HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XIX.  číslo 4
Zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101 na DNT
a jeho spokojená posádka
editorial
Milí čtenáři,
věřím, že si krásně užíváte zbytek
léta. Pokud jste byli na dovolené během prázdninových měsíců, určitě
vám nic podstatného z dění v Severočeských dolech neunikne, když
se začtete do aktuálního čísla. Jak
se sami přesvědčíte, ve Skupině SD
o žádné okurkové sezóně mluvit nemůžeme. Také v létě běžely všechny
naše provozy na plné obrátky.
Kromě pravidelných rubrik jsme
pro vás připravili jednu novinku –
cyklus Hornické dynastie. Na obou
těžebních lokalitách SD je řada rodin,
kde už několikátá generace spojila
svůj profesní život s DNT či DB. Začínáme hornickou dynastií Míchalů,
kteří na DNT už zanechávají více než
padesátiletou stopu. Přáli bychom
si, aby vás zmapování uplynulého
půlstoletí povrchové těžby na Chomutovsku prostřednictvím tři členů
jedné rodiny zaujalo. Rádi do nové
rubriky zařadíme další hornické rody,
třeba z vašeho pracoviště. Vaše tipy
posílejte na adresu redakce.
Od roku 2009 vychází dvakrát do
roka příloha Severočeské listy, která
je zacílena na obyvatele obcí sousedících s našimi těžebními lokalitami
na Bílinsku a Tušimicku. Letošní letní
vydání této přílohy se k vám dostává
zároveň s aktuálními Hornickými listy.
Příloha Severočeské listy není
zdaleka jediným letošním bonusem.
Připravujeme pro vás další. Třeba
první kalendář Hornických listů. Během setkávání s vámi jsme zjistili, že
preferujete klasický formát týdenního kalendáře a právě takový pro
vás chystáme. Vyjde s posledním
letošním číslem, jako poděkování za
vaši celoroční přízeň. Ale to bude až
v zimě. Teď ať ještě panuje babí léto.
V říjnu se těším na další setkání nad
stránkami vašich Hornických listů.
Tomáš Vrba
šéfredaktor
obsah
3 slovo ředitele
Josef Molek
4 hlavní téma
Protiprašná opatření na DB
strana 8
6 aktuality
KK 1 300/K 111 zahájilo provoz na lomu Bílina
ČEZ prodává svůj podíl v MIBRAG
Modernizace drtiče D15 na DNT dokončena
Víkend otevřených dveří na DNT
12 velkostroje pro povrchové dobývání
Zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101:
Správná volba pro DNT
16 hornické dynastie
Hornická dynastie Míchalů
19 z odborů
Evropská rada zaměstnanců ČEZ
strana 16
20 pracovní den
Noční směna Kurta Waltera
22 jubilanti Skupiny SD
23 naši zaměstnanci
Čézar 2011 pro Františka Bártu
24 informace
Orchideje v administrativní džungli
Uhlí – energie i chemie
Pracovní cesta Hornické společnosti
Děti přivítaly prázdniny v pohádkovém lese
strana 20
27 hornické tradice
Tragické místo a datum: Důl Pluto, 3. září 1981
28 pomáháme
Pomáháme dětem bojovat s hendikepem
29 z míst kde žijeme
Letní slavení v Ledvicích a Březně
Kadaň
31 sport
strana 31
34 tip na výlet
Cyklostezka Litoměřice – Ústí nad Labem
HORNICKÉ listy 4/2011
časopis zaměstnanců Skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Jaroslava Šťovíčková;
členové: Vladimír Andrášek, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Ivan Koukol, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps,
Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2011:
22. 8. 2011 UZÁVĚRKA ČÍSLA 5/2011: 14. 10. 2011. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.
výměníkových stanic, údržby povrchu Tušimice a obsluhy ČOV a ČDV
na DNT.
Současně je řešena problematika odchodů do starobního důchodu.
Do roku 2015 dosáhne důchodového
věku více než 600 našich zaměstnanců. Bude nutné zajistit jejich náhradu
v požadovaném profesním složení.
Klíčové budou zejména profese provozních zámečníků a elektrikářů.
Pro zájemce o práci jsme trvale žádaným a perspektivním
zaměstnavatelem, a to je jistě dobrá zpráva. Můžeme vybírat
ty nejkvalitnější a zvyšovat tak výkonnost naší firmy.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
Severočeské doly jsou jedním z největších zaměstnavatelů v Ústeckém
kraji. Je proto přirozené, že zaměstnanecká a sociální politika je jednou
z našich priorit a odpovídá našemu
postavení na trhu práce. Rovněž jsme
si vědomi i své odpovědnosti vůči regionu, ve kterém společnost působí.
Pro zájemce o práci jsme trvale
žádaným a perspektivním zaměstnavatelem, a to je jistě dobrá zpráva.
Uvedená skutečnost vytváří předpoklad pro výběr toho nejkvalitnějšího
z uchazečů a umožňuje tak další zvyšování naší výkonnosti.
V roce 2011 je plánovaný průměrný stav zaměstnanců společnosti
3 480. Za období od ledna do srpna
nastoupilo celkem 138 nových zaměstnanců, pracovní poměr pak
ukončilo 139 zaměstnanců, z toho
64 % odešlo do starobního důchodu.
Pečlivost je věnována sestavování
pracovních kolektivů. Byl dokončen
výběr zaměstnanců pro nové rýpadlo
KK 1 300/K 111, kde drtivou část
osádky tvoří zkušení zaměstnanci
převedení z jiných úseků. V dalším období pak začne postupný nábor pracovníků na nově budovaný 6. skrývkový řez na DB. Na druhou stranu je
rovněž nutno neustále optimalizovat
výrobní procesy a stavy zaměstnanců. Pro zajištění plánovaných stavů
je nutné realizovat řadu racionalizačních opatření, například v současné
době probíhá výběrové řízení na vyčlenění údržby trafostanic TR2, TR3
včetně všech TSV, obsluhy a údržby
Severočeské doly využívají pro doplnění profesí jako jeden ze zdrojů
stávající zaměstnance, kterým umožňují zvýšení kvalifikace. V rámci celkového rozvoje kvalifikace zaměstnanců
a mobility pracovních sil je program
vzdělávání rozšířen o kurzy obsluhy
PC a základů programu Word a Excel
i pro kategorii dělnických profesí. K financování uvedených kurzů je částečně využíváno prostředků Evropského
sociálního fondu. Jako benefit je pak
nabízena možnost jazykové výuky
s finanční spoluúčastí zaměstnance
ve výši 30 % nákladů.
Sociální politika společnosti představuje široké spektrum prvků, které
navazují na systém mzdové motivace
zaměstnanců.
Nejvýznamnější položkou programu je podpora závodního stravování.
Zaměstnancům, kteří nemohou využít
závodní jídelny, jsou připravena jídla
mražená. Téměř 84 % zaměstnanců
využívá systému penzijního připojištění, kde spolu s příspěvkem zaměstnavatele spoří v průměru 1 800 Kč/
měsíc. Ze sociálního fondu je poskytován například příspěvek na sportovní a kulturní akce, očkování proti
chřipce či doplňky stravy ve formě vitamínů. I v roce 2011 byly zaměstnancům poskytnuty nepeněžní poukázky,
které využívají zejména v oblasti péče
o zdraví.
Významná částka je rovněž vynakládána pro důchodce – bývalé zaměstnance, a to formou příspěvku na
využití závodního stravování a podpory rekreačních aktivit.
Josef Molek
personální ředitel
2/3
slovo ředitele
HORNICKÉ listy 4/2011
hlavní téma
1
2
3
4
Ochrana ovzduší je součástí dlouhodobé strategie Severočeských dolů.
K opatřením eliminujícím prašnost patří kromě vysazování protiprašných
pásů a rychlého osévání ploch uvolněných důlními provozy pro následnou
rekultivaci především zkrápění. Zkrápějí se přesypy dálkové pásové dopravy
v celé délce uhelných odtahů, včetně ledvické úpravny a také veškeré šachetní
komunikace. K lepšímu životnímu prostředí slouží rovněž ekologické stavby –
zakrytované uhelné odtahy, nebo opláštění hlubinného zásobníku II v úpravně.
I když podle meteorologů letos zažíváme nejchladnější léto za posledních
dvacet let a v červenci dokonce spadlo 160 procent normálu srážek, všechny
prostředky a opatření na snížení prašnosti plnila v Dolech Bílina svůj účel.
Na DB zkrápí 24 míst
uhelných odtahů
Se zkrápěním přesypů pásových dopravníků uhelných odtahů se v provoze
lom začalo v roce 2008. Tehdy to bylo
na devíti místech. V současné době se
zkrápí dvacet přesypů. Rampami se
zkrápěcími tryskami byly osazeny také
výložníky čtyř pásových zakládacích
vozů (PVZ) v uzlu PVZ na jižní straně
lomu. Navíc jsou všechny tři uhelné odtahy vedoucí z lomu do úpravny z větší
části zakrytované. Všechna tato opatření jsou účinná a výborně plní svůj účel
– omezují prašnost. Zvláštní péče je pak
věnována skládkám uhlí a uhelného
mouru nebo úpravárenským provozům.
Ke zlepšení ovzduší v sousedních Ledvicích pomáhá protiprašná ocelová stěna (výška 8 m) lemující severní a západní stěnu hlubinného zásobníku II. Také
v tomto objektu je jeden ze šesti výkonných průmyslových vysavačů, které
brání úniku prachu z objektů ledvické
úpravny. Samozřejmostí je zkrápění
uhelné cesty všemi úpravárenskými
provozy. Počet zkrápěcích míst se zde
počítá na stovky.
Flotila kropících cisteren
v nepřetržitém provoze
Účinnými pomocníky při snižování
prašnosti na všech nezpevněných šachetních komunikacích je devět cisteren s objemy nádrží od 8 do 22 tis.
litrů a nejrůznějšími možnostmi nastavení a intenzity kropení. Mezi největší
patří cisterna na podvozku kloubového
dampru Caterpillar 730. Také tento obří
stroj se v důlním provoze osvědčil. Díky
pohonu všech kol a motoru o výkonu
239 kW si poradí s jakýmkoliv terénem.
Během dvanáctihodinové směny zaručí
170 tis. litrů vody prýštící z trysek nejvýkonnější bílinské cisterny bezprašnost
dopravních cest v areálu Dolů Bílina. Navíc je tato cisterna vybavena také vodním dělem pro zmáhání zápar.
Do boje proti prachu se zapojilo
také rýpadlo KU 300.13/K 71
Od své rekonstrukce v roce 2010 je
rýpadlo vybaveno zkrápěcím zařízením.
Odprášení pěti přesypů vodní mlhou na
tomto stroji zásobuje nádrž na užitkovou
vodu o objemu 12 m3 umístěná na vyvažovacím výložníku, tlaková jednotka, gumové a pozinkové rozvody a postřikové
rampy. Zkrápěcí zařízení se ovládá z kabiny řidiče velkostroje. Objem nádrže
vystačí na dvacet hodin provozu. Vodu
s konstantním tlakem k pěti postřikovým
rampám s tryskami (kolesový výložník,
přední/zadní pás, střední sýpka, předávací pás a nakládací výložník) přivádí
tlaková jednotka minijet. Na rampách je
celkem dvacet trysek, každá o výkonu
30 l vody/h. Také toto zařízení se podílí
na snížení prašnosti v lomu DB.
text a foto: Tomáš Vrba
1 Největší cisterna zkrápějící cesty Dolů Bílina má objem nádrže 22 tis. litrů.
2 Na kolesovém rýpadle KU 300.13/K 71 je celkem pět zkrápěcích míst.
3 Postřikové rampy s tryskami nechybí ani na čtyřech PVZ uhelných odtahů.
4 Jedna z ekologických staveb ledvické úpravny: hlubinný zásobník II obestavěný protiprachovou stěnou.
4/5
PROTIPRAŠNÁ OPATŘENÍ
NA DOLECH BÍLINA BĚHEM LÉTA
NA PLNÉ OBRÁTKY
aktuality
KK 1 300/K 111 ZAHÁJILO
ZKUŠEBNÍ PROVOZ
NA LOMU BÍLINA
V sobotu 21. srpna během ranní směny začalo nové rýpadlo
KK 1 300/K 111 odtěžovat první
kubíky rostlé zeminy na bočních
severních svazích druhého skrývkového řezu. Ještě předtím urazilo
2,5km transportní trasu z montážního místa na pozici svého prvního nasazení. Zkušební provoz
nové posily bílinské skrývky začal
ráno přesně v 8:41. Prvním řidičem, který hrábl patnácti korečky
kolesa do země, byl Radek Hájek. Během zkušebního provozu
bude odtěžené nadloží ukládáno
prostřednictvím dálkové pásové
dopravy (DPD) druhého skrývkového řezu na vnitřní výsypku.
Na DPD je stroj KK 1 300/K 111
napojen u PD 711. Zakladač
ZP 5 500.5/Z 79 tedy nyní ukládá odtěžené skrývkové hmoty od
dvou rýpadel (KU 800.17/K 105
a KK 1 300/K 111). Postupnou těžbou a transporty se nové rýpadlo
dostane až na nejnižší skrývkový
řez lomu Bílina s častým výskytem těžko rozpojitelných a pevných jílovců.
ČEZ prodá svůj podíl v MIBRAG
Skupina ČEZ 20. července oficiálně oznámila záměr prodat
svůj 50 % podíl ve středoněmecké hnědouhelné společnosti
MIBRAG, a to druhému partnerovi v této firmě – Energetickému
a průmyslovému holdingu. Transakci schválily všechny orgány
ČEZ. Souhlas s prodejem udělila představenstvu Severočeských
dolů dozorčí rada SD a. s., neboť 50 % podíl v konsorciu
českých vlastníků drží Skupina ČEZ právě prostřednictvím
Severočeských dolů. ČEZ naopak získá společnost Energotrans,
jež je stoprocentní dceřinou firmou Pražské teplárenské
a provozuje hnědouhelnou elektrárnu Mělník I (352 MW).
Dokončení transakce prodeje 50 %
podílu v MIBRAG nastane po jejím
schválení ze strany příslušných orgánů.
Podmínkou je přitom rovněž dokončení
převodu 100 % podílu ve společnosti
Energotrans na společnost ČEZ. Součástí obchodu bude i prodej projektu
na výstavbu nové uhelné elektrárny
Profen Energetickému a průmyslovému
holdingu.
Skupina ČEZ musí strategicky posilovat svoji pozici v distribuci a teplárenství,
tedy v oblastech, které poskytují stabilní výnosy bez ohledu na vývoj situace
na trhu s rizikovými jevy. K rozhodnutí
o prodeji MIBRAG bezesporu přispělo
i rozhodnutí německé vlády odejít od
jaderné energetiky, neboť německý trh
se tak strategicky stal pro ČEZ více rizikový. Navíc německé úřady deklarují, že odstavené jaderné bloky budou
nahrazeny především obnovitelnými
zdroji a plynem. Jak známo, významné
německé elektrárenské firmy v nedávných letech vzdaly výstavbu víc jak deseti plánovaných uhelných bloků.
