SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŢUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ
SE PŘEVÁŢNĚ ŢIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŢ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
leden—březen 2015 / č. 56
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
Změny v novém PRV
a jejich dopad na
hospodaření v horských
a podhorských oblastech
Vážení přátelé,
v současné době vstupujeme do nového rozpočtového období s novým Programem rozvoje
venkova a jeho prováděcí legislativou. Ať chceme či ne, finanční podpory a dotace se staly
součástí rozpočtu každé farmy, někde méně
důležitou, jinde naopak podstatnou, někde dokonce podmiňující jen prostou udržitelnost hospodaření v krajině. Současně tyto podpory
představují v rukou ministerstva klíčový nástroj
k řízení a ovlivňování zemědělské politiky a cílů
v jednotlivých regionech. Čím větší podíl na
Připravované změny zasáhnou v LFA nejvíce chovatele
dobytka na TTP
Z pohledu zemědělců v marginálních
oblastech, lépe řečeno v těch skutečně
znevýhodněných (v řadě území dnes
zařazených do LFA bylo „znevýhodnění―
jiţ překonáno zejména díky rentabilní
rostlinné výrobě), je rozhodující částí
Programu rozvoje venkova především
nastavení podpor na chov zvířat na
travních porostech. V klimaticky nepříznivých, méně úrodných regionech je to
totiţ mnohdy jediná konkurenceschopná činnost, kterou tam mohou
zemědělci provozovat. Bohuţel, připravované úpravy a plošné a výrazné sníţení podpor budou pro farmáře
v pohraničních oblastech největšími
změnami od konce 90.let, kdy se ministerstvo pracně snaţilo naopak zemědělství v těchto regionech stabilizovat.
Agroenvironmentálně klimatické opatření
Pozitivní změnou v oblasti AEKO je
konec celofaremnosti u ošetřování
travních porostů (OTP). Pokud měl
dříve farmář zájem o vstup do OTP,
musel provozovat managementy na
všech svých travních porostech. Tato
povinnost nově jiţ neplatí, coţ dává
zemědělcům větší svobodu při vyjednávání s orgány ochrany přírody. Pokud
nedojde ke vzájemné dohodě ohledně
nadstavbového managementu, má nyní
farmář moţnost do AEKO příslušný blok
nezařadit, a zachovat si tak na tomto
bloku moţnost volného nakládání
a svobodu hospodaření. Z pohledu far-
celkových příjmech farem podpory představují,
máře jde o praktickou věc. Zemědělci
si nyní mohou optimálněji „vyladit―
výrobní strukturu podniku a zvolit rozumný kompromis mezi „výrobním―
pohledem zemědělce a mnohdy nesmlouvavým postojem úředníků zastupujících zájmy ochrany přírody.
Farmář, který si bude moci zvolit, kterými bloky do AEKO vstoupí, se nebude
nadále muset obávat komplikací
s nevýhodnými nájemnými smlouvami
či
neúspěšnými
jednáními
s chráněnými krajinnými oblastmi
(CHKO). Věříme, ţe tato moţnost přispěje k rovnoprávnějšímu postavení
zemědělců před orgány ochrany přírody
a napomůţe k citlivějšímu nalezení
shody při hospodaření v krajině.
Mnohé CHKO uţ na podzim roku 2014
aktivně s farmáři projednávali umístění
jednotlivých managementů. V současné
době mají zemědělci stále ještě moţnost v nahlášených managementech
dělat změny.
Dalším vstřícným krokem je navýšení
procenta moţného nedodrţení původně zařazené výměry v pětiletém
závazku bez uplatnění sankce ze
stávajících 10 % na 15 %, coţ můţe
pomoci v případě nestabilní půdní
drţby.
tím větší je závislost na nich. Tím více stoupá
také odpovědnost ministerstva při rozhodování
o prioritách.
Již mnohokrát jsme dokazovali na exaktních
číslech, jak velmi se liší ekonomika zemědělských podniků v úrodných a produkčních oblastech, profitujících dnes zejména z rostlinných
komodit, a farem v
může
podíl
podpor
horách a podhůřích, kde
na
celkových
tržbách
(a stejně tak závislost na těchto financích) dosahovat až 80 %. Pokaždé jsme apelovali na to,
že manévrovací prostor těchto farem a možnost
měnit strukturu výroby směrem k vyšší tržní
produkci je omezena a z hlediska environmentu
v mnoha případech i nežádoucí.
Bohužel, zásadní špatnou zprávou je, že zejména do II. pilíře, který zahrnuje i platby LFA,
AEKO a EZ, půjde nyní méně finančních prostředků než v současnosti. Tento pilíř je přitom
pro hospodaření farem v horských a podhorských oblastech zásadní (viz tabulka 1).
Evropská unie, vědoma si této skutečnosti,
umožňuje na národní úrovni eliminovat tento
problém přesunem až 15% finančních prostředků z I. pilíře. Bohužel, ministerstvo zemědělství
této možnosti nevyužilo a drtivou většinu prostředků raději rozdělilo ve prospěch vybraných
komodit s důrazem na cukrovku, ovoce a zeleninu v I. pilíři. Česká republika tak z I. do II.
pilíře předpokládá přesunutí pouze 800 mil. Kč
pro období 2015 až 2017 (což odpovídá cca
3,4 % roční obálky) a 300 mil. Kč (cca 1,3 %)
Mezi další změny v AEKO patří:
pro roky 2018 a 2019. Farmáři v LFA oblastech,
Na trvalých travních porostech se nově
zvyšuje poţadovaná minimální intenzita z 0,2 na 0,3 VDJ/ha a stanovuje
se max. hranice 1,15 VDJ / ha trvalého travního porostu (původně byla
hranice stanovena na z. p.). Mění se
i koeficienty přepočtu u telat z 0,2 na
0,4 VDJ. Tyto změny v praxi navyšují
intenzitu stáda o 15 % v horských
a zejména ti v pohraničních regionech s malým
podílem orné půdy, se orientují výrazně na
chov býložravců a zejména masného skotu.
