TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
TECHNOLOGICKÉÉ POSTUPY
TECHNOLOGICKÉ
POSTUPY
PŘÍPRAVY UŠLECHTILÝCH TISKŮ
PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Ing. Jiří Petera
FAMU – Atelier restaurování
Želatina
P ŘEHLED
Chemické složení želatiny
• protein
t i - bílkovina
bílk i ži
živočišného
čiš éh původu;
ů d
ŽELATINA, ARABSKÁ GUMA
GUMOTISK
UHLOTISK
TUHOVÝ TISK
OZOBROMOVÝ TISK
PINATYPIE
OLEJOTISK
BROMOLEJOTISK
Želatina
NH2 – CR1H – CO [–NH – CHR2 – CO –]n NH– C R3 H – COOH
Postranní řetězce
• zásadní vliv na fyzikální a chemické vlastnosti polypeptidického
polymeru
l
• mohou to být:
 nepolární řetězce,
 s polární skupinou:
karboxylové skupiny či jejich amidy,
bazickou aminoskupinu,
hydroxylové skupiny,
skupiny
atomy síry.
• základní stavební jednotka – α-aminokyseliny,
• řetězením α-aminokyselin vznikají vysokomolekulární polypeptidické
ř ě
řetězce
obecného
b
éh vzorce:
NH2 – CR1H – CO [–NH – CHR2 – CO –]n NH– C R3 H – COOH
• želatina: přibližně 20 typů aminokyselin
nejvíce zastoupeny: glycin(≈33%), prolin(≈ 12%), alanin(≈ 12%)
• tři polypeptidické řetězce spirálovitě vinuté okolo sebe.
Želatina
Výroba želatiny
Výroba
Vý
b spočívá
čí á v izolaci
i l i a částečné
čá t č é hydrolýze
h d lý vysoce sesíťovaného
íť
éh
kolagenu o molekulové hmotnosti 290 000 na ve vodě rozpustnou želatinu
o molekulové hmotnosti 20 000 až 200 000 (dle typu želatiny)
ý fyzikálními
y
a chemickými
ý vlastnostmi.
s definovanými
Suroviny
Přírodní látky bohaté na kolagen:
• kosti (kostní želatiny),
• kůže (kožní želatiny)
Dvě technologie:
• kysele opracovaná želatina
• bazicky opracovaná želatina
1
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Želatina
Fyzikální a chemické vlastnosti želatiny
• v suchém stavu je želatina amorfní látka;
• při teplotách nižších než 20°C ve vodě nerozpustná, ale přijímá ze svého
okolí vodu – bobtná
Bobtnání:
• 1. krok – adsorpce molekul vody na povrch polypept. řetězce,
• 2. krok – absorpce molekul vody do prostorů mezi řetězci.
Bobtnání ovlivňuje:
• přítomnost iontů (Hofmeisterova řada),
• pH
H & isoelektrický
i l kt i ký bod
b d (nežádoucí
( žád
í jjev– retikulace)
tik l )
Želatina
Přechod sol − gel
• zahřátím
hřá í nabotnalé
b
lé žželatiny
l i na teplotu
l
vyšší
šší 30-35°C
°C
se želatina snadno rozpouští.
• ochlazením nejprve prudce vzrůstá viskozita,
následně přejde roztok v elastický gel;
• gelování:
I.
přechod jednotlivých řetězců do spirálovité struktury (vlivem
hydrofobních
h
d f b í h skupin
k i na postranních
t
í h řřetězcích),
tě í h)
II.
vzájemná asociace spirálových řetězců,
III. stabilizace struktury - utváření H-můstků uvnitř jednotlivých
ř ě ů i mezi řetězci
řetězců
ř ě navzájem.
á
Přechod sol-gel reversibilní,
Teplota gelování o 2-5°C nižší než teplota tání gelu
Želatina
Pevnost (tvrdost) gelu
Želatina
Vliv pH na vlastnosti želatiny
Na postranních řetězcích zavěšeny kyselé i bazické skupiny
• závisí na délce proteinových řetězců (míra hydrolýzy při výrobě),
• typy želatiny:
1)
měkký gel: Bloom < 100 (nízkobloomové žel.)
2)
středně tvrdý gel: Bloom 100-200,
3)
tvrdý gel: Bloom > 200 (vysokobloomové žel
žel.).
)
=> amfoterní charakter želatiny
=> mírný pufr(skupiny mají charakter sl.
sl kyselin či sl.
sl zásad) ;
=> isoelektrický bod
(hodnota pH, při níž jsou kyselé i bazické skupiny disociovány ve stejné míře)
• kysele opracované želatiny IEB při pH ≈ 7-9
79
• bazicky opracované želatiny IEB při pH ≈ 3,5-5,3
Při pH ≈ IEB:
• obtížné
btíž é b
bobtnání
bt á í a rozpouštění
ště í želatiny
ž l ti ((event.
t vysrážení),
áž í)
• zákal,
• nárůst viskozity.
Želatina
Želatina
Tvrzení želatiny
Vytváření
V
t ář í vazeb
b ((můstků):
ů tků)
• uvnitř proteinových řetězců;
• externích vazeb mezi proteinovými řetězci.
Tvrzení lze provádět:
• přímé dávkování tvrdidla do roztoku želatiny,
• koupáním (polité) želatinové vrstvy v roztoku tvrdidla.
Vytvrzená želatina:
• obtížněji bobtná,
p
ve vodě,,
• jje nerozpustná
• roztoky gelují již při vyšších teplotách,
• částečně ztrácí hydrofilní charakter.
