ˇ ´IJEN
R
10//2013
Jak boha´cˇ jsem, co s klı´cˇem v ruce jde
otevrˇ´ıt pokladnu, v nı´zˇ sˇperky chova´,
vsˇak zarazı´ se radsˇi pokazˇde´,
aby svou touhu vychutnat moh znova.
Proto tak vza´cne´ sva´tecˇnı´ jsou dny:
zˇe je jich ma´lo, ve´vodı´ dnu˚m vsˇem,
jak de´manty a drahe´ kameny,
sˇperky, co zdobı´ skvostny´ diade´m.
Tak i cˇas s tebou pro mne je jak skvost,
co skry´va´m jako poklad v pokladnici —
zrˇ´ıdka si doprˇeju tu blazˇenost,
zˇe otevrˇu ji ocˇ´ım zˇadonı´cı´m.
Dary mi da´va´sˇ kra´sne´ nad jine´:
radost, kdyzˇ ma´m teˇ, nadeˇji, kdyzˇ ne.
Sonet 52
W. Shakespeare
Sonety
prˇeklad M. Hilsky´
Atlantis Brno 2011
1
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2013
Katolı´k se ma´ mı´chat do politiky
Papezˇ Frantisˇek ve sve´ homilii 16. za´rˇ´ı (evangelium o setnı´kovi, ktery´ pokorneˇ a s du˚veˇrou zˇa´da´ o uzdravenı´ sve´ho sluzˇebnı´ka, prvnı´
cˇtenı´ z listu sv. Pavla Timotejovi, ve ktere´m
vybı´zı´ k modlitbeˇ za vla´dce):
„Nikdo z na´s nemu˚zˇe prohla´sit: To se
’
mne nety´ka´, protozˇe vla´dnou ti druzı´.‘ Nikoliv, jsem zodpoveˇdny´ za jejich vla´du a musı´m
se co nejvı´ce vynasnazˇit, aby vla´dli dobrˇe.
Musı´m se take´ co nejvı´ce u´cˇastnit politicke´ho
zˇivota, nakolik je to pro mne mozˇne´. Podle
socia´lnı´ nauky cı´rkve je politika jednou z nejvysˇsˇ´ıch forem milosrdne´ la´sky, protozˇe je to
sluzˇba obecne´mu dobru. Nemohu si tedy prˇed
nı´ umy´t ruce. Kazˇdy´ z na´s jı´ musı´ neˇco veˇnovat.“
Existuje rozsˇ´ırˇeny´ zvyk nada´vat na vla´du a
kritizovat, co se nedarˇ´ı, podotkl papezˇ. „Posloucha´te zpra´vy v televizi — a politiky tam
jen bijı´ holı´. Cˇtete noviny — a take´ tam
o nich mluvı´ sˇpatneˇ a sta´le proti nim.“ Vla´dci
jsou mozˇna´ hrˇ´ısˇnı´ci, tak jako David, prˇipustil svaty´ otec. My vsˇak ma´me spolupracovat
— vyja´drˇit svu˚j na´zor, promluvit i opravit,
nebot’ vsˇichni musı´me mı´t u´cˇast na spolecˇne´m dobru. „Cˇastokra´t jsme slysˇeli, zˇe dobry´
katolı´k se nemı´cha´ do politiky“, pokracˇoval
papezˇ Frantisˇek. „To vsˇak nenı´ pravda a nenı´
to dobra´ cesta.“
„Dobry´ katolı´k se mı´cha´ do politiky a vna´sˇ´ı
do nı´ to nejlepsˇ´ı ze sebe sama, aby vla´dnoucı´
mohl vla´dnout. Co nejlepsˇ´ıho vsˇak mu˚zˇeme
vla´dcu˚m nabı´dnout? Modlitbu! Tedy to, co
uva´dı´ sv. Pavel: Modlete se za vsˇecky lidi,
’
za kra´le a vsˇechny, kdo majı´ moc.‘ Namı´tnete: Ale Otcˇe, jak se mohu modlit za toho
’
sˇpatne´ho cˇloveˇka, ktery´ musı´ skoncˇit v pekle.‘
Modli se za neˇj nebo za ni, aby mohli dobrˇe
vla´dnout, aby milovali svu˚j lid, slouzˇili mu a
byli pokornı´. Krˇest’an, ktery´ se nemodlı´ za sve´
vla´dce, nenı´ dobry´ krˇest’an. Rˇeknete — Otcˇe,
jak se ma´m modlit za tohoto cˇloveˇka, se ktery´m to nenı´ v porˇa´dku. Modli se za neˇj, aby
se obra´til! Ale modli se! To ti nerˇ´ıka´m ja´, ale
svaty´ Pavel. Je to Bozˇ´ı Slovo.“
„Da´vejme tedy to nejlepsˇ´ı, co ma´me — na´pady, podneˇty, avsˇak zejme´na modlitbu. Modleme se za nasˇe vla´dce, aby na´s dobrˇe spravovali, aby vedli nasˇi vlast, na´sˇ na´rod a take´
cely´ sveˇt kuprˇedu, aby vla´dl mı´r a spolecˇne´
dobro.“
Kalich spa´sy
cha´pe vı´no jako Bozˇ´ı dar, jelikozˇ vyjadrˇuje
prˇ´ıjemne´ skutecˇnosti: prˇa´telstvı´, vza´jemnou
la´sku a prˇedevsˇ´ım radost. Proto naprˇ´ıklad Ben
Sirach rˇ´ıka´: „Vı´no je zˇivotem cˇloveˇka, kdyzˇ
je pozˇ´ıva´ strˇ´ıdmeˇ“ (Sir 31,27).
V na´sledujı´cı´m zamysˇlenı´ se chceme zaby´vat
symbolikou vı´na, ktere´ je spolecˇneˇ s chlebem
znamenı´m Kristovy rea´lne´ prˇ´ıtomnosti v eucharistii. O tajemstvı´ chleba jsme jizˇ hovorˇili,
nynı´ se vsˇak mu˚zˇeme zamyslet nad tı´m, procˇ
Pa´n Jezˇ´ısˇ prˇi poslednı´ vecˇerˇi prohlasˇuje o kalichu s vı´nem, zˇe je jeho krvı´, ktera´ se za na´s
prole´va´.
V kazˇdodennı´m zˇivoteˇ Izraele ma´ vı´no vy´znamne´ mı´sto. Acˇkoliv Pı´smo svate´ varuje
prˇed opilstvı´m a vybı´zı´ k strˇ´ızlivosti, prˇesto
2
prˇevzato z www.radiovaticana.cz
Jezˇ´ısˇ sa´m se pitı´ vı´na nevyhy´ba´, prˇestozˇe je
za to pomlouva´n (srov. Mat 11,19). V evangeliı´ch vsˇak pozna´va´me hlubsˇ´ı vy´znam tohoto Kristova jedna´nı´: „Nove´ vı´no“ je znamenı´m prˇ´ıchodu Bozˇ´ıho kra´lovstvı´, mesia´sˇske´ho
cˇasu (srov. Mk 2,22). Radost, kterou cˇloveˇk
doposud zakousˇ´ı, je nedostatecˇna´ ve srovna´nı´
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
s novou radostı´, jezˇ Kristus prˇina´sˇ´ı. Tato mysˇlenka je take´ skryta ve vypra´veˇnı´ o svatbeˇ
v Ka´neˇ Galilejske´: Radost svatebnı´ho veselı´
je jen prˇedzveˇstı´ jesˇteˇ veˇtsˇ´ı radosti z prˇ´ıchodu
Krista — Zˇenicha sve´ cı´rkve (srov. Jan 2,10;
4,23; 5,25). Pitı´ vı´na a svatebnı´ hostina tak
vyjadrˇujı´ radost vykoupeny´ch, ktera´ ma´ jizˇ
svu˚j pocˇa´tek zde na zemi, trˇebazˇe je v plnosti
prˇ´ıtomna azˇ v nebi v Otcoveˇ veˇcˇne´m kra´lovstvı´ (srov. Mt 26,29). Jezˇ´ısˇ proto prˇi poslednı´
vecˇerˇi pravı´ nad kalichem s vı´nem, zˇe od te´to
chvı´le nebude pı´t z plodu vinne´ re´vy, dokud
neprˇijde Bozˇ´ı kra´lovstvı´ (Lk 22,18). Plna´ radost v Bozˇ´ım kra´lovstvı´ na koci cˇasu˚ ma´ tedy
tajemny´ pocˇa´tek v Kristoveˇ la´sce, jı´zˇ veˇrˇ´ıcı´
prˇijı´majı´ v eucharistii.
Jezˇ´ısˇova la´ska ma´
podobu krˇ´ızˇe, tı´m se
dosta´va´me k druhe´mu
vy´znamu „pitı´ vı´na“.
Na´poj z rozdrceny´ch
hroznu˚ nenı´ jen symbolem radosti, ale paradoxneˇ rovneˇzˇ utrpenı´.
Stary´ za´kon neˇkdy prˇirovna´va´ Bozˇ´ı trest k lisova´nı´ hroznu˚ (srov.
ŘÍJEN 2013
Iz 63,1–6) a Bozˇ´ı hneˇv k pitı´ z opojne´ho kalicha (srov. Jer 25,15–30). Kalich, ktery´ Otec
da´va´ pı´t sve´mu Synu, nenı´ ovsˇem kalich Bozˇ´ıho hneˇvu, ale kalich spa´sy, obeˇtovany´ za
vsˇechny lidi (srov. Jan 18,11). Kalich utrpenı´
a smrti, jenzˇ Kristus prˇijı´ma´, se sta´va´ kalichem pozˇehna´nı´ (srov. Lk 22,42). Mu˚zˇeme
rˇ´ıci, zˇe Jezˇ´ısˇova la´ska promeˇnˇuje kalich utrpenı´ v kalich radosti.
Prˇi slavenı´ eucharistie prˇijı´ma´me kalich
spa´sy. Je to kalich Kristovy la´sky, ktery´ ma´
promeˇnit na´sˇ lidsky´ kalich horˇkosti v Bozˇ´ı
kalich radosti. Mnoho lidı´ se snazˇ´ı rozpustit svou bolest v prchave´m opojenı´ nejru˚zneˇjsˇ´ıho druhu. Tato snaha vsˇak, jak vı´me, nevede
k zˇa´dane´mu cı´li. Krˇest’an mu˚zˇe svou bolest
„rozpustit“ v Kristoveˇ la´sce, ktera´ je podle
krˇest’ansky´ch mystiku˚ „strˇ´ızlivy´m opojenı´m“
(sobria ebrietas). Proto se sv.Augustin pta´:
„Kdo mi da´, abys prˇisˇel do me´ho srdce a opil
je, abych zapomneˇl na svoji bı´du a objal tebe,
sve´ jedine´ dobro?“ A sv. Igna´c se modlı´: „Krvi
Kristova, opoj meˇ.“ Toto „strˇ´ızlive´ opojenı´ “
nenı´ jako ru˚zna´ prchava´ a mnohdy nebezpecˇna´ opojenı´, jezˇ nabı´zı´ sveˇt, ale je cestou
ke svobodeˇ a radosti, kterou mu˚zˇe da´t pouze
Bu˚h sa´m.
Pavel Fry´valdsky´
Encyklika Lumen Fidei (Sveˇtlo vı´ry)
Za´kladnı´ informace o encyklice
Na sva´tek aposˇtolu˚ Petra a Pavla podepsal
papezˇ Frantisˇek encykliku (verˇejny´ list) Lumen Fidei — Sveˇtlo vı´ry a 5. cˇervence
byla encyklika slavnostneˇ vyhla´sˇena. V tomto
cˇla´nku naleznete za´kladnı´ informace o encyklice. Text cele´ encykliky je dı´ky pra´ci
redaktora Cˇeske´ sekce Vatika´nske´ho rozhlasu P. M. Glasera SJ jizˇ dostupny´ v neoficia´lnı´m cˇeske´m prˇekladu na stra´nka´ch
www.radiovaticana.cz. Oficia´lnı´ autorizovany´ text se prˇipravuje k tisku.
Pra´ce dvou papezˇu˚
Encyklika Lumen Fidei je napsa´na k probı´hajı´cı´mu Roku vı´ry jako dosti sˇiroce pojaty´
podneˇt k orientaci i meditacı´m. Samotna´ encyklika je v jiste´m smyslu v deˇjina´ch papezˇsky´ch dokumentu˚ jedinecˇna´. Jak prˇed cˇasem
vtipneˇ poznamenal papezˇ Frantisˇek — byla
napsa´na „cˇtyrˇrucˇneˇ“. Papezˇ Benedikt XVI.
jesˇteˇ za sve´ho pontifika´tu encykliku z velke´
cˇa´sti prˇipravil, ale nestacˇil ji uzˇ do sve´ho odstoupenı´ dokoncˇit a vyhla´sit. Poskytl ji vsˇak
sve´mu na´stupci. Papezˇ Frantisˇek prˇijal Bene3
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
diktu˚v koncept a z jiste´ cˇa´sti i hotovy´ text
a doplnil cˇi upravil jej podle sve´ho, jak sa´m
uva´dı´. Prˇi ru˚znosti teologicky´ch, pastoracˇnı´ch
i osobnostnı´ch rysu˚ obou velky´ch muzˇu˚ je to
obdivuhodny´ projev vza´jemne´ u´cty a pokory
obou. Te´ma te´to encykliky ma´ sve´ logicke´
mı´sto v te´matech, ktery´m se papezˇ Benedikt
XVI. veˇnoval. Doplnˇuje tak te´mata prˇedesˇly´ch encyklik (Deus caritas est, Spe salvi
a socia´lnı´ encykliky Caritas in veritate), ktere´
se zaby´valy la´skou a nadeˇjı´, o trˇetı´ ctnost, kterou je vı´ra. Jejı´ potrˇebnost i nesamozrˇejmost
je spolecˇny´m te´matem obou papezˇu˚, jak plyne
z jejich projevu˚ a pı´semny´ch statı´.
Text k upevneˇnı´ vı´ry a k meditaci
Encyklika Lumen Fidei je rozdeˇlena do cˇtyrˇ
kapitol a ma´ sˇedesa´t odstavcu˚. Stylem psanı´ je
to text urcˇeny´ zejme´na k upevneˇnı´ vı´ry veˇrˇ´ıcı´ch a k meditaci, ktera´ mu˚zˇe odhalovat u cˇtena´rˇe jeho vlastnı´ za´klady vı´ry i jejı´ prozˇ´ıva´nı´.
Encyklika se take´ na rˇadeˇ mı´st vymezuje proti
na´zoru˚m, ktere´ krˇest’anstvı´ odmı´tajı´ nebo pomlouvajı´. Nedeˇla´ to vsˇak u´tocˇneˇ, ale spı´sˇ jasny´m, laskavy´m a prˇi tom jednoznacˇny´m zpu˚sobem.
Hlavnı´ rysy encykliky Lumen Fidei
Pokud bychom chteˇli vystihnout hlavnı´ rysy
encykliky, mu˚zˇeme rˇ´ıci, zˇe vı´ra je v nı´ prˇedstavova´na jako dynamicky´ proces, ne jako jaky´si ucˇebnı´ text, ktery´ je prosteˇ trˇeba si osvojit. Zajı´mave´ jsou souvislosti mezi la´skou a
pozna´nı´m nebo mezi uveˇrˇenı´m jako prˇedpokladem porozumeˇnı´. Encyklika Lumen Fidei
nepochybneˇ prˇedstavuje text, jehozˇ obsah je
trˇeba postupneˇ vnı´mat a meditovat. Nenı´ jen
vybı´dnutı´m k pozna´nı´ a prˇijetı´ spra´vny´ch obsahu˚ vı´ry, ale pozˇaduje neˇco jesˇteˇ na´rocˇneˇjsˇ´ıho: Opravdove´ zˇitı´ vı´ry, vnı´ma´nı´ jejı´ho hluboke´ho a sˇiroke´ho existencia´lnı´ho rozmeˇru,
ktery´ je neodlucˇneˇ spojen s la´skou. Je ukazova´na jako skutecˇnost, ktera´ prˇina´sˇ´ı cˇloveˇku
radost.
4
ŘÍJEN 2013
Strucˇneˇ o obsahu encykliky
? V u´vodu je prezentova´n a do soucˇasnosti
uva´deˇn tradicˇnı´ pojem „sveˇtlo vı´ry“. Jako
sveˇtlo zˇivota je vı´ra uzˇitecˇna´ dnes jako drˇ´ıve.
Nenı´ zˇa´dny´m tma´rˇstvı´m.
? V dalsˇ´ıch odstavcı´ch je nahlı´zˇena vı´ra
z ru˚zny´ch pohledu˚, ktere´ jsou vesmeˇs vy´razneˇ
biblicky ukotveny.