Jakkoli investice do společnosti MIBRAG za krátkou dobu dvou let přinesla ČEZ zajímavé zhodnocení vložených
finančních prostředků, byla zvolena varianta získání společnosti Energotrans,
hlavně v souvislosti s připravovanou
paroplynovou elektrárnou (800 MW)
v Mělníce, která má v blízké budoucnosti nahradit výkon dožívajících uhelných zdrojů v této lokalitě (ČEZ zde
provozuje dva uhelné bloky o výkonu
110 MW a jeden o výkonu 500 MW) a zabezpečovat i dodávku tepla pro Prahu.
Velmi dobré vztahy mezi SD a. s.
a MIBRAG, které se za uplynulé dva
roky prohloubily, bezpochyby zůstanou
po provedení transakce zachovány.
text a foto: Tomáš Vrba
Pro zkvalitnění prevence kriminality,
zlepšení bezpečnosti práce a zlepšení
spolupráce mezi zaměstnanci a vedením SD byla nově zřízena „Anonymní
telefonní linka Severočeských dolů“.
Přístup na ni je možný navolením telefonního čísla pevné linky: 5050 z DB
nebo 8-5050 z DNT. Na linku se lze
dovolat i z jednotné sítě a mobilních
sítí provolbami: 417 80 5050 anebo
726 22 5050
Na tuto linku je možno volat zcela
anonymně, neboť úmyslně není zaznamenáváno číslo volajícího.
Lze oznámit jakákoliv jednání firem,
jejich zaměstnanců, ale i vlastních zaměstnanců SD, která nejsou v souladu se zájmy Severočeských dolů a.s.
Linky lze využít i k předložení námětů
a připomínek ke zlepšení organizace
práce, řídících činností a k řešení jiných
možných problémů v činnostech naší
firmy. Obsah zaznamenaných hovorů
je pravidelně vyhodnocován a na základě jejich obsahu jsou zpracovávána
odpovídající opatření.
Anonymní telefonní linka SD
DB 5050 – DNT 8-5050
417 805 050
726 225 050
Odstávka úseku Skrývka na DNT
Pracovníci úseku Skrývka provedli začátkem srpna náročnou technologickou
odstávku na porubní straně 3. skrývkového řezu. Během týdenní odstávky
zařízení dálkové pásové dopravy (DPD)
a velkostrojů byla zajištěna kompletní
přeložka napájecího kabelového vedení 6 kV, 35 kV a řídícího vedení nově
na upravený závěrný svah východní
demarkace řezu. Dále byla v odstávce
realizována vějířovitá přestavba pásového dopravníku (PD) 211 o 80 m a prodloužení odtahového PD 256 o 150 m.
Provedené práce napomohou k plynulému přechodu těžby skrývky rýpadlem
KU 800.20/K 106 do oblasti bývalé demarkace řezu s následným postupem
těžby velkostroje na jih.
text: Vladimír Andrášek
foto: archiv DNT
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2011:
leden až
červenec
Počet evidovaných úrazů
Rozdíl
2011
2010
DB
42
53
- 11
DNT
30
32
Správa a.s.
1
1
73
86
SD a.s.
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2011
2010
14
17
-2
9
8
1
0
1
1
0
- 13
24
26
-2
-3
6/7
Nový účinný pomocník pro řešení problémů:
Anonymní telefonní linka SD
aktuality
Prasklá hřídel kolesa rýpadla K 10 000/K 74
Jaroslav Bubeník (vpravo) a Petr Doskočil z SD – 1. strojírenská
uvolňují upínací kroužky prasklé hřídele.
16 korečků, bylo koleso vyjmuto z výložníku. Pak už nic nebránilo demontáži prasklé hřídele. Nová hřídel pochází
od tradičního dodavatele a rovněž
výrobce celé konstrukce tohoto ojedinělého stroje – Vítkovice Machinery
Gearworks. Během třiatřicetiletého
provozu K 10 000 se tato závada objevila už podruhé, prvně v roce 1996. Na
plné obrátky se rozeběhly také práce
v rámci plánované roční revize. Na rýpadle K 10 000/K 74 se mimo jiné mění
kruhové dráhy podvozku č. 3 na předávacím konci spojovacího mostu, na
hlavním podvozku se vyměňují přímé
válečkové dráhy.
text a foto: Tomáš Vrba
Na prvním skrývkovém řezu lomu Bílina je od 19. července dočasně
vyřazeno z provozu největší tuzemské kolesové rýpadlo K 10 000/K 74.
Příčinou nucené odstávky je prasklá hřídel kolesa. Zároveň
s náročnou výměnou třiatřicetitunového dílu byla zahájena o dva
měsíce dříve plánovaná roční revize celého technologického celku
prvního skrývkového řezu, se kterou se původně počítalo na září.
Nejvýkonnější rýpadlo DB by mělo opět zahájit těžbu v průběhu října.
Rýpadlo K 10 000/K 74 je v provozu
od roku 1978. Teoretickému výkonu
10 000 m3 sypané zeminy za hodinu odpovídají také gigantické rozměry jeho
robustní konstrukce. Celková hmotnost rýpadla včetně spojovacího
mostu činí 6 tis. tun. Obřímu 14,5metrovému průměru kolesa odpovídají
rozměry jeho hřídele (hmotnost 33 t,
délka 13 m). S náročnou výměnou hřídele začali specialisté z SD – 1. strojírenská bezprostředně po jejím prasknutí. Nejdříve bylo potřeba odmontovat
obě dvě převodovky a pohony kolesa,
prstenec, skluz a konstrukci předního
pásu. Poté, co bylo odstrojeno všech
Modernizace drtiče D15 dokončena v termínu
HORNICKÉ listy 4/2011
Na konci srpna vrcholily na prvním uhelném odtahu DNT dokončovací
práce zásadní rekonstrukce drtiče D15. Montáž byla zahájena na začátku
července. Generální dodavatel – dceřiná společnost Prodeco – dodržel
plánovaný harmonogram, takže začátkem září může začít zkušební provoz.
Původní kladivový drtič DR15 s třídičem sloužil na DNT od roku 1975. Jeho
provozní výkon byl 2 tis. t/h. Oproti
tomu nový dvourotorový drtič D15 na
prvním uhelném odtahu má výkonnost
3 tis. t/h, kdy výstupní zrnitost uhlí po
drcení činí 0–40 mm. Kromě nové hlavní
ocelové konstrukce věže drtiče včetně
lávek, ochozů a schodiště (dodala SD –
1. strojírenská) je technologie nově tvořena dvěma drtiči MMD 625 s nástavbou
a klapkou. Hydraulicky ovládaná klapka
umožní směrování toku uhlí (na jeden,
na druhý, nebo na oba drtiče MMD 625).
Případnému nalepování uhlí horších kvalitativních parametrů těženého v nové
lokalitě Libouš II Sever zabrání antiabrazivní obložení, topná tělesa a vzduchová
děla (tlakový vzduch z kompresoru) pro
odstřel nálepů. Nová je také kabina obsluhy drtiče. Modernizovaný drtič D15
přispěje rovněž ke zlepšení životního
prostředí. Utěsněním přesypů a důkladným zakrytováním konstrukce se výrazně sníží prašnost v okolí.
text a foto: Tomáš Vrba
8/9
ZPEVNĚNÍ DNA
VNITŘNÍ VÝSYPKY DB
Výstavba koridoru energetických
sítí pro skrývku DB
V návaznosti na realizaci báňsko technologických postupů podle
aktuálního POPD pro Doly Bílina je nutné přeložit stávající venkovní
vedení linek vysokého napětí v severovýchodní části vnitřní výsypky
na nově vybudované zemní těleso – koridor, které vede těsně
vedle hráze plaviště popílku Elektrárny Ledvice. Zemní práce byly
zahájeny na začátku letošního roku. Stavba valu včetně nového
vedení tří linek vysokého napětí 35 kV by měla být dokončena
v červnu 2012. Realizace násypového tělesa patří do komplexu
ochranných opatření životního prostředí města Ledvice.
Nově budované násypové těleso
po důkladné sanaci podloží postupně roste podle plánovaného harmonogramu, kdy se hutní jednotlivé jeho
vrstvy tak, aby dosáhlo kóty 200 m n.
m. Nespornou výhodou pro obyvatele
Ještě než se začalo s realizací
nového zemního tělesa koridoru,
byla v Ledvicích postavena
ochranná stěna v Jiráskově ulici.
sousedního města Ledvice je skutečnost, že veškerý zemní materiál na
stavbu tělesa valu vozí nákladní auta
výhradně po šachetních komunikacích z vnitřní výsypky. Případnému
obtěžování stavebním ruchem pak
brání zelená stěna v Jiráskově ulici.
Také příjezdové cesty na stavbu vedou
mimo obytné lokality. Bezprostředně po dokončení zemních prací bude
část tělesa valu sousedící s Ledvicemi osázena zelení. Po novém zemním
tělese kopírujícím hráz plaviště popílku z ledvické elektrárny povede nové
venkovní vedení tří linek vysokého
napětí 35 kV zajišťujících přívod elektrické energie pro dobývací techniku
skrývkových řezů DB na severní straně lomu. V koruně valu bude obslužná
komunikace. V prostoru mezi městem
Ledvice, elektrárenským plavištěm
popílku a montážním místem Jana
bude realizována také nová čerpací
stanice důlních vod J 12 a odvodňovací příkopy tak, aby mohla být tato
část vnitřní výsypky ze severu dosypána zakladačem ZP 10 000/Z 81.
text a foto: Tomáš Vrba
Během letních měsíců probíhala na hraně vnitřní výsypky v místě
bývalé jímky čerpací stanice č. 3
likvidace naplavených kalů novou
metodou. Speciální dávkovač z cisterny zde vmíchává do kalů cement,
který po vytvrdnutí tyto kaly zpevní
tak, že na ně bude moci být založena výsypka. Do září by takto mělo
být zkušebně likvidováno 15 tis. m3
kalů. Dalším pokusem je odvoz kalů
upravenými vozidly do kazet na
vnitřní výsypce, kde postupně vyschnou. V září bude proveden jiný
experiment – odstřeďování kalů pomocí mobilní odstředivky. Likvidace
kalů je nezbytná pro bezpečné založení vnitřní výsypky.
TECHNICKÉ VOZIDLO
HASIČŮ Z DNT
Ve vozovém parku tušimických
hasičů dosud chybělo technické vozidlo vybavené vyprošťovací
technikou. Protože nástavba takového vozidla provedená specializovanou firmou je finančně nákladná,
rozhodli se kreativní členové sboru
pod vedením velitele směny Jaromíra Vrby vlastními silami přestavět
ojetou sanitu Nissan Patrol. Přestavbu zvládli během dvou měsíců. Staronové technické vozidlo je
vybaveno vyprošťovací technikou,
dýchacími a hasicími přístroji a splňuje předpisy pro provoz na všech
komunikacích.
aktuality
VÍKEND OTEVŘENÝCH V hlavní roli veterán KU U odstaveného rýpadla KU 800.8/K 77 byl průvodcem 295
dospělých i dětských návštěvníků zkušený havíř Dobromil Tuček (vlevo).
HORNICKÉ listy 4/2011
Nabídku exkurze nazvané Cesta do hlubin dolu
využilo během víkendu 300 zájemců.
K účastníkům exkurze patřili především občané Března.
Na snímku Libuše Kopejtková s dcerou právě nastoupily
na dvouhodinovou dobrodružnou cestu.
U příležitosti březenské pouti (20.–21. srpna) se uskutečnil první víkend otevřených dveří na DNT. Pro návštěvníky
bylo připraveno zajímavé seznámení s povrchovou těžbou
hnědého uhlí, rekultivacemi a dobývací technikou a také
výprava za březenským drakem Severusem, jak byla nazvána prohlídka vyřazeného rýpadla KU 800.8/K 77. Formou pohádky se s obřím strojem mohly seznámit i děti. Na
své si přišli také dospělí obdivovatelé techniky. Kromě informačních panelů s parametry velkostroje se jim dostalo
kvalifikovaného výkladu Dobromila Tučka, ještě donedávna
řidiče zakladače, pro kterého jsou dobývací stroje srdeční
záležitostí. Také druhá možnost návštěvy DNT – exkurze do
důlního provozu – měla bezvadného průvodce. Ke jménu
Josef Pouba není třeba nic dodávat. Pečlivě zvolená trasa
exkurze představila vše podstatné z prostředí moderního
povrchového dolu. Dvě terénní auta s nástavbou pro přepravu osob byla čtyřikrát denně po oba dva dny plně obsazena zájemci. Navíc, se Severočeskými doly se mohli lidé
seznámit, aniž by opustili pouť. Přímo v parku Informační
10/11
DVEŘÍ NA DNT
800.8/K 77
Žádná ze zvídavých otázek nezaskočila průvodce exkurzí Josefa Poubu
(uprostřed), donedávna vedoucího úseku skrývky lomu Libouš – Březno.
Renata Malíková, specialistka komunikace SD, mohla být spokojená
s návštěvností stánku Informačního centra SD.
centrum SD otevřelo stánek a bylo tam stále plno. Hitem
letošní pouti se staly balónky s logy SD. Celkem navštívilo
během víkendu otevřených dveří DNT šest set lidí. Všichni
se chtěli na vlastní oči přesvědčit, jak funguje povrchový
důl. Mezi prvními sobotními zájemci o prohlídku byl Pavel
Sekyra z Kadaně. „Učím na zemědělské škole a hornictví
a rekultivace mě vždy zajímaly. Dnes mě zaujala obrovská
moderní rýpadla těžící skrývku, která obsluhuje jen šestičlenná posádka. Pěkné byly také rekultivace a úžasný pohled z vyhlídky.“ Pozitivní dojmy z exkurze si odnesli i ostatní návštěvníci. Specialistům odboru strategie a komunikace
se podařilo přitažlivou formou široké veřejnosti zpřístupnit
industriální památku v podobě vyřazeného kolesového
rýpadla a zorganizovat atraktivní prohlídky těžebních lokalit DNT pro dosud nepředstavitelný počet návštěvníků.
Úspěšná akce se bude opakovat v září. Bližší informace
najdete na www.infocentrumsdas.cz.
Na shledanou na příštích dnech otevřených dveří!
text a foto: Tomáš Vrba
velkostroje pro povrchové dobývání
Nejnovější a nejmodernější Zakladač Pásový Dvouvozový Housenicový
(tak se oficiálně nazývá) o výkonu 6 300 m3/h sypané zeminy už jedenáct let
spolehlivě zakládá nadloží ze třetího skrývkového řezu. Jeho pracovištěm jsou
nejspodnější etáže vnitřní výsypky. Zakladače řady ZPDH 6 300 jsou stroje
moderní generace. Špičková technika a dlouholeté zkušenosti společnosti
Prodeco, předního výrobce dobývací techniky, garantovaly jejich vynikající
výkony a mimořádnou spolehlivost. Prodeco vyrobilo dva zakladače této
řady a oba jsou nasazeny na lokalitách SD. První ZPDH 6 300.1/Z 101, na
DNT od roku 2000, doplnil na DB v prosinci 2009 ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102.