V t
Vytvrzování
á í žželatiny
l ti tteplem
l
Při zahřívání želatiny v suchém stavu dochází mezi proteinovými řetězci
k příčným kondenzačním a polymerizačním reakcím:
R1-COOH
COOH + HO
HO-R
R2 → R1-COO-R
COO R2
R1-COOH + NH2-R2 → R1-CONH-R2
2
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Želatina
Želatina
Tvrzení želatiny formaldehydem
realizováno reakcí formaldehydu:
s koncovými aminoskupinami proteinových řetězců,
s α-aminoskupinami (lysin),
s amidovými skupinami (asparagin, glutamin),
se sulfhydrylovými skupinami (cystein).
•
•
•
•
Vznikají metylénové či éterové můstky:
R1 –NH – CH2 – NH –R2 nebo R1 –NH – CH2 – O– CH2 – NH –R2
event.
Tvrzení želatiny polyvalentními kationty
V t
Vytvrzování
á í jje realizováno
li á reakcí
k í polyvalentních
l l t í h kkationtů
ti tů s kkarboxylovými
b l ý i
skupinami.
Tvrzení nejlépe probíhá v mírně kyselém prostředí při pH 4-6
Velmi
l široká
š ká skupina
k
tvrdidel,
d d l nejdůležitější
důl ž ě ší jsou:
•
•
•
•
•
•
•
Al+3,
Cr+3 (Cr2O3),
Fe+3 (Fe2O3),
)
Th+3 (TH2O3),
Zr+4 (ZrO2),
Ti+4 ((TiO2)),
Ce+4 (CeO2).
R1 –CO –NH – CH2 – NH –R2 nebo R1 –CO –NH – CH2 – O – CH2 – NH –R2
Želatina
Želatina
Tvrzení želatiny síranem hlinito-draselným
kamenec draselný,
ý KAl(SO
( 4)2 . 12H2O
Vliv pH:
skupin
• vzrůstající pH → zvýšená disociace karboxylových skupin,
ale
•
vzrůstající
j p
pH → iontyy Al+3 p
přecházejíj na Al2O3.xH2O,,
při pH 6,3 již tvrzení prakticky neprobíhá.
•
optimální pH ≈ 4
Želatina
Tvrzení želatiny fotolytickým rozkladem dichromanu
Historie
•
1832 Suckow
– objevil citlivost chromových solí v přítomnosti
organických látek na světlo;
•
1839 Ponton
– kopíroval předlohy na papír zcitlivěný
dichromanem draselným;
•
1852 Talbot
– vytvrzování želatiny dichromanem draselným
(výroba tiskových štočků);
•
1855 Poitevin
– vyvinul uhlotisk;
•
1858 Pouncy
– vyvinul gumotisk;
•
1868 Husník
– vyvinul světlotisk
•
1904 Rawlings – vyvinul olejotisk
Tvrzení želatiny chromitými ionty
• kamenec
k
chromitý
h itý KCr(SO
KC (SO4)2 . 12H2O;
O
• octan chromitý (CH3COO)3Cr,
• oxid chromitý Cr2O3
Mechanismus tvrzení
odlišný od ostatních polyvalentních kationtů,
předpokládá se, že Cr+3 v přítomnosti želatiny přechází do komplexu
[Cr(H2O)6]+3 (event. s malým podílem [Cr(H2O)5OH]+2 ),
a v této podobě vytváří mezi řetězci koordinační vazbu nejen
s karboxylovými skupinami,
skupinami ale i s volnými aminoskupinami.
aminoskupinami
Želatina
Tvrzení želatiny fotolytickým rozkladem dichromanu
• Vytvrzování je realizováno prostřednictvím oxidu chromitého
chromitého,
jenž vzniká fotolytickým rozkladem dichromanu draselného (amonného)
v přítomnosti želatiny:
K2Cr2O7 → Cr2O3 + K2O + 3O
• Vzniklý oxid draselný okamžitě přechází na hydroxid:
K2O + H2O → 2KOH
• Hydroxid draselný konvertuje zbylý dichroman na chroman:
K2Cr2O7 + 2 KOH → 2 K2CrO4 + H2O
• Silným působením světla dochází ještě k fotolýze chromanu:
2 K2CrO4 → Cr2O3 + 2 K2O + 3O
3
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Želatina
Želatina
Nepřímé vytvrzování želatiny – I. OZOBROMOVÝ TISK
Nepřímé vytvrzování želatiny
•
Vychází
V
há í se z pozitivní
iti í kopie
k i na papírové
í é podložce
dl ž zhotovené
h t
é z bromob
(bromo-chloro-) stříbrného pozitivního materiálu.
•
Vybělením obrazového stříbra bělicí lázní obsahující i dichroman
d
draselný
l ý vzniká
ká jako
k jeden
d z produktů
d k ů oxid
d chromitý
h
ý
(event. hydroxid chromitý), který vytvrdí želatinovou vrstvu.
•
Lokace a intenzita utvrzení želatinové vrstvy je řízena množstvím stříbra
v obrazu pozitivní kopie.
