ms_06331076190V1.0
AMH
Anti-Müllerian hormon
Elecsys 2010
MODULAR ANALYTICS E170
06331076 190
cobas e 411
100
cobas e 601
cobas e 602
Česky
Použití
Imunostanovení pro in vitro kvantitativní měření anti-Müllerian hormonu
(AMH) v lidském séru a plazmě. Měření AMH se používá pro zjišťování
ovariální rezervy ve spojení s dalšími klinickými a laboratorními nálezy.
Elektrochemiluminiscenční imunostanovení „ECLIA“ je určeno pro použití
na imunochemických analyzátorech Elecsys a cobas e.
Souhrn
Anti‑Müllerian hormon je homodimerický glykoprotein patřící do rodiny
transformujícího růstového faktoru β (TGFβ). Všichni členové této
superrodiny se účastní regulace růstu a diferenciace tkání. Hormon
prochází před sekrecí glykosylací a dimerizací a vznikne cca 140kDa
prekurzor dvou identických disulfidických 70kDa podjednotek. Každý
monomer obsahuje velký N‑terminální pro-region a mnohem menší
C‑terminální "mature" doménu. Ve srovnání s jinými členy rodiny TGF β se
u AMH předpokládá, že k dosažení plné bioaktivity vyžaduje N‑terminální
doménu pro umocnění aktivity C‑terminální domény.1,2
Část AMH se poté štěpí na specifickém místě mezi pro-regionem a mature
regionem během cytoplazmatického tranzitu a vytváří biologicky aktivní
110kDa N-terminální a 25kDa C-terminální homodimery, které zůstávají
spojené v nekonvalentním komplexu. Receptor AMH II. typu (AMH RII) má
schopnost vázat pouze biologicky aktivní formu AMH.2
U mužů se AMH vytváří v Sertoliho buňkách varlat. V průběhu
embryonálního vývoje u mužů je sekrece AMH ze Sertoliho buněk varlat
zodpovědná za regresi Müllerových vývodů a normální vývoj mužského
reprodukčního traktu. Sekrece AMH Sertoliho buňkami začíná během
embryogeneze a pokračuje v průběhu celého života. AMH se až do puberty
neustále vytváří ve varlatech a poté pomalu klesá k postpubertálním
hodnotám.3
U žen hraje AMH významnou roli v ovariální folikulogenezi.4 Vývoj folikulů
v ovariích zahrnuje dva rozdílné stupně: počáteční výběr, při kterém
dochází k dospívání primordiálních folikulů, a cyklický výběr, který vede
k růstu kohorty malých antrálních folikulů, mezi nimiž je následně vybrán
dominantní folikul (určený k ovulaci). FSH ovládá cyklický výběr. Tvorba
AMH v granulózních buňkách začíná v primárních folikulech a je největší
v granulózních buňkách preantrálních a malých antrálních folikulů do
průměru cca 6 mm. Až se stane růst folikulů závislý na FSH, tvorba AMH
klesá a stává se nedetekovatelnou. Toto schéma tvorby AMH podporuje
inhibiční roli AMH ve dvou rozdílných stupních folikulogeneze. V první AMH
inhibuje přechod folikulů z primordiální na maturační stupeň a tím
významně reguluje počet folikulů zbývajících v primordiálním poolu. Ve
druhé má AMH inhibiční účinek na folikulární citlivost na FSH a tak sehrává
roli v procesu folikulárního výběru.5,6
Hladiny AMH v séru jsou u žen při porodu téměř nedetekovatelné, nejvyšší
hodnoty dosahují po pubertě, poté postupně s věkem klesají a při
menopauze se stávají nedetekovatelnými.7,8 Hladiny AMH v séru jsou
během menstruačního cyklu relativně stabilní, se značnými výkyvy
pozorovanými u mladých žen.9,10,11 Hladiny AMH dále vykazují nižší intraa intercyklickou variaci než základ FSH.10 Hladiny AMH v séru výrazně
klesají při užívání kombinované hormonální antikoncepce.12 Klinické
aplikace měření AMH se navrhují u různých indikací.13,14,15 Měření AMH
v séru se klinicky používá zejména pro zjištění ovariální rezervy odrážející
množství antrálních a preantrálních folikulů, tzv. počet antrálních folikulů
(AFC) a pro predikci odezvy na kontrolovanou ovariální stimulaci.13,15,16
Dalším klinickým použitím AMH jsou diagnostika poruch pohlavního vývoje
(DSD) u dětí17,18 a monitorování nádorů granulózních buněk k detekci
reziduální nebo rekurentní nemoci.19,20 AMH se navrhuje jako náhradní
biomarker pro AFC v diagnostice syndromu polycystických ovarií (PCOS)21,
22 a k predikci času do menopauzy.23,24
▪ 1. inkubace: 50 µL vzorku, biotinylovaná monoklonální protilátka
proti AMH a monoklonální protilátka proti AMH, značená rutheniovým
komplexema) reagují za tvorby sendvičového komplexu.
