obChoDní RejstříK
Přehledný výběr novinek k 1. 1. 2014
DoPRoVoDná legislatiVa noZ
Co nového přináší schválená legislativa?
DaňoVé ZmĚny
Přehled nejdůležitějších změn v souvislosti s rekodifikací
PRáVní aKtuality
LEGAL UPDATE
2 / 2013
editorial
Tento krátký úvodník píšu jen několik hodin po slavnostním vyhlášení naší advokátní kanceláře PRK Partners právnickou
firmou roku 2013 v kategorii domácích kanceláří. Stalo se tak na slavnostním večeru 11. listopadu pod patronací ministryně
spravedlnosti České republiky Marie Benešové a České advokátní komory. Podobného ocenění se nám nedostalo poprvé,
vysoké ocenění ve dvacátém roce naší existence, kdy se radujeme z dvaceti let úspěchů a zároveň se nad svou prací
hlouběji zamýšlíme, považuji však za symbolické. A nesmírně si ho vážím, stejně jako všichni kolegové v PRK Partners.
V nedávném rozhovoru jsem byl tázán, proč právní firma považovaná za velmi kvalitní a úspěšnou, nebo elitní, prestižní
a renomovanou, jak někteří rádi říkají, nevykazuje často takové zisky jako leckterý nepříliš skrupulózní právník, jemuž
by se podobného ocenění nikdy nedostalo. Víme z vlastní zkušenosti, proč tomu tak je – kvalita není levná, a poctivá
právní analýza a přesná formulace u složitých případů je pracná, někdy až bolestivě pracná. Kvalitní právník přitom
ovšem nezapomíná, že i advokátní kancelář musí přežívat a prosperovat jako byznys, který si na sebe musí vydělat
a přitom dosahovat přiměřeného zisku a motivovat všechny spolupracovníky. Jsme ve vysoce konkurenčním
podnikání, přitom jsme však v podnikání zvláštního typu, kde neustále hledáme a obnovujeme rovnováhu mezi
poskytovanou odbornou službou a hospodářským výsledkem. Vzpomínám v této souvislosti na pronikavý pohled
amerického autora Marka Stevense, který se nad tímto vztahem zamýšlel u jiné, právníkům však velmi blízké
profese – u velkých účetních, auditorských a poradenských firem: „For generations, members of these huge
influential practices considered themselves professionals who happened to be in business. But beginning in
the 1980s, this view flip-flopped: increasingly they saw themselves as businessmen who happened to be
professionals. This distinction is critical.“
Stejně významnou událostí našeho jubilejního roku pro nás byla nedávná (9.–10. října) konference, kterou
jsme spolupořádali s Aspen Institute, na téma „Overcoming barriers to growth“. Byla to konference
k 20. výročí České republiky, proto i ona pro nás byla ve dvacátém roce naší existence symbolická.
Velice se vydařila jak díky zvolené tematice, tak proto, že se na ní k diskuzi o budoucnosti sešli, aktivně
vystupovali a své názory vzájemně konfrontovali významní představitelé různých oborů a sektorů.
Multifunkční a víceoborový pohled na každý složitější společenský problém je dnes pro překonávání
překážek a zábran dalšího růstu snad to nejdůležitější. Vždyť nám nemůže jít o jakýkoli kvantitativní
růst za jakoukoli cenu, nýbrž o růst společensky prospěšný, lidsky spravedlivý a dlouhodobě
udržitelný. Zájemcům mohu proto jen doporučit, aby nahlédli do stránek Aspen Institute Prague
na www.aspeninstitute.cz nebo si u naší kolegyně Soni Rampulové vyžádali „hard copy“
výsledné publikace.
Všem našim klientům, příznivcům a kolegům chci ještě jednou jménem celého kolektivu PRK
Partners poděkovat za přízeň, přátelské vztahy a zajímavou spolupráci.
Těšíme se na spolupráci i v dalších létech!
Jménem PRK Partners
Radan Kubr
obsah
Editorial
Obsah
1
Doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku
2
Co nového přináší schválená legislativa?
Obchodní rejstřík
3
Přehledný výběr novinek k 1. 1. 2014
Pracovní právo
4
Dopady nového občanského zákoníku do pracovního práva
Nemovitostní právo
6
Vklad práva do katastru nemovitostí bude trvat déle než nyní
Překroutí rekodifikace vodovody a kanalizace?
K některým aspektům nemovitostního práva
11
Rekodifikace soukromého práva
Některé praktické výkladové otázky ohledně zajištění, a zástavního práva především, v NOZ
Daňové zákony
15
Vybrané daňové změny v souvislosti s rekodifikací soukromého práva
Novinky z PRK Partners
20
PRK Partners třetí společensky nejodpovědnější firmou v České republice
Robert Němec a Jan Kohout, partneři PRK Partners, zvoleni do vrcholných orgánů ČAK
PRK Partners nejlepší národní právní firmou v České republice
English summary
21
PRK Partners Váš průvodce novým
občanským zákoníkem
1
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Doprovodná legislativa k NOZ
Co nového přináší schválená legislativa?
Autor:
JUDr. Petr Bezouška Ph.D.
Poslanecká sněmovna 8. 8. 2013 ještě před svým rozpuštěním schválila všechny návrhy zákonů, které jsou více či
méně potřebné k tomu, aby mohly být nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích účinnými od 1. 1. 2014. Dne 12. 9. 2013 návrhy posuzoval Senát s tím výsledkem, že drtivou většinu z nich schválil (zamítl
pouze daňové změny a návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, tedy ty návrhy, které nejsou z hlediska
rekodifikace nezbytné, navíc daňové změny posléze schválil ve formě zákonného opatření). Co nového tedy
schválená legislativa přináší?
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva
(z. č. 303/2013 Sb.)
Tento zákon lze označit za sběrný, neboť novelizuje 71 jiných zákonů. Spousta právních předpisů totiž navazuje
na stávající občanský či obchodní zákoník a počítá s věcnými řešeními, která dosavadní právní předpisy přinášejí.
Pokud se tedy změnila úprava v NOZ či v zákoně o obchodních korporacích, je třeba, aby se změnil i příslušný
právní předpis. NOZ též přináší některé terminologické změny. K jejich promítnutí však navrhovaný zákon přistupuje
jen někdy. Jedná se o situaci, kdy se právní předpis novelizuje z jiného věcného důvodu. I nadále se tak v některých
právních předpisech budeme setkávat se starou terminologií. S tím si však NOZ poradí, neboť stanoví, že dovolávajíli se jiné právní předpisy ustanovení, která se novým občanským zákoníkem zrušují, vstupují na jejich místo
ustanovení NOZ.
Konkrétní změny se týkají např. zákonů v oblasti podnikání a finančních trhů (živnostenský zákon, zákon o bankách,
zákon o podnikání na kapitálovém trhu), právních předpisů v oblasti oceňování majetku, pojištění či dražeb (zákon
o oceňování majetku, zákon o pojišťovnictví, zákon o veřejných dražbách), ochrany spotřebitele (zákon o ochraně
spotřebitele, zákon o regulaci reklamy) nebo oblasti pracovněprávních vztahů (zákoník práce).
Zákon o zvláštních řízeních soudních (z. č. 292/2013 Sb.)
Jedná se o právní předpis z oblasti procesního práva a bude existovat vedle občanského soudního řádu. Jeho obsah
tvoří taxativní výčet všech nesporných řízení (která lze zahájit i bez návrhu stran, na jejichž řešení je veřejný zájem
a kde soudy vyšetřují a nevycházejí pouze z toho, co jim předloží sporné strany). Tato řízení byla doposud upravena
právě v občanském soudním řádu, z něhož jsou vypuštěna. V zákoně nalezneme např. řízení ve věcech opatrovnictví
člověka, řízení o povolení uzavřít manželství, řízení ve věcech osvojení, řízení o prohlášení člověka za mrtvého, řízení
o umoření listin, řízení ve věcech kapitálového trhu, nebo řízení o pozůstalosti včetně likvidace dědictví.
Zcela nová jsou řízení navazující na novou právní úpravu v NOZ: řízení o některých podpůrných opatřeních, řízení
o prohlášení člověka za nezvěstného, řízení o přivolení k zásahu do integrity, řízení ve věcech svěřenského fondu,
řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.
Zákon, kterým se mění občanský soudní řád (z. č. 293/2013 Sb.)
Zásah do dosavadního základního procesního předpisu je celkem dramatický. Jak je uvedeno výše, vypouští se
z něj všechna zvláštní řízení a občanský soudní řád se tak nově bude týkat pouze sporných řízení. Dochází však
i k dalším změnám, které vyvolává rekodifikace, ať jsou věcného nebo terminologického rázu. Z věcných změn
můžeme zmínit především změny vyvolané procesněprávní reflexí nového hmotného práva, které zavádí zcela nové
hmotněprávní instituty a modifikuje již zavedené instituty. V nalézacím řízení jde o úpravu věcné příslušnosti (odraz
zrušení duality soukromého práva, tj. paralelní úpravy občanského a obchodního práva), umožnění nápomoci
při rozhodování i v průběhu občanského soudního řízení či úprava navazující na ochranu držby podle NOZ. Mezi
nejzásadnější věcné změny ve vykonávacím řízení patří: výkon rozhodnutí na dávky ze zaopatřovacích smluv,
vyloučení některých věcí z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, procesní promítnutí nově zavedeného
institutu pachtu a práva stavby do výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí a závodu, anebo procesní úprava
prodeje rodinného závodu, která reflektuje nový institut rodinného závodu.
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (z. č. 304/2013 Sb.)
Cílem zákona je především zajistit funkčnost veřejného rejstříku právnických osob, o nichž nový občanský zákoník
stanoví, že se mají zapisovat do veřejného rejstříku, případně o nichž právní předpisy stanoví, že se mají zapisovat
2
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
do obchodního rejstříku. Systém je sice vystavěn na stávající aplikaci obchodního rejstříku a přebírá jeho principy, ale
návrh zákona nepředpokládá vytvoření jednoho obecného veřejného rejstříku, kde by se vše zapisovalo do jednoho
rejstříku, ale dílčí rejstříky, které sice budou vedeny systémově jednotně, ale věcně se budou odlišovat. Zákon
obsahuje nejen úpravu hmotného práva, navazující zejména na NOZ a ZOK, ale také procesní část, kam se přebírá
dosavadní úprava z OSŘ.
Významnou novinkou, na kterou je třeba upozornit, je možnost přímých vstupů notářů. Odhaduje se, že až 1/3
veškerých zápisů provedených v obchodním rejstříku má podklad v notářském zápisu. Zápis prostřednictvím notáře
však nebude povinný, účastníci si budou moci alternativně vybrat, zda zápis provede rejstříkový soud, nebo zda jej
provede notář.
Do zákona se přebírá i regulace spolkového rejstříku. Nově tak budou zápisy skutečností o spolcích provádět
rejstříkové soudy. Do rejstříku spolků se též budou zapisovat pobočné spolky, odborové organizace, organizace
zaměstnavatelů, jejich pobočné organizace a pobočné spolky zahraničních spolků. Pokud jde o rozsah
zapisovaných údajů, vychází se z toho, že budou v zásadě shodné jako údaje o jakékoli jiné korporaci.
Obchodní rejstřík
Obchodní rejstřík a jeho úprava od ledna 2014
Autorky:
Mgr. Zuzana Zuntová LL.M., Mgr. Alena Beránková
V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), zákona o obchodních korporacích
a družstvech (zákon č. 90/2012 Sb.) a celé řady dalších legislativních změn v oblasti soukromého práva účinných
od 1. ledna 2014 dochází také ke změně právní úpravy obchodního rejstříku. Návrh zákona o veřejných rejstřících
právnických a fyzických osob (dále jen zákon o veřejných rejstřících) byl Senátem schválen 12. září 2013. Dosavadní
úprava obsažená v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění) bude od 1. ledna 2014 obsažena
ve zvláštním předpise s tím, že nový občanský zákoník se bude veřejným rejstříkům a základním údajům do nich
zapisovaným věnovat pouze obecně (ustanovení § 120 a 121) a ve zbytku odkáže na speciální úpravu.
Zákon o veřejných rejstřících v sobě spojuje hmotněprávní i procesní úpravu, kterou zčásti převzal z občanského
soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Dále se předpokládá návaznost na speciální zákon o zvláštních řízeních
soudních, jehož návrh byl Senátem schválen také 12. září 2013.
Dále uvádíme přehled stěžejních změn, které zákon o veřejných rejstřících přináší.
Předregistrace názvu obchodní korporace
Novinkou v úpravě skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku je možnost tzv. předregistrace názvu založené
obchodní korporace. Podle ustanovení § 48 odst. 2 rejstříkový soud zapíše do obchodního rejstříku obchodní firmu
řádně založené obchodní korporace, navrhnou-li to všichni zakladatelé. K návrhu jsou zakladatelé povinni přiložit
zakladatelské právní jednání. Rejstříkový soud následně obchodní firmu vymaže, nebude-li podán návrh na zápis
takové obchodní korporace do 1 měsíce od zápisu její obchodní firmy.
Nová úprava tak přináší pro zakladatele obchodní korporace možnost rezervovat si obchodní firmu (název korporace)
po dobu 1 měsíce mezi založením obchodní korporace a podáním návrhu na její zápis do obchodního rejstříku. Pro
podnikatele to může představovat způsob, jak předběžně ochránit svůj nápad a zabránit jiným osobám v zápisu jimi
zvolené obchodní firmy.