Jaký podíl z této komoditní obálky budou moci
využít, je vcelku evidentní.
Ing. Milan Boleslav
předseda Svazu marginálních oblastí
tel.: 737 284 225
Tabulka č. 1 Předběţný stav sazeb k 11. 2. 2015
2014
Opatření
Titul
2015 – 2020
sazba dotace
(€/ha)
sazba dotace
(€/ha)
příplatek neposečené bloky
nad 12 ha
(€/ha)
sníţení dotace
pro ekologické
zemědělce
(€/ha)
OTP
Obecná péče o extenzivní louky a pastviny
93,5
96
11
0
OTP
Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené
100
166
11
-69
OTP
Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené
116
185
5
-47
OTP
Horské suchomilné louky hnojené 1x za 5 let
120
163
11
-47
OTP
Horské suchomilné louky nehnojené
130
170
5
-39
OTP
Trvale podmáčené a rašelinné louky
417
692
-56
OTP
Ochrana modrásků
--
173
-41
OTP
Ochrana chřástala polního
183
198
-40
OTP
Suché stepní trávníky a vřesoviště
308
353
0
OTP
Druhově bohaté pastviny
169
213
-48
AEKO
Zatravňování orné půdy — běţná směs
270
310
AEKO
Zatravňování orné půdy— druhově bohatá směs
350
346
AEKO
Zatravňování orné půdy — regionální směs
350
400
AEKO
Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru –
běţná směs
295
337
AEKO
Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru –
druhově bohatá směsí
374
385
AEKO
Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru –
regionální směs
374
428
AEKO
Krmné biopásy
401
670
AEKO
Nektarodárné biopásy
401
591
PO na EZ
Travní porosty
89
80
PO na EZ
Pěstování zeleniny a speciálních bylin
564
600
PO na EZ
Orná půda — Pěstování trav na semeno
155
265
PO na EZ
Orná půda — Pěstování ostatních plodin
155
245
PO na EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným zatravněním — odhad dle újmy
155
79
PO na EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným úhorem —
odhad dle újmy
155
34
PO na EZ
Intenzívní sady
849
904
PO na EZ
Ostatní sady
510
424
PO na EZ
Krajinotvorné sady
510
165
PO na EZ
Vinice, chmelnice
849
942
89
80
EZ
Travní porosty
EZ
Pěstování zeleniny a speciálních bylin
564
466
EZ
Orná půda — Pěstování trav na semeno
155
180
EZ
Orná půda — Pěstování ostatních plodin
155
180
EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným zatravněním — odhad dle újmy
155
69
EZ
Orná půda — Odplevelování dočasným úhorem —
odhad dle újmy
155
29
EZ
Intenzivní sady
849
779
EZ
Ostatní sady
510
424
EZ
Krajinotvorné sady
510
165
EZ
Vinice, chmelnice
849
845
IP
Integrovaná produkce zeleniny
440
426
IP
Integrovaná produkce ovoce
435
404
IP
Základní ochrana vinic
507
323
IP
Nadstavbová ochrana vinic
507
675
Tab. 2 Přehled rozlohy TTP a orné půdy v LFA oblastech
LPIS k 31.5.2011 (tis. ha)
zornění
ZP
TTP
OP
LFA-H
519,4
374,1
143,6
28%
LFA-O
1 047,6
322,7
721,3
69%
LFA-S
205,8
137,2
66,5
32%
LFA celkem
1 772,8
834,0
931,4
53%
N
1 766,5
132,9
1 595,1
90%
ČR celkem
3 539,3
966,9
2 526,5
71%
Tab. 3 Přehled výše plateb pro ekologické farmy s chovem zvířat na travních porostech v LFA—extenzivní pastvina
2014
2015
Oblasti (€/ha)
EZ TTP
extenzivní
pastvina
LFA
celkem
2014
EZ TTP
extenzivní
pastvina
LFA
celkem
2015
změna
HA, resp. H1
89
112
157
358
80
93,5
137
310,5
-48
OA
89
112
117
318
80
93,5
82
255,5
-63
S
89
112
114
315
80
93,5
83
256,5
-59
Tab. 4 Přehled výše plateb pro ekologické farmy bez chovu zvířat v LFA — pouze orná půda
2014
2015
Oblasti (€/ha)
EZ orná
půda
AEKO
LFA
celkem
2014
EZ orná
půda
AEKO
LFA
celkem
2015
změna
HA, resp. H1
155
0
0
155
180
0
137
317
+162
OA
155
0
0
155
180
0
0
180
+25
S
155
0
0
155
180
0
83
263
+108
Pokračování ze strany 1
a podhorských oblastech. Přepočítávací
koeficient u ovcí a koz nad 12 měsíců
zůstává na 0,15 VDJ.
U pozemků s velikostí nad 12 ha se
zavádí povinnost nechávat na bloku neposečené plochy, a to od
3 – 10 % velikosti bloku. Jde o opatření na ochranu hmyzu a drobných ţivočichů. Do výměry neposečené plochy
se započítává i případná výměra krajinného prvku, pokud se nachází na části
půdního bloku. Nepokosená plocha se
na základě nejenom našich připomínek
smí nově nacházet i na okraji půdního
bloku.
Nevítanou změnou je ovšem sníţení
sazby u hlavní podpory pro chovatele.
Sazba na pastvinách se sniţuje ze
stávajících 112 €/ha na pouze 93,5
€/ha. Zemědělci tedy mají chovat více
skotu za niţší podporu na pastviny!
Náš poţadavek na stanovení vyšší sazby na pastviny a niţší sazby na louky
nebyl vyslyšen a „zprůměrování― sazby
luk a pastvin vyšlo z poţadavku Agrární
komory ČR. „Chovatelé― zvířat, kteří
skot celoročně zavírají a nepasou, budou mít vyšší sazbu neţ za současné
louky. Chovatele, kteří skutečně pastvu
zvířat ve větší míře realizují, tato změna naopak poškodí. Ministerstvo zemědělství tak paradoxně odměňuje
sedláky za horší ţivotní podmínky pro
nepasená zvířata.