▪ 2. inkubace: Po přidání mikročástic, potažených streptavidinem, se
komplex váže na pevnou fázi prostřednictvím interakce mezi biotinem a
streptavidinem.
▪ Reakční směs je nasáta do měřící cely, kde jsou mikročástice
s navázanými komplexy zachyceny prostřednictvím magnetu.
Nenavázané složky jsou odstraněny roztokem ProCell/ProCell M.
Přivedené napětí na pracovní elektrodě vyvolá chemiluminiscenční
emisi fotonů, která je změřena fotonásobičem.
▪ Výsledky jsou zjištěny z kalibrační křivky, která je specificky vytvořena
pro přístroj dvoubodovou kalibrací, a master křivky, která se do přístroje
načte z čárového kódu reagencie.
a) Tris(2,2'-bipyridyl)ruthenium(II)-komplex (Ru(bpy) )
Reagencie - pracovní roztoky
Reagenční rackpack je označen jako AMH.
M
Streptavidinem potažené mikročástice, 0.72 mg/mL; konzervans.
R1 Anti-AMH-Ab~biotin (šedé víčko), 1 nádobka, 8 mL:
Biotinylovaná monoklonální protilátka proti AMH (myší) 1.0 mg/L,
fosfátový pufr 50 mmol/L, pH 7.5; konzervans.
R2 Anti-AMH-Ab~Ru(bpy) (černé víčko), 1 nádobka, 8 mL:
Monoklonální protilátka proti AMH (myší), značená rutheniovým
komplexem 1.0 mg/L; fosfátový pufr 50 mmol/L, pH 7.5; konzervans.
Bezpečnostní opatření a varování
Pro diagnostické použití in vitro.
Dodržujte běžná bezpečnostní opatření, nutná pro nakládání se všemi
reagenciemi.
Likvidace všech odpadních materiálů musí probíhat v souladu s místními
předpisy.
Bezpečnostní listy jsou pro odborné uživatele dostupné na vyžádání.
U všech reagencií a druhů vzorků (vzorky, kalibrátory a kontroly) zabraňte
vytvoření pěny.
Zacházení s reagenciemi
Reagencie v soupravě jsou sestaveny tak, že tvoří komplet připravený
k použití a nemohou být odděleny.
Všechny informace, potřebné pro správnou činnost, jsou načteny
z příslušného čárového kódu reagencie.
Uskladnění a stabilita
Skladujte při 2‑8 °C.
Nemrazit.
Reagenční soupravu Elecsys skladujte ve vzpřímené poloze, aby byla
zajištěna dostupnost všech mikročástic během automatického míchání před
použitím.
Stabilita:
Princip testu
Sendvičový princip. Celková doba stanovení: 18 minut.
2014-12, V 1.0 Česky
Mikročástice potažené streptavidinem (průhledné víčko), 1 nádobka,
6.5 mL:
1/5
neotevřené při 2‑8 °C
do uvedeného data exspirace
po otevření při 2‑8 °C
12 týdnů
v analyzátorech
8 týdnů
ms_06331076190V1.0
AMH
Anti-Müllerian hormon
Odběr vzorků a příprava
Pouze níže uvedené vzorky byly testovány a jsou přijatelné.
Sérum odebrané standardní odběrovou soupravou nebo pomocí zkumavek
se separačním gelem.
Li-heparinová plazma. Nepoužívat EDTA plazmu.
Kritérium: Výtěžnost v rámci ± 30 % sérových hodnot ≥ 0.5 ng/mL;
výtěžnost ± 0.2 ng/mL sérových hodnot < 0.5 ng/mL a sklonu 0.9‑1.1
+ úsek na ose v rámci ± 0.1 ng/mL + korelační koeficient ≥ 0.95.
Stabilní 5 dní při 20‑25 °C, 5 dní při 2‑8 °C, 6 měsíců při -20 °C. Zmrazit jen
jednou.
Uvedené druhy vzorků byly testovány s vybranými typy odběrových
zkumavek, které byly komerčně dostupné v té době, tzn., že do testu nebyly
zařazeny všechny typy zkumavek všech výrobců. Systémy odběru vzorků
různých výrobců mohou obsahovat různé materiály, které mohou mít
v některých případech zásadní vliv na výsledky. Při zpracování vzorků
v primárních zkumavkách (systémy odběru vzorků) dodržujte pokyny jejich
výrobce.
