příspěvku
budou hledána východiska pro tvorbu právních „norem“. Bude popisovat a analyzovat odraz
těchto změn v současném rodičovském diskurzu a jejich dopad do rodinného práva.
Klíčová slova: právní rodičovství, práva dětí, Úmluva o právech dětí, rodičovská
zodpovědnost, právní subjektivita
The legal relationship between parent and child is of fundamental importace to all societies
becuase of its impact on rights and duties of all family members and on the position of family
in society. Legal parenthood and its changes always reflects changes in society or in better
words the way those changes are presented.rnThe family has undergone a major
transformation in past centuries: there were legal documents protecting human rights enacted,
including the right to found or not to found family; women were granted equal rights, they
were engaged in working process, they were paid for their work. New forms of cohabitation
were accepted, abortion and contraceptives were made legal and available; homosexuality is
not considered to be a deviation anymore but one of preferential choices. Huge development
of reproduction technologies took place, attention was turned to children rights… This paper
will describe and analyze and infuence of all these changes on parent-child legal relation and
family law and shall also searchs for starting points for forming legal norms.
Současný rodičovský diskurz aneb Čí je to dítě, proboha?
Whose child is it, for God’s sake?
Hana Konečná, Tonko Mardešić
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Podpořeno grantem GAČR P407/10/0822
Ústní
Rodičovství je založeno na dvou základních pilířích: na vazbách biologických a na vazbách
právních. Vždy bylo nemálo dětí z rodin, které se o ně starat nemohly, neuměly, nebo
nechtěly. Dítě pak putovalo – a stále putuje, není to zdaleka historií - k rodičům tzv.
náhradním, kteří na sebe přebírají rodičovskou odpovědnost a rodičovská práva. Oddělení
biologické a právní vazby je možné i jinak než opuštěním dítěte rodičem či rodiči; nejznáměji
je tato situace reflektována v Římském právu: „Mater semper certa est (pater semper incertus
est). Další oddělení vazeb přinesly moderní reprodukční technologie: dárcovství vajíčka
oddělilo biologické rodičovství od genetického. Do vývoje situace také významně zasáhl
rozvoj poznatků v genetice a rozvoj dostupné genetické diagnostiky. rnJednotlivé kulturní
komunity a státy v konkrétních historických údobích na situaci reagovaly a reagují různě,
existují různá právní i morální ošetření takto vzniklé situace. Příspěvek bude popisem
legislativního ukotvení náhradní rodinné péče a asistované reprodukce v České republice a
hledáním možných řešení situace „Mater et pater semper incerti sunt“.
Klíčová slova: rodičovství, etika, asistovaná reprodukce, psychosociální aspekty, identita
Parenthood is based on two basic pillars: on biological bonds and on legal bonds. There have
always been quite a lot of children from families that could not or did not want to care for
them. Then the child travelled – and has still been travelling, it is by far not only history – to
so called surrogate parents who assume parent responsibility and parent rights. The separation
of biological and legal bond is possible also in other way than by abandoning the child by the
parent(s); the best known reflection of such situation comes from the Roman law: „Mater
semper certa est (pater semper incertus est).” Further separation of bonds was brought by
modern reproduction technologies: the egg donation has separated biological parenthood from
genetic parenthood. Also the development of knowledge in genetics and the development of
the available genetic diagnostics have affected significantly the development of the situation.
Individual cultural communities and states in specific historical periods have reacted in
different manners to the situation; there are different legal and moral approaches of such
situation. The article will describe the legislative anchoring of surrogate family care and
assisted reproduction in the Czech Republic and seek possible solutions of the situation of
„Mater et pater semper incerti sunt“.
Stigma duševní nemoci, jeho příčiny, následky a strategie zvládání
Stigma of mental Illness and its causes, effects and coping
Olga Pechová
Univerzita Palackého v Olomouci
Ústní
Stigma duševní nemoci je již několik desetiletí předmětem intenzivního zkoumání. Přesto
zůstává vztah mezi jejího jednotlivými dimenzemi nejasný. Především se zatím nepodařilo
popsat vztah mezi zkušeností s diskriminací a prožíváním stigmatu. Je zřejmé, že pocit
stigmatizace má řadu negativních dopadů na kvalitu osob stigmatizovaných osob. Spor se
nyní vede především o to, zda jsou pro rozvoj stigmatu důležité spíše vnější čí spíše vnitřní
faktory. Vzhledem k tomu, že je zkoumání diskriminace neobyčejně složité, tak se odborná
veřejnost koncentruje především na otázku internalizace stigmatu respektive self-stigmatu.
V této souvislosti jsou některé copingové strategie považovány za maladaptivní, protože
korelují se sníženým sebevědomím. Nabízí se nicméně otázka, zda efekt copingových
strategií nesouvisí více s aktuální situací stigmatizovaných osob, což se již dříve prokázalo
v případě homosexuálních osob. Klíčem k tomuto problému se může, podobně jako u lidí
homosexuálních, stát analýza průběhu coming outu.
Klíčová slova: stigma, diskriminace, coping, coming out
Stigma of mental illness is object of intensive scientific research for a few decades; however
there is still unclear relation among different dimensions of stigma. Unclear is especially
relation between discrimination and experiences of stigma. There are no debts that feeling of
stigma has a negative impact on life of stigmatized persons. There is open discussion about
influence of inner and external factors to development of stigma. Because research of
discrimination is extraordinary complicated, most of professionals are focused on topic of
internalization of stigma, respective self-stigma. Some coping strategies are seeing as
maladaptive, because its correlate with low self-efficacy. But there is question if is such way
of thinking effective or not, because is possible, that outcome of different coping strategies is
related to actual situation of stigmatized persons, how is it in case of homosexual people. Key
to this problem can be analyses of different strategies of coming out.
Stigma duševní nemoci – je v šílenství metoda?
Stigma of Mental Illness - Is there a method in the madness?
Łukasz Borecki
Ústní
Navzdory množství publikací věnovaných tomuto téma je konstrukt stigmatu duševní choroby
nadále nejasný. Přístup ke stigmatu se velmi liší v psychologii, sociologii a psychiatrii. Není
jisté, kdy při diskusích o stigmatu duševní choroby výzkumníci z různých oborů mluví o
stejné věci. Například někteří výzkumníci označují stigma za vyjádření stereotypů a
předsudků, zatímco jiní se domnívají, že jde o formu diskriminačního chování, další zcela
popírají jeho existenci. Od doby Goffmana je stigma rovněž popisováno jako a) fenomén
patřící do vnitřního světa stigmatizovaného jedince b) fenomén patřící do vnitřního světa
stigmatizujícího jedince či c) jako druh veřejného postoje. Tato pozorování jen dále zvýšila
chaos v této oblasti výzkumu. Cílem tohoto textu je prezentovat aktuální stav současného
poznání na poli stigmatu, které může být definováno jako skupina duševních fenoménů u
stigmatizované osoby, self-stigma. Současné modely a kvantitativní a kvalitativní výzkumy,
mezi jinými, Dinos (2004),Corrigan (2010), Kanter(2008), Świtaj (2008), budou
prezentovány se závěrem, že žádné ze současných pojetí stigmatu nemůže být považováno za
komplexní. Diskutována bude také možnost vyvinutí nových metod ke zkoumání stigmatu u
různých duševních poruch.