? Prvnı´ kapitola prˇipomı´na´ biblicke´ obrazy uveˇrˇenı´, zˇivotnı´ho pohybu ve vı´rˇe a jejı´ho ru˚stu, tak, jak to lze vycˇ´ıst ze Stare´ho
za´kona. Jezˇ´ısˇ je potom prˇedstaven jako ten,
kdo prˇiva´dı´ vı´ru k plnosti. Tato plnost vı´ry je
nesena a zakousˇena v cı´rkvi, ktera´ je v encyklice opakovaneˇ prezentova´na jako vlastnı´
prostor uchova´va´nı´, prˇeda´va´nı´ a ru˚stu vı´ry.
? Druha´ kapitola prezentuje strukturu uveˇrˇenı´ a zˇivota ve vı´rˇe. Vı´ra a pravda, pozna´nı´ a
la´ska, vı´ra jako videˇnı´ a slysˇenı´ jsou te´mata,
ktera´ cˇtena´rˇe uvedou k podneˇtne´mu rozjı´ma´nı´
nad vı´rou vlastnı´ i vı´rou druhy´ch.
? Trˇetı´ kapitola se zaby´va´ prˇeda´va´nı´m vı´ry
a jeho souvislostı´ se slavenı´m sva´tostı´, ktere´
je zde prezentova´no jako prˇeda´va´nı´ „pameˇti
cı´rkve“, ktera´ v sobeˇ nese vı´ru.
? Cˇtvrta´ kapitola prˇedstavuje vı´ru jako nesmı´rneˇ uzˇitecˇnou pomoc pro budova´nı´ takove´ho sveˇta, v neˇmzˇ by se cˇloveˇk cı´til bezpecˇneˇ. Je take´ ukazova´na jako pomoc a u´teˇcha
v utrpenı´ cˇi jako velka´ pomoc pro rodinu.
? Encyklika koncˇ´ı kra´tkou prosebnou
modlitbou k Panneˇ Marii, ktera´ je videˇna jako
ta, ktera´ mu˚zˇe cˇloveˇku poma´hat na cesteˇ vı´ry.
Vy´beˇr te´mat encykliky na webu
Na stra´nka´ch www.pastorace.cz mu˚zˇete
najı´t rozpracovana´ neˇktera´ te´mata encykliky,
aby tak poslouzˇila k tomu, k cˇemu je urcˇena, tedy k plodne´mu prozˇ´ıva´nı´ Roku vı´ry,
ktery´ u prˇ´ılezˇitosti padesa´te´ho vy´rocˇ´ı zaha´jenı´
2. vatika´nske´ho koncilu v cele´ cı´rkvi slavı´me.
Alesˇ Opatrny´, prˇevzato z www.pastorace.cz
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
23. Aby i jine´ zemeˇ
´ nikova´ cesta z Moravy vedla pro veˇtsˇinu
U
vyhnany´ch kneˇzˇ´ı na jih a vy´chod. Nejvy´znamneˇjsˇ´ımi lokalitami se stala u´zemı´ dnesˇnı´ho Chorvatska, Makedonie, Alba´nie, Srbska, Slovinska, Bulharska a pozdeˇji i Kyjevske´ Rusi. Vsˇude zˇijı´ Slovane´, prostı´ lide´ i velmozˇove´, mnohde je rˇ´ımska´ cı´rkevnı´ spra´va.
V chorvatske´m Ninu zakla´da´ papezˇ Mikula´sˇ I. biskupstvı´ uzˇ v roce 860. Pobrˇezˇnı´
meˇsta spadajı´ tehdy pod byzantskou spra´vu,
ˇ ´ıma.
ale uzna´vajı´ cı´rkevnı´ jurisdikci R
Slovansky´m kneˇzˇ´ım poskytli azyl velmozˇove´, liturgii i (P)pı´smo si oblı´bil lid. Vı´c
informacı´, bohuzˇel, nema´me, pokud se neobra´tı´me na „rˇ´ımskou“ stranu, kde se o Metodeˇjovi tvrdilo, zˇe byl tvu˚rcem hereticke´ho
ucˇenı´ a tote´zˇ postihlo i hlaholici. Jejı´ pı´smena
dostala prˇ´ızvisko go´tska´ a toto hodnocenı´ ji
staveˇlo na rovenˇ hereticke´mu arianismu.
ŘÍJEN 2013
zˇe mlcˇ´ı k tomu, kdyzˇ se lide´ v jeho diece´zi
hla´sı´ k nauka´m Metodeˇje a prˇikazuje, aby se
msˇe konaly podle obrˇadu rˇ´ımske´ho. Biskupske´ synody v letech 925 a 1060, jejichzˇ akta se
na´m zachovala, potvrzujı´ za´kaz sveˇtit kleriky
slovanske´ho jazyka a nepovolovat jim slouzˇit bohosluzˇby. Ze stejny´ch Akt ale vyply´va´
i u´silı´ neˇktery´ch velmozˇu˚ dosa´hnout (i za cenu
podvodu) povolenı´ slovanske´ liturgie.
Basˇska´ hlaholska´ stezka, pı´smeno Z, Basˇka,
ostrov Krk, Chorvatsko
Prˇes vsˇechny tyto prˇeka´zˇky slovanska´ liturgie a pı´smo zˇije. V 10. stoletı´ se na u´zemı´
Chorvatska patrneˇ dostala starosloveˇnska´ Legenda o sv. Va´clavu. Jejı´ charva´tska´ redakce
se dokonce zda´ by´t ze vsˇech trˇ´ı dochovany´ch
nejstarsˇ´ı. A byl zde zna´m i Zˇivot Konstantinu˚v. Prˇi psanı´ se pouzˇ´ıvala specificka´ forma
abecedy — tzv. hranata´ hlaholice.
Bu˚h je schopen pouzˇ´ıt i lidsky´ nesmysl,
aby uchoval dı´lo jı´m pozˇehnane´. Pama´tku na
Metodeˇje zacˇala pomalu vytlacˇovat legenda,
zˇe stru˚jcem hlaholice a tedy slovanske´ho pı´semnictvı´ je roda´k z Dalma´cie, slavny´ prˇekladatel Pı´sma do latiny, sv. Jerony´m. To pohnulo
i papezˇem a s odvola´nı´m pra´veˇ na tuto tradici
Cyril a Metodeˇj, Misa´l Jana z Budova, 1384,
oficia´lneˇ ze strany Rˇ´ıma povoluje v roce 1247
nejstarsˇ´ı strˇedoveˇka´ knizˇnı´ malba
pouzˇ´ıva´nı´ hlaholice a celebrova´nı´ bohosluzˇeb
Nenı´ tedy divu, zˇe papezˇ Jan X. svy´m dopi- ve slovanske´ rˇecˇi, i kdyzˇ jen pro ty kraje, kde
sem v roce 924 biskupa ve Splitu napomı´na´, se uvedeny´ zvyk zachova´va´. To je pro na´s du˚5
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
kaz, zˇe se zachova´val a prˇetrval a papezˇ to jen
potvrdil. Latina byla nahrazena slovansky´m
jazykem, ale ritus zu˚stal rˇ´ımsky´. A jak to sˇlo
najednou rychle . . .
Prˇed prˇ´ıchodem Metodeˇjovy´ch zˇa´ku˚ nemeˇla zrˇejmeˇ Bulharska´ rˇ´ısˇe knı´zˇete Borise
zˇa´dnou zkusˇenost se slovanskou liturgiı´. Mlcˇ´ı
o tom Konstantinopolsky´ koncil (879/880)
i korespondence mezi papezˇem Janem VIII.
a knı´zˇetem. Ten ale pochopil, jake´ mozˇnosti
mu uprchlı´ci poskytujı´; zˇe skrze neˇ se mu˚zˇe
intenzivneˇji sˇ´ırˇit christianizace v odlehly´ch
cˇa´stech rˇ´ısˇe, zˇe mu˚zˇe nastat vy´chova doma´cı´ho kle´ru, ktery´ bude neza´visly´ na rˇecky´ch
kneˇzˇ´ıch. Proto neprˇekvapı´ vysla´nı´ Klimenta
Ochridske´ho a jeho bratra Nauma do Makedonie, jak jsme jizˇ zmı´nili.
Borisu˚v syn Symeon, ktery´ vla´dne od roku
893, prˇena´sˇ´ı sı´dlo rˇ´ısˇe do Preslavi. Pod jeho
vlivem jejı´ architektura prˇipomı´na´ Byzanc,
kde zˇil a zı´skal vzdeˇla´nı´. Bulharska´ cı´rkev
ma´ v te´ dobeˇ sedm diece´zı´ obsazeny´ch rˇecky´mi biskupy. Osmy´m a prvnı´m slovansky´m
se sta´va´ pra´veˇ Kliment se sı´dlem v obci Velika. Jejı´ prˇesna´ lokalizace ale nenı´ dodnes
zna´ma.
V Preslavi u hradisˇteˇ se nacha´zela keramicka´ dı´lna proslula´ vy´robou keramicky´ch
ikon, ale i litera´rnı´ sˇkola. Nejzna´meˇjsˇ´ım prˇedstavitelem je nepochybneˇ Konstantin Presbyter. Je to pra´veˇ on, preslavsky´ biskup, ktery´
zjednodusˇil hlaholici a vznika´ tak nova´ abeceda — cyrilice, ktera´ usnadnˇuje prˇekla´da´nı´
textu˚ a rozvoj vlastnı´ tvorby.
ŘÍJEN 2013
Tzv. Zlaty´ (okrouhly´) chra´m, Preslav, pocˇ. 10. stol.
Inicia´torem prˇekladatelske´ cˇinnosti byl i car
a pra´vem bylo toto obdobı´ pozdeˇji oznacˇeno
jako zlaty´ veˇk bulharske´ literatury. Navı´c je
od na´stupu Symeona na tru˚n slovansky´ jazyk uza´koneˇn jako oficia´lnı´ jazyk bulharske´
cı´rkve a sta´va´ se de facto i jazykem sta´tnı´m.
Slovanska´ liturgie je tak za´kladem cı´rkevnı´ho
zˇivota a slovanska´ cı´rkev se stala oporou sta´tnı´ho zrˇ´ızenı´ v dobeˇ rozmachu i u´padku.
Petr Mecl
Cı´rkevnı´ gymna´zium Plzenˇ
„Von bude fara´rˇem!“ Tak reagovali v roce
1993 spoluzˇa´ci Martina Kubici ze stanˇkovske´
za´kladnı´ sˇkoly, kdyzˇ se dozveˇdeˇli, zˇe byl prˇijat na Cı´rkevnı´ gymna´zium v Plzni. Ten k te´to
6
da´vne´ vzpomı´nce doda´va´: „Jsem ra´d a jsem
vdeˇcˇny´, zˇe dnes je pohled na cı´rkevnı´ sˇkolstvı´
obecneˇ jiny´, zˇe se cı´rkevnı´ sˇkoly staly prˇirozenou a obohacujı´cı´ ingrediencı´ modernı´ho
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
sˇkolske´ho syste´mu v Cˇeske´ republice. Mu˚zˇe
za to nejen zmeˇna spolecˇnosti, ale take´ dobra´
pra´ce kantoru˚ cı´rkevnı´ch sˇkol. Dnes je norma´lnı´ jı´t ucˇit na cı´rkevnı´ sˇkolu. Tehdy to potrˇebovalo osobnı´ i ekonomickou odvahu.“
Martin Kubica, ktery´ dnes zasta´va´ vysoky´
post na Sta´tnı´m fondu zˇivotnı´ho prostrˇedı´, zazˇil jesˇteˇ dobu, kdy budova gymna´zia prˇipomı´nala spı´sˇe stavenisˇteˇ nezˇ sˇkolu, a je jednı´m z mnoha absolventu˚, kterˇ´ı na le´ta zde
stra´vena´ vzpomı´najı´ ra´di, ba s la´skou. Stejneˇ
jako dalsˇ´ı absolventi, naprˇ. Marek Zˇenı´sˇek,
soucˇasny´ lı´dr TOP 09 a doneda´vna 1. na´meˇstek ministra zdravotnictvı´, ktery´ rˇ´ıka´: „Jsem
prˇesveˇdcˇen, zˇe pro svoji otevrˇenost a individua´lnı´ prˇ´ıstup ke studentu˚m patrˇ´ı k teˇm nejlepsˇ´ım sˇkola´m v regionu. Va´zˇ´ım si vysoke´ho
mora´lnı´ho kreditu vyucˇujı´cı´ch a hodnot, ktere´
vy´chovou prˇeda´vajı´ studentu˚m.“
Je prˇ´ıznacˇne´, zˇe mezi absolventy plzenˇske´ho Cı´rkevnı´ho gymna´zia najdeme mnozˇstvı´ takovy´ch, kdo se vypracovali do vy´znamny´ch veˇdecky´ch cˇi spolecˇensky´ch pozic. A jak se docˇteme na webovy´ch stra´nka´ch
sˇkoly www.cg-plzen.cz, u´speˇsˇnost v prˇijı´macı´ch rˇ´ızenı´ch na vysoke´ sˇkoly je zde azˇ
peˇtadevadesa´tiprocentnı´.
Gymna´zium starsˇ´ı nezˇ biskupstvı´
Zajı´mave´ je, zˇe Cı´rkevnı´ gymna´zium, jehozˇ
zrˇizovatelem je Biskupstvı´ plzenˇske´, je starsˇ´ı
nezˇ plzenˇska´ diece´ze, tedy i samotne´ biskupstvı´. Prvnı´ zˇa´ci zde totizˇ usedli do lavic 1. za´rˇ´ı
1992 jesˇteˇ pod spra´vou Arcidiece´ze prazˇske´,
kdezˇto Diece´ze plzenˇska´ byla zalozˇena azˇ
k 31. kveˇtnu 1993.
Zakla´dajı´cı´ rˇeditelka Jana Hrboticka´ ma´
dobu, kdy se gymna´zium teprve rodilo, v zˇive´
pameˇti: „Oslovil mne Frantisˇek Lobkowicz,
tehdejsˇ´ı vika´rˇ pro za´padnı´ cˇa´st Arcidiece´ze
prazˇske´, zda bych nebyla ochotna´ pomoci se
zrˇ´ızenı´m sˇkoly, zˇe budova je k ma´nı´. Po Va´nocı´ch jsem zacˇala chodit po u´rˇadech a vyjedna´vat. Po nocı´ch jsem si doma hra´la s ucˇeb-
ŘÍJEN 2013
nı´mi pla´ny a beˇhem dne hledala ochotne´ lidi
a obcˇas chodila do rozhlasu na na´meˇstı´ Mı´ru
vypra´veˇt o tom, co se chysta´. Bylo trˇeba psa´t
i do novin. Zpra´va o zrˇizova´nı´ nove´ a k tomu
cı´rkevnı´ sˇkoly se po Plzni a okolı´ rychle roznesla. Veˇdeˇla jsem, zˇe ted’uzˇ to nemohu uta´hnout sama, zˇe je trˇeba najı´t spolupracovnı´ky.“
Cı´rkevnı´ gymna´zium zı´skalo starobylou
budovu na Mikula´sˇske´m na´meˇstı´, ktera´
ovsˇem byla v dost bı´dne´m stavu. Opravovalo se „za pochodu“, bylo otevrˇeno sˇest trˇ´ıd,
v nichzˇ se sesˇlo 210 studentu˚. Prvnı´ krˇest’ansky zameˇrˇena´ sˇkola v za´padnı´ch Cˇecha´ch otevrˇela na´rucˇ prvnı´m sveˇrˇencu˚m.
Dı´lna lidskosti
„Nasˇe sˇkola je dı´lnou lidskosti, prostrˇedı´m,
kde se nebojı´me zˇa´kyneˇ a zˇa´ky vychova´vat,
prˇeda´vat jim hodnoty a rozvı´jet u nich pozitivnı´ vztah k duchovnı´m korˇenu˚m evropske´ civilizace — ke krˇest’anstvı´,“ rˇ´ıka´ Daniel Petrˇ´ıcˇek, soucˇasny´ rˇeditel plzenˇske´ho Cı´rkevnı´ho
gymna´zia. „Usilujeme o vsˇestranny´ rozvoj
osobnosti zˇa´ka, vsˇeobecneˇ vzdeˇla´vacı´ prˇedmeˇty doplnˇuje proto i religionistika — prˇedmeˇt, ktery´ zprostrˇedkova´va´ studentu˚m informace o krˇest’anstvı´ a jiny´ch na´bozˇenstvı´ch,
vede k pochopenı´ korˇenu˚ nasˇ´ı civilizace, seznamuje s mora´lnı´mi principy a usnadnˇuje
orientaci v dnesˇnı´m slozˇite´m sveˇteˇ. Gymna´zium je otevrˇeno vsˇem, bez ohledu na vı´ru.