Vzorky, obsahující precipitáty, centrifugujte před provedením testu.
Nepoužívejte teplem inaktivované vzorky.
Nepoužívejte vzorky a kontroly stabilizované azidem.
Před měřením zajistěte, aby vzorky, kalibrátory a kontroly měly teplotu
20‑25 °C.
Vzhledem k možnému odparu roztoků by měly být vzorky, kalibrátory
a kontroly v analyzátoru analyzovány/stanoveny do 2 hodin.
Stanovení
Optimálního využití stanovení dosáhnete, budete-li dodržovat pokyny
uvedené v dokumentaci pro příslušný analyzátor. Pokyny ke stanovení
specifické pro analyzátor vyhledejte v příslušném návodu k použití.
Promíchání mikročástic před použitím proběhne automaticky. Načtěte
specifické parametry pro test z čárového kódu reagencie. Ve výjimečných
případech, kdy čárový kód nemůže být načten, zadejte 15místnou sekvenci
čísel.
Analyzátory MODULAR ANALYTICS E170, cobas e 601 a cobas e 602: Je
vyžadován roztok PreClean M.
Vytemperujte chlazené reagencie na přibl. 20 °C a umístěte je
do reagenčního kotouče (20 °C) analyzátoru. Zabraňte tvorbě pěny. Systém
automaticky reguluje teplotu reagencií a otvírá a zavírá nádobky.
Kalibrace
Návaznost: Tato metoda byla standardizovaná podle stanovení Beckman
Coulter AMH Gen II ELISA (nemodifikovaná verze bez předředění).
Každá reagenční souprava Elecsys je opatřena štítkem s čárovým kódem
obsahujícím specifické informace pro kalibraci dané šarže reagencií.
Předdefinovaná master křivka je uzpůsobena pro analyzátor pomocí
příslušného CalSet.
Frekvence kalibrace: Kalibrace musí být provedena jednou pro celou šarži
reagencií novými reagenciemi (tj. ne více než 24 hodin od registrace
reagenční soupravy v analyzátoru). Obnovení kalibrace je doporučeno:
Dodávaný materiál
Reagencie jsou uvedeny v části "Reagencie - pracovní roztoky".
Potřebný materiál (ale nedodávaný se soupravou)
▪
06331084190, AMH CalSet, pro 4 x 1 mL
▪
06709966190, PreciControl AMH, pro 2 x 2 mL každý
z PreciControl AMH 1 a 2
▪
05192943190, Diluent Universal 2, 2 x 36 mL diluent vzorku nebo
11732277122, Diluent Universal, 2 x 16 mL diluent vzorku nebo
03183971122, Diluent Universal, 2 x 36 mL diluent vzorku
▪ Celkové vybavení laboratoře
▪ Elecsys 2010, MODULAR ANALYTICS E170 nebo analyzátor cobas e
Příslušenství pro analyzátory Elecsys 2010 a analyzátory cobas e 411:
▪
▪
11662988122, ProCell, 6 x 380 mL systémový pufr
11662970122, CleanCell, 6 x 380 mL čistící roztok pro měřící
komůrku
▪
11930346122, Elecsys SysWash, 1 x 500 mL promývací přísada
▪
11933159001, Adapter for SysClean
▪
11706802001, Elecsys 2010 AssayCup, 60 x 60 reakčních
nádobek
▪
11706799001, Elecsys 2010 AssayTip, 30 x 120 pipetovacích
špiček
Příslušenství pro analyzátory MODULAR ANALYTICS E170, cobas e 601 a
cobas e 602:
▪
▪
▪
04880340190, ProCell M, 2 x 2 L systémový pufr
04880293190, CleanCell M, 2 x 2 L čistící roztok pro měřící celu
03023141001, PC/CC‑Cups, 12 kalíšků pro předehřátí ProCell M
a CleanCell M před užitím
▪
03005712190, ProbeWash M, 12 x 70 mL čistícího roztoku pro
finalizaci a mytí během změny reagencií
▪
03004899190, PreClean M, 5 x 600 mL systémový čistící roztok
▪
12102137001, AssayCup/AssayTip Combimagazine M,
48 palet x 84 reak. nádobek nebo pipet. špiček, odpadní vaky
▪
03023150001, WasteLiner, odpadní vaky
▪
03027651001, SysClean Adapter M
Příslušenství pro všechny analyzátory:
▪
11298500316, ISE Cleaning Solution/Elecsys SysClean,
5 x 100 mL systémový čistící roztok
▪ po 1 měsíci (28 dní) při používání stejné šarže reagencií
▪ po 7 dnech (při používání stejné reagenční soupravy v analyzátoru)
▪ dle potřeby: např. výsledky kontroly kvality jsou mimo definované
rozmezí
Kontrola kvality
Pro kontrolu kvality používejte PreciControl AMH.
