´ ZA
´ KON
NOVY
´ NA A SPASITELE NASˇEHO
PA
JEZˇI´SˇE KRISTA.
´ NI´
PODLE POSLEDNI´HO VYDA
´ HO Z ROKU 1613.
KRALICKE
BRNO 2009.
ˇA
´ DEK KNIH NOVE
´ HO ZA
´ KONA.
POR
.
.
Evangelium S. Luka´sˇe
.
Evangelium S. Jana . .
Skutkove´ S. Aposˇtolu˚
.
Evangelium S. Matousˇe
Evangelium S. Marka
.
.
.
.
.
ˇ ´ımanu˚m
Episˇtola S. Pavla k R
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Prvnı´ episˇtola S. Pavla k Korintsky´m
Druha´ episˇtola S. Pavla k Korintsky´m
. .
Episˇtola S. Pavla k Efezsky´m
. .
Episˇtola S. Pavla k Filipensky´m
.
Episˇtola S. Pavla k Kolossensky´m .
Episˇtola S. Pavla k Galatsky´m
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Prvnı´ episˇtola S. Pavla k Tessalonicensky´m
Druha´ episˇtola S. Pavla k Tessalonicensky´m
. .
Druha´ episˇtola S. Pavla k Timoteovi
.
Episˇtola S. Pavla k Titovi
. . . .
Episˇtola S. Pavla k Filemonovi . . .
Episˇtola S. Pavla k Zˇidu˚m
. . . .
Episˇtola S. Jakuba
. . . . . .
Prvnı´ episˇtola S. Petra
. . . . .
Druha´ episˇtola S. Petra . . . . .
Prvnı´ episˇtola S. Jana
. . . . .
Druha´ episˇtola S. Jana . . . . .
Trˇetı´ episˇtola S. Jana
. . . . .
Episˇtola S. Judy . . . . . . .
Zjevenı´ S. Jana
. . . . . . .
Prvnı´ episˇtola S. Pavla k Timoteovi
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
3
57
91
149
192
248
271
294
309
317
325
331
337
342
345
352
357
360
362
379
385
392
397
404
405
406
408
EVANGELIUM
´
PODLE
´ NI´ S.) MATOUSˇE.
(SEPSA
KAPITOLA 1.
Prˇedkove´ Krista Pa´na z strany teˇla, 18. a
zpu˚sob pocˇetı´ i narozenı´ jeho.
niha rodu Jezˇ´ısˇe Krista sy-
K na Davidova, syna Abra-
hamova.
2 Abraham zplodil Iza
´ ka. Iza´k
pak zplodil Ja´koba. Ja´kob zplodil Judu a bratrˇ´ı jeho.
3 Judas pak zplodil Fa
´ resa a
Za´ru z Ta´mar. Fa´res pak zplodil
Ezroma. Ezrom zplodil Arama.
4 Aram pak zplodil Aminadaba. Aminadab pak zplodil Na´zona. Na´zon zplodil Salmona.
5 Salmon zplodil Bo
´ za z Raab.
A Bo´z zplodil Obe´da z Rut. Obe´d
pak zplodil Jesse.
6 Jesse zplodil Davida kra
´ le.
David pak kra´l zplodil Sˇalomouna, z te´, ktera´zˇ byla Uria´sˇova.
ˇ alomoun zplodil Roboa´ma.
7S
Roboa´m zplodil Abia´sˇe. Abia´sˇ
zplodil Azu.
8 Aza zplodil Jozafata. Jozafat
zplodil Jora´ma. Jora´m zplodil
Ozia´sˇe.
9 Ozia
´ sˇ pak zplodil Joa´tama.
Joa´tam pak zplodil Achasa. Achas zplodil Ezechia´sˇe.
10 Ezechia
´ sˇ pak zplodil Manassesa. A Manasses zplodil Amona. Amon pak zplodil Jozia´sˇe.
11 Jozia
´ sˇ pak zplodil Jekonia´sˇe
a bratrˇ´ı jeho v zajetı´ Babylonske´m.
12 A po zajetı´ Babylonske
´ m Jekonia´sˇ zplodil Salatiele. Salatiel pak zplodil Zoroba´bele.
13 A Zoroba
´ bel zplodil Abiuda.
Abiud pak zplodil Eliakima. Eliakim zplodil Azora.
14 Azor potom zplodil Sa
´ docha.
Sa´doch zplodil Achima. Achim
pak zplodil Eliuda.
15 Eliud zplodil Eleazara. Eleazar zplodil Ma´tana. Ma´tan
zplodil Ja´koba.
16 Ja
´ kob pak zplodil Jozefa,
muzˇe Marie, z nı´zˇto narodil se
JEZˇI´Sˇ, ktery´zˇ slove Kristus.
17 A tak vs
ˇ ech rodu˚ od Abrahama azˇ do Davida bylo rodu˚
cˇtrna´cte, a od Davida azˇ do zajetı´ Babylonske´ho rodu˚ cˇtrna´cte, a od zajetı´ Babylonske´ho azˇ
do Krista rodu˚ cˇtrna´cte.
18 Jezukristovo pak narozenı´
takto se stalo: Kdyzˇ matka jeho
Maria zasnoubena byla Joze-
MATOUSˇ 2
4
fovi, prve´ nezˇ se sesˇli, nalezena
jest teˇhotna´ z Ducha svate´ho.
19 Ale Jozef muz
ˇ jejı´ spravedlivy´ jsa, a nechteˇv jı´ v lehkost
uve´sti, chteˇl ji tajneˇ propustiti.
20 Kdyz
ˇ pak on o tom prˇemysˇloval, aj, andeˇl Pa´neˇ ve
sna´ch uka´zal se jemu, rˇka: Jozefe synu Davidu˚v, neboj se prˇijı´ti Marie manzˇelky sve´; nebo
cozˇ v nı´ jest pocˇato, z Ducha svate´ho jest.
21 Porodı´t’ pak syna, a nazu
˚ vesˇ
jme´no jeho Jezˇ´ısˇ; ont’ zajiste´ vysvobodı´ lid svu˚j od hrˇ´ıchu˚ jejich.
22 Toto pak vs
ˇ ecko stalo se, aby
se naplnilo, cozˇ poveˇdı´no bylo
ode Pa´na skrze proroka, rˇkoucı´ho:
23 Aj, panna te
ˇ hotna´ bude, a
porodı´ syna, a nazu˚vesˇ jme´no
jeho Emmanuel, ktere´zˇ se vykla´da´: S na´mi Bu˚h.
24 Procı´tiv pak Jozef ze sna,
ucˇinil, jakozˇ mu prˇika´zal andeˇl
Pa´neˇ, a prˇijal manzˇelku svou.
25 Ale nepoznal jı´, az
ˇ i porodila
Syna sve´ho prvorozene´ho, a nazvala jme´no jeho Jezˇ´ısˇ.
KAPITOLA 2.
Prˇ´ıjezd mudrcu˚ k narozene´mu kra´li. 13.
Utı´ka´nı´ do Egypta. 16. Dı´tek mordova´nı´.
19. Z Egypta navra´cenı´.
dyzˇ se pak narodil Jezˇ´ısˇ
K v Betle´meˇ Judoveˇ za dnu˚
Hero´desa kra´le, aj, mudrci od
vy´chodu slunce vypravili se do
Jeruzale´ma,
ˇ kouce: Kde jest ten naro2R
zeny´ kra´l Zˇidovsky´? Nebo videˇli jsme hveˇzdu jeho na vy´chodu slunce, a vypravili jsme
se, abychom se klaneˇli jemu.
3 To uslys
ˇ ev Hero´des kra´l, zarmoutil se i vsˇecken Jeruzale´m
s nı´m.
4 A protoz
ˇ svolav vsˇecky prˇednı´ kneˇzˇ´ı a ucˇitele lidu, ta´zal se
jich, kde by se Kristus meˇl naroditi.
5 Oni pak r
ˇ ekli jemu: V Betle´meˇ Judoveˇ. Nebo tak jest psa´no
skrze proroka:
6 A ty Betle
´ me, zemeˇ Judska´,
nikoli nejsi nejmensˇ´ı mezi knı´zˇaty Judsky´mi; nebot’ z tebe vyjde vy´voda, ktery´zˇ pa´sti bude lid
mu˚j Izraelsky´.
7 Tehdy Hero
´ des tajneˇ povolav
mudrcu˚, pilneˇ se jich vypta´val,
ktere´ho by se jim cˇasu hveˇzda
uka´zala.
8 A kdyz
ˇ je propousˇteˇl do Betle´ma, rˇekl: Jdouce, vyptejte se
pilneˇ na to deˇt’a´tko, a kdyzˇ naleznete, zveˇstujtezˇ mi, at’ i ja´
prˇijda, poklonı´m se jemu.
9 Oni pak vyslys
ˇ evsˇe kra´le,
jeli. A aj, hveˇzda, kterouzˇ byli
videˇli na vy´chodu slunce, prˇedcha´zela je, azˇ i prˇisˇedsˇi, sta´la
nad mı´stem, kdezˇ bylo deˇt’a´tko.
10 A uzr
ˇ evsˇe hveˇzdu, zradovali
se radostı´ velmi velikou.
11 I vs
ˇ edsˇe do domu, nalezli
deˇt’a´tko s Mariı´ matkou jeho, a
MATOUSˇ 3
padsˇe, klaneˇli se jemu; a otevrˇevsˇe poklady sve´, obeˇtovali jemu
dary, zlato a kadidlo a mirru.
12 A od Boha napomenuti jsouce ve sna´ch, aby se nenavraceli
k Hero´desovi, jinou cestou navra´tili se do krajiny sve´.
13 Kdyz
ˇ pak oni odjeli, aj, andeˇl Pa´neˇ uka´zal se Jozefovi
ve sna´ch, rˇka: Vstana, vezmi
deˇt’a´tko i matku jeho, a utec do
Egypta, a bud’ tam, dokudzˇ nepovı´m tobeˇ; nebot’ bude Hero´des
hledati deˇt’a´tka, aby je zahubil.
14 Ktery
´ zˇ vstav v noci, vzal
deˇt’a´tko i matku jeho, a odsˇel do
Egypta.
15 A byl tam az
ˇ do smrti Hero´desovy, aby se naplnilo poveˇdeˇnı´ Pa´neˇ skrze proroka, rˇkoucı´ho: Z Egypta povolal jsem
Syna sve´ho.
16 Tehdy Hero
´ des uzrˇev, zˇe
by oklama´n byl od mudrcu˚,
rozhneˇval se na´ramneˇ, a poslav,
zmordoval vsˇecky dı´tky, ktere´zˇ
byly v Betle´meˇ i ve vsˇech koncˇina´ch jeho, od dvoulety´ch a nı´zˇe,
podle´ cˇasu, na ktery´zˇ se byl
pilneˇ vyptal od mudrcu˚.
17 Tehdy naplne
ˇ no jest to poveˇdeˇnı´ Jeremia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho:
18 Hlas v Ra
´ ma slysˇa´n jest, narˇ´ıka´nı´ a pla´cˇ a kvı´lenı´ mnohe´;
Ra´chel placˇ´ıcı´ synu˚ svy´ch, a nedala se poteˇsˇiti, proto zˇe jich
nenı´.
5
19 Kdyz
ˇ pak umrˇel Hero´des, aj,
andeˇl Pa´neˇ uka´zal se Jozefovi
ve sna´ch v Egypteˇ,
ˇ ka: Vstana, vezmi dı´teˇ i
20 R
matku jeho, a jdizˇ do zemeˇ Izraelske´; nebot’ jsou zemrˇeli ti, kterˇ´ızˇ hledali bezzˇivotı´ dı´teˇte.
21 Ktery
´ zˇto vstav, vzal dı´teˇ i
matku jeho, a prˇisˇel do zemeˇ Izraelske´.
22 Ale uslys
ˇ ev, zˇe by Archelaus
kraloval v Judstvu mı´sto Hero´desa otce sve´ho, oba´val se tam
jı´ti; avsˇak napomenut byv od
Boha ve sna´ch, obra´til se do
krajin Galilejsky´ch.
23 A pr
ˇ isˇed, bydlil v meˇsteˇ, ktere´zˇ slove Nazare´t, aby se naplnilo, cozˇ poveˇdı´no bylo skrze
proroky, zˇe Nazaretsky´ slouti
bude.
KAPITOLA 3.
Zacˇa´tek ka´zanı´ i krˇtu Janova, 13. ktery´zˇ i
Pa´n Jezˇ´ısˇ od neˇho prˇijal.
teˇch pak dnech prˇisˇel Jan
V Krˇtitel, ka´zˇe na pousˇti v
zemi Judske´,
2Ar
ˇ ka: Poka´nı´ cˇinˇte, nebo prˇiblı´zˇilo se kra´lovstvı´ nebeske´.
3 Totot’ jest zajiste
´ ten prˇedpoveˇdeˇny´ od Izaia´sˇe proroka,
rˇkoucı´ho: Hlas volajı´cı´ho na
pousˇti: Prˇipravujte cestu Pa´neˇ,
prˇ´ıme´ cˇinˇte stezky jeho.
4 Ten pak Jan me
ˇ l roucho z
srstı´ velbloudovy´ch, a pa´s kozˇeny´ okolo bedr svy´ch, a pokrm
jeho byl kobylky a med lesnı´.
6
MATOUSˇ 4
5 Tedy vycha
´ zel k neˇmu Jeruzale´m a vsˇecko Judstvo, i
vsˇecka okolnı´ krajina Jorda´nska´,
6 A kr
ˇ teˇni byli od neˇho v Jorda´neˇ, vyzna´vajı´ce hrˇ´ıchy sve´.
7 Uzr
ˇ ev pak mnohe´ z farizeu˚ a
z saduceu˚, zˇe jdou k jeho krˇtu,
rˇekl jim: Pokolenı´ jesˇteˇrcˇ´ı, i kdo
va´m uka´zal, kterak byste ute´ci
meˇli budoucı´ho hneˇvu?
8 Protoz
ˇ neste ovoce hodne´ poka´nı´.
9 A nemyslte, z
ˇ e mu˚zˇete rˇ´ıkati sami u sebe: Otce ma´me
Abrahama. Nebot’ pravı´m va´m,
zˇe mu˚zˇe Bu˚h z kamenı´ tohoto
vzbuditi syny Abrahamovi.
10 A jiz
ˇ t’ jest i sekera k korˇenu
stromu˚ prˇilozˇena. Kazˇdy´ tedy
strom, ktery´zˇ nenese ovoce dobre´ho, vyt’at a na ohenˇ uvrzˇen
by´va´.
11 Ja
´ t’ krˇtı´m va´s vodou ku poka´nı´, ten pak, ktery´zˇ po mneˇ
prˇicha´zı´, jestit’mocneˇjsˇ´ı nezˇli ja´,
jehozˇto nejsem hoden obuvi nositi. Ont’va´s krˇtı´ti bude Duchem
svaty´m a ohneˇm.
12 Jehoz
ˇ to veˇjecˇka v ruce jeho,
a vycˇistı´t’ humno sve´, a shroma´zˇdı´ psˇenici svou do obilnice,
ale plevy pa´liti bude ohneˇm neuhasitelny´m.
13 Tehdy pr
ˇ isˇel Jezˇ´ısˇ od Galilee k Jorda´nu k Janovi, aby pokrˇteˇn byl od neˇho.
14 Ale Jan velmi zbran
ˇ oval
jemu, rˇka: Ja´ ma´m od tebe
krˇteˇn by´ti, a ty pak jdesˇ ke mneˇ?
15 A odpovı´daje Jez
ˇ ´ısˇ, dı´ jemu:
Nechej nynı´; nebot’ tak slusˇ´ı
na na´s, abychom plnili vsˇelikou
spravedlnost. Tedy nechal ho.
16 A pokr
ˇ teˇn jsa Jezˇ´ısˇ, vystoupil i hned z vody; a aj, otevrˇ´ına
jsou mu nebesa, a videˇl Ducha
Bozˇ´ıho, sstupujı´cı´ho jako holubici, a prˇicha´zejı´cı´ho na neˇj.
17 A aj, hlas s nebe r
ˇ koucı´: Tentot’ jest ten mu˚j mily´ Syn, v
neˇmzˇ mi se dobrˇe zalı´bilo.
KAPITOLA 4.
Kristova pokusˇenı´, 12. ka´zanı´, 18. ucˇedlnı´ku˚ povola´nı´, 23. bı´dny´ch uzdravova´nı´.
ehdy Jezˇ´ısˇ veden jest na
T pousˇt’od’ Ducha, aby pokou-
sˇ´ın byl od d a´bla.
2 A postiv se cˇtyr
ˇ idceti dnu˚ a
cˇtyrˇidceti nocı´, potom zlacˇneˇl.
3 A pr
ˇ istoupiv k neˇmu pokusˇitel, rˇekl: Jsi-li Syn Bozˇ´ı, rcizˇ, at’
kamenı´ toto chlebove´ jsou.
4 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl: Psa´not’ jest: Ne samy´m chlebem zˇiv
bude cˇloveˇk, ale kazˇdy´m slovem
vycha´zejı´cı´m skrze u´sta Bozˇ´ı.
5 Tedy pojal jej d’a
´ bel do svate´ho meˇsta, a postavil ho na
vrchu chra´mu.
6A r
ˇ ekl mu: Jsi-li Syn Bozˇ´ı,
spustizˇ se dolu˚; nebo psa´no jest,
zˇe andeˇlu˚m svy´m prˇika´zal o
tobeˇ, a na ruce uchopı´ tebe, abys
MATOUSˇ 5
neˇkde o ka´men nohy sve´ neurazil.
7I r
ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Zase psa´no
jest: Nebudesˇ pokousˇeti Pa´na
Boha sve´ho.
8 Ope
ˇ t pojal ho d’a´bel na horu
vysokou velmi, a uka´zal mu
vsˇecka kra´lovstvı´ sveˇta i sla´vu
jejich,
9Ar
ˇ ekl jemu: Toto vsˇecko tobeˇ
da´m, jestlizˇe padna, budesˇ mi se
klaneˇti.
10 Tedy r
ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Odejdizˇ,
satane; nebot’ psa´no jest: Pa´nu
Bohu sve´mu klaneˇti se budesˇ, a
jemu same´mu slouzˇiti budesˇ.
11 Tedy opustil ho d’a
´ bel, a
aj, andeˇle´ prˇistoupili a slouzˇili
jemu.
12 A kdyz
ˇ uslysˇel Jezˇ´ısˇ, zˇe by
Jan byl vsazen, navra´til se do
Galilee.
13 A opustiv Nazare
´ t, prˇisˇed,
bydlil v Kafarnaum prˇi morˇi, v
krajina´ch Zabulon a Neftalı´m,
14 Aby se naplnilo pove
ˇ deˇnı´
skrze Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho:
15 Zeme
ˇ Zabulon a Neftalı´m
prˇi morˇi za Jorda´nem, Galilea
pohanska´,
16 Lid, ktery
´ zˇ bydlil v temnostech, videˇl sveˇtlo velike´, a sedı´cı´m v krajineˇ a stı´nu smrti,
sveˇtlo vzesˇlo jim.
17 Od toho cˇasu pocˇal Jez
ˇ ´ısˇ ka´zati a praviti: Poka´nı´ cˇinˇte; nebot’ se prˇiblı´zˇilo kra´lovstvı´ nebeske´.
7
18 A chode
ˇ Jezˇ´ısˇ podle´ morˇe
Galilejske´ho, uzrˇel dva bratry,
Sˇimona, ktery´zˇ slove Petr, a Ondrˇeje bratra jeho, ani pousˇteˇjı´
sı´t do morˇe, (nebo byli ryba´rˇi).
19 I dı´ jim: Pod’te za mnou, a
ucˇinı´m va´s ryba´rˇe lidı´.
20 A oni hned opustivs
ˇ e sı´ti, sˇli
za nı´m.
21 A poods
ˇ ed odtud, uzrˇel jine´
dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na
lodı´ s Zebedeem otcem jejich,
ani tvrdı´ sı´ti sve´. I povolal jich.
22 A oni hned opustivs
ˇ e lodı´ a
otce sve´ho, sˇli za nı´m.
23 I procha
´ zel Jezˇ´ısˇ vsˇecku Galilei, ucˇe v shroma´zˇdeˇnı´ch jejich
a ka´zˇe evangelium kra´lovstvı´, a
uzdravuje vsˇelikou nemoc i vsˇeliky´ neduh v lidu.
24 A rozes
ˇ la se o neˇm poveˇst
po vsˇ´ı Syrii. I vodili k neˇmu
vsˇecky nemocne´, rozlicˇny´mi neduhy a tra´penı´mi obklı´cˇene´, i
d’a´belnı´ky, i na´meˇsicˇnı´ky, i sˇlakem porazˇene´ a uzdravoval je.
25 I s
ˇ li za nı´m za´stupove´ mnozı´
z Galilee a z Desı´ti meˇst, i z Jeruzale´ma i z Judstva i z Zajorda´nı´.
KAPITOLA 5.
Kdo jsou blahoslavenı´ a procˇ. 13. Sluzˇebnı´ku˚ cı´rkve povinnost. 17. Vysveˇtlenı´ za´kona.
ida pak Jezˇı´sˇ za´stupy, vstou-
V pil na horu; a kdyzˇ se posa-
8
MATOUSˇ 5
dil, prˇistoupili k neˇmu ucˇedlnı´ci
jeho.
2 I otevr
ˇ ev u´sta sva´, ucˇil je,
rˇka:
3 Blahoslavenı´ chudı´ duchem,
nebo jejich jest kra´lovstvı´ nebeske´.
4 Blahoslavenı´ lkajı´cı´, nebo oni
poteˇsˇeni budou.
5 Blahoslavenı´ tis
ˇ ´ı, nebo oni
deˇdictvı´ obdrzˇ´ı na zemi.
6 Blahoslavenı´, kter
ˇ ´ızˇ lacˇneˇjı´ a
zˇ´ızneˇjı´ spravedlnosti, nebo oni
nasyceni budou.
7 Blahoslavenı´ milosrdnı´, nebo
oni milosrdenstvı´ du˚jdou.
8 Blahoslavenı´ cˇiste
´ ho srdce,
nebo oni Boha videˇti budou.
9 Blahoslavenı´ pokojnı´, nebo
oni synove´ Bozˇ´ı slouti budou.
10 Blahoslavenı´, kter
ˇ ´ızˇ protivenstvı´ trpı´ pro spravedlnost,
nebo jejich jest kra´lovstvı´ nebeske´.
11 Blahoslavenı´ budete, kdyz
ˇ
va´m zlorˇecˇiti budou a protivenstvı´ cˇiniti, a mluviti vsˇecko zle´
o va´s, lhouce, pro mne.
12 Radujte se a veselte se,
nebo odplata vasˇe hojna´ jest v
nebesı´ch. Takt’ zajiste´ protivili
se proroku˚m, kterˇ´ızˇ byli prˇed
va´mi.
13 Vy jste su
˚ l zemeˇ. Jestlizˇe su˚l
zmarˇena bude, cˇ´ım bude osolena? K nicˇemuzˇ se nehodı´ vı´ce,
nezˇ aby byla ven vyvrzˇena a od
lidı´ posˇlapa´na.
14 Vy jste sve
ˇ tlo sveˇta. Nemu˚zˇet’ meˇsto na horˇe lezˇ´ıcı´ skryto
by´ti.
15 Aniz
ˇ rozsveˇcujı´ svı´ce a staveˇjı´ ji pod kbelec, ale na svı´cen;
i svı´tı´ vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ jsou v
domeˇ.
16 Tak sve
ˇ t’ sveˇtlo vasˇe prˇed
lidmi, at’vidı´ skutky vasˇe dobre´,
a slavı´ Otce vasˇeho, ktery´zˇ jest
v nebesı´ch.
17 Nedomnı´vejte se, z
ˇ e bych
prˇisˇel rusˇiti za´kona aneb proroku˚. Neprˇisˇelt’ jsem rusˇiti, ale
naplniti.
18 Amen zajiste
´ pravı´m va´m:
Dokudzˇ nepomine nebe i zemeˇ,
jedina´ literka aneb jeden punˇktı´k nepomine z za´kona, azˇ se
vsˇecky veˇci stanou.
19 Protoz
ˇ zrusˇil-li by kdo jedno
z prˇika´zanı´ teˇchto nejmensˇ´ıch,
a ucˇil by tak lidi, nejmensˇ´ı
slouti bude v kra´lovstvı´ nebeske´m. Kdozˇ by pak koli cˇinil i
ucˇil, ten veliky´ slouti bude v
kra´lovstvı´ nebeske´m.
20 Nebo pravı´m va
´ m: Nebude-lit’ hojneˇjsˇ´ı spravedlivost vasˇe
nezˇli za´konnı´ku˚ a farizeu˚, nikoli nevejdete do kra´lovstvı´ nebeske´ho.
21 Slys
ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıka´no jest
stary´m: Nezabijesˇ. Pakli by kdo
zabil, povinen trpeˇti soud.
22 Ale ja
´ t’ pravı´m va´m: Zˇe
kazˇdy´, kdozˇ se hneˇva´ na bratra sve´ho bez prˇ´ıcˇiny, musı´ tr-
MATOUSˇ 5
peˇti soud. Kdozˇ by pak rˇekl
bratru sve´mu: Ra´cha, povinen
bude prˇed radou sta´ti; a kdozˇ by
rˇekl: Bla´zne, musı´ pekelny´ ohenˇ
trpeˇti.
23 Protoz
ˇ obeˇtoval-li bys dar
svu˚j na olta´rˇ, a tu bys se rozpomenul, zˇe bratr tvu˚j ma´ neˇco
proti tobeˇ:
24 Nechejz
ˇ tu daru sve´ho prˇed
olta´rˇem a odejdi; prve´ smirˇ se s
bratrem svy´m, a potom prˇijda,
obeˇtuj dar svu˚j.
25 Vejdi v dobrou vu
˚ li s protivnı´kem svy´m rychle, dokudzˇ jsi
s nı´m na cesteˇ, at’by snad nedal tebe protivnı´k tvu˚j soudci, a
soudce dal by teˇ sluzˇebnı´ku, a
byl bys uvrzˇen do zˇala´rˇe.
26 Amen pravı´m tobe
ˇ : Nevyjdesˇ odtud, dokudzˇ i poslednı´ho
hale´rˇe nenavra´tı´sˇ.
27 Slys
ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıka´no bylo
stary´m: Nezcizolozˇ´ısˇ.
28 Ale ja
´ t’ pravı´m va´m: Zˇe
kazˇdy´, kdozˇ by pohledeˇl na zˇenu
ku pozˇa´da´nı´ jı´, jizˇ zcizolozˇil s nı´
v srdci sve´m.
29 Jestliz
ˇ e pak oko tve´ prave´
horsˇ´ı teˇ, vylup je a vrz od sebe;
nebot’ jest uzˇitecˇneˇji tobeˇ, aby
zahynul jeden oud tvu˚j, nezˇ by
cele´ teˇlo tve´ uvrzˇeno bylo do
ohneˇ pekelne´ho.
30 A pakli ruka tva
´ prava´ horsˇ´ı
teˇ, utni ji a vrz od sebe; nebo uzˇitecˇneˇji jest tobeˇ, aby zahynul jeden oud tvu˚j, nezˇ by vsˇecko teˇlo
9
tve´ uvrzˇeno bylo do pekelne´ho
ohneˇ.
31 Te
´ zˇ rˇecˇeno jest: Kdozˇ by koli
propustil manzˇelku svou, aby jı´
dal lı´stek rozloucˇenı´.
32 Ja
´ t’ pak pravı´m va´m: Zˇe
kdozˇkoli propustil by manzˇelku
svou, kromeˇ prˇ´ıcˇiny cizolozˇstva,
uvodı´ ji v cizolozˇstvo, a kdozˇ
propusˇteˇnou pojme, cizolozˇ´ı.
33 Ope
ˇ t slysˇeli jste, zˇe rˇ´ıka´no
bylo stary´m: Nebudesˇ krˇiveˇ prˇisahati, ale splnı´sˇ Pa´nu prˇ´ısahy
sve´.
34 Ale ja
´ t’ pravı´m va´m: Abyste
neprˇisahali vsˇelijak, ani skrze
nebe, nebo tru˚n Bozˇ´ı jest;
35 Ani skrze zemi, nebo podnoz
ˇ
jeho jest; ani skrze Jeruzale´m,
nebo meˇsto velike´ho toho Kra´le
jest.
36 Ani skrze hlavu svou budes
ˇ
prˇisahati, nebo nemu˚zˇesˇ jednoho vlasu ucˇiniti bı´le´ho aneb
cˇerne´ho.
37 Ale bud’ r
ˇ ecˇ vasˇe: Jisteˇ, jisteˇ;
nikoli, nikoli. Cozˇ pak nad to
vı´ce jest, to od zle´ho jest.
38 Slys
ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıka´no bylo:
Oko za oko, a zub za zub.
39 Ja
´ t’ pak pravı´m va´m: Abyste
neodpı´rali zle´mu. Ale uderˇ´ı-li teˇ
kdo v prave´ lı´ce tve´, nasad’ jemu
i druhe´ho.
40 A tomu, kdoz
ˇ se s tebou chce
souditi a sukni tvou vzı´ti, nech
mu i pla´sˇteˇ.
MATOUSˇ 6
10
41 A nutil-li by te
ˇ kdo mı´li
jednu, jdi s nı´m dveˇ.
42 A prosı´cı´mu tebe dej, a od
toho, kdo by chteˇl vypu˚jcˇiti od
tebe, neodvracuj se.
43 Slys
ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıka´no bylo:
Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho,
a nena´videˇti budesˇ neprˇ´ıtele
sve´ho.
44 Ale ja
´ t’ va´m pravı´m: Milujte neprˇa´tely sve´, dobrorˇecˇte
teˇm, kterˇ´ızˇ va´s proklı´najı´, dobrˇe
cˇinˇte nena´vidı´cı´m va´s, a modlte
se za ty, kterˇ´ızˇ va´s utiskujı´ a
va´m se protivı´,
45 Abyste byli synove
´ Otce
sve´ho, ktery´zˇ jest v nebesı´ch;
nebo slunci sve´mu velı´ vzchoditi
na dobre´ i na zle´, a de´sˇt’ da´va´ na
spravedlive´ i na nespravedlive´.
46 Nebo milujete-li ty, kdoz
ˇ
va´s milujı´, jakou odplatu ma´te?
Zdalizˇ i publika´ni te´hozˇ necˇinı´?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratrˇ´ı svy´ch, cozˇ vı´ce cˇinı´te?
Vsˇak i publika´ni to cˇinı´.
48 Bud’tez
ˇ vy tedy dokonalı´,
jako i Otec va´sˇ, ktery´zˇ jest v nebesı´ch, dokonaly´ jest.
KAPITOLA 6.
Prˇi almuzˇneˇ, 5. modlitbeˇ, 16. postu, 19. pokladı´ch 25. a prˇi pecˇova´nı´ jak se chovati.
ilneˇ se varujte, abyste al-
P muzˇny sve´ neda´vali prˇed
lidmi, proto abyste vidı´ni byli
od nich, jinak nebudete mı´ti odplaty u Otce sve´ho, ktery´zˇ jest v
nebesı´ch.
2 Protoz
ˇ kdyzˇ da´va´sˇ almuzˇnu,
netrub prˇed sebou, jako pokrytci cˇinı´ v sˇkola´ch a na ryncı´ch, aby chva´leni byli od lidı´.
Amen pravı´m va´m, majı´t’ odplatu svou.
3 Ale ty kdyz
ˇ almuzˇnu da´va´sˇ,
necht’nevı´ levice tva´, co cˇinı´ pravice tva´,
4 Aby almuz
ˇ na tva´ byla v skryteˇ, Otec pak tvu˚j, ktery´zˇ vidı´ v
skryteˇ, odplatı´ tobeˇ zjevneˇ.
5 A kdyz
ˇ bys se modlil, neby´vej jako pokrytci. Obycˇej zajiste´
majı´, v sˇkola´ch a na u´hlech ulic
stojı´ce, modliti se, aby byli vidı´ni od lidı´. Amen pravı´m va´m,
zˇet’ majı´ odplatu svou.
6 Ale ty kdyz
ˇ bys se modlil, vejdi do pokojı´ka sve´ho, a zavra
dve´rˇe sve´, modlizˇ se Otci sve´mu,
ktery´zˇ jest v skryteˇ, a Otec tvu˚j,
ktery´zˇ vidı´ v skryteˇ, odplatı´ tobeˇ
zjevneˇ.
7 Modle
´ ce se pak, nebud’tezˇ
marnomluvnı´ jako pohane´; nebo se domnı´vajı´, zˇe pro tu svou
mnohomluvnost vyslysˇa´ni budou.
8 Nepr
ˇ irovna´vejtezˇ se tedy jim,
nebot’ vı´ Otec va´sˇ, cˇeho jest va´m
potrˇebı´, prve´ nezˇ byste vy ho
prosili.
9 A protoz
ˇ vy takto se modlte:
MATOUSˇ 6
Otcˇe na´sˇ, ktery´zˇ jsi v nebesı´ch,
posveˇt’ se jme´no tve´.
10 Pr
ˇ id’ kra´lovstvı´ tve´. Bud’
vu˚le tva´ jako v nebi tak i na
zemi.
11 Chle
´ b na´sˇ vezdejsˇ´ı dej na´m
dnes.
12 A odpust’ na
´ m viny nasˇe, jakozˇ i my odpousˇtı´me vinnı´ku˚m
nasˇim.
13 I neuvod’ na
´ s v pokusˇenı´, ale
zbav na´s od zle´ho. Nebo tve´ jest
kra´lovstvı´, i moc, i sla´va, na
veˇky, Amen.
14 Nebo jestliz
ˇ e odpustı´te lidem pokle´sky jejich, odpustı´t’ i
va´m nebesky´ Otec va´sˇ.
15 Jestliz
ˇ e pak neodpustı´te lidem pa´du˚ jejich, anizˇ Otec va´sˇ
odpustı´ va´m pa´du˚ vasˇich.
16 Kdyz
ˇ byste se pak postili,
neby´vejtezˇ jako pokrytci zasmusˇilı´; nebot’ posˇmurˇujı´ tva´rˇ´ı
svy´ch, aby veˇdome´ bylo lidem,
zˇe se postı´. Amen pravı´m va´m,
vzalit’ jsou odplatu svou.
17 Ty pak, kdyz
ˇ se postı´sˇ, pomazˇ hlavy sve´ a tva´rˇ svou umej,
18 Aby nebylo zjevne
´ lidem, zˇe
se postı´sˇ, ale Otci tve´mu, ktery´zˇ
jest v skryteˇ. A Otec tvu˚j, ktery´zˇ vidı´ v skrytosti, odplatı´ tobeˇ
zjevneˇ.
19 Neskla
´ dejte sobeˇ pokladu˚
na zemi, kdezˇ mol a rez kazı´,
a kdezˇ zlodeˇji vykopa´vajı´ a kradou.
11
20 Ale skla
´ dejte sobeˇ poklady v
nebi, kdezˇ ani mol ani rez nekazı´, a kdezˇ zlodeˇji nevykopa´vajı´ ani nekradou.
21 Nebo kdez
ˇ jest poklad va´sˇ,
tut’ jest i srdce vasˇe.
22 Svı´ce te
ˇ la jestit’ oko; protozˇ
jestlizˇe by oko tve´ sprostne´ bylo,
vsˇecko teˇlo tve´ sveˇtle´ bude.
23 Paklit’ by oko tve
´ bylo nesˇlechetne´,vsˇecko teˇlo tve´ tmave´
bude. Jestlizˇe tedy sveˇtlo, ktere´zˇ jest v tobeˇ, jest tma, sama
tma jaka´ bude?
ˇ a´dny´ nemu˚zˇe dveˇma pa´24 Z
nu˚m slouzˇiti. Neb zajiste´ jednoho nena´videˇti bude, a druhe´ho milovati, aneb jednoho
prˇ´ıdrzˇeti se bude, a druhy´m pohrdne. Nemu˚zˇte Bohu slouzˇiti i
mammoneˇ.
25 Protoz
ˇ pravı´m va´m: Nepecˇujte o zˇivot svu˚j, co byste jedli
a co pili, ani o teˇlo sve´, cˇ´ım byste
se odı´vali. Zdalizˇ nenı´ zˇivot vı´ce
nezˇli pokrm, a teˇlo nezˇli odeˇv?
26 Hled’te na ptactvo nebeske
´,
zˇet’ nesejı´ ani zˇnou, ani shromazˇd’ujı´ do stodol, ale Otec va´sˇ
nebesky´ zˇivı´ je. I zdalizˇ vy jich
mnohem neprˇevysˇujete?
27 A kdo z va
´ s pecˇliveˇ mysle,
mu˚zˇe prˇidati ku postaveˇ sve´ loket jeden?
28 A o ode
ˇ v procˇ se stara´te?
Povazˇte kvı´tı´ polnı´ho, kterak
roste, nepracuje ani prˇede.
MATOUSˇ 7
12
29 Pravı´mt’ pak va
´ m, zˇe ani Sˇalomoun ve vsˇ´ı sla´veˇ sve´ tak odı´n
nebyl, jako jedno z nich.
30 Pone
ˇ vadzˇ tedy tra´vu polnı´,
jesˇto dnes jest, a zı´tra do peci
by´va´ vlozˇena, Bu˚h tak odı´va´,
i zdalizˇ mnohem vı´ce va´s neodı´va´, o´ male´ vı´ry?
31 Nepecˇujtez
ˇ tedy, rˇ´ıkajı´ce: Co
budeme jı´sti? aneb co budeme
pı´ti? aneb cˇ´ım se budeme odı´vati?
32 Nebo toho vs
ˇ eho pohane´ hledajı´. Vı´t’ zajiste´ Otec va´sˇ nebesky´, zˇe toho vsˇeho potrˇebujete.
33 Ale hledejte nejprv kra
´lovstvı´ Bozˇ´ıho a spravedlnosti
jeho, a toto vsˇe bude va´m prˇida´no.
34 Protoz
ˇ nepecˇujte o zı´trˇejsˇ´ı
den, nebo zı´trˇejsˇ´ı den pecˇovati
bude o sve´ veˇci. Dostit’ ma´ den
na sve´m tra´penı´.
KAPITOLA 7.
Vsˇetecˇny´ soud. 7. Sta´lost prˇi modlitbeˇ. 12.
Summa pı´sem i za´kona prˇirozene´ho. 13.
Cesta u´zka´ a sˇiroka´. 15. Falesˇnı´ proroci.
24. Du˚m na ska´le a na pı´sku.
esud’tezˇ, abyste nebyli sou-
N zeni.
2 Nebo ktery
´ mzˇ soudem soudı´te, ty´mzˇ budete souzeni, a kterou meˇrou meˇrˇ´ıte, bude va´m
zase odmeˇrˇeno.
3 Kterakz
ˇ pak vidı´sˇ mrvu v
oku bratra sve´ho, a v oku sve´m
brˇevna neznamena´sˇ?
4 Aneb kterak dı´s
ˇ bratru sve´mu: Nech at’ vyjmu mrvu z oka
tve´ho? A aj, brˇevno v oku tve´m.
5 Pokrytcˇe, vyjmi nejprv br
ˇ evno z oka sve´ho, a tehdy prohle´dnesˇ, abys vynˇal mrvu z oka bratra sve´ho.
6 Neda
´ vejte svate´ho psu˚m, anizˇ mecte perel svy´ch prˇed
svineˇ, at’by snad nepotlacˇily jich
nohama svy´ma, a obra´tı´ce se,
neroztrhaly va´s.
7 Proste, a da
´ not’ bude va´m;
hledejte, a naleznete; tlucte, a
bude va´m otevrˇ´ıno.
8 Nebo kaz
ˇ dy´, kdozˇ prosı´, be´rˇe;
a kdozˇ hleda´, nale´za´; a tomu,
kdozˇ tlucˇe, bude otevrˇ´ıno.
9 An ktery
´ z va´s jest cˇloveˇk,
jehozˇ kdyby prosil syn jeho za
chle´b, dal by jemu ka´men?
10 A prosil-li by za rybu, zdali
da´ jemu hada?
11 Pone
ˇ vadzˇ tedy vy, jsouce zlı´,
umı´te dobre´ dary da´vati deˇtem
svy´m, cˇ´ım vı´ce Otec va´sˇ, ktery´zˇ
jest v nebesı´ch, da´ dobre´ veˇci
teˇm, kterˇ´ızˇ ho, prosı´?
12 A protoz
ˇ vsˇecko, jakzˇ byste
chteˇli, aby va´m lide´ cˇinili, tak i
vy cˇinˇte jim; tot’ zajiste´ jest za´kon i proroci.
13 Vcha
´ zejte teˇsnou branou;
nebo prostranna´ bra´na a sˇiroka´
cesta jest, ktera´zˇ vede k zahynutı´, a mnoho jest teˇch, kterˇ´ızˇ
vcha´zejı´ skrze ni.
MATOUSˇ 8
14 Nebo te
ˇ sna´ jest bra´na a
u´zka´ cesta, ktera´zˇ vede k zˇivotu, a ma´lo jest nale´zajı´cı´ch ji.
15 Pilne
ˇ se pak varujte falesˇny´ch proroku˚, kterˇ´ızˇ prˇicha´zejı´
k va´m v rousˇe ovcˇ´ım, ale vnitrˇ
jsou vlci hltavı´.
16 Po ovocı´ch jejich pozna
´ te
je. Zdalizˇ zbı´rajı´ z trnı´ hrozny,
aneb z bodla´cˇ´ı fı´ky?
17 Takt’ kaz
ˇ dy´ strom dobry´ ovoce dobre´ nese, zly´ pak strom
zle´ ovoce nese.
18 Nemu
˚ zˇet’ dobry´ strom zle´ho
ovoce ne´sti, ani strom zly´ ovoce
dobre´ho vyda´vati.
19 Vs
ˇ eliky´ strom, ktery´zˇ nenese ovoce dobre´ho, vyt’at a na
ohenˇ uvrzˇen by´va´.
20 A tak tedy po ovocı´ch jejich
pozna´te je.
21 Ne kaz
ˇ dy´, kdozˇ mi rˇ´ıka´:
Pane, Pane, vejde do kra´lovstvı´
nebeske´ho, ale ten, kdozˇ cˇinı´
vu˚li Otce me´ho, ktery´zˇ v nebesı´ch jest.
22 Mnozı´t’ mi de
ˇ jı´ v onen den:
Pane, Pane, zdalizˇ jsme ve
jme´nu tve´m neprorokovali, a ve
jme´nu tve´m d’a´blu˚ nevymı´tali,
a v tve´m jme´nu divu˚ mnohy´ch
necˇinili?
23 A tehdyt’ jim vyzna
´ m, zˇe
jsem va´s nikdy neznal. Odejdeˇte ode mne, cˇinitele´ nepravosti.
24 A protoz
ˇ kazˇde´ho, kdozˇ slysˇ´ı
slova ma´ tato a plnı´ je, prˇipo-
13
dobnı´m muzˇi moudre´mu, ktery´zˇ ustaveˇl du˚m svu˚j na ska´le.
25 I spadl pr
ˇ ´ıval, a prˇisˇly rˇeky,
a va´li veˇtrove´, a oborˇili se na ten
du˚m, ale nepadl; nebo zalozˇen
byl na ska´le.
26 Kaz
ˇ dy´ pak, kdozˇ slysˇ´ı slova
ma´ tato, a neplnı´ jich, prˇipodobneˇn bude muzˇi bla´znu, ktery´zˇ
ustaveˇl du˚m svu˚j na pı´sku.
27 I spadl pr
ˇ ´ıval, a prˇisˇly rˇeky,
a va´li veˇtrove´, a oborˇili se na ten
du˚m, i padl, a byl pa´d jeho veliky´.
28 Stalo se pak, kdyz
ˇ dokonal
Jezˇ´ısˇ rˇecˇi tyto, zˇe se prˇevelmi
divili za´stupove´ ucˇenı´ jeho.
29 Nebo ucˇil je jako moc maje,
a ne jako za´konnı´ci.
KAPITOLA 8.
Malomocne´ho 5. a sluzˇebnı´ka setnı´kova,
14. svegrusˇi Petrovu 16. i jine´ uzdraviv
Pa´n, 19. za´konnı´ka prˇijı´ti, ucˇedlnı´ka pustiti nechteˇl. 23. Veˇtrove´ i d’a´blove´ ho poslouchajı´.
kdyzˇ sstupoval s hory, sˇli za
A nı´m za´stupove´ mnozı´.
2 A aj, malomocny
´ prˇisˇed, klaneˇl se jemu, rˇka: Pane, kdybys
jen chteˇl, mu˚zˇesˇ mne ocˇistiti.
3 I vzta
´ h Jezˇ´ısˇ ruku, dotekl
se ho, rˇka: Chci, bud’ cˇist. A
hned ocˇisˇteˇno jest malomocenstvı´ jeho.
4 I dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Vizizˇ, abys
zˇa´dne´mu nepravil. Ale jdi, ukazˇ
se kneˇzi, a obeˇtuj dar ten, ktery´zˇ prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ, na sveˇdectvı´ jim.
14
MATOUSˇ 8
5 A kdyz
ˇ vcha´zel Jezˇ´ısˇ do Kafarnaum, prˇistoupil k neˇmu setnı´k, prose ho,
6A r
ˇ ka: Pane, sluzˇebnı´k mu˚j
lezˇ´ı doma sˇlakem porazˇeny´, velmi se tra´peˇ.
7 I dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Ja´ prˇijdu a
uzdravı´m ho.
8 A odpovı´daje setnı´k, r
ˇ ekl:
Pane, nejsemt’ hoden, abys vsˇel
pod strˇechu mou, ale toliko rci
slovo, a uzdraven bude sluzˇebnı´k mu˚j.
9 Nebo i ja
´ jsem cˇloveˇk pod
mocı´, maje pod sebou zˇoldne´rˇe,
a dı´m-li tomuto: Jdi, tedy jde, a
jine´mu: Prˇid’, a prˇijde, a sluzˇebnı´ku sve´mu: Ucˇinˇ toto, a ucˇinı´.
10 To uslys
ˇ ev Jezˇ´ısˇ, podivil se,
a jdoucı´m za sebou rˇekl: Amen
pravı´m va´m, ani v Izraeli tak
velike´ vı´ry jsem nenalezl.
11 Pravı´m pak va
´ m, zˇet’prˇijdou
mnozı´ od vy´chodu i od za´padu,
a stoliti budou s Abrahamem, s
Iza´kem a s Ja´kobem v kra´lovstvı´ nebeske´m,
12 Ale synove
´ kra´lovstvı´ vyvrzˇeni budou do temnostı´ zevnitrˇnı´ch. Tamt’ bude pla´cˇ a sˇkrˇipenı´
zubu˚.
13 I r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ setnı´kovi: Jdizˇ,
a jakzˇs uveˇrˇil, stanˇ se tobeˇ. I
uzdraven jest sluzˇebnı´k jeho v
tu hodinu.
14 A pr
ˇ isˇed Jezˇ´ısˇ do domu Petrova, uzrˇel svegrusˇi jeho, ana
lezˇ´ı, a ma´ zimnici.
15 I dotekl se ruky jejı´, a pr
ˇ estala jı´ zimnice. I vstala a posluhovala jim.
16 A kdyz
ˇ byl vecˇer, prˇivedli k
neˇmu mnohe´, kterˇ´ızˇ d’a´belstvı´
meˇli, a on vymı´tal duchy slovem, a vsˇecky, kterˇ´ızˇ se zle meˇli,
uzdravil,
17 Aby se naplnilo pove
ˇ deˇnı´
skrze Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho:
Ont’ vzal na se mdloby nasˇe, a
neduhy nesl.
18 Vida pak Jez
ˇ ´ısˇ za´stupy mnohe´ okolo sebe, ka´zal prˇeplaviti
se na druhou stranu.
19 A pr
ˇ istoupiv jeden za´konnı´k, rˇekl jemu: Mistrˇe, pu˚jdu za
tebou, kamzˇkoli pu˚jdesˇ.
20 I dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Lisˇky doupata majı´, a ptactvo nebeske´
hnı´zda, ale Syn cˇloveˇka nema´,
kde by hlavu sklonil.
21 Jiny
´ pak z ucˇedlnı´ku˚ jeho
rˇekl jemu: Pane, dopust’ mi prve´
odjı´ti a pochovati otce me´ho.
22 Ale Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Pod’ za
mnou, a nech at’ mrtvı´ pochova´vajı´ mrtve´ sve´.
23 A kdyz
ˇ vstoupil na lodı´,
vstoupili za nı´m i ucˇedlnı´ci jeho.
24 A aj, bour
ˇ e velika´ stala se
na morˇi, tak zˇe vlny prˇikry´valy
lodı´. On pak spal.
25 A pr
ˇ istoupivsˇe ucˇedlnı´ci jeho, zbudili jej, rˇkouce: Pane, zachovej na´s, hynemet’.
26 I dı´ jim: Procˇ se bojı´te, o
´
male´ vı´ry? Tehdy vstav, prˇimlu-
MATOUSˇ 9
vil veˇtru˚m a morˇi, i stalo se utisˇenı´ velike´.
27 Lide
´ pak divili se, rˇkouce:
Kteraky´ jest tento, zˇe ho i veˇtrove´ i morˇe poslouchajı´?
28 A kdyz
ˇ se prˇeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezensky´ch, potkali se s nı´m dva
d’a´belnı´ci z hrobu˚ vysˇlı´, ukrutnı´
na´ramneˇ, tak zˇe zˇa´dny´ nemohl
tou cestou choditi.
29 A aj, volali, r
ˇ kouce: Co je
na´m po tobeˇ, Jezˇ´ısˇi, Synu Bozˇ´ı?
Prˇisˇel jsi sem prˇed cˇasem tra´piti
na´s.
30 A bylo opoda
´ l od nich sta´do
velike´ veprˇu˚, pasoucı´ch se.
ˇ a´blove´ pak prosili ho,
31 D
rˇkouce: Jestlizˇe na´s vymı´ta´sˇ,
dopustizˇ na´m vjı´ti do toho sta´da
veprˇu˚.
32 I r
ˇ ekl jim: Jdeˇte. A oni vysˇedsˇe, vesˇli do sta´da teˇch veprˇu˚.
A aj, hnalo se prudce vsˇecko
sta´do teˇch veprˇu˚ s vrchu dolu˚
do morˇe, i ztonuli v voda´ch.
33 Pasty
´ rˇi pak utekli. A prˇisˇedsˇe do meˇsta, vypravovali to
vsˇecko, i o teˇch d’a´belnı´cı´ch.
34 A aj, vs
ˇ ecko meˇsto vysˇlo v
cestu Jezˇ´ısˇovi, a uzrˇevsˇe ho,
prosili, aby sˇel z koncˇin jejich.
KAPITOLA 9.
Kristus uzdravil sˇlakovite´ho, 9. povolal
Matousˇe, 14. odpoveˇd’ dal o postu, 20. zˇenu
uzdravil, 23. dceru knı´zˇecı´ vzkrˇ´ısil, 27. slepy´m zrak navra´til, 32. d’a´belstvı´ vyhnal,
35. nad rozpty´leny´mi lı´tost meˇl.
15
vstoupiv na lodı´, prˇeplavil
A se, a prˇisˇel do meˇsta sve´ho.
2 A aj, pr
ˇ inesli mu sˇlakem porazˇene´ho, lezˇ´ıcı´ho na lozˇi. A videˇv Jezˇ´ısˇ vı´ru jejich, dı´ sˇlakem porazˇene´mu: Doufej, synu,
odpusˇteˇnit’ jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´
tvoji.
3 A aj, ne
ˇ kterˇ´ı z za´konnı´ku˚
rˇekli sami v sobeˇ: Tento se
rouha´.
4 A vide
ˇ v Jezˇ´ısˇ mysˇlenı´ jejich,
rˇekl: Procˇ vy myslı´te zle´ veˇci v
srdcı´ch svy´ch?
5 Nebo co jest sna
´ ze rˇ´ıci: Odpusˇteˇnit’ jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´, cˇili
rˇ´ıci: Vstanˇ a chod’?
6 Ale abyste ve
ˇ deˇli, zˇet’ ma´ moc
Syn cˇloveˇka na zemi odpousˇteˇti
hrˇ´ıchy, tehdy dı´ sˇlakem porazˇene´mu: Vstana, vezmi na sebe
lozˇe sve´, a jdi do domu sve´ho.
7 Tedy vstav, ods
ˇ el do domu
sve´ho.
8 A vidouce to za
´ stupove´, divili
se a velebili Boha, ktery´zˇ dal takovou moc lidem.
9 A jda odtud Jez
ˇ ´ısˇ, uzrˇel cˇloveˇka sedı´cı´ho na cle, jme´nem
Matousˇe. I dı´ mu: Pod’ za mnou.
I vstav, sˇel za nı´m.
10 Stalo se pak, kdyz
ˇ sedeˇl Jezˇ´ısˇ za stolem v domeˇ, a aj, mnozı´
celnı´ a hrˇ´ısˇnı´ci prˇisˇedsˇe, stolili
s Jezˇ´ısˇem a s ucˇedlnı´ky jeho.
11 A vidouce to farizeove
´ , rˇekli
ucˇedlnı´ku˚m jeho: Procˇ s celny´mi
a hrˇ´ısˇnı´ky jı´ mistr va´sˇ?
16
MATOUSˇ 9
12 Jez
ˇ ´ısˇ pak uslysˇev to, rˇekl
jim: Nepotrˇebujı´t’ zdravı´ le´karˇe,
ale nemocnı´.
13 Jdouce pak, ucˇte se, co jest
to: Milosrdenstvı´ chci a ne obeˇti.
Nebo neprˇisˇel jsem volati spravedlivy´ch, ale hrˇ´ısˇny´ch ku poka´nı´.
14 Tehdy pr
ˇ istoupili k neˇmu
ucˇedlnı´ci Janovi, rˇkouce: Procˇ
my a farizeove´ postı´me se cˇasto,
ucˇedlnı´ci pak tvoji se nepostı´?
15 I r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Zdalizˇ mohou synove´ zˇenichovi rmoutiti
se, dokudzˇ s nimi jest zˇenich?
Ale prˇijdou dnove´, kdyzˇ bude od
nich odjat zˇenich, a tehdyt’ se
budou postiti.
ˇ a´dny´ zajiste´ neprˇisˇ´ıva´ za´16 Z
platy sukna nove´ho k rouchu
vetche´mu; nebo ta za´plata jeho
odtrhla by dı´l od roucha, a veˇtsˇ´ı
by dı´ra byla.
17 Aniz
ˇ lejı´ vı´na nove´ho do na´dob stary´ch; sic jinak rozpuknou se sudove´, a vı´no se vyleje,
a sudove´ se zkazı´. Ale vı´no nove´
lejı´ do novy´ch na´dob, a by´va´ obe´
zachova´no.
18 A kdyz
ˇ on to k nim mluvil,
aj, knı´zˇe prˇistoupivsˇi, klaneˇlo
se jemu, rˇkuc: Dcera ma´ nynı´
umrˇela. Ale pod’, vlozˇ na ni ruku
svou, a budet’ zˇiva.
19 A vstav Jez
ˇ ´ısˇ, sˇel za nı´m, i
ucˇedlnı´ci jeho.
20 (A aj z
ˇ ena, ktera´zˇ nemocı´
svou tra´pena byla ode dvana´cti
let, prˇistoupivsˇi po zadu, dotkla
se podolka roucha jeho.
21 Nebo r
ˇ ekla sama v sobeˇ:
Dotknu-li se jen toliko roucha
jeho, uzdravena budu.
22 Jez
ˇ ´ısˇ pak obra´tiv se, a uzrˇev
ji, rˇekl: Doufej, dcero, vı´ra tva´ teˇ
uzdravila. I ozdraveˇla ta zˇena te´
chvı´le.)
23 Pr
ˇ isˇed pak Jezˇ´ısˇ do domu
knı´zˇete, a uzrˇev trubacˇe i za´stup hlucˇ´ıcı´,
ˇ ekl jim: Odejdeˇtezˇ; nebo
24 R
neumrˇela deˇvecˇka, ale spı´. I posmı´vali se jemu.
25 A kdyz
ˇ byl vyhna´n za´stup,
vsˇed tam, ujal ji za ruku jejı´. I
vstala ta deˇvecˇka.
26 A roznesla se pove
ˇ st ta po
vsˇ´ı te´ zemi.
27 A kdyz
ˇ sˇel odtud Jezˇ´ısˇ, sˇli za
nı´m dva slepı´, volajı´ce a rˇkouce:
Smiluj se nad na´mi, Synu Davidu˚v.
28 A kdyz
ˇ vsˇel do domu, prˇistoupili k neˇmu ti slepı´. I dı´ jim
Jezˇ´ısˇ: Veˇrˇ´ıte-li, zˇe to mohu ucˇiˇ ekli jemu: Ovsˇem, Pane.
niti? R
29 Tedy dotekl se ocˇ´ı jejich, r
ˇ ka:
Podle´ vı´ry vasˇ´ı stanˇ se va´m.
30 I otevr
ˇ ´ıny jsou ocˇi jejich. Zapoveˇdeˇl jim pak tuze Jezˇ´ısˇ, rˇka:
Viztezˇ, at’ nizˇa´dny´ nezvı´.
31 Ale oni vys
ˇ edsˇe, rozhla´sali
jej po vsˇ´ı te´ zemi.
32 A kdyz
ˇ oni vycha´zeli, aj, prˇivedli mu cˇloveˇka neˇme´ho, majı´cı´ho d’a´belstvı´.
MATOUSˇ 10
33 A kdyz
ˇ vyvrzˇeno bylo d’a´belstvı´, mluvil neˇmy´. I divili se za´stupove´, rˇkouce: Zˇe nikdy nic
nebylo vı´da´no takove´ho v Izraeli.
34 Farizeove
´ pak pravili: Mocı´
knı´zˇete d’a´belske´ho vymı´ta´ d’a´bly.
35 I obcha
´ zel Jezˇ´ısˇ vsˇecka meˇsta i meˇstecˇka, ucˇe v sˇkola´ch jejich a ka´zˇe evangelium kra´lovstvı´, a uzdravuje vsˇelikou nemoc i vsˇeliky´ neduh v lidu.
36 A kdyz
ˇ hledeˇl na za´stupy,
slitovalo se mu jich, zˇe byli
opusˇteˇni a rozpty´leni jako ovce,
nemajı´ce pasty´rˇe.
37 Tehdy
rˇekl ucˇedlnı´ku˚m
svy´m: Zˇenˇ zajiste´ jest mnoha´,
ale deˇlnı´ku˚ ma´lo.
38 Protoz
ˇ proste Pa´na zˇneˇ, at’
vypudı´ deˇlnı´ky na zˇenˇ svou.
KAPITOLA 10.
Posla´nı´ dvana´cti k ka´zanı´ 8. i divu˚ cˇineˇnı´.
9. Zpra´va, jak by se prˇi tom, 16. zvla´sˇt’ v
odpornostech prˇicha´zejı´cı´ch mı´ti meˇli.
svolav dvana´cte ucˇedlnı´ku˚
A svy´ch, dal jim moc nad du-
chy necˇisty´mi, aby je vymı´tali,
a aby uzdravovali vsˇelikou nemoc, i vsˇeliky´ neduh.
2 Dvana
´ cti pak aposˇtolu˚ jme´na
jsou tato: Prvnı´ Sˇimon, ktery´zˇ
slove Petr, a Ondrˇej bratr jeho,
Jakub Zebedeu˚v a Jan bratr
jeho,
17
3 Filip a Bartolome
ˇ j, Toma´sˇ a
Matousˇ, ktery´zˇ by´val celny´, Jakub Alfeu˚v a Lebbeus, prˇijmı´m
Taddeus,
ˇ imon Kananitsky´, a Jida´sˇ
4S
Isˇkariotsky´, ktery´zˇ i zradil ho.
5 Te
ˇ chto dvana´cte poslal Jezˇ´ısˇ,
prˇikazuje jim, rˇka: Na cestu pohanu˚ nechod’te, a do meˇsta Samarita´nsky´ch nevcha´zejte.
6 Ale rade
ˇ ji jdeˇte k ovcem zahynuly´m z domu Izraelske´ho.
7 Jdouce pak, kaz
ˇ te, rˇkouce: Zˇe
se prˇiblı´zˇilo kra´lovstvı´ nebeske´.
8 Nemocne
´ uzdravujte, malomocne´ cˇist’te, mrtve´ krˇeste, d’a´belstvı´ vymı´tejte; darmo jste
vzali, darmo dejte.
9 Neber
ˇ te s sebou zlata, ani
strˇ´ıbra, ani peneˇz do opasku˚
svy´ch,
10 Ani mos
ˇ ny na cestu, ani
dvou suknı´, ani obuvi, ani hu˚lky; hodent’jest zajiste´ deˇlnı´k pokrmu sve´ho.
11 A do ktere
´ hozˇkoli meˇsta neb
meˇstecˇka vesˇli byste, vzeptejte
se, kdo by v neˇm hodny´ byl, a tu
pobud’te, azˇ i vyjdete.
12 A vcha
´ zejı´ce do domu, pozdravte ho.
13 A jestliz
ˇ e bude du˚m ten
hodny´, pokoj va´sˇ prˇijdizˇ nanˇ;
pakli by nebyl hodny´, pokoj va´sˇ
navratizˇ se k va´m.
14 A kdoz
ˇ koli neprˇijal by va´s, a
neuposlechl by rˇecˇ´ı vasˇich, vy-
18
MATOUSˇ 10
jdouce ven z domu neb z meˇsta
toho, vyrazte prach z noh svy´ch.
15 Amen pravı´m va
´ m: Lehcˇeji
bude zemi Sodomsky´ch a Gomorsky´ch v den soudny´ nezˇli
meˇstu tomu.
16 Aj, ja
´ posı´la´m va´s jako ovce
mezi vlky; protozˇ bud’te opatrnı´
jako hadove´, a sprostnı´ jako holubice.
17 Vystr
ˇ ´ıhejte se pak lidı´; nebot’
va´s vyda´vati budou do sneˇmu˚,
a v shroma´zˇdeˇnı´ch svy´ch budou
va´s bicˇovati.
18 Ano i pr
ˇ ed vla´darˇe i prˇed
kra´le vedeni budete pro mne, na
sveˇdectvı´ proti nim, i na´rodu˚m.
19 Kdyz
ˇ pak va´s vydadı´, nebud’tezˇ pecˇlivı´, kterak aneb co
byste mluvili; da´not’ bude zajiste´ va´m v tu hodinu, co budete
mı´ti mluviti.
20 Nebo ne vy jste, kter
ˇ ´ızˇ mluvı´te, ale Duch Otce vasˇeho, ktery´zˇ mluvı´ v va´s.
21 Vyda
´ t’ pak bratr bratra na
smrt, i otec syna, a povstanout’
dı´tky proti rodicˇu˚m, a zmordujı´
je.
22 A budete v nena
´ visti vsˇechneˇm pro jme´no me´, ale kdozˇ setrva´ azˇ do konce, tent’ spasen
bude.
23 Kdyz
ˇ se pak va´m budou
protiviti v tom meˇsteˇ, utecte
do jine´ho. Amen zajiste´ pravı´m va´m, nezchodı´te meˇst Izraelsky´ch, azˇ prˇijde Syn cˇloveˇka.
24 Nenı´t’ ucˇedlnı´k nad mistra,
ani sluzˇebnı´k nad pa´na sve´ho.
25 Dostit’ jest ucˇedlnı´ku, aby
byl jako mistr jeho, a sluzˇebnı´k
jako pa´n jeho. Poneˇvadzˇ hospoda´rˇe Belzebubem nazy´vali, cˇ´ım
pak vı´ce doma´cı´ jeho?
26 Protoz
ˇ nebojte se jich; nebo
nenı´ nic skryte´ho, cozˇ by nemeˇlo
by´ti zjeveno, ani tajne´ho, jesˇto
by nemeˇlo zveˇdı´no by´ti.
27 Coz
ˇ va´m pravı´m ve tma´ch,
pravte na sveˇtle, a co v usˇi slysˇ´ıte, hla´sejte na domı´ch.
28 A nebojte se te
ˇ ch, kterˇ´ızˇ
mordujı´ teˇlo, ale dusˇe nemohou
zamordovati; nezˇ radeˇji se bojte
toho, ktery´zˇ mu˚zˇe i dusˇi i teˇlo
zatratiti v pekelne´m ohni.
29 Zdaliz
ˇ neby´vajı´ proda´va´ni
dva vrabecˇkove´ za penı´zek? A
vsˇak jeden z nich nepada´ na
zem bez Otce vasˇeho.
30 Vas
ˇ i pak i vlasove´ na hlaveˇ
vsˇickni secˇteni jsou.
31 Protoz
ˇ nebojte se, drazˇsˇ´ı jste
vy nezˇli mnoho vrabcu˚.
32 Kdoz
ˇ koli tedy vyzna´ mne
prˇed lidmi, vyzna´mt’ i ja´ jej prˇed
Otcem svy´m, ktery´zˇ jest v nebesı´ch.
33 Kdoz
ˇ by pak mne zaprˇel
prˇed lidmi, zaprˇ´ımt’ ho i ja´ prˇed
Otcem svy´m, ktery´zˇ jest v nebesı´ch.
34 Nedomnı´vejte se, z
ˇ e bych
prˇisˇel pokoj da´ti na zemi. Ne-
MATOUSˇ 11
prˇisˇelt’ jsem, abych pokoj uvedl,
ale mecˇ.
35 Pr
ˇ isˇel jsem zajiste´, abych
rozdeˇlil cˇloveˇka proti otci jeho,
a dceru proti materˇi jejı´, a neveˇstu proti svegrusˇi jejı´.
36 A nepr
ˇ a´tele´ cˇloveˇka doma´cı´
jeho.
37 Kdo miluje otce neb matku
vı´ce nezˇli mne, nenı´t’ mne hoden; a kdozˇ miluje syna neb
dceru vı´ce nezˇli mne, nenı´t’ mne
hoden.
38 A kdoz
ˇ nebe´rˇe krˇ´ızˇe sve´ho a
nena´sleduje mne, nenı´t’mne hoden.
39 Kdo nalezne dus
ˇ i svou, ztratı´t’ ji; a kdo by ztratil dusˇi svou
pro mne, naleznet’ ji.
40 Kdo va
´ s prˇijı´ma´, mne prˇijı´ma´; a kdo mne prˇijı´ma´, prˇijı´ma´ toho, ktery´zˇ mne poslal.
41 Kdo pr
ˇ ijı´ma´ proroka ve jme´nu proroka, odplatu proroka
vezme; a kdozˇ prˇijı´ma´ spravedlive´ho ve jme´nu spravedlive´ho,
odplatu spravedlive´ho vezme.
42 A kdoz
ˇ by koli dal jednomu
z teˇchto malicˇky´ch toliko cˇ´ısˇi
vody studene´ k na´poji ve jme´nu
ucˇedlnı´ka, zajiste´ pravı´m va´m,
neztratı´t’ odplaty sve´.
KAPITOLA 11.
Poselstvı´ Janovo ku Pa´nu. 7. Sveˇdectvı´
Pa´n dal Janovi. 20. Meˇstu˚m nevdeˇcˇny´m
domlouval, 25. Otce sve´ho chva´lil. 28.
Ssouzˇeny´ch k sobeˇ volal.
19
stalo se, kdyzˇ prˇestal Jezˇ´ısˇ
I teˇch prˇika´zanı´ da´vati dva-
na´cti ucˇedlnı´ku˚m svy´m, bral se
odtud, aby ucˇil a ka´zal v meˇstech jejich.
2 Jan pak uslys
ˇ ev v veˇzenı´ o
skutcı´ch Kristovy´ch, poslav dva
z ucˇedlnı´ku˚ svy´ch,
ˇ ekl jemu: Ty-li jsi ten, kte3R
ry´zˇ prˇijı´ti ma´, cˇili jine´ho cˇekati
ma´me?
4 I odpovı´daje Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl jim:
Jdouce, zveˇstujtezˇ Janovi, co
slysˇ´ıte a vidı´te.
5 Slepı´ vidı´, a kulhavı´ chodı´,
malomocnı´ se cˇistı´, a hlusˇ´ı slysˇ´ı,
mrtvı´ z mrtvy´ch vsta´vajı´, a
chudy´m evangelium se zveˇstuje.
6 A blahoslaveny
´ jest, kdozˇ se
nehorsˇ´ı na mneˇ.
7 A kdyz
ˇ oni odesˇli, pocˇal Jezˇ´ısˇ praviti za´stupu˚m o Janovi:
Co jste vysˇli na pousˇt’ videˇti?
Trˇtinu-li veˇtrem se kla´tı´cı´?
8 Aneb co jste vys
ˇ li videˇti?
Cˇloveˇka-li meˇkky´m rouchem
odeˇne´ho? Aj, kterˇ´ızˇ se meˇkky´m
rouchem odı´vajı´, v domı´ch kra´lovsky´ch jsou.
9 Aneb co jste vys
ˇ li videˇti?
Proroka-li? Jisteˇ pravı´m va´m, i
vı´ce nezˇli proroka.
10 Tento jest zajiste
´ , o neˇmzˇ
psa´no: Aj, ja´ posı´la´m andeˇla
sve´ho prˇed tva´rˇ´ı tvou, ktery´zˇ
prˇipravı´ cestu tvou prˇed tebou.
20
MATOUSˇ 12
11 Amen pravı´m va
´ m, mezi
syny zˇensky´mi nepovstal veˇtsˇ´ı
nad Jana Krˇtitele; ale kdo jest
nejmensˇ´ı v kra´lovstvı´ nebeske´m, jestit’ veˇtsˇ´ı nezˇli on.
12 Ode dnu
˚ pak Jana Krˇtitele
azˇ dosavad kra´lovstvı´ nebeske´
na´silı´ trpı´, a ti, kterˇ´ızˇ na´silı´ cˇinı´,
uchvacujı´t’ je.
13 Nebo vs
ˇ ickni proroci i ten
za´kon azˇ do Jana prorokovali.
14 A chcete-li pr
ˇ ijı´ti, ont’ jest
Elia´sˇ, ktery´zˇ prˇijı´ti meˇl.
15 Kdo ma
´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ.
16 Ale k komu pr
ˇ ipodobnı´m pokolenı´ toto? Podobne´ jest deˇtem,
sedı´cı´m na ryncı´ch a na tovarysˇe sve´ volajı´cı´m,
17 A r
ˇ ´ıkajı´cı´m: Pı´skali jsme
va´m, a neska´kali jste; zˇalostneˇ
jsme narˇ´ıkali, a neplakali jste.
18 Pr
ˇ isˇel zajiste´ Jan, nejeda
ˇ a´belstvı´
ani nepije, a rˇkou: D
ma´.
19 Pr
ˇ isˇel Syn cˇloveˇka, jeda a
pije, a rˇkou: Aj, cˇloveˇk zˇra´cˇ
a pija´n vı´na, prˇ´ıtel publika´nu˚
a hrˇ´ısˇnı´ku˚. Ale ospravedlneˇna
jest moudrost od synu˚ svy´ch.
20 Tehdy pocˇal pr
ˇ imlouvati
meˇstu˚m, v nichzˇ bylo cˇineˇno
nejvı´ce divu˚ jeho, zˇe poka´nı´ necˇinili:
21 Be
ˇ da tobeˇ Korozaim, beˇda
tobeˇ Betsaido. Nebo kdyby v
Ty´ru a Sidonu byli cˇineˇni divove´ ti, kterˇ´ızˇ jsou cˇineˇni v va´s,
da´vno by byli v zˇ´ıni a v popele
poka´nı´ cˇinili.
22 Ny
´ brzˇ pravı´m va´m: Ty´ru
a Sidonu lehcˇeji bude v den
soudny´ nezˇli va´m.
23 A ty Kafarnaum, ktere
´ zˇ jsi
azˇ k nebi vyvy´sˇeno, azˇ do pekla
sstrcˇeno budesˇ. Nebo kdyby v
Sodomeˇ cˇineˇni byli divove´ ti,
kterˇ´ızˇ jsou cˇineˇni v tobeˇ, bylit’
by zu˚stali azˇ do dnes.
24 Ano vı´ce pravı´m va
´ m, zˇe
zemi Sodomsky´ch lehcˇeji bude
v den soudny´ nezˇli tobeˇ.
25 V ten cˇas odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ,
rˇekl: Chva´lı´m teˇ, Otcˇe, Pane
nebe i zemeˇ, zˇe jsi skryl tyto veˇci
prˇed moudry´mi a opatrny´mi, a
zjevil jsi je nemluvnˇa´tku˚m.
26 Jiste
ˇ , Otcˇe, zˇet’ se tak lı´bilo
prˇed tebou.
27 Vs
ˇ ecky veˇci da´ny jsou mi
od Otce me´ho, a zˇa´dny´t’ nezna´
Syna, jedine´ Otec, anizˇ Otce kdo
zna´, jedine´ Syn, a komuzˇ by
chteˇl Syn zjeviti.
28 Pod’tez
ˇ ke mneˇ vsˇickni, kterˇ´ızˇ pracujete a obtı´zˇeni jste, a ja´
va´m odpocˇinutı´ da´m.
29 Vezme
ˇ te jho me´ na se, a ucˇte
se ode mne, nebot’ jsem tichy´ a
pokorny´ srdcem, a naleznete odpocˇinutı´ dusˇem svy´m.
30 Jho me
´ zajiste´ jestit’ rozkosˇne´, a brˇ´ımeˇ me´ lehke´.
KAPITOLA 12.
´ kladove´ proti Pa´nu.
Sveˇcenı´ soboty. 9. U
MATOUSˇ 12
ˇ a´belstvı´ neˇme´. 25. Obrana proti ru22. D
hacˇu˚m, 46. a kdo jest prˇ´ıtel Kristu˚v.
ten cˇas sˇel Jezˇ´ısˇ v sobotu
V skrze obilı´, ucˇedlnı´ci pak
jeho lacˇnı´ jsouce, pocˇali vymı´nati klasy a jı´sti.
2 Farizeove
´ pak spatrˇivsˇe to,
rˇekli jemu: Hle, ucˇedlnı´ci tvoji
cˇinı´, cˇehozˇ neslusˇ´ı cˇiniti v sobotu.
3 On pak r
ˇ ekl jim: Co jste
necˇtli, co ucˇinil David, kdyzˇ lacˇneˇl, on i ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli?
4 Kterak vs
ˇ el do domu Bozˇ´ıho
a chleby posva´tne´ jedl, ktery´chzˇ
jemu neslusˇelo jı´sti, ani teˇm,
kterˇ´ızˇ s nı´m byli, nezˇ toliko samy´m kneˇzˇ´ım?
5 Aneb zdali jste necˇtli v za
´koneˇ, zˇe kneˇzˇ´ı v sobotu v chra´meˇ sobotu rusˇ´ı, a jsou bez hrˇ´ıchu?
6 Ale pravı´mt’va
´ m, zˇe veˇtsˇ´ı jest
tuto nezˇli chra´m.
7 Nez
ˇ kdybyste veˇdeˇli, co jest
to: Milosrdenstvı´ chci a ne obeˇti,
nepotupovali byste nevinny´ch.
8 Syn zajiste
´ cˇloveˇka jest pa´nem i soboty.
9 A ods
ˇ ed odtud, prˇisˇel do sˇkoly
jejich.
10 A aj, byl tu cˇlove
ˇ k, maje
ruku uschlou. I ta´zali se ho,
rˇkouce: Slusˇ´ı-li v sobotu uzdravovati? aby jej obzˇalovali.
11 On pak dı´ jim: Ktery
´ z va´s
bude cˇloveˇk, jesˇto by meˇl ovci
jednu, a kdyby ta upadla do
21
ja´my v sobotu, i zdalizˇ nedosa´hne jı´ a nevyta´hne?
12 A cˇ´ım leps
ˇ ´ı jest cˇloveˇk nezˇ
ovce? A protozˇ slusˇ´ıt’ v sobotu
dobrˇe cˇiniti.
13 Tedy r
ˇ ekl cˇloveˇku tomu:
Vzta´hni tu ruku svou. I vzta´hl,
a prˇivedena jest k zdravı´ jako
druha´.
14 Farizeove
´ pak vysˇedsˇe, drzˇeli radu proti neˇmu, kterak by
jej zahladili.
15 A ve
ˇ deˇv to Jezˇ´ısˇ, sˇel odtud.
I sˇli za nı´m za´stupove´ mnozı´, a
uzdravil je vsˇecky.
16 A s pohru
˚ zˇkou prˇika´zal jim,
aby ho nezjevovali,
17 Aby se naplnilo pove
ˇ deˇnı´
skrze Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho:
18 Aj, sluz
ˇ ebnı´k ten mu˚j, ktere´hozˇ jsem vyvolil, ten mily´ mu˚j, v
neˇmzˇ se dobrˇe zalı´bilo dusˇi me´.
Polozˇ´ım Ducha sve´ho na neˇj, a
soud na´rodu˚m zveˇstovati bude.
19 Nebude se vaditi, ani kr
ˇ icˇeti, anizˇ kdo na ulicı´ch uslysˇ´ı
hlas jeho.
20 Tr
ˇ tiny nalomene´ nedolomı´,
a lnu kourˇ´ıcı´ho se neuhası´, azˇ i
vypovı´ soud k vı´teˇzstvı´.
21 A ve jme
´ nu jeho na´rodove´
doufati budou.
22 Tehdy pr
ˇ iveden k neˇmu d’a´belstvı´m posedly´, slepy´ a neˇmy´.
I uzdravil jej, tak zˇe ten slepy´ a
neˇmy´ i mluvil i videˇl.
22
MATOUSˇ 12
23 I de
ˇ sili se vsˇickni za´stupove´
a pravili: Nenı´-lizˇ tento ten Syn
Davidu˚v?
24 Ale farizeove
´ to uslysˇevsˇe,
rˇekli: Tento nevymı´ta´ d’a´blu˚ nezˇ
skrze Belzebuba, knı´zˇe d’a´belske´.
25 Jez
ˇ ´ısˇ pak znaje mysˇlenı´ jejich, dı´ jim: Kazˇde´ kra´lovstvı´ rozdeˇlene´ samo proti sobeˇ
spustne, a kazˇde´ meˇsto neb
du˚m proti sobeˇ rozdeˇleny´ nestane.
26 A jestliz
ˇ et’ satan satana vymı´ta´, proti sobeˇ rozdeˇlen jest.
Kterak tedy stane kra´lovstvı´
jeho?
27 A vymı´ta
´ m-lit’ ja´ d’a´bly skrze Belzebuba, synove´ vasˇi skrze
koho vymı´tajı´? Protozˇ oni soudcove´ vasˇi budou.
28 Paklit’ ja
´ Duchem Bozˇ´ım d’a´bly vymı´ta´m, prˇisˇlot’ jest jisteˇ
mezi va´s kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
29 Aneb kterak kdo mu
˚ zˇe do
domu silne´ho vjı´ti a jeho na´dobı´
pobrati, lecˇ by prve´ sva´zal toho
silne´ho, a teprv by du˚m jeho obloupiti mohl?
30 Kdoz
ˇ nenı´ se mnou, proti
mneˇ jest; a kdo neshromazˇd’uje
se mnou, rozptylujet’.
31 Protoz
ˇ pravı´m va´m: Vsˇeliky´
hrˇ´ıch i rouha´nı´ bude lidem odpusˇteˇno, ale rouha´nı´ proti Duchu nebude odpusˇteˇno lidem.
32 A kdyby kdo r
ˇ ekl slovo proti
Synu cˇloveˇka, bude jemu odpusˇ-
teˇno, ale kdozˇ by mluvil proti
Duchu svate´mu, nebude jemu
odpusˇteˇno, ani v tomto veˇku,
ani v budoucı´m.
ˇ inˇtezˇ aneb strom dobry´, i
33 C
ovoce jeho dobre´; aneb cˇinˇte
strom zly´, i ovoce jeho zle´. Nebot’ po ovoci strom by´va´ pozna´n.
34 Pokolenı´ jes
ˇ teˇrcˇ´ı, kterakzˇ
byste mohli dobre´ veˇci mluviti,
jsouce zlı´? Nebo z hojnosti srdce
u´sta mluvı´.
35 Dobry
´ cˇloveˇk z dobre´ho pokladu srdce vyna´sˇ´ı dobre´, a zly´
cˇloveˇk ze zle´ho pokladu vyna´sˇ´ı
zle´.
36 Ale pravı´m va
´ m, zˇe z kazˇde´ho slova pra´zdne´ho, ktere´zˇ
mluviti budou lide´, vydadı´ pocˇet v den soudny´.
37 Nebo z slov svy
´ ch spravedliv budesˇ, a z rˇecˇ´ı svy´ch budesˇ
odsouzen.
38 Tehdy odpove
ˇ deˇli neˇkterˇ´ı z
za´konnı´ku˚ a farizeu˚, rˇkouce:
Mistrˇe, chceme od tebe znamenı´
videˇti.
39 On pak odpovı´daje, dı´ jim:
Pokolenı´ zle´ a cizolozˇne´ znamenı´ hleda´, ale znamenı´ jemu
nebude da´no, jedine´ to znamenı´
Jona´sˇe proroka.
40 Nebo jakoz
ˇ byl Jona´sˇ v brˇisˇe
velryba trˇi dni a trˇi noci, takt’
bude Syn cˇloveˇka v srdci zemeˇ
trˇi dni a trˇi noci.
41 Muz
ˇ i Ninivitsˇtı´ stanou na
soudu s pokolenı´m tı´mto, a po-
MATOUSˇ 13
tupı´ je, proto zˇe poka´nı´ cˇinili
k Jona´sˇovu ka´zanı´, a aj, vı´cet’
nezˇli Jona´sˇ tuto.
42 Kra
´ lovna od poledne povstane k soudu s pokolenı´m
tı´mto, a potupı´ je; nebo prˇijela od koncˇin zemeˇ, aby slysˇela moudrost Sˇalomounovu, a
aj, vı´cet’ tuto nezˇli Sˇalomoun.
43 Kdyz
ˇ pak necˇisty´ duch vyjde od cˇloveˇka, chodı´ po mı´stech
suchy´ch, hledaje odpocˇinutı´, ale
nenale´za´.
44 Tedy r
ˇ ´ıka´: Navra´tı´m se do
domu sve´ho, odkudzˇ jsem vysˇel.
A prˇijda, nalezne pra´zdny´, vycˇisˇteˇny´ a ozdobeny´.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiny´ch duchu˚ horsˇ´ıch,
nezˇli jest sa´m, a vejdouce, prˇeby´vajı´ tam, i by´vajı´ poslednı´
veˇci cˇloveˇka toho horsˇ´ı nezˇli
prvnı´. Takt’ se stane i tomuto
zle´mu pokolenı´.
46 A kdyz
ˇ on jesˇteˇ mluvil k za´stupu˚m, aj, matka a bratrˇ´ı jeho
sta´li vneˇ, zˇa´dajı´ce s nı´m promluviti.
47 I r
ˇ ekl jemu jeden: Aj, matka
tva´ i bratrˇ´ı tvoji stojı´ vneˇ, chtı´ce
s tebou mluviti.
48 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl
tomu, ktery´zˇ jemu poveˇdeˇl: Kdo
jest matka ma´? A kdo jsou
bratrˇ´ı moji?
49 A vzta
´ hna ruku svou na ucˇedlnı´ky sve´, rˇekl: Aj, matka ma´ i
bratrˇ´ı moji.
23
50 Nebo kdoz
ˇ by koli cˇinil vu˚li
Otce me´ho nebeske´ho, ten jest
bratr mu˚j, i sestra ma´, i matka
ma´.
KAPITOLA 13.
Kristus Pa´n z lodı´ sedmero podobenstvı´
prˇedlozˇil, 54. a zˇe prorok v sve´ vlasti nenı´
vza´cny´, osveˇdcˇil.
v ten den vysˇed Jezˇ´ısˇ z
A domu, sedl podle´ morˇe.
2 I ses
ˇ li se k neˇmu za´stupove´
mnozı´, tak zˇe vstoupiv na lodı´,
sedeˇl, vsˇecken pak za´stup sta´l
na brˇehu.
3 I mluvil jim mnoho v podobenstvı´ch, rˇka: Aj, vysˇel rozsevacˇ, aby rozsı´val.
4 A kdyz
ˇ on rozsı´val, neˇktera´
padla podle´ cesty, a prˇileteˇli
pta´ci, i szobali je.
5 Jina
´ pak padla na mı´sta skalnata´, kdezˇ nemeˇla mnoho zemeˇ;
a rychle vzesˇla, proto zˇe nemeˇla
hlubokosti zemeˇ.
6 Ale kdyz
ˇ slunce vzesˇlo, vyhorˇela, a proto zˇe nemeˇla korˇene,
uschla.
7 Jina
´ pak padla do trnı´; i
zrostlo trnı´, a udusilo je.
8 A jina
´ padla v zemi dobrou; i
vydalo uzˇitek, neˇktere´ sty´, jine´
sˇedesa´ty´ a jine´ trˇidca´ty´.
9 Kdo ma
´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ.
10 Tedy pr
ˇ istoupivsˇe ucˇedlnı´ci,
rˇekli jemu: Procˇ jim v podobenstvı´ch mluvı´sˇ?
11 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim:
Proto zˇe va´m da´no jest zna´ti
24
MATOUSˇ 13
tajemstvı´ kra´lovstvı´ nebeske´ho,
ale jim nenı´ da´no.
12 Nebo kdoz
ˇ ma´, da´no bude
jemu, a rozhojnı´t’ se; ale kdozˇ
nema´, i to, cozˇ ma´, bude od neˇho
odjato.
13 Protot’ v podobenstvı´ch mluvı´m jim, zˇe vidouce, nevidı´, a
slysˇ´ıce, neslysˇ´ı, ani rozumeˇjı´.
14 A plnı´ se na nich proroctvı´
Izaia´sˇe, rˇkoucı´: Slysˇenı´m slysˇeti budete, ale nesrozumı´te; a
hledı´ce, hledeˇti budete, a nepozna´te.
15 Nebo ztucˇne
ˇ lo srdce lidu tohoto, a usˇima teˇzˇce slysˇeli, a ocˇi
sve´ zamhourˇili, aby neˇkdy nevideˇli ocˇima, a usˇima neslysˇeli, a
srdcem nesrozumeˇli, a neobra´tili se, abych jich neuzdravil.
16 Ale ocˇi vas
ˇ e blahoslavene´, zˇe
vidı´, i usˇi vasˇe, zˇe slysˇ´ı.
17 Amen zajiste
´ pravı´m va´m,
zˇe mnozı´ proroci a spravedlivı´
zˇa´dali videˇti to, co vidı´te, ale nevideˇli, a slysˇeti to, cozˇ slysˇ´ıte,
ale neslysˇeli.
18 Vy tedy slys
ˇ te podobenstvı´
rozsevacˇe.
19 Kaz
ˇ dy´, kdozˇ slysˇ´ı slovo o tom
kra´lovstvı´ a nerozumı´, prˇicha´zı´
ten zly´ a uchvacuje to, cozˇ jest
vsa´to v srdce jeho. To jest ten,
ktery´zˇ podle´ cesty vsa´t jest.
20 V skalnatou pak zemi vsa
´ ty´
jest ten, ktery´zˇ slysˇ´ı slovo, a
hned je s radostı´ prˇijı´ma´.
21 Nez
ˇ nema´ v sobeˇ korˇene, ale
jest cˇasny´, a kdyzˇ prˇicha´zı´ ssouzˇenı´ neb protivenstvı´ pro slovo,
hned se horsˇ´ı.
22 Mezi trnı´ pak vsa
´ ty´ jest ten,
ktery´zˇ slysˇ´ı slovo, ale pecˇova´nı´
tohoto sveˇta a oklama´nı´ zbozˇ´ı
udusˇuje slovo, i by´va´ bez uzˇitku.
23 V dobrou pak zemi vsa
´ ty´ ten
jest, ktery´zˇ slysˇ´ı slovo a rozumı´,
totizˇ ktery´zˇ uzˇitek nese. Neset’
pak neˇkdo sty´, a jiny´ sˇedesa´ty´,
jiny´ pak trˇidca´ty´.
24 Jine
´ podobenstvı´ prˇedlozˇil
jim, rˇka: Podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku, rozsı´vajı´cı´mu dobre´ semeno na poli
sve´m.
25 Kdyz
ˇ pak lide´ zesnuli, prˇisˇel neprˇ´ıtel jeho, a nasa´l koukole mezi psˇenici, a odsˇel.
26 A kdyz
ˇ zrostla bylina a uzˇitek prˇinesla, tedy uka´zal se i
koukol.
27 I pr
ˇ istoupivsˇe sluzˇebnı´ci
hospoda´rˇe toho, rˇekli jemu: Pane, zdalizˇs dobre´ho semene nenasa´l na poli sve´m? Kde zˇe se
pak vzal koukol?
28 A on r
ˇ ekl jim: Neprˇ´ıtel cˇloveˇk to ucˇinil. Sluzˇebnı´ci pak
rˇekli mu: Chcesˇ-lizˇ tedy, at’ jdeme a vytrha´me jej?
29 On pak odpove
ˇ deˇl: Nikoli,
abyste trhajı´ce koukol, spolu s
nı´m nevytrhali psˇenice.
30 Nechte at’ obe
´ spolu roste azˇ
do zˇneˇ. A v cˇas zˇneˇ dı´m zˇen-
MATOUSˇ 13
cu˚m: Vytrhejte nejprv koukol a
svazˇte jej v snopky k spa´lenı´, ale
psˇenici shromazˇd’te do stodoly
me´.
31 Jine
´ podobenstvı´ prˇedlozˇil
jim, rˇka: Podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ zrnu horcˇicˇne´mu,
ktere´zˇ vzav cˇloveˇk, vsa´l na poli
sve´m.
32 Ktere
´ zˇto zajiste´ nejmensˇ´ı
jest mezi vsˇemi semeny, kdyzˇ
pak zroste, veˇtsˇ´ı jest nezˇli jine´
byliny, a by´va´ strom, tak zˇe
pta´ci nebesˇtı´ prˇiletı´ce, hnı´zda
sobeˇ deˇlajı´ na ratolestech jeho.
33 Jine
´ podobenstvı´ mluvil jim:
Podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´
kvasu, ktery´zˇ vzavsˇi zˇena, zadeˇlala ve trˇech meˇrˇicı´ch mouky, azˇ
by zkysalo vsˇecko.
34 Toto vs
ˇ ecko mluvil Jezˇ´ısˇ v
podobenstvı´ch k za´stupu˚m, a
bez podobenstvı´ nemluvil jim,
35 Aby se naplnilo pove
ˇ deˇnı´
skrze proroka, rˇkoucı´ho: Otevru
v podobenstvı´ch u´sta sva´, vypravovati budu skryte´ veˇci od
zalozˇenı´ sveˇta.
36 Tedy propustiv za
´ stupy, sˇel
domu˚ Jezˇ´ısˇ. I prˇistoupili k neˇmu
ucˇedlnı´ci jeho, rˇkouce: Vylozˇ
na´m podobenstvı´ o koukoli toho
pole.
37 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl jim:
Rozsevacˇ dobre´ho semene jest
Syn cˇloveˇka.
38 A pole jest tento sve
ˇ t, dobre´
pak sı´meˇ jsou synove´ kra´lov-
25
stvı´, ale koukol jsou synove´ toho
zlostnı´ka.
39 A nepr
ˇ ´ıtel, ktery´zˇ jej rozsı´va´, jestit’ d’a´bel, zˇenˇ pak jest
skona´nı´ sveˇta, a zˇenci jsou andeˇle´.
40 Protoz
ˇ jakozˇ vybra´n by´va´
koukol a ohneˇm spa´len, takt’
bude prˇi skona´nı´ tohoto sveˇta.
41 Pos
ˇ le Syn cˇloveˇka andeˇly
sve´, i vyberout’ z kra´lovstvı´ jeho
vsˇecka pohorsˇenı´, i ty, kterˇ´ızˇ
cˇinı´ nepravost,
42 A uvrhout’ je do peci ohnive
´.
Tamt’bude pla´cˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚.
43 A tehda
´ zˇt’spravedlivı´ stkvı´ti
se budou jako slunce v kra´lovstvı´ Otce sve´ho. Kdo ma´ usˇi k
slysˇenı´, slysˇ.
44 Ope
ˇ t podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ pokladu skryte´mu
v poli, ktery´zˇ nalezna cˇloveˇk,
skry´va´, a radostı´ naplneˇn jsa
pro neˇj, odcha´zı´ a proda´va´
vsˇecko, cozˇ ma´, a koupı´ pole to.
45 Ope
ˇ t podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku kupci, hledajı´cı´mu peˇkny´ch perel.
46 Ktery
´ zˇ kdyzˇ nalezl jednu
velmi drahou perlu, odsˇed, prodal vsˇecko, cozˇ meˇl, a koupil ji.
47 Ope
ˇ t podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ vrsˇi pusˇteˇne´ do
morˇe, a ze vsˇelike´ho plodu shromazˇd’ujı´cı´.
48 Kterouz
ˇ to, kdyzˇ naplneˇna
byla, vyta´hsˇe na brˇeh a sedı´ce,
vybı´rali, cozˇ dobre´ho bylo, do
MATOUSˇ 14
26
na´dob, a cozˇ bylo zle´ho, precˇ zamı´tali.
49 Takt’bude pr
ˇ i skona´nı´ sveˇta.
Vyjdou andeˇle´, a oddeˇlı´ zle´ z
prostrˇedku spravedlivy´ch,
50 A uvrhou je do peci ohnive
´.
Tamt’bude pla´cˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚.
51 Dı´ jim Jez
ˇ ´ısˇ: Srozumeˇli-li
ˇ ekli jemu:
jste tomuto vsˇemu? R
I ovsˇem, Pane.
52 On pak r
ˇ ekl jim: Protozˇ
kazˇdy´ ucˇitel umeˇly´ v kra´lovstvı´
nebeske´m podobny´ jest cˇloveˇku
hospoda´rˇi, ktery´zˇ vyna´sˇ´ı z pokladu sve´ho nove´ i stare´ veˇci.
53 I stalo se, kdyz
ˇ dokonal Jezˇ´ısˇ podobenstvı´ ta, bral se odtud.
54 A pr
ˇ isˇed do vlasti sve´, ucˇil
je v sˇkole jejich, tak zˇe se velmi
divili, a rˇ´ıkali: Odkud ma´ tento
moudrost tuto a moc?
55 Zdaliz
ˇ tento nenı´ syn tesarˇu˚v? Zdalizˇ matka jeho neslove
Maria, a bratrˇ´ı jeho Jakub a Jozes a Sˇimon a Judas?
56 A sestry jeho zdaliz
ˇ vsˇecky
u na´s nejsou? Odkudzˇ tedy ma´
tyto vsˇecky veˇci?
57 I zhors
ˇ ili se na neˇm. Jezˇ´ısˇ
pak rˇekl jim: Nenı´t’ prorok beze
cti, nezˇ v sve´ vlasti a v domeˇ
sve´m.
58 I neucˇinil tu mnoho divu
˚ pro
neveˇru jejich.
KAPITOLA 14.
Hero´des cizolozˇnı´k Jana st’al. 14. Pa´n peˇti
chleby peˇt tisı´c lidu nasytil, 25. po morˇi
chodil, 35. moc Bozˇskou prˇi uzdravenı´
mnohy´ch proka´zal.
tom cˇase uslysˇel Hero´des
V cˇtvrta´k poveˇst o Jezˇ´ısˇovi.
2I r
ˇ ekl sluzˇebnı´ku˚m svy´m: To
jest Jan Krˇtitel. Ont’ jest vstal z
mrtvy´ch, a protozˇ se divove´ deˇjı´
skrze neˇho.
3 Nebo jav Hero
´ des Jana, sva´zal jej byl a dal do zˇala´rˇe,
pro Herodiadu manzˇelku Filipa
bratra sve´ho.
4 Nebo byl r
ˇ ekl jemu Jan: Neslusˇ´ı tobeˇ mı´ti jı´.
5 A chte
ˇ v zabiti jej, ba´l se lidu;
nebo za proroka jej meˇli.
6 Kdyz
ˇ pak slaven byl den narozenı´ Hero´desova, tancovala
dcera Herodiady u prostrˇed, i
zalı´bila se Hero´desovi.
7 Procˇez
ˇ s prˇ´ısahou zaslı´bil jı´
da´ti, zacˇby ho jen pozˇa´dala.
8 A ona jsuci prve
´ navedena od
materˇe sve´, rˇekla: Dej mi zde na
mise hlavu Jana Krˇtitele.
9 I zarmoutil se kra
´ l, ale pro
prˇ´ısahu a pro ty, kterˇ´ızˇ spolu s
nı´m stolili, rozka´zal da´ti.
10 A poslav kata, st’al Jana v
zˇala´rˇi.
11 I pr
ˇ inesena jest hlava jeho
na mise, a da´na te´ deˇvecˇce. I
nesla materˇi sve´.
12 A pr
ˇ isˇedsˇe ucˇedlnı´ci jeho,
vzali teˇlo a pochovali je; a sˇedsˇe,
poveˇdeˇli Jezˇ´ısˇovi.
13 To uslys
ˇ ev Jezˇ´ısˇ, plavil se
odtud na lodicˇce na mı´sto puste´
MATOUSˇ 14
soukromı´. Cozˇ uslysˇevsˇe za´stupove´, sˇli za nı´m peˇsˇky z meˇst.
14 A vys
ˇ ed Jezˇ´ısˇ, uzrˇel za´stup
mnohy´. I slitovalo mu se jich, a
uzdravoval nemocne´ jejich.
15 A kdyz
ˇ bylo k vecˇerou, prˇistoupili k neˇmu ucˇedlnı´ci jeho,
rˇkouce: Puste´ jest mı´sto toto,
a cˇas jizˇ pominul. Propust’ za´stupy, at’ jdouce do meˇstecˇek,
nakoupı´ sobeˇ pokrmu˚.
16 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Nenı´ jim
potrˇebı´ odcha´zeti, dejte vy jim
jı´sti.
17 A oni r
ˇ kou jemu: Nema´me
zde, nezˇ peˇt chlebu˚ a dveˇ rybeˇ.
18 On pak dı´ jim: Pr
ˇ inestezˇ mi
je sem.
19 A rozka
´ zav za´stupu posaditi se na tra´veˇ, a vzav teˇch
peˇt chlebu˚ a dveˇ rybeˇ, vzhle´d v
nebe, pozˇehnal, a la´maje, da´val
ucˇedlnı´ku˚m ty chleby, a ucˇedlnı´ci za´stupu˚m.
20 I jedli vs
ˇ ickni a nasyceni
jsou. I sebrali, cozˇ zbylo drobtu˚,
dvana´cte kosˇu˚ plny´ch.
21 Te
ˇ ch pak, kterˇ´ızˇ jedli, bylo
okolo peˇti tisı´cu˚ muzˇu˚, kromeˇ
zˇen a deˇtı´.
22 A i hned pr
ˇ inutil Jezˇ´ısˇ ucˇedlnı´ky sve´, aby vstoupili na lodı´
a prˇedesˇli jej na druhou stranu,
dokudzˇ by nepropustil za´stupu˚.
23 A propustiv za
´ stupy, vstoupil na horu soukromı´, aby se
modlil. A kdyzˇ byl vecˇer, sa´m
byl tam.
27
24 Lodı´ pak jiz
ˇ byla u prostrˇed
morˇe, zmı´tajı´cı´ se vlnami, nebo
byl vı´tr odporny´.
25 Pr
ˇ i cˇtvrte´m pak bdeˇnı´ nocˇnı´m bral se k nim Jezˇ´ısˇ, jda po
morˇi.
26 A vidouce jej ucˇedlnı´ci po
morˇi jdoucı´ho, zlekali se, rˇkouce: Obluda jest. A strachem krˇicˇeli.
27 Ale i hned Jez
ˇ ´ısˇ promluvil
k nim, rˇka: Doufejtezˇ, ja´t’ jsem,
nebojte se.
28 I odpove
ˇ deˇv jemu Petr, rˇekl:
Pane, jestlizˇe jsi ty, rozkazˇ mi k
sobeˇ prˇijı´ti po vodeˇ.
29 On pak r
ˇ ekl: Pod’. A vystoupiv Petr z lodı´, sˇel po vodeˇ, aby
prˇisˇel k Jezˇ´ısˇovi.
30 Ale vida vı´tr tuhy
´, ba´l se. A
pocˇav tonouti, zkrˇikl, rˇka: Pane,
pomoz mi.
31 A i hned Jez
ˇ ´ısˇ vzta´h ruku,
´ male´ vı´ry,
ujal jej a rˇekl jemu, O
procˇezˇs pochyboval?
32 A jakz
ˇ oni vstoupili na lodı´,
utisˇil se vı´tr.
33 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ na lodı´ byli,
prˇistoupivsˇe, klaneˇli se jemu,
rˇkouce: Jisteˇ Syn Bozˇ´ı jsi.
34 A pr
ˇ eplavivsˇe se, prˇisˇli do
zemeˇ Genezaretske´.
35 A poznavs
ˇ e jej muzˇi mı´sta
toho, rozeslali po vsˇ´ı te´ krajineˇ
vu˚kol, a shroma´zˇdili k neˇmu
vsˇecky neduzˇive´.
MATOUSˇ 15
28
36 A prosili ho, aby se aspon
ˇ podolka roucha jeho dotkli. A kterˇ´ızˇkoli dotkli se, uzdraveni jsou.
KAPITOLA 15.
Bozˇ´ıch-li prˇika´zanı´ cˇili lidsky´ch narˇ´ızenı´
vı´ce sˇetrˇiti? 21. O zˇeneˇ Kananejske´, 29. o
uzdravenı´ mnohy´ch 34. a o sedmi chlebı´ch.
v tom prˇistoupı´ k Jezˇ´ısˇovi
A Jeruzale´msˇtı´ za´konnı´ci a
farizeove´, rˇkouce:
2 Procˇ ucˇedlnı´ci tvoji pr
ˇ estupujı´ ustanovenı´ starsˇ´ıch? Nebo
neumy´vajı´ rukou svy´ch, kdyzˇ
majı´ jı´sti chle´b.
3 A on odpovı´daje, r
ˇ ekl jim:
Procˇ i vy prˇestupujete prˇika´zanı´
Bozˇ´ı pro ustanovenı´ sva´?
4 Nebo pr
ˇ ika´zal Bu˚h, rˇka: Cti
otce sve´ho i matku, a kdozˇ by
zlorˇecˇil otci neb materˇi, smrtı´ at’
umrˇe.
5 Ale vy pravı´te: Kdoz
ˇ by koli
rˇekl otci neb materˇi: Dar jest
to, cˇ´ımzˇ by tobeˇ ode mne pomozˇeno by´ti mohlo. A neuctil by
otce sve´ho neb materˇe sve´.
6 I zlehcˇili jste pr
ˇ ika´zanı´ Bozˇ´ı
pro sve´ ustanovenı´.
7 Pokrytci, dobr
ˇ e prorokoval o
va´s Izaia´sˇ, rˇka:
8 Pr
ˇ iblizˇuje se ke mneˇ lid tento
u´sty svy´mi, a rty mne ctı´, ale
srdce jejich daleko jest ode mne.
9 Ale nadarmot’ mne ctı´, ucˇ´ıce
ucˇenı´ prˇika´zanı´ lidsky´ch.
10 A svolav za
´ stup, rˇekl jim:
Slysˇte a rozumeˇjte.
11 Ne to, coz
ˇ vcha´zı´ v u´sta, posˇkvrnˇuje cˇloveˇka, ale cozˇ z u´st
pocha´zı´, tot’posˇkvrnˇuje cˇloveˇka.
12 Tehdy pr
ˇ istoupivsˇe ucˇedlnı´ci jeho, rˇekli mu: Vı´sˇ-li, zˇe farizeove´, slysˇevsˇe tu rˇecˇ, zhorsˇili
se?
13 A on odpovı´daje, r
ˇ ekl: Vsˇelike´ sˇtı´penı´, jehozˇ nesˇtı´pil Otec
mu˚j ten nebesky´, vykorˇeneˇno
bude.
14 Nechte jich, vu
˚ dcove´t’ jsou
slepı´ slepy´ch. Povede-lit’ pak
slepy´ slepe´ho, oba v ja´mu upadnou.
15 I odpove
ˇ deˇv Petr, rˇekl jemu:
Vylozˇ na´m to podobenstvı´.
16 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl: Jesˇteˇ i vy bez
rozumu jste?
17 Nerozumı´te-liz
ˇ , zˇe vsˇecko,
cozˇ v u´sta vcha´zı´, do brˇicha jde,
a vypousˇtı´ se ven?
18 Ale ktere
´ veˇci z u´st pocha´zejı´, z srdce jdou, a tyt’ posˇkvrnˇujı´ cˇloveˇka.
19 Z srdce zajiste
´ vycha´zejı´
zla´ mysˇlenı´, vrazˇdy, cizolozˇstva,
smilstva, kra´dezˇe, krˇiva´ sveˇdectvı´, rouha´nı´.
20 Tyt’ jsou ve
ˇ ci posˇkvrnˇujı´cı´ cˇloveˇka. Ale neumyty´ma
rukama jı´sti, tot’ neposˇkvrnˇuje
cˇloveˇka.
21 A vys
ˇ ed odtud Jezˇ´ısˇ, bral
se do krajin Tyrsky´ch a Sidonsky´ch.
22 A aj, z
ˇ ena Kananejska´ z
koncˇin teˇch vysˇedsˇi, volala, rˇku-
MATOUSˇ 16
ci jemu: Smiluj se nade mnou,
Pane, synu Davidu˚v. Dceru mou
hrozneˇ tra´pı´ d’a´belstvı´.
23 On pak neodpove
ˇ deˇl jı´ slova.
I prˇistoupivsˇe ucˇedlnı´ci jeho,
prosili ho, rˇkouce: Odbud’ ji, nebot’ vola´ za na´mi.
24 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl:
Nejsem posla´n nezˇ k ovcem zahynuly´m z domu Izraelske´ho.
25 Ale ona pr
ˇ istoupivsˇi, klaneˇla se jemu, rˇkuci: Pane, pomoz mi.
26 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl:
Nenı´ slusˇne´ vzı´ti chle´b deˇtem a
vrci sˇteˇnˇatu˚m.
27 A ona r
ˇ ekla: Takt’ jest, Pane.
A vsˇak sˇteˇnˇa´tka jedı´ drobty, kterˇ´ızˇ padajı´ z stolu˚ pa´nu˚ jejich.
28 Tedy odpovı´daje Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl
´ zˇeno, velika´ jest vı´ra tva´.
jı´: O
Stanizˇ se tobeˇ, jakzˇ chcesˇ. I
uzdravena jest dcera jejı´ v tu
hodinu.
29 A ods
ˇ ed odtud Jezˇ´ısˇ, sˇel k
morˇi Galilejske´mu, a vstoupiv
na horu, posadil se tam.
30 I pr
ˇ isˇli k neˇmu za´stupove´
mnozı´, majı´ce s sebou kulhave´,
slepe´, neˇme´, pola´mane´ a jine´
mnohe´. I kladli je k noha´m Jezˇ´ısˇovy´m, a on je uzdravoval,
31 Tak z
ˇ e se za´stupove´ divili,
vidouce, ano neˇmı´ mluvı´, pola´manı´ zdravı´ jsou, kulhavı´ chodı´,
slepı´ vidı´. I velebili Boha Izraelske´ho.
29
32 Jez
ˇ ´ısˇ pak svolav ucˇedlnı´ky
sve´, rˇekl: Lı´to mi za´stupu. Nebo
jizˇ trˇi dni trvajı´ se mnou, a nemajı´, co by jedli; a propustiti
jich lacˇny´ch nechci, aby nezhynuli na cesteˇ.
33 I r
ˇ kou mu ucˇedlnı´ci jeho:
Kde bychom vzali tolik chleba
na te´to pousˇti, abychom takovy´
za´stup nasytili?
34 I r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Kolik chlebu˚
ma´te?A oni rˇkou: Sedm, a ma´lo
rybicˇek.
35 I rozka
´ zal za´stupu˚m, aby se
posadili na zemi.
36 A vzav te
ˇ ch sedm chlebu˚ a
ty ryby, ucˇiniv dı´ky, la´mal a
dal ucˇedlnı´ku˚m svy´m, ucˇedlnı´ci
pak za´stupu.
37 I jedli vs
ˇ ickni a nasyceni
jsou. A sebrali, cozˇ zbylo drobtu˚,
sedm kosˇu˚ plny´ch.
38 Bylo pak te
ˇ ch, kterˇ´ızˇ jedli,
cˇtyrˇi tisı´ce muzˇu˚, kromeˇ zˇen a
deˇtı´.
39 A rozpustiv za
´ stupy, vstoupil na lodı´. I prˇisˇel do krajiny
Magdala.
KAPITOLA 16.
Pa´n znamenı´ zˇa´dostive´ zahanbiv, 6. od
ucˇenı´ jejich vystrˇ´ıhal. 13. Rozdı´lneˇ o neˇm
smy´sˇleno, 23. Petrovi domluveno, 24. a
prave´ na´sledova´nı´ Krista vysveˇtleno.
prˇistoupivsˇe farizeove´ a sa-
I duceove´, pokousˇejı´ce, prosili
ho, aby jim znamenı´ s nebe uka´zal.
30
MATOUSˇ 16
2 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl jim:
Kdyzˇ by´va´ vecˇer, rˇ´ıka´te: Jasno
bude, nebo se cˇervena´ nebe.
3 A ra
´ no: Dnes bude necˇas,
nebo se cˇervena´ zasmusˇile´ nebe.
Pokrytci, zpu˚sob zajiste´ nebe
rozsouditi umı´te, znamenı´ pak
cˇasu˚ teˇchto nemu˚zˇete?
4 Na
´ rod zly´ a cizolozˇny´ znamenı´ hleda´, ale znamenı´ jemu
nebude da´no, nezˇ toliko znamenı´ ono Jona´sˇe proroka. A
opustiv je, odsˇel.
5 A plavivs
ˇ e se ucˇedlnı´ci jeho
prˇes morˇe, zapomenuli vzı´ti
chleba.
6 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Hled’te a
varujte se kvasu farizejske´ho a
saducejske´ho.
7 Oni pak rozjı´mali mezi sebou, rˇkouce: Nevzali jsme chleba.
8 A znaje to Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Co
to rozjı´ma´te mezi sebou, o´ male´
vı´ry, zˇe jste chlebu˚ nevzali?
9 Jes
ˇ teˇ-lizˇ nerozumı´te, ani nepamatujete na teˇch peˇt chlebu˚
a na peˇt tisı´cu˚, a kolik jste kosˇu˚
nazbı´rali?
10 Ani na te
ˇ ch sedm chlebu˚, a
na cˇtyrˇi tisı´ce, a kolik jste kosˇu˚
nazbı´rali?
11 I kterakz
ˇ nerozumı´te, zˇe
ne o chlebu mluvil jsem va´m,
praveˇ, abyste se varovali kvasu
farizejske´ho a saducejske´ho?
12 Tedy srozume
ˇ li, zˇe nerˇekl,
aby se varovali od kvasu chleba,
ale od ucˇenı´ farizeu˚ a saduceu˚.
13 Pr
ˇ isˇed pak Jezˇ´ısˇ do krajin
Cesaree Filipovy, ota´zal se ucˇedlnı´ku˚ svy´ch, rˇka: Ky´m pravı´
lide´ by´ti mne, Syna cˇloveˇka?
14 A oni r
ˇ ekli: Neˇkterˇ´ı Janem
Krˇtitelem, jinı´ pak Elia´sˇem, jinı´
pak Jeremia´sˇem, aneb jednı´m z
proroku˚.
15 I dı´ jim: Vy pak ky
´ m mne
by´ti pravı´te?
16 I odpove
ˇ deˇv Sˇimon Petr,
rˇekl: Ty jsi Kristus, ten Syn
Boha zˇive´ho.
17 A odpovı´daje Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl mu:
Blahoslaveny´ jsi Sˇimone, synu
Jona´sˇu˚v; nebo teˇlo a krev nezjevilo tobeˇ, ale Otec mu˚j, ktery´zˇ
jest v nebesı´ch.
18 I ja
´ t’ pravı´m tobeˇ, zˇe jsi ty
Petr, a na te´t’ ska´le vzdeˇla´m cı´rkev svou, a bra´ny pekelne´ neprˇemohou jı´.
19 A tobe
ˇ da´m klı´cˇe kra´lovstvı´
nebeske´ho. A cozˇ bys koli sva´zal na zemi, budet’ sva´za´no i na
nebi; a cozˇ bys koli rozva´zal na
zemi, budet’rozva´za´no i na nebi.
20 Tedy pr
ˇ ika´zal ucˇedlnı´ku˚m
svy´m, aby zˇa´dne´mu nepravili,
zˇe by on byl ten Jezˇ´ısˇ Kristus.
21 A od te
´ chvı´le pocˇal Jezˇ´ısˇ
oznamovati ucˇedlnı´ku˚m svy´m,
zˇe musı´ jı´ti do Jeruzale´ma, a
mnoho trpeˇti od starsˇ´ıch a prˇednı´ch kneˇzˇ´ı a od za´konnı´ku˚, a za-
MATOUSˇ 17
bit by´ti, a trˇetı´ho dne z mrtvy´ch
vsta´ti.
22 I odved ho Petr, pocˇal mu
prˇimlouvati, rˇka: Odstup to od
tebe, Pane, nikoli nestanese
tobeˇ toho.
23 Ktery
´ zˇto obra´tiv se, rˇekl Petrovi: Jdi za mnou, satane, ku
pohorsˇenı´ jsi mi; nebo necha´pa´sˇ
teˇch veˇcı´, ktere´zˇ jsou Bozˇ´ı, ale
ktere´zˇ jsou lidske´.
24 Tedy r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ ucˇedlnı´ku˚m
svy´m: Chce-li kdo za mnou prˇijı´ti, zaprˇizˇ sebe sa´m, a vezmi
krˇ´ızˇ svu˚j, a na´sledujzˇ mne.
25 Nebo kdoz
ˇ by chteˇl dusˇi svou
zachovati, ztratı´t’ji; kdozˇ by pak
ztratil dusˇi svou pro mne, naleznet’ ji.
26 Nebo co jest platno cˇlove
ˇ ku,
by vsˇecken sveˇt zı´skal, sve´ pak
dusˇi usˇkodil? Aneb kterou da´
cˇloveˇk odmeˇnu za dusˇi svou?
27 Syn zajiste
´ cˇloveˇka prˇijde
v sla´veˇ Otce sve´ho s andeˇly
svy´mi, a tehda´zˇ odplatı´ jednomu kazˇde´mu podle´ skutku˚
jeho.
28 Amen pravı´m va
´ m: Jsou neˇkterˇ´ı z stojı´cı´ch tuto, kterˇ´ızˇ neokusı´ smrti, azˇ i uzrˇ´ı Syna cˇloveˇka, prˇicha´zejı´cı´ho v kra´lovstvı´ sve´m.
KAPITOLA 17.
Kristus Pa´n se promeˇnil, 14. na´meˇsicˇnı´ka
uzdravil, 22. smrt svou prˇedpoveˇdeˇl, 27. a
plat za sebe i za Petra da´ti rozka´zal.
31
po sˇesti dnech pojal Jezˇ´ısˇ
A Petra a Jakuba a Jana bra-
tra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromı´,
2 A prome
ˇ nil se prˇed nimi.
I zastkveˇla se tva´rˇ jeho jako
slunce, roucho pak jeho ucˇineˇno
bı´le´ jako sveˇtlo.
3 A aj, uka
´ zali se jim Mojzˇ´ısˇ a
Elia´sˇ, rozmlouvajı´cı´ s nı´m.
4 A odpove
ˇ deˇv Petr, rˇekl Jezˇ´ısˇovi: Pane, dobre´ jest na´m tuto
by´ti. Chcesˇ-li, udeˇla´me tuto trˇi
sta´nky, tobeˇ jeden a Mojzˇ´ısˇovi
jeden a Elia´sˇovi jeden.
5 Kdyz
ˇ pak on jesˇteˇ mluvil, aj,
oblak sveˇtly´ zastı´nil je. A aj,
hlas z toho oblaku rˇkoucı´: Tentot’ jest ten mu˚j mily´ Syn, v
neˇmzˇ mi se dobrˇe zalı´bilo, toho
poslouchejte.
6 To uslys
ˇ avsˇe ucˇedlnı´ci, padli
na tva´rˇi sve´ a ba´li se velmi.
7 A pr
ˇ istoupiv Jezˇ´ısˇ, dotekl se
jich, rˇka: Vstanˇte a nebojte se.
8 Pozdvihs
ˇ e pak ocˇ´ı svy´ch, zˇa´dne´ho nevideˇli, nezˇ same´ho Jezˇ´ısˇe.
9 Kdyz
ˇ pak sstupovali s te´
hory, prˇika´zal jim Jezˇ´ısˇ, rˇka:
Zˇa´dne´mu nepravte tohoto videˇnı´, dokudzˇ by Syn cˇloveˇka nevstal z mrtvy´ch.
10 I ota
´ zali se ho ucˇedlnı´ci jeho,
rˇkouce: Cozˇ to pak za´konnı´ci
pravı´, zˇe ma´ Elia´sˇ prve´ prˇijı´ti?
11 Jez
ˇ ´ısˇ pak odpovı´daje, rˇekl
32
MATOUSˇ 18
jim: Elia´sˇ zajiste´ prˇijde prve´, a
napravı´ vsˇecky veˇci.
12 Ale pravı´m va
´ m, zˇe Elia´sˇ jizˇ
prˇisˇel, a vsˇak nepoznali ho, ale
ucˇinili mu, cozˇ chteˇli. Takt’ i Syn
cˇloveˇka trpeˇti bude od nich.
13 Tedy srozume
ˇ li ucˇedlnı´ci, zˇe
jim to pravil o Janovi Krˇtiteli.
14 A kdyz
ˇ prˇisˇli k za´stupu, prˇistoupil k neˇmu cˇloveˇk, a poklekl
prˇed nı´m na kolena,
15 A r
ˇ ekl: Pane, smiluj se nad
synem my´m, nebo na´meˇsicˇnı´k
jest, a teˇzˇce se tra´pı´. Cˇasto zajiste´ pada´ do ohneˇ a cˇastokra´t
do vody.
16 I pr
ˇ ivedl jsem ho ucˇedlnı´ku˚m tvy´m, ale nemohli ho uzdraviti.
17 Odpovı´daje pak Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl:
´ na´rode neveˇrny´ a prˇevra´ceny´,
O
dokud budu s va´mi? Dokudzˇ va´s
sna´sˇeti budu? Prˇived’te mi jej
sem.
18 I pr
ˇ imluvil tomu d’a´belstvı´
Jezˇ´ısˇ. I vysˇlo od neˇho; a uzdraven jest ten mla´denec v tu hodinu.
19 Tedy pr
ˇ istoupivsˇe ucˇedlnı´ci
k Jezˇ´ısˇovi soukromı´, rˇekli: Procˇ
jsme my ho nemohli vyvrci?
20 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Pro neveˇru svou. Amen zajiste´ pravı´m
va´m: Budete-li mı´ti vı´ru jako
zrno horcˇicˇne´, dı´te horˇe te´to:
Prˇejdi odsud tam, i prˇejde, a nebudet’ va´m nic nemozˇne´ho.
21 Toto pak pokolenı´ nevycha´zı´, jedine´ skrze modlitbu a
pu˚st.
22 A kdyz
ˇ byli v Galilei, rˇekl
jim Jezˇ´ısˇ: Syn cˇloveˇka bude vyda´n v ruce lidske´,
23 A zamordujı´t’ jej, ale tr
ˇ etı´ho
dne z mrtvy´ch vstane. I zarmoutili se na´ramneˇ.
24 A kdyz
ˇ prˇisˇli do Kafarnaum,
prˇistoupili ku Petrovi ti, kterˇ´ızˇ
plat vybı´rali, a rˇekli: Cozˇ mistr
va´sˇ neda´va´ platu?
25 A on r
ˇ ekl: Da´va´. A kdyzˇ prˇisˇel domu˚, prˇedsˇel jej Jezˇ´ısˇ, rˇka:
Co se tobeˇ zda´, Sˇimone? Kra´love´
zemsˇtı´ od ktery´ch berou danˇ
aneb plat? Od synu˚-li svy´ch, cˇili
od cizı´ch?
26 Dı´ jemu Petr: Od cizı´ch. I
rˇekl mu Jezˇ´ısˇ: Tedy synove´ jsou
svobodnı´.
27 Ale abychom jich nepohorsˇili, jda k morˇi, vrz udici, a
tu rybu, ktera´zˇ nejprve´ uva´zne,
vezmi, a otevra u´sta jejı´, naleznesˇ grosˇ. Ten vezma, dej jim za
mne i za sebe.
KAPITOLA 18.
Ucˇ´ı pokorˇe Pa´n, 10. vystrˇ´ıha´ od pohorsˇenı´,
15. rˇa´d ka´zneˇ ukazuje, 21. kajı´cı´m odpousˇteˇti velı´, 23. cozˇ i prˇ´ıkladem peˇkny´m vysveˇtluje.
ten cˇas prˇistoupili ucˇedlnı´ci
V k Jezˇ´ısˇovi, rˇkouce: Kdo pak
jest nejveˇtsˇ´ı v kra´lovstvı´ nebeske´m?
MATOUSˇ 18
2 A zavolav Jez
ˇ ´ısˇ pachola´tka,
postavil je u prostrˇed nich,
3A r
ˇ ekl: Amen pravı´m va´m:
Neobra´tı´te-li se a nebudete-li
jako pachola´tka, nikoli nevejdete do kra´lovstvı´ nebeske´ho.
4 Protoz
ˇ kdozˇ by se koli ponı´zˇil
jako pachola´tko toto, tent’ jest
nejveˇtsˇ´ı v kra´lovstvı´ nebeske´m.
5 A kdoz
ˇ by koli prˇijal pachola´tko takove´ ve jme´nu me´m,
mnet’ prˇijı´ma´.
6 Kdo by pak pohors
ˇ il jednoho
z malicˇky´ch teˇchto veˇrˇ´ıcı´ch ve
mne, le´pe by jemu bylo, aby zaveˇsˇen byl zˇernov oslicˇ´ı na hrdlo
jeho, a pohrˇ´ızˇen byl do hlubokosti morˇske´.
7 Be
ˇ da sveˇtu pro pohorsˇenı´.
Acˇkoli musı´ by´ti, aby prˇicha´zela
pohorsˇenı´, ale vsˇak beˇda cˇloveˇku, skrze neˇhozˇ prˇicha´zı´ pohorsˇenı´.
8 Protoz
ˇ jestlizˇe ruka tva´ aneb
noha tva´ pohorsˇuje teˇ, utnizˇ ji a
vrz od sebe. Le´pe jest tobeˇ do zˇivota vjı´ti kulhave´mu aneb bezruke´mu, nezˇli dveˇ ruce aneb dveˇ
noze majı´cı´mu uvrzˇenu by´ti do
ohneˇ veˇcˇne´ho.
9 A pakli oko tve
´ pohorsˇuje
tebe, vylup je a vrz od sebe. Le´pe
jest tobeˇ jednooke´mu do zˇivota
vjı´ti, nezˇli obeˇ ocˇi majı´cı´mu uvrzˇenu by´ti do pekelne´ho ohneˇ.
10 Viztez
ˇ , abyste nepotupovali
zˇa´dne´ho z malicˇky´ch teˇchto. Nebot’ pravı´m va´m, zˇe andeˇle´ je-
33
jich v nebesı´ch vzˇdycky hledı´ na
tva´rˇ Otce me´ho, ktery´zˇ v nebesı´ch jest.
11 Pr
ˇ isˇel zajiste´ Syn cˇloveˇka,
aby spasil to, cozˇ bylo zahynulo.
12 Co se va
´ m zda´? Kdyby neˇktery´ cˇloveˇk meˇl sto ovec, a
zbloudila by jedna z nich, zdalizˇ
nenecha´ teˇch devadesa´ti devı´ti,
a jda na hory, nehleda´ te´ pobloudile´?
13 A nahodı´-lit’ mu se nalezti ji,
amen pravı´m va´m, zˇe se raduje
nad nı´ vı´ce, nezˇ nad teˇmi devadesa´ti devı´ti nepobloudily´mi.
14 Takt’ nenı´ vu
˚ le Otce vasˇeho,
ktery´zˇ jest v nebesı´ch, aby zhynul jeden z malicˇky´ch teˇchto.
15 Zhr
ˇ esˇil-li by pak proti tobeˇ
bratr tvu˚j, jdi a potresci ho mezi
sebou a jı´m samy´m. Uposlechl-li by tebe, zı´skal jsi bratra
sve´ho.
16 Jestliz
ˇ e by pak neuposlechl,
prˇijmi k sobeˇ jesˇteˇ jednoho aneb
dva, aby v u´stech dvou neb trˇ´ı
sveˇdku˚ sta´lo kazˇde´ slovo.
17 Paklit’ by jich neuposlechl,
poveˇz cı´rkvi. Jestlizˇe pak i cı´rkve neuposlechne, budizˇ tobeˇ
jako pohan a publika´n.
18 Amen pravı´m va
´ m: Cozˇkoli
svı´zˇete na zemi, budet’ sva´za´no
i na nebi; a cozˇkoli rozvı´zˇete na
zemi, budet’rozva´za´no i na nebi.
19 Ope
ˇ t pravı´m va´m: Jestlizˇe
by dva z va´s svolili se na zemi o
vsˇelikou veˇc, za kterouzˇ by koli
34
MATOUSˇ 19
prosili, stanet’ se jim od Otce
me´ho nebeske´ho.
20 Nebo kdez
ˇ koli shroma´zˇdı´ se
dva neb trˇi ve jme´nu me´m, tut’
jsem ja´ u prostrˇed nich.
21 Tedy pr
ˇ istoupiv k neˇmu
Petr, rˇekl: Pane, kolikra´t zhrˇesˇ´ı
proti mneˇ bratr mu˚j, a odpustı´m
jemu? Do sedmi-likra´t?
22 I dı´ mu Jez
ˇ ´ısˇ: Nepravı´m tobeˇ
azˇ do sedmikra´t, ale azˇ do sedmdesa´tikra´t sedmkra´t.
23 A protoz
ˇ podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku kra´li,
ktery´zˇ chteˇl pocˇet kla´sti s sluzˇebnı´ky svy´mi.
24 A kdyz
ˇ pocˇal kla´sti, poda´n
mu jeden, ktery´zˇ byl dluzˇen deset tisı´cu˚ hrˇiven.
25 A kdyz
ˇ nemeˇl cˇ´ım zaplatiti,
ka´zal jej pa´n jeho prodati, i zˇenu
jeho i deˇti i vsˇecko, cozˇ meˇl, a
zaplatiti.
26 Tedy padna sluz
ˇ ebnı´k ten,
klaneˇl se jemu, rˇka: Pane, poshoveˇj mi, a vsˇecko zaplatı´m
tobeˇ.
27 I slitovav se pa
´ n nad sluzˇebnı´kem tı´m, propustil ho a dluh
jemu odpustil.
28 Vys
ˇ ed pak sluzˇebnı´k ten, nalezl jednoho z spolusluzˇebnı´ku˚
svy´ch, ktery´zˇ mu byl dluzˇen sto
peneˇz, a chopiv se ho, hrdloval
se s nı´m, rˇka: Zaplat’mi, cos dluzˇen.
29 Tedy padna spolusluz
ˇ ebnı´k
ten k noha´m jeho, prosil ho, rˇka:
Poshoveˇj mi, a vsˇecko zaplatı´m
tobeˇ.
30 On pak nechte
ˇ l, ale odsˇed,
dal jej do zˇala´rˇe, dokudzˇ by nezaplatil dluhu.
31 Vidouce pak spolusluz
ˇ ebnı´ci
jeho, co se da´lo, zarmoutili se
velmi; a sˇedsˇe, poveˇdeˇli pa´nu
sve´mu vsˇecko, co se bylo stalo.
32 Tehdy povolav ho pa
´ n jeho,
dı´ mu: Sluzˇebnı´cˇe zly´, vsˇecken
ten dluh odpustil jsem tobeˇ,
nebs mne prosil.
33 Zdaliz
ˇ i ty nemeˇl se smilovati nad spolusluzˇebnı´kem
svy´m, jako i ja´ smiloval jsem se
nad tebou?
34 I rozhne
ˇ vav se pa´n jeho, dal
jej katu˚m, dokudzˇ by nezaplatil
vsˇeho, cozˇ mu byl dluzˇen.
35 Takt’ i Otec mu
˚ j nebesky´
ucˇinı´ va´m, jestlizˇe neodpustı´te
jeden kazˇdy´ bratru sve´mu z
srdcı´ svy´ch provineˇnı´ jejich.
KAPITOLA 19.
Slusˇ´ı-li manzˇelku propustiti? 12. O panicı´ch 13. a dı´tka´ch; 16. o ota´zce mla´dence
bohate´ho, 27. a odplateˇ zˇivota veˇcˇne´ho.
stalo se, kdyzˇ dokonal Jezˇ´ısˇ
I rˇecˇi tyto, bral se z Galilee,
a prˇisˇel do koncˇin Judsky´ch za
Jorda´n.
2Is
ˇ li za nı´m za´stupove´ mnozı´,
a uzdravil je tam.
3 I pr
ˇ istoupili k neˇmu farizeove´, pokousˇejı´ce ho a rˇkouce
jemu: Slusˇ´ı-li cˇloveˇku propustiti
MATOUSˇ 19
manzˇelku svou z ktere´koli prˇ´ıcˇiny?
4 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl jim:
Cozˇ jste necˇtli, zˇe ten, ktery´zˇ
stvorˇil s pocˇa´tku, muzˇe a zˇenu
ucˇinil je?
5A r
ˇ ekl: Protozˇ opustı´ cˇloveˇk
otce i matku, a prˇipojı´ se k manzˇelce sve´, i budou dva jedno teˇlo.
6 A tak jiz
ˇ nejsou dva, ale jedno
teˇlo. A protozˇ, cozˇ Bu˚h spojil,
cˇloveˇk nerozlucˇuj.
ˇ ekli jemu: Procˇezˇ tedy Moj7R
zˇ´ısˇ rozka´zal da´ti lı´stek rozloucˇenı´, a propustiti ji?
8 Dı´ jim: Mojz
ˇ ´ısˇ pro tvrdost
srdce vasˇeho dopustil va´m propousˇteˇti manzˇelky vasˇe, ale s
pocˇa´tku nebylo tak.
9 Protoz
ˇ pravı´m va´m: Zˇe kdozˇkoli propustil by manzˇelku
svou, (lecˇ pro smilstvı´), a jinou
pojme, cizolozˇ´ı, i kdozˇ propusˇteˇnou pojme, cizolozˇ´ı.
ˇ ekli jemu ucˇedlnı´ci jeho:
10 R
Poneˇvadzˇ jest takova´ prˇe s manzˇelkou, nenı´ dobre´ zˇeniti se.
11 On pak r
ˇ ekl jim: Ne vsˇicknit’
cha´pajı´ slova toho, ale ti, jimzˇ
jest da´no.
12 Jsout’ zajiste
´ panicove´, kterˇ´ızˇ se tak z zˇivota matky zrodili; a jsout’ panicove´, kterˇ´ızˇ ucˇineˇni jsou od lidı´; a jsout’ panicove´, kterˇ´ızˇ se sami v panictvı´
oddali pro kra´lovstvı´ nebeske´.
Kdo mu˚zˇe pochopiti, pochop.
35
13 Tehdy pr
ˇ ineseny jsou k neˇmu dı´tky, aby na neˇ ruce vzkla´dal a modlil se. Ucˇedlnı´ci pak
prˇimlouvali jim.
14 Ale Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl: Nechte dı´tek a nebranˇte jim jı´ti ke mneˇ;
nebo takovy´cht’ jest kra´lovstvı´
nebeske´.
15 A po vzkla
´ da´nı´ na neˇ rukou
odebral se odtud.
16 A aj, jeden pr
ˇ istoupiv, rˇekl
jemu: Mistrˇe dobry´, co dobre´ho
budu cˇiniti, abych meˇl zˇivot
veˇcˇny´?
17 Ale on r
ˇ ekl jemu: Co mne
nazy´va´sˇ dobry´m? Zˇa´dny´ nenı´
dobry´, nezˇ jediny´, totizˇ Bu˚h.
Chcesˇ-li pak vjı´ti do zˇivota,
ostrˇ´ıhej prˇika´zanı´.
18 Dı´ jemu: Ktery
´ ch? Jezˇ´ısˇ
pak rˇekl: Nezabijesˇ, nezcizolozˇ´ısˇ, nepokradesˇ, nepromluvı´sˇ
krˇive´ho sveˇdectvı´.
19 Cti otce sve
´ ho i matku, a milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho jako
sebe same´ho.
20 Dı´ jemu mla
´ denec: Vsˇeho
toho ostrˇ´ıhal jsem od sve´ mladosti. Cˇehozˇ mi se jesˇteˇ nedosta´va´?
ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Chcesˇ-li do21 R
konaly´m by´ti, jdizˇ a prodej statek svu˚j, a rozdej chudy´m, a budesˇ mı´ti poklad v nebi, a pod’,
na´sleduj mne.
22 Uslys
ˇ ev pak mla´denec tu
rˇecˇ, odsˇel, smuten jsa; nebo meˇl
statku mnoho.
MATOUSˇ 20
36
23 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl ucˇedlnı´ku˚m
svy´m: Amen pravı´m va´m, zˇe bohaty´ nesnadneˇ vejde do kra´lovstvı´ nebeske´ho.
24 A ope
ˇ t pravı´m va´m: Sna´zet’
jest velbloudu skrze usˇi jehly
projı´ti, nezˇli bohate´mu vjı´ti do
kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
25 A uslys
ˇ avsˇe to ucˇedlnı´ci
jeho, uzˇasli se velmi, rˇkouce: I
kdozˇ tedy mu˚zˇe spasen by´ti?
26 Pohlede
ˇ v pak Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
U lidı´t’ jest to nemozˇne´, ale u
Boha vsˇecko jest mozˇne´.
27 Tehdy odpove
ˇ deˇv Petr, rˇekl
mu: Aj, my opustili jsme vsˇecky
veˇci, a sˇli jsme za tebou. Cozˇ pak
na´m bude?
28 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Amen
pravı´m va´m, zˇe vy, kterˇ´ızˇ jste
na´sledovali mne, v druhe´m narozenı´, kdyzˇ se posadı´ Syn cˇloveˇka na tru˚nu velebnosti sve´,
sednete i vy na dvana´cti tru˚nı´ch, soudı´ce dvana´ctero pokolenı´ Izraelske´.
29 A kaz
ˇ dy´, kdozˇ opustil by
domy, neb bratry, neb sestry,
neb otce, neb matku, neb manzˇelku, neb dı´tky, neb pole pro
jme´no me´, stokra´t vı´ce vezme,
a zˇivot veˇcˇny´ deˇdicˇneˇ obdrzˇ´ı.
30 Mnozı´ pak prvnı´ budou poslednı´, a poslednı´ prvnı´.
KAPITOLA 20.
Podobenstvı´ vinice. 17. Kristus svou smrt
prˇedpoveˇdeˇl. 20. Matku synu˚ Zebedeovy´ch
spokojil, 29. a dva slepe´ uzdravil.
ebo podobno jest kra´lov-
N stvı´ nebeske´ cˇloveˇku hos-
poda´rˇi, ktery´zˇ vysˇel na u´sviteˇ,
aby najal deˇlnı´ky na vinici svou.
2 Smluviv pak s de
ˇ lnı´ky z penı´ze dennı´ho, odeslal je na vinici svou.
3 A vys
ˇ ed okolo hodiny trˇetı´,
uzrˇel jine´, ani stojı´ na trhu zaha´lejı´ce.
4 I te
ˇ m rˇekl: Jdeˇtezˇ i vy na vinici, a co bude spravedlive´ho,
da´m va´m.
5 A oni s
ˇ li. Opeˇt vysˇed prˇi sˇeste´
a deva´te´ hodineˇ, ucˇinil te´zˇ.
6 Pr
ˇ i jedena´cte´ pak hodineˇ vysˇed, nalezl jine´, ani stojı´ zaha´lejı´ce. I rˇekl jim: Procˇezˇ tu stojı´te,
cely´ den zaha´lejı´ce?
ˇ kou jemu: Nebo nizˇa´dny´
7R
na´s nenajal. Dı´ jim: Jdeˇtezˇ i vy
na vinici, a cozˇ by bylo spravedlive´ho, vezmete.
8 Vecˇer pak r
ˇ ekl pa´n vinice sˇafa´rˇi sve´mu: Zavolej deˇlnı´ku˚ a
zaplat’ jim, pocˇna od poslednı´ch
azˇ do prvnı´ch.
9 A pr
ˇ isˇedsˇe ti prˇi jedena´cte´
hodineˇ najatı´, vzali jeden kazˇdy´
po penı´zi.
10 Pr
ˇ isˇedsˇe pak prvnı´, domnı´vali se, zˇe vı´ce vezmou, ale vzali
i oni jeden kazˇdy´ po penı´zi.
11 A vzavs
ˇ e, reptali proti hospoda´rˇi,
ˇ kouce: Tito poslednı´ jednu
12 R
hodinu deˇlali, a rovne´ jsi je na´m
MATOUSˇ 20
ucˇinil, kterˇ´ızˇ jsme nesli brˇ´ımeˇ
dne i horko.
13 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl jednomu z nich: Prˇ´ıteli, necˇinı´m
tobeˇ krˇivdy. Zdalizˇ jsi z penı´ze
nesmluvil se mnou?
14 Vezmiz
ˇ , cozˇ tve´ho jest, a jdi
prˇedce, ja´ pak chci tomuto poslednı´mu da´ti jako i tobeˇ.
15 Zdaliz
ˇ mi neslusˇ´ı v me´m ucˇiniti, cozˇ chci? Cˇili oko tve´ nesˇlechetne´ jest, zˇe ja´ dobry´ jsem?
16 Takt’ budou poslednı´ prvnı´,
a prvnı´ poslednı´; nebo mnoho
jest povolany´ch, ale ma´lo vyvoleny´ch.
17 A vstupuje Jez
ˇ ´ısˇ do Jeruzale´ma, pojal dvana´cte ucˇedlnı´ku˚
soukromı´ na cesteˇ. I rˇekl jim:
18 Aj, vstupujeme do Jeruzale´ma, a Syn cˇloveˇka vyda´n bude
prˇednı´m kneˇzˇ´ım a za´konnı´ku˚m,
a odsoudı´ ho na smrt.
19 A vydadı´t’ jej pohanu
˚ m ku
posmı´va´nı´ a k zbicˇova´nı´ a ukrˇizˇova´nı´, ale trˇetı´ho dne z mrtvy´ch vstane.
20 Tehdy pr
ˇ istoupila k neˇmu
matka synu˚ Zebedeovy´ch s syny
svy´mi, klaneˇjici se a proseci
neˇco od neˇho.
21 Ktery
´ zˇ rˇekl jı´: Co chcesˇ?
ˇ ekla jemu: Rci, at’ tito dva syR
nove´ moji sedajı´, jeden po pravici tve´ a druhy´ po levici, v kra´lovstvı´ tve´m.
22 Odpovı´daje pak Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl:
Nevı´te, zacˇ prosı´te. Mu˚zˇete-li
37
pı´ti kalich, ktery´zˇ ja´ pı´ti budu,
a krˇtem, jı´mzˇ ja´ se krˇtı´m, krˇteˇni
ˇ ekli jemu: Mu˚zˇeme.
by´ti? R
23 Dı´ jim: Kalich zajiste
´ mu˚j
pı´ti budete, a krˇtem, jı´mzˇ ja´ se
krˇtı´m, pokrˇteˇni budete, ale sedeˇti po pravici me´ a po levici me´,
nenı´t’ me´ da´ti, ale teˇm, ktery´mzˇ
prˇipraveno jest od Otce me´ho.
24 A uslys
ˇ avsˇe to deset jiny´ch,
rozhneˇvali se na ty dva bratry.
25 Ale Jez
ˇ ´ısˇ svolav je, rˇekl:
Vı´te, zˇe knı´zˇata na´rodu˚ panujı´
nad nimi, a kterˇ´ızˇ velicı´ jsou,
moci uzˇ´ıvajı´ nad nimi.
26 Ale ne tak bude mezi va
´ mi.
Ny´brzˇ kdozˇkoli chteˇl by mezi
va´mi by´ti veliky´m, budizˇ sluzˇebnı´k va´sˇ.
27 A kdoz
ˇ by koli mezi va´mi
chteˇl by´ti prˇednı´, budizˇ va´sˇ sluzˇebnı´k;
28 Jako i Syn cˇlove
ˇ ka neprˇisˇel,
aby jemu slouzˇeno bylo, ale aby
on slouzˇil, a aby dal zˇivot svu˚j
mzdu na vykoupenı´ za mnohe´.
29 A kdyz
ˇ vycha´zeli z Jericho,
sˇel za nı´m za´stup veliky´.
30 A aj, dva slepı´ sedı´cı´ u cesty,
uslysˇavsˇe, zˇe by Jezˇ´ısˇ tudy sˇel,
zvolali, rˇkouce: Smiluj se nad
na´mi, Pane, synu Davidu˚v.
31 Za
´ stup pak prˇimlouval jim,
aby mlcˇeli. Oni pak vı´ce volali, rˇkouce: Smiluj se nad na´mi,
Pane, synu Davidu˚v.
32 I zastaviv se Jez
ˇ ´ısˇ, zavolal
MATOUSˇ 21
38
jich, a rˇekl: Co chcete, abych
va´m ucˇinil?
ˇ kou jemu: Pane, at’ se ote33 R
vrou ocˇi nasˇe.
34 I slitovav se nad nimi Jez
ˇ ´ısˇ,
dotekl se ocˇ´ı jejich, a hned prohle´dly ocˇi jejich. I sˇli za nı´m.
KAPITOLA 21.
Jı´zda Pa´neˇ na oslı´cˇku, 12. skutkove´ v
chra´meˇ. 19. Fı´k ususˇen; 23. s prˇednı´mi
kneˇzˇ´ımi nesna´z. 28. Podobenstvı´ na neˇ
mluvena´.
kdyzˇ se prˇiblı´zˇili k Jeruza-
A le´mu, a prˇisˇli do Betfage k
horˇe Olivetske´, tedy Jezˇ´ısˇ poslal
dva ucˇedlnı´ky sve´,
ˇ ka jim: Jdeˇtezˇ do meˇstecˇka,
2R
ktere´zˇ proti va´m jest, a hned
naleznete oslici prˇiva´zanou a
osla´tko s nı´. Odveˇzˇtezˇ je a prˇived’te ke mneˇ.
3A r
ˇ ekl-lit’ by kdo co va´m,
rcete, zˇe Pa´n jich potrˇebuje, a
hnedt’ propustı´ je.
4 Toto se pak vs
ˇ ecko stalo, aby
se naplnilo poveˇdeˇnı´ skrze proroka, rˇkoucı´ho:
5 Pove
ˇ zte dcerˇi Sionske´: Aj,
kra´l tvu˚j be´rˇe se tobeˇ tichy´, a
sedeˇ na oslici, a na osla´tku te´
jhu podrobene´.
6 I jdouce ucˇedlnı´ci, a ucˇinivs
ˇe
tak, jakzˇ jim byl prˇika´zal Jezˇ´ısˇ,
7 Pr
ˇ ivedli oslici i osla´tko, a vlozˇili na neˇ roucha sva´, a jej na
vrchu na neˇ posadili.
8 Mnohy
´ pak za´stup stlali roucha sva´ na cesteˇ, jinı´ pak ratolesti z stromu˚ sekali, a metali
na cestu.
9 A za
´ stupove´, kterˇ´ızˇ s prˇedu
i s zadu sˇli, volali, rˇkouce: Hosanna synu Davidovu. Pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jme´nu
Pa´neˇ. Hosanna na vy´sostech.
10 A kdyz
ˇ vjel do Jeruzale´ma, zbourˇilo se vsˇecko meˇsto,
rˇkouce: I kdo jest tento?
11 Za
´ stupove´ pak pravili: Toto
jest ten Jezˇ´ısˇ, prorok z Nazare´ta
Galilejske´ho.
12 I vs
ˇ el Jezˇ´ısˇ do chra´mu Bozˇ´ıho, a vymı´tal vsˇecky proda´vajı´cı´ a kupujı´cı´ v chra´meˇ, a stoly
peneˇzomeˇncu˚ a stolice proda´vajı´cı´ch holubice prˇevracel,
13 A r
ˇ ekl jim: Psa´not’ jest: Du˚m
mu˚j du˚m modlitby slouti bude,
ale vy ucˇinili jste jej pelesˇ´ı lotrovskou.
14 I pr
ˇ istoupili k neˇmu slepı´ a
kulhavı´ v chra´meˇ, a uzdravil je.
15 Vidouce pak pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a
za´konnı´ci divy, ktere´zˇ cˇinil, a
dı´tky, any volajı´ v chra´meˇ a
pravı´: Hosanna synu Davidovu,
rozhneˇvali se.
16 A r
ˇ ekli jemu: Slysˇ´ısˇ-lizˇ, co
tito pravı´? Jezˇ´ısˇ pak rˇekl jim:
I ovsˇem. Nikda´-lizˇ jste necˇtli,
zˇe z u´st nemluvnˇa´tek a teˇch,
kterˇ´ızˇ prsı´ pozˇ´ıvajı´, dokonal jsi
chva´lu?
MATOUSˇ 21
17 A opustiv je, s
ˇ el ven z meˇsta
do Betany, a tu zu˚stal.
18 Ra
´ no pak navracuje se do
meˇsta, zlacˇneˇl.
19 A vida jeden fı´kovy
´ strom
podle´ cesty, sˇel k neˇmu, a nic na
neˇm nenalezl, nezˇ lı´stı´ toliko. I
dı´ jemu: Nikdy vı´ce nerod’ se z
tebe ovoce na veˇky. I uschl fı´k
ten pojednou.
20 A vidouce to ucˇedlnı´ci, divili
se, rˇkouce: Kterak hned usechl
fı´k ten!
21 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Amen pravı´m va´m: Budete-li
mı´ti vı´ru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fı´kove´mu
stromu ucˇinı´te, ale kdybyste i
te´to horˇe rˇekli: Zdvihni se a vrz
sebou do morˇe, stanet’ se.
22 A vs
ˇ ecko, zacˇ byste koli prosili na modlitbeˇ, veˇrˇ´ıce, vezmete.
23 A kdyz
ˇ prˇisˇel do chra´mu,
prˇistoupili k neˇmu prˇednı´ kneˇzˇ´ı
a starsˇ´ı lidu, kdyzˇ ucˇil, rˇkouce:
Jakou mocı´ tyto veˇci cˇinı´sˇ? A
kdo tobeˇ tu moc dal?
24 Odpovı´daje pak Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl
jim: Otı´zˇit’ se i ja´ va´s na jednu
veˇc, kterouzˇ povı´te-li mi, i ja´
va´m povı´m, jakou mocı´ tyto veˇci
cˇinı´m?
25 Kr
ˇ est Janu˚v odkud byl? S
nebe-li, cˇili z lidı´? A oni rozvazˇovali mezi sebou, rˇkouce: Dı´me-li s nebe, dı´t’ na´m: Procˇ jste pak
neveˇrˇili jemu?
39
26 Pakli dı´me: Z lidı´, bojı´me
se za´stupu. Nebo vsˇickni majı´
Jana za proroka.
27 I odpovı´dajı´ce Jez
ˇ ´ısˇovi, rˇekˇ ekl jim i on: Anizˇ
li: Nevı´me. R
ja´ va´m povı´m, jakou mocı´ tyto
veˇci cˇinı´m.
28 Ale co se va
´ m zda´? Cˇloveˇk
jeden meˇl dva syny. A prˇistoupiv k prvnı´mu, rˇekl: Synu, jdi
na vinici mou dnes, a deˇlej.
29 Ale on odpove
ˇ deˇv, rˇekl: Nechci. A potom usmysliv sobeˇ,
sˇel.
30 I pr
ˇ istoupiv k druhe´mu, rˇekl
te´zˇ. A on odpoveˇdeˇv, rˇekl: Jdu,
pane. Ale nesˇel.
31 Ktery
´ z teˇch dvou naplnil
ˇ ekli jemu: Ten
vu˚li otcovu? R
prvnı´. Dı´ jim Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m va´m, zˇe publika´ni a neveˇstky prˇedcha´zejı´ va´s do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
32 Nebo pr
ˇ isˇel k va´m Jan cestou spravedlnosti, a neveˇrˇili jste
mu, ale publika´ni a neveˇstky
uveˇrˇili jemu. Vy pak videˇvsˇe to,
anizˇ jste potom usmyslili sobeˇ,
abyste veˇrˇili jemu.
33 Jine
´ podobenstvı´ slysˇte: Byl
jeden hospoda´rˇ, ktery´zˇ vzdeˇlal
vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v nı´ pres, a ustaveˇl veˇzˇi,
i pronajal ji vinarˇu˚m, a odsˇel
prycˇ prˇes pole.
34 A kdyz
ˇ se prˇiblı´zˇil cˇas ovoce,
poslal sluzˇebnı´ky sve´ k vinarˇu˚m, aby vzali uzˇitky jejı´.
40
MATOUSˇ 22
35 Vinar
ˇ i pak zjı´mavsˇe sluzˇebnı´ky jeho, jine´ho zmrskali, jine´ho zabili, a jine´ho ukamenovali.
36 Ope
ˇ t poslal jiny´ch sluzˇebnı´ku˚ vı´ce nezˇ prve´. I ucˇinili jim
te´zˇ.
37 Naposledy pak poslal k nim
syna sve´ho, rˇka: Usty´dnout’ se
syna me´ho.
38 Vinar
ˇ i pak uzrˇevsˇe toho
syna, rˇekli mezi sebou: Tentot’
jest deˇdic; pod’te, zabı´me jej, a
uvazˇme se v deˇdictvı´ jeho.
39 I chytivs
ˇ e ho, vyvrhli jej ven
z vinice, a zabili.
40 Protoz
ˇ kdyzˇ prˇijde pa´n vinice, co ucˇinı´ vinarˇu˚m teˇm?
ˇ ekli jemu: Zle´ ty zle za41 R
tratı´, a vinici svou pronajme jiny´m vinarˇu˚m, kterˇ´ızˇ budou vyda´vati jemu uzˇitek cˇasy svy´mi.
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Nikdy-li jste
42 R
necˇtli v pı´smı´ch: Ka´men, ktery´zˇ
zavrhli deˇlnı´ci, ten ucˇineˇn jest v
hlavu u´hlovou? Ode Pa´na stalo
se toto, a jest divne´ prˇed ocˇima
nasˇima.
43 Protoz
ˇ pravı´m va´m, zˇe bude
odjato od va´s kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, a
bude da´no lidu cˇinı´cı´mu uzˇitky
jeho.
44 A kdoz
ˇ by padl na ten ka´men, rozrazı´t’ se; a na kohozˇ
upadne, setrˇet’ jej.
45 A slys
ˇ avsˇe prˇednı´ kneˇzˇ´ı ta
podobenstvı´ jeho, porozumeˇli,
zˇe by o nich mluvil.
46 I hledajı´ce ho jı´ti, ba
´ li se za´stupu˚; nebo ho meˇli za proroka.
KAPITOLA 22.
Podobenstvı´ o svadbeˇ. 15. Farizee i saducee Kristus zahanbiv, 43. sebe Davidovy´m
Pa´nem by´ti uka´zal.
odpovı´daje Jezˇ´ısˇ, mluvil jim
I opeˇt v podobenstvı´ch, rˇka:
2 Podobno jest kra
´ lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku kra´li, ktery´zˇ ucˇinil svadbu synu sve´mu.
3 I poslal sluz
ˇ ebnı´ky sve´, aby
povolali pozvany´ch na svadbu,
ale nechteˇli prˇijı´ti.
4 Ope
ˇ t poslal jine´ sluzˇebnı´ky,
rˇka: Poveˇzte pozvany´m: Aj,
obeˇd svu˚j prˇipravil jsem, volove´ moji a krmny´ dobytek zbit
jest, a vsˇecko hotovo. Pod’tezˇ na
svadbu.
5 Ale oni nedbavs
ˇ e, odesˇli, jiny´
do vsi sve´, a jiny´ po kupectvı´
sve´m.
6 Jinı´ pak zjı´mavs
ˇ e sluzˇebnı´ky
jeho, a posmeˇch jim ucˇinivsˇe,
zmordovali.
7 A uslys
ˇ av to kra´l, rozhneˇval
se; a poslav vojska sva´, zhubil
vrazˇedlnı´ky ty, a meˇsto jejich
zapa´lil.
8 Tedy r
ˇ ekl sluzˇebnı´ku˚m svy´m:
Svadba zajiste´ hotova jest, ale
ti, kterˇ´ızˇ pozva´ni byli, nebyli
hodni.
9 Protoz
ˇ jdeˇte na rozcestı´, a
ktere´zˇkoli naleznete, zovtezˇ na
svadbu.
MATOUSˇ 22
10 I vys
ˇ edsˇe sluzˇebnı´ci ti na
cesty, shroma´zˇdili vsˇecky, ktere´zˇkoli nalezli, zle´ i dobre´. A naplneˇna jest svadba hodovnı´ky.
11 Tehdy vs
ˇ ed kra´l, aby pohledeˇl na hodovnı´ky, uzrˇel tam cˇloveˇka neodeˇne´ho rouchem svadebnı´m.
12 I r
ˇ ekl jemu: Prˇ´ıteli, kteraks
ty sem vsˇel, nemaje roucha svadebnı´ho? A on oneˇmeˇl.
13 Tedy r
ˇ ekl kra´l sluzˇebnı´ku˚m:
Svı´zˇ´ıce nohy jeho i ruce, vezmeˇte ho, a uvrztezˇ jej do temnostı´ teˇch zevnitrˇnı´ch. Tamt’
bude pla´cˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚.
14 Nebo mnoho jest povolany´ch, ale ma´lo vyvoleny´ch.
15 Tehdy ods
ˇ edsˇe farizeove´, radili se, jak by polapili jej v rˇecˇi.
16 I poslali k ne
ˇ mu ucˇedlnı´ky
sve´ s Herodia´ny, rˇkouce: Mistrˇe,
vı´me, zˇe pravdomluvny´ jsi, a
cesteˇ Bozˇ´ı v pravdeˇ ucˇ´ısˇ, a nedba´sˇ na zˇa´dne´ho; nebo nepatrˇ´ısˇ
na osobu lidskou.
17 Protoz
ˇ poveˇz na´m, co se tobeˇ
zda´: Slusˇ´ı-li danˇ da´ti cı´sarˇi, cˇili
nic?
18 Znaje pak Jez
ˇ ´ısˇ zlost jejich, rˇekl: Co mne pokousˇ´ıte, pokrytci?
19 Ukaz
ˇ te mi penı´z daneˇ. A oni
podali mu penı´ze.
20 I r
ˇ ekl jim: Cˇ´ı jest tento obraz
a na´pis?
41
ˇ ekli mu: Cı´sarˇu˚v. Tedy dı´
21 R
jim: Da´vejtezˇ tedy, co jest cı´sarˇova, cı´sarˇi, a co Bozˇ´ıho, Bohu.
22 To uslys
ˇ avsˇe, divili se, a
opustivsˇe jej, odesˇli.
23 V ten den pr
ˇ isˇli k neˇmu saduceove´, kterˇ´ızˇ pravı´, zˇe nenı´ z
mrtvy´ch vsta´nı´. I ota´zali se ho,
ˇ kouce: Mistrˇe, Mojzˇ´ısˇ po24 R
veˇdeˇl: Umrˇel-li by kdo, nemaje
deˇtı´, aby bratr jeho pra´vem
sˇvagrovstvı´ pojal zˇenu jeho, a
vzbudil sı´meˇ bratru sve´mu.
25 I bylo u na
´ s sedm bratru˚. Prvnı´ pojav zˇenu, umrˇel, a
nemaje semene, zu˚stavil zˇenu
svou bratru sve´mu.
26 Takz
ˇ podobneˇ i druhy´, i trˇetı´,
azˇ do sedme´ho.
27 Nejposle
´ ze pak po vsˇech
umrˇela i zˇena.
28 Protoz
ˇ prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ ktere´ho
z teˇch sedmi bude zˇena? Nebo
vsˇickni ji meˇli.
29 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Bloudı´te, neznajı´ce pı´sem ani
moci Bozˇ´ı.
30 Vs
ˇ ak prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ nebudou
se ani zˇeniti ani vda´vati, ale budou jako andeˇle´ Bozˇ´ı v nebi.
31 O vzkr
ˇ ´ısˇenı´ pak mrtvy´ch
zdalizˇ jste necˇtli, co jest va´m poveˇdı´no od Boha, ktery´zˇ dı´:
32 Ja
´ jsem Bu˚h Abrahamu˚v, a
Bu˚h Iza´ku˚v, a Bu˚h Ja´kobu˚v?
Bu˚ht’ nenı´ Bu˚h mrtvy´ch, ale zˇivy´ch.
42
MATOUSˇ 23
33 A slys
ˇ evsˇe to za´stupove´, divili se ucˇenı´ jeho.
34 Farizeove
´ pak uslysˇavsˇe, zˇe
by k mlcˇenı´ prˇivedl saducejske´,
sesˇli se v jedno.
35 I ota
´ zal se jeden z nich za´konnı´k, pokousˇeje ho, a rˇka:
36 Mistr
ˇ e, ktere´ jest prˇika´zanı´
velike´ v za´koneˇ?
37 I r
ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Milovati budesˇ Pa´na Boha sve´ho z cele´ho
srdce sve´ho, a ze vsˇ´ı dusˇe sve´, a
ze vsˇ´ı mysli sve´.
38 To jest pr
ˇ ednı´ a velike´ prˇika´zanı´.
39 Druhe
´ pak jest podobne´
tomu: Milovati budesˇ blizˇnı´ho
sve´ho jako sebe same´ho.
40 Na te
ˇ ch dvou prˇika´zanı´ch
vsˇecken za´kon za´lezˇ´ı i proroci.
41 A kdyz
ˇ se sesˇli farizeove´,
ota´zal se jich Jezˇ´ısˇ,
ˇ ka: Co se va´m zda´ o Kris42 R
ˇ kou jemu: Datu? Cˇ´ı jest syn? R
vidu˚v.
43 Dı´ jim: Kterakz
ˇ pak David v
Duchu nazy´va´ ho Pa´nem, rˇka:
ˇ ekl Pa´n Pa´nu me´mu: Sed’
44 R
na pravici me´, dokudzˇ nepolozˇ´ım neprˇa´tel tvy´ch za podnozˇe
noh tvy´ch?
45 Pone
ˇ vadzˇ tedy David Pa´nem ho nazy´va´, i kterakzˇ syn
jeho jest?
46 A niz
ˇ a´dny´ nemohl jemu odpoveˇdı´ti slova, anizˇ smeˇl kdo
vı´ce od toho dne jeho se ta´zati.
KAPITOLA 23.
Zpra´va o za´konnı´cı´ch a farizeı´ch; 13.
osveˇdcˇenı´ hrˇ´ıchu˚ jejich, i pomsty pro neˇ.
ehdy Jezˇ´ısˇ mluvil za´stupu˚m
Tˇ a ucˇedlnı´ku˚m svy´m,
2 Rka: Na stolici Mojz
ˇ ´ısˇoveˇ posadili se za´konnı´ci a farizeove´.
3 Protoz
ˇ vsˇecko, cozˇ by koli rozka´zali va´m zachova´vati, zachova´vejte a cˇinˇte, ale podle´ skutku˚
jejich necˇinˇte; nebot’ pravı´, ale
necˇinı´.
4 Svazujı´t’ zajiste
´ brˇemena teˇzˇka´ a nesnesitelna´, a vzkla´dajı´
na ramena lidska´, ale prstem
svy´m nechtı´ jimi ani pohnouti.
5 Vs
ˇ ecky pak sve´ skutky cˇinı´,
aby byli vidı´ni od lidı´. Rozsˇirˇujı´
zajiste´ na´pisy sve´, a velike´ deˇlajı´ podolky pla´sˇt’u˚ svy´ch,
6 A milujı´ pr
ˇ ednı´ mı´sta na vecˇerˇ´ıch, a prˇednı´ stolice v shroma´zˇdeˇnı´ch,
7 A pozdravova
´ nı´ na trhu, a
aby byli nazy´va´ni od lidı´: Mistrˇi, mistrˇi.
8 Ale vy neby
´ vejte nazy´va´ni
mistrˇi; nebo jeden jest Mistr
va´sˇ, Kristus, vy pak vsˇickni bratrˇ´ı jste.
9 A otce nenazy
´ vejte sobeˇ na
zemi; nebo jeden jest Otec va´sˇ,
ktery´zˇ jest v nebesı´ch.
10 Ani se nazy
´ vejte vu˚dcove´;
nebo jeden jest vu˚dce va´sˇ, Kristus.
11 Ale kdo z va
´ s nejveˇtsˇ´ı jest,
bud’ sluzˇebnı´kem vasˇ´ım.
MATOUSˇ 23
12 Kdoz
ˇ by pak sa´m se povysˇoval, bude ponı´zˇen; a kdozˇ by se
ponı´zˇil, bude povy´sˇen.
13 Ale be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a
farizeove´ pokrytci, zˇe zavı´ra´te
kra´lovstvı´ nebeske´ prˇed lidmi;
nebo sami tam nevcha´zı´te, a
teˇm, kterˇ´ızˇ by vjı´ti chteˇli, vcha´zeti nedopousˇtı´te.
14 Be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a farizeove´ pokrytci, zˇe zzˇ´ıra´te domy
vdovske´, a to pod za´myslem
dlouhe´ho modlenı´; protozˇ teˇzˇsˇ´ı
soud ponesete.
15 Be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a farizeove´ pokrytci, zˇe obcha´zı´te
morˇe i zemi, abyste ucˇinili jednoho novoveˇrce, a kdyzˇ bude
ucˇineˇn, ucˇinı´te jej syna zatracenı´, dvakra´t vı´ce, nezˇli jste
sami.
16 Be
ˇ da va´m, vu˚dcove´ slepı´,
kterˇ´ızˇ rˇ´ıka´te: Prˇisa´hl-li by kdo
skrze chra´m, to nic nenı´; ale
kdo by prˇisa´hl skrze zlato chra´move´, povinen jest.
17 Bla
´ zni a slepci, cozˇ jest veˇtsˇ´ıho, zlato-li, cˇi chra´m, ktery´zˇ
posveˇcuje zlata?
18 A pr
ˇ isa´hl-li by kdo skrze olta´rˇ, nic nenı´; ale kdo by prˇisa´hl skrze ten dar, ktery´zˇ jest
na neˇm, povinen jest.
19 Bla
´ zni a slepci, i co jest veˇtsˇ´ıho, dar-li, cˇi olta´rˇ, ktery´zˇ posveˇcuje daru?
20 A protoz
ˇ kdozˇkoli prˇisaha´
43
skrze olta´rˇ, prˇisaha´ skrze neˇj, i
skrze to vsˇecko, cozˇ na neˇm jest.
21 A kdoz
ˇ prˇisaha´ skrze chra´m,
prˇisaha´ skrze neˇj, i skrze toho,
ktery´zˇ prˇeby´va´ v neˇm.
22 A kdoz
ˇ prˇisaha´ skrze nebe,
prˇisaha´ skrze tru˚n Bozˇ´ı, i skrze
toho, ktery´zˇ na neˇm sedı´.
23 Be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a farizeove´ pokrytci, zˇe da´va´te desa´tky z ma´ty a z kopru a z kmı´nu, a opousˇtı´te to, cozˇ teˇzˇsˇ´ıho
jest v za´koneˇ, soud a milosrdenstvı´ a veˇrnost. Tyto veˇci meˇli
jste cˇiniti a oneˇch neopousˇteˇti.
24 Vu
˚ dcove´ slepı´, kterˇ´ızˇ cedı´te
koma´ra, velbouda pak pozˇ´ıra´te.
25 Be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a farizeove´ pokrytci, zˇe cˇistı´te po
vrchu konvice a misy, a vnitrˇ
plne´ jsou loupezˇe a nestrˇedmosti.
26 Farizei slepcˇe, vycˇist’ prve
´
to, cozˇ vnitrˇ jest v konvi a v
mise, aby i to, cozˇ jest zevnitrˇ,
bylo cˇisto.
27 Be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a farizeove´ pokrytci, zˇe jste se prˇipodobnili hrobu˚m zbı´leny´m, kterˇ´ızˇ sic zdadı´ se zevnitrˇ kra´snı´,
ale vnitrˇ jsou plnı´ kostı´ umrlcˇ´ıch i vsˇ´ı necˇistoty.
28 Tak i vy zevnitr
ˇ zajiste´ zda´te
se lidem spravedlivı´, ale vnitrˇ
plnı´ jste pokrytstvı´ a nepravosti.
29 Be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a farizeove´ pokrytci, nebo vzdeˇla´-
44
MATOUSˇ 24
va´te hroby proroku˚, a ozdobujete hroby spravedlivy´ch,
30 A r
ˇ ´ıka´te: kdybychom byli za
dnu˚ otcu˚ nasˇich, nebyli bychom
u´cˇastnı´ci jejich ve krvi proroku˚.
31 Protoz
ˇ osveˇdcˇujete sami
proti sobeˇ, zˇe jste synove´ teˇch,
kterˇ´ızˇ proroky zmordovali.
32 I vy take
´ naplnˇte mı´ru otcu˚
svy´ch.
33 Hadove
´ , ple´meˇ jesˇteˇrcˇ´ı, i
jakzˇ byste usˇli odsudku do pekelne´ho ohneˇ?
34 Protoz
ˇ aj, ja´ posı´la´m k va´m
proroky a moudre´ a ucˇitele, a
vy z teˇch neˇktere´ zmordujete a
ukrˇizˇujete, a neˇktere´ z nich bicˇovati budete v sˇkola´ch svy´ch,
a budete je honiti z meˇsta do
meˇsta,
35 Aby pr
ˇ isˇla na va´s vsˇelika´ krev spravedliva´, vylita´ na
zemi, od krve Abele spravedlive´ho, azˇ do krve Zacharia´sˇe syna Barachia´sˇova, ktere´hozˇ
jste zabili mezi chra´mem a olta´rˇem.
36 Amen pravı´m va
´ m: Prˇijdou
tyto vsˇecky veˇci na pokolenı´
toto.
37 Jeruzale
´ me,
Jeruzale´me,
morde´rˇi proroku˚, a ktery´zˇ kamenujesˇ ty, kterˇ´ızˇ byli k tobeˇ
posı´la´ni, kolikra´t jsem chteˇl
shroma´zˇditi dı´tky tve´, tak jako
slepice shromazˇd’uje kurˇa´tka
sva´ pod krˇ´ıdla, a nechteˇli jste.
38 Aj, zanecha
´ va´t’ se va´m du˚m
va´sˇ pusty´.
39 Nebot’ pravı´m va
´ m, zˇe mne
jizˇ vı´ce nikoli neuzrˇ´ıte od te´to
chvı´le, azˇ i dı´te: Pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jme´nu Pa´neˇ.
KAPITOLA 24.
Budoucı´ zka´zu Jeruzale´ma i skona´nı´ sveˇta
prˇedpovı´daje Pa´n, 36. k ocˇeka´va´nı´ toho
bedlive´mu napomı´na´.
vysˇed Jezˇ´ısˇ, bral se z chra´-
A mu. I prˇistoupili ucˇedlnı´ci
jeho, aby uka´zali jemu stavenı´
chra´move´.
2 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Vidı´te-lizˇ
tyto vsˇecky veˇci? Amen pravı´m
va´m: Nebude zu˚staven tuto ka´men na kameni, ktery´zˇ by nebyl
zborˇen.
3 A kdyz
ˇ se posadil na horˇe Olivetske´, prˇistoupili k neˇmu ucˇedlnı´ci soukromı´, rˇkouce: Poveˇz
na´m, kdy to bude, a ktere´ znamenı´ prˇ´ıchodu tve´ho a skona´nı´
sveˇta?
4 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Vizte, aby va´s neˇkdo nesvedl.
5 Nebo mnozı´ pr
ˇ ijdou pod jme´nem my´m, rˇkouce: Ja´t’ jsem
Kristus, a svedout’ mnohe´.
6 Budete sly
´ chati zajiste´ boje
a poveˇsti boju˚. Hled’tezˇ, abyste
se nekormoutili; nebo musı´ to
vsˇecko by´ti; ale ne i hned bude
konec.
7 Nebo povstane na
´ rod proti
na´rodu a kra´lovstvı´ proti kra´-
MATOUSˇ 24
lovstvı´, a budou hladove´ a morove´ a zemeˇ trˇesenı´ po mı´stech.
8 Ale tyto vs
ˇ ecky veˇci jsou pocˇa´tkove´ bolestı´.
9 A tehdy vydadı´ va
´ s v ssouzˇenı´, a budou va´s mordovati, a
budete v nena´visti u vsˇech na´rodu˚ pro jme´no me´.