Veˇrˇ´ıcı´m deˇtem nabı´zı´ sˇkola navı´c dalsˇ´ı duchovnı´ rozvoj, mohou navsˇteˇvovat sˇkolnı´ kapli
sv. Ducha, kde se pravidelneˇ slouzˇ´ı msˇe.
Vsˇem studentu˚m je k dispozici spiritua´l sˇkoly
P. Mgr. Robert Bergman.“
Cı´rkevnı´ gymna´zium Plzenˇ je dnes vsˇeobecneˇ zameˇrˇene´ osmilete´ gymna´zium. Poskytuje kvalitnı´ vsˇestranne´ vzdeˇla´nı´, vycha´zı´
z krˇest’ansky´ch tradic, respektuje osobnost
studenta, nabı´zı´ otevrˇenou a prˇa´telskou atmosfe´ru. Klade du˚raz na vy´uku cizı´ch jazyku˚, uzˇ
od prvnı´ho rocˇnı´ku se studenti ucˇ´ı dva cizı´
jazyky, ve vysˇsˇ´ıch rocˇnı´cı´ch se prˇida´va´ latina
7
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
a volitelneˇ i dalsˇ´ı cizı´ jazyk. Na sˇkole pu˚sobı´
rodilı´ mluvcˇ´ı. Ve spolupra´ci s Francouzskou
Aliancı´ v Plzni umozˇnˇuje gymna´zium svy´m
studentu˚m skla´dat mezina´rodnı´ zkousˇky Delf
scolaire, porˇa´da´ pro neˇ exkurze a vy´meˇnne´
pobyty v SRN, Francii, Sˇvy´carsku cˇi Velke´
Brita´nii a Ita´lii. Rˇada studentu˚ odjı´zˇdı´ na sta´zˇe
do partnersky´ch sˇkol v SRN, Francii a Velke´
Brita´nii.
Otevrˇenost prˇedevsˇ´ım
Podle svy´ch za´jmu˚ si studenti volı´ na konci
sˇeste´ho rocˇnı´ku prˇ´ırodoveˇdnou nebo spolecˇenskoveˇdnı´ trˇ´ıdu, aby tak meˇli mozˇnost intenzivneˇji se veˇnovat prˇedmeˇtu˚m, ktere´ povazˇujı´ za rozhodujı´cı´ pro prˇ´ıpravu na sve´ dalsˇ´ı
studium.
„Dı´ky tomu, zˇe na sˇkole neexistuje syste´m klasicky´ch kabinetu˚ a ucˇitele´ sdı´lejı´ otevrˇeny´ pracovnı´ prostor ve trˇech propojeny´ch
sborovna´ch, je v pedagogicke´m sboru zajisˇteˇna velmi dobra´ komunikace. Toto specificke´
usporˇa´da´nı´ vytva´rˇ´ı velmi pozitivnı´ a otevrˇenou atmosfe´ru mezi ucˇiteli, ktera´ se promı´ta´
i do jejich vztahu ke studentu˚m a do vztahu˚
mezi studenty navza´jem. I prˇi relativneˇ vysoke´m pocˇtu studentu˚ je tak vytvorˇen prostor
pro individua´lnı´ prˇ´ıstup a je zamezeno anonymiteˇ,“ zdu˚raznˇuje Daniel Petrˇ´ıcˇek a doda´va´,
zˇe cesty k sobeˇ i k ostatnı´m hledajı´ studenti
take´ na takzvany´ch meditacˇnı´ch dnech, beˇhem nichzˇ mohou v neforma´lnı´m prostrˇedı´
diskutovat a uvazˇovat o podneˇtech ze sve´ blı´zkosti i okolnı´ho sveˇta.
Sˇkola svy´m studentu˚m nabı´zı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı
nadstandardnı´ i netradicˇnı´ aktivity. Osveˇdcˇila
se naprˇ. spolupra´ce se Za´padocˇeskou univerzitou, kdy vybranı´ studenti gymna´zia dosta´vajı´ mozˇnost osobneˇ se podı´let jako asistenti
na projektech univerzity, at’uzˇ z prˇ´ırodoveˇdne´
cˇi technicke´ oblasti. Vysokosˇkolsˇtı´ odbornı´ci
zase prˇicha´zejı´ studentu˚m gymna´zia prˇedna´sˇet na ru˚zna´ te´mata z teˇchto oboru˚. Opomenout nesmı´me ani na u´speˇsˇny´ a v zahranicˇ´ı
8
ŘÍJEN 2013
hostujı´cı´ peˇvecky´ sbor, stejneˇ jako na mnozˇstvı´ divadelnı´ch prˇedstavenı´ nastudovany´ch
zˇa´ky i profesory.
Nabı´zı´me kompas do zˇivota
Kromeˇ dennı´ho studia nabı´zı´ Cı´rkevnı´ gymna´zium take´ da´lkove´ studium urcˇene´ pro dospeˇle´, kterˇ´ı si prˇi zameˇstna´nı´ chteˇjı´ doplnit
strˇedosˇkolske´ vzdeˇla´nı´ zakoncˇene´ maturitnı´
zkousˇkou, prˇ´ıpadneˇ mlady´m lidem, kterˇ´ı studium jizˇ drˇ´ıve zapocˇali, ale z ru˚zny´ch du˚vodu˚
nedokoncˇili.
Letosˇnı´ uzˇ dvaadvaca´ty´ sˇkolnı´ rok zde zaha´jilo na peˇt set studentu˚ v osmilete´m dennı´m studiu a na sˇedesa´t u´cˇastnı´ku˚ cˇtyrˇlete´ho da´lkove´ho studia. Tedy te´meˇrˇ trˇikra´t tolik studentu˚ nezˇ na zacˇa´tku. Daniel Petrˇ´ıcˇek
k tomuto faktu s opra´vneˇnou hrdostı´ doda´va´:
„Prvkem, ktery´ sˇkolu po celou dobu existence
utva´rˇ´ı, je kromeˇ zˇa´ku˚ prˇedevsˇ´ım kvalitnı´ pedagogicky´ sbor i nepedagogicˇtı´ zameˇstnanci.
O stabiliteˇ nejle´pe vypovı´da´ fakt, zˇe te´meˇrˇ
25% pedagogu˚ je na gymna´ziu od zaha´jenı´
vy´uky, tedy prˇes dvacet let.“
Hezky´ je i pohled na samotnou historickou budovu, kterou jsme byli le´ta zvyklı´ vı´dat
s omsˇelou a opry´skanou fasa´dou. Nynı´ za´rˇ´ı
novotou a tvorˇ´ı oku lahodı´cı´ dominantu Mikula´sˇske´ho na´meˇstı´, jezˇ dostalo novou parkovou u´pravu. „Sta´lo to hodneˇ u´silı´, nezˇ se biskupovi Frantisˇku Radkovske´mu a vedenı´ sˇkoly
podarˇilo zajistit prostrˇedky na opravu fasa´dy
sˇkoly. V roce 2011 byly opraveny zhruba
dveˇ trˇetiny fasa´dy bocˇnı´ho traktu v Housˇkoveˇ
ulici, o rok pozdeˇji byla opravena cˇelnı´ fasa´da
na Mikula´sˇske´m na´meˇstı´. Jde o velky´ posun,“
rˇ´ıka´ k tomu rˇeditel Petrˇ´ıcˇek a na za´veˇr nasˇeho
povı´da´nı´ doda´va´: „Nabı´zı´me nasˇim sveˇrˇencu˚m kompas, ktery´ — budou-li se jı´m rˇ´ıdit
— jim umozˇnı´ svobodneˇ se rozhodovat, da´t
sve´mu zˇivotu pozitivnı´ cı´l, tvorˇiveˇ jej naplnit
a rozvı´jet sve´ lidstvı´ ve vztahu k ostatnı´m. To
je du˚lezˇity´ smeˇr nasˇ´ı sˇkoly.“
Alena Ourˇednı´kova´
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2013
Kostely a kaple sv. Jana Nepomucke´ho ve vikaria´tu Plzenˇ–jih
Nejstarsˇ´ı stavbou ve vikaria´tu, zasveˇcenou
sv. Janu Nepomucke´mu, je za´mecka´ kaple
v Dolnı´ Lukavici. Za´mek byl postaven podle
na´vrhu plzenˇske´ho architekta Jakuba Augustona v roce 1708 a kaple se nacha´zı´ v severnı´m bocˇnı´m krˇ´ıdle za´mku, ktere´ prostupuje prˇes obeˇ jeho podlazˇ´ı. Prˇi pohledu na
za´mecke´ krˇ´ıdlo ale nic neukazuje na to zˇe
se jedna´ o kapli. Ve 30. letech 18. stoletı´ byla
jesˇteˇ jednou upravena. Pu˚dorysneˇ skoro cˇtvercova´ prostora byla vyzdobena malbami malı´rˇe Frantisˇka Julia Luxe, ktery´ na jejı´ strop
vymaloval obraz apoteo´zy sveˇtce. Na olta´rˇi
jsou sochy sv. Vojteˇcha a sv. Va´clava od vynikajı´cı´ho baroknı´ho plzenˇske´ho socharˇe Lazara Widemanna.
Nejveˇtsˇ´ım kostelem zasveˇceny´m sv. Janu
Nepomucke´mu v tomto vikaria´tu je pu˚vabny´
kostel v Novy´ch Mitrovicı´ch. Jeho origina´lnı´
rˇesˇenı´ sva´deˇlo k prˇedstaveˇ, zˇe jeho autorem je
Jan Santini, ale zrˇejmeˇ se jedna´ o lichou domneˇnku, blizˇsˇ´ı pravdeˇ se zda´ dohad o autorstvı´ Santiniho spolupracovnı´ka Ondrˇeje Kondela. Te´meˇrˇ romanticky´ vzhled kostela je da´n
postupny´m rozsˇirˇova´nı´m starsˇ´ı kaple, ktere´
vyu´stilo v hmotoveˇ zajı´mavou stavbu. Jejı´
pocˇa´tek je v presbyta´rˇi, postavene´m na osmiboke´m pu˚dorysu v letech 1722 azˇ 1726.
Byla to samostatna´ kaple, ktera´ byla rozsˇ´ırˇena o lod’ a veˇzˇ v pru˚cˇelı´ v roce 1777. Za´meˇr
pocha´zel z doby vla´dy Vratislavu˚ z Mitrovic,
kterˇ´ı v obci, ktere´ dali jme´no, meˇli maly´ lovecky´ za´mecˇek, ale realizace se ujala azˇ nova´
majitelka panstvı´ hrabeˇnka Clary Aldringen.
Kapli vysveˇtil pı´secky´ vika´rˇ Va´clav Bezdeˇka
16. kveˇtna 1726, tedy jesˇteˇ prˇed svatorˇecˇenı´m budoucı´ho sveˇtce. Byla urcˇena pro hornı´ky, kterˇ´ı v okolı´ teˇzˇili strˇ´ıbro a pro deˇlnı´ky
ze skelny´ch a zˇelezny´ch hutı´ a nepochybneˇ
se jednalo o mı´sto zapadle´ v hluboky´ch lesı´ch. Mala´ stavba vsˇak nedostacˇovala pocˇtu
lidı´ a proto byla v roce 1777 rozsˇ´ırˇena o pomeˇrneˇ drobnou kostelnı´ lod’ a veˇzˇ v pru˚cˇelı´.
Prazˇsky´ sveˇtı´cı´ biskup Frantisˇek Tvrdy´ vysveˇtil kostel 27. cˇervence 1777. Pro kostel je
typicke´ vysoke´ presbyterium pu˚vodnı´ kaple,
kryte´ kopulı´, v nı´zˇ horˇejsˇ´ı cˇa´st by´vale´ho hlavnı´ho olta´rˇe mizı´ lidem v lodi pohledoveˇ do
vy´sˇky kopule.
Nove´ Mitrovice
Dalsˇ´ı svatyneˇ, zasveˇcene´ sv. Janu Nepomucke´mu jsou vesnicky´mi kaplemi. V Prˇ´ıchovicı´ch stojı´ kaple sv. Jana Nepomucke´ho orientovana´ k vy´chodu, s trojboky´m neodsazeny´m za´veˇrem. Nad sˇtı´tem na valbove´ strˇesˇe je
cˇtyrˇboka´ veˇzˇicˇka pro zaveˇsˇenı´ zvonku. Jedna´
se o pu˚vodnı´ kapli z 18. stoletı´, prˇestaveˇnou
9
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2013
v 19. stoletı´, kdy zı´skaly jejı´ fasa´dy novoroma´nsky´ vzhled. Uvnitrˇ je zachova´n olta´rˇ
s obrazem sv. Jana Nepomucke´ho. Kaple byla
v letosˇnı´m roce opravena.
Uprostrˇed rozlehle´ na´vsi v Leloveˇ se nacha´zı´ pomeˇrneˇ velka´ kaple. Je obde´lna´ s trojboky´m za´veˇrem, s troju´helnı´kovy´m sˇtı´tem a
valbovou strˇechou, na nı´zˇ dominuje sˇestiboka´
Dolnı´ Lukavice
Struharˇe
Lelov
Prˇ´ıchovice
´ neˇtice
U
´ tusˇice
U
Struharˇe majı´ kapli sv. Jana Nepomucke´ho
od roku 1908. Ma´ tradicˇnı´ obde´lnı´kovy´ tvar se
sˇtı´tem a valbovou strˇechou, ktera´ nese sˇtı´hlou
sˇestibokou veˇzˇicˇku. Fasa´dy jsou secesnı´, cozˇ
kaplicˇku cˇinı´ jedinecˇnou. Interie´r je ozdoben na´stropnı´ i na´steˇnnou malbou provedenou
v lidove´m to´nu.
10
veˇzˇicˇka. Jednoduche´ fasa´dy umocnˇujı´ jejı´ du˚stojny´ vzhled.
´ neˇticı´ch byla na nevelke´ na´vsi postaVU
vena v roce 1885 cˇtverhranna´ kaple se stanovou strˇechou, kterou korunuje veˇzˇicˇka. Na
cˇiste´m a upravene´m vnitrˇku je videˇt vzorna´
pe´cˇe. Mı´sto velke´ho olta´rˇnı´ho obrazu, zrˇejmeˇ
ztracene´ho, je mensˇ´ı rytina sveˇtcova oslavenı´.
´ tusˇice se mohou pochlubit sˇestibokou
U
kaplı´ s jehlancovou strˇechou, ktera´ je ale
oprˇedena za´hadou jak sve´ho vzniku, tak i zasveˇcenı´. Pasportizace z roku 1978 ji eviduje
jako kapli sv. Jana Nepomucke´ho, ale v popisu vnitrˇku je zminˇova´n pouze obraz Panny
Marie. Farnost Plzenˇ — Bory ji na svy´ch
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
stra´nka´ch zminˇuje jako kapli sv. Prokopa.
Tomu by odpovı´dal za´pis v Soupisu pama´tek
z roku 1982, ktery´ kapli popisuje jako baroknı´
z 18. stoletı´ uvnitrˇ se sochou biskupa (mozˇna´
opata, tedy sv. Prokopa). Na olta´rˇnı´ menze je
zachova´n zdobny´ prvek, na ktere´m je pameˇtnı´
ŘÍJEN 2013
na´pis s datem 1819, ale na Stabilnı´m katastru
´ tusˇicı´ch nestojı´.
z roku 1838 zˇa´dna´ kaple v U
Zrˇejmeˇ bude nutne´ si rˇ´ıci s pameˇtnı´ky — jak
´ tuto je a potom se sjednotit. Takzˇe kapli v U
sˇicı´ch do te´ doby, podmı´neˇneˇ prˇipojuji mezi
kaple sv. Jana Nepomucke´ho.
Jan Soukup
„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18)
Milı´ prˇa´tele´,
prˇed 87 lety vyhla´sil Sv. otec Pius XI. kazˇdou prˇedposlednı´ rˇ´ıjnovou nedeˇli za Misijnı´
nedeˇli (letos 20. rˇ´ıjna), kterou od te´ doby na
cele´m sveˇteˇ organizuje Papezˇske´ misijnı´ dı´lo
sˇ´ırˇenı´ vı´ry. Tento celosveˇtovy´ den modliteb
je spojeny´ s financˇnı´ sbı´rkou, z nı´zˇ se pravidelneˇ podporujı´ projekty na pomoc nejpotrˇebneˇjsˇ´ım. Vy´teˇzˇky letosˇnı´ sbı´rky v nasˇ´ı zemi
podporˇ´ı prˇeva´zˇneˇ chude´ lidi na Srı´ Lance.
Pra´veˇ na tento u´cˇel mu˚zˇeme veˇnovat vy´teˇzˇek
jednoho pracovnı´ho dne.
V ra´mci misijnı´ch oslav prˇicha´zı´me s nabı´dkou vytvorˇenı´ Misijnı´ho mostu modlitby,
a to v prˇedvecˇer Misijnı´ nedeˇle, tj. v sobotu
19. rˇ´ıjna.
