INZERCE
è.2Lúnor 2015Lroè. 23/14Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 606 377 400, 571 621 248 mail: [email protected]
INZERCE
INZERCE
Obelisk
Knihovna opìt pøipravila Noc s Andersenem
V Mìstské knihovnì se bude opìt nocovat. Knihovna se pøipojuje již k 15. Noci s Andersenem,
celorepublikové akci na podporu dìtského ètenáøství. V knihovnì si touto akcí pøipomeneme kromì 210.
výroèí narození Hanse Christiana Andersena také 100. výroèí narození èeského autora Jana Drdy. Nocovat
se bude z pátku 20. bøezna na sobotu 21. bøezna. Pøihlásit se mohou dìti od 6 do 10 let, pøednost mají Rytíøi
øádu ètenáøského, kteøí již získali do svých prùkazù 5 razítek. Snímek z minulého roku opìt slibuje veèer plný
zábavy, her a ètení. Podmínkou pro nocování je pøihláška osobnì podepsaná rodièi v knihovnì, která je
k vyzvednutí na oddìlení pro dìti na ulici Zašovská a Zd. Fibicha. Souèástí veèera bude slavnostní vyhlášení
Táty ètenáøe.
Zdeòka Smahlová
Jednatel CZT s.r.o. Ing. Buš byl do funkce vyslán mìstem, jeho zájmy ale nehájí
(red.)Jedním z oèekávaných bodù Ing. Oto Buš
lednové schùze zastupitelstva bylo
vystoupení jednatele spoleènosti CZT
s.r.o., donedávna ještì zastupitele a radního za ODS Ing. Oty Buše (na snímku). Prvním z mnoha pøekvapení jeho
prezentace spoleènosti, jež zajišuje dodávky tepla do tisícù domácností, firem
a institucí ve mìstì, novým zastupitelùm bylo, že se vlastnì o žádnou prezentaci ani nejednalo. Zatímco všech osm øeditelek mateøských škol ve mìstì tentýž den dokázalo pøedstoupit s peèlivì pøipravenými a pøehlednými projekcemi
o svých zaøízeních, Ing. Buš na zastupitele z chaotických písemných poznámek místy pomìrnì velmi
nesrozumitelnì chrlil informace o majetkové
struktuøe spoleènosti CZT s.r.o., technických
parametrech rozvodné sítì, financování výstavby,
nových odbìrných místech nebo tvorbì budoucí ceny.
Mezi „ožehavé vìci“ podle Ing. Buše patøí otázka
pøevodu obchodních podílù nìkterých
vlastníkù na mìsto, jinými slovy záležitost nìkolika desítek milionù korun,
které mìsto bude nebo nebude mít.
„Nejdùležitìjší informací tady je, že jsme
se se zástupci ostatních vlastníkù
dohodli, že se dohodneme,“ prohlásil
jednatel Buš k èím dále více pøekvapeným zastupitelùm.
Jen okrajovì byla ve vystoupení Ing.
Buše zmínìna existence nezávislého auditu, o kterém
se ve mìstì již nìkolik mìsícù hovoøí a spekuluje, jak
zásadní nedostatky v øízení této spoleènosti odhalil.
Spekuluje proto, že, jak Ing. Buš prohlásil, „jeden
z vlastníkù si nepøeje zveøejnìní tohoto auditu, takže
je otázkou pro právníky, jestli je to možné“. Na podnìt
zastupitele Marka Irgla, a tedy Ing. Buš sdìlí, který
ze spoleèníkù je zásadnì proti zveøejnìní uvedeného
auditu, Ing. Buš reagoval tím, že si není jistý, jestli on
(dok. str. 4)
mùže tuto informaci podat.