10 A tehdyt’ se zhors
ˇ ´ı mnozı´, a
vespolek se budou zrazovati, a
jedni druhy´ch nena´videˇti.
11 A mnozı´ fales
ˇ nı´ proroci povstanou, a svedou mnohe´.
12 A z
ˇ e rozmnozˇena bude nepravost, ustydne la´ska mnohy´ch.
13 Ale kdoz
ˇ by setrval azˇ do
konce, ten spasen bude.
14 A bude ka
´ za´no toto evangelium kra´lovstvı´ po vsˇem sveˇteˇ,
na sveˇdectvı´ vsˇechneˇm na´rodu˚m, a tehda´zˇ prˇijde skona´nı´.
15 Protoz
ˇ kdyzˇ uzrˇ´ıte ohavnost zpusˇteˇnı´, prˇedpoveˇdeˇnou
od Daniele proroka, ana stojı´
na mı´steˇ svate´m, (kdo cˇte, rozumeˇj),
16 Tehda
´ zˇ ti, kterˇ´ızˇ by byli v
Judstvu, necht’ utekou na hory.
17 A kdo na str
ˇ esˇe, nesstupuj,
aby neˇco vzal z domu sve´ho.
18 A kdo na poli, nevracuj se
zase, aby vzal roucha sva´.
19 Be
ˇ da pak teˇhotny´m a teˇm,
ktere´zˇ kojı´ v teˇch dnech.
20 Protoz
ˇ modlte se, aby utı´ka´nı´ vasˇe nebylo v zimeˇ aneb v
sva´tek.
45
21 Nebo bude tehda
´ zˇ ssouzˇenı´
velike´, jake´hozˇ nebylo od pocˇa´tku sveˇta azˇ do te´ chvı´le, anizˇ
kdy potom bude.
22 A byt’ nebyli ukra
´ ceni dnove´
ti, nebyl by spasen zˇa´dny´ cˇloveˇk. Ale pro vyvolene´ ukra´ceni
budou ti dnove´.
23 Tehdy r
ˇ ekl-li by va´m kdo: Aj,
tutot’ jest Kristus, aneb ta´mto,
neveˇrˇte.
24 Nebo povstanou fales
ˇ nı´ Kristove´ a falesˇnı´ proroci, a cˇiniti
budou divy velike´ a za´zraky, tak
zˇe by svedli, (by mozˇne´ bylo),
take´ i vyvolene´.
25 Aj, pr
ˇ edpoveˇdeˇl jsem va´m.
26 Protoz
ˇ rˇeknou-lit’ va´m: Aj,
na pousˇti jest, nevycha´zejte. Aj,
v skry´sˇ´ıch, neveˇrˇte.
27 Nebo jakoz
ˇ blesk vycha´zı´ od
vy´chodu slunce, a ukazuje se azˇ
na za´pad, tak bude i prˇ´ıchod
Syna cˇloveˇka.
28 Nebo kdez
ˇ koli bude teˇlo, tut’
se shroma´zˇdı´ i orlice.
29 A hned po ssouz
ˇ enı´ teˇch dnu˚
slunce se zatmı´, a meˇsı´c neda´
sveˇtla sve´ho, a hveˇzdy budou
padati s nebe, a moci nebeske´
budou se pohybovati.
30 Tehda
´ zˇt’ se uka´zˇe znamenı´
Syna cˇloveˇka na nebi, a tehdyt’ budou kvı´liti vsˇecka pokolenı´ zemeˇ, a uzrˇ´ıt’ Syna cˇloveˇka
prˇicha´zejı´cı´ho na oblacı´ch nebesky´ch s mocı´ a sla´vou velikou.
46
MATOUSˇ 25
31 Ktery
´ zˇ posˇle andeˇly sve´ s
hlasem veliky´m trouby, i shroma´zˇdı´t’ vyvolene´ jeho ode cˇtyrˇ
veˇtru˚, a od koncˇin nebes azˇ do
koncˇin jejich.
32 Od stromu pak fı´kove
´ ho naucˇte se podobenstvı´ tomuto:
Kdyzˇ jizˇ ratolest jeho odmladne,
a lı´stı´ se pucˇ´ı, porozumı´va´te, zˇe
blı´zko jest le´to.
33 Take
´ zˇ i vy, kdyzˇ byste uzrˇeli
toto vsˇecko, veˇzte, zˇet’blı´zko jest
a ve dverˇ´ıch.
34 Amen pravı´m va
´ m, zˇe nepomine veˇk tento, azˇ se tyto
vsˇecky veˇci stanou.
35 Nebe a zeme
ˇ pominou, ale
slova ma´ nikoli nepominou.
36 O tom pak dni a hodine
ˇ te´
zˇa´dny´ nevı´, ani andeˇle´ nebesˇtı´,
jedine´ sa´m Otec mu˚j.
37 Ale jakoz
ˇ bylo za dnu˚ Noe´,
takt’ bude i prˇ´ıchod Syna cˇloveˇka.
38 Nebo jakoz
ˇ za dnu˚ teˇch prˇed
potopou zˇrali a pili, zˇenili se a
vda´valy se, azˇ do toho dne, kdyzˇ
Noe´ vsˇel do kora´bu,
39 A nezve
ˇ deˇli, azˇ prˇisˇla potopa, a zachva´tila vsˇecky: takt’
bude i prˇ´ısˇtı´ Syna cˇloveˇka.
40 Tehdyt’ dva budou na poli;
jeden bude vzat, a druhy´ zanecha´n.
41 Dve
ˇ budou mleti ve mly´neˇ;
jedna bude vzata, a druha´ zanecha´na.
42 Bde
ˇ tezˇ tedy, poneˇvadzˇ nevı´te, v kterou hodinu Pa´n va´sˇ
prˇijı´ti ma´.
43 Toto pak ve
ˇ zte, zˇe byt’ veˇdeˇl
hospoda´rˇ, v ktere´ by bdeˇnı´ zlodeˇj meˇl prˇijı´ti, bdeˇl by zajiste´, a
nedal by podkopati domu sve´ho.
44 Protoz
ˇ i vy bud’te hotovi;
nebo v tu hodinu, v kterouzˇ se
nenadeˇjete, Syn cˇloveˇka prˇijde.
45 Kdoz
ˇ tedy jest ten sluzˇebnı´k
veˇrny´ a opatrny´, ktere´hozˇ ustanovil pa´n jeho nad cˇeledı´ svou,
aby jim da´val pokrm v cˇas?
46 Blahoslaveny
´ sluzˇebnı´k ten,
ktere´hozˇ prˇijda pa´n jeho, nalezl
by, an tak cˇinı´.
47 Amen pravı´m va
´ m, zˇe nade
vsˇ´ım statkem svy´m ustanovı´ jej.
48 Jestliz
ˇ e by pak rˇekl zly´
sluzˇebnı´k ten v srdci sve´m:
Prodlı´va´ pa´n mu˚j prˇijı´ti,
49 I pocˇal by bı´ti spolusluz
ˇ ebnı´ky, jı´sti pak a pı´ti s opilci:
50 Pr
ˇ ijdet’ pa´n sluzˇebnı´ka toho
v den, v ktery´zˇ se nenadeˇje, a v
hodinu, v kterouzˇ nevı´.
51 I odde
ˇ lı´t’ jej, a dı´l jeho polozˇ´ı s pokrytci. Tamt’ bude pla´cˇ
a sˇkrˇipenı´ zubu˚.
KAPITOLA 25.
Podobenstvı´ o panna´ch 14. a o hrˇivna´ch.
31. Porˇa´dek poslednı´ho soudu.
ehdy podobno bude kra´lovnebeske´ desı´ti panna´m, ktere´zˇto vzavsˇe lampy
sve´, vysˇly proti zˇenichovi.
T stvı´
MATOUSˇ 25
2 Pe
ˇ t pak z nich bylo opatrny´ch, a peˇt bla´znivy´ch.
3 Ty bla
´ znive´ vzavsˇe lampy
sve´, nevzaly s sebou oleje.
4 Opatrne
´ pak vzaly olej v na´dobka´ch svy´ch s lampami svy´mi.
5 A kdyz
ˇ prodlı´val zˇenich, zdrˇ´ımaly vsˇecky a zesnuly.
6 O pu
˚ lnoci pak stal se krˇik: Aj,
zˇenich jde, vyjdeˇte proti neˇmu.
7 Tedy vstaly vs
ˇ ecky ty panny,
a ozdobily lampy sve´.
8 Bla
´ znive´ pak opatrny´m rˇekly: Udeˇlte na´m oleje sve´ho, nebo
lampy nasˇe hasnou.
9 I odpove
ˇ deˇly ty opatrne´,
rˇkouce: Aby se snad na´m i va´m
nenedostalo. Jdeˇte radeˇji k prodavacˇu˚m, a kupte sobeˇ.
10 A kdyz
ˇ odesˇly kupovati, prˇisˇel zˇenich, a ktere´ hotovy byly,
vesˇly s nı´m na svadbu. I zavrˇ´ıny
jsou dve´rˇe.
11 Potom pak pr
ˇ isˇly i ty druhe´
panny, rˇkouce: Pane, pane, otevrˇi na´m.
12 A on odpove
ˇ deˇv, rˇekl: Amen,
pravı´m va´m, nezna´mt’ va´s.
13 Bde
ˇ tezˇ tedy; nevı´te zajiste´
dne ani hodiny, v kterou Syn
cˇloveˇka prˇijde.
14 Nebo jako cˇlove
ˇ k vycha´zeje
na cestu, povolal sluzˇebnı´ku˚
svy´ch, a porucˇil jim statek svu˚j.
15 I dal jednomu pe
ˇ t hrˇiven, jine´mu pak dveˇ, a jine´mu jednu,
47
kazˇde´mu podle´ mozˇnosti jeho, i
odsˇel hned na cestu.
16 Ods
ˇ ed pak ten, ktery´zˇ vzal
peˇt hrˇiven, teˇzˇel jimi, i vydeˇlal
jiny´ch peˇt hrˇiven.
17 Te
´ zˇ i ten, ktery´zˇ dveˇ, zı´skal
i on jine´ dveˇ.
18 Ale ten, ktery
´ zˇ vzal jednu,
odsˇed, zakopal ji v zemi, a skryl
penı´ze pa´na sve´ho.
19 Po mnohe
´ m pak cˇasu prˇisˇel
pa´n teˇch sluzˇebnı´ku˚, i cˇinil s
nimi pocˇet.
20 A pr
ˇ istoupiv ten, ktery´zˇ byl
peˇt hrˇiven vzal, podal jiny´ch peˇt
hrˇiven, rˇka: Pane, peˇt hrˇiven
dal jsi mi, aj, jiny´ch peˇt hrˇiven
zı´skal jsem jimi.
21 I r
ˇ ekl mu pa´n jeho: To dobrˇe,
sluzˇebnı´cˇe dobry´ a veˇrny´, nad
ma´lem byl jsi veˇrny´, nad mnohem tebe ustanovı´m. Vejdizˇ v
radost pa´na sve´ho.
22 Pr
ˇ istoupiv pak ten, ktery´zˇ
byl dveˇ hrˇivneˇ vzal, dı´: Pane,
dveˇ hrˇivneˇ jsi mi dal, aj, jine´ dveˇ
hrˇivneˇ zı´skal jsem jimi.
ˇ ekl mu pa´n jeho: To dobrˇe,
23 R
sluzˇebnı´cˇe dobry´ a veˇrny´, nad
ma´lem byl jsi veˇrny´, nad mnohem tebe ustanovı´m. Vejdizˇ v
radost pa´na sve´ho.
24 Pr
ˇ istoupiv pak i ten, ktery´zˇ
vzal jednu hrˇivnu, rˇekl: Pane,
veˇdeˇl jsem, zˇe jsi ty cˇloveˇk
prˇ´ısny´, zˇna, kde jsi nerozsı´val,
a zbı´raje, kde jsi nerozsypal.
48
MATOUSˇ 25
25 I boje se, ods
ˇ el jsem a skryl
hrˇivnu tvou v zemi. Aj, ted’ ma´sˇ,
cozˇ tve´ho jest.
26 A odpovı´daje pa
´ n jeho, rˇekl
mu: Sluzˇebnı´cˇe zly´ a lenivy´, veˇdeˇl jsi, zˇe zˇnu, kdezˇ jsem nerozsı´val, a zbı´ra´m, kdezˇ jsem nerozsypal.
27 Protoz
ˇ meˇl jsi ty penı´ze me´
da´ti peneˇzomeˇncu˚m, a ja´ prˇijda,
byl bych vzal, cozˇ jest me´ho, s
pozˇitkem.
28 Nu vezme
ˇ tezˇ od neˇho tu
hrˇivnu, a dejte tomu, ktery´zˇ ma´
deset hrˇiven.
29 (Nebo kaz
ˇ de´mu majı´cı´mu
bude da´no, a bude vı´ce mı´ti,
od nemajı´cı´ho pak i to, cozˇ ma´,
bude odjato.)
30 A toho neuz
ˇ itecˇne´ho sluzˇebnı´ka uvrzte do teˇch temnostı´
zevnitrˇnı´ch. Tamt’ bude pla´cˇ a
sˇkrˇipenı´ zubu˚.
31 Kdyz
ˇ pak prˇijde Syn cˇloveˇka
v sla´veˇ sve´, a vsˇickni svatı´ andeˇle´ s nı´m, tedy se posadı´ na
tru˚nu velebnosti sve´,
32 A shroma
´ zˇdeˇni budou prˇed
neˇj vsˇickni na´rodove´. I rozdeˇlı´
je na ru˚zno, jedny od druhy´ch,
tak jako pasty´rˇ oddeˇluje ovce od
kozlu˚.
33 A postavı´ ovce zajiste
´ na
pravici sve´, kozly pak na levici.
34 Tedy dı´ Kra
´ l teˇm, kterˇ´ızˇ
na pravici jeho budou: Pod’tezˇ
pozˇehnanı´ Otce me´ho, deˇdicˇneˇ
vla´dneˇte kra´lovstvı´m, va´m prˇipraveny´m od ustanovenı´ sveˇta.
35 Nebo jsem lacˇne
ˇ l, a dali jste
mi jı´sti; zˇ´ıznil jsem, a dali jste
mi pı´ti; hostem jsem byl, a prˇijı´mali jste mne;
36 Nah, a pr
ˇ iodeˇli jste mne; nemocen jsem byl, a navsˇtı´vili jste
mne; v zˇala´rˇi jsem sedeˇl, a prˇicha´zeli jste ke mneˇ.
37 Tedy odpove
ˇ dı´ jemu spravedlivı´, rˇkouce: Pane, kdy jsme
teˇ vı´dali lacˇne´ho, a krmili jsme,
neb zˇ´ıznive´ho, a da´valit’ jsme
pı´ti?
38 Aneb kdy jsme te
ˇ videˇli hosteˇ, a prˇijali jsme, neb nahe´ho, a
prˇiodeˇli jsme?
39 Aneb kdy jsme te
ˇ videˇli nemocne´ho neb v zˇala´rˇi, a prˇicha´zeli jsme k tobeˇ?
40 A odpovı´daje Kra
´ l, dı´ jim:
Amen pravı´m va´m: Cozˇkoli jste
cˇinili jednomu z bratrˇ´ı teˇchto
my´ch nejmensˇ´ıch, mneˇ jste ucˇinili.
41 Potom i te
ˇ m na levici dı´:
Jdeˇte ode mne zlorˇecˇenı´ do ohneˇ
veˇcˇne´ho, ktery´zˇ jest prˇipraven
d’a´blu i andeˇlu˚m jeho.
42 Nebot’ jsem lacˇne
ˇ l, a nedali
jste mi jı´sti; zˇ´ıznil jsem, a nedali jste mi pı´ti;
43 Hostem jsem byl, a nepr
ˇ ijali
jste mne; nah, a neodı´vali jste
mne; nemocen a v zˇala´rˇi, a nenavsˇtı´vili jste mne.
MATOUSˇ 26
44 Tedy odpove
ˇ dı´ jemu i oni,
rˇkouce: Pane, kdy jsme tebe vı´dali lacˇne´ho, neb zˇ´ıznive´ho, neb
hosteˇ, neb nahe´ho, neb nemocne´ho, aneb v zˇala´rˇi, a neposlouzˇili jsme tobeˇ?
45 Tedy odpovı´ jim, r
ˇ ka: Amen
pravı´m va´m: Cˇehozˇ jste koli
necˇinili jednomu z nejmensˇ´ıch
teˇchto, ani mneˇ jste necˇinili.
46 I pu
˚ jdou tito do tra´penı´ veˇcˇne´ho, ale spravedlivı´ do zˇivota
veˇcˇne´ho.
KAPITOLA 26.
Smrt svou Pa´n prˇedpoveˇdeˇl, 6. mastı´ drahou pomaza´n, 17. a dokonav figu˚rnou vecˇerˇi, novou ustanovil, 47. zrazen, 50. jat,
69. a Petr ho zaprˇel.
stalo se, kdyzˇ dokonal Jezˇ´ısˇ
I rˇecˇi tyto vsˇecky, rˇekl ucˇedl-
nı´ku˚m svy´m:
2 Vı´te, z
ˇ e po dvou dnech velikanoc bude, a Syn cˇloveˇka zrazen
bude, aby byl ukrˇizˇova´n.
3 Tehdy ses
ˇ li se prˇednı´ kneˇzˇ´ı a
za´konnı´ci, i starsˇ´ı lidu na sı´nˇ
nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, ktery´zˇ sloul
Kaifa´sˇ.
4 A radili se spolu, jak by Jezˇ´ısˇe lstiveˇ jali a zamordovali.
5 Ale pravili: Ne v den sva
´tecˇnı´, aby nebyl rozbroj v lidu.
6 Kdyz
ˇ pak byl Jezˇ´ısˇ v Betany,
v domu Sˇimona malomocne´ho,
7 Pr
ˇ istoupila k neˇmu zˇena, majı´cı´ na´dobu alabastrovou masti
velmi drahe´, i vylila ji na hlavu
jeho, kdyzˇ sedeˇl za stolem.
49
8 A vidouce to ucˇedlnı´ci jeho,
rozhneˇvali se, rˇkouce: I k cˇemu
jest ztra´ta tato?
9 Nebo mohla tato mast proda´na by´ti za mnoho, a da´no by´ti
chudy´m.
10 A znaje to Jez
ˇ ´ısˇ, dı´ jim: Procˇ
za zle´ ma´te te´to zˇeneˇ? Dobry´ zajiste´ skutek ucˇinila nade mnou.
11 Nebo chude
´ vzˇdycky ma´te s
sebou, ale mne ne vzˇdycky mı´ti
budete.
12 Vylivs
ˇ i zajiste´ tato mast tuto
na me´ teˇlo, ku pohrˇebu me´mu to
ucˇinila.
13 Amen pravı´m va
´ m: Kdezˇkoli ka´za´no bude evangelium
toto po vsˇem sveˇteˇ, take´t’ i to
bude praveno, co ucˇinila tato,
na pama´tku jejı´.
14 Tedy ods
ˇ ed k prˇednı´m kneˇzˇ´ım jeden ze dvana´cti, ktery´zˇ
sloul Jida´sˇ Isˇkariotsky´,
ˇ ekl: Co mi chcete da´ti, a ja´
15 R
va´m ho zradı´m? A oni odva´zˇili
jemu trˇidceti strˇ´ıbrny´ch.
16 A od te
´ chvı´le hledal prˇ´ıhodne´ho cˇasu, aby ho zradil.
17 Prvnı´ho pak dne pr
ˇ esnic,
prˇistoupili k Jezˇ´ısˇovi ucˇedlnı´ci,
rˇkouce jemu: Kde chcesˇ, at’ prˇipravı´me tobeˇ, abys jedl bera´nka?
18 On pak r
ˇ ekl: Jdeˇte do meˇsta
k jednomu, a rcete jemu: Vzka´zalt’ Mistr: Cˇas mu˚j blı´zko jest,
u tebet’jı´sti budu bera´nka s ucˇedlnı´ky svy´mi.
50
MATOUSˇ 26
19 I ucˇinili ucˇedlnı´ci tak, jakz
ˇ
jim porucˇil Jezˇ´ısˇ, a prˇipravili
bera´nka.
20 A kdyz
ˇ byl vecˇer, posadil se
za stu˚l se dvana´cti.
21 A kdyz
ˇ jedli, rˇekl: Amen pravı´m va´m, zˇe jeden z va´s mne
zradı´.
22 I zarmoutivs
ˇ e se velmi, pocˇali kazˇdy´ z nich rˇ´ıci jemu: Zdali
ja´ jsem, Pane?
23 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl:
Kdo oma´cˇ´ıva´ se mnou rukou v
mise, ten mne zradı´.
24 Syn zajiste
´ cˇloveˇka jde, jakozˇ psa´no o neˇm, ale beˇda cˇloveˇku tomu, skrze neˇhozˇ Syn cˇloveˇka zrazen bude. Dobre´ by bylo
jemu, by se byl nenarodil cˇloveˇk
ten.
25 Odpovı´daje pak Jida
´ sˇ, ktery´zˇ ho zrazoval, dı´: Zdali ja´
ˇ ekl jemu: Ty jsi
jsem, Mistrˇe? R
rˇekl.
26 A kdyz
ˇ oni jedli, vzav Jezˇ´ısˇ chle´b, a dobrorˇecˇiv, la´mal,
a dal ucˇedlnı´ku˚m, a rˇekl: Vezmeˇte, jezte, to jest teˇlo me´.
27 A vzav kalich, a dı´ky cˇiniv,
dal jim, rˇka: Pı´te z toho vsˇickni.
28 Nebo to jest krev ma
´ nove´
smlouvy, ktera´zˇ za mnohe´ vyle´va´ se na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚.
29 Ale pravı´mt’ va
´ m, zˇet’ nebudu pı´ti od te´to chvı´le z tohoto plodu vinne´ho korˇene, azˇ
do onoho dne, kdyzˇ jej pı´ti budu
s va´mi novy´ v kra´lovstvı´ Otce
sve´ho.
30 A sezpı´vavs
ˇ e pı´snicˇku, vysˇli
na horu Olivetskou.
31 Tedy dı´ jim Jez
ˇ ´ısˇ: Vsˇickni
vy zhorsˇ´ıte se nade mnou te´to
noci. Nebo psa´no jest: Bı´ti budu
pasty´rˇe, a rozprchnout’ se ovce
sta´da.
32 Ale kdyz
ˇ z mrtvy´ch vstanu,
prˇedejdu va´s do Galilee.
33 Odpovı´daje pak Petr, r
ˇ ekl
jemu: Byt’ se pak vsˇickni zhorsˇili nad tebou, ja´t’ se nikdy nezhorsˇ´ım.
ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Amen pra34 R
vı´m tobeˇ, zˇe te´to noci, prve´ nezˇ
kohout zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ.
35 Dı´ jemu Petr: Bycht’ pak me
ˇl
s tebou i umrˇ´ıti, nikoli nezaprˇ´ım
tebe. Takzˇ podobneˇ i vsˇickni ucˇedlnı´ci pravili.
36 Tedy pr
ˇ isˇel s nimi Jezˇ´ısˇ na
mı´sto, ktere´zˇ sloulo Getsemany.
I dı´ ucˇedlnı´ku˚m: Posed’tezˇ tuto,
azˇt’ odejda, pomodlı´m se tamto.
37 A pojav s sebou Petra a dva
syny Zebedeovy, pocˇal se rmoutiti a teskliv by´ti.
38 Tedy dı´ jim: Smutna
´ t’ jest
dusˇe ma´ azˇ k smrti. Pozu˚stanˇtezˇ tuto, a bdeˇte se mnou.
39 A poods
ˇ ed malicˇko, padl na
tva´rˇ svou, modle se a rˇka: Otcˇe
mu˚j, jest-li mozˇne´, necht’ odejde
ode mne kalich tento. A vsˇak ne
jakzˇ ja´ chci, ale jakzˇ ty.
MATOUSˇ 26
40 I pr
ˇ isˇel k ucˇedlnı´ku˚m a nalezl je, a oni spı´. I rˇekl Petrovi:
Tak-lizˇ jste nemohli jedine´ hodiny bdı´ti se mnou?
41 Bde
ˇ tezˇ a modlte se, abyste
nevesˇli v pokusˇenı´. Ducht’ zajiste´ hotov jest, ale teˇlo nemocno.
42 Ope
ˇ t podruhe´ odsˇed, modlil se, rˇka: Otcˇe mu˚j, nemu˚zˇe-lit’
tento kalich minouti mne, nezˇ
abych jej pil, stanizˇ se vu˚le tva´.
43 I pr
ˇ isˇed, nalezl je, a oni zase
spı´; nebo byly ocˇi jejich obtı´zˇeny.
44 A nechav jich, ope
ˇ t odsˇel, a
modlil se potrˇetı´, touzˇ rˇecˇ rˇ´ıkaje.
45 Tedy pr
ˇ isˇel k ucˇedlnı´ku˚m
svy´m, a rˇekl jim: Speˇtezˇ jizˇ a
odpocˇ´ıvejte. Aj, prˇiblı´zˇila se hodina, a Syna cˇloveˇka zrazujı´ v
ruce hrˇ´ısˇny´ch.
46 Vstan
ˇ tezˇ, pod’me. Aj, prˇiblı´zˇil se ten, ktery´zˇ mne zrazuje.
47 A kdyz
ˇ on jesˇteˇ mluvil, aj,
Jida´sˇ, jeden ze dvana´cti, prˇisˇel,
a s nı´m za´stup mnohy´ s mecˇi a s
kyjmi, od prˇednı´ch kneˇzˇ´ı a starsˇ´ıch lidu.
48 Ten pak, ktery
´ zˇ jej zrazoval,
dal jim znamenı´, rˇka: Ktere´hokoli polı´bı´m, ten jest; drzˇtezˇ jej.
49 A hned pr
ˇ istoupiv k Jezˇ´ısˇovi, rˇekl: Zdra´v bud’, Mistrˇe, a
polı´bil jej.
50 Ale Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Prˇ´ıteli,
nacˇ jsi prˇisˇel? Tedy prˇistoupili,
51
a ruce vzta´hli na Jezˇ´ısˇe, a jali
ho.
51 A aj, jeden z te
ˇ ch, kterˇ´ızˇ
byli s Jezˇ´ısˇem, vzta´h ruku, vytrhl mecˇ svu˚j; a uderˇiv sluzˇebnı´ka nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, ut’al
ucho jeho.
52 Tedy dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Obrat’
mecˇ svu˚j v mı´sto jeho; nebo
vsˇickni, kterˇ´ızˇ mecˇ berou, od
mecˇe zahynou.
53 Zdaliz
ˇ mnı´sˇ, zˇe bych nynı´
nemohl prositi Otce sve´ho, a vydal by mi vı´ce nezˇli dvana´cte
houfu˚ andeˇlu˚.
54 Kterakz
ˇ by se pak naplnila
pı´sma, sveˇdcˇı´cı´, zˇe tak musı´
by´ti?
55 V tu hodinu r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ za´stupu˚m: Jako na lotra vysˇli jste s
mecˇi a s kyjmi jı´mati mne. Na
kazˇdy´ den seda´val jsem u va´s,
ucˇe v chra´meˇ, a nejali jste mne.
56 Ale toto se vs
ˇ ecko stalo,
aby se naplnila pı´sma prorocka´.
Tedy ucˇedlnı´ci vsˇickni opustivsˇe
ho, utekli.
57 A oni javs
ˇ e Jezˇ´ısˇe, vedli ho
k Kaifa´sˇovi nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi,
kdezˇ za´konnı´ci a starsˇ´ı byli se
sesˇli.
58 Ale Petr s
ˇ el za nı´m zdaleka,
azˇ do sı´neˇ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze. A
vsˇed vnitrˇ, sedeˇl s sluzˇebnı´ky,
aby videˇl konec.
59 Pr
ˇ ednı´ pak kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı i
vsˇecka ta rada hledali falesˇne´ho
52
MATOUSˇ 27
sveˇdectvı´ proti Jezˇ´ısˇovi, aby jej
na smrt vydali,
60 Ale nenalezli. Ani, kdyz
ˇ
mnozı´ falesˇnı´ sveˇdkove´ prˇedstupovali, nic nenalezli. Naposledy pak prˇisˇedsˇe dva falesˇnı´
sveˇdkove´,
ˇ ekli: Tento poveˇdeˇl: Mohu
61 R
zborˇiti chra´m Bozˇ´ı, a ve trˇech
dnech jej ustaveˇti.
62 A povstav nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz,
rˇekl jemu: Nic neodpovı´da´sˇ, co
tito proti tobeˇ sveˇdcˇ´ı?
63 Ale Jez
ˇ ´ısˇ mlcˇel. I odpovı´daje
nejvysˇsˇ´ı kneˇz, rˇekl jemu: Zaklı´na´m teˇ skrze Boha zˇive´ho, abys
na´m poveˇdeˇl, jsi-li ty Kristus
Syn Bozˇ´ı?
64 Dı´ mu Jez
ˇ ´ısˇ: Ty jsi rˇekl. Ale
vsˇak pravı´m va´m: Od toho cˇasu
uzrˇ´ıte Syna cˇloveˇka sedı´cı´ho na
pravici moci Bozˇı´, a prˇicha´zejı´cı´ho na oblacı´ch nebesky´ch.
65 Tedy nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz roztrhl
roucho sve´, rˇka: Rouhal se. Cozˇ
jesˇteˇ potrˇebujeme sveˇdku˚? Aj,
nynı´ jste slysˇeli rouha´nı´ jeho.
66 Co se va
´ m zda´? A oni odpovı´dajı´ce, rˇekli: Hodent’ jest smrti.
67 Tedy plili na tva
´ rˇ jeho, a pohlavkovali jej; jinı´ pak hu˚lkami
jej bili,
ˇ ´ıkajı´ce: Ha´dej na´m, Kriste,
68 R
kdo jest ten, ktery´zˇ tebe uderˇil?
69 Ale Petr sede
ˇ l vneˇ v sı´ni.
I prˇistoupila k neˇmu jedna deˇvecˇka, rˇkuci: I ty jsi byl s Jezˇ´ısˇem tı´m Galilejsky´m.
70 On pak zapr
ˇ el prˇede vsˇemi,
rˇka: Nevı´m, co pravı´sˇ.
71 A kdyz
ˇ vycha´zel ze dverˇ´ı,
uzrˇela jej jina´. I rˇekla teˇm, kterˇ´ızˇ tu byli: I tento byl s Jezˇ´ısˇem
tı´m Nazaretsky´m.
72 I zapr
ˇ el opeˇt s prˇ´ısahou: Nezna´m toho cˇloveˇka.
73 A po male
´ chvı´li prˇistoupivsˇe ti, kterˇ´ızˇ tu sta´li, rˇekli Petrovi: Jisteˇ i ty z nich jsi, nebo i
rˇecˇ tva´ zna´ma tebe cˇinı´.
74 Tedy pocˇal se proklı´nati a
prˇisahati, rˇka: Nezna´m toho
cˇloveˇka. A hned kohout zazpı´val.
75 I rozpomenul se Petr na
slovo Jezˇ´ısˇovo, ktery´zˇ jemu byl
rˇekl: Prve´ nezˇ kohout zazpı´va´,
trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ. A vysˇed ven,
plakal horˇce.
KAPITOLA 27.
O Jida´sˇovu skoncˇenı´; 11. te´zˇ o ukrˇizˇova´nı´,
57. a pohrˇbu Pa´neˇ.
kdyzˇ bylo ra´no, vesˇli v ra-
A du vsˇickni prˇednı´ kneˇzˇ´ı a
starsˇ´ı lidu proti Jezˇ´ısˇovi, aby jej
na smrt vydali.
2 I sva
´ zavsˇe jej, vedli, a vydali
ho Pontske´mu Pila´tovi hejtmanu.
3 Tedy vida Jida
´ sˇ zra´dce jeho,
zˇe by odsouzen byl, zˇeleje toho,
navra´til zase trˇidceti strˇ´ıbrny´ch
prˇednı´m kneˇzˇ´ım a starsˇ´ım,
ˇ ka: Zhrˇesˇil jsem, zradiv
4R
krev nevinnou. Oni pak rˇekli:
Co na´m do toho? Ty viz.
MATOUSˇ 27
5 A povrh ty str
ˇ ´ıbrne´ v chra´meˇ,
odsˇel prycˇ, a odsˇed, obeˇsil se.
6 Pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı pak vzavsˇe ty
strˇ´ıbrne´, rˇekli: Neslusˇ´ıt’jich vlozˇiti do pokladnice, nebo mzda
krve jest.
7 A poradivs
ˇ e se, koupili za neˇ
pole to hrncˇ´ırˇovo, ku pohrˇebu
poutnı´ku˚.
8 Protoz
ˇ nazva´no jest pole to
pole krve, azˇ do dnesˇnı´ho dne.
9 A tehdy naplnilo se pove
ˇ deˇnı´
proroka rˇkoucı´ho: A vzali trˇidceti strˇ´ıbrny´ch, mzdu ceneˇne´ho,
ktery´zˇ sˇacova´n byl od synu˚ Izraelsky´ch,
10 A dali je za pole hrncˇ´ır
ˇ ovo,
jakozˇ mi ustanovil Pa´n.
11 Jez
ˇ ´ısˇ pak sta´l prˇed vla´darˇem. I ota´zal se ho vla´darˇ, rˇka:
Ty-li jsi ten kra´l Zˇidovsky´? Jezˇ´ısˇ
pak rˇekl jemu: Ty pravı´sˇ.
12 A kdyz
ˇ na neˇj prˇednı´ kneˇzˇ´ı a
starsˇ´ı zˇalovali, nic neodpoveˇdeˇl.
13 Tedy dı´ mu Pila
´ t: Neslysˇ´ısˇ-li, kterake´ veˇci proti tobeˇ sveˇdcˇ´ı?
14 Ale neodpove
ˇ deˇl jemu ani k
jednomu slovu, tak zˇe se vla´darˇ
velmi divil.
15 Me
ˇ l pak obycˇej vla´darˇ v sva´tek propousˇteˇti lidu veˇzneˇ jednoho, ktere´hozˇ by chteˇli.
16 I me
ˇ li v ten cˇas veˇzneˇ znamenite´ho, ktery´zˇ sloul Baraba´sˇ.
17 Protoz
ˇ kdyzˇ se lide´ sesˇli,
rˇekl jim Pila´t: Ktere´ho chcete,
53
at’ va´m propustı´m? Baraba´sˇe-li,
cˇili Jezˇ´ısˇe, ktery´zˇ slove Kristus?
18 Nebo ve
ˇ deˇl, zˇe jej z za´visti
vydali.
19 A kdyz
ˇ sedeˇl na soudne´
stolici, poslala k neˇmu zˇena
jeho, rˇkuci: Nic nemeˇj cˇiniti s
spravedlivy´m tı´mto, nebo jsem
mnoho trpeˇla dnes ve sna´ch pro
neˇho.
20 Ale pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı navedli lid, aby prosili za Baraba´sˇe, Jezˇ´ısˇe pak aby zahubili.
21 I odpove
ˇ deˇv vla´darˇ, rˇekl jim:
Ktere´ho chcete z teˇch dvou, at’
va´m propustı´m? A oni rˇekli: Baraba´sˇe.
22 Dı´ jim Pila
´ t: Co pak ucˇinı´m
s Jezˇ´ısˇem, ktery´zˇ slove Krisˇ ekli mu vsˇickni: Ukrˇizˇotus? R
va´n bud’.
23 Vla
´ darˇ pak rˇekl: I cozˇ jest
zle´ho ucˇinil? Oni pak vı´ce krˇicˇeli, rˇkouce: Ukrˇizˇova´n bud’.
24 A vida Pila
´ t, zˇe by nic neprospeˇl, ale zˇe by veˇtsˇ´ı rozbroj
byl, vzav vodu, umyl ruce prˇed
lidem, rˇka: Cˇist jsem od krve
spravedlive´ho tohoto. Vy vizte.
25 A odpove
ˇ deˇv vsˇecken lid,
rˇekl: Krev jeho na na´s i na nasˇe
dı´tky.
26 Tedy propustil jim Baraba
´sˇe, ale Jezˇ´ısˇe zbicˇovav, vydal,
aby byl ukrˇizˇova´n.
27 Tedy z
ˇ oldne´rˇi hejtmanovi,
vzavsˇe Jezˇ´ısˇe do rathouzu,
54
MATOUSˇ 27
shroma´zˇdili k neˇmu vsˇecku
rotu.
28 A svle
´ ksˇe jej, prˇiodeˇli ho
pla´sˇteˇm bruna´tny´m.
29 A splets
ˇ e korunu z trnı´,
vstavili na hlavu jeho, a dali
trˇtinu v pravou ruku jeho, a klekajı´ce prˇed nı´m, posmı´vali se
jemu, rˇkouce: Zdra´v bud’, o´ kra´li
Zˇidovsky´.
30 A plijı´ce na ne
ˇ ho, brali tu
trˇtinu a bili jej v hlavu.
31 A kdyz
ˇ se mu naposmı´vali,
svle´kli s neˇho pla´sˇt’, a oble´kli jej
v roucho jeho. I vedli ho, aby byl
ukrˇizˇova´n.
32 A vys
ˇ edsˇe, nalezli cˇloveˇka
Cyrenenske´ho, jme´nem Sˇimona. Toho prˇinutili, aby nesl krˇ´ızˇ
jeho.
33 I pr
ˇ isˇedsˇe na mı´sto, ktere´zˇ
slove Golgota, to jest popravne´
mı´sto,
34 Dali mu pı´ti octa, smı´s
ˇ ene´ho
se zˇlucˇ´ı. A okusiv, nechteˇl pı´ti.
35 Ukr
ˇ izˇovavsˇe pak jej, rozdeˇlili roucha jeho, mecı´ce los, aby
se naplnilo poveˇdeˇnı´ proroka:
Rozdeˇlili sobeˇ roucho me´, a o
mu˚j odeˇv metali los.
36 A sedı´ce, ostr
ˇ ´ıhali ho tu.
37 I vstavili nad hlavu jeho
vinu jeho napsanou: Totot’ jest
Jezˇ´ısˇ, ten kra´l Zˇidovsky´.
38 I ukr
ˇ izˇova´ni jsou s nı´m dva
lotrˇi, jeden na pravici a druhy´
na levici.
39 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ chodili tudy,
rouhali se jemu, ukrˇivujı´ce hlav
svy´ch.
40 A r
ˇ ´ıkajı´ce: Hej, ty jako rusˇ´ısˇ
chra´m a ve trˇech dnech vzdeˇla´va´sˇ, pomozizˇ sa´m sobeˇ. Jsi-li
Syn Bozˇ´ı, sstupizˇ s krˇ´ızˇe.
41 Tak podobne
ˇ i prˇednı´ kneˇzˇ´ı
posmı´vajı´ce se s za´konnı´ky a
starsˇ´ımi, pravili:
42 Jiny
´ m poma´hal, sa´m sobeˇ
nemu˚zˇ pomoci. Jestlizˇe jest kra´l
Izraelsky´, nech at’ nynı´ sstoupı´ s
krˇ´ızˇe, a uveˇrˇ´ıme jemu.
43 Doufalt’ v Boha, nech at’
ho nynı´ vysvobodı´, chce-lit’ mu;
nebo pravil: Syn Bozˇ´ı jsem.
44 Takz
ˇ take´ i lotrˇi, kterˇ´ızˇ byli
s nı´m ukrˇizˇova´ni, utrhali jemu.
45 Od s
ˇ este´ pak hodiny tma se
stala po vsˇ´ı zemi azˇ do hodiny
deva´te´.
46 A pr
ˇ i hodineˇ deva´te´ zvolal
Jezˇ´ısˇ hlasem veliky´m, rˇka: Eli,
Eli, lama zabachtani? To jest:
Bozˇe mu˚j, Bozˇe mu˚j, procˇ jsi
mne opustil?
47 A ne
ˇ kterˇ´ı z teˇch, kterˇ´ızˇ tu
sta´li, slysˇ´ıce, pravili: Elia´sˇe vola´
tento.
48 A hned jeden z nich be
ˇ zˇev,
a vzav hubu, naplnil ji octem, a
vlozˇiv na trest’, napa´jel ho.
49 Ale jinı´ pravili: Nech tak,
pohledı´me, prˇijde-li Elia´sˇ, aby
ho vysvobodil.
50 Jez
ˇ ´ısˇ pak opeˇt zvolav hlasem veliky´m, vypustil dusˇi.
MATOUSˇ 28
51 A aj, opona chra
´ mova´ roztrhla se na dve´, od vrchu azˇ
dolu˚, a zemeˇ se trˇa´sla, a ska´le´
se pukalo,
52 A hrobove
´ se otvı´rali, a
mnoha´ teˇla zesnuly´ch svaty´ch
vstala.
53 A vys
ˇ edsˇe z hrobu˚ po vzkrˇ´ısˇenı´ jeho, prˇisˇli do svate´ho meˇsta, a uka´zali se mnohy´m.
54 Tedy centurio a ti, kter
ˇ ´ızˇ
s nı´m ostrˇ´ıhali Jezˇ´ısˇe, vidouce
zemeˇ trˇesenı´ a to, co se da´lo, ba´li
se velmi, rˇkouce: Jisteˇ Syn Bozˇ´ı
byl tento.
55 Byly take
´ tu zˇeny mnohe´, z
daleka se dı´vajı´ce, ktere´zˇ byly
prˇisˇly za Jezˇ´ısˇem od Galilee, posluhujı´ce jemu,
56 Mezi nimiz
ˇ byla Maria Magdale´na, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synu˚
Zebedeovy´ch.
57 A kdyz
ˇ byl vecˇer, prˇisˇel cˇloveˇk bohaty´ z Arimatie, jme´nem
Jozef, ktery´zˇ take´ byl ucˇedlnı´k
Jezˇ´ısˇu˚v.
58 Ten pr
ˇ edstoupil prˇed Pila´ta,
a prosil za teˇlo Jezˇ´ısˇovo. Tedy
Pila´t rozka´zal da´ti teˇlo.
59 A vzav te
ˇ lo Jozef, obvinul je
v pla´tno cˇiste´.
60 A vloz
ˇ il do sve´ho nove´ho
hrobu, ktery´zˇ byl vytesal v ska´le; a prˇivaliv ka´men veliky´ ke
dverˇu˚m hrobovy´m, odsˇel.
61 A byla tu Maria Magdale
´ na,
55
a druha´ Maria, sedı´ce naproti
hrobu.
62 Druhe
´ ho pak dne, ktery´zˇ
byl po velike´m pa´tku, sesˇli se
prˇednı´ kneˇzˇ´ı a farizeove´ ku Pila´tovi,
ˇ kouce: Pane, rozpomenuli
63 R
jsme se, zˇe ten svu˚dce rˇekl, jesˇteˇ
zˇiv jsa: Po trˇech dnech vstanu.
64 Rozkaz
ˇ izˇ tedy ostrˇ´ıhati hrobu azˇ do trˇetı´ho dne, at’ by snad
ucˇedlnı´ci jeho, prˇijdouce v noci,
neukradli ho, a rˇekli by lidu:
Vstalt’ jest z mrtvy´ch. I budet’
poslednı´ blud horsˇ´ı nezˇli prvnı´.
ˇ ekl jim Pila´t: Ma´te stra´zˇ;
65 R
jdeˇte, ostrˇ´ıhejte, jakzˇ vı´te.
66 A oni s
ˇ edsˇe, osadili hrob
stra´zˇny´mi, zapecˇetivsˇe ka´men.
KAPITOLA 28.
Jistoty vzkrˇ´ısˇenı´ Kristova 16. a sveˇrˇenı´ jedena´cti u´rˇadu aposˇtolske´ho.
a skona´nı´ pak soboty, kdyzˇ
N jizˇ svitalo na prvnı´ den
toho te´hodne, prˇisˇla Maria
Magdale´na, a druha´ Maria, aby
pohledeˇly na hrob.
2 A aj, zeme
ˇ trˇesenı´ stalo se velike´. Nebo andeˇl Pa´neˇ sstoupiv
s nebe a prˇistoupiv, odvalil ka´men ode dverˇ´ı, a posadil se na
neˇm.
3 A byl oblı´cˇej jeho jako blesk,
a roucho jeho bı´le´ jako snı´h.
4 A pro strach jeho zde
ˇ sili se
stra´zˇnı´, a ucˇineˇni jsou jako
mrtvı´.
56
MATOUSˇ 28
5 I odpove
ˇ deˇv andeˇl, rˇekl zˇena´m: Nebojte se vy, nebot’ vı´m,
zˇe Jezˇ´ısˇe ukrˇizˇovane´ho hleda´te.
6 Nenı´t’ ho tuto; nebo vstalt’
jest, jakozˇ prˇedpoveˇdeˇl. Pod’te,
vizte mı´sto, kdezˇ lezˇel Pa´n.
7 A rychle jdouce, pove
ˇ zte ucˇedlnı´ku˚m jeho, zˇe vstal z mrtvy´ch. A aj, prˇedcha´zı´ va´s do Galilee, tam jej uzrˇ´ıte. Aj, poveˇdeˇl
jsem va´m.
8 I vys
ˇ edsˇe rychle z hrobu s
ba´znı´ a s radostı´ velikou, beˇzˇely, aby ucˇedlnı´ku˚m jeho zveˇstovaly.
9 Kdyz
ˇ pak sˇly zveˇstovati ucˇedlnı´ku˚m jeho, aj, Jezˇ´ısˇ potkal
se s nimi, rˇka: Zdra´vy bud’te. A
ony prˇistoupivsˇe, chopily se noh
jeho, a klaneˇly se jemu.
10 Tedy dı´ jim Jez
ˇ ´ısˇ: Nebojtezˇ se. Jdeˇte, zveˇstujte bratrˇ´ım
my´m, at’ jdou do Galilee, a tamt’
mne uzrˇ´ı.
11 Kdyz
ˇ pak ony odesˇly, aj,
neˇkterˇ´ı z stra´zˇe prˇisˇedsˇe do
meˇsta, ozna´mili prˇednı´m kneˇzˇ´ım vsˇecko, co se stalo.
12 Kter
ˇ ´ızˇto shroma´zˇdivsˇe se s
starsˇ´ımi, a uradivsˇe se, mnoho
peneˇz dali zˇoldne´rˇu˚m,
ˇ kouce: pravte, zˇe ucˇedlnı´ci
13 R
jeho nocˇneˇ prˇisˇedsˇe, ukradli jej,
kdyzˇ jsme my spali.
14 A uslys
ˇ ´ı-lit’ o tom hejtman,
myt’ ho spokojı´me, a va´s bezpecˇny ucˇinı´me.
15 A oni vzavs
ˇ e penı´ze, ucˇinili,
jakzˇ naucˇeni byli. I rozhla´sˇeno
jest slovo to u Zˇidu˚ azˇ do dnesˇnı´ho dne.
16 Jedena
´ cte pak ucˇedlnı´ku˚ sˇli
do Galiee na horu, kdezˇ jim byl
ulozˇil Jezˇ´ısˇ.
17 A uzr
ˇ evsˇe ho, klaneˇli se jemu. Ale neˇkterˇ´ı pochybovali.
18 A pr
ˇ istoupiv Jezˇ´ısˇ, mluvil
jim, rˇka: Da´na jest mi vsˇelika´
moc na nebi i na zemi.
19 Protoz
ˇ jdouce, ucˇte vsˇecky
na´rody, krˇtı´ce je ve jme´no Otce
i Syna i Ducha svate´ho,
20 Ucˇ´ıce je zachova
´ vati vsˇecko,
cozˇ jsem koli prˇika´zal va´m. A aj,
ja´ s va´mi jsem po vsˇecky dny, azˇ
do skona´nı´ sveˇta. Amen.
EVANGELIUM
´
PODLE
´ NI´ S.) MARKA.
(SEPSA
KAPITOLA 1.
Jana Krˇtitele pra´ce i obcova´nı´. 9. Kristus
Pa´n prˇijav krˇest, poselstvı´ sve´ zacˇal, 16.
ucˇedlnı´ku˚ povolal, 23. a lidem od d’a´belstvı´
i neduhu˚ spoma´hal.
ocˇa´tek evangelium Jezˇ´ısˇe
P Krista, Syna Bozˇ´ıho;
2 Jakoz
ˇ psa´no jest v prorocı´ch:
Aj, ja´ posı´la´m andeˇla sve´ho prˇed
tva´rˇ´ı tvou, ktery´zˇ prˇipravı´ cestu
tvou prˇed tebou.
3 Hlas volajı´cı´ho na pous
ˇ ti:
Prˇipravujte cestu Pa´neˇ, prˇ´ıme´
cˇinˇte stezky jeho.
4 Kr
ˇ til Jan na pousˇti, a ka´zal
krˇest poka´nı´ na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚.
5 I vycha
´ zela k neˇmu vsˇecka
krajina Judska´ i Jeruzale´msˇtı´,
a krˇteˇni byli od neˇho vsˇickni v
Jorda´neˇ rˇece, vyzna´vajı´ce hrˇ´ıchy sve´.
6 Byl pak Jan odı´n srstmi velbloudovy´mi, a pa´s kozˇeny´ na
bedra´ch jeho, a jı´dal kobylky a
med lesnı´.
7 A ka
´ zal, rˇka: Jde za mnou silneˇjsˇ´ı nezˇli ja´, ktere´muzˇ nejsem
hoden, sehna se, rozva´zati rˇeme´nka u obuvi jeho.
8 Ja
´ zajiste´ krˇtil jsem va´s vo-
dou, ale ont’ va´s krˇtı´ti bude Duchem svaty´m.
9 I stalo se v te
ˇ ch dnech, prˇisˇel
Jezˇ´ısˇ z Nazare´tu Galilejske´ho, a
pokrˇteˇn jest od Jana v Jorda´neˇ.
10 A hned vystoupiv z vody,
uzrˇel nebesa otevrˇena´ a Ducha jako holubici sstupujı´cı´ho
na neˇj.
11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi
ten mu˚j mily´ Syn, v neˇmzˇ mi se
dobrˇe zalı´bilo.
12 A i hned ho Duch vypudil na
pousˇt’.
13 I byl tam na pous
ˇ ti cˇtyrˇidceti dnu˚, a pokousˇ´ın byl od satana; a byl s zveˇrˇ´ı, a andeˇle´ prˇisluhovali jemu.
14 Kdyz
ˇ pak byl vsazen Jan,
prˇisˇel Jezˇ´ısˇ do Galilee, ka´zˇe
evangelium kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho,
15 A prave
ˇ : Zˇe se naplnil cˇas,
a prˇiblı´zˇilo se kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
Cˇinˇte poka´nı´, a veˇrˇte evangelium.
16 A chode
ˇ podle´ morˇe Galilejske´ho, uzrˇel Sˇimona a Ondrˇeje
bratra jeho, ani pousˇteˇjı´ sı´ti do
morˇe, (nebo ryba´rˇi byli).
17 I r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Pod’te za
mnou, a ucˇinı´m va´s ryba´rˇe lidı´.
58
MAREK 1
18 A hned opustivs
ˇ e sı´ti sve´, sˇli
za nı´m.
19 A poods
ˇ ed odtud malicˇko,
uzrˇel Jakuba syna Zebedeova,
a Jana bratra jeho, ani na lodı´
tvrdı´ sı´ti.
20 A hned povolal jich. A oni
opustivsˇe otce sve´ho Zebedea na
lodı´ s pacholky, sˇli za nı´m.
21 I ves
ˇ li do Kafarnaum. A
hned v sobotu sˇed do sˇkoly, ucˇil.
22 I divili se na
´ ramneˇ ucˇenı´
jeho; nebo ucˇil je, jako moc maje,
a ne jako za´konnı´ci.
23 I byl v s
ˇ kole jejich cˇloveˇk,
maje ducha necˇiste´ho. Ktery´zˇ
zvolal,
ˇ ka: Ach, cozˇ jest tobeˇ do
24 R
na´s, Jezˇ´ısˇi Nazaretsky´? Prˇisˇel
jsi zatratiti na´s. Zna´m teˇ, kdo
jsi, zˇe ten Svaty´ Bozˇ´ı.
25 I pr
ˇ imluvil mu Jezˇ´ısˇ, rˇka:
Umlknizˇ a vyjdi z neˇho.
26 I polomcovav jı´m duch necˇisty´ a krˇicˇe hlasem veliky´m,
vysˇel z neˇho.
27 I lekli se vs
ˇ ickni, tak zˇe se
ta´zali mezi sebou, rˇkouce: I co
jest toto? Jake´zˇ toto nove´ ucˇenı´,
zˇe mocneˇ i teˇm duchu˚m necˇisty´m rozkazuje, a poslouchajı´
ho?
28 I roznesla se pove
ˇ st o neˇm
hned po vsˇ´ı krajineˇ Galilejske´.
29 A hned vys
ˇ edsˇe ze sˇkoly, prˇisˇli do domu Sˇimonova a Ondrˇejova s Jakubem a s Janem.
ˇ imonova pak svegrusˇe le30 S
zˇela, majı´c zimnici. A hned jemu
poveˇdeˇli o nı´.
31 A pr
ˇ istoupiv, pozdvihl jı´,
ujav ji za ruku jejı´, a hned prˇestala jı´ zimnice. I posluhovala
jim.
32 Vecˇer pak pr
ˇ i za´padu slunce,
nosili k neˇmu vsˇecky nemocne´ i
d’a´belnı´ky.
33 A bylo se vs
ˇ ecko meˇsto zbeˇhlo ke dverˇ´ım.
34 I uzdravoval mnohe
´ ztra´pene´ rozlicˇny´mi neduhy, a d’a´belstvı´ mnoha´ vymı´tal, a nedopousˇteˇl mluviti d’a´blu˚m; nebo
znali ho.
35 A pr
ˇ ede dnem velmi ra´no
vstav, vysˇel a odsˇel na puste´
mı´sto, a tam se modlil.
36 I s
ˇ li za nı´m Sˇimon i ti, kterˇ´ızˇ
s nı´m byli.
37 A nalezs
ˇ e jej, rˇekli jemu:
Vsˇickni teˇ hledajı´.
38 I dı´ jim: Pod’mez
ˇ do okolnı´ch meˇstecˇek, abych i tam ka´zal. Nebo na to jsem prˇisˇel.
39 I ka
´ zal v sˇkola´ch jejich ve vsˇ´ı
Galilei, a d’a´belstvı´ vymı´tal.
40 Tedy pr
ˇ isˇel k neˇmu malomocny´, prose ho, a klekna prˇed
nı´m, rˇekl jemu: Chcesˇ-li, mu˚zˇesˇ
mne ocˇistiti.
41 Jez
ˇ ´ısˇ pak slitovav se, vzta´hl
ruku, dotekl se ho a rˇekl jemu:
Chci, bud’ cˇist.
MAREK 2
42 A kdyz
ˇ to rˇekl, hned odstoupilo od neˇho malomocenstvı´, a
ocˇisˇteˇn jest.
43 I zapove
ˇ deˇv mu prˇ´ısneˇ, hned
ho odbyl,
44 A r
ˇ ekl mu: Vizizˇ, abys zˇa´dne´mu nic nepravil. Ale jdi, ukazˇ
se kneˇzi, a obeˇtuj za ocˇisˇteˇnı´ sve´
to, cozˇ prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ, na sveˇdectvı´ proti nim.
45 On pak vys
ˇ ed, pocˇal vypravovati mnoho a ohlasˇovati tu
veˇc, tak zˇe jizˇ nemohl Jezˇ´ısˇ do
meˇsta zjevneˇ vjı´ti, ale vneˇ na
mı´stech pusty´ch byl. I scha´zeli
se k neˇmu odevsˇad.
KAPITOLA 2.
Pa´n sˇlakovite´ho uzdravil, 14. Matousˇe povolal, 18. ucˇedlnı´ku˚ z strany postu i z
strany soboty zasta´val.
opeˇt vsˇel do Kafarnaum po
A kolikas dnech. I uslysˇa´no
jest, zˇe by doma byl.
2 A hned ses
ˇ lo se jich mnozˇstvı´,
tak zˇe jizˇ nemohli se smeˇstknati
ani prˇede dverˇmi. I mluvil jim
slovo.
3 Tedy pr
ˇ isˇli k neˇmu, nesouce
sˇlakem porazˇene´ho, ktery´zˇ ode
cˇtyrˇ nesen byl.
4 A kdyz
ˇ k neˇmu nemohli prˇistoupiti pro za´stupy, loupali
strˇechu, kdezˇ byl, a proborˇivsˇe
ji, spustili po provazı´ch dolu˚
lozˇce, na neˇmzˇ lezˇel sˇlakem porazˇeny´.
59
5 A vida Jez
ˇ ´ısˇ vı´ru jejich, dı´
sˇlakem porazˇene´mu: Synu, odpousˇteˇjı´ se tobeˇ hrˇ´ıchove´ tvoji.
6 A byli tu ne
ˇ kterˇ´ı z za´konnı´ku˚, sedı´ce a myslı´ce v srdcı´ch
svy´ch:
7 Co tento tak mluvı´ rouhave
ˇ?
Kdo mu˚zˇ odpustiti hrˇ´ıchy, jedine´ sa´m Bu˚h?
8 I poznav Jez
ˇ ´ısˇ hned duchem
svy´m, zˇe by tak prˇemysˇlovali
sami v sobeˇ, rˇekl jim: Procˇ o tom
prˇemysˇlujete v srdcı´ch svy´ch?
9 Co jest sna
´ ze, rˇ´ıci sˇlakem porazˇene´mu: Odpousˇteˇjı´ se tobeˇ
hrˇ´ıchove´, cˇili rˇ´ıci: Vstanˇ, vezmi
lozˇe sve´ a chod’?
10 Ale abyste ve
ˇ deˇli, zˇe Syn cˇloveˇka ma´ moc na zemi odpousˇteˇti hrˇ´ıchy, dı´ sˇlakem porazˇene´mu:
11 Tobe
ˇ t’ pravı´m: Vstanˇ, a vezmi lozˇe sve´, a jdi do domu sve´ho.
12 I vstal hned, a vzav loz
ˇ e sve´
prˇede vsˇemi, odsˇel, tak zˇe se
deˇsili vsˇickni, a chva´lili Boha,
rˇkouce: Nikdy jsme toho nevideˇli.
13 I vys
ˇ el opeˇt k morˇi, a vsˇecken za´stup prˇicha´zel k neˇmu, i
ucˇil je.
14 A pomı´jeje, uzr
ˇ el Le´vı´ Alfeova, sedı´cı´ho na cle. I dı´ jemu:
Pod’ za mnou. A on vstav, sˇel za
nı´m.
15 I stalo se, kdyz
ˇ sedeˇl Jezˇ´ısˇ
za stolem v domeˇ jeho, zˇe i publika´ni mnozı´ a hrˇ´ısˇnı´ci sedeˇli
60
MAREK 3
spolu s Jezˇ´ısˇem a s ucˇedlnı´ky
jeho; nebo mnoho jich bylo, a sˇlo
za nı´m.
16 Za
´ konnı´ci pak a farizeove´
videˇvsˇe, zˇe jedl s publika´ny a s
hrˇ´ısˇnı´ky, rˇekli ucˇedlnı´ku˚m jeho:
Cozˇ to, zˇe s publika´ny a hrˇ´ısˇnı´ky jı´ a pije?
17 To uslys
ˇ av Jezˇ´ısˇ, dı´ jim:
Nepotrˇebujı´ zdravı´ le´karˇe, ale
nemocnı´. Neprˇisˇelt’ jsem volati
spravedlivy´ch, ale hrˇ´ısˇny´ch ku
poka´nı´.
18 Ucˇedlnı´ci pak Janovi a farizejsˇtı´ postı´vali se. I prˇisˇli a rˇekli
jemu: Procˇ ucˇedlnı´ci Janovi a
farizejsˇtı´ postı´ se, a tvoji ucˇedlnı´ci se nepostı´?
19 I r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Kterakzˇ mohou synove´ zˇenichovi postiti se,
kdyzˇ jest s nimi zˇenich? Dokudzˇ
majı´ s sebou zˇenicha, nemohout’
se postiti.
20 Ale pr
ˇ ijdout’ dnove´, kdyzˇ od
nich odjat bude zˇenich, a tehda´zˇ
se budou postiti v teˇch dnech.
21 Ano z
ˇ a´dny´ za´platy sukna
nove´ho neprˇisˇ´ıva´ k rouchu stare´mu; jinak odtrhne ta za´plata
nova´ od stare´ho, i by´va´ veˇtsˇ´ı
dı´ra.
22 A z
ˇ a´dny´ nevle´va´ vı´na nove´ho do na´dob stary´ch; jinak
rozpucˇ´ı nove´ vı´no na´doby, a vı´no
se vyleje, a na´doby se pokazı´.
Ale vı´no nove´ ma´ lito by´ti do na´dob novy´ch.
23 I stalo se, z
ˇ e sˇel Jezˇ´ısˇ v sobotu skrze obilı´, i pocˇali ucˇedlnı´ci jeho, cestou jdouce, vymı´nati klasy.
24 Tedy farizeove
´ rˇekli jemu:
Pohled’, cot’ deˇlajı´ v sobotu, cˇehozˇ nena´lezˇ´ı.
25 I r
ˇ ekl jim: Nikdy-lizˇ jste
necˇtli, co ucˇinil David, kdyzˇ
nouze byla, a lacˇneˇl, on i ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli?
26 Kterak vs
ˇ el do domu Bozˇ´ıho
za Abiatara nejvysˇsˇ´ıho kneˇze,
a jedl chleby posva´tne´, (jichzˇ
neslusˇelo jı´sti nezˇ samy´m kneˇzˇ´ım), a dal i teˇm, kterˇ´ızˇ s nı´m
byli?
27 I pravil jim: Sobota pro cˇloveˇka ucˇineˇna jest, a ne cˇloveˇk
pro sobotu.
28 Protoz
ˇ Syn cˇloveˇka jest pa´nem take´ i soboty.
KAPITOLA 3.
Kristus mnohy´m bı´dny´m, 6. neprˇeka´zˇeje
sobeˇ zlostı´ neprˇa´tel, spoma´hal, 13. dvana´cte k zvla´sˇtnı´ pra´ci oddeˇlil, 23. sebe zasta´val, 33. a kdo jsou prˇa´tele´ jeho, uka´zal.
vsˇel opeˇt do sˇkoly, a byl tu
I cˇloveˇk, maje ruku uschlou.
2Is
ˇ etrˇili ho, uzdravı´-li jej v sobotu, aby ho obzˇalovali.
3I r
ˇ ekl tomu cˇloveˇku, ktery´zˇ
meˇl uschlou ruku: Povstanˇ u
prostrˇed.
4 I dı´ jim: Slus
ˇ ´ı-li v sobotu
dobrˇe cˇiniti, cˇili zle, zˇivot zachovati, cˇili zamordovati? Oni pak
mlcˇeli.
MAREK 3
5 A kdyz
ˇ pohledeˇl na neˇ vu˚kol s hneˇvem, zarmoutiv se nad
tvrdostı´ srdce jejich, rˇekl cˇloveˇku: Vzta´hni tu ruku svou. I
vzta´hl, a ucˇineˇna jest ta ruka
jeho zdrava´ jako druha´.
6 A vys
ˇ edsˇe farizeove´, hned
s Herodia´ny drzˇeli radu proti
neˇmu, kterak by ho zahubili.
7 Jez
ˇ ´ısˇ pak odsˇel s ucˇedlnı´ky
svy´mi k morˇi, a velike´ mnozˇstvı´
od Galilee sˇlo za nı´m, i z Judstva,
8 I od Jeruzale
´ ma, i od Idumee,
i z Zajorda´nı´; i ti, kterˇ´ızˇ byli
okolo Ty´ru a Sidonu, mnozˇstvı´
velike´, slysˇ´ıce, kterake´ veˇci cˇinı´,
prˇisˇli k neˇmu.
9 I rozka
´ zal ucˇedlnı´ku˚m svy´m,
aby lodicˇku ustavicˇneˇ nahotoveˇ
meˇli pro za´stup, aby ho netiskli.
10 Nebo mnohe
´ uzdravoval,
tak zˇe nanˇ padali, aby se ho doty´kali, kterˇ´ızˇkoli meˇli neduhy.
11 A duchove
´ necˇistı´, jakzˇ ho
zazrˇeli, padali prˇed nı´m a krˇicˇeli, rˇkouce: Ty jsi ten Syn Bozˇ´ı.
12 Ale on velmi jim pr
ˇ imlouval,
aby ho nezjevovali.
13 I vstoupil na horu, a povolal
k sobeˇ teˇch, ktery´chzˇ se jemu videˇlo; i prˇisˇli k neˇmu.
14 I ustanovil jich dvana
´ cte,
aby s nı´m byli, a aby je poslal
ka´zati,
15 A aby me
ˇ li moc uzdravovati
nemoci a vymı´tati d’a´belstvı´:
61
ˇ imona, jemuzˇ dal jme´no
16 S
Petr,
17 A Jakuba Zebedeova, a Jana
bratra Jakubova, (a dal jim
jme´no Boanerges, to jest synove´
hromovi),
18 A Ondr
ˇ eje, a Filipa, a Bartolomeˇje, a Matousˇe, a Toma´sˇe,
a Jakuba Alfeova, a Taddea, a
Sˇimona Kananitske´ho,
19 A Jida
´ sˇe Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ i zradil jej. I sˇli s nı´m domu˚.
20 A ope
ˇ t ssˇel se za´stup, tak zˇe
nemohli ani chleba pojı´sti.
21 A slys
ˇ avsˇe o tom prˇ´ıbuznı´
jeho, prˇisˇli, aby jej vzali; nebo
pravili, zˇe by se smyslem pominul.
22 Za
´ konnı´ci pak, kterˇ´ızˇ byli
prˇisˇli z Jeruzale´ma, pravili, zˇe
Belzebuba ma´, a zˇe v knı´zˇeti d’a´belske´m vymı´ta´ d’a´bly.
23 A povolav jich, mluvil k nim
v podobenstvı´ch: Kterak mu˚zˇe
satan satana vymı´tati?
24 A jestliz
ˇ e kra´lovstvı´ v sobeˇ
se rozdvojı´, nemu˚zˇe sta´ti kra´lovstvı´ to.
25 A rozdvojı´-li se du
˚ m proti
sobeˇ, nebude moci du˚m ten
sta´ti.
26 Tak jestliz
ˇ e povstal satan
sa´m proti sobeˇ, a rozdvojen jest,
nemu˚zˇe sta´ti, ale konec be´rˇe.
ˇ a´dny´ nemu˚zˇe na´dobı´ sil27 Z
ne´ho, vejda do domu jeho, rozebrati, lecˇ by prve´ silne´ho
62
MAREK 4
toho sva´zal; a tehdyt’ du˚m jeho
zloupı´.
28 Amen pravı´m va
´ m, zˇe vsˇickni hrˇ´ıchove´ odpusˇteˇni budou
synu˚m lidsky´m, i rouha´nı´, jı´mzˇ
by se rouhali,
29 Ale kdo by se rouhal proti
Duchu svate´mu, nema´ odpusˇteˇnı´ na veˇky, ale hoden jest veˇcˇne´ho odsouzenı´.
30 Nebo pravili: Ducha necˇiste´ho ma´.
31 Tehdy pr
ˇ isˇli bratrˇ´ı a matka
jeho, a stojı´ce vneˇ, poslali k
neˇmu, aby ho vyvolali.
32 A sede
ˇ l okolo neˇho za´stup.
I rˇekli jemu: Aj, matka tva´ a
bratrˇ´ı tvoji vneˇ hledajı´ tebe.
33 Ale on odpove
ˇ deˇl jim, rˇka:
Kdo jest matka ma´ a bratrˇ´ı
moji?
34 A obezr
ˇ ev ucˇedlnı´ky vu˚kol
sebe sedı´cı´, rˇekl: Aj, matka ma´
a bratrˇ´ı moji.
35 Nebo kdoz
ˇ by koli cˇinil vu˚li
Bozˇ´ı, ten jest bratr mu˚j, i sestra
ma´, i matka.
KAPITOLA 4.
Ka´za´nı´ Pa´neˇ, 36. a zbourˇene´ho morˇe spokojenı´.
opeˇt pocˇal ucˇiti u morˇe. I
A shroma´zˇdil se k neˇmu za´-
stup mnohy´, tak zˇe vstoupiv na
lodı´, sedeˇl na morˇi, a vsˇecken
za´stup byl na zemi podle´ morˇe.
2 I ucˇil je mnohy
´ m veˇcem v podobenstvı´ch, a pravil jim v ucˇenı´
sve´m:
3 Slys
ˇ te. Aj, vysˇel rozsevacˇ,
aby rozsı´val.
4 I stalo se v tom rozsı´va
´ nı´, zˇe
jedno padlo podle´ cesty, a prˇileteˇlo ptactvo nebeske´, i zzobalo
je.
5 A jine
´ padlo na mı´sto skalnate´, kdezˇ nemeˇlo mnoho zemeˇ,
a hned vzesˇlo, proto zˇe nemeˇlo
hlubokosti zemeˇ.
6 A kdyz
ˇ vysˇlo slunce, vyhorˇelo, a proto, zˇe nemeˇlo korˇene,
uschlo.
7 A jine
´ padlo mezi trnı´; i
zrostlo trnı´, a udusilo je. I nevydalo uzˇitku.
8 Jine
´ pak padlo v zemi dobrou, a dalo uzˇitek zhu˚ru vstupujı´cı´ a rostoucı´; prˇineslo zajiste´
jedno trˇidca´ty´, a jine´ sˇedesa´ty´, a
jine´ pak sty´.
9 I pravil jim: Kdo ma
´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ.
10 Kdyz
ˇ pak byl sa´m, ta´zali se
ho ti, kterˇ´ızˇ prˇi neˇm byli, se dvana´cti, na to podobenstvı´.
11 I r
ˇ ekl jim: Va´mt’ jest da´no,
zna´ti tajemstvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, ale teˇm, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, v
podobenstvı´ to vsˇecko se deˇje,
12 Aby hledı´ce, hlede
ˇ li, ale neuzrˇeli a slysˇ´ıce, slysˇeli, ale nesrozumeˇli, aby se snad neobra´tili, a byli by jim odpusˇteˇni hrˇ´ıchove´.
13 I dı´ jim: Nezna
´ te podobenstvı´ tohoto? A kterakzˇ pak vsˇecka podobenstvı´ pozna´te?
MAREK 4
Rozsevacˇ ten slovo rozsı´va´.
Tito pak jsou, jesˇto podle´
cesty, jimzˇ se rozsı´va´ slovo, ale
kdyzˇ oni slysˇ´ı, i hned prˇicha´zı´
satan, a vynı´ma´ slovo, ktere´zˇ
vsa´to jest v srdcı´ch jejich.
16 A tak podobne
ˇ ti, kterˇ´ızˇ jako
skalnata´ zemeˇ posa´ti jsou, kterˇ´ızˇ jakzˇ uslysˇ´ı slovo, hned s radostı´ prˇijı´majı´ je.
17 Nez
ˇ nemajı´ korˇene v sobeˇ,
ale jsou cˇasnı´; potom kdyzˇ
vznikne ssouzˇenı´ a protivenstvı´
pro slovo, hned se horsˇ´ı.
18 Tito pak jsou, kter
ˇ ´ızˇ mezi
trnı´ posa´ti jsou, ti jsou, kterˇ´ızˇ
slovo slysˇ´ı,
19 Vs
ˇ ak pecˇova´nı´ tohoto sveˇta
a oklama´nı´ zbozˇ´ı, a jine´ zˇa´dosti
prˇistupujı´cı´, udusˇujı´ slovo, tak
zˇe bez uzˇitku by´va´.
20 Tito pak jsou, kter
ˇ ´ızˇ v zemi
dobrou sı´meˇ prˇijali, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı
slovo, a prˇijı´majı´, a uzˇitek prˇina´sˇejı´, jine´ trˇidca´ty´, a jine´ sˇedesa´ty´, a jine´ sty´.
21 Da
´ le pravil jim: Zdali rozsvı´cena by´va´ svı´ce, aby postavena byla pod na´dobu neb pod
postel? Vsˇak aby na svı´cen vstavena byla.
22 Nebo nic nenı´ skryte
´ ho, co
by nebylo zjeveno; anizˇ jest co
tak ukryte´ho, aby na jevo nevysˇlo.
23 Jestliz
ˇ e kdo ma´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ.
14
15
63
24 I mluvil k nim: Vizte, co slysˇ´ıte. Kterou meˇrou budete meˇrˇiti, bude va´m odmeˇrˇeno, a prˇida´no bude va´m poslouchajı´cı´m.
25 Nebo kdoz
ˇ t’ ma´, tomu bude
da´no; a kdo nema´, i to, cozˇ ma´,
bude od neˇho odjato.
26 I pravil: Tak jest kra
´ lovstvı´
Bozˇ´ı, jako kdyby cˇloveˇk uvrhl
sı´meˇ do zemeˇ.
27 A spal by, a vsta
´ val by ve dne
i v noci a semeno by vzesˇlo a
zrostlo, jakzˇ on nevı´.
28 Nebo sama od sebe zeme
ˇ
uzˇitek plodı´, nejprv bylinu, potom klas, potom plne´ obile´ v
klasu.
29 A kdyz
ˇ sezra´ u´roda, i hned
prˇicˇinı´ srp; nebo nastala zˇenˇ.
30 I r
ˇ ekl: K cˇemu prˇipodobnı´me
kra´lovstvı´ Bozˇ´ı? Aneb ktery´m
podobenstvı´m je uka´zˇeme?
31 Jest jako zrno horcˇicˇne
´ , ktere´zˇ, kdyzˇ vsa´to by´va´ do zemeˇ,
nejmensˇ´ı jest ze vsˇech semen,
ktera´zˇ jsou na zemi.
32 Ale kdyz
ˇ vsa´to by´va´, roste, a
by´va´ veˇtsˇ´ı nezˇ vsˇecky byliny, a
cˇinı´ ratolesti velike´, tak zˇe pod
stı´nem jeho mohou sobeˇ pta´ci
nebesˇtı´ hnı´zda deˇlati.
33 A takovy
´ mi mnohy´mi podobenstvı´mi mluvil jim slovo, jakzˇ
mohli slysˇeti.
34 Bez podobenstvı´ pak nemluvil jim, ale ucˇedlnı´ku˚m svy´m
soukromı´ vykla´dal vsˇecko.
64
MAREK 5
35 I r
ˇ ekl jim v ten den, kdyzˇ jizˇ
byl vecˇer: Plavme se na druhou
stranu.
36 A nechavs
ˇ e za´stupu, pojali
jej, tak jakzˇ byl na lodicˇce. Ale i
jine´ lodicˇky byly s nı´m.
37 Tedy stala se bour
ˇ e velika´ od
veˇtru, azˇ se vlny na lodı´ valily,
tak zˇe se jizˇ naplnˇovala lodı´.
38 A on z zadu na lodı´ spal na
podusˇce. I zbudili jej, a rˇekli
jemu: Mistrˇe, nedba´sˇ, zˇe hyneme?
39 I probudiv se, pr
ˇ imluvil veˇtru, a rˇekl morˇi: Umlkni, a upokoj se. I prˇestal vı´tr, a stalo se
utisˇenı´ velike´.
40 I r
ˇ ekl jim: Procˇ se tak bojı´te?
Jakzˇ to, zˇe nema´te vı´ry?
41 I ba
´ li se ba´znı´ velikou, a pravili jeden k druhe´mu: I kdo jest
medle tento, zˇe i vı´tr i morˇe poslouchajı´ jeho?
KAPITOLA 5.
ˇ a´belnı´k uzdraven; 11. sta´do veprˇu˚ v morˇi
D
ztonulo; 25. zˇena od nemoci sve´ uzdravena;
35. dcera Jairova vzkrˇ´ısˇena.
edy prˇeplavili se prˇes morˇe
T do krajiny Gadarensky´ch.
2 A jakz
ˇ vysˇel z lodı´, hned se s
nı´m potkal cˇloveˇk z hrobu˚, maje
ducha necˇiste´ho.
3 Ktery
´ zˇ bydlil v hrobı´ch, a
anizˇ ho kdo mohl rˇeteˇzy sva´zati,
4 Proto z
ˇ e cˇasto byv pouty a rˇeteˇzy okova´n, pola´mal rˇeteˇzy, a
pouta roztrhal, a zˇa´dny´ nemohl
ho skrotiti.
5 A vz
ˇ dycky ve dne i v noci na
hora´ch a v hrobı´ch byl, krˇicˇe a
tepa se kamenı´m.
6 Uzr
ˇ ev pak Jezˇ´ısˇe zdaleka, beˇzˇel a poklonil se jemu,
7 A kr
ˇ icˇe hlasem veliky´m, rˇekl:
Co jest tobeˇ do mne, Jezˇ´ısˇi,
Synu Boha nejvysˇsˇ´ıho? Zaklı´na´m teˇ skrze Boha, abys mne
netra´pil.
8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiz
ˇ,
duchu necˇisty´, z cˇloveˇka tohoto.)
9 I ota
´ zal se ho: Jakt’ rˇ´ıkajı´?
A on odpovı´daje, rˇekl: Mnozˇstvı´
jme´no me´ jest, nebo jest na´s
mnoho.
10 I prosil ho velmi, aby jich nevyha´neˇl z te´ krajiny.
11 Bylo pak tu pr
ˇ i hora´ch sta´do
veprˇu˚ velike´ pasoucı´ch se.
12 I prosili ho vs
ˇ ickni ti d’a´blove´, rˇkouce: Pust’ na´s do veprˇu˚,
at’ do nich vejdeme.
13 I povolil jim hned Jez
ˇ ´ısˇ. A
vysˇedsˇe duchove´ necˇistı´, vesˇli
do teˇch veprˇu˚. I beˇzˇelo to sta´do s
vrchu dolu˚ do morˇe, (a bylo jich
ke dveˇma tisı´cu˚m), i ztonuli v
morˇi.
14 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ ty veprˇe pa´sli,
utekli, a ozna´mili to v meˇsteˇ i
ve vsech. I vysˇli, aby videˇli, co
by to bylo, cozˇ se stalo.
15 I pr
ˇ isˇli k Jezˇ´ısˇovi, a uzrˇeli
toho, ktery´zˇ by´val tra´pen od d’a´belstvı´, an sedı´, odı´n jsa, a maje
zdravy´ rozum, toho, ktery´zˇ mı´val mnozˇstvı´. I ba´li se.
MAREK 5
16 A kter
ˇ ´ızˇ to videˇli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu,
ktery´zˇ meˇl d’a´belstvı´ i o veprˇ´ıch.
17 Tedy pocˇali ho prositi, aby
odsˇel z krajin jejich.
18 A kdyz
ˇ vstoupil na lodı´, prosil ho ten, ktery´zˇ tra´pen by´val
od d’a´belstvı´, aby s nı´m byl.
19 Jez
ˇ ´ısˇ pak nedopustil mu, ale
rˇekl jemu: Jdi k svy´m do domu
sve´ho, a zveˇstuj jim, kterak velike´ veˇci ucˇinil tobeˇ Pa´n, a zˇe
slitoval se nad tebou.
20 I ods
ˇ el, a pocˇal ohlasˇovati v
krajineˇ Desı´ti meˇst, kterak velike´ veˇci ucˇinil mu Jezˇ´ısˇ. I divili
se vsˇickni.
21 A kdyz
ˇ se prˇeplavil Jezˇ´ısˇ na
lodı´ zase na druhou stranu, ssˇel
se k neˇmu za´stup mnohy´. A byl
u morˇe.
22 A aj, pr
ˇ isˇel jeden z knı´zˇat
sˇkoly, jme´nem Jairus, a uzrˇev
jej, padl k noha´m jeho.
23 A velmi ho prosil, r
ˇ ka:
Dcerka ma´ skona´va´. Pod’, vlozˇ
na ni ruce, aby uzdravena byla,
a budet’ zˇiva.
24 I s
ˇ el s nı´m, a za´stup mnohy´
sˇel za nı´m, i tiskl jej.
25 (Tedy z
ˇ ena jedna, ktera´zˇ tok
krve meˇla dvana´cte let,
26 A mnoho byla tra
´ pena od
mnohy´ch le´karˇu˚, a vynalozˇila
vsˇecken statek svu˚j, a nic jı´ bylo
neprospeˇlo, ale vzˇdy se hu˚rˇe
meˇla,
65
27 Uslys
ˇ avsˇi o Jezˇ´ısˇovi, prˇisˇla
v za´stupu po zadu, a dotkla se
roucha jeho.
28 Nebo r
ˇ ekla byla: Dotknu-li
se jen roucha jeho, uzdravena
budu.
29 A hned pr
ˇ estal krvotok jejı´,
a pocı´tila na teˇle, zˇe by uzdravena byla od neduhu sve´ho.
30 A hned Jez
ˇ ´ısˇ poznav sa´m v
sobeˇ, zˇe z neˇho moc vysˇla, obra´tiv se v za´stupu, rˇekl: Kdo se
dotekl roucha me´ho?
31 I r
ˇ ekli mu ucˇedlnı´ci jeho: Vidı´sˇ, zˇe teˇ za´stup tiskne, a pravı´sˇ: Kdo se mne dotekl?
32 I hlede
ˇ l vu˚kol, aby ji uzrˇel,
ktera´ to ucˇinila.
33 Ta pak z
ˇ ena s ba´znı´ a s trˇesenı´m, veˇduci, co se stalo prˇi nı´,
prˇistoupila a padla prˇed nı´m, a
poveˇdeˇla mu vsˇecku pravdu.
34 On pak r
ˇ ekl jı´: Dcero, vı´ra
tva´ teˇ uzdravila, jdizˇ u pokoji, a bud’ zprosˇteˇna od tra´penı´
sve´ho.)
35 A kdyz
ˇ on jesˇteˇ mluvil, prˇisˇli z domu knı´zˇete sˇkoly, rˇkouce:
Dcera tva´ umrˇela, procˇ jizˇ zameˇstkna´va´sˇ Mistra?
36 Jez
ˇ ´ısˇ pak, hned jakzˇ uslysˇel
to, cozˇ oni mluvili, rˇekl knı´zˇeti
sˇkoly: Neboj se, toliko veˇrˇ.
37 I nedal z
ˇ a´dne´mu za sebou
jı´ti, jedine´ Petrovi, Jakubovi a
Janovi, bratru Jakubovu.
66
MAREK 6
38 I pr
ˇ isˇel do domu knı´zˇete
sˇkoly, a videˇl tam hluk, ano
placˇ´ı a kvı´lı´ velmi.
39 I vs
ˇ ed tam, rˇekl jim: Co se
bourˇ´ıte a placˇete? Neumrˇelat’
deˇvecˇka, ale spı´.
40 I posmı´vali se jemu. On
pak vyhnav vsˇecky, pojal otce
a matku deˇvecˇky, a ty, kterˇ´ızˇ s
nı´m byli, i vsˇel tam, kdezˇ deˇvecˇka lezˇela.
41 A vzav ruku de
ˇ vecˇky, rˇekl jı´:
Talitha kumi. Cozˇ se vykla´da´:
Deˇvecˇko, (tobeˇt’ pravı´m), vstanˇ.
42 A hned vstala de
ˇ vecˇka, a
chodila; nebo byla ve dvana´cti
letech. I zdeˇsili se divenı´m prˇeveliky´m.
43 A pr
ˇ ika´zal jim pilneˇ, aby
zˇa´dny´ o tom nezveˇdeˇl. I rozka´zal jı´ da´ti jı´sti.
KAPITOLA 6.
V vlasti pohrdnut Pa´n, 7. ucˇedlnı´ky rozeslal. 14. Rozdı´lny´ soud o neˇm. 17. Jana
Krˇtitele steˇtı´. 35. Peˇti chlebu˚ za´zrak. 47.
Pa´n po morˇi chodil, 54. a mnohe´ uzdravil.
vysˇel odtud a prˇisˇel do vlasti
I sve´, a sˇli za nı´m ucˇedlnı´ci
jeho.
2 A kdyz
ˇ bylo v sobotu, pocˇal
ucˇiti v sˇkole, a mnozı´ slysˇ´ıce, deˇsili se, rˇkouce: Odkud tento ma´
tyto veˇci? A jaka´ jest to moudrost, ktera´zˇ jest da´na jemu, zˇe
i takove´ moci deˇjı´ se skrze ruce
jeho?
3 Zdaliz
ˇ tento nenı´ ten tesarˇ,
syn Marie, bratr pak Jakubu˚v a
Jozesu˚v a Judu˚v a Sˇimonu˚v? A
zdalizˇ nejsou i sestry jeho zde u
na´s? I horsˇili se na neˇm.
4I r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Nenı´ prorok
beze cti, jedine´ v vlasti sve´ a v
rodineˇ sve´ a v domeˇ sve´m.
5 I nemohl tu divu z
ˇ a´dne´ho
ucˇiniti, jedine´ ma´lo nemocny´ch,
vzkla´daje na neˇ ruce, uzdravil.
6 I podivil se jejich neve
ˇ rˇe, a
obcha´zel vu˚kol po meˇstecˇka´ch,
ucˇe.
7 A svolav k sobe
ˇ teˇch dvana´cte, pocˇal je posı´lati po dvou
a dvou, a dal jim moc nad duchy
necˇisty´mi.
8 A pr
ˇ ika´zal jim, aby nicˇeho
nebrali na cestu, jedine´ toliko
hu˚l, ani mosˇny, ani chleba, ani
do opasku peneˇz,
9 Ale aby obute
´ meˇli nohy v
strˇevı´ce, a neobla´cˇeli dvou suknı´.
10 A pravil jim: Kdez
ˇ koli vesˇli
byste do domu, tu ostanˇte, dokudzˇ nevysˇli byste odtud.
11 A kdoz
ˇ by koli va´s neprˇijali,
ani va´s neposlouchali, vyjdouce
odtud, vyrazte prach z noh
svy´ch na sveˇdectvı´ jim. Amen
pravı´m va´m: Lehcˇeji bude Sodomsky´m a Gomorsky´m v den
soudny´ nezˇ meˇstu tomu.
12 Tedy vys
ˇ edsˇe, ka´zali, aby
poka´nı´ cˇinili.
13 A d’a
´ belstvı´ mnoha´ vymı´tali, a mazali olejem mnohe´ nemocne´, i uzdravovali.
MAREK 6
14 A uslys
ˇ ev o tom Hero´des
kra´l, (nebo zjevne´ ucˇineˇno bylo
jme´no jeho), pravil, zˇe Jan Krˇtitel vstal z mrtvy´ch, a protozˇ divove´ deˇjı´ se skrze neˇho.
15 Jinı´ pak pravili, z
ˇ e jest
Elia´sˇ; a jinı´ pravili, zˇe jest prorok, aneb jako jeden z teˇch proroku˚.
16 To uslys
ˇ ev Hero´des, rˇekl: Totot’jest ten Jan, ktere´hozˇ jsem ja´
st’al. Onteˇ z mrtvy´ch vstal.
17 Ten zajiste
´ Hero´des poslav,
jal Jana, a vsadil jej do zˇala´rˇe
pro Herodiadu manzˇelku Filipa
bratra sve´ho, zˇe ji byl za manzˇelku pojal.
18 Nebo pravil Jan Hero
´ desovi:
Neslusˇ´ıt’ tobeˇ mı´ti manzˇelky
bratra sve´ho.
19 Herodias pak lest skla
´ dala
proti neˇmu, a chteˇla jej o hrdlo
prˇipraviti, ale nemohla.
20 Nebo Hero
´ des osty´chal se
Jana, veˇda jej by´ti muzˇe spravedlive´ho a svate´ho. I sˇetrˇil ho,
a sly´chaje jej, mnoho i cˇinil, a
ra´d ho poslouchal.
21 Kdyz
ˇ pak prˇisˇel den prˇ´ıhodny´, v neˇmzˇ Hero´des, pamatuje den sve´ho narozenı´, ucˇinil
vecˇerˇi knı´zˇatu˚m svy´m a hejtmanu˚m a prˇednı´m muzˇu˚m z Galilee,
22 A kdyz
ˇ dcera te´ Herodiady
tam vesˇla a tancovala, a zalı´bila se Hero´desovi i spoluhodov-
67
nı´ku˚m, rˇekl kra´l deˇvecˇce: Pros
mne, zacˇ chcesˇ, a da´mt’.
23 I pr
ˇ isa´hl jı´: Zˇe zacˇkoli prositi
budesˇ, da´m tobeˇ, by pak bylo azˇ
do polovice kra´lovstvı´ me´ho.
24 Ona pak vys
ˇ edsˇi, rˇekla materˇi sve´: Zacˇ budu prositi? A ona
rˇekla: Za hlavu Jana Krˇtitele.
25 A vs
ˇ edsˇi hned s chva´tanı´m k
kra´li, prosila, rˇkuci: Chci, abys
mi dal hned na mise hlavu Jana
Krˇtitele.
26 Kra
´ l pak zarmoutiv se velmi, pro prˇ´ısahu a pro spoluhodovnı´ky nechteˇl jı´ oslysˇeti.
27 Protoz
ˇ kra´l ten poslav hned
kata, rozka´zal prˇinesti hlavu
Janovu.
28 A on ods
ˇ ed, st’al jej v zˇala´rˇi,
a prˇinesl hlavu jeho na mise, a
dal ji deˇvecˇce, a deˇvecˇka dala ji
materˇi sve´.
29 Tedy uslys
ˇ evsˇe to ucˇedlnı´ci
jeho, prˇisˇli, a vzali teˇlo jeho, a
pochovali je v hrobeˇ.
30 Tehdy ss
ˇ edsˇe se aposˇtole´ k
Jezˇ´ısˇovi, zveˇstovali jemu vsˇecko, i to, co cˇinili, i co ucˇili.
31 I r
ˇ ekl jim: Pod’te vy sami obzvla´sˇtneˇ na puste´ mı´sto, a odpocˇinˇte malicˇko. Nebo bylo mnozˇstvı´ teˇch, kterˇ´ızˇ prˇicha´zeli a odcha´zeli, tak zˇe ani k jı´dlu chvı´le
nemeˇli.
32 I plavili se na lodı´ na puste
´
mı´sto soukromı´.
33 A vidouce je za
´ stupove´, zˇe
jdou prycˇ, poznali jej mnozı´. I
68
MAREK 6
zbeˇhli se tam ze vsˇech meˇst
peˇsˇky, a prˇedesˇli je, a shroma´zˇdili se k neˇmu.
34 Tedy vys
ˇ ed Jezˇ´ısˇ, uzrˇel za´stup mnohy´, a slitovalo mu se
jich, zˇe byli jako ovce, nemajı´ce
pasty´rˇe. I pocˇal je ucˇiti mnohy´m
veˇcem.
35 A kdyz
ˇ se jizˇ prodlilo, prˇistoupivsˇe k neˇmu ucˇedlnı´ci jeho, rˇekli: Puste´t’ jest toto mı´sto,
a jizˇ se prodlilo.
36 Propust’je, at’jdouce do okolnı´ch vesnic a meˇstecˇek, nakoupı´
sobeˇ chleba; nebo nemajı´, co by
jedli.
37 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim:
Dejte vy jim jı´sti. I rˇkou jemu:
Jdouce, koupı´me za dveˇ steˇ
grosˇu˚ chleba, a da´me jim jı´sti?
38 I dı´ jim: Kolik chlebu
˚ ma´te?
Jdeˇte a zveˇzte. A kdyzˇ zveˇdeˇli,
rˇekli: Peˇt, a dveˇ rybeˇ.
39 I rozka
´ zal jim, aby se ka´zali posaditi vsˇechneˇm po houfı´ch na zelene´ tra´veˇ.
40 I usadili se rozdı´lne
ˇ , po stu
a po padesa´ti.
41 A vzav te
ˇ ch peˇt chlebu˚ a ty
dveˇ rybeˇ, popatrˇiv do nebe, dobrorˇecˇil, i la´mal chleby, a dal ucˇedlnı´ku˚m svy´m, aby kladli prˇed
neˇ. A dveˇ rybeˇ rozdeˇlil mezi
vsˇecky.
42 I jedli vs
ˇ ickni, a nasyceni
jsou.
43 Potom sebrali drobtu
˚ dvana´cte kosˇu˚ plny´ch, i z ryb.
44 A bylo te
ˇ ch, kterˇ´ızˇ jedli ty
chleby, okolo peˇti tisı´cu˚ muzˇu˚.
45 A hned pr
ˇ inutil ucˇedlnı´ky
sve´, aby vstoupili na lodı´, a prˇedesˇli jej prˇes morˇe k Betsaideˇ,
azˇ by on propustil za´stup.
46 A propustiv je, s
ˇ el na horu,
aby se modlil.
47 A kdyz
ˇ byl vecˇer, byla lodı´
u prostrˇed morˇe, a on sa´m na
zemi.
48 A vide
ˇ l je, a oni se s teˇzˇkostı´
plavili; (nebo byl vı´tr odporny´
jim). A prˇi cˇtvrte´m bdeˇnı´ nocˇnı´m prˇisˇel k nim, chodeˇ po morˇi,
a chteˇl jich pominouti.
49 Oni pak uzr
ˇ evsˇe jej, an chodı´
po morˇi, domnı´vali se, zˇe by obluda byla. I zkrˇikli.
50 (Nebo jej vs
ˇ ickni videˇli, a
zstrasˇili se.) Ale hned promluvil k nim a rˇekl jim: Doufejtezˇ,
ja´t’ jsem, nebojte se.
51 I vstoupil k nim na lodı´, a
utisˇil se vı´tr; a oni mnohem vı´ce
sami v sobeˇ se deˇsili a divili.
52 Nebo nerozume
ˇ li z strany
chlebu˚; bylo zajiste´ srdce jejich
zhrublo.
53 A pr
ˇ eplavivsˇe se, prˇisˇli do
zemeˇ Genezaretske´, a tu lodı´
prˇistavili.
54 A kdyz
ˇ vysˇli z lodı´, hned jej
poznali.
55 A be
ˇ hajı´ce po vsˇ´ı krajineˇ
te´, pocˇali na lozˇcı´ch nositi nemocne´, kdezˇkoli uslysˇeli o neˇm,
zˇe by byl.
MAREK 7
56 A kamz
ˇ koli vcha´zel do meˇstecˇek neb do meˇst neb do vsı´, na
ulicech kladli neduzˇive´, a prosili ho, aby se asponˇ podolka
roucha jeho dotkli. A kolikozˇ
jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
KAPITOLA 7.
Co cˇloveˇka posˇkvrnˇuje. 24. Dcera zˇeny pohanske´ uzdravena, 31. te´zˇ hluchy´ a zajikavy´.
sesˇli se k neˇmu farizeove´ a
I neˇkterˇ´ı z za´konnı´ku˚, kterˇ´ızˇ
byli prˇisˇli z Jeruzale´ma.
2 A uzr
ˇ evsˇe neˇktere´ z ucˇedlnı´ku˚ jeho obecny´ma rukama,
(to jest neumyty´ma), jı´sti chleby, reptali o to.
3 Nebo farizeove
´ i vsˇickni Zˇide´
nejedı´, lecˇ by ruce umyli, drzˇ´ıce
ustanovenı´ starsˇ´ıch.
4 A po trhu nejedı´, lecˇ se umyjı´.
A jine´ mnohe´ veˇci jsou, ktere´zˇ
prˇijali, aby je zachova´vali, jako
umy´va´nı´ koflı´ku˚, zˇejdlı´ku˚ a medenic i stolu˚.
5 Potom ota
´ zali se ho farizeove´
a za´konnı´ci: Procˇ ucˇedlnı´ci tvoji
nezachova´vajı´ ustanovenı´ starsˇ´ıch, ale neumyty´ma rukama
jedı´ chle´b?
6 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim:
Dobrˇe prorokoval Izaia´sˇ o va´s
pokrytcı´ch, jakozˇ psa´no jest: Lid
tento rty mne ctı´, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7 Ale nadarmot’ mne ctı´, ucˇ´ıce
ucˇenı´ a ustanovenı´ lidska´.
69
8 Nebo opustivs
ˇ e prˇika´zanı´ Bozˇ´ı, drzˇ´ıte ustanovenı´ lidska´,
umy´va´nı´ zˇejdlı´ku˚ a koflı´ku˚, a
jine´ veˇci mnohe´ teˇm podobne´ cˇinı´te.
ˇ isteˇ vy rusˇ´ıte
9 I pravil jim: C
prˇika´zanı´ Bozˇ´ı, abyste ustanovenı´ sva´ zachovali.
10 Nebo Mojz
ˇ ´ısˇ poveˇdeˇl: Cti
otce sve´ho i matku svou, a kdozˇ
by zlorˇecˇil otci neb materˇi, at’
smrtı´ umrˇe.
ˇ ekl-li by cˇlo11 Ale vy pravı´te: R
veˇk otci neb materˇi: Korban,
(totizˇ, dar jest to), cˇ´ımzˇ by tobeˇ
ode mne pomozˇeno by´ti mohlo.
12 A nedopustı´te mu nic vı´ce
ucˇiniti otci sve´mu neb materˇi
sve´,
13 Rus
ˇ ´ıce slovo Bozˇ´ı ustanovenı´m svy´m, ktere´zˇ jste ustanovili. A mnohe´ teˇm podobne´ veˇci
cˇinı´te.
14 I svolav vs
ˇ ecken za´stup,
pravil jim: Slysˇte mne vsˇickni
a rozumeˇjte.
15 Nic nenı´ z zevnitr
ˇ ku vcha´zejı´cı´ho do cˇloveˇka, cozˇ by jej posˇkvrniti mohlo; ale to, cozˇ pocha´zı´ z neˇho, tot’jest, cozˇ posˇkvrnˇuje cˇloveˇka.
16 Ma
´ -li kdo usˇi k slysˇenı´, slysˇ.
17 A kdyz
ˇ vsˇel do domu od
za´stupu, ta´zali se ho ucˇedlnı´ci
jeho o tom podobenstvı´.
18 I r
ˇ ekl jim: Tak jste i vy nerozumnı´? Cozˇ nerozumı´te, zˇe
vsˇecko, cozˇ z zevnitrˇku do cˇlo-
70
MAREK 8
veˇka vcha´zı´, nemu˚zˇe ho posˇkvrniti?
19 Nebo nevcha
´ zı´ v srdce jeho,
ale v brˇicho, a potom ven vycha´zı´, cˇisteˇci vsˇelike´ pokrmy.
20 Pravil pak, z
ˇ e to, cozˇ pocha´zı´ z cˇloveˇka, to posˇkvrnˇuje
cˇloveˇka.
21 Nebo z vnitr
ˇ ku z srdce lidske´ho zla´ mysˇlenı´ pocha´zejı´, cizolozˇstva, smilstva, vrazˇdy,
22 Kra
´ dezˇe, lakomstvı´, nesˇlechetnosti, lest, nestydatost, oko
zle´, rouha´nı´, py´cha, bla´znovstvı´.
23 Vs
ˇ ecky tyto zle´ veˇci pocha´zejı´ z vnitrˇku, a posˇkvrnˇujı´ cˇloveˇka.
24 A vstav odtud, ods
ˇ el do koncˇin Ty´ru a Sidonu, a vsˇed do
domu, nechteˇl, aby kdo veˇdeˇl,
ale nemohl se tajiti.
25 Nebo uslys
ˇ evsˇi o neˇm zˇena,
jejı´zˇ dcerka meˇla ducha necˇiste´ho, prˇisˇla a padla k noha´m
jeho.
26 (Byla pak ta z
ˇ ena pohanka,
Syrofenitska´ rodem.) I prosila
ho, aby d’a´belstvı´ vyvrhl z jejı´
dcery.
27 Ale Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl jı´: Nechat’ se
prve´ nasytı´ dı´tky; nebt’ nenı´
slusˇne´ vzı´ti chle´b deˇtem a vrci
sˇteˇnˇatu˚m.
28 A ona odpove
ˇ deˇla a rˇekla
mu: Ovsˇem, Pane, nebo sˇteˇnˇa´tka jedı´ pod stolem drobty
synu˚.
29 I r
ˇ ekl jı´: Pro tu rˇecˇ jdi, vysˇlot’
jest d’a´belstvı´ z tve´ dcery.
30 I ods
ˇ edsˇi do domu sve´ho, nalezla deˇvecˇku, ana lezˇ´ı na lozˇi, a
d’a´belstvı´ z nı´ vysˇlo.
31 Tedy vys
ˇ ed zase z koncˇin
Tyrsky´ch a Sidonsky´ch, prˇisˇel
k morˇi Galilejske´mu, prostrˇedkem krajin Desı´ti meˇst.
32 I pr
ˇ ivedli jemu hluche´ho a
zajikave´ho, a prosili ho, aby na
neˇj ruku vzlozˇil.
33 A pojav jej soukromı´ ven z
za´stupu, vlozˇil prsty sve´ v usˇi
jeho, a plinuv, dotekl se jazyka
jeho.
34 A vzezr
ˇ ev k nebi, vzdechl a
rˇekl jemu: Efata, to jest, otevrˇi
se.
35 A hned otevr
ˇ ´ıny jsou usˇi
jeho, a rozva´za´n jest svazek jazyka jeho, i mluvil pra´veˇ.
36 I pr
ˇ ika´zal jim, aby zˇa´dne´mu
nepravili. Ale jakzˇkoli on jim
prˇikazoval, oni mnohem vı´ce ohlasˇovali.
37 A pr
ˇ evelmi se divili, rˇkouce:
Dobrˇe vsˇecky veˇci ucˇinil. I hluchy´m rozka´zal slysˇeti, i neˇmy´m
mluviti.
KAPITOLA 8.
O sedmi chlebı´ch. 11. Znamenı´ s nebe. 15.
Vy´straha od kvasu. 22. Slepy´ uzdraven.
27. Co o Pa´nu kterˇ´ı smyslili. 33. Petr zahanben. 34. Co jest za Kristem jı´ti.
teˇch dnech kdyzˇ velmi ve-
V liky´ za´stup byl, a nemeˇli,
MAREK 8
co by jedli, svolav Jezˇ´ısˇ ucˇedlnı´ky sve´, rˇekl jim:
2 Lı´tost ma
´ m nad za´stupy;
nebo jizˇ trˇi dni trvajı´ se mnou, a
nemajı´, co by jedli.
3 A rozpustı´m-li je lacˇne
´ do
domu˚ jejich, zhynou na cesteˇ;
nebo neˇkterˇ´ı z nich zdaleka prˇisˇli.
4 Odpove
ˇ deˇli mu ucˇedlnı´ci jeho: I odkud bude moci kdo tyto
nakrmiti chleby zde na pousˇti?
5 I ota
´ zal se jich: Kolik ma´te
chlebu˚? A oni rˇekli: Sedm.
6 I ka
´ zal za´stupu posaditi se
na zemi. A vzav teˇch sedm chlebu˚, dı´ky ucˇiniv, la´mal a da´val
ucˇedlnı´ku˚m svy´m, aby prˇedkla´dali. I kladli prˇed za´stup.
7 A me
ˇ li rybicˇek malicˇko. Jichzˇ
pozˇehnav, ka´zal i ty prˇed neˇ
kla´sti.
8 I jedli a nasyceni jsou; a
sebrali, cozˇ pozu˚stalo drobtu˚,
sedm kosˇu˚.
9 Te
ˇ ch pak, kterˇ´ızˇ jedli, bylo
okolo cˇtyrˇ tisı´cu˚. I propustil je.
10 Potom hned vstoupiv na lodı´
s ucˇedlnı´ky svy´mi, prˇeplavil se
do krajin Dalmanutsky´ch.
11 I vys
ˇ li farizeove´, a pocˇali se
s nı´m ha´dati, hledajı´ce od neˇho
znamenı´ s nebe, pokousˇejı´ce ho.
12 A on vzdech duchem svy
´ m,
dı´: Co pokolenı´ toto znamenı´
hleda´? Amen pravı´m va´m: Nebude da´no znamenı´ pokolenı´ tomuto.
71
13 A opustiv je, vstoupil zase
na lodı´, i plavil se da´le.
14 I zapomenuli s sebou vzı´ti
chlebu˚, a nemeˇli nezˇ jeden chle´b
s sebou na lodı´.
15 Tedy pr
ˇ ikazoval jim, rˇka:
Vizte a pilneˇ se sˇetrˇte kvasu farizejske´ho a kvasu Hero´desova.
16 I pr
ˇ emysˇlovali, rˇkouce jeden
k druhe´mu: Chleba nema´me.
17 A znaje to Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Co
prˇemysˇlujete o tom, zˇe chleba
nema´te? Jesˇteˇ nezna´te, ani nerozumı´te? Jesˇteˇ ma´te oslepene´
sve´ srdce?
18 Ocˇi majı´ce, nevidı´te? A us
ˇi
majı´ce, neslysˇ´ıte? A nepomnı´te,
ˇ e jsem peˇt chlebu˚ la´mal
19 Z
mezi peˇt tisı´cu˚? Kolik jste plˇ ekli
ny´ch kosˇu˚ drobtu˚ sebrali? R
jemu: Dvana´cte.
20 A kdyz
ˇ take´ sedm chlebu˚
mezi cˇtyrˇi tisı´ce, kolik jste plny´ch kosˇu˚ drobtu˚ vzali? I rˇkou
jemu: Sedm.
21 I r
ˇ ekl jim: Kterakzˇ nerozumı´te?
22 I pr
ˇ isˇel do Betsaidy, a prˇivedli k neˇmu slepe´ho, prosı´ce
ho, aby se ho dotekl.
23 I ujav toho slepe
´ ho za ruku,
vyvedl jej ven z meˇstecˇka, a plinuv na ocˇi jeho, a vlozˇiv na neˇj
ruce, ota´zal se ho, videˇl-li by co.
24 A on pohlede
ˇ v zhu˚ru, rˇekl:
Znamena´m lidi; nebo vidı´m, zˇe
chodı´ jako stromove´.
72
MAREK 9
25 Potom ope
ˇ t vlozˇil ruce na ocˇi
jeho, a ka´zal mu hledeˇti zhu˚ru.
I uzdraven jest, tak zˇe i zdaleka
jasneˇ videˇl vsˇecky.
26 I odeslal jej do domu jeho,
rˇka: Anizˇ do toho meˇstecˇka
chod’, anizˇ komu z meˇstecˇka
prav.
27 Tedy vys
ˇ el Jezˇ´ısˇ a ucˇedlnı´ci
jeho do meˇstecˇek Cesaree Filipovy. A na cesteˇ ta´zal se ucˇedlnı´ku˚ svy´ch, rˇka jim: Ky´m mne
pravı´ by´ti lide´?
28 Kter
ˇ ´ızˇ odpoveˇdeˇli: Janem
Krˇtitelem, a jinı´ Elia´sˇem, jinı´
pak jednı´m z proroku˚.
29 Tedy on r
ˇ ekl jim: Vy pak
ky´m mne by´ti pravı´te? Odpoveˇdeˇv Petr, rˇekl jemu: Ty jsi Kristus.
30 I pr
ˇ ika´zal jim s pohru˚zˇkou,
aby o neˇm zˇa´dne´mu nepravili.
31 I pocˇal ucˇiti je, z
ˇ e Syn cˇloveˇka musı´ mnoho trpeˇti, a potupen by´ti od starsˇ´ıch a prˇednı´ch kneˇzˇ´ı a za´konnı´ku˚, a zabit
by´ti, a ve trˇech dnech z mrtvy´ch
vsta´ti.
32 A zjevne
ˇ to slovo mluvil.
Protozˇ chytiv jej Petr, pocˇal mu
domlouvati.
33 Ktery
´ zˇto obra´tiv se, a pohledeˇv na ucˇedlnı´ky sve´, prˇimluvil
Petrovi, rˇka: Jdizˇ za mnou, satane; nebo necha´pa´sˇ, co jest Bozˇ´ıho, ale co lidske´ho.
34 A svolav za
´ stup s ucˇedlnı´ky
svy´mi, rˇekl jim: Chce-li kdo za
mnou prˇijı´ti, zaprˇi sebe sa´m, a
vezmi krˇ´ızˇ svu˚j, a na´sleduj mne.
35 Nebo chte
ˇ l-li by kdo dusˇi
svou zachovati, ztratı´t’ ji; pakli
by kdo ztratil dusˇi svou pro mne
a pro evangelium, tent’ ji zachova´.
36 Nebo co prospe
ˇ je cˇloveˇku, by
vsˇecken sveˇt zı´skal, a sve´ dusˇi
sˇkodu ucˇinil?
37 Aneb jakou da
´ cˇloveˇk odmeˇnu za dusˇi svou?
38 Nebo kdoz
ˇ by se koli za mne
stydeˇl a za ma´ slova v tomto
pokolenı´ cizolozˇne´m a hrˇ´ısˇne´m,
i Syn cˇloveˇka stydeˇti se bude
za neˇj, kdyzˇ prˇijde v sla´veˇ Otce
sve´ho s andeˇly svaty´mi.
KAPITOLA 9.
Promeˇnil se Pa´n; 17. d’a´belnı´ka uzdravil;
31. smrt svou i vzkrˇ´ısˇenı´ prˇedpoveˇdeˇl; 34.
ucˇedlnı´ky srovnal, 41. a k vystrˇ´ıha´nı´ se pohorsˇenı´ napomenul.
pravil jim: Amen pravı´m
I va´m, zˇet’ jsou neˇkterˇ´ı z stojı´-
cı´ch tuto, kterˇ´ızˇ neokusı´ smrti,
azˇ i uzrˇ´ı kra´lovstvı´ Bozˇ´ı prˇicha´zejı´cı´ v moci.
2 A po s
ˇ esti dnech pojal Jezˇ´ısˇ
Petra a Jakuba a Jana, i uvedl
je na horu vysokou soukromı´
samy, a promeˇnil se prˇed nimi.
3 A ucˇine
ˇ no jest roucho jeho
stkvoucı´ a bı´le´ velmi jako snı´h,
jesˇto tak bı´le´ho beˇlicˇ na zemi
ucˇiniti nemu˚zˇe.
4 I uzr
ˇ eli Elia´sˇe s Mojzˇ´ısˇem,
ani s Jezˇ´ısˇem mluvı´.
MAREK 9
5 A odpove
ˇ deˇv Petr, rˇekl Jezˇ´ısˇovi: Mistrˇe, dobre´t’ jest na´m
tuto by´ti. Protozˇ udeˇlejme trˇi
sta´nky, tobeˇ jeden, Mojzˇ´ısˇovi jeden, a Elia´sˇovi jeden.
6 Nebo neve
ˇ deˇl, co mluvı´; byli
zajiste´ prˇestrasˇeni.
7 I stal se oblak zaste
ˇ nˇujı´cı´ je,
a prˇisˇel hlas z oblaku, rˇkoucı´:
Tentot’ jest ten Syn mu˚j mily´,
jeho poslouchejte.
8 A hned obezr
ˇ evsˇe se, zˇa´dne´ho
vı´c nevideˇli nezˇ same´ho Jezˇ´ısˇe s
sebou.
9 A kdyz
ˇ sstupovali s hory, prˇika´zal jim, aby toho zˇa´dne´mu
nevypravovali, co videˇli, nezˇ azˇ
Syn cˇloveˇka z mrtvy´ch vstane.
10 I zachovali tu ve
ˇ c u sebe, tı´zˇ´ıce mezi sebou, co by to bylo z
mrtvy´ch vsta´ti.
11 I ota
´ zali se ho, rˇkouce: Cozˇ
to pak za´konnı´ci pravı´, zˇe Elia´sˇ
musı´ prˇijı´ti prve´?
12 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim:
Elia´sˇ prˇijda nejprve´, napravı´
vsˇecky veˇci, a jakozˇ psa´no jest
o Synu cˇloveˇka, zˇe musı´ mnoho
trpeˇti, a za nic polozˇen by´ti.
13 Ale pravı´m va
´ m, zˇe i Elia´sˇ
prˇisˇel, i ucˇinili mu, cozˇ chteˇli,
jakozˇ psa´no jest o neˇm.
14 Tedy pr
ˇ isˇed k ucˇedlnı´ku˚m,
uzrˇel za´stup veliky´ okolo nich, a
za´konnı´ky, an se ha´dajı´ s nimi.
15 A hned vs
ˇ ecken za´stup uzrˇev jej, ulekli se; a zbeˇhsˇe se,
prˇivı´tali ho.
73
16 I ota
´ zal se za´konnı´ku˚: Co se
ha´da´te spolu?
17 A odpovı´daje jeden z za
´stupu, rˇekl: Mistrˇe, prˇivedl
jsem syna sve´ho k tobeˇ, ktery´zˇ
ma´ ducha neˇme´ho.
18 Ten kdyz
ˇ koli jej pochopı´,
lomcuje jı´m, a on se slinı´, a
sˇkrˇipı´ zubami svy´mi, a svadne.
I rˇekl jsem ucˇedlnı´ku˚m tvy´m,
aby jej vyvrhli, ale nemohli.
19 A on odpovı´daje jemu, r
ˇ ekl:
´ na´rode neveˇrny´. Ale dokudzˇ s
O
va´mi budu? A dokudzˇ va´s trpeˇti
budu? Prˇived’te jej ke mneˇ.
20 I pr
ˇ ivedli ho k neˇmu. A jakzˇ
jej uzrˇel, hned nı´m duch lomcoval; a padna na zemi, va´lel se a
slinil.
21 I ota
´ zal se otce jeho: Da´vno-li se jemu to stalo? A on rˇekl:
Od deˇtinstvı´.
22 A cˇasto jı´m metal i na ohen
ˇ
i do vody, aby jej zahubil. Ale
mu˚zˇesˇ-li co, spomoz na´m, slituje
se nad na´mi.
23 A Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Mu˚zˇesˇ-li
tomu veˇrˇiti; vsˇeckot’ jest mozˇne´
veˇrˇ´ıcı´mu.
24 A i hned zvolav otec mla
´dence toho s slzami, rˇekl: Veˇrˇ´ım,
Pane, spomoz nedoveˇrˇe me´.
25 Uzr
ˇ ev pak Jezˇ´ısˇ, zˇe se zbı´ha´
za´stup, prˇimluvil duchu tomu
necˇiste´mu, rˇka jemu: Duchu
neˇmy´ a hluchy´, ja´ tobeˇ prˇikazuji, vyjdi z neˇho, a nevcha´zej
vı´ce do neˇho.
74
MAREK 9
26 Tedy kr
ˇ icˇe a velmi jı´m lomcuje, vysˇel. I ucˇineˇn jest jako
mrtvy´, tak zˇe mnozı´ pravili, zˇe
umrˇel.
27 Ale Jez
ˇ ´ısˇ ujav jej za ruku,
pozdvihl ho. I vstal.
28 A kdyz
ˇ vsˇel do domu, ucˇedlnı´ci jeho ota´zali se ho soukromı´:
Procˇ jsme my ho nemohli vyvrci?
29 I r
ˇ ekl jim: Toto pokolenı´ nijakzˇ nemu˚zˇ vyjı´ti, jedine´ skrze
modlitbu a pu˚st.
30 A jdouce odtud, s
ˇ li spolu
skrze Galilei, ale nechteˇl, aby
kdo veˇdeˇl.
31 Nebo ucˇil ucˇedlnı´ky sve
´ a
pravil jim: Zˇe Syn cˇloveˇka da´n
bude v ruce lidske´, a zamordujı´t’
jej, ale zamordova´n jsa, trˇetı´ho
dne z mrtvy´ch vstane.
32 Oni pak nesrozume
ˇ li tomu
poveˇdeˇnı´, a vsˇak osty´chali se ho
ota´zati.
33 I pr
ˇ isˇel do Kafarnaum, a v
domeˇ byv, ota´zal se jich: Co jste
na cesteˇ mezi sebou rozjı´mali?
34 Ale oni mlcˇeli. Nebo ha
´ dali
se byli na cesteˇ mezi sebou, kdo
by z nich byl veˇtsˇ´ı.
35 A posadiv se, zavolal dvana´cti, a dı´ jim: Chce-li kdo prvnı´
by´ti, budet’ ze vsˇech nejposledneˇjsˇ´ı a vsˇech sluzˇebnı´k.
36 A vzav pachola
´ tko, postavil
je u prostrˇed nich, a vzav je na
lokty, rˇekl jim:
37 Kdoz
ˇ by koli jedno z takovy´ch pachola´tek prˇijal ve jme´nu
me´m, mnet’ prˇijı´ma´; a kdozˇ by
mne koli prˇijal, ne mnet’ prˇijı´ma´, ale toho, ktery´zˇ mne poslal.
38 I odpove
ˇ deˇl mu Jan, rˇka: Mistrˇe, videˇli jsme jednoho, an ve
jme´nu tve´m d’a´bly vymı´ta´, ktery´zˇ nechodı´ s na´mi; i bra´nili
jsme mu, proto zˇe s na´mi nechodı´.
39 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl: Nebranˇtezˇ
mu. Nebot’ nenı´ zˇa´dne´ho, ktery´zˇ
by divy cˇinil ve jme´nu me´m, aby
mohl snadneˇ zle mluviti o mneˇ.
40 Nebo kdoz
ˇ nenı´ proti na´m, s
na´mit’ jest.
41 Kdoz
ˇ by koli zajiste´ dal va´m
pı´ti cˇ´ısˇi vody ve jme´nu me´m,
proto zˇe jste Kristovi, amen pravı´m va´m, neztratı´t’ nikoli odplaty sve´.
42 A kdoz
ˇ by koli pohorsˇil jednoho z teˇchto malicˇky´ch, veˇrˇ´ıcı´ch ve mne, mnohem by mu
le´pe bylo, aby byl zaveˇsˇen na hrdlo jeho zˇernov mly´nsky´ a vrzˇen
byl do morˇe.
43 A hors
ˇ ila-li by teˇ ruka tva´,
utni ji. Le´pet’ jest tobeˇ bezruke´mu vjı´ti do zˇivota, nezˇli obeˇ
ruce majı´cı´mu jı´ti do pekla v ten
ohenˇ neuhasitelny´,
44 Kdez
ˇ cˇerv jejich neumı´ra´, a
ohenˇ nehasne.
45 A pakli noha tva
´ horsˇila by
teˇ, utni ji. Le´pet’ jest tobeˇ kul-
MAREK 10
have´mu vjı´ti do zˇivota, nezˇli obeˇ
noze majı´cı´mu uvrzˇenu by´ti do
pekla, v ten ohenˇ neuhasitelny´,
46 Kdez
ˇ cˇerv jejich neumı´ra´, a
ohenˇ nehasne.
47 Pakli by te
ˇ oko tve´ horsˇilo,
vylup je. Le´pet’ jest tobeˇ jednooke´mu vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho,
nezˇli obeˇ ocˇi majı´cı´mu uvrzˇenu
by´ti do ohneˇ pekelne´ho,
48 Kdez
ˇ cˇerv jejich neumı´ra´, a
ohenˇ nehasne.
49 Nebo kaz
ˇ dy´ ohneˇm bude solen, a vsˇelika´ obeˇt solı´ bude osolena.
50 Dobra
´ t’ jest su˚l. Pakli su˚l
bude neslana´, cˇ´ım ji osolı´te?
Meˇjte su˚l sami v sobeˇ, a pokoj
meˇjte mezi sebou.
KAPITOLA 10.
Zˇeny propusˇteˇnı´; 13. dı´tek ode Pa´na prˇijı´ma´nı´; 23. bohaty´ch do nebe teˇzˇke´ vcha´zenı´; 38. sla´vy sveˇta zˇa´dostivy´ch ucˇedlnı´ku˚
pokorˇe poucˇenı´, 46. a slepe´ho u Jericha
uzdravenı´.
vstav odtud, prˇisˇel do kon-
A cˇin Judsky´ch skrze krajinu
za Jorda´nem lezˇ´ıcı´. I sesˇli se
k neˇmu zase za´stupove´, a jakzˇ
obycˇej meˇl, opeˇt je ucˇil.
2 Tedy pr
ˇ istoupivsˇe farizeove´,
ota´zali se ho: slusˇ´ı-li muzˇi propustiti zˇenu? pokousˇejı´ce ho.
3 On pak odpovı´daje, r
ˇ ekl jim:
Co va´m prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ?
4 Kter
ˇ ´ızˇ rˇekli: Mojzˇ´ısˇ dopustil
lı´stek rozloucˇenı´ napsati a propustiti.
75
5 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Pro tvrdost srdce vasˇeho napsal
va´m to prˇika´zanı´.
6 Ale od pocˇa
´ tku stvorˇenı´ muzˇe
a zˇenu ucˇinil je Bu˚h.
7 Protot’ opustı´ cˇlove
ˇ k otce
sve´ho i matku, a prˇ´ıdrzˇeti se
bude zˇeny sve´.
8 I budou ti dva jedno te
ˇ lo. A
tak jizˇ nejsou dva, ale jedno teˇlo.
9 Protoz
ˇ cozˇ Bu˚h spojil, cˇloveˇk
nerozlucˇuj.
10 A v dome
ˇ opeˇt ucˇedlnı´ci jeho
ota´zali se ho o te´zˇ veˇci.
11 I dı´ jim: Kdoz
ˇ by koli propustil manzˇelku svou a jinou pojal,
cizolozˇ´ı proti nı´.
12 A jestliz
ˇ e by zˇena propustila
muzˇe sve´ho a za jine´ho se vdala,
cizolozˇ´ı.
13 Tedy pr
ˇ ina´sˇeli k neˇmu dı´tky,
aby se jich doty´kal. Ale ucˇedlnı´ci prˇimlouvali teˇm, kterˇ´ızˇ je
nesli.
14 To vide
ˇ v Jezˇ´ısˇ, nelibeˇ to nesl,
a rˇekl jim: Nechte dı´tek jı´ti ke
mneˇ, a nebranˇte jim, nebo takovy´cht’ jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
15 Amen pravı´m va
´ m: Kdozˇ by
koli neprˇijal kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho
jako dı´teˇ, nikolit’ do neˇho nevejde.
16 A bera je na lokty sve
´, a
vzkla´daje na neˇ ruce, pozˇehna´nı´
jim da´val.
17 Potom kdyz
ˇ vysˇel na cestu,
prˇibeˇhl jeden, a poklekna prˇed
nı´m, ota´zal se ho: Mistrˇe dobry´,
76
MAREK 10
co ucˇinı´m, abych zˇivota veˇcˇne´ho
deˇdicˇneˇ dosˇel?
18 I r
ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Co mne
nazy´va´sˇ dobry´m? Zˇa´dny´ nenı´
dobry´, nezˇ jediny´ Bu˚h.
19 Pr
ˇ ika´zanı´ umı´sˇ: Nezcizolozˇ´ısˇ, nezabijesˇ, neukradnesˇ, nevyda´sˇ falesˇne´ho sveˇdectvı´, neoklama´zˇ, cti otce sve´ho i matku.
20 A on odpove
ˇ deˇv, rˇekl jemu:
Mistrˇe, toho vsˇeho jsem ostrˇ´ıhal
od sve´ mladosti.
21 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ pohledeˇv na neˇj,
zamiloval ho, a rˇekl jemu: Jednohot’ se nedosta´va´. Jdi, a cozˇkoli ma´sˇ, prodej, a dej chudy´m,
a budesˇ mı´ti poklad v nebi; a
pod’, na´sleduj mne, vezma krˇ´ızˇ.
22 On pak zarmoutiv se pro to
slovo, odsˇel, truchliv jsa; nebo
meˇl mnoha´ zbozˇ´ı.
23 A pohlede
ˇ v vu˚kol Jezˇ´ısˇ, dı´
ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Jak nesnadneˇ ti, kterˇ´ızˇ statky majı´, vejdou
do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
24 Tedy ucˇedlnı´ci uz
ˇ asli se nad
teˇmi rˇecˇmi jeho. Jezˇ´ısˇ pak zase
odpoveˇdeˇv, dı´ jim: Syna´cˇkove´,
kterak nesnadne´ jest doufajı´cı´m v statek do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho vjı´ti.
25 Sna
´ ze jest velbloudu skrze
jehelnı´ ucho projı´ti, nezˇli bohate´mu vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
26 Oni pak vı´ce se de
ˇ sili, rˇkouce mezi sebou: I kdozˇ mu˚zˇe spasen by´ti?
27 A pohlede
ˇ v na neˇ Jezˇ´ısˇ, dı´:
U lidı´t’ jest nemozˇne´, ale ne
u Boha; nebo u Boha vsˇecko
mozˇne´ jest.
28 I pocˇal Petr mluviti k ne
ˇ mu:
Aj, my opustili jsme vsˇecko, a sˇli
jsme za tebou.
29 Odpove
ˇ deˇv pak Jezˇ´ısˇ, rˇekl:
Amen pravı´m va´m, zˇa´dne´ho
nenı´, jesˇto by opustil du˚m, neb
bratrˇ´ı, neb sestry, neb otce,
neb matku, neb manzˇelku, neb
dı´tky, neb rolı´ pro mne a pro
evangelium,
30 Aby nevzal stokra
´ t tolik
nynı´ v cˇasu tomto domu˚ a bratru˚ a sester a matek a dı´tek a
rolı´ s protivenstvı´m, a v budoucı´m veˇku zˇivot veˇcˇny´.
31 Mnozı´t’ pak prvnı´ budou poslednı´, a poslednı´ prvnı´.
32 Byli pak na ceste
ˇ , jdouce do
Jeruzale´ma, a Jezˇ´ısˇ sˇel naprˇed.
I byli prˇedeˇsˇeni, a jdouce za
nı´m, ba´li se. Tedy pojav opeˇt
dvana´cte, pocˇal jim praviti, co
se jemu ma´ sta´ti,
ˇ ka: Aj, vstupujeme do Je33 R
ruzale´ma, a Syn cˇloveˇka vyda´n
bude prˇednı´m kneˇzˇ´ım a za´konnı´ku˚m i odsoudı´ jej na smrt, a
vydadı´ jej pohanu˚m.
34 Kter
ˇ ´ızˇto posmı´vati se budou
jemu, a ubicˇujı´ ho, a uplijı´ i zabijı´ jej, ale trˇetı´ho dne z mrtvy´ch
vstane.
35 Tedy pr
ˇ istoupili k neˇmu Jakub a Jan, synove´ Zebede-
MAREK 11
ovi, rˇkouce: Mistrˇe, chceme, zacˇ
bychom koli prosili tebe, abys
ucˇinil na´m.
36 On pak r
ˇ ekl jim: Co chcete,
abych va´m ucˇinil?
37 I r
ˇ ekli jemu: Dej na´m, abychom jeden na pravici tve´ a
druhy´ na levici tve´ sedeˇli v sla´veˇ
tve´.
38 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Nevı´te,
zacˇ prosı´te. Mu˚zˇete-li pı´ti kalich, ktery´zˇ ja´ piji, a krˇtı´ti se
krˇtem, ktery´mzˇ ja´ se krˇtı´m?
39 A oni r
ˇ ekli jemu: Mu˚zˇeme.
Jezˇ´ısˇ pak rˇekl jim: Kalich zajiste´, ktery´zˇ ja´ piji, pı´ti budete,
a krˇtem, ktery´mzˇ ja´ se krˇtı´m,
krˇteˇni budete,
40 Ale sede
ˇ ti na pravici me´ neb
na levici me´, nenı´t’ ma´ veˇc da´ti,
ale ktery´mzˇ prˇipraveno jest.
41 A uslys
ˇ avsˇe to deset, pocˇali
se hneˇvati na Jakuba a na Jana.
42 Ale Jez
ˇ ´ısˇ povolav jich, rˇekl
jim: Vı´te, zˇe ti, kterˇ´ızˇ sobeˇ zalibujı´ vla´dnouti nad na´rody, panujı´t’ nad nimi; a kterˇ´ızˇ velicı´
u nich jsou, moc provozujı´ nad
nimi.
43 Ne takt’ bude mezi va
´ mi. Ale
kdozˇkoli chteˇl by mezi va´mi by´ti
veliky´, budizˇ va´sˇ sluzˇebnı´k.
44 A kdoz
ˇ koli z va´s chteˇl by by´ti
prˇednı´, budizˇ sluzˇebnı´k vsˇech.
45 Nebo i Syn cˇlove
ˇ ka neprˇisˇel,
aby mu slouzˇili, ale aby slouzˇil,
a aby dal dusˇi svou na vykoupenı´ za mnohe´.
77
46 Tedy pr
ˇ isˇli do Jericho, a
kdyzˇ vycha´zel on z Jericha, i
ucˇedlnı´ci jeho a za´stup mnohy´,
Timeu˚v syn, Bartimeus slepy´,
sedeˇl podle´ cesty, zˇebrˇe.
47 A kdyz
ˇ uslysˇel, zˇe by byl Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´, pocˇal volati a
rˇ´ıci: Jezˇ´ısˇi, synu Davidu˚v, smiluj se nade mnou.
48 I pr
ˇ imlouvali mu mnozı´, aby
mlcˇel. Ale on mnohem vı´ce volal: Synu Davidu˚v, smiluj se
nade mnou.
49 Tedy zastaviv se Jez
ˇ ´ısˇ, ka´zal
ho zavolati. I zavolali toho slepe´ho, rˇkouce jemu: Dobre´ mysli
bud’, vstanˇ, vola´ teˇ.
50 On pak povrh pla
´ sˇt’ svu˚j, a
zchopiv se, sˇel k Jezˇ´ısˇovi.
51 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, dı´ jemu:
Co chcesˇ, at’ ucˇinı´m? A slepy´
rˇekl jemu: Mistrˇe, at’ vidı´m.
52 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Jdi,
vı´ra tva´ teˇ uzdravila. A hned
prohle´dl, a sˇel cestou za Jezˇ´ısˇem.
KAPITOLA 11.
Pa´n jel na osla´tku; 12. fı´ku zlorˇecˇil; 15.
chra´m vycˇistil; 22. k vı´rˇe a modlitbeˇ napomenul; 29. ota´zku farizeu˚ opatrneˇ zavrhl.
kdyzˇ se prˇiblı´zˇili k Jeruza-
A le´mu a Betfagi i Betany prˇi
horˇe Olivetske´, poslal dva z ucˇedlnı´ku˚ svy´ch.
2A r
ˇ ekl jim: Jdeˇte do meˇstecˇka, ktere´zˇ proti va´m jest, a
hned vejdouce tam, naleznete
78
MAREK 11
osla´tko prˇiva´zane´, na ktere´mzˇ
nizˇa´dny´ z lidı´ nesedeˇl. Odvı´zˇ´ıce,
prˇived’te.
3A r
ˇ ekl-lit’ by va´m kdo: Co to
cˇinı´te? rcete: Zˇe ho Pa´n potrˇebuje. A hned je posˇle sem.
4 I odes
ˇ li, a nalezli osla´tko prˇiva´zane´ vneˇ u dverˇ´ı na rozcestı´.
I odva´zali je.
5 Tedy ne
ˇ kterˇ´ı z teˇch, kterˇ´ızˇ tu
sta´li, rˇekli jim: Co cˇinı´te, odvazujı´ce osla´tko?
6 Oni pak r
ˇ ekli jim, jakozˇ byl
prˇika´zal Jezˇ´ısˇ. I nechali jich.
7 Protoz
ˇ prˇivedli osla´tko k Jezˇ´ısˇovi, a vlozˇili na neˇ roucha
sva´. I vsedl na neˇ.
8 Mnozı´ pak stlali roucha sva
´
na cesteˇ, a jinı´ ratolesti sekali z
stromu˚, a metali na cestu.
9 A kter
ˇ ´ızˇ naprˇed sˇli, i ti, kterˇ´ızˇ za nı´m sˇli, volali, rˇkouce:
Hosanna. Pozˇehnany´, ktery´zˇ se
be´rˇe ve jme´nu Pa´neˇ.
10 Poz
ˇ ehnane´ kra´lovstvı´ otce
nasˇeho Davida, ktere´zˇ prˇisˇlo ve
jme´nu Pa´neˇ. Hosanna na vy´sostech.
11 I vs
ˇ el do Jeruzale´ma Jezˇ´ısˇ, i
do chra´mu. A spatrˇiv tu vsˇecko,
kdyzˇ jizˇ byla vecˇernı´ hodina, vysˇel do Betany se dvana´cti.
12 A druhe
´ ho dne, kdyzˇ vycha´zel z Betany, zlacˇneˇl.
13 A uzr
ˇ ev z daleka fı´k, an ma´
lı´stı´, sˇel, zda by co nalezl na
neˇm. A kdyzˇ prˇisˇel k neˇmu, nic
nenalezl kromeˇ lı´stı´; nebo nebyl
cˇas fı´ku˚.
14 Tedy odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl
jemu: Jizˇ vı´ce na veˇky nizˇa´dny´
z tebe ovoce nejez. A slysˇeli to
ucˇedlnı´ci jeho.
15 I pr
ˇ isˇli do Jeruzale´ma. A
vsˇed Jezˇ´ısˇ do chra´mu, pocˇal vymı´tati ty, kterˇ´ızˇ proda´vali a kupovali v chra´meˇ, a stoly peneˇzomeˇncu˚ a stolice proda´vajı´cı´ch
holuby prˇevracel.
16 A nedopustil, aby kdo na
´ dobu nesl skrze chra´m.
17 I ucˇil je, r
ˇ ka jim: Zdalizˇ nenı´
psa´no, zˇe du˚m mu˚j du˚m modlitby slouti bude u vsˇech na´rodu˚? Vy pak ucˇinili jste jej pelesˇ´ı lotru˚.
18 Slys
ˇ eli pak to za´konnı´ci i
prˇednı´ kneˇzˇ´ı, a hledali, kterak
by jej zahubili; nebo se ho ba´li,
proto zˇe vsˇecken za´stup divil se
ucˇenı´ jeho.
19 A kdyz
ˇ byl vecˇer, vysˇel z
meˇsta.
20 A jdouce ra
´ no, uzrˇeli ten fı´k,
an usechl z korˇene.
21 Tedy zpomenuv Petr, r
ˇ ekl
jemu: Mistrˇe, aj, ten fı´k, ktere´muzˇ jsi zlorˇecˇil, usechl.
22 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Meˇjte vı´ru Bozˇ´ı.
23 Nebo amen pravı´m va
´ m, zˇe
kdozˇ by koli rˇekl horˇe te´to:
Zdvihni se a vrz sebou do morˇe,
a nepochyboval by v srdci sve´m,
ale veˇrˇil by, zˇe se stane, cozˇkoli
MAREK 12
dı´, stanet’se jemu tak, cozˇ by koli rˇekl.
24 Protoz
ˇ pravı´m va´m: Zacˇ
byste koli, modle´ce se, prosili,
veˇrˇte, zˇe vezmete, a stanet’ se
va´m.
25 A kdyz
ˇ se postavı´te k modlenı´, odpousˇteˇjte, ma´te-li co
proti komu, aby i Otec va´sˇ nebesky´ odpustil va´m hrˇ´ıchy vasˇe.
26 Nebo jestliz
ˇ e vy neodpustı´te, ani Otec va´sˇ, ktery´zˇ v nebesı´ch jest, odpustı´ va´m hrˇ´ıchu˚
vasˇich.
27 I pr
ˇ isˇli zase do Jeruzale´ma. A kdyzˇ on procha´zel se
v chra´meˇ, prˇistoupili k neˇmu
prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci a
starsˇ´ı.
28 I r
ˇ ekli jemu: Jakou mocı´ to
cˇinı´sˇ? A kdo tobeˇ dal tu takovou
moc, abys tyto veˇci cˇinil?
29 Tedy odpovı´daje Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl
jim: Otı´zˇit’ se i ja´ va´s na jednu
veˇc. Odpoveˇzte mi, a povı´m
va´m, jakou mocı´ to cˇinı´m.
30 Kr
ˇ est Janu˚v s nebe-li byl,
cˇili z lidı´? Odpoveˇzte mi.
31 I rozjı´mali sami mezi sebou,
rˇkouce: Dı´me-li: S nebe, dı´t’:
Procˇ jste tedy neuveˇrˇili jemu?
32 Pakli dı´me: Z lidı´, bojı´me
se lidu. Nebo vsˇickni o Janovi
smyslili, zˇe pra´veˇ byl prorok.
33 I odpove
ˇ deˇvsˇe, rˇekli Jezˇ´ısˇovi: Nevı´me. A Jezˇ´ısˇ odpovı´daje, rˇekl jim: Anizˇ ja´ va´m povı´m, jakou mocı´ to cˇinı´m.
79
KAPITOLA 12.
Vinice pronajata´, 13. danˇ, 24. budoucı´
vzkrˇ´ısˇenı´, 28. nejveˇtsˇ´ı prˇika´zanı´, 35. Kristus cˇ´ı syn, 38. py´cha za´konnı´ku˚, 41. meta´nı´
peneˇz do pokladnice.
edy pocˇal jim mluviti v podo-
T benstvı´ch: Vinici sˇtı´pil cˇlo-
veˇk, a opletl ji plotem, a vkopal
pres, a ustaveˇl veˇzˇi, a pronajal
ji vinarˇu˚m, i odsˇel na cestu.
2 A kdyz
ˇ toho cˇas byl, poslal k
vinarˇu˚m sluzˇebnı´ka, aby od vinarˇu˚ vzal ovoce z vinice.
3 Oni pak javs
ˇ e jej, zmrskali
ho, a odeslali pra´zdne´ho.
4 I poslal k nim zase jine
´ ho sluzˇebnı´ka. I toho te´zˇ kamenovavsˇe, ranili v hlavu, a odeslali zohavene´ho.
5 I poslal ope
ˇ t jine´ho. I toho zabili, a mnoho jiny´ch, z nichzˇ neˇktere´ zmrskali, a jine´ zmordovali.
6 Jes
ˇ teˇ pak maje jedine´ho syna
mile´ho, i toho poslal k nim naposledy, rˇka: Usty´dnout’ se syna
me´ho.
7 Ale vinar
ˇ i rˇekli jedni k druhy´m: Tentot’ jest deˇdic; pod’te,
zabı´me jej, a budet’ nasˇe deˇdictvı´.
8 Tedy javs
ˇ e jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice.
9 Coz
ˇ tedy ucˇinı´ pa´n vinice?
Prˇijde, a zatratı´ vinarˇe ty, a da´
vinici jiny´m.
10 Zdaliz
ˇ jste pı´sma toho necˇtli? Ka´men, ktery´zˇ zavrhli sta-
80
MAREK 12
vitele´, ten ucˇineˇn jest hlavou
u´hlovou.
11 Ode Pa
´ na stalo se toto, a jest
divne´ prˇed ocˇima nasˇima.
12 I hledali ho jı´ti, ale ba
´ li se
za´stupu; nebo poznali, zˇe podobenstvı´ to proti nim poveˇdeˇl. A
nechavsˇe ho, odesˇli prycˇ.
13 Potom poslali k ne
ˇ mu neˇktere´ z farizeu˚ a Herodia´nu˚, aby
jej polapili v rˇecˇi.
14 Kter
ˇ ´ızˇto prˇisˇedsˇe, rˇekli jemu: Mistrˇe, vı´me, zˇe jsi pravdomluvny´, a nedba´sˇ na zˇa´dne´ho;
nebo nepatrˇ´ısˇ na osobu lidskou,
ale v pravdeˇ cesteˇ Bozˇ´ı ucˇ´ısˇ.
Slusˇ´ı-li danˇ da´vati cı´sarˇi, cˇili
nic? Da´me-lizˇ, cˇili neda´me?
15 On pak znaje pokrytstvı´ jejich, rˇekl jim: Co mne pokousˇ´ıte? Prˇineste mi penı´z, at’ pohledı´m.
16 A oni podali. Tedy r
ˇ ekl jim:
Cˇ´ı jest tento obraz a na´pis? A
oni rˇekli mu: Cı´sarˇu˚v.
17 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Da´vejtezˇ tedy, cozˇ jest cı´sarˇova,
cı´sarˇi, a cozˇ jest Bozˇ´ıho, Bohu. I
podivili se tomu.
18 Potom pr
ˇ isˇli k neˇmu saduceove´, kterˇ´ızˇ pravı´, zˇe nenı´ z
mrtvy´ch vsta´nı´. I ota´zali se ho,
rˇkouce:
19 Mistr
ˇ e, Mojzˇ´ısˇ na´m napsal:
Kdyby cˇ´ı bratr umrˇel, a ostavil
manzˇelku, a synu˚ by nemeˇl, aby
bratr jeho pojal manzˇelku jeho,
a vzbudil sı´meˇ bratru sve´mu.
20 I bylo sedm bratru
˚ . A prvnı´
pojav manzˇelku, a umrˇev, napozu˚stavil semene.
21 A druhy
´ pojav ji, take´ umrˇel,
a anizˇ ten ostavil semene. A
trˇetı´ tolike´zˇ.
22 A tak ji pojalo te
ˇ ch sedm, a
nezu˚stavili semene. Nejposle´ze
pak po vsˇech umrˇela i ta zˇena.
23 Protoz
ˇ prˇi vzkrˇ´ısˇenı´, kdyzˇ z
mrtvy´ch vstanou, cˇ´ı z teˇch bude
manzˇelka? Nebo jich sedm meˇlo
ji za manzˇelku.
24 A odpovı´daje Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl jim:
Zdalizˇ ne proto bloudı´te, zˇe nezna´te pı´sem ani moci Bozˇ´ı?
25 Nebo kdyz
ˇ vstanou z mrtvy´ch, nebudou se zˇeniti ani vda´vati, ale budou jako andeˇle´ nebesˇtı´.
26 O mrtvy
´ ch pak, zˇe majı´ vsta´ti, zdalizˇ jste necˇtli v knize Mojzˇ´ısˇoveˇ, kterak ve krˇi promluvil k neˇmu Bu˚h, rˇka: Ja´ jsem
Bu˚h Abrahamu˚v, a Bu˚h Iza´ku˚v,
a Bu˚h Ja´kobu˚v?
27 Nenı´t’ Bu
˚ h mrtvy´ch, ale Bu˚h
zˇivy´ch. Protozˇ vy velmi bloudı´te.
28 Tedy pr
ˇ istoupil jeden z za´konnı´ku˚, slysˇev je spolu se ha´dajı´cı´, a vida, zˇe jim dobrˇe odpoveˇdeˇl, ota´zal se ho: Ktere´ jest
prˇika´zanı´ prvnı´ ze vsˇech?
29 A Jez
ˇ ´ısˇ odpoveˇdeˇl jemu, zˇe
prvnı´ ze vsˇech prˇika´zanı´ jest:
Slysˇ, Izraeli, Pa´n Bu˚h na´sˇ Pa´n
jeden jest.
MAREK 13
30 Protoz
ˇ milovati budesˇ Pa´na
Boha sve´ho ze vsˇeho srdce
sve´ho, a ze vsˇ´ı dusˇe sve´, a ze vsˇ´ı
mysli sve´, i ze vsˇech mocı´ svy´ch.
To jest prvnı´ prˇika´zanı´.
31 Druhe
´ pak podobne´ toto: Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho jako
sebe same´ho. Veˇtsˇ´ıho prˇika´zanı´
jine´ho nad tato nenı´.
32 I r
ˇ ekl jemu ten za´konnı´k:
Mistrˇe, dobrˇe jsi v pravdeˇ poveˇdeˇl. Nebo jeden jest Bu˚h, a nenı´
jine´ho kromeˇ neˇho;
33 A milovati ho ze vs
ˇ eho srdce,
a ze vsˇ´ı mysli, a ze vsˇ´ı dusˇe, i
ze vsˇech mocı´, a milovati blizˇnı´ho jako sebe same´ho jest nade
vsˇecky za´paly a obeˇti.
34 A vide
ˇ v Jezˇ´ısˇ, zˇe by moudrˇe
odpoveˇdeˇl, dı´ jemu: Nejsi daleko
od kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. A zˇa´dny´
vı´ce nesmeˇl se ho ta´zati.
35 I odpovı´daje Jez
ˇ ´ısˇ, rˇekl, ucˇe
v chra´meˇ: Kterak pravı´ za´konnı´ci, zˇe Kristus jest syn Davidu˚v?
36 Nebo David pravı´ v Duchu
ˇ ekl Pa´n Pa´nu me´mu:
svate´m: R
Sed’ na pravici me´, azˇt’ i polozˇ´ım
neprˇa´tely tve´ za podnozˇe noh
tvy´ch.
37 Pone
ˇ vadzˇ sa´m David nazy´va´ jej Pa´nem, kterakzˇ tedy
syn jeho jest? A mnohy´ za´stup
ra´d ho poslouchal.
38 I mluvil jim v ucˇenı´ sve
´ m:
Varujte se za´konnı´ku˚, kterˇ´ızˇ
81
chteˇjı´ v kra´sne´m rousˇe choditi,
a pozdravova´ni by´ti na trzı´ch,
39 A na pr
ˇ ednı´ch stolicech sedeˇti v sˇkola´ch, a prˇednı´ mı´sta
mı´ti na vecˇerˇech,
40 Kter
ˇ ´ızˇto zzˇ´ırajı´ domy vdovske´, a to pod za´myslem dlouhy´ch modliteb. Tit’ vezmou soud
teˇzˇsˇ´ı.
41 A posadiv se Jez
ˇ ´ısˇ proti pokladnici, dı´val se, kterak za´stup
metal penı´ze do pokladnice. A
mnozı´ bohatı´ metali mnoho.
42 A pr
ˇ isˇedsˇi jedna chuda´ vdova, i vrhla dva sˇarty, cozˇ jest
cˇtvrta´ cˇa´stka penı´ze.
43 I svolav ucˇedlnı´ky sve
´ , dı´
jim: Amen pravı´m va´m, zˇe tato
chuda´ vdova vı´ce uvrhla, nezˇ
tito vsˇickni, kterˇ´ızˇ metali do pokladnice.
44 Nebo vs
ˇ ickni z toho, cozˇ
jim zby´valo, metali, ale tato z
sve´ chudoby, vsˇecko, cozˇ meˇla,
uvrhla, vsˇecku zˇivnost svou.
KAPITOLA 13.
Proroctvı´ o zka´ze Jeruzale´ma a prˇ´ıchodu
Pa´neˇ k soudu, 5. falesˇny´ch prorocı´ch, 11.
pokusˇenı´ch; 32. napomenutı´ k ocˇeka´va´nı´
na prˇ´ısˇtı´ Pa´neˇ.
kdyzˇ vycha´zel z chra´mu,
A dı´ jemu jeden z ’ucˇedlnı´ku˚
jeho: Mistrˇe, pohled , kterake´
kamenı´ a jake´ stavenı´!
2 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ odpovı´daje, rˇekl
jemu: Vidı´sˇ tato tak velika´ stavenı´? Nebudet’ ostaven ka´men
82
MAREK 13
na kameni, ktery´zˇ by nebyl zborˇen.
3 A kdyz
ˇ se posadil na horˇe Olivetske´ proti chra´mu, ota´zali se
jeho soukromı´ Petr, Jakub a Jan
a Ondrˇej:
4 Pove
ˇ z na´m, kdy to bude? A
ktere´ znamenı´, kdyzˇ se toto
vsˇecko bude plniti?
5 Jez
ˇ ´ısˇ pak odpovı´daje jim, pocˇal praviti: Vizte, aby va´s neˇkdo
nesvedl.
6 Nebot’ mnozı´ pr
ˇ ijdou ve jme´nu me´m, rˇkouce: Ja´ jsem Kristus, a mnohe´t’ svedou.
7 Kdyz
ˇ pak uslysˇ´ıte o boji a poveˇst o va´lka´ch, nestrachujte se;
nebo musı´ to by´ti, ale ne i hned
konec.
8 Povstanet’ zajiste
´ na´rod proti
na´rodu a kra´lovstvı´ proti kra´lovstvı´, a budou zemeˇ trˇesenı´ po
mı´stech, a hladove´ i bourˇky.
9 A tot’ pocˇa
´ tkove´ bolestı´. Vy
pak sˇetrˇte se. Nebo vyda´vati va´s
budou na sneˇmy a do shroma´zˇdeˇnı´; budete biti, a prˇed vla´darˇi
a kra´li stanete pro mne, na sveˇdectvı´ jim.
10 Ale ve vs
ˇ ech na´rodech nejprv musı´ by´ti ka´za´no evangelium.
11 Kdyz
ˇ pak va´s povedou, vyzrazujı´ce, nestarejte se prˇedtı´m, co byste mluvili, anizˇ pecˇliveˇ prˇemysˇlujte, ale cozˇ va´m
bude da´no v tu hodinu, to mluv-
te; nebo nejste vy, kterˇ´ızˇ mluvı´te, ale Duch svaty´.
12 Vyda
´ t’ pak bratr bratra na
smrt a otec syna, a povstanou
deˇti proti rodicˇu˚m, a budou je
mordovati.
13 A budete v nena
´ visti vsˇechneˇm pro jme´no me´. Ale kdozˇ setrva´ azˇ do konce, tent’ spasen
bude.
14 Kdyz
ˇ pak uzrˇ´ıte ohavnost
zpusˇteˇnı´, o ktere´zˇ poveˇdı´no
jest skrze Daniele proroka, ana
stojı´, kdezˇ by sta´ti nemeˇla, (kdo
cˇte, rozumeˇj), tehda´zˇ ti, kdozˇ by
v Zˇidovstvu byli, at’ utekou na
hory.
15 A kdoz
ˇ by na strˇesˇe byl, nesstupuj do domu, ani vcha´zej,
aby co vzal z domu sve´ho.
16 A kdo na poli, nevracuj se
zase, aby vzal roucho sve´.
17 Be
ˇ da pak teˇhotny´m a teˇm,
ktere´zˇ krmı´ v teˇch dnech.
18 Protoz
ˇ modlte se, aby utı´ka´nı´ vasˇe nebylo v zimeˇ.
19 Nebot’ budou ti dnove
´ ssouzˇenı´, jake´hozˇ nebylo od pocˇa´tku
stvorˇenı´, ktere´zˇ Bu˚h stvorˇil, azˇ
dosavad, anizˇ bude.
20 A byt’ nebyl ukra
´ til Pa´n teˇch
dnu˚, nebyl by spasen zˇa´dny´ cˇloveˇk. Ale pro vyvolene´, ktere´zˇ vyvolil, ukra´til teˇch dnu˚.
21 A tehda
´ zˇ rˇekl-li by va´m kdo:
Aj, ted’ jest Kristus, aneb aj,
tamto, neveˇrˇte.
MAREK 14
22 Nebot’ povstanou
falesˇnı´
Kristove´ a falesˇnı´ proroci, a
budou cˇiniti divy a za´zraky k
svedenı´, by mozˇne´ bylo, take´ i
vyvoleny´ch.
23 Vy pak s
ˇ etrˇte se. Aj, prˇedpoveˇdeˇl jsem va´m vsˇecko.
24 V te
ˇ ch pak dnech, po ssouzˇenı´ tom, slunce se zatmı´, a meˇsı´c neda´ sveˇtla sve´ho.
25 A hve
ˇ zdy nebeske´ budou padati, a moci, ktere´ jsou na nebi,
pohnou se.
26 A tehda
´ zˇt’uzrˇ´ı Syna cˇloveˇka,
an se be´rˇe v oblacı´ch s mocı´ velikou a s sla´vou.
27 I tehdyt’ pos
ˇ le andeˇly sve´,
a shroma´zˇdı´ vyvolene´ sve´ ode
cˇtyrˇ veˇtru˚, od koncˇin zemeˇ azˇ
do koncˇin nebe.
28 Od fı´ku pak ucˇte se podobenstvı´ tomuto: Kdyzˇ jizˇ ratolest jeho odmladne, a vypucˇ´ı se
lı´stı´, zna´te, zˇe blı´zko jest le´to.
29 Takz
ˇ i vy, kdyzˇ uzrˇ´ıte, ano
se tyto veˇci deˇjı´, veˇzte, zˇe blı´zko
jest a ve dverˇ´ıch.
30 Amen pravı´m va
´ m, zˇet’ nepomine pokolenı´ toto, azˇ se tyto
vsˇecky veˇci stanou.
31 Nebe a zeme
ˇ pominou, ale
slova ma´ nikoli nepominou.
32 Ale o tom dni a hodine
ˇ zˇa´dny´
nevı´, ani andeˇle´, kterˇ´ızˇ jsou v
nebesı´ch, ani Syn, jedine´ Otec.
33 Vizte, bde
ˇ te a modlte se;
nebo nevı´te, kdy bude ten cˇas.
83
34 Jako cˇlove
ˇ k, ktery´zˇ daleko
odsˇel, opustiv du˚m svu˚j, a porucˇiv sluzˇebnı´ku˚m svy´m vla´darˇstvı´, a jednomu kazˇde´mu pra´ci
jeho, vra´tne´mu prˇika´zal, aby
bdeˇl.
35 Protoz
ˇ bdeˇte; nebo nevı´te,
kdy Pa´n domu prˇijde, u vecˇer-li,
cˇili o pu˚lnoci, cˇili kdyzˇ kohouti
zpı´vajı´, cˇili ra´no.
36 Aby snad pr
ˇ ijda v nenada´le,
nenalezl va´s, a vy spı´te.
37 A coz
ˇ t’ va´m pravı´m, vsˇechneˇmt’ pravı´m: Bdeˇte.
KAPITOLA 14.
Vecˇerˇel Pa´n u Sˇimona; 3. pomaza´n mastı´
drahou; 12. jedl bera´nka; 32. modlil se; 41.
zrazen od Jida´sˇe, 46. jat; 66. Petr ho zapı´ral.
o dvou pak dnech byl hod
P bera´nka a prˇesnic; i hle-
dali prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci,
kterak by jej lstiveˇ jmouce, zamordovali.
2 Ale pravili: Ne v sva
´ tek, aby
snad nebyl rozbroj v lidu.
3 A kdyz
ˇ byl v Betany, v domu
Sˇimona malomocne´ho, a sedeˇl
za stolem, prˇisˇla zˇena, majı´cı´
na´dobu alabastrovou masti velmi drahe´, z nardove´ho korˇenı´. A
rozbivsˇi alabastrovou na´dobu,
vylila ji na hlavu jeho.
4 I hne
ˇ vali se neˇkterˇ´ı mezi sebou, rˇkouce: I procˇ ztra´ta masti
te´to stala se?
5 Nebo mohlo toto proda
´ no by´ti, dra´zˇe nezˇ za trˇi sta peneˇz, a
84
MAREK 14
da´no by´ti chudy´m. I zpouzeli se
na ni.
6 Ale Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl: Nechte jı´. Procˇ
ji rmoutı´te? Dobry´t’ skutek ucˇinila nade mnou.
7 Vs
ˇ ak chude´ ma´te vzˇdycky s
sebou, a kdyzˇ budete chtı´ti, mu˚zˇete jim dobrˇe cˇiniti, ale mne ne
vzˇdycky mı´ti budete.
8 Ona coz
ˇ mohla, to ucˇinila;
prˇedesˇlat’, aby teˇla me´ho pomazala ku pohrˇebu.
9 Amen pravı´m va
´ m: Kdezˇkoli
bude ka´za´no toto evangelium po
vsˇem sveˇteˇ, take´t’ i to, cozˇ ucˇinila tato, bude vypravova´no na
pama´tku jejı´.
10 Tedy Jida
´ sˇ Isˇkariotsky´, jeden ze dvana´cti, odsˇel k prˇednı´m kneˇzˇ´ım, aby jim ho zradil.
11 Oni pak uslys
ˇ evsˇe, zradovali se, a slı´bili mu penı´ze da´ti.
I hledal, kterak by ho prˇ´ıhodneˇ
zradil.
12 Prvnı´ho pak dne pr
ˇ esnic,
kdyzˇ velikonocˇnı´ bera´nek zabı´jı´n by´val, rˇkou jemu ucˇedlnı´ci
jeho: Kde chcesˇ, at’ jdouce, prˇipravı´me, abys jedl bera´nka?
13 I poslal dva z ucˇedlnı´ku
˚
svy´ch, a rˇekl jim: Jdeˇte do meˇsta, a potka´t’ va´s cˇloveˇk dcˇba´n
vody nesa. Jdeˇtezˇ za nı´m.
14 A kamz
ˇ koli vejde, rcete hospoda´rˇi: Mistrt’ pravı´: Kde jest
vecˇerˇadlo, v neˇmzˇ bych jedl bera´nka s ucˇedlnı´ky svy´mi?
15 A on va
´ m uka´zˇe vecˇerˇadlo
velike´, podla´zˇene´ a prˇipravene´.
Tu na´m prˇipravte.
16 I odes
ˇ li ucˇedlnı´ci jeho, a prˇisˇli do meˇsta, a nalezli tak, jakozˇ
jim byl poveˇdeˇl. I prˇipravili bera´nka.
17 Kdyz
ˇ pak byl vecˇer, prˇisˇel se
dvana´cti.
18 A kdyz
ˇ sedeˇli za stolem a
jedli, rˇekl Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m
va´m, zˇe jeden z va´s mne zradı´,
ktery´zˇ jı´ se mnou.
19 A oni se pocˇali rmoutiti, a
praviti jemu jeden kazˇdy´ obzvla´sˇtneˇ: Zdali ja´ jsem? A jiny´:
Zdali ja´?
20 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim:
Jeden ze dvana´cti, ktery´zˇ oma´cˇ´ıva´ se mnou v mise.
21 Syn zajiste
´ cˇloveˇka jde, jakozˇ psa´no o neˇm, ale beˇda cˇloveˇku tomu, skrze neˇhozˇ Syn cˇloveˇka bude zrazen. Dobre´ by bylo
jemu, aby se byl nenarodil cˇloveˇk ten.
22 A kdyz
ˇ oni jedli, vzav Jezˇ´ısˇ
chle´b, a dobrorˇecˇiv, la´mal a da´val jim, rˇka: Vezmeˇte, jezte, to
jest teˇlo me´.
23 A vzav kalich, a dı´ky ucˇiniv,
dal jim. A pili z neˇho vsˇickni.
24 I r
ˇ ekl jim: To jest krev ma´
smlouvy te´ nove´, ktera´zˇ se za
mnohe´ vyle´va´.
25 Amen pravı´m va
´ m, zˇet’ jizˇ
vı´ce nikoli nebudu pı´ti z plodu
vinne´ho korˇene, azˇ do onoho
MAREK 14
dne, kdyzˇ jej pı´ti budu novy´ v
kra´lovstvı´ Bozˇ´ım.
26 A sezpı´vavs
ˇ e pı´snicˇku, vysˇli
na horu Olivetskou.
27 Potom r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Vsˇickni vy zhorsˇ´ıte se nade mnou
te´to noci. Nebo psa´no jest: Bı´ti
budu pasty´rˇe, a rozprchnou se
ovce.
28 Ale kdyz
ˇ z mrtvy´ch vstanu,
prˇedejdut’ va´s do Galilee.
29 Tedy Petr r
ˇ ekl jemu: Byt’ se
pak vsˇickni zhorsˇili, ale ja´ nic.
30 I r
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m tobeˇ, zˇe dnes te´to noci, prve´
nezˇ kohout po dvakra´t zazpı´va´,
trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ.
31 On pak mnohem vı´ce mluvil: Bycht’ pak meˇl s tebou i
umrˇ´ıti, nikolit’ nezaprˇ´ım tebe. A
takzˇ take´ i vsˇickni mluvili.
32 I pr
ˇ isˇli na mı´sto, ktere´muzˇ
jme´no Getsemany. Tedy rˇekl
ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Sed’tezˇ tuto,
azˇ se pomodlı´m.
33 A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, pocˇal se lekati a
velmi teskliv by´ti.
34 I dı´ jim: Smutna
´ t’ jest dusˇe
ma´ azˇ k smrti. Pocˇekejtezˇ tuto
a bdeˇte.
35 A poods
ˇ ed malicˇko, padl na
zemi a modlil se, aby, bylo-li by
mozˇne´, odesˇla od neˇho hodina
ta.
36 I r
ˇ ekl: Abba, Otcˇe, vsˇecko
jest mozˇne´ tobeˇ. Prˇenes kalich
85
tento ode mne, ale vsˇak ne, cozˇ
ja´ chci, ale co ty.
37 I pr
ˇ isˇel a nalezl je, ani spı´.
I rˇekl Petrovi: Sˇimone, spı´sˇ?
Nemohl-lis jedine´ hodiny bdı´ti?
38 Bde
ˇ te a modlte se, abyste
nevesˇli v pokusˇenı´. Ducht’ zajiste´ hotov jest, ale teˇlo nemocno.
39 A ope
ˇ t odsˇed, modlil se, ta´zˇ
slova mluveˇ.
40 A navra
´ tiv se, nalezl je, ani
opeˇt spı´, (nebo ocˇi jejich byly obtı´zˇeny); anizˇ veˇdeˇli, co by jemu
odpoveˇdeˇli.
41 I pr
ˇ isˇel po trˇetı´, a rˇekl jim:
Speˇtezˇ jizˇ a odpocˇ´ıvejte; dostit’
jest. Prˇisˇlat’ ta hodina; aj, Syna
cˇloveˇka zrazujı´ v ruce hrˇ´ısˇny´ch.
42 Vstan
ˇ te, pod’me. Aj, ktery´zˇ
mne zrazuje, blı´zkot’ jest.
43 A hned, kdyz
ˇ on jesˇteˇ mluvil, prˇisˇel Jida´sˇ, ktery´zˇ byl jeden ze dvana´cti, a s nı´m za´stup veliky´ s mecˇi a s kyjmi, od
prˇednı´ch kneˇzˇ´ı a od za´konnı´ku˚
a starsˇ´ıch.
44 Zra
´ dce pak jeho byl jim dal
znamenı´, rˇka: Ktere´hozˇkoli polı´bı´m, tent’ jest; jmeˇtezˇ ho, a
ved’te opatrneˇ.
45 A pr
ˇ isˇed, hned prˇistoupiv k
neˇmu, rˇekl: Mistrˇe, Mistrˇe, a
polı´bil ho.
46 Tedy oni vzta
´ hli nanˇ ruce
sve´, a jali jej.
47 Jeden pak z te
ˇ ch, kterˇ´ızˇ tu
okolo sta´li, vytrh mecˇ, uderˇil
86
MAREK 14
sluzˇebnı´ka nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, a
ut’al jemu ucho.
48 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Jako na lotra vysˇli jste s mecˇi a
s kyjmi, abyste mne jali?
49 Na kaz
ˇ dy´ den by´val jsem u
va´s, ucˇe v chra´meˇ, a nejali jste
mne. Ale aby se naplnila pı´sma.
50 Tedy opustivs
ˇ e jej, vsˇickni
utekli.
51 Jeden pak mla
´ dencˇek sˇel za
nı´m, odı´n jsa rouchem lneˇny´m
po nahe´m teˇle. I popadli jej mla´denci.
52 On pak opustiv roucho, nahy´ utekl od nich.
53 I pr
ˇ ivedli Jezˇ´ısˇe k nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi, a sesˇli se k neˇmu
vsˇickni prˇednı´ kneˇzˇ´ı i starsˇ´ı i
za´konnı´ci.
54 Petr pak s
ˇ el za nı´m zdaleka
azˇ na dvu˚r nejvysˇsˇ´ıho kneˇze; i
sedeˇl s sluzˇebnı´ky, zhrˇ´ıvaje se u
ohneˇ.
55 Ale pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı i vsˇecka ta
rada hledali proti Jezˇ´ısˇovi sveˇdectvı´, aby jej na smrt vydali, a
vsˇak nenalezli.
56 Nebo acˇ mnozı´ kr
ˇ ive´ sveˇdectvı´ vyda´vali proti neˇmu, vsˇak
sveˇdectvı´ jejich nebyla jednostejna´.
57 Tedy ne
ˇ kterˇ´ı povstavsˇe, krˇive´ sveˇdectvı´ da´vali proti neˇmu,
rˇkouce:
58 My jsme slys
ˇ eli tohoto, zˇe
rˇekl: Ja´ zborˇ´ım chra´m tento rukou udeˇlany´, a ve trˇech dnech
jiny´ ne rukou udeˇlany´ postavı´m.
59 Ale ani to jejich sve
ˇ dectvı´
nebylo jednostejne´.
60 Tedy povstav nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz
u prostrˇed, ota´zal se Jezˇ´ısˇe, rˇka:
Neodpovı´da´sˇ nicˇeho, cozˇ tito na
tebe sveˇdcˇ´ı?
61 Ale on mlcˇel, a nic neodpoveˇdeˇl. Opeˇt nejvysˇsˇ´ı kneˇz ota´zal
se ho a rˇekl jemu: Jsi-lizˇ ty Kristus, ten Syn toho Pozˇehnane´ho?
62 A Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl: Ja´t’ jsem, a uzrˇ´ıte Syna cˇloveˇka, an sedı´ na
pravici moci Bozˇı´, a prˇicha´zı´ s
oblaky nebesky´mi.
63 Tedy nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz roztrh
roucha sva´, rˇekl: I cozˇ jesˇteˇ potrˇebujeme sveˇdku˚?
64 Slys
ˇ eli jste rouha´nı´. Co se
va´m zda´? Oni pak vsˇickni potupili jej, zˇe jest hoden smrti.
65 I pocˇali ne
ˇ kterˇ´ı nanˇ plvati, a
tva´rˇ jeho zakry´vati, a jej policˇkovati, a rˇ´ıkati jemu: Prorokuj.
A sluzˇebnı´ci kyji jej bili.
66 A kdyz
ˇ byl Petr v sı´ni dole,
prˇisˇla jedna z deˇvek nejvysˇsˇ´ıho
kneˇze.
67 A uzr
ˇ evsˇi Petra, an se ohrˇ´ıva´, a popatrˇivsˇi nanˇ, dı´: I ty
s Jezˇ´ısˇem Nazaretsky´m byl jsi.
68 Ale on zapr
ˇ el, rˇka: Anizˇ vı´m,
ani rozumı´m, co ty pravı´sˇ. I vysˇel ven prˇed sı´nˇ, a kohout zazpı´val.
MAREK 15
69 Tedy de
ˇ vka, uzrˇevsˇi jej opeˇt,
pocˇala praviti teˇm, kterˇ´ızˇ tu okolo sta´li, zˇe tento z nich jest.
70 A on ope
ˇ t zaprˇel. A po male´
chvı´li opeˇt ti, kterˇ´ızˇ tu sta´li,
rˇekli Petrovi: Jisteˇ z nich jsi,
nebo i Galilejsky´ jsi, i rˇecˇ tva´
podobna´ jest.
71 On pak pocˇal se proklı´nati
a prˇisahati: Nezna´m cˇloveˇka toho, o neˇmzˇ pravı´te.
72 A hned po druhe
´ kohout zazpı´val. I rozpomenul se Petr na
slovo, ktere´zˇ byl rˇekl jemu Jezˇ´ısˇ: Zˇe prve´ nezˇ kohout dvakra´t
zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ. A
vysˇed, plakal.
KAPITOLA 15.
Pa´n Pila´tovi vyda´n, 15. odsouzen, 16. korunova´n, 19. uplva´n, 20. posmı´va´n, 24.
ukrˇizˇova´n a usmrcen. 33. Divove´ 42. a pohrˇeb.
hned ra´no, uradivsˇe se
A prˇednı´ kneˇzˇ´ı s starsˇ´ımi a s
za´konnı´ky i se vsˇ´ım shroma´zˇdeˇnı´m, sva´zavsˇe Jezˇ´ısˇe, vedli jej a
dali Pila´tovi.
2 I ota
´ zal se ho Pila´t: Ty-li jsi
ten kra´l Zˇidovsky´? A on odpoveˇdeˇv, rˇekl jemu: Ty pravı´sˇ?
3Iz
ˇ alovali na neˇj prˇednı´ kneˇzˇ´ı
mnoho. On pak nic neodpovı´dal.
4 Tedy Pila
´ t ota´zal se ho opeˇt,
rˇka: Nic neodpovı´da´sˇ? Hle, jak
mnoho proti tobeˇ sveˇdcˇ´ı.
5 Ale Jez
ˇ ´ısˇ prˇedce nic neodpoveˇdeˇl, tak zˇe se podivil Pila´t.
87
6 V sva
´ tek pak propousˇtı´val
jim jednoho z veˇznˇu˚, za ktere´hozˇ by koli prosili.
7 I byl jeden, ktery
´ zˇ sloul Baraba´sˇ, s sva´rlivy´mi v veˇzenı´, kterˇ´ızˇ v svadeˇ vrazˇdu byli spa´chali.
8 A zvolav za
´ stup, pocˇal prositi, aby ucˇinil, jakozˇ jim vzˇdycky cˇinı´val.
9 Pila
´ t pak odpoveˇdeˇl jim, rˇka:
Chcete-li, propustı´m va´m kra´le
Zˇidovske´ho?
10 (Nebo ve
ˇ deˇl, zˇe jej z za´visti
vydali prˇednı´ kneˇzˇ´ı).
11 Ale pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı ponukli za´stupu, aby jim radeˇji propustil
Baraba´sˇe.
12 A Pila
´ t odpoveˇdeˇv, rˇekl jim
zase: Cozˇ pak chcete, at’ ucˇinı´m
tomu, ktere´hozˇ kra´lem Zˇidovsky´m nazy´va´te?
13 A oni ope
ˇ t zvolali: Ukrˇizˇuj
ho.
14 A Pila
´ t pravil jim: I co zle´ho
ucˇinil? Oni pak vı´ce volali: Ukrˇizˇuj ho.