Použití:
tisk,
• ozobromový tisk
• bromolejotisk
• odvozené techniky
Bělicí roztok: K3[Fe(CN)6],
] KBr,
KBr K2Cr2O7
1. Rehalogenace (bělení) :
Ag + K3[Fe(CN)6] → K3Ag[Fe(CN)6]
K3Ag[Fe(CN)6] + KBr → K4[Fe(CN)6] + AgBr
2. Konverze dichromanu na oxid chromitý:
6 K4[Fe(CN)6] + K2Cr2O7 + 4 H2O → 6 K3[Fe(CN)6] + Cr2O3 + 8KOH
dle jiných zdrojů:
12 K4[Fe(CN)
[F (CN)6]+ 10 K2Cr2O7 + 3 H2O → 12 K3[Fe(CN)
[F (CN)6] + 16 K2CrO4 + 4 Cr (OH)3
Oba děje probíhají současně.
Arabská Guma
Želatina
Nepřímé vytvrzování želatiny – II.
BROMOLEJOTISK
Bělicí lázeň: Cu+2, KBr, K2Cr2O7
Arabská guma
•
Ag + CuSO4 + 2 KBr → AgBr + CuBr + K2SO4
2. Konverze dichromanu na oxid chromitý:
6 CuBr + K2Cr2O7 + 6 KBr + 4 H2O → 6 CuBr2 + Cr2O3 + 8 KOH
dle jiných zdrojů:
6 CuBr + K2Cr2O7 + 6 KBr + 7 H2O→ 6 CuBr2 + 2 Cr(OH)3 +8 KOH
přírodní guma vylučovaná stromy
Accacia arabica Wild, Accacia senegal Wild;
1. Rehalogenace (bělení) měďnatou lázní:
•
směs polysacharidů a glykoproteinů;
•
široce rozvětvený polysacharidový řetězec;
•
mol. hm. 250 000 až 1 000 000;
•
nejvíce zastoupeny:
• galaktosa (≈ 51%),
• arabinosa (≈ 19%),
• rhamnosa (≈ 14%),
• K+, Ca+ a Mg+2 sole kyseliny galakturonové (≈ 16%).
Oba děje probíhají současně.
Arabská Guma
Fyzikální vlastnosti arabské gumy
•
•
•
dobře rozpustná (K+, Ca+ a Mg+2 sole kyseliny galakturonové);
přijatelné viskozity;
až 40% roztoky
roztoky.
Tvrzení
•
Gumotisk
Historie vzniku a období používání
•
proces znám od r. 1858 – John Pouncy
(navázel na poznatky Talbota a Poitevina);
•
širší rozšíření po roce 1894 – A.Rouillé-Ladevéze veřejná demonstrace procesu v Londýně a Paříži;
•
V českých zemích nejvíce používán v letech 1900
1900-1910
1910
Polyvalentní ionty (Al+3, Cr+3, Ca+2 apod.)
tvoří s karboxylovými skupinami kyseliny galakturonové příčné vazby.
4
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Gumotisk
Gumotisk
Soutisk
Princip metody
• Citlivá směs:
− arabská guma,
− dichroman draselný (amonný),
− pigmentové barvivo
barvivo;
•
gumotiskový pozitiv – malý tonální rozsah,
•
řešení – soutisk několika vrstev,
vrstev
•
optická denzita vrstev je řízena poměrem
pigmentu a dichromanu.
• připravována a nanášena:
− v jednom kroku, nebo se
− papír
í ovrstvený
t ý směsí
ě í arabské
b ké gumy s pigmentem
i
t po zaschnutí
h tí
zcitlivoval dodatečným nátěrem roztokem dichromanu;
• expozice - kontaktním způsobem (=> vytvrzení pigmentové vrstvy),
• vyvolávání - rozpouštění (vymývání) nevytvrzeného podílu
arabské gumy s pigmentem.
Gumotisk
Gumotisk
Postup přípravy
Příprava papírové podložky
a)) předrážení
ř d áž í papírové
í é podložky,
dl žk
•
výběr papíru – dlouhé vlákno, nepříliš hladký povrch, porosita;
•
předsrážení (pro soutisk);
•
preparace - zamezeníí penetrace pigmentu d
do hmoty
h
papíru,
í
b) preparace papírové podložky,
c) příprava světlocitlivé směsi (arabské gumy, pigmentu a dichromanu),
d) ovrstvení papírové podložky světlocitlivou směsí,
–
e) expozice kontaktním způsobem,
f))
vymývání
y ý á nevytvrzené
e yt e é světlocitlivé
s ět oc t é ssměsi
ěs ((vyvolávání),
y o á á ),
g) vysušení, adjustace
Při vícenásobném soutisku se postup od kroku c) opakuje.
–
–
–
–
Kroky c) a d) a počáteční fáze kroku f) se provádějí za ochranného žlutého
(oranžového, červeného) osvětlení.
Gumotisk
Příprava citlivé (mono)vrstvy ve dvou krocích
vytvrzenou želatinou,
při přípravě,
p p
‐ dávkování tvrdidel p
‐ dodatečné tvrzení koupáním v tvrdící lázni,
(vyprání přebytečného tvrdidla po vysušení )
nevytvrzenou želatinou,
nevytvrzenou arabskou gumou,
současné předpisy - syntetické polymery
možné probarvení (CaSO4 bzv., pigmenty...)
Gumotisk
Příprava citlivé vrstvy v jednom kroku
((monovrstva i dílčí vrstvyy soutisku))
•
Packham, Gaedicke (2 vrstvy)
citlivost narůstá směrem k podložce (teoreticky)
1. vrstva – nátěr dichromanem,
2. vrstva – nátěr směsí arabské gumy a pigmentu.
•
přestřik chromovaného papíru směsí arabské gumy a pigmentu.