Ekologické zemědělství (EZ)
I v tomto odvětví přicházejí zásadní
změny. Ekologické zemědělství je
v PRV nově vyňato z AEKO a tvoří samostatné opatření. Nadále jiţ nebude
finančně podporován souběh ekologické a konvenční rostlinné výroby v rámci jedné farmy. Pro ekologii
dobrá zpráva – zmizí byť i teoretická
moţnost kontaminace bioprodukce
a podpoří se tak důvěryhodnost ekozemědělského systému vůči spotřebiteli.
Souběh konvenčních a ekologických
zvířat zůstává i nadále moţný
(například ekologicky chovaný skot
a konvenčně chovaní koně). Nově byla
v systému ekologického zemědělství
zavedena dvojí sazba pro ekologické
zemědělce a zemědělce v přechodném
období. Pro zemědělce v přechodném
období jsou stanoveny vyšší podpory
neţ pro ekologické zemědělce.
Kultura orná půda
Nově lze na orné půdě v EZ uplatnit
několik druhů různě podpořených
managementů—od klasického pěstování polních plodin aţ po zavedení černého úhoru. Kultura orná půda je nově
rozdělena na Standardní orná půda,
Kultura orná půda—travní porost, Kultura orná půda—úhor. Je velmi pravděpodobné, ţe nové rozdělení kultur na
orné půdě s sebou přinese potíţe při
výkladech podmínek jednotlivých managementů.
Kultura sady
Současný problém produkce u EZ
intenzívních a extenzívních sadů ministerstvo alibisticky řeší zavedením povinného prokazování produkce
u sadů kategorie intenzívní a ostatní. Ekozemědělec je nově povinen
v intenzívních a ostatních sadech doloţit minimální výnos a současně vést
denní záznamy o meteorologických
podmínkách. V případě neúrody tak
například konvenční nebo integrovaný
producent ovoce můţe poţádat stát
o kompenzaci, ekozemědělci však bude
hrozit sankce. Nově je zavedena třetí kategorie tzv. krajinotvorných
sadů. U těch nebude vykazování produkce povinné, budou však podporovány výrazně niţší sazbou, která hodnotí
zejména jejich environmentální přínos.
U všech kategorií sadů dosavadní podpora klesá, nejvýrazněji u těch, které
budou zařazeny do kategorie
„krajinotvorných―. Zde dojde k poklesu
z 510 € aţ na 165 €! To můţe v praxi
vést aţ k likvidaci mnoha vysokokmenných sadů, protoţe výše podpory se
dostala aţ pod sazbu na ornou půdu.
Kultura trvalý travní porost
Nově se ruší dosavadní plošný zákaz rozorávání trvalých travních
porostů, coţ můţe být v kombinaci se
zvyšující se podporou na ornou půdu
zajímavé i v oblastech, kde ministerstvo v minulosti motivovalo farmáře
spíše k zatravňování. Moţnost rozorávání se nově vztahuje jak na konvenční, tak na ekologické zemědělce,
samozřejmě s výjimkou jasně definovaných ploch v rámci podmínek pro přímé
platby. V případě, ţe rozorání překročí
Evropskou
unií
povolených
5 % z celkové plochy TTP, budou nuceni zemědělci opět zatravnit. Tato povinnost se bude vztahovat pouze na
konvenční zemědělce, nikoliv na ekoze-
mědělce. To legislativně potvrzuje, ţe
Evropská komise vnímá ekologické zemědělství jako systém, který sám dostatečně zaručuje trvale udrţitelné hospodaření.
Velkým problémem bude omezení
kombinovatelnosti EZ a AEKO při
ošetřování travních porostů ve
zvláště
chráněných
územích
(Národní
parky
a
CHKO)
s nadstavbovými managementy.
S poţadavkem přišl a Evropská
komise, která vyţaduje, aby nedocházelo ke zdvojování plateb za obdobné
činnosti. V praxi to znamená, ţe ekologický zemědělec, který se přihlásí do
tzv. nadstavbových managementů AEKO na TTP, nebude moci čerpat na
svém pozemku plnou ekologickou podporu a zároveň plnou podporu AEKO,
jak tomu bylo doposud. Sazba AEKO
mu v tomto případě bude výrazně krácena. (Viz tabulka 1.) Tyto změny, společně se sníţením podpor na ekologické
travní porosty, jsou jedněmi
z největších zásahů do podpor. Doplatí
na to vybrané nadstavbové managementy, do kterých se ekologickým farmářům nebude chtít v takové míře
vstupovat.
Podpory na hospodaření
v méně příznivých oblastech
(LFA)
Po dvou letech příprav a vyjednávání
o podmínkách udrţení konkurenceschopné zemědělské výroby v horských
a podhorských regionech konstatujeme, ţe navrţený významný pokles sazeb v LFA bez moţnosti kompenzace
z
ostatních podpor
(AEKO
a EZ) znamená obecně naprosté fiasko
ve snaze o zachování kontinuity
v dosavadním víceméně stabilním
a environmentálně příznivém způsobu
hospodaření. Navíc, do podpor v LFA
jsou nově zahrnuty vedle stávajících
podpor na TTP také platby na ornou
půdu v horských a specifických oblastech. Při navýšení mnoţství podporovaných ploch a současném zachování
stejně velké finanční obálky tak dojde
k plošnému sníţení sazby. Za touto
radikální změnou stojí dle oficiálních
informací ministerstva zemědělství poţadavek Evropské komise. Neoficiální
zprávy však hovoří o naivních představách, se kterými šla Česká republika do
vyjednávání podpor v rámci LFA. Dosavadní způsob vyplácení podpor LFA jen
na trvalé travní porosty představoval
dlouhodobě zacílení na skutečně znevýhodněné oblasti ČR. Namísto ujišťování
ze strany úředníků, ţe kontinuita bude
zachována a ţe se zemědělci v LFA nemusí obávat výrazných změn, měl
resort věnovat čas kvalitní přípravě
faremních systémů. Ty umoţňují diferenciaci plateb dle skutečných potřeb
a fungují na principu diverzifikace podle
hlavních zemědělských podnikových
činností (podniky s převaţujícím polním
systémem, podniky se ţivočišnou produkcí na travních porostech a podniky
se smíšenou produkcí).