15 Tedy Pila
´ t, chteˇ lidu dosti
ucˇiniti, pustil jim Baraba´sˇe, a
dal jim Jezˇ´ısˇe ubicˇovane´ho, aby
byl ukrˇizˇova´n.
ˇ oldne´rˇi pak uvedli jej vnitrˇ
16 Z
do sı´neˇ, do rathouzu, a svolali
vsˇecku zbeˇrˇ.
17 I oble
´ kli jej v sˇarlat, a korunu zpletsˇe z trnı´, vlozˇili nanˇ.
18 I pocˇali ho pozdravovati:
Zdra´v bud’, kra´li Zˇidovsky´.
88
MAREK 15
19 A bili hlavu jeho tr
ˇ tinou, a
plili na neˇj, a skla´neˇjı´ce kolena,
klaneˇli se jemu.
20 A kdyz
ˇ se jemu naposmı´vali,
svle´kli s neˇho sˇarlat, a oble´kli
jej v roucho jeho vlastnı´. I vedli
jej, aby ho ukrˇizˇovali.
21 I pr
ˇ inutili neˇjake´ho Sˇimona Cyrenenske´ho, pomı´jejı´cı´ho,
(ktery´zˇ sˇel z pole, otce Alexandrova a Rufova), aby nesl krˇ´ızˇ
jeho.
22 I vedli jej az
ˇ na mı´sto Golgota, to jest, (vylozˇil-li by), popravne´ mı´sto.
23 I da
´ vali mu pı´ti vı´no s mirrou, ale on neprˇijal.
24 A ukr
ˇ izˇovavsˇe jej, rozdeˇlili
roucha jeho, mecı´ce o neˇ los, kdo
by co vzı´ti meˇl.
25 A byla hodina tr
ˇ etı´, kdyzˇ ho
ukrˇizˇovali.
26 A byl na
´ pis viny jeho napsa´n: Kra´l Zˇidovsky´.
27 Ukr
ˇ izˇovali take´ s nı´m dva
lotry, jednoho na pravici, a druhe´ho na levici jeho.
28 I naplne
ˇ no jest pı´smo, rˇkoucı´: A s nepravy´mi pocˇten jest.
29 A kter
ˇ ´ızˇ chodili mimo neˇj,
rouhali se jemu, potrˇa´sajı´ce hlavami svy´mi, a rˇ´ıkajı´ce: Haha´,
ktery´zˇ rusˇ´ısˇ chra´m, a ve trˇech
dnech vzdeˇla´va´sˇ,
30 Spomoz sobe
ˇ same´mu, a sstup s krˇ´ızˇe.
31 Te
´ zˇ i prˇednı´ kneˇzˇ´ı posmı´vajı´ce se, jeden k druhe´mu s za´-
konnı´ky pravili: Jiny´mt’ poma´hal, sa´m sobeˇ pomoci nemu˚zˇe.
32 Kristus, ten kra
´ l Izraelsky´,
nechazˇt’ nynı´ sstoupı´ s krˇ´ızˇe, at’
uzrˇ´ıme, a uveˇrˇ´ıme. A i ti, kterˇ´ızˇ
s nı´m ukrˇizˇova´nı´ byli, u´trzˇku
mu cˇinili.
33 A kdyz
ˇ byla hodina sˇesta´,
stala se tma po vsˇ´ı zemi azˇ do
hodiny deva´te´.
34 A v hodinu deva
´ tou zvolal
Jezˇ´ısˇ hlasem veliky´m, rˇka: Elo´i,
Elo´i, lama zabachtani? Cozˇ se
vykla´da´: Bozˇe mu˚j, Bozˇe mu˚j,
procˇs mne opustil?
35 A ne
ˇ kterˇ´ı z okolo stojı´cı´ch,
slysˇevsˇe to, pravili: Hle, Elia´sˇe
vola´.
36 A be
ˇ zˇev jeden, naplnil hubu
octem, a vlozˇiv na trest’, da´val jemu pı´ti, rˇka: Ponechte, uzrˇ´ıme, prˇijde-li Elia´sˇ, aby jej slozˇil.
37 Jez
ˇ ´ısˇ pak zvolav hlasem veliky´m, pustil dusˇi.
38 A opona v chra
´ meˇ roztrhla
se na dve´, od vrchu azˇ dolu˚.
39 Vide
ˇ v pak centurio, ktery´zˇ
tu naproti sta´l, zˇe tak volaje,
vypustil dusˇi, rˇekl: Jisteˇ cˇloveˇk
tento Syn Bozˇ´ı byl.
40 Byly pak tu i z
ˇ eny, zdaleka
se dı´vajı´ce, mezi nimizˇ byla Maria Magdale´na, a Maria Jakuba
mensˇ´ıho, a Jozesova ma´teˇ, a Salome,
41 Ktere
´ zˇ, kdyzˇ jesˇteˇ byl v Galilei, chodily za nı´m a posluho-
MAREK 16
valy jemu, i jine´ mnohe´, ktere´zˇ
byly s nı´m vstoupily do Jeruzale´ma.
42 A kdyz
ˇ jizˇ byl vecˇer, (zˇe byl
den prˇipravova´nı´, to jest prˇed
sobotou),
43 Pr
ˇ isˇed Jozef z Arimatie, pocˇestna´ osoba u´rˇadna´, ktery´zˇ
take´ ocˇeka´val kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, smeˇle vsˇel ku Pila´tovi, a
prosil za teˇlo Jezˇ´ısˇovo.
44 Pila
´ t pak podivil se, jizˇ-li
by umrˇel. A povolav centuriona,
ota´zal se ho, da´vno-li je umrˇel.
45 A zve
ˇ deˇv od centuriona, dal
teˇlo Jozefovi.
46 I koupiv pla
´ tna, a snˇav ho,
obvinul v pla´tno, a polozˇil do
hrobu, ktery´zˇ byl vytesa´n z ska´ly, a prˇivalil ka´men ke dverˇu˚m
hrobovy´m.
47 Ale Maria Magdale
´ na a Maria Jozesova dı´valy se, kde by
byl polozˇen.
KAPITOLA 16.
Andeˇl zˇena´m o vzkrˇ´ısˇenı´ Pa´neˇ sveˇdcˇil. 9.
Pa´n se svy´m ukazoval, 14. a u vı´rˇe je napraviv, 15. i na vsˇecken sveˇt vyslav, 19. na
nebe vstoupil.
kdyzˇ pominula sobota, MaMagdale´na a Maria
Jakubova a Salome nakoupily
vonny´ch veˇcı´, aby prˇijdouce, pomazaly Jezˇ´ısˇe.
2 Protoz
ˇ velmi ra´no v prvnı´ den
po soboteˇ prˇisˇly k hrobu, an jizˇ
slunce vzesˇlo.
A ria
89
3 I pravily vespolek: Kdo na
´m
odvalı´ ka´men ode dverˇ´ı hrobovy´ch?
4 (A vzhle
´ dsˇe, uzrˇely odvaleny´ ka´men.) Byl zajiste´ veliky´
velmi.
5 A vs
ˇ edsˇe do hrobu, uzrˇely
mla´dence, an sedı´ na pravici, odeˇne´ho rouchem bı´ly´m. I
ulekly se.
6 On pak r
ˇ ekl jim: Nebojte se.
Jezˇ´ısˇe hleda´te Nazaretske´ho,
toho ukrˇizˇovane´ho. Vstalt’ jest,
nenı´t’ ho tuto; aj, mı´sto, kdezˇ jej
byli polozˇili.
7 Ale jde
ˇ te, poveˇzte ucˇedlnı´ku˚m jeho i Petrovi, zˇet’ va´s prˇedejde do Galilee. Tam jej uzrˇ´ıte,
jakzˇ poveˇdeˇl va´m.
8 A vys
ˇ edsˇe rychle, utekly od
hrobu; nebo prˇisˇel na neˇ strach
a hru˚za. A anizˇ komu co rˇekly,
nebo se ba´ly.
9 Vstav pak Jez
ˇ ´ısˇ z mrtvy´ch
ra´no v nedeˇli, uka´zal se nejprv
Marii Magdale´neˇ, z nı´zˇ byl vyvrhl sedm d’a´blu˚.
10 Ona pak s
ˇ edsˇi, zveˇstovala
teˇm, kterˇ´ızˇ s nı´m by´vali, lkajı´cı´m a placˇ´ıcı´m.
11 A oni slys
ˇ avsˇe, zˇe by zˇiv byl,
a vidı´n od nı´, neveˇrˇili.
12 Potom pak dve
ˇ ma z nich
jdoucı´m uka´zal se v jine´ zpu˚sobeˇ, kdyzˇ sˇli prˇes pole.
13 A ti s
ˇ edsˇe, poveˇdeˇli jiny´m.
Ani teˇm neveˇrˇili.
90
MAREK 16
14 Potom sedı´cı´m spolu jedena´cti uka´zal se, a trestal nedoveˇru jejich a tvrdost srdce,
zˇe teˇm, kterˇ´ızˇ jej videˇli vzkrˇ´ısˇene´ho, neveˇrˇili.
15 A r
ˇ ekl jim: Jdouce po vsˇem
sveˇteˇ, kazˇte evangelium vsˇemu
stvorˇenı´.
16 Kdoz
ˇ uveˇrˇ´ı a pokrˇtı´ se, spasen bude; kdozˇ pak neuveˇrˇ´ı, budet’ zatracen.
17 Znamenı´ pak ti, kter
ˇ ´ızˇ uveˇrˇ´ı, tato mı´ti budou: Ve jme´nu
me´m d’a´bly budou vymı´tati, jazyky novy´mi mluviti,
18 Hady bra
´ ti, a jestlizˇe by co
jedovate´ho pili, nikolit’ jim neusˇkodı´; na nemocne´ ruce vzkla´dati budou, a dobrˇe se mı´ti budou.
19 Kdyz
ˇ pak jim odmluvil Pa´n,
zhu˚ru vzat jest do nebe, a sedı´
na pravici Bozˇ´ı.
20 A oni vys
ˇ edsˇe, ka´zali vsˇudy,
a Pa´n jim poma´hal, a slov jejich
potvrzoval cˇineˇnı´m divu˚.
EVANGELIUM
´
PODLE
´ NI´ S.) LUKA
´ SˇE.
(SEPSA
KAPITOLA 1.
O prˇ´ıcˇina´ch sepsa´nı´ tohoto evangelium; 5.
o rodicˇ´ıch Jana Krˇtitele; 8. o narozenı´ jeho;
26. te´zˇ o vteˇlenı´ Syna Bozˇ´ıho.
oneˇvadzˇ mnozı´ usilovali se-
P psati porˇa´dneˇ vypravova´nı´
teˇch veˇcı´, ktere´zˇ u na´s jiste´ jsou,
2 Jakz
ˇ na´m vydali ti, kterˇ´ızˇ od
pocˇa´tku sami videˇli, a sluzˇebnı´ci toho Slova byli:
3 Vide
ˇ lo se i mneˇ, ktery´zˇ jsem
toho vsˇeho prave´ poveˇdomosti z
gruntu bedliveˇ dosˇel, tobeˇ o tom
porˇa´dneˇ vypsati, vy´borny´ Teofile,
4 Abys zve
ˇ deˇl jistotu teˇch veˇcı´,
jimzˇ jsi vyucˇova´n.
5 Byl za dnu
˚ Hero´desa kra´le
Judske´ho kneˇz neˇjaky´, jme´nem
Zacharia´sˇ, z trˇ´ıdy Abia´sˇovy, a
manzˇelka jeho ze dcer Aronovy´ch, a jme´no jejı´ Alzˇbeˇta.
6 Byli pak oba spravedlivı´ pr
ˇ ed
oblı´cˇejem Bozˇ´ım, chodı´ce ve
vsˇech prˇika´zanı´ch a spravedlnostech Pa´neˇ bez ouhony.
7 A neme
ˇ li plodu, proto zˇe Alzˇbeˇta byla neplodna´, a oba se byli
zstarali ve dnech svy´ch.
8 I stalo se, kdyz
ˇ on u´rˇad kneˇzˇsky´ konal v porˇa´dku trˇ´ıdy sve´
prˇed Bohem,
ˇ e vedle´ obycˇeje u´rˇadu kneˇzˇ9Z
ske´ho los nanˇ prˇisˇel, aby polozˇil
za´pal, vejda do chra´mu Pa´neˇ.
10 A vs
ˇ ecko mnozˇstvı´ lidu bylo
vneˇ, modlı´ce se v hodinu za´palu.
11 Tedy uka
´ zal se jemu andeˇl
Pa´neˇ, stoje na prave´ straneˇ olta´rˇe za´palu.
12 A uzr
ˇ ev jej Zacharia´sˇ, zstrasˇil se, a ba´zenˇ prˇipadla na neˇj.
13 I r
ˇ ekl jemu andeˇl: Neboj se,
Zacharia´sˇi, nebot’ jest uslysˇa´na
modlitba tva´, a Alzˇbeˇta manzˇelka tva´ porodı´ tobeˇ syna, a nazu˚vesˇ jme´no jeho Jan.
14 Z cˇehoz
ˇ budesˇ mı´ti radost a
vesele´, a mnozı´ se z jeho narozenı´ budou radovati.
15 Bude zajiste
´ veliky´ prˇed oblı´cˇejem Pa´neˇ, a vı´na i na´poje
opojne´ho nebude pı´ti, a Duchem
svaty´m bude naplneˇn hned od
zˇivota matky sve´.
16 A mnohe
´ z synu˚ Izraelsky´ch
obra´tı´ ku Pa´nu Bohu jejich.
17 Nebot’ on pr
ˇ edejde prˇed oblı´cˇejem jeho v duchu a v moci
Elia´sˇoveˇ, aby obra´til srdce otcu˚
k synu˚m, a neveˇrˇ´ıcı´ k opatrnosti spravedlivy´ch, aby postavil Pa´nu lid hotovy´.
92
´ Sˇ 1
LUKA
18 I r
ˇ ekl Zacharia´sˇ andeˇlu: Po
cˇemzˇ to pozna´m? Nebo ja´ stary´
jsem, a manzˇelka ma´ zstarala
se ve dnech svy´ch.
19 I odpove
ˇ deˇv andeˇl, rˇekl jemu: Ja´t’ jsem Gabriel, ktery´zˇ
stojı´m prˇed oblı´cˇejem Bozˇ´ım, a
posla´n jsem, abych mluvil s tebou, a tyto veˇci vesele´ tobeˇ zveˇstoval.
20 A aj, budes
ˇ neˇmy´, a nebudesˇ
moci mluviti azˇ do dne, v ktere´mzˇ se tyto veˇci stanou, proto
zˇe jsi neuveˇrˇil rˇecˇem my´m, ktere´zˇ se naplnı´ cˇasem svy´m.
21 Lid pak ocˇeka
´ val Zacharia´sˇe, a divili se, zˇe on tak prodle´val v chra´meˇ.
22 Vys
ˇ ed pak, nemohl mluviti k
nim. I srozumeˇli, zˇe videˇnı´ videˇl
v chra´meˇ. Nebo on na´veˇsˇtı´ jim
da´val, a zu˚stal neˇmy´.
23 I stalo se, kdyz
ˇ se vyplnili
dnove´ kona´nı´ u´rˇadu jeho, odsˇel
do domu sve´ho.
24 A po te
ˇ ch dnech pocˇala Alzˇbeˇta manzˇelka jeho, a tajila se
za peˇt meˇsı´cu˚, rˇkuci:
ˇ e tak mi ucˇinil Pa´n ve
25 Z
dnech, v nichzˇ vzezrˇel, aby odjal
me´ pohaneˇnı´ mezi lidmi.
26 V me
ˇ sı´ci pak sˇeste´m posla´n
jest andeˇl Gabriel od Boha do
meˇsta Galilejske´ho, ktere´muzˇ
jme´no Nazare´t,
27 Ku panne
ˇ zasnoubene´ muzˇi,
ktere´muzˇ jme´no bylo Jozef, z
domu Davidova, a jme´no panny
Maria.
28 I vs
ˇ ed k nı´ andeˇl, dı´: Zdra´va
bud’ milostı´ obdarˇena´, Pa´n s tebou, pozˇehnana´ ty mezi zˇenami.
29 Ona pak uzr
ˇ evsˇi ho, zarmoutila se nad rˇecˇ´ı jeho, a myslila, jake´ by to bylo pozdravenı´.
30 I r
ˇ ekl jı´ andeˇl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u
Boha.
31 A pocˇnes
ˇ v zˇivoteˇ, a porodı´sˇ
syna, a nazu˚vesˇ jme´no jeho Jezˇ´ısˇ.
32 Tent’ bude veliky
´, a Syn Nejvysˇsˇ´ıho slouti bude, a da´t’ jemu
Pa´n Bu˚h stolici Davida otce
jeho.
33 A kralovati bude v dome
ˇ Ja´koboveˇ na veˇky, a kra´lovstvı´
jeho nebude konce.
34 I r
ˇ ekla Maria andeˇlu: Kterak se to stane, poneˇvadzˇ ja´
muzˇe nepozna´va´m?
35 A odpove
ˇ deˇv andeˇl, rˇekl jı´:
Duch svaty´ sstoupı´ v teˇ, a moc
Nejvysˇsˇ´ıho zastı´nı´ tobeˇ; a protozˇ i to, cozˇ se z tebe svate´ho
narodı´, slouti bude Syn Bozˇ´ı.
36 A aj, Alz
ˇ beˇta, prˇ´ıtelkyneˇ
tva´, i ona pocˇala syna v starosti
sve´, a tento jest jı´ sˇesty´ meˇsı´c,
ktera´zˇ sloula neplodna´.
37 Nebot’ nebude nemoz
ˇ ne´ u
Boha zˇa´dne´ slovo.
38 I r
ˇ ekla Maria: Aj, deˇvka Pa´neˇ, stanizˇ mi se podle´ slova tve´ho. I odsˇel od nı´ andeˇl.
´ Sˇ 1
LUKA
39 Tedy povstavs
ˇ i Maria v teˇch
dnech, odesˇla na hory s chva´ta´nı´m do meˇsta Judova.
40 I ves
ˇ la do domu Zacharia´sˇova, a pozdravila Alzˇbeˇty.
41 I stalo se, jakz
ˇ uslysˇela Alzˇbeˇta pozdravenı´ Marie, zple´salo
nemluvnˇa´tko v zˇivoteˇ jejı´m, a
naplneˇna jest Duchem svaty´m
Alzˇbeˇta.
42 I zvolala hlasem veliky
´m a
rˇekla: Pozˇehnana´ ty mezi zˇenami, a pozˇehnany´ plod zˇivota
tve´ho.
43 A odkud mi to, aby pr
ˇ isˇla
matka Pa´na me´ho ke mneˇ?
44 Nebo aj, jakz
ˇ se stal hlas
pozdravenı´ tve´ho v usˇ´ıch my´ch,
zple´salo radostneˇ nemluvnˇa´tko
v zˇivoteˇ me´m.
45 A blahoslavena
´ , ktera´zˇ uveˇrˇila, nebot’ dokona´ny budou ty
veˇci, ktere´zˇ jsou poveˇdı´ny jı´ ode
Pa´na.
46 Tedy r
ˇ ekla Maria: Velebı´ dusˇe ma´ Hospodina,
47 A veselı´ se duch mu
˚ j v Bohu,
spasiteli sve´m,
ˇ e vzezrˇel na ponı´zˇenı´ deˇv48 Z
ky sve´; neb aj, od te´to chvı´le blahoslaviti mne budou vsˇickni na´rodove´.
49 Nebot’ mi ucˇinil velike
´ veˇci
ten, ktery´zˇ mocny´ jest, a svate´
jme´no jeho,
50 A jehoz
ˇ milosrdenstvı´ od pokolenı´ azˇ do pokolenı´ bojı´cı´m se
jeho.
93
51 Doka
´ zal moci ramenem
svy´m, rozpty´lil pysˇne´ mysˇlenı´m
srdce jejich.
52 Sha
´ zel mocne´ s stolic, a povy´sˇil ponı´zˇeny´ch.
53 Lacˇne
´ nakrmil dobry´mi veˇcmi, a bohate´ pustil pra´zdne´.
54 Pr
ˇ ijal Izraele, sluzˇebnı´ka
sve´ho, byv pameˇtliv na milosrdenstvı´,
55 Jakoz
ˇ mluvil otcu˚m nasˇim,
Abrahamovi a semeni jeho na
veˇky.
56 I zu
˚ stala Maria s nı´ asi za trˇi
meˇsı´ce, a navra´tila se do domu
sve´ho.
57 Alz
ˇ beˇteˇ pak naplnil se cˇas,
aby porodila, i porodila syna.
58 A uslys
ˇ eli sousede´ a prˇa´tele´
jejı´, zˇe Hospodin velike´ ucˇinil s
nı´ milosrdenstvı´ sve´, i radovali
se spolu s nı´.
59 Stalo se pak v den osmy
´, prˇisˇli obrˇezovati dı´teˇte, a nazy´vali
jej jme´nem otce jeho Zacharia´sˇem.
60 Ale odpove
ˇ deˇvsˇi matka jeho,
rˇekla: Nikoli, ale slouti bude
Jan.
61 I r
ˇ ekli jı´: Vsˇak zˇa´dne´ho nenı´
v rodu tve´m, ktery´zˇ by sloul
jme´nem tı´m.
62 I da
´ vali na´veˇsˇtı´ otci jeho, jak
by ho chteˇl nazy´vati.
63 A on poz
ˇ a´dav desˇticˇky, napsal, rˇka: Jan jest jme´no jeho. I
divili se vsˇickni.
94
´ Sˇ 2
LUKA
64 A hned otevr
ˇ ela se u´sta jeho
a jazyk jeho, i mluvil, velebeˇ
Boha.
65 Tedy pr
ˇ isˇla ba´zenˇ na vsˇecky
sousedy jejich, a po vsˇech hora´ch Judsky´ch rozhla´sa´na jsou
vsˇecka ta slova.
66 A vs
ˇ ickni, kterˇ´ızˇ o tom slysˇeli, skla´dali to v srdci sve´m,
rˇkouce: I jake´ dı´teˇ toto bude? A
ruka Pa´neˇ byla s nı´m.
67 Zacharia
´ sˇ pak otec jeho naplneˇn jest Duchem svaty´m, a
prorokoval, rˇka:
68 Poz
ˇ ehnany´ Pa´n Bu˚h Izraelsky´, zˇe navsˇtı´vil a ucˇinil vykoupenı´ lidu sve´mu.
69 A vyzdvihl na
´ m roh spasenı´ v domeˇ Davida, sluzˇebnı´ka
sve´ho,
70 Jakoz
ˇ mluvil skrze u´sta proroku˚ svy´ch svaty´ch, kterˇ´ızˇ byli
od veˇku˚,
71 O vysvobozenı´ z nepr
ˇ a´tel
nasˇich, a z ruky vsˇech, kterˇ´ızˇ
na´s nena´videˇli,
72 Aby ucˇinil milosrdenstvı´ s
otci nasˇimi, a rozpomenul se na
smlouvu svou svatou,
73 Na pr
ˇ ´ısahu, kterouzˇ prˇisa´hl
Abrahamovi, otci nasˇemu, zˇet’
na´m to da´,
74 Abychom bez strachu, z ruky neprˇa´tel svy´ch jsouce vysvobozeni, slouzˇili jemu,
75 V svatosti a v spravedlnosti
prˇed oblı´cˇejem jeho, po vsˇecky
dny zˇivota sve´ho.
76 Ty pak, dı´te
ˇ , prorokem Nejvysˇsˇ´ıho slouti budesˇ, nebo prˇedejdesˇ prˇed tva´rˇ´ı Pa´neˇ prˇipravovati cesty jeho,
77 Aby da
´ no bylo umeˇnı´ spasitelne´ lidu jeho na odpusˇteˇnı´
hrˇ´ıchu˚ jejich,
78 Skrze str
ˇ eva milosrdenstvı´
Boha nasˇeho, v nichzˇ navsˇtı´vil
na´s, vysˇed z vy´sosti,
79 Aby se uka
´ zal sedı´cı´m v
temnostech a v stı´nu smrti, k
spravenı´ noh nasˇich na cestu
pokoje.
80 Dı´te
ˇ pak rostlo, a posilovalo
se v duchu, a bylo na pousˇti azˇ
do dne zjevenı´ sve´ho lidu Izraelske´mu.
KAPITOLA 2.
Pa´na Krista narozenı´, 8. pasty´rˇu˚m zjevenı´, 21. obrˇeza´nı´, 22. do chra´mu prˇinesenı´, 41. ve dvana´cti letech s doktory mluvenı´.
stalo se v teˇch dnech, vysˇlo
I porucˇenı´ od cı´sarˇe Augusta,
aby byl popsa´n vsˇecken sveˇt.
2 (To popsa
´ nı´ nejprve´ stalo se,
kdyzˇ vla´darˇem Syrsky´m byl Cyrenius.)
3Is
ˇ li vsˇickni, aby zapsa´ni byli,
jeden kazˇdy´ do sve´ho meˇsta.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z meˇsta Nazare´tu do Judstva, do meˇsta Davidova, ktere´zˇ slove Betle´m, (proto zˇe byl
z domu a z cˇeledi Davidovy),
´ Sˇ 2
LUKA
5 Aby zapsa
´ n byl s Mariı´, zasnoubenou sobeˇ manzˇelkou teˇhotnou.
6 I stalo se, kdyz
ˇ tam byli, naplnili se dnove´, aby porodila.
7 I porodila Syna sve
´ ho prvorozene´ho, a ple´nkami ho obvinula, a polozˇila jej v jeslech,
proto zˇe nemeˇli mı´sta v hospodeˇ.
8 A pasty
´ rˇi byli v krajineˇ te´,
ponocujı´ce, a stra´zˇ nocˇnı´ drzˇ´ıce
nad svy´m sta´dem.
9 A aj, ande
ˇ l Pa´neˇ postavil se
podle´ nich, a sla´va Pa´neˇ osvı´tila
je. I ba´li se ba´znı´ velikou.
10 Tedy r
ˇ ekl jim andeˇl: Nebojtezˇ se; nebo aj, zveˇstuji va´m radost velikou, ktera´zˇ bude vsˇemu lidu.
11 Nebo narodil se va
´ m dnes
spasitel, ktery´zˇ jest Kristus
Pa´n, v meˇsteˇ Davidoveˇ.
12 A toto va
´ m bude za znamenı´: Naleznete nemluvnˇa´tko
ple´nkami obvinute´, lezˇ´ıcı´ v jeslech.
13 A hned s ande
ˇ lem zjevilo se
mnozˇstvı´ rytı´rˇstva nebeske´ho,
chva´lı´cı´ch Boha a rˇkoucı´ch:
14 Sla
´ va na vy´sostech Bohu, a
na zemi pokoj, lidem dobra´ vu˚le.
15 I stalo se, jakz
ˇ odesˇli od
nich andeˇle´ do nebe, zˇe ti pasty´rˇi rˇekli vespolek: Pod’me azˇ do
Betle´ma, a vizme tu veˇc, ktera´zˇ
se stala, o nı´zˇ Pa´n ozna´mil na´m.
95
16 I pr
ˇ isˇli, chva´tajı´ce, a nalezli
Marii a Jozefa, i to nemluvnˇa´tko lezˇ´ıcı´ v jeslech.
17 A vide
ˇ vsˇe, rozhlasˇovali, cozˇ
jim poveˇdı´no bylo o tom deˇt’a´tku.
18 I divili se vs
ˇ ickni, kterˇ´ızˇ slysˇeli o tom, cozˇ jim bylo mluveno
od pasty´rˇu˚.
19 Ale Maria zachova
´ vala vsˇecky veˇci tyto, skla´dajici je v srdci
sve´m.
20 I navra
´ tili se pasty´rˇi, velebı´ce a chva´lı´ce Boha ze vsˇeho,
cozˇ slysˇeli a videˇli, tak jakzˇ bylo
jim poveˇdı´no.
21 A kdyz
ˇ se naplnilo dnı´ osm,
aby obrˇeza´no bylo to deˇt’a´tko, i
nazva´no jest jme´no jeho Jezˇ´ısˇ,
ktery´mzˇ bylo nazva´no od andeˇla, prve´ nezˇ se v zˇivoteˇ pocˇalo.
22 A kdyz
ˇ se naplnili dnove´ ocˇisˇt’ova´nı´ Marie podle´ za´kona
Mojzˇ´ısˇova, prˇinesli jej do Jeruzale´ma, aby ho postavili Pa´nu,
23 (Jakoz
ˇ psa´no jest v za´koneˇ
Pa´neˇ, zˇe kazˇdy´ pacholı´k, otvı´raje zˇivot, svaty´ Pa´nu slouti
bude),
24 A aby dali obe
ˇ t, jakozˇ poveˇdı´no jest v za´koneˇ Pa´neˇ, dveˇ hrdlicˇky aneb dve´ holouba´tek.
25 A aj, byl cˇlove
ˇ k v Jeruzale´meˇ, jemuzˇ jme´no Simeon. A
cˇloveˇk ten byl spravedlivy´ a na´bozˇny´, ocˇeka´vajı´cı´ poteˇsˇenı´ Iz-
96
´ Sˇ 2
LUKA
raelske´ho, a Duch svaty´ byl v
neˇm.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svate´ho, zˇe neuzrˇ´ı smrti, azˇ
by prve´ uzrˇel Krista Pa´neˇ.
27 Ten pr
ˇ isˇel, ponuknut byv od
Ducha, do chra´mu. A kdyzˇ uvodili rodicˇove´ Jezˇ´ısˇe deˇt’a´tko, aby
ucˇinili podle´ obycˇeje za´kona prˇi
neˇm,
28 Tedy on vzal jej na lokty sve
´,
i chva´lil Boha a rˇekl:
29 Nynı´ propous
ˇ tı´sˇ sluzˇebnı´ka
sve´ho, Pane, podle´ slova sve´ho,
v pokoji.
30 Nebo vide
ˇ ly ocˇi me´ spasenı´
tve´,
31 Ktere
´ zˇ jsi prˇipravil prˇed oblı´cˇejem vsˇech lidı´,
32 Sve
ˇ tlo k zjevenı´ na´rodu˚m, a
sla´vu lidu tve´ho Izraelske´ho.
33 Otec pak a matka jeho divili
se teˇm veˇcem, ktere´zˇ praveny
byly o neˇm.
34 I poz
ˇ ehnal jim Simeon, a
rˇekl Marii, matce jeho: Aj, polozˇen jest tento ku pa´du a ku povsta´nı´ mnohy´m v Izraeli, a na
znamenı´, ktere´muzˇ bude odpı´ra´no,
35 (A tvou vlastnı´ dus
ˇ i pronikne mecˇ), aby zjevena byla z
mnohy´ch srdcı´ mysˇlenı´.
36 Byla take
´ Anna prorokyneˇ,
dcera Fanuelova z pokolenı´ Asser. Ta se byla zstarala ve dnech
mnohy´ch, a zˇiva byla s muzˇem
sedm let od panenstvı´ sve´ho.
37 A ta vdova byla, v letech
okolo osmdesa´ti a cˇtyrˇech, ktera´zˇ nevycha´zela z chra´mu, posty a modlitbami slouzˇeci Bohu
dnem i nocı´.
38 A ta v touz
ˇ hodinu prˇisˇedsˇi,
chva´lila Pa´na, a mluvila o neˇm
vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ cˇekali vykoupenı´ v Jeruzale´meˇ.
39 Vykonavs
ˇ e pak vsˇecko podle´
za´kona Pa´neˇ, vra´tili se do Galilee, do meˇsta sve´ho Nazare´ta.
40 De
ˇ t’a´tko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plne´ moudrosti,
a milost Bozˇ´ı byla v neˇm.
41 I chodı´vali rodicˇove
´ jeho
kazˇde´ho roku do Jeruzale´ma na
den slavny´ velikonocˇnı´.
42 A kdyz
ˇ byl ve dvana´cti letech, a oni vstupovali do Jeruzale´ma, podle´ obycˇeje toho dne
sva´tecˇnı´ho,
43 A kdyz
ˇ vykonali ty dni, a jizˇ
se navracovali, zu˚stalo dı´teˇ Jezˇ´ısˇ v Jeruzale´meˇ, a neveˇdeˇli Jozef a matka jeho.
44 Domnı´vajı´ce se pak o ne
ˇ m,
zˇe by byl v za´stupu, usˇli den
cesty. I hledali ho mezi prˇ´ıbuzny´mi a mezi zna´my´mi.
45 A nenalezs
ˇ e jeho, navra´tili
se do Jeruzale´ma, hledajı´ce ho.
46 I stalo se po tr
ˇ ech dnech,
zˇe nalezli jej v chra´meˇ, an sedı´
mezi doktory, poslouchaje jich,
a otazuje se jich.
47 A de
ˇ sili se vsˇickni, kterˇ´ızˇ jej
´ Sˇ 3
LUKA
slysˇeli, nad rozumnostı´ a odpoveˇdmi jeho.
48 A uzr
ˇ evsˇe ho, ulekli se. I
rˇekla matka jeho k neˇmu: Synu,
procˇ jsi na´m tak ucˇinil? Aj, otec
tvu˚j a ja´ s bolestı´ hledali jsme
tebe.
49 I r
ˇ ekl jim: Co, zˇe jste mne
hledali? Zdalizˇ jste neveˇdeˇli, zˇe
v teˇch veˇcech, ktere´zˇ jsou Otce
me´ho, musı´m ja´ by´ti?
50 Ale oni nesrozume
ˇ li teˇm slovu˚m, ktera´zˇ jim mluvil.
51 I s
ˇ el s nimi, a prˇisˇel do Nazare´ta, a byl podda´n jim. Matka
pak jeho zachova´vala vsˇecka
slova ta v srdci sve´m.
52 A Jez
ˇ ´ısˇ prospı´val moudrostı´,
a veˇkem, a milostı´, u Boha i u
lidı´.
KAPITOLA 3.
Jan Krˇtitel ka´zal, 4. krˇtil, 7. i trestal zu˚rˇiveˇ
vsˇecky, 19. azˇ se i do zˇala´rˇe dostal. 21. Prˇed
tı´m vsˇak pokrˇtil Krista, 24. jehozˇ se tu rod
vypisuje.
e´ta pak patna´cte´ho cı´sarˇstvı´
L Tiberia cı´sarˇe, kdyzˇ Pont-
sky´ Pila´t spravoval Judstvo, a
Hero´des byl cˇtvrta´kem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl cˇtvrta´kem Iturejske´ a Trachonitidske´ krajiny, a Lyzania´sˇ cˇtvrta´kem Abilinsky´m,
2 Za nejvys
ˇ sˇ´ıho kneˇze Anna´sˇe
a Kaifa´sˇe, stalo se slovo Pa´neˇ
k Janovi synu Zacharia´sˇovu na
pousˇti.
97
3 I chodil po vs
ˇ ´ı okolnı´ krajineˇ
Jorda´nske´, ka´zˇe krˇest poka´nı´
na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚,
4 Jakoz
ˇ psa´no jest v knize proroctvı´ Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho: Hlas volajı´cı´ho na pousˇti:
Prˇipravujte cestu Pa´neˇ, prˇ´ıme´
cˇinˇte stezky jeho.
5 Kaz
ˇ de´ u´dolı´ bude vyplneˇno,
a kazˇda´ hora a pahrbek bude
ponı´zˇen; i budou krˇive´ veˇci
spraveny, a ostre´ cesty budou
hladke´.
6 A uzr
ˇ ´ıt’ vsˇelike´ teˇlo spasenı´
Bozˇ´ı.
7 Pravil pak za
´ stupu˚m vycha´zejı´cı´m, aby se krˇtili od neˇho:
Plemeno jesˇteˇrcˇ´ı, kdo va´m uka´zal, kterak byste utekli budoucı´ho hneˇvu?
8 Protoz
ˇ neste ovoce hodne´ poka´nı´, a nerˇ´ıkejtezˇ u sebe: Otce
ma´me Abrahama. Nebot’ pravı´m va´m, zˇe jest mocen Bu˚h
z kamenı´ tohoto vzbuditi syny
Abrahamovi.
9 A jiz
ˇ t’ jest i sekera k korˇenu
stromu˚ prˇilozˇena. Protozˇ kazˇdy´
strom, ktery´zˇ nenese ovoce dobre´ho, vyt’at a na ohenˇ uvrzˇen
by´va´.
10 I ta
´ zali se ho za´stupove´,
rˇkouce: Cozˇ tedy cˇiniti budeme?
11 A odpovı´daje, pravil jim:
Kdo ma´ dveˇ sukneˇ, dej nemajı´cı´mu, a kdo ma´ pokrmy, tolike´zˇ
ucˇinˇ.
98
´ Sˇ 3
LUKA
12 Pr
ˇ isˇli pak i celnı´ krˇtı´ti se, i
rˇekli jemu: Mistrˇe, co budeme
cˇiniti?
13 A on r
ˇ ekl jim: Nic vı´ce nevybı´rejte mimo to, cozˇ jest ustaveno.
14 I ta
´ zali se ho take´ i zˇoldne´rˇi,
rˇkouce: A my cozˇ cˇiniti budeme?
I rˇekl jim: Nad zˇa´dny´m se nepotrˇa´sejte, anizˇ podvodneˇ cˇinˇte, a
dosti meˇjte na svy´ch zˇoldı´ch.
15 A kdyz
ˇ pak lid ocˇeka´val, a
myslili vsˇickni v srdcı´ch svy´ch o
Janovi, nebyl-li by snad on Kristus,
16 Odpove
ˇ deˇl Jan vsˇechneˇm,
rˇka: Ja´t’ zajiste´ krˇtı´m va´s vodou, ale jdet’ silneˇjsˇ´ı nezˇli ja´,
ktere´muzˇ nejsem hoden rozva´zati rˇeme´nka u obuvi jeho. Tent’
va´s krˇtı´ti bude Duchem svaty´m
a ohneˇm.
17 Jehoz
ˇ to veˇjecˇka v ruce jeho,
a vycˇistı´t’ humno sve´, a shroma´zˇdı´ psˇenici do obilnice sve´,
ale plevy pa´liti bude ohneˇm neuhasitelny´m.
18 A tak mnohe
´ i jine´ veˇci, napomı´naje, zveˇstoval lidu.
19 Hero
´ des pak cˇtvrta´k, kdyzˇ
od neˇho byl tresta´n pro Herodiadu manzˇelku Filipa bratra
sve´ho, i ze vsˇech nesˇlechetnostı´,
ktere´zˇ cˇinil Hero´des,
20 Pr
ˇ idal i toto nade vsˇecko, zˇe
vsadil Jana do zˇala´rˇe.
21 I stalo se, kdyz
ˇ se krˇtil vsˇec-
ken lid, a kdyzˇ se pokrˇtil i Jezˇ´ısˇ,
a modlil se, zˇe otevrˇelo se nebe.
22 A sstoupil Duch svaty
´ v teˇlesne´ zpu˚sobeˇ jako holubice na
neˇj, a stal se hlas s nebe, rˇkoucı´:
Ty jsi ten Syn mu˚j mily´, v tobeˇt’
mi se zalı´bilo.
23 Jez
ˇ ´ısˇ pak pocˇ´ınal by´ti jako
ve trˇidcı´ti letech, jakzˇ domnı´n
byl, syn Jozefu˚v, ktery´zˇ byl syn
Heli,
24 Ktery
´ zˇ byl Matatu˚v, ktery´zˇ
byl Le´vı´, ktery´zˇ byl Melchu˚v,
ktery´zˇ byl Jannu˚v, ktery´zˇ byl
Jozefu˚v,
25 Ktery
´ zˇ byl Matatia´sˇu˚v, ktery´zˇ byl Amosu˚v, ktery´zˇ byl Naum, ktery´zˇ byl Esli, ktery´zˇ byl
Nagge,
26 Ktery
´ zˇ byl Mahatu˚v, ktery´zˇ
byl Matatia´sˇu˚v, ktery´zˇ byl Semei, ktery´zˇ byl Jozefu˚v, ktery´zˇ
byl Judu˚v,
27 Ktery
´ zˇ byl Johannu˚v, ktery´zˇ
byl Resu˚v, ktery´zˇ byl Zoroba´belu˚v, ktery´zˇ byl Salatielu˚v, ktery´zˇ byl Neriu˚v,
28 Ktery
´ zˇ byl Melchiu˚v, ktery´zˇ byl Addiu˚v, ktery´zˇ byl Kozamu˚v, ktery´zˇ byl Elmo´damu˚v,
ktery´zˇ byl Eru˚v,
29 Ktery
´ zˇ byl Jo´zu˚v, ktery´zˇ byl
Eliezeru˚v, ktery´zˇ byl Jo´rimu˚v,
ktery´zˇ byl Matatu˚v, ktery´zˇ byl
Le´vı´,
30 Ktery
´ zˇ byl Simeonu˚v, ktery´zˇ
byl Judu˚v, ktery´zˇ byl Jozefu˚v,
´ Sˇ 4
LUKA
ktery´zˇ byl Jo´namu˚v, ktery´zˇ byl
Eliachimu˚v,
31 Ktery
´ zˇ byl Meleu˚v, ktery´zˇ
byl Me´namu˚v, ktery´zˇ byl Matatanu˚v, ktery´zˇ byl Na´tanu˚v, ktery´zˇ byl Davidu˚v,
32 Ktery
´ zˇ byl Jesse, ktery´zˇ byl
Obe´du˚v, ktery´zˇ byl Bo´zu˚v, ktery´zˇ byl Salmonu˚v, ktery´zˇ byl
Na´zonu˚v,
33 Ktery
´ zˇ byl Aminadabu˚v,
ktery´zˇ byl Aramu˚v, ktery´zˇ byl
Ezromu˚v, ktery´zˇ byl Fa´resu˚v,
ktery´zˇ byl Judu˚v, ktery´zˇ byl Ja´kobu˚v,
34 Ktery
´ zˇ byl Iza´ku˚v, ktery´zˇ
byl Abrahamu˚v, ktery´zˇ byl Ta´re, ktery´zˇ byl Na´choru˚v,
35 Ktery
´ zˇ byl Sa´ruchu˚v, ktery´zˇ
byl Ragau˚v, ktery´zˇ byl Fa´leku˚v,
ktery´zˇ byl Heberu˚v, ktery´zˇ byl
Sa´le,
36 Ktery
´ zˇ byl Kainanu˚v, ktery´zˇ
byl Arfaxadu˚v, ktery´zˇ byl Semu˚v, ktery´zˇ byl Noe´, ktery´zˇ byl
La´mechu˚v,
37 Ktery
´ zˇ byl Matuzale´mu˚v,
ktery´zˇ byl Enochu˚v, ktery´zˇ byl
Ja´redu˚v, ktery´zˇ byl Malalehelu˚v, ktery´zˇ byl Kainanu˚v.
38 Ktery
´ zˇ byl Enosu˚v, ktery´zˇ
byl Setu˚v, ktery´zˇ byl Adamu˚v,
ktery´zˇ byl Bozˇ´ı.
KAPITOLA 4.
Kristus svı´teˇziv nad d’a´blem, 14. v sve´
vlasti ka´zal, 30. ale kdyzˇ ho nebyli vdeˇcˇni,
31. do Kafarnaum odsˇel, a tam netoliko
ka´zal, ale i divy cˇinil.
99
ezˇ´ısˇ, pak, pln byv Ducha sva-
J te´ho, vra´til se od Jorda´nu, a
puzen jest v Duchu na pousˇt’.
2 A za cˇtyr
ˇ idceti dnı´ pokousˇ´ın
byl od d’a´bla, a nic nejedl v teˇch
dnech. Ale kdyzˇ se skonali, potom zlacˇneˇl.
3Ir
ˇ ekl jemu d’a´bel: Jestlizˇe jsi
Syn Bozˇ´ı, rci kamenu tomuto, at’
jest chle´b.
4 I odpove
ˇ deˇl jemu Jezˇ´ısˇ, rˇka:
Psa´not’ jest: Zˇe ne samy´m chlebem zˇiv bude cˇloveˇk, ale kazˇdy´m slovem Bozˇ´ım.
5 I vedl jej d’a
´ bel na horu vysokou, a uka´zal mu vsˇecka kra´lovstvı´ okrsˇlku zemeˇ pojednou.
6Ar
ˇ ekl jemu d’a´bel: Tobeˇt’da´m
tuto vsˇecku moc i sla´vu; nebo
mneˇ da´na jest, a komuzˇ bych
koli chteˇl, da´m ji.
7 Protoz
ˇ ty poklonı´sˇ-li se prˇede
mnou, budet’ vsˇecko tve´.
8 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jemu:
Jdi prycˇ ode mne, satana´sˇi; nebo psa´no jest: Pa´nu Bohu sve´mu budesˇ se klaneˇti, a jemu same´mu slouzˇiti.
9 Tedy vedl jej do Jeruzale
´ ma,
a postavil ho na vrchu chra´mu,
a rˇekl mu: Jsi-li Syn Bozˇ´ı, pust’
se odtud dolu˚.
10 Nebo psa
´ no jest: Zˇe andeˇlu˚m svy´m prˇika´zˇe o tobeˇ, aby teˇ
ostrˇ´ıhali,
11 A z
ˇ e teˇ na ruce uchopı´, abys
neurazil o ka´men nohy sve´.
100
´ Sˇ 4
LUKA
12 A odpovı´daje, dı´ mu Jez
ˇ ´ısˇ:
Poveˇdı´not’ jest: Nebudesˇ pokousˇeti Pa´na Boha sve´ho.
13 A dokonav vs
ˇ ecka pokusˇenı´
d’a´bel, odsˇel od neˇho azˇ do cˇasu.
14 I navra
´ til se Jezˇ´ısˇ v moci
Ducha do Galilee, a vysˇla poveˇst
o neˇm po vsˇ´ı te´ okolnı´ krajineˇ.
15 A on ucˇil v s
ˇ kola´ch jejich, a
slaven byl ode vsˇech.
16 I pr
ˇ isˇel do Nazare´ta, kdezˇ
byl vychova´n, a vsˇel podle´ obycˇeje sve´ho v den sobotnı´ do sˇkoly. I vstal, aby cˇetl.
17 I da
´ na jemu kniha Izaia´sˇe
proroka. A otevrˇev knihu, nalezl mı´sto, kdezˇ bylo napsa´no:
18 Duch Pa
´ neˇ nade mnou, proto zˇe pomazal mne, ka´zati evangelium chudy´m poslal mne,
a uzdravovati skrousˇene´ srdcem, zveˇstovati jaty´m propusˇteˇnı´ a slepy´m videˇnı´, a propustiti
ssouzˇene´ v svobodu,
19 A zve
ˇ stovati le´to Pa´neˇ vza´cne´.
20 A zavr
ˇ ev knihu, a vra´tiv sluzˇebnı´ku, posadil se. A vsˇech v
sˇkole ocˇi byly obra´ceny nanˇ.
ˇe
21 I pocˇal mluviti k nim: Z
dnes naplnilo se pı´smo toto v
usˇ´ıch vasˇich.
22 A vs
ˇ ickni jemu posveˇdcˇovali, a divili se liby´m slovu˚m,
pocha´zejı´cı´m z u´st jeho, a pravili: Zdalizˇ tento nenı´ syn Jozefu˚v?
23 I dı´ k nim: Zajiste
´ dı´te
mi toto podobenstvı´: Le´karˇi, uzdrav se sa´m. Ktere´ veˇci slysˇeli
jsme, zˇes cˇinil v Kafarnaum,
ucˇinˇ i zde v sve´ vlasti.
24 I r
ˇ ekl jim: Amen pravı´m
va´m, zˇet’ zˇa´dny´ prorok nenı´ vza´cen v vlasti sve´.
25 Ale v pravde
ˇ pravı´m va´m, zˇe
mnoho vdov bylo za dnu˚ Elia´sˇe
v lidu Izraelske´m, kdyzˇ zavrˇ´ıno
bylo nebe za trˇi le´ta a za sˇest
meˇsı´cu˚, a kdyzˇ byl hlad veliky´
po vsˇ´ı zemi,
26 Vs
ˇ ak Elia´sˇ k zˇa´dne´ z nich
nenı´ posla´n, nezˇ toliko do Sarepty Sidonske´ k zˇeneˇ vdoveˇ.
27 A mnoho malomocny
´ ch bylo
v lidu Izraelske´m za Elizea proroka, a vsˇak zˇa´dny´ z nich nenı´
ocˇisˇteˇn, nezˇ Na´man Syrsky´.
28 I naplne
ˇ ni byli vsˇickni v
sˇkole hneˇvem, slysˇ´ıce to.
29 A povstavs
ˇ e, vyvedli jej ven
z meˇsta, a vedli ho azˇ na vrch
hory, na nı´zˇ meˇsto jejich bylo
vzdeˇla´no, aby jej dolu˚ sstrcˇili.
30 Ale on bera se prostr
ˇ edkem
jich, usˇel.
31 I sstoupil do Kafarnaum,
meˇsta Galilejske´ho, a ucˇil je ve
dny sobotnı´.
32 I divili se velmi ucˇenı´ jeho,
nebo mocna´ byla rˇecˇ jeho.
33 Byl pak v s
ˇ kole cˇloveˇk, majı´cı´ ducha d’a´belstvı´ necˇiste´ho. I
zvolal hlasem veliky´m,
´ Sˇ 5
LUKA
ˇ ka: Ach, cozˇ jest tobeˇ do
34 R
na´s, Jezˇ´ısˇi Nazaretsky´? Prˇisˇel
jsi zatratiti na´s? Zna´m teˇ, kdo
jsi, zˇe ten Svaty´ Bozˇ´ı.
35 I pr
ˇ imluvil jemu Jezˇ´ısˇ, rˇka:
Umlknizˇ a vyjdi od neˇho. A povrha jej d’a´bel mezi neˇ, vysˇel od
neˇho, a nic mu neusˇkodil.
36 I pr
ˇ isˇel strach na vsˇecky,
a rozmlouvali vespolek, rˇkouce:
Jake´ jest toto slovo, zˇe v moci
a sı´le prˇikazuje necˇisty´m duchu˚m, a vycha´zejı´?
37 I rozcha
´ zela se o neˇm poveˇst
po vsˇelike´m mı´steˇ te´ okolnı´ krajiny.
38 Vstav pak ze s
ˇ koly, vsˇel do
domu Sˇimonova. Svegrusˇe pak
Sˇimonova tra´pena byla teˇzˇkou
zimnicı´. I prosili ho za ni.
39 Tedy stoje nad nı´, pr
ˇ imluvil
zimnici, i prˇestala jı´. A ona hned
vstavsˇi, posluhovala jim.
40 Pr
ˇ i za´padu pak slunce vsˇickni, kterˇ´ızˇ meˇli nemocne´ rozlicˇny´mi neduhy, vodili je k neˇmu,
a on na jednoho kazˇde´ho z nich
ruce vzkla´dav, uzdravoval je.
41 Od mnohy
´ ch take´ d’a´belstvı´
vycha´zela, krˇicˇ´ıcı´ a rˇ´ıkajı´cı´: Ty
jsi Kristus, Syn Bozˇ´ı. Ale prˇimlouvaje, nedopousˇteˇl jim mluviti; nebo veˇdeˇli, zˇe jest on Kristus.
42 A jakz
ˇ byl den, vysˇed, bral
se na puste´ mı´sto. I hledali ho
za´stupove´, a prˇisˇli azˇ k neˇmu, a
101
zdrzˇovali ho, aby neodcha´zel od
nich.
43 On pak r
ˇ ekl jim: I jiny´mt’
meˇstu˚m musı´m zveˇstovati kra´lovstvı´ Bozˇ´ı; nebo na to posla´n
jsem.
44 I ka
´ zal v sˇkola´ch Galilejsky´ch.
KAPITOLA 5.
Kristovo ka´zanı´, 6. ryb mnozˇstvı´ zahrnutı´,
12. malomocne´ho 18. a sˇlakovite´ho uzdravenı´, 27. Matousˇe povola´nı´, 31. farizeu˚ zahanbenı´.
talo se pak, kdyzˇ se za´-
S stup na neˇj valil, aby sly-
sˇeli slovo Bozˇ´ı, zˇe on sta´l podle´
jezera Genezaretske´ho.
2 I uzr
ˇ el dveˇ lodı´, any stojı´ u
jezera, ryba´rˇi pak sstoupivsˇe z
nich, vypı´rali sı´tı´.
3 I vstoupiv na jednu z te
ˇ ch
lodı´, ktera´zˇ byla Sˇimonova, prosil ho, aby od zemeˇ odvezl malicˇko. A posadiv se, ucˇil z lodı´
za´stupy.
4 A kdyz
ˇ prˇestal mluviti, dı´ k
Sˇimonovi: Vez na hlubinu, a rozestrˇete sı´ti sve´ k lovenı´.
5 I odpove
ˇ deˇv Sˇimon, rˇekl jemu: Mistrˇe, prˇes celou noc pracovavsˇe, nic jsme nepopadli, ale
k slovu tve´mu rozestru sı´t.
6 A kdyz
ˇ to ucˇinili, zahrnuli
mnozˇstvı´ velike´ ryb, tak zˇe se
trhala sı´t jejich.
7 I ponukli tovarys
ˇ u˚, kterˇ´ızˇ
byli na druhe´ lodı´, aby prˇisˇli a
102
´ Sˇ 5
LUKA
pomohli jim. I prˇisˇli a naplnili
obeˇ lodı´, tak zˇe se pohrˇizˇovaly.
8 To uzr
ˇ ev Sˇimon Petr, padl k
noha´m Jezˇ´ısˇovy´m, rˇka: Odejdi
ode mne, Pane, nebot’ jsem cˇloveˇk hrˇ´ısˇny´.
9 Hru
˚ za zajiste´ byla jej obklı´cˇila, i vsˇecky, kterˇ´ızˇ s nı´m byli,
nad tı´m lovenı´m ryb, ktere´zˇ byli
popadli,
10 A te
´ zˇ Jakuba a Jana, syny
Zebedeovy, kterˇ´ızˇ byli tovarysˇi
Sˇimonovi. I dı´ Sˇimonovi Jezˇ´ısˇ:
Nebojzˇ se. Jizˇ od tohoto cˇasu lidi
budesˇ loviti.
11 A pr
ˇ ivezsˇe k brˇehu lodı´, a
vsˇecko opustivsˇe, sˇli za nı´m.
12 I stalo se, kdyz
ˇ byl v jednom
meˇsteˇ, a aj, muzˇ plny´ malomocenstvı´. A uzrˇev Jezˇ´ısˇe, padl na
tva´rˇ, a prosil ho, rˇka: Pane, kdybys chteˇl, mu˚zˇesˇ mne ocˇistiti.
13 I vzta
´ hl ruku, dotekl se ho,
rˇka: Chci, bud’ cˇist. A hned odesˇlo od neˇho malomocenstvı´.
14 I pr
ˇ ika´zal jemu, aby zˇa´dne´mu nepravil, ale jdi, ukazˇ se
kneˇzi, a obeˇtuj za ocˇisˇteˇnı´ sve´,
jakozˇ prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ, na sveˇdectvı´ jim.
15 Tedy rozhlas
ˇ ovala se vı´ce
rˇecˇ o neˇm, a scha´zeli se za´stupove´ mnozı´, aby jej slysˇeli,
a uzdravova´ni byli od neˇho v
svy´ch nemocech.
16 On pak odcha
´ zel na pousˇteˇ,
a modlil se.
17 I stalo se v jeden den, z
ˇ e on
ucˇil. A sedeˇli take´ tu i farizeove´
a za´kona ucˇitele´, kterˇ´ızˇ se byli
sesˇli ze vsˇech meˇstecˇek Galilejsky´ch a Judsky´ch i z Jeruzale´ma, a moc Pa´neˇ prˇ´ıtomna byla
k uzdravova´nı´ jich.
18 A aj, muz
ˇ i nesli na lozˇi cˇloveˇka, ktery´zˇ byl sˇlakem porazˇeny´, i hledali vne´sti ho a polozˇiti prˇed neˇj.
19 A nenalezs
ˇ e, kterou by
jej stranou vnesli pro za´stup,
vstoupili na du˚m, a skrze podlahu spustili jej s lozˇem u prostrˇed prˇed Jezˇ´ısˇe.
20 Ktery
´ zˇto videˇv vı´ru jejich,
rˇekl mu: Cˇloveˇcˇe, odpusˇteˇnit’
jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´ tvoji.
21 Tedy pocˇali pr
ˇ emysˇlovati za´konnı´ci a farizeove´, rˇkouce: Kdo
jest tento, ktery´zˇ mluvı´ rouha´nı´? Kdo mu˚zˇe odpustiti hrˇ´ıchy, jedine´ sa´m Bu˚h?
22 Poznav pak Jez
ˇ ´ısˇ mysˇlenı´
jejich, odpovı´daje, rˇekl jim: Co
prˇemysˇlujete v srdcı´ch svy´ch?
23 Co jest sna
´ ze rˇ´ıci: Odpousˇteˇjı´ se tobeˇ hrˇ´ıchove´ tvoji, cˇili
rˇ´ıci: Vstanˇ a chod’?
24 Ale abyste ve
ˇ deˇli, zˇe Syn cˇloveˇka ma´ moc na zemi odpousˇteˇti hrˇ´ıchy, rˇekl sˇlakem porazˇene´mu: Tobeˇt’ pravı´m: Vstanˇ,
a vezma lozˇe sve´, jdi do domu
sve´ho.
25 A hned vstav pr
ˇ ed nimi,
´ Sˇ 6
LUKA
vzal, na cˇemzˇ lezˇel, i odsˇel do
domu sve´ho, velebeˇ Boha.
26 I uz
ˇ asli se vsˇickni, a velebili Boha, a naplneˇni jsou ba´znı´,
rˇkouce: Videˇli jsme dnes divne´
veˇci.
27 A potom vys
ˇ el a uzrˇel celne´ho, jme´nem Le´vı´, sedı´cı´ho na
cle. I rˇekl jemu: Pod’ za mnou.
28 A opustiv vs
ˇ ecko, vstav, sˇel
za nı´m.
29 I ucˇinil jemu hody velike
´
Le´vı´ v domeˇ sve´m, a byl za´stup
veliky´ publika´nu˚ i jiny´ch, kterˇ´ızˇ
s nı´m stolili.
30 Tedy reptali za
´ konnı´ci a farizeove´, rˇkouce ucˇedlnı´ku˚m jeho: Procˇ s publika´ny a hrˇ´ısˇnı´ky
jı´te a pijete?
31 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Nepotrˇebujı´t’ zdravı´ le´karˇe, ale
nemocnı´.
32 Nepr
ˇ isˇelt’ jsem volati spravedlivy´ch, ale hrˇ´ısˇny´ch ku poka´nı´.
33 A oni r
ˇ ekli jemu: Procˇ ucˇedlnı´ci Janovi postı´ se cˇasto a
modlı´ se, podobneˇ i farizejsˇtı´,
tvoji pak jedı´ a pijı´?
34 On pak r
ˇ ekl jim: Zdali mu˚zˇete synu˚m zˇenicha, dokudzˇ s
nimi jest zˇenich, ka´zati se postiti?
35 Pr
ˇ ijdout’pak dnove´, kdyzˇ odjat bude od nich zˇenich, tehda´zˇt’
se budou postiti v teˇch dnech.
36 Pravil pak jim i podobenstvı´. Zˇe zˇa´dny´ za´platy roucha
103
nove´ho neprˇisˇ´ıva´ k rouchu vetche´mu; sic jinak to nove´ roztrhuje, a vetche´mu neprˇipada´ za´plata z nove´ho.
37 A z
ˇ a´dny´ nevle´va´ vı´na nove´ho do na´dob stary´ch; sic jinak vı´no nove´ rozpucˇ´ı na´doby,
a samo vytecˇe, a na´doby se pokazı´.
38 Ale vı´no nove
´ v na´doby nove´
ma´ lito by´ti, a obe´ bude zachova´no.
39 A aniz
ˇ kdo, kdyzˇ pije stare´,
hned chce nove´ho, ale dı´t’: Stare´
lepsˇ´ı jest.
KAPITOLA 6.
Pa´n prave´mu sveˇcenı´ dne sva´tecˇnı´ho poucˇil, 13. ucˇedlnı´ku˚ povolal, 20. blahoslavenstvı´ i zlorˇecˇenstvı´ vysveˇtlil, 27. a k skutku˚m dobry´m napomenul.
stalo se v druhou sobotu, zˇe
I sˇel Jezˇ´ısˇ skrze obilı´. I trhali
ucˇedlnı´ci jeho klasy, a rukama
vymı´najı´ce, jedli.
2 Tehdy ne
ˇ kterˇ´ı z farizeu˚ rˇekli
jim: Procˇ cˇinı´te, cˇehozˇ neslusˇ´ı cˇiniti v sobotu?
3 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Cozˇ jste ani toho necˇtli, co ucˇinil David, kdyzˇ lacˇneˇl, on i ti,
kterˇ´ızˇ s nı´m byli?
4 Kterak vs
ˇ el do domu Bozˇ´ıho,
a chleby posva´tne´ vzal a jedl, a
dal i teˇm, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, jichzˇ
nena´lezˇ´ı jı´sti nezˇ toliko samy´m
kneˇzˇ´ım?
5Ir
ˇ ekl jim: Zˇe jest Syn cˇloveˇka
pa´nem take´ i dne sobotnı´ho.
104
´ Sˇ 6
LUKA
6 Stalo se pak i v jinou sobotu,
zˇe vsˇel do sˇkoly Jezˇ´ısˇ a ucˇil. A
byl tu cˇloveˇk, jehozˇ prava´ ruka
byla uschla´.
7Is
ˇ etrˇili ho za´konnı´ci a farizeove´, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z cˇeho by jej
obzˇalovali.
8 Ale on znal pr
ˇ emysˇlova´nı´ jejich. I dı´ cˇloveˇku, ktery´zˇ meˇl ruku uschlou: Vstanˇ, a stu˚j v prostrˇedku. A on vstav, sta´l.
9 Tedy r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Otı´zˇi se
va´s na jednu veˇc: Slusˇ´ı-li v sobotu dobrˇe cˇiniti, cˇili zle, dusˇi
zachovati, cˇili zatratiti?
10 A pohlede
ˇ v na neˇ na vsˇecky
vu˚kol, dı´ cˇloveˇku tomu: Vzta´hni
tu ruku svou. A on ucˇinil tak.
I prˇivedena jest k zdravı´ ruka
jeho jako druha´.
11 Oni pak naplne
ˇ ni jsou hneˇvivou nemoudrostı´, a rozmlouvali mezi sebou, co by ucˇiniti
meˇli Jezˇ´ısˇovi.
12 I stalo se v te
ˇ ch dnech, vysˇel na horu k modlenı´. I byl tam
prˇes noc na modlitbeˇ Bozˇ´ı.
13 A kdyz
ˇ byl den, povolal ucˇedlnı´ku˚ svy´ch, a vyvolil z nich
dvana´cte, ktere´zˇ i aposˇtoly nazval:
ˇ imona, ktere´muzˇ take´ dal
14 (S
jme´no Petr, a Ondrˇeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartolomeˇje,
15 Matous
ˇ e a Toma´sˇe, Jakuba
Alfeova, a Sˇimona, ktery´zˇ slove
Zelo´tes,
16 Judu Jakubova, a Jida
´ sˇe Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ potom byl
zra´dce.)
17 I sstoupiv s nimi, sta
´ l na
mı´steˇ polnı´m, a za´stup ucˇedlnı´ku˚ jeho, a mnozˇstvı´ velike´ lidu ze vsˇeho Judstva i z Jeruzale´ma, i z Ty´ru i z Sidonu, kterˇ´ızˇ
prˇi morˇi jsou, kterˇ´ızˇ byli prˇisˇli,
aby jej slysˇeli, a uzdraveni byli
od neduhu˚ svy´ch,
18 I kter
ˇ ´ızˇ tra´peni byli od duchu˚ necˇisty´ch. A byli uzdravova´ni.
19 A vs
ˇ ecken za´stup hledal
se ho dotknouti; nebo moc z
neˇho vycha´zela, a uzdravovala
vsˇecky.
20 A on pozdvih ocˇ´ı svy
´ ch na
ucˇedlnı´ky, pravil: Blahoslavenı´
chudı´, nebo vasˇe jest kra´lovstvı´
Bozˇ´ı.
21 Blahoslavenı´, kter
ˇ ´ızˇ nynı´
lacˇnı´te, nebo nasyceni budete.
Blahoslavenı´, kterˇ´ızˇ nynı´ placˇete, nebo sma´ti se budete.
22 Blahoslavenı´ budete, kdyz
ˇ
va´s nena´videˇti budou lide´, a
kdyzˇ va´s vyobcujı´, a haneˇti budou, a vyvrhou jme´no vasˇe jako
zle´, pro Syna cˇloveˇka.
23 Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vasˇe
mnoha´ v nebesı´ch. Takt’ zajiste´
cˇinı´vali proroku˚m otcove´ jejich.
´ Sˇ 6
LUKA
24 Ale be
ˇ da va´m bohaty´m, nebo vy jizˇ ma´te poteˇsˇenı´ sve´.
25 Be
ˇ da va´m, kterˇ´ızˇ jste nasyceni, nebo lacˇneˇti budete. Beˇda
va´m, kterˇ´ızˇ se nynı´ smeˇjete,
nebo kvı´liti a plakati budete.
26 Be
ˇ da va´m, kdyzˇ by dobrˇe o
va´s mluvili vsˇickni lide´; nebo
tak cˇinı´vali falesˇny´m proroku˚m
otcove´ jejich.
27 Ale va
´ mt’ pravı´m, kterˇ´ızˇ
slysˇ´ıte: Milujte neprˇa´tely sve´,
dobrˇe cˇinˇte teˇm, kterˇ´ızˇ va´s nena´vidı´,
28 Dobror
ˇ ecˇte teˇm, kterˇ´ızˇ va´s
proklı´najı´, a modlte se za ty,
kterˇ´ızˇ va´m bezpra´vı´ cˇinı´.
29 A uder
ˇ il-li by tebe kdo v lı´ce,
nasad’ mu i druhe´ho, a tomu,
ktery´zˇ tobeˇ odjı´ma´ pla´sˇt’, take´ i
sukneˇ nebranˇ.
30 Kaz
ˇ de´mu pak prosı´cı´mu tebe dej, a od toho, ktery´zˇ be´rˇe tve´
veˇci, zase nezˇa´dej.
31 A jakz
ˇ chcete, aby va´m lide´
cˇinili, i vy jim te´zˇ podobneˇ cˇinˇte.
32 Nebo jestliz
ˇ e milujete ty,
kterˇ´ızˇ va´s milujı´, jakou mı´ti budete milost? Nebo i hrˇ´ısˇnı´ci milujı´ ty, od nichzˇ milova´ni by´vajı´.
33 A budete-li dobr
ˇ e cˇiniti teˇm,
kterˇ´ızˇ va´m dobrˇe cˇinı´, jakou
ma´te milost? Vsˇak i hrˇ´ısˇnı´cı´ tote´zˇ cˇinı´.
34 A budete-li pu
˚ jcˇovati teˇm,
od ktery´chzˇ se nadeˇjete zase
vzı´ti, jakou ma´te milost? Vsˇak i
105
hrˇ´ısˇnı´ci hrˇ´ısˇnı´ku˚m pu˚jcˇujı´, aby
tolike´zˇ zase vzali.
35 Ny
´ brzˇ milujte neprˇa´tely
sve´, a dobrˇe cˇinˇte, a pu˚jcˇujte,
nic se odtud nenadeˇjı´ce, a budet’ odplata vasˇe mnoha´, a budete synove´ Nejvysˇsˇ´ıho. Nebo
on dobrotivy´ jest i k nevdeˇcˇny´m
a zly´m.
36 Protoz
ˇ bud’te milosrdnı´, jako
i Otec va´sˇ milosrdny´ jest.
37 Nesud’te, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete
potupeni. Odpousˇteˇjte, a budet’
va´m odpusˇteˇno.
38 Da
´ vejte, a budet’ va´m da´no.
Mı´ru dobrou, natlacˇenou, a natrˇesenou, a osutou dadı´t’ v lu˚no
vasˇe; touzˇ zajiste´ meˇrou, kterouzˇ meˇrˇ´ıte, bude va´m zase odmeˇrˇeno.
39 Pove
ˇ deˇl jim take´ i podobenstvı´: Zdali mu˚zˇe slepy´ slepe´ho
ve´sti? Zdazˇ oba do ja´my neupadnou?
40 Nenı´t’ ucˇedlnı´k nad mistra
sve´ho, ale dokonaly´ bude kazˇdy´,
bude-li jako mistr jeho.
41 Coz
ˇ pak vidı´sˇ mrvu v oku
bratra sve´ho, a brˇevna, ktere´zˇ
jest v tve´m vlastnı´m oku, neznamena´sˇ?
42 Aneb kterak mu
˚ zˇesˇ rˇ´ıci bratru sve´mu: Bratrˇe, nechat’ vynˇmu mrvu, ktera´zˇ jest v oku
tve´m, sa´m v oku sve´m brˇevna
nevida? Pokrytcˇe, vyvrz prve´
brˇevno z oka sve´ho, a tehdy pro-
´ Sˇ 7
LUKA
106
hle´dnesˇ, abys vynˇal mrvu, ktera´zˇ jest v oku bratra tve´ho.
43 Nebot’ nenı´ ten strom dobry
´,
ktery´zˇ nese ovoce zle´, anizˇ jest
strom zly´, ktery´zˇ nese ovoce
dobre´.
44 Kaz
ˇ dy´ zajiste´ strom po sve´m
vlastnı´m ovoci by´va´ pozna´n;
nebo nezbı´rajı´ s trnı´ fı´ku˚, ani s
hlozˇ´ı zbı´rajı´ hroznu˚.
45 Dobry
´ cˇloveˇk z dobre´ho pokladu srdce sve´ho vyna´sˇ´ı dobre´,
a zly´ cˇloveˇk ze zle´ho pokladu
srdce sve´ho vyna´sˇ´ı zle´. Nebo z
hojnosti srdce mluvı´ u´sta jeho.
46 Co pak mi r
ˇ ´ıka´te: Pane, Pane, a necˇinı´te, cozˇ pravı´m?
47 Kaz
ˇ dy´ kdozˇ prˇicha´zı´ ke
mneˇ, a slysˇ´ı slovo me´, a zachova´va´ je, uka´zˇi va´m, komu by podoben byl.
48 Podoben jest cˇlove
ˇ ku staveˇjı´cı´mu du˚m, ktery´zˇ kopal a vytesal hluboko, a zalozˇil grunty v
ska´le. A kdyzˇ se povodenˇ strhla,
oborˇila se rˇeka na du˚m ten, ale
nemohla nı´m pohnouti, nebo byl
zalozˇen na ska´le.
49 Ale kdoz
ˇ slysˇ´ı a necˇinı´, podoben jest cˇloveˇku, ktery´zˇ stavı´
du˚m svu˚j na zemi bez gruntu.
Na ktery´zˇ oborˇila se rˇeka, a on
hned padl, i byl pa´d domu toho
veliky´.
KAPITOLA 7.
Vı´ra setnı´kova, 14. vzkrˇ´ısˇenı´ mla´dence,
18. poselstvı´ Janovo, 24. sveˇdectvı´ Pa´neˇ o
neˇm. 30. Farizeove´ pohrdli radou Bozˇ´ı, 37.
a hrˇ´ısˇnice prˇijata na milost.
kdyzˇ vykonal vsˇecka slova
A sva´ prˇi prˇitomnosti lidu,
vsˇel do Kafarnaum.
2 Setnı´ka pak ne
ˇ jake´ho sluzˇebnı´k nemocen jsa, k smrti se prˇiblizˇoval, ktere´hozˇ on sobeˇ mnoho va´zˇil.
3 I uslys
ˇ av o Jezˇ´ısˇovi, poslal k
neˇmu starsˇ´ı Zˇidovske´, prose ho,
aby prˇisˇel a uzdravil sluzˇebnı´ka
jeho.
4 A oni pr
ˇ isˇedsˇe k Jezˇ´ısˇovi, prosili ho snazˇneˇ, rˇkouce: Hoden
jest, abys mu to ucˇinil.
5 Nebo miluje na
´ rod na´sˇ, a sˇkolu on na´m vystaveˇl.
6 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ sˇel s nimi. A kdyzˇ
jizˇ nedaleko byl od domu, poslal k neˇmu ten setnı´k prˇa´tely,
rˇka jemu: Pane, neprˇida´vej sobeˇ
pra´ce. (Nejsem zajiste´ hoden,
abys vsˇel pod strˇechu mou.
7 A protoz
ˇ jsem i sebe same´ho
za nehodne´ho polozˇil, abych prˇisˇel k tobeˇ.) Ale rci slovem, a budet’ uzdraven sluzˇebnı´k mu˚j.
8 Nebo i ja
´ jsem cˇloveˇk pod
mocı´ postaveny´, maje pod sebou
zˇoldne´rˇe, a dı´m tomuto: Jdi, a
jde, a jine´mu: Prˇid’, a prˇijde, a
sluzˇebnı´ku sve´mu: Ucˇinˇ toto, a
ucˇinı´.
9 Tedy uslys
ˇ av to Jezˇ´ısˇ, podivil
se jemu, a obra´tiv se, rˇekl za´stupu, ktery´zˇ za nı´m sˇel: Pra-
´ Sˇ 7
LUKA
vı´m va´m, zˇe ani v Izraeli nenalezl jsem tak velike´ vı´ry.
10 Vra
´ tivsˇe se pak domu˚ ti, kterˇ´ızˇ posla´ni byli, nalezli sluzˇebnı´ka, ktery´zˇ nemocen byl, zdrave´ho.
11 I stalo se potom, s
ˇ el do meˇsta, ktere´zˇ slove Naim, a sˇli s
nı´m ucˇedlnı´ci jeho mnozı´ a za´stup veliky´.
12 A kdyz
ˇ se prˇiblı´zˇil k bra´neˇ
meˇsta, aj, mrtvy´ byl nesen ven,
syn jediny´ matky sve´, a ta vdova
byla, a za´stup meˇsta mnohy´ s
nı´.
13 Kterouz
ˇ to uzrˇev Pa´n, milosrdenstvı´m hnut jest k nı´, a rˇekl
jı´: Neplacˇizˇ.
14 A pr
ˇ istoupiv, dotekl se ma´r.
(Ti pak, kterˇ´ızˇ nesli, zastavili
se.) I rˇekl: Mla´dencˇe, tobeˇt’ pravı´m, vstanˇ.
15 I posadil se ten mrtvy
´, a pocˇal mluviti. I dal jej materˇi jeho.
16 Tedy podjala vs
ˇ ecky ba´zenˇ,
i velebili Boha, rˇkouce: Prorok
veliky´ povstal mezi na´mi, a Bu˚h
navsˇtı´vil lid svu˚j.
17 I vys
ˇ la rˇecˇ ta o neˇm po vsˇem
Judstvu i po vsˇ´ı okolnı´ krajineˇ.
18 I zve
ˇ stovali Janovi ucˇedlnı´ci
jeho o vsˇech teˇchto veˇcech. A zavolav ktery´chs dvou z ucˇedlnı´ku˚
svy´ch Jan,
19 Poslal k Jez
ˇ ´ısˇovi, rˇka: Ty-li
jsi ten, ktery´zˇ prˇijı´ti ma´, cˇili jine´ho cˇekati ma´me?
107
20 Pr
ˇ isˇedsˇe pak k neˇmu muzˇi
ti, rˇekli: Jan Krˇtitel poslal na´s k
tobeˇ rˇka: Ty-li jsi ten, ktery´zˇ prˇijı´ti ma´, cˇili jine´ho cˇekati ma´me?
21 A v touz
ˇ hodinu mnohe´ uzdravil od neduhu˚, od nemocı´ a
duchu˚ zly´ch, a slepy´m mnohy´m
zrak dal.
22 Odpove
ˇ deˇv pak Jezˇ´ısˇ, rˇekl
jim: Jdouce, poveˇzte Janovi, co
jste videˇli a slysˇeli, zˇe slepı´ vidı´,
kulhavı´ chodı´, malomocnı´ ocˇisˇteˇnı´ prˇijı´majı´, hlusˇ´ı slysˇ´ı, mrtvı´
z mrtvy´ch vsta´vajı´, chudy´m se
zveˇstuje evangelium.
23 A blahoslaveny
´ jest, kdozˇ by
se na mneˇ nezhorsˇil.
24 A kdyz
ˇ odesˇli poslove´ Janovi, pocˇal praviti za´stupu˚m o
Janovi: Co jste vysˇli na pousˇt’
spatrˇovati? Trˇtinu-li, ktera´zˇ se
veˇtrem kla´tı´?
25 Aneb nacˇ jste hlede
ˇ ti vysˇli?
Na cˇloveˇka-li meˇkky´m rouchem
odeˇne´ho? Aj, kterˇ´ızˇ v rousˇe slavne´m a v rozkosˇi jsou, v domı´ch
kra´lovsky´ch jsou.
26 Aneb co jste vys
ˇ li videˇti?
Proroka-li? Jisteˇ pravı´m va´m, i
vı´ce nezˇli proroka.
27 Tentot’ jest, o ktere
´ mzˇ jest
psa´no: Aj, ja´ posı´la´m andeˇla
sve´ho prˇed tva´rˇ´ı tvou, ktery´zˇ
prˇipravı´ cestu tvou prˇed tebou.
28 Nebo pravı´m va
´ m, veˇtsˇ´ıho
proroka mezi syny zˇensky´mi
nad Jana Krˇtitele nenı´ zˇa´dne´ho, ale kdozˇ jest mensˇ´ı v kra´-
108
´ Sˇ 7
LUKA
lovstvı´ Bozˇ´ım, veˇtsˇ´ıt’ jest nezˇli
on.
29 Tedy vs
ˇ ecken lid slysˇe to i
publika´ni, velebili Boha, byvsˇe
pokrˇteˇni krˇtem Janovy´m.
30 Ale farizeove
´ a za´konnı´ci
pohrdli radou Bozˇ´ı sami proti
sobeˇ, nebyvsˇe pokrˇteˇni od neˇho.
31 I r
ˇ ekl Pa´n: Komu tedy prˇirovna´m lidi pokolenı´ tohoto, a
cˇemu podobni jsou?
32 Podobni jsou de
ˇ tem, kterˇ´ızˇ na rynku sedı´, a jedni na
druhe´ volajı´, rˇ´ıkajı´ce: Pı´skali
jsme va´m, a neska´kali jste; zˇalostneˇ jsme narˇ´ıkali va´m, a neplakali jste.
33 Nebo pr
ˇ isˇel Jan Krˇtitel, ani
chleba nejeda, ani nepije vı´na,
ˇ a´belstvı´ ma´.
a pravı´te: D
34 Pr
ˇ isˇel Syn cˇloveˇka, jeda a
pije, a pravı´te: Aj, cˇloveˇk zˇra´cˇ
a pija´n vı´na, prˇ´ıtel publika´nu˚ a
hrˇ´ısˇnı´ku˚.
35 Ale ospravedlne
ˇ na jest moudrost ode vsˇech synu˚ svy´ch.
36 Prosil ho pak jeden z farizeu˚, aby jedl s nı´m. Procˇezˇ vsˇed
do domu toho farizea, posadil se
za stu˚l.
37 A aj, z
ˇ ena v meˇsteˇ, ktera´zˇ
byla hrˇ´ısˇnice, zveˇdeˇvsˇi, zˇe by
sedeˇl za stolem v domeˇ farizea, prˇinesla na´dobu alabastrovou masti.
38 A stojeci z zadu u noh jeho
s pla´cˇem, pocˇala slzami sma´cˇeti nohy jeho, a vlasy hlavy sve´
vytı´rala, a lı´bala nohy jeho, a
mastı´ mazala.
39 Uzr
ˇ ev pak to farizeus, ktery´zˇ ho byl pozval, rˇekl sa´m v
sobeˇ tak: Byt’ tento byl prorok,
veˇdeˇlt’ by, ktera´ a jaka´ jest to
zˇena, ktera´zˇ se ho doty´ka´; nebo
hrˇ´ısˇnice jest.
40 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, dı´ jemu:
Sˇimone, ma´mt’ neˇco poveˇdı´ti. A
on rˇekl: Mistrˇe, poveˇz.
41 Dva dluz
ˇ nı´ky meˇl neˇjaky´ veˇrˇitel. Jeden dluzˇen byl peˇt set
peneˇz, a druhy´ padesa´t.
42 A kdyz
ˇ nemeˇli, odkud by zaplatili, odpustil obeˇma. Poveˇzizˇ
tedy, ktery´ z nich vı´ce bude jej
milovati?
43 I odpove
ˇ deˇv Sˇimon, rˇekl:
Ma´m za to, zˇe ten, ktere´muzˇ
vı´ce odpustil. A on rˇekl jemu:
Pra´veˇ jsi rozsoudil.
44 A obra
´ tiv se k zˇeneˇ, rˇekl Sˇimonovi: Vidı´sˇ tuto zˇenu? Vsˇel
jsem do domu tve´ho, vody noha´m my´m nedal jsi, ale tato slzami sma´cˇela nohy me´, a vlasy
hlavy sve´ vytrˇela.
45 Nepolı´bil jsi mne, ale tato,
jakzˇ jsem vsˇel, neprˇestala lı´bati
noh my´ch.
46 Olejem hlavy me
´ nepomazal
jsi, ale tato mastı´ mazala nohy
me´.
47 Protoz
ˇ pravı´m tobeˇ: Odpusˇteˇnit’ jsou jı´ hrˇ´ıchove´ mnozı´, nebot’ milovala mnoho. Komut’ se
pak ma´lo odpousˇtı´, ma´lo miluje.
´ Sˇ 8
LUKA
48 I r
ˇ ekl jı´: Odpusˇteˇnit’ jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´.
49 Tedy pocˇali, kter
ˇ ´ızˇ tu spolu
sedeˇli za stolem, rˇ´ıci sami mezi
sebou: Kdo jest tento, ktery´zˇ i
hrˇ´ıchy odpousˇtı´?
50 I r
ˇ ekl zˇeneˇ: Vı´ra tva´ tebe k
spasenı´ prˇivedla. Jdizˇ u pokoji.
KAPITOLA 8.
Zˇeny Kristu posluhujı´cı´. 4. Posluchacˇi
slova rozdı´lnı´. 19. Prˇa´tele´ Kristovi. 22.
Morˇe spokojenı´, 27. d’a´belnı´ka uzdravenı´,
43. zˇeny te´zˇ, 49. a dcery knı´zˇecı´ vzkrˇ´ısˇenı´.
stalo se potom, zˇe on chodil
I po meˇstech a po meˇstecˇka´ch,
ka´zˇe a zveˇstuje kra´lovstvı´ Bozˇ´ı,
a dvana´cte s nı´m.
2I z
ˇ eny neˇktere´, ktere´zˇ byl
uzdravil od duchu˚ zly´ch a od nemocı´: Maria, ktera´zˇ slove Magdale´na, z nı´zˇ bylo sedm d’a´blu˚
vysˇlo,
3 A Johanna manz
ˇ elka Chuzova, u´rˇednı´ka Hero´desova, a
Zuzanna, a jine´ mnohe´, ktere´zˇ posluhovaly jemu z statku˚
svy´ch.
4 Kdyz
ˇ se pak scha´zel za´stup
mnohy´, a z meˇst hrnuli se k
neˇmu, mluvil v podobenstvı´:
5 Vys
ˇ el rozsevacˇ, aby rozsı´val
sı´meˇ sve´. A kdyzˇ on rozsı´val,
jedno padlo podle´ cesty, i posˇlapa´no jest, a pta´ci nebesˇtı´ zzobali
je.
6 A jine
´ padlo na ska´lu, a
vzesˇle´ uvadlo, proto zˇe nemeˇlo
vla´hy.
109
7 Jine
´ pak padlo mezi trnı´, a
spolu zrostle´ trnı´ udusilo je.
8 A jine
´ padlo v zemi dobrou, a
kdyzˇ vzesˇlo, ucˇinilo uzˇitek sty´.
To poveˇdeˇv, volal: Kdo ma´ usˇi k
slysˇenı´, slysˇ.
9 I ota
´ zali se ho ucˇedlnı´ci jeho,
rˇkouce: Jake´ jest to podobenstvı´?
10 A on r
ˇ ekl: Va´m da´no jest
zna´ti tajemstvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, ale jiny´m v podobenstvı´,
aby hledı´ce, nevideˇli, a slysˇ´ıce,
nerozumeˇli.
11 Jestit’ pak podobenstvı´ toto:
Sı´meˇ jest slovo Bozˇ´ı.
12 A ktere
´ zˇ padlo podle´ cesty,
jsou ti, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı, a potom prˇicha´zı´ d’a´bel, a vynı´ma´ slovo z
srdce jejich, aby neveˇrˇ´ıce, spaseni nebyli.
13 Ale kter
ˇ ´ızˇ na ska´lu, ti kdyzˇ
slysˇ´ı, s radostı´ prˇijı´majı´ slovo,
ale ti korˇenu˚ nemajı´; ti na cˇas
veˇrˇ´ı, a v cˇas pokusˇenı´ odstupujı´.
14 Ktere
´ zˇ pak mezi trnı´ padlo,
tit’ jsou, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı, ale po pecˇova´nı´ a zbozˇ´ı a rozkosˇech zˇivota
jdouce, by´vajı´ udusˇeni, a neprˇina´sˇejı´ uzˇitku.
15 Ale ktere
´ zˇ v zemi dobrou, ti
jsou, kterˇ´ızˇ v srdci ctne´m a dobre´m, slysˇ´ıce slovo, zachova´vajı´,
a uzˇitek prˇina´sˇejı´ v trpeˇlivosti.
ˇ a´dny´ pak rozsvı´teˇ svı´ci, ne16 Z
prˇikry´va´ jı´ na´dobou, ani stavı´
pod postel, ale na svı´cen stavı´,
110
´ Sˇ 8
LUKA
aby ti, kterˇ´ızˇ vcha´zejı´, sveˇtlo videˇli.
17 Nebo nic nenı´ tajne
´ ho, cozˇ
by nemeˇlo by´ti zjeveno, ani co
ukryte´ho, cozˇ by nemeˇlo pozna´no by´ti, a na sveˇtlo vyjı´ti.
18 Protoz
ˇ vizte, jak slysˇ´ıte. Nebo kdozˇ ma´, tomu bude da´no, a
kdo nema´, i to, cozˇ domnı´va´ se
mı´ti, bude odjato od neˇho.
19 Tedy pr
ˇ isˇli k neˇmu matka a
bratrˇ´ı jeho, ale nemohli ho dojı´ti
pro za´stup.
20 I pove
ˇ deˇli mu, rˇkouce: Matka tva´ a bratrˇ´ı tvoji stojı´ vneˇ,
chtı´ce tebe videˇti.
21 A on odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim:
Matka ma´ a bratrˇ´ı moji jsou ti,
kterˇ´ızˇ slovo Bozˇ´ı slysˇ´ı a plnı´ je.
22 Stalo se pak v jeden den, z
ˇe
on vstoupil na lodı´ i ucˇedlnı´ci
jeho. I rˇekl jim: Prˇeplavme se
prˇes jezero. I pustili se.
23 A kdyz
ˇ se plavili, usnul.
Tedy prˇisˇel vı´tr bourˇlivy´ na jezero, a lodı´ se naplnˇovala, tak
zˇe v nebezpecˇenstvı´ byli.
24 I pr
ˇ istoupivsˇe, zbudili ho,
rˇkouce: Mistrˇe, Mistrˇe, hyneme. A on procı´tiv, prˇimluvil
veˇtru a zdutı´ vod. I spokojili se,
a stalo se utisˇenı´.
25 I r
ˇ ekl jim: Kdezˇ jest vı´ra
vasˇe? Kterˇ´ızˇto bojı´ce se, podivili se, vespolek rˇkouce: I kdo
jest tento, zˇe i veˇtru˚m prˇikazuje
i voda´m, a poslouchajı´ ho?
26 I pr
ˇ eplavili se do krajiny Gadarenske´, ktera´zˇ jest proti Galilei.
27 A kdyz
ˇ vystoupil na zemi,
potkal jej muzˇ neˇjaky´ z meˇsta,
ktery´zˇ meˇl d’a´belstvı´ od mnoha
cˇasu˚, a rouchem se neodı´val, ani
v domeˇ neby´val, ale v hrobı´ch.
28 Uzr
ˇ ev pak Jezˇ´ısˇe a zkrˇikna,
padl prˇed nı´m, a hlasem veliky´m rˇekl: Co jest tobeˇ do mne,
Jezˇ´ısˇi, Synu Boha nejvysˇsˇ´ıho?
Prosı´m tebe, netrap mne.
29 Nebo pr
ˇ ikazoval tomu duchu necˇiste´mu, aby vysˇel z toho
cˇloveˇka. Po mnohe´ zajiste´ cˇasy
jı´m lomcoval, tak zˇe by´val ukova´n rˇeteˇzy, a v poutech ostrˇ´ıha´n, ale on pola´maje okovy, by´val od d’a´belstvı´ puzen na pousˇt’.
30 I ota
´ zal se ho Jezˇ´ısˇ, rˇka:
Jakt’rˇ´ıkajı´? A on rˇekl: Mnozˇstvı´.
Nebo bylo mnoho d’a´blu˚ vesˇlo do
neˇho.
31 Tedy prosili ho, aby jim neprˇikazoval odtud odjı´ti do propasti.
32 Bylo pak tu velike
´ sta´do
veprˇu˚, kterˇ´ızˇ se pa´sli na horˇe.
I prosili ho, aby jim dopustil do
nich vjı´ti. I dopustil jim.
33 I vys
ˇ edsˇe d’a´blove´ z toho cˇloveˇka, vesˇli do veprˇu˚, i hnalo se
to sta´do prudce s vrchu do jezera, a ztonulo.
34 A vide
ˇ vsˇe pasty´rˇi, co se stalo, utekli, a sˇedsˇe, vypravovali
to v meˇsteˇ i po vsech.
´ Sˇ 8
LUKA
35 I vys
ˇ li, aby videˇli, co se stalo.
I prˇisˇli k Jezˇ´ısˇovi, a nalezli cˇloveˇka toho, z ktere´hozˇ d’a´blove´
vysˇli, odeˇne´ho a majı´cı´ho rozum, an sedı´ u noh Jezˇ´ısˇovy´ch.
I ba´li se.
36 A vypravovali jim take
´ ti,
kterˇ´ızˇ byli videˇli, kterak jest
ten vyprosˇteˇn, ktery´zˇ d’a´belstvı´
meˇl.
37 I prosilo ho vs
ˇ ecko mnozˇstvı´ te´ okolnı´ krajiny Gadarensky´ch, aby odsˇel od nich; nebo
ba´znı´ velikou naplneˇni byli. A
on vstoupiv na lodı´, navra´til se.
38 Prosil ho pak muz
ˇ ten, z ktere´hozˇ d’a´blove´ vysˇli, aby s nı´m
byl. Ale Jezˇ´ısˇ propustil ho, rˇka:
39 Navrat’ se do domu sve
´ ho, a
vypravuj, kterak velike´ veˇci ucˇinil tobeˇ Bu˚h. I odsˇel, po vsˇem
meˇsteˇ vypravuje, jak velike´ veˇci
ucˇinil jemu Jezˇ´ısˇ.
40 Stalo se pak, kdyz
ˇ se navra´til Jezˇ´ısˇ, zˇe prˇijal jej za´stup;
nebo vsˇickni ocˇeka´vali ho.
41 A aj, pr
ˇ isˇel muzˇ, ktere´muzˇ
jme´no bylo Jairus, a ten byl
knı´zˇe sˇkoly. I padna k noha´m
Jezˇ´ısˇovy´m, prosil ho, aby vsˇel do
domu jeho.
42 Nebo me
ˇ l dceru jedinou, asi
ve dvana´cti letech, a ta umı´rala.
A kdyzˇ sˇel, tiskli jej za´stupove´.
43 Tedy z
ˇ ena, ktera´zˇ nemoc
svou trpeˇla od let dvana´cti, a
byla na le´karˇe vynalozˇila vsˇec-
111
ken statek, a od zˇa´dne´ho nemohla uzdravena by´ti,
44 Pr
ˇ istoupivsˇi po zadu, dotkla
se podolka roucha jeho, a hned
prˇestala nemoc jejı´.
45 I r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Kdo jest, jesˇto
se mne dotekl? A kdyzˇ vsˇickni
zapı´rali, rˇekl Petr, a kterˇ´ızˇ s
nı´m byli: Mistrˇe, za´stupove´ tebe
tisknou a tlacˇ´ı, a pravı´sˇ: Kdo se
mne dotekl?
46 I r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Dotekl se mne
neˇkdo, nebo poznal jsem ja´, zˇe
moc ode mne vysˇla.
47 A viduci ta z
ˇ ena, zˇe by tajno
nebylo, trˇesuci se, prˇistoupila a
padla prˇed nı´m, a pro kterou
prˇ´ıcˇinu dotkla se ho, poveˇdeˇla
jemu prˇede vsˇ´ım lidem, a kterak
jest hned uzdravena.
48 A on r
ˇ ekl jı´: Dobre´ mysli
bud’, dcero, vı´ra tva´ tebe uzdravila. Jdizˇ u pokoji.
49 A kdyz
ˇ on jesˇteˇ mluvil, prˇisˇel jeden od knı´zˇete sˇkoly, rˇka
jemu: Umrˇela dcera tva´, nezameˇstkna´vej Mistra.
50 Ale Jez
ˇ ´ısˇ uslysˇav to, odpoveˇdeˇl jemu: Neboj se, veˇrˇ toliko, a
zdra´vat’ bude.
51 A vs
ˇ ed do domu, nedopustil
s sebou vjı´ti zˇa´dne´mu, nezˇ Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci
a materˇi te´ deˇvecˇky.
52 Plakali jı´ pak vs
ˇ ickni a kvı´lili. A on rˇekl: Neplacˇtezˇ. Neumrˇelat’, ale spı´.
´ Sˇ 9
LUKA
112
53 I posmı´vali se jemu, ve
ˇ douce, zˇe umrˇela.
54 On pak vyhnav ven vs
ˇ ecky,
a ujav ruku jejı´, zvolal, rˇka: Deˇvecˇko, vstanˇ.
55 I navra
´ til se duch jejı´, a
vstala hned. I ka´zal jı´ da´ti jı´sti.
56 I divili se na
´ ramneˇ rodicˇove´
jejı´. A on jim ka´zal, aby zˇa´dne´mu nepravili o tom, co se bylo
stalo.
KAPITOLA 9.
O vysla´nı´ dvana´cti, 12. o peˇti chlebı´ch, 18.
o Kristu, zacˇ od lidı´ jmı´n byl, 28. o promeˇneˇnı´ jeho, 38. o na´meˇsı´cˇnı´ku, 46. o nesna´zi
o prˇednost, 57. a o na´sledova´nı´ Krista.
svolav dvana´cte ucˇedlnı´ku˚
I svy´ch, dal’ jim sı´lu a moc nad
vsˇeliky´m d a´belstvı´m, a aby neduhy uzdravovali.
2 I poslal je, aby ka
´ zali kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, a uzdravovali nemocne´.
3Ar
ˇ ekl jim: Nic neberˇte na tu
cestu, ani hu˚lky, ani mosˇny, ani
chleba, ani peneˇz, ani po dvou
suknı´ch mı´vejte.
4 A do ktere
´ hozˇkoli domu vesˇli
byste, tu zu˚stanˇte, a odtud vyjdeˇte.
5 A kter
ˇ ´ızˇ by va´s koli neprˇijali,
vyjdouce z meˇsta toho, take´ i
ten prach z noh svy´ch vyrazte
na sveˇdectvı´ proti nim.
6 I vys
ˇ edsˇe, chodili po meˇstecˇka´ch vu˚kol, zveˇstujı´ce evangelium, a uzdravujı´ce vsˇudy.
7 Uslys
ˇ el pak Hero´des cˇtvrta´k
o vsˇech veˇcech, ktere´zˇ se da´ly od
neˇho. I rozjı´mal to v mysli sve´,
proto zˇe bylo praveno od neˇktery´ch, zˇe by Jan vstal z mrtvy´ch,
8 A od jiny
´ ch, zˇe by se Elia´sˇ zjevil, od neˇktery´ch pak, zˇe by jeden z proroku˚ stary´ch vstal.
9I r
ˇ ekl Hero´des: Jana jsem ja´
st’al. Kdozˇ pak jest tento, o ktere´mzˇ ja´ slysˇ´ım takove´ veˇci? I zˇa´dostiv byl ho videˇti.
10 Vra
´ tivsˇe se pak aposˇtole´,
vypravovali jemu, cozˇkoli cˇinili. A pojav je, odsˇel soukromı´
na mı´sto puste´ meˇsta rˇecˇene´ho
Betsaida.
11 Zve
ˇ deˇvsˇe pak za´stupove´, sˇli
za nı´m; i prˇijal je, a mluvil jim
o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, a ty, kterˇ´ızˇ
uzdravenı´ potrˇebovali, uzdravoval.
12 Den pak pocˇal se nachylovati. I prˇistoupivsˇe dvana´cte,
rˇekli jemu: Propust’ za´stupy, at’
rozejdouce se do meˇstecˇek okolnı´ch a do vesnic, jdou a hledajı´ pokrmu˚, nebo jsme tuto na
mı´steˇ puste´m.
13 I r
ˇ ekl jim: Dejte vy jim jı´sti. A oni rˇekli: Nema´met’ vı´c nezˇ
peˇt chlebu˚ a dveˇ rybeˇ, lecˇ bychom my snad sˇli a nakoupili
na tento vsˇecken lid pokrmu˚?
14 Nebo bylo muz
ˇ u˚ okolo peˇti
tisı´cu˚. I rˇekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m.
Rozkazˇte se jim posaditi v kazˇde´m rˇadu po padesa´ti.
´ Sˇ 9
LUKA
15 I ucˇinili tak, a posadili se
vsˇickni.
16 A vzav te
ˇ ch peˇt chlebu˚ a ty
dveˇ rybeˇ, vzhle´dl v nebe, a dobrorˇecˇil jim, i la´mal, a rozda´val
ucˇedlnı´ku˚m, aby kladli prˇed za´stup.
17 I jedli, a nasyceni jsou vs
ˇ ickni. A sebra´no jest, cozˇ jim bylo
ostalo drobtu˚, dvana´cte kosˇu˚.
18 I stalo se, kdyz
ˇ se on modlil
obzvla´sˇtneˇ, zˇe byli s nı´m ucˇedlnı´ci. I ota´zal se jich, rˇka: Ky´m
mne pravı´ by´ti za´stupove´?
19 A oni odpove
ˇ deˇvsˇe, rˇekli: Janem Krˇtitelem, a jinı´ Elia´sˇem,
jinı´ pak, zˇe prorok jeden z stary´ch vstal.
20 I r
ˇ ekl jim: Vy pak ky´m mne
by´ti pravı´te? Odpoveˇdeˇv Petr,
rˇekl: Krista toho Bozˇ´ıho.
21 A on s pohru
˚ zˇkou jim prˇika´zal, aby toho zˇa´dne´mu nepravili,
22 Prave
ˇ : Zˇe Syn cˇloveˇka musı´
mnoho trpeˇti, a potupen by´ti od
starsˇ´ıch a od prˇednı´ch kneˇzˇ´ı i od
za´konnı´ku˚, a zamordova´n by´ti,
a trˇetı´ho dne z mrtvy´ch vsta´ti.
23 I pravil vs
ˇ echneˇm: Chce-li
kdo prˇijı´ti za mnou, zaprˇi sa´m
sebe, a berˇ svu˚j krˇ´ızˇ na kazˇdy´
den, a na´sleduj mne.
24 Nebo kdoz
ˇ bude chtı´ti dusˇi
svou zachovati, ztratı´t’ ji; a kdozˇ
ztratı´ dusˇi svou pro mne, tent’ ji
zachova´,
113
25 Nebo co jest platno cˇlove
ˇ ku,
by vsˇecken sveˇt zı´skal, kdyby
sa´m sebe ztratil, aneb sa´m sebe
zmrhal?
26 Nebo kdoz
ˇ by se za mne stydeˇl a za me´ rˇecˇi, za tohot’ se Syn
cˇloveˇka stydeˇti bude, kdyzˇ prˇijde v sla´veˇ sve´ a Otcoveˇ i svaty´ch andeˇlu˚.
27 Ale pravı´mt’ va
´ m jisteˇ: Jsou
neˇkterˇ´ı z stojı´cı´ch tuto, kterˇ´ızˇ
neokusı´ smrti, azˇ uzrˇ´ı kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
28 I stalo se po te
ˇ ch rˇecˇech, jako
po osmi dnech, zˇe vzav s sebou
Petra a Jakuba a Jana, vstoupil
na horu, aby se modlil.
29 A kdyz
ˇ se modlil, ucˇineˇna
jest tva´rˇ jeho promeˇneˇna´, a odeˇv jeho bı´ly´ a stkvoucı´.
30 A aj, dva muz
ˇ i mluvili s nı´m,
a ti byli Mojzˇ´ısˇ a Elia´sˇ.
31 Kter
ˇ ´ızˇ oka´zavsˇe se v sla´veˇ,
vypravovali o smrti jeho, kterouzˇ meˇl podstoupiti v Jeruzale´meˇ.
32 Petr pak a ti, kter
ˇ ´ızˇ s nı´m
byli, obtı´zˇeni byli snem, a procı´tivsˇe, videˇli sla´vu jeho a ty dva
muzˇe, ani stojı´ s nı´m.
33 I stalo se, kdyz
ˇ oni odesˇli od
neˇho, rˇekl Petr Jezˇ´ısˇovi: Mistrˇe,
dobre´t’ jest na´m zde by´ti. Protozˇ
udeˇlejme trˇi sta´nky, tobeˇ jeden,
a Mojzˇ´ısˇovi jeden, a Elia´sˇovi jeden, neveˇda, co mluvı´.
34 A kdyz
ˇ on to mluvil, stal se
114
´ Sˇ 9
LUKA
oblak, i zastı´nil je. Ba´li se pak,
kdyzˇ onino vcha´zeli do oblaku.
35 I stal se hlas z oblaku r
ˇ koucı´: Tentot’ jest ten Syn mu˚j mily´,
toho poslouchejte.
36 A kdyz
ˇ se ten hlas stal, nalezen jest Jezˇ´ısˇ sa´m. A oni mlcˇeli, a nepravili zˇa´dne´mu v teˇch
dnech nicˇeho z teˇch veˇcı´, ktere´zˇ
videˇli.
37 Stalo se pak druhe
´ ho dne,
kdyzˇ sstupovali s hory, potkal
jej za´stup mnohy´.
38 A aj, muz
ˇ z za´stupu zvolal, rˇka: Mistrˇe, prosı´m tebe,
vzhle´dni na syna me´ho, nebot’
jedine´ho toho ma´m.
39 A aj, duch jej napada
´ , a on i
hned krˇicˇ´ı, a lomcuje jı´m slinı´cı´m se, a nesnadneˇ odcha´zı´ od
neˇho, sa´paje jı´m.
40 I prosil jsem ucˇedlnı´ku
˚
tvy´ch, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
´
41 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl: O
pokolenı´ neveˇrne´ a prˇevra´cene´,
dokudzˇ budu u va´s, a sna´sˇeti
budu va´s? Prˇived’ sem syna sve´ho.
42 A v tom, kdyz
ˇ on prˇicha´zel,
porazil jej d’a´bel, a lomcoval jı´m.
I prˇimluvil duchu necˇiste´mu Jezˇ´ısˇ, a uzdravil toho mla´dence, a
navra´til jej otci jeho.
43 I de
ˇ sili se vsˇickni nad velikomocnostı´ Bozˇskou. A kdyzˇ se
vsˇickni divili vsˇem veˇcem, kte-
re´zˇ cˇinil Jezˇ´ısˇ, rˇekl ucˇedlnı´ku˚m
svy´m:
44 Sloz
ˇ te vy v usˇ´ıch svy´ch rˇecˇi
tyto, nebot’Syn cˇloveˇka bude vyda´n v ruce lidske´.
45 Ale oni nesrozume
ˇ li slovu
tomu, a bylo prˇed nimi skryto,
aby nevyrozumeˇli jemu. A nesmeˇli se ho ota´zati o tom slovu.
46 I vznikla mezi nimi ha
´ dka o
to, kdo by z nich byl nejveˇtsˇ´ı.
47 Jez
ˇ ´ısˇ pak videˇv prˇemysˇlova´nı´ srdce jejich, vzav dı´teˇ, postavil je podle´ sebe,
48 A r
ˇ ekl jim: Kdozˇkoli prˇijal
by dı´teˇ toto ve jme´nu me´m,
mnet’ prˇijı´ma´; a kdozˇ by koli
mne prˇijal, prˇijı´ma´ toho, ktery´zˇ mne poslal. Nebo kdozˇt’ jest
nejmensˇ´ı mezi vsˇemi va´mi, tent’
bude veliky´.
49 I odpove
ˇ deˇv Jan, rˇekl: Mistrˇe, videˇli jsme jednoho, an ve
jme´nu tve´m d’a´bly vymı´ta´; i bra´nili jsme mu, proto zˇe nechodı´ s
na´mi.
50 I dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Nebranˇtezˇ.
Nebo kdot’ nenı´ proti na´m, s na´mit’ jest.
51 I stalo se, kdyz
ˇ se doplnili
dnove´ vzetı´ jeho zhu˚ru, zˇe on se
na tom ustavil, aby sˇel do Jeruzale´ma.
52 I poslal posly pr
ˇ ed sebou. A
oni jdouce, vesˇli do meˇstecˇka
Samarita´nske´ho, aby jemu prˇipravili.
´ Sˇ 10
LUKA
53 Ale nepr
ˇ ijali ho, proto zˇe oblı´cˇej jeho byl obra´cen k jitı´ do
Jeruzale´ma.
54 A vide
ˇ vsˇe to ucˇedlnı´ci jeho
Jakub a Jan, rˇekli: Pane, chcesˇ-li, at’ dı´me, aby ohenˇ sstoupil
s nebe, a spa´lil je, jako i Elia´sˇ
ucˇinil?
55 Ale obra
´ tiv se, potrestal jich,
rˇka: Nevı´te, cˇ´ıho jste vy duchu.
56 Syn zajiste
´ cˇloveˇka neprˇisˇel
zatracovati dusˇ´ı lidsky´ch, ale
aby spasil. I odesˇli do jine´ho
meˇstecˇka.
57 Stalo se pak, kdyz
ˇ sˇli, zˇe rˇekl
jemu na cesteˇ jeden: Pane, pu˚jdu za tebou, kam se koli obra´tı´sˇ.
58 I r
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Lisˇky doupata majı´, a pta´ci nebesˇtı´ hnı´zda, ale Syn cˇloveˇka nema´, kde
by hlavu sklonil.
59 I r
ˇ ekl jine´mu: Pod’ za mnou.
Ale on rˇekl: Pane, dopust’ mi
prve´ jı´ti a pochovati otce me´ho.
60 I dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Nech at’ mrtvı´ pochova´vajı´ mrtve´ sve´, ale ty
jda, zveˇstuj kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
61 I r
ˇ ekl opeˇt jiny´: Pu˚jdu za tebou, Pane, ale prve´ dopust’ mi,
at’ se rozzˇehna´m s teˇmi, kterˇ´ızˇ
jsou v domeˇ me´m.
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Zˇa´dny´,
62 R
kdozˇ vzta´hna ruku svou k pluhu, ohlı´dal by se nazpeˇt, nenı´
zpu˚sobny´ k kra´lovstvı´ Bozˇ´ımu.
KAPITOLA 10.
Sedmdesa´te ucˇedlnı´ku˚. 13. Bı´da na meˇsta
115
pro nevdeˇcˇnost. 21. Pa´n dı´ky cˇinı´ Otci; 25.
za´konnı´ka, kdo jest jeho blizˇnı´, zna´ti ucˇ´ı;
41. Martu z prˇ´ılisˇne´ pe´cˇe tresce.
otom pak vyvolil Pa´n i jiny´ch
P sedmdesa´t, a poslal je po
dvou prˇed tva´rˇ´ı svou do kazˇde´ho
meˇsta i mı´sta, kamzˇ meˇl sa´m
prˇijı´ti.
ˇ enˇ zajiste´ jest
2 A pravil jim: Z
mnoha´, ale deˇlnı´ku˚ ma´lo. Protozˇ proste Pa´na zˇneˇ, at’ vypudı´
deˇlnı´ky na zˇenˇ svou.
3 Jde
ˇ tezˇ. Aj, ja´ posı´la´m va´s jako berany mezi vlky.
4 Nenostez
ˇ pytlı´ka, ani mosˇny,
ani obuvi, a zˇa´dne´ho na cesteˇ
nepozdravujte.
5 A do ktere
´ hozˇkoli domu vejdete, nejprve´ rcete: Pokoj tomuto domu.
6 A bude-lit’ tu syn pokoje, odpocˇinet’ na neˇm pokoj va´sˇ; pakli
nic, k va´mt’ se navra´tı´.
7 A v te
´ mzˇ domu ostanˇte, jedouce a pijı´ce, cozˇ u nich jest,
nebo hoden jest deˇlnı´k mzdy
sve´. Nechod’tezˇ z domu do domu.
8 Ale do ktere
´ hozˇkoli meˇsta vesˇli byste, a prˇijali by va´s, jezte,
cozˇ prˇed va´s prˇedlozˇ´ı.
9 A uzdravujte nemocne
´ , kterˇ´ızˇ by v neˇm byli, a rcete jim:
Prˇiblı´zˇilot’ se k va´m kra´lovstvı´
Bozˇ´ı.
10 A do ktere
´ hozˇkoli meˇsta vesˇli byste, a neprˇijali by va´s, vyjdouce na ulice jeho, rcetezˇ:
116
´ Sˇ 10
LUKA
11 Take
´ i ten prach, ktery´zˇ se
prˇichytil na´s z meˇsta vasˇeho,
vyra´zˇ´ıme na va´s. Ale vsˇak to
veˇzte, zˇet’se jest prˇiblı´zˇilo k va´m
kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
12 Pravı´m zajiste
´ va´m, zˇe Sodomsky´m v onen den lehcˇeji bude nezˇ tomu meˇstu.
13 Be
ˇ da tobeˇ Korozaim, beˇda
tobeˇ Betsaido. Nebo kdyby v Ty´ru a v Sidonu cˇineˇni byli divove´ ti, kterˇ´ızˇ v va´s cˇineˇni jsou,
da´vno by v zˇ´ıni a v popele sedı´ce, poka´nı´ cˇinili.
14 A protoz
ˇ Ty´ru a Sidonu lehcˇeji bude na soudu nezˇli va´m.
15 A ty Kafarnaum, ktere
´ zˇ jsi
azˇ do nebe zvy´sˇeno, azˇ do pekla
snı´zˇeno budesˇ.
16 Kdoz
ˇ va´s slysˇ´ı, mne slysˇ´ı; a
kdo va´mi pohrda´, mnou pohrda´;
kdozˇ pak mnou pohrda´, pohrda´t’
tı´m, kdozˇ mne poslal.
17 Potom navra
´ tilo se s radostı´
teˇch sedmdesa´te, rˇkouce: Pane,
take´ i d’a´blove´ se na´m podda´vajı´
ve jme´nu tve´m.
18 I r
ˇ ekl jim: Videˇl jsem satana
jako blesk padajı´cı´ho s nebe.
19 Aj, da
´ va´mt’ va´m moc sˇlapati
na hady a na sˇtı´ry i na vsˇelikou moc neprˇ´ıtele, a nic va´m neusˇkodı´.
20 A vs
ˇ ak z toho se neradujte,
zˇe se va´m podda´vajı´ duchove´,
ale radeˇji se radujte, zˇe jme´na
vasˇe napsa´na jsou v nebesı´ch.
21 V tu hodinu rozveselil se v
duchu Jezˇ´ısˇ, a rˇekl: Chva´lı´m teˇ,
Otcˇe, Pane nebe i zemeˇ, zˇe jsi
tyto veˇci skryl prˇed moudry´mi a
opatrny´mi, a zjevils je nemluvnˇa´tku˚m. Ovsˇem, Otcˇe, nebo se
tak lı´bilo prˇed tebou.
22 Vs
ˇ ecky veˇci da´ny jsou mi od
Otce me´ho, a zˇa´dny´ nevı´, kdo by
byl Syn, jedine´ Otec, a kdo by
byl Otec, jedine´ Syn, a komuzˇ
by chteˇl Syn zjeviti.
23 A obra
´ tiv se k ucˇedlnı´ku˚m
obzvla´sˇtneˇ, rˇekl: Blahoslavene´
ocˇi, ktere´zˇ vidı´, co vy vidı´te.
24 Nebo pravı´m va
´ m, zˇe mnozı´
proroci i kra´love´ chteˇli videˇti,
cozˇ vy vidı´te, ale nevideˇli, a slysˇeti, cozˇ vy slysˇ´ıte, ale neslysˇeli.
25 A aj, jeden za
´ konnı´k vstal,
pokousˇeje ho, a rˇka: Mistrˇe, co
cˇineˇ, zˇivot veˇcˇny´ deˇdicˇneˇ obdrzˇ´ım?
26 A on r
ˇ ekl jemu: V za´koneˇ co
jest psa´no? Kterak cˇtesˇ?
27 A on odpove
ˇ deˇv, rˇekl: Milovati budesˇ Pa´na Boha sve´ho ze
vsˇeho srdce sve´ho, a ze vsˇ´ı dusˇe
sve´, a ze vsˇ´ı sı´ly sve´, i ze vsˇ´ı
mysli sve´, a blizˇnı´ho sve´ho jako
sebe same´ho.
28 I r
ˇ ekl mu: Pra´veˇ jsi odpoveˇdeˇl. To cˇinˇ, a zˇiv budesˇ.
29 On pak chte
ˇ je se sa´m ospravedlniti, dı´ Jezˇ´ısˇovi: A kdo jest
mu˚j blizˇnı´?
30 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl: Cˇloveˇk jeden sˇel z Jeruzale´ma do
´ Sˇ 11
LUKA
Jericho, i upadl mezi lotry. Kterˇ´ızˇ obloupivsˇe jej a zranivsˇe,
odesˇli, odpolu zˇive´ho nechavsˇe.
31 I pr
ˇ ihodilo se, zˇe kneˇz jeden
sˇel touzˇ cestou, a uzrˇev jej, pominul.
32 Te
´ zˇ i Levı´ta prˇisˇed azˇ k
tomu mı´stu, a uzrˇev jej, pominul.
33 Samarita
´ n pak jeden, cestou
se ubı´raje, prˇisˇel azˇ k neˇmu, a
uzrˇev jej, milosrdenstvı´m hnut
jest.
34 A pr
ˇ istoupiv, uva´zal ra´ny jeho, naliv oleje a vı´na, a vlozˇiv jej
na hovado sve´, vedl do hospody,
a pe´cˇi o neˇj meˇl.
35 Druhe
´ ho pak dne odjı´ti maje, vynˇav dva penı´ze, dal hospoda´rˇi, a rˇekl jemu: Meˇj o neˇj
pe´cˇi, a cozˇkoli nad to vynalozˇ´ısˇ, ja´ kdyzˇ se vra´tı´m, zaplatı´m
tobeˇ.
36 Kdo tedy z te
ˇ ch trˇ´ı zda´ se
tobeˇ blizˇnı´m by´ti tomu, ktery´zˇ
upadl mezi lotry?
37 A on r
ˇ ekl: Ten, ktery´zˇ proka´zal milosrdenstvı´ nad nı´m. I
rˇekl jemu Jezˇ´ısˇ: Jdi, i ty ucˇinˇ
te´zˇ.
38 I stalo se, kdyz
ˇ sˇli, zˇe on
vsˇel do jednoho meˇstecˇka. Zˇena
pak jedna, jme´nem Marta, prˇijala jej do domu sve´ho.
39 A ta me
ˇ la sestru, jme´nem
Marii, ktera´zˇ sedeˇci u noh Jezˇ´ısˇovy´ch, poslouchala slova jeho.
117
40 Ale Marta pecˇliva
´ byla prˇi
mnohe´ sluzˇbeˇ. Ktera´zˇ prˇistoupivsˇi, rˇekla: Pane, nema´sˇ-lizˇ o
to pe´cˇe, zˇe sestra ma´ nechala
mne same´ slouzˇiti? Protozˇ rci jı´,
at’ mi pomu˚zˇ.
41 A odpove
ˇ deˇv, rˇekl jı´ Jezˇ´ısˇ:
Marta, Marta, pecˇliva´ jsi, a
rmoutı´sˇ se prˇi mnohy´ch veˇcech.
42 Ale jednohot’ jest potr
ˇ ebı´.
Mariat’dobrou stra´nku vyvolila,
ktera´zˇ nebude odjata od nı´.
KAPITOLA 11.
Pa´n ucˇ´ı modlitbeˇ, 14. d’a´belstvı´ vymı´ta´, 15.
zpra´vu o sve´m skutku cˇinı´, 29. znamenı´ zˇa´dajı´cı´ tresce, 42. a na farizee bı´du vyda´va´.
stalo se, kdyzˇ se na jed-
I nom mı´steˇ modlil, kdyzˇ prˇe-
stal, rˇekl jemu jeden z ucˇedlnı´ku˚ jeho: Pane, naucˇ na´s modliti se, jako i Jan ucˇil ucˇedlnı´ky
sve´.
2I r
ˇ ekl jim: Kdyzˇ se modlı´te,
rˇ´ıkejte: Otcˇe na´sˇ, ktery´zˇ jsi v
nebesı´ch, posveˇt’ se jme´no tve´.
Prˇid’ kra´lovstvı´ tve´. Bud’ vu˚le
tva´, jako v nebi tak i na zemi.
3 Chle
´ b na´sˇ vezdejsˇ´ı da´vej na´m
kazˇde´ho dne.
4 I odpust’ na
´ m hrˇ´ıchy nasˇe,
nebo i my odpousˇtı´me vsˇelike´mu vinnı´ku sve´mu. A neuvod’
na´s v pokusˇenı´, ale zbav na´s od
zle´ho.
5I r
ˇ ekl jim: Kdo z va´s bude
mı´ti prˇ´ıtele, a pu˚jde k neˇmu o
118
´ Sˇ 11
LUKA
pu˚lnoci, a dı´ jemu: Prˇ´ıteli, pu˚jcˇ
mi trˇ´ı chlebu˚.
6 Nebo pr
ˇ ´ıtel mu˚j prˇisˇel s cesty
ke mneˇ, a nema´m, co bych prˇedlozˇil prˇed neˇj.
7 A on vnitr
ˇ jsa, odpoveˇdeˇl by:
Necˇinˇ mi nevole; dve´rˇe jizˇ zavrˇ´ıny, a dı´tky me´ se mnou jsou
v pokoji. Nemohut’ vsta´ti a da´ti
tobeˇ.
8 Pravı´m va
´ m: Acˇt’ neda´ jemu,
vstana, proto zˇe jest prˇ´ıtel jeho,
ale vsˇak pro nezbednost jeho
vstana, da´ jemu, kolikzˇkoli potrˇebuje.
9 I ja
´ t’ pravı´m va´m: Proste, a
budet’ va´m da´no; hledejte, a naleznete; tlucte, a budet’ va´m otevrˇ´ıno.
10 Nebo kaz
ˇ dy´, kdozˇ prosı´, be´rˇe; a kdozˇ hleda´, nale´za´; a tomu,
kdozˇ tlucˇe, bude otevrˇ´ıno.
11 Ktere
´ ho pak z va´s otce prosil
by syn za chle´b, zdali kamene
poda´ jemu? Aneb za rybu, zdali
mı´sto ryby da´ jemu hada?
12 Aneb prosil-li by za vejce,
zdali poda´ jemu sˇtı´ra?
13 Pone
ˇ vadzˇ tedy vy, jsouce zlı´,
umı´te dobre´ dary da´vati deˇtem
svy´m, cˇ´ım vı´ce Otec va´sˇ nebesky´
da´ Ducha svate´ho teˇm, kterˇ´ızˇ ho
prosı´?
14 I vymı´tal da
´ belstvı´, a to bylo
neˇme´. Stalo se pak, kdyzˇ vysˇlo
d’a´belstvı´, mluvil ten neˇmy´. I divili se za´stupove´.
15 Ale ne
ˇ kterˇ´ı z nich pravili:
Skrze Belzebuba, knı´zˇe d’a´belske´, vymı´ta´ d’a´bly.
16 A jinı´ pokous
ˇ ejı´ce, znamenı´
od neˇho hledali s nebe.
17 Ale on znaje mys
ˇ lenı´ jejich,
rˇekl jim: Kazˇde´ kra´lovstvı´ samo
v sobeˇ rozdeˇlene´ pustne, i du˚m
rozdvojeny´ pada´.
18 Jestliz
ˇ et’jest pak i satan proti sobeˇ rozdeˇlen, kterakzˇ stane
kra´lovstvı´ jeho? Nebo pravı´te,
zˇe ja´ skrze Belzebuba vymı´ta´m
d’a´bly.
19 Jestliz
ˇ e ja´ skrze Belzebuba
vymı´ta´m d’a´bly, synove´ vasˇi skrze koho vymı´tajı´? Protozˇ oni
soudcove´ vasˇi budou.
20 Paklit’ prstem Boz
ˇ ´ım vymı´ta´m d’a´bly, jisteˇt’ prˇisˇlo k va´m
kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
21 Kdyz
ˇ silny´ odeˇnec ostrˇ´ıha´
sı´neˇ sve´, v pokoji jsou vsˇecky
veˇci, ktere´zˇ ma´.
22 Pakli by silne
ˇ jsˇ´ı nezˇ on prˇijda, prˇemohl jej, vsˇecka odeˇnı´
jeho odejme, v neˇzˇ u´fal, a loupezˇe jeho rozdeˇlı´.
23 Kdoz
ˇ nenı´ se mnou, proti
mneˇ jest; a kdozˇ neshromazˇd’uje
se mnou, rozptylujet’.
24 Kdyz
ˇ necˇisty´ duch vyjde od
cˇloveˇka, chodı´ po mı´stech suchy´ch, hledaje odpocˇinutı´. A nenalezna, dı´: Vra´tı´m se do domu
sve´ho, odkudzˇ jsem vysˇel.
25 A pr
ˇ ijda, nalezne vymeteny´
a ozdobeny´.
´ Sˇ 11
LUKA
26 Tehdy jde, a pr
ˇ ijme k sobeˇ
jiny´ch sedm duchu˚ horsˇ´ıch, nezˇ
jest sa´m, a vejdouce, prˇeby´vajı´
tam. I jsou poslednı´ veˇci cˇloveˇka
toho horsˇ´ı nezˇli prvnı´.
27 I stalo se, kdyz
ˇ on to mluvil,
zˇe pozdvihsˇi hlasu jedna zˇena z
za´stupu, rˇekla jemu: Blahoslaveny´ zˇivot, ktery´zˇ tebe nosil, a
prsy, ktery´chzˇ jsi pozˇ´ıval.
28 On pak r
ˇ ekl: Anobrzˇ blahoslavenı´, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı slovo Bozˇ´ı,
a ostrˇ´ıhajı´ jeho.
29 A kdyz
ˇ se za´stupove´ scha´zeli k neˇmu, pocˇal praviti: Pokolenı´ toto nesˇlechetne´ jest. Znamenı´ vyhleda´va´, ale znamenı´
jemu nebude da´no, nezˇ znamenı´
to Jona´sˇe proroka.
30 Nebo jakoz
ˇ Jona´sˇ ucˇineˇn byl
znamenı´m Ninivitsky´m, takt’
bude i Syn cˇloveˇka pokolenı´ tomuto.
31 Kra
´ lovna od poledne stane
na soudu s muzˇi pokolenı´ tohoto, a odsoudı´ je. Nebo prˇijela od koncˇin zemeˇ, aby slysˇela moudrost Sˇalomounovu, a
aj, vı´ce nezˇ Sˇalomoun tuto.
32 Muz
ˇ i Ninivitsˇtı´ povstanou
na soudu s pokolenı´m tı´mto, a
odsoudı´ je. Nebo cˇinili poka´nı´ k
ka´zanı´ Jona´sˇovu, a aj, vı´ce nezˇli
Jona´sˇ tuto.
ˇ a´dny´ rozsvı´teˇ svı´ci, nepo33 Z
stavı´ jı´ do skry´sˇe, ani pod kbelec, ale na svı´cen, aby ti, kterˇ´ızˇ
vcha´zejı´, sveˇtlo videˇli.
119
34 Svı´ce te
ˇ la jest oko. Kdyzˇ by
tedy oko tve´ sprostne´ bylo, i
teˇlo tve´ vsˇecko bude sveˇtle´; a
paklit’ bude nesˇlechetne´, i teˇlo
tve´ tmave´ bude.
35 Viziz
ˇ tedy, aby sveˇtlo, ktere´zˇ
jest v tobeˇ, nebylo tmou.
36 Pakli cele
´ teˇlo tve´ sveˇtle´
bude, nemaje zˇa´dne´ cˇa´stky tmave´, budet’vsˇecko tak sveˇtle´, zˇe teˇ
jako svı´ce bleskem osvı´tı´.
37 A kdyz
ˇ on mluvil, prosil ho
jeden farizeus, aby obeˇdval u
neˇho. A vsˇed, posadil se za stu˚l.
38 Farizeus pak vide
ˇ v to, podivil se, zˇe se neumyl prˇed obeˇdem.
39 I r
ˇ ekl Pa´n jemu: Nynı´ vy farizeove´ povrchu konvice a misy
cˇistı´te, ale to, cozˇ vnitrˇ jest u
va´s, plno jest loupezˇe a nesˇlechetnosti.
40 Bla
´ zni, zdalizˇ ten, ktery´zˇ
ucˇinil, cozˇ zevnitrˇ jest, neucˇinil
take´ i toho, cozˇ jest vnitrˇ?
41 Ale vs
ˇ ak i z toho, cozˇ ma´te,
da´vejte almuzˇnu, a aj, vsˇecky
veˇci vasˇe cˇiste´ budou.
42 Ale be
ˇ da va´m farizeu˚m, zˇe
desa´tky da´va´te z ma´ty a z routy
a ze vsˇelike´ byliny, ale opousˇtı´te
soud a la´sku Bozˇ´ı. Tyto veˇci meˇli
jste cˇiniti, a oneˇch neopousˇteˇti.
43 Be
ˇ da va´m farizeu˚m, nebo
milujete prvnı´ mı´sta v sˇkola´ch
a pozdravova´nı´ na trzı´ch.
44 Be
ˇ da va´m, za´konnı´ci a farizeove´ pokrytci, nebo jste jako
120
´ Sˇ 12
LUKA
hrobove´ nepatrnı´, a lide´ chodı´ce
po nich, neveˇdı´.
45 I odpove
ˇ deˇv jeden z za´konnı´ku˚, rˇekl jemu: Mistrˇe, tyto
veˇci mluveˇ, i na´m take´ lehkost
cˇinı´sˇ.
46 A on r
ˇ ekl: I va´m za´konnı´ku˚m beˇda, nebo obteˇzˇujete
lidi brˇemeny nesnesitelny´mi, a
sami se teˇch brˇemen jednı´m
prstem nedoty´ka´te.
47 Be
ˇ da va´m, proto zˇe vzdeˇla´va´te hroby prorocke´, ktere´zˇ otcove´ vasˇi zmordovali.
48 A tak osve
ˇ dcˇujete a potvrzujete skutku˚ otcu˚ svy´ch. Nebo
oni zajiste´ zmordovali je, vy pak
vzdeˇla´va´te hroby jejich.
49 Protoz
ˇ i Moudrost Bozˇ´ı rˇekla: Posˇlit’ k nim proroky a aposˇtoly, a z teˇch neˇktere´ mordovati
budou, a jine´ vyha´neˇti,
50 Aby poz
ˇ a´da´no bylo od tohoto pokolenı´ krve vsˇech proroku˚, ktera´zˇ vylita jest od ustanovenı´ sveˇta,
51 Od krve Abelovy az
ˇ do krve
Zacharia´sˇovy, ktery´zˇ zahynul
mezi olta´rˇem a chra´mem. Jisteˇ,
pravı´m va´m, pozˇa´da´no jı´ bude
od pokolenı´ tohoto.
52 Be
ˇ da va´m za´konnı´ku˚m, nebo jste vzali klı´cˇ umeˇnı´; sami
jste nevesˇli, a teˇm, kterˇ´ızˇ vcha´zeli, zbra´nili jste.
53 A kdyz
ˇ jim to mluvil, pocˇali
za´konnı´ci a farizeove´ prˇ´ısneˇ na
neˇj dotı´rati, a k mnohy´m rˇecˇem
prˇ´ıcˇiny jemu da´vati.
´ klady cˇinı´ce jemu, a hleda54 U
jı´ce popadnouti neˇco z u´st jeho,
aby jej obzˇalovali.
KAPITOLA 12.
Za´konnicˇ´ı kvas. 4. Koho se ba´ti. 15. Lakomstvı´ a nezrˇ´ızena´ pe´cˇe. 35. Napomenutı´ k bedlivosti. 49. Protivenstvı´ vyznavacˇu˚m pravdy. 54. Obvineˇnı´ z naschva´lnı´
hlouposti. 58. Pohru˚zˇka neustupny´m.
v tom, kdyzˇ se na tisı´ce lidu
A sesˇlo, tak zˇe jedni druhe´
velmi tlacˇili, pocˇal mluviti k
ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Nejprˇedneˇji
se varujte od kvasu farizeu˚, ktery´zˇ jest pokrytstvı´.
2 Nebot’ nic nenı´ skryte
´ ho, cozˇ
by nemeˇlo by´ti zjeveno; anizˇ jest
co tajne´ho, jesˇto by nemeˇlo by´ti
zveˇdı´no.
3 Protoz
ˇ to, co jste pravili ve
tma´ch, bude na sveˇtle slysˇa´no,
a co jste v usˇi sˇeptali v pokojı´ch,
hla´sa´not’ bude na strˇecha´ch.
4 Pravı´m pak va
´ m prˇa´telu˚m
svy´m: Nestrachujte se teˇch, kterˇ´ızˇ teˇlo zabı´jejı´, a potom nemajı´,
co by vı´ce ucˇinili.
5 Ale uka
´ zˇit’va´m, koho se ma´te
ba´ti: Bojte se toho, ktery´zˇ, kdyzˇ
zabije, ma´ moc uvrci do pekelne´ho ohneˇ. Jisteˇ pravı´m va´m,
toho se bojte.
6 Zdaliz
ˇ neby´va´ peˇt vrabecˇku˚
proda´va´no za dva penı´zˇky? A jeden z nich nenı´ v zapomenutı´
prˇed Bohem.
´ Sˇ 12
LUKA
7 Ny
´ brzˇ i vlasove´ hlavy vasˇ´ı
vsˇickni v pocˇtu jsou. Protozˇ nebojtezˇ se, mnohot’ vy vrabecˇku˚
prˇevysˇujete.
8 Pravı´mt’ pak va
´ m: Kazˇdy´
kdozˇ by koli vyznal mne prˇed
lidmi, i Syn cˇloveˇka vyzna´ jej
prˇed andeˇly Bozˇ´ımi.
9 Kdoz
ˇ by mne pak zaprˇel prˇed
lidmi, zaprˇ´ınt’ bude prˇed andeˇly
Bozˇ´ımi.
10 A kaz
ˇ dy´ kdozˇ dı´ slovo proti
Synu cˇloveˇka, bude mu odpusˇteˇno, ale tomu, kdozˇ by se Duchu svate´mu rouhal, nebudet’
odpusˇteˇno.
11 Kdyz
ˇ pak va´s voditi budou
do sˇkol a k vla´darˇu˚m a k mocny´m, nepecˇujte, kterak aneb co
byste odpovı´dali, aneb co byste
mluvili.
12 Duch svaty
´ zajiste´ naucˇ´ı va´s
v tu hodinu, co byste meˇli mluviti.
13 I r
ˇ ekl jemu jeden z za´stupu:
Mistrˇe, rci bratru me´mu, at’ rozdeˇlı´ se mnou deˇdictvı´.
14 A on r
ˇ ekl jemu: Cˇloveˇcˇe, kdo
mne ustavil soudcı´m aneb deˇlicˇem nad va´mi?
15 I r
ˇ ekl jim: Viztezˇ a vystrˇ´ıhejte se od lakomstvı´; nebot’ ne
v rozhojneˇnı´ statku neˇcˇ´ıho zˇivot
jeho za´lezˇ´ı.
16 Pove
ˇ deˇl pak jim podobenstvı´, rˇka: Cˇloveˇka jednoho bohate´ho hojne´ u´rody pole prˇineslo.
121
17 I pr
ˇ emysˇloval sa´m v sobeˇ,
rˇka: Co ucˇinı´m? Nebo nema´m,
kde bych shroma´zˇdil u´rody sve´.
18 I r
ˇ ekl: Toto ucˇinı´m: Zborˇ´ım
stodoly sve´, a veˇtsˇ´ıch nastavı´m,
a tu shroma´zˇdı´m vsˇecky sve´ u´rody i zbozˇ´ı sva´.
19 A dı´m dus
ˇ i sve´: Dusˇe, ma´sˇ
mnoho statku slozˇene´ho za
mnoha´ le´ta, odpocˇ´ıvej, jez, pı´,
meˇj dobrou vu˚li.
´ bla´zne,
20 I r
ˇ ekl jemu Bu˚h: O
te´to noci pozˇa´dajı´ dusˇe tve´ od
tebe, a to, cozˇs prˇipravil, cˇ´ı
bude?
21 Takt’ jest, kdoz
ˇ sobeˇ poklady
shromazˇd’uje, a nenı´ v Bohu bohaty´.
ˇ ekl pak ucˇedlnı´ku˚m svy´m:
22 R
Protozˇ pravı´m va´m: Nebud’te
pecˇlivı´ o zˇivot svu˚j, co byste
jedli, ani o teˇlo, cˇ´ım byste se odı´vali.
ˇ ivot vı´ce jest nezˇli pokrm, i
23 Z
teˇlo nezˇli odeˇv.
24 Patr
ˇ te na havrany, zˇet’ nesejı´, ani nezˇnou, a nemajı´ sˇpizˇ´ırny, ani stodoly a vsˇak Bu˚h zˇivı´
je. I cˇ´ım v veˇtsˇ´ı va´zˇnosti jste vy
nezˇ ptactvo?
25 A kdoz
ˇ pak z va´s pecˇliveˇ
mysle, mu˚zˇ prˇidati ku postaveˇ
sve´ loket jeden?
26 Pone
ˇ vadzˇ tedy nemu˚zˇete s
to by´ti, cozˇ nejmensˇ´ıho jest, procˇ
se o jine´ veˇci stara´te?
27 Patr
ˇ te na kvı´tı´, kterak rostou, nedeˇlajı´, ani prˇedou, pra-
122
´ Sˇ 12
LUKA
vı´mt’ pak va´m, zˇe ani Sˇalomoun
ve vsˇ´ı sla´veˇ sve´ nebyl tak odı´n,
jako jedno z teˇchto.
28 A pone
ˇ vadzˇ tra´vu, ktera´zˇ
dnes na poli jest, a zı´tra do peci
uvrzˇena by´va´, Bu˚h tak odı´va´,
cˇ´ım vı´ce va´s, o´ male´ vı´ry?
29 I vy nehledejtez
ˇ toho, co byste jedli, aneb co byste pili, anizˇ
o to roztrzˇite´ mysli bud’te.
30 Nebo te
ˇ ch vsˇech veˇcı´ na´rodove´ sveˇta tohoto hledajı´, Otec
pak va´sˇ vı´, zˇe teˇch veˇcı´ potrˇebujete.
31 Ale rade
ˇ ji hledejte kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, a tyto vsˇecky veˇci
budou va´m prˇida´ny.
32 Neboj se, o
´ malicˇke´ sta´dce,
nebot’ se zalı´bilo Otci vasˇemu
da´ti va´m kra´lovstvı´.
33 Proda
´ vejte statky sve´, a da´vejte almuzˇnu. Deˇlejte sobeˇ pytlı´ky, kterˇ´ızˇ nevetsˇejı´, poklad,
ktery´zˇ nehyne v nebesı´ch, kdezˇ
zlodeˇj dojı´ti nemu˚zˇ, anizˇ mol
kazı´.
34 Nebo kdez
ˇ jest poklad va´sˇ,
tut’ bude i srdce vasˇe.
35 Bud’tez
ˇ bedra vasˇe prˇepa´sana´, a svı´ce horˇ´ıcı´.
36 A vy podobni lidem ocˇeka
´ vajı´cı´m Pa´na sve´ho, azˇ by se vra´til
z svadby, aby hned, jakzˇ by prˇisˇel a potloukl, otevrˇeli jemu.
37 Blaze
sluzˇebnı´ku˚m teˇm,
ktere´zˇ prˇijda Pa´n, nalezl by,
a oni bdı´. Amen pravı´m va´m, zˇe
prˇepa´sˇe se, a vsadı´ je za stu˚l, a
chodeˇ, bude jim slouzˇiti.
38 A pr
ˇ isˇel-lit’by v druhe´ bdeˇnı´,
a paklit’ by v trˇetı´m bdeˇnı´ prˇisˇel, a tak je nalezl, blahoslavenı´
jsou ti sluzˇebnı´ci,
39 Toto pak ve
ˇ zte, zˇe byt’ veˇdeˇl
hospoda´rˇ, v kterou by hodinu
meˇl zlodeˇj prˇijı´ti, bdeˇl by zajiste´, a nedal by podkopati domu
sve´ho.
40 Protoz
ˇ i vy bud’te hotovi, nebo v kterou hodinu nenadeˇjete
se, Syn cˇloveˇka prˇijde.
41 I r
ˇ ekl jemu Petr: Pane, na´m-li pravı´sˇ toto podobenstvı´, cˇili
vsˇechneˇm?
42 I dı´ Pa
´ n: Kdo jest veˇrny´ sˇafa´rˇ a opatrny´, jehozˇ by ustanovil
pa´n nad cˇeledı´ svou, aby jim v
cˇas da´val vymeˇrˇeny´ pokrm?
43 Blahoslaveny
´ sluzˇebnı´k ten,
ktere´hozˇ, kdyzˇ by prˇisˇel pa´n jeho, nalezne, an tak cˇinı´.
44 V pravde
ˇ pravı´m va´m, zˇe
nade vsˇ´ım statkem svy´m ustanovı´ jej.
45 Pakli by r
ˇ ekl sluzˇebnı´k ten v
srdci sve´m: Prodle´va´ prˇijı´ti pa´n
mu˚j, i pocˇal by bı´ti sluzˇebnı´ky a
deˇvky, a jı´sti a pı´ti i opı´jeti se:
46 Pr
ˇ ijdet’ pa´n sluzˇebnı´ka toho
v den, v ktery´zˇ se nenadeˇje, a v
hodinu, ktere´zˇ nevı´. I oddeˇlı´t’jej,
a dı´l jeho polozˇ´ı s neveˇrny´mi.
47 Sluz
ˇ ebnı´k pak ten, ktery´zˇ by
znal vu˚li pa´na sve´ho, a nebyl
´ Sˇ 13
LUKA
hotov, a necˇinil podle´ vu˚le jeho,
bit bude velmi.
48 Ale ktery
´ zˇ neznal, a cˇinil
hodne´ veˇci tresta´nı´, bit bude
me´neˇ. Kazˇde´mu pak, komuzˇ
jest mnoho da´no, mnoho bude
od neˇho pozˇa´da´no; a komut’
mnoho porucˇili, vı´cet’ pozˇa´dajı´
od neˇho.
49 Ohen
ˇ prˇisˇel jsem pustiti na
zemi, a co chci, jestlizˇe jizˇ horˇ´ı?
50 Ale kr
ˇ tem ma´m krˇteˇn by´ti,
a kterak jsem ssouzˇen, dokudzˇ
se nevykona´!
51 Coz
ˇ se domnı´va´te, zˇe bych
prˇisˇel pokoj uve´sti na zemi? Nikoli, pravı´m va´m, ale rozdeˇlenı´.
52 Nebo jiz
ˇ od te´to chvı´le bude
jich peˇt v jednom domeˇ rozdeˇleno, trˇi proti dveˇma, a dva proti
trˇem.
53 Bude rozde
ˇ len otec proti synu, a syn proti otci, ma´teˇ proti
dcerˇi, a dcera proti materˇi, svegrusˇe proti neveˇsteˇ sve´, a neveˇsta proti svegrusˇi sve´.
54 Pravil take
´ i za´stupu˚m:
Kdyzˇ vı´da´te oblak, an vzcha´zı´
od za´padu, hned pravı´te: Prˇ´ıval
jde, a tak by´va´.
55 A kdyz
ˇ od poledne vı´tr veˇje,
rˇ´ıka´te: Bude horko, a by´va´t’.
56 Pokrytci, zpu
˚ sob zemeˇ i nebe umı´te souditi, a kterakzˇ pak
tohoto cˇasu nesoudı´te?
57 Ano procˇ i sami od sebe nesoudı´te, cozˇ spravedlive´ho?
123
58 Kdyz
ˇ pak jdesˇ s protivnı´kem
svy´m k vrchnosti, na cesteˇ prˇicˇinˇ se o to, abys byl zprosˇteˇn
od neˇho, aby snad neta´hl tebe
k soudci, a soudce dal by tebe
birˇici, a birˇic vsadil by teˇ do zˇala´rˇe.
59 Pravı´m tobe
ˇ : Nevyjdesˇ odtud, dokudzˇ bys i toho poslednı´ho hale´rˇe nenavra´til.
KAPITOLA 13.
Galilejsˇtı´, 5. veˇzˇe v Siloe, 6. fı´k neplodny´,
11. zˇena v sobotu uzdravena´, 18. podobenstvı´ horcˇice a kvasu, 23. spasencu˚ ma´lo,
31. Hero´des lisˇka, 34. pohru˚zˇka Jeruzale´mu.
yli pak tu prˇ´ıtomnı´ cˇasu
B toho neˇkterˇ´ı, vypravujı´ce
jemu o Galilejsky´ch, ktery´chzˇ
krev Pila´t smı´sil s obeˇtmi jejich.
2 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim:
Co mnı´te, zˇe ti Galilejsˇtı´ byli
veˇtsˇ´ı hrˇ´ısˇnı´ci nezˇli vsˇickni Galilejsˇtı´, zˇe takove´ veˇci trpeˇli?
3 Nikoli, pravı´m va
´ m. Ny´brzˇ
nebudete-li poka´nı´ cˇiniti, vsˇickni te´zˇ zahynete.
4 Aneb one
ˇ ch osmna´cte, na
ktere´zˇ upadla veˇzˇe v Siloe, a
zbila je, zdali se domnı´va´te, zˇe
by oni vinni byli nad vsˇecky lidi,
prˇeby´vajı´cı´ v Jeruzale´meˇ?
5 Nikoli, pravı´m va
´ m. Ny´brzˇ
nebudete-li poka´nı´ cˇiniti, vsˇickni te´zˇ zahynete.
6 Pove
ˇ deˇl pak toto podobenstvı´: Cˇloveˇk jeden meˇl strom fı´kovy´ sˇtı´peny´ na vinici sve´. I prˇi-
124
´ Sˇ 13
LUKA
sˇel, hledaje ovoce na neˇm, ale
nenalezl.
7I r
ˇ ekl vinarˇi: Aj, po trˇi le´ta
prˇicha´zı´m, hledaje ovoce na tom
fı´ku, ale nenale´za´m. Vytnizˇ jej.
Procˇ i tu zemi darmo kazı´?
8 On pak odpove
ˇ deˇv, rˇekl jemu:
Pane, ponechejzˇ ho i tohoto le´ta,
azˇt’ jej okopa´m a ohnojı´m,
9 Zdali by nesl ovoce. Paklit’neponese, potom vytnesˇ jej.
10 Ucˇil pak v jedne
´ sˇkole v sobotu.
11 A aj, byla tu z
ˇ ena, ktera´zˇ
meˇla ducha nemoci osmna´ct let,
a byla sklı´cˇena, a nijakzˇ se nemohla zprˇ´ımiti.
12 A uzr
ˇ ev ji Jezˇ´ısˇ, zavolal jı´ k
sobeˇ, a rˇekl jı´: Zˇeno, zprosˇteˇna
jsi od nemoci sve´.
13 I vloz
ˇ il na ni ruce, a i hned
zdvihla se, a velebila Boha.
14 Tedy knı´z
ˇ e sˇkolnı´ odpoveˇdeˇv, hneˇvaje se proto, zˇe v den
sobotnı´ uzdravoval Jezˇ´ısˇ, rˇekl
za´stupu: Sˇest dnı´ jest, v nichzˇ
na´lezˇ´ı deˇlati; protozˇ v teˇch prˇicha´zejı´ce, bud’te uzdravova´ni, a
ne v den sobotnı´.
15 I odpove
ˇ deˇv jemu Pa´n, rˇekl:
Pokrytcˇe, zdali jeden kazˇdy´ z
va´s v sobotu neodvazuje vola
sve´ho neb osla od jeslı´, a nevodı´
napa´jeti?
16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouzˇ byl sva´zal satan, aj,
jizˇ osmna´cte let, cozˇ nemeˇla by´ti
rozva´za´na z svazku tohoto v den
sobotnı´?
17 A kdyz
ˇ on to poveˇdeˇl, zastydeˇli se vsˇickni protivnı´ci jeho,
ale vsˇecken lid radoval se ze
vsˇech teˇch slavny´ch skutku˚,
kterˇ´ızˇ se da´li od neˇho.
18 I r
ˇ ekl: Cˇemu podobno jest
kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, a k cˇemu je prˇirovna´m?
19 Podobno jest zrnu horcˇicˇne´mu, ktere´zˇ vzav cˇloveˇk, uvrhl
do zahrady sve´. I rostlo, a ucˇineˇno jest v strom veliky´, a ptactvo nebeske´ hnı´zda sobeˇ deˇlali
na ratolestech jeho.
20 A ope
ˇ t rˇekl: K cˇemu prˇipodobnı´m kra´lovstvı´ Bozˇ´ı?
21 Podobno jest kvasu, ktery´zˇ vzavsˇi zˇena, zadeˇlala ve
trˇech meˇrˇicı´ch mouky, azˇ zkysalo vsˇecko.
22 I chodil po me
ˇ stech a meˇstecˇka´ch, ucˇe, bera se do Jeruzale´ma.
23 I r
ˇ ekl jemu jeden: Pane, co
nemnozı´ jsou ti, kterˇ´ı spaseni
by´ti majı´? On pak rˇekl jim:
24 Snaz
ˇ ujte se vcha´zeti teˇsnou
branou; nebot’ (pravı´m va´m),
mnozı´ usilovati budou vjı´ti, ale
nebudou moci.
25 Kdyz
ˇ vstane hospoda´rˇ, a zavrˇe dve´rˇe, a pocˇnete vneˇ sta´ti
a tlouci na dve´rˇe, rˇkouce: Pane,
Pane, otevrˇi na´m, a on odpovı´daje, dı´t’ va´m: Nezna´m va´s, odkud jste:
´ Sˇ 14
LUKA
26 Tedy pocˇnete r
ˇ ´ıci: Jı´dali
jsme a pı´jeli prˇed tebou, a na
ulicech nasˇich jsi ucˇ´ıval.
27 I dı´: Pravı´m va
´ m, nezna´m
va´s, odkud jste. Odejdeˇtezˇ ode
mne vsˇickni cˇinitele´ nepravosti.
28 Tamt’ bude pla
´ cˇ a sˇkrˇipenı´
zubu˚, kdyzˇ uzrˇ´ıte Abrahama, a
Iza´ka, a Ja´koba, a vsˇecky proroky v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, sami
pak sebe vyhnane´ ven.
29 I pr
ˇ ijdout’ od vy´chodu, a od
za´padu, a od pu˚lnoci, i od poledne, a budou stoliti v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım.
30 A aj, jsout’ poslednı´, kter
ˇ ´ızˇ
budou prvnı´, a jsou prvnı´, kterˇ´ızˇ
budou poslednı´.
31 A v ten den pr
ˇ istoupili neˇkterˇ´ı z farizeu˚, rˇkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Hero´des chce teˇ zamordovati.
32 I r
ˇ ekl jim: Jdouce, poveˇzte
lisˇce te´: Aj, vymı´ta´m d’a´bly, a
uzdravuji dnes a zı´tra, a trˇetı´ho
dne dokona´m.
33 Ale vs
ˇ ak musı´m dnes a zı´tra
i po zejtrˇ´ı choditi; nebot’ nelze
proroku zahynouti kromeˇ Jeruzale´ma.
34 Jeruzale
´ me, Jeruzale´me, jesˇto mordujesˇ proroky, a kamenujesˇ ty, kterˇ´ızˇ k tobeˇ by´vajı´ posla´ni, kolikra´t jsem chteˇl shroma´zˇditi dı´tky tve´, jako slepice
kurˇa´tka sva´ pod krˇ´ıdla? Ale nechteˇli jste.
125
35 Aj, zanecha
´ n bude va´m du˚m
va´sˇ pusty´. Ale jisteˇ pravı´m va´m,
zˇe nikoli mne neuzrˇ´ıte, azˇt’ prˇijde, kdyzˇ dı´te: Pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jme´nu Pa´neˇ.
KAPITOLA 14.
Pa´n uzdraviv vodnotelne´ho, 7. ku pokorˇe
slouzˇil, 16. podobenstvı´ o vecˇerˇi prˇedlozˇil,
25. a prave´mu sebe na´sledova´nı´ prˇ´ıklady
dveˇma poucˇil.
stalo se, kdyzˇ vsˇel Jezˇ´ısˇ do
I domu neˇjake´ho knı´zˇete fa-
rizejske´ho v sobotu, aby jedl
chle´b, zˇe oni sˇetrˇili ho.
2 A aj, cˇlove
ˇ k neˇjaky´ vodnotelny´ byl prˇed nı´m.
3 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, dı´ za´konnı´ku˚m a fazieu˚m, rˇka: Slusˇ´ı-li v
sobotu uzdravovati?
4 Oni pak mlcˇeli. Tedy on dosa´h jeho, uzdravil a propustil.
5 A odpove
ˇ deˇv jim, rˇekl: Cˇ´ı z
va´s osel aneb vu˚l upadl by do
studnice, a ne i hned by ho vyta´hl v den sobotnı´?
6 I nemohli jemu na to odpove
ˇdı´ti.
7 Pove
ˇ deˇl take´ i pozvany´m podobenstvı´, (spatrˇiv to, kterak
prˇednı´ mı´sta vyvolovali), rˇka
jim:
8 Kdybys byl od ne
ˇ koho pozva´n
na svadbu, nesedej na prˇednı´m
mı´steˇ, at’by snad vza´cneˇjsˇ´ı nezˇ
ty nebyl pozva´n od neˇho.
9 A pr
ˇ ijda ten, ktery´zˇ tebe i onoho pozval, rˇekl by tobeˇ: Dej
tomuto mı´sto. A tehdy pocˇal bys
126
´ Sˇ 14
LUKA
s hanbou na poslednı´m mı´steˇ
sedeˇti.
10 Ale kdyz
ˇ bys byl pozva´n, jda,
posad’ se na poslednı´m mı´steˇ.
A kdyby prˇisˇel ten, ktery´zˇ tebe
pozval, rˇekl by tobeˇ: Prˇ´ıteli,
posedni vy´sˇe, tedy budesˇ mı´ti
chva´lu prˇed spolustolı´cı´mi.
11 Nebo kaz
ˇ dy´, kdozˇ se povysˇuje, bude ponı´zˇen; a kdozˇ se ponizˇuje, bude povy´sˇen.
12 Pravil take
´ i tomu, ktery´zˇ
ho byl pozval: Kdyzˇ cˇinı´sˇ obeˇd
neb vecˇerˇi, nezov prˇa´tel svy´ch,
ani bratrˇ´ı svy´ch, ani prˇ´ıbuzny´ch svy´ch, ani sousedu˚ bohaty´ch, at’by snad i oni zase nezvali tebe, a meˇl bys odplatu.
13 Ale kdyz
ˇ cˇinı´sˇ hody, povolej
chudy´ch, chromy´ch, kulhavy´ch,
slepy´ch,
14 A blahoslaveny
´ budesˇ. Nebot’ nemajı´, odkud by odplatili
tobeˇ, ale budet’ odplaceno prˇi
vzkrˇ´ısˇenı´ spravedlivy´ch.
15 I uslys
ˇ av to jeden z spoluprˇ´ısedı´cı´ch, rˇekl jemu: Blahoslaveny´, kdozˇ jı´ chle´b v kra´lovstvı´
Bozˇ´ım.
16 On pak r
ˇ ekl jemu: Cˇloveˇk
neˇjaky´ ucˇinil vecˇerˇi velikou, a
pozval mnohy´ch.
17 I poslal sluz
ˇ ebnı´ka sve´ho v
hodinu vecˇerˇe, aby rˇekl pozvany´m: Pod’te, nebo jizˇ prˇipraveno
jest vsˇecko.
18 I pocˇali se vs
ˇ ickni jednomyslneˇ vymlouvati. Prvnı´ rˇekl je-
mu: Ves jsem koupil, i musı´m
vyjı´ti a shle´dnouti ji; prosı´m
tebe, vymluv mne.
19 A druhy
´ rˇekl: Patero sprˇezˇenı´ volu˚ koupil jsem, a jdu,
abych jich zkusil; prosı´m tebe,
vymluv mne.
20 A jiny
´ dı´: Zˇenu jsem pojal, a
protozˇ nemohu prˇijı´ti.
21 I navra
´ tiv se ten sluzˇebnı´k,
zveˇstoval ty veˇci pa´nu sve´mu.
Tedy rozhneˇvav se hospoda´rˇ,
rˇekl sluzˇebnı´ku sve´mu: Vyjdi
rychle na rynky a na ulice meˇsta, a chude´, i chrome´, i kulhave´,
a slepe´ uved’ sem.
22 I r
ˇ ekl sluzˇebnı´k: Pane, stalo
se, jakzˇ jsi rozka´zal, a jesˇteˇt’
mı´sto jest.
23 Tedy r
ˇ ekl pa´n sluzˇebnı´ku:
Vyjdizˇ na cesty a mezi ploty, a
prˇinut’ vjı´ti, at’ se naplnı´ du˚m
mu˚j.
24 Nebo pravı´mt’va
´ m, zˇe zˇa´dny´
z muzˇu˚ teˇch, kterˇ´ızˇ pozva´ni byli,
neokusı´ vecˇerˇe me´.
ˇ li pak mnozı´ za´stupove´ s
25 S
nı´m. A obra´tiv se, rˇekl jim:
26 Jde-li kdo ke mne
ˇ , a nema´-li
v nena´visti otce sve´ho, i materˇe,
i zˇeny, i deˇtı´, i bratrˇ´ı, i sestr, ano
i te´ dusˇe sve´, nemu˚zˇ by´ti my´m
ucˇedlnı´kem.
27 A kdoz
ˇ koli nenese krˇ´ızˇe sve´ho, a jde za mnou, nemu˚zˇ by´ti
my´m ucˇedlnı´kem.
28 Nebo kdo z va
´ s jest, chteˇje
staveˇti veˇzˇi, aby prve´ sedna, ne-
´ Sˇ 15
LUKA
pocˇetl na´kladu, ma´-li to, nacˇ by
ji dokonal?
29 Aby snad, kdyz
ˇ by za´klad
polozˇil, a dokonati nemohl, vsˇickni, kterˇ´ızˇ by to videˇli, nepocˇali
se posmı´vati jemu,
ˇ kouce: Tento cˇloveˇk pocˇal
30 R
staveˇti, a nemohl dokonati.
31 Aneb ktery
´ kra´l, bera se k
boji proti jine´mu kra´li, zdalizˇ
prve´ nesedne, aby se poradil,
mohl-li by s desı´ti tisı´ci potkati
se s tı´m, ktery´zˇ s dvadcı´ti tisı´ci
ta´hne proti neˇmu?
32 Sic jinak, kdyz
ˇ by onen jesˇteˇ
poda´l od neˇho byl, posˇle posly k
neˇmu, zˇa´daje za to, cozˇ jest ku
pokoji.
33 Tak zajiste
´ kazˇdy´ z va´s, kdozˇ
se neodrˇekne vsˇech veˇcı´, ktery´mizˇ vla´dne, nemu˚zˇ by´ti my´m ucˇedlnı´kem.
34 Dobra
´ t’ jest su˚l. Pakli su˚l
bude zmarˇena, cˇ´ım bude napravena?
35 Ani do zeme
ˇ , ani do hnoje se
nehodı´; ven ji vymı´tajı´. Kdo ma´
usˇi k slysˇenı´, slysˇ.
KAPITOLA 15.
Kajı´cı´ Pa´n prˇijı´maje, 4. sebe i jich podobenstvı´mi, ano i prˇ´ıkladem 11. marnotratne´ho
syna zasta´val.
rˇiblizˇovali se pak k neˇmu
P vsˇickni publika´ni a hrˇ´ısˇnı´-
ci, aby ho slysˇeli.
2 I reptali farizeove
´ a za´konnı´ci, rˇkouce: Tento hrˇ´ısˇnı´ky prˇijı´ma´, a jı´ s nimi.
127
3 I pove
ˇ deˇl jim podobenstvı´ toto, rˇka:
4 Kdyby ne
ˇ kdo z va´s meˇl sto
ovec, a ztratil by jednu z nich,
zdalizˇ by nenechal devadesa´ti
devı´ti na pousˇti, a nesˇel k te´,
ktera´zˇ zahynula, azˇ by i nalezl
ji?
5 A nalezna, vloz
ˇ il by na ramena sva´ s radostı´.
6 A pr
ˇ ijda domu˚, svolal by prˇa´tely a sousedy, rˇka jim: Spolu
radujte se se mnou, nebo jsem
nalezl ovci svou, ktera´zˇ byla zahynula.
7 Pravı´mt’ va
´ m, zˇe tak jest radost v nebi nad jednı´m hrˇ´ısˇnı´kem poka´nı´ cˇinı´cı´m veˇtsˇı´, nezˇ
nad devadesa´ti devı´ti spravedlivy´mi, kterˇ´ızˇ nepotrˇebujı´ poka´nı´.
8 Aneb z
ˇ ena neˇktera´ majı´cı´
grosˇu˚ deset, ztratila-li by jeden
grosˇ, zdalizˇ nezazˇzˇe svı´ce, a nemete domu, a nehleda´ pilneˇ, dokudzˇ nenalezne?
9 A kdyz
ˇ nalezne, svola´ prˇ´ıtelkyneˇ a sousedy, rˇkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem
nalezla grosˇ, ktery´zˇ jsem byla
ztratila.
10 Takt’, pravı´m va
´ m, zˇe jest
radost prˇed andeˇly Bozˇ´ımi nad
jednı´m hrˇ´ısˇnı´kem poka´nı´ cˇinı´cı´m.
ˇ ekl take´: Cˇloveˇk jeden meˇl
11 R
dva syny.
128
´ Sˇ 15
LUKA
12 Z nichz
ˇ mladsˇ´ı rˇekl otci: Otcˇe, dej mi dı´l statku, ktery´zˇ mneˇ
na´lezˇ´ı. I rozdeˇlil jim statek.
13 A po nemnohy
´ ch dnech,
shroma´zˇdiv vsˇecko mladsˇ´ı ten
syn, odsˇel do daleke´ krajiny, a
tam rozmrhal statek svu˚j, byv
prostopasˇneˇ zˇiv.
14 A kdyz
ˇ vsˇecko utratil, stal
se hlad veliky´ v krajineˇ te´, a on
pocˇal nouzi trpeˇti.
15 I vs
ˇ ed, prˇ´ıdrzˇel se jednoho
meˇsˇteˇnı´na krajiny te´; a on jej
poslal na pole sve´, aby pa´sl veprˇe.
16 I z
ˇ a´dal nasytiti brˇicho sve´
mla´tem, ktere´zˇ svineˇ jedly, ale
zˇa´dny´ neda´val jemu.
17 Pr
ˇ isˇed pak sa´m k sobeˇ, rˇekl:
Jak mnozı´ na´jemnı´ci u otce me´ho hojnost majı´ chleba, a ja´ hladem mru!
18 Vstana, pu
˚ jdu k otci sve´mu,
a dı´m jemu: Otcˇe, zhrˇesˇil jsem
proti nebi a prˇed tebou,
19 Aniz
ˇ jsem hoden vı´ce slouti
synem tvy´m. Ucˇinˇ mne jako jednoho z na´jemnı´ku˚ svy´ch.
20 I vstav, s
ˇ el k otci sve´mu. A
kdyzˇ jesˇteˇ opoda´l byl, uzrˇel jej
otec jeho, a milosrdenstvı´m byv
hnut, prˇibeˇh, padl na sˇ´ıji jeho, a
polı´bil ho.
21 I r
ˇ ekl jemu syn: Otcˇe, zhrˇesˇil jsem proti nebi a prˇed tebou,
anizˇ jsem hoden vı´ce slouti synem tvy´m.
22 I r
ˇ ekl otec sluzˇebnı´ku˚m
svy´m: Prˇineste to roucho prvnı´,
a oblecte jej, a dejte prsten na
ruku jeho a obuv na nohy.
23 A pr
ˇ ivedouce to tele tucˇne´,
zabı´te, a hodujı´ce, bud’me veseli.
24 Nebo tento syn mu
˚ j byl umrˇel, a zase ozˇil; byl zahynul, a
nalezen jest. I pocˇali veseli by´ti.
25 Byl pak syn jeho stars
ˇ ´ı na
poli. A jda, kdyzˇ se prˇiblizˇoval
k domu, uslysˇel zpı´va´nı´ a hluk
veselı´cı´ch se.
26 I povolav jednoho z sluz
ˇ ebnı´ku˚, ota´zal se, co by to bylo.
27 A on r
ˇ ekl jemu: Bratr tvu˚j
prˇisˇel, i zabil otec tvu˚j tucˇne´ tele, zˇe ho zdrave´ho prˇijal.
28 I rozhne
ˇ val se, a nechteˇl
vjı´ti. Otec pak jeho vysˇed, prosil
ho.
29 A on odpove
ˇ deˇv, rˇekl otci:
Aj, tolik let slouzˇ´ım tobeˇ, a nikdy jsem prˇika´zanı´ tve´ho neprˇestoupil, a vsˇak nikdy jsi mi
nedal kozelce, abych s prˇa´tely
svy´mi vesel pobyl.
30 Ale kdyz
ˇ syn tvu˚j tento, ktery´zˇ prozˇral statek tvu˚j s neveˇstkami, prˇisˇel, zabils jemu to tele
tucˇne´.
31 A on r
ˇ ekl jemu: Synu, ty
vzˇdycky se mnou jsi, a vsˇecky
veˇci me´ jsou tve´.
32 Ale veseliti a radovati se na
´lezˇelo. Nebo bratr tvu˚j tento byl
´ Sˇ 16
LUKA
umrˇel, a zase ozˇil; zahynul byl,
a nalezen jest.
KAPITOLA 16.
O vladarˇi neprave´m, 13. o sluzˇbeˇ dveˇma
pa´nu˚m, 14. o lakomy´ch farizeı´ch, 16. o
cı´li za´kona a proroku˚, 18. o nepropousˇteˇnı´
zˇeny, 19. o bohatci a Lazarovi.
ravil
pak
i
ucˇedlnı´ku˚m
P svy´m: Cˇloveˇk jeden byl bo-
haty´, ktery´zˇ meˇl sˇafa´rˇe; a ten
obzˇalova´n jest prˇed nı´m, jako by
mrhal statek jeho.
2 I povolav ho, r
ˇ ekl jemu: Cozˇ
to slysˇ´ım o tobeˇ? Vydej pocˇet z
vla´darˇstvı´ sve´ho, nebo jizˇ nebudesˇ moci de´le vla´dnouti.
3 I dı´ vla
´ darˇ sa´m v sobeˇ: Co
ucˇinı´m? Ted’ pa´n mu˚j odjı´ma´
ode mne vla´darˇstvı´. Kopati nemohu, zˇebrati se stydı´m.
4 Vı´m, co ucˇinı´m, aby, kdyz
ˇ
budu zsazen z vla´darˇstvı´, prˇijali
mne do svy´ch domu˚.
5 I zavolav jednoho kaz
ˇ de´ho
dluzˇnı´ka pa´na sve´ho, rˇekl prvnı´mu: Jaks mnoho dluzˇen pa´nu
me´mu?
6 A on r
ˇ ekl: Sto tun oleje. I rˇekl
mu: Vezmi rejistra sva´, a sedna
rychle, napisˇ padesa´t.
7 Potom druhe
´ mu rˇekl: Ty pak
jaks mnoho dluzˇen? Ktery´zˇ rˇekl: Sto korcu˚ psˇenice. I dı´ mu:
Vezmi rejistra sva´, a napisˇ osmdesa´t.
8 I pochva
´ lil ten pa´n vla´darˇe toho neprave´ho, zˇe opatrneˇ ucˇinil. Nebo synove´ tohoto
129
sveˇta opatrneˇjsˇ´ı jsou, nezˇ synove´ sveˇtla v svy´ch veˇcech.
9 I ja
´ t’ pravı´m va´m: Cˇinˇte sobeˇ
prˇa´tely z mamony nepravosti,
aby, kdyzˇ byste zhynuli, prˇijali
va´s do oneˇch veˇcˇny´ch stanu˚.
10 Kdo jest ve
ˇ rny´ v ma´le, i ve
mnoze veˇrny´ jest. A kdozˇ v ma´le
jest nepravy´, i ve mnozet’ nepravy´ jest.
11 Pone
ˇ vadzˇ tedy v mamoneˇ
neprave´ veˇrni jste nebyli, spravedlive´ kdo va´m sveˇrˇ´ı?
12 A kdyz
ˇ jste v cizı´m veˇrni nebyli, cozˇ vasˇeho jest, kdo va´m
da´?
ˇ a´dny´ cˇeledı´n nemu˚zˇ dveˇma
13 Z
pa´nu˚m slouzˇiti. Nebt’ zajiste´
jednoho nena´videˇti bude, a druhe´ho milovati, aneb jednoho
prˇ´ıdrzˇeti se bude, a druhy´m pohrdne. Nemu˚zˇte Bohu slouzˇiti a
mamoneˇ.
14 Slys
ˇ eli pak toto vsˇecko i farizeove´, kterˇ´ızˇ byli lakomı´, a posmı´vali se jemu.
15 I dı´ jim: Vy jste, jes
ˇ to se sami
spravedlivı´ cˇinı´te prˇed lidmi,
ale Bu˚ht’ zna´ srdce vasˇe; nebo
cozˇ jest u lidı´ vysoke´ho, ohavnost jest prˇed Bohem.
16 Za
´ kon a proroci azˇ do Jana,
a od te´ chvı´le kra´lovstvı´ Bozˇ´ı
zveˇstuje se, a kazˇdy´ se do neˇho
na´silneˇ tiskne.
17 Sna
´ zet’ jest zajiste´ nebi i zemi pominouti, nezˇli v za´koneˇ
jednomu tytlı´ku zahynouti.
130
´ Sˇ 17
LUKA
18 Kaz
ˇ dy´, kdozˇ propustı´ manzˇelku svou, a jinou pojı´ma´, cizolozˇ´ı; a kdozˇ propusˇteˇnou od
muzˇe pojı´ma´, cizolozˇ´ı.
19 Byl pak cˇlove
ˇ k jeden bohaty´, a obla´cˇel se v sˇarlat a v
kment, a hodoval na kazˇdy´ den
stkvostneˇ.
20 A byl jeden z
ˇ ebra´k, jme´nem
Lazar, ktery´zˇ lezˇel u vrat jeho
vrˇedovity´,
ˇ a´daje nasycen by´ti teˇmi
21 Z
drobty, kterˇ´ızˇ padali z stolu bohatce. Ale i psi prˇicha´zejı´ce, lı´zali vrˇedy jeho.
22 I stalo se, z
ˇ e ten zˇebra´k umrˇel, a nesen jest od andeˇlu˚ do
lu˚na Abrahamova. Umrˇel pak i
bohatec, a pohrˇben jest.
23 Potom v pekle pozdvih ocˇ´ı
svy´ch, v muka´ch jsa, uzrˇel Abrahama zdaleka, a Lazara v
lu˚nu jeho.
24 I zvolav bohatec, r
ˇ ekl: Otcˇe Abrahame, smiluj se nade
mnou, a posˇli Lazara, at’ omocˇ´ı
konec prstu sve´ho v vodeˇ, a
svlazˇ´ı jazyk mu˚j; nebo se mucˇ´ım
v tomto plameni.
25 I r
ˇ ekl Abraham: Synu, rozpomenˇ se, zˇes ty vzal dobre´ veˇci
sve´ v zˇivoteˇ sve´m, a Lazar te´zˇ
zle´. Nynı´ pak tento se teˇsˇ´ı, ale
ty se mucˇ´ısˇ.
26 A nad to nade vs
ˇ ecko mezi
na´mi a va´mi propast velika´ utvrzena jest, aby ti, kterˇ´ızˇ chtı´
odsud k va´m jı´ti, nemohli, ani
od onud k na´m prˇejı´ti.