Klíčová slova: self stigma, public stigma, mental illness, psychiatric patients
Despite the tons of works dedicated to it, the construct of mental illness stigma remains
blurry. The approach to stigma is of course different in psychology, sociology and psychiatry.
It is not certain whether while discussing mental illness stigma researchers of various domains
are discussing the same thing. For example, some of the researchers identify stigma as an
expression of stereotypes and prejudices, while others think of it as if it was a type of
discriminative behavior and some even deny its existence. Since Goffman (2005), stigma is
also being described as a phenomenon that belongs to an inner world of a stigmatized
individual, an inner world of a stigmatizing individual or is a kind of a public attitude. This
observation adds to the chaos in this field of studies. The goal of this paper is to present the
actual state of knowledge in the field of stigma that can be defined as a set of mental
phenomena of the stigmatized (self-stigma). Current models and both quantitative and
qualitative research of, inter alia, Dinos (2004), Corrigan (2010), Kanter (2008), Świtaj (2008)
is presented to bring the conclusion that none of them developed a point of view on stigma
that can be assumed comprehensive. The need of developing new methods of stigma
measurement for various mental disorders is discussed.
Keywords: self stigma, public stigma, mental illness, psychiatric patients
Stigma základního vzdělání?
Stigma of basic education?
Lenka Hloušková
Masarykova univerzita v Brně
Ústní
Dosažené vzdělání dnes zásadním způsobem ovlivňuje uplatnění jednotlivce na trhu práce,
bývá měřítkem sociálního postavení a od dosaženého vzdělání se odvozuje i sociální kapitál
jedince. Z tohoto úhlu pohledu je tedy normální usilovat o dosažení co nejvyššího vzdělání.
Jak se ale v této době žije lidem, kteří předčasně odešli ze školy a skončili se základním
vzděláním? Cílem tohoto příspěvku je přiblížit, jak dospělí se základním vzděláním uvažují o
své kariéře, jak se uplatňují na trhu práce a jak se v průběhu své kariéry vyrovnávají s tím, že
„normální“ je mít vyšší vzdělání. Příspěvek vychází z dat kvalitativní části výzkumného
šetření podpořeného Centrem Euroguidance ČR v letech 2010-2012 na téma: Potřeby
dospělých ve vztahu k řízení své kariéry a možnosti jejich uspokojování prostřednictvím
služeb kariérového poradenství. Konkrétně jsou v tomto příspěvku využita data sebraná
prostřednictvím narativních a polostrukturovaných rozhovorů od šesti respondentů ve věku
22-41 let, kteří předčasně ukončili své vzdělávání a mohou se prokazovat pouze dokladem o
ukončeném základním vzdělání.
Klíčová slova: základní vzdělání, kariéra, dospělý, zaměstnání
Achieved education decides the asserting oneself on the labour market, it is the yardstick of
social status and from achieved education we also deduce the social capital of an individual
today. It is thereby normal to endeavour the achievement of the highest education. How do
people who prematurely left their education and ended up with basic (compulsory) education
live today? The aim of this paper is to approximate, how adults with basic education consider
their careers, how successful the job-seeking they are, and how they come to terms with the
fact that it is “normal” to achieve higher education in the run of their careers. The paper stems
from data from quality research phase of research supported by the Euroguidance Centre in
the Czech Republic in years 2010-2012 on the topic: The needs of adults in relation to the
building of their careers and how to satisfy these through career counselling and guidance
services. We use the data collected through narrative and semi-structured interviews from six
respondents from 22-41 years of age in this paper concretely. They prematurely left their
education and can prove to have achieved only the certificate of basic (compulsory)
education.
Subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia práce a rodiny
Subjectively perceived positive aspects of work-family interface
Ivana Václaviková
Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave
Fond na podporu výskumu UCM (FPPV - 16-2012)
Ústní
Výskum v oblasti práce a rodiny sa vo veľkej miere sústredí najmä na problematiku rolového
konfliktu; existujú však i možnosti pozitívnych dopadov, ktoré môžu prispievať k vyššej
kvalite a efektivite fungovania jednotlivca v rozličných rolách. Do výskumu bolo zahrnutých
45 párov v manželskom alebo partnerskom vzťahu, kde sú muž i žena zamestnaní a
vychovávajú spolu minimálne jedno dieťa vo veku tri až dvanásť rokov. Prostredníctvom
štrukturovaného interview boli skúmané subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia
pracovných a rodinných rolí. Analýza získaných odpovedí poskytla zistenia vo výraznej miere
korešpondujúce s piatimi typmi zdrojov obohacovania práce a rodiny, ako ich vymedzujú J.H.
Greenhaus a G.N. Powell (2006), konkrétne 1. zručnosti a vhľad, 2. psychické a fyzické
zdroje, 3. sociálny kapitál, 4. flexibilita a 5. materiálne zdroje.
Klíčová slova: pracovná rola, rodinná rola, pozitívne aspekty
The field of work-family interface research is concentrated mainly on the issue of role
conflict; but there are also possibilities of efficiencies that can contribute to improve quality
and efficiency of the functioning of individuals in different roles. The current research
included 45 couples, which were married or in a relationship where both, the male and female
are employed and nurturing at least one child in age between three and twelve years.
Subjectively perceived positive aspects of linking work and family roles were examined
through structured interviews. Analysis of responses provided findings corresponding to a
large extent to the five types of work/family enrichment resources, as defined by J.H.
Greenhaus and G.N. Powell (2006), namely 1. skills and insight, 2. mental and physical
resources, 3. social capital, 4. flexibility and 5. material resources.
„Taková normální profese“: strategie normalizace a legitimizace povolání v
biografických vyprávěních pracovníků v přímé péči
“A Profession Like Any Other”: Strategies of Job Normalization and Legitimization in
Direct Care Workers’ Biographical Narratives
Olga Šmídová, Blanka Tollarová
Univerzita Karlova v Praze
Prvouk FHS UK P19/2012/3
Ústní
Příspěvek se věnuje studiu profesní dráhy a pojetí profese pracovnic a pracovníků v přímé
(sociální a zdravotní) péči a narativní konstrukci kolektivní historie péče „zevnitř“, z hlediska
protagonistek/protagonistů. Kariéra je zkoumána prizmatem goffmanovského konceptu
„morální kariéry“, jenž usnadňuje studium institucionalizace biografie osob v organizačních
rolích pod vlivem norem, pravidel, organizačních diskursů, ale současně umožňuje sledovat
reflexivní sebe-utváření aktérů a individuální a lokální strategie aktivní adaptace na instituční
požadavky a výzvy. Důležitou perspektivu tázání se po praktikách konstrukce profesní
identity na pozadí profesní dráhy představují strategie normalizace či postupy legitimizace
alternativ a (dosud) atypických rysů profesních identit (například mužů-sester, netradičních
nově vzniklých a dosud neusazených profesí) a nestandardních profesních drah. Diskursivní
strategie a postupy normalizace budou prominentním tématem příspěvku. Autorky dále
představí metodologické zázemí svého výzkumu profesních drah a pojetí profese pracovníků
v přímé péči, nastíní možnosti řešení dilematu, jak z osobních jedinečných historií generovat
kolektivní historii a instituční model(y) dané profesní role (zdravotní sestry, sociální
pracovnice/pracovníka…).