(koncentrace arabské gumy ≈ ochranný koloid vs. viskozita)
•
naprašovací metoda
citlivá vrstva aplikována bez pigmentu, suchý pigment naprášen na
povrch
h vlhké
lhké vrstvy.
t
a) metoda Novákova – arabská guma + dichroman;
b) Mallmann a Behrens – arabská guma + arowroot + dichroman.
•
příprava zásobních roztoků
a) 10% roztok dichromanu draselného (+ amoniak)/amonného,
b) 40% roztok
t k arabské
b ké gumy,
c) pigment /temperová barva.
•
příprava citlivé směsi
a)) dispergace
di
pigmentového
i
éh b
barviva
i v roztoku
k arabské
b ké gumy,
b) sensibilizace směsi.
Pozn: Koncentrace zásobních
á b í h roztoků
ků se mohou
h v předpisech
ř d
h různých
ů ý h
autorů lišit. Uvedené hodnoty jsou v literatuře uváděny nejčastěji.
5
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Gumotisk
Gumotisk
Poměr komponent citlivé směsi – soutisk vrstev
Poměr komponent citlivé směsi – soutisk vrstev
K ždá vrstva reprodukuje
Každá
d k j pouze čá
část celkového
lk éh tonálního
ál íh rozsahu.
h
Mnoho autorů / předpisů.
Snižování podílu arabské gumy a pigmentového barviva
vede k nižším denzitám a nižšímu kontrastu.
Tonální oblast
Arabská guma
(40%)
Temperová barva
Dichroman
draselný (10%)
10 ml
1.5 g
5 ml
Pořadí od podl.
Komponenty vs.
char.
h negativu
ti
Pozn: Poměrné zastoupení jednotlivých komponent se se v předpisech
různých autorů liší.
Gumotisk
Světla
Střední tóny
Stíny
2.
1.
3.
10% K2Cr2O7 .[[ml ] : 40% arabská g
g. [[ml ] : tempera
p
[[cm]]
Slabý
8:5:1
8:5:3
8:5:2
Normální
13 : 5 : 1
10 : 5 : 2
15 : 5 : 3
Kontrastní
20 : 5 : 1
15 : 5 : 2
15 : 5 : 3
Gumotisk
Nanášení citlivé vrstvy na podložku
Expozice
Papírová podložka předsušena (lihová kamínka)
•
kontaktním způsobem v kopírovacím rámu;
Nanášení
),
• stříkáním ((málo časté),
• nátěrem.
•
při exponování vícevrstevného gumotisku nutno zajistit dokonalý soutisk.
Štětce
.
1. nanesení citlivé směsi,
2. vyrovnání nánosu – jemnější štětec, 12 cm široký,
3. vyhlazovací štětec – velmi jemná vlákna.
Vydatnost nánosu
• velmi tenká vrstva – světlo musí proniknout až k podložce,
• při vícenásobném soutisku musí být po převrstvení
patrná spodní vrstva.
Gumotisk
Vyvolávání obrazu
Rozpouštění (vymývání) nevytvrzeného podílu arabské gumy
(spolu s pigmentem),
•
zpočátku pod ochranným osvětlením - rozvlhčení arabské gumy
v chladné vodě, vyprání nezreagovaného dichromanu ;
•
dokončení praní (na světle):
‒ statické - v misce s vodou – voda pravidelně obměňována
‒ opatrné "sprchování" velmi jemným proudem vody.
•
přeexponované kopie – pomocné prostředky:
‒ ponoření kopie na cca 5 minut do vody o teplotě 22-25°C,
‒ ponoření kopie na cca 1-2 minuty do 1% roztoku Na2CO3
(event. K2CO3)
Gumotisk
Čištění obrazu
Pozitivní kopie zpravidla bývají po vyvolávání
žlutě (žlutohnědě) zbarveny zbytky chromitých solí.
Čisticí lázně:
•
•
2% roztok disiřičitanu sodného,
roztok kyseliny chlorovodíkové (dil.)
a kamence hlinito-draselného.
6
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Gumotisk
Uhlotisk
Barevný gumotisk
• tři výtažkové R/G/B negativy
• soutisk C/M/Y vrstev
Historie vzniku a období používání uhlotisku
• 1855 Louis Alphons Poitevin - vyvinul uhlotisk,
• Joseph
J p W. Swan – rozšíření uhlotisku,,
od r. 1866 prodává pigmentové papíry
(sépie, purpurová hněď, černá),
• další producenti:
– Autotype Comp. (Anglie), od 90. let 19. stol.
– NPG (Německo),
– Hanfstängl (Německo) až do r. 1990,
– ...
Uhlotisk
Uhlotisk
I.
Princip metodyy
• záznamový materiál – tzv. pigmentový papír
(želatina s rozptýleným pigmentovým barvivem);
• sensibilizace – koupání v roztoku dichromanu;
• expozice – vytvrzení povrchu citlivé pigmentové vrstvy,
• vyvolávání obrazu - vymývání nevytvrzeného podílu
želatinové vrstvy spolu s pigmentem teplou vodou;
Uhlotisk
II. Sensibilizace
•
•
lázníí di
lá
dichromanu
h
amonného
éh nebo
b di
dichromanu
h
d
draselného
l éh
(&amoniak);
koncentrace vs. kontrast kopie:
1-2%
%d
dichroman
h
– kontrastnější
k
ě ší podání,
dá í
2-3% dichroman – normální podání,
3-6% dichroman – měkké podání;
•
pro zkrácení doby sušení:
50% roztok etanolu nebo
50% roztok acetonu;
•
aplikace roztoku dichromanu:
- dvojitý nátěr štětcem,
- namáčení v misce.
