HORNICKÉ listy
ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD
ČERVENEC 2014
JAKÁ BUDE BUDOUCNOST
ČESKÉHO HORNICTVÍ?
aktuality 5
hlavní téma 8
Konference o bezkonfliktní
úpravě limitu těžby na DB
Potřebou zkorigování linie
limitu těžby na Dolech Bílina
se zabývala konference
Českého svazu zaměstnavatelů
v energetice. Hlavní
referát přednesl ředitel
strategie a komunikace
SD Vladimír Budinský.
svět dolů 16
Modernizace a rekonstrukce
úpravny uhlí Ledvice
Během plánované roční technologické přestávky
byla v úpravárenském provozu dokončena
řada významných investičních akcí, například
i nové depo mouru či protiprašná stěna HZ 1.
XX. výstava minerálů na
zámku v Klášterci nad Ohří
Jubilejní, v pořadí už dvacátá
prezentace přírodních
kamenů a minerálů letos dává
nahlédnout na ty největší
poklady sbírek geologů SD
a dalších fandů mineralogie.
Zcela určitě potěší malé
i velké návštěvníky.
z historie těžby uhlí 26
sport 30
Výborná forma běžce Petra Kirsche
Už dvaačtyřicátá běžecká sezona zastihla
Petra Kirsche z SD ve skvělé kondici.
Bodoval nejen ve štafetě Vltava Run, ale
také na Jezerním běhu kolem Dolů Bílina.
Důl Emma u Duchcova
Nový cyklus mapující počátky
průmyslového dobývání na Bílinsku
připravil geolog DB Zdeněk Dvořák.
HORNICKÉ listy 3/2014 časopis zaměstnanců skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e­‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský;
místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová,
Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK:
Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO­‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2014: 27. 6. 2014 UZÁVĚRKA
ČÍSLA 4/2014: 29. 8. 2014. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s.
Připravovaná novela horního zákona
ohrožuje samotnou existenci
českého hnědouhelného hornictví
Do konce června probíhá připomínkové
řízení ve věci další „malé“ novely horního
zákona. Tato novela malá rozsahem může
být osudová svým dopadem. Pokud by
tento zákon a na něj navazující vyhláška
byly přijaty tak, jak je prozatím navrhová‑
no, pak by to bez přehánění znamenalo
konec hnědouhelných dolů v ČR v krát‑
kém časovém horizontu několika let.
Cílem novely je získat rychle do stát‑
ního rozpočtu finanční prostředky ročně
ve výši 3 miliard korun, přičemž hnědé
uhlí samo o sobě má přinést 2,4 miliar‑
dy. Zatímco odvody za vydobytý nerost
u všech ostatních nerostů mají vzrůst jen
2krát, tak u hnědého uhlí dobývaného
povrchovým způsobem by se jednalo
o desetinásobný růst stávajícího poplat‑
ku! Tento extrémní zamýšlený nárůst je
diskriminační vůči nerostu, který těžíme,
a spolu se všemi negativními jevy, které
se v oboru energetiky kumulují, je i likvi‑
dační pro celé naše odvětví.
Naše argumenty proti přijetí novely:
Při zvýšení odvodu některé zásoby hně‑
dého uhlí již nebudou ekonomicky doby‑
vatelné a těžaři je nebudou schopni vytě‑
žit – bude zkrácena životnost dolů, čímž
nastanou mnohem dříve, než se dosud
plánovalo, hluboké sociální a strukturální
změny v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Nutnost kompenzovat více než dvou‑
miliardový růst nákladů, který připadá na
doly v Ústeckém kraji, donutí těžební
organizace k propouštění, které se do‑
tkne tisíců lidí.
Těžaři, jako odpovědní hospodáři, se
budou snažit v maximální možné míře
promítnout zvýšený náklad odvodu do
ceny uhlí, což se projeví zdražením
tepla pro 1,5 milionu lidí, kteří jsou v ČR
zásobováni dálkovým teplem vyrobeným
z hnědého uhlí. V Ústeckém kraji je v po‑
rovnání s ostatními kraji velké procento
bytů zásobováno dálkovým teplem.
Kraje poskytují dotace na nákup mo‑
derních automatických kotlů na kvalit‑
ní nízkosirnaté hnědé uhlí. Největším
producentem Bílinského nízkosirnatého
uhlí v sortimentu Ořech 2 jsou Severo‑
české doly a.s. Příjemci ekologických
dotací zažijí zklamání z toho, že jejich
záměry zlepšit životní prostředí ve svém
okolí se ekonomicky zhroutí kvůli zvýšení
ceny paliva. Je to hazard s důvěrou lidí
v krajskou i státní ekologickou politiku.
Těžební firmy poskytují dary a sponzo‑
ring nejen v okolí dolů, ale v celém kraji. Na
tyto společensky odpovědné aktivity
nebudou mít, bohužel, těžební firmy
již brzo žádné zdroje, což se negativně
projeví v oblasti vzdělávání, kultury, sportu
pro mládež a v dalších oblastech, zejména
v pánevních okresech našeho kraje.
Těžební firmy nebudou dostatečně
investovat a tím dojde k propadu zaká‑
zek pro strojní, stavební a elektro firmy
v regionu.
Těžební firmy nevytvoří dostatek
prostředků na sanace a rekultivace
území po těžbě.
Propouštěním z dolů a snížením podni‑
katelských příležitostí dojde k ohrožení
dalších pracovních pozic ve službách
a v navazujících odvětvích, zejména
v obcích a městech v okresech Chomutov,
Most a Teplice, protože každý horník na
sebe váže další 2–3 pracovní místa.
Zcela neakceptovatelná je konstrukce,
že z výnosu odvodu za vydobytý nerost
v samotném Ústeckém kraji zůstane
jen 8 % a 92 % se odvede do rozpočtu ČR, což je regionálně necitlivý návrh,
který odsaje prostředky z kraje, kde byly
vytvořeny.
Jako odpovědní manažeři jsme povinni
informovat o předpokládaných dopadech
návrhu zákona našeho vlastníka i odpo‑
vědné orgány báňské správy. Jednáme
a činíme potřebné kroky. Valná hromada
Zaměstnavatelského svazu důlního a naf‑
tového průmyslu ČR, který zastřešuje
včetně Severočeských dolů 23 členských
těžebních organizací s 33 000 zaměst‑
nanci, pověřila představenstvo, jehož
členem je nejvyšší představitel SD, po‑
slat dopis ministrům průmyslu a financí
s argumenty proti návrhu změny horního
zákona, který varuje před závažnými a li‑
kvidačními dopady diskriminační novely
zákona a navazující vyhlášky. Dopisy na
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
a Ministerstvo financí ČR v podobném
duchu odeslali starostové měst kolem
dolů a odboroví představitelé, kterým leží
na srdci zaměstnanost.
Věříme, že zdravý rozum zvítězí a že se
nám všem jednáním a argumenty podaří
zvrátit hrozbu likvidace hnědouhelného
hornictví v Ústeckém kraji.
představenstvo společnosti
Severočeské doly a.s. Chomutov
2/3
Z obsahu
HORNICKÉ listy 3/2014
Vážení čtenáři Hornických listů,
dostáváme se do poloviny roku 2014, proto je vhodné se po‑
ohlédnout, co jsme společně v Severočeských dolech dokázali.
V oblasti investiční výstavby byla v roce 2013 vynaložena
částka cca 2,4 mld. Kč. Přibližně stejné investiční výdaje (CA‑
PEX) budou vynaloženy do oblasti rekonstrukcí, modernizací
a dodávek těžební, dopravní a úpravárenské technologie, sta‑
veb a provozních důlních děl, dále na nákup kusových dodávek
strojů, zařízení a nehmotný majetek i v tomto roce.
aktuality
Na DB byly v roce 2013 ukončeny tyto významné akce: Vý‑
stavba 2. skrývkového řezu – DPD 926 a související stavební
objekty, Rekonstrukce špičky kolesa a kolesového výložníku
KU 800.18/K 99, Rekonstrukce a modernizace poháněcích
stanic DPD vč. napínání a mazání, Rekonstrukce drtičů a třídičů
uhelné technologie vč. mostů Úpravny uhlí Ledvice, Moder‑
nizace a rozšíření úpravny důlních vod Emerán, Odvodnění
západně od Ledvic, Rekonstrukce rozvodny 6 kV trafostanice
TR 1 a Stabilitní opatření Braňanské výsypky.
Na DNT byly v roce 2013 ukončeny tyto významné akce:
Rekonstrukce kulové dráhy rýpadla SchRs 1320/K 110, Tech‑
nologie DPD 3. uhelného odtahu a Lomová stavba Libouš.
Realizaci každé investiční zakázky předchází odpovědná
příprava v podobě posouzení požadavku s ohledem na opti‑
mální vynakládání investičních a provozních nákladů za celou
dobu životnosti zařízení. Těmto směrům byl nově přizpůsoben
organizační proces schvalování investičních akcí (od poža‑
davku, přes záměry a cíle projektu, přípravu a výběr variant
řešení, zpracování projektových dokumentací až po realizaci
a vyhodnocení akce).
Byl nově zaveden systém schvalování v technicko investiční
komisi. Významné akce jsou posuzovány metodou Design-to‑
Cost s cílem nalézt optimální řešení při minimalizaci nákladů.
Touto metodou byly realizovány 4 projekty a dalších 17 je v růz‑
ném stádiu rozpracovanosti. Do organizace přípravy a řízení
investiční výstavby je zapojena řada pracovníků v různých
útvarech napříč SD a.s. (provoz, investice, nákup, ekonomika)
s využitím nových programových produktů IT. Díky týmové
spolupráci se daří nacházet efektivní a účinná řešení projektů.
V roce 2013 byl ukončen ve spolupráci s OMG podkladový
materiál rozsahu hornické činnosti pro převod DP Lom Most
a Lom II z PKÚ, s. p. na SD a.s. pro Dohodu o vzájemné spo‑
lupráci při převodu části dobývacích prostorů Most a Lom II.
V návaznosti na čerpání důlních vod z čerpacího objektu
MR1 v předpolí lomu DB, se společně s PKÚ, s. p. podařilo
najít řešení návrhu a umístění Biotechnologického nízkonákla‑
dového systému k úpravě a čištění této důlní vody. Umístění
respektuje jak realizovaná ochranná opatření v předpolí, tak
další rozvoj lomu, s rozšířením postupu za hranice stávajícího
povolení hornické činnosti DB.
V oblasti životního prostředí je kladen zvýšený důraz na
monitoring a omezení prašnosti a hlučnosti i na snížení emisí
znečištění do vody a ovzduší.
Stále probíhá Protiprašný projekt lomu Bílina, který je pod
veřejnou kontrolou, a jeho výsledky jsou každoročně před‑
kládány na vědomí Krajskému úřadu v Ústí nad Labem a jsou
s ním rovněž průběžně seznamovány obce v okolí lomu Bílina.
Ve vazbě na nový zákon o ochraně ovzduší požádaly SD
Krajský úřad o vydání povolení k provozu DNT a DB. Krajský
úřad vydal povolení pro DNT 18. 12. 2013 a pro DB 20. 12. 2013
a stanovil podmínky jejich provozu. Zároveň byl schválen návrh
předloženého provozního řádu pro obě lokality. Provoz dolů
v souladu s novými podmínkami v oblasti ochrany ovzduší
tak bude mít minimální negativní dopady do kvality ovzduší
v regionu.
S pozdravem Zdař Bůh!
Pavel Kresan
technický ředitel
Modernizace ledvické úpravny pokračuje
Během technologické odstávky byla dokončena řada významných projektů
V období od 19. 6. do 2. 7., tedy během plánované roční technologické
odstávky úpravárenského provozu
v Ledvicích, byla dokončena řada
významných investičních akcí, včetně ekologických staveb – nové depo
moru s parkovištěm kamionů a protiprašná stěna u hlubinného zásobníku HZ I, modernizovaly se také další
úpravárenské objekty.
Na začátku července zprovozněné
nové depo mouru umístěné v areálu
úpravárenského provozu splnilo zá‑
vazek platného POPD, kdy byla v roce
2012 ukončena činnost původní sklád‑
ky mouru bezprostředně sousedící
s městem Ledvice. Dočasně, než bylo
nové depo vybudováno, byl mour pře‑
pravován vnitropodnikovou automobi‑
lovou dopravou. Nyní je transport mezi
zásobníkem mouru ZM 1 a zásobníkem
mouru ZM 2 umístěném na právě do‑
končeném depu zajišťován trubkovým
dopravníkem v délce 392 m a výšce
27 m nad zemí. Nedílnou součástí depa
mouru je také parkoviště pro kamiony
s celkovou kapacitou 115 míst, které
je umístěno za Elektrárnou Ledvice
u lokality Piterlink. Nový provoz depa
mouru zjednoduší a zkapacitní naklád‑
ku prachového uhlí. Především pak při‑
spěje k zlepšení životního prostředí
a ke snížení hustoty silničního provozu
v Chotějovicích a Ledvicích, jimiž vedla
původní přístupová cesta k nakládce
prachových směsí.
Ke snížení prašnosti v sousedních
Ledvicích přispěje také další ekolo‑
gická stavba. Hlubinný zásobník HZ 1
s kapacitou 4 × 1 000 t umístěný vedle
úpravárenského kolejiště nyní lemuje
do výšky 8 m protiprašná ocelová stě‑
na s plechovými výplněmi. Podobným
způsobem byl před časem obestavěn
i hlubinný zásobník HZ 1, kde se toto
řešení osvědčilo.