Klíčová slova: diskursivní strategie normalizace, diskursivní konstrukce profesní identity,
profesní dráhy, biografie
The presentation deals with a study of professional careers and professional beliefs of workers
in direct (social and health) care and narrative construction of collective history of care from
protagonists’ “insider” perspectives. Careers are studied through the lens of Goffman’s
concept of “moral career”. This concept facilitates inquiry into the institutionalization of
biographies of persons in organizational roles shaped by norms, rules and organizational
discourses, yet at the same time, it helps us observe agents’ reflexive self-formation as well as
individual and local strategies of active adaptation to institutional requirements and
challenges. When looking at agents’ biographical work, the study focuses on their
manoeuvring between institutional restrictions and broader opportunities for construction of a
normal moral professional identity and career. It builds on Foucault’s theses about the effects
of professional discourse on identity, complementing them with Giddens’s idea that the
existence of multiple competing discourses as sources of identity formation allows agents to
develop their reflexivity by choosing between and combining various alternatives. When
inquiring into agents’ practices of constructing their professional identities against the
background of their professional careers, important attention is paid to their normalization
strategies or practices.
Taneční scéna Monterrey - sběr dat v severním Mexiku
Dance scene in Monterrey - data collection in North Mexico
Iva Žížalová
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. v Brně
SRE de Gobierno de México
Ústní
Cílem kvalitativního výzkumu bylo popsat identitu členů taneční scény v severomexické
metropoli Monterrey. Příspěvek reflektuje zkušenosti se sběrem dat v této oblasti. Data byla
získávána prostřednictvím terénního výzkumu a polostrukturovaných rozhovorů, podrobena
narativní analýze a následně interpretována pomocí tří teoretických rámců: narativněpsychologického, integrativního a adiktologického. Z výsledků vyplývá, že taneční scéna v
Monterrey nese určité společné rysy se scénami z jiných oblastí světa. Jedná se především o
vzorce užívání drog a tendence sdružovat se do komunit. Hlavní přínos výzkumu představují
poznatky o specificích, která této subkultuře přináší její geografický a politický kontext.
Změny spojené s počátkem a eskalací drogové války měly obrovský dopad na kulturu
spojenou s elektronickou hudbou.
Klíčová slova: akční výzkum, Mexiko, taneční scéna, drogy
The aim of the qualitative study is to describe the identity of dance scene members in North
Mexican city Monterrey. The paper describes experiences with data collection in this area.
The data were collected by field study and by semi-structured interviews, were analyzed by
narrative analysis and interpreted by tree theoretical frames: narrative psychological,
integrative and addictological one. Results show some common features of this dance scene
with dance scenes from other parts of the world, for instance patterns of drug consumption
and tendencies of unity in communities. The main contribution of the research is represented
by notions about the specifics given by geographical and political context. Changes joined
with beginning and escalation of drug war have had huge impact on the culture of electronic
music.
Technika omezené zevní stimulace (REST): kvalitativní data
Restricted Environmental Stimulation Technique (REST): qualitative data
Marek Malůš, Martin Kupka
Univerzita Palackého v Olomouci
FF_2012_027 (Terapeutické možnosti metody Restricted environmental stimulation
technique)
Ústní
Výzkumný tým z katedry psychologie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ve spolupráci s Beskydským rehabilitačním centrem v Čeladné již dva roky zkoumá fenomén
tzv. terapie tmou. U laické veřejnosti roste obliba metody s nedlouhou historií ve společnosti
západního světa. Mluvíme o moderní adaptaci prastarých technik různých národů, které
praktikovali šamani, mniši či jinak připravení jedinci. V historii psychologie můžeme nalézt
snahy o výzkumné uchopení této metody mimo kontext těchto tradic. Zprvu se jednalo o
výzkumy senzorické deprivace, později o vznik metody se zkratkou REST. Nejobecnější
označení je Restricted environmental stimulation, většinou se na konec připojuje slovo
technique (někdy therapy). Náš tým přeložil název jako Technika omezené zevní stimulace.
Cílem příspěvku je seznámit posluchače více do hloubky s převážně kvalitativními daty
tohoto výzkumu, aby mohl být co nejkomplexněji přiblížen potenciál využití této metody v
životě jedince, který je velmi pestrý a nesnadno kvantitativně uchopitelný. Zaměříme se na
oblast sebezkušenostní, růstovou a terapeutickou. Prezentovaný příspěvek bude zahrnovat
pohledy absolventa pobytu, výzkumníka i "opatrovníka-průvodce".
Klíčová slova: REST, technika omezené zevní stimulace, terapie tmou, dunkelterapie,
kvalitativní data, sebezkušenost
The research team from the Department of Psychology, Philosophical Faculty of Palacky
University in Olomouc in cooperation with Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné has
been researching the phenomenon of dark therapy for two years. It is increasingly popular
method among the general public, with short history in the Western world. It is a modern
adaptation of the ancient techniques of various nations, which were used by shamans, monks,
or otherwise prepared individuals. In the history of psychology can be found the research
attempts to grasp the method without following these tradition. At first it was the sensory
deprivation studies and later there was create a method with the acronym REST. The most
common designation is Restricted environmental stimulation, usually at the end connects the
word technique (sometimes therapy). Our team translated this as Technika omezené zevní
stimulace. The aim of this paper is to acquaint audience with more in-depth qualitative data.
So they can do the most comprehensive picture of the potential of using this method in the life
of an individual, which is very rich and very difficult to quantitatively grasp. We will focus on
self-experience, growth and therapeutic area. Contribution will be presented in terms of
graduate residence, researcher and "guide".
Technika omezené zevní stimulace: základní atributy osobní zkušenosti
Restricted environmental stimulation technique: basic attributes of personal experience
Martin Kupka, Marek Malůš
Univerzita Palackého v Olomouci
Terapeutické možnosti metody Restricted environmental stimulation technique FF_2012_027
Ústní
Technika omezené zevní stimulace (REST) má dvě základní formy realizace: Chamber REST
a Flotation REST. Varianta Chamber REST probíhá v místnosti, která je izolovaná od průniku
světla a do značné míry i hluku. V místnosti je sociální zařízení, postel, k dispozici je jídlo a
nápoje dle potřeby. Člověk v takovémto prostoru setrvá většinou 1 až 3 dny. Je pod
terapeutickým dohledem a v případě tísně může místnost kdykoliv opustit. Důraz je kladen na
přípravu k pobytu ve tmě. Varianta Flotation REST je vázána na vodní prostředí. K dispozici
je nádrž s vodou, která má tělesnou teplotu, ve vodě je rozpuštěná látka, která umožňuje, aby
dotyčný byl vodou nadnášen. Nádrž s vodou se uzavře, čímž se vytvoří konstantní prostředí
tmy a ticha. Cílem příspěvku bude poukázat na možný směr dalšího bádání v této oblasti,
který vznikl díky vlastní zkušenosti autora. Autor strávil v prostoru tmy a ticha celkem 7 dní,
což ho inspirovalo pro vytvoření nové hypotézy o možném terapeutickém působení. To je v
současnosti spojováno především s rozvojem všímavosti. Cílem příspěvku je rovněž seznámit
posluchače s dynamikou prožitku – možnými pozitivy a negativy. Informace se budou týkat
působení varianty Chamber REST.