Provedení zápisu notářem
Jednou z hlavních změn, které zákon o veřejných rejstřících přinese, je možnost provedení zápisu do obchodního
rejstříku prostřednictvím notáře. Zapisované skutečnosti musí mít podklad v notářském zápise (tzv. podkladový notářský
zápis) a tento zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se
zakladatelským jednáním právnické osoby nebo notáři byly předloženy všechny listiny, které jsou vyžadovány pro
zápis do obchodního rejstříku nebo pro založení do sbírky listin. Vzhledem ke skutečnosti, že v určitých případech
lze uskutečnit některá právní jednání až po sepsání podkladového notářského zápisu (např. v případě splacení
vkladů při založení kapitálové společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu), bude možno provést příslušný zápis
do obchodního rejstříku notářem až poté, kdy je jejich uskutečnění osvědčeno notářským zápisem.
3
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Důležitou podmínkou provedení zápisu je, že zápis může provést pouze notář, který sepsal podkladový notářský
zápis. V případě, že má být zápis proveden na základě více podkladových notářských zápisů, provede notář zápis
pouze za situace, pokud sepsal všechny tyto podkladové notářské zápisy. Notář je povinen provést zápis bez
zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis. Všechny listiny, pokud to jejich povaha umožňuje, budou notářem
převedeny do elektronické podoby a spolu s elektronickým stejnopisem podkladového notářského zápisu budou
vloženy do sbírky listin. Provádění zápisů notářem není považováno za soudní či jiné řízení, ale považuje se za výkon
notářství. Proti zápisu notáře se bude moci zapsaná osoba, jakož i osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem,
domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek,
za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem.
Co se týče provedení zápisu rejstříkovým soudem, zákon přebírá dosavadní procesní úpravu uvedenou
v občanském soudním řádu. Řízení je nadále návrhové, přičemž návrh na zápis lze podat pouze na formuláři (jeho
náležitosti budou stanoveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti). Rovněž lhůta pro zápis rejstříkovým soudem
zůstává 5 pracovních dní.
Nově zapisované údaje do obchodního rejstříku
Mezi nově zapisované údaje patří počet členů statutárního nebo kontrolního orgánu, pokud je členem statutárního
nebo kontrolního orgánu právnická osoba, je nutno uvést i jméno a adresu, popř. bydliště osoby, která ji při výkonu
funkce zastupuje. Zapisuje se i údaj o tom, zda byl členovi orgánu pozastaven výkon funkce. U prokuristy se uvádí,
zda se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, údaj o tom, zda je prokurista oprávněn
zcizit nebo zatížit nemovitou věc, a rovněž se zapisuje, zda mu byl pozastaven výkon jeho funkce. V souvislosti
s přechodnými ustanoveními zákona o obchodních korporacích a družstvech, se do rejstříku zapisuje údaj o tom,
zda se obchodní korporace podřídila zákonu o obchodních korporacích a družstvech jako celku. Do obchodního
rejstříku se zapíše také údaj o převedení, zastavení, nájmu nebo propachtování závodu, příp. údaj o zániku závazků
z těchto smluv. S ohledem na možnost zřízení zákazu zatížení nebo zcizení dle § 1761 nového občanského
zákoníku k podílu v korporaci, lze tento zákaz, pokud byl zřízen jako věcné právo, zapsat do obchodního rejstříku.
Zástavní právo k podílu v korporaci je zapisováno do obchodního rejstříku, ledaže je podíl představován cenným
papírem nebo nesplacenou akcií. U společnosti s ručením omezeným se s ohledem na § 135 a násl. zákona
o obchodních korporacích a družstvech, který umožňuje vydání různého druhu podílů, zapisuje druh podílu a popis
práv a povinností s tím spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a rovněž
údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list. U akciové společnosti se zapisuje počet, forma a jmenovitá
hodnota akcií nebo údaj o tom, že společnost vydá akcie bez jmenovité hodnoty (tj. kusové akcie). Rovněž se uvádí,
zda budou akcie vydány jako zaknihovaný cenný papír nebo budou imobilizovány (dle § 2413 nového občanského
zákoníku). V případě, že akciová společnost vydá různé druhy akcií, uvede dále popis práv a povinností s nimi
spojených alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin.
PRACOVNÍ PRÁVO
Dopady nového občanského zákoníku
do pracovního práva
Autoři:
JUDr. Tereza Erényi LL.M., Mgr. Daniel Vejsada
Nový občanský zákoník a připravovaná doprovodná novela zákoníku práce, jejíž účinnost je předpokládána
k 1. 1. 2014, budou mít své dopady i na oblast pracovního práva. V tomto článku přiblížíme alespoň některé
z těchto dopadů.
Zdánlivost právního jednání
V pracovním právu se bezpochyby projeví nová úprava neplatnosti právního jednání (dříve právních úkonů), která
se bude z většiny řídit obecnou úpravou nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník i nadále rozlišuje
mezi neplatností absolutní a relativní (tedy takovou, které se druhá strana musí dovolat), ale vedle neplatnosti přidává
i novou „nejzávažnější“ kategorii následku vady právního jednání, kterou je tzv. zdánlivost.
4
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Zdánlivost právního jednání pak znamená, že se k takovému právnímu jednání vůbec nepřihlíží, tedy
v podstatě takové právní jednání neexistuje. Nový občanský zákoník tento následek spojuje s nedostatkem
vůle jednajícího nebo vážnosti vůle nebo neodstranitelnou nesrozumitelností samotného jednání. Novela
zákoníku práce ovšem v pracovním právu tuto kategorii výrazně rozšiřuje. Zdánlivým právním jednáním tak
bude také například ústní výpověď, ústní zrušení ve zkušební době či okamžité zrušení pracovního poměru,
a to i ze strany zaměstnance. Zároveň by mohlo být za zdánlivé jednání posouzeno případně i nesrozumitelné
ukončení pracovního poměru, byť písemné. K takovým právním jednáním se nebude přihlížet a nebudou tedy
právně existovat, což znamená, že se neuplatní lhůta 2 měsíců k napadení neplatnosti ukončení pracovního
poměru u soudu. Zaměstnanec tak bude zřejmě moci bez omezení (ovšem v rámci dobrých mravů) namítat, že
pracovní poměr dále trvá.
Postavení slabší strany a formulářové smlouvy
Poměrně zajímavou změnou je nová úprava vzájemného postavení smluvních stran, co se týče jejich rovnosti.
Občanský zákoník sice stanoví, že kdo vůči podnikateli (tedy zaměstnavateli) jedná mimo svou podnikatelskou
činnost (zaměstnanec), předpokládá se o něm, že je slabší stranou. Nicméně zároveň dává zaměstnavateli
možnost prokázání opaku. V případě nedostatku kvalifikovaných manažerů v určitém odvětví si tak lze představit,
že zaměstnanec bude mít při uzavírání pracovního poměru poměrně výhodnou pozici a nebude tak v daném
případě slabší stranou.
Právě určení slabší strany je důležité mimo jiné pro posouzení, zda pracovní smlouva nebo jiné pracovněprávní
ujednání nespadne pod úpravu tzv. formulářových smluv (dle řeči zákona smluv uzavíraných adhezním
způsobem), kdy je výrazněji chráněna slabší strana. O formulářovou smlouvu se jedná v případě, kdy slabší
strana nemá možnost obsah smlouvy ovlivnit. V pracovněprávních vztazích tak půjde zejména o předtištěné
pracovní smlouvy s kolonkami pro vyplnění údajů zaměstnance, které jsou předkládány všem zaměstnancům,
aniž by zaměstnanec prakticky měl možnost vyjednat jiné znění. V takových případech mohou být za neplatná
považována ujednání, která jsou nečitelná (např. pro malé písmo nebo nečitelný font), nesrozumitelná (např.
použitím anglicismů nebo výrazně odborné terminologie) nebo taková ustanovení, která jsou vůči slabší straně
(zaměstnanci) zjevně nevýhodná bez rozumného důvodu. Právě poslední důvod (nevýhodnost bez rozumného
důvodu) může být dle našeho názoru poměrně sporný a až soudní judikatura ukáže, jaká ujednání budou za takto
neplatná v budoucnu považována.
Předsmluvní odpovědnost
Další oblastí, ve které se výrazně promítne úprava nového občanského zákoníku, je sjednávání smluv, protože
zákoník práce nemá pro tuto oblast žádnou speciální úpravu. Novým institutem, který nový občanský zákoník
zavádí, je tzv. předsmluvní odpovědnost, což mimo jiné zahrnuje též povinnost stran budoucí smlouvy nahradit újmu
způsobenou jejím neuzavřením. V pracovním právu se bude jednat zejména o situace, kdy se zaměstnavatel se
zaměstnancem již v podstatě shodnou na nástupu zaměstnance do práce a na podmínkách pracovního poměru
(například na základě tzv. letter of intent), k uzavření pracovní smlouvy ale nakonec nedojde – zaměstnanec dostane
v poslední chvíli lepší nabídku – nebo naopak zaměstnavatel najde vhodnějšího kandidáta. Strana, která odmítne
smlouvu uzavřít, bude povinna druhé straně nahradit újmu, která tím vznikla.
Započtení na mzdu
Nový občanský zákoník také zasáhne do možnosti započtení na mzdu zaměstnance. Podle nedávných rozhodnutí
Nejvyššího soudu bylo potvrzeno, že zaměstnavatel smí jednostranně započíst svou pohledávku vůči mzdě
zaměstnance v takovém rozsahu, ve kterém je mzda postižitelná při výkonu rozhodnutí dle občanského soudního
řádu. Podle ustanovení nového občanského zákoníku bude možné postihnout mzdu zaměstnance nebo odměny
z dohod pouze do výše 50 % mzdy, ovšem zaměstnanci musí vždy zůstat alespoň částka nepostižitelná výkonem
rozhodnutí. Zejména u zaměstnanců s vysokými příjmy tak dojde k výraznému snížení částky, na kterou bude
moci zaměstnavatel jednostranně započíst svou pohledávku.
Statutární orgány
Nový zákon o obchodních korporacích přináší také řadu změn ve vztazích obchodních společností a jejich
statutárních orgánů (jednatelů, členů představenstva). Jako příklad uvádíme, že podle nového znění zákona
pokud nebude odměňování člena statutárního orgánu sjednáno v písemné smlouvě o výkonu funkce schválené
valnou hromadou, je výkon funkce bezplatný. Dochází tak k obratu oproti stávající právní úpravě, kdy platí, že
pokud nebylo výslovně sjednáno, že výkon funkce je bezplatný, náležela za výkon funkce obvyklá odměna.
5
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Nemovitostní právo
Vklad práva do katastru nemovitostí
bude trvat déle než nyní
Autor:
Mgr. Roman Pečenka
Jak jsme vás již v minulých číslech Právních aktualit informovali, spolu s novým občanským zákoníkem nabude
1. ledna 2014 účinnosti i nový katastrální zákon. Přijetí nové úpravy si vyžádaly zásadní změny v oblasti práva
nemovitostí, které rekodifikace přináší. Kromě obnovení zásady superficies solo cedit (tedy povrch ustupuje půdě),
na jejímž základě se budovy znovu stanou součástí pozemků, zavedení nových institutů jako je právo stavby či
pacht, které se budou do katastru nemovitostí zapisovat, nový občanský zákoník také posiluje zásadu materiální
publicity katastru nemovitostí. Po dvaceti letech od obnovení katastru nemovitostí v České republice bude každý
moci spoléhat na informace v katastru nemovitostí zapsané, a pokud z nich bude v dobré víře vycházet, bude
chráněn. Zároveň je však chráněna i osoba, v jejíž prospěch bylo předmětné právo (tj. včetně práva vlastnického)
zapsáno, je-li bdělá svých práv. Nový občanský zákoník jí poskytuje ochranu, která přichází ke slovu po provedení
případně neoprávněného zápisu, tj. ochranu následnou.
Jednou z novinek, které nový katastrální zákon přináší, je možnost podat návrh na zápis elektronicky. Cílem bylo
zrychlit celý proces tak, aby čekání na provedení vkladu bylo co nejkratší. Tento záměr je v souladu s myšlenkou
materiální publicity, neboť ve chvíli, kdy osoby mohou spoléhat na zapsaný stav, měl by být tento co nejaktuálnější,
proto by veškeré změny měly být zapisovány co nejrychleji.
Ovšem palcové titulky o tom, že nový katastrální zákon, spolu s novým občanským zákoníkem, usnadní krádeže
domů, resp. jim nezabrání, neboť nechrání vlastníky a jiné oprávněné osoby dostatečně proti neoprávněným
dispozicím s jejich majetkem, vyvolaly veřejnou poptávku po „zvýšení“ ochrany těchto osob a zákonodárci toto
volání vyslyšeli (jak přiblížíme níže, bohužel). Celá tato mediální hysterie byla naprosto nesmyslná a pouze vypovídala
o zásadním nepochopení nové právní úpravy. V každém případě bylo v rámci legislativního procesu přijato
několik změn, z nichž pouze o některých se dá říci, že přispěly k ochraně vlastníků nemovitostí a jiných
oprávněných; ostatní změny bohužel pouze zkomplikují život všem a povedou k větší neefektivnosti,
nákladnosti a zdlouhavosti procesu všech vkladových řízení.