INZERCE
2
únor 2015
Geodetické práce. Ladislav Vrána, Bøí Èapkù 104. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu
Místostarostka Yvona Wojaczková: "Nástupu do funkce nelituji, práce pro mìsto mì baví"
Paní místostarostko, posledních
12 let jste pracovala ve funkci øeditelky Základní umìlecké školy
Alfréda Radoka. Co tomu pøedcházelo? A je pro vás nová pozice
místostarostky velkou zmìnou?
Prožila jsem ve Valašském Meziøíèí
krásné dìtství a dospívání naplnìné
studiem, lekcemi klavíru, baletu a výtvarného umìní. Po støední škole jsem
pokraèovala na Ostravské univerzitì,
kde jsem posléze absolvovala i doktorské studium. Na èas jsem odjela do
Austrálie, kde jsem se vdala. Po návratu jsem nastoupila do zdejší ZUŠ.
Nejdøíve jsem pracovala jako uèitelka
výtvarných pøedmìtù a po konkurzu v
roce 2002 jako øeditelka školy. Nová
Hnutí ANO po vstupu do poslanecké
snìmovny zaèalo výraznì mìnit èeskou politickou scénu. Vnímala jsem
tento trend jako novou nadìji. Volby
jasnì ukázaly, že obèané chtìjí zásadní zmìnu. A nic nepøijde samo, je potøeba jít vìcem naproti. „Chceš – li
postavit loï, nemusíš shánìt chlapy,
aby pøipravili døevo, nástroje, a rozdìlit jim práci. Staèí, když v nich probudíš touhu po nekoneèném moøi“.
Saint Exupery.
Jaké oblasti života mìsta jako místostarostka máte v gesci a proè právì tyto?
Je to oblast školství, kultury, dopravy,
oblast mikroregionu a územního rozvoje vèetnì projektové agendy a agen-
pozice na radnici je pro mne samozøejmì velkou zmìnou. Má rodina i
pøátelé vìdí, že mi na našem mìstì
velmi záleží, vždy mi fandili a jejich
velkou podporu mám i nyní.
Co vás vlastnì pøimìlo vstoupit do
politiky? Na první pohled pùsobíte jako køehká žena a svìt politiky je naopak dosti tvrdý a mnohdy nevlídný...
Pùvodnì jsme se s manželem z ciziny
již nechtìli vracet, situace v naší republice byla tehdy pomìrnì nejistá.
Austrálie je nádherná a pøátelská
zemì, mìli jsme kde bydlet a manžel
mìl pomìrnì slušné zamìstnání.
Ovšem má touha po domovì a rodinì
vše zmìnila a my se vrátili zpìt do
mého rodného mìsta. Za léta, co zde
žiji, se mnì ne všechno, co se v Meziøíèí dìlo, úplnì zamlouvalo. Nicménì
nemohla jsem to nikterak zmìnit. Jsem
duší bojovník, myslím, že se øídím zdravým rozumem a nerada se smiøuji s
prùmìrností. Když mne asi pøed rokem oslovili lidé z hnutí ANO, váhala
jsem jenom chvíli. Bylo naèase zúroèit své zkušenosti. Není mi lhostejné,
kde žiji, Valašské Meziøíèí je moje srdcová záležitost.
Ve vedení mìsta spolu se starostou Robertem Stržínkem reprezentujete hnutí ANO. Vy jste dostala ale více nabídek na politické angažmá. Proè jste zvolila právì tento politický subjekt?
dy zdravého mìsta. Dùvody jsou pøedevším profesní. Urèitì chci pøispìt k
rozvoji školství a kultury a využít tak
své dlouholeté zkušenosti. Je také nutné øešit otázku obchvatu mìsta, rekonstrukci námìstí, nábøeží Beèvy a
øadu dalších témat. Chci podpoøit také
maximální èerpání financí z evropských dotací. A pøedevším – usilovnì
pracovat na tom, aby bylo Valašské
Meziøíèí dobrou adresou k žití!
Oba vaši kolegové ve vedení mìsta
pøi obdobných rozhovorech v Obelisku vyjádøili názory, že problémy,
které mìsto musí øešit, jsou vìtší a
vážnìjší, než pøedpokládali. Vidíte
to také tak?