Klíčová slova: sebezkušenost, všímavost, omezená zevní stimulace.
REST has two applied forms: Chamber REST and Flotation REST. The Chamber variant
proceed in a chamber that is isolated from outside light and noise. A sanitary installation, bed,
food and bevarage are at disposal. Man usually stays there for 1-3 days. He is under
therapeutic supervision and he can leave the chamber if needed. The Flotation REST variant
is connected with water environment. At disposal is a water tank that has body temperature. In
the water is melted compound that enables flotation on surface. The tank can be closed which
creates constant environment of darkness and silence. This paper will point out the possible
direction of further research in this area, which was created by the author's own experience.
Author spent in darkness and silence of space total of 7 days, which inspired him to create
new hypothesis on the possible therapeutic effects. It is now primarily associated with the
development of mindfulness. The aim of this paper is also familiar with the dynamics of
experience - the potential positives and negatives. Information will cover the operation
variants Chamber REST.
Teoretické a metodologické aspekty výzkumu domácího násilí v lesbických vztazích
Theoretical and methodological aspects of research on domestic violence in lesbian
relationships
Alžběta Možíšová
Masarykova univerzita v Brně
Ústní
Výzkum domácího násilí v České republice se dosud omezoval pouze na kontext
heterosexuálních vztahů. Dominantní teoretický pohled na domácí násilí vychází z
feministické teorie, která pojímá domácí násilí jako problém v kontextu genderové nerovnosti
ve společnosti a nerovnováhy moci v heterosexuálních vztazích. Příspěvek se zaměřuje na
kritickou reflexi potenciálu i omezení feministické teorie v řešení teoretických a
metodologických otázek ve výzkumu domácího násilí. Vychází ze zkušeností z probíhajícího
výzkumu násilí v lesbických vztazích v České republice, který v kombinaci kvantitativního a
kvalitativního designu zkoumá postoje lesbických, bisexuálních a queer žen k násilí v
lesbických vztazích a zkušenosti žen, které zažily domácí násilí v lesbickém vztahu. V první
části popisuje teoretický rámec tématu, v němž se zaměřuje na kritiku heteronormativity
diskurzu domácího násilí a specifika definice domácího násilí v českém kontextu. Ve druhé
části se věnuje metodologickým úskalím a možným řešením ve výzkumu těžko dostupné
populace ve vztahu k tabuizovanému a v českém prostředí dosud nezkoumanému tématu.
Klíčová slova: Lesbické vztahy, domácí násilí, feministická teorie, gender, metodologie
The existing research on domestic violence in the Czech Republic has been limited only to the
context of heterosexual relationships. The predominant theoretical perspective on domestic
violence follows the feminist approach to domestic violence as a gendered phenomenon in the
context of power imbalance and inequality between men and women in heterosexual
relationships. Drawing on the preliminary results of a pioneering study of intimate partner
violence in lesbian relationships in the Czech Republic which uses a mixed quantitative–
qualitative methodology to explore the attitudes of lesbian, bisexual and queer women
towards abuse in intimate partnerships, and understand the experience of the survivors of
abusive lesbian relationships, this paper critically examines the potential and limitations of the
feminist theory in respect to dealing with theoretical and methodological issues in the
domestic violence research. The first part describes the theoretical framework of the topic,
focusing on the critique of heteronormativity of the domestic violence discourse and the
specifics of the definition of domestic violence used in the Czech context. The second part
discusses methodological difficulties and possible solutions in the research of a hardly
reachable social group and yet unresearched topic in the Czech Republic.
To dítě je naše, proboha!
That child is ours, for God's sake!
Markéta Sudová, Stanislav Suda
Jihočeská univerzita v Českých Budějovidích
Ústní
Příspěvek se zabývá rodičovstvím, které není "normální". A to rodičovstvím náhradním. V
případové studii nabízí pohled na náhradní rodinnou péči očima pěstouna, zkušenosti s
vytvářením rodiny jiným nežli přirozeně biologickým postupem. Případová studie se opírá o
klinická vyšetření, psychologické posudky, speciálně pedagogické testy, sociální šetření,
pozorování a reflexe pěstouna. Pokusí se zodpovědět otázku, jaká je role pěstouna v systému
péče o ohrožené dítě?
Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, pěstounská péče, systém péče o ohrožené dítě
The topic concernes with parenthood that is not "normal". Meaning surrogate parenthood. In a
case study it deals with a surrogate family care in a wiew of foster carer, experience with
creating a family different way than natural biological process. The case study is based on
clinical examinations, psychological assesssments, special pedagogical testing, social
inquiries, observation and foster carer's reflection.rnIt attempts to answer the question - what
is the role of foster carer in the systematic care for endangered child.
To je normální?? Sociální „patologie“ „normálního“ porodu“ versus normalita porodní
patologie
Is this normal?! Social pathology of normal childbirth versus normality of obstetrical
pathology
Ema Hrešanová
Západočeská univerzita v Plzni
GAČR
Ústní
V českém kontextu i celosvětově stoupá počet porodu ukončených císařským řezem. To dle
mnohých souvisí se zvyšujícím se počtem lékařských intervencí do porodního procesu a
lékařských technologií. Jejich užití často doprovází i dehumanizace porodní péče a
nerespektování emocionálních potřeb rodící ženy. Proti takovému trendu aktivně vystupují
samotné ženy i mnozí další aktéři, kteří formují tzv. hnutí za humanizaci porodnictví. Tento
příspěvek se zaměřuje na českou debatu o tzv. „přirozeném“ či „normálním“ porodu, jenž je v
mediálních diskurzech vymezován vůči lékařskému způsobu porodu. Představuji v něm
průběžnou analýzu mediálních diskurzů vztahujících se k českému porodnictví, kterou
doplňuji o poznatky z hloubkových rozhovorů se ženami, jež chtěly nebo zamýšlejí rodit
„přirozeně“. Jako hlavní otázku si kladu, jakými různými způsoby je v různých výpovědích a
diskurzech ustanovována „normalita“ těch kterých porodních praktik a kde, popřípadě jak je
ustanovována hranice mezi tím, co je považováno za normální a co za patologické. Na
teoretické rovině přitom čerpám inspiraci ze studie George Canguilhema (1978) O normálním
a patologickém.
Klíčová slova: přirozený porod; normální porod; normalita; patologie; biomedicína;
porodnictví.orod; normalita; patologie; biomedicína.
