Potravinář červenec/2012
POTRAVINÁŘ
Slovo má: Michal
Mašek
Potravináři chtějí
oborové normy
spotřebitelé dovolíme budou dál
předkládat) v mnoha případech
k jídlu není, ač to pochází
z tuzemska. Slzy kanoucí
z prohlášení Agrární komory i jiných
institucí, jsou tedy často falešné a
vůbec není pravda, že každý z nás
zčal být ostražitý zejména u potravin
z dovozu.
Tak či onak, objevuje se nová
tendence : staří zkušení specialisté
začínají ve spolupráci
s Potravinářskou komorou sondovat
s členskými svazy možnost návratu
k oborovým normám a předpisům.
Výrobní normy nejsou totiž už
dávno právně závazné ( ostatně je
tady, na území ČR, vůbec ještě něco
právně závazného ?) Dobrovolné
znovuzavádění norem by podle
některých odborníků mohlo zlepšit
situaci na thu s potravinami, jejichž
kvalita má v poslední době stoupající
počet (oprávněných) kritiků.
Možná se vám to bude zdát
zvláštní, ale vidím tu prostor
dokonce i pro aktivitu odborářů.
Vždyť oni zastupují nejen výrobce,
ale můžeme říci, také většinového
spotřebitele. Dobré jméno jejich
firmy, postavené z nemalé čáasti
právě na kvalitě výrobků dané firmy
a tedy na její pověsti, je – či by mělo
být – i odborářskou devizou –
přemýšlejte o tom, co všechno se pak
od takové dobré pověsti odvíjí…
Po sérii skandálů
s porušováním kvality potravin se
naši spotřebitelé (údajně) začínají
stále více upínat k domácí produkci.
Pravda je, že lze připomenout
dioxiny exportované z Německa,
poté třeba polychlorované bifenyly
v masných výrobcích v Belgii, nebo
aféru s průmyslovou solí, přidávanou
v Polsku do potravin počínaje
masnými výrobky a konče pečivem;
nakonec se přidala závadná vaječná
směs, ryby s prošlou záruční lhůtou
atd.
Koneckonců, od druhého
červencového týdne mohou lidé
získat informace o nejakostních,
falšovaných či nebezpečných
potravinách prostřednictvím nového
webu potravinynapranyri.cz. O jeho
spuštění informovali zástupci
ministerstva zemědělství a Státní
zemědělské a potravinářské inspekce
(SZPI). Podle výsledků kontrol
nevyhovujících potravin
v maloobchodní síti v poslední době
přibývá. Není bez zajímavosti –
podíváte-li se na zmíněné webové
stránky – kolik nekvalitních potravin
na našem trhu má původ v Polsku. A
stejně neseriózní mi připadá, když se
dozvím, že se v Polsku vyrábí
Politika moci, škrtů
například Lučina nebo Sedlčanský
a nezájmu o potřeby
Hermelín – a to, aniž mám možnost
se to z obalu zmíněných výrobků občanů má alternativu:
ČMKOS představila
dozvědět.
Konečně – abychom
„Vizi pro Českou
nemluvili jen o zahraniční produkci,
republiku“
zmiňme se o internetovém seriálu
Romana Vaňka, šéfa pražského
Kulinářského institutu
Peklo na
ČMKOS je velmi často
talíři : z něj totiž mimo jiné vyplývá, osočována z toho, že nepřichází
že to, co jíme, resp. Co nám s žádnými aktivními návrhy, že
předkládají (a dokud jim to my nechce nic měnit a její odpor
k reformám je nezodpovědný a
nezakládá se na žádných objektivních
důvodech. Zdá se, že vyjasnění toho,
oč ČMKOS usiluje a co navrhuje, je
nezbytností především pro širokou
veřejnost. Jak vláda, tak i podnikatelé
to totiž z nesčetných vystoupení,
stanovisek a rozborů, předložených
ČMKOS za poslední léta, velmi
dobře vědí.
Předně je třeba říci, že
ekonomická i sociální situace v ČR
by byla mnohem lepší, kdyby zásadní
rozhodnutí včetně těch
protikrizových byla přijímána na
základě skutečného sociálního
dialogu
a
širokého
celospolečenského konsensu.
ČMKOS sleduje a
vyhodnocuje ekonomický a sociální
vývoj, postavení sociálních partnerů
a efektivnost sociálního dialogu již
od roku 1989. Jasně se ukazuje, že za
současného vládnutí v ČR se
napr os t o ned oceňuje p říno s
sociálního a občanského dialogu pro
vyvážený rozvoj společnosti.
Alarmující je, že stávající vládní
koalice se ani nijak netají se svým
silovým přístupem k řízení státu.
Materiály připravuje v izolaci nebo
maximálně po konzultaci s vybraným
okruhem svých příznivců
(u důchodové reformy neplatí ani to,
protože s vládní reformou nesouhlasí
ani její ekonomický poradní sbor
NERV). Připomínková řízení
probíhají ve zkrácených termínech a
při vypořádání připomínek si
zpracovatelé ve valné většině vystačí
s jednou větou „váš návrh nelze
akceptovat, neboť je v rozporu
s programovým prohlášením a
zadáním vlády“.
Z jednání RHSD se vytratila
věcná diskuse a hledání
konsensuálních řešení.
K projednání jsou
předkládány neaktuální verze návrhů
opatření nebo materiály již schválené
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
1
Potravinář červenec/2012
vládou, takže připomínky ČMKOS,
resp. i dalších sociálních partnerů
jsou vládní stranou brány pouze jako
formalita a ve zkreslené podobě jsou
zneužívány proti odborům. Důsledky
této arogantní formy vládnutí jsou
patrné všude. Projevují se zejména
v kvalitě (resp. nekvalitě)
schválených právních předpisů,
v povrchní nebo zcela chybějící
kontrole nakládání s veřejnými
prostředky, v rostoucích daňových
únicích, v růstu klientelismu a
korupce a celkově v asociálním
charakteru přijímaných opatření.
V této situaci pak odboráři,
reprezentovaní ČMKOS, i celá
občanská společnost nemají jinou
možnost jak projevit svůj názor než
prostřednictvím veřejných protestů.
(redakčně kráceno)
mm
(Kompletní materiál „Vize
ČMKOS pro Českou republiku“ je
k dispozici na webových
strránkách ČMKOS
www.cmkos.cz)
Odbory Plus
22. 6. 2012 byl spuštěn nový
benefitní portál s názvem
O d b o r y P l u s
(www.odboryplus.cz), který
je
určen výhradně členům
odborových svazů ČMKOS, tedy i
vám, potravinářům z NOS PPP.
C í l e m t o h o t o p o r t ál u j e
poskytnout naš im členům
dlouhodobé slevy (např. Benzina,
České dráhy, Vodafone) a druhou
oblastí jsou osobní finance, kde
naleznete nabídku výhodnějších
finančních produktů včetně jejich
porovnání.