Navíc lze použít i jiný vhodný kontrolní materiál.
Kontroly pro rozdílné koncentrační rozmezí by měly být jednotlivě
stanoveny nejméně jednou za 24 hodin při používání testu, alespoň 1x na
soupravu reagencií a po každé kalibraci.
Kontrolní intervaly a meze by měly být uzpůsobeny pro každou laboratoř
dle individuálních požadavků. Naměřené hodnoty by se měly pohybovat
v definovaných mezích. Každá laboratoř by měla mít vypracovaná
nápravná opatření pro případ, že hodnoty překročí definované meze.
Sledujte příslušná vládní nařízení a lokální směrnice kontroly kvality.
Výpočet
Analyzátor automaticky počítá koncentraci analytu pro každý vzorek (buď
v ng/mL nebo pmol/L).
Převodní faktory:
pmol/L x 0.14 = ng/mL
ng/mL x 7.14 = pmol/L
Omezení - interference
Stanovení není ovlivněno ikterem (bilirubin ≤ 1129 µmol/L nebo
≤ 66 mg/dL), hemolýzou (Hb ≤ 0.621 mmol/L nebo ≤ 1.0 g/dL), lipémií
(Intralipid ≤ 1000 mg/dL), biotinem (≤ 143 nmol/L nebo ≤ 30 ng/mL), IgG
≤ 2.5 g/dL, IgA ≤ 1.8 g/dL a IgM ≤ 0.5 g/dL.
Kritérium: Výtěžnost v rámci ± 10 % počáteční hodnoty.
Vzorky by neměly být odebrány pacientům podstupujícím léčbu s vysokými
dávkami biotinu (tj. > 5 mg/den) po dobu nejméně 8 hodin od podání
poslední dávky biotinu.
U revmatoidních faktorů nebyla interference pozorována do koncentrace
1000 IU/mL.
Efekt nadbytku antigenu (hook efekt) nebyl zaznamenán do koncentrace
AMH 1400 ng/mL.
In vitro testy byly prováděny na 17 běžně užívaných lécích. Nebyla zjištěna
žádná interference.
Ve vzácných případech je možné pozorovat interferenci způsobenou velmi
vysokým titrem protilátek proti test‑specifickým protilátkám, streptavidinu
nebo rutheniu. Tyto účinky jsou minimalizovány vhodným navržením testu.
Pro diagnostické účely je vždy nezbytné používat výsledky ve spojení
s anamnestickými údaji pacienta, klinickým vyšetřením a jinými nálezy.
2/5
2014-12, V 1.0 Česky
ms_06331076190V1.0
AMH
Anti-Müllerian hormon
Limity a rozmezí
Měřící rozsah
0.01-23 ng/mL (definováno mezí detekce a maximem master křivky).
Hodnoty pod mezí detekce jsou vykazovány jako < 0.01 ng/mL. Hodnoty
nad měřícím rozsahem jsou vykazovány jako > 23 ng/mL (nebo až
46 ng/mL při 2násobném naředění vzorku).
Dolní meze měření
Mez blanku (LoB), mez detekce (LoD) a mez stanovitelnosti (LoQ)
Mez blanku = 0.007 ng/mL
Mez detekce = 0.010 ng/mL
Mez stanovitelnosti = 0.030 ng/mL s celkovou přípustnou chybou ≤ 20 %
Mez blanku, mez detekce a mez stanovitelnosti byly měřeny v souladu
s požadavky CLSI (Clinical and Laboratory Standards Institute) EP17‑A.
Mez blanku je hodnotou 95. percentilu z n ≥ 60 měření vzorku bez obsahu
analytu v průběhu několika nezávislých sérií. Mez blanku odpovídá
koncentraci, pod kterou jsou vzorky bez analytu zjištěny
s pravděpodobností 95 %.
Mez detekce se měří na základě meze blanku a standardní odchylky vzorků
s nízkou koncentrací. Mez detekce odpovídá nejnižší koncentraci analytu,
kterou lze detekovat (hodnota nad mezí blanku s pravděpodobností 95 %).
Mez stanovitelnosti je definována jako nejnižší množství analytu ve vzorku,
které lze přesně kvantifikovat s celkovou přípustnou relativní chybou
≤ 20 %.