Vsˇichni za´jemci se mohou doma cˇi v kostele sejı´t, zapa´lit svı´cˇku a pomodlit se ru˚zˇenec
nebo jinou modlitbu za misie, misiona´rˇe, za
chude´ a trpı´cı´ lidi, za sˇ´ırˇenı´ radosti evangelia. Svı´ce pro tuto aktivitu mohou by´t prˇedem pozˇehna´ny v kostele. Prosı´m, prˇipojme
se k tomuto celosveˇtove´mu spojenı´ krˇest’anu˚.
Pro Misijnı´ nedeˇli mu˚zˇete vyuzˇ´ıt ve farnostech, komunita´ch, sˇkola´ch, spolecˇenstvı´ch
i rodina´ch naprˇ.:
?
Multimedia´lnı´ DVD — Misijnı´ nedeˇle
(11x VIDEO, 11x AUDIO, 210x FOTO a
129x INFO souboru˚).
? DVD Oa´zy Perlove´ho ostrova — zˇivot
sirotku˚ na Srı´ Lance — filmova´ kola´zˇ prˇ´ıbeˇhu˚ ze sirotcˇincu˚ podporovany´ch da´rci z CˇR,
sveˇdectvı´ zˇive´ vı´ry prˇedstaveny´ch i sirotku˚,
de´lka: 25 minut + bonusy.
? Misijnı´ za´palky — poslouzˇ´ı k modlitbeˇ,
prˇipomenou du˚lezˇitost sveˇtovy´ch misiı´ i to,
zˇe pra´veˇ na tento u´cˇel mu˚zˇeme veˇnovat vy´teˇzˇek jednoho dne.
? K dispozici je taky novy´ Misijnı´ kalenda´rˇ
2014 a maly´ kalenda´rˇ´ık ze Srı´ Lanky.
Z dopisu na´rodnı´ho rˇeditele PMD P. Jirˇ´ıho
Sˇle´gra k Misijnı´ nedeˇli 20. rˇ´ıjna
Drazı´ prˇa´tele´ misiı´,
letos na´s k podporˇe Misijnı´ nedeˇle poprve´ vybı´zı´ svaty´ otec Frantisˇek. Pra´veˇ on beˇhem
neda´vne´ cesty do Brazı´lie navsˇtı´vil chudinskou cˇtvrt’, kde rˇekl: „Prˇa´l jsem si zaklepat
na kazˇde´ dverˇe, pozdravit a rozmlouvat, jako
bych byl doma mezi prˇa´teli, a naslouchat srdci
kazˇde´ho cˇloveˇka. Umeˇnı´ prˇijı´mat je velice du˚lezˇite´. Pokud neˇkoho velkoryse prˇijmeme a
neˇco s nı´m sdı´lı´me — trochu jı´dla, prostor
svy´ch domovu˚ cˇi svu˚j cˇas, nejenom nezchudneme, ale obohacujeme se. Vı´m dobrˇe, zˇe
zaklepe–li u vasˇich dverˇ´ı hladoveˇjı´cı´ cˇloveˇk,
vzˇdy naleznete zpu˚sob, jak se s nı´m o jı´dlo rozdeˇlit. Jak rˇ´ıka´ prˇ´ıslovı´ Do hrnce s fazolemi
’
lze vzˇdy prˇilı´t vodu‘ . Je to tak? Ano, vzˇdy lze
prˇilı´t dalsˇ´ı vodu . . . A vy se deˇlı´te s la´skou,
cˇ´ımzˇ ukazujete, zˇe prave´ bohatstvı´ nespocˇ´ıva´
ve veˇcech, ny´brzˇ v srdci!“
Papezˇ Frantisˇek chce, abychom si neusta´le
prˇipomı´nali, zˇe pouze schopnost sdı´lenı´ na´s
skutecˇneˇ obohacuje; vsˇe, co sdı´lı´me, se na´11
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2013
sobı´. Prozˇijme tedy i my v tomto duchu MiMisijnı´ u´mysl na meˇsı´c rˇ´ıjen: Aby slavenı´
sijnı´ nedeˇli a rozdeˇlme se s potrˇebny´mi ve Sveˇtove´ho misijnı´ho dne povzbudilo vsˇechny
sveˇteˇ.
Miriam Svobodova´, za´stupce PMD, krˇest’any ve veˇdomı´, zˇe jsou nejen prˇ´ıjemci,
[email protected], 608 976 598 ale te´zˇ hlasateli Bozˇ´ıho slova.
• Mra´kovsky´ kostel slavil 200 let
V pa´tek 30. srpna se konala v mra´kovske´m
kostele velka´ oslava. Ten, kdo vstoupil do
kostela kra´tce prˇed 19. hodinou, si jen steˇzˇ´ı
hledal mı´sto (i ja´ jsem tedy sta´la jizˇ jen na
ku˚ru). Dvouste´ narozeniny je porˇa´dny´ du˚vod k oslaveˇ, a tak program koncertu a doprovodne´ho slova byl opravdu pecˇliveˇ prˇipraven. Velkou za´sluhu na neˇm meˇla Anna
Cı´slerova´ a ProVikaria´tBand (na vysveˇtlenou
band jako kapela, „provikaria´t“ protozˇe hrajı´
pro vikaria´t prˇi ru˚zny´ch prˇ´ılezˇitostech jako je
Noc kostelu˚, va´nocˇnı´ koncerty, vikaria´tnı´ den
apod.). Deˇvcˇata proka´zala nejen velke´ nada´nı´
pro zpeˇv, vı´cehlasy, hru na ru˚zne´ hudebnı´ na´stroje, ale i schopnost moderova´nı´, improvizaci a vtip. Specia´lneˇ na tento koncert byla
prˇizva´na i panı´ ucˇitelka klavı´ru B. Zˇivna´. Velkoplosˇne´ promı´ta´nı´ stary´ch fotografiı´ z oprav
kostela a ze zˇivota farnosti a na´sledneˇ i textu˚
vsˇech pı´snı´ s krˇest’anskou te´matikou bylo urcˇiteˇ dobry´m na´padem.
V pru˚beˇhu vecˇera jsme se doveˇdeˇli spoustu
zajı´mavy´ch informacı´. Kostel byl postaven na
mı´steˇ kaple z roku 1783. Samotna´ stavba kostela probı´hala v letech 1811–1813, vysveˇcenı´
kostela prˇipada´ na den 15. srpna 1813. Ma´lokdo mozˇna´ veˇdeˇl i o historii kostelnı´ch zvonu˚
nebo o pu˚vodu obrazu sv. Vavrˇince.
Pomalu se stmı´valo a tı´m vynikala sveˇty´lka
svı´cˇek, ktery´mi byl kostel vyzdoben. Po za´veˇrecˇne´ pı´sni Happy Day vyzvala Anicˇka
vsˇechny, kdo se zaslouzˇili o prˇ´ıpravu koncertu, aby si prˇisˇli pro maly´ da´rek — kra´snou cˇervenou ru˚zˇi a za´rovenˇ pozvala vsˇechny
prˇ´ıtomne´ na prˇipravene´ pohosˇteˇnı´. Take´ pan
12
fara´rˇ podeˇkoval obeˇtavy´m farnı´ku˚m a deˇvcˇatu˚m za prˇipraveny´ vecˇer. Sa´m nemohl zakry´t
sve´ nadsˇenı´ z kra´sne´ho vecˇera, a tak hned
pozval vsˇechny u´cˇastnı´ky na 201. narozeniny . . . zˇa´dne´ cˇeka´nı´ na dalsˇ´ı kulate´ vy´rocˇ´ı.
Moje zpocˇa´tku vyhlı´zˇejı´cı´ nevy´hodna´ pozice na ku˚ru (opravdu jen tam bylo ten vecˇer
pra´zdno) se mi vsˇak nakonec stala odmeˇnou.
Ten pohled z ptacˇ´ı perspektivy meˇ obohatil
o celou rˇadu dojmu˚. Krom toho, zˇe cˇloveˇk
tam ma´ pocit, zˇe do toho nebe to snad nenı´
azˇ tak daleko, doty´kaly se meˇ velmi z blı´zka
vzpomı´nky na praprarodicˇe „od Ra´dlu˚“ (zˇili
jesˇteˇ v my´ch 13 letech) a jejich deˇti (tedy mojı´
babicˇku a jejı´ch osm bratru˚) . . . oni vsˇichni
byli v tomto kostele pokrˇteˇni, birˇmova´ni, meˇli
tady svatby, vedli zde sve´ deˇti k vı´rˇe, ke vza´jemne´ la´sce, k pokorˇe . . . kolik takovy´ch rodin a kolik deˇticˇek tady poklekalo . . . ? Naskytl se mi neobvykly´ pohled na celou paletu
chodsky´ch jupek a sˇa´tku˚ dole v lavicı´ch, na
zpı´vajı´cı´ mlada´ deˇvcˇata, ktera´ doka´zala nakazit svou radostı´ a nadsˇenı´m vsˇechny prˇ´ıtomne´,
ale i na mlade´ rodinky snazˇ´ıcı´ se uhlı´dat sve´
deˇti v klidu . . . radostny´ pohled na nadeˇjnou
budoucnost mra´kovske´ho kostela.
Deˇkuji za tento na´dherny´ vecˇer cele´ farnosti Mra´kov.
Ludmila Brychova´
• Nova´ kaple sv. Va´clava byla
vysveˇcena u Smrzˇovic
Velkou uda´lostı´ v kdynˇske´ farnosti o nedeˇli
1. za´rˇ´ı bylo pozˇehna´nı´ nove´ kaple zasveˇcene´
patronu cˇeske´ zemeˇ, svate´mu Va´clavu, ktera´
je postavena na stra´ni nad obcı´ Smrzˇovice ve
vikaria´tu Domazˇlice. Stavitelem te´to kaple je
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2013
pan Va´clav Mra´z z cˇp. 27, po chalupeˇ U Va´c- Vrˇele podeˇkoval stavebnı´kovi te´to kaple a
lavu˚. Tento slavnostnı´ okamzˇik si nenechala rˇekl, zˇe Mra´zove´ prˇedstavujı´ ve Smrzˇovicı´ch
ujı´t asi stovka veˇrˇ´ıcı´ch.
asi cˇtvrtinu obyvatel a zˇijı´ v osmi stavenı´ch.
Dodal, zˇe stavebnı´k to nemeˇl od same´ho pocˇa´tku stavby jednoduche´, musel vyrˇ´ıdit vesˇkera´ vyja´drˇenı´ k povolenı´ te´to stavby a vy´sledek byl, zˇe stavba nebyla povolena jako
kaple, ale jako mı´sto relaxace a trvale´ho odpocˇinku. A zdu˚raznil, zˇe je ale du˚lezˇite´, zˇe
kaple opravdu stojı´. A svoji rˇecˇ zakoncˇil slovy
z pı´sneˇ: „Svaty´ Va´clave, nedej zahynouti na´m
ni budoucı´m.“
Slavnostnı´ bohosluzˇbu zakoncˇili veˇrˇ´ıcı´ za
zpeˇvu stare´ cˇeske´ duchovnı´ pı´sneˇ „Svaty´ Va´clave, ve´vodo cˇeske´ zemeˇ“. A u´plneˇ na za´Pı´snı´ „V zemi veˇrny´ch Cˇechu˚“ zacˇala slavveˇr, na prˇa´nı´ pana Va´clava Mra´ze, zazpı´nostnı´ msˇe svata´, kterou celebroval kdynˇsky´
vali vsˇichni prˇ´ıtomnı´ zna´mou pı´senˇ „Cˇechy
vika´rˇ Miroslav Kratochvı´l. V u´vodu pozdravil
kra´sne´, Cˇechy me´“, jejı´zˇ melodie a text se
vsˇechny poutnı´ky a rˇekl: „Je to moc vza´cna´
v tento slavnostnı´ okamzˇik kra´sneˇ nesl a rozprˇ´ılezˇitost, neby´va´ to tak cˇasto, abychom sveˇle´hal v tomto slunne´m dni krajinou.
tili takove´to objekty. Ja´ mohu jen dodat, Bohu
Martina Mateˇjkova´
dı´ky za tuto kaplicˇku a take´ dı´ky tomu, kdo ji
vlastnı´ma rukama a s la´skou postavil.“ Procˇ • Na pout’k Dobre´ Vodeˇ prˇisˇly
byla tato kaple zbudova´na si mu˚zˇe kazˇdy´ kostovky poutnı´ku˚
lemjdoucı´ prˇecˇ´ıst na pameˇtnı´m sˇtı´tku nad zdobeny´mi vchodovy´mi dverˇmi, kde stojı´ na´pis: Letosˇnı´ hlavnı´ poutnı´ msˇe svata´ u Dobre´ Vody
„Postaveno L.P. 2013 jako podeˇkova´nı´, zˇe u Pocinovic se konala v nedeˇli 15. za´rˇ´ı, prˇesneˇ
na´m bylo da´no zˇ´ıt a pracovat v tomto kra´sne´m v den sva´tku Panny Marie Bolestne´. Zu´cˇastkraji.“ A opravdu vy´hled od kaple je na´dherny´ nilo se jı´, tak jako kazˇdy´ rok, velke´ mnozˇstvı´
na vsˇechny sveˇtove´ strany, prˇedevsˇ´ım na roz- poutnı´ku˚ z Domazˇlicka i Klatovska a zapllehle´ kopce Sˇumavy.
nili tak cele´ prostranstvı´ okolo kaple. Cesta
Soucˇa´stı´ msˇe svate´ byl take´ krˇest nejmlad- sem vede z Libkova po silnici smeˇrem na Posˇ´ıho Va´clava Mra´ze, potomka z tohoto rodu a cinovice. Kdyzˇ pojedete autem, zastavı´te na
take´ stavitelova vnuka. Vsˇichni byli oblecˇeni louce, sebeˇhnete kousek po lesnı´ cesteˇ a jste
do kra´sny´ch chodsky´ch kroju˚.
u kaple. Tomuto zna´me´mu poutnı´mu mı´stu
V ka´za´nı´ rˇekl pan vika´rˇ take´ to, zˇe takovy´ch ve´vodı´ veˇtsˇ´ı kaple zasveˇcena´ Panneˇ Marii Bostaveb nenı´ nikdy dost, zˇe na Sˇumaveˇ i v na- lestne´ a v jejı´ blı´zkosti stojı´ mensˇ´ı kaplicˇka se
sˇem okolı´ je spousta na´dherny´ch mı´st, kde by sta´ly´m pramı´nkem vody, o ktere´m se rˇ´ıka´, zˇe
takove´to stavby mohly sta´t. Vysveˇtlil take´, zˇe ma´ za´zracˇne´ u´cˇinky.
A protozˇe by se vsˇichni poutnı´ci do kaple
posveˇtit nebo pozˇehnat takovou stavbu, znamena´ vyjmout ji z beˇzˇne´ho uzˇ´ıva´nı´ a zasveˇtit nevesˇli, byl prˇipraveny´ zastrˇesˇeny´ kamenny´
ji Bohu.
a kveˇtinami vyzdobeny´ olta´rˇ venku prˇed kosPrˇed za´veˇrecˇny´m pozˇehna´nı´m promluvil telı´kem. Neˇkterˇ´ı si mohli sednout na prˇistatake´ kronika´rˇ zdejsˇ´ı obce, pan Va´clav Mra´z. veˇne´ drˇeveˇne´ lavicˇky, ostatnı´ museli zu˚stat
13
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
sta´t. V u´vodu slavnostnı´ bohosluzˇby prˇivı´tal
kdynˇsky´ pan vika´rˇ Miroslav Kratochvı´l prˇ´ıtomne´ poutnı´ky a Msgre. Vladislava Sysla,
ktery´ v letosˇnı´m roce oslavil devadesa´te´ prvnı´
narozeniny. A hned pote´ prˇedstavil hlavnı´ho
kazatele a celebranta msˇe svate´, ktery´m se
letos stal P. Frantisˇek Hrana´cˇ. Ten pocha´zı´
z Nalzˇovsky´ch Hor, drˇ´ıve pu˚sobil take´ jako
kaplan v Domazˇlicı´ch a v soucˇasne´ dobeˇ ho
mu˚zˇeme potkat v Udine v severovy´chodnı´ Ita´lii. Sve´ ka´za´nı´ zaha´jil promluvou o Panneˇ Marii a o vy´znamu rodiny a deˇtı´ v dnesˇnı´ dobeˇ
a srovna´val take´ podmı´nky a mozˇnosti rodin
zˇijı´cı´ch v minulosti a soucˇasnosti. V blı´zkosti
hlavnı´ kaple mohli veˇrˇ´ıcı´ prˇistoupit ke sva´tosti smı´rˇenı´, kde na neˇ cˇekal Msgre. Josef
Zˇa´k, genera´lnı´ vika´rˇ nasˇ´ı diece´ze. U neˇho si
take´ mohli na´vsˇteˇvnı´ci pouteˇ zakoupit obra´zkove´ publikace vydane´ ku prˇ´ılezˇitosti 20. vy´rocˇ´ı vzniku plzenˇske´ diece´ze.
