Pro Vinařský fond zpracoval
Informace z listopadu
Vinařský
věstník
12
2013
Obsah:
Z AK ČR
2
Z PK ČR
11
Ze zahraničních zdrojů
16
Z Monitoringu EU europoslance Hynka Fajmona
17
Ze zpráv Karla Matouška z Bruselu (C/C)
19
Ze zápisu pracovní skupiny pro víno při C/C 14. 10. 2013
21
FOTO: FILIP CVETLER - WWW.FCPR.CZ
1
Z AK ČR
SZIF již vyplatil téměř 20 tisíc žádostí o SAPS
Praha 31. 10. 2013 – Státní zemědělský
intervenční fond k 31. 10. 2013 vyplatil
již 19 928 žádostí o dotaci SAPS v celkové částce 7 425 432 953,01 Kč. Jedná
se o nejrozšířenější dotaci, tzv. platbu
na plochu, plně hrazenou z evropských
peněz, na kterou bylo pro rok 2013 vyčleněno zhruba 21,429 mld. Kč.
Od 16. 10. 2013 vyplácí Fond žadatelům v souladu s evropskou legislativou 50% zálohy na dotační opatření
SAPS. Platby jsou odesílány ihned po
vydání rozhodnutí bez ohledu na nabytí právní moci rozhodnutí. V případě vyplácení druhé části dotací bude
SZIF od 1. 12. 2013 vydávat rozhodnutí
o doplatku, výplata bude následovat
po nabytí právní moci rozhodnutí
o doplatku. Pro urychlení platby je
třeba odeslat vyplněný formulář Prohlášení o vzdání se práva odvolání,
který žadatelé naleznou na webových
stránkách SZIF.
Konečný termín výplaty je dle nařízení EU stanoven do 30. 6. 2014, SZIF se
však již tradičně snaží o vyplacení maximální možné částky v co nejkratším
čase, do konce roku bývá proplaceno
více než 90 % těchto dotací.
V letošním roce, stejně jako vloni,
se někteří zemědělci v souvislosti
s vyplácením druhé části dotace setkají s tzv. modulací plateb, kdy je
v souladu s čl. 10 nařízení Rady (ES)
č. 73/2009 pro přímé platby uplatněna tzv. modulace. Modulací je míněno
snížení celkové sumy všech přímých
plateb, o které žadatel požádal, pokud
je tato suma vyšší než 300 tis. EUR.
Částka přesahující 300 tis. EUR je snížena o 4 %. V případě přímých plateb
to znamená, že pokud součet přímých
plateb v roce 2013 přesáhne 300 tis.
EUR, bude žadateli odečtena částka
odpovídající 4 % z plateb přesahujících 300 tis. EUR.
Více informací lze nalézt na webu
www.szif.cz, případně prostřednict v í m i n fo l i n k y S Z I F n a t e l e fo n u
222 871 871 BEZPLATNĚ, nebo e-mailu:
[email protected]
VLADIMÍRA NOVÁKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ
SZIF
Vinařský věstník 12/2013
Podíl biopotravin roste
Po tři roky běží zajímavý projekt Agrární komory ČR s obchodním řetězcem Billa na propagaci ekologického
zemědělství. Daří se nahrazovat zahraniční biopotraviny českými a snižuje se
množství přejezdů se zbožím na velké
vzdálenosti. Na tiskové konferenci konané v minulém týdnu v sídle komory
to uvedl její prezident Ing. Jan Veleba.
Řekl také, že počet ekologických zemědělců za rok 2012 mírně narostl. Loni
jich k 31. prosinci hospodařilo 3934, a to
na celkové výměře 488 658 ha, což představuje podíl 11,46 procenta z celkové
výměry zemědělské půdy.
Výměra orné půdy dosahuje téměř
60 000 ha, zvýšila se plocha vinic
v ekologickém zemědělství na současných 1 000 hektarů. V ekologickém
zemědělství hospodaří dále jedenáct
včelařů. Jak ukazuje tabulka, počet ekologických zemědělců narůstá a samozřejmě se to projevuje na vzrůstu podílu
biopotravin, o něž má naše společnost
vzrůstající zájem.
Přehled biokategorie v Bille
Podle obchodního ředitele Billy Petra
Dupala má v současné době Billa v nabídce více než 250 bioproduktů. Z nich
zhruba 150 prodává pod vlastní značkou
Naše bio. „Prodeje biopotravin pomalu, ale stále stabilně rostou a udržují si
zájem zákazníků. V současnosti tvoří
zhruba jedno procento z celkového obratu,“ uvedl. Na okolních trzích, především v Německu a Rakousku, je tento
podíl stále vyšší, zhruba odpovídá 5 %.
Billa má zájem o růst biopotravin ve své
nabídce a i pro ni je cílem dostat jejich
podíl v nabídce na 5 %.
Zájem o sortiment
„Největší zájem je tradičně o mléčné
produkty v kvalitě bio. Ty tvoří zhruba
poloviční prodeje všech bioproduktů. Největším „skokanem“ v zájmu je biomaso.
V loňském roce zaznamenalo až 100% nárůst prodejů. Nejméně se prodávají konzervované biopotraviny,“ uvedl Dupal. Jak
dodal, mlékárna Valašské Meziříčí je dlouholetým dodavatelem Billy. Vyrábí pro její
privátní značku Naše bio řadu jogurtů.
Prodeje těchto jogurtů stále rostou – ve
srovnání prvních devíti měsíců letošního
a loňského roku o 6,2 %. Základní příchutě jsou malina, jahoda, borůvka, čokoláda,
lesní směs. V zimě budou v nabídce dvě
novinky: Naše bio jogurt s marcipánem
a mákem a s příchutí jablko a skořice.
V současné době dochází ke změně balení těchto produktů. Místo 200gramových
budou od listopadu v běžnějších 150gramových. Cena se nezměnila, odpovídá
menšímu balení. Mlékárenský výrobek
z Valašského Meziříčí s cedulkou Naše
bio, jogurt jahodový, se stal vítězem testu časopisu dTest. Billa dále od mlékárny
odebírá značkové jogurty, kefíry, kysanou
smetanu, jogurtové nápoje.
Firma Probio rozšiřuje své portfolio
V nabídce Billy je tato společnost zastoupena patnácti produkty prodávanými
pod značkou Naše bio. Jde o produkty pro
zdravé vaření – čočku, pohanku, mouku,
bulgur, krupici a další. V nabídce jsou dále
tyčinky se špaldou a lněným semínkem
a Naše bio kombucha zelený čaj, kvašený
nápoj ze zeleného čaje. V prodejnách Billa
zákazníci najdou na plakátech informaci,
že podíl veškerého zboží s českým původem činí 65 %. České zboží je také značeno vlajkou na cenovce a pomocí takzvaného stopperu s českou vlajkou v regálech.
Z historie Mlékárny Valašské Meziříčí
Historie Mlékárny Valašské Meziříčí se datuje do roku 1992, kdy vznikla
privatizací bývalých Beskydských mlékáren. Od té doby prošla významnou rekonstrukcí výrobních a skladových prostor i strojního zařízení a dnes se může
směle zařadit k moderním závodům na
zpracování mléka a zcela vyhovuje všem
hygienickým a bezpečnostním standardům. Na to dohlíží každodenně i čtyři majitelé firmy, kteří ji zprivatizovali
a jsou v jejím vedení již po dvacet let
její existence. Od počátku své existence
se firma zaměřuje na výrobu čerstvých
mléčných výrobků, a to zejména na mléka, jogurty různých příchutí, gramáží
i tučnosti a na mléčné kysané nápoje
čisté i ochucené, buď v obalu Elopak
nebo PET láhvi. Ve všech svých výrobkových kategoriích patří Mlékárna Valašské Meziříčí k významným tuzemským
výrobcům, ve výrobě mléčných tekutých
kysaných výrobků je dokonce z hlediska
produkce největším výrobcem v Česku.
zpět
2
Své výrobky prodává prostřednictvím
obchodních řetězců do celé České republiky a její výrobky lze najít i v mnoha
řetězcích pod jejich privátními značkami. Firma denně zpracovává zhruba 80
000 l mléka, převážně od regionálních
dodavatelů, které přemění na své mléčné výrobky. Hlavním mottem mlékárny
je především důraz na kvalitu, což bylo
oceněno i mnoha laickými i odbornými
oceněními, jako jsou Mlékárenský výrobek roku, Perla Zlínska či Česká biopotravina.
Certifikace biomléka
Jedním z milníků v historii mlékárny
byl rok 2006, kdy byla firma certifikována na zpracování biomléka a stala se
tak jedním z prvních zpracovatelů biomléka v České republice. „V současné
době zpracováváme zhruba 1,4 milionu
litrů bio mléka ročně od dvou regionálních dodavatelů. Prvními výrobky byly
Bio kysané nápoje přírodní a jahodový,
které byly dokonce oceněny titulem
Mlékárenský výrobek roku 2008. V roce
2008 jsme uvedli na trh také Bio jogurty
přírodní, jahodový a borůvkový. Právě
uvedení biojogurtů na trh bylo prvním
krokem ke spolupráci se společností
Billa, která byla zahájena v roce 2010
a v rámci níž dodáváme dnes do všech
prodejen Billa v Čechách a na Slovensku
biojogurty pod značkou Naše Bio v sedmi příchutích. Přestože je projekt velmi
úspěšný a ročně se pod touto značkou
prodá více než 2,5 milionu jogurtů, rozhodli jsme se na základě požadavku
společnosti Billa podnítit poptávku zavedením letních a zimních edicí jogurtů,
takže zákazníci mohli letos v létě ochutnat kromě tradičních příchutí i jogurty
s příchutí mango – pomeranč nebo černý bez – černý rybíz. Zimní příchutě pak
budou pro zákazníka jistě ještě větším
překvapením. Od listopadu navíc dochází ke snížení hmotnosti na 150 gramů,
což snad umožní ochutnat tyto výrobky i mnoha novým zákazníkům,“ řekl
obchodní náměstek Mlékárny Valašské
Meziříčí Zdenek Bukovjan. Dodal, že se
mlékárna pravidelně hlásí do soutěže
Regionální potravina Zlínského kraje.
„V letech 2011, 2012 i 2013 se nám podařilo pro výrobky Bílý jogurt 500 gramů
a acidofilní mléko cereálie, respektive
jahoda a malina, toto ocenění získat.“
Řada polotovarů Biolinie zpestří
náš jídelníček
Ve Výzkumném ústavu rostlinné
výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni byl od-
Vinařský věstník 12/2013
Srovnání základních statistických ukazatelů ekologického zemědělství
31. 12. 2011 31. 12. 2012
Meziroční nárůst Nárůst za leden–
za rok 2012
–srpen 2012 (%)
14
0,4
Počet ekofarem
3 920
3 934
Výměra zemědělské půdy
482 927
488 658
5 731
1,2
v ekologickém zemědělství (ha)
Podíl ekologického zemědělství na
11,40
11,46
0,06
celkové výměře zemědělské půdy (%)
Výměra orné půdy (ha)
281
58 489
-792
-1,4
Výměra trvalých travních porostů (ha)
398 060
407 219
9 159
2,3
Výměra trvalých kultur (sady) (ha)
6 453
6 672
219
3,3
Výměra trvalých kultur (vinice) (ha)
965
1 000
35
3,5
Výměra trvalých kultur (chmelnice) (ha)
10
11
1
9,1
Ostatní plochy (ha)
18 158
17 371
-787
4,3
Počet výrobců biopotravin
646
454*
-192
-29,7
* Úbytek počtu výrobců biopotravin je způsoben omezením činnosti společnosti Billa, která ukončila
v průběhu roku 2012 dopékání biopečiva ze zmražených polotovarů ve svých provozovnách
startován pod názvem HealthyMinorCereals nový projekt zaměřený na
minoritní plodiny, na jehož realizaci
se podílí i firma PRO-BIO, s. r. o. – největší tuzemský výrobce biopotravin.
I ten se prezentoval na tiskové konferenci Agrární komory ČR a její majitel
Ing. Martin Hutař je i zákonitě jedním
z nejvýznamnějších aktérů tohoto evropského projektu. Mezi minoritní plodiny se v České republice řadí pšenice
špalda, pšenice dvouzrnka a jednozrnka, žito a oves. Narůstající poptávka
spotřebitelů po zdravých a nutričně
bohatých potravinách vede producenty
potravin ke zvýšenému zájmu o pěstování a zpracování těchto opomíjených
neboli minoritních plodin. „Jedná se
o plodiny, které byly na našem území
dříve běžně pěstovány a využívány, ale
v současné době se s nimi setkáváme
jen zřídka,“ říká zakladatel a spolumajitel společnosti PRO-BIO, s. r. o., Ing.
Martin Hutař. Podle jeho slov mají
ale tyto staré nepřešlechtěné plodiny
v našem jídelníčku své místo, protože
jsou velkým přínosem pro náš organismus. Společnost PRO-BIO, s. r. o., se
zpracování minoritních plodin věnuje
od počátku svého vzniku v roce 1992.
Zákazníkům je nabízí jednak v podobě
suroviny, jednak jako upravené směsi
na rychlou a snadnou přípravu pokrmů.
„Spotřebitelům chceme dané plodiny
přiblížit a usnadnit jim jejich zařazení
do jídelníčku,“ vysvětluje Martin Hutař.
Řada polotovarů Biolinie obsahuje asi
dvacet různých směsí na přípravu polévek, palačinek, dezertů či špaldota –
rizota ze špaldy. Všechny jsou v kvalitě
bio a neobsahují žádné konzervační látky, aromata, barviva ani zvýrazňovače
chuti. „Díky projektu HealthyMinorCereals máme příležitost spolupracovat
na vývoji dalších unikátních produktů
z minoritních plodin a na jejich širším
využití pro lidskou výživu,“ doplňuje
Martin Hutař.
Vyplacené finanční prostředky v rámci
agroenvironmentálního opatření Ekologické
zemědělství – dotace na plochu zařazenou do
ekologického zemědělství nebo přechodného
období v letech 1998– 2012
Rok
Vyplacené finanční prostředky (mil. Kč)
1998
48,1
1999
84,1
2000
89,1
2001
167,9
2002
210,8
2003
230,8
2004
292,2
2005
285,8
2006
304,9
2007
536,4
2008
687,5
2009
980,8
2010
1154,0
2011
1160,7
2012*
1224,5
* předpoklad dle žádostí
Dotace v ekologickém zemědělství
Na závěr tiskové konference přiblížil
Jan Veleba novinářům podporu ekologického zemědělství státem. Rozhodně není
zanedbatelná a agrární komoře jde o to,
aby byla cílená a podpor se nezneužívalo.
„Nemáme zájem na tom, aby se v sadech
ležících spíš ladem kvůli dotacím jen naoko sklízelo ovoce nebo z luk se sklízelo
bioseno, které se nezkrmí a končí někde
v kompostu. Jde nám o cílené a užitečné
ekologické zemědělství, jehož podpora
má velký význam,“ uvedl Veleba. Od roku
2007 je podpora ekologickým zemědělcům na plochu vyplácena v rámci Programu rozvoje venkova 2007–2013. Výše
dotace byla pro rok 2012 následující:
• 155 eur/ha při hospodaření na
orné půdě, s výjimkou pěstování
zeleniny nebo speciálních bylin,
• 89 eur/ha při hospodaření na
travních porostech pro 100% ekologického zemědělce (bez souběhu s konvenčním zemědělstvím),
71 eur/ha pro zemědělce se souběhem,
• 849 eur/ha, při obhospodařování
vinic, ovocných sadů nebo chmelnic, 510 eur/ha při obhospodařování extenzivních ovocných sadů.
ZDROJ: EUGENIE LÍNKOVÁ
zpět
3
Ministr zemědělství: Zemědělci letos dostanou dříve peníze v rámci
programu Podpora pojištění
6.11.2013 – Pro Podporu pojištění určil
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF) pro letošní rok
200 milionů korun. V říjnu MZe zajistilo dotaci, která navýšila prostředky na
tento program o dalších 100 milionů.
Prostřednictvím programu Zemědělec bude letos poskytnuto žadatelům
zhruba 490 milionů korun. „Na základě
dohody mezi Ministerstvem zemědělství a Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem můžeme letos v předstihu vyhlásit konečnou výši
podpory v programu Podpora pojištění.
Oproti loňskému roku je to asi o jeden
a půl měsíce dříve. Díky tomu je možné
připravovat dřívější výplatu přiznaných
podpor,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
P r o p r o g r a m Po d p o r a p o j i š t ě n í
alokoval PGRLF na rok 2013 původně 200 milionů korun. Díky dotaci
z úspor Ministerstva zemědělství,
kterou fond dostal v říjnu, mohou
být prostředky na program navýšeny
o 100 milionů. Konkrétně dostanou
žadatelé na pojistné pro speciální plodiny (např. ovoce, zelenina, réva vinná, chmel) a hospodářská zvířata 50%
podporu, na pojištění lesních školek
dostanou 30%. Díky stomilionové dotaci z MZe a s ohledem na předpokládanou úsporu v programu Zemědělec,
může i letos PGRLF podpořit pojištění
ostatních plodin (např. obiloviny), a to
ve výši 18%. Pro program Zemědělec
(podpora úroků z úvěrů) PGRLF vyčlenil prostředky ve výši 610 milionů
korun. Po zpracování došlých žádostí bude při maximální základní sazbě
podpory ve výši 2,5% vyčerpáno zhruba 490 milionů. Předpokládaná úspora
dosáhne 120 milionů a právě tyto peníze použije PGRLF na podporu pojistného ostatních plodin.