Tento systém diferenciace plateb mnohem lépe vyhovuje objektivní potřebě
efektivně zacílených finančních prostředků ze strany státu, včetně posílení
veřejného zájmu na zachování stád
pasoucího se skotu, ovcí a koz v méně
úrodných oblastech. Je zřejmé, ţe toto
je cesta, kudy se bude další vývoj pod-
por v LFA ubírat. Velmi důleţité je, aby
stanovení a obhájení faremních systémů prováděla instituce, která je
v maximální moţné míře inertní vůči
lobbistickým a politickým tlakům.
Přestoţe s ohledem na naše přírodní
a klimatické podmínky patříme mezi
země s nejvyšším zorněním v Evropě,
bude nyní stát platbami LFA v LFA H
a LFA S regionech podporovat místo
ţivočišné výroby a šetrných forem hospodaření také ornou půdu bez zvířat.
S ní pak pěstování obilovin, řepky,
kukuřice a dalších vysoce trţních
plodin. Negativní projevy intenzivní
výroby, se kterými se dnes potýkáme
v níţinách, se tak projeví i v oblastech
s výrazně vyšší citlivostí k půdní a vodní erozi, zcela proti dosavadním
snahám resortu. Předpokládáme, ţe
sníţené sazby LFA nejvíce zasáhnou chovatele zvířat na travních
porostech či hospodáře s malým
podílem orné půdy. V samém závěru
vyjednávání Evropská komise navíc
zrušila podmínku minimální intenzity
zvířat na orné půdě. I to pravděpodobně jen posílí tendence k útlumu sloţitější ţivočišné produkce, omezí plochy
krmných plodin v osevních postupech
a povede k dalšímu sniţování obsahu
organických sloţek v půdě.
Degresivita plateb LFA
V rámci přímých plateb SAPS se podařilo evropskou legislativou povinné
sniţování plateb dle velikosti farmy eliminovat z důvodu historicky větších
zemědělských podniků v ČR. Bohuţel,
u plateb pro méně příznivé oblasti LFA
se Evropská komise nechala inspirovat
Slovenskem a trvá na tom, ţe velkým
podnikům se budou platby LFA (v horských a specifických oblastech) krátit.
Ušetřené prostředky zůstanou dle deklarace ministra v obálce plateb LFA
a povedou k navýšení sazeb na LFA.
O definitivní výši a rozsahu degresivity
nebylo doposud rozhodnuto, nicméně
bude přísnější, neţ se v Programu
rozvoje venkova 2014—2020 předpokládalo.
Podpora chovu zvířat
Skot, ovce a kozy čili pasoucí se býloţravci na zatravněných pozemcích rozsáhlých pohraničních regionů se stali po
kolapsu zemědělství a krachu státních
statků základním kamenem
ekonomiky tamních farem a zároveň
stabilizačním prvkem zdravé a harmonické krajiny. Není ţádným tajemstvím,
ţe plošné LFA, AEKO, popř. EZ podpory
představující hlavní příjem zdejších farmářů umoţňovaly udrţet a postupně
navyšovat stavy např. masného skotu.
Ty v ČR ještě zdaleka nedosáhly intenzity a počtů jako v rozvinutých evropských zemích.
Svaz marginálních oblastí od počátku
na tuto skutečnost upozorňoval a prosazoval přesun 15% povolených prostředků z I. do II. pilíře Společné
zemědělské politiky (SZP). Naším cílem
bylo podpořit tyto komodity navýšením
nebo alespoň udrţením výše plošných
plateb s podmínkou chovu zvířat a zastavit rozevírající se nůţky mezi příjmy
níţinných podniků a farem v LFA.
Ministerstvo se však rozhodlo přesunout z I. do II. pilíře místo 15 % pouze
800 mil. Kč, coţ odpovídá cca 3,4 %
roční obálky pro období 2015 aţ 2017,
a 300 mil. Kč představujících cca 1,3 %
finančních prostředků pro roky 2018
a 2019 a zbytek věnovat podpoře citlivých komodit. Z této obálky však
komodita „masný skot― obdrţí částku,
která v ţádném případě nemůţe dorovnat propad příjmů způsobených poklesem podpor z II. pilíře (LFA, EZ apod.)
O podfinancování 2. pilíře PRV se zasadila Agrární komora ČR a Zemědělský
svaz Č R zastup ující zemědělce
z níţinných regionů, kteří vyšší převod
blokovaly. Náš Svaz ţádal o přesun
plných 15 %, jak dokládá naše stanovisko, které otiskujeme v tomto
bulletinu.
Připomínky SMO k nastavení poskytování plateb pro oblasti s přírodními
nebo jinými zvláštními omezeními
V Horní Polici dne 13. ledna 2015
Připomínkové řízení (LFA) (Čj. 86709/2014-MZE-12154)
Váţený pane ministře,
dovolujeme si zaslat připomínky k návrhu nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo
jinými zvláštními omezeními.
Za Svaz marginálních oblastí se projednání uplatněných připomínek zúčastní Ing. Kamil Toman (tel: 737284212,
e-mail: [email protected]). Zároveň si dovolujeme poţádat o písemné vypořádání připomínek na e-mail: [email protected]
Zásadní připomínky:
1) Návrh je v rozporu s preambulí 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013.