Příprava pigmentového papíru
Papírová podložka
- nepříliš klížený papír (měl by mírně prosakovat),
- střední gramáž,
- hladký povrch (oddělování pigm. vrstvy v teplé vodě),
- dobrá mechanická odolnost v mokrém stavu.
stavu
Pigmentová vrstva
- cca 10-14% roztok želatiny
- práškový pigment
- pomocné látky: sacharosa,
tenzid (marseilské mýdlo...),
glycerol,
...
Ovrstvení
- polev mezi hradítka,
- násobný nátěr štětcem,
- ...
Uhlotisk
III. Expozice
•
sensibilizované
ibili
é pigmentové
i
t é papíry
í citlivé
itli é k UV, B;
•
světelné zdroje – sluneční záření, UV zdroje;
•
kopírování se provádí v kopírovacím rámu
(silná přítlačná pera), maskované okraje negativu;
•
negativ – mírné převolaný (prokreslené stíny)
stíny).
7
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Uhlotisk
Uhlotisk
IV. Transfer na přenášecí podložku
Změna orientace pigmentové vrstvy
‒ vytvrzený svrchní podíl pigmentové vrstvy
situován k podložce,
‒ nevytvrzený podíl na povrchu.
povrchu
V. Vyvolávání
lá á í
•
Vlastní provedení:
‒ uvedení rozvlhčeného pigmentového papíru
do těsného kontaktu s dočasnou podložkou
a zalisování lehkým tlakem na dobu cca 30-45 minut.
•
Dočasná přenášecí podložka:
‒ přenášecí
ř áš í papír
í (terpentýn,
(t
tý včelí
č lí vosk,
k kalafuna),
k l f
)
‒ sklo preparované želatinou.
•
Uhlotisk
VI. Druhý transfer
• finální podložka:
‒ želatinovaný papír,
‒ sklo (preparované želatinou) – diapozitivy,
‒ porcelán,
‒ ...
• Přenos - suchý obraz na dočasné podložce se uvede v kontakt
s rozvlhčenou finální podložkou.
• Oddělení dočasné podložky
dle charakteru finální podložky:
papírová
p
p
podložka – odeschnutí od dočasné p
podložky,
y,
‒ p
‒ skleněná deska – pomocí kyseliny fluorovodíkové.
Tuhový tisk
•
vzniklý sendvič se umístí do misky s teplou vodou,
•
opatrně se oddělí primární podložka
podložka,
•
vymyje se nevytvrzený podíl želatiny s pigmentem.
Uhlotisk
Jednotranferový uhlotisk
• vyvolávání - provádí se na finální podložce,
• finální podložka
‒ želatinovaný
ž l i
ý papír,
í
‒ sklo (preparované želatinou);
• diapozitivy
‒ pigmentové papíry se silnější vrstvou
(fy. Autotype Comp, Braun)
‒ finální podl. – skleněné desky preparované 2% želatinou,
Ozobromový tisk
Princip metody
Princip metody
• kkombinace
bi
uhlotisku
hl i k a gumotisku
i k
‒ želatinový pigmentový papír (≈ uhlotisk),
‒ vyvolávání se provádí bez přenosu přímo na primární
podložce (≈ gumotisk)
• odlišná příprava pigmentového papíru:
‒ preparace papírové podložky zaponovým lakem
(zabránění rozpouštění želatiny od podložky) ,
želatina,
‒ příprava a polev želatinové vrstvy - 4% želatina
‒ naprášení mokré želatinové vrstvy pigmentem (tuhou) –
pigment situován přímo pod povrchem (nikoliv v celém
objemu),
‒ zalisování tuhového pigmentu.
pigmentu
• sensibilizace vrstvy
‒ přímá při přípravě (dichroman draselný ≈ 0,15g /g žel.),
‒ koupáním v lázni 2% roztoku dichromanu draselného.
• varianta uhlotisku
‒ pigmentový papír, přenosy...
• kopírování obrazu (chemická expozice)
‒ zdrojem obrazu je zpracovaná pozitivní bromostříbrná kopie,
‒ chromité ionty vznikají při bělení stříbrného obrazu
pozitivní matrice a difusí pronikají do přilehlé pigmentové vrstvy,
‒ nepřímé vytvrzování pigmentové vrstvy.
8
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Ozobromový tisk
Ozobromový tisk
Historie vzniku
• 1887 T. Manly
Postup zhotovení
– vyvinul proces (mylně se domnívá, že účinnou
látkou je ozón => název);
• standardní bromostříbrná pozitivní kopie (matrice) se nechá nabobtnat vodou;
• pigmentový papír se ponechá nasáknout zcitlivujícím ozobromovým roztokem;
• J. Stoop, Př. Koblitz – zdokonalili proces;
• Autotype Comp.
– zveřejnila proces pod názvem Carbro
(carbon–bromide);
• 1913 fa. Raydex
– trojbarevný ozobromový tisk,
který později vyráběla firma Autotype Comp.
• rozvlhčená pozitivní kopie a senzibilizačním roztokem napuštěný pigmentový
papír se přiloží želatinovými stranami k sobě a ponechají se v těsném kontaktu
po dobu 30 až 45 minut;
• oba papíry se oddělí a pigmentový papír se dále zpracuje stejným postupem
jako u uhlotisku;
• vybělenou pozitivní kopii lze opětně vyvolat a celý postup znovu opakovat
opakovat.