Při registraci na tomto
portálu (musíte znát číslo své ZO)
získáte registrační kartu s
bonusem 500 Kč (vydává Equa
bank), běžný účet bez poplatků,
slevu na pohonné hmoty od
společnosti Benzina a body do
věrnostního programu řetězce
Tesco.
Podrobnosti registrace
naleznete na webových stránkách
www.odboryplus.cz
2
P ř ej e me v á m h o dn ě
uspořených korun a hodně
spokojenosti při využívání výhod.
NOS PPP
Pro podporu
tuzemských potravin
V letošním roce se koná již
třetí ročník soutěže Regionální
potravina, kterou ministerstvo
zemědělství seznamuje
spotřebitele s potravinami
z jednotlivých krajů České
republiky. Jejím smyslem je
prosadit na tuzemském trhu
kvalitní, chutné, tradiční či
speciální produkty a zároveň tak
podpořit jejich výrobce.
Ministerstvo zemědělství vynaloží
v letošním a příštím roce 70
milionů korun na marketingovou
podporu značce Regionální
potravina a zároveň 25 milionů
korun na oba roky na
organizování soutěže.
O dosavadních zkušenostech se
soutěží hovoří Václav Koblížek
předseda představenstva
společnosti Agrovenkov, která se
podílí jak na organizaci soutěže
Regionální potravina, tak na
pořádání tradiční krajské soutěže
o nejlepší potravinářský výrobek –
Mls Pardubického kraje.
Mohl byste zhodnotit letošní
ročník této soutěže?
Letos máme na Pardubicku
třetí ročník soutěže Regionální
potravina a šestý ročník soutěže Mls
Pardubického kraje. Letošní ročník je
co do počtu účasti výrobců a
výrobků nejkvalitněji zastoupen.
Počet přihlášených výrobců i
výrobků meziročně stoupl. Celkem
se letos do soutěže Regionální
potravina přihlásilo 27 výrobců se sty
výrobky. Vloni to bylo 17 výrobců
s 66 produkty.
Mám radost především
z toho, že se letos objevilo osm
nových výrobců, kteří přihlásili své
výrobky do soutěže, což je jejím
dobrým oceněním a uznáním. Věřím,
že ještě seženeme další producenty,
o kterých víme, ale do soutěže se
z nějakých důvodů ještě nezapojili.
Kladně hodnotím především to, že
se pořádají jejich ochutnávky na
různých místech kraje. Považujeme
to za účelnou akci pro
spotřebitelskou veřejnost, jejímž
vyvrcholením je účast na
mezinárodní akci na Pardubickém
závodišti Kůň v akci, kde se objeví
kolem deseti, 12 tisíc lidí, což už je
dostatečná síla spotřebitelské
veřejnosti. Potřebujeme totiž, aby se
český výrobek dostal do českých
domácností.
Pochopitelně největší zájem
je o masné a pekařské výrobky, co se
týká mléčných výrobků, tak to je také
trochu regionální záležitost. Řada
mlékáren skončila, ale zase se
objevují malí výrobci s produkty
charakteru kozích sýrů a jiných
specialit.
V letošním roce došlo na
naše připomínky k určitým úpravám,
především v soutěži Regionální
potravina. Měli jsme totiž trochu
problémy se zařazením perníku jako
specifika Pardubického kraje.
Naštěstí jsme našli cestu k jeho
zařazení, rozšířil se počet soutěžních
skupin, letos jich je devět, a o jejich
struktura nám vyhovuje. Problémy
nám nyní působí pouze to, že
nemáme čím naplnit kategorii
zeleniny a ovoce, protože celá řada
drobných výrobců to vzdala a noví
se nerodí. Tato kategorie je velice
málo obsazená.
Nekonkurují si trochu soutěže
Regionální potravina a již tradiční
Mls Pardubického kraje?
Svým způsobem tam existuje
určitá rivalita, konkurence. Jde
především o váhavost výrobců, do
které soutěže se mají přihlásit.
V Mlsu mají totiž větší naději na
nějaké ocenění než v soutěži
Regionální potravina. Například
v Regionální potravině z masných
výrobků vyhrává jen jeden, kdežto u
soutěže Mls Pardubického kraje
máme kategorie ještě dále rozdělené,
abychom podchytili celou škálu
produktů, od uzených, vařených až
po pečené a dali prostor všem.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červenec/2012
Hejtman Radko Martínek
usiloval v rámci Asociace krajů ČR
o sjednocení těchto soutěží, ale zatím
se nenašla shoda, především ve
vztahu k ministerstvu a dnes
k Státnímu zemědělskému
intervenčnímu fondu. Zpočátku jsme
totiž novou soutěží Regionální
potravina trochu mystifikovali
spotřebitelskou veřejnost, protože
byla zvyklá na Mls Pardubického
kraje.
V Mlsu zůstaneme u čtyř
kategorií i nadále. Celkem se letos
přihlásilo 33 výrobců se 130
produkty. Ocenili jsme 26 výrobků,
přičemž za šest ročníků se soutěže
zúčastnilo 620 výrobků, což je
obrovské číslo.
Pomáhá značka Regionální
potravina Pardubického kraje,
případně Mls Pardubického kraje
propagaci českých produktů?
V každém případě ano.
Navázali jsme například určitou
spolupráci s Konzumem Ústí nad
Orlicí, kde řada výrobců dodává i do
jejich sítě a jsou takové případy, kdy
již ani nestačí vyrábět v rámci svého
sortimentu a vzdáleností.
Zájem o české potraviny se
zvyšuje. I když jsme letos pocítili
menší kupní sílu obyvatelstva.
Přestože zájem o české výrobky je,
méně se jich kupuje. Tady se
promítají dopady reforem především
pro obyčejné lidi. Ke snížení jejich
koupěschopnosti tak skutečně
dochází a bude docházet.
(Mk)
Náklady na výrobu
pečiva stoupají
Meziroční zdražení
pšeničné i žitné mouky na téměř
dvojnásobek povede zřejmě na
podzim ke zvýšení cen
pekařských výrobků. Kromě cen
surovin vzrostly za rok také ceny
energií včetně vody minimálně
o pětinu. Výrobci se však do
zdražování zatím příliš nehrnou,
protože se bojí, že by ztratili
zákazníky. Zdražovat příliš
nechtějí ani obchodní řetězce,
přes které se v České republice
prodají zhruba dvě třetiny pečiva.
Bližší informace ohledně trhu
s pekárenskými produkty uvádí
předseda Podnikatelského svazu
pekařů a cukrářů v ČR Jaromír
Dřízal.
Mohl byste zhodnotit, jak vypadá
v České republice trh s chlebem a
pečivem?