The number of Cesarean sections grows worldwide. This is seen as a consequence of an
increasing number of obstetrical interventions and technologies, which is also frequently
related to the dehumanization of birth care and ingoring emotional needs of a birthing woman.
There are many women and other actors fighting against such a trend while they unite in the
so-called natural childbirth movement, or movement for the humanization of birth care. This
paper focuses on the Czech movement for the humanization of birth care and natural
childbirth. It explores various ways how "normality" is constructed and established in
discourses surrounding childbirth in Czech media and in women s narratives. On a theoretical
level my analysis is inspired by the Canguilhem's study "On normal and pathological".
Tomáš není normální kluk: nemaskulinní chlapci ve školních třídách
Tom is not a normal boy: Unmusculine boys in school peer groups
Irena Smetáčková
Univerzita Karlova v Praze
GAČR P407-11-1556
Ústní
V průběhu socializace si děti vytváří genderová schémata (Bem 1989), pomocí kterých se
orientují v sociální realitě a na jejichž pozadí si vytváří vlastní genderovou identitu.
Významným zdrojem při tvorbě genderových schémat jsou vrstevnické skupiny, které
současně slouží jako platforma pro vyjednávání vlastní genderové identity a jejích projevů. V
příspěvku budu vycházet z výzkumu genderových schémat a norem v osmnácti třídách
běžných základních škol (1.-9. ročník), který probíhal pomocí pozorování, rozhovorů,
sociometrického dotazníku, rozboru kresby a pop-pantheonu. Výzkum ukázal, že navzdory
částečnému rozvolňování genderových stereotypů děti a dospívající disponují silně
polarizovanými schématy maskulinity a femininity. Celková variabilita genderových schémat
je poměrně nízká, přičemž však rozdíly uvnitř jednotlivých tříd jsou ještě výrazně menší než
rozdíly mezi třídami. V příspěvku se budu konkrétně zaměřovat na chlapce, kteří se svými
projevy vymykají představě "ideálního kluka" panující v dané skupině. Na základě porovnání
jednotlivých tříd ukážu kontextuálnost vnímané "nenormálnosti" těchto chlapců, a to jak z
hlediska dlouhodobých sociálních norem ve třídách, tak z hlediska konkrétních situací.
Sociální postavení těchto chlapců budu analyzovat prostřednictvím konceptu „border work“
(Thorne 1993) a z něho odvozeného konceptu „border stone".
Klíčová slova: gender, genderové schéma, genderové skupinové normy, androgynie
In the course of socialization, children develop the gender schemas (Bem, 1989) which help
them perceive and organize the world and build their gender identity. The important source
for developing schemas are peer groups in which individuals negotiate their gender identity
and the ways they express it. The paper is based on the research of gender schemas and
gender social norms in 18 grammar school classes (1st – 9th grade). It was based on
observation, interviews, sociometric questionnaire, analysis of drawings and pop-pantheon.
Results show that despite loosening of genderIn the course of socialization, children develop
the gender schemas (Bem, 1989) which help them perceive and organize the world and build
their gender identity. The important source for developing schemas are peer groups in which
individuals negotiate their gender identity and the ways they express it. The paper is based on
the research of gender schemas and gender social norms in 18 grammar school classes (1st –
9th grade). It was based on observation, interviews, sociometric questionnaire, analysis of
drawings and pop-pantheon. Results show that despite loosening of gender stereotypes,
children and adolescents work with deeply polarized schemas of masculinity and femininity.
The overall variability of gender schemas is relatively low. However, differences within the
groups are significantly smaller than differences across the groups. In the paper, I will
particularly focus on boys who get out of the “ideal boy” concept dominating in the given
group. Using the comparison of individual groups, I will demonstrate importance of a context
for the evaluation of such boys as “abnormal”– both from the point of view of long-term
social norms in the classes, and from the point of view of concrete situations. I will analyze
the social standing of the boys using the concept of “border work” (Thorne, 1993) and the
derivate concept of “border stone”.
Vizuální prezentace české reprodukční medicíny na celostátní oborové konferenci: co je
normální?
Visual Presentation of Czech Reproductive Medicine at Their Annual National
Congress: What Is Normal?
Iva Šmídová
Masarykova univerzita v Brně
GAČR P404/11/0621 „Childbirth, assisted reproduction, and embryo manipulation. A
sociological analysis of current reproductive medicine in the CR”
Ústní
Příspěvek analyzuje lékařskou konferenci. Zaměřuje se na prostorové uspořádání a vizuální
prvky konferenčního prostředí reprezentativní oborové události. Prezentace upozorní na
biomedicínský rámec konference, mocenské vztahy v české (reprodukční) medicíně,
ne/přítomnost reflexe normativity vlastních přístupů a hodnocení alternativních sad
autoritativního vědění. Cílem příspěvku je analyzovat prostředí každodennosti, v němž je
re/produkována česká reprodukční medicína, potvrzována její normalita a vyjednávána moc či
nezpochybnitelnost určitých postupů a přístupů (k riziku a bezpečí, zdraví a nemoci, k
aktérům a ke způsobům vymezování odbornosti/vědeckosti). Motivací k tomuto příspěvku
byla starší, již prezentovaná analýza "viditelných a neviditelných atributů" konferenčních
Sborníků abstraktů z těchto konferencí. Aktuálně ji mohu srovnat s osobní účastí na
posledním ročníku akce. Sociologický pohled na jednu událost, každoroční Celostátní
konferenci České gynekologické a porodnické společnosti v roce 2012 konaný v Brně,
odkrývá prvky governmentality, biomoci a biopolitiky. A zároveň (by mohl) podnítit
sociologickou imaginaci nad běžným disciplinárním i common-sensuálním porozuměním
termínům jako je norma, hranice vědeckého poznání a politika reprodukční medicíny. Co je
normální a běžné na (lékařské) konferenci a co lze vidět (sociologickýma) očima?
Klíčová slova: medicína, reprodukce, biopolitika, biomoc, sociologie, autoritativní vědění,
normativita
The presentation analyses a medical conference. It concentrates on spatial aspects and visual
components of the conference environment of a representative professional event. It points
out aspects of biomedicine, power relations in Czech (reproductive) medicine, of reflexive
approach to normalizing elements and evaluations of alternative sets of authoritative
knowledge. The aim of the paper is to analyze the everyday environment of Czech
reproductive medicine, confirmation of normality, negotiation of power and unquestionability
of particular approaches and attitudes(towards risk and security, health and illness, to actors
and ways of delimiting professionalism and scientific quality). Based on an earlier analysis of
"non/visible attributes" in Books of Abstracts of these conferences, this presentation compares
it with personal experience of attending the event. Sociological perspective that is used in
analysis of the annual National Congress of the Czech Ob-Gyn Society in Brno, 2012, reveals
aspects of governmentality, biopower and a biopolitics. At the same time it can stimulate
sociological imagination on standard disciplinary as well as common-sensual understanding
of the norm, boundaries of scientific knowledge and politics of reproductive medicine. What
is considered as normal and usual at the (medical) conference and what is revealed for
sociological eyes?