Ozobromový tisk
Carbro
Carbro
Bělicí (sensibilizační) lázeň
•
•
•
•
•
Autotype Company – modifikovaný předpis pro ozobromový proces.
Liší se složením sensibilizační lázně:
dichroman draselný,
hexakyanoželezitan draselný,
ý
bromid draselný,
síran hlinito-draselný,
kyselina vinná ( /citronová).
průběhu bělení (rehalogenace)
pozitivní matrice dochází ke vzniku Cr2O3,
Vp
(
g
)p
který difunduje do přilehlé pigmentové vrstvy, kde vytvrzuje želatinu.
Kontrast a denzita výsledné kopie
– dána
dá kkoncentracemi,i
– vzájemným poměrem komponent.
Roztok B:
• formaldehyd
• kyselina octová
k li chlorovodíková
hl
dík á
• kyselina
Sensibilizace:
1. 3 - 5 minut – lázeň roztoku A,
2. 15 – 30 sec. – lázeň roztoku B (délka působení ovlivňuje kontrast kopie),
Carbro
Carbro
Diapozitivy procesem Carbro (dle Lightona)
Ozobromový tisk v "pravých" barvách
Modifikovaný předpis Carbro
Liší se složením sensibilizační lázně:
Roztok A:
 dichroman draselný
 kyselina chromová
Roztok A:
• dichroman draselný
• hexakyanoželezitan draselný
• bromid draselný
• dvoutransferový soutisk tří (CMY) výtažkových obrazů;
Roztok B:
• hexakyanoželezitan draselný
• bromid draselný
Sensibilizace:
1. 3 minuty – lázeň roztoku A,
2. 30 sec. – lázeň roztoku B.
Zpracování:
• stejné jako uhlotisk, jeden přenos
• podložka – skleněná deska preparovaná 2% rozt. želatiny
• zdroj – tři negativy exponované za výtažkovými R,G,B filtry,
z nich vykopírovány tři pozitivní kopie;
• z pozitivních matic zhotoveny na skleněné desky pigmentové otisky
vp
příslušných
ý doplňkových
p
ý barvách - p
postup
p zhotovení dle Lightona;
g
;
• výtažky postupně přeneseny na finální podložku (kys. fluorovodíková),
soutisk kontrolován průhledem před sklo.
Olejotisk Carbro
• pořadí vrstev od podložky: azur – purpur – žlutá.
9
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Pinatypie
Pinatypie
Charakteristika procesu
Postup zhotovení barevné kopie na papírové podložce
• nepříliš rozšířený proces, založen na rozdílné schopnosti
vytvrzené a nevytvrzené želatiny absorbovat vodné roztoky (barviv);
1. Zhotovení výtažkových negativů exponovaných za R, G a B filtry:
• speciální kamery –Jos-Pe (zrcátka přesazená do kužele paprsků
za objektivem, Klein (polopropustná zrcátka),
• speciální kazety
kazety... – ruční,
ruční automatické.
automatické
• pracovní postupy:
– dle
dl Didiera
Didi z roku
k 1
1903,
– (zdokonalený) dle E. Königa z roku 1905;
• proces se používal ke zhotovení:
– monochromatických diapozitivů,
– barevných diapozitivů,
ý pozitivních
p
kopií.
p
– barevných
2. Zhotovení výtažkových diapozitivů:
• kontaktní kopie na desky s jemnozrnnou emulsí,
• expozice žárovkou.
žárovkou
3. Polev želatinových tiskových desek:
• 4% želatina, 0,5 g dichromanu amonného / g želatiny.
4. Expozice – kontaktním způsobem.
Pinatypie
Pinatypie
Postup zhotovení barevné kopie na papírové podložce
Postup zhotovení barevné kopie na papírové podložce
(pokrač )
(pokrač.)
(dokončení )
(dokončení.)
5. Praní - odstranění nezreagovaného dichromanu.
6. Vybarvování desek:
Barva výtažkového filtru,
za nímž byl negativ
p
exponován
červený filtr
zelenýý filtr
modrofialový f.
Probarvovací roztok
(dle Boučka a Nováka)
2,5% roztok
pinatypické modři
3,5% roztok
pinatypické
i
i ké červeni
č
i
3% roztok
pinatypické žluti
7. Difusní přenos barviva do přijímací vrstvy finální podložky:
• finální podložka – želatinovaný papír
• obě rozvlhčené želatinové vrstvy v těsném kontaktu
kontaktu,
• 4% želatina; 0,5 g dichromanu amonného/g želatiny.
• soutisk: 1. pinatypická modř,
2. pinatypická červeň,
3. pinatypická žluť.
8. Vytvrzení
• síran chromito-draselný & amoniak
Pinatypie
Postup zhotovení trojbarevného tisku na papírové podložce
dle Nováka
Pinatypie
Postup zhotovení trojbarevného tisku na papírové podložce
metodou Carbro (dle Nováka)
•
Výtažkové negativy se vykopírují na zcitlivěný želatinovaný papír (stejný
jako pigmentový papír, ale bez pigmentu);
•
•
•
•
želatinová vrstva s vykopírovaným obrazem je přenesena na skleněnou
desku (postup stejný jako u uhlotiskových diapozitivů);
•
•
vymyje
j se nevytvrzený
t
ý podíl
díl želatiny;
ž l ti
•
•
•
zbylý želatinový reliéf se probarví a použije jako tisková deska.