Zákonodárci v rámci domnělé honby za ochranou práv vlastníků zcela popřeli dlouholeté snažení všech katastrálních
úřadů o maximální urychlení vkladových řízení (což všichni účastníci vyžadují a ocenili by) a do § 18 odst. 1 nového
katastrálního zákona přidali větu, že rozhodnutí o vkladu není možné učinit dříve, než uplyne 20 dnů od odeslání
zprávy dle § 16 odst. 1 nového katastrálního zákona (tj. zřejmě o vyznačení plomby jak je vysvětleno níže).
Zákonodárci patrně vedeni mylnou snahou dát účastníkům více času k případné obraně proti zahájenému řízení
tak způsobili, že vkladová řízení neskončí nikdy dříve než za tři až čtyři týdny od podání příslušného návrhu
na vklad. Tuto lhůtu není možné nijak zkrátit.
Dále, dle § 16 odst. 1 nového katastrálního zákona, jsou katastrální úřady povinny zasílat informaci o vyznačení
„plomby“ (zahájení vkladového řízení). Avšak je velmi nejasné kdy, koho a jakým způsobem musí katastrální úřady
takto informovat.
O zahájení řízení (vyznačení plomby) mají být účastníci řízení „informováni nejpozději den poté, co ke změně došlo“.
Ovšem ke změně může dojít až rozhodnutím o vkladu. Zákonodárci nám tak vytvořili bludný kruh. Domníváme se
však, že jediný možný a správný výklad je takový, že informace o vyznačení plomby musí být odeslána účastníkům
řízení nejpozději den po vyznačení plomby samotné (tudíž nikoli po vyznačení „změny“).
Pochybnosti taktéž budí okruh osob, které mají být o vyznačení plomby informovány. Katastrální úřad má informovat
„vlastníka nemovitosti a jiného oprávněného“. Z doslovného výkladu plyne, že by tak měli být například informováni
i zástavní věřitel nebo oprávněný z jakéhokoli věcného břemene, kteří nejsou ani účastníky daného řízení, a zároveň
nemusí být informován nabyvatel práva (nepodaří-li se udržet a prosadit výklad, že je „jiným oprávněným“). Další věta
toho samého odstavce sice hovoří o „účastnících vkladového řízení“, avšak pouze ve vztahu ke službě hlídacího psa.
6
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Posledním nedostatkem předmětného ustanovení je velmi náročné určení pro katastrální úřad, jakým způsobem
má uvedené osoby informovat, když se vzájemně částečně překrývají a částečně vylučují doručování do datové
schránky, písemně poštou, e-mailem či SMS zprávou, a to v závislosti na postavení adresáta a možnosti, kterou si
zvolí na návrhu na vklad či v rámci služby sledování změn.
Naproti tomu velmi pozitivně hodnotíme další změny, které nový katastrální zákon zavádí za účelem zvýšení ochrany
vlastníků a dalších oprávněných v době před provedením zápisu:
•zavedení tzv. hlídacího psa (služby sledování změn v katastru). Všechny osoby, kterým svědčí v prováděcím
právním předpise vymezené věcné právo zapsané v katastru nemovitostí, mají možnost poskytnout katastrálnímu
úřadu své kontaktní údaje (e-mailovou adresu či číslo mobilního telefonu) s tím, že v případě zahájení řízení
týkajícího se jejich práva budou touto formou automaticky informovány. Zřízení této služby má být zpoplatněno
jednorázovou úplatou 500 Kč, pokud bude sledováno méně než 50 nemovitostí pro danou osobu. Dotčené
osobě tak má být dána možnost se včas dozvědět o zahájení i takového vkladového řízení, které neiniciovala,
a započít úkony ke své obraně.
•Účastníci vkladových řízení budou nově informováni o provedených vkladech zasláním tzv. změnového výpisu.
Změnový výpis se zasílá do vlastních rukou nejen zástupci účastníka řízení, ale i přímo dotčené osobě, pokud
byla zastoupena. Pokud by tedy někdo například převedl nemovitost na základě zfalšované plné moci, původní
vlastník by se i tak o převodu měl dozvědět (což je výrazný posun oproti stávající úpravě, kdy je vyrozumíván
pouze zástupce a nikoli zastoupený) a ve lhůtách a způsoby, které stanoví nový občanský zákoník, by se proti
neoprávněnému převodu mohl úspěšně bránit.
Defektní legislativní činnost, kdy návrh zákona byl narychlo a nekoncepčně upravován a doplňován, dala vzniknout
právní úpravě, jejíž nejčastěji aplikovaná část vyžaduje další výklad, zatíží nadbytečnou administrativou katastrální
úřady, účastníky (ale i osoby zcela mimo řízení) zahltí oznámeními a bezúčelně výrazně prodlouží vkladová řízení,
jejichž zkrácení bylo jedním z původních cílů nové právní úpravy. Navíc bylo vše motivováno hrstkou případů zneužití
či padělání plných mocí a ani výše popsané doplnění nového zákona nemůže podobné trestné činnosti zabránit,
neboť ta si najde nové cesty. Ač se účinnost nového občanského zákoníku kvapem blíží, v tomto případě by se
zřejmě vyplatilo chovat se dle rčení spěchej pomalu.
Překroutí rekodifikace vodovody a kanalizace?
Autorka:
Mgr. Kristýna Faltýnková
V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, je velmi často skloňována zásada „povrch ustupuje půdě“,
na jejímž základě se většina staveb stane součástí pozemků. Toto pravidlo však nebude platit bez výjimek.
Inženýrská síť
Jednou z takových výjimek je inženýrská síť. Současný občanský zákoník s tímto pojmem nepracoval, neboť to
nebylo, vzhledem k oddělenému vlastnictví staveb a pozemků, nutné. Naproti tomu nový občanský zákoník jej
používá hned na několika místech. Na úvod o inženýrské síti stanoví, že není součástí pozemku. Jedná se tedy
o jednu z výjimek z obecného pravidla, která dle našeho názoru vyplývá ze skutečnosti, že inženýrská síť ve smyslu
distribuční/přenosové soustavy tvoří samostatný celek s vlastním hospodářským určením a není spjata s pozemky,
pod kterými, a v některých případech na kterých, je vedena.
Pojmy inženýrská síť nebo vodovod či kanalizace, které nový občanský zákoník uvádí jako příklady inženýrských
sítí, jím nejsou nijak definovány. Jejich legální definici tak obsahuje pouze zákon o vodovodech a kanalizacích.
S ohledem na požadavek jednotnosti právního řádu z jazykového hlediska (potvrzený i usnesením Ústavního soudu
sp. zn. III. ÚS 124/96 ze dne 31. července 1996), tak vodovody a kanalizace, jako inženýrské sítě dle nového
občanského zákoníku, musí být vnímány ve smyslu definice dle zákona o vodovodech a kanalizacích; tedy jako
provozně samostatné soubory staveb a zařízení, které mimo jiné zahrnují i čistírny odpadních vod a stavby
pro shromažďování vody.
7
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Související novinkou, jejíž dopad do praxe lze nyní jen obtížně předvídat, je vyvratitelná domněnka, že součástí
inženýrské sítě jsou i stavby a technická zařízení, která s ní provozně souvisí. V případě vodovodů
a kanalizací by pak s ohledem na citovanou definici obsaženou ve zvláštním zákoně bylo lze uzavřít, že i taková
čistírna odpadních vod, či stavba pro shromažďování vody nemusí být samostatnou nemovitou věcí, ale může být
považována za součást příslušné inženýrské sítě, na kterou je napojena, nebude-li v konkrétním případě prokázán
opak. S ohledem na to, že inženýrské sítě se neevidují v katastru nemovitostí (ale mají vlastní evidenci), může
tak dojít k zásadním změnám v případě jejich zcizování, zřizování věcných práv anebo financování rekonstrukcí/
rozšiřování – s těmito stavbami už a priori nebude možné nakládat samostatně, ale pouze při dispozici s celou
inženýrskou sítí, vlastnické právo k nim, jako k součásti inženýrské sítě, se bude nabývat účinností kupní smlouvy
a např. zástavní právo k inženýrské síti se bude zřizovat veřejnou listinou a zápisem do rejstříku zástav vedeným
notářskou komorou.
Přípojky
Zákon o vodovodech a kanalizacích výslovně stanoví, že vodovodní a kanalizační přípojky jsou samostatnými
stavbami a nejsou tedy součástí vodovodu či kanalizace. Nový občanský zákoník pak zavádí pravidlo, že věc, o které
zvláštní právní předpis stanoví, že není součástí pozemku, a nelze ji přenést z místa na místo bez jejího porušení,
je nemovitou věcí. Ač nelze pouze na základě faktu, že zvláštní zákon stanoví, že přípojka je samostatnou stavbou,
dovodit, že není součástí pozemku, máme za to, že tomu tak v případě vodovodních a kanalizačních přípojek
musí být. Hlavním důvodem je povaha přípojek, které často vedou přes pozemky osob odlišných od vlastníka
nemovitosti, která je přípojkou spojena s hlavním řadem, v některých případech přípojka dokonce vede jen k hranici
pozemku, kde je umístěn vodoměr, a proto odvozovat vlastnické právo k přípojce od pozemku, jehož je součástí,
by odporovalo přirozenému uspořádání vlastnických práv. Nadto zákon o vodovodech a kanalizacích také upravuje,
kdo je vlastníkem přípojek (u nových přípojek ten, kdo financoval jejich pořízení), tedy pracuje s vlastnickým právem
k přípojce samotné, a pokud by přípojka byla dle NOZ součástí pozemku, pak by mohlo dojít ke konfliktu určení
vlastnického práva dle vlastnického práva k pozemku, jehož je součástí a dle zvláštní úpravy v zákoně o vodovodech
a kanalizacích. Pokud by záměrem zákonodárce bylo, aby se přípojky staly součástí pozemku, musel by zákon
o vodovodech a kanalizacích v této části novelizovat. Vzhledem k výše uvedenému tak docházíme k závěru, že
přípojky nejsou součástí pozemku, ve kterém jsou zapuštěny, ale jsou z pohledu nového občanského zákoníku
věcí nemovitou. Jedná se o další výjimku z obecného pravidla o tom, co je součástí pozemku.
Přípojky však zpravidla nebudou zcela samostatnými nemovitými věcmi, ale příslušenstvím věci hlavní – nejčastěji
pozemku, jehož součástí může být i stavba na něm postavená, ale též i budovy. Platí totiž, že samostatná věc,
která má stejného vlastníka jako věc hlavní, v tomto případě pozemek, a jejím účelem je, aby byla užívána spolu
s věcí hlavní, tedy má s věcí hlavní společné hospodářské určení, je příslušenstvím věci hlavní a právní jednání
týkající se věci hlavní dopadá i na příslušenství, pokud není prokázán opak. Toto ustanovení je nové a odstraňuje
tak pochybnosti, které ohledně právního osudu příslušenství při dispozici s věcí hlavní panovaly. V případě, kdy by
přípojka měla stejného vlastníka jako budova, která je na cizím pozemku a není jeho součástí, a této budově také
sloužila, pak se domníváme, že věcí hlavní by byla tato budova a přípojka by byla jejím příslušenstvím.
Velmi praktickým důsledkem této změny je situace případných dispozic s nemovitostmi. I v případě, kdy přípojka
nebude výslovně uvedena například v kupní smlouvě, jejímž předmětem je pozemek (jehož příslušenstvím tato
přípojka je), a zároveň v takové smlouvě nebude z převodu výslovně vyloučena, bude spolu s pozemkem přesto
převedena, což nebylo za současné právní úpravy vůbec jasné.
Výše uvedené však neplatí o všech potrubích uložených v pozemcích, která nejsou inženýrskou sítí. Tzv. vnitřní
vodovody či kanalizace (tj. potrubí případně navazující na přípojku za vodoměrem či vyústění vnitřní kanalizace)
budou již jen podzemní stavbou, která nemá samostatný účel, a proto budou vždy součástí pozemku.
Služebnost inženýrské sítě
Nový občanský zákoník nově mezi pojmenovanými služebnostmi uvádí služebnost inženýrské sítě. Na základě
této služebnosti vzniká právo zřídit nebo vést přes pozemek jiného vedení a dále je provozovat a udržovat, či je
dokonce modernizovat anebo zlepšovat, je-li to výslovně uvedeno v příslušné smlouvě. Nový občanský zákoník
dále stanoví, že vlastník pozemku se musí zdržet všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, vlastník inženýrské sítě
pak může vstoupit na pozemek za účelem prohlídky či údržby jen po předchozím projednání s vlastníkem pozemku,
nejedná-li se o situaci, kdy zásah nesnese odkladu a konečně, že vlastník pozemku má právo přístupu k příslušné
dokumentaci inženýrské sítě. Tato zákonná úprava je dispozitivní a je tedy možné si práva a povinnosti sjednat
odlišně; zákonnou úpravu je tak třeba vnímat jako návod pro smluvní řešení typických případů anebo pro situace,
8
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
kdy smlouva chybí. Uvedenou úpravou dále není dotčena možnost založit právo umístit inženýrskou síť na cizím
pozemku i na ustanoveních veřejnoprávních předpisů, případně lze za tímto účelem zřídit právo stavby či jiný užívací
vztah, jako je nájem či výprosa.
K některým aspektům nemovitostního práva
Autor:
JUDr. Petr Bezouška Ph.D.
Jedním z magnetů nové rekodifikace soukromého práva jsou otázky související s nemovitostmi, s jejich vymezením,
obchodování s nimi a jejich pronájmem. V tomto článku bychom chtěli upozornit na několik dílčích aspektů, které
s nemovitostním právem úzce souvisejí.