Bohužel ano. Øešíme nepøíjemná dìdictví z pøedchozích let, jsou to kauzy
závažné a jejich zdárné ukonèení je
pro mìsto velmi dùležité. Intenzivnì
pracujeme, jednáme s právníky, cítíme obrovskou zodpovìdnost a nesmíme udìlat chybu. Tìch bylo v minulosti již dost. Nastavujeme nová pravidla pro fungování úøadu, rušíme nevýhodné smlouvy a klademe dùraz na
efektivitu a transparentnost.
Oblast školství je natolik dùležitá a
rozsáhlá, že jste se rozhodli zøídit
výbor školství, který minulé vedení
mìsta striktnì odmítalo. Proè je
existence takového poradního orgánu podle vás pro mìsto potøebná a
proè nebyla podle vás vítaná v mi-
nulých volebních obdobích?
Výbor školství jako poradní orgán zastupitelstva vnímám jako dùležitou souèást smysluplné koordinace v oblasti
obecního školství. Minulé vedení tuto
otázku zásadnì podcenilo. V souèasném školském výboru jsou zkušení lidé,
kteøí mohou tuto oblast hodnì posunout k lepšímu. Na jejich podnìty se
velmi tìším a rozhodnì budu s mnohými nápady na zlepšení úrovnì vzdìlávání v našich školách pøicházet i já.
Již jen letmý pohled na tabulku
investic do mìstských škol ukazuje, že nìkteré mìstské školy
byly preferovány a nemìly s penìzi problém a u jiných tomu bylo
právì naopak. Jak se tato situace
do budoucna zmìní?
Zmìní se výraznì. Pro mne osobnì je
spravedlivé rozdìlování penìz do škol
prioritou. I když k tìmto jevùm v minulosti docházelo, øeditele škol to neodradilo od tvrdé práce a snažili se
„zlepšovat“ školy zevnitø a intenzivnì
pracovali na kvalitním a kreativním
školském vzdìlávacím programu.
Neumím si pøedstavit jinou alternativu, než transparentnost veškerých investic do škol.
Mìstem v minulých letech hýbala
tzv. „optimalizace školství“, tedy
snaha zavøít nìkterou ze škol a
ušetøit pár milionù korun v mìstském rozpoètu. Necitlivý pøístup
v této vìci nakonec vyústil v odštìpení dvou místních èástí, citelný pokles poètu obyvatel mìsta a
ztrátu obrovského majetku. Jak
to bude s onou „optimalizací“ do
budoucna?
Optimalizace je téma, kterému se v
budoucnu zajisté nevyhneme. V této
chvíli však chci školy podpoøit, øeditele motivovat k práci na projektech,
optimalizovat otázku pojištìní majetku a odpovìdnosti do centrální smlouvy. Vím, co školy a øeditelé potøebují.
Vyzvali jsme øeditele škol, aby prezentovali své potøeby na zastupitelstvu.
Dle kladných ohlasù uvítali možnost
pøednést své pøipomínky a požadavky.
Chceme hrát otevøenou hru. Vìøím, že
se nám podaøí posunout školství v
Meziøíèí dopøedu. V posledních asi
dvou letech se zaèalo do škol investovat, což je dobøe. Kvalitní technický
stav a vybavenost škol jsou výkladní
skøíní dobøe fungujícího mìsta.
Jsme možná jediné mìsto v republice, které má dìtskou knihovnu vedle non stop baru a herny,
navíc v budovì, kterou za nijak
vysokou cenu prodalo vlastníkovi
této herny, aby pak platilo nemalý roèní nájem. Jak dlouho takový stav zùstane? A jak vùbec dál s
knihovnou ve mìstì, ani ta pro
dospìlé ve staré radnici nemá ideální podmínky...