Ředění
Vzorky s koncentrací AMH nad měřícím rozsahem lze naředit automaticky
použitím Diluent Universal 2. Ruční ředění lze provést také použitím Diluent
Universal 2 nebo Diluent Universal. Doporučený poměr ředění je 1:2 (buď
automaticky analyzátory MODULAR ANALYTICS E170, Elecsys 2010 nebo
cobas e nebo ručně). Koncentrace ředěného vzorku musí být > 10 ng/mL.
Po ručním naředění výsledek vynásobte faktorem ředění.
Po naředění analyzátorem software MODULAR ANALYTICS E170,
Elecsys 2010 a cobas e automaticky počítá s ředěním při výpočtu
koncentrace vzorku.
Očekávané hodnoty
Studie bělošské populace se stanovením Elecsys AMH na vzorcích
zdravých dospělých (148 mužů, 493 žen neužívajících hormonální
antikoncepci) a 149 žen se syndromem polycystických ovarií poskytla
následující výsledky (studie Roche č. RD001727):
N
5. perc.
10. perc.
Medián
90. perc.
95. perc.
ng/mL
ng/mL
ng/mL
ng/mL
ng/mL
(95% CIb))
(95% CI)
(95% CI)
(95% CI)
(95% CI)
1.43
2.15
4.79
10.1
11.6
(0.256-1.97)
(1.35-2.43)
(4.35-5.35)
(9.14-11.6)
(10.3-17.0)
N
10. perc.
Medián
90. perc.
95. perc.
ng/mL
ng/mL
ng/mL
ng/mL
ng/mL
(95% CI)
(95% CI)
(95% CI)
(95% CI)
-
(95%
• 45-50 28*
CIb))
-
0.046
0.223
2.06
(0.018-4.16)
(0.125-0.498)
(0.018-4.16)
Ženy s PCOS**
149
2.41
3.12
6.81
12.6
17.1
(1.67-3.01)
(2.29-3.77)
(6.30-7.42)
(11.5-17.1)
(13.3-20.3)
b) CI = interval spolehlivosti
* Kvůli nižšímu počtu pacientů v těchto věkových skupinách nebyly počítány
extrémní percentily.
** Podle revidovaných diagnostických kritérií PCOS definovaných
Rotterdamskou konsensuální pracovní skupinou PCOS, sponzorovanou
ESHRE/ASRM (ESHRE = Evropská společnost pro lidskou reprodukci
a embryologii; ASRM = Americká společnost pro reprodukční medicínu).25
Každá laboratoř by si měla prověřit převoditelnost očekávaných hodnot
na svou populaci pacientů, a je-li to nutné stanovit si vlastní referenční
rozmezí.
Použití AMH pro zjišťování ovariální rezervy
Použití AMH pro zjišťování ovariální rezervy prověřovala prospektivní studie
s n = 451 ženami mezi 18‑44 lety, kdy hodnoty AMH korelovaly s počtem
antrálních folikulů (AFC) těchto žen (studie Roche č. RD001542). AFC byl
zjišťován transvaginální sonografií měřící folikuly s průměřem 2‑10 mm.
AFC i AMH se stanovovaly 2.‑4. den stejného menstruačního cyklu.
V každém místě bylo vybráno 17 až 115 žen, z celkem 6 různých
evropských center a 1 australského.
Mezi jednotlivými centry nebyly v průměrných hodnotách AMH pozorovány
významné rozdíly (pval = 0.301). Průměrné hodnoty věku se ale mezi
jednotlivými centry významně lišily a také hladina AMH a věk vykazovaly
významnou negativní korelaci (Spearmanův korelační koeficient -0.47).
Efekt centra AMH upravený o věk neukazoval na statistickou významnost
(pval = 0.193). Na druhou stranu naměřené hodnoty AFC vykazovaly
významné rozdíly mezi místy, s i bez úpravy věku. Celková korelace AMH
s AFC byla 0.68 (Spearmanův koeficient).
Zobrazení níže ukazuje bodový graf AMH vs. AFC, jakož i rozdělení AMH
a AFC specifické pro místo.
y
Zdraví muži
1
2
3
4
5
6
7
20
z
15
148
10
Zdravé ženy (věk)
• 20-24 115
5. perc.