Trh pečiva u nás patří mezi
nejvyspělejší v Evropě. Současná
nabídka pekařského sortimentu na
pultech obchodů je nejlepší
v historii. Spotřeba chleba však stále
klesá, Vloni činila 41 kilogramů na
osobu a rok, přitom před deseti lety
představovala 55 kilogramů. Naopak
spotřeba pečiva v posledních letech
roste. V minulém roce dosáhla
spotřeba pšeničného pečiva 51,5
kilogramu na osobu a rok, před
deseti lety činila 44 kilogramů.
Důvodem poklesu spotřeby
chleba je šetření domácností,
potravinami se již tolik neplýtvá,
spotřeba se částečně přesunula od
chleba k pečivu, kde byly nižší ceny.
Svůj podíl na snížení spotřeby
chleba má i rozvoj domácích
pekáren. Naší snahou je přitom
zvýšit spotřebu chleba různými
akcemi. Chtěl bych připomenout, že
průměrný Čech ročně utratí za chléb
asi tisíc korun, což není vysoká
částka. Výdaje na pečivo tvoří
celkem 2,7 procenta nákladů
domácnosti. Reálná cena
konzumního chleba za posledních
deset let přitom klesla o 18 procent,
v roce 2001 si mohl průměrný
spotřebitel za svoji hodinovou mzdu
koupit 5,6 kilogramu konzumního
chleba, v roce 2010 to bylo 6,6
kilogramu.
V posledních letech však
výrazně rostou ceny mouky
pohonných hmot i energie. Pekaři
přitom obchody zaváží tři až
sedmkrát. Dnes pekaři musí počítat
ka žd o u k or u nu . E k o n o m ika
pekařských provozů se zhoršila.
V České republice se ročně
vyrobí zhruba 650 tisíc tun
pekárenských výrobků v hodnotě
kolem 25 miliard korun.
V současnosti je v České republice
kolem 750 pekáren, 60 z nich je typu
průmyslových velkopekáren, ostatní
jsou střední či řemeslné a část
produkce vyrábí markety. Významná
změna se udála právě v 90.letech 20
století, kdy došlo k boomu
řemeslných pekáren. Prodej chleba a
pečiva se uskutečňuje z velké části
ve velkoformátových prodejnách
obchodních řetězců, kde se prodají
asi dvě třetiny produktů, na
nezávislém trhu jako jsou
samoobsluhy, večerky, pekařské
speciály a ostatní, jako jsou různé
stánky nebo čerpací stanice.
V pekárenském průmyslu je
zaměstnáno asi 19 200 zaměstnanců.
Problémem je, že dochází
k určitému úbytku kvalifikovaných
pracovníků. Průměrná mzda v oboru
totiž činí 16 tisíc korun, což je i
s manažery a to působí na menší
atraktivitu oboru.
Zmínil jste se o nedostatku
profesionálních pracovníků
v pekárenství. Jak se je snažíte
získávat?
Jde zejména o podporu
vzdělávání pekařského dorostu. Byla
zahájena spolupráce se Střední
školou potravinářství a služeb
v Pardubicích a obchodním řetězcem
Tesco, kdy osm studentů bylo
v květnu na výměnné praxi
v obchodním domě Tesco
v Pardubicích.
Realizují se však i další akce,
j a k o je š k ol e ní pe ka řů ve
vzdělávacích projektech dotovaných
z Evropské unie. Učební obor
pekař/ pekařka je již někd e
preferován formou stipendií. Žáci
dostávají asi 400 korun měsíčně.
Snahou je prosadit tuto podporu ve
více regionech.
Školy se rovněž představují
veřejnosti prostřednictvím
odborného časopisu i filmů. Konají
se i různé soutěže, například letos se
uskutečnil 17. ročník dovednostní
soutěže Český pekař .
(mik)
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
3
Potravinář červenec/2012
Náklady pekařů výrazně
stouply
Náklady pekařů v poslední
době výrazně stouply, a to jak na
mouku, tak energie a pohonné
hmoty. Výrobci se však do
zdražování zatím příliš nehrnou,
protože se bojí, že by ztratili
zákazníky. Zdražovat příliš nechtějí
ani obchodní řetězce, přes které se
v České republice prodají zhruba dvě
třetiny pečiva. Podle předsedy
Podnikatelského svazu pekařů a
cukrářů Jaromíra Dřízala
v posledním čtvrtletí výrazně
vzrostly ceny mouky. "Za poslední
rok zdražily také pohonné hmoty a
energie," podotkl s tím, že pekaři
běžně zaváží obchody třikrát až
sedmkrát denně. Poslední větší
zdražování pečiva v obchodech se
podle Dřízala uskutečnilo na
přelomu loňského dubna a května.
"Na jednu stranu to
potřebujeme všichni, protože
nemůžeme dlouhodobě
neprosperovat. Na druhou stranu,
když jste hodně odvážný a jdete
první s cenami nahoru, tak to trh
obrátí proti vám," říká ředitel
pelhřimovské pekárny Roman
Teisler. " Obchodní řetězce však
zatím nezaznamenaly, že by jim
dodavatelé zasílali navýšení ceny,"
uvedl například manažer oddělení
pečiva obchodního řetězce Tesco
Rad ek Mlíc h. Vzhle d em ke
konkurenci na tuzemském trhu se
však nedomnívá, že by pečivo
v příštích dvou měsících mělo
podražit.
(mm)
Budvar obhájil svá
práva
Budějovický Budvar
obhájil svá práva ke značce
Budweiser ve Velké Británii, která
je od roku 1935 klíčovou exportní
zemí pivovaru. Britský odvolací
soud pr avomocně ukončil
důležitý soudní spor a definitivně
zamítl návrh společnosti
4
Anheuser-Busch Inbev (ABI) na
výmaz ochranné známky, jejímž
vlastníkem je Budějovický
Budvar.
"Naše ochranná známka
Budweiser tak i nadále zůstává platně
zapsána v britském registru
ochranných známek," uvedla
právnička pivovaru Helena
Lejtnarová. Vítězství je pro pivovar
velmi důležité jak z komerčního, tak i
z právního hlediska, dodala. Británie
je po Německu a Slovensku třetím
nejdůležitějším exportním teritoriem
pro značku Budweiser Budvar.
Zákazníci podle Lejtnarové vnímají
tuto značku velmi příznivě a řadí ji
mezi značky s nejlepším image.
Svědčí o tom řada medailí
z britských pivních soutěží nebo fakt,
že v letech 2004 a 2006 byl
Budweiser Budvar, jako dosud jediná
česká značka, zařazen do prestižního
seznamu Coolbrands, tedy seznamu
značek, které v Británii udávají tón
životního stylu. Na celkovém vývozu
piva z ČR do Británie se Budvar
podílel 38 procenty.
