Pro Vinařský fond zpracoval
Obsah:
Informace ze srpna
Vinařský
věstník
8
2014
Informace pro žadatele o podporu v rámci opatření RESTRUKTURALIZACE
A PŘEMĚNA VINIC a INVESTICE V RÁMCI SOT S VÍNEM2
Tisková zpráva Ministerstva zemědělství a SZIF ke kontrole NKÚ ve věci Klasa
a Regionální potravina2
Stanovisko Vinařského fondu k nálezu NKÚ3
Hlavní zprávy4
Z časopisu STATISTIKA A MY6
Potraviny na pranýři (víno) za měsíc srpen9
Ze zahraničí11
1
Informace pro žadatele o podporu v rámci
opatření RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNA
VINIC a INVESTICE V RÁMCI SOT S VÍNEM
Vážení žadatelé,
žádosti o podporu na dotační tituly „Restrukturalizace a přeměna vinic“
a „Investice v rámci SOT
s vínem“ jsou již podávány v souladu
s pětiletým plánem podpor ČR pro období 2014–2018.
V této souvislosti došlo k novelizaci
nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stano-
vení bližších podmínek při provádění
opatření společné organizace trhu s vínem a nově jsou podmínky daných dotačních titulů upraveny nařízením vlády
č. 142/2014 Sb. o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné
organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství.
Bližší informace a dokumenty (příručka pro žadatele, formuláře žádostí apod.)
jsou k dispozici přímo na stránkách SZIF
pro daná opatření (www.szif.cz → SZIF
poskytuje → Společná organizace trhu →
Rostlinná výroba → Víno/Vinice → Investice / Restrukturalizace vinic).
ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ
FOND
Tisková zpráva Ministerstva zemědělství a SZIF ke
kontrole NKÚ ve věci Klasa a Regionální potravina
Státní zemědělský intervenční fond
(SZIF) bere na vědomí kontrolní závěr
Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se podpory zemědělských produktů
a potravin na trhu (kontrolní akce NKÚ
č. 13/36). Kontrola se týkala dvou etap
činností SZIF v této oblasti, konkrétně
za období 2009–2011 a 2012–2013.
Ministr zemědělství Marian Jurečka
k nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu řekl: „Uvedená zjištění se vztahují
k předchozím vedením ministerstva.
Aby se již nic podobného nestalo, ustanovil jsem pracovní skupinu Klasa 2015+,
která má do budoucna připravit koncepci propagace této značky. Totéž plánuji
i u značky Regionální potravina,“ a dodal: „Zprávu NKÚ nebere Ministerstvo
zemědělství v žádném případě na lehkou
váhu a v připravované veřejné zakázce na marketingovou podporu značky
Klasa, resp. v současnosti realizované
kampani na Regionální potravinu, by se
žádné excesy už neměly objevit.“
SZIF konstatuje, že největší část zjištění NKÚ se dotýká období do roku 2011
a lze z nich usoudit, že vnitřní kontrolní
systém v té době nebyl zcela funkční.
Současně je třeba připomenout, že od
roku 2011 SZIF z vlastní iniciativy přijal
řadu opatření a postupů k tomu, aby se
Vinařský věstník 08/2014
podobná pochybení neopakovala. „Je
pro nás potěšující, že počet a rozsah
zjištění týkajících se etapy 2012–2013
byl zřetelně nižší, z čehož lze usuzovat,
že přijatá opatření do značné míry splnila svůj účel,“ říká současný ředitel SZIF
Martin Šebestyán, který byl jmenován
31. 12. 2013, a dodává, že SZIF nemůže
po výsledcích kontroly přijmout žádná personální opatření, protože ze zaměstnanců zapojených do roku 2011 do
schvalovacích procesů už dnes na SZIF
nikdo nepracuje.
V případě veřejných zakázek na podporu značky Klasa zadávaných v letech
2009 až 2011 prováděl jejich administraci externí subjekt, se kterým již SZIF
nespolupracuje. U žádné z těchto veřejných zakázek si však žádný z uchazečů
o veřejnou zakázku nestěžoval na postup v zadávacím řízení u ÚOHS.
NKÚ ve svém nejnovějším kontrolním
závěru nalezl údajná porušení rozpočtové
kázně. To však neznamená, že se uvedené prostředky někam ztratily, naprostá
většina zjištění se týká spíše formálních
pochybení spočívajících v opožděném
dokončení schvalovacího procesu u některých výdajů nebo v zadání dílčích
veřejných zakázek podle zákona o veřejných zakázkách bez toho, že by s tímto
postupem počítala příslušná rámcová
smlouva. „Domníváme se, že NKÚ některá jednotlivá zjištění nevyhodnotil
správně, ačkoli jsme jeho závěry rozporovali už v průběhu kontroly. Náš postoj
budeme obhajovat i u finančního úřadu,
který nyní bude na návrh NKÚ údajná
porušení rozpočtové kázně posuzovat,“
komentuje Martin Šebestyán.
Příslušný Finanční úřad (FÚ) se přitom
se závěry NKÚ v mnoha případech neztotožňuje. Od roku 2007 NKÚ ve 4 z celkem
11 kontrol shledal porušení rozpočtové kázně v celkové výši 160,4 mil. Kč. Na základě podnětů NKÚ zahájil FÚ k dnešnímu
dni v SZIF celkem 22 šetření na prověření
porušení rozpočtové kázně v celkové výši
74,9 mil. Kč. Z toho se FÚ shodl s hodnocením NKÚ „pouze“ u 4,3 mil. Kč, za které
vyměřil SZIF odvod za porušení rozpočtové kázně. U částky 66,6 mil. Kč FÚ porušení rozpočtové kázně nezjistil. U dalších
3,6 mil. Kč sice FÚ zjistil porušení rozpočtové kázně, ale následně v plném rozsahu
vyhověl odvolání SZIF. O zbylých 0,4 mil.
Kč zatím FÚ nerozhodl.
SZIF v prověřovaném období vynaložil na podporu zemědělských produktů
a potravin na trhu celkem 962,3 mil. Kč.
ZDROJ: HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU
KOMUNIKACE MZE, 11. 8. 2014
zpět
2
Stanovisko Vinařského fondu k nálezu NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) po
své prověrce kampaní na podporu značek Klasa, Regionální potravina a Vína
z Moravy, vína z Čech vytýká Vinařskému fondu několik níže uvedených skutečností. Vinařský fond s touto kritikou
nesouhlasí a odmítá, že by při realizaci
kampaní na podporu značky Vína z Moravy, vína z Čech pochybil.
1. Vinařský fond podle nálezu NKÚ nenastavil dostatečně hodnoty pro vyhodnocení výsledků některých marketingových kampaní a metodiku jejich
vyhodnocování.
Cílem marketingových kampaní byla
změna pozice moravských a českých vín
v cílových skupinách a zvýšení prodejů
moravských a českých vín. Jak konstatuje NKÚ, šlo o cíle konkrétní a měřitelné.
Aby Vinařský fond zjistil, jaký dopad
jím realizované kampaně mají, pravidelně zadává průzkumy veřejného mínění,
pomocí nichž sleduje ohlasy veřejnosti
na probíhající kampaně, znalost značky,
její vnímání nebo trendy ve vývoji spotřebitelského chování. Má tedy naprosto
jasnou představu, jaký efekt na vnímání moravských a českých a vín a jejich
kvality proběhlé kampaně měly a mají,
a je tak jednoznačně schopen výsledky
posuzovat. Pozitivní výsledky jsou právě na zmiňovaných průzkumech jasně
doložitelné.
Pozitivní dopad měly kampaně i na
zvyšování prodejů moravských a českých vín. Jednoznačně je to zřetelné
například na projektu Svatomartinských vín nebo moravských a českých
Vinařský věstník 08/2014
růžových vín. Od roku 2006, tedy od
zahájení činnosti VF, vzrostla spotřeba
vína v ČR z 18 na téměř 21 litrů na osobu
a rok.
2. N KÚ nesouhlasí s tím, že Vinařský
fond vybral v roce 2006 komunikační
agenturu na základě pravidel Asociace komunikačních agentur, a domnívá
se, že měl postupovat podle zákona
č. 40/2004 Sb., tedy že měl na výběr
agentury vypsat veřejnou zakázku.
Z nezávislé odborné právní analýzy
vyplývá, že Vinařský fond (podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona
č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách)
není veřejným zadavatelem, neboť jako
instituce nebyl zřízen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. Aktivity
Vinařského fondu jsou vykonávány ve
prospěch osob a firem zabývajících se
vinohradnictvím a vinařstvím, jakkoli je
jejich přesah do společnosti nepochybně
pozitivní a přínosný.
Dle platné legislativy hraje roli i fakt,
zda daný subjekt uspokojuje, či neuspokojuje potřeby veřejného zájmu, které
mají průmyslovou či obchodní povahu.
Pokud průmyslovou či obchodní povahu mají, nemá subjekt dle dikce zákona
povinnost jako veřejný zadavatel vystupovat. Pěstování révy a výroba a prodej
vína podle našeho názoru jednoznačně
obchodní povahu má, tedy se opět dle
našeho názoru povinnosti dané ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona
č. 40/2004 Sb., na Vinařský fond nevztahují.
Navzdory výše uvedenému právnímu
stanovisku Vinařský fond v letech 2009
a 2012, v duchu zásad transparentnosti a otevřenosti své činnosti, zadával
marketingové kampaně formou veřejné
zakázky. Dobrovolně se tak podroboval
přísnějším standardům, ačkoli se na VF
nevztahovaly.
Právní názory právníků VF a NKÚ na
statut Vinařského fondu se neshodují.
Nezbývá tedy, aby v případě nutnosti
o výkladu zákona rozhodl nezávislý soud.
3. Vinařský fond dále dle NKÚ proplatil
přes 42 milionů Kč bez uzavřených písemných smluv.
Není pravda, že by Vinařský fond neměl na marketingovou kampaň v roce
2009 s agenturou uzavřenou písemnou
smlouvu. Na každou fakturu, která byla
Vinařským fondem proplacena, existuje
písemná smlouva nebo objednávka. Ty
se vztahují na jednotlivé dílčí aktivity,
nikoli ovšem na celé období roku 2009.
Veškeré hospodaření VF je v souladu se
zákony ČR každoročně prověřováno auditorem a Dozorčí radou. Tito nikdy neshledali jakékoli porušení pravidel hospodaření se svěřenými prostředky VF.
Co je však podstatné – i přes výše popsané výhrady k realizaci kampaní na
podporu značky Vína z Moravy, vína
z Čech NKÚ nezjistil, že by vynaložené
prostředky Vinařského fondu byly vydávány neefektivně nebo nehospodárně.
Na závěr bychom rádi všem vinařům
připomněli stálou možnost obracet se
na Vinařský fond s náměty, připomínkami k jeho činnosti, ať už telefonicky,
mailem či osobně.
S POZDRAVEM ZA VINAŘSKÝ FOND
JAROSLAV MACHOVEC, ŘEDITEL
zpět
3
HLAVNÍ ZPRÁVY
Nastavení přímých plateb od roku
2015
Ministerstvo zemědělství odeslalo
Evropské komisi svá rozhodnutí týkající se nastavení přímých plateb v rámci
reformované Společné zemědělské politiky pro následující období 2015 – 2020.
Bylo rozhodnuto o prodloužení aplikace jednotné platby na plochu, přesunu
finančních prostředků z I. do II. pilíře
v období 2015–2019, využití degresivity,
dobrovolné podpory vázané na produkci
a v maximální možné míře podpory pro
mladé zemědělce.
V souladu s evropskou legislativou
byly členským státům v oblasti přímých
plateb stanoveny nové povinnosti vyplývající z reformy Společné zemědělské
politiky, zejména jim bylo umožněno
učinit některá rozhodnutí s ohledem na
národní zájmy. Proto bylo nutné o jednotlivých aspektech nastavení přímých
plateb informovat Evropskou komisi do
1. srpna 2014 tak, aby mohla od 1. ledna
2015 platit nová pravidla.