27 I r
ˇ ekl: Ale prosı´m tebe, otcˇe,
abys ho poslal do domu otce
me´ho.
28 Nebot’ ma
´ m peˇt bratru˚. At’
jim sveˇdcˇ´ı, aby i oni neprˇisˇli do
tohoto mı´sta muk.
29 I r
ˇ ekl jemu Abraham: Majı´t’
Mojzˇ´ısˇe a proroky, necht’jich poslouchajı´.
30 A on r
ˇ ekl: Nic, otcˇe Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvy´ch
sˇel s nim, budou poka´nı´ cˇiniti.
31 I r
ˇ ekl mu: Poneˇvadzˇ Mojzˇ´ısˇe
a proroku˚ neposlouchajı´, anizˇ
byt’ kdo z mrtvy´ch vstal, uveˇrˇ´ı
jemu.
KAPITOLA 17.
Pohorsˇenı´, 3. kajı´cı´m odpousˇteˇnı´, 6. moc
vı´ry, 7. lidska´ nehodnost, 11. deset malomocny´ch, 20. zpu˚sob prˇ´ısˇtı´ Pa´neˇ k soudu,
i lidı´ na sveˇteˇ v ten cˇas.
edy rˇekl ucˇedlnı´ku˚m: Nenı´
T mozˇne´, aby neprˇisˇla pohor-
sˇenı´, ale beˇda, skrze kohozˇ prˇicha´zejı´.
2 Le
´ pe by mu bylo, aby zˇernov
oslicˇ´ı vlozˇen byl na hrdlo jeho,
a uvrzˇen byl do morˇe, nezˇ by
pohorsˇil jednoho z teˇchto malicˇky´ch.
ˇ etrˇte se. Zhrˇesˇil-li by pak
3S
proti tobeˇ bratr tvu˚j, potresci
ho, a bude-lit’ toho zˇeleti, odpust’
mu.
4 A byt’ pak sedmkra
´ t za den
zhrˇesˇil proti tobeˇ, a sedmkra´t za
´ Sˇ 17
LUKA
den obra´til se k tobeˇ, rˇka: Zˇel mi
toho, odpust’ mu.
5Ir
ˇ ekli aposˇtole´ Pa´nu: Prˇisporˇ
na´m vı´ry.
6 I dı´ Pa
´ n: Kdybyste meˇli vı´ru
jako zrno horcˇicˇne´, rˇekli byste
te´to morusˇi: Vykorˇenˇ se, a prˇesad’ se do morˇe, a uposlechla by
va´s.
7 Kdo pak jest z va
´ s, maje sluzˇebnı´ka, jesˇto orˇe aneb pase,
aby jemu, kdyzˇ by se s pole navra´til, hned rˇekl: Pod’ a sedni za
stu˚l?
8 Anobrz
ˇ zdali nedı´ jemu: Prˇiprav, at’ povecˇerˇ´ım, a opa´sˇe se,
sluzˇ mi, azˇ se najı´m a napı´m, a
potom i ty jez a pı´?
9 Zdali de
ˇ kuje sluzˇebnı´ku tomu, zˇe ucˇinil to, cozˇ mu bylo rozka´za´no? Nezda´ mi se.
10 Tak i vy, kdyz
ˇ ucˇinı´te vsˇecko, cozˇ va´m prˇika´za´no, rcete:
Sluzˇebnı´ci neuzˇitecˇnı´ jsme. Cozˇ
jsme povinni byli ucˇiniti, ucˇinili
jsme.
11 I stalo se, kdyz
ˇ se bral do Jeruzale´ma, zˇe sˇel skrze Samarˇ´ı a
Galilei.
12 A kdyz
ˇ vcha´zel do neˇjake´ho
meˇstecˇka, potkalo se s nı´m deset muzˇu˚ malomocny´ch, kterˇ´ızˇ
sta´li zdaleka.
13 A pozdvihs
ˇ e hlasu, rˇekli: Jezˇ´ısˇi prˇikazateli, smiluj se nad
na´mi.
14 Ktere
´ zˇto on uzrˇev, rˇekl jim:
131
Jdouce, ukazˇte se kneˇzˇ´ım. I stalo se, kdyzˇ sˇli, zˇe ocˇisˇteˇni jsou.
15 Jeden pak z nich uzr
ˇ ev, zˇe
jest uzdraven, navra´til se, s veliky´m hlasem velebeˇ Boha.
16 A padl na tva
´ rˇ k noha´m jeho,
dı´ky cˇineˇ jemu. A ten byl Samarita´n.
17 I odpove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl: Zdalizˇ jich deset nenı´ ocˇisˇteˇno? A
kdezˇ jich deveˇt?
18 Nenalezli se, aby vra
´ tı´ce se,
chva´lu Bohu vzdali, jedine´ cizozemec tento?
19 I r
ˇ ekl jemu: Vstana jdi, vı´ra
tva´ teˇ uzdravila.
20 Byv pak ota
´ za´n od farizeu˚,
kdy prˇijde kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, odpoveˇdeˇl jim, a rˇekl: Neprˇijdet’
kra´lovstvı´ Bozˇ´ı s sˇetrˇenı´m.
21 Aniz
ˇ rˇeknou: Aj, tuto, aneb
aj, tamto. Nebo aj, kra´lovstvı´
Bozˇ´ı jestit’ mezi va´mi.
22 I r
ˇ ekl ucˇedlnı´ku˚m: Prˇijdou
dnove´, zˇe budete zˇa´dati videˇti v
jeden den Syna cˇloveˇka, ale neuzrˇ´ıte.
23 A de
ˇ jı´t’ va´m: Aj, zde, aneb
hle, tamto. Ale nechod’te, anizˇ
na´sledujte.
24 Nebo jakoz
ˇ blesk osveˇcujı´cı´
se z jedne´ krajiny, ktera´zˇ pod
nebem jest, azˇ do druhe´, ktera´zˇ te´zˇ pod nebem jest, svı´tı´, tak
bude i Syn cˇloveˇka ve dni sve´m.
25 Ale nejprve
´ musı´ mnoho trpeˇti, a zavrzˇen by´ti od na´rodu
tohoto.
´ Sˇ 18
LUKA
132
26 A jakoz
ˇ se da´lo za dnu˚ Noe´,
tak bude i za dnu˚ Syna cˇloveˇka.
27 Jedli, pili, z
ˇ enili se, vda´valy
se azˇ do toho dne, v ktere´mzˇ Noe´
vsˇel do kora´bu; i prˇisˇla potopa,
a zahladila vsˇecky.
28 A te
´ zˇ podobneˇ, jakzˇ se da´lo
ve dnech Lotovy´ch: Jedli, pili,
kupovali, proda´vali, sˇteˇpovali,
staveˇli.
29 Ale dne toho, kdyz
ˇ vysˇel Lot
z Sodomy, dsˇtil ohneˇm a sirou s
nebe, a zahladil vsˇecky.
30 Takt’ na
´ podobneˇ bude v ten
den, kdyzˇ se Syn cˇloveˇka zjevı´.
31 V ten den kdo by byl na str
ˇ esˇe, a na´dobı´ jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na
poli, te´zˇ nevracuj se zase.
32 Pomne
ˇ te na Lotovu zˇenu.
33 Kdoz
ˇ by koli hledal dusˇi
svou zachovati, ztratı´t’ ji; a kdozˇ
by ji koli ztratil, obzˇivı´t’ ji.
34 Pravı´mt’ va
´ m: V tu noc budou dva na lozˇi jednom; jeden
bude vzat, a druhy´ opusˇteˇn.
35 Dve
ˇ budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druha´ opusˇteˇna.
36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhy´ opusˇteˇn.
37 I odpove
ˇ deˇvsˇe, rˇekli jemu:
Kde, Pane? On pak rˇekl jim:
Kdezˇt’ bude teˇlo, tamt’ se shroma´zˇdı´ i orlice.
KAPITOLA 18.
K modlitbeˇ napomı´na´ Pa´n. 9. Farizeus a
publika´n. 15. Dı´tky. 18. Rada knı´zˇeti boha-
te´mu da´na. 31. Smrt Pa´neˇ prˇedpoveˇdı´na.
35. Slepy´ uzdraven.
oveˇdeˇl jim take´ i podoben-
P stvı´, kterak by potrˇebı´ bylo
vzˇdycky se modliti a neoblevovati,
ˇ ka: Byl jeden soudce v meˇs2R
teˇ jednom, ktery´zˇ se Boha neba´l, a cˇloveˇka nestydeˇl.
3 Byla pak vdova v te
´ mzˇ meˇsteˇ.
I prˇisˇla k neˇmu, rˇkuci: Pomsti
mne nad protivnı´kem my´m.
4 On pak dlouho nechte
ˇ l. Ale
potom rˇekl sa´m v sobeˇ: Acˇ se
Boha nebojı´m, ani cˇloveˇka nestydı´m,
5 Vs
ˇ ak zˇe mi pokoje neda´ tato
vdova, pomstı´m jı´, aby naposledy prˇijduci, neuhaneˇla mne.
6 I dı´ Pa
´ n: Slysˇte, co pravı´ ten
soudce nepravy´.
7 A coz
ˇ by pak Bu˚h nepomstil
vyvoleny´ch svy´ch, volajı´cı´ch k
neˇmu dnem i nocı´, acˇkoli i prodle´va´ jim?
8 Pravı´mt’ va
´ m, zˇet’ jich brzo
pomstı´. Ale kdyzˇ prˇijde Syn cˇloveˇka, zdalizˇ nalezne vı´ru na zemi?
9I r
ˇ ekl take´ proti neˇktery´m,
kterˇ´ızˇ v sebe doufali, zˇe by spravedlivı´ byli, jiny´ch za nic neva´zˇ´ıce, podobenstvı´ toto:
10 Dva muz
ˇ i vstupovali do
chra´mu, aby se modlili, jeden
farizeus, a druhy´ publika´n.
11 Farizeus stoje, takto se sa
´m
v sobeˇ modlil: Bozˇe, deˇkuji tobeˇ,
´ Sˇ 18
LUKA
zˇe nejsem jako jinı´ lide´, dra´cˇi,
nespravedlivı´, cizolozˇnı´ci, aneb
jako i tento publika´n.
12 Postı´m se dvakra
´ t do te´hodne, desa´tky da´va´m ze vsˇech veˇcı´, ktery´mizˇ vla´dnu.
13 Publika
´ n pak zdaleka stoje,
nechteˇl ani ocˇ´ı k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy sve´, rˇka:
Bozˇe, bud’ milostiv mneˇ hrˇ´ısˇne´mu.
14 Pravı´mt’ va
´ m: Odsˇel tento,
ospravedlneˇn jsa, do domu sve´ho, a ne onen. Nebo kazˇdy´, kdozˇ
se povysˇuje, bude ponı´zˇen; a
kdozˇ se ponizˇuje, bude povy´sˇen.
15 Pr
ˇ ina´sˇeli take´ k neˇmu i nemluvnˇa´tka, aby se jich doty´kal.
To videˇvsˇe ucˇedlnı´ci, prˇimlouvali jim.
16 Ale Jez
ˇ ´ısˇ svolav je, rˇekl:
Nechte dı´tek, at’ jdou ke mneˇ,
a nebranˇte jim, nebo takovy´cht’
jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
17 Amen pravı´m va
´ m: Kdozˇ by
koli neprˇijal kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho
jako dı´teˇ, nevejdet’ nikoli do
neˇho.
18 I ota
´ zalo se ho jedno knı´zˇe,
rˇka: Mistrˇe dobry´, co cˇineˇ, zˇivot
veˇcˇny´ obdrzˇ´ım?
19 I r
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Co mne
nazy´va´sˇ dobry´m? Zˇa´dny´ nenı´
dobry´, nezˇ jediny´, totizˇ Bu˚h.
20 Umı´s
ˇ prˇika´zanı´: Nezcizolozˇ´ısˇ, nezabijesˇ, nepokradesˇ, nepromluvı´sˇ krˇive´ho sveˇdectvı´, cti
otce sve´ho i matku svou.
133
21 On pak r
ˇ ekl: Toho vsˇeho ostrˇ´ıhal jsem od sve´ mladosti.
22 Ale slys
ˇ av to Jezˇ´ısˇ, rˇekl mu:
Jesˇteˇt’ se jednoho nedosta´va´.
Vsˇecko, cozˇ ma´sˇ, prodej, a rozdej chudy´m, a budesˇ mı´ti poklad
v nebi, a pod’, na´sleduj mne.
23 On pak uslys
ˇ av to, zarmoutil se; byl zajiste´ bohaty´ velmi.
24 A vide
ˇ v jej Jezˇ´ısˇ zarmoucene´ho, rˇekl: Aj, jak nesnadneˇ ti,
kdozˇ statky majı´, do kra´lovstvı´
Bozˇ´ıho vejdou!
25 Sna
´ ze jest zajiste´ velbloudu skrze jehelnou dı´rku projı´ti,
nezˇli bohate´mu vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
26 Tedy r
ˇ ekli ti, kterˇ´ızˇ to slysˇeli: I kdozˇ mu˚zˇe spasen by´ti?
27 A on dı´: Coz
ˇ jest nemozˇne´ho
u lidı´, mozˇne´ jest u Boha.
28 I r
ˇ ekl Petr: Aj, my opustili
jsme vsˇecko, a sˇli jsme za tebou.
29 On pak r
ˇ ekl jim: Amen pravı´m va´m, zˇe nenı´ zˇa´dne´ho, ktery´zˇ by opustil du˚m, neb rodicˇe,
neb bratrˇ´ı, neb manzˇelku, neb
dı´tky, pro kra´lovstvı´ Bozˇ´ı,
30 Aby nevzal v tomto cˇasu
mnohem vı´ce, v budoucı´m pak
veˇku zˇivota veˇcˇne´ho.
31 Tedy pojav dvana
´ cte, rˇekl
jim: Aj, vstupujeme do Jeruzale´ma, a naplnı´t’ se vsˇecko Synu
cˇloveˇka to, cozˇ psa´no jest skrze
proroky.
´ Sˇ 19
LUKA
134
32 Nebo vyda
´ n bude pohanu˚m,
a bude posmı´va´n, a zlehcˇen, i
uplva´n.
33 A ubicˇujı´ce, zamordujı´ jej,
ale trˇetı´ho dne z mrtvy´ch vstane.
34 Oni pak tomu nic nerozumeˇli, a bylo slovo to skryto prˇed
nimi, anizˇ veˇdeˇli, co se pravilo.
35 I stalo se, kdyz
ˇ se prˇiblizˇovali k Jericho, slepy´ jeden sedeˇl
podle´ cesty, zˇebrˇe.
36 A slys
ˇ ev za´stup pomı´jejı´cı´,
ota´zal se, co by to bylo.
37 I ozna
´ mili jemu, zˇe Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´ tudy jde.
38 I zvolal, r
ˇ ka: Jezˇ´ısˇi, synu
Davidu˚v, smiluj se nade mnou.
39 A ti, kter
ˇ ´ızˇ naprˇed sˇli, prˇimlouvali mu, aby mlcˇal. Ale on
mnohem vı´ce volal: Synu Davidu˚v, smiluj se nade mnou.
40 Tedy zastaviv se Jez
ˇ ´ısˇ, rozka´zal ho k sobeˇ prˇive´sti. A kdyzˇ
se prˇiblizˇoval, ota´zal se ho,
ˇ ka: Co chcesˇ, at’ ucˇinı´m?
41 R
On pak dı´: Pane, at’ vidı´m.
42 A Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Prohle´dni. Vı´ra tva´ teˇ uzdravila.
43 A i hned prohle
´ dl, a sˇel za
nı´m, velebeˇ Boha. A vsˇecken lid
videˇv to, vzdal chva´lu Bohu.
KAPITOLA 19.
Zacheus. 13. Hrˇivny. 29. Prˇ´ıjezd Pa´neˇ do
Jeruzale´ma, 45. a vycˇisˇteˇnı´ chra´mu.
A vsˇed, bral se prˇes Jericho.
2 A aj, muz
ˇ , jme´nem Zacheus,
a ten byl hejtman nad celny´mi,
a byl bohaty´.
3I z
ˇ a´dostiv byl videˇti Jezˇ´ısˇe,
kdo by byl; a nemohl pro za´stup,
nebo postavy male´ byl.
4 A pr
ˇ edbeˇh naprˇed, vstoupil
na strom plane´ho fı´ku, aby jej
videˇl; nebo tudy meˇl jı´ti.
5 A kdyz
ˇ prˇisˇel k tomu mı´stu,
pohledeˇv zhu˚ru Jezˇ´ısˇ, uzrˇel jej, i
rˇekl jemu: Zachee, speˇsˇneˇ sstup
dolu˚, nebo dnes v domu tve´m
musı´m zu˚stati.
6 I sstoupil rychle, a pr
ˇ ijal jej
radostneˇ.
7 A vide
ˇ vsˇe to vsˇickni, reptali,
rˇkouce: K cˇloveˇku hrˇ´ısˇne´mu se
obra´til.
8 Stoje pak Zacheus, r
ˇ ekl Pa´nu: Aj, polovici statku sve´ho,
Pane, da´va´m chudy´m, a oklamal-li jsem v cˇem koho, navracuji to cˇtverna´sob.
9 I dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Dnes spasenı´
stalo se domu tomuto, proto zˇe i
on jest syn Abrahamu˚v.
10 Nebo pr
ˇ isˇel Syn cˇloveˇka, aby
hledal a spasil, cozˇ bylo zahynulo.
11 Toho kdyz
ˇ oni poslouchali,
promluvil k nim da´le podobenstvı´, proto zˇe byl blı´zko od Jeruzale´ma, a zˇe se oni domnı´vali,
zˇe by se hned meˇlo zjeviti kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
12 I r
ˇ ekl: Cˇloveˇk jeden rodu
znamenite´ho odsˇel do daleke´
´ Sˇ 19
LUKA
krajiny, aby prˇijal kra´lovstvı´, a
zase se navra´til.
13 I povolav desı´ti sluz
ˇ ebnı´ku˚
svy´ch, dal jim deset hrˇiven, a
rˇekl jim: Kupcˇtezˇ, dokudzˇ neprˇijdu.
14 Me
ˇ sˇt’ane´ pak jeho nena´videˇli ho, a poslali poselstvı´ za
nı´m, rˇkouce: Nechcemet’, aby
tento kraloval nad na´mi.
15 I stalo se, kdyz
ˇ se navra´til, prˇijav kra´lovstvı´, zˇe rozka´zal zavolati teˇch svy´ch sluzˇebnı´ku˚, ktery´mzˇ byl dal penı´ze,
aby zveˇdeˇl, jak kdo mnoho zı´skal.
16 I pr
ˇ isˇel prvnı´, rˇka: Pane,
hrˇivna tva´ deset hrˇiven zı´skala.
17 I r
ˇ ekl jemu: To dobrˇe, sluzˇebnı´cˇe dobry´. Zˇe jsi nad ma´lem
byl veˇrny´, meˇjzˇ moc nad desı´ti
meˇsty.
18 A druhy
´ prˇisˇel, rˇka: Pane,
hrˇivna tva´ zı´skala peˇt hrˇiven.
19 I tomu r
ˇ ekl: I ty budizˇ nad
peˇti meˇsty.
20 A jiny
´ prˇisˇel, rˇka: Pane, aj,
ted’ hrˇivna tva´, kterouzˇ jsem
meˇl slozˇenou v sˇa´tku.
21 Nebo jsem se ba
´ l tebe, jesˇto
jsi cˇloveˇk prˇ´ısny´; be´rˇesˇ, cˇeho jsi
nepolozˇil, a zˇnesˇ, cˇeho jsi nerozsı´val.
22 I r
ˇ ekl jemu: Z u´st tvy´ch soudı´m tebe, sluzˇebnı´cˇe zly´. Veˇdeˇl
jsi, zˇe jsem ja´ cˇloveˇk prˇ´ısny´,
bera, cozˇ jsem nepolozˇil, a zˇna,
cˇehozˇ jsem nerozsı´val.
135
23 I procˇ jsi tedy nedal pene
ˇz
my´ch na stu˚l, a ja´ prˇijda, byl
bych je vzal i s uzˇitky.
24 I r
ˇ ekl teˇm, kterˇ´ızˇ tu sta´li:
Vezmeˇte od neˇho tu hrˇivnu, a
dejte tomu, ktery´zˇ ma´ deset hrˇiven.
25 I r
ˇ ekli jemu: Pane, ma´t’ deset hrˇiven.
26 Jiste
ˇ pravı´m va´m: Zˇe kazˇde´mu, kdozˇ ma´, bude da´no, ale
od toho, ktery´zˇ nema´, i to, cozˇ
ma´, bude odjato.
27 Ty pak nepr
ˇ a´tely me´, kterˇ´ızˇ
nechteˇli, abych nad nimi kraloval, prˇived’te sem, a zmordujte
prˇede mnou.
28 To pove
ˇ deˇv, sˇel naprˇed, vstupuje k Jeruzale´mu.
29 I stalo se, kdyz
ˇ se prˇiblı´zˇil k
Betfagi a k Betany, k horˇe, ktera´zˇ slove Olivetska´, poslal dva
ucˇedlnı´ky sve´,
ˇ ka: Jdeˇte do meˇstecˇka,
30 R
ktere´zˇ proti va´m jest. Do ktere´hozˇ vejdouce, naleznete osla´tko prˇiva´zane´, na neˇmzˇ nikdy
zˇa´dny´ z lidı´ nesedeˇl. Odveˇzˇtezˇ
je, a prˇived’te ke mneˇ.
31 A optal-lit’ by se va
´ s kdo,
procˇ odvazujete, tak dı´te jemu:
Proto zˇe Pa´n ho potrˇebuje.
32 Tedy ods
ˇ edsˇe ti, kterˇ´ızˇ byli
posla´ni, nalezli, jakzˇ jim byl poveˇdeˇl.
33 A kdyz
ˇ odvazovali to osla´tko, rˇekli pa´ni jeho k nim: Procˇ
odvazujete osla´tko?
136
´ Sˇ 20
LUKA
34 A oni r
ˇ ekli: Pa´n ho potrˇebuje.
35 I pr
ˇ ivedli je k Jezˇ´ısˇovi, a vlozˇivsˇe roucha sva´ na to osla´tko,
vsadili na neˇ Jezˇ´ısˇe.
36 A kdyz
ˇ on jel, stlali roucha
sva´ na cesteˇ.
37 Kdyz
ˇ se pak jizˇ prˇiblizˇoval k mı´stu tomu, kudyzˇ scha´zejı´ s hory Olivetske´, pocˇalo
vsˇecko mnozˇstvı´ ucˇedlnı´ku˚ radostneˇ chva´liti Boha hlasem veliky´m ze vsˇech divu˚, ktere´zˇ byli
videˇli,
ˇ kouce: Pozˇehnany´ kra´l,
38 R
ktery´zˇ se be´rˇe ve jme´nu Pa´neˇ.
Pokoj na nebi, a sla´va na vy´sostech.
39 Ale ne
ˇ kterˇ´ı z farizeu˚, kterˇ´ızˇ tu byli v za´stupu, rˇekli jemu: Mistrˇe, potresci ucˇedlnı´ku˚
svy´ch.
40 I odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim: Pravı´mt’ va´m: Budou-li tito mlcˇeti,
kamenı´ hned bude volati.
41 A kdyz
ˇ se prˇiblı´zˇil, uzrˇev
meˇsto, plakal nad nı´m,
ˇ ka: O
´ kdybys poznalo i ty,
42 R
a to asponˇ v takovy´ tento den
tvu˚j, ktere´ by veˇci ku pokoji
tobeˇ byly, ale skrytot’jest to nynı´
prˇed ocˇima tvy´ma.
43 Nebo pr
ˇ ijdou na teˇ dnove´,
obklı´cˇ´ı teˇ neprˇa´tele´ tvoji valem,
a oblehnou tebe, a ssouzˇ´ı teˇ se
vsˇech stran.
44 A s zemı´ srovnajı´ te
ˇ , i syny
tve´ v tobeˇ, a nenechajı´t’ v tobeˇ
kamene na kameni, proto zˇe jsi
nepoznalo cˇasu navsˇtı´venı´ sve´ho.
45 A vs
ˇ ed do chra´mu, pocˇal vymı´tati prodavacˇe a kupce z neˇho,
ˇ ka jim: Psa´no jest: Du˚m
46 R
mu˚j du˚m modlitby jest, vy jste
jej pak ucˇinili pelesˇ´ı lotrovskou.
47 I ucˇil na kaz
ˇ dy´ den v chra´meˇ. Prˇednı´ pak kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci i prˇednı´ v lidu hledali ho
zahladiti.
48 Ale nenalezli, co by ucˇinili.
Nebo vsˇecken lid jej sobeˇ liboval, poslouchaje ho.
KAPITOLA 20.
Cˇ´ı moci Pa´n uzˇ´ıva´. 4. Krˇest Janu˚v odkud.
9. Vinice pronajata´. 20. Ota´zka o dani. 27.
S saducei nesna´z. 41. Kristus cˇ´ı syn. 45.
Vy´straha prˇed za´konnı´ky.
stalo se teˇch dnu˚ v jeden den,
I kdyzˇ on ucˇil lid v chra´meˇ,
a ka´zal evangelium, zˇe prˇisˇli k
tomu prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci s
starsˇ´ımi.
2I r
ˇ ekli jemu: poveˇz na´m, jakou mocı´ tyto veˇci cˇinı´sˇ, aneb
kdo jest ten, ktery´zˇ tobeˇ tuto
moc dal?
3 I odpove
ˇ deˇv, rˇekl jim: Otı´zˇit’
se i ja´ va´s na jednu veˇc; protozˇ
poveˇztezˇ mi:
4 Kr
ˇ est Janu˚v s nebe-li byl, cˇili
z lidı´?
5 Oni pak uvaz
ˇ ovali to mezi
sebou, rˇkouce: Jestlizˇe bychom
´ Sˇ 20
LUKA
rˇekli: S nebe, dı´t’: Procˇezˇ jste
tedy neuveˇrˇili jemu?
6 Pakli dı´me: Z lidı´, lid vs
ˇ ecken ukamenuje na´s; nebo cele
tak drzˇ´ı, zˇe Jan jest prorok.
7 I odpove
ˇ deˇli: Zˇe neveˇdı´, odkud byl.
8I r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Anizˇ ja´ va´m
povı´m, jakou mocı´ toto cˇinı´m.
9 I pocˇal lidu praviti podobenstvı´ toto: Cˇloveˇk jeden sˇtı´pil vinici, a pronajal ji vinarˇu˚m, a
sa´m odsˇel prˇes pole na dlouhe´
cˇasy.
10 A v cˇas slus
ˇ ny´ poslal k teˇm
vinarˇu˚m sluzˇebnı´ka, aby uzˇitek
z vinice dali jemu. Ti pak vinarˇi
zmrskavsˇe jej, pustili pra´zdne´ho.
11 I poslal druhe
´ ho sluzˇebnı´ka.
Oni pak i toho zmrskavsˇe a zohavivsˇe, pustili pra´zdne´ho.
12 I poslal tr
ˇ etı´ho. Ale oni i
toho zranivsˇe, vystrcˇili ven.
13 Tedy r
ˇ ekl pa´n te´ vinice:
Co ucˇinı´m? Posˇli sve´ho mile´ho
syna. Snad kdyzˇ toho uzrˇ´ı, usty´dnou se.
14 Ale vinar
ˇ i uzrˇevsˇe jej, rozmlouvali mezi sebou, rˇkouce:
Tentot’ jest deˇdic; pod’te, zabı´me
jej, aby nasˇe bylo to deˇdictvı´.
15 A vystrcˇivs
ˇ e jej ven z vinice,
zamordovali. Cozˇ tedy ucˇinı´ jim
pa´n te´ vinice?
16 Pr
ˇ ijde a vyhladı´ vinarˇe ty,
a da´ vinici jiny´m. To uslysˇavsˇe,
rˇekli: Odstup to.
137
17 Ale on pohlede
ˇ v na neˇ, rˇekl:
Co jest pak to, cozˇ napsa´no jest:
Ka´men, ktery´mzˇ pohrdli stavitele´, ten ucˇineˇn jest v hlavu
u´helnı´?
18 Kaz
ˇ dy´, kdozˇ padne na ten
ka´men, rozrazı´ se; a na kohozˇ
by on upadl, potrˇet’ jej.
19 I hledali pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci, jak by nanˇ vzta´hli ruce
v tu hodinu, ale ba´li se lidu.
Nebo porozumeˇli, zˇe by na neˇ
mluvil podobenstvı´ to.
20 Tedy str
ˇ ehnouce ho, poslali
sˇpehe´rˇe, kterˇ´ızˇ by se spravedlivy´mi cˇinili, aby ho polapili v
rˇecˇi, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21 I ota
´ zali se ho, rˇkouce: Mistrˇe, vı´me, zˇe pra´veˇ mluvı´sˇ a
ucˇ´ısˇ, a neprˇijı´ma´sˇ osoby, ale v
pravdeˇ cesteˇ Bozˇ´ı ucˇ´ısˇ.
22 Slus
ˇ ´ı-li na´m danˇ da´vati cı´sarˇi, cˇili nic?
23 Ale porozume
ˇ v chytrosti jejich, dı´ jim: Co mne pokousˇ´ıte?
24 Ukaz
ˇ te mi penı´z. Cˇ´ı ma´ obraz a na´pis? I odpoveˇdeˇvsˇe, rˇekli: Cı´sarˇu˚v.
25 On pak r
ˇ ekl jim: Dejtezˇ tedy,
co jest cı´sarˇova, cı´sarˇi, a co jest
Bozˇ´ıho, Bohu.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti prˇed lidem, a divı´ce se odpoveˇdi jeho, umlkli.
27 Pr
ˇ istoupivsˇe pak neˇkterˇ´ı z
saduceu˚, (kterˇ´ızˇ odpı´rajı´ by´ti
vzkrˇ´ısˇenı´), ota´zali se ho,
138
´ Sˇ 21
LUKA
ˇ kouce: Mistrˇe, Mojzˇ´ısˇ na28 R
psal na´m: Kdyby bratr neˇcˇ´ı
umrˇel, maje manzˇelku, a umrˇel
by bez deˇtı´, aby ji pojal bratr jeho za manzˇelku, a vzbudil sı´meˇ
bratru sve´mu.
29 I bylo sedm bratr
ˇ ´ı, a prvnı´
pojav zˇenu, umrˇel bez deˇtı´.
30 I pojal druhy
´ tu zˇenu, a umrˇel i ten bez deˇtı´.
31 Potom tr
ˇ etı´ pojal ji, te´zˇ i
vsˇech teˇch sedm, a nezu˚stavivsˇe
deˇtı´, zemrˇeli.
32 Nejposle
´ ze po vsˇech umrˇela
i ta zˇena.
33 Protoz
ˇ prˇi vzkrˇ´ısˇenı´, ktere´ho z nich bude ta zˇena, poneˇvadzˇ sedm jich meˇlo ji za manzˇelku?
34 A odpovı´daje, r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ:
Synove´ tohoto veˇku zˇenı´ se a
vda´vajı´.
35 Ale ti, kter
ˇ ´ızˇ hodni jmı´ni budou dosa´hnouti onoho veˇku a
vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvy´ch, ani se zˇeniti nebudou ani vda´vati.
36 Nebo ani umı´rati vı´ce nebudou moci, andeˇlu˚m zajiste´ rovni
budou. A jsou synove´ Bozˇ´ı, poneˇvadzˇ jsou synove´ vzkrˇ´ısˇenı´.
37 A z
ˇ e mrtvı´ vstanou z mrtvy´ch, i Mojzˇ´ısˇ uka´zal prˇi onom
krˇi, kdyzˇ nazy´va´ Pa´na Bohem
Abrahamovy´m, a Bohem Iza´kovy´m, a Bohem Ja´kobovy´m.
38 Bu
˚ ht’ pak nenı´ mrtvy´ch, ale
zˇivy´ch, nebo vsˇickni jsou jemu
zˇivi.
39 Tedy odpove
ˇ deˇvsˇe neˇkterˇ´ı z
za´konnı´ku˚, rˇekli: Mistrˇe, dobrˇe
jsi poveˇdeˇl.
40 I nesme
ˇ li se jeho na nic vı´ce
ta´zati.
ˇ ekl pak jim: Kterak pravı´
41 R
Krista by´ti synem Davidovy´m?
42 A sa
´ m David pravı´ v knize
ˇ ekl Pa´n Pa´nu me´mu:
zˇalmu˚: R
Sed’ na pravici me´,
43 Az
ˇ t’ polozˇ´ım neprˇa´tely tve´ v
podnozˇ noh tvy´ch?
44 Pone
ˇ vadzˇ David jej Pa´nem
nazy´va´, i kterakzˇ syn jeho jest?
45 I r
ˇ ekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m prˇede vsˇ´ım lidem:
46 Varujte se za
´ konnı´ku˚, kterˇ´ızˇ
ra´di chodı´ v kra´sne´m rousˇe, a
milujı´ pozdravova´nı´ na trzı´ch a
prˇednı´ stolice v sˇkola´ch, a prvnı´
mı´sto na vecˇerˇ´ıch.
47 Kter
ˇ ´ızˇ zzˇ´ırajı´ domy vdovske´
pod za´myslem dlouhe´ modlitby.
Tit’ vezmou teˇzˇsˇ´ı odsouzenı´.
KAPITOLA 21.
Almuzˇna chude´ vdovy. 5. Zka´za Jeruzale´ma i den soudny´. 8. Znamenı´ toho. 34.
Napomenutı´ k strˇ´ızlivosti, bedlivosti a
modlitbeˇ. 37. Ka´za´nı´ v chra´meˇ.
pohledeˇv, uzrˇel bohate´, kte-
A rˇ´ızˇ metali dary sve´ do po-
kladnice.
2 Uzr
ˇ el pak i jednu vdovu chudicˇkou, ana uvrhla tam dva sˇarty.
3Ir
ˇ ekl: V pravdeˇ pravı´m va´m,
zˇe vdova tato chuda´ vı´ce nezˇ
vsˇickni uvrhla.
´ Sˇ 21
LUKA
4 Nebo vs
ˇ ickni tito z toho, cozˇ
jim zby´valo, dali dary Bohu, tato pak z sve´ chudoby vsˇecku zˇivnost svou, kterouzˇ meˇla, uvrhla.
5 A kdyz
ˇ neˇkterˇ´ı pravili o chra´mu, kterak by kamenı´m peˇkny´m i okrasami ozdoben byl,
rˇekl:
6 Nacˇ se to dı´va
´ te? Prˇijdout’
dnove´, v nichzˇ nebude zu˚staven
ka´men na kameni, ktery´zˇ by nebyl zborˇen.
7 I ota
´ zali se ho, rˇkouce: Mistrˇe, kdy to bude? A ktere´ znamenı´, kdyzˇ se to bude mı´ti sta´ti?
8 On pak r
ˇ ekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozı´ prˇijdou ve jme´nu me´m, rˇkouce: Ja´
jsem, a cˇas se blı´zˇ´ı. Protozˇ nepostupujte po nich.
9 Kdyz
ˇ pak uslysˇ´ıte o va´lka´ch a
ru˚znicech, nestrachujte se; nebot’ musı´ to prve´ by´ti, ale ne i
hned konec.
10 Tehdy pravil jim: Povstanet’
na´rod proti na´rodu, a kra´lovstvı´
proti kra´lovstvı´.
11 A zeme
ˇ trˇesenı´ velika´ budou
po mı´stech, a hladove´, a morove´,
hru˚zy i za´zrakove´ s nebe velicı´.
12 Ale pr
ˇ ed tı´m prˇede vsˇ´ım
vzta´hnou ruce sve´ na va´s, a protiviti se budou, vyda´vajı´ce va´s
do sˇkol a zˇala´rˇu˚, vodı´ce k kra´lu˚m a k vla´darˇu˚m pro jme´no
me´.
13 A tot’ se va
´ m dı´ti bude na
sveˇdectvı´.
139
14 Protoz
ˇ slozˇtezˇ to v srdcı´ch
svy´ch, abyste se nestarali, kterak byste odpovı´dati meˇli.
15 Ja
´ t’ zajiste´ da´m va´m u´sta
a moudrost, ktere´zˇ nebudou
moci odolati, ani proti nı´ osta´ti
vsˇickni protivnı´ci vasˇi.
16 Budete pak zrazova
´ ni i od
rodicˇu˚ a od bratrˇ´ı, od prˇ´ıbuzny´ch i od prˇa´tel, a zmordujı´ neˇktere´ z va´s.
17 A budete v nena
´ visti u vsˇech
pro jme´no me´.
18 Ale ani vlas s hlavy vas
ˇ ´ı nikoli nezahyne.
19 V trpe
ˇ livosti sve´ vla´dneˇte
dusˇemi svy´mi.
20 Kdyz
ˇ pak uzrˇ´ıte oblezˇeny´ od
vojska Jeruzale´m, tehdy veˇzte,
zˇet’ se prˇiblı´zˇilo zkazˇenı´ jeho.
21 Tehdy ti, kdoz
ˇ jsou v Judstvu, utı´kejte k hora´m, a kdo u
prostrˇed neˇho, vyjdeˇte, a kterˇ´ı
v koncˇina´ch, nevcha´zejte do neˇho.
22 Nebot’ budou dnove
´ pomsty,
aby se naplnilo vsˇecko, cozˇ psa´no jest.
23 Ale be
ˇ da teˇhotny´m a teˇm,
ktere´zˇ kojı´ v teˇch dnech. Nebot’
bude dav veliky´ v te´to zemi, a
hneˇv nad lidem tı´mto.
24 I padati budou ostrostı´ mecˇe, a zjı´manı´ vedeni budou mezi
vsˇecky na´rody, a Jeruzale´m tlacˇen bude od pohanu˚, dokudzˇ se
nenaplnı´ cˇasove´ pohanu˚.
140
´ Sˇ 22
LUKA
25 I budout’ znamenı´ na slunci
a na meˇsı´ci i na hveˇzda´ch, a na
zemi ssouzˇenı´ na´rodu˚, neveˇdoucı´ch se kam dı´ti, kdyzˇ zvuk vyda´
morˇe a vlnobitı´,
26 Tak z
ˇ e zmrtveˇjı´ lide´ pro
strach a pro ocˇeka´va´nı´ teˇch veˇcı´, ktere´zˇ prˇijdou na vsˇecken
sveˇt. Nebo moci nebeske´ pohybovati se budou.
27 A tehdyt’ uzr
ˇ ´ı Syna cˇloveˇka,
an se be´rˇe v oblace s mocı´ a slavou velikou.
28 A kdyz
ˇ se toto pocˇne dı´ti,
pohled’tezˇ a pozdvihneˇtezˇ hlav
svy´ch, proto zˇe se prˇiblizˇuje vykoupenı´ vasˇe.
29 I pove
ˇ deˇl jim podobenstvı´:
Patrˇte na fı´kovy´ strom i na vsˇecka stromovı´.
30 Kdyz
ˇ se jizˇ pucˇ´ı, vidouce to,
sami to zna´te, zˇe blı´zko jest jizˇ
le´to.
31 Takz
ˇ i vy, kdyzˇ uzrˇ´ıte, ano
se tyto veˇci deˇjı´, veˇzte, zˇe blı´zko
jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı.
32 Amen pravı´m va
´ m, zˇe nepomine veˇk tento, azˇ se vsˇecko
stane.
33 Nebe a zeme
ˇ pominou, ale
slova ma´ nepominou.
34 Pilne
ˇ se pak varujte, aby
snad nebyla obtı´zˇena´ srdce vasˇe
obzˇerstvı´m a opilstvı´m a pecˇova´nı´m o tento zˇivot, a v na´hle
prˇikvacˇil by va´s ten den.
35 Nebo jako osı´dlo pr
ˇ ijde na
vsˇecky, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na tva´rˇi
vsˇ´ı zemeˇ.
36 Protoz
ˇ bdeˇte, vsˇelike´ho cˇasu
modle´ce se, abyste hodni byli
ujı´ti vsˇech teˇch veˇcı´, ktere´zˇ se
budou dı´ti, a postaviti se prˇed
Synem cˇloveˇka.
37 I by
´ val ve dne v chra´meˇ, ucˇe,
ale v noci vycha´zeje, prˇeby´val
na horˇe, ktera´zˇ slove Olivetska´.
38 A vs
ˇ ecken lid na u´sviteˇ prˇicha´zel k neˇmu do chra´mu, aby
ho poslouchal.
KAPITOLA 22.
Sva´tek prˇesnic. 3. Jida´sˇova zrada. 7. Vecˇerˇe stara´ i nova´. 24. Va´da o prvotnosti.
31. Trˇ´ıbenı´ ucˇedlnı´ku˚. 37. Prˇ´ıprava k utrpenı´, i zacˇa´tek jich.
rˇiblizˇoval se pak sva´tek
P prˇesnic, ktery´zˇ slove veli-
kanoc.
2 I hledali pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci, kterak by jej vyhladili;
nebo oba´vali se lidu.
3 Tedy vstoupil satan do Jida
´sˇe, prˇijmı´m Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ byl z pocˇtu dvana´cti.
4 A on ods
ˇ ed, mluvil s prˇednı´mi
kneˇzˇ´ımi, a s u´rˇednı´ky, kterak by
ho jim zradil.
5 I zradovali se, a smluvili s
nı´m, zˇe mu chtı´ penı´ze da´ti.
6 I slı´bil, a hledal pr
ˇ ´ıhodne´ho
cˇasu, aby ho jim zradil bez za´stupu.
7 Tedy pr
ˇ isˇel den prˇesnic, v
ktere´mzˇ zabit meˇl by´ti bera´nek.
´ Sˇ 22
LUKA
8 I poslal Petra a Jana, r
ˇ ka:
Jdouce, prˇipravte na´m bera´nka,
abychom jedli.
9 A oni r
ˇ ekli mu: Kde chcesˇ, at’
prˇipravı´me?
10 On pak r
ˇ ekl jim: Aj, kdyzˇ
vcha´zeti budete do meˇsta, potka´t’ va´s cˇloveˇk, dcˇba´n vody nesa. Jdeˇtezˇ za nı´m do domu, do
ktere´hozˇ vejde.
11 A dı´te hospoda
´ rˇi toho domu:
Vzkazuje tobeˇ Mistr: Kde jest
sı´nˇ, kdezˇ budu jı´sti bera´nka s
ucˇedlnı´ky svy´mi?
12 A ont’ va
´ m uka´zˇe vecˇerˇadlo
velike´ podla´zˇene´. Tam prˇipravte.
13 I ods
ˇ edsˇe, nalezli, jakzˇ jim
poveˇdeˇl, a prˇipravili bera´nka.
14 A kdyz
ˇ prˇisˇel cˇas, posadil se
za stu˚l, a dvana´cte aposˇtolu˚ s
nı´m.
15 I r
ˇ ekl jim: Zˇa´dostı´ zˇa´dal
jsem tohoto bera´nka jı´sti s va´mi, prve´ nezˇ bych trpeˇl.
16 Nebo pravı´mt’va
´ m, zˇet’ho jizˇ
vı´ce nebudu jı´sti, azˇt’ se naplnı´
v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım.
17 A vzav kalich, a dı´ky cˇiniv,
rˇekl: Vezmeˇte jej a deˇlte mezi
sebou.
18 Nebo pravı´m va
´ m, zˇet’ nebudu pı´ti z plodu vinne´ho korˇene, azˇt’ kra´lovstvı´ Bozˇ´ı prˇijde.
19 A vzav chle
´ b, a dı´ky cˇiniv,
la´mal a dal jim, rˇka: To jest teˇlo
me´, ktere´zˇ se za va´s da´va´. To
cˇinˇte na mou pama´tku.
141
20 Takz
ˇ i kalich, kdyzˇ bylo po
vecˇerˇi, rˇka: Tento kalich jest ta
nova´ smlouva v me´ krvi, ktera´zˇ
se za va´s vyle´va´.
21 Ale aj, ruka zra
´ dce me´ho se
mnou za stolem.
22 A Syn zajiste
´ cˇloveˇka jde,
tak jakzˇ jest ulozˇeno, ale beˇda
cˇloveˇku tomu, ktery´zˇ ho zrazuje.
23 Tedy oni pocˇali vyhleda
´ vati
mezi sebou, kdo by z nich byl,
ktery´zˇ by to meˇl ucˇiniti.
24 Stal se pak i sva
´ r mezi nimi,
kdo by z nich zda´l se by´ti nejveˇtsˇ´ı.
25 On pak r
ˇ ekl jim: Kra´love´ na´rodu˚ panujı´ nad nimi, a kterˇ´ızˇ
moc majı´ nad nimi, dobrodincove´ slovou.
26 Ale vy ne tak. Ny
´ brzˇ kdozˇ
nejveˇtsˇ´ı jest mezi va´mi, budizˇ
jako nejmensˇ´ı, a kdozˇ vu˚dce
jest, jako slouzˇ´ıcı´.
27 Nebo kdo ve
ˇ tsˇ´ı, ten-li, ktery´zˇ sedı´, cˇili ten, ktery´zˇ slouzˇ´ı?
Zdali ne ten, ktery´zˇ sedı´? Ale ja´
mezi va´mi jsem jako ten, ktery´zˇ
slouzˇ´ı.
28 Vy pak jste ti, kter
ˇ ´ızˇ jste v
my´ch pokusˇenı´ch se mnou zu˚stali.
29 A ja
´ t’ va´m zpu˚sobuji, jakozˇ
mi zpu˚sobil Otec mu˚j, kra´lovstvı´,
30 Abyste jedli a pili za stolem
my´m v kra´lovstvı´ me´m, a sedeˇli
142
´ Sˇ 22
LUKA
na stolicı´ch, soudı´ce dvana´ctero
pokolenı´ Izraelske´.
31 I r
ˇ ekl Pa´n: Sˇimone, Sˇimone,
aj, satan vyprosil, aby va´s trˇ´ıbil
jako psˇenici.
32 Ale ja
´ t’ jsem prosil za tebe,
aby nezhynula vı´ra tva´. A ty neˇkdy obra´teˇ se, potvrzuj bratrˇ´ı
svy´ch.
33 A on r
ˇ ekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do zˇala´rˇe i na
smrt jı´ti.
34 On pak dı´: Pravı´m tobe
ˇ,
Petrˇe, nezazpı´va´t’ dnes kohout,
azˇ prve´ trˇikra´t zaprˇ´ısˇ, zˇe nezna´sˇ
mne.
35 I r
ˇ ekl jim: Kdyzˇ jsem va´s posı´lal bez pytlı´ka, a bez mosˇny, a
bez obuvi, zdali jste v cˇem nedostatek meˇli? A oni rˇekli: V nicˇemzˇ.
36 Tedy dı´ jim: Ale nynı´, kdo
ma´ pytlı´k, vezmi a te´zˇ i mosˇnu;
a kdozˇ mecˇe nema´, prodej sukni
svou, a kup sobeˇ.
37 Nebo pravı´m va
´ m, zˇe se
jesˇteˇ to pı´smo naplniti musı´ na
mneˇ: A s nesˇlechetny´mi pocˇten
jest. Nebo ty veˇci, ktere´zˇ sveˇdcˇı´
o mneˇ, konec berou.
38 Oni pak r
ˇ ekli: Pane, aj, dva
mecˇe ted’. A on rˇekl jim: Dostit’
jest.
39 A vys
ˇ ed, sˇel podle´ obycˇeje
sve´ho na horu Olivovou, a sˇli za
nı´m i ucˇedlnı´ci jeho.
40 A kdyz
ˇ prˇisˇel na mı´sto, rˇekl
jim: Modlte se, abyste nevesˇli v
pokusˇenı´.
41 A sa
´ m vzda´liv se od nich,
jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil
se,
ˇ ka: Otcˇe, chcesˇ-li, prˇenes
42 R
kalich tento ode mne, ale vsˇak
ne ma´ vu˚le, ale tva´ stanˇ se.
43 I uka
´ zal se jemu andeˇl s
nebe, posiluje ho.
44 A jsa v boji, horlive
ˇ ji se modlil. I ucˇineˇn jest pot jeho jako
kru˚peˇ krve tekoucı´ na zemi.
45 A vstav od modlitby, a pr
ˇ isˇed k ucˇedlnı´ku˚m, nalezl je, ani
spı´ za´mutkem.
46 I r
ˇ ekl jim: Co spı´te? Vstanˇte
a modlte se, abyste nevesˇli v pokusˇenı´.
47 A kdyz
ˇ on jesˇteˇ mluvil, aj,
za´stup, a ten, ktery´zˇ sloul Jida´sˇ,
jeden ze dvana´cti, sˇel naprˇed, a
prˇiblı´zˇil se k Jezˇ´ısˇovi, aby jej polı´bil.
48 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jemu: Jida´sˇi,
polı´benı´m Syna cˇloveˇka zrazujesˇ.
49 A vidouce ti, kter
ˇ ´ızˇ prˇi neˇm
byli, k cˇemu se chy´lı´, rˇekli jemu:
Pane, budeme-lizˇ bı´ti mecˇem?
50 I uder
ˇ il jeden z nich sluzˇebnı´ka nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, a ut’al
ucho jeho prave´.
51 A Jez
ˇ ´ısˇ odpoveˇdeˇv, rˇekl:
Nechtezˇ azˇ potud. A dotek se
ucha jeho, uzdravil jej.
´ Sˇ 23
LUKA
52 I dı´ Jez
ˇ ´ısˇ teˇm, kterˇ´ızˇ prˇisˇli na neˇho, prˇednı´m kneˇzˇ´ım a
u´rˇednı´ku˚m chra´mu a starsˇ´ım:
Jako na lotra vysˇli jste s mecˇi
a s kyjmi.
53 Jes
ˇ to na kazˇdy´ den by´val
jsem s va´mi v chra´meˇ, a nevzta´hli jste rukou na mne. Ale
totot’ jest ta vasˇe hodina, a moc
temnosti.
54 I javs
ˇ e jej, vedli, a uvedli
do domu nejvysˇsˇ´ıho kneˇze. Petr
pak sˇel za nı´m zdaleka.
55 A kdyz
ˇ zanı´tili ohenˇ u prostrˇed sı´neˇ, a posadili se vu˚kol,
sedl Petr mezi neˇ.
56 A uzr
ˇ evsˇi ho jedna deˇvecˇka,
an sedı´ u ohneˇ, a pilneˇ nanˇ pohledeˇvsˇi, rˇekla: I tento byl s
nı´m.
57 On pak zapr
ˇ el ho, rˇka: Zˇeno,
nezna´m ho.
58 A po male
´ chvı´li jiny´, vida
jej, rˇekl: I ty z nich jsi. Petr pak
´ cˇloveˇcˇe, nejsem.
rˇekl: O
59 A potom asi po jedne
´ hodineˇ
jiny´ potvrzoval, rˇka: V pravdeˇ i
tento s nı´m byl, nebo take´ Galilejsky´ jest.
60 I r
ˇ ekl Petr: Cˇloveˇcˇe, nevı´m,
co pravı´sˇ. A hned, kdyzˇ on jesˇteˇ
mluvil, kohout zazpı´val.
61 I obra
´ tiv se Pa´n, pohledeˇl
na Petra. I rozpomenul se Petr
na slovo Pa´neˇ, kterak jemu byl
rˇekl: Zˇe prve´ nezˇ kohout zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ.
62
143
I vysˇed ven Petr, plakal horˇ-
ce.
63 Muz
ˇ i pak ti, kterˇ´ızˇ drzˇeli Jezˇ´ısˇe, posmı´vali se jemu, tepouce
ho.
64 A zakry
´ vajı´ce ho, bili jej v
tva´rˇ, a ta´zali se ho, rˇkouce: Prorokuj, kdo jest, ktery´zˇ tebe uderˇil?
65 A jine
´ ho mnoho, rouhajı´ce
se, mluvili proti neˇmu.
66 A kdyz
ˇ byl den, sesˇli se
starsˇ´ı lidu a prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci, a vedli ho do rady sve´,
ˇ kouce: Jsi-li ty Kristus?
67 R
Poveˇz na´m. I dı´ jim: Povı´m-li
va´m, nikoli neuveˇrˇ´ıte.
68 A pakli se va
´ s co otı´zˇi, neodpovı´te mi, ani nepropustı´te.
69 Od te
´ to chvı´le Syn cˇloveˇka
sedne na pravici moci Bozˇ´ı.
70 I r
ˇ ekli vsˇickni: Tedy jsi ty
Syn Bozˇ´ı? On pak rˇekl jim: Vy
pravı´te, nebo ja´ jsem.
71 A oni r
ˇ ekli: Cozˇ jesˇteˇ potrˇebujeme sveˇdectvı´? Vsˇak jsme
sami slysˇeli z u´st jeho.
KAPITOLA 23.
Pa´n Pila´tovi vyda´n, 7. k Hero´desovi posı´la´n, 24. odsouzen, 26. vyveden, 33. ukrˇizˇova´n, 46. umrˇel, 53. i pohrˇben.
ehdy
povstavsˇi
vsˇecko
T mnozˇstvı´ jich, vedli jej ku
Pila´tovi.
2 A pocˇali nan
ˇ zˇalovati, rˇkouce:
Tohoto jsme nalezli, an prˇevracı´
lid, a bra´nı´ daneˇ da´vati cı´sarˇi,
praveˇ se by´ti Kristem kra´lem.
144
´ Sˇ 23
LUKA
3 Pila
´ t pak ota´zal se ho, rˇka:
Jsi-lizˇ ty kra´l ten Zˇidovsky´? A
on odpoveˇdeˇv, rˇekl jemu: Ty pravı´sˇ.
4 I dı´ Pila
´ t prˇednı´m kneˇzˇ´ım a
za´stupu˚m: Zˇa´dne´ viny nenale´za´m na tomto cˇloveˇku.
5 Oni pak vı´ce se silili, r
ˇ kouce:
Bourˇ´ıt’lid, ucˇe po vsˇem Judstvu,
pocˇav od Galilee azˇ sem.
6 Tedy Pila
´ t uslysˇav o Galilei,
ota´zal se, byl-li by cˇloveˇk Galilejsky´.
7 A kdyz
ˇ zveˇdeˇl, zˇe by byl z
panstvı´ Hero´desova, poslal jej
k Hero´desovi, ktery´zˇ take´ v Jeruzale´meˇ byl v ty dni.
8 Hero
´ des pak uzrˇev Jezˇ´ısˇe,
zradoval se velmi. Nebo da´vno
zˇa´dal videˇti jej, proto zˇe mnoho
o neˇm sly´chal, a nada´l se, zˇe neˇjaky´ div uzrˇ´ı od neˇho ucˇineˇny´.
9 I ta
´ zal se ho mnohy´mi rˇecˇmi,
ale on jemu nic neodpovı´dal.
10 Sta
´ li pak prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnı´ci, tuze na neˇj zˇalujı´ce.
11 A pohrdna jı´m Hero
´ des s
svy´m rytı´rˇstvem, a naposmı´vav
se jemu, oble´kl jej v roucho bı´le´,
i odeslal zase ku Pila´tovi.
12 I ucˇine
ˇ ni jsou prˇa´tele´ Pila´t
s Hero´desem v ten den. Nebo
prˇed tı´m neprˇa´tele´ byli vespolek.
13 Pila
´ t pak svolav prˇednı´ kneˇzˇ´ı a u´rˇadne´ osoby i lid,
ˇ ekl jim: Dali jste mi tohoto
14 R
cˇloveˇka, jako by lid odvracel, a
aj, ja´ prˇed va´mi vypta´vaje se
ho, zˇa´dne´ viny jsem nenalezl na
tom cˇloveˇku v tom, cozˇ na neˇj
zˇalujete.
15 Ano ani Hero
´ des; nebo odeslal jsem va´s k neˇmu, a aj, nic
hodne´ho smrti nestalo se jemu.
16 Protoz
ˇ e potrestaje, propustı´m ho.
17 Musil pak propous
ˇ tı´vati jim
jednoho v sva´tek.
18 Protoz
ˇ zkrˇiklo spolu vsˇecko
mnozˇstvı´, rˇkouce: Zahlad’ tohoto, a propust’ na´m Baraba´sˇe.
19 Ktery
´ zˇ byl pro bourˇku neˇjakou v meˇsteˇ ucˇineˇnou a pro
vrazˇdu vsazen do zˇala´rˇe.
20 Tedy Pila
´ t opeˇt mluvil, chteˇje propustiti Jezˇ´ısˇe.
21 Oni pak vz
ˇ dy volali, rˇkouce:
Ukrˇizˇuj ho, ukrˇizˇuj.
22 A on potr
ˇ etı´ rˇekl jim: Cozˇ
pak zle´ho ucˇinil tento? Zˇa´dne´
prˇ´ıcˇiny smrti nenalezl jsem na
neˇm. Protozˇ potresce, propustı´m ho.
23 Oni pak pr
ˇ edce dotı´rali krˇikem veliky´m, zˇa´dajı´ce, aby byl
ukrˇizˇova´n. A rozma´hali se hlasove´ jejich i prˇednı´ch kneˇzˇ´ı.
24 Pila
´ t pak prˇisoudil, aby se
naplnila zˇa´dost jejich.
25 I propustil jim toho, ktery
´ zˇ
pro bourˇku a vrazˇdu vsazen byl
do zˇala´rˇe, za neˇhozˇ prosili, ale
Jezˇ´ısˇe vydal k vu˚li jejich.
26 A kdyz
ˇ jej vedli, chytivsˇe Sˇimona neˇjake´ho Cyrenenske´ho,
´ Sˇ 23
LUKA
jdoucı´ho s pole, vlozˇili na neˇj
krˇ´ızˇ, aby nesl za Jezˇ´ısˇem.
27 I s
ˇ lo za nı´m velike´ mnozˇstvı´
lidu i zˇen, ktere´zˇ plakaly a kvı´lily ho.
28 A obra
´ tiv se k nim Jezˇ´ısˇ, dı´:
Dcery Jeruzale´mske´, neplacˇte
nade mnou, ale radeˇji samy nad
sebou placˇte a nad svy´mi deˇtmi.
29 Nebo aj, dnove
´ jdou, v
nichzˇ rˇeknou: Blahoslavene´ neplodne´, a brˇicha, ktera´zˇ nerodila, a prsy, ktere´zˇ nekrmily.
30 Tehdyt’ pocˇnou r
ˇ ´ıci k hora´m:
Padneˇte na na´s, a pahrbku˚m:
Prˇikrejte na´s.
31 Nebo pone
ˇ vadzˇ na zelene´m
drˇeveˇ toto se deˇje, i co pak bude
na suche´m?
32 Vedeni pak byli i jinı´ dva zlocˇinci, aby spolu s nı´m byli ukrˇizˇova´ni.
33 A kdyz
ˇ prˇisˇli na mı´sto, ktere´zˇ slove popravisˇtne´, tu jej ukrˇizˇovali, i ty zlocˇince, jednoho
na pravici, druhe´ho pak na levici.
34 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl: Otcˇe, odpust’
jim, nebot’ neveˇdı´, co cˇinı´. A rozdeˇlivsˇe roucho jeho, metali los.
35 I sta
´ l lid, dı´vaje se. A posmı´vali se jemu knı´zˇata s nimi,
rˇkouce: Jiny´mt’ spoma´hal, nechat’ pomu˚zˇe sa´m sobeˇ, jestlizˇe
on jest Kristus, ten Bozˇ´ı zvoleny´.
36 Posmı´vali se pak jemu i
145
zˇoldne´rˇi, prˇistupujı´ce a octa poda´vajı´ce jemu,
37 A r
ˇ ´ıkajı´ce: Jsi-li ty kra´l ten
Zˇidovsky´, spomozizˇ sa´m sobeˇ.
38 A byl take
´ i na´pis napsaˇ ecky´mi a
ny´ nad nı´m, literami R
Latinsky´mi a Zˇidovsky´mi: Tento jest kra´l Zˇidovsky´.
39 Jeden pak z te
ˇ ch zlocˇincu˚,
kterˇ´ızˇ s nı´m viseli, rouhal se
jemu, rˇka: Jsi-li ty Kristus, spomozizˇ sobeˇ i na´m.
40 A odpove
ˇ deˇv druhy´, trestal
ho, rˇka: Ani ty se Boha nebojı´sˇ,
jesˇto jsi v te´mzˇ potupenı´?
41 A my zajiste
´ spravedliveˇ,
nebo hodnou pomstu za skutky
sve´ be´rˇeme, ale tento nic zle´ho
neucˇinil.
42 I dı´ Jez
ˇ ´ısˇovi: Pane, rozpomenˇ se na mne, kdyzˇ prˇijdesˇ do
kra´lovstvı´ sve´ho.
43 I r
ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m tobeˇ, dnes budesˇ se mnou v
ra´ji.
44 A bylo okolo hodiny s
ˇ este´. I
stala se tma po vsˇ´ı zemi azˇ do
hodiny deva´te´.
45 I zatme
ˇ lo se slunce, a opona
chra´mova´ roztrhla se napoly.
46 A zvolav Jez
ˇ ´ısˇ hlasem veliky´m, rˇekl: Otcˇe, v ruce tve´ poroucˇ´ım ducha sve´ho. A to poveˇdeˇv, umrˇel.
47 A vide
ˇ v centurio, co se stalo,
velebil Boha, rˇka: Jisteˇ cˇloveˇk
tento spravedlivy´ byl.
´ Sˇ 24
LUKA
146
48 A vs
ˇ ickni za´stupove´, prˇ´ıtomnı´ tomu divadlu, hledı´ce na
to, co se da´lo, tepouce prsy sve´,
navracovali se.
49 Sta
´ li pak vsˇickni zna´mı´ jeho
zdaleka, hledı´ce na to, i zˇeny,
ktere´zˇ byly prˇisˇly za nı´m z Galilee.
50 A aj, muz
ˇ jme´nem Jozef, jeden z u´rˇadu, muzˇ dobry´ a spravedlivy´,
51 Ktery
´ zˇ byl nepovolil radeˇ a
skutku jejich, z Arimatie meˇsta
Judske´ho, ktery´zˇ take´ ocˇeka´val
kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho;
52 Ten pr
ˇ istoupiv ku Pila´tovi,
vyprosil teˇlo Jezˇ´ısˇovo.
53 A sloz
ˇ iv je, obvinul v kment,
a pochoval je v hrobeˇ vytesane´m, v ktere´mzˇ jesˇteˇ nikdy nebyl zˇa´dny´ pochova´n.
54 A byl den pr
ˇ ipravova´nı´, a sobota se zacˇ´ınala.
ˇ edsˇe pak take´ za nı´m zˇeny,
55 S
ktere´zˇ byly s Jezˇ´ısˇem prˇisˇly z
Galilee, pohledeˇly na hrob, a
kterak pochova´no bylo teˇlo jeho.
56 Vra
´ tivsˇe se pak, prˇipravily
vonne´ veˇci a masti, ale v sobotu
odpocˇinuly, podle´ prˇika´zanı´.
KAPITOLA 24.
Andeˇle´ sveˇdcˇ´ı o vzkrˇ´ısˇenı´ Pa´neˇ. 13. Pa´n
sa´m nejprv dveˇma, 36. potom spolu shroma´zˇdeˇny´m se zjevil; 49. a zaslı´biv Ducha
svate´ho, 51. bral se do nebe.
rvnı´ho pak dne po soboteˇ
P velmi ra´no sˇly k hrobu, ne-
souce vonne´ veˇci, ktere´zˇ byly
prˇipravily, a neˇktere´ jine´ s nimi.
2 I nalezly ka
´ men odvaleny´ od
hrobu.
3 A vs
ˇ edsˇe, nenalezly teˇla Pa´na Jezˇ´ısˇe.
4 I stalo se, kdyz
ˇ ony se toho
uzˇasly, aj, muzˇi dva postavili se
podle´ nich v rousˇe stkvoucı´m.
5 Kdyz
ˇ se pak ony ba´ly, a sklonily tva´rˇi sve´ k zemi, rˇekli jim:
Co hleda´te zˇive´ho s mrtvy´mi?
6 Nenı´t’ ho tuto, ale vstalt’ jest.
Rozpomenˇte se, kterak mluvil
va´m, kdyzˇ jesˇteˇ v Galilei byl,
ˇ ka: Zˇe Syn cˇloveˇka musı´ vy7R
da´n by´ti v ruce hrˇ´ısˇny´ch lidı´, a
ukrˇizˇova´n by´ti, a v trˇetı´ den z
mrtvy´ch vsta´ti.
8 I rozpomenuly se na slova
jeho.
9 A navra
´ tivsˇe se od hrobu,
zveˇstovaly to vsˇecko teˇm jedena´cti i jiny´m vsˇechneˇm.
10 Byly pak Maria Magdale
´ na
a Johanna a Maria Jakubova, a
jine´ s nimi, ktere´zˇ vypravovaly
to aposˇtolu˚m.
11 Ale oni me
ˇ li za bla´znovstvı´
slova jejich, a neveˇrˇili jim.
12 Tedy Petr vstav, be
ˇ zˇel k hrobu, a pohledeˇv do neˇho, uzrˇel
prosteˇradla, ana sama lezˇ´ı. I odsˇel, diveˇ se sa´m v sobeˇ, co se to
stalo.
13 A aj, dva z nich s
ˇ li toho dne
do meˇstecˇka, ktere´zˇ bylo vzda´lı´
´ Sˇ 24
LUKA
od Jeruzale´ma honu˚ sˇedesa´te,
jemuzˇ jme´no Emaus.
14 A rozmlouvali vespolek o
teˇch vsˇech veˇcech, ktere´zˇ se
byly staly.
15 I stalo se, kdyz
ˇ rozmlouvali,
a sebe se otazovali, zˇe i Jezˇ´ısˇ,
prˇiblı´zˇiv se, sˇel s nimi.
16 Ale ocˇi jejich drz
ˇ a´ny byly,
aby ho nepoznali.
17 I r
ˇ ekl jim: Ktere´ jsou to veˇci, o nichzˇ rozjı´ma´te vespolek,
jdouce, a jste smutnı´?
18 A odpove
ˇ deˇv jeden, ktere´muzˇ jme´no Kleofa´sˇ, rˇekl jemu:
Ty sa´m jsi z prˇ´ıchozı´ch do Jeruzale´ma, jesˇtos nezveˇdeˇl, co se
stalo v neˇm teˇchto dnu˚?
19 Ktery
´ mzˇ on rˇekl: I co? Oni
pak rˇekli jemu: O Jezˇ´ısˇovi Nazaretske´m, ktery´zˇ byl muzˇ prorok, mocny´ v slovu i v skutku,
prˇed Bohem i prˇede vsˇ´ım lidem,
20 Totiz
ˇ kterak jej vydali prˇednı´ kneˇzˇ´ı a knı´zˇata nasˇe na odsouzenı´ k smrti, i ukrˇizˇovali jej.
21 My pak jsme se nada
´ li, zˇe
by on meˇl vykoupiti Izraele. Ale
nynı´ tomu vsˇemu trˇetı´ den jest
dnes, jakzˇ se to stalo.
22 Ale i z
ˇ eny neˇktere´ z nasˇich
zdeˇsily na´s, ktere´zˇ ra´no byly u
hrobu.
23 A nenalezs
ˇ e teˇlo jeho, prˇisˇly,
pravı´ce, zˇe take´ videˇnı´ andeˇlske´ videˇly, kterˇ´ızˇ pravı´, zˇe by zˇiv
byl.
147
24 I chodili ne
ˇ kterˇ´ı z nasˇich k
hrobu, a nalezli tak, jakzˇ pravily zˇeny, ale jeho nevideˇli.
´ nesmy25 Tedy on r
ˇ ekl jim: O
slnı´ a zpozdilı´ srdcem k veˇrˇenı´
vsˇemu tomu, cozˇ mluvili proroci.
26 Zdaliz
ˇ nemusil teˇch veˇcı´ trpeˇti Kristus a vjı´ti v sla´vu svou?
27 A pocˇav od Mojz
ˇ ´ısˇe a vsˇech
proroku˚, vykla´dal jim vsˇecka ta
pı´sma, ktera´zˇ o neˇm byla.
28 I pr
ˇ iblı´zˇili se k meˇstecˇku, do
ktere´hozˇ sˇli, a on potrh se, jako
by chteˇl da´le jı´ti.
29 Ale pr
ˇ inutili ho, rˇkouce: Zu˚stanˇ s na´mi, nebo se jizˇ prˇipozdı´va´, a den se nachy´lil. I vsˇel,
aby s nimi zu˚stal.
30 I stalo se, kdyz
ˇ sedeˇl s nimi
za stolem, vzav chle´b, dobrorˇecˇil, a la´maje, poda´val jim.
31 I otevr
ˇ ´ıny jsou ocˇi jejich, a
poznali ho. On pak odnesl se od
nich.
32 I r
ˇ ekli vespolek: Zdalizˇ srdce
nasˇe v na´s nehorˇelo, kdyzˇ mluvil na´m na cesteˇ, a kdyzˇ otvı´ral
na´m pı´sma?
33 A vstavs
ˇ e v tu hodinu, vra´tili se do Jeruzale´ma, a nalezli
shroma´zˇdeˇny´ch teˇch jedena´cte,
a ty, kterˇ´ızˇ s nimi byli,
ˇ e vstal Pa´n pra´34 Ani pravı´: Z
veˇ, a uka´zal se Sˇimonovi.
35 I vypravovali oni take
´ to, co
se stalo na cesteˇ, a kterak ho poznali v la´ma´nı´ chleba.
148
´ Sˇ 24
LUKA
36 A kdyz
ˇ oni o tom rozmlouvali, postavil se Jezˇ´ısˇ u prostrˇed
nich, a rˇekl jim: Pokoj va´m.
37 Oni pak zhrozivs
ˇ e se a prˇestrasˇeni byvsˇe, domnı´vali se, zˇe
by ducha videˇli.
38 I dı´ jim: Co se stras
ˇ ´ıte, a procˇ
mysˇlenı´ vstupujı´ na srdce vasˇe?
39 Vizte ruce me
´ i nohy me´, ja´
zajiste´ jsem ten. Doty´kejte se
mne a vizte; nebot’ duch teˇla
a kostı´ nema´, jako mne vidı´te
mı´ti.
40 A pove
ˇ deˇv to, uka´zal jim ruce i nohy.
41 Kdyz
ˇ pak oni jesˇteˇ neveˇrˇili
pro radost, ale divili se, rˇekl jim:
Ma´te-li tu co k jı´dlu?
42 A oni podali jemu kusu ryby
pecˇene´ a pla´stu strdi.
43 A vzav, pojedl pr
ˇ ed nimi,
44 A r
ˇ ekl jim: Tatot’ jsou slova,
ktera´zˇ jsem mluvil va´m, jesˇteˇ
byv s va´mi: Zˇe se musı´ naplniti
vsˇecko, cozˇ psa´no jest v za´koneˇ
Mojzˇ´ısˇoveˇ a v prorocı´ch i v zˇalmı´ch o mneˇ.
45 Tedy otevr
ˇ el jim mysl, aby
rozumeˇli pı´smu˚m.
46 A r
ˇ ekl jim: Takt’jest psa´no, a
tak musil Kristus trpeˇti, a trˇetı´ho dne z mrtvy´ch vsta´ti,
47 A aby bylo ka
´ za´no ve jme´nu
jeho poka´nı´ a odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚
mezi vsˇemi na´rody, pocˇna od Jeruzale´ma.
48 Vy pak jste sve
ˇ dkove´ toho.
49 A aj, ja
´ posˇli zaslı´benı´ Otce
sve´ho na va´s. Vy pak cˇekejte v
meˇsteˇ Jeruzale´meˇ, dokudzˇ nebudete oblecˇeni mocı´ s vy´sosti.
50 I vyvedl je ven az
ˇ do Betany,
a pozdvih rukou svy´ch, dal jim
pozˇehna´nı´.
51 I stalo se, kdyz
ˇ jim zˇehnal,
bral se od nich, a nesen jest do
nebe.
52 A oni poklonivs
ˇ e se jemu,
navra´tili se do Jeruzale´ma s radostı´ velikou.
53 A byli vz
ˇ dycky v chra´meˇ,
chva´lı´ce a dobrorˇecˇ´ıce Boha.
Amen.
EVANGELIUM
´
PODLE
´ NI´ S.) JANA.
(SEPSA
KAPITOLA 1.
Evangelisty 15. i Krˇtitele sveˇdectvı´ o Pa´nu
Kristu 37. a povola´nı´ neˇktery´ch ucˇedlnı´ku˚.
a pocˇa´tku bylo Slovo, a to
N Slovo bylo u Boha, a to
Slovo byl Bu˚h.
2 To bylo na pocˇa
´ tku u Boha.
3 Vs
ˇ ecky veˇci skrze neˇ ucˇineˇny
jsou, a bez neˇho nic nenı´ ucˇineˇno, cozˇ ucˇineˇno jest.
4 V ne
ˇ m zˇivot byl, a zˇivot byl
sveˇtlo lidı´.
5 A to sve
ˇ tlo v temnostech svı´tı´, ale tmy ho neobsa´hly.
6 Byl cˇlove
ˇ k poslany´ od Boha,
jemuzˇ jme´no bylo Jan.
7 Ten pr
ˇ isˇel na sveˇdectvı´, aby
sveˇdcˇil o tom sveˇtle, aby vsˇickni
uveˇrˇili skrze neˇho.
8 Nebyl on to sve
ˇ tlo, ale prˇisˇel, aby sveˇdectvı´ vyda´val o tom
sveˇtle.
9 Tentot’ byl to prave
´ sveˇtlo,
ktere´zˇ osveˇcuje kazˇde´ho cˇloveˇka prˇicha´zejı´cı´ho na sveˇt.
10 Na sve
ˇ teˇ byl, a sveˇt skrze
neˇho ucˇineˇn jest, ale sveˇt ho nepoznal.
11 Do sve
´ ho vlastnı´ho prˇisˇel,
ale vlastnı´ jeho neprˇijali ho.
12 Kter
ˇ ´ızˇ pak koli prˇijali jej, dal
jim moc syny Bozˇ´ımi by´ti, teˇm,
kterˇ´ızˇ veˇrˇ´ı ve jme´no jeho,
13 Kter
ˇ ´ızˇ ne ze krvı´, ani z vu˚le
teˇla, ani z vu˚le muzˇe, ale z Boha
zplozeni jsou.
14 A Slovo to te
ˇ lo ucˇineˇno jest,
a prˇeby´valo mezi na´mi, (a videˇli jsme sla´vu jeho, sla´vu jakozˇto jednorozene´ho od Otce),
plne´ milosti a pravdy.
15 Jan sve
ˇ dectvı´ vyda´val o
neˇm, a volal, rˇka: Tentot’ jest,
o neˇmzˇ jsem pravil, zˇe po mneˇ
prˇisˇed, prˇedsˇel mne; nebo prˇedneˇjsˇ´ı jest nezˇ ja´.
16 A z plnosti jeho my vs
ˇ ickni
vzali jsme, a to milost za milost.
17 Nebo za
´ kon skrze Mojzˇ´ısˇe
da´n jest, milost a pravda skrze
Jezˇ´ısˇe Krista stala se.
18 Boha z
ˇ a´dny´ nikdy nevideˇl;
jednorozeny´ ten Syn, ktery´zˇ jest
v lu˚nu Otce, ont’ vypravil.
19 A totot’ jest sve
ˇ dectvı´ Janovo, kdyzˇ poslali Zˇide´ z Jeruzale´ma kneˇzˇ´ı a Levı´ty, aby se ho
ota´zali: Ty kdo jsi?
20 I vyznal a nezapr
ˇ el, a vyznal: Zˇe ja´ nejsem Kristus.
150
JAN 1
21 I ota
´ zali se ho: Cozˇ pak?
Elia´sˇ jsi ty? I rˇekl: Nejsem. Jsi
ten prorok? Odpoveˇdeˇl: Nejsem.
22 I r
ˇ ekli jemu: Kdozˇs pak? At’
odpoveˇd da´me teˇm, kterˇ´ızˇ na´s
poslali. Co pravı´sˇ sa´m o sobeˇ?
ˇ ekl: Ja´ jsem hlas volajı´cı´ho
23 R
na pousˇti: Spravte cestu Pa´neˇ,
jakozˇ poveˇdeˇl Izaia´sˇ prorok.
24 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ byli posla´ni, z
farizeu˚ byli.
25 I ota
´ zali se ho a rˇekli jemu:
Procˇ tedy krˇtı´sˇ, jestlizˇe ty nejsi
Kristus, ani Elia´sˇ, ani ten prorok?
26 Odpove
ˇ deˇl jim Jan, rˇka: Ja´
krˇtı´m vodou, ale u prostrˇed va´s
stojı´, jehozˇ vy nezna´te.
27 Totot’ jest ten, ktery
´ zˇ po mneˇ
prˇisˇed, prˇedsˇel mne, u jehozˇ obuvi ja´ nejsem hoden rozva´zati
rˇeme´nka.
28 Toto v Betabar
ˇ e stalo se za
Jorda´nem, kdezˇ Jan krˇtil.
29 Druhe
´ ho dne uzrˇel Jan Jezˇ´ısˇe, an jde k neˇmu. I dı´: Aj, Bera´nek Bozˇ´ı, ktery´zˇ snı´ma´ hrˇ´ıch
sveˇta.
30 Tentot’ jest, o ktere
´ mzˇ jsem
ja´ pravil, zˇe za mnou jde muzˇ,
ktery´zˇ mne prˇedsˇel; nebo prˇedneˇjsˇ´ı jest nezˇ ja´.
31 A ja
´ jsem ho neznal, ale aby
zjeven byl lidu Izraelske´mu,
proto jsem ja´ prˇisˇel, krˇteˇ vodou.
32 A sve
ˇ dectvı´ vydal Jan, rˇka:
Videˇl jsem Ducha sstupujı´cı´ho
jako holubici s nebe, a zu˚stal na
neˇm.
33 A ja
´ jsem ho neznal, ale ktery´zˇ mne poslal krˇtı´ti vodou, ten
mi rˇekl: Nad ky´mzˇ uzrˇ´ısˇ Ducha
sstupujı´cı´ho a zu˚sta´vajı´cı´ho na
neˇm, tent’ jest, ktery´zˇ krˇtı´ Duchem svaty´m.
34 A ja
´ jsem videˇl, a sveˇdectvı´
jsem vydal, zˇe on jest ten Syn
Bozˇ´ı.
35 Druhe
´ ho pak dne opeˇt sta´l
Jan, a z ucˇedlnı´ku˚ jeho dva,
36 A uzr
ˇ ev Jezˇ´ısˇe, an se procha´zı´, rˇekl: Aj, Bera´nek Bozˇ´ı.
37 I slys
ˇ eli ho ti dva ucˇedlnı´ci
mluvı´cı´ho, a sˇli za Jezˇ´ısˇem.
38 I obra
´ tiv se Jezˇ´ısˇ, a uzrˇev je,
ani jdou, dı´ jim:
39 Co hleda
´ te? A oni rˇekli jemu: Rabbi, (cozˇ se vykla´da´: Mistrˇe), kde bydlı´sˇ?
40 Dı´ jim: Pod’te a vizte. I s
ˇ li
a videˇli, kde bydlil, a zu˚stali u
neˇho ten den; nebo bylo okolo
desa´te´ hodiny.
41 Byl Ondr
ˇ ej, bratr Sˇimona
Petra, jeden z teˇch dvou, kterˇ´ızˇ
byli to slysˇeli od Jana, a sˇli za
nı´m.
42 I nalezl ten prvnı´ bratra sve
´ho vlastnı´ho Sˇimona, a rˇekl mu:
Nalezli jsme Mesia´sˇe, cozˇ se vykla´da´ Kristus.
43 I pr
ˇ ivedl jej k Jezˇ´ısˇovi. A pohledeˇv nanˇ Jezˇ´ısˇ, dı´: Ty jsi Sˇimon, syn Jona´sˇu˚v, ty slouti budesˇ Ce´fas, cozˇ se vykla´da´ Petr.
JAN 2
44 Na druhy
´ den chteˇl Jezˇ´ısˇ vyjı´ti do Galilee, i nalezl Filipa, a
rˇekl jemu: Pod’ za mnou.
45 A byl Filip z Betsaidy, me
ˇ sta
Ondrˇejova a Petrova.
46 Nalezl Filip Natanaele. I dı´
jemu: O ktere´mzˇ psal Mojzˇ´ısˇ v
za´koneˇ a proroci, nalezli jsme,
Jezˇ´ısˇe, syna Jozefova z Nazare´ta.
47 I r
ˇ ekl jemu Natanael: A mu˚zˇe z Nazare´ta co dobre´ho by´ti?
ˇ ekl jemu Filip: Pod’ a viz.
R
48 Vida Jez
ˇ ´ısˇ Natanaele, an jde
k neˇmu, i dı´ o neˇm: Aj, pra´veˇ Izraelitsky´, v neˇmzˇto lsti nenı´.
ˇ ekl mu Natanael: Jakzˇ ty
49 R
mne zna´sˇ? Odpoveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ a
rˇekl jemu: Prve´ nezˇ teˇ Filip zavolal, kdyzˇs byl pod fı´kem, videˇl
jsem tebe.
50 Odpove
ˇ deˇl Natanael a rˇekl
jemu: Mistrˇe, ty jsi Syn Bozˇ´ı, ty
jsi ten kra´l Izraelsky´.
51 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu:
Zˇet’ jsem rˇekl: Videˇl jsem tebe
pod fı´kem, veˇrˇ´ısˇ. Veˇtsˇ´ı veˇci nad
tyto uzrˇ´ısˇ.
52 I dı´ mu: Amen, amen pravı´m
va´m: Od tohoto cˇasu uzrˇ´ıte nebe
otevrˇene´, a andeˇly Bozˇ´ı vstupujı´cı´ a sstupujı´cı´ na Syna cˇloveˇka.
KAPITOLA 2.
Svadba v Galilejske´ Ka´ni. 15. Peneˇzomeˇnci z chra´mu vyhna´ni. 18. Ha´dka s Zˇidy.
23. Mnozı´ v Krista uveˇrˇili.
151
rˇetı´ho pak dne stala se
T svadba v Ka´ni Galilejske´, a
byla matka Jezˇ´ısˇova tam.
2 A pozva
´ n jest take´ Jezˇ´ısˇ i ucˇedlnı´ci jeho na tu svadbu.
3 Kdyz
ˇ se pak nedostalo vı´na,
rˇekla matka Jezˇ´ısˇova jemu: Vı´na nemajı´.
4 Dı´ jı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Co mneˇ a tobeˇ
zˇeno? Jesˇteˇ neprˇisˇla hodina ma´.
5 Dı´ matka jeho sluz
ˇ ebnı´ku˚m:
Cozˇ by koli va´m rˇekl, ucˇinˇte.
6 I bylo tu kamenny
´ ch stoudvı´
sˇest postaveno, podle´ ocˇisˇt’ova´nı´ Zˇidovske´ho, beroucı´ v sebe
jedna kazˇda´ dveˇ neb trˇi mı´ry.
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Naplnˇte ty
7R
stoudve vodou. I naplnili je azˇ
do vrchu.
8 I dı´ jim: Nale
´ vejtezˇ jizˇ, a neste vrchnı´mu spra´vci svadby. I
nesli.
9 A jakz
ˇ okusil vrchnı´ spra´vce
svadby te´ vody, vı´nem ucˇineˇne´,
(neveˇdeˇl pak, odkud by bylo,
ale sluzˇebnı´ci veˇdeˇli, kterˇ´ızˇ va´zˇili vodu), povolal zˇenicha ten
vrchnı´ spra´vce,
10 A r
ˇ ekl mu: Kazˇdy´ cˇloveˇk nejprve´ dobre´ vı´no da´va´, a kdyzˇ by
se hojneˇ napili, tedy to, ktere´zˇ
horsˇ´ı. Ty zachoval jsi vı´no dobre´
azˇ dosavad.
11 To ucˇinil Jez
ˇ ´ısˇ pocˇa´tek divu˚
v Ka´ni Galilejske´, a zjevil sla´vu
svou. I uveˇrˇili v neˇho ucˇedlnı´ci
jeho.
152
JAN 3
12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratrˇ´ı
jeho, i ucˇedlnı´ci jeho, a pobyli
tam nemnoho dnı´;
13 Nebo blı´zko byla velikanoc
Zˇidovska´. I vstoupil Jezˇ´ısˇ do Jeruzale´ma.
14 A nalezl v chra
´ meˇ prodavacˇe volu˚ a ovec i holubic, a peneˇzomeˇnce sedı´cı´.
15 A ude
ˇ lav bicˇ z prova´zku˚,
vsˇecky vyhnal z chra´mu, i ovce i
voly, a peneˇzomeˇncu˚m rozsypal
penı´ze, a stoly zprˇevracel.
16 A te
ˇ m, kterˇ´ızˇ holuby proda´vali, rˇekl: Odneste tyto veˇci odsud, a necˇinˇte domu Otce me´ho
domem kupecky´m.
17 I rozpomenuli se ucˇedlnı´ci
jeho, zˇe psa´no jest: Horlivost
domu tve´ho sneˇdla mne.
18 Tedy odpove
ˇ deˇli Zˇide´ a rˇekli
jemu: Jake´ znamenı´ na´m uka´zˇesˇ, zˇe tyto veˇci cˇinı´sˇ?
19 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim:
Zrusˇte chra´m tento, a ve trˇech
dnech zase vzdeˇla´m jej.
20 I r
ˇ ekli Zˇide´: Cˇtyrˇidceti a sˇest
let deˇla´n jest chra´m tento, a ty
ve trˇech dnech vzdeˇla´sˇ jej?
21 Ale on mluvil o chra
´ mu teˇla
sve´ho.
22 A protoz
ˇ kdyzˇ z mrtvy´ch
vstal, rozpomenuli se ucˇedlnı´ci
jeho, zˇe jim to byl poveˇdeˇl. I uveˇrˇili pı´smu a slovu, ktere´zˇ poveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ.
23 A kdyz
ˇ byl v Jeruzale´meˇ na
velikunoc v den sva´tecˇnı´, mnozı´
uveˇrˇili ve jme´no jeho, vidouce
divy jeho, ktere´zˇ cˇinil.
24 Ale Jez
ˇ ´ısˇ nesveˇrˇil sebe same´ho jim, proto zˇe on znal vsˇecky.
25 Aniz
ˇ potrˇeboval, aby kdo
sveˇdectvı´ vyda´val o cˇloveˇku; nebo on veˇdeˇl, co by bylo v cˇloveˇku.
KAPITOLA 3.
Rozmlouva´nı´ Pa´neˇ s Nikode´mem. 22. Ucˇedlnı´ci Kristovi i Jan krˇtili. 25. Sveˇdectvı´
Jana Krˇtitele slavne´ o Kristu Pa´nu.
yl pak cˇloveˇk z farizeu˚, jme´-
B nem Nikode´m, knı´zˇe Zˇi-
dovske´.
2 Ten pr
ˇ isˇel k Jezˇ´ısˇovi v noci, a
rˇekl jemu: Mistrˇe, vı´me, zˇe jsi od
Boha prˇisˇel mistr; nebo zˇa´dny´
nemu˚zˇe teˇch divu˚ cˇiniti, ktere´zˇ
ty cˇinı´sˇ, lecˇ by Bu˚h byl s nı´m.
3 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu:
Amen, amen pravı´m tobeˇ: Nenarodı´-li se kdo znovu, nemu˚zˇ
videˇti kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
ˇ ekl jemu Nikode´m: Kterak
4R
mu˚zˇ cˇloveˇk naroditi se, stary´
jsa? Zdali mu˚zˇe po druhe´ v zˇivot
matky sve´ vjı´ti a naroditi se?
5 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Amen, amen pravı´m tobeˇ: Nenarodı´-li
se kdo z vody a z Ducha, nemu˚zˇ
vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
6 Coz
ˇ se narodilo z teˇla, teˇlo
jest, a cozˇ se narodilo z Ducha,
duch jest.
JAN 3
7 Nediviz
ˇ se, zˇe jsem rˇekl tobeˇ:
Musı´te se znovu zroditi.
8 Vı´tr, kam chce ve
ˇ je, a hlas
jeho slysˇ´ısˇ, ale nevı´sˇ, odkud prˇicha´zı´, a kam jde. Takt’ jest kazˇdy´, kdo se z Ducha narodil.
9 Odpove
ˇ deˇl Nikode´m a rˇekl
jemu: Kterak mohou tyto veˇci
by´ti?
10 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu:
Ty jsi mistr v Izraeli, a toho nezna´sˇ?
11 Amen, amen pravı´m tobe
ˇ:
Zˇe cozˇ vı´me, mluvı´me, a cozˇ
jsme videˇli, sveˇdcˇ´ıme, ale sveˇdectvı´ nasˇeho neprˇijı´ma´te.
12 Pone
ˇ vadzˇ zemske´ veˇci mluvil jsem va´m, a neveˇrˇ´ıte, kterak,
budu-li va´m praviti nebeske´, uveˇrˇ´ıte?
13 A jiste
ˇ zˇa´dny´t’ nevstoupil v
nebe, nezˇ ten, ktery´zˇ sstoupil s
nebe, Syn cˇloveˇka, ktery´zˇ jest v
nebi.
14 A jakoz
ˇ Mojzˇ´ısˇ povy´sˇil hada
na pousˇti, takt’ musı´ povy´sˇen
by´ti Syn cˇloveˇka,
15 Aby kaz
ˇ dy´, kdozˇ veˇrˇ´ı v neˇho,
nezahynul, ale meˇl zˇivot veˇcˇny´.
16 Nebo tak Bu
˚ h miloval sveˇt,
zˇe Syna sve´ho jednorozene´ho
dal, aby kazˇdy´, kdozˇ veˇrˇ´ı v neˇho,
nezahynul, ale meˇl zˇivot veˇcˇny´.
17 Nebot’ neposlal Bu
˚ h Syna
sve´ho na sveˇt, aby odsoudil
sveˇt, ale aby spasen byl sveˇt
skrze neˇho.
153
18 Kdoz
ˇ veˇrˇ´ı v neˇho, nebude
odsouzen, ale kdozˇ neveˇrˇ´ı, jizˇt’
jest odsouzen; nebo neuveˇrˇil ve
jme´no jednorozene´ho Syna Bozˇ´ıho.
19 Totot’ pak jest ten soud, z
ˇe
sveˇtlo prˇisˇlo na sveˇt, ale milovali lide´ vı´ce tmu nezˇli sveˇtlo;
nebo skutkove´ jejich byli zlı´.
20 Kaz
ˇ dy´ zajiste´, kdozˇ zle cˇinı´,
nena´vidı´ sveˇtla, a nejde k
sveˇtlu, aby nebyli tresta´ni skutkove´ jeho.
21 Ale kdoz
ˇ cˇinı´ pravdu, jde k
sveˇtlu, aby zjeveni byli skutkove´ jeho, zˇe v Bohu ucˇineˇni
jsou.
22 Potom pr
ˇ isˇel Jezˇ´ısˇ i ucˇedlnı´ci jeho do zemeˇ Judske´, a tu
prˇeby´val s nimi, a krˇtil.
23 A Jan take
´ krˇtil v Enon, blı´zko Sa´lim, nebo byly tam vody
mnohe´. I prˇicha´zeli, a krˇtili se.
24 Nebo jes
ˇ teˇ Jan nebyl vsazen
do zˇala´rˇe.
25 Tedy vznikla ota
´ zka mezi ucˇedlnı´ky Janovy´mi a Zˇidy o ocˇisˇt’ova´nı´.
26 I pr
ˇ isˇli k Janovi a rˇekli jemu:
Mistrˇe, ten ktery´zˇ byl s tebou za
Jorda´nem, jemuzˇs ty sveˇdectvı´
vydal, aj, on krˇtı´, a vsˇickni jdou
k neˇmu.
27 Odpove
ˇ deˇl Jan a rˇekl: Nemu˚zˇt’ cˇloveˇk vzı´ti nicˇeho, lecˇ by
jemu da´no bylo s nebe.
28 Vy sami sve
ˇ dkove´ jste mi, zˇe
jsem poveˇdeˇl: Nejsem ja´ Kris-
154
JAN 4
tus, ale zˇe jsem posla´n prˇed
nı´m.
29 Kdoz
ˇ ma´ neveˇstu, zˇenicht’
jest, prˇ´ıtel pak zˇenicha, ktery´zˇ
stojı´ a slysˇ´ı ho, radostı´ raduje
se pro hlas zˇenicha. Protozˇ ta
radost ma´ naplneˇna jest.
30 Ont’ musı´ ru
˚ sti, ja´ pak mensˇiti se.
31 Kdoz
ˇ t’ s hu˚ry prˇisˇel, nade
vsˇeckyt’ jest; kdozˇ jest z zemeˇ,
zemsky´t’ jest, a zemske´ veˇci
mluvı´. Ten, ktery´zˇ s nebe prˇisˇel,
nade vsˇecky jest.
32 A coz
ˇ videˇl a slysˇel, tot’ sveˇdcˇ´ı, ale sveˇdectvı´ jeho zˇa´dny´ neprˇijı´ma´.
33 Kdoz
ˇ prˇijı´ma´ sveˇdectvı´ jeho,
zpecˇetil to, zˇe Bu˚h pravdomluvny´ jest.
34 Nebo ten, ktere
´ hozˇ Bu˚h poslal, slovo Bozˇ´ı mluvı´, nebo jemu ne v mı´ru da´va´ Bu˚h Ducha.
35 Otec miluje Syna, a vs
ˇ ecko
dal v ruku jeho.
36 Kdoz
ˇ veˇrˇ´ı v Syna, ma´ zˇivot
veˇcˇny´; ale kdozˇt’ jest neveˇrˇ´ıcı´
Synu, neuzrˇ´ıt’ zˇivota, ale hneˇv
Bozˇ´ı zu˚sta´va´ na neˇm.
KAPITOLA 4.
Poslouzˇenı´ k vı´rˇe Samarita´nce, 41. i jiny´m
Samarita´nu˚m, 46. a syna sluzˇebnı´ka kra´lovske´ho uzdravenı´.
jakzˇ poznal Pa´n, zˇe slysˇeli
A farizeove´, zˇe by Jezˇ´ısˇ vı´ce
ucˇedlnı´ku˚ cˇinil a krˇtil nezˇ Jan,
2 (Acˇkoli Jez
ˇ ´ısˇ sa´m nekrˇtil, ale
ucˇedlnı´ci jeho),
3 Opustil Judstvo, a ods
ˇ el opeˇt
do Galilee.
4 Musil pak jı´ti skrze Samar
ˇ ´ı.
5 I pr
ˇ isˇel k meˇstu Samarˇske´mu, ktere´zˇ slove Sichar, vedle´
popluzˇ´ı, ktere´zˇ byl dal Ja´kob Jozefovi, synu sve´mu.
6 Byla pak tu studnice Ja
´ kobova. Protozˇ ustav na cesteˇ Jezˇ´ısˇ, posadil se tak na studnici.
A bylo okolo sˇeste´ hodiny.
7 I pr
ˇ isˇla zˇena z Samarˇ´ı va´zˇiti
vody. Ktere´zˇ rˇekl Jezˇ´ısˇ: Dej mi
pı´ti.
8 Nebo ucˇedlnı´ci jeho byli odesˇli do meˇsta, aby nakoupili pokrmu˚.
9Ir
ˇ ekla jemu zˇena ta Samarita´nka: Kterakzˇ ty, jsa Zˇid, zˇa´da´sˇ
ode mne na´poje od zˇeny Samarita´nky? (Nebo neobcujı´ Zˇide´ s
Samarita´ny.)
10 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jı´:
Kdybys znala ten dar Bozˇ´ı, a
kdo jest ten, ktery´zˇ pravı´ tobeˇ:
Dej mi pı´ti, ty bys prosila jeho,
a dal by tobeˇ vody zˇive´.
11 I dı´ jemu z
ˇ ena: Pane, anizˇ
ma´sˇ, cˇ´ım bys nava´zˇil, a studnice
jest hluboka´. Odkudzˇ tedy ma´sˇ
tu vodu zˇivou?
12 Zdaliz
ˇ jsi ty veˇtsˇ´ı nezˇli otec
na´sˇ Ja´kob, ktery´zˇ na´m dal tuto
studnici, a sa´m z nı´ pil, i synove´
jeho, i dobytek jeho?
13 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jı´:
Kazˇdy´, kdozˇ pije vodu tuto, zˇ´ızniti bude opeˇt.
JAN 4
14 Ale kdoz
ˇ by se napil vody te´,
kterouzˇ ja´ da´m jemu, nezˇ´ıznil
by na veˇky, ale voda ta, kterouzˇ
ja´ da´m jemu, bude v neˇm studnicı´ vody pry´sˇtı´cı´ se k zˇivotu
veˇcˇne´mu.
ˇ ekla jemu zˇena: Pane, dej
15 R
mi te´ vody, abych nezˇ´ıznila, ani
chodila sem va´zˇiti.
ˇ ekl jı´ Jezˇ´ısˇ: Jdi, zavolej
16 R
muzˇe sve´ho, a prˇid’ sem.
17 Odpove
ˇ deˇla zˇena a rˇekla:
Nema´m muzˇe. Dı´ jı´ Jezˇ´ısˇ: Dobrˇes rˇekla: Nema´m muzˇe.
18 Nebos pe
ˇ t muzˇu˚ meˇla, a nynı´ ktere´hozˇ ma´sˇ, nenı´ tvu˚j muzˇ.
To jsi pravdu poveˇdeˇla.
ˇ ekla jemu zˇena: Pane, vi19 R
dı´m, zˇe jsi ty prorok.
20 Otcove
´ nasˇi na te´to horˇe
modlı´vali se, a vy pravı´te, zˇe v
Jeruzale´meˇ jest mı´sto, kdezˇ na´lezˇ´ı se modliti.
21 Dı´ jı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Zˇeno, veˇrˇ mi, zˇet’
jde hodina, kdyzˇto ani na te´to
horˇe, ani v Jeruzale´meˇ nebudete se modliti Otci.
22 Vy se modlı´te, a nevı´te, cˇemu; my se modlı´me, cˇemuzˇ vı´me, nebo spasenı´ z Zˇidu˚ jest.
23 Ale jdet’ hodina, a nynı´t’ jest,
kdyzˇto pravı´ modlitebnı´ci modliti se budou Otci v duchu a
v pravdeˇ. Nebot’ takovy´ch Otec
hleda´, aby se modlili jemu.
24 Bu
˚ h duch jest, a ti, kterˇ´ızˇ se
jemu modlı´, v duchu a v pravdeˇ
musejı´ se modliti.
155
25 Dı´ jemu z
ˇ ena: Vı´m, zˇe Mesia´sˇ prˇijde, ktery´zˇ slove Kristus.
Ten, kdyzˇ prˇijde, ozna´mı´ na´m
vsˇecko.
26 Dı´ jı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Ja´t’ jsem, ktery´zˇ
mluvı´m s tebou.
27 A v tom pr
ˇ isˇli ucˇedlnı´ci jeho,
i divili se, zˇe by s zˇenou mluvil, a
vsˇak zˇa´dny´ nerˇekl: Nacˇ se pta´sˇ,
aneb procˇ mluvı´sˇ s nı´?
28 I nechala tu z
ˇ ena veˇdra sve´ho, a sˇla do meˇsta, a rˇekla teˇm
lidem:
29 Pod’te, vizte cˇlove
ˇ ka, ktery´zˇ
poveˇdeˇl mi vsˇecko, cozˇ jsem koli
cˇinila. Nenı´-li on ale Kristus?
30 Tedy vys
ˇ li z meˇsta, a prˇisˇli k
neˇmu.
31 Mezi tı´m pak prosili ho ucˇedlnı´ci, rˇkouce: Mistrˇe, pojez.
32 A on r
ˇ ekl jim: Ja´t’ ma´m pokrm jı´sti, ktere´hozˇ vy nevı´te.
33 Ucˇedlnı´ci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo prˇinesl jı´sti?
34 Dı´ jim Jez
ˇ ´ısˇ: Mu˚jt’ pokrm
jest, abych cˇinil vu˚li toho, ktery´zˇ mne poslal, a dokonal dı´lo
jeho.
35 Vs
ˇ ak vy pravı´te, zˇe jesˇteˇ cˇtyrˇi meˇsı´cove´ jsou, a zˇenˇ prˇijde.
Aj, pravı´m va´m: Pozdvihneˇte
ocˇ´ı svy´ch, a patrˇte na krajiny,
zˇet’ se jizˇ beˇlejı´ ke zˇni.
36 Kdoz
ˇ pak zˇne, odplatut’ be´rˇe, a shromazˇd’uje uzˇitek k zˇivotu veˇcˇne´mu, aby i ten, kdozˇ
rozsı´va´, radoval se spolu, i kdo
zˇne.
156
JAN 5
37 Nebo v tom prave
´ jest slovo,
zˇet’jiny´ jest, kdozˇ rozsı´va´, a jiny´,
ktery´zˇ zˇne.
38 Ja
´ t’ jsem va´s poslal zˇ´ıti, o
cˇemzˇ jste vy nepracovali. Jinı´t’
pracovali, a vy jste v jejich pra´ce
vesˇli.
39 Z me
ˇ sta pak toho mnozı´ z
Samarita´nu˚ uveˇrˇili v neˇho, pro
rˇecˇ te´ zˇeny, sveˇdcˇ´ıcı´: Zˇe mi poveˇdeˇl vsˇecko, cozˇ jsem cˇinila.
40 A kdyz
ˇ k neˇmu prˇisˇli Samarita´ni, prosili ho, aby s nimi zu˚stal. I pobyl tu za dva dni.
41 A mnohem jich vı´ce uve
ˇ rˇilo
pro rˇecˇ jeho.
42 A z
ˇ eneˇ te´ rˇekli: Jizˇ ne pro tve´
vypravova´nı´ veˇrˇ´ıme; nebo sami
jsme slysˇeli, a vı´me, zˇe tento
jest pra´veˇ spasitel sveˇta, Kristus.
43 Po dvou pak dnech vys
ˇ el odtud, a sˇel do Galilee.
44 Nebo sa
´ m Jezˇ´ısˇ byl sveˇdectvı´ vydal, zˇe prorok v vlasti sve´
v poctivosti nenı´.
45 A kdyz
ˇ prˇisˇel do Galilee,
prˇijali jej Galilejsˇtı´, vsˇecko videˇvsˇe, co cˇinil v Jeruzale´meˇ v
sva´tek; nebo i oni byli prˇisˇli k
sva´tku.
46 Tedy ope
ˇ t prˇisˇel Jezˇ´ısˇ do
Ka´ny Galilejske´, kdezˇ ucˇinil byl
z vody vı´no. I byl jeden kra´lovsky´ sluzˇebnı´k v Kafarnaum, jehozˇto syn nemocen byl.
47 Ten uslys
ˇ ev, zˇe by Jezˇ´ısˇ prˇisˇel z Judstva do Galilee, sˇel k
neˇmu, a prosil ho, aby sstoupil
a uzdravil syna jeho; nebo pocˇ´ınal umı´rati.
48 I r
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Neuzrˇ´ıte-li divu˚ a za´zraku˚, neuveˇrˇ´ıte.
49 Dı´ jemu ten kra
´ lovsky´ sluzˇebnı´k: Pane, podizˇ prve´, nezˇli
umrˇe syn mu˚j.
50 Dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Jdi, syn tvu˚j
zˇiv jest. I uveˇrˇil cˇloveˇk rˇecˇi, kterouzˇ mluvil jemu Jezˇ´ısˇ, a sˇel.
51 Kdyz
ˇ pak on jizˇ sˇel, potkali
se s nı´m sluzˇebnı´ci jeho a zveˇstovali, rˇkouce: Syn tvu˚j zˇiv jest.
52 Tedy ota
´ zal se jich na hodinu, v kterou by se le´pe meˇl. I
rˇekli jemu: Vcˇera v hodinu sedmou prˇestala mu zimnice.
53 Tedy poznal otec, z
ˇ e pra´veˇ ta
hodina byla, v kterouzˇ rˇekl byl
jemu Jezˇ´ısˇ: Syn tvu˚j zˇiv jest. I
uveˇrˇil on i du˚m jeho vsˇecken.
54 To ope
ˇ t druhy´ div ucˇinil Jezˇ´ısˇ, prˇisˇed z Judstva do Galilee.
KAPITOLA 5.
Pa´n cˇloveˇka od trˇidcı´ti osmi let nemocne´ho
uzdraviv, 16. nesna´z o to s Zˇidy meˇl.
otom byl sva´tek Zˇidovsky´, i
P sˇel Jezˇ´ısˇ do Jeruzale´ma.
2 Byl pak v Jeruzale
´ meˇ rybnı´k bravny´, ktery´zˇ slove Zˇidovsky Bethesda, patero prˇ´ıstrˇesˇ´ı
maje.
3 Kdez
ˇ lezˇelo mnozˇstvı´ velike´ neduzˇivy´ch, slepy´ch, kulhavy´ch, suchy´ch, ocˇeka´vajı´cı´ch
hnutı´ vody.
JAN 5
4 Nebo ande
ˇ l jisty´m cˇasem
sstupoval do rybnı´ka, a kormoutil vodu. Protozˇ kdozˇ nejprve´ sstoupil po tom zkormoucenı´ vody, uzdraven by´val, od
ktere´koli nemoci tra´pen byl.
5 I byl tu cˇlove
ˇ k jeden, ktery´zˇ
osm a trˇidceti let nemocen byl.
6 Toho uzr
ˇ ev Jezˇ´ısˇ lezˇ´ıcı´ho, a
poznav, zˇe jest jizˇ da´vno nemocen, dı´ jemu: Chcesˇ-li zdra´v
by´ti?
7 Odpove
ˇ deˇl mu ten nemocny´:
Pane, nema´m cˇloveˇka, ktery´zˇ
by, kdyzˇ se zkormoutı´ voda, uvrhl mne do rybnı´ka, ale kdyzˇ ja´
jdu, jiny´ prˇede mnou sstupuje.
8 Dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Vstanˇ, vezmi
lozˇe sve´ a chod’.
9 A hned zdra
´ v jest ucˇineˇn cˇloveˇk ten, a vzav lozˇe sve´, i chodil.
Byla pak sobota v ten den.
10 Tedy r
ˇ ekli Zˇide´ tomu uzdravene´mu: Sobota jest, neslusˇ´ı tobeˇ lozˇe nositi.
11 Odpove
ˇ deˇl jim: Ten, ktery´zˇ mne uzdravil, ont’ mi rˇekl:
Vezmi lozˇe sve´ a chod’.
12 I ota
´ zali se ho: Kdo jest ten
cˇloveˇk, ktery´zˇ tobeˇ rˇekl: Vezmi
lozˇe sve´ a chod’?
13 Ten pak uzdraveny
´ neveˇdeˇl,
kdo by byl. Nebo Jezˇ´ısˇ byl poodsˇel od za´stupu shroma´zˇdeˇne´ho
na tom mı´steˇ.
14 Potom pak nalezl jej Jez
ˇ ´ısˇ v
chra´meˇ, a rˇekl jemu: Aj, zdra´v
jsi ucˇineˇn; nikoli vı´c nehrˇesˇ,
157
at’by se neˇco horsˇ´ıho neprˇihodilo.
15 Ods
ˇ el ten cˇloveˇk, a poveˇdeˇl
Zˇidu˚m, zˇe by Jezˇ´ısˇ byl ten, ktery´zˇ ho zdrave´ho ucˇinil.
16 A protoz
ˇ protivili se Zˇide´ Jezˇ´ısˇovi, a hledali ho zabiti, zˇe to
ucˇinil v sobotu.
17 Jez
ˇ ´ısˇ pak odpoveˇdeˇl jim:
Otec mu˚j azˇ dosavad deˇla´, i ja´t’
deˇla´m.
ˇ ide´ jesˇteˇ vı´c proto hle18 Tedy Z
dali ho zamordovati, zˇe by netoliko rusˇil sobotu, ale zˇe Otce
sve´ho pravil by´ti Boha, rovne´ho
se cˇineˇ Bohu.
19 I odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim:
Amen, amen pravı´m va´m: Nemu˚zˇet’ Syn sa´m od sebe nic cˇiniti, jedine´ cozˇ vidı´, an Otec cˇinı´.
Nebo cozˇkoli on cˇinı´, tot’ i Syn
te´zˇ podobneˇ cˇinı´.
20 Otec zajiste
´ miluje Syna, a
ukazuje mu vsˇecko, cozˇ sa´m
cˇinı´; a veˇtsˇ´ı nad to uka´zˇe jemu
skutky, abyste vy se divili.
21 Nebo jakoz
ˇ Otec krˇ´ısı´ mrtve´
a obzˇivuje, tak i Syn, ktere´zˇ
chce, obzˇivuje.
22 Aniz
ˇ zajiste´ Otec soudı´ koho, ale vsˇecken soud dal Synu.
23 Aby vs
ˇ ickni ctili Syna, tak
jakzˇ Otce ctı´. Kdo nectı´ Syna,
nectı´ ani Otce, ktery´zˇ ho poslal.
24 Amen, amen pravı´m va
´ m:
Zˇe kdozˇ slovo me´ slysˇ´ı, a veˇrˇ´ı
tomu, ktery´zˇ mne poslal, ma´t’
158
JAN 5
zˇivot veˇcˇny´, a na soud neprˇijde,
ale prˇesˇelt’jest z smrti do zˇivota.
25 Amen, amen pravı´m va
´ m:
Zˇe prˇijde hodina, a nynı´t’ jest,
kdyzˇ mrtvı´ uslysˇ´ı hlas Syna Bozˇ´ıho, a kterˇ´ızˇ uslysˇ´ı, zˇivi budou.
26 Nebo jakoz
ˇ Otec ma´ zˇivot
sa´m v sobeˇ, tak dal i Synu, aby
meˇl zˇivot v same´m sobeˇ.
27 A dal jemu moc i soud cˇiniti,
nebo Syn cˇloveˇka jest.
28 Nedivtez
ˇ se tomu; nebot’ prˇijde hodina, v kterouzˇ vsˇickni,
kterˇ´ızˇ v hrobı´ch jsou, uslysˇ´ı hlas
jeho.
29 A pu
˚ jdou ti, kterˇ´ızˇ dobre´ veˇci
cˇinili, na vzkrˇ´ısˇenı´ zˇivota, ale ti,
kterˇ´ızˇ zle´ veˇci cˇinili, na vzkrˇ´ısˇenı´ soudu.
30 Nemohut’ ja
´ sa´m od sebe nic
cˇiniti. Jakzˇt’ slysˇ´ım, takt’ soudı´m, a soud mu˚j spravedlivy´
jest. Nebo nehleda´m vu˚le sve´,
ale vu˚le toho, ktery´zˇ mne poslal,
Otcovy.
31 Vyda
´ m-lit’ja´ sveˇdectvı´ sa´m o
sobeˇ, sveˇdectvı´ me´ nenı´ prave´.
32 Jiny
´ t’ jest, ktery´zˇ sveˇdectvı´
vyda´va´ o mneˇ, a vı´m, zˇe prave´
jest sveˇdectvı´, ktere´zˇ vyda´va´ o
mneˇ.
33 Vy jste byli poslali k Janovi,
a on sveˇdectvı´ vydal pravdeˇ.
34 Ale ja
´ t’ neprˇijı´ma´m sveˇdectvı´ od cˇloveˇka, nezˇ totot’ pravı´m,
abyste vy spaseni byli.
35 Ont’ byl svı´ce hor
ˇ ´ıcı´ a svı´tı´cı´,
vy pak chteˇli jste se na cˇas poradovati v sveˇtle jeho.
36 Ale ja
´ ma´m veˇtsˇ´ı sveˇdectvı´, nezˇ Janovo. Nebo skutkove´,
ktere´zˇ mi dal Otec, abych je vykonal, tit’ skutkove´, ktere´zˇ ja´ cˇinı´m, sveˇdcˇ´ı o mneˇ, zˇe mne Otec
poslal.
37 A ktery
´ zˇ mne poslal, Otec,
ont’ sveˇdectvı´ vydal o mneˇ, jehozˇ jste vy hlasu nikdy neslysˇeli, ani tva´rˇi jeho nevideˇli.
38 A slova jeho nema
´ te v sobeˇ
zu˚sta´vajı´cı´ho. Nebo ktere´hozˇ on
poslal, tomu vy neveˇrˇ´ıte.
39 Ptejte se na pı´sma; nebo vy
domnı´va´te se v nich veˇcˇny´ zˇivot
mı´ti, a tat’ sveˇdectvı´ vyda´vajı´ o
mneˇ.
40 Ale nechcete pr
ˇ ijı´ti ke mneˇ,
abyste zˇivot meˇli.
41 Chva
´ ly od lidı´ neprˇijı´ma´m.
42 Ale poznal jsem va
´ s, zˇe milova´nı´ Bozˇ´ıho nema´te v sobeˇ.
43 Ja
´ jsem prˇisˇel ve jme´nu Otce
sve´ho, a neprˇijı´ma´te mne. Kdyby jiny´ prˇisˇel ve jme´nu sve´m,
toho prˇijmete.
44 Kterak vy mu
˚ zˇete veˇrˇiti,
chva´ly jedni od druhy´ch hledajı´ce, poneˇvadzˇ chva´ly, ktera´zˇ
jest od same´ho Boha, nehleda´te?
45 Nedomnı´vejte se, bycht’ ja
´
na va´s zˇalovati meˇl prˇed Otcem.
Jestit’, kdo by zˇaloval na va´s,
Mojzˇ´ısˇ, v neˇmzˇ vy nadeˇji ma´te.
JAN 6
46 Nebo kdybyste ve
ˇ rˇili Mojzˇ´ısˇovi, veˇrˇili byste i mneˇ; neb on o
mneˇ psal.
47 Ale pone
ˇ vadzˇ jeho pı´smu˚m
neveˇrˇ´ıte, i kterak slovu˚m my´m
uveˇrˇ´ıte?
KAPITOLA 6.
Pa´n mnozˇstvı´ lidı´ nasytil, 15. kra´lem by´ti
nechteˇl, 19. po morˇi chodil, 25. o chlebu
nebeske´m ka´zal, 41. neˇkterˇ´ı se horsˇili, 68.
aposˇtole´ vı´ru o neˇm vyznali.
otom odsˇel Jezˇ´ısˇ za morˇe Ga-
P lilejske´ neb Tiberiadske´.
2A s
ˇ el za nı´m za´stup veliky´;
nebo videˇli divy jeho, ktere´zˇ cˇinil nad nemocny´mi.
3 I vs
ˇ el na horu Jezˇ´ısˇ, a tam
sedeˇl s ucˇedlnı´ky svy´mi.
4 Byla pak blı´zko velikanoc,
sva´tek Zˇidovsky´.
5 Tedy pozdvih ocˇ´ı Jez
ˇ ´ısˇ, a videˇv, zˇe za´stup veliky´ jde k neˇmu, dı´ Filipovi: Kde nakoupı´me
chlebu˚, aby pojedli tito?
6 (Ale to r
ˇ ekl, pokousˇeje ho; nebo on veˇdeˇl, co by meˇl ucˇiniti.)
7 Odpove
ˇ deˇl jemu Filip: Za dveˇ
steˇ peneˇz chlebu˚ nepostacˇ´ı jim,
aby jeden kazˇdy´ z nich neˇco malicˇko vzal.
8 Dı´ jemu jeden z ucˇedlnı´ku
˚ jeho, Ondrˇej, bratr Sˇimona Petra:
9 Jestit’ mla
´ dencˇek jeden zde,
ktery´zˇ ma´ peˇt chlebu˚ jecˇny´ch a
dveˇ rybicˇky. Ale cot’ jest to mezi
tak mnohe´?
10 I r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Rozkazˇte lidu,
at’ se usadı´. A bylo tra´vy mnoho
159
na tom mı´steˇ. I posadilo se muzˇu˚ v pocˇtu okolo peˇti tisı´cu˚.
11 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ vzal ty chleby,
a dı´ky ucˇiniv, rozda´val ucˇedlnı´ku˚m, ucˇedlnı´ci pak sedı´cı´m;
te´zˇ podobneˇ z teˇch rybicˇek, jakzˇ
mnoho chteˇli.
12 A kdyz
ˇ byli nasyceni, rˇekl
ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Zberˇte ty
drobty, kterˇ´ızˇ zu˚stali, at’ nezhynou.
13 I sebrali a naplnili dvana
´ cte kosˇu˚ drobtu˚ z teˇch peˇti chlebu˚ jecˇny´ch, kterˇ´ızˇ pozu˚stali po
teˇch, kterˇ´ızˇ jedli.
14 Ti pak lide
´ , uzrˇevsˇe ten div,
ktery´zˇ ucˇinil Jezˇ´ısˇ, pravili: Tento jest jisteˇ prorok, ktery´zˇ meˇl
prˇijı´ti na sveˇt.
15 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ veˇda, zˇe by meˇli
prˇijı´ti a chytiti jej, aby ho ucˇinili
kra´lem, usˇel na horu opeˇt sa´m
jediny´.
16 Kdyz
ˇ pak byl vecˇer, sstoupili
ucˇedlnı´ci jeho k morˇi.
17 A vstoupivs
ˇ e na lodı´, plavili
se prˇes morˇe do Kafarnaum. A
bylo jizˇ tma, a neprˇisˇel byl Jezˇ´ısˇ
k nim.
18 Mor
ˇ e pak dutı´m velike´ho veˇtru zdvihalo se.
19 A odplavivs
ˇ e se honu˚ jako
peˇtmecı´tma neb trˇidceti, uzrˇeli
Jezˇ´ısˇe, an chodı´ po morˇi, a prˇiblizˇuje se k lodı´. I ba´li se.
20 On pak r
ˇ ekl jim: Ja´t’ jsem,
nebojte se.
160
JAN 6
21 I vzali ho na lodı´ ochotne
ˇ,
a hned lodı´ prˇibeˇhla k zemi, do
ktere´zˇ se plavili.
22 Nazejtr
ˇ ´ı za´stup, ktery´zˇ byl
za morˇem, videˇv, zˇe jine´ lodicˇky
nebylo, nezˇ ta jedna, na kterouzˇ
byli vstoupili ucˇedlnı´ci jeho, a
zˇe Jezˇ´ısˇ nebyl vsˇel s ucˇedlnı´ky
svy´mi na lodı´, ale sami ucˇedlnı´ci jeho byli se plavili,
23 (Jine
´ pak lodı´ byly prˇiplouly
od Tiberiady k tomu mı´stu blı´zko, kdezˇ byli jedli chle´b, kdyzˇ
dı´ky ucˇinil Pa´n),
24 Kdyz
ˇ tedy uzrˇel za´stup, zˇe
Jezˇ´ısˇe tu nenı´, ani ucˇedlnı´ku˚
jeho, vstoupili i oni na lodı´, a
prˇijeli do Kafarnaum, hledajı´ce
Jezˇ´ısˇe.
25 A nalezs
ˇ e ho za morˇem, rˇekli
jemu: Mistrˇe, kdy jsi sem prˇisˇel?
26 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ a rˇekl:
Amen, amen pravı´m va´m: Hleda´te mne, ne proto zˇe jste divy
videˇli, ale zˇe jste jedli chleby a
nasyceni jste.
27 Pracujte ne o pokrm, ktery
´ zˇ
hyne, ale o ten pokrm, ktery´zˇ
zu˚sta´va´ k zˇivotu veˇcˇne´mu, ktery´zˇ Syn cˇloveˇka da´ va´m. Nebo
tohot’ potvrdil Bu˚h Otec.
28 Tedy r
ˇ ekli jemu: Co budeme
cˇiniti, abychom deˇlali dı´lo Bozˇ´ı?
29 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim:
Totot’jest to dı´lo Bozˇ´ı, abyste veˇrˇili v toho, ktere´hozˇ on poslal.
30 I r
ˇ ekli jemu: Jake´zˇ pak ty
znamenı´ cˇinı´sˇ, abychom videˇli a
veˇrˇili tobeˇ? Co deˇla´sˇ?
31 Otcove
´ nasˇi jedli mannu na
pousˇti, jakozˇ psa´no jest: Chle´b s
nebe dal jim jı´sti.
32 Tedy r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen,
amen pravı´m va´m: Ne Mojzˇ´ısˇ
dal va´m chle´b s nebe, ale Otec
mu˚j va´m da´va´ ten chle´b s nebe
pravy´.
33 Nebo chle
´ b Bozˇ´ı ten jest,
ktery´zˇ sstupuje s nebe, a da´va´
zˇivot sveˇtu.
34 I r
ˇ ekli jemu: Pane, da´vejzˇ
na´m chle´b ten vzˇdycky.
35 Jez
ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Ja´t’ jsem
ten chle´b zˇivota. Kdozˇ prˇicha´zı´
ke mneˇ, nebude nikoli lacˇneˇti, a
kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, nebude zˇ´ızniti
nikdy.
36 Ale pove
ˇ deˇl jsem va´m, anobrzˇ videˇli jste mne, a neveˇrˇ´ıte.
37 Vs
ˇ ecko, cozˇ mi da´va´ Otec, ke
mneˇ prˇijde, a toho, kdozˇ ke mneˇ
prˇijde, nevyvrhu ven.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe,
ne abych cˇinil vu˚li svou, ale vu˚li
toho, ktery´zˇ mne poslal.
39 Tatot’jest pak vu
˚ le toho, ktery´zˇ mne poslal, Otcova, abych
nicˇeho toho, cozˇ mi dal, neztratil, ale vzkrˇ´ısil to v nejposledneˇjsˇ´ı den.
40 A tatot’ jest vu
˚ le toho, ktery´zˇ mne poslal, aby kazˇdy´, kdozˇ
vidı´ Syna a veˇrˇ´ı v neˇho, meˇl zˇivot veˇcˇny´. A ja´t’ jej vzkrˇ´ısı´m v
den nejposledneˇjsˇ´ı.
JAN 6
ˇ ide´ na neˇho, zˇe
41 I reptali Z
rˇekl: Ja´ jsem chle´b ten, ktery´zˇ
jsem s nebe sstoupil.
42 A pravili: Zdaliz
ˇ tento nenı´
Jezˇ´ısˇ, syn Jozefu˚v, jehozˇ my otce
i matku zna´me? Kterak pak dı´
tento: S nebe jsem sstoupil?
43 Tedy odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl
jim: Nerepcete vespolek.
ˇ a´dny´ nemu˚zˇ prˇijı´ti ke mneˇ,
44 Z
jedine´ lecˇ Otec mu˚j, ktery´zˇ mne
poslal, prˇitrhl by jej; a ja´t’ jej
vzkrˇ´ısı´m v den nejposledneˇjsˇ´ı.
45 Psa
´ no jest v prorocı´ch: A budou vsˇickni ucˇeni od Boha. Protozˇ kazˇdy´, kdozˇ slysˇel od Otce a
naucˇil se, jdet’ ke mneˇ.
46 Ne z
ˇ e by kdo videˇl Otce, jedine´ ten, ktery´zˇ jest od Boha,
tent’ videˇl Otce.
47 Amen, amen pravı´m va
´ m:
Kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, ma´t’zˇivot veˇcˇny´.
48 Ja
´ t’ jsem ten chle´b zˇivota.
49 Otcove
´ vasˇi jedli mannu na
pousˇti, a zemrˇeli.
50 Totot’ jest chle
´ b ten s nebe sstupujı´cı´. Kdozˇ by koli jej jedl,
neumrˇet’.
51 Ja
´ t’ jsem ten chle´b zˇivy´, ktery´zˇ jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jı´sti ten chle´b, zˇiv bude
na veˇky. A chle´b, ktery´zˇ ja´ da´m,
teˇlo me´ jest, ktere´zˇ ja´ da´m za
zˇivot sveˇta.
52 Tedy ha
´ dali se Zˇide´ vespolek, rˇkouce: Kterak tento mu˚zˇe
na´m da´ti teˇlo jı´sti?
161
53 I r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen
pravı´m va´m: Nebudete-li jı´sti
teˇla Syna cˇloveˇka a pı´ti krve jeho, nema´te zˇivota v sobeˇ.
54 Kdoz
ˇ jı´ me´ teˇlo a pije mou
krev, ma´t’ zˇivot veˇcˇny´, a ja´t’ jej
vzkrˇ´ısı´m v nejposledneˇjsˇ´ı den.
55 Nebo te
ˇ lo me´ pra´veˇ jest pokrm, a krev ma´ pra´veˇ jest na´poj.
56 Kdo jı´ me
´ teˇlo a pije mou
krev, ve mneˇ prˇeby´va´ a ja´ v neˇm.
57 Jakoz
ˇ mne poslal ten zˇivy´
Otec, a ja´ zˇiv jsem skrze Otce,
tak kdozˇ jı´ mne, i on zˇiv bude
skrze mne.
58 Totot’ jest ten chle
´ b, ktery´zˇ
s nebe sstoupil. Ne jako otcove´
vasˇi jedli mannu, a zemrˇeli.
Kdozˇ jı´ chle´b tento, zˇivt’ bude na
veˇky.
59 Toto mluvil v s
ˇ kole, ucˇe v
Kafarnaum.
60 Tedy mnozı´ z ucˇedlnı´ku
˚
jeho, slysˇevsˇe to, rˇekli: Tvrda´t’
jest tato rˇecˇ. Kdo ji mu˚zˇe slysˇeti?
61 Ale ve
ˇ da Jezˇ´ısˇ sa´m v sobeˇ, zˇe
by proto reptali ucˇedlnı´ci jeho,
rˇekl jim: To va´s ura´zˇ´ı?
62 Co pak, kdybyste uzr
ˇ eli Syna cˇloveˇka, an vstupuje, kdezˇ
prve´ byl?
63 Duch jest, ktery
´ zˇ obzˇivuje,
teˇlot’ nic neprospı´va´. Slova, ktera´zˇ ja´ mluvı´m va´m, Duch jsou a
zˇivot jsou.
64 Ale jsout’ ne
ˇ kterˇ´ı z va´s, jesˇto
neveˇrˇ´ı. Nebo veˇdeˇl Jezˇ´ısˇ od po-
162
JAN 7
cˇa´tku, kdo by byli neveˇrˇ´ıcı´, a
kdo by ho meˇl zraditi.
65 I pravil: Protoz
ˇ jsem va´m
rˇekl, zˇe zˇa´dny´ nemu˚zˇe prˇijı´ti ke
mneˇ, lecˇ by jemu bylo da´no od
Otce me´ho.
66 A z toho mnozı´ z ucˇedlnı´ku
˚
jeho odesˇli zpeˇt, a nechodili s
nı´m vı´ce.
67 Tedy r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ ke dvana´cti:
Zdalizˇ i vy chcete odjı´ti?
68 I odpove
ˇ deˇl jemu Sˇimon Petr: Pane, k komu pu˚jdeme? Slova veˇcˇne´ho zˇivota ma´sˇ.
69 A my jsme uve
ˇ rˇili, a poznali,
zˇe jsi ty Kristus, Syn Boha zˇive´ho.
70 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Vsˇak
jsem ja´ va´s dvana´cte vyvolil, a
jeden z va´s d’a´bel jest.
71 A to r
ˇ ekl o Jida´sˇovi Sˇimona
Isˇkariotske´ho; nebo ten jej meˇl
zraditi, byv jeden ze dvana´cti.
KAPITOLA 7.
Pa´n prˇisˇed tajneˇ k sva´tku, 14. ucˇil zjevneˇ
v chra´meˇ, 16. Zˇidy prˇema´hal. 25. Rozlicˇnı´
o neˇm smyslove´ i rˇecˇi, 45. a marna´ proti
neˇmu usilova´nı´.
otom pak chodil Jezˇ´ısˇ po Ga-
P lilei; nebo nechteˇl by´tiˇ v
Judstvu, proto zˇe ho hledali Zide´ zabiti.
2 A byl blı´zko sva
´ tek Zˇidovsky´,
sta´nku˚.
3 Tedy r
ˇ ekli jemu bratrˇ´ı jeho:
Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, at’
i ucˇedlnı´ci tvoji vidı´ skutky tve´,
ktere´zˇ cˇinı´sˇ.
4 Niz
ˇ a´dny´ zajiste´ v skryteˇ nic
nedeˇla´, kdozˇ chce vidı´n by´ti.
Protozˇ ty, cˇinı´sˇ-li takove´ veˇci,
zjev se sveˇtu.
5 Nebo ani bratr
ˇ ´ı jeho neveˇrˇili
v neˇho.
6 I dı´ jim Jez
ˇ ´ısˇ: Cˇas mu˚j jesˇteˇ
neprˇisˇel, ale cˇas va´sˇ vzˇdycky
jest hotov.
7 Nemu
˚ zˇet’ va´s sveˇt nena´videˇti, ale mnet’ nena´vidı´; nebo ja´
sveˇdectvı´ vyda´va´m o neˇm, zˇe
skutkove´ jeho zlı´ jsou.
8 Jde
ˇ te vy k sva´tku tomuto. Ja´t’
jesˇteˇ nepu˚jdu k sva´tku tomuto,
nebo cˇas mu˚j se jesˇteˇ nenaplnil.
9 To pak pove
ˇ deˇv jim, zu˚stal v
Galilei.
10 A kdyz
ˇ odesˇli batrˇ´ı jeho,
tehdy i on sˇel k sva´tku, ne zjevneˇ, ale jako ukryteˇ.
ˇ ide´ pak hledali ho v sva´tek,
11 Z
a pravili: Kde jest onen?
12 A mnoho r
ˇ ecˇ´ı bylo o neˇm
v za´stupu. Nebo neˇkterˇ´ı pravili, zˇe dobry´ jest, a jinı´ pravili:
Nenı´, ale svodı´ za´stup.
ˇ a´dny´ vsˇak o neˇm nemluvil
13 Z
zjevneˇ pro ba´zenˇ Zˇidu˚.
14 Kdyz
ˇ pak jizˇ polovici sva´tku
se vykonalo, vstoupil Jezˇ´ısˇ do
chra´mu, a ucˇil.
ˇ ide´, rˇkouce: Kte15 I divili se Z
rak tento pı´smo umı´, neucˇiv se?
16 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ a rˇekl:
Me´ ucˇenı´ nenı´t’ me´, ale toho,
ktery´zˇ mne poslal.
JAN 7
17 Bude-li kdo chtı´ti vu
˚ li jeho
cˇiniti, tent’ bude umeˇti rozeznati, jest-li to ucˇenı´ z Boha, cˇili
mluvı´m ja´ sa´m od sebe.
18 Kdot’ sa
´ m od sebe mluvı´,
chva´ly sve´ vlastnı´ hleda´, ale
kdozˇ hleda´ chva´ly toho, ktery´zˇ
ho poslal, tent’ pravdomluvny´
jest, a nepravosti v neˇm nenı´.
19 Vs
ˇ ak Mojzˇ´ısˇ dal va´m za´kon,
a zˇa´dny´ z va´s neplnı´ za´kona.
Procˇ mne hleda´te zamordovati?
20 Odpove
ˇ deˇl za´stup a rˇekl:
ˇ a´belstvı´ ma´sˇ. Kdo teˇ hleda´ zaD
mordovati?
21 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim:
Jeden skutek ucˇinil jsem, a vsˇickni se tomu divı´te.
22 Vs
ˇ ak Mojzˇ´ısˇ vydal va´m obrˇ´ızku, (ne zˇe by z Mojzˇ´ısˇe byla,
ale z otcu˚), a v sobotu obrˇezujete
cˇloveˇka.
23 Pone
ˇ vadzˇ cˇloveˇk obrˇ´ızku
prˇijı´ma´ v sobotu, aby nebyl rusˇen za´kon Mojzˇ´ısˇu˚v, procˇ se na
mne hneˇva´te, zˇe jsem cele´ho cˇloveˇka uzdravil v sobotu?
24 Nesud’te podle
´ osoby, ale
spravedlivy´ soud sud’te.
25 Tedy ne
ˇ kterˇ´ı z Jeruzale´msky´ch pravili: Zdalizˇ toto nenı´
ten, ktere´hozˇ hledajı´ zabiti?
26 A aj, svobodne
ˇ mluvı´ a nic
mu nerˇ´ıkajı´. Zdali jizˇ pra´veˇ
poznali knı´zˇata, zˇe tento jest
pra´veˇ Kristus?
27 Ale o tomto vı´me, odkud
jest, Kristus pak kdyzˇ prˇijde,
163
zˇa´dny´ nebude veˇdeˇti, odkud by
byl.
28 I volal Jez
ˇ ´ısˇ v chra´meˇ, ucˇe
a rˇka: I mne zna´te, i odkud
jsem, vı´te. A neprˇisˇelt’ jsem sa´m
od sebe, ale jestit’ pravdomluvny´ ten, ktery´zˇ mne poslal, jehozˇ
vy nezna´te.
29 Ale ja
´ zna´m jej, nebo od neˇho
jsem, a on mne poslal.
30 I hledali ho jı´ti, ale z
ˇ a´dny´
nevzta´hl ruky na neˇho, nebo
jesˇteˇ byla neprˇisˇla hodina jeho.
31 Z za
´ stupu pak mnozı´ uveˇrˇili v neˇho, a pravili: Kristus
kdyzˇ prˇijde, zdali vı´ce divu˚ cˇiniti bude nad ty, ktere´zˇ tento
cˇinı´?
32 Slys
ˇ eli pak farizeove´ za´stup,
an o neˇm takove´ veˇci rozmlouva´, i poslali farizeove´ a prˇednı´
kneˇzˇ´ı sluzˇebnı´ky, aby jej jali.
33 Tedy r
ˇ ekl jim: Jesˇteˇ malicˇky´
cˇas jsem s va´mi, potom odejdu k
tomu, ktery´zˇ mne poslal.
34 Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdezˇ ja´ budu, vy
nemu˚zˇte prˇijı´ti.
35 I r
ˇ ekli Zˇide´ k sobeˇ vespolek:
Kam tento pu˚jde, zˇe my ho nenalezneme? Zdali v rozpty´lenı´
pohanu˚ pu˚jde, a bude ucˇiti pohany?
36 Jaka
´ jest to rˇecˇ, kterouzˇ promluvil: Hledati mne budete, ale
nenaleznete, a kdezˇ ja´ budu, vy
nemu˚zˇete prˇijı´ti?
164
JAN 8
37 V poslednı´ pak den ten veliky´ sva´tku toho, sta´l Jezˇ´ısˇ a
volal, rˇka: Zˇ´ıznı´-li kdo, pod’ ke
mneˇ, a napı´ se.
38 Kdoz
ˇ veˇrˇ´ı ve mne, jakozˇ dı´
pı´smo, rˇeky z brˇicha jeho poplynou vody zˇive´.
39 (A to r
ˇ ekl o Duchu, ktere´hozˇ
meˇli prˇijı´ti veˇrˇ´ıcı´ v neˇho; nebo
jesˇteˇ nebyl da´n Duch svaty´,
proto zˇe jesˇteˇ Jezˇ´ısˇ nebyl oslaven.)
40 Tedy mnozı´ z za
´ stupu uslysˇevsˇe tu rˇecˇ, pravili: Tentot’ jest
pra´veˇ prorok ten.
41 Jinı´ pravili: Tentot’jest Kristus. Ale neˇkterˇ´ı pravili: Zdalizˇ z
Galilee prˇijde Kristus?
42 Zdaz
ˇ nepravı´ pı´smo, zˇe z
semene Davidova a z Betle´ma
meˇstecˇka, kdezˇ by´val David,
prˇijı´ti ma´ Kristus?
43 A tak ru
˚ znice v za´stupu stala se pro neˇj.
44 Ne
ˇ kterˇ´ı pak z nich chteˇli ho
jı´ti, ale zˇa´dny´ nevzta´hl ruky na
neˇj.
45 Tedy pr
ˇ isˇli sluzˇebnı´ci k
prˇednı´m kneˇzˇ´ım a k farizeu˚m,
kterˇ´ızˇ rˇekli jim: Procˇ jste ho neprˇivedli?
46 Odpove
ˇ deˇli ti sluzˇebnı´ci: Nikdy tak cˇloveˇk nemluvil, jako
tento cˇloveˇk.
47 I odpove
ˇ deˇli jim farizeove´:
Zdali i vy jste svedeni?
48 Zdaliz
ˇ kdo z knı´zˇat uveˇrˇil v
neˇho aneb z farizeu˚?
49 Nez
ˇ za´stup ten, ktery´zˇ nezna´ za´kona. Zlorˇecˇenı´t’ jsou.
50 I dı´ jim Nikode
´ m, ten ktery´zˇ
byl prˇisˇel k neˇmu v noci, byv jeden z nich:
51 Zdali za
´ kon na´sˇ soudı´ cˇloveˇka, lecˇ prve´ uslysˇ´ı od neˇho a
zvı´, co by cˇinil?
52 Odpove
ˇ deˇli a rˇekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejsky´? Ptej se a
viz, zˇet’ prorok z Galilee nepovstal.
53 I s
ˇ el jeden kazˇdy´ do domu
sve´ho.
KAPITOLA 8.
Zˇena prˇistizˇena v cizolozˇstvı´. 12. Pa´n sebe
v zna´most uvodı´. 22. Zˇide´ odpory jemu cˇinı´ce a s nı´m se ha´dajı´ce, 59. kamenovati
jej chteˇjı´.
ezˇ´ısˇ pak odsˇel na horu Oli-
J vetskou.
2 Potom na u
´ sviteˇ zase prˇisˇel
do chra´mu, a vsˇecken lid ssˇel se
k neˇmu. I posadiv se, ucˇil je.
3 I pr
ˇ ivedli k neˇmu za´konnı´ci a
farizeove´ zˇenu v cizolozˇstvu popadenou, a postavivsˇe ji v prostrˇedku,
ˇ ekli jemu: Mistrˇe, tato zˇena
4R
jest postizˇena prˇi skutku, kdyzˇ
cizolozˇila.
5 A v za
´ koneˇ Mojzˇ´ısˇ prˇika´zal
na´m takove´ kamenovati. Ty pak
co pravı´sˇ?
6 A to r
ˇ ekli, pokousˇejı´ce ho, aby
jej mohli obzˇalovati. Jezˇ´ısˇ pak
skloniv se dolu˚, prstem psal na
zemi.
JAN 8
7 A kdyz
ˇ se neprˇesta´vali otazovati jeho, zdvihl se a rˇekl jim:
Kdo jest z va´s bez hrˇ´ıchu, nejprv
hod’ na ni kamenem.
8 A ope
ˇ t schy´liv se, psal na
zemi.
9 A oni uslys
ˇ evsˇe to, a v sveˇdomı´ch svy´ch obvineˇnı´ byvsˇe, jeden po druhe´m odcha´zeli, pocˇavsˇe od starsˇ´ıch azˇ do poslednı´ch.
I zu˚stal tu Jezˇ´ısˇ sa´m, a ta zˇena
u prostrˇed stojeci.
10 A pozdvih se Jez
ˇ ´ısˇ, a zˇa´dne´ho nevideˇv, nezˇ tu zˇenu, rˇekl
jı´: Zˇeno, kde jsou ti, kterˇ´ızˇ na
tebe zˇalovali? Zˇa´dny´-li teˇ neodsoudil?
11 Ktera
´ zˇ rˇekla: Zˇa´dny´, Pane. I
rˇekl jı´ Jezˇ´ısˇ: Anizˇ ja´ tebe odsuzuji. Jdizˇ a nehrˇesˇ vı´ce.
12 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ opeˇt jim mluvil,
rˇka: Ja´ jsem sveˇtlo sveˇta. Kdozˇ
mne na´sleduje, nebude choditi v
temnostech, ale bude mı´ti sveˇtlo zˇivota.
13 I r
ˇ ekli jemu farizeove´: Ty
sa´m o sobeˇ sveˇdectvı´ vyda´va´sˇ,
sveˇdectvı´ tve´ nenı´ prave´.
14 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim:
Acˇkoli ja´ sveˇdectvı´ vyda´va´m
sa´m o sobeˇ, prave´ jest sveˇdectvı´
me´; nebo vı´m, odkud jsem prˇisˇel, a kam jdu. Ale vy nevı´te, odkud jsem prˇisˇel, aneb kam jdu.
15 Vy podle
´ teˇla soudı´te, ja´ nesoudı´m zˇa´dne´ho.
16 A bycht’ pak i ja
´ soudil, soud
mu˚j jest pravy´; nebo nejsem
165
sa´m, ale jsem ja´ a ten, ktery´zˇ
mne poslal, Otec.
17 A v za
´ koneˇ vasˇem psa´no
jest: Zˇe dvou cˇloveˇku˚ sveˇdectvı´
prave´ jest.
18 Ja
´ t’ sveˇdectvı´ vyda´va´m sa´m
o sobeˇ, a sveˇdectvı´ vyda´va´ o mneˇ
ten, ktery´zˇ mne poslal, Otec.
19 Tedy r
ˇ ekli jemu: Kdezˇ jest
ten tvu˚j otec? Odpoveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ:
Anizˇ mne zna´te, ani Otce me´ho. Kdybyste mne znali, i Otce
me´ho znali byste.
20 Tato slova mluvil Jez
ˇ ´ısˇ u pokladnice, ucˇe v chra´meˇ, a zˇa´dny´
ho nejal, nebo jesˇteˇ byla neprˇisˇla hodina jeho.
21 I r
ˇ ekl jim opeˇt Jezˇ´ısˇ: Ja´ jdu,
a hledati budete mne, a v hrˇ´ıchu sve´m zemrˇete. Kam ja´ jdu,
vy nemu˚zˇete prˇijı´ti.
ˇ ide´: Zdali se sa´m
22 I pravili Z
zabije, zˇe pravı´: Kam ja´ jdu, vy
nemu˚zˇete prˇijı´ti?
23 I r
ˇ ekl jim: Vy z du˚lu jste, ja´ s
hu˚ry jsem. Vy jste z tohoto sveˇta, ja´ nejsem z sveˇta tohoto.
24 Protoz
ˇ jsem rˇekl va´m: Zˇe zemrˇete v hrˇ´ısˇ´ıch svy´ch. Nebo jestlizˇe nebudete veˇrˇiti, zˇe ja´ jsem,
zemrˇete v hrˇ´ısˇ´ıch svy´ch.
25 I r
ˇ ekli jemu: Kdo jsi ty? I rˇekl jim Jezˇ´ısˇ: To, cozˇ z pocˇa´tku
pravı´m va´m.
26 Mnohot’ ma
´ m o va´s mluviti
a souditi, ale ten, ktery´zˇ mne
poslal, pravdomluvny´ jest, a ja´,
166
JAN 8
cozˇ jsem slysˇel od neˇho, to mluvı´m na sveˇteˇ.
27 Ale neporozume
ˇ li, zˇe by o
Otci pravil jim.
28 Protoz
ˇ rˇekl jim Jezˇ´ısˇ: Kdyzˇ
povy´sˇ´ıte Syna cˇloveˇka, tehdy
pozna´te, zˇe ja´ jsem. A sa´m od
sebe nic necˇinı´m, ale jakzˇ mne
naucˇil Otec mu˚j, tak mluvı´m.
29 A ten, ktery
´ zˇ mne poslal, se
mnou jest. Neopustilt’ mne same´ho Otec; nebo cozˇ jest jemu
libe´ho, to ja´ cˇinı´m vzˇdycky.
30 Ty ve
ˇ ci kdyzˇ mluvil, mnozı´
uveˇrˇili v neˇho.
31 Tedy r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ teˇm Zˇidu˚m,
kterˇ´ızˇ uveˇrˇili jemu: Jestlizˇe vy
zu˚stanete v rˇecˇi me´, pra´veˇ ucˇedlnı´ci moji budete.
32 A pozna
´ te pravdu, a pravda
va´s vysvobodı´.
33 I odpove
ˇ deˇli jemu: Sı´meˇ Abrahamovo jsme, a zˇa´dne´mu
jsme neslouzˇili nikdy. I kterakzˇ
ty dı´sˇ: zˇe svobodnı´ budete?
34 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Amen,
amen pravı´m va´m: Zˇe kazˇdy´,
kdozˇ cˇinı´ hrˇ´ıch, sluzˇebnı´k jest
hrˇ´ıcha.
35 A sluz
ˇ ebnı´k nezu˚sta´va´ v domeˇ na veˇky; Syn zu˚sta´va´ na veˇky.
36 Protoz
ˇ jestlizˇet’ va´s Syn vysvobodı´, pra´veˇ svobodnı´ budete.
37 Vı´m, z
ˇ e jste sı´meˇ Abrahamovo, ale hleda´te mne zabiti;
nebo rˇecˇ ma´ nema´ mı´sta u va´s.
38 Ja
´ , cozˇ jsem videˇl u Otce sve´ho, mluvı´m; i vy tedy, co jste videˇli u otce sve´ho, cˇinı´te.
39 Odpove
ˇ deˇli a rˇekli jemu:
Otec na´sˇ jest Abraham. Dı´ jim
Jezˇ´ısˇ: Kdybyste synove´ Abrahamovi byli, cˇinili byste skutky
Abrahamovy.
40 Ale nynı´ hleda
´ te mne zabiti, cˇloveˇka toho, ktery´zˇ jsem
pravdu mluvil va´m, kterouzˇ
jsem slysˇel od Boha. Tohot’ Abraham necˇinil.
41 Vy cˇinı´te skutky otce sve
´ ho.
I rˇekli jemu: Myt’ z smilstva
nejsme zplozeni, jednohot’ Otce
ma´me, Boha.
42 Tedy r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Byt’ Bu˚h
Otec va´sˇ byl, milovali byste
mne. Nebo ja´ jsem z Boha posˇel,
a prˇisˇel jsem; anizˇ jsem sa´m od
sebe prˇisˇel, ale on mne poslal.
43 Procˇ mluvenı´ me
´ ho necha´pa´te? Proto zˇe slysˇeti nemu˚zˇete
rˇecˇi me´.
44 Vy z otce d’a
´ bla jste, a zˇa´dosti otce sve´ho chcete cˇiniti.
On byl vrazˇedlnı´k od pocˇa´tku,
a v pravdeˇ nesta´l; nebo pravdy
v neˇm nenı´. Kdyzˇ mluvı´ lezˇ,
z sve´ho vlastnı´ho mluvı´; nebo
lha´rˇ jest a otec lzˇi.
45 Ja
´ pak zˇe pravdu pravı´m,
neveˇrˇ´ıte mi.
46 Kdo z va
´ s uvinı´ mne z hrˇ´ıchu? A poneˇvadzˇ pravdu pravı´m, procˇ vy mi neveˇrˇ´ıte?
JAN 9
47 Kdo z Boha jest, slova Boz
ˇ ´ı
slysˇ´ı; protozˇ vy neslysˇ´ıte, zˇe z
Boha nejste.
48 Tedy odpove
ˇ deˇli Zˇide´ a rˇekli
jemu: Zdalizˇ my dobrˇe nepravı´me, zˇe jsi ty Samarita´n, a d’a´belstvı´ ma´sˇ?
49 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Ja´t’ d’a´belstvı´ nema´m, ale ctı´m Otce sve´ho; nezˇ vy jste mne neuctili.
50 Ja
´ t’ pak nehleda´m chva´ly
sve´; jestit’, kdo hleda´ a soudı´.
51 Amen, amen pravı´m, va
´ m:
Bude-li kdo zachova´vati slovo
me´, smrti neuzrˇ´ı na veˇky.
52 Tedy r
ˇ ekli mu Zˇide´: Nynı´
jsme poznali, zˇe d’a´belstvı´ ma´sˇ.
Abraham umrˇel i proroci, a ty
pravı´sˇ: Bude-li kdo zachova´vati
rˇecˇ mou, smrti neokusı´ na veˇky.
53 Zdali jsi ty ve
ˇ tsˇ´ı otce nasˇeho
Abrahama, ktery´zˇ umrˇel? I proroci zemrˇeli. Ky´m ty se cˇinı´sˇ?
54 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Chva´lı´m-lit’ ja´ se sa´m, chva´la ma´ nic
nenı´. Jestit’ Otec mu˚j, ktery´zˇ
mne chva´lı´, o neˇmzˇ vy pravı´te,
zˇe Bu˚h va´sˇ jest.
55 Ale nepoznali jste ho, ja
´ pak
jej zna´m. A kdybych rˇekl, zˇe ho
nezna´m, byl bych podobny´ va´m,
lha´rˇ. Ale zna´mt’ jej, a rˇecˇ jeho
zachova´va´m.
56 Abraham, otec va
´ sˇ, veselil
se, aby videˇl den mu˚j, i videˇl,
a radoval se.
57 Tedy r
ˇ ekli jemu Zˇide´: Pade-
167
sa´ti let jesˇteˇ nema´sˇ, a Abrahama jsi videˇl?
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen
58 R
pravı´m va´m: Prve´ nezˇli Abraham byl, ja´ jsem.
59 I zcha
´ pali kamenı´, aby ha´zeli na neˇj. Jezˇ´ısˇ pak skryl se, a
prosˇed skrze neˇ, vysˇel z chra´mu,
a tak odsˇel.
KAPITOLA 9.
Slepy´ od narozenı´ ode Pa´na zrak prˇijal, 13.
a meˇv o to s farizei velikou nesna´z, byv od
nich i zahna´n, 35. od Krista dokonaleji u
vı´rˇe utvrzen.
pomı´jeje, uzrˇel cˇloveˇka sle-
A pe´ho od narozenı´.
2 I ota
´ zali se ho ucˇedlnı´ci jeho, rˇkouce: Mistrˇe, kdo zhrˇesˇil,
tento-li, cˇili rodicˇove´ jeho, zˇe se
slepy´ narodil?
3 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Ani tento
zhrˇesˇil, ani rodicˇove´ jeho, ale
aby zjeveni byli skutkove´ Bozˇ´ı
na neˇm.
4 Ja
´ t’ musı´m deˇlati dı´lo toho,
ktery´zˇ mne poslal, dokudzˇ den
jest. Prˇicha´zı´t’ noc, kdyzˇ zˇa´dny´
nebude moci deˇlati.
5 Dokudz
ˇ jsem na sveˇteˇ, sveˇtlo
jsem sveˇta.
6 To pove
ˇ deˇv, plinul na zemi,
a ucˇinil bla´to z sliny, i pomazal
tı´m bla´tem ocˇi slepe´ho.
7A r
ˇ ekl jemu: Jdi, umej se v
rybnı´ku Siloe, cozˇ se vykla´da´:
Poslany´. A on sˇel a umyl se, i
prˇisˇel, vida.
168
JAN 9
8 Sousede
´ pak a ti, kterˇ´ızˇ jej
prve´ vı´dali slepe´ho, rˇekli: Nenı´-lizˇ toto ten, ktery´zˇ seda´val a
zˇebra´val?
9 Jinı´ pravili, z
ˇ e ten jest, a jinı´,
zˇe jest podoben k neˇmu. Ale on
pravil: Ja´ jsem.
10 Tedy r
ˇ ekli jemu: Kterak jsou
otevrˇ´ıny ocˇi tve´?
11 On odpove
ˇ deˇl a rˇekl: Cˇloveˇk ten, ktery´zˇ slove Jezˇ´ısˇ, bla´to
ucˇinil, a pomazal ocˇ´ı my´ch, a
rˇekl mi: Jdi k rybnı´ku Siloe, a
umej se. I odsˇed a umyv se, prohle´dl jsem.
12 I r
ˇ ekli jemu: Kde jest ten?
ˇ ekl: Nevı´m.
R
13 Tedy pr
ˇ ivedli toho, ktery´zˇ
neˇkdy byl slepy´, k farizeu˚m.
14 Byla pak sobota, kdyz
ˇ Jezˇ´ısˇ
ucˇinil bla´to, a otevrˇel ocˇi jeho.
15 I ota
´ zali se ho opeˇt i farizeove´, kterak by prozrˇel. On pak
rˇekl jim: Bla´to polozˇil na ocˇi me´,
a umyl jsem se, i vidı´m.
16 Tedy ne
ˇ kterˇ´ı z farizeu˚ rˇekli:
Ten cˇloveˇk nenı´ z Boha, nebo
neostrˇ´ıha´ soboty. Jinı´ pravili:
Kterak mu˚zˇe cˇloveˇk hrˇ´ısˇny´ takove´ divy cˇiniti? I byla ru˚znice
mezi nimi.
ˇ ekli opeˇt slepe´mu: Co ty
17 R
o neˇm pravı´sˇ, poneˇvadzˇ otevrˇel
ocˇi tve´? A on rˇekl: Zˇe prorok jest.
18 I neve
ˇ rˇili Zˇide´ o neˇm, by
slepy´ by´val a prozrˇel, azˇ povolali rodicˇu˚ toho, ktery´zˇ byl prozrˇel.
19 A ota
´ zali se jich, rˇkouce:
Jest-li tento syn va´sˇ, o ktere´mzˇ
vy pravı´te, zˇe by se slepy´ narodil? Kterakzˇ pak nynı´ vidı´?
20 Odpove
ˇ deˇli jim rodicˇove´ jeho a rˇekli: Vı´met’, zˇe tento jest
syn na´sˇ, a zˇe se slepy´ narodil.
21 Ale kterak nynı´ vidı´, nevı´me; aneb kdo otevrˇel ocˇi jeho,
myt’ nevı´me. Ma´t’ le´ta, ptejte se
ho, on sa´m za sebe mluviti bude.
22 Tak mluvili rodicˇove
´ jeho, zˇe
se ba´li Zˇidu˚; nebo jizˇ tak byli
ulozˇili Zˇide´, aby, kdozˇ by ho koli
vyznal Kristem, vyobcova´n byl
ze sˇkoly.
23 Protoz
ˇ rˇekli rodicˇove´ jeho:
Ma´t’ le´ta, ptejte se jeho.
24 Tedy zavolali po druhe
´ cˇloveˇka toho, ktery´zˇ by´val slepy´, a
rˇekli jemu: Vzdej chva´lu Bohu.
My vı´me, zˇe cˇloveˇk ten hrˇ´ısˇnı´k
jest.
25 I odpove
ˇ deˇl on a rˇekl: Jest-li hrˇ´ısˇnı´k, nevı´m, nezˇ to vı´m, zˇe
byv slepy´, nynı´ vidı´m.
26 I r
ˇ ekli jemu opeˇt: Cot’ ucˇinil?
Kterak otevrˇel ocˇi tve´?
27 Odpove
ˇ deˇl jim: Jizˇ jsem va´m
poveˇdeˇl, a neslysˇeli jste? Cozˇ
opeˇt chcete slysˇeti? Zdalizˇ i vy
chcete ucˇedlnı´ci jeho by´ti?
28 I zlor
ˇ ecˇili jemu a rˇekli: Ty jsi
ucˇedlnı´k jeho, ale my jsme Mojzˇ´ısˇovi ucˇedlnı´ci.
29 My vı´me, z
ˇ e Mojzˇ´ısˇovi mluvil Bu˚h, tento pak nevı´me, odkud jest.
JAN 10
30 Odpove
ˇ deˇl ten cˇloveˇk a rˇekl
jim: Tot’ jest jisteˇ divna´ veˇc, zˇe
vy nevı´te, odkud jest, a otevrˇel
ocˇi me´.
31 Vı´me pak, z
ˇ e Bu˚h hrˇ´ısˇnı´ku˚
neslysˇ´ı, ale kdo by ctitel Bozˇ´ı
byl, a vu˚li jeho cˇinil, tohot’ slysˇ´ı.
32 Od ve
ˇ ku˚ nenı´ sly´cha´no, aby
kdo otevrˇel ocˇi slepe´ho narozene´ho.
33 Byt’ tento nebyl od Boha, nemohlt’ by nic ucˇiniti.
34 Odpove
ˇ deˇli a rˇekli jemu: Ty
jsi vsˇecken se v hrˇ´ısˇ´ıch narodil,
a ty na´s ucˇ´ısˇ? I vyhnali jej ven.
35 Uslys
ˇ el pak Jezˇ´ısˇ, zˇe jej vyhnali ven. A kdyzˇ jej nalezl, rˇekl
jemu: Veˇrˇ´ısˇ-lizˇ ty v Syna Bozˇ´ıho?
36 Odpove
ˇ deˇl on a rˇekl: I kdozˇ
jest, Pane, abych veˇrˇil v neˇho?
37 I r
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: I videˇl jsi
ho, a ktery´zˇ mluvı´ s tebou, ont’
jest.
38 A on r
ˇ ekl: Veˇrˇ´ım, Pane, a
klaneˇl se jemu.
39 I r
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Na soud
prˇisˇel jsem ja´ na tento sveˇt, aby
ti, kterˇ´ızˇ nevidı´, videˇli, a ti, kterˇ´ızˇ vidı´, aby slepı´ byli.
40 I uslys
ˇ eli to neˇkterˇ´ı z farizeu˚, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, a rˇekli
jemu: Zdali i my slepı´ jsme?
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Byste slepı´
41 R
byli, hrˇ´ıchu byste nemeˇli; ale
nynı´ pravı´te: Vidı´me, protozˇ
hrˇ´ıch va´sˇ zu˚sta´va´.
169
KAPITOLA 10.
O pasty´rˇi, na´jemnı´ku a ovcech. 22. Rozmlouva´nı´ Pa´neˇ s Zˇidy v sı´nˇci Sˇalamounoveˇ, 39. a zjevna´ zlost jejich proti neˇmu.
men, amen pravı´m va´m:
A Kdozˇ nevcha´zı´ dverˇmi do
ovcˇince ovcı´, ale vcha´zı´ jinudy,
ten zlodeˇj jest a lotr.
2 Ale kdoz
ˇ vcha´zı´ dverˇmi, pasty´rˇ jest ovcı´.
3 Tomut’ vra
´ tny´ otvı´ra´, a ovce
hlas jeho slysˇ´ı, a on svy´ch vlastnı´ch ovec ze jme´na povola´va´, a
vyvodı´ je.
4 A jakz
ˇ ovce sve´ vlastnı´ vypustı´, prˇed nimi jde, a ovce jdou
za nı´m; nebo znajı´ hlas jeho.
5 Cizı´ho pak nikoli na
´ sledovati
nebudou, ale utekou od neˇho;
nebo neznajı´ hlasu cizı´ch.
6 To podobenstvı´ pove
ˇ deˇl jim
Jezˇ´ısˇ, ale oni neveˇdeˇli, co by to
bylo, cozˇ jim mluvil.
7 Tedy ope
ˇ t rˇekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen pravı´m va´m: Zˇe ja´
jsem dve´rˇe ovcı´.
8 Vs
ˇ ickni, kolikzˇ jich koli prˇede
mnou prˇ´ısˇlo, zlodeˇji jsou a lotrˇi,
ale neslysˇeli jich ovce.
9 Ja
´ jsem dve´rˇe. Skrze mne
vsˇel-li by kdo, spasen bude, a
vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
10 Zlode
ˇ j neprˇicha´zı´, nezˇ aby
kradl a mordoval a hubil; ja´
jsem prˇisˇel, aby zˇivot meˇly, a
hojneˇ meˇly.
170
JAN 10
11 Ja
´ jsem ten pasty´rˇ dobry´.
Dobry´ pasty´rˇ dusˇi svou pokla´da´
za ovce.
12 Ale na
´ jemnı´k a ten, ktery´zˇ nenı´ pasty´rˇ, jehozˇ nejsou
ovce vlastnı´, vida vlka, an jde,
i opousˇtı´ ovce i utı´ka´, a vlk lapa´
a rozha´nı´ ovce.
13 Na
´ jemnı´k pak utı´ka´; nebo
na´jemnı´k jest, a nema´ pe´cˇe o
ovce.
14 Ja
´ jsem ten dobry´ pasty´rˇ, a
zna´mt’ sve´, a znajı´t’ mne me´.
15 Jakoz
ˇ mne zna´ Otec, a ja´
zna´m Otce, a dusˇi svou pokla´da´m za ovce.
16 A ma
´ mt’ i jine´ ovce, ktere´zˇ
nejsou z tohoto ovcˇince. I tyt’
musı´m prˇivesti; nebo hlas mu˚j
slysˇeti budou. A budet’ jeden
ovcˇinec a jeden pasty´rˇ.
17 Protoz
ˇ mne Otec miluje, zˇe
ja´ pokla´da´m dusˇi svou, abych ji
zase vzal.
18 Niz
ˇ a´dny´t’ jı´ nebe´rˇe ode mne,
ale ja´ pokla´da´m ji sa´m od sebe.
Ma´m moc polozˇiti ji, a ma´m moc
zase vzı´ti ji. To prˇika´zanı´ vzal
jsem od Otce sve´ho.
19 Tedy stala se ope
ˇ t ru˚znice
mezi Zˇidy pro ty rˇecˇi.
ˇ a´20 A pravili mnozı´ z nich: D
belstvı´ ma´ a bla´znı´. Co ho posloucha´te?
21 Jinı´ pravili: Tato slova nejsou d’a´belstvı´ majı´cı´ho. Zdalizˇ
d’a´belstvı´ mu˚zˇe slepy´ch ocˇi otvı´rati?
22 Bylo pak posvı´cenı´ v Jeruzale´meˇ, a zima byla.
23 I procha
´ zel se Jezˇ´ısˇ v chra´meˇ po sı´nˇci Sˇalomounoveˇ.
ˇ ide´, a
24 Tedy obstoupili jej Z
rˇekli jemu: Dokudzˇ dusˇi nasˇi drzˇ´ısˇ: Jestlizˇe jsi ty Kristus, poveˇz
na´m zjevneˇ.
25 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Poveˇdeˇl jsem va´m, a neveˇrˇ´ıte. Skutkove´, ktere´zˇ ja´ cˇinı´m ve jme´nu
Otce sve´ho, tit’ sveˇdectvı´ vyda´vajı´ o mneˇ.
26 Ale vy neve
ˇ rˇ´ıte, nebo nejste
z ovcı´ my´ch, jakozˇ jsem va´m poveˇdeˇl.
27 Ovcet’ me
´ hlas mu˚j slysˇ´ı, a ja´
je zna´m, a na´sledujı´t’ mne.
28 A ja
´ t’ zˇivot veˇcˇny´ da´va´m jim,
a nezahynout’ na veˇky, anizˇ jich
kdo vytrhne z ruky me´.
29 Otec mu
˚ j, ktery´zˇ mi je dal,
veˇtsˇ´ı jest nade vsˇecky, a zˇa´dny´t’
jich nemu˚zˇe vytrhnouti z ruky
Otce me´ho.
30 Ja
´ a Otec jedno jsme.
31 Tedy zcha
´ pali opeˇt kamenı´
Zˇide´, aby jej kamenovali.
32 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Mnohe´
dobre´ skutky uka´zal jsem va´m
od Otce sve´ho. Pro ktery´ z teˇch
skutku˚ kamenujete mne?
33 Odpove
ˇ deˇli jemu Zˇide´, rˇkouce. Pro dobry´ skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouha´nı´,
totizˇ zˇe ty, cˇloveˇk jsa, deˇla´sˇ se
Bohem.
JAN 11
34 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Vsˇak
psa´no jest v za´koneˇ vasˇem: Ja´
jsem rˇekl: Bohove´ jste.
35 Pone
ˇ vadzˇ ty nazval bohy, k
nimzˇ rˇecˇ Bozˇ´ı stala se, a nemu˚zˇe
zrusˇeno by´ti pı´smo,
36 Mne
ˇ pak, ktere´hozˇ posveˇtil
Otec a poslal na sveˇt, vy pravı´te: Rouha´sˇ se, zˇe jsem rˇekl:
Syn Bozˇ´ı jsem?
37 Necˇinı´m-lit’ skutku
˚ Otce
sve´ho, neveˇrˇte mi.
38 Paklit’ cˇinı´m, byste pak mne
ˇ
neveˇrˇili, skutku˚m veˇrˇte, abyste
poznali a veˇrˇili, zˇe Otec ve mneˇ
jest, a ja´ v neˇm.
39 Tedy ope
ˇ t hledali ho jı´ti, ale
vysˇel z rukou jejich.
40 I ods
ˇ el opeˇt za Jorda´n na to
mı´sto, kdezˇ nejprve´ Jan krˇtil, a
pozu˚stal tam.
41 I pr
ˇ isˇli k neˇmu mnozı´, a
pravili: Jan zajiste´ zˇa´dne´ho divu neucˇinil, ale vsˇecko, cozˇkoli
mluvil Jan o tomto, prave´ bylo.
42 A mnozı´ tam uve
ˇ rˇili v neˇho.
KAPITOLA 11.
Pa´n vzkrˇ´ısil Lazara. 47. Prˇednı´ kneˇzˇ´ı a farizeove´ radu proti neˇmu drzˇeli. 55. On usˇel
do meˇsta Efraim, 57. oni pak manda´t nanˇ
vydali.
yl pak nemocen neˇjaky´ La-
B zar z Betany, z meˇstecˇka
Marie a Marty, sestry jejı´.
2 A to byla ta Maria, ktera
´ zˇ
pomazala Pa´na mastı´, a vytrˇela nohy jeho vlasy svy´mi, jejı´zˇ
bratr Lazar byl nemocen.
171
3 Tedy poslaly k ne
ˇ mu ty sestry, rˇkouce: Pane, aj, ten, ktere´hozˇ milujesˇ, nemocen jest.
4 A uslys
ˇ av to Jezˇ´ısˇ, rˇekl: nemoc ta nenı´ k smrti, ale pro
sla´vu Bozˇ´ı, aby oslaven byl Syn
Bozˇ´ı skrze ni.
5 Miloval pak Jez
ˇ ´ısˇ Martu i
sestru jejı´ i Lazara.
6 A jakz
ˇ uslysˇel, zˇe by nemocen
byl, tedy pozu˚stal za dva dni na
tom mı´steˇ, kdezˇ byl.
7 Potom pak dı´ ucˇedlnı´ku
˚ m:
Pod’me zase do Judstva.
ˇ ekli jemu ucˇedlnı´ci: Mistrˇe,
8R
nynı´ hledali teˇ Zˇide´ kamenovati, a zase tam chcesˇ jı´ti?
9 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Zdalizˇ nenı´
dvana´cte hodin za den? Chodı´-li kdo ve dne, neurazı´ se; nebo
sveˇtlo tohoto sveˇta vidı´.
10 Paklit’ by kdo chodil v noci,
urazı´t’ se; nebo sveˇtla nenı´ v
neˇm.
11 To pove
ˇ deˇl, a potom dı´ jim:
Lazar, prˇ´ıtel na´sˇ, spı´, ale jdut’,
abych jej ze sna probudil.
12 I r
ˇ ekli ucˇedlnı´ci jeho: Pane,
spı´-lit’, zdra´v bude.
13 Ale Jez
ˇ ´ısˇ rˇekl o smrti jeho,
oni pak domnı´vali se, zˇe by o
spa´nı´ sna mluvil.
14 Tedy r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ zjevneˇ:
Lazar umrˇel.
15 A raduji se pro va
´ s, zˇe jsem
tam nebyl, abyste veˇrˇili. Ale
pod’me k neˇmu.
172
JAN 11
16 I r
ˇ ekl Toma´sˇ, ktery´zˇ slove Didymus, spoluucˇedlnı´ku˚m:
Pod’me i my, abychom zemrˇeli s
nı´m.
17 Pr
ˇ isˇel tedy Jezˇ´ısˇ, a nalezl ho
jizˇ cˇtyrˇi dni v hrobeˇ pochovane´ho.
18 Byla pak Betany blı´zko od
Jeruzale´ma, okolo honu˚ patna´cte.
ˇ idu˚ byli prˇisˇli
19 Mnozı´ pak z Z
k Marteˇ a Marii, aby je teˇsˇili pro
bratra jejich.
20 Tedy Marta, jakz
ˇ uslysˇela,
zˇe Jezˇ´ısˇ jde, vysˇla proti neˇmu,
ale Maria doma sedeˇla.
21 I r
ˇ ekla Marta Jezˇ´ısˇovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr mu˚j
byl by neumrˇel.
22 Ale i nynı´t’ vı´m, z
ˇ e cozˇkoli
pozˇa´dal bys od Boha, da´ tobeˇ
Bu˚h.
23 Dı´ jı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Vstanet’ bratr
tvu˚j.
ˇ ekla jemu Marta: Vı´m, zˇe
24 R
vstane prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ v den nejposledneˇjsˇ´ı.
ˇ ekl jı´ Jezˇ´ısˇ: ja´ jsem vzkrˇ´ı25 R
sˇenı´ i zˇivot. Kdo veˇrˇ´ı ve mne, byt’
pak i umrˇel, zˇiv bude.
26 A kaz
ˇ dy´, kdozˇ jest zˇiv, a veˇrˇ´ı
ve mne, neumrˇet’na veˇky. Veˇrˇ´ısˇ-li tomu?
ˇ ekla jemu: Ovsˇem, Pane,
27 R
ja´ jsem uveˇrˇila, zˇe jsi ty Kristus, Syn Bozˇ´ı, ktery´zˇ meˇl prˇijı´ti
na sveˇt.
28 A kdyz
ˇ to poveˇdeˇla, odesˇla
a zavolala tajneˇ Marie, sestry
sve´, rˇkuci: Mistr zde jest, a vola´
tebe.
29 Ona jakz
ˇ uslysˇela, vstala
rychle, a sˇla k neˇmu.
30 Jes
ˇ teˇ pak byl Jezˇ´ısˇ neprˇisˇel do meˇstecˇka, ale byl na tom
mı´steˇ, kdezˇ vysˇla byla proti neˇmu Marta.