Výzkum dialogického jednání a jeho úskalí
Acting with the Inner Partner: The Research and its Difficulties
Milena Válková
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ústní
Experimentální výuka dialogického jednání a jeho výzkum probíhá v Českých Budějovicích
již osmým rokem. Za tu dobu se nám podařilo shromáždit přibližně 2000 písemných reflexí,
zachycujících zejména jednosemestrální zkušenost s dialogickým jednáním. Kromě nich pak
existují ještě videozáznamy, zaznamenávající obvykle experimentaci z počátku a konce
semestru. Náš zájem však není směřován k výzkumu kvantitativnímu, ale kvalitativnímu. Zde
se ukazují určitá úskalí, zejména v metodologii. U psychosomatických disciplin, ke kterým
dialogické jednání patří, je zapotřebí individuální přístup, prostor a čas. Skupiny studentů jsou
však často příliš početné a jejich zkušenost je pouze jednosemestrální. Do jaké míry písemné
výpovědi studentů skutečně vypovídají o jejich psychosomatické kondici? Ovlivňuje způsob
jejich výpovědi jejich lektor? Do jaké míry a jakým způsbem se dá sledovat osobnostní
rozvoj? Jak se pokoušet objektivizovat veskrze subjektivní zkušenost, ať už studenta či
lektora? Toto jsou otázky, které při výzkumu dialogického jednání vyvstávají a kterými se
chceme zabývat.
Klíčová slova: dialogické jednání, reflexe, výzkum, psychosomatické disciplíny
Experimental teaching and learning of Acting with the Inner Partner and its research in České
Budějovice, started 8 years ago. Since then about 2000 written self-reflections has been
gained, describing mostly one term experience of Acting with the Inner Partner. Apart from
that, there are also video-recordings, usually recorded at the beginning and end of the term.
However, our priority is not the quantity, but the quality and qualitative research. Certain
difficulties show up, especially when talking about methodology. Psychosomatic disciplines,
including Acting with the Inner Partner, need individual approach, space and time.
Unfortunately, groups of students are often too big and their experience comprehends only
one term of experimenting. To what extent do the students' written self-reflections really give
evidence about their psychosomatic condition? Are the self-reflections influenced by the
lecturer? To what extent and how can we observe the personal growth? How can we objectify
a very subjective and individual experience, both of a student and a lecturer? These questions
engage ourselves at our research of Acting with the Inner Partner.
Význam pojmu práca u služobne mladších policajtov a ich subjektívne motívy pre vstup
do policajnej profesie : Kvalitatívna analýza
Importance of work for police officers with short experience in the service and their
subjective motives for entering the police profession : A qualitative analysis
Jana Karasová
Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave
FPPV - 15-2012 (Fond pre podporu výskumu UCM)
poster
Práca policajta a pôsobenie polície sú často diskutovanými témami najmä v
masovokomunikačných prostriedkoch, pričom sú často znázorňované predovšetkým v podobe
kvantitatívnych ukazovateľov (napr. množstvo vyriešených prípadov, množstvo zatknutých
páchateľov atď.). V dôsledku toho je opomínaná vnútorná stránka života policajtov a polície.
Často sa zabúda na individualitu vykonávateľa policajnej profesie, ktorý rovnako ako iní
pracujúci jedinci svoju prácu a činnosti s ňou spojené prežíva a hodnotí. Jadrom príspevku sa
tak stáva subjektívne hodnotenie významu práce z pohľadu služobne mladších policajtov a ich
motívy pre vstup do policajnej profesie. Obsahová analýza verbálnych výpovedí 51
príslušníkov polície popisuje ich postoje k práci ako takej i k policajnej profesii zároveň,
identifikuje ich subjektívne motívy pre vstup do policajného zboru, a zameriava sa na
subjektívne očakávania policajtov od tejto profesie, ako aj mieru ich naplnenia.
Klíčová slova: práca, príslušníci polície, motívy, vstup do polície, očakávania, policajná
profesia, obsahová analýza
Police work and public service of the police are frequently discussed topics especially in mass
media, and are often presented mainly in terms of quantitative indicators (e.g. number of
closed cases, number of arrested criminals etc.). This leads to overlooking the internal aspects
of policemen personality and overall life in police departments. Police officers perceive and
evaluate their work and professional tasks similarly as any other workers, but their
individuality is often ignored. The core of this study therefore becomes the subjective
evaluation of job meaningfulness and motives for entering the police profession of police
officers with short experience in the service. The content analysis of verbal statements of 51
police officers describes their attitudes towards work as well as police profession, identifies
their subjective motives for entering the police, and focuses on their subjective expectations
from this profession and their fulfillment.
Vzťahová väzba, témy a sekvenčné stratégie v životných príbehoch
Attachment, themes and sequential strategies in life stories
Kristína Kotrčová, Taročková, T.
poster
Štúdia sa zaoberá analýzou písaných životných príbehov v období vynárajúcej sa dospelosti,
za účelom identifikovania tém účastníctva, aktérstva, redempčných a kontaminačných
sekvencií. Cieľom práce bolo zistiť súvislosti a vzťahy medzi typom vzťahovej väzby v
partnerských vzťahoch s témami aktérstva, účastníctva, redempčnými a kontaminačnými
sekvenciami. Ukázali sa rozdiely medzi pohlavím, ženy preferovali životné príbehy, zamerané
na vzťahy a kontakt s druhými. Mužské životné príbehy sa týkali výkonu, orientácie na seba a
úspechu. Potvrdila sa súvislosť medzi typmi vzťahovej väzby s uvedenými témami a
sekvenciami. Adaptívne stratégie vytvárania významu životných udalostí, t.j. redempčné
sekvencie, sa objavovali v menšej miere u úzkostného a strachuplného typu vzťahovej väzby.
U týchto typov väzby sa objavovali vo väčšej miere negatívne adaptačné stratégie –
kontaminačné sekvencie. Zvýšená úzkostnosť súvisela s vyšším aktérstvom. Účastníctvo bolo
skôr v nepriamej úmernosti voči úzkostnosti. V závere sa diskutuje sa otázka vyhýbavého
typu pripútania sa v kontexte „normality“, - kde je hranica medzi bezpečným a inými typmi
pripútania sa. Taktiež sú načrtnuté implikácie, akou cestou by sa mohli uberať ďalšie
výskumy prepojenia konceptu vzťahovej väzby s naratívnymi výpoveďami.
Klíčová slova: vzťahová väzba, životné príbehy, aktérstvo, účastníctvo, redempcie,
kontaminácie
The study deals with analysis of written life stories in the emerging adulthood period in order
to identify the themes of communion, agency, redemption and contamination sequences. The
aim of the study was to identify context and relations between the attachment styles in adult
relationships with themes of communion, agency, redemption and contamination sequences.