Čilý stavební ruch během odstávky
panoval také v dalších úpravárenských
objektech. Například v drtírně kotlo‑
vého uhlí byl vyměněn elektromagne‑
tický separátor kovů, v hrubé drtírně
se nahradily opotřebované pohony
pásových dopravníků. Vyměněn byl
i zdejší drtič za moderní dvouprodukto‑
vý. Ten umožňuje výrobu druhů kostka
i ořech 1.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2014:
leden
až
květen
Počet evidovaných úrazů
2014
2013
DB
30
18
DNT
4
Správa a. s.
SD celkem
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2014
2013
12
9
7
2
14
-10
0
8
-8
1
2
-1
0
2
-2
35
34
1
9
17
-8
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
4/5
slovo ředitele
z odborů
Havárie pásového vozu na DB
Další z komplexu ochranných
opatření životního prostředí v okolí
DNT vzniká u Března. V dostateč‑
ném předstihu, než se k obci přiblíží
postup těžby, se zde v červnu za‑
čalo s výstavbou ochranného valu.
Mohutné zemní těleso bude chránit
Březno od vlivů hornické činnosti
sousedních DNT. Jeho tvar byl na‑
vržen podle hlukové studie tak, aby
výrazně eliminoval prašnost a hluč‑
nost. Délka valu dosáhne 560 m, šíř‑
ka 87 m a výška 14 m. K výstavbě
bude použito 300 tis. m3 zeminy ze
zemníku Farářka. Zemní práce by
měly být dokončeny na jaře 2015.
Seminář odborového vedení DNT
Viktor Hrdina ve svém přednáškovém bloku přiblížil
odborářskému vedení z DNT ekonomické ukazatele SD.
Členové výkonného výboru odborových organizací DNT uspořádali neformální
seminář zaměřený na prohloubení ekonomických znalostí a bližší seznámení
s novelou občanského zákoníku. Diskuse se pochopitelně týkala také
avizované novely horního zákona a zvýšení odvodů z vydobytého nerostu.
Ochranný val Březno
Světové hornictví v Kazachstánu
HORNICKÉ listy 3/2014
K mimořádné události došlo 22. květ‑
na v uzlu PVZ, kde se za pomoci páso‑
vých vozů zakládacích (PVZ) přemisťuje
uhlí z porubních dopravníků na uhelné
odtahy vedoucí do úpravny. Při transpor‑
tu PVZ 2 500/3 nastalo zhoupnutí stroje
a následné prasknutí svaru konstrukce
zakládacího výložníku, který se ulomil.
Vedení úseku Lom operativně nechalo
do uzlu PVZ přemístit náhradní stroj –
standardně nasazený na 7. skrývkovém
řezu. Těžba a doprava uhlí nebyla och‑
romena. Havarovaný PVZ 2 500/3 byl
odstaven do volného prostoru, kde bez‑
prostředně začala dceřiná společnost
Prodeco s jeho opravou. Po montáži
zakládacího výložníku k střední části
bude havarovaný pásový vůz opět na‑
sazen v uzlu PVZ.
Červnové zasedání Mezinárodního
organizačního výboru Světového hor‑
nického kongresu (IOC WMC) v kazaš‑
ské Astaně potvrdilo, že 25. Světový
hornický kongres se bude v roce 2018
konat právě v tomto hlavním městě Ka‑
zachstánu. Nominaci Astany podpořil
i český zástupce v IOC WMC Vladimír
Budinský. Světové hornické kongresy
se scházejí každé 2–3 roky (2. kongres
byl v roce 1961 v Praze) a jsou hlavní
událostí klíčového těžebního průmy‑
slu. Kazachstán dnes patří k předním
státům bohatě obdařeným nerostným
bohatstvím. Prozkoumána jsou ložiska
99 prvků. Pokud jde o ložiska uhlí, že‑
lezné rudy, zlata, uranu, chrómu, olova,
mědi a zinku, patří Kazachstán suverén‑
ně do světové první desítky.
Hospodaření Severočeských dolů za‑
měřené na vyšší efektivnost prezentoval
ve svém vystoupení Viktor Hrdina, mana‑
žer útvaru controlling SD. Na výsledcích
roku 2013 podrobně seznámil odboráře
s vývojem cash-flow, se strukturou vý‑
nosů a nákladů i s dalšími nefinančními
ukazateli. Přiblížil také efekt loňských fúzí
dceřiných společností skupiny SD. V dis‑
kusi vysvětlil řadu ekonomických pojmů.
Účastníci semináře – členové výkonné‑
ho výboru odborových organizací DNT
zastupují více než 580 členů ze všech
provozních úseků Dolů Nástup Tušimice
a zde působících dceřiných společností
skupiny SD. Velmi proto přivítali prak‑
tický výklad pracovněprávních vztahů
a úkonů, které přinesl od 1. 1. 2014 nový
občanský zákoník. Fundovaný výklad
podal právník Českomoravské konfede‑
race odborových svazů Jindřich Pojkar.
Vedení odborových skupin z DNT pozor‑
ně sleduje vývoj kolem chystané novely
horního zákona, která by měla přinést
několikanásobné zvýšení odvodů z vy‑
dobytých nerostů. Skokové a několika‑
násobné zvýšení by přineslo destabilizaci
v těžebních společnostech a prohloubilo
míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji.
text a foto: Tomáš Vrba
OSLAVY MEZINÁRODNÍHO
DNE DĚTÍ VE SLOUPU
Poslední květnový víkend ve
Sloupu byl ve znamení oslav Dne
dětí. Za DB jich přijelo celkem 74.
Přes deštivé uvítání si již v pátek
mohly děti zasoutěžit o sladkosti
a ceny věnované Severočeskými
doly. Hlavní soutěže zručností pak
vypukly již za lepšího počasí v so‑
botu dopoledne. Děti v různých
disciplínách získávaly body, které
pak v krámku směňovaly za různé
pamlsky či suvenýry. Také si moh‑
ly nechat namalovat obrázky na
obličej pro večerní disko. Sobotní
odpoledne patřilo návštěvě muzea
Čtyřlístku v Doksech, potom děti
nadchla plavba po Máchově jezeře
s překvapením – mohly pod do‑
hledem kapitána loď kormidlovat.
A pak hurá se vykoupat! Ještě zbyl
nějaký čas na návštěvu stanice hen‑
dikepovaných zvířat v Hradčanech.
Večer děti čekala disko zábava.
Pod vedením dýdžeje Pepy Lébra
se rychle zapojily do reje. Projektová
animace a zpívání na plejbek měly
největší úspěch. Ovšem plánovanou
zkoušku odvahy v nočním lese jsme
museli pro déšť odložit na další rok.
Nedělní opět slunné ráno umožni‑
lo dětem výpravu na přírodní divadlo
a na skalní hrad Sloup. Po návratu
byl chutný oběd. Pak úklid tábora
a před odjezdem nutná společná
fotka s medailí na památku. A může‑
me se zase těšit na příští MDD 2015.
text a foto: Vladimír Bergerhof
6/7
aktuality
hlavní téma
HORNICKÉ listy 3/2014
V hotelu Nástup pod Klínovcem se 21. – 22. května sešli účastníci konference Bezkonfliktní korekce
limitu těžby hnědého uhlí v lokalitě dolu Bílina. Konferenci organizoval Český svaz zaměstnavatelů
v energetice ve spolupráci se Severočeskými doly. Hlavním mediálním partnerem byl odborný
časopis ENERGETIKA – měsíčník pro elektrárenství, teplárenství a užití energie. Konference vlastně
začala v terénu – přímo v provozu dolu Bílina. Uvolněním limitu by se měla prodloužit jeho životnost.
Předkonferenční exkurze
Informační centrum Skupiny ČEZ
v Elektrárně Ledvice bylo prvním místem
uvítání účastníků konference. Získali tady
aktuální informace o stavu zprovozňo‑
vání nového zdroje 660 MW. Dozvěděli
se o úspěchu náročných zkoušek kotle.
Komplexní zkoušky technického celku
pokračují v plném tempu a ještě letos
bude nový zdroj vyrábět elektřinu ve
standardním režimu. Prostřednictvím ki‑
netického panelu znázorňujícího schéma
nového zdroje od dodávek bílinského uhlí
až po přenos vyrobené elektřiny si hosté
dokázali představit budoucí fungování
bloku, jehož výstavba patří do progra‑
mu komplexní obnovy uhelných zdrojů
Skupiny ČEZ v severočeské hnědouhelné
pánvi. Nový zdroj v Ledvicích představuje
moderní, vysoce ekologické zařízení spl‑
ňující přísné evropské předpisy vstupující
v platnost od roku 2016. Jedná se o vů‑
bec první instalaci bloku s nadkritickými
parametry a teplotou páry 600 °C v celé
ČR (v Evropě jsou v provozu pouze tři
takové bloky na hnědé uhlí – Boxberg R,
Neurath F a G v Německu). Lepší účinnost
(přes 42,5 %) sníží celkové emise CO2 až
o 20 % oproti klasickým zdrojům a budou
uplatněny i nejnovější metody pro odsíření
spalin a odlučování popílku.
Energetická
situace
v Evropě
vyvolává
obavy, proto
je využívání
domácích
zásob
hnědého uhlí
důležité pro
energetickou
bezpečnost.
Zárukou plánované zhruba čtyřicetileté životnosti Elektrárny
Ledvice jsou disponibilní zásoby hnědého uhlí ze sousedního
dolu Bílina. Právě tam směřovala druhá část exkurze. Začalo se
na vyhlídkovém místě, kde Ivan Bílý, vedoucí přípravy výroby DB,
vysvětlil specifika těžby v nejhlubším českém hnědouhelném
povrchovém dole. „Uhlí se u nás těží v poměrně obtížných pod‑
mínkách. Délka porubní fronty představuje zhruba 4 km, přičemž
uhelná sloj je uložena nerovnoměrně, kdy nejnižší místo je ve
výšce 27 m n. m., zatímco výchoz sloje v jižní části lomu vybíhá
až do 170 m n. m.,“ uvedl. Účastníky exkurze zaujal počet celkem
sedmi skrývkových řezů, odkud je odtěžené nadloží dopravo‑
váno dálkovou pásovou dopravou na vnitřní výsypku. Zajímali
se pochopitelně o budoucnost dolu Bílina. Přímo v terénu je
se záměrem budoucího postupu těžby seznámil člen předsta‑
venstva a ředitel strategie a komunikace SD Vladimír Budinský.
V předpolí dolu pak čekal vedoucí archeologického průzkumu
Petr Čech z Archeologického ústavu AV Praha, aby účastníky
provedl po odkrytých místech německé protiletecké obrany,
která zde koncem druhé světové války bránila proti spojeneckým
náletům nedalekou litvínovskou chemičku vyrábějící z hnědého
uhlí syntetický benzín pro wehrmacht.
Důl Bílina: Prolomení limitů s malým „p“
Tak nazval svůj hlavní referát pro konferenci ředitel Vladimír
Budinský. Navázal tak na nedávná vyjádření dvou ministrů – ži‑
votního prostředí Richarda Brabce a průmyslu a obchodu Jana
Mládka, kteří malé prolomení (tzv. s malým „p“) považují za možné
právě v případě DB, kde na předmětném území nejsou žádné
obce a pod povrchem se nachází asi 100 mil. tun nejkvalitnějšího
hnědého uhlí. Proti nejsou ani města a obce v sousedství – Seve‑
ročeským dolům to potvrdily formou dohod Mariánské Radčice,
8/9
Konference
o bezkonfliktní úpravě
limitu těžby hnědého uhlí
na dole Bílina
Hlavní referát přednesl člen představenstva a ředitel strategie a komunikace SD Vladimír Budinský.
Braňany, Most a Ledvice. Záměr úpravy li‑
mitu a rozšíření těžby na DB podpořil také
Ústecký kraj a v loňském roce i prezident
republiky Miloš Zeman. Zkorigování linie
limitu je tedy plně bezkonfliktní a očekává
se, že vláda rozhodne do konce roku 2015.
Vladimír Budinský přiblížil také první tech‑
nickou korekci limitu těžby v DB z roku
2008. Toto ekologicky průchodné řešení
vyhovovalo nejen Severočeským dolům,
ale také obcím Braňany a Mariánské Rad‑
čice a městu Lom. Pokud bude realizová‑
na nová úprava těžebního limitu, důl Bílina
zůstane v provozu společně s Elektrárnou
Ledvice dalších 40 let. Úsilí o podpoření
tohoto záměru nesmí polevovat.
Jsme spjati pupeční šňůrou
Josef Horáček, starosta hornického
a energetického města Bílina, zahájil
diskusi vkladem své osobní zkušenosti
(24 let v komunální politice, 12 let sta‑
rostou Bíliny) z koexistence obyvatel
regionu s doly a elektrárnami. „Jsme
spjati pupeční šňůrou, opravdu silným
poutem,“ prohlásil. Ocenil sociální odpo‑
vědnost SD, která se konkrétně projevuje
ve zlepšování místní infrastruktury, spor‑
tovišť či v modernizaci škol. Společná
iniciativa STOP PRACH přináší pozo‑
ruhodné výsledky a hlavně přesvědčila
Předkonferenční exkurze na dole Bílina.
Starosta města Bílina Josef Horáček při diskusi.
občany, že nejvíc prachu se do ovzduší dostává z dopravních
komunikací, nikoli z dolu Bílina. S úpravou těžebního limitu
nemá město Bílina žádný problém. Věří, že kolem rozšířené‑
ho dobývacího prostoru vzniknou v předstihu zelené plochy
a ochranná opatření. Stejné stanovisko potvrdil starosta Braňan
Vlastimil Krupka. Na spolupráci s SD také on oceňuje hlavně
snahu vždy se domluvit.