1.66
1.88
3.97
7.29
9.49
(0.862-1.85)
(1.49-2.28)
(3.55-4.33)
(6.82-10.1)
(7.38-11.5)
1.18
1.83
3.34
7.53
9.16
(0.853-1.81)
(1.18-2.07)
(3.03-3.87)
(6.74-9.16)
(7.63-10.1)
5
• 25-29 142
• 30-34 110
• 35-39 57*
0.672
0.946
2.76
6.70
7.55
(0.473-0.932)
(0.602-1.19)
(2.34-3.55)
(5.57-7.64)
(6.76-9.34)
-
0.777
2.05
5.24
-
(0.159-0.932)
(1.78-3.24)
(4.83-7.34)
0.097
1.06
2.96
(0.021-0.247)
(0.734-2.13)
(2.59-5.70)
0
z
7
6
5
4
3
2
1
1 2 3 4 5 6 7
z
0
• 40-44 41*
-
x: AFC (N)
y: AMH (ng/mL)
2014-12, V 1.0 Česky
3/5
10
20
30
40
50
60
x
ms_06331076190V1.0
AMH
Anti-Müllerian hormon
z: Místo
Analyzátory Elecsys 2010 a cobas e 411
Opakovatelnost
Tabulka shody pro absolutní čísla AFC 7 a 15
Definovány byly 3 skupiny AFC26,27 na základě 2 cut-off pro AFC: 7 a 15
(0-7, 8-15, > 15). Podle prevalence v těchto skupinách (15 %, 37 %, 48 %)
byly vypočítány kvantily AMH (c1 = 0.681 ng/mL, c2 = 2.27 ng/mL). Shoda
je prezentována v absolutních číslech a procentech na skupinu AMH.
Vzhledem k velké variabilitě výsledků AFC závislých na variacích
specifických pro místo a obsluhu sonografu, by si každé místo mělo
zkontrolovat tabulku shody pro použitelnost ve svých specifických
podmínkách.
AFC 0-7
AFC 8-15
AFC > 15
N
AMH ≤ 0.681 ng/mL
43
(63.2 %)
22
(32.4 %)
3
(4.4 %)
68
0.681 ng/mL < AMH
≤ 2.27 ng/mL
20
(12.0 %)
95
(56.9 %)
52
(31.1 %)
167
AMH > 2.27 ng/mL
3
(1.4 %)
52
(24.1 %)
161
(74.5 %)
216
66
169
216
451
N
Prům.
ng/mL
SD
ng/mL
VK
%
SD
ng/mL
VK
%
Lidské sérum 1
0.232
0.004
1.8
0.010
4.4
Lidské sérum 2
0.705
0.008
1.1
0.028
4.0
Lidské sérum 3
2.44
0.030
1.2
0.082
3.3
Lidské sérum 4
12.3
0.132
1.1
0.449
3.7
Lidské sérum 5
18.8
0.287
1.5
0.711
3.8
PreciControl AMH 1
1.15
0.011
1.0
0.033
2.9
PreciControl AMH 2
5.68
0.057
1.0
0.214
3.8
Opakovatelnost
Rozdělení AMH do tří skupin AFC
Následující obrázek představuje klasifikaci AFC do tří skupin hodnot AFC
(0-7, 8-15, > 15) ve srovnání s AMH.
n = 169
Vzorek
Analyzátory MODULAR ANALYTICS E170, cobas e 601 a cobas e 602
Pro pacienta s AMH ≤ 0.681 ng/mL je pravděpodobnost nízkého AFC (0-7)
63 %, pravděpodobnost prostřední hodnoty AFC (8-15) je cca 32 %
a pouze 4.4 % u AFC > 15.
Pravděpodobnost pro pacienty s vysokými hodnotami AMH (> 2.27 ng/mL)
na AFC > 15 je 75 %, pravděpodobnost na prostřední skupinu AFC (8-15)
je 24 % a pouze 1.4 % na AFC < 8.
n = 66
Mezilehlá
preciznost
n = 216
y
Mezilehlá
preciznost
Vzorek
Prům.
ng/mL
SD
ng/mL
VK
%
SD
ng/mL
VK
%
Lidské sérum 1
0.248
0.004
1.7
0.008
3.2
Lidské sérum 2
0.745
0.009
1.2
0.020
2.7
Lidské sérum 3
2.55
0.028
1.1
0.070
2.7
Lidské sérum 4
13.0
0.165
1.3
0.397
3.0
Lidské sérum 5
19.6
0.188
1.0
0.650
3.3
PreciControl AMH 1
1.19
0.014
1.2
0.042
3.5
PreciControl AMH 2
5.89
0.055
0.9
0.200
3.4
Porovnání metod
a) Porovnání stanovení Elecsys AMH (y) s komerčně dostupným
stanovením AMH (x) použitím klinických vzorků poskytlo následující
korelace (ng/mL):
Počet naměřených vzorků: 548
15
10
Passing/Bablok28
Lineární regrese
y = 0.639x + 0.247
y = 0.592x + 0.541
τ = 0.919
r = 0.976
Koncentrace vzorků byly v rozmezí 0.046 až 16.5 ng/mL.
