Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.
SYLABUS PŘEDMĚTU
Ústavní právo a státověda I
Anglicky
Identifikace
Constitutional Law and Theory of State I
ÚSP I
Typ předmětu
povinný
ECTS kredity
Forma studia
Semestr výuky
Forma výuky
Počet hodin za semestr
Způsob zakončení
Garant
Výchozí předměty
3
prezenční
1. (zimní semestr 1. ročníku)
2p (2 hodiny přednášek/týden)
24
Z (zápočet)
JUDr.et Bc. Richard Pokorný, Ph.D.
žádné
Anotace
Předmět USP I provádí a systematicky propojuje výklad státovědy a základních institutů
ústavního práva ČR. Výuka studentům představí stát v jeho historických i recentních podobách,
ozřejmí podstatu i původ veřejné moci a vzájemné vztahy státu, obyvatelstva a práva.
Přednášky se zaměřují na analýzu institucionálního i funkčního pojetí státu a jeho základních
atributů, přičemž pozornost je věnována jak formám vlády, vládnutí, dělby moci i struktuře
státního mechanismu, jakož i šířeji koncipovaným otázkám demokracie, politického systému či
lidských práv ve státoprávním kontextu. Předmět je zároveň významným východiskem pro
paralelní i navazující výuku dalších předmětů (zejm. ústavní právo a státověda II a teorie práva
I, II), když studenty vybavuje znalostmi nezbytnými pro pochopení vzájemných vztahů státu a
práva, jakož i v rámci právního řádu samotného.
Cíl
Vybavit studenty komplexními základními znalostmi a pojmovým i klasifikačním zázemím o
fenoménu státu a ústavnosti v pojetí obecném i v pojetí současné České republiky a jejího
ústavního systému, a to ve světle jeho základních pramenů, principů a základů interakčního i
institucionálního mechanismu.
Osnova
-
vymezení studovaných oborů a jejich základní pojmový aparát
veřejná moc, její základní charakteristika a mechanismus působení
základní charakteristiky státu (forma státu, vlády a vládnutí)
konstituce veřejné moci (volební a politické systémy)
postavení jednotlivce v demokratickém státu (základní lidská práva)
-
základní charakteristika české ústavnosti
nadstátní prameny české ústavnosti
Znalosti
-
identifikovat důvody existence veřejné moci a podmínky její justifikace
identifikovat úlohu a postavení lidu ve formování státu a zhodnotit míru legitimity veřejné
moci v závislosti na stupni jejího odvození od vůle lidu
klasifikovat, analyzovat a srovnat jednotlivé modely organizace i funkcí veřejné moci a
kompetenční rámec státních orgánů v jejich rámci rozeznávaný
rozlišit a formulovat základní referenční kritéria hodnocení státu a na jejich základě
klasifikačně zhodnotit Českou republiku
analyzovat různá pojetí vztahů veřejné moci a obyvatelstva, rozpoznat jejich různé formy i
aspekty a zhodnotit stupeň legitimity různých režimů
analyzovat vztah státu a práva, zhodnotit jeho diferencované podoby a stupeň legitimity
vymezit pozici, poslání a význam ústavního práva v systému právní regulace
identifikovat základní ústavněprávní instituty, jejich smysl, formy a použití v obecném
měřítku i v konkrétní podobě u nás
rozlišit jednotlivé modely institucionálního a funkčního uspořádání systému veřejné moci
rozeznávaných ústavněprávní teorií a vymezit jejich podobu v ČR
analyzovat recentní rysy české ústavnosti
identifikovat a zhodnotit obsah a strukturu základních pramenů české ústavnosti
identifikovat a zhodnotit rozsah demokratické podoby a garancií našeho státu
identifikovat základní aspekty ústavněprávního vztahu ČR k nadstátním strukturám
Dovednosti
-
používat odborný pojmový aparát studovaných předmětů a jeho pomocí na patřičné úrovni
hodnotit aktuální společenské jevy
vyhledat, klasifikovat a interpretovat základní obsahové principy a normy Ústavy ČR
formulovat a analyzovat státovědní i ústavněprávní argument a protiargument
pracovat se základními odbornými prameny a vyhledávat relevantní informace
Způsobilosti
- používat teoretické znalosti i praktické dovednosti ve vztahu k jednoduchým aplikovaným
problémům v rámci studovaných oborů
- samostatně řešit základní otázky v oblasti ústavního práva a státovědy
- formulovat vlastní argumentačně podložená stanoviska k zadaným problémům
- aplikovat základní principy demokratického právního státu a české ústavnosti na výkon
veřejné moci, in concreto pak zejména veřejné správy
Studijní zátěž
Účast na přednáškách
12 x 2 hod.