I na letosˇnı´ pout’ prˇijel autobus neˇmecky´ch
poutnı´ku˚ z bavorske´ho meˇsta Schwarzach,
ktere´ je partnersky´m meˇstem Pocinovic. Letos to byla uzˇ jejich desa´ta´ na´vsˇteˇva te´to slavnosti. Spolu s nimi prˇijel i starosta Schwarzachu, pan Alois Bo¨hm s manzˇelkou, ktery´
prˇi bohosluzˇbeˇ prˇecˇetl druhe´ cˇtenı´. Zpeˇv veˇrˇ´ıcı´ch doprova´zela i letos dechova´ hudba a na
varhany hra´la panı´ Milada Nejdlova´.
Prˇed ukoncˇenı´m bohosluzˇby podeˇkoval
pan vika´rˇ Kratochvı´l vsˇem, kterˇ´ı opeˇt na pout’
prˇisˇli, a shrnul promluvu P. Hrana´cˇe teˇmito
slovy: „Pa´ter Hrana´cˇ na´m dal vlastneˇ na´vod
14
ŘÍJEN 2013
na to, jak se sta´t svaty´mi, to znamena´ u´plneˇ
se odevzdat Duchu svate´mu a ochraneˇ Panny
Marie.“ Pote´ vsˇechny pozval na dalsˇ´ı pout’,
ktera´ se zde bude konat opeˇt naprˇesrok po
sva´tku Panny Marie Bolestne´ a to v nedeˇli
21. za´rˇ´ı a dodal: „Bud’ se sejdeme prˇ´ısˇtı´ rok
taky nebo potom v nebi.“
Po za´veˇrecˇne´m pozˇehna´nı´ a za doprovodu
dechove´ hudby zazpı´vali veˇrˇ´ıcı´ dveˇ sloky
z pı´sneˇ „Otcˇe na´sˇ, vyslysˇ na´s“ a pote´ se pomalu rozcha´zeli do svy´ch domovu˚ nebo se
jesˇteˇ mohli obcˇerstvit nebo zakoupit neˇjakou
sladkost v prˇilehly´ch kra´mcı´ch.
Modlitba, Bozˇ´ı slovo, zpeˇv poutnı´ku˚, promluva o zˇivoteˇ v dnesˇnı´m sveˇteˇ a setka´va´nı´
s prˇa´teli, tak to byla zase dalsˇ´ı kra´sna´ Dobrovodska´ pout’.
Martina Mateˇjkova´
• Co mi dala akce: „Natrˇi si sve´
okno“
´ PAD.
Na pocˇa´tku byl (v tomto prˇ´ıpadeˇ) NA
Zkusit pozˇa´dat pana fara´rˇe, abnorma´lneˇ zrucˇne´ho a pracovite´ho (nasˇi farnost totizˇ lehce
identifikujete podle nejvzorneˇji opraveny´ch
kostelu˚ a kaplicˇek v cele´ diece´zi), o prˇideˇlenı´
neˇjake´ cˇinnost farnı´ku˚m, abychom sta´le jen
tak neprˇihlı´zˇeli.
Ocˇeka´vali jsme jarnı´ u´klid farnı´ho dvora,
susˇenı´ sena apod., ale dostalo se na´m u´kolu
mnohem vza´cneˇjsˇ´ıho. „Je trˇeba natrˇ´ıt okna
na kostele“. Nejdrˇ´ıve nadsˇeni vy´znamnostı´
u´kolu jsme postupneˇ zjisˇt’ovali u´skalı´. K dispozici je jeden zˇebrˇ´ık, dveˇ sˇteˇtky, okna jsou ve
vy´sˇce neˇkolika metru˚ a pra´zdniny prˇed na´mi,
takzˇe se spolecˇne´ briga´dy svola´vajı´ jen obtı´zˇneˇ. Mohli jsme take´ vybrat nejsˇikovneˇjsˇ´ıho
z na´s a po ty´dnu nahla´sit „Je hotovo“. Velmi
jednoduche´ na organizaci, mozˇna´ idea´lnı´ na
pochvalu. Ale my jsme chteˇli zapojit co nejvı´ce lidı´. Udeˇlal se tedy soupis vsˇech oken,
oky´nek a dverˇ´ı na kostele i ve veˇzˇi, a pak se
postupneˇ vkla´daly do pe´cˇe rodin i jednotlivcu˚.
Natı´ralo se cele´ pra´zdniny, podle toho, jak meˇl
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
kdo cˇas. Mozˇna´ o neˇco pozdeˇji hla´sı´me splneˇnı´ u´kolu, mozˇna´ nejsou vsˇechna okna na
jednicˇku, mozˇna´ se spotrˇebovalo vı´ce barvy,
ale vsˇechny ztra´ty prˇedcˇily za´zˇitky a dojmy.
Co mi tedy dala akce: Natrˇi si sve´ okno?
Krom citove´ vazby k jednomu z oken i pobavenı´ (jak jsem v pru˚beˇhu zjistila, neˇkterˇ´ı
farnici si prˇecˇetli jen na´zev akce a vysveˇtlili
si jej jako vy´zvu k natrˇenı´ svy´ch vlastnı´ch doma´cı´ch oken), tak prˇedevsˇ´ım jako prˇ´ılezˇitost
obdivovat se rozlicˇny´m daru˚m svy´ch prˇa´tel
ve farnosti. Jeden ochotneˇ vypracoval rozpis
oken, termı´nu˚ a veˇnoval se jejich prˇideˇlova´nı´,
u´zˇasny´ byl vyna´lez nasˇeho hlavnı´ho koordina´tora akce — du˚myslneˇ prˇedeˇlany´ zˇebrˇ´ık, ze
ktere´ho nemohl spadnout ani nejveˇtsˇ´ı nesˇika,
prˇekona´va´nı´ strachu z vy´sˇky jen proto, abych
se mohla take´ zapojit. Nadsˇenı´ pro spolecˇnou
pra´ci, ale i hru za´rovenˇ. Radost z mozˇnosti podı´let se na u´drzˇbeˇ nasˇeho svatosta´nku. Dı´ky
vsˇem za to.
u´cˇastnice akce
• Svata´ Justina Padovska´ —
patronka Bena´tek a Padova
Pocha´zela ze vznesˇene´ rodiny v italske´ Pata´vii, dnesˇnı´ho Padova. Rodicˇe, rˇ´ımsky´ cı´sarˇ
Vitalian a jeho manzˇelka Prepedinga, byli pu˚vodneˇ pohane´ a pokrˇtil je zˇa´k sv. Petra, Rˇek
Prostocim. Stali se horlivy´mi krˇest’any a svoji
dceru Justinu vychova´vali v ba´zni Bozˇ´ı. Po
smrti rodicˇu˚ zˇila na okraji meˇsta na zdeˇdeˇne´m
statku a milovala Krista tak, zˇe mu zasveˇtila
nejen cele´ sve´ srdce, ale z la´sky k neˇmu jako
vyznavacˇka krˇest’anstvı´ polozˇila zˇivot.
ŘÍJEN 2013
Po smrti Vitaliana se rˇ´ımsky´m cı´sarˇem stal
surovy´ a rozmarˇily´ pohan Maximilian, ktery´
zacˇal krˇest’any prona´sledovat, mucˇit a vrazˇdit. Kdyzˇ se doveˇdeˇl, zˇe dcera jeho prˇedchu˚dce je krˇest’ankou, rozhodl se, zˇe ji prˇinutı´
k modlosluzˇbeˇ. Jednou byla na cesteˇ za dalsˇ´ımi krˇest’any zajata prˇi pokusu o u´teˇk prˇed
voja´ky z obav o svoji nevinnost. Voja´ci ji
prˇedvedli prˇed Maximiliana. Kdyzˇ se jı´ vladarˇ zeptal, jak se jmenuje, jake´ho je stavu a
jake´ na´bozˇenstvı´ vyzna´va´, odpoveˇdeˇla: „Rˇ´ıkajı´ mi Justina, jsem stavu svobodne´ho, dcera
rodicˇu˚ urozeny´ch. Vyzna´va´m prave´ho Boha,
jenzˇ stvorˇil nebe i zemi a vsˇechno co na nich
je a nikdy nebudu obeˇtovat hluchy´m a neˇmy´m
modla´m, ktere´ jsou dı´lem lidsky´ch rukou.“
Maximilian po nı´ chteˇl obeˇt’ bohu Martovi.
„Rˇekla jsem jizˇ, zˇe vyzna´va´m Jezˇ´ısˇe Krista a
neodstoupı´m od neˇj. Jenom jemu se obeˇtuji,
protozˇe on sa´m je cesta, pravda a zˇivot.“ Po
hrozbeˇ mucˇenı´m odpoveˇdeˇla cı´sarˇovi: „Vymysli si mucˇenı´, jake´ jen chcesˇ, a vyzkousˇej
je na mneˇ. Jsem sluzˇebnice Bozˇ´ı a neleknu
se nicˇeho. Touzˇ´ım prˇijı´t k Pa´nu Jezˇ´ısˇi Kristu,
ktere´mu patrˇ´ım od deˇtstvı´.“ Tehdy cı´sarˇ rozhodl, aby byla popravena. Nakonec ji kat mecˇem probodl bok. Zˇila jesˇteˇ hodinu a prosila
Boha: „Pane Jezˇ´ısˇi Kriste, vezmi mou dusˇi do
veˇcˇne´ho odpocˇinku, protozˇe jsem teˇ milovala
a dychtı´m po tobeˇ.“
Nad jejı´m hrobem v Padoveˇ byl kolem
roku 450 postaven chra´m, prˇi neˇmzˇ byl pozdeˇji zalozˇen benediktinsky´ kla´sˇter, jejı´ sva´tek
se slavı´ 7. rˇ´ıjna.
Veronika Pechova´
Nove´ zvony pro katedra´lu prˇivı´ta´me 3. rˇ´ıjna
Vloni v za´rˇ´ı zacˇal pracovat Vy´bor pro porˇ´ızenı´
zvonu˚ pro katedra´lu sv. Bartolomeˇje. Jeho
pra´ce zacˇala sedmdesa´t let po jejich zrekvı´rova´nı´ pro va´lecˇne´ u´cˇely v roce 1942. V pa´tek 23. srpna jizˇ byl ve meˇsteˇ Asten v Ho-
landsku odlit za u´cˇasti dvou cˇlenu˚ vy´boru
Mons. Emila Soukupa a arch. Jana Soukupa
druhy´ zvon Marie. Odlitı´ rˇ´ıdil pan zvonarˇ Petr
Rudolf Manousˇek ve zvona´rneˇ Klokkengieterij Eijsbouts.
15
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2013
jı´zdnou zvonohru pana Rudolfa Manousˇka.
Vsˇechny jejı´ zvony rozeznı´ carillone´r (hra´cˇ
na zvonohru) z Holandska pan Gert Oldenbeuving.
Zveme vsˇechny prˇ´ıznivce obnovy historicke´ sestavy zvonu˚ na plzenˇske´ katedra´le
k prˇivı´ta´nı´ prvnı´ch dvou zvonu˚ a k u´cˇasti na
mimorˇa´dne´m za´zˇitku premie´rove´ho vystoupenı´ Prazˇske´ zvonohry v Plzni.
za vy´bor Jan Soukup
V poslednı´m ty´dnu letosˇnı´ho za´rˇ´ı byla postavena prˇed katedra´lou konstrukce, na kterou
budou tyto dva zvony zaveˇsˇeny a kde budou
ocˇeka´vat dalsˇ´ı — bl. Hroznatu a sv. Bartolomeˇje, se ktery´mi budou spolecˇneˇ najednou
v roce 2014 umı´steˇny na veˇzˇ katedra´ly.
Slavnostnı´ prˇedstavenı´ prvnı´ch dvou
zvonu˚ bude cˇtvrtek 3. rˇ´ıjna v 1730 za u´cˇasti
otce biskupa Frantisˇka Radkovske´ho, prima´tora meˇsta Martina Baxy a dalsˇ´ıch hostu˚. Prˇi
te´ prˇ´ılezˇitosti bude usporˇa´da´n koncert na po-
Prˇehled nejvy´znamneˇjsˇ´ıch vy´nosu˚ a na´kladu˚ diece´ze v roce 2012
Hlavnı´mi zdroji vy´nosu˚ Biskupstvı´ plzenˇske´ho byly dotace a to ve vy´sˇi 81%
z celkovy´ch vy´nosu˚, z toho dotace na
platy duchovnı´ch vcˇetneˇ zdravotnı´ho a
socia´lnı´ho pojisˇteˇnı´ cˇinily 87 %. Druhy´m nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım zdrojem byly vy´nosy z na´jemne´ho ve vy´sˇi 9% z celkovy´ch vy´nosu˚, da´le vy´znamny´m zdrojem byly dary, prˇ´ıspeˇvky a sbı´rky a to ve vy´sˇi 8%
z celkovy´ch vy´nosu˚.
Hlavnı´mi zdroji vy´nosu˚ farnostı´ byly dotace, zejme´na na opravy kulturnı´ch pama´tek (39%
z celkovy´ch vy´nosu˚), dalsˇ´ı vy´znamny´m prˇ´ıjmem farnostı´ byly dary, prˇ´ıspeˇvky a sbı´rky (37%).
Vy´nosy (v tis. Kcˇ)
Dotace
Na´jemne´
Dary, sbı´rky, prˇ´ıspeˇvky
Ostatnı´ vy´nosy
Celkem
16
Biskupstvı´
57 464
6 099
5 628
1 493
70 684
Farnosti
31 115
8 842
29 340
9 774
79 071
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
Na´klady (v tis. Kcˇ)
Mzdove´ na´klady vcˇetneˇ odvodu˚ zdravotnı´ho a soc. pojisˇteˇnı´
(* vcˇetneˇ duchovnı´ch ve farnostech)
Opravy, rezˇie
Dary, prˇ´ıspeˇvky
Odpisy, vyrˇazenı´ (vy´daje na dlouhodoby´ majetek)
Daneˇ, ostatnı´ na´klady
Celkem
ŘÍJEN 2013
Biskupstvı´
55 058*
Farnosti
610
8 490
977
7 627
1 126
73 278
61 628
3 162
5 058
7 734
78 192
Na´klady na platy a s nimi spojene´ odvpdy prˇedstavovaly u biskupstvı´ nejvysˇsˇ´ı na´klady (75%
z celkovy´ch na´kladu˚). V roce 2012 platilo celkem 183 zameˇstnancu˚, z toho 169 duchovnı´ch
(pru˚meˇrny´ prˇepocˇteny´ stav). Dalsˇ´ı dle vy´sˇe byly na´klady na opravy, sluzˇby a rezˇie (12%).
Nejvysˇsˇ´ı na´kladovou polozˇkou u farnostı´ byly na´klady na opravy kulturnı´ch pama´tek a
rezˇie. Jejich vy´sˇe cˇinila 79% z celkovy´ch na´kladu˚.
Vizitace v rokycanske´m vikaria´tu
zaha´jı´ biskup Frantisˇek v rˇ´ıjnu. Vizitace probeˇhne ve farnosti Zbiroh 12.–13. rˇ´ıjna a 2. listopadu, ve farnosti Rokycany 3., 16. a 17. listopadu.
Setka´nı´ deˇtı´ a ministrantu˚ v Plzni 13.–14. za´rˇ´ı
17
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
• Jubilejnı´ 15. setka´nı´ sboru˚
plzenˇske´ diece´ze
se uskutecˇnı´ v katedra´le sv. Bartolomeˇje
v Plzni v sobotu 12. rˇ´ıjna. Program zacˇ´ına´
tradicˇneˇ msˇ´ı sv. Zaznı´ prˇi nı´ zpeˇvy z repertoa´ru gregoria´nske´ho chora´lu v poda´nı´ plzenˇske´ Scholy Cantorum, ktera´ pu˚sobı´ prˇi katedra´le sv. Bartolomeˇje.
Da´le bude na´sledovat spolecˇna´ zkousˇka
vsˇech sboru˚ a ve 1300 Prˇehlı´dka — so´lova´ vystoupenı´ jednotlivy´ch sboru˚. V 1700
se pak uskutecˇnı´ v katedra´le sv. Bartolomeˇje
spolecˇny´ koncert vsˇech zu´cˇastneˇny´ch sboru˚.
´ cˇast prˇislı´bil te´zˇ plzenˇsky´ biskup Mons.
U
Frantisˇek Radkovsky´.
Vı´ce informacı´ zı´ska´te a prˇihla´sˇky zası´lejte
na [email protected]
Miroslav Psˇenicˇka
• 20 let jsme s Va´mi
Diece´znı´ charita Plzenˇ zve na
1. listopadu do Plzneˇ:
1400 msˇe svata´ v katedra´le sv.