b) Porovnání stanovení Elecsys AMH (y) s komerčně dostupným
stanovením AMH (x) použitím klinických vzorků v normálním rozmezí do
4 ng/mL poskytlo následující korelace (ng/mL):
Počet naměřených vzorků: 340
5
0
0-7
8 - 15
> 15
x
Passing/Bablok28
Lineární regrese
y = 0.788x + 0.095
y = 0.720x + 0.206
τ = 0.884
r = 0.966
x: Skupina AFC
Koncentrace vzorků byly v rozmezí 0.046 až 3.99 ng/mL.
y: AMH (ng/mL)
Analytická specifičnost
Použité monoklonální protilátky jsou vysoce specifické proti lidskému AMH.
Byla zjištěna následující křížová reaktivita:
Specifické údaje o využití
Údaje o využití, typické pro analyzátory, jsou uvedeny níže. Výsledky
získané v různých laboratořích se mohou lišit.
Křížový reaktant
Preciznost
Preciznost byla stanovena použitím reagencií Elecsys, vzorků a kontrol
podle protokolu (EP5‑A2) CLSI (Clinical and Laboratory Standards
Institute): 2 série denně v duplikátech každý pro 21 dní (n = 84). Byly
získány následující výsledky:
Testované
koncentrace
Křížová reaktivita
%
Inhibin A
100 ng/mL
n. d.c)
Activin A
100 ng/mL
n. d.
LH
500 mIU/mL
n. d.
FSH
500 mIU/mL
n. d.
c) n. d. = nedetekovatelné
4/5
2014-12, V 1.0 Česky
ms_06331076190V1.0
AMH
Anti-Müllerian hormon
Odkazy
1 Wilson CA, di Clemente N, Ehrenfels C, et al. Mullerian inhibiting
substance requires its N-terminal domain for maintenance of biological
activity, a novel finding within the transforming growth factor-beta
superfamily. Mol Endocrinol 1993;7(2):247-257.
2 di Clemente N, Jamin SP, Lugovskoy A, et al. Processing of antimullerian hormone regulates receptor activation by a mechanism
distinct from TGF-beta. Mol Endocrinol 2010;24(11):2193-206.
3 Grinspon RP, Rey RA. Anti-müllerian hormone and sertoli cell function
in paediatric male hypogonadism. Horm Res Paediatr
2010;73(2):81-92.
4 Broekmans FJ, Visser JA, Laven JS, et al. Anti-Müllerian hormone and
ovarian dysfunction. Trends Endocrinol Metab 2008;19(9):340-347.
5 Visser JA, de Jong FH, Laven JS, et al. Anti-Müllerian hormone: a new
marker for ovarian function. Reproduction 2006;131(1):1-9.
6 Visser JA, Schipper I, Laven JS, et al. Anti-Müllerian hormone: an
ovarian reserve marker in primary ovarian insufficiency. Nat Rev
Endocrinol 2012;8(6):331-341.
7 Kelsey TW, Anderson RA, Wright P, et al. Data-driven assessment of
the human ovarian reserve. Mol Hum Reprod 2012;18(2):79-87.
8 Nelson SM, Iliodromiti S, Fleming R, et al. Reference range for the
antimüllerian hormone Generation II assay: a population study of
10,984 women, with comparison to the established Diagnostics
Systems Laboratory nomogram. Fertil Steril 2014;101(2):523-529.
9 Tsepelidis S, Devreker F, Demeestere I, et al. Stable serum levels of
anti-Mullerian hormone during the menstrual cycle: a prospective study
in normo-ovulatory women. Hum Reprod 2007;22:1837–1840.
10 van Disseldorp J, Lambalk CB, Kwee J, et al. Comparison of inter- and
intra-cycle variability of anti-Mullerian hormone and antral follicle
counts. Hum Reprod 2010;25(1):221-227.
11 Overbeek A, Broekmans FJ, Hehenkamp WJ, et al. Intra-cycle
fluctuations of anti-Müllerian hormone in normal women with a regular
cycle: a re-analysis. Reprod Biomed Online 2012;24(6):664-669.
12 Kallio S, Puurunen J, Ruokonen A, et al. Antimüllerian hormone levels
decrease in women using combined contraception independently of
administration route. Fertil Steril 2013;99(5):1305-1310.
13 Nelson SM. Biomarkers of ovarian response: current and future
applications. Fertil Steril 2013;99(4):963-969.