Vážná současná energetická situace v Evropě
Za Český svaz zaměstnavatelů v energetice na konferenci
vystoupil ředitel Jan Klas. Svaz podporuje veškeré aktivity SD
usilující o prolomení limitu těžby na DB. Současná energetická
situace v Evropě i geopolitický vývoj totiž vyvolává obavy. Argu‑
mentace zelených politických stran a spolků spočívá na několika
stále opakovaných a překonaných mýtech (náhrada fosilních paliv
za obnovitelné zdroje, sekvestrace CO2, elektromobily apod.).
Proto je využívání domácích zásob hnědého uhlí velmi důležité
pro energetickou bezpečnost, tedy i pro teplárenství.
text a foto: Tomáš Vrba
Ředitel Českého svazu zaměstnavatelů v energetice Jan Klas se postaral o závěr konferenčního programu.
HORNICKÉ listy 3/2014
Ukázkami artefaktů objevených v rámci archeologického průzkumu předpolí DB
oživil svoji prezentaci vedoucí vědeckého týmu Archeologického ústavu AV ČR Petr Čech.
V předpolí DB
archeologové odkrývají
munici z II. světové války
Vědecký tým z Archeologického
ústavu Akademie věd ČR zkoumá
prostor mezi porubní frontou DB
a obcí Mariánské Radčice zhru‑
ba dva roky. Prvotním cílem ar‑
cheologů bylo pátrání po dvou
středověkých obcích – Volkéřově
a Nesvěticích – zaniklých na po‑
čátku 16. století. Obě zaniklé obce
se nacházely v prostoru postupu
lomu Bílina, území poznamenaném
předešlou hlubinnou těžbou. V loň‑
ském roce zde objevili dělostřelec‑
ké granáty a další munici německé
protivzdušné obrany, které také
zde nedaleko Mariánských Radčic
a Braňan sloužily dělostřelectvu
wehrmachtu označovanému jako
flak (z německého Flugabwehrka‑
none – protiletadlové dělo). Od loň‑
ského roku v tomto prostoru odkryli
tuny munice. Dělostřelecké granáty
byly stále i po 70 letech v zemi ak‑
tivní, proto musely být likvidovány
za pomoci pyrotechniků. Tuto část
území, kam jednou postoupí těžba
uhlí, postupně vyčistili od výbuš‑
nin – celkem zhruba 4,5 t, přičemž
většina byla likvidována přímo na
místě. Vedoucí archeologické‑
ho výzkumu Petr Čech seznámil
účastníky během exkurze přímo
v předpolí s umístěním německé
protiletecké obrany u Mariánských
Radčic – betonovými základy, na
nichž byla umístěna protiletecká
děla bránící v letech 1944 až 1945
sousední chemičku před spoje‑
neckými nálety. Svoji prezentaci
na konferenci pak doplnil ukázkou
nalezených a zneškodněných dě‑
lostřeleckých granátů. Připomněl
také nedávnou prezentaci své prá‑
ce. U příležitosti 70. výročí prvního
spojeneckého náletu (12. května
1944) ve spolupráci se Severočes‑
kými doly uspořádali v Braňanech
vzpomínkovou akci „Bitva o pali‑
vo“, kde veřejnost seznámili nejen
s místy ojedinělého archeologic‑
kého výzkumu v předpolí DB, ale
k vidění byla také početná dobová
technika včetně německého obrně‑
ného transportéru.
10/11
hlavní téma
Můžete přiblížit vozový park Revitrans včetně doplňkové mechanizace?
Náš vozový park je velice různorodý,
nejdete u nás sklápěče, cisterny, valníky,
jeřáby, zdvihací plošiny, pojízdné dílny
a autobusy. Celkem vlastníme zhruba
750 dopravních prostředků, které buď
sami provozujeme, nebo pronajímáme.
Z doplňkové důlní mechanizace máme
kolem 200 různých dozerů, bagrů, nakla‑
dačů a speciálních strojů. Zajímavá pro
čtenáře může být například informace, že
průměrné stáří vozidel a strojů je necelých
sedm let. Což je ve srovnání s republiko‑
vým průměrem velice slušné číslo.
TOMÁŠ SEDLÁČEK, generální ředitel Revitrans, a.s.
Naší společnou snahou je maximální využití
všech zdrojů, které máme k dispozici
HORNICKÉ listy 3/2014
Dceřiná společnost Revitrans prošla během uplynulých dvanácti měsíců řadou organizačních změn
a restrukturalizačních opatření. K 1. červenci loňského roku sfúzovala SD – Autodoprava, a.s. s SD – Rekultivace, a.s.
O měsíc později byly z mateřské společnosti Severočeské doly do dceřiné společnosti SD – Autodoprava, a.s. vyčleněny
úseky doplňkové mechanizace a ropného hospodářství. Rozšířené spektrum služeb a činností zahrnující přepravní
služby, realizace technických rekultivací na obou těžebních lokalitách SD pak od 1. prosince 2013 lépe odráží nový
název Revitrans, a.s. Restrukturalizační kroky směřující ke zvýšení efektivity a budování ekonomicky silného subjektu
v rámci skupiny SD úspěšně během uplynulého roku realizoval se svým týmem generální ředitel Tomáš Sedláček.
I když byl loňský rok pro vaši společnost spíše restrukturalizační, můžete porovnat výkony jednotlivých
činností?
Na provádění hodnocení a porovnávání
výkonů je ještě brzy. Máme sice určité
srovnání, ale rozdíl mezi těmito čísly je
ovlivněn více faktory. Naší společnou
snahou je maximální využití všech zdrojů,
které máme k dispozici. To ale nezajistí
žádná restrukturalizace, to zajistí naši
pracovníci. Vytvořili jsme proto týmy prů‑
řezově napříč společností tak, aby měli
pracovníci více informací a aby se mezi
jednotlivými útvary lépe koordinovalo
a plánovalo využívání naší techniky. To
se nám v současné době daří. Myslím,
že větší informovanost a kooperativ‑
nost mezi útvary přinese i další zlepšení.
Vytvořili jsme průřezově
napříč naší společností
týmy, aby měli pracovníci
více informací a aby
se mezi jednotlivými
útvary lépe koordinovalo
a plánovalo využívání
naší techniky.
Důležité ale je, že již teď mnoho návrhů
přinášejí sami zaměstnanci, kteří uvádějí
tato zlepšení v život.
Jak hodnotíte plynulé fungování úseků doplňkové mechanizace během
převodu na vaši společnost a vlastní
průběh převedení 450 zaměstnanců
obsluhy mechanizace z mateřské společnosti do SD – Autodoprava, respektive Revitrans?
Musím pochválit a poděkovat všem
kolegům ze skupiny SD. Jak samotná
příprava, tak i realizační část proběhly
bez problémů a v plánovaných termí‑
nech. Samozřejmě poděkování patří i sa‑
motným převáděným zaměstnancům,
kteří k potřebným formalitám přistupo‑
vali velice odpovědně a vstřícně.
Uvažuje se tedy vůbec o pořízení další
techniky? Jaký je plán obnovy vozového parku a mechanizace?
Další rozvoj vozového parku zatím
neplánujeme, pouze prostou obměnu.
Veliký důraz budeme přitom klást na vyu‑
žívání stávající techniky. A stejné to bude
i s mechanizací.
Chystají se nějaké změny v oblasti pronájmu vozidel společnostem
skupiny SD?
V oblasti pronájmu žádné změny ne‑
plánujeme, pouze v oblasti pořizování
vozidel budeme více pracovat na stan‑
dardech z důvodů flexibilního využívání
techniky. Zaměříme se také na proško‑
lování správné jízdy v náročném terénu.
Jak se daří pokrývat potřeby mateřské
společnosti SD v oblasti rekultivací
a došlo k meziročním výkyvům?
Lehce jsme zvýšili svůj výkon v rekulti‑
vačních činnostech, ale jak jsem již pře‑
deslal, na přesné zhodnocení je ještě brzy.
Plánujete nějaké jiné organizační
změny k dalšímu zefektivnění vašich
činností?
Žádné zásadní nebo důležité organizač‑
ní změny v současné době neplánujeme.
Ale s potřebou reagovat pružně na poža‑
davky mateřské společnosti a postupným
zvyšováním výkonu vlastní techniky se
nějaké drobné změny objevit můžou. Ur‑
čitě se nám osvědčilo společné plánování
přepravních kapacit pro obě lokality. Díky
flexibilnějšímu využívání techniky a obslu‑
hy docilujeme vyšších výkonů a zároveň
lépe plníme potřeby mateřské společnosti.
V navyšování výkonů budeme samozřej‑
mě i do budoucna pokračovat.
text a foto: Tomáš Vrba
DVOJNÁSOBNÝ KŘEST
Nejdůležitější události roku
2013, řada atraktivních
fotografií a grafů, zaznamenané
v úhledných publikacích –
to jsou nové Ročenky DNT
a DB. Oba autorské týmy prvně
prezentovaly své aktuální počiny
na slavnostním křtu, kterého se
ujal generální ředitel Ivan Lapin.
Ročenka DNT 2013 připomíná ne‑
jen loňský rok, ale přináší i širší pohled
na těžbu uhlí na Tušimicku. Mimo jiné
i prostřednictvím vzpomínek Vratislava
Škráčeka, někdejšího šéfmontéra ko‑
lesových rýpadel řady K 300. Ve svém
příspěvku se vrací na počátek 60. let
a autenticky přibližuje montáž rýpadel
K 300 v tehdejším Sovětském svazu.
Rýpadlo Uničovských strojíren řady
K 300 bylo dobře známo i na DNT, od
roku 1964 těžilo uhlí v lomu Merkur. Již
několik let se v Ročence DNT objevují
zajímavé články bývalých pracovníků
Transporty Chrudim. Tentokrát se pro‑
blematikou obracení dolní větve pá‑
sových dopravníků zabýval Jiří Sokol.
Těžbu antracitu na území Krušných hor
v letech 1853 až 1924 zevrubně zmapo‑
val Miroslav Klvaňa, předseda redakční
rady DNT.
Ročenka DB 2013 zaznamenává
hlavní události uplynulého roku na
Dolech Bílina formou zasvěcených
příspěvků osmnácti zaměstnanců DB
reprezentujících nejen provozy skrývky,
lomu a úpravy, ale také oblast bezpeč‑
nosti práce, personalistiky a rekultivací.
Tuto sestavu doplnil autorsky Petr Čech
z Archeologického ústavu AV ČR,
který se zabývá archeologickým
průzkumem v předpolí DB, kde
zkoumá postavení německého pro‑
tiletadlového dělostřelectva z období
druhé světové války. Ročenka DB je
tradičně naplněna kvalitními fotogra‑
fiemi Jiřího Jelínka, předsedy redakč‑
ní rady DB. Autorským týmům z DNT
a DB se opět podařilo vydat skutečně
hodnotné publikace. Gratulujeme!
text a foto: Tomáš Vrba
12/13
svět dolů
POSLEDNÍ TERÉNNÍ JÍZDA
JANY KOUCKÉ
HORNICKÉ listy 3/2014
Pomineme-li několik pracovnic zajišťujících obsluhu čerpací stanice, byla Jana Koucká jedinou ženou suverénně se
pohybující v báňském provoze Dolů Bílina. Celé tři desítky let tady odsloužila jako řidička terénního auta. Byly to stovky
tisíc kilometrů najetých převážně po nezpevněných šachetních cestách, a to v každém ročním období. To vše bez jediné
nehody! Je to skutečně úctyhodná profesní bilance řidičky Jany Koucké, která v náročných terénních podmínkách
dokázala s přehledem držet krok s mužskými kolegy a navíc vždy šířila dobrou náladu a pohodu na své pasažéry.
Na konci června je po báňském provoze DB vezla naposledy a uzavřela tak úspěšnou etapu produktivního věku.
Šachta je umělecké dílo
Paní Koucká během své dlouholeté
kariéry řidičky vozila do provozu kromě
pracovníků Dolů Bílina také nejrůznější
návštěvníky. Jedním z nich byl kupří‑
kladu ekonom a politik Valtr Komárek.
V době návštěvy bílinského lomu zastá‑
val post místopředsedy první postko‑
munistické vlády. „Tenkrát na počátku
90. let nebyla nálada ve společnosti
k povrchové těžbě uhlí právě příznivá.
Proto mě moc potěšilo, když pan Komá‑
rek po několikahodinové exkurzi pronesl
ze sedadla spolujezdce při pohledu na
kaskádu našich skrývkových řezů větu:
,Šachta je umělecké dílo‘. To mě potěšilo,
protože i já mám podobný názor,“ po‑
pisuje svůj vztah k prostředí Dolů Bílina
Jana Koucká.
Třicet let za volantem terénního auta
K profesi řidičky se Jana Koucká do‑
stala vlastně náhodou. I když jí řízení
auta odjakživa bavilo a manžel byl zaměstnán v autodopravě
tehdejších Dolů Julia Fučíka, vyměnila modrobílou uniformu
a čepec zdravotní sestry za montérky a klíčky od terénního
auta až poté, kdy jednou byla svědkem neobratného couvání
profesionální řidičky. Tehdy si řekla: „To dokážu přece mnohem
líp“. Svého rozhodnutí a přeorientování z rehabilitační sestry
na řidičku nikdy nelitovala. „Začínala jsem v roce 1984 na
nespolehlivých rumunských arech. Postupně jsem vystřídala
řadu dalších služebních aut. Až po ten současný Nissan Patrol,“
přibližuje vývoj vozového parku Jana Koucká.
Řízení mě stále baví
„Nebudu předstírat, že se mi odchází lehce. Svoji práci i pro‑
středí důlního provozu jsem měla hodně ráda. Ježdění po
šachtě byl můj denní chleba. Navíc zde mám spoustu přátel.