ˇ ide´, kterˇ´ızˇ s nı´ byli v
31 Tedy Z
domeˇ, a teˇsˇili ji, videˇvsˇe Marii,
zˇe rychle vstala a vysˇla, sˇli za
nı´, rˇkouce: Jde k hrobu, aby tam
plakala.
32 Ale Maria, kdyz
ˇ tam prˇisˇla,
kdezˇ byl Jezˇ´ısˇ, uzrˇevsˇi jej, padla
k noha´m jeho, rˇkuci jemu: Pane,
bys ty byl zde, bratr mu˚j byl by
neumrˇel.
33 Jez
ˇ ´ısˇ pak jakzˇ uzrˇel, ana
pla´cˇe, i Zˇidy, kterˇ´ızˇ byli s nı´ prˇisˇli, ani placˇ´ı, zastonal duchem,
a zkormoutil se.
34 A r
ˇ ekl: Kdezˇ jste jej polozˇili?
ˇ kou jemu: Pane, pod’ a pohled’.
R
35 I zaplakal Jez
ˇ ´ısˇ.
36 Tedy r
ˇ ekli Zˇide´: Aj, kterak
ho miloval!
37 Ne
ˇ kterˇ´ı pak z nich rˇekli: Nemohl-lizˇ tento, ktery´zˇ otevrˇel ocˇi slepe´ho, ucˇiniti aby tento neumrˇel?
38 Jez
ˇ ´ısˇ pak opeˇt zastonav sa´m
v sobeˇ, prˇisˇel k hrobu. Byla pak
jeskyneˇ, a ka´men byl svrchu polozˇen na ni.
JAN 12
39 Dı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Zdvihneˇte ka´men.
ˇ ekla jemu Marta, sestra toho
R
mrtve´ho: Pane, jizˇt’ smrdı´; nebo
cˇtyrˇi dni v hrobeˇ jest.
40 Dı´ jı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Vsˇakt’ jsem rˇekl,
zˇe budesˇ-li veˇrˇiti, uzrˇ´ısˇ sla´vu
Bozˇ´ı.
41 Tedy zdvihli ka
´ men, kdezˇ
byl ten mrtvy´ pochova´n. Jezˇ´ısˇ
pak pozdvihl zhu˚ru ocˇ´ı a rˇekl:
Otcˇe, deˇkuji tobeˇ, zˇe jsi mne slysˇel.
42 Ja
´ zajiste´ vı´m, zˇe mne vzˇdycky slysˇ´ısˇ, ale pro za´stup, ktery´zˇ
okolo stojı´, rˇekl jsem, aby veˇrˇili,
zˇe jsi ty mne poslal.
43 A to pove
ˇ deˇv, zavolal hlasem
veliky´m: Lazarˇe, pod’ ven.
44 I vys
ˇ el ten, ktery´zˇ byl umrˇel,
maje sva´zane´ ruce i nohy rouchami, a tva´rˇ jeho sˇatem byla
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Rozobvinuta. R
veˇzˇtezˇ jej, a nechte, at’ odejde.
ˇ idu˚, kterˇ´ızˇ
45 Tedy mnozı´ z Z
byli prˇisˇli k Marii, videˇvsˇe, co
ucˇinil Jezˇ´ısˇ, uveˇrˇili v neˇho.
46 Ne
ˇ kterˇ´ı pak z nich odesˇli k
farizeu˚m, a poveˇdeˇli jim, co ucˇinil Jezˇ´ısˇ.
47 I ses
ˇ li se prˇednı´ kneˇzˇ´ı a farizeove´ v radu, a pravili: Co cˇinı´me? Nebo tento cˇloveˇk divy
mnohe´ cˇinı´.
48 Necha
´ me-li ho tak, vsˇickni
ˇ ´ımane´,
uveˇrˇ´ı v neˇho, i prˇijdou R
a odejmou mı´sto nasˇe i lid.
49 Jeden pak z nich, Kaifa
´ sˇ,
173
nejvysˇsˇ´ım kneˇzem byv toho le´ta, rˇekl jim: Vy nic nevı´te,
50 Aniz
ˇ prˇemysˇlujete, zˇe jest
uzˇitecˇne´ na´m, aby jeden cˇloveˇk
umrˇel za lid, a ne, aby vsˇecken
tento na´rod zahynul.
51 Toho pak ner
ˇ ekl sa´m od
sebe, ale nejvysˇsˇ´ım kneˇzem byv
le´ta toho, prorokoval, zˇe meˇl Jezˇ´ısˇ umrˇ´ıti za tento na´rod.
52 A netoliko za tento na
´ rod,
ale take´, aby syny Bozˇ´ı rozpty´lene´ shroma´zˇdil v jedno.
53 Protoz
ˇ od toho dne radu spolecˇneˇ drzˇeli, aby jej zabili.
54 Jez
ˇ ´ısˇ pak jizˇ nechodil zjevneˇ
mezi Zˇidy, ale odsˇel odtud do
krajiny blı´zko pousˇteˇ, do meˇsta,
ktere´zˇ slove Efraim, a tu bydlil
s ucˇedlnı´ky svy´mi.
55 Byla pak blı´zko velikanoc
Zˇidovska´. I sˇli mnozı´ do Jeruzale´ma z krajiny te´ prˇed velikonocı´, aby se ocˇistili.
56 I hledali Jez
ˇ ´ısˇe, a rozmlouvali vespolek, v chra´meˇ stojı´ce:
Co se va´m zda´, zˇe neprˇisˇel k
sva´tku?
57 Vydali pak byli pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı
a farizeove´ manda´t, jestlizˇe by
kdo zveˇdeˇl, kde by byl, aby poveˇdeˇl, aby jej jali.
KAPITOLA 12.
Pa´n mastı´ pomaza´n. 4. Jida´sˇ o to reptal.
12. Jı´zda Kristova na osla´tku. 20. Prˇ´ıchod
ˇ eku˚. 28. Hlas s nebe. 37. Slepota Zˇidu˚.
R
44. Osveˇdcˇenı´ se jim Pa´neˇ.
174
JAN 12
edy Jezˇ´ısˇ sˇesty´ den prˇed ve-
T likonocı´ prˇisˇel do Betany,
kdezˇ byl Lazar ten, ktery´zˇ byl
umrˇel, jehozˇ vzkrˇ´ısil z mrtvy´ch.
2 I pr
ˇ ipravili jemu tu vecˇerˇi, a
Marta posluhovala, Lazar pak
byl jeden z stolı´cı´ch s nı´m.
3 Maria pak vzavs
ˇ i libru masti
drahe´ z nardu vy´borne´ho, pomazala noh Jezˇ´ısˇovy´ch, a vytrˇela vlasy svy´mi nohy jeho. I
naplneˇn jest du˚m vu˚nı´ te´ masti.
4 Tedy r
ˇ ekl jeden z ucˇedlnı´ku˚
jeho, Jida´sˇ Sˇimona Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ jej meˇl zraditi:
5 Procˇ tato mast nenı´ proda
´ na
za trˇi sta peneˇz, a nenı´ da´no
chudy´m?
6 To pak r
ˇ ekl, ne zˇe by meˇl pe´cˇi
o chude´, ale zˇe zlodej byl, a meˇsˇec meˇl, a to, cozˇ do neˇho kladeno bylo, nosil.
7 Tedy r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Nech jı´, ke
dni pohrˇbu me´ho zachovala to.
8 Nebo chude
´ vzˇdycky ma´te s
sebou, ale mne ne vzˇdycky mı´ti
budete.
9 Zve
ˇ deˇl pak za´stup veliky´ z
Zˇidu˚, zˇe by tu byl. I prˇisˇli, ne pro
Jezˇ´ısˇe toliko, ale take´ aby Lazara videˇli, ktere´hozˇ byl vzkrˇ´ısil z mrtvy´ch.
10 Radili se pak pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı,
aby i Lazara zamordovali.
ˇ idu˚ odcha´zeli
11 Nebo mnozı´ z Z
pro neˇho, a uveˇrˇili v Jezˇ´ısˇe.
12 Nazejtr
ˇ ´ı mnohy´ za´stup, ktery´zˇ byl prˇisˇel k sva´tku, kdyzˇ u-
slysˇeli, zˇe Jezˇ´ısˇ jde do Jeruzale´ma,
13 Nabrali
ratolestı´ palmovy´ch, a vysˇli proti neˇmu, a volali: Hosanna, pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jme´nu Pa´neˇ, kra´l
Izraelsky´.
14 I dostav Jez
ˇ ´ısˇ osla´tka, vsedl
na neˇ, jakozˇ psa´no jest:
15 Neboj se, dcero Sionska
´ , aj,
kra´l tvu˚j be´rˇe se, na osla´tku
sedeˇ.
16 Tomu pak nesrozume
ˇ li ucˇedlnı´ci jeho sprvu, ale kdyzˇ oslaven byl Jezˇ´ısˇ, tedy se rozpomenuli, zˇe to psa´no bylo o neˇm, a
zˇe jemu to ucˇinili.
17 Vyda
´ val pak sveˇdectvı´ za´stup, ktery´zˇ byl s nı´m, zˇe Lazara povolal z hrobu, a vzkrˇ´ısil
jej z mrtvy´ch.
18 Protoz
ˇ i v cestu vysˇel jemu
za´stup, kdyzˇ slysˇeli, zˇe by ten
div ucˇinil.
19 Tedy farizeove
´ pravili mezi
sebou: Vidı´te-li, zˇe nic neprospı´va´te? Aj, sveˇt postoupil po neˇm.
ˇ ekove´ z
20 Byli pak ne
ˇ kterˇ´ı R
teˇch, kterˇ´ızˇ prˇicha´zı´vali, aby se
modlili v sva´tek.
21 Ti tedy pr
ˇ istoupili k Filipovi, ktery´zˇ byl od Betsaidy Galilejske´, a prosili ho, rˇkouce: Pane, chteˇli bychom Jezˇ´ısˇe videˇti.
22 Pr
ˇ isˇel Filip a poveˇdeˇl Ondrˇejovi, Ondrˇej pak zase a Filip
poveˇdeˇli Jezˇ´ısˇovi.
JAN 12
23 A Jez
ˇ ´ısˇ odpoveˇdeˇl jim, rˇka:
Prˇisˇlat’ hodina, aby oslaven byl
Syn cˇloveˇka.
24 Amen, amen pravı´m va
´ m:
Zrno psˇenicˇne´ padna v zemi, neumrˇe-li, onot’ samo zu˚stane, a
paklit’ umrˇe, mnohy´ uzˇitek prˇinese.
25 Kdoz
ˇ miluje dusˇi svou, ztratı´t’ ji; a kdozˇ nena´vidı´ dusˇe sve´
na tomto sveˇteˇ, k zˇivotu veˇcˇne´mu ostrˇ´ıha´ jı´.
26 Slouz
ˇ ´ı-li mi kdo, na´sledujzˇ
mne; a kdezˇ jsem ja´, tut’ i mu˚j
sluzˇebnı´k bude. A bude-li mi
kdo slouzˇiti, poctı´t’ ho Otec.
27 Nynı´ dus
ˇ e ma´ zkormoucena
jest, a cozˇ dı´m? Otcˇe, vysvobod’
mne z te´to hodiny. Ale proto
jsem prˇisˇel k hodineˇ te´to.
28 Otcˇe, oslaviz
ˇ jme´no sve´. Tedy prˇisˇel hlas s nebe: I oslavil
jsem, i jesˇteˇ oslavı´m.
29 Ten pak za
´ stup, ktery´zˇ tu
sta´l a slysˇel, pravil: Zahrˇmeˇlo.
Jinı´ pravili: Andeˇl k neˇmu mluvil.
30 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl: Ne
pro mnet’ hlas tento se stal, ale
pro va´s.
31 Nynı´t’ jest soud sve
ˇ ta tohoto, nynı´ knı´zˇe sveˇta tohoto vyvrzˇeno bude ven.
32 A ja
´ budu-lit’ povy´sˇen od zemeˇ, vsˇecky pota´hnu k sobeˇ.
33 (To pak pove
ˇ deˇl, znamenaje,
kterou by smrtı´ meˇl umrˇ´ıti.)
175
34 Odpove
ˇ deˇl jemu za´stup: My
jsme sly´chali z za´kona, zˇe Kristus zu˚sta´va´ na veˇky, a kterakzˇ
ty pravı´sˇ, zˇe musı´ by´ti povy´sˇen
Syn cˇloveˇka? Kdo jest to Syn
cˇloveˇka?
35 Tedy r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Jesˇteˇ
na maly´ cˇas sveˇtlo s va´mi jest.
Chod’te, dokud sveˇtlo ma´te, at’
va´s tma nezachva´tı´; nebo kdo
chodı´ ve tma´ch, nevı´, kam jde.
36 Dokud sve
ˇ tlo ma´te, veˇrˇte v
sveˇtlo, abyste synove´ sveˇtla byli. Toto poveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ, a odsˇed,
skryl se prˇed nimi.
37 A acˇkoli tak mnoha
´ znamenı´
cˇinil prˇed nimi, vsˇak neuveˇrˇili v
neˇho,
38 Aby se naplnila r
ˇ ecˇ Izaia´sˇe
proroka, kterouzˇ poveˇdeˇl: Pane,
kdo uveˇrˇil ka´zanı´ nasˇemu, a ra´meˇ Pa´neˇ komu jest zjeveno?
39 Protot’ nemohli ve
ˇ rˇiti, zˇe opeˇt Izaia´sˇ rˇekl:
40 Oslepil ocˇi jejich, a zatvrdil
srdce jejich, aby ocˇima nevideˇli,
a srdcem nerozumeˇli, a neobra´tili se, abych jich neuzdravil.
41 To pove
ˇ deˇl Izaia´sˇ, kdyzˇ videˇl
sla´vu jeho, a mluvil o neˇm.
42 A acˇkoli mnozı´ i z knı´z
ˇ at uveˇrˇili v neˇho, vsˇak pro farizee
nevyzna´vali, aby ze sˇkoly nebyli
vyobcova´nı´.
43 Nebo milovali sla
´ vu lidskou
vı´ce nezˇ sla´vu Bozˇ´ı.
44 Jez
ˇ ´ısˇ pak zvolal a rˇekl: Kdo
176
JAN 13
veˇrˇ´ı ve mne, ne ve mnet’veˇrˇ´ı, ale
v toho, ktery´zˇ mne poslal.
45 A kdoz
ˇ vidı´ mne, vidı´ toho,
ktery´zˇ mne poslal.
46 Ja
´ sveˇtlo na sveˇt jsem prˇisˇel,
aby zˇa´dny´, kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, ve
tmeˇ nezu˚stal.
47 A slys
ˇ el-lit’ by kdo slova ma´,
a neveˇrˇil by, ja´t’ ho nesoudı´m;
nebo neprˇisˇel jsem, abych soudil sveˇt, ale abych spasil sveˇt.
48 Kdoz
ˇ mnou pohrda´, a neprˇijı´ma´ slov my´ch, ma´t’, kdo by jej
soudil. Slova, ktera´zˇ jsem mluvil, tat’ jej souditi budou v nejposledneˇjsˇ´ı den.
49 Nebo ja
´ sa´m od sebe jsem
nemluvil, ale ten, ktery´zˇ mne
poslal, Otec, on mi prˇika´zanı´
dal, co bych meˇl praviti a mluviti.
50 A vı´m, z
ˇ e prˇika´zanı´ jeho jest
zˇivot veˇcˇny´. A protozˇ, cozˇ ja´ mluvı´m, jakzˇ mi poveˇdeˇl Otec, takt’
mluvı´m.
KAPITOLA 13.
Pa´n ucˇedlnı´ku˚m nohy myl, 18. zra´dce
ozna´mil, 34. prˇika´zanı´ nove´ vydal.
rˇed sva´tkem pak velikonocˇ-
P nı´m, veˇda Jezˇ´ısˇ, zˇe prˇisˇla
hodina jeho, aby sˇel z tohoto
sveˇta k Otci, milovav sve´, kterˇ´ızˇ byli na sveˇteˇ, azˇ do konce je
miloval.
2 A kdyz
ˇ vecˇerˇeli, (a d’a´bel jizˇ
byl vnukl v srdce Jida´sˇe Sˇimona
Isˇkariotske´ho, aby jej zradil),
3 Ve
ˇ da Jezˇ´ısˇ, zˇe jemu Otec vsˇecko v ruce dal, a zˇe od Boha vysˇel a k Bohu jde,
4 Vstal od vecˇer
ˇ e, a slozˇil roucho, a vzav rouchu, prˇepa´sal se.
5 Potom nalil vody do medenice, i pocˇal umy´vati nohy ucˇedlnı´ku˚ a vytı´rati rouchou, kterouzˇ byl prˇepa´sa´n.
6 Tedy pr
ˇ isˇel k Sˇimonovi Petrovi, a on rˇekl jemu: Pane, ty
mi chcesˇ nohy my´ti?
7 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu:
Co ja´ cˇinı´m, ty nevı´sˇ nynı´, ale
potom zvı´sˇ.
8 Dı´ jemu Petr: Nebudes
ˇ ty
my´ti noh my´ch na veˇky. Odpoveˇdeˇl jemu Jezˇ´ısˇ: Neumyji-lit’ tebe, nebudesˇ mı´ti dı´lu se
mnou.
ˇ imon Petr: Pane,
9 Dı´ jemu S
netoliko nohy me´, ale i ruce i
hlavu.
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Kdozˇ jest
10 R
umyt, nepotrˇebuje, nezˇ aby nohy umyl; nebo cˇist jest vsˇecken.
I vy cˇisti jste, ale ne vsˇickni.
11 Nebo ve
ˇ deˇl o zra´dci sve´m;
protozˇ rˇekl: Ne vsˇickni cˇisti jste.
12 Kdyz
ˇ pak umyl nohy jejich,
a vzal roucho sve´, posadiv se za
stu˚l zase, rˇekl jim: Vı´te-lizˇ, co
jsem ucˇinil va´m?
13 Vy nazy
´ va´te mne Mistrem a
Pa´nem, a dobrˇe pravı´te, jsemt’
zajiste´.
14 Pone
ˇ vadzˇ tedy ja´ umyl jsem
nohy vasˇe, Pa´n a Mistr, i vy ma´-
JAN 13
te jeden druhe´mu nohy umy´vati.
15 Pr
ˇ ´ıklad zajiste´ dal jsem
va´m, abyste, jakozˇ jsem ja´ ucˇinil va´m, i vy cˇinili.
16 Amen, amen pravı´m va
´ m:
Nenı´ sluzˇebnı´k veˇtsˇ´ı nad pa´na
sve´ho, ani posel veˇtsˇ´ı nezˇli ten,
kdozˇ jej poslal.
17 Zna
´ te-li tyto veˇci, blahoslavenı´ jste, budete-li je cˇiniti.
18 Ne o vs
ˇ echt’ va´s pravı´m. Ja´
vı´m, ktere´ jsem vyvolil, ale musı´t’ se naplniti pı´smo: Ten, kdozˇ
jı´ chle´b se mnou, pozdvihl proti
mneˇ paty sve´.
19 Nynı´ pravı´m, va
´ m, prve´ nezˇ
by se stalo, abyste, kdyzˇ se stane, uveˇrˇili, zˇe ja´ jsem.
20 Amen, amen pravı´m va
´ m:
Kdo prˇijı´ma´ toho, kohozˇ bych
ja´ poslal, mnet’ prˇijı´ma´; a kdozˇ
mne prˇijı´ma´, prˇijı´ma´ toho, ktery´zˇ mne poslal.
21 A to pove
ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, zkormoutil se v duchu, a osveˇdcˇil,
rˇka: Amen, amen pravı´m va´m,
zˇe jeden z va´s mne zradı´.
22 Tedy ucˇedlnı´ci vzhle
´ dali na
sebe vespolek, pochybujı´ce, o
kom by to pravil.
23 Byl pak jeden z ucˇedlnı´ku
˚
Jezˇ´ısˇovy´ch, ktery´zˇ zpolehl na
klı´neˇ jeho, ten, jehozˇ miloval Jezˇ´ısˇ.
24 Protoz
ˇ tomu na´veˇsˇtı´ dal Sˇimon Petr, aby se zeptal, kdo by
to byl, o neˇmzˇ pravı´.
177
25 A on odpocˇ´ıvaje na prsech
Jezˇ´ısˇovy´ch, rˇekl jemu: Pane,
kdo jest?
26 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Ten jest,
komuzˇ ja´ omocˇene´ skyvy chleba
poda´m. A omocˇiv skyvu chleba,
podal Jida´sˇovi, synu Sˇimona Isˇkariotske´ho.
27 A hned po te
´ skyveˇ chleba
vstoupil do neˇho satan. I rˇekl
jemu Jezˇ´ısˇ: Co cˇinı´sˇ, cˇinˇ speˇsˇneˇ.
28 Tomu pak z
ˇ a´dny´ z prˇ´ısedı´cı´ch nerozumeˇl, k cˇemu by jemu
to rˇekl.
29 Nebo ne
ˇ kterˇ´ı se domnı´vali,
poneˇvadzˇ Jida´sˇ meˇsˇec meˇl, zˇe
by jemu rˇekl Jezˇ´ısˇ: Nakup teˇch
veˇcı´, ktery´chzˇ jest na´m potrˇebı´
k sva´tku, aneb aby neˇco chudy´m dal.
30 A on vzav skyvu chleba,
hned vysˇel, A byla noc.
31 Kdyz
ˇ pak on vysˇel, dı´ Jezˇ´ısˇ:
Nynı´t’ oslaven jest Syn cˇloveˇka,
a Bu˚h oslaven jest v neˇm.
32 A pone
ˇ vadzˇ Bu˚h oslaven jest
v neˇm, i Bu˚h oslavı´ jej sa´m v
sobeˇ, a to hned oslavı´ jej.
33 Syna
´ cˇkove´, jesˇteˇ malicˇko s
va´mi jsem. Hledati mne budete,
ale jakozˇ jsem rˇekl Zˇidu˚m: Kam
ja´ jdu, vy nemu˚zˇete prˇijı´ti, i va´m
pravı´m nynı´.
34 Pr
ˇ ika´zanı´ nove´ da´va´m va´m,
abyste se milovali vespolek; jakozˇ ja´ miloval jsem va´s, abyste
i vy milovali jeden druhe´ho.
178
JAN 14
35 Po tomt’ poznajı´ vs
ˇ ickni, zˇe
jste moji ucˇedlnı´ci, budete-li mı´ti la´sku jedni k druhy´m.
ˇ imon Petr: Pane,
36 Dı´ jemu S
kam jdesˇ? Odpoveˇdeˇl mu Jezˇ´ısˇ:
Kam jdu, nemu˚zˇesˇ ty nynı´ jı´ti
za mnou, ale pu˚jdesˇ potom.
37 Dı´ jemu Petr: Pane, procˇ
bych nemohl nynı´ jı´ti za tebou?
Dusˇi svou za tebe polozˇ´ım.
38 Odpove
ˇ deˇl jemu Jezˇ´ısˇ: Dusˇi
svou za mne polozˇ´ısˇ? Amen, amen pravı´m tobeˇ: Nezazpı´va´t’
kohout, azˇ mne trˇikra´t zaprˇ´ısˇ.
KAPITOLA 14.
Teˇsˇ´ı Pa´n ucˇedlnı´ky, 3. uzˇitek odjitı´ sve´ho
i sve´ Bozˇstvı´ ucˇe zna´ti. 16. Uteˇsˇitele zaslibuje, 26. o dı´le jeho vypravuje, 27. a sve´ho
pokoje jim zanecha´va´.
ermutizˇ se srdce vasˇe. Veˇ-
N rˇ´ıte v Boha, i ve mne veˇrˇte.
2 V dome
ˇ Otce me´ho prˇ´ıbytkove´ mnozı´ jsou. Byt’nebylo tak,
poveˇdeˇl bych va´m.
3 Jdut’, abych va
´ m prˇipravil
mı´sto. A kdyzˇ odejdu, a prˇipravı´m va´m mı´sto, zase prˇijdu,
a poberu va´s k sobeˇ same´mu,
abyste, kde jsem ja´, i vy byli.
4 A kam ja
´ jdu, vı´te, i cestu
vı´te.
5 Dı´ jemu Toma
´ sˇ: Pane, nevı´me, kam jdesˇ. A kterak mu˚zˇeme
cestu veˇdeˇti?
6 Dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Ja´ jsem ta cesta, i pravda, i zˇivot. Zˇa´dny´ neprˇicha´zı´ k Otci nezˇ skrze mne.
7 Byste znali mne, take
´ i Otce
me´ho znali byste; a jizˇ nynı´ jej
zna´te, a videˇli jste ho.
ˇ ekl jemu Filip: Pane, ukazˇ
8R
na´m Otce, a dostit’ jest na´m.
9 Dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Tak dlouhy´ cˇas
s va´mi jsem, a nepoznal jsi mne?
Filipe, kdozˇ vidı´ mne, vidı´ Otce,
a kterakzˇ ty pravı´sˇ: Ukazˇ na´m
Otce?
10 Neve
ˇ rˇ´ısˇ, zˇe ja´ v Otci a Otec
ve mneˇ jest? Slova, ktera´zˇ ja´
mluvı´m va´m, sa´m od sebe nemluvı´m, ale Otec ve mneˇ prˇeby´vaje, ont’ cˇinı´ skutky.
11 Ve
ˇ rˇtezˇ mi, zˇe jsem ja´ v Otci
a Otec ve mneˇ; aneb asponˇ pro
ty samy skutky veˇrˇte mi.
12 Amen, amen pravı´m va
´ m:
Kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, skutky, ktere´zˇ ja´ cˇinı´m, i on cˇiniti bude, a
veˇtsˇ´ı nad ty cˇiniti bude; nebo ja´
jdu k Otci sve´mu.
13 A jestliz
ˇ e byste co prosili ve
jme´nu me´m, tot’ ucˇinı´m, aby oslaven byl Otec v Synu.
14 Budete-li zacˇ prositi ve jme
´nu me´m, ja´t’ ucˇinı´m.
15 Milujete-li mne, pr
ˇ ika´zanı´
my´ch ostrˇ´ıhejte.
16 A ja
´ t’ prositi budu Otce, a jine´ho Uteˇsˇitele da´ va´m, aby s va´mi zu˚stal na veˇky,
17 Toho Ducha pravdy, jehoz
ˇ
sveˇt nemu˚zˇe prˇijı´ti. Nebo nevidı´
ho, anizˇ ho zna´, ale vy zna´te
jej, nebot’ u va´s prˇeby´va´, a v va´s
bude.
JAN 15
18 Neopustı´mt’va
´ s sirotku˚, prˇijdut’ k va´m.
19 Jes
ˇ teˇ malicˇko, a sveˇt mne
vı´ce neuzrˇ´ı, ale vy uzrˇ´ıte mne;
nebo ja´ zˇiv jsem, i vy zˇivi budete.
20 V ten den vy pozna
´ te, zˇe ja´
jsem v Otci sve´m, a vy ve mneˇ,
a ja´ v va´s.
21 Kdoz
ˇ by meˇl prˇika´zanı´ ma´, a
ostrˇ´ıhal jich, ont’ jest ten, ktery´zˇ
mne miluje. A kdozˇ mne miluje,
milova´n bude od Otce me´ho, a
ja´t’ jej budu milovati, a zjevı´m
jemu same´ho sebe.
ˇ ekl jemu Judas, ne onen
22 R
Isˇkariotsky´: Pane, jakzˇ jest to,
zˇe sebe na´m zjeviti chcesˇ, a ne
sveˇtu?
23 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu:
Miluje-li mne kdo, slova me´ho
ostrˇ´ıhati bude, a Otec mu˚j bude
jej milovati, a k neˇmu prˇijdeme,
a prˇ´ıbytek u neˇho ucˇinı´me.
24 Kdoz
ˇ t’ nemiluje mne, slov
my´ch neostrˇ´ıha´; a slovo, ktere´zˇ
slysˇ´ıte, nenı´t’ me´, ale toho, ktery´zˇ mne poslal, Otcovo.
25 Toto mluvil jsem va
´ m, u va´s
prˇeby´vaje.
26 Ute
ˇ sˇitel pak, ten Duch svaty´, ktere´hozˇ posˇle Otec ve jme´nu
me´m, ont’ va´s naucˇ´ı vsˇemu,
a prˇipomenet’ va´m vsˇecko, cozˇ
jsem koli mluvil va´m.
27 Pokoj zu
˚ stavuji va´m, pokoj
svu˚j da´va´m va´m; ne jako sveˇt
179
da´va´, ja´ da´va´m va´m. Nermutizˇ
se srdce vasˇe, ani strachuj.
28 Slys
ˇ eli jste, zˇe ja´ rˇekl jsem
va´m: Jdu, a zase prˇijdu k va´m.
Kdybyste mne milovali, radovali byste se jisteˇ, zˇe jsem rˇekl:
Jdu k Otci; nebo Otec veˇtsˇ´ı jest
nezˇli ja´.
29 A nynı´ pove
ˇ deˇl jsem va´m,
prve´ nezˇ by se stalo, abyste,
kdyzˇ se stane, uveˇrˇili.
30 Jiz
ˇ nemnoho mluviti budu
s va´mi; nebot’ jde knı´zˇe tohoto
sveˇta, ale nema´t’ nic na mneˇ.
31 Ale aby poznal sve
ˇ t, zˇe miluji Otce, a jakozˇ mi prˇika´zal
Otec, tak cˇinı´m. Vstanˇte, pod’me odtud.
KAPITOLA 15.
Vinny´ kmen. 9. Na´sledova´nı´ Krista. 12.
Napomenutı´ k spolecˇne´mu milova´nı´.
a´ jsem ten vinny´ kmen pravy´,
J a Otec mu˚j vinarˇ jest.
2 Kaz
ˇ dou ratolest, ktera´zˇ ve
mneˇ nenese ovoce, odrˇezuje, a
kazˇdou, ktera´zˇ nese ovoce, cˇistı´,
aby hojneˇjsˇ´ı ovoce nesla.
3 Jiz
ˇ vy cˇisti jste pro rˇecˇ, kterouzˇ jsem mluvil va´m.
4 Zu
˚ stanˇtezˇ ve mneˇ, a ja´ v va´s.
Jakozˇ ratolest nemu˚zˇe ne´sti
ovoce sama od sebe, nezu˚stala-li by prˇi kmenu, takzˇ ani vy, lecˇ
zu˚stanete ve mneˇ.
5 Ja
´ jsem vinny´ kmen a vy ratolesti. Kdo zu˚sta´va´ ve mneˇ, a
ja´ v neˇm, ten nese ovoce mnohe´;
180
JAN 15
nebo beze mne nic nemu˚zˇete ucˇiniti.
6 Nezu
˚ stal-li by kdo ve mneˇ,
vyvrzˇen bude ven jako ratolest,
a uschnet’, a budout’ sebra´ny, a
na ohenˇ uvrzˇeny, a shorˇ´ıt’.
7 Zu
˚ stanete-li ve mneˇ, a slova
ma´ zu˚stanou-lit’ v va´s, cozˇ byste
koli chteˇli, proste, a stanet’ se
va´m.
8 V tomt’ by
´ va´ oslaven Otec
mu˚j, kdyzˇ ovoce nesete hojne´, a
budete moji ucˇedlnı´ci.
9 Jakoz
ˇ miloval mne Otec, i ja´
miloval jsem va´s. Zu˚stanˇtezˇ v
milova´nı´ me´m.
10 Budete-li zachova
´ vati prˇika´zanı´ ma´, zu˚stanete v me´m
milova´nı´, jakozˇ i ja´ prˇika´zanı´
Otce sve´ho zachoval jsem, i zu˚sta´va´m v jeho milova´nı´.
11 Toto mluvil jsem va
´ m, aby
radost ma´ zu˚sta´vala v va´s, a radost vasˇe byla plna´.
12 Totot’jest pr
ˇ ika´zanı´ me´, abyste se milovali vespolek, jako ja´
miloval jsem va´s.
13 Ve
ˇ tsˇ´ıho milova´nı´ nad to zˇa´dny´ nema´, nezˇ aby dusˇi svou polozˇil za prˇa´tely sve´.
14 Vy pr
ˇ a´tele´ moji jste, ucˇinı´te-li to, cozˇ ja´ prˇikazuji va´m.
15 Nebudu va
´ s vı´ce nazy´vati sluzˇebnı´ky, nebo sluzˇebnı´k
nevı´, co by cˇinil pa´n jeho. Ale
va´s jsem nazval prˇa´tely, nebo
vsˇecko, cozˇ jsem koli slysˇel od
Otce sve´ho, ozna´mil jsem va´m.
16 Ne vy jste mne vyvolili, ale
ja´ jsem va´s vyvolil, a postavil,
abyste sˇli a ovoce prˇinesli, a
ovoce vasˇe aby zu˚stalo, aby zacˇ
byste koli prosili Otce ve jme´nu
me´m, dal va´m.
17 Toto pr
ˇ ikazuji va´m, abyste
se milovali vespolek.
18 Jestliz
ˇ et’ va´s sveˇt nena´vidı´,
vı´te, zˇet’ mne prve´ nezˇ va´s v nena´visti meˇl.
19 Byste byli z sve
ˇ ta, sveˇt, cozˇ
jest jeho, miloval by; zˇe pak
nejste z sveˇta, ale ja´ z sveˇta vyvolil jsem va´s, protozˇ va´s sveˇt
nena´vidı´.
20 Pamatujte na tu r
ˇ ecˇ, kterouzˇ jsem ja´ mluvil va´m: Nenı´t’ sluzˇebnı´k veˇtsˇ´ı nezˇli pa´n
jeho. Poneˇvadzˇ se mneˇ protivili,
i va´mt’ se protiviti budou; poneˇvadzˇ rˇecˇi me´ sˇetrˇili, i vasˇ´ı sˇetrˇiti
budou.
21 Ale toto vs
ˇ ecko ucˇinı´ va´m
pro jme´no me´; nebo neznajı´ toho, ktery´zˇ mne poslal.
22 Kdybych byl nepr
ˇ isˇel, a nemluvil jim, hrˇ´ıchu by nemeˇli;
ale nynı´ vy´mluvy nemajı´ z hrˇ´ıchu sve´ho.
23 Kdoz
ˇ mne nena´vidı´, i Otcet’
me´ho nena´vidı´.
24 Bych byl skutku
˚ necˇinil mezi nimi, jichzˇ zˇa´dny´ jiny´ necˇinil,
hrˇ´ıchu by nemeˇli; ale nynı´ i videˇli, i nena´videˇli i mne i Otce
me´ho.
JAN 16
25 Ale aby se naplnila r
ˇ ecˇ, ktera´zˇ v za´koneˇ jejich napsa´na jest:
Zˇe v nena´visti meˇli mne darmo.
26 Kdyz
ˇ pak prˇijde ten Uteˇsˇitel, ktere´hozˇ ja´ posˇli va´m od Otce, Duch pravdy, ktery´zˇ od Otce
pocha´zı´, tent’sveˇdectvı´ vyda´vati
bude o mneˇ.
27 Ano i vy sve
ˇ dectvı´ vyda´vati budete, nebo od pocˇa´tku se
mnou jste.
KAPITOLA 16.
Pa´n prˇedpovı´daje svy´m pokusˇenı´, 7. poteˇsˇuje jich, 23. a napomı´na´ k modlitba´m.
oto mluvil jsem va´m, abyste
T se nezhorsˇili.
2 Vypove
ˇ dı´t’ va´s ze sˇkol, ano
prˇijdet’ cˇas, zˇe vsˇeliky´, kdozˇ va´s
mordovati bude, domnı´vati se
bude, zˇe tı´m Bohu slouzˇ´ı.
3 A tot’ ucˇinı´ va
´ m proto, zˇe nepoznali Otce ani mne.
4 Ale toto mluvil jsem va
´ m,
abyste, kdyzˇ prˇijde ten cˇas, rozpomenuli se na to, zˇe jsem
ja´ prˇedpoveˇdeˇl va´m. Tohot’ pak
jsem va´m s pocˇa´tku nemluvil,
nebo jsem byl s va´mi.
5 Nynı´ pak jdu k tomu, ktery
´ zˇ
mne poslal, a zˇa´dny´ z va´s nepta´
se mne: Kam jdesˇ?
6 Ale z
ˇ e jsem va´m tyto veˇci
mluvil, za´mutek naplnil srdce
vasˇe.
7 Ja
´ pak pravdu pravı´m va´m,
zˇe jest va´m uzˇitecˇne´, abych ja´
181
odsˇel. Nebo neodejdu-lit’, Uteˇsˇitel neprˇijde k va´m; a paklit’ odejdu, posˇli ho k va´m.
8 A ont’ pr
ˇ ijda, obvinˇovati bude
sveˇt z hrˇ´ıchu, a z spravedlnosti,
a z soudu.
9 Z hr
ˇ ´ıchu zajiste´, zˇe neveˇrˇ´ı ve
mne.
10 A z spravedlnosti, proto z
ˇe
jdu k Otci, a jizˇ vı´ce neuzrˇ´ıte
mne.
11 Z soudu pak, proto z
ˇ e knı´zˇe
tohoto sveˇta jizˇ jest odsouzeno.
12 Jes
ˇ teˇt’ bych meˇl mnoho mluviti va´m, ale nemu˚zˇete sne´sti
nynı´.
13 Kdyz
ˇ pak prˇijde ten Duch
pravdy, uvedet’ va´s ve vsˇelikou
pravdu. Nebo nebude mluviti
sa´m od sebe, ale cozˇkoli uslysˇ´ı,
tot’ mluviti bude; ano i budoucı´
veˇci zveˇstovati bude va´m.
14 Ont’mne oslavı´; nebo z me
´ ho
vezme, a zveˇstuje va´m.
15 Vs
ˇ ecko, cozˇkoli ma´ Otec, me´
jest. Protozˇ jsem rˇekl, zˇe z me´ho
vezme, a zveˇstuje va´m.
16 Malicˇko, a neuzr
ˇ ´ıte mne, a
opeˇt malicˇko, a uzrˇ´ıte mne; nebo
ja´ jdu k Otci.
17 I r
ˇ ekli neˇkterˇ´ı z ucˇedlnı´ku˚
jeho mezi sebou: Co jest to, zˇe
pravı´ na´m: Malicˇko, a neuzrˇ´ıte
mne, a opeˇt malicˇko, a uzrˇ´ıte
mne, a zˇe ja´ jdu k Otci?
18 Protoz
ˇ pravili: Co jest to,
zˇe pravı´: Malicˇko? Nevı´me, co
pravı´.
182
JAN 17
19 I poznal Jez
ˇ ´ısˇ, zˇe se ho chteˇli
ota´zati. I rˇekl jim: O tom tı´zˇete mezi sebou, zˇe jsem rˇekl:
Malicˇko, a neuzrˇ´ıte mne, a opeˇt
malicˇko, a uzrˇ´ıte mne?
20 Amen, amen pravı´m va
´ m, zˇe
plakati a kvı´liti budete vy, ale
sveˇt se bude radovati; vy pak
se budete rmoutiti, ale za´mutek
va´sˇ obra´tı´t’ se v radost.
ˇ ena, kdyzˇ rodı´, za´mutek
21 Z
ma´, nebo prˇisˇla hodina jejı´; ale
kdyzˇ porodı´ deˇt’a´tko, jizˇ nepamatuje na ssouzˇenı´, pro radost,
proto zˇe se narodil cˇloveˇk na
sveˇt.
22 Protoz
ˇ i vy za´mutek ma´te
nynı´, ale opeˇt uzrˇ´ım va´s, a radovati se bude srdce vasˇe, a radosti vasˇ´ı zˇa´dny´ neodejme od
va´s.
23 A v ten den nebudete se mne
ta´zati o nicˇemzˇ. Amen, amen
pravı´m va´m: Zˇe zacˇ byste koli
prosili Otce ve jme´nu me´m, dat’
va´m.
24 Az
ˇ dosavad za nic jste neprosili ve jme´nu me´m. Prostezˇ, a
vezmete, aby radost vasˇe doplneˇna byla.
25 Toto v pr
ˇ ´ıslovı´ch mluvil jsem
va´m, ale prˇijdet’ hodina, kdyzˇ
vı´ce nebudu v prˇ´ıslovı´ch mluviti
va´m, ny´brzˇ zjevneˇ o Otci zveˇstovati budu va´m.
26 V ten den ve jme
´ nu me´m
prositi budete, a nepravı´mt’
va´m, zˇe ja´ budu prositi Otce za
va´s.
27 Nebo sa
´ m Otec miluje va´s,
proto zˇe jste vy mne milovali, a
uveˇrˇili, zˇe jsem ja´ od Boha vysˇel.
28 Vys
ˇ elt’ jsem od Otce, a prˇisˇel
jsem na sveˇt; a opeˇt opousˇtı´m
sveˇt, a jdu k Otci.
ˇ kou jemu ucˇedlnı´ci jeho:
29 R
Aj, nynı´ zjevneˇ mluvı´sˇ, a prˇ´ıslovı´ zˇa´dne´ho nepravı´sˇ.
30 Nynı´ vı´me, z
ˇ e vı´sˇ vsˇecko, a
nepotrˇebujesˇ, aby se kdo tebe
ta´zal. Skrze to veˇrˇ´ıme, zˇe jsi od
Boha prˇisˇel.
31 Odpove
ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Nynı´
veˇrˇ´ıte?
32 Aj, pr
ˇ ijdet’hodina, anobrzˇ jizˇ
prˇisˇla, zˇe se rozprchnete jeden
kazˇdy´ k sve´mu, a mne same´ho
necha´te. Ale nejsemt’ sa´m, nebo
Otec se mnou jest.
33 Tyto ve
ˇ ci mluvil jsem va´m,
abyste ve mneˇ pokoj meˇli.
Na sveˇteˇ ssouzˇenı´ mı´ti budete,
ale doufejtezˇ, ja´t’ jsem prˇemohl
sveˇt.
KAPITOLA 17.
Horliva´ modlitba Krista Pa´na, kterouzˇ
Otci sve´mu mile´mu za ucˇedlnı´ky sve´ 20.
i jejich potomky veˇrne´ cˇinil.
o poveˇdeˇv Jezˇ´ısˇ, i pozdvihl
T ocˇi svy´ch k nebi a rˇekl: Ot-
cˇe, prˇisˇlat’ hodina, oslavizˇ Syna
sve´ho, aby i Syn tvu˚j oslavil
tebe;
JAN 17
2 Jakoz
ˇ jsi dal jemu moc nad
kazˇdy´m cˇloveˇkem, aby teˇm
vsˇechneˇm, ktere´zˇ jsi dal jemu,
zˇivot veˇcˇny´ dal.
3 Totot’ jest pak ve
ˇ cˇny´ zˇivot,
aby poznali tebe same´ho prave´ho Boha, a ktere´hozˇ jsi poslal,
Jezˇ´ısˇe Krista.
4 Ja
´ t’ jsem oslavil tebe na zemi;
dı´lo jsem vykonal, ktere´zˇ jsi mi
dal, abych cˇinil.
5 A nynı´ oslaviz
ˇ ty mne, Otcˇe,
u sebe same´ho touzˇ slavou, kterouzˇ jsem meˇl u tebe, prve´ nezˇli
sveˇt byl.
6 Ozna
´ mil jsem jme´no tve´ lidem, ktere´zˇ jsi mi dal z sveˇta.
Tvojit’ byli, a mneˇ jsi je dal, a
rˇecˇ tvou zachovali.
7 A nynı´ poznali, z
ˇ e vsˇecky veˇci, ktere´zˇ jsi mi dal, od tebe jsou.
8 Nebo slova, ktera
´ zˇ jsi mi dal,
dal jsem jim; a oni prˇijali, a poznali pra´veˇ, zˇe jsem od tebe vysˇel, a uveˇrˇili, zˇe jsi ty mne poslal.
9 Ja
´ za neˇ prosı´m, ne za sveˇt
prosı´m, ale za ty, ktere´zˇ jsi mi
dal, nebo tvoji jsou.
10 A vs
ˇ ecky veˇci me´ tve´ jsou,
a tve´ me´ jsou, a oslaven jsem v
nich.
11 Jiz
ˇ pak vı´ce nejsem na sveˇteˇ,
ale oni jsou na sveˇteˇ, a ja´ k tobeˇ
jdu. Otcˇe svaty´, ostrˇ´ıhejzˇ jich ve
jme´nu sve´m, ktere´zˇ jsi mi dal,
at’by byli jedno jako my.
183
12 Dokudz
ˇ jsem s nimi byl na
sveˇteˇ, ja´ jsem jich ostrˇ´ıhal ve
jme´nu tve´m. Ktere´zˇ jsi mi dal,
zachoval jsem, a zˇa´dny´ z nich
nezahynul, nezˇ syn zatracenı´,
aby se pı´smo naplnilo.
13 Ale nynı´ k tobe
ˇ jdu, a toto
mluvı´m na sveˇteˇ, aby meˇli radost mou plnou v sobeˇ.
14 Ja
´ jsem jim dal slovo tve´, a
sveˇt jich nena´videˇl; nebo nejsou
z sveˇta, jako ja´ nejsem z sveˇta.
15 Neprosı´mt’, abys je vzal z
sveˇta, ale abys je zachoval od
toho zle´ho.
16 Z sve
ˇ tat’ nejsou, jako i ja´ nejsem z sveˇta.
17 Posve
ˇ tizˇ jich v pravdeˇ sve´,
slovo tve´ pravda jest.
18 Jakoz
ˇ jsi mne poslal na sveˇt,
i ja´ jsem je poslal na sveˇt.
19 A ja
´ posveˇcuji sebe same´ho
za neˇ, aby i oni posveˇceni byli v
pravdeˇ.
20 Ne za tytot’ pak toliko prosı´m, ale i za ty, kterˇ´ızˇ skrze
slovo jejich majı´ uveˇrˇiti ve mne,
21 Aby vs
ˇ ickni jedno byli, jako
ty, Otcˇe, ve mneˇ, a ja´ v tobeˇ, aby
i oni v na´s jedno byli, aby uveˇrˇil
sveˇt, zˇe jsi ty mne poslal.
22 A ja
´ sla´vu, kterouzˇ jsi mi
dal, dal jsem jim, aby byli jedno,
jako my jedno jsme.
23 Ja
´ v nich, a ty ve mneˇ, aby
dokona´ni byli v jedno, a aby poznal sveˇt, zˇe jsi ty mne poslal,
184
JAN 18
a zˇe jsi je miloval, jakozˇs mne
miloval.
24 Otcˇe, ktere
´ zˇ jsi mi dal, chcit’,
kdezˇ jsem ja´, aby i oni byli
se mnou, aby hledeˇli na sla´vu
mou, kterouzˇs mi dal; nebo jsi
mne miloval prˇed ustanovenı´m
sveˇta.
25 Otcˇe spravedlivy
´, tebet’ sveˇt
nepoznal, ale ja´ jsem tebe poznal, a i tito poznali, zˇe jsi ty
mne poslal.
26 A zna
´ me´t’ jsem jim ucˇinil
jme´no tve´, a zna´mo ucˇinı´m, aby
milova´nı´, ktery´mzˇ jsi mne miloval, bylo v nich, a i ja´ v nich.
KAPITOLA 18.
Pa´n v zahradeˇ slovem poraziv neprˇa´tely,
dal se jı´ti, 12. k Anna´sˇovi, 24. potom k Kaifa´sˇovi veden, 27. od Petra zapı´ra´n, 28. a
prˇed Pila´tem postaven.
o kdyzˇ poveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ, vysˇel
T s ucˇedlnı´ky svy´mi prˇes po-
tok Cedron, kdezˇ byla zahrada;
do ktere´zˇto vsˇel on i ucˇedlnı´ci
jeho.
2 Ve
ˇ deˇl pak i Jida´sˇ, zra´dce jeho, to mı´sto; nebo cˇasto chodı´val
tam Jezˇ´ısˇ s ucˇedlnı´ky svy´mi.
3 Protoz
ˇ Jida´sˇ pojav za´stup, a
od prˇednı´ch kneˇzˇ´ı a farizeu˚ sluzˇebnı´ky, prˇisˇel tam s lucernami
a s pochodneˇmi a s zbrojı´.
4 Jez
ˇ ´ısˇ pak veˇda vsˇecko, cozˇ
prˇijı´ti meˇlo na neˇj, vysˇed, rˇekl
jim: Koho hleda´te?
5 Odpove
ˇ deˇli jemu: Jezˇ´ısˇe Naˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Ja´t’
zaretske´ho. R
jsem. Sta´l pak s nimi i Jida´sˇ,
zra´dce jeho.
6 A jakz
ˇ rˇekl jim: Ja´ jsem, postoupili nazpeˇt, a padli na zem.
7 I ota
´ zal se jich opeˇt: Koho hleda´te? A oni rˇekli: Jezˇ´ısˇe Nazaretske´ho.
8 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Poveˇdeˇl
jsem va´m, zˇe ja´ jsem. Poneˇvadzˇ tedy mne hleda´te, nechtezˇ
teˇchto, at’ odejdou.
9 Aby se naplnila r
ˇ ecˇ, kterouzˇ
byl poveˇdeˇl: Z teˇch, ktere´zˇ jsi mi
dal, neztratil jsem zˇa´dne´ho.
ˇ imon Petr, maje mecˇ,
10 Tedy S
vytrhl jej, a uderˇil sluzˇebnı´ka
nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, a ut’al mu ucho jeho prave´. Bylo pak jme´no
sluzˇebnı´ka toho Malchus.
11 I r
ˇ ekl Jezˇ´ısˇ Petrovi: Schovej
mecˇ svu˚j do posˇvy. Cozˇ nema´m
pı´ti kalicha, ktery´zˇ mi dal Otec?
12 Tedy za
´ stup a hejtman a sluzˇebnı´ci Zˇidovsˇtı´ jali Jezˇ´ısˇe, a
sva´zali jej.
13 A vedli ho k Anna
´ sˇovi nejprve´; nebo byl test Kaifa´sˇu˚v, ktery´zˇ byl nejvysˇsˇ´ım kneˇzem toho
le´ta.
14 Kaifa
´ sˇ pak byl ten, ktery´zˇ
byl radu dal Zˇidu˚m, zˇe by uzˇitecˇne´ bylo, aby cˇloveˇk jeden
umrˇel za lid.
ˇ el pak za Jezˇ´ısˇem Sˇimon
15 S
Petr a jiny´ ucˇedlnı´k. A ten
ucˇedlnı´k byl zna´m nejvysˇsˇ´ımu
kneˇzi, i vsˇel s Jezˇ´ısˇem do sı´neˇ
nejvysˇsˇ´ıho kneˇze.
JAN 18
16 Ale Petr sta
´ l u dverˇ´ı vneˇ. I
vysˇel ten druhy´ ucˇedlnı´k, ktery´zˇ byl zna´m nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi,
a promluvil s vra´tnou, i uvedl
tam Petra.
17 Tedy r
ˇ ekla Petrovi deˇvka
vra´tna´: Nejsi-lizˇ i ty z ucˇedlnı´ku˚
ˇ ekl on: Nejsem.
cˇloveˇka toho? R
18 Sta
´ li pak tu sluzˇebnı´ci a pacholci, kterˇ´ızˇ ohenˇ udeˇlali, nebo
zima bylo, i zhrˇ´ıvali se. A byl s
nimi take´ i Petr, stoje a zhrˇ´ıvaje
se.
19 Tedy nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz ta´zal se
Jezˇ´ısˇe o ucˇedlnı´cı´ch jeho a o
ucˇenı´ jeho.
20 Odpove
ˇ deˇl jemu Jezˇ´ısˇ: Ja´
zjevneˇ mluvil jsem sveˇtu, ja´
vzˇdycky ucˇ´ıval jsem v sˇkole a
v chra´meˇ, kdezˇ se odevsˇad Zˇide´
scha´zejı´, a tajneˇ jsem nic nemluvil.
21 Co se mne pta
´ sˇ? Ptej se teˇch,
kterˇ´ızˇ sly´chali, co jsem jim mluvil. Aj, tit’veˇdı´, co jsem ja´ mluvil.
22 A kdyz
ˇ on to poveˇdeˇl, jeden z
sluzˇebnı´ku˚, stoje tu, dal hu˚lkou
Jezˇ´ısˇovi, rˇka: Tak-lizˇ odpovı´da´sˇ
nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi?
23 Odpove
ˇ deˇl mu Jezˇ´ısˇ: Mluvil-li jsem zle, sveˇdectvı´ vydej o
zle´m; pakli dobrˇe, procˇ mne tepesˇ?
24 I poslal jej Anna
´ sˇ sva´zane´ho
k Kaifa´sˇovi nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi.
25 Sta
´ l pak Sˇimon Petr, a zhrˇ´ıval se. Tedy rˇekli jemu: Nejsi-lizˇ
185
i ty z ucˇedlnı´ku˚ jeho? Zaprˇel on
a rˇekl: Nejsem.
26 Dı´ jemu jeden z sluz
ˇ ebnı´ku˚ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, prˇ´ıbuzny´
toho, ktere´muzˇ Petr ut’al ucho:
Zdazˇ jsem ja´ tebe nevideˇl s nı´m
v zahradeˇ?
27 Tedy Petr ope
ˇ t zaprˇel. A
hned kohout zazpı´val.
28 I vedli Jez
ˇ ´ısˇe od Kaifa´sˇe do
radne´ho domu, a bylo ra´no. Oni
pak nevesˇli do radne´ho domu,
aby se neposˇkvrnili, ale aby jedli bera´nka.
29 Tedy vys
ˇ el k nim Pila´t a rˇekl: Jakou zˇalobu vedete proti
cˇloveˇku tomuto?
30 Odpove
ˇ deˇli a rˇekli jemu: Byt’
tento nebyl zlocˇinec, nevydali
bychom ho tobeˇ.
31 I r
ˇ ekl jim Pila´t: Vezmeˇte vy
jej, a podle´ za´kona sve´ho sud’te
ho. I rˇekli mu Zˇide´: Na´mt’ neslusˇ´ı zabiti zˇa´dne´ho.
32 Aby se r
ˇ ecˇ Jezˇ´ısˇova naplnila, kterouzˇ rˇekl, znamenaje,
kterou by smrtı´ meˇl umrˇ´ıti.
33 Tedy Pila
´ t vsˇel opeˇt do radne´ho domu, i povolal Jezˇ´ısˇe a
rˇekl jemu: Ty-li jsi kra´l Zˇidovsky´?
34 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Sa´m-li od
sebe to pravı´sˇ, cˇili jinı´ tobeˇ poveˇdeˇli o mneˇ?
35 Odpove
ˇ deˇl Pila´t: Zdalizˇ
jsem ja´ Zˇid? Na´rod tvu˚j a prˇednı´
kneˇzˇ´ı dali mi tebe. Co jsi ucˇinil?
186
JAN 19
36 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Kra´lovstvı´
me´ nenı´ z tohoto sveˇta. Byt’ z tohoto sveˇta bylo kra´lovstvı´ me´,
sluzˇebnı´ci moji bra´nili by, abych
nebyl vyda´n Zˇidu˚m. Ale nynı´
me´ kra´lovstvı´ nenı´ odsud.
37 I r
ˇ ekl jemu Pila´t: Tedy kra´l
jsi ty? Odpoveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ: Ty pravı´sˇ, zˇe ja´ kra´l jsem. Ja´t’ jsem se
k tomu narodil, a proto jsem na
sveˇt prˇisˇel, abych sveˇdectvı´ vydal pravdeˇ. Kazˇdy´, kdozˇ jest z
pravdy, slysˇ´ı hlas mu˚j.
38 Dı´ jemu Pila
´ t: Co jest pravda? A to poveˇdeˇv, opeˇt vysˇel k Zˇidu˚m, a dı´ jim: Ja´ na neˇm zˇa´dne´
viny nenale´za´m.
39 Ale jest obycˇej va
´ sˇ, abych
va´m propustil jednoho na velikunoc. Chcete-lizˇ tedy, at’ va´m
propustı´m toho kra´le Zˇidovske´ho?
40 I zkr
ˇ ikli opeˇt vsˇickni, rˇkouce: Ne toho, ale Baraba´sˇe. Byl
pak ten Baraba´sˇ lotr.
KAPITOLA 19.
Pa´n ubicˇovany´ korunova´n, 3. posmı´va´n,
16. na smrt odsouzen, 18. ukrˇizˇova´n, 30.
umrˇel, 38. od Jozefa a Nikode´ma pocˇestneˇ
pohrˇben.
edy vzal Pila´t Jezˇ´ısˇe, a zbi-
T cˇoval.
2A z
ˇ oldne´rˇi zpletsˇe korunu z
trnı´, vstavili na hlavu jeho, a
pla´sˇteˇm sˇarlatovy´m prˇiodeˇli jej.
3Ar
ˇ ´ıkali: Zdra´v bud’, kra´li Zˇidovsky´. A bili jej hu˚lkami.
4 I vys
ˇ el opeˇt ven Pila´t, a rˇekl jim: Aj, vyvedu jej va´m ven,
abyste poznali, zˇet’ na neˇm zˇa´dne´ viny nenale´za´m.
5 Tedy vys
ˇ el Jezˇ´ısˇ ven, nesa tu
korunu trnovou, a ten pla´sˇt’ sˇarlatovy´. I rˇekl jim Pila´t: Aj cˇloveˇk.
6 A jakz
ˇ jej uzrˇeli prˇednı´ kneˇzˇ´ı
a sluzˇebnı´ci, zkrˇikli, rˇkouce: Ukrˇizˇuj, ukrˇizˇuj ho. Dı´ jim Pila´t:
Vezmeˇte vy jej a ukrˇizˇujte, nebo
ja´ na neˇm viny nenale´za´m.
7 Odpove
ˇ deˇli jemu Zˇide´: My
za´kon ma´me, a podle´ za´kona
nasˇeho ma´t’ umrˇ´ıti, nebo Synem
Bozˇ´ım se cˇinil.
8 A kdyz
ˇ Pila´t uslysˇel tuto rˇecˇ,
vı´ce se oba´val.
9 I vs
ˇ el do radne´ho domu zase,
a rˇekl Jezˇ´ısˇovi: Odkud jsi ty?
Ale Jezˇ´ısˇ nedal jemu odpoveˇdi.
10 Tedy r
ˇ ekl jemu Pila´t: Nemluvı´sˇ se mnou? Nevı´sˇ-lizˇ, zˇe
ma´m moc ukrˇizˇovati teˇ, a moc
ma´m propustiti tebe?
11 Odpove
ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Nemeˇl bys
nade mnou moci nizˇa´dne´, byt’
nebylo da´no s hu˚ry; protozˇ kdo
mne tobeˇ vydal, veˇtsˇ´ıt’hrˇ´ıch ma´.
12 Od te
´ chvı´le hledal Pila´t propustiti ho. Ale Zˇide´ volali, rˇkouce: Propustı´sˇ-li tohoto, nejsi prˇ´ıtel cı´sarˇu˚v; kazˇdy´, kdozˇ se kra´lem cˇinı´, protivı´ se cı´sarˇi.
13 Tedy Pila
´ t uslysˇev tu rˇecˇ,
vyvedl ven Jezˇ´ısˇe, a sedl na
soudne´ stolici na mı´steˇ, kte-
JAN 19
re´zˇ slove Litostrotos, a Zˇidovsky
Gabbata.
14 A bylo v pa
´ tek prˇed velikonocı´, okolo sˇeste´ hodiny. I rˇekl
Zˇidu˚m: Aj, kra´l va´sˇ.
15 Oni pak zkr
ˇ ikli: Vezmi, vezˇ ekl jim Pila´t:
mi, ukrˇizˇuj jej. R
Kra´le vasˇeho ukrˇizˇuji? Odpoveˇdeˇli prˇednı´ kneˇzˇ´ı: Nema´met’
kra´le, nezˇ cı´sarˇe.
16 Tehdy vydal jim ho, aby
byl ukrˇizˇova´n. I pojali Jezˇ´ısˇe a
vedli.
17 A nesa kr
ˇ ´ızˇ svu˚j, sˇel na
mı´sto, ktere´zˇ slove popravne´, a
Zˇidovsky Golgota.
18 Kdez
ˇ ukrˇizˇovali ho, a s nı´m
jina´ dva s obou stran, a v prostrˇedku Jezˇ´ısˇe.
19 Napsal pak i na
´ pis Pila´t, a
vstavil na krˇ´ızˇ. A bylo napsa´no:
Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´, kra´l Zˇidovsky´.
20 Ten pak na
´ pis mnozı´ z Zˇidu˚
cˇtli; nebo blı´zko meˇsta bylo to
mı´sto, kdezˇ ukrˇizˇova´n byl Jezˇ´ısˇ.
ˇ ecky a
A bylo psa´no Zˇidovsky, R
Latineˇ.
21 Tedy pr
ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı Zˇidovsˇtı´
rˇekli Pila´tovi: Nepisˇ: Kra´l Zˇidovsky´, ale zˇe on rˇekl: Kra´l Zˇidovsky´ jsem.
22 Odpove
ˇ deˇl Pila´t: Co jsem
psal, psal jsem.
ˇ oldne´rˇi pak, kdyzˇ Jezˇ´ısˇe u23 Z
krˇizˇovali, vzali roucha jeho, (a
ucˇinili cˇtyrˇi dı´ly, kazˇde´mu rytı´rˇi
dı´l), a sukni. Byla pak sukneˇ ne-
187
ssˇ´ıvana´, ale od vrchu vsˇecka naskrze setkana´.
24 I r
ˇ ekli mezi sebou: Neroztrhujme jı´, ale losujme o ni, cˇ´ı
bude. Aby se naplnilo pı´smo,
rˇkoucı´: Rozdeˇlili sobeˇ roucho
me´, a o mu˚j odeˇv metali los. Tedy zˇoldne´rˇi tak ucˇinili.
25 Sta
´ ly pak u krˇ´ızˇe Jezˇ´ısˇova
matka jeho a sestra matky jeho, Maria Kleofa´sˇova, a Maria
Magdale´na.
26 Tedy Jez
ˇ ´ısˇ uzrˇev matku, a
ucˇedlnı´ka tu stojı´cı´ho, ktere´hozˇ
miloval, rˇekl matce sve´: Zˇeno,
aj, syn tvu˚j.
27 Potom r
ˇ ekl ucˇedlnı´kovi: Aj,
matka tva´. A od te´ hodiny prˇijal
ji ucˇedlnı´k ten k sobeˇ.
28 Potom ve
ˇ da Jezˇ´ısˇ, zˇe jizˇ vsˇecko dokona´no jest, aby se naplnilo pı´smo, rˇekl: Zˇ´ıznı´m.
29 Byla pak tu postavena na
´doba plna´ octa. Tedy oni naplnivsˇe hubu octem, a oblozˇivsˇe yzopem, podali u´stu˚m jeho.
30 A kdyz
ˇ okusil Jezˇ´ısˇ octa, rˇekl: Dokona´not’ jest. A nakloniv
hlavy, ducha Otci porucˇil.
ˇ ide´ pak, aby nezu˚stala na
31 Z
krˇ´ızˇi teˇla na sobotu, poneˇvadzˇ
byl den prˇipravova´nı´, (byl zajiste´ veliky´ ten den sobotnı´),
prosili Pila´ta, aby zla´ma´ni byli
hna´tove´ jejich, a byli slozˇeni.
32 I pr
ˇ isˇli zˇoldne´rˇi, a prvnı´mu
zajiste´ zla´mali hna´ty, i druhe´mu, ktery´zˇ ukrˇizˇova´n byl s nı´m.
188
JAN 20
33 Ale k Jez
ˇ ´ısˇovi prˇisˇedsˇe, jakzˇ
uzrˇeli jej jizˇ mrtve´ho, nela´mali
hna´tu˚ jeho.
34 Ale jeden z z
ˇ oldne´rˇu˚ bok
jeho kopı´m otevrˇel, a hned vysˇla krev a voda.
35 A ten, ktery
´ zˇ videˇl, sveˇdectvı´ vydal, a prave´ jest sveˇdectvı´
jeho. Ont’ vı´, zˇe prave´ veˇci pravı´,
abyste vy veˇrˇili.
36 Stalo se pak to, aby se naplnilo to pı´smo: Kost jeho nebude
zla´ma´na.
37 A ope
ˇ t jine´ pı´smo dı´: Uzrˇ´ıt’,
v koho jsou bodli.
38 Potom pak prosil Pila
´ ta Jozef z Arimatie, (ktery´zˇ byl ucˇedlnı´k Jezˇ´ısˇu˚v, ale tajny´, pro
strach Zˇidovsky´), aby snˇal teˇlo
Jezˇ´ısˇovo. I dopustil Pila´t. A on
prˇisˇed, snˇal teˇlo Jezˇ´ısˇovo.
39 Pr
ˇ isˇel pak i Nikode´m, (ktery´zˇ byl prve´ prˇisˇel k Jezˇ´ısˇovi
v noci), nesa smı´sˇenı´ mirry a
aloes okolo sta liber.
40 Tedy vzali te
ˇ lo Jezˇ´ısˇovo, a
obvinuli je prosteˇradly s teˇmi
vonny´mi veˇcmi, jakzˇ obycˇej jest
Zˇidu˚m se pochova´vati.
41 A byla na tom mı´ste
ˇ , kdezˇ
ukrˇizˇova´n byl, zahrada, a v zahradeˇ hrob novy´, v neˇmzˇ jesˇteˇ
zˇa´dny´ nebyl pochova´n.
42 Protoz
ˇ tu pro den prˇipravova´nı´ Zˇidovsky´, zˇe blı´zko byl ten
hrob, polozˇili Jezˇ´ısˇe.
KAPITOLA 20.
Pa´n z mrtvy´ch vstal, 14. Marii se uka´zal
19. i aposˇtolu˚m, 22. ktery´mzˇ, (napraviv je,
zvla´sˇt’ Toma´sˇe,) poselstvı´ sve´ sveˇrˇil.
rvnı´ho pak dne po soboteˇ
P Maria Magdale´na sˇla ra´no
k hrobu, kdyzˇ jesˇteˇ tma bylo. I
uzrˇela ka´men odvaleny´ od hrobu.
2 I be
ˇ zˇela a prˇisˇla k Sˇimonovi
Petrovi a k druhe´mu ucˇedlnı´kovi, tomu, jehozˇ miloval Jezˇ´ısˇ,
a rˇekla jim: Vzali Pa´na z hrobu,
a nevı´me, kde jej polozˇili.
3 Tedy vys
ˇ el Petr i ten druhy´
ucˇedlnı´k, a sˇli k hrobu.
4 Be
ˇ zˇeli pak oba spolu. Ale ten
druhy´ ucˇedlnı´k prˇedbeˇhl Petra,
a prˇisˇel prve´ k hrobu.
5 A nachy
´ liv se, uzrˇel prosteˇradla polozˇena´, ale vsˇak tam nevsˇel.
6 Tedy pr
ˇ isˇel Sˇimon Petr, za
nı´m jda, a vsˇel do hrobu. I uzrˇel
prosteˇradla polozˇena´,
7 A rouchu, ktera
´ zˇ byla na hlaveˇ jeho, ne s prosteˇradly polozˇenou, ale obzvla´sˇtneˇ svinutou na
jednom mı´steˇ.
8 Potom vs
ˇ el i ten druhy´ ucˇedlnı´k, ktery´zˇ byl prve´ prˇisˇel k
hrobu, i uzrˇel a uveˇrˇil.
9 Nebo jes
ˇ teˇ neznali pı´sma, zˇe
meˇl z mrtvy´ch vsta´ti.
10 I odes
ˇ li zase ti ucˇedlnı´ci
tam, kdezˇ prve´ byli.
11 Ale Maria sta
´ la u hrobu vneˇ,
placˇeci. A kdyzˇ plakala, naklonila se do hrobu.
JAN 20
12 A uzr
ˇ ela dva andeˇly v bı´le´m
rousˇe sedı´cı´, jednoho u hlavy, a
druhe´ho u noh, tu kdezˇ bylo polozˇeno teˇlo Jezˇ´ısˇovo.
13 Kter
ˇ ´ızˇ rˇekli jı´: Zˇeno, co pla´cˇesˇ? I dı´ jim: Vzali Pa´na me´ho,
a nevı´m, kde ho polozˇili.
14 To kdyz
ˇ rˇekla, obra´tila se
zpa´tkem, a uzrˇela Jezˇ´ısˇe, an
stojı´, ale neveˇdeˇla, by Jezˇ´ısˇ byl.
15 Dı´ jı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Zˇeno, co pla´cˇesˇ?
Koho hleda´sˇ? Ona domnı´vajici
se, zˇe by zahradnı´k byl, rˇekla
jemu: Pane, vzal-lis ty jej, poveˇz mi, kdes ho polozˇil, at’ ja´ jej
vezmu.
ˇ ekl jı´ Jezˇ´ısˇ: Maria. Obra´ti16 R
vsˇi se ona, rˇekla jemu: Rabbo´ni,
cozˇ se vykla´da´: Mistrˇe.
17 Dı´ jı´ Jez
ˇ ´ısˇ: Nedoty´kejzˇ se
mne; nebo jsem jesˇteˇ nevstoupil
k Otci sve´mu. Ale jdizˇ k bratrˇ´ım
my´m, a poveˇz jim: Vstupuji k
Otci sve´mu, a k Otci vasˇemu, k
Bohu sve´mu, a k Bohu vasˇemu.
18 Pr
ˇ isˇla Maria Magdale´na,
zveˇstujici ucˇedlnı´ku˚m, zˇe by videˇla Pa´na, a zˇe jı´ to poveˇdeˇl.
19 Kdyz
ˇ pak byl vecˇer toho
dne, ktery´zˇ jest prvnı´ po soboteˇ, a dve´rˇe byly zavrˇ´ıny, kdezˇ
byli ucˇedlnı´ci shroma´zˇdeˇni, pro
strach Zˇidovsky´, prˇisˇel Jezˇ´ısˇ, a
sta´l u prostrˇed, a rˇekl jim: Pokoj va´m.
20 A to pove
ˇ deˇv, uka´zal jim ruce i bok svu˚j. I zradovali se ucˇedlnı´ci, vidouce Pa´na.
189
21 Tedy r
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ opeˇt: Pokoj va´m. Jakozˇ mne poslal Otec,
tak i ja´ posı´la´m va´s.
22 A to pove
ˇ deˇv, dechl, a rˇekl
jim: Prˇijmeˇte Ducha svate´ho.
23 Ktery
´ mzˇkoli odpustili byste
hrˇ´ıchy, odpousˇteˇjı´t’ se jim; ktery´mzˇkoli zadrzˇeli byste, zadrzˇa´nit’ jsou.
24 Toma
´ sˇ pak jeden ze dvana´cti, ktery´zˇ sloul Didymus, nebyl
s nimi, kdyzˇ byl prˇisˇel Jezˇ´ısˇ.
25 I r
ˇ ekli jemu jinı´ ucˇedlnı´ci:
Videˇli jsme Pa´na. Ale on rˇekl
jim: Lecˇ uzrˇ´ım v rukou jeho bodenı´ hrˇebu˚, a vpustı´m prst svu˚j
v mı´sto hrˇebu˚, a ruku svou vlozˇ´ım v bok jeho, nikoli neuveˇrˇ´ım.
26 A po osmi dnech ope
ˇ t ucˇedlnı´ci jeho byli vnitrˇ, a Toma´sˇ s
nimi. Prˇisˇel Jezˇ´ısˇ, a dve´rˇe byly
zavrˇ´ıny, i sta´l u prostrˇed a rˇekl:
Pokoj va´m.
27 Potom r
ˇ ekl Toma´sˇovi: Vlozˇizˇ
prst svu˚j sem, a viz ruce me´,
a vzta´hni ruku svou, a vpust’ v
bok mu˚j, a nebudizˇ neveˇrˇ´ıcı´, ale
veˇrny´.
28 I odpove
ˇ deˇl Toma´sˇ a rˇekl jemu: Pa´n mu˚j a Bu˚h mu˚j!
29 Dı´ jemu Jez
ˇ ´ısˇ: Zˇes mne videˇl, Toma´sˇi, uveˇrˇil jsi. Blahoslavenı´, kterˇ´ızˇ nevideˇli, a uveˇrˇili.
30 Mnohe
´ zajiste´ i jine´ divy cˇinil Jezˇ´ısˇ prˇed oblı´cˇejem ucˇedlnı´ku˚ svy´ch, kterˇ´ızˇ nejsou zapsa´ni v knize te´to.
190
JAN 21
31 Ale tito zapsa
´ ni jsou, abyste
veˇrˇili, zˇe Jezˇ´ısˇ jest Kristus, Syn
Bozˇ´ı, a abyste veˇrˇ´ıce, zˇivot meˇli
ve jme´nu jeho.
KAPITOLA 21.
Pa´n se zjevil ucˇedlnı´ku˚m prˇi lovenı´ ryb.
15. Petr, zˇe Pa´na miluje, trˇikra´t vyznal, a
Pa´n jemu bera´nky i ovce porucˇiv, 18. smrt
jeho prˇedpoveˇdeˇl.
otom zjevil se opeˇt Jezˇ´ısˇ ucˇe-
P dlnı´ku˚m u morˇe Tiberiad-
ske´ho. Zjevil se pak takto:
ˇ imon Petr a To2 Byli spolu S
ma´sˇ, ktery´zˇ sloul Didymus, a
Natanael, ktery´zˇ byl z Ka´ny Galilejske´, a synove´ Zebedeovi, a
jinı´ z ucˇedlnı´ku˚ jeho dva.
ˇ imon Petr: Pu˚jdu ryb
3 Dı´ jim S
ˇ ekli jemu: Pu˚jdeme i my
loviti. R
s tebou. I sˇli, a vstoupili na lodı´
hned; a te´ noci nic nepopadli.
4 A kdyz
ˇ bylo jizˇ ra´no, sta´l Jezˇ´ısˇ na brˇehu. Neveˇdeˇli vsˇak ucˇedlnı´ci, by Jezˇ´ısˇ byl.
5 Tedy dı´ jim Jez
ˇ ´ısˇ: Dı´tky,
ma´te-li jakou krmicˇku? Odpoveˇdeˇli jemu: Nema´me.
6 On pak r
ˇ ekl jim: Zavrztezˇ sı´t
na pravou stranu lodı´, a naleznete. I zavrhli, a hned nemohli
ji ta´hnouti pro mnozˇstvı´ ryb.
7I r
ˇ ekl ucˇedlnı´k ten, ktere´hozˇ
miloval Jezˇ´ısˇ, Petrovi: Pa´n jest.
A Sˇimon Petr, jakzˇ uslysˇel, zˇe
Pa´n jest, opa´sal se po kosˇili, (nebo byl nah), a pustil se do morˇe.
8 Jinı´ take
´ ucˇedlnı´ci na lodı´
prˇiplavili se (nebo nedaleko byli
od brˇehu, asi okolo dvou set loket), ta´hnouce tu sı´t s rybami.
9 A jakz
ˇ vystoupili na brˇeh, uzrˇeli rˇerˇave´ uhlı´ a rybu svrchu
polozˇenou a chle´b.
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Prˇineste ryb,
10 R
ktery´chzˇ jste nalapali nynı´.
ˇ imon Petr, a
11 Vstoupil pak S
vyta´hl sı´t na zem, plnou ryb veliky´ch, sto padesa´te a trˇi. A acˇkoli jich tak mnoho bylo, neztrhala se sı´t.
ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Pod’te, obeˇ12 R
dujte. Zˇa´dny´ pak z ucˇedlnı´ku˚
nesmeˇl se ho ota´zati: Ty kdo jsi?
veˇdouce, zˇe Pa´n jest.
13 I pr
ˇ isˇel Jezˇ´ısˇ, a vzal ten
chle´b, a da´val jim, i rybu te´zˇ.
14 To jiz
ˇ po trˇetı´ uka´zal se Jezˇ´ısˇ
ucˇedlnı´ku˚m svy´m, vstav z mrtvy´ch.
15 A kdyz
ˇ poobeˇdvali, rˇekl Jezˇ´ısˇ Sˇimonovi Petrovi: Sˇimone
Jona´sˇu˚v, milujesˇ-li mne vı´ce nezˇ
ˇ ekl jemu: Ovsˇem, Pane,
tito? R
ty vı´sˇ, zˇe teˇ miluji. Dı´ jemu: Pasizˇ bera´nky me´.
ˇ ekl jemu opeˇt po druhe´: Sˇi16 R
mone Jona´sˇu˚v, milujesˇ-li mne?
ˇ ekl jemu: Ovsˇem, Pane, ty vı´sˇ,
R
zˇe teˇ miluji. Dı´ jemu: Pasizˇ ovce
me´.
ˇ ekl jemu potrˇetı´: Sˇimone
17 R
Jona´sˇu˚v, milujesˇ-li mne? I zarmoutil se Petr, protozˇe jemu
rˇekl potrˇetı´: Milujesˇ-li mne? A
odpoveˇdeˇl jemu: Pane, ty zna´sˇ
JAN 21
ˇ ekl
vsˇecko, ty vı´sˇ, zˇe teˇ miluji. R
jemu Jezˇ´ısˇ: Pasizˇ ovce me´.
18 Amen, amen pravı´m tobe
ˇ:
Kdyzˇ jsi byl mladsˇ´ı, opasovals
se, a chodı´val jsi, kams chteˇl: ale
kdyzˇ se sstara´sˇ, zta´hnesˇ ruce
sve´, a jiny´ teˇ opa´sˇe, a povede,
kamzˇ bys ty nechteˇl.
19 To pak pove
ˇ deˇl, znamenaje,
kterou by smrtı´ meˇl oslaviti Boha. A to poveˇdeˇv, rˇekl jemu: Pod’
za mnou.
20 I obra
´ tiv se Petr, uzrˇel toho
ucˇedlnı´ka, ktere´hozˇ miloval Jezˇ´ısˇ, an jde za nı´m, ktery´zˇ i odpocˇ´ıval za vecˇerˇ´ı na prsech jeho, a
byl rˇekl: Pane, kdo jest ten, ktery´zˇ teˇ zradı´?
21 Toho vide
ˇ v Petr, dı´ Jezˇ´ısˇovi:
Pane, co pak tento?
191
ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Chci-li ho
22 R
nechati, dokudzˇ neprˇijdu, co tobeˇ po tom? Ty pod’ za mnou.
23 I vys
ˇ la rˇecˇ ta mezi bratrˇ´ı, zˇe
by ucˇedlnı´k ten nemeˇl umrˇ´ıti.
Ale nerˇekl byl jemu Jezˇ´ısˇ, zˇe by
nemeˇl umrˇ´ıti, ale: Chci-li ho nechati, dokudzˇ neprˇijdu, co tobeˇ
po tom?
24 Tot’ jest ucˇedlnı´k ten, ktery
´ zˇ
sveˇdectvı´ vyda´va´ o teˇchto veˇcech, a napsal toto, a vı´me, zˇe
prave´ jest sveˇdectvı´ jeho.
25 Jestit’ pak i jiny
´ ch mnoho
veˇcı´, ktere´zˇ cˇinil Jezˇ´ısˇ, ktere´zˇ
kdyby meˇly vsˇecky, kazˇda´ obzvla´sˇtneˇ, psa´ny by´ti, ma´m za
to, zˇe by ten sveˇt nemohl prˇijı´ti teˇch knih, ktere´zˇ by napsa´ny
byly. Amen.
´
SKUTKOVE
´ CH APOSˇTOLU
˚.
SVATY
KAPITOLA 1.
Luka´sˇ svaty´ summovneˇ prˇipomenuv, co v
sve´m evengelium sˇ´ırˇe psal, 12. zacˇ´ına´ vypravovati o skutcı´ch aposˇtolsky´ch, 15. a
nejprv o vyvolenı´ svate´ho Mateˇje.
rvnı´ zajiste´ knihu sepsalt’
P jsem, o´ Teofile, o vsˇech veˇ-
cech, ktere´zˇ zacˇal Jezˇ´ısˇ i cˇiniti i
ucˇiti,
2 Az
ˇ do toho dne, v neˇmzˇ dav
prˇika´zanı´ aposˇtolu˚m, ktere´zˇ byl
skrze Ducha svate´ho vyvolil,
vzhu˚ru vzat jest.
3 Ktery
´ mzˇ i zjevoval sebe same´ho zˇive´ho po sve´m umucˇenı´
ve mnohy´ch jisty´ch du˚vodı´ch, za
cˇtyrˇidceti dnu˚ ukazuje se jim, a
mluveˇ o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım.
4 A shroma
´ zˇdiv je, prˇika´zal
jim, aby z Jeruzale´ma neodcha´zeli, ale aby ocˇeka´vali zaslı´benı´
Otcova, o ktere´mzˇ jste pry´ slysˇeli ode mne.
5 Nebo Jan zajiste
´ krˇtil vodou,
ale vy pokrˇteˇni budete Duchem
svaty´m po nemnohy´ch teˇchto
dnech.
6 Oni pak ss
ˇ edsˇe se, ota´zali se
ho, rˇkouce: Pane, v tomto-li cˇasu napravı´sˇ kra´lovstvı´ Izraelske´?
7 Ir
ˇ ekl jim: Nenı´t’vasˇe veˇc zna´-
ti cˇasy aneb prˇ´ıhodnosti cˇasu˚,
ktere´zˇ Otec v moci sve´ polozˇil.
8 Ale pr
ˇ ijmete moc Ducha svate´ho, prˇicha´zejı´cı´ho na va´s, a
budete mi sveˇdkove´, i v Jeruzale´meˇ, i ve vsˇem Judstvu, i v Samarˇ´ı, a azˇ do poslednı´ch koncˇin
zemeˇ.
9 A to pove
ˇ deˇv, ani na to hledı´,
zhu˚ru vyzdvizˇen jest, a oblak
vzal jej od ocˇ´ı jejich.
10 A kdyz
ˇ za nı´m v nebe jdoucı´m pilneˇ hledeˇli, aj, dva muzˇi
postavili se podle´ nich v rousˇe
bı´le´m,
11 A r
ˇ ekli: Muzˇi Galilejsˇtı´, co
stojı´te, hledı´ce do nebe? Tento
Jezˇ´ısˇ, ktery´zˇ zhu˚ru vzat jest od
va´s do nebe, takt’ prˇijde, jakzˇ
jste spatrˇili zpu˚sob jeho jdoucı´ho do nebe.
12 Tehdy navra
´ tili se do Jeruzale´ma, od hory, ktera´zˇ slove
Olivetska´, ktera´zˇ jest blı´zko od
Jeruzale´ma, vzda´lı´ cesty jednoho dne sobotnı´ho.
13 A vs
ˇ edsˇe, vstoupili do vrchnı´ho prˇ´ıbytku domu, kdezˇ prˇeby´vali, i Petr i Jakub, i Jan a
Ondrˇej, Filip a Toma´sˇ, Bartolomeˇj a Matousˇ, Jakub Alfeu˚v a
Sˇimon Zelo´tes a Judas Jakubu˚v.
´ 2
SKUTKOVE
14 Ti vs
ˇ ickni trvali jednomyslneˇ na modlitbeˇ a pokorne´ prosbeˇ s zˇenami a s Mariı´, matkou
Jezˇ´ısˇovou, i s bratrˇ´ımi jeho.
15 V te
ˇ ch pak dnech povstav
Petr u prostrˇed ucˇedlnı´ku˚, rˇekl
(a byl za´stup lidı´ spolu shroma´zˇdeˇny´ch okolo sta a dvadcı´ti):
16 Muz
ˇ i bratrˇ´ı, musilo se naplniti pı´smo to, ktere´zˇ prˇedpoveˇdeˇl Duch svaty´ skrze u´sta Davidova o Jida´sˇovi, ktery´zˇ byl vu˚dce teˇch, kterˇ´ızˇ jı´mali Jezˇ´ısˇe.
17 Nebo byl pr
ˇ icˇten k na´m, a
byl dosˇel losu prˇisluhova´nı´ tohoto.
18 Ten zajiste
´ obdrzˇel pole ze
mzdy nepravosti, a obeˇsiv se,
rozpukl se na dve´, i vykydla se
vsˇecka strˇeva jeho.
19 A to zna
´ me´ jest ucˇineˇno
vsˇechneˇm prˇeby´vajı´cı´m v Jeruzale´meˇ, tak zˇe jest nazva´no
pole to vlastnı´m jazykem jejich
Akeldama, to jest pole krve.
20 Psa
´ no jest zajiste´ v knize
zˇalmu˚: Budizˇ prˇ´ıbytek jeho pusty´, a nebud’, kdo by prˇeby´val v
neˇm, a biskupstvı´ jeho vezmi
jiny´.
21 Protoz
ˇ musı´t’ jeden z teˇch
muzˇu˚, kterˇ´ızˇ s na´mi by´vali po
vsˇecken cˇas, v neˇmzˇ prˇeby´val
mezi na´mi Pa´n Jezˇ´ısˇ,
22 Pocˇav od kr
ˇ tu Janova azˇ do
dne toho, v ktere´mzˇ zhu˚ru vzat
193
jest od na´s, by´ti sveˇdkem spolu
s na´mi vzkrˇ´ısˇenı´ jeho.
23 Tedy postavili dva, Jozefa,
ktery´zˇ sloul Barsaba´sˇ, ktery´zˇ
meˇl prˇijmı´ Justus, a Mateˇje.
24 A modle
´ ce se, rˇekli: Ty, Pane, vsˇech srdcı´ zpytateli, ukazˇizˇ, ktere´ho jsi vyvolil z teˇchto
dvou,
25 Aby pr
ˇ ijal los prˇisluhova´nı´
tohoto a aposˇtolstvı´, z neˇhozˇ vypadl Jida´sˇ, aby odsˇel na mı´sto
sve´.
26 I dali jim losy. Spadl pak
los na Mateˇje, i prˇipojen jest z
spolecˇne´ho snesˇenı´ k jedena´cti
aposˇtolu˚m.
KAPITOLA 2.
Aposˇtole´ prˇijavsˇe Ducha S., 4. rozlicˇny´mi
jazyky mluvili, 37. a mnohe´ Pa´nu zı´skali.
kdyzˇ prˇisˇel den padesa´ty´,
vsˇickni jednomyslneˇ
spolu.
2 I stal se rychle zvuk s nebe,
jako valı´cı´ho se veˇtru prudke´ho,
a naplnil vsˇecken du˚m, kdezˇ sedeˇli.
3 I uka
´ zali se jim rozdeˇlenı´ jazykove´ jako ohenˇ, ktery´zˇ posadil se na kazˇde´m z nich.
4 I naplne
ˇ ni jsou vsˇickni Duchem svaty´m, a pocˇali mluviti
jiny´mi jazyky, jakzˇ ten Duch da´val jim vymlouvati.
5 Byli pak v Jeruzale
´ meˇ prˇeby´vajı´cı´ Zˇide´, muzˇi na´bozˇnı´, ze
vsˇelike´ho na´rodu, ktery´zˇ pod
nebem jest.
A byli
194
´ 2
SKUTKOVE
6 A kdyz
ˇ se stal ten hlas, sesˇlo se mnozˇstvı´, a uzˇasli se, zˇe
je slysˇel jeden kazˇdy´, ani mluvı´
prˇirozeny´m jazykem jeho.
7 I de
ˇ sili se vsˇickni, a divili,
rˇkouce jedni k druhy´m: Aj, zdalizˇ nejsou tito vsˇickni, kterˇ´ızˇ
mluvı´, Galilejsˇtı´?
8 A kterak my slys
ˇ ´ıme jeden
kazˇdy´ jazyk na´sˇ, v ktere´mzˇ jsme
se zrodili?
9 Parts
ˇ tı´, a Me´dsˇtı´, a Elamitsˇtı´, a kterˇ´ızˇ prˇeby´va´me v Mezopotamii, v Zˇidovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,
10 V Frygii a v Pamfylii, v Egypteˇ a v krajina´ch Libye, ktera´zˇ jest vedle´ Cyre´nu, a prˇ´ıchozı´
ˇ ´ımane´, Zˇide´, i v noveˇ na vı´ru
R
obra´cenı´,
11 Krets
ˇ tı´ i Arabsˇtı´, slysˇ´ıme je,
ani mluvı´ jazyky nasˇimi velike´
veˇci Bozˇ´ı.
12 I de
ˇ sili se vsˇickni a divili,
jeden k druhe´mu rˇkouce: I cozˇ
toto bude?
13 Jinı´ pak posmı´vajı´ce se, pravili: Mstem se zpili tito,
14 A stoje Petr s jedena
´ cti, pozdvihl hlasu sve´ho, a promluvil
k nim: Muzˇi Zˇide´, a vsˇickni, kterˇ´ızˇ bydlı´te v Jeruzale´meˇ, toto
va´m zna´mo bud’, a usˇima pozorujte slov my´ch.
15 Jiste
ˇ nejsou tito, jakzˇ vy se
domnı´va´te, zpilı´, poneˇvadzˇ jest
teprv trˇetı´ hodina na den.
16 Ale totot’ jest, coz
ˇ jest prˇedpoveˇdı´no skrze proroka Joele:
17 A budet’ v poslednı´ch dnech,
(dı´ Bu˚h), vyleji z Ducha sve´ho
na vsˇelike´ teˇlo, a prorokovati
budou synove´ vasˇi, i dcery vasˇe,
a mla´denci vasˇi videˇnı´ vı´dati
budou, a starci vasˇi sny mı´ti budou.
18 A zajiste
´ na sluzˇebnı´ky a na
sluzˇebnice sve´ v teˇch dnech vyleji z Ducha sve´ho, a budou prorokovati.
19 A uka
´ zˇi za´zraky na nebi svrchu, a znamenı´ na zemi dole,
krev a ohenˇ a pa´ru dymovou.
20 Slunce obra
´ tı´ se v temnost,
a meˇsı´c v krev, prve´ nezˇ prˇijde
ten den Pa´neˇ veliky´ a zjevny´.
21 A stanet’ se, z
ˇ e kazˇdy´, kdozˇkoli vzy´val by jme´no Pa´neˇ, spasen bude.
22 Muz
ˇ i Izraelsˇtı´, slysˇte slova
tato: Jezˇ´ısˇe toho Nazaretske´ho,
muzˇe od Boha zvelicˇene´ho mezi
va´mi mocmi a za´zraky a znamenı´mi, ktere´zˇ cˇinil skrze neˇho
Bu˚h u prostrˇed va´s, jakozˇ i vy
sami vı´te,
23 Toho vydane
´ ho z ulozˇene´ rady a prˇedzveˇdeˇnı´ Bozˇ´ıho vzavsˇe, a skrze ruce nesˇlechetny´ch
ukrˇizˇovavsˇe, zamordovali jste.
24 Jehoz
ˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil, zprostiv bolestı´ smrti, jakozˇ nebylo
mozˇne´ jemu drzˇa´nu by´ti od nı´.
25 Nebo David pravı´ o ne
ˇ m:
Spatrˇoval jsem Pa´na prˇed sebou
´ 2
SKUTKOVE
vzˇdycky; nebo jest mi po pravici,
abych se nepohnul.
26 Protoz
ˇ rozveselilo se srdce
me´, a zple´sal jazyk mu˚j, ny´brzˇ
i teˇlo me´ odpocˇine v nadeˇji.
27 Nebo nenecha
´ sˇ dusˇe me´ v
pekle, anizˇ da´sˇ videˇti svate´mu
sve´mu porusˇenı´.
28 Zna
´ me´ jsi mi ucˇinil cesty zˇivota, a naplnı´sˇ mne uteˇsˇenı´m
prˇed oblı´cˇejem svy´m.
29 Muz
ˇ i bratrˇ´ı, slusˇ´ı smeˇle
mluviti k va´m o patriarchovi
Davidovi, zˇe i umrˇel, i pochova´n
jest, i hrob jeho jest u na´s azˇ do
dnesˇnı´ho dne.
30 Prorok tedy byv, a ve
ˇ deˇv, zˇe
prˇ´ısahou zava´zal se jemu Bu˚h,
zˇe z plodu ledvı´ jeho podle´ teˇla
vzbudı´ Krista, a posadı´ na stolici jeho,
31 To pr
ˇ edzveˇdeˇv, mluvil o
vzkrˇ´ısˇenı´ Kristovu, zˇe nenı´
opusˇteˇna dusˇe jeho v pekle, ani
teˇlo jeho videˇlo porusˇenı´.
32 Toho Jez
ˇ ´ısˇe vzkrˇ´ısil Bu˚h, jehozˇ my vsˇickni sveˇdkove´ jsme.
33 Protoz
ˇ pravicı´ Bozˇ´ı jsa zvy´sˇen, a vzav zaslı´benı´ Ducha svate´ho od Otce, vylil to, cozˇ vy nynı´
vidı´te a slysˇ´ıte.
34 Nebot’ David nevstoupil v
ˇ ekl Pa´n
nebe, ale on pravı´: R
Pa´nu me´mu: Sed’ na pravici me´.
35 Dokudz
ˇ nepolozˇ´ım neprˇa´tel
tvy´ch za podnozˇe noh tvy´ch.
36 Ve
ˇ zizˇ tedy jistotneˇ vsˇecken
du˚m Izraelsky´, zˇet’ Bu˚h i Pa´nem
195
ho ucˇinil i Kristem, toho Jezˇ´ısˇe,
ktere´hozˇ jste vy ukrˇizˇovali.
37 To slys
ˇ evsˇe, zkormouceni
jsou v srdci, a rˇekli Petrovi a jiny´m aposˇtolu˚m: Cozˇ ma´me cˇiniti, muzˇi bratrˇ´ı?
38 Tedy Petr r
ˇ ekl jim: Poka´nı´
cˇinˇte, a pokrˇti se jeden kazˇdy´
z va´s ve jme´nu Jezˇ´ısˇe Krista
na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚, a prˇijmete
dar Ducha svate´ho.
39 Va
´ mt’ zajiste´ zaslı´benı´ to
sveˇdcˇı´ a synu˚m vasˇim, i vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ daleko jsou, ktery´chzˇkoli povolal by Pa´n Bu˚h
na´sˇ.
40 A jiny
´ mi slovy mnohy´mi osveˇdcˇoval a napomı´nal, rˇka: Oddeˇlte se od pokolenı´ toho zle´ho.
41 Tedy ti, kter
ˇ ´ızˇ ochotneˇ prˇijali slova jeho, pokrˇteˇni jsou, a
prˇipojilo se v ten den dusˇ´ı okolo
trˇ´ı tisı´cu˚.
42 I zu
˚ sta´vali v ucˇenı´ aposˇtolske´m, a v spolecˇnosti, a v la´ma´nı´ chleba, a na modlitba´ch.
43 I pr
ˇ isˇla na vsˇelikou dusˇi ba´zenˇ, a mnozı´ divove´ a za´zrakove´
da´li se skrze aposˇtoly.
44 Vs
ˇ ickni pak veˇrˇ´ıcı´ byli pospolu, a meˇli vsˇecky veˇci obecne´.
45 A proda
´ vali vla´darˇstvı´ a
statky, a deˇlili mezi vsˇecky, jakzˇ
komu potrˇebı´ bylo.
46 A na kaz
ˇ dy´ den trvajı´ce jednomyslneˇ v chra´meˇ, a la´majı´ce
po domı´ch chle´b, prˇijı´mali po-
´ 3
SKUTKOVE
196
krm s poteˇsˇenı´m a sprostnostı´
srdce,
47 Chva
´ lı´ce Boha, a milost majı´ce u vsˇeho lidu. Pa´n pak prˇida´val cı´rkvi na kazˇdy´ den teˇch,
kterˇ´ızˇ by spaseni byli.
KAPITOLA 3.
Petr s. uzdraviv chrome´ho, 12. mnohe´ ka´zanı´m svy´m vzbudil ku poka´nı´.
otom pak Petr a Jan vstu-
P povali do chra´mu v hodinu
modlitebnou deva´tou.
2 A muz
ˇ neˇjaky´, byv chromy´
od zˇivota matky sve´, nesen byl,
ktere´hozˇ sa´zeli na kazˇdy´ den u
dverˇ´ı chra´movy´ch, ktere´zˇ slouly
kra´sne´, aby prosil za almuzˇnu
teˇch, kterˇ´ızˇ vcha´zeli do chra´mu.
3 Ten uzr
ˇ ev Petra a Jana, ani
vcha´zeti meˇli do chra´mu, prosil,
aby mu almuzˇnu dali.
4 I pohlede
ˇ v nanˇ Petr s Janem,
rˇekl: Hled’ na na´s.
5 A on pilne
ˇ pohledeˇl na neˇ, nadeˇje se, zˇe neˇco vezme od nich.
6 Tedy r
ˇ ekl Petr: Strˇ´ıbra a zlata nema´m, ale cozˇ ma´m, to tobeˇ
da´m. Ve jme´nu Jezˇ´ısˇe Krista
Nazaretske´ho vstanˇ a chod’.
7 I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubove´.
8 A zchytiv se, sta
´ l, a chodil, a
vsˇel s nimi do chra´mu, chodeˇ, a
poskakuje, a chva´le Boha.
9 A vide
ˇ l jej vsˇecken lid, an
chodı´, a chva´lı´ Boha.
10 I poznali ho, z
ˇ e jest ten, ktery´zˇ na almuzˇneˇ seda´val u dverˇ´ı
kra´sny´ch chra´movy´ch. I naplneˇni jsou strachem a deˇsˇenı´m
nad tı´m, cozˇ se stalo jemu.
11 A kdyz
ˇ se ten uzdraveny´
prˇ´ıdrzˇel Petra a Jana, zbeˇhl se
k nim vsˇecken lid do sı´nˇce, ktera´zˇ sloula Sˇalomounova, prˇedeˇsˇen jsa.
12 To vide
ˇ v Petr, promluvil k
lidu: Muzˇi Izraelsˇtı´, co se divı´te tomuto? Aneb co na na´s tak
pilneˇ hledı´te, jako bychom my
svou vlastnı´ mocı´ aneb na´bozˇnostı´ ucˇinili to, aby tento chodil?
13 Bu
˚ h Abrahamu˚v a Iza´ku˚v a
Ja´kobu˚v, Bu˚h otcu˚ nasˇich, oslavil Syna sve´ho Jezˇ´ısˇe, ktere´hozˇ
jste vy vydali, a odeprˇeli se prˇed
tva´rˇ´ı Pila´tovou, ktery´zˇ ho soudil
by´ti hodne´ho propusˇteˇnı´.
14 Vy pak toho svate
´ ho a spravedlive´ho odeprˇeli jste se, a prosili jste za muzˇe vrazˇedlnı´ka,
aby va´m byl da´n,
15 Da
´ rce pak zˇivota zamordovali jste. Ktere´hozˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil
z mrtvy´ch; cˇehozˇ my sveˇdkove´
jsme.
16 A skrze vı´ru ve jme
´ no jeho, tohoto, ktere´hozˇ vy vidı´te
a zna´te, utvrdilo jme´no jeho.
Vı´ra, pravı´m, ktera´zˇ jest skrze
neˇho, dala jemu cele´ zdravı´ toto
prˇed oblı´cˇejem vsˇech va´s.
´ 4
SKUTKOVE
17 Ale nynı´, bratr
ˇ ´ı, vı´m, zˇe jste
to z neveˇdomı´ ucˇinili, jako i knı´zˇata vasˇe.
18 Bu
˚ h pak to, cozˇ prˇedzveˇstoval skrze u´sta vsˇech proroku˚
svy´ch, zˇe meˇl Kristus trpeˇti, tak
naplnil.
19 Protoz
ˇ cˇinˇte poka´nı´, a obrat’te se, aby byli shlazeni hrˇ´ıchove´ vasˇi, kdyzˇ by prˇisˇli cˇasove´
rozvlazˇenı´ od tva´rˇi Pa´neˇ,
20 A poslal by toho, ktery
´ zˇ va´m
ka´za´n jest, Jezˇ´ısˇe Krista.
21 Ktere
´ hozˇ zajiste´ musejı´ prˇijı´ti nebesa, azˇ do cˇasu napravenı´ vsˇech veˇcı´; cozˇ byl prˇedpoveˇdeˇl Bu˚h skrze u´sta vsˇech
svy´ch svaty´ch proroku˚ od veˇku˚.
22 Mojz
ˇ ´ısˇ zajiste´ otcu˚m rˇekl:
Proroka va´m vzbudı´ Pa´n Bu˚h
va´sˇ z bratrˇ´ı vasˇich jako mne, jehozˇ poslouchati budete ve vsˇem,
cozˇkoli bude mluviti va´m.
23 Stanet’ se pak, z
ˇ e kazˇda´
dusˇe, ktera´zˇ by neposlouchala
toho proroka, vyhlazena bude z
lidu.
24 Ano i vs
ˇ ickni proroci od Samuele a potomnı´ch, kterˇ´ızˇkoli
mluvili, take´ o teˇchto dnech
prˇedzveˇstovali.
25 Vy jste synove
´ proroku˚ a
u´mluvy, kterouzˇ ucˇinil Bu˚h s
otci nasˇimi, rˇka Abrahamovi: V
semeni tve´m pozˇehna´ny budou
vsˇecky cˇeledi zemeˇ.
26 Va
´ m nejprve´ Bu˚h, vzbudiv
Syna sve´ho Jezˇ´ısˇe, poslal ho
197
dobrorˇecˇ´ıcı´ho va´m, aby se jeden
kazˇdy´ z va´s odvra´til od nepravostı´ svy´ch.
KAPITOLA 4.
Aposˇtole´ zjı´manı´, 8. Krista prˇed knı´zˇaty
smeˇle vyzna´vajı´, 18. a propusˇteˇnı´, 24.
Pa´nu Bohu se modlı´. 32. Kdezˇ i zpu˚sob prvotnı´ cı´rkve vypsa´n.
kdyzˇ oni mluvili k lidu, prˇi-
A sˇli na neˇ kneˇzˇ´ı, a u´rˇednı´k
chra´mu a saduceove´,
2 Te
ˇ zˇce to nesouce, zˇe lid ucˇili,
a zveˇstovali ve jme´nu Jezˇ´ısˇe
vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvy´ch.
3 I vzta
´ hli na neˇ ruce, a vsadili
je do zˇala´rˇe azˇ do jitra, nebo jizˇ
byl vecˇer.
4 Mnozı´ pak z te
ˇ ch, kterˇ´ızˇ slysˇeli slovo, uveˇrˇili. I ucˇineˇn jest
pocˇet muzˇu˚ okolo peˇti tisı´cu˚.
5 Stalo se pak nazejtr
ˇ ´ı, zˇe se
sesˇla knı´zˇata jejich, a starsˇ´ı, a
za´konnı´ci v Jeruzale´meˇ,
6 A Anna
´ sˇ nejvysˇsˇ´ı kneˇz, a
Kaifa´sˇ, a Jan a Alexander, a
kterˇ´ızˇkoli byli z pokolenı´ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze.
7 I postavivs
ˇ e je mezi sebou,
ota´zali se: Jakou mocı´ aneb v
ktere´m jme´nu ucˇinili jste to vy?
8 Tehdy Petr, jsa pln Ducha
svate´ho, rˇekl jim: Knı´zˇata lidu
a starsˇ´ı Izraelsˇtı´,
9 Pone
ˇ vadzˇ my dnes k soudu
jsme prˇivedeni pro dobrodinı´
cˇloveˇku nemocne´mu, kterak by
on zdra´v ucˇineˇn byl:
198
´ 4
SKUTKOVE
10 Zna
´ mo bud’ vsˇechneˇm va´m
i vsˇemu lidu Izraelske´mu, zˇe
ve jme´nu Jezˇ´ısˇe Krista Nazaretske´ho, ktere´hozˇ jste vy ukrˇizˇovali, jehozˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil z
mrtvy´ch, skrze toho jme´no tento
stojı´ prˇed va´mi zdravy´.
11 Tot’ jest ten ka
´ men za nic polozˇeny´ od va´s stavitelu˚, ktery´zˇ
jest v hlavu u´helnı´.
12 A nenı´t’v z
ˇ a´dne´m jine´m spasenı´; nebot’ nenı´ jine´ho jme´na
pod nebem dane´ho lidem, skrze
ktere´zˇ bychom mohli spaseni
by´ti.
13 I vidouce takovou udatnost
a smeˇlost v mluvenı´ Petrovu a
Janovu, a shledavsˇe, zˇe jsou lide´
neucˇenı´ a prostı´, divili se, a poznali je, zˇe s Jezˇ´ısˇem by´vali.
ˇ loveˇka take´ toho vidouce,
14 C
an stojı´ s nimi, ktery´zˇ byl uzdraven, nemeˇli co mluviti proti
nim.
15 I rozka
´ zavsˇe jim vystoupiti
z rady, rozmlouvali vespolek,
ˇ kouce: Co ucˇinı´me lidem
16 R
teˇmto? Nebo zˇe zjevny´ za´zrak
stal se skrze neˇ, vsˇechneˇm prˇeby´vajı´cı´m v Jeruzale´meˇ zna´me´
jest, anizˇ mu˚zˇeme zaprˇ´ıti.
17 Ale aby se to vı´ce nerozhlasˇovalo v lidu, s pohru˚zˇkou prˇikazˇme jim, aby vı´ce v tom jme´nu zˇa´dne´mu z lidı´ nemluvili.
18 I povolavs
ˇ e jich, prˇika´zali
jim, aby nikoli nemluvili, ani
neucˇili ve jme´nu Jezˇ´ısˇovu.
19 Tedy Petr a Jan odpovı´dajı´ce
jim, rˇekli: Jest-li to spravedlive´
prˇed oblı´cˇejem Bozˇ´ım, abychom
va´s vı´ce poslouchali nezˇ Boha,
sud’te.
20 Nebot’ my nemu
˚ zˇeme nemluviti toho, co jsme videˇli a
slysˇeli.
21 A oni pohrozivs
ˇ e jim, propustili je, nenalezsˇe na nich prˇ´ıcˇiny tresta´nı´, pro lid; nebo vsˇickni velebili Boha z toho, co se
bylo stalo.
22 Byl zajiste
´ v letech vı´ce nezˇ
ve cˇtyrˇidcı´ti cˇloveˇk ten, prˇi ktere´mzˇ se byl stal za´zrak ten
uzdravenı´.
23 A jsouce propus
ˇ teˇni, prˇisˇli
k svy´m, a poveˇdeˇli, co k nim
prˇednı´ kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı mluvili.
24 Kter
ˇ ´ızˇ uslysˇevsˇe to, jednomyslneˇ pozdvihli hlasu k Bohu
a rˇekli: Hospodine, ty jsi Bu˚h,
ktery´zˇ jsi ucˇinil nebe i zemi, i
morˇe i vsˇecko, cozˇ v nich jest,
25 Ktery
´ zˇ jsi skrze u´sta Davida, sluzˇebnı´ka sve´ho, rˇekl: Procˇ
se bourˇili na´rodove´, a lide´ myslili marne´ veˇci?
26 Postavili se kra
´ love´ zemsˇtı´,
a knı´zˇata sesˇla se vespolek proti
Pa´nu a proti pomazane´mu jeho.
27 Pra
´ veˇt’ se jisteˇ sesˇli proti
svate´mu Synu tve´mu Jezˇ´ısˇovi,
ktere´hozˇ jsi pomazal, Hero´des a
Pontsky´ Pila´t, s pohany a lidem
Izraelsky´m,
´ 5
SKUTKOVE
28 Aby ucˇinili to, coz
ˇ ruka tva´
a rada tva´ prˇedulozˇila, aby se
stalo.
29 A nynı´, Pane, pohlediz
ˇ na
pohru˚zˇky jejich, a dejzˇ sluzˇebnı´ku˚m svy´m mluviti slovo sve´
svobodneˇ a smeˇle,
30 Vztahuje ruku svou k uzdravova´nı´ a k cˇineˇnı´ divu˚ a za´zraku˚, skrze jme´no svate´ho Syna
tve´ho Jezˇ´ısˇe.
31 A kdyz
ˇ se oni modlili, zatrˇa´slo se to mı´sto, na ktere´mzˇ
byli shroma´zˇdeˇni, a naplneˇni
jsou vsˇickni Duchem svaty´m, a
mluvili slovo Bozˇ´ı smeˇle a svobodneˇ.
32 Toho pak mnoz
ˇ stvı´ veˇrˇ´ıcı´ch
bylo jedno srdce a jedna dusˇe.
Anizˇ kdo co z teˇch veˇcı´, ktere´zˇ
meˇl, svy´m vlastnı´m by´ti pravil,
ale meˇli vsˇecky veˇci obecne´.
33 A mocı´ velikou vyda
´ vali
aposˇtole´ sveˇdectvı´ o vzkrˇ´ısˇenı´
Pa´na Jezˇ´ısˇe, a milost velika´ prˇ´ıtomna´ byla vsˇechneˇm jim.
ˇ a´dny´ zajiste´ mezi nimi ne34 Z
byl nuzny´; nebo kterˇ´ızˇkoli meˇli
pole neb domy, proda´vajı´ce, prˇina´sˇeli penı´ze, za ktere´zˇ proda´vali,
35 A kladli pr
ˇ ed nohy aposˇtolske´. I bylo rozdeˇlova´no to jednomu kazˇde´mu, jakzˇ komu potrˇebı´ bylo.
36 Jozes pak, ktery
´ zˇ prˇijmı´ meˇl
od aposˇtolu˚ Barnaba´sˇ, (cozˇ se
199
vykla´da´ syn uteˇsˇenı´), z pokolenı´
Levı´tske´ho, z Cypru rodem,
37 Me
ˇ v pole, prodal je, a prˇinesl
penı´ze, a polozˇil k noha´m aposˇtolsky´m.
KAPITOLA 5.
Anania´sˇ s manzˇelkou pro neuprˇ´ımnost
tresta´ni. 12. Divove´ aposˇtolsˇtı´, 17. veˇzenı´
jejich, 19. i vyprosˇteˇnı´ z neˇho skrze andeˇla.
uzˇ pak neˇjaky´, jme´nem
M Anania´sˇ, s Zafirou, man-
zˇelkou svou, prodal statek.
2 A lstive
ˇ teˇch peneˇzˇ ujal s veˇdomı´m manzˇelky sve´, a prˇinesa dı´l neˇjaky´, polozˇil k noha´m
aposˇtolsky´m.
3I r
ˇ ekl Petr: Anania´sˇi, procˇ
naplnil satan srdce tve´, tak
abys lhal Duchu svate´mu, a
lstiveˇ ujal peneˇz za to pole?
4 Zdaliz
ˇ nebylo tve´, kdybys ho
byl sobeˇ nechal? A kdyzˇ bylo
proda´no, v moci tve´ bylo. I procˇ
jsi tuto veˇc slozˇil v srdci sve´m?
Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
5 Tedy uslys
ˇ av Anania´sˇ ta slova, padna, zdechl. I spadla ba´zenˇ velika´ na vsˇecky, kterˇ´ızˇ to
slysˇeli.
6 A vstavs
ˇ e mla´denci, vzali jej,
a vynessˇe ven, pochovali.
7 I stalo se po chvı´li, jako po
trˇech hodina´ch, zˇe i jeho zˇena,
neveˇduci, co se bylo stalo, prˇisˇla.
200
´ 5
SKUTKOVE
8I r
ˇ ekl jı´ Petr: Poveˇz mi, za
tolik-li jste pole prodali? A ona
rˇekla: Ano, za tolik.
9 Tedy dı´ jı´ Petr: I procˇ jste se
smluvili, abyste pokousˇeli Ducha Pa´neˇ? Aj, nohy teˇch, kterˇ´ızˇ pochovali muzˇe tve´ho, prˇede
dverˇmi, a vynesout’ tebe.
10 I padla hned pr
ˇ ed nohy jeho,
a zdechla. A vsˇedsˇe mla´denci,
nalezli ji mrtvou; i vynessˇe, pochovali podle´ muzˇe jejı´ho.
11 I byla ba
´ zenˇ velika´ po vsˇ´ı
cı´rkvi, i mezi vsˇemi, kterˇ´ızˇ to
slysˇeli.
12 Skrze ruce pak apos
ˇ tolu˚ da´li
se divove´ a za´zrakove´ mnozı´ v
lidu. (A by´vali vsˇickni jednomyslneˇ v sı´nˇci Sˇalomounoveˇ.
13 Jiny
´ pak zˇa´dny´ nesmeˇl se
prˇipojiti k nim, ale velebil je lid.
14 Anobrz
ˇ vzˇdy vı´ce se rozma´halo mnozˇstvı´ veˇrˇ´ıcı´ch Pa´nu,
muzˇu˚ i take´ zˇen.)
15 Tak z
ˇ e i na ulice vyna´sˇeli nemocne´, a kladli na lozˇcı´ch a na
nosidla´ch, aby, kdyzˇ by sˇel Petr,
asponˇ stı´n jeho stı´nil na neˇktere´
z nich.
16 Scha
´ zelo se pak mnozˇstvı´ z
okolnı´ch meˇst do Jeruzale´ma,
nesouce nemocne´ a tra´pene´ od
duchu˚ necˇisty´ch, a uzdravova´ni
byli vsˇickni.
17 Tedy povstav nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz
a vsˇickni, kterˇ´ızˇ byli s nı´m, (jenzˇ
byli saducejske´ sekty), naplneˇni
jsou za´vistı´.
18 I vzta
´ hli ruce na aposˇtoly, a
vsa´zeli je do zˇala´rˇe obecne´ho.
19 Ale ande
ˇ l Pa´neˇ v noci otevrˇev dve´rˇe u zˇala´rˇe, vyvedl je
ven a rˇekl:
20 Jde
ˇ te, a postavı´ce se, mluvte
lidu v chra´meˇ vsˇecka slova zˇivota tohoto.
21 Tedy oni uslys
ˇ evsˇe, vesˇli na
u´sviteˇ do chra´mu a ucˇili. Prˇisˇed pak nejvysˇsˇ´ı kneˇz a ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, svolali radu a
vsˇecky starsˇ´ı synu˚ Izraelsky´ch,
i poslali do zˇala´rˇe, aby oni byli
prˇivedeni.
22 A sluz
ˇ ebnı´ci prˇisˇedsˇe, nenalezli jich v zˇala´rˇi. A navra´tivsˇe
se, vypravovali,
ˇ kouce: Zˇala´rˇ zajiste´ nalezli
23 R
jsme zavrˇeny´ se vsˇ´ı pilnostı´, a
stra´zˇne´ vneˇ stojı´cı´ u dverˇ´ı, ale
otevrˇevsˇe, zˇa´dne´ho jsme tam
nenalezli.
24 A kdyz
ˇ uslysˇeli rˇecˇi tyto i
nejvysˇsˇ´ı kneˇz i u´rˇednı´k chra´mu
i prˇednı´ kneˇzˇ´ı, nerozumeˇli, co by
se to stalo.
25 A pr
ˇ isˇed kdosi, poveˇdeˇl jim,
rˇka: Aj, muzˇi, ktere´zˇ jste vsa´zeli do zˇala´rˇe, v chra´meˇ stojı´ a
ucˇ´ı lid.
26 Tehdy ods
ˇ ed u´rˇednı´k s sluzˇebnı´ky, prˇivedl je bez na´sile´;
(nebo se ba´li lidu, aby nebyli
ukamenova´ni).
27 A pr
ˇ ivedsˇe je, postavili je v
radeˇ. I ota´zal se jich nejvysˇsˇ´ı
kneˇz,
´ 6
SKUTKOVE
ˇ ka: Zdalizˇ jsme va´m prˇ´ıs28 R
neˇ neprˇika´zali, abyste neucˇili
v tom jme´nu? A aj, naplnili
jste Jeruzale´m ucˇenı´m svy´m, a
chcete na na´s uve´sti krev cˇloveˇka toho.
29 Odpove
ˇ deˇv pak Petr a aposˇtole´, rˇekli: Vı´ce slusˇ´ı poslouchati Boha nezˇ lidı´.
30 Bu
˚ h otcu˚ nasˇich vzkrˇ´ısil Jezˇ´ısˇe, ktere´hozˇ jste vy zamordovali, poveˇsivsˇe na drˇeveˇ.
31 Toho Bu
˚ h, knı´zˇe a spasitele,
povy´sˇil pravicı´ svou, aby bylo
da´no lidu Izraelske´mu poka´nı´ a
odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚.
32 A my jsme sve
ˇ dkove´ toho,
cozˇ mluvı´me, ano i Duch svaty´,
ktere´hozˇ dal Bu˚h teˇm, kterˇ´ızˇ
jsou poslusˇni jeho.
33 Oni pak slys
ˇ evsˇe to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by
je vyhladili.
34 Tedy povstav v rade
ˇ jeden
farizeus, jme´nem Gamaliel, za´kona ucˇitel, vza´cny´ u vsˇeho lidu,
rozka´zal, aby na malou chvı´li
ven vyvedli aposˇtoly.
35 I r
ˇ ekl jim: Muzˇi Izraelsˇtı´,
pilneˇ se rozmyslte prˇi teˇchto lidech, co ma´te cˇiniti.
36 Nebo pr
ˇ ed teˇmito cˇasy byl
povstal Teudas, praveˇ se by´ti
neˇcˇ´ım, jehozˇ se prˇ´ıdrzˇelo muzˇu˚
v pocˇtu okolo cˇtyrˇ set. Ktery´zˇ zahynul, i vsˇickni, kterˇ´ızˇ prˇistoupili k neˇmu, rozpty´leni jsou a v
nic obra´ceni.
201
37 Po ne
ˇ m pak povstal Judas
Galilejsky´ za dnu˚ popisu, a
mnoho lidu po sobeˇ obra´til. Ale
i ten zahynul, a vsˇickni, kterˇ´ızˇkoli prˇistoupili k neˇmu, rozpty´leni jsou.
38 A protoz
ˇ nynı´ pravı´m va´m:
Dejte pokoj teˇmto lidem, a nechte jich. Nebo jestlizˇet’ jest z lidı´
rada tato aneb dı´lo toto, rozprchnet’ se;
39 Paklit’ jest z Boha, nebudete
moci toho zkaziti. Abyste snad i
Bohu odpornı´ nalezeni nebyli.
40 I povolili jemu. A povolavs
ˇe
aposˇtolu˚, a zmrskavsˇe je, prˇika´zali, aby nemluvili ve jme´nu Jezˇ´ısˇovu. I propustili je.
41 Oni pak s
ˇ li z toho shroma´zˇdeˇnı´, radujı´ce se, zˇe jsou hodni
ucˇineˇni trpeˇti protivenstvı´ pro
jme´no Pa´na Jezˇ´ısˇe.
42 Na kaz
ˇ dy´ pak den neprˇesta´vali v chra´meˇ i po domı´ch ucˇiti
a zveˇstovati Jezˇ´ısˇe Krista.
KAPITOLA 6.
K prˇisluhova´nı´ cˇasny´mi veˇcmi sedm muzˇu˚
zrˇ´ızeno, 8. z nichzˇ jeden, totizˇ s. Sˇteˇpa´n jsa
obzˇalova´n, 12. prˇed starsˇ´ı k soudu postaven.
v teˇch dnech, kdyzˇ se roz-
A mnozˇovali
ucˇedlnı´ci, stalo
ˇ
ˇ
se repta´nı´ Reku˚ proti Zidu˚m, zˇe
by zanedba´va´ny byly v prˇisluhova´nı´ vezdejsˇ´ım vdovy jejich.
2 Tedy
dvana´cte
svolavsˇe
mnozˇstvı´ ucˇedlnı´ku˚, rˇekli: Nenı´
202
´ 7
SKUTKOVE
slusˇne´, abychom my, opustı´ce
slovo Bozˇ´ı, prˇisluhovali stolu˚m.
3 Protoz
ˇ , bratrˇ´ı, vyberˇte z sebe
muzˇu˚ sedm dobropoveˇstny´ch,
plny´ch Ducha svate´ho a moudrosti, jimzˇ bychom porucˇili tu
pra´ci.
4 My pak modlitby a sluz
ˇ by
slova pilni budeme.
5 I lı´bila se ta r
ˇ ecˇ vsˇemu mnozˇstvı´. I vyvolili Sˇteˇpa´na, muzˇe plne´ho vı´ry a Ducha svate´ho, a Filipa, a Prochora, a Nika´nora, a
Timona, a Parme´na, a Mikula´sˇe
Antiochenske´ho, k vı´rˇe v noveˇ
obra´cene´ho.
6 Ty postavili pr
ˇ ed oblı´cˇejem
aposˇtolu˚, kterˇ´ızˇ pomodlivsˇe se,
vzkla´dali na neˇ ruce.
7 I rostlo slovo Boz
ˇ ´ı a rozma´hal se pocˇet ucˇedlnı´ku˚ v Jeruzale´meˇ velmi. Mnohy´ take´ za´stup
kneˇzˇ´ı poslouchal vı´ry.
ˇ teˇpa´n pak, jsa plny´ vı´ry a
8S
moci, cˇinil divy a za´zraky velike´
v lidu.
9 I povstali ne
ˇ kterˇ´ı z sˇkoly,
ktera´zˇ sloula Libertinsky´ch, a
Cyrenensky´ch, a Alexandrinsky´ch, a teˇch, kterˇ´ızˇ byli z Cilicie a Azie, ha´dajı´ce se s Sˇteˇpa´nem.
10 Ale nemohli odolati moudrosti a Duchu, ktery´zˇ mluvil.
11 Tedy lstive
ˇ nastrojili muzˇe,
kterˇ´ızˇ rˇekli: My jsme jej slysˇeli mluviti slova rouhava´ proti
Mojzˇ´ısˇovi a proti Bohu.
12 A tak zbour
ˇ ili lid a starsˇ´ı i
za´konnı´ky, a oborˇivsˇe se na neˇj,
chytili jej, a vedli do rady.
13 I vystavili fales
ˇ ne´ sveˇdky,
kterˇ´ızˇ rˇekli: Cˇloveˇk tento neprˇesta´va´ mluviti slov rouhavy´ch
proti mı´stu tomuto svate´mu i
za´konu.
14 Nebo jsme slys
ˇ eli jej, an
pravı´: Zˇe ten Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´ zkazı´ mı´sto toto, a promeˇnı´
ustanovenı´, ktera´zˇ na´m vydal
Mojzˇ´ısˇ.
15 A pilne
ˇ patrˇ´ıce na neˇj vsˇickni, kterˇ´ızˇ sedeˇli v radeˇ, videˇli
tva´rˇ jeho, jako tva´rˇ andeˇla.
KAPITOLA 7.
Smeˇla´, horliva´ a obsˇ´ırna´ s. Sˇteˇpa´na rˇecˇ,
54. pro nizˇ ho rozlı´cenı´ neprˇa´tele´, vzy´vajı´cı´ho Pa´na Jezˇ´ısˇe, prˇi prˇ´ıtomnosti Saule
ukamenovali.
edy
rˇekl
nejvysˇsˇ´ı
T Jestli-lizˇ to tak?
kneˇz:
2 A on r
ˇ ekl: Muzˇi bratrˇ´ı a otcove´, slysˇte. Bu˚h sla´vy uka´zal se otci nasˇemu Abrahamovi,
kdyzˇ byl v Mezopotamii, prve´
nezˇ bydlil v Chara´n.
3Ar
ˇ ekl jemu: Vyjdi z zemeˇ sve´
a z prˇ´ıbuznosti sve´, a pod’ do zemeˇ, kterouzˇ uka´zˇi tobeˇ.
4 Tedy vys
ˇ ed z zemeˇ Kaldejske´,
bydlil v Cha´ran. A odtud, kdyzˇ
umrˇel otec jeho, prˇesteˇhoval jej
do zemeˇ te´to, v ktere´zˇ vy nynı´
bydlı´te.
5 A nedal jemu de
ˇ dictvı´ v nı´,
ani sˇlepeˇje nozˇne´, acˇ byl jemu ji
´ 7
SKUTKOVE
slı´bil da´ti k vla´darˇstvı´, i semeni
jeho po neˇm, kdyzˇ jesˇteˇ nemeˇl
syna.
6 Mluvil pak Bu
˚ h takto: Budet’
sı´meˇ tve´ pohostinu v zemi cizı´,
a bude v sluzˇbu podrobeno, a zle
s nı´m budou nakla´dati za cˇtyrˇi
sta let.
7 Ale na
´ rod ten, jemuzˇ slouzˇiti budou, ja´ souditi budu, pravı´t’ Bu˚h. A potom zase vyjdou,
a slouzˇiti mi budou na tomto
mı´steˇ.
8 I vydal jemu smluvu obr
ˇ ´ızky.
A tak zplodil Iza´ka, a obrˇezal
jej osme´ho dne, a Iza´k Ja´koba,
a Ja´kob dvana´cte patriarchu˚.
9 A patriarchove
´ v nena´visti
meˇvsˇe Jozefa, prodali jej do
Egypta. Ale Bu˚h byl s nı´m.
10 A vysvobodil ho ze vs
ˇ ech
u´zkostı´ jeho, a dal jemu milost a moudrost prˇed tva´rˇ´ı Faraona, kra´le Egyptske´ho, ktery´zˇ ho ustanovil u´rˇednı´kem nad
Egyptem a nade vsˇ´ım domem
svy´m.
11 Potom pr
ˇ isˇel hlad na vsˇecku
zemi Egyptskou i Kananejskou,
a ssouzˇenı´ velike´, anizˇ meˇli pokrmu˚ otcove´ nasˇi.
12 A uslys
ˇ ev Ja´kob, zˇe by obile´
bylo v Egypteˇ, poslal otce nasˇe
jednou.
13 A podruhe
´ pozna´n jest Jozef
od bratrˇ´ı svy´ch, a zjevena jest
Faraonovi rodina Jozefova.
203
14 Tedy poslav Jozef, pr
ˇ isteˇhoval otce sve´ho Ja´koba, i vsˇecku
rodinu svou v osoba´ch sedmdesa´ti peˇti.
15 I vstoupil Ja
´ kob do Egypta,
a umrˇel on i otcove´ nasˇi.
16 I pr
ˇ eneseni jsou do Sichem,
a pochova´ni v hrobeˇ, ktery´zˇ
byl koupil Abraham za strˇ´ıbro
od synu˚ Emorovy´ch, otce Sichemova.
17 Kdyz
ˇ se pak prˇiblizˇoval cˇas
zaslı´benı´, o ktere´mzˇ byl prˇisa´hl
Bu˚h Abrahamovi, rostl lid a
mnozˇil se v Egypteˇ,
18 Az
ˇ v tom povstal jiny´ kra´l,
ktery´zˇ neznal Jozefa.
19 Ten lstive
ˇ nakla´daje s pokolenı´m nasˇ´ım, tra´pil otce nasˇe,
tak zˇe musili vyhazovati nemluvnˇa´tka sva´, aby se nerozplozovali.
20 V tom cˇasu narodil se Mojzˇ´ısˇ, a byl velmi kra´sny´, ktery´zˇ
chova´n jest za trˇi meˇsı´ce v domeˇ
otce sve´ho.
21 A kdyz
ˇ vylozˇen byl, vzala jej
dcera Faraonova, a vychovala
jej sobeˇ za syna.
22 I vyucˇen jest Mojz
ˇ ´ısˇ vsˇ´ı moudrosti Egyptske´, a byl mocny´ v
rˇecˇech i v skutcı´ch.
23 A kdyz
ˇ jemu bylo cˇtyrˇidceti
let, vstoupilo na srdce jeho, aby
navsˇtı´vil bratrˇ´ı sve´, syny Izraelske´.
24 A uzr
ˇ ev jednoho, an bezpra´vı´ trpı´, zastal ho, a pomstil to-
204
´ 7
SKUTKOVE
ho, ktery´zˇ bezpra´vı´ trpeˇl, zabiv
Egyptske´ho.
25 Domnı´val se zajiste
´ , zˇe bratrˇ´ı jeho rozumeˇjı´, zˇe skrze ruku
jeho chce jim da´ti Bu˚h vysvobozenı´, ale oni nerozumeˇli.
26 Druhe
´ ho pak dne uka´zal se
jim, kdyzˇ se vadili, i vedl je ku
pokoji, rˇka: Muzˇi bratrˇ´ı jste, i
procˇ krˇivdu cˇinı´te sobeˇ vespolek?
27 Ten pak, ktery
´ zˇ cˇinil krˇivdu
blizˇnı´mu, odehnal ho, rˇka: Kdo
teˇ ustanovil knı´zˇetem a soudcı´m nad na´mi?
28 Coz
ˇ ty mne chcesˇ zamordovati, jako jsi vcˇera zabil Egyptske´ho?
29 I utekl Mojz
ˇ ´ısˇ pro to slovo,
a bydlil pohostinu v zemi Madianske´, kdezˇ zplodil dva syny.
30 A kdyz
ˇ se vyplnilo let cˇtyrˇidceti, uka´zal se jemu na pousˇti
hory Sinai andeˇl Pa´neˇ, v plameni ohneˇ ve krˇi.
31 A Mojz
ˇ ´ısˇ uzrˇev, divil se tomu
videˇnı´. A kdyzˇ blı´zˇe prˇistoupil,
aby to pilneˇji spatrˇil, stal se k
neˇmu hlas Pa´neˇ:
32 Ja
´ t’ jsem Bu˚h otcu˚ tvy´ch,
Bu˚h Abrahamu˚v, a Bu˚h Iza´ku˚v,
a Bu˚h Ja´kobu˚v. I zhroziv se Mojzˇ´ısˇ, nesmeˇl patrˇiti.
33 I r
ˇ ekl jemu Pa´n: Zzuj obuv s
noh svy´ch; nebo mı´sto, na ktere´mzˇ stojı´sˇ, zemeˇ svata´ jest.
34 Vide
ˇ l jsem, videˇl tra´penı´ lidu sve´ho, ktery´zˇ jest v Egypteˇ,
a vzdycha´nı´ jejich uslysˇel jsem,
a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protozˇ nynı´ pod’, posˇli teˇ
do Egypta.
35 Toho Mojz
ˇ ´ısˇe, ktere´hozˇ se
odeprˇeli, rˇkouce: Kdo teˇ ustanovil knı´zˇetem a soudcı´m? tohot’
Bu˚h knı´zˇe a vysvoboditele poslal, skrze ruku andeˇla, ktery´zˇ
se jemu uka´zal ve krˇi.
36 A ten je vyvedl, cˇine
ˇ divy a
za´zraky v zemi Egyptske´ a na
morˇi cˇervene´m, i na pousˇti za
cˇtyrˇidceti let.
37 Tot’ jest ten Mojz
ˇ ´ısˇ, ktery´zˇ
rˇekl synu˚m Izraelsky´m: Proroka va´m vzbudı´ Pa´n Bu˚h va´sˇ
z bratrˇ´ı vasˇich, jako mne; toho
poslouchejte.
38 Ont’ jest, ktery
´ zˇ byl mezi lidem na pousˇti s andeˇlem, ktery´zˇ mluvil k neˇmu na horˇe Sinai, i s otci nasˇimi, ktery´zˇ prˇijal
slova zˇiva´, aby je na´m vydal.
39 Jehoz
ˇ nechteˇli poslusˇni by´ti
otcove´ nasˇi, ale zavrhli jej, a odvra´tili se srdci svy´mi do Egypta,
ˇ kouce Aronovi: Ucˇinˇ na´m
40 R
bohy, kterˇ´ızˇ by sˇli prˇed na´mi;
nebo Mojzˇ´ısˇovi tomu, ktery´zˇ na´s
vyvedl z zemeˇ Egyptske´, nevı´me, co se prˇihodilo.
41 I ude
ˇ lali v teˇch dnech tele, a
obeˇtovali obeˇti te´ modle, a veselili se v dı´le rukou svy´ch.
42 I odvra
´ til se Bu˚h, a vydal je,
aby slouzˇili vojsku nebeske´mu,
jakozˇ napsa´no jest v kniha´ch
´ 8
SKUTKOVE
prorocky´ch: Zdalizˇ jste mi obeˇti
aneb dary obeˇtovali za cˇtyrˇidceti let na pousˇti, dome Izraelsky´?
43 Ny
´ brzˇ nosili jste sta´nek Molochu˚v, a hveˇzdu boha sve´ho
Remfan, ta podobenstvı´, ktera´zˇ
jste zdeˇlali sobeˇ, abyste se jim
klaneˇli. Protozˇ prˇesteˇhuji va´s za
Babylon.
44 Sta
´ nek sveˇdectvı´ meˇli otcove´ nasˇi na pousˇti, jakozˇ byl narˇ´ıdil ten, ktery´zˇ rˇekl Mojzˇisˇovi,
aby jej udeˇlal podle´ zpu˚sobu toho, ktery´zˇ byl videˇl.
45 Ktery
´ zˇ prˇijavsˇe otcove´ nasˇi,
vnesli s Jozue tam, kdezˇ bylo
vla´darˇstvı´ pohanu˚, ktere´zˇ vyhnal Bu˚h od tva´rˇi otcu˚ nasˇich,
azˇ do dnu˚ Davida.
46 Ktery
´ zˇ nalezl milost prˇed
oblı´cˇejem Bozˇ´ım, a prosil, aby
nalezl sta´nek Bohu Ja´kobovu.
ˇ alomoun pak udeˇlal jemu
47 S
du˚m.
48 Ale Nejvys
ˇ sˇ´ı nebydlı´ v chra´mı´ch rukou udeˇlany´ch, jakozˇ dı´
prorok:
49 Nebe jest mi stolice a zeme
ˇ
podnozˇ noh my´ch, i jaky´zˇ mi
du˚m udeˇla´te? pravı´ Pa´n. Aneb
jake´ jest mı´sto odpocˇ´ıva´nı´ me´ho?
50 Zdaliz
ˇ ruka ma´ vsˇeho toho
neucˇinila?
51 Tvrdos
ˇ ijnı´ a neobrˇezane´ho
srdce i usˇ´ı, vy jste se vzˇdycky
205
Duchu svate´mu protivili, jakzˇ
otcove´ vasˇi, tak i vy.
52 Ktere
´ mu z proroku˚ otcove´
vasˇi se neprotivili? Zmordovali
zajiste´ ty, kterˇ´ızˇ prˇedzveˇstovali
prˇ´ıchod spravedlive´ho tohoto,
jehozˇ vy nynı´ zra´dci a vrazˇedlnı´ci jste.
53 Kter
ˇ ´ızˇ jste vzali za´kon pu˚sobenı´m andeˇlsky´m, a neostrˇ´ıhali
jste.
54 Tedy slys
ˇ ´ıce to, rozzlobili se
v srdcı´ch svy´ch, a sˇkrˇipeˇli zuby
na neˇho.
55 On pak pln jsa Ducha svate´ho, pohledeˇv do nebe, uzrˇel
sla´vu Bozˇ´ı a Jezˇ´ısˇe stojı´cı´ho na
pravici Bozˇ´ı.
56 I r
ˇ ekl: Aj, vidı´m, nebesa otevrˇena´ a Syna cˇloveˇka stojı´cı´ho
na pravici Bozˇ´ı.
57 A oni zkr
ˇ iksˇe hlasem veliky´m, zacpali usˇi sve´, a oborˇili
se jednomyslneˇ na neˇj.
58 A vyveds
ˇ e jej z meˇsta, kamenovali ho. A sveˇdkove´ slozˇili
roucha sva´ u noh mla´dence, ktery´zˇ sloul Saul.
ˇ teˇpa´na mod59 I kamenovali S
lı´cı´ho se a rˇkoucı´ho: Pane Jezˇ´ısˇi,
prˇijmi ducha me´ho.
60 A poklek na kolena, zvolal
hlasem veliky´m: Pane, nepokla´dej jim toho za hrˇ´ıch. A to poveˇdeˇv, usnul.
KAPITOLA 8.
S. Sˇteˇpa´n pohrˇben. 5. Filip ka´zal v Samarˇ´ı.
12. Sˇimon cˇernokneˇzˇnı´k pokrˇteˇn. 17. Duch
206
´ 8
SKUTKOVE
svaty´ na veˇrˇ´ıcı´ vylit. 18. Sˇimonovo svatokupectvı´. 27. Komornı´k kra´lovsky´ pokrˇteˇn.
aul pak prˇivolil k usmrcenı´
S jeho. I prˇisˇlo v ten cˇas ve-
like´ protivenstvı´ na cı´rkev, ktera´zˇ byla v Jeruzale´meˇ, a vsˇickni
se rozprchli po krajina´ch Judsky´ch a Samarˇsky´ch, kromeˇ aposˇtolu˚.
ˇ teˇpa´na muzˇi po2 I pochovali S
bozˇnı´, a plakali velmi nad nı´m.
3 Saul pak hubil cı´rkev, do domu˚ vcha´zeje, a jı´maje muzˇe i
zˇeny, da´val je do zˇala´rˇe.
4 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ se byli rozprchli, chodili, ka´zˇ´ıce slovo.
5 A Filip vs
ˇ ed do meˇsta Samarˇ´ı, ka´zal jim Krista.
6 I pozorovali za
´ stupove´ jednomyslneˇ toho, cozˇ se pravilo od
Filipa, slysˇ´ıce a vidouce divy,
ktere´zˇ cˇinil.
7 Nebo duchove
´ necˇistı´ z mnohy´ch, kterˇ´ızˇ je meˇli, krˇicˇ´ıce hlasem veliky´m, vycha´zeli, a mnozı´ sˇlakem porazˇenı´ a kulhavı´
uzdraveni jsou.
8 A stala se radost velika
´ v tom
meˇsteˇ.
9 Muz
ˇ pak neˇjaky´, jme´nem Sˇimon, prˇed tı´m v tom meˇsteˇ cˇa´ry
provodil, a lid Samarˇsky´ ma´mil,
praveˇ se by´ti neˇjaky´m veliky´m.
10 Na ne
ˇ hozˇ pozor meˇli vsˇickni,
od nejmensˇ´ıho azˇ do nejveˇtsˇ´ıho,
rˇ´ıkajı´ce: Tentot’jest Bozˇ´ı moc velika´.
11 Pozor pak me
ˇ li na neˇho, proto zˇe je za mnohy´ cˇas ma´mil
cˇa´ry.
12 A kdyz
ˇ uveˇrˇivsˇe Filipovi
zveˇstujı´cı´mu o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım
a o jme´nu Jezˇ´ısˇe Krista, krˇtili se
muzˇi i zˇeny,
ˇ imon uveˇrˇil, a
13 Tedy i ten S
pokrˇteˇn byv, prˇ´ıdrzˇel se Filipa,
a vida za´zraky a moci velike´ cˇineˇne´, deˇsil se.
14 Uslys
ˇ avsˇe pak v Jeruzale´meˇ
aposˇtole´, zˇe by Samarˇ´ı prˇijala
slovo Bozˇ´ı, poslali k nim Petra
a Jana.
15 Kter
ˇ ´ızˇ prˇisˇedsˇe, modlili se
za neˇ, aby prˇijali Ducha svate´ho.
16 (Nebo jes
ˇ teˇ byl na zˇa´dne´ho z
nich nesstoupil, ale pokrˇteˇni toliko byli ve jme´nu Pa´na Jezˇ´ısˇe.)
17 Tehdy vzkla
´ dali na neˇ ruce,
a oni prˇijali Ducha svate´ho.
18 I uzr
ˇ ev Sˇimon, zˇe skrze
vzkla´da´nı´ rukou aposˇtolsky´ch
da´va´ se Duch svaty´, prˇinesl jim
penı´ze,
ˇ ka: Dejte i mneˇ tu moc, at’,
19 R
na kohozˇ bych koli vzlozˇil ruce,
prˇijme Ducha svate´ho.
20 I r
ˇ ekl jemu Petr: Penı´ze tve´
bud’tezˇ s tebou na zatracenı´,
proto zˇe jsi se domnı´val, zˇe by
dar Bozˇ´ı mohl by´ti zjedna´n za
penı´ze.
21 Nema
´ sˇ dı´lu ani losu v te´to
veˇci; nebo srdce tve´ nenı´ uprˇ´ıme´
prˇed Bohem.
´ 9
SKUTKOVE
22 Protoz
ˇ cˇinˇ poka´nı´ z te´to sve´
nesˇlechetnosti, a pros Boha, zda
by odpusˇteˇno bylo tobeˇ to mysˇlenı´ srdce tve´ho.
23 Nebo v z
ˇ lucˇi horˇkosti a v
svazku nepravosti tebe by´ti vidı´m.
24 I odpove
ˇ deˇv Sˇimon, rˇekl:
Modltezˇ vy se za mne Pa´nu,
aby na mne neprˇisˇlo neˇco z teˇch
veˇcı´, ktere´zˇ jste mluvili.
25 Oni pak osve
ˇ dcˇovavsˇe a
mluvivsˇe slovo Pa´neˇ, navra´tili
se do Jeruzale´ma, a ve mnohy´ch meˇstecˇka´ch Samarita´nsky´ch ka´zali evangelium.
26 Ande
ˇ l pak Pa´neˇ mluvil k Filipovi, rˇka: Vstanˇ a jdi ku polednı´ straneˇ na cestu, ktera´zˇ vede
od Jeruzale´ma do Ga´zy, ktere´zˇ
jest puste´.
27 I vstav, s
ˇ el. A aj, muzˇ Mourˇenı´n, klesˇteˇnec, komornı´k kra´lovny Mourˇenı´nske´ Kanda´ces,
ktery´zˇ vla´dl vsˇemi poklady jejı´mi, a byl prˇijel do Jeruzale´ma,
aby se modlil,
28 Navracoval se, na voze sve
´m
sedeˇ, a cˇetl Izaia´sˇe proroka.
29 I r
ˇ ekl Duch Filipovi: Prˇistup, a prˇivinˇ se k vozu tomu.
30 A pr
ˇ ibeˇh Filip, slysˇel jej, an
cˇte Izaia´sˇe proroka. I rˇekl: Rozumı´sˇ-lizˇ medle, co cˇtesˇ?
31 A on r
ˇ ekl: Kterakzˇ bych mohl, lecˇ by mi kdo vylozˇil? I prosil Filipa, aby vstoupil a sedeˇl s
nı´m.
207
32 Mı´sto pak toho pı´sma, ktere´zˇ cˇetl, toto bylo: Jako ovce k
zabitı´ veden jest, a jako bera´nek
neˇmy´ prˇed tı´m, kdozˇ jej strˇizˇe,
tak neotevrˇel u´st svy´ch.
33 V ponı´z
ˇ enı´ jeho odsouzenı´
jeho vyhlazeno jest, rod pak
jeho kdo vypravı´, acˇkoli zahlazen byl z zemeˇ zˇivot jeho?
34 A odpovı´daje komornı´k Filipovi, dı´: Prosı´m tebe, o kom toto
mluvı´ prorok? Sa´m-li o sobeˇ, cˇili
o neˇkom jine´m?
35 Tedy otevr
ˇ ev Filip u´sta sva´,
a pocˇav od toho pı´sma, zveˇstoval jemu Jezˇ´ısˇe.
36 A kdyz
ˇ jeli cestou, prˇijeli
k jedne´ vodeˇ. I rˇekl komornı´k:
Aj, voda. Procˇ nema´m by´ti pokrˇteˇn?
37 I r
ˇ ekl Filip: Veˇrˇ´ısˇ-li cely´m
srdcem, slusˇ´ıt’. A on odpoveˇdeˇv,
rˇekl: Veˇrˇ´ım, zˇe Jezˇ´ısˇ Kristus
jest Syn Bozˇ´ı.
38 I rozka
´ zal sta´ti vozu, a sstoupili oba do te´ vody, i Filip
i komornı´k. I pokrˇtil ho.
39 A kdyz
ˇ vystoupili z vody,
Duch Pa´neˇ pochopil Filipa, a
nevideˇl ho vı´ce komornı´k; nebo
jel cestou svou, raduje se.
40 Filip pak nalezen jest v
Azotu; a chodeˇ, ka´zal evangelium vsˇechneˇm meˇstu˚m, azˇ prˇisˇel do Cesaree.
KAPITOLA 9.
Saul byv protivnı´kem, 15. na´dobou vyvolenou ucˇineˇn, 20. Krista vyzna´val, 22. a Zˇidy
208
´ 9
SKUTKOVE
prˇema´hal. 32. Petr svaty´ Enea´sˇe uzdravil,
36. a Tabitu vzkrˇ´ısil.
aul pak jesˇteˇ dychteˇ po po-
S hru˚zˇka´ch a po mordu proti
ucˇedlnı´ku˚m Pa´neˇ, sˇel k nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi,
2 A vyz
ˇ a´dal od neˇho listy do
Damasˇku do sˇkol, nalezl-li by
tam te´ cesty ktere´ muzˇe neb
zˇeny, aby sva´zane´ prˇivedl do Jeruzale´ma.
3 A kdyz
ˇ byl na cesteˇ, stalo se,
zˇe jizˇ prˇiblizˇoval se k Damasˇku.
Tedy pojednou rychle obklı´cˇilo
jej sveˇtlo s nebe.
4 A padna na zem, uslys
ˇ el hlas
k sobeˇ rˇkoucı´: Sauli, Sauli, procˇ
mi se protivı´sˇ?
5 Ktery
´ zˇ rˇekl: I kdo jsi Pane? A
Pa´n rˇekl: Ja´ jsem Jezˇ´ısˇ, jemuzˇ
ty se protivı´sˇ. Tvrdot’ jest tobeˇ
proti ostnu˚m se zpeˇcˇovati.
6 A on tr
ˇ esa se a boje se, rˇekl:
Pane, co chcesˇ, abych cˇinil? A
Pa´n k neˇmu: Vstanˇ a jdi do
meˇsta, a bude tobeˇ poveˇdı´no, co
bys ty meˇl cˇiniti.
7 Ti pak muz
ˇ i, kterˇ´ızˇ sˇli s nı´m,
sta´li, ohromeni jsouce, hlas zajiste´ slysˇ´ıce, ale zˇa´dne´ho nevidouce.
8 I vstal Saul z zeme
ˇ , a otevrˇev
ocˇi sve´, nic nevideˇl. Tedy pojavsˇe ho za ruce, uvedli jej do Damasˇku.
9 I byl tu za tr
ˇ i dni, nevida, a
nejedl, ani nepil.
10 Byl pak jeden ucˇedlnı´k v Damasˇku, jme´nem Anania´sˇ. I rˇekl
jemu Pa´n u videˇnı´: Anania´sˇi. A
on rˇekl: Aj, ja´, Pane.
11 A Pa
´ n k neˇmu: Vstanˇ a jdi
do ulice, ktera´zˇ slove prˇ´ıma´, a
hledej v domeˇ Judoveˇ Saule,
jme´nem Tarsenske´ho. Nebo aj,
modlı´ se.
12 A vide
ˇ l u videˇnı´ muzˇe, Anania´sˇe jme´nem, an jde k neˇmu, a
vzkla´da´ nanˇ ruku, aby prohle´dl.
13 I odpove
ˇ deˇl Anania´sˇ: Pane,
slysˇel jsem od mnohy´ch o tom
muzˇi, kterak mnoho zle´ho cˇinil
svaty´m tvy´m v Jeruzale´meˇ.
14 A i zdet’ ma
´ moc od prˇednı´ch
kneˇzˇ´ı, aby jı´mal vsˇecky, kterˇ´ızˇ
vzy´vajı´ jme´no tve´.
15 I r
ˇ ekl jemu Pa´n: Jdi, nebot’
jest on ma´ na´doba vyvolena´, aby
nosil jme´no me´ prˇed pohany i
kra´le, i prˇed syny Izraelske´.
16 Ja
´ t’ zajiste´ uka´zˇi jemu, kterak on mnoho musı´ trpeˇti pro
jme´no me´.
17 I s
ˇ el Anania´sˇ, a vsˇel do toho
domu, a vlozˇiv ruce nanˇ, rˇekl:
Sauli bratrˇe, Pa´n Jezˇ´ısˇ poslal
mne, ktery´zˇ se uka´zal tobeˇ na
cesteˇ, po nı´zˇ jsi sˇel, abys prohle´dl, a naplneˇn byl Duchem
svaty´m.
18 A hned spadly s ocˇ´ı jeho jako
lupiny, i prohle´dl pojednou; a
vstav, pokrˇteˇn jest.
19 A pr
ˇ ijav pokrm, posilnil se.
´ 9
SKUTKOVE
I zu˚stal Saul s ucˇedlnı´ky, kterˇ´ızˇ
byli v Damasˇku, za neˇkolik dnı´.
20 A hned v s
ˇ kola´ch ka´zal Krista, zˇe on jest Syn Bozˇ´ı.
21 I divili se na
´ ramneˇ vsˇickni,
kterˇ´ızˇ jej slysˇeli, a pravili: Zdalizˇ toto nenı´ ten, ktery´zˇ hubil
v Jeruzale´meˇ ty, kterˇ´ızˇ vzy´vali
jme´no toto, a sem na to prˇisˇel,
aby je sva´zane´ vedl k prˇednı´m
kneˇzˇ´ım?
22 Saul pak vı´ce se zmocn
ˇ oval,
a zahanboval Zˇidy, kterˇ´ızˇ bydleli v Damasˇku, potvrzuje toho,
zˇe ten jest Kristus.
23 A kdyz
ˇ prˇebeˇhlo drahneˇ
dnu˚, radu mezi sebou na tom zavrˇeli Zˇide´, aby jej zabili.
24 Ale zve
ˇ deˇl Saul o teˇch u´kladech jejich. Ostrˇ´ıhali take´ i bran
ve dne i v noci, aby jej zahubili.
25 Ale ucˇedlnı´ci v noci vzavs
ˇe
ho, spustili jej po provaze prˇes
zed v kosˇi.
26 Pr
ˇ isˇed pak Saul do Jeruzale´ma, pokousˇel se prˇitovarysˇiti
k ucˇedlnı´ku˚m, ale ba´li se ho
vsˇickni, neveˇrˇ´ıce, by byl ucˇedlnı´kem.
27 Barnaba
´ sˇ pak prˇijav jej, vedl ho k aposˇtolu˚m, a vypravoval
jim, kterak na cesteˇ videˇl Pa´na,
a zˇe mluvil s nı´m, a kterak v
Damasˇku svobodneˇ mluvil ve
jme´nu Jezˇ´ısˇe.
28 I bydlil s nimi v Jeruzale
´ meˇ,
29 A sme
ˇ le mluvil ve jme´nu Pa´-
209
ˇ eky; oni
na Jezˇ´ısˇe, a ha´dal se s R
pak usilovali ho zabiti.
30 To zve
ˇ deˇvsˇe bratrˇ´ı, dovedli
ho do Cesaree, a poslali jej do
Tarsu.
31 A tak zborove
´ po vsˇem Judstvu a Galilei i Samarˇ´ı meˇli pokoj, vzdeˇla´vajı´ce se, a chodı´ce
v ba´zni Pa´neˇ, a rozhojnˇovali se
poteˇsˇenı´m Ducha svate´ho.
32 Stalo se pak, z
ˇ e Petr, kdyzˇ
procha´zel vsˇecky, prˇisˇel take´ k
svaty´m, kterˇ´ızˇ bydleli v Lyddeˇ.
33 I nalezl tu cˇlove
ˇ ka jednoho,
jme´nem Enea´sˇe, jizˇ od osmi let
na lozˇi lezˇ´ıcı´ho, ktery´zˇ byl sˇlakem porazˇeny´.
34 I r
ˇ ekl mu Petr: Enea´sˇi,
uzdravuje tebe Jezˇ´ısˇ Kristus;
vstanˇ, a ustel sobeˇ. A hned
vstal.
35 I vide
ˇ li jej vsˇickni, kterˇ´ızˇ
bydlili v Lyddeˇ a v Sa´roneˇ, kterˇ´ızˇ se obra´tili ku Pa´nu.
36 Byla pak jedna ucˇedlnice v
Joppen, jme´nem Tabita, cozˇ se
vykla´da´ Dorkas. Ta byla plna´
skutku˚ dobry´ch a almuzˇen, ktere´zˇ cˇinila.
37 I stalo se v te
ˇ ch dnech, zˇe
roznemohsˇi se, umrˇela. Kterouzˇ
umyvsˇe, polozˇili na sı´nˇ vrchnı´.
38 A z
ˇ e byla blı´zko Lydda od
Joppen, uslysˇavsˇe ucˇedlnı´ci, zˇe
by tam byl Petr, poslali k neˇmu
dva muzˇe, prosı´ce ho, aby sobeˇ
neobteˇzˇoval prˇijı´ti azˇ k nim.
´ 10
SKUTKOVE
210
39 Tedy vstav Petr, s
ˇ el s nimi.
A kdyzˇ prˇisˇel, vedli jej na sı´nˇ. I
obstoupily ho vsˇecky vdovy, placˇ´ıce, a ukazujı´ce sukneˇ a pla´sˇteˇ,
ktere´zˇ jim deˇlala, dokudzˇ s nimi
byla, Dorkas.
40 I rozka
´ zav vsˇechneˇm vyjı´ti
ven Petr, poklek na kolena,
modlil se, a obra´tiv se k tomu
teˇlu, rˇekl: Tabito, vstanˇ. A ona
otevrˇela ocˇi sve´, a uzrˇevsˇi Petra,
posadila se.
41 A podav jı´ ruky, pozdvihl jı´;
a povolav svaty´ch a vdov, uka´zal jim ji zˇivou.
42 I rozhla
´ sˇeno jest to po vsˇem
Joppen, a uveˇrˇili mnozı´ v Pa´na.
43 I stalo se, z
ˇ e za mnohe´ dni
pozu˚stal Petr v Joppen u neˇjake´ho Sˇimona kozˇeluha.
KAPITOLA 10.
Petr svaty´ Kornelia zı´skal, 44. a pokrˇtil ho
i ty vsˇecky, na ktere´zˇ Duch svaty´ s nebe v
prˇ´ıtomnosti Zˇidu˚ prˇisˇel.
uzˇ pak neˇjaky´ byl v Ce-
M sarii, jme´nem Kornelius,
setnı´k z za´stupu, ktery´zˇ sloul
Vlasky´,
2 Na
´ bozˇny´ a bohobojny´ se vsˇ´ım
domem svy´m, cˇineˇ almuzˇny
mnohe´ lidu.
3 A modlı´vaje se vz
ˇ dycky Bohu, videˇl u videˇnı´ zrˇetelneˇ, jako
v hodinu deva´tou na den, andeˇla Bozˇ´ıho, an vsˇel k neˇmu, a
rˇekl jemu: Korne´li.
4 A on pilne
ˇ popatrˇiv nanˇ, a
sstrasˇiv se, rˇekl: Co chcesˇ, Pane? I rˇekl jemu: Modlitby tve´ a
almuzˇny tve´ vstoupily na pameˇt
prˇed tva´rˇ´ı Bozˇ´ı.
5 Protoz
ˇ nynı´ posˇli muzˇe do
Joppen, a povolej Sˇimona, ktery´zˇ ma´ prˇijmı´ Petr.
6 Tent’ hospodu ma
´ u neˇjake´ho
Sˇimona kozˇeluha, ktery´zˇ ma´
du˚m u morˇe. Ont’ povı´ tobeˇ, co
bys ty meˇl cˇiniti.
7 A kdyz
ˇ odsˇel andeˇl, ktery´zˇ
mluvil Korneliovi, zavolal dvou
sluzˇebnı´ku˚ svy´ch, a rytı´rˇe pobozˇne´ho z teˇch, kterˇ´ızˇ vzˇdycky
prˇi neˇm byli.
8 A ozna
´ miv jim vsˇecko to, poslal je do Joppen.
9 Nazejtr
ˇ ´ı pak, kdyzˇ oni sˇli,
a prˇiblizˇovali se k meˇstu, vsˇel
Petr na horu, aby se modlil,
okolo hodiny sˇeste´.
10 A potom velice zlacˇne
ˇ v, chteˇl
pojı´sti. Kdyzˇ pak oni strojili,
prˇipadlo na neˇj mysli vytrzˇenı´.
11 I uzr
ˇ el nebe otevrˇene´ a sstupujı´cı´ k sobeˇ na´dobu jakous jako
prosteˇradlo velike´, za cˇtyrˇi rohy
uva´zanou, ana se spousˇtı´ na
zem,
12 Na nı´z
ˇ byla vsˇelika´ zemska´
hovada cˇtvernoha´, a zvı´rˇata, a
zemeˇplazove´, i ptactvo nebeske´.
13 I stal se hlas k ne
ˇ mu: Vstanˇ,
Petrˇe, bı´ a jez.
14 I r
ˇ ekl Petr: Nikoli, Pane, ne-
´ 10
SKUTKOVE
bot’ jsem nikdy nejedl nic obecne´ho aneb necˇiste´ho.
15 Tedy ope
ˇ t podruhe´ stal se
hlas k neˇmu: Cozˇt’ Bu˚h ocˇistil,
nemeˇj ty toho za necˇiste´.
16 A to se stalo potr
ˇ ikra´t. I vzata jest zase ta na´doba do nebe.
17 A kdyz
ˇ Petr sa´m u sebe rozjı´mal, co by znamenalo videˇnı´
to, ktere´zˇ videˇl, aj, muzˇi ti, kterˇ´ızˇ posla´ni byli od Kornelia, ptajı´ce se na du˚m Sˇimonu˚v, sta´li
prˇede dverˇmi.
18 A zavolavs
ˇ e, ta´zali se: Ma´-li
zde hospodu Sˇimon, ktery´zˇ ma´
prˇijmı´ Petr?
19 A kdyz
ˇ Petr prˇemysˇloval o
tom videˇnı´, rˇekl jemu Duch: Aj,
muzˇi trˇi hledajı´ tebe.
20 Protoz
ˇ vstana, sejdi dolu˚, a
jdi s nimi, nic se nerozpakuje;
nebot’ jsem ja´ je poslal.
21 Tedy ss
ˇ ed Petr k teˇm muzˇu˚m, kterˇ´ızˇ posla´ni byli k neˇmu
od Kornelia, rˇekl: Aj, ja´t’ jsem
ten, ktere´hozˇ hleda´te. Jaka´ jest
prˇ´ıcˇina, pro nizˇ jste prˇisˇli?
22 Oni pak r
ˇ ekli: Kornelius setnı´k, muzˇ spravedlivy´ a bohabojı´cı´, i sveˇdectvı´ dobre´ majı´cı´
ode vsˇeho na´rodu Zˇidovske´ho,
u videˇnı´ napomenut jest od andeˇla svate´ho, aby povolal tebe
do domu sve´ho, a slysˇel rˇecˇ od
tebe.
23 Tedy zavolav jich do domu,
prˇijal je do hospody. Druhe´ho
211
pak dne Petr sˇel s nimi, a neˇkterˇ´ı bratrˇ´ı z Joppen sˇli s nı´m.
24 A nazejtr
ˇ ´ı prˇisˇli do Cesaree.
Kornelius pak ocˇeka´val jich,
svolav prˇ´ıbuzne´ sve´ a prˇa´tely
blı´zke´.
25 I stalo se, kdyz
ˇ vcha´zel Petr,
vysˇel proti neˇmu Kornelius, a
padna k noha´m jeho, klaneˇl se
mu.
26 Ale Petr pozdvihl ho, r
ˇ ka:
Vstanˇ, i ja´t’ take´ sa´m cˇloveˇk
jsem.
27 A rozmlouvaje s nı´m, vs
ˇ el, a
nalezl mnoho teˇch, kterˇ´ızˇ se byli
sesˇli.
28 I r
ˇ ekl jim: Vy vı´te, zˇe neslusˇne´ jest muzˇi Zˇidu prˇipojiti
se aneb prˇistoupiti k cizozemci,
ale mneˇ uka´zal Bu˚h, abych zˇa´dne´ho cˇloveˇka nepravil obecny´m
neb necˇisty´m by´ti.
29 Protoz
ˇ bez odporu prˇisˇel
jsem, povola´n jsa. I pta´m se, pro
kterou prˇ´ıcˇinu poslali jste pro
mne?
30 A Kornelius r
ˇ ekl: Prˇed cˇtyrˇmi dny postil jsem se azˇ do te´to
hodiny, a v hodinu deva´tou modlil jsem se v domeˇ sve´m. A aj,
postavil se prˇede mnou muzˇ v
rousˇe beˇlostkvoucı´m.
31 A r
ˇ ekl: Korne´li, uslysˇa´nat’
jest modlitba tva´, a almuzˇny tve´
jsout’ v pameˇti prˇed tva´rˇ´ı Bozˇ´ı.
32 Protoz
ˇ posˇli do Joppen, a povolej Sˇimona, ktery´zˇ slove Petr.
Tent’ ma´ hospodu v domeˇ Sˇi-
212
´ 11
SKUTKOVE
mona kozˇeluha u morˇe; on prˇijda, bude mluviti tobeˇ.
33 Protoz
ˇ hned te´ chvı´le jsem
poslal k tobeˇ, a ty jsi dobrˇe
ucˇinil, zˇes prˇisˇel. Nynı´ tedy
my vsˇickni prˇed oblı´cˇejem Bozˇ´ım hotovi jsme slysˇeti vsˇecko,
cozˇ jest koli prˇika´za´no tobeˇ od
Boha.
34 Tedy Petr otevr
ˇ ev u´sta, rˇekl:
V pravdeˇ jsem shledal, zˇe Bu˚h
nenı´ prˇijimacˇ osob.
35 Ale v kaz
ˇ de´m na´rodu, kdozˇ
se ho bojı´, a cˇinı´ spravedlnost,
prˇ´ıjemny´ jest jemu;
36 Jakz
ˇ to ozna´mil synu˚m Izraelsky´m, zveˇstuje pokoj skrze Jezˇ´ısˇe Krista, ktery´zˇ jest Pa´nem
vsˇeho.
37 Vy sami vı´te, co se da
´ lo po
vsˇem Zˇidovstvu, pocˇna od Galilee, po krˇtu, ktery´zˇ ka´zal Jan:
38 Kterak Jez
ˇ ´ısˇe od Nazare´ta
pomazal Bu˚h Duchem svaty´m a
mocı´. Ktery´zˇ chodil, dobrˇe cˇineˇ,
a uzdravuje vsˇecky posedle´ od
d’a´bla; nebo Bu˚h s nı´m byl.
39 A my jsme sve
ˇ dkove´ vsˇeho
toho, cozˇ cˇinil v krajineˇ Judske´ a
v Jeruzale´meˇ. Ktere´hozˇ zamordovali, poveˇsivsˇe na drˇeveˇ.
40 Toho Bu
˚ h vzkrˇ´ısil trˇetı´ho
dne, a zpu˚sobil to, aby zjeven
byl,
41 Ne vs
ˇ emu lidu, ale sveˇdku˚m
prve´ k tomu zrˇ´ızeny´m od Boha,
na´m, kterˇ´ızˇ jsme s nı´m jedli a
pili po jeho z mrtvy´ch vsta´nı´.
42 A pr
ˇ ika´zal na´m ka´zati lidu
a sveˇdcˇiti, zˇe on jest ten ustanoveny´ od Boha soudce zˇivy´ch i
mrtvy´ch.
43 Jemut’ vs
ˇ ickni proroci sveˇdectvı´ vyda´vajı´, zˇe odpusˇteˇnı´
hrˇ´ıchu˚ vezme skrze jme´no jeho
vsˇeliky´, kdozˇkoli uveˇrˇil by v
neˇho.
44 A kdyz
ˇ jesˇteˇ Petr mluvil
slova tato, sstoupil Duch svaty´
na vsˇecky, kterˇ´ızˇ poslouchali
slova.
45 I uz
ˇ asli se ti, kterˇ´ızˇ z obrˇezany´ch veˇrˇ´ıcı´ byli, kterˇ´ızˇ byli prˇisˇli s Petrem, zˇe i na pohany dar
Ducha svate´ho jest vylit.
46 Nebo slys
ˇ eli je, ani mluvı´ jazyky rozlicˇny´mi, a velebı´ Boha.
Tehdy odpoveˇdeˇl Petr:
47 Zdali mu
˚ zˇe kdo zabra´niti vody, aby tito nebyli pokrˇteˇni, kterˇ´ızˇ Ducha svate´ho prˇijali jako i
my?
48 A rozka
´ zal je pokrˇtiti ve
jme´nu Pa´neˇ. I prosili ho, aby u
nich pobyl za neˇktery´ den.
KAPITOLA 11.
Petr svaty´ cˇinı´ zpra´vu, procˇ ku pohanu˚m
sˇel. 19. V Antiochii Kristus rozhla´sˇen. 27.
Agabus budoucı´ hlad prˇedpoveˇdeˇl.
slysˇeli pak aposˇtole´ a bra-
U trˇ´ı, kterˇ´ızˇ byli v Judstvu,
zˇe by i pohane´ prˇijali slovo Bozˇ´ı.
2 A kdyz
ˇ prˇisˇel Petr do Jeruzale´ma, domlouvali se nanˇ ti, kterˇ´ızˇ byli z obrˇezany´ch,
´ 11
SKUTKOVE
ˇ kouce: K muzˇu˚m neobrˇeza3R
ny´m vsˇel jsi, a jedl jsi s nimi.
4 Tedy zacˇav Petr, vypravoval
jim porˇa´d, rˇka:
5 Byl jsem v me
ˇ steˇ Joppen,
modle se. I videˇl jsem u vytrzˇenı´ mysli videˇnı´, na´dobu neˇjakou sstupujı´cı´ jako prosteˇradlo
velike´, za cˇtyrˇi rohy spousteˇjı´cı´
se s nebe, a prˇisˇla azˇ ke mneˇ.
6 Do ktere
´ zˇ pohledeˇv pilneˇ,
spatrˇil jsem hovada zemska´
cˇtvernoha´ i zvı´rˇata, a zemeˇplazy, i ptactvo nebeske´.
7 Slys
ˇ el jsem k sobeˇ take´ hlas
rˇkoucı´: Vstanˇ, Petrˇe, bı´ a jez.
8Ir
ˇ ekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecne´ho aneb necˇiste´ho
nikdy nevcha´zelo v u´sta ma´.
9 I odpove
ˇ deˇl mi hlas podruhe´
s nebe: Co Bu˚h ocˇistil, nemeˇj ty
toho za necˇiste´.
10 A to se stalo potr
ˇ ikra´t. I vtrzˇeno jest zase to vsˇecko do nebe.
11 A aj, hned te
´ chvı´le trˇi muzˇi
sta´li u domu, v ktere´mzˇ jsem
byl, posla´ni jsouce ke mneˇ z Cesaree.
12 I r
ˇ ekl mi Duch, abych sˇel s
nimi, nic se nerozpakuje. A sˇlo
se mnou i teˇchto sˇest bratrˇ´ı, a
vesˇli jsme do domu muzˇe toho.
13 Ktery
´ zˇ vypravoval na´m,
kterak videˇl andeˇla v domeˇ
sve´m, an se prˇed nı´m postavil, a rˇekl jemu: Posˇli do Joppen
muzˇe, a povolej Sˇimona, ktery´zˇ
slove Petr.
213
14 Ont’ tobe
ˇ bude mluviti slova,
skrze neˇzˇ spasen budesˇ ty i
vsˇecken tvu˚j du˚m.
15 Kdyz
ˇ jsem pak ja´ mluviti zacˇal, sstoupil Duch svaty´ na neˇ
jako i na na´s na pocˇa´tku.
16 I rozpomenul jsem se na slovo Pa´neˇ, ktere´zˇ byl poveˇdeˇl: Jan
zajiste´ krˇtil vodou, ale vy pokrˇteˇni budete Duchem svaty´m.
17 Pone
ˇ vadzˇ tedy jednostejny´
dar dal jim Bu˚h jako i na´m veˇrˇ´ıcı´m v Pa´na Jezˇ´ısˇe Krista, i kdozˇ
jsem ja´ byl, abych mohl zabra´niti Bohu?
18 To uslys
ˇ avsˇe, spokojili se, a
slavili Boha, rˇkouce: Tedy i pohanu˚m Bu˚h poka´nı´ dal k zˇivotu.
19 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ se byli rozprchli prˇ´ıcˇinou ssouzˇenı´, ktere´zˇ
se bylo stalo pro Sˇteˇpa´na, prˇisˇli azˇ do Fenicen a Cypru a do
Antiochie, zˇa´dne´mu nemluvice
slova nezˇ samy´m toliko Zˇidu˚m.
20 A byli ne
ˇ kterˇ´ı z nich muzˇi
z Cypru a z Cyre´nu, kterˇ´ızˇ prˇiˇ esˇedsˇe do Antiochie, mluvili R
ku˚m, zveˇstujı´ce Pa´na Jezˇ´ısˇe.
21 A byla ruka Pa
´ neˇ s nimi, a
veliky´ pocˇet veˇrˇ´ıcı´ch obra´til se
ku Pa´nu.
22 I pr
ˇ isˇla poveˇst o tom k cı´rkvi, ktera´zˇ byla v Jeruzale´meˇ. I
poslali Barnaba´sˇe, aby sˇel azˇ do
Antiochie.
23 Ktery
´ zˇ prˇisˇed tam, a uzrˇev
milost Bozˇ´ı, zradoval se, a napo-
´ 12
SKUTKOVE
214
mı´nal vsˇech, aby v u´myslu srdce
trvali v Pa´nu.
24 Nebo byl muz
ˇ dobry´, a plny´
Ducha svate´ho a vı´ry. I prˇibyl
veliky´ za´stup Pa´nu.
25 Tedy ods
ˇ el Barnaba´sˇ do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej,
prˇivedl ho do Antiochie.
26 I byli pr
ˇ es cely´ rok prˇi tom
zboru, a ucˇili za´stup veliky´, tak
zˇe nejprv tu v Antiochii ucˇedlnı´ci nazva´ni jsou krˇest’ane´.