Umístìní dìtské knihovny hned vedle
non stop baru je naprosto nevhodné a
musí se øešit. Knihovna, urèená dìtem
i dospìlým, potøebuje nový prostor.
Jedním z možných øešení je prostor kina
Svìt. Nejedná se pouze o hledání vhodného prostoru ale i o vhodnou, aktuální roli knihovny v dnešní digitální
dobì.
Ukázalo se, že nedávno s velkou
pompou otevøené Muzejní a galerijní centrum v zámku Žerotínù má nemalé finanèní nároky
na rozpoèet mìsta a navíc se expozice pøipravují takøka „za pochodu“ - naplnìní tìchto prostor
nebylo dostateènì pøipraveno.
Jaké vidíte využití tìchto prostor
do budoucna?
Nedìlám si iluze, že je mìsto dlouhodobì schopno provozovat novou - tøetí
galerii a další (mìstské) muzeum, když
v zámku Kinských již 130 let pùsobí
Muzeum regionu Valašsko, které má v
profilaci muzejního programu obrovské zkušenosti. Naše mìsto je tak se
tøemi galeriemi a dvìma muzei pøi cca
22 700 obyvatelích opravdu velkou
raritou. Dejme však centru pár mìsícù hájení. Vše spoèítáme a uvidíme…
Vy vedle problémù školství a kultury øešíte ale i jiné vìci – napø.
pojištìní mìstského majetku. To
by mìla být na rozdíl od pøedchozích témat asi jednoduchá vìc...
Zdánlivì jednoduchá vìc, nicménì pro
mìsto velmi významná. Bylo nezbytné
provést základní benchmark, potkat se s
lidmi, kteøí øeší pojištìní i v jiných mìstech srovnatelné velikosti s naším. Je
nasnadì, že správným nastavením parametrù pojištìní majetku a odpovìdnosti se nám podaøí výraznì ušetøit nemalé finanèní prostøedky. Zde platí to,
co øekl Steve Jobs: „Buïme mìøítkem
kvality. Nìkteøí lidé nejsou zvyklí na prostøedí, kde se dokonalost oèekává.“
Osobní otázka na závìr – zalitovala jste od svého nástupu do funkce nebo vùbec vstupu do politiky
svého rozhodnutí? Máte pøece jen
školou povinnou dceru a èasu, na
rozdíl od problémù, je asi ménì
než na pozici øeditelky školy... A
když vám pøece jen nìjaký volný
èas zbude – jak jej trávíte?
Nástupu do funkce rozhodnì nelituji a
nikdy jsem nelitovala, práce mne baví
a dìlám ji ráda. Každý pracovní den
je jiný a i díky kvalitní a intenzivní
práci týmu lidí na radnici, dobré spolupráci s kolegy v radì a zastupitelstvu, se vìci opravdu øeší. Mám z toho
radost. Pro rodinu to až taková zmìna není, funkci øeditelky jsem vykonávala také s velkým nasazením. Na to,
že odcházím brzy ráno a vracím se až
po setmìní, si už zvykli... V domì, kde
bydlíme, nás žije celkem devìt, velká
rodina. Možná je to malinko konzervativní, ale nám to tak vyhovuje. Pøipomíná mi to doby dávno minulé, kdy
celá rodina žila spoleènì a veèer se
vždy setkávala u jednoho stolu. Vlastnì všechen volný èas trávím s rodinou. S manželem a dcerou chodíme
na procházky, hrajeme stolní hry, povídáme si, veèer si spoleènì èteme.
Víkendy se snažíme trávit v pøírodì.