Všechny čtyři aktivní zakladače
na DNT jsou z produkce Prodeca
Firma Prodeco, dříve Vítkovice, je nejvýznamnějším tuzemským dodavatelem
zakladačů. Její výrobky najdeme na lomech všech hnědouhelných společností.
Výjimkou nejsou ani Doly Nástup Tušimice. Prvním byl v roce 1964 zakladač
ZP 1 500.6 (výkon 1 500 m3/h) na lomu
Prunéřov. V letech 1964–2000 na výsypky DNT dodalo Prodeco (Vítkovice)
celkem 11 zakladačů. V současné době
zde používají čtyři: ZP 5 500.4/Z 80
(1976) zakládá hmoty ze druhého skrývkového řezu, ZP 3 500.8/Z 90 (1983)
výběrovém řízení kontrakt realizovala
projekční kancelář Vítkovice – Prodeco.
ZPDH 6 300.1/Z 101:
První český zakladač
na housenicovém podvozku
Dlouholetý výrobní program zakladačů z Vítkovic – Prodeca čítá celou škálu
typů na kolejových nebo kráčivých podvozcích. Jediným zakladačem s housenicovým podvozkem používaným
v severočeském hnědouhelném revíru
byl kdysi východoněmecký stroj A2RSB
8 800/Z 76 na Radovesické výsypce. Vítkovice – Prodeco jako nejvýznamnější
Technické parametry ZPDH 6 300.1/Z 101
6 300 m3/h sypané zeminy
HORNICKÉ listy 4/2011
Teoretický výkon
Dosah výložníku od osy stroje
90,6 m
Otočnost výložníku vůči spojovacímu mostu
± 115°
Měrný tlak na pláň
0,08 MPa
Celkový instalovaný výkon
2 215 kW
ukládá meziložní jíly z uhelné sloje na
nové těžební lokalitě Libouš II – Sever,
ZP 6 800.1/Z 100 (1993) zakládá materiál
z prvního skrývkového řezu a popisovaný ZPDH 6 300.1/Z 101. Montáž tohoto
nejnovějšího zakladače probíhala v letech 1998–2000. Jednalo se o první ze tří
velkostrojů nasazených do provozu DNT
v rozmezí let 2000 až 2006 (kromě zakladače to byla ještě dvě rýpadla – SchRs
1 550.1/K 109 a SchRs 1 320/K 110). Po
český dodavatel zakládacích strojů
(celkem vyprodukoval 56 zakladačů)
používal u některých typů s kráčivým
podvozkem housenice u podvozků pod
spojovacím mostem. Prvním zakladačem vybaveným dvěma housenicovými
podvozky byl právě ZPDH 6 300.1/Z 101.
Hlavní podvozek tvoří tři dvojice housenic
(dvě řiditelné a jedna neřiditelná). Všechny tři dvojice podvozku jsou výkyvné ve
svislé rovině, což spolu s vahadlovým
1 ZPDH 6 300.1/Z 101 je jediným zakladačem na DNT s housenicovým podvozkem tvořeným šesti housenicemi.
2 Délka zakládacího výložníku je 80,3 m; vzdálenost mezi osou
shazovacího bubnu výložníku a osou otáčení měří 90,6 m.
3 V roce 2010 založil ZPDH 6 300.1/Z 101 na spodních etážích vnitřní výsypky 6,5 mil. m 3 skrývkových hmot.
1
12/13
Zakladač zpdh 6 300.1/Z 101:
Správná volba pro dnt
2
3
velkostroje pro povrchové dobývání
8
6
5
4
3
1
HORNICKÉ listy 4/2011
2
systémem zajišťuje rovnoměrné rozložení tlaků na pojezdovou rovinu. Také
podvozek pod spojovacím mostem je
housenicový. Celkem má dvě housenice,
které jsou obě hnané. Délka housenice
je 8,5 m, oproti 9 m u housenic hlavního
povozku. Pojezdová dráha pod spojovacím mostem umožňuje měnit vzdálenost
mezi hlavním podvozkem a podvozkem spojovacího mostu o ±2 m. To vše
jsou technické parametry, ale jak se jeví
housenicový podvozek v praxi? „Šest
pohonů a housenic hlavního podvozku
umožňuje jednodušší a rychlejší pojezd,
což oceníme hlavně při přesunech. V porovnání se zakladačem ZP 6 800.1/Z 101
na kráčivém podvozku, který jsem také
řídil, je obsluha a údržba housenicového
podvozku mnohem snazší,“ konstatuje
vedoucí řidič Luděk Dvořák, člen posádky ZPDH 6 300.1/Z 101 od uvedení do
provozu v roce 2000.
Vizitka nejnovějšího
zakladače na DNT
ZPDH 6 300.1/Z 101 je pokračovatelem osvědčených zakladačů řad ZP
6 600 a ZP 6 800 a je tvořen těmito segmenty: spodní stavbou s housenicovým
podvozkem a kulovou dráhou o průměru 8,5 m, střední stavbou s otočnou
plošinou, ramenem protizávaží a dvěma
jeřáby, zakládacím výložníkem začepovaným do střední stavby ve výšce 12 m
(délka výložníku je 80,3 m a vzdálenost
mezi osou shazovacího bubnu výložníku a osou otáčení dosahuje 90,6 m), kabina řidiče je umístěna pod výložníkem,
55metrovým spojovacím mostem s housenicovým podvozkem. Součástí zakladače je také kabelový vůz pro vlečný
kabel o přívodním napětí 6 kV. Dopravní
pásy na výložníku a přesypech jsou 2 m
široké a dosahují rychlosti 6,83 m/s. Maximální výška vratného bubnu výložníku
od pracovní plochy je + 26 m. Konstrukce zakladače umožňuje sypání hloubkovým i výškovým způsobem. ZPDH
6 300.1/Z 101 se pohybuje samostatně
na dvou housenicových podvozcích
a dosahuje rychlosti až 10 m/min. Samozřejmostí je vybavení řídícím systémem,
4 Mechanik a posádka ZPDH 6 300.1/Z 101:
1 Josef Vojtěch, mechanik zakladače;
2 Michal Krob, zámečník; 3 Jan Jiřík, pasař;
4 Petr Spousta, elektrikář; 5 Jiří Rác, řidič –
elektrikář; 6 Luděk Dvořák, vedoucí řidič.
5 Pasař Jan Jiřík představuje jeden ze
„zlepšováků“ posádky. Zakrytí spodní větve
na pásu spojovacího mostu nedovolí pronikat
srážkové vodě a zabraňuje tak prokluzu pásu.
5
6
7
8
14/15
který usnadňuje jeho obsluhu. Kolos
o hmotnosti 1 429 t ovládá řidič zakladače z kabiny umístěné pod výložníkem
a řidič spojovacího mostu ze své kabiny.
Orientaci a permanentní informovanost
o aktuálním stavu usnadňuje kamerový
systém a monitory.
V čem se liší ZPDH 6 300.1/Z 101
a ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102
Přednosti staršího Z 101, jako jsou
housenicový podvozek, centrální mazací systém a hydraulický zdvih převislého
konce spojovacího pásu místo klasického vrátku, rozhodly o pořízení obdobného zakladače také pro Doly Bílina. Přestože novější zakladač vychází ze svého
typového předchůdce, v některých
detailech se odlišuje. Jsou to například
pohony dopravních pásů s rozběhovými spojkami u Z 101, oproti kroužkovým
motorům v případě bílinského Z 102.
Jinak je také řešen střední přesyp (pro
DNT bylo použito pevné lože válečků,
pro DB girlandové válečky). Zatímco
u zakladače pro DNT Prodeco kooperovalo v případě housenicových podvozků s německou firmou Thyssen Krupp,
na výrobě zakladače Z 102 se podílely
výhradně tuzemské firmy (konkrétně
u podvozku to byla společnost Vítkovice
Machinery Gearworks).
Posádka: Náš zakladač
je prostě nejlepší
Jednoznačně kladně hodnotí ZPDH
6 300.1/Z 101 všichni členové posádky.
Řada z nich předtím pracovala na jiných
zakladačích, takže mají s čím porovnávat.
Oceňují rychlý pojezd, snadné ovládání,
monitorovací systém a řídící systém Allen Bradley. „Je to bezproblémový stroj,
když se o něj samozřejmě dobře staráme.
Z 101 je už čtvrtý zakladač, kde sloužím
a je jednoznačně nejlepší,“ nešetří chválou Jiří Rác, zástupce řidiče a elektrikář.
Jeho slova potvrzují vyrovnané výkony
ZPDH 6 300.1/Z 101. V loňském roce
vychrlil jeho výložník na vnitřní výsypku
během 4 174 provozních hodin zhruba
6,5 mil. m3 skrývkových hmot.
text a foto: Tomáš Vrba
6 Řídící systém se dvěma monitory a joystickem
zkušeně ovládá v kabině řidiče Luděk Dvořák.
7 Zámečník Michal Krob v kabině
řidiče spojovacího mostu.
8 Elektrikář Petr Spousta nám otevřel
rozvodovou skříň frekvenčního měniče
housenic hlavního podvozku.
hornické dynastie
HORNICKÉ listy 4/2011
Severní Čechy jsou s hornictvím
intenzívně spojeny už zhruba
150 let, tedy od doby, kdy se
začala průmyslově využívat
zdejší hnědouhelná ložiska.
Těžba hnědého uhlí ovlivnila
nejen rozvoj průmyslu, tvář
krajiny, ale i životy lidí. Neustálý
růst objemů těžby byl podmíněn
stále se zvyšujícím počtem
horníků. Nyní se z historického
hlediska nacházíme v poslední,
byť dlouhodobé, etapě
povrchového dobývání
uhlí. I přes útlum těžeb
a transformaci hnědouhelného
hornictví patří stále těžební
společnosti k nejvýznamnějším
zaměstnavatelům v regionu.
Plynulou těžbu zajišťuje už
několikátá generace horníků.
Výjimkou nejsou ani rodiny,
kde se hornické řemeslo
dědí. Život tušimických
havířů mapující budování
zdejšího důlně-energetického
komplexu, období nejvyšších
těžeb až po současnou
etapu pomalu končícího
povrchového dobývání v této
lokalitě dokumentuje hornická
dynastie Míchalů, kde tři
generace jedné rodiny spojily
svůj profesní život s DNT.
Miloslav Míchal st.:
Zažil jsem výstavbu největšího
palivoenergetického komplexu
v Čechách
S dobýváním hnědého uhlí se na
Chomutovsku začalo už na přelomu
19. a 20. století, tehdy výhradně hlubinnými doly. První povrchový důl
– Meissner – byl otevřen v sousedství obce Prunéřov v roce 1917. Od
počátku 60. let se rozvíjela výstavba
gigantického energetického centra.
Palivovou základnou čtyř uhelných
elektráren s instalovaným výkonem
3 170 MW, které se postupně stavěly
Hornická dynastie Míchalů
v letech 1963 až 1982, měly být kromě
lomu Prunéřov také velkolomy Merkur a Březno. Právě v době největšího rozvoje nastoupil na lom Prunéřov
Miloslav Míchal starší. „Bylo to v roce
1960, začínal jsem jako kolejář a topič
parní lokomotivy BS 2 000, která spolu s vozy BH o obsahu 6,5 m3 zajišťovala tenkrát dopravu na lomu. Těžbu
skrývky a uhlí obstarávala lopatová
rýpadla E 25. Řidičem takového rýpadla jsem se brzy po svém nástupu
na Prunéřov stal i já. U té profese jsem
vydržel celých pětadvacet let, kdy
jsem v roce 1986 odešel do důchodu,“
vzpomíná na pionýrské doby velkolomové povrchové těžby senior Miloslav
Míchal. Jako řidič ovládal svůj stroj
pomocí pákových převodů z kabiny.
Lopatová rýpadla E 25 z produkce
Škody Plzeň byla početně zastoupena
na všech malolomech tehdejšího revíru, kde se používala pro těžbu skrývky
a uhlí. Uplatňovala se ale také jako doplňková mechanizace na velkolomech.
Rýpadlo na pásovém podvozku mělo
elektrický vícemotorový pohon a bylo
napájeno střídavým proudem o napětí 6 kV. Hlavní motor pohánějící zdvih
lopaty měl výkon 130 kW. Výkony
tehdejší dobývací techniky se s parametry dnešních moderních velkostrojů nemohou porovnávat. Přesto lom
Nástup v Prunéřově vytěžil v letech
1958 až 1985 téměř 36 mil. t uhlí. Po
vyuhlení lokality Prunéřov, likvidaci
důlního zařízení a instalaci odvodňovacího systému na dno lomu byl celý
prostor přesypán skrývkou velkolomu
Merkur. Pan Míchal se po odchodu
na zasloužený odpočinek stal členem
Klubu důchodců DNT. Spolu se svými vrstevníky a bývalými zaměstnanci
často vzpomínal na rané doby povrchového dobývání. Na lomu Nástup
v Prunéřově toho zažil opravdu hodně.
Kromě řady provozních problémů daných nižší vyspělostí tehdejší techniky
to bylo také zdolávání typických jevů
povrchového dobývání, jako byly například likvidace zápar, sesuvy svahů,
či přestavba parní trakce kolejové dopravy na elektrickou s trolejovým vedením. Náročné bylo jistě období let
1967 až 1968, kdy díky mylné prognóze orientace národního hospodářství
na stále se rozšiřující užití ropy byla
rozhodnutím tehdejších centrálních
řídících orgánů těžba na lomu Prunéřov přerušena. V tu dobu byla většina
zaměstnanců převedena na sousední
velkolom Merkur, někteří přechodně
našli uplatnění v zemědělství. Miloslav Míchal po dobu zastavení těžby skrýval ornici v předpolí. Dnes už
je bývalý dobývací prostor Prunéřov
kompletně zrekultivovaný. Aktivní léta
svého života netrávil pochopitelně pan
Míchal pouze v práci. Věnoval se rodině. S manželkou vychovali tři syny:
Miloslava, Jirku a Vladimíra. Všichni
spokojeně žili v Kadani, kde dostali tak
jako ostatní zaměstnanci šachty byt.
Právě získání vhodného bydlení, slušný výdělek a příznivá pracovní doba
byly hlavními důvody, proč se Miloslav
Míchal rozhodl vstoupit mezi hornický
stav. Předtím vedl kadaňskou hospodu Na Střelnici. Dodnes svého rozhodnutí nelituje. „Byla to dobrá volba,“ říká
s úsměvem nejstarší z rodiny Míchalů.
Miloslav Míchal ml.
(*1953)
Od roku 1972, kdy působí na DNT,
vystřídal řadu profesí a funkcí. Za
vynikající výsledky byl oceněn nejvyšším hornickým vyznamenáním
– medailí G. Agricoly.