O komplikovanosti sporu
svědčí i to, že do něho zasáhl
Evropský soudní dvůr. Ten loni
v září rozhodl, že výmaz ochranné
známky na základě argumentace ABI
není možný. Britský odvolací soud
nyní rozhodl zcela v souladu s jeho
verdiktem. "Do budoucna může být
rozhodnutí odvolacího soudu v naší
kauze precedentem při rozhodování
soudů v podobných případech v celé
Evropské unii," upozornila
Lejtnarová. Právě ukončený spor byl
již třetím pokusem, kterým se
společnost ABI od 70. let 20. století
pokoušela získat v Británii
exkluzivitu ke značce Budweiser.
První spor o užívání pojmu byl
ukončen v roce 1984 rozhodnutím
soudu, který prohlásil, že vzhledem k
dlouholetému působení obou
společností na trhu a jejich shodně
označeného produktu mohou
značku užívat obě společnosti
souběžně.
Podle deníku E15 jsou v ABI
verdiktem soudu zklamáni, ale nemá
žádný dopad na práva užívání značky
Budweiser ani na obchody v Británii.
Globální spory o ochrannou známku
Budweiser trvají od roku 1907, tedy
již více než 100 let. Budějovický
Budvar je v nich zvláště v posledních
letech úspěšný. V letech 2000 až
2011 bylo definitivně ukončeno 124
soudních sporů a správních řízení,
z nichž Budějovický Budvar vyhrál
88 případů a osm sporů skončilo
smírem nebo remízou.
(mi)
Vedou lehká piva
a minipivovary
V poslední době u nás
roste počet obcí a měst, ve
kterých se nacházejí pivovary
případně minipivovary. Zatímco v
roce 2000 bylo na 59 místech
České republiky 66 zejména
velkých pivovarů, na konci
loňského roku bylo ve 129 obcích
a městech již 163 pivovarských
podniků, převážně minipivovarů.
Spolu s tím se ale také mění chuť
spotřebitelů a se začínajícím
létem se roste zájem o lehká piva
a o piva s ovocnou příchutí.
Vyplývá to z informací, které
Agrowebu poskytl výkonný ředitel
Českého svazu pivovarů a
sladoven Jan Veselý.
Podle Veselého si správa obcí
a měst v mnoha případech
uvědomuje, že pivovary znamenají
propagaci nejen samotného pivovaru
a jeho výrobků, ale také příležitost
zaměstnat obyvatele a podpořit
rozvoj cestovního ruchu jak
domácího, tak zahraničního. Význam
mají také pivní a pivovarské akce.
Ročně přibývá kolem až deset obcí,
které u nás pivní nebo pivovarské
akce poprvé pořádají. Jejich celkový
počet odhaduje svaz na více než dvě
stovky ročně.
„Pivo, pivovary a obce k sobě
patřily od středověku a jejich význam
si právě představitelé obcí jasně
uvědomovali. Stáli o všechna
privilegia, která k právu vařit pivo
patřila, a tato práva si bránili,“ uvedl
Veselý s tím, že obce i jejich
představitelé si dnes uvědomují
potenciál místních pivovarů.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červenec/2012
Minipivovary vedou
V České republice rychle
přibývá především minipivovarů,
v současnosti je jich již kolem 150,
začátkem roku jich přitom bylo
zhruba 130. Prakticky týden co
týden někde otevírají nový podnik.
Podle prezidenta Českomoravského
svazu minipivovarů Jana Šuráně by
tak do tří let mohlo být v zemi až
220 malých restauračních pivovarů.
Minipivovary mají v blízké době
vzniknout také na několika místech,
kde v minulých letech původní
průmyslové pivovary skončily,
například v areálu kutnohorského
pivovaru, který předloni zavřela
společnost Heineken.
Podle Šuráně přes velký růst
počtu nepředstavují minipivovary,
které dohromady vyrobí asi jedno
procento v tuzemsku uvařeného
piva, pro velké pivovary konkurenci.
Obliba malých pivovarů podle něj
souvisí se zvyšujícím se zájmem lidí
o takzvanou zážitkovou gastronomii
a jiné pivo, než vaří velké pivovarské
firmy. Navíc se do jisté míry jedná o
obnovení tradice. "Každá vesnice či
městečko v minulosti své pivo
měly," podotkl šéf svazu
minipivovarů.
Malé restaurační pivovary
sice nemohou velkým, ale snaží své
zákazníky lákat na jiné pivo, než je u
nás i ve světě nejrozšířenější světlý
ležák. Díky malým vyráběným
objemům mohou více
experimentovat a vařit různé pivní
speciály či ochucená piva. "Kdo
dneska začíná, už stoprocentně ví, že
si nevystačí s ležákem, tmavým a
desítkou," řekl Šuráň. Lidé tak na
stále více místech mohou ochutnat
dříve netypická silná, ovocná či
svrchně kvašená piva.
Stále větší část českých
restaurací a zákazníků má o pivní
speciality zájem. Vznikají také
restaurace, které mají několik
kohoutů, ze kterých čepují různé
druhy piv, která často střídají, což
ještě před několika lety bylo velmi
neobvyklé.
Úspěchu minipivovarů si
všimli i velcí výrobci piva, z nichž
většina u nás patří nadnárodním
firmám, a začali na trh také ve větší
míře uvádět speciální piva. Více než
90 procent českých piv přesto patří
mezi ležáky a vyrábějí se spodním
kvašením. Ve světě pak ležáky tvoří
asi 70 procent produkce.
Ovocná piva
Hitem letošní sezóny mezi
tuzemskými pivovary se stávají lehká
piva s ovocnou příchutí. Inspirovány
loňským úspěchem citronového piva
Staropramen Cool Lemon uvádí
nízkoalhoholické nápoje vzniklé
smícháním světlého piva a ovocné
limonády či džusu na trh další
pivovary. Veselý odhaduje, že podíl
těchto nápojů na pivním trhu by
mohl letos dosáhnout zhruba tří
procent, ještě v roce 2010 byla jejich
výroba prakticky nulová.
Podle něj výrobci s "pivními
limonádami" míří hlavně na nové
zákazníky a mladší generaci. "Je to
zásadní věc. Můj odhad je, že asi 70
procent lidí, kteří pijí míchané
nápoje na bázi piva, by normálně
pivo nepili," uvedl. V České
republice totiž v posledních letech
ubývá typických pivařů. Pivovarníci
se proto snaží oslovit jiný typ
zákazníka. U pravověrných pivařů
nemají tzv. radlery příliš velkou
šanc i. "Původ ně jsme měli
představu, že to bude takové letní
pití, ale ukazuje se, že se tato piva
pijí celoročně," dodal Veselý.
Například Pivovary
Lobkowicz nyní uvádí na trh
novinku nazvanou Refresh. Jde
o pivo smíchané půl napůl
s limonád ou. Nápoj vzniká
v Pivovaru Černá Hora na
Blanensku, který se kromě výroby
piva věnuje produkci limonád.
Spotřebitelé budou moci ochutnat
točený i lahvový Refresh ve dvou
ovocných variantách - brusinka
s grepem a limetka s pomerančem.