Zdůvodnění: Návrh mění dosavadní systém podpor v horských a specifických méně příznivých oblastech tím, ţe nově zavádí
platbu na ornou půdu, navíc bez povinnosti chovat zvířata a naopak výrazně sniţuje platbu na travní porosty s podmínkou
chovu zvířat. Tím se v těchto oblastech ohroţuje zachování stávajících udrţitelných systémů zemědělského hospodaření zaloţených na extenzivních chovech pasoucích se zvířat. Naopak změna dotačních podmínek ekonomicky motivuje k ukončování
stávajících systémů hospodaření (chov zvířat na pastvinách) a motivuje zemědělce k rozorávání luk a pastvin a k ukončováníchovu zvířat tím, ţe zavádí platbu i na ornou půdu bez podmínky chovu zvířat. Bude tak docházet ke zvyšování eroze, sniţování potravinové bezpečnosti a sniţování zaměstnanosti v příhraničních podhorských oblastech.
2) Poţadujeme výrazně sníţit sazby na ornou půdu bez zvířat a z ušetřených prostředků výrazně zvýšit sazbu na travní porosty se zvířaty tak, aby platby přesněji kompenzovaly ušlé příjmy a dodatečné náklady spojené se znevýhodněním dotyčné
oblasti. Poţadujeme dopracovat výpočet újmy u jednotlivých faremních systémů dle výrobního zaměření tak, aby byla ČR
připravena na případné zamítnutí podmínky intenzity na zemědělskou půdu ze strany Evropské komise. V případě, ţe nebude
ze strany EK umoţněna podmínka intenzity na ornou půdu, je na místě vyuţít moţnosti stanovit platby LFA podle faremních
systémů tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost skutečně znevýhodněných zemědělců v méně příznivých oblastech.
3) Degresivita plateb: § 6 odstavec 8 poţadujeme upravit tak, aby se:
A) degresivita u orné půdy zaváděla jiţ od 125 ha, zatímco u travních porostů aţ od 1000 ha, protoţe orná půda díky osminásobným trţbám z jednotky plochy vůči travním porostům dříve dosáhne úspor z rozsahu;
B) velikost ţadatele posuzovala i výměrou zemědělské půdy mimo LFA, protoţe rovněţ pomáhá ţadateli dosahovat úspory
z rozsahu.
4) § 9 a § 10 – navrhujeme odstupňovat sníţení plateb mírnějším způsobem, protoţe 1, 2, 3 a 4 dny jsou opravdu velmi
krátké lhůty. Navrhujeme v případě, ţe zemědělec splní 0,2 VDJ/ha prodlouţit období na 1, 7, 14 a více neţ 14 dnů pro sniţování, respektive neposkytnutí platby. Nastavení kontrolního systému na takto přísnou podmínku postrádá opodstatnění,
zvláště pokud je vyţadováno pouze na jednom z dotovaných druhů zemědělské kultury.
S úctou
Ing. Milan Boleslav
Předseda Svaz marginálních oblastí
Stanovisko k materiálům Ústavu
zemědělské ekonomiky a informací
a Ministerstva zemědělství ČR
Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP), Svazu marginálních oblastí
(SMO) a Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS) k materiálům Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a Ministerstva zemědělství ČR (Mze) představených
dne 12.12. 2013 na Kulatém stole ministra zemědělství k nastavení rozdělování podpor
a Společné zemědělské politice pro a po roce 2014. Toto společné stanovisko vydávají ČMSZP, SMO a ČSCHMS jako svazy zastupující zemědělce, kterých se nejvíce dotýká hospodaření v tzv. LFA oblastech (oblastech s přírodními omezeními). Stanovisko bylo vytvořeno po
důkladném prostudování předložených materiálů a na jejich základě provedených výpočtů.
Stanovisko:
1. Představené materiály jsou koncipovány tak, ţe v ţádném případě nereflektují ministerstvem zemědělství
(Mze) a ministry zemědělství bez rozdílu (Fuksa, Bendl, Toman) deklarovanou
podporu ţivočišné výroby. Materiály
také ve své analýze zásadně podceňují
rizika spojená s tím, Ţe se zemědělci
v LFA oblastech zachovají trţně a začnou rozorávat trvalé travní porosty na
ornou půdu nebo opustí, či značně
omezí chov přeţvýkavců.
Přestoţe na to bylo Mze i jednotliví
ministři opakovaně upozorňováni, materiály stále nereagují ani na změnu
celkových obálek v rámci jednotlivých
pilířů mezi finančními obdobími 2007 –
2013 a 2014 – 2020 (v I. pilíři (přímé
platby) dochází k nárůstu prostředků
na 133,9 % (cca + 5,56 mld. Kč ročně)
a ve II. pilíři (LFA oblasti, AEO a v jeho
rámci ekologické zemědělství, investice) dochází k poklesu prostředků na
78,83 % (pokles o 21,2 % => cca 2,79 mld. Kč ročně)1
Protoţe Evropská komise si je vědoma,
ţe takováto nerovnováha způsobí
v některých členských zemích struktu-
rální problémy (zejména v zemích, které obdobně jako Česká republika mají
většinu zemědělských ploch v méně
úrodných oblastech), umoţňuje těmto
zemím převést aţ 15 % z I. do
II. pilíře.
2. Lze naopak říci, ţe tyto materiály,
tak jak jsou navrţeny, jdou proti deklarovaným cílům (podpora ţivočišné
výroby, zaměstnanosti a podnikání
v horských a podhorských oblastech)
a v oblastech LFA zásadním způsobem
sniţují konkurenceschopnost zemědělství (mj. i značným sníţením schopnost i s p o l ufi na nc o va t z e m ě d ě l c ům
investiční akce), a tím pádem i zaměstnanost.
3. Svazy jsou nuceny konstatovat, ţe
ţádný z nich nemůţe souhlasit s navrhovanými materiály a i nadále jsou nuceny poţadovat převod 15 % finančních prostředků z I. do II. pilíře (v případě České republiky by převod 15 %
z I. do II. pilíře ročně činil částku 3,27
mld. Kč => I. pilíř by i tak byl ročně
oproti stávajícímu období posílen
o 2,29 mld. Kč!