Pro tisky větších rozměrů,
výtažkové negativy se vykopírovaly na bromostříbrné papíry,
y p
na želatinované papíry
p p y
metodou Carbro se obraz chemickyy vykopíroval
(bez pigmentu),
želatinová vrstva s vykopírovaným obrazem se přenesla na skleněnou
podložku,
vymyl se nevytvrzený podíl želatiny,
zbylý želatinový reliéf se probarvil a použil jako tisková deska.
Postup je téměř identický s metodou, kterou v roce 1928 popsal Otto Wheeler
j k postup
jako
t Dyebro
D b .
Jediný rozdíl - Wheeler používal u tiskových desek celuloidovou podložku
(namísto skleněné).
10
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Pinatypie
Postup zhotovení trojbarevného tisku na papírové podložce
metodou Jos
Jos--Pe
•
•
•
•
•
•
•
Metoda založena na vytvrzování fotografických desek v průběhu
vyvolávání výtažkových diapozitivů;
diapozitivní desky - speciální materiál s velmi malým obsahem
halogenidu stříbrného v želatinové vrstvě;
výtažkové negativy se na diapozitivní desky exponovaly
přes skleněnou podložku;
volání v bez-siřičitanové pyrokatechinové vývojce;
v emulsní vrstvě byly údajně přítomny látky, které v kombinaci s vývojkou
způsobily selektivní vytvrzení citlivé vrstvy;
koupáním vyvolaných diapozitivů ve vodě teplé cca 50°C
50 C nevytvrzená
místa želatiny výrazně nabobtnala,
reliéfní obraz se probarvil a otiskl na želatinovanou papírovou podložku
stejným způsobem, jako předešlé.
Pinatypie
Postup zhotovení barevných diapozitivů
Metoda Sanger
Sanger--Shepherdova
Postup zhotovení se skládal z následujících kroků:
1. zhotovení modrého (resp. azurového) diapozitivního výtažku
p
,
na skleněné podložce,
– překopírování výtažkového negativu na čb. skleněnou desku
a azurové tónování (FeSO4 + kys. citronová);
2. zhotovení žlutého a červeného (resp. purpurového) diapozitivního
výtažku na filmových podložkách,
podložkách
– používaly se staré listové filmy zcitlivěné dichromanem,
– expozice skrz podložku (stranově převrácené obrazy),
– po expozici se materiál vypral a ustálil,
– probarvení
b
í – červeň
č
ň magdala
d l , naftolová
ft l á žl
žluť.
ť
Pinatypie
Postup zhotovení barevných diapozitivů
Metoda Koenigova
• Žlutý a purpurový výtažek na jedné skleněné podložce.
• Azurový na krycím sklíčku (stranově převrácený).
Pinatypie
Postup zhotovení monochromatických diapozitivů
1 O
1.
Ovrstvení
t
í skleněné
kl ě é d
desky
k žželatinou
l ti
- silný
il ý nános,
á
namáčení do 8% rozt. želatiny, nebo polev 6,5% r. želatiny;
2. sensibilizace - provádí se buď
– přímo při přípravě želatinové vrstvy - cca 0,25
0 25 g (NH4)2Cr2O7 / g žel.,
žel
– koupáním suchých želatinových desek ve 2% roztoku (NH4)2Cr2O7;
3. expozice - kontaktní kopírování (denní/umělé světlo),
4 vyvolávání
4.
– 15 minut v chladné vodě
– čistící lázeň – 5% siřičitan sodný
5 probarvení želatinové vrstvy - 1
5.
1–2%
2% roztoky tzv
tzv. trvalých barviv
(Novák&Bouček: barviva fy.: Farbwerke vorm. Meister Lucius & Brünnig)
6. korekce denzit. roztok KMnO4+H2SO4 .
Pinatypie
Postup zhotovení barevných diapozitivů
Metoda Sanger
Sanger--Shepherdova
(pokrač
pokrač.)
.)
3. Kompletace
Pinatypie
Postup zhotovení barevných diapozitivů
Metoda Koenigova
3. Kompletace
Postup:
1. zhotovení azurového a purpurového diapozitivního obrazu
(viz. výše popsané postupy),
2. přelev purpurového výtažku novou želatinovou vrstvou (pro Y výtažek)
4% želatina, po usušení sensibilizace koupáním ve 3% rozt. (NH4)2Cr2O7 ,
3. zhotovení žlutého diapozitivního obrazu na obrazu purpurovém,
( i výše
(viz.
ýš popsané
é postupy)
t
)
11
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Olejotisk
Olejotisk
Charakteristika procesu
Postup zhotovení
• 1904 G. E. H. Rawlins.
1. Příprava želatinovaného papíru
– výběr papíru – mechanická odolnost ve vlhkém stavu,
p
,
– hladší povrch,
– ovrstvení 3-7% rozt. žel.; nanášení – nátěr, polev (dtto uhlotisk),
– předtvrzení (kamenec, formalín...).
• Vychází
y
ze skutečnosti,, že vytvrzená
y
želatinyy částečně
nabývá olejofilní charakter a přijímá "mastnou" barvu.
• Princip – na selektivně vytvrzenou vrstvu rozvlhčeného žel.
papíru se pomocí štětce nanáší mastná tiskařská barva
barva.
• Způsobem nanášení barvy umožňuje tato technika široce
ovlivňovat finální vzhled kopie (secesní piktorialismus).
2 Sensibilizace
2.