Právo stavby – nemovitost, na kterou si nesáhneme
Podstata práva stavby spočívá v tom, že stavebníka opravňuje k tomu, aby měl na cizím pozemku umístěnu stavbu
(na jejím povrchu či pod povrchem). Právo lze zřídit tzv. na zelené louce (stavba bude teprve zřízena), je však
možné i to, že stavebník od vlastníka pozemku přebere již existující stavbu, která tím je včleněna do práva stavby
(třeba za účelem rekonstrukce či modernizace a dalšího využití této stavby). Stále však platí, že když bude chtít
někdo stavět, může si pozemek koupit, pronajmout, zřídit k němu věcné břemeno nebo si jinak zajistit titul, který ho
ke stavbě oprávní. Nový občanský zákoník pouze rozšiřuje paletu možných způsobů o další.
Stavba, kterou stavebník postaví (anebo převezme od vlastníka pozemku), není součástí pozemku, není ani
samostatnou věcí v právním smyslu. Proto s ní nelze samostatně nakládat – nelze ji samostatně prodat, darovat,
zřídit k ní zástavní právo apod. Tato stavba je totiž součástí práva stavby. Tuto konstrukci si lze představit nejlépe
takto: právo stavby je určitou virtuální bublinou, která zatěžuje pozemek. V této bublině je umístěna stavba. Bublina
může ale existovat sama o sobě, zánik stavby totiž nemá vliv na zánik práva stavby.
Z toho, že právo stavby je věcí, vyplývají následující skutečnosti: právo stavby mohu prodat, darovat, či s ním jinak
nakládat. Mohu je dát do zástavy, pronajmout nebo k němu zřídit služebnost. V tomto ohledu je samozřejmě důležitá
smlouva, v níž může vlastník pozemku dohodnout určitá omezení (třeba to, že k zastavení práva stavby může
dojít jen s jeho souhlasem). Samotný zákoník stanoví oběma stranám vzájemné předkupní právo – když by chtěl
stavebník právo stavby převést na jiného, musel by je nejdříve nabídnout k předkoupení vlastníkovi pozemku; to
samé platí pro vlastníka pozemku, kdyby se rozhodl zcizit svůj pozemek.
Právo stavby se zapisuje do katastru nemovitostí. Je to jeden z řady evidovaných předmětů (společně s pozemky,
budovami a jednotkami vznikajícími v rámci bytového spoluvlastnictví). Každý má tak možnost poznat, zda je určitý
pozemek zatížen právem stavby, komu toto právo svědčí a ve sbírce listin zjistit, jaká práva a povinnosti si strany
ve smlouvě ujednaly.
Právě smlouva o zřízení práva stavby je velmi významná. Předpokládá se totiž, že právo stavby se bude zřizovat
na velmi dlouhé období v řádu desítek let (zákoník je omezuje maximální hranicí 99 let, smlouvu však lze prodloužit).
A to už je velmi důležité důkladně vše promyslet – co bude moci stavebník postavit, jaká budou jeho další práva
k pozemku, bude zavázán provést stavbu do určité doby, jaká budou pravidla pro údržbu stavby, jak se strany
vypořádají po zániku práva stavby? To jsou velmi praktické otázky, na které se nesmí na začátku zapomínat.
A nakonec, i když ne to nejméně důležité – smlouva musí vyřešit odměnu za zřízení práva stavby, případně
obsahovat ujednání o tom, že se zřizuje bezúplatně.
Nedohodnou-li se vlastník pozemku a stavebník jinak, zákoník předpokládá, že po zániku práva stavby zůstane
stavba zachována a stane se součástí pozemku. Připadne tak do vlastnictví vlastníkovi pozemku. Proto zákoník
stanoví, že vlastník pozemku musí v takovém případě poskytnout stavebníkovi náhradu ve výši poloviny hodnoty
stavby v době zániku práva stavby. Ale opět připomínám, že je to jen podpůrné ustanovení, strany se mohou
dohodnout i jinak – třeba na jiné výši náhrady nebo na povinnosti stavebníka stavbu po zániku práva stavby
odstranit.
9
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Právo stavby je staronovým institutem, který se vrací do našeho právního řádu. Jistě nelze čekat, že by nastal nějaký
boom a místo jiných institutů využívaných doposud, se najednou všichni přeorientují na právo stavby. Je to jen další
střípek do mozaiky a vždy záleží na každém, aby provedl ekonomickou a právní úvahu v tom smyslu, co je pro
jeho zájmy nejvýhodnější. Chci-li postavit stánek či chatku pouze na krátkou dobu, nemusím zřizovat právo stavby,
postačí mi pronajmout si pozemek. Uvažuji-li však o výstavbě nějakého skladiště, které bude užívané po delší dobu,
je jistě vhodnější volit některý ze stabilnějších institutů, třeba právě právo stavby.
Jeho využití si lze představit též na straně vlastníků pozemků, kteří nechtějí svůj pozemek sami užívat, ale též jej
nechtějí zcizit. Mohou jej přenechat investorovi formou práva stavby a později využít infrastrukturu, kterou tam
vybuduje.
Pronájem prostoru k podnikání
Každý podnikatel potřebuje ke svému podnikání prostory. Nemá-li vlastní, musí si je pronajmout. Nyní tak činí podle
zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, který se však s účinností nového občanského
zákoníku ruší. Nadále se postupuje podle pravidel obsažených v novém kodexu. Velkou novinkou je, že tato zvláštní
ustanovení dopadají pouze na ty případy, kdy je nebytový prostor pronajat právě za účelem podnikání. Pro jiné účely
se uplatní obecná nájemní smlouva (třeba když pronajmu svému sousedovi garáž pro parkování jeho auta).
Dosavadní praxe byla zatěžována zbytečnými formalitami. Zákon předepisoval, co vše musela smlouva obsahovat,
a stačilo zapomenout na jednu z náležitostí, či ji vyjádřit jinak, než stanovil zákon, a smlouva byla absolutně
neplatná. Posuďte sami – ve smlouvě muselo být uvedeno: předmět nájmu, účel nájmu, výši nájemného nebo
způsob jeho určení, výši úhrady za služby nebo způsob jejího určení, údaj o předmětu podnikání. Nový zákoník už
toto nepožaduje – stačí, aby strany dostatečně určily předmět nájmu. Nic víc. Smlouva dokonce nemusí mít ani
písemnou formu, leč stranám lze doporučit, aby pro zajištění lepší důkazní pozice pro případný spor písemnou formu
zvolily samy.
Soudobá právní úprava je velmi vstřícná smluvní volnosti stran a nový občanský zákoník na tom nic nemění. I nadále
tak platí, že se strany mohou zcela volně domluvit nejen na činnosti, kterou bude nájemce v prostoru provozovat, ale
též na výši nájemného, anebo si ujednat, z jakých důvodů může pronajímatel či nájemce vypovědět nájemní vztah
(nebo že to může učinit i bez důvodu).
Nový občanský zákoník přesto obsahuje několik nových pravidel, na které je nutné upozornit. První novinka se týká
práva vývěsního štítu. Výslovně se stanoví to, co je dnes často řešeno smluvně. Nájemce může nemovitou věc,
kde se nalézá prostor sloužící podnikání, opatřit se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu štíty, návěstími
a podobnými znameními; pronajímatel může souhlas odmítnout, má-li pro to vážný důvod (třeba proto, že mu
brání veřejnoprávní předpisy chránící kulturní památky). Požádal-li nájemce o udělení souhlasu v písemné formě
a nevyjádří-li se pronajímatel do jednoho měsíce, považuje se souhlas pronajímatele za daný. Nutno dodat, že
tohoto práva se může nájemce ve smlouvě vzdát.
Další změny se týkají problematiky skončení nájmu výpovědí. Nesouhlasí-li totiž vypovězená strana s výpovědí (ať již
pronajímatel nebo nájemce), musí proti ní nově vznést námitky. Tyto doručí druhé straně, má k tomu lhůtu v délce
jednoho měsíce. Pokud námitky nevznese vůbec, nebo je nevznese včas, ztrácí tím právo žádat přezkoumání
oprávněnosti výpovědi soudem.
Jedná se o ustanovení, která se snaží jednak předejít soudnímu řešení sporu, jednak dávají jistotu tomu, kdo
výpověď podává, že se ve lhůtě jednoho měsíce dozví, zda se druhá strana hodlá výpovědi bránit. Podíváme-li se
na toto pravidlo očima strany, která dostává výpověď, je zřejmé, že to klade vyšší nároky na sledování došlé pošty
tak, aby jí marně neuběhla lhůta k podání námitek.
Další zásadní novinkou je založení práva bývalého nájemce požadovat v určitých případech náhradu za tzv. převzetí
zákaznické základny. Toto právo na určitý typ odškodnění má nájemce jen tehdy, skončí-li jeho nájem výpovědí ze
strany pronajímatele a nejedná-li se o výpověď pro porušení smlouvy.
Právo na tuto náhradu lze uplatnit vůči pronajímateli v případě, kdy sám pronajímatel nebo nový nájemce získal
prospěch z předchozí činnosti nájemce – kdy určitým způsobem využívá plody činnosti svého předchůdce, který
„naučil“ zákazníky nakupovat (nebo brát služby) u něho. Tímto se chrání především malí živnostníci (pekaři, řezníci
apod.). Důležité je, že i toto pravidlo může být smluvně vyloučeno (nájemce se takové ochrany může vzdát),
a rovněž to, že se neuplatní v případě skončení nájmu uplynutím sjednané doby.
10
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Nakonec je třeba upozornit na to, že nájem vzniknuvší před účinností nového občanského zákoníku, se od jeho
účinnosti posuzuje právě podle nového kodexu. Výjimkou je posouzení vzniku nájmu a práv a povinností, která
vznikla před účinností. Všech nájmů ukončovaných po 1. 1. 2014 se tak týká např. výše popsané námitkové řízení
nebo právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny.
Rekodifikace soukromého práva
Některé praktické výkladové otázky
ohledně zajištění, a zástavního práva
především, v NOZ
Autor:
Mgr. Martin Bruthans, Mgr. Ing. Tomáš Bureš,
Mgr. Ing. Norbert Hink
Tím, jak se blíží 1. leden 2014, kdy má nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen NOZ) nabýt
účinnosti a dokončují se práce na klientských mandátech týkajících se revize modelové smluvní dokumentace tak,
aby tato dokumentace obstála i v „éře NOZ“, dochází k identifikaci výkladově problematických bodů nové právní
úpravy.
Cílem tohoto článku je upozornit na některé takové body umožňující více možných výkladů v úpravě zajištění dluhů,
zejména zástavního práva, podle NOZ a nabídnout náš výklad. Chceme tím přispět k tomu, aby ohledně takových
potenciálně nejasných míst nové úpravy byl již od počátku její aplikace přijímán co nejrozumnější výklad odpovídající
duchu zákona a nehledala se zbytečná rizika tam, kde nejsou.
Konkrétně tento článek přináší vybrané informace – bez nároku na úplný popis dané problematiky –, o (i) vzájemném
pořadí a výhodách/nevýhodách zajištění dluhů ve formě zástavního práva k pohledávkám a zajišťovacího postoupení
pohledávek, (ii) vzájemném vztahu úpravy pořadí zajištění v NOZ a v insolvenčním zákoně, (iii) dvou ustanoveních
v NOZ upravujících tzv. negative pledge (tj. povinnost nezřídit ke konkrétní věci zástavní právo resp. jiné zajištění)
a jejich vzájemném vztahu, a (iv) sporném použití ochranné lhůty 30 dnů, stanovené NOZ pro zpeněžení zástavy,
i pro výkon zástavního práva ve formě tzv. propadné zástavy.
Pohledávky brát do zástavy nebo je postupovat k zajištění?
Dosavadní bankovní praxe jasně upřednostňuje zajištění k pohledávkám ve formě zástavního práva před
zajišťovacím postoupením pohledávek, mj. kvůli velmi kusé právní úpravě zajišťovacího postoupení a rozhodovací
praxi soudů vytvářející negativní postoj k zajišťovacímu postoupení (nutnost zřizovat zajišťovací postoupení
s rozvazovací podmínkou splnění zajištěných pohledávek čili bez možnosti sjednat povinnost zpětného postoupení,
judikované riziko obcházení zákazu propadné zástavy při zřízení zajišťovacího převodu – tedy analogicky i postoupení
– s odkládací podmínkou atd.). Režim NOZ v tomto ohledu, jak je již obecně známo, přináší podstatnou změnu,
kdy úprava zajišťovacího převodu jasně umožňuje vytvářet konstrukce dosavadní judikaturou zakázané a zvyšuje tak
praktické možnosti využití tohoto zajišťovacího nástroje.
NOZ však zároveň poprvé do soukromoprávní úpravy zajištění dluhů přináší pravidla upravující konkurenci a prioritu
jednotlivých typů zajištění zřízených k téže věci (dosud bylo rozhodující v zásadě pouze hledisko časové). Jedná
se zejména o § 2016 NOZ, podle kterého se nejprve v první skupině uspokojí věřitelé zajištění věcným právem
zapsaným ve veřejném seznamu (typicky např. katastru nemovitostí) nebo rejstříku zástav vedeném Notářskou
komorou, následně ve druhé skupině věřitelé zajištění na téže věci věcným právem nezapsaným ve veřejném
seznamu nebo v rejstříku zástav a až nakonec věřitelé zajištění závazkovým právem; v rámci příslušné skupiny se již
přitom pro pořadí zajištění uplatní tradiční časové hledisko vzniku zajištění.