Řídit budu pochopitelně dál, jen provozní plochy DB nahradí
jiné cíle. S vnoučaty budu jezdit do Dubiček, kde mám karavan,
nebo na rodinnou chatu do Světlé nad Sázavou. Troufnu si i na
delší trasy. Třeba za příbuznými až na německo-francouzské
hranice.“ Paní Janě Koucké jistě nejen za redakci HL, ale za
všechny, kdo ji mají rádi, můžeme popřát pevné zdraví, radost
ze života a spoustu kilometrů pohodových jízd.
text a foto: Tomáš Vrba
LETOŠNÍ POHÁDKOVÝ LES
JAKO OSLAVA DNE DĚTÍ
Letošní již čtvrtý ročník
Pohádkového lesa se rozhodli
uspořádat zaměstnanci
Severočeských dolů o měsíc
dřív, a to v pátek 30. května.
V minulosti byla akce spíše
koncipována jako oslava
počínajících prázdnin (tedy
poslední školní den, kdy
děti dostávají vysvědčení),
zatímco letošní ročník byl
ve znamení oslav Dne dětí.
Cesta necesta Pohádkovým lesem
vedla chomutovským parkem, kde oži‑
ly pohádkové bytosti, u kterých děti
plnily různé úkoly a soutěže. Musely
přitom předvést nejen svou šikovnost,
ale též znalosti. Start byl před sídlem
Severočeských dolů v ulici Boženy
Němcové. Cesta parkem vedla kolem
rybníku a altánku. Na začátku své po‑
hádkové cesty si děti zastřílely na stře‑
dověké střelnici z kuše a starodávné
muškety. Pak pokračovaly ke klaunovi
a hloupému Honzovi, kde k sobě při‑
řazovaly jednotlivé pohádkové postavy
z večerníčků. Na dalších stanovištích
si děti mohly zaskákat panáka s hra‑
běnkou, krotit divoké pejsky se sel‑
kou a čarodějnicí, poznávat přírodu
a zvířátka u pirátky a piráta, s Turkem
z Osmanské říše se trefovat míčky do
košů, luštit hádanky u čerta v symbo‑
lickém pekle a prokličkovat s míčem
slalomovou dráhu společně s gardistou
a čarodějem.
Na všech osmi stanovištích děti zís‑
kávaly body. Za ty si pak mohly v Infor‑
mačním centru SD vyzvednout pěkné
odměny. Byly připraveny nejrůznější
dárky – batůžky, lampičky, malí roboti,
míčky, pastelky …
Bohatý byl i doprovodný program,
kde si děti mohly užívat na skákacím
hradu a sklouznout se na nafukovací
klouzačce. Na zahradě u Severočes‑
kých dolů byl připraven táborák – tady
si děti mohly opéct buřta a schladit
hrdlo nealko nápojem. A komu to ještě
nestačilo, k dispozici byly dvě šikovné
malířky, které dětem namalovaly na ob‑
ličej motýlky, kytičky … a tak se děti na
chvíli cítily též jako pohádkové bytosti.
Letošní ročník se opět vydařil. Zájem
o celou akci byl veliký, na cestu Pohád‑
kovým lesem se vydaly děti školního
i předškolního věku. Velké díky patří
všem organizátorům a zaměstnancům
Severočeských dolů, kteří se podíleli na
zajištění akce, která proběhla pod zá‑
štitou ředitele strategie a komunikace,
personálního ředitele a ředitele kance‑
láře GŘ. A už jsme se všichni začali těšit
na příští – pátý, tedy jubilejní ročník.
text a foto: Petra Tichá
14/15
svět dolů
16/17
svět dolů
Návštěvníky vernisáže na zaplněném nádvoří
klášterského zámku přivítal geolog DB Zdeněk Dvořák
a starostka Klášterce nad Ohří Kateřina Mazánková.
HORNICKÉ listy 3/2014
Z Obvodního báňského úřadu v Mostě tentokrát
přijeli (zleva) Jiří Varady, Jiří Žáček a Václav Novák.
Navzdory tropickým teplotám reprezentoval hornický stav
slavnostní uniformou Jaroslav Jiskra ze Sokolovské uhelné.
Vernisáž je pravidelně také místem setkávání bývalých
pracovníků Severočeských dolů. Určitě si měli co říct
(zleva) Jaroslav Kabourek, Miluše Průchová a Václav Čermák.
Jubilejní XX. výstava minerálů nabízí
to nejlepší ze sbírek našich geologů
Už podvacáté bude patřit během léta velký renesanční sál
zámku v Klášterci nad Ohří všem obdivovatelům minerálů.
Tradiční výstava se během času stala skutečnou událostí
a každoročně přivítá několik tisíc návštěvníků, a to nejen z ČR.
Letos si všichni fandové přírodních kamenů a minerálů přijdou
opět na své. Vystavovatelé, mezi nimiž dominují geologové
a měřiči SD, prezentují to nejlepší ze svých sbírek. Mezi
dvěma tisíci exempláři jsou tak k vidění například krystaly
aragonitu z Měrunic na Bílinsku, které s délkou 25 cm patří
u nás k vůbec největším nalezeným. Pozoruhodné jsou také
pegmatity z Vysočiny, v nichž se vyskytují odrůdy křemene
ve formě ametystu, záhnědy či citrínu. Výstavy minerálů jsou
tradičně zahajovány vernisáží. Tu letošní, která se uskutečnila
10. června, si nechali ujít nejen geologové, měřiči a další pra‑
covníci Severočeských dolů, ale také zástupci státní báňské
správy a především sběratelé minerálů. Vernisáž zpestřila
přednáška geologa Lumíra Horčičky Minerály ostrova Elba.
Ve své prezentaci přiblížil pestrou geologickou stavbu tohoto
středozemního ostrova včetně proslulých ložisek železných
rud. O důstojné zahájení jubilejní XX. výstavy minerálů se
postaral Zdeněk Dvořák, geolog DB, se starostkou města
Klášterec nad Ohří Kateřinou Mazánkovou. Oba nám pak
zapózovali u největšího vystavovaného exponátu - vzácné‑
ho achátu z Černé Halže v Krušných horách. Tento klenot
o rozměrech 70×60 cm pochází ze sbírky oddělení geolo‑
gie DNT. Během dvou desítek let na vernisáž přijíždí řada
návštěvníků s železnou pravidelností. I když jsou někteří
už v seniorském věku, každoroční vernisáž v Klášterci si
nenechají ujít a našla by se celá řada těch, kteří ani jednou
nechyběli. Tak jako všechny předešlé ročníky také tu letošní
precizně připravili pracovníci geologických oddělení Dolů
Nástup Tušimice a Dolů Bílina. A opět se jim podařilo na‑
chystat malý mineralogický svátek – okouzlující ráj kamenů.
Výstavu tradičně pořádají Severočeské doly ve spolupráci
s městem a zámkem Klášterec nad Ohří. Nejlepší kousky
letošní expozice si můžete přijít prohlédnout až do 21. září,
denně od 9 do 17 hodin.
text a foto: Tomáš Vrba
Se zájmem si sbírky svých kolegů prohlédli
(zleva) Arnoštka Kostková, technička rekultivací,
Pavel Švaříček, manažer investic, a asistentka Pavlína Dubová.
Nejmladšími návštěvníky letošní vernisáže
byly určitě děti geologa DB Jiřího Svejkovského.
jubilanti
Mzdový lístek
HORNICKÉ listy 3/2014
Víte, co všechno se můžete dozvědět ze mzdového lístku? Každý měsíc zaměstnanci obdrží mzdový lístek, který obsahuje
spoustu informací. Podívejme se na jednotlivé části a položky mzdového lístku podrobněji. Od července 2014 je možné
si nechat zpřístupnit mzdový lístek na zaměstnaneckém portále, stačí vyplnit žádost.
1 V záhlaví je uvedeno období, ke kte‑
rému se mzdový lístek vztahuje, následují
údaje, které slouží k identifikaci zaměst‑
nance a zařazení zaměstnance v organi‑
zaci. Pro informaci je zde uvedena zdra‑
votní pojišťovna zaměstnance (Zdr. poj.),
kterou je dobré nepřehlédnout. Často se
stává, že zaměstnanci změní zdravotní
pojišťovnu, ale její změnu zaměstnava‑
teli nenahlásí. Dále je v záhlaví uvedeno
číslo účtu, na který je mzda zaměstnanci
zasílána (Účet), tarifní stupeň (Tar.st.), do
kterého je zaměstnanec zařazen a přizna‑
ná osobní měsíční tarifní mzda (Tarif).
2 Mzdový lístek je dále rozdělen do čtyř
sloupců. V prvním sloupci je Hrubá mzda
zaměstnance. Jsou zde uvedeny jednotlivé
položky a částky, které jsou u zaměstnan‑
ce v měsíci zúčtovány. Pokud jsou položky
vázané na čas, jsou zde uvedeny i hodiny
odpovídající příslušné položce (uprostřed),
u prémií sazba prémií. Sazby ostatních
položek jsou řešeny v kolektivní smlouvě.
Sazba pro výpočet výše základní tarifní
mzdy se vypočítá podílem přiznané osobní
měsíční tarifní mzdy a fondu pracovní doby.
Do hrubé mzdy se započítávají veškeré
příjmy, které jsou zaměstnanci zúčtovány,
včetně ostatních příjmů, kterými mohou
být např. proplacené výdaje v souvislosti
s lékařskou prohlídkou nebo se vzděláním.
Dále je zde informace o počtu hodin na‑
pracovaného nebo čerpaného náhradního
volna (Náhr.volno – naprac., Náhr.volno
– čerp.) v konkrétním měsíci. Odpracované
hodiny pro výpočet základní mzdy se při
napracování a čerpání náhradního volna
nemění a ve výši základní mzdy se nepro‑
jeví. V měsíci, kdy je svátek a zaměstnanci
vychází podle grafu na tento den směna,
je v této části mzdového lístku uveden,
pouze pro informaci, počet hodin svátku.
Hodiny svátku jsou již zahrnuty v hodinách
pro výpočet základní tarifní mzdy.
3 Ve druhém sloupci mzdového lístku
jsou uvedeny Srážky z čisté mzdy za‑
městnanců, které byly realizovány z čis‑
tého příjmu. Jedná se o srážky vnitropod‑
nikové, například Stravné, dále srážky
externí, jako jsou například vlastní příspěv‑
ky zaměstnanců na penzijní připojištění
(PP-zaměstnanec), srážky ve prospěch
1
2
3
odborových organizací (Srážka odbory),
ale také exekuce nebo půjčky, které je
zaměstnavatel povinen srážet ze mzdy
dle zákonných předpisů.
4 Třetí sloupec mzdového lístku je roz‑
dělen na dva oddíly. V prvním z nich jsou
zobrazeny doplňující Informace. Jsou
zde uvedeny údaje o nároku a zůstatku
dovolené, průměru na náhrady. Dále je
zde údaj o fondu pracovní doby.
V položce Dovolená nárok je uveden sou‑
čet dnů zůstatku dovolené z minulého roku
a nároku z roku aktuálního. Nárok na dovo‑
lenou vzniká v kalendářním roce postup‑
ně po odpracování určitého počtu směn.
První dvanáctina ročního nároku, tj. 2 dny,
je přiznána až po odpracování 21 směn,
druhá dvanáctina po odpracování dal‑
ších 21 směn a po odpracování 60 směn
vznikne nárok na celoroční dovolenou. Pro
stanovení nároku se dvanáctihodinové
směny přepočítávají na osmihodinové.
Údaj o nároku pak může být v průběhu
roku krácen s ohledem na neodpracované
směny z důvodu nemoci a délku trvání
zaměstnání v roce. Pro výpočet některých
příplatků (za svátek, přesčas, sobotu a ne‑
děli), ale také pro výpočet náhrady mzdy
za dovolenou nebo překážky v práci je dů‑
ležitý průměrný hodinový výdělek, který
je základem pro výpočet příslušné sazby.
Jeho hodnota je pod položkou s názvem
Průměr PPÚ (hod).
Ve fondu pracovní doby (Fond prac. doby)
jsou předepsané pracovní hodiny, které by
měly být odpracovány v daném měsíci,
a to na základě rozvrhů příslušných grafů.
4
6
5
7
Každá hodina vyplývající z rozpisu grafu
musí být vykázána v cáchování a pokud
není odpracována, musí být uveden důvod
absence, pro který odpracována nebyla.
5 Dalším oddílem mzdového lístku v této
části jsou Změny daň. základu a daní.
V tomto oddíle jsou nejprve vypisovány
položky, které navyšují, případně snižu‑
jí hrubou mzdu pro účely danění. První
z položek, která navyšuje daňový základ,
ale v hrubé mzdě není, je Pojistné podnik. Jedná se o pojistné, které musí za‑
městnavatel odvést za zaměstnance na
zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.
Sazba tohoto pojistného je 9 % z vyměřo‑
vacího základu pro odvod pojistného na
zdravotní pojištění a 25 % z vyměřovacího
základu pro odvod pojistného na sociální
zabezpečení. Mezi další položky, které
jsou daněným příjmem zaměstnance, ale
nejsou součástí hrubé mzdy, je například
příspěvek zaměstnavatele na penzijní
připojištění (PP – zaměstnavatel) nebo
životní pojištění. Mezi položky, které jsou
z daně osvobozeny a snižují základ daně,
patří část příspěvku zaměstnavatele na
penzijní připojištění (Nezd.část penzij.
ZC) a životní pojištění. V letošním roce je
od daně osvobozen příspěvek na penzij‑
ní připojištění a životní pojištění v úhrnné
výši do 36 tis. Kč v roce, takže hodnota
příspěvku zaměstnavatele je osvobozená
v plné výši poskytnutého příspěvku.