Je přitom nutno konstatovat, ţe i v případě tohoto přesunu bude II. pilíř stále
deficitní, protoţe jeho prostředky nebudou stačit ani na zachování reálné hodnoty kompenzačních plateb AEO a LFA,
tak jak byly vyčísleny ministerstvem
zemědělství potřeby pro zachování
kontinuity a rozsahu opatření na odborné skupině Programu rozvoje venkova
dne 8.10.2013.2
Bez uvedeného převodu se prudce
zhorší důchodová situace zejména
u těch zemědělců, kteří hospodaří
v horských oblastech na trvalých travních porostech (TTP) s masným skotem. Situace se v jejich případě ještě
zhorší o skutečnost, ţe v případě podpor LFA je navrţeno, aby dotace byla
v LFA směřována na veškerou zemědělskou půdu. Dnes je v oblastech LFA
cca 850 tis. ha TTP, zemědělské půdy
je však v oblastech LFA cca 1.600 tis.
ha => pokud nedojde k navýšení finančních prostředků, dojde jiţ v roce
2014 v případě dotací LFA ke sníţení
současných sazeb aţ o 50 %!
4. Aby bylo moţno ekonomicky řešit
problémy zemědělství LFA oblastí, navrhují svazy zmiňovaný převod 15 %
finančních prostředků z I. do II. pilíře
řešit za těchto podmínek:
- finanční prostředky převést prioritně
do sazeb AEO a LFA v uvedeném
pořadí,
- nezavádět ţádný umělý strop (jak to
navrhují předkládané materiály)
2,3 miliardy Kč pro oblast LFA – dnes
ţádný takovýto „strop― neexistuje,
- peníze „vrácené― z degresivity na LFA
převést ve prospěch investic do zemědělství – a tím podpořit konkurenceschopnost českého zemědělství,
- pro vstup do podpor LFA stanovit jako
minimální moţné zatíţení 0,4 DJ na ha
+ 70 % trvalých travních porostů z obhospodařované plochy,
- zúţit vymezení LFA oblastí z navrhovaných 50 % zemědělské půdy ČR na
mnohem únosnějších a z pohledu budoucích závazků podstatně lépe
„ufinancovatelných― cca 30% zemědělské půdy – tak jak je/bylo ze strany
Mze navrhováno v tzv. „uţší― variantě
vymezení LFA oblastí.
Na II. pilíř je dominantně vázána ţivočišná výroba, jejíţ podpora je dle deklarací Mze jednou z jejích zásadních
priorit. Vzhledem ke skutečnosti, ţe do
budoucího finančního období (v porov-
nání s předchozím finančním obdobím)
je rozpočet II. pilíře poníţen (pro roky
2014 a dále) o 21,2 %, vzhledem
k tomu, ţe podpora LFA by měla být
vyplácena na veškerou zemědělskou
půdu a vzhledem k tomu, ţe
i platby AEO a LFA musí reagovat na
růst nákladů, je převod 15 % jen částečnou kompenzací uvedeného poníţení
a rozšíření podporované plochy LFA.
Protoţe zejména zemědělci hospodařící
v horských LFA nemohou vţdy jednoduše přejít na jiný způsob hospodaření
(např. zasetím jiné trţní plodiny)
a kompenzovat tak růst nákladů rostlinnou produkcí, nemluvě o tom, ţe
toto není cílem zemědělské politiky EU,
je správné nastavení zemědělské politiky a výše dotací vysoce citlivou záleţitostí, ovlivňující ţivot ve venkovském
prostoru v horských a podhorských oblastech na dlouhé roky, ne-li desetiletí.
Znamenalo by to i dopady na státní
rozpočet České republiky. S vysokou
pravděpodobností by nastal výpadek
příjmů státního rozpočtu, neboť zemědělci v LFA oblastech platí a splácí státu
nakoupenou zemědělskou půdu + movitý a nemovitý majetek z privatizačních smluv z 90. let. Také by to
znamenalo zvýšené výdaje,
vodu vyplácení podpor nově
naným, jejichţ uplatnění na
je vzhledem ke kvalifikaci
téměř nemoţné.
a to z důnezaměsttrhu práce
a regionu
V Praze dne 9. ledna 2014
Ing. Miroslav Vráblík
Předseda Český svaz chovatelů
masného skotu
Lubomír Burkoň
Předseda Českomoravský svaz
zemědělských podnikatelů
Ing. Milan Boleslav
Předseda Svaz marginálních oblastí
Poznámky:
1
) Jedná se o propočty uskutečněné na čísla,
která byla dána k dispozici zástupci Mze dne
30. srpna 2013 při výstavě „Země živitelka“
v Českých Budějovicích
2
) Varianty rozpočtu pro opatření PRV při
85% míře kofinancování z EZFRV (tvoří
přílohu tohoto stanoviska)
Skutečná cena levných potravin
Intenzifikace chovů a jejich dopad na zemědělství a potraviny– článek, který vznikl
na základě přednášky Farmageddon, která se konala 20.1. 2015 v Senátu Parlamentu
České republiky.
TOMÁŠ UHNÁK
„Je nesmyslné odvést zvířata z pastvin,
zavřít je do velkochovů a krmit je tím,
co vypěstujeme,― říká Philip Lymbery,
autor knihy Farmageddon.
Lymbery
Vloni vydaná kníţka Farmageddon Philipa Lymberyho vzbudila v Británii patřičný rozruch. Popisuje totiţ katastrofální stav současné výroby potravin,
zejména masa, a nabízí alternativy.
L ym b e r y j e z á r o v e ň ř e d i t e le m
organizace Compassion in WorldFarming (Soucit ve světovém zemědělství), jejíţ česká pobočka mu v úterý
20. ledna uspořádala přednášku na půdě Senátu České republiky. Při té příleţitosti vznikl následující rozhovor.
Procestoval jste svět, abyste na
vlastní oči viděl negativní dopady
průmyslové produkce potravin. Napsal jste, že „zvířata trpí, životní
prostředí trpí, lidé trpí. Je to čiré
zoufalství, beznaděj, destrukce životního prostředí.“
Je současný stav skutečně tak deprimující?
Touto tematikou se zabývám uţ dvacet
pět let a často jsem uvaţoval nad tím,
jestli náhodou nepřeháníme, jestli neděláme věci horší, neţ skutečně jsou.