Tuzemská pivovarská
jednička, Plzeňský Prazdroj, uvedl
začátkem dubna na trh dva míchané
nápoje Gambrinus s ovocnou
šťávou. Nová piva Gambrinus Řízný citrón a Limetka & Bezinka jsou podle Prazdroje určena hlavně
pro mladé, nové a občasné
konzumenty piva. V polovině března
začala podobné nápoje prodávat
také třetí největší pivovarská
skupina, Heineken, pod názvy
Zlatopramen Radler citrón a
Zlatopramen Radler pomeranč se
zázvorem.
Rostoucí prodej ovocných
nápojů na bázi piva potvrzují i
obchodníci. "V loňském roce měla
velký úspěch novinka od
Staropramenu a letos nabízíme
zákazníkům prodejen Albert
dokonce sedm nových příchutí
v tomto sortimentu od různých
výrobců. Už z prvních prodejů lze
odhadnout, že tato ochucená piva se
budou prodávat velmi dobře," řekla
mluvčí supermarketů a
hy per mar ke tů Al be rt J ud ita
Urbánková.
Pivovary Staropramen letos
přidaly k citrónovému Cool Lemonu
novou grepovou variantu lehkého
světlého piva s přídavkem ovocného
džusu. Právě Cool Lemon vedení
firmy označuje za jeden z důvodů,
proč ji loni meziročně vzrostly
prodeje o osm procent. Celý pivní
trh přitom vzrostl jen o tři procenta.
Kupodivu spolu s větším
zájmem o lehká piva roste u nás
podle Veselého také obliba silných
speciálních piv. K častějším
inovacím podle něj donutila
pivovary ekonomická krize, kvůli níž
v letech 2009 a 2010 propadla
domácí výroba piva bezmála o 15
procent. Inspirací pro velké firmy
jsou stále populárnější minipivovary.
(mim)
Agrofert prý nezíská
pekárny
Společnost Agrofert
p od n ika tele A nd reje B abi še
nepřevezme pekárny United
Bakeries. Majitelé největšího
pekárenského uskupení na českém a
slovenském trhu odstoupili od
smlouvy, protože Agrofert do konce
června neuhradil kupní cenu.
Mluvčí United Bakeries
Jaroslav Pomp pro ČTK odstoupení
firmy od smlouvy potvrdil. Odmítl
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
5
Potravinář červenec/2012
ovšem komentovat, že by důvodem
bylo nezaplacení ze strany Agrofertu.
Babišovo vyjádření ČTK zjišťuje.
Agrofert už vlastní
konkurenční pekárny Penam a
spojením s hlavní pekárenskou
skupinou ve střední Evropě United
Bakeries měly vzniknout největší
tuzemské pekárny. Převzetí United
Bakeries přitom už pravomocně letos
v dubnu schválil český Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže.
Slovenský Protimonopolný úrad své
rozhodnutí k obřímu pekárenskému
svazku zatím nevydal.
Agrofert je jedničkou
tuzemského zemědělskopotravinářského sektoru. Jeho majitel
Babiš bývá označován za jednoho
z nejvlivnějších a nejbohatších
podnikatelů v Česku. Loni jej
americký časopis Forbes na svém
žebříčku miliardářů zařadil na 937.
místo s odhadovaným majetkem
jedné miliardy dolarů (zhruba 20,7
miliardy Kč).
(mim)
Obchodníci: Kvalita
potravin se nezhoršila
Kvalita
potravin
v tuzemských obchodech se
nezhoršila a zjištěné špatně
značené či prošlé potraviny mají
jen nepatrný podíl na prodaném
zboží. Novinářům to řekl
prezident Svazu obchodu a
cestovního ruchu (SOCR) Zdeněk
Juračka. Státní zemědělská a
potravinářská inspekce (SZPI),
která prakticky každý týden na
pultech obchodů zjistí u potravin
různé nedostatky, by se podle
Juračky měla více zaměřit na
závažnější prohřešky obchodníků
a nevyvolávat mezi spotřebiteli
paniku. Naopak Potravinářská
komora ČR háj ící záj my
tuzemských výrobců kontroly
oceňuje.
"PK ČR vítá zintenzivnění
kontrol SZPI v obchodních sítích,
protože podle jejich výsledků se
ukazuje, že mají výrazné
opodstatnění. Podle našeho názoru
6
je třeba ještě dále prohloubit
kontroly zejména dovozových
potravin," řekla mluvčí komory Dana
Večeřová. Juračka tvrzení o mizivém
podílu nedostatků v oblasti prodeje
potravin opřel o statistiky jednoho
z obchodních řetězců, který ve svých
prodejnách za tři měsíce prodá
zhruba 38 milionů výrobků.
Negativní nálezy SZPI se prý týkaly
většinou nebaleného zboží a tvořily
0,0011 promile ze všech prodejů.
Juračka vypočítal, že z milionu
prodaných výrobků u pultu jsou
jeden až dva prodeje se závadou,
která spočívá v prodeji prošlého či
klamavě označeného zboží. Ministr
zemědělství Petr Bendl letos dvakrát
se zástupci SOCR jednal. "Bylo
dohodnuto vytvoření pracovní
skupiny, která by se měla věnovat
prezentaci činnosti a kontrol státních
dozorových orgánů a také bariérám
při uvádění tuzemských a
r e gi o ná ln íc h p otr avi nář skýc h
výrobků na maloobchodní trh," řekl
ČTK mluvčí MZe Jan Žáček.
Ministerstvo podle něj chce, aby se
na trh dostávaly nejenom nezávádné
potraviny, ale také kvalitní a pokud
možno české produkty.
SOCR upozornil, že SZPI
le tos zvýš ila p očet k o ntro l
v obchodech až pětinásobně. Tvrdí
také, že situace v prodeji potravin se
zlepšuje. Obchodníci zároveň
upozornili, že nedostatky často
způsobují dodavatelé potravin.
SZPI od začátku letošního
roku intenzivně kontroluje prodejny
potravin a prakticky nemine týden,
kdy by inspektoři na pultech
obchodů nezjistili prošlé či špatně
označené potraviny. Obchodníci také
často nedodržují podmínky
skladování a některé potraviny podle
SZPI obsahují náhražky, které ale
nejsou uvedeny na jejich obalu.
(mm)
podíl některých druhů tuzemských potravin
na našem trhu generují stále četnější
nostalgická volání po návratu do
předlistopadové minulosti. Mimo jiné
v souvislosti s voláním po takzvané
potravinové soběstačnosti naší země, která
by měla být obranou proti závislosti našich
občanů na rostoucím dovozu potravin ze
zahraničí, a také větším prostorem pro
uplatnění našich zemědělců a potravinářů
na vlastním trhu.