27 V te
ˇ ch pak dnech prˇisˇli z Jeruzale´ma proroci do Antiochie.
28 I povstav jeden z nich, jme
´nem Agabus, oznamoval skrze
Ducha, zˇe bude hlad veliky´ po
vsˇem okrsˇlku zemske´m. Ktery´zˇ
i stal se za cı´sarˇe Klaudia.
29 Tedy ucˇedlnı´ci, jeden kaz
ˇ dy´
podle´ mozˇnosti sve´, umı´nili poslati ku pomoci bratrˇ´ım prˇeby´vajı´cı´m v Judstvu.
30 Coz
ˇ i ucˇinili, poslavsˇe k starsˇ´ım skrze ruce Barnaba´sˇe a
Saule.
KAPITOLA 12.
Jakub od Hero´desa st’at, 7. Petr k modlitba´m svaty´ch vysvobozen, 23. Hero´des pak
hrozneˇ stresta´n.
prˇi tom cˇasu dal se v to
A Hero´des kra´l, aby ssuzˇoval
neˇktere´ z cı´rkve.
2 I zamordoval Jakuba, bratra
Janova, mecˇem.
3 A vida, z
ˇ e se to lı´bilo Zˇidu˚m,
umı´nil jı´ti i Petra. (A byli dnove´
prˇesnic.)
4 Ktere
´ hozˇ jav, do zˇala´rˇe vsadil, porucˇiv jej sˇestna´cti zˇoldne´rˇu˚m k ostrˇ´ıha´nı´, chteˇje po velikonoci vyvesti jej lidu.
5 I byl Petr ostr
ˇ ´ıha´n v zˇala´rˇi,
modlitba pak ustavicˇna´ k Bohu
da´la se za neˇj od cı´rkve.
6 A kdyz
ˇ jej jizˇ vyvesti meˇl
Hero´des, te´ noci spal Petr mezi
dveˇma zˇoldne´rˇi, sva´za´n byv
dveˇma rˇeteˇzy, a stra´zˇnı´ prˇede
dverˇmi ostrˇ´ıhali zˇala´rˇe.
7 A aj, ande
ˇ l Pa´neˇ postavil se,
a sveˇtlo se zastkveˇlo v zˇala´rˇi; a
uderˇiv Petra v bok, zbudil ho,
rˇka: Vstanˇ rychle. I spadli jemu
ti rˇeteˇzove´ z rukou.
8 Tedy r
ˇ ekl jemu andeˇl: Opasˇ
se a podvazˇ obuv svou. Tedy ucˇinil tak. I rˇekl jemu: Odeˇj se pla´sˇteˇm svy´m, a pod’ za mnou.
9 Tedy vys
ˇ ed, bral se za nı´m, a
neveˇdeˇl, by to prave´ bylo, co se
da´lo skrze andeˇla, ale domnı´val
se, zˇe by videˇnı´ videˇl.
10 A pros
ˇ edsˇe skrze prvnı´ i druhou stra´zˇ, prˇisˇli k bra´neˇ zˇelezne´, ktera´zˇ vede do meˇsta, a ta se
jim sama od sebe otevrˇela. A vysˇedsˇe, prˇesˇli ulici jednu, a hned
odsˇel andeˇl od neˇho.
11 Tedy Petr pr
ˇ isˇed sa´m k sobeˇ,
rˇekl: Nynı´ pra´veˇ vı´m, zˇe poslal
Pa´n andeˇla sve´ho, a vytrhl mne
z ruky Hero´desovy, a ze vsˇeho
ocˇeka´va´nı´ lidu Zˇidovske´ho.
12 A pova
´ zˇiv toho, sˇel k domu
Marie, matky Janovy, ktery´zˇ
´ 13
SKUTKOVE
prˇ´ıjmı´ meˇl Marek, kdezˇ se jich
bylo mnoho sesˇlo, a modlili se.
13 A kdyz
ˇ Petr potloukl na dve´rˇe, vysˇla deˇvecˇka, aby poslechla, jme´nem Ro´de´.
14 A poznavs
ˇ i hlas Petru˚v, pro
radost neotevrˇela dverˇ´ı, ale
vbeˇhsˇi, zveˇstovala, zˇe Petr stojı´
u dverˇ´ı.
15 A oni r
ˇ ekli jı´: Bla´znı´sˇ. Ona
pak potvrzovala, zˇe tak jest.
Tedy oni rˇekli: Andeˇl jeho jest.
16 Ale Petr pr
ˇ edce tloukl. A
otevrˇevsˇe, uzrˇeli jej, i ulekli se.
17 A pokynuv na ne
ˇ rukou, aby
mlcˇeli, vypravoval jim, kterak
jej Pa´n vyvedl z zˇala´rˇe, a rˇekl:
Poveˇztezˇ to Jakubovi a bratrˇ´ım.
A vysˇed, bral se na jine´ mı´sto.
18 A kdyz
ˇ byl den, stal se rozbroj nemaly´ mezi zˇoldne´rˇi o to,
co se stalo prˇi Petrovi.
19 Hero
´ des pak ptaje se na neˇj,
a nenalezna, vytazovav se na
stra´zˇny´ch, ka´zal je prycˇ ve´sti;
a odebrav se z Judstva do Cesaree, prˇeby´val tam.
20 A v ten cˇas Hero
´ des rozzlobil se proti Tyrsky´m a Sidonsky´m. Kterˇ´ızˇto jednomyslneˇ
prˇisˇli k neˇmu, a namluvivsˇe Blasta, prˇednı´ho komornı´ka
kra´lovske´ho, zˇa´dali za pokoj,
proto zˇe jejich krajiny potravu
meˇly z kra´lovstvı´.
21 V uloz
ˇ eny´ pak den Hero´des,
obleka se v kra´lovske´ roucho,
215
a posadiv se na soudne´ stolici,
ucˇinil k nim rˇecˇ.
22 I zvolal lid, r
ˇ ka: Bozˇ´ı hlas, a
ne lidsky´.
23 A i hned ranil jej ande
ˇ l Pa´neˇ, proto zˇe nevzdal sla´vy Bohu;
a rozlez se cˇervy, umrˇel.
24 A slovo Pa
´ neˇ rostlo a rozma´halo se.
25 Barbana
´ sˇ pak a Saul navra´tili se z Jeruzale´ma, vykonavsˇe
sluzˇbu, pojavsˇe s sebou i Jana,
ktery´zˇ prˇijmı´ meˇl Marek.
KAPITOLA 13.
Vyvoleni, oddeˇleni i posveˇceni jsouce Barnaba´sˇ a Pavel, 46. ka´zali Krista pohanu˚m,
Elymasa, proroka falesˇne´ho, hrozneˇ zahanbivsˇe.
yli pak v cı´rkvi, ktera´zˇ byla
B v Antiochii, neˇkterˇ´ı prorociˇ
a ucˇitele´, jako Barnaba´sˇ a Simon, ktery´zˇ meˇl prˇijmı´ Cˇerny´,
a Lucius Cyrenensky´, a Manahen, ktery´zˇ byl spolu vychova´n
s Hero´desem tetrarchou, a Saul.
2 A kdyz
ˇ oni sluzˇby Pa´neˇ konali, a postili se, dı´ Duch svaty´:
Oddeˇlte mi Barnaba´sˇe a Saule
k dı´lu, k ktere´muzˇ jsem jich povolal.
3 Tedy postı´ce se, a modlı´ce se,
a vzkla´dajı´ce na neˇ ruce, propustili je.
4 A oni posla
´ ni byvsˇe od Ducha
svate´ho, prˇisˇli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
216
´ 13
SKUTKOVE
5 A pr
ˇ isˇedsˇe do Salaminy, zveˇstovali slovo Bozˇ´ı v sˇkola´ch Zˇidovsky´ch; a meˇli s sebou i Jana
k sluzˇbeˇ.
6 A kdyz
ˇ zchodili ten ostrov azˇ
do Pa´fu, nalezli jake´hos cˇarodeˇjnı´ka, falesˇne´ho proroka Zˇida,
jemuzˇ jme´no Barjezus,
7 Ktery
´ zˇ byl u znamenite´ho
vla´darˇe Sergia Pavla, mu˚zˇe
opatrne´ho. Ten povolav Barnaba´sˇe a Saule, zˇa´dal slysˇeti slovo
Bozˇ´ı.
8 Ale protivil se jim Elymas,
ten cˇarodeˇjnı´k, (nebo se tak vykla´da´ jme´no jeho), usiluje odvra´titi vla´darˇe od vı´ry.
9 Tedy Saul, ktery
´ zˇ slove i Pavel, naplneˇn byv Duchem svaty´m, a pilneˇ pohledeˇv na neˇj,
ˇ ekl: O
´ plny´ vsˇ´ı lsti a vsˇ´ı
10 R
nesˇlechetnosti, synu d’a´blu˚v, neprˇ´ıteli vsˇ´ı spravedlnosti, cozˇ neprˇestanesˇ prˇevraceti cest Pa´neˇ
prˇ´ımy´ch?
11 A aj, nynı´ ruka Pa
´ neˇ nad
tebou, a budesˇ slepy´, nevida
slunce azˇ do cˇasu. A pojednou
prˇipadla na neˇj mra´kota a tma,
a jda vu˚kol, hledal, kdo by ho za
ruku vedl.
12 Tehdy vla
´ darˇ uzrˇev, co se
stalo, uveˇrˇil, diveˇ se ucˇenı´ Pa´neˇ.
13 A pustivs
ˇ e se od Pa´fu Pavel
a ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, prˇisˇli do
Pergen v Pamfylii. Jan pak odsˇed od nich, vra´til se do Jeruzale´ma.
14 Oni pak s
ˇ edsˇe z Pergen, prˇisˇli do Antiochie Pisidicke´, a
vsˇedsˇe do sˇkoly v den sobotnı´,
posadili se.
15 A kdyz
ˇ bylo po prˇecˇtenı´ za´kona a proroku˚, poslali k nim
knı´zˇata sˇkoly te´, rˇkouce: Muzˇi
bratrˇ´ı, ma´te-li u´mysl jake´ napomenutı´ ucˇiniti k lidu, mluvte.
16 Tedy Pavel povstav, a rukou
pokynuv, rˇekl: Muzˇi Izraelsˇtı´, a
kterˇ´ızˇ se bojı´te Boha, slysˇte.
17 Bu
˚ h lidu tohoto Izraelske´ho
vyvolil otce nasˇe, a lidu povy´sˇil, kdyzˇ byl pohostinu v zemi
Egyptske´, a v rameni vztazˇene´m vyvedl je z nı´.
18 A za cˇas cˇtyr
ˇ idceti let sna´sˇel
jejich obycˇeje na pousˇti.
19 A zahladiv sedm na
´ rodu˚ v
zemi Kana´n, rozdeˇlil losem mezi neˇ zemi jejich.
20 A potom, te
´ meˇrˇ za cˇtyrˇi sta
a padesa´te let, da´val jim soudce
azˇ do Samuele proroka.
21 A v tom z
ˇ a´dali za kra´le, i dal
jim Bu˚h Saule, syna Cis, muzˇe
z pokolenı´ Beniaminova, za cˇtyrˇidceti let.
22 A kdyz
ˇ toho zavrhl, vzbudil
jim Davida kra´le, ktere´muzˇ sveˇdectvı´ da´vaje, rˇekl: Nalezl jsem
Davida, syna Jesse, muzˇe podle´
srdce sve´ho, ktery´zˇ bude cˇiniti
vsˇecku vu˚li mou.
23 Z jehoz
ˇ semene Bu˚h podle´
zaslı´benı´ vzbudil Izraelovi spasitele Jezˇ´ısˇe,
´ 13
SKUTKOVE
24 Pr
ˇ ed jehozˇ prˇ´ısˇtı´m ka´zal
Jan krˇest poka´nı´ vsˇemu lidu Izraelske´mu.
25 A kdyz
ˇ Jan beˇh dokona´val,
pravil: Ktere´hozˇ se mne domnı´vate by´ti, nejsem ja´, ale aj, jdet’
po mneˇ, u jehozˇ noh obuvi rozva´zati nejsem hoden.
26 Muz
ˇ i bratrˇ´ı, synove´ rodu Abrahamova, a kterˇ´ızˇ mezi va´mi
bojı´ se Boha, va´m slovo spasenı´
tohoto posla´no jest.
27 Nebo ti, kter
ˇ ´ızˇ prˇeby´vajı´ v
Jeruzale´meˇ, a knı´zˇata jejich, toho Jezˇı´sˇe neznajı´ce, odsoudili, a
tak hlasy prorocke´, kterˇ´ızˇ se na
kazˇdou sobotu cˇtou, naplnili.
28 A z
ˇ a´dne´ prˇ´ıcˇiny smrti na
neˇm nenalezsˇe, prosili Pila´ta,
aby zamordova´n byl.
29 A kdyz
ˇ dokonali vsˇecko, cozˇ
o neˇm psa´no bylo, slozˇivsˇe s drˇeva, do hrobu jej polozˇili.
30 Bu
˚ h pak vzkrˇ´ısil jej z mrtvy´ch.
31 Ktery
´ zˇ vidı´n jest po mnohe´
dni od teˇch, jenzˇ spolu s nı´m
byli prˇisˇli z Galilee do Jeruzale´ma, kterˇ´ızˇ jsou sveˇdkove´ jeho
k lidu.
32 A my va
´ m zveˇstujeme to zaslı´benı´, ktere´zˇ se stalo otcu˚m, zˇe
Bu˚h naplnil je na´m synu˚m jejich, vzkrˇ´ısiv Jezˇ´ısˇe;
33 Jakoz
ˇ i v druhe´m zˇalmu napsa´no jest: Syn mu˚j jsi ty, ja´
dnes zplodil jsem tebe.
217
34 A z
ˇ e jej z mrtvy´ch vzkrˇ´ısil,
aby se jizˇ vı´ce nenavracoval k
porusˇenı´, takto rˇekl: Da´m va´m
svate´ veˇci Davidovy veˇrne´.
35 Protoz
ˇ i jinde dı´: Neda´sˇ svate´mu sve´mu videˇti porusˇenı´.
36 David zajiste
´ za sve´ho veˇku
poslouzˇiv vu˚li Bozˇ´ı, usnul, a prˇilozˇen jest k otcu˚m svy´m, a videˇl
porusˇenı´.
37 Ale ten, ktere
´ hozˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil, nevideˇl porusˇenı´.
38 Protoz
ˇ zna´mo va´m bud’, muzˇi bratrˇ´ı, zˇe skrze toho zveˇstuje
se va´m odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚.
39 A to ode vs
ˇ ech, od ktery´chzˇ
jste nemohli skrze za´kon Mojzˇ´ısˇu˚v ospravedlneˇni by´ti, skrze
tohoto, kazˇdy´ kdozˇ veˇrˇ´ı, by´va´
ospravedlneˇn.
40 Protoz
ˇ vizte, at’na va´s neprˇijde to, cozˇ jest v prorocı´ch poveˇdı´no:
41 Vizte potupnı´ci, a podivte se,
a na nic prˇid’te; nebo ja´ dı´lo deˇla´m za dnu˚ vasˇich, dı´lo to, jemuzˇ neuveˇrˇ´ıte, byt’ va´m kdo o
neˇm vypravoval.
42 A kdyz
ˇ vycha´zeli ze sˇkoly
Zˇidovske´, prosili pohane´, aby
jim v druhou sobotu mluvili ta´zˇ
slova.
43 A kdyz
ˇ bylo propusˇteˇno
shroma´zˇdeˇnı´, sˇlo mnoho Zˇidu˚,
a na´bozˇny´ch znovu na vı´ru obra´ceny´ch za Pavlem a Barnaba´sˇem, kterˇ´ızˇ promouvajı´ce k nim,
´ 14
SKUTKOVE
218
radili jim, aby trvali v milosti
Bozˇ´ı.
44 V druhou pak sobotu te
´ meˇrˇ
vsˇecko meˇsto sesˇlo se k slysˇenı´
slova Bozˇ´ıho.
ˇ ide´ vidouce za´stupy, na45 A Z
plneˇni jsou za´vistı´, a odporovali
tomu, co bylo praveno od Pavla,
protivı´ce a rouhajı´ce se.
46 Tedy svobodne
ˇ Pavel a Barnaba´sˇ rˇekli: Va´mt’ meˇlo nejprv
mluveno by´ti slovo Bozˇ´ı, ale poneˇvadzˇ je zamı´ta´te, a za nehodne´ sebe soudı´te veˇcˇne´ho zˇivota, aj, obracı´me se ku pohanu˚m.
47 Nebot’ na
´ m tak prˇika´zal
Pa´n, rˇka: Polozˇil jsem tebe sveˇtlo pohanu˚m, abys ty byl spasenı´
azˇ do koncˇin zemeˇ.
48 A slys
ˇ evsˇe to pohane´, radovali se, a velebili slovo Pa´neˇ; a
uveˇrˇili vsˇickni, cozˇ jich koli bylo
prˇedzrˇ´ızeno k zˇivotu veˇcˇne´mu.
49 I rozhlas
ˇ ovalo se slovo Pa´neˇ
po vsˇ´ı te´ krajineˇ.
ˇ ide´ zbourˇili zˇeny na´50 Tedy Z
bozˇne´ a poctive´ a prˇednı´ meˇsˇt’any, a vzbudili protivenstvı´ proti Pavlovi a Barnaba´sˇovi, i vyhnali je z koncˇin svy´ch.
51 A oni vyrazivs
ˇ e prach z noh
svy´ch na neˇ, prˇisˇli do Ikonie.
52 Ucˇedlnı´ci pak naplne
ˇ ni byli
radostı´ a Duchem svaty´m.
KAPITOLA 14.
Neˇkterˇ´ı v Krista uveˇrˇili, 4. jinı´ se protivili.
8. Chromy´ uzdraven, 11. Pavel s Barna-
ba´sˇem cteˇn, 19. pak kamenova´n, 20. ale
zachova´n jsa, jinde s prospeˇchem ka´zal.
stalo se tolike´zˇ v Ikonii, zˇe ve-
I sˇli do sˇkoly Zˇidovske
´ , a mluˇ
ˇ
vili, tak zˇe uveˇrˇilo i Zidu˚ i Reku˚
velike´ mnozˇstvı´.
2 Ale kter
ˇ ´ızˇ z Zˇidu˚ nepovolnı´
byli, ti zbourˇili a zdra´zˇdili mysli
pohanu˚ proti bratrˇ´ım.
3 I byli tu za dlouhy
´ cˇas, svobodneˇ mluvı´ce v Pa´nu, ktery´zˇ
sveˇdectvı´ vyda´val slovu milosti
sve´, a pu˚sobil to, aby se da´li divove´ a za´zrakove´ skrze ruce jejich.
4 I rozde
ˇ lilo se mnozˇstvı´ meˇsta,
a jedni byli s Zˇidy, jinı´ s aposˇtoly.
5 A kdyz
ˇ se oborˇili i pohane´ i
Zˇide´ s knı´zˇaty svy´mi, aby jim
posmeˇch ucˇinili, a kamenovali
je,
6 Srozume
ˇ vsˇe tomu, utekli do
meˇst Lykaonitsky´ch, do Lystry
a do Derben, a do toho okolı´,
7 A tu ka
´ zali evangelium.
8 Muz
ˇ pak neˇjaky´ v Lystrˇe, nemocny´ na nohy, seda´val, byv
chromy´ z zˇivota matky sve´, ktery´zˇ nikdy nechodil.
9 Ten poslouchal Pavla mluvı´cı´ho. Ktery´zˇ pohledeˇv nanˇ, a
vida, an veˇrˇ´ı, zˇe uzdraven bude,
ˇ ekl veliky´m hlasem: Po10 R
stav se prˇ´ımeˇ na noha´ch svy´ch.
I zchopil se a chodil.
11 Za
´ stupove´ pak videˇvsˇe, co
ucˇinil Pavel, pozdvihli hlasu
sve´ho, Lykaonitsky rˇkouce: Bo-
´ 15
SKUTKOVE
hove´ prˇipodobnivsˇe se lidem, sstoupili k na´m.
12 I nazvali Barnaba
´ sˇe Jupiterem, a Pavla Merkuria´sˇem; nebo on mluvil slovo.
13 Tedy kne
ˇ z Jupiteru˚v, ktery´zˇ
byl prˇed meˇstem jejich, prˇivedl
by´ky s veˇnci prˇed bra´nu, a chteˇl
s lidem obeˇti obeˇtovati.
14 To kdyz
ˇ uslysˇeli aposˇtole´,
Barnaba´sˇ a Pavel, roztrhsˇe sukneˇ sve´, vybeˇhli k za´stupu˚m, krˇicˇ´ıce,
15 A r
ˇ kouce: Muzˇi, cozˇ to cˇinı´te? Vsˇak i my lide´ jsme, ty´mzˇ
bı´da´m jako i vy podda´ni, kterˇ´ızˇ va´m zveˇstujeme, abyste se
obra´tili od teˇchto marnostı´ k
Bohu zˇive´mu, ktery´zˇ ucˇinil nebe
i zemi, i morˇe, i vsˇecko, cozˇ v
nich jest.
16 Ktery
´ zˇ za prˇedesˇly´ch veˇku˚
vsˇech pohanu˚ necha´val, aby
chodili po cesta´ch svy´ch,
17 Acˇkoli proto nenechal sebe
bez osveˇdcˇenı´, dobrˇe cˇineˇ, da´vaje na´m s nebe de´sˇt’ a cˇasy u´rodne´, naplnˇuje pokrmem a poteˇsˇenı´m srdce nasˇe.
18 A to mluvı´ce, sotva spokojili
za´stupy, aby jim neobeˇtovali.
19 A v tom pr
ˇ isˇli od Antiochie a
Ikonie Zˇide´, kterˇ´ızˇ navedsˇe za´stupy, a ukamenovavsˇe Pavla,
vyta´hli prˇed meˇsto, domnı´vavsˇe
se, zˇe umrˇel.
20 A kdyz
ˇ jej obstoupili ucˇedlnı´ci, vstal, a vsˇel do meˇsta, a
219
nazejtrˇ´ı odsˇel s Barnaba´sˇem do
Derben.
21 A ka
´ zavsˇe evangelium meˇstu tomu, a ucˇedlnı´ku˚ mnoho zı´skavsˇe, navra´tili se do Lystry a
do Ikonie a do Antiochie,
22 Potvrzujı´ce dus
ˇ ´ı ucˇedlnı´ku˚,
a napomı´najı´ce, aby trvali u
vı´rˇe, a zˇe musı´me skrze mnoha´
ssouzˇenı´ vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho.
23 A zr
ˇ ´ıdivsˇe jim, podle´ dany´ch
hlasu˚, starsˇ´ı po cı´rkvech, a modlivsˇe se s postem, porucˇili je Pa´nu, v ktere´hozˇ uveˇrˇili.
24 A pros
ˇ edsˇe Pisidii, prˇisˇli do
Pamfylie,
25 A mluvivs
ˇ e slovo v Pergen,
sˇli do Attalie.
26 A odtud plavili se do Antiochie, odkudzˇ porucˇeni byli milosti Bozˇ´ı k dı´lu, ktere´zˇ vykonali.
27 A kdyz
ˇ tam prˇisˇli, a shroma´zˇdili cı´rkev, vypravovali, kterake´ veˇci Bu˚h skrze neˇ ucˇinil, a
zˇe otevrˇel pohanu˚m dve´rˇe vı´ry.
28 I byli tu za nemaly
´ cˇas s ucˇedlnı´ky.
KAPITOLA 15.
Nesna´z o obrˇ´ızku od aposˇtolu˚ spokojena, 37. mezi pak Barnaba´sˇem a Pavlem
vznikla nevole o Jana.
rˇisˇedsˇe pak neˇkterˇ´ı z Zˇidov-
P stva, ucˇili bratrˇ´ı: Zˇe nebu-
dete-li se obrˇezovati podle´ obycˇeje Mojzˇ´ısˇova, nebudete moci
spaseni by´ti.
220
´ 15
SKUTKOVE
2 A kdyz
ˇ ru˚znici a nemalou
ha´dku Pavel a Barnaba´sˇ s nimi
meˇl, i zu˚stali na tom, aby Pavel a Barnaba´sˇ a neˇkterˇ´ı jinı´ z
nich sˇli k aposˇtolu˚m a starsˇ´ım
do Jeruzale´ma o tu ota´zku.
3 Tedy oni jsouce vyprovozeni
od cı´rkve, sˇli skrze Fenicen a
Samarˇ´ı, vypravujı´ce o obra´cenı´
pohanu˚, i zpu˚sobili radost velikou vsˇechneˇm bratrˇ´ım.
4 A kdyz
ˇ se dostali do Jeruzale´ma, prˇijati jsou od cı´rkve a od
aposˇtolu˚ a starsˇ´ıch. I zveˇstovali,
cozˇkoli cˇinil skrze neˇ Bu˚h.
5 Ale povstali ne
ˇ kterˇ´ı z sekty
farizejske´, kterˇ´ızˇ byli uveˇrˇili,
pravı´ce, zˇe musejı´ obrˇezova´ni
by´ti, a aby jim bylo prˇika´za´no
zachova´vati za´kon Mojzˇ´ısˇu˚v.
6 Tedy ses
ˇ li se aposˇtole´ a starsˇ´ı, aby toho pova´zˇili.
7 A kdyz
ˇ mnohe´ vyhleda´va´nı´
toho bylo, povstav Petr, rˇekl jim:
Muzˇi bratrˇ´ı, vy vı´te, zˇe od da´vnı´ch dnu˚ mezi na´mi Bu˚h vyvolil, aby skrze u´sta ma´ slysˇeli pohane´ slovo evangelium, a uveˇrˇili.
8 A Bu
˚ h, zpytatel srdce, sveˇdectvı´ jim vydal, dav jim Ducha
svate´ho, jako i na´m.
9 A neucˇinil rozdı´lu mezi nimi
a na´mi, veˇrou ocˇistiv srdce jejich.
10 Protoz
ˇ nynı´, procˇ pokousˇ´ıte
Boha, vzkla´dajı´ce na hrdlo ucˇedlnı´ku˚ jho, ktere´hozˇ ani otcove´
nasˇi, ani my ne´sti jsme nemohli?
11 Ale skrze milost Pa
´ na Jezˇ´ısˇe
Krista veˇrˇ´ıme, zˇe spaseni budeme, rovneˇ jako i oni.
12 I mlcˇelo vs
ˇ ecko to mnozˇstvı´, a poslouchali Barnaba´sˇe
a Pavla, vypravujı´cı´ch, kterake´
divy a za´zraky cˇinil Bu˚h skrze
neˇ mezi pohany.
13 A kdyz
ˇ oni umlkli, odpoveˇdeˇl Jakub, rˇka: Muzˇi bratrˇ´ı,
slysˇte mne.
ˇ imon ted’ vypravoval, kte14 S
rak Bu˚h nejprve´ popatrˇil na
pohany, aby prˇijal lid jme´nu
sve´mu.
15 A s tı´m se srovna
´ vajı´ i rˇecˇi
prorocke´, jakozˇ psa´no jest:
16 Potom se navra
´ tı´m, a vzdeˇla´m zase sta´nek Davidu˚v, ktery´zˇ byl klesl, a zborˇeniny jeho
zase vzdeˇla´m, a vyzdvihnu jej,
17 Tak aby ti ostatkove
´ toho
lidu hledali Pa´na, i vsˇickni pohane´, nad ktery´mizˇ jest vzy´va´no jme´no me´, dı´ Pa´n, ktery´zˇ
cˇinı´ tyto vsˇecky veˇci.
18 Zna
´ ma´t’ jsou Bohu od veˇku˚
vsˇecka dı´la jeho.
19 Protoz
ˇ ja´ tak soudı´m, aby
nebyli kormouceni ti, kterˇ´ızˇ se
z pohanu˚ obracejı´ k Bohu,
20 Ale aby jim napsa
´ no bylo, at’
se zdrzˇujı´ od posˇkvrn modl, a
smilstva, a toho, cozˇ jest uda´vene´ho, a od krve.
´ 15
SKUTKOVE
21 Nebo Mojz
ˇ ´ısˇ od da´vnı´ch veˇku˚ ma´ po meˇstech, kdo by jej ka´zal, poneˇvadzˇ v sˇkola´ch na kazˇdou sobotu cˇ´ıta´n by´va´.
22 Tehdy vide
ˇ lo se aposˇtolu˚m a
starsˇ´ım se vsˇ´ı cı´rkvı´, aby vybrane´ z sebe muzˇe poslali do
Antiochie s Pavlem a Barnaba´sˇem, totizˇ Judu, ktery´zˇ sloul
Barsaba´sˇ, a Sı´lu, muzˇe znamenite´ mezi bratrˇ´ımi,
23 Napsavs
ˇ e po nich toto: Aposˇtole´ a starsˇ´ı i bratrˇ´ı teˇm, kterˇ´ızˇ jsou v Antiochii a v Sy´rii a v
Cilicii bratrˇ´ım, kterˇ´ızˇ jsou z pohanu˚, pozdravenı´ vzkazujı´.
24 Pone
ˇ vadzˇ jsme slysˇeli, zˇe
neˇkterˇ´ı vysˇedsˇe od na´s, zkormoutili va´s, rˇecˇmi zemdle´vajı´ce dusˇe vasˇe, pravı´ce, zˇe se
musı´te obrˇezovati a za´kon zachova´vati, jimzˇ jsme toho neporucˇili:
25 I vide
ˇ lo se na´m shroma´zˇdeˇny´m jednomyslneˇ vybrane´ muzˇe poslati k va´m s teˇmito nejmilejsˇ´ımi svy´mi, Barnaba´sˇem a
Pavlem,
26 Lidmi te
ˇ mi, kterˇ´ızˇ vydali
dusˇe sve´ pro jme´no Pa´na nasˇeho
Jezˇ´ısˇe Krista.
27 Protoz
ˇ poslali jsme Judu a
Sı´lu, a tit’ i u´stneˇ poveˇdı´ tote´zˇ.
28 Vide
ˇ lo se zajiste´ Duchu svate´mu i na´m, zˇa´dne´ho vı´ce na va´s
brˇemene nevzkla´dati, kromeˇ
teˇchto veˇcı´ potrˇebny´ch,
221
29 Abyste se zdrz
ˇ ovali od obeˇtovane´ho modla´m, a od krve,
a od uda´vene´ho, a od smilstva.
Od teˇch veˇcı´ budete-li se ostrˇ´ıhati, dobrˇe budete cˇiniti. Meˇjte
se dobrˇe.
30 Tedy oni propus
ˇ teˇni byvsˇe,
prˇisˇli do Antiochie, a shroma´zˇdivsˇe mnozˇstvı´, dodali toho listu.
31 Ktery
´ zˇto cˇtouce, radovali se
z toho poteˇsˇenı´.
32 Judas pak a Sı´las, byvs
ˇe i
oni proroci, sˇirokou rˇecˇ´ı napomı´nali bratrˇ´ı a potvrzovali.
33 A pobyvs
ˇ e tu za neˇktery´ cˇas,
propusˇteˇni jsou od bratrˇ´ı v pokoji k aposˇtolu˚m.
34 Ale Sı´lovi se vide
ˇ lo, aby tu
zu˚stal.
35 Tolike
´ zˇ Pavel i Barnaba´sˇ pobyli v Antiochii, ucˇ´ıce a zveˇstujı´ce i s mnohy´mi jiny´mi slovo
Pa´neˇ.
36 Po ne
ˇ kolika pak dnech rˇekl
Pavel Barnaba´sˇovi: Vracujı´ce
se, navsˇteˇvme bratrˇ´ı sve´ po
vsˇech meˇstech, v ktery´chzˇ jsme
ka´zali slovo Pa´neˇ, kterak se
majı´.
37 Tedy Barnaba
´ sˇ radil, aby
pojali s sebou i Jana ktery´zˇ prˇijmı´ meˇl Marek.
38 Ale Pavlovi se nezda
´ lo pojı´ti
toho s sebou, ktery´zˇ byl odsˇel od
nich z Pamfylie, anizˇ sˇel s nimi
ku pra´ci.
´ 16
SKUTKOVE
222
39 I vznikl mezi nimi tuhy
´ odpor, tak zˇe se rozesˇli ru˚zno. Barnaba´sˇ pak pojav s sebou Marka,
plavil se do Cypru.
40 A Pavel pr
ˇ ivzav Sı´lu, odsˇel,
porucˇen byv milosti Bozˇ´ı od bratrˇ´ı.
41 I procha
´ zel Syrii a Cilicii,
potvrzuje cı´rkvı´.
KAPITOLA 16.
Timotea Pavel obrˇezal, 9. do Macedonie
sˇel. 14. Lydia zı´ska´na, 16. deˇvecˇka veˇsˇtı´
uzdravena. 23. Pavel zˇala´rˇne´ho zı´skal 33.
i pokrˇtil.
rˇisˇel pak do Derben a do
P Lystry, aj, ucˇedlnı´k jeden
tu byl, jme´nem Timoteus, syn
neˇjake´ zˇeny Zˇidovky veˇrˇ´ıcı´, ale
ˇ eka.
otce meˇl R
2 Tomu sve
ˇ dectvı´ vyda´vali bratrˇ´ı ti, kterˇ´ızˇ byli v Lystrˇe a v
Ikonii.
3 Toho sobe
ˇ oblı´bil Pavel, aby s
nı´m sˇel. I pojav ho, obrˇezal jej,
pro Zˇidy, kterˇ´ızˇ byli v teˇch mı´stech; nebo veˇdeˇli vsˇickni, zˇe otec
ˇ ek.
jeho byl R
4 A kdyz
ˇ chodili po meˇstech,
vyda´vali jim k ostrˇ´ıha´nı´ ustanovenı´ zrˇ´ızena´ od aposˇtolu˚ a od
starsˇ´ıch, kterˇ´ızˇ byli v Jeruzale´meˇ.
5 A tak cı´rkve utvrzovaly se u
vı´rˇe, a rozma´haly se v pocˇtu na
kazˇdy´ den.
6 A pros
ˇ edsˇe Frygii i Galatskou krajinu, kdyzˇ jim zabra´neˇ-
no od Ducha svate´ho, aby nemluvili slova v Azii,
7 Pr
ˇ isˇedsˇe do Myzie, pokousˇeli
se jı´ti do Bitynie. Ale nedal jim
Duch.
8 Tedy pominuvs
ˇ e Myzii, sˇli do
Troady.
9 I uka
´ zalo se Pavlovi v noci videˇnı´. Muzˇ neˇjaky´ Macedonsky´
sta´l, prose ho a rˇka: Prˇijda do
Macedonie, pomoz na´m.
10 A jakz
ˇ to videˇnı´ videˇl, i hned
jsme usilovali o to, abychom sˇli
do Macedonie, tı´m ujisˇteˇni jsouce, zˇe na´s povolal Pa´n, abychom
jim ka´zali evangelium.
11 Protoz
ˇ pustivsˇe se od Troady, prˇ´ımy´m beˇhem prˇiplavili
jsme se do Samotracie, a nazejtrˇ´ı do Neapolis,
12 A odtud do Filippis, ktere
´ zˇ
jest prvnı´ meˇsto krajiny Macedonske´, obyvateli cizı´mi osazene´. I zu˚stali jsme v tom meˇsteˇ
za neˇkolik dnı´.
13 V den pak sobotnı´ vys
ˇ li jsme
ven za meˇsto k rˇece, kdezˇ by´val
obycˇej modliti se. A usadivsˇe se,
mluvili jsme zˇena´m, ktere´zˇ se tu
byly sesˇly.
14 Jedna pak z
ˇ ena, jme´nem Lydia, ktera´zˇ sˇarlaty proda´vala v
meˇsteˇ Tyatirsky´ch, bohabojı´cı´,
poslouchala. Jejı´zˇ srdce otevrˇel
Pa´n, aby to pilneˇ rozsuzovala,
co se od Pavla pravilo.
15 A kdyz
ˇ pokrˇteˇna byla i du˚m
jejı´, prosila, rˇkuci: Poneˇvadzˇ
´ 16
SKUTKOVE
jste mne soudili veˇrnou Pa´nu
by´ti, vejdouce, v domeˇ me´m pobud’te. I prˇinutila na´s.
16 I stalo se, kdyz
ˇ jsme sˇli k
modlitbeˇ, zˇe deˇvecˇka neˇjaka´,
majı´cı´ ducha veˇsˇtı´ho, potkala se
s na´mi, ktera´zˇ veliky´ uzˇitek prˇina´sˇela pa´nu˚m svy´m budoucı´ch
veˇcı´ prˇedpovı´da´nı´m.
17 Ta s
ˇ edsˇi za Pavlem a za na´mi, volala, rˇkuci: Tito lide´ jsou
sluzˇebnı´ci Boha nejvysˇsˇ´ıho, kterˇ´ızˇ zveˇstujı´ na´m cestu spasenı´.
18 A to cˇinı´vala za mnoho dnı´.
Pavel pak teˇzˇce to nesa, a obra´tiv se, rˇekl duchu tomu: Prˇikazuji tobeˇ ve jme´nu Jezˇ´ısˇe Krista, abys vysˇel z nı´. I vysˇel hned
te´ chvı´le.
19 A vide
ˇ vsˇe pa´ni jejı´, zˇe odesˇla nadeˇje zisku jejich, chytivsˇe
Pavla a Sı´lu, vedli je na rynk
prˇed u´rˇad.
20 A postavivs
ˇ e je prˇed u´rˇednı´ky, rˇekli: Tito lide´ bourˇ´ı meˇsto
nasˇe, jsouce Zˇide´,
21 A zve
ˇ stujı´ obycˇeje, ktery´chzˇ
na´m neslusˇ´ı prˇijı´ti ani zachova´ˇ ´ımane´.
vati, poneˇvadzˇ jsme R
22 I povstala obec proti nim. A
u´rˇednı´ci, roztrhsˇe sukneˇ jejich,
ka´zali je metlami mrskati.
23 A mnoz
ˇ stvı´ ran jim davsˇe,
vsadili do zˇala´rˇe, prˇika´zavsˇe
stra´zˇne´mu zˇala´rˇe, aby jich pilneˇ
ostrˇ´ıhal.
24 Tedy on takove
´ maje prˇika´zanı´, vsadil je do nejhlubsˇ´ıho
223
zˇala´rˇe, a nohy jejich sevrˇel kladou.
25 O pu
˚ lnoci pak Pavel a Sı´las
modle´ce se, zpı´vali pı´snicˇky o
Bohu, tak zˇe je slysˇeli veˇznˇove´.
26 A v tom pojednou zeme
ˇ trˇesenı´ stalo se velike´, azˇ se pohnuli gruntove´ zˇala´rˇe, a hned
se vsˇecky dve´rˇe otevrˇely, a vsˇech
okovove´ spadli.
27 A procı´tiv stra
´ zˇny´ zˇala´rˇe, a
videˇv dve´rˇe zˇala´rˇe otevrˇene´, vytrhl mecˇ, aby se zabil, domnı´vaje se, zˇe veˇznˇove´ utekli.
28 I zkr
ˇ ikl Pavel hlasem veliky´m, rˇka: Necˇinˇ sobeˇ nic zle´ho,
vsˇak jsme ted’ vsˇickni.
29 A poz
ˇ a´dav sveˇtla, vbeˇhl k
nim, a trˇesa se, padl u Pavla a
Sı´ly.
30 I vyved je ven, r
ˇ ekl: Pa´ni, co
ja´ ma´m cˇiniti, abych spasen byl?
31 A oni r
ˇ ekli: Veˇrˇ v Pa´na Jezˇ´ısˇe Krista, a budesˇ spasen ty i
du˚m tvu˚j.
32 I mluvili jemu slovo Pa
´ neˇ,
i vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ byli v domeˇ
jeho.
33 A pojav je v tu hodinu v noci,
umyl jim ra´ny. I pokrˇteˇn jest
hned on i vsˇickni doma´cı´ jeho.
34 A kdyz
ˇ je uvedl do domu sve´ho, prˇipravil stu˚l, a veselil se,
zˇe se vsˇ´ım domem svy´m uveˇrˇil
Bohu.
35 A kdyz
ˇ bylo ve dne, poslali
u´rˇednı´ci sluzˇebnı´ky, rˇkouce: Vypust’ ty lidi.
´ 17
SKUTKOVE
224
36 I ozna
´ mil stra´zˇny´ zˇala´rˇe slova ta Pavlovi: Zˇe poslali u´rˇednı´ci, abyste byli propusˇteˇni. Protozˇ nynı´ vyjdouce, jdeˇtezˇ v pokoji.
37 Ale Pavel r
ˇ ekl jim: Zmrskavsˇe na´s zjevneˇ a bez vyslysˇenı´,
ˇ ´ımany, vsa´zeli do zˇala´rˇe,
lidi R
a nynı´ na´s chteˇjı´ tajneˇ vyhnati?
Nikoli, ale nechat’ sami prˇijdou,
a vyvedou na´s.
38 Tedy pove
ˇ deˇli u´rˇednı´ku˚m
sluzˇebnı´ci slova ta. I ba´li se, uˇ ´ımane´ byli.
slysˇavsˇe, zˇe by R
39 A pr
ˇ isˇedsˇe, prosili jich; a vyvedsˇe je, zˇa´dali jich, aby sˇli z
meˇsta.
40 I vys
ˇ edsˇe z zˇala´rˇe, vesˇli k
Lydii, a uzrˇevsˇe bratrˇ´ı, poteˇsˇili
jich, a odesˇli.
KAPITOLA 17.
Svaty´ Pavel v Tessalonice Krista s mnohou
odpornostı´, 15. potom v Atena´ch prave´ho
Boha pokojneˇji v zna´most uvodil.
prosˇedsˇe Amfipolim a Apol-
A lonii, prˇisˇli ˇdo Tessaloniky,
kdezˇ byla sˇkola Zidovska´.
2 Tedy Pavel podle
´ obycˇeje sve´ho vsˇel k nim, a po trˇi soboty
ka´zal jim z pı´sem,
3 Otvı´raje a pr
ˇ edkla´daje to, zˇe
meˇl Kristus trpeˇti a z mrtvy´ch
vsta´ti, a zˇe ten jest Kristus Jezˇ´ısˇ, ktere´hozˇ ja´ zveˇstuji va´m.
4 I uve
ˇ rˇili neˇkterˇ´ı z nich, a
prˇipojili se Pavlovi a Sı´lovi, i
ˇ eku˚ na´bozˇny´ch velike´ mnozˇR
stvı´, i zˇen znamenity´ch nemalo.
5 Ale zaz
ˇ zˇeni byvsˇe za´vistı´ Zˇide´ nepovolnı´, a prˇivzavsˇe k sobeˇ
neˇktere´ lehkomyslne´ a nesˇlechetne´ lidi, a shluksˇe se, zbourˇili meˇsto, a u´tok ucˇinivsˇe na du˚m
Ja´zonu˚v, hledali jich, aby je vyvedli prˇed lid.
6 A nenalezs
ˇ e jich, ta´hli Ja´zona a neˇktere´ bratrˇ´ı k starsˇ´ım
meˇsta, krˇicˇ´ıce: Tito, kterˇ´ızˇ vsˇecken sveˇt bourˇ´ı, ti sem take´ prˇisˇli.
7 Ktere
´ zˇ prˇijal Ja´zon. A ti vsˇickni proti ustanovenı´ cı´sarˇske´mu cˇinı´, pravı´ce by´ti kra´lem jine´ho, totizˇ Jezˇ´ısˇe.
8 A tak zbour
ˇ ili obec i starsˇ´ı
meˇsta, kterˇ´ızˇ to slysˇeli.
9 Ale pr
ˇ ijavsˇe dosti ucˇineˇnı´ od
Ja´zona a jiny´ch, propustili je.
10 Bratr
ˇ ´ı pak hned v noci vyslali i Pavla i Sı´lu do Berie. Kterˇ´ızˇ prˇisˇedsˇe tam, vesˇli do sˇkoly
Zˇidovske´.
11 A ti byli udatne
ˇ jsˇ´ı nezˇli Tessalonitsˇtı´, kterˇ´ızˇ prˇijali slovo
Bozˇ´ı se vsˇ´ı chtivostı´, na kazˇdy´
den rozvazˇujı´ce pı´sma, tak-li by
ty veˇci byly.
12 A tak mnozı´ z nich uve
ˇ rˇili, i
ˇ ecke´ zˇeny poctive´ i muzˇu˚ neR
malo.
13 A kdyz
ˇ zveˇdeˇli Zˇide´ v Tessalonice, zˇe by i v Berii ka´za´no
bylo slovo Bozˇ´ı od Pavla, prˇisˇli
take´ tam, bourˇ´ıce za´stupy.
14 Ale hned bratr
ˇ ´ı vyslali Pav-
´ 17
SKUTKOVE
la, aby sˇel jako k morˇi; Sı´las pak
a Timoteus pozu˚stali tu.
15 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ provodili Pavla, dovedli ho azˇ do Ate´n. A vzavsˇe porucˇenı´ k Sı´lovi a k Timoteovi, aby prˇisˇli k neˇmu, cozˇ nejspı´sˇe mohou, sˇli zase.
16 A kdyz
ˇ Pavel cˇekal jich v
Atena´ch, rozneˇcoval se v neˇm
duch jeho, vida to meˇsto oddane´
by´ti modlosluzˇbeˇ.
ˇ idy a na´bozˇ17 I rozmlouval s Z
ny´mi v sˇkole, ano i na rynku, po
vsˇecky dni, s teˇmi, kterˇ´ızˇ se koli
nahodili.
18 Tedy ne
ˇ kterˇ´ı z Epikureu˚ a
Stoicky´ch mudrcu˚ ha´dali se s
nı´m. A neˇkterˇ´ı rˇekli: I co tento
zˇva´cˇ chce poveˇdı´ti? Jinı´ pak:
Zda´ se by´ti cizı´ch bohu˚ zveˇstovatel. Nebo jim o Jezˇ´ısˇovi a o z
mrtvy´ch vsta´nı´ vypravoval.
19 I popads
ˇ e jej, vedli ho do
Areopa´gu, rˇkouce: Mu˚zˇeme-li
veˇdeˇti, jake´ jest to ucˇenı´ nove´,
ktere´zˇ vypravujesˇ?
20 Nebo nove
´ jake´si veˇci vkla´da´sˇ v usˇi nasˇe, protozˇ chceme
veˇdeˇti, co by to bylo.
21 (Atens
ˇ tı´ zajiste´ vsˇickni, i ti,
kterˇ´ızˇ tu byli hoste´, k nicˇemu
jine´mu tak hotovi nebyli, nezˇ
praviti neb slysˇeti neˇco nove´ho.)
22 Tedy Pavel, stoje u prostr
ˇ ed
Areopa´gu, rˇekl: Muzˇi Atensˇtı´,
vidı´m va´s by´ti vsˇelijak prˇ´ılisˇ na´bozˇne´ lidi.
225
23 Nebo procha
´ zeje a spatrˇuje
na´bozˇenstvı´ vasˇe, nalezl jsem
take´ olta´rˇ, na ktere´mzˇ napsa´no
jest: Nezna´me´mu Bohu. Protozˇ
ktere´hozˇ ctı´te neznajı´ce, tohot’
ja´ zveˇstuji va´m.
24 Bu
˚ h ten, ktery´zˇ stvorˇil sveˇt i
vsˇecko, cozˇ jest na neˇm, ten jsa
Pa´nem nebe i zemeˇ, nebydlı´ v
chra´mı´ch rukou udeˇlany´ch;
25 Aniz
ˇ by´va´ cteˇn lidsky´ma
rukama, jako by neˇcˇeho potrˇeboval, poneˇvadzˇ on da´va´ vsˇechneˇm zˇivot i dy´cha´nı´ i vsˇecko.
26 A ucˇinil z jedne
´ krve vsˇecko
lidske´ pokolenı´, aby prˇeby´valo
na tva´rˇi vsˇ´ı zemeˇ, vymeˇrˇiv jim
ulozˇene´ cˇasy a cı´le prˇeby´va´nı´ jejich,
27 Aby hledali Pa
´ na, zda by
snad makajı´ce, mohli nalezti
jej, acˇkoli nenı´ daleko od jednoho kazˇde´ho z na´s.
28 Nebo jı´m z
ˇ ivi jsme, a hy´beme se, i trva´me, jakozˇ i neˇkterˇ´ı
z vasˇich poetu˚ poveˇdeˇli: Zˇe i rodina jeho jsme.
29 Rodina tedy Boz
ˇ ´ı jsouce, nema´met’ se domnı´vati, zˇe by Bu˚h
zlatu neb strˇ´ıbru neb kamenu,
rˇemeslem aneb du˚vtipem lidsky´m vyryte´mu, byl podoben.
30 Nebo cˇasy te
´ to nezna´mosti
prˇehlı´daje Bu˚h, jizˇ nynı´ zveˇstuje lidem vsˇechneˇm vsˇudy, aby
poka´nı´ cˇinili,
31 Proto z
ˇ e ulozˇil den, v ktere´mzˇ souditi bude vsˇecken
´ 18
SKUTKOVE
226
sveˇt v spravedlnosti skrze toho
muzˇe, ktere´hozˇ k tomu vystavil,
slouzˇe k vı´rˇe vsˇechneˇm, vzkrˇ´ısˇenı´m jeho z mrtvy´ch.
32 Uslys
ˇ evsˇe pak o vzkrˇ´ısˇenı´ z
mrtvy´ch, neˇkterˇ´ı se posmı´vali, a
neˇkterˇ´ı rˇekli: Budeme teˇ slysˇeti
o tom podruhe´.
33 A tak Pavel vys
ˇ el z prostrˇedku jejich.
34 Ne
ˇ kterˇ´ı pak muzˇi, prˇ´ıdrzˇ´ıce
se ho, uveˇrˇili, mezi ktery´mizˇ
byl i Dionyzius Areopagitsky´, i
zˇena, jme´nem Damaris, a jinı´ s
nimi.
KAPITOLA 18.
Pavel s. v Korintu Krista ka´zal, 9. videˇnı´
videˇl, 11. mnohe´ zı´skal, 12. protivenstvı´ trpeˇl, 21. do Jeruzale´ma sˇel. 24. Apollo, Zˇid
horlivy´, Krista oslavoval.
otom pak Pavel vysˇed z A-
P te´n, prˇisˇel do Korintu.
ˇ
2 A nalez jednoho Zida, jme
´nem Akvilu, ktery´zˇ byl rodem z
Pontu, ktery´zˇ neda´vno byl prˇisˇel z Vlach, i Priscillu manzˇelku jeho, (proto zˇe byl rozka´zal Klaudius, aby vsˇickni Zˇide´ z
ˇ ´ıma vysˇli), i prˇivinul se k nim.
R
3A z
ˇ e byl te´hozˇ rˇemesla, bydlil u nich, a deˇlal; nebo rˇemeslo
jejich bylo stany deˇlati.
4 I ha
´ dal se v sˇkole na kazˇdou sobotu, a k zı´ska´nı´ prˇivodil
ˇ eky.
i Zˇidy i R
5 A kdyz
ˇ prˇisˇli z Macedonie Sı´las a Timoteus, rozneˇcoval se v
duchu Pavel, osveˇdcˇuje Zˇidu˚m,
zˇe Jezˇ´ısˇ jest Kristus.
6 A kdyz
ˇ oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha,
rˇekl jim: Krev vasˇe na hlavu
vasˇi. Ja´ cˇist jsa, hned pu˚jdu ku
pohanu˚m.
7 A jda odtud, vs
ˇ el do domu
neˇjake´ho Justa jme´nem, ctitele
Bozˇ´ıho, ktere´hozˇ du˚m byl u same´ sˇkoly.
8 Krispus pak, knı´z
ˇ e sˇkoly,
uveˇrˇil Pa´nu se vsˇ´ım domem
svy´m, a mnozı´ z Korintsky´ch
slysˇavsˇe, uveˇrˇili a pokrˇteˇni byli.
9I r
ˇ ekl Pa´n v noci u videˇnı´
Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlcˇ.
10 Nebo ja
´ s tebou jsem, a zˇa´dny´t’ nesa´hne na tebe, at’by zle ucˇinil; nebo mnoho ma´m lidu v
tomto meˇsteˇ.
11 I byl tu pu
˚ l druhe´ho le´ta, ka´zˇe jim slovo Bozˇ´ı.
12 Kdyz
ˇ pak Gallio vla´darˇem
byl v Achaii, povstali jednomyslneˇ Zˇide´ proti Pavlovi, a prˇivedli jej prˇed soudnou stolici,
13 Pravı´ce: Tento navodı´ lidi,
aby proti za´konu ctili Boha.
14 A kdyz
ˇ Pavel meˇl jizˇ otevrˇ´ıti
´ Zˇide´,
u´sta, rˇekl Gallio Zˇidu˚m: O
jestlizˇe by co neprave´ho stalo se,
neb nesˇlechetnost neˇjaka´, slusˇneˇ bych va´s vyslysˇel.
15 Paklit’ jsou jake
´ ha´dky o slovı´ch a o jme´nı´ch a za´konu vasˇem, vy sami k tomu prˇihle´dneˇ-
´ 19
SKUTKOVE
te. Ja´ zajiste´ toho soudce by´ti
nechci.
16 I odehnal je od soudne
´ stolice.
ˇ ekove´ vsˇickni, ucho17 Tedy R
pivsˇe Sostena, knı´zˇe sˇkoly, bili
jej prˇed soudnou stolicı´, a Gallio na to nic nedbal.
18 Pavel pak, pobyv tam jes
ˇ teˇ
za mnoho dnı´, i rozzˇehnav se s
bratrˇ´ımi, plavil se do Syrie, a
s nı´m spolu Priscilla a Akvila,
oholiv hlavu v Cenchreis; nebo
byl ucˇinil slib.
19 I pr
ˇ isˇed do Efezu, nechal jich
tu; sa´m pak vsˇed do sˇkoly, ha´dal
se s Zˇidy.
20 A kdyz
ˇ ho prosili, aby de´le
pobyl u nich, nepovolil.
21 Ale poz
ˇ ehnav jich, rˇekl: Musı´m ja´ jistotneˇ sva´tek ten, ktery´zˇ nasta´va´, v Jeruzale´meˇ slaviti, ale navra´tı´m se k va´m zase,
bude-li vu˚le Bozˇ´ı. I bral se z Efezu.
22 A pr
ˇ isˇed do Cesaree, vstoupil, a pozdraviv cı´rkve, odtud sˇel
do Antiochie.
23 A pobyv tu za ne
ˇ ktery´ cˇas,
odsˇel a procha´zel porˇa´d Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje
vsˇech ucˇedlnı´ku˚.
ˇ id pak neˇjaky´, jme´nem A24 Z
pollo, rodem z Alexandrie, muzˇ
vy´mluvny´, prˇisˇel do Efezu, ucˇeny´ v pı´smeˇ.
25 Ten byl pocˇa
´ tecˇneˇ naucˇen
cesteˇ Pa´neˇ, a byv vroucı´ho du-
227
cha, mluvil a ucˇil pilneˇ teˇm veˇcem, ktere´zˇ jsou Pa´neˇ, znaje toliko krˇest Janu˚v.
26 A ten pocˇal svobodne
ˇ mluviti v sˇkole. Ktere´hozˇ slysˇevsˇe
Priscilla a Akvila, prˇijali ho k
sobeˇ, a dokonaleji vypravovali
jemu o cesteˇ Bozˇ´ı.
27 A kdyz
ˇ chteˇl jı´ti do Achaie,
bratrˇ´ı napomenuvsˇe ho, psali
ucˇedlnı´ku˚m, aby jej prˇijali. Ktery´zˇ kdyzˇ tam prˇisˇel, mnoho prospeˇl teˇm, kterˇ´ızˇ uveˇrˇili skrze
milost Bozˇı´.
28 Nebo na
´ ramneˇ prˇema´hal Zˇidy, zjevneˇ prˇede vsˇemi toho dokazuje z pı´sem, zˇe Jezˇ´ısˇ jest
Kristus.
KAPITOLA 19.
S. Pavel za dveˇ le´teˇ v Efezu evangelium
mocneˇ ka´zal. 13. Zaklinacˇi stresta´ni. Pavel sˇel k Jeruzale´mu. 23. Bourˇka o Dia´nu.
stalo se, kdyzˇ Apollo byl v Ko-
I rintu, zˇe Pavel prosˇed vrchnı´
krajiny, prˇisˇel do Efezu, a nalezna tu neˇktere´ ucˇedlnı´ky,
ˇ ekl jim: Prˇijali-li jste Ducha
2R
svate´ho, uveˇrˇivsˇe? A oni rˇekli jemu: Ba anizˇ jsme sly´chali,
jest-li Duch svaty´.
3 Tedy r
ˇ ekl jim: Nacˇezˇ tedy pokrˇteˇni jste? A oni rˇekli: Krˇteˇni
jsme krˇtem Janovy´m.
4Ir
ˇ ekl Pavel: Jant’zajiste´ krˇtil
krˇtem poka´nı´, praveˇ lidu, aby v
toho, ktery´zˇ meˇl po neˇm prˇijı´ti,
veˇrˇili, to jest v Krista Jezˇ´ısˇe.
228
´ 19
SKUTKOVE
5 Kter
ˇ ´ızˇ pak uposlechli, pokrˇteˇni jsou ve jme´no Pa´na Jezˇ´ısˇe.
6 A kdyz
ˇ vzkla´dal na tyto ruce
Pavel, sstoupil Duch svaty´ na
neˇ, i mluvili jazyky, a prorokovali.
7 A bylo vs
ˇ ech spolu okolo dvana´cti muzˇu˚.
8 Tedy vs
ˇ ed do sˇkoly, svobodneˇ
mluvil za trˇi meˇsı´ce, ha´daje se,
a ucˇe o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım.
9 A kdyz
ˇ se neˇkterˇ´ı zatvrdili a
nepovolovali, zle mluvı´ce o cesteˇ
Bozˇı´ prˇede vsˇ´ım mnozˇstvı´m, odstoupiv od nich, oddeˇlil ucˇedlnı´ky, na kazˇdy´ den ka´zanı´ cˇineˇ
v sˇkole neˇjake´ho Tyranna.
10 A to se da
´ lo za dveˇ le´teˇ, tak
zˇe vsˇickni, kterˇ´ızˇ prˇeby´vali v
Azii, poslouchali slova Pa´na Jeˇ ekove´.
zˇ´ısˇe, i Zˇide´ i R
11 A divy velike
´ cˇinil Bu˚h skrze
ruce Pavlovy,
12 Tak z
ˇ e i na nemocne´ nosı´vali od jeho teˇla sˇa´tky a feˇrtochy, a odstupovaly od nich nemoci, a duchove´ necˇistı´ vycha´zeli z nich.
13 Tedy pokusili se ne
ˇ kterˇ´ı z
Zˇidu˚ tula´ku˚, kterˇ´ızˇ se s zaklı´na´nı´m obı´rali, vzy´vati jme´no Pa´na
Jezˇ´ısˇe nad teˇmi, kterˇ´ızˇ meˇli duchy necˇiste´, rˇ´ıkajı´ce: Zaklı´na´me
va´s skrze Jezˇ´ısˇe, ktere´hozˇ ka´zˇe
Pavel.
14 A bylo jich sedm synu
˚ jed-
noho Zˇida, jme´nem Scevy, prˇednı´ho kneˇze, kterˇ´ızˇ to cˇinili.
15 Tedy odpove
ˇ deˇv duch zly´, rˇekl: Jezˇ´ısˇe zna´m, a o Pavlovi vı´m,
ale vy kdo jste?
16 A obor
ˇ iv se na neˇ cˇloveˇk ten,
v ktere´mzˇ byl duch zly´, opanovav je, zmocnil se jich, tak zˇe
nazı´ a zraneˇnı´ vybeˇhli z domu
toho.
17 A to zna
´ mo ucˇineˇno jest vsˇeˇ eku˚m bydlı´cı´m
chneˇm Zˇidu˚m i R
v Efezu, a spadla ba´zenˇ na neˇ
na vsˇecky. I osloveno jest jme´no
Pa´na Jezˇ´ısˇe.
18 Mnozı´ pak z ve
ˇ rˇ´ıcı´ch prˇicha´zeli, vyzna´vajı´ce se a zjevujı´ce
skutky sve´.
19 Mnozı´ take
´ z teˇch, kterˇ´ızˇ se s
marny´mi umeˇnı´mi obı´rali, snessˇe knihy, spa´lili je prˇede vsˇemi;
a pocˇetsˇe cenu jejich, shledali
toho padesa´te tisı´cu˚ peneˇz.
20 Tak mocne
ˇ rostlo slovo Pa´neˇ, a zmocnˇovalo se.
21 A kdyz
ˇ se to dokonalo, ulozˇil
Pavel v duchu, aby projda Macedonii a Achaii, sˇel do Jeruzale´ma, rˇka: Kdyzˇ pobudu tam,
ˇ ´ım pohledeˇti.
musı´mt’take´ i na R
22 I poslav do Macedonie dva z
teˇch, kterˇ´ızˇ mu prˇisluhovali, Timotea a Erasta, sa´m pozu˚stal v
Azii do cˇasu.
23 Tedy stala se v ten cˇas nemala´ bourˇka pro cestu Bozˇı´.
24 Nebo zlatnı´k jeden, jme
´ nem
Demetrius, ktery´zˇ deˇla´val chra´-
´ 20
SKUTKOVE
my strˇ´ıbrne´ Dia´ny, nemaly´ zisk
prˇivodil rˇemeslnı´ku˚m.
25 Ktere
´ zˇ svolav, i ty, kterˇ´ızˇ byli k teˇm podobny´ch veˇcı´ deˇlnı´ci,
rˇekl: Muzˇi, vı´te, zˇe z tohoto rˇemesla jest zˇivnost nasˇe.
26 A vidı´te i slys
ˇ ´ıte, zˇe netoliko v Efezu, ale te´meˇrˇ po vsˇ´ı Azii tento Pavel svedl a odvra´til velike´ mnozˇstvı´, praveˇ: Zˇe
to nejsou bohove´, kterˇ´ızˇ jsou
rukama udeˇlanı´.
27 A protoz
ˇ strach jest, netoliko aby se na´m v zˇivnosti prˇ´ıtrzˇ nestala, ale take´ i velike´ bohyneˇ Dia´ny chra´m aby za nic
nebyl jmı´n, a aby neprˇisˇlo k zka´ze du˚stojenstvı´ jejı´, kterouzˇ ctı´
vsˇecka Azia i sveˇta okrsˇlek.
28 To uslys
ˇ avsˇe, a naplneˇni byvsˇe hneˇvem, zkrˇikli, rˇkouce: Velika´ jest Dia´na Efezsky´ch.
29 I naplne
ˇ no jest vsˇecko meˇsto
rozbrojem, a valili se vsˇickni
spolu na plac, pochopivsˇe Ga´ia
a Aristarcha, Macedonske´, tovarysˇe cesty Pavlovy.
30 Pavlovi pak, kdyz
ˇ chteˇl jı´ti k
lidu, nedopustili ucˇedlnı´ci.
31 Ano i ne
ˇ kterˇ´ı z prˇednı´ch muzˇu˚ Aziansky´ch, kterˇ´ızˇ jemu prˇa´li, poslavsˇe k neˇmu, prosili, aby
se neda´val do toho hluku.
32 A jedni tak, jinı´ jinak kr
ˇ icˇeli;
nebo byla ta obec zbourˇena, a
mnozı´ neveˇdeˇli, procˇ se zbeˇhli.
33 Z za
´ stupu pak Alexandra
neˇjake´ho ta´hli, ktere´hozˇ i Zˇide´
229
nutili. Alexander pak pokynuv
rukou, chteˇl zpra´vu da´ti lidu.
34 Ale jakz
ˇ poznali, zˇe jest Zˇid,
stal se jednostejny´ vsˇech hlas,
jako za dveˇ hodineˇ volajı´cı´ch:
Velika´ jest Dia´na Efezsky´ch.
35 A kdyz
ˇ pı´sarˇ pokojil za´stup,
rˇekl: Muzˇi Efezsˇtı´, i kdozˇ z lidı´
jest, jesˇto by neveˇdeˇl, zˇe meˇsto
Efezske´ slouzˇ´ı velike´ bohyni Dia´neˇ a od Jupitera spadle´ podobizneˇ?
36 A pone
ˇ vadzˇ tomu odpı´ra´no
by´ti nemu˚zˇe, slusˇne´ jest, abyste
se upokojili, a nic kvapneˇ necˇinili.
37 Pr
ˇ ivedli jste zajiste´ lidi tyto,
kterˇ´ızˇ nejsou ani svatokra´dcove´
ani rouhacˇi bohyneˇ vasˇ´ı.
38 Jestliz
ˇ e pak Demetrius, a
ti, kterˇ´ızˇ jsou s nı´m, rˇemeslnı´ci majı´ s ky´m jakou prˇi, by´va´
obecny´ soud, a jsou konsˇele´. Nechat’ jedni druhe´ vinı´.
39 Pakli cˇeho jine
´ ho hleda´te, i
tot’ mu˚zˇ v porˇa´dne´m svola´nı´ obce skoncova´no by´ti.
40 Nebo strach jest, abychom
nedosˇli nesna´ze pro tu bourˇku
dnesˇnı´, poneˇvadzˇ zˇa´dne´ prˇ´ıcˇiny
nenı´, kterouzˇ bychom mohli
prˇedlozˇiti, procˇ jsme se tuto
zbeˇhli. A to poveˇdeˇv, propustil
lid.
KAPITOLA 20.
Pavel s. v Troadeˇ ka´zal a mla´dence vzkrˇ´ısil, 17. a svolav starsˇ´ı Efezske´ do Mile´tu,
230
´ 20
SKUTKOVE
a jim osveˇdcˇenı´ potrˇebne´ prˇedlozˇiv, s nimi
se zarmouceneˇ rozzˇehnal.
dyzˇ pak prˇestala ta bourˇka,
K povolav Pavel ucˇedlnı´ku˚, a
pozˇehnav jich, vysˇel odtud, aby
se bral do Macedonie.
2 A kdyz
ˇ prosˇel ty krajiny, a napomenutı´ jim ucˇiniv mnohy´mi
ˇ ecke´.
rˇecˇmi, prˇisˇel do zemeˇ R
3 A pobyv tam za tr
ˇ i meˇsı´ce,
(kdezˇ Zˇide´ ucˇinili jemu za´lohy),
kdyzˇ se meˇl plaviti do Syrie,
umı´nil navra´titi se skrze Macedonii.
4I s
ˇ el s nı´m So´pater Beriensky´ azˇ do Azie, a z Tessalonicensky´ch Aristarchus a Sekundus
a Ga´ius Derbeus a Timoteus, z
Aziansky´ch pak Tychikus a Trofimus.
5 Ti s
ˇ edsˇe naprˇed, docˇkali na´s
v Troadeˇ.
6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a prˇisˇli jsme
k nim do Troady v peˇti dnech, a
tu jsme pobyli za sedm dnı´.
7 Tedy prvnı´ den po sobote
ˇ,
kdyzˇ se ucˇedlnı´ci sesˇli k la´ma´nı´
chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtrˇ´ı jı´ti prycˇ, i prodlil rˇecˇ´ı
azˇ do pu˚lnoci.
8 A bylo mnoho sve
ˇ tel na te´ sı´ni, kdezˇ byli shroma´zˇdeˇni.
9 Jeden pak mla
´ denec, jme´nem Eutychus, sedeˇ na okneˇ,
jsa obtı´zˇen hluboky´m snem,
kdyzˇ tak dlouho Pavel ka´zal,
speˇ, spadl s trˇetı´ho ponebı´ dolu˚
a vzat jest mrtvy´.
10 I sstoupiv dolu
˚ Pavel, zpolehl na neˇj, a objav jej, rˇekl:
Nermut’tezˇ se, vsˇak dusˇe jeho v
neˇm jest.
11 A vstoupiv, la
´ mal chle´b a jedl, a ka´zanı´ jim ucˇiniv dlouho azˇ
do svita´nı´, tak odsˇel prycˇ.
12 I pr
ˇ ivedli toho mla´dence zˇive´ho, a byli velice poteˇsˇeni.
13 My pak vstoupivs
ˇ e na lodı´,
plavili jsme se do Asson, odtud
majı´ce k sobeˇ vzı´ti Pavla; nebo
byl tak porucˇil, maje sa´m jı´ti po
zemi.
14 A kdyz
ˇ se k na´m prˇipojil v
Asson, vzavsˇe jej, prˇijeli jsme do
Mityle´nu.
15 A odtud plavı´ce se, druhy
´
den byli jsme proti Chium, a
trˇetı´ho dne prˇiplavili jsme se k
Sa´mu, a pobyvsˇe v Trogyllı´, nazejtrˇ´ı prˇisˇli jsme do Mile´tu.
16 Nebo Pavel byl umı´nil pominouti Efez, aby se nemesˇkal v
Azii; nebo pospı´chal, by mozˇne´
jemu bylo, aby byl o letnicı´ch v
Jeruzale´meˇ.
17 Tedy z Mile
´ tu poslav do Efezu, povolal k sobeˇ starsˇ´ıch cı´rkve.
18 Kter
ˇ ´ızˇ kdyzˇ prˇisˇli k neˇmu,
rˇekl jim: Vy vı´te od prvnı´ho dne,
v ktery´zˇ prˇisˇel jsem do Azie,
kterak jsem po vsˇecken ten cˇas
s va´mi byl,
´ 21
SKUTKOVE
19 Slouz
ˇ e Pa´nu se vsˇ´ı pokorou
i s mnohy´mi slzami a pokusˇenı´mi, ktera´zˇ na mne prˇicha´zela
z u´kladu˚ Zˇidovsky´ch,
20 Kterak jsem nicˇeho nepominul, cozˇ by uzˇitecˇne´ho bylo,
abych va´m neozna´mil, a neucˇil
va´s vu˚bec zjevneˇ i po domı´ch,
21 Sve
ˇ dectvı´ vyda´vaje i Zˇidu˚m i
ˇ eku˚m o poka´nı´ k Bohu, a o vı´rˇe
R
v Pa´na nasˇeho Jezˇ´ısˇe Krista.
22 A aj, nynı´ ja
´ sevrˇ´ın jsa duchem, beru se do Jeruzale´ma,
neveˇda, co mi se v neˇm ma´ sta´ti,
23 Nez
ˇ zˇe Duch svaty´ po meˇstech osveˇdcˇuje mi, praveˇ, zˇe veˇzenı´ a ssouzˇenı´ mne ocˇeka´vajı´.
24 Vs
ˇ ak ja´ nic na to nedba´m,
anizˇ jest mi tak draha´ dusˇe ma´,
jen abych beˇh svu˚j s radostı´
vykonal, a prˇisluhova´nı´, ktere´zˇ
jsem prˇijal od Pa´na Jezˇ´ısˇe, k
osveˇdcˇova´nı´ evangelium milosti
Bozˇ´ı.
25 A aj, ja
´ nynı´ vı´m, zˇe jizˇ vı´ce
neuzrˇ´ıte tva´rˇi me´ vy vsˇickni,
mezi ktery´mizˇ jsem chodil, ka´zˇe
o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım.
26 Protoz
ˇ osveˇdcˇujit’va´m v dnesˇnı´ den, zˇet’ jsem cˇist od krve
vsˇech.
27 Nebo jsem neobmes
ˇ kal zveˇstovati va´m vsˇelike´ rady Bozˇ´ı.
28 Bud’tez
ˇ tedy sebe pilni i vsˇeho sta´da, v neˇmzˇ Duch svaty´
ustanovil va´s biskupy, abyste
pa´sli cı´rkev Bozˇ´ı, ktere´zˇ sobeˇ
dobyl svou vlastnı´ krvı´.
231
29 Nebo ja
´ to vı´m, zˇe po me´m
odjitı´ vejdou mezi va´s vlci hltavı´, kterˇ´ızˇ nebudou odpousˇteˇti
sta´du.
30 A z va
´ s samy´ch povstanou
muzˇi, kterˇ´ızˇ budou mluviti prˇevra´cene´ veˇci, aby obra´tili ucˇedlnı´ky po sobeˇ.
31 Protoz
ˇ bdeˇte, v pameˇti majı´ce, zˇe jsem po trˇi le´ta neprˇesta´val dnem i nocı´ s pla´cˇem napomı´nati jednoho kazˇde´ho.
32 A jiz
ˇ nynı´, bratrˇ´ı, poroucˇ´ım
va´s Bohu a slovu milosti jeho,
ktery´zˇ mocen jest vzdeˇlati, a da´ti va´m deˇdictvı´ mezi vsˇemi posveˇceny´mi.
33 Str
ˇ ´ıbra neb zlata neb roucha
nezˇa´dal jsem od zˇa´dne´ho.
34 Ny
´ brzˇ sami vı´te, zˇe toho, cˇehozˇ mi kdy potrˇebı´ bylo, i teˇm,
kterˇ´ızˇ jsou se mnou, doby´valy
ruce tyto.
35 Vs
ˇ e uka´zal jsem va´m, zˇe
tak pracujı´ce, musı´me sna´sˇeti
mdle´, a pamatovati na slova Pa´na Jezˇ´ısˇe; nebt’ on rˇekl: Blahoslaveneˇji jest da´ti nezˇli bra´ti.
36 A to pove
ˇ deˇv, klekna na kolena sva´, modlil se s nimi se
vsˇemi.
37 I stal se pla
´ cˇ veliky´ ode
vsˇech, a padajı´ce na hrdlo Pavlovo, lı´bali jej,
38 Rmoutı´ce se nejvı´ce nad tı´m
slovem, ktere´zˇ rˇekl, zˇe by jizˇ
vı´ce nemeˇli tva´rˇi jeho videˇti. I
provodili jej azˇ k lodı´.
´ 21
SKUTKOVE
232
KAPITOLA 21.
S. Pavel, acˇ slysˇel v Cesarei proroctvı´ o
sve´m veˇzenı´, vsˇak prˇedce do Jeruzale´ma
sˇel; 24. kdezˇ acˇkoli opatrnosti teˇla proti
Zˇidu˚m uzˇil, vsˇak to jemu nic neprospeˇlo,
28. nebo proti neˇmu Jeruzale´m zbourˇen.
dyzˇ jsme se pak plavili, roz-
K loucˇivsˇe se s nimi, prˇ´ımy´m
beˇhem prˇijeli jsme do Koum, a
druhy´ den do Ro´du, a odtud do
Patary.
2 I nalezs
ˇ e tu lodı´, ktera´zˇ meˇla
plouti do Fenicen, a vstoupivsˇe
na ni, plavili jsme se.
3 A kdyz
ˇ se na´m pocˇal ukazovati Cyprus, nechavsˇe ho na
leve´ straneˇ, plavili jsme se do
Syrie, a prˇiplavili jsme se do Ty´ru; nebo tu meˇli slozˇiti na´klad z
lodı´.
4 A nalezs
ˇ e ucˇedlnı´ky, pobyli
jsme tam za sedm dnı´, kterˇ´ızˇ pravili Pavlovi skrze Ducha,
aby nechodil do Jeruzale´ma.
5 A kdyz
ˇ jsme vyplnili ty dni,
vysˇedsˇe, brali jsme se prycˇ, a
sprovodili na´s vsˇickni s zˇenami i
s deˇtmi azˇ za meˇsto. A pokleksˇe
na kolena na brˇehu, pomodlili
jsme se.
6 A kdyz
ˇ jsme se vespolek rozzˇehnali, vstoupli jsme na lodı´, a
oni se vra´tili domu˚.
7 My pak pr
ˇ eplavivsˇe se od Ty´ru, dostali jsme se azˇ do Ptolemaidy, a pozdravivsˇe bratrˇ´ı, pobyli jsme u nich jeden den.
8 A nazejtr
ˇ ´ı vysˇedsˇe Pavel a
my, kterˇ´ızˇ jsme s nı´m byli, prˇi-
sˇli jsme do Cesaree, a vsˇedsˇe do
domu Filipa evangelisty (ktery´zˇ
byl jeden z oneˇch sedmi), pobyli
jsme u neˇho.
9 A ten me
ˇ l cˇtyrˇi dcery panny,
prorokyneˇ.
10 A kdyz
ˇ jsme tu pobyli za
drahneˇ dnı´, prˇisˇel prorok neˇjaky´ z Judstva, jme´nem Agabus.
11 Ten kdyz
ˇ k na´m prˇisˇel, vzal
pa´s Pavlu˚v, a sva´zav sobeˇ ruce
i nohy, rˇekl: Totot’ pravı´ Duch
svaty´: Muzˇe toho, jehozˇ jest pa´s
tento, tak Zˇide´ sva´zˇ´ı v Jeruzale´meˇ, a vydadı´ v ruce pohanu˚m.
12 A jakz
ˇ jsme to uslysˇeli, prosili jsme i my i ti, kterˇ´ızˇ byli v
tom mı´steˇ, aby nechodil do Jeruzale´ma.
13 Tedy odpove
ˇ deˇl Pavel: I co
cˇinı´te, placˇ´ıce a tra´pı´ce srdce
me´? Vsˇak ja´ netoliko sva´za´n by´ti, ale i umrˇ´ıti hotov jsem v Jeruzale´meˇ pro jme´no Pa´na Jezˇ´ısˇe.
14 A kdyz
ˇ nechteˇl povoliti, dali
jsme tomu pokoj, rˇkouce: Stanˇ
se vu˚le Pa´neˇ.
15 Po te
ˇ ch pak dnech prˇipravivsˇe se, brali jsme se do Jeruzale´ma.
16 A s
ˇ li s na´mi i ucˇedlnı´ci z
Cesaree, vedouce s sebou neˇjake´ho Mna´zona z Cypru, stare´ho
ucˇedlnı´ka, u neˇhozˇ bychom hospodu meˇli.
17 A kdyz
ˇ jsme prˇisˇli do Je-
´ 21
SKUTKOVE
ruzale´ma, vdeˇcˇneˇ na´s prˇijali
bratrˇ´ı.
18 Druhe
´ ho pak dne vsˇel Pavel
s na´mi k Jakubovi, a tu se byli
vsˇickni starsˇ´ı sesˇli.
19 Jichz
ˇ pozdraviv, vypravoval
vsˇecko, cozˇ Bu˚h skrze sluzˇbu jeho cˇinil mezi pohany.
20 A oni slys
ˇ evsˇe, velebili Pa´na, a rˇekli jemu: Vidı´sˇ, bratrˇe,
kterak jest mnoho tisı´cu˚ Zˇidu˚
veˇrˇ´ıcı´ch, a ti vsˇickni jsou horlivı´
milovnı´ci za´kona.
21 Ale o tobe
ˇ t’ majı´ zpra´vu, zˇe
bys ty vedl od za´kona Mojzˇ´ısˇova vsˇecky ty Zˇidy, kterˇ´ızˇ jsou
mezi pohany, praveˇ, zˇe nemajı´
obrˇezovati synu˚, ani zachova´vati ustanovenı´.
22 Coz
ˇ tedy? Musı´t’ zajiste´
shroma´zˇdeˇno by´ti mnozˇstvı´, nebot’ uslysˇ´ı o tobeˇ, zˇe jsi prˇisˇel.
23 Ucˇiniz
ˇ tedy toto, cozˇt’ povı´me: Ma´me tu cˇtyrˇi muzˇe, kterˇ´ızˇ
majı´ slib na sobeˇ.
24 Ty pr
ˇ ijma k sobeˇ, posveˇt’ se s
nimi, a na´klad ucˇinˇ s nimi, aby
oholili hlavy. I zveˇdı´ vsˇickni, zˇe
to, cozˇ slysˇeli o tobeˇ, nic nenı´,
ale zˇe i sa´m ty chodı´sˇ, ostrˇ´ıhaje
za´kona.
25 Z strany pak te
ˇ ch, kterˇ´ızˇ z
pohanu˚ uveˇrˇili, my jsme psali,
usoudivsˇe, aby tohoto nicˇeho
nesˇetrˇili, toliko aby se varovali
modla´m obeˇtovane´ho, a krve, a
uda´vene´ho, a smilstva.
233
26 Tedy Pavel, pr
ˇ ijav k sobeˇ ty
muzˇe, na druhy´ den posveˇtiv se
s nimi, vsˇel do chra´mu, a vypravoval o vyplneˇnı´ dnı´ toho posveˇcenı´, azˇ i obeˇtova´na jest obeˇt za
jednoho kazˇde´ho z nich.
27 A kdyz
ˇ se vyplniti meˇlo dnı´
sedm, Zˇide´ neˇkterˇ´ı z Azie, uzrˇevsˇe jej v chra´meˇ, zbourˇili vsˇecken lid, a vzta´hli nanˇ ruce,
28 Kr
ˇ icˇ´ıce: Muzˇi Izraelsˇtı´, pomozte. Totot’jest ten cˇloveˇk, ktery´zˇ proti lidu i za´konu i mı´stu tomuto vsˇecky vsˇudy ucˇ´ı, a
k tomu i pohany uvedl do chra´mu, a posˇkvrnil svate´ho tohoto
mı´sta.
29 (Nebo byli vide
ˇ li prve´ Trofima Efezske´ho s nı´m v meˇsteˇ,
ktere´hozˇ domnı´vali se, zˇe by Pavel do chra´mu uvedl.)
30 Takz
ˇ se zbourˇilo vsˇecko meˇsto, a zbeˇhli se lide´, a uchopivsˇe
Pavla, ta´hli jej ven z chra´mu. A
hned zavrˇ´ıny jsou dve´rˇe.
31 A kdyz
ˇ jej chteˇli zamordovati, poveˇdı´no hejtmanu vojska, zˇe
se bourˇ´ı vsˇecken Jeruzale´m.
32 Ktery
´ zˇ hned pojav s sebou
zˇoldne´rˇe a setnı´ky, prˇibeˇhl na
neˇ. A oni uzrˇevsˇe hejtmana a
zˇoldne´rˇe, prˇestali bı´ti Pavla.
33 Tedy pr
ˇ istoupiv hejtman,
dosa´hl ho, a rozka´zal sva´zati
dveˇma rˇeteˇzy, a ptal se, kdo jest,
a co ucˇinil.
34 V za
´ stupu pak jedni tak, jinı´
jinak krˇicˇeli. A nemoha nic jis-
´ 22
SKUTKOVE
234
te´ho zveˇdeˇti pro hluk, rozka´zal
jej ve´sti do vojska.
35 A kdyz
ˇ prˇisˇel k stupnˇu˚m,
nahodilo se, zˇe nesen byl od
zˇoldne´rˇu˚ pro na´sile´ lidu.
36 Nebo s
ˇ lo za nı´m mnozˇstvı´
lidu, krˇicˇ´ıce: Zahlad’ jej.
37 A kdyz
ˇ meˇl jizˇ uveden by´ti
do vojska Pavel, rˇekl hejtmanu:
Mohu-li co promluviti k tobeˇ?
ˇ ecky?
Ktery´zˇ rˇekl: Umı´sˇ R
38 Nejsi-liz
ˇ ty ten Egyptsky´,
ktery´zˇ jsi prˇed teˇmito dny byl
bourˇku ucˇinil, a vyvedls na
pousˇt’ ty cˇtyrˇi tisı´ce muzˇu˚ teˇch
lotru˚?
39 I r
ˇ ekl Pavel: Ja´ jsem cˇloveˇk Zˇid Tarsensky´, neposlednı´ho meˇsta v Cilicii obyvatel;
protozˇ prosı´m tebe, dopust’ mi
promluviti k lidu.
40 A kdyz
ˇ mu on dopustil, Pavel stoje na stupnı´ch, pokynul
rukou na lid. A kdyzˇ se velike´
mlcˇenı´ stalo, mluvil k nim Zˇidovsky, rˇka:
KAPITOLA 22.
Pavel s. pocˇet cˇinı´ prˇed lidem z sve´ho ucˇenı´
i zˇivota, 21. ale pro zmı´nku o pohanech
vsˇickni se zbourˇili proti neˇmu.
uzˇi bratrˇ´ı a otcove´, poslech-
M neˇte te´to me´ prˇed va´mi o-
mluvy.
2 (Uslys
ˇ evsˇe pak, zˇe by k nim
mluvil Zˇidovsky´m jazykem, tı´m
radeˇji mlcˇeli.) I rˇekl:
3 Ja
´ zajiste´ jsem muzˇ Zˇid, narozeny´ v Tarsu Cilicke´m, ale
vychova´n jsem v tomto meˇsteˇ
u noh Gamalielovy´ch, vyucˇeny´
s pilnostı´ za´konu otcovske´mu,
horlivy´ jsa milovnı´k Boha, jakozˇ
i vy vsˇickni podnes jste.
4 Ktery
´ zˇ jsem se te´to cesteˇ protivil azˇ k smrti, svazuje a da´vaje
do zˇala´rˇe i muzˇe i zˇeny,
5 Jakoz
ˇ i nejvysˇsˇ´ı kneˇz sveˇdek
mi toho jest, i vsˇickni starsˇ´ı.
Od nichzˇ i listy k bratrˇ´ım vzav,
sˇel jsem do Damasˇku, abych i
ty, kterˇ´ızˇ tam byli, sva´zane´ prˇivedl do Jeruzale´ma, aby byli
tra´peni.
6 I stalo se, kdyz
ˇ jsem se bral
cestou, a prˇiblizˇoval k Damasˇku, okolo poledne, zˇe pojednou
s nebe obklı´cˇilo mne sveˇtlo velike´.
7 I padl jsem na zem, a slys
ˇ el
jsem hlas, an mi dı´: Sauli, Sauli,
procˇ mi se protivı´sˇ?
8 A ja
´ odpoveˇdeˇl jsem: Kdo jsi,
Pane? I rˇekl ke mneˇ: Ja´t’ jsem
Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´, ktere´muzˇ ty
se protivı´sˇ.
9 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ se mnou byli,
sveˇtlo zajiste´ videˇli, a prˇestrasˇeni jsou, ale hlasu toho, ktery´zˇ
se mnou mluvil, neslysˇeli.
10 I r
ˇ ekl jsem: Pane, cozˇ ma´m
cˇiniti? A Pa´n rˇekl ke mneˇ: Vstana, jdi do Damasˇku, a tu tobeˇ
bude poveˇdı´no vsˇecko, cozˇ jest
ulozˇeno, abys ty cˇinil.
11 A z
ˇ e jsem byl nevidomy´ od
blesku sveˇtla toho, za ruce jsa
´ 22
SKUTKOVE
veden od teˇch, kterˇ´ızˇ se mnou
byli, prˇisˇel jsem do Damasˇku.
12 Anania
´ sˇ pak neˇjaky´, muzˇ
pobozˇny´ podle´ za´kona, sveˇdectvı´ maje ode vsˇech spolusousedu˚ Zˇidu˚,
13 Pr
ˇ isˇel ke mneˇ, a stoje, rˇekl
mi: Sauli, bratrˇe, prohle´dni. A
ja´ hned te´ chvı´le pohledeˇl jsem
na neˇj.
14 On pak r
ˇ ekl: Bu˚h otcu˚ nasˇich vyvolil teˇ, abys poznal vu˚li
jeho, a uzrˇel spravedlive´ho tohoto, a slysˇel hlas z u´st jeho.
15 Nebo sve
ˇ dkem jemu budesˇ u
vsˇech lidı´ toho, cozˇ jsi videˇl a
slysˇel.
16 A protoz
ˇ nynı´ co prodle´va´sˇ?
Vstana, pokrˇti se, a obmej hrˇ´ıchy sve´, vzy´vaje jme´no Pa´neˇ.
17 Stalo se pak, kdyz
ˇ jsem se
navra´til do Jeruzale´ma, a modlil jsem se v chra´meˇ, zˇe jsem byl
u vytrzˇenı´ mysli.
18 I vide
ˇ l jsem jej, an dı´ ke mneˇ:
Pospeˇsˇ a vyjdi rychle z Jeruzale´ma, nebot’ neprˇijmou sveˇdectvı´ tve´ho o mneˇ.
19 A ja
´ rˇekl jsem: Pane, onit’
veˇdı´, zˇe jsem ja´ do zˇala´rˇe da´val,
a bil jsem v sˇkola´ch ty, kterˇ´ızˇ
veˇrˇili v tebe.
20 A kdyz
ˇ vyle´vali krev Sˇteˇpa´na, sveˇdka tve´ho, ja´ take´ jsem
tu sta´l, a prˇivolil jsem k usmrcenı´ jeho, a ostrˇ´ıhal jsem roucha
teˇch, kterˇ´ızˇ jej mordovali.
235
21 Tedy r
ˇ ekl mi: Jdi, nebot’ ja´
ku pohanu˚m daleko posˇli tebe.
22 I poslouchali ho az
ˇ do toho
slova. A tu pozdvihli hlasu sve´ho, rˇkouce: Zahlad’ z zemeˇ takove´ho, nebot’ neslusˇ´ı jemu zˇivu
by´ti.
23 A kdyz
ˇ oni krˇicˇeli, a metali
roucha, a prachem ha´zeli v poveˇtrˇ´ı,
24 Rozka
´ zal jej hejtman do vojska uvesti, a ka´zal bicˇi mrskati,
aby zveˇdeˇl, pro kterou prˇ´ıcˇinu
na neˇj tak krˇicˇ´ı.
25 A kdyz
ˇ jej sva´zali rˇemenı´m,
rˇekl Pavel setnı´kovi, ktery´zˇ tu
ˇ ´ısta´l: Slusˇ´ı-lizˇ va´m cˇloveˇka R
mana a neodsouzene´ho mrskati?
26 To uslys
ˇ ev setnı´k, prˇistoupeˇ
k hejtmanu, poveˇdeˇl jemu, rˇka:
Viz, co chcesˇ cˇiniti; nebo cˇloveˇk
ˇ ´ıman.
tento jest R
27 A pr
ˇ istoupiv hejtman, rˇekl
ˇ ´ıman?
mu: Poveˇz mi, jsi-li ty R
A on rˇekl: A ja´ jsem.
28 I odpove
ˇ deˇl hejtman: Ja´
jsem za velike´ penı´ze toho meˇsˇt’anstvı´ dosa´hl. Pavel pak rˇekl:
Ale ja´ jsem se i narodil.
29 Tedy i hned odstoupili od ne
ˇho ti, kterˇ´ızˇ jej meˇli tra´piti. Ano
i hejtman ba´l se, zveˇdeˇv, zˇe jest
ˇ ´ıman, a proto zˇe jej byl ka´zal
R
sva´zati.
30 Nazejtr
ˇ ´ı pak, chteˇje zveˇdeˇti
jistotu, z cˇeho by jej vinili Zˇide´,
propustil jej z pout, a rozka´-
´ 23
SKUTKOVE
236
zal, aby se sesˇli prˇednı´ kneˇzˇ´ı i
vsˇecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil prˇed nimi.
KAPITOLA 23.
Pavel mluviv k lidu, k farizeu˚m se prˇiznal.
´ klad proti
7. Zˇide´ odtud zbourˇeni. 16. U
Pavlovi vyjeven. 23. Procˇezˇ nocˇneˇ do Cesaree zavezen.
edy Pavel, pohledeˇv pilneˇ na
T to shroma´zˇdeˇnı´, rˇekl: Muzˇi
bratrˇ´ı, ja´ vsˇelijak s dobry´m sveˇdomı´m obcoval jsem prˇed Bohem azˇ do dnesˇnı´ho dne.
2 Tedy nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz Anania´sˇ
ka´zal teˇm, kterˇ´ızˇ u neˇho sta´li,
aby jej bili v u´sta.
3 Pavel pak r
ˇ ekl jemu: Budet’
tebe bı´ti Bu˚h, steˇno zbı´lena´. A
ty sedı´sˇ, soudeˇ mne vedle´ za´kona, a proti za´konu velı´sˇ mne
bı´ti.
4 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ tu sta´li, rˇekli:
Nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi Bozˇ´ımu zlorˇecˇ´ısˇ?
5I r
ˇ ekl Pavel: Neveˇdeˇlt’ jsem,
bratrˇ´ı, byt’ nejvysˇsˇ´ım kneˇzem
byl; psa´not’ jest zajiste´: Knı´zˇeti
lidu sve´ho nebudesˇ zlorˇecˇiti.
6 A ve
ˇ da Pavel, zˇe tu byla jedna
strana saduceu˚ a druha´ farizeu˚,
zvolal v radeˇ: Muzˇi bratrˇ´ı, ja´
jsem farizeus, syn farizeu˚v; pro
nadeˇji a z mrtvy´ch vsta´nı´ ja´ tuto
k soudu stojı´m.
7 A kdyz
ˇ on to promluvil, stal
se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se mnozˇstvı´.
8 Nebo saduceove
´ pravı´, zˇe nenı´ vzkrˇ´ısˇenı´, ani andeˇla, ani ducha, ale farizeove´ obe´ to vyzna´vajı´.
9 I stal se kr
ˇ ik veliky´. A povstavsˇe ucˇitele´ strany farizejske´, zasta´vali ho, rˇkouce: Nic jsme zle´ho nenalezli na tomto cˇloveˇku;
protozˇ bud’ zˇe mluvil jemu duch
neb andeˇl, nebojujme s Bohem.
10 A kdyz
ˇ veliky´ rozbroj vznikl,
oba´vaje se hejtman, aby Pavel
nebyl od nich roztrha´n, rozka´zal zˇoldne´rˇu˚m sjı´ti dolu˚ a vychva´titi ho z prostrˇedku jejich,
a vesti do vojska.
11 V druhou pak noc postaviv
se prˇi neˇm Pa´n, rˇekl: Budizˇ sta´ly´, Pavle; nebo jakozˇ jsi sveˇdcˇil
o mneˇ v Jeruzale´meˇ, tak musı´sˇ
ˇ ´ımeˇ.
sveˇdcˇiti i v R
12 A kdyz
ˇ byl den, ssˇedsˇe se neˇkterˇ´ı z Zˇidu˚, zaprˇisa´hli se s klatbou, rˇkouce, zˇe nebudou jı´sti ani
pı´ti, azˇ zabijı´ Pavla.
13 A bylo jich vı´ce nez
ˇ cˇtyrˇidceti, kterˇ´ızˇ se byli tak spikli.
14 Kter
ˇ ´ızˇto prˇistoupivsˇe k prˇednı´m kneˇzˇ´ım a k starsˇ´ım, rˇekli:
Prokletı´m prokleli jsme se, zˇe
neokusı´me nicˇeho, dokudzˇ nezabijeme Pavla.
15 Protoz
ˇ vy nynı´ dejte veˇdeˇti
hejtmanu, s svolenı´m vsˇ´ı rady,
aby jej zı´tra k va´m prˇivedl, jako
byste neˇco jistsˇ´ıho chteˇli zveˇdeˇti o jeho veˇcech; my pak, prve´
´ 23
SKUTKOVE
nezˇli se prˇiblı´zˇ´ı, hotovi jsme jej
zabiti.
16 Slys
ˇ ev pak syn sestry Pavlovy o teˇch u´kladech, odsˇel, a
vsˇed do vojska, poveˇdeˇl Pavlovi.
17 Tedy zavolav Pavel k sobe
ˇ
jednoho z setnı´ku˚, rˇekl: Doved’
mla´dence tohoto k hejtmanu;
nebo ma´ jemu neˇco poveˇdı´ti.
18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu, a rˇekl: Veˇzenˇ Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto
mla´dence prˇivedl k tobeˇ, zˇe by
meˇl neˇco mluvit s tebou.
19 I vzav jej hejtman za ruku, a
odstoupiv s nı´m soukromı´, ota´zal se: Co jest to, jesˇto mi ma´sˇ
ozna´miti?
20 Tedy on r
ˇ ekl: Zˇe ulozˇili Zˇide´
prositi tebe, abys zı´tra do rady
uvedl Pavla, jako by neˇco jistsˇ´ıho chteˇli vyzveˇdeˇti o neˇm.
21 Ale ty nepovoluj jim; nebot’
u´klady cˇinı´ jemu vı´ce nezˇ cˇtyrˇidceti muzˇu˚ z nich, kterˇ´ızˇ se zaprˇisa´hli s klatbou, zˇe nebudou ani
jı´sti, ani pı´ti, azˇ jej zabijı´. A jizˇt’
jsou hotovi, cˇekajı´ce na odpoveˇd
od tebe.
22 Tedy hejtman propustil toho
mla´dence, prˇika´zav: Abys zˇa´dne´mu nepravil, zˇes mi to ozna´mil.
23 A zavolav dvou setnı´ku
˚ , rˇekl: Prˇipravte zˇoldne´rˇu˚ dveˇ steˇ,
aby sˇli azˇ do Cesaree, a jezdcu˚
sedmdesa´te, a drabantu˚ dveˇ steˇ
k trˇetı´ hodineˇ na noc.
237
24 I hovada pr
ˇ ived’te, aby vsadı´ce na neˇ Pavla, ve zdravı´ jej
dovedli k Felixovi vla´darˇi;
25 Napsav jemu i list v tento
rozum:
26 Klaudius Lyzia
´ sˇ vy´borne´mu
vla´darˇi Felixovi vzkazuje pozdravenı´.
27 Muz
ˇ e tohoto javsˇe Zˇide´,
hned zamordovati meˇli. Ktere´hozˇ, prˇispeˇv s houfem zˇoldne´rˇu˚,
ˇ ´ıvydrˇel jsem, zveˇdeˇv, zˇe jest R
man.
28 A chte
ˇ je zveˇdeˇti, z cˇeho by
jej vinili, uvedl jsem ho do rady
jejich.
29 I shledal jsem, z
ˇ e na neˇj zˇalujı´ o neˇjake´ poha´dky za´kona jejich, a zˇe nema´ zˇa´dne´ viny, pro
kterouzˇ by byl hoden smrti neb
veˇzenı´.
30 A kdyz
ˇ mi poveˇdı´no o u´kladech, ktere´zˇ o neˇm skla´dali Zˇide´, i hned jsem jej poslal k
tobeˇ, prˇika´zav take´ i teˇm zˇalobnı´ku˚m, aby, cozˇ majı´ proti
neˇmu, ozna´mili prˇed tebou. Meˇj
se dobrˇe.
31 Tedy z
ˇ oldne´rˇi, jakzˇ jim porucˇeno bylo, pojavsˇe Pavla, prˇivedli jej v noci do Antipatridy.
32 A nazejtr
ˇ ´ı, nechavsˇe jı´zdny´ch, aby s nı´m jeli, vra´tili se
do vojska.
33 Oni pak pr
ˇ ijevsˇe do Cesaree,
a dodavsˇe listu vla´darˇi, Pavla
take´ postavili prˇed nı´m.
´ 24
SKUTKOVE
238
34 A pr
ˇ ecˇta list vla´darˇ, ota´zal
se ho, z ktere´ by krajiny byl. A
zveˇdeˇv, zˇe jest z Cilicie,
ˇ ekl: Budu teˇ slysˇeti, kdyzˇ
35 R
tvoji zˇalobnı´ci take´ prˇijdou. I
rozka´zal ho ostrˇ´ıhati v domeˇ
Hero´desoveˇ.
KAPITOLA 24.
Pavel s. proti zˇalobeˇ Zˇidu˚ odpovı´dal. 26.
Vla´darˇ s nı´m cˇasto pokojneˇ, cˇekaje od neˇho
daru, mluvı´val.
o peˇti pak dnech sstoupil
kneˇz Anania´sˇ s
starsˇ´ımi a s neˇjaky´m Tertullem
rˇecˇnı´kem. Kterˇ´ızˇ postavili se
prˇed vla´darˇem proti Pavlovi.
2 A kdyz
ˇ povola´n byl, pocˇal zˇalovati Tertullus, rˇka:
3 Kterak mnohy
´ pokoj zpu˚soben jest na´m skrze tebe, a
mnohe´ veˇci v tomto na´rodu vy´borneˇ se deˇjı´ skrze tvou opatrnost, to my i vsˇelijak i vsˇudy
se vsˇ´ım deˇkova´nı´m vyzna´va´me,
vy´borny´ Felix.
4 Ale abych te
ˇ de´le nezameˇstkna´val, prosı´m, vyslysˇizˇ na´s
malicˇko podle´ obycˇeje prˇ´ıveˇtivosti sve´.
5 Nalezli jsme zajiste
´ muzˇe tohoto nesˇlechetne´ho, a vzbuzujı´cı´ho ru˚znice mezi vsˇemi Zˇidy po
vsˇem sveˇteˇ, a vu˚dci te´ sekty Nazaretske´.
6 Ktery
´ zˇ take´ i o to se pokousˇel,
aby chra´mu posˇkvrnil; a ktere´hozˇ javsˇe, vedle´ za´kona sve´ho
chteˇli jsme souditi.
P nejvysˇsˇ´ı
7 Ale pr
ˇ isˇed hejtman Lyzia´sˇ s
mocı´ velikou, vzal ho z rukou
nasˇich,
8 Rozka
´ zav, aby zˇalobnı´ci jeho
sˇli k tobeˇ. Od neˇhozˇ ty sa´m budesˇ moci, vyptaje se, zveˇdeˇti o
tom o vsˇem, z cˇeho my jej vinı´me.
9 A k tomu se pr
ˇ imluvili i Zˇide´,
pravı´ce, zˇe to tak jest.
10 Tedy Pavel odpove
ˇ deˇl, kdyzˇ
mu na´veˇsˇtı´ dal vla´darˇ, aby mluvil: Od mnohy´ch let veˇda tebe
by´ti soudcı´m na´rodu tomuto
prˇedstaveny´m, s lepsˇ´ı myslı´ k
tomu, cozˇ se mne doty´cˇe, odpovı´dati budu,
11 Pone
ˇ vadzˇ ty mu˚zˇesˇ to veˇdeˇti, zˇe nenı´ tomu dnı´ vı´ce nezˇ
dvana´cte, jakzˇ jsem prˇisˇel do Jeruzale´ma, abych se modlil.
12 A aniz
ˇ mne nalezli v chra´meˇ
s neˇky´m se ha´dajı´cı´ho, aneb cˇinı´cı´ho roty v za´stupu, ani v sˇkola´ch, ani v meˇsteˇ,
13 Aniz
ˇ toho proka´zati mohou,
cozˇ na mne nynı´ zˇalujı´.
14 Ale totot’ pr
ˇ ed tebou vyzna´va´m, zˇe podle´ te´ cesty, kterouzˇ
nazy´vajı´ kacı´rˇstvı´m, tak slouzˇ´ım Bohu otcu˚, veˇrˇe vsˇemu, cozˇkoli psa´no jest v za´koneˇ a v prorocı´ch,
15 Maje nade
ˇ ji v Bohu, zˇe bude,
jehozˇ i oni cˇekajı´, vzkrˇ´ısˇenı´ z
mrtvy´ch, i spravedlivy´ch i nespravedlivy´ch.
´ 25
SKUTKOVE
16 Sa
´ m pak o to pracuji, abych
meˇl sveˇdomı´ bez u´razu prˇed Bohem i prˇed lidmi vzˇdycky.
17 Po mnohy
´ ch pak letech prˇisˇel jsem, almuzˇny nesa na´rodu
sve´mu a obeˇti.
18 Pr
ˇ i cˇemzˇ mne nalezli v chra´meˇ ocˇisˇteˇne´ho, ne s za´stupem,
ani s bourˇkou, neˇkterˇ´ı Zˇide´ z
Azie,
19 Kter
ˇ ´ızˇ by meˇli tuto take´
prˇed tebou sta´ti a zˇalovati, meˇli-li by co proti mneˇ.
20 Aneb nechat’ tito sami poveˇdı´, nalezli-li na mneˇ jakou nepravost, kdyzˇ jsem sta´l v radeˇ.
21 Lecˇ to jedno promluvenı´, z
ˇe
jsem zavolal, stoje mezi nimi:
Pro vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvy´ch ja´ k
soudu potazˇen jsem dnes od va´s.
22 A vyslys
ˇ av to Felix, odlozˇil jim, rˇka: Azˇ bych o te´ cesteˇ
neˇco mı´stneˇjsˇ´ıho vyzveˇdeˇl, kdyzˇ
hejtman Lyzia´sˇ sem prˇijede, posoudı´m te´ prˇe vasˇ´ı.
23 I porucˇil setnı´kovi, aby Pavla ostrˇ´ıhal, a polehcˇil mu, a nebra´nil zˇa´dne´mu z prˇa´tel jeho posluhovati jemu aneb navsˇteˇvovati ho.
24 Po ne
ˇ kolika pak dnech prˇisˇed Felix s Druzillou, manzˇelkou svou, ktera´zˇ byla Zˇidovka,
zavolal Pavla, a slysˇel od neˇho o
vı´rˇe v Krista.
25 A kdyz
ˇ on vypravoval o spravedlnosti a o zdrzˇelivosti a o budoucı´m soudu, ulekl se Felix, a
239
odpoveˇdeˇl: Nynı´ odejdi, a v cˇas
prˇ´ıhodny´ povola´m teˇ.
26 Pr
ˇ itom pak nada´l se, zˇe jemu Pavel da´ penı´ze, aby jej propustil, procˇezˇ i tı´m cˇasteˇji, povola´vaje ho, mluvı´val s nı´m.
27 Po dvou pak letech me
ˇl
po sobeˇ na´meˇstka Felix Porcia
Festa, a chteˇje se zalı´biti Zˇidu˚m
Felix, nechal Pavla v veˇzenı´.
KAPITOLA 25.
Pavel s. prˇed Festem prˇi svou vyvodil, 10.
azˇ se i k cı´sarˇi odvolal. 24. Potom Festus
kra´li Agrippovi o Pavlovi zpra´vu dal.
edy Festus vla´darˇstvı´ ujav,
T po trˇech dnech prˇijel z Ce-
saree do Jeruzale´ma.
2 I postavili se nejvys
ˇ sˇ´ı kneˇz a
prˇedneˇjsˇ´ı z Zˇidu˚ proti Pavlovi, a
prosili ho,
ˇ a´dajı´ce te´ milosti proti neˇ3Z
mu, aby jej ka´zal prˇivesti do
Jeruzale´ma, za´lohy ucˇinivsˇe jemu, aby ho zabili na cesteˇ.
4 Ale Festus odpove
ˇ deˇl, zˇe ma´
Pavel ostrˇ´ıha´n by´ti v Cesaree, a
on sa´m zˇe tudı´zˇ prˇijede.
5 Protoz
ˇ (rˇekl), kterˇ´ızˇ z va´s mohou, necht’ tam take´ se vypravı´
spolu se mnou, a jest-li jaka´ vina na tom muzˇi, nechat’ nanˇ zˇalujı´.
6 A pobyv mezi nimi nic vı´ce
nezˇ deset dnı´, jel do Cesaree.
A druhe´ho dne posadiv se na
soudne´ stolici, ka´zal Pavla prˇivesti.
240
´ 25
SKUTKOVE
7 Ktery
´ zˇ kdyzˇ byl prˇiveden, obstoupili ti, kterˇ´ızˇ byli prˇisˇli z Jeruzale´ma, Zˇide´, mnohe´ a teˇzˇke´
zˇaloby proti Pavlovi prˇedna´sˇejı´ce, ktery´chzˇ nemohli dovesti,
8 Kdyz
ˇ on prˇi vsˇem mı´rnou
zpra´vu da´val, zˇe ani proti za´konu Zˇidovske´mu, ani proti chra´mu, ani proti cı´sarˇi nic neprovinil.
9 Ale Festus, chte
ˇ je se Zˇidu˚m
zalı´biti, odpoveˇdeˇv, rˇekl Pavlovi: Chcesˇ-li jı´ti do Jeruzale´ma,
a tam o to souzen by´ti prˇede
mnou?
10 I r
ˇ ekl Pavel: Prˇed stolicı´ cı´sarˇovou chci sta´ti a tam souzen
by´ti. Zˇidu˚m jsem nic neublı´zˇil,
jakozˇ i ty dobrˇe to vı´sˇ.
11 Nebo jestliz
ˇ et’ jsem krˇiv,
aneb neˇco smrti hodne´ho jsem
spa´chal, neodpı´ra´mt’ umrˇ´ıti; a
paklit’nic toho nenı´, z cˇehozˇ mne
oni vinı´, zˇa´dny´t’ mne jim nemu˚zˇe da´ti. K cı´sarˇi se odvola´va´m.
12 Tehdy Festus promluviv s
radou, odpoveˇdeˇl: K cı´sarˇis se
odvolal? K cı´sarˇi pu˚jdesˇ.
13 A po ne
ˇ kolika dnech kra´l Agrippa a Bernice prˇijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
14 A kdyz
ˇ tu za mnoho dnı´ byli,
ozna´mil Festus kra´li o Pavloveˇ
prˇi, rˇka: Muzˇ neˇjaky´ zanecha´n
jest od Felixa v veˇzenı´,
15 O ktere
´ mzˇ, kdyzˇ jsem byl
v Jeruzale´meˇ, ozna´mili prˇednı´
kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı Zˇidovsˇtı´, zˇa´dajı´ce
na neˇj ortele.
16 Ktery
´ mzˇ jsem odpoveˇdeˇl, zˇe
ˇ ´ımanu˚m vydati
nenı´ obycˇej R
cˇloveˇka na smrt, prve´ nezˇ by
ten, na kohozˇ se zˇaloba deˇje, prˇ´ıtomne´ meˇl zˇalobnı´ky, a volnost
k odpovı´da´nı´ na to, z cˇehozˇ by
byl obvinˇova´n.
17 A protoz
ˇ kdyzˇ se byli sem sesˇli, hned beze vsˇeho mesˇka´nı´,
druhy´ den posadiv se na soudne´
stolici, rozka´zal jsem prˇivesti
toho muzˇe.
18 Jehoz
ˇ zˇalobnı´ci tu stojı´ce, z
nicˇeho takove´ho nevinili ho, o
cˇemzˇ jsem ja´ se domnı´val.
19 Ale o ne
ˇ jake´ ota´zky prˇi tom
sve´m na´bozˇenstvı´ meˇli s nı´m
nesna´z, a o jake´msi Jezˇ´ısˇovi
mrtve´m, o ktere´mzˇ jistil Pavel,
zˇe jest zˇiv.
20 Ja
´ pak maje tu prˇi v pochybnosti, rˇekl jsem, chteˇl-li by jı´ti
do Jeruzale´ma, a tam o ty veˇci
souzen by´ti.
21 A kdyz
ˇ se on odvolal, aby byl
chova´n k soudu Augustovu, ka´zal jsem ho hlı´dati, azˇ bych jej
poslal k cı´sarˇi.
22 Tedy Agrippa r
ˇ ekl Festovi:
Chteˇlt’ bych i ja´ ra´d cˇloveˇka toho slysˇeti. A on rˇekl: Zı´tra ho
uslysˇ´ısˇ.
23 Nazejtr
ˇ ´ı pak, kdyzˇ prˇisˇel Agrippa a Bernice s velikou sla´vou, a vesˇli na sı´nˇ s hejtmany a s
lidmi nejznameniteˇjsˇ´ımi meˇsta
´ 26
SKUTKOVE
toho, k rozka´zanı´ Festovu prˇiveden jest Pavel.
24 I r
ˇ ekl Festus: Kra´li Agrippo
a vsˇickni muzˇi, kterˇ´ızˇ jste tuto
s na´mi, vidı´te tohoto, za neˇjzˇ
vsˇecko mnozˇstvı´ Zˇidu˚ prosili
mne, i v Jeruzale´meˇ i zde, krˇicˇ´ıce, zˇe takovy´ nema´ vı´ce zˇiv
by´ti.
25 Ja
´ pak shledav to, zˇe nic
hodne´ho smrti neucˇinil, vsˇak
kdyzˇ se sa´m k Augustovi odvolal, umı´nil jsem jej poslati.
26 O ne
ˇ mzˇ, co bych jiste´ho napsal pa´nu, nevı´m. Protozˇ jsem
jej ted’ prˇivedl prˇed va´s, a zvla´sˇteˇ prˇed tebe, kra´li Agrippo, abych vyptaje se, veˇdeˇl co psa´ti.
27 Nebo zda
´ mi se to neslusˇne´
by´ti poslati veˇzneˇ, a prˇe jeho neozna´miti.
KAPITOLA 26.
Prˇed kra´lem Agrippou Pavel svaty´ sveˇtle
Krista vyzna´val, 31. kra´l pak a vladarˇ srozumeˇli, zˇe zˇa´dne´ spravedlive´ u´hony Zˇide´
na Pavlovi nemajı´.
otom Agrippa rˇekl Pavlovi:
se, abys sa´m
za sebe promluvil. Tedy Pavel
vzta´h ruku, tuto zpra´vu da´val:
2 Na vs
ˇ ecky ty veˇci, z ktery´chzˇ
mne vinı´ Zˇide´, kra´li Agrippo, za
sˇt’astne´ho se pocˇ´ıta´m, zˇe dnes
prˇed tebou odpovı´dati ma´m,
3 A zvla
´ sˇteˇ proto, poneˇvadzˇ jsi
ty poveˇdom vsˇech teˇch, kterˇ´ızˇ u
P Dopousˇtı´t’
241
Zˇidu˚ jsou, obycˇeju˚ a ota´zek. Protozˇ prosı´m tebe, vyslysˇizˇ mne trpeˇliveˇ.
4O z
ˇ ivotu me´m od mladosti,
jaky´ byl od pocˇa´tku v na´rodu
me´m v Jeruzale´meˇ, veˇdı´ vsˇickni
Zˇide´,
5 Me
ˇ vsˇe mne prve´ zda´vna v
dobre´ zna´mosti, (kdyby chteˇli
sveˇdectvı´ vydati), kterak vedle´
nejjistsˇ´ı sekty v nasˇem na´bozˇenstvı´ byl jsem zˇiv farizeus.
6 A nynı´ pro nade
ˇ ji toho zaslı´benı´, ktere´zˇ se stalo otcu˚m od
Boha, stojı´m, soudu jsa podda´n,
7 K ktere
´ muzˇ dvana´ctero pokolenı´ nasˇe, slouzˇ´ıce Bohu ustavicˇneˇ dnem i nocı´, nadeˇji ma´, zˇe
prˇijde. Pro tut’ nadeˇji zˇalujı´ na
mne Zˇide´, o´ kra´li Agrippo.
8 A tak-liz
ˇ se to od va´s za nepodobne´ k vı´rˇe soudı´, zˇe Bu˚h krˇ´ısı´
mrtve´?
9 Acˇt’ mne
ˇ se zda´lo, zˇe by na´lezˇite´ bylo, proti jme´nu Jezˇ´ısˇe Nazaretske´ho mnoho odporne´ho
cˇiniti,
10 Jakoz
ˇ jsem i cˇinil v Jeruzale´meˇ, a mnohe´ z svaty´ch ja´ jsem
do zˇala´rˇu˚ da´val, vzav moc od
prˇednı´ch kneˇzˇ´ı. A kdyzˇ meˇli
mordova´nı´ by´ti, ja´ jsem poma´hal ortele vyna´sˇeti.
11 A po vs
ˇ ech sˇkola´ch cˇasto je
tra´peˇ, prˇinucoval jsem rouhati
se; a na´ramneˇ rozlı´tiv se na neˇ,
sha´neˇl jsem se po nich i v jiny´ch
meˇstech.
242
´ 26
SKUTKOVE
12 A v tom, kdyz
ˇ jsem sˇel do
Damasˇku, s mocı´ a s porucˇenı´m
prˇednı´ch kneˇzˇ´ı,
13 O poledni na ceste
ˇ , o´ kra´li,
uzrˇel jsem, ano sveˇtlo s nebe,
jasneˇjsˇ´ı nad blesk slunecˇny´, obklı´cˇilo mne, i ty, kterˇ´ızˇ se mnou
sˇli.
14 A kdyz
ˇ jsme my vsˇickni na
zem padli, slysˇel jsem hlas mluvı´cı´ k sobeˇ, a rˇkoucı´ Zˇidovsky´m
jazykem: Sauli, Sauli, procˇ mi
se protivı´sˇ? Tvrdot’jest tobeˇ proti ostnu˚m se zpeˇcˇovati.
15 A ja
´ jsem rˇekl: I kdo jsi, Pane? A on rˇekl: Ja´ jsem Jezˇ´ısˇ, ktere´muzˇ ty se protivı´sˇ.
16 Ale vstan
ˇ a stu˚j na noha´ch
svy´ch; nebo protot’ jsem se tobeˇ
uka´zal, abych tebe ucˇinil sluzˇebnı´kem a sveˇdkem i teˇch veˇcı´,
ktere´zˇ jsi videˇl, i teˇch, v ktery´chzˇ ukazovati se budu tobeˇ,
17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanu˚, k nimzˇ teˇ nynı´
posı´la´m,
18 Otvı´rati ocˇi jejich, aby se obra´tili od temnostı´ k sveˇtlu, a z
moci d’a´belske´ k Bohu, aby tak
hrˇ´ıchu˚ odpusˇteˇnı´ a dı´l s posveˇceny´mi vzali skrze vı´ru, ktera´zˇ
jest ve mne.
19 A protoz
ˇ , o´ kra´li Agrippo,
nebyl jsem neveˇrˇ´ıcı´ tomu nebeske´mu videˇnı´.
20 Ale nejprv te
ˇ m, kterˇ´ızˇ jsou v
Damasˇku a v Jeruzale´meˇ, i po
vsˇ´ı krajineˇ Judske´ i pohanu˚m
zveˇstoval jsem, aby poka´nı´ cˇinili, a obra´tili se k Bohu, skutky
hodne´ cˇinı´ce poka´nı´.
21 A pro tu pr
ˇ ´ıcˇinu Zˇide´ javsˇe mne v chra´meˇ, pokousˇeli se
rukama zamordovati.
22 Ale s pomocı´ Boz
ˇ ´ı jesˇteˇ azˇ do
dnesˇnı´ho dne stojı´m, vyda´vaje
sveˇdectvı´ i male´mu i velike´mu,
nic jine´ho nevypravuje, nezˇ to,
cozˇ proroci a Mojzˇ´ısˇ zveˇstovali,
zˇe se meˇlo sta´ti:
ˇ e meˇl Kristus trpeˇti, a z
23 Z
mrtvy´ch vstana prvnı´, zveˇstovati sveˇtlo lidu tomuto i pohanu˚m.
24 To kdyz
ˇ od sebe promluvil
Pavel, Festus hlasem veliky´m
rˇekl: Bla´znı´sˇ, Pavle. Mnohe´ tve´
umeˇnı´ k bla´znovstvı´ tebe prˇivodı´.
25 On pak r
ˇ ekl: Nebla´znı´m, vy´borny´ Feste, ale slova pravdy a
strˇedmosti mluvı´m.
26 Vı´t’ zajiste
´ o teˇch veˇcech
kra´l, prˇed ktery´mzˇ svobodneˇ
mluvı´m; nebo ma´m za to, zˇet’ ho
nic z teˇchto veˇcı´ tajno nenı´, poneˇvadzˇ se toto neda´lo pokoutneˇ.
27 Ve
ˇ rˇ´ısˇ-li, kra´li Agrippo, proroku˚m? Vı´m, zˇe veˇrˇ´ısˇ.
28 Tedy Agrippa r
ˇ ekl Pavlovi:
Te´meˇrˇ bys mne k tomu naklonil, abych byl krˇest’anem.
29 A Pavel r
ˇ ekl: Zˇa´dalt’ bych od
Boha, abyste i poneˇkud i z cela,
netoliko ty, ale vsˇickni, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı mne dnes, byli takovı´,
´ 27
SKUTKOVE
jaky´zˇ ja´ jsem, kromeˇ okovu˚
teˇchto.
30 A kdyz
ˇ to Pavel promluvil,
vstal kra´l i vla´darˇ a Bernice, i
ti, kterˇ´ızˇ s nimi sedeˇli.
31 A ods
ˇ edsˇe na stranu, mluvili spolu, rˇkouce: Nic hodne´ho
smrti neb veˇzenı´ necˇinı´ cˇloveˇk
tento.
32 Agrippa pak Festovi r
ˇ ekl:
Mohl propusˇteˇn by´ti cˇloveˇk tento, kdyby se byl neodvolal k cı´sarˇi.
KAPITOLA 27.
ˇ ´ımu nebezpecˇneˇ se plaviv, 22.
Pavel s. k R
poteˇsˇoval prˇ´ıtomny´ch, zˇe prˇi hrdle zachova´ni budou, 41. acˇ lodı´ potom od vln roztrha´na.
kdyzˇ bylo jizˇ usouzeno,
A abychom my se plavili do
Vlach, porucˇen jest i Pavel i neˇkterˇ´ı jinı´ veˇznˇove´ setnı´ku, jme´nem Juliovi, ktery´zˇ byl nad houfem Augustovy´m.
2 Tedy vs
ˇ edsˇe na lodı´ Adramyttenskou, abychom se plavili
podle´ krajin Azie, pustili jsme
se. A byl s na´mi Aristarchus
Macedonsky´ z Tessaloniky.
3 Druhy
´ pak den prˇiplavili
jsme se k Sidonu. A tu Julius
prˇ´ıveˇtiveˇ se maje ku Pavlovi,
dopustil mu, aby jda k prˇa´telu˚m, u nich meˇl pohodlı´.
4 A berouce se odtud, plavili
jsme se podle´ Cypru, proto zˇe
byli veˇtrove´ odpornı´.
243
5 A tak pr
ˇ eplavivsˇe se prˇes morˇe Cilicke´ a Pamfylicke´, prˇisˇli
jsme do Myry, meˇsta Lycicke´ho.
6 A tu nas
ˇ ed setnı´k ba´rku Alexandrinskou, ktera´zˇ meˇla plouti do Vlach, uvedl na´s na ni.
7 A kdyz
ˇ jsme za mnoho dnı´
znena´hla se plavili, a sotva prˇijeli proti Gnidum, proto zˇe vı´tr
na´m bra´nil, i podjeli jsme Kre´tu
podle´ Salmo´ny.
8 A sotva ji pomı´jeti mohs
ˇ e,
prˇijeli jsme na jedno mı´sto, ktere´zˇ slove Peˇkny´ brˇeh, od ktere´hozˇ nedaleko bylo meˇsto Lasea.
9 Kdyz
ˇ pak drahny´ cˇas prˇesˇel,
a jizˇ bylo nebezpecˇne´ plavenı´,
(nebo jizˇ byl i pu˚st pominul), napomı´nal Pavel,
ˇ ka jim: Muzˇi, vidı´m, zˇe s
10 R
ublı´zˇenı´m a s mnohou sˇkodou
netoliko na´kladu a lodı´, ale i zˇivotu˚ nasˇich toto plavenı´ bude.
11 Ale setnı´k vı´ce ve
ˇ rˇil spra´vci
lodı´ a marina´rˇi, nezˇ tomu, co
Pavel pravil.
12 A kdyz
ˇ nebylo tu prˇ´ıhodne´ho prˇ´ıstavu, kdezˇ by pobyli prˇes
zimu, mnozı´ tak radili, aby se
prˇedce pustili odtud, zda by jak
mohli, prˇijedouce do Fenicen,
prˇes zimu tu pobyti na brˇehu
Kre´ty, ktery´zˇ lezˇ´ı k veˇtru nesˇpornı´mu, a k veˇtru mezi za´padnı´m a pu˚lnocˇnı´m veˇjı´cı´mu.
13 A kdyz
ˇ pocˇal vı´tr vı´ti od
poledne, za to meˇli, zˇe se bu-
244
´ 27
SKUTKOVE
dou umı´neˇnou cestou drzˇeti, ale
pustivsˇe se, jeli blı´zko Kre´ty.
14 Po nevelike
´ pak chvı´li uderˇil na neˇ vı´tr bourˇlivy´ pu˚lnocˇnı´,
ktery´zˇ slove Euroklydon.
15 A kdyz
ˇ lodı´ zachva´cena byla,
a nemohla odolati veˇtru, pustivsˇe, tak jsme se vezli.
16 A v be
ˇ hu snesˇeni byvsˇe pod
jeden ostrov neveliky´, ktery´zˇ
slove Klauda, sotva jsme mohli
obdrzˇeti cˇlun.
17 Ktery
´ zˇ zdvihsˇe, pomoci uzˇ´ıvali, podpa´savsˇe ba´rku; a bojı´ce se, aby neuhodili na mı´sto
nebezpecˇne´, spustivsˇe plachtu,
tak se plavili.
18 A kdyz
ˇ bourˇe vichrova´ na´mi
velmi zmı´tala, nazejtrˇ´ı na´klad
ven metali.
19 A v tr
ˇ etı´ den i to na´dobı´ ba´rce potrˇebne´ svy´ma rukama vyha´zeli jsme.
20 A kdyz
ˇ ani slunce se neuka´zalo ani hveˇzdy za mnoho dnı´, a
bourˇe vzˇdy veˇtsˇ´ı nasta´vala, jizˇ
byla vsˇecka nadeˇje o vysvobozenı´ nasˇem odjata.
21 A kdyz
ˇ jsme jizˇ byli hladem
velmi ztra´peni, tehdy stoje Pavel u prostrˇed nich, rˇekl: Meˇli
jste zajiste´, o´ muzˇi, uposlechnouce mne, nehy´bati se od Kre´ty, a uvarovati se nebezpecˇenstvı´ tohoto a sˇkody.
22 A i nynı´ va
´ s napomı´na´m,
abyste dobre´ mysli byli; nebot’
nezahyne zˇa´dny´ z va´s, kromeˇ
ba´rky same´.
23 Nebo te
´ to noci uka´zal mi se
andeˇl Boha toho, jehozˇ ja´ jsem,
a ktere´muzˇ slouzˇ´ım,
ˇ ka: Neboj se, Pavle, prˇed
24 R
cı´sarˇem ma´sˇ sta´ti, a aj, dalt’tobeˇ
Bu˚h vsˇecky, kterˇ´ızˇ se plavı´ s tebou.
25 Protoz
ˇ bud’te dobre´ mysli,
muzˇi; nebot’ veˇrˇ´ım Bohu, zˇe se
tak stane, jakzˇ jest mi mluveno.
26 Ma
´ met’ se pak dostati na neˇjaky´ ostrov.
27 A kdyz
ˇ jizˇ byla cˇtrna´cta´ noc,
a my se plavili po morˇi Adriaticke´m, okolo pu˚lnoci, domnı´vali
se plavci, zˇe by se jim okazovala
krajina neˇjaka´.
28 Kter
ˇ ´ızˇ spustivsˇe olovnici,
nalezli hlubokost dvadcı´ti loktu˚;
a odjevsˇe odtud malicˇko, opeˇt
spustivsˇe olovnici, nalezli patna´cti loktu˚.
29 A bojı´ce se, aby na mı´sta
skalnata´ neuhodili, spustivsˇe z
ba´rky cˇtyrˇi kotve, zˇa´dali, aby
den byl.
30 Kdyz
ˇ pak chteˇli marina´rˇi uteci z ba´rky, a pustiti cˇlun do
morˇe, pod za´myslem, jako by
chteˇli od prˇedku lodı´ kotve roztahovati,
ˇ ekl Pavel setnı´kovi a zˇold31 R
ne´rˇu˚m: Nezu˚stanou-li tito na lodı´, vy nebudete moci zachova´ni
by´ti.
´ 28
SKUTKOVE
32 Tedy z
ˇ oldne´rˇi utı´nali provazy u cˇlunu, a pustili jej, aby prycˇ
plynul.
33 A kdyz
ˇ jizˇ dneˇlo, napomı´nal
Pavel vsˇech, aby pojedli, rˇka:
Jizˇ jest tomu dnes cˇtrna´cty´ den,
jakzˇ ocˇeka´vajı´ce, trva´te lacˇnı´,
nic nejedouce.
34 Protoz
ˇ prosı´m va´s, abyste
pojedli, nebot’ to k zachova´nı´ vasˇeho zdravı´ slouzˇ´ı; zˇa´dne´hot’ zajiste´ z va´s vlas s hlavy nespadne.
35 To pove
ˇ deˇv, a vzav chle´b, dı´ky vzda´val Bohu prˇede vsˇemi, a
rozlomiv, pocˇal jı´sti.
36 A tak pote
ˇ sˇeni byvsˇe vsˇickni, pojedli i oni.
37 Bylo pak na
´ s vsˇech osob na
lodı´ dveˇ steˇ sedmdesa´te a sˇest.
38 A nasyceni byvs
ˇ e pokrmem,
oblehcˇovali ba´rku, vysy´pajı´ce
psˇenici do morˇe.
39 A kdyz
ˇ byl den, nemohli zemeˇ videˇti, nezˇ okrˇ´ıdlı´ neˇjake´
znamenali, ano ma´ brˇeh, k neˇmuzˇ myslili, kdyby jak mohli
prˇistati s lodı´.
40 A vyta
´ hsˇe kotvy, pustili se
po morˇi, rozpustivsˇe take´ provazy pravidl; a zdvihsˇe plachtu
k veˇtru, ta´hli se k brˇehu.
41 Ale kdyz
ˇ trefili na to mı´sto,
kdezˇ se dvoje morˇe scha´zı´, tu se
zastavila lodı´. A prˇednı´ konec
lodı´ uva´znuty´ sta´l, nehy´baje se,
zadnı´ pak konec la´mal se na´silı´m vln.
245
42 Tedy z
ˇ oldne´rˇi radili, aby
veˇzneˇ zmordovali, aby jim neˇktery´ vyplyna, neutekl.
43 Ale setnı´k chte
ˇ je zachovati
Pavla, nedal toho ucˇiniti. I rozka´zal teˇm, kterˇ´ızˇ mohli plovati,
aby se pustili nejprv, a vyplynuli na zem,
44 Jinı´ pak na dska
´ ch, a neˇkterˇ´ı na kusı´ch lodı´. A tak se
stalo, zˇe vsˇickni zdravı´ vysˇli na
zemi.
KAPITOLA 28.
Na ostroveˇ, z vod morˇsky´ch vyplynuvsˇe,
dobrˇe se meˇli. 5. Pavel divy cˇinil, 17. poˇ ´ımeˇ prˇed starsˇ´ımi omlouval se, 23.
tom v R
Krista ka´zal po dveˇ le´teˇ porˇa´d.
tak zachova´ni byvsˇe, teprv
A poznali, zˇe ostrov ten sloul
Melita.
2 Lide
´ pak toho ostrova velikou
prˇ´ıveˇtivost k na´m uka´zali. Nebo
zapa´livsˇe hranici drev, prˇijali
na´s vsˇecky, pro de´sˇt’, ktery´zˇ v tu
chvı´li byl, a pro zimu.
3 A kdyz
ˇ Pavel sebral drahneˇ
rozˇdı´, a kladl na ohenˇ, jesˇteˇrka,
utı´kajı´c prˇed horkem, prˇipjala
se k ruce jeho.
4 A kdyz
ˇ uzrˇeli lide´ toho ostrova, ano jesˇteˇrka visı´ u ruky
jeho, rˇekli jedni druhy´m: Jisteˇ
cˇloveˇk tento jest vrazˇedlnı´k; nebo acˇ z morˇe vysˇel, vsˇak pomsta
neda´ jemu zˇivu by´ti.
5 Ale on str
ˇ a´sl tu jesˇteˇrku do
ohneˇ, a nic se jemu zle´ho nestalo.
246
´ 28
SKUTKOVE
6 Oni pak ocˇeka
´ vali, zˇe otecˇe,
aneb padna, pojednou umrˇe. A
kdyzˇ toho dlouho cˇekali a videˇli,
zˇe se mu nic zle´ho nestalo, zmeˇnivsˇe se, pravili, zˇe jest on bu˚h.
7 Na te
ˇ ch pak mı´stech meˇl popluzˇ´ı knı´zˇe toho ostrova, jme´nem Publius. Ktery´zˇ prˇijav na´s
k sobeˇ, za trˇi dni prˇa´telsky u
sebe v hospodeˇ choval.
8 I pr
ˇ ihodilo se, zˇe otec toho Publia lezˇel, maje zimnici a cˇervenou nemoc. K neˇmuzˇ vsˇed Pavel, a pomodliv se, vlozˇil na neˇj
ruce, a uzdravil jej.
9 A kdyz
ˇ se to stalo, tedy jinı´,
kterˇ´ızˇ na ostroveˇ tom nemocnı´
byli, prˇistupovali, a byli uzdravova´ni.
10 Ctili na
´ s pak velice, a kdyzˇ
jsme se meˇli prycˇ plaviti, nakladli toho, cˇehozˇ potrˇebı´ bylo.
11 A po tr
ˇ ech meˇsı´cı´ch plavili
jsme se na ba´rce Alexandrinske´, ktera´zˇ tu byla na tom ostroveˇ prˇes zimu, majı´cı´ za erb
Kastora a Polluxa.
12 A kdyz
ˇ jsme prˇijeli do Syrakusis, zu˚stali jsme tu za trˇi dni.
13 A odtud okolo plavı´ce se, pr
ˇ isˇli jsme do Regium; a po jednom
dni, kdyzˇ va´l vı´tr od poledne,
druhy´ den prˇijeli jsme do Puteolos.
14 Kdez
ˇ to nalezsˇe bratrˇ´ı, zˇa´da´ni jsme byli od nich, abychom
pobyli u nich za sedm dnı´. A tak
ˇ ´ımu brali.
jsme se k R
15 Odkudz
ˇ , kdyzˇ o na´s uslysˇeli bratrˇ´ı, vysˇli proti na´m azˇ
na rynk Appiu˚v a ke Trˇem krcˇma´m. Ktere´zˇ uzrˇev Pavel, podeˇkoval Bohu, a pocˇal by´ti dobre´
mysli.
ˇ ´ıma,
16 A kdyz
ˇ jsme prˇisˇli do R
setnı´k dal veˇzneˇ v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopusˇteˇno, aby sa´m bydlil s zˇoldne´rˇem, ktery´zˇ ho ostrˇ´ıhal.
17 I stalo se po tr
ˇ ech dnech,
svolal Pavel prˇednı´ z Zˇidu˚. A
kdyzˇ se sesˇli, rˇekl jim: Muzˇi bratrˇ´ı, ja´ nic neucˇiniv proti lidu ani
proti obycˇeju˚m otcovsky´m, jat
jsa z Jeruzale´ma, vyda´n jsem v
ˇ ´ımanu˚m.
ruce R
18 Kter
ˇ ´ızˇ vyslysˇevsˇe mne, chteˇli propustiti, proto zˇe zˇa´dne´ viny
hodne´ smrti na mneˇ nebylo.
19 Ale kdyz
ˇ Zˇide´ odpı´rali, prˇinucen jsem odvolati se k cı´sarˇi,
ne jako bych meˇl co na svu˚j na´rod zˇalovati.
20 A protoz
ˇ z te´ prˇ´ıcˇiny povolal
jsem va´s, abych va´s videˇl, a s
va´mi promluvil; nebo pro nadeˇji
lidu Izraelske´ho rˇeteˇzem tı´mto
sva´za´n jsem.
21 A oni r
ˇ ekli jemu: Myt’ jsme
zˇa´dne´ho psa´nı´ nemeˇli o tobeˇ z
Zˇidovstva, anizˇ kdo z bratrˇ´ı prˇijda, vypravoval neb mluvil co
zle´ho o tobeˇ.
22 Ale z
ˇ a´da´met’ od tebe slysˇeti, jak smyslı´sˇ; nebo vı´me o te´
sekteˇ, zˇe se jı´ vsˇudy odpı´ra´.
´ 28
SKUTKOVE
23 A kdyz
ˇ jemu ulozˇili den, sesˇlo se jich mnoho do hospody
k neˇmu, jimzˇ s osveˇdcˇova´nı´m
vypravoval o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım,
slouzˇe jim k vı´rˇe o Jezˇ´ısˇovi z za´kona Mojzˇ´ısˇova a proroku˚, od jitra azˇ do vecˇera.
24 A ne
ˇ kterˇ´ı uveˇrˇili tomu, cozˇ
vypravoval, neˇkterˇ´ı pak neveˇrˇili.
25 A tak nejsouce mezi sebou
svornı´, rozesˇli se, kdyzˇ promluvil Pavel to jedno slovo: Jisteˇ zˇet’
dobrˇe Duch svaty´ skrze proroka
Izaia´sˇe mluvil k otcu˚m nasˇim,
ˇ ka: Jdi k lidu tomuto a
26 R
rci jim: Slysˇenı´m slysˇeti budete,
ale nesrozumı´te, a hledı´ce, hledeˇti budete, ale neuzrˇ´ıte.
247
27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a usˇima teˇzˇce slysˇeli, a ocˇi
sve´ zamhourˇili, aby snad nevideˇli ocˇima, a usˇima neslysˇeli, a
srdcem nesrozumeˇli, a neobra´tili se, abych jich neuzdravil.
28 Budiz
ˇ va´m tedy zna´mo, zˇe
jest pohanu˚m posla´no toto spasenı´ Bozˇ´ı, a onit’ slysˇeti budou.
29 A kdyz
ˇ on to propoveˇdeˇl,
odesˇli Zˇide´, majı´ce mezi sebou
ha´dky mnohe´.
30 Pavel pak trval za cele
´ dveˇ
le´teˇ v hospodeˇ sve´, a prˇijı´mal vsˇecky, kterˇ´ızˇ prˇicha´zeli k
neˇmu,
31 Ka
´ zˇe o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, a
ucˇe teˇm veˇcem, ktere´zˇ jsou o
Pa´nu Jezˇ´ısˇi Kristu, se vsˇ´ı doufanlivostı´ bez prˇeka´zˇky.
EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
ˇ I´MANU
˚ M.
KR
KAPITOLA 1.
Pavel svaty´ povola´nı´ sve´, prˇ´ıveˇtivost i
ˇ ´ımanu˚m osveˇdcˇiv, 16. evangela´sku k R
lium 17. a spravedlnost Bozˇ´ı, 18. i hneˇv
jeho proti bezbozˇnı´ku˚m ohlasˇuje.
avel, sluzˇebnı´k Jezukristu˚v,
P povolany´ aposˇtol, oddeˇleny´
k ka´zanı´ evangelium Bozˇ´ıho,
2 Ktere
´ zˇ zda´vna zaslı´bil skrze
proroky sve´ v pı´smı´ch svaty´ch,
3 O Synu sve
´ m zplozene´m z semene Davidova s strany teˇla,
4 Ktery
´ zˇ proka´za´n jest by´ti Synem Bozˇ´ım mocneˇ, podle´ Ducha posveˇcenı´, skrze z mrtvy´ch
vsta´nı´, totizˇ o Jezˇ´ısˇi Kristu, Pa´nu nasˇem,
5 Skrze ne
ˇ hozˇ jsme prˇijali milost a aposˇtolstvı´ ku poslusˇenstvı´ vı´ry mezi vsˇemi na´rody pro
jme´no jeho,
6 Z nichz
ˇ i vy jste povolanı´ Jezˇ´ısˇe Krista,
ˇ ´ı7 Vs
ˇ echneˇm, kterˇ´ızˇ jste v R
meˇ, mily´m Bozˇ´ım, povolany´m
svaty´m: Milost va´m a pokoj od
Boha Otce nasˇeho a Pa´na Jezˇ´ısˇe
Krista.
8 Nejprve
´ pak dı´ky cˇinı´m Bohu
sve´mu skrze Jezˇ´ısˇe Krista ze
vsˇech va´s, zˇe vı´ra vasˇe rozhlasˇuje se po vsˇem sveˇteˇ.
9 Sve
ˇ dek mi jest zajiste´ Bu˚h,
ktere´muzˇ
slouzˇ´ım duchem
svy´m v evangelium Syna jeho,
zˇet’ bez prˇesta´nı´ zmı´nku o va´s
cˇinı´m,
10 Vz
ˇ dycky na svy´ch modlitba´ch zˇa´daje, abych asponˇ neˇkdy
mohl sˇt’astneˇ, byla-li by vu˚le Bozˇ´ı, k va´m prˇijı´ti.
11 Nebot’ velice z
ˇ a´da´m videˇti
va´s, abych va´m udeˇlil cˇa´stku
neˇjakou milosti duchovnı´ ku potvrzenı´ vasˇemu,
12 To jest, abych spolu s va
´ mi
poteˇsˇen byl, skrze spolecˇnou i
vasˇi i mou vı´ru.
13 Nechcit’ pak, bratr
ˇ ´ı, abyste
neveˇdeˇli, zˇet’ jsem mnohokra´t
ulozˇil prˇijı´ti k va´m, (ale prˇeka´zˇky jsem meˇl azˇ dosavad), abych
neˇjaky´ uzˇitek take´ i mezi va´mi
meˇl, jako i mezi jiny´mi na´rody.
ˇ eku˚ i ktery´chkoli ji14 Nebo R
ny´ch na´rodu˚, i moudry´ch i nemoudry´ch, dluzˇnı´k jsem.
15 A tak, pokudz
ˇ na mneˇ jest,
ˇ ´ımeˇ
hotov jsem i va´m, kterˇ´ızˇ v R
jste, zveˇstovati evangelium.
16 Nebot’ se nestydı´m za evangelium Kristovo; moc zajiste´ Bozˇ´ı jest k spasenı´ kazˇde´mu veˇrˇ´ı-
ˇ I´MANU
˚M2
R
ˇ ecı´mu, Zˇidu prˇedneˇ, potom i R
ku.
17 Nebo spravedlnost Boz
ˇ ´ı zjevuje se skrze neˇ z vı´ry u vı´ru, jakozˇ psa´no jest: Spravedlivy´ pak
z vı´ry zˇiv bude.
18 Zjevuje se zajiste
´ hneˇv Bozˇ´ı
s nebe proti kazˇde´ bezbozˇnosti
a nepravosti lidı´, pravdu Bozˇ´ı v
nepravosti zadrzˇujı´cı´ch.
19 Nebo coz
ˇ pozna´no by´ti mu˚zˇe
o Bohu, zna´me´ jest jim, Bu˚h zajiste´ zjevil jim.
20 Nebo neviditelne
´ veˇci jeho,
hned od stvorˇenı´ sveˇta, po veˇcech ucˇineˇny´ch rozumem pochopeny by´vajı´, totizˇ ta jeho veˇcˇna´ moc a Bozˇstvı´, tak aby oni
byli bez vy´mluvy,
21 Proto z
ˇ e poznavsˇe Boha, nectili jako Boha, ani jemu deˇkovali, ale marnı´ ucˇineˇni jsou v
mysˇlenı´ch svy´ch, a zatmı´no jest
nemoudre´ srdce jejich.
22 Me
ˇ vsˇe se za moudre´, bla´zni
ucˇineˇni jsou.
23 Nebo sme
ˇ nili sla´vu neporusˇitelne´ho Boha v podobenstvı´
obrazu porusˇitelne´ho cˇloveˇka, i
ptactva, i hovad cˇtvernohy´ch, i
zemeˇplazu˚.
24 Protoz
ˇ i Bu˚h vydal je v zˇa´dosti srdce jejich k necˇistoteˇ,
aby zprznili teˇla sva´ vespolek.
25 Jako ty, kter
ˇ ´ızˇ smeˇnili pravdu Bozˇ´ı za lezˇ, a ctili i slouzˇili
stvorˇenı´ radeˇji nezˇli stvorˇiteli,
249
ktery´zˇ jest pozˇehnany´ na veˇky.
Amen.
26 Protoz
ˇ je vydal Bu˚h v zˇa´dosti ohavne´. Nebo i zˇeny jejich
zmeˇnily prˇirozene´ sebeuzˇ´ıva´nı´
v to, ktere´zˇ jest proti prˇirozenı´.
27 A podobne
ˇ i muzˇske´ pohlavı´, opustivsˇe prˇirozene´ uzˇ´ıva´nı´
zˇeny, rozpa´lili se v zˇa´dosti sve´
jedni k druhy´m, muzˇske´ pohlavı´
s muzˇsky´m pohlavı´m mrzkost
pa´sˇ´ıce, a spravedlivou mzdu,
ktera´zˇ na jejich blud slusˇela, sami na sebe uvodı´ce.
28 A jakoz
ˇ sobeˇ neva´zˇili zna´mosti Boha, tak i Bu˚h vydal je v
prˇevra´ceny´ smysl, aby cˇinili to,
cozˇ neslusˇ´ı,
29 Jsouce naplne
ˇ ni vsˇ´ı nepravostı´, smilstvem, nesˇlechetnostı´, lakomstvı´m, zlostı´, plnı´ za´visti, vrazˇdy, sva´ru˚, lsti, zly´ch
obycˇeju˚,
30 Utrhacˇi, pomluvacˇi, Boha
nena´vidı´cı´, ha´nlivı´, pysˇnı´, chlubnı´, nalezacˇi zly´ch veˇcı´, rodicˇu˚
neposlusˇnı´,
31 Nemoudr
ˇ ´ı, smluv nezdrzˇelivı´, beze vsˇ´ı lı´tosti, neukojitelnı´
a nemilosrdnı´.
32 Kter
ˇ ´ızˇ veˇdouce o tom pra´vu
Bozˇ´ım, (zˇe ti, kterˇ´ızˇ takove´ veˇci
cˇinı´, hodni jsou smrti), netoliko
ty veˇci cˇinı´, ale i cˇinı´cı´m nakla´dajı´.
KAPITOLA 2.
Bozˇ´ı soud jest bez prˇijı´ma´nı´ osob, 13. pro-
250
ˇ I´MANU
˚M2
R
tozˇ kazˇdy´, nezpole´haje na vy´mluvy, k sobeˇ
prˇihle´dni.
rotozˇ nemu˚zˇesˇ se vymluviti,
P o´ cˇloveˇcˇe, kazˇdy´ potupujı´cı´.
Nebo tı´m, zˇe jine´ho potupujesˇ,
sa´m sebe odsuzujesˇ, poneˇvadzˇ
tote´zˇ cˇinı´sˇ, cozˇ tupı´sˇ.
2 Vı´met’ zajiste
´ , zˇe soud Bozˇ´ı
jest podle´ pravdy proti teˇm, kterˇ´ızˇ takove´ veˇci cˇinı´.
3 Zdali se domnı´va
´ sˇ, o´ cˇloveˇcˇe,
ktery´zˇ soudı´sˇ ty, kdozˇ takove´
veˇci cˇinı´, a sa´m tote´zˇ cˇineˇ, zˇe ty
ujdesˇ soudu Bozˇ´ıho?
ˇ ili bohatstvı´m dobrotivosti
4C
jeho a sna´sˇelivosti i dlouhocˇeka´nı´ pohrda´sˇ, neveˇda, zˇe dobrotivost Bozˇ´ı ku poka´nı´ tebe vede?
5 Ale podle
´ tvrdosti sve´ a srdce
nekajı´cı´ho shromazˇd’ujesˇ sa´m
sobeˇ hneˇv ke dni hneˇvu a zjevenı´ spravedlive´ho soudu Bozˇ´ıho.
6 Ktery
´ zˇ odplatı´ jednomu kazˇde´mu podle´ skutku˚ jeho,
7 Te
ˇ m zajiste´, kterˇ´ızˇ trvajı´ce v
dobre´m skutku, sla´vy a cti a
nesmrtelnosti hledajı´, zˇivotem
veˇcˇny´m,
8 Te
ˇ m pak, kterˇ´ızˇ jsou sva´rlivı´, a pravdeˇ nepovolujı´, ale povolujı´ nepravosti, prchlivostı´ a
hneˇvem,
9 Tra
´ penı´m a u´zkostı´, kazˇde´
dusˇi cˇloveˇka cˇinı´cı´ho zle´, i Zˇida
ˇ eka.
prˇedneˇ, i R
10 Ale sla
´ va a cˇest a pokoj kazˇ-
de´mu, kdo cˇinı´ dobre´, i Zˇidu
ˇ eku.
prˇedneˇ, i R
11 Nebot’ nenı´ pr
ˇ ijı´ma´nı´ osob u
Boha.
12 Kter
ˇ ´ızˇkoli zajiste´ bez za´kona hrˇesˇili, bez za´kona i zahynou; a kterˇ´ızˇkoli pod za´konem
hrˇesˇili, skrze za´kon odsouzeni
budou.
13 (Nebo ne ti, kter
ˇ ´ızˇ slysˇ´ı za´kon, spravedlivi jsou prˇed Bohem, ale cˇinitele´ za´kona spravedlivi budou.
14 Nebo kdyz
ˇ pohane´ za´kona
nemajı´ce, od prˇirozenı´ cˇinı´ to,
cozˇ prˇikazuje za´kon, takovı´ za´kona nemajı´ce, sami sobeˇ za´konem jsou,
15 Jako ti, kter
ˇ ´ızˇ ukazujı´ dı´lo
za´kona napsane´ na srdcı´ch
svy´ch, kdyzˇ jim to osveˇdcˇuje
sveˇdomı´ jejich i mysˇlenı´, ktera´zˇ
se vespolek obvinˇujı´, aneb take´
vymlouvajı´.)
16 V ten den, kdyz
ˇ souditi bude
Bu˚h tajne´ veˇci lidske´, podle´ evangelium me´ho skrze Jezukrista.
17 Aj, ty sloves
ˇ Zˇid, a zpole´ha´sˇ
na za´kon, a chlubı´sˇ se Bohem,
18 A zna
´ sˇ vu˚li jeho, a rozezna´va´sˇ, co slusˇ´ı, naucˇen jsa z za´kona,
19 A za to ma
´ sˇ, zˇe jsi ty vu˚dcı´m slepy´ch, sveˇtlem teˇch, kterˇ´ızˇ jsou ve tmeˇ,
ˇ editelem nemoudry´ch, ucˇi20 R
ˇ I´MANU
˚M3
R
telem nemluvnˇat, majı´cı´m formu umeˇnı´ a pravdy v za´koneˇ.
21 Kterakz
ˇ tedy jine´ho ucˇe,
sa´m sebe neucˇ´ısˇ? Vyhlasˇuje, zˇe
nema´ kradeno by´ti, kradesˇ?
22 Prave
ˇ : Nezcizolozˇ´ısˇ, cizolozˇstvı´ pa´cha´sˇ? V ohavnosti maje
modly, svatokra´dezˇe se dopousˇtı´sˇ?
23 Za
´ konem se chlubeˇ, prˇestupova´nı´m za´kona Bohu neu´ctu
cˇinı´sˇ?
24 Nebo jme
´ no Bozˇ´ı pro va´s v
porouha´nı´ jest mezi pohany, jakozˇ psa´no jest.
25 Obr
ˇ eza´nı´t’ zajiste´ prospeˇje,
budesˇ-li za´kon plniti; pakli budesˇ prˇestupitelem za´kona, obrˇeza´nı´ tve´ ucˇineˇno jest neobrˇeza´nı´m.
26 A protoz
ˇ jestlizˇet’ by neobrˇ´ızka ostrˇ´ıhala pra´v za´kona,
zdalizˇ nebude pocˇtena neobrˇ´ızka jejich za obrˇ´ızku?
27 A ti, kter
ˇ ´ızˇ jsou z prˇirozenı´ neobrˇ´ızka, zachova´vajı´ce za´kon, zdalizˇ nepotupı´ tebe, ktery´zˇ pod literou a obrˇ´ızkou prˇestupnı´k jsi za´kona?
ˇ id, ktery´zˇ
28 Nebo ne ten jest Z
jest zjevneˇ; anizˇ to jest obrˇeza´nı´,
ktere´zˇ by´va´ zjevneˇ na teˇle;
ˇ id, ktery´zˇ vnitrˇ
29 Ale ten jest Z
jest Zˇidem, obrˇeza´nı´ maje srdecˇne´ v duchu, a ne podle´ litery;
jehozˇ chva´la ne z lidı´ jest, ale z
Boha.
251
KAPITOLA 3.
Acˇ neˇco majı´ Zˇide´ prˇed pohany, 9. vsˇak ani
ti nemohou ospravedlneˇni by´ti, lecˇ veˇrou v
Krista.
ozˇ tedy ma´ vı´ce Zˇid? Aneb
C jaky´ jest uzˇitek obrˇ´ızky?
2 Mnohy
´ vsˇelijak. Prˇednı´ zajiste´, zˇe jest jim sveˇrˇen za´kon
Bozˇ´ı.
3 Nebo co jest do toho, jestliz
ˇe
byli neˇkterˇ´ı neveˇrnı´? Zdalizˇ neveˇra jejich veˇrnost Bozˇ´ı vypra´zdnı´?
4 Nikoli, ny
´ brzˇ budizˇ Bu˚h
pravdomluvny´, ale kazˇdy´ cˇloveˇk lha´rˇ, jakozˇ psa´no jest: Abys ospravedlneˇn byl v rˇecˇech
svy´ch, a prˇemohl, kdyzˇ bys soudil.
5 Jestliz
ˇ et’ pak nepravost nasˇe
spravedlnost Bozˇ´ı zvelebuje, cozˇ
dı´me? Zdali nespravedlivy´ jest
Bu˚h, ktery´zˇ uvodı´ hneˇv? (Po lidskut’ pravı´m.)
6 Nikoli, sic jinak kterakz
ˇ by
Bu˚h soudil sveˇt?
7 Nebo jestliz
ˇ et’ pravda Bozˇ´ı
mou lzˇ´ı rozmohla se k sla´veˇ jeho, i procˇezˇ pak ja´ jesˇteˇ jako
hrˇ´ısˇnı´k by´va´m souzen?
8 A ne rade
ˇ ji (jakzˇ o na´s zle
mluvı´, a jakozˇ neˇkterˇ´ı pravı´,
zˇe bychom my rˇ´ıkali): Cˇinˇme
zle´ veˇci, aby prˇisˇly dobre´? Jichzˇ
spravedlive´ jest odsouzenı´.
9 Coz
ˇ tedy? Ma´me neˇco naprˇed? Nikoli, nebo jsme prve´ doˇ eka´zali toho, zˇe jsou, i Zˇide´ i R
kove´, vsˇickni pod hrˇ´ıchem,
252
ˇ I´MANU
˚M4
R
10 Jakoz
ˇ psa´no jest: Zˇe nenı´
spravedlive´ho, ani jednoho.
11 Nenı´ rozumne
´ ho, nenı´, kdo
by hledal Boha.
12 Vs
ˇ ickni se uchy´lili, spolu neuzˇitecˇnı´ ucˇineˇni jsou; nenı´, kdo
by cˇinil dobre´, nenı´ ani jednoho.
13 Hrob otevr
ˇ eny´ jest hrdlo jejich, jazyky svy´mi lstiveˇ mluvili, jed lı´ty´ch hadu˚ jest pod rty
jejich.
14 Ktery
´ chzˇ u´sta plna´ jsou zlorˇecˇenı´ a horˇkosti.
15 Nohy jejich rychle
´ k vyle´va´nı´ krve.
16 Setr
ˇ enı´ a bı´da na cesta´ch jejich.
17 A cesty pokoje nepoznali.
18 Nenı´ ba
´ zneˇ Bozˇ´ı prˇed ocˇima
jejich.
19 Vı´me pak, z
ˇ e cozˇkoli za´kon
mluvı´, teˇm, kterˇ´ızˇ jsou pod za´konem mluvı´, aby vsˇelika´ u´sta
zacpa´na byla, a aby vinen byl
vsˇecken sveˇt Bohu.
20 Protoz
ˇ z skutku˚ za´kona nebude ospravedlneˇn zˇa´dny´ cˇloveˇk prˇed oblı´cˇejem jeho; nebo
skrze za´kon pozna´nı´ hrˇ´ıcha.
21 Ale nynı´ bez za
´ kona spravedlnost Bozˇ´ı zjevena jest, osveˇdcˇena´ za´konem i proroky,
22 Spravedlnost totiz
ˇ Bozˇ´ı, skrze vı´ru Jezˇ´ısˇe Krista, ke vsˇem a
na vsˇecky veˇrˇ´ıcı´.
23 Nebot’ nenı´ rozdı´lu. Vs
ˇ icknit’
zajiste´ zhrˇesˇili, a nemajı´ sla´vy
Bozˇ´ı.
24 Spravedlivi pak ucˇine
ˇ ni by´vajı´ darmo, milostı´ jeho, skrze
vykoupenı´, ktere´zˇ se stalo v
Kristu Jezˇ´ısˇi,
25 Jehoz
ˇ Bu˚h vydal za smı´rci,
skrze vı´ru ve krvi jeho, k uka´zanı´ spravedlnosti sve´, skrze
odpusˇteˇnı´ prˇedesˇly´ch hrˇ´ıchu˚,
26 V shovı´va
´ nı´ Bozˇ´ım, k doka´zanı´ spravedlnosti sve´ v nyneˇjsˇ´ım cˇasu, k tomu, aby on spravedlivy´m byl, a ospravedlnˇujı´cı´m toho, ktery´zˇ jest z vı´ry Jezˇ´ısˇovy.
27 Kdez
ˇ jest tedy ta chlouba?
Vypra´zdeˇna jest. Skrze ktery´
za´kon? Skutku˚-li? Nikoli, ale
skrze za´kon vı´ry.
28 Protoz
ˇ za to ma´me, zˇe cˇloveˇk by´va´ spravedliv ucˇineˇn veˇrou bez skutku˚ za´kona.
29 Zdaliz
ˇ jest toliko Bu˚h Zˇidu˚?
Zdali take´ nenı´ i pohanu˚? Jisteˇ
i pohanu˚,
30 Pone
ˇ vadzˇ jeden jest Bu˚h,
ktery´zˇ ospravedlnˇuje obrˇ´ızku z
vı´ry, a neobrˇ´ızku skrze vı´ru.
31 Coz
ˇ tedy za´kon vyprazdnˇujeme skrze vı´ru? Nikoli, ny´brzˇ
za´kon tvrdı´me.
KAPITOLA 4.
Ukazuje aposˇtol v te´to kapitole naskrze, 4.
zˇe ne z skutku˚, ale z milosti veˇrou ospravedlneˇn by´va´ cˇloveˇk.
ozˇ tedy dı´me, zˇe dosˇel Abra-
C ham, otec na´sˇ, podle´ teˇla?
ˇ I´MANU
˚M4
R
2 Nebo byl-lit’ Abraham z skutku˚ spravedliv ucˇineˇn, ma´t’ se
cˇ´ım chlubiti, ale ne u Boha.
3 Nebo co pravı´ pı´smo? Uve
ˇ rˇil
pak Abraham Bohu, i pocˇteno
jemu za spravedlnost.
4 Kdoz
ˇ t’ skutky cˇinı´, tomut’ odplata neby´va´ pocˇtena podle´ milosti, ale podle´ dluhu.
5 Tomu pak, kdoz
ˇ necˇinı´ skutku˚, ale veˇrˇ´ı v toho, ktery´zˇ spravedlive´ho cˇinı´ bezbozˇnı´ka, by´va´
pocˇtena vı´ra jeho za spravedlnost,
6 Jakoz
ˇ i David vypravuje
blahoslavenstvı´ cˇloveˇka, jemuzˇ
Bu˚h prˇivlastnˇuje spravedlnost
bez skutku˚, rˇka:
7 Blahoslavenı´, jichz
ˇ odpusˇteˇny jsou nepravosti, a jejichzˇ prˇikryti jsou hrˇ´ıchove´.
8 Blahoslaveny
´ muzˇ, ktere´muzˇ
Pa´n nepocˇ´ıta´ hrˇ´ıchu.
9 Blahoslavenstvı´ tedy toto k
obrˇ´ızce-li prˇina´lezˇı´, cˇili take´ k
neobrˇ´ızce? Nebo pravı´me, zˇe Abrahamovi vı´ra jest pocˇtena za
spravedlnost.
10 Kterak pak jest pocˇtena?
Kdyzˇ byl obrˇeza´n, cˇi prˇed obrˇeza´nı´m? Ne v obrˇ´ızce, ale prˇed
obrˇeza´nı´m.
11 A znamenı´ obr
ˇ ´ızku prˇijal
za znamenı´ spravedlnosti vı´ry,
ktera´zˇ byla prˇed obrˇeza´nı´m, na
to, aby byl otcem vsˇech veˇrˇ´ıcı´ch
v neobrˇ´ızce, aby i jim prˇicˇtena
byla spravedlnost,
253
12 A otcem obr
ˇ ´ızky teˇch, kterˇ´ızˇ
ne z obrˇ´ızky toliko jsou, ale kterˇ´ızˇ kra´cˇejı´ sˇlepeˇjemi vı´ry otce
nasˇeho Abrahama, ktera´zˇ byla
prˇed obrˇeza´nı´m.
13 Nebo ne skrze za
´ kon stalo se
zaslı´benı´ Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl deˇdicem sveˇta, ale skrze spravedlnost vı´ry.
14 Nebo jestliz
ˇ e ti, kterˇ´ı jsou z
za´kona, deˇdicove´ jsou, zmarˇena
jest vı´ra, a zrusˇeno jest to zaslı´benı´.
15 Za
´ kon zajiste´ hneˇv pu˚sobı´;
nebo kdezˇ nenı´ za´kona, tu ani
prˇestoupenı´.
16 A protoz
ˇ z vı´ry jde, aby sˇlo
podle´ milosti, proto aby pevne´
bylo zaslı´benı´ vsˇemu semeni,
netoliko tomu, ktere´zˇ z za´kona
jest, ale i tomu, ktere´zˇ jest z vı´ry
Abrahamovy, ktery´zˇ jest otec
vsˇech na´s,
17 (Jakoz
ˇ psa´no jest: Otcem
mnohy´ch na´rodu˚ postavil jsem
tebe), prˇed oblı´cˇejem Boha, jemuzˇ uveˇrˇil, ktery´zˇ obzˇivuje mrtve´, a povola´va´ i teˇch veˇcı´, jichzˇ
nenı´, jako by byly.
18 Ktery
´ zˇ v nadeˇji proti nadeˇji uveˇrˇil, zˇe bude otcem mnohy´ch na´rodu˚, podle´ toho poveˇdeˇnı´: Takt’ bude sı´meˇ tve´.
19 A nezemdlev u vı´r
ˇ e, nehledeˇl na sve´ teˇlo jizˇ umrtvene´, jesˇto te´meˇrˇ ve stu letech byl, ani na
zˇivot Sa´ry umrtveny´.
ˇ I´MANU
˚M5
R
254
20 O zaslı´benı´ tedy Boz
ˇ ´ım nepochyboval z nedoveˇry, ny´brzˇ
posilnil se veˇrou, dav chva´lu
Bohu,
21 Jsa tı´m jist, z
ˇ e cozˇkoli zaslı´bil, mocen jest i ucˇiniti.
22 A protoz
ˇ pocˇteno jest jemu
to za spravedlnost.
23 Jestit’ pak to napsa
´ no ne pro
neˇj toliko, zˇe jemu pocˇteno bylo,
24 Ale i pro na
´ s, ktery´mzˇ bude
pocˇteno, veˇrˇ´ıcı´m totizˇ v toho,
ktery´zˇ vzkrˇ´ısil Jezˇ´ısˇe Pa´na nasˇeho z mrtvy´ch,
25 Ktery
´ zˇ vyda´n jest pro hrˇ´ıchy nasˇe, a vstal z mrtvy´ch pro
ospravedlneˇnı´ nasˇe.
KAPITOLA 5.
Ovoce ospravedlneˇnı´ uka´zav aposˇtol, 14.
moc hrˇ´ıchu Adamova a moc milosti v
Kristu slozˇene´, postavenı´m jednoho proti
druhe´mu, vysveˇtlil.
spravedlneˇni tedy jsouce z
O vı´ry, pokoj ma´me s Bohem
skrze Pa´na nasˇeho Jezukrista,
2 Skrze ne
ˇ hozˇ i prˇ´ıstup meˇli
jsme veˇrou k milosti te´to, kterouzˇ stojı´me. A chlubı´me se nadeˇjı´ sla´vy Bozˇ´ı.
3 A ne jen nade
ˇ jı´, ale take´ chlubı´me se ssouzˇenı´mi, veˇdouce, zˇe
ssouzˇenı´ trpeˇlivost pu˚sobı´,
4 A trpe
ˇ livost zkusˇenı´, zkusˇenı´
pak nadeˇji.
5 A nade
ˇ jet’ nezahanbuje; nebo
la´ska Bozˇ´ı rozlita jest v srdcı´ch nasˇich skrze Ducha svate´ho, ktery´zˇ da´n jest na´m.
6 Kristus zajiste
´ , kdyzˇ jsme my
jesˇteˇ mdlı´ byli, v cˇas prˇ´ıhodny´
za bezbozˇne´ umrˇel,
7 Jes
ˇ to sotva kdo za spravedlive´ho umrˇe, acˇ za dobre´hot’ by
neˇkdo snad i umrˇ´ıti smeˇl.
8 Dokazujet’ pak Bu
˚ h la´sky sve´
k na´m; nebo kdyzˇ jsme jesˇteˇ
hrˇ´ısˇnı´ci byli, Kristus umrˇel za
na´s.
ˇ ´ım tedy vı´ce nynı´ osprave9C
dlneˇni jsouce krvı´ jeho, spaseni
budeme skrze neˇho od hneˇvu.
10 Pone
ˇ vadzˇ byvsˇe neprˇa´tele´,
smı´rˇeni jsme s Bohem skrze
smrt Syna jeho, nadtot’ smı´rˇeni
jsouce, spaseni budeme skrze
zˇivot jeho.
11 A ne jen to, ale chlubı´me se
i Bohem, skrze Pa´na nasˇeho Jezukrista, skrze neˇhozˇ nynı´ smı´rˇenı´ jsme dosˇli.
12 A protoz
ˇ jakozˇ skrze jednoho cˇloveˇka hrˇ´ıch na sveˇt vsˇel a
skrze hrˇ´ıch smrt, a tak na vsˇecky lidi smrt prˇisˇla, v neˇmzˇ vsˇickni zhrˇesˇili.
13 Nebo az
ˇ do za´kona hrˇ´ıch byl
na sveˇteˇ, ale hrˇ´ıch se nepocˇ´ıta´,
kdyzˇ za´kona nenı´.
14 Kralovala pak smrt od Adama azˇ do Mojzˇ´ısˇe take´ i nad teˇmi, kterˇ´ızˇ nehrˇesˇili ku podobenstvı´ prˇestoupenı´ Adamova, ktery´zˇ jest figu˚ra toho budoucı´ho.
15 Ale ne jako hr
ˇ ´ıch, tak i milost. Nebo poneˇvadzˇ onoho jednoho pa´dem mnoho jich zemrˇe-
ˇ I´MANU
˚M6
R
lo, mnohemt’ vı´ce milost Bozˇ´ı a
dar z milosti toho jednoho cˇloveˇka Jezukrista na mnohe´ rozlit jest.
Anizˇ jako skrze jednoho,
ktery´zˇ zhrˇesˇil, tak milost. Nebo
vina z jednoho pa´du ku potupenı´, ale milost z mnohy´ch hrˇ´ıchu˚ k ospravedlneˇnı´.
16
17 Nebo pone
ˇ vadzˇ pro ten pa´d
jeden smrt kralovala pro toho
jednoho, mnohemt’ vı´ce, kterˇ´ızˇ
rozhojneˇnou milost a dar spravedlnosti prˇijı´majı´, v zˇivoteˇ kralovati budou skrze toho jedine´ho Jezukrista.
18 A tak tedy, jakz
ˇ skrze pa´d
jeden na vsˇecky lidi prˇisˇla vina
ku potupenı´, tak i skrze jedine´ ospravedlneˇnı´ na vsˇecky lidi
prˇisˇla milost k ospravedlneˇnı´ zˇivota.
19 Nebo jakoz
ˇ skrze neposlusˇenstvı´ jednoho cˇloveˇka ucˇineˇno
jest mnoho hrˇ´ısˇny´ch, tak i skrze
poslusˇenstvı´ jednoho spravedlivi ucˇineˇni budou mnozı´.
20 Za
´ kon pak k tomu prˇistoupil, aby se rozhojnil hrˇ´ıch, a
kdezˇ se rozhojnil hrˇ´ıch, tu jesˇteˇ
vı´ce rozhojnila se milost,
21 Aby jakoz
ˇ kraloval hrˇ´ıch k
smrti, tak aby i milost kralovala skrze spravedlnost k zˇivotu
veˇcˇne´mu, skrze Jezukrista Pa´na nasˇeho.
255
KAPITOLA 6.
Ospravedlneˇny´ dobrovolneˇ hrˇesˇiti nema´,
13. ale slouzˇiti Bohu pro odplatu veˇcˇnou.
ozˇ tedy dı´me? Zu˚staneme v
C hrˇ´ıchu, aby se milost roz-
hojnila?
2 Nikoli. Kdoz
ˇ jsme zemrˇeli
hrˇ´ıchu, kterakzˇ jesˇteˇ zˇivi budeme v neˇm?
3 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe kterˇ´ızˇkoli
pokrˇteˇni jsme v Krista Jezˇ´ısˇe,
v smrt jeho pokrˇteˇni jsme?
4 Pohr
ˇ beni jsme tedy s nı´m
skrze krˇest v smrt, abychom, jakozˇ z mrtvy´ch vstal Kristus k
sla´veˇ Otce, tak i my v novoteˇ zˇivota chodili.
5 Nebo pone
ˇ vadzˇ jsme s nı´m
vsˇtı´peni prˇipodobneˇnı´m smrti
jeho, tedyt’ i vzkrˇ´ısˇenı´m budeme,
6 To ve
ˇ douce, zˇe stary´ cˇloveˇk
na´sˇ s nı´m spolu ukrˇizˇova´n jest,
aby bylo umrtveno teˇlo hrˇ´ıcha,
abychom jizˇ potom neslouzˇili
hrˇ´ıchu.