Otázkou je, který typ zajištění má podle tohoto ustanovení vyšší prioritu – zástavní právo k pohledávkám, či
zajišťovací postoupení pohledávek? Odpověď na tuto otázku je zásadní pro věřitele, který nechce čelit riziku, že
„jeho“ zajištění bude „přeskočeno“ jiným zajištěním zřízeným k téže věci později.
11
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
U zástavního práva nečiní zařazení do příslušné skupiny potíže – jedná se o věcné právo, a bude tudíž spadat
do první či druhé skupiny, v závislosti na tom, zda zástavní právo bude zřízeno „prostou formou“ jako za dosavadní
právní úpravy, tj. bez registrace zástavního práva v rejstříku zástav, nebo se zástavce a zástavní věřitel dohodnou
na uzavření zástavní smlouvy ve formě notářského zápisu a na registraci zástavního práva k pohledávkám v rejstříku
zástav, jak umožňuje úprava v NOZ. U zajišťovacího postoupení pohledávek odpověď už tak jednoznačná není.
Smlouva o zajišťovacím postoupení je sice závazkovým institutem a nezakládá zajištění ve formě věcného práva – což
by svědčilo pro zařazení do třetí skupiny, jako zajištění je ale použito vlastnické právo k pohledávce, čili právo věcné,
což by mohlo nahrávat argumentaci pro zařazení do druhé skupiny. Z toho by mohl plynout na první pohled závěr
upřednostňující z hlediska priority pořadí spíše zástavní právo k pohledávkám, zejména v registrované formě.
Podle našeho názoru ale samotná podstata zajišťovacího postoupení pohledávky vylučuje, aby k postoupené
pohledávce bylo ještě následně zřízeno jiné zajištění ze strany postupníka jako poskytovatele tohoto zajištění.
Účinností smlouvy o postoupení totiž vlastnické právo k pohledávce přechází na zajištěného věřitele jako postupníka
a poskytovatel zajištění jako postupitel ztrácí možnost s pohledávkou dále právně disponovat. Určitým rizikem
by mohla být pouze možnost argumentace, podle které by poskytovatel zajištění/postupitel mohl postoupenou
pohledávku zastavit jako nevlastník v režimu § 1343 odst. 2 NOZ (Zastavení cizí věci), pokud by zástavní věřitel
byl v dobré víře. Uvedené ustanovení však vyžaduje, aby došlo k odevzdání zastavené věci (pohledávka je NOZ
rovněž považována za věc) zástavnímu věřiteli, což je u pohledávky v daném případě podle našeho názoru
vyloučeno. Domníváme se, že smyslem ustanovení je chránit dobrou víru zástavního věřitele, kterému při zřizování
zástavního práva zástavce fyzicky předá zástavu. V takovém případě je zjevné, že zástavce se zástavou fakticky
nakládá, a zástavní věřitel tedy může oprávněně předpokládat, že zástavce je vlastníkem této zástavy (případně jinak
oprávněným zástavní právo zřídit). Pak je zcela na místě dobrou víru zástavního věřitele chránit. V případě pohledávky
jako věci nehmotné není fyzické předání zástavy z povahy věci možné. Jediné, co může být předáno, jsou
dokumenty dokládající existenci pohledávky. Jejich předání ovšem nezaručuje, že obdobné dokumenty, případně
jiné dokumenty týkající se dané pohledávky se stejnou relevancí nemůže jejich věřitel předat i jiné osobě. Z tohoto
důvodu je podle našeho názoru třeba odevzdání ve smyslu § 1343 odst. 2 NOZ chápat jako fyzické odevzdání
movité věci, které připadá v úvahu pouze u hmotných věcí. Pokud bychom připustili interpretaci opačnou, tedy že
pohledávka může být jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli, znamenalo by to, že současně připouštíme, že
zástavní smlouva k pohledávce nemusí mít písemnou formu ve smyslu § 1314 odst. 1 NOZ, což rozhodně nemohlo
být úmyslem zákonodárce.
Toto porovnání z hlediska priority zajištění nemá jediného vítěze. Zástavní právo k pohledávkám registrované
v rejstříku zástav je bezesporu nejbezpečnější formou zástavního práva zajišťující nejvyšší možnou prioritu – je ovšem
administrativně náročné a zejména bude představovat výrazné náklady pro zástavce (k datu publikace tohoto článku
bohužel zatím stále není k dispozici novela notářského tarifu obsahující výši příslušných notářských poplatků ani
její návrh). Zajišťovací postoupení ale podle nás představuje stejný maximální stupeň priority, který už nemůže být
překonán dodatečně zřízeným zajištěním, a to při podstatně nižších nákladech a bezformálnosti sjednání tohoto
zajišťovacího instrumentu. Navíc existuje i třetí způsob, jak zajistit, aby zajištění v budoucnu neztratilo svoji prioritu
– paralelně se zástavním právem zřízeným „běžnou formou“ zřídit zákaz zřízení zástavního práva a registrovat jej
v rejstříku zástav (viz blíže třetí téma tohoto článku).
Vztah úpravy pořadí zajištění v NOZ a v insolvenčním zákoně
Pravidla pro stanovení pořadí uspokojení věřitelů ze zajištění obsahuje i insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.),
a to vedle výše zmíněných pravidel obsažených nově v NOZ; další pravidla nacházíme též v právních předpisech
upravujících výkon rozhodnutí. Bdělý zajištěný věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajištěním s maximálním stupněm
priority dle NOZ, si např. logicky bude klást otázku, jestli pořadí priority bude platit i při realizaci zajištění v rámci
insolvenčního řízení.
Insolvenční zákon obsahuje úpravu uspokojení pohledávky zajištěného věřitele v § 167 a podle ní je pro pořadí
uspokojení věřitelů rozhodující doba vzniku zástavního práva, resp. jiného zajištění. Podle NOZ tedy např. platí, že
zástavní právo k pohledávkám vzniklé registrací v rejstříku zástav by mělo mít přednost uspokojení před zástavním
právem k týmž pohledávkám zřízeným v neregistrované formě, byť toto neregistrované zástavní právo vzniklo
dříve. Insolvenční zákon ale – přesně naopak – pro takovou situaci stanoví, že rozhodující je doba vzniku zajištění
a upřednostnil by tak uspokojení staršího zástavního práva.
To je podstatný rozdíl, v závislosti na tom, který právní předpis pro výklad otázky pořadí uspokojení bude
upřednostněn, a v této situaci pochopitelně mohou vznikat výkladové spory. Podle našeho výkladu by pořadí
12
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
uspokojení věřitelů ze zajištění mělo z podstaty věci sledovat hmotněprávní úpravu a respektovat tak skupiny
pro uspokojení ze zajištění stanovené v § 2016 NOZ (viz první téma tohoto článku výše), a to i při uspokojení ze
zajištění v rámci insolvenčního řízení, které je ve vztahu k hmotněprávní úpravě pořadí uspokojení pouze procesním
nástrojem, a teprve v rámci těchto skupin by se uplatnilo časové hledisko.
Rovněž § 5 insolvenčního zákona, obsahující základní zásady insolvenčního řízení, v souladu se kterými má být
insolvenční zákon vykládán, v ustanovení písm. c) uvádí, že nestanoví-li insolvenční zákon jinak, práva věřitele nabytá
v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nelze v insolvenčním řízení omezovat. Připuštění výjimky z tohoto
pravidla slovy „nestanoví-li zákon jinak“ přitom podle našeho názoru v daném případě neznamená, že by uvedený
§ 167 insolvenčního zákona měl mít přednost před obecnou úpravou pořadí uspokojení zajištěných věřitelů v NOZ.
Jiný než námi nastíněný výklad by byl v rozporu se smyslem úpravy v NOZ. Ostatně už podle dosavadní právní
úpravy má věřitel zajištěný např. zadržovacím právem podle hmotněprávní úpravy přednost před zástavním věřitelem.
Ta zároveň výslovně předpokládá vznik zadržovacího práva automaticky v případě zahájení insolvenčního řízení.
Smyslem je evidentně zajistit věřiteli dlužníka, který má v tento okamžik u sebe z nějakého důvodu dlužníkovu věc,
aby měl reálnou šanci svoji pohledávku za dlužníkem uspokojit. Pokud by ovšem zároveň mělo platit, že pro určení
pořadí zajištění je rozhodný pouze okamžik jeho vzniku, byl by tento smysl hmotněprávní úpravy do značné míry
zpochybněn, neboť bude jistě pravidlem, že případné zástavní právo k zadržené věci bylo zřízeno dříve, než vzniklo
právo zadržovací.
Duplicitní úprava negative pledge v NOZ
Na rozdíl od stávající úpravy, která sjednávání povinností zdržet se sjednání dalšího zástavního práva k již zastavené
věci nepřála, NOZ upravuje možnost sjednání tzv. negative pledge (tedy „negativního zajištění“ čili povinnosti žádné
zajištění nezřizovat) hned ve dvou ustanoveních, v § 1309 odst. 2 a v § 1761, a to dokonce v registrované formě
zakládající účinek vůči třetím osobám. To je samo o sobě dobrá zpráva, ovšem věřitel, který uvažuje o ochraně
ve formě negative pledge, musí logicky řešit, kterého z uvedených dvou ustanovení spíše využít a jaký je jejich
vzájemný vztah (lze se spolehnout jen na jedno z oněch ustanovení izolovaně, nebo je nutné dbát vždy úpravy
v obou ustanoveních zároveň?).
Ustanovení § 1309 odst. 2 NOZ je systematicky zařazeno hned na úvod nové zákonné úpravy zástavního práva
a stanoví: „Ujednání zakazující zřídit zástavní právo má účinky vůči třetí osobě, jen je-li tento zákaz zapsán do rejstříku
zástav podle jiného právního předpisu nebo do veřejného seznamu, anebo byl-li jí znám.“ Právo odpovídající negative
pledge podle tohoto ustanovení se tak může týkat pouze zástavního práva (nikoli jiného zajištění) a může být – pro
dosažení účinků vůči třetím osobám – registrováno buď v rejstříku zástav (jakkoli tento zatím nebude veřejným
seznamem) nebo ve veřejném seznamu, tedy nejčastěji v katastru nemovitostí. Není vyžadováno sjednání úplaty ani
splnění jiných podmínek.
Ustanovení § 1761 NOZ je naproti tomu součástí všeobecných pravidel o závazcích, konkrétně obecné úpravy
smluv a jejich účinků. Norma stanoví: „Zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl
zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského
nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní
ochrany.“ Uvedený zákaz dispozic logicky v rámci smluvní volnosti může nabývat libovolných forem (tedy povinnost
zdržet se určitého jednání se může týkat zřízení zástavního práva, ale i jiného zajištění či zatížení, může se týkat
i převodu či jiného zcizení určité věci, ať už zastavené či nezastavené), pro dosažení účinků práva odpovídajícího
negative pledge resp. zákazu převodu i vůči třetím osobám ale toto ustanovení vyžaduje, aby bylo zřízeno jako
věcné právo, samozřejmě ideálně ve formě zapsané do veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí). Pro platné
sjednání práva odpovídajícího negative pledge uvedené ustanovení vyžaduje splnění dvou podmínek, a to konkrétní
doby trvání práva a legitimního důvodu.
Ustanovení se tak částečně překrývají, což nastane typicky např. v situaci, kdy se dvě strany dohodnou na zřízení
registrovaného zákazu zřízení zástavního práva k nemovitosti. Strany pak vedle konkrétního způsobu registrace
zákazu pro dosažení maximálních účinků publicity vůči třetím osobám musí řešit i otázku, zda v případě, kdy zvolí
cestu dle § 1309 NOZ, musí být rovněž splněny podmínky stanovené v § 1761 NOZ.
Z uvedené duplicity úpravy, kdy ustanovení § 1761 má jasně širší použití než specifičtější a užší ustanovení § 1309
odst. 2 NOZ, je podle našeho názoru možné dovodit, že tato ustanovení jsou ve vztahu ustanovení obecného
(§ 1761) a speciálního (§ 1309 odst. 2 NOZ). Ustanovení speciální – v souladu s obecnou teorií práva – musí mít
13
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
z hlediska výkladu přednost před ustanovením obecným (lex specialis derogat generali). Použít je tedy možno obou
zákonných konceptů nezávisle, specifické podmínky jsou stanoveny jen ve vztahu k právu/zákazu zřízenému
podle § 1761.
Náš názor je ostatně potvrzen i novým katastrálním zákonem (zákon č. 256/2013 Sb.), který výslovně rozlišuje mezi
zápisem „zákazu zpeněžení nebo zatížení“ (§ 11 odst. 1 písm. n), zápis formou vkladu, odpovídá právu dle
§ 1761 NOZ) a zápisem „zákazu zřídit zástavní právo k nemovitosti“ (§ 23 odst. 1 písm. x), zápis formou poznámky,
odpovídá právu dle § 1309 odst. 2 NOZ).
Skutečností však je, že i při postupu podle § 1309 odst. 2 NOZ bude v praxi nutné dodržovat určité regulativy dané
obecnými právními principy, kterými se NOZ řídí (zejména příkaz chovat se poctivě, zákaz zneužití apod.) – nebude
tedy patrně možné zákaz zřídit zástavní právo k nemovitosti sjednat na časově neomezenou dobu či bez legitimního
právního důvodu. Potom se nabízí, aby i při postupu dle § 1309 odst. 2 NOZ byly analogicky dodržovány podmínky,
jaké stanoví § 1761 NOZ (tedy možnost sjednat zákaz zatížení jen na určitou a přiměřenou dobu v takovém
zájmu strany, který je hodný právní ochrany); v praxi úvěrového financování by splnění těchto podmínek nemělo
představovat problém.