Dále jsou vypisovány položky, které přímo
ovlivňují již vypočtenou daň. Zaměstnan‑
ci, kteří mají podepsané daňové prohlá‑
šení a nepobírají k 1. 1. příslušného roku
starobní důchod, mají nárok na slevu na
poplatníka (Sleva na dani základ), a to ve
výši 2 070 Kč měsíčně. Další slevy, které
mohou být uplatněny, jsou například slevy
na invaliditu nebo na studium. Všechny
tyto slevy se odečítají z vypočtené daně,
maximálně však do nuly. Další sleva, kte‑
rou může zaměstnanec uplatnit, je sle‑
va na vyživované dítě. Celková částka,
o kterou je možné snížit daň, je 1 117 Kč
na každé vyživované dítě. U dětí se zdra‑
votním postižením se tato částka zdvoj‑
násobuje. Tato celková částka má název
Zvýhodnění na děti. Zvýhodnění je pak
možné realizovat ve formě slevy na dani
(Z toho sleva děti), daňového bonusu
nebo kombinací slevy na dani a daňového
bonusu. Pokud není možné celé zvýhod‑
nění realizovat ve formě slevy, protože by
vznikla záporná daň, může být přiznán na
zbytek zvýhodnění daňový bonus. Ten
je možný získat pouze za podmínky, že
příjem zaměstnance v měsíci je vyšší než
½ minimální mzdy (tj. 4 250 Kč).
6 I poslední sloupec mzdového lístku
má dva oddíly. V prvním oddíle s názvem
Základy odvodu jsou uvedeny jednotlivé
základy pro odvody pojistného (Základ
zdr. pojištění, Základ soc. pojištění),
daní (Základ zálohové daně). Základ
daně je také někdy označován jako su‑
perhrubá mzda. Dále je zde uveden základ
pro odvod příspěvku odborovému svazu
(Základ pro odbory).
7 Poslední část mzdového lístku s ná‑
zvem Rekapitulace obsahuje položky,
které ovlivňují výslednou částku, zasíla‑
nou zaměstnanci na účet. Zaměstnanci
je zúčtována Hrubá mzda. Z této hrubé
mzdy je nutné odvést pojistné na soci‑
ální pojištění (Sociální poj.), a to ve výši
6,5 % z vyměřovacího základu pro odvod
pojistného na sociální pojištění, při účasti
ve druhém pilíři je to 8,5 %, pojistné na
zdravotní pojištění (Zdravotní poj.), a to
ve výši 4,5 % z vyměřovacího základu pro
odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Dále je nutné odvést daň (Daň zálohová), která se vypočítá tak, že se základ
zálohové daně zaokrouhlí na sta Kč na‑
horu, vypočte se částka ve výši 15 % ze
zaokrouhleného základu a z této částky se
odečtou slevy na dani. Tím se dopočítáme
k položce Čistý příjem. Z čistého příjmu je
pak nutné odečíst Srážky ze mzdy z dru‑
hé části mzdového lístku. Výsledkem je
částka, která je zaměstnanci zaslána Na
bankovní účet.
text: Kamila Hauptvogelová
Jubilanti skupiny SD (květen – červen)
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let Podzimek Vladimír
Hanzík Petr
Vrba Petr
Kubalíková Simona
Kovařík Jiří
Kolář Petr
vedoucí řidič velkostroje
provozní elektrikář
provozní zámečník
vzorkařka
provozní elektrikář
vedoucí odd. PM strojní
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SS
PÚ – ÚU
Energetika
OPM
30 let
Šimek Josef
Jaskevič Jiří
Marek Alois
Kolaja Havel
Egrt Marcel
Richvalský Milan
Vlach Antonín
elektrikář velkostroje
řidič shazovacího vozu
řidič shazovacího vozu
provozní elektrikář
řidič velkostroje
mech. elektronických zařízení
hasič – velitel družstva
PÚ – SJ
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – TU
Energetika
HZS
40 let
Kutzler Gerhard
Adamečko Miroslav
Hulínský Josef
Tuček Jiří
Tuček Pavel
Nohl Jaromír
zámečník velkostroje
provozní elektrikář
provozní zámečník
mechanik úseku - elektro
provozní zámečník
provozní zámečník
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – TU
PÚ – ÚU
PÚ – ÚU
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let Baránek Josef
Charvát Jiří
Trnka Aleš
revírník směnový inženýr
revírník PÚ – LOM
OŘV
PÚ - LOM
30 let
Tautrman Václav
Keřka Josef
Jáchym Petr
Richter Pavel
Peleška Václav
řidič VLS
řidič S-vozu
vedoucí řidič VLS
revírník
mechanik úseku
PÚ – Skrývka
PÚ – LOM
PÚ – Skrývka
PÚ – LOM
PÚ – OČV
40 let
Uhlíř Zdeněk
Hrazdíra Dušan
Šimek Jiří provozní zámečník
provozní elektrikář
provozní elektrikář
PÚ – Skrývka
PÚ - Skrývka
PÚ - Skrývka
Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a.s.
30 let Tůma Pavel
mistr strojní
Synek Vladislav
mistr strojní
PB
PT
Pracovního jubilea dosahují v Revitrans, a.s.
20 let Knop Roman
řidič SMV Rajský Karel
řidič SMV
Trnka Vladislav
řidič PS
Hlušička Pavel
řidič PS
Černý Zdeněk
řidič PS
AUT-T
AUT-T
DDM-T
DDM-B
DDM-T
30 let
Vlk Jiří
Novotný Ladimír Kopejtka Jiří Nešuta Josef
Koudelka Zdeněk
řidič PS řidič SMV
řidič PS řidič SMV
řidič PS
DDM-B
AUT-B
DDM-T
AUT-T
DDM-T
40 let
Šindelář Václav
Soukup Miloslav
řidič PS řidič PS
DDM-T
DDM-B
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a.s.:
20 let Kašpar Miroslav strojvedoucí PL
30 let
PL
Machovec Petr hradlař Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
18/19
svět dolů
hobby je víc než hra
Já se vznáším,
já si létám
Jaromíra Tuháčka, provozního
zámečníka z DB, už jako
malého kluka fascinoval tehdy
převratný vynález nového
dopravního prostředku
– vznášedla. Po sestrojení
malého modelu si během
dalších let sám bez jakékoliv
technické dokumentace
postavil skutečné funkční
originály. Přímo v dílně,
v přízemí jednoho bílinského
rodinného domu, kde
v současné době vylepšuje
už třetí prototyp bezmála
3,5metrového jednomístného
vznášedla s 50 vzduchovými
polštáři, jsme zručného
a kreativního Jaromíra
Tuháčka vyzpovídali.
A kdy jste si sestrojil první funkční vznášedlo?
Až mnohem později. Mezitím jsem se vyučil klempířem.
Jako rodilý Pražák jsem se v rámci náhradní vojenské služby
dostal do severních Čech, kde jsem byl zámečníkem v Se‑
veročeské konstruktivě. Na severu jsem si našel manželku
Stáňu a natrvalo přesídlil do Bíliny. Samozřejmě potřeby mladé
rodiny se dvěma dětmi jsou naprosto odlišné, než sestrojování
Pohyb pak
vznášedlům dává
vrtule v zadní části stroje.
Můj zájem
o vznášedla
odstartoval
v roce 1966
článek
v časopise
Modelář.
Od té doby
jsem měl
sen jednou
sám postavit
tento unikátní
dopravní
prostředek.
vznášedla. Svého snu jsem se ale
nevzdal a dál sbíral všechny informace
o vznášedlech, které tehdy publikovaly
časopisy Technický magazín nebo Mo‑
delář. Když se dnes v době internetu
probírám mojí sbírkou výstřižků ze 70.
a 80. let, musím se smát. Mladá gene‑
race si to dovede už jen těžko představit,
a to nemluvím o selekci informací dané
tehdejší politickou situací. Až v roce
1986, tehdy ještě v improvizované dílně
v přízemí paneláku, jsem postavil první
pokusný vzorek vznášedla o rozměrech
180 × 70 cm. Pohon zajišťoval motor ze
zahradní sekačky s obvodovou vzdu‑
chovou lištou z překližky.
Můžete přiblížit princip fungování
vznášedla?
Vzduchový polštář je vytvářen prou‑
dem vzduchu z obvodového tunelu, který
je pod trup vznášedla vháněn otvory ve
dně trupu. Po celém obvodu vznášedla
se naplňuje vzduchem manžeta a brání
rychlému unikání vzduchu vháněného
pod vznášedlo. Díky tomu vzniká pod
vznášedlem trvalý přetlak, který udržu‑
je celý stroj nad hladinou či pevninou.
Vaší dílně vévodí modré vznášedlo.
Může představit toto vaše nejnovější
dílo?
Se stavbou tohoto vznášedla jsem
začal v roce 2008. Jeho rozměry jsou
340 × 160 cm a výška 30 cm. Do obvo‑
dového trupu s 50 otvory je přiváděn
vzduch z obvodového tunelu. Nedílnou
součástí vznášedla je 50 vzduchových
polštářů. K pohybu používám jednu
vrtuli, přičemž výkon vrtulového prs‑
tence je rozdělen tak, že z 1/3 zajišťuje
přívod vzduchu do 50 polštářů a 2/3
pohánějí vznášedlo vpřed a ovlivňují
také kormidlo pro pohyb vlevo a vpra‑
vo. Šestilistá vrtule má průměr 96 cm
a natočení jednotlivých listů je 35°. Jako
pohon jsem zpočátku používal motor
z trabantu, který měl ale i na vznášedlo
příliš malý výkon. Nahradil jsem ho mo‑
torem z favorita o výkonu 50 k, ale kvůli
jeho hmotnosti 90 kg nejsem ani s ním
příliš spokojen. V budoucnu bych ho rád
vyměnil za lehčí motor z vodního skútru
o hmotnosti pouhých 40 kg s výkonem
120 k. Upravím také vzduchové otvory
v trupu, čímž bych měl dosáhnout lep‑
šího zdvihu a akcelerace.
text a foto: Tomáš Vrba
telekomunikací na DB) vychovali dvě
dcery a postavili rodinný dům v Bíli‑
ně. V jeho přízemí má pan Tuháček
prostornou dílnu, kde se může napl‑
no věnovat svému koníčku – stavbě
vznášedel. Už postavil tři funkční
prototypy. Pozoruhodné je, že vše
sestrojuje sám bez jakékoliv tech‑
nické dokumentace. Jen s pohonem
a elektrickými prvky vznášedla mu
pomáhá švagr Knut Meyer (zkušený
automechanik z Revitrans). „Práci
na stavbu zatím posledního vzná‑
šedla si eviduji. Během sedmi let
jsem mu věnoval zhruba 600 hodin
svého volného času,“ říká muž se
skutečně neobvyklým koníčkem.
20/21
Už záhy po svém vyučení pro‑
kázal Jaromír Tuháček svoji manu‑
ální zručnost a organizační talent.
V 70. letech během svého působení
v podniku Severočeská konstruk‑
tiva coby vedoucí čety zámečníků
vymyslel celkem 32 zlepšovacích
návrhů, což mu vyneslo prestižní
titul Nejlepší zlepšovatel roku 1977.
Nedílnou částí týmu údržby DPD
na Dolech Bílina je od roku 2006.
V loňském roce byl za své příklad‑
né pracovní nasazení a vysokou
profesionalitu oceněn jako nejlepší
zaměstnanec SD. Aktivní byl také
v soukromém životě. Společně
s manželkou Stanislavou (až do
odchodu do důchodu techničkou
Jak jste se dostal k tak
ojedinělému koníčku,
jak ým bezpochyby je sestrojování
vznášedel?
Pamatuji si přesně,
že už jako čtrnáctileté‑
ho kluka mě zaujal člá‑
nek v časopise Modelář,
který představoval tehdy
převratný dopravní prostře‑
dek pohybující se na vzducho‑
vém polštáři nad vodní hladinou
nebo nad pevninou. Doslova jsem
hltal všechny další dostupné informace
o britském inženýrovi Christopherovi Cocke‑
rellovi, který v roce 1952 postavil první prakticky
použitelné vznášedlo. Na konci 50. let odstartoval zku‑
šební provoz vznášedla po kanálu La Manche zlatou éru různých
typů vznášedel. To vše mě fascinovalo. Z modelářské překližky
jsem si sestavil malý funkční model vznášedla o rozměrech
70 × 60 cm, který jsem ovládal vysílačkou.
V dílně svého rodinného domu postupně sestrojil
Jaromír Tuháček za pomoci švagra Knuta Meyera tři vznášedla.
HORNICKÉ listy 3/2014
JAROMÍR TUHÁČEK
informace
HORNICKÉ listy 3/2014
Případ Garzweiler II
Těžba a energetické užití hnědého
uhlí z povrchového dolu Garzweiler II
Hnědé uhlí
v energetické
revoluci
Politicky nastartovaná přestavba německé energetiky
Energiewende prochází první fází – postupným vyřazováním
kapacit jaderných elektráren, které skončí v roce 2022. Přitom
předtím, než došlo ke katastrofě v japonské Fukušimě, se vážně
uvažovalo, že se z energetického mixu vyřadí uhlí.
Revoluční transfomace německého
energetického systému
Transformace zvaná Energiewende prá‑
vě prochází svou první fází – postupným
vyřazováním kapacit jaderných elektráren,
které skončí v roce 2022. V další fázi má
do roku 2030 vzrůst podíl obnovitelných
zdrojů energie na víc než 36 % (aktuálně
činí asi 20 %). Trend by měl pak pokra‑
čovat až do roku 2050: státní energetická
koncepce hovoří o 80% podílu obnovi‑
telných zdrojů v německém energetic‑
kém mixu. Do té doby by se měly oproti
roku 1990 také o 80 % snížit emise CO2.