7 Nebo kdoz
ˇ t’umrˇel, ospravedlneˇn jest od hrˇ´ıchu.
8 Jestliz
ˇ et’ jsme pak zemrˇeli s
Kristem, veˇrˇ´ımeˇt’, zˇe spolu s nı´m
take´ zˇivi budeme,
9 Ve
ˇ douce, zˇe Kristus vstav z
mrtvy´ch, jizˇ vı´ce neumı´ra´, smrt
nad nı´m jizˇ vı´ce nepanuje.
10 Nebo z
ˇ et’ umrˇel, hrˇ´ıchu umrˇel jednou; zˇe pak jest zˇiv, zˇiv
jest Bohu.
256
ˇ I´MANU
˚M7
R
11 Tak i vy za to me
ˇ jteˇ, zˇe jste
zemrˇeli zajiste´ hrˇ´ıchu, ale zˇivi
jste Bohu v Kristu Jezˇ´ısˇi, Pa´nu
nasˇem.
12 Nepanujz
ˇ tedy hrˇ´ıch v smrtelne´m teˇle vasˇem, abyste povolovali jemu v zˇa´dostech jeho.
13 Aniz
ˇ vyda´vejte oudu˚ svych
za odeˇnı´ nepravosti hrˇ´ıchu, ale
vyda´vejte se k sluzˇbeˇ Bohu, jako
byvsˇe mrtvı´, jizˇ zˇivı´, a oudy sve´
za odeˇnı´ spravedlnosti Bohu.
14 Nebo hr
ˇ ´ıch nebude panovati
nad va´mi; nejste zajiste´ pod za´konem, ale pod milostı´.
15 Coz
ˇ pak? Hrˇesˇiti budeme,
kdyzˇ nejsme pod za´konem, ale
pod milostı´? Nikoli.
16 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe komuzˇ se
vyda´va´te za sluzˇebnı´ky ku poslusˇenstvı´, toho jste sluzˇebnı´ci,
kohozˇ posloucha´te, bud’ hrˇ´ıchu
k smrti, bud’ poslusˇenstvı´ k
spravedlnosti?
17 Ale dı´ka Bohu, z
ˇ e byvsˇe sluzˇebnı´ci hrˇ´ıcha, uposlechli jste z
srdce zpu˚sobu ucˇenı´ toho, v ktere´zˇ uvedeni jste.
18 Vysvobozeni pak jsouce od
hrˇ´ıchu, ucˇineˇni jste sluzˇebnı´ci
spravedlnosti.
19 Po lidsku pravı´m, pro mdlobu teˇla vasˇeho: Jakzˇ jste vyda´vali oudy sve´ v sluzˇbu necˇistoteˇ
a nepravosti k cˇineˇnı´ nepravosti, tak nynı´ vyda´vejte oudy sve´ v
sluzˇbu spravedlnosti ku posveˇcenı´.
20 Nebo kdyz
ˇ jste byli sluzˇebnı´ci hrˇ´ıcha, cizı´ jste byli od spravedlnosti.
21 Jaky
´ jste pak uzˇitek meˇli
tehda´zˇ toho, zacˇezˇ se nynı´ stydı´te? Konec zajiste´ teˇch veˇcı´ jest
smrt.
22 Nynı´ pak vysvobozeni jsouce od hrˇ´ıchu, a podmaneˇni v
sluzˇbu Bohu, ma´te uzˇitek svu˚j
ku posveˇcenı´, cı´l pak zˇivot veˇcˇny´.
23 Nebo odplata za hr
ˇ ´ıch jest
smrt, ale milost Bozˇ´ı zˇivot veˇcˇny´
v Kristu Jezˇ´ısˇi, Pa´nu nasˇem.
KAPITOLA 7.
Ospravedlneˇnı´ lide´ nejsou pod za´konem,
ale pod milostı´. 7. Protozˇ acˇ odpor ducha
a teˇla v sobeˇ majı´, 25. vsˇak jich za´kon nemu˚zˇe potupiti.
dalizˇ nevı´te, bratrˇ´ı, (nebo po-
Z veˇdomy´m za´kona mluvı´m),
zˇe za´kon panuje nad cˇloveˇkem,
dokudzˇ zˇiv jest?
2 Nebo z
ˇ ena, ktera´zˇ za muzˇem jest, zˇive´mu muzˇi prˇiva´za´na jest za´konem; pakli by umrˇel
muzˇ, svobodna´ jest od za´kona
muzˇe.
3 A protoz
ˇ dokudzˇ jest zˇiv muzˇ,
slouti bude cizolozˇnice, bude-li s
jiny´m muzˇem; paklit’by muzˇ jejı´
umrˇel, jest svobodna od za´kona
toho, tak zˇe jizˇ nebude cizolozˇnice, bude-li s jiny´m muzˇem.
4 Takz
ˇ tedy, bratrˇ´ı moji, i vy
umrtveni jste za´konu skrze teˇlo
ˇ I´MANU
˚M7
R
Kristovo, abyste byli jine´ho, toho totizˇ, ktery´zˇ z mrtvy´ch vstal,
abychom ovoce nesli Bohu.
5 Nebo kdyz
ˇ jsme byli v teˇle,
zˇa´dosti hrˇ´ıchu˚ skrze za´kon moc
svou provodily v oudech nasˇich
k nesenı´ ovoce smrti.
6 Nynı´ pak osvobozeni jsme od
za´kona, kdyzˇ umrˇel ten, v neˇmzˇ
jsme drzˇa´ni byli, tak abychom
slouzˇili v novoteˇ ducha, a ne v
vetchosti litery.
7 Coz
ˇ tedy dı´me? Zˇe za´kon jest
hrˇ´ıchem? Nikoli; ny´brzˇ hrˇ´ıchu
jsem nepoznal, nezˇ skrze za´kon.
Nebo i o zˇa´dosti byl bych neveˇdeˇl, kdyby byl za´kon nerˇekl: Nepozˇa´da´sˇ.
8 Ale pr
ˇ ´ıcˇinu vzav hrˇ´ıch skrze
prˇika´zanı´, zplodil ve mneˇ vsˇelikou zˇa´dost. Bez za´kona zajiste´
hrˇ´ıch mrtev jest.
9 Ja
´ t’ pak byl jsem zˇiv neˇkdy
bez za´kona, ale kdyzˇ prˇisˇlo prˇika´zanı´, hrˇ´ıch ozˇil,
10 A ja
´ umrˇel. I shleda´no jest,
zˇe to prˇika´zanı´, ktere´zˇ meˇlo by´ti
k zˇivotu, jest mi k smrti.
11 Nebo hr
ˇ ´ıch, vzav prˇ´ıcˇinu
skrze to prˇika´zanı´, podvedl
mne, a skrze neˇ zabil.
12 A tak za
´ kon zajiste´ jest svaty´, a prˇika´zanı´ svate´ i spravedlive´ a dobre´.
13 Tedy to dobre
´ ucˇineˇno jest
mi smrt? Nikoli, ale hrˇ´ıch, aby
se oka´zal by´ti hrˇ´ıchem, skrze to
dobre´ zplodil mi smrt, aby byl
257
prˇ´ılisˇ velmi hrˇesˇ´ıcı´ hrˇ´ıch skrze
prˇika´zanı´.
14 Vı´me zajiste
´ , zˇe za´kon jest
duchovnı´, ale ja´ jsem teˇlesny´,
prodany´ hrˇ´ıchu.
15 Nebo toho, coz
ˇ cˇinı´m, neoblibuji; nebo ne, cozˇ chci, to cˇinı´m,
ale, cozˇ v nena´visti ma´m, to cˇinı´m.
16 Jestliz
ˇ et’ pak, cozˇ nechci, to
cˇinı´m, povoluji za´konu, zˇe jest
dobry´.
17 A tak nynı´ vı´ce ne ja
´ to cˇinı´m, ale ten hrˇ´ıch, ktery´zˇ ve
mneˇ prˇeby´va´.
18 Vı´mt’ zajiste
´ , zˇe neprˇeby´va´
ve mneˇ, (to jest v teˇle me´m),
dobre´. Nebo chteˇnı´ hotove´ ma´m,
ale abych vykonati mohl dobre´,
tohot’ nenale´za´m.
19 Nebo necˇinı´m dobre
´ ho, ktere´zˇ chci, ale cˇinı´m to zle´, jehozˇ
nechci.
20 A pone
ˇ vadzˇ pak, cˇehozˇ ja´ nechci, to cˇinı´m, tedyt’ jizˇ ne ja´ cˇinı´m to, ale ten hrˇ´ıch, ktery´zˇ ve
mneˇ prˇeby´va´.
21 Nale
´ za´m tedy za´kon, kdyzˇ
chci cˇiniti dobre´, zˇe se mne prˇ´ıdrzˇ´ı zle´.
22 Nebo zvla
´ sˇtnı´ lı´bost ma´m v
za´koneˇ Bozˇ´ım podle´ vnitrˇnı´ho
cˇloveˇka;
23 Ale vidı´m jiny
´ za´kon v oudech svy´ch, odporujı´cı´ za´konu
mysli me´, a jı´majı´cı´ mne za´konu hrˇ´ıcha, ktery´zˇ jest v oudech
my´ch.
ˇ I´MANU
˚M8
R
258
24 Bı´dny
´ ja´ cˇloveˇk! Kdo mne
vysvobodı´ z toho teˇla smrti?
25 De
ˇ kujit’ Bohu skrze Jezukrista Pa´na nasˇeho. A takzˇ tedy
tenty´zˇ ja´ slouzˇ´ım myslı´ za´konu
Bozˇ´ımu, ale teˇlem za´konu hrˇ´ıcha.
KAPITOLA 8.
Kterˇ´ı podle´ Ducha chodı´, svobodni jsou
od potupenı´. 17. Ti s Kristem trpı´ce, 18.
sla´vy budoucı´, 23. acˇkoli ne bez truchlive´ho lka´nı´, v jistoteˇ ocˇeka´vajı´.
protozˇ nenı´t’ jizˇ zˇa´dne´ho po-
A tupenı´ teˇm, kterˇ´ızˇ jsou v
Kristu Jezˇ´ısˇi, nechodı´cı´m podle´
teˇla, ale podle´ Ducha.
2 Nebo za
´ kon Ducha zˇivota v
Kristu Jezˇ´ısˇi vysvobodil mne od
za´kona hrˇ´ıcha i smrti.
3 Nebo secˇ nemohl by
´ ti za´kon,
jelikozˇ byl mdly´ pro teˇlo, Bu˚h
poslav Syna sve´ho v podobnosti
teˇla hrˇ´ıcha, a prˇ´ıcˇinou hrˇ´ıcha,
potupil hrˇ´ıch na teˇle,
4 Aby spravedlnost za
´ kona vyplneˇna byla v na´s, kterˇ´ızˇ nechodı´me podle´ teˇla, ale podle´ Ducha.
5 Ti zajiste
´ , kterˇ´ızˇ jsou podle´
teˇla, chutnajı´ to, cozˇ jest teˇla,
ale ti, kterˇ´ızˇ podle´ Ducha, to, cozˇ
jest Ducha.
6 Nebo opatrnost te
ˇ la jest
smrt, opatrnost pak Ducha zˇivot a pokoj,
7 Proto z
ˇ e opatrnost teˇla jest
neprˇ´ıtelkyneˇ Bohu; nebo za´ko-
nu Bozˇ´ımu nenı´ podda´na, anizˇ
hned mu˚zˇe by´ti.
8 Protoz
ˇ ti, kterˇ´ızˇ jsou v teˇle,
Bohu se lı´biti nemohou.
9 Vy pak nejste v te
ˇ le, ale v Duchu, poneˇvadzˇ Duch Bozˇ´ı v va´s
prˇeby´va´. Jestlizˇet’ pak kdo Ducha Kristova nema´, tent’ nenı´
jeho.
10 A jestlit’ Kristus v va
´ s, tedy
acˇ teˇlo umrtveno jest pro hrˇ´ıch,
vsˇak duch zˇiv jest pro spravedlnost.
11 Jestliz
ˇ et’pak Duch toho, ktery´zˇ vzkrˇ´ısil Jezˇ´ısˇe z mrtvy´ch,
v va´s prˇeby´va´, tedy ten, ktery´zˇ
vzkrˇ´ısil Krista z mrtvy´ch, obzˇivı´
i smrtelna´ teˇla vasˇe, pro prˇeby´vajı´cı´ho Ducha jeho v va´s.
12 A takz
ˇ tedy, bratrˇ´ı, dluzˇnı´cit’ jsme ne teˇlu, abychom podle´
teˇla zˇivi byli.
13 Nebo budete-li podle
´ teˇla zˇivi, zemrˇete; pakli byste Duchem
skutky teˇla mrtvili, zˇivi budete.
14 Nebo kter
ˇ ´ızˇkoli Duchem Bozˇ´ım vedeni by´vajı´, ti jsou synove´
Bozˇ´ı.
15 Nepr
ˇ ijali jste zajiste´ ducha
sluzˇby opeˇt k ba´zni, ale prˇijali
jste Ducha synovstvı´, v neˇmzˇ
vola´me Abba, totizˇ Otcˇe.
16 Tent’ Duch osve
ˇ dcˇuje duchu
nasˇemu, zˇe jsme synove´ Bozˇ´ı.
17 A jestliz
ˇ e synove´, tedy i deˇdicove´, deˇdicove´ zajiste´ Bozˇ´ı,
spolu pak deˇdicove´ Kristovi,
ˇ I´MANU
˚M8
R
vsˇak jestlizˇe spolu trpı´me, abychom spolu i oslaveni byli.
18 Nebo tak za to ma
´ m, zˇe nejsou rovna´ utrpenı´ nyneˇjsˇ´ı one´
budoucı´ sla´veˇ, ktera´zˇ se zjeviti
ma´ na na´s.
19 Nebo stvor
ˇ enı´ pecˇliveˇ jako
vyhlı´daje, ocˇeka´va´ zjevenı´ synu˚
Bozˇ´ıch.
20 Marnosti zajiste
´ podda´no
jest stvorˇenı´, nechteˇ, ale pro toho, ktery´zˇ je poddal,
21 V nade
ˇ ji, zˇe i to stvorˇenı´ vysvobozeno bude od sluzˇby porusˇenı´ v svobodu sla´vy synu˚ Bozˇ´ıch.
22 Nebo vı´me, z
ˇ e vsˇecko stvorˇenı´ spolu lka´, a spolu ku porodu pracuje azˇ posavad.
23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha majı´cı´, i myt’ sami
v sobeˇ lka´me, zvolenı´ synu˚ ocˇeka´vajı´ce, a tak vykoupenı´ teˇla
sve´ho.
24 Nebo nade
ˇ jı´ spaseni jsme.
Nadeˇje pak, ktera´zˇ se vidı´, nenı´
nadeˇje. Nebo cozˇ kdo vidı´, procˇ
by se toho nada´l?
25 Pakli cˇehoz
ˇ nevidı´me, toho
se nadeˇjeme, tedy toho skrze trpeˇlivost ocˇeka´va´me.
26 Ano take
´ i Duch pomocen
jest mdloba´m nasˇim. Nebo zacˇ
bychom se meˇli modliti, jakzˇ by
na´lezˇelo, nevı´me, ale ten Duch
prosı´ za na´s lka´nı´mi nevypravitelny´mi.
259
27 Ten pak, ktery
´ zˇ jest zpytatel srdcı´, zna´, jaky´ by byl smysl
Ducha, zˇe podle´ Boha prosı´ za
svate´.
28 Vı´met’ pak, z
ˇ e milujı´cı´m Boha vsˇecky veˇci napoma´hajı´ k
dobre´mu, totizˇ teˇm, kterˇ´ızˇ podle´
ulozˇenı´ jeho povola´ni jsou.
29 Nebo ktere
´ zˇ prˇedzveˇdeˇl, ty
i prˇedzrˇ´ıdil, aby byli prˇipodobneˇni obrazu Syna jeho, aby on
byl prvorozeny´ mezi mnohy´mi
bratrˇ´ımi.
30 Ktere
´ zˇ pak prˇedzrˇ´ıdil, teˇch i
povolal, a ktery´chzˇ povolal, ty i
ospravedlnil, a ktere´zˇ ospravedlnil, ty i oslavil.
31 Coz
ˇ tedy dı´me k tomu?
Kdyzˇt’ jest Bu˚h s na´mi, i kdo
proti na´m?
32 Ktery
´ zˇ ani vlastnı´mu Synu
sve´mu neodpustil, ale za na´s za
vsˇecky vydal jej, i kterakzˇ by
tedy na´m s nı´m vsˇech veˇcı´ nedal?
33 Kdo bude z
ˇ alovati na vyvolene´ Bozˇ´ı? Bu˚h jest, ktery´zˇ
ospravedlnˇuje.
34 Kdo jest, jes
ˇ to by potupil?
Kristus jest, ktery´zˇ umrˇel, ny´brzˇ i z mrtvy´ch vstal, a ktery´zˇ
i na pravici Bozˇ´ı jest, ktery´zˇ i
oroduje za na´s.
35 Kdo na
´ s odloucˇ´ı od la´sky
Kristovy? Zarmoucenı´-li, aneb
u´zkost, neb protivenstvı´? Zdali
hlad, cˇili nahota? Zdali nebezpecˇenstvı´, cˇili mecˇ?
ˇ I´MANU
˚M9
R
260
36 Jakoz
ˇ psa´no jest: Pro tebe
mrtveni by´va´me cely´ den, jmı´ni
jsme jako ovce oddane´ k zabitı´.
37 Ale v tom ve vs
ˇ em udatneˇ
vı´teˇzı´me, skrze toho, ktery´zˇ na´s
zamiloval.
38 Jist jsem zajiste
´ , zˇe ani
smrt, ani zˇivot, ani andeˇle´, ani
knı´zˇatstvo, ani mocnosti, ani
nasta´vajı´cı´ veˇci, ani budoucı´,
39 Ani vysokost, ani hlubokost,
ani ktere´koli jine´ stvorˇenı´, nebude moci na´s odloucˇiti od la´sky
Bozˇ´ı, ktera´zˇ jest v Kristu Jezˇ´ısˇi,
Pa´nu nasˇem.
KAPITOLA 9.
Izraelitove´ dvojı´. 30. Pravı´, uveˇrˇivsˇe v
Krista, meˇli du˚vod vyvolenı´; falesˇnı´, hledavsˇe jinde nezˇ v Kristu spravedlnosti, zahynuli.
ravdut’ pravı´m v Kristu, a
P neklama´mt’, cˇemuzˇ i sveˇ-
domı´ me´ sveˇdectvı´ vyda´va´ v Duchu svate´m,
ˇ et’ ma´m veliky´ za´mutek, a
2Z
ustavicˇnou bolest v srdci sve´m.
3 Nebo z
ˇ a´dal bych ja´ sa´m zavrzˇeny´m by´ti od Krista mı´sto
bratrˇ´ı svy´ch, prˇ´ıbuzny´ch svy´ch
podle´ teˇla.
4 Kter
ˇ ´ızˇto jsou Izraelsˇtı´, jejichzˇ
jest prˇijetı´ za syny, i sla´va, i
smlouvy, i za´kona da´nı´, i sluzˇba,
i zaslı´benı´.
5 Jejichz
ˇ jsou otcove´, a ti, z
nichzˇ jest Kristus podle´ teˇla,
ktery´zˇ jest nade vsˇecky Bu˚h pozˇehnany´ na veˇky. Amen.
6 A vs
ˇ ak nemu˚zˇe zmarˇeno by´ti
slovo Bozˇ´ı. Nebo ne vsˇickni, kterˇ´ızˇ jsou z Izraele, Izraelsˇtı´ jsou.
7 Aniz
ˇ proto, zˇe jsou sı´meˇ Abrahamovo, vsˇickni jsou synove´, ale v Iza´kovi nazva´no bude
tve´ sı´meˇ.
8 To jest, ne ti, kter
ˇ ´ızˇ jsou synove´ teˇla, jsou synove´ Bozˇ´ı, ale
kterˇ´ızˇ jsou synove´ zaslı´benı´, ti
se pocˇ´ıtajı´ za sı´meˇ.
9 Nebo toto jest slovo zaslı´benı´:
V ty´zˇ cˇas prˇijdu, a Sa´ra bude
mı´ti syna.
10 A netoliko to, ale i Rebeka
z jednoho pocˇavsˇi, totizˇ z Iza´ka,
otce nasˇeho.
11 Nebo jes
ˇ teˇ prˇed narozenı´m,
a prve´ nezˇ co dobre´ho neb zle´ho
ucˇinili, aby ulozˇenı´ Bozˇ´ı, ktere´zˇ jest podle´ vyvolenı´, ne z
skutku˚, ale z toho, ktery´zˇ povola´va´, pevne´ bylo,
ˇ ecˇeno jest jı´: Veˇtsˇ´ı slouzˇiti
12 R
bude mensˇ´ımu,
13 Jakoz
ˇ psa´no jest: Ja´koba
jsem miloval, ale Ezau nena´videˇl jsem.
14 I coz
ˇ tedy dı´me? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
15 Nebo Mojz
ˇ ´ısˇovi dı´: Smiluji
se, nad ky´m se smiluji, a slituji
se, nad ky´mzˇ se slituji.
16 A tak tedy nenı´ na tom, kdoz
ˇ
chce, ani na tom, kdozˇ beˇzˇ´ı, ale
na Bohu, ktery´zˇ se smilova´va´.
ˇ I´MANU
˚ M 10
R
17 Nebo dı´ pı´smo Faraonovi:
Proto jsem vzbudil tebe, abych
na tobeˇ uka´zal moc svou, a aby
rozhla´sˇeno bylo jme´no me´ po vsˇ´ı
zemi.
18 A tak tedy, nad ky
´ mzˇ chce,
smilova´va´ se, a koho chce, zatvrzuje.
19 Ale dı´s
ˇ mi: I procˇ se pak
hneˇva´? nebo vu˚li jeho kdo odeprˇel?
20 Ny
´ brzˇ, o´ cˇloveˇcˇe, kdo jsi ty,
zˇe odmlouva´sˇ Bohu? Zdazˇ hrnec
dı´ hrncˇ´ırˇi: Procˇs mne tak udeˇlal?
21 Zdaliz
ˇ hrncˇ´ırˇ nema´ moci
nad hlinou, aby z jednostejne´ho
truple udeˇlal jednu na´dobu ke
cti, a jinou ku potupeˇ?
22 Coz
ˇ pak, zˇe Bu˚h, chteˇje uka´zati hneˇv, a ozna´miti moc svou,
sna´sˇel ve mnohe´ trpeˇlivosti na´doby hneˇvu, prˇipravene´ k zahynutı´,
23 A zna
´ me´ ucˇiniti bohatstvı´
sla´vy sve´ prˇi na´doba´ch milosrdenstvı´, ktere´zˇ prˇipravil k sla´veˇ?
24 Ktery
´ chzˇ i povolal, totizˇ na´s,
netoliko z Zˇidu˚, ale take´ i z pohanu˚,
25 Jakoz
ˇ i skrze Oze´ dı´: Nazovu
nelid svu˚j lidem svy´m, a nemilou milou.
26 A stanet’ se, z
ˇ e mı´sto toho,
kdezˇ rˇecˇeno bylo jim: Nejste vy
lid mu˚j, tut’ nazva´ni budou synove´ Boha zˇive´ho.
261
27 Izaia
´ sˇ pak vola´ nad Izraelem, rˇka: Byt’pak byl pocˇet synu˚
Izraelsky´ch jako pı´sek morˇsky´,
ostatkove´ spaseni budou.
28 Nebo pohubenı´ ucˇinı´ spravedlive´, a to jiste´, pohubenı´ zajiste´ ucˇinı´ Pa´n na zemi, a to
jiste´.
29 A jakoz
ˇ prve´ poveˇdeˇl Izaia´sˇ:
Byt’ byl Pa´n za´stupu˚ nepozu˚stavil na´m semene, jako Sodoma
ucˇineˇni bychom byli, a Gomorˇe
byli bychom podobni.
30 Coz
ˇ tedy dı´me? I to, zˇe
pohane´, kterˇ´ızˇ nena´sledovali
spravedlnosti, dosa´hli spravedlnosti, a to spravedlnosti te´,
ktera´zˇ jest z vı´ry;
31 Izrael pak na
´ sledovav za´kona spravedlnosti, k za´konu
spravedlnosti neprˇisˇel.
32 Procˇ? Nebo ne z vı´ry, ale jako
z skutku˚ za´kona jı´ hledali. Urazili se zajiste´ o ka´men ura´zˇky,
33 Jakoz
ˇ psa´no jest: Aj, kladu
na Sionu ka´men ura´zˇky a ska´lu
pohorsˇenı´, a kazˇdy´, kdozˇ uveˇrˇ´ı v
neˇj, nebude zahanben.
KAPITOLA 10.
Zˇide´, s horlivostı´ bez umeˇnı´, spravedlnostı´
Kristovou pohrdli, 11. pohane´ pak v Krista
uveˇrˇivsˇe, ospravedlneˇnı´ dosˇli.
ratrˇ´ı, prˇ´ıchylnost zajiste´ s
B zvla´sˇtnı´ lı´bostı´ srdce me´ho
jestit’ k Izraelovi, i modlitba za
neˇj k Bohu, aby spasen byl.
262
ˇ I´MANU
˚ M 11
R
2 Nebot’ jim sve
ˇ dectvı´ vyda´va´m, zˇet’ horlivost Bozˇ´ı majı´, ale
ne podle´ umeˇnı´.
3 Nebo neznajı´ce Boz
ˇ ´ı spravedlnosti, a svou vlastnı´ spravedlnost usilujı´ce vystaviti, spravedlnosti Bozˇ´ı nebyli podda´ni.
4 Konec zajiste
´ za´kona jest
Kristus k ospravedlneˇnı´ vsˇelike´mu veˇrˇ´ıcı´mu.
5 Nebo Mojz
ˇ ´ısˇ pı´sˇe o spravedlnosti, ktera´zˇ jest z za´kona,
praveˇ: Ktery´ by koli cˇloveˇk cˇinil
ty veˇci, zˇiv bude v nich.
6 Ta pak spravedlnost, ktera
´ zˇ
jest z vı´ry, takto pravı´: Nerˇ´ıkej
v srdci sve´m: Kdo vstoupı´ na
nebe? To jest Krista s vy´sosti
sve´sti.
7 Aneb kdo sstoupı´ do propasti? To jest Krista z mrtvy´ch
vzbuditi.
8 Ale co dı´? Blı´zko tebe jestit’
slovo, v u´stech tvy´ch a v srdci
tve´m. Tot’ jest slovo to vı´ry, ktere´zˇ ka´zˇeme:
9 Vyzna
´ sˇ-li u´sty svy´mi Pa´na
Jezˇ´ısˇe, a srdcem svy´m uveˇrˇ´ısˇ-li, zˇe jej Bu˚h vzkrˇ´ısil z mrtvy´ch,
spasen budesˇ.
10 Srdcem se zajiste
´ veˇrˇ´ı k
spravedlnosti, ale u´sty vyzna´nı´
se deˇje k spasenı´.
11 Nebo dı´ pı´smo: Vs
ˇ eliky´, kdozˇ
veˇrˇ´ı v neˇj, nebude zahanben.
12 Nenı´t’ zajiste
´ rozdı´lu mezi
ˇ ekem; nebo tenty´zˇ
Zˇidem a R
Pa´n vsˇech, bohaty´ jest ke vsˇechneˇm vzy´vajı´cı´m jej.
13 Kaz
ˇ dy´ zajiste´, kdozˇkoli vzy´val by jme´no Pa´neˇ, spasen bude.
14 Ale kterak budou vzy
´ vati toho, v ktere´hozˇ neuveˇrˇili? A kterak uveˇrˇ´ı tomu, o neˇmzˇ neslysˇeli? A kterak uslysˇ´ı bez kazatele?
15 A kterak ka
´ zati budou, jestlizˇe nebudou posla´ni? Jakozˇ
psa´no jest: Jak kra´sne´ nohy
zveˇstujı´cı´ch pokoj, zveˇstujı´cı´ch
dobre´ veˇci.
16 Ale nevs
ˇ ickni uposlechli evangelium. Nebo Izaia´sˇ pravı´:
Pane, kdo uveˇrˇil ka´zanı´ nasˇemu?
17 Tedy vı´ra z slys
ˇ enı´, slysˇenı´
pak skrze slovo Bozˇ´ı.
18 Ale pravı´mt’: Zdaliz
ˇ neslysˇeli? Anobrzˇ po vsˇ´ı zemi rozsˇel se zvuk jejich, a do koncˇin
okrsˇlku zemeˇ slova jejich.
19 Ale pravı´m: Zdaliz
ˇ nepoznal
Izrael? Ano prvnı´ Mojzˇ´ısˇ rˇekl:
Ja´ k za´visti va´s prˇivedu skrze
na´rod ten, ktery´zˇ nenı´ na´rod;
skrze na´rod nemoudry´ k hneˇvu
popudı´m va´s.
20 A Izaia
´ sˇ smeˇle dı´: Nalezen
jsem od teˇch, kterˇ´ızˇ mne nehledali; zjeven jsem teˇm, kterˇ´ızˇ se
na mne neptali.
21 Ale proti Izraelovi dı´: Pr
ˇ es
cely´ den roztahoval jsem ruce
sve´ k lidu nepovolne´mu a protivne´mu.
ˇ I´MANU
˚ M 11
R
KAPITOLA 11.
Jakozˇ nevsˇickni Zˇide´ zavrzˇeni, 3. tak pohane´ nevsˇickni zahrnuti, 17. protozˇ potrˇebı´ ba´zneˇ Bozˇ´ı a pokory. 33. Nebo Bu˚h
jakozˇ v sve´ milosti, tak i spravedlnosti jest
nestihly´.
rotozˇ pravı´m: Zdalizˇ Bu˚h za-
P vrhl lid svu˚j? Nikoli; nebo
i ja´ Izraelsky´ jsem, z semene
Abrahamova, z pokolenı´ Beniaminova.
2 Nezavrhlt’ Bu
˚ h lidu sve´ho,
ktery´zˇ prˇedzveˇdeˇl. Zdali nevı´te, co pı´smo pravı´ o Elia´sˇovi,
kterak se modlı´ Bohu proti lidu
Izraelske´mu, rˇka:
3 Pane, proroky tve
´ zmordovali, a olta´rˇe tve´ rozkopali, ja´
pak zu˚stal jsem sa´m, a i me´t’
dusˇe hledajı´?
4 Ale co jemu dı´ odpove
ˇ d’ Bozˇ´ı?
Pozu˚stavil jsem sobeˇ sedm tisı´cu˚ muzˇu˚, kterˇ´ızˇ neskla´neˇli kolen prˇed Ba´lem.
5 Takt’ i nynı´ ostatkove
´ podle´
vyvolenı´ milosti zu˚stali,
6 A pone
ˇ vadzˇ z milosti, tedy ne
z skutku˚, sic jinak milost jizˇ by
nebyla milost. Pakli z skutku˚,
jizˇ nenı´ milost, jinak skutek nebyl by skutek.
7 Coz
ˇ tedy? Cˇeho hleda´ Izrael,
toho nedosˇel, ale vyvolenı´ dosˇli
toho, jinı´ pak zatvrzeni jsou,
8 (Jakoz
ˇ psa´no jest: Dal jim
Bu˚h ducha zkormoucenı´, ocˇi
aby nevideˇli, a usˇi, aby neslysˇeli), azˇ do dnesˇnı´ho dne.
263
9 A David dı´: Budiz
ˇ jim stu˚l jejich osı´dlem a pastmi a pohorsˇenı´m i odplacenı´m.
10 Zatme
ˇ tezˇ se ocˇi jejich, at’ nevidı´, a hrˇbet jejich vzˇdycky shy´bej.
11 Pravı´m tedy: Tak-liz
ˇ pak
klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pa´dem spasenı´ prˇisˇlo pohanu˚m, aby je k za´videˇnı´ prˇivedl.
12 A pone
ˇ vadzˇ pak jejich pa´d
jest bohatstvı´ sveˇta, a zmensˇenı´ jejich jest bohatstvı´ pohanu˚, cˇ´ım vı´ce plnost jich?
13 Va
´ mt’ zajiste´ pravı´m pohanu˚m, zˇe jelikozˇ jsem ja´ aposˇtol pohansky´, prˇisluhova´nı´ sve´
oslavuji,
14 Zda bych jak k za
´ videˇnı´
vzbuditi mohl teˇlo me´, a k spasenı´ prˇivesti neˇktere´ z nich.
15 Nebo kdyz
ˇ t’zavrzˇenı´ jich jest
smı´rˇenı´ sveˇta, co pak zase jich
prˇijetı´, nezˇ zˇivot z mrtvy´ch?
16 Pone
ˇ vadzˇ prvotiny svate´, take´t’ i teˇsto; a jestlit’ korˇen svaty´,
i ratolesti.
ˇ et’ jsou pak neˇktere´ rato17 Z
lesti vylomeny, a ty, byv planou
olivou, vsˇtı´pen jsi mı´sto nich, a
ucˇineˇn jsi u´cˇastnı´k korˇene i tucˇnosti olivy.
18 Nechlub se proti ratolestem.
Pakli se chlubı´sˇ, veˇz, zˇe ne ty korˇen nesesˇ, ale korˇen tebe.
19 Pakli dı´s
ˇ : Vylomeny jsou ratolesti, abych ja´ byl vsˇtı´pen,
264
ˇ I´MANU
˚ M 12
R
20 Dobr
ˇ e. Pro neveˇru vylomeny
jsou, ale ty veˇrou stojı´sˇ. Nebudizˇ
vysokomyslny´, ale boj se.
21 Nebo pone
ˇ vadzˇ Bu˚h ratolestem prˇirozeny´m neodpustil, veˇz,
zˇet’ by ani tobeˇ neodpustil.
22 A protoz
ˇ viz dobrotivost i zu˚rˇivost Bozˇ´ı. K teˇm zajiste´, kterˇ´ızˇ
padli, zu˚rˇivost, ale k tobeˇ dobrotivost, acˇ budesˇ-li trvati v dobroteˇ. Sic jinak i ty vyt’at budesˇ.
23 Ano i oni, jestliz
ˇ e nezu˚stanou v neveˇrˇe, zase vsˇtı´peni budou. Mocent’ jest zajiste´ Bu˚h
zase vsˇtı´piti je.
24 Nebo pone
ˇ vadzˇ ty vyt’at jsi
z prˇirozene´ plane´ olivy, a proti
prˇirozenı´ vsˇtı´pen jsi v dobrou
olivu, cˇ´ım vı´ce ti, kterˇ´ızˇ podle´
prˇirozenı´ jsou, vsˇtı´peni budou v
svou vlastnı´ olivu.
25 Nebot’ nechci, bratr
ˇ ´ı, abyste
neveˇdeˇli tohoto tajemstvı´, (abyste nebyli sami u sebe moudrˇ´ı),
zˇe zatvrdilost z cˇa´stky prˇihodila
se Izraelovi, dokudzˇ by nevesˇla
plnost pohanu˚.
26 A takt’vs
ˇ ecken Izrael spasen
bude, jakozˇ psa´no jest: Prˇijde
z Siona vysvoboditel, a odvra´tı´t’
bezbozˇnosti od Ja´koba.
27 A tatot’ bude smlouva ma
´ s
nimi, kdyzˇ shladı´m hrˇ´ıchy jejich.
28 A tak s strany evangelium
jsout’ neprˇa´tele´ pro va´s, ale podle´ vyvolenı´ jsou milı´ pro otce.
29 Daru
˚ zajiste´ svy´ch a povola´nı´ Bu˚h nelituje.
30 Nebo jakoz
ˇ i vy neˇkdy jste
nebyli poslusˇni Boha, ale nynı´
milosrdenstvı´ jste dosˇli pro jejich neveˇru,
31 Tak i oni nynı´ neuposlechli,
aby pro ucˇineˇne´ va´m milosrdenstvı´ i oni milosrdenstvı´ dosa´hli.
32 Zavr
ˇ el zajiste´ Bu˚h vsˇecky v
neveˇrˇe, aby se nade vsˇemi smiloval.
´ hlubokosti bohatstvı´ i
33 O
moudrosti i umeˇnı´ Bozˇ´ıho! Jak
jsou nezpytatelnı´ soudove´ jeho,
a nevystizˇitelne´ cesty jeho.
34 Nebo kdo poznal mysl Pa
´ neˇ?
Aneb kdo jemu radil?
35 Nebo kdo prve
´ dal jemu, a
budet’ mu odplaceno?
36 Nebo z ne
ˇ ho, a skrze neˇho,
a v neˇm jsou vsˇecky veˇci, jemuzˇ
sla´va na veˇky. Amen.
KAPITOLA 12.
Jaky´mi ctnostmi ospravedlneˇnı´ ozdobovati se majı´, obsˇ´ırneˇ ukazuje aposˇtol.
rotozˇ prosı´m va´s, bratrˇ´ı,
P skrze milosrdenstvı´ Bozˇ´ı,
abyste vyda´vali teˇla sva´ v obeˇt
zˇivou, svatou, Bohu libou, rozumnou sluzˇbu svou.
2 A nepr
ˇ ipodobnˇujte se sveˇtu
tomuto, ale promeˇnˇtezˇ se obnovenı´m mysli sve´, tak abyste
zkusili, jaka´ by byla vu˚le Bozˇ´ı
dobra´, liba´ a dokonala´.
3 Nebot’ pravı´m (skrze milost,
ktera´zˇ da´na jest mi), kazˇde´mu,
ˇ I´MANU
˚ M 13
R
kdozˇ jest mezi va´mi, aby nesmyslil vı´ce, nezˇ slusˇ´ı smysliti,
ale aby smyslil v strˇedmosti, tak
jakzˇ komu Bu˚h udeˇlil mı´ru vı´ry.
4 Nebo jakoz
ˇ v jednom teˇle
mnohe´ oudy ma´me, ale nemajı´ vsˇickni oudove´ jednostejne´ho
dı´la,
5 Tak mnozı´ jedno te
ˇ lo jsme v
Kristu, a obzvla´sˇtneˇ jedni druhy´ch oudove´.
6 Ale majı´ce obdarova
´ nı´ rozdı´lna´ podle´ milosti, ktera´zˇ da´na
jest na´m, bud’to proroctvı´, to at’
se kona´ podle´ pravidla vı´ry;
7 Bud’to u
´ rˇad, v prˇisluhova´nı´;
bud’to ten, kdozˇ ucˇ´ı, v vyucˇova´nı´.
8 Te
´ zˇ kdo napomı´na´, v napomı´na´nı´; ten, kdo rozda´va´, v uprˇ´ımnosti; kdozˇ prˇedlozˇen jest, v pilnosti; kdo milosrdenstvı´ cˇinı´,
cˇinˇ to s ochotnostı´.
9 Milova
´ nı´ bud’ bez pokrytstvı´;
v osˇklivosti meˇjte zle´, prˇipojeni
jsouce k dobre´mu.
10 La
´ skou bratrskou jedni k
druhy´m nakloneˇni jsouce, poctivostı´ se vespolek prˇedcha´zejte,
11 V pracech nelenivı´, duchem
vroucı´, Pa´nu slouzˇ´ıce,
12 Nade
ˇ jı´ se veselı´ce, v ssouzˇenı´ch trpeˇlivı´, na modlitbeˇ ustavicˇnı´,
13 V potr
ˇ eba´ch s svaty´mi se
zdeˇlujı´ce, prˇ´ıveˇtivosti k hostem
na´sledujı´ce.
265
14 Dobror
ˇ ecˇte
protivnı´ku˚m
svy´m, dobrorˇecˇte a nezlorˇecˇte.
15 Radujte s radujı´cı´mi, a placˇte s placˇ´ıcı´mi.
16 Bud’te vespolek jednomyslnı´, ne vysoce o sobeˇ smy´sˇlejı´ce,
ale k nı´zky´m se naklonˇujı´ce.
17 Nebud’te opatrnı´ sami u sebe. Zˇa´dne´mu zle´ho za zle´ neodplacujte, opatrujı´ce dobre´ prˇede
vsˇemi lidmi,
18 Jestliz
ˇ e jest mozˇne´, pokudzˇ
na va´s jest, se vsˇemi lidmi pokoj
majı´ce,
19 Ne sami sebe mstı´ce, nejmilejsˇ´ı, ale dejte mı´sto hneˇvu;
nebo psa´no jest: Mneˇ pomsta, ja´
odplatı´m, pravı´ Pa´n.
20 A protoz
ˇ lacˇnı´-li neprˇ´ıtel
tvu˚j, nakrm jej, a zˇ´ıznı´-li, dej
mu pı´ti. Nebo to ucˇineˇ, uhlı´ rˇerˇave´ shrnesˇ na hlavu jeho.
21 Nedej se pr
ˇ emoci zle´mu, ale
prˇema´hej v dobre´m zle´.
KAPITOLA 13.
Vrchnostı´ i poddany´ch povinnosti.
azˇda´ dusˇe vrchnostem podbud’. Nebot’ nenı´
vrchnosti, jedine´ od Boha, a ktere´zˇ vrchnosti jsou, od Boha zrˇ´ızene´ jsou.
2 A protoz
ˇ kdozˇ se vrchnosti
protivı´, Bozˇ´ımu zrˇ´ızenı´ se protivı´; kterˇ´ızˇ se pak protivı´, odsouzenı´ sobeˇ dobudou.
3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobrˇe cˇinı´cı´m, ale zle cˇinı´cı´m. Chcesˇ-li se pak neba´ti
K da´na
266
ˇ I´MANU
˚ M 14
R
vrchnosti, cˇinˇ dobrˇe, a budesˇ
mı´ti chva´lu od nı´.
4 Boz
ˇ ´ı zajiste´ sluzˇebnı´k jest,
tobeˇ k dobre´mu. Pakli bys zle
cˇinil, boj se; nebot’ ne nadarmo
nese mecˇ. Bozˇ´ı zajiste´ sluzˇebnı´k jest, mstitel zu˚rˇivy´ nad tı´m,
kdozˇ zle cˇinı´.
5 A protoz
ˇ na´lezˇ´ıt’ podda´nu by´ti, netoliko pro hneˇv, ale i pro
sveˇdomı´.
6 Nebo proto i dan
ˇ da´va´te, zˇe
sluzˇebnı´ci Bozˇ´ı jsou, pilnou pra´ci o to samo vedouce.
7 Kaz
ˇ de´mu tedy, cozˇ jste povinni, da´vejte. Komu danˇ, tomu
danˇ; komu clo, tomu clo; komu
ba´zenˇ, tomu ba´zenˇ; komu cˇest,
tomu cˇest.
ˇ a´dne´mu neby´vejte nic dluzˇ8Z
ni, nezˇ to, abyste se vespolek
milovali. Nebo kdozˇ miluje blizˇnı´ho, za´kon naplnil,
9 Pone
ˇ vadzˇ to prˇika´zanı´: Nesesmilnı´sˇ, nezabijesˇ, neukradnesˇ, nepromluvı´sˇ krˇive´ho sveˇdectvı´, nepozˇa´da´sˇ, a jestli ktere´
jine´ prˇika´zanı´, v tomto slovu se
zavı´ra´: Milovati budesˇ blizˇnı´ho
sve´ho jako sebe same´ho.
10 La
´ ska blizˇnı´mu zle neucˇinı´,
a protozˇ plnost za´kona jest la´ska.
11 A zvla
´ sˇteˇ pak vidouce takovou prˇ´ıhodnost, zˇet’ jest se na´m
jizˇ cˇas ze sna probuditi. Nynı´t’
zajiste´ blı´zˇe na´s jest spasenı´,
nezˇli kdyzˇ jsme uveˇrˇili.
12 Noc pominula, ale den se
prˇiblı´zˇil. Odvrzmezˇ tedy skutky
temnosti, a oblecme se v odeˇnı´
sveˇtla.
13 Jakoz
ˇ to ve dne poctiveˇ chod’me, ne v hodova´nı´ a v opilstvı´,
ne v smilstvı´ch a v chlipnostech,
ne v sva´ru a v za´visti.
14 Ale oblecte se v Pa
´ na Jezukrista, a nepecˇujte o teˇlo podle´
zˇa´dosti jeho.
KAPITOLA 14.
V veˇcech prˇ´ıpadny´ch a ceremoniı´ch tak se
chovati slusˇ´ı, aby sveˇdomı´ dobre´ bylo zachova´no, 13. a blizˇnı´mu prˇ´ıcˇin k u´razu a
pohorsˇenı´ nebylo da´va´no.
dle´ho pak u vı´rˇe prˇijı´mejte
M ne k ha´dka´m o ota´zka´ch.
2 Nebo ne
ˇ kdo veˇrˇ´ı, zˇe mu˚zˇe
jı´sti vsˇecko; jiny´ pak mdly´ jsa,
jı´ zelı´.
3 Ten kdoz
ˇ jı´, nepokla´dej sobeˇ
za nic toho, kdozˇ nejı´; a kdo nejı´,
toho nepotupuj, kdozˇ jı´. Nebo
Bu˚h prˇijal jej.
4 Ty kdo jsi, abys tupil cizı´ho
sluzˇebnı´ka? Vsˇak Pa´nu sve´mu
stojı´, aneb pada´. Budet’ pak ustaven; mocen jest zajiste´ Bu˚h
utvrditi jej.
5 Nebo ne
ˇ kdo rozsuzuje mezi
dnem a dnem, a neˇkdo soudı´
kazˇdy´ den. Jeden kazˇdy´ v sve´m
smyslu ujisˇteˇn bud’.
6 Kdoz
ˇ dnu˚ sˇetrˇ´ı, Pa´nu sˇetrˇ´ı; a
kdo nesˇetrˇ´ı, Pa´nu nesˇetrˇ´ı. A kdo
jı´, Pa´nu jı´, nebo deˇkuje Bohu; a
ˇ I´MANU
˚ M 15
R
kdozˇ nejı´, Pa´nu nejı´, a deˇkuje
Bohu.
ˇ a´dny´ zajiste´ z na´s nenı´ sa´m
7Z
sobeˇ zˇiv, a zˇa´dny´ sobeˇ sa´m neumı´ra´.
8 Nebo bud’ z
ˇ e jsme zˇivi, Pa´nu
zˇivi jsme; bud’ zˇe mrˇeme, Pa´nu
mrˇeme. A tak bud’ zˇe jsme zˇivi,
bud’ zˇe umı´ra´me, Pa´neˇ jsme.
9 Na tot’ zajiste
´ Kristus i umrˇel, i z mrtvy´ch vstal, i ozˇil,
aby nad zˇivy´mi i nad mrtvy´mi
panoval.
10 Ty pak procˇ potupujes
ˇ bratra sve´ho? Aneb take´ ty procˇ
za nic pokla´da´sˇ bratra sve´ho?
Vsˇak vsˇickni staneme prˇed stolicı´ Kristovou.
11 Psa
´ no jest zajiste´: Zˇivt’ jsem
ja´, pravı´ Pa´n, zˇet’ prˇede mnou
bude klekati kazˇde´ koleno, a
kazˇdy´ jazyk vyzna´vati bude
Boha.
12 A takt’ jeden kaz
ˇ dy´ z na´s
sa´m za sebe pocˇet vyda´vati bude Bohu.
13 Nesud’mez
ˇ tedy vı´ce jedni
druhy´ch, ale toto radeˇji rozsuzujte, abyste nekladli u´razu neb
pohorsˇenı´ bratru.
14 Vı´mt’ a ujis
ˇ teˇn jsem v Pa´nu
Jezˇ´ısˇi, zˇet’ nic necˇiste´ho nenı´
samo z sebe; nezˇ tomu, kdozˇ tak
soudı´, zˇe by necˇiste´ bylo, jemut’
necˇiste´ jest.
15 Ale by
´ va´-lit’ rmoucen bratr
tvu˚j pro pokrm, jizˇ nechodı´sˇ
podle´ la´sky. Neprˇivozujzˇ k za-
267
hynutı´ pokrmem svy´m toho, za
ktere´hozˇ Kristus umrˇel.
16 Nebudiz
ˇ tedy v porouha´nı´
da´no dobre´ vasˇe.
17 Kra
´ lovstvı´ zajiste´ Bozˇ´ı nenı´
pokrm a na´poj, ale spravedlnost
a pokoj a radost v Duchu svate´m.
18 Nebo kdoz
ˇ v tom slouzˇ´ı Kristu, mily´ jest Bohu a lidem prˇ´ıjemny´.
19 Protoz
ˇ na´sledujme toho, cozˇ
jest ku pokoji a k vzdeˇla´nı´ spolecˇne´mu.
20 Nekaziz
ˇ pro pokrm dı´la Bozˇ´ıho. Vsˇecko zajiste´ cˇiste´ jest,
ale zle´ jest cˇloveˇku, ktery´zˇ jı´ s
pohorsˇenı´m.
21 Dobre
´ jest nejı´sti masa a nepiti vı´na, ani na cˇem se koli
ura´zˇ´ı bratr tvu˚j, neb horsˇ´ı, aneb
zemdlı´va´.
22 Ty vı´ru ma
´ sˇ? Meˇjzˇ ji sa´m
u sebe prˇed Bohem. Blahoslaveny´, kdozˇ nesoudı´ sebe same´ho
v tom, cozˇ oblibuje.
23 Ale kdoz
ˇ pak rozpakuje se,
kdyby jedl, potupen jest, nebo
ne z vı´ry jı´. A cozˇkoli nenı´ z vı´ry,
hrˇ´ıch jest.
KAPITOLA 15.
Napomenutı´ k sna´sˇenı´ mdlob blizˇnı´ch. 23.
Slib o navsˇtı´venı´ jich. 30. Zˇa´dost za modlitby svate´.
ovinnit’ jsme pak my silnı´
P mdloby nemocny´ch sna´sˇeti, a ne sami sobeˇ se lı´biti.
268
ˇ I´MANU
˚ M 15
R
2 A protoz
ˇ jeden kazˇdy´ z na´s
blizˇnı´mu se lib k dobre´mu pro
vzdeˇla´nı´.
3 Nebo i Kristus ne sa
´ m se sobeˇ
lı´bil, ale jakozˇ psa´no jest: Haneˇnı´ haneˇjı´cı´ch tebe prˇipadla na
mne.
4 Nebo ktere
´ zˇkoli veˇci napsa´ny
jsou, k nasˇemu naucˇenı´ napsa´ny jsou, abychom skrze sna´sˇelivost a poteˇsˇenı´ pı´sem nadeˇji
meˇli.
5 Bu
˚ h pak sna´sˇelivosti a poteˇsˇenı´ dejzˇ va´m by´ti jednomyslny´mi vespolek podle´ Jezukrista,
6 Abyste jednomyslne
ˇ jedneˇmi
u´sty oslavovali Boha a Otce Pa´na nasˇeho Jezukrista.
7 Protoz
ˇ prˇijı´mejte se vespolek,
jakozˇ i Kristus prˇijal na´s v sla´vu
Bozˇ´ı.
8 Nebot’ pravı´m, z
ˇ e Kristus Jezˇ´ısˇ byl sluzˇebnı´kem obrˇ´ızky pro
Bozˇ´ı pravost, aby potvrdil slibu˚
otcu˚m,
9 A aby pohane
´ z milosrdenstvı´ slavili Boha, jakozˇ psa´no
jest: Protozˇ vyzna´vati tebe budu
mezi pohany, a jme´nu tve´mu
ple´sati budu.
10 A ope
ˇ t dı´: Veselte se pohane´
s lidem jeho.
11 A ope
ˇ t: Chvalte Hospodina
vsˇickni na´rodove´, a velebtezˇ ho
vsˇickni lide´.
12 A ope
ˇ t Izaia´sˇ dı´: Budet’ korˇen Jesse, a v tom, ktery´zˇ po-
vstane, aby panoval nad pohany, pohane´ doufati budou.
13 Bu
˚ h pak nadeˇje naplnˇujzˇ
va´s vsˇelikou radostı´ a pokojem
u vı´rˇe, abyste se rozhojnili v nadeˇji skrze moc Ducha svate´ho.
14 Jist jsem zajiste
´ , bratrˇ´ı moji,
i ja´ take´ o va´s, zˇe i vy jste plnı´
dobroty, naplneˇni jsouce vsˇelikou zna´mostı´, tak zˇe se i napomı´nati mu˚zˇete vespolek.
15 A vs
ˇ ak psal jsem va´m, bratrˇ´ı, poneˇkud smeˇle, jako napomı´naje va´s, podle´ milosti, ktera´zˇ jest mi da´na od Boha,
16 K tomu abych byl sluz
ˇ ebnı´kem Jezˇ´ısˇe Krista mezi pohany,
slouzˇe evangelium Bozˇ´ımu, aby
byla obeˇt pohanu˚ vza´cna´, posveˇcena jsuci skrze ducha svate´ho.
17 Ma
´ m se tedy cˇ´ım chlubiti v
Kristu Jezˇ´ısˇi, v Bozˇ´ıch veˇcech.
18 Nebot’ bych nesme
ˇ l mluviti
toho, cˇehozˇ by skrze mne neucˇinil Kristus, ku poslusˇenstvı´ pohanu˚, slovem i skutkem,
19 V moci divu
˚ a za´zraku˚, v sı´le
Ducha Bozˇ´ıho, tak zˇe jsem od
Jeruzale´ma vu˚kol azˇ k Illyricke´
zemi naplnil evangelium Kristovy´m,
20 A to tak byv z
ˇ a´dostiv ka´zati
evangelium, kdezˇ ani jmenova´n
nebyl Kristus, abych na cizı´ za´klad nestaveˇl,
21 Ale jakoz
ˇ psa´no jest: Ktery´mzˇ nenı´ zveˇstova´no o neˇm,
ˇ I´MANU
˚ M 16
R
uzrˇ´ı, a ti, kterˇ´ızˇ nesly´chali, srozumeˇjı´.
22 A tı´mt’ jest mi mnohokra
´t
prˇekazˇeno prˇijı´ti k va´m.
23 Nynı´ pak nemaje jiz
ˇ vı´ce
mı´sta v teˇchto krajina´ch, a zˇa´dost maje prˇijı´ti k va´m od mnoha let,
24 Kdyz
ˇ koli pu˚jdu do Hisˇpanie,
prˇijdu k va´m. Ma´mt’ zajiste´ nadeˇji, zˇe tudy jda, uzrˇ´ım va´s, a zˇe
vy mne provodı´te tam, a vsˇak azˇ
bych prve´ u va´s poneˇkud pobyl.
25 Nynı´ pak beru se do Jeruzale´ma, sluzˇbu cˇineˇ svaty´m.
26 Nebo za dobre
´ se videˇlo Macedonsky´m a Achaisky´m, aby
zbı´rku neˇjakou ucˇinili na chude´
svate´, kterˇ´ızˇ jsou v Jeruzale´meˇ.
27 Takt’ sobe
ˇ to oblı´bili, a take´
povinni jsou jim to. Nebo poneˇvadzˇ duchovnı´m veˇcem jejich
obcovali pohane´, povinnit’ jsou
jim take´ slouzˇiti teˇlesny´mi.
28 A protoz
ˇ kdyzˇ to vykona´m,
a jim odvedu uzˇitek ten, pu˚jdut’
skrze va´s do Hisˇpanie.
29 A vı´mt’, z
ˇ e kdyzˇ prˇijdu k
va´m, v hojnosti pozˇehna´nı´ evangelium Kristova prˇijdu.
30 Prosı´mt’ pak va
´ s, bratrˇ´ı,
skrze Pa´na nasˇeho Jezukrista a
skrze la´sku Ducha, abyste spolu
se mnou modlili se za mne Bohu
snazˇneˇ,
31 Abych vysvobozen byl od
protivnı´ku˚ v Judstvu, a aby
269
sluzˇba tato ma´ prˇ´ıjemna´ byla
svaty´m v Jeruzale´meˇ,
32 Abych k va
´ m bohda´ s radostı´
prˇisˇel, a s va´mi poodpocˇinul.
33 Bu
˚ h pak pokoje se vsˇemi va´mi. Amen.
KAPITOLA 16.
Pozdravenı´. 17. Napomenutı´ k varova´nı´ se
nepokojny´ch, 20. porucˇenı´ jich Bohu.
oroucˇ´ımt’ pak va´m Fe´ben,
P sestru nasˇi, sluzˇebnici cı´r-
kve Cenchrenske´,
2 Abyste ji pr
ˇ ijali v Pa´nu, tak
jakzˇ slusˇ´ı na svate´, a abyste
jı´ pomocni byli, jestlizˇe by va´s
v cˇem potrˇebovala. Nebo i ona
mnohy´m hostem ochotneˇ posluhovala, azˇ i mneˇ take´.
3 Pozdravte Priscilly a Akvily,
pomocnı´ku˚ my´ch v Kristu Jezˇ´ısˇi,
4 Kter
ˇ ´ızˇ pro mu˚j zˇivot svy´ch
vlastnı´ch hrdel nasadili, jimzˇ ne
ja´ sa´m toliko deˇkuji, ale i vsˇecky
cı´rkve pohanske´,
5 I doma
´ cı´ho jejich shroma´zˇdeˇnı´. Pozdravte me´mo mile´ho Epe´neta, ktery´zˇ jest prvotiny Achaie v Kristu.
6 Pozdravte
Marie, ktera´zˇ
mnoho pra´ce meˇla s na´mi.
7 Pozdravte Andronika a Junia, prˇ´ıbuzny´ch my´ch a spoluveˇznˇu˚ my´ch, kterˇ´ızˇ jsou vza´cnı´ u aposˇtolu˚, a kterˇ´ızˇ prˇede
mnou byli v Kristu Jezˇ´ısˇi.
8 Pozdravte Amplia mne
ˇ v Pa´nu mile´ho.
270
ˇ I´MANU
˚ M 16
R
9 Pozdravte Urbana, pomocnı´ka nasˇeho v Kristu, a Stachyna
me´ho mile´ho.
10 Pozdravte Apella zkus
ˇ ene´ho
v Kristu. Pozdravte doma´cı´ch
Aristobulovy´ch.
11 Pozdravte Herodiona, pr
ˇ ´ıbuzne´ho me´ho. Pozdravte doma´cı´ch Narcissovy´ch, kterˇ´ızˇ
jsou v Pa´nu.
12 Pozdravte Tryfe
´ ny a Tryfo´zy, ktere´zˇ pra´ci vedou v Pa´nu.
Pozdravte Persidy mile´, ktera´zˇ
mnoho pracovala v Pa´nu.
13 Pozdravte Rufa, zvla
´ sˇtnı´ho
v Pa´nu, a matky jeho i me´.
14 Pozdravte Asynkrita, Flegonta, Hermy, Patroba, Hermena, i bratrˇ´ı, kterˇ´ızˇ jsou s nimi.
15 Pozdravte Filologa i Julie,
Nerea a sestry jeho, i Olympa
i vsˇech svaty´ch, kterˇ´ızˇ jsou s
nimi.
16 Pozdravte sebe vespolek v
polı´benı´ svate´m. Pozdravujı´t’
va´s cı´rkve Kristovy.
17 Prosı´mt’pak va
´ s, bratrˇ´ı, abyste sˇetrˇili teˇch, kterˇ´ızˇ ru˚znice a
pohorsˇenı´ cˇinı´, na odpor ucˇenı´
tomu, ktere´muzˇ jste vy se naucˇili, a varujte se jich.
18 Nebo takovı´ Pa
´ nu nasˇemu
Jezˇ´ısˇi Kristu neslouzˇ´ı, ale sve´mu brˇichu; a lahodny´mi rˇecˇmi
a pochlebenstvı´m svodı´ srdce
prosty´ch.
19 Nebo
vasˇe poslusˇenstvı´
vsˇech dosˇlo. A protozˇ raduji
se z va´s. Nezˇ chcit’, abyste byli
moudrˇ´ı k dobre´mu, a prostı´ k
zle´mu.
20 Bu
˚ h pak pokoje potrˇe satana pod nohy vasˇe brzo. Milost
Pa´na nasˇeho Jezukrista s va´mi.
Amen.
21 Pozdravujı´ va
´ s Timoteus,
pomocnı´k mu˚j, a Lucius, a Ja´zon, a Sozipater, prˇ´ıbuznı´ moji.
22 Pozdravuji va
´ s v Pa´nu ja´
Tercius, ktery´zˇ jsem psal tento
list.
23 Pozdravuje va
´ s Ga´ius, hospoda´rˇ mu˚j i vsˇ´ı cı´rkve. Pozdravuje va´s Erastus, du˚chodnı´ pı´sarˇ meˇstsky´, a Kvartus bratr.
24 Milost Pa
´ na nasˇeho Jezukrista se vsˇemi va´mi. Amen.
25 Tomu pak, ktery
´ zˇ mu˚zˇe va´s
utvrditi podle´ evangelium me´ho
a ka´zanı´ Jezˇ´ısˇe Krista, podle´
zjevenı´ tajemstvı´ od cˇasu˚ veˇcˇny´ch skryte´ho,
26 Nynı´ pak zjevene
´ ho i skrze
pı´sma prorocka´, podle´ porucˇenı´
veˇcˇne´ho Boha, ku poslusˇenstvı´
vı´ry vsˇechneˇm na´rodu˚m ozna´mene´ho,
27 Tomu same
´ mu moudre´mu
Bohu sla´va skrze Jezukrista na
veˇky. Amen.
PRVNI´ EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
´ M.
K KORINTSKY
KAPITOLA 1.
Aposˇtol Korintske´ chva´lı´ 10. a napomı´na´
k jednomyslnosti, od vysoke´ pak mysli vystrˇ´ıha´, 17. praveˇ, zˇe i Bu˚h pravdu svou ne
v lidske´ moudrosti zjevil, 27. a nı´zke´ veˇci
vyvolil.
avel, povolany´ aposˇtol Jezˇ´ı-
P sˇe Krista, skrze vu˚li Bozˇ´ı, a
bratr Sostenes,
2 Cı´rkvi Boz
ˇ ´ı, ktera´zˇ jest v Korintu, posveˇceny´m v Kristu Jezˇ´ısˇi, povolany´m svaty´m, spolu
se vsˇechneˇmi, kterˇ´ızˇ vzy´vajı´
jme´no Pa´na nasˇeho Jezukrista
na vsˇelike´m mı´steˇ, i jejich i nasˇem:
3 Milost va
´ m a pokoj od Boha
Otce nasˇeho a Pa´na Jezukrista.
4 De
ˇ kuji Bohu sve´mu vzˇdycky
z va´s pro tu milost Bozˇ´ı, ktera´zˇ
da´na jest va´m v Kristu Jezˇ´ısˇi,
ˇ e vsˇemi veˇcmi obohaceni
5Z
jste v neˇm, kazˇdy´m slovem i
vsˇeliky´m umeˇnı´m,
6 Jakoz
ˇ sveˇdectvı´ Kristovo upevneˇno jest mezi va´mi,
7 Tak z
ˇ e, nema´te zˇa´dne´ho nedostatku v zˇa´dne´m daru, ocˇeka´vajı´ce zjevenı´ Pa´na nasˇeho Jezukrista,
8 Ktery
´ zˇ i utvrdı´ va´s azˇ do konce bez ouhony ke dni Pa´na nasˇeho Jezukrista.
9 Ve
ˇ rny´t’ jest Bu˚h, skrze neˇhozˇ
povola´ni jste k u´cˇastenstvı´ Syna
jeho Jezukrista, Pa´na nasˇeho.
10 Prosı´mt’ pak va
´ s, bratrˇ´ı, skrze jme´no Pa´na nasˇeho Jezukrista, abyste jednostejneˇ mluvili vsˇickni, a aby nebylo mezi
va´mi roztrzˇek, ale bud’te spojeni
jednostejnou myslı´, a jednostejny´m smyslem.
11 Nebo ozna
´ meno jest mi o
va´s, bratrˇ´ı moji, od doma´cı´ch
Chloe, zˇe by mezi va´mi byly ru˚znice.
12 Mı´nı´m pak toto, z
ˇ e jeden
kazˇdy´ z va´s rˇ´ıka´: Ja´ jsem Pavlu˚v, ja´ Apollu˚v, ja´ Petru˚v, ja´ pak
Kristu˚v.
13 Rozde
ˇ len-lizˇ jest Kristus?
Zdali Pavel ukrˇizˇova´n jest za
va´s? aneb zdali jste ve jme´nu
Pavlovu pokrˇteˇni byli?
14 De
ˇ kuji Bohu, zˇe jsem zˇa´dne´ho z va´s nekrˇtil, nezˇ Krispa a
Ga´ia,
15 Aby ne
ˇ kdo nerˇekl, zˇe jsem
ve jme´nu sve´m krˇtil.
16 Kr
ˇ tilt’ jsem take´ i Sˇteˇpa´novu
cˇeled. Vı´ce nevı´m, abych koho jine´ho krˇtil.
17 Nebo neposlal mne Kristus
krˇtı´ti, ale evangelium ka´zati, ne
272
´M 2
I. KORINTSKY
v moudrosti rˇecˇi, aby nebyl vypra´zdneˇn krˇ´ızˇ Kristu˚v.
18 Nebo slovo kr
ˇ ´ızˇe teˇm, kterˇ´ızˇ
hynou, bla´znovstvı´m jest, ale
na´m, kterˇ´ızˇ spasenı´ dosahujeme, moc Bozˇ´ı jest.
19 Nebo psa
´ no jest: Zahladı´m
moudrost moudry´ch, a opatrnost opatrny´ch zavrhu.
20 Kde jest moudry
´ ? A kde ucˇeny´? A kde chytra´k tohoto sveˇta?
Zdalizˇ Bu˚h neobra´til moudrosti
tohoto sveˇta v bla´znovstvı´?
21 Nebo kdyz
ˇ v moudrosti Bozˇ´ı
sveˇt nepoznal skrze moudrost
Boha, zalı´bilo se Bohu skrze
bla´znove´ ka´zanı´ spasiti veˇrˇ´ıcı´,
22 Pone
ˇ vadzˇ i Zˇide´ za´zraku˚ zˇa´ˇ ekove´ hledajı´ moudrosdajı´, i R
ti.
23 Myt’ pak ka
´ zˇeme Krista ukrˇizˇovane´ho, Zˇidu˚m zajiste´ poˇ eku˚m bla´znovstvı´,
horsˇenı´, a R
ˇ e24 Ale povolany
´ m i Zˇidu˚m i R
ku˚m Krista, Bozˇ´ı moc a Bozˇ´ı
moudrost.
25 Nebo to bla
´ znovstvı´ Bozˇ´ı
jest moudrˇejsˇ´ı nezˇli lide´, a
mdloba Bozˇ´ı jest silneˇjsˇ´ı nezˇ
lide´.
26 Vidı´te zajiste
´ povola´nı´ sve´,
bratrˇ´ı, zˇe nemnozı´ moudrˇ´ı podle´
teˇla, nemnozı´ mocnı´, nemnozı´
urozenı´.
27 Ale coz
ˇ bla´znive´ho jest u
sveˇta, to vyvolil Bu˚h, aby zahanbil moudre´, a to, cozˇ jest u
sveˇta mdle´, vyvolil Bu˚h, aby zahanbil silne´.
28 A neurozene
´ u sveˇta a za
nic polozˇene´ vyvolil Bu˚h, anobrzˇ ktere´zˇ nejsou, aby ty veˇci,
ktere´zˇ jsou, zahladil,
29 Proto aby se nechlubilo pr
ˇ ed
oblı´cˇejem jeho zˇa´dne´ teˇlo.
30 Vy pak jste z ne
ˇ ho v Kristu
Jezˇ´ısˇi, ktery´zˇ ucˇineˇn jest na´m
moudrost od Boha, i spravedlnost, i posveˇcenı´, i vykoupenı´,
31 Aby, jakoz
ˇ jest napsa´no, kdo
se chlubı´, v Pa´nu se chlubil.
KAPITOLA 2.
Rozdı´l mezi moudrostı´ Bozˇ´ı a sveˇtskou,
mezi kazateli evangelium a rˇecˇnı´ky, 14. te´zˇ
mezi cˇloveˇkem teˇlesny´m a duchovnı´m.
ja´ prˇisˇed k va´m, bratrˇ´ı, ne-
I prˇisˇel jsem s du˚stojnostı´ rˇecˇi
neb moudrosti, zveˇstuje va´m
sveˇdectvı´ Bozˇ´ı.
2 Nebo tak jsem usoudil nic jine´ho neumeˇti mezi va´mi, nezˇli
Jezˇ´ısˇe Krista, a to toho ukrˇizˇovane´ho.
3 A byl jsem ja
´ u va´s v mdlobeˇ,
a v ba´zni, i v strachu mnohe´m.
4Ar
ˇ ecˇ ma´ a ka´zanı´ me´ nebylo
v slibny´ch lidske´ moudrosti rˇecˇech, ale v doka´zanı´ Ducha a
moci,
5 Aby vı´ra vas
ˇ e nebyla na moudrosti lidske´ zalozˇena, ale na
moci Bozˇ´ı.
6 Moudrost pak mluvı´me mezi
dokonaly´mi, ale moudrost ne to-
´M 3
I. KORINTSKY
hoto sveˇta, ani knı´zˇat sveˇta tohoto, ktera´zˇ hynou.
7 Ale mluvı´me tu moudrost Bozˇ´ı v tajemstvı´ skrytou, kterouzˇ
Bu˚h prˇedulozˇil prˇed veˇky k sla´veˇ nasˇ´ı,
8 Jı´z
ˇ zˇa´dny´ z knı´zˇat sveˇta tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli
poznali, nebylit’ by Pa´na sla´vy
ukrˇizˇovali.
9 Ale jakoz
ˇ psa´no jest: Cˇeho
oko nevı´dalo, ani ucho nesly´chalo, ani na srdce lidske´ nevstoupilo, co prˇipravil Bu˚h teˇm,
kterˇ´ızˇ jej milujı´.
10 Na
´ m pak Bu˚h zjevil skrze
Ducha sve´ho. Nebo Duch zpytuje vsˇecky veˇci, i hlubokosti
Bozˇske´.
11 Nebo kdo z lidı´ vı´, co jest
v cˇloveˇku, jedine´ duch cˇloveˇka,
ktery´zˇ jest v neˇm? Takt’ i Bozˇ´ıch
veˇcı´ nezna´ zˇa´dny´, jedine´ Duch
Bozˇ´ı.
12 My pak nepr
ˇ ijali jsme ducha sveˇta, ale Ducha toho, ktery´zˇ jest z Boha, abychom veˇdeˇli, ktere´ veˇci od Boha darova´ny
jsou na´m.
13 O nichz
ˇ i mluvı´me ne teˇmi
slovy, jimzˇ lidska´ moudrost
ucˇ´ı, ale ktery´mzˇ vyucˇuje Duch
svaty´, duchovnı´m to, cozˇ duchovnı´ho jest, prˇivlastnˇujı´ce.
14 Ale te
ˇ lesny´ cˇloveˇk necha´pa´
teˇch veˇcı´, ktere´zˇ jsou Ducha Bozˇ´ıho; nebo jsou jemu bla´znovstvı´, anizˇ jich mu˚zˇe poznati,
273
proto zˇe ony duchovneˇ majı´ rozsuzova´ny by´ti.
15 Duchovnı´
pak rozsuzuje
vsˇecko, sa´m pak od zˇa´dne´ho
neby´va´ souzen.
16 Nebo kdo pozna
´ mysl toho
Pa´na, ktery´zˇ jej vyucˇovati bude? My pak mysl Kristovu ma´me.
KAPITOLA 3.
Prˇ´ıcˇina sprostne´ho ka´zanı´, 4. te´zˇ zacˇ sluzˇebnı´ky mı´ti, i jak cı´rkev ma´ vzdeˇla´va´na
by´ti, aposˇtol ukazuje, 18. a od posˇkvrnˇova´nı´ dusˇe moudrostı´ sveˇta vystrˇ´ıha´.
ja´, bratrˇ´ı, nemohl jsem va´m
jako duchovnı´m,
ale jako teˇlesny´m, jako malicˇky´m v Kristu.
2 Mle
´ kem jsem va´s zˇivil, a ne
pokrmem; nebo jste jesˇteˇ nemohli, ano i nynı´ jesˇteˇ nemu˚zˇete.
3 Jes
ˇ teˇ zajiste´ teˇlesnı´ jste. Nebo poneˇvadzˇ jest mezi va´mi nena´vist, sva´rove´ a ru˚znice, zdazˇ
jesˇteˇ teˇlesnı´ nejste, a podle´ cˇloveˇka nechodı´te?
4 Nebo kdyz
ˇ neˇkdo rˇ´ıka´: Ja´
jsem Pavlu˚v, jiny´ pak: Ja´ Apollu˚v, zdalizˇ nejste teˇlesnı´?
5 Kdo tedy jest Pavel, kdo Apollo, nezˇ sluzˇebnı´ci, skrze neˇzˇ
jste uveˇrˇili, a jakzˇ jednomu kazˇde´mu dal Pa´n?
6 Ja
´ t’ jsem sˇtı´pil, Apollo zale´val, ale Bu˚h dal zru˚st.
7 A protoz
ˇ anizˇ ten, kdozˇ sˇteˇpuje, jest neˇco, ani ten, kdozˇ
A mluviti
274
´M 4
I. KORINTSKY
zale´va´, ale Bu˚h, ktery´zˇ zru˚st
da´va´.
8 Ten pak, kdoz
ˇ sˇteˇpuje, a ten,
kdozˇ zale´va´, jedno jsou, a vsˇak
jeden kazˇdy´ svou vlastnı´ odplatu vezme podle´ sve´ pra´ce.
9 Boz
ˇ ´ıt’ jsme zajiste´ pomocnı´ci,
Bozˇ´ı rolı´, Bozˇ´ı vzdeˇla´nı´ jste.
10 Podle
´ milosti Bozˇ´ı sobeˇ dane´, jako moudry´ stavitel, za´klad
jsem zalozˇil, jiny´ pak na neˇm
stavı´. Ale jeden kazˇdy´ viz, jak
na neˇm stavı´.
11 Nebo za
´ kladu jine´ho zˇa´dny´
polozˇiti nemu˚zˇ, mimo ten, ktery´zˇ polozˇen jest, jenzˇ jest Jezˇ´ısˇ
Kristus.
12 Stavı´-lit’ pak kdo na ten za
´klad zlato, strˇ´ıbro, kamenı´ drahe´, drˇ´ıvı´, seno, strnisˇteˇ,
13 Jednohot’ kaz
ˇ de´ho dı´lo zjeveno bude. Den zajiste´ to oka´zˇe;
nebo v ohni zjevı´ se, a jednoho
kazˇde´ho dı´lo, jake´ by bylo, ohenˇ
zprubuje.
14 Zu
˚ stane-lit’ cˇ´ı dı´lo, ktere´zˇ na
neˇm staveˇl, vezme odplatu.
15 Paklit’ cˇ´ı dı´lo shor
ˇ ´ı, vezme
sˇkodu, ale sa´m spasen bude, a
vsˇak tak, jako skrze ohenˇ.
16 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe chra´m Bozˇ´ı
jste, a Duch Bozˇ´ı v va´s prˇeby´va´?
17 Jestliz
ˇ et’ kdo chra´mu Bozˇ´ıho
posˇkvrnˇuje, tohot’ zatratı´ Bu˚h;
nebo chra´m Bozˇ´ı svaty´ jest, jenzˇ
jste vy.
ˇ a´dny´ sa´m sebe nesvod’.
18 Z
Zda´-li se komu z va´s, zˇe jest
moudry´ na tomto sveˇteˇ, budizˇ
bla´znem, aby byl ucˇineˇn moudry´m.
19 Moudrost zajiste
´ sveˇta tohoto bla´znovstvı´ jest u Boha. Nebo
psa´no jest: Ktery´zˇ lapa´ moudre´
v chytrosti jejich.
20 A ope
ˇ t: Zna´t’ Pa´n prˇemysˇlova´nı´ moudry´ch, zˇe jsou marna´.
21 A tak nechlub se z
ˇ a´dny´ lidmi; nebo vsˇecky veˇci vasˇe jsou.
22 Bud’ Pavel, bud’ Apollo, bud’
Petr, bud’ sveˇt, bud’ zˇivot, bud’
smrt, bud’ prˇ´ıtomne´ veˇci, bud’to
budoucı´, vsˇecko jest vasˇe,
23 Vy pak Kristovi, a Kristus
Bozˇ´ı.
KAPITOLA 4.
Sluzˇebnı´ci cı´rkve ne k lidske´mu, ale k
sve´ho Pa´na soudu prˇina´lezˇejı´. Protozˇ veˇrny´ lid je prˇijı´mati i jich na´sledovati ma´.
ak o na´s smy´sˇlej cˇloveˇk, jako
T o sluzˇebnı´cı´ch Kristovy´ch a
sˇafa´rˇ´ıch tajemstvı´ Bozˇ´ıch.
2 Da
´ le pak vyhleda´va´ se prˇi sˇafa´rˇ´ıch, aby kazˇdy´ veˇrny´ nalezen
byl.
3 Mne
ˇ pak to za nejmensˇ´ı jest,
abych od va´s souzen byl, aneb
od lidske´ho soudu; ny´brzˇ ani
sa´m sebe soudı´m.
4 Nebo acˇ do sebe nic nevı´m,
vsˇak ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, jesˇto mne soudı´,
Pa´n jest.
5 Protoz
ˇ nesud’te nic prˇed cˇasem, azˇ by prˇisˇel Pa´n, ktery´zˇ
´M 5
I. KORINTSKY
i osvı´tı´ to, cozˇ skryte´ho jest ve
tmeˇ, a zjevı´ rady srdcı´. A tehda´zˇt’ bude mı´ti chva´lu jeden kazˇdy´ od Boha.
6 Tyto pak ve
ˇ ci, bratrˇ´ı, v podobenstvı´ obra´til jsem na sebe
a na Apollo pro va´s, abyste se
na na´s ucˇili nad to, cozˇ psa´no
jest, vy´sˇe nesmy´sˇleti, abyste jeden pro druhe´ho nenady´mali se
proti neˇkomu.
7 Nebo kdoz
ˇ teˇ soudı´? A co ma´sˇ,
jesˇto bys nevzal? A kdyzˇ jsi vzal,
procˇ se chlubı´sˇ, jako bys nevzal?
8 Jiz
ˇ jste nasyceni, jizˇ jste zbohatli, bez na´s kralujete. Ale o´
byste kralovali, abychom i my
spolu s va´mi kralovali.
9 Za to ma
´ m jisteˇ, zˇe na´s Bu˚h
aposˇtoly poslednı´ oka´zal jako
k smrti oddane´; nebo ucˇineˇni
jsme divadlo tomuto sveˇtu, i andeˇlu˚m, i lidem.
10 My bla
´ zni pro Krista, ale vy
opatrnı´ v Kristu; my mdlı´, vy
pak silnı´; vy slavnı´, ale my opovrzˇenı´.
11 Az
ˇ do tohoto cˇasu i lacˇnı´me,
i zˇ´ıznı´me, i nahotu trpı´me, i policˇkova´ni by´va´me, i mı´sta nema´me,
12 A pracujeme, de
ˇ lajı´ce rukama vlastnı´ma. Uhaneˇni jsouce, dobrorˇecˇ´ıme; protivenstvı´ trpı´ce, sna´sˇ´ıme.
13 Kdyz
ˇ se na´m rouhajı´, modlı´me se; jako smeti tohoto sveˇta
275
ucˇineˇni jsme, povrhel u vsˇech,
azˇ posavad.
14 Ne proto, abych va
´ s zahanbil, pı´sˇi toto, ale jako svy´ch mily´ch synu˚ napomı´na´m.
15 Nebo byste pak deset tisı´c
peˇstounu˚ meˇli v Kristu, vsˇak
proto nemnoho otcu˚. Nebo v
Kristu Jezˇ´ısˇi skrze evangelium
ja´ jsem va´s zplodil.
16 Protoz
ˇ prosı´m va´s, bud’te
na´sledovnı´ci moji.
17 Pro tu pr
ˇ ´ıcˇinu poslal jsem
va´m Timotea, ktery´zˇ jest syn
mu˚j mily´ a veˇrny´ v Pa´nu. Tent’
va´m prˇipomı´nati bude, ktere´
jsou cesty me´ v Kristu, jakzˇ vsˇudy v kazˇde´ cı´rkvi ucˇ´ım.
18 Rovne
ˇ jako bych nemeˇl k
va´m prˇijı´ti, naduli se neˇkterˇ´ı.
19 Ale pr
ˇ ijdut’ k va´m brzo,
bude-li Pa´n chtı´ti, a pozna´m ne
rˇecˇ teˇch naduty´ch, ale moc.
20 Nebot’ neza
´ lezˇı´ v rˇecˇi kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, ale v moci.
21 Co chcete? S metlou-li abych
prˇisˇel k va´m, cˇili s la´skou, a s
duchem tichosti?
KAPITOLA 5.
Vinı´ Korintske´ aposˇtol, zˇe hanebne´ho hrˇ´ısˇnı´ka mezi sebou trpeˇli. 3. Velı´ jej satanu
da´ti, 9. a vymeˇrˇuje jim, jak se majı´ mı´ti k
vyloucˇeny´m.
aprosto slysˇeti, zˇe jest mezi
N va´mi smilstvo, a to takove´
smilstvo, jake´zˇ se ani mezi pohany nejmenuje, aby neˇkdo meˇl
manzˇelku otcovu.
276
´M 6
I. KORINTSKY
2 A vy nadutı´ jste, nez
ˇ byste radeˇji rmoutili se, aby vyvrzˇen byl
z prostrˇedku va´s ten, kdozˇ takovy´ skutek spa´chal.
3 Ja
´ zajiste´, acˇ vzda´leny´ teˇlem,
ale prˇ´ıtomny´ duchem, jizˇ jsem
to usoudil, jako bych prˇ´ıtomen
byl, abyste toho, ktery´zˇ to tak
spa´chal,
4 Ve jme
´ nu Pa´na nasˇeho Jezukrista sejdouce se spolu, i s
my´m duchem, s mocı´ Pa´na nasˇeho Jezukrista,
5 Vydali takove
´ ho satanu k zahubenı´ teˇla, aby duch spasen
byl v den Pa´na Jezˇ´ısˇe.
6 Nenı´t’ dobra
´ chlouba vasˇe.
Zdalizˇ nevı´te, zˇe malicˇko kvasu
vsˇecko teˇsto nakvasˇuje?
7 Vycˇist’tez
ˇ tedy stary´ kvas,
abyste byli nove´ zadeˇla´nı´, jakozˇ jste nenakvasˇenı´. Nebot’jest
Bera´nek na´sˇ velikonocˇnı´ za na´s
obeˇtova´n, Kristus.
8 A protoz
ˇ hodujmezˇ ne v kvasu stare´m, ani v kvasu zlosti a
nesˇlechetnosti, ale v prˇesnicı´ch
uprˇ´ımnosti a pravdy.
9 Psal jsem va
´ m v listu, abyste
se nesmeˇsˇovali s smilnı´ky.
10 Ale nevs
ˇ elijak s smilnı´ky tohoto sveˇta, neb s lakomci, neb s
dra´cˇi, aneb s modla´rˇi, sic jinak
musili byste z tohoto sveˇta vyjı´ti.
11 Nynı´ pak psal jsem va
´ m,
abyste se nesmeˇsˇovali, kdyby
kdo, maje jme´no bratr, byl smil-
nı´k, neb lakomec, neb modla´rˇ,
neb zlolejce, neb opilec, neb
dra´cˇ. S takovy´m ani nejezte.
12 Nebo procˇ ja
´ ma´m i ty, kterˇ´ızˇ
jsou vneˇ, souditi? Vsˇak ty, kterˇ´ızˇ
jsou vnitrˇ, vy soudı´te.
13 Ty pak, kter
ˇ ´ızˇ jsou vneˇ, Bu˚h
soudı´. Vyvrztezˇ tedy toho zle´ho
sami z sebe.
KAPITOLA 6.
Soudu˚ prˇed neveˇrˇ´ıcı´mi se vystrˇ´ıhati, 9. a
smilstva i jiny´ch hrˇ´ıchu˚ pilneˇ utı´kati.
mı´ neˇkdo z va´s, maje prˇi s
S druhy´m, souditi se prˇed ne-
pravy´mi, a ne prˇed svaty´mi?
2 Nevı´te-liz
ˇ , zˇe svatı´ sveˇt souditi budou? I poneˇvadzˇ od va´s
souzen by´ti ma´ sveˇt, kterakzˇ nehodni jste teˇch nejmensˇ´ıch veˇcı´
rozsuzovati?
3 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe andeˇly souditi budeme? Co pak tyto cˇasne´
veˇci?
4 Protoz
ˇ kdyzˇ byste meˇli mı´ti
soud o tyto cˇasne´ veˇci, teˇmi,
kterˇ´ızˇ nejzadneˇjsˇ´ı jsou v cı´rkvi,
soud osad’te.
5 K zahanbenı´t’ vas
ˇ emu to pravı´m. Tak-lizˇ nenı´ mezi va´mi
moudre´ho ani jednoho, ktery´zˇ
by mohl rozsouditi mezi bratrˇ´ımi svy´mi?
6 Ale bratr s bratrem soudı´ se,
a to prˇed neveˇrˇ´ıcı´mi?
7 Jiz
ˇ tedy konecˇneˇ nedostatek
mezi va´mi jest, zˇe soudy ma´te
mezi sebou. Procˇ radeˇji krˇivdy
´M 7
I. KORINTSKY
netrpı´te? Procˇ radeˇji sˇkody nebe´rˇete?
8 Ny
´ brzˇ vy krˇivdu cˇinı´te, a k
sˇkodeˇ prˇivodı´te, a to bratrˇ´ı sve´.
9 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe nespravedlivı´ deˇdictvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho
nedosa´hnou? Nemylte se, ani
smilnı´ci, ani modla´rˇi, ani cizolozˇnı´ci, ani meˇkcı´, ani samcolozˇnı´ci,
10 Ani zlode
ˇ ji, ani lakomci, ani
opilci, ani zlolejci, ani dra´cˇi deˇdictvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho nedu˚jdou.
11 A takovı´ jste ne
ˇ kterˇ´ı byli, ale
obmyti jste, ale posveˇceni jste,
ale ospravedlneˇni jste ve jme´nu
Pa´na Jezukrista a skrze Ducha
Boha nasˇeho.
12 Vs
ˇ ecko mi slusˇ´ı, ale ne vsˇecko prospı´va´; vsˇecko mi slusˇ´ı, ale
ja´t’ zˇa´dne´ z teˇch veˇcı´ v moc nebudu podmaneˇn.
13 Pokrmove
´ brˇichu, a brˇicho
pokrmu˚m; Bu˚h pak i brˇicho i
pokrmy zkazı´. Ale teˇlo ne smilstvu, ale Pa´nu, a Pa´n teˇlu.
14 Bu
˚ h pak i Pa´na vzkrˇ´ısil, i
na´s take´ vzkrˇ´ısı´ mocı´ svou.
15 Nevı´te-liz
ˇ , zˇe teˇla vasˇe jsou
oudove´ Kristovi? Cozˇ tedy vezma oudy Kristovy, ucˇinı´m je
oudy neveˇstky? Odstup to.
16 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe kdozˇ se prˇipojuje k neveˇstce, jedno teˇlo jest
s nı´? Nebo dı´: Budou dva jedno
teˇlo.
277
17 Ten pak, kdoz
ˇ se prˇipojuje
Pa´nu, jeden duch jest s nı´m.
18 Utı´kejte smilstva. Vs
ˇ eliky´
hrˇ´ıch, ktery´zˇkoli ucˇinil by cˇloveˇk, kromeˇ teˇla jest, ale kdozˇ
smilnı´, ten proti sve´mu vlastnı´mu teˇlu hrˇesˇ´ı.
19 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe teˇlo vasˇe
jest chra´m Ducha svate´ho v
va´s? Ktere´hozˇ ma´te od Boha, a
nejste sami svoji.
20 Nebo koupeni jste za mzdu.
Oslavujtezˇ tedy Boha teˇlem
svy´m i duchem svy´m, ktere´zˇto
veˇci Bozˇ´ı jsou.
KAPITOLA 7.
Zˇeneˇnı´ i vda´va´nı´ na svobodeˇ zanecha´va´
aposˇtol. 10. Manzˇelu˚m rozloucˇenı´ bra´nı´.
25. Z strany pak promeˇnˇova´nı´ stavu, jak
se mı´ti a cˇeho sˇetrˇiti, ukazuje.
strany pak toho, o cˇemzˇ jste
S mi psali, dobre´t’ by bylo cˇlo-
veˇku zˇeny se nedoty´kati.
2 Ale z pr
ˇ ´ıcˇiny smilstva, jeden
kazˇdy´ manzˇelku svou meˇj, a
jedna kazˇda´ meˇj muzˇe sve´ho.
3 Muz
ˇ k zˇeneˇ povinnou prˇ´ıveˇtivost prokazuj, podobneˇ te´zˇ i
zˇena k muzˇi.
ˇ ena sve´ho vlastnı´ho teˇla v
4Z
moci nema´, ale muzˇ; te´zˇ podobneˇ i muzˇ teˇla sve´ho vlastnı´ho v
moci nema´, ale zˇena.
5 Neoklama
´ vejte jeden druhe´ho, lecˇ by to bylo z spolecˇne´ho svolenı´ na cˇas, abyste se
upra´zdnili ku postu a k modlitbeˇ; a zase spolu se sejdeˇte,
278
´M 7
I. KORINTSKY
aby va´s nepokousˇel satan pro
nezdrzˇelivost vasˇi.
6 Ale totot’pravı´m podle
´ dopusˇteˇnı´, ne podle´ rozkazu.
7 Nebo chte
ˇ l bych, aby vsˇickni
lide´ tak byli jako ja´, ale jeden
kazˇdy´ svu˚j vlastnı´ dar od Boha
ma´, jeden tak a jiny´ jinak.
8 Pravı´m pak nez
ˇ enaty´m a
vdova´m: Dobre´ jest jim, zu˚stali-li by tak jako ja´.
9 Paklit’ se nemohou zdrz
ˇ eti,
nechazˇt’ v stav manzˇelsky´
vstoupı´; nebo le´pe jest v stav
manzˇelsky´ vstoupiti nezˇli pa´liti
se.
10 Manz
ˇ elu˚m pak prˇikazuji ne
ja´, ale Pa´n, rˇka: Manzˇelko od
muzˇe neodcha´zej.
11 Paklit’ by odes
ˇ la, zu˚stanizˇ
nevdana´, aneb smirˇ se s muzˇem. Tolike´zˇ muzˇi nepropousˇteˇj
zˇeny.
12 Jiny
´ m pak pravı´m ja´, a ne
Pa´n: Ma´-li ktery´ bratr manzˇelku neveˇrˇ´ıcı´, a ta povoluje by´ti
s nı´m, nepropousˇteˇjzˇ jı´.
13 A ma
´ -li ktera´ zˇena muzˇe neveˇrˇ´ıcı´ho, a on chce by´ti s nı´, nepropousˇteˇj ho.
14 Posve
ˇ cent’ jest zajiste´ neveˇrˇ´ıcı´ muzˇ pro zˇenu, a zˇena neveˇrˇ´ıcı´ posveˇcena jest pro muzˇe; sic
jinak deˇti vasˇi necˇistı´ by byli,
ale nynı´ svatı´ jsou.
15 Paklit’ neve
ˇ rˇ´ıcı´ odjı´ti chce,
necht’ jde. Nenı´t’ manem bratr
neb sestra v takovy´ch veˇcech,
ale ku pokoji povolal na´s Bu˚h.
16 A kterak ty vı´s
ˇ , zˇeno, zı´ska´sˇ-li muzˇe sve´ho? Aneb co ty vı´sˇ,
muzˇi, zı´ska´sˇ-li zˇenu?
17 Ale jakz
ˇ jednomu kazˇde´mu
odmeˇrˇil Bu˚h, a jakzˇ jednoho
kazˇde´ho povolal Pa´n, tak chod’.
A takt’ ve vsˇech cı´rkvech rˇ´ıdı´m.
18 Obr
ˇ ezany´ neˇkdo povola´n
jest? Neuvodizˇ na sebe neobrˇı´zky. V neobrˇ´ızce neˇkdo povola´n jest? Neobrˇezuj se.
19 Obr
ˇ ´ızka nic nenı´, te´zˇ neobrˇ´ızka nic nenı´, ale zachova´va´nı´
prˇika´zanı´ Bozˇ´ıch.
20 Jeden kaz
ˇ dy´ v tom povola´nı´,
v neˇmzˇ povola´n jest, zu˚sta´vej.
21 Sluz
ˇ ebnı´kem povola´n jsi?
Nedbej na to. Pakli bys mohl by´ti svobodny´, radeˇji toho uzˇ´ıvej.
22 Nebo kdoz
ˇ jest v Pa´nu povola´n sluzˇebnı´kem, osvobozeny´
jest Pa´neˇ. Te´zˇ podobneˇ kdozˇ
jest povola´n svobodny´, sluzˇebnı´k jest Kristu˚v.
23 Za mzdu koupeni jste, nebud’tezˇ sluzˇebnı´ci lidsˇtı´.
24 Jeden kaz
ˇ dy´ jakzˇ povola´n
jest, bratrˇ´ı, v tom zu˚sta´vej prˇed
Bohem.
25 O panna
´ ch pak prˇika´zanı´
Pa´neˇ nema´m, ale vsˇak radu da´va´m, jako ten, jemuzˇ z milosrdenstvı´ sve´ho Pa´n dal veˇrny´m
by´ti.
26 Za tot’ pak ma
´ m, zˇe jest to
dobre´ pro nasta´vajı´cı´ potrˇebu,
´M 8
I. KORINTSKY
totizˇ zˇe jest dobre´ cˇloveˇku tak
by´ti.
27 Pr
ˇ iva´za´ns k zˇeneˇ? Nehledej
rozva´za´nı´. Jsi prost od zˇeny?
Nehledej zˇeny.
28 Pakli bys se i oz
ˇ enil, nezhrˇesˇils, a vdala-li by se panna, nezhrˇesˇila; ale tra´penı´ teˇla mı´ti
budou takovı´; ja´t’ pak va´m odpousˇtı´m.
29 Ale totot’ pravı´m, bratr
ˇ ´ı, poneˇvadzˇ cˇas ostatnı´ jest ukra´ceny´, aby i ti, kterˇ´ızˇ majı´ zˇeny,
byli, jako by jich nemeˇli,
30 A kter
ˇ ´ızˇ placˇ´ı, jako by neplakali, a kterˇ´ızˇ radujı´ se, jako by
se neradovali, a kterˇ´ızˇ kupujı´,
jako by nevla´dli,
31 A kter
ˇ ´ızˇ uzˇ´ıvajı´ tohoto sveˇta, jako by neuzˇ´ıvali. Nebot’ pomı´jı´ zpu˚sob tohoto sveˇta.
32 Chcit’ pak, abyste vy bez
pecˇova´nı´ byli. Nebo kdo zˇeny
nema´, pecˇuje o to, cozˇ jest Pa´neˇ,
kterak by se lı´bil Pa´nu.
33 Ale kdo se oz
ˇ enil, pecˇuje o
veˇci tohoto sveˇta, jak by se lı´bil
zˇeneˇ.
34 Rozdı´lne
´ t’jsou zˇena a panna.
Nevdana´ pecˇuje o to, cozˇ jest
Pa´neˇ, aby byla svata´ i teˇlem i
duchem, ale vdana´ pecˇuje o veˇci
tohoto sveˇta, kterak by se lı´bila
muzˇi.
35 Totot’ pak k vas
ˇ emu dobre´mu pravı´m, ne abych na va´s
osı´dlo uvrhl, ale abyste slusˇneˇ a
279
prˇ´ıpadneˇ Pa´na se prˇ´ıdrzˇeli, bez
vsˇelike´ roztrzˇitosti.
36 Pakli kdo za neslus
ˇ nou veˇc
sve´ panneˇ pokla´da´ pomı´jenı´ cˇasu k vda´nı´, a tak by se sta´ti
meˇlo, ucˇinˇ, jakzˇkoli chce, nezhrˇesˇ´ı. Nechazˇt’ ji vda´.
37 Ale kdoz
ˇ se pevneˇ ustavil v
srdci, a nenı´ mu toho nouze, ale
v moci ma´ svou vlastnı´ vu˚li, a
to ulozˇil v srdci sve´m, aby choval pannu svou, dobrˇe cˇinı´.
38 A tak ten, kdoz
ˇ vda´va´, dobrˇe
cˇinı´, ale kdo nevda´va´, le´pe cˇinı´.
ˇ ena prˇiva´za´na jest za´ko39 Z
nem dotud, dokudzˇ jejı´ muzˇ zˇiv
jest. Pakli by umrˇel muzˇ jejı´,
svobodna´ jest; mu˚zˇ se vda´ti, za
kohozˇ chce, toliko v Pa´nu.
40 Ale blahoslavene
ˇ jsˇ´ı jest, zu˚stala-li by tak, podle´ me´ho soudu. Ma´mt’pak za to, zˇet’i ja´ ma´m
Ducha Bozˇ´ıho.
KAPITOLA 8.
Modla´m obeˇtovane´ jı´sti nenı´ hrˇ´ıch, 9. vsˇak
s pohorsˇenı´m blizˇnı´ho mdle´ho jı´sti jest veliky´ hrˇ´ıch.
teˇch pak veˇcech, ktere´zˇ
V modla´m obeˇtova´ny by´vajı´,
vı´me, zˇe vsˇickni zna´most ma´me. A zna´most nady´ma´, ale la´ska vzdeˇla´va´.
2 Zda
´ -li se pak komu, zˇe neˇco
umı´, jesˇteˇ nic nepoznal, tak jakzˇ
by meˇl zna´ti.
3 Ale jestliz
ˇ e kdo miluje Boha,
tent’ jest vyucˇen od neˇho,
280
´M 9
I. KORINTSKY
4 A protoz
ˇ o pokrmı´ch, kterˇ´ızˇ se modla´m obeˇtujı´, vı´me, zˇe
modla na sveˇteˇ nic nenı´, a zˇe
nenı´ jine´ho zˇa´dne´ho Boha nezˇ
jeden.
5 Nebo acˇkoli jsou ne
ˇ kterˇ´ı, jesˇto slovou bohove´, i na nebi i na
zemi, (jakozˇ jsou mnozı´ bohove´,
a pa´ni mnozı´),
6 Ale my ma
´ me jedine´ho Boha
Otce, z neˇhozˇ vsˇecko, a my v
neˇm, a jednoho Pa´na Jezˇ´ısˇe Krista, skrze neˇhozˇ vsˇecko, i my
skrze neˇho.
7 Ale ne ve vs
ˇ echt’ jest to umeˇnı´. Nebo neˇkterˇ´ı s sveˇdomı´m pro
modlu azˇ do dnes jako modla´m
obeˇtovane´ jedı´, a sveˇdomı´ jejich,
jsuci mdle´, posˇkvrnˇuje se.
8 Necˇinı´t’ pak na
´ s pokrm vza´cny´ch Bohu. Nebo budeme-li jı´sti, nic tı´m lepsˇ´ı nebudeme, a
nebudeme-li jı´sti, nic horsˇ´ı nebudeme.
9 Ale vizte, at’by snad ta vas
ˇe
moc nebyla k ura´zˇce mdly´m.
10 Nebo uzr
ˇ ´ı-li kdo tebe, majı´cı´ho zna´most, a ty sedı´sˇ prˇi
pokrmu modla´m obeˇtovane´m,
zdalizˇ sveˇdomı´ toho, ktery´zˇ jest
mdly´, nebude prˇivedeno k tomu,
aby take´ jedl modla´m obeˇtovane´?
11 I zahyne pro to tve
´ veˇdeˇnı´
bratr mdly´, za ktere´hozˇ Kristus
umrˇel.
12 A tak hr
ˇ esˇ´ıce proti bratrˇ´ım,
a urazˇejı´ce sveˇdomı´ jejich mdle´,
proti Kristu hrˇesˇ´ıte.
13 A protoz
ˇ jestlizˇet’ pohorsˇuje
pokrm bratra me´ho, nebudu jı´sti masa na veˇky, abych nezhorsˇil bratra sve´ho.
KAPITOLA 9.
Prˇ´ıkladem svy´m ucˇ´ı pra´va sve´ho v veˇcech
prˇ´ıpadny´ch ustupovati, 24. jinak zˇe by o
korunu veˇcˇnou prˇisˇli.
dalizˇ nejsem aposˇtol? Zdalizˇ
svobodny´? Zdalizˇ
jsem Jezukrista Pa´na nasˇeho
nevideˇl? Zdalizˇ vy nejste pra´ce
ma´ v Pa´nu?
2 Bycht’ pak jiny
´ m nebyl aposˇtolem, tedy va´m jsem; nebo pecˇet me´ho aposˇtolstvı´ vy jste v
Pa´nu.
3 Odpove
ˇ d ma´ prˇed teˇmi, kterˇ´ızˇ mne soudı´, ta jest:
4 Zdaliz
ˇ nema´me moci jı´sti a
pı´ti?
5 Zdaliz
ˇ nema´me moci sestry
zˇeny prˇi sobeˇ mı´ti, jako i jinı´
aposˇtole´, i bratrˇ´ı Pa´neˇ, i Petr?
6 Zdaliz
ˇ sa´m ja´ a Barnaba´sˇ nema´me moci dı´la zanechati?
7 I kdo bojuje kdy na svu
˚ j na´klad? Kdo sˇteˇpuje vinici, a ovoce
jejı´ho nejı´? Aneb kdo pase sta´do,
a mle´ka od sta´da nejı´?
8 Zdali podle
´ cˇloveˇka to pravı´m? Zdalizˇ i za´kon toho nepravı´?
9 Nebo v za
´ koneˇ Mojzˇ´ısˇoveˇ
psa´no jest: Nezavı´zˇesˇ u´st volu
Z nejsem
´M 9
I. KORINTSKY
mla´tı´cı´mu. I zdali Bu˚h o voly pecˇuje?
ˇ ili naprosto pro na´s to pra10 C
vı´? Pro na´st’ jisteˇ napsa´no jest.
Nebo kdo orˇe, v nadeˇji orati ma´;
a kdo mla´tı´ v nadeˇji, nadeˇje sve´
ma´ u´cˇasten by´ti.
11 Pone
ˇ vadzˇ jsme my va´m duchovnı´ veˇci rozsı´vali, velika´-lizˇ
by veˇc byla, kdybychom my vasˇe
cˇasne´ veˇci zˇali?
12 Kdyz
ˇ t’ jinı´ pra´va sve´ho k
va´m uzˇ´ıvajı´, procˇ ne radeˇji my?
A vsˇak neuzˇ´ıvali jsme pra´va
toho, ale vsˇecko sna´sˇ´ıme, abychom zˇa´dne´ prˇeka´zˇky neucˇinili
evangelium Kristovu.
13 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe ti, kterˇ´ızˇ o
svaty´ch veˇcech pracujı´, z svaty´ch veˇcı´ jedı´, a kterˇ´ızˇ olta´rˇi prˇ´ıstojı´, s olta´rˇem spolu dı´l majı´?
14 Tak i Pa
´ n narˇ´ıdil teˇm, kterˇ´ızˇ evangelium zveˇstujı´, aby z
evangelium zˇivi byli.
15 Ja
´ t’ jsem vsˇak nicˇeho toho
neuzˇ´ıval. Anizˇ jsem toho proto
psal, aby se to prˇi mneˇ tak da´lo,
anot’ by mi mnohem le´pe bylo
umrˇ´ıti, nezˇli aby kdo chva´lu
mou vypra´zdnil.
16 Nebo ka
´ zˇi-li evangelium,
nema´m se cˇ´ım chlubiti, poneˇvadzˇ jsem to povinen; ale beˇda
by mneˇ bylo, kdybych neka´zal.
17 Jestliz
ˇ e pak dobrovolneˇ to
cˇinı´m, ma´mt’ odplatu; pakli bezdeˇk, u´rˇadt’ jest mi sveˇrˇen.
281
18 Jakouz
ˇ tedy ma´m odplatu?
Abych evangelium ka´zˇe, uka´zal, zˇe jest bez na´kladu˚ evangelium Kristovo, proto abych zle
neuzˇ´ıval pra´va sve´ho prˇi evangelium.
19 Svoboden zajiste
´ jsa ode
vsˇech, vsˇechneˇm sebe same´ho v
sluzˇbu jsem vydal, abych mnohe´ zı´skal.
20 A ucˇine
ˇ n jsem Zˇidu˚m jako
Zˇid, abych Zˇidy zı´skal; teˇm, kterˇ´ızˇ pod za´konem jsou, jako bych
pod za´konem byl, abych ty, kterˇ´ızˇ pod za´konem jsou, zı´skal.
21 Te
ˇ m, kterˇ´ızˇ jsou bez za´kona,
jako bych bez za´kona byl, (nejsa
bez za´kona Bohu, ale jsa pod za´konem Kristu), abych zı´skal ty,
kterˇ´ızˇ jsou bez za´kona.
22 Ucˇine
ˇ n jsem mdly´m jako
mdly´, abych mdle´ zı´skal. Vsˇechneˇm vsˇecko jsem ucˇineˇn, abych
vzˇdy neˇktere´ k spasenı´ prˇivedl.
23 A tot’ cˇinı´m pro evanegelium, abych u´cˇastnı´k jeho byl.
24 Zdaliz
ˇ nevı´te, zˇe ti, kterˇ´ızˇ
v za´vod beˇzˇ´ı, vsˇickni zajiste´
beˇzˇ´ı, ale jeden be´rˇe za´klad? Tak
beˇzˇte, abyste dosa´hli.
25 A vs
ˇ eliky´, kdozˇ bojuje, ve
vsˇem jest zdrzˇelivy´. A oni zajiste´
proto, aby porusˇitelnou korunu
vzali, ale my neporusˇitelnou.
26 Protoz
ˇ ja´ tak beˇzˇ´ım, ne jako
v nejistotu, tak bojuji, ne jako
vı´tr rozra´zˇeje,
282
´ M 10
I. KORINTSKY
27 Ale podman
ˇ uji teˇlo sve´, a
v sluzˇbu podrobuji, abych snad
jiny´m ka´zˇe, sa´m nebyl nesˇlechetny´.
KAPITOLA 10.
Zˇa´dostem hrˇ´ısˇny´m nepovolovati, 9. na Krista nehrˇesˇiti, 14. satanu se neprˇiu´cˇastnˇovati, 23. mdly´ch neura´zˇeti.
echcit’ pak, abyste neveˇdeˇli,
N bratrˇ´ı, zˇe otcove´ nasˇi vsˇic-
kni pod onı´m oblakem byli, a
vsˇickni morˇe prˇesˇli,
2 A vs
ˇ ickni v Mojzˇ´ısˇe pokrˇteˇni
jsou v oblace a v morˇi,
3 A vs
ˇ ickni ty´zˇ pokrm duchovnı´ jedli,
4 A vs
ˇ ickni ty´zˇ na´poj duchovnı´
pili. Pili zajiste´ z duchovnı´ ska´ly, ktera´zˇ za nimi sˇla. Ta pak
ska´la byl Kristus.
5 Ale ne ve mnohy
´ ch z nich zalı´bilo se Bohu; nebo zhynuli na
pousˇti.
6 Ty pak ve
ˇ ci ku prˇ´ıkladu na´m
se staly, abychom nebyli zˇa´dostivi zle´ho, jako oni zˇa´dali.
7 Protoz
ˇ nebud’te modla´rˇi, jako
neˇkterˇ´ı z nich, jakozˇ psa´no jest:
Posadil se lid, aby jedl a pil, a
vstali, aby hrali.
8 Aniz
ˇ smilneˇme, jako neˇkterˇ´ı
z nich smilnili, a padlo jich jeden den trˇ´ımecı´tma tisı´cu˚.
9 Ani pokous
ˇ ejme Krista, jako
neˇkterˇ´ız nich pokousˇeli, a od hadu˚ zhynuli.
10 Ani repcete, jako i ne
ˇ kterˇ´ı
z nich reptali, a zhynuli od za´hubce.
11 Toto pak vs
ˇ ecko u figu˚rˇe da´lo
se jim, a napsa´no jest k napomenutı´ nasˇemu, kterˇ´ızˇ jsme na
konci sveˇta.
12 A protoz
ˇ kdo se domnı´va´, zˇe
stojı´, hledizˇ, aby nepadl.
13 Pokus
ˇ enı´ va´s nezachva´tilo,
nezˇ lidske´. Ale veˇrny´t’ jest Bu˚h,
ktery´zˇ nedopustı´ va´s pokousˇeti
nad vasˇi mozˇnost, ale zpu˚sobı´t’s
pokusˇenı´m take´ i vysvobozenı´,
abyste mohli sne´sti.
14 Protoz
ˇ , moji milı´, utı´kejtezˇ
modla´rˇstvı´.
15 Jakoz
ˇ to opatrny´m mluvı´m.
Vy sud’te, co pravı´m.
16 Kalich dobror
ˇ ecˇenı´, ktere´muzˇ dobrorˇecˇ´ıme, zdalizˇ nenı´
spolecˇnost krve Kristovy? A
chle´b, ktery´zˇ la´meme, zdalizˇ nenı´ spolecˇnost teˇla Kristova?
17 Pone
ˇ vadzˇ jeden chle´b, jedno
teˇlo mnozı´ jsme; vsˇickni zajiste´
jednoho chleba u´cˇastni jsme.
18 Pohled’te na Izraele podle
´
teˇla. Zdalizˇ ti, kterˇ´ızˇ jedı´ obeˇti,
nejsou u´cˇastnı´ci olta´rˇe?
19 Coz
ˇ tedy dı´m? Zˇe modla jest
neˇco? Aneb zˇe modla´m obeˇtovane´ neˇco jest?
20 Anobrz
ˇ cozˇ obeˇtujı´ pohane´,
d’a´blu˚m obeˇtujı´, a ne Bohu. Nechteˇlt’ bych pak, abyste vy byli
u´cˇastnı´ci d’a´blu˚.
´ M 11
I. KORINTSKY
21 Nemu
˚ zˇete kalicha Pa´neˇ pı´ti
i kalicha d’a´blu˚; nemu˚zˇete
u´cˇastnı´ci by´ti stolu Pa´neˇ i stolu
d’a´blu˚.
ˇ i k hneˇvu popouzı´me Pa´22 C
na? Zdazˇ silneˇjsˇ´ı jsme jeho?
23 Vs
ˇ ecko mi slusˇ´ı, ale ne vsˇecko jest uzˇitecˇne´; vsˇecko mi slusˇ´ı,
ale ne vsˇecko vzdeˇla´va´.
ˇ a´dny´ nehledej svy´ch veˇcı´,
24 Z
ale jeden kazˇdy´ toho, cozˇ jest
blizˇnı´ho.
25 Vs
ˇ ecko, cozˇ se v masny´ch
kra´mı´ch proda´va´, jezte, nic se
nevypta´vajı´ce pro sveˇdomı´.
26 Nebo Pa
´ neˇt’ jest zemeˇ i plnost jejı´.
27 Pozval-lit’ by va
´ s pak kdo
z neveˇrˇ´ıcı´ch, a chcete jı´ti, vsˇe,
cozˇkoli bylo by va´m prˇedlozˇeno,
jezte, nic se nevypta´vajı´ce pro
sveˇdomı´.
28 Pakli by va
´ m neˇkdo rˇekl:
Toto jest modla´m obeˇtovane´, nejezte pro toho, kdozˇ ozna´mil, a
pro sveˇdomı´. Pa´neˇ zajiste´ jest
zemeˇ i plnost jejı´.
29 Sve
ˇ domı´ pak pravı´m ne tve´,
ale toho druhe´ho. Nebo procˇ by
meˇla svoboda ma´ potupena by´ti
od cizı´ho sveˇdomı´?
30 A pone
ˇ vadzˇ ja´ s dı´ku˚ cˇineˇnı´m pozˇ´ıva´m, procˇ za bezbozˇne´ho jmı´n by´ti ma´m pro to, z cˇehozˇ
ja´ dı´ky cˇinı´m?
31 Protoz
ˇ bud’ zˇe jı´te, neb pijete, aneb cozˇkoli cˇinı´te, vsˇecko
k sla´veˇ Bozˇ´ı cˇinˇte.
283
32 Bez u
´ razu bud’te i Zˇidu˚m i
ˇ eku˚m i cı´rkvi Bozˇ´ı,
R
33 Jakoz
ˇ i ja´ ve vsˇem lı´bı´m
se vsˇechneˇm, nehledaje v tom
sve´ho uzˇitku, ale mnohy´ch, aby
spaseni byli.
KAPITOLA 11.
Jak se chovati v spolecˇny´ch shroma´zˇdeˇnı´ch, ucˇ´ı, 16. nezpu˚sob prˇi vecˇerˇi Pa´neˇ
tresce, 33. a k vydane´mu prve´ vede.
a´sledovnı´ci moji bud’te, ja-
N ko i ja´ Kristu˚v.
2 Chva
´ lı´mt’ pak va´s, bratrˇ´ı, zˇe
vsˇecky veˇci me´ v pameˇti ma´te,
a jakzˇ jsem vydal va´m, ustanovenı´ zachova´va´te.
3 Chcit’ pak, abyste ve
ˇ deˇli, zˇe
vsˇelike´ho muzˇe hlava jest Kristus, a hlava zˇeny muzˇ, hlava
pak Kristova Bu˚h.
4 Kaz
ˇ dy´ muzˇ, modle se aneb
prorokuje s prˇikrytou hlavou,
ohyzˇd’uje hlavu svou.
5 Kaz
ˇ da´ pak zˇena, modleci se
aneb prorokujici s neprˇikrytou
hlavou, ohyzˇd’uje hlavu svou;
nebo jednostejna´ veˇc jest, jako
by se oholila.
6 Nebo nezavı´jı´-lit’ se z
ˇ ena, nechazˇt’ se take´ ostrˇ´ıha´. Pakli jest
mrzka´ veˇc zˇeneˇ oholiti se neb
ostrˇ´ıhati, nechazˇt’ se zavı´jı´.
7 Muz
ˇ t’ nema´ zavı´jeti hlavy, jsa
obraz a sla´va Bozˇ´ı, ale zˇena jest
sla´va muzˇova.
8 Nebo nenı´ muz
ˇ z zˇeny, ale
zˇena z muzˇe.
284
´ M 11
I. KORINTSKY
9 Nenı´ zajiste
´ muzˇ stvorˇen pro
zˇenu, ale zˇena pro muzˇe.
10 Protoz
ˇ ma´t’ zˇena mı´ti obestrˇenı´ na hlaveˇ pro andeˇly.
11 A vs
ˇ ak ani muzˇ bez zˇeny, ani
zˇena bez muzˇe v Pa´nu.
12 Nebo jakoz
ˇ zˇena z muzˇe, tak
i muzˇ skrze zˇenu, vsˇecky pak
veˇci z Boha.
13 Vy sami mezi sebou sud’te,
slusˇ´ı-li se zˇeneˇ bez zavitı´ modliti Bohu.
14 Zdaliz
ˇ va´s i samo prˇirozenı´
neucˇ´ı, zˇet’ jest ohyzda muzˇi mı´ti
dlouhe´ vlasy?
15 Ale z
ˇ eneˇ mı´ti dlouhe´ vlasy
poctive´ jest; nebo vlasove´ k zastı´ra´nı´ da´ni jsou jı´.
16 Jestliz
ˇ e pak komu se vidı´
neustupny´m by´ti, myt’ takove´ho obycˇeje nema´me, ani cı´rkev
Bozˇ´ı.
17 Tyto pak ve
ˇ ci prˇedkla´daje,
nechva´lı´m, zˇe ne k lepsˇ´ımu, ale
k horsˇ´ımu se scha´zı´te.
18 Nejprve
´ zajiste´, kdyzˇ se
scha´zı´te do shroma´zˇdeˇnı´, slysˇ´ım, zˇe jsou roztrzˇky mezi va´mi,
a poneˇkud tomu veˇrˇ´ım.
19 Nebot’musejı´ i kacı´r
ˇ stva mezi va´mi by´ti, aby pra´veˇ pobozˇnı´
zjeveni byli mezi va´mi.
20 Kdyz
ˇ tedy tak se scha´zı´te
vespolek, tot’ nenı´ vecˇerˇi Pa´neˇ
jı´sti,
21 Pone
ˇ vadzˇ jeden kazˇdy´ nejprv s jı´dlem vecˇerˇe sve´ se uspı´sˇ´ı,
a tu neˇkdo lacˇnı´, a jiny´ se prˇepil.
22 A coz
ˇ pak domu˚ nema´te k
jı´dlu a ku pitı´? Cˇili cı´rkev Bozˇ´ı
tupı´te, a zahanbujete ty, kterˇ´ızˇ
nemajı´? Cozˇ va´m dı´m? Chva´liti
budu va´s? V tom nechva´lı´m.
23 Ja
´ zajiste´ prˇijal jsem ode
Pa´na, cozˇ i vydal jsem va´m, zˇe
Pa´n Jezˇ´ısˇ v tu noc, v kterouzˇ
zrazen jest, vzal chle´b,
24 A dı´ky cˇiniv, la
´ mal a rˇekl:
Vezmeˇte, jezte, to jest teˇlo me´,
ktere´zˇ se za va´s la´me. To cˇinˇte
na mou pama´tku.
25 Takz
ˇ i kalich, kdyzˇ povecˇerˇel, rˇka: Tento kalich jest ta
nova´ smlouva v me´ krvi. To
cˇinˇte, kolikra´tkoli pı´ti budete,
na mou pama´tku.
26 Nebo kolikra
´ tzˇ byste koli
jedli chle´b tento a kalich tento
pili, smrt Pa´neˇ zveˇstujete, dokudzˇ neprˇijde.
27 A protoz
ˇ kdokoli jedl by
chle´b tento, a pil kalich Pa´neˇ
nehodneˇ, vinen bude teˇlem a
krvı´ Pa´neˇ.
28 Zkusiz
ˇ tedy sa´m sebe cˇloveˇk, a tak chle´b ten jez, a z toho
kalicha pı´.
29 Nebo kdoz
ˇ jı´ a pije nehodneˇ,
odsouzenı´ sobeˇ jı´ a pije, nerozsuzuje teˇla Pa´neˇ.
30 Protoz
ˇ mezi va´mi jsou mnozı´
mdlı´ a nemocnı´, a spı´ mnozı´,
31 Jes
ˇ to kdybychom se sami
rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
´ M 12
I. KORINTSKY
32 Ale kdyz
ˇ by´va´me souzeni,
ode Pa´na by´va´me poucˇova´ni,
abychom s sveˇtem nebyli potupeni.
33 A tak, bratr
ˇ ´ı moji, kdyzˇ se
scha´zı´te k jı´dlu, jedni na druhe´
cˇeka´vejte.
34 Pakli kdo lacˇnı´, doma jez,
abyste se nescha´zeli k odsouzenı´. Jine´ pak veˇci, kdyzˇ prˇijdu,
zrˇ´ıdı´m.
KAPITOLA 12.
Ucˇ´ı aposˇtol daru˚ Bozˇ´ıch dobrˇe uzˇ´ıvati, 12.
a v svornosti, v la´sce i v jednoteˇ ducha zu˚sta´vati.
duchovnı´ch pak darˇı´ch,
O bratrˇ´ı, nechci, abyste ne-
veˇdeˇli.
2 Vı´te, z
ˇ e jste byli pohane´, kterˇ´ızˇ k modla´m neˇmy´m, jakzˇ jste
by´vali vedeni, tak jste chodili.
3 Protoz
ˇ zna´mot’ va´m cˇinı´m, zˇe
zˇa´dny´ v Duchu Bozˇ´ım mluveˇ,
nezlorˇecˇ´ı Jezˇ´ısˇi, a zˇa´dny´ nemu˚zˇe rˇ´ıci Pa´n Jezˇ´ısˇ, jedine´ v Duchu
svate´m.
4 Rozdı´lnı´t’pak darove
´ jsou, ale
tenty´zˇ Duch,
5 A rozdı´lna
´ jsou prˇisluhova´nı´,
ale tenty´zˇ Pa´n,
6 A rozdı´lne
´ jsou moci, ale tenty´zˇ jest Bu˚h, ktery´zˇ pu˚sobı´ vsˇecko ve vsˇech.
7 Jednomu pak kaz
ˇ de´mu da´no
by´va´ zjevenı´ Ducha k uzˇitku.
8 Nebo ne
ˇ komu da´na by´va´ skrze Ducha rˇecˇ moudrosti, jine´mu
285
pak rˇecˇ umeˇnı´ podle´ te´hozˇ Ducha.
9 Jine
´ mu pak vı´ra v te´mzˇ Duchu, jine´mu darove´ uzdravova´nı´ v jednostejne´m Duchu.
10 Ne
ˇ komu pak divu˚ cˇineˇnı´, jine´mu pak proroctvı´, jine´mu pak
rozezna´nı´ duchu˚, jine´mu pak
rozlicˇnost jazyku˚, jine´mu pak
vykla´da´nı´ jazyku˚.
11 Ale to vs
ˇ e pu˚sobı´ jeden a ty´zˇ
Duch, rozdeˇluje jednomu kazˇde´mu obzvla´sˇtneˇ, jakzˇ ra´cˇ´ı.
12 Nebo jakoz
ˇ teˇlo jedno jest
a mnoho ma´ oudu˚, ale vsˇickni
ti jednoho teˇla oudove´, mnozı´
jsouce, jedno teˇlo jsou: tak i Kristus.
13 Skrze jednoho zajiste
´ Ducha
my vsˇickni v jedno teˇlo pokrˇteˇni
ˇ ekove´,
jsme, bud’ Zˇide´, bud’ R
bud’ sluzˇebnı´ci, neb svobodnı´, a
vsˇickni v jeden duch zapojeni
jsme.
14 Nebo te
ˇ lo nenı´ jeden oud, ale
mnozı´.
15 Dı´-li noha: Pone
ˇ vadzˇ nejsem
rukou, nejsem z teˇla, zdalizˇ proto nenı´ z teˇla?
16 A dı´-li ucho: Kdyz
ˇ nejsem
oko, nejsem z teˇla, zdalizˇ proto
nenı´ z teˇla?
17 Jestliz
ˇ e vsˇecko teˇlo jest oko,
kde pak sluch? Pakli vsˇecko
sluch, kde povoneˇnı´?
18 Ale zr
ˇ ´ıdil Bu˚h oudy, jeden
kazˇdy´ z nich v teˇle, tak jakzˇ
chteˇl.
286
´ M 13
I. KORINTSKY
19 Paklit’ by vs
ˇ ickni byli jeden
oud, kde by bylo teˇlo?
20 Ale nynı´ acˇ mnozı´ oudove
´
jsou, jest vsˇak jedno teˇlo.
21 Nemu
˚ zˇet’ tedy oko rˇ´ıci ruce:
Nepotrˇebı´ mi tebe, aneb opeˇt
hlava noha´m: Nepotrˇebuji va´s.
22 Ny
´ brzˇ mnohem vı´ce oudove´,
kterˇ´ızˇ se zdadı´ nejmdlejsˇ´ı v teˇle
by´ti, potrˇebnı´ jsou.
23 A ktere
´ zˇ ma´me za nejnepoctiveˇjsˇ´ı v teˇle, teˇm veˇtsˇ´ı poctivost cˇinı´me; a nepoctivı´ nasˇi
hojneˇjsˇ´ı ozdobu majı´,
24 Poctivı´ pak oudove
´ nasˇi toho
nepotrˇebujı´. Ale Bu˚h tak zpu˚sobil teˇlo, dav posledneˇjsˇ´ımu hojneˇjsˇ´ı poctivost,
25 Aby nebyla roztrz
ˇ itost v teˇle, ale aby oudove´ jedni o druhe´
vespolek pecˇovali.
26 A protoz
ˇ jestlizˇe co trpı´ jeden oud, spolu s nı´m trpı´ vsˇickni
oudove´; pakli jest v sla´veˇ jeden oud, radujı´ se spolu s nı´m
vsˇickni oudove´.
27 Vy pak jste te
ˇ lo Kristovo, a
oudove´ z cˇa´stky.
28 A ne
ˇ ktere´ zajiste´ postavil
Bu˚h v cı´rkvi nejprv aposˇtoly,
druhe´ proroky, trˇetı´ ucˇitele, potom moci, potom dary uzdravova´nı´, pomocnı´ky, spra´vce, rozlicˇnost jazyku˚.
29 Zdaliz
ˇ jsou vsˇickni aposˇtole´?
Zdali vsˇickni proroci? Zdali vsˇickni ucˇitele´? Zdali vsˇickni divy
cˇinı´?
30 Zdali vs
ˇ ickni majı´ dary k
uzdravova´nı´? Zdali vsˇickni jazyky mluvı´? Zdali vsˇickni vykla´dajı´?
31 Snaz
ˇ ujte se pak dojı´ti daru˚
lepsˇ´ıch, a jesˇteˇt’ vysˇsˇ´ı cestu va´m
uka´zˇi.
KAPITOLA 13.
Chva´la svate´ la´sky.
ych jazyky lidsky´mi mluvil
B i andeˇlsky´mi, a la´sky kdy-’
bych nemeˇl, ucˇineˇn jsem meˇd
zvucˇ´ıcı´ aneb zvonec zneˇjı´cı´.
2 A bycht’ me
ˇ l proroctvı´, a poveˇdom byl vsˇelike´ho tajemstvı´ i
vsˇelike´ho umeˇnı´, a kdybych meˇl
tak velikou vı´ru, zˇe bych hory
prˇena´sˇel, la´sky pak kdybych nemeˇl, nic nejsem.
3 A kdybych vynaloz
ˇ il na pokrmy vsˇecken statek svu˚j, a bych
vydal teˇlo sve´ k spa´lenı´, a la´sky
bych nemeˇl, nic mi to neprospı´va´.
4 La
´ ska trpeˇliva´ jest, dobrotiva´ jest, la´ska neza´vidı´, la´ska
nenı´ vsˇetecˇna´, nenady´ma´ se.
5 V nic neslus
ˇ ne´ho se nevyda´va´, nehleda´ svy´ch veˇcı´, nezpouzı´
se, neobmy´sˇlı´ zle´ho.
6 Neraduje se z nepravosti, ale
spolu raduje se pravdeˇ.
7 Vs
ˇ ecko sna´sˇ´ı, vsˇemu veˇrˇ´ı,
vsˇeho se nadeˇje, vsˇeho trpeˇliveˇ
cˇeka´.
´ M 14
I. KORINTSKY
8 La
´ ska nikdy nevypada´, jesˇto
bud’ zˇe proroctvı´ jsou, ta prˇestanou, bud’ jazykove´, ti utichnou,
bud’ ucˇenı´, to v nic prˇijde.
9 Z cˇa
´ stky zajiste´ pozna´va´me,
a z cˇa´stky prorokujeme.
10 Ale jakz
ˇ by prˇisˇlo dokonale´,
tehdyt’ to, cozˇ jest z cˇa´stky, vyhlazeno bude.
11 Dokudz
ˇ jsem byl dı´teˇ, mluvil
jsem jako dı´teˇ, myslil jsem jako
dı´teˇ, smy´sˇlel jsem jako dı´teˇ, ale
kdyzˇ jsem muzˇ, opustil jsem deˇtinske´ veˇci.
12 Nynı´ zajiste
´ vidı´me v zrcadle a skrze podobenstvı´, ale tehda´zˇ tva´rˇ´ı v tva´rˇ. Nynı´ pozna´va´m
z cˇa´stky, ale tehdy pozna´m, tak
jakzˇ i zna´mostı´ obdarˇen budu.
13 Nynı´ pak zu
˚ sta´va´ vı´ra, nadeˇje, la´ska, to tre´, ale nejveˇtsˇ´ı z
nich jestit’ la´ska.
KAPITOLA 14.
Ucˇ´ı daru˚ Bozˇ´ıch vysˇsˇ´ıch i nizˇsˇ´ıch k spolecˇne´mu vzdeˇla´nı´ uzˇ´ıvati.
tu˚jtezˇ o la´sku, horliveˇ zˇa´dej-
S te duchovnı´ch veˇcı´, nejvı´ce
vsˇak, abyste prorokovali.
2 Nebo ten, kdoz
ˇ mluvı´ cizı´m
jazykem, ne lidem mluvı´, ale
Bohu; nebo zˇa´dny´ neposloucha´,
ale duchem vypravuje tajemstvı´.
3 Kdoz
ˇ pak prorokuje, lidem
mluvı´ vzdeˇla´nı´, i napomı´na´nı´, i
poteˇsˇenı´.
287
4 Kdoz
ˇ mluvı´ cizı´m jazykem,
sa´m sebe vzdeˇla´va´, ale ten, kdozˇ
prorokuje, cı´rkev vzdeˇla´va´.
5 Chte
ˇ lt’ bych pak, abyste vsˇickni jazyky mluvili, ale vsˇak radeˇji, abyste prorokovali. Nebo
veˇtsˇ´ı jest ten, ktery´zˇ prorokuje,
nezˇli ten, kdozˇ jazyky mluvı´, lecˇ
by take´ vykla´dal, aby se vzdeˇla´vala cı´rkev.
6 A protoz
ˇ , bratrˇ´ı, prˇisˇel-li
bych k va´m, jazyky mluveˇ, cozˇ
va´m prospeˇji, nebudu-lit’ va´m
mluviti, bud’ v zjevenı´ neb v
umeˇnı´, bud’ v proroctvı´ neb v
ucˇenı´?
7 Vs
ˇ ak i bezdusˇne´ veˇci, vyda´vajı´cı´ zvuk, jako pı´sˇt’alka neb
harfa, kdyby rozdı´lne´ho zvuku
nevyda´valy, kterak by veˇdı´no
bylo, co se pı´ska´, aneb na harfu
hra´?
8 Ano trouba vydala-li by nejisty´ hlas, kdozˇ se bude strojiti
k boji?
9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem srozumitelny´ch slov, kterak bude rozumı´no, co se mluvı´?
Budete jen u vı´tr mluviti.
10 Tak mnoho, (jakz
ˇ vidı´me),
rozdı´lu˚ hlasu˚ jest na sveˇteˇ, a nic
nenı´ bez hlasu.
11 Protoz
ˇ nebudu-lit’zna´ti moci
hlasu, budu tomu, ktery´zˇ mluvı´,
cizozemec, a ten, kdozˇ mluvı´,
bude mi cizozemec.
12 Tak i vy, pone
ˇ vadzˇ jste horlivı´ milovnı´ci duchovnı´ch veˇcı´,
288
´ M 14
I. KORINTSKY
toho hledejte, abyste se k vzdeˇla´nı´ cı´rkve rozhojnili.
13 A protoz
ˇ , kdozˇ mluvı´ jazykem, modl se, aby mohl vykla´dati.
14 Nebo modlı´m-lit’se jazykem,
duch mu˚j se modlı´, ale mysl ma´
bez uzˇitku jest.
15 Coz
ˇ tedy jest? Modliti se budu duchem a modliti se budu i
myslı´; ple´sati budu duchem, a
ple´sati budu i myslı´.
16 Nebo kdybys dobror
ˇ ecˇil duchem, kterakzˇ ten, ktery´zˇ prosty´ cˇloveˇk jest, k tve´mu dı´ku˚ cˇineˇnı´ rˇekne Amen, poneˇvadzˇ nevı´, co pravı´sˇ?
17 Nebo acˇ ty dobr
ˇ e dı´ky cˇinı´sˇ,
ale jiny´ se nevzdeˇla´va´.
18 De
ˇ kuji Bohu sve´mu, zˇe vı´ce
nezˇ vy vsˇickni jazyky mluvı´m;
19 Ale v zboru rade
ˇ ji bych chteˇl
peˇt slov srozumitelneˇ promluviti, abych take´ jiny´ch poucˇil,
nezˇli deset tisı´cu˚ slov jazykem.
20 Bratr
ˇ ´ı, nebud’te deˇti v smyslu, ale zlostı´ bud’te deˇti, smyslem pak bud’te dospeˇlı´.
21 Psa
´ no jest v za´koneˇ: Protozˇ rozlicˇny´mi jazyky a cizı´mi
rty budu mluviti lidu tomuto,
a anizˇ tak mne slysˇeti budou,
pravı´ Pa´n.
22 A tak jazykove
´ jsou za div ne
teˇm, kterˇ´ızˇ veˇrˇ´ı, ale neveˇrˇ´ıcı´m,
proroctvı´ pak ne neveˇrˇ´ıcı´m, ale
veˇrˇ´ıcı´m.
23 A protoz
ˇ kdyzˇ by se sesˇla
vsˇecka cı´rkev spolu, a vsˇickni by
jazyky mluvili, a vesˇli by tam i
neucˇenı´ neb neveˇrˇ´ıcı´, zdalizˇ nerˇeknou, zˇe bla´znı´te?
24 Ale kdyby vs
ˇ ickni prorokovali, a vsˇel by neˇkdo neveˇrˇ´ıcı´
neb neucˇeny´, prˇema´ha´n by byl
ode vsˇech, a souzen ode vsˇech.
25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a padna na tva´rˇ,
klaneˇti se bude Bohu, vyzna´vaje, zˇe jisteˇ Bu˚h jest mezi va´mi.
26 Coz
ˇ tedy, bratrˇ´ı? Kdyzˇ se
scha´zı´te, jeden kazˇdy´ z va´s pı´senˇ ma´, ucˇenı´ ma´, jazyk ma´, zjevenı´ ma´, vykla´da´nı´ ma´, vsˇecko
to budizˇ k vzdeˇla´nı´.
27 Bud’ z
ˇ e kdo jazykem mluvı´,
tedy skrze dva neb nejvı´ce trˇi, a
to jeden po druhe´m, a jeden at’
vykla´da´.
28 Pakli by nebylo vykladacˇe,
necht’ mlcˇ´ı v shroma´zˇdeˇnı´, sa´m
pak sobeˇ nechazˇt’ mluvı´ a Bohu.
29 Proroci pak dva neb tr
ˇ i at’
mluvı´, a jinı´ necht’ rozsuzujı´.
30 Paklit’ by jine
´ mu tu prˇ´ısedı´cı´mu zjeveno bylo, prvnı´ mlcˇ.
31 Nebo mu
˚ zˇete vsˇickni, jeden
po druhe´m, prorokovati, aby se
vsˇickni ucˇili, a vsˇickni se poteˇsˇovali.
32 Duchove
´ t’ pak proroku˚ proroku˚m podda´nı´ jsou.
33 Nebot’ Bu
˚ h nenı´ pu˚vod nerˇa´du, ale pokoje, jako i ve vsˇech
shroma´zˇdeˇnı´ch svaty´ch.
´ M 15
I. KORINTSKY
ˇ eny vasˇe v shroma´zˇdeˇnı´ch
34 Z
at’ mlcˇ´ı, nebo nedopousˇtı´ se jim
mluviti, ale aby podda´ny byly,
jakzˇ i za´kon pravı´.
35 Pakli se chtı´ cˇemu naucˇiti,
doma muzˇu˚ svy´ch nechat’se ptajı´. Nebo mrzka´ veˇc jest zˇena´m
mluviti v shroma´zˇdeˇnı´.
36 Zdali od va
´ s slovo Bozˇ´ı posˇlo? Zdali k samy´m va´m prˇisˇlo?
37 Zda
´ -li se sobeˇ kdo by´ti prorokem neb duchovnı´m, nechazˇt’
pozna´, co va´m pı´sˇi, zˇet’ jsou prˇika´zanı´ Pa´neˇ.
38 Pakli kdo nevı´, neve
ˇ z.
39 A takz
ˇ , bratrˇ´ı, snazˇte se o
to, abyste prorokovali, a jazyky
mluviti nezbranˇujte.
40 Vs
ˇ ecko slusˇneˇ a podle´ rˇa´du
at’ se deˇje.
KAPITOLA 15.
Artikul o budoucı´m vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvy´ch
utvrzuje, 35. i vysveˇtluje.
rˇipomı´na´mt’ pak va´m, braevangelium, ktere´zˇ
jsem zveˇstoval va´m, ktere´zˇ jste
i prˇijali, v neˇmzˇ i stojı´te,
2 Skrze ktere
´ zˇ, (jestlizˇe, kterak jsem va´m ka´zal, v pameˇti
ma´te), i spasenı´ be´rˇete, lecˇ byste na darmo uveˇrˇili.
3 Vydal jsem zajiste
´ va´m nejprˇedneˇji, cozˇ jsem i vzal, zˇe Kristus umrˇel za hrˇ´ıchy nasˇe podle´
pı´sem,
4A z
ˇ e jest pohrˇben, a zˇe vstal
z mrtvy´ch trˇetı´ho dne podle´ pı´sem,
P trˇ´ı,
289
5A z
ˇ e vidı´n jest od Petra, potom od dvana´cti.
6 Potom vidı´n vı´ce nez
ˇ od peˇti
set bratrˇ´ı spolu, z nichzˇ mnozı´
jesˇteˇ zˇivi jsou azˇ dosavad, a neˇkterˇ´ı zesnuli.
7 Potom vidı´n jest od Jakuba,
potom ode vsˇech aposˇtolu˚.
8 Nejposle
´ ze pak ze vsˇech, jako
nedochu˚dcˇeti, uka´zal se i mneˇ.
9 Nebo ja
´ jsem nejmensˇ´ı z
aposˇtolu˚, ktery´zˇ nejsem hoden
slouti aposˇtol, proto zˇe jsem se
protivil cı´rkvi Bozˇ´ı.
10 Ale milostı´ Boz
ˇ ´ı jsem to, cozˇ
jsem, a milost jeho ve mneˇ daremna´ nebyla, ale hojneˇji, nezˇ
oni vsˇickni, pracoval jsem, a
vsˇak ne ja´, ale milost Bozˇ´ı mneˇ
prˇ´ıtomna´.
11 Protoz
ˇ i ja´ i oni tak ka´zˇeme,
a tak jste uveˇrˇili.
12 Pone
ˇ vadzˇ se pak ka´zˇe o Kristu, zˇe z mrtvy´ch vstal, kterakzˇ
neˇkterˇ´ı mezi va´mi pravı´, zˇe by
nebylo z mrtvy´ch vsta´nı´?
13 Nebo nenı´-lit’ z mrtvy
´ ch
vsta´nı´, anizˇt’ Kristus z mrtvy´ch
vstal.
14 A nevstal-lit’z mrtvy
´ ch Kristus, tedyt’ jest daremne´ ka´zanı´
nasˇe, a daremna´t’ jest i vı´ra vasˇe.
15 A byli bychom nalezeni i kr
ˇ ivı´ sveˇdkove´ Bozˇ´ı; nebo vydali
jsme sveˇdectvı´ o Bohu, zˇe vzkrˇ´ısil z mrtvy´ch Krista. Ktere´hozˇ
290
´ M 15
I. KORINTSKY
nevzkrˇ´ısil, (totizˇ) jestlizˇe mrtvı´
z mrtvy´ch nevsta´vajı´.
16 Nebo jestliz
ˇ et’ mrtvı´ z mrtvy´ch nevsta´vajı´, anizˇt’ Kristus
vstal.
17 A nevstal-lit’z mrtvy
´ ch Kristus, marna´ jest vı´ra vasˇe, jesˇteˇ
jste v svy´ch hrˇ´ısˇ´ıch.
18 A takt’ i ti, kter
ˇ ´ızˇ zesnuli v
Kristu, zahynuli.
19 Jestliz
ˇ et’ pak v tomto zˇivoteˇ
toliko nadeˇji ma´me v Kristu,
nejbı´dneˇjsˇ´ı jsme ze vsˇech lidı´.
20 Ale vstalt’ z mrtvy
´ ch Kristus, prvotiny teˇch, kterˇ´ızˇ zesnuli.
21 Nebo pone
ˇ vadzˇ skrze cˇloveˇka smrt, skrze cˇloveˇka i vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvy´ch.
22 Nebo jakoz
ˇ v Adamovi vsˇickni umı´rajı´, tak i skrze Krista
vsˇickni obzˇiveni budou.
23 Ale jeden kaz
ˇ dy´ v sve´m porˇa´dku: Prvotiny Kristus, potom
ti, kterˇ´ızˇ jsou Kristovi, v prˇ´ısˇtı´
jeho.
24 Potom bude konec, kdyz
ˇ
vzda´ kra´lovstvı´ Bohu a Otci,
kdyzˇ vypra´zdnı´ vsˇelike´ knı´zˇatstvo, i vsˇelikou vrchnost i moc.
25 Nebot’ musı´ on kralovati, dokudzˇ nepolozˇ´ı vsˇech neprˇa´tel
pod nohy jeho.
26 Nejposledne
ˇ jsˇ´ı pak neprˇ´ıtel
zahlazen bude smrt.
27 Nebo vs
ˇ ecky veˇci poddal pod
nohy jeho. Kdyzˇ pak pravı´, zˇe
vsˇecky veˇci podda´ny jsou, zjevne´t’ jest, zˇe kromeˇ toho, ktery´zˇ
jemu poddal vsˇecko.
28 A kdyz
ˇ podda´no jemu bude
vsˇecko, tehdy i sa´m Syn podda´
se tomu, ktery´zˇ jemu poddati
ma´ vsˇecko, aby byl Bu˚h vsˇecko
ve vsˇech.
29 Sic jinak co cˇinı´ ti, kter
ˇ ´ızˇ se
krˇtı´ za mrtve´? Jestlizˇet’ jistotneˇ
nevsta´vajı´ mrtvı´ z mrtvy´ch, i
procˇ se krˇtı´ za mrtve´.
30 Procˇ i my nebezpecˇenstvı´ trpı´me kazˇde´ hodiny?
31 Na kaz
ˇ dy´ den umı´ra´m, skrze sla´vu nasˇi, kterouzˇ ma´m v
Kristu Jezˇ´ısˇi Pa´nu nasˇem.
32 Jestliz
ˇ et’ jsem obycˇejem jiny´ch lidı´ bojoval s sˇelmami v
Efezu, co mi to prospeˇje, nevstanou-lit’ mrtvı´? Jezme tedy a
pı´me, nebo zı´tra zemrˇeme.
33 Nedejte se svoditi. Porus
ˇ ujı´t’
dobre´ obycˇeje zla´ rozmlouva´nı´.
34 Procit’te k kona
´ nı´ spravedlnosti, a nehrˇesˇte. Nebo neˇkterˇ´ı
neznajı´ Boha; k zahanbenı´ vasˇemu mluvı´m.
35 Ale r
ˇ eknet’ neˇkdo: Kterakzˇ
vstanou mrtvı´? V jake´m pak teˇle prˇijdou?
´ nemoudry´, to, cozˇ ty rozsı´36 O
va´sˇ, neby´va´ obzˇiveˇno, lecˇ umrˇe.
37 A coz
ˇ rozsı´va´sˇ, ne to teˇlo,
ktere´zˇ potom zroste, rozsı´va´sˇ,
ale hole´ zrno, jake´ se trefı´, psˇenice neb ktere´zˇkoli jine´.
´ M 16
I. KORINTSKY
38 Bu
˚ h pak da´va´ jemu teˇlo,
jakzˇ ra´cˇ´ı, a jednomu kazˇde´mu
z teˇch semen jeho vlastnı´ teˇlo.
39 Ne kaz
ˇ de´ teˇlo jest jednostejne´ teˇlo, ale jine´ zajiste´ teˇlo lidske´, jine´ pak teˇlo hovadı´, jine´
pak rybı´, a jine´ ptacˇ´ı.
40 A jsou te
ˇ la nebeska´, a jsou
teˇla zemska´, ale jina´t’jest zajiste´
sla´va nebesky´ch, a jina´ zemsky´ch,
41 Jina
´ sla´va slunce, a jina´ sla´va meˇsı´ce, a jina´ sla´va hveˇzd;
nebo hveˇzda od hveˇzdy deˇlı´ se v
sla´veˇ.
42 Takt’ bude i vzkr
ˇ ´ısˇenı´ z mrtvy´ch. Rozsı´va´ se porusˇitelne´,
vstane neporusˇitelne´;
43 Rozsı´va
´ se neslicˇne´, vstane
slavne´; rozsı´va´ se nemocne´,
vstane mocne´;
44 Rozsı´va
´ se teˇlo teˇlesne´, vstane teˇlo duchovnı´. Jest teˇlo teˇlesne´, jest i duchovnı´ teˇlo.
45 Takt’ i psa
´ no jest: Ucˇineˇn
jest prvnı´ cˇloveˇk Adam v dusˇi
zˇivou, ale ten poslednı´ Adam v
ducha obzˇivujı´cı´ho.
46 Vs
ˇ ak ne nejprve´ duchovnı´,
ale teˇlesne´, potom duchovnı´.
47 Prvnı´ cˇlove
ˇ k z zemeˇ zemsky´,
druhy´ cˇloveˇk sa´m Pa´n s nebe.
48 Jaky
´ zˇ jest ten zemsky´, takovı´ jsou i zemsˇtı´, a jaky´zˇ ten
nebesky´, takovı´zˇ budou i nebesˇtı´.
291
49 A jakoz
ˇ jsme nesli obraz
zemske´ho, takt’ poneseme obraz
nebeske´ho.
50 Totot’ pak pravı´m, bratr
ˇ ´ı: Zˇe
teˇlo a krev kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho
deˇdictvı´ dosa´hnouti nemohou,
anizˇ porusˇitelnost neporusˇitelnosti deˇdicˇneˇ obdrzˇ´ı.
51 Aj, tajemstvı´ va
´ m pravı´m:
Ne vsˇickni zajiste´ zesneme,
ale vsˇickni promeˇneˇni budeme,
hned pojednou, v okamzˇenı´, k
zatroubenı´ poslednı´mu.
52 Nebot’ zatroubı´, a mrtvı´
vstanou neporusˇitelnı´, a my
promeˇneˇni budeme.
53 Musı´ zajiste
´ toto porusˇitelne´
teˇlo oble´ci neporusˇitelnost, a
smrtelne´ toto oble´ci nesmrtelnost.
54 A kdyz
ˇ porusˇitelne´ toto oblecˇe neporusˇitelnost, a smrtelne´
toto oblecˇe nesmrtelnost, tehdy
se naplnı´ rˇecˇ, ktera´zˇ napsa´na
jest: Pohlcena jest smrt v vı´teˇzstvı´.
55 Kde jest, o
´ smrti, osten tvu˚j?
Kde jest, o´ peklo, vı´teˇzstvı´ tve´?
56 Osten pak smrti jestit’ hr
ˇ ´ıch,
a moc hrˇ´ıcha jest za´kon.
57 Ale Bohu dı´ka, ktery
´ zˇ dal
na´m vı´teˇzstvı´ skrze Pa´na nasˇeho Jezukrista.
58 Protoz
ˇ , bratrˇ´ı moji milı´, sta´lı´
bud’te a nepohnutelnı´, rozhojnˇujı´ce se v dı´le Pa´neˇ vzˇdycky,
veˇdouce, zˇe pra´ce vasˇe nenı´ daremna´ v Pa´nu.
292
´ M 16
I. KORINTSKY
KAPITOLA 16.
Napomı´na´ k zbı´rce, 5. navsˇtı´viti je slibuje,
10. Timotea jim poroucˇ´ı, 12. Apollo vymlouva´, 13. k sta´losti 15. a drahe´mu va´zˇenı´ sluzˇebnı´ku˚ Bozˇ´ıch vede.
zbı´rce pak na svate´, jakzˇ
O jsem narˇ´ıdil v cı´rkvı´ch Ga-
latsky´ch, tak i vy cˇinˇte.
2 V kaz
ˇ dou nedeˇli jeden kazˇdy´
z va´s sa´m u sebe slozˇ, schovaje
podle´ mozˇnosti, aby ne tehda´zˇ,
kdyzˇ bych prˇisˇel, zbı´rky se da´ly.
3 Kdyz
ˇ pak prˇijdu, ktere´koli
schva´lı´te skrze listy, tyt’ posˇli,
aby donesli tuto milost vasˇi do
Jeruzale´ma.
4 Paklit’ by se za hodne
´ videˇlo,
abych i ja´ sˇel, pu˚jdout’ se mnou.
5 Pr
ˇ ijdut’ pak k va´m, kdyzˇ Macedonii projdu; (nebo Macedonii
mı´nı´m projı´ti).
6 Ale u va
´ st’ snad poostanu,
aneb i prˇes zimu pobudu, abyste
vy mne doprovodili, kamzˇ bych
koli sˇel.
7 Nechci zajiste
´ s va´mi se toliko na zastavenı´ shledati, ale
nadeˇji se, zˇe za neˇjaky´ cˇas pobudu u va´s, bude-li Pa´n chtı´ti.
8 Zu
˚ stanut’ pak v Efezu azˇ do
letnic.
9 Nebo otevr
ˇ ´ıny jsou mi tu velike´ a mocne´ dve´rˇe, a protivnı´ku˚
mnoho.
10 Pr
ˇ isˇel-lit’ by pak Timoteus,
hled’tezˇ, aby bezpecˇneˇ byl u va´s;
nebot’ dı´lo Pa´neˇ deˇla´ jako i ja´.
11 Protoz
ˇ necht’ jı´m zˇa´dny´ nepohrda´, ale vyprovod’te jej v po-
koji, at’ prˇijde ke mneˇ; nebot’ na
neˇj cˇeka´m s bratrˇ´ımi.
12 O Apollovi pak bratru ve
ˇ zte,
zˇe jsem ho velmi prosil, aby sˇel
k va´m s bratrˇ´ımi. Ale nikoli nebyl te´ vu˚le, aby nynı´ prˇisˇel, nezˇ
prˇijdet’, kdyzˇ bude mı´ti cˇas prˇ´ıhodny´.
13 Bde
ˇ te, stu˚jte u vı´rˇe, zmuzˇile
sobeˇ pocˇ´ınejte, bud’tezˇ silnı´.
14 Vs
ˇ ecky veˇci vasˇe at’ se deˇjı´ v
la´sce.
15 Prosı´mt’ pak va
´ s, bratrˇ´ı, vı´te, zˇe cˇeled Sˇteˇpa´nova jest prvotiny Achaie, a zˇe se v sluzˇbu
svaty´m vydali,
16 Abyste i vy podda
´ ni byli takovy´m, i vsˇelike´mu poma´hajı´cı´mu a pracujı´cı´mu.
17 Te
ˇ sˇ´ımt’ se pak z prˇ´ıchodu
Sˇteˇpa´na, a Fortuna´ta, a Achaika; nebo nedostatek va´sˇ oni doplnili.
18 Pote
ˇ sˇili zajiste´ me´ho ducha
i vasˇeho. Protozˇ znejtezˇ takove´.
19 Pozdravujı´t’ va
´ s zborove´,
kterˇ´ızˇ jsou v Azii. Pozdravujı´t’
va´s v Pa´nu velice Akvila a Priscilla, s cı´rkvı´ tou, ktera´zˇ jest v
domeˇ jejich.
20 Pozdravujı´ va
´ s vsˇickni bratrˇ´ı. Pozdravte sebe vespolek v
polı´benı´ svate´m.
21 Pozdravenı´ vlastnı´ rukou
Pavlovou.
22 Jestliz
ˇ e kdo nemiluje Pa´na
Jezukrista, budizˇ proklaty´: Maran atha.
´ M 16
I. KORINTSKY
23 Milost Pa
´ na Jezukrista s
va´mi.
24 I la
´ ska ma´ v Kristu Jezˇ´ısˇi se
vsˇechneˇmi va´mi. Amen.
293
´ EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
DRUHA
´ M.
K KORINTSKY
KAPITOLA 1.
Pozdraviv Korintsky´ch, 3. a Pa´nu Bohu z
ochrany podeˇkovav, 8. o svy´ch pokusˇenı´ch
12. i uprˇ´ımosti sve´ proti pomluvacˇu˚m vypravuje.
avel aposˇtol Jezˇ´ısˇe Krista
P skrze vu˚li Bozˇ´ı, a Timoteus
bratr, cı´rkvi Bozˇ´ı, ktera´zˇ jest v
Korintu, se vsˇechneˇmi svaty´mi,
kterˇ´ızˇ jsou ve vsˇ´ı Achaii:
2 Milost va
´ m a pokoj od Boha
Otce nasˇeho a Pa´na Jezukrista.
3 Poz
ˇ ehnany´ Bu˚h a Otec Pa´na
nasˇeho Jezukrista, Otec milosrdenstvı´, a Bu˚h vsˇelike´ho poteˇsˇenı´,
4 Ktery
´ zˇ teˇsˇ´ı na´s ve vsˇelike´m
ssouzˇenı´ nasˇem, abychom i my
mohli poteˇsˇovati teˇch, kterˇ´ızˇ by
byli v jake´mkoli ssouzˇenı´, tı´m
poteˇsˇenı´m, ktery´mzˇ i my poteˇsˇeni jsme od Boha.
5 Nebo jakoz
ˇ se rozhojnˇujı´ utrpenı´ Kristova prˇi na´s, tak skrze
Krista rozhojnˇuje se i poteˇsˇenı´
nasˇe.
6 Nebo bud’ z
ˇ e ssouzˇeni jsme,
pro vasˇe poteˇsˇenı´ a spasenı´, ktere´zˇ se pu˚sobı´ v sna´sˇenı´ ty´chzˇ
tra´penı´, ktera´zˇ i my trpı´me; bud’
zˇe poteˇsˇova´ni by´va´me, pro vasˇe
poteˇsˇenı´ a spasenı´. A nadeˇje nasˇe pevna´ jest o va´s,
7 Pone
ˇ vadzˇ vı´me, zˇe jakozˇ jste
u´cˇastnı´ci utrpenı´, tak i poteˇsˇenı´.
8 Nechcemet’ zajiste
´ , abyste
neveˇdeˇli, bratrˇ´ı, o ssouzˇenı´ nasˇem, ktere´zˇ jsme meˇli v Azii, zˇe
jsme nad mı´ru prˇetı´zˇeni byli a
nad mozˇnost, tak zˇe jsme jizˇ i o
zˇivotu sve´m byli pochybili.
9 Ny
´ brzˇ sami v sobeˇ jizˇ jsme
byli tak usoudili, zˇe nebylo lze
nezˇ umrˇ´ıti, abychom nedoufali
sami v sobeˇ, ale v Bohu i mrtve´
krˇ´ısı´cı´m.
10 Ktery
´ zˇ od takove´ smrti vytrhl na´s, a vytrhuje, v neˇhozˇ
doufa´me, zˇe i jesˇteˇ vytrhne,
11 Kdyz
ˇ i vy na´m poma´hati budete modlitbami za na´s, aby
z daru toho, prˇ´ıcˇinou mnohy´ch
osob na´m dane´ho, od mnohy´ch
deˇkova´no bylo z na´s.
12 Nebo chlouba nas
ˇ e tato jest,
sveˇdectvı´ sveˇdomı´ nasˇeho, zˇe v
sprostnosti a v uprˇ´ımosti Bozˇ´ı,
ne v moudrosti teˇlesne´, ale v
milosti Bozˇ´ı obcovali jsme na
sveˇteˇ, zvla´sˇteˇ pak u va´s.
13 Nebot’ nepı´s
ˇ eme va´m nic jine´ho, nezˇ to, cozˇ cˇtete, aneb cozˇ
prve´ zna´te. A nadeˇji ma´m, zˇe azˇ
do konce tak zna´ti budete,
´M 2
II. KORINTSKY
14 Jakoz
ˇ jste i poznali na´s z
cˇa´stky, zˇet’ jsme chlouba vasˇe,
podobneˇ jako i vy nasˇe, v den
Pa´na Jezˇ´ısˇe.
15 A v tomt’ doufa
´ nı´ chteˇl jsem
k va´m prˇijı´ti nejprve´, abyste
druhou milost meˇli,
16 A skrze va
´ s jı´ti do Macedonie, a zase z Macedonie prˇijı´ti k
va´m, a od va´s abych byl doprovozen do Judstva.
17 O tom pak kdyz
ˇ jsem prˇemysˇloval, zdali jsem co lehkomyslneˇ cˇinil? Aneb cozˇ prˇemysˇluji, zdali podle´ teˇla prˇemysˇluji,
tak aby bylo prˇi mneˇ: Jest, jest,
nenı´, nenı´?
18 Anobrz
ˇ vı´t’ veˇrny´ Bu˚h, zˇe rˇecˇ
nasˇe k va´m nebyla: Jest, a nenı´.
19 Nebo Syn Boz
ˇ ´ı Jezˇ´ısˇ Kristus, ktery´zˇ mezi va´mi ka´za´n
jest skrze na´s, skrze mne a Silva´na a Timotea, nebyl: Jest, a
nenı´, ale bylo v neˇm: Jest.
20 Nebo kolikz
ˇ koli jest zaslı´benı´ Bozˇ´ıch, v neˇmt’ jsou: Jest, a
v neˇmt’jest: Amen, k sla´veˇ Bohu
skrze na´s.
21 Ten pak, ktery
´ zˇ potvrzuje
na´s s va´mi v Kristu, a ktery´zˇ
pomazal na´s, Bu˚h jest.
22 Ktery
´ zˇ i znamenal na´s, a dal
za´vdavek Ducha v srdce nasˇe.
23 Ja
´ pak Boha za sveˇdka beru
na svou dusˇi, zˇe lituje va´s, jesˇteˇ
jsem neprˇisˇel do Korintu.
24 Ne jako bychom panovali
nad veˇrou vasˇ´ı, ale pomocnı´ci
295
jsme radosti vasˇ´ı; nebo veˇrou
stojı´te.
KAPITOLA 2.
Hrˇ´ısˇnı´ka na milost prˇijı´ti velı´. 12. Pra´ce
sluzˇebnı´ku˚, i pu˚vodu jich i ovoce uka´za´nı´m, zvelicˇuje.
oto jsem pak sobeˇ ulozˇil,
T abych k va´m zase s za´mut-
kem neprˇisˇel.
2 Nebo jestliz
ˇ e ja´ va´s zarmoutı´m, i kdo jest, jesˇto by mne obveselil, nezˇ ten, ktery´zˇ jest ode
mne zarmoucen?
3 A toto samo psal jsem va
´ m,
abych prˇijda, nemeˇl za´mutku z
teˇch, z nichzˇ bych se meˇl radovati, doufaje o vsˇech o va´s, zˇe
radost ma´ jest vsˇech va´s.
4 Nebo z velike
´ ho ssouzˇenı´ a
bolesti srdce psal jsem va´m, s
mnohy´mi slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali la´sku, kterouzˇ k va´m velikou ma´m.
5 Jestliz
ˇ et’ pak kdo zarmoutil,
ne mnet’ zarmoutil, ale poneˇkud, (abych neprˇetı´zˇil), vsˇecky
va´s.
6 Dostit’ ma
´ takovy´ na tom tresta´nı´ od mnohy´ch,
7 Tak abyste naproti tomu jiz
ˇ
radeˇji odpustili, a poteˇsˇili ho,
aby snad prˇ´ılisˇny´m za´mutkem
nebyl sehlcen takovy´.
8 Protoz
ˇ prosı´m va´s, abyste
utvrdili k neˇmu la´sku.
296
´M 3
II. KORINTSKY
9 Nebo i proto psal jsem, abych
zkusˇenı´m zveˇdeˇl, jste-li ve vsˇem
poslusˇni.
10 Komuz
ˇ pak vy co odpousˇtı´te,
i ja´. Nebo i ja´, jestlizˇe jsem co
odpustil, komuzˇ jsem odpustil,
pro va´s jsem ucˇinil, prˇed oblı´cˇejem Kristovy´m, abychom nebyli
oklama´ni od satana.
11 Nebot’ nejsou na
´ m mysˇlenı´
jeho nezna´ma´.
12 Kdyz
ˇ jsem pak prˇisˇel do Troady, prˇ´ıcˇinou evangelium Kristova, acˇkoli dve´rˇe mi otevrˇ´ıny
byly skrze Pa´na, vsˇak nemeˇl
jsem upokojenı´ v duchu sve´m,
proto zˇe jsem nenalezl Tita, bratra sve´ho.
13 Ale poz
ˇ ehnav jich, odsˇel
jsem do Macedonie.
14 Bohu pak chva
´ la, ktery´zˇ
vzˇdycky da´va´ na´m vı´teˇzstvı´ v
Kristu, a vu˚ni zna´mosti sve´ zjevuje skrze na´s na kazˇde´m mı´steˇ.
15 Nebot’ jsme Kristova vu
˚ neˇ
dobra´ Bohu v teˇch, kterˇ´ızˇ k spasenı´ prˇicha´zejı´, i v teˇch, kterˇ´ızˇ
hynou,
16 Te
ˇ mto zajiste´ vu˚neˇ smrtelna´ k smrti, oneˇmno pak vu˚neˇ
zˇivota k zˇivotu. Ale k tomu kdo
jest zpu˚sobny´?
17 Nebot’ nejsme, jako mnozı´,
cizolozˇ´ıcı´ slovo Bozˇ´ı, ale jako
z uprˇ´ımnosti, ale jako z Boha,
prˇed oblı´cˇejem Bozˇ´ım, o Kristu
mluvı´me.
KAPITOLA 3.
Prˇisluhova´nı´ nove´ Kristovo nad prˇisluhova´nı´ Za´kona Stare´ho vystavuje aposˇtol.
acˇ´ına´me opeˇt sami sebe
Z chva´liti? Zdalizˇ potrˇebuje-
me, jako neˇkterˇ´ı, schvalujı´cı´ch
listu˚ k va´m, neb od va´s k jiny´m?
2 List na
´ sˇ vy jste, napsany´ v
srdcı´ch nasˇich, ktery´zˇ znajı´ a
cˇtou vsˇickni lide´.
3 Nebo to zjevne
´ jest, zˇe jste list
Kristu˚v zpu˚sobeny´ skrze prˇisluhova´nı´ nasˇe, napsany´ ne cˇernidlem, ale Duchem Boha zˇive´ho,
ne na dska´ch kamenny´ch, ale
na dska´ch srdce masity´ch.
4 Doufa
´ nı´ pak takove´ ma´me
skrze Krista k Bohu,
5 Ne z
ˇ e bychom dostatecˇnı´ byli
mysliti neˇco sami z sebe, jakozˇto sami z sebe, ale dostatecˇnost
nasˇe z Boha jest.
6 Ktery
´ zˇ i hodne´ na´s ucˇinil sluzˇebnı´ky Nove´ho Za´kona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabijı´, ale Duch obzˇivuje.
7 Jestliz
ˇ et’ pak prˇisluhova´nı´
smrti, literami vyryte´ na dska´ch kamenny´ch, bylo slavne´,
tak zˇe nemohli patrˇiti synove´
Izraelsˇtı´ v tva´rˇ Mojzˇ´ısˇovu, pro
sla´vu oblı´cˇeje jeho, ktera´zˇ pominouti meˇla,
8 I kterakz
ˇ by ovsˇem prˇisluhova´nı´ Ducha nemeˇlo by´ti slavne´?
9 Nebo jestliz
ˇ et’ prˇisluhova´nı´
pomsty slavne´ bylo, mnohemt’
´M 4
II. KORINTSKY
se vı´ce prˇisluhova´nı´ spravedlnosti rozhojnˇuje v sla´veˇ.
10 Nebo to, coz
ˇ oslaveno bylo,
anizˇ oslaveno bylo v te´ cˇa´stce,
u prˇirovna´nı´ te´to prˇedu˚stojne´
sla´vy.
11 Nebo jestliz
ˇ et’ to pomı´jejı´cı´
bylo slavne´, mnohemt’ vı´ce to,
cozˇ zu˚sta´va´, jestit’ slavne´.
12 Protoz
ˇ majı´ce takovou nadeˇji, mnohe´ svobody v mluvenı´
uzˇ´ıva´me,
13 A ne jako Mojz
ˇ ´ısˇ kladl za´steˇru na tva´rˇ svou, aby nepatrˇili synove´ Izraelsˇtı´ k cı´li te´ veˇci
pomı´jejı´cı´.
14 Procˇez
ˇ ztupeni jsou smyslove´ jejich. Nebo azˇ do dnes ta za´steˇra v cˇ´ıta´nı´ Stare´ho Za´kona
zu˚sta´va´ neodkryta´; nebo skrze
Krista se odnı´ma´.
15 Protoz
ˇ azˇ do dnes, kdyzˇ cˇten
by´va´ Mojzˇ´ısˇ, za´steˇra jest polozˇena na jejich srdci.
16 Nez
ˇ jakzˇ by se obra´tilo ku
Pa´nu, odnˇata bude ta za´steˇra.
17 Nebo Pa
´ n jest Duch ten, a
kdezˇ jest ten Duch Pa´neˇ, tu i
svoboda.
18 My pak vs
ˇ ickni odkrytou
tva´rˇ´ı sla´vu Pa´neˇ jako v zrcadle
spatrˇujı´ce, v ty´zˇ obraz promeˇneˇni by´va´me od sla´vy v sla´vu,
jakozˇto od Ducha Pa´neˇ.
KAPITOLA 4.
Pilnost a opravdovost s. Pavla i pomocnı´ku˚
jeho v kona´nı´ prˇisluhova´nı´ Kristova.
297
rotozˇ majı´ce toto prˇisluho-
P va´nı´, jakzˇ jsme milosrden-
stvı´ dosˇli, neoblevujeme.
2 Ale odmı´ta
´ me ukry´va´nı´ neslusˇnosti, nechodı´ce v chytrosti,
anizˇ se lstiveˇ obı´rajı´ce s slovem
Bozˇ´ım, ale zjevova´nı´m pravdy v
prˇ´ıjemnost uvodı´ce sebe u kazˇde´ho sveˇdomı´ lidske´ho prˇed oblı´cˇejem Bozˇ´ım.
3 Paklit’ zakryte
´ jest evangelium nasˇe, prˇed teˇmi, kterˇ´ızˇ hynou, zakryte´ jest.
4 V nichz
ˇ Bu˚h sveˇta tohoto
oslepil mysli, totizˇ v neveˇrny´ch,
aby se jim nezasvı´tilo sveˇtlo
evangelium sla´vy Kristovy, ktery´zˇ jest obraz Bozˇ´ı.
5 Nebot’ ne sami sebe ka
´ zˇeme,
ale Krista Jezˇ´ısˇe Pa´na, sebe pak
sluzˇebnı´ky vasˇimi pro Jezˇ´ısˇe.
6 Bu
˚ h zajiste´, ktery´zˇ rozka´zal,
aby se z temnostı´ sveˇtlo zablesklo, tent’ se osvı´til v srdcı´ch nasˇich k osvı´cenı´ zna´mosti sla´vy
Bozˇ´ı v tva´rˇi Jezˇ´ısˇe Krista.
7 Ma
´ met’ pak poklad tento v
na´doba´ch hlineˇny´ch, aby du˚stojnost te´ moci byla Bozˇ´ı, a ne
z na´s,
8 Kdyz
ˇ se vsˇech stran u´zkost
mı´va´me, ale neby´va´me cele potlacˇeni; by´va´me vrtka´ni, ale neby´va´me docela zvrtka´ni;
9 Protivenstvı´ trpı´me, ale neby´va´me opusˇteˇni; by´va´me opovrzˇeni, ale nehyneme.
´M 5
II. KORINTSKY
298
10 Vz
ˇ dycky mrtvenı´ Pa´na Jezˇ´ısˇe na teˇle nosı´me, aby i zˇivot Jezˇ´ısˇu˚v na teˇle nasˇem zjeven byl.
11 Vz
ˇ dycky zajiste´ my, kterˇ´ızˇ
zˇivi jsme, na smrt by´va´me vyda´va´ni pro Jezˇ´ısˇe, aby i zˇivot Jezˇ´ısˇu˚v zjeven byl na smrtelne´m
teˇle nasˇem.
12 A tak smrt v na
´ s moc provodı´, ale v va´s zˇivot.
13 Majı´ce tedy te
´ hozˇ ducha vı´ry, podle´ toho, jakzˇ psa´no jest:
Uveˇrˇil jsem, protozˇ jsem mluvil,
i myt’ veˇrˇ´ıme, protozˇ i mluvı´me,
14 Ve
ˇ douce, zˇe ten, ktery´zˇ
vzkrˇ´ısil Pa´na Jezˇ´ısˇe, i na´s skrze
Jezˇ´ısˇe vzkrˇ´ısı´, a postavı´ s va´mi.
15 Nebo to vs
ˇ ecko deˇje se pro
va´s, aby ta prˇehojna´ milost skrze dı´ku˚ cˇineˇnı´ od mnohy´ch rozmohla se k sla´veˇ Bozˇ´ı.
16 Protoz
ˇ neoblevujeme, ale acˇkoli ten zevnitrˇnı´ cˇloveˇk na´sˇ rusˇ´ı se, vsˇak ten vnitrˇnı´ obnovuje
se den ode dne.
17 Nebo toto nyne
ˇ jsˇ´ı lehoucˇke´
ssouzˇenı´ nasˇe prˇevelmi velike´
veˇcˇne´ sla´vy brˇ´ımeˇ na´m pu˚sobı´,
18 Kdyz
ˇ nepatrˇ´ıme na ty veˇci,
ktere´zˇ se vidı´, ale na ty, ktere´zˇ
se nevidı´. Nebo ty veˇci, ktere´zˇ
se vidı´, jsou cˇasne´, ale ktere´ se
nevidı´, jsou veˇcˇne´.
KAPITOLA 5.