Certain sex differences were found. Women prefered life stories focused on relationships and
contacts with others. In opposite, men’s life stories were related to achievements, selfenforcement and success. The connection between attachment styles with listed themes and
sequences was confirmed. Adaptive strategies of life stories meaning creations, e.g.
redemption sequences were occurred to a lesser extent at preoccupied attachment style and
fearful attachment style. Simultaneously negative adaptation strategies, e.g. contamination
sequences occurred to larger extent at the same attachment styles. Higher anxiety related to
increased agency. The communion was rather inversely propotional to the anxiety. We
discuss the question of avoidant attachment style in the context of normality – where is the
boundary between secure type and the other types of attachment.The possible progressive
future investigation of interconnections between attachment styles and narrative sequences are
described in the conclusion.
Zdravie ako norma, choroba ako „vychýlenie“ – ako sa na to pýtať?
Health as a norm, illness as a „deviation“ – how to inquire?
Peter Tavel, Iva Poláčková Šolcová
Univerzita Palackého v Olomouci, Akademie věd ČR
Tento příspěvek byl vytvořen v rámci projektu OP VK s názvem Sociální determinanty zdraví
u sociálně a zdravotně znevýhodněných a jiných skupin populace, reg. c.
CZ.1.07/2.3.00/20.0063
Ústní
Zdravie človeka sa (v porovnaní s chorobou) považuje za normálny stav. Rozdielne je to, ako
sa na zdravie pýtame a ako o ňom hovoríme. Naša kvalitatívni sonda je zameraná tak na
kladenie otázok o zdraví (vytváranie scenára individuálneho rozhovoru), ako aj na odpovede.
Na sonde sa zúčastnilo vyše 50 výskumníkov (pýtajúcich sa), ktorí samostatne vytvorili
scenár na tému zdravia a realizovali rozhovor s troma participantmi. Svoje scenáre mali za
úlohu zreflektovať, zhodnotiť a korigovať podľa predchádzajúcej skúsenosti. Naša následná
tematická analýza bola zameraná tak na výpovede, ako aj na kladenie otázok, teda
konštrukciu scenárov. Proces kladenia otázok a následné dopytovanie ovplyvňovali
predchádzajúce odpovede a skúsenosť s predchádzajúcimi rozhovormi. Kategorizácia otázok
ukázala niekoľko nosných tém súvisiacimi so zdravím: napr. životný štýl, spôsob stravovania,
rizikové správanie, návšteva lekára, výskyt chorôb a pod. Príspevok tak ponúka inšpiráciu a
širokú paletu otázok, ako sa dá o zdraví vypovedať a hlavne na neho pýtať.
Klíčová slova: tematická analýza, choroba, scenár rozhovoru
Human health is (in contrast to illness) considered to be a normal condition. What differs is
how we inquire and talk about health. Our qualitative study is focused on asking questions
about health (creation of an individual interview guide) as well as on answers. More than 50
researchers (asking questions) participated on the study, each one individually created an
interview guide asking about health and carried out the interview with 3 participants. Their
task was to reflect, evaluate and adjust their guides according to preceding experience. The
following thematic analysis was concentrated both on answers as well as on the questions the guide design. The process of asking questions and following inquiry were influenced by
the former experience with preceding interviews. The categorisation of questions showed
several essential themes connected to health, e.g.: lifestyle, eating habits, risk behaviour, visits
to doctor, occurrence of illness and the like. The paper thus offers inspiration and wide
spectrum of questions about talking and inquiring about health.
Životné štýly mladých ľudí – hra s normativitou sociálnej dospelosti
Youth Lifestyles: play with the normativity of social adulthood
Ivan Lukšík
Slovenská akadémia vied
VEGA Životné štýly, normy a ich prekračovanie: cesty k osobnej spokojnosti a spoločenskej
prospešnosti, č. 2/0015/12
ústní
Mladí ľudia žijú v inštitucionalizovanom prostredí a diskurzoch sociálnej dospelosti, v rámci
ktorej dospelá generácia presadzuje a chráni svoje hodnoty, záujmy, a to najmä v prostredí
inštitúcie školy a rodiny. Zároveň však mladí ľudia, špecificky v západných postindustriálnych krajinách, zažívajú obdobie predĺženej dospelosti (Arnett), v rámci ktorého
vykonávajú prácu na sebe, hľadajú ťažiská svojho života, preberajú a pretvárajú ponúkané
kultúrne formy do svojich životných štýlov.
Základná otázku, ktoré si kladieme je
nasledovná: Ako sa diferencujú životné štýly mladých ľudí na pozadí normatívnych
diskurzov sociálnej dospelosti? Pre výskum sme si zvolili metodológiu focusových diskusii, v
ktorej sme sa zamerali na porovnanie životných štýlov mladých ľudí so životnými štýlmi ich
rodičov, ako aj na ich predstavy o partnerskom a rodinnom živote. V rámci výskumu sme
realizovali 8 focusových diskusií s mladými ľuďmi: študentmi na rôznych stupňoch štúdia VŠ
a mladými pracujúcimi. V súčasnosti získaný materiál analyzujeme za pomoci diskurzívnej a
textualitnej analýzy. Predbežné výsledky naznačujú, že životné štýly mladých ľudí sa
diferencujú od normativity ukotvenej v spôsoboch života ich rodičov, tým, že sú v nich
rozptýlené aktivity, pominuteľné vzťahy, virtuálna sebaprezentácia, sú bez rozhodných
krokov a majú nižšiu ochote obetovať sa deťom.
Klíčová slova: životný štýl, mladí ľudia, sociálna dospelosť, predĺžená dospelosť
Young people live in institutionalized settings and discourses of social adulthood in which
the adult generation promotes and protects their values, interests, particularly in the area of
school and family institutions. At the same time, however, young people, specifically in
Western post-industrial countries are experiencing an extended adulthood (Arnett), in which
they work for themself , look for focal points of his life, take over and transform cultural
forms into their lifestyles. The basic question that we ask is the following: How young people
create and shape their lifestyles in the milieu of normative discourses of social adulthood?
The research methodology we chose was focus discussion in which we compare the lifestyles
of young people with the lifestyles of their parents, as well as their notions of partnership and
family life. In our research we conducted 10 focus discussions with young people: students at
various stages of the university study and young workers. We are currently analysing the
discussions using a discursive and textual analysis. Preliminary results indicate that the
lifestyles of young people are differentiated from the normativity anchored in ways of life of
their parents that are characterized by dispersed activities, fleeting relationships, virtual selfpresentation, that contain no decisive steps and have a lower willingness to sacrifice children.
Seznam příspěvků:
Asistenti dialogického jednání v sebereflexích studentů učitelství
Ayahuasca jakožto cesta k sobě
Časopisecké články: alchymie nebo pouze náročný systém? Od návrhu článku po úspěšné
zvládnutí recenzního řízení: jak zvýšit šanci na úspěšné přijetí článku
Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: diskurzívna analýza
Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: interpretativní fenomenologická analýza
Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: metoda zakotvené teorie
Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: narativní analýza
Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění
Dialogické jednání - k fenoménu hry
Dialogické jednání - komparace sebereflexí v odlišných typech kurzů
Expresivní přístupy při práci se skupinou osob s psychiatrickým onemocněním
Formování volby odmítnout očkování vlastních dětí - cesty vedoucí k odmítání normy
biomedicínského vědění
Hodnota „nemít na to“ aneb jak přílišná snadnost („mít na to“) často nevede ke kreativitě, ale
pouze k normálnímu (= stádnímu) životu
Horor na dobrú noc
Jak se konstruuje ne/normalita v prostoru pouliční prostituce
Jak se z konfliktní náboženské skupiny stává normální náboženství: poznámky k procesu
denominalizace
Jaká je norma integrovaného výzkumu?