Energiewende má přinést větší energe‑
tickou účinnost a lepší ochranu klimatu,
větší bezpečnost zásobování elektřinou
a teplem.
A jakou roli přitom hraje a bude hrát
německé hnědé uhlí, které je jediným hoj‑
ně dostupným domácím energetickým
zdrojem? Zůstane spolehlivým partnerem
obnovitelných zdrojů energie, který se
v Porýní představuje důležitou část
energetického mixu spolkové země
Severní Porýní – Vestfálsko i celého
Německa (32 TWh, tedy 19,5 %). Zem‑
ská vláda sice koncem letošního března
potvrdila plán dalšího rozvoje lokality
Garzweiler II do roku 2030, ovšem záro‑
veň nepochopitelně zpochybnila jednu
z etap budoucího nutného přesídlení
obyvatel z předpolí. Pravděpodobně
za tímto krokem stojí výklad politiky
Energiewende z řad zelených členů
koaliční zemské vlády, kteří operují kli‑
matickopolitickými důvody na pozadí
globálních i evropských trendů. Zásah
do balíku již schválených povolení bude
nutné vyřešit jen za mimořádných a od
základu nových rámcových podmínek.
Ty musí společnost RWE zformulovat
do poloviny roku 2015 tak, aby vyhovo‑
valy požadavku snížení počtu občanů
ohrožených nutností přesídlení a také
požadavku minimalizace vlivů postupu
povrchové těžby na vodní hospodář‑
ství regionu. Přitom už během původ‑
ního povolovacího procesu byly přijaty
kompromisy kolem velikosti dobývacího
prostoru s cílem snížit počet přestěho‑
vání. A rezignací na dílčí část uhelných
zásob z pole Garzweiler II emise CO2
v EU určitě neklesnou. Pod pokličkou
evropsky stanovených stropů se prostě
objeví jinde.
text a foto: Tomáš Vrba
Vývoj elektroenergetické produkce v Německu v TWh
576,5
614,5
33,0
621,0
19,6
28,5
37,8
122,0
49,2
238,7
84,0
obnovitelné zdroje
143,1
114,5
ostatní
126,7
zemní plyn
černé uhlí
169,6
108,0
93,2
jádro
148,3
153,0
142,8
2000
2011
2030
hnědé uhlí
Zdroj: BMWi/AGEB
KONTROVERSNÍ DISKUSE
Podle sociálních výzkumů a sta‑
tistických analýz podporují rozšiřo‑
vání povrchové těžby hnědého uhlí
přes dvě třetiny obyvatel přísluš‑
ných revírů. Kritici naopak považují
nové povrchové doly za zbytečnost
a protestují hlavně proti přesidlová‑
ní dalších obcí. Německé hnědo‑
uhelné společnosti systematicky
vedou otevřený dialog s občanský‑
mi sdruženími i environmentální‑
mi skupinami vystupujícími proti
veškerým projektům těžby a užití
domácího hnědého uhlí.
FLEXIBILNÍ ELEKTRÁRNY
Moderní konvenční elektrárny sni‑
žují spotřebu hnědého uhlí. Vysoce
účinné bloky byly uvedeny do pro‑
vozu ve středním Německu, Lužici
i v Porýní, kde nahradily zastaralé
zdroje. V rámci aktuálních tech‑
nickoekonomických možností jsou
i spolehlivou a flexibilní zálohou pro
obnovitelné zdroje závislé na počasí.
Optimalizované bloky například do‑
vedou měnit výkon rychlostí 30 MW/
min v rozmezí zhruba 50 %. Jsou tak
schopny konkurovat nejmoderněj‑
ším plynovým elektrárnám.
22/23
současně postará o stabilní hladinu cen
elektřiny pro konkurenceschopný průmysl
i pro domácnosti. Německý hnědouhelný
průmysl zaměstnává přímo přes 22 tisíc
lidí, nepřímo pak ještě nejméně dvakrát
tolik. I to je velmi důležitý impuls pro po‑
zitivní rozvoj regionální ekonomiky. Bez
domácího hnědého uhlí by nebylo ani ce‑
nově výhodné elektřiny, ani jistoty pracov‑
ních míst nejen v hnědouhelné branži, ale
i v celoněmecké sféře průmyslu.
Podle přesvědčení spolkové vlády zů‑
stanou konvenční elektrárny minimálně
ve střednědobé budoucnosti nepostrada‑
telnou součástí národního energetického
mixu. Aktuální reforma zákona o obnovi‑
telných zdrojích energie podtrhuje, že po
bouřlivých letech bezhlavého vzestupu se
musí opět brát v úvahu vzájemné partner‑
ství obnovitelné a konvenční energetiky
v jednom energetickém systému. Disku‑
se k aktualizaci zákona o obnovitelných
zdrojích ukázala, jak důležité jsou konku‑
renceschopné ceny elektřiny pro budoucí
perspektivu německého energeticky ná‑
ročného průmyslu, který zaměstnává stov‑
ky tisíc lidí. A politici si konečně uvědomili,
že každá další debata o budoucnosti hně‑
dého uhlí bude debatou o tom, jak silné
bude průmyslově vyspělé Německo.
Odpady: velký problém dneška a nás všech
HORNICKÉ listy 3/2014
Zastavme se a rozhlédněme
po svém okolí. Společně
se zamysleme nad tím, co
jednou předáme našim dětem
a vnoučatům do užívání.
Budeme žít na smetišti?
V dnešním technicky vyspělém
světě si jako konzumenti
mnohdy neuvědomujeme,
jak svým pohodlím a dá se
říct až leností, ničíme své
životní prostředí. Intenzivně
tak vedeme své kroky
k téměř jisté záhubě lidstva.
Za posledních 20 let se ve vyspělých
zemích ztrojnásobila produkce prů‑
myslového odpadu. Množství odpadu
z obalů v zemích západní Evropy se od‑
haduje na 100 kg na obyvatele za rok.
V západní Evropě (podobně i u nás) při‑
padá ze 100 kg odpadů z domácností
na potraviny 30 kg, papír 25 kg, popel
10 kg, sklo 10 kg, textil 10 kg, kov 8 kg
a plasty 7 kg. Přitom 50 kg sběrového
papíru může ve výrobě papíru nahradit
jeden strom. Jedním ze způsobů, jak
předcházet vzniku zbytečného odpadu
je nakupovat výrobky, které dlouho vy‑
drží a vyhýbat se těm na jedno použití.
Řemeslníci dřív pracovali ručně, rozbité
zboží opravovali, uplatňovali přírodní
materiály a obaly se využívaly vícekrát.
Dnes moderní továrny chrlí mnoho vý‑
robků, ještě neopotřebované věci se
vyhazují, rozbité nikdo neopravuje …
Nevybírejme si zboží, které je zbytečně
opatřeno obalem, který se těžko recyklu‑
je. Myslíte, že je pro vás důležité, v jakém
obalu je výrobek vystaven v obchodě?
Proč výrobce balí výrobky do leskle ba‑
revných obalů ? Je to lákadlo. Obal stojí
peníze, platíme i ten. A co uděláte doma
s obalem? Vyhodíte! Vyhazujeme nové
věci, které jsme zaplatili. Zamysleme se.
Energie, čas, peníze a suroviny potřebné
k výrobě obalů by se daly použít jinde. Je
důležitější mít každou moderní věc nebo
Odpad z 4 km řeky Ohře.
Problém
s nedostatkem
pitné vody
i nás může
postihnout
podle
předpokladů
již za
15–20 let.
čistou Zemi? Nosme do obchodů vlastní obaly! Dříve bývalo
běžné jít nakupovat s látkovou taškou či módní síťovkou. Dnes
jsou igelitové tašky zpoplatněny – platíte náklady na výrobu.
V Kalifornii postup obrátili: kdo přinese na nákup vlastní sáček,
obdrží slevu 5 centů.
Náš současný systém několika typů platby za svoz komu‑
nálního odpadu je nepřehledný. Zhruba 90 procent obcí účtuje
lidem paušální platbu „na hlavu“, bez ohledu na to, kolik odpadu
reálně produkují. Často je mezi lidmi slyšet názor: „Platím za
popelnici, tak proč bych měl ještě třídit odpad. Ať ho třídí
ten, co neplatí“. Pořizovat třídírny odpadů je drahá záležitost,
i jejich provoz je nákladný. Je nesmyslné odpady nejdříve
zamíchat v popelnici a popelářském voze a pak je vozit do
třídíren odpadů. Na skládce se zbytečně nacházejí předměty,
které mohly být ještě využity. Průměrná pražská domácnost
vyprodukuje za jediný rok téměř 1 000 kg odpadu. Dle názorů
odborníků lze při důsledném třídění odpadů už v domácnostech
znovu využít z uvedeného množství až 400 kg.
V České republice se recykluje jen asi 21 procent komunál‑
ního odpadu. Víc než tři čtvrtiny odpadu z českých domácností
tak končí na skládkách. Ve vyspělejších zemích jako Německo,
Rakousko, Nizozemsko a Belgie jsou v recyklaci dlouhodobě
nad 51 procenty. Podle zákona musí obce od roku 2011 umožnit
svým občanům třídit papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony
a biologicky rozložitelný odpad. Pro třídění kovu a bioodpadu
mohou zejména menší obce využívat sběrných dvorů. Přesto
pomalu ale jistě ničíme své okolí černými skládkami odpad‑
ků, spalinami z různých chemických výrobků a v neposlední
řadě soustavně se zhoršujícím zacházením s vodou. Mnoho
zdravotních potíží jako alergie stojí za znečištěním ovzduší
a nedostatkem kyslíku. I za tento problém si lidstvo zodpovídá
samo. Vypouští do ovzduší jedovaté a nedýchatelné plyny.
Emise CO2 se za posledních 50 let ve světě zčtyřnásobily,
průměrný roční růst v poslední dekádě
byl o 1,3 %, pokles emisí byl zazname‑
nán pouze v Evropě.
Zároveň stále větší rychlostí se kácí
kyslíkodárné rovníkové pralesy. Od roku
1970 se poměr zalesněné plochy na
1 000 lidí snížil z 11,4 km2 na současných
7,3 km2. Lidé prahnou po zisku z vyká‑
ceného dřeva a je jim jedno, kde budou
další generace (a tedy i jejich potomci)
brát pro život důležitý kyslík. Dle studií
bude do roku 2050 v ozonosféře pětkrát
více ozón ničících látek, než dnes. Ně‑
které látky ze sprejů, z výroby polystyré‑
nových výrobků, náplně chladniček (tzv.
freony) ničí ozonovou vrstvu v atmosféře,
která nás chrání před škodlivou slož‑
kou slunečního záření. Tyto látky jsou
neobyčejně odolné. Trvá 130 let, než se
rozpadnou. V průběhu této doby zničí
jeden atom chlóru obsažený ve freonech
až 100 000 molekul ozónu.
Víte, že z patnáctiletého stromu se
dá vyrobit 700 papírových sáčků? A ve
velkém obchodě je spotřebují za dvě
hodiny. Kdyby lidé na svoje nákupy při‑
nesli z domu plátěné tašky nebo oba‑
ly, které se dají použít několikrát, kolik
by zachránili jen v jednom obchodě za
den stromů! Velké rezervy jsou ale také
v třídění nápojových kartonů, plecho‑
vek a dalších druhů odpadů. Celkem
15 000 plechovek piva za hodinu naplní
výrobní linka v Plzeňských pivovarech.
Ale vyhodit plechovky je také nespráv‑
né – obsahují hliník. Jediná rozumná
možnost je již vyrobené plechovky re‑
cyklovat (sebrat odděleně od ostatních
odpadů a v hutích znovu roztavit). Spí‑
še je však vidíme pohozené v přírodě.
Daleko větším problémem jsou nápoje
v petlahvích. Vezmeme si takový nápoj
sebou do přírody, a protože lahev není
zálohovaná, zpět domů se nedonese.
Nejlepší a nejhospodárnější je kupovat
pivo i jiné nápoje ve vratných lahvích.
Současný zákon o odpadech má po‑
řád řadu nedostatků a nedokáže efektiv‑
ně zabránit plýtvání surovinami. Je třeba
lidem usnadnit třídění, zvýhodnit využití
odpadu před jeho skládkováním, zjedno‑
dušit administrativu, aktivně předcházet
nelegálnímu nakládání s odpady. Ekologické chování se lidem musí vyplatit.
„Kdo třídí, ušetří“ tvrdí odborníci.
Kontaminace půdy a vody není ihned
vidět, je způsobena výskytem lidmi vy‑
robených chemikálií v půdě nebo jiným
pozměněním přírodního prostředí půd.
To způsobují černé skládky, kde se eroz‑
ně rozkládají různé látky a to i mnoh‑
dy velmi životu nebezpečné. Obavy ze
znečištění půd pramení především ze
zdravotních rizik, vznikajících jak přímým
kontaktem se znečištěnou půdou, tak
rostlinami a znečištěním zásob vody.
10 % zemského povrchu tvoří degra‑
dovaná půda. Degradováno bylo 20 %
z 250 mil. hektarů světové obdělávatelné
půdy. 500 mil lidí žije na degradované
půdě. 840 mil lidí dnes trpí podvýživou.
Hladoví každý sedmý člověk, z toho je
každým třetím dítě. Vymření nebo také
vyhynutí (extinkce) je konec existence
určitého biologického druhu. Rychlost
vymírání druhů je 50–100krát vyšší než
přirozená. Vyhynutí hrozí 1–11 procen‑
tům druhů už v příštích 10 letech.