Bartolomeˇje
Da´le Kulturnı´ du˚m Peklo:
1530 zaha´jenı´ vy´stavy
1630 slavnostnı´ zaha´jenı´ programu, projevy
hostu˚, prˇeda´nı´ oceneˇnı´
1730 kytarovy´ recita´l L. Brabce
1815 raut pro pozvane´
1900 koncert Touch of Gospel
• Dny du˚veˇry Praha
15.–17. listopadu organizuje komunita bratrˇ´ı
z Taize´. Setka´nı´ na´m mu˚zˇe pomoci podı´vat
se na na´sˇ kazˇdodennı´ zˇivot ve sveˇtle evangelia: skrze spolecˇnou modlitbu, biblicke´ dı´lny,
vy´meˇnu zkusˇenostı´ a semina´rˇe zameˇrˇene´ na
prohloubenı´ vztahu mezi vı´rou a zˇivotem
v oblastech studia a pra´ce, socia´lnı´ch ota´zek, umeˇnı´ a kultury atd. Info a registrace:
www.dnyduvery.cz.
18
ŘÍJEN 2013
• Evangelizacˇnı´ formace
pro pastoracˇnı´ asistenty a veˇrˇ´ıcı´ plzenˇske´ diece´ze. Svy´m krˇtem jsme byli poveˇrˇeni
posla´nı´m hla´sat evangelium vsˇemu stvorˇenı´.
Cı´rkev prˇipomı´na´ nale´havost tohoto posla´nı´,
jezˇ je trˇeba vykona´vat „s novy´m za´palem,
hleda´nı´m novy´ch metod a vy´razovy´ch prostrˇedku˚“ (Jan Pavel II.). Toto posla´nı´ zavazuje
na´s vsˇechny ke spolupra´ci prˇi Nove´ evangelizaci v plzenˇske´ diece´zi. Je k tomu zapotrˇebı´
take´ tre´nink, jenzˇ je zarucˇen sta´lou formacı´ a
sta´le osobneˇjsˇ´ı angazˇovanostı´, pozornou vu˚cˇi
potrˇeba´m blizˇnı´ch.
Cı´lem je, aby se lide´ vzda´lenı´ od vı´ry setkali s Jezˇ´ısˇem a sami se tak stali zveˇstovateli evangelia. K tomu pak je trˇeba, aby se
kazˇdy´ z na´s zapojil do tohoto procesu vı´ry,
procesu prˇiva´deˇjı´cı´mu na´s k touze po cı´rkvi,
ktera´ evangelizuje.
V nove´m pastoracˇnı´m roce se bude konat program, urcˇeny´ vsˇem veˇrˇ´ıcı´m plzenˇske´
diece´ze. Formacˇnı´ program bude probı´hat formou trˇ´ı celodennı´ch setka´nı´ 7. prosince, 11.
ledna, 8. u´nora a jednoho vı´kendove´ho setka´nı´ 7.–9. brˇezna (pa´tek vecˇer azˇ nedeˇle
dop.), celkem tedy cˇtyrˇi setka´nı´ za rok; bude
je tvorˇit modlitba, sdı´lenı´, vyucˇova´nı´ na ru˚zna´
te´mata a prakticke´ pedagogicke´ provedenı´.
Vzhledem k formacˇnı´mu charakteru je zˇa´doucı´ ochota zu´cˇastnit se cele´ho programu.
´ cˇastnicky´ poplatek je ponecha´n na uva´zˇenı´
U
a mozˇnostech kazˇde´ho.
Za´jemci necht’ se obra´tı´ na kancela´rˇ biskupske´ho vika´rˇe pro evangelizaci (sekretaria´t: Pavla Anderlova´, tel. cˇ´ıslo 731 619 660
nebo mail: [email protected], a to bud’
prˇ´ımo, anebo skrze sve´ho fara´rˇe.
ˇ NI´: drˇ´ıve ohla´sˇeny´ termı´n
UPOZORNE
12. rˇ´ıjna se posouva´, prvnı´ setka´nı´ se bude
konat azˇ 7. prosince.
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
• Vecˇery chval
? Plzenˇ 3. rˇ´ıjna od 2000 v Domecˇku
? Plasy 12. rˇ´ıjna v 1830 ve farnı´m domeˇ
? Plzenˇ 15. rˇ´ıjna v 1930 na DCM
• Stoletı´ Ru˚zˇencove´ho chra´mu
V rˇ´ıjnu slavı´me v Plzni na Slovanech, u dominika´nu˚ 100 let od posveˇcenı´ kostela Panny
Marie Ru˚zˇencove´. Tuto pozoruhodnou modernistickou stavbu s prvky doznı´vajı´cı´ secese posveˇtil 30. rˇ´ıjna 1913 tehdejsˇ´ı prazˇsky´
arcibiskup kardina´l Lev Skrbensky´. Vy´rocˇ´ı
oslavı´me programem duchovnı´m, vzdeˇla´vacı´m a kulturnı´m, nad nı´mzˇ prˇevzal za´sˇtitu plzenˇsky´ biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ a
provincia´l dominika´nu˚ P. Benedikt Mohelnı´k
OP. Srdecˇneˇ zveme na bohaty´ program.
? 6. rˇ´ıjna Poutnı´ slavnost P. M. Ru˚zˇencove´
900 slavnostnı´ bohosluzˇba;
1030 vernisa´zˇ vy´stavy fotografiı´ „Stoletı´ ru˚zˇencove´ho chra´mu“ (v sa´le kla´sˇtera);
1630 prohlı´dka kostela s vy´kladem arch.
Jana Soukupa.
? 10. rˇ´ıjna 1930 Varhannı´ podzim koncert Jirˇ´ıho Lisˇky: Charpentier, Giazotto, Stanley aj.
? 13. rˇ´ıjna 1500 Vzpomı´nky na domov — odpoledne nejen pro seniory. Recitujı´ Ludmila
Sˇevcˇ´ıkova´, Libusˇe Fisˇerova´ a Zdeneˇk Malina.
Klavı´r: Anna Baborova´.
? 17. rˇ´ıjna 1915 A.D.1913–2013 — Cı´rkev
a spolecˇnost v pru˚beˇhu jednoho stoletı´. Prˇedna´sˇ´ı historik PhDr. Jan Strˇ´ıbrny´, viceprezident
Cˇeske´ krˇest’anske´ akademie.
? 23. rˇ´ıjna 1930 Varhannı´ podzim: varhany
Vladimı´r Roubal, trubka Jan Werner: Bach,
Vejvanovsky´, Teleman, Albinoni, Franck aj.
? 25. rˇ´ıjna 1700 kajı´cı´ pobozˇnost — odevzda´nı´ uda´lostı´ minuly´ch sto let do Bozˇ´ıho
milosrdenstvı´, pak msˇe sv., nesˇpory a adorace
ŘÍJEN 2013
? 26. rˇ´ıjna 900–1130 farnı´ rekolekce s P. Pavlem Petrasˇovsky´m
? 27. rˇ´ıjna Posvı´cenı´ — 100. vy´rocˇ´ı posveˇcenı´ kostela Panny Marie Ru˚zˇencove´
900 slavnostnı´ msˇe svata´ za u´cˇasti plzenˇske´ho biskupa Mons. Frantisˇka Radkovske´ho
a provincia´la dominika´nu˚ P. Benedikta Mohelnı´ka OP;
1030 Jak by´t sveˇdkem vı´ry i poslem pokoje
beseda s Mons. F. Radkovsky´m, B. Mohelnı´kem a bratry dominika´ny (v sa´le kla´sˇtera);
1630 Maria v hudbeˇ a slovu — maria´nske´
modlitby a versˇe naprˇ´ıcˇ staletı´mi. Za doprovodu houslı´, zpeˇvu a kytary Jany, Miloslava
a Lucie Lejcˇkovy´ch prˇednesou Pavla Sovova´
a Irena Pulicarova´.
?
30. rˇ´ıjna 1900 Vecˇer modlitby, chval a
dı´ku˚ — v modlitbeˇ propojı´me minulost a prˇ´ıtomnost farnosti a cele´ cˇtvrti Plzenˇ–Slovany
(v kostele).
• Kolegium
katolicky´ch le´karˇu˚
Plzenˇske´ diece´ze
zve srdecˇneˇ vsˇechny sve´ cˇleny i
prˇa´tele na msˇi sv., kterou bude
slouzˇit o. biskup Frant. Radkovsky´ na sva´tek
sv. Luka´sˇe v pa´tek 18. rˇ´ıjna v 1500 v Hospici
sv. Lazara v Plzni, Sladkovske´ho 66. Po msˇi
sv. na´sleduje setka´nı´ a beseda s o. biskupem.
• Cˇeska´ krˇest’anska´
akademie Plzenˇ
zve na setka´nı´ s P. Karlem Satoriou
„Zˇivot je sacra zajı´mavej“ (zamysˇlenı´ nad te´matem knihy) ve strˇedu 30. rˇ´ıjna
ve 2000 v ucˇebneˇ biskupstvı´.
P. Satoria bude take´ slouzˇit v 1900 studentskou msˇi sv. v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie (u frantisˇka´nu˚).
19
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ
P. Vojteˇch Soudsky´ OP
([email protected])
P. Pavel Petrasˇovsky´
[email protected]
737 814 525
Pravidelne´ akce:
? Nedeˇle 2000 msˇe sv. s u´cˇastı´ studentu˚ v kos-
ŘÍJEN 2013
– 23. rˇ´ıjna quaestiones disputatae aneb ptejte
se kneˇzˇ´ı na cokoliv
– 30. rˇ´ıjna prˇedna´sˇka P. Karla Satorii — prˇedstavenı´ knihy Zˇivot je sacra zajı´mavej
(ucˇebna na biskupstvı´)
? Aktua´lneˇ http://hora.signaly.cz
Meditacˇnı´ zahrada
Pama´tnı´k obeˇtem zla
v Plzni
tele Nanebevzetı´ Panny Marie ve Frantisˇka´nske´ ulici, po nı´ se jde na kofolu, kafe cˇi pivo
? U´tery´ 1500–1630 prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´,
rozhovoru nebo jen tak posezenı´, studentsky´
klub Frantisˇka´nska´ ul., P. Pavel; 2000 volejbal
v teˇlocvicˇneˇ C. gymna´zia, Mikula´sˇske´ na´m.
? Strˇeda 1900 hlavnı´ studentska´ msˇe v kostele Nanebevzetı´ P. Marie, Frantisˇka´nska´ ul.,
po nı´ od 2015 program na farˇe, nesˇpory ve 2200
? Cˇtvrtek 2000– 2130 msˇe sv. a adorace
v kapli na farˇe (Frantisˇka´nska´ ul). Beˇhem adorace prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´ nebo duchovnı´mu rozhovoru (P. Vojteˇch nebo P. Pavel)
? Sobota 2000 anglicka´ msˇe sv. v kostele Nanebevzetı´ P. Marie ve Frantisˇka´nske´ ul.
? Kazˇdy´ vsˇednı´ den v 720 modlitba rannı´ch
chval ve studentske´m klubu ve Frantisˇk. ulici
? Prˇ´ıpravy na sva´tosti (krˇtu, eucharistie, birˇmova´nı´) po domluveˇ s P. Vojteˇchem
L. Hrusˇky i cizojazycˇneˇ
HORAcke´ strˇedy
• Knihovna na biskupstvı´
2015
? 13. rˇ´ıjna ukoncˇenı´ sezony 1500 Podzimnı´
na´lada, hudebnı´ doprovod: Jan Va´neˇ st.
? 27. rˇ´ıjna otevrˇeno 10–16 h., vstupne´ 28 Kcˇ
? msˇe svate´ 10. a 24. rˇ´ıjna v 16 hod.
? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod.
? DVD „Plody zla a odpusˇteˇnı´“ — sveˇdectvı´
? Kontakt: 603 809 798, [email protected]
• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´
v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni:
? strˇeda P. St. Uhlı´rˇ 1030–1200; 1230–1330
? cˇtvrtek bratrˇi frantisˇka´ni 1430–1630
? pa´tek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace)
? prvnı´ pa´tek 700–1100 ru˚znı´ zpoveˇdnı´ci
(strˇeda
ve farnı´m sa´le, Frantisˇka´nska´ 11) Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇova´nı´ knih na
– 2. rˇ´ıjna obcˇerstvenı´ po zahajovacı´ msˇi
pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od
– 9. rˇ´ıjna kla´nı´ cechu˚
pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500, jindy po domluveˇ,
– 16. rˇ´ıjna modlitebnı´ vecˇer TAIZE
377 223 112, [email protected]
1100
29. za´rˇ´ı
Stra´zˇ u Tachova, sv. Va´clava
1400 Mezihorˇ´ı, sv. Va´clava
1600 Ejpovice, sv. Va´clava
1600 Skorˇice, sv. Va´clava
5. rˇ´ıjna 1030 Trˇeby´cinka, sv. Va´clava
20
6. rˇ´ıjna 1400 Krˇenice, P. Marie Ru˚zˇencove´
1400 Skoky, P. Marie Ru˚zˇencove´
27. rˇ´ıjna 1400 Bolfa´nek (Chudenice),
sv. Wolfganga. Za neprˇ´ıznive´ho pocˇası´
bude msˇe slouzˇena v kostele sv. Jana Krˇt.
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ŘÍJEN 2013
ke kazˇde´mu z na´s. Sejdeme se 7. a 21. rˇ´ıjna
v 19 hod. na biskupstvı´, abychom se povzbuPastoracˇnı´ centrum zve vsˇechny za´jemce na zovali na cesteˇ vı´ry i vza´jemny´m sveˇdectvı´m.
pravidelne´ biblicke´ hodiny s Josefem Kasˇe. Teˇsˇ´ıme se na Va´s v hezke´m spolecˇenstvı´. Info
Tento cˇas s Pı´smem nabı´zı´ prostor nejen ke na 728 930 030.
za organizacˇnı´ ty´m Majka
cˇtenı´ a nasloucha´nı´, ale Bozˇ´ı slovo promlouva´
Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´
• Biblicke´ hodiny na biskupstvı´
Centrum pro rodinu
• Adventnı´ rekolekce pro manzˇele
[email protected],
probeˇhne 7. prosince v Teˇnovicı´ch.
731 619 704
• Kra´sa a du˚stojnost zˇeny
Vı´kend pro zˇeny s Komunitou Blahoslavenstvı´ 11.–12. rˇ´ıjna v Plzni. V pa´tek 1930–2100,
v sobotu 900–1700. Prˇedna´sˇky, msˇe sv., cˇas tiche´ osobnı´ modlitby, biblicke´ tance a gesta.
Prˇ´ıspeˇvek na program a obeˇd 150 Kcˇ.
• Poradna PPR
Vysˇkolene´ instruktorky nabı´zejı´ bezpl. konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho pla´n. rodicˇovstvı´. Domluva na tel.
608 200 601 (Veˇrka), 776 200 028 (Hanka).
• Vı´kend pro chlapy
• Pojd’me chva´lit Pa´na tancem
se kona´ 15.–17. listopadu v Teˇnovicı´ch.
Te´ma „Muzˇ a zmeˇna“ Va´s zve k zamysˇlenı´
nad svojı´ zˇivotnı´ cestou v tichu a samoteˇ i ve
spolecˇenstvı´ Chlapu˚ na cesteˇ.
Modlitebnı´ setka´nı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´lit Pa´na tancem i slovem — 15. rˇ´ıjna v 1830
v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´
736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549.
• V Domazˇlicı´ch se
21. za´rˇ´ı konalo Setka´nı´ rodin z diece´ze. Po turnaji v badmintonu a obeˇdu na
farˇe rodicˇe vyslechli prˇedna´sˇku Josefa
a Manky Kutilovy´ch
„Pecˇujte o sve´ manzˇelstvı´ (deˇti va´m cˇasem odejdou)“. Deˇtsky´ program navsˇtı´vil i kouzelnı´k. Po
slovu biskupa Frantisˇka, msˇi a agape
setka´nı´ zakoncˇil koncert skupiny Zrcadla.
21
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ
www.plzenskepanenky.cz
Program v rˇ´ıjnu
ŘÍJEN 2013
prˇece podivuhodneˇ celistvy´. Moc bych prˇa´la
sobeˇ i na´m vsˇem, abychom jeden z pramenu˚
tvorˇive´ radosti nacha´zeli i ve spolecˇenstvı´ Plzenˇsky´ch panenek, ktere´ je radosti a odvaze
k zˇivotu otevrˇeno.