14 Anderson RA, Wallace WH. Antimüllerian hormone, the assessment of
the ovarian reserve, and the reproductive outcome of the young patient
with cancer. FertilSteril 2013;99(6):1469-1475.
15 Dewailly D, Andersen CY, Balen A, et al. The physiology and clinical
utility of anti-Mullerian hormone in women. Hum Reprod Update
2014;20(3):370-385.
16 La Marca A, Sunkara SK. Individualization of controlled ovarian
stimulation in IVF using ovarian reserve markers: from theory to
practice. Hum Reprod Update 2014;20(1):124-140.
17 Josso N, Rey R, Picard JY. Testicular anti-Müllerian hormone: clinical
applications in DSD. Semin Reprod Med 2012;30(5):364-373.
18 Rey RA, Grinspon RP, Gottlieb S, et al. Male hypogonadism: an
extended classification based on a developmental, endocrine
physiology-based approach. Andrology 2013;1(1):3-16.
19 La Marca A, Volpe A. The Anti-Mullerian hormone and ovarian cancer.
Hum Reprod Update 2007;13(3):265-273.
20 Geerts I, Vergote I, Neven P, et al. The role of inhibins B and
antimüllerian hormone for diagnosis and follow-up of granulosa cell
tumors. Int J Gynecol Cancer 2009;19(5):847-855.
21 Dewailly D, Gronier H, Poncelet E, et al. Diagnosis of polycystic ovary
syndrome (PCOS): revisiting the threshold values of follicle count on
ultrasound and of the serum AMH level for the definition of polycystic
ovaries. Hum Reprod 2011;26(11):3123-3129.
22 Iliodromiti S, Kelsey TW, Anderson RA, et al. Can anti-Mullerian
hormone predict the diagnosis of polycystic ovary syndrome? A
systematic review and meta-analysis of extracted data. J Clin
Endocrinol Metab 2013;98(8):3332-3340.
2014-12, V 1.0 Česky
23 Tehrani FR, Solaymani-Dodaran M, Tohidi M, et al. Modeling age at
menopause using serum concentration of anti-mullerian hormone. J
Clin Endocrinol Metab 2013;98(2):729-735.
24 Dólleman M, Depmann M, Eijkemans MJ, et al. Anti-Mullerian hormone
is a more accurate predictor of individual time to menopause than
mother's age at menopause. Hum Reprod 2014;29(3):584-591.
25 Rotterdam ESHRE/ASRM-Sponsored PCOS consensus workshop
group. Revised 2003 consensus on diagnostic criteria and long-term
health risks related to polycystic ovary syndrome (PCOS). Hum Reprod
2004;19(1):41-47.
26 Ferraretti AP, La Marca A, Fauser BC, et al. ESHRE working group on
Poor Ovarian Response Definition. ESHRE consensus on the definition
of 'poor response' to ovarian stimulation for in vitro fertilization: the
Bologna criteria. Hum Reprod 2011;26(7):1616-1624.
27 van Tilborg TC, Eijkemans MJ, Laven JS, et al. The OPTIMIST study:
optimisation of cost effectiveness through individualised FSH
stimulation dosages for IVF treatment. A randomised controlled trial.
BMC Womens Health 2012;18;12:29.
28 Bablok W, Passing H, Bender R, et al. A general regression procedure
for method transformation. Application of linear regression procedures
for method comparison studies in clinical chemistry, Part III.
J Clin Chem Clin Biochem 1988 Nov;26(11):783-790.
Pro více informací čtěte prosím příslušný návod k použití daného
analyzátoru, jednotlivé aplikační listy, informace o produktu a metodické
listy všech potřebných komponent (jsou-li dostupné ve Vaší zemi).
Tečka se v tomto metodickém listu vždy používá jako desetinný oddělovač
k označení hranice mezi celými a desetinnými místy desetinného čísla.
Oddělení tisíců se nepoužívá.
Symboly
Roche Diagnostics používá následující symboly a znaky, včetně uvedených
v normě ISO 15223‑1.
Obsah soupravy
Analyzátory/přístroje, na kterých lze reagencie použít
Reagencie
Kalibrátor
Objem po rekonstituci nebo promíchání
Globální číslo obchodní položky
GTIN
Významné doplňky nebo změny jsou označeny pruhem podél textu.
© 2014, Roche Diagnostics
Roche Diagnostics GmbH, Sandhofer Strasse 116, D-68305 Mannheim
www.roche.com
5/5
Download

06331076 190 100 Elecsys 2010 MODULAR ANALYTICS E170