Znečištěny jsou také vodní plochy
a toky. Tím se zhoršuje kvalita vodních
ekosystémů – např. úhyny ryb nebo kon‑
taminace sedimentů. Přebytek dusíku
dodávaného zemědělci formou hnojiv,
který rostliny nevyužijí a je z půdy vy‑
plaven do vody, představuje množství
zhruba 45 kg na hektar. Nejzávažnější je
kontaminace vody sloučeninami dusíku
a fosforu. Zemědělství se na tomto stavu
podílí v průměru 40 % u dusíku a 32 %
u fosforu. Znečištění vod pesticidy nebo
i hormonálními látkami (antikoncepce) je
velmi závažným problémem. Hormonální
znečištění vod vede již dnes k velmi vy‑
sokému procentu neplodnosti mládeže,
a to jak u mužů, tak i u žen. Vody jsou
znečišťovány chemickou ochranou rost‑
lin, haváriemi při výrobě, skladování, pře‑
pravě a likvidaci nepoužitých pesticidů.
20 % lidstva má problémy s přístupem
k pitné vodě. 50 % lidstva má velké pro‑
blémy s přístupem k zdravotnickému či
hygienickému zařízení, každý rok tak ze‑
mře 5 mil. lidí na onemocnění způsobená
znečištěnou vodou. Problém s nedostat‑
kem pitné vody i nás může postihnout
podle předpokladů již za 15–20 let. Pro
člověka je nenahraditelná, jelikož tělo jí
obsahuje 65 % a pro obnovování funkcí
je třeba dodávat každý den další 2–4 litry.
Voda tvoří nezbytnou surovinu v země‑
dělství a průmyslu. Rozvojem a nárůstem
obyvatel se zvyšuje její spotřeba vody.
Voda náleží k nevyčerpatelným zdrojům
pouze v globálním měřítku. V regionál‑
ních a lokálních dimenzích se naopak
vyskytuje v omezeném a časově nerov‑
noměrně rozloženém množství. Účelné
využívání vodních zdrojů a jejich ochrana
před vyčerpáním a znečišťováním má
proto mimořádně praktický význam.
Problém vodstva se stává součástí glo‑
bálních problémů lidstva, resp. životní‑
ho prostředí. Pokud hodíte či vypustíte
odpad do vody, není většinou vidět a vy
máte uklizeno. Nikdo se nezamyslel nad
tím, co se ve vodě vše vylouhuje. Jaké
„dobroty“ jsme si namíchali. Při čištění
Ohře v roce 2010 byla z toku řeky vylo‑
vena dokonce i autobaterie. Pokud by
došlo k jejímu poškození, uvolnilo by se
do řeky olovo a také elektrolyt, které mi‑
zivým množstvím dokáží otrávit ohromné
množství vody. Ani ji nemusíme pít. Stačí
s ní zavlažovat pole se zeleninou, kterou
následně s chutí konzumujeme.
Proto mi na závěr dovolte, abych vás
pozval na tradiční ČISTĚNÍ VLTAVY, kte‑
ré se koná v sobotu 13. září na úseku
Vyšší Brod – Boršov. Cílem je vyklidit
veškerý odpad z toku a břehů po vodác‑
ké sezoně na naší nejvíce zatížené řece.
Sraz dobrovolníků je od pátku 12. září
v kempu Český Krumlov – Nové Spo‑
lí. Ubytování a stravu mají dobrovolníci
zdarma. Na akci mají již několik let
své zastoupení i Severočeské doly,
a to hlavně z řad mladých do 30 let.
Společně s ostatními dobrovolníky ka‑
ždoročně zbaví 65 km řeky v 8 úsecích
zhruba 10 tun odpadu.
A pamatujte, co sebereme tam, nedoplave k nám.
text a foto: Vladimír Bergerhof
Ohře pod Sokolovem – květen 2010.
24/25
informace
Důl Emma (Frisch Glück) u Duchcova
Dějiny počátků průmyslového dolování uhlí v našem revíru jsou poněkud útržkovité
a zlomkovité. V našem novém seriálu na přání čtenářů se budeme snažit ukázat
historické osudy několika uhelných dolů v dobývacím prostoru Dolů Bílina.
Hlubinný důl Emma (Frisch Glück)
u Duchcova patřil spíše k středně vel‑
kým provozům, jeho dolové pole se
nacházelo severozápadně od města
a západně od železničního nádraží Du‑
chcov – Liptice. Provozní budovy byly
vystaveny již na katastru obce Hrdlovky.
Již v polovině 19. století se v okolí
Duchcova činily pokusy zjistit ulože‑
ní uhelné sloje, která je zde uložena
poměrně nehluboko pod povrchem.
Předchůdcem dolu Emma byla dřevěná
rumpálová šachtička, kde se těžilo uhlí
na úroveň spodní vody, tedy ve svrchní
části sloje. Toto dolové pole si vyhlé‑
dl podnikatel Rudolf Weber z Berlína.
V roce 1868 s dalšími dvěma doly Maria
a Frieda v blízkosti vybudoval rozsáhlý
důlní komplex, který byl pojmenován
na Union Duxer – Kohlenwerk, tedy
důlní duchcovskou společnost Union.
Do firmy patřily též doly Ludvík u Bíliny
a Gustav u Telnice.
Důl nesl název Emma podle jména
manželky zakladatele dolu, paní Emmě
Marii Weberové, již roku 1868. Od začát‑
ku zprovoznění železnice Duchcovsko
Mapa důlní situace severozápadně od Duchcova kolem roku 1898.
– Podmokelské dráhy v roce 1871 byl
uhelný závod napojen vlečkou na blízké
nádraží Duchcov – Liptice.
Důl těžil ve společném těžebním poli
s doly Frieda a Maria, s důlními mírami
HORNICKÉ listy 3/2014
Původní důl Emma důlní společnosti Union. Snímek okolo roku 1885.
Anna a Maria. Byla zde těžena uhel‑
ná vrstva mocná od 13 do 20 metrů
v hloubce kolem 50 až 70 metrů pod
povrchem. Uhlí zde bylo silně poruše‑
no tektonicky, také bylo křehké, často
mourovité a náchylné k samovznícení.
Horníci se často potýkali se zápary
a ohni. Natěžené uhlí se v dole do‑
pravovalo koňmi. V šachtě pracovalo
asi 150 horníků a vytěžili průměrně 50
tisíc tun uhlí ročně. V areálu dolu byla
jedna jáma vodní (původní stará ná‑
lezná a strojní jáma) s hloubkou 71,2 m
a jáma těžní s hloubkou 74,4 m. Hlubin‑
ná těžba byla prováděna nejběžnější
metodou používanou v našem revíru,
a to komorováním na zával. V nadlo‑
ží uhelné vrstvy se nacházely čočky
zvodnělých písků, nazývaných kuřavky.
Ty hrozily průvaly do důlních chodeb.
Důlní těžené pole mělo velké přítoky
vody z tektoniky, starých důlních děl
a nadložních kuřavek.
Důl patřil rodině Weberů 21 let
a v říjnu 1889 vdova po zakladateli
paní Emma Marie Weberová rozhod‑
la celou uhelnou společnost prodat
nastupující velké Mostecké uhelné
společnosti. Nový majitel Mostecké
uhelné se rozhodl pak v roce 1895 důl
Emma přejmenovat na důl Frisch Glück,
česky Svěží štěstí.
Bohužel, štěstí nebylo v tomto dole
často přítomné. Ve středu 19. září po
desáté hodině dopolední v roce 1900
došlo k výbuchu požárních plynů.
V době katastrofy byl důl již z větší
části vyuhlen a do dolu sfáralo osud‑
ný den 91 havířů. Již několik dní havíři
zabezpečovali velký požár ve stropu
zděné chodby v jámovém pilíři. V chod‑
bách byl zjištěn zápar a část horníků
prováděla likvidaci zahořelého uhlí.
Při otevírání zděné klenby u místa
předchozího požáru došlo následně
k mohutné explozi. Následoval rozsáhlý
požár s vysokým vývinem nedýcha‑
telných zplodin. Situace po výbuchu
neumožňovala jiné řešení, než těžní
jámu a ostatní jámy v pondělí 24. září,
uzavřít a utěsnit. Předpokládalo se, že
již nikdo v dole nemohl přežít. Následně
byl poprvé v naší pánvi do dolu čerpán
oxid uhličitý na uhašení požáru. Důl
byl opět otevřen až 4. října. Výbuch
si vyžádal 55 obětí, po kterých zůsta‑
lo 37 vdov a 86 sirotků. Oběti tohoto
neštěstí byly pohřbeny v Duchcově,
Oseku a v Lipticích. Smutečního prů‑
vodu při pohřbu 27 obětí v Duchcově
se zúčastnilo neuvěřitelných 40 tisíc
lidí. Při neštěstí zahynul ing. Vilém Dyk,
bratr básníka Viktora Dyka. Podrob‑
nou odbornou zprávu a vyhodnocení
Důl Svěží štěstí kolem doku 1900 na historické pohlednici.
situace podal v odborném článku Fri‑
drich Okorn v roce 1901.
Další oběti si důl vyžádal ještě dne
21. září 1902, kdy opět při výbuchu
plynů zahynuli dva havíři. Důl fungo‑
val 36 let a v roce 1904 bylo skoro vy‑
uhlené dolové pole přičleněno k dolu
Fortschritt II–III (Pokrok) a těžní jáma
a výdušné jámy zasypány. Celkem za
svoji existenci od roku 1868 až 1904
vytěžil asi 1,5 mil. tun uhlí.
Budovy důlního závodu byly přesta‑
věny na byty a vznikla zde hornická
kolonie. Po druhé světové válce byl
otevřen v tomto prostoru povrchový
důl Pokrok a odtěžil v letech 1955–1981
všechny pozůstatky uhelných hmot po
hlubinných dolech na jihozápadě od
Duchcova. Následně byl povrchový důl
zasypán převýšenou výsypkou z lomu
Bílina. Zakládání výsypky skončilo
v roce 2009. Dnes je zde uloženo přes
100 mil. m 3 zemin převážně jílovitých
zemin. Celý povrch výsypného tělesa
se v současné době rekultivuje. Dnešní
místo původního hlubinného dolu je na
jižní části výsypky Pokrok, západně od
současné Liptické vyhlídky (viz letecký
snímek).
Historii dolu dnes připomínají pomní‑
ky obětem v Duchcově a Oseku, které
nechaly Severočeské doly k 100. výročí
od katastrofy opravit. Pomník obětem
z obce Liptice byl přičleněn zčásti k po‑
mníku v Duchcově.
text: Zděnek Dvořák
foto: archiv OMG DB
26/27
z historie těžby uhlí na Bílinsku
Současné místo původního dolu na leteckém snímku.
Snímek z pohřbu obětí důlní katastrofy z roku 1900.
Papststein a vesnička Papstdorf.
HORNICKÉ listy 3/2014
Prázdniny v národním parku
Čas prázdnin, dovolených, je také obdobím, kdy výlet
o víkendu je příjemným zpestřením běžného týdne.
Pokud k vám přijedou na návštěvu kamarádi, příbuzní,
nebo zahraniční spolužáci vašich dětí, kteří jsou
v Česku na výměnném pobytu, vyvstane otázka, kam
na výlet. Pokud vaši hosté nebyli v našem Národním
parku České Švýcarsko a snad ani vy na Pravčické
bráně, neváhejte a vydejte se tímto směrem.
Pravčická brána s rozpětím 26,5 me‑
tru a výškou 16 metrů je největší skalní
branou v Evropě a to stojí za podívanou.
Za výchozí místo výletu můžete zvolit
Mezní louku (resp. trasu Děčín – Hřen‑
sko – Mezní louka), kde je parkoviště
a možnost občerstvení. Pohodlnou pro‑
cházkou, většinou po rovině, dojdete za
6,5 kilometru k cíli výletu. U Pravčické
brány je restaurace Sokolí hnízdo, vhod‑
né místo pro občerstvení, nebo v případě
deště jako útočiště před nepřízní počasí.
Před deštěm se však můžete schovat
i pod samotným obloukem Pravčické
brány. Cesta zpět na parkoviště má dvě
varianty, buď se vrátit stejnou cestou,
nebo sejít dolů na silnici a vydat se na
Mezní louku. Tuto variantu doporučíme
jen z poloviny, dá se i sejít dolů a po‑
čkat na autobus, který v době turistické
sezony jezdí o víkendech prakticky kaž‑
dou hodinu. Doveze vás pohodlně zpět
na parkoviště.
Pokud jste snad tato místa už dříve
navštívili, nebo máte ještě čas, popojeďte
autem dál do Saska. Do kraje stolových
hor – krajiny jakou v Česku neuvidíte
a přitom je kousek od nás. Autem bu‑
dete pokračovat z Hřenska podél Labe
do Bad Schandau, kde je první most
přes Labe. Přejedeme na druhou stra‑
nu a hned za mostem zahneme podle
směrovky směrem na Krippen, jedeme
proti proudu řeky. Po mostě přejedeme
železniční trať a po kilometru cesta uhýbá
doprava, údolím směrem na Papstdorf
– další cíl našeho výletu. V Papstdorfu
zaparkujeme u hasičské zbrojnice, pod
kostelem. Stolová hora je skoro nad námi.
Projdeme vesnicí proti směru, kterým
jsme přijeli a na jejím konci stojí po levé
straně jednak restaurace, ale především
rozcestník, který vás správně nasmě‑
ruje. Cesta vede kolem ohrady s jeleny
takřka na dosah ruky. Vcházíme do lesa
a po necelém kilometru, přicházíme na
první místo výraznějšího rozhledu. Kra‑
jina se otevírá směrem na východ a tak
vidíme několik stolových hor Saského
Švýcarska: Malý a Velký Zschirnstein,
Zirkelstein, ale i Děčínský Sněžník s jeho
typickou rozhlednou, Růžovský vrch, na
který jsme se dívali z Pravčické brány.