Ale kdyţ jsem se vydal do Severní
a Jiţní Ameriky, Evropy a Číny, pochopil jsem, ţe situace je ještě mnohem
horší, neţ jsem si myslel. Je tu ale zároveň i naděje – nakrmit planetu humánním a udrţitelným způsobem není
zase tak sloţité. Měli bychom prostě
vrátit domácí zvířata tam, kam patří,
do farem, na louky se pást. Prasata
a drůbeţ krmme tím, co nesníme.
Zemědělský průmysl nám tvrdí, ţe ho
potřebujeme, chceme-li nasytit svět.
Světová populace vzrůstá, v současnosti tu máme sedm miliard lidí a za
nějakých třicet, čtyřicet let to bude devět nebo deset miliard. Jak je máme
všechny uţivit? Tak nás děsí velkový-
robci. Jenţe my ţijeme v dostatku,
aspoň co se týče jídla, a to uţ nám neříkají. Současný potravinový systém,
který ještě není zcela ovládán průmyslovou produkcí, vyrábí dost jídla, aby
nasytil aţ čtrnáct miliard lidí. Problém
je v tom, ţe půlku z toho vyhodíme.
Vyhazujeme jídlo doma, vyhazují ho
v supermarketech i v zemích takzvaného třetího světa, protoţe nemají peníze
na vybudování skladišť nebo nákup lednic. Největším mrháním potravinami je
ale krmení zvířat ve velkochovech plodinami, jeţ mohou jíst i lidé – obilninami, zrním a sójou. Kdybychom všechny
tyto obiloviny a sóju rozloţili po zemi,
pokrylo by to území celé Evropské unie.
Mohli bychom tím uţivit další čtyři miliardy lidí. Netvrdím, ţe bychom měli jíst
více obilovin nebo ţe bychom měli být
vegetariány. Jen říkám, ţe bychom neměli vyuţívat vzácnou ornou půdu na
to, abychom na ní pěstovali krmivo pro
zvířata ve velkochovech. Těmto zvířatům by se mnohem lépe dařilo, kdybychom je nechali pást se na louce, coţ je
přirozenější způsob jejich krmení. Je
nesmyslné odvést zvířata z pastvin,
zavřít je do velkochovů a krmit je tím,
co vypěstujeme. Tvrdím, ţe velkochov
zvířat je neefektivní, neudrţitelný
a hlavně vůbec není nutný.
Bylo by možné prostě jen otevřít
velkochovy a vypustit zvířata na
pastviny a louky, aniž bychom snižovali jejich počet? Už dnes je krav
tolik, že jejich chov znečišťuje
vzduch více než auta. Co s obrovskou poptávkou po masu v USA
a Číně?
Na americkém ministerstvu zemědělství provedli výzkum, který ukázal, ţe
krávy, které se pasou na loukách, způsobují mnohem menší znečištění neţ ty
v konvenčních chovech. Ţivotní prostředí bychom rovněţ znečišťovali méně, pokud bychom konzumovali méně
mléčných výrobků a masa. Sníme-li
jich o polovinu méně, na evropské
úrovni by to způsobilo čtyřicetiprocentní sníţení skleníkových plynů. Cílem by
tedy měla být střídmost v konzumaci
masa a mléka. Krmivo pro zvířata ve
velkochovech se pěstuje za pomocí
umělého hnojiva a pesticidů. Produkce
monokulturních plodin je nejen nehospodárná, ale také ničí biosféru. Konfucius si všiml jiţ před dvěma tisíci lety,
ţe naše přeţití závisí na několika centimetrech kvalitní půdy a na tom, ţe občas zaprší. Konvenční zemědělství na to
nějak pozapomnělo. V Británii se píše o
tom, ţe vzhledem ke špatnému stavu
britské půdy tu zbývá uţ jen stovka
sklizní – potom zůstane půda uţ úplně
mrtvá. Tento problém se týká celé Evropy. Kvalita půdy na celém světě se
neustále zhoršuje. Pesticidy hubí obrovské mnoţství hmyzu, divoké květiny
a další rostliny, takţe chybí včely, které
by plodiny opylovaly. Ptáci, kteří poletovali na polích, také mizí. Jeden britský odborník ve státních sluţbách přímo tvrdí, ţe konvenční zemědělství
škodí ptactvu. Krmení domácích zvířat
vypěstovanými obilovinami je čtyřicetkrát náročnější na spotřebu vody neţ
pasení. Jestliţe se něco nezmění, přijde
Farmageddon.
Jak jste vůbec přišel na název své
knihy?
Kdyţ jsem byl v Kalifornii, viděl jsem
tisíce krav v bahnitém výběhu a mandlovníky, kam jen oko dohlédlo. Stál
jsem mezi těmi perfektně seřazenými
stromky a řekl jsem své kolegyni
a spoluautorce knihy Isabel Oakeshottové: „Poslouchej.― Víte, co jsme slyšeli? Nic, úplné ticho. Ani ptáček nezazpíval, ani včela nezabzučela. Nic takového tam totiţ nebylo. Ekosystém
zkolaboval. Kalifornie proto dováţí čtyřicet miliard včel třemi tisíci náklaďáky
a na své pole umisťuje umělé úly. Přírodní procesy, jako například opylování, neprobíhají. Po šesti týdnech jsou
úly zase naloţeny na náklaďáky a jedou
do dalšího státu s obdobnými problémy. To je to, čemu někteří říkají
„udrţitelná intenzifikace zemědělství―.
Isabel, která píše o politice, mi pak
řekla: „To není vize budoucnosti, to
spíš vypadá jako Farmageddon.― A tak
vznikl název knihy.
Můžete vysvětlit politiku levného
jídla? V Česku se jedná o velký problém. Spotřebitelé se zajímají především o nízkou cenu, a ne o kvalitu nebo původ zboží.