Což o to, s podporou většího než
současného uplatnění domácí zemědělské a
potravinářské produkce na našem trhu
nelze než souhlasit. Je to ale proces, který
máme v rukou my sami, a to jak
spotřebitelé při volbě nakupovaných
potravin ve prospěch produktů vyrobených
u nás, tak zemědělci a potravináři lépe
zacíleným marketingem, ale i výší své
efektivity a konkurenceschopnosti. Je ovšem
neuvěřitelně naivní hledat recepty
k soběstačnosti v předlistopadovém období.
Málokdo totiž ví, za jakou cenu
bylo této takzvané soběstačnosti dosaženo.
O použitých nástrojích režim samozřejmě
nemluvil, takže tehdejší laická veřejnost
o nich neměla ani tušení. Vzhledem
k absenci odborného základu neví nic
o použitých principech ani většina současné
politické reprezentace, a ti, kteří vědí,
nemají buď dostatečné komunikační
možnosti nebo chopnosti, nebo se prostě bojí
mluvit. Drtivá většina současných novinářů
píšících o potravinářství zase nemá
s předlistopadovými principy vlastní
zkušenost a bohužel se je ani nesnaží
odhalit. Výsledkem je, že dnes nikdo
nedokáže předlistopadovou potravinovou
soběstačnost popsat, takže si všichni myslí,
jak to bylo tehdy správné.
Ve skutečnosti byl ideovým
autorem potravinové soběstačnosti Klement
Gottwald, který také stál za prosazením
nástrojů, které měly potravinovou
soběstačnost zajistit. Ve většině druhů
potravin se to v podstatě podařilo a na
pultech tehdejších obchodů byly k mání
opravdu především tuzemské výrobky
v přijatelných cenách. To bylo možné ze
Komentář k zamyšlení: dvou důvodů. Samotná dominance
tuzemských produktů byla zajištěna
mantra potravinové neexistencí zahraniční konkurence, neboť
soběstačnosti
na hranicích mezi Západem a Východem
byly vystaveny nejen dráty zamezující
Současné problémy s kvalitou či migraci lidí, ale také velmi vysoká cla
cenou potravin a zejména pak klesající zamezující pohybu zboží – tedy i potravin.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červenec/2012
Podle dnešních pravidel by ovšem měla
taková situace vyústit, právě kvůli
neexistenci konkurence, k relativně
vysokým cenám potravin. Ty ale byly politickým rozhodnutím – celkem levné.
Toho bylo dosaženo využitím záporné daně
z obratu, kterou stát v praxi dotoval ceny
potravin. Kdyby se totiž v předlistopadovém
Československu prodávaly potraviny za
ceny, za které je zemědělci a potravináři
vyrobili, byla by jejich cena minimálně
dvojnásobně, v některých případech ale i
několikanásobně vyšší. Nebylo by vůbec od
věci objem dotací cen potravin v tehdejší
době spočítat, což zatím nikdo neudělal.
Přesto je zřejmé, že i v tehdejších cenách šlo
o minimálně desítky miliard korun ročně,
které bylo třeba nahradit jiným způsobem
– vyššími daněmi. Stát ovšem nedotoval
pouze finální výstupy ze zemědělské
prvovýroby, ale již počátek výrobního
řetezce. Tehdejší zemědělci tak měli
například v porovnání s celostátním
průměrem o deset procent vyšší platy a
rozličné daňové úlevy. Potravinová
soběstačnost nás tak vyšla hodně draho, a
za předlistopadové období jí lze odhadnout
na biliony korun. I díky tomu tak chyběly
peníze na rozvoj infrastruktury, technologie,
vědu a obecně na odvětví vytvářející vyšší
přidanou hodnotu.
To by si měli uvědomit všichni,
kteří po násilné potravinové soběstačnosti
současné ČR volají. Nehledě na to, že
vyspělá Evropa pojímá v současné době
potravinovou soběstačnost či potravinovou
bezpečnost úplně jinak – totiž zachováním
produkčního potenciálu krajiny. To není
v zásadě nic jiného, než snaha udržet
zemědělskou půdu v takovém rozsahu a
takovém stavu, aby mohla příslušnou zemi
v případě potřeby uživit. Což je ale něco
o dost jiného, než co se u nás v kraji za
potravinovou soběstačnost považuje.
Ačkoli jsou navíc tuzemská média
plná statistik, jak je ČR ve výrobě hlavních
zemědělských surovin a následně pak
potravin stále méně soběstačná, realita je
o poznání jiná. V praxi platí pouze
klesající soběstačnost především ve výrobě
vepřového masa a částečně v produkci masa
drůbežího, z rostlinných komodit pak
klesla schopnost našich producentů zásobit
vlastní trh ovocem a zeleninou. Ve všech
případech je tento stav dán nižší
konkurenceschopností naší vlastní
produkce, na které se sice částečně
podepisuje ne zrovna optimální dotační
politika, tuzemská i evropská, ale nejenom
ta. Téměř historický okamžik – správně a
motivačně zacílit nově konstruované
podpory na roky 2014 až 2020, je přitom
právě teď. Základním principem přitom
musí být „za více práce (vyšší náročnost)
více peněz“. To v současné době zrovna
hlavním principem není, takže výsledkem je
stav, kdy jedny z nejvyšších dotací berou
zemědělci udržující trvalé travní porosty.
Jak je to ale se současnou
potravinovou soběstačností ČR? V prvé
řadě nelze soběstačnost měřit tím, jaký
podíl potravin se do ČR ze zahraničí
doveze, ale tím, kolik se v ČR té které
komodity vyrobí v porovnání s tím, kolik se
jí u nás spotřebuje. Přestože se totiž
neustále v ČR zabýváme tím, kolik zboží
se dováží, cudně se mlčí o opaku – totiž že
ČR stále více zemědělských surovin, a
v poslední době i potravin, také vyváží.
Pokud tedy vezmeme skutečnou výrobu
v ČR a skutečnou spotřebu, vychází
aktuální data za uplynulý rok 2011
o poznání lépe, než je obraz tohoto stavu
prezentován veřejnosti.
ČR je aktuálně přebytková
v produkci všech obilovin, a zejména pšenice
(o 61,5 procenta), řepky, cukrovky,
hovězím masu a mléku, naopak méně, než
se v ČR spotřebuje, se u nás vyrábí
brambor, ovoce a zeleniny, vepřového a
drůbežího masa a vajec. Nejnižší podíl
kupodivu nepředstavuje vepřové (60,8
procenta), ale zelenina (36,9 procenta).
Dlužno dodat, že z okolních
středoevropských zemí, včetně Rakouska,
není žádná země v hlavních zemědělských
surovinách soběstačná, a většina z nich je
na tom s podílem domácí výroby k domácí
spotřebě hůř než my.
Petr Havel
zemědělský a potravinářský
analytik
Další medaile vinařů
Na sklonku května, krátce
po úspěšném vystoupení na
soutěži vín Concours Mondial de
Bruxelles (23 medailí pro
moravské vinaře), oslavili
moravští vinaři další triumf.