Schody k restaruaci na vrcholu.
28/29
tip na výlet
Rozcestník ve vsi vás nasměřuje na Papststein.
Cesta pokračuje širokým skalním scho‑
dištěm vzhůru a za posledním schodem
se otevírá plošina s příjemnou restaurací.
Cesta sem nevede, nosiči jsou drazí a tak
vše se vozí nákladní lanovkou. Nemusí‑
te se obávat, ceny jsou stejné jako pod
kopcem a obsluha umí česky. Z terasy
je pěkný výhled severním směrem, a tak
spatříte v plné kráse Lilienstein, zahléd‑
nete Schreimmstein a především vás
upoutá pevnost Königstein na stolové
hoře stejného jména. Nezapomeňte vy‑
lézt několik schodů nad restauraci, do‑
stanete se na úplný vrchol kopce, odkud
je takřka kruhový rozhled. Poté sejdeme
kolem restaurace na další vyhlídku a pak
po schodišti, které je za tmy osvětlené
v celé délce až na úpatí kopce. Zde zah‑
neme doleva, ujdeme 200 metrů po silnici
a pak cestou nad zahradami dojdeme ke
kostelu, pod kterým máme auto.
V případě, že vám zbývá ještě čas
a chcete výlet zakončit něčím výjimeč‑
ným, pojeďte dále. Zajeďte do König‑
steinu, dále směrem na Pirnu do kop‑
ce a na kruhovém objezdu směrem na
Struppen a zde do Thürmsdorfu. Ve
vesnici je starý zámek, opravuje se, ale
pod zámkem stojí čokoládová manu‑
faktura, kde si můžete nejen dát kávu,
ochutnat čokoládu, ale především se
nechat zasvětit do tajů výroby čokolády v některém z kurzů, nebo jen tak, všichni
jsou ochotní a rádi vám vše vysvětlí. Ote‑
vřeno mají každý den do 18 hodin. Jde
o jeden z tajných tipů, moc lidí to tam
zatím nezná, zklamáni určitě nebudete.
Záleží přece jen na vás, kam své hosty
vezmete na výlet.
text a foto: Jan Říha
Skvělým výsledkem v běhu kolem DB
potvrdil Petr Kirsch letošní výbornou formu
srdečně zvou kolegy a širokou veřejnost na 14. ročník turistického pochodu
MEMORIÁL
VÍTI KREMLÁČKA
v sobotu 19. července 2014
TRASY: 13, 24 a 34 km (popis trasy obdrží každý účastník při startu)
START: Klášterec nad Ohří – Miřetice u Sucháče
autobusové nádraží od 07:00 do 09:00 hod.
CÍL: Klášterec nad Ohří - Miřetice u Sucháče
autobusové nádraží do 16:00 hod.
předání pamětních listů, malých suvenýrů od SD, na trase občerstvení
Trasa 13 km – Rašovice, Zásada, Pokutice,
Kadaň přehrada, Rašovice, Klášterec
Trasa 24 km – Rašovice, Zásada, Pokutice, Úhošť, Úhošťany,
Kadaňská Jeseň, Kadaň, Kadaň přehrada, Rašovice, Klášterec
Trasa 34 km – Rašovice, Zásada, Pokutice, Úhošť, Úhošťany, Nad Roklí,
Hradec u Kadaně, Želina, Kadaň, Kadaň přehrada, Rašovice, Klášterec
Pochod sponzoruje ředitelství SD Chomutov.
Informace: ředitel pochodu – Michal Franko, tel. 702 208 458
zeměkoule, jejíž obvod na rovníku má
zhruba 40 tisíc kilometrů.
(32 let) zaběhl šestapadesátiletý Petr Kir‑
sch ty nejlepší časy.
Vltava Run 2014
O víkendu 17. až 18. května se Petr Kir‑
sch účastnil štafetového běhu pro 12člen‑
né týmy od pramene Vltavy do Prahy. Le‑
tos 350km trasu vedoucí nejkrásnějšími
místy jižních a středních Čech absolvovalo
33 štafetových týmů. Start byl na Kvildě.
Trasa s velkým převýšením vedla nejen
po turistických stezkách, ale i silnicích
s běžným provozem. Petr Kirsch běžel
tři úseky, mimo jiné i v noci a litoval, že
ve tmě - odkázán pouze na čelovku – ne‑
měl možnost vnímat scenérie Národního
parku Šumava. Celkových 350 km trasy
absolvoval jeho tým za 32:20 h. Navzdo‑
ry mladému věkovému průměru běžců
Jezerní běh
Ani letos si nenechal Petr Kirsch ujít
závod v důvěrně známém prostředí. Ten‑
tokrát 16,1km okruh vedl ze zámeckého
parku v Duchově kolem odkaliště Fučík
a podél montážního místa Jana na re‑
kultivovanou výsypku Pokrok a zpět do
Duchcova. Přilákal 254 registrovaných
účastníků. Do cíle u duchcovského zámku
doběhl Petr Kirsch s časem 01:09:23 s mi‑
nimální ztrátou na první trojici. Uvážíme-li,
že vítězi Jakubovi Mockovi (01:04:28) je
34 let, pak to byl úspěch o to cennější.
„Mohl bych mu dělat klidně tátu,“ podotkl
s úsměvem Petr Kirsch.
text a foto: Tomáš Vrba
text a foto: Miluše Průchová
HORNICKÉ listy 3/2014
Turistický pochod vstupuje už do 14. ročníku
SK pěší a vysokohorské turistiky Severočeské doly
Na třetím ročníku Jezerního běhu opět
patřil Petr Kirsch z SD mezi nejrychlejší
borce. Doběhl na vynikajícím čtvrtém
místě, kdy s přehledem držel tempo
s trojicí nejlepších, o generaci mladších běžců. Výsledek z Jezerního běhu
není jediným úspěchem letošní sezony. V květnu se účastnil štafetového
běhu pro 12členné týmy Vltava Run.
Z celkové 350kilometrové trasy podél
toku Vltavy běžel tři úseky a opět byl
mezi nejlepšími. Do letošní běžecké
sezony přitom nevstoupil zcela podle
svých představ, neboť se potýkal se
zraněním kotníku a léčil boreliózu. Vše
se nakonec v dobré obrátilo a už je
zase v kondici. Letos na jaře uplynulo
už 42 let od začátku jeho výjimečné
běžecké kariéry. Tenkrát v březnu 1972
vyhrál bez jakékoliv předchozí přípravy
běh Mladé fronty. Do dneška naběhal
přes 120 tisíc kilometrů – jako kdyby
třikrát oběhl zeměkouli po rovníku.
Petr Kirsch: muž v pohybu
„Běžně teď naběhám za měsíc něco
kolem 250 kilometrů, ale když jsem se
běhu věnoval závodně, bylo to i 500 kiláků
měsíčně. Pokud mě má paměť a letité
zápisky neklamou, naběhal jsem i s rezer‑
vou přes 126 tisíc kilometrů. Samozřejmě
jsem zohlednil také období, kdy mě prová‑
zela zranění, nebo jsem se z nejrůznějších
rodinných, či pracovních důvodů nemohl
svému koníčku věnovat. Běh je nejen nej‑
přirozenějším druhem pohybu, ale osob‑
ně ho považuji za vynikající relax, jak si
vyčistit hlavu od každodenních starostí.
Člověka udržuje nejen ve fyzické formě,
ale také přispívá k psychické odolnosti. Já
běhání k životu potřebuji. Vždycky mi to dá
zabrat, ale opět naberu nové síly a hlavně
mě naplní dobrý pocit,“ uvedl Petr Kirsch.
V Severočeských dolech má jako vedoucí
odboru přípravy území na starosti výkup
pozemků pro hornickou činnost. Ve vol‑
ném čase se celý život věnuje atletice.
Celorepublikové úspěchy slavil nejen jako
junior, dorostenec, ale vítězí také v sou‑
časné době v kategorii nad 50 let. Pro
představu můžeme jeho úctyhodnou do‑
savadní bilanci 126 tisíc naběhaných kilo‑
metrů přirovnat trojnásobnému oběhnutí
Pozvání na memoriál Víti Kremláčka
SIMONA BAUMRTOVÁ
POSUNULA SVŮJ
ČESKÝ REKORD
Chomutovská plavkyně Simo‑
na Baumrtová na mítinku Trofeo
Settecolli v Římě dál posunula
svoje výkonnostní hranice. V ital‑
ské metropoli překonala vlastní
český rekord na 200 metrů znak.
V rozplavbě se s časem 2:09,92
poprvé dostala pod hranici dvou
minut a deseti sekund a o 11 setin
sekundy pokořila svůj předloňský
rekord! Nadaná plavkyně se v Římě
blýskla také v padesátce (28,56),
z níž si zaslouženě přivezla zlato,
a na stovce, kde skončila druhá
(1:00,58). Třiadvacetiletá znakařka
Baumrtová je hvězdou TJ Slávie
Chomutov. Loni suverénně už po‑
čtvrté obhájila titul Neljepší plavec
ČR. Je držitelkou řady českých re‑
kordů a na posledním mistrovství
Evropy získala zlatou medaili na tra‑
ti 50 m znak. Mezi fandy sympatické
Simony patří také Severočeské doly,
které jsou zároveň partnerem nej‑
lepší české plavkyně z Chomutova.
text: Tomáš Vrba
foto: archiv Simony Baumrtové
30/31
sport
Změna limitu na dole Bílina není problém
Korekce limitu těžby hnědého uhlí na dole Bílina je bezkonfliktní, protože v poměrně nevelkém území, kterého se korekce týká, o ploše cca 5,5 km2, neleží
žádné lidské obydlí. Fotografie předmětné území přehledně zobrazuje (levá strana) a to, že se jedná o území neobydlené, je zcela zřejmé. Území se nachází na
katastrech spravovaných obcemi Mariánské Radčice a Braňany a městy Bílina a Most. Se všemi 4 samosprávami mají Severočeské doly Chomutov uzavřeny
od roku 2012 smlouvy, které znamenají souhlas obcí a měst se záměrem rozšířit těžbu za dnes platný limit z usnesení vlády 1176/2008. Obce a města –
signatáři dohod, promítají již nyní tyto uzavřené smlouvy do svých územních plánů a tím dokazují, že se záměrem těžit uhlí v tomto prostoru dlouhodobě
počítají. Korekce limitu těžby nevyvolává ani žádnou velkou kolizi se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. I Ústecký kraj je se záměrem provést
korekci limitu těžby na dole Bílina srozuměn, podporuje jej a počítá s ním. Záměr byl za účasti hejtmana ÚK prezentován při návštěvě prezidenta Zemana na
dole Bílina v roce 2013 a i pan prezident záměr podpořil. Nejedná se totiž o žádné neomezené prolomení limitu bez hranic, ale jde o faktické nastavení nového
územního limitu. Usnesení vlády 1176 z roku 2008 tehdy upravilo tvar limitu těžby z usnesení 444/1991 tak, že na severu došlo k rozšíření území pro hornickou
činnost. Podmínkou schválení optimálnějšího prostoru dobývání na severu bylo zmenšení území na jihu dolu Bílina, čímž se mělo jednat jen o výměnu „uhlí za
uhlí“, protože pro zvýšení vytěžitelných zásob uhlí nebyla v roce 2008 politická vůle. Navrhovaná korekce tedy nyní prakticky znamená na jihu dolu Bílina jen
návrat do prostoru, kde se těžba předpokládala již dle usnesení vlády 444/1991. Důležité je, že jak původní usnesení 444/1991, tak i usnesení vlády 1176/2008
připravoval a řešil z hlediska dopadu na životní prostředí a na krajinu Ing. Ivan Dejmal. Ing. Dejmal celé území rozšíření limitu prošel a zpracoval studii, jejímž
zásadním aspektem je požadavek v předpolí dolu Bílina zachování pásu chráněné přírody spojujícím Krušné hory s masivem Českého středohoří. Toto je
i v našem návrhu korekce limitu těžby na dole Bílina respektováno pasem přírody, který je podle jeho tvůrce a prosazovatele nazván Lesopark Ivana Dejmala,
který byl již před lety založen vysazením dubu Ivana Dejmala. V ploše 5,5 km2 je jak prostor vlastní hornické činnosti, tak i plocha lesoparku.
SD mají nyní k dispozici, jak dobývací prostory, tak mají i smlouvy k většině dotčených pozemků. Z hlediska Horního zákona je záměr SD tedy také
bezkonfliktní.
Korekce limitu těžby na dole Bílina umožní navíc nad dnes uvažované vytěžitelné zásoby uhlí získat řádově 100 miliónů tun nejlepšího vysoce výhřevného
nízkosirnatého hnědého uhlí. Toto uhlí je použitelné pro teplárenství a umožní zmírnění postupného útlumu těžby hnědého uhlí v ČR do roku 2055. Toto uhlí je také
využitelné pro produkci tříděného
uhlí, které je jediným vhodným
ekologickým palivem pro moderní
automatické nízkoemisní kotle
pro ekologické lokální vytápění.
Instalace těchto kotlů je nyní
podporována dotacemi. Proto
je potřebné zajistit pro tyto kotle
dotované z veřejných prostředků
palivo pro dobu jejich životnosti.
Přehledná mapka ukazuje prostor
těžby za limitem (žlutá plocha)
i další souvislosti: Lesopark
Ivana Dejmala (světle zelená),
rekultivace (tmavá zelená) i okolní
obce a města, které nejsou
dotčeny.
www.sdas.cz
Download

3/2014 - Hornické listy