7
Naše společnost se rozhodla zareagovat
na trend zvýšené potřeby fosforu a draslíku
a nabídnout vám NPK hnojiva odpovídající
vašim potřebám
Podzimní typy:
NPK 16-16-16
NPK 14-14-21 + 0,02 B
NPK 7-12-25 + 2 MgO + 2S
NPK 7-20-28 + 2 MgO + 3S
Jarní typy:
NPK 16-16-16
NPK 20-7-10 + 2 MgO + 4S
NP 26-14 + 2S
Naskenujte si QR kód pro více informací
Kontakt: YARA Agri Czech Republic s.r.o., Dušní 10, 110 00 Praha 1
tel.: 224 810 650, fax: 224 810 647
www.yaraagri.cz
YaraMila NPK
TM
Kvalita
•
Vhodný poměr živin
•
Spolehlivý účinek
1
Fosfor
Celkový obsah fosforu v půdě kolísá mezi 0,03–0,13 %.
V půdě se nachází v organických a anorganických vazbách.
Převážná část fosforu v půdě je ve formách ve vodě nerozpustných a pro rostlinu málo přístupných. Na kyselých
půdách je fosfát vázán na hliník a železo na železité a hlinité
fosfáty které mají minimální rozpustnost v půdním roztoku.
Přídavkem organických hmot do půdy dochází obecně
ke zvýšení biologické aktivity v půdě a tvorbou kys. uhličité
i k zpřístupnění těžce rozpustných fosfátu, neboť organické
látky vyvazují fosfor do pohyblivějších organických vazeb.
Organický fosfor představuje podstatnou část fosforu
v půdě. Tato frakce představuje zbytky rostlin, živočichů
a půdních mikrobů.
Z půdy je fosfor přijímán rostlinami ve formě H2PO4 a HPO4.
Pro příjem fosforu je velmi důležité vytvoření bohaté kořenové soustavy. Proto je velmi důležitý jeho dostatek na začátku vegetace a to je kritické období jeho příjmu. Pro jeho
příjem je potřebná dostatečná vlhkost v půdě (ne přemokření),
dostatek org. látek v půdě a její dobrá biologická činnost.
V půdě je jen minimálně pohyblivý (pouze centimetry za rok).
Účinnost fosforečných hnojiv aplikovaných na podzim se zvy-
2
šuje použitím organického hnojení, omezují se ztráty zvrháváním fosforu na nepřípustné vazby s Ca, případně s Fe a Al.
Existují formy fosforečných hnojiv vodorozpustné a méně
rozpustné. Vodorozpustné formy jsou většinou ve formě
fosforečnanu amonného, případně vápenatého (superfosfát),
amofos, trojitý a jednoduchý superfosfát, směsná hnojiva
s fosforem, dusíkem a draslíkem. Méně rozpustné formy fosforu jsou Fosmag, Dolophos, Hyperkorn, atd. Ty jsou vhodné
do kyselejších půd. Jejich uvolňování do rozpustných forem
probíhá pomalu, proto se hodí pro zásobní hnojení fosforem.
Všechny výše uvedené formy se musí přeměnit na ortofosfát, který je pro rostlinu rychle přijatelný.
Schematické znázornění rozložení zásob P v půdě
0,02–1
-----------
10–30
100–1000
mg P kg-1 půdy
40–80% anorganický, 20–60% organický -------------
P vázaný na
povrchu půdy
P v půdním
roztoku připravený
k příjmu rostlinami
P silně vázaný
nebo
absorbovaný
v půdě
Velmi silně
vázaný nebo
zvrhnutý nebo
minerální nebo
nedostupný
s dobrou osvojovací schopností nemusí nutně reagovat
pozitivně na hnojení P, pokud je úroveň zásobenosti touto
živinou v půdě na dobré úrovni. Reagují na hnojení P jen při
zhoršených podmínkách pěstování, jako je chlad a zamokření
půdy. Základ je držet obsah přijatelného P v půdě na dobré
úrovni a k tomu dávat v rámci osevního postupu nějaké P
jako pojistku pro případ nepřízně.
Hnojiva YaraMila NPK sloužící mimo jiné i ke hnojení fosforem, obsahují vedle vodorozpustného ortofosfátu a ve slabých kyselinách rozpustného Dicalciumfosfátu i fosfor
ve formě polyfosfátu, který je dobře přijatelný i v kyselejších podmínkách díky pozvolnému uvolňování P. Celkově
vykazují lepší přijatelnost fosforu v porování s jinými NPK
na trhu a jsou také lépe přijatelná v kyselejších půdních
podmínkách.
Draslík
Trvalý pokles draslíku v našich půdách je zapříčiněn několika důvody. V první řadě je to přecenění půd s draselným
podložím. Draslíkem (draslem) dlouhodobě nehnojíme
a nutíme plodiny žít na dluh z tzv. „mobilní draslíkové rezervy“. Ta by měla přitom být minimálně 10 krát větší, než
je přijatelná zásoba draslíku v půdě. Může tak docházet
ke zlomu v zásobenosti půdy draslíkem v jeho neprospěch,
především se to pak projevuje ve špatné kvalitě vypěstovaných produktů, ale i na sníženém výnosu.
Pěstujeme plodiny s vysokou náročností na draslík jako jsou
cukrovka, brambory, ale především řepka ozimá či kukuřice.