Teˇsˇ´ıme se na vsˇechny, zˇe Va´s hezka´ nabı´dka prˇila´ka´ a tusˇ´ıme, zˇe nebudete litovat
cˇasu ani cesty k na´m. za ty´m Plzenˇsky´ch panenek
Majka Lachmanova´ a Martina Podlipna´
Podrobnosti o mı´steˇ a o programech najdete
Porˇa´d neˇco vymy´sˇlı´m a tvorˇ´ım, cˇasto ani ne- na www.plzenskepanenky.cz v naˇ´
vı´m, co meˇ k tomu prˇimeˇje. Inspiruje meˇ prˇ´ı- bı´dce RIJEN.
roda, kra´sa hezky upraveny´ch vy´loh, kdyzˇ se
AKCE PRO RODINY
vracı´m z pra´ce, setka´nı´ se zajı´mavy´mi lidmi,
ˇ H PROTI SRSTI
pu˚vabny´ na´pad, ktery´ na meˇ odneˇkud vy- • BE
koukne? Sveˇt kolem meˇ, kolem na´s je utva´rˇen V nedeˇli 13. rˇ´ıjna 2013 se kona´ dalsˇ´ı beˇh
ve sve´m prvotnı´m za´meˇru tak, aby probouzel Roudenske´ho 1/4 marathonu, tentokra´t Proti
vnitrˇnı´ prameny nasˇ´ı tvorˇivosti. Nasˇe srdce srsti. Startovat budeme opeˇt v 1430 z obvykzacˇne by´t postupneˇ vnı´maveˇjsˇ´ı na kdejake´ le´ho mı´sta (registrace od 1400 na TJ Union).
male´ podneˇty a najednou jsme prostoupeni Kromeˇ klasicke´ trati cˇtvrtmarathonu je prˇijaky´msi jasem. V u´zˇasu se zastavı´me a hle- pravena trasa Chut’ovky na laskavy´ch 2,8 km,
dı´me na sve´ ruce, ktery´ch se zmocnı´ tvo- ktera´ pocˇ´ıta´ s fyzicˇkou a sportovnı´ kapacitou
rˇiva´ radost. Ta se vyle´va´ kolem a zaplavuje rodin s deˇtmi i docela male´ho veˇku. Je vyvsˇechno co, deˇla´me, zasahuje ty, ktere´ potka´- zkousˇeno, zˇe u´cˇastnit se mu˚zˇe kazˇdy´. My se
va´me. Radost, ktera´ vytryskla z nasˇeho srdce, teˇsˇ´ıme zase na va´s, a nejen na startu. Prˇijd’te
je pru˚vodkynı´ nasˇeho zˇivota a cˇinı´ jej smys- se podı´vat, povzbudit, pomoct organizovat
luplny´m. Vybavila se mi slova me´ oblı´bene´ cˇi jen tak poby´t. Pro deˇti, ktere´ budou cˇeknihy o radosti, ve ktere´ autor hleda´ zdroje kat na sve´ beˇzˇ´ıcı´ rodicˇe, ma´me prˇekvapenı´
sı´ly a pramenu˚ v zˇivoteˇ cˇloveˇka a tvorˇiva´ ra- v podobeˇ programu: MALOVA
´ NI´ NA OBdost je jednı´m z nich: „Cˇloveˇk naplneˇny´ ra- LICˇEJ. Nasˇe lektorka Deny je v tom moc
dostı´ nechce by´t pouze nesen, sa´m chce ne´st. dobra´, tak si to prˇijd’te uzˇ´ıt. Prˇ´ıspeˇvek na
Nechce by´t zˇivotem pouze modelova´n, sa´m malova´nı´ je 40,–Kcˇ. Pokud byste na´s chteˇli
jej chce modelovat. Radost prˇekona´va´ zˇivotnı´ jakkoli podporˇit nebo se informovat, pisˇte na
mdlobu tvorˇivy´m cˇinem. Mluvme o tvorˇivosti, [email protected]
jejı´zˇ plody nesmy´va´ de´sˇt’ jako deˇtske´ za´mky
ˇ ´
ˇ
z pı´sku: mluvme o tvorˇivosti deˇlne´.“ (Knı´zˇka • SVETYLKA NA CESTE
00
o radosti, PhDr. Jirˇ´ı Mrkvicˇka).
V pa´tek 1. listopadu v 16 na sva´tek Vsˇech
Mneˇ prˇina´sˇ´ı radost i trˇeba dobrodruzˇstvı´ svaty´ch zveme rodiny s deˇtmi na Sveˇty´lka
hleda´nı´ na´padu˚ a programu˚ pro materˇske´ cen- na cesteˇ aneb lampio´novy´ pru˚vod s lucernicˇtrum, prˇemy´sˇlenı´ o tom co poteˇsˇ´ı druhe´, co je kami z Roudne´ na hrˇbitov ke Vsˇem Svaty´m.
naplnı´ radostı´ a doda´ odvahu svu˚j zˇivot tvo- Po sveˇteˇ potka´me jednoho z da´vny´ch sveˇtcu˚
rˇit. Radost mi deˇla´ pomysˇlenı´ na to, zˇe zˇivot a dozvı´me se, jaky´ zajı´mavy´ zˇivot prozˇil a
kazˇde´ho z na´s je tak barvity´ a mnohotva´rny´, a jake´ poselstvı´ by na´m mohl prˇedat do nasˇ´ı
22
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
doby. Budeme putovat malı´ i velcı´ na mı´sto
poslednı´ho odpocˇinku teˇch, kterˇ´ı uzˇ nejsou
mezi na´mi a na ktere´ nechceme nikdy zapomenout. Ma´me pro Va´s prˇipravene´ na´dherne´
lampio´nky, ktere´ si mu˚zˇete za 30 Kcˇ zakoupit
na mı´steˇ schu˚zky. Sraz u autobusove´ zasta´vky
Rondel (smeˇr Kosˇutka) v 1600 hod.
teˇsˇ´ı se na Va´s a na Vasˇe deˇti
organiza´torky Plzenˇske´ panenky
ˇ EDNA
´ SˇKA A ZA
´ DUSˇNI´
• PR
´
MSˇE SVATA
V sobotu 2. listopadu 2013 v 1800 hod. v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni zveme na
prˇedna´sˇku Zdroje u´teˇchy tva´rˇ´ı v tva´rˇ smrti
nasˇich blizˇnı´ch. Prˇedna´sˇ´ı PhD. Katerˇina
Lachmanova´, ThD. V 1900 hod. tamte´zˇ,
v katedra´le sv. Bartolomeˇje slouzˇ´ı P. Krzysztof Dedek za´dusˇnı´ msˇi svatou, ve ktere´
mu˚zˇeme prozˇ´ıt u´kon smı´rˇenı´ vu˚cˇi prˇedku˚m.
Srdecˇneˇ vsˇechny zveme.
Pastoracˇnı´ centrum
Biskupstvı´ plzenˇske´ho a MC Plzenˇske´ panenky
ˇ EDNA
´ SˇKA PRO
• PR
ˇ
VEREJNOST
Pastoracˇnı´ centrum ve spolupra´ci s MC Plzenˇske´ panenky zve ve strˇedu 20. 11. 2013
ŘÍJEN 2013
ve 2000 hod. na prˇedna´sˇku pro verˇejnost, ktera´
se kona´ v ucˇebna´ch biskupstvı´ Plzenˇske´ho,
ˇ ESna´m. Republiky 35, Plzenˇ. Na te´ma KR
TˇAN — BOHATY´ NEBO CHUDY´? prˇedna´sˇ´ı P. Doc. Ing. Mgr. Alesˇ Opatrny´, Th.D.
Prˇedna´sˇka je pro vsˇechny za´jemce. Vstupne´
obvykle´: jednotlive´ 30,–Kcˇ, pa´r 50,–Kcˇ. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Informace na 728 930 030.
ˇ ENY
• REKOLEKCE PRO Z
REKOLEKCE PRO ZˇENY se konajı´ v Perninku ve dnech 15.–17. 11. 2013 a nesou
ˇ RYCHLE DOLU˚, NEBOT
ˇ
na´zev: POJD
DNES MUSI´M ZU˚STAT V TVE´M DOMEˇ
(LK 19,5). Zveme vsˇechny pokrˇteˇne´ zˇeny
nebo katechumenky, ktere´ touzˇ´ı po tichu, odpocˇinku, nacˇerpa´nı´ sil fyzicky´ch a dusˇevnı´ch. V programu nebude chybeˇt prostor pro
vlastnı´ i spolecˇnou modlitbu, v nabı´dce budou
promluvy, msˇe svata´, osobnı´ nocˇnı´ adorace,
sluzˇba prˇ´ımluvne´ modlitby apod. Cena rekolekce je 460,–Kcˇ. V prˇ´ıpadeˇ Vasˇeho za´jmu
napisˇte na adresu [email protected] Obdrzˇ´ıte mail s podrobny´mi informacemi o akci.
Teˇsˇ´ıme se na Va´s.
za organizacˇnı´ ty´m Majka, Martina a Vlad’ka
opusˇteˇny´m, trpı´cı´m, lidem v nouzi), at’uzˇ konkre´tnı´ pomocı´, na´vsˇteˇvou nebo modlitbou cˇi
obeˇtı´. Veˇnujeme svu˚j cˇas neˇkomu druhe´mu,
kdo to potrˇebuje. Scha´zı´me se dvakra´t do
meˇsı´ce v Plzni ke spolecˇne´ modlitbeˇ, k povzbuzenı´ ve sluzˇbeˇ a deˇlenı´ se o vsˇe, co jsme
v uplynule´m cˇase prozˇili. Budeme ra´di, kdyzˇ
se prˇida´sˇ . Lucka, [email protected]
• Od srdce k srdci
(na´vsˇteˇvy potrˇebny´ch)
´ NA
• Valna´ hromada O. s. BRA
Rok se s rokem sesˇel, a tak zveme vsˇechny prˇ´ıChcesˇ poma´hat? Nevı´sˇ, jak na to? Jsme ote- znivce a cˇleny nasˇeho obcˇanske´ho sdruzˇenı´ na
vrˇene´ spolecˇenstvı´ mlady´ch, kterˇ´ı touzˇ´ı by´t dalsˇ´ı valnou hromadu. Uskutecˇnı´ se v u´tery´
blı´zko vsˇem potrˇebny´m (nemocny´m, stary´m, 1. rˇ´ıjna v 1900 v prostora´ch nove´ho DCM
23
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ve Frantisˇka´nske´ ulici v Plzni (pu˚l hodiny
prˇed adoracı´ za mla´dezˇ). Probereme novinky,
schva´lı´me vy´rocˇnı´ zpra´vu . . . rozhodneˇ to
nebude zˇa´dna´ nudna´ schu˚ze . Zva´ni jsou
opravdu vsˇichni a pokud nevı´te, co je to ta
´ NA“, podı´vejte se na nasˇe internetove´
„BRA
stra´nky (a prˇijd’te ).
• Face to Face
´ ternı´ adorace za mla´dezˇ Plzenˇske´ diece´ze.
U
Od rˇ´ıjna srdecˇneˇ vsˇechny zveme kazˇde´ u´tery´
v 1930 hodin do kaple DCM ke ztisˇenı´ a modlitbeˇ formou eucharisticke´ adorace. Prˇi te´to
modlitbeˇ chceme prosit za mla´dezˇ diece´ze.
Vchod na DCM se nale´za´ na parkovisˇti
mezi kostelem Nanebevzetı´ Panny Marie a
sporˇitelnou. I kdyzˇ v rˇ´ıjnu uzˇ by´va´ parkovisˇteˇ
setmeˇle´, nemusı´te se ba´t prˇijı´t. Po skoncˇenı´
bude mozˇnost setka´nı´ u cˇaje . . . Zacˇ´ına´me
1. rˇ´ıjna a prˇijı´t mu˚zˇe kazˇdy´.
• Gate to the World — Rio de
Janeiro pohledem u´cˇastnı´ku˚
setka´nı´ s papezˇem 7. rˇ´ıjna
Nebyli jste letos v Riu? Nevadı´! Prˇijd’te na
setka´nı´ s teˇmi, kdo tam byli — uka´zˇ´ı na´m
fotky a budou vypra´veˇt sve´ osobnı´ za´zˇitky.
Dozvı´te se veˇci, ktere´ va´m nerˇekne zˇa´dna´ televize. Teˇsˇ´ıme se 7. rˇ´ıjna v 1900 na DCM.
• Miluj a du˚veˇrˇuj! 11.–13. rˇ´ıjna
Vı´kend s Bozˇ´ım milosrdenstvı´m na DCM.
Chcesˇ poznat sestry z Kongregace sester
Matky Bozˇ´ıho milosrdenstvı´, zakusit Bozˇ´ı
la´sku a sezna´mit se s mlady´mi lidmi? Prˇijed’ na vı´kend do Plzneˇ. Prˇihla´sit se je trˇeba
co nejdrˇ´ıve — kapacita je velmi omezena´!
• Vecˇer chval na DCM 15. rˇ´ıjna
Na vecˇerech chval na´m jde o to, abychom
skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku
nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu,
ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se
mu podobny´mi. Dalsˇ´ı se uskutecˇnı´ opeˇt trˇetı´
24
ŘÍJEN 2013
u´tery´ v meˇsı´ci — tedy 15. rˇ´ıjna v 1930 v sa´le
frantisˇka´nske´ho kla´sˇtera v Plzni. Pozva´nı´ platı´
pro vsˇechny — chvalme Pa´na!
• Pout’mla´dezˇe s biskupem do
ˇ ezna 18.–20. rˇ´ıjna
Pasova a R
Trˇetı´ rˇ´ıjnovy´ vı´kend se jizˇ tradicˇneˇ s nasˇ´ım biskupem Frantisˇkem chysta´me do baˇ ezna. Tentokra´t nasˇi pout’spojı´me
vorske´ho R
i s na´vsˇteˇvou Pasova, starobyle´ho meˇsta na
soutoku trˇ´ı rˇek. Prohle´dneme si pama´tky, urcˇiteˇ se setka´me se zajı´mavy´mi lidmi, nebude
chybeˇt koupa´nı´ v baze´nu a mozˇna´ i neˇjake´ to
prˇekvapenı´ — na to vsˇechno se mu˚zˇete teˇsˇit
beˇhem spolecˇne´ho putova´nı´.
Odjezd z Plzneˇ bude v 1700, na´vrat v nedeˇli vpodvecˇer. Prˇedpokla´dana´ cena 500 Kcˇ
(pro cˇleny o. s. Bra´na: 400 Kcˇ) Je poslednı´
mozˇnost se prˇihla´sit!
• Setka´nı´ mla´dezˇe ve vika´ria´tech
Cheb, Rokycany
S novy´m sˇkolnı´m rokem rozjı´zˇdı´me projekt
setka´nı´ mla´dezˇe ve vikaria´tech. Garantem je
KVS z Plas pod vedenı´m P. Vlastı´ka Kadlece,
takzˇe to urcˇiteˇ nebude zˇa´dna´ nuda a je na co
se teˇsˇit! Zacˇ´ına´me 18.–20. rˇ´ıjna v Asˇi (vikaria´t Cheb), 8.–10. listopadu to pak rozjedem v Rokycanech . . . Prˇihla´sˇky na tyto
jedinecˇne´ vı´kendy se uzˇ prˇijı´majı´ .
• Kurz pro anima´tory 2013/14
Anima´tor je krˇest’an, ktery´:
– zˇije s Hospodinem a vı´, co to znamena´
– inspiruje sve´ okolı´ k hleda´nı´ Krista
– ozˇivuje spolecˇenstvı´, prˇijı´ma´ za neˇj zodpoveˇdnost, doprova´zı´ druhe´
– umı´ koordinovat skupinu, zorganizovat hru,
setka´nı´, vı´kendovku, ta´bor
– prohlubuje zˇivot z vı´ry i organ. schopnosti
Pokud se takovy´m cˇloveˇkem chcesˇ ucˇit
by´t, je pra´veˇ pro tebe urcˇen! V sˇesti vı´kendovy´ch setka´nı´ch zazˇijesˇ:
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
– sdı´lenı´ v atmosfe´rˇe spolecˇenstvı´
– poutave´ prˇedna´sˇky a debaty
– na´vsˇteˇvy zajı´m. hostu˚ vcˇetneˇ o. biskupa
– nova´ prˇa´telstvı´, nove´ aktivity, nove´ hry
– duchovnı´ obnovu
Kurz anima´toru˚ se tak mu˚zˇe sta´t du˚lezˇitou
soucˇa´stı´ tve´ho zˇivotnı´ho prˇ´ıbeˇhu. Poprve´ se
sejdeme 25.–27. rˇ´ıjna.
Dalsˇ´ı termı´ny: 10.–12. ledna, 31. ledna –
2. u´nora, 28. u´nora – 2. brˇezna, 25.–27. dubna,
23.–25. kveˇtna. Je nejvysˇsˇ´ı cˇas se prˇihla´sit.