Použijí se pravidla NOZ pro zpeněžení zástavy i pro výkon zástavního práva ve formě tzv. propadné zástavy?
Je již všeobecně známo, že jedním z největších posunů v nové úpravě výkonu zástavního práva v NOZ je možnost
zástavce a zástavního věřitele sjednat si dle § 1359 odst. 1 NOZ v podstatě libovolný způsob uspokojení se ze
zástavy, pokud ovšem takový způsob nebude v rozporu s pravidly § 1365 odst. 1 NOZ (podle kterých „zástavní
věřitel je povinen při prodeji postupovat s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby
zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě
a v daném čase“) popř. s některým ze zakázaných ujednání podle § 1315 NOZ). Protiváhou tohoto vylepšení pozice
zástavního věřitele je stanovení lhůty 30 dní (§ 1364 NOZ), jež musí uplynout od oznámení o započetí výkonu
zástavního práva, než zástavní věřitel může zástavu skutečně zpeněžit. V této lhůtě zástavní dlužník může činit kroky
na obranu jeho právní pozice pro případ, že by postup zástavního věřitele považoval za neslučitelný se zákonem
(zástavní věřitel totiž v uvedeném případu dohody o způsobu výkonu zástavního práva již – na rozdíl od stávající
právní úpravy – nemusí mít pro prodej zástavy vykonatelný právní titul).
Zároveň NOZ jako novinku připouští za určitých okolností, aby se zástavní věřitel uspokojil formou ponechání si
zástavy, tj. legalizuje pro takové situace tzv. propadnou zástavu. Je již široce přijímaným výkladem (viz např. článek
P. Tégla Úplatnost nabytí věcného práva jako podmínka fungování materiální publicity veřejných seznamů v novém
občanském zákoníku v č. 1/2013 Právních rozhledů), že možnost dohody o uspokojení se formou propadné
zástavy za podmínek § 1315 odst. 2 písm. b) NOZ není vyloučena ani před splatností zajištěného dluhu, pokud
si strany dohodnou objektivní způsob stanovení ceny – nejlépe nezávislým znalcem – v době realizace zástavního
práva, za kterou zástava „propadne“ (připadne do vlastnictví) zástavnímu věřiteli, a zástavní věřitel se zaváže vyplatit
zástavnímu dlužníkovi případný rozdíl mezi stanovenou cenou a výší uspokojených dluhů.
Zástavní věřitel, který si sjedná se zástavcem možnost propadné zástavy, může řešit otázku, zda se pro možnost
využití tohoto způsobu realizace zástavního práva povinně uplatní i uvedená 30denní ochranná lhůta, bez jejíhož
dodržení by převod zástavy na zástavního věřitele mohl založit odpovědnost zástavního věřitele za způsobenou
škodu. Tuto otázku si budou klást především věřitelé, kteří jako zajištění přijímají od klientů zástavní právo k cenným
papírům, zejména pokud takovými klienty jsou fyzické osoby-nepodnikatelé a nebudou splněny zákonné podmínky,
za nichž by klienti mohli zřídit finanční zajištění podle zvláštního zákona, popř. zřízení zajištění budou bránit obchodní
důvody. Možnost realizovat zástavní právo bez takové lhůty může být přitom zejména u investičních cenných papírů
zcela zásadní, kdy v situaci prudkého tržního výkyvu může dojít k faktickému znehodnocení zastaveného cenného
papíru (není-li včas prodán) podstatně dříve, nejvýše v řádu dnů.
Lze bez větších obtíží nalézt argumenty pro i proti použití ochranné 30denní lhůty v případě propadnutí zástavy.
Argumentem proti jejímu použití bude např. fakt, že dle textu zákona se má lhůta použít jen při „zpeněžení zástavy“
nebo i úprava zajišťovacího převodu práva, konkrétně ustanovení § 2044 odst. 1 NOZ, který popisuje v zásadě
obdobnou situaci, která nastává při sjednání propadné zástavy. Zde se stanoví, že zajišťovací převod práva se stává
nepodmíněným okamžikem, kdy došlo k prodlení s plněním zajištěného dluhu, aniž by bylo požadováno uplynutí
nějaké lhůty od oznámení dlužníkovi; přitom by takový požadavek byl v tomto případě prakticky realizovatelný (věřitel
by měl povinnost oznámit dlužníkovi, že převod se stane nepodmíněným, pokud do 30 dnů nebude uhrazen
14
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
zajištěný dluh). Argumentem proti pak bude zejména to, že pod pojmem „zpeněžení“ může být chápán samotný
výkon jako takový (NOZ v Pododdílu 5, který upravuje výkon zástavního práva, používá střídavě „uspokojení“,
„výkon“ i „prodej“ evidentně ve stejném významu, není tedy vyloučeno, aby stejný význam mělo i „uspokojení“).
Dalším argumentem může být snadná možnost obcházení zákona, pokud by § 1364 NOZ měl dopadat pouze
na zpeněžení zástavy (a nikoli též na její nabytí zástavním věřitelem dle ujednání o propadné zástavě), bylo by možné
relativně snadno obcházet požadavek na dodržení uvedené lhůty před započetím zpeněžení zástavy tím, že by byla
v zástavní smlouvě ujednána propadná zástava, na základě které by zástavní věřitel mohl nabýt vlastnické právo
k zástavě bezprostředně poté, co došlo k prodlení s úhradou zajištěného dluhu, a tuto zástavu pak obratem už
vlastním jménem prodat dále třetí osobě a tím dosáhnout stejného efektu jako v případě zpeněžení zástavy, ovšem
bez limitace uvedenou lhůtou.
Klíč ke správnému výkladu je podle nás nutné hledat v účelu uvedené ochranné lhůty, který, jak již uvedeno výše,
spatřujeme v nutnosti umožnit zástavnímu dlužníkovi činit kroky na obranu jeho právní pozice pro případ, že by
postup zástavního věřitele považoval za neslučitelný se zákonem. Z tohoto pohledu vidíme jako opodstatněné, aby
zástavní dlužník měl uvedenou možnost ochrany pro případ sjednání způsobu prodeje zástavy, u kterého nemusí být
řada parametrů předem jasná (výše kupní ceny resp. osoba ji stanovící, osoba kupujícího atd.). Naopak propadná
zástava musí být vždy sjednána pouze za podmínky, že způsob stanovení ceny bude objektivně znám předem
(nezávislý znalec, popř. u cenného papíru cena na burze apod.) a důvody pro takovou ochranu tak z našeho
pohledu odpadají. Jako rozumný a smyslu zákona odpovídající tedy jsme toho názoru, že se pro propadnou zástavu
s transparentním způsobem stanovení ceny ochranná 30denní lhůta nemusí uplatnit.
Závěr
Uvedená potenciálně sporná témata a naše stanoviska k nim představují náš názor, který je samozřejmě obecný
a neodpovídá žádné konkrétní situaci. Jsme si vědomi, že již existují, nebo se mohou vyskytnout, i názory odlišné.
Cílem tohoto článku bylo poukázat, že v první fázi aplikace NOZ a navazujících předpisů bude velmi důležité usilovat
i ve výkladově sporných oblastech nové úpravy o „rozumný“ výklad dle smyslu zákona a obecných principů,
nezaložený pouze na znění konkrétního ustanovení bez patřičného kontextu.
Daňové zákony
Vybrané daňové změny v souvislosti s rekodifikací
soukromého práva
Autor:
Ing. Jan Bürger
V souvislosti s nadcházející komplexní změnou českého soukromého práva spojenou se schválením
nového občanského zákoníku pod č. 89/2012 Sb., nového zákona o obchodních společnostech
a družstvech (zákon o obchodních korporacích) pod č. 90/2012 Sb. a nového zákona o mezinárodním
právu soukromém pod č. 91/2012 Sb.), která byla Parlamentem ČR schválena v březnu letošního roku,
přičemž zmíněné zákony mají vstoupit v účinnost 1. ledna 2014, by od téhož data mělo dojít k rozsáhlým
změnám v oblasti daňové legislativy. Nejrozsáhlejší změnovou normou v daňové oblasti je bezpochyby
zákon o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného a dalších
souvisejících změnách, projednávaný původně jako sněmovní tisk č. 1004 a následně formou zákonného
opatření jako senátní tisk č. 184 (doprovodný daňový zákon k rekodifikaci soukromého práva) a zcela
nový, velmi úzce s rekodifikací související, zákon o dani z nabytí nemovitých věcí, původně sněmovní
tisk č. 1003 a nyní zákonné opatření vlády, senátní tisk č. 185 (zákon o dani z nabytí nemovitých věcí).
Oba zákony byly nejprve Senátem na 13. schůzi dne 12. září 2013 zamítnuty, avšak následně byly vládou
po vypuštění (nebo přepracování) některých kontroverzních ustanovení v doprovodném daňovém zákoně
předloženy téměř ve stejném znění ve formě tzv. zákonných opatření a v tomto znění byly Senátem
na následující schůzi ve dnech 10. a 11. října i schváleny. Vzhledem k současné nestandardní situaci
(neexistence Poslanecké sněmovny ČR) je však ještě nutné, aby obě normy posvětila nová Poslanecká
sněmovna na své první schůzi a následně je podepsal i prezident ČR. Jaké zásadní novinky přinesou obě
normy pro daňové poplatníky, se pokusíme stručně přiblížit v tomto příspěvku.
15
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
1) DOPROVODNÝ DAŇOVÝ ZÁKON
Vzhledem k předpokládané účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích bylo
nezbytné ke stejnému datu reagovat na veškeré změny, které nastanou v rámci rekodifikace soukromého práva,
i v daňové oblasti. Doprovodný daňový zákon, který mění více jak 40 právních předpisů, přináší jak celou řadu
rekodifikačních terminologických a technických změn, když reaguje na zavedení některých nových, dosud
neexistujících institutů (např. nové smluvní typy nazývané pacht, výměnek nebo výprosa, institut svěřenského fondu
či nové formy neziskových entit, např. spolek nebo ústav), tak i velký počet věcných změn, které s rekodifikací
soukromého práva nesouvisí vůbec či jen částečně. Zákon dále reaguje i na další změny právního řádu s nutností
zásahu do daňových zákonů (např. úprava daňové exekuce v návaznosti na novelizaci občanského soudního
řádu, výkon zástavního práva ze strany správce daně). Kromě toho přebírá některé, již schválené změny daňových
předpisů, a to ze zákona 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa
a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a posouvá tak jejich účinnost z 1. ledna 2015 o rok dříve. Lze
konstatovat, že pokud bude tento zákon přijat, jedná se bezpochyby o nejrozsáhlejší systémovou změnu v daňové
oblasti od zavedení současné daňové soustavy. Jaké nejdůležitější konkrétní změny v oblasti daně z příjmů
doprovodný daňový zákon přinese, uvádíme v následujícím shrnutí:
a) daň z příjmů fyzických osob
•
včlenění darovací a dědické daně do zákona o daních z příjmů v návaznosti na předpokládané zrušení
zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, a tedy přesun darů a plnění
z dědictví do předmětu daně z příjmů fyzických osob, přičemž obecné principy pro uplatnění osvobození příjmů
realizovaných v souvislosti s dědickým řízením či darováním majetku zůstanou obdobné jako doposud, ale
bude se terminologicky jednat o osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů a nikoli o osvobození darů či
předmětu dědictví o daně darovací, resp. dědické;
•
zdanitelné bezúplatné příjmy budou u fyzických osob vstupovat do dílčího základu daně z ostatních příjmů,
tj. nebude možné realizovat u těchto příjmů ztrátu; jako osvobozené bezúplatné příjmy budou kromě explicitně
vyjmenovaných (např. veškeré příjmy z dědictví nebo odkazu) veškeré dary od příbuzného v linii přímé a v linii
vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, dítěte a rodiče manžela nebo
manžela dítěte a rodičů; dále od osoby, která s poplatníkem žila nejméně po dobu jednoho roku před získáním
bezúplatného příjmu ve společné domácnosti a také bezúplatné příjmy do výše 15 000 Kč bez ohledu na jejich
nabývací titul s výjimkou bezúplatných příjmů přijatých v souvislosti s výkonem závislé a podnikatelské činnosti;
•
prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů fyzických osob
z dosavadních šesti měsíců na tři roky při splnění podmínek držby maximálně 5 % na základním kapitálu či
hlasovacích právech společnosti, jejíž cenné papíry budou předmětem prodeje; časový test pro osvobození
příjmů z převodu cenných papírů při nesplnění podmínek maximální kapitálové účasti stejně jako časový test
pro osvobození příjmů z prodeje podílů v obchodních společnostech a družstvech zůstává i nadále pětiletý;
osvobození na základě nového časového testu se použije až na příjmy z prodeje cenných papírů realizovaných
po 1. lednu 2014;
zavedení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů bez ohledu na délku časového
•
testu držby cenných papírů a výši majetkové účasti, pokud úhrn hrubé výše příjmů nepřesáhne u poplatníka
100 000 Kč za zdaňovací období;
•
zvýšení základního limitu pro osvobození příležitostných příjmů od daně z příjmů fyzických osob na 30 000 Kč
(doposud činí limit 20 000 Kč);
•
zavedení zcela nového osvobození pro příjmy ze závislé činnosti, které budou pobírat žáci a studenti
z praktického výcviku a přípravy;
•
změna pravidel pro uplatnění srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků tak, že srážkové
dani budou podléhat pouze příjmy vyplácené na základě dohod o provedení práce, které u zaměstnance
nepřevyšují 10 000 Kč měsíčně, ovšem i nadále za předpokladu, že poplatník nepodepsal u daného plátce tzv.