V tomto případě šlo o 57 ocenění
z prestižní vinařské soutěže
Decanter World Wine Awards
v Londýně. Prezentaci našich vín
zajišť ovalo
s podpor ou
Vinařského fondu Národní
vinařské centrum.
Šest stříbrných, jedenadvacet
bronzových medailí a třicítku
diplomů si v Londýně rozdělilo 22
našich vinařských firem.
Nejúspěšnějším vinařstvím se
v Londýně stal Znovín Znojmo se
ziskem tří stříbrných medailí, jedné
bronzové a dvou diplomů. „Nejvíce
nás těší, že se v Londýně mezi
světovou špičku probojovala typově
všechna naše vína bez rozdílubarvy,
ročníku nebo přívlastku. Ve světě je
díky tomu Česká republika vnímána
jako země, kde vinaři umí vyrobit
skvělá bílá a červená vína, jedinečná
rosé, sekty dobře konkurující
francouzské elitě a zcela výjimečná
ledová a slámová vína, a to navíc jak
v dobrých, tak i ve složitějších
ročnících“, komentoval šíři záběru
udělených ocenění Pavel Krška,
ředitel Národního vinařského
centra. Prestižní londýnské soutěže
se přitom zúčastnilo více než 14 000
vín z celého světa a hodnotili je
porotci z 25 zemí.
(mk)
100 let Amylonu
Některé české podniky patří
ve svém oboru k nejstarším v
Evropě. K takovým se řadí i ryze
český potravinářský a škrobárenský
výrobce, firma Amylon, a.s. Její
tradice sahá až do roku 1891, ale
samotný vznik firmy Amylon, a.s. se
datuje k roku 1912. V roce 2012 tedy
slaví neuvěřitelných 100 let na trhu.
Je velkou škodou, že podobných
důvodů k oslavě je v českém
potravinářství poskrovnu .
Amylon připravil ke svému
stému výročí nejen oslavu, ale také
zajímavé novinky. První z nich je
řada Retro pudingů s netradičními
příchutěmi - višeň s čokoládou,
banán s karamelem nebo vynikající
oříšek..V dnešní době, kdy si
zákazník u některých českých
výrobků nemůže být jistý, že jsou
opravdu od českého výrobce, si
naopak může být absolutně jistý, že
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
7
Potravinář červenec/2012
Amylon stále znamená: český majitel,
čeští zaměstnanci a dokonce
převážně i české suroviny.
JAN JUDL 55
HISTORIE FIRMY
1891 - První pudingy
Tradici má ovšem firma
Amylon delší, neboť již v 19. století
se zde Christian Peška pustil do
průmyslového zpracovávání
brambor. V jeho práci pokračoval od
roku 1891 švagr František Malinský,
který z malé továrničky vybudoval
silný podnik, který postupně
skupoval další škrobárny.
1912 - Založení firmy
Od tohoto roku se datuje
založení firmy Amylon v Ronově
nad Sázavou. Firma byla založena
s cílem zdokonalit výrobu a
dosáhnout jednotného vedení.
1945 - Součást národního podniku
Po druhé světové válce se
ronovský závod stal součástí
nár od n íh o po d n ik u A my l o n
Havlíčkův Brod, později státního
podniku Škrobárny.
1994 - Privatizace a vznik akciové
společnosti
Společnost zprivatizovala i
ochrannou známku Amylon, patřící
k městu Havlíčkův Brod a zejména
k baleným výrobkům z nedalekého
výrobního provozu Ronov nad
Sázavou.
Zpracoval VR
(převzato od Amylon Havlíčkův
Brod)
8
Co znamená, když se řekne
pětka? Ve škole nedostatečná,
u radistů vynikající, v peněžence
smutná…
V životě člověka,
krátké období, které rychle utíká.
Ale přece: po pětce se dá
doskákat i k několika životním
metám. K jedné z nich zrovna
před pár dny doskákal i Honza
Judl, předseda ZO NOS PPP
SETUZA Ústí nad Labem. Má
výhodu, že když se podívá z levé
nebo z pravé strany uvidí
„jenom“ tu pětku. To, že jsou, ale
dvě vedle sebe pouze umocňuje
skutečnost, že doskákal
k pěknému jubileu. S gratulací
k dosaženému výročí Honzovi
navíc přeju, aby se nadále řídil
jenom výrokem z filmu Anděl na
horách ,, skáču dobře, skáču rád“
- aby skákal dlouho a doskákal
co nejdál.
Václav Rohlík
měsíce dubna provozování zimních
sportům ve Ski areálu na Klínovci,
Božím Daru, V Novém Městě,
Perninku nebo v blízkém
Oberwiesenthalu v Německu.
V letním období možnost turistiky a
cykloturistiky v krásném prostředí
Krušných hor. V rámci jednotlivých
pobytů si mohou účastníci vybrat
z šesti vital – programů.
Celkem tak bude v roce 2013
zajištěno pro členy svazu
v Luhačovicích a Jáchymově 107
pobytů. Nabídka s pokyny k zajištění
pobytů na období jarních prázdnin
bude na webových stránkách svazu
zveřejněna v září 2012 a na ostatní
pobyty v únoru 2013. Ve výběru
budou upřednostňováni ti členové,
kteří nebyli v roce 2012 na
rekondičním pobytu v lázních
Luhačovice.
NABÍDKA VITAL PROGRAMŮ
LÉČEBNÝCH
LÁZNÍ
JÁCHYMOV
REGENERACE PRO KAŽDÝ
VĚK
Harmonizujte svůj organismus jako
celek
1x radonová koupel
1x částečná masáž
1x perličková koupel
1x bylinková koupel
1x oxygenoterapie
2x suchá uhličitá koupel
1x solná jeskyně
Rozšíření lázeňských 1x návštěva kina
1x malé občerstvení
pobytů v roce 2013.
1x polodenní výlet nebo kulturní
představení nebo Nordic Pro rok 2013 připravuje NOS
Walking (duben - říjen)
PPP rozšíření lázeňských pobytů, a
to o pobyty v Léčebných lázních AKTIVNÍ REGENERACE
Jáchymov. V měsících květnu, Cílem programu je regenerace
č e r v n u a z á ř í p o č í t á m e organismu spojená s aktivním
s rekondičními pobyty pro dvě pohybem.