Nadeˇjı´ budoucı´ch veˇcı´ sluzˇebnı´ku˚ cı´rkve
poteˇsˇuje, 9. i ku pra´ci snazˇneˇ ponouka´, 19.
doty´kaje i toho, jak velike´ veˇci jim sveˇrˇeny
jsou od Krista.
´ıme zajiste´, zˇe byl-li by to-
V hoto nasˇeho zemske´ho prˇe-
by´va´nı´ sta´nek zborˇen, stavenı´
od Boha ma´me, prˇ´ıbytek ne rukou udeˇlany´, veˇcˇny´ v nebesı´ch.
2 Procˇez
ˇ i v tomto vzdycha´me,
v prˇ´ıbytek svu˚j, ktery´zˇ jest s nebe, oblecˇeni by´ti zˇa´dajı´ce,
3 Jestliz
ˇ e vsˇak oblecˇenı´, a ne
nazı´ nalezeni budeme.
4 Nebo kter
ˇ ´ızˇ jsme v tomto
sta´nku, lka´me, jsouce obtı´zˇeni,
poneˇvadzˇ bychom nechteˇli svlecˇeni by´ti, ale prˇiodı´ni, aby pohlcena byla smrtelnost od zˇivota.
5 Ten pak, kdoz
ˇ na´s tak k tomu
zpu˚sobil, Bu˚ht’ jest, ktery´zˇ take´
dal na´m za´vdavek Ducha.
6 Protoz
ˇ
doufanlive´
mysli
vzˇdycky jsouce, a veˇdouce, zˇe
dokudzˇ pohostinu jsme v tomto
teˇle, vzda´leni jsme ode Pa´na,
7 (Nebo skrze vı´ru chodı´me, ne
skrze videˇnı´),
8 Doufanlive
´ t’ pak mysli jsme,
a oblibujeme radeˇji vyjı´ti z teˇla,
a prˇijı´ti ku Pa´nu.
9 Protoz
ˇ i usilujeme bud’ v teˇle
pohostinu jsouce, bud’to z teˇla se
berouce, jemu se lı´biti.
10 Vs
ˇ ickni my zajiste´ uka´zati
se musı´me prˇed soudnou stolicı´ Kristovou, aby prˇijal jeden
kazˇdy´ to, cozˇ skrze teˇlo pu˚sobil,
podle´ toho, jakzˇ pra´ce cˇ´ı byla,
bud’ v dobre´m, neb ve zle´m.
11 Protoz
ˇ znajı´ce tu hru˚zu Pa´neˇ, lidem k vı´rˇe slouzˇ´ıme, Bo-
´M 6
II. KORINTSKY
hut’ pak zna´mi jsme. A nadeˇjit’ ma´m, zˇe i sveˇdomı´ vasˇemu
zna´mi jsme.
12 Nebot’ ne sami sebe ope
ˇt
va´m chva´lı´me, ale prˇ´ıcˇinu va´m
da´va´me, abyste se chlubili na´mi, a abyste to meˇli proti teˇm,
kterˇ´ızˇ se v tva´rnosti chlubı´, a ne
v srdci.
13 Nebo bud’ z
ˇ e nesmyslnı´
jsme, Bohu; bud’ zˇe jsme rozumnı´, va´m.
14 La
´ ska zajiste´ Kristova vı´zˇe
na´s,
15 Jakoz
ˇ to ty, kterˇ´ızˇ tak soudı´me, zˇe poneˇvadzˇ jeden za vsˇecky
umrˇel, tedyt’ vsˇickni zemrˇeli, a
zˇe za vsˇecky umrˇel, aby ti, kterˇ´ızˇ zˇivi jsou, jizˇ ne sami sobeˇ
zˇivi byli, ale tomu, ktery´zˇ za neˇ
umrˇel i z mrtvy´ch vstal.
16 A tak my jiz
ˇ od toho cˇasu
zˇa´dne´ho nezna´me podle´ teˇla. A
acˇkoli jsme znali Krista podle´
teˇla, ale nynı´ jizˇ vı´ce nezna´me.
17 Protoz
ˇ jestli kdo v Kristu,
nove´ stvorˇenı´ jest. Stare´ veˇci pominuly, aj, nove´ vsˇecko ucˇineˇno
jest.
18 To pak vs
ˇ ecko jest z Boha,
ktery´zˇ smı´rˇil na´s s sebou skrze
Jezukrista, a dal na´m sluzˇebnost smı´rˇenı´ toho.
19 Nebot’ Bu
˚ h byl v Kristu, v
mı´r uvodeˇ sveˇt s sebou, nepocˇ´ıtaje jim hrˇ´ıchu˚ jejich, a slozˇil
v na´s to slovo smı´rˇenı´.
299
20 Protoz
ˇ my na mı´steˇ Kristoveˇ poselstvı´ deˇjı´ce, jako by
Bu˚h skrze na´sˇ zˇa´dal, prosı´me
na mı´steˇ Kristoveˇ, smirˇte se s
Bohem.
21 Nebo toho, ktery
´ zˇ hrˇ´ıchu nepoznal, za na´s ucˇinil hrˇ´ıchem,
abychom my ucˇineˇni byli spravedlnostı´ Bozˇ´ı v neˇm.
KAPITOLA 6.
Sluzˇebnı´ku˚ Pa´neˇ ku pra´ci, 11. lidu pak k
opravdove´mu sluzˇeb uzˇ´ıva´nı´ 14. a modla´rˇstvı´ utı´ka´nı´ napomı´na´.
rotozˇ napoma´hajı´ce, i napo-
P mı´na´me va´s, abyste milosti
Bozˇ´ı nadarmo nebrali,
2 (Nebot’ pravı´: V cˇas pr
ˇ ´ıhodny´
uslysˇel jsem teˇ, a v den spasenı´ spomohl jsem tobeˇ. Aj, nynı´t’
jest cˇas prˇ´ıhodny´, aj, nynı´ dnove´
spasenı´.)
ˇ a´dne´ho neda´va´jı´ce v nicˇemzˇ
3Z
pohorsˇenı´, aby bylo bez ouhony
prˇisluhova´nı´,
4 Ale ve vs
ˇ em se chovajı´ce jako
Bozˇ´ı sluzˇebnı´ci, ve mnohe´ trpeˇlivosti, v utisˇteˇnı´ch, v nedostatcı´ch, v u´zkostech,
5 V rana
´ ch, v zˇala´rˇ´ıch, v nepokojı´ch, v pracech, v bdeˇnı´ch, v
postech,
6 V cˇistote
ˇ , v umeˇnı´, v dlouhocˇeka´nı´, v dobrotivosti, v Duchu
svate´m, v la´sce neosˇemetne´,
7 V slovu pravdy, v moci Boz
ˇ ´ı,
skrze odeˇnı´ spravedlnosti na
pravo i na levo,
300
´M 7
II. KORINTSKY
8 Skrze sla
´ vu i pohaneˇnı´, skrze
zlou i dobrou poveˇst, jako bludnı´, a jsouce pravdomluvnı´,
9 Jako nezna
´ mı´, a jsouce zna´mı´, jako umı´rajı´cı´, a aj, zˇivi
jsme, jako potrestanı´, a nezmordovanı´,
10 Jako smutnı´, a vs
ˇ ak se vzˇdycky radujı´ce, jako chudı´, vsˇak
mnohe´ zbohacujı´ce, jako nic nemajı´ce, a vsˇak vsˇemi veˇcmi vla´dnouce.
´ sta nasˇe otevrˇ´ına jsou k
11 U
va´m, o´ Korinsˇtı´, srdce nasˇe rozsˇ´ırˇeno jest.
12 Nejste v na
´ s ssouzˇeni, nezˇ
ssouzˇeni jste v strˇeva´ch svy´ch.
13 O takove
´ zˇt’ pak odmeˇneˇ jakozˇto synu˚m pravı´m: Rozsˇirˇtezˇ
se i vy.
14 Neta
´ hneˇte jha s neveˇrˇ´ıcı´mi.
Nebo jaky´ jest spolek spravedlnosti s nepravostı´? A jake´ obcova´nı´ sveˇtla s temnostmi?
15 A jake
´ srovna´nı´ Krista s Belia´lem? Aneb jaky´ dı´l veˇrne´mu
s neveˇrny´m?
16 A jake
´ spolcˇenı´ chra´mu Bozˇ´ıho s modlami? Nebo vy jste
chra´m Boha zˇive´ho, jakzˇ poveˇdeˇl Bu˚h: Prˇeby´vati budu v nich,
a procha´zeti se, a budu jejich
Bohem, a oni budou my´m lidem.
17 A protoz
ˇ vyjdeˇtezˇ z prostrˇedku jejich, a oddeˇlte se, pravı´ Pa´n; a necˇiste´ho se nedoty´kejte, a ja´ prˇijmu va´s.
18 A budu va
´ m za Otce, a vy mi
budete za syny a za dcery, pravı´
Pa´n vsˇemohoucı´.
KAPITOLA 7.
K svatosti zˇivota kraticˇce napomenuv, 2. o
sve´ k nim horlive´ la´sce 7. i z nich velike´m
poteˇsˇenı´ obsˇ´ırneˇ vypravuje.
akova´ tedy majı´ce zaslı´benı´,
T nejmilejsˇ´ı, ocˇisˇt’ujmezˇ se od
vsˇelike´ posˇkvrny teˇla i ducha,
konajı´ce posveˇcenı´ v ba´zni Bozˇ´ı.
2 Pr
ˇ ijmeˇtezˇ na´s. Zˇa´dne´mut’
jsme neublı´zˇili, zˇa´dne´mu neusˇkodili, zˇa´dne´ho neoklamali.
3 Nepravı´m toho ku potupe
ˇ,
poneˇvadzˇ jsem naprˇed poveˇdeˇl,
zˇe jste v srdcı´ch nasˇich, abychom spolu mrˇeli, i spolu zˇivi
byli.
4 Mnohe
´ t’ jsem k va´m v mluvenı´ du˚veˇrnosti, mnohot’ se va´mi chlubı´m; naplneˇn jsem poteˇsˇenı´m, rozhojnˇujit’ se v radosti
ve vsˇelike´m ssouzˇenı´ nasˇem.
5 Nebo i kdyz
ˇ jsme byli prˇisˇli
do Macedonie, zˇa´dne´ho odpocˇinutı´ nemeˇlo teˇlo nasˇe, ale ve
vsˇem ssouzˇeni jsme byli; zevnitrˇ
boje, vnitrˇ strachy.
6 Ale ten, ktery
´ zˇ teˇsˇ´ı ponı´zˇene´,
poteˇsˇil na´s, Bu˚h, skrze prˇ´ıchod
Titu˚v.
7 A netoliko pr
ˇ ´ıchodem jeho,
ale take´ i poteˇsˇenı´m tı´m, ktere´zˇ
on meˇl z va´s, vypravovav na´m o
vasˇ´ı velike´ zˇa´dosti, o vasˇem kvı´lenı´, a vasˇ´ı ke mneˇ horlive´ mi-
´M 8
II. KORINTSKY
losti, tak zˇe jsem se velmi zradoval.
8 A acˇkoli zarmoutil jsem va
´s
listem, nelituji toho, acˇ jsem byl
litoval. Nebo vidı´m, zˇe ten list,
acˇkoli na cˇas, zarmoutil va´s.
9 Nynı´ raduji se, ne z
ˇ e jste zarmouceni byli, ale zˇe jste se
ku poka´nı´ zarmoutili. Zarmoutili jste se zajiste´ podle´ Boha,
tak zˇe jste k zˇa´dne´ sˇkodeˇ neprˇisˇli skrze na´s.
10 Nebo za
´ mutek, ktery´zˇ jest
podle´ Boha, ten poka´nı´ k spasenı´ pu˚sobı´, jehozˇ nikdy lı´to neby´va´, ale za´mutek sveˇta smrt
zpu˚sobuje.
11 Ano hle, to samo, z
ˇ e jste
podle´ Boha zarmouceni byli, jakou v va´s zpu˚sobilo snazˇnost,
ny´brzˇ omluvu, ny´brzˇ zazˇhnutı´
hneˇvu, ny´brzˇ ba´zenˇ, ny´brzˇ zˇa´dost vroucı´, ny´brzˇ horlivost,
anobrzˇ pomstu? Vsˇelijak proka´zali jste to, zˇe jste nevinni v te´
veˇci.
12 A acˇ psal jsem va
´ m, vsˇak
ne pro toho, ktery´zˇ tu nepravost
spa´chal, ani pro toho, komuzˇ se
krˇivda stala, ale aby va´m zjevena byla pilnost nasˇe o va´s
prˇed oblı´cˇejem Bozˇ´ım.
13 Protoz
ˇ poteˇsˇenit’ jsme z poteˇsˇenı´ vasˇeho. Ale mnohem hojneˇji zradovali jsme se z radosti
Titovy, zˇe poocˇerstven jest duch
jeho ode vsˇech va´s,
301
14 A z
ˇ e chlubil-li jsem se v cˇem
va´mi prˇed nı´m, nebyl jsem zahanben, ale jakozˇ vsˇecko mluvili jsme va´m v pravdeˇ, tak i
chlouba nasˇe, ktera´zˇ byla prˇed
Titem, prava´ jest shleda´na.
15 Ano i srdce jeho k va
´m
jest prˇ´ıchylneˇjsˇ´ı, kdyzˇ rozpomı´na´ se na poslusˇenstvı´ vsˇech va´s,
kterak jste ho s ba´znı´ a s strachem prˇijali.
16 Protoz
ˇ raduji se, zˇe ve vsˇem
mohu se va´m doveˇrˇiti.
KAPITOLA 8.
Sˇteˇdrosti Macedonsky´ch vydav sveˇdectvı´,
7. k na´sledova´nı´ jı´ Korintsky´ch napomı´na´,
16. a bratrˇ´ı, ktere´zˇ k nim posı´la´, jejich
la´sce poroucˇ´ı.
na´mut’ pak va´m cˇinı´me, bra-
Z trˇ´ı, milost Bozˇ´ı, danou zbo-
ru˚m Macedonsky´m,
ˇ e v mnohe´m zkusˇenı´ ssou2Z
zˇenı´ rozhojnila´ radost jejich a
prˇevelika´ chudoba jejich rozhojneˇna jest v bohatstvı´ uprˇ´ımosti
jejich.
3 Nebo sve
ˇ dectvı´ jim vyda´va´m,
zˇe podle´ mozˇnosti, ba i nad mozˇnost hotovi byli,
4 Mnohy
´ mi zˇa´dostmi prosı´ce
na´s, abychom tu milost a zbı´rku, ktera´zˇ se deˇje na svate´, na
se prˇijali.
5 A netoliko tak, jakz
ˇ jsme se
nada´li, ale sami sebe nejprve´
dali Pa´nu, i na´m z vu˚le Bozˇ´ı,
6 Tak z
ˇ e jsme musili napomenouti Tita, aby jakozˇ byl prve´
302
´M 9
II. KORINTSKY
zapocˇal, tak take´ i dokonal prˇi
va´s milost tuto.
7 A protoz
ˇ jakzˇ ve vsˇech veˇcech
jste hojnı´, u vı´rˇe i v rˇecˇi i v zna´mosti i ve vsˇelike´ snazˇnosti i v
la´sce sve´ k na´m, tak i v te´to milosti hojnı´ bud’te.
8 Ne jako rozkazuje, pravı´m,
ale snazˇnostı´ jiny´ch i vasˇi uprˇ´ımou la´sku zkusˇenou uka´zati
chteˇje.
9 Nebo zna
´ te milost Pa´na nasˇeho Jezukrista, zˇe pro va´s
ucˇineˇn jest chudy´, jsa bohaty´,
abyste vy jeho chudobou zbohatli.
10 A k tomut’ va
´ m radu da´va´m;
nebo jest va´m to uzˇitecˇne´, kterˇ´ızˇ
jste netoliko cˇiniti, ale i chtı´ti
prve´ zacˇali le´ta prˇedesˇle´ho.
11 Protoz
ˇ nynı´ jizˇ to skutkem
vykonejte, aby jakozˇ hotove´ bylo
chteˇnı´, tak bylo i vykona´nı´ z
toho, cozˇ ma´te.
12 Nebo jest-lit’ prve
´ vu˚le hotova´, podle´ toho, cozˇ kdo ma´,
vza´cna´ jest, ne podle´ toho, cˇehozˇ nema´.
13 Nebo ne, aby jinı´ me
ˇ li polehcˇenı´, a vy u´zkost, ale rovnost at’
jest, nynı´ prˇ´ıtomneˇ vasˇe hojnost
spomoz jejich chudobeˇ,
14 Aby take
´ jejich hojnost vasˇ´ı
chudobeˇ byla ku pomoci, aby
tak byla rovnost;
15 Jakoz
ˇ psa´no: Kdo mnoho,
nic mu nezby´valo, a kdo ma´lo,
nemeˇl nedostatku.
16 Ale dı´ka Bohu, ktery
´ zˇ takovou snazˇnost k va´m dal v srdce
Titovo,
17 Tak z
ˇ e to napomenutı´ prˇijal,
anobrzˇ jsa opravdovy´, sa´m z sve´
dobre´ vu˚le sˇel k va´m.
18 Poslalit’ jsme pak s nı´m bratra toho, ktery´zˇ ma´ velikou
chva´lu v evangelium po vsˇech
zborˇ´ıch,
19 (A netoliko to, ale take
´ vyvolen jest od cı´rkvı´ za tovarysˇe putova´nı´ nasˇeho, s touto milostı´,
kterouzˇ slouzˇ´ıme k sla´veˇ Pa´nu
a vu˚li vasˇ´ı),
20 Varujı´ce se toho, aby na
´m
neˇkdo neutrhal pro tu hojnost,
kterouzˇ my prˇisluhujeme,
21 Dobre
´ opatrujı´ce netoliko
prˇed oblı´cˇejem Pa´neˇ, ale i prˇed
lidmi.
22 Poslali jsme pak s nimi bratra sve´ho, ktere´hozˇ jsme mnohokra´t ve mnohy´ch veˇcech zkusili, zˇe jest pilny´, a nynı´ mnohem pilneˇjsˇ´ı pro mnohe´ doufa´nı´
me´ o va´s.
23 Z strany Tita, tovarys
ˇ mu˚j
jest, a mezi va´mi pomocnı´k;
z strany bratrˇ´ı nasˇich, poslove´
jsou cı´rkvı´ a sla´va Kristova.
24 Protoz
ˇ jistoty la´sky sve´ a
chlouby nasˇ´ı o va´s k nim dokazˇte, prˇed oblı´cˇejem cı´rkvı´.
KAPITOLA 9.
Oznamuje, procˇ k nim pomocnı´ky sve´ posı´la´, 6. a jaka´ mysl almuzˇnu da´vajı´cı´ch by´ti
ma´, 10. i jaka´ za to nadeˇje odplaty.
´ M 10
II. KORINTSKY
ebo o pomoci, ktera´zˇ se deˇje
N svaty´m, jest zbytecˇne´ psa´-
ti va´m.
2 Vı´m zajiste
´ o vasˇ´ı hotovosti,
pro kterouzˇ chlubı´m se va´mi
Macedonsky´m, zˇe Achaia hotova jest od prˇedesˇle´ho le´ta. A
ta vasˇe horlivost mnohy´mi pohnula.
3 I poslal jsem tyto bratr
ˇ ´ı, aby
chlouba nasˇe va´mi nebyla marna´ v te´ stra´nce, ale abyste, (jakzˇ
jsem rˇekl), byli hotovi,
4 Abychom snad, pr
ˇ isˇli-li by se
mnou Macedonsˇtı´, a nalezli va´s
nehotove´, nemusili se stydeˇti,
(at’ nedı´m vy), za tak podstatnou chloubu.
5 Protoz
ˇ videˇlo se mi za potrˇebne´ teˇchto bratrˇ´ı nepomenouti, aby naprˇed sˇli k va´m,
a prˇipravili prve´ opoveˇdeˇnou
zbı´rku vasˇi, aby byla hotova´
jako dobrovolna´ zbı´rka, a ne
jako bezdeˇcˇna´.
6 Ale totot’ pravı´m: Kdo skoupe
ˇ
rozsı´va´, skoupeˇ i zˇ´ıti bude; a
kdozˇ rozsı´va´ ochotneˇ, ochotneˇ i
zˇ´ıti bude.
7 Jeden kaz
ˇ dy´ jakzˇ ulozˇil v
srdci, ne s neochotnou myslı´
aneb z musˇenı´. Nebot’ochotne´ho
da´rce miluje Bu˚h.
8 Mocent’jest pak Bu
˚ h vsˇelikou
milost rozhojniti v va´s, abyste
ve vsˇem vsˇudy vsˇeliky´ dostatek
majı´ce, hojnı´ byli ke vsˇelike´mu
skutku dobre´mu,
303
9 Jakoz
ˇ psa´no jest: Rozsypal a
dal chudy´m, spravedlnost jeho
zu˚sta´va´ na veˇky.
10 Ten pak, ktery
´ zˇ da´va´ sı´meˇ
rozsı´vajı´cı´mu, dejzˇ i va´m chle´b
k jedenı´, a rozmnozˇizˇ sı´meˇ vasˇe,
a prˇisporˇizˇ u´rody spravedlnosti
vasˇ´ı,
11 Abyste vs
ˇ elijak zbohaceni
byli ke vsˇelike´ sprostnosti, ktera´zˇ pu˚sobı´ skrze na´s, aby dı´ky
cˇineˇny byly Bohu.
12 Nebo sluz
ˇ ba obeˇti te´to netoliko doplnˇuje nedostatky svaty´ch, ale take´ rozhojnˇuje se v
mnohe´ dı´ku˚ cˇineˇnı´ Bohu, prˇ´ıcˇinou schva´lenı´ sluzˇby te´to,
13 Kdyz
ˇ chva´lı´ Boha z jednomyslne´ poddanosti vasˇ´ı k evangelium Kristovu, a z uprˇ´ıme´ te´
zdı´lnosti k sobeˇ i ke vsˇechneˇm,
14 A modlı´ se za va
´ s ti, kterˇ´ızˇ
va´s prˇevelice milujı´ pro vyvy´sˇenou milost Bozˇ´ı v va´s.
15 Dı´ka pak Bohu z nevymluvne´ho daru jeho.
KAPITOLA 10.
Ocˇisˇt’uje se od na´rˇku, 3. praveˇ, zˇe podle´
teˇla nechodı´, svy´ch veˇcı´ nehleda´, 8. a nenı´
marnochlubny´, 13. ale Kristu tak, jakzˇ mu
odmeˇrˇil Bu˚h, slouzˇ´ı.
a´ pak sa´m Pavel prosı´m va´s
J skrze tichost a dobrotivost
Kristovu, ktery´zˇto v prˇ´ıtomnosti u va´s jsem pokorny´, ale v neprˇ´ıtomnosti jsem k va´m smeˇle
doveˇrny´.
304
´ M 11
II. KORINTSKY
2 Prosı´mt’ pak, abych pr
ˇ ´ıtomen jsa, nemusil se osvoboditi
tou smeˇlostı´, na kterouzˇ myslı´m, abych smeˇly´ byl proti neˇktery´m, kterˇ´ızˇ za to majı´, zˇe
bychom my podle´ teˇla chodili.
3 V te
ˇ le zajiste´ chodı´ce, ne podle´ teˇla ryteˇrˇujeme,
4 (Nebo ode
ˇ nı´ ryteˇrˇova´nı´ nasˇeho nenı´ teˇlesne´, ale mocne´ v
Bohu k vyvra´cenı´ ohrad),
5 Podvracejı´ce rady, i vs
ˇ elikou
vysokost, povysˇujı´cı´ se proti
umeˇnı´ Bozˇ´ımu, a jı´majı´ce vsˇelikou mysl v poddanost Kristu,
6 A nahotove
ˇ majı´ce pomstu
proti kazˇde´mu neposlusˇenstvı´,
kdyzˇ naplneˇno bude vasˇe poslusˇenstvı´.
7 Na to-liz
ˇ jen, co prˇed ocˇima
jest, hledı´te? Ma´-li kdo tu nadeˇji o sobeˇ, zˇe by Kristu˚v byl,
pomyslizˇ take´ na to sa´m u sebe,
zˇe jakozˇ on jest Kristu˚v, tak i my
Kristovi jsme.
8 Nebo bycht’ se pak i jes
ˇ teˇ hojneˇji chlubil mocı´ nasˇ´ı, kterouzˇ
na´m dal Pa´n k vzdeˇla´nı´, a ne
k zkazˇenı´ vasˇemu, nebudut’ zahanben;
9 Abych se nezda
´ l listy strasˇiti
va´s.
10 Nebo listove
´ pry´ jsou teˇzˇcı´
a mocnı´, ale prˇ´ıtomnost osobna´
jest mdla´, a rˇecˇ chaterna´.
11 Toto nechat’ myslı´ takovy
´, zˇe
jacı´zˇ jsme v slovu skrze psa´nı´,
vzda´leni jsouce, takovı´ take´ budeme i v skutku, prˇijdouce.
12 Nebot’my se nesmı´me pr
ˇ imı´siti aneb prˇirovnati k neˇktery´m,
kterˇ´ızˇ sami sebe chva´lı´. Ale ti
nerozumeˇjı´, zˇe sami sebou sebe
meˇrˇ´ı, a prˇirovna´vajı´ sebe sobeˇ.
13 My pak tı´m, coz
ˇ nenı´ odmeˇrˇeno, nebudeme se chlubiti, ale
podle´ mı´ry pravidla, kterouzˇto
mı´ru odmeˇrˇil na´m Bu˚h, tak zˇe
jsme dosa´hli azˇ k va´m.
14 Nebo ne jako bychom nedosa´hli azˇ k va´m, rozsˇirˇujeme se
nad mı´ru. Azˇ i k va´m zajiste´ prˇisˇli jsme v evangelium Kristovu.
15 My tedy tı´m, coz
ˇ nenı´ odmeˇrˇeno, nechlubı´me se, cizı´mi
pracemi, ale nadeˇji ma´me, kdyzˇ
vı´ra vasˇe ru˚sti bude v va´s, zˇe se
rozsˇ´ırˇ´ıme da´le podle´ toho, jakzˇ
na´m odmeˇrˇeno,
16 Abych jes
ˇ teˇ tam za va´mi ka´zal evangelium, ne abych v tom,
cozˇ jine´mu odmeˇrˇeno jest, a jest
hotove´, chlubil se.
17 Ale kdo se chlubı´, v Pa
´ nu se
chlub.
18 Nebo ne ten, kdoz
ˇ se sa´m
chva´lı´, zkusˇeny´ jest, ale ten, kohozˇ Pa´n chva´lı´.
KAPITOLA 11.
Vystrˇ´ıha´, aby se falesˇny´m aposˇtolu˚m svoditi nedali, 5. dovodeˇ, zˇe nerci-li jim by se
vrovnati, ale 23. kdyby na chloubeˇ za´lezˇelo, je i daleko prˇevy´sˇiti mohl.
´ M 11
II. KORINTSKY
mne malicˇko posnesli
´ byste
O
v nemoudrosti, ny´brzˇ po-
sneste mne.
2 Nebot’ miluji va
´ s Bozˇ´ım milova´nı´m. Zasnoubilt’ jsem zajiste´
va´s cˇistou pannu oddati jednomu muzˇi, Kristu.
3 Ale bojı´m se, aby snad, jakz
ˇ
onen had svedl Evu chytrostı´
svou, tak nebyly porusˇeny mysli
vasˇe od sprostnosti, ktera´zˇ jest
v Kristu.
4 Nebo kdyby ne
ˇ kdo prˇijda,
jine´ho Jezˇ´ısˇe ka´zal, ktere´hozˇ
jsme neka´zali, aneb kdybyste
jine´ho ducha prˇijali, ktere´hozˇ
jste neprˇijali, aneb jine´ evangelium, ktere´hozˇ jste nevzali,
slusˇneˇ byste toho sna´sˇeli.
5 Nebot’ za to ma
´ m, zˇe jsem nic
mensˇ´ı nebyl nezˇli ti velicı´ aposˇtole´.
6 Jestliz
ˇ et’ pak jsem nedospeˇly´
v rˇecˇi, vsˇak ne v umeˇnı´, ale ve
vsˇem vsˇudy zjevnı´ jsme va´m.
7 Zdali jsem zhr
ˇ esˇil, ponizˇuje
se, abyste vy povy´sˇeni byli, zˇe
jsem darmo evangelium Bozˇ´ı
ka´zal va´m?
8 Jine
´ jsem cı´rkve loupil, bera
od nich zˇold, abych va´m slouzˇil. A byv u va´s, i jsa potrˇeben,
nezaha´lel jsem s obtı´zˇenı´m zˇa´dne´ho.
9 Nebo ten nedostatek mu
˚ j doplnili bratrˇ´ı, prˇisˇedsˇe z Macedonie. A ve vsˇech veˇcech varoval
305
jsem se, a varovati budu, abych
va´s neobteˇzˇoval.
10 Jestit’ pravda Kristova ve
mneˇ, zˇe chlouba tato nebude
mi zmarˇena v krajina´ch Achaisky´ch.
11 Z ktere
´ prˇ´ıcˇiny? Zˇe va´s nemiluji? Bu˚ht’ vı´.
12 Ale coz
ˇ cˇinı´m, jesˇteˇt’ cˇiniti
budu, abych odnˇal prˇ´ıcˇinu teˇm,
kterˇ´ızˇ chteˇjı´ dostati prˇ´ıcˇiny, aby
v tom, v cˇemzˇ se chlubı´, nalezeni byli takovı´ jako i my.
13 Nebo takovı´ fales
ˇ nı´ aposˇtole´
jsou deˇlnı´ci lstivı´, promeˇnˇujı´ce
se v aposˇtoly Kristovy.
14 A nenı´ div. Nebo i sa
´ m satan
promeˇnˇuje se v andeˇla sveˇtlosti.
15 Protoz
ˇ nenı´t’ to tak velika´
veˇc, jestlizˇe i sluzˇebnı´ci jeho
promeˇnˇujı´ se, aby se zda´li by´ti
sluzˇebnı´ci spravedlnosti, jichzˇto konec bude podle´ skutku˚ jejich.
16 Ope
ˇ t pravı´m, aby mne neˇkdo nemeˇl za nemoudre´ho; ny´brzˇ i jako nemoudre´ho prˇijmeˇte
mne, at’ i ja´ se malicˇko neˇco
pochlubı´m.
17 Coz
ˇ mluvı´m, nemluvı´mt’ jako ode Pa´na, ale jako v nemoudrosti z strany te´to podstatne´
chlouby.
18 Kdyz
ˇ t’ se mnozı´ chlubı´ podle´
teˇla, i ja´t’ se pochlubı´m.
19 Ra
´ di zajiste´ sna´sˇ´ıte nemoudre´, jsouce moudrˇ´ı.
306
´ M 12
II. KORINTSKY
20 Nebo sna
´ sˇ´ıte i to, by va´s
kdo v sluzˇbu podroboval, by kdo
zzˇ´ıral, by kdo bral, by se kdo
pozdvihoval, by va´s kdo v tva´rˇ
bil.
21 O zahanbova
´ nı´ pravı´m, rovneˇ jako bychom my neˇjacı´ sˇpatnı´ byli. Ny´brzˇ v cˇem kdo smı´, (v
nemoudrosti mluvı´m), smı´mt’ i
ja´.
ˇ ide´ jsou? Jsem i ja´. Izrael22 Z
sˇtı´ jsou? Jsem i ja´. Sı´meˇ Abrahamovo jsou? Jsem i ja´.
23 Sluz
ˇ ebnı´ci Kristovi jsou?
(Nemoudrˇe dı´m:) Nadto ja´. V
pracech hojneˇji, v rana´ch prˇ´ılisˇneˇ, v zˇala´rˇ´ıch hojneˇji, v smrtech cˇastokra´t.
ˇ idu˚ peˇtkra´t cˇtyrˇidceti
24 Od Z
ran bez jedne´ trpeˇl jsem.
25 Tr
ˇ ikra´t metlami mrska´n
jsem, jednou jsem byl kamenova´n, trˇikra´t jsem na morˇi tonul,
ve dne i v noci v hlubokosti byl
jsem.
26 Na cesta
´ ch cˇasto, v nebezpecˇenstvı´ na rˇeka´ch, v nebezpecˇenstvı´ od lotru˚, v nebezpecˇenstvı´ od sve´ho pokolenı´, v nebezpecˇenstvı´ od pohanu˚, v nebezpecˇenstvı´ v meˇsteˇ, v nebezpecˇenstvı´ na pousˇti, v nebezpecˇenstvı´
na morˇi, v nebezpecˇenstvı´ mezi
falesˇny´mi bratrˇ´ımi.
27 V pra
´ ci a v usta´nı´, v bdeˇnı´ch cˇasto, v hladu a v zˇ´ızni, v
postech cˇastokra´t, na zimeˇ a v
nahoteˇ.
28 Krome
ˇ toho, cozˇ zevnitrˇ jest,
vojsko na kazˇdy´ den povsta´va´
proti mneˇ, totizˇ pe´cˇe o vsˇecky
zbory.
29 Kdo umdle
´ va´, jesˇto bych ja´
nemdlel? Kdo se ura´zˇ´ı, abych ja´
se nepa´lil?
30 Jestliz
ˇ et’ se ma´m chlubiti,
nemocmi svy´mi se chlubiti budu.
31 Bu
˚ h a Otec Pa´na nasˇeho Jezukrista, ktery´zˇ jest pozˇehnany´
na veˇky, vı´, zˇet’ nelhu.
32 Hejtman v Damas
ˇ ku lidu
Are´ty kra´le, ostrˇ´ıhal meˇsta Damasˇku, chteˇje mne do veˇzenı´
vzı´ti.
33 Ale oknem po provaze spus
ˇteˇn jsem v kosˇi prˇes zed, i usˇel
jsem rukou jeho.
KAPITOLA 12.
Ostatek potrˇebne´ chlouby aposˇtolovy, 20.
a naucˇenı´, jak by meˇli na jeho prˇ´ıchod ocˇeka´vati.
le chlubiti mi se nenı´ dobre´,
A nebo prˇisˇel bych k videˇnı´m
a zjevenı´m Pa´neˇ.
2 Zna
´ m cˇloveˇka v Kristu prˇed
lety cˇtrna´cti, (v teˇle-li, nevı´m,
cˇili krom teˇla, nevı´m, Bu˚ht’ vı´),
ktery´zˇ byl vtrzˇen azˇ do trˇetı´ho
nebe.
3 A vı´m takove
´ ho cˇloveˇka,
(bylo-li v teˇle, cˇili krom teˇla, nevı´m, Bu˚h vı´),
ˇ e byl vtrzˇen do ra´je, a slysˇel
4Z
nevypravitelna´ slova, ktery´chzˇ
neslusˇ´ı cˇloveˇku mluviti.
´ M 12
II. KORINTSKY
5 Takovy
´ m budu se chlubiti,
ale sa´m sebou nebudu se chlubiti, nezˇ toliko nemocmi svy´mi.
6 Nebo budu-li se chtı´ti chlubiti, nebudut’nemoudry´m, pravdu zajiste´ povı´m; ale uskrovnı´mt’, aby neˇkdo nesmy´sˇlel vı´ce
o mneˇ, nezˇli vidı´ prˇi mneˇ, aneb
slysˇ´ı ode mne.
7 A abych se vysokostı´ zjevenı´
nad mı´ru nepozdvihl, da´n mi
jest osten do teˇla, andeˇl satan,
aby mne zasˇijkoval, abych se
nad mı´ru nepovysˇoval.
8 Za to tr
ˇ ikra´t jsem Pa´na prosil, aby to odstoupilo ode mne.
9 Ale r
ˇ ekl mi: Dosti ma´sˇ na
me´ milosti, nebot’ moc ma´ v
nemoci dokona´va´ se. Nejradeˇji
tedy chlubiti se budu nemocmi
svy´mi, aby ve mneˇ prˇeby´vala
moc Kristova.
10 Protoz
ˇ lı´bost ma´m v nemocech, v pohaneˇnı´ch, v nedostatcı´ch, v protivenstvı´ch, a v u´zkostech, pro Krista. Nebo kdyzˇ
mdlı´m, tehdy silen jsem.
11 Ucˇine
ˇ n jsem nemoudry´m,
chlubeˇ se; vy jste mne k tomu
prˇinutili. Nebo ja´ od va´s meˇl
jsem chva´len by´ti; nebot’ jsem
nic mensˇ´ı nebyl nezˇli ti velicı´
aposˇtole´, acˇkoli nic nejsem.
12 Znamenı´ zajiste
´ aposˇtolstvı´
proka´za´na jsou mezi va´mi ve vsˇ´ı
trpeˇlivosti, i v divı´ch, a v za´zracı´ch, a v mocech.
307
13 Nebo co jest, cˇeho byste vy
me´neˇ meˇli nezˇli jine´ cı´rkve, lecˇ
to, zˇe jsem ja´ nezaha´lel s obtı´zˇenı´m vasˇ´ım? Odpust’tezˇ mi to
bezpra´vı´.
14 Aj, jiz
ˇ potrˇetı´ hotov jsem prˇijı´ti k va´m, a nebudut’ zaha´leti s
obtı´zˇenı´m vasˇ´ım. Nebot’ nehleda´m toho, cozˇ jest vasˇeho, ale
va´s. Nemajı´t’ zajiste´ synove´ rodicˇu˚m pokladu˚ shromazˇd’ovati,
ale rodicˇove´ synu˚m.
15 Ja
´ t’ pak velmi ra´d na´klad
ucˇinı´m, i sa´m se vynalozˇ´ım za
dusˇe vasˇe, acˇkoli velmi va´s miluje, ma´lo jsem milova´n.
16 Ale necht’ jest tak, z
ˇ e jsem ja´
va´s neobteˇzˇoval, nezˇ chytry´ jsa,
lstı´ jsem va´s zjı´mal.
17 Zdali skrze ne
ˇ koho z teˇch,
ktere´zˇ jsem poslal k va´m, obloupil jsem va´s?
18 Doz
ˇ a´dal jsem se Tita, a poslal jsem s nı´m bratra toho.
Zdali va´s Titus podvedl? Zdalizˇ
jsme jednı´m duchem nechodili?
Zdalizˇ ne jedneˇmi sˇlepeˇjemi?
19 A zase domnı´va
´ te-li se, zˇe se
vymlouva´me prˇed va´mi? Prˇed
oblı´cˇejemt’ Bozˇ´ım v Kristu mluvı´me, a to vsˇecko, nejmilejsˇ´ı, k
vasˇemu vzdeˇla´nı´.
20 Nebot’ se bojı´m, abych snad
prˇijda, nenalezl va´s takovy´ch,
jaky´chzˇ bych nechteˇl, a ja´ nebyl
nalezen od va´s, jake´hozˇ byste
vy nechteˇli, aby snad nebylo
sva´ru˚, za´vistı´, hneˇvu˚, va´d, utr-
308
´ M 13
II. KORINTSKY
ha´nı´, repta´nı´, nady´ma´nı´, ru˚znic,
21 Aby mne ope
ˇ t, kdyzˇ bych
prˇisˇel, neponı´zˇil Bu˚h mu˚j u va´s,
a plakal bych mnohy´ch z teˇch,
kterˇ´ızˇ prve´ hrˇesˇili, a necˇinili poka´nı´ z necˇistoty, a z smilstva, a
z nestydatosti, kterouzˇ pa´chali.
KAPITOLA 13.
Nenapravujı´cı´m ucˇiniv pohru˚zˇku, napomı´na´, aby sobeˇ usmyslili. 11. A probudiv
vsˇech ku pobozˇnosti, 12. pozdravenı´m vsˇe
zavrˇel.
oto potrˇetı´ jdu k va´m. V u´s-
T tech dvou neb trˇ´ı sveˇdku˚
stanet’ kazˇde´ slovo.
2 Pr
ˇ edpoveˇdeˇlt’ jsem, a prˇedpovı´da´m podruhe´ jako prˇ´ıtomny´, a
nynı´ neprˇ´ıtomny´ pı´sˇi teˇm, kterˇ´ızˇ prve´ hrˇesˇili, i jiny´m vsˇechneˇm, zˇe prˇijdu-lit’ opeˇt znovu,
neodpustı´m,
3 Pone
ˇ vadzˇ usilujete zkusiti
toho, ktery´zˇ skrze mne mluvı´,
Krista, ktery´zˇto k va´m nenı´ nemocny´, ale mocny´ jest v va´s.
4 Nebo acˇkoli ukr
ˇ izˇova´n jest
jako nemocny´, ale zˇiv jest z moci
Bozˇ´ı. A tak i my mdlı´ jsme s
nı´m, ale zˇivi budeme s nı´m, z
moci Bozˇ´ı na va´s.
5 Sami sebe zkus
ˇ ujte, jste-li u
vı´rˇe; sami sebe ohledujte. Cˇili
sami sebe nezna´te, zˇe Jezˇ´ısˇ Kristus jest v va´s? Lecˇ jste snad zavrzˇeni.
6 Ale nade
ˇ ji ma´m, zˇe pozna´te,
zˇet’ my nejsme zavrzˇeni.
7 Modlı´mt’ se pak Bohu, abyste
nic zle´ho necˇinili, ne proto, abychom my se dokonalı´ uka´zali,
ale abyste vy to, cozˇ jest dobre´ho, cˇinili, my pak jako zavrzˇeni abychom byli.
8 Nebot’ nic nemu
˚ zˇeme proti
pravdeˇ, ale k pravdeˇ.
9 Radujeme se zajiste
´ , zˇe acˇ
jsme mdlı´, ale vy jste silnı´, a za
tot’ se i modlı´me, abyste vy byli
dokonalı´.
10 Protoz
ˇ toto neprˇ´ıtomny´ jsa,
pı´sˇi, abych prˇ´ıtomen jsa, nemusil by´ti prˇ´ısny´, podle´ moci,
kterouzˇ mi dal Pa´n k vzdeˇla´nı´,
a ne k zka´ze.
11 Naposledy, bratr
ˇ ´ı, meˇjtezˇ se
dobrˇe, dokonalı´ bud’te, poteˇsˇujte se, jednostejneˇ smyslte, pokoj
meˇjte, a Bu˚h la´sky a pokoje budet’ s va´mi.
12 Pozdravtez
ˇ jedni druhy´ch
polı´benı´m svaty´m. Pozdravujı´
va´s vsˇickni svatı´.
13 Milost Pa
´ na Jezukrista, a
la´ska Bozˇ´ı, a u´cˇastenstvı´ Ducha svate´ho se vsˇechneˇmi va´mi.
Amen.
EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
´ M.
K GALATSKY
KAPITOLA 1.
O pu˚vodu aposˇtolstvı´ sve´ho, 9. jistoteˇ evengelium, 13. prˇedesˇle´ horlivosti sve´ bez
umeˇnı´ 15. i o napravenı´ se k dı´lu Bozˇ´ımu
vypravuje.
avel aposˇtol, (ne od lidı´, ani
P skrze cˇloveˇka, ale skrze Je-
zukrista, a Boha Otce, ktery´zˇ jej
vzkrˇ´ısil z mrtvy´ch),
2 I ti, kter
ˇ ´ızˇ se mnou jsou, vsˇickni bratrˇ´ı zboru˚m Galatsky´m:
3 Milost va
´ m a pokoj od Boha
Otce a Pa´na nasˇeho Jezukrista,
4 Ktery
´ zˇ vydal sebe same´ho za
hrˇ´ıchy nasˇe, aby na´s vytrhl z
tohoto prˇ´ıtomne´ho veˇku zle´ho,
podle´ vu˚le Boha a Otce nasˇeho,
5 Jemuz
ˇ bud’ sla´va na veˇky veˇku˚. Amen.
6 Divı´m se, z
ˇ e jste tak rychle od
toho, ktery´zˇ va´s povolal v milost
Kristovu, uchy´lili se k jine´mu
evangelium.
7 Ktere
´ zˇ nenı´ jine´, ale jsou neˇkterˇ´ı, jesˇto va´s kormoutı´, a prˇevra´titi chteˇjı´ evangelium Kristovo.
8 Ale bychom pak i my neb andeˇl s nebe ka´zal va´m mimo to,
cozˇ jsme va´m ka´zali, proklety´
bud’.
9 Jakoz
ˇ jsme prve´ poveˇdeˇli, a
jesˇteˇ znovu pravı´m: Jestlizˇe by
va´m kdo jine´ evangelium ka´zal
mimo to, ktere´zˇ jste prˇijali, proklety´ bud’.
10 Nebo lidske
´ -lizˇ veˇci, cˇili Bozˇ´ı
prˇedkla´da´m? Zdalizˇ lidem se lı´biti hleda´m? Kdybych se zajiste´
jesˇteˇ lidem zaliboval, sluzˇebnı´k
Kristu˚v bych nebyl.
11 Oznamujit’ pak va
´ m, bratrˇ´ı,
zˇe evangelium to, ktere´zˇ ka´za´no
jest ode mne, nenı´ podle´ cˇloveˇka.
12 Nebo aniz
ˇ jsem ja´ ho prˇijal
od cˇloveˇka, ani se naucˇil, ale
skrze zjevenı´ Jezˇ´ısˇe Krista.
13 Sly
´ chali jste zajiste´ o me´m
obcova´nı´ neˇkdejsˇ´ım v Zˇidovstvu, zˇe jsem se prˇevelice protivil cı´rkvi Bozˇ´ı, a hubil jsem ji,
14 A z
ˇ e jsem prospı´val v Zˇidovstvu nad mnohe´ mneˇ rovne´ v
pokolenı´ sve´m, byv velmi horlivy´ milovnı´k otcovsky´ch ustanovenı´.
15 Ale kdyz
ˇ se zalı´bilo Bohu,
ktery´zˇ mne byl oddeˇlil z zˇivota
matky me´, a povolal skrze milost svou,
16 Zjeviti Syna sve
´ ho mneˇ,
abych jej ka´zal mezi pohany,
hned jsem se neporadil s teˇlem
a krvı´;
´M 2
GALATSKY
310
17 Aniz
ˇ jsem se vra´til do Jeruzale´ma k teˇm, kterˇ´ızˇ prve´ byli
aposˇtole´ nezˇli ja´, ale sˇel jsem do
Arabie, prˇisˇel jsem pak zase do
Damasˇku.
18 Potom po tr
ˇ ech letech navra´til jsem se do Jeruzale´ma,
abych navsˇtı´vil Petra, a pobyl
jsem u neˇho patna´cte dnı´.
19 Jine
´ ho pak z aposˇtolu˚ zˇa´dne´ho jsem nevideˇl nezˇ Jakuba,
bratra Pa´neˇ.
20 Coz
ˇ t’ pak pı´sˇi va´m, aj, prˇed
Bohem, zˇet’ neklama´m.
21 Potom pr
ˇ isˇel jsem do krajin
Syrsky´ch a Cilicky´ch.
22 Nebyl jsem pak zna
´ my´ osobou zboru˚m Zˇidovsky´m, kterˇ´ızˇ
byli v Kristu,
23 Nez
ˇ toliko sly´chali: Zˇe ten,
ktery´zˇ se na´m neˇkdy protivil, jizˇ
nynı´ ka´zˇe vı´ru, kterouzˇ neˇkdy
vybojova´val.
24 A slavili ve mne
ˇ Boha.
KAPITOLA 2.
Svaty´ Pavel evangelium od jiny´ch aposˇtolu˚
nevzal, 7. a vsˇak od nich za spolutovarysˇe
prˇijat jsa, 11. veˇrneˇ v tom i nad jine´ se meˇl.
otom po cˇtrna´cti letech opeˇt
P vstoupil jsem do Jeruzale´-
ma s Barnaba´sˇem, pojav s sebou
i Tita.
2 Vstoupil jsem pak podle
´ zjevenı´, a vypravoval jsem jim
evangelium, ktere´zˇ ka´zˇi mezi
pohany, a zvla´sˇteˇ pak znameniteˇjsˇ´ım, abych snad nadarmo nebeˇzˇel nynı´ i prve´.
3 Ale ani Titus, ktery
´ zˇ se mnou
byl, pohan byv, nebyl prˇinucen
obrˇezati se,
4 Totiz
ˇ pro podesˇle´ falesˇne´ bratrˇ´ı, kterˇ´ızˇ se byli vloudili k vysˇpehova´nı´ svobody nasˇ´ı, kterouzˇ ma´me v Kristu Jezˇ´ısˇi, aby
na´s v sluzˇbu podrobili.
5 Ktery
´ mzˇ ani na chvilku neustoupili jsme, a nepoddali se,
aby pravda evangelium zu˚stala
u va´s.
6 Od te
ˇ ch pak, kterˇ´ızˇ se zdadı´
neˇco by´ti, acˇ jacı´ neˇkdy byli,
mneˇ potom nic nenı´, Bu˚ht’ osoby
cˇloveˇka neprˇijı´ma´, ti, pravı´m,
kterˇ´ızˇ se neˇco zdadı´ by´ti, nic mi
neprˇidali.
7 Ny
´ brzˇ naodpor, kdyzˇ uzrˇeli,
zˇe jest mi sveˇrˇeno evangelium,
abych je ka´zal neobrˇezany´m, jako i Petrovi mezi Zˇidy,
8 (Nebo ten, ktery
´ zˇ mocny´ byl
skrze Petra z strany aposˇtolstvı´
mezi Zˇidy, byl mocny´ i skrze
mne mezi pohany),
9 A poznavs
ˇ e milost mneˇ danou, Jakub a Petr a Jan, kterˇ´ızˇ
se zdadı´ sloupove´ by´ti, podali
pravic mneˇ a Barnaba´sˇovi na
tovarysˇstvı´, abychom my mezi
pohany, a oni mezi Zˇidy ka´zali.
10 Toliko abychom na chude
´
pamatovali, cozˇ jsem se i cˇiniti
snazˇoval.
´M 3
GALATSKY
11 A kdyz
ˇ byl prˇisˇel Petr do Antiochie, zjevneˇ jsem jemu odeprˇel; hoden zajiste´ byl tresta´nı´.
12 Nebo prve
´ nezˇ prˇisˇli neˇkterˇ´ı
od Jakuba, jı´dal s pohany, a
kdyzˇ prˇisˇli, ucha´zel a oddeˇloval
se, boje se teˇch, kterˇ´ızˇ byli z Zˇidovstva.
13 A spolu s nı´m v tom pokrytstvı´ byli i jinı´ Zˇide´, tak zˇe i Barnaba´sˇ uveden byl v to jejich pokrytstvı´.
14 Ale ja
´ uzrˇev, zˇe nesprostneˇ
chodı´ v pravdeˇ evangelium, rˇekl
jsem Petrovi prˇede vsˇemi: Poneˇvadzˇ ty jsa Zˇid, pohansky zˇiv jsi,
a ne Zˇidovsky, procˇ pohany k Zˇidovske´mu zpu˚sobu nutı´sˇ?
15 My pr
ˇ irozenı´ Zˇide´, a ne pohane´ hrˇ´ısˇnı´,
16 Ve
ˇ douce, zˇe neby´va´ cˇloveˇk
ospravedlneˇn z skutku˚ za´kona,
ale skrze vı´ru v Jezukrista, i my
v Krista uveˇrˇili jsme, abychom
ospravedlneˇni byli z vı´ry Kristovy, a ne z skutku˚ za´kona, proto
zˇe nebude ospravedlneˇn z skutku˚ za´kona zˇa´dny´ cˇloveˇk.
17 Jestliz
ˇ e pak hledajı´ce ospravedlneˇni by´ti v Kristu, nale´za´me se i my hrˇ´ısˇnı´ci, tedy jest
Kristus sluzˇebnı´k hrˇ´ıcha? Nikoli.
18 Nebo budu-li to, coz
ˇ jsem
zborˇil, opeˇt zase vzdeˇla´vati, prˇestupnı´kem sebe cˇinı´m.
19 Ja
´ zajiste´ skrze za´kon za´-
311
konu umrˇel jsem, abych zˇiv byl
Bohu.
20 S Kristem ukr
ˇ izˇova´n jsem.
Zˇivt’ jsem pak jizˇ ne ja´, ale zˇiv
jest ve mneˇ Kristus. Zˇe pak nynı´
zˇiv jsem v teˇle, u vı´rˇe Syna Bozˇ´ıho zˇiv jsem, ktery´zˇ zamiloval
mne, a vydal sebe same´ho za
mne.
21 Nepohrda
´ mt’ tou milostı´ Bozˇ´ı. Nebo jestlizˇet’ jest z za´kona
spravedlnost, tedyt’ Kristus nadarmo umrˇel.
KAPITOLA 3.
Z nemoudrosti a nesta´losti aposˇtol Galatsky´ch potrestav, 2. o ospravedlneˇnı´ cˇloveˇka veˇrou v Krista 11. a ne za´konem du˚vodneˇ a poteˇsˇeneˇ vypravuje.
ˇ ´ı Galatsˇtı´, kdo va´s
´ nemoudr
O
tak zma´mil, abyste nebyli
povolni pravdeˇ, ktery´mzˇ prˇed
ocˇima Jezˇ´ısˇ Kristus prve´ byl vypsa´n, a mezi va´mi ukrˇizˇova´n?
2 Toto bych jen ra
´ d chteˇl zveˇdeˇti od va´s, z skutku˚-li za´kona
Ducha jste prˇijali, cˇili z slysˇenı´
vı´ry?
3 Tak nemoudr
ˇ ´ı jste? Pocˇavsˇe
Duchem, nynı´ teˇlem kona´te?
4 Tak mnoho trpe
ˇ li jste nadarmo? A jesˇteˇ nadarmo-li.
5 Ten tedy, ktery
´ zˇ va´m da´va´
Ducha, a cˇinı´ divy mezi va´mi, z
skutku˚-li za´kona, cˇili z slysˇenı´
vı´ry?
6 Jako Abraham uve
ˇ rˇil Bohu,
a pocˇteno jemu to k spravedlnosti.
312
´M 3
GALATSKY
7 A tak vidı´te, z
ˇ e ti, kterˇ´ızˇ jsou
z vı´ry, ti jsou synove´ Abrahamovi.
8 Pr
ˇ edzveˇdeˇvsˇi pak pı´smo, zˇe z
vı´ry ospravedlnˇuje pohany Bu˚h,
prˇedpoveˇdeˇlo Abrahamovi: Zˇe v
tobeˇ budou pozˇehna´ni vsˇickni
na´rodove´.
9 A tak ti, kter
ˇ ´ızˇ jsou z vı´ry,
docha´zejı´ pozˇehna´nı´ s veˇrny´m
Abrahamem.
10 Kter
ˇ ´ızˇ pak koli z skutku˚ za´kona jsou, pod zlorˇecˇenstvı´m
jsou. Nebo psa´no jest: Zlorˇecˇeny´
kazˇdy´, kdozˇ nezu˚sta´va´ ve vsˇem,
cozˇ jest psa´no v knize za´kona,
aby to plnil.
11 A z
ˇ e z za´kona neby´va´ zˇa´dny´ ospravedlneˇn prˇed Bohem,
zjevne´ jest, nebo spravedlivy´ z
vı´ry zˇiv bude.
12 Za
´ kon pak nenı´ z vı´ry, ale:
Ten cˇloveˇk, ktery´zˇ by plnil je,
zˇiv bude skrze neˇ.
13 Ale vykoupilt’ na
´ s Kristus z
zlorˇecˇenstvı´ za´kona, ucˇineˇn byv
pro na´s zlorˇecˇenstvı´m, (nebo
psa´no jest: Zlorˇecˇeny´ kazˇdy´,
kdozˇ visı´ na drˇeveˇ),
14 Aby na pohany to poz
ˇ ehna´nı´
Abrahamovo prˇisˇlo v Kristu Jezˇ´ısˇi, a abychom zaslı´benı´ Ducha
prˇijali skrze vı´ru.
15 Bratr
ˇ ´ı, po lidsku pravı´m:
Vsˇak utvrzene´ cˇloveˇka smlouvy
zˇa´dny´ nerusˇ´ı, anizˇ k nı´ co prˇida´va´.
16 Abrahamovi pak ucˇine
ˇ na
jsou zaslı´benı´, i semeni jeho.
Nedı´: A semenu˚m, jako o mnohy´ch, ale jako o jednom: A semenu tve´mu, jenzˇ jest Kristus.
ˇ e smlou17 Totot’ pak pravı´m: Z
vy prve´ od Boha stvrzene´, vztahujı´cı´ se k Kristu, za´kon, ktery´zˇ po cˇtyrˇech stech a po trˇidcı´ti
letech zacˇal se, nevyprazdnˇuje,
aby slib Bozˇ´ı v nic obra´til.
18 Nebo jestliz
ˇ et’ z za´kona deˇdictvı´, jizˇ ne z zaslı´benı´. Ale Abrahamovi skrze zaslı´benı´ Bu˚h
daroval.
19 Coz
ˇ pak za´kon? Pro prˇestupova´nı´ ustanoven jest, dokudzˇ
by neprˇisˇlo to sı´meˇ, jemuzˇ se
stalo zaslı´benı´, zpu˚sobeny´ skrze
andeˇly v ruce prostrˇednı´ka.
20 Ale prostr
ˇ ednı´k nenı´ jednoho, Bu˚h pak jeden jest.
21 Tedy za
´ kon jest proti slibu˚m
Bozˇ´ım? Odstup to. Nebo kdyby
byl za´kon da´n, ktery´zˇ by mohl
obzˇiviti, jisteˇ z za´kona byla by
spravedlnost.
22 Ale zavr
ˇ elo pı´smo vsˇecky
pod hrˇ´ıch, aby zaslı´benı´ z vı´ry
Jezukristovy da´no bylo veˇrˇ´ıcı´m.
23 Prve
´ pak, nezˇ prˇisˇla vı´ra,
pod za´konem byli jsme ostrˇ´ıha´ni, zavrˇ´ıni jsouce k te´ vı´rˇe, ktera´zˇ potom meˇla zjevena by´ti.
24 A tak za
´ kon peˇstounem nasˇ´ım byl k Kristu, abychom z vı´ry
ospravedlneˇni byli.
´M 4
GALATSKY
25 Ale kdyz
ˇ prˇisˇla vı´ra, jizˇ nejsme pod peˇstounem.
26 Vs
ˇ ickni zajiste´ synove´ Bozˇ´ı
jste v Kristu Jezˇ´ısˇi skrze vı´ru.
27 Nebo kter
ˇ ´ızˇkoli v Krista pokrˇteˇni jste, Krista jste oble´kli.
ˇ id, ani R
ˇ ek, ani
28 Nenı´t’ ani Z
slouha, ani svobodny´, ani muzˇ,
ani zˇena. Nebo vsˇickni vy jedno
jste v Kristu Jezˇ´ısˇi.
29 A kdyz
ˇ Kristovi jste, tedy sı´meˇ Abrahamovo jste, a podle´ zaslı´benı´ deˇdicove´.
KAPITOLA 4.
Kristem z jha za´konnı´ho vyprosˇteˇny´m
hanba i sˇkoda opeˇt se v neˇ zapletati. 12.
Protozˇ je pamatuje, a peˇkny´m prˇ´ıkladem
prˇi tom osveˇcuje.
ravı´mt’ pak, zˇe pokudzˇ deˇdic
P malicˇky´ jest, nic nenı´ roz-
dı´lny´ od sluzˇebnı´ka, jsa pa´nem
vsˇeho,
2 Ale pod ochra
´ ncemi a spra´vcemi jest azˇ do cˇasu ulozˇene´ho
od otce.
3 Tak i my kdyz
ˇ jsme byli malicˇcı´, pod zˇivly sveˇta byli jsme v
sluzˇbu podrobeni.
4 Ale kdyz
ˇ prˇisˇla plnost cˇasu,
poslal Bu˚h Syna sve´ho ucˇineˇne´ho z zˇeny, ucˇineˇne´ho pod za´konem,
5 Aby ty, kter
ˇ ´ızˇ pod za´konem
byli, vykoupil, abychom pra´vo
synu˚ prˇijali.
6A z
ˇ e jste synove´, poslal Bu˚h
Ducha Syna sve´ho v srdce vasˇe,
volajı´cı´ho: Abba, Otcˇe.
313
7 A tak jiz
ˇ nejsi slouha, ale syn,
a poneˇvadzˇ syn, tedy i deˇdic
Bozˇ´ı skrze Krista.
8 Ale tehda
´ zˇ, neznavsˇe Boha,
slouzˇili jste teˇm, kterˇ´ızˇ z prˇirozenı´ nejsou bohove´.
9 Nynı´ pak, znajı´ce Boha, ny
´brzˇ pozna´ni jsouce od Boha, kterakzˇ se zpa´tkem zase obracı´te k
mdly´m a bı´dny´m zˇivlu˚m, jimzˇ
opeˇt znovu chcete slouzˇiti?
10 Dnu
˚ sˇetrˇ´ıte, a meˇsı´cu˚, a cˇasu˚, i let.
11 Bojı´m se za va
´ s, abych snad
nadarmo nepracoval mezi va´mi.
12 Bud’te jako ja
´ , nebo i ja´ jsem
jako vy, bratrˇ´ı, prosı´m va´s. Nic
jste mi neublı´zˇili.
13 Nebo vı´te, z
ˇ e s mdlobou teˇla
ka´zal jsem va´m evangelium ponejprve´.
14 A pokus
ˇ enı´ me´ na teˇle me´m
nebylo u va´s ma´lo va´zˇeno, anizˇ
jste pohrdli, ale jako andeˇla Bozˇ´ıho prˇijali jste mne, jako Krista
Jezˇ´ısˇe.
15 Jake
´ tehdy bylo blahoslavenstvı´ vasˇe? Sveˇdectvı´t’ va´m
zajiste´ da´va´m, zˇe kdyby to mozˇne´ bylo, ocˇi sve´ vyloupı´ce, byli
byste mi dali.
16 Coz
ˇ tedy ucˇineˇn jsem vasˇ´ım
neprˇ´ıtelem, pravdu va´m praveˇ?
17 Milujı´t’ va
´ s nedobrˇe, ny´brzˇ
odstrcˇiti na´s chteˇjı´, abyste vy je
milovali.
18 Slus
ˇ ne´t’ jest pak horliveˇ milovati v dobre´m vzˇdycky, a ne
314
´M 5
GALATSKY
jen toliko tehda´zˇ, kdyzˇ jsem prˇ´ıtomen va´m.
19 Syna
´ cˇkove´ moji, (ktere´zˇ opeˇt rodı´m, azˇ by Kristus zformova´n byl v va´s),
20 Chte
ˇ l bych prˇ´ıtomen va´m
by´ti nynı´, a promeˇniti hlas svu˚j;
nebo v pochybnosti jsem o va´s.
21 Pove
ˇ zte mi, kterˇ´ı pod za´konem chcete by´ti, nepozorujete-lizˇ za´kona?
22 Nebo psa
´ no jest: Zˇe Abraham meˇl dva syny, jednoho z
deˇvky, a druhe´ho z svobodne´.
23 Ale ten z de
ˇ vky podle´ teˇla
se narodil, ten pak z svobodne´
podle´ zaslı´benı´.
24 Ktere
´ zˇto veˇci u figu˚rˇe se staly. Nebo tot’ jsou ti dva za´konove´, jeden s hory Sinai, k manstvı´ zplozujı´cı´, a tent’ jest jako
Agar.
25 Agar zajiste
´ jest hora Sinai
v Arabii. Dobrˇet’ se pak k nı´
trefuje nyneˇjsˇ´ı Jeruzale´m, nebo
v sluzˇbu podroben jest s syny
svy´mi.
26 Ale ten svrchnı´ Jeruzale
´m
svobodny´ jest, ktery´zˇ jest matka vsˇech na´s.
27 Nebo psa
´ no jest: Vesel se
neplodna´, ktera´zˇ nerodı´sˇ, vykrˇikni a zvolej, ktera´zˇ nepracujesˇ ku porodu; nebo ta opusˇteˇna´ mnoho ma´ synu˚, vı´ce nezˇ
ta, ktera´zˇ ma´ muzˇe.
28 Myt’ jsme tedy, o
´ bratrˇ´ı, tak
jako Iza´k, synove´ zaslı´benı´.
29 Ale jakoz
ˇ tehda´zˇ ten podle´
teˇla zplozeny´ protivil se tomu,
ktery´zˇ byl podle´ Ducha, tak i
nynı´.
30 Nez
ˇ co pravı´ pı´smo? Vyvrz
deˇvku i syna jejı´ho; nebo nebudet’ deˇdicem syn deˇvky s synem
svobodne´.
31 A tak, bratr
ˇ ´ı, nejsmet’ synove´ deˇvky, ale svobodne´.
KAPITOLA 5.
Napomı´na´ k zu˚sta´va´nı´ v prave´ krˇest’anske´ svobodeˇ, 13. jejı´zˇ jest pravidlo zrˇ´ızene´
Boha i blizˇnı´ch milova´nı´. 17. Zatı´m skutky
teˇla, i ovoce Ducha, a obe´ho cı´l ukazuje.
rotozˇ v svobodeˇ, kterouzˇ Kri-
P stus na´s osvobodil, stu˚jte,
a nezapletejte se zase v jho sluzˇebnosti.
2 Aj, ja
´ Pavel pravı´m va´m, zˇe
budete-li se obrˇezovati, Kristus
va´m nic neprospeˇje.
3 A zase osve
ˇ dcˇuji vsˇelike´mu
cˇloveˇku, ktery´zˇ se obrˇezuje, zˇe
jest povinen vsˇecken za´kon naplniti.
4 Zbavili jste se Krista, kterˇ´ızˇkoli v za´koneˇ ospravedlneˇni
by´ti hleda´te; vypadli jste z milosti.
5 My zajiste
´ duchem z vı´ry nadeˇje spravedlnosti ocˇeka´va´me.
6 Nebo v Kristu Jez
ˇ ´ısˇi ani obrˇ´ızka nic neprospı´va´, ani neobrˇ´ızka, ale vı´ra skrze la´sku deˇlajı´cı´.
´M 6
GALATSKY
7 Be
ˇ zˇeli jste dobrˇe. Kdo va´m
prˇekazil, abyste pravdy neposlouchali?
8 Nenı´t’ ta rada z toho, ktery
´ zˇ
va´s vola´.
9 Malicˇko kvasu vs
ˇ ecko teˇsto
nakvasˇuje.
10 Ja
´ t’ ma´m nadeˇji o va´s v Pa´nu, zˇe nic jine´ho smy´sˇleti nebudete; ale ten, ktery´zˇ kormoutı´
va´s, trpeˇti bude soud, kdozˇt’ jest
on koli.
11 Ja
´ pak, bratrˇ´ı, ka´zˇi-li take´
obrˇ´ızku, i procˇezˇ jesˇteˇ protivenstvı´ trpı´m? Tedy jest vypra´zdneˇno pohorsˇenı´ krˇ´ızˇe.
´ by take´ odrˇeza´ni byli, kte12 O
rˇ´ızˇ va´s nepokojı´.
13 Nebo vy v svobodu povola
´ ni
jste, bratrˇ´ı, toliko abyste pod za´myslem te´ svobody nepovolovali
teˇlu, ale skrze la´sku posluhujte
sobeˇ vespolek.
14 Nebo vs
ˇ ecken za´kon v jednom slovu se zavı´ra´, totizˇ v tom:
Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho
jako sebe same´ho.
15 Pakli se vespolek kous
ˇ ete a
zˇerete, hled’tezˇ, abyste jedni od
druhy´ch zkazˇeni nebyli.
16 Ale pravı´mt’: Duchem chod’te, a zˇa´dosti teˇla nevykona´te.
17 Nebo te
ˇ lo zˇa´da´ proti Duchu,
a Duch proti teˇlu. Ty pak veˇci
jsou sobeˇ vespolek odporne´, tak
abyste ne, cozˇ byste chteˇli, to cˇinili.
315
18 Jestliz
ˇ e pak Duchem vedeni
by´va´te, nejste pod za´konem.
19 Zjevnı´t’ jsou pak skutkove
´
teˇla, jenzˇ jsou: Cizolozˇstvo,
smilstvo, necˇistota, chlipnost,
20 Modlosluz
ˇ ba, cˇarova´nı´, neprˇa´telstvı´, sva´rove´, nena´visti,
hneˇvove´, dra´zˇdeˇnı´, ru˚znice, sekty,
21 Za
´ visti, vrazˇdy, opilstvı´, hodova´nı´, a teˇm podobne´ veˇci. Ktere´zˇ kdokoli cˇinı´, tot’ va´m prˇedpovı´da´m, jakozˇ jsem i prve´ pravil, zˇe kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho deˇdicove´ nebudou.
22 Ovoce pak Ducha jestit’: La
´ ska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, veˇrnost, krotkost, strˇedmost.
23 Proti takovy
´ mt’ nenı´ za´kon.
24 Nebo kter
ˇ ´ızˇ jsou Kristovi, ti
sve´ teˇlo ukrˇizˇovali s va´sˇneˇmi a
s zˇa´dostmi.
25 Jsme-lit’ Duchem z
ˇ ivi, Duchem i chod’me.
26 Neby
´ vejme marne´ chva´ly
zˇa´dostivi, jedni druhy´ch popouzejı´ce, a jedni druhy´m za´vidı´ce.
KAPITOLA 6.
V duchu tichosti napravovati ucˇ´ı padle´. 6.
Lid veˇrny´ aby sluzˇebnı´ky z statku˚ svy´ch
opatroval, 12. a chytra´ku˚m se od Krista
odvoditi nedal, pilneˇ napomı´na´.
ratrˇ´ı, by pak byl zachva´cen
B cˇloveˇk v neˇjake´m pa´du, vy
duchovnı´ napravte takove´ho v
duchu tichosti, prohle´daje sa´m
316
´M 6
GALATSKY
k sobeˇ, abys i ty nebyl pokousˇ´ın.
2 Jedni druhy
´ ch brˇemena neste, a tak plnˇte za´kon Kristu˚v.
3 Nebo zda
´ -li se komu, zˇe by
neˇco byl, nic nejsa, takove´ho
vlastnı´ mysl jeho svodı´.
4 Ale dı´la sve
´ ho zkus jeden
kazˇdy´, a tehdyt’sa´m v sobeˇ chva´lu mı´ti bude, a ne v jine´m.
5 Nebo jeden kaz
ˇ dy´ sve´ brˇ´ımeˇ
ponese.
6 Zdı´lejz
ˇ se pak ten, ktery´zˇ naucˇenı´ prˇijı´ma´ v slovu s tı´m, od
kohozˇ naucˇenı´ be´rˇe, vsˇ´ım statkem.
7 Nemylte se, Bu
˚ ht’ nebude
oklama´n; nebo cozˇkoli rozsı´val
by cˇloveˇk, tot’ bude i zˇ´ıti.
8 Nebo kdoz
ˇ rozsı´va´ teˇlu sve´mu, z teˇla zˇitı´ bude porusˇenı´;
ale kdozˇ rozsı´va´ Duchu, z Duchat’ zˇ´ıti bude zˇivot veˇcˇny´.
ˇ inı´ce pak dobrˇe, neoblevuj9C
me; nebo cˇasem svy´m budeme
zˇ´ıti, neusta´vajı´ce.
10 A protoz
ˇ dokudzˇ cˇas ma´me,
cˇinˇme dobrˇe vsˇechneˇm, nejvı´ce
pak doma´cı´m vı´ry.
11 Pohled’te, jaky
´ jsem va´m list
napsal svou rukou.
12 Ti, kter
ˇ ´ızˇ chteˇjı´ tva´rnı´ by´ti
podle´ teˇla, nutı´ va´s, abyste se
obrˇezovali, jedne´ aby protivenstvı´ pro krˇ´ızˇ Kristu˚v netrpeˇli.
13 Nebo ani sami ti, kter
ˇ ´ızˇ se
obrˇezujı´, nezachova´vajı´ za´kona,
ale chtı´, abyste se obrˇezovali,
aby se teˇlem vasˇ´ım chlubili.
14 Ale ode mne odstup to,
abych se chlubil, jedine´ v krˇ´ızˇi
Pa´na nasˇeho Jezukrista, skrze
neˇhozˇ jest mi sveˇt ukrˇizˇova´n, a
ja´ sveˇtu.
15 Nebo v Kristu Jez
ˇ ´ısˇi ani obrˇ´ızka nic neprospı´va´, ani neobrˇ´ızka, ale nove´ stvorˇenı´.
16 A kter
ˇ ´ızˇkoli tohoto pravidla
na´sledujı´, pokoj prˇijde na neˇ a
milosrdenstvı´, i na lid Bozˇ´ı Izraelsky´.
17 Da
´ le pak zˇa´dny´ mi necˇinˇ zameˇstkna´nı´, ja´ zajiste´ jı´zvy Pa´na
Jezˇ´ısˇe nosı´m na teˇle sve´m.
18 Milost Pa
´ na Jezˇ´ısˇe Krista s
duchem vasˇ´ım, bratrˇ´ı. Amen.
EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
´ M.
K EFEZSKY
KAPITOLA 1.
Ktere´zˇ Bu˚h Otec v Kristu vyvolil, 9. teˇm
svate´ evangelium zjevuje. 15. Z cˇehozˇ se
aposˇtol prˇi Efezsky´ch teˇsˇil, i hojneˇjsˇ´ıho
osvı´cenı´ a moci jim zˇa´dal.
avel
aposˇtol Jezukristu˚v,
vu˚li Bozˇ´ı, svaty´m,
kterˇ´ı jsou v Efezu, a veˇrny´m v
Kristu Jezˇ´ısˇi:
2 Milost va
´ m a pokoj od Boha
Otce nasˇeho a Pa´na Jezukrista.
3 Poz
ˇ ehnany´ Bu˚h a Otec Pa´na
nasˇeho Jezukrista, ktery´zˇ pozˇehnal na´m vsˇeliky´m pozˇehna´nı´m duchovnı´m v nebesky´ch veˇcech v Kristu,
4 Jakoz
ˇ vyvolil na´s v neˇm prˇed
ustanovenı´m sveˇta, abychom
byli svatı´ a neposˇkvrneˇnı´ prˇed
oblı´cˇejem jeho v la´sce,
5 Pr
ˇ edzrˇ´ıdiv na´s k zvolenı´ za
syny skrze Jezˇ´ısˇe Krista pro
sebe, podle´ dobrˇe libe´ vu˚le sve´,
6 K chva
´ le sla´vy milosti sve´,
kterouzˇ vza´cne´ na´s ucˇinil v tom
nejmilejsˇ´ım.
7 V ne
ˇ mzˇ ma´me vykoupenı´
skrze krev jeho, totizˇ odpusˇteˇnı´
hrˇ´ıchu˚, podle´ bohatstvı´ milosti
jeho,
8 Kterouz
ˇ rozhojnil k na´m ve
vsˇ´ı moudrosti a opatrnosti,
P skrze
9 Ozna
´ miv na´m tajemstvı´ vu˚le
sve´ podle´ dobre´ lı´bosti sve´, kterouzˇ prˇedulozˇil byl sa´m v sobeˇ,
10 Aby v dokona
´ nı´ plnosti cˇasu˚
v jedno shroma´zˇdil vsˇecko v
Kristu, bud’ nebeske´ veˇci, bud’
zemske´.
11 V ktere
´ mzˇ i k losu prˇipusˇteˇni jsme, prˇedzrˇ´ızeni byvsˇe,
podle´ prˇedulozˇenı´ toho, ktery´zˇ
vsˇecko pu˚sobı´ podle´ rady vu˚le
sve´,
12 Abychom tak byli k chva
´ le
sla´vy jeho my, kterˇ´ızˇ jsme prve´
nadeˇji meˇli v Kristu.
13 V ktere
´ mzˇ i vy nadeˇji ma´te, slysˇevsˇe slovo pravdy, totizˇ
evangelium spasenı´ sve´ho, skrze ktere´zˇ take´, uveˇrˇivsˇe, znamena´ni jste Duchem zaslı´benı´ svaty´m,
14 Ktery
´ zˇ jest za´vdavek deˇdictvı´ nasˇeho, na vykoupenı´ toho,
cozˇ jı´m dobyto jest, k chva´le sla´vy jeho.
15 Protoz
ˇ i ja´, slysˇev o vasˇ´ı vı´rˇe
v Pa´nu Jezˇ´ısˇi, a o la´sce ke vsˇechneˇm svaty´m,
16 Nepr
ˇ esta´va´m dı´ku˚ cˇiniti z
va´s, zmı´nku cˇineˇ o va´s na modlitba´ch svy´ch,
17 Aby Bu
˚ h Pa´na nasˇeho Jezu-
´M 2
EFEZSKY
318
krista, Otec sla´vy, dal va´m Ducha moudrosti a zjevenı´ ku pozna´nı´ jeho,
18 A tak osvı´cene
´ ocˇi mysli vasˇ´ı,
abyste veˇdeˇli, ktera´ by byla nadeˇje povola´nı´ jeho, a jake´ bohatstvı´ sla´vy deˇdictvı´ jeho v svaty´ch,
19 A kterak jest nesmı´rna
´ velikost moci jeho k na´m veˇrˇ´ıcı´m
podle´ pu˚sobenı´ mocnosti sı´ly
jeho.
20 Ktere
´ zˇ doka´zal na Kristu,
vzkrˇ´ısiv jej z mrtvy´ch, a posadiv na pravici sve´ na nebesı´ch,
21 Vysoce nade vs
ˇ ecko knı´zˇatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i nad kazˇde´ jme´no, ktere´zˇ se jmenuje, netoliko v veˇku
tomto, ale i v budoucı´m.
22 A vs
ˇ ecko poddal pod nohy
jeho, a jej dal hlavu nade vsˇecko
cı´rkvi,
23 Ktera
´ zˇ jest teˇlo jeho, a plnost vsˇecko ve vsˇech naplnˇujı´cı´ho.
KAPITOLA 2.
Cˇehozˇkoli dosˇli od Boha Zˇide´ i pohane´, to
vsˇe z milosti Bozˇ´ı posˇlo. 13. Protozˇ obojı´
tak v svate´ la´sce spojeni, 19. i na vy´borne´m gruntu vzdeˇla´ni jsouce, ru˚sti majı´.
va´s obzˇivil mrtve´ v vina´ch a
I hrˇ´ısˇ´ıch,
2 V nichz
ˇ jste neˇkdy chodili
podle´ obycˇeje sveˇta tohoto, a
podle´ knı´zˇete mocne´ho v poveˇtrˇ´ı, ducha toho, ktery´zˇ nynı´ deˇla´
v synech zpoury.
3 Mezi nimiz
ˇ i my vsˇickni obcovali jsme neˇkdy v zˇa´dostech
teˇla sve´ho, cˇinivsˇe to, cozˇ se lı´bilo teˇlu a mysli, a byli jsme z
prˇirozenı´ synove´ hneˇvu jako i
jinı´.
4 Ale Bu
˚ h, bohaty´ jsa v milosrdenstvı´ pro velikou la´sku svou,
kterouzˇ zamiloval na´s,
5 Take
´ i na´s, kdyzˇ jsme mrtvı´
byli v hrˇ´ısˇ´ıch, obzˇivil spolu s
Kristem, (milostı´ spaseni jste),
6 A spolu s nı´m vzkr
ˇ ´ısil, i posadil na nebesı´ch v Kristu Jezˇ´ısˇi,
7 Aby uka
´ zal v veˇku budoucı´m neprˇevy´sˇene´ bohatstvı´ milosti sve´, z dobroty sve´ k na´m v
Kristu Jezˇ´ısˇi.
8 Nebo milostı´ spaseni jste skrze vı´ru, (a to ne sami z sebe, dart’
jest to Bozˇ´ı),
9 Ne z skutku
˚ , aby se neˇkdo nechlubil.
10 Jsme zajiste
´ jeho dı´lo, jsouce
stvorˇeni v Kristu Jezˇ´ısˇi k skutku˚m dobry´m, ktere´zˇ Bu˚h prˇipravil, abychom v nich chodili.
11 Protoz
ˇ pamatujte, zˇe vy neˇkdy pohane´ podle´ teˇla, kterˇ´ızˇ
jste slouli neobrˇ´ızka od teˇch,
kterˇ´ızˇ slouli obrˇ´ızka na teˇle,
ktera´zˇ se pu˚sobı´ rukama,
12 Vy jste byli onoho cˇasu bez
Krista, odcizenı´ od spolecˇnosti
Izraele, a cizı´ od u´mluv zaslı´benı´, nadeˇje nemajı´cı´, a bez Boha na sveˇteˇ.
´M 3
EFEZSKY
13 Ale nynı´ v Kristu Jez
ˇ ´ısˇi vy,
kterˇ´ızˇ jste neˇkdy byli dalecı´,
blı´zcı´ ucˇineˇni jste skrze krev
Kristovu.
14 Nebo ont’ jest pokoj na
´ sˇ, ktery´zˇ ucˇinil oboje jedno, zborˇiv
hradbu deˇlı´cı´ na ru˚zno,
15 A nepr
ˇ a´telstvı´, totizˇ za´kon
prˇika´zanı´ v ustanovenı´ch, vypra´zdniv skrze teˇlo sve´, aby
ty oboje vzdeˇlal v same´m sobeˇ
v jednoho nove´ho cˇloveˇka, tak
cˇineˇ pokoj,
16 A v mı´r uvode
ˇ oboje v jenom
teˇle Bohu skrze krˇ´ızˇ, vyhladiv
neprˇa´telstvı´ skrze neˇj.
17 A pr
ˇ isˇed, zveˇstoval pokoj
va´m, daleky´m i blı´zky´m.
18 Nebot’ skrze ne
ˇ ho obojı´ ma´me prˇ´ıstup v jednom Duchu k
Otci.
19 Aj, jiz
ˇ tedy nejste hoste´ a
prˇ´ıchozı´, ale spolumeˇsˇt’ane´ svaty´ch a doma´cı´ Bozˇ´ı,
20 Vzde
ˇ lanı´ na za´klad aposˇtolsky´ a prorocky´, kdezˇ jest gruntovnı´ u´helny´ ka´men sa´m Jezˇ´ısˇ
Kristus,
21 Na ne
ˇ mzˇ vsˇecko stavenı´ prˇ´ıslusˇneˇ vzdeˇlane´ roste v chra´m
svaty´ v Pa´nu.
22 Na ktere
´ mzˇ i vy spolu vzdeˇla´va´te se v prˇ´ıbytek Bozˇ´ı, v Duchu svate´m.
KAPITOLA 3.
S. Pavel osveˇdcˇiv se zrˇ´ızeny´m by´ti nestihly´ch bohatstvı´ Bozˇ´ıch kazatelem, 13. na-
319
pomı´na´ Efezsky´ch k sta´losti, 14. a za neˇ se
20. s dı´ku˚ cˇineˇnı´m modlı´.
ro tu prˇ´ıcˇinu ja´ Pavel ten veˇ-
P zenˇ Krista Jezˇ´ısˇe pro va´s
pohany,
2 Jestliz
ˇ e vsˇak jste slysˇeli o milosti Bozˇ´ı, ktere´zˇ jest mi udeˇleno k prˇisluhova´nı´ va´m,
ˇ e skrze zjevenı´ ozna´mil mi
3Z
tajemstvı´, (jakozˇ jsem prve´ psal
kra´tce;
4 Z cˇehoz
ˇ mu˚zˇete, cˇtouce, porozumeˇti zna´mosti me´ v tajemstvı´
Kristovu);
5 Ktere
´ zˇ za jiny´ch veˇku˚ nebylo
zna´mo synu˚m lidsky´m, tak jako
nynı´ zjeveno jest svaty´m aposˇtolu˚m jeho a proroku˚m skrze
Ducha,
ˇ e jsou pohane´ spoludeˇdicove´
6Z
a jednoteˇlnı´, i spoluu´cˇastnı´ci zaslı´benı´ jeho v Kristu skrze evangelium.
7 Ktere
´ hozˇ jsem ucˇineˇn slouha
z daru milosti Bozˇ´ı sobeˇ dane´,
podle´ pu˚sobenı´ moci jeho.
8 Mne
ˇ nejmensˇ´ımu ze vsˇech
svaty´ch da´na jest milost ta,
abych mezi pohany zveˇstoval ta
nestihla´ bohatstvı´ Kristova,
9 A vysve
ˇ tlil vsˇechneˇm, jake´ by
bylo obcova´nı´ tajemstvı´ skryte´ho od veˇku˚ v Bohu, ktery´zˇ vsˇecko stvorˇil skrze Jezˇ´ısˇe Krista,
10 Aby nynı´ ozna
´ mena byla
knı´zˇatstvu a mocem na nebesı´ch skrze cı´rkev rozlicˇna´ moudrost Bozˇ´ı,
´M 4
EFEZSKY
320
11 Podle
´ prˇedulozˇenı´ veˇcˇne´ho,
ktere´zˇ ulozˇil v Kristu Jezˇ´ısˇi Pa´nu nasˇem,
12 V ne
ˇ mzˇ ma´me smeˇlost a prˇ´ıstup s doufa´nı´m skrze vı´ru jeho.
13 Protoz
ˇ prosı´m, abyste nehynuli v my´ch ssouzˇenı´ch pro va´s,
ktera´zˇ jsou sla´va vasˇe.
14 Pro tut’ pr
ˇ ´ıcˇinu kleka´m na
kolena sva´ prˇed Otcem Pa´na
nasˇeho Jezukrista,
15 Z ne
ˇ hozˇ vsˇelika´ rodina na
nebi i na zemi se jmenuje,
16 Aby va
´ m dal, podle´ bohatstvı´ sla´vy sve´, mocı´ posilneˇnu
by´ti skrze Ducha sve´ho na
vnitrˇnı´m cˇloveˇku,
17 Aby Kristus skrze vı´ru pr
ˇ eby´val v srdcı´ch vasˇich,
18 Abyste v la
´ sce vkorˇeneˇni a
zalozˇeni jsouce, mohli stihnouti
se vsˇechneˇmi svaty´mi, kteraka´
by byla sˇirokost, a dlouhost, a
hlubokost, a vysokost,
19 A poznati pr
ˇ enesmı´rnou la´sku Kristovu, abyste naplneˇni
byli ve vsˇelikou plnost Bozˇ´ı.
20 Tomu pak, ktery
´ zˇ mocen jest
nade vsˇecko ucˇiniti mnohem
hojneˇji, nezˇ my prosı´me aneb
rozumı´me, podle´ moci te´, kterouzˇ deˇla´ v na´s,
21 Tomu bud’ sla
´ va v cı´rkvi skrze Krista Jezˇ´ısˇe po vsˇecky veˇky
veˇku˚. Amen.
KAPITOLA 4.
Prosı´, aby hodneˇ v povola´nı´ sve´m, 4. v
prave´ jednoteˇ vı´ry zu˚sta´vajı´ce, chodili, 7.
rozlicˇny´ch daru˚ Bozˇ´ıch k jedine´mu cı´li,
totizˇ k vzdeˇla´nı´ cı´rkve, uzˇ´ıvali, 17. a tak
se novy´m Kristovy´m zˇivotem stkveˇli.
rosı´mt’ tedy va´s ja´ veˇzenˇ v
P Pa´nu, abyste chodili tak,
jakzˇ hodne´ jest na to povola´nı´,
ktery´mzˇ povola´ni jste,
2 Se vs
ˇ ´ı pokorou, tichostı´, i s
sna´sˇelivostı´, sna´sˇejı´ce se vespolek v la´sce,
3 Usilujı´ce zachova
´ vati jednotu Ducha v svazku pokoje.
4 Jedno jest te
ˇ lo, a jeden Duch,
jakozˇ i povola´ni jste v jedne´ nadeˇji povola´nı´ sve´ho.
5 Jeden Pa
´ n, jedna vı´ra, jeden
krˇest,
6 Jeden Bu
˚ h a Otec vsˇech, ktery´zˇ jest nade vsˇecko, a skrze
vsˇecko, i ve vsˇech va´s.
7 Ale jednomu kaz
ˇ de´mu z na´s
da´na jest milost podle´ mı´ry obdarova´nı´ Kristova.
8 Protoz
ˇ dı´: Vstoupiv na vy´sost, jate´ vedl veˇzneˇ, a dal dary
lidem.
9 Ale to, z
ˇ e vstoupil, co jest, jedine´ zˇe i sstoupil prve´ do nejnizˇsˇ´ıch stran zemeˇ?
10 Ten pak, ktery
´ zˇ sstoupil, ont’
jest, ktery´zˇ i vstoupil vysoko
nade vsˇecka nebesa, aby naplnil vsˇecko.
11 A ont’ dal ne
ˇ ktere´ zajiste´
aposˇtoly, neˇktere´ pak proroky,
jine´ pak evangelisty, jine´ pak
pasty´rˇe a ucˇitele,
´M 5
EFEZSKY
12 Pro spor
ˇ a´da´nı´ svaty´ch, k dı´lu sluzˇebnosti, pro vzdeˇla´nı´ teˇla
Kristova,
13 Az
ˇ bychom se sbeˇhli vsˇickni
v jednotu vı´ry a zna´mosti Syna
Bozˇ´ıho, v muzˇe dokonale´ho, v
mı´ru postavy plne´ho veˇku Kristova,
14 Abychom jiz
ˇ vı´ce nebyli deˇti,
zmı´tajı´cı´ se a tocˇ´ıcı´ kazˇdy´m veˇtrem ucˇenı´ v neustavicˇnosti lidske´, v chytrosti k oklama´va´nı´
lstive´mu;
15 Ale upr
ˇ ´ımeˇ se majı´ce v la´sce,
rost’me v toho vsˇelijak, ktery´zˇ
jest hlava, totizˇ v Krista.
16 Z ktere
´ hozˇ vsˇecko teˇlo prˇ´ıslusˇneˇ spojene´ a sva´zane´ po
vsˇech kloubı´ch prˇisluhova´nı´,
podle´ vnitrˇnı´ moci v mı´ru jednoho kazˇde´ho ouda, zru˚st, jakzˇ
na teˇlo prˇ´ıslusˇ´ı, be´rˇe, k vzdeˇla´nı´
sve´mu v la´sce.
17 A protoz
ˇ totot’ pravı´m a
osveˇdcˇuji skrze Pa´na, abyste jizˇ
vı´ce nechodili, jako i jinı´ pohane´
chodı´, v marnosti mysli sve´,
18 Zatemne
ˇ nı´ v rozumu, odcizeni jsouce od zˇivota Bozˇ´ıho, pro
nezna´most, ktera´zˇ jest v nich z
zatvrzenı´ srdce jejich.
19 Kter
ˇ ´ızˇ zoufavsˇe sobeˇ, vydali
se v nestydatost, aby vsˇelikou
necˇistotu pa´chali s chtivostı´.
20 Ale vy ne tak jste se vyucˇili
od Krista,
21 Acˇ jestliz
ˇ e jste ho slysˇeli, a o
321
neˇm byli vyucˇeni, jakzˇ jest pravda v Jezˇ´ısˇovi,
22 Totiz
ˇ , zˇet’ va´m na´lezˇı´ slozˇiti ono prvnı´ obcova´nı´ podle´ toho stare´ho cˇloveˇka, rusˇ´ıcı´ho se,
podle´ zˇa´dosti oklama´vajı´cı´ch,
23 Obnoviti se pak duchem mysli sve´,
24 A oble
´ ci toho nove´ho cˇloveˇka, podle´ Boha stvorˇene´ho, v
spravedlnosti a v svatosti pravdy.
25 Protoz
ˇ slozˇ´ıce lezˇ, mluvtezˇ
pravdu jeden kazˇdy´ s blizˇnı´m
svy´m; nebo jsme vespolek oudove´.
26 Hne
ˇ vejte se, a nehrˇesˇte;
slunce nezapadej na hneˇvivost
vasˇi.
27 Neda
´ vejte mı´sta d’a´blu.
28 Kdo kradl, jiz
ˇ vı´ce nekrad’, ale radeˇji pracuj, deˇlaje
rukama, cozˇ dobre´ho jest, aby
meˇl, z cˇeho udeˇliti nuzne´mu.
ˇ a´dna´ rˇecˇ mrzuta´ nevycha´29 Z
zej z u´st vasˇich, ale jestli jaka´
dobra´ k vzdeˇla´nı´ uzˇitecˇne´mu,
aby dala milost posluchacˇu˚m.
30 A nezarmucujte Ducha svate´ho Bozˇ´ıho, ktery´mzˇ znamena´ni jste ke dni vykoupenı´.
31 Vs
ˇ elika´ horˇkost, a rozzlobenı´ se, i hneˇv, i krˇik, i rouha´nı´
bud’ odjato od va´s, se vsˇ´ı zlostı´,
32 Ale bud’te k sobe
ˇ vespolek
dobrotivı´, milosrdnı´, odpousˇteˇjı´ce sobeˇ vespolek, jakozˇ i Bu˚h v
Kristu odpustil va´m.
´M 5
EFEZSKY
322
KAPITOLA 5.
Ucˇ´ı aposˇtol Efezske´ Otce nebeske´ho na´sledovati, 3. bezbozˇnosti se varovati, 15. opatrneˇ sobeˇ pocˇ´ınati, 22. manzˇele´ k sobeˇ jak
se majı´ chovati.
ud’tezˇ tedy na´sledovnı´ci Bo-
B zˇ´ı, jakoz
ˇ to synove´ milı´.
’
2 A chod te v la
´ sce, jako i Kristus miloval na´s, a vydal sebe same´ho za na´s, dar a obeˇt Bohu u
vu˚ni rozkosˇnou.
3 Smilstvo pak a vs
ˇ elika´ necˇistota, neb lakomstvı´, anizˇ jmenova´no bud’ mezi va´mi, jakozˇ slusˇ´ı
na svate´,
4 A mrzkost, ani bla
´ znove´ mluvenı´, ani sˇprymova´nı´, ktere´zˇto
veˇci jsou nena´lezˇite´, ale radeˇji
dı´ku˚ cˇineˇnı´.
5 Vı´te zajiste
´ o tom, zˇe zˇa´dny´
smilnı´k aneb necˇisty´, ani lakomec, (jenzˇ jest modlosluzˇebnı´k),
nema´ deˇdictvı´ v kra´lovstvı´ Kristoveˇ a Bozˇ´ım.
ˇ a´dny´ va´s nesvod’ marny´mi
6Z
rˇecˇmi; nebo pro takove´ veˇci prˇicha´zı´ hneˇv Bozˇ´ı na syny nepoddane´.
7 Neby
´ vejtezˇ tedy u´cˇastnı´ci jejich.
8 Byli jste zajiste
´ neˇkdy temnosti, ale nynı´ jste sveˇtlo v Pa´nu. Jakozˇto synove´ sveˇtla chod’te,
9 (Nebo ovoce Ducha za
´ lezˇı´ ve
vsˇ´ı dobroteˇ, a spravedlnosti, a v
pravdeˇ),
10 O to stojı´ce, coz
ˇ by se dobrˇe
lı´bilo Pa´nu.
11 A neobcujte s skutky neuz
ˇ itecˇny´mi tmy, ale radeˇji je trescete.
12 Nebo coz
ˇ se tajneˇ deˇje od
nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 Ale to vs
ˇ ecko, kdyzˇ by´va´ od
sveˇtla tresta´no, by´va´ zjeveno;
cozˇkoli zajiste´ zjevne´ by´va´, sveˇtlo jest.
14 Protoz
ˇ pravı´: Probud’ se ty,
kdozˇ spı´sˇ, a vstanˇ z mrtvy´ch, a
zasvı´tı´t’ se tobeˇ Kristus.
15 Viztez
ˇ tedy, kterak byste
opatrneˇ chodili, ne jako nemoudrˇ´ı, ale jako moudrˇ´ı,
16 Vykupujı´ce cˇas; nebo dnove
´
zlı´ jsou.
17 Protoz
ˇ neby´vejte neopatrnı´,
ale rozumeˇjı´cı´, ktera´ by byla
vu˚le Pa´neˇ.
18 A neopı´jejte se vı´nem, v
neˇmzˇ jest prostopasˇnost, ale naplneˇni bud’te Duchem,
19 Mluvı´ce sobe
ˇ vespolek v zˇalmı´ch, a v chvala´ch, a v pı´snicˇka´ch duchovnı´ch, zpı´vajı´ce a
ple´sajı´ce v srdcı´ch svy´ch Pa´nu,
20 Dı´ky cˇinı´ce vz
ˇ dycky ze vsˇeho
ve jme´nu Pa´na nasˇeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 Podda
´ ni jsouce jedni druhy´m v ba´zni Bozˇ´ı.
ˇ eny muzˇu˚m svy´m podda´ny
22 Z
bud’te, jako Pa´nu.
23 Nebo muz
ˇ jest hlava zˇeny,
jako i Kristus hlava cı´rkve, a
ont’ jest spasitel teˇla.
´M 6
EFEZSKY
24 A protoz
ˇ jakozˇ cı´rkev podda´na jest Kristu, tak i zˇeny muzˇu˚m svy´m ve vsˇem.
25 Muz
ˇ i milujte zˇeny sve´, jako
i Kristus miloval cı´rkev, a vydal
sebe same´ho za ni,
26 Aby ji posve
ˇ til, ocˇistiv obmytı´m vody skrze slovo,
27 Aby ji sobe
ˇ postavil slavnou
cı´rkev, nemajı´cı´ posˇkvrny, ani
vra´sky, neb cokoli takove´ho, ale
aby byla svata´, a bez u´hony.
28 Takt’ jsou povinni muz
ˇ i milovati zˇeny sve´ jako sva´ vlastnı´
teˇla. Kdo miluje zˇenu svou, sebet’ same´ho miluje,
ˇ a´dny´ zajiste´ nikdy teˇla sve´29 Z
ho nemeˇl v nena´visti, ale krmı´
a chova´ je, jakozˇto i Pa´n cı´rkev.
30 Nebot’jsme oudove
´ teˇla jeho,
z masa jeho, a z kostı´ jeho.
31 A protot’ opustı´ cˇlove
ˇ k otce
sve´ho i matku, a prˇipojı´ se k
manzˇelce sve´, i budout’ ti dva
jedno teˇlo.
32 Tajemstvı´ toto velike
´ jest,
ale ja´ pravı´m o Kristu a o cı´rkvi.
33 A vs
ˇ ak i vy, jeden kazˇdy´ z
va´s, manzˇelku svou tak jako
sa´m sebe miluj. Zˇena pak at’ se
bojı´ muzˇe.
KAPITOLA 6.
Aposˇtol ucˇ´ı, kterak dı´tky k rodicˇu˚m, 4. rodicˇove´ k dı´tka´m, 5. sluzˇebnı´ci ku pa´nu˚m,
9. pa´ni k sluzˇebnı´ku˚m mı´ti se majı´, 10. a
vsˇickni jak by proti d’a´blu bojovati meˇli.
´ıtky
323
poslouchejte
rodicˇu˚
D svy´ch v Pa´nu; nebot’ jest to
spravedlive´.
2 Cti otce sve
´ ho i matku, (tot’
jest prˇika´zanı´ prvnı´ s zaslı´benı´m),
3 Aby dobr
ˇ e bylo tobeˇ, a abys
byl dlouhoveˇky´ na zemi.
4 A vy otcove
´ nepopouzejte k
hneˇvu dı´tek svy´ch, ale vychova´vejte je v cvicˇenı´ a v napomı´na´nı´
Pa´neˇ.
5 Sluz
ˇ ebnı´ci bud’te poslusˇni
pa´nu˚ teˇlesny´ch s ba´znı´ a s strachem, v sprostnosti srdce sve´ho,
jako Krista,
6 Ne na oko slouz
ˇ ´ıce, jako ti,
kterˇ´ızˇ se lidem lı´biti usilujı´, ale
jako sluzˇebnı´ci Kristovi, cˇinı´ce
vu˚li Bozˇ´ı z te´ dusˇe,
7 S dobrou myslı´ slouz
ˇ ´ıce, jakozˇto Pa´nu, a ne lidem,
8 Ve
ˇ douce, zˇe, cozˇ by koli jeden
kazˇdy´ ucˇinil dobre´ho, za to odplatu vzı´ti ma´ ode Pa´na, bud’to
sluzˇebnı´k, bud’to svobodny´.
9 A vy pa
´ ni te´zˇ se tak meˇjte k
nim, odpousˇteˇjı´ce pohru˚zˇky, veˇdouce, zˇe i vy take´ ma´te Pa´na
sve´ho v nebesı´ch, a prˇijı´ma´nı´
osob nenı´ u neˇho.
10 Da
´ le pak, bratrˇ´ı moji, posilnˇte se v Pa´nu a v moci sı´ly jeho.
11 Oblecte se v cele
´ odeˇnı´ Bozˇ´ı,
abyste mohli sta´ti proti u´toku˚m
d’a´belsky´m.
12 Nebot’ nenı´ bojova
´ nı´ nasˇe
proti teˇlu a krvi, ale proti knı´-
324
´M 6
EFEZSKY
zˇatstvu, proti mocnostem, proti
sveˇta pa´nu˚m temnostı´ veˇku tohoto, proti duchovnı´m zlostem
vysoko.
13 A protoz
ˇ vezmeˇte cele´ odeˇnı´
Bozˇ´ı, abyste mohli odolati v den
zly´, a vsˇecko vykonajı´ce, sta´ti.
14 Stu
˚ jtezˇ tedy, majı´ce podpa´sana´ bedra sva´ pravdou, a oblecˇeni jsouce v pancı´rˇ spravedlnosti,
15 A obute
´ majı´ce nohy v hotovost k evangelium pokoje,
16 A zvla
´ sˇteˇ pak vezmouce
sˇtı´t vı´ry, ktery´mzˇ byste mohli
vsˇecky sˇ´ıpy ohnive´ nesˇlechetnı´ka toho uhasiti.
17 Lebku take
´ spasenı´ vezmeˇte, i mecˇ Ducha, jenzˇ jest slovo
Bozˇ´ı,
18 Vs
ˇ elikou modlitbou a prosbou modle´ce se kazˇde´ho cˇasu v
Duchu, a v tom bedlivı´ jsouce se
vsˇ´ı ustavicˇnostı´ a prosˇenı´m za
vsˇecky svate´,
19 I za mne, aby mi da
´ na byla
rˇecˇ k otevrˇenı´ u´st my´ch s smeˇlou doufanlivostı´, abych oznamoval tajemstvı´ evangelium,
20 Pro ne
ˇ zˇ u´rˇad kona´m v rˇeteˇzu, abych v neˇm smeˇle mluvil,
jakzˇ mneˇ mluviti na´lezˇ´ı.
21 Abyste pak ve
ˇ deˇli i vy, co se
se mnou deˇje, a co cˇinı´m, vsˇecko
va´m to ozna´mı´ Tychikus, mily´
bratr a veˇrny´ sluzˇebnı´k v Pa´nu,
22 Jehoz
ˇ jsem pro to samo k
va´m poslal, abyste veˇdeˇli o nasˇich veˇcech, a aby poteˇsˇil srdcı´
vasˇich.
23 Pokoj bratr
ˇ ´ım, a la´ska s veˇrou od Boha Otce a Pa´na Jezukrista.
24 Milost Boz
ˇ ı´ se vsˇechneˇmi
milujı´cı´mi Pa´na nasˇeho Jezukrista k neporusˇitelnosti. Amen.
EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
´ M.
K FILIPENSKY
KAPITOLA 1.
Aposˇtol z Filipensky´ch byv poteˇsˇen, 9. dobre´ho jim zˇa´dal, 12. uzˇitek sve´ho veˇzenı´
ozna´mil, 20. a acˇ zˇa´dal umrˇ´ıti, vsˇak i zˇiv
by´ti pro neˇ hotov byl, 27. kdyzˇ by jedne´ oni
sta´lı´, jednomyslnı´, a udatnı´ byli.
avel a Timoteus, sluzˇebnı´-
P ci Jezˇ´ısˇe Krista, vsˇechneˇm
svaty´m v Kristu Jezˇ´ısˇi, kterˇ´ızˇ
jsou v meˇsteˇ Filippis, s biskupy
a s jahny:
2 Milost va
´ m a pokoj od Boha
Otce nasˇeho a Pa´na Jezukrista.
3 De
ˇ kuji Bohu sve´mu, kdyzˇ se
koli na va´s rozpomenu,
4 Vz
ˇ dycky prˇi kazˇde´ modlitbeˇ
sve´, s radostı´ za vsˇecky za va´s
prosbu cˇineˇ,
5 Z vas
ˇ eho obcova´nı´ evangelium, hned od prvnı´ho dne azˇ posavad,
6 Jist jsa tı´m, z
ˇ e ten, ktery´zˇ zacˇal v va´s dı´lo dobre´, dokona´ azˇ
do dne Jezˇ´ısˇe Krista,
7 Jakoz
ˇ jest mi spravedlive´ tak
smysliti o vsˇech va´s, proto zˇe
va´s v srdci ma´m i v veˇzenı´ sve´m,
a v obranˇova´nı´ i v utvrzova´nı´
evangelium, va´s vsˇecky u´cˇastnı´ky milosti mneˇ dane´.
8 Sve
ˇ dek mi jest zajiste´ Bu˚h,
kterak po vsˇech po va´s touzˇ´ım v
strˇeva´ch Jezˇ´ısˇe Krista.
9 A za to se modlı´m, aby la
´ ska
vasˇe jesˇteˇ vı´ce a vı´ce se rozhojnˇovala v zna´mosti a ve vsˇelike´m
smyslu,
10 K tomu, abyste zkus
ˇ enı´m
rozeznati mohli uzˇitecˇne´ veˇci
od neuzˇitecˇny´ch, tak abyste byli
uprˇ´ımı´ a bez u´razu, azˇ ke dni
Kristovu,
11 Naplne
ˇ ni jsouce ovocem
spravedlnosti, ktere´zˇ nesete
skrze Jezukrista, k sla´veˇ a k
chva´le Bozˇ´ı.
12 Chcit’ pak, bratr
ˇ ´ı, abyste veˇdeˇli, zˇe to, cozˇ mne obklı´cˇilo, k
veˇtsˇ´ımu prospeˇchu evangelium
prˇisˇlo,
13 Tak z
ˇ e veˇzenı´ me´ pro Krista
rozhla´sˇeno jest po vsˇem rathouzu, i jinde vsˇudy.
14 A mnozı´ z bratr
ˇ ´ı v Pa´nu,
spolehsˇe na veˇzenı´ me´, hojneˇjsˇ´ı
smeˇlost majı´ bez strachu mluviti slovo.
15 A vs
ˇ ak neˇkterˇ´ı z za´visti a
navzdoru, neˇkterˇ´ı pak take´ z oblı´benı´ Krista ka´zˇ´ı.
16 Ti pak, kter
ˇ ´ızˇ navzdoru Krista zveˇstujı´, ne v cˇistoteˇ, domnı´vajı´ se, zˇe mi k veˇzenı´ me´mu
ssouzˇenı´ prˇidadı´;
17 Kter
ˇ ´ı pak z la´sky, ti veˇdı´, zˇe
326
´M 2
FILIPENSKY
jsem k obraneˇ evangelium postaven.
18 Ale coz
ˇ pak o to? Ny´brzˇ jaky´mkoli zpu˚sobem, bud’ v same´
tva´rnosti, bud’ v pravdeˇ Kristus
se zveˇstuje, i z tohot’ se raduji, a
jesˇteˇ radovati budu.
19 Nebo vı´m, z
ˇ e mi to prˇijde k
spasenı´ skrze vasˇi modlitbu, a
pomoc Ducha Jezukristova,
20 Podle
´ pecˇlive´ho ocˇeka´va´nı´ a
nadeˇje me´, zˇe v nicˇem nebudu
zahanben, ale ve vsˇ´ı doufanlive´
smeˇlosti, jakzˇ prve´ vzˇdycky, tak
i nynı´ veleben bude Kristus na
teˇle me´m, bud’ skrze zˇivot, bud’
skrze smrt.
21 Mne
ˇ zajiste´ zˇivu by´ti jest
Kristus, a umrˇ´ıti zisk.
22 Jestli mi pak prospe
ˇ sˇneˇji zˇivu by´ti v teˇle pro pra´ci, tedy nevı´m, co bych vyvolil.
23 K obe
´ mut’ se k tomu naklonˇuji, zˇa´dost maje umrˇ´ıti, a
by´ti s Kristem, cozˇ by mnohem
le´pe bylo,
24 Ale pozu
˚ stati v teˇle potrˇebneˇji jest pro va´s.
25 Nacˇez
ˇ spole´haje, vı´m, zˇe pobudu, a s va´mi se vsˇemi spolu
pozu˚stanu k vasˇemu prospeˇchu,
a k radosti vı´ry,
26 Aby se vas
ˇ e ze mne chlouba
v Kristu Jezˇ´ısˇi rozhojnila, skrze
mou va´m zase prˇ´ıtomnost.
27 Toliko, jakz
ˇ slusˇ´ı evangelium Kristovu, obcujte, abych,
bud’ prˇijda a va´s vida, bud’ vzda´-
len jsa, slysˇel o va´s, zˇe stojı´te
v jednom duchu, jednomyslneˇ
pracujı´ce u vı´rˇe evangelium,
28 A v nicˇemz
ˇ se nestrachujı´ce
protivnı´ku˚, cozˇ jest jim jisty´m
znamenı´m zahynutı´, va´m pak
spasenı´, a to od Boha.
29 Nebo va
´ m jest to z milosti
da´no pro Krista, abyste netoliko
v neˇho veˇrˇili, ale take´ pro neˇj i
trpeˇli,
30 Ty
´ zˇ boj majı´ce, jaky´zˇ jste prˇi
mneˇ videˇli, i nynı´ o mneˇ slysˇ´ıte.
KAPITOLA 2.
Velmi pilneˇ k jednomyslnosti, 3. pokorˇe a
poslusˇenstvı´ jich napomı´na´, 5. uteˇsˇeny´ na
Kristu da´vaje prˇ´ıklad. 19. Potom schvaluje
Timotea, 25. a Epafrodita, jehozˇ k nim posı´la´.
rotozˇ jestli jake´ poteˇsˇenı´ v
P Kristu, jestli ktere´ uteˇsˇenı´
la´sky, jestli ktera´ spolecˇnost
Ducha, jsou-li ktera´ strˇeva a slitova´nı´,
2 Napln
ˇ te radost mou, abyste
jednostejne´ho smyslu byli, jednostejnou la´sku majı´ce, jednodusˇnı´ jsouce, jednostejneˇ smy´sˇlejı´ce,
3 Nic necˇinı´ce skrze sva
´ r aneb
marnou chva´lu, ale v pokorˇe
jedni druhe´ za du˚stojneˇjsˇ´ı nezˇli
sebe majı´ce.
4 Nehledejte jeden kaz
ˇ dy´ jen
svy´ch veˇcı´, ale kazˇdy´ take´ toho,
cozˇ jest jiny´ch.
5 To tedy, cit’te pr
ˇ i sobeˇ, co i prˇi
Kristu Jezˇ´ısˇi.
´M 2
FILIPENSKY
6 Ktery
´ zˇ jsa v zpu˚sobu Bozˇ´ım,
nepolozˇil sobeˇ toho za loupezˇ
rovny´ by´ti Bohu,
7 Ale same
´ ho sebe zmarˇil, zpu˚sob sluzˇebnı´ka prˇijav, podobny´
lidem ucˇineˇn.
8 A v zpu
˚ sobu nalezen jako cˇloveˇk, ponı´zˇil se, poslusˇny´ byv azˇ
do smrti, a to smrti krˇ´ızˇe.
9 Protoz
ˇ i Bu˚h povy´sˇil ho nade
vsˇe, a dal jemu jme´no nad kazˇde´
jme´no,
10 Aby ve jme
´ nu Jezˇ´ısˇe kazˇde´
koleno klekalo, teˇch, kterˇ´ızˇ jsou
na nebesı´ch, a teˇch, kterˇ´ızˇ jsou
na zemi, i teˇch, kterˇ´ızˇ jsou pod
zemı´,
11 A kaz
ˇ dy´ jazyk aby vyzna´val,
zˇe Jezˇ´ısˇ Kristus jest Pa´nem v
sla´veˇ Boha Otce.
12 A tak, moji milı´, jakoz
ˇ jste
vzˇdycky poslusˇni byli, netoliko
v prˇ´ıtomnosti me´, ale nynı´ mnohem vı´ce v neprˇ´ıtomnosti me´, s
ba´znı´ a s trˇesenı´m spasenı´ sve´
konejte.
13 Bu
˚ h zajiste´ jest, ktery´zˇ pu˚sobı´ v va´s i chteˇnı´ i skutecˇne´ cˇineˇnı´, podle´ dobrˇe libe´ vu˚le sve´.
14 Vs
ˇ ecko cˇinˇte bez repta´nı´, a
bez pochybova´nı´,
15 Abyste byli bez u
´ hony, a
uprˇ´ımı´ synove´ Bozˇ´ı, bez obvineˇnı´ u prostrˇed na´rodu zle´ho a
prˇevra´cene´ho. Mezi ktery´mizˇto
sveˇt’te jako sveˇtla na sveˇteˇ,
16 Slovo z
ˇ ivota zachova´vajı´ce,
ku poctivosti me´ v den Kristu˚v,
327
zˇe jsem ne nadarmo beˇzˇel, ani
nadarmo pracoval.
17 A bycht’ pak i obe
ˇ tova´n byl
pro obeˇt a sluzˇbu vı´rˇe vasˇ´ı, raduji se, a spolu raduji se se
vsˇechneˇmi va´mi.
18 A te
´ zˇ i vy radujte se, a spolu
radujte se se mnou.
19 Ma
´ mt’ pak nadeˇji v Pa´nu Jezˇ´ısˇi, zˇe Timotea brzy posˇli va´m,
abych i ja´ pokojne´ mysli byl,
zveˇda, kterak vy se ma´te.
20 Nebo z
ˇ a´dne´ho tak jednomyslne´ho nema´m, ktery´zˇ by tak
vlastneˇ o vasˇe veˇci pecˇoval.
21 Vs
ˇ ickni zajiste´ svy´ch veˇcı´
hledajı´, a ne teˇch, ktere´zˇ jsou
Krista Jezˇ´ısˇe.
22 Ale jej zkus
ˇ ene´ho by´ti vı´te,
zˇe jako syn s otcem, se mnou
prˇisluhoval v evangelium.
23 Tohot’ hle, nade
ˇ ji ma´m, zˇe
posˇli, jakzˇ jen uzrˇ´ım, co se bude
dı´ti se mnou.
24 Ma
´ mt’ pak nadeˇji v Pa´nu, zˇe
i sa´m brzo prˇijdu k va´m.
25 Ale zda
´ lo se mi za potrˇebne´
Epafrodita, bratra a pomocnı´ka
a spolurytı´rˇe me´ho, vasˇeho pak
aposˇtola i sluzˇebnı´ka, v potrˇebeˇ
me´ poslati k va´m,
26 Pone
ˇ vadzˇ touzˇil po vsˇech
va´s, a velmi teˇzˇek nad tı´m byl,
zˇe jste o neˇm slysˇeli, zˇe by byl
nemocen.
27 A bylt’jiste
ˇ nemocen, i blı´zek
smrti, ale Bu˚h se nad nı´m smiloval, a ne nad nı´m toliko, ale i
´M 3
FILIPENSKY
328
nade mnou, abych za´mutku na
za´mutek nemeˇl.
28 Protoz
ˇ tı´m chtiveˇji poslal
jsem ho, abyste, vidouce jej
zase, radovali se, a ja´ abych byl
bez za´mutku.
29 Pr
ˇ ijmeˇtezˇ jej tedy v Pa´nu se
vsˇ´ı radostı´, a meˇjtezˇ takove´ v
poctivosti.
30 Nebot’ pro dı´lo Kristovo az
ˇk
smrti se prˇiblı´zˇil, opova´zˇiv se zˇivota, aby doplnil to, v cˇemzˇ jste
vy meˇli nedostatek prˇi poslouzˇenı´ mneˇ.
KAPITOLA 3.
Velı´ v Pa´nu radost mı´ti, 2. falesˇny´ch vu˚dcu˚
se varovati, 8. v Kristu a ne jinde spravedlnosti hledati, 15. v te´ ru˚sti, 17. a veˇrny´ch
sluzˇebnı´ku˚ Kristovy´ch na´sledovati.
a´le pak, bratrˇ´ı moji, radujte
D se v Pa´nu. Jednostejny´ch
va´m veˇcı´ psa´ti mneˇ se jisteˇ nesty´sˇteˇ, va´m pak to bezpecˇne´ jest.
2 Vizte psy, vizte zle
´ deˇlnı´ky,
vizte roztrzˇku.
3 Nebot’ myt’ jsme obr
ˇ ´ızka, kterˇ´ızˇ duchem slouzˇ´ıme Bohu, a
chlubı´me se v Kristu Jezˇ´ısˇi, a
nedoufa´me v teˇle,
4 Acˇkoli i ja
´ mohl bych doufati
v teˇle. Zda´-lit’ se komu jine´mu,
zˇe by mohl doufati v teˇle, ja´ vı´ce,
5 Obr
ˇ eza´n jsa osme´ho dne, jsa
z rodu Izraelske´ho, pokolenı´ Beniaminova, Zˇid z Zˇidu˚, podle´ za´kona farizeus,
6 A z strany horlivosti protivnı´k cı´rkve, z strany pak spravedlnosti za´konnı´ jsa bez u´hony.
7 Ale to, coz
ˇ mi bylo ziskem,
polozˇil jsem sobeˇ pro Krista za
sˇkodu.
8 Ny
´ brzˇ i vsˇecky veˇci pokla´da´m
sˇkodou by´ti pro vyvy´sˇenost zna´mosti Krista Jezˇ´ısˇe Pa´na sve´ho,
pro neˇjzˇ jsem to vsˇecko ztratil,
a ma´m to jako za lejna, abych
Krista zı´skal,
9 A v ne
ˇ m nalezen byl nemajı´cı´
sve´ spravedlnosti, ktera´zˇ jest z
za´kona, ale tu, ktera´zˇ jest z vı´ry
Kristovy, tu spravedlnost, ktera´zˇ jest z Boha, a u vı´rˇe za´lezˇı´,
10 Abych poznal jej, a moc
vzkrˇ´ısˇenı´ jeho, i spolecˇnost utrpenı´ jeho, prˇipodobnˇuje se k
smrti jeho,
11 Zda bych tak pr
ˇ isˇel k vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvy´ch.
12 Ne z
ˇ e bych jizˇ dosa´hl, aneb
jizˇ dokonaly´m byl, ale snazˇneˇ
beˇzˇ´ım, zda bych i uchva´titi mohl, nacˇezˇ uchva´cen jsem od Krista Jezˇ´ısˇe.
13 Bratr
ˇ ´ı, ja´t’ nema´m za to, zˇe
bych jizˇ dosa´hl.
14 Ale to jedno cˇinı´m, na ty
veˇci, ktere´zˇ jsou za mnou, zapomı´naje, k teˇm pak, ktere´zˇ jsou
prˇede mnou, u´silneˇ chva´taje, k
cı´li beˇzˇ´ım, k odplateˇ svrchovane´ho povola´nı´ Bozˇ´ıho v Kristu
Jezˇ´ısˇi.
´M 4
FILIPENSKY
15 Protoz
ˇ kterˇ´ızˇkoli jsme dokonalı´, to smy´sˇlejme. A pakli v
cˇem jinak smyslı´te, i tot’ va´m
Bu˚h zjevı´.
16 Ale k cˇemuz
ˇ jsme jizˇ prˇisˇli,
v tom prˇi jednostejne´m zu˚sta´vejme pravidle, a jednostejneˇ
smyslme.
17 Spoluna
´ sledovnı´ci moji bud’te, bratrˇ´ı, a sˇetrˇte teˇch, kterˇ´ızˇ
tak chodı´, jakozˇ ma´te prˇ´ıklad na
na´s.
18 Nebot’ mnozı´ chodı´, o nichz
ˇ
jsem cˇastokra´t pravil va´m, a
nynı´ s pla´cˇem pravı´m, zˇe jsou
neprˇa´tele´ krˇ´ızˇe Kristova,
19 Jichz
ˇ to konec jest zahynutı´,
jejichzˇ Bu˚h jest brˇicho, a sla´va v
mrzkostech jejich, kterˇ´ızˇ o zemske´ veˇci stojı´.
20 Ale nas
ˇ e obcova´nı´ jest v nebesı´ch, odkudzˇ i spasitele ocˇeka´va´me Pa´na Jezukrista,
21 Ktery
´ zˇ promeˇnı´ teˇlo nasˇe
ponı´zˇene´, aby bylo podobne´ k
teˇlu sla´vy jeho, podle´ mocnosti
te´, kterouzˇ mocen jest i vsˇecky
veˇci podmaniti sobeˇ.
KAPITOLA 4.
Vzbuzuje ty bratrˇ´ı k sta´losti, 4. radosti, 5.
mı´rnosti, 6. doufanlivosti, 8. a tak zˇivota
svatosti a sˇlechetnosti. 10. Potom vdeˇcˇnost
svou za jejich sˇteˇdre´ pomoci k nim prokazuje.
tak, bratrˇ´ı moji milı´ a prˇe-
A zˇa´doucı´, radost a koruno
ma´, tak stu˚jte v Pa´nu, milı´.
329
2 Evody prosı´m, i Syntyche
´ ny
prosı´m, aby jednostejneˇ smyslily v Pa´nu.
3 Ano i tebe prosı´m, tovarys
ˇi
mu˚j vlastnı´, budizˇ jim pomocen,
ktere´zˇto v evangelium spolu
se mnou pracovaly, i spolu s
Klimentem a s jiny´mi pomocnı´ky my´mi, jejichzˇ jme´na jsou
v knize zˇivota.
4 Radujte se v Pa
´ nu vzˇdycky;
opeˇt pravı´m, radujte se.
5 Mı´rnost vas
ˇ e zna´ma bud’
vsˇechneˇm lidem. Pa´n blı´zko.
6 O nic nebud’te pecˇlivı´, ale ve
vsˇech veˇcech skrze modlitbu a
ponı´zˇenou zˇa´dost s dı´ku˚ cˇineˇnı´m prosby vasˇe zna´my bud’te
Bohu.
7 A pokoj Boz
ˇ ´ı, ktery´zˇ prˇevysˇuje vsˇeliky´ rozum, ha´jiti bude
srdcı´ vasˇich i smyslu˚ vasˇich v
Kristu Jezˇ´ısˇi.
8 Da
´ le pak, bratrˇ´ı, ktere´koli
veˇci jsou prave´, ktere´koli poctive´, ktere´koli spravedlive´, ktere´koli cˇiste´, ktere´koli mile´, ktere´koli dobropoveˇstne´, jestli ktera´
ctnost, a jestli ktera´ chva´la, o
teˇch veˇcech prˇemysˇlujte.
9 Ktery
´ mzˇ jste se i naucˇili, je i
prˇijali, a slysˇeli i videˇli na mneˇ.
Ty veˇci cˇinˇte, a Bu˚h pokoje budet’ s va´mi.
10 Zradoval jsem se v Pa
´ nu velice, zˇe jizˇ opeˇt zase rozzelenala
se pe´cˇe vasˇe o mne. Nacˇezˇ vsˇak
330
´M 4
FILIPENSKY
byli jste myslili, ale nedostalo se
va´m prˇ´ıhodne´ho cˇasu.
11 Ne proto, z
ˇ e bych jakou nouzi meˇl, toto pravı´m; nebo ja´ naucˇil jsem se dosti mı´ti na tom,
cozˇ ma´m.
12 Umı´mt’ i snı´z
ˇ en by´ti, umı´m
take´ i hojnost mı´ti; vsˇudy a ve
vsˇech veˇcech pocvicˇen jsem, i
nasycen by´ti i lacˇneˇti, totizˇ hojnost mı´ti i nouzi trpeˇti.
13 Vs
ˇ ecko mohu v Kristu, ktery´zˇ mne posiluje.
14 A vs
ˇ ak dobrˇe jste ucˇinili, obcovavsˇe me´mu ssouzˇenı´.
15 Vı´te pak i vy, Filipens
ˇ tı´, zˇe
prˇi pocˇa´tku evangelium, kdyzˇ
jsem sˇel z Macedonie, zˇa´dny´
zbor neudeˇlil mi z strany da´nı´
a vzetı´, nezˇ vy sami.
16 Ano i do Tessaloniky jednou
i podruhe´, cˇehozˇ jsem potrˇeboval, poslali jste mi.
17 Ne proto z
ˇ e bych hledal daru˚, ale hleda´m uzˇitku hojne´ho k
vasˇemu prospeˇchu.
18 Pr
ˇ ijalt’ jsem pak vsˇecko, a
hojneˇt’ ma´m, naplneˇnt’ jsem,
vzav od Epafrodita to, cozˇ posla´no od va´s, vu˚ni sladkosti,
obeˇt vza´cnou a libou Bohu.
19 Bu
˚ h pak mu˚j naplnı´t’ vsˇelikou potrˇebu vasˇi podle´ bohatstvı´ sve´ho slavneˇ v Kristu Jezˇ´ısˇi.
20 Bohu pak a Otci nas
ˇ emu sla´va na veˇky veˇku˚. Amen.
21 Pozdravtez
ˇ vsˇech svaty´ch v
Kristu Jezˇ´ısˇi. Pozdravujı´t’ va´s
bratrˇ´ı, kterˇ´ızˇ jsou se mnou.
22 Pozdravujı´t’ va
´ s vsˇickni svatı´, zvla´sˇteˇ pak ti, kterˇ´ızˇ jsou z
domu cı´sarˇova.
23 Milost Pa
´ na nasˇeho Jezukrista se vsˇechneˇmi va´mi.
Amen.
EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
´ M.
K KOLOSSENSKY
KAPITOLA 1.
Aposˇtol pozdraviv Kolossensky´ch, 3. a vı´ru
i la´sku jejich schva´liv, 9. cˇeho jim zˇa´da´
na Pa´nu Bohu, 15. sˇiroce s divny´m Krista
Pa´na oslavova´nı´m vypravuje, 21. aby ti
bratrˇ´ı jasneˇji na to patrˇili, k jaky´m jsou
a jak veliky´m veˇcem prˇivedeni.
avel aposˇtol Jezˇ´ısˇe Krista,
P skrze vu˚li Bozˇ´ı, a Timo-
teus,
2 Te
ˇ m, kterˇ´ızˇ jsou v Kolossis,
svaty´m a veˇrny´m bratrˇ´ım v Kristu Jezˇ´ısˇi: Milost va´m a pokoj od
Boha Otce nasˇeho a Pa´na Jezˇ´ısˇe
Krista.
3 Dı´ky cˇinı´me Bohu a Otci Pa
´na nasˇeho Jezukrista, vzˇdycky
za va´s modle´ce se,
4 Slys
ˇ avsˇe o vı´rˇe vasˇ´ı v Kristu
Jezˇ´ısˇi, a o la´sce ke vsˇechneˇm
svaty´m,
5 Pro nade
ˇ ji slozˇenou va´m v
nebesı´ch, o nı´zˇ jste prve´ slysˇeli
v slovu pravdy, to jest evangelium.
6 Ktere
´ zˇ jest prˇisˇlo k va´m, jako
i na vsˇecken sveˇt, a ovoce nese,
jako i u va´s od toho dne, v ktere´mzˇ jste slysˇeli, a poznali milost Bozˇ´ı v pravdeˇ,
7 Jakoz
ˇ jste se i naucˇili od
Epafry, mile´ho spolusluzˇebnı´ka
nasˇeho, ktery´zˇ jest veˇrny´ k va´m
sluzˇebnı´k Kristu˚v,
8 Ktery
´ zˇ take´ ozna´mil na´m la´sku vasˇi v Duchu.
9 Protoz
ˇ i my, od toho dne,
jakzˇ jsme to uslysˇeli, neprˇesta´va´me modliti se za va´s a zˇa´dati,
abyste naplneˇni byli zna´mostı´
vu˚le jeho ve vsˇ´ı moudrosti a rozumnosti duchovnı´,
10 Abyste chodili hodne
ˇ Pa´nu
ke vsˇ´ı jeho lı´beznosti, v kazˇde´m
skutku dobre´m, ovoce vyda´vajı´ce a rostouce v zna´mosti Bozˇ´ı,
11 Vs
ˇ elikou mocı´ zmocneˇni
jsouce, podle´ sı´ly sla´vy jeho,
ke vsˇ´ı trpeˇlivosti a dobrotivosti
s radostı´,
12 Dı´ky cˇinı´ce Otci, ktery
´ zˇ hodne´ na´s ucˇinil u´cˇastnosti losu
svaty´ch v sveˇtle,
13 Ktery
´ zˇ vytrhl na´s z moci
temnosti, a prˇenesl do kra´lovstvı´ mile´ho Syna sve´ho,
14 V ne
ˇ mzˇ ma´me vykoupenı´
skrze krev jeho, totizˇ odpusˇteˇnı´
hrˇ´ıchu˚,
15 Ktery
´ zˇ jest obraz Boha neviditelne´ho, prvorozeny´ vsˇeho
stvorˇenı´.
16 Nebo skrze ne
ˇ ho stvorˇeny
jsou vsˇecky veˇci, ktere´zˇ jsou na
nebi i na zemi, viditelne´ i neviditelne´, bud’to tru˚nove´ neb pan-
332
´M 2
KOLOSSENSKY
stva, bud’to knı´zˇatstva neb mocnosti; vsˇecko skrze neˇho a pro
neˇho stvorˇeno jest.
17 A on jest pr
ˇ ede vsˇ´ım, a vsˇecko jı´m stojı´.
18 A ont’ jest hlava te
ˇ la cı´rkve,
ktery´zˇ jest pocˇa´tek a prvorozeny´ z mrtvy´ch, aby tak on ve
vsˇem prvotnost drzˇel,
19 Pone
ˇ vadzˇ se zalı´bilo Otci,
aby v neˇm vsˇecka plnost prˇeby´vala,
20 A skrze ne
ˇ ho aby smı´rˇil s sebou vsˇecko, v pokoj uvodeˇ skrze
krev krˇ´ızˇe jeho, skrze neˇj, pravı´m, bud’to ty veˇci, ktere´zˇ jsou
na zemi, bud’ ty, ktere´zˇ jsou na
nebi.
21 Ano i va
´ s, neˇkdy odcizene´ a
neprˇa´tely v mysli, skrze skutky
zle´, nynı´ jizˇ smı´rˇil,
22 Te
ˇ lem svy´m skrze smrt, aby
va´s postavil svate´, a neposˇkvrneˇne´, a bez u´hony prˇed oblı´cˇejem svy´m,
23 Vs
ˇ ak jestlizˇe zu˚sta´va´te u
vı´rˇe zalozˇenı´ a pevnı´, a neuchylujete se od nadeˇje evangelium,
ktere´zˇ jste slysˇeli, jenzˇ jest ka´za´no vsˇemu stvorˇenı´, ktere´zˇ jest
pod nebem, jehozˇ ja´ Pavel ucˇineˇn jsem sluzˇebnı´k.
24 Ktery
´ zˇ nynı´ raduji se z utrpenı´ svy´ch pro va´s, a doplnˇuji
ostatky ssouzˇenı´ Kristovy´ch na
teˇle sve´m za jeho teˇlo, jenzˇ jest
cı´rkev,
25 Jejı´z
ˇ ucˇineˇn jsem ja´ sluzˇebnı´k, tak jakzˇ mi to sveˇrˇil Bu˚h
na to, abych va´m slouzˇil, a tak
naplnil slovo Bozˇ´ı,
26 To tajemstvı´ skryte
´ od veˇku˚
a na´rodu˚, nynı´ pak zjevene´ svaty´m jeho.
27 Jimz
ˇ to Bu˚h ra´cˇil zna´mo ucˇiniti, kterake´ by bylo bohatstvı´
slavne´ho tajemstvı´ tohoto mezi
pohany, jenzˇ jest Kristus v va´s,
ta nadeˇje sla´vy,
28 Ktere
´ hozˇ my zveˇstujeme,
napomı´najı´ce vsˇelike´ho cˇloveˇka, a ucˇ´ıce vsˇelike´ho cˇloveˇka ve
vsˇ´ı moudrosti, abychom postavili kazˇde´ho cˇloveˇka dokonale´ho v Kristu Jezˇ´ısˇi.
29 O cˇez
ˇ i pracuji, bojuje podle´
te´ jeho mocnosti, ktera´zˇ deˇla´ ve
mneˇ mocneˇ.
KAPITOLA 2.
Svou o neˇ pecˇlivost osveˇdcˇuje, 6. k sta´losti v pravdeˇ, 8. i k opatrnosti prˇed falesˇny´mi aposˇtoly pilneˇ napomı´na´, 16. prˇedkla´daje jim pravy´ cı´l vsˇech figu˚r a ceremoniı´, Krista.
cit’ zajiste´, abyste veˇdeˇli,
nesna´z ma´m o
va´s, a o ty, kterˇ´ızˇ jsou v Laodicii, a kterˇ´ızˇkoli nevideˇli tva´rˇi
me´ podle´ teˇla,
2 Aby pote
ˇ sˇena byla srdce jejich, spojena´ v la´sce, a to
ke vsˇemu bohatstvı´ prˇejiste´ho
smyslu, ku pozna´nı´ tajemstvı´
Boha i Otce i Krista,
Ch jakou
´M 2
KOLOSSENSKY
3 V ne
ˇ mzˇ jsou skryti vsˇickni
pokladove´ moudrosti a zna´mosti.
4 A totot’ pravı´m, aby va
´ s zˇa´dny´, falesˇneˇ dovodeˇ, neoklamal
podobnou k pravdeˇ rˇecˇ´ı.
5 Nebo acˇkoli vzda
´ len jsem teˇlem, vsˇak duchem s va´mi jsem,
raduje se, a vida rˇa´d va´sˇ, a utvrzenı´ te´ vı´ry vasˇ´ı v Krista.
6 Protoz
ˇ jakzˇ jste prˇijali Krista
Jezˇ´ısˇe Pa´na, tak v neˇm chod’te,
7 Vkor
ˇ eneˇnı´ a vzdeˇlanı´ na
neˇm, a utvrzenı´ u vı´rˇe, jakzˇ jste
naucˇeni, rozhojnˇujı´ce se v nı´ s
dı´ku˚ cˇineˇnı´m.
8 Hled’tez
ˇ , at’by va´s neˇkdo neobloupil moudrostı´ sveˇta, a
marny´m zklama´nı´m, ucˇe podle´
ustanovenı´ lidsky´ch, podle´ zˇivlu˚
sveˇta, a ne podle´ Krista.
9 Nebo v ne
ˇ m prˇeby´va´ vsˇecka
plnost Bozˇstvı´ teˇlesneˇ.
10 A v ne
ˇ m jste doplneˇni, ktery´zˇ jest hlava vsˇeho knı´zˇatstva
i mocnosti,
11 V ne
ˇ mzˇ i obrˇeza´ni jste obrˇeza´nı´m ne rukou ucˇineˇny´m, svle´ksˇe teˇlo hrˇ´ıchu˚ skrze obrˇeza´nı´
Kristovo,
12 Pohr
ˇ beni jsouce s nı´m skrze
krˇest, skrze neˇjzˇ i spolu s nı´m
z mrtvy´ch vstali jste skrze vı´ru,
ktera´zˇ jest mocne´ dı´lo Bozˇ´ı, ktery´zˇ vzkrˇ´ısil jej z mrtvy´ch.
13 Ano i va
´ s, mrtve´ v hrˇ´ısˇ´ıch a
v neobrˇ´ızce teˇla vasˇeho, spolu s
333
nı´m obzˇivil, odpustiv va´m vsˇecky hrˇ´ıchy,
14 A smazav proti na
´ m ten za´pis za´lezˇejı´cı´ v ustanovenı´ch,
ktery´zˇ byl odporny´ na´m. I vyzdvihl jej z prostrˇedku, prˇibiv
jej k krˇ´ızˇi;
15 A obloupiv knı´z
ˇ atstva i moci, vedl je na odivu zjevneˇ, triumf slaviv nad nimi skrze neˇj.
16 Protoz
ˇ zˇa´dny´ va´s nesud’ pro
pokrm, aneb pro na´poj, aneb z
strany sva´tku, neb novumeˇsı´ce,
aneb sobot.
17 Ktere
´ zˇto jsou stı´n veˇcı´ budoucı´ch, ale pravda teˇlo jest Kristovo.
18 Niz
ˇ a´dny´ va´s neprˇedchvacuj
sve´myslneˇ pokorou a na´bozˇenstvı´m andeˇlsky´m, v to, cˇehozˇ nevideˇl, se vyda´vaje, a marneˇ se
nady´maje smyslem teˇla sve´ho,
19 A nedrz
ˇ e se hlavy, od nı´zˇ
vsˇecko teˇlo po kloubı´ch a svazı´ch vzdeˇlane´ a spojene´ roste
Bozˇ´ım zru˚stem.
20 Jestliz
ˇ e tedy zemrˇeli jste
s Kristem zˇivlu˚m sveˇta, procˇ,
jako byste zˇivi byli sveˇtu, teˇmi
ceremoniemi da´te se obteˇzˇovati,
21 (Kdyz
ˇ se rˇı´ka´: Nedoty´kej se,
ani okousˇej, anizˇ se s tı´m obı´rej?
22 Ktere
´ zˇto vsˇecky veˇci samy´m
uzˇ´ıva´nı´m jich kazı´ se), podle´
prˇika´zanı´ a ucˇenı´ lidsky´ch.
23 Ktere
´ zˇto veˇci majı´ sic tva´rnost moudrosti, v zpu˚sobu te´
na´bozˇnosti, a v pokorˇe posˇmour-
´M 3
KOLOSSENSKY
334
ne´, i v neodpusˇteˇnı´ teˇlu, a vsˇak
nejsou v zˇa´dne´ platnosti, toliko
k nasycenı´ teˇla.
KAPITOLA 3.
Zˇivotu sˇlechetne´mu Kristovy u´cˇastnı´ky, 5.
v skutecˇne´m skla´da´nı´ zle´ho, 12. a na´sledova´nı´ dobre´ho za´lezˇejı´cı´mu, poucˇiv, 18. napomenutı´ potrˇebne´ lidem povola´nı´ rozdı´lne´ho ucˇinil.
rotozˇ povstali-li jste s Kris-
P tem, vrchnı´ch veˇcı´ hledejte,
kdezˇ Kristus na pravici Bozˇ´ı
sedı´.
2 O svrchnı´ ve
ˇ ci pecˇujte, ne o
zemske´.
3 Nebo zemr
ˇ eli jste, a zˇivot va´sˇ
skryt jest s Kristem v Bohu.
4 Kdyz
ˇ se pak uka´zˇe Kristus,
zˇivot na´sˇ, tehdy i vy uka´zˇete se
s nı´m v sla´veˇ.
5 Protoz
ˇ mrtveˇte oudy sve´ zemske´, smilstvo, necˇistotu, chlipnost, zˇa´dost zlou, i lakomstvı´,
jenzˇ jest modla´m slouzˇenı´.
6 Pro ktere
´ zˇ veˇci prˇicha´zı´ hneˇv
Bozˇ´ı na syny zpurne´.
7 V ktery
´ chzˇ i vy neˇkdy chodili
jste, kdyzˇ jste zˇivi byli v nich.
8 Ale nynı´ sloz
ˇ tezˇ i vy vsˇecko
to, hneˇv, prchlivost, zlobivost,
zlorˇecˇenı´, i mrzkomluvnost z
u´st svy´ch.
9 Nelz
ˇ ete jedni na druhe´, kdyzˇ
jste svle´kli s sebe stare´ho cˇloveˇka s skutky jeho,
10 A oble
´ kli toho nove´ho, obnovujı´cı´ho se k zna´mosti, podle´ obrazu toho, ktery´zˇ jej stvorˇil,
ˇ ek a Zˇid, ob11 Kdez
ˇ to nenı´ R
rˇ´ızka a neobrˇ´ızka, cizozemec a
Scy´ta, sluzˇebnı´k a svobodny´, ale
vsˇecko a ve vsˇech Kristus.
12 Protoz
ˇ oblectezˇ se jako vyvolenı´ Bozˇ´ı, svatı´, a milı´, v strˇeva milosrdenstvı´, v dobrotivost,
nı´zke´ o sobeˇ smy´sˇlenı´, krotkost,
trpeˇlivost,
13 Sna
´ sˇejı´ce jeden druhe´ho,
a odpousˇteˇjı´ce sobeˇ vespolek,
meˇl-li by kdo proti komu zˇalobu.
Jako i Kristus odpustil va´m, tak
i vy.
14 Nadto pak nade vs
ˇ ecko v
la´sku, ktera´zˇ jest svazek dokonalosti.
15 A pokoj Boz
ˇ ´ı vı´teˇzizˇ v srdcı´ch vasˇich, k neˇmuzˇ i povola´ni jste v jedno teˇlo; a bud’tezˇ
vdeˇcˇni.
16 Slovo Kristovo pr
ˇ eby´vejzˇ v
va´s bohateˇ se vsˇ´ı moudrostı´,
ucˇ´ıce a napomı´najı´ce sebe vespolek zˇalmy, a zpeˇvy, a pı´snicˇkami duchovnı´mi, s milostı´ zpı´vajı´ce v srdci sve´m Pa´nu.
17 A vs
ˇ ecko, cozˇkoli cˇinı´te v slovu neb v skutku, vsˇecko cˇinˇte ve
jme´nu Pa´na Jezˇ´ısˇe, dı´ky cˇinı´ce
Bohu a Otci skrze neˇho.
ˇ eny podda´ny bud’te mu18 Z
zˇu˚m svy´m tak, jakzˇ slusˇ´ı, v Pa´nu.
19 Muz
ˇ i milujte zˇeny sve´, a nemeˇjte se prˇ´ısneˇ k nim.
20 Dı´tky poslouchejte rodicˇu
˚ ve
´M 4
KOLOSSENSKY
vsˇem; nebo to jest dobrˇe libe´
Pa´nu.
21 Otcove
´ nepopouzejte k hneˇvivosti dı´tek svy´ch, aby sobeˇ nezoufaly.
22 Sluz
ˇ ebnı´ci poslusˇni bud’te
ve vsˇem pa´nu˚ teˇlesny´ch, ne na
oko slouzˇ´ıce, jako ti, jenzˇ se usilujı´ lidem lı´biti, ale v sprostnosti srdce, bojı´ce se Boha.
23 A vs
ˇ ecko, cozˇ byste koli cˇinili, z te´ dusˇe cˇinˇte, jako Pa´nu,
a ne lidem,
24 Ve
ˇ douce, zˇe ode Pa´na vzı´ti
ma´te odplatu deˇdictvı´; nebo Pa´nu Kristu slouzˇ´ıte.
25 Kdoz
ˇ by pak nepravost pa´chal, odmeˇnu sve´ nepravosti
vezme. A nenı´t’ prˇijı´ma´nı´ osob
u Boha.
KAPITOLA 4.
Jesˇteˇ vzˇdy o tom, jak by se jeden kazˇdy´
v rˇecˇi i v skutku mı´ti meˇl, vypravuje. 7.
Potom poteˇsˇitelny´m svaty´ch toho zboru
pozdravova´nı´m episˇtolu zavı´ra´.
a´ni spravedliveˇ a slusˇneˇ s
P sluzˇebnı´ky nakla´dejte, veˇ-
douce, zˇe i vy Pa´na ma´te v nebesı´ch.
2 Na modlitbe
ˇ bud’te ustavicˇnı´,
bdı´ce v tom s dı´ku˚ cˇineˇnı´m,
3 Modle
´ ce se spolu i za na´s, aby
Bu˚h otevrˇel na´m dve´rˇe slova, k
mluvenı´ o tajemstvı´ Kristovu,
pro neˇzˇ i v veˇzenı´ jsem,
4 Abych je zjevoval, tak jakz
ˇ mi
na´lezˇ´ı mluviti.
335
5 Chod’tez
ˇ v moudrosti prˇed
teˇmi, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, cˇas kupujı´ce.
ˇ ecˇ vasˇe vzˇdycky budizˇ prˇ´ı6R
jemna´, ozdobena´ solı´, tak abyste veˇdeˇli, kterak byste meˇli
jednomu kazˇde´mu odpoveˇdı´ti.
7 O ve
ˇ cech my´ch o vsˇech ozna´mı´ va´m Tychikus, bratr mily´, a
veˇrny´ slouha, a spolusluzˇebnı´k
v Pa´nu.
8 Ktere
´ hozˇ jsem poslal k va´m
pro to samo, aby zveˇdeˇl, co se
deˇje u va´s, a poteˇsˇil srdcı´ vasˇich,
9 S Onezimem, ve
ˇ rny´m a mily´m bratrem, ktery´zˇ jest tam od
va´s. Tit’ va´m vsˇecko ozna´mı´, co
se deˇje u na´s.
10 Pozdravuje va
´ s Aristarchus,
spoluveˇzenˇ mu˚j, a Marek, sestrˇenec Barnaba´sˇu˚v, (o ktere´mzˇ
jsem va´m porucˇil; prˇisˇel-li by k
va´m, prˇijmeˇtezˇ jej);
11 A Jezus, ktery
´ zˇ slove Justus, kterˇ´ızˇ jsou Zˇide´. Ti toliko
jsou pomocnı´ci moji v kra´lovstvı´
Bozˇ´ım, kterˇ´ızˇ byli me´ poteˇsˇenı´.
12 Pozdravuje va
´ s Epafras,
ktery´zˇ od va´s jest, slouha Kristu˚v, ktery´zˇ vzˇdycky u´silneˇ pracuje na modlitba´ch za va´s, abyste sta´li dokonalı´ a plnı´ ve vsˇ´ı
vu˚li Bozˇ´ı.
13 Nebo sve
ˇ dectvı´ jemu vyda´va´m, zˇet’ va´s velmi horliveˇ miluje, a te´zˇ i ty, kterˇ´ızˇ jsou v Laodicii, i kterˇ´ızˇ jsou v Hierapoli.
336
´M 4
KOLOSSENSKY
14 Pozdravuje va
´ s Luka´sˇ le´karˇ
mily´ a De´mas.
15 Pozdravte bratr
ˇ ´ı Laodicensky´ch, i Nymfy, i te´ cı´rkve, ktera´zˇ jest v domeˇ jeho.
16 A kdyz
ˇ bude prˇecˇten u va´s
tento list, spravtezˇ to, at’ jest i v
Laodicenske´m zboru cˇten; a ten,
ktery´zˇ jest psa´n z Laodicie, i vy
take´ prˇecˇteˇte.
17 A rcete Archippovi: Viz,
abys sluzˇebnost, kterouzˇ jsi prˇijal od Pa´na, vyplnil.
18 Pozdravenı´ mou rukou Pavlovou. Pamatujtezˇ na me´ veˇzenı´. Milost Bozˇı´ s va´mi. Amen.
PRVNI´ EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
´ M.
K TESSALONICENSKY
KAPITOLA 1.
Ducha otcovske´ho proka´zal aposˇtol k teˇm
bratrˇ´ım, zˇe Bohu z nich deˇkuje, i za neˇ se
modlı´, 5. svou jim sluzˇbu, a jejich doveˇrnost, 6. i s trpeˇlivostı´, ku prˇ´ıkladu jiny´m
prˇipomı´na´.
avel a Silva´n a Timoteus
P cı´rkvi Tessalonicensky´ch v
Bohu Otci a Pa´nu Jezˇ´ısˇi Kristu:
Milost va´m a pokoj od Boha
Otce nasˇeho a Pa´na Jezukrista.
2 Dı´ky cˇinı´me Bohu vz
ˇ dycky ze
vsˇech va´s, zmı´nku cˇinı´ce o va´s
na modlitba´ch svy´ch.
3 Bez pr
ˇ esta´nı´ pamatujı´ce na
skutek vı´ry vasˇ´ı a na pra´ci la´sky, a na trpeˇlivost nadeˇje Pa´na
nasˇeho Jezukrista, prˇed Bohem
a Otcem nasˇ´ım,
4 Ve
ˇ douce, bratrˇ´ı Bohu milı´, o
vyvolenı´ vasˇem.
5 Nebo evangelium nas
ˇ e k va´m
neza´lezˇelo toliko v slovu, ale i v
moci, i v Duchu svate´m, a v jistoteˇ mnohe´, jakozˇ vı´te, jacı´ jsme
byli mezi va´mi pro va´s.
6 A vy na
´ sledovnı´ci nasˇi i Pa´neˇ
ucˇineˇni jste, prˇijavsˇe slovo ve
mnohe´ u´zkosti, s radostı´ Ducha
svate´ho,
7 Tak z
ˇ e jste ucˇineˇni prˇ´ıklad
vsˇem veˇrˇ´ıcı´m v Macedonii a v
Achaii.
8 Nebo od va
´ s rozhla´silo se
slovo Pa´neˇ netoliko v Macedonii a v Achaii, ale i na vsˇelike´m mı´steˇ vı´ra vasˇe, ktera´zˇ jest
v Boha, roznesla se, tak zˇe nepotrˇebı´ na´m o tom nic mluviti.
9 Onit’zajiste
´ sami o na´s vypravujı´, jaky´ byl prˇ´ıchod na´sˇ k va´m,
a kterak jste se obra´tili k Bohu
od modl, abyste slouzˇili Bohu zˇive´mu a prave´mu,
10 A ocˇeka
´ vali Syna jeho s nebe, ktere´hozˇ vzkrˇ´ısil z mrtvy´ch,
totizˇ Jezˇ´ısˇe, ktery´zˇ vysvobodil
na´s od hneˇvu budoucı´ho.
KAPITOLA 2.
Svou v ka´zanı´ s. evangelium veˇrnost, 4.
uprˇ´ımost, 7. ponı´zˇenost prˇed Bohem i
lidmi prˇedkla´da´, 13. jejich poslusˇenstvı´,
opravdovost a sta´lost jim poteˇsˇeneˇ prˇipomı´naje.
ebo vy sami vı´te, bratrˇ´ı, zˇe
N prˇ´ıchod na´sˇ k va´m nebyl
daremny´.
2 Ale i prve
´ trpeˇvsˇe, i pohaneˇnı´
sna´sˇevsˇe, (jakozˇ vı´te), v meˇsteˇ
Filippis, osvobodili jsme se v
Bohu sve´m mluviti va´m smeˇle
evangelium Bozˇ´ı s mnohy´mi odpory.
3 Napomı´na
´ nı´ zajiste´ nasˇe nebylo z podvodu, ani z necˇistoty,
ani ve lsti.
338
´M 2
I. TESSALONICENSKY
4 Ale jakoz
ˇ Bu˚h na´s oblı´bil, aby
na´m sveˇrˇeno bylo evangelium,
takt’ mluvı´me, ne jako lidem se
lı´bı´ce, ale Bohu, ktery´zˇ libuje
srdce nasˇe.
5 Aniz
ˇ t’jsme zajiste´ kdy uzˇ´ıvali
rˇecˇi pochlebne´, jakozˇ vı´te, ani za
prˇ´ıcˇinou neˇcˇeho lakomstvı´ provodili. Bu˚ht’ jest sveˇdek.
6 Ani jsme hledali od lidı´ chva
´ly, ani od va´s, ani od jiny´ch, acˇ
jsme mohli va´s obteˇzˇovati, jako
Kristovi aposˇtole´.
7 Ale byli jsme tis
ˇ ´ı mezi va´mi,
jako kdyzˇ matka chova´ dı´tky
sve´.
8 Tak naklone
ˇ ni k va´m byvsˇe, hotovi jsme byli s velikou
chutı´ vydati va´m netoliko evangelium Bozˇ´ı, ale take´ i dusˇe sve´,
proto zˇe jste na´m byli milı´.
9 Nebo pamatujete, bratr
ˇ ´ı, na
pra´ci nasˇi a usta´va´nı´. Ve dne i
v noci zajiste´ pracovavsˇe, proto
abychom zˇa´dne´ho z va´s neobteˇzˇovali, ka´zali jsme u va´s evangelium Bozˇ´ı.
10 Vy jste sve
ˇ dkove´ i Bu˚h, zˇet’
jsme svateˇ, a spravedliveˇ, a bez
u´hony obcovali mezi va´mi, kterˇ´ızˇ jste uveˇrˇili,
11 Jakoz
ˇ vı´te, zˇe jednoho kazˇde´ho z va´s, jako otec dı´tek
svy´ch, napomı´nali jsme a poteˇsˇovali,
12 I s osve
ˇ dcˇova´nı´m, abyste
chodili hodneˇ Bohu, ktery´zˇ po-
volal va´s do kra´lovstvı´ sve´ho a
v sla´vu.
13 Protoz
ˇ i my dı´ky cˇinı´me Bohu bez prˇesta´nı´, zˇe prˇijavsˇe slovo Bozˇ´ı, ktere´zˇ jste slysˇeli od
na´s, prˇijali jste ne jako slovo lidske´, ale (jakozˇ v pravdeˇ jest),
jako slovo Bozˇ´ı, ktery´zˇ i dı´lo sve´
pu˚sobı´ v va´s veˇrˇ´ıcı´ch.
14 Vy zajiste
´ , bratrˇ´ı, na´sledovnı´ci ucˇineˇni jste cı´rkvı´ Bozˇ´ıch,
ktere´zˇ jsou v Zˇidovstvu v Kristu
Jezˇ´ısˇi; nebo jste takove´zˇ veˇci i
vy trpeˇli od sve´ho pokolenı´, jako
i oni od Zˇidu˚.
15 Kter
ˇ ´ızˇ i Pa´na Jezˇ´ısˇe zabili,
i sve´ vlastnı´ proroky, a na´s vyhnali, a Bohu se nelı´bı´, a vsˇechneˇm lidem jsou odpornı´,
16 Nedopous
ˇ teˇjı´ce na´m mluviti
pohanu˚m, aby spaseni byli, aby
tak vzˇdy doplnˇovali hrˇ´ıchy sve´.
Nebo vylit jest na neˇ hneˇv konecˇny´.
17 My pak, bratr
ˇ ´ı, zbaveni byvsˇe va´s na chvı´li, teˇlem ne srdcem, opravdoveˇji usilovali jsme
videˇti tva´rˇ vasˇi s mnohou zˇa´dostı´.
18 Protoz
ˇ chteˇli jsme prˇijı´ti k
va´m, (zvla´sˇteˇ ja´ Pavel), jednou
i podruhe´, ale prˇekazil na´m satan.
19 Nebo ktera
´ jest nasˇe nadeˇje neb radost aneb koruna
chlouby? Zdali ne i vy prˇed oblı´cˇejem Pa´na nasˇeho Jezukrista
v prˇ´ıchodu jeho?
´M 3
I. TESSALONICENSKY
20 Vy jiste
ˇ jste sla´va nasˇe i radost.
KAPITOLA 3.
V pokusˇenı´ch na neˇ prˇisˇly´ch prˇ´ıhodny´ jim
retunˇk aposˇtol skrze navsˇtı´venı´ jich Timoteovo obmyslil, 6. a tudy zveˇdeˇv o jejich
sta´losti v pravdeˇ, teˇsˇ´ı se, 10. prospeˇchu
hojneˇjsˇ´ıho jim, a sobeˇ brzke´ho jich videˇnı´
zˇa´daje.
rotozˇ nemohsˇe se de´le zdr-
P zˇeti, za nejlepsˇ´ı se na´m vi-
deˇlo, abychom v Atena´ch pozu˚stali my sami.
2 A poslali jsme Timotea, bratra sve´ho, a sluzˇebnı´ka Bozˇ´ıho,
a pomocnı´ka sve´ho v evangelium Kristovu, aby potvrdil va´s,
a napomenul k tomu, cozˇ na´lezˇ´ı
k vı´rˇe vasˇ´ı,
3 Aby se z
ˇ a´dny´ nepohnul v takovy´ch teˇchto ssouzˇenı´ch. Nebo
i sami vı´te, zˇe jsme k tomu postaveni.
4 Jes
ˇ teˇ zajiste´, kdyzˇ jsme u
va´s byli, prˇedpovı´dali jsme va´m,
zˇe budeme ssouzˇeni. Jakozˇ se i
stalo, jakzˇ vı´te.
5 Protoz
ˇ i ja´, nemoha se de´le
zdrzˇeti, poslal jsem, abych zveˇdeˇl o vı´rˇe vasˇ´ı, at’by snad neˇjak
nepokousˇel va´s ten pokusˇitel, i
byla by daremna´ pra´ce nasˇe.
6 Nynı´ pak kdyz
ˇ k na´m prˇisˇel Timoteus od va´s, a zveˇstoval na´m novinu veselou o vı´rˇe a
la´sce vasˇ´ı, a zˇe na´s prˇipomı´na´te
dobrˇe, zˇa´dajı´ce vzˇdycky na´s videˇti, jako i my va´s,
339
7 Protoz
ˇ poteˇsˇeni jsme, bratrˇ´ı,
z va´s ve vsˇelike´m ssouzˇenı´ a nesnadnosti sve´ skrze vı´ru vasˇi.
8 Nebo aj, z
ˇ ivi jsme, jestlizˇe vy
stojı´te v Pa´nu.
9 A jaky
´ m deˇkova´nı´m z va´s
mu˚zˇeme se odmeˇniti Bohu za
vsˇecku tu radost, kterouzˇ radujeme se pro va´s prˇed Bohem
svy´m,
10 Dnem i noci pr
ˇ ehorliveˇ modle´ce se, abychom uzrˇeli tva´rˇ vasˇi, a doplnili to, cˇehozˇ by se nedosta´valo vı´rˇe vasˇ´ı?
11 Sa
´ m pak Bu˚h a Otec na´sˇ, a
Pa´n na´sˇ Jezˇ´ısˇ Kristus spravizˇ
cestu nasˇi k va´m.
12 Va
´ s pak ten Pa´n racˇizˇ rozmnozˇiti a rozhojniti v la´sce k
sobeˇ vespolek, i ke vsˇechneˇm,
jako i na´s k va´m,
13 Aby tak utvrzena byla srdce
vasˇe neposˇkvrneˇna´ v svatosti,
prˇed Bohem a Otcem nasˇ´ım, ku
prˇ´ısˇtı´ Pa´na nasˇeho Jezukrista,
se vsˇechneˇmi svaty´mi jeho.
KAPITOLA 4.
Napomı´na´, aby se tak, jakzˇ jim prˇika´zanı´
vydal, chovali v cˇistoteˇ, 9. la´sce sv., 10.
pokojnosti i pracovitosti, 13. poneˇvadzˇ te´
pra´ce v den poslednı´ho soudu lı´to nebude.
a´le pak, bratrˇ´ı, prosı´me va´s,
D a napomı´na´me v Pa´nu Je-
zˇ´ısˇi, jakozˇ jste prˇijali od na´s,
kterak byste meˇli choditi, a lı´biti se Bohu, v tom abyste se
rozhojnili vı´ce.
340
´M 5
I. TESSALONICENSKY
2 Vı´te zajiste
´ , jaka´ prˇika´zanı´
vydali jsme va´m skrze Pa´na Jezˇ´ısˇe.
3 Tat’ jest zajiste
´ vu˚le Bozˇ´ı,
totizˇ posveˇcenı´ vasˇe, abyste se
zdrzˇovali od smilstva,
4 A aby ume
ˇ l jeden kazˇdy´ z va´s
svy´m osudı´m vla´dnouti v svatosti a v poctivosti,
5 Ne v lı´bosti z
ˇ a´dostı´ jako i pohane´, kterˇ´ızˇ Boha neznajı´;
6 A aby neutiskal ani oklama´val v jedna´nı´ bratra sve´ho,
proto zˇe mstitel jest Pa´n vsˇeho
toho, jakozˇ i prˇedpoveˇdeˇli jsme
va´m, a osveˇdcˇili.
7 Nebo nepovolal na
´ s Bu˚h k necˇistoteˇ, ale ku posveˇcenı´.
8 A protoz
ˇ kdo tı´m pohrda´, ne
cˇloveˇkem pohrda´, ale Bohem,
ktery´zˇ i na´m dal Ducha sve´ho
svate´ho.
9 O la
´ sce pak bratrske´ nenı´ potrˇebı´ psa´ti va´m; nebo jste vy od
Boha naucˇeni, abyste milovali
jedni druhe´.
10 A jiste
ˇ cˇinı´te to vsˇechneˇm
bratrˇ´ım ve vsˇ´ı Macedonii. Napomı´na´met’pak va´s, bratrˇ´ı, abyste
se v tom vı´ce rozhojnili,
11 A snaz
ˇ ili se pokojni by´ti, a
hledeˇti toho, cozˇ komu na´lezˇ´ı, a
pracovati rukama svy´ma vlastnı´ma, jakozˇ jsme prˇika´zali va´m,
12 Abyste poctive
ˇ chodili prˇed
teˇmi, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, a v nicˇemzˇ
abyste nemeˇli nedostatku.
13 Nechcit’ pak, abyste neve
ˇ deˇli, bratrˇ´ı, o teˇch, kterˇ´ızˇ zesnuli,
abyste se nermoutili, jako i jinı´,
kterˇ´ızˇ nadeˇje nemajı´.
14 Nebo jakoz
ˇ veˇrˇ´ıme, zˇe Jezˇ´ısˇ
umrˇel, a z mrtvy´ch vstal, takt’
Bu˚h i ty, kterˇ´ızˇ by zesnuli v Jezˇ´ısˇovi, prˇivede s nı´m.
15 Toto zajiste
´ va´m pravı´me
slovem Pa´neˇ, zˇe my, kterˇ´ızˇ zˇivi
pozu˚staneme do prˇ´ıchodu Pa´neˇ,
neprˇedejdeme teˇch, kterˇ´ızˇ zesnuli.
16 Nebo sa
´ m ten Pa´n s zvukem
ponoukajı´cı´m, s hlasem archandeˇla a s troubou Bozˇ´ı sstoupı´ s
nebe, a mrtvı´ v Kristu vstanou
nejprve´.
17 Potom my z
ˇ ivı´ pozu˚stavenı´
spolu s nimi zachva´ceni budeme
do oblaku˚, vstrˇ´ıc Pa´nu v poveˇtrˇ´ı, a tak vzˇdycky se Pa´nem budeme.
18 A protoz
ˇ poteˇsˇujte jedni druhy´ch teˇmito slovy.
KAPITOLA 5.
Vypravuje aposˇtol, zˇe nenada´le strasˇlivy´
Pa´neˇ den hrˇ´ısˇnı´ky prˇikva´cˇ´ı, 4. z cˇehozˇ se
pobozˇnı´ teˇsˇiti, 6. i k bedlivosti ponoukati
majı´, 12. sluzˇebnı´ku˚ Kristovy´ch draze sobeˇ
va´zˇ´ıce, i poslusˇneˇ na´sledujı´ce.
cˇası´ch pak a chvilech,
O bratrˇ´ı, nepotrˇebujete, aby
va´m psa´no bylo.
2 Nebo vy sami vy
´ borneˇ vı´te, zˇe
ten den Pa´neˇ jako zlodeˇj v noci,
tak prˇijde.
3 Nebo kdyz
ˇ deˇjı´: Pokoj a bezpecˇnost, tedy rychle prˇijde na
´M 5
I. TESSALONICENSKY
neˇ zahynutı´, jako bolest zˇeneˇ teˇhotne´, a neujdout’.
4 Ale vy, bratr
ˇ ´ı, nejste ve tmeˇ,
aby va´s ten den jako zlodeˇj zachva´til.
5 Vs
ˇ ickni vy synove´ sveˇtla jste,
a synove´ dne. Nejsmet’ noci, ani
tmy.
6 Nespe
ˇ mezˇ tedy, jako jinı´, ale
bdeˇme, a strˇ´ızlivı´ bud’me.
7 Nebo kter
ˇ ´ızˇ spı´, v noci spı´, a
kterˇ´ızˇ se opı´jejı´, v noci opilı´ jsou.
8 Ale my, synove
´ dne jsouce,
strˇ´ızlivı´ bud’me, oblecˇeni jsouce
v pancı´rˇ vı´ry a la´sky, a v lebku
nadeˇje spasenı´.
9 Nebo nepostavil na
´ s Bu˚h k
hneˇvu, ale k nabytı´ spasenı´,
skrze Pa´na nasˇeho Jezukrista,
10 Ktery
´ zˇ umrˇel za na´s, abychom, bud’ zˇe bdı´me, bud’ zˇe spı´me, spolu s nı´m zˇivi byli.
11 Protoz
ˇ napomı´nejte se vespolek, a vzdeˇla´vejte jeden druhe´ho, jakozˇ i cˇinı´te.
12 Prosı´met’ pak va
´ s, bratrˇ´ı,
znejtezˇ ty, kterˇ´ızˇ pracujı´ mezi
va´mi, a prˇedlozˇeni jsou va´m v
Pa´nu, a napomı´najı´ va´s,
13 A velice je milujte pro pra
´ ci
jejich. A meˇjte se k sobeˇ vespolek pokojneˇ.
14 Prosı´met’ pak va
´ s, bratrˇ´ı,
napomı´nejte z rˇa´du vystupu-
341
jı´cı´ch, poteˇsˇujte choulostivy´ch,
sna´sˇejte mdle´, trpeˇliveˇ se meˇjte
ke vsˇechneˇm.
15 Vizte, aby ne
ˇ kdo zle´ho za zle´
neodplacoval, ale vzˇdycky u´cˇinnosti dokazujte, i k sobeˇ vespolek i ke vsˇechneˇm.
16 Vz
ˇ dycky se radujte,
17 Bez pr
ˇ esta´nı´ se modlte,
18 Ze vs
ˇ eho dı´ky cˇinˇte; nebo ta
jest vu˚le Bozˇ´ı v Kristu Jezˇ´ısˇi prˇi
va´s.
19 Ducha neuhas
ˇ ujte,
20 Proroctvı´m nepohrdejte,
21 Vs
ˇ eho zkuste; cozˇ dobre´ho
jest, toho se drzˇte.
22 Od vs
ˇ elike´ zle´ tva´rnosti se
varujte.
23 Sa
´ m pak Bu˚h pokoje posveˇtizˇ va´s ve vsˇem, a cely´ va´sˇ
duch i dusˇe i teˇlo bez u´hony ku
prˇ´ısˇtı´ Pa´na nasˇeho Jezukrista
zachova´no budizˇ.
24 Ve
ˇ rny´t’ jest ten, ktery´zˇ povolal va´s, ktery´zˇ take´ i ucˇinı´ to.
25 Bratr
ˇ ´ı, modlte se za na´s.
26 Pozdravte vs
ˇ ech bratrˇ´ı s polı´benı´m svaty´m.
27 Zavazujit’ va
´ s skrze Pa´na,
aby cˇten byl list tento vsˇechneˇm
bratrˇ´ım svaty´m.
28 Milost Pa
´ na nasˇeho Jezukrista s va´mi. Amen.
´ EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA
DRUHA
´ M.
K TESSALONICENSKY
KAPITOLA 1.
Z zru˚stu vı´ry a la´sky prˇi teˇch bratrˇ´ıch 3.
vdeˇcˇneˇ Bohu deˇkuje aposˇtol, 5. a jich v
tom prˇipomı´na´nı´m i hrozne´ a veˇcˇne´ nad
bezbozˇny´mi pomsty, 7. i prˇerozkosˇne´ svaty´m se prˇiblizˇujı´cı´ odplaty potvrzuje.
avel a Silva´n a Timoteus cı´r-
P kvi Tessalonicenske´ v Bohu
Otci nasˇem a Pa´nu Jezˇ´ısˇi Kristu:
2 Milost va
´ m a pokoj od Boha
Otce nasˇeho a Pa´na Jezukrista.
3 Povinnit’ jsme dı´ky cˇiniti Bohu vzˇdycky z va´s, bratrˇ´ı, tak
jakzˇ hodne´ jest, proto zˇe velmi
roste vı´ra vasˇe, a rozma´ha´ se
la´ska jednoho kazˇde´ho z va´s,
vsˇechneˇch k sobeˇ vespolek,
4 Tak z
ˇ e my se va´mi v zborˇ´ıch Bozˇ´ıch chlubı´me, vasˇ´ı trpeˇlivostı´ a veˇrou ve vsˇech protivenstvı´ch vasˇich a ssouzˇenı´ch,
ktera´zˇ sna´sˇ´ıte.
5 A tat’ jsou zjevny
´ du˚vod spravedlive´ho soudu Bozˇ´ıho, abyste
tak za hodne´ jmı´ni byli kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, pro neˇzˇ i trpı´te,
6 Pone
ˇ vadzˇ spravedlive´ jest u
Boha, aby zase odplaceno bylo
teˇm, kterˇ´ızˇ va´s ssuzˇujı´, ssouzˇenı´m,
7 Va
´ m pak, kterˇ´ızˇ u´zkost trpı´te, odpocˇinutı´m s na´mi, prˇi
zjevenı´ Pa´na Jezˇ´ısˇe s nebe s andeˇly moci jeho,
8 V plameni ohne
ˇ , ktery´zˇ pomstu uvede na ty, jesˇto neznajı´
Boha, a neposlouchajı´ evangelium Pa´na nasˇeho Jezukrista.
9 Kter
ˇ ´ızˇ pomstu ponesou, veˇcˇne´ zahynutı´, od tva´rˇi Pa´neˇ a od
sla´vy moci jeho,
10 Kdyz
ˇ prˇijde, aby oslaven byl
v svaty´ch, a prˇedivny´ uka´zal se
ve vsˇech veˇrˇ´ıcı´ch, (nebo uveˇrˇeno
jest sveˇdectvı´ nasˇemu