Prohlášení k dani;
16
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
•
omezení možnosti uplatnit odpočet nezdanitelných částí základu daně včetně daňového zvýhodnění
na vyživované děti pro české daňové nerezidenty v tom smyslu, že nově budou mít nárok na veškeré odpočty
pouze daňoví rezidenti členských států EU, Norska a Islandu, pokud splní zákonem předepsané podmínky
a doloží na speciálním tiskopisu potvrzeném zahraničním správcem daně své celosvětové příjmy;
•
zvýšení maximální hranice pro uplatnění hodnoty bezúplatného plnění (daru) jako odčitatelné položky od základu
daně z příjmů fyzických osob z dosavadních 10 % na 15 % základu daně;
•
kromě četných změn ryze daňových má dojít i k některým úpravám legislativy v oblasti sociálního zabezpečení
a zdravotního pojištění, která s daněmi z příjmů velmi úzce souvisí, např. má dojít ke zpřesnění definice
zaměstnání, zrušení pravidla „270 dní“ pro vznik účasti v systému sociálního zabezpečení pro smluvní
zaměstnance, prodloužení doby pro dobrovolnou účast v systému důchodového pojištění na 15 let (doposud
pouze 10 let), zavedení nového pravidla pro sčítání zaměstnání malého rozsahu pro účely účasti v systému
nemocenského pojištění apod.
b) daň z příjmů právnických osob
•
analogicky jako v případě fyzických osob dojde k integraci darovací a dědické daně do zákona o dani z příjmů
v návaznosti na předpokládané zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu
nemovitostí, a tedy přesun darů a plnění z dědictví (odkazu) do předmětu daně z příjmů právnických osob;
problematickou otázkou této změny, kterou asi vyřeší až praktická aplikace nebo podrobnější výklad, bude
sloučení úplatných a bezúplatných plnění pod jeden zákon, jelikož již nebude možné konstatovat, že plnění,
které podléhá dani darovací nebo dědické, nepodléhá dani z příjmů a naopak;
• z achování dosavadních pravidel pro zdanění investičních fondů výhodnou sazbou daně z příjmů právnických
osob ve výši 5 % pro veškeré investiční fondy (v návaznosti na nový zákon o investičních společnostech
a investičních fondech), tj. jak pro standardní fondy a fondy kvalifikovaných investorů, tak i pro tzv. podfondy
akciových společností s proměnným základním kapitálem;
•
poměrně zásadní změny v členění subjektů v rámci neziskového sektoru (nově v zákoně pod pojmem „veřejně
prospěšný poplatník“) a souvisejícího daňového režimu jednotlivých neziskových subjektů, a to jak pro stávající
formy neziskových organizací (např. obecně prospěšná společnost, občanské sdružení nebo nadace) či nové
typy neziskových subjektů (např. ústav, sociální družstvo a spolek);
•
zavedení odpočtu na podporu odborného vzdělávání, který se stanoví jako součet odpočtu na podporu pořízení
majetku využívaného pro odborné vzdělávání alespoň po dobu tří let a odpočtu výdajů vynaložených na žáka
nebo studenta v rámci odborného vzdělávání stanovených paušální formou ve výši 200 Kč za každou hodinu
vzdělávání uskutečněného na pracovišti zaměstnavatele; tato změna společně s možností uplatnění odpočtu
při nízkém základu daně i v následujících třech zdaňovacích obdobích byla k doprovodnému zákonu přidána až
formou pozměňovacího návrhu;
•
zvýšení maximálního limitu pro odčitatelnost hodnoty bezúplatných plnění z dosavadních 5 % na 10 %
základu daně a zpřesnění terminologie pro odečet bezúplatných plnění v návaznosti na novou definici veřejně
prospěšných poplatníků, tj. dnešních poplatníků, kteří nejsou zřízeni nebo založeni za účelem podnikání;
•
změna v ustanovení týkající se pravidel aplikace cen mezi ekonomicky spojenými osobami, které by se nově mělo
u účetních jednotek aplikovat i na plnění s nulovou cenou; výjimkou z uplatnění pravidel zůstávají zvýhodněné
a bezúročné půjčky/úvěry, které však budou nově terminologicky zpřesněny a upraveny pod pojmem „úvěrový
finanční nástroj“; ustanovení týkající se převodních cen se obecně nepoužije v případě smlouvy o výpůjčce
a o výprose;
změna podmínek pro tvorbu daňově uznatelných opravných položek v zákoně o rezervách spočívající v zavedení
•
dvou pásem pro pohledávky se splatností déle než 18 měsíců (možnost tvořit opravné položky do výše 50 %
nominální hodnoty pohledávky) a pro pohledávky se splatností déle než 36 měsíců (možnost tvorby stoprocentní
opravné položky), v obou případech pro pohledávky, které vzniknou až po 31. prosinci 2013; vzhledem
ke skutečnosti, že standardní promlčecí doba dle nového občanského zákoníku činí tři roky, bude se druhé
pásmo aplikovat pouze u pohledávek s delší dobou promlčení (např. na základě smluvního ujednání).
17
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
Pro úplnost níže uvádíme hlavní změny implementované zákonným opatřením oproti znění původního
sněmovního tisku:
•
zrušení osvobození příjmů vyplácených z titulu podílů na zisku (např. společníkům společnosti s ručením
omezeným) fyzickým osobám, které jsou daňovými rezidenty České republiky, jiného členského státu Evropské
unie, Norska, Švýcarské konfederace a Islandu, od daně z příjmů fyzických osob, a to při výplatách od plátců,
kteří jsou jak českými daňovými rezidenty, tak daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie, Norska,
Švýcarska nebo Islandu;
•
zrušení osvobození příjmů vyplácených z titulu podílů na zisku (např. společníkům společnosti s ručením
omezeným) analogicky i ve prospěch právnických osob, které jsou daňovými rezidenty České republiky, jiného
členského státu Evropské unie, Norska, Švýcarska a Islandu, od daně z příjmů právnických osob nad rámec
běžného osvobození dle Směrnice rady o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, a to
při výplatách od plátců, kteří jsou jak českými daňovými rezidenty, tak daňovými rezidenty jiného členského státu
Evropské unie, Norska, Švýcarska nebo Islandu za předpokladu, že takový příjem by ve státě zdroje podléhal
dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani v sazbě alespoň 5 %;
•
zachování stávajícího daňového režimu pro veškeré investiční fondy (včetně nových forem investičních fondů dle
zákona o investičních společnostech a investičních fondech);
•
odstranění úpravy týkající se znovuzavedení mimořádných (rovnoměrných) daňových odpisů (v délce trvání
12 měsíců) pro nový hmotný majetek zatříděný do odpisových skupin 1 a 2 a pořízený v období od 1. července 2013
do 30. června 2014 kromě vybraného majetku;
•
terminologická úprava příslušných ustanovení zákona týkající se zdanění neziskových subjektů (nově veřejně
prospěšných poplatníků) v návaznosti na zamítnutí zákona o statutu veřejné prospěšnosti.
O tom, jaké změny nebyly převzaty do doprovodného daňového zákona a zůstaly v zákoně č. 458/2011 Sb.,
o zřízení jednoho inkasního místa, či o dalších změnách chystaných „zákonem o veřejných pojistných“, které
mají vstoupit v účinnost až 1. ledna 2015, vás budeme informovat v některém z dalších vydání našeho právního
zpravodaje.
Závěrem bychom chtěli čtenáře upozornit, že kromě výše uvedených změn, které by měl zavést doprovodný daňový
zákon k rekodifikaci v oblasti daně z příjmů, čeká na daňové poplatníky celá řada dalších změn v jiných oblastech,
konkrétně pak novelizace zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o dani silniční, změny v účetní legislativě (zákon
o účetnictví a hlavně změny prováděcích vyhlášek), terminologické změny v zákoně o dani z nemovitostí (nově
nemovitých věcí) a daňového řádu.
2) ZÁKON O DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ
Zásadní změnu čeká i současný systém zdanění převodu nemovitostí. Dnešní ne zrovna oblíbená daň z převodu
nemovitostí, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, bude
společně se zrušením tohoto zákona nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí. Nový zákon reaguje na rekodifikaci
soukromého práva a mimo to přináší řadu koncepčních změn. Jeho cílem je především snížení administrativní zátěže
poplatníků, přičemž by mělo dojít k omezení případů povinného předkládání znaleckých posudků podle předpisů
o oceňování majetku, akceptaci příloh v prostých neověřených kopiích (včetně elektronické podoby) či obecně
omezení předkládání některých dokumentů, které má správce daně k dispozici prostřednictvím internetových
databází veřejné správy. Jedná se zejména o tyto hlavní změny, na které je nutné se připravit:
•
poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude v případě koupě a směny převodce, pokud se smluvní strany
nedohodnou jinak (původní předloha počítala s poplatníkem daně pouze na straně nabyvatele nemovitosti);
•
zachování institutu ručení za neodvedenou daň na straně nabyvatele pro případy, kdy poplatníkem daně bude
převodce (původní předloha počítala s úplným zrušením institutu ručení);
18
PRK Part ne r s le ga l up d a te
doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku obchodní rejstřík pracovní právo
nemovitostní právo rekodifikace soukromého práva daňové zákony
•
předmětem daně budou nadále úplatné převody nemovitých věcí a dále nově i úplatné nabytí práva stavby či
nabytí nebo vyčlenění nemovité věci do svěřenského fondu, naopak výslovně se z předmětu daně vylučuje
nabytí vlastnického práva k nemovité věci při přeměnách obchodní korporace nebo poskytnuté jako náhrada při
vyvlastnění, což by mělo zrušit i povinnost podávat v těchto případech daňové přiznání (pozn.: do nového zákona
nakonec nebylo implementováno původně navrhované zdanění převodu obchodních podílů v tzv. nemovitostních
společnostech);
•
určité změny nastanou i v uplatnění různých osvobozovacích institutů, např. nebudou již osvobozeny převody
majetku v souvislosti s privatizací a také vklady nemovitých věcí do obchodních společností a družstev
(korporací); zákon místo plošného osvobození od nynější daně z převodu nemovitosti pro novostavby definuje
věcná osvobození u nových bytových jednotek, rodinných domů včetně souvisejících pozemků (a práva stavby),
a to ve lhůtě pěti let od kolaudace nové stavby rodinného domu, nové bytové jednotky apod.;
•
stanovení základu daně na základě nabývací hodnoty snížené o uznatelný výdaj (odměna a náklady znalci
za znalecký posudek, pokud je tento vyžadován), přičemž nabývací hodnotou se rozumí cena sjednaná nebo
srovnatelná daňová hodnota, cena zjištěná či cena speciální, a zákon stanoví přesný postup, která nabývací
hodnota se pro konkrétní případ použije;
•
v běžných případech bude základem daně vyšší z ceny sjednané a srovnávací daňové hodnoty, přičemž
mechanismus určení srovnávací daňové hodnoty zákon stanoví jako 75 % tzv. směrné hodnoty nebo zjištěné
ceny (tj. ceny dle zákona o oceňování majetku) dle volby poplatníka, ovšem za předpokladu, že směrná hodnota
bude pro danou nemovitou věc vůbec stanovena;
•
směrnou hodnotu, která vychází z ceny nemovité věci v daném místě a čase při zohlednění druhu, účelu, polohy,
stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů této nemovité věci, bude možné využít ve valné většině
pro nabytí převáděných nemovitých věcí, např. pro převod bytů, rodinných domů či staveb pro rodinnou rekreaci;
na druhou stranu ji nebude možné použít např. pro převod lesních pozemků, vodních ploch, nedokončených
staveb nebo pozemků s nedokončenými stavbami (výhodou směrné hodnoty bude možnost jejího zjištění
na internetu prostřednictvím kalkulátoru na základě vyplnění údajů o nabývané nemovité věci a dále skutečnost,
že poplatník nebude povinen při použití směrné hodnoty přikládat k daňovému přiznání znalecký posudek);
•
nabývací hodnota ve formě zvláštní ceny se použije pro stanovení základu daně vždy, pokud ji lze určit a tyto
případy jsou vyjmenovány v novém zákoně; jde např. o nabytí nemovitých věcí při exekuci, prodejem při veřejné
dražbě, při vkladu do obchodních korporací nebo prodejem v insolvenčním řízení;
•
zákon dále stanoví případy, ve kterých se pro stanovení nabývací hodnoty a tedy i základu daně výlučně použije
cena sjednaná (např. v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci ujednané ve smlouvě o výstavbě)
nebo cena zjištěná (např. jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci na základě úplatného postoupení
pohledávky zajištěné zajišťovacím převodem práva);
• sazba daně z nabytí nemovitých věcí zůstává stejná jako v roce 2013, tj. 4 % základu daně (viz výše);
•
další podstatné změny spočívají v:
–zjednodušení při nabytí nemovitých věcí do společného jmění manželů (bude se podávat pouze jedno daňové
přiznání na rozdíl od současných dvou podání),
–možnosti podat dodatečné daňové přiznání při odstoupení od smlouvy nebo jiném úkonu, který má za
následek zánik daňové povinnosti (neplatnost smlouvy),
–zavedení dvojího zdanění směny nemovitých věcí (současná úprava zdaňuje pouze vyšší z hodnot obou
směňovaných nemovitostí),
–zdanění vzájemného darování (pokud bude dárce nemovitosti také obdarován, ať už peněžní nebo nepeněžní
formou, bude se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí jednat o směnu).