Levné jídlo je skutečně váţná politická
otázka. Jedná se většinou o jídlo velmi
nevalné kvality, s větším mnoţstvím
nasycených tuků, soli, cukru a naopak
menším mnoţstvím omega-3 mastných
kyselin a dalších zdravých ţivin. Ve
skutečnosti za tyto potraviny platíme
třikrát víc. Jednou u kasy, po druhé
z našich daní a po třetí vlastním zdravím, znečištěním vody v důsledku úniků umělého hnojiva do vody a vůbec
ohroţením ţivotního prostředí. Takţe se
ptám, jak dlouho si můţeme ještě dovolit platit tak vysokou cenu za takzvané levné jídlo.
Na druhé straně kvalitní jídlo, bio
produkce se v Česku považuje za
luxus, který není dostupný pro
všechny. Nemáme ale všichni právo
na výživné a zdravé jídlo?
Zcela souhlasím, právo na kvalitní
a výţivné jídlo mají mít všichni. V bohaté Evropě platíme z našich daní padesát miliard eur kaţdý rok na dotace
zemědělcům. A pak někdo řekne, ţe je
v pořádku, kdyţ lidé s nízkými příjmy
musí krmit své děti nekvalitními výrobky. To je skandál. Jídlo v Británii nebylo
nikdy tak laciné. Zároveň vidíme, jak
čím dál více lidí trpí obezitou způsobenou nekvalitní stravou. Je tu čím dál
větší počet potravinových bank. Před
třemi či čtyřmi roky jste o nich vůbec
neslyšeli. Trpíme nedostatkem jídla,
protoţe náš potravinový systém je nefunkční. Úkolem pro 21. století není
průmyslově vyprodukovat co nejvíce
stravy, ale poskytnout kvalitní jídlo
a učinit tak udrţitelným způsobem.
Ve své přednášce jste zmínil, že
nám hrozí nová industrializace. Co
tím myslíte?
Znamená to, ţe Evropa je pod čím dál
větším tlakem, aby své potravinové
zásoby vyráběla ve velkém – nastrkala
krávy po tisících do obrovských kravínů, kuřata a prasata do velkochovů,
pěstovala ve velkém monokultury izolované od přírody, napuštěné chemikáliemi. Opakuje se mantra, ţe pokud chceme vyrábět více, je nutné tyto systémy
budovat. Ale jak uţ jsem řekl, nepotřebujeme vyrábět více, máme dost. Kdo
a proč to tedy říká? Jsou to zkrátka ti,
kterým jde o zisk.
Jaký je váš názor na geneticky modifikované potraviny? Setkal jste se
s nějakými následky, které to má?
Spíše neţ s následky, které to má na
lidi, kteří je konzumují, jsem si všiml
důsledků pěstování GMO imunních vůči
herbicidům. To znamená, ţe mohou být
ještě více chemicky ošetřeny pesticidy.
Mluvil jsem s matkou dítěte, které
téměř zemřelo, kdyţ byl jejich domov
zamořen pesticidy. Mluvil jsem s lidmi,
kteří věří, ţe obyvatelé jejich města
trpí rakovinou kvůli odpadnímu kanálu,
kterým odtéká odpad vznikající při pěstování geneticky modifikované sóji.
Obhájci GMO rovněţ hovoří o nutnosti
nasytit svět. Ale GMO produkce nesytí
svět, ale velkochovy.
Jednou z aktuálních otázek, nad
nimiž se v Evropě diskutuje, je dohoda o svobodném obchodu mezi
USA a Evropskou unií, známá pod
zkratkou TTIP. Kritici poukazují na
řadu negativních důsledků, které
by její přijetí mohlo mít pro kvalitu
potravin. Jak se na to díváte?
S velkou obavou. Dělá mi starost
smlouva, která chce zrovnoprávnit
standardy, jeţ platí v USA a v Evropě.
Co se týče péče o zvířata, je Evropa
daleko před USA. S přijetím TTIP by se
mohlo stát, ţe bychom ztratili vše, co
jsme v posledních dekádách na poli
stravování a zemědělství vybojovali.
Organizace, kterou jsem zaloţil, proti
tomu lobbuje všude v Evropě a především v Bruselu – ve spolupráci s dalšími organizacemi působícími na poli veřejného zdraví, ekologie a podobně.
Jaká je role národního státu v této
problematice? Měl by podporovat
alternativní způsoby zemědělství?
Měl by do toho zasahovat?
Bezpochyby. Situace je natolik váţná,
ţe by se v tom vlády měly angaţovat.
Musí změnit svou politiku, abychom se
mohli odpoutat od průmyslové produkce potravin. Politici musí poukázat na
to, ţe alternativy existují, a podpořit je.
Musí zajistit, aby všichni měli právo na
zdravou, hodnotnou a organickou
stravu.
Podporujete lokální alternativy,
například nové typy družstevnictví?
Jak se na ně díváte?
Ano, věřím, ţe komunitou podporované
zemědělství je jedním z důleţitých
řešení. Stát by si měl váţit komunit,
které se umí postarat o vlastní potravinovou soběstačnost. Trpíme falešným
pocitem bezpečí, co se týče stravy.
Zdroje jsou čím dál omezenější a přijde
den, kdy si budeme přát, abychom bývali nepromrhali to, co jsme měli v minulosti a co bychom dnes snad stále
ještě mohli mít v budoucnosti – udrţitelný potravinový systém, který je nám
přímo k dispozici.
Jak se o to můžeme zasadit my,
obyčejní občané?
Můţeme ledacos. Máme moc přispět ke
změně světa uţ jenom tím, ţe změníme
své stravování. Radil bych lidem, aby si
vybírali potraviny z farem spíše neţ z
továrny. Vyhýbejte se potravinám, které jsou sice označovány jako farmářské, ale je to jen líbivý nápis na produktu z továrny. A nepřejídejme se. Je
to lepší pro naše zdraví, ţivotní prostředí i potravinový systém.
(převzato z A2larm)
předseda Ing. Milan Boleslav
Horní Police čp. 1
471 06 Česká Lípa
tel/fax: 487 861 368
www.lfa.cz
[email protected]
Download

Info bulletin SMO leden-březen 2015