24 hodin
Průběžná příprava na přednášky (samostatné studium z literatury)
12 x 2 hod.
24 hodin
12 x 3,5 hod.
42 hodin
Příprava na závěrečný ústní zápočet (samostatné studium)
Celková pracovní zátěž
90 hodin
Obsahové zaměření a rozvržení studijní zátěže v průběhu semestru
Týden
Přednáška
1.
Pojem Státověda a ústavní právo; stát, veřejná moc a právo
2.
Státní mechanismus - obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
3.
Dělba moci – obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
4.
Forma vlády – obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
5.
Forma vládnutí - obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
6.
Forma státu - obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
7.
Základní lidská práva - obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
8.
Volební a politické systémy - obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
9.
10.
Ústava, její pojetí, předmět, obsah a význam, ústava jako základní zákon, produkt a právní
rámec demokracie - obecný výklad; koncepce v ústavním systému ČR
Základní prameny české ústavnosti, pojem ústavní pořádek ČR
11.
Ústava ČR a mezinárodní právo
12.
Ústava ČR a právo EU
Systém ověřování znalostí (požadavky na ukončení předmětu)
Zápočet
Absolvování ústního zápočtového pohovoru během zkouškového období. Studenti si vylosují
zadání, které obsahuje vždy po jedné otázce z bloků A, B a C zápočtových otázek (seznam viz
níže). Studentům je poskytnut přiměřený čas na stručnou písemnou přípravu otázek, které
posléze zodpovídají.
Zodpovězení otázky A (základní, obecná)
40 bodů
Zodpovězení otázky B (speciální I.)
30 bodů
Zodpovězení otázky C (speciální II.)
30 bodů
Celkem – maximum
100 bodů
Klasifikační stupnice zápočtů a zkoušek
Stupeň
ZKOUŠKA
Procenta
z celkového
počtu bodů
Mínus počet
bodů z
celku
započteno
1
výborně
100 – 88 %
-12
započteno
2
velmi dobře
87 – 72 %
-28
započteno
3
dobře
71 – 60 %
-40
4
nevyhověl/a
59 – 0 %
-41 a více
Udělený
ZÁPOČET
nevyhověl/a
Stupeň
ECTS
Procenta
z celkového
počtu bodů
Mínus počet
bodů z celku
A
100 – 96 %
-4
B
95 – 86 %
-14
C
85 – 74 %
-26
D
73 – 64 %
-36
E
63 – 60 %
-40
FX
59 – 55 %
-45
F
54 % a méně
-46 a více
Literatura předmětu
Základní
KLÍMA, K. a kol. Státověda. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-296-7
KLÍMA, K., Teorie veřejné moci (vládnutí). Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-179-X
KLÍMA, K.: Ústavní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. ISBN 978-80-7380-261-5
Doporučená
ADAMOVÁ, K., KŘÍŽKOVSK7, L.: Dějiny myšlení o státě. Praha: Eurolex Bohemia, 2007.
ISBN 80-86395-07-3
BAHÝĹOVÁ, L., FILIP, J. a kol. Ústava ČR. Komentář. Praha: Linde, 2010. ISBN 978-807201-814-7
BLAHOŽ, J., BALAŠ, V., KLÍMA, K.: Srovnávací ústavní právo. Praha: ASPI, 2011. ISBN
978-80-7357-629-5
FILIP, J., SVATOŇ, J., ZIMEK, J.: Základy státovědy. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-2104057-2
HOLLÄNDER, P.: Základy všeobecné státovědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380178-6
KLÍMA, K. a kol.: Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380140-3
KLÍMA, K. a kol.: Encyklopedie ústavního práva. Praha:ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-295-2
PEZL, T., PEZL, M., Dokumenty ke studiu ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. ISBN
978-80-7380-267-7
WINTR, J.: Principy českého ústavního práva. Praha, Eurolex Bohemia, 2006. ISBN 8086861-75-9
Konzultace s vyučujícími:
S vyučujícími lze konzultovat v jejich vypsaných konzultačních hodinách, telefonicky nebo "emailem". Platné konzultační hodiny jsou uveřejněny na zabezpečených stránkách studentů a
standardním způsobem v budově školy.