Vedoucí výroby Provozu lom
Miloslav Míchal ml. zná DNT díky
čtyřicetileté praxi dokonale
O tom, že bude horníkem, byl přesvědčen už jako dítě. „Bylo mi jedenáct, když mě vzal táta na šachtu. Jednak proto, abych poznal, kde pracuje
a také aby se mohl pochlubit, jak bravurně obsluhuje lopatové rýpadlo. Velikost šachty mě fascinovala. Pamatuji
si, že táta tenkrát nakládal hlínu na nákladní tatry a já obdivoval, jak svůj stroj
perfektně ovládal. Už tenkrát bylo zřejmě rozhodnuto, že šachta bude také
mým osudem,“ vybavuje si své první
setkání v životě s povrchovým dolem
Miloslav Míchal junior. Ještě předtím
než v roce 1972 nastoupil do svého
prvního zaměstnání na lom Merkur, se
vyučil provozním zámečníkem v hornickém učilišti v Meziboří. Na Merkuru
postupně zastával profese zámečníka,
Martin Míchal
(*1985)
Nejmladší zástupce rodu Míchalů spojil svůj profesní život s DNT
v roce 2004. V současné době pracuje jako zámečník dálkové pásové
dopravy Provozu lom.
Miloslav Míchal st.
(*1926)
Na DNT pracoval celé čtvrtstoletí
(1960–1985), nejdéle jako řidič rýpadla E 25 na lomu Prunéřov. V kontaktu s hornictvím zůstává dál prostřednictvím syna a vnuka.
hornické dynastie
HORNICKÉ listy 4/2011
Typický pohled na lom Prunéřov v polovině 60. let. Jedno z lopatových
rýpadel E 25 obsluhoval tenkrát také Miloslav Míchal st.
předáka zámečníků, mechanika velkostrojů a DPD. „V roce 1981 došlo k mimořádné situaci. Lom Březno neplnil
plán těžby, proto se uskutečnila výměna vedení lomů DNT Merkur a Březno.
Tato změna se týkala také mě. Nově
dosazené vedení v Březně mělo za
úkol zvrátit nepříznivé výsledky v těžbě.
K tomu, aby se to podařilo, byla přijata
řada nepopulárních opatření. Například odejít z práce se mohlo až po splnění všech přidělených úkolů. Často se
stávalo, že v případě komplikovaných
přestaveb DPD jsme kvůli špatnému
odvodnění lomu byli v práci desítky hodin přes čas. Můj rekord byl 36 hodin,
když lom Březno trápily povodně.“ Přes
všechny problémy se situace na DNT
postupně stabilizovala. V roce 1984
zde na lokalitách Merkur, Březno a Severní lom (Prunéřov) vytěžili rekordních
22,5 mil. t uhlí. Což bylo 30 % všech revírních těžeb. Poctivá a obětavá práce
přinesla Miloslavovi Míchalovi postup
na pozici mechanika úseku, vedoucího
lomu Březno. Od roku 1997 je vedoucím výroby Provozu lomu DNT. Za čtyřicet let urazily DNT pořádný kus cesty
a staly se moderním, příkladně rozfáraným lomem. „Podařilo se neskutečné
množství dobrých věcí. Z těch velkých
třeba bezvadně fungující homogenizační skládka, nebo vybavení dobývací
technikou nejnovější generace. Každodenní práci nám usnadnily i zdánlivé
maličkosti, jako jsou například účinné
stěrače typu Hosch a Martin na DPD,“
uvádí Miloslav Míchal ml.
Martin Míchal pokračuje
v rodinné hornické tradici
Celkem padesátileté působení dědy
a otce na DNT pokračuje už třetí generací rodiny Míchalů. Také Martin
nastoupil na DNT v roce 2004 hned
poté, co se vyučil automechanikem.
Začínal stejně jako tatínek coby provozní zámečník na Lomu 2. Postupně
absolvoval kurzy sváření nebo si rozšířil řidičské oprávnění o skupiny C
a D. V současné době pracuje jako
zámečník s přiděleným vozidlem a se
svými kolegy se stará o plynulý chod
DPD v Provoze lom. Pokud výhledově
budou roční těžby na DNT odpovídat
plánované velikosti odbytové těžby,
lze životnost lomu v rámci demarkací
platných územně ekologických limitů
odhadovat do období 2030 až 2035.
V té době bude Martinovi něco přes
čtyřicet let. „Vím, že existují projekty zahlazení důlní činnosti. Zbytková
jáma DNT by měla být zatopena vodou
a vzniknout tak jezero obklopené okolními rekultivovanými výsypkami. Podstatné bude, jak se do té doby vyvine
energetická koncepce státu a z jakých zdrojů bude pokryta. Co přesně nás čeká za dvacet let, neví podle
mě dneska nikdo. V celé severočeské hnědouhelné pánvi jsou územními
limity blokovány značné vytěžitelné
zásoby uhlí. Uvidíme, jak to všechno
dopadne. Třeba se bude jednou v dobývání uhlí na Chomutovsku pokračovat. A když ne, určitě bude dost práce
na úklidu a revitalizaci krajiny po těžbě,
tedy na rekultivacích a na vytváření
nových rekreačních a průmyslových
zón“ dívá se optimisticky do budoucnosti Martin Míchal, nejmladší z hornické dynastie Míchalů.
text a foto: Tomáš Vrba
Současnost: Kolesové rýpadlo nejnovější generace SchRs 1 320/K 110 na druhém skrývkovém řezu DNT.
Evropská rada zaměstnanců ČEZ
V Praze se 15.–16. června sešla ke svému poslednímu jednání
Evropská rada zaměstnanců při skupině ČEZ ustanovená v roce
2007. Jednání se zúčastnili zástupci všech zemí, ve kterých má
ČEZ akvizice a které jsou současně členskými státy Evropské unie.
Vystoupila řada manažerů s pečlivě
připravenými prezentacemi a tak jako
vždy, kdy ERZ měla jednání v Praze, se
zúčastnil i předseda představenstva
ČEZ Martin Roman. Jedním z nosných
témat tohoto jednání bylo i zhodnocení
prvního volebního období tohoto orgánu a jeho význam jak pro zaměstnance
Skupiny ČEZ, tak i pro zaměstnavatele.
Ústředím ČEZ i výborem ERZ bylo konstatováno, že se výrazně zlepšila informovanost oproti předchozímu období,
což je vlastně hlavním smyslem existence této rady. Velmi dobře hodnotili činnost ERZ především zástupci zaměstnanců z Bulharska a Rumunska, kde
v průběhu minulého volebního období
vznikla celá řada menších či větších
problémů, které pramenily především
z nedostatečné či špatné komunikace
mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem.
Vstupem výboru ERZ do těchto jednání společně se zástupci ústředí ČEZ
se tak podařilo předejít připravovaným
stávkám a dalším konfliktním situacím.
Koncem června se na svém prvním
zasedání sejde v Praze nově zvolená ERZ na období 2011 až 2015, která už bude mít trochu lepší podmínky
pro svoji činnost, neboť rozhodnutím
Evropského parlamentu bylo nařízeno
členským státům implementovat do
svých národních legislativ směrnici
2009/38/ES, která především upravuje
pravomoci Evropských rad. Za Severočeské doly a.s. byli do ERZ navrženi
a zvoleni Šimon Vohar, předseda Sdružení odborových organizací Severočeských dolů a Luboš Jankůj, předseda
Odborové organizace Dolů Nástup Tušimice. Doufáme, že na základě získaných zkušeností z předchozího volebního období a při setkávání se zástupci
dalších Evropských rad zaměstnanců
nadnárodních společností z celé Evropy se ještě více zvýší prestiž a význam
té naší ERZ ČEZ.
text a foto: Ivan Koukol
Odborové organizace DB se chystají na oslavy Dne horníků
Traduje se, že vůbec první oslavy Dne horníků, později Dne horníků a energetiků, proběhly už 9. září
1949 u příležitosti 700letého výročí
vydání jihlavského horního práva. Až
do roku 1989 se hornické dny slavily oficiálně ve všech revírech. Sociálně-politické změny, útlumy těžeb
s redukcí pracovních míst a také negativní pohled veřejnosti na hornictví
přispěly v 90. letech k odklonu od
masových oslav. Bílinští odboráři si
do dnešní doby z oslav náročné práce havířů zachovali to nejdůležitější
– společenské setkání lidí profesně
spojených s hornickým stavem, kteří
prožili na dolech podstatnou část života a kterým je spolu dobře. Stejně
je tomu také letos. Odborová organizace č. 2 DB pořádá Den horníků
2011 ve středu 7. září v Kulturním
centru Fontána v Bílině, začátek ve
14.30 hodin. Na pondělí 26. září zvou
své členy Odborová organizace č. 1
DB a odboráři z SD – 1. strojírenské.
Jejich společné oslavy propuknou
v 15 hodin v duchcovském závodním
klubu. Na všech odborářských oslavách Dne horníků bude hrát k tanci
a poslechu živá hudba a bude se
podávat rautové občerstvení. Společenského setkání se účastní v hojné
míře i bývalí zaměstnanci se svými
rodinnými příslušníky. Předpokládá
se, že letos jich bude asi čtyři sta.
Na Dny horníků se pravidelně sjíždějí lidé v seniorském věku z celého
Teplicka. Kromě setkání s mladšími
i bývalými kolegy a dobré zábavy
čeká na letošní jubilanty ve věku od
65 let zvláštní ocenění.
text: Tomáš Vrba, foto: archiv DB
18/19
z odborů
Noční směna Kurta Waltera
řidiče kloubového dampru SD – Autodoprava, Doly Bílina
HORNICKÉ listy 4/2011
Poslední srpnový pátek panovaly tropické teploty. Zatímco lidé v okolí si užívali krásný letní podvečer,
na Dolech Bílina pracovaly posádky všech velkostrojů spolu s ostatní mechanizací v nepřetržitém provoze.
Mezi těmi, kdo před šestou večer nastoupil na noční směnu, byl i mladý řidič z SD – Autodoprava Kurt Walter.
Dampry pomáhají zdolávat
nejtěžší skrývkové partie DB
Noční směna řidičům z SD – Autodoprava začíná krátce před šestou
večer vyzvednutím klíčků od automobilů u dispečera. Desítky řidičů budou
dnešní noc se svými vozidly nejrůznějších typů zabezpečovat dopravu na
všech lokalitách bílinských dolů. Výjimkou není ani pátý skrývkový řez. Právě
pro tento úsek byly jako náhrada za
požárem zničené kolesové rýpadlo KU
800.5/K 65 pořízeny kloubové dampry
Volvo A40E. Mohutná volva o nosnosti 39 tun s objemem korby 24 m3 tvoří
spolu s hydraulickými rýpadly CAT 374
cyklickou technologii těžby při zdolávání nejtěžších skrývkových partií s častým výskytem pískovců. Během dnešní
směny zde byly nasazeny tři dampry
řady A40E. Spolu s Kurtem Walterem je
budou řídit ještě David Petržíla a František Velek. Všichni tři krátce po šesté
večer společně dojeli terénním nissanem ke svým damprům, které parkují
u PD 521 na spodní etáži vnitřní výsypky.
Noční provoz Dolů Bílina z kabiny
kloubového dampru Volvo A40E
Ještě během kontroly provozních kapalin motoru ukrytého pod mohutnou
žlutou kapotou, přijel směnový revírník
technické přípravy skrývky Jan Luxa.
Řidiči se od něho dozvídají informace
o právě začaté směně. Budou vozit
hydraulickým rýpadlem odtěžené pískovcové polohy z pátého skrývkového řezu v místě PD 525, nedaleko od
kolesového rýpadla K 2 000/K 101, na
autovýsypku vnitřní výsypky. Čtyřkilometrová trasa překonává značné
převýšení, ale to pro dampry vyvinuté pro provoz v nejnáročnějších podmínkách není žádný problém. Za chvíli
se přesvědčujeme, že moderní volva
potvrzují pověst předního světového
výrobce stavebních strojů. Přeprava
problematických skrývkových partií
běží jako po drátkách. Kromě řidičů
volv se setkáváme také s dalšími zástupci z početného vozového parku
SD – Autodoprava. Pravidelně projíždí
cisterny, které zkrápí šachetní komunikace, terénní toyoty a nissany. Červeným patrolem za soumraku dorazil
také dispečer SD – Autodoprava Jaroslav Štětina, aby provedl pravidelnou
kontrolu. V noci je pohled na lom Bílina
snad ještě zajímavější než přes den. Při
dobré viditelnosti do dálky září velkostroje rozeseté na všech skrývkových
a uhelných řezech. Osvětlené jsou také
poháněcí stanice DPD a zakladače na
vnitřní výsypce.
Noční diskuse o tom,
jaký náklaďák je nejlepší
První půlhodinová přestávka začíná řidičům damprů ve 23:00. Během
svačiny Kurt Walter přestavil své Volvo
A40E: „Mám zkušenosti také s Tatrou
815, ale porovnávat obě auta je obtížné.
Tatrovky jsou ideální do terénu, naproti
tomu volva vynikají jednodušším ovládáním a bohatou výbavou, do které patří kromě devítistupňové automatické
převodovky, klimatizace, nezávislého
topení, vyhřívaných zpětných zrcátek také couvací kamera. Specialitou
švédské automobilky je pak telematický systém Care Track, který ukládá
veškeré informace o stroji, jako je poloha, doba provozu, spotřeba či případné poruchy. Vše se bezdrátově přenáší
až do počítače dispečera.“ S výjimkou
ještě jedné půlhodinové přestávky se
žlutá volva prohánějí s nákladem skrývky po určené trase až do rána. Volvo
Kurta Waltera zvládlo celkem jednatřicet fůr, což je zhruba 1 200 t těžených
hmot.
text a foto: Tomáš Vrba
20/21
pracovní den
18:10
20:20
Ještě předtím než Kurt Walter usedne za volant, kontroluje provozní kapaliny.
545litrová nádrž je plná nafty. Její dotankování zajišťuje ranní směna.
Dampr Volvo A40E obratně stoupá po svahu vnitřní
výsypky i s 39tunovým nákladem.
21:00
24:00
Řidič Kurt Walter nedá na své auto dopustit. Ročně najede po důlních
komunikacích zhruba deset tisíc kilometrů. Práci mu usnadňuje automatická
převodovka, účinný posilovač řízení a uzávěrka diferenciálu s pohonem všech kol.
Také o půlnoci panuje na lomu Bílina čilý ruch. Hydraulické rýpadlo
CAT 374 právě nakládá řidiči Walterovi šestnáctou fůru této směny.
03:20
05:45
Kloubový dampr s třemi odpruženými nápravami a nosností 39 tun s přehledem
zvládá náročné terénní podmínky hnědouhelného povrchového dolu.
Předáním klíčů od auta dispečerovi Jaroslavu Štětinovi skončila řidiči
Walterovi noční směna. S Volvem A40E odvezl zhruba 1 200 t těžených
hmot z pátého skrývkového řezu s častým výskytem pískovců.
Jubilant
Michal Chamula
Michal se sice vyučil v ZOU (zemědělské odborné učiliště) a jeho
oborem byl truhlář. Ale doba poněkud mění lidské zájmy a osudy.
Po vyučení si mimochodem jako
branec udělal řidičák na nákladní
automobil, což se v budoucnu rozhodně hodilo. – Po vojně v rámci
náboru roku 1981 nastoupil v DNT
do nynějšího Hasičského záchranného sboru, kde musel absolvovat
příslušný základní kurz.
Vše souvisí se vším. Vraťme se
k dětství. Prvních pět let školní docházky navštěvoval „základku“ ve
Chbanech, tedy spíše vesničce,
než maloměstě. A jak už to hlavně v Čechách bývá, téměř každá
vesnice měla (mnohdy ještě má)
dobrovolný požární sbor, ve kterém
začínají poznávat základy protipožárních plus hasičských pravidel už
děti a posléze mládež. Mladé baví
i pravidelné soutěžení, ale především si do života vezmou ta nejnutnější pravidla pro život – neubližovat druhým a když je třeba, dokázat
pomoci. Když ale po mnoha letech
nastoupil v Dolech Nástup Tušimice, s jistou úctou si vzpomínal
jak na dobrovolné hasiče, tak na
vše, čemu se už jako mladý člověk
naučil.
Michal Chamula bydlí v Klášterci
nad Ohří, má čtyři děti – 3 kluky a
jednu dívku – ale ani jeden z potomků se „nepotatil“. Že by zde mohla hrát roli ona zmiňovaná doba?
Ostatně, alespoň v zájmech, které
Michal Chamula má. Rád rybaří,
chodí na houby a také se v Malých Krkovicích, které jsou součástí
Chban, stará o zahrádku, jeho maminky. – Každopádně práce, kterou
si vybral, se mu nesmírně líbí, a to
včetně výborného kolektivu.
K Michalu Chamulovi nám řekl
jeho nadřízený, ředitel HZS DNT,
Jaroslav Novák: „Pan Chamula zastává funkci zástupce velitele směny; patří ke spolehlivým pracovníkům, dosahuje dobrých výsledku.“
text: Svatava Brožíková
Jubilanti Skupiny SD červenec – srpen
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let
Krautstengel Martin
Křečan Karel
Zíta Miroslav
Jirka Stanislav
Dvořák Václav
Vároš Jiří
Záborec Stanislav
Danko Petr
Hnízdo Václav
Schäfer Jan
Sedlák Josef
Grodl Ivo
Kosíková Zdeňka
Čermáková Marie
Tandler Hynek
Zavičár Radek
30 let
Holeček Miroslav
Theuser Petr
Tesařík Stanislav
Zajac Petr
Houdek Josef
Luxa Jan
Macháček Jiří
Bílý Jan
Hrabák Jiří
Brož Miroslav
Ptáček Ivo
40 let
Krupička František
Novák Václav
Šmíd Václav
Lang Jiří
Haas Miroslav
Tinčev Miroslav
mechanik úseku – elektro
řidič velkostroje
řidič velkostroje
vedoucí řidič velkostroje
řidič pracovních strojů
řidič pracovních strojů
provozní zámečník
řidič pracovních strojů
řidič PVZ
řidič PVZ
strojník v úpravně
strojník v úpravně
operátorka velínu
strojnice v úpravně
provozní zámečník
hasič – strojník
klapkař
vedoucí řidič velkostroje
revírník
řidič velkostroje
přestavbář PD
revírník
mechanik úseku – strojní
řidič velkostroje
provozní zámečník
mistr
technik správy objektů
provozní elektrikář
vedoucí řidič velkostroje
klapkař
provozní zámečník
provozní zámečník
provozní elektrikář
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let
Podradský Jiří
Jeníček Alois
Roman Antonín
Nová Hana
Jelínek František
30 let
Buchta Gabriel
Chamula Michal
Maška Jaroslav
Dubický Miroslav
Tichý Pavel
Jelínek Zdeněk
40 let
Bednář Petr
Filek Eduard
pasař
řidič pracovních strojů
řidič pracovních strojů
vážná
řidič pracovních strojů
provozní elektrikář
hasič
elektrikář VLS
zámečník VLS
řidič VLS
provozní zámečník
provozní elektrikář
zámečník VLS
Pracovního jubilea dosahují ve správě SD:
30 let
Kašpárková Dagmar
Kutzlerová Věra
Leónová Jiřina
Neruda Jiří
Borl Vítězslav
Halašová Dagmar
Kolová Světla
Vávra Petr
40 let
Pejšová Marie
referentka obchodu
technička investiční výstavby
specialistka vnitřního auditu
výrobní ředitel
vedoucí odboru péče o majetek
referentka person. a soc. služeb
specialistka nákupu
referent obchodu
referentka obchodu
Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a. s.:
20 let
Adámek Václav
Ibl Josef
30 let
Křeš Jiří
Horvát Vratislav
40 let
Bitner Petr
Žorna Jindřich
řidič sil. mot. voz.
dispečer
řidič sil. mot. voz.
řidič sil. mot. voz.
automechanik
řidič sil. mot. voz.
PS
PS
PS
PS
PS
PS
PS
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
HZS
PS
PS
PS
PS
PS
PS
PS
PL
PL
PL
DB - Majetek
PS
PS
PS
PS
PS
PL
PÚ – S
PÚ – DDM
PÚ – DDM
PÚ – ÚDUT
PÚ – DDM
PÚ – ÚDUT
PÚ – HZS
PÚ – Lom
PÚ – S
PÚ – S
PÚ – S
PÚ – TRA
PÚ – Lom
obchodní odbor
odbor investic a tech. rozvoje
odbor vnitřního auditu
úsek VŘ
odbor péče o majetek
odbor personální práce DNT
oddělení nákupu
obchodní odbor
obchodní odbor
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.:
20 let Motilová Danuše
vozová služba - tranzitérka
30 let Štefanko Vladimír
provozní zámečník
provoz Ledvice
provoz Tušimice
Pracovního jubilea dosahuje v SD - 1. strojírenská, a. s.:
20 let
Černý Jaroslav
mistr ostatní
Beránková Růžena
strojírenská dělnice
30 let
Vlček Václav
provozní zámečník
Doskočil Petr
provozní zámečník
Trunečková Jiřina
provozní elektrikářka
Bříza Lubomír
provozní zámečník
Türb Zdeněk
provozní zámečník
Hrdlička Pavel
provozní zámečník
40 let
Šmíd Jiří
provozní zámečník
Krejza Zdeněk
provozní zámečník
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Tušimice
provoz Bílina
provoz Tušimice
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Čézar 2011 pro Františka Bártu
V květnu letošního roku se v Mariánských Lázních sešli ti nejlepší zaměstnanci Skupiny ČEZ, aby za přítomnosti
vrcholového managementu převzali z rukou generálního ředitele ČEZ Martina Romana cenu Čézar 2011. Je
potěšující, že mezi pětačtyřiceti oceněnými, pečlivě vybranými napříč celou Skupinou ČEZ, byli také čtyři zástupci
Severočeských dolů a jejich dceřiných společností. Všechny čerstvé nositele Čézara ze Skupiny SD postupně
představíme našim čtenářům. Začínáme u reprezentanta SD – 1. strojírenské Františka Bárty, předáka opravny válečků.
František Bárta je celý profesní život věrný dílnám DB
Braňanský rodák se vyučil v hornickém učilišti
v KSK strojním kovářem a od roku 1974 je zaměstnán
v bílinských dílnách centrální údržby. Jako
kovář v zámečně vyráběl náhradní díly
pro tehdejší dobývací techniku. „Jednalo
se například o náhradní zuby do lžic tehdy
rozšířených lopatových rýpadel E 25
nebo o navařování opotřebených
hřídelí pro různá kolesová rýpadla,“
upřesňuje František Bárta. Od roku
1977 se jako předák podílel na vytvoření optimálních technologických
postupů pro první linku na opravu
válečků. Pro tyto účely bylo v hale
zámečny sestrojeno sedm stolic, na
nichž se mohly provádět všechny operace opravy válečků (demontáž, vyjmutí
opotřebených částí, vložení nových, promazání a zajištění nového obsahu válečku).
Plynulému a bezchybnému zajišťování oprav válečků
pro stále delší linky dálkové pásové dopravy a zvyšující se počet velkostrojů se s přestávkou v letech
1991–1996, kdy tuto činnost zajišťovala externí firma,
zodpovědně věnuje dodnes. „Od roku 2008 provádíme veškeré opravy válečků pro DB a DNT v samostatné budově v bílinském areálu SD – 1. strojírenské.
Máme zde moderní vybavení včetně tří robustních stolic, pěti
manipulačních jeřábků nebo průmyslové pračky. V loňském
roce opravil náš 14členný kolektiv během ranních
dvanáctihodinových směn 34 tisíc kusů válečků.
V současné době se v Severočeských dolech používá asi 50 typů válečků, které
se odlišují rozměry DPD, svým průměrem, ale i uspořádáním vnitřních částí,“
doplňuje předák František Bárta.
Sošku Čézara předal Františkovi Bártovi
generální ředitel ČEZ Martin Roman.
Předák opravny válečků ve svém království – uprostřed tisíců opravených válečků,
bez nichž by se moderní povrchová těžba s dálkovou pásovou dopravou neobešla.
Víkend Čézarů jako součást
odměny oceněným
Pro neformální setkání letošních držitelů ceny byl v hotelu
Esplanade připraven tradičně
bohatý program. Vrcholem bylo
převzetí symbolické sošky Čézara přímo z rukou generálního ředitele
ČEZ. Také letos byli čézaři hýčkáni lázeňskými procedurami, užili si výlety po
zajímavých místech západních Čech, večerní ohňovou show či koncert Jiřího Korna. Nabitý
společenský program všichni zakončili plavbou parníkem po Vltavě v Praze. „Protože se celého víkendu
mohli účastnit také rodinní příslušníci, prožili jsme
s manželkou řadu nevšedních zážitků. Mě osobně
nejvíc zaujala jízda v terénu na čtyřkolce a exkurze
do pivovaru Chodovar.“
text a foto: Tomáš Vrba, GetPhoto
22/23
naši zaměstnanci
informace
Orchideje v administrativní džungli
Uhlí – energie
i chemie
Rok 2011 byl mezinárodní
organizací UNESCO a Mezinárodní
unií čisté a aplikované chemie
IUPAC vyhlášen Mezinárodním
rokem chemie (International Year
of Chemistry, IYC). V celém světě,
a samozřejmě i v České republice
je uchystána pro tento rok řada
akcí pro širokou veřejnost.
Útvar personálního ředitele pečuje o rozvíjení kvalifikace
zaměstnanců rozsáhlým programem vzdělávání, který je
systematicky rozšiřován o nové atraktivní kurzy a školení.
Hotel Kazdův Dvůr nedaleko Františkových Lázní se stal dějištěm
dalšího z řady školení financovaných z fondů Evropské unie. Školení
s dlouhým názvem Kurz pro sekretářky asistentky – úprava písemností,
telefonická komunikace, gramatika
a potlačení stresu se zúčastnilo 12
žen, které nejčastěji vídáte za dveřmi „ředitelských“ sekretariátů. V této
souvislosti se mi vybavuje citát Paula Heyse: „Sekretářky jsou orchideje v administrativní džungli“. Nejsou
tedy pouhým „kávovarem“, který
můžete vídat na rozličných poradách
a pracovních schůzkách. Práce asistentek a sekretářek je velice různorodá a náročná. Dvoudenní kurz pod
vedením zkušených lektorek obsáhl
mnoho témat, která jsou každodenním chlebem všech posluchaček,
a jejichž neustále zdokonalování je
nezbytné, aby se opravdu staly zmíněnou orchidejí.
Možnost zúčastnit se tohoto školení bude mít v příštím roce dalších
12 zaměstnankyň, které působí
v administrativě společnosti. Pro
ostatní chystáme na podzim (období říjen – listopad) kurzy obsluhy PC
(Excel, Word ve všech úrovních pokročilosti, jednáme rovněž o kurzu
pro Office 2010). Tyto kurzy budou
určeny všem zaměstnancům bez
rozdílu, a pokud o ně máte zájem,
sledujte stránky Personalistika na
intranetu společnosti, kde se včas
dozvíte všechny potřebné informace, včetně termínů konání. Kapacita
kurzů bude omezena, proto s přihlášením neváhejte.
text a foto: Markéta Mašková
Hlavní cíle Mezinárodního roku chemie mají zvýšit u veřejnosti vnímání
chemie jako prostředku zajištění lidských potřeb a podpořit zájem o chemii u mladé generace.
Jednou z akcí, která si kladla za
cíl zvýšit zájem o chemii u veřejnosti a především mladé generace, byla
výstava Chemie a paliva, kterou
18. května pořádala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) na volném prostranství mezi svými budovami
a objektem Národní technické knihovny v Praze – Dejvicích.
Modely miniaturních parních strojů
i spalovacích motorů, skutečné automobily poháněné alternativními palivy,
sladkovodní řasy jako náhrada za benzin, unikátní mobilní laboratoř pro analýzu motorových paliv, ukázky frakcí
ropy i součástí ropovodu, a také stánek VÚHU a.s. s názvem Uhlí – energie i chemie, to všechno tady bylo
k vidění.
Zástupci VÚHU a.s. se snažili v konkurenci s ropou a plynem seznámit
laickou veřejnost, a především pak
studenty středních škol, s historií vzniku uhlí, jeho objevem, prvním použitím
pro člověka, způsobem těžby, uplatněním v minulosti, současnosti i budoucnosti. Seznamování proložili chronologickým vývojem událostí v „životě
uhlí“, různými zajímavostmi a příběhy
– třeba o prvním patentu na kamna na
uhlí z roku 1766. Společně s Ústavem
plynárenství, koksochemie a ochrany
ovzduší VŠCHT na stánku připravili
interaktivní prezentaci různých druhů současných používaných fosilních,
obnovitelných a alternativních paliv.
Mnozí návštěvníci drželi poprvé v ruce
černé a hnědé uhlí a navíc se seznámili
i s jeho energetickou charakteristikou.
Na přelomu května a června uspořádala Hornická společnost
podkrušnohorské oblasti pracovní cestu do polských hnědouhelných
revírů Konin, Adamów a Belchatów. Na závěr si účastníci cesty prohlédli
solný důl ve Věličce. Cesty se zúčastnili kolegové ze Severočeských dolů
a.s., zástupci Litvínovské uhelné a.s., Vršanské uhelné a.s. a také kolegové
z United Energie a.s., Báňských projektů Ostrov s.r.o. a firmy Noen a.s.
Zájemci si mohli nechat stanovit hodnotu spalného tepla vybraného druhu
paliva a s údivem ji porovnat například
se spalným teplem čokolády (má mimochodem vyšší hodnotu než u běžně
používaného hnědého uhlí).
Mezi připravenými soutěžemi (například o nejkrásnější molekulu s obsahem uhlíku) nemohla chybět hornická tématika, jako třeba kvíz Jaký
jsi horník? Celou zadní část stánku
pokrýval obrazový pás namalovaný
dětmi z mosteckého Klubu národnostních menšin. Symbolicky znázorňoval
historii vzniku a vývoj uhlí až do současnosti. O budoucí energetické, ale
i chemické využití uhlí se návštěvníci
živě zajímali. Dozvěděli se o cestách
k čistému a účinnějšímu spalování
uhlí v elektrárnách i o možnostech
jak nahradit uhlím ropu v chemickém
průmyslu a dalších činnostech. Řada
dotazů směřovala i k rekultivacím
a obnově krajiny severočeské hnědouhelné pánve. Stánek VÚHU byl celý
den obklopen návštěvníky. Stánek
o tradičním a dnes stále nepostradatelném zdroji energie, byl po celý den
obklopen návštěvníky. Z toho lze usuzovat velký zájem veřejnosti o uhlí, ale
také, že zástupci VÚHU připravili prezentaci na odborné úrovni, atraktivní
pro širokou veřejnost.
text a foto: Milena Vágnerová
Účastníci se seznámili se současnou úrovní techniky, technologie lomového dobývání hnědého uhlí v Polsku,
které je druhým největším producentem této energetické suroviny v Evropě. Seznámili se rovněž se současným
organizačním uspořádáním těžebních
podniků. Těžební podniky v revíru Konin a Adamów jsou samostatnými akciovými společnostmi – Kopalnia Wegla Brunatnego Konin w Kleczewie S.A.,
„Kopalnia Wegla Brunatnego Adamów, S.A. Turek. Znovu se v současné době připravuje privatizace revíru
Konin. Revír Belchatów je součástí
energetického koncernu PGE (Polska
Grupa Energetyczna) jako Oddzial Kopalnia Wegla Brunatnego, Belchatów.
V průběhu cesty účastníci profárali
lom Jóźwin v revíru Konin a prohlédli
si rekultivace po těžbě hnědého uhlí.
Vzhledem k podmínkám v revíru se
velká část rekultivací provádí jako hydrická, značný podíl zaujímá rekultivace
zemědělská, v menší míře lesnická.
Roční těžba v revíru činí zhruba 10–12
mil. t.
V revíru Adamów profárali účastníci lomy Adamów, Kozmin a Wladyslawów a prohlédli si rovněž prováděné rekultivace. Podíl jednotlivých
forem rekultivací je obdobný jeko v revíru Konin. Roční těžba revíru činí cca
4,5–5,0 mil. t.
Největší pozornost byla věnována
revíru Belchatów, který je nejvýkonnějším revírem v Polsku, s roční těžbou kolem 33 mil. t. V následujících
letech se těžba skokově zvýší na 42
mil. t ročně, a to v souvislosti s uvedením do provozu nového elektrárenského bloku o výkonu 858 MW. Tento
blok pracuje s nadkritickými hodnotami páry a je vybaven nejnovější
technologií k ochraně životního prostředí. Účastníci podrobně profárali
lom Szczerców, jehož otvírka se v současnosti dokončuje a který nahradí po
roce 2019 zcela lom Belchatów. Szcerców byl otevřen jako samostatná otvírka vzhledem k tomu že je oddělen od
lomu Belchatów solným pněm. Obnažení solného pně hornickými pracemi
bylo vyloučeno vzhledem k nebezpečí
zasolení vod v celém kraji. Druhá část
fárání byla věnována vlastnímu lomu
Belchatów. Na lomu byly ukončeny
skrývkové práce a zbývá již jen dotěžit
210 mil. t uhlí.
Všude byli účastníci přivítáni velmi
přátelsky a získali vyčerpávající informace o revírech, jejich historii, současnosti a také o výhledu těžby a rozvoje.
Je zřejmé, že také v Polsku naráží podnikání v oblasti hornické činnosti na
obdobnou problematiku jako v České
republice. S odvoláním na „ochranu životního prostředí“ působí proti rozvoji
hnědouhelného průmyslu.
text a foto: František Fraus
Dispečink KWB Konin.
24/25
Pracovní cesta Hornické společnosti
do polských hnědouhelných revírů
Konin, Adamów a Belchatów
informace
Děti přivítaly prázdniny v pohádkovém lese
Děti v Chomutově oslavily konec
školního roku s pohádkovými
postavami. Městský park
se ve čtvrtek 30. června
proměnil v pohádkovou říši,
ve které se školáci potkali
například s princeznou,
slyšeli hrůzostrašné vytí
hejkala a viděli třeba
i vodníka. Pohádkový
les měl deset stanovišť.
Děti, které je absolvovaly,
dostaly v Informačním
centru Severočeských
dolů hodnotné dárky a jako
bonus si opekly buřty.
Při cestě pohádkovým lesem děti
musely předvést svou šikovnost.
S vodníkem a princeznou chytaly ryby,
s Vikingem si vyzkoušely střílení z luku
a s hejkalem si zahrály tenis. Start byl
před sídlem Severočeských dolů v ulici Boženy Němcové. Cesta parkem
vedla okolo rybníku a altánku, kde
čekal na odvážné soutěživce například i kat. Zájemci se s pohádkovými
postavami projeli na koloběžkách, házeli na cíl, zařádili si ve velkém nafukovacím hradu, došlo na skákání v pytli
a dokonce i pekelnou hru. Zájem o pohádkový les byl i mezi předškoláky.
HORNICKÉ listy 4/2011
… s vikingem střílely z luku.
S hejkalem si děti zahrály tenis …
„Strašidel jsem se nebála. Nejvíc se mi
líbilo, jak jsem si s šaškem házela míčkem,“ říká čtyřletá Kristýnka Mouleová.
Její o rok starší sestra Julinka ji doplňuje: „To mně se líbilo, jaké vlasy měl
hejkal a jak hrál tenis.“ Na všech deseti stanovištích děti získávaly body. Ty
pak v Informačním centru SD, kde byl
cíl, proměnily v hodnotné ceny, které
si samy vybraly. Připraveny byly různé dárky jako například batůžky, malí
roboti, míčky a pastelky. Každé dítě
dostalo i bonus v podobě buřtu, který
si mohlo v parku na připraveném ohništi dozlatova opéct. Hladoví nezůstali
ani dospělí. K zakoupení byly klobásy,
steaky a třeba i pivo. Pro zvídavé předvedli hasiči svou záchranářskou techniku. Do pohádkového lesa zavítaly
děti ze širokého okolí. Například desetiletá Klárka Kutišová přijela z Klášterce nad Ohří a v Informačním centru SD
se jí i kamarádce líbilo. „Prošla jsem
všech deset stanovišť. Odvážím si
svítící kuličky a rodinné vstupenky do
Podkrušnohorského zooparku. Mám
tak příležitost jet do Chomutova na
další výlet, jít se podívat na zvířátka
do ZOO a pak ještě znovu zajít do Infocentra. Líbí se mi interaktivní tabule.
Škoda, že dneska nemohl přijít i brácha, ale myslím na něj a jako dárek mu
dovezu alespoň nafouknutý balónek,“
usmívá se Klárka.
Na přípravě pohádkového lesa se za
SD podílely útvar personálního ředitele
a odbor strategie a komunikace, společně s Domem dětí a mládeže Chomutov. Záštitu nad celou akcí převzal primátor města Choumutova Jan Mareš.
Informační centrum Severočeských
dolů je otevřeno každý všední den od
8:00 do 16:00 hodin. Vybaveno je interaktivní tabulí a interaktivním stolem.
Je zde možnost zahrát si zde znalostní
hry a zároveň se dozvědět i zajímavosti
o přírodě a rekultivacích krajiny. Zdarma sem můžou přijít nejen školy, ale
i jednotlivci.
text a foto: Renata Malíková
Tragické místo a datum: Důl Pluto, 3. září 1981
v hloubce až 350 metrů. Těžené uhlí vykazovalo výhřevnost 18 MJ.kg-1 a bylo
mimořádně náchylné k samovznícení.
V dole často vznikaly požáry. Proto se
kvůli špatnému ovzduší v dole na některých úsecích musela zkracovat pracovní doba horníků.
Uhlí se na dole Pluto II v době před
havárií dobývalo metodou komorování na zával a roční těžba dosahovala
v průměru 785 tis. tun. Větrání bylo řešeno třemi samostatnými větrními odděleními a dvěma výdušnými jámami;
jedna z nich byla v době havárie v rekonstrukci. Jako všechny hlubinné doly
v revíru byl důl Pluto II zařazen do kategorie dolů nebezpečných výbuchem
uhelného prachu. Ochranu představovalo zkrápění prachu a 33 vodních protivýbuchových uzávěr.
Důlní havárie bohužel byly a přes veškerý pokrok bezpečnostní
techniky stále jsou sice tragickou, ale neodmyslitelnou součástí
hornictví, zejména hlubinného. Jedna z největších hornických
tragédií minulého století udeřila 3. září 1981 v severočeském
hnědouhelném revíru. V dole Pluto II v Louce, při výbuchu
uhelného prachu a následném požáru, ztratilo život 65 horníků.
Nejvyšší oběť hlubinnému
dobývání v revíru
„Ne, nezlobte se prosím, ale nebyla
bych dobrým partnerem novinářského
rozhovoru,“ řekla nám jedna z pozůstalých žen, které před třiceti lety ztratily
syny, manžele, otce svých dětí, přítele, kamarády. Ačkoli už dlouho žije ve
druhém spokojeném manželství, dobře
ví, že čas hlubokou ránu nikdy nezahojí.
Stále má v živé paměti tu hrůznou zprávu, ten smutek a starost co bude, tu
prázdnotu a smutné vysvětlování šestiletému dítěti … Jako všichni doufá, že
tehdy byla přinesena opravdu poslední
oběť.
Při prvním výročí katastrofy byl odhalen pomníček před tehdy ještě existujícím dolem Pluto v Louce u Litvínova. Důstojný pomník stojí v městském
parku v Litvínově. Na obou těchto místech se v sobotu 3. září odpoledne sejdou lidé k pietním aktům.
Důl Pluto II byl ještě během vyšetřování havárie v roce 1983 připojen k Dolu
Kohinoor II. V rámci útlumu těžeb byl
v roce 1995 zcela uzavřen. V celém dobývacím prostoru Louka byla důlní činnost ukončena v roce 1998. Na západním okraji obce Louka už jen vegetací
zarostlá betonová deska uzavřené jámy
může připomenout místo, kde před třiceti lety došlo k jedné z největších katastrof v historii českého hornictví.
Z historie dolu Pluto II
Těžba v dole Pluto byla zahájena roku
1890. V polovině 20. století důl prošel rekonstrukcí a byl rozšířen o moderní závod Pluto II. Sloj byla uložena
Odpolední směna 3. září 1981
Na kritickou směnu sfáralo celkem
95 horníků. V podzemí bylo ještě 14 záchranářů v oblasti tzv. křížové komory.
V průběhu noční směny 2. září byl totiž
v této komoře likvidován požární vodou
zápar uhlí. Nakonec vedení závodu na
začátku ranní směny rozhodlo likvidovat zápar uzavřením prostoru – výstavbou hráze před ústím křížové komory.
Ovšem uhlí začalo již hořet otevřeným
plamenem a bylo třeba vodou zdolávat požár v celé výšce uhelné zásoby
v boku komory. V 15:10 podal směnový technik hlášení, že je třeba zastavit
plavení do komory, protože voda přetékala základy tvárnicové hráze a bránila
dalšímu vyzdívání.
V 15:30 se na povrchu ozval silný výbuch a nad těžní věží se objevil sloup
zvířeného prachu. Rychle po sobě pak
následovaly tři další výbuchy. Tím byl
z provozu vyřazen dispečink, ale i výdušná jáma s provozním i rezervním
ventilátorem. Důlní díla se zaplnila kouřovými plyny. Jediným neporušeným
místem zůstala nejvzdálenější jáma B
s parním těžním strojem. Tady fungoval telefon a tudy nastupovali záchranáři, aby spasili ty, kterým se podařilo
přežít. Bohužel, 65 horníkům už nebylo
pomoci.
Čest jejich památce.
text: Tomáš Vrba
foto: archiv HBZS Most
26/27
hornické tradice
pomáháme
z míst kde žijeme
Pomáháme dětem bojovat
s hendikepem
Severočeské doly dlouhodobě pomáhají v regionu všude tam, kde
je to zapotřebí. Podrobné seznamy příjemců jsou dlouhé a pomoc
je skutečně různorodá – od podpory velkých projektů v oblastech
zdravotnictví, sociální a charitativní péče přes školství a vědu – až
třeba po konkrétní pomoc rodičům dvouleté Adélky Rauerové. Holčičce
s vrozenou oboustrannou hluchotou mohli díky příspěvku Severočeských
dolů pořídit dálkový ovladač procesoru Kochleárního implantátu.
HORNICKÉ listy 4/2011
Adélka s rodiči v létě 2011.
Adélka se narodila předčasně ve
27. týdnu. Její porodní váha byla pouhých 740 gramů. První tři měsíce svého
života prožila v inkubátoru. Už tehdy u ní
byla diagnostikována percepční vada
sluchu. Příčinou je poškození vláskových buněk v kochlee – části vnitřního
ucha, kde se zvukovými signály rozkmitávají vláskové buňky, které se přenášejí do mozku a tam se vyhodnocují
jako zvuky. Jedinou možností, aby dítěte slyšelo, je voperování Kochleárního
implantátu. Adélka se náročné operaci
podrobila loni v říjnu na specializovaném pracovišti Centra kochleárních implantací Motolské nemocnice. Zákrok
dopadl skvěle. Adélka od té doby slyší.
Za ouškem nosí řečový procesor, který
zachycuje zvuky a předává je přes kovovou destičku voperovanou pod kůží
až k náhradním vláskovým buňkám –
Kochleárnímu implantátu. Zvlášť u malých pacientů je jeho důležitou součástí
dálkový ovladač, kterým mohou rodiče
kontrolovat správnou funkčnost implantátu. Bohužel, ovladač nehradí žádná
pojišťovna. Jeho cena přitom není pro
mladou rodinu zanedbatelná. „Tuto důležitou zdravotní pomůcku nám pořídily
Severočeské doly s přispěním Odborové organizace č. 2. Všem moc děkujeme,“ říká tatínek Waldemar Rauer, řidič
důlní doplňkové mechanizace DB.
text a foto: Tomáš Vrba, Vladimír Bergerhof
Adélka díky voperovanému implantátu a jeho
dálkovému ovládání překonává svoji vrozenou
vadu (snímek s tatínkem z prosince 2010).
Třetí ledvické slavnosti
Celou sobotu 13. srpna si
v Ledvicích užívali nejen místní
občané, ale i řada rodáků již třetí
ročník slavností. Zatímco ty první
se v roce 2009 uskutečnily u příležitosti 800 let od první písemné zmínky o Ledvicích, letošní
připomínaly další významné datum z historie. Právě před sto lety
(přesně to bylo 25. prosince 1911)
byly Ledvice povýšeny císařem
Františkem Josefem I. z městyse
na město. V pořadí už třetí slavnosti se opět vydařily. U stadionu
TJ Viktorie Ledvice, která letos také
slaví, a to 90 let činnosti, se rozprostřela řada pouťových stánků a na
pódiu se střídala řada zábavních
produkcí. Pestrý program zaujal
mladé i ty starší. Na slavnostech
se tradičně scházejí také rodáci. Ti
shodně konstatovali, že současná
tvář Ledvic je rok od roku lepší.
Březenská pouť vždy
přinese něco nového
Beze zbytku to platilo i letos, kdy
o víkendu 20.–21. srpna zaplnily
obecní park dobové stánky a pouťové atrakce. K březenské pouti neodmyslitelně patří průvod místních
občanů v historických kostýmech
a bohatý hudební program, který
běží paralelně na dvou scénách. Iluzi středověkých jarmarků a posvícení dotvářelo vystoupení šermířů
a tanečnic a hřmotné salvy vojenské gardy. Letošní návštěvníky vyhledávanou novinkou byla výprava
za březenským drakem Severusem
– na montážním místě u Března vyřazeným rýpadlem KU 800.8/K 77.
Velkému zájmu veřejnosti se těšily
také exkurze do provozu sousedních Dolů Nástup Tušimice. Obě
akce premiérově u příležitosti pouti
připravilo Informační centrum SD.
Pestrý program pouti vyvrcholil
ohňovou show. Od roku 2002, kdy
se pouť v Březně konala poprvé, se
stala pojmem v celém širokém okolí. Obdivuhodné je, že náročnou přípravu obstarává z velké části sama
parta místních nadšenců v čele
s panem starostou Zděnkem Valentou a paní místostarostkou Zdeňkou Buzkovou.
text a foto: Tomáš Vrba
V srpnu zažily Ledvice a Březno tradiční lidové zábavy. Ledvické slavnosti a březenská
pouť se opět těšily zájmu místních i přespolních. Všichni si pochvalovali bohatý program.
Příjemnou atmosféru na obou místech umocňovalo krásné letní počasí.
LEDVICE
BŘEZNO
Starostka Zdeňka Fritscherová pozvala k zahájení
oslav personálního ředitele SD Josefa Molka.
Místostarostku Zdeňku Buzkovou potěšila návštěva
generálního ředitele SD Jana Demjanoviče.
Místostarostka Ivana Procházková vítala rodáky.
Pouť tvrdí muzika, v Březně vždy kvalitní.
Nadšené ledvické děti.
Děti si mohly vybrat z desítek atrakcí.
28/29
Letní slavení v Ledvicích a Březně
z míst kde žijeme
Naposledy navštívila redakce
HL královské město Kadaň
v populární rubrice TIP NA
VÝLET v květnu 2010. Víme už,
že počátky města se datují do
Kadaň – město, ve kterém
se nenásilně slučuje
historie se současností
12. století a také víme, čím vším
negativním, ale i pozitivním
za oněch následujících devět
století město a jeho okolí prošlo
(vždyť na poslední nebezpečí
se Kadaňsko připravovalo
velice rozsáhle v letech 1936
až 38, viz kniha SOUBOJ BEZ
VÍTĚZE, revidovaný dotisk
prvního vydání, Praha 2011).
- Vedle lákadel na turistické
zajímavosti a kulturní či
sportovní život nás nyní zajímal
hlavně život každodenní, ale
i to, co je ve městě nového.
Zeptali jsme se přímo starosty
města Jiřího Kulhánka, který je
HORNICKÉ listy 4/2011
ve funkci již 3. volební období.
Vzpomínáme, že před šesti lety měla
Kadaň 18 100 obyvatel, v tomto roce je
ve městě již 18 700 občanů. Starosta
doplňuje: „V Kadani máme strategický plán rozvoje města. U Ohře jsme
se soustředili na nábřežní promenádu a cyklostezku. Cyklostezka vede
od Klášterce nad Ohří a měla by do
budoucna pokračovat přes Kadaň na
Chomutov.“
Kadaň má rozsáhlý komplex sportovišť, dokončenou sportovní halu, ale
sportu se lze věnovat i v okolí města.
– Obzvláště v letních měsících působí centrum města velice klidně jak ve
volných dnech, tak ve dnech pracovních. V duchu pátečního popoledního
klidu se ptáme pana starosty, zda má
Chodba kadaňské radnice a starosta Jiří Kulhánek mezi historickými exponáty
umístěnými v prostoru. V čele chodby pod oknem původní znak města.
Kadaň také nějaké potíže a pan starosta odpovídá: „Kadaň má pět sídlišť
a v nich, s pomocí ministerstva pro
místní rozvoj, ale i za pomoci Severočeských dolů, dochází k nutné obnově. Víme, že v sídlištích je potřeba mít
domy v pořádku, hlavně pak zateplené
fasády, to je revitalizace panelových
domů, kdy pak následují výměny oken
a nové omítky atd. Jenže sídliště také
potřebují zeleň a dětská hřiště. – Když
sídlištní celky vznikaly, nepočítalo se
s tím, že občanům budou přibývat také
automobily, a tak zásadně chybí parkovací místa. Takže v sídlištích by rovněž
mělo přibývat parkovišť.“
Pravda, v samotném městě jsme
podle mapy napočetli ke dvaceti
parkovištím, ale jak se zdá, některá
jsou součástí silnice. Přiznejme si, že
v nedávných letech vozovky měly maximální šířku 8 metrů, takže se mnohdy nyní vozovky zjednosměrňují, aby
jejich druhá půle mohla být určena
pro parkování. Jsme tedy zvědaví, jak
bude situace řešena v Kadani, protože město si zákonitě váží tamní zeleně a určitě ji odstraňovat nebude, to
spíš krásy rostlin využije při umístění
na světelných sloupech či jiných „hluchých“ místech.
Můžete se v Kadani o jejím životě
přesvědčit i vy. Například letošní Svatováclavské vinobraní se uskuteční
v sobotu 24. září od 10. hodiny.
text a foto: Svatava Brožíková
Cyklistický tým SD uspěl v proslulém
závodě Kolem hnědého uhlí
NOHEJBALOVÉ TURNAJE
AUTODOPRAVY
STÁLE POKRAČUJÍ
Jaký byl letošní ročník o Pohár
ředitele SD – Autodopravy, a. s.
jsme se zeptali nohejbalového
nadšence, Karla Bažanta.
56. ročníku cyklistického závodu Rund um die Braunkohle – Neuseen
Classics (Kolem hnědého uhlí – novou jezerní krajinou) se prvně
účastnil tým tvořený zaměstnanci Severočeských dolů. Šestičlenná
parta cyklistických nadšenců si nevedla vůbec špatně.
Trasa tradičního cyklistického závodu
vede, jak je patrné z názvu jednak krajinou s aktivní povrchovou těžbou, jednak
okolo jezer vzniklých zatopením zbytkových jam. Letos se na startu 12. června
ve Zwenkau, městečku nedaleko Lipska, sešlo tisíc sportovců profesionálů
i amatérů ze 14 zemí, aby změřili své síly
v různých kategorií a trasách. Borci ze
Severočeských dolů (Jan Záruba, Jan
Pleva, Václav Hofman, Stanislav Čečrle,
Roman Lüftner a Jiří Pondělíček) si zvolili 70km trasu. V silné konkurenci 360
závodníků se z našich nejlépe umístil
Jan Pleva s časem 1:49:51:37 a průměrnou rychlostí 38,68 km/h. Ještě lépe pak
dopadli cyklisté SD v bodování týmů,
kde se dokonce umístili před domácím
týmem MIBRAG. Právě kolegové z této
středoněmecké hnědouhelné společnosti cyklisty z SD pozvali. „Pomohli
nám také s registrací a ubytováním. Za
vše jim patří velký dík. Na vlastním závodu jsem ocenil špičkovou organizaci
a kvalitní asfaltky. Potěšilo mě, že náš
tým dojel do cíle v první vlně,“ hodnotí
Stanislav Čečrle.
text: Tomáš Vrba
foto: MIBRAG
„Tohoto turnaje se za krásného počasí 25. června zúčastnilo
12 družstev jak z Dolů Bílina, tak
z dceřiných společností. Družstva
byla rozdělena do dvou skupin, ve
kterých probíhaly usilovné boje
o finálovou skupinu. Do samotného finále pak postoupila družstva
Džunyoři a Bažanti. Za mohutného
povzbuzování diváků se vítězem
stalo družstvo Bažanti, reprezentující SD – Autodopravu, a. s., Bílina.“
Ptáme se dále, zda i letos je v plánu turnaj o Pohár starosty města
Bílina.
„Je. V sobotu 17. září se uskuteční již 7. ročník turnaje o Pohár starosty města Bíliny v nohejbale trojic.
Turnaj se odehraje v Tyršově údolí
od 9 hodin. Přihlásit se je možno na
telefonu číslo 602 131 205. Občerstvení bude zajištěno v místě konání turnaje, kde k poslechu bude
hrát skupina Střepy ze Světce.
Mimochodem, turnaje se zúčastní
tradičně družstva, která odehrála již
14. ročník zmiňovaného nohejbalového turnaje trojic o Pohár ředitele
SD – Autodoprava, a. s.“
text a foto: Svatava Brožíková
30/31
sport
sport
Naše kola si dojela
doprostřed léta
i na stupně vítězů
Na silnici je v polovině srpna seriál
Severočeské amatérské ligy ve dvou třetinách čili po 10. závodě z celkových 15.
Tím byl nejtěžší závod ročníku z Mostu do
Brandova v délce 76 km.
Jelo se přes Svinčice, Braňany, Lom,
Litvínov, Dlouhou Louku, Fláje, Klíny,
Mníšek, Novou Ves a Kateřinu s cílem
na rovince před sjezdem do Brandova.
Zvláště Dlouhá Louka je opravdu výživné
stoupání, které se dá řadit mezi 3 nejtěžší
v Krušných horách. Tým TJ DNT v tomto závodě doslova udeřil na své nejbližší soupeře v týmech SKP Most a Kebek
Chomutov a předskočil je na zatímní
4. místo z 25 startujících. Nejlepším jednotlivcem je zatím Tonda Ježek, který
v polovině závodů stál na „bedně“ v kat.
60+. Tým se také zúčastnil MČR amatérů v Královicích u Slaného, kde byl opět
nejlepší Ježek na 12. místě. Na horských
kolech mají za sebou bikeři již 6 závodů z desetidílného seriálu Pohár Peruna. Tím šestým byly Wembloudovy hrby
v Klášterci, kde se zaskvěl zejména Josef Svoboda, který vyhrál svou kategorii
a je celkově druhý, což v průběhu seriálu
trochu zkresluje, protože mu chybí první
2 závody. Druhým nejlepším z týmu TJ
DNT je Dušan Prokeš - ve čtyřicátnících
průběžně na 3. místě a ještě se chystá
zabojovat. Seriál bude pokračovat ve Vejprtech, kolem Hasištejna, v Bezručově
údolí a závěrečným výjezdem v Místě na
Hohentann v půli října.
text: Jiří Martykán
HORNICKÉ listy 4/2011
V rámci oslav 90. výročí založení fotbalového klubu
SK VIKTORIE LEDVICE proběhla 23. července dvě
utkání. Ledvičtí fotbalisté změřili své síly s mužstvem
Slavie Praha (1:7). Stará garda SK VIKTORIE pak
zvítězila nad FK Baníkem Souš (5:2). Na svátku
ledvického fotbalu nechyběla ani dětská přípravka
s trenéry Alešem Čákem a Radimem Paulem.
Cyklistický závod Kolem komína
25. června 2011 se za krásného počasí uskutečnil 1. ročník
cyklistického závodu „Kolem komína“ organizovaný hlavním
dispečinkem Dolů Bílina a Velosportem Bílina.
Závodu se zúčastnilo třicet pět borců z řad zaměstnanců DB a Velosportu Bílina, kteří se nebáli absolvovat
náročnou trať z Ledvic přes výsypky,
Duchcov, Želénky, vražedný kopec do
Chotějovic a zpět do Ledvic. Nejvíce
vytrvalosti projevil a první místo obsadil Stanislav Mejzlík – zámečník opravářských dílen Úpravny uhlí Ledvice,
druhé místo Petr Čmejla, třetí byl Jiří
Kalous. Na regulérnost závodu dohlížel přísným okem Alex Rusó, který závod odstartoval startovací pistolí ráže
9 mm. Po závodu a převzetí hodnotných cen, které věnovaly Severočeské
doly bylo připraveno bohaté občerstvení a doplnění tekutin, které zajistil
Petr Drábek – dispečer Dolů Bílina,
jenž celou akci také připravil. Jako
zlatý hřeb servíroval svou specialitu grilované sele. Všichni zúčastnění se
shodli na tom, že akce by se měla pro
velký úspěch určitě opakovat i příští
rok. Vždyť motto závodů znělo: „Dojet
a pobavit se“.
text a foto: Pavel Fleischer
Pochod Víti Kremláčka
Za optimálního počasí v třetí červencovou sobotu se z kadaňského nádraží
postupně vydalo na trasy již 11. ročníku
Memoriálu Víti Kremláčka 115 účastníků. Letos si mohli vybrat z pěti tras, jako
každoročně připravených Edou Jírou,
které turisty zavedly na pravý břeh řeky
Ohře na úpatí Doupovských hor a jejich
okrajové vrcholky. Pro všechny byla určitě příjemným zastavením občerstvovací stanice v Úhošťanech. V cíli v Kadani
bylo slyšet pochvalu k výběru tras, k organizaci pochodu. Spokojenost přineslo
počasí i malá pozornost – upomínka na
letošní ročník. Je dobré připomenout, že
po deset let, a letos opět, s organizací
obětavě pomáhali Michal Franko a manželé Joža a Táňa Matlachovi. Poděkování
za podíly na zdaru vydařeného ročníku
náleží také Soně Šustrové ze správy SD,
operativní paní Hadrávkové ze závodní
jídelny DNT, panu Šulcovi z požárního
útvaru DNT a Milanovi Novákovi z SD
Autodoprava Tušimice. Zatímco turisté
ukrajovali kilometry ze zvolených tras,
organizátoři položili kytici v kolumbáriu
kláštereckého hřbitova k Víťově urně.
Pojedenácté kytici věnoval pan Mana
z kláštereckého zahradnictví.
Pochod, každoročně zaštiťovaný
personálním ředitelem SD, si za uplynulé roky získal dobrou pověst a má již
početný okruh stálých účastníků. Ti se
svorně těší až vyrazí na pochod označený číslem 12 v červenci příštího roku.
text: Zdeněk Brázda
V sobotu 9. července se jel na dostihovém závodišti v Mostě Zlatý pohár Severočeských dolů. Cenu Jockey
Clubu ČR vyhrál v novém rekordu dráhy čtyřletý tmavý hnědák PEERLESS SQUEAK (GM Electronic).
Vrchol tentokrát čistě rovinového programu měl na startu sedm koní. Svižné
tempo nadiktoval tříletý sázkový favorit
Balbrown. V koncovce už ale nepřidal
a obsadil konečné čtvrté místo, dvě
délky za stejně starým tréninkovým kolegou Private Cowboyem, který nastoupil jen týden po karlovarském triumfu
v 1 600m druhé kategorii. Dvě nejvyšší
příčky obsadili jediní starší aktéři. Nejsilnější finiš měl Peerless Squeak, který si pod žokejem Jiřím Chaloupkou na
mosteckém Hipodromu připsal i druhé
jedničkové vítězství kariéry. Délku a tři
čtvrtiny za ním skončil premiant severočeské Podzimní ceny čtyřletý valach
Skarabeus (DS Pegas, ž. Rája), nesoucí
oproti vítězi 2,5 kg navíc. Trenér Václav
Luka tak v tomto dostihu obhájil loňský
triumf (s All About Samem), aktuálně třetí
žokej šampionátu Jiří Chaloupka zapsal
své letošní první vítězství v dostihu nejvyšší kategorie. Peerless Squeak pak
časem 2:05,18 vytvořil nový rekord mostecké dráhy na trati 2000 metrů.
text: Renata Malíková, foto: Tomáš Vrba
Tradiční seriály na kolech se rozjely
První zahájil 7. května seriál 10 závodů
MTB Pohár Peruna v Perštejně závodem
na horských kolech Perštejnské Giro.
Seriál v regionu bývalého okresu Chomutov snad ani nemá po celé republice
obdobu svou pestrostí, účastí i kvalitou
pořadatelskou. Závody budou probíhat
v Kadani, Chomutově, Vejprtech, okolo
Prunéřovského koupaliště a vyvrcholí až
v říjnu v Místě. Pořadatelé Gira z místního
oddílu v Perštejně nejen aktivně závodili,
ale připravili nádherný závod pro všechny
kategorie, doslova od malinkých dětiček
až po dědky. Hlavní trať byla náročná
a vyjíždělo se až na Mýtinku pod Horní
Halži někam k 800 m nadmořské výšky.
Počasí přálo na rozdíl od loňska modrou oblohou, není divu, že byla rekordní
účast. Centrum dění se startem, cílem,
občerstvením i závěrečným ceremoniálem bylo na místním koupališti. Z našich
dojel nejlépe nováček v týmu Ludvík Réz
na 6. místě v kategorii nad 40 let. Silničáři
v sobotu odpočívali, aby mohli nastoupit
druhý den na start úvodního závodu 16tidílného seriálu Severočeské amatérské
ligy, která se letos jezdí pod názvem hlavního sponzora SWEEP cup. Letos v těchto barvách jezdí i převážná část týmu,
který loni seriálu dominoval pod hlavičkou EXE bikes, a dominuje i pod novým
názvem. Tým TJ DNT po 4 závodech figuruje na 5. místě z celkových 21. A má
reálné ambice na místo čtvrté. Nejlepším
z jeho jednotlivců je zatím obětavý Tonda
Ježek, který za závody jezdí v našich
barvách až z Roztok u Křivoklátu. Zatím
obsadil dvakrát 4. místo a dvakrát byl
třetí (Krupka – Komárka a přebor SAL
v Klášterci). Celkově je zatím na 3. místě
v početné společné kategorii všech žen
a mužů nad 60 let.
1. závod se jel na novém 4 km uzavřeném okruhu okolo klášterecké průmyslové Verne zóny, 2. závod byl klasickým
okruhovým v Ovesné u Benešova nad
Ploučnicí.
3. závodem byl pak ten nejdrsnější do
vrchu na trase Krupka – Komáří Vížka.
Měřil sice jen 5,5 km, ale tvrdší stoupání
se v Krušných horách nejezdí. Cíl je totiž
ve výšce 808 m na samém vrcholu Komáří Vížky. Naštěstí bylo krásné počasí,
ale v cíli to trvalo drahnou chvíli, než jsme
se pokochali úchvatným výhledem do
krajiny. Souběžně se běžel i běh do vrchu,
kde si mezi specialisty vrchaři zaběhl
i nejstarší aktivní běžec našeho lyžařského oddílu 69letý Míra Anděl.
4. závod byl zároveň přeborem SAL.
Opět klasický na okruhu přes 13 km (mladí 6×, veteráni 4×) Klášterec pod lesem
– Petlery – Domašín – Louchov – Vernéřov a zpět po nové silnici s krásným povrchem. Vůbec jsme s kolegy s povděkem konstatovali, že stav silnic, zejména
na hory i na nich, je v nejlepším stavu za
mnoho posledních let. Jen ten silný provoz silniční cyklistice vůbec nepřeje.
text: Jiří Martykán
Také zkoušíme duatlon
Krušnoman Long Distance Duathlon je údajně nejtěžším závodem z kategorie dlouhých duatlonů v České republice. Konal se
15. května v okolí Klínů u Litvínova.
Je zařazen do seriálu Ford Czechman Tour, což je vlastně přeloženo
Český pohár v dlouhých triatlonech.
Závodníky seriály baví v tom, že si
mohou po celou sezonu poměřovat
síly se svými soupeři a ve svých kategoriích po celé vlasti či regionu.
Duatlon se od triatlonu liší tím,
že v něm úvodní plavání nahrazuje
běh. Pro pořadatele je to mnohem
jednodušší vzhledem ke klimatickým podmínkám u nás i omezeným
možnostem plavání vůbec. Pak ještě existuje zimní triatlon, kde místo
plavání nastupují běžky.
V případě Klínů to byl úvodní
běh na 11 km, pak kolo na 64 km
a na závěr opět běh na 9 km. Kolo
i běh mělo samý kopec, tam to také
ani jinak nejde, takže není divu, že
i vítěz trpěl od startu do cíle přes
3 hodiny.
V našich barvách doběhl horský
vlk z Kovářské Petr Pasev celkově
18. a zároveň se stal vítězem své
kategorie. Totálně vyčerpaný Dušan Prokeš skončil celkově 34. Z 64
celkových účastníků a ve své kategorii pěkné 2. místo.
text: Jiří Martykán
32/33
Při Zlatém poháru Severočeských dolů padl rekord
tip na výlet
Významné ocenění pro Hotel Nástup
Od roku 2005 se v rámci veletrhu
ITB Berlín udílí cestovní kanceláři
cena Zlatý polštář. Ceny jsou
udíleny pro hotely v různých
kategoriích. Např. hotel městský,
hotel moře, jezera, rodinný hotel,
hory a lesy – prostě přibližně
v osmi kategoriích. Pro rok
2011 ze 17 zemí soutěžilo 1 149
účastníků. Ocenění vychází ze
zpětné vazby hostů, recenzí,
spokojenosti. Hlavně tedy za
poskytování služeb. Pro letošek byl
mezi oceněnými i Hotel Nástup.
Hotel Nástup pod Klínovcem je
znám většině čtenářů. Vždyť právě
v něm jsou v poslední době oceňováni nej- zaměstnanci Severočeských
dolů. A právě Nástup vyhrál v kategorii Hory – lesy.
V létě jsme se sešli s vedoucím hotelu Pavlem Kořánem. Ten je vlastně
zaměstnancem úseku personálního
ředitele SD. Při našem rozhovoru
jsme se dozvěděli, že Pavel Kořán
vystudoval hotelovou školu, takže
jde o muže „na svém místě“. Personál hotelu je dvaadvacetičlenný, a tak
jsme se pozeptali, co má připraveno
pro hosty v letošní letní i podzimní sezoně. Pan Kořán odpověděl:
„Máme připraveny balíčky ubytování
s programem. Například Grilovací večery, Taneční večery, Nordic
walking a nově Wellness programy.“ Už také víme, že Hotel Nástup
Vedoucí Hotelu Nástup Pavel Kořán těsně
před odjezdem na rodinnou dovolenou.
začátkem léta obdržel TÜV SÜD, což
je Certifikace kvality služeb, proto
si může bez potíží dovolit přípravu
firemních akcí. V polovině července
hotel přivítal firmu BOS AUTOMOTIVE PRODUCTSCZ, následovaly
a následovat budou firmy SMURFIT KAPPA CZECH, RTT, rovněž
ČEZ, a. s., a s podzimem bude hostit
vybrané zaměstnance SD a. s., kteří
budou 13. října oceňováni. Troufáme si otázku: „Dokážete obsloužit
a příslušně připravit pohoštění pro
jakoukoli firmu, ale třeba i sdružení?“ Vedoucí automaticky odpovídá:
„Dokážeme všechno, protože si vždy
nějak poradíme. Vzpomínám si, že
jsme dokázali připravit i požadovanou čokoládovou fontánu.“ Ostatně
– k řádné slavnosti i odpočinku patří
také výtečné pokrmy, které chutnají
všemi smysly a neublíží lidskému organismu. K tomu Pavel Kořán dodává: „Pro zajímavost, letos se kuchaři
proškolili ve vaření pro bezlepkovou
dietu a hotel se tak stal součástí
projektu Vaříme bez lepku. Projekt
je pod záštitou Asociace hotelů a restaurací a Ministerstva pro místní
rozvoj ČR.“
V závěru návštěvy se redakce
ptá: „A jak příslušné ocenění vidíte?“
Pavel Kořán odpověděl: „Víme, že
ocenění ‚hotelovým Oskarem‘ je zavazující. Znamená to být nejen stále
dobří, ale snažit se být ještě lepší.“
text a foto: Svatava Brožíková
a archiv Hotelu Nástup
V čase vrcholícího léta vás
pozveme na kolo. Oblast podél
řeky Labe mezi Ústím nad Labem
a Lovosicemi je součástí cyklotrasy
vedoucí od ústí Labe do moře až
po Prahu, případně dále. Začneme
ve městě Litoměřice. Jeho počátky
jsou doloženy od roku 993. Za
doby Karla IV. bylo město značně
rozšířeno, v 16. století jeho
charakter ovlivnila renesance,
jejíž stopy jsou ve městě patrné
dodnes. Z významných osobností
zde působili Josef Jungman
a básník Karel Hynek Mácha.
Město je významným centrem
církevního života, je zde sídlo
biskupa Jana Baxanta.
Na poznání Litoměřic je potřeba mnoho času a tak upozorníme na aktuální
zajímavosti. V letošním roce byl otevřen
rekonstruovaný hrad, nacházející se
několik minut chůze od středu města.
Zde je mimo expozice o historii hradu,
umístěn Svatostánek českého vinařství,
expozice o vinařství v Česku, včetně degustace. Na víno během naší cesty narazíme ještě několikrát. Druhá zajímavá
expozice vznikla v bývalém jezuitském
kostele Zvěstování Panně Marii. Výstavu
pořádá Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, ve spolupráci
s Fakultou umění a designu Univerzity
Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Budete ohromeni vnitřním prostorem kostela a instalovanými exponáty.
Pokud nebudete přesně vědět, kde obě
Kostel Zvěstování Panně Marii – výstava.
u hlavní cesty. Pokud tedy chcete ochutnat zdejší vína, máte vhodnou příležitost.
Po několika metrech následuje náměstí,
s dalším vinařstvím, to však již je větší
a otevřeno nemá. Cyklostezka míjí místní hospodu, kde jednak dobře vaří a pokud jste nikde nesehnali víno, zde vám
nějakou láhev prodají. Než však opustíme Velké Žernoseky, vraťme se kousek
do historie. Protože v minulosti se po
Labi vozilo uhlí, najdete v místní kronice
i tento zápis „Na přelomu let 1978/1979
došlo díky extrémním mrazům k zamrznutí řeky Labe, tím bylo zamezeno dopravě energetického uhlí do chvaletické
elektrárny. V době splavnosti Labe projelo po vodní cestě denně až 10 lodí po
1 200 tunách uhlí. Labe bylo nesplavné
od 7. ledna 1979, dne 14. 1. 1979 přijíždí
Rozcestníky.
Vinný sklep u Mikulenků ve Velkých Žernosekách.
Porta Bohemica.
Cyklostezka Litoměřice
– Ústí nad Labem
Cyklostezka v Brné.
34/35
doporučované výstavy najít, zajděte
na náměstí do informačního střediska,
kde vám rádi poradí. Otevřeno mají celý
týden.
Jako místo, kde počneme naše putování, zvolíme náměstí. Jednak zde
můžeme bezpečně zaparkovat auto
nebo dojít z nádraží, náměstí byste neměli vynechat. Z náměstí sjedeme kolem kostela k Tyršovu mostu, zde však
uhneme doprava a dle šipek cyklostezky č. 2 pojedeme dále. Podjedeme
železniční trať a místy v povzdálí, jindy
těsně u řeky projíždíme kolem jezera
u Velkých Žernosek tak, abychom přes
několik terénních valů a podjezdů dojeli
na začátek obce Velké Žernoseky. Ta je
známá svými vinařstvími a jedno z nich –
vinařství Mikulenkovi - se nachází přímo
ledoborec Anhalt, proráží ledy a prvních 6 lodí, naložených uhlím, vyplulo
z Vaňova 19. 1. 1979. Dne 20. 1. 1979 se
Labe opět ucpalo vzdutými krami a bylo
splavněno 21. 1. 1979, kdy ledoborec
kry opět rozdrtil.“ Kronika uvádí, že za
11 měsíců roku 1978 bylo po Labi přepraveno 1,8 miliónů tun energetického
uhlí. A tak je i tento idylický kraj spojen
s naším uhlím.
Naše cesta pokračuje dále pod železniční trať, po břehu řeky, soutěskou zvanou „Porta Bohemica“. Údolí je zde tak
úzké, že se sem vejde na jedné straně
silnice, železnice, řeka a na straně druhé cyklostezka a železnice. Asi po dvou
kilometrech se údolí otevře a projíždíme
Českým středohořím, kolem Libochovan, vpravo je zřícenina hradu Kamýk.
Projíždíme přes Církvice, abychom se
v Sebuzíně dostali těsně k řece a podél ní přes velkou chatovou oblast Brná
se přiblížili k Ústí nad Labem. Pokud je
chladněji a přesto se chcete vykoupat,
je zde termální koupaliště. Projedeme
kolem několika jachetních klubů a za
ohybem řeky se objeví hrad Střekov.
Přes konstrukci zdymadla se ocitneme
v části Ústí nad Labem – Střekov; do
této chvíle jsme ujeli 26 kilometrů. Zde
je pak vhodné nasednout na vlak a dojet zpět do Litoměřic. Druhou možností
je vrátit se zpět na kole, po stejné trase.
Nikoliv však po druhém břehu řeky. Zde
panuje velmi silný provoz, prakticky je
zde spojnice mezi dvěma nedokončenými úseky dálnice. Na zpáteční cestě
tak můžete objevit nové pohledy, například dubický kostelík.
text a foto: Jan Říha
i
m
á
n
s
e
t
ť
Pole
m
e
j
a
r
!
K
u
o
d
k
d
na
í
l
h
y
v
í
š
p
s le
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří vyhlašuje soutěž o 3 vyhlídkové lety
nad „Krajem s lepší vyhlídkou“.
Výhra Vám umožní proletět se 30 minut
nad krajinou, kde žijete !
Zapojte se do soutěže a získejte tak možnost vyhrát vyhlídkový let, který věnovala společnost
Severočeské doly a.s.
V čem soutěž spočívá?
Vaším úkolem bude zaslat nám literární dílko s tématem uhlí. Může se jednat
o pohádku, pověst, veršovaný text nebo také může Vaše dílo vycházet z historických skutečností,
které osobitě pojmete. Téma soutěže zní:
„Příběhy, pověsti a pohádky o uhlí“
Soutěž potrvá od 1. srpna do 30.září 2011.
Soutěžit můžete ve třech věkových kategoriích: děti do 12 let, mládež 12-18 let a dospělí nad 18 let.
Své soutěžní texty můžete zasílat elektronickou cestou na adresu: [email protected]
Více informací o soutěži se dozvíte na: www.ecmost.cz nebo na bezplatné telefonní lince
800 195 342.
EC (M. Černá) © 2011
Výherci prvních míst v každé kategorii se mohou těšit na hlavní cenu - vyhlídkový let
letounem Cessna 172 S se startem v Chomutově.
Download

HL04-2011 - Hornické listy