Dle přechodných ustanovení se pro daňové povinnosti při převodech nemovitostí vzniklé před účinností nového
zákona použije dosavadní zákon 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí.
19
PRK Part ne r s le ga l up d a te
NOVINKY Z PRK PARTNERS
PRK Partners třetí společensky nejodpovědnější firmou v České republice
Advokátní kancelář PRK Partners opětovně uspěla v nejprestižnější mezinárodní soutěži Chambers Europe Awards
for Excellence a byla vyhlášena Národní právní firmou roku 2013 pro Českou republiku. Je to již třetí ocenění
od vzniku soutěže v roce 2008, které PRK Partners přebírá od Chambers and Partners, pořadatele soutěže.
Britská společnost Chambers and Partners je uznávaným mezinárodním průvodcem po trhu právních služeb.
Slavnostní vyhlášení vítězů pro jednotlivé evropské země a předání cen proběhlo letos ve čtvrtek 25. dubna
v Grosvenor House Ballroom v Londýně.
Děkujeme vám za důvěru, přízeň a těšíme se na další spolupráci.
Robert Němec a Jan Kohout, partneři PRK Partners, zvoleni do vrcholných orgánů
České advokátní komory
Na sněmu České advokátní komory, který se uskutečnil v pátek 11. října 2013, značně uspěli i zástupci advokátní
kanceláře PRK Partners. V představenstvu tak nově usedne managing partner PRK Partners Mgr. Robert Němec.
Do kontrolní rady pak zasedne druhý z managing partnerů PRK JUDr. Jan Kohout.
Naším kolegům tímto jménem celé kanceláře upřímně gratulujeme.
PRK Partners nejlepší národní právní firmou v České republice
V nejprestižnější národní soutěži Právnická firma roku jsme se pro rok 2013 stali absolutními vítězi v souhrnné
kategorii Právnická firma roku 2013 pro domácí kancelář. Současně nám již popáté od vzniku soutěže v roce 2008
připadlo vítězství v kategorii Bankovnictví a finance.
Současně jsme potvrdili svoji vedoucí pozici jako doporučovaná kancelář ve všech dalších klíčových oblastech:
právo obchodních společností, právo hospodářské soutěže, developerské a nemovitostní projekty, fúze a akvizice,
restrukturalizace a insolvence, řešení sporů a arbitráže, telekomunikace a media, veřejné zakázky, pracovní právo
a daňové právo.
Tato ocenění získala PRK Partners v tradiční soutěži právnických firem pořádané pod záštitou České advokátní
komory a Ministerstva spravedlnosti ČR, na základě hlasování zástupců byznysu a referencí od svých klientů.
Děkujeme za profesionální práci všem našim právníkům – praktikům i akademikům – a dalším kolegům ve třech
zemích střední Evropy! A za důvěru pak samozřejmě našim klientům.
20
PRK Part ne r s le ga l up d a te
ENGLISH SUMMARY
21
PRK Part ne r s le ga l up d a te
Legislation accompanying the new Civil Code
What’s new in approved legislation?
Some additional legal regulations, which should be considered as legislation accompanying the new regulation of private
law, have been published in the Collection of Laws over the past few weeks. In particular, they refer to an act amending
some acts connected with adopting the recodification of private law, an act concerning special judicial procedures
(Special Civil Procedure Code), an act amending the Civil Procedure Code and an act on the public registers of legal
entities and individuals. The article provides a clear description of what the individual acts refer to and what their main
substance is.
Commercial Register
A clear news overview as of 1.1.2014
One of the legislative changes introduced by the recodification of private law is a new regulation of the Commercial
Register (and other public registers) to be implemented in a special statute, Act No. 304/2013 Coll., on the Public
Registers of Legal Entities and Natural Persons, as from 1 January 2014. The following article deals with key changes in
the regulation of the Commercial Register after 1 January 2014 including the pre-registration of a business corporation or
the performance of entries into the register by a notary public. The article further discusses some new information that may
be entered in the Commercial Register.
Labour Law
Effects of the new Civil Code on labour law
This article summarises the main effects the new Civil Code will have on employment law. While the Labour Code itself
will undergo only limited changes, employment law is largely influenced by the Civil Code’s general provisions and
principles and must be interpreted consistently. The article focuses on the issue of invalidity of legal acts and discusses
a new category of “nullity” of a legal act to be introduced into the Labour Code. This category of invalidity is used largely
for the protection of employees; a null act is considered non-existent and has no legal effect. The article also looks at
protections for the weaker party in an employment relationship – in particular in “form” contracts, where the weaker party
of the contract cannot influence or negotiate its content. Finally, the article also addresses some questions regarding precontract liability, the possibility of unilateral setoffs against an employee’s wages, and the position of corporate statutory
bodies, which will probably be a significant issue in the upcoming months.
Real Estate
Registering rights with the Land Registry to také more time
Together with the New Civil Code a New Cadastral Act will become effective as of 1 January 2014. MPs brutally amended
the painstakingly negotiated draft of the act during the legislative process – the result of erroneous and hysterical media
reports, which led deputies on a holy endeavor to increase ownership protections and other rights registered in the Land
Registry. The final outcome of this parliamentary work is that the entire registration process will become more complicated,
ineffective and take more time – registering any right with the Land Registry will not be possible until a 20-day period has
lapsed after sending to hardly identifiable group of addressees of information on commencement of such administrative
procedure.
Will the recodification of civil law throw a wrench into the water supply and sewer networks?
The New Civil Code reintroduces the principle of superficies solo cedit , meaning that structures connected to the land
– aboveground or underground facilities – are no longer viewed as separate things but form part of the land on or under
which they were built. There are certain exceptions, one of them being engineering networks. Not only will such networks
remain legally independent real estate assets, but they will also include connected buildings and facilities (water treatment
plants, storage and aboveground technical facilities, etc.). In addition water and sewer connections will be considered
as independent assets which do not constitute a part of the land under which they are located. These novelties in the
conception of such networks are important and will have to be considered when disposing with engineering networks
or interconnected constructions. The New Civil Code contains a new kind of easement for the relationship between the
networks’ owner and the owner of the land.
22
PRK Part ne r s le ga l up d a te
On certain aspects of real estate law
A hot topic of the new recodification of private law regards issues related to real estate property – how it is specified,
traded and leased. In this article we would like to draw attention to some individual facets closely associated with real
estate law. One of them, a new concept of the right of a construction, allows the builder (in addition to applying the
existing systems) to erect a structure on the land of another person. Another one is the legal regulation on the lease of
non-residential premises for business purposes that is currently subject to certain changes we are referring to.
Recodification of private law
Certain interpretation issues concerning the new rules on establishing security
interests for debts, and the new regulation of pledges under the New Civil Code
The article looks at several issues of practical importance under the New Civil Code‘s regulation of security interests for
debts and offers our firm‘s interpretation in circumstances where more than one interpretation of the respective legal
provision is possible. The goal of this approach is to help to reduce the potential for interpretation disputes when applying
the new regulation, by recommending an interpretation that reasonably corresponds with the spirit of the new law.
Specifically, the following topics are discussed: (i) mutual relationships and positives/negatives of creating security interest
over receivables in the form of a pledge of receivables and assignment of receivables by way of security, (ii) ranking of
various types of security interests under the New Civil Code and according to Czech insolvency law, and the mutual
relationship of these two regulations, (iii) two separate provisions of the New Civil Code which allow agreeing a registered
negative pledge clause and the mutual relationship of these two provisions, and (iv) whether the 30-days protective
period stipulated by the New Civil Code for enforcing a pledge by means of a forced sale of the collateral also applies to
a realisation of the pledge by means of a so-called „forfeited collateral“.
Tax Law
Selected Changes in Tax Legislation since 2014
Substantial changes are expected in the area of tax legislation effective 1 January 2014 – which is also the expected
effective date of the comprehensive change to Czech private law related to the adoption of Act No. 89/2012 Coll., the
new Civil Code, as well as Act No. 90/2012 Coll. the new Act on Business Corporations and Cooperatives (Business
Corporations Act), and the new Act No. 91/2012 Coll. on International Private Law (International Private Law Act), which
the Parliament passed in March this year. Undoubtedly, the most extensive tax amendment is an act on the change of tax
laws (Act on Particular Changes in Taxation) in connection with the recodification of private substantive law and with related
other changes, originally debated as Parliamentary Press No. 1004 and subsequently by means of a statutory measure as
Senate Press No. 184 (tax act accompanying the recodification of private law), and a quite new recodification, the closely
related Act on Taxation of Immovable Property Acquisition, originally under Parliamentary Press No. 1003 and currently
as a government statutory measure under Senate Press No. 185 (Act on Taxation of Immovable Property Acquisition).
On 12 September 2013, at its thirteenth session, the Senate rejected both acts; however, after the government deleted
(re-drafted) certain controversial provisions in the accompanying tax act and then resubmitted them in mostly the same
wording but in the form of “statutory measures”, they were passed by the Senate at its next session held 10-11 October
2013. Nevertheless, considering the current unusual situation (a non-existent House of Deputies), both acts will have to
be adopted by the new House of Deputies at its first session and then signed by the President of the Czech Republic. We
try to summarise the key points introduced by these two acts in relation to taxpayers in a contribution on the page 16.
News from PRK Partners
PRK Partners – the third most socially responsible Firm of the Year 2013
The results of the competition TOP Responsible Firm of the Year 2013 were announced on 17 October 2013 in Slovanský
dům in Prague. The awards were presented in the categories of small and mid-sized, and large firms, and the law firm
PRK Partners came third in the first mentioned category. We repeatedly confirm our long-term effort and commitment to
help those in need and to create a cleaner legal environment in the Czech Republic as well as Central Europe.
We would like to thank all our partners and co-workers for taking part in socially responsible activities. Our special thanks
go to Daniel J. Rosický for his active involvement in the management of the Tereze Maxová Foundation and to Jakub
Lichnovský for his role in Randa’s Foundation. Markéta Krajíčková, who is actively engaged in work for the foundations,
also deserves our thanks.
23
PRK Part ne r s le ga l up d a te
Robert Nemec and Jan Kohout have been elected into the Governing Bodies of the
Czech Bar Association
Representatives of the law firm PRK Partners were successful at the Assembly of the Czech Bar Association which took
place on 11 October 2013. Managing partner Robert Němec is now a member of the Board of Directors. And Jan
Kohout, another managing partner of the firm, has been voted in as member of the Supervisory Board of the Association.
We would like to congratulate our colleagues on behalf of the whole firm.
PRK Partners – Best Domestic Law Firm in the Czech Republic
PRK Partners was honoured as the absolute winner in the most prestigious national competition, „Law Firm of the Year“,
when it was named „Domestic Law Firm of the Year 2013“. PRK Partners was again ranked first in the category of
Banking & Finance (for the fifth time since the competition started up in 2008).
These awards were granted to PRK Partners in the traditional law firm competition organised by Epravo Group s.r.o. under
the auspices of the Czech Bar Association and the Ministry of Justice of the Czech Republic on the basis of votes cast by
business representatives and by client references.
We thank all our lawyers – practitioners and academics – as well as our other colleagues in three countries across Central
Europe for their professional guidance and support! We would also like to thank our clients for their confidence in us.
24
PRK Part ne r s le ga l up d a te
Spojujeme teorii s praxí
Vydejte se na cestu s těmi, kteří ji vytyčili.
Součástí našeho týmu
jsou autoři rekodifikace
a přední odborníci
na soukromé právo.
www.rekodifikace.com
25
PRK Part ne r s le ga l up d a te
KONTAKTY:
PRAHA
Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1, Česká republika
+420 221 430 111
[email protected]
BRATISLAVA
Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovensko
+421 232 333 232
[email protected]
OSTRAVA
Stodolní 1293, 702 00 Ostrava, Česká republika
+420 558 272 505
[email protected]
BUDAPEŠŤ
PRK Partners Budapest / Fábry and Partners Law Office
Fény i 16, H-1024 Budapešť, Maďarsko
+36 1 336 0443
[email protected]
www.prkpartners.com
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář –
všechna práva vyhrazena.
Informace obsažené v tomto materiálu nelze považovat
za právní rady, nejsou vyčerpávající a nejsou
zamýšleny pro žádné konkrétní použití. Před aplikací
zde obsažených informací nebo rozhodnutím učiněným
na jejich základě doporučujeme vyhledat nezávislou
a odbornou právní konzultaci. Děkujeme vám za váš
zájem o naše aktuality a uvítáme vaše podněty či
připomínky na naší e-mailové adrese
[email protected]
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář –
All Rights Reserved
The information included in this material is not legal
advice, is not exhaustive and is not intended for any
specific application. Before any use of, or decisions
connected with, the information provided herein, we
recommend that you seek independent legal advice.
Thank you for your interest in receiving our legal
updates. We look forward to your comments and
suggestions at our e-mail address
[email protected]
Download

PRáVní aKtuality LEGAL UPDATE 2 / 2013