Přístupný draslík (metoda Mehlich III)
Česká republika - AZZP 1990–1992, 1993–1998, 1999–2004, 2005–2010
Cyklus
zkoušení
Kultura
Česká republika
orná půda
Výměra
(ha)
Nízký
Vyhovující
Dobrý
Vysoký
Velmi vysoký
obsah v %
A: 1990–1992
2 727 315
3,43
17,60
48,75
18,72
11,51
B: 1993–1998
2 235 838
5,73
23,60
48,54
13,83
8,29
C: 1999–2004
2 535 519
8,51
30,97
44,44
10,19
5,88
D: 2005–2010
2 696 398
7,68
28,74
44,24
11,85
7,49
- 30 917
4,25
11,14
- 4,51
- 6,87
- 4,02
rozdíl D – A
Zdroj: ÚKZÚZ 2011
5
Odběr živin plodinami a jejich spotřeba v rámci ČR
Náročnost jednotlivých plodin na odběr hlavních a vedlejších živin ukazuje tato tabulka.
Normativy odběru živin v kg na 1 tunu hlavního produktu:
Plodina
produkt
N
P
K
Ca
Mg
Pšenice ozimá
zrno
28
5,3
20
4,2
2,4
Ječmen ozimý
zrno
25
6,2
21,6
5,6
2,4
Ječmen jarní
zrno
24
5,2
20
6,4
1,8
Kukuřice
zrno
25
5,3
24
4,2
2,4
Řepka ozimá
semeno
50
11
50
35
4,8
Zdroj: Upraveno dle Mengel and Kikby, 1982 a Fink 1982; Syers a kol., 2008
Obsah přístupného fosforu
Příjem fosforu rostlinami je výrazně ovlivňován půdní reakcí
(optimum je kolem pH 6,0) a dostatkem organických látek
v půdě. Průměrný obsah přístupného fosforu v orné půdě
v ČR dle ÚKZÚZ je 90 mg/kg. Podíl orných půd s nízkým
obsahem fosforu tvoří 26 %, naopak vysoký a velmi vysoký
obsah je zastoupen na 23 % výměry. Půdní zásoba přístupného fosforu dlouhodobě mírně klesá. V porovnání s rokem
2011 sice nedošlo v absolutních hodnotách ke snížení obsahu
fosforu v zemědělské půdě ČR, ale podle kategorií zásobenosti vzrostla výměra zemědělské půdy s nízkou zásobou
foforu. Jsou velké rozdíly ve schopnosti plodin přijímat
P z půdy. Plodiny dobře přijímající P jsou ječmen ozimý,
pšenice ozimá, řepka ozimá, plodiny se střední schopností
pak kukuřice a plodinou špatně přijímající P je jarní ječmen
se slabým kořenovým systémem. Z toho plyne, že plodiny
3
4
Slunečnice roční
semeno
50
13,2
50
Kukuřice
hmota
2,1
0,4
2,5
0,8
0,3
Cukrovka
bulvy
4
0,7
4,7
1
0,8
Brambory
hlízy
5
0,9
6,6
3,5
Proti tomuto stojí ovšem velice nízké hnojení hlavně P a K za poslední roky!
Údaje o aplikaci průmyslových hnojiv v kg č.ž./ha zemědělské půdy naleznete v této tabulce:
Ukazatel
2007
2008
2009
2010
2011
2012
N
83,8
85,4
63,4
76,7
100,7
98,9
P2 O5
15,3
13,8
4,3
8,9
11,3
11,3
K 2O
9,9
11,4
0,3
7,5
6,5
6,5
celkem
109
110,6
68
93,1
118,5
117,6
Zdroj: MZE 2013
6
Od roku 2006 můžeme vidět nárůst produkce řepky ozimé.
V roce 2006 bylo oseto 292 tis. ha a v roce 2013 už 418 tis.
ha, což představuje nárůst 43 %. Výstavba bioplynových
stanic zvýšila také intenzitu pěstování kukuřice. Dalším negativním faktorem je úbytek živočišné výroby a používání slámy
z obilovin na jiné účely.
Dlouhodobá průměrná spotřeba K2O je okolo 7 kg/ha a tento nepoměr mezi odběrem draslíku a jeho doplňováním je
neudržitelný. Navíc je to prvek, který je jako jeden z prvních
blokován při extrémních podmínkách, jako je chlad či sucho.
Klesá podíl půd s vyhovující zásobou draslíku!
0,7
Zdroj: ÚKZÚZ ČR
Skladování hnojiv
Skladování hnojiv se řídí zákonem č. 156/1998 sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných
přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd
(zákon o hnojivech) a jejich prováděcích předpisech. Poslední úpravy obsahuje vyhláška 353/2009 sb.
Pro skladování pevných hnojiv je nejdůležitější § 1, který
upravuje v poslední době i tolik aktuální skladování velkoobjemových vaků. Důležitý je článek 4., kde je jednoznačně
zmíněna délka skladování velkoobjemových vaků mimo
sklady. Mimo sklady se mohou takto balená hnojiva skladovat pouze jeden měsíc! Naše společnost přesto nedoporu-
čuje skladovat balená hnojiva na otevřených plochách, ale
vždy ve skladech, a to i na tak krátkou dobu, jako je uvedeno
v této vyhlášce. Toto naše doporučení je vedeno snahou
o zachování co nejvyšší kvality skladovaných hnojiv a také
jistotou s dodržením zákonné lhůty pro skladování balených hnojiv mimo sklady.
Důrazně upozorňujeme na § 2, který samostatně upravuje
skladování hnojiv typu dusičnanu amonného.
Download

Leták YaraMila NPK