osoby. V období jarních prázdnin od 1x radonová koupel
3. 2. 2013 do 16. 3. 2013 a letních 1x solná jeskyně
prázdnin navíc se zajištěním pobytů 1x částečná masáž
pro rodiny. Pobytové možnosti jsou 1x sauna
tak nově zaměřeny i na mladší 1x suchá uhličitá koupel
k a t e g o r i i č l e n s k é z á k l a d n y 1x bylinková koupel
s možností aktivního prožití 1x podvodní masáž
dovolené spolu s dětmi. Poloha 3x sp ortov ní akt ivity (te n is,
Jáchymova umožňuje do poloviny
pétanque, minigolf, ruské
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červenec/2012
kuželky, fitness v lázeňském
v komplexu Curie a Lužice)
centru Agricola, horská kola,
Nordic Walking (duben - říjen), AQUA VITAL
v zimě Skibus)
Moderní Aquacentrum je tu pro Vás
6x vstup do AQUACENTRA
ŠTÍHLÁ A FIT
včetně sauny /90 min./ 3x
program pro dámy, které chtějí být
podvodní masáž
štíhlé, krásné a ve formě
3x solná jeskyně
2x Aquafitness v Lázeňském centru 1x návštěva kina
Agricola
1x skupinový tělocvik
BEAUTY VITAL
1x perličková koupel
Týden pro vaší krásu
1x multimasáž
1x bylinková koupel
1x částečná masáž
1x relaxační masáž plosky nohy
1x suchá uhličitá koupel
1x uhličitá koupel
1x skupinová lekce Nordic Walking 1x aroma masáž
1x fitness v Lázeňském centru 1x perličková koupel s přísadou
Agricola
1x sauna
2x taneční večer v rámci terapie
1 x solárium
2x hydroxeur (pro ubytované 1x kosmetika nebo kadeřnictví
v hotelu Běhounek a Dalibor)
1 x pedikúra
1x akupunktura (pro ubytované 1x manikúra
S RODINOU DO LÁZNÍ
Dospělí vybírají z variant VITAL
pobytů:
Aktivní regenerace
Aqua Vital
Beauty Vital
Regenerace pro každý věk,
Štíhlá a fit
Děti čerpají
6x AQUACENTRUM-do věku 12
let dítěte – doprovod dospělé
osoby ZDARMA
5x solná jeskyně - do věku 12 let
dítěte - doprovod dospělé osoby
ZDARMA
1x návštěva kina nebo divadla nebo
zapůjčení DVD
(red)
Řady našich jubilantů stále početně narůstají a tak níže jmenovaným, kteří v letních měsících slavili spolu s přáteli či
rodinami ve svém volnu výročí svého narození, srdečně gratulujeme. Léto budiž pochváleno…
Červenec 2012
BALÁN Rudolf
BLÁHA Stanislav
HOFMAN Miloš
KUBÍNOVÁ Renata
KŮŽELOVÁ Alena
MATUCHOVÁ Ludmila
NOVOTNÁ Libuše
PAVELKA Jindřich
TOMÁNKOVÁ Stanislava
VANĚK František
ZBOŽÍNKOVÁ Martina
ŽLEBKOVÁ Anna
KARLÍKOVÁ Alena
předseda RK ZO Philip Morris ČR a.s.Kutná Hora
člen VZO Budějovický Budvar České Budějovice
člen VZO NUTRICIA DEVA a.s.Nové Město nad Metují
členka VZO Povltavské mlékárny, a.s.Příbram
revizor účtu ZO Danone a.s.Benešov
členka VZO Devro s.r.o.Slavkov u Brna
hospodářka ZO Nestlé Česko s.r.o. Holešov
člen VZO ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.,ŠATOV
předsedkyně ZO MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, A.S. Hrušovany n.J.
místopředseda ZO Opavia-LU, s.r.o. závod Opavia Opava
předsedkyně ZO GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a.s., Prostějov
hospodářka ZO MP Krásno, a.s.Valašské Meziříčí a členka RK NOS PPP
členka RK ZO Setuza a.s. Ústí nad Labem
Srpen 2012
ALBRECHT Pavel
BÁRTA Václav
BITOMSKÝ Josef
ČERNÝ Pavel
DREXLEROVÁ Božena
člen VZO Mlékárna Hlinsko, s.r.o. Hlinsko v Čechách
člen VZO Tereos TTD, a.s. Dobrovice
člen RK ZO BIVOJ a.s. Opava
předseda ZO NOPEK, a.s.Hořice v Podkrkonoší
předsedkyně ZO PIVOVAR HOLBA, a.s.Hanušovice
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
9
Potravinář červenec/2012
FIALOVÁ Jiřina
HOJEROVÁ Iveta
JAMBOR Milan
JANUS Jiří
KŘENEK Robert
MARŠÍK Josef
MATOUŠEK Radek
ŠUTR Vladan
VRBOVÁ Iva
WEINGARTNER Roman
ZVOLENSKÁ Vladimíra
HADÁČEK Karel
místopředsedkyně ZO PENAM, a.s. Třebíč
členka VZO MADETA a.s. závod Český Krumlov
člen RK ZO Opavia-LU, s.r.o. závod DELI Lovosice
předseda ZO DUDÁK - Měštanský pivovar Strakonice,a.s.
předseda ZO AGRICOL s.r.o. Polička
předseda RK ZO PRIMÁTOR a.s. Náchod
místopředseda ZO Kostelecké uzeniny a.s. provozovna Planá n.Lužnicí
člen VZO MADETA a.s. závod Ceský Krumlov
hospodářka ZO Tesco Stores CR a.s.Pardubice
člen VZO Heineken Česká republika,a.s. Brno
předsedkyně RK ZO AGRICOL s.r.o. Polička
člen VZO Mlékárna Hlinsko, s.r.o. Hlinsko v Čechách
Září 2012
AUEROVÁ Eva
BRYCHTOVÁ Hana
CESTROVÁ Ivana
DOKOUPILOVÁ Věra
Stanislav
HUMPLOVÁ Anna
JURÁČEK Pavel
KLOBUŠICKÁ Andrea
KOČÁR Jiří
MARŠÍK Miroslav
MIKULENČÁK Ladislav
MYTYSKA Václav
PAKOSTA Jiří
PORT Radek
SLOVÁK Jaroslav
KOUBA Bedřich
hospodářka ZO PENAM,a.s., Mlýn Znojmo - Starý Šaldorf
členka VZO Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. Telč
předsedkyně RK ZO Setuza a.s. Ústí nad Labem
členka VZO PENAM a.s. závod Morava-sever Cukrárna a pekárna Martinov HANUŠ
člen VZO Povltavské mlékárny, a.s. Sedlčany
předsedkyně RK ZO Europasta SE Divize Bratří Zátkové Boršov n.Vlt.
člen VZO Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec u Jihlavy
členka VZO MADETA a.s. Provozovna Pelhřimov
člen VZO Moravia Lacto a.s.Jihlava
předseda ZO Kostelecké uzeniny a.s. provozovna Planá n. Lužnicí
místopředseda ZO ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.,ŠATOV
předseda PENAM, a.s. Třebíč
člen VZO AGRICOL s.r.o. Polička a člen VNOS PPP
místopředseda ZO Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Teplice
revizor účtu ZO Delta mlýny s.r.o. Kyjov
předseda RK ZO MILKTRANS, a.s. Jesenice, Č.Budějovice
10
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Download

03/2012 - Nezávislý odborový svaz pracovníků potravinářského