– dichroman amonný / draselný (bez čpavkování);
– koncentrace vs. kontrast (2-8%, 2-3% ≈ norm. kontrast);
– nátěr ((2x)) / koupání
p
v dichromanové lázni
• Autotype Comp. (angl.), NPG (něm.), od F.Hanfstaenegl (něm.)
Olejotisk
Olejotisk
Postup zhotovení (pokrač.)
Postup zhotovení (dokončení)
3. Kopírování
– negativy – vyvolané na norm. kontrast,
g
– alespoň
p 13x18 (detaily),
(
y),
– formát negativů
– kopírovací rám (silné svorky).
5. Nanášení barvy
– barvy pro lithografii, hlubotisk, ofset;
používányy barvy:
y Kast&Ehinger
g ((Stuttgart),
g ),
v minulosti p
Berger&Wirth (Lipsko-Schönfeld), Charbonell (Paříž) a Lorilleux (Paříž)
– Bufka: tvrdou barvu pro mědirytiny (1.) a měkkou litografickou barvu (2.),
– výběr štětce (kopýtka, velikosti...)
– zasychání
há í – několik
ěk lik d
dní.í
4. Praní
– praní v chladné vodě do odbarvení
odbarvení,
– při vyšším předtvrzení před nanášením vložit
na cca 2 min. do vody teplé 22-25°C (Bufka 30-35°C),
pozor na p
p
přílišné změknutí vrstvyy ((mech. p
poškození p
při nanášení).
)
Olejotisk
6. Benzínová lázeň
p
okamžiku zasychání
y
((barva lepí,
p ale neulpívá),
p )
– ve správném
– charakter uhlové kresby.
Bromolejotisk
Olejotisk
j
ozobromovou technikou
Charakteristika procesu
•
Dle Lightona (diapozitivy metodou Carbro)
,
•
dle Dillayye (dichroman
(
draselný,
ý, hexakyanoželezitan
y
draselný,
ý,
bromid draselný, síran hlinito-draselný);
•
Výhoda – možnost zhotovovat velké kopie.
•
Stranově převrácené kopie – vhodné pro následný přetisk.
• Částečně olejofilní charakter vytvrzené želatiny...
• Expozice
p
chemickou cestou - vybělování.
y
• E. J. Wall a C. Welbern - používán od roku 1907; rovněž
oblíbená technika secesního piktorialismu;;
• bromolejotiskové papíry fy.: Gevaert , Byk-Guldenwerke,
F. Hanfstaengl, Mimosa...
12
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PŘÍPRAVY
UŠLECHTILÝCH TISKŮ
Bromolejotisk
Bromolejotisk
Postup zhotovení
Postup zhotovení (dokončení)
1. Zhotovení bromo- (chloro-bromo-) stříbrné pozitivní kopie,
– pozitivní materiál o vyšší gramáži,
p jasná
j
světla,, hluboké stíny,
y, široká škála p
polotónů,,
– kopie:
– vývojky bez tvrdicích přísad (v minulosti)
– často amidolové vývojky.
3. Praní a čištění
– vypere se nezreagovaný dichroman
– hnědavé
h ěd é skvrny
k
oxidů
dů chromu
h
se odstraní
d
í kys.
k sírovou
í
(dil.)
(d l )
2. Bělení (rehalogenace)
• bělicí lázeň: − síran měďnatý,
− bromid draselný,
− dichroman draselný,
k lé prostředí;
ř dí
− kyselé
• při rehalogenaci měďnatými ionty vzniklý CuBr redukuje dichroman
na oxid chromitý (který vytvrzuje želatinu).
Bromolejotisk
4. Ustálení stříbrného obrazu
– 1% rozt. thiosíranu sodného
– praní
5. Probarvení
– před barvením – rozbobtnání želatinové vrstvy ve vodě teplé 30-38°C;
– ostatní stejné jako u olejotisku...
Literatura
• Bouček Jaroslav, Novák Vladimír: Praktická fotografie; III. rozšířené vydání,, Brno 1935
Přetisk
•
přenos vlhké barvy na novou papírovou podložku (papíry fy. Zanders,
měditiskové papíry...,
•
tisk v lisu
•
optimalizace množství barvy na originálu (tlak – nebezpečí rozmazání),
≈ povrch papíru - hrubý – přijímá,
přijímá ale vytrhává želatinu z matrice
matrice,
- hladký – vyšší nebezpečí rozmazání;
•
často soutisk dvou matric – 1. měkká kresba (světla),
– 2.
2 kontratní
k t t í (vyšší
( šší denzity)
d
it )
V.J.:
J : Katechismus fotografie, nakladatelství Hejda &Tuček,
&Tuček Praha 1913
• Bufka V
• Crawford William: The Keepers of Light, Morgan&Morgan, New York, 1979
• David Ludvík: Davidův rádce ve fotografování, nakladatelství E. Beaufort, Praha, 1935
• Koblic Přemysl: Ozobromový tisk, Praha 1921
• Kotaniec Stefan: Szlachetne techniki w fotografji, Varšava 1955
kol.:: Chemická technologie – Technická fotografie a její užití, Česká
• Milbauer Jaroslav a kol
spol. chemická, Praha 1939
• Scheufler Pavel. : Historické fotografické techniky; Artama, Praha 1993
• Sommer St
St.:: Fotografia na materiałach nietypowych,
nietypowych Filmowa agencja wydawnicza,
wydawnicza
Varšava 1955
• Zelinger J. a kol: Chemie v práci konzervátora a restaurátora; Academia, Praha 1987
13
Download

Ušlechtilé tisky