Dìkujeme za rozhovor. (red)
INZERCE
3
INZERCE
únor 2015
4
POSLEDNÍ MOHYKÁN
Máme tu koneènì pravou zimu, chumelí
nádhernì hustì. Když nikam nemusíte, jste za
okny, popíjíte voòavou èernou kávu, je vám
blaze. Brodit se venku snìhem je nìkdy døina,
ale všude je jasno a bílé peøiny z vloèek zahalují
stromy i auta. Zvláštní tajemné ticho pøehluší
jen vaše køupající kroky. Zima v únoru vždycky
studí. Uvidíme, zda tomu tak bude i letos, nebo
bude pokraèovat zima pøesýpací – sucho, pak
snìžení a po týdnu d隝. Rozmary poèasí je tøeba
brát, jak jdou, a tìšit se, že po zimì pøijde jaro
plné nadìje.
Minulý pátek jeden život ukonèil svou pou.
Byli jsme se rozlouèit, jak už to tak chodí, do
staré smuteèní valašskomeziøíèské sínì. Nebýt
krásných písnièek, pøipadala bych si jako zavøená
ve skøíni, obklopená levnì vypadajícím
døevìným obložením. Nebýt živých barevných
kvìtù, cítila bych se velmi ponuøe, chladnì a
stísnìnì. Nebýt smrti kamaráda Renka, radìji
bych nikdy do staré sínì nešla. Mrzí mne, že jsme
se nemohli rozlouèit s tak dobrým a sympatickým
èlovìkem v novém prostøedí, které již má svou
podobu a bude dùstojnìjším místem k pohøbùm.
Nová síò má v letošním roce dostat podobu
projektové dokumentace. Pokud bude politická
vùle vedení mìsta, bude tento projekt zaøazen
do investièních akcí napøesrok. Osobnì za sebe
mohu slíbit, že budu projekt nadále podporovat.
Každým dnem odchází nìèí otec, maminka, pøítel
èi známý a prostor malé tmavé sínì je, mírnì
øeèeno, nehostinný svým vzhledem a hlavnì
velikostí. Nová budova bude mít kapacitu asi
200 osob a dostateèné zázemí jak pro provoz,
tak pro pozùstalé a smuteèní hosty. Nejde jen ale
o samotnou budovu, ale i o základní myšlenku,
jak pojmout nový prostor. Lidé pøicházející
k rozlouèení jsou už tak smutní a žalem
prostoupeni, že nepotøebují více temnoty, ale
spíše svìtlo protínající ten tíživý pocit marnosti.
A to doufám, že pøijde s novou stavbou. Zelený
travnatý svah získá dominantní bílou barvu sínì.
Vìtšina èeské spoleènosti se louèí se svými
blízkými pomìrnì neosobnì. Vìtšinou samotný
pohøeb vykonává buïto knìz nebo nìjaký øeèník,
který zemøelou osobu vlastnì vùbec nezná. Má
sice údaje od rodiny, ale a se snaží, jak snaží,
nemùže vyjádøit lásku a cit k neznámému èlovìku
jako ten, který jej miloval. Mnohem milejší je
zvyk západních zemí, kdy pøijdou promluvit lidé
o tom, jaký zemøelý byl, nebo o svých zážitcích,
které se zesnulým prožili. Na druhé stranì zase
naše spoleènost má vrytou hezkou tradici
úhledných hrobù plných kvìtin a svíèek zejména
na dušièky. Nic ale není špatnì èi dobøe, vždy
bývá utrpení umírajícího zármutkem pro rodinu
a smrt èasto bývá vysvobozením ze spárù hrozné
nemoci. Tak tedy: „Milý Renku, louèím se
s Tebou, bylo mi ctí Tì v životì potkat. Tvá
vìrnost a láska byla úžasná. Byl jsi pro mne a
naše spoleèné kamarády posledním dobrým
èlenem své jediné strany, kterou my jsme už
nemohli vystát. Byl jsi pøíkladnì loajální. A nejen
to! Tvùj zájem o každého, koho jsi znal, Tvá
ochota poslouchat starosti druhých, Tvùj bøitký
humor a zájem o hudbu místních kapel, Tvoje
pøejícnost a taky snaha pomoci, když jsi mohl.