Je hranice mezi legálními a nelegálními drogami „tlustou červenou linií“? - aneb proč je pro
kritické porozumění světu (drog) důležité dávat v metodologii pozor
Je kohabitácia porušením noriem? Dôležitosť perspektívy.
Je normální se bát: Jak prožívání strachu ovlivňuje vnímání normality
Je paranormální normální?
Kdo jsou ne/přizpůsobiví?
Keď si zobral silu, zober aj chuť“: výskum reprezentácií erektilnej dysfunkcie, 2000-2012
Kolektivní biografií k porozumění nevyjádřenému vědění přítomnému ve výzkumné praxi
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů - analýza autobiografických rozhovorů
Konštrukcia hranice ne-želaného sexu
Kvalitatívna obsahová analýza vo výskume výberových konaní na predsedov súdov v SR:
základné koncepty a procesy
Kvalitatívne interpretácie zdrojov asociálneho správania adolescentov v reedukačných
domovoch
Maligní narcismus sériových vrahů: polymorfní patologie daleko za hranicí normality
Misijní činnost v romských osadách a odlišná pojetí normality
Mravní usuzování v párovém soužití
Náročné situácie v práci s negatívnym dopadom na rodinný život.
Normy, patologie a terapeutická změna ve světle případové studie
O hranicích minerálního světa
Plnou nádrž a výměnu paradigmat, prosím!
Po hranicích normality pomocí enabling technik
Podoby mravního usuzování v plánování profesní budoucnosti
Posednutí a diagnóza. Ab/Normalita mezi vědou a vírou?
Potrebujeme alkoholovú politiku? Kvalitatívna štúdia z prostredia belgických, francúzskych,
maďarských a slovenských vysokoškolákov.
Predstavenie Metódy kritických rozhodnutí
Predstavy o smrti v kresbách študentov niektorých zdravotnických profesií
Problematika kontaktování skryté populace uživatelů tvrdých drog
Problémy sebaidentity (negatívny body image) detí od 4 do 10 rokov a jej dopad na
začlenenie dieťaťa do sociokultúrneho prostredia.
Přestávání s pervitinem ve vztahové perspektivě
Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu
Rodičovství na hranici (normality): debata o zákonné úpravě asistované reprodukce
Rodičovstvo prizmou kvalitatívneho výskumu: ako čo najlepšie využiť potenciál fókusových
skupín
Rodové aspekty konzumácie alkoholu u študentiek a študentov vysokých škôl
Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění
Skupiny terapeutického tance v psychiatrické léčebně – subjektivní pohled účastníků.
Sociální exkluze lidí bez domova. Bezdomovectví z kvalitativní výzkumné perspektivy.
Současný rodičovský diskurz a jeho dopad na právní rodičovství
Současný rodičovský diskurz aneb Čí je to dítě, proboha?
Stigma duševní choroby
Stigma duševní nemoci – je v šílenství metoda?
Stigma základního vzdělání?
Subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia práce a rodiny
Taková normální profese“: strategie normalizace a legitimizace povolání v biografických
vyprávěních pracovníků v přímé péči
Taneční scéna Monterrey - sběr dat v severním Mexiku
Technika omezené zevní stimulace (REST): kvalitativní data
Technika omezené zevní stimulace: základní atributy osobní zkušenosti
Teoretické a metodologické aspekty výzkumu domácího násilí v lesbických vztazích
To dítě je naše, proboha!
To je normální?? Sociální „patologie“ „normálního“ porodu“ versus normalita porodní
patologie
Tomáš není normální kluk: nemaskulinní chlapci ve školních třídách
Vizuální prezentace české reprodukční medicíny na celostátní oborové konferenci: co je
normální?
Výzkum dialogického jednání a jeho úskalí
Význam pojmu práca u služobne mladších policajtov a ich subjektívne motívy pre vstup do
policajnej profesie : Kvalitatívna analýza
Vzťahová väzba, témy a sekvenčné stratégie v životných príbehoch
Zdravie ako norma, choroba ako „vychýlenie“ – ako sa na to pýtať?
Životné štýly mladých ľudí – hra s normativitou sociálnej dospelosti
Jmenný seznam
Bačíková, M.
Bartáková, M.
Bianchi, G.
Borecki, Ł.
Brenza, J.
Czereová, L.
Čablová, L.
Čermák, I.
Černíková, M.
Drbohlav, A.
Franc, J.
Harenčárová, H.
Hasmanová Marhánková, J.
Hloušková, L.
Holoubková, E.
Horková, L.
Hrešanová, E.
Hytych, R.
Chalupníčková, L.,
Charvát, P.
Chrz, V.
Kajanová, A.
Kalina, O.
Karasová, J.
Kavenská, V.
Kikušová, S.
Kolařík, M.
Konečná, H.
Kotrčová, K.
Koutná Kostínková, J.
Kozubík, M.
Krása, J.
Krejčí, J.
Kubínová, J.
Kupka, M.
Ladner, J.
Lečbych, M.
Loučková, I.
Lukács, A.
Lukášová, H.
Lukšík, I.
Macejka, M.
Majer, J.
Malůš, M.
Mardešić, T.
Marková, M.
Masaryk, R.
Matoušek, P.
Miovský, M.
Možíšová, A.
Nepustil, P.
Neusar, A.
Nota, J.
Novák, M.
Očenášová, L.
Onder, J.
Osaďan, R.
Pechová, O.
Petrjánošová, M.
Pikhartová, A.
Poláčková Šolcová, I.
Polťáková, Z.
Polťáková, Z.
Popper, M.
Roubal, J.
Řiháček, T.
Salonna, F.
Sedlák Vendelová, N.
Sedláková, B.
Slavík, R.
Slepičková, L.
Slouková, D.
Smetáčková, I.
Stock, C.
Suda, S.
Sudová, M.
Škabraha, M.
Škubalová, T.
Šlesingerová, E.
Šmídová, I.
Šmídová, O.
Števove, K.
Taročková, T.
Tavel, P.
Tollarová, B.
Václaviková, I.
Válková, (roz. Matějíčková) M.
Van Hal, G.
Votava, J.
Zábrodská, K.
Zatloukal, L.
Žížalová, I.
XII. česko-slovenská konference s mezinárodní účastí
Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku
„Hranice normality“
21. - 22. 1. 2013
Konvikt - Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci
Bulletin abstraktů
Editoři: Mgr. Aleš Neusar, Ph.D.,
Lucie Vavrysová
Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.
Za jazykovou a obsahovou stránku anotací a názvů příspěvků odpovídají autoři.
Download

zde - CONTEXO