Výplata přímých plateb bude pokračovat prostřednictvím jednotné platby
na plochu (SAPS) do roku 2020. Současně došlo k převodu finančních prostředků z I. pilíře (přímé platby) do II.
pilíře (Program rozvoje venkova, PRV)
v letech 2015–2019 v roční průměrné
výši zhruba 2,5 % (600 mil. Kč) a k rozhodnutí o aplikaci degresivity – snížení
přímých plateb pro velké podniky (5 %
příjmu ze SAPS nad 150 000 €) a jejich
přesunutí do rozpočtu PRV. Ministerstvo zemědělství využilo možnosti
podpořit citlivé sektory v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci ve
výši 15 % roční obálky pro následující
období 2015–2020, což odpovídá roční
průměrné částce kolem 3,46 mld. Kč.
Mezi podporovaná odvětví patří brambory určené na výrobu škrobu, chmel,
ovoce, zelenina, konzumní brambory,
cukrová řepa, bílkovinné plodiny, krávy bez tržní produkce mléka, sektor
mléka, ovce a kozy. Na podporu pro
mladé zemědělce bude vyhrazena maximální možná obálka finančních prostředků. Evropská komise byla rovněž
informována o nastavení aktivního
zemědělce a ozelenění v ČR. Zároveň
byla učiněna rozhodnutí nezavádět re-
Vinařský věstník 08/2014
žim pro malé zemědělce, redistributivní platbu a platbu oblastem s přírodními omezeními (LFA) prostřednictvím
I. pilíře.
Podoba nastavení přímých plateb byla
pravidelně diskutována se zástupci nevládních organizací a také s jednotlivými organizacemi spadajícími do gesce
MZe.
ZDROJ: HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU
KOMUNIKACE MZE; 11. 8. 2014
Ekofarmáři, výrobci a prodejci biopotravin mají možnost propagovat
své akce prostřednictvím speciálního webu
Září je měsícem ekologického zemědělství a biopotravin. Veřejnost tak bude
mít příležitost poznat domácí biovýrobky a principy jejich produkce. Organizátorem připravované kampaně je Ministerstvo zemědělství.
Měsíc biopotravin je otevřen všem
ekofarmářům, výrobcům a prodejcům
biopotravin. Ti mají možnost se již nyní
přidat k naší kampani a přihlásit svoje
akce vztahující se k ekologickému zemědělství na speciální web www.mesicbiopotravin.cz, kde je možné akce zdarma vkládat do kalendáře. Zájemci tak
mohou během září uspořádat speciální
akce pro veřejnost jako například „dny
otevřených dveří“, ukázky chovu zvířat, prezentaci nových produktů a slev,
ochutnávky, exkurze na farmy nebo bio
jarmarky a dožínky.
ZDROJ: HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU
KOMUNIKACE MZE, 14. 8. 2014
Státní pozemkový úřad mění sazbu
nájemného za pozemky
28. 8. 2014 – S účinností od 1. října
2014 Státní pozemkový úřad (SPÚ) mění
sazbu ročního nájemného za zemědělské
pozemky s příslušností hospodařit SPÚ,
a to z 1 % na 2,2 %. Změna bude realizována prostřednictvím dodatku ke stávajícím nájemním smlouvám.
ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Zahradnictví je v ČR perspektivním
oborem s rostoucím potenciálem
a velkou přidanou hodnotou, jehož
rozvoj má smysl podporovat
Obor zahradnictví je vymezen historicky a z legislativního pohledu dokumenty pro vzdělávání u zahradnických
škol. Jedná se tedy o květinářství, sadovnictví – zahrnující nejen produkci
okrasných dřevin, ale také jejich uplatnění při tvorbě a údržbě zahrad a parků,
dále to je oblast ovocnářství, zelinářství
a většinou také vinařství. Na tuto základní strukturu pak navazují úzce specializované odvětví oborů zabývající se
například zahradnickou mechanizací,
ochranou proti chorobám a škůdcům
v zahradnictví, zpracováním zahradnických produktů apod. Nesmíme také
zapomenout na další minoritní odvětví,
která lze zařadit do více oborů a jejichž
někteří členové se alespoň částečně za
zahradníky považují.
Podle údajů ČSÚ se produkce zahradníků (vymezená okrasnými rostlinami
zeleninou, ovocem a vinnými hrozny)
dlouhodobě pohybuje nad 10 % v rámci
rostlinné produkce. V průměrné hodnotě produkce asi 7 miliard Kč
Odhadovaný počet kmenových pracovníků v zahradnickém oboru je asi
15 000 lidí při výrobě a 15 000 lidí v navazujících službách jako jsou prodej
květin, údržba zeleně, zpracování zahradnických produktů, dále ve školství,
výzkumu a v jiných službách, které můžeme pokládat za zahradnické.
Plocha je značně rozdílná podle specifikace výroby v jednotlivých sekcích
oboru. Například u květinářské výroby
s roční produkcí v hodnotě 1,8 miliardy
se jedná jen o 130 ha v kontrastu např.
s ovocnářskou produkcí v zaokrouhlené
roční hodnotě okolo 1 miliardy se jedná
asi o 18 000 ha intenzivních sadů.
U všech částí zahradnického oboru
je produkce významně nižší než domácí spotřeba. Přitom zájem o domácí
produkty u spotřebitelů neustále roste.
Tyto ekonomické úvahy asociují otázku:
Proč je rozvoj zahradnického oboru tak
pomalý? Zde budu výstižně jmenovat
několik významných faktorů.
Do pěstitelského zázemí a technologií
jsou potřeba vysoké investice, které naši
zpět
4
pěstitelé zpravidla nemají a investoři si
pro spolehlivé zúročení svých prostředků vybírají jiné obory v nichž je větší
jistota i rychlejší návratnost. V zahradnictví jsou téměř nepojistitelná rizika,
která posiluje i globální trh s přebytkem produkce v zemích EU. Naši zahraniční konkurenti jsou často v rámci
povolených způsobů mnohem více podporováni svými státy, což znevýhodňuje postavení celého našeho oboru.
Jedním z důležitých faktorů bude i postavení našich pěstitelů v EU ve vztahu
k dohodnutým podmínkám pro roky
2014–2020
Samostatnou oblastí je ohrožení
budoucnosti a konkurenceschopnosti, vzhledem k rostoucím nárokům na
technologie (nové pěstební konstrukce,
skleníky, závlahové systémy, požadavky na integrovanou produkci a pod.)
v kontrastu se zaostávajícím výzkumem
a extrémně se zhoršujícím odborným
vzděláváním. Zahraniční konkurenci
pomáhá zejména dobře zorganizovaný
systém odborné přípravy, ve kterém se
nejen studenti ale i pracovníci v oboru
mají možnost dozvědět o novinkách, ale
také mají často možnost se prakticky
s těmito novinkami seznámit.
V našem státě je úpadek vzdělávání
vidět i na tom, že nejsou výjimkou školy, které vyučují odborné předměty podle učebnic z 80-tých let, také je často
umožněno celou šíři odborných předmětů vyučovat jednomu nebo dvěma učitelům, kteří navíc často nespolupracují ani
se Zahradnickou fakultou ani s profesními svazy zastupujícími významnou část
naší produkce. O často absurdní tvorbě
vzdělávacích programů bez logické účasti profesních svazů snad ani nemluvím.
Za úvahu v této souvislosti stojí neuspokojivé postavení profesních svazů
v ČR. Jejich potřebnost je nezastupitelná, a přesto neexistuje jejich smysluplná
systémová podpora, která by zaručila, že
jejich činnost nebudou na principu dobrovolnosti dotovat jen někteří a jiní se
na jejich výsledcích „přiživí a zadarmo
se povezou“.
Odborné vzdělávání v zahradnickém
oboru
Asociace zahradnických společenstev
zorganizovala na valných hromadách
profesních svazů ojedinělé hodnocení
škol zabývajících se vzděláváním zahradníků. Napříč celým oborem byly vyhodnoceny názory a získány jednoznačné výsledky a na ně navazující návrhy ke
zlepšení stavu.
Vinařský věstník 08/2014
Ve zmíněném hodnocení jednoznačně vyhrála Česká zahradnická akademie
Mělník – střední škola a vyšší odborná
škola, příspěvková organizace. Tato mělnická škola vyhrála s výjimkou Moravskoslezského kraje (kde byla druhá) také
ve všech jednotlivých krajích a žádná
škola nezískala v celorepublikovém hodnocení ani polovinu bodů, které získala
zahradnická škola v Mělníku. Právě přes
toto jednoznačné vítězství se podivujeme postojům zřizovatele, který tak velkému množství škol umožnil odebírat
této skvělé škole zájemce tím, že povolil
studium zahradnictví na dalších šesti
školách, které v tomto hodnocení zcela propadly. Obdobná je bohužel situace
i v dalších krajích.
Ve druhé velmi úspěšné skupině se
srovnatelnými výsledky pak byly zahradnické školy v Ostravě, Rajhradě, Děčíně, Kopidlně a Litomyšli s tím, že sice
s odskokem, ale podmínky pro podporu
profesních svazů získala též Střední odborná škola veterinární, mechanizační
a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92, kterou uvádíme takto podrobně vzhledem ke dvěma
školám v Českých Budějovicích, které
podle rejstříku škol mohou zahradnictví
vyučovat.
Zaujalo nás také vysoké umístění
dvou škol, u kterých jsme si podle následné analýzy potvrdili důvody jejich
mimořádného úspěchu. Jedná se o školy, které zahradníci ocenily vzhledem
k jejich jedinečné specializaci, vedle
které mají oprávnění vyučovat zahradnictví. Jedná se o valtickou vinařskou
školu (Střední odborná škola vinařská
a Střední odborné učiliště zahradnické,
Valtice) a nasavrckou včelařskou školu
(Střední odborné učiliště včelařské –
Včelařské vzdělávací centrum, o.p.s.
v Nasavrkách).
Všechny výše jmenované školy dosáhly od hodnotitelů dostatečné množství
bodů a byly ve svém kraji první nebo
druhé s výjimkou budějovické školy, která byla těsně pod stanovenou bodovou
hranicí, leč druhá za mělnickou školou
v Jihočeském kraji, což bylo v nastavených kritériích velmi důležité a nasavrcké školy, kterou v Pardubickém kraji
předběhly školy v Mělníku a Litomyšli.
Dnes má právo vyučovat zahradnictví
48 škol v kategoriích H a M a dalších 29
škol v kategorii E. Často jde o mnohooborové školy, které ani slovo zahradnictví nemají v názvu. Jsou mezi nimi
i takové školy, kde všechny zahradnické
předměty vyučuje jeden nebo dva učitelé. Je s podivem, že zřizovatelé školám
povolují tento obor na školách registrovat, když je předem zřejmé, že kvalitní
podmínky pro získání uplatnitelného
absolventa škola nemá (alespoň podle
názorů odborné veřejnosti) a často navíc v daném kraji už jiná škola s tímto
oborem existuje. Mezi výše jmenovanými školami a těmi dalšími byly v bodových hodnotách tak velké propasti, že
se nedivím radě AZS, která se výsledky
podrobně zabývala, že pokládá nejmenované zahradnické školy v očích odborné
veřejnosti za neúspěšné a doporučila dílčí výsledky využít jen jako orientační při
jednáních o současném špatném stavu
s jednotlivými zřizovateli.