Ráda jsem se s Tebou smála, dával jsi vždy pusu
na pøivítanou, tys vždy projevil svùj cit. Ráda
jsem si s Tebou povídala na Špalíèku nebo na
Kaprobraní. Budeš nám chybìt, ale máme Tì
naštìstí v našich srdcích. Až budeme zase ve
Valticích, dáme si moravské bílé na
Tvoji památku!“
Renkovi, jeho rodinì a všem
kamarádùm, co po nìm zbyli.
Irena Brouwerová
únor 2015
Lednové zastupitelstvo aneb o co jste pøišli, když jste nepøišli
Lednové zasedání zastupitelstva
nebylo vùbec nudné. Zkusme to vzít
popoøádku. V úvodu jednání zastupitelstvo odpustilo penále 320 tisíc Tìlovýchovné jednotì. Dùvodem bylo,
že TJ požádala o neinvestièní dotaci,
ale chybnì ji zúètovala jako investièní.
Mìsto, asi na rozdíl od jiných kauz
spojených s TJ, které bude ještì øešit,
o nic nepøišlo. Jen se pøi jednání opìt
potvrdilo, jak podivné pomìry v této
organizaci v minulém období vládly
a jak tìžkou pozici bude mít vedení
nové (nebo spíše staronové), aby
tomu bylo do budoucna jinak.
Velká diskuze se nekonala ani pøi
schvalování rozpoètu mìsta, nejdùležitìjšího dokumentu pro život ve mìstì v letošním roce. Rozpoèet poèítá
s deficitem ve výši 46 milionù, který
je kryt finanèními zùstatky na úètech
mìsta, popø. z revolvingového úvìru.
Vzhledem k tìmto penìzùm na úètech
mìsta ale prý na tom nejsme úplnì
špatnì, takže finanèní výhled není
špatný a bankrot nehrozí. Pokud
ovšem mìsto nezaènì masivnì prohrávat velké soudní spory, které mu
zanechalo minulé vedení. Z toho dùvodu jsem požádal, aby byl finanèní
výhled doplnìn o možné dopady
velkých kauz (bazén, teplo a byty na
Stínadlech, kde mìstu hrozí ztráty v
desítkách milionù korun) na rozpoèet
mìsta a zpùsoby krytí tìchto plateb.
Na základì mého požadavku z
minulého zasedání, aby zastupitelé byli
souhrnnì informováni o systému
veøejné dopravy ve mìstì, vystoupil
s prezentací vedoucí odboru komunálních služeb Mgr. Chajdrna. Z
perfektnì pøipraveného materiálu
jsme se dozvìdìli, že mìstská hromadná doprava obslouží roènì 686
tisíc pasažérù, najede 374 000 km a
mìsto to stojí celkem 14,2 miliony
korun, v pøepoètu tedy 38 korun na
kilometr. Poèet pøepravovaných cestujících neustále klesá stejnì jako tržby a systém mìstské hromadné dopravy navíc zkomplikovalo a prodražilo odtržení Polièné a Krhové. Neosvìdèil se projekt radiobusu, tedy
autobusu na telefonické zavolání,
který loòským rokem po dvou a pùl
letech skonèil. Výsledek? Náklady na
MHD jsou pøíliš vysoké a mìsto by
mìlo uvažovat o zmìnì po roce 2017,
kdy konèí smlouva se stávajícím dopravcem, vèetnì varianty, že si hromadnou dopravu bude provozovat
samo.
Solidní prezentaci (na rozdíl od
pøedchozího bodu CZT - viz èánek z
titulní strany) pøedvedl následnì i Ing.
Korabík z VaKu, který pøišel nové
zastupitele informovat o spoleènosti
jako takové a zvl᚝ o výši a tvorbì
ceny vody, pøedevším proè je tato
cena druhá nejvyšší ve Zlínském kraji.
Pøítomným sdìlil, že voda z Karolinky, kterou naše mìsto odebírá (spolu
s polovinou nìkdejšího okresu Vsetín), je