Teˇsˇ´ı se na tebe DCM Plzenˇ a . . .
ja´hen Elva Frouz — koordina´tor kurzu
• Filmovy´ vecˇer na DCM
V listopadu opeˇt nava´zˇeme na u´speˇsˇny´ cyklus filmovy´ch vecˇeru˚ na DCM — v pondeˇlı´
4. listopadu v 1930 budeme promı´tat japonsky´
film Pru˚vodce (rezˇie: Jo´dzˇiro´ Takita). Prˇijd’te
si uzˇ´ıt hezky´ vecˇer v prˇ´ıjemne´m prostrˇedı´.
• Dny du˚veˇry na zemi — Praha
15.–17. listopadu
Jak mozˇna´ vı´te, komunita bratrˇ´ı v Taize´ kazˇdorocˇneˇ organizuje takzvanou Pout’du˚veˇry na
Zemi. Tentokra´t se uskutecˇnı´ u na´s v Praze!
Setka´nı´ na´m mu˚zˇe pomoci podı´vat se na na´sˇ
kazˇdodennı´ zˇivot ve sveˇtle evangelia: skrze
spolecˇnou modlitbu, biblicke´ dı´lny, vy´meˇnu
zkusˇenostı´ a semina´rˇe zameˇrˇene´ na prohloubenı´ vztahu mezi vı´rou a zˇivotem v oblastech studia a pra´ce, socia´lnı´ch ota´zek, umeˇnı´
a kultury atd. Vı´ce informacı´ a registrace:
www.dnyduvery.cz
• „Let‘ s dance!“ — zaha´jenı´
plesove´ sezo´ny 23. listopadu
ŘÍJEN 2013
a bohaty´ zajı´mavy´ program plny´ prˇekvapenı´,
mozˇna´ prˇijde i Leosˇ Maresˇ . . . .
Prˇedprodej vstupenek (120 Kcˇ): DCM Plzenˇ; rezervace lı´stku˚ (prˇ´ıpadneˇ noclehu) a dotazy na: [email protected]
• 8. celodiece´znı´ volejbalovy´
turnaj o putovnı´ poha´r
plzenˇske´ho biskupa 7. prosince
Vsˇechny amate´rske´ i (polo)profesiona´lnı´
ty´my jsou zva´ny k u´cˇasti na sedme´m celodiece´znı´m volejbalove´m „BiskupCUPu“.
Opeˇt se uskutecˇnı´ v sobotu prˇed druhou nedeˇlı´
adventnı´ v teˇlocvicˇneˇ 4. ZSˇ v Plzni na Kosˇutce
(Kralovicka´ 12). Hra´t se bude klasicky´ turnaj,
tentokra´t v kazˇde´ sˇestici musı´ hra´t min. dveˇ
zˇeny cˇi dı´vky . Na´zev druzˇstva a kontakt na
kapita´na nahlaste na DCM. Pro mimoplzenˇske´ nabı´zı´me mozˇnost noclehu (nutno domluvit prˇedem).
• Silvestr ve Sˇtrasburku — Pout’
du˚veˇry 2012/13
I letos na´s bratrˇi z Taize´ zvou ke slavenı´ konce
roku, tentokra´t do Sˇtrasburku (28. prosince –
1. ledna). Na programu bude spolecˇna´ modlitba, prˇedna´sˇky, bohosluzˇby a zpeˇv. Pokud
tedy jesˇteˇ nema´te zˇa´dne´ pla´ny, moc va´m doporucˇujeme vyrazit na Silvestra pra´veˇ tam.
Blizˇsˇ´ı informace najdete na internetove´ adrese www.taize.fr/cs, na te´to adrese se
take´ mu˚zˇete (nejpozdeˇji do 1. prosince) online prˇihla´sit.
MALE´ OHLE´DNUTI´
• Cˇeka´nı´ na Rosnicˇku, aneb jak
bylo na vodeˇ
Srdecˇneˇ vsˇechny zveme na zaha´jenı´ plesove´
sezo´ny — nenechte si ujı´t Diece´znı´ ples krˇest’anske´ mla´dezˇe v Plzni! Opeˇt se bude konat v centru SECESE v pivovaru Plzenˇsky´
Prazdroj 23. listopadu od 19 hod. Teˇsˇit se mu˚zˇeme na hudebnı´ doprovod kapely Trˇi cˇunı´ci
V pondeˇlı´ 19. srpna vyrazila skupina nadsˇeny´ch voda´ku˚ a nova´cˇku˚ smeˇrem do Polska,
aby zde stra´vila poslednı´ch 14 pra´zdninovy´ch
dnu˚. Prvnı´ch pa´r dnı´ jsme putovali po sousˇi,
navsˇtı´vili jsme nasˇe sˇteˇdre´ sponzory: maso
25
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
a uzeniny Szatan, Rolnik — dobroty vsˇeho
druhu, vy´tecˇny´ obeˇd u Valdiho a odpolednı´
pohosˇteˇnı´ v pekarˇstvı´ Polmarkus. Vsˇem sponzoru˚m patrˇ´ı velky´ dı´k! Trˇetı´ den byl opravdu
kriticky´, protozˇe jsme se po na´rocˇne´m dni
u sponzoru˚ prˇipojili k peˇsˇ´ı pouti do Czestochowe (27 km!). Nakonec jsme vsˇak vsˇichni
dorazili u´speˇsˇneˇ do cı´le. Neˇkterˇ´ı nevydrzˇeli
vydy´chany´ vzduch v kapli u obrazu Cˇerne´
Madony, ale silne´ ja´dro vytrvalo .
V dalsˇ´ıch dnech jsme se prˇesunuli na sever do semina´rˇe v Pelplinu, odkud jsme si
udeˇlali jednodennı´ vy´let k morˇi do polske´ho
trojmeˇstı´: Gdanˇsku, Gdyneˇ a Sopot. Romanticka´ procha´zka po pla´zˇi ze Sopot do Gdyneˇ,
lody a gofry a nakonec na´vsˇteˇva sester karmelitek. Nutno podotknout, zˇe na´s po celou
26
ŘÍJEN 2013
dobu Rosnicˇka informoval o prˇedpoveˇdi pocˇası´, nicme´neˇ jsme na neˇj cˇekali jako na Godota.
V sobotu na´s cˇekalo nalodeˇnı´. Sraz byl
u jezera v Koscierzyneˇ. Prˇipojila se k na´m
i skupina Pola´ku˚, ale Rosnicˇka sta´le nikde.
Vsˇichni jsme se sbalili do lodnı´ch pytlu˚, rozdeˇlili se do dvojic na ha´cˇky a kormidelnı´ky,
vybrali si kajaky, ujasnili si pravidla a celoty´dennı´ hra mohla zacˇ´ıt! Vyhraje ten, kdo:
projede bez zava´ha´nı´ vsˇechny prˇeka´zˇky z popadany´ch stromu˚, prˇepa´dluje nejrychleji jezera, probojuje se veˇtvemi a zˇabincem, kazˇdy´
den prˇenese nejme´neˇ dvakra´t plny´ kajak kolem elektra´rny, nevadı´ mu, kdyzˇ se obcˇas neˇkde uhodı´ a sˇkra´bne, vydrzˇ´ı se my´t v rˇece ve
studene´ vodeˇ, doka´zˇe postavit stan, rozdeˇlat
ohenˇ a uvarˇit asponˇ trochu chutne´ jı´dlo, nezmrzne prˇes noc ve stanu a kazˇde´ ra´no je opeˇt
cˇily´, usmeˇvavy´ a prˇipraveny´ k dalsˇ´ı etapove´
hrˇe .
Na letosˇnı´ rˇece Wierzyce jsme vyhra´li
vsˇichni! Nikdo se necvakl, nikdo neumrzl,
kazˇdy´ meˇl neˇkdy krizi, ale vsˇechno jsme spolecˇneˇ zvla´dli, skveˇle se bavili a nakonec prˇijel
i Rosnicˇka . Kdo nezkusı´, nepochopı´. A tak
neva´hejte a prˇipojte se k na´m prˇ´ısˇtı´ rok!
Eli a Baru
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
´ LE SI POZNAMENEJTE . . .
DA
ŘÍJEN 2013
? Setka´nı´ mla´dezˇe sok. vikaria´tu jaro 2014
? Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v Plzenˇske´ diece´zi
? Duchovnı´ obnova
pro dı´vky v kla´sˇterˇe
v Doksanech 8.–10. listopadu (vı´ce najdete 11.–12. dubna
na: www.klasterdoksany.cz)
? Kajaky v zahranicˇ´ı 30. 6.–12. 7.
? Gate to the World — Volgograd & okolı´ ? Celosta´tnı´ setka´nı´ anima´toru˚ v Trˇesˇti
pohledem studentky 25. listopadu
17.–23. srpna
z DCM zdravı´ P. Krysˇtof & Petr
? Setka´nı´ mla´dezˇe dom. vikaria´tu jaro 2014
• P. Antonı´n Bachan, Hluk, byl uvolneˇn ke
31. srpnu z funkce vy´pomocne´ho duchovnı´ho
Farnosti u katedra´ly sv. Bartolomeˇje v Plzni a
odcha´zı´ do starobnı´ho du˚chodu. Podeˇkova´nı´
za obeˇtavou sluzˇbu Bohu a Cı´rkvi v Za´padnı´ch Cˇecha´ch s prˇa´nı´m Bozˇ´ı ochrany a pozˇehna´nı´ a posı´lenı´ zdravı´.
torem filia´lnı´ho kostela sv. Petra a Pavla ve
Svojsˇ´ıneˇ.
• P. Maciej Go´zdik, Kladruby u Strˇ´ıbra, byl
uvolneˇn k 31. srpnu z funkce farnı´ho vika´rˇe
farnosti Kladruby u Strˇ´ıbra. Odcha´zı´ do Arcidiece´ze Szczeci´nsko-Kamie´nske´.
• P. Wojciech Kaczmarek OFMCap, Os• P. Petr Mecl, Bor u Tachova, byl usta- trov, byl ustanoven se souhlasem sve´ho rˇeholnoven od 1. za´rˇ´ı administra´torem excurrendo nı´ho prˇedstavene´ho od 1. za´rˇ´ı farnı´m vika´rˇem
farnosti Kladruby u Strˇ´ıbra a jmenova´n rek- farnosti Ostrov pod vedenı´m P. Marka Hrice.
Josemarı´a Escriva´ de Balaguer: Cesta
Knihkupectví ?Kniha
zakladatele Opus Dei s mysˇlenkami,
Jungmannovo n. 18
110 00 PRAHA 1,
224 818 757,
[email protected], www.paulinky.cz
? Benedikt XVI.: Jste nadeˇjı´ cı´rkve (I.a II.)
ktere´ cˇtena´rˇe podneˇcujı´ k dialogu s Bohem.
V textu se zrcadlı´ kneˇzˇska´ pra´ce, kterou autor zacˇal v roce 1925: rozhovory, u´vahy nad
Pı´smem, u´ryvky z dopisu˚ a dalsˇ´ı.
va´z., 312 str., cena 275 Kcˇ
Setka´va´nı´ Benedikta XVI. s mlady´mi lidmi
? Spes vitae. Duchovnı´ vitaminy
Prvnı´ dı´l mapuje pru˚beˇh
sveˇtovy´ch dnu˚ mla´dezˇe
a obsahuje studii P. Jana
Balı´ka. Druhy´ dı´l prˇina´sˇ´ı vy´beˇr z jeho promluv pro mla´dezˇ beˇhem
aposˇtolsky´ch cest a neˇkolik steˇzˇejnı´ch projevu˚
o mla´dezˇi. Kazˇda´ promluva je zakoncˇena inspirujı´cı´mi ota´zkami „pro zˇivot“.
Origina´lnı´ krabicˇka na
za´veˇr Roku vı´ry. Obsahuje krˇ´ızˇ, desa´tek ru˚zˇence a „prˇ´ıbalovy´ leta´k“
s texty modliteb a vysveˇtlenı´m za´kladnı´ch bodu˚
zˇivota z vı´ry. To vsˇe dolozˇeno citacemi z Pı´sma
a z katechismu ve formeˇ
klasicke´ho na´vodu k pouzˇitı´ le´ku˚.
va´z., 344 a 232 stran, v prodeji oba dı´ly spolu, 288 Kcˇ
Nynı´ take´ v karmelita´nsky´ch knihkupectvı´ch, 55 Kcˇ
27
Praha, CˇBK, zaseda´nı´ SR CˇBK
Dolany, msˇe sv., vizitace farnosti Sˇvihov
ˇ
2. 10.
Praha, Sˇede´ sestry, Bartolomeˇjska´ ul., plena´rnı´ zaseda´nı´ KVPZˇR
Kotovice — Za´luzˇ´ı, Dvu˚r Gigant, zˇehna´nı´ zvonu
Plzenˇ, kostel P. Marie Nanebevzate´, msˇe na zaha´jenı´ akademicke´ho roku
3. 10.
Plzenˇ, Biskupstvı´ Plzenˇske´, tiskova´ konference o zvonech pro katedra´lu
Plzenˇ, na´m. Republiky, zaveˇsˇenı´ dvou zvonu˚ na konstrukci u katedra´ly
Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, setka´nı´ s Ackermann–Gemeinde Freiburg
4. 10.
Plzenˇ, parkovisˇteˇ Frantisˇka´nska´, zˇehna´nı´ zvı´rˇat
4.–5. 10.
Zˇd’a´r n. Sa´zavou, u´cˇast na setka´nı´ Neokatechumena´tnı´ cesty
5. 10. 1600 Chudenice, msˇe sv., vizitace farnosti Sˇvihov
6. 10. 1130 Beˇsˇiny, msˇe sv., vizitace farnosti Klatovy
1500 Stary´ Hroznˇatov, Maria Loreto, poutnı´ msˇe sv.
8. 10.
930 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, kneˇzˇsky´ den
2000 Choteˇsˇov, kla´sˇter, otevrˇenı´ vy´stavy obrazu˚ Jaroslava Sˇindela´rˇe
9. 10. 1600 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, ekonomicka´ rada diece´ze
10. 10.
Bolesˇiny ZSˇ, Pla´nice ZSˇ, vizitace farnosti Pla´nice
00
12. 10.
9
Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. na diece´znı´m setka´nı´ sboru˚
12.–14. 10.
Zbiroh, vizitace farnosti
14. 10. 1430 Praha, CˇBK, setka´nı´ hnutı´ a komunit
15. 10.
Zbiroh, vizitace farnosti Zbiroh (1800 msˇe sv. Zbiroh)
00
17. 10.
9
Liblı´n, Du˚m soc. sluzˇeb, vizitace farnosti Zbiroh; 1600 fara Zbiroh, fara Radnice
1400 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, setka´nı´ s tiskovy´mi mluvcˇ´ımi
18. 10.
Radnice, Brˇasy, vizitace farnosti Zbiroh
1500 Plzenˇ, Hospic sv. Lazara, msˇe sv. pro katolicke´ le´karˇe
18.–19. 10.
u´cˇast na pouti mlady´ch z diece´ze do Pasova
19. 10. 1700 Kutna´ Hora, msˇe sv. na IX. sneˇmu skautske´ho kmene dospeˇly´ch
20. 10. 1030 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. prˇi misijnı´ nedeˇli
1500 Velky´ Malahov, Ostromecˇ, msˇe sv., zˇehna´nı´ kaplicˇek
22.–24. 10.
Vranov, spolecˇne´ plena´rnı´ zaseda´nı´ CˇBK a KBS
25. 10.
800 Bor, kostel sv. Mikula´sˇe, msˇe sv. na zaha´jenı´ konference o Borsky´ch tezı´ch
1400 Plzenˇ, hotel Mariott, konference „Partnerstvı´ meˇst Plzenˇ — Zˇilina“
1800 Plzenˇ, kostel sv. Jana Nepomucke´ho, Pout’Slova´ku˚, spolu s biskupem Ga´lisem
26. 10. 1400 Kysˇice, zˇehna´nı´ pivovaru
1900 Bor, kostel sv. Mikula´sˇe, koncert (Milosˇ Bok, Missa sollemnis)
27. 10.
730 Plzenˇ, DCM, zaha´jenı´ kurzu pro anima´tory
900 Plzenˇ, kostel P. M. Ru˚zˇencove´, msˇe na podeˇkova´nı´ (sto let od posveˇcenı´ kostela)
1400 Plzenˇ, otevrˇenı´ stare´ synagogy
28. 10. 1500 Dy´sˇina, kostel Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice a sv. Sˇimona a Judy, poutnı´ msˇe sv.
U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.
1. 10.
900
1800
900
1600
1900
1000
1730
1800
1700
ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsı´cˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsı´cˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN
ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35,
ZPRAVODAJ PLZEN
301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl,
377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected] Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat
zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek,
377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na
Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 27. za´rˇ´ı, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 31. rˇ´ıjna, uza´veˇrka je 23. rˇ´ıjna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).
Download

říjen