Jaký si tedy představujeme pro současnou situaci ideální stav? Ten je asi
v současných podmínkách nedosažitelný, protože při reálné potřebě absolventů v našem oboru, by počet škol
s dostatečným počtem studentů podmiňujících specializaci pedagogů i dostatečného vybavení, byl menší než počet
krajů, nicméně 14 zahradnických škol
v ČR s minimálním počtem 130 skutečných studentů v oborech zaměřených
na zahradnictví, by byl nyní pro nás
přijatelným kompromisem. Dovolím
si tvrdit, že současný stav je dokonce
v rozporu se školským zákonem, který
v paragrafu 177 nařizuje zřizovateli dbát
o potřebnost škol z pohledu trhu práce,
demografického vývoje a zohledňovat
zájmy občanů. Domnívám se, že základním zájmem občanů je v tomto ohledu
studovat na takové škole, která je respektována odbornou veřejností a na
níž má absolvent naději, na zaměstnání
ve vystudovaném oboru. Dnes je situace taková, že nekvalitní a méně kvalitní školy odebírají zájemce těm kvalitnějším školám, přičemž kvalitu nikdo
neposuzuje a všem školám jsou dány
v přepočtu na žáka stejné peníze s tím,
že některé produkují uplatnitelné zahradníky a z jiných za stejné prostředky
vyjdou v oboru téměř nezaměstnatelní
absolventi. Jaká je pak efektivita vynaložených prostředků na jejich vzdělávání?
Konkurenční boj škol a krajů o žáka vyústil i ve vyplácení různě vysokých stipendií, která jsou někdy i bez ohledu na
prospěch žákům vyplácena. Výběr školy
pak ovlivňují různé faktory, kterými je
často zastíněn ten nejdůležitější a to
kvalita školy a její respektování odbornou veřejností vztahující se k budoucímu uplatnění studenta.
ZDROJ: SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR
zpět
5
Z časopisu STATISTIKA A MY
Produktivita práce neroste
Za osmnáct let se hodinová produktivita práce v Česku reálně zvýšila téměř
o dvě třetiny. Velký podíl na tom mělo
období 1996–2008. Posledních pět let
však produktivita už jen stagnovala.
Rostoucí produktivita práce posiluje
konkurenceschopnost firem, jednotlivých odvětví, ale i celých ekonomik.
S jejím růstem se vlastníkům firem a živnostníkům navyšují zisky, zaměstnanci
mohou oprávněně požadovat zvyšování
svých mezd či platů. Pokud však produktivita práce neroste a zaměstnanci si
přesto dokážou vyjednat vyšší odměny
za odvedenou práci, promítne se nárůst
mzdových nákladů do vyšších cen produkovaného zboží a služeb a na úrovni
celé ekonomiky pak i do inflace. Reálně
si tak nepolepší. Cestou, která vede ke
stabilnímu a reálnému růstu mezd a platů a následně i k vyšší životní úrovni zaměstnanců, je tak rostoucí produktivita
práce.
Za osmnáct let o dvě třetiny
Produktivitu práce je možné měřit
různými způsoby. Na úrovni celé ekonomiky je jednou z možností vyčíslit
poměr celkového výkonu v podobě hrubého domácího produktu (HDP) k celkovému počtu odpracovaných hodin (zaměstnanci a sebezaměstnanými). Jedná
se o tzv. hodinovou produktivitu práce.
Ukazuje, jakou hodnotu dokáže pracovník v průměru vytvořit za jednu hodinu
práce. I když zprvu nebylo zachycování
počtu odpracovaných hodin v důsledku
náročnosti na vstupní údaje zcela dokonalé (ostatně s tím se potýkaly všechny
země, nikoliv jen ČR), jsou dostupná
data patrně těmi nejkvalitnějšími a nejkomplexnějšími, která je možné k měření produktivity práce použít.
V roce 1995 znamenala jedna odpracovaná hodina v Česku vytvořenou
hodnotu ve výši 161 Kč. V roce 2013 to
bylo už 428 Kč. Tato informace vyplynula z nominálních dat národních účtů.
Ke srovnání vývoje produktivity práce
v čase je ale mnohem vhodnější použít
údaje v reálném vyjádření, které jsou
očištěny od růstu cen. Z nich vyplynulo, že produktivita práce mezi roky 1995
Vinařský věstník 08/2014
a 2013 narostla o 59,7 %, tedy skoro
o dvě třetiny.
Příznivý vliv zahraničního kapitálu
Růst produktivity práce v Česku
byl tažen třemi odvětvími – zpracovatelským průmyslem, velkoobchodem
a maloobchodem, informačními a komunikačními činnostmi. Ve všech třech
se produktivita práce v letech 1996–2012
(za která jsou dostupná data) zvýšila
více než v úhrnu za celou ekonomiku.
Je to patrné z vývoje produktivity práce vycházející z poměru hrubé přidané
hodnoty ve stálých cenách k počtu odpracovaných hodin. Nejvíce narostla
produktivita práce ve zpracovatelském
průmyslu. Jednalo se o důsledek provedených investic a inovací ve výrobě, na
nichž se významně podílel zahraniční
kapitál. V roce 2012 dokázali pracovníci
ve zpracovatelském průmyslu vytvořit
hodnotu, která byla v porovnání s rokem 1995 více než trojnásobná. Zajímavé
je ale to, že k tomu postačovalo o 8,1 %
menší množství odpracovaných hodin.
Produktivita práce tak ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 246,8 %.
Druhým odvětvím, ve kterém se zvýšila produktivita práce více než v úhrnu
za celou ekonomiku, byl velkoobchod
a maloobchod s růstem o 124,3 %, třetím informační a komunikační činnosti,
kde vzrostla o 63,9 %. Produktivita práce mezi rokem 1995 a 2012 narostla ve
třinácti hlavních odvětvích české ekonomiky, v sedmi klesla.
Nejhlubší pokles, téměř dvoutřetinový, zasáhl odvětví ubytování, stravování
a pohostinství. Na propadu produktivity
práce se podílel jak nižší výkon odvětví,
tak rostoucí počet odpracovaných hodin. Nižší výkonnost měla základy v klesající poptávce po nabízených službách,
k vyššímu počtu odpracovaných hodin
silně přispěl charakter odvětví. Z něho
totiž vyplývá, že zaměstnané osoby, například recepční, kuchaři, barmani atd.
Energetika –33,1
Zásobování vodou; činnosti související s odpady
–26,9
Ubytování, stravování a pohostinství
–26,1
Činnosti domácn. jako zam. a prod. pro vlast. potřebu
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
–24,4
–22,9
Administrativní a podpůrné činnosti
–9,9
Zdravotní a sociální péče
–8,3
Informační a komunikační činnosti
–8,1
Ostatní činnosti
–7,1
Zemědělství, lesnictví a rybářství
–6,5
Profesní, vědecké a technické činnosti
–5,8
Stavebnictví
–4,7
Těžba a dobývání
–3,3
Peněžnictví a pojišťovnictví
–2,3
Doprava a skladování
–1,0
Vzdělávání
3,0
Veřejná správa a obrana; povinné soc.zabezpečení
3,4
6,9
Velkoobchod a maloobchod
11,5
Zpracovatelský průmysl
28,9
Činnosti v oblasti nemovitostí
–40 –30 –20 –10
0
10
20
30
40
Změna v produktivitě práce – 2012/2008 (HPH/počet odpracovaných hodin; v cenách roku 2005, v %)
zpět
6
(ať se již jedná o zaměstnance nebo sebezaměstnané), musí být v zaměstnání
bez ohledu na vytíženost jednotlivých
zařízení, a to i ve chvíli, kdy nemají de
facto nic na práci. Snaha zvyšovat kvalitu nabízených služeb ze strany zaměstnavatelů, která vedla k růstu počtu
zaměstnanců, a zakládání provozoven
živnostníky, se tak projevovala v nárůstu počtu odpracovaných hodin i přes
klesající výkonnost odvětví.
Po roce 2008 jen stagnace
Růst produktivity práce v Česku nebyl
rovnoměrný. Fakt, že se v úhrnu zvýšila
o 59,7 % byl zejména zásluhou období
1996–2008, kdy produktivita práce rostla v průměru o 3,6 % za rok. V letech
2009 až 2013 se zvyšovala už jen o 0,2 %
ročně a v zásadě tak stagnovala. HDP
se v tomto období snižoval v průměru
o 0,5 % ročně, počet odpracovaných
hodin jen o 0,1 p. b. více. Redukce počtu
odpracovaných hodin tedy nebyla tak
silná, aby dokázala produktivitu práce
i v těchto nepříznivých letech opět akcelerovat. Opakovala se tak situace z let
1997 a 1998, období postiženého recesí, kterou zapříčinily dopady měnové
krize. Tehdy však produktivita práce
stagnovala pouze dva roky. V roce 2013
nerostla již pátým rokem. Jak vyplývá
z dostupných údajů za roky 2009–2012,
produktivita práce výrazněji narostla
jen ve třech výkonově nejvýznamnějších odvětvích české ekonomiky. Šlo
o zpracovatelský průmysl (v úhrnu růst
o 11,5 %), velkoobchod a maloobchod
(o 6,9 %) a činnosti v oblasti nemovitostí (o 28,9 %), což jsou služby související zejména s pronájmem nemovitostí
nebo s obchodováním s nemovitostmi.
Produktivita se nesnížila ani ve dvou
odvětvích, v nichž má silné zastoupení
veřejný sektor. Jednalo se o veřejnou
správu a obranu (v úhrnu růst o 3,4 %)
a odvětví vzdělávání (o 3,0 %). Ve všech
zbývajících odvětvích tuzemské ekonomiky produktivita práce v tomto čtyřletém období klesla. Z celkových dvaceti
se snížila v patnácti odvětvích.
ZDROJ: ČSÚ
Zemědělství v roce 2013
Podle předběžných výsledků dosáhl
podnikatelský důchod zemědělských
prvovýrobců v loňském roce hodnoty
16,7 mld. Kč. Od roku 1998, kdy se začal
souhrnný zemědělský účet v ČSÚ sesta-
Vinařský věstník 08/2014
vovat, se jedná o druhý nejlepší hospodářský výsledek.
Lépe než vloni si zemědělci vedli pouze v roce 2011, kdy dosáhli rekordního
zisku 17,4 mld. Kč. Hodnoty tohoto ukazatele však nebyly vždy kladné. V plusových číslech se ustálily až po vstupu
České republiky do Evropské unie v roce
2004. Výjimkou v období před vstupem
byl pouze rok 2001, který díky výraznému navýšení produkce obilovin a prasat
vybočuje ze zástupu záporných čísel.
Vyšší úroda, růst cen a odliv pracovní
síly
Meziroční růst produkce zemědělského odvětví v roce 2013 byl zapříčiněn
nejen vyšší úrodou pšenice, žita, řepky
a ovoce, ale i růstem cen krmných plodin, zeleniny a brambor. U produkce živočišné lze zaznamenat navýšení výroby
vajec a prasat a nárůst cen za skot a drůbež. Nezanedbatelnou položkou bylo
také mléko, jehož výroba i nákupní cena
ve sledovaném roce vzrostly, čímž došlo
k navýšení hodnoty produkce této komodity o 9,2 %. Další rostoucí položkou
souhrnného zemědělského účtu byla
produkce zemědělských služeb, jejichž
hodnota se meziročně zvýšila o 14,3 %.
Na druhé straně došlo i k nárůstu mezispotřeby (o 5,5 %), která výši hospodářského výsledku naopak snižuje. Ve struktuře mezispotřeby zaujímaly největší
podíl krmiva (36,8 %), energie (16,1 %),
ostatní výrobky a služby (13,0 %) a hnojiva (7,3 %). Proti roku 2012 došlo i přes
stagnaci počtu pracovních sil v zemědělství ke zvýšení náhrad zaměstnancům
o 2,7 %. Z dlouhodobého hlediska však
dochází k neustálému pozvolnému odlivu
pracovní síly z odvětví. Hlavními důvody
jsou snižování stavů hospodářských zvířat a stále se rozvíjející rostlinná výroba,
kde lze lidskou práci nahradit stroji. Posledním zmíněným, ale neméně důležitým segmentem hospodářského výsledku, jsou vyplacené dotace. Odhad pro rok
2013 činil 32,1 mld. Kč.
Na zisky měly vliv dotace
Ziskovost českého zemědělství byla
a je z velké části ovlivněna národními a zejména evropskými dotacemi.
V přepočtu na obhospodařovanou zemědělskou půdu získali v roce 2012
čeští zemědělci 363,5 euro na hektar.
Tato částka byla vysoce překonána Řeckem (756,7), Finskem (976,0) a Maltou
(1 743,6). Protipólem byly Litva (131,1),
Lotyšsko (143,0) či Bulharsko (143,8). Co
se sousedních států týká, Česká repub-
lika předběhla Polsko – 269,0 euro na
hektar a Slovensko (302,4), výše dotací
však nestačila na Rakousko (639,5) ani
Německo (439,2).
Česko patří spolu se Slovenskem k jediným zemím Evropské unie, ve kterých
se podíl neplacené pracovní síly na pracovní síle celkem pohybuje pod 50 %.
Podle předběžných výsledků se u nás
v roce 2013 k neplaceným řadilo 24,4 %
pracovníků, což představovalo nejnižší hodnotu v Unii. Hned za Českem se
umístilo Slovensko (26,4 %) a Estonsko (51,8 %). Naopak nejvyšších podílů
dosáhly Polsko (94,6 %), Chorvatsko
(93,0 %) a Irsko (92,3 %), přičemž průměr EU28 činil 76,8 %.
Zajímavý je i vývoj celkové pracovní
síly v zemědělství. Od roku 2000 došlo
k nejvýraznějšímu poklesu ALI na Slovensku (–62,2 %) a v Estonsku (–61,5 %).
V Polsku, Lucembursku, ve Velké Británi a na Kypru se propad pohyboval od
14 % do 16 %, zatímco Irsko a Malta byly
jedinými státy, kde počet přepočtených
pracovníků nepatrně vzrostl. V Česku
došlo ve sledovaném období ke snížení
hodnoty ukazatele o 36,4 %.
Za pozornost určitě stojí pohled na
podíl hrubé přidané hodnoty za zemědělství na hrubém domácím produktu
za celou ekonomiku. V Česku i ve všech
sousedních státech vykazuje klesající
tendenci, výše podílů se však značně
liší. Při porovnání vývoje mezi lety 2000
a 2011 se hodnoty podílů jednotlivých
zemí měnily následovně:
• Německo z 0,9 % na 0,6 %,
• Rakousko ze 1,3 % na 1,1 %,
• Česko z 2,5 % na 1,4 %,
• Slovensko z 3,2 % na 2,3 %,
• Polsko ze 4,0 % na 3,2 %.
V čem je české zemědělství jiné?
Výsledky dosud provedených strukturálních zemědělských šetření ukazují, ve
kterých aspektech se Česko odlišuje od
ostatních států Evropské unie. Některé
rozdíly jsou opravdu výrazné.
Prvním takovým rozdílem je průměrná velikost zemědělského subjektu.
V roce 2010 dosahovala v Česku 152 ha
na subjekt, zatímco průměr v EU28
je pouhých 14 ha na subjekt. S velkým
dstupem následují státy Velká Británie
(90 ha) a Slovensko (77 ha). S tím souvisí i zastoupení subjektů ve velikostních
kategoriích – nad 100 ha výměry spadá
19,3 %, zatímco v EU28 je to jen 2,7 %
zpět
7
90 %
Česká republika
avšak stále více než 50 % zemědělských
subjektů řídí pracovníci nad 55 let věku.
80 %
EU28
70 %
průměr ČR
60 %
průměr EU28
50 %
40 %
30 %
20 %
10 %
0%
0–4,9 ha
5,0–9,9 ha
10,0–49,9 ha
50,0–99,9 ha
100,0 a více ha
Velikostní třída
Podíl vlastní půdy v zemědělských subjektech podle velikostních tříd
subjektů. Naproti tomu do kategorie do
pěti hektarů výměry je v Česku zařazeno jen 15,4 % subjektů oproti unijním
69,2 %. Pokles počtu subjektů a zvyšování jejich průměrné výměry je v českém
i unijním zemědělství jedním z nejvýraznějších trendů posledních deseti let.
V Česku se průměrná výměra subjektu
v období 2000–2010 zvýšila ze 136 ha na
subjekt na 152 ha na subjekt.
Pro české zemědělství je také typický
vysoký stupeň využívání pronajaté půdy.
I když podíl vlastní půdy v zemědělských
subjektech postupně roste (ze 7,6 %
v roce 2000 na 22,0 % v roce 2010), nižší
podíl než Česko vykazuje pouze Slovensko (pouhých 11,9 %). Unijní průměr činí
51,7 %. Podíl pronajaté půdy přitom roste
s velikostí zemědělského subjektu.
Vyšší podíl právnických osob
Dalším charakteristickým rysem českého zemědělství je vysoké zastoupení
subjektů právnických osob: po Francii
(29,2 %) jsme s 13,5 % na druhém místě.
Unijní průměr jsou přitom pouhá tři procenta. Z toho vyplývá i fakt, že Česko má
nejmenší podíl rodinných pracovníků na
celkovém počtu pracujících, a to 32,4 %
ve srovnání s unijním průměrem 92,3 %.
S velikostí zemědělských subjektů souvisí i objem pracovní síly na jeden subjekt,
kde s 5,8 osoby na subjekt opět zaujímáme první místo, přičemž unijní průměr je
2,1 osoby na subjekt. Naopak, co se týká
objemu pracovní síly na plochu obhospodařované půdy, obsadilo Česko celkové 24. místo s hodnotou 3,8 osoby na
100 ha zemědělské půdy (unijní průměr
je 14,5 osoby). Celoevropským trendem je
snižování počtu pracujících v zemědělství.
Co se týká věkové struktury pracovníků, byla na úrovni Evropské unie zatím analyzována pouze data týkající se
vedoucích pracovníků. Podíl mladých
farmářů do 35 let se postupně zvyšuje,
100 %
80 %
Při kontrolách Státní veterinární
správy byl pozastaven sýr s velmi
nebezpečným Shigatoxinem
4. 8. 2014 – Společnost Český archiv
vín, s.r.o. dovezla do České republiky sýr,
u kterého byla veterinární kontrolou
v místě původu prokázána přítomnost
bakterie Escherichia coli produkující Shigatoxin. V závislosti na množství zkonzumované potraviny a na míře kontaminace se příznaky onemocnění způsobené
touto bakterií projevují 3–9 dnů po konzumaci závadné potraviny v podobě zánětu střev, náhlých bolestí v břiše, krvavého průjmu a zvracení, v některých
případech dokonce dochází k trvalému
poškození zdraví, výjimečně i k úmrtí.
SVS provedla šetření ve skladu společnosti a pozastavila 56 ks sýru. 24 ks bylo
již distribuováno do prodejen společnosti. V důsledku šetření začala společnost
kontaktovat prodejny a stahovat výrobky zpět do skladu. Výsledný počet pozastavených výrobků je 73 ks. 7 ks bylo
prodáno konečnému spotřebiteli.
Identifikace výrobku: Sýr Saint-Marcellin Dauphinois, 80g, Francie
• Kravský, poloměkký, zrající
• Šarže: 11805204
• Datum spotřeby: 13. 8. 2014
Výrobek mohl být zakoupen na prodejně: Vinotéka Dejvice Martina Vassová,
Na Hutích 4, 160 00 Praha nebo Vinotéka Radotín, Vrážská 73, 153 00 Praha 512.
Pokud jste tento výrobek koupili
v jedné z výše uvedených prodejen, můžete ho tam také vrátit.
Uvedená společnost rovněž přijala
8 ks sýru Saint-Félicien Tent., který byl
výroben ze stejné šarže kontaminovaného mléka. Toto množství bylo také pozastaveno a bude vráceno výrobci z iniciativy prodejce.
ZDROJ: PETR PEJCHAL, TISKOVÉ ODDĚLENÍ
60 %
ÚVS SVS
40 %
20 %
0%
EU28
0–4,9 ha
Česko
5,0–9,9 ha
Německo
Rakousko
10,0–49,9 ha
Zastoupení zemědělských subjektů ve velikostních třídách
Vinařský věstník 08/2014
Polsko
50,0–99,9 ha
Slovensko
100 a více ha
Opět nevyhovující sýry
Francouzský výrobce sýrů v rámci své
samokontroly zjistil ve svých výrobcích,
konkrétně v sýrech ze syrového mléka,
shigatoxinogenní E. coli a okamžitě informoval odběratele těchto sýrů v ze-
zpět
8
mích EU. Jedním z nich byl také český
odběratel společnost Český archiv vín,
s.r.o. Ta okamžitě zahájila stahování tohoto sýru a současně také informovala
Městskou veterinární správu v Praze,
tak jak jí ukládá povinnost stanovená
nařízením 178/2002.
Následně jsme tuto informaci obdrželi
též od francouzské kompetentní autority systémem RASFF.
Česká společnost nakoupila od francouzského distributora sýrů 34,26 kg sýru
Morbier Cremier. Celkem se jí podařilo ze
svých prodejen stáhnout 24,968 kg. Celkově bylo tedy prodáno konečným spotřebitelům 9,292 kg. Jelikož je výrobek ještě
v datu spotřeby, informujeme veřejnost
o tom, že lze tento výrobek vrátit tam,
kde byl zakoupen. Tedy do kamenných
prodejen společnosti Český archiv vín.
Identifikace výrobku:
• Výrobek: MORBIER CREMIER –
MONTS DE JOUX
• Číslo šarže: 077
• Datum spotřeby: 30. 08. 2014
• Výrobce: COOPERATIVE DES
MONTS DE JOUX, Francie
• Schvalovací č.: FR 25041 001
CE
JOSEF DUBEN, TISK. MLUVČÍ SVS
Potraviny na pranýři (víno) za
měsíc srpen
Tempranillo rose, polosladké, č.š. 13252, alk. 11,0% obj., Španělsko
V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Množství výrobku v balení: 50 l.
Místo kontroly: Řeznictví H+H, s.r.o.
Frýdek-Místek
Výrobce: stáčírna: VINOSPOL, spol.
s r.o., Mutěnice,d istributor: VINOSPOL,
spol. s r.o., Mutěnice, IČ: 26942607
Chardonnay, víno bílé, alk.10,5%
obj., Itálie
Chuť a vůně vína byly po nežádoucích
biologických procesech – živočišné tóny.
Kontrolovaná osoba nepředložila
k vínu žádné nabývací doklady (např.
dodací list nebo fakturu). Na etiketě výrobku bylo uvedeno: distributor pro ČR:
VÍNO SLOVÁCKO s.r.o., Leoše Janáčka
180, 686 01 Uherské Hradiště, Česká republika.
Šarže: 201213. Obal: skleněná lahev,
uzávěr. Množství výrobku v balení: 1 l.
Chardonnay, víno bílé, suché, sudové, alk. 11%obj., Itálie
Víno bylo falšováno přídavkem syntetického glycerolu. Obal: plastová
nádoba. Množství výrobku v balení:
1 000 l
Výrobce: plněno v: Leona Valíčková,
Perná 271, Česká republika
Medvěd růžový, ROSE, Bulgarian
wine
Víno bylo falšováno přídavkem 69 %
vody, syntetického glycerolu a nadlimitním množstvím etanolu z přidaného
cukru. Dále byla zjištěna přítomnost disacharidu maltózy.
Šarže: L 2108/02417 Obal: skleněná láhev, uzávěr. Množství výrobku v balení:
0,75 l.
Vyrobeno a plněno: Logodaj Winery,
Blagoevgrad
Země původu: Bulgaria
Vinařský věstník 08/2014
Veltlínské zelené polosuché bílé, alk.
11,5 % obj., z.p. ČR
Víno bylo falšováno přídavkem 75 %
vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru.
Obal: KEG sud. Množství výrobku
v balení: 50 l.
Plněno: Michal Cvrček, U Hřiště 569,
Březí u Mikulova, distributor: Petr
Kňourek, Hlavní 90, 691 81 Březí, IČO:
67501362
zpět
9
Distributor: Patra s.r.o., Zábrdovická
2a, Brno
Merlot, víno červené, alk.10,5% obj.,
Itálie
V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza.
Kontrolovaná osoba nepředložila
k vínu žádné nabývací doklady (např.
dodací list nebo fakturu). Na etiketě výrobku bylo uvedeno: distributor pro ČR:
VÍNO SLOVÁCKO s.r.o., Leoše Janáčka
180, 686 01 Uherské Hradiště, Česká republika.
Šarže: 201213. Obal: skleněná lahev,
uzávěr. Množství výrobku v balení: 1 l.
Modrý Portugal, červené víno suché,
alk.: 11% obj. (sudové víno), Maďarsko
Chuť a vůně vína byla po nežádoucích
biologických procesech a po sirce.
Obal: KEG sud á 50 l. Množství výrobku v balení: 50 l.
Výrobce: Stáčírna: Vinařství Pfeffer
s.r.o., IČ.: 27703550, Na Kopcech 900,
Rakvice 691 03
Kagor Stella, červené víno sladké,
alkohol (obj.%): 14,0 (sudové víno),
Moldavsko
V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy – sekundární
fermentace.
Obal: KEG sud á 50 l. Množství výrobku v balení: 50 l.
Výrobce: Plněno v: VINARIA s.r.o.
Brno
MONA´S Red bulharské červené víno
polosladké
Výrobek byl falšován přídavkem 33 %
vody, přídavkem syntetického glycerolu
a nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru.
Rulandské šedé víno bílé suché, vyrobeno v: Slovensko
V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza.
Obal: KEG sud. Množství výrobku
v balení: 50 l.
Plněno v: Vinacz spol. s r.o., Dolní Bojanovice 882, 696 17, stáčírna: Kostice
Distributor: Vrtal s.r.o., Znojemská
5433/80c, 586 01 Jihlava, provozovna
Hybešova 30, Olomouc – Hodolany
Rulandské šedé víno bílé suché sudové BZO alk. 11,5% obj., Slovensko
V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza.
Obal: KEG sud. Množství výrobku
v balení: 50 l .
Výrobce: Vinařství Noemi s.r.o. Pod
Břehy 1139/81, 691 06, Velké Pavlovice
Vinařský věstník 08/2014
Šarže: 13-219. Obal: skl. lahev, zátka,
záklopka. Množství výrobku v balení:
0,75 l.
Výrobce: Lovico Lozari EAD, Suchindol, Bulharsko. Prodejce DIAMA s.r.o.,
Kostelecká 11, 25063 Mratín
Tramín – MZV bílé polosuché alk.
11% obj. (sudové)
Chuť i vůně vína byly oxidativní.
Obal: KEG sud, ochranná atmosféra.
Množství výrobku v balení: 50 l.
Výrobce: Na označení KEGu uvedeno –
Plněno v: Březí u Mikulova U hřiště
Distributor: Michal Cvrček , Provaznická 904/80, 70030 Ostrava
Země původu: Czech Republic
Modrý Portugal, červené víno suché,
země původu: Slovensko, BZO, alk.
12,5% obj (sudové)
Chuť a vůně vína byly po nežádoucích
těkavých látkách.
Obal: KEG sud á 50 l. Množství výrobku v balení: 50 l.
Výrobce: Plněno v: Vinofol, s.r.o. provozovna Novosedly 315, Brno, Česká republika
CHARDONNAY – MZV suché alk. 12%
obj., (sudové)
Chuť a vůně vína byly cizí, netypické
pro víno vyrobené z hroznů révy vinné,
a po ropných produktech.
Obal: KEG sud ochr. atm. Množství výrobku v balení: 50 l.
Výrobce: Plněno v: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., sídlo: Palackého tř. 106,
612 00 Brno. CZ, provozovna: Žižkov 27,
692 01 Mikulov. Distributor: VÍNO
LÍPA MIKULOV s.r.o., Palackého tř. 106,
612 00 Brno. CZ
Země původu: Czech Republic
FRANKOVKA – MZV červené suché
alk. 12 % obj., (sudové)
Chuť a vůně vína byly neodpovídající
a oxidativní.
Obal: KEG sud ochr. atm. Množství výrobku v balení: 50 l.
zpět
10
Výrobce: Plněno v: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., sídlo Palackého tř. 106, 612 00
Brno. CZ, provozovna: Žižkova 27, 69201
Mikulov. Distributor: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., Palackého tř. 106, 612 00 Brno.CZ
Země původu: Czech Republic
Santa Maria červené polosladké víno
Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek sacharózy.
Jedná se o sudové víno nakoupené
formou internetového prodeje.
Šarže: 32013. Obal: PET 2L. Množství
výrobku v balení: 2 l.
Výrobce: Dovozce: Skovin s.r.o., Chrudim, Vlčí Hora 991, PSČ 537 01
Distributor: Petr Dvorský, Alšova
1064/4, 276 01 Mělník
Země původu: Macedonia
Merlot – víno červené, polosladké,
sudové, alk. 12,5 % vol., Bulhar­sko
V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy – sekundární
fermentace.
Obal: KEG sud o objemu 50 L. Množství výrobku v balení: 50 l.
Stáčeno v: Zdeněk Prokeš, Němčičky,
Česká republika
Pálava bílé víno polosladké, z.p. Slovensko
Ve víně byly zjištěny plovoucí nečistoty. Chuť vína byla po plísni.
Obal: KEG sud. Množství výrobku
v balení: 50 l.
Výrobce: Vinařství Noemi s.r.o., Pod
Břehy 1139/81, 69106 Velké Pavlovice
Distributor: PASTRA, s. r. o., Zábrdovická 2, 61500 Brno
ZDROJ: SZPI
Ze zahraničí
V Německu pokračuje proces koncentrace vinařských podniků
Mezi lety 2003 a 2013 se snížil v Německu počet vinařských podniků
z 29.200 na 18.700. Plocha vinic kolem
100.000 ha se přitom nezměnila. Prodávají se především podniky s plochou vinic do 1 ha obhospodařované „po práci“.
Opačně se v posledním desetiletí zvýšil podíl vinařství s více jak 5 ha z 20
na 32 %, zatímco podniků do 5 ha ubylo z 43 na 27 %. Vinařská družstva ale
v této statistice nejsou zahrnuta. Podniky tak reagují na zvýšený konkurenční
tlak. Průměrná velikost vinařského podniku v Německu činí 12,9 ha. Skupina
podniků o velikosti 1 až 5 ha se v posledním desetiletí nezměnila.
ZDROJ: PROPLANTA.DE; 08. 08. 2014/JS V Porýní-Falci budou zvýrazněna
vína ze svahů
Země jim chce vrátit dřívější prestiž, bude
to uváděno na etiketě formou „ze svahů“
nebo „z teras“. K tomu musí jít o Ryzlink
rýnský nebo burgundské odrůdy a při hodnocení jakosti musí být vína nadprůměrná.
„Svahy podél Rýna a Mosely vytváří ojedinělost naší kulturní krajiny. Jejich vína jsou
vývěsným štítem Porýní-Falce“, říká ministryně zemědělství země. V minulých letech
Vinařský věstník 08/2014
ale vinic na svazích kvůli vyšší pracnosti trvale ubývalo. Dosažená prodejní cena vína
často nepokrývala produkční náklady.
Nové nařízení podpořily v zemském
sněmu všechny strany.
jiny a Gruzie. Dosud s nimi existoval
bezcelní obchod. Zavedení cel je odvetou
těmto zemím za podepsání asociačních
dohod s EU. Nejvíce bude postiženo obilí, víno, maso, ovoce a zelenina a cukr.
ZDROJ: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ,
ZDROJ: AGRARHEUTE.COM, 04.08.2014/JS
ZEMĚDĚLSTVÍ, VÝŽIVY, VINAŘSTVÍ
A LESNICTVÍ PORÝNÍ-FALCE; 6. 8. 2014/JS
Ochrana vinic proti špačkům v Rakousku
V Rakousku, v zemi Burgenland, byla
zavedena zemí podporovaná ochrana vinic
proti špačkům pomocí sítí. V zemi je 33 %
plochy půdy pod ochranou přírody a hnízdí
tam velká hejna špačků. Sítě nijak neomezují turistický ruch. Nedostatkem je vysoká
investiční náročnost a pracnost při instalaci i při odstraňování sítí. Proto země Burgenland bude poskytovat 20 % dotaci na
zakoupení sítí, maximálně však 500 €/ha.
ZDROJ: DER WINZER, 31.7./JS
EU: Příjmy zemědělců poklesly
V roce 2013 měli zemědělci v EU
o 1,3 % nižší příjmy oproti roku 2012.
Pokles byl především u rostlinné produkce (–1,1 %), zatímco ceny živočišné
produkce se zvýšily (+1,5 %). Jsou ale
velké rozdíly mezi členskými státy. Největší nárůst (+11,4) byl v Nizozemsku,
v Rumunsku a Španělsku (oba +10 %).
Naopak největší pokles byl v Estonsku
(–17 %), Francii a Chorvatsku (–16 %).
Více se sklidilo obilí a olejnin, brambor, ovoce a hroznů. Ceny klesly u obilí
a olejnin, naopak se zvýšily u brambor,
ovoce, hroznů a olivového oleje.
ZDROJ: AGRARHEUTE.COM, 28.07.2014/JS Rusko připravuje dovozní cla na zboží z Moldavska
Cla se budou týkat především zemědělských produktů a potravin. Následovat mají obdobná cla u produktů z Ukra-
Vinaři se pokoušejí prorazit na čínský trh. Víno je tam symbolem luxusu
Na Čínském investičním fóru, které
v pátek skončilo v Praze, byly kromě vel-
zpět
11
Area actually planted (ha)
subtotal for wines
with PDO/PGI (*)
Wines without
denomination
of origin/
geographical
indication (*)
total
(3)
(4)
(5)
(6)
15 095,00
21 072,00
36 167,00
24 132,00
60 299,00
17 358,72
121,06
17 479,78
0,00
17 479,78
102 765,68
44,33
102 810,01
0,00
102 810,01
EL
11 355,00
15 733,50
27 088,50
38 241,78
65 330,28
ES
827 488,80
75 522,88
903 011,68
54 561,77
957 573,45
FR
516 383,00
208 150,00
724 533,00
80 298,00
804 831,00
IT
335 758,52
163 082,14
498 840,66
147 644,50
646 485,15
CY
690,00
3 754,66
4 444,66
3 972,73
8 417,39
LU
1 295,01
0,00
1 295,01
0,00
1 295,01
HU
46 430,00
9 342,00
55 772,00
8 915,00
64 188,00
MT
502,50
1,30
503,80
164,40
668,20
AT
47 701,38
0,00
47 701,38
0,00
47 701,38
PT
84 255,34
142 609,79
226 865,13
0,00
226 864,13
RO
30 147,19
18 940,05
49 087,24
133 537,37
182 714,61
SI
16 110,00
0,00
16 110,00
0,00
16 109,94
SK
16 771,00
177,00
16 948,00
1 564,00
18 512,00
Total of all
Member
Stated
2 070,107
658,551
2 2728,658
493,033
3 221,279
Wine with
protected
denomination of
origin (*)
Wine with
protected
geographical
indication (*)
(1)
(2)
BG
CZ
DE
Region
Plochy vinic v EU v ha. Sloupec (2) = vinice pro víno s CHOP, sloupec (3) = vinice pro víno s CHZO, sloupec (4) = CHOP + CHZO, sloupec (5) = vinice bez CHOP
a CHZO, sloupec (6) = vinice celkem. Zdroj: DG AGRI.
kých tradičních firem i vinaři. Spotřeba
vína v Číně totiž roste zhruba o 20 procent, přičemž je považováno za moderní
a luxusní nápoj. Vinařství Ludwig vyvezlo dosud do Číny osm kontejnerů vína,
tedy asi 55 tisíc lahví. Zatím jde jen o malou část produkce společnosti, která ročně vyrobí mezi milionem a jedním a půl
milionu lahví vína. Ale vinařství doufá
v další růst prodejů na čínském trhu. „Je
dobře, že současná politická reprezentace se snaží posílit vztahy s Čínou a podpořit ekonomickou spolupráci,“ říká v té
souvislosti šéf Vinařství Ludwig Ludvík
Šlancar. „Víno je pro Číňany symbol luxusu a kromě červeného vína je zaujala
například naše korková etiketa,“ uvádí
Liana Hrabálková, která má ve vinařství
titul viceprezidentka pro export. Kvůli
dopravě, clu a poplatkům jsou cenovky
u vín v tamních obchodech zhruba čtyřnásobné oproti České republice.
V Číně značce Ludwig konkurují především produkty z Francie, které jsou
brány jako symbol kvality. Číňané navíc Českou republiku moc neznají, pro
ně je zkrátka součástí Evropy. Orientují
se spíše podle větších měst. „Vysvětluji
Vinařský věstník 08/2014
jim, že naše vinohrady jsou mezi Frankfurtem a Vídní,“ říká s jistou nadsázkou
Hrabálková. Ve Vinařství Ludwig se inspirovali původně rakouským příkladem
vývozu vína do Číny. Před čtyřmi lety se
zúčastnili veletrhu v Hongkongu a o rok
později putoval do Číny první kontejner.
„Tam totiž obchody začínají někdy pomalu, je třeba se na to připravit, a když
si to uvědomíte, můžete uspět,“ vysvětluje Hrabálková. Mimochodem, firmě
pomohla u části zákazníků také inzerce v hongkongském časopise určeném
pro bohatší vrstvy. Reklama byla přímo
naproti inzerátu s fotografií amerického herce George Clooneyho. Dodnes si
na to prý občas některý ze zákazníků
rozpomene – dodalo to vínům Ludwig
image velmi luxusního zboží.
Čína – včetně Hongkongu – je momentálně podle International Wine and Spirits Research (IWSR) pátým největším
spotřebitelem vína na světě. Spotřeba
na hlavu je ale velmi nízká – jen 0,35 litru za rok. Ve Francii je to například
52 litrů a v Německu 37,5 litru.
ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: MAREK HUDEMA;
29.8.2014
Nový český fond investuje do vín
z Francie
Možnost vydělávat na kvalitních
francouzských vínech nabízí investiční
fond Wine Investment Partners (WIP)
založený koncem července. Fond již investoval první peníze, a to především
do vína En primeur Bordeaux ročník
2013. „Jsou to mladá vína, pocházející ze
sklizně z předchozího roku, která zrají
dva roky v sudech. Pak se plní do lahví a prodávají,“ uvedl statutární ředitel
fondu a známý obchodník s víny Zlatko Míčka. WIP je korunový fond kvalifikovaných investorů, minimální výše
investice tedy činí 125 tisíc eur, což
je v přepočtu asi 3,5 milionu korun.
Do vína investuje prostřednictvím akcií,
které vydává jeho majetkově a účetně
oddělený podfond. Pokud o to investor
požádá, podfond od něj akcie zpětně
odkoupí. „Do konce roku chceme od investorů získat několik desítek milionů
korun,“ řekl Míčka.
Fond bude investovat výhradně do
zahraničních investičních vín, zejména
zpět
12
od vyhlášených francouzských vinařů.
Významnou část investic mají tvořit
právě vína En primeur z regionu Bordeaux, na jejichž nákup má fond v řadě
známých vinařství přednostní nárok.
Stejným způsobem může nakupovat
i vína z Burgundska, což by mělo být pro
fond cenově výhodné.
Fond vznikl na základě rostoucího zájmu o alternativní aktiva, která umožňují rozložit rizika, spojená s investováním. V zahraničí, například v Evropě,
USA či v Asii, je o fondy zaměřené na
investiční vína stabilní zájem. Podobné
to může být díky dlouhodobě zajímavému výnosu a poměrně nízkým výkyvům
ceny vína i u nás. Průměrný roční hrubý
výnos fondu může činit podle konzervativního odhadu šest až osm procent
ročně.
Poplatek za vstup do fondu je 0 až
2 procenta z vkladu. Prvního půl roku
se ale neplatí. Správa fondu stojí ročně
1,2 procenta z objemu investice a 10 procent ze zisku. Minimální doporučený
investiční horizont činí pět let. Cena vybraného investičního vína díky jeho vyzrávání a klesající nabídce časem roste.
Nejvyšší bývá za 10–20 let.
Akcie fondu WIP drží kromě Míčky
Lenka Fernandes, která spolu s ním fond
řídí. Má bohaté zkušenosti s obchodem
se zahraničními víny, založila a provozuje rovněž jeden z neznámějších
portálů pro investiční vína International Fine WineInvestment Community.
Finanční ředitel a manažer řízení rizik
Marek Hofta byl řadu let investičním
manažerem agropotravinářské skupiny
Agropol. Čtvrtý akcionář Zuzana Klatovská je dlouholetým partnerem firmy
Compllex, která založila řadu investičních fondů.
ZDROJ: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY; AUTOR:
FRANTIŠEK MAŠEK; 21.8.2014
Američtí investoři bojují o největší
vinařský podnik na burze
Největší na burze umístěná vinařská
společnost TWE zřejmě brzy změní majoritního vlastníka. O firmu svádí bitvu
dvojice investorů. Na nabídku společnosti KKR za 3,5 miliardy dolarů odpověděl neznámý zájemce.
Americké kapitálové fondy svádí bitvu
o světově největšího výrobce víc obchodovatelného na burze, australský Treasury Wine Estates (TWE). Podle listu
Financial Times ji rozpoutal nejmenova-
Vinařský věstník 08/2014
ný zájemce, který odpověděl na nabídku
investiční skupiny Kohlberg Kravis Roberts (KKR) za 3,4 miliardy dolarů (téměř 70 miliard korun).
Zástupci současných akcionářů TWE,
pod který spadají vína značky Penfols,
Lindemans, Rosemount Estate nebo
Beringer, sice prohlásili, že si druhý ze
zájemců nepřeje být znám, zprávy ze
zákulisí nicméně poukazují na skupinu
Texas Pacific Group (TPG).
První nabídku na majoritní podíl akcií
podala KKR skrze svou firmu Rhône Capital už v květnu. Tu ale hlavní akcionáři, kanadská skupina Foster, odmítli, což
následoval růst cen akcií TWE o 31 procent. Na začátku srpna proto KKR upravili nabízenou částku ze 4,7 na 5,2 dolarů
za akcii, se stejnou nabídkou ale zároveň
přispěchal druhý uchazeč.
Na začátku týdne tak následoval další
růst hodnoty akcií o 3,9 procenta, čímž
cena za jeden kus poskočila na 5,33 dolaru. V úterý už ale zase akcie o 1,7 procenta klesly.
Samotní akcionáři TWE mohou být
spokojení. Souboj dvou zájemců totiž
stále může cenu vinařské společnosti
vyšroubovat výše. „Správní rada došla
k závěru, že je v zájmu akcionářů, aby
se do odkupu majoritního podílu TWE
zapojilo více zájemců,“ uvedli v pondělí
zástupci firmy.
O Australany je zájem
Pokud je skutečně neznámým zájemcem TPG, může to znamenat uzavření
obchodního kruhu, který začal v roce
2000. Tehdy byla společnost mezi prodejci značky Beringer, která za 1,5 miliardy dolarů přešla pod Fosters. Ti také
stojí za vznikem TWE, který akvizicemi
dalších značek dokončili v roce 2011.
Boj investorů o Treasury Wine Estates přichází v době, kdy má firma se
čtyřmi tisíci zaměstnanců a aktivitami
ve 12 zemích světa, výrazné problémy.
Především její prodeje v USA nevycházejí podle představ akcionářů. Loni tam
byla společnost kvůli přebytku nucena
zlikvidovat šest milionů lahví archivního vína za 155 milionů dolarů.
Letos v červnu navíc firma v návaznosti na slabé prodeje oznámila odpis
dalších 260 milionů dolarů. S celkovými
příjmy společnosti, jež dosahují zhruba
dvou miliard dolarů ročně, se tak jedná
o značné ztráty.
I vzhledem k vývoji z posledních dvou
let bylo převzetí TWE novým investorem předmětem častých spekulací. Většina značek prémiového vína je totiž
v soukromém vlastnictví nebo patří do
větších nápojových konglomerátů, jako
je například Pernod Ricard.
Podle Financial Times je mezi světovými investory velký zájem také o australské pěstitele obilí a výrobce sýrů a to
především kvůli jejich relativně blízké
poloze k Číně. Nicméně podobný souboj,
jako probíhá od pondělí o TWE, australské ministerstvo financí prý neočekává.
ZDROJ: IHNED.CZ; 12.8.2014
Z ruského embarga na potraviny těží
Brazílie
Ruský zákaz dovozu potravin ze Západu je velkou příležitostí pro Brazílii.
Jedná se hlavně o maso a export obilnin.
Tajemník zemědělské politiky Brazílie
Seneri Paludo uvedl, že přibližně dalších 90 zpracovatelů dostalo okamžité
povolení k exportu hovězího, kuřecího
i vepřového masa do Ruska a pracuje se
na zvýšení exportu kukuřice a sojových
bobů. Mezi další zemědělské produkty,
které Brazílie vyváží do Ruska, patří
cukr, káva, pomerančový džus a banány.
V roce 2013 byla hodnota brazilského
exportu do Ruska 2,72 miliardy dolarů. ZDROJ: COLOSSEUM, A.S. , 11.08.2014
Ceny v Rusku po sankcích rostou
Zatím se zvyšují hlavně velkoobchodní
ceny, ale podle ruského listu Kommersant
již rostou i ceny potravin v obchodech.
Kyjev – Navzdory ujišťování Kremlu o tom, že sankce vyhlášené Ruskem
proti západním státům neovlivní cenovou hladinu zboží na ruském trhu,
začaly v Moskvě i v ruských regionech
růst velkoobchodní ceny. Uvedl to dnes
ruský list Kommersant. Zatímco v hlavním městě se ceny zvýšily jen mírně, na
Dálném východě podle listu zaznamenali skokový nárůst o desítky procent.
V Přímořském kraji a na Sachalinu po
zavedení ruských sankcí prudce stouply
velkoobchodní ceny mléčných výrobků,
masa, ovoce a zeleniny. Růst cen zasáhl
podle listu i maloobchod, ceny v obchodech se v průměru zvedly o tři procenta,
u některých druhů zboží ale až o 60 procent.
Zima přinese zdražení mléka i masa
Ruská obchodní inspekce se snaží cenovou hladinu důsledně kontrolovat, ale
zpět
13
v zásobování některými druhy potravin
je situace obtížná, přiznává ruský tisk.
Deník Vedomosti napsal, že produkce rybích konzerv je v Rusku z 95 procent závislá na dovozu suroviny z Norska. Tuto
zemi ale Rusko vystavilo sankcím a dovozci se nyní údajně snaží dojednat dodávky z Argentiny nebo Chile. V hlavním
městě podle Kommersantu obchodní inspekce kontroluje ceny denně. Dramatický růst cen nebo nedostatek některých
potravin kontroloři nezaznamenali. Od
vyhlášení ruských sankcí se ale zvýšila
cena masa dodávaného k druhotnému
zpracování. Očekává se, že s blížící se
zimou podraží mléko a mléčné výrobky.
Ruské ministerstvo obchodu podle Kommersantu zaznamenává případy, kdy
se evropští vývozci snaží proniknout
na ruský trh přes třetí země. Opakovaně prý bylo zjištěno, že turecké, srbské
či dokonce zimbabwské potravinářské
zboží dovezené z Běloruska pochází ve
skutečnosti z Polska, Slovinska, Nizozemska nebo Litvy, tedy ze států EU vystavených sankcím. Ruské banky zároveň pociťují nedostatek dolarů, protože
sankce EU a USA jim zablokovaly přísun
americké měny ze západních finančních
trhů. Propad je údajně až desateronásobný, napsal dnes ruský list Izvestija.
Úvěry z Číny
Nové zdroje úvěrování hledají prý ruské
firmy v Číně, zájem o čínské půjčky mají
podle listu zejména státní energetické
firmy Gazprom a Rosněfť. Objem půjček
z tradičních zdrojů v Lucembursku, Nizozemsku nebo Británii se dramaticky propadá, v žebříčku naopak stoupá Japonsko. Podle ruských expertů byla změna
orientace na asijské finanční trhy předvídatelná, uvádějí Izvestija. Vztahy Ruska
s USA a EU nekomplikuje jen Ukrajina,
ale i kauza amerického azylanta Edwarda
Snowdena či rozpory v názorech na řešení syrské krize. „Pokles přísunu dolarů
z Evropy byl patrný už před sankcemi.
Zájem o východní finanční trhy je pochopitelný, i když asijská nabídka je ve srovnání s tou západní menší,“ řekl ruskému
listu finanční expert Nikolaj Kaščejev.
ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK ;
19.8.2014
Kovaná ekonomie. Kdo zbohatne na
sankcích? Švýcarsko!
Západ přitvrdil sankce proti Rusku,
jen Švýcaři nedrží basu. A nejspíš na
Vinařský věstník 08/2014
tom solidně vydělají. Je možné jim to
vyčítat? Co když si prostě jenom připustili to, co ostatní nechtějí vidět: že ekonomické sankce v historii přinesly jen
pranepatrné výsledky?
V ústředí švýcarské společnosti Intercheese zvoní v těchto dnech jeden
telefon za druhým, informoval před pár
dny dokonce i The Sydney Morning Herald. Na druhém konci se zpravidla ozve
ruský hlas. Švýcarsko se totiž rozhodlo
neuplatňovat ty samé sankce vůči Rusku jako Evropská unie, USA, Kanada,
Austrálie nebo Norsko. A ruští dovozci
se zase rozhodli nelpět na mozzarelle,
goudě nebo eidamu. Vždyť ementál je
také chutný, že? Zkrátka a dobře, dva
se perou a třetí směje. Na potyčce Ruska a Západu vydělává Švýcarsko. A jistě
nejen tamní producenti sýru jako právě
Intercheese.
Švýcaři momentálně uplatňují to, co
by finančníci ve své hantýrce označili za
kontrariánskou strategii. Méně vzletně,
Švýcarsko jde proti proudu. Nepřistupuje na to, co je běžné ve srovnatelných
zemích, nepřistupuje na sankce v té
šíři, v jaké je aplikují výše zmíněné státy a soustátí. Není to v dlouhé historii
Švýcarska zdaleka poprvé. Možná, že
vedle příhodných zeměpisných podmínek a dalších aspektů je právě tato jistá
rázovitost – odvaha či vypočítavost, záleží na úhlu pohledu, neplavat vždy po
proudu – tím, co alpskou zemi, původce
ementálu, činí dějinně jednou z nejúspěšnějších vůbec.
Země s aspergerem
Ekonom Christopher Parsons z Kalifornské univerzity v San Diegu letos
v červenci spolu se dvěma kolegy publikoval odbornou studii, ve které prokazuje, že – zjednodušeně – velké firmy
a korporace se chovají jako lidé. Dělají to,
co vidí jinde, rozuměj u jiných korporací.
Takže když se například jedna společnost „domákne“, že srovnatelné společnosti (srovnatelné například z geografického hlediska) se dopouštějí protiprávní
kamuflace svých finančních výkazů, aby
tak docílily lepšího hospodářského výsledku, brzy toto jednání také
přijme za své. Podle Parsonse a kolegů
je vlna zkresleného výkaznictví napříč
srovnatelnými korporacemi vysvětlitelná mnohem přiléhavěji právě tímto zmíněním „opičením se“ než jinými, vnějšími
faktory (například odlišnou intenzitou
vymáhání práva v různých geografických
regionech). Ale nemusí jít jen o zkreslování finančních údajů. Podle jiné studie,
na níž se podílel ten samý Parsons, firmy napodobují své geograficky blízké
konkurenty i v investiční činnosti, a to
třeba i navzdory značné rozdílnosti oborů, v nichž svůj byznys uskutečňují. To
ostatně pomáhá vysvětlit, proč se tolik
bank a dalších velkých finančních korporací nechalo zlákat k nezákonné manipulaci se stěžejní úrokovou sazbou LIBOR
nebo proč jich tolik před finanční krizí
investovalo do takzvaných toxických
cenných papírů. Toxikomanie se zkrátka
šíří mnohem spíš v takovém prostředí,
kde už jsou všichni nebo skoro všichni
intoxikovaní. Pak se toxikomanie stává
normou, a kdo právě není intoxikován –
kde neplave s proudem – jako by ani nebyl. Ostatně, pokud někdo na příchodu
finanční krize opravdu vydělal, bylo to
pár lidí jako Mike Burry, zakladatel hedgeového fondu Scion Capital, jehož příběh čtivě vypráví Michael Lewis v knize
The Big $hort z roku 2010. Burry a jemu
podobní se před finanční krizí nenechali
intoxikovat. Ba co víc, vsadili (doslova)
na to, že toxikomanie téměř všech okolo
není udržitelná, že se dřív nebo později
dostaví jejich masové zhroucení. Uchýlíme-li se opět k finančnické hantýrce,
lidé jako Burry „šortovali“ (spekulovali
na pokles) u těch cenných papírů, o jejichž dalším růstu a zhodnocení byl přesvědčen takřka celý zbytek trhu. Možná,
že za Burryho schopností jít výnosně
proti proudu, v duchu kontrariánství,
stojí Aspergerův syndrom, jimž trpí. Lidé
s aspergerem jsou odmalička tak trochu
jiní, vlastně jsou nezřídka docela mimo
hlavní proud, často se dokonce vydávají
proti němu.
Vrátíme-li se ke Švýcarsku, tahle země
jakoby snad trpěla „aspergerem“. Ostatně, nejen korporace jsou jako lidé, jistě
i celé státy. Proč ne, když řada korporací
je větších než celé státy. Už v roce 2010
předčily tržby společnosti Yahoo! hrubý
domácí produkt Mongolska. Sportovní
gigant Nike zase v podobném duchu
překonával celou Paraguay, eBay předčila Madagaskar, Chevron Českou republiku, General Electric na tom byla lépe
než Nový Zéland, Bank of America než
Vietnam, Morgan Stanley než Uzbekistán a tak dále. Pokud tedy mohou kontrariánstvím vydělávat lidé jako Burry, proč by obdobné vydávání se proti
proudu nemohlo vynášet klidně i celým
státům – jako teď Švýcarsku.
Sankce neúčinkují
Otázkou zůstává, zda Švýcarsko profituje z toho, že se vydalo proti proudu,
zpět
14
na základě vypočítavosti, nebo nějakého morálně nezávadného kalkulu. Pokud
by Švýcaři třeba své kroky zdůvodňovali
tím, že jen ctí obecnou historickou zkušenost, nelze příliš co namítat – takový kalkul je morálně nenapadnutelný.
A jak už autor těchto řádků argumentoval letos v březnu, historická zkušenost
vskutku říká, že ekonomické sankce
bývají neúčinné. Když totiž jde o opravdu bytostné zájmy, jakékoli sankce jsou
druhořadé. Není to jen intuitivní tvrzení, ale fakt, který lze podpořit tvrdými
daty. Studie Economic Sanctions Reconsidered, kterou vydal washingtonský
Petersonův institut, analyzuje přibližně dvě stovky případů uvalení ekonomických sankcí, k nimž došlo od první
světové války do roku 2000. Sankce
zaznamenaly alespoň částečný úspěch
ve zhruba třetině případů. Nejpřínosnější byly tehdy, když měly pomoci splnit poměrně nenáročný cíl, například
propuštění určitého politického vězně.
V těchto případech uspěje zhruba polovina z nich. Avšak v případech, kdy jde
o mnohem víc, což je jistě i případ ukrajinského konfliktu, mají úspěch jen asi
v jednom případu z pěti. Autokratické
režimy jsou navíc výrazně odolnější vůči
ekonomickému tlaku než ty demokratické. Pokud se tedy sankce Západu vůči
Rusku minou účinkem, nebude to žádné
překvapení. Alespoň tedy v Petersonově
institutu a ve Švýcarsku.
ZDROJ: PENÍZE.CZ; AUTOR: LUKÁŠ
KOVANDA; 19.8.2014
Ruské úřady nařídily zavřít čtyři
moskevské restaurace McDonald’s
Ruský úřad na ochranu spotřebitelů
Rospotrebnadzor nařídil zastavení provozu ve čtyřech moskevských restauracích amerického řetězce s rychlým
občerstvením McDonald‘s kvůli údajnému porušování hygienických předpisů.
Informovala o tom agentura Reuters.
Rospotrebnadzor tvrdí, že v moskevských restauracích McDonald‘s odhalil
„mnohá“ porušení hygienických norem.
Konkrétní výtky však zatím nesdělil.
Společnost McDonald‘s uvedla, že tvrzení úřadu přezkoumává. „Zatím studujeme podstatu stížnosti, abychom pokud
možno co nejdříve učinili nezbytné kroky potřebné ke znovuotevření restaurací pro zákazníky,“ informovali zástupci
společnosti ve svém oficiálním prohlášení. Rozhodnutí úřadu přichází v době,
Vinařský věstník 08/2014
kdy jsou vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy napjaté kvůli ukrajinské krizi. McDonald‘s začátkem dubna ukončil
provoz svých restaurací na Krymu poté,
co tento ukrajinský poloostrov anektovalo Rusko. Někteří ruští politici tehdy
vyzvali k uzavření všech restaurací McDonald‘s v Rusku. McDonald‘ má v Rusku zhruba 400 poboček. První z nich
otevřel v roce 1990 v Moskvě a hamburgery si mezi Rusy rychle získaly značnou
popularitu, napsal nedávno internetový
server BBC.
ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: ČTK, IDNES.CZ;
20.8.2014
Rusové už zavřeli 12 McDonaldů,
přes sto dalších prověřují
Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald‘s již musel v Rusku kvůli údajnému porušování
hygienických předpisů dočasně uzavřít
celkem 12 poboček. Firma uvedla, že
v jejích restauracích po celém Rusku
probíhá více než stovka kontrol. Ruský úřad na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor začal restaurace McDo­
nald‘s zavírat minulý týden. Odmítá
však názor, že jeho kroky jsou odvetou
za západní sankce vůči Rusku. Tvrdí, že
v provozovnách zjistil porušování hygienických předpisů. Americká společnost
uvedla, že nyní zkoumá tvrzení úřadu,
aby zjistila, jakými kroky by mohla zajistit rychlé obnovení provozu restaurací. Firma má v Rusku celkem 440 poboček. První otevřela v roce 1990 v Moskvě
a hamburgery si mezi Rusy rychle získaly značnou popularitu.
McDonald‘s začátkem dubna ukončil
provoz svých restaurací na Krymu, když
tento ukrajinský poloostrov anektovalo
Rusko. Někteří ruští politici tehdy vyzvali k uzavření všech restaurací McDonald‘s v Rusku.
ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: ČTK; 29.8.2014
Rusko zase povolilo dovážet ze Západu některé potraviny
Moskva – Ruská vláda ve středu vyňala ze seznamu zakázaných potravin ze
Západu některé specifické produkty. Povolila například dovoz některých druhů
rybího potěru, bramborové sadby, semen
a sazenic některých druhů zeleniny a luštěnin, bezlaktózových mléčných výrobků
a dalšího zboží. Vesměs jde o produkty,
jejichž dovoz může podpořit rozvoj domácí potravinové výroby, uvedla agentura Reuters. Rusko zakázalo od 7. srpna na jeden rok dovoz zemědělských
a potravinářských produktů z Evropské
unie, USA, Austrálie, Kanady a Norska
v reakci na sankce Západu, který Moskvu viní z podpory povstalců na východě
Ukrajiny. Vláda povolí dovoz čerstvě vylíhlých lososů a pstruhů. Ceny lososa, jehož Rusko dováželo především z Norska,
v posledních dnech podle zpráv médií
výrazně rostou. Moskva uvedla, že podpoří dovoz lososa z Chile a pomůže při
rozvoji domácího chovu ryb.
Dále se ruší zákaz dovozu bramborové sadby, sazenic cibule a cukrové řepy
a semen hrachu určených k pěstování. Embargo přestává platit rovněž pro
bezlaktózové mléko a mléčné výrobky,
biologicky aktivní doplňky stravy, vitaminové a minerální doplňky, bílkovinné
koncentráty a jejich směsi, potravinové
vlákniny a potravinová aditiva.
Ruské úřady dostávají po zavedení
embarga stále více stížností na růst maloobchodních cen řady potravin. Výrazně rostou ceny masa, zejména drůbežího, ale i mléka a sýrů, ovoce a zeleniny,
uvedla agentura Interfax.
ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK;
20.8.2014
Rusko zvažuje zavedení státního monopolu na produkci vína
Podle těchto úvah by víno mohlo
být produkováno jen ve státních podnicích a v podnicích ovládaných státem. Očekává od toho zvýšení kvality
tuzemského vína a zvýšení příjmů do
státního rozpočtu. Současně to má být
cesta soběstačnosti Ruska v zásobení
vínem a předejití tak následkům dalších
případných sankcí ze strany Západu.
Zavedení státního monopolu by mělo
být i hybnou silou pro zvýšení objemu
produkce a jejího uplatnění v maloobchodech pro krymský a krasnodarský
vinařský průmysl. Ruští analytici z oblasti vinařství jsou však proti tomuto
kroku, podle jejich názoru je to cesta
k potopení ruského vinařského průmyslu prostřednictvím daní a vytvářením
nesoutěžních podmínek na trhu s vínem. Domnívají se také, že následkem
bude černý trh a pokles tuzemské kvality vína.
ZDROJ: DECANTER.COM, 20.8./JS
zpět
15
Rakouští vinaři čekají na schválení
nového programu ÖPUL (Agroenvi)
2015
V Bruselu čeká na odsouhlasení rakouský program ÖPUL 2015. Jeho povolení se ale předpokládá nejdříve koncem
roku. Žadatel musí splnit následující
podmínky:
Ochrana půdy proti erozi
• Celoplošný zelený pokryv půdy
meziřadí rostlinami pocházejícími
z výsevu (minimálně jeden druh
musí být víceletý) nebo z původních rostlin. Za splnění této podmínky se nepovažuje mulčování
slámou nebo kůrou či výsev obilovin.
• Je povoleno ponechání otevřené
půdy v příkmenném pásu v šířce
max. 80 cm.
• Dále jsou 2 možnosti svažitosti:
• Méně než 25 %
• Minimální délka ozelenění
1.11. až 30.4. (sazba 100 €/ha)
• Celoroční ozelenění (sazba
200 €/ha)
• Od 25 % do 40 % (sazba
300 €/ha)
• Od 40 % do 50 % (sazba
500 €/ha)
• Na 50 % (sazba 800 €/ha)
Pro uvedené 3 varianty je podmínkou
celoroční ozelenění .
• Kypření půdy se může provádět
jen v období ozelenění, a to tak,
aby nedošlo ke zničení ozelenění.
• Další využití získané hmoty z ozelenění není přípustné, s výjimkou
spásání.
Nepoužívání přípravků na ochranu
rostlin
Toto opatření je podmíněno přihlášením se do programu ochrany půdy proti
erozi.
VARIANTY:
• Nepoužívání insekticidů (s výjimkou bio-přípravků) sazba
250 €/ha
• Nepoužívání herbicidů, sazba
250 €/ha
Mohou být využity obě varianty současně.
Takže např. na svahu do 25 % při
celoročním ozelenění, nepoužívání insekticidů a herbicidů činí sazba
700 €/ha.
Vinařský věstník 08/2014
Ekologické vinohradnictví, sazba
700 €/ha
Např. na svahu do 25 % při ekologickém vinohradnictví činí sazba 900 €/ha.
ZDROJ: DER WINZER, 18. 08. 2014/JS
V Rakousku se zřítilo malé letadlo,
které plašilo hejna špačků
Ráno 25.8. se zřítilo do vinic nedeleko
Golsu u Neziderského jezera letadlo Piper PA 18, které mělo za úkol plašit špačky. Letadlo se po nárazu vzňalo. Pilot (65
let) na místě zemřel, jinak ve vinicích nikdo nebyl poraněn. Je možné, že letadlo
zavadilo o dráty vysokého napětí a pak
explodovalo.
Pro lety rozhánějící hejna špačků, kdy
je nutné létat poměrně nízko, je nutné
speciální povolení. Je k tomu zapotřebí
speciální školení pilota a vhodné letadlo.
V posledních desetiletích spadlo ve
spolkové zemi Burgenland více malých
letadel plašících špačky. V minulém
roce letadlo zachytilo o strom a spadlo
do pole, pilotka byla těžce zraněna. Na
podzim 1990 spadl Piper 18 do vinice,
pilot přišel o život. Při dalších pádech
letadel došlo ke škodám na majetku, ale
pilotům se nic nestalo nebo měli jen odřeniny.
uprostřed noci, poničilo domy, přerušilo dodávku elektřiny. Byl vyhlášen stav
ohrožení.
Postihnuti byli i vinaři – poničené
sklepy a a sklady se sudy s vínem, tisíce
rozbitých lahví. Nejvíce byla podle zpravodajství Daily News postižena malá vinařství. „Všechny naše sudy s červeným
vínem leží na zemi, zatím nevíme o kolik
vína jsme přišli“, říká Steve Matthiasson.
Přitom experti očekávají ještě možné
následné zemětřesení o síle do 5 stupňů
Richtera.
ZDROJ: MARION TOPITSCHNIG;
WWW.FALSTAFF.DE; 25. 08. 2014/JS
ZDROJ: DER WINZER; 27.08.2014/JS
Spolkový úřad pro ochranu spotřebitelů v Německu povolil vyšší dávku
mědi v ekologickém vinohradnictví
Kvůli vlhkému počasí zvýšil úřad maximální dávku mědi v biovinicích během
nejbližších 3 měsíců na 4 kg na hektar.
Došlo k tomu na žádost ECOVINu. Měď
může být použita v přípravcích Cuproxat, Cuprozin flüssig, Cuprozin progress,
Funguran progress a Kocide proti peronospoře a černé hnilobě. Přitom nesmí
být překročeno množství 3 kg/ha v pětiletém průměru a zvýšená aplikace se
musí hlásit příslušnému úřadu.
ZDROJ: AGRARHEUTE.COM; 14. 08. 2014/JS
Silné zemětřesení v Napa Valley
Zemětřesení o sílé 6,1 Richterovy
stupnice postihlo v polovině srpna kalifornský vinařský region s epicentrem
poblíž města Napa. Zemětřesení přišlo
Pokračuje nebezpečné šíření asijských octomilek Drosophila suzukii
Octomilky Drosophila suzukii pokračují ve svém tažení na severozápad.
Pochází z jihovýchodní Asie a tento
třímilimetrový škůdce se šíří po zeměkouli s přepravou ovoce. V roce 2008 se
tento škůdce objevil v Kalifornii a v roce
2009 již v Kanadě. V Evropě byl zjištěn
v roce 2008 v Katalánsku, v roce 2009
již po celém Španělsku, stejně jako na
Azurovém pobřeží ve Francii a v Jižních
Tyrolích. Do Slovinska se škůdce dostal
v roce 2010. V roce 2011 již byl ve Švýcarsku, Bádensku, Falci a Bavorsku. V Rakousku se objevil v roce 2012 v Tyrolích,
Korutanech a ve Štýrsku.
Na území ČR se předpokládá, že může
mít 3 až 5 generací ročně, přičemž na
jihu Evropy až 12. Zajímá se především
o bobulové ovoce včetně hroznů révy
vinné, ale i o meruňky a broskve. Samice
klade 1 až 3 vajíčka do plodu, který se
začíná vybarvovat. Zelené ani přezrálé
plody ji nelákají. Larvy se živí dužninou,
k ideálním podmínkám patří vysoká
zpět
16
vzdušná vlhkost a teploty 20 až 25 °C.
Plod je pak hnilobou zničen během 48
až 72 hodin.
Zatím pro ošetření není povolen žádný insekticid a měl by smysl jen v období počátku vybarvování plodů, což je
zase problematické z hlediska krátkého
času do sklizně. Ani biologická ochrana
zatím dostatečně nefunguje.
ZDROJ: WWW.FALSTAFF.DE; 12.08.2014;
WIKIPEDIE/JS
Soudní rozhodnutí: Deset let nepodmíněně za falšování vína pro R. Kurniawana
Největší padělatel vína všech dob bude
nyní pykat ve vězení. Po několika odkladech padl rozsudek nad 37-letým padělatelem v New Yorku. Falšováním vína
způsobil škodu převyšující 20 milionů
dolarů. Bezprostředně před vynesením
rozsudku se sice omluvil, ale soudce na
to nebral zřetel, trvá na tvrdém potrestání všech, kdo manipulují s potravinami.
Kriminální jednání R. Kurniawana nazval soudce „nehorázným, namyšleným
a bezohledným“. Spotřebitelé musí mít
jistotu, že potraviny jsou bezpečné a že
nejde o žádné „doma připravené kouzelné nápoje“.
K trestu odnětí svobody musí ještě
uhradit 28,4 mil. dolarů. Jeho obhájce
byl rozhodnutím soudu šokován a „téměř jistě“ se proti němu odvolá.
Od roku 2004 si dělal 28-letý Kurniawan jméno ve světě vína jako maniakální sběratel, který dodával do aukcí
největší rarity. K jeho přátelům patřily
špičky prominentů, protože je mohl
zásobovat neuvěřitelnými specialitami
mezi víny. Jak se ukázalo, šlo o padělky,
které vyráběl ve své kuchyni s tiskárnou, etiketami známých Chateaux a pytlem korkových zátek. Z výnosu tohoto
padělání si dopřával život v luxusu.
ZDROJ: WWW.FALSTAFF.DE; 8.08.2014/JS
Vinařský věstník 08/2014
První čínské víno Baron de Rothschild
V dubnu 2009 koupila firma Domaines
Barons de Rothschild sedmihektarovou
vinici v Číně, na poloostrově Shandong,
která se do roku 2016 rozroste na 25 ha.
V roce 2013 byla získána první sklizeň
tohoto podniku „made in China“ z odrůd
Cabernet Sauvignon, Syrah a Marselan.
Jde o experimentální ročník, prvním komerčním vínem má být ročník 2016.
ZDROJ: WWW.LAFITE.COM; 28.07.2014/JS
V západní Galilei (Izrael) byl objeven
4 tisíce let starý sklep
Nachází se severně nedaleko Haify.
Byly v něm nalezeny amfory, v nichž
původně bylo víno. Jejich výzkumem se
zjistilo, že že ve starověku se pro zvýšení
aroma do vína přidával med a jalovec.
Velké oslavy v paláci Tel Kabri probíhaly s hojností vína, nedaleko paláce se
nacházel sklep, který se docela dobře dochoval až do nynějška. Jeho kapacita se
odhaduje na 2 tisíce litrů. Archeologové
analyzovali 40 velkých hliněných amfor
a mimo kyselinu vinnou našli i rezidua
medu a jalovce. Používána byla i máta,
myrta a skořice. Ve sklepě bylo skladováno bílé i červené víno. Papyrus z roku
257 před Kristem odkazuje na nedalekou vinici s 80 000 ks rostlin, která byla
vzdálena jen 15 km. Z této oblasti zřejmě
víno pocházelo.
Nejstarší nalezené víno vzniklo před
více než 9 tisíci lety. V Číně byly nalezeny hliněné nádoby obsahující zkvašenou tekutinu z rýže, medu a hroznů,
příp. hlohu.
ZDROJ: BERNHARD DEGEN; WWW.FALSTAFF.
DE/JS
zpět
17
Download

Vinařský věstník