Dnes otevřel PGRLF druhé kolo příjmu žádostí o poskytnutí podpory ve
formě úročené půjčky na obnovu provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce
zasažených povodněmi, záplavami nebo
přívalovými dešti. Fond může mezi žadatele rozdělit celkem 200 milionů
Místo kontroly
Výrobce
Dodavatel
Země
původu
PLACECOM s.r.o., mobilní stánek
v blízkosti - Budějovická 1008,
25242 Jesenice u Prahy
výrobce nebyl řádně
doložen
VINAŘSTVÍ SEDLEC s.r.o.,
Maďarsko
BRNO, BAYEROVA 8, 602 00,
IČ:26971658
korun. Příjem žádostí o tuto podporu
bude ukončen 31. prosince 2013.
DANA VEČEŘOVÁ; ŘEDITELKA ODBORU
KOMUNIKACE MZE
SZPI zveřejňuje průběžné výsledky
kontrol burčáku a ČZHM
6. 11. 2013 - Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) dokončila
laboratorní analýzu více než poloviny
vzorků burčáku a částečně zkvašeného
hroznového moštu (ČZHM), které odebrala v rámci letošní prodejní sezóny.
Rozbor prokázal nevyhovující parametry
u pěti vzorků ze 41, u kterých byla dosud
analýza ukončena. Metoda nukleární
magnetické rezonance u 2 vzorků vyvrátila deklarovaný původ hroznů z České
republiky, produkt pocházel z hroznů
cizozemského původu a prodejce tak
spotřebitele uváděl v omyl. Dále SZPI
prokázala u dvou vzorků vyšší než povolenou míru přicukření a u 1 vzorku
navíc i přítomnost tří typů syntetických barviv. Nevyhovující hodnoty jsou
u uvedených parametrů považovány za
Vyhovuje /
nevyhovuje ve
sledovaných
parametrech
NEVYHOVUJE
vyhovuje
Zjištěna přítomnost syntetických
barviv: azorubin (E122), indigotin
(E132), ponceau 4R (E124), žluť
SY (E110).
Zjištěna přítomnost etanolu
z přidaného cukru 8,6% obj.,
limit max. 1,5% obj.
–
vyhovuje
–
Vinařství Sádek s.r.o., Spojovací
1345, 67401 Střítež
České vinařství Chrámce s.r.o.,
Chrámce čp. 32 43401 Chrámce VELBUR s.r.o., Kabátnická
1701/4,
43401 Most (stánek před
OD Kaufland)
Vinařství Sádek, s.r.o.
Kojetice na Moravě
České vinařství Chrámce
s.r.o., Chrámce čp. 32
43401 Chrámce Rodinné vinařství
Jedlička a Novák
Bořetice a.s., Masarykova
439/9, 60200 Brno
Vinařství Sádek, s.r.o.
Slovensko
Kojetice na Moravě
dodavatel hroznové šťávy
Maďarsko
Miroslav Jagoš
Slovácká 260, 69611 Mutěnice
VELBUR s.r.o., Preslova
ČR
1266/1115000 Praha 5
Důvod nevyhovění
NEVYHOVUJE
Skutečný obsah alkoholu nižší
než 0,2% obj., ČZHM však musí
obsahovat min. 1% skut. obsahu
alkoholu
Zjištěna přítomnost etanolu
z přidaného cukru v množství
4,62% (limit max. 2%)
–
Božena Vašková, stánek OZ,
Marie Rozková, Jezeřany- Marie Rozková, Jezeřanytržnice POHOŘELEC, 60200 Brno Maršovice 238
Maršovice 238
Slovensko
NEVYHOVUJE
Roman Krejčí, Nádražní 35, 73921
Paskov
Vinospol, spol. s r.o., Údolní
1076, 696 11, Mutěnice, IČ:
26942607
Itálie
vyhovuje
Bronislav Vajbar, Nádražní
480, 691 03 Rakvice
Maďarsko
vyhovuje
–
Pastra, s.r.o., Zábrdovická
2, 61500 Brno, IČ 26892278
Itálie
vyhovuje
–
Great-Wine s.r.o., Václava III
247/28, Olomouc-Lazce
Víno Jelenová s.r.o., Dolní
Luční 141/7, 691 41 Břeclav 4
Maďarsko
vyhovuje
–
Slovensko
vyhovuje
–
Maďarsko
vyhovuje
-
Slovensko
vyhovuje
-
Mgr. Marie Rozková, Jezeřany
- Maršovice 238, Loděnice
Slovensko
671 75
vyhovuje
-
stáčírna: Vinospol,
spol. s r.o., Údolní 1076,
696 11, Mutěnice DIČ:
CZ26942607
Ing. Roman Chocholoušek,
Bronislav Vajbar,
Resslova 200/7, 30100 Plzeň
Nádražní 480, 691 03
Rakvice
Jan Kubín, Gabrielovo náměstí 35, Vinařství Mutěnice
39155 Chýnov
s.r.o., Údolní 1174, 696 11
Mutěnice
VINIE-FT s.r.o., Vídeňská 132/100, Pavel Mikulica, Vrbice 21
61900 Brno
Petr Gabriel, Mírové náměstí 123, Vinařství V&M
550 01 Broumov
Zborovský v.o.s., Dlouhá
2, 691 06 Velké Pavlovice
Jaroslav Čálek, Tomkova 71, 549
Vinofol s.r.o., provozovna
54 Police nad Metují
Novosedly 315
Stanislav Rudolfský, nám. ČSA 60, Vinařství V&M
551 01 Jaroměř
Zborovský v.o.s., Dlouhá
2, 691 06 Velké Pavlovice
PD Bratislava a.s.
JULKA 96 s.r.o., Holečkova 242/15,
Hospodárská 9,
77900 Olomouc
Bratislava, IČ: 00190284
Vinařský věstník 12/2013
Vinofol s.r.o., Koliště 829,
602 00 Brno, provozovna
Novosedly 315
Víno Jelenová s.r.o., Dolní
Luční 141/7, 691 41 Břeclav 4
zpět
4
Místo kontroly
Výrobce
Dodavatel
Vinařství U Kapličky s.r.o., Horní
283/87, 70030 Ostrava
Martin Škorpil, Poděbradská
489/116, 19800 Praha
Vinařství U Kapličky
s.r.o., Vinařská 484, Zaječí
VÍNO SÝKORA s.r.o.,
ČEJKOVICE
Vinařství U Kapličky s.r.o.,
Vinařská 484, Zaječí
VÍNO SÝKORA s.r.o.,
ČEJKOVICE, PŘÍHON 1, 696
15, IČO:26256517
BURČÁKOMAT VINAŘSTVÍ
VALTICE s.r.o., Vinařská
ev.č.47, Valtice
MKM VÍNO s.r.o., Nádražní, 15000 BURČÁKOMAT
Praha 5
VINAŘSTVÍ VALTICE
s.r.o., Vinařská ev.č.47,
Valtice
Alice HRÁČKOVÁ, Plzeňská
950/127, 15000 Praha 5
Vinařství U Kapličky
s.r.o.
Víno Kovacs, s.r.o., Uhelná 1896/2, Víno Kovacs, s.r.o.,
40502 Děčín IV-Podmokly
Novosedly 35, 69182
Novosedly na Moravě
Miroslav Jagoš – autodoprava,
BODEN-VIN Kft.,
obchodní činnost, stánek u OC
Akasztó, Hungary
Olympia, Srbická 464, 41510
Teplice
Šárka Koplová, Na Kapli 1558,
Vinařství U Kapličky,
76361 Napajedla
s.r.o., Vinařská 484, 601
05 Zaječí
Petra Ababnehová, Bratislavská tržnice Pavlína (stánek OZ), 69301
Hustopeče
Martin Mišťúrik, Lidická 3341/137,
69003 Břeclav
Jakub Severin, Kamenná 2706,
76001 Zlín
Jarmila Sedláčková, 115, 67163
Lechovice
VD Vinotéky s.r.o., Hradecká 40,
62100 Brno
Jiří Pavelka, Pražská ul., 66902
Znojmo
Petr Procházka, Velká Michalská,
66902 Znojmo
Lukáš Kovaľský, prodejní prostor
domu-Divišovo náměstí 2/168,
66902 Znojmo
Pavlovín, spol. s r.o., 52, 69174
Bohumilice
Pavlovín, spol. s r.o., 52, 69174
Bohumilice
Franz Gartner s.r.o., Hlávkova
1346, 334 01 Přeštice
Mgr. Michal Heřman, stánek na
náměstí Svobody, 342 01 Sušice
VELBUR s.r.o., Lochotínskáprodejní stánek u Kauflandu, 301
00 Plzeň
VELBUR s.r.o., Lochotínskáprodejní stánek u Kauflandu, 301
00 Plzeň
Víno Kovacs, s.r.o., 5.Května, 33901
Klatovy
Marie Vozdková, Vašátkova 15, 517
01 Solnice
Vyhovuje /
nevyhovuje ve
sledovaných
parametrech
Důvod nevyhovění
Itálie
vyhovuje
–
Maďarsko
vyhovuje
–
Vyrobený vyhovuje
v České
republice
z hroznů
sklizených
v EU
Vinařství U Kapličky s.r.o.
mošt
vyhovuje
vyrobený
v EU
z hroznů
sklizených
v Itálii
Víno Kovacs, s.r.o., Novosedly Maďarsko vyhovuje
35, 69182 Novosedly na
Moravě
Miroslav Jagoš – autodoprava, Maďarsko vyhovuje
obchodní činnost, Slovácká
665, 69611 Mutěnice
–
Pastra, s.r.o., Zábrdovická 2,
615 00 Brno
–
–
–
ČZHM
vyhovuje
vyrobený
v EU
z hroznů
sklizených
v Itálii
ಠeská
vyhovuje
republika
–
Vinařství Halm
s.r.o.,Trávníky, Velké
Pavlovice
Pavlovín, s.r.o., Velké
Pavlovice
JUDr. Blanka Ďurinová,
Masarykovo nábřeží 14,
110 00 Praha1.
Perla vín, Marie Rozková,
Jezeřany 238
Vyrábí Burčákomat
Vinařství Valtice s.r.o.
Vinařská ev.č. 47 Valtice,
Vinařství Halm
s.r.o.,Trávníky, Velké
Pavlovice
Pavlovín, s.r.o., Velké
Pavlovice
JUDr. Blanka Ďurinová,
Masarykovo nábřeží 14, 110
00 Praha1.
Perla vín, Marie Rozková,
Jezeřany 238
Burčákomat Vinařství Valtice
s.r.o. Vinařská ev.č. 47 Valtice,
Jiří Pavelka, Sedlešovice
18, 66902 Znojmo
Mgr. Petr Procházka,
Stojanova 744/4, 66902
Znojmo
Vinařství Waldberg
Vrbovec s.r.o., Vrbovec
Jiří Pavelka, Sedlešovice 18,
66902 Znojmo
Mgr. Petr Procházka,
Stojanova 744/4, 66902
Znojmo
Vinařství Waldberg Vrbovec
s.r.o., Vrbovec 190,67124
Česká
republika
vyhovuje
–
Pavlovín, spol. s r.o., 52,
69174 Bohumilice
Pavlovín, spol. s r.o., 52,
69174 Bohumilice
Vinařství U Kapličky
s.r.o., Vinařská 484, 69105
Zaječí
Réva Rakvice s.r.o., Dolní
32, 691 03 Rakvice
AgroStorm s.r.o., Příční
118/10, 60200 Brno
Pavlovín, spol. s r.o., 52, 69174 Maďarsko
Bohumilice
Pavlovín, spol. s r.o., 52, 69174 Itálie
Bohumilice
Pastra, s.r.o., Zábrdovická 2,
Itálie
60200 Brno
vyhovuje
–
vyhovuje
–
vyhovuje
–
Itálie
vyhovuje
–
EU
vyhovuje
–
Velbur s.r.o., Bělehradská 23,
Praha 2
ČR
vyhovuje
–
Víno Kovacs, s.r.o., 691 82
Novosedly 35
Pastra, s.r.o., Zábrdovická 2,
615 00 Brno
Maďarsko
vyhovuje
–
Itálie
vyhovuje
–
ČR
NEVYHOVUJE
Itálie
vyhovuje
Itálie
vyhovuje
VINNÉ SKLEPY
MARŠOVICE v.o.s., Jezeřany
-Maršovice č.p. 240, 671 75
ČR
vyhovuje
–
Vinařství U Kapličky s.r.o.,
Vinařská 484, 69105 Zaječí
Původ
vyhovuje
hroznů: Itálie
–
RODINNÉ VINAŘSTVÍ
JEDLIČKA A NOVÁK,
Bořetice a.s.
Víno Kovacs, s.r.o., 691 82
Novosedly 35
Vinařství Mutěnice,
s.r.o., Údolní 1174, 696 11
Mutěnice
Miloš Červený, I.J. Pešiny, 517 41
Zemědělské družstvo Něm­
Kostelec nad Orlicí
čičky, Němčičky 153, 691 07
Vinospol, spol. s r.o.,
INTER TECHNIK s.r.o., Hlavní
Údolní 1174, 696 11
třída 3274, 73801 Frýdek-Místek
Mutěnice, IČ: 26942607
Vinařství Mutěnice
Ivana Krausová, Za Splavem,
s.r.o., Údolní 1174, 696 11
73401 Karviná - Ráj
Mutěnice
Dagmar Kolářová, Vítkovecká 172, VINNÉ SKLEPY
39001 Sezimovo Ústí
MARŠOVICE v.o.s.,
Jezeřany -Maršovice č.p.
240, 671 75
Vinařství U Kapličky s.r.o.,
Vinařství U Kapličky
Chýnovská 3049, 39001 Tábor
s.r.o., Vinařská 484, 69105
Zaječí
Vinařský věstník 12/2013
Země
původu
Réva Rakvice s.r.o., Dolní 32,
691 03 Rakvice
Velbur s.r.o., Bělehradská 23,
Praha 2
Milan Obst, Jiráskova 2, 516
01 Rychnov nad Kněžnou
Vinospol, spol. s r.o., Údolní
1174, 696 11 Mutěnice, IČ:
26942607
Vinařství Mutěnice s.r.o.,
Údolní 1174, 696 11 Mutěnice
–
Maďarsko
vyhovuje
–
Maďarsko
vyhovuje
–
Česká
republika
vyrobeno
v České
republice
z hroznů
sklizených
v EU
Česká
republika
Česká
republika
vyhovuje
–
vyhovuje
–
NEVYHOVUJE
vyhovuje
Klamavě označený geografický
původ
–
Klamavě označený geografický
původ
–
–
zpět
5
důkaz falšování. Dalších 36 vzorků při
rozborech vyhovělo, přehled všech dosud hodnocených vzorků je k dispozici
v přiložené tabulce.
Inspekce letos prověřila 624 prodejních míst burčáku a ČZHM a v 74 případech odebrala vzorek pro analýzu
v laboratoři. Součástí převážné většiny
kontrol je senzorické hodnocení nabízeného zboží, kontrola průvodní dokumentace a hygieny prodeje.
S prodejci nevyhovujících vzorků
SZPI zahájí správní řízení o uložení
sankce. Inspekce bude pokračovat v odběrech vzorků burčáku a ČZHM do konce prodejní sezóny 30. 11. 2013.
Výsledky analýz dalších desítek odebraných vzorků inspekce zveřejní v následujících týdnech, laboratorní metoda
vyžaduje přirozené prokvašení burčáku
a ČZHM po dobu minimálně 4 - 6 týdnů.
Pozn.: SZPI odebírala vzorky u prodejců (kontrolovaná osoba). Údaj o výrobci, resp. dodavateli byl zjištěn z dokladů
předložených prodejci během kontroly.
ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA –
TISKOVÝ MLUVČÍ, ZDROJ: STÁTNÍ
ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE
Hodnocení Programu výzkumu v agrárním sektoru 2007 – 2012
Základní údaje o programu
• Kód a název programu: QH „Program výzkumu v agrárním sektoru 2007 – 2012“
• Podprogramy:
Podprogram I: Efektivní postupy
v agrárním sektoru
Podprogram II: Ochranné a šetrné postupy hospodaření
• Doba řešení: 2007 – 2012
• Poskytovatel: Ministerstvo zemědělství
• Schválení programu: Usnesení vlády ČR dne 16.11.2005 pod č. 1477,
notifikováno
u Evropské komise
pod č. N 19/2006 a dne 16.10.2006
vydáno rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory se Smlouvou o Evropském společenství.
O notifikaci programu u Evropské
komise byl informován Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže.
• Plánované celkové náklady a výdaje ze státního rozpočtu na dobu
trvání programu:
• Z veřejných zdrojů: 1 300 400
tis. Kč(skutečnost: 1 230 429
tis. Kč)
Vinařský věstník 12/2013
•
Celkem: 1 435 628 tis. Kč (skutečnost: 1 292 455 tis. Kč)
• Název organizace: Chmelařský institut s.r.o., Žatec
• Název výsledku: Mulčovač do
chmelnic
• Typ výsledku: prototyp, užitný
vzor, průmyslový vzor
• Číslo a název projektu: QH81049
„Integrovaný systém pěstování
chmele“
Popis výsledku: Inovace horizontálního mulčovače do chmelnic spočívá
v možnosti nastavení šířky záběrů stroje
a v odhozu mulčované hmoty do stran
chmelových řadů za pomoci speciálně
zahnutých nožů. Stroj je určen k plošnému sežínání a mulčování travního
porostu, plevele, dřevních náletů do
průměru 1 cm, ve chmelnicích i ve vinicích, včetně drcení révy. Šířku záběru
(2 050 mm – 2 200 mm – 2 300 mm) je
možné nastavovat a tím regulovat záběr
mulčování plodin na požadovanou šířku v závislosti na šířce chmelových řad
chmelnice. Zahnuté nože zabezpečují
lepší drcení a odhoz mulčované hmoty
vyhazovacími otvory.
Z hlediska technického osvědčení
se jedná o druh: pracovní stroj nesený,
horizontální mulčovač, tovární značka:
OSTRATICKÝ, typ: HM4/HM5. Technický celek se shoduje s typem schváleným Ministerstvem dopravy ČR (č.
S-0253-03-02). Hmotnost stroje dosahuje 590 kg, maximální přepravní rychlost
všech alternativ stroje je 20 km/hod.
Ekonomická (prodejní) hodnota stroje
představuje 168 000 Kč.
Mulčovač do chmelnic byl přihlášen do soutěže o „Cenu Inovace roku
2012“, pořádané Asociací inovačního
podnikání ČR. Prezentován byl na
„Týdnu výzkumu, vývoje a inovací
v ČR“ v r. 2012 a potvrzení o účasti
v soutěži převzal Chmelařský institut
s.r.o. v Senátu Parlamentu. Vznikly
následující typy výsledků: Zařízení
pro boční odhoz mulčované plodiny
v meziřadí chmelnic s variabilní šířkou
pracovního záběru (prototyp), Zařízení pro boční odhoz mulčované plodiny
v meziřadí chmelnic s variabilní šířkou
pracovního záběru (užitný vzor, číslo
zápisu 23597), Mulčovač do chmelnic
(průmyslový vzor), Osvědčení o zápisu
průmyslového vzoru číslo 35462. Majitelé tří typů výsledků jsou Chmelařský
institut s. r. o. Žatec a Ostratický, spol.
s r. o., Týnec.
Uživatelé: Chmelařský institut s.r.o.
Žatec, Svaz pěstitelů chmele ČR, Žatec.
Srovnání výsledku se stavem v zahraničí: Současná mulčovací zařízení v ČR
a ve světě jsou sestrojena s šířkou záběru, který nelze přizpůsobit šířce meziřadí
a zároveň nedochází k odhozu mulčované
biomasy do stran k chmelovým řadům.
Obecně po použití těchto zařízení mulčovaná biomasa zůstává shlukovitě na posečených místech, čímž dochází k degradaci
biomasy a k následnému potlačení růstu
stávajícího porostu. Nevýhody odstraňuje
výše uvedený mulčovač do chmelnic.
Další stroj pro chmelnice: „Zařízení
pro uchycení výsevních koncovek s variabilní šířkou výsevu meziplodin ve
chmelnicích“ (Projekt QH81049) – CHI
Britská libra i euro značně oslabily
po projevu centrálních bankéřů
Britská libra oslabila ve všech měnových párech v reakci na prohlášení představitelů centrální banky (14:00), kteří
oznámili, že trhy falešně věří, že centrální
banka bude v blízké době zvedat úrokové
míry. Guvernérem britské centrální banky se po Siru Mervynu Kingovi stal Mark
Carney. Na posledním slyšení v britském
parlamentu 26. června hodnotil bývalý guvernér britské centrální banky Sir
Mervyn King vývoj cen aktiv značně pesimisticky: „Nízké úrokové míry po celém
světě jsou zodpovědné za velmi vysoké
ceny aktiv. To není udržitelné. V budoucnosti bude velká výzva, když se úrokové
míry budou vracet na normální úroveň.
Ceny aktiv spadnou na přirozenou úroveň. Pokud úroveň zadlužení nebude do
té doby snížena, tak vznikne značný problém se solventností nejen finančních institucí.“ Mark Carney, v minulosti třináct
let zaměstnaný u investiční banky Goldman Sachs, na post guvernéra přechází
z kanadské centrální banky. Rozhodnutí nezvedat v brzké době úrokové míry
nastavené na 0,5 % padlo na prvním
setkání bankovní rady v novém složení.
Ceny domů meziročně v Británii vzrostly
o 3,7 %. Ekonomika jeví známky hospodářského oživení. Další oslabení kurzu
může britské ekonomice dále pomoci.
WWW.APIC-AK.CZ/BURZOVNIZPRAVODAJSTVI-EURO-2013.PHP; 4.7.2013
Euro dnes patrí medzi najslabšie meny
Kurz EUR/USD dnes klesá o 0,9 percenta na 1,3223 USD za 1 EUR, čo je
zpět
6
dvojtýždňové minimum. Pre spoločnú
menu eurozóny sú nepriaznivé informácie o nečakanom raste počtu nezamestnaných v Nemecku o 7000 na 2,95 milióna ľudí. Miera nezamestnanosti ostala
na úrovni 6,8 %. Pre americký dolár bola
naopak priaznivá revízia rastu HDP
v druhom štvrťroku na 2,5 % z predchádzajúcej prognózy 1,7 %. Analytici odhadovali údaj 2,2 %.
WWW.APIC-AK.CZ/BURZOVNIZPRAVODAJSTVI-EURO-2013.PHP; 29.08.2013
Smíšená data z EU tlačí euro nahoru
Euro proti americkému dolaru posílilo s tím, jak přicházela ekonomická data
z Francie a Německa. Francouzský index
nákupních manažerů (PMI) ve výrobě
dosáhl za měsíc říjen 47,8 bodu a oproti
zářijovým hodnotám poklesl o 1,3 bodu.
Francouzské PMI ve službách propadlo
také a to ze zářijových 50,9 bodu na říjnových 48,8 bodu. Naproti tomu německé PMI ve výrobě vzrostlo z 51,7 bodu na
52,5 bodu v říjnu. Index v oblasti služeb
činil 54,5 bodu a zářijovou hodnotu tak
překonal o 1,6 bodu.
WWW.APIC-AK.CZ/BURZOVNIZPRAVODAJSTVI-EURO-2013.PHP; 21.11.2013
Parlament schválil rozpočet EU pro
rok 2014 a napravil schodky z roku
2013
Evropský parlament ve středu schválil
rozpočet EU pro rok 2014. Tento rozpočet je výsledkem dohody z jednání s Radou z minulého týdne. Platby na rok
2014 byly oproti původní pozici Rady
navýšeny o 500 milionů EUR na celkových 135,5 miliard EUR. Úroveň závazků
byla stanovena na 142,6 miliard EUR,
což je v souladu s návrhem rozpočtu,
který předložila Komise.
Po nočním pondělním jednání se Parlament s Radou v úterý 12. listopadu
dohodly, že výpadky v platbách vyřeší
během tohoto fiskálního roku. Pro Parlament to byla podmínka pro schválení
dlouhodobého rozpočtu (víceletého finančního rámce - VFR) pro období 2014
- 2020. Poslanci chtěli zabránit tomu,
aby EU začínala první rok nového VFR
v deficitu. VFR byl schválen včera.
Poslanci rovněž zajistili, že EU odškodní oběti katastrofických záplav
a sucha z roku 2013 a že prioritám Par-
Vinařský věstník 12/2013
lamentu v oblastech jako zaměstnanost,
výzkum a inovace, správa hranic a humanitární pomoc bude v roce 2014 učiněno zadost.
Anne Jensen (ALDE, DK) zpravodajka
pro rozpočet pro rok 2014, popsala výsledný rozpočet jako „úsporný“, vzhledem k tomu, že je o 6 % nižší než rozpočet letošní. „Jsem ale ráda, že se nám
podařilo získat více financí pro prorůstové politiky ve výzkumu, vzdělávání
a inovacích a také humanitární pomoc
pro Blízký východ,“ dodala.
Více prostředků pro pracovní místa,
výzkum, inovace a vzdělávání
Rada souhlasila s požadavky Parlamentu na navýšení prostředků pro
boj s rychle rostoucí nezaměstnaností mladých osob napříč EU. Investice
do oblastí politik, které by měly zvýšit
ekonomický růst, například do výzkumu (Horizont 2020), digitální agendy,
malých a středních podniků (COSME)
a vzdělávání (Erasmus+) budou také
ve srovnání s původním návrhem Rady
podstatně vyšší.
Správa hranic, podpora žadatelům
o azyl a humanitární pomoc uprchlíkům
Parlamentu se také podařilo získat
podporu členských států EU pro posílení
unijní agentury pro správu vnějších hranic FRONTEX a pro Evropský podpůrný
úřad pro otázky azylu. Agentura EUROPOL bude rovněž posílena, aby se mohla
věnovat svým novým úkolům v oblasti
boje s počítačovou kriminalitou.
Parlament zajistil také větší objem financí, aby mohla EU dostát svým mezinárodním povinnostem na Blízkém
východě prostřednictvím Agentury OSN
pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) a také vzhledem k rostoucímu množství uprchlíků
ze Sýrie.
Parlament souhlasí s požadavky Rady
ohledně Kypru
Parlament zase vyjádřil souhlas s přáním členských států navýšit finanční pomoc Kypru, která byla součástí záchranného balíčku schváleného v době, kdy
byl na pokraji platební neschopnosti.
Co dál?
Rada schválila rozpočet pro rok 2014
včera na Radě pro obecné záležitosti.
Včerejší souhlas Parlamentu s VFR otevřel cestu pro jeho konečná hlasování
o jednotlivých programech EU, z nichž
se mnohá uskuteční tento týden. Jejich
schválení je posledním krokem potřebným k tomu, aby nové programy mohly
být spuštěny včas 1. ledna 2014.
Pro rozpočet pro rok 2014 hlasovalo
494 poslanců, 158 bylo proti a 13 se zdrželo hlasování.
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ TISKOVÁ ZPRÁVA;
ZDROJ: © EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ; 20-11-2013
Evropský parlament schválil dlouhodobý rozpočet EU (VFR) pro období
2014–2020
Investice příštího dlouhodobého rozpočtu EU kladou důraz na zaměstnanost, malé podniky, výzkum
a vzdělávání - © BELGA/EASYFOTOS/
CHROMORANGE/K.NI Po měsících
složitých jednání podpořil Evropský
parlament v úterý dlouhodobý rozpočet EU pro období 2014 - 2020. Všechny podmínky, které Parlament stanovil
ve svém červencovém usnesení, které
následovalo politické dohodě na nejvyšší úrovni mezi Parlamentem, irským
předsednictvím a Komisí, byly splněny.
Celkový rozpočet na příštích sedm let
činí 960 miliard EUR v závazcích a 908
v platbách (v cenách roku 2011).
Platební schodky vyřešeny
Zaprvé Parlament žádal, aby byly co
nejdříve vyřešeny schodky v platbách,
které v posledních letech téměř znemožňovaly Evropské komisi plnit své právní
a finanční povinnosti. Cílem Parlamentu
bylo zabránit tomu, aby rok 2014 začínal
v červených číslech. Členské státy souhlasily přidat v roce 2013 dodatečných
3,9 miliard EUR.
Právní základy pro všechny programy
EU
Zadruhé Parlament trval na tom, aby
byly postupem spolurozhodování mezi
Radou a Parlamentem dokončeny právní základy všech programů EU. Nyní se
tak stalo a o velkém množství unijních
programů hlasuje Parlament během stávajícího plenárního zasedání.
Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje
Zatřetí Parlament trval na vytvoření
pracovní skupiny na vysoké úrovni pro
„vlastní zdroje“, která by měla navrhnout reformu financování rozpočtu EU.
Současný systém, který obsahuje řadu
výjimek, rabatů, různých zdrojů financování a je závislý na národních příspěv-
zpět
7
cích, se stal nevysvětlitelným. Členské
státy souhlasily s vytvořením této skupiny, která by měla brzy začít pracovat.
Co nejlépe využít každé euro
V dohodě z června 2013 se již Parlamentu podařilo zajistit podporu pro
jeho hlavní priority, obsažené v mandátu pro jednání. Patřily mezi ně úplná flexibilita přesouvat nevyužité prostředky
(prostředky na platby) mezi jednotlivými roky rozpočtu a široká flexibilita pro
přesuny závazků jak mezi jednotlivými
rozpočtovými roky, tak kategoriemi výdajů. Tato flexibilita je nezbytná, aby
mohlo být každé euro z rozpočtu EU
využito tam, kde je nejvíce potřeba, zejména nyní, když budou roční rozpočty
nižší.
Přezkum v polovině období
Dalším klíčovým úspěchem Parlamentu je „doložka o přezkumu“, na základě které bude muset Evropská komise
v roce 2016 představit přezkum fungování dlouhodobého rozpočtu EU (víceletého finančního rámce - VFR). Komise
přitom bude muset plně zohlednit stávající hospodářskou situaci. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, aby byla
délka příštích VFR - v současnosti sedmiletá - sladěna s pětiletými funkčními
obdobími unijních institucí. Přezkum
budou doprovázet legislativní návrhy
na změny rozpočtu.
o 3,7 % ročně. Přitom pokles v 15 „starých“ členských zemích (o 2,2 %) je
nižší než v nově přistoupivších zemích
(o 4,7 %). Průměrná produkční výkonnost podniku se v letech 2005 až 2010
zvýšila v průměru o 5,2 % ročně.
Velké podniky s rozlohou přes 100 ha
sice tvoří podíl jen 2,7 %, přesto však reprezentují více než 30 % výkonu zemědělské produkce. Plocha podniků v letech 2005 až 2010 rostla o 3,7 % ročně.
V roce 2010 činila v EU-15 plocha obhospodařovaná jedním podnikem v průměru 23,6 ha, v EU-12 bez Chorvatska to
bylo pouhých 7,1 ha.
Evropské zemědělské podniky jsou ve
srovnání s agrárními producenty z jiných světadílů relativně malé. Například
farmáři v Brazílii v průměru obhospodařují 64 ha, v Chile 107 ha, v USA 170 ha,
v Kanadě 315 ha, v Argentině 590 ha
a v Austrálii dokonce více než 3 000 ha.
Nejnovější průzkumy strukturálních
změn v zemědělství EU pro rok 2010 vykázaly okolo 12 milionů zemědělských
podniků, které obhospodařovaly více
než 172 milionů hektarů, přičemž do
zemědělské produkce bylo zapojeno přibližně 25 milionů lidí. Evropská komise
však poukazuje na problém stárnutí –
v roce 2010 bylo okolo 30 % vedoucích
podniků starších 65 let. (AMI)
WWW.TOPAGRAR.COM/NEWS/MARKTMARKTNEWS-EU-LANDWIRTSCHAFTLICHEBETRIEBE-WACHSEN-STETIG-1281056.HTML;
ZDROJ: ÚZEI, AGRONAVIGATOR.CZ
Další postup
Rada by měla víceletý finanční rámec
schválit jako bod A jednání Rady pro
konkurenceschopnost 2. prosince. Nařízení o VFR bylo přijato poměrem hlasů
537 (pro): 126 (proti): 19 (zdrželo se hlasování. Pro doprovodnou meziinstitucionální dohodu hlasovalo 557 poslanců,
118 bylo proti a 11 se zdrželo hlasování.
ZDROJ: © EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ;
Vyšla Statistická ročenka ČR 2013
Publikace obsahuje řadu tabulek, které jsou mimo češtiny i v angličtině. Bohužel 4 tabulky na stranách 399 až 402
informují o tom, že veškeré u nás sklizené hrozny byly použity k výrobě stolního vína, a to v češtině i angličtině!
19-11-2013
HTTP://WWW.APIC-AK.CZ/STATISTICKA-
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ TISKOVÁ ZPRÁVA;
ROCENKA-CESKE-REPUBLIKY-2013.PHP;
KOMENTÁŘ J. SEDLO; 26. 11. 2013
Zemědělské podniky v EU stále rostou
Nejnovější průzkumy strukturálních
změn v zemědělství EU pro období 2005
až 2010.
Strukturální změny v zemědělství pokračují stále stejnou intenzitou. Na základě výsledků průzkumu z let 2005 až
2010 shledala Evropská komise pokles
počtu zemědělských podniků zhruba
Vinařský věstník 12/2013
Zemědělská politika EU 2014–2020:
EP posvětil zelenější a spravedlivější
SZP
Reforma společné zemědělské politiky:
Parlament nalezl správnou rovnováhu
mezi potřebami zemědělců, požadavky na
kvalitu potravin a ekologizačními opatřeními © BELGA/BUITENBEELD/W.Pattyn
Parlament ve středu schválil dohodu s Radou o pětici legislativních aktů,
které reformují zemědělskou politiku
EU. Společná zemědělská politika (SZP)
bude klást po roce 2013 větší důraz na
ochranu životního prostředí, zajistí
spravedlivější rozdělení fondů EU a pomůže zemědělcům lépe se vyrovnat
s problémy na trhu. “Historicky první
reforma zemědělské politiky EU, o které
rozhodovali společně ministři a přímo
volení poslanci Evropského parlamentu,
právě dostala svou konečnou podobu.
Nová SZP zajistí lepší rovnováhu mezi
bezpečností potravin a ochranou životního prostředí, lépe připraví zemědělce
na budoucí výzvy a bude spravedlivější
a legitimnější,“ uvedl předseda zemědělského výboru a hlavní vyjednavač EP
Paolo De Castro (S&D, IT).
Spravedlivější rozdělení unijních
fondů
Aby bylo zajištěno, že přímé platby
budou získávat pouze aktivní zemědělci, přesvědčili poslanci Radu, aby byla
vytvořena černá listina subjektů, jakými jsou letiště či sportovní kluby, které by měly být automaticky vyloučeny
z přijímání dotací EU, pokud neprokáží,
že zemědělská činnost představuje významnou část jejich příjmů. Parlament
také trval na závazném celoevropském
mechanismu, který mladým zemědělcům zaručí navýšení plateb o 25 % za
prvních 25 až 90 hektarů. Malí zemědělci budou také moci získat více prostředků, zatímco velkým farmám, které získávají více než 150 000 EUR, budou platby
nad tuto částky sníženy o alespoň 5 %.
„Kromě toho, že jsme přesunuli část prostředků od velkých zemědělských družstev směrem k mladým zemědělcům
a malým strukturám, zajistili jsme také
lepší rozdělení fondů EU napříč EU. Do
roku 2020 by měli zemědělci z různých
členských států získávat alespoň 72 %
unijního průměru přímých plateb,“ uvedl
Luis Manuel Capoulas Santos (S&D, PT),
zpravodaj pro nařízení o přímých platbách a rozvoji venkova.
Ekologičtější zemědělská politika
bez dvojího financování
V rámci nové SZP bude moci být 30 %
rozpočtů členských států na přímé platby použito pouze tehdy, budou-li splněna závazná ekologizační opatření, například diverzifikace plodin, zachování
trvalých travních porostů a vytváření
ekologicky zaměřených oblastí. Dvojité
financování, tj. zaplacení zemědělcům
zpět
8
dvakrát za splnění stejného souboru přínosů pro životní prostředí, nebude dovoleno. Zemědělci, kteří nesplní povinná
ekologizační opatření, budou vystaveni
dalším sankcím, například v podobě
ztráty jejich „ekologizačních“ dotací,
které budou postupně zaváděny v průběhu prvních čtyř let nové SZP. „Dát
zemědělcům čas na to, aby se seznámili
s novými pravidly, je otázkou spravedlnosti. V prvních dvou letech nové SZP
nebudou ukládány žádné sankce a teprve poté podíl tzv. zelených srážkových
plateb postupně stoupne nanejvýš na
25 %,“ uvedl Giovanni La Via (ELS, IT),
zpravodaj k nařízení o financování, řízení a sledování SZP. “Díky novým nástrojům na podporu hospodářství venkova,
silnější ochranou životního prostředí
a díky zákazu dvojitého financování
budou veřejné prostředky lépe využity
k vytváření veřejných statků pro všechny,“ uvedl Luis Manuel Capoulas Santos.
Silnější zemědělci se lépe vyrovnají
s krizí
Parlament také zajistil, aby se organizacím zemědělců dostalo dodatečných
nástrojů, které by jim pomohly vyrovnat se s volatilitou trhů a posílily by
jejich pozici ve vyjednávání o cenách.
„Byl například rozšířen rozsah odvětví,
ve kterých mohou organizace zemědělců
vyjednávat smlouvy o dodávkách jménem svých členů, aniž by přitom byla
porušena pravidla hospodářské soutěže.
Posílení organizací producentů nesmí
vést k vytváření kartelů, ale mělo by
zemědělcům pomoci zlepšit jejich hospodářskou situaci,“ uvedl Michel Dantin
(ELS, FR), zpravodaj k nařízení o jednotné společné organizaci trhů.
na studium v zahraničí. Erasmus+ spojí
do jednoho programu unijní programy
v oblasti vzdělávání, odborné přípravy
a podpory mládeže Comenius, Erasmus,
Erasmus Mundus, Leonardo da Vinci
(odborné vzdělávání) a Grundtvig. Poprvé se také bude týkat sportu. Stávající
programy si zachovají své názvy, které
jsou veřejnosti dobře známy.
„V boji proti nezaměstnanosti mladých a našem úsilí o vzdělávání, mobilitu a setkávání se Evropanů nezačínáme
od nuly. Stávající programy ale vyžadují
naší péči a adekvátní financování,“ uvedla zpravodajka Doris Pack (ELS, DE).
Celkový rozpočet ve výši přibližně 14,7
miliard EUR umožní programu Erasmus+ pomoci ve studiu v zahraničí mladým lidem ve věku 13 až 30 let. Nabídne
také studentům magisterských programů garanci půjček, který jim umožní
získat na studium v jiné zemi EU zvýhodněné úvěry od 12 000 (na jeden rok
magisterského studia) do 18 000 EUR
(na dva roky). Parlament zdůrazňuje, že
tento mechanismus by neměl nahradit
žádný z existujících národních systémů
garancí půjček ani zabránit vytvoření úvěrových mechanismů na národní
úrovni. Erasmus+ bude rovněž podporovat partnerství mezi poskytovateli
vzdělání a firmami. „Znalostní aliance“
a „aliance odvětvových dovedností“ by
měly podpořit odbornou přípravu ve
skutečném pracovním prostředí, nové
učební přístupy a nové osnovy, které
budou přizpůsobeny světu práce.
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ TISKOVÁ ZPRÁVA;
ZDROJ: © EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ; 19-11-2013
v odpovídající výši. Pouze půjdou z jiných programů než z Programu rozvoje venkova, jak to bylo doposud,“ řekl
ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministerstvo zemědělství zahájilo jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s dalšími resorty hned poté, co
obdrželo informaci o výrazném snížení
rozpočtu Programu rozvoje venkova na
léta 2014–2020 a o následném převodu
peněz do strukturálních fondů. „Na meziresortních jednáních jsme především
požadovali garanci, aby 300 milionů eur
zůstalo nadále jasně a účelově vymezeno na podporu venkova,“ řekl Miroslav
Toman.
Jednání skončila podpisem Memoranda o spolupráci Ministerstva pro místní
rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Ministři
stvrdili, že investice do občanské vybavenosti, sociálních služeb a podniků,
vzdělávací infrastruktury a územních
plánů ve venkovském prostoru budou
financované Integrovaným regionálním
operačním programem v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Dotace na vodohospodářskou infrastrukturu, v současnosti hrazené z Programu rozvoje
venkova, budou v letech 2014 – 2020 financovány prostřednictvím Operačního
programu Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí. „Jsem si
jistý, že Operační program Životní prostředí dokáže v rámci svých priorit poskytnout pomoc rozvoji českého venkova zejména v oblasti vodohospodářské
infrastruktury,“ uvedl ministr životního
prostředí Tomáš Jan Podivínský.
DANA VEČEŘOVÁ, ŘEDITELKA ODBORU
KOMUNIKACE MZE
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ TISKOVÁ ZPRÁVA;
ZDROJ: © EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ; 20-11-2013
ERASMUS+ umožní více než 4 milionům mladých vzdělávat se či studovat v jiné zemi EU
BELGA/EASYFOTOS/CHROMORANGE/K.NI ©BELGA/BELPRESS
Parlament v úterý schválil nový program Erasmus+, který bude financovat příspěvky studentům, pedagogům,
školitelům a učňům na studium v EU.
O příspěvky se také budou moci hlásit mladí lídři, dobrovolníci, sportovci
a ženy. Nový nástroj na garanci půjček
umožní rovněž studentům magisterských programů získat lacinější půjčky
Vinařský věstník 12/2013
Ministři podepsali memorandum
o 300 milionech eur pro venkov
13. 11. 2013 – Ministr zemědělství
Miroslav Toman dnes podepsal s ministrem životního prostředí Tomášem
Janem Podivínským a ministrem pro
místní rozvoj Františkem Luklem společné Memorandum, které má v programovém období 2014 – 2020 zajistit
venkovu adekvátní finanční prostředky.
Dohoda vzešla z iniciativy Ministerstva
zemědělství, které tak reagovalo na výrazné snížení rozpočtu Programu rozvoje venkova Evropskou unií a následný převod 300 milionů eur na národní
úrovni do jiných programů.
„Společné Memorandum je významným krokem k tomu, aby i v příštích
letech náš venkov dostával dotace
Prohlášení AK ČR
V Praze, dne 28. 11. 2013
České zemědělství se dlouhá léta ubíralo cestou poklesu své produkce, snižování zaměstnanosti a zvyšování dovozu
potravin. V současné době přichází šance tento vývoj obrátit. Je dána dobře vyjednanými podmínkami pro české zemědělství a potravinářství v nové reformě
Společné zemědělské politiky EU, která
začne postupně nabíhat od 1. ledna 2014
s platností do roku 2020.
Je to šance poslední a je životně důležité nejenom pro zemědělce, ale pro
všechny občany, spotřebitele, ji využít.
Záruka k tomu je jediná – kompetentní, odborný a kvalitní ministr zeměděl-
zpět
9
ství. Takový nyní na Těšnově sedí – Ing.
Miroslav Toman, CSc. Požadujeme, aby
nový ministr zemědělství byl osobnost
s odbornými, manažerskými a praktickými znalostmi se schopností znovu
nastartovat české zemědělství ku prospěchu této země.
Výše uvedené prohlašujeme s plnou
zodpovědností a žádáme zodpovědné
politiky a prezidenta republiky, aby konali ku prospěchu českého zemědělství
a celé naší země. Žádáme důrazně, neboť
dost bylo doby, kdy celý resort byl v roli
pokusných králíků v rukou nekompetentů.
ING. JAN VELEBA, V.R.
PREZIDENT AK ČR
Státní zemědělský intervenční fond
je akreditovanou platební agenturou
pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu
a Evropského zemědělského fondu pro
rozvoj venkova. Je zprostředkovatelem
finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů.
V současné době SZIF administruje
režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky. Konkrétně se jedná
o přímé platby, tržní opatření a Program
rozvoje venkova. SZIF rovněž administruje národní značky kvalitních potravin
KLASA a Regionální potravina.
ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ
FOND
Stanovisko SZIF k tiskové zprávě
NKÚ ze dne 25. 11. 2013
Praha 29. 11. 2013 – Státní zemědělský
intervenční fond upřesňuje tiskovou
zprávu NKÚ ze dne 25. 11. 2013, která
uvádí, že přímé platby za rok 2012 obdržely i subjekty, jejichž hlavním obchodním cílem nebyla zemědělská činnost,
např. golfová centra nebo střední odborné školy. Přímé platby jsou typem nárokových podpor poskytovaných v rámci
společné zemědělské politiky EU.
V Evropské unii představují hlavní formu zemědělských dotací, které mají za
cíl zabezpečit zemědělcům větší stabilitu
příjmů. Nicméně není podmínkou, aby
zemědělská činnost byla hlavní aktivitou
žadatelů o dotace. Splní-li žadatel podmínky pro udělení dotace, která je vždy
vázána k zemědělské činnosti, respektive
obhospodařované ploše, není primárně
obor jeho podnikání rozhodující. Z tohoto důvodu mohou být přímé platby poskytnuty i uvedeným subjektům, které
se zabývají také jinou než zemědělskou
činností (např. provozováním golfových
center nebo střední odborné školy).
Přímé platby jsou v ČR vypláceny
pouze na půdu, která splňuje podmínky
zemědělsky obhospodařované půdy dle
zákona o zemědělství. Evidence LPIS
neeviduje plochy, které nesplňují podmínku zemědělského využívání. SZIF
dodržování této podmínky standardně
od roku 2004 ověřuje při prováděných
kontrolách na místě a na plochu, např.
na golfová hřiště, letiště a sportovní areály dotace v rámci přímých plateb vůbec
neposkytuje. Tuto skutečnost ověřil při
své kontrole i Nejvyšší kontrolní úřad.
VLADIMÍRA NOVÁKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ SZIF
Vinařský věstník 12/2013
Seminář komory k reformě evropské
agrární politiky
Reforma společné zemědělské politiky, to bylo téma semináře, kter ý se
uskutečnil 14. listopadu 2013 v Čapím
hnízdě na Benešovsku. Prezident Jan
Veleba spolu s viceprezidentem Bohumilem Beladou z Agrární komory ČR
přítomné zemědělské odborníky informovali o tom, co se Konsorciu nevládních organizací ve vztahu ke společné
zemědělské politice podařilo dojednat
a kde se již nedalo nic změnit.
Co se ve vyjednávání v Evropské
unii podařilo?
Podařilo se zrušit povinné zastropování, které by postihlo velké zemědělské firmy v České republice, což by byl
by velký zásah do jejich ekonomiky.
Nebylo to snadné, protože zejména
v zemích bývalé E-15 jsou farmy malé
a těm by se tato povinnost vyhnula,
dál by se posílila díky tomuto opatření
jejich konkurenceschopnost vůči českým a slovenským zemědělcům, kde
je velká koncentrace ploch a živočišné
výroby.
Dále je to zařazení do plochy mimo
produkci v ozelenění výměry plodin vázající vzdušný dusík – jetel, vojtěška, luskoviny. Tato definice vyjadřuje skutečnost, že se nově umožňuje do povinného
ozelenění započítávat i plochy s vojtěškou, jetelem a luskovinami, které vážou
vzdušný dusík a navíc svým kořenovým
systémem ozdravují půdu, dodávají jí
další dávku dusíku.
Dále jde o stejnou úroveň cuplovaných plateb podle článku 38 na citlivé
komodity pro všechny členské země.
Vyjádřeno bez bruselské hantýrky to
znamená, že už naši zemědělci nebudou
znevýhodněni rozdílným způsobem plateb na komodity vyčleněné k tomuto
účelu. Dojde k navýšení úrovně plateb
na citlivé komodity na úroveň 13 + 2 %.
Odstraní se omezení pro velké podniky v Programu rozvoje venkova a ČR
bude mít svou národní obálku pro přímé platby. „Zatím by ale bylo předčasné
přesněji definovat tato čísla a detailně
je vysvětlovat,“ uvedl na dané téma Bohumil Belada, který je členem Konsorcia nevládních zemědělských organizací
za ČR, které v Bruselu vyjednává o nových podmínkách (a tedy i platbách).
Jak dodal, vše se bude konkretizovat
3. prosince na jednání zemědělců z Agrární komory ČR a dalších agrárních
nevládních organizací na schůzce s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem.
Co se ve vyjednávání v Evropské
unii nepodařilo?
Jan Veleba se na uvedeném semináři
vyjadřoval i k tomu, co se nepodařilo
v Bruselu prosadit. Především je to zařazení prasat a drůbeže do citlivých komodit podle článku 38. Tyto dvě komodity
jsou z hlediska klesající produkce a nesoběstačnosti skutečně bolavým místem
našeho zemědělství. Zejména u prasat je
to až alarmující.
Pak je to obálka pro Českou republiku v Programu rozvoje venkova v současném období s kofinancováním asi
13 mld. Kč za rok a v novém období asi
10 mld. Kč za rok. Pokles příjmů z této
obálky je zvlášť citelný, když se k tomu
připočítá i snížení minimálního kofinancování z národního rozpočtu u Programu rozvoje venkova z 25 na 15 %.
V tomto případě bohužel sehrál svou
roli i bývalý premiér Petr Nečas, který
svým vyjednáváním mezi premiéry Evropské unie nezazářil, ale zklamal, a zemědělci z Konsorcia na to upozorňovali
již před létem.
Není důvod k zoufání
Prezident Agrární komory ČR a nezávislý senátor Jan Veleba říká, že při
sečtení plusů a minusů není důvod si
zoufat. „Finišujeme v implementaci reformy společné zemědělské politiky do
podmínek českého zemědělství a lze
předpokládat, že její nastavení bude
pro ČR příznivé.“ Jak často a po pravdě
zpět
10
prezident komory uvádí, „přepřáhnutí“ v případě ministerstva zemědělství,
kdy na pozici ministra je člověk, který
je ve své funkci dobrým manažerem,
vyjednavačem a odborníkem na danou
tematiku, v mnoha dílčích bodech se
daří posouvat změny k lepšímu. Dodává
také, že je připraven ke schválení dolní
sněmovnou Parlamentu ČR rozpočet na
rok 2014, který je dobrý.
ZDROJ: EUGENIE LÍNKOVÁ
ZPRAVODAJSTVÍ SAPS: Jednotná
platba na plochu (SAPS) - Výplata
doplatku SAPS 2013
Výplata doplatku SAPS 2013
Dnes 27. listopadu 2013 začal Státní
zemědělský a intervenční fond s vydáváním rozhodnutí o doplatku Jednotné platby na plochu (SAPS). V případě,
že se žadatel vzdá odvolání, bude od
1. prosince následovat výplata doplatku.
V opačném případě bude doplatek vyplacen až po uplynutí správní lhůty pro
podání odvolání.
Při výplatě doplatků bude ve vyplacených částkách letos nově zohledněna
i tzv. Finanční kázeň. Snížení dotace
uplatněním tzv. modulace zůstává stejné jako v loňském roce. Hranice pro
uplatnění modulace je v letošním roce
30 000 Eur, tedy 7 719 000 Kč. Při překročení této hranice se částka dotace snižuje o 4 %.
Finanční kázeň
Finanční kázeň představuje snížení
dotace u těch žadatelů, jejichž celková
výše dotace přímých plateb přesáhne
2 000 Eur, tedy 51 460 Kč. V těchto
případech tedy bude dotace snížena
o 2,453658 % z částky nad 51 460 Kč.
Mezi přímé platby patří:
• Jednotná platba na plochu (SAPS)
• Oddělená platba za cukr (SSP)
• Oddělená platba za rajčata (STP)
• Zvláštní podpora na krávy chované
v systému s tržní produkcí mléka
• Zvláštní podpora na tele masného
typu
• Zvláštní podpora na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních
porostech
• Zvláštní podpora na chmel
• Zvláštní podpora na brambory pro
výrobu škrobu
Příklad výpočtu dotace při uplatnění
finanční kázně:
1)Dotace SAPS = 40 000 Kč
U dotace tedy nebude uplatněna finanční kázeň, neboť výše dotace není
vyšší než 51 460 Kč
2)Dotace SAPS = 55 000 Kč
U dotace bude uplatněna finanční kázeň – 2,453658 % z částky 3 540 Kč –
srážka dotace tedy bude činit 86,86 Kč.
Výsledná částka dotace = 54 913,14 Kč.
Modulace v tomto případě nebude
uplatněna
3)Dotace SAPS = 12 000 000 Kč
U dotace bude uplatněna finanční ká-
zeň - 2,453658 % z částky 11 948 540 Kč
(12 000 000 - 51 460) - srážka dotace
tedy bude činit 293 176,31 Kč.
U dotace bude uplatněna také modulace – 4 % z částky 4 281 000 Kč
(12 000 000 – 7 719 000) - srážka dotace tedy bude činit 171 240 Kč.
Výsledná částka dotace = 11 535 583,69 Kč
(12 000 000 – 293 176,31 – 171 240).
4)Dotace SAPS = 7 000 000,- Kč
U dotace bude uplatněna finanční kázeň – 2,453658 % z částky 6 948 540 Kč
(7 000 000 – 51 460) – srážka dotace
bude činit 170 493,41 Kč.
Modulace v tomto případě nebude
uplatněna.
Výsledná částka dotace SAPS = 6 829
506,59 Kč (7 000 000 - 170 493,41).
Dotace Dojnice = 1 500 000 Kč
U dotace bude uplatněna finanční kázeň – 2,453658 % z částky nad 51 460 Kč
za všechny přímé platby (počítá se sem
tedy i dotace SAPS) - proto se v tomto
případě finanční kázeň počítá z celé
částky dotace na dojnice 1 500 000 Kč –
srážka dotace bude činit 36 804,87 Kč.
U dotace bude uplatněna také modulace - 4 % z částky nad 7 719 000 Kč za
všechny přímé platby (opět tedy i s dotací SAPS) - modulace se tedy v tomto případě počítá z částky 781 000 Kč
(7 000 000 + 1 500 000 – 7 719 000) –
srážka dotace bude činit 31 240 Kč.
Výsledná výše dotace na dojnice =
1 431 955,13 Kč (1 500 000 – 36 804,87 –
31 240).
ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND
Z PK ČR
Dušek: obchodní řetězce by měly
uvádět podíl českého zboží
Povinné uveřejňování výše podílu prodávaného českého zboží v hypermarketech. I to může být podle Roberta Duška, člena Výboru pro zemědělství pro
rozvoj venkova Evropského parlamentu,
jednou z možností, jak podpořit české
pěstitele brambor. K takové myšlence
jej přivedly právě zveřejněné údaje, podle kterých se v letošním roce očekává
nejnižší sklizeň brambor za poslední desítky let.
,,Zatímco v roce 2000 se brambory
pěstovaly na 69 tisících hektarech polí,
v roce 2013 to bylo už jenom 23 tisíc
Vinařský věstník 12/2013
hektarů. Počátkem 90. let byla roční úroda brambor cca 2 milionů tun, zatímco
v minulém roce bylo sklizeno cca 662 tisíc tun,“ upozorňuje Robert Dušek. Není
pak divu, že cena brambor se podstatně
zvedla. Celkově to znamená, že ani v tak
tradičním odvětví, jakým pěstitelství
brambor u nás je, není Česká republika
soběstačná. Domácí produkce pokryje
pouze 85 procent české spotřeby. Když
vezmeme do úvahy, že brambory patří
k hlavním potravinám českého jídelníčku, je to alarmující zpráva.
,,Zveřejněné údaje o ztrátě české potravinové soběstačnosti u brambor za
poslední roky jsou velmi znepokojivé
a ukazují, že potravinová soběstačnost
musí být hlavním cílem české zeměděl-
ské politiky. Nižší úroda brambor zákonitě způsobí jejich zdražení. Už nyní je
prodávají pěstitelé dvojnásobně dráže
než v minulém roce,“ pokračuje Dušek.
Proto je podle něj třeba pěstitele brambor podpořit využitím prostředků společné zemědělské politiky, aby rozšířili
pěstování brambory na více hektarech.
Za nejdůležitější však Robert Dušek považuje vytvoření ucelenou strategii zajištění potravinové soběstačnosti u strategických potravin, které tvoří základ
zdravého českého jídelníčku. ,,A právě
jednou z cest může být, aby hypermarkety musely udávat podíl prodávaného
českého zboží ve svých obchodech,“ uzavírá europoslanec.
29. 10. 2013; AUTOR: LIBERECKENOVINKY.CZ
zpět
11
Svět čeká nedostatek vína. Jeho spotřeba roste a produkce klesá
Světové trhy trpí nedostatkem vína
a situace bude ještě horší. Způsobuje to
nižší produkce hroznů, která je na nejnižší úrovni za posledních 40 let. Zároveň roste žízeň Spojených států a Číny,
kde konzumace oblíbeného nápoje
dlouhodobě roste. Studie společnosti
Morgan Stanley, kterou cituje britská
BBC, uvádí, že v loňském roce převýšila
poptávka nabídku o 300 milionů beden
vína. Morgan Stanley tuhle situaci označil jako nejhlubší schodek za posledních
40 let. Jedním z důvodů je produkce,
která v loňském roce klesla na nejnižší
úroveň od konce šedesátých let. Vrcholu
dosáhla výroba v roce 2004, kdy nabízené množství vína překonalo poptávku
o přibližně 600 milionů beden.
Výpadek z části nahradí zásoby
Naopak, spotřeba vína roste nepřetržitě od roku 1996, kromě malého propadu
na začátku krize v letech 2008 a 2009.
Momentálně je na úrovni přibližně tří
miliard beden ročně. Více než milion
výrobců po celém světě jich ale na trh
dodává méně než 2,8 miliardy. Autoři
studie proto předpokládají, že v krátkodobém horizontu budou klesat zásoby
z minulých let, které by částečně mohly
výpadek produkce nahradit.
Špatné počasí a méně vinic
Současná situace by podle autorů studie mohla být vysvětlena pomocí klesající produkce v Evropě, kde převládá
nepříznivé počasí. Kromě toho ve třech
zemích s největší produkcí vína na světě, Francii, Španělsku a Itálii, od roku
2001 klesá rozloha vinic. Nejvíce vína
celosvětově vypijí za rok Francouzi, následováni Američany. Na třetím místě je
Čína, kde díky rostoucí životní úrovni
obyvatel a ekonomiky roste i obliba tohoto alkoholického nápoje.
31.10.2013; AUTOR: BRE; ZDROJ: E15.CZ
Národní obchodní řetězec ? Je to utopie, říkají babišovci
ČSSD se zřejmě bude muset vzdát dalšího bodu svého volebního programu:
vytvoření národního obchodního řetězce, který by nabízel domácí potraviny.
Ten slibovala nejen soc. dem., ale vyslovil se pro něj i prezident Miloš Zeman.
Vinařský věstník 12/2013
K ledu ale nápad posílá hnutí ANO, bez
kterého se příští vláda soc. dem. neobejde. „Považujeme to za utopii. Něco
takového by mělo smysl před patnácti
dvaceti lety, ale dnes je to spíš proklamativní prohlášení,“ řekl včera Právu šéf
poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který
je vyjednavačem ANO v zemědělství
a životním prostředí. O programových
průnicích jednal s expremiérem Vladimírem Špidlou z ČSSD.
Hnutí ANO vede Andrej Babiš, který
podniká v oblasti potravinářství a zemědělství a leckdy musí s nadnárodními řetězci na českém území svádět bitvy. Členem představenstva společnosti
Agrofert, která Babišovi patří, je právě
i Faltýnek. ANO by se podle něj raději
podívalo na zub zákonu o významné
tržní síle. „Chceme se podívat, jak tenhle
zákon funguje v jiných zemích,“ uvedl.
Podle Faltýnka byl však národní obchodní řetězec jedinou neshodou v jednání.
Obě strany se například shodly, že budou bojovat za práva českých zemědělců v EU. „Shodli jsme se, že budeme
hájit rovnoprávné postavení zemědělců
v rámci Evropy, protože podmínky nejsou rovné,“ sdělil Právu Faltýnek. „Budeme na ministra zemědělství, ať už bude
z jakékoliv strany, apelovat, aby o tom
mluvil na radě evropských ministrů. Aby
apeloval na ostatní státy, aby podmínky
byly rovné,“ řekl Faltýnek. Podle něj jsou
v současnosti čeští zemědělci v EU diskriminováni. „Máme jednotný evropský
trh, to, že nejsme schopni konkurovat,
je diskriminační. Jiné státy EU své zemědělce výrazně dotují,“ uvedl Faltýnek.
ČSSD a ANO se podle něj také shodly,
že chtějí dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, a na
podpoře živočišné výroby. „Ta u nás šla
v posledních deseti letech do kytek, zejména co se chovu prasat a kuřat týče.
Chceme podpořit subjekty, které se tím
zabývají a zaměstnávají lidi,“ řekl Faltýnek. Obě strany se shodly na zachování
tzv. zelené nafty a na nulové spotřební
dani na tichá vína. Desetiprocentní zdanění tichých vín (tedy všech vín, která
nejsou šumivá) dříve prosazoval bývalý
ministr financí Miroslav Kalousek (TOP
09). Jeho návrh kritizoval jihomoravský
hejtman Michal Hašek (ČSSD) společně
s vinaři. Špidla řekl Právu pouze to, že
jednání proběhla na technické úrovni
velmi konstruktivně. „Ve většině agend
jsme našli velké shody,“ řekl. Ke konkrétním bodům se ale vyjádřit nechtěl.
ZDROJ: PRÁVO; AUTOR: JAN MARTÍNEK;
22. 11. 2013
Beaujolais nouveau je tady. Chutná
po ovoci
LYON - Gastronomický svátek už se
neslaví jen ve Francii. I v dalších zemích
se třetí čtvrtek v listopadu pořádají oslavy nového beaujolais, mladého vína nesoucího název oblasti u francouzského
Lyonu. V duchu tradice se začalo víno
z odrůdy Gamay popíjet už od půlnoci.
Chuť letošního ročníku je opět svěží
a plná ovoce, ujišťují francouzští vinaři.
Zdůrazňují přitom, že je třeba skoncovat
se stereotypy, kterými častují víno jeho
kritici, podle nichž jde o víno podřadné,
„průmyslové“. „Není to víno, které by
bylo snadné vyrobit. Je třeba ho vyrábět
rychle v krátké době, aniž by se snížila
kvalita produktu. Musí se to skutečně
umět. Je nutné vrátit novému beaujolais
jeho ušlechtilost,“ řekl podle agentury
AFP představitel místních vinařů Jean
Bourjade.
Jako v minulých letech je největším
odběratelem nového beaujolais opět Japonsko, kde se začne víno ochutnávat
o osm hodin dříve než v zemi jeho původu. Japonci si objednali na 8,8 milionu
lahví. K dalším tradičním odběratelům
nového beaujolais patří například USA
a Německo. Většina z asi 200 tisíc hektolitrů nového vína je ale tradičně určena pro francouzský trh.
Je lepší Svatomartinské?
Ve vesnici Beaujeu, která se považuje
za historickou metropoli oblasti Beaujolais, se očekává až 10 tisíc návštěvníků
z jiných míst Francie a světa. Loni jich
zde zvedalo číše s tradičním pokřikem
Le Beaujolais nouveau est arrivé! (Nové
beaujolais je tady!) kolem 6 tisíc. Také
milovníci vína v České republice se od
90. let připojují k fenoménu rituálního
zahájení prodeje nového beaujolais. Popularita beaujolais však v Česku v posledních letech poklesla, hlavně v důsledku vzestupu obliby konkurenčního
domácího Svatomartinského vína.
ZDROJ: LIDOVKY.CZ; AUTOR: LIDOVKY.CZ, ČTK;
21. 11. 2013
ČTK - Toman chce sloučit zemědělské výzkumné ústavy, je jich prý
mnoho
Praha 5. listopadu (ČTK) – V resortu
ministerstva zemědělství (MZe) je příliš
mnoho výzkumných ústavů. Ty navíc
zpět
12
AUTOR: ČTK; DATUM: 05. 11. 2013
o tloušťce do 50 mikronů (0,05 milimetru). Právě ty nejčastěji končí jako netříděný odpad. Kroky, které budou mít
státy k dispozici, mohou podle komise
zahrnovat ekonomické nástroje, jako
jsou poplatky nebo různá omezení při
uvádění na trh. Komise připomněla, že
podobná opatření už v některých zemích Unie k jasnému snížení spotřeby
plastových tašek úspěšně vedla. „Pokud
je ostatní napodobí, mohli bychom snížit dnešní celkovou spotřebu v Evropské
unii o celých 80 procent,“ prohlásil komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Připomněl, že v EU v odpadu ročně
skončí více než osm miliard plastových
tašek, což způsobuje obrovské škody na
životním prostředí. Končí v nich ryby
a ptáci. Tytéž vlastnosti, díky nimž se
plastové tašky obchodně prosadily, tedy
jejich nízká hmotnost a odolnost, se
zároveň podílejí na jejich rostoucím výskytu v životním prostředí. Plastové nákupní tašky často propadají systémem
odpadového hospodářství a hromadí se
v životním prostředí, zejména jako odpadky v moři. Znečištění moře odpadky
se dnes stále častěji považuje za jeden
z nejvýznamnějších globálních problémů, který ohrožuje mořské ekosystémy
a živočichy, například ryby a ptáky. Jen
ve Středozemním moři nyní podle odhadů plave 250 miliard plastových či igelitových útržků, dohromady vážících asi
500 tun. Ohrožují ryby a další mořské
živočichy, které je pokládají za potravu
či je mohou spolknout omylem. Plasty
se dále rozkládají a mohou kontaminovat půdu či pitnou vodu.
Omezte používání plastových tašek,
chce Evropská komise
Brusel – Poplatky, omezeními při uvádění na trh, ale případně také zákazy
by měly podle návrhu Evropské komise
členské země Evropské unie snížit používání plastových tašek. Státy si samy
mají vybrat, která konkrétní opatření
budou v jejich případě nejvhodnější.
Lehké plastové nákupní tašky, které lidé
často použijí jen jednou, mohou v životním prostředí přetrvávat stovky let.
V pondělí představený návrh fakticky mění evropskou směrnici o obalech
a obalových odpadech. Souhlasit s ním
budou muset členské země i Evropský
parlament. Země by podle návrhu měly
přijmout taková opatření, která sníží
spotřebu plastových nákupních tašek
Obchodníci jsou proti
Obchodníci plán Evropské komise odmítají, podle nich jde o neodůvodnitelný
zásah do podnikání. Případné zdanění či
zavedení poplatků z těchto tašek by prý
museli promítnout do jejich ceny. Řetězce také upozorňují na to, že v případě zákazu igelitových pytlíků by v praxi
nebylo možné zachovat určitou úroveň
hygieny prodeje čerstvých potravin.
Podle českého Svazu obchodu by navíc
přechod k papírovým obalům znamenal
větší zatížení životního prostředí, protože na výrobu papírových tašek je třeba
více energie než na ty plastové. „Výroba jediné odnosné plastové tašky má
nejmenší dopad na životní prostředí ze
všech možností, a dále se snižuje dopad
pomocí použití recyklovaných plastů
při její výrobě. Dopad výroby papírového sáčku je čtyřikrát větší a výroba opakovaně použitelné tašky z bavlny má
nemají výsledky odpovídající financím,
které jim stát každoročně dává. Je proto
potřeba ústavy restrukturalizovat. Při
diskusi k reformě Společné zemědělské
politiky EU v pražské Lucerně to dnes
řekl ministr v demisi Miroslav Toman.
„V podstatě mají (výzkumné ústavy)
jediný cíl a úkol, začátkem roku nebo
koncem roku si napsat na ministerstvo
o peníze,“ uvedl Toman na adresu sedmi
výzkumných ústavů spadajících do jeho
kompetence.
Je podle něj proto nutná změna zákona o takzvaných veřejných výzkumných
institucích. „My nemáme šanci to zrušit,
my nemáme šanci to sloučit, my podle
toho zákona nemůžeme v tuto chvíli
nic,“ řekl Toman. Do budoucna je potřeba ústavy sloučit a propojit s vysokými
školami, čímž by se spojila na nich vyučovaná teorie s praktickým výzkumem.
Podle Tomanových zkušeností z doby,
kdy vedl Potravinářskou komoru, například jediný přinos pro obor potravinářství měla Vysoká škola chemicko-technologická. „Na těch ústavech nebyl
nikdo schopen udělat jeden projekt, co
se týká zpracovatelského průmyslu,“ poznamenal. Pokud by byl výzkum dobře
organizovaný, tak má z hlediska budoucnosti určitě přínos. Je podle něj také
nutné ho více propojit s praxí.
„Já si myslím, že tak, jak je postaven
výzkum v resortu, tak je to velmi, velmi
špatně a musí tam proběhnou reorganizace a restrukturalizace těch výzkumných ústavů, ať se to někomu líbí, nebo
ne,“ uzavřel ministr.
Vinařský věstník 12/2013
více než 130 krát větší dopad na životní
prostředí,“ uvedla manažerka Svazu obchodu a cestovního ruchu pro obchod
a vztahy s EU Hana Carvová.
Skoro 200 tašek na obyvatele ročně
V roce 2010 bylo v EU uvedeno na trh
přibližně 98,6 miliardy plastových nákupních tašek, na každého občana Unie
tak připadlo 198 plastových nákupních
tašek za rok. Naprostou většinu z těchto
téměř 100 miliard tašek tvoří lehké tašky, které neslouží k opakovanému použití tak často jako tašky silnější. Údaje
o spotřebě se v členských státech značně liší, přičemž odhadovaná roční spotřeba lehkých plastových nákupních tašek na obyvatele se pohybuje v rozmezí
od čtyř tašek v Dánsku a Finsku po 466
tašek v Polsku, Portugalsku a na Slovensku. Některé členské země se používání
těchto tašek pokusily omezit například
cenovou politikou, dohodami s prodejci
či zákazem některých druhů obalů.
4. 11. 2013; AUTOR: ČTK; ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ
Evropa přehodnotí pěstování geneticky modifikovaných plodin
Ministři zemí Evropské unie chtějí opět projednat pěstování geneticky
modifikovaných plodin (GMO). Evropská komise (EK) žádá obnovení debaty
o svém návrhu z roku 2010, který by
v případě schválení státům EU umožnil
rozhodovat o případném zákazu pěstování GMO na svém území. Souhlas s ním
už vyslovil Evropský parlament. Komise
také vyhoví letošnímu rozhodnutí jednoho z evropských soudů a pošle zemím
ke schválení i návrh z roku 2001 na povolení pěstovat v EU kukuřici odolnou
proti hmyzu, kterou vyvinuly americké
firmy DuPont a Dow Chemical. Druhý
nejvyšší evropský soud před měsícem
komisi obvinil, že v této věci zdlouhavě prodlužuje schvalovací proces. „Je to
ukázkový příklad principu subsidiarity,“
komentoval eurokomisař pro zdravotnictví Tonio Borg rozhodnutí EK zatlačit
schválením návrhu na změnu směrnice
o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního
prostředí. Podle novely by o případném
zákazu geneticky upravených rostlin
rozhodovaly členské země. Nyní, a to je
také případ žádosti z roku 2001 na povolení modifikované kukuřice, je využívání
GMO povolováno případ od případu na
základě žádosti firmy.
zpět
13
Členské země, jejichž názory na modifikované plodiny se dlouhodobě liší,
mají také v této proceduře silné slovo.
Pokud se ministři neshodnou, komise
musí podle pravidel platných pro tento
případ plodinu povolit. V Evropě o GMO
není příliš velký zájem a na celosvětové produkci těchto plodin má region
pouze nepatrný podíl. V současnosti se
v EU pěstuje pouze kukuřice odolná vůči
hmyzu, kterou vyvinula americká společnost Monsanto a která byla schválena
v roce 1998. Pěstuje se na rozloze zhruba
100 tisíc hektarů, a to hlavně ve Španělsku, dále v Portugalsku, České republice
(asi 3000 hektarů), Rumunsku a na Slovensku. V osmi zemích EU je pěstování
zakázáno. Jsou to Rakousko, Bulharsko,
Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko a Lucembursko. Ve Francii platil
zákaz do srpna. GMO se pěstují hlavně
v Severní a Jižní Americe a v části Asie.
Loni se tyto plodiny pěstovaly po celém
světě na ploše 170 milionů hektarů.
6.11.2013; AUTOR: ČTK; ZDROJ: E15.CZ
Obchodníky s potravinami čeká další zpřísnění pokut za opakované prohřešky
Slovenští obchodníci s potravinami
se stále nenaučili dodržovat pravidla.
Nepomohly přísnější pokuty, více kontrol ani zveřejňování hříšníků na internetové vývěsce hanby. Mnoho z nich
má problémy s hygienou, označováním
výrobků, prodejem po datu spotřeby či
neetickými podmínkami pro dodavatele.
Vyplývá to ze statistiky Státní veterinární a potravinové správy, která během 39
tisíc kontrol od začátku roku odhalila
více než dvanáct tisíc pochybení.
Rezort zemědělství pod taktovkou
Ľubomíra Jahnátka se rozhodl na obchodníky zatlačit a už podruhé zpřísňuje legislativu. Řetězce od dubna příštího
roku čeká nárůst pokut za opakované
prohřešky. Pokud do jednoho roku od
pokutování opět poruší své povinnosti,
dostanou dvojnásobně vysoké penále.
Když ani to nezabere, musí se připravit na úhradu jednoho až pěti milionů
eur. Už první zvyšování pokut se přitom setkalo nejen s nevolí obchodníků, kritizovali ho i Jahnátkovi kolegové z vládního Smeru. Poslanec Marián
Záhumenský je označil za nepřiměřené
a chtěl prosadit jejich snížení, nezískal
však dostatečnou podporu. Je proto
otázkou, jak budou zákonodárci reago-
Vinařský věstník 12/2013
vat na nový návrh, který teď od vlády
dostanou.
Návrh je podle obchodníků likvidační
Sami obchodníci považují nový návrh
za likvidační. Neúspěšně se snažili rezort
zemědělství přesvědčit o maximální pokutě jeden milion eur, avšak nakonec
svůj návrh stáhli. Přitom už teď některé
obchody čelí výrazným trestům. Nejvyšší, i když zatím definitivně neschválený,
dostal Kaufland. Až 300 tisíc eur má
zaplatit za neférové vytlačení piva Urpiner z regálů. Na obchod si stěžoval přímo výrobce. Řetězce totiž už nemohou
vybírat víceré dosud pro ně obvyklé poplatky jako například platbu za umístění
produktu do vyšších poliček. Nepřiměřené jednání řetězců je přitom častým problémem. Právě z tohoto důvodu z nich
stáhl svoji minerální vodu Maštinská jeden menší slovenský producent. „Rozhodl jsem se, respektive jsem byl donucen,
hledat jiný způsob distribuce tradiční
slovenské minerálky, protože jednání
některých řetězců považujeme za vykořisťování a jejich cenovou politiku za
likvidační,“ zdůvodnil svoji nespokojenost s panujícími poměry majitel firmy
Dalibor Hrubý.
8. 11. 2013; AUTOR: EDITA MUCHOVÁ; ZDROJ:
E15.CZ
Povinné členství
Prezident Agrární komory ČR a senátor Jan Veleba chce předložit novelu zákona, která by zaváděla povinné členství
v Agrární komoře ČR. Povinné členství
by se mělo týkat zemědělců, potravinářů, rybářů a podnikatelů v lesnictví.
Veleba to řekl minulý týden na semináři na téma Zemědělství a prosazování
jeho zájmů v politice ČR, který se konal
v Senátu. Členství by podle něj mělo být
povinné, jako je tomu například u lékařů
nebo advokátů.
Podobně je tomu podle něj v Rakousku nebo Německu. Novelu zákona
o hospodářské a agrární komoře chce
předložit po ustavení nové Poslanecké
sněmovny. „Týkalo by se to všech subjektů podnikajících v zemědělství, potravinářství, lesnictví a rybářství,“ řekl
Veleba. Ve svém projevu před přítomnými řekl, že členství by mělo být nově
povinné v obou organizacích; v agrární
i hospodářské komoře. Účelem je podle
něj sjednotit tyto podnikatele. „Aby náš
hlas zesílil a abychom zkrátka a dobře
lépe obhájili svoje zájmy,“ uvedl. Stejný
názor prý zastává i prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. „Kdyby se to
stalo, tak zemědělci a mnohé organizace začnou uvažovat úplně jinak,“ řekl.
Členové by se pak podle něj začali spíše
chovat tak, aby dosáhli pozice v řídicích
orgánech komory, představenstvu a dozorčí radě, a nikoli, aby komoře „okopávali kotníky“.
11.11.2012; AUTOR: ČTK; ZDROJ: ZEMĚDĚLEC
Prostějovská likérka bude prodávat
italské vermuty
Prostějov – Vyrábí se z vybraných vín
a bylinek a pro jeho podmanivou chuť si
jej oblíbili nejenom Evropané, ale i obyvatelé dalekého Východu. Řeč je o vyhlášených italských vermutech Garrone,
které od prvního ledna bude prodávat
v České republice i na Slovensku prostějovská likérka Granette & Starorežná
Distilleries. „Jde o velmi vhodné doplnění širokého portfolia našich výrobků,“ řekl generální ředitel likérky Pavel
Kadlec. Výrobky italské značky Garrone
patří ke třem nejprodávanějším na českém a slovenském trhu. Garrone pochází z Turína, kde se v roce 1991 rozhodl
jeden z obchodníků vytvořit vlastní vermut. Přišel s ojedinělou recepturou, vymyslel etiketu, nakoupil lahve a novému
nápoji dal i jméno. Vermut Garrone se
vydal na cestu za dobytím světa v roce
1991 z Česka, o rok později se objevil
v Maďarsku stejně jako v Rumunsku.
Zanedlouho se stal určující značkou regionu.
12. 11. 2013; AUTOR: MARTINA GREPLOVÁ;
ZDROJ: DENÍK.CZ
Podporu Českého piva čeká změna
inspirovaná i vinaři
Výrobci piva a surovin pro něj chystají radikální změnu způsobu, jak získávat
peníze na výzkum a propagaci Českého
piva. Tedy toho tradičně vařeného pěnivého moku, který lze označit chráněným zeměpisným označením České pivo
schváleným Evropskou komisí před pěti
lety. Přede dvěma lety sice výrobci piva
založili Sdružení pro podporu Českého
piva a loni dokonce i nadační fond, ale
moc se toho zatím nestalo. Sdružení příliš nefunguje a nadace nevybrala téměř
žádné peníze.
zpět
14
Od změn, inspirovaných mimo jiné
Vinařským fondem, si pivovarníci slibují větší šance pro získání peněz, a to
i od státu. Do sdružení by také měla mít
nově přístup například Potravinářská
komora. Vznikne i dozorčí rada, jejímiž
členy se bez nároku na honorář stanou
poslanci, kteří by měli dohlížet na využití peněz od státu. O změnách se bude
hlasovat na valné hromadě za necelé dva
týdny.
„Vinařský fond je úspěšným projektem
na podporu domácí výroby vína a byl
jedním ze zdrojů inspirace, ze kterého
sdružení čerpalo pro rozvoj nadačního
fondu,“ uvedla Kateřina Krásová, mluvčí
Plzeňského Prazdroje, který je spoluzakladatelem sdružení. Důvodem změn je
skutečnost, že zájem pivovarů o výrobu
Českého piva stále roste a nyní tvoří tři
čtvrtiny tuzemské produkce. Zvyšují se
ale také náklady na jeho výzkum i propagaci.
Inspirace Vinařským fondem je logická. Vinaři v minulosti s podporou
poslanců mimo jiné prosadili nulovou
spotřební daň na víno a ubránili se
i loňskému pokusu ji zavést ze strany
tehdejšího ministra financí Miroslava
Kalouska (TOP 09). Naopak pivovarníkům od počátku roku 2010 spotřební daň stoupla o třetinu na 320 korun
z hektolitru desetistupňového piva, což
byl jeden z důvodů poklesu spotřeby
a výroby piva v dotyčném roce o osm
procent. Kromě Prazdroje patří mezi
spoluzakladatele sdružení Výzkumný
ústav pivovarský a sladařský (VÚPS),
Heineken ČR, Budvar, pivovary PMS
a sladovny Soufflet ČR.
Rozjezd zbrzdily legislativní průtahy
Zdržení při rozjezdu je možné podle
ředitele ústavu Karla Kosaře přičíst
legislativním průtahům způsobeným
zájmem určitých subjektů mimo pivovarnictví vstoupit do sdružení, které
mají vlastní představu o jeho fungování.
„Protože se zdá, že jednání vstupují do
závěrečné fáze, předpokládám funkčnost celého systému v první polovině
příštího roku,“ uvedl Kosař. Pivovary
a sladovny a další subjekty již přispívaly
na výzkum Českého piva prostřednictvím podpory ústavu miliony korun ročně. Do roku 2011, kdy sdružení vzniklo,
ale příspěvek firem z komerčního sektoru během předcházejících pěti let podle
tehdejších údajů VÚPS klesl o třetinu
na deset milionů korun. Důvodem byly
mimo jiné centralizace průmyslu, zavírání průmyslových pivovarů a sladoven,
Vinařský věstník 12/2013
zahraniční vlastníci, kteří nepodporují
výzkum na národní úrovni, krize i zvýšení spotřební daně na pivo.
14. 11. 2013; AUTOR: DUŠAN KÜTNER; ZDROJ:
E15.CZ
Potraviny se chlubí řadou značek
a log. Jen se v nich ještě vyznat
Kdo si jen trochu všímá obalů potravin, zaznamenal, že velká část z nich má
na sobě nějaké logo, kterými se výrobky
často pyšní. Většina zákazníků ale vůbec
netuší, zda jsou opravdu zárukou kvality
či původu. O tomto problému se mluvilo
i na Fóru MF DNES.
Kupujte kvalitní domácí potraviny,
radí odborníci i celebrity v televizi, v novinách i reklamních letácích. A stále víc
lidí na to slyší. Ale kde takové produkty
koupit? Ne každý může obíhat farmářské trhy, objíždět farmy nebo speciální
obchůdky. Většina lidí chodí pravidelně
do nejbližšího obchodu či supermarketu. V něm je spousta potravin, které mu
naznačují, že jsou „domácí“ kvality, nebo
dokonce přímo „od babičky“. Hemží se
to tam i různými značkami a certifikáty kvality. A málokdo se v nich skutečně vyzná. „Myslím, že těch značek je už
moc. Bylo by dobré přemýšlet o tom, zda
by se to nemělo sdružit a vybrat si jednu
značku, kterou by se snažili dostat do
povědomí lidí,“ řekl na Fóru MF DNES
krajský radní Zdeněk Chlád s tím, že by
měly platit přísné normy.
Klasa, Český výrobek, Regionální potravina, Česká kvalita, Český výrobek,
Vysočina – regionální produkt. To je jen
pár log, které si na zboží v obchodech
můžete přečíst. A běžnému zákazníkovi
splývají a napadne ho, zda vůbec prošly nějakým hodnocením, nebo zda si
značku jejich výrobci jen nekoupili. „Já
většinu těch značek znám, ale třeba mé
manželce neříkají vůbec nic,“ podotkl
Zdeněk Chlád. Dodal, že se každý snaží
držet to své logo, ale pro zákazníky to
není dobré.
Asi nejznámější z log na potravinách
je na Vysočině Klasa a teď i Regionální
potravina. Rozdíl mezi nimi popsal šéf
třebíčské agrární komory Třebíč Karel
Coufal. „Regionální potravina je soutěž,
na Vysočině ji agrární komora Třebíč
pořádá už čtvrtým rokem. Výrobci se
přihlásí, v určitou dobu se sejde komise, udělí tituly a čtyři roky je ty výrobky
mohou používat,“ vysvětli Coufal. Zdůraznil, že za toto označení výrobce nic
neplatí, naopak má ze státních peněz
zajištěný marketing a propagaci.
Značka Klasa zde byla dřív. Byla určená hlavně pro velké podniky a za její
používání se platí. „Tak se vymýšlelo
něco, co by bylo i pro ty menší podniky,“
uvedl Coufal. Tyto dvě značky se podle
něj proto nedají skloubit. „Těžko bude
tady paní Vonešová (majitelka cukrářství z Dalešic – pozn. red.) soutěžit proti
velké mlékárenské firmě, protože ty její
podmínky jsou úplně jiné,“ dodal.
Chtěli značku, která není jen pro potraviny
Vedle těchto dvou značek byla snaha
ocenit produkty vázané na nějaké zeměpisné místo, a nejen potraviny. Začalo
se v Krkonoších, na Šumavě a následně
vzniklo logo Vysočina – regionální produkt. „Takových log je v současnosti po
republice zhruba 30, nekopírují žádný
kraj, okres nebo něco podobného,“ přiblížil ředitel třebíčské agrární komory.
V tomto případě nejde o soutěž. Výrobce má zájem vyrábět za určitých podmínek, schválí to komise, platí se vstupní
a udržovací poplatek. Jak dlouho chce.
V tom je rozdíl od Regionální potraviny, která po čtyřech letech o značku automaticky přijde. „V příštím roce skončí
možnost používání titulu, který získaly
výrobky v prvním roce – 2010. Pokud by
chtěly prodloužit platnost, musí se znovu přihlásit do soutěže,“ řekl Coufal. Problémy podle něj nastávají v regionech,
které si kromě této regionální soutěže
kdysi vymyslely ještě další, např. Chutná
hezky jihočesky či Pardubický mls.
Ke sjednocování značek kvality potravin možná skutečně dojde. „Ministr
zemědělství v demisi Toman má tendenci sjednotit určité skupiny značek,
část financovat z kraje a část ze státní
kasy,“ uvedl Coufal. Záleží na tom, jak se
k tomu bude stavět nová vláda.
15. 11. 2013; AUTOR: MILADA NEDOPILOVÁ;
ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES
TISKOVÁ ZPRÁVA
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
Ekologičtí zemědělci kategoricky
odmítají návrh na povinné členství
v Agrární komoře
Šumperk (13. listopadu 2013) – Ekologičtí zemědělci jsou velmi znepokojeni posledním návrhem šéfa Agrární komory Jana Veleby. Ten prohlásil, že by
zpět
15
mělo být uzákoněno povinné členství
zemědělců v Agrární komoře.
„Velká část zemědělců rozhodně nechce být členy Agrární komory. Elementárním projevem demokracie je možnost
výběru profesní organizace a návrh na
povinné členství v komoře je v tomto
ohledu jednoznačným krokem zpět,“
řekla Kateřina Nesrstová, manažerka
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Povinné členství by se podle Veleby
mělo týkat nejen zemědělců, ale i potra-
vinářů, rybářů a podnikatelů v lesnictví.
Členství by podle jeho představy mělo
být povinné, jako je tomu například u lékařů nebo advokátů. Podle Nesrstové ale
nelze advokáty, stomatology a lékaře se
zemědělci a potravináři vůbec srovnávat. Jak jejich zaměřením, tak i charakterem podnikatelské odpovědnosti.
Veleba svou myšlenku obhajuje tvrzením, že je třeba zemědělce „sjednotit“, aby „zesílil“ jejich hlas. O takovou
záštitu ale ekologičtí zemědělci nestojí
a obávají se, že ve skutečnosti jde spíše o manévr, jak monopolizovat pozici
Agrární komory a umlčet konkurenční
profesní sdružení zemědělců. „Pod jedinou značkou Agrární komory o takové
‚zesílení‘ a lepší ‚obhajobu‘ našich zájmů
nestojíme. Agrární komora doposud
byla ekologickým zemědělcům spíše než
partnerem protivníkem, kterému jsou
čisté biofarmy trnem v oku. Naposledy
to dokázala snahami o snížení podpory
agroenvironmentálních opatření. Nemluvě o tom, že hlas ekologických zemědělců, kteří už v Agrární komoře jsou,
její vedení vůbec neposlouchá,“ podotkla
Nesrstová.
Agrární komora je sice největší zemědělskou organizací v ČR, její zájmy však
podle Svazu ekologických zemědělců
prostřednictvím politického lobbingu
sledují hlavně prospěch velkých intenzivních farem. „Kdyby Agrární komora
skutečně dbala zájmů všech zemědělců,
neměla by v naší zemi tolik konkurenč-
ních profesních sdružení. Náš svaz je
přitom jen jedním z mnoha. Nám menším sdružením nyní nejspíš nezbude nic
jiného, než se spojit, abychom snahy Agrární komory o naši likvidaci uzákoněním povinného členství v Agrární komoře
zabránili,“ vyzývá Nesrstová zemědělce
k mobilizaci.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců (dále jen Svaz PRO-BIO) je jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje
také poradce, školy, spotřebitele a přátele ekologického zemědělství. Hlavním
posláním Svazu PRO-BIO je prosazovat
v ČR ekologické zemědělství jak v intenzivních, tak extenzivních produkčních
oblastech. Důležitou součástí činnosti
je propagace biopotravin, vždy s ohledem na zájmy ekologických zemědělců.
Svaz PRO-BIO spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem
životního prostředí ČR a také s významnými zahraničními svazy i výzkumnými
ústavy a je členem mezinárodní asociace
IFOAM EU. Svaz PRO-BIO je občanské
sdružení (nestátní nezisková organizace). PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců v současné době sdružuje 615
ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 220 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro
spotřebitele. Centrála svazu je v Šumperku.
VENDULA FIŽOVÁ; PR PRO-BIO SVAZU
EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ; TEL.: 721 580 359;
E-MAIL: [email protected]
ZE ZAHRANIČNÍCH ZDROJŮ
Mezinárodní soutěž vín odrůd odolnějších vůči houbovým chorobám
PIWI 2013
Na již třetí mezinárodní soutěži PIWI
(pilzwiderstandsfähige) odrůd v německé Falci hodnotila šestnáctičlenná komise vína všech typů, od tradičních až
po vysoce ovocitá. Podle tiskové zprávy
organizátorů byl patrný značný vzestup
kvality a překvapila vína z České republiky.
Soutěže se zúčastnilo přes 200 vín
od 90 vinařů z Česka, Dánska, Francie,
Holandska, Itálie, Německa, Rakouska,
Španělska a Švýcarska. Bylo uděleno
9 velkých zlatých medailí a 66 zlatých
medailí. Vína z interspecifických odrůd
Vinařský věstník 12/2013
opět prokázala, že se vyrovnají klasickým odrůdám a k tomu rozšiřují škálu
aromat vín.
Mezi víny získanými z jediné odrůdy
bylo 15 bílých a 15 modrých odrůd:
Bílé odrůdy: Bronner (AT, D, IT; 6x),
Cabernet blanc (D 18x), Cal 6-04 (D, FR;
2x), Johanniter (CZ, D, CH, NL; 23x), Helios (D; 2x), Hibernal (CZ; 2x), Malverina
(CZ; 1x), Merzling (D; 1x), Muscaris (D; 5x),
Rinot (CZ; 1x), Saphira (D; 1x), Savilon
(CZ; 1x), Seyval blanc (CH; 2x), Solaris
(CZ, D, DK, CH, IT; 15x), Souvignier gris
(D; 3x).
Modré odrůdy: Baron (D; 1x), Cabernet
Carol (D, 2x), Cabernet Carbon (D; 5x),
Cabernet Cortis (D, CZ, CH; 12x), Cabernet Jura (D, F, CH; 4x), Cabertin (D; 2x),
Chambourcin (IT, 2x), Laurot (CZ, 1x),
Léon Millot (D; 1x), Maréchal Foch (CH;
1x), Pinotin (D; 1x), Prior (D; 1x), Regent
(D, CH; 25x), Roesler (AT; 1x), Rondo (D; 1x),
VB 91-26-29 (D; 1x).
Z toho lze zjednodušeně usuzovat, že
se v Evropě mezi bílými interspecifickými odrůdami momentálně nejvíce pěstuje Johanniter, Cabernet blanc a Solaris,
z modrých odrůd pak Regent a Cabernet
Cortis. Samozřejmě, že zde bude další
vývoj a přispět k tomu může i tato mezinárodní soutěž vín z PIWI-odrůd.
Vína z České republiky měla vysokou kvalitu, dvě obdržela velkou zlatou
medaili, Laurot (98 bodů) a Hibernal
(96 bodů), obě z Vinselektu Michlovský,
a.s. Vína Laurot 2011, pozdní sběr spolu s německým Cabernetem Cortis 2011,
výběr z hroznů, byla oceněna největším
zpět
16
počtem bodů (98 b.) v celé soutěži. Hibernal 2007 (96 b), pozdní sběr se umístil jako druhý v pořadí mezi bílými víny.
Dále vzorky Cabernet Cortis, Solaris
a Hibernal, pozdní sběr, všechny ročníku
2012 a z firmy VERITAS Bošovice, s.r.o.,
získaly zlatou medaili. Zlatou medaili
obdrželo i Cuvée 2013, zemské víno, ze
Sádku. Průměrné hodnocení našich vín
získalo přes 89 bodů (odpovídá předělu
mezi zlatou a stříbrnou medailí).
V kategorii červených vín získala dále
velkou zlatou medaili následující vína:
Cabernet Cortis, výběr hroznů 2011,
Hofgut Sonnenschein, Markus Bürgin,
Bádensko (98 bodů), Maréchal Foch
Barrique 2012, Bio-Weinbau Geiger,
Švýcarsko (97 bodů), Regent Barrique
2011, Weinbau Festiguet, Švýcarsko
(97 bodů) a Cabernet Jura 2012, Weingut Wedekind, Německo (96 bodů) – novošlechtění Švýcara Valentina Blattnera.
V kategorii Cuvée získalo velkou zlatou medaili červené „Crescendo“ z odrůd
Rondo, Cabertin a VB 91-26-29 (97 bodů).
V bílých vínech exceloval Muscaris
Edition 2012, Weingut Andreas Stutz,
Německo (97 bodů) a v desertních vínech Cabernet blanc výběr bobulí 2012,
Weingut Werner Anselmann, Německo
(97 bodů).
Z VÝSLEDKŮ SOUTĚŽE VYBRAL J. SEDLO;
25. 11. 2013
Z MONITORINGU EU
EUROPOSLANCE HYNKA FAJMONA
Zástupci Rady a EP se shodli na pravidlech imigrace sezónních pracovníků ze třetích zemí
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu
a pobytu státních příslušníků třetích
zemí za účelem sezónního zaměstnání
(KOM(2010)379). Zástupci Rady a EP se
29. 10. 2013 shodli na pravidlech imigrace sezónních pracovníků ze třetích zemí
do EU. Komise to okamžitě přivítala.
Kontext
Komise návrh směrnice předložila
v červenci 2010 (více v příspěvku „Komise znovu podpořila imigraci pracovních sil ze třetích zemí do EU“. Již v roce
2005 předložila plán politiky v oblasti
legální migrace. Jedním z jeho důsledků
je směrnice č. 2009/50 (tzv. směrnice
o modré kartě) týkající se migrace vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Rada
ji přijala v květnu 2009.
Obsah
Návrh se týká občanů třetích zemí,
kteří přicházejí do EU za účelem sezónního zaměstnání na dobu určitou (zejm.
pozice v zemědělství, zahradnictví a cestovním ruchu bývají podle Komise ze
strany pracovníků z EU neobsazeny).
Text zavádí zvláštní postup pro vstup
a pobyt sezónních pracovníků ze třetích
zemí a vymezuje jejich práva (na žádost
EP také např. na ubytování). Zároveň
obsahuje podněty pro „cirkulační migraci“, aby se zamezilo tomu, že se z dočasného pobytu stane pobyt trvalý. Návrh
mj. stanoví jednodušší vstupní postup
(do 90 dní) na základě společných definic a kritérií (např. existence pracovní
smlouvy nebo závazná nabídka práce,
Vinařský věstník 12/2013
která specifikuje plat); stanoví časový
limit pro sezónní práci v EU (5–9 měsíců
ročně); a stanoví vícesezónní povolení,
nebo zjednodušený postup pro opětovný vstup na více po sobě jdoucích sezón.
V určitých ohledech (jako je svoboda
sdružování a spolčování, sociálního zabezpečení, starobní důchody, na něž byl
získán nárok v souvislosti s příjmem,
přístup ke zboží a službám) poskytuje
text sezónním pracovníkům právo na
rovnocenné zacházení jako u státních
příslušníků členských států. Na druhou
stranu ponechává členským státům
EU svobodu, aby uplatnily „test trhu
práce“, definovaly pojem sezónní práce
a rozhodly, kolik sezónních pracovníků
přijmou (návrh neupravuje právo na
přijetí; pokud tak ale již učiní, musejí však ony i příslušní zaměstnavatelé
respektovat normy, jinak mohou čelit
sankcím).
Sporné body a pozice ČR
Otázka preferenčního přístupu k imigrantům ze třetích zemí byla dlouho
předmětem kritiky ze strany nových
členských států EU, na něž se do 30. 4.
2011 vztahovalo přechodné období na
volný pohyb pracovních sil, zvlášť za
situace, kdy se předložené návrhy věnovaly maximálně desítkám tisíc potenciálních pracovníků ze třetích zemí
(16–20 tis. vysoce specializovaným zaměstnancům a cca 100 tis. sezónním
pracovníkům). Na druhou stranu právě
v ČR je krom Kypru, Řecka, Rakouska
a Itálie nejméně těch, kteří jsou ochotni cestovat za prací (pouze 11 %); pokud
jde o studium či praxi, je toto číslo ještě
nižší (5 %). Výjimkou jsou mimořádné
okolnosti (nezaměstnanost). V daném
případě připouští možnost vycestovat
do zahraničí 37 % Čechů.
Další vývoj
Norma by měla být po schválena
v EP (v LIBE v listopadu 2013 a v plénu
v lednu 2014) a v Radě a implementována do 30 měsíců.
Přechodné období pro reformu SZP
v roce 2014 – dohoda institucí EU
uzavřena
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře
pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
(EZFRV) a kterým se mění nařízení (EU)
č. [...] [nařízení o rozvoji venkova], pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce
2014, a kterým se mění nařízení Rady
(ES) č. 73/2009 a nařízení (EU) č. [...] [nařízení o přímých platbách], (EU) č. [...]
[horizontální nařízení] a (EU) č. [...] [nařízení o jednotné společné organizace
trhů], pokud jde o jejich použití v roce
2014 (KOM(2013) 226)
Instituce EU se v říjnu 2013 shodly na atributech přechodného období
reformy společné zemědělské politiky
v roce 2014. Členské státy tak získají
potřebný čas na implementaci nových
opatření. Nový systém přímých plateb
včetně nově stanovených podmínek pro
ochranu životního prostředí (tzv. ozeleňování) bude v rámci reformy společné
zemědělské politiky pro léta 2014–2020
zaveden až od roku 2015.
Kontext
Nedořešená situace v oblasti zemědělské reformy vedla v dubnu 2013 EK
k tomu, že Radě předložila návrh, který
se týká přechodných opatření v rám-
zpět
17
ci SZP pro rok 2014 (více v příspěvku
„EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014
a Rada dále jednala o reformách SZP
a SRP“, Monitoring duben 2013). Důvodem pro zveřejnění návrhu na úpravu
přechodného období byla především
snaha řešit situaci, v níž se sice podařilo dosáhnout shody Rady a EP před
začátkem roku 2014, členské státy ale
nestihnou do té doby uzpůsobit svoji legislativu a administrativu novým pravidlům. Aby se zabránilo chaosu, bylo nutné naplánovat určité přechodné období
především v oblasti vyplácení přímých
plateb předtím, než bude zaveden nový
systém na základě reformy. Z hlediska
ČR a většiny dalších států někdejšího
východního rozšíření EU je přitom důležité, že minimálně pro rok 2014 bude
prodloužen stávající systém SAPS.
Odpovědné instituce EU nenašly finální shodu na konečné podobě reformy v oblasti SZP v dostatečném
časovém předstihu. Nejen v případě finanční perspektivy 2014–2020, ale také
u dlouho projednávané otázky reformy
SZP nakonec EP, Rada a Komise dospěly
k dohodě do konce června 2013. Finální
dohoda institucí EU byla ovšem stvrzena schválením ve výboru AGRI až 30.
9. 2013. Přechodné období se má týkat
především vyplácení přímých plateb
a programů rozvoje venkova, které jsou
momentálně připravovány na základě
projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států
Obsah
17. 10. 2013 došlo k dohodě o většině neuzavřených otázek na třístranném jednání Evropské komise, EP a Rady. Poslední
problematické body byly vyřešeny během
jednání litevského předsednictví s EP na
jeho plenárním zasedání ve Štrasburku
23. 10. 2013. Nová opatření podmiňující
nárok na přímé platby a související s požadavky na ozeleňování, stejně jako např.
podpora mladým farmářům, nevstoupí
v platnost před rokem 2015. Tato opatření totiž s sebou ponesou nezanedbatelné
(a též kritizované) administrativní požadavky, kterým se budou muset přizpůsobit zejm. platební agentury v členských
státech. Jedním z projednávaných návrhů
byla i zpráva Alberta Desse, který doporučil, aby účinnost tzv. „ozeleňovacích“
opatření byla odložena o další rok, tzn. od
1. 1. 2016. To však odmítl jak výbor AGRI,
tak plénum EP i Rada.
Redistribuční platby na první hektary, které umožní členským státům pře-
Vinařský věstník 12/2013
sunout 30 % z přiděleného objemu pro
daný členský stát menším zemědělcům,
budou aplikovány dříve, než se EU původně dohodla, a to již od 1. 1. 2014. Členské
státy budou moci mírně navýšit objem finančních prostředků v roce 2014 na platby vázané na produkci z 3,5 % na 6,5 %.
Od začátku roku 2014 bude rovněž umožněn přesun finančních prostředků členských států mezi jednotlivými pilíři SZP.
Na konci října 2013 byla dosažena dohoda o posledních 2 sporných bodech
přechodných opatření. Rada dala souhlas
pozměňovacímu návrhu EP, podle kterého budou členské státy moci lineárně
snížit přímé platby za rok 2014 vzhledem
k dodržení národních stropů s možností
udělit výjimku u přímých plateb nižších
než členským státem stanovená hranice,
maximálně ovšem 5 tis. €. EP ustoupil
ve svém návrhu, který by umožňoval
poskytovat veřejnou podporu sektoru
drůbeže nad rámec podpory EU.
Další vývoj
Výbor AGRI hlasoval o přechodných
opatřeních na zasedání 4. 11. 2013, následovat bude hlasování pléna EP a Rady.
Souhlas Rady ministrů pro zemědělství
se očekává na jejich zasedání v listopadu 2013. Legislativní proces je nutné
dokončit do konce roku 2013 tak, aby
přechodná opatření mohla být účinná
od 1. 1. 2014.
Komise sníží přímé platby zemědělcům za rok 2013
Přímé platby za rok 2013 budou sníženy těm zemědělských podnikům,
které obdrží dotaci vyšší než 2 tis. €.
U těch má být podle návrhu Komise
redukována částka překračující stanovenou hranici o 2,45 %. Ke snížení dojde v rámci mechanismu tzv. finanční
disciplíny, o jehož použití rozhodla 16.
10. 2013 Komise. Platby budou sníženy
kvůli vyšším odhadům výdajů rozpočtu na rok 2014 (ze kterého jsou platby
hrazeny), než je strop prozatímně dohodnutý hlavami států EU pro rozpočet
2014.
Celkově tak bude výplata přímých
plateb snížena téměř o 903 mil. €.
Přibližně polovinu této úspory Komise vyčlení na krizovou rezervu pro
rok 2014, což je nový nástroj přijatý
v rámci reformy společné zemědělské
politiky. Zbylá část bude využita na
postupné zavádění systému přímých
plateb u nových členských států, které vstoupily do EU v roce 2007 a 2013
(Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko)
a na které se mechanismus finanční
disciplíny vztahovat nebude. Jedná se
již o druhý návrh Komise na snížení
přímých plateb poté, co Komise modifikovala svoje původní odhady výdajů (navrhla snížení o 4 %). Pokud
se členské státy v Radě neshodnou
na přijetí nového návrhu Komise do
1. 12. 2013, zůstane v platnosti sazba
4 %. Jedná se přitom historicky o první
použití nástroje finanční disciplíny od
roku 2007, kdy byl zaveden. Snížení se
vztahuje na přímé platby, u nichž byl
termín pro podání žádostí stanoven na
květen 2013. Jejich výplata bude probíhat od 1. 12. 2013. Již v září 2013 Komise
rozhodla, že 50 % objemu schválených
přímých plateb budou moci zemědělci
čerpat již od 16. 10. 2013.
zpět
18
ZE ZPRÁV KARLA MATOUŠKA Z BRUSELU (C/C)
Chyby při výdajích SZP
U přímých plateb jsou chyby okolo 3,8
%, ale u rozvoje venkova dosahují přes
7,7 %, jak oznámil Evropský účetní dvůr
ve zprávě za rok 2012. Zpráva byla publikována 5. listopadu a Dvůr konstatuje,
že ve většině domén nebyla platná legislativa plně dodržena. Celkově se tak
podíl chyb v SZP zvýšil na 4,8 % oproti 3,9 % v roce 2011. V případě plateb
v rámci rozvoje venkova je ověřování
a administrativa komplikovanější, než
ověření plateb na hektar.
Vodní stres
Podle amerického institutu World
Ressource Initiative trpí přes čtvrtinu
oblastí nedostatkem vody a přes 40 %
potravin pochází právě z těchto oblastí. Zemědělství potřebuje 70 % zdrojů
vody z celkového množství potřebného
k produkci potravin. S potřebou dalšího
zvyšování produkce bude růst potřeba zdrojů vody. A jejich rozdělení není
zdaleka ideální. Třeba pšenice je přes 40
% produkováno právě v oblastech s velkým vodním stresem již dnes. Ve zprávě
se navrhuje celá řada řešení, včetně snížení mrhání, lepší rovnováha u produkce potravin a zlepšovat fertilitu půdy.
Pracovní skupina Bioprodukce 20.11
Cynthia za sekretariát udělala přehled
vývoje reformy SZP. V rámci programu
rozvoje venkova zde bylo pár praktických připomínek sektoru, jako doba převodu z konveční na bio produkci, která
je 5-7 let, ale ČZ mohou tudo dobu zkrátit. Podpory jsou od 600 €/ha přes 900
€/ha až do 1500 € u některý specifických
kultur. U financování – především dvojí
platby, k této otázce se vrátím v odpolední části schůze, která byla věnována řadě specifických problémů včetně
financování. Zástupce francouzské AK
k tomu jen podotknul, že jejich propočty ukazují, že se podpory sníží o víc než
20%, ale stále se neví, jak to bude rozděleno mezi jednotlivé oblasti. Vláda zatím
odmítla předložit konkrétní čísla.
Vinařský věstník 12/2013
Zpráva EGTOP- skleníkové hospodářství bio. Konzultace trvá již přes rok
a C/C zde především zkoumala následující podmínky: zdroje výživy, škůdci a nemoci, omezené užití PP, kultury
a substráty, složení výživy, inovace.
Cynthia k tomu řekla, že minulý týden
byla schůze se zástupcem DG Agri Onofraye, který sdělil, že regulace zde bude
připravena nejdříve za 3 roky. Jak na to
reagují jednotlivé země a jaké jsou jejich
otázky:
Portugalský zástupce zde předkládá
jejich produkci mořských řas na zapracování do krmiv pro krávy bio. Tam
nikdo příliš nevěděl, jak se k tomu má
stavět, další otázka pro poradní skupinu.
Francouzi mají problémy s ničením
škůdců parou buď jen na povrchu, nebo
do hloubky a dále s CO2 ve skleníku –
zde by měla být především rovnováha,
nepřidávat k urychlení růstu.
Diskuse okolo substrátů a jejich možného užití. Pro většinu je to otázka
základní – bio musí vycházet z půdy,
Dánové jsou v tomto ohledu mnohem
méně konvenční. Také Italové brání tradiční pojetí bio, pro skleníky by neměly
být vyjímky, všechny kultury musí být
propojeny na půdu.
Skleníkové hospodářství je intenzivnější než bio venku, polský model, který
zde byl představen na minulé schůzi (každé 3 roky se kompletně vymění půda),
je pro většinu zemí neproveditelný. A to
platí i pro rotaci, ve skleníku je dost obtížně prováděná. Podle německého zástupce rotace není podmínkou, ale stav
půdy, výživa. Pro Italy je i zde rotace
nutná a povinná.
V dalším bodu u této otázky bylo
schválení Komisí 3 mandátů : pro aromaty a příchutě, pro technické pomůcky
a pro akvakulturu – ta má zatím jasný
termín dokončení 5.12.2013. Pro první
dva se uvažuje o polovině 2014. Komise chce dořešit problémy skleníků až
budou všechny ostatní body reformy
dokončeny a to může zabrat další 2 až
3 roky.
Dvojité placení
Odpolední část začala rozpravou
o podmínkách pro bio produkci. Ta je
podle mluvčího také předmětem principu, že zde nesmí být dvojí placení
a navíc mají producenti nárok na zelené
platby bez výjimky.
Bio produkce dostává zelené platby
ne za to, že aplikuje specifické zelené
povinnosti, ale na základě jejich specifických produkčních metod. A platby v rámci II. pilíře musí přihlédnout
k tomu, že zelené PP do jisté míry odměňují bio-praxi, i když některé specifické
povinnosti spojené s podporou dvou pilířů nemusí být stejné technicky.
Aby se vyloučila možnost dvojitých
plateb, musí kalkulace prémie za závazky v II. pilíři identifikovat jen ty ztráty
příjmů a navýšené náklady, které odpovídají aktivitám podle závazků, které
jdou za povinné „zelené“ praktiky.
A zde se rovněž užívá ekvivalent, na
použití nahrazující zelené povinnosti.
A zde mezi těmito závazky mohou být
definovány 2 kategorie:
1.ty, které jsou podobné zelené praktice
v pilíři I.
2.ty, které se sice liší od zelených praktik, ale mohou zde být jako ekvivalent.
Otázka AGOF – Advisory Group on Organic Farming – forum
Úkoly pro 2014-15. Dodávat strategické informace u:
• Regulace týkají se produkce Bio: vývoj finalizace, a provádění akčních
plánů, provádění reformy SZP. Inovace, výzkum a rozvoj sektoru Bio
spolupráce v rámci EIP (inovační
partnerství), vytvoření operačních
skupin.
• Schůze má být 2-3 x do roka
K otázkám promoce bio produkce se
zde rozebraly výsledky dotazníků, které rozeslala C/C členským organizacím.
Celkem zde bylo 7 typů otázek:
• Jaká je největší výzva sektoru pro
příští léta co se týče promoce? Nové
logo?, nová propagační kampaň?
• Jaký je hlavní důvod pro udržení
EU spolufinancování u promoce?
(malý sektor, rostoucí spotřeba, ale
jen u malé části populace)
• Jakého trhu by se promoce měla týkat? (především domácí trh)
• Jaká klíčová poselství a na koho se
mají obracet? Ve spolupráci se sektorem zdraví a vzdělání. Určeno pro
všechny skupiny populace
• Pokud sektor u vás je již předmětem EU spolufinancování, který typ
kampaně měl největší dopad?
• Jsou u vás podporovány programy
bio také národními programy?
zpět
19
Poslední část byla věnována otázkám
okolo kontrolních systémů u Bio, kdy
bylo uvedeno nařízení (ES) č. 882/2004.
EPERNAY; Champagne-Ardenne
(v rámci veletrhu Viteff); Francie;
15. říjen 2013
Přítomní za CZ
Tibor Nyitray – prezident SV ČR
Martin Půček – výkonný ředitel SV ČR
Záznam z jednání
Jednání CEPV bylo zahájeno 15. 10.
2013 v 15.00 hodin v rámci veletrhu VITEF panem Aly Leonardy (LUX) z titulu
funkce prezidenta CEPV. V rámci jednání bylo nastoleno k diskusi několik témat evropské vinařské politiky.
1. Změna výsadbových práv na politiku povolování nové výsadby.
Evropští zástupci na jednání se shodli,
že je nutné spolupracovat s evropskými
poslanci v EP a důkladně sledovat tvorbu prováděcího předpisu při GŘ zemědělství, který bude provádět detailní
problematiku povolování nové výsadby.
I když má členský stát možnost stanovit
si horní hranici procenta nové výsadby,
mělo by být této horní hranice (max. 1%
plochy vinic) použito pouze v případech,
kdy je poptávka v daném státě. Tato
skutečnost by měla být řádně odůvodněna členským státem.
Existuje také názor, že bude potřeba vyjasnit podmínky, komu se nová
výsadba povolí. Zejména s ohledem na
druh podnikání. Existují také členské
státy, kde mají vinaři stávající výsadbová práva zastaveny u bank jako zástavu
k úvěrům, což může být velký problém,
neboť tato práva by dle nového předpisu
měla být převedena na autorizaci nové
výsadby. S ohledem na výše uvedené
bude AREV spolupracovat s pracovní
meziskupinou pro víno při EP, vedenou
poslankyní A. Lulling.
2. Členění vín z roku 2008 a odrůdová vína bez geografického označení
Po prostudování zprávy Komise z roku
2012, která měla zhodnotit reformu trhu
s vínem z roku 2008, grémium odsoudilo dvě skutečnosti, které jsou zcela protichůdné. V rámci své „politiky jakosti“,
Komise plánuje otevřít politiku zvyšování kvality, která byla dříve přísně omezena na CHZO/CHOP a TT (tradiční výrazy), také na odrůdová vína, na rozdíl od
Vinařský věstník 12/2013
jakéhokoli jiného odvětví. Komise navíc
plánuje zpřísnit pravidla kategorie vín
označením kvality, ale bez zeměpisného
označení tím, že vytvoří novou kategorii vína – „odrůdové víno“, jehož definice
bude součástí nařízení č. 1234/2007.
Na tomto místě je třeba upozornit, že
AREV již v roce 2008 silně upozorňoval
svým zásadním nesouhlasem na nové
značení vín bez zeměpisného původu
(dříve stolní víno), kde se povolilo označení odrůdy a ročníku. Tato skutečnost
je v rozporu s rezolucí OIV, která říká, že
vína bez původu tato označení nesmějí
nést. Delegáti jsou přesvědčeni, že pravidla značení a balení této nové základní
kategorie, které nemají základní limity,
jsou v přímé konkurenci vín s původem (CHOP/CHZO), která jsou značena
s označením kvality. Taktéž v očích spotřebitelů je tato nová kategorie nepřehledná, neboť zákazníka klame. Delegáti
se vyslovili proti zavedení této nové kategorie, která je plánována.
Jednomyslně bylo zopakováno, že
zlepšení konkurenceschopnosti evropského vinařství přispívají nástroje restrukturalizace, zvýšení kvality, reklama
a ochrana zeměpisného označení pro
produkty s vysokou mírou přidané hodnoty.
AREV také zopakoval požadavek na
vytvoření Evropského monitorovacího
centra pro pěstování hroznů a výrobu
vína za účelem sledování objemu produkce, cen, výsadby, atd.
Pozice Evropského parlamentu s ohledem na zprávu Evropské komise z roku
2012 byla obsažena v dotazu ze strany
zemědělského výboru EP. Jakmile bude
odpověď, bude tato dána na vědomí členům AREV.
3. Dohoda o volném obchodu mezi
EU a USA
Poté co byly předneseny pozitiva
amerického trhu s vínem pro evropské
vinařství, delegáti popsali neuspokojivé
výsledky dosavadní platné dohody učiněné v roce 2005 a předzvěst problémů
při aktuálním jednání o dohodě.
V oblasti značení jde zejména o problém semi-generických názvů, který je
stále nevyřešen. Dohoda sice umožnuje určité změkčení typu „víno ve stylu“
apod. Stále však jde o 17 názvů označení
evropského původu: Bourgogne, Chablis,
Champagne, Chianti, Claret, Hock,
Madeira, Malaga, Marsala, Moselle, Port,
Rhine-Wine, Sauterne, Haut-Sauterne,
Sherry, Tokay a Retsina. Zatímco americká vína s tímto značením mají velmi
malou šanci uplatnění na evropském
trhu, není tomu tak na ostatních trzích,
kde tak získávají konkurenční výhodu
a nepřijatelnou formu obchodní soutěže a poškozují pověst původních evropských označení.
Co se týká enologických postupů, tak
EU uznává enologické postupy povolené
v USA (USA opustila OIV v roce 2000),
a to i těch, které nejsou povoleny v EU,
nebo povoleny OIV, zatímco EU zvolila
pouze postupy OIV povolené.
Na základě těchto negativních skutečností a s ohledem na řadu problémů
Evropského vinařského sektoru CEPV
naznačil, že AREV s podporou EP spojí
úsilí všech evropských vinařských organizací, aby donutili Komisi k revizi této
dohody, která je pro EU nepříznivá.
4. Příspěvek prezidenta AREV Jean-Paul Bachyho
Poté co prezident navštívil delegáty
CEPV, aby je pozdravil, nastínil svou vizi
témat, které by mohl AREV řešit po silné kampani, která byla vedena v souvislosti s výsadbovými právy. Je nutno být
ostražitý do budoucna, pokud jde o prováděcí předpis autorizované výsadby, ale
také další předpisy, které se nás budou
přímo dotýkat.
Budoucnost regionů spočívá také ve
větších příležitostech rozvoje vinařské
turistiky, která pomáhá v rozvoji ekonomiky cestovního ruchu a vytváří přidanou hodnotu pro jednotlivé regiony.
K tomu pomáhá ekologizace zemědělské
politiky, ochrana krajiny, správné postupy hospodaření a využívaní vedlejších
produktů. Pro další budoucnost bude
navrhovat zapojení do výzkumných projektů, jako např. ANAXAGORE (projektová manažerka projektu byla na jednání přítomna a ve stručnosti představila
tento projekt.
ZAPSAL ING. MARTIN PŮČEK
zpět
20
ZE ZÁPISU PRACOVNÍ SKUPINY PRO VÍNO
PŘI C/C 14. 10. 2013
Situace na trhu s vínem
V roce 2013 se v Evropě očekává
dobrá sklizeň hroznů, asi o 15 % vyšší
než slabší loňská sklizeň. Cena je stabilní, ale zásoby vína jsou nízké a tak
koncem roku může být na trhu napětí.
Počasí při sklizni nebylo nejvhodnější
a tak se sklizeň většinou o 2 týdny protáhla. Výjimkou bylo Řecko, kde bylo
příznivé počasí a hrozny byly vysoce
kvalitní. Ve Španělsku bylo dosaženo
uspokojivé kvality, v Maďarsku byla výrazně vyšší sklizeň než v minulém roce,
obdobně i v Portugalsku. Vysoká kvalita byla i na Slovensku. Sklizeň se protáhla v Polsku, Rakousku a Německu,
ale výnos byl dobrý. V Itálii byla sklizeň vyšší než v minulém roce, ale nižší
než pětiletý průměr. Produkce vína se
zeměpisným označení narůstá, zatímco
vína bez zeměpisného označení ubývá.
Ve Francii byla co do množství sklizeň
slabší.
Tradiční výrazy v odvětví vína
C/C požádala Komisi aby tradiční výrazy měly stejnou ochranu jako zeměpisná označení. Je nutné je zakotvit i do
bilaterálních dohod EU s třetími zeměmi. Z některých zemí byly požadavky
na sjednocení tradičních výrazů v rámci
EU, jiné země byly proti. Na příští jednání bude pozván právní expert.
opětovného povolení hydrogenfosforitanu draselného proti plísni révové (peronospoře). Francouzi je v tom
podpořili.
ZE ZÁZNAMU C/C VYBRAL A PŘELOŽIL
J. SEDLO
V Rakousku se sklizeň hroznů meziročně zvýšila o 5 %
Při srovnání s pětiletým průměrem
je to ale pokles o 6 %. Podzimní srážky
mírně zvýšily množství sklizně oproti původním odhadům. Například ale
v důsledku sprchnutí bylo Veltlínského
zeleného sklizeno o 9 % méně oproti
pětiletému průměru, zatímco modrých
odrůd jen o 3 % méně.
DER WINZER, 4. 11. 2013/JS
Rakouský svaz vinařů má nového
prezidenta
Je jím Johannes Schmuckenschlager,
který vystřídal Josefa Pleila. Došlo
k tomu na valné hromadě svazu vinařů
na vídeňské radnici 5. listopadu, kdy
byl nový prezident jako jediný kandidát zvolen všemi hlasy. Stejně tak proběhla volba nového představenstva
svazu. Johannes Schmuckenschlager
(35 let) pochází z Klosterneuburgu,
pracoval v Agrární komoře a od roku
2008 je poslancem Rakouska. Odcházející Josef Pleil vykonával funkci prezidenta svazu 23 let.
DER WINZER, 8. 11. 2013/JS
Informace k návrhu Komise o propagaci zemědělských produktů
Byl představen návrh Komise, který
by měl být letos schválen. Španělé kritizovali, že alkoholické nápoje se zeměpisným označením lze podporovat, zatímco
víno se zeměpisným označením ne.
Zákaz použití hydrogenfosforitanu
draselného (K2HPO3) v ekologickém
vinohradnictví
Zástupci Německa požádali ostatní členy pracovní skupiny o podporu
Vinařský věstník 12/2013
Uspokojující sklizeň hroznů v Saale –
Unstrut
V této jedné z nejsevernějších vinařských oblastí Evropy výnos hroznů
značně kolísá. Po méně úrodném roce
2012 (2,7 mil. litrů) bylo letos sklizeno
4,2 mil. litrů, z toho jen ve Vinařském
družstvu Freyburg 2,2 mil. l. Přesto to
v důsledku špatného počasí nebyl jednoduchý rok.
18. 11 .2013; WWW.PROPLANTA.DE/JS
Na Mosele byla nižší sklizeň hroznů
o vysoké kvalitě
Vinaři v moselské vinařské oblasti
sklidili nejnižší množství hroznů za
posledních deset let, asi 620 tis. hl. (To
odpovídá produkci ČR při mírně nadprůměrném výnosu.) Je to pro ně asi
o 25 % nižší sklizeň oproti průměru.
S kvalitou jsou ale spokojeni, Ryzlink
rýnský při 22 oNM nebyl žádnou výjimkou. Víno se tak bude pohybovat
v kategoriích od jakostního až po výběr cibéb. Nižší úrodu způsobilo počasí, nejdříve začalo opožděně rašení,
pak přišly do kvetení deště a místy
i kroupy. Po slunném létu přišel deštivý podzim. Některé bobule praskaly, ale od začátku října se začala šířit
ušlechtilá plíseň šedá. V roce 2011
bylo sklizeno 960 tis. hl, v roce 2012
již „jen“ 670 tis. hl moštu. Očekává se
mírný nárůst cen vína.
Mosel je pátou největší vinařskou
oblastí Německa, pěstuje se zde převážně Ryzlink rýnský, celková plocha
vinic činí 8.700 ha.
18. 11. 2013; WWW.PROPLANTA.DE/JS
Větrníky proti mrazu
VÚ v Neustadt/Weinstrasse ve Falci
zkouší v části Duttweiler na 45 ha vinic větrníky jako ochranu proti jarním
mrazům. Princip tkví v tom, že nasávají teplejší vzduch z vyšších nadzemních vrstev a tento vhání do studené
přízemní vrstvy vzduchu. Tato metoda
se ve světě používá na více místech,
jen v Německu zatím nebyla vyzkoušena.
15. 11. 2013;
Itálie se vrátila na první místo v produkci vína na světě
Jak sdělilo začátkem listopadu italské
ministerstvo zemědělství, měla by Itálie
letos sklidit 47 až 48 mil. hl moštu. Ve
vedení se střídá s Francií, kde se letos
předpokládá sklizeň ve výši 44 mil. hl.
V roce 2012 činila italská sklizeň „jen“ 41
mil. hl a byla tak rekordně nízká.
WWW.PROPLANTA.DE/JS
18. 11. 2013; WWW.PROPLANTA.DE/JS
zpět
21
Download

Obsah: - Svaz vinařů ČR