Zápočtové otázky
A:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
Pojmové znaky státu
Základní historická etapizace státu
Způsoby vzniku a zániku států
Národní stát
Právní stát ve významu formálním a materiálním
Sociální stát a jeho typologie
Stát a právo – vzájemné vztahy
Funkce státu
Forma státu
Forma vládnutí
Forma vlády
Dělba moci
Státní orgán, státní zařízení a státní služba
Samospráva, její druhy a vztah ke státu
Odpovědnost veřejné moci
Nadstátní spolupráce a integrace
Evropská unie a její základní organizační pojetí
Ústavodárná moc a její formy
Ústava jako „základní zákon“, její vývoj a obsah
Ústava jako produkt a právní rámec demokracie
Dominantní ústavní modely
Základní principy demokratických ústav
Lidská práva, jejich historické souvislosti a klasifikace
Politické strany, jejich úloha a vztah k veřejné moci
Volby, jejich druhy, funkce a principy
B:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
Stát z pohledu územního, sociologického, mocenského a právního
Pojem „státní občanství“, jeho obsah a důsledky
Unitární stát
Federativní stát
Konfederace
Pojem „autonomie“ a její typy
Pravomoc, působnost a příslušnost státního orgánu
Ústavněprávní odpovědnost a druhy sankcí
Moc zákonodárná a její funkce
Moc výkonná a její funkce
Moc soudní a její funkce
Zastupitelská demokracie a její charakteristika
Přímá demokracie, její charakteristika a druhy
Autokratická forma vládnutí, její podstata a typy
Parlamentní forma vlády
Prezidentská forma vlády
Smíšená forma vlády
Specifické formy vlády: forma vlády shromáždění a forma vlády v Evropské unii
Volební systémy a jejich druhy
20.
21.
22.
23.
24.
25.
Soudní kontrola ústavnosti a její druhy
Druhy soudnictví
Základní principy současných katalogů lidských práv
Práva osobní a politická, obsah a význam
Práva hospodářská, sociální a kulturní, obsah a význam
Právo na „spravedlivý proces“, obsah a význam
C:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
Porovnejte stát moderní a postmoderní
Porovnejte středověký stát patrimoniální, stavovský a absolutistický
Porovnejte stát sociální a liberální
Vysvětlete vztah pojmů suverenita lidu, právo na sebeurčení a suverenita státu
Vysvětlete vztah pojmů veřejná moc, státní moc a veřejná správa
Charakterizujte proces dekolonizace, jeho význam a důsledky
Ústavní principy svobody a rovnosti – obsah a vzájemné vztahy
Pojem „společenská smlouva“, její různé koncepce a význam pro vznik státu
Legalita a legitimita veřejné moci
Kompetenční spory
Dělba působnosti mezi federací a jejími členskými subjekty
Současné typy monarchií a jejich vztah k formám vládnutí
Tradiční a racionalizovaný parlamentarismus
Federativní a konfederativní rysy Evropské unie
Volný a imperativní mandát
Lidová iniciativa, lidové veto a právo na odpor
Porovnejte vztah moci zákonodárné a výkonné v parlamentní a prezidentské formě vlády
Hlava státu a její různá pojetí v závislosti na formě vlády a vládnutí
Konstrukční a funkční dělba moci
Dekoncentrace a decentralizace, jejich význam, uplatnění a rozdíly
Vysvětlete rozdíl mezi ústavou rigidní a flexibilní
Vysvětlete podstatu tzv. oktrojované ústavy a zhodnoťte její legitimitu
Role přirozeného práva v demokratické státnosti
Porovnejte přirozenoprávní a pozitivněprávní koncepci lidských práv
Vysvětlete rozdíl mezi základními právy člověka a občana
Download

Ústavní právo a státověda I