Pro Vinařský fond zpracoval
Obsah:
Informace z prosince
Vinařský
věstník
Legislativa
Nově povolené přípravky pro ochranu révy vinné
COPA/COGECA – Pracovní skupina Víno při C/C 5. 12. 2013
Ze zpráv Karla Matouška z Bruselu (C/C)
Evropské fórum Alkohol a zdraví
Z Monitoringu EU
Ze zahraniční
Z AK ČR
Z PK ČR
01
2014
2
3
4
5
9
11
19
21
25
FOTO: ZBYNĚK VIČAR
1
LEGISLATIVA
Zvyšování cukernatosti ze sklizně 2013
Evropská komise vydala 9.12.2013
nařízení Komise, kterým se povoluje zvýšit mezní hodnoty obohacování
vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených v roce 2013 v některých vinařských oblastech nebo jejich části.
Stávající pravidlo (status quo):
Vinařská zóna A – 3,0 obj. % (5,0°NM)
Vinařská zóna B – 2,0 obj. % (3,4°NM)
Přičemž platí dosavadní maximální
množství alkoholu u vín, kde byla zvyšována cukernatost.
• víno (bývalé stolní), u něhož byla
zvyšována cukernatost – zóna
A max. 11,5 obj. % bílé a 12,0 obj %
červené.
• víno (bývalé stolní), u něhož byla
zvyšována cukernatost – zóna B
max. 12,0 obj. % bílé a 12,5 obj. %
červené.
• víno CHZO (zemské) u něhož byla
zvyšována cukernatost – zóna
A max. 11,5 obj. % bílé a 12,0 obj %
červené.
• víno CHZO (zemské) u něhož byla
zvyšována cukernatost – zóna B
max. 12,0 obj. % bílé a 12,5 obj. %
červené.
• víno CHOP (jakostní) u něhož
byla zvyšována cukernatost –
zóna A max. 15 % obj. % bílé a 15
obj. % červené.
• víno CHOP (jakostní) u něhož
byla zvyšována cukernatost –
zóna B max. 15 % obj. % bílé a 15
obj. % červené.
Možnost zvyšování cukernatosti
v roce 2013
Vinařská zóna A – 3,5 obj. % (5,9°NM)
Vinařská zóna B – 2,5 obj. % (4,3°NM)
Přičemž platí dosavadní maximální
množství alkoholu u vín, kde byla zvyšována cukernatost.
Platnost nařízení je od 12.12.2013
s tím, že se týká celé sklizně 2013.
mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb. ve
znění pozdějších předpisů. Jde o podstatnou novelu měnící stávající, pro
vinaře nepříznivé, principy při čerpání
finančních prostředků na restrukturalizaci vinic z prostředků EU. Na znění
této novely pracoval Svaz vinařů ČR již
od května tohoto roku, nejprve formou
osobních jednání na půdě SZIF a následně v rámci legislativní práce na MZe. SV
ČR tímto také děkuje stávajícímu ministrovi Tomanovi za aktivní podporu při
projednání legislativního procesu.
Novela NV obsahuje následující zásadní skutečnosti:
• mění se počet podávaných žádostí žadatelem. Nově již není tento
omezen pouze jednou žádostí, ale
může jich podat jakékoliv množství. Ke každé žádosti je pak nutno po provedení všech opatření
podat oznámení tak, aby mohla
být podpora vyplacena.
• aktivují se zpět výsadbová práva,
starší jak 5 let. Hlavní problém stávajícího stavu byl, že žadatelé mající
zájem vysazovat na základě POV
starších jak 5 let, byli SZIFem odmítnuti a nebyla jim vyplacena podpora. Toto se nyní mění a žadatel
může využít POV, která byla udělena před platností NK (772/2012), t.j.
před 4. 9. 2010 a následně všechna
POV udělená v souladu s tímto jmenovaným nařízením (tzn. po kontrole před klučením).
• NV nově jasně definuje vůči čemu
je posuzována změna odrůdové
skladby. Je tak činěno na základě
historie použitého POV, nikoliv
skutečnosti co bylo na konkrétním pozemku.
• NV nabývá účinnost od 1. 1. 2014.
Tedy všechna řízení zahájená dle
stávajícího předpisu budou realizována dle původního znění
a řízení zahájená od 1. 1. 2014 již
podlé toto nové novely.
ZDROJ: PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)
ZDROJ: NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 400/2013 SB.;
Č. 1277/2013; AUTOR: M. PŮČEK; 10. 12. 2013
AUTOR: M. PŮČEK; 13. 12. 2013
Novela nařízení vlády č. 245/2004 Sb. –
restrukturalizace
11. 12. 2013 bylo publikováno ve Sbírce
zákonů NV č. 400/2013 Sb., kterým se
Poskytování podpor de minimis do
30.6.2014 dle stávajících předpisů
4. 12. 2013 – Ministerstvo zemědělství
ve spolupráci s Úřadem pro ochranu
Vinařský věstník 01/2014
hospodářské soutěže informuje o změnách, které nastanou v roce 2014 v oblasti poskytování podpory de minimis.
Jedná se o změny následujících právních předpisů, jejichž platnost končí
31. 12. 2013:
• nařízení Komise (ES) č. 1535/2007
ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na
podporu de minimis v produkčním
odvětví zemědělských produktů;
• nařízení Komise (ES) č. 875/2007
ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES
na podporu de minimis v odvětví
rybolovu a o změně nařízení (ES)
č. 1860/2004 – Evropská komise
prozatím nepředstavila návrh nového nařízení;
• nařízení Komise (ES) č. 1998/2006
ze dne 15. prosince 2006 o použití
článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.
Revidované předpisy upravující poskytování podpor de minimis, které
vstoupí v účinnost k 1. 1. 2014, budou
Evropskou komisí přijaty a zveřejněny
pravděpodobně až ve druhé polovině
prosince 2013. S ohledem na tuto skutečnost a s cílem poskytnout členským
státům dostatek času pro přizpůsobení
se novým pravidlům umožňuje Evropská komise aplikovat přechodné opatření a poskytovat podpory de minimis
podle výše uvedených nařízení až do 30.
6. 2014. Vzhledem k tomu, že od zveřejnění nových předpisů do jejich vstupu
v účinnost nebude pro adaptaci na nové
podmínky dostatek času, Česká republika využije přechodných ustanovení stávajících právních předpisů.
Z výše uvedených důvodů se při poskytování podpor de minimis v období
od 1. 1. 2014 až do 30. 6. 2014 budou
beze změn aplikovat výše uvedená stávající nařízení Komise. Nové předpisy
budou aplikovány od 1. 7. 2014. K tomuto datu bude také aktualizován Centrální registr podpor malého rozsahu.
V této souvislosti doporučujeme nadále sledovat webové stránky Ministerstva
zemědělství i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jakož i novinky v Centrálním registru podpor malého rozsahu,
které budou průběžně aktualizovány
o nově dostupné informace.
ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
zpět
2
Prodloužení doby použitelnosti některých předpisů v oblasti veřejné
podpory do 30. 6. 2014
4. 12. 2013 – Evropská komise prodloužila
dobu použitelnosti následujících předpisů,
u kterých měla skončit platnost 31. 12. 2013.
nařízení Komise (ES) č. 1857/2006
o použití článků 87 a 88 Smlouvy na
státní podporu pro malé a střední
podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES)
č. 70/2001 (prodlouženo nařízením Komise (EU) č. 1114/2013),
pokynům Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví
na období 2007–2013 (prodlouženy sdělením Komise 2013/C 339/01),
nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy
o ES prohlašují určité kategorie podpory za
slučitelné se společným trhem (prodlouženo nařízením Komise (EU) č. 1224/2013).
Protože je řada dalších nástrojů veřejné
podpory stále v procesu revize a nebude
možné dokončit úpravu uvedených nařízení do konce roku tak, aby byla plně
použitelná od začátku roku 2014, prodloužila Evropská komise dobu jejich použitelnosti o půl roku, tj. do 30. 6. 2014.
ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Vyhláška o době lovu jednotlivých
druhů zvěře a o bližších podmínkách
provádění lovu
Vyhláška č. 403/2013 Sb., kterou se
mění vyhláška č. 242/2002 Sb., o době
lovu. Ministerstvo zemědělství v závěru roku vypracovalo novelu vyhlášky
č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých
druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Cílem bylo reagovat na stále
narůstající početní stavy prasete divokého a v některých lokalitách také jelena
siky. Od 1. ledna 2014 bude prodloužen
lov dospělé zvěře prasete divokého o jeden měsíc (leden), kdy je ulovitelnost této
zvěře nejsnazší. Nadále zůstává nezměněn celoroční lov selete a lončáka prasete
divokého. Tímto prodloužením doby lovu
prasete divokého v zimním období se
dostáváme na srovnatelnou úroveň dob
lovu s Rakouskem a Německou spolkovou republikou. V případě jelena siky se
ministerstvo postavilo k potřebě eliminace škod zvěří na lesích tak, že prodloužilo
dobu lovu u kolouchů o tři a půl měsíce
(od poloviny ledna do konce dubna).
ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR;
23.12.2013
NOVĚ POVOLENÉ PŘÍPRAVKY PRO OCHRANU RÉVY VINNÉ
COLLIS
držitel rozhodnutí o povolení: BASF
SE, Carl-Bosch-Strasse 38, 67056
Ludwigshafen, Německo
registrační číslo: 4896-0
účinná látka: boskalid 200 g/l, kresoxim-methyl 100 g/l
platnost povolení končí dne: 31. 7. 2019
Rozsah povoleného použití:
réva – padlí révové
• 0,3 kg/ha - max. 500 l vody/ha,
do BBCH 61,
• 0,6 kg/ha - max. 1000 l vody/ha,
od BBCH 61
OL 28 dní, interval mezi aplikacemi:
12–14 dní
Počet aplikací: max. 3x za rok
K zabránění vzniku rezistence neaplikujte vícekrát než 2x po sobě bez
přerušení ošetřením jinými fungicidy
s odlišným mechanismem účinku.
Přípravek aplikujte preventivně nebo
co nejdříve na počátku výskytu choroby.
Nespoléhejte na kurativní potenciál tohoto typu účinných látek.
LUNA PRIVILEGE
držitel rozhodnutí o povolení: Bayer S.A.S., 16 rue Jean-Marie Leclair,
F-69009 Lyon, Francie
registrační číslo: 5064-0
účinná látka: fluopyram 500 g/l
Vinařský věstník 01/2014
platnost povolení končí dne: 30. 10. 2016
Rozsah povoleného použití:
réva – hrozny moštové – plíseň šedá
0,25 l/ha do BBCH 61 (počátek kvetení),
max. 500 l vody/ha 0,5 l/ha, od BBCH 61
max. 1000 l vody/ha
OL 28 dní, termín aplikace: dle signalizace
Počet aplikací: max. 2x za rok, interval
mezi aplikacemi: 12 dní
Aplikace přípravku může vyvolat zpomalení kvasného procesu při spontánním kvašení.
Neaplikujte tento přípravek nebo
jiný, který obsahuje účinnou látku ze
skupiny SDHI fungicidů jinak než preventivně nebo co nejdříve na počátku
výskytu choroby. Nespoléhejte na kurativní potenciál tohoto typu účinné látky.
INTEGRO
držitel rozhodnutí o povolení: AGRO
CS a.s., Říkov 265, 55203 Česká Skalice,
Česká republika
registrační číslo: 4477-3
účinná látka: methoxyfenozid 240 g/l
platnost povolení končí dne: 31. 3. 2015
Rozsah povoleného použití:
réva vinná obaleči 0,03–0,04 %
(3–4 ml/10 l vody) OL 14 dní
Termín ošetření: podle signalizace
Maximální počet ošetření: 2 x během
vegetace Postřik ukončíme při dokonalém ovlhčení, nejpozději při počínajícím
skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu rostlin.
KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS
držitel rozhodnutí o povolení: Syngenta Limited, Priestley Road, Surrey Research Park, GU2 7YH Guildford, Surrey,
Velká Británie
registrační číslo: 4419-3
účinná látka: lambda-cyhalothrin 50 g/l
platnost povolení končí dne: 31. 12. 2015
Rozsah povoleného použití:
réva obaleči 0,15 l/ha, 300–1 000 l
vody /ha
podle signalizace, nejvyšší počet aplikací v roce: 1x
NISSORUN 10 WP
držitel rozhodnutí o povolení: Nisso
Chemical Europe GmbH., Berliner Allee
42, 40210 Dusseldorf, Německo
registrační číslo: 3598-5
účinná látka: hexythiazox 100 g/kg
platnost povolení končí dne: 13. 1. 2014
Rozsah povoleného použití:
réva vinná svilušky 0,07 %, OL 42 dní
Rizika spojená s nedostatečnou účinností přípravku nebo jeho případnou
fytotoxicitou nese ve smyslu ust. čl. 51
odst. 5 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1107/2009 výlučně
osoba používající přípravek.
ZDROJ: STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ
SPRÁVA; ALENA KOLOUCHOVÁ
zpět
3
COPA/COGECA
PRACOVNÍ SKUPINA VÍNO PŘI C/C 5. 12. 2013
Obchodní dohoda mezi EU a USA
Předseda pracovní skupiny T. Coste
informoval o projednání této dohody.
Největší zájem na znění této dohody
mají tradiční vinařské státy, které vyvážejí do USA, a ze kterých zejména
pocházejí sporadické názvy oblastí či
vín. Probíhají pracovní skupiny k jednotlivým bodům dohody. Ukončení
vyjednávání se předpokládá v roce 2014.
Reforma SZP
V souvislosti s reformou SZP na roky
2014–2020 (2015–2020) nyní probíhá příprava projednávání prováděcích
předpisů. Nově, díky lisabonské smlouvě,
již nepůjde o klasické nařízení Komise, ale
Komise je zplnomocněna vydat tzv. delegovaný akt (akt v přenesené pravomoci)
k příslušnému společnému nařízení Rady
a EP. Komise tak má tímto přenesenou
zákonodárnou pravomoc, neboť delegovaný akt již nemusí být přijat procedurou spolurozhodování a stejně tak
není nutná konzultace s národními experty. Tato konzultace je na Radě a EP,
avšak s tím, že tyto instituce nemůžou
texty nařízení měnit, nýbrž pouze říci své
ano nebo ne. V pracovní skupině je velmi oprávněná obava, že Komise se bude
snažit do těchto aktů zakomponovat
co nejvíce svých představ, které nejsou v souladu s vinařskou veřejností.
Zejména jde o regulaci autorizované výsadby od roku 2016, ale také provádění
národních programů podpor v případě
restrukturalizace. Například dle předběžného dotazu Španělska, počítá Komise
s podporou výhradně vyklučených vinic,
nikoliv s podporou výsadby vinic na základě převedení práv pod autorizovanou
výsadbu. 2. 12. proběhlo jednání mezi C/C
a Komisí k návrhu delegovaného aktu, výsledky tohoto pracovního jednání budou
zaslány písemně. Pracovní skupina se dohodla, že nemá smysl v této době vytvářet
ad-hock své návrhy, co by měl text aktů
obsahovat, ale počká se na návrhy, které
přijdou z Komise a následně velmi rychlou a intenzivní prací budou zpracovány
připomínky, které se předají na Komisi.
Po předložení návrhů, bude nutná interní
diskuse o stanovisku pracovní skupiny,
Vinařský věstník 01/2014
tak aby toto bylo pro Komisi jednotné. Předpoklad projednání je cca konec
léta či podzim na půdě EParlamentu
a Radě. Předpoklad projednání v pracovní
skupině je počátek roku 2014.
GŘ – daně: Přímý prodej vína
Zástupce Itálie představil studii, která se zabývá přímým prodejem vína od
producentů. Celá problematika se točí
kolem prodeje vína konečným spotřebitelům, v souvislosti se spotřební daní
na některých trzích. Problém je dovoz
vín ze států, kde je vyšší spotřební daň
do státu, kde je tato nižší, nebo nulová.
Obecně platí, že je možno takto dovézt
pro vlastní spotřebu 90 litrů tichého vína
(resp. 60 l šumivého). Platí, že spotřební
daň musí bát zaplacená v zemi určení.
Na trhu jsou tak případy poměrně velkých daňových úniků ve státech, kde je
zavedena spotřební daň. Tento prodej
probíhá také na dálku prostřednictvím
internetu. Stávající nařízení říká, že je
nutno provést daňové řízení v zemi určení, tak aby bylo zajištěno zaplacení
daně, resp. provést daňovou administrativu i v případě, že ve státě určení
je daň rovna nule. Také platí, že vína
z velké většiny malých producentů nejsou prodávána ve státě určení v různých distribučních kanálech (markety,
vinotéky,..), ale jsou prodávána přímým
prodejem u producenta. Problematiku
je možno popsat na konkrétních příkladech, kdy člověk na dovolené zakoupí 2
boxy vína, které si sebou vezme domů,
a protože mu víno chutná, následně si na
dálku zakoupí víno další. Jsou různé
možnosti jak se zachovat:
1.Producent vína zahájí daňové řízení, a pošle zákazníkovi i s fakturou navýšenou o cenu daňového
řízení. Tato cena je velmi vysoká pro tak malý objem prodeje.
Např. zaslání 36 lahví vína z Francie (Loire) do Belgie stojí 52 € za dopravné 55 € za daňové řízení. Cena
za daňové řízení je stejná v případě
36 nebo 100 lahví. Avšak např. přeprava 12 lahví z Itálie do Německa
(kde je sazba SPD 0) je 36 € za dopravné + 100–150 € za daňové řízení.
2.Německý konzument si přečte
v tisku informaci o bulharském vi-
naři. Konzument zkontaktuje tohoto
vinaře s dotazem, zda je možnost
zakoupit jeho víno v Německu.
V případě, že tomu tak není, konzument poprosí zaslat 2 boxy vína do
Německa. Bulharský vinař jde na příslušný celní úřad, aby se zeptal, jak to
má provést. Celník mu dá následující
odpověď. Vinař musí poslat víno
se zjednodušeným průvodním dokladem na místo určení. Jakmile
německý konzument obdrží tuto zásilku s dokumentem, musí zajít na
příslušný celní úřad, kde mu je tento zjednodušený průvodní doklad
potvrzen. Následně musí kopii tohoto dokumentu zaslat bulharskému
vinaři. Ve finále však, jakmile se německý konzument dozví o složitosti
administrativy, od nákupu opustí.
Komise tak nyní pracuje na zjednodušení těchto procesů tak, aby byl přímý
prodej jednoduchý. Tento prodej je rozvojem u mnoha zejména malých podniků. Má za důsledek rozvoj cestovního
ruchu a dalších aktivit. Současně probíhají jednání na úrovni EU a třetí země
ke zjednodušení a snížení tarifních opatření tak, aby se tento drobný prodej mohl
dovézt do EU bezcelně. Stávající systém
vytváří dodatečné náklady a komplikace,
díky kterým je přímý prodej prakticky
nemožný. Malí výrobci nemají výhodu
ze společného trhu, i když ekonomicky
přispívají k rozvoji svého regionu. Systém jde proti základům EU ve formě
volného obchodu. Pracovní skupina
doufá, že bude vytvořen systém, který
povede ke zjednodušení a otevření trhu.
Ochrana rostlin – BIO
Problematika tohoto bodu se točila kolem použití hydrogenfosforitanu draselného. Jedná se o látku doposud zařazenou do seznamu pomocných látek proti
peronospoře, a tedy látek použitelných
při BIO produkci. Od dubna 2013 byl
tento pomocný přípravek zařazen také
mezi látky přílohy I, čím se fakticky
stal ochranným prostředkem a tedy
není možno jej použít v BIO produkci.
V souvislosti se směrnicí Rady 91/414,
která tlačí na snížení použití mědi ve
vinicích, mají jednotlivé členské státy
zpět
4
své programy na snížení obsahu mědi od
roku 2016. Od roku 2016 tak dojde k jejímu snížení a tato výše zmíněná látka
by umožnila poměrně výrazné snížení
tohoto těžkého kovu. V pracovní skupině
se zástupci Francie a Španělska postavili
pro návrh, aby hydrogenfosforitan draselný nebyl zpět přeřazen do přílohy pomocných látek. Naopak pro se vyslovili
zástupci Německa Rakouska a Česka,
kde se přípravek (Alginure) používá.
Komisi budou zaslány argumenty
pro i proti. Určitým kompromisem by
mohlo být využití tohoto přípravku do
konce květu révy.
Propagace vína na vnitřním trhu EU
F. Bignami seznámila pracovní komisi
s pravidly vydanými Komisí ve věci rozšíření opatření
v rámci SOT na podporu propagace
vína na vnitřním trhu. Byl rozeslán
dotazník členským státům, odpověď
byla nízká, proto bude rozeslán znovu.
V rámci prezentace byly shrnuty základní
údaje o možnostech podpor. Podporu
je možno čerpat na základě Komisí
schváleného národního programu podpor.
• Předmětem podpory jsou vína
CHZO/CHOP nebo odrůdová vína.
• Aktivity na podporu jsou PR a propagace zaměřená na hlavní ukazatele standardů EU, speciálně údajů
o kvalitě či bezpečnost potravin.
• Možná je účast na veletrzích,
předváděcích akcích s mezinárodní důležitostí.
• Informační kampaň zaměřená na
vysvětlení pojmů CHZO/CHOP
a bioprodukce.
• Studie nových trhů, důležitých
pro rozvoj obchodu.
•
Výzkumy zpětné vazby použitých
marketingových nástrojů na propagaci.
Příjemcem podpory můžou být privátní společnosti, profesní organizace,
odbytové organizace
meziprofesní organizace. Jestliže se
pak členský stát rozhodne, může být
příjemcem také státní organizace, ale nikoliv tak, aby tato vyčerpala všechny prostředky. Preferenční kritéria budou udělena mikro- a středním podnikům, novým
příjemcům, kteří nečerpali podpory v minulosti, příjemcům, kteří se zaměřují na
nové třetí země, a kteří v minulosti nečerpali tuto podporu. Projekt podpor nesmí
mít delší trvání než 3 roky, s tím, že může
být tento podruhé zopakován na dobu
max. 2 roků. Podpora z prostředků EU činí
50 % uznatelných nákladů.
ZAPSAL: MARTIN PŮČEK, VELKÉ BÍLOVICE
6. 12. 2013
ZE ZPRÁV KARLA MATOUŠKA Z BRUSELU (C/C)
Business Forum 27.11.
Tento seminář o družstevním vývoji
v EU byl asi nejlepší, který byl za posledních 6 nebo 7 let připraven. Ukázal vývoj evropského družstevního hnutí v zemědělství, jak se s ním jednotlivé země
vypořádají a co je jejich výhodou případně nedostatkem. Úvod udělal předseda
Cogeca, Christian Pées.
Delší úvod zde měl profesor britské
Imperial College a člen vedení jednoho
z úspěšných britských družstev, David
Hughes, který udělal přehled světového trhu potravin a mezinárodní vztahy
a strategie pro zemědělská družstva.
Jeho příspěvek byl velmi animovaný,
s celou řadou příkladů, které jsou sice
jednotlivě známé, ale v celkové obraze
jsou velmi působivé. Jeho zkušenosti
jako profesora a přes 20 let člena rady
jednoho družstva, které má roční obrat
přes 320 mil. liber, byly velmi zajímavé.
Nejprve vývoj do roku 2050, nic nového, ale s důrazem na to, kde se tento
vývoj bude nejvíce projevovat. Nárůst populace v Africe ( víc než 2x), o další 1 mld.
lidí v Asii. Spotřeba poroste především
v rozvojových zemích (RZ), vyspělé země
došly k bodu obratu. V RZ se spotřeba do
roku 2050 zvýší spolu s dovozem o víc
než 90 %. Domácí produkce nebude sta-
Vinařský věstník 01/2014
čit vše pokrýt. EU bude dále představovat stále menší podíl na zásobování RZ,
větší podíl bude mít J. Amerika a Asie.
Byly zde uvedeny příklady u produkce
některých komodit – vejce a maso, kde
se předpokládá zvyšování v RZ a v Číně.
Spotřeba masa, která je ukazatelem současného vývoje, dozná největší posuny,
jen za posledních 5 let stoupla světová
produkce masa o 29 mil. tun. Čína zde
vykazuje 8 % nárůst ročně. V dalších
letech bude největší rozvoj produkce
a spotřeby drůbeže a ryb – jsou to nejlevnější proteiny na trhu. U ryb bude
samotný rybolov stabilní či snižující se,
zvyšovat se bude aquakultura, která má
v roce 2030 mít víc než 50 % podíl. Na
další vývoj produkce zemědělství bude
mít největší vliv klima.
Jaké formy obchodu a vývoje ziskovosti dnes existují a jaké se očekávají?
Největší světový distributor Walmarkt
má nyní obrat okolo 470 mld $, ale nejlepší marže mají společnosti ze sektorů
tabák, alkohol, či parfémy. Phillip Morris
má marže 44 %, následovaný americkým
Altris s 41 %, dále BAT (tabák) se 40 %
a Miller (pivo) s 37 %. Potravinové společnosti mají nízké marže, mezi 1–5%,
ale velmi rychlý obrat, což je u prodeje
přes 10 mld € určující.
Hans van Es byl moderátorem celé
hlavní části semináře. Je jednak předse-
dou pracovní skupiny C/C Ovoce a zelenina, finanční ředitel Greenery (družstvo), Holandsko, a jeden z vedoucích
Holandské exportní společnosti. Jako
prvního přenášejícího uvedl Bernarda
Oosterom, který je předseda holandského květinářského družstva Flora
Holland. Toto družstvo, které působí
kromě Holandska, také v Izraeli, Keni,
Etiopii, Německu a Belgii, ovládá 65 %
světového obchodu s květinami a jeho
obrat je přes 4,4 mld €. Je předseda
správní rady družstva, které má 5 000
členů, kteří do něho vkládají ročně 4 %
na pokrytí nákladů a tak mají velký zájem na výkonu družstva. K domácím
5000 členům se přidává ještě 600 členů
v Izraeli a v Keni + 4000 zaměstnanců.
Spravují 38 aukčních míst v 5 zemích.
50 % prodávají přímo, 50 % přes maloobchod. Nyní je rozvoj především mimo
Holandsko.
Celkem 60 produkčních míst, i zde má
zatím Holandsko podíl 85 %. Export se
pronikavě zvyšuje do východní Evropy
6 % podíl v roce 2007, v roce 2012 13 %.
Německo odebírá přes 30 % celkového
objemu. U členství z ciziny se začalo
přes růže z Keni a z Izraele (tam se zajišťovaly dodávky hlavně v zimě (před
20 lety), vznikla nutnost zapojit tyto dodavatele do celkové struktury družstva,
i když se to zpočátku domácím moc ne-
zpět
5
líbilo. Ale s rozvojem trhu se tato strategie ukázala jako správná. Dříve šla většina produkce na evropský trh, ale dne
jde již přes 30 % do jiných zemí a tento
trend se zvětšuje. Investují přes 50 mil.
€ ročně jen do nových skleníků, dále na
promoci a do nových budov.
Jak ochránit svoji pozici č. 1 na světovém trhu.
Přes 65 % dnešního prodeje květin je
stále přes květinářství, to představuje
zvláštní přístup. V Holandsku sektor
spravuje 35 produkčních výborů, k nim
se přiřazují poradní výbory v Keni a v Izraeli, které společně připravují strategii
družstva.
Po něm měl slovo José Manuel Rodriguez za španělská družstva oliv a oleje.
Jako generální ředitel Agro Sevilla, předsedá družstvu druhého stupně pro olivy.
Funkcí družstva je zpracování a export
oliv a oleje, které jsou připraveny z produkce 10 místních družstev. To představuje přes 5000 farmářů, dále zaměstnávají 500 přímých zaměstnanců a dalších
3400 nepřímých. Družstvo představuje
přes 14 % celkového španělského vývozu oliv a oleje. Další lisovny má v USA,
Chile a v Itálii. Navíc potřebují přes
230 000 sezónních pracovníků. Družstvo, která si dává za úkol zabrat co nevětší část celého potravinového řetězce.
Rozvoj začal být velmi intenzivní před
několika lety. A každé 3 roky se rozpracovává nová strategie rozvoje. Zatím
strategie funguje velmi dobře.
Následoval Ludovic Spiers, Agrial, Normandie, Francie. Družstvo z Normandie,
které začalo správou vstupů farmářů
a družstev v tomto regiónu, k tomu se
postupně přidalo zpracování potravin.
Doma i nadále funguje jako družstvo,
za hranicemi Francie pak ve všech zemích jako společnost. Konstatováno, že
v prodeji zeleniny nestačí dávat dodávky
3 měsíce do roka, ale musí být celoroční
dodávka. Nejprve se rozšířila produkce
do Španělska a Tuniska později šíření
obchodní činnosti do Anglie a Švýcarska.
Obrat vloni měli 3,6 mld. €, 10 000 členů,
mimo Francii je jich 1 700. Dále 11 000 zaměstnanců. Čistý zisk činí 45 mil. €.
Poslední příspěvek měl Juha Ruohola za finské družstvo, které je jedním
z vedoucích společností potravin ve
Skandinávii. Prodej v roce 2012 činil
1, 342 mld. €, zaměstnává 4 898 lidí ve
Finsku, Švédsku a Estonsku. Doma funguje rovněž jako družstvo, venku kupuje jak družstevní tak jiné společnosti,
především na zpracování masa. Pokud
má jako družstvo domácí přebytek pro-
Vinařský věstník 01/2014
dukce masa, vyveze ho ke zpracování do
ostatních továren v sousedních zemích.
Má rovněž zastoupení v Rusku a továrnu u Petrohradu. Expanze byla zatím
ukončena, ale nevylučuje se další průnik
především na ruský a ukrajinský trh.
Pracovní skupina Ekonomické analýzy 3.12.
V září 2013 bylo v EU 12,2 mil. farem,
které hospodařily na 174,1 mil. ha půdy.
Průměrná velikost (EU 28) farmy je
14,2 ha. Velké rozdíly jsou mezi členskými zeměmi, kde je přes 6 mil. farem
o velikosti menší než 2 ha. A vedle toho
malé množství ( 2,7 %) velkých farem
nad 100 ha, které obhospodařují polovinu plochy půdy ( 50,2%).
Rumunsko představuje třetinu (3,9 mil.)
všech farem EU. ČR je zde uvedena jako
země s největšími farmami (průměr
152,4 ha).
Užití půdy: polovina plochy v EU 28 je
obhospodařována ve 4 zemích: Francie
16%, Španělsko 13,6%, Spojené království 9,7 % a Německo 9,6%.
Tři pětiny půdy jsou užity pro kultury,
třetina pro louky. Sady, vinice a olivové
háje představují 6,1% plochy půdy.
Bylo konstatováno, že jedna ze čtyř
farem se zabývala speciálními kulturami. Téměř polovina farem se zabývá živočišnou produkcí a to buď plně, nebo
v kombinaci s rostlinnou produkcí.
Celkem má EU (28) dohromady 135,2
mil. VDJ, z nich je polovina dobytka, něco
přes čtvrtinu prasat a 15% je drůbeže.
V zemědělství pracuje podle statistik
25,5 mil. lidí, z nichž 23,5 mil. byli vlastníky nebo hlavními nájemníky. Rodinné
farmy stále představují 77,8% usedlostí. Ale je zde také malá část zemí, které
spoléhají na nájemní sílu (Francie 56,3%,
Slovensko 71,9% a ČR 77,7%).
Zdroj údajů – Eurostat:
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Agricultural
census 2010 – main results
Podrobněji byly zkoumány farmy
z Belgie (vlámská část), Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Holandsko, Polsko,
Rumunsko, Švédsko a Anglie:
Hodnota zemědělské produkce:
• Belgie 2,4% ( hodnota 4,868 mld €)
• Německo 19,5% ( 39,106mld €),
• Francie 28,2% ( 56,500 mld €)
• Itálie 20,7% / 41,417 mld €)
• Maďarsko 2,8% (5,626 mld €)
• Polsko 7,6% ( 15,153 mld €)
• Rumunsko 6,4% ( 12,845 mld €)
• Švédsko 2,1% ( 4,202 mld €)
• UK 10,4% ( 20,842 mld €).
Tyto údaje shromáždila C/C a od jara
2012 jsou předmětem přehledů, které
dává k dispozici.
Generální shromáždění Geopa 4.12.
Zatím není v EU dohoda jak přesně
definovat sezónní práce a jaké zde mají
být kvóty pro 3. země. Od ledna 2014
skončí transitní období pro Rumunsko
a Bulharsko (7 let). Otázkami zde zůstávají následná témata:
• kontrakty a jejich využití
• výše platů a s tím spojené daně
a sociální dávky
• ubytování a kontrola nájemného
• zajištění stejných práv a pojištění,
bezpečnosti a služeb
Každá ČZ se zde může rozhodnout,
jestli trvání pobytu bude 5 nebo až 9 mě­síců za rok.
Detašovaní pracovníci – tato otázka
ukazuje, jak komplikovaný je EU přístup
a že k nějaké harmonizaci se dopracováváme velmi pomalu. Navíc je velmi často
zneužíváno společnostmi, které zprostředkovávají práci. Polský zástupce zde
mluvil o vlastních zkušenostech s vysíláním lidí do Německa. To je ještě regulérní
postup, zprostředkovatelské firmy jsou
jen prázdné schránky, ale ovládají většinu kontraktů. Velká část je registrována
v Holandsku, které zde nemá v tomto
směru žádné restrikce a i drtivá většina
polských a rumunských pracovníků prochází rukama těchto společností.
Geopa zahájila před 2 roky projekt,
ve kterém se zkoumá situace u těchto
pracovníků ve Španělsku, Belgii, Francii, Lucembursku a Portugalsku. V loňském roce se k tomuto projektu přidalo
Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva a Rumunsko. Rozšířilo se o více sektorů, ale
zemědělství je zde jeden ze základních.
Agripass on line – Bob Fiddaman zde
ukázal praktické užití, tak jak ho připravila NFU. Je již dnes hotové ve 3 jazycích
(angl, fr, něm.) a na dalších se pracuje.
Ironické na celém projektu je, že když
se ukázalo, že systém funguje, od něho
chce NFU odstoupit a také odvolává
Fiddamana. Jednání pokračují každým
dnem a Cris oznámil, že napíše dopis na
Peter Kendall (president NFU) k potřebě
pokračování projektu a Boba F. nejméně
o jeden rok.
Poláci zde chtějí získat detailnější informace o provádění a jak se tento sys-
zpět
6
tém osvědčuje v praxi, nezdá se jim dost
podrobný. Italská zástupkyně naopak
myslí, že by se měl systém ještě dále
zjednodušit, dá se vždycky později doplnit o potřebné detaily.
Nepřiznaná práce – veřejná konzultace ze strany Komise, bohužel odpovědělo jen pár zemí, odpovědi odeslány na Komisi již v září, ale zatím není
žádná zpětná reakce. Polský zástupce
zde informoval o problémech s Ukrajinou. Pracovníci dostanou pracovní
povolení do Polska, kam sice přijedou,
ale pak pokračují dál a s tímto povolením dostanou práci v Německu či
Holandsku.
Seminář v Kaunasu ukázal velké sociální rozdíly v sektoru napříč Evropou, nejen v platech, ale i v řadě dalších otázek.
Náplň práce pro rok 2014.
Francouzi spolu s Finy požadují
zkoumání složení platů, jejich strukturu (ne číselné vyjádření). Italové požadují prozkoumání kontraktů a pracovních podmínek – inspekce práce
a postihy, nezaměstnanost mladých
a co se zde v jednotlivých zemích připravuje.
Bulhaři připravují seminář s tématem
kvalifikace v zemědělství.
Sociální dialog – společná schůze
Geopa- Effat a DG Employ 5.12.
Chorvatsko je od 1.7. členem EU
a v Geopa ji nyní zastupuje CEA ( Chorvatská zaměstnanecká asociace).
Zemědělský sektor představuje v zemi
spolu s rybolovem přes 8 % HDP, hospodaří na 3,15 mil. ha. 83 % je privátně
vlastněno, zemědělsko-potravinářský
sektor představuje dohromady 21%
ekonomiky v zemi a je také největším
zaměstnavatelem.
V současnosti se projednává v EU nařízení o sezónních pracovnících.
Na schůzích SD ( sociální dialog) by se
měly řešit také obtížné otázky, jako je
nekalá konkurence (viz zprostředkování
práce), platy, sociální otázky a záruky.
Všude v EU se prezentuje zemědělství
jako zastaralý sektor, nic se zde nedělá
pro lepší zaměstnanost i když sektor je
páteří rozvoje venkova. Tento přístup by
se měl co nejdříve změnit. Také s demografickými změnami (složení, věk) se nic
nedělá a zapomnělo se na to i v současné SZP.
Italové říkají, že i když předávají komplexní a přesné statistiky, nemá to prakticky žádný vliv na zpětné vazby s Ko-
Vinařský věstník 01/2014
misí, sektor zaznamenává prudký pokles
zaměstnanosti. Poláci kritizují laxnost
Komise v řešení udělování pracovních
povolení. Zprostředkovatelé zaměstnávají pracovníky jak z Polska, tak z Maďarska či Rumunska a „vyvážejí“ je na
západ za směšné ceny. Tento dumping
se týká především zemědělství, ale také
stavebnictví a stavby a údržby solárních
panelů.
Přístup britského MZe k reformě SZP
vyvolává smíšené reakce členů NFU
Převod 15 % z I. do II. pilíře. NFU zde
říká, že farmáři již udělali podstatně
více než ostatní země a platby na hektar jsou nižší než v ostatních zemích.
Nové plány na rozvoj venkova nebudou
připraveny dříve než v roce 2016 a NFU
si myslí, že v té době se modulované
fondy prostě ztratí. Pro zelenání chce
mít vláda národní certifikační systém,
ale není dostatečně pružný. Dalším
prvkem jsou příspěvky do kopcovitých
oblastí na úkor farem v rovinách. To
silně poškodí podle NFU produktivní
farmy.
Příjmy zemědělců za rok 2012/13 klesly o 32%. Největší postih byl u živočišné produkce a skleníků, kde byl pokles
o 50 a 45%. Katastrofální počasí mělo na
příjmy největší vliv a to bude mít také
obrovský vliv na vývoj sektoru v příštích
2 letech.
Dohoda WTO na poslední chvíli?
155 zemí ze 159 se přihlásilo k dohodě.
Generální ředitel Azevedo přišel v pátek s novým kompromisem, který byl
nejprve přijat Indií a později USA, tedy
dvěma stranami, které brzdily nejvíce
novou dohodu. Slíbil, že po dobu 4 let
nebude proti Indii stížnost u panelu
WTO. Výměnou Indie nemůže vyvážet
zemědělské produkty s podporou, především rýži.
Tato dohoda nepředstavuje víc než
první etapu. Celkově se zde projednalo
jen velmi limitované množství otázek.
Po víc než deseti letech je zde první dohoda, i když o její náplni se bude ještě
velmi dlouho jednat.
SZP Francie
Země, která poslední měsíce zažila
největší množství demonstrací za po-
sledních 10 let, a ty se převážně týkaly
zemědělství a zdanění, nemá ani lehkou
úlohu při rozhodování o budoucí SZP.
Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou
produkcí jsou obrovské a k nim se přidává nespokojenost mladých. FNSA, APCA
(komory) a JA (mladí) navrhují, aby každý sektor měl určitý strop propojených
podpor.
Národní asociace hovězího (FNB) se
v posledních týdnech několikrát ostře střetla s producenty mléka (FNLP)
v otázce propojených plateb spojených
s produkcí. FNB chce zachování podpor i těch nevyužitých z loňského roku,
a producenti mléka nechtějí přistoupit
na to, aby jejich podpory byly až 6x nižší
než podpory na maso.
Vedle toho je zde obrovský nesouhlas
s plány u zelenání. Prémie (zvýšená) na
prvních 50 ha by měla být zaváděna
progresivně, tak jak to požadují obilnáři, to se setkává s odporem Confédération Paysanne, která chce zavedení
okamžitě.
Soudní dvůr
Audit, který proběhl ve 24 zemích
ukazuje, že většina z nich se rozhodla k využití velkého množství variant
( až 113), které představovaly v rozpočtu pro období 2010–13 celkem 6,4 mld.
€. Následný audit proběhl ve 4 zemích,
které představují zhruba 68% dávek
(Řecko, Španělsko, Francie a Itálie), kde
bylo vybráno 13 sledovaných opatření.
Především pro sektor ovce a kozy se
ukazuje, že opatření proti snižování počtů zvířat nefungovalo s výjimkou pro
jehňata na maso, statistiky u stavu koz
nejsou dostatečné. Pro zemědělské pojištění úrody se zde podařilo prakticky
zdvojnásobit výši podpory. U programů
pro olejniny a proteinové kultury vytýká
Dvůr, že zde bylo použito jen jediného
indikátoru, tedy počet hektarů určených
na podporu. A chybí zde jakékoliv informace o skutečném stavu opatření a cílů
v sektoru.
Rumunsko a Čína
V Bukurešti se podepsala koncem
listopadu dohoda, podle které by měla
Čína dovážet z Rumunska hovězí a vepřové mražené. Vedle toho Čína oznámila, že chce nakoupit také ovce, a ministr řekl, že se jedná o množství víc než
6 mil. ovcí. U hovězího to má být přes
zpět
7
500 000 krav v příštích 5–10 letech. Čínská společnost Shunanghui Intl. má již
nyní produkci vepřů v okolí Temešváru,
což podle ministra usnadnilo samotné
uzavření dohody.
Záchranný plán Francie u drůbeže
Brusel schválil plán Francie na záchranu exportu francouzské drůbeže,
což přinese ulehčení především pro
produkci Bretaně, zmítané velkými
protesty posledních měsíců a bankrotem celé řady zpracovatelů masa. Ciolos přijal pozvání na návštěvu regionu
koncem listopadu, ale také zde varoval, že exportní podpory jsou u konce
a že v období 2003 až 2013, Francie dostala 767,7 miliónů z celkové částky na
restituce (887,8 mil. €) na podpory pro
export drůbeže. Čl. 68, který bude pro
sektor platit omezeně i v roce 2014, ale
ne v roce 2015. Pro 2014 je zde národní
podpora ve výši 19 mil. €. Při exportu okolo 200 000 t drůbeže ročně, to
představuje méně než 100 € na tunu
masa.
Sektor prochází velkými strukturálními změnami a ministr Le Foll říká, že
k dispozici jsou různé nástroje na podporu investic na modernizaci jak budov tak zařízení, kde investice potřebné k adaptaci mají umožnit dokončení
změn do roku 2015.
Pracovní skupina Výzkum 9. 12. 2013
Skupina, která se sešla po druhé nemá
zatím na Komisi poradní skupinu, ale
to se může příští rok změnit. Účast zde
byla velká, většina zemí EU15 zde měla
i více zástupců, bohužel to samé se nedá
říci o zastoupení nových členských
zemí, kde kromě nás bylo zastoupeno
jen Polsko a Maďarsko.
Vedle schůzí se zde v posledním roce
pořádala řada seminářů, jak v rámci Horizont 2020, tak v rámci akcí DG
Research. Příští týden bude publikován
plán na rok 2014–15 s celou řadou výzkumných projektů, včetně projektů na
podpory zaměřené na praxi a na vytváření sítí. Do nových projektů je snaha
zahrnout co nejvíce partnerů, ať je to
na národní či mezinárodní úrovni (věda,
obchod, farmáři a soustředit jejich společnou činnost v rámci operačních skupin rozvoje venkova).
Inovace podle potřeby – to je nové
heslo sektoru, kde dochází postupně
Vinařský věstník 01/2014
k výběru klíčových aktérů v celém řetězci. Složení projektových konsorcií
a klíčoví aktéři fungují v rámci EIP (Evropské inovační partnerství). V rámci
nových příprav je zde vytvářena jedna
velká síť pro podpůrné služby a 4 sítě
tématických schémat.
První návrhy projektů jsou omezeny
datem 12. 3. 2014 (15 stránek maximálně), a konečný záměr do června. Výběr
parterů se má usnadnit přes propojení Linkedin – ale zde byla zástupkyně Komise dost nejistá, jak to vlastně
bude fungovat. Zatím to nebylo vyzkoušeno. Připraveny jsou zde hlavně
projekty týkající se zbytků, či odpadů
a vody, v rámci klimatu také genetické
zdroje.
Francouzská APCA (komory), spolupracuje s výzkumnými ústavy, podobně
jako holandská organizace a její spolupráce s universitou Wageningen zpracovává projekt, ve kterém je rovněž
asociace dobytka na vyšší dojivost krav
a následně spolupracují v tomto projektu také s ústavy ve Švédsku, UK, Itálií,
Španělsku a Dánsku.
Belgie: zkušenosti z propojení především malých projektů a výzkumných
ústavů. Je to iniciativa Boerenbond, propojení je takové, jak si to přejí farmáři.
Komory ve Francii mají hlavní slovo
v poradenství, spolupráce s INRA (největší výzkum v zemi), ale spolupráce
je zde především na úrovni operačních
skupin.
Za letošní rok zde fungovaly skupiny
o půdě, genetických zdrojích.
První skupiny neměly očekávané výsledky, proto dochází nyní k dalšímu
upřesnění. Výsledky a hodnocení dosavadního výzkumu, jak zlepšit především
aplikaci a další otázkou je, zda jsou sem
přiděleny dostatečné zdroje.
Komise rovněž vytvořila EIP service
point, který vydává několikrát do roka
Factsheets, připravuje nástroje webu
a novinky. Horizont 2020 začne plně
fungovat až od března 2014, 14.1. má
být v Bruselu velký seminář k výzkumu.
Koncem příštího roku (25.a 26.11.) pak
seminář v Berlíně, kde má být programování inovací.
Komplexní informace jsou na:
http://ec.europa.eu/agriculture/eip/
index_en.htm
Bioekonomie:
Zde paní Agnes van Ardenne z konsorcia Biobased industrie řešila po-
tenciál bio ekonomiky a jeho výhledy. Koncept – propojování materiálů
a jejich úplného využití (clusters), kde
k propojení dochází, protože je třeba
určité ekonomické velikosti podniků
ke startu celého procesu. Jejich konsorcium předpokládá, že v roce 2020
bude mít jejich sektor obrat přes 200
mld. € a tento rozvoj bude znatelný
především na venkově, kde dojde k využívání stále nových surovin, snižování GHG, lepší využití PPP a obnovitelné energie. Chtějí tlakem na Komisi
také změnit postoj EU k investicím do
základního výzkumu. EU do něj dává
jen 6%, USA 46% a Čína 58% z celkových prostředků na výzkum. Za tím
účelem zde bylo vytvořeno Public-private partnership (partenariát privátní
a veřejný kapitál) ve výši 3,8 mld. €
pro léta 2014–20. 1 mld. € je z fondů
EU, 2,8 mld. od bio průmyslu. Většina
projektů, které jsou zde vytvářeny je
víceletých a Konsorcium si dává za
úkol obnovit industrializaci Evropy.
V rámci jejich projektů je důležitý podíl jednotlivých prvků (1/3 na výzkum,
1/3 na rozvoj a demonstraci funkcí,
1/3 na aplikace). Příklady integrace:
celulóza, dřevo, zbytkové materiály,
integrovaná chemie, nové využití biomateriálů včetně škrobů. Konsorcium
má nyní 59 členů a 79 asociačních organizací.
Arnaud Petit sem přišel říci, že C/C
je rovněž členem platformy výzkumu,
kde se rovněž řeší otázky aplikací. Jde
o zlepšování genetického fondu rostlin a kultur, rezistence na klimatické
změny. U genetiky se sleduje především:
• jak rostliny reagují na CO2
• jak široce se přizpůsobují změnám klimatu
• citlivost na nemoci
Konečný dokument bude připraven
v průběhu února.
POCC-CCC 10. 12. 2013
Z americké strany není zájem jednat
s evropskými organizacemi o připravovaných dohodách EU/USA. Ozvala se
zde kritika postupu C/C, který zatím na
americké organizace příliš netlačil. Belgický zástupce k tomu říká, že bychom
měli daleko více jednat i s NGO na obou
stranách Atlantiku na jejichž schůzích je
prezentace farmářů naprosto nezbytná,
abychom nebyli stále tlačeni do defenzívy.
zpět
8
EVROPSKÉ FÓRUM ALKOHOL A ZDRAVÍ
BRUSEL 21. 11. 2013
11
8
7
6
5
4
3
2
1
2010
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
1950
1945
1940
1935
1930
1925
1915
1920
1910
0
1905
HEALTH ACTION ON ALCOHOL PROBLEMS)
Beer
Cider
Wine
Spirits
RTDs
9
1900
ZDROJ: ERIC CARLIN, SHAAP (SCOTTISH
10
Litres of pure alcohol per head
Spotřeba čistého alkoholu na osobu
ve Spojeném království v letech 1900
až 2010
Jak vyplývá z níže uvedeného grafu,
celková spotřeba alkoholu zatím nedosáhla úrovně z roku 1900, nejnižší byla
v době světových válek a v období mezi
nimi. Spotřeba piva se během 100 let
snížila, obdobně i spotřeba lihovin. Naopak se zvýšila spotřeba vína (z praktické nuly ještě po 2. Světové válce nyní
téměř 3 litry čistého alkoholu, což odpovídá téměř 25 l vína) a cidru.
Year
Úmrtnost na 100 tisíc obyvatel na alkohol v Evropě podle regionů (čím tmavší barva, tím vyšší úmrtnost, v případě bílé barvy nejsou data známa):
Zdroj: Matthias Löhr, Professor of Gastroenterology & Hepatology
Vinařský věstník 01/2014
zpět
9
Iceland
Norway
Netheria
Greece
Cyprus
Sweden
Malta
Ireland
Switzerland
Spain
F. Y. Mace
Italy
France
Portugal
United
Germany
Luxembourg
Austria
EU (27)
Denmark
Czech rep.
Poland
Latvia
Bulgaria
Finland
Croatia
Estonia
Slovenia
Slovakia
Lithuania
Hungary
Romania
0
Možný vývoj jater u člověka: Nahoře zdravá
játra, následují ztučnělá, cirhózní a prorostlá
rakovinnými nádory. Zdroj: Matthias Löhr,
Professor of Gastroenterology & Hepatology.
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Průměrná cirhóza jater podle jednotlivých států Evropy (zajímavé je tam dělení na východ-západ
a průměr právě mezi tím, ČR je na 2. místě nad průměrem, za Dánskem): Zdroj: Matthias Löhr,
Professor of Gastroenterology & Hepatology
20
18
Spotřeba alkoholu v Evropě
Spotřeba alkoholu v Evropě v posledních dvaceti letech klesá, ale je to různé podle států a větších uskupení. Ve
středozápadní a západní Evropě, stejně
jako na jihu spotřeba klesá, ale naopak
na severu a středovýchodu se zvyšuje.
Vývoj spotřeby alkoholu ve vybraných státech uvádí následující graf
(údaje jsou v litrech spotřebovaného
čistého alkoholu v litrech za rok):
ZDROJ: J. REHM, SOCIAL AND
16
Italy
Germany
Spain
UK
Poland
14
12
10
8
6
EPIDEMIOLOGICAL RESEARCH (SER)
DEPARTMENT, CENTRE FOR ADDICTION AND
MENTAL HEALTH, TORONTO, CANADA
Vinařský věstník 01/2014
4
1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010
zpět
10
Z MONITORINGU EU
EUROPOSLANCE HYNKA FAJMONA
Komise: Veřejná podpora obnovitelných zdrojů by měla postupně skončit
Sdělení Komise Vytvoření vnitřního
trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů (C(2013)7243)
Komise zveřejnila 5. 11. 2013 formou
sdělení právně nezávazné obecné zásady (guidelines) k veřejné podpoře trhu
s elektřinou. Podle nich by členské státy
měly postupně ukončit veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a v odvětví více
upřednostňovat tržní principy.
Kontext
Podle Komise jsou technologie obnovitelných zdrojů již natolik vyspělé
a jejich produkční náklady poklesly do
té míry, že je na čase vystavit je tržním
principům. Věnuje se přitom zejména
solární a větrné energii s cílem poskytnout státům na základě nejlepší praxe
návod reformy stávajících parametrů
státní podpory v energetice. Druhým bodem sdělení je doporučení pro efektivní
budování zálohových kapacit pro případ
výpadků obnovitelných zdrojů energie.
Navazuje tak na sdělení z listopadu 2012
věnující se dokončení jednotného trhu
s energiemi – listopad 2013
Obsah
Státní podpora by měla být poskytována v co nejmenším možném rozsahu
na základě porovnání výše kompenzací
a technologických nákladů. Místo garantované výkupní ceny za kWh elektrické energie by měly členské státy
zvolit jiné nástroje jako například prémiové bonusy k tržním cenám. Kvůli
zajištění stability odvětví a investic je
však nutné zavádět tržní principy postupně. Zároveň varuje členské státy
před retroaktivními kroky v otázce veřejné podpory. Komise rovněž vyzývá
členské státy k intenzivnější vzájemné
spolupráci při řešení nestability dodávek energie z obnovitelných zdrojů
v oblasti budování kapacit zálohových
energetických zdrojů. Veřejná podpora
by však měla pokračovat v otázce snižování uhlíkových emisí.
Další vývoj
Přestože jde o právně nezávazná doporučení, dokument se stane předlohou
Vinařský věstník 01/2014
pro budoucí legislativní návrhy k veřejné
podpoře v oblasti energetiky a životního
prostředí v roce 2014. Po zveřejnění sdělení Komise následuje veřejná konzultace.
Komise uveřejnila roční analýzu růstu hospodářství EU
Roční analýza růstu 2014 (KOM
(2013)800)
Komise 13. 11. 2013 publikovala roční analýzu růstu a zahájila nový proces koordinace hospodářských politik
v EU – evropský semestr 2014. Hlavní
závěr letošní analýzy je zachovat tempo
probíhajícího oživení evropských ekonomik, tj. realizovat reformy, které ho
podporují.
Kontext
Od zahájení evropského semestru
v roce 2010 byly vydány 4 analýzy růstu. Komise v nich představuje obecné
hospodářské a sociální priority. Koordinace má vést k dosažení společných cílů
v rámci vlastních rozpočtů, Paktu stability a růstu a strategie Evropa 2020.
Analýza platí pro celou EU, ale během
semestru bude promítnuta do doporučení pro jednotlivé státy.
Obsah a sporné body
5 hlavních priorit stanovených pro semestr 2014 vychází z těch minulých, je
však kladen důraz na jiné oblasti:
1. Provádění diferencované fiskální
konsolidace podporující růst: Komise doporučuje se zaměřit nejen
na konsolidaci, ale spíše na zlepšování kvality veřejných výdajů a modernizaci veřejné správy. Státy by
měly stimulovat soukromé investice a spotřebu a neškrtat v oblasti
investic do vzdělávání, výzkumu
a inovací, energetiky a opatření
v oblasti klimatu. Než zdaňovat
práci, měly by raději zvyšovat
daně spotřební, majetkové či ekologické.
2. Obnova běžného úvěrování ekonomiky: Soukromé zadlužení by se
mělo snížit, je také potřeba připravit banky na nové kapitálové požadavky a zátěžové testy a usnadnit
podnikům přístup k finančním prostředkům.
3. Podpora růstu a konkurenceschopnosti: Je třeba více otevřít trhy
zboží a služeb konkurenci, hlavně
v energetice a u regulovaných profesí, modernizovat výzkum.
4. Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize: Důraz na aktivní
podporu nezaměstnaným a zajištění vzdělávacích možností, zlepšení
veřejných služeb zaměstnanosti
a zavedení záruk pro mladé. Úroveň mezd má být taková, že podpoří konkurenceschopnost i domácí
poptávku.
5. Modernizace veřejné správy: Soustředit se zejm. na digitalizaci veřejných služeb a snižování administrativní zátěže.
Státy by se měly více řídit doporučeními pro ně vydanými a zlepšit jejich
provádění. Do procesu by měly více zapojit své parlamenty, sociální partnery
i občany. Více času je potřeba vynaložit
na koordinaci reformy trhu práce a trhu
zboží v eurozóně.
Analýza byla také předmětem jednání výborů ECON a EMPL, které kritizují tvrzení, že se stav ekonomiky
zlepšuje, a Komisi za to, že jen opakuje
stále stejná (nedostatečná) opatření.
K roční analýze růstu byl připojen návrh společné zprávy o zaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti sice přestala
růst, nadále je však nepřijatelně vysoká.
Mezi členskými zeměmi (zejm. v rámci
eurozóny) vznikly přetrvávající rozdíly
v nezaměstnanosti, především mladých
lidí, příjmů domácností, nerovností
a chudoby. Je potřeba podporovat tvorbu nových pracovních míst v rychle rostoucích odvětvích a posilovat sociální
ochranu.
Podruhé také analýza obsahuje zprávu o integraci jednotného trhu, která
analyzuje míru začlenění jednotného
trhu v oblastech s největším potenciálem růstu. Ačkoli bylo dosaženo pokroku v reformě finančního, digitálního
a dopravního odvětví, je stále potřeba
získávat investice, vytvářet pracovní
místa a zvyšovat spokojenost spotřebitelů v těchto odvětvích. Zpráva dále
poukazuje na nedostatečný pokrok při
otevírání trhů s energiemi, členské státy
také ještě ne zcela provedly tzv. směrnici o službách.
zpět
11
Komise poprvé zhodnotila i rozpočtové plány členů eurozóny (a 3 zemí mimo
ni) na rok 2014 a představila přehled
fiskálních politik v eurozóně celkově.
Hodnocení vychází z tzv. dvojbalíku
(two-pack) a je založeno na postupu při
nadměrném schodku a Paktu stability
a růstu. Dle závěrů žádná ze zemí nebude muset svůj plán přepracovat. Konsolidace přinesla své výsledky, jsou stabilizovány vládní dluhy a deficity, ale je
třeba dále pokračovat ve strukturálních
reformách.
Představena byla také zpráva mechanismu varování pro rok 2014, která zahajuje následující roční cyklus postupu
při makroekonomické nerovnováze. Poskytuje analýzu hospodářství členských
států na základě srovnávacího přehledu
ukazatelů pro měření vnitřní a vnější
konkurenceschopnosti (např. stav běžných účtů platebních bilancí). Zpráva
mechanismu varování doporučuje provedení hloubkového přezkumu hospodářského vývoje v 16 členských státech,
které čelí různým problémům a potenciálním rizikům, která by se mohla
přenést na zbytek eurozóny i další části
EU. Cílem je posoudit, zda nerovnováhy
existují a zda dříve zjištěné nerovnováhy
přetrvávají, nebo se úspěšně řeší.
Velmi diskutovaný byl zejm. přebytek běžného účtu Německa, který se
nachází nad limitem EU 6 % HDP. Znamená to, že Německo má vysoký podíl
exportů a nedostatek investic v zemi.
Přebytek bude podléhat šetření Komise (s výsledky na jaře 2014), cílem však
není jej nějak oslabit (ani zavést sankce
ve výši 0,1 % HDP), ale spíše najít řešení ke stimulaci dovozů (otevřít sektor
služeb, podpořit domácí poptávku např.
zvýšením minimální mzdy ap.) a zjistit,
zda nedošlo k selhání trhu. Přebytek kritizoval i MMF
či USA, jelikož přebytek Německa znamená deficit jiných zemí. Němci to ale
obecně nevidí jako problém, spíše naopak,
považují to za úspěch jejich ekonomiky.
Další vývoj
Roční analýza růstu bude projednána
v Radě a schválena na summitu v březnu 2014, který vydá státům politické pokyny, jež pak začlení do svých národních
a hospodářských plánů a v dubnu 2014
zašlou Komisi. V červnu 2014 pak budou
Komisí vydaná doporučení (vypracovaná na základě analýzy a plánů) přijata
Evropskou radou a členské státy je budou moci zahrnout do svých rozpočtů
a/nebo právních řádů. V prosinci 2014
Vinařský věstník 01/2014
bude ministry financí projednána zpráva mechanismu varování. Mezitím bude
Komise připravovat hloubkové přezkumy 16 států určených ve zprávě. Přezkumy budou zveřejněny na jaře 2014.
Ochrana osobních dat na obou stranách Atlantiku musí být přísnější
Communication from the Commission to the European parliament and the
Council: Rebuilding Trust in EU-US Data
Flows (COM(2013)846)
Komise 27. 11. 2013 představila opatření, která je třeba přijmout k obnově
důvěry v datové toky a posílení ochrany
údajů mezi EU a USA. Důvěra byla narušena odhalením, že USA sbírají některá
citlivá data.
Kontext
Výměnu osobních údajů mezi EU
a USA upravuje na úrovni EU řada dohod: dohoda o vzájemné právní pomoci,
dohoda o využívání jmenné evidence
cestujících a o jejím předávání, dohoda o zpracovávání a předávání údajů
o finančních transakcích pro účely programu sledování financování terorismu
a dohoda mezi Europolem a USA. EU
v současnosti posiluje svá vlastní pravidla týkající se ochrany údajů. EU a USA
navíc od března
2011 jednají o rámcové dohodě
o ochraně údajů v oblasti policejní
a soudní spolupráce („zastřešující dohoda“). Důvěra EU byla „případem Snowden“ otřesena a v důsledku obvinění
týkajících se dalekosáhlého přístupu
k osobním údajům ze strany amerických
zpravodajských služeb stále přetrvávají
vážné obavy. Občanům na obou stranách Atlantiku musí být podle Komise
navrácena jistota, že jejich údaje jsou
chráněny, a podniky potřebují vědět, že
stávající dohody jsou dodržovány a vymáhány.
Obsah
Strategický dokument o transatlantických datových tocích vyzývá k jednání
v následujících oblastech:
1. Přijetí reformy EU v oblasti ochrany údajů, nejlépe na jaře 2014 (byla
Komisí navržena v lednu 2012),
která obsahuje jasná pravidla pro
situace, kdy jsou data předávána
a zpracovávána v zahraničí.
2. Bezpečnější Safe Harbour („bezpečný přístav“), který upravuje
předávání dat pro komerční účely
mezi EU a USA. Prostřednictvím 13
doporučení Komise se má zlepšit
jeho fungování. Řešení nedostatků
shrnutých v analýze jeho fungování
(zveřejněna také 27. 11. 2013) má být
představeno v létě 2014.
3. Posílení záruk ochrany dat v oblasti
vymáhání práva, obsažených v dohodě o předávání a zpracovávání
údajů v kontextu policejní a soudní
spolupráce, která je právě vyjednávána. Občané by měli mít stejná
práva na obou stranách Atlantiku
s vysokou úrovní ochrany.
4.Americká vláda se má zavázat
k užití existujících dohod o vzájemné právní pomoci a odvětvových dohod (jako je např. dohoda o jmenné evidenci cestujících
a program sledování financování
terorismu) v případech, když je pro
účely vymáhání práva potřeba předávání údajů.
5. Mají být řešeny námitky EU k probíhajícímu reformnímu procesu
v USA, zejm. pokud jde o přezkum
činnosti Národní bezpečnostní
agentury USA.
6. Podpora standardů ochrany osobních dat na mezinárodní úrovni
tím, že by se USA měly stát smluvní stranou úmluvy Rady Evropy
o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních
údajů.
Ve stejný den Komise zveřejnila závěry pracovní skupiny EU-USA o ochraně
osobních údajů, která byla zřízena v červenci 2013. Zpráva konstatuje, že mezi
EU a USA existují rozdíly v ochranných
opatřeních vztahujících se na občany, jejichž údaje jsou zpracovávány. Ochranná opatření vztahující se na občany EU
mají nižší úroveň. Jednotlivci nemají
možnost získat přístup k údajům, ani
jejich opravu či vymazání, správní nebo
soudní nápravu.
Komise také zveřejnila výsledky svého přezkumu dohody o jmenné evidenci
cestujících (PNR). Dohoda PNR, platná
od 1. 7. 2012, je nástrojem pro boj proti závažné nadnárodní trestné činnosti
a terorismu; jasně vymezuje, za jakým
účelem mohou být údaje ze jmenné
evidence cestujících používány, a obsahuje přísné záruky na jejich ochranu.
Závěr Komise je následující: americké
úřady dodržují své povinnosti týkající
se přístupových práv do databáze a zavedly pravidelný mechanismus dohledu
k ochraně proti nelegálnímu nakládání
zpět
12
s údaji. Povinnost krýt a mazat citlivá
data je respektována a sdílení dat s americkými orgány a se třetími zeměmi je
v souladu s dohodou.
Další zpráva hodnotí program sledování financování terorismu TFTP . Údaje z programu nabízejí zásadní vhled do
podpůrných finančních sítí teroristických organizací a pomáhají odhalovat
nové cesty financování terorismu i osoby
do něj zapojené v USA, EU a jinde. Informace získané v tomto programu byly
použity např. při vyšetřování teroristického útoku při bostonském maratonu
v dubnu 2013, hrozeb během olympijských her v Londýně či při výcviku teroristů pocházejících z EU v Sýrii. USA
údajně měly přístup k finančním údajům
databáze Swift mimo působnost dohody,
proto Komise požádala o osvětlení této
záležitosti. Americká administrativa písemně ujistila, že nenarušila smlouvu
a nadále ji bude plně respektovat. Dohled nad prováděním dohody o TFTP se
však zintenzivní nejen v nadcházejících
měsících, ale i v dlouhodobém horizontu.
Další vývoj
Komise vyhodnotila možnosti pro vytvoření evropského systému pro sledování financování terorismu a dospěla k závěru, že v této fázi není potřeba takový
systém vytvářet. Upozornila, že k získání
údajů na půdě EU by bylo nutné zřídit
a spravovat novou databázi obsahující
všechny informace o finančních převodech prováděných občany EU. Vytvoření
takové databáze by mělo vážná úskalí,
pokud jde o ukládání údajů, přístup k nim
a jejich ochranu, nemluvě o nezbytné
technické a finanční náročnosti. Standardy ochrany údajů nebudou zahrnuty do
probíhajících jednání o transatlantickém
partnerství v oblasti obchodu a investic.
Rada a EP stvrdily víceletý finanční
rámec 2014–2020 i rozpočet 2014
Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období
2014–2020 (COM(2011)398) Draft general budget of the European Union for
the financial year 2014 (COM(2013)450)
Draft amending budget No 6 of the
European Union for the financial year
2013 (COM(2013)518) Draft amending
budget No 8 of the European Union for
the financial year 2013 (COM(2013)669)
Draft amending budget No 9 of the European Union for the financial year 2013
(COM(2013)691)
Vinařský věstník 01/2014
Nejdříve plénum EP 19. 11. 2013 (poměrem 537:126:19) a posléze i Rada 2. 12.
2013 schválily podobu víceletého finančního rámce 2014–2020. Současně plénum EP 20. 11. 2013 schválilo rozpočet
EU pro rok 2014 (poměrem 494:158:13)
a způsob financování mezer v rozpočtu
2013 – den poté, co rozpočet potvrdila
i Rada.
Kontext
Klíčové instituce EU se po několikaměsíčních jednáních dohodly na podobě
finančního výhledu na další sedmileté
období v červnu 2013. Rada vyšla vstříc
EP v otázce flexibility v závazcích i platbách (více v příspěvku „EP přijal usnesení týkající se finanční perspektivy
2014–2020“, Monitoring červenec/srpen
2013 ). K dohodě došlo také, pokud jde
o dodatečné navýšení zdrojů pro rozpočet 2013, které mají vyrovnat neprovedené platby. Celkový závazek ve výši 11,2
mld. € byl ovšem rozdělen do 2 částí. Po
schválení první tranše ve výši 7,3 mld. €
v červenci 2013 Radou a v září 2013 EP
tak zbývá doplatit zbylých 3,9 mld. €. EP
ovšem dopředu avizoval, že nedá souhlas k novému finančnímu rámci, dokud
nebude vyřešena „mezera“ v letošním
rozpočtu. Rada a EP schválily pozměňovací návrhy k rozpočtu 2013 v říjnu 2013.
EP však odmítl škrty navrhované Radou
v rozpočtu 2014.
Posledními spornými body, které bránily definitivnímu schválení MFF, byla
otázka financování nečekaných výdajů
ve výši 400,5 mil. € ve Fondu solidarity
v souvislosti s povodněmi na jaře roku
2013 (více v příspěvku „ČR získá pomoc
z Evropského fondu solidarity“, Monitoring říjen 2013 ) a výší prostředků alokovaných do vybraných kapitol rozpočtu 2014. Hlasování pléna EP o MFF bylo
v předchozích měsících dvakrát odloženo, zejm. z důvodu vyjednávání o nejvýznamnějších programech EU – SZP, Erasmus+, Horizont 2020 a kohezní politika.
Obsah
Instituce EU schválily historicky poprvé víceletý finanční rámec s nižším
rozpočtem oproti předchozímu (závazky
jsou stanoveny ve výši 960 mld. €, platby ve výši 908 mld. €), konkrétně o 40
mld. € promítnutých zejména v oblasti
SZP a kohezní politiky. Poslední spor se
vztahoval ke složení pracovní skupiny
zaměřené na reformu vlastních zdrojů
EU. Skupina se bude skládat z 9 členů
rovnoměrně zastupujících tři instituce
(Komisi, EP a Radu). Předsedou by se
měla stát „neutrální“ osoba, pravděpodobně ze skupiny bývalých předsedů
vlád.
V rozpočtu na rok 2014 došlo k redukci oproti výši letošního rozpočtu o 6 %,
přestože byly navýšeny prostředky na
platby o 500 mil. € oproti původní pozici Rady na celkovou sumu 135,5 mld.
€. Výše závazků odpovídá původnímu
návrhu Komise, tj. 142,6 mld. €. Je tak
ponechána rezerva 711 mil. € před dosažením stropu MFF pro nepředpokládané
situace. EP prosadil více financí do priorit týkajících se výzkumu, inovací, vzdělávání a humanitární pomoci na Blízkém
východě (programy Erasmus+, Horizont
2020 a COSME). Škrty navrhované Radou v těchto kapitolách odmítlo plénum
EP již v říjnu 2013. Institucionální jednání byla završena těsně před zasedáním
výboru BUDG 14. 11. 2013, který schválil
jak dohodu o rozpočtu 2014, tak MFF.
Instituce rovněž dosáhly kompromisu
stran způsobu dofinancování prostředků
na povodňovou pomoc z Fondu solidarity tím, že akceptovali návrh Komise,
podle kterého se 250 mil. € zafinancuje
přerozdělením prostředků mezi fondy
v rámci rozpočtu 2013 a zbylých 150 mil.
€ bude použito z rozpočtu 2014. Uzavření dohody bylo rovněž podmínkou Rady
pro formální schválení dodatečného poskytnutí 3,9 mld. € do rozpočtu 2013.
Další vývoj
Již v tomto okamžiku se očekává, že
rozpočet na rok 2014 bude muset být
dofinancován až 20 mld. € z letošních
programů EU. Úprava rozpočtu proběhne pravděpodobně v září 2014.
EP schválil dohodu o budoucí kohezní politice
Plénum EP schválilo 20. 11. 2013 (poměrem 479:126:85) kompletní legislativní
balík týkající se kohezní politiky. Zároveň byl vyřešen spor ohledně nastavení
tzv. makrokondicionality u strukturálních fondů a výše finančních prostředků
pro Evropský sociální fond.
Kontext
Intenzivní jednání o podobě kohezní
politiky v letech 2014–2020 pokračovala po celý rok 2013. Coreper na svém
zasedání 29. 10. 2013 přijal kompromis
týkající se budoucnosti kohezní politiky,
na kterém pracovalo předsednictví s EP.
Jednání na plénu EP čelilo kritice za
zvolenou proceduru vyjednávání. Odpor
vyvolala procedura hlasování o legisla-
zpět
13
tivním balíku zvolená konferencí předsedů EP, kdy by prosazení jakéhokoliv
pozměňovacího návrhu vyžadovalo
nejdříve odmítnutí celého kompromisu uzavřeného s Radou ze strany pléna
EP, protože nebylo umožněno hlasování
o pozměňovacích návrzích separátně.
Kritice čelilo i rozhodnutí zpravodajky Danuty Hubner odmítnout návrh
na hlasování o pozměňovacích návrzích ve výboru REGI a přenechat jej až
na plénum EP, kde je prosazení změn
v legislativních návrzích obtížnější. EP
přijal kompromis ke kohezní politice
7. 11. 2013.
Obsah
Nejspornějším bodem těsně před
schválením nového nastavení strukturálních fondů EU v letech 2014–2020
byla makroekonomická podmíněnost.
Podle tohoto opatření může být teoreticky členskému státu například v případě nadměrného rozpočtového schodku,
pokud by dotčený členský stát nedodržoval svůj makroekonomický ozdravný
program nebo nerespektoval rozhodnutí Rady, pozastavena finanční podpora
ze strukturálních fondů. V současnosti
funguje tento instrument pouze u Fondu soudržnosti, kde jsou příjemci podpory pouze členské státy. Kvůli zmírnění
obav výbor REGI na poslední chvíli 18.
11. 2013 na základě dohody s Radou vložil do znění tohoto návrhu změnu, podle
které dojde k pozastavení plateb pouze
v případě „významných“ ekonomických
potíží namísto původního znění „trvalých“ potíží, což by mohlo mít za následek neuplatňování sankcí.
Proti tomuto opatření se staví organizace měst a regionů, které nesouhlasí
s tím, aby byli případně trestáni za rozhodnutí státu, která nemohou ovlivnit.
Zároveň to může ohrozit potenciál pro
dlouhodobé investice a vyjednávání
s bankami. Podle zastánců opatření je
jeho použití spíše teoretické.
Zároveň je součástí legislativy možnost zvýšit míru spolufinancování ze
strany EU pro členské státy resp. regiony, v případě že se ocitnou v ekonomických obtížích a nemohly by jinak kvůli
neschopnosti dofinancování projektů
z vlastních prostředků čerpat ze strukturálních fondů. To ovšem neznamená
rovněž zvýšení alokovaných finančních
prostředků pro danou zemi. Členské
státy, které v současnosti čerpají finanční pomoc od EU v rámci makroekonomického ozdravného programu (Irsko,
Portugalsko, Řecko, Kypr, Rumunsko),
Vinařský věstník 01/2014
budou mít i po roce 2013 přidělenu
vyšší míru kofinancování ze strany
EU – místo standardní hranice 85 % se
opět zvýší na 95 %. EP rovněž schválil
jednoleté prodloužení možnosti čerpání
ze strukturálních fondů pro Rumunsko
a Slovensko. Místo standardního pravidla čerpání alokovaných prostředků n+2
dojde k prodloužení na n+3.
EU vyčlenila pro programovací období 2014–2020 na strukturální fondy 325 mld. €, z toho pro ČR přibližně
20,5 mld. €. Výše rozpočtu z celkové
části určené pro Evropský sociální fond
podporující tzv. měkké projekty bude
nakonec 23,1 % – tzn. o necelá 2 p. b.
méně, než požadoval výbor EMPL.
Další vývoj
V současné chvíli je na členských státech, aby vypracovaly konkrétní strategické dokumenty včetně stanovení
národních priorit a kritérií následně
schvalovaných Komisí co nejdříve tak, aby
mohly být v roce 2014 implementovány.
ECON podporuje právo na základní
bankovní účet
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty,
změně platebního účtu a přístupu
k platebním účtům se základními prvky
(KOM(2013)266)
Výbor ECON 18. 11. 2013 podpořil návrh směrnice „o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty,
změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky“.
Norma by měla všem legálním rezidentům v EU garantovat právo na základní
bankovní účet.
Kontext
Komise svůj návrh předložila v květnu
2013 s odůvodněním, že „evropští občané se nemohou plně zapojit do společnosti, pokud nemají základní bankovní
účet“. Takových (starších 15 let) je v EU
údajně 58 mil., nejvíce v Rumunsku
a Bulharsku, přičemž až 25 mil. by to
údajně chtělo změnit, ale z různých důvodů nemůže. „Zatímco banky mohou
(…) působit v celé EU a nabízet své služby přes hranice, občané, kteří si často
nemohou otevřít účet v jiném členském
státě nebo snadno přejít k jiné bance,
podobnou mobilitu nemají.“ Komise tvrdí, že samoregulace sektoru finančních
služeb se neosvědčila (aktivně jej údajně
prováděly jen 3 členské státy), navíc žádný relevantní legislativní nástroj (snad
s výjimkou směrnice č. 2007/64 o platebních službách, která ovšem není dostatečně komplexní) neexistuje.
Obsah
Spotřebitelé by díky nové normě měli
být schopni snáze porovnávat poplatky,
které si účtují nejen banky, ale i ostatní
poskytovatelé platebních služeb v EU.
Všichni poskytovatelé platebních služeb
by měli spotřebitelům dát k dispozici (1)
informace o poplatcích (na seznamu nejběžněji poskytovaných služeb), (2) výpis
poplatků, které poskytovatel platebních
služeb v posledních 12 měsících účtoval
za služby související s platebním účtem
(s možností tento výpis poskytovat
častěji než 1krát ročně), a (3) slovníček
pojmů používaných v souvislosti s platebními účty (na vyžádání). V uvedených standardizovaných dokumentech
by měla být (kvůli možnosti srovnání)
použita výhradně standardizovaná terminologie. V každém členském státě by
měla existovat alespoň 1 nezávislá internetová stránka, která bude shromažďovat informace o poplatcích účtovaných
poskytovateli platebních služeb.
Směrnice by také měla definovat „jednoduchý a rychlý postup pro spotřebitele, kteří chtějí změnit banku či poskytovatele platebních služeb“ (v roce 2011 tak
učinilo jen 10 % majitelů účtů). Pokud
bude spotřebitel požadovat, aby na nový
účet byly např. převedeny jeho (některé)
trvalé příkazy, měl by nový poskytovatel
platebních služeb podniknout „všechny
nutné kroky“ (tj. převést tyto trvalé příkazy ve spolupráci s dosavadní bankou,
umožnit jejich realizaci a informovat
o změně třetí strany, např. dodavatele
elektřiny, plynu, zaměstnavatele ap.).
Zákazníci by rovněž měli být oprávněni
požadovat převod zůstatku ze starého
účtu a zrušení tohoto účtu. Poskytovatelé platebních služeb by měli převod
zrealizovat do 15 dnů (do 30 dnů, pokud
se převod uskutečňuje mezi bankami
sídlícími v různých členských státech
EU), a to bezplatně nebo za „rozumný“
poplatek, každopádně vždy na vlastní odpovědnost (zjednodušeně řečeno:
spotřebitel by neměl platit za chyby
bank) a s plnou informační povinností
vůči spotřebitelům (např. skrze webové
stránky).
Nadto by mělo být možné, aby si spotřebitel otevřel platební účet v zemi, ve
které sídlí poskytovatel služeb, aniž by
v této zemi měl trvalý pobyt (postačí na
zpět
14
žádost lidovců, liberálů a konzervativců
v EP pouze tzv. skutečná vazba /genuine
link/), to vše bez ohledu na jeho finanční
situaci (pouze s tím omezením, že takový
spotřebitel by měl mít k dispozici jen základní, neúvěrové operace, např. platby,
výběry a převody, a služby, např. debetní
karty a internetové bankovnictví). Platební účet se základními prvky by měla
podle Komise v každém členském státě
nabízet alespoň 1 banka, podle ECON by
tak měly činit všechny banky. O dostupnosti daných platebních účtů by měly veřejnost informovat příslušné orgány členských států. Ty by také měly rozhodnout
(v průběhu implementace nové směrnice), zda základní účet bude povinně k dispozici zdarma, nebo za „rozumný“
poplatek. Výjimku z povinnosti otevřít spotřebiteli základní účet by měl
představovat fakt, že spotřebitel v daném členském státě již účet má, a/
nebo skutečnost, že nerespektuje pravidla stanovená kapitolou II směrnice č.
2005/60 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Komise předpokládá, že
jí navrhovaná regulace bude přínosem
nejen pro spotřebitele, ale i pro sektor
finančních služeb (díky zesílení konkurence a sjednocení pravidel napříč EU).
Sporné body
Návrh jednoznačně přivítala pouze
spotřebitelská organizace BEUC. Zato
banky reprezentované EBF se postavily
jednoznačně proti, zejm. proti požadavku na zavedení mechanismu na změnu
účtu napříč EU. Podle EBF by mělo postačovat, aby takový mechanismus existoval v rámci jednotlivých členských
států. EBF poněkud překvapivě neodmítá povinné základní účty, ale je proti
tomu, aby byly vedeny zdarma.
Další vývoj
Plénum EP by mělo o návrhu hlasovat
v prosinci 2013. Až poté by měli zástupci ECON dojednávat kompromisní znění
textu s reprezentanty členských států.
Nový program ERASMUS+ bude plně
funkční od roku 2014
European Parliament legislative resolution of 19 November 2013 on the
proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing „ERASMUS FOR ALL“ The Union Programme for Education, Training,
Youth and Sport (COM(2011)0788)
Vinařský věstník 01/2014
Nové nastavení programu, který ponese název ERASMUS+, bude zahrnovat
dosavadní programy podporující např.
zahraniční studijní pobyty nebo odborné vzdělávání a školení. Plénum EP 19.
11. 2013 potvrdilo (poměrem 632:29:30)
navýšení rozpočtu a další nová opatření. Následně o něm hlasovala Rada.
Kontext Komise předložila svůj původní
návrh v listopadu 2011. Výše finančních
prostředků pro pokračování programu
Erasmus, který funguje již od roku 1987,
byla součástí vyjednávání o nové víceleté finanční perspektivě. Spor probíhal
mezi institucemi i ohledně názvu samotného programu, zatímco EP prosazoval
název „Ano, Evropo“ (angl. Yes, Europe),
Komise a Rada navrhovala „Erasmus
pro všechny“. Výbor CULT potvrdil nový
program pro vzdělávání, školení, mládež a sport po sérii třístranných jednání
5. 11. 2013.
Obsah
Erasmus+ shrnuje pod sebou dosavadní programy podpory vzdělávání a školení Comenius (školní vzdělávání), Erasmus (vysoké školství), Erasmus Mundus
(mezinárodní spolupráce), Leonardo da
Vinci (odborné vzdělávání) a Grundtvig
(další vzdělávání). Poprvé rovněž zahrnuje oblast sportu, kde se zaměřuje
mimo jiné na přeshraniční hrozby populárních sportů, jako je např. doping nebo
korupce. Jeho celkový rozpočet bude
14,7 mld. €, což je o cca 40 % více než ve
stávajícím finančním období 2007–2013.
Komise však navrhovala původně ještě
o 2,6 mld. € více. Podle odhadů budou
z programu čerpat více než 4 mil. lidí.
Jedním z nových opatření je možnost
magisterských studentů čerpat levné půjčky na studium v zahraničí, a to
od 12 tis. € pro studenty jednoletého
magisterského studia do 18 tis. € pro
studenty studia dvouletého (prostřednictvím finančních zprostředkovatelů
určených EIB). Maximální výdaje tohoto
instrumentu, který bude přehodnocován
v roce 2017, mohou být však pouze 3,5 %
celkového rozpočtu programu. Největší
část rozpočtu bude určena na vzdělávání
a školení (77,5 %, z toho téměř polovina
na vysoké školství), 10 % pro nově samostatnou kapitolu mládeže, 1,9 % pro
program vzdělávání specializovaného na
evropskou integraci Jean Monnet Chair apod. V rámci programu také budou
podporována partnerství mezi vzdělávacími institucemi a firmami za účelem
intenzivnějšího získávání praktických
dovedností studentů.
Další vývoj
Po schválení oběma institucemi může
program začít fungovat od ledna 2014.
Instituce potvrdily nový program
Horizont 2020 a COSME
EP schválil 21. 11. 2013 legislativní návrhy týkající se Horizontu 2020, nového
komplexního programu sjednocujícího
dosavadní evropské programy v oblasti
vědy, výzkumu a inovací pro léta 2014–
2020. Současně schválil i program COSME pro malé a střední podniky. Program
Horizont 2020 i COSME vzápětí podpořila Rada.
Kontext
V rámci víceleté finanční perspektivy
přijaté Evropskou radou měl program
pro posílení výzkumu, vývoje a inovací Horizont 2020 získat 70,96 mld. €.
Komise původně navrhovala rozpočet
80 mld. €. Komise balík 6 návrhů, které mají pod označením Horizont 2020
podpořit investice do výzkumu a inovací v období 2014–2020, předložila
v listopadu 2011. Představuje to 46 %
nárůst v porovnání se současným obdobím 2007–2013. EP vyjádřil se snížením
nesouhlasný postoj, neboť investice do
výzkumu považuje za hnací motor celé
evropské ekonomiky. Trojstranná jednání o novém rámci začala v lednu 2013.
Výbor ITRE přijal kompromis z jara
2013 mezi Radou a Komisí v září 2013.
Horizont 2020 převezme agendu 7. rámcového programu pro vědu a výzkum od
1. 1. 2014.
Obsah
Program s rozpočtem 70 mld. € (o 12 %
méně, než původně navrhovala Komise)
má za cíl pokrýt celý proces od základního výzkumu po inovativní produkty
a procesy. Program Horizont 2020 stanovuje 3 základní prioritní pilíře: excelentní vědu, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. Rada podpořila
návrh Komise na významné zjednodušení administrativy pro příjemce podpory,
podle které budou financovány přímé
náklady výzkumného projektu ze 100 %
(bez nutnosti spolufinancování členských států, 70 % v případě inovativních
projektů) a nepřímé náklady fixně ve výši
20 % přímých nákladů (např. provoz budov). To znevýhodňuje velké výzkumné
instituce, které mají vyšší podíl nepřímých nákladů a které je doposud financovaly metodou tzv. „full-cost“. V rámci
zpět
15
vyjednávání s EP, který obhajoval stávající metodu výpočtu, tak byla fixní sazba
nepřímých nákladů nakonec zvýšena na
25 %. Komise navíc bude hledat způsob,
jak převést část nepřímých nákladů velkých výzkumných institucí do kategorie
přímých. Průmyslový sektor však toto
opatření kritizuje, neboť pro ně znamená naopak zvýšení administrativní zátěže vzhledem k nastavení jejich účetních
systémů v režimu „full-cost“.
Výměnou za ústupek EP ohledně režimu financování byl schválen požadavek
EP na vytvoření samostatného nástroje
zaměřeného na podporu malých a středních podniků, který obdrží finanční prostředky ve výši 4 % rozpočtu. Inovační
cyklus se bude skládat ze 3 částí – analýza
proveditelnosti a komerčního potenciálu
projektu, jeho realizace a následné uvedení na trh. Současně bude 20 % celkového
rozpočtu Horizontu 2020 určeno na podporu malých a středních podniků, které
se mohou účastnit všech programů podpory. Největší část rozpočtu na vědu a výzkum bude určena pro Evropský technologický institut – 2,7 mld. €, tj. 3,5 %.
Úkolem EIT založeného v roce 2008
s centrálou v Budapešti (s rozpočtem
300 mil. € do roku 2013) je posílit vazby
mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými centry a soukromými firmami
za účelem přenosu vědeckých poznatků
z výzkumu do praxe. Spolupráce probíhá
prostřednictvím zakládání znalostních
a inovačních společenství (KICs). Současné 3 KICs zaměřené na zmírňování
změny klimatu, ICT a udržitelnou energii
mají být rozšířena o dalších 5 – zdravý životní styl a aktivní stárnutí v roce 2014,
potraviny pro budoucnost a výroba s přidanou hodnotou v roce 2016 a urbánní
mobilita v roce 2018.
EP za podpory „nových“ členských
států rovněž prosadil, aby byla část
rozpočtu vyčleněna na zjednodušení
přístupu výzkumných subjektů ze znevýhodněných regionů, které měly nižší
míru úspěšnosti ve stávajícím programu FP7 kvůli nedostatečné výzkumné
infrastruktuře. Ta je však podporována
v rámci strukturálních fondů, zatímco
Horizont 2020 je zaměřen na vědeckou
excelenci, na jejich podporu proto bude
vyčleněno pouze 1,06 % (namísto 5 %
žádaných „slabšími“ státy) v rozpočtu
Horizontu 2020. Infrastrukturní projekty budou podpořeny pouze v synergii se
strukturálními fondy. Komise již zvolila
členy nezávislých poradních expertních
skupin Horizontu 2020 na základě výzvy k projevení zájmu. Celkem se jedná
Vinařský věstník 01/2014
o 400 odborníků v 15 skupinách zastupujících veřejný i soukromý
výzkumný sektor a občanskou společnost vybraných na dobu 2 let s možností jednoho znovuzvolení. Téměř 40 %
z nich se nepodílelo na předchozích programech EU (FP7). Jejich úkolem bude
přispět k implementaci Horizontu 2020
z hlediska stanovení priorit pro výzvy
v jednotlivých podprogramech.
Program COSME je plně věnován
malým a středním podnikům. Poslanci zajistili snížení byrokratické zátěže
a 60 % alokovaného rozpočtu 2,3 mld. €
má fungovat k zajištění rizikového kapitálu a garancí půjček malým a středním
podnikům.
Další vývoj
Rada bude hlasovat o balíku k Horizontu 2020 na začátku prosince 2013.
Očekává se, že Komise zveřejní první výzvy již 11. 12. 2013. V roce 2017 je naplánována evaluace nastavených parametrů.
EP podpořil 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností
kotovaných na burzách a o souvisejících
opatřeních (KOM(2012)614)
Plénum EP 20. 11. 2013 poměrem
459:148:81 podpořilo kontroverzní návrh Komise mající do roku 2020 zajistit
40% zastoupení žen v řídících orgánech
firem. Komise to okamžitě přivítala.
Kontext
Komise svůj návrh předložila v listopadu 2012. V jeho prospěch argumentuje (krom proběhnuvší veřejné konzultace ) tím, že v řídících orgánech firem
dominují muži, již „představují 85 %
nevýkonných členů řídících orgánů
a 91,1 % výkonných členů řídících orgánů (…) i přes intenzivní veřejnou diskuzi
a některé dobrovolné iniciativy na vnitrostátní i evropské úrovni se situace
v posledních letech výrazně nezměnila“.
A dodává: „Pouze jeden ze sedmi členů
řídících orgánů (tedy 13,7 %) nejdůležitějších evropských společností je žena.
Ve srovnání s rokem 2010 (kdy jich bylo
11,8 %) však jde jen o malé zlepšení.
Tímto pomalým tempem bude potřeba
ještě přibližně 40 let k tomu, aby bylo
dosaženo vyváženého zastoupení žen
a mužů v řídících orgánech (alespoň
40% zastoupení obou pohlaví).“ Komise se v dané souvislosti odvolává i na
relevantní usnesení EP z července 2011
a března 2012 . 11 členských států (Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Finsko, Řecko,
Rakousko a Slovinsko) už podle Komise
disponuje právními nástroji na podporu
vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech, přičemž v 8 z nich se
předpisy vztahují jen na státní podniky.
Dalších 11 členských zemí EU nicméně
nerealizuje ani samoregulační opatření.
Podle Komise „tento nejednotný přístup
s sebou nese riziko maření hladkého
fungování jednotného evropského trhu,
protože různé právní předpisy v oblasti
práva obchodních společností a sankce
za nedodržení předpisů pro zastoupení
mužů a žen mohou podniky odrazovat
od přeshraničních investic“.
V lednu 2013 Komise informovala,
že proti jejímu textu se ve standardní 8týdenní lhůtě postavilo jen 6 z 27
národních parlamentů (český, dánský,
nizozemský, polský, švédský a britský),
a tím pádem lze dovozovat, že návrh
je v souladu s principem subsidiarity.
Na půdě EP návrh v červenci 2013 podpořil výbor EMPL, v říjnu 2013 i odpovědné výbory FEMM a JURI. V říjnu
2013 také Komise vydala zprávu, která
obsahuje údaje o zastoupení žen ve statutárních orgánech významných kótovaných společností v EU. Podle posledních údajů (z dubna 2013) se podíl žen
zvýšil na 16,6 % (z 15,8 % v říjnu 2012).
Údaje rovněž ukazují na rozdílnou úroveň zastoupení mezi pracovníky vedení
bez výkonných pravomocí (17,6 % žen,
oproti 16,7 % z října 2012) a mezi vyššími vedoucími pracovníky (11 %, oproti
10,2 %). Celkově došlo ve 20 členských
státech (včetně ČR) v období od října
2012 do dubna 2013 ke zvýšení podílu
žen ve statutárních orgánech podniků.
Od roku 2010 podíl žen ve statutárních
orgánech vzrostl o 4,8 procentního
bodu, což představuje průměrné tempo
1,9 procentního bodu ročně, tedy „téměř
4krát vyšší tempo pokroku“ než v letech
2003–2010 (0,5 procentního bodu ročně). Komise tvrdí, že k nejvýznamnějšímu posunu došlo od roku 2010 v 11 zemích, kde již byly přijaty závazné právní
předpisy (Francie, Belgie, Nizozemsko,
Španělsko, Itálie, Portugalsko, Finsko,
Řecko, Rakousko, Slovinsko a Dánsko).
Obsah
Návrh směrnice, založený na čl. 157
odst. 3 Smlouvy o fungování EU týka-
zpět
16
jícím se „uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže
a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti
včetně zásady stejné odměny za stejnou
nebo rovnocennou práci“, stanoví cíl minimálně 40% zastoupení doposud méně
zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů (správních/
dozorčích rad) společností kotovaných
na burze, a to do roku 2018 v případě
státních podniků (tj. těch, u kterých vykonávají rozhodující vliv veřejné orgány)
a do roku 2020 v případě všech podniků
ostatních. V mezidobí by si měly všechny dotčené podniky stanovit tzv. flexikvótu, což má být povinnost kotovaných společností, aby si samy stanovily
individuální samoregulační cíle, pokud
jde o zastoupení obou pohlaví mezi výkonnými řediteli.
Společnosti, které mají nižší podíl
(méně než 40 %) méně zastoupeného
pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících
orgánů, by měly provádět jmenování
pracovníků na uvedené pozice na základě komparativní analýzy kvalifikací každého z kandidátů při uplatnění jasných,
genderově neutrálních a jednoznačných
kritérií. V případě stejné kvalifikace by
měla být dána přednost kandidátu méně
zastoupeného pohlaví, přičemž uvedené
požadavky by se měly uplatnit ve všech
fázích výběrových řízení.
Nová norma by měla platit do roku
2028 a měla by se týkat všech kotovaných obchodních společností v EU.
Jinak řečeno, neměla by se vztahovat
na nekotované obchodní společnosti
a malé a střední podniky (tj. s méně než
250 zaměstnanci a ročním obratem do
50 mil. €), přestože zpravodajové návrhu z FEMM a JURI o to usilovali (proto
alespoň formulovali příslušný „morální
apel“). Norma by se nicméně měla vztahovat i na kotované společnosti, kde je
žen celkově méně než 10 % (např. v ocelářství, přestože to Komise nepožadovala). Členské státy by také měly stanovit
„přiměřené a odrazující sankce“ pro ty
společnosti, jež budou směrnicí vázány,
ale nedodrží ji (a ani nepodají příslušným vnitrostátním orgánům vysvětlení, proč ji nedodržely, přičemž
údajně by nemělo být klíčové dosažení
40% cíle, tzv. pevná množstevní kvóta,
ale „nerespektování transparentních
postupů náboru“ při obsazování pozic
ženami, tedy tzv. procesní kvóta). Mezi
sankce by měly patřit pokuty, nemožnost ucházet se o veřejné zakázky či
prostředky ze strukturálních fondů (na
žádost FEMM a JURI a v kontrastu
Vinařský věstník 01/2014
k pozici Komise), popř. anulování jmenování nebo volby člena nevýkonného
orgánu v rozporu s normou.
Sporné body
Návrh je kontroverzní z mnoha úhlů
pohledu. Nejenže představuje pokus
o legalizaci vysoce politické otázky rovnou na úrovni EU, ale současně dává
členským státům planou naději, že si budou moci novou normu implementovat
podle svých možností. Návrh je koncipován tak restriktivně, že to reálně nebude
možné. Otázkou také je, zda by výsledná
(do značné míry symbolická) směrnice
byla skutečně implementovatelná, popř.
jak by probíhaly soudní spory na ní založené.
Pozice ČR
Pokud jde o ČR, ta si vede ve stávajících statistikách relativně dobře: zastoupení žen mezi nevýkonnými členy
řídících orgánů společností kotovaných
na burze přesahuje průměr EU a roste,
v případě výkonných členů řídících orgánů je ale ČR podprůměrná. ČR nepatří mezi zastánce nové legislativy, stejně jako např. Německo, Velká Británie,
Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Malta,
Maďarsko, Litva a Lotyšsko (tyto státy jsou schopny vytvořit při hlasování
tzv. blokační menšinu). Komisi naopak
podporují krom řady poslanců EP např.
Španělsko, Francie, Itálie, ale údajně
i Bulharsko.
Další vývoj
Zástupci FEMM a JURI dostali mandát vyjednávat o návrhu s reprezentanty členských států v Radě, jež by se jím
měla zabývat ve dnech 9.–10. 12. 2013. Je
ovšem otázkou, zda se jim podaří dosáhnout kompromisu již v prvním čtení.
Členské státy odmítají zpřísnění pravidel státní podpory v zemědělství
Nařízení Komise (EU) č. 1114/2013 ze
dne 7. listopadu 2013, kterým se mění
nařízení (ES)
č. 1857/2006, pokud jde o dobu jeho
použitelnosti (COM(1857)2013)
Sdělení Komise týkající se změn a prodloužení doby použitelnosti pokynů
Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období
2007–2013 (2013(C 339)01)
Kvůli panujícím neshodám institucí
EU o podobě pravidel veřejné podpory
Komise v období 2014–2020 předkládá
opatření na prodloužení stávající podoby regulace veřejné podpory o 6 měsíců.
Kontext
Oblast veřejné podpory v zemědělství
je v současnosti upravována těmito nástroji Komise: (1) nařízením o blokových
výjimkách ( ABER ), (2) obecnými zásadami Komise k veřejné podpoře, (3) nařízením o podpoře v rámci pravidla de
minimis a (4) nařízením k oznamovacím
formulářům.
Komise předložila návrh na úpravu
pravidel nařízení ABER v zemědělském
sektoru spolu s veřejnou konzultací v říjnu a listopadu 2013. Dosavadní jednání
však ukazují, že instituce EU nestihnou
uzavřít dohodu do konce roku 2013, kdy
končí stávající pravidla. Třetí nástroj
rovněž prochází revizí, u něj je však
dosažení konsensu do konce roku pravděpodobné. Návrh nařízení na pomoc
v režimu de minimis v agrárním sektoru
je součástí revize nařízení č. 1998/2006,
která byla avizována Komisí ve sdělení
k modernizaci státní podpory.
Obsah
Komise se 7. 11. 2013 rozhodla prodloužit
platnost ABER a 19. 11. 2013 prodloužila své
obecné zásady prostřednictvím sdělení. 19
členských států (včetně např. Německa
a Francie) se v deklaraci přijaté na konci
října 2013 k navrhovaným změnám u podpory de minimis shodlo, že by měla být
zachována schopnost flexibilního jednání
členských států, jak to umožňují stávající
pravidla. Kritizují především návrh Komise
na vytvoření centrálního registru příjemců
podpory v režimu de minimis a předkládání ročních zpráv Komisi. Podle nich tím
dojde k významnému navýšení administrativních nákladů ve srovnání s tím, na jak
nízké úrovni je nastavena hranice podpory
na 1 zemědělce. Ta je v současné době určena ve výši 7 500 € poskytované podpory
v období 3 let, kdy nemusí být ze strany
členského státu individuálnímu zemědělci
oznamována Komisi. V následujícím období Komise navrhuje zvýšit hranici na 10 tis.
€. To je ovšem podle většiny členských států nedostačující vzhledem k inflaci a obtížím, kterým zemědělský sektor aktuálně
čelí. Preferují proto dvojnásobný nárůst
podpory – tj. 15 tis. €.
Další vývoj
Komise plánuje přijmout revidované
obecné zásady a ABER 1. 7. 2014. Do té
doby bude podléhat veřejná podpora
členských států stávajícím pravidlům
i za platnosti nového nařízení k rozvoji
zpět
17
venkova. Komise stále předpokládá, že
Rada schválí návrh nařízení k pravidlům
de minimis do konce roku 2013.
Irsko a Španělsko úspěšně ukončily
záchranu svých ekonomik
Rada ve složení ministrů financí 14. 11.
2013 potvrdila ukončení irského a španělského záchranného programu pod
dohledem trojky věřitelů – Komise, ECB
a MMF. Výsledky těchto 2 zemí jsou dle ní
příkladem, že programy jsou úspěšné, pokud existuje silné odhodlání k reformám.
Rada také podpořila rozhodnutí obou
zemí nežádat o další finanční pomoc.
Španělsko obdrželo z programu 40 mld. €
a Irsko 85 mld. €. Některé problémy však
stále přetrvávají, např. v podobě vysokého veřejného i soukromého dluhu. Ve
Španělsku se situace bankovního sektoru
výrazně zlepšila, fiskální situace ale není
příznivá a zemi trápí vysoká nezaměstnanost. Irsko získalo zpět důvěru investorů, ale mělo by dokončit restrukturalizaci bankovního sektoru a pokračovat
ve strukturálních reformách. Poslední
částka z EFSM bude vyplacena v lednu
2014. Trojka věřitelů i přes nevyřešení
některých sporných bodů uzavřela další
kolo jednání s Řeckem. Odhaduje, že řecký státní rozpočet na příští rok postrádá
2 mld. €, přestože vláda hovoří „pouze“
o 500 mil. €. Mezi oběma stranami přetrvávají rozpory, trojka požaduje další škrty
v důchodech, privatizaci nebo snížení míst
ve státní službě. V listopadu 2013 se také
konalo čtvrtletní posouzení plnění programu z ESM na Kypru (má obnovit stabilitu
finančního sektoru, posílit udržitelnost
veřejných financí a přijetí strukturálních
reforem). Dle závěrů trojky je program na
dobré cestě, konsolidace je úspěšná, jelikož dílčí fiskální cíle byly splněny, došlo
k výraznému pokroku v restrukturalizaci a rekapitalizaci bank. Recese není tak
hluboká, jak se očekávalo. Pozitivně jsou
vnímány nové přímé zahraniční investice v bankovním sektoru. Výzvou do budoucna je napravit rozvahy bank, obnovit
důvěru vkladatelů a poskytování úvěrů
soukromému sektoru. Závěry přezkumu
v prosinci 2013 zhodnotí ESM, MMF a euroskupina, aby mohlo dojít k vyplacení
100 mil. € z ESM a 86 mil. z MMF.
Regulace biocidů se částečně zmírní
Coreper 15. 11. 2013 dojednal mandát
pro jednání předsednictví se zástupci EP
Vinařský věstník 01/2014
ve věci revize nařízení č. 528/2012 o biocidech, tedy účinných látkách, které působí na škodlivé organismy nebo proti
nim. Norma se uplatňuje od 1. 9. 2013. Cílem je dojednat kompromis již v prvním
čtení a věcně částečně „rozvolnit“ původní nařízení. Problém s jeho přísnými
požadavky mají jak dodavatelé aktivních biocidních látek, tak dodavatelé
výrobků, které byly biocidy pouze ošetřeny. Revidované nařízení by mělo odstranit „nezamýšlené obchodní bariéry“,
naopak toxické biocidy, k nimž se přímo
nebo zprostředkovaně dostane široká
veřejnost, by měly být zakázány. I malí
výrobci biocidů by měli mít možnost se
podílet na tzv. revizním programu pro
aktivní (biocidní) látky, který zastřešuje
Komise. Ta text mající revidovat stávající nařízení předložila v květnu 2013, výbor ENVI se jím zabýval říjnu 2013 a přijal k němu 28 pozměňovacích návrhů.
státy provedly pouze formální evaluaci
a monitoring programů rozvoje venkova v současném finančním období 20072013. Účetní dvůr kritizuje i Komisi za
to, že akceptovala vágně stanovené cíle
v programech rozvoje venkova jednotlivých členských států. Podle EÚD se
státy více soustředily na vyčerpání prostředků z alokovaného rozpočtu než na
efektivitu jejich vynakládání a naplňovaní stanovených cílů. O to závažnější to
shledává EÚD vzhledem k přípravě nového programovacího období, kde členské státy i Komise selhaly ve schopnosti
reflexe stávajícího období, neboť při přijímání rozhodování nedisponovaly potřebnými informacemi. Zároveň vyzývá
k nápravě ve vyhodnocování v posledním roce programovacího období 2014,
kdy proběhne přechodné období implementace nového nastavení SZP. Komise
na to reagovala tím, že je předčasné tyto
víceleté programy vyhodnocovat, jejich
evaluaci plánuje až od konce roku 2015.
Uznávání odborných kvalifikací
bude snazší a rychlejší
Rada 15. 11. 2013 stvrdila (za absence
Bulharska) kompromis týkající se revize
stávající směrnice č. 2005/36 o uznávání odborných kvalifikací. Zástupci Rady
a EP k němu dospěli v červnu 2013 a Coreper je schválil ještě v témže měsíci. Na
bázi dobrovolnosti (zainteresovaných
profesních sdružení a/nebo členských
států) by např. měl vzniknout tzv. evropský profesní průkaz (de facto zápis
v online databázi) propojený s elektronickým systémem IMI a umožňující
rychlejší uznávání odborných kvalifikací
v cílové zemi. Nově by se měla uplatnit
i zásada, že pokud dotčené úřady členských států nevyřídí žádosti o uznání
odborných kvalifikací ve stanovené
lhůtě, měly by být uznány automaticky
(tacitně). Do budoucna by měly být (na
základě aktů Komise v přenesené pravomoci) zavedeny také „společné rámce
odborné přípravy“ mající rozšířit počet
kvalifikací, které by měly být uznávány
automaticky (dnes se to týká jen 7 profesí – lékaři, stomatologové, lékárníci,
zdravotní sestry, porodní asistentky, veterináři a architekti ). Nová směrnice by
měla být implementována do 24 měsíců.
EÚD: Členské státy zneužívaly program podpory vázané na produkci
ve SZP
Zvláštní zpráva EÚD publikovaná
26. 11. 2013 se zaměřuje na zvláštní podpory v rámci prvního pilíře SZP, zejm. na tzv.
podporu vázanou na produkci. Podle jeho
analýzy byla tato část jednotných plateb
SZP v řadě případů členskými státy zneužívána a vyplácena bezúčelně. EÚD kritizuje kontrolní systém, který vyžaduje od
členského státu pouze oznamovat Komisi
jeho rozhodnutí. Komise na to reagovala
tím, že určení podporované zemědělské
činnosti je plně v kompetenci členských
států. Podle vyjednaných pravidel pro následující finanční období budou moci členské státy vyčlenit vyšší podíl své alokace
na produkci vázanou na podporu ovšem
za přísnějších podmínek, např. v případě překročení národního stropu. Ten je
stanoven na 10 % alokované částky pro
daný členský stát v oblasti SZP, 15 % pro
státy, které zvláštní podpory v rámci jednotných plateb poskytovaly již v letech
2010–2013. Nadále ovšem bude členským
státům ponechána pravomoc rozhodovat
o způsobu a předmětu podpory.
EÚD kritizuje financování současných programů rozvoje venkova
Evropský účetní dvůr ve zprávě vydané 22. 11. 2013 konstatuje, že členské
TRAN oslabil nároky Komise na infrastrukturu pro alternativní paliva
Výbor TRAN schválil 26. 11. 2013
zprávu Carla Fidanza (poměrem 30:7:0),
zpět
18
která neobsahuje tak vysoké nároky na
podobu infrastruktury pro alternativní paliva v roce 2020, jak představila
Komise v lednu 2013. Ta navrhla minimální počet dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v jednotlivých členských
státech, celkem by se v EU mělo vybudovat 8 mil. dobíjecích stanic do roku
2020. To však není součástí zprávy výboru TRAN. Ta pouze stanovuje limity
pro počet veřejně dostupných dobíjecích stanic v členských státech (v ČR
7 tis.), tvořících ovšem minimální část
z celkového počtu navrhovaného Komisí. Součástí zprávy je i opatření pro
budování čerpacích stanic pro vozidla
na vodíkový pohon, mezi kterými by
do roku 2020 (o 10 let později u členských států, které do tohoto typu infrastruktury ještě vůbec neinvestovaly)
neměla být vzdálenost větší než 300
km. Vyšší požadavky schválil TRAN
ohledně vzdálenosti čerpacích stanic
na CNG, kterou stanovuje na maximálně 100 km (Komise 150 km). U LNG
2,0
1,8
1,7
1,7
1,6
1,4
1,2
1,7
1,6
1,6
1,5
1,4
1,4
1,2
1,4
1,2
1,3
1,2
1,3
1,2
1,1
1,0
1
0,8
0,9
0,8
0,7
0,6
duben 2013
květen 2013
červen 2013
červenec 2013
srpen 2013
září 2013
říjen 2013
Vývoj meziroční míry inflace v EU, eurozóně a ČR (v %). Zdroj grafu: Eurostat
předpokládá vzdálenost 400 km a přítomnost čerpacích stanic u dostatečného počtu námořních přístavů, zatímco
Komise je požadovala ve všech přísta-
vech náležících do TEN-T. Instituce se
pokusí dosáhnout dohody do jara 2014,
některé členské státy mají ovšem obavy ze stanovení závazných limitů.
V roce 2005 Rakousko stanovilo nulovou spotřební daň na sekt (která do té
doby činila 1 Euro/0,75 l), aby se omezil
dovoz nezdaněného zahraničního Frizzante. Současně výběr daně byl dražší,
než činil příjem z daně.
Rakouští producenti sektů budou
se změnou vinařského zákona od roku
2014 platit poplatky dvakrát – jednou za
víno k produkci sektu (vinařskému fondu) a podruhé za samotný sekt. Uvažují
proto o nákupu levnějšího vína k produkci sektů v zahraničí.
Prezident Svazu vinařů Johannes
Schmuckenschlager varuje před levnými
dovozy italských vín, která budou použita pro přípravu rakouských šumivých
vín. To vrátí situaci do roku 2004, kdy rakouská produkce šumivých vín ztratila ve
spotřebě většinu, především kvůli italskému Proseccu a perlivému vínu, na která
nebyla žádná spotřební daň uvalena.
„Lze očekávat, že se v případě zavedení daně na šumivá vína přesune jejich
produkce do zemí, kde žádná není, a to
jsou v podstatě všechny okolní státy.
Jak negativně se daň projevila již v minulosti, ukazují data: Konkurence Prosecca snížila prodej šumivého vína v letech 1999 až 2002 o 23 % objemu“.
Příjem státu ze spotřební daně ze sektu
by činil asi 21 mil. Eur, což je 0,4 % všech
spotřebních daní Rakouska a 0,04 % veškerých rakouských daní. Z toho vyplývají
i nepřiměřené finanční nároky na výběr
daně vzhledem k příjmu.
ZE ZAHRANIČNÍ
Biovíno má ve Francii dlouhodobě
pozitivní trend vývoje
Segment biovína trvale roste i ve
Francii. V roce 2011 bylo ekologicky obděláváno 61 tis. ha vinic, v roce 2012 již
téměř 65 tis. ha, meziroční nárůst plochy vinic činil 6 %. Během posledních
4 let se plocha biovinic ve Francii prakticky ztřínásobila. Většina se nachází na
jihu Francie, který evokuje spíše jednodušší vína (Languedoc-Roussillon, Provence-Alpes-Côte d’Azur, Aquitanien).
Důvodem bude zřejmě zájem o biovíno ve Francii. Během roku 2013
ochutnal biovíno každý třetí Francouz.
Obrat u odbytu biovína se meziročně
(2012/2011) zvýšil o 15 %.
DER WINZER/10.12.2013/JS
Návrat spotřební daně ze sektu v Rakousku?
Spotřební daň ze sektu se stala tématem mezi sociální demokracií a lidovci
při vyjednávání o koaliční vládě. Uvažuje se o dávce 1 Euro/l, tedy 75 centů za
láhev o obsahu 0,75 l.
Vinařský věstník 01/2014
DER WINZER/9.12.2013/JS
Připravovaná konference k budoucnosti vína „Popelky mezi odrůdami
révy“ 14. 1. 2014, Rust
9.00 Budoucnost vína
Víno v nejbližších 20 letech. Postavení
Rakouska. Malí vinaři na globálním trhu.
Přednášky na témata „Kam směřuje
víno roku 2025? Nebo Budoucnost mezinárodního obchodu s vínem.
13.30 „Popelky vína – podceňované
odrůdy“
Odpoledne se bude věnovat „popelkovým vínům“ a podceňovaným odrůdám.
Mezinárodní studie analyzuje potenciál
odrůdy Ryzlink vlašský. Jako suché víno
patří v Rakousku k nejnižší kategorii, ale
v okolních zemích náleží k terroir-vínům
s velkým potenciálem pro zrání a zvyšování hodnoty. V Rakousku je prakticky
neznámá kvalita tohoto vína z jižní Mo-
zpět
19
ravy, maďarského Somlo, Csopaku a Balatonu, historických vín z Jeruzalému,
Slovinska a Chorvatska. Bude se diskutovat o tom, zda jde o jednoduché víno
nebo o Ryzlink z Panónie, a taky o tom,
zda „nepravý“ Ryzlink může vystoupit
ze stínu svého velkého bratra.
DER WINZER/6.12.2013/JS
Němci v hospodářském roce
2012/2013 zvýšili spotřebu vína
o jednu láhev
O 0,7 l na osobu a rok se v Německu
meziročně zvýšila spotřeba vína, nyní
činí 21,1 litru tichého vína. Před deseti
lety to bylo 19,8 l. K tomu průměrný Němec vypije ročně 3,9 l sektů. Německo je
tak čtvrtým největším spotřebitelským
trhem vína na světě, většinu vína vypijí
Francouzi, následují USA a Itálie.
ZDROJ: DWI, MAINZ; DDW 20.12.2013
Čínský miliardář si koupil Château
de la Rivière a zřítil se s vrtulníkem
do řeky Dordogne
20. prosince 2013 koupil čínský mi­
liardář Lam Kok Château de la Rivière od
Jamese Grégoire a oba pak vrtulníkem letěli na vyhlídkový let, který skončil v řece
Dordogne. Ve vrtulníku byl ještě dvanáctiletý syn Číňana a tlumočník. Tělo mrtvého syna bylo nalezeno ihned po pádu
vrtulníku, po ostatních se pátrá s předpokladem nízké pravděpodobnosti přežití.
K zámku patří 65 ha vinic, byla to největší
čínská investice v Bordeaux. Se zámkem
je spojena ještě jedna letecká nehoda
z roku 2002, kdy se tehdejší majitel zřítil
do nedalekého lesa s letadlem Cessna.
DER WINZER; 23.12.2013/JS
Příjmy zemědělců v EU (28) se meziročně snížily o 1,3 %
V roce 2013 se snížily podle Erostatu reálné příjmy zemědělců pracovníka
o 1,3 %. Od roku 2005 se ale příjmy zvýšily o 29,2 % a pracovní vytížení vzrostlo
o 20,8 %. V 15 zemích EU se v posledním
roce reálné příjmy zvýšily, ve 13 snížily. Nejvyšší nárůst byl v Nizozemsku
(+11,4 %), Rumunsku (+10,4 %) a Španělsku (+10,0 %), naopak nejvyšší pokles byl
zaznamenán v Estonsku (–17,2 %), Francii (–16,4 %), Chorvatsku (–16,2 %) a Německu (–10,0 %). V Česku došlo k mezi-
Vinařský věstník 01/2014
ročnímu zvýšení příjmu na pracovníka
o 1,9 % a od roku 2005 o 72 %.
Hodnota zemědělské produkce v cenách producentů v EU-28 stoupla o 0,1 %,
přičemž živočišná produkce o 1,5 %
a rostlinná produkce klesla o 1,1 %. Pokles objemu rostlinné produkce byl vykazován u olivového oleje (–30,6 %), cukrovky (–4,5 %) a čerstvé zeleniny (–1,7 %).
Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u vína (+7,2 %), ovoce (+6,9 %), olejnin (+6,6 %) a obilí (+6,1 %).
Ceny se nejvíce snížily u olejnin
(–15,4 %) a obilí (–13,7 %), největší meziroční cenový nárůst byl u olivového
oleje (+20,5 %), brambor (+15,2 %) a vína
(+2,8 %).
HTTP://WWW.AGRARHEUTE.COM A HTTP://
WWW.TOPAGRAR.COM; 23.12.2013/JS
V Německu přibývají v zemědělství
společnosti na úkor rodinných podniků
Zatím ale 91 % počtu zemědělských
podniků tvoří rodinné farmy, i když jejich počet v letech 2007 až 2010 klesl
o 9 %, zatímco počet společností narostl o 15 % na 21 tisíc, z toho je 17.700 ve
starých spolkových zemích.
Počet právnických osob (zemědělská
družstva, s.r.o., a.s.) zůstává stejný na
5.100, z toho je 3.500 v nových spolkových zemích. Celkem tvoří 1,7 % počtu
zemědělských podniků a obdělávají
17,7 % plochy půdy.
Průměrný příjem na podnik činil
62.900 Eur a 42.800 Eur na pracovníka
v rodinném podniku, což je o 3.600 Eur
více než před rokem. Sociální a zdravotní pojištění činí v průměru 6.600 Eur/
rok. Vinařské podniky si zlepšily pozici, i když záviselo na průběhu počasí
v daném regionu. Podniky ve Francích
dosáhly v průměru příjmu 39.900 Eur,
v Porýní-Falci 73.500 Eur.
Rodinné podniky obhospodařují 66 %
zemědělské půdy Německa. Průměrná výměra podniku je 41 ha, v Bádensku-Würtembersku jen 30 ha a 128 ha
v Meklenbursku a Předním Pomoří. Společnosti mají průměrnou plochu 127 ha,
právnické osoby přes 584 ha.
43 % zemědělských podniků produkuje krmivo, 25 % se zabývá polní rostlinnou produkcí, 16 % rostlinnou i živočišnou produkcí, 10 % trvalými kulturami
(réva, ovoce, chmel) a jen 6 % živočišnou
produkcí.
V Německu tvoří 50 % celkového
počtu rodinných zemědělských podni-
ků hospodářství při jiném zaměstnání
a obdělávají 25 % plochy půdy. Ale je
to značně rozdílné podle spolkových
zemí, v Hessensku je to 68/41 %, v Dolním Sasku 38/13 %. Průměrná velikost
podniku při jiném hlavním zaměstnání
činí 21 ha. Rodinné podniky, které jsou
hlavním zdrojem příjmů mají v průměru
60 ha zemědělské půdy.
HTTP://WWW.TOPAGRAR.COM; 12.12.2013/JS
Vinařství Zimmermann-Graeff &
Müller z Zell an der Mosel stáhlo
z oběhu více vín v supermarketech
Cena vína z pohledu dlouhodobého
investora
Ve studii byl zkoumán vliv zrání vína
na jeho cenu, bylo sledováno pět vín
z Bordeaux (Haut-Brion, Lafite-Rothschild, Latour, Margaux, a Mouton –
Rothschild) na aukcích zaměřených na
dlouhodobé investice. Investice do vína
z let 1900 až 2012 jsou finančně zajímavější než investice do státních dluhopisů,
uměleckých předmětů a poštovních známek. Cenné papíry ale byly v posledním
století zajímavější investicí než víno.
Autoři analyzovali celkem 36.271 cen
vína z aukčního domu Christie´s a obchodu s vínem Berry Bros. & Rudd.
Aukční dům Christie´s začal fungovat
v Londýně v roce 1766 a hned jednou
z komodit bylo víno, od roku 1769 se už
pořádaly samostatné aukce pro víno.
Zpočátku bylo víno prodáváno anonymně nebo pod názvem obchodníka, od
roku 1788 už pod názvem vinařství. Berry Bros. & Rudd – malý potravinářský
obchod byl založen v roce 1698 v Londýně. Na začátku 19. století přešel do rukou
George Berry, syna vinaře, který z něj
udělal obchod s vínem.
Až do počátku 20. století se žádné
víno neprodalo za cenu vyšší než 1 libra/láhev. V letech 2010 až 2012 byla
průměrná cenová hladina ve výši 758
liber/láhev a rozpětí bylo od 80,5 do
8.510 liber. K největšímu zvýšení cen
tak došlo v druhé polovině minulého
století. Vysoce kvalitní, plně vyzrálá
vína mají nejvyšší hodnotu mezi 50
a 80 lety věku. Jakmile se víno promění
na starožitnost, hodnota ještě stoupne
a přestává platit vztah mezi původní
kvalitou a cenou. Kvalitní a méně kvalitní víno má zpočátku odlišnou hodnotu. Největší cenový rozdíl se projevuje
mezi dvaceti a padesáti lety stáří, ve
vyšším věku se již cena začíná sbližovat.
zpět
20
Ve věku mezi 15 a 25 lety vysoce kvalitní víno ještě zraje, zatímco typické
víno nižší kvality bude již za vrcholem.
Pro odhad kvality vína jsou důležité znalosti teplot během vegetační doby, srážek během sklizně a v zimě.
U vín z roku 1900 se do roku 1925 jejich hodnota prakticky nemění, pak nastal mírný růst a během druhé světové
války se cena těchto vín zvýšila 6x. Roli
hrálo asi válkou způsobené omezení obchodní výměny mezi Francií a Anglií. Od
padesátých let byl již nárůst ceny méně
prudký, ale trvalý. Do nákladů na inves-
tice do vína je nutné započítat i jeho pojištění proti rozbití láhve, zaplavení, krádeži a jiným rizikům; běžně se pojištění
pohybuje ročně kolem 0,5 % ceny vína.
Reálné procento zisku z dlouhodobé
investice do vína se posledních 110 let
pohybovalo kolem 5,3 % ročně, v případě
cenných papírů to bylo 6 % ročně, u státních dluhopisů 2 %, u uměleckých předmětů 2,5 % a u poštovních známek 3 %.
Ve skutečnosti v případě vína musíme
brát v úvahu ještě náklady na dopravu
a uskladnění, po jejich zápočtu a zohlednění pojištění se dostáváme u vína na roč-
ní výnosnost asi 4,1 %. Umění a známky
mají ještě další rozměr, poskytují majiteli
duševní zážitek. Rozdíl je také v tom, že
nejdražší láhve vína jsou obecně starší, než
levnější mladší vína, kdežto u uměleckých
předmětů to neplatí – současné umění je
často dražší než starší umělecké předměty. U poštovních známek je zase rozhodujícím faktorem výjimečnost, nikoliv stáří.
Z ČLÁNKU „DIMSON, E. – ROUSSEAU,
P. – SPAENJERS, CH.: THE PRICE OF WINE,
AAWE WORKING PAPER NO. 142. 2013, 42
STRAN. ISSN 2166-9112“ VYBRAL A PŘELOŽIL
J. SEDLO
Z AK ČR
Z informace jednání představenstva
AK ČR 3. 12. 2013
• pro jednání vlády je připraven
materiál k řešení tzv. zelené nafty, s předpokládaným zavedením
v průběhu 1. čtvrtletí 2014; • u požadavku krácení přímých
plateb, tzv. finanční disciplíny se
podařilo dalším jednáním snížit
částku pro ČR z cca 1 mld. Kč již
jen na 310 mil. Kč;
• MZe připravuje po krajské linii
obnovení činností agentur pro zemědělství a venkov pro rok 2014
s dalším posílením od roku 2015;
• národní podpory byly letos navýšeny z původních 0,6 mld. Kč na
1,4 mld. Kč a podařilo se tak naplnit všechny tituly, pro rok 2014 je
alokováno 1,53 mld. Kč;
• SZIF zpracovává 28,5 tis. žádostí
o jednotnou platbu (meziroční
nárůst o cca 5 %), SAPS bude do
konce roku vyplacen v objemu
90 % určených prostředků, platby LFA budou zahájeny v příštím
týdnu, platby AEO budou zahájeny v lednu, s MF je předjednáno
financování resortu pro případ
rozpočtového provizoria;
• PGRLF pokračuje v Programu Zemědělec, kde je v letošním roce
přijato 470 mil. Kč závazků, program Podpora pojištění byl díky
finančnímu posílení rozšířen i na
rostlinou výrobu (18 %), živočišná výroba a speciální plodiny
jsou v plné sazbě 50 %, otevřen
byl Program povodňových půjček
Vinařský věstník 01/2014
•
•
•
•
•
•
s objemem 200 mil. Kč, do výše
10 mil. Kč na žadatele se splatností 5 let. Prosba o včasné podávání žádostí na podporu pojištění (naprostá většina je podána
v posledním týdnu), není potřeba
čekat na potvrzení pojišťovny,
zkrátí se tak doba potřebné administrace.
Evropský parlament schválil 20.
listopadu finální znění legislativy
reformované SZP, nyní se dopracovávají tzv. delegované akty, ke
kterým se ČR vyjadřuje, na základě toho posléze budou upřesněny okruhy jako je např. definice okruhu zaměstnanců uplatnitelných v odpočtech, aj.;
na 12. prosince je připraven Kulatý stůl ministra, kde budou
představeny návrhy MZe, analýzy
podniků zpracované ÚZEI, možná
řešení a varianty;
tzv. platbu na první hektary nebude ČR uplatňovat;
pouze na rok 2014 se přechodně
připravuje zvýšení plateb přes čl.
68 na podporu citlivých komodit posílením financí z 3,5 % na
6,5 %;
v roce 2014 nebude uplatněn převod mezi pilíři, o období 2015 –
2020 se rozhodne v průběhu příštího roku;
představenstvo AK ČR prodiskutovalo problematiku povinného
členství v AK ČR a změnu struktury vedení AK ČR. Téma je k dalšímu řešení a diskuzi s partnery.
ZDROJ: ING. JIŘÍ FELČÁREK; AK ČR; 3. 12.
2013
Spotřeba potravin 2012
V roce 2012 poklesla spotřeba především chleba, hovězího masa, ovoce,
zeleniny, brambor, cukru a nealkoholických nápojů. Naopak se zvýšila spotřeba
těstovin, ryb, sýrů a čokolády. Vzrostla
i celková spotřeba alkoholických nápojů, snížila se spotřeba cigaret.
Spotřeba potravin v roce 2012 byla silně ovlivněna nižší tuzemskou produkcí
masa, ovoce a zeleniny, ale také nižšími
dovozy některých potravin. „Spotřeba
potravin je ve velké míře závislá na ceně.
Svou roli však hraje i turistický ruch,
počet cizinců v naší populaci, zdravotní
osvěta, masivní reklama a dostupnost
jednotlivých druhů potravin na trhu“, vysvětluje Zdeněk Kobes z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. „Prioritně však je ovlivněna
klimatickými podmínkami, geografickou
polohou a nutností dovozu některých
potravin, například rýže, mořských ryb,
jižního ovoce a dalších,“ dodává Kobes.
Spotřeba chleba má stále snižující
se trend
Oproti roku 2011 se spotřebovalo o 1,1 kg
chleba méně (41,3 kg). Po loňském navýšení se výrazně snížila spotřeba trvanlivého
pečiva (o 2,2 kg) a mírně i pšeničného pečiva (o 0,3 kg). Naopak se o 0,4 kg zvýšila
spotřeba těstovin (na 7,1 kg). O více než
pět kilogramů se snížila i spotřeba mouky.
Jíme méně masa, nejčastěji se na talíři objevuje vepřové
V porovnání s rokem 2011 se snížila
i spotřeba masa, a to o 1,2 kg. Nejvíce,
zpět
21
o 1,0 kg, klesla spotřeba hovězího masa
(na 8,1 kg), naopak o 0,7 kg se zvýšila
spotřeba masa drůbežího (na 25,2 kg).
Nejčastěji se konzumuje vepřové maso:
v roce 2012 dosáhla jeho spotřeba 41,3
kg, tj. více než 50 % celkové spotřeby
masa. Druhým nejčastěji konzumovaným masem je drůbeží maso, které tvoří cca třetinu celkové spotřeby masa.
Pozitivním rysem je mírné (o 0,3 kg)
zvýšení spotřeby ryb, kterých se v roce
2012 snědlo 5,7 kg. Ke zvýšení došlo
především díky vyšším dovozům rybího filé.
Roste spotřeba mléka a sýrů, snižuje
se spotřeba vajec
V roce 2012 byla zaznamenána zvýšená spotřeba mléka o 1,3 l (celková spotřeba 57,3 l), mírně se zvýšila i spotřeba
sýrů (na 13,4 kg), především přírodních.
Nárůst byl zaznamenán i u jogurtů,
podmáslí a ostatních mléčných výrobků, naopak mírně poklesla spotřeba
vajec (o 9 kusů, roční spotřeba tak činí
245 vajec).
Spotřebováváme méně ovoce a zeleniny
Spotřeba ovoce a zeleniny byla poznamenána nižší tuzemskou produkcí i nižšími dovozy. Ovoce bylo v roce
2012 spotřebováno o téměř 5 kg méně
(74,6kg). Větší pokles zaznamenala spotřeba ovoce mírného pásma (o 3,2 kg),
které představuje téměř 60 % celkové
spotřeby ovoce. Největší snížení zaznamenala spotřeba jablek (o 0,9 kg)
a broskví (o 0,5 kg). Spotřeba jižního
ovoce klesla méně (o 1,6 kg), nejvíce se
pokles dotkl pomerančů a mandarinek
(o 0,9 kg).
Výrazný byl pokles spotřeby zeleniny,
a to o 7,6 kg (na 77,8 kg). Největší snížení bylo zaznamenáno u cibule (o 1,9 kg),
rajčat (o 1,4 kg), salátových okurek (o 0,9
kg) a zelí (o 0,8 kg). K mírnému nárůstu
spotřeby naopak došlo u česneku a špenátu. K nárůstu spotřeby došlo i u luštěnin (především u hrachu), naopak se
o 1,4 kg (na 68,6 kg) snížila spotřeba
brambor a potvrdil se tak déletrvající
klesající trend.
Méně sladíme i solíme
Pozitivním trendem je pokles spotřeby cukru o 4,1 kg, mírně se snížila
i spotřeba včelího medu. Vzrostla ale
spotřeba čokolády, čokoládových i nečokoládových cukrovinek a cukrářských
výrobků. O 0,3 kg se snížila i spotřeba
soli, přesto dosáhla 5,9 kg.
Vinařský věstník 01/2014
Méně nealkoholických a více alkoholických nápojů
Spotřeba nealkoholických nápojů poklesla o 9,0 l (na 278 l), s více než třetinovým podílem převládají limonády.
K menšímu poklesu došlo i u spotřeby
zrnkové kávy, naopak se mírně zvýšila
spotřeba čaje.
Celková spotřeba alkoholických nápojů vzrostla o 6,4 l (na 175,2 l). Nejvíce
vzrostla spotřeba piva (o 6,1 l na 148,6 l),
vína bylo zkonzumováno o 0,4 l více,
roční spotřeba tak činí 19,8 l. Naopak
spotřeba lihovin poklesla o 0,2 l (na
6,7 l). Z celkového objemu spotřeby zaujímá pivo 85 %, víno 11 % a lihoviny 4 %.
Spotřeba cigaret poklesla o 41 kusů, na
1 947 kusů.
ZDROJ: ING. TOMÁŠ CHRÁMECKÝ A ING.
ZDENĚK KOBES; ČSÚ; 5. 12. 2013
Ekologické zemědělství v Rumunsku
Rumunské ministerstvo zemědělství
chce v příštích letech výrazněji podporovat ekologické zemědělství.
Kromě částky 200 milionů EUR poskytnuté Evropskou unií pro období
2014 až 2020 podpoří ekologické hospodaření také vláda formou daňových
a jiných opatření, oznámil před nedávnem ministr zemědělství Daniel Constantin. Premiér Victor Ponta již ohlásil
záměr snížit DPH certifikovaných bioproduktů od roku 2014 na 9 procent,
prohlásil ministr. Bude však ještě zapotřebí souhlas EU a Mezinárodního měnového fondu.
Převládá produkce biosurovin
S d r u ž e n í B i o - Ro m a n i a s p a t ř u j e
velký potenciál ekologického zemědělství v Rumunsku. Koncem roku
2012 bylo v zemi podle údajů svazu
přibližně 26 000 „registrovaných“
ekologicky hospodařících zemědělců.
Ministerstvo zemědělství však uvádí
pouze zhruba 15 000 biozemědělců.
Současná rumunská ekologická produkce zahrnuje především zemědělské
suroviny a jen málo zpracovaných potravin, z nichž se ostatně 80 % vyváží.
Bio-Romania usiluje také o podporu
domácího odbytu biopotravin. V září
byla s vedením obchodního řetězce
Carrefour Romania uzavřena dohoda
o prodeji bioproduktů v 19 z 24 supermarketů.
ZDROJ: ÚZEI, AGRONAVIGATOR.CZ; HTTP://
WWW.AGRARHEUTE.COM/RUMAENIENFOERDERT-BIO Varování hlavního hygienika ČR
před konzumací alkoholu neznámého původu
Tisková zpráva MZ ze dne 12. 12. 2013 –
Ministerstvo zdravotnictví varuje občany před konzumací alkoholu neznámého
původu a neoznačených lihovin. V současné době sice již nehrozí bezprostřední ohrožení zdraví fyzických osob nebezpečnými a z nebezpečnosti podezřelými
lihovinami, stále ale nebylo dohledáno
v distribuční síti veškeré množství kontaminovaných lihovin.
V období Vánoc a končícího roku dochází ke zvýšené konzumaci lihovin nejen v domácnostech, ale i při různých
kulturních a společenských akcích. Krajské hygienické stanice proto nyní věnují
zvýšenou pozornost kontrole vánočních
trhů, společenským, kulturním a sportovním akcím, kde se podávají a konzumují alkoholické nápoje.
Během celého roku 2013 je věnována zvýšená pozornost kontrole lihovin
v provozovnách stravovacích služeb.
V rámci tohoto cíleného úkolu hlavního
hygienika, který stále ještě probíhá, bylo
dosud odebráno cca 360 vzorků lihovin
s obsahem etanolu nad 20% obj., přičemž
důraz byl kladen na lihoviny, které představovaly v roce 2012 největší problém
(např. vodka, tuzemák, ovocné destiláty).
Na základě dosud provedených laboratorních analýz lze konstatovat, že obsah metanolu u všech analyzovaných lihovin byl
v souladu s požadavky právních předpisů.
ZDROJ: MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ
Jaký byl rok 2013?
Je adventní čas, do konce roku zbývá
už jenom pár dní a přichází čas bilancování. Jaký tedy byl ten letošní rok pro
české zemědělce? Myslím si, že to nebyl
špatný rok a že se zařadí k těm dobrým.
Jistě, nebude to platit pro všechny zemědělce a pro všechny komodity. Zcela
určitě ne pro brambory, jejichž výnos
byl kvůli tropickým vedrům v polovině
vegetace podprůměrný. Podobně na tom
byla kukuřice. Naproti tomu byl skvělý
rok pro řepku a průměrný pro obilí.
Veliké starosti měli zemědělci v oblastech povodní, kdy bylo zatopeno 55 tisíc
hektarů a nejvíce postiženi byli zelináři.
Nutno ale dodat, že ministr zemědělství Miroslav Toman, který nastoupil
do funkce až po povodních, se postaral
o přímou finanční pomoc postiženým
zpět
22
ve výši 685 milionů korun. Stalo se tak
poprvé od vstupu do Evropské unie, kdy
čeští zemědělci budou po přírodní katastrofě odškodněni úplně stejně jako jejich kolegové ve starých zemích EU.
K dalším pozitivům roku nepochybně
patří osobnost ministra zemědělství Miroslava Tomana. Nebudu vypočítávat jeho
jednotlivé kroky, už jsem uvedl řešení povodní, jenom zmíním ještě rozpočet na rok
2014, který ve vládě náš ministr vybojoval
a jenž prošel prvním čtením ve sněmovně.
Celkovou kapitolu ministerstva dokázal
navýšit o pět miliard korun. Z toho u národních dotací půjdeme do nového roku
s částkou 1,53 mld. Kč. Je to o 300 mil. Kč
vyšší částka, než byla v posledních letech
obvyklá. Co ale v oněch minulých letech
bylo také obvyklé, že jsme za národní dotace rok co rok bojovali – jednali, žádali,
demonstrovali. Nikdy to nebylo tak, že
jsme do nového roku šli s plnou výší těchto podpor. Když nad tím tak po půl roce
vedení resortu současného ministra uvažuji a srovnávám, pak docházím k závěru, že
hlavní příčinou propadu českého zemědělství nebude ani tak Brusel a nerovné podmínky našich zemědělců, ale čeští politici,
jejich neodbornost a jejich nezájem.
Ale pozor, po dlouhých letech snižování produkce našeho zemědělství (jsme na
65 procentech stavu z počátku transformace), snižování pracovních příležitostí
(jsme na 25 procentech) a zvyšování dovozu potravin (dovážíme přes 40 %) nám
svítá nová naděje. Tou je reforma společné zemědělské politiky (SZP), která začne
nabíhat od počátku nadcházejícího roku
a bude platit do roku 2020. Je tentokrát
pro české zemědělce vyjednaná dobře,
byla odvedena dobrá práce, na které jsme
se při lobbování v Bruselu výrazně podíleli. Za naprosto zásadní rozhodnutí pokládám zavedení reformy SZP do podmínek
našeho zemědělství. Tento akt rozhodne
o vývoji resortu na mnoho dalších let. Byť
v demisi, rozhodovat bude současný ministr zemědělství Miroslav Toman. Jsem si
jist, že rozhodne správně a že bude položen základ ke stabilizaci našeho zemědělství a k jeho postupné obnově a oživení.
Právě o tom, jestli se tak skutečně stane, rozhodne osobnost nového ministra
zemědělství a nová vláda. Chci věřit tomu,
že na Těšnově bude sedět kompetentní
odborník, který naplnění reformy SZP pohlídá. Je to naše poslední šance. Nejenom
pro samotné zemědělce, ale pro všechny
občany-spotřebitele. Je tady doba, kdy
české zemědělství se stává záležitostí
všech občanů této země. Nejde totiž jenom
o potraviny. Když k samotné zemědělské
prvovýrobě připočteme navazující obory,
jako jsou potravinářský průmysl, doprava, chemie, strojírenství a další, pak tento
komplex představuje 15 až 17 % zaměstnanosti z celé ekonomiky. Z tohoto pohledu
jsem přesvědčen, že jsme na začátku doby,
která přinese renesanci českého zemědělství a návrat jeho konkurenceschopnosti.
Závěrem dovolte, abych popřál všem lidem
dobré vůle požehnané a klidné svátky vánoční, zdraví, pohodu a úspěchy v nadcházejícím novém roce 2014.
ZDROJ: APIC AK; 17.12.2013
Kontrola šumivých vín zjistila 18 závad u 11 nevyhovujících výrobků
20. 12. 2013 – Státní zemědělská
a potravinářská inspekce (SZPI) při
kontrole zahraničních šumivých vín
nabízených v maloobchodních prodejnách v ČR zjistila 11 výrobků, které nevyhověly zákonným požadavkům. Ve
14 prodejnách inspekce odebrala pro
rozbor v laboratořích SZPI celkem 22
vzorků, u kterých provedla dohromady
248 analýz a hodnocení. Inspekce cílila
odběr vzorků do předvánočního období, kdy kulminuje zájem spotřebitelů
o tento sortiment.
U 11 nevyhovujících vzorků zjistila
SZPI celkem 18 porušení právních předpisů. U tří vzorků hodnocení prokázalo
nedodržení požadavků na jakost – šumivá vína vykazovala nepřirozený zápach a chuť, což bylo ve dvou případech
způsobeno silnou oxidázou a jeden výrobek zapáchal po mléčném kvašení,
protože zde docházelo k nežádoucím
biologickým procesům. U dvou výrobků analýza SZPI prokázala nadlimitní
výskyt kyseliny citronové, přičemž jeden z těchto vzorků překročil i daný
limit pro koncentraci cukru. Vyšší než
povolený tlak v lahvi naměřila inspekce
u tří vzorků. Celkem pět vzorků výrobci
označili na etiketě chybně nebo nedostatečně – jde o nevyznačení povinného
údaje o provenienci, neuvedení údaje
o obsahu cukru a tři výrobci označili
šumivé víno nepovoleným přívlastkem
„přírodní“.
Při kontrole SZPI zakázala uvádět do
oběhu pět šarží nevyhovujících šumivých vín a uložila provozovatelům jedenáct opatření. S povinnými osobami
inspekce zahájí správní řízení o uložení
sankce.
ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ
MLUVČÍ SZPI
Název výrobku
Země
výroby
Země
původu
Vyhovuje/
nevyhovuje ve
sledovaných
parametrech
Důvod nevyhovění
MARTINI Prosecco D.O.C., Torino
Italia, révové víno šumivé
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
André Gallois šumivé víno
polosuché
Francie
Francie
vyhovuje
–
SZIGETI Qualitätssekt DEMI SEC
2006, šumivé víno
Rakousko
Rakousko
vyhovuje
–
SAINT CROIX SEKT demi sec
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
RÖMER Krönung haltbrocken –
Sekt polosuchý
Německo
Německo
vyhovuje
–
ROSÉ SEKT DRY, přírodní šumivé
víno růžové suché, alk. 11 % obj.
Německo
EU
NEVYHOVUJE
Značení:
⬥ víno je označeno nepovoleným
přívlastkem “přírodní”;
⬥ na etiketě není uvedena
provenience – název členského
státu, příp. třetí země
Vinařský věstník 01/2014
zpět
23
Přírodní šumivé víno bílé,
alk.11,5%obj.,brut
Španělsko
Španělsko
NEVYHOVUJE
Značení:
⬥v
íno je označeno nepovoleným
přívlastkem “přírodní”;
SEKT DEMI SEC, přírodní šumivé
víno bílé polosuché, alk.11%obj.
Německo
EU
NEVYHOVUJE
Značení:
⬥ víno je označeno nepovoleným
přívlastkem “přírodní”;
⬥ na etiketě není uvedena
provenience – název členského
státu, příp. třetí země
Hubert club, akostné šumivé víno,
biele, polosladké,alk. 11,5% obj.,
Slovensko
Slovensko
vyhovuje
–
Spumante, VINO SPUMANTE
DOLCE, ELITE, víno šumivé, alk.
10% obj.
Itálie
Itálie
NEVYHOVUJE
Značení:
⬥ na etiketě šumivého vína nebyl
uveden povinný údaj o obsahu
cukru
Spumante, VINO SPUMANTE DOLCE, Itálie
ELITE, Víno šumivé, alk. 10%obj.
Itálie
NEVYHOVUJE
Přetlak v láhvi při tepl.20°C,
SCHLOSS BÖCHINGEN, SEKT
Německo
MILD, SWEET, Šumivé víno sladké,
alk. 11%obj.
Německo
vyhovuje
–
Chante šumivé víno bílé demi sec
alk. 11% obj.
Polsko
neuvedena NEVYHOVUJE
Nadlimitní obsah kyseliny
citronové
SOVETSKOE IGRISTOE,
JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO BÍLÉ,
DEMI SEC, Alk. 11% obj.
Itálie
Itálie
NEVYHOVUJE
⬥ Nepřirozený zápach a chuť –
silná oxidáza
⬥ Nepřirozený zakalený vzhled
Hubert club Jakostní šumivé víno
bílé demi sec
Slovensko
Slovensko
vyhovuje
–
ROSSIJSKOE IGRISTOE,
ŠUMIVÉ VÍNO BÍLÉ, DEMI SEC –
POLOSUCHÉ Alc. 11% obj.
Polsko
EU
NEVYHOVUJE
⬥ Nepřirozený zápach po
nežádoucích biologických
procesech (mléčném kvašení)
⬥ Nepřirozená chuť po
nežádoucích biologických
procesech (mléčném kvašení)
a po myšině
ALLINI – Asti á 0,75 l, šumivé víno
sladké, alk. 7,5% obj.
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
Moscato Spumante Dolce á 0,75 l,
jakostní aromatické šumivé víno,
sladké, alk. 7,0% obj.
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
SCHLOSS HOHENLAUF,
JAHRGANGS SEKT, 2011, SEKT
POLOSUCHÝ, 11% VOL.
Německo
Německo
vyhovuje
–
Itálie
NEVYHOVUJE
přetlak v láhvi při tepl.20°C
Nepřirozený zápach a chuť – silná
oxidáza
SOVETSKOE IGRISTOE,
Itálie
JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO
ČERVENÉ, DEMI SEC, Alk. 11% obj.
JANTARNOE IGRISTOE (na
etiketě azbukou) ŠUMIVÉ VÍNO
Z VYBRANÝCH ODRŮD VÍN,
POLOSLADKÉ, 10% VOL., ZEMĚ
PŮVODU: EU
neuvedena EU
NEVYHOVUJE
⬥ Nadlimitní obsah kyseliny
citronové – přetlak v láhvi při
tepl.20°C,
⬥ obsah cukru (součet glukosa,
fruktosa, sacharosa) odpovídá
vínu sladkému (nikoli
polosladkému, jak uvedeno na
etiketě)
JANTARNOE IGRISTOE, ŠUMIVÉ
VÍNO Z VYBRANÝCH ODRŮD
VÍN, POLOSLADKÉ, 10% VOL.,
ZEMĚ PŮVODU: EU
EU
NEVYHOVUJE
Značení – nesprávně uveden údaj
o provenienci.
Vinařský věstník 01/2014
EU
zpět
24
Z PK ČR
Tisková zpráva PK ČR – Čím je kvalita potravin v České republice ohrožena?
Kvalitu a cenu potravin v České republice drží v rukou obchodní řetězce,
zaznělo na 158. Žofínském fóru z úst Potravinářské komory ČR. Pomoci by měla
novela zákona o potravinách i přesnější
definice kvalitativních parametrů u oceňovaných výrobků.
Potravinářská komora ČR se v posledních letech pravidelně účastní odborných diskuzí předních institucí zemědělského a potravinářského sektoru
pořádaných v rámci Žofínského fóra na
Slovanském ostrově v Praze. Ne jinak
tomu bylo i na 158. Žofínském fóru zaměřeném na kvalitu potravin a příležitosti pro české výrobky.
Neutichající a hojně diskutovanou
otázkou poslední doby je kvalita a bezpečnost potravin a možnosti dodávek
českých kvalitních výrobků na náš trh.
Potravinářská komora ČR řadí mezi
nejzásadnější faktory ovlivňující cenu
a kvalitu potravin v České republice výši
DPH u potravin, která patří k nejvyšším
v Evropě a dále marže obchodních řetězců, které u výrobků s vyšší přidanou
hodnotou dosahují až 100%, v některých případech dokonce i více. „Vysoké
marže řetězců tak značně omezují pro
spotřebitele možnosti výběru, protože
kvalitní či specializované výrobky jsou
díky této obchodní politice řetězců pro
zákazníky značně cenově nevýhodné,“
uvedl Hynek Strnad, viceprezident Potravinářské komory ČR. Nejnižší marže lze podle Potravinářské komory ČR
nalézt u komoditních výrobků jako je
pečivo nebo máslo, kde se pohybují
v rozmezí 25–50%. Údaje o výši obchodních marží, které uvádí Český statistický úřad a Potravinářská komora ČR se
liší, a to z toho důvodu, že ČSÚ do svých
výpočtů nezahrnuje tzv. zadní marži,
tedy bonusy, poplatky či tzv. příspěvky
na propagaci, reklamu, přestavbu a jiné.
K těmto údajům se ČSÚ nedostane, jsou
však smluvně podloženy. Maloobchodní
ceny jsou v ČR navíc deformovány procentem zboží prodaného v akci, kdy je
oproti řetězcem vysoko nastavené běžné
ceny akční cena často téměř poloviční.
Potravinářská komora ČR je přesvědčena, že novela zákona o potravinách
Vinařský věstník 01/2014
poukazující na původ i složení potravin
a přesnější definice kvalitativních parametrů u výrobků oceněných Klasou
povedou k podpoře kvality i podpoře
domácích výrobků. „Těžko tady můžeme chtít pěstovat pomeranče a banány,
ale považujeme za ostudné, že se sem
dováží typicky české plodiny, jako česnek, cibule nebo jablka, nebo komodity,
jako je vepřové maso. Bohužel, i v tomto
ohledu zvítězily řetězce, které tyto kdysi
typicky české kvalitní produkty dováží
za nízké ceny v podstatně horší kvalitě
či se skrytými dotacemi ze zahraničí, což
v minulosti samozřejmě vedlo k tomu, že
řada podniků skončila s pěstováním ovoce a zeleniny či s chovem prasat a návrat
k původnímu stavu bude velmi obtížný.
Je ale také na spotřebitelích, aby v obchodech vyžadovali českou cibuli a česnek, česká jablka a české vepřové či drůbeží maso.“ dodal Strnad.
AUTOR: PK ČR; DATUM: 25. 11. 2013
Praha – V Česku by měl vzniknout
silný Úřad pro potraviny se sídlem
v Brně
„Jeho součástí by měla být současná
Státní zemědělské a potravinářská inspekce,“ uvedl v pondělí na Žofínském fóru
ministr zemědělství v demisi Miroslav
Toman s tím, že vytvoření nového úřadu
vidí jako úkol pro svého nástupce. Úřad
pro potraviny je v současné době pouze
jednou ze sekcí ministerstva zemědělství.
S posilováním kompetencí potravinářské
sekce začal Toman již během svého působení na ministerstvu, v jehož čele stojí od
července. „Není to podřízenost Úřadu pro
potraviny Státní zemědělské a potravinářské inspekci, je to transformace Státní zemědělské a potravinářské inspekce
a Úřadu pro potraviny do jednoho úřadu,“
upřesnil ministr svou vizi.
Změna by podle něj měla zefektivnit
celý systém kontrol potravin. Její součástí by mělo být jednoznačné stanovení kompetencí jednotlivých dozorových
orgánů. I nadále by zůstaly zachovány
Státní veterinární správa i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ministerstvu zemědělství by podle Tomana
měl zůstat „jen velmi silný legislativní
odbor“. Toman krátce po svém nastoupení do čela ministerstva zastavil slučování Státní zemědělské a potravinářské
inspekce a Státní veterinární správy do
jedné dozorové instituce. Sloučení obou
potravinových kontrol prosazoval předchozí ministr Petr Bendl (ODS), v květnu tento záměr schválila vláda.
25. 11. 2013; AUTOR: ČTK; ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ
Další bič na markety: Podíl českých
potravin. Pomůže to?
Východní Čechy – Ve vestibulech větších marketů nás možná začnou vítat
cedule s informací, jak velký podíl ze
sortimentu potravin je domácí provenience. Ministerstvo zemědělství tím chce
podpořit domácí výrobce a jít naproti
rostoucímu zájmu zákazníků o regionální a kvalitní české výrobky. „Jsem určitě
pro, aby byly obchody takto označené.
Každý má právo volby, tak ať si pak
vybere podle svého uvážení. Vzhledem
k tomu, že teď při nákupu studuji na
obalech, odkud je co dovezené, a upřednostním většinou český výrobek, tak
pro mě osobně by bylo fajn, kdybych věděla, že nabízené zboží je české,“ myslí si
Lucie Václavíková z Hradce Králové. Ministerskou iniciativu pochopitelně vítá
většina českých zemědělských sdružení
včetně Potravinářské komory. A kupodivu nevadí ani řadě obchodních řetězců,
kterých by se opatření dotklo. „V každém případě by toto nařízení znamenalo
administrativní zátěž. Dále bude nutné
dořešit otázku aktualizací a také kontrolních mechanismů,“ podotkla pouze
mluvčí Globusu Pavla Hobíková.
Smíšené zkušenosti
Proti se ovšem postavil Svaz obchodu a cestovního ruchu. Chystaný zákon
označil za protiústavní v tom, že vlastně obchody nutí zveřejňovat obchodní
tajemství, odkud své zboží nakupuje.
„Český zákazník má o domácí potraviny stále větší zájem a další regulace je
nadbytečná. O tom svědčí i zkušenost
ze Slovenska, kde podobné opatření
mělo minimální dopad,“ řekl šéf svazu
Zdeněk Juračka. Právě slovenským případem se české ministerstvo zemědělství přitom inspirovalo. Zveřejňování
údajů o zastoupení domácích potravin
na tržbách prodejců s ročním obratem
přes 10 milionů eur tam je povinné od
dubna. A je pravda, že zatím se smíšenými zkušenostmi: Podle odborníků tyto
informace nemají pro zákazníky velkou
zpět
25
vypovídající hodnotu. Seznam totiž obsahuje pouze údaje o podílu slovenských
potravin na obratu, nikoliv na sortimentu prodejen. A v tom je velký rozdíl. Nejasná jsou i pravidla ohledně označování
původu výrobků. Za slovenský výrobek
tak může být označen i produkt, který
byl v zemi pod Tatrami pouze zabalen
do slovenského obalu. Asi nejen proto
je podobná státní regulace trnem v oku
více lidem než pouze Juračkovi. „Co to
je zase za výmysl, označovat, odkud je
zboží? Ať se lidi podívají přímo na konkrétní výrobek, když o to mají zájem,“
rozčiluje se Petr Eliáš z Pardubic. Jemu
samotnému je jedno, jestli kupuje salám
z Čech, Polska nebo Mongolska. „Hlavně,
že je nejlevnější.“
S tím nesouhlasí diskutér na webu Deníku Pavel N. „Jako zákazník nechci konkrétní přesné číslo, mně stačí informace,
že v obchodě mají třeba 30 procent českého zboží – a to jsem silný optimista,“
napsal. Rostoucímu zájmu Čechů o výrobky domácí provenience vedle obecného patriotismu a četných skandálů
s polskými potravinami pomáhají i různé
certifikáty, například Regionální potravina, Mls Pardubického kraje a další.
semně nebo osobně. Od spuštění aplikace
v září 2013 se SZPI dosud zabývala více
než padesáti podněty, které spotřebitelé
podali prostřednictvím mobilních telefonů. Na webových stránkách Potraviny na
pranýři spotřebitelé naleznou průběžně
doplňovanou databázi nebezpečných, falšovaných a nejakostních potravin, které
SZPI zjistila úřední kontrolou u provozovatelů potravinářských podniků. Od
spuštění projektu v červenci 2012 se v databázi objevilo přes 1300 šarží závadných
potravin.
AUTOR: SZPI; MGR. PAVEL KOPŘIVA; 02. 12. 2013
Ústřední ředitel Státní zemědělské
a potravinářské inspekce Martin
Klanica mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o metylalkoholu nebo
kvalitě potravin (zde jsou vybrané
dotazy a odpovědi):
Moderátor (Václav Moravec):
Co nebo kdo podle vás brání efektivnější kontrole potravinářského trhu
v České republice? Jestli něco takového
existuje.
1. 12. 2013; AUTOR: JAN PRUŠKA, KAMIL
DUBSKÝ; ZDROJ: DENÍK.CZ
Tisková zpráva SZPI – Mobilní aplikace webu Potraviny na pranýři pro
iPhone
Dnes 2. 12. 2013 Stání zemědělská
a potravinářská inspekce (SZPI) spustila
mobilní aplikaci k webovým stránkám
Potraviny na pranýři pro chytré telefony Apple iPhone. Nyní je tedy mobilní
aplikace k dispozici pro chytré telefony
s nejvíce využívanými operačními systémy na trhu v ČR. Již dříve SZPI aplikaci zpřístupnila ve verzích pro telefony
s operačním systémem Android a Windows Phone, které si dosud nainstalovalo
přes 11 000 uživatelů. Prostřednictvím
svého mobilního telefonu nyní mohou
spotřebitelé podat podnět – např. pokud
zjistí nedostatek v prodejně potravin –
na nejbližší inspektorát SZPI, který se jím
bude zabývat. V aplikaci stačí vstoupit
do sekce podání podnětu, stručně popsat
prohřešek, označit prodejnu a případně
závadný výrobek vyfotografovat a aplikace podnět odešle na místně příslušný inspektorát SZPI. Pro spotřebitele se jedná
o nejkomfortnější a nejrychlejší způsob
podání podnětu, který doplňuje stávající
možnosti, tedy telefonicky, emailem, pí-
Vinařský věstník 01/2014
Host (Martin Klanica):
Těch důvodů bychom našli celou řadu.
Někdy to je ne úplně optimální nastavení právních předpisů, to bezesporu. Jak
těch evropských, to zejména, protože
s těmi se dělá často něco velmi těžko.
Jsou to ale i předpisy národní, které je
třeba dolaďovat, zpřesňovat, přizpůsobovat jejich text té aktuelní situaci na
trhu. V neposlední řadě jsou to samy
kontrolované osoby v některých případech, které zcela fatálním způsobem
některé z nich porušují zcela záměrně
požadavky potravinového práva.
Moderátor (Václav Moravec):
Ptám se proto, že vy jste měli být ještě
za dob ministrování Petra Bendla z Občanské demokratické strany sloučeni
jako Státní zemědělská a potravinářská
inspekce se Státní veterinární správou.
Tu věc ale odložil ministr zemědělství
v demisi Miroslav Toman s tím, že teď
přišel s novým úřadem pro potraviny,
ve kterém by se sloučila právě Státní
zemědělská a potravinářská inspekce
s úřadem pro potraviny jako odborem
Ministerstva zemědělství. Bude to lepší?
Host (Martin Klanica):
Já jsem přesvědčen o tom, že pokud
má být nějaká změna a to platí obecně,
tak by to měla být změna, která ten stav
někam posune. Posune ho pozitivním
směrem. Já skutečně nejsem přesvědčen
o tom, že ten záměr původního vedení
ministerstva byl správný. My jsme opakovaně upozorňovali na řadu problémů,
které by to přineslo, objektivních problémů, týkajících se logičnosti, efektivity a tak dále. Zkrátka nebyli jsme vyslyšeni a náš názor nebyl akceptován.
Moderátor (Václav Moravec):
Teď mluvíte o tom předchozím návrhu sloučení Státní veterinární správy
a Státní zemědělské a potravinářské inspekce?
Host (Martin Klanica):
Samozřejmě. Já si logicky pokládám
otázku proč, když je něco funkční a je to
funkční na velmi dobré úrovni a důkazem toho jsou výsledky misí z Evropské
komise, které sem pravidelně jezdí a posuzují kvalitu a výkonnost dozorových
orgánů, nikdy nebyl vznesen žádný problém. Ta nová koncepce nebo ten nový
myšlenkový proud, s kterým přišel současný pan ministr, já považuji za do jisté
míry čest. Protože pokud by ta instituce,
ať už ji budeme nazývat jakkoliv, vznikla na základě SZPI nebo tedy byla SZPI
nositelkou toho pokračování, tak je to
do jisté míry ocenění naší práce. A my
jsme připraveni udělat maximum pro
to, abychom to tím pozitivním směrem
posunuli dál.
Moderátor (Václav Moravec):
Mohlo by to vést i k personálnímu
posílení toho superúřadu pro potraviny,
jestliže by na vás byla převedena část
míst, která vlastně jsou dnes na úřadu
pro potraviny v rámci Ministerstva zemědělství a byly vám ponechány tabulky, kapacity, které máte dnes jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce
k dispozici?
Host (Martin Klanica):
Ta otázka personálního posílení, ta se
nabízí. Nabízí se logická odpověď ano,
patrně by to tak bylo. Ale skutečně byla
to zatím myšlenka a to zhmotnění té
myšlenky, o tom budeme muset ještě
velmi pečlivě a intenzivně debatovat jak
s Ministerstvem zemědělství, tak samozřejmě s ostatními kolegy z ostatních
dozorových orgánů.
Moderátor (Václav Moravec):
Jak velkým problémem, pane ústřední řediteli, je právě personální situace
zpět
26
Státní zemědělské a potravinářské inspekce s ohledem na ta rostoucí data
počtu kontrol, které učiníte jako Státní
zemědělská a potravinářská inspekce
a zároveň i na narůstající počet podání
od nás jako spotřebitelů? Protože rok od
roku překonáváte rekordy právě v počtu
podání.
Host (Martin Klanica):
Bylo by dobré, abychom si uvědomili, jakých výkonů jsme s těmi lidskými
kapacitami, kterými my disponujeme,
schopni. Myslím si, že ty výsledky jsou
velmi dobré. Vždycky je to o tom, jak se
stát rozhodne tuto oblast posílit nebo
naopak snížit ty personální zdroje pro
tu oblast. My dnes disponujeme cirka 400, máme něco málo přes 400 lidí
a z toho více než polovina jsou inspektoři. To jsou ti, kteří dnes a denně provádějí kontrolu v terénu. Ten zbytek lidí,
to je ten servis, to zázemí. To znamená
jak pracovníci v laboratořích, právníci,
nějaký technicko-hospodářský personál, nějaký management. Samozřejmě
metodici, referenti. Zkrátka ti, kteří by
měli poskytovat těm výkonným inspektorům servis a měli by jim do jisté míry
i partnersky organizovat práci, tak, aby
mohli efektivně přinášet ty výsledky,
které se pak analyzují a zase na základě těch analýz se zaměřuje kontrola do
budoucna. A ročně s tímto počtem jsme
schopni v dlouhodobém průměru zrealizovat cirka 35–38 tisíc kontrol. Což je
číslo úctyhodné, myslím si ve velmi dobré kvalitě.
Moderátor (Václav Moravec):
To je totiž ta otázka, která se nabízí,
zda to není na úkor kvality, necháme-li stranou i loňský rok, který pro vás
byl výjimečný a začátek letošního roku
v souvislosti s tou takzvanou metanolovou kauzou, kde jste udělali těch kontrol
daleko víc právě kvůli…
Host (Martin Klanica):
Ještě jedno číslo, které je důležité pro
ten celkový obrázek a to je číslo o počtu
provozoven, které jsou předmětem naší
kontroly. A to číslo je v podstatě, ono
je plovoucí, protože některé kontrolované osoby zanikají, některé vznikají
a tak, ale bavíme se o číslu někde těsně
pod 50 tisíci provozoven. To znamená,
prostým matematickým přepočtem to
nevychází ani na jednu kontrolu ročně.
Musí si stát říct, co chce. Jestli tohle je
OK nebo jestli by ten počet těch kontrol
měl být vyšší, ale samozřejmě za před-
Vinařský věstník 01/2014
pokladu vyššího počtu těch terénních
pracovníků. Protože to zkrátka nejde
nafukovat donekonečna. My jsme udělali řadu kroků, které výrazným způsobem
zefektivnily tu kontrolu, máme systém
mobilních kanceláří, máme bydliště těch
inspektorů rovnoměrně rozmístěno po
území celé České republiky tak, aby nemuseli přejíždět do pracoviště a strávili
iks hodin na cestách. Naopak aby mohli
zasáhnout kdekoliv na území ČR velmi
rychle v řádech minut, možná v řádech
hodin. Takže udělali jsme pro to maximum, mají vybavena ta služební vozidla
nebo soukromá vozidla, která používají
ke služebním účelům, odběrními pomůckami, mají laptopy s připojením na internet do našeho systému, mají mobily,
přenosné tiskárny, takže kontrolovaná
osoba přímo na místě dostane ten protokol čitelný v kultivované formě. Takže
těch aktivit, které k tomu zefektivnění
jsme za poslední dobu udělali, je celá
řada. Ale to nejde donekonečna.
Moderátor (Václav Moravec):
A proto se nabízí ta otázka, vy byste
dal státu doporučení, aby na 50 tisíc
provozoven, které podle zákonů a pravomocí může kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, aby
počet těch kontrol, které připadají ročně
na jednu provozovnu, byl vyšší?
Host (Martin Klanica):
Víte, to není o doporučení nebo nedoporučení. Tady je potřeba si uvědomit,
že úřední kontrola nebo státní dozor
nemůže garantovat bezpečnost potravin
a nemůže garantovat kvalitu potravin.
Kvalitu je nutné vyrobit a neznehodnocenou prodat. Ta se nedá vykontrolovat.
To znamená, my pouze…
Moderátor (Václav Moravec):
Tady začněme statistikou. 35 milionů
korun, to je výše pravomocně udělených
pokut Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v roce loňském. V roce
letošním tato hranice nejen bude překonána, ale bude dvojnásobná. Dá se to
říci?
Host (Martin Klanica):
Možná i trochu vyšší, bude skutečně
jednou taková. Takže ta naše rozhodovací praxe z hlediska výše ukládaných
pokut se posouvá, protože počet těch
pokut zásadním způsobem nevzrostl,
těch pravomocně uložených, ale jejich
výše rapidně stoupla. A já se obávám, že
vzhledem k přístupu některých provozo-
vatelů potravinářských podniků budeme
muset jít s tou rozhodovací praxí ještě
výš. Protože zejména u těch ekonomicky
silných subjektů nemá ta ukládaná výše
nebo ty pokuty v té ukládané výši nemají ten efekt, který by mít měly a to je
samozřejmě efekt výchovný.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy tedy přitvrdíte ve výši pokut vůči
těm silným hráčům?
Host (Martin Klanica):
Vůči těm, kteří si mohou dovolit tu
pokutu zaplatit. Protože judikatura soudu opakovaně nás poučila o tom, že pokuta nesmí být likvidační, ale musí být
adekvátní, musí být výchovná a musí
odpovídat majetkovým poměrům účastníka řízení. Takže pokud nějaké paní,
která má koloniál na Šumavě a prodává lahvové pivo a chleba turistům dáte
pokutu sto tisíc, tak ji to zlikviduje.
A samozřejmě je to zcela neadekvátní
zpravidla tomu nebezpečí, které tedy
při porušení těch právních předpisů
u ní bylo zjištěno. Ovšem pokud nějaký
významný obchodní řetězec opakovaně
systematicky vyškrabává šarže, prodlužuje doby použitelnosti, uvádí do oběhu
ať už z důvodu nějakého lidského pochybení, jak bývá velmi často konstatováno, nebo z důvodů jiných, tak takový
ekonomický subjekt má dostatek zdrojů
na to, aby si zajistil preventivní systémy,
které by tomu měly zabránit. A pokud
je opakovaně ukládaná pokuta v řádech
statisíců korun a nefunguje to, tak pak
se ptám, jestli není na místě přistoupit
k ukládání pokut v řádu milionů.
Moderátor (Václav Moravec):
A k tomu jste přistoupili v roce letošním, jestliže výše udělených pokut při
srovnání s rokem 2012 překročí hranici
70 milionů korun?
Host (Martin Klanica):
Ano. Ta rozhodovací praxe má nějaký
postupný náběh, ale já jsem opakovaně
deklaroval nebo my jsme opakovaně
deklarovali, že tímto směrem půjdeme,
protože někdy úvahy některých subjektů mě skutečně velmi zarážejí.
Moderátor (Václav Moravec):
Můžete být konkrétní, u jakého subjektu a opakovaných jakých pochybení?
Host (Martin Klanica):
Co se týká subjektu konkrétní nebudu, ale ten příběh tady řeknu. Jestliže
zpět
27
jeden nejmenovaný obchodní řetězec
měl oddělení pracovníků v počtu cirka 20, které se zabývalo právě kvalitou
a bezpečností a vytvářelo ty systémy
a tak dále a nový manažer, který přišel
a řekl, kolik jsme dostali od SZPI pokut
za letošní rok? Byla to nějaká částka, porovnal to s náklady na těch 20 lidí a řekl,
vy se mě nevyplatíte, já tady chci jenom
čtyři lidi. Takže tohle je filosofie, která
je pro nás naprosto neakceptovatelná
a svědčí to o tom, že jediné kritérium
a jediný parametr, který některé obchodníky, neříkám všechny, ale některé
obchodníky bohužel i dnes zajímá, je
zisk. Hlava nehlava.
Moderátor (Václav Moravec):
Přečetl jsem si správně mezi řádky, že
u velkých subjektů, které porušují české
právo týkající se kvality prodávaných
potravin, tak není ta současná výše pokut ani výchovná, ani likvidační?
Host (Martin Klanica):
Rozhodně není likvidační a patrně
není výchovná. Protože my zjišťujeme
nedostatky opakovaně. Ano, pokuta není
cíl, pokuta je prostředek k dosažení cíle
a to je uvádění do oběhu kvalitních a bezpečných potravin a na tom se asi všichni
shodneme. Takže pokud výše sankcí, které jsou ukládány, nejsou výchovné, tak tu
funkci neplní a je potřeba jít výš.
ZDROJ: HTTP://WWW.IMPULS.CZ/CLANEK/
VIDEO-MARTIN-KLANICA-BUDEMEUDELOVAT-POKUTY-V-RADECH-MILIONUKORUN/236543
Povinné členství rozpoutalo diskusi
Po Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio také členové Svazu marginálních
oblastí (SMO) a dalších organizací, jako
je Asociace soukromého zemědělství ČR
či Svaz vlastníků půdy ČR, rozhodně odmítají návrh prezidenta Agrární komory
České republiky (AK ČR) Jana Veleby na
uzákonění povinného členství zemědělců v Agrární komoře ČR, podobně jako
tomu je například v Rakousku.
Veleba poukázal na to, že je to jeho
názor. Zopakoval rovněž, že povinné
členství v agrárních komorách je v řadě
evropských zemích. „Divím se hysterii,
která kolem toho vznikla,“ uvedl s tím,
že ukazuje na to, jak jsou čeští zemědělci roztříštěni. Předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav připomněl,
že prezident komory se snaží odůvodnit
tento nápad nutností sjednotit země-
Vinařský věstník 01/2014
dělce a posílit jejich hlas. Podle představitelů některých nevládních organizací
by však povinné členství v komoře jednotu zemědělců nepřineslo, spíše naopak. „Ve skutečnosti se ale jedná spíše
o snahu posílit hlas agrární komory na
úkor ostatních nevládních organizací
stojících mimo komoru, a naopak snahu
jejich hlasy tímto způsobem uvnitř komory eliminovat,“ poznamenal.
Proti záměru se staví i Asociace soukromého zemědělství (ASZ). „Členové
asociace jsou svobodní sedláci a je tudíž
jejich právem svobodně si vybrat, zda
a v jaké organizaci chtějí být organizováni,“ uvedla tisková referentka ASZ
Šárka Gorgoňová. Soukromí zemědělci
se navíc domnívají, že v agrární komoře
jim nikdy nebude dostatečně umožněno
prosazovat své zájmy. „Nutno podotknout, že pokud by AK ČR skutečně šlo
o potřeby farmářů sdružených v těchto
organizacích, nemusely by ani vzniknout, natož hájit své zájmy samy,“ dodal Boleslav. Povinné členství v agrární
komoře razantně odmítl i Svaz vlastníků
půdy ČR, který tento bod zanesl také do
usnesení ze své valné hromady, jež se
uskutečnila minulý týden.
Vyžadovalo by to zásadní změny
Odmítavě se vůči sjednocení nevládních organizací staví také Zemědělský
svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů (ČMSZP) a Potravinářská komora ČR, tedy organizace, které dnes jsou členy agrární komory. Podle
předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy by spojování zemědělců mělo
fungovat spíše na dobrovolném základě.
„Jednotu zemědělců nezajistíme přeci
tím, že zavedeme povinné členství,“ uzavřel.
Předseda ČMSZP Lubomír Burkoň
uvedl, že za současných podmínek je
svaz proti tomu, aby bylo povinné členství v Agrární komoře ČR. Povinné členství si umí představit za zcela jiných
podmínek, které by si vyžádaly změnu
zákona, statutu a celé organizace agrární komory. „Agrární komora je dneska
spíše lobbistická organizace, která hájí
zájmy určité skupiny lidí v zemědělství,
nehájí zemědělce jako takové,“ poznamenal.
Podle mluvčí Potravinářské komory
ČR Jarmily Štolcové by navrhovanému
kroku musela předcházet důkladná diskuse všech dotčených institucí. Země
či obory, v nichž se povinná členství
uplatňují, mají podle ní v tomto systému fungování dlouhou tradici. „U nás by
tento nově nastavený systém znamenal
zásadní změny stávajících institucionálních struktur,“ řekla.
Protichůdné postoje
Boleslav poukázal na to, že názory některých organizací se snaží eliminovat.
Například vedení AK ČR se i přes hlasy svých chovatelů skotu stále nevyjádřilo pro vyvážení nedostatku financí
v environmentálních podporách například přesunem 15 procent prostředků
z I. pilíře a paradoxně navrhuje zvýšit
dotace do intenzivního zemědělství,
přestože intenzivní výroba profituje
z dlouhodobého růstu cen komodit. AK
ČR prosazuje i rozšíření výměry oblastí
podporovaných z titulu méně příznivých
podmínek hospodaření na dvojnásobek,
čímž zajistí dotace i pro řepku a pšenici
v úrodnějších oblastech a rozmělněním
prostředků o peníze připraví oblasti
skutečně neúrodné. Navíc kroky komory jsou natolik zaměřené proti ekologickému zemědělství, že samotný Svaz
ekologických zemědělců Pro-Bio se proti
nim ohradil. „Nesouhlasíme s agrární komorou s požadovaným snížením počtu
agroenvironmentálních opatření či pokračováním systému smíšených farem,
kdy podnik má trvalé travné porosty
v režimu ekologického zemědělství a na
orné půdě hospodaří vysoce intenzivně
za použití syntetických hnojiv, pesticidů
a podobně. Z podobných návrhů, které
jsou zcela proti principu ekologického
zemědělství, jsme v šoku,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka Pro-Bio Svazu
ekologických zemědělců. Agrární komora přitom podle ní navrhovanými změnami střílí i do vlastních řad. „Také v agrární komoře jsou ekologičtí zemědělci
a komora jim neustále podporu ekologického zemědělství deklaruje,“ upozornila Nesrstová. Veleba však v souvislosti
s ekologickým zemědělstvím uvedl, že
podporují takové ekozemědělství, které má nějakou koncovku, ústí v určitou
produkci. „Máme smlouvu s obchodním
řetězcem Billa o spolupráci v prosazování produktů ekologického zemědělství a biopotravin,“ poznamenal. Svaz ekologických zemědělců naopak požaduje
navýšit prostředky v Programu rozvoje venkova a provést opětovnou revizi
prováděcích dokumentů týkajících se
agroenvironmentálních opatření a ekologického zemědělství s tím, že je třeba
zaměřit se zejména na jejich kombinovatelnost. Razantní pokles plateb by mohl
podle Nesrstové znamenat zhoršení
konkurenceschopnosti řady podnikatelů
zpět
28
a jejich likvidaci, v důsledku pak vylidňování a opouštění venkovských oblastí,
masivní rozorávání a další devastaci přírody a krajiny. Zodpovědnější přístup k ochraně krajiny v podhorských oblastech a jejímu trvale udržitelnému rozvoji dokážou podle Nesrstové vhodně
podpořit právě programy AEO či ekologického zemědělství. Snaha AK ČR sjednotit zemědělce je podle Boleslava stará
jako komora sama, stejně tak jako fakt,
že se to stále jaksi příliš nedaří. Není
divu, hájit pod hlavičkou jedné organizace protichůdné zájmy prostě nelze.
Myšlenka na názorovou jednotu zemědělců je v rozmanitých podmínkách ČR
prostě utopií,“ míní Boleslav a dodal, že
v dlouhodobém horizontu členská základna AK ČR slábne a v období 2008
až 2013 došlo k poklesu počtu zemědělských subjektů o 20 procent.
Agrární komora na svých stránkách
uvádí, že je rozhodující nevládní agrární
organizací, která zastupuje zájmy 103 tisíc svých členů, jimiž jsou zemědělci, lesníci, potravináři, ale také včelaři a další.
ZDROJ: ZEMĚDĚLEC; AUTOR: ZUZANA
FIALOVÁ; 2. 12. 2013
Časopis dTest objevil v rozinkách
plísňový jed. Zákazník ho pouhým
okem nepozná
Rozinky dovezené z Turecka a Argentiny obsahovaly podle časopisu dTest
nebezpečný plísňový jed. Redaktoři na
to přišli při kontrole vánočních pochoutek. Případ řeší Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Spotřebitelský časopis dTest zjistil více než dvojnásobné
překročení unijního limitu pro plísňový
jed ochratoxin A v rozinkách dvou značek prodávaných v běžných supermarketech na českém trhu. Tento jed, který
může způsobit nádory ledvin a varlat,
obsahovaly rozinky z Turecka a z Argentiny. Časopis upozornil, že plíseň není
viditelná okem a jed nelze zničit tepelnou úpravou při vaření či pečení.
dTest podal podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci k nahlášení obou závadných výrobků do unijního
systému rychlého varování RASFF. Konkrétní obchody, které závadné rozinky
prodávají, časopis neuvedl. „Zjišťujeme,
kde se tyto rozinky prodávají a zda jsou
ještě na trhu. Pokud ano, odebereme
vzorky a provedeme laboratorní rozbor.
Až teprve na základě naší analýzy můžeme vložit výsledky do RASFF,“ vysvětlil
mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Vzhledem
Vinařský věstník 01/2014
k závažnosti je tato záležitost pro inspekci prioritou. „Pracujeme na tom, abychom
měli výsledky co nejdříve. Výsledky vzorků odebraných třetími stranami nemají
ze zákona právní váhu,“ uvedl Kopřiva.
Více než trojnásobek unijního limitu,
který činí deset mikrogramů na kilogram, testy zjistily u rozinek Sultanien
Suntree z Turecka. Do České republiky je dovezla německá firma Heinrich
Brüning. U argentinského výrobku Rozinky obří Nature park byl limit překročen dvojnásobně. Distributorem je
K-SERVIS PRAHA a. s. z Rudné u Prahy.
Spotřebitelský časopis odhalil závady
při kontrole vánočních pochoutek. Redaktoři nakoupili v různých českých obchodech celkem 24 vzorků rozinek a 20 balíčků pražených loupaných arašídů. Všechny
arašídy byly zdravotně nezávadné.
ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: ČTK; 3. 12. 2013
ČTK – Vláda schválila největší změnu zákona o potravinách za 15 let
Praha 11. prosince (ČTK) – Vláda dnes
schválila velkou novelu zákona o potravinách, potvrdil ČTK zdroj obeznámený
s jednáním kabinetu. Materiál ministerstva zemědělství (MZe) byl již loni
označen za největší změnu potravinového práva za 15 let. Novela mimo jiné
zvyšuje pokuty za klamání spotřebitelů
a má zpřísnit označování nebalených
potravin. Velcí obchodníci mají nově
mít povinnost deklarovat, odkud pochází většina jejich zboží.
Podle ministra zemědělství v demisi
Miroslava Tomana je novela ve prospěch
spotřebitele. „Aby spotřebitel věděl, kdo
výrobek vyrobil, ze které země pochází,
co obsahuje, tzv. hlavní složku. A v neposlední řadě povinnost uvádět pět
zemí, které se podílejí nejvíc na prodeji
potravinářských výrobků v jednotlivých
obchodech s tržbami nad pět miliard
korun,“ uvedl Toman. Pro spotřebitele
bude podle Tomana výhodné, že bude
vědět co nakupuje a odkud výrobky pochází.
Návrh zákona měl být předkládán
kabinetu s rozporem. Zásadní připomínka ministerstva zdravotnictví nebyla v rámci připomínkového řízení
totiž vypořádána, vyplývalo z materiálu
umístěného v knihovně připravované
legislativy. Podle informace ČTK však
sporný bod týkající se kompetencí k aktualizaci seznamu EU potravinářských
přídatných látek MZe nakonec z návrhu
vyňalo, a tím umožnilo jeho schválení.
Předchozí vláda premiéra Petra Nečase již v začátkem května materiál
schválila a poslala do Poslanecké sněmovny. Z důvodu svého rozpuštění však
Sněmovna nestihla materiál projednat.
MZe pod vedením současného ministra
a bývalého šéfa Potravinářské komory
Miroslava Tomana materiál upravilo
a znovu předložilo ministrům. Nyní jej
musí projednat Sněmovna.
Na rozdíl od návrhu schváleného
v květnu ten dnešní neobsahuje plán
na sloučení Státní veterinární správy
a Státní zemědělské a potravinářské
inspekce (SZPI). Má naopak nad rámec
původní novely například uzákonit, aby
obchodníci při pultovém prodeji nebalených potravin museli značit podíl hlavní
složky výrobku a jméno výrobce.
Obchodní řetězce s tržbami přesahujícími pět miliard korun ročně mají nově
mít povinnost informovat u vstupu do
prodejen údaj o pěti hlavních zemích,
ze kterých pochází zboží v jejich nabídce. Svaz obchodu a cestovního ruchu
(SOCR) v polovině listopadu tento záměr MZe označil za protiústavní. Zveřejňování údajů o zastoupení domácích
potravinářských produktů na tržbách
prodejců potravin s ročním obratem alespoň deset milionů eur je od letošního
dubna povinné na Slovensku.
Návrh zákona zvyšuje i některé sankce. Například maximální pokuta za nedodržení požadavků na označování potravin nebo kvalitativní parametry má
vzrůst ze současných tří na deset milionů korun. Novela počítá také se zavedením nahlašovací povinnosti pro dovozy
vybraných potravin rostlinného původu.
Podobnou povinnost již mají dovozci živočišných produktů.
Návrh podle dříve uvedených informací částečně reaguje na změny v evropské
legislativě, vychází také ze zkušeností
státní správy, potravinářů i spotřebitelů. Nové unijní nařízení, na něž novela
reaguje, mimo jiné zavádí povinnou velikost písma na obalech potravinářských
výrobků, na jehož nečitelnost si řada
spotřebitelů stěžuje. Má se také rozšířit
okruh potravin, u nichž musí výrobce
povinně značit zemi původu.
AUTOR: ČTK; 12. 12. 2013
Růst cen zrychluje. První čísla o inflaci po zásahu ČNB
Praha – Inflace po čtyřech měsících
propadu v listopadu opět vzrostla. Oproti listopadu 2012 stouply spotřebitelské
zpět
29
ceny o 1,1 procenta a odrazily se tak
z říjnového tříletého minima, kdy rostly
„jen“ o 0,9 procenta. Informoval o tom
Český statistický úřad. Oproti letošnímu
říjnu stoupla inflace o 0,1 procenta, což
odpovídá obvyklé míře v posledních měsících. Oslabení kurzu koruny, k němuž
před měsícem přistoupila Česká národní
banka, aby přiblížila inflaci zpět ke svému dvouprocentnímu cíli, se projevilo už
i v cenách potravin. Ty poprvé po čtyřech
měsících meziměsíčně nezlevňovaly, ale
jejich ceny v listopadu rostly o 0,7 procenta. Vyšší než v říjnu byly zejména
ceny vajec (o 5,3 %), jogurtů (o 3,7 %), čokolády a čokoládových výrobků (o 3,4 %),
mléka (o 1,7 %), sýrů (o 1,5 %), zeleniny
(o 1,3 %) a uzenářského zboží (o 0,9 %).
Také u meziročního růstu cen přičítají statistici hlavní zásluhu růstu inflace
potravinám. Ceny mléka vzrostly o 14,7
% (v říjnu o 11,3 %), jogurtů o 10,2 %
(v říjnu o 7,6 %). Ceny nealkoholických
nápojů přešly z poklesu o 0,8 % v říjnu
v růst o 1,4 % v listopadu. Ceny vajec
byly nižší o 17,5 % (v říjnu o 22,5 %).
K růstu meziroční inflace přispěly i další položky – například ceny pohonných
hmot meziročně v listopadu klesly jen
o 1,2 procenta, zatímco v říjnu o celá
čtyři procenta. Nejbližší výhled na růst
inflace ale není z pohledu inflačního cíle
centrální banky příznivý. „Na počátku
roku vlivem vysoké srovnávací základny z minulého roku a vlivem klesajících
cen elektrické energie se bude meziroční
míra inflace pohybovat blízko nuly,“ říká
Václav Franče, analytik Raiffeisenbank,
podle kterého se zatím vliv intervencí
do inflace nepromítl.
„Začátek příštího roku přinese další
pokles inflace, když odezní vliv zvýšené
DPH a navíc dojde ke zlevnění cen energií pro domácnosti. Proti tomu ale půjde zdražování dováženého zboží vlivem
slabší koruny, nicméně ani to nepřinese
žádné dramatické zdražování a i první
měsíce příštího roku tak bude nadále
inflace velmi nízká,“ dodává Jiří Šimek,
analytik společnosti Citfin. Míra inflace
za posledních dvanáct měsíců činila letos v listopadu 1,5 procenta.
ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: JIŘÍ
HOVORKA; 9. 12. 2013
Za reklamu v uličkách supermarketů
utratí firmy přes pět miliard
Dodavatelé zboží do maloobchodních
řetězců utrácejí stále víc peněz za reklamu v místě prodeje. Loni za ní dali 5,4
Vinařský věstník 01/2014
miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o dvě procenta. Investice do
různých stojanů, regálů a plakátů se už
dokonce vyrovnají výdajům na inzeráty
v tisku. Reklamu uvnitř obchodů monitoruje Asociace reklamy v místě prodeje POPAI. Podle ní si z loňských víc než
pětimiliardových výdajů největší část,
29 procent, ukrojila propagace potravin.
S pětinovým podílem následuje kosmetika a pak nápoje. „Kategorie nápoje,
spotřební zboží a auto-moto v roce 2012
zaznamenávají pokles,“ upřesnil server
Mediaguru.cz, který informace o propagaci zboží v místě prodeje zveřejnil.
Monitoring sleduje také typy reklamy.
Nejvíc peněz, 35 procent, jde do podlahových nosičů a s 29 procenty následují
regály, jejichž obliba mezi firmami oproti minulým letům zásadně vzrostla. Naopak podíl ostatních nosičů, nástěnných
včetně fasádových, má klesající tendenci. „K pokladnám a obslužným pultům
souhrnně směřuje 12 procent finančních
prostředků,“ dodal Mediaguru.cz. Víc
než pětimiliardová suma za propagaci v maloobchodě je srovnatelná třeba
s tiskovým trhem. Ten se podle odhadů
mediálních agentur loni pohyboval mezi
čtyřmi až šesti miliardy korun. Asociace ve spolupráci s agenturou OMG
Research sleduje trh reklamy v místě
prodeje třetím rokem. K dispozici jsou
tak informace o objemu investic a jejich
struktuře za roky 2010, 2011 a 2012.
ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: VAG; 10. 12. 2013
Mléko a cukr konečně bez kvót. Víno
naopak (Hynek Fajmon)
V záplavě „superdůležitých a zásadních“ informací o tom, kdo pojede „ty
vole na pohřeb Mandely“ se veřejnost
nedozvídá nic o tom, co je skutečně důležité. Jednou z oblastí, která je u nás
zcela mimo zájem médií, je oblast evropské politiky. Bohužel tato situace
zájmům ČR a jejích občanů neslouží,
ale přímo je to naopak ohrožuje. Takže
se pojdme trochu blíže podívat na jednu důležitou evropskou agendu, která
se nás jako spotřebitelů týká prakticky
každý den. Je to oblast zemědělské politiky a jejího nového nastavení pro následující roky. Pravidla pro tuto oblast
byla schválena nedávno, ale v českých
médiích o tom neproběhla ani zmínka.
Dnes se budeme věnovat třem komoditám, které konzumujeme skoro všichni a navíc velmi často. Je to mléko, cukr
a víno. Právě tyto tři komodity dosud
jsou v celé Evropské unii kvótovány. To
znamená, že jejich produkce není svobodná, ale byrokraticky řízená z Bruselu.
Pokud chcete vyrábět mléko nebo cukr
nebo víno, musíte mít příslušné povolení a kvótu. Pokud příslušná povolení
získáte, můžete vyrábět jen tolik, kolik
vám kvóta dovoluje. Více vyrábět nemůžete i kdyby to po vás zákazníci chtěli.
Pokud vyrobíte více než je kvóta, tak
dostanete naopak pokutu. Zdá se Vám
to absurdní? Je to současná realita. Důvodem proč tyto kvóty existují je údajná
snaha udržet produkci a ceny na rozumné úrovni a zajistit pěstitelům a výrobcům stabilitu. Těchto cílů se daří dosahovat, ale jen za cenu, že tyto komodity
stojí konečného spotřebitele více než na
světovém trhu a více než v systému bez
kvót. Kvótový režim je báječná věc pro
výrobce, který už kvótu má a jeho podnikatelské riziko je minimální. Naopak
pro spotřebitele je kvótový režim velmi
nevýhodný, protože drží konečné ceny
vysoko. Spotřebitelé o tom však příliš
neví, a tak se ani moc nebrání.
V posledních letech se v EU vyjednávalo
o tom, zda a jak dlouho budou tyto kvótové systémy dále pokračovat. Stejně jako
v minulosti se EU rozdělila na dva tábory zhruba podle linie sever-jih, kde sever
prosazoval odstranění kvót a jih je naopak
vehementně bránil. Česko stálo v této bitvě na straně severu. A výsledek bitvy je už
známý. Takže dohoda je následující:
1. U mléka bude kvótový režim zrušen
v roce 2015
2. U cukru bude kvótový režim zrušen
v roce 2017
3. U vína bude systém výsadbových
práv modifikován, ale prodloužen
až do roku 2030.
Někteří lidé se budou podivovat nad
tím, jak to, že má všechno trvat ještě tak dlouho. Na druhou stranu i toto
je možné v současné politické situaci
v EU považovat spíše za úspěch. Víno je
zkrátka nedotknutelné a stojí za ním
dnes většinová koalice vinařských států EU vedená Francií. Z privilegií vína
budou mít určitě radost i vinaři u nás
v Čechách a hlavně na Moravě. Jak si
ale tato drahá vína z EU budou schopna poradit s levnější konkurencí z Nového světa je velkou otázkou.
U cukru a mléka je skvělé, že dojde
poměrně brzy ke zrušení kvót. To se nebude líbit cukrovarům a mlékárnám, ale
naopak by to mělo mít velmi pozitivní
dopad pro spotřebitele, protože ceny
obou těchto komodit by se měly snížit.
zpět
30
Na obou těchto trzích lze očekávat růst
konkurence. Dobrou zprávou je to, že
budování nových výrobních kapacit nebude brzděno žádnou kvótou, která dosud uměle udržovala výrobu v západní
Evropě a naopak ji utlumovala v Evropě
střední a východní.
Nová pravidla by zkrátka měla přinést férovou hospodářskou soutěž. Česká republika měla a dosud stále má jak
u mléka tak také u cukru komparativní
výhody. Lze tedy doufat, že se kromě
nižších cen mléka a cukr třeba dočkáme
i nových mlékáren nebo cukrovarů.
ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: HYNEK FAJMON;
10. 12. 2013
Francouzi si na padělky svého vína
v Číně posvítí
Peking – Čína doveze ze zemí Evropské
unie ročně vína za jednu miliardu dolarů. Největším dodavatelem je Francie,
odtud loni pocházelo zboží za 744 milionů dolarů. Jenže s rostoucí poptávkou
někteří čínští obchodníci hledají způsob,
jak rychle vydělat. Nakupují vína nižší
kvality, která přelévají a vydávají za originály vyhlášených značek. Podle některých odhadů by se měla spotřeba vína
v Číně zvýšit do roku 2016 zhruba o 40
procent. Vinaři si proto myslí, že s tím
porostou i pokusy padělatelů. Dovozce
i samotné spotřebitele varují, aby se měli
při nákupu vín na pozoru. Ve francouzské státní laboratoři prověří tisíce podezřelých vzorků ročně. „Musíme ověřit,
v jakých podmínkách se víno vyrábí, jak
je to s potenciálními podvody, napodobováním a padělky. Chceme udržet co nejlepší kvalitu vína,“ říká ředitel laboratoře
v Bordeaux Bernard Medina.
Christophe Chateau, šéf komunikace
Meziodborové rady vinařů z Bordeaux:
„Zjistili jsme, že padělky vín z Bordeaux
jsou v různých zemích – v Jižní Americe,
Severní Americe i ve východní Evropě.
Ale protože Čína je největším spotřebitelem vína Bordeaux a je všeobecně
známá svými padělky, proto se zaměřujeme hlavně na tento trh.“ Napodobeniny vyhlášených vín totiž často kvůli své
kvalitě vrhají špatné světlo na původní
vinaře. A kromě toho je připravují ročně
až o 217 miliard dolarů. Výrobci proto
hledají způsob, jak padělání svých vín
omezit nebo zcela vymýtit. „Lidé mohou
prostřednictvím svých mobilů naskenovat QR kód a ověřit si pravost láhve.
Tím můžeme klienta uklidnit a máme
větší šanci, že si naše víno vybere,“ my-
Vinařský věstník 01/2014
slí si ředitel Chateau Smith Haut Lafitte
Fabien Teitgen.
Některá vinařství vyrývají do svých
lahví unikátní sériová čísla. Jejich seznam zveřejňují na webových stránkách.
Jiná vinařství pak experimentují s hologramy nebo kódovanými samolepkami,
které jsou částečně na lahvi a zbytek zakrývá zátku.
ZDROJ: ČT24.CZ; AUTOR: ČT24; 15. 12. 2013
NKÚ ukázal na pochybení ministerstva. Za jeden článek o výzkumu pitelnosti piva vyplatilo i pět milionů
Zda peníze na projekt půjdou, často
posuzovali i ti, kteří byli přímo navázáni na autory výzkumu. Využitelnost
jejich výsledků byla v některých případech také založena pouze na odhadech
místo doložitelných faktů. U projektu
zaměřeného na kapry se publikovaly
články o okounech nebo se za jednu stať
v odborném časopise vyplácely i miliony
korun. To jsou jen některé chyby, které
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil
při kontrole dotací na zemědělský výzkum. Úřad kontroloval dotované projety ministerstva zemědělství z let 2010
až 2012. Podle výsledků nezajistilo transparentní soutěže o dotace na výzkum,
a navíc často byli v komisích, která projekty posuzovala, i zástupci samotných
autorů. Ne vždy šlo také prokázat, jaké
účinky měly studie v praxi. „V odborných komisích, které projekty vybíraly,
zasedali i zástupci autorů samotných
posuzovaných projektů. Jejich projekty
přitom v soutěži nakonec uspěly,“ uvedl
NKÚ. Například u projektu Vypracování
optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva byl výsledkem jeden
článek v tisku, za který příjemce dostal
více než pět milionů korun. Za pět let
měl přitom získat dotaci až 13 milionů.
„Po dvou letech ministerstvo projekt
přestalo podporovat, ale ve smlouvě
o ukončení podpory zavázalo příjemce
dotace jen k tomu, aby publikoval jeden
článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma,“ uvedl úřad.
Publikované výsledky výzkumu v takzvaném rejstříku informací o výsledcích
navíc podle NKÚ často neodpovídaly
projektu, nebo s ním souvisely pouze
okrajově. Ministerstvo pak pochybilo v kontrole, protože je kontrolovalo
jen formálně, a nikoli věcně. „Například
u projektu zaměřeného na biologický
potenciál českého kapra byly v rejstříku
uvedeny statě o výživě sumce velkého
nebo o problematice mastných kyselin
v mase okouna říčního,“ dodal úřad.
Výsledky nikdo nekontroloval
Úřad prověřil dotace na výzkum z let
2010 až 2012. Ministerstvo na ně vynaložilo 1,2 miliardy korun. Kontroloři mimo
jiné prověřili 23 konkrétních projektů za
98 milionů korun, jejichž výsledky měly
být využitelné v praxi. Přínosy projektů mají autoři vyhodnocovat například
prostřednictvím počtu zemědělců, kteří
výsledky při běžné činnosti využijí. „Jenže tato hodnocení vycházejí z odhadů
autorů projektů, nikoli z doložitelných
a ověřitelných faktů. Autoři projektů
tak někdy vyčíslují až desetimiliardové
přínosy projektů s náklady v řádu milionů korun. Nikdo už ale nesleduje, zda se
proklamované odhady dopadů projektů
skutečně naplnily,“ popsal úřad.
ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: ČTK; 9. 12. 2013
Prohlášení Potravinářské komory ke
koaličnímu jednání o rezortu zemědělství
Tisková zpráva; Praha, 19. 12. 2013
Potravinářská komora ČR chce v úvodu tohoto prohlášení zdůraznit a připomenout, tak jako mnohokrát předtím, že
zemědělství a potravinářská výroba má
v naší zemi bohatou a dlouhou tradici
a nezaslouží si být opomíjeným oborem,
stojícím mimo vládní priority, daleko za
montovnami a logistickými centry.
Situace v potravinářském sektoru
v České republice se v posledních letech
vyvíjela vysloveně nepříznivě. Výrobci potravin dlouhodobě bojují s tlakem
obchodních řetězců, s degradací kvality
potravin, s uměle udržovanými vysokými cenami u kvalitních tuzemských potravin, zvyšujícím se DPH na potraviny
v době zhoršující se ekonomické situace
spojené se snižováním koupěschopnosti spotřebitelů a s negativní publicitou
v některých médiích a samozřejmě s levnými a nekvalitními dovozy.
S ohledem na tyto skutečnosti nemůžeme nečinně přihlížet k vývoji na politické
scéně, neboť jsme v období, kdy se plánuje
agrární politika Evropské unie na příštích
7 a více let a to co se nepodaří dnes, bude
nenávratně ztraceno na léta. Po dlouhém
období, kdy rezort ministerstva zemědělství přešlapoval na místě, se podařilo doslova během několika měsíců vyřešit řadu
pro nás zásadních problémů a zdá se, že
zpět
31
je možno opětovně pozvednout vážnost
oboru a jeho ekonomickou prosperitu.
Splnění úkolů, které stojí před rezortem v nejbližším roce, ale vyžaduje dělnou atmosféru, odpovědnost a vysoký
stupeň odbornosti. Jak se ukázalo, pro
řízení tohoto velmi specifického sektoru
nestačí umět jezdit na koni ani na lokomotivě a při vší úctě k zemědělské práci
ani ne orat, pást krávy nebo vyrůstat na
statku. Úspěšné zvládnutí současné situace, zejména ve vztahu k EU, vyžaduje
znalost širokých souvislostí na místní
i mezinárodní úrovni, odbornost, zkušenosti a zejména podporu odborné a podnikatelské veřejnosti.
Proto bychom chtěli v této souvislosti vyzvat představitele té části rodící se
Vinařský věstník 01/2014
koalice, která je ochotna se oprostit od
svých osobních a stranických ambicí
a věnovat podstatně více úsilí, než tomu
bylo v nedávné minulosti, prosperitě
této země a v našem případě agrárního
sektoru aby pečlivě zvažovali, jak a kým
bude tento rezort řízen jak stranicky,
tak personálně.
Jak již bylo konstatováno, není vhodná doba ani na politické ani na personální experimenty a proto by rezort měla
řídit strana s dostatečně silným zázemím, zkušenostmi a podporou, která
již předvedla, že to umí, a to při vší úctě
KDU-ČSL v dnešní době není. Stejně
tak zásadní je otázka personální a zde
je mimo vší pochybnost, že současný
ministr Miroslav Toman předvedl, že je
odborníkem na svém místě a že v jeho
případě neudělal při výběru premiér
v demisi chybu. Stálo by proto jistě za
zvážení pro lídry koalice, zda právě odborník typu současného ministra zemědělství není tou správnou osobou, která
zajistí vyjednání optimálních podmínek
pro český agrární sektor na české i mezinárodní úrovni.
Strategický význam českého zemědělství a potravinářství v oblasti potravinové soběstačnosti a zásobování země by
neměl být nadále podceňován a k tomu
může politicky správné vyřešení vedení
sektoru, s plnou podporou podnikatelské veřejnosti, přispět.
ZDROJ: POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR;
E-MAIL: [email protected]
zpět
32
Download

Obsah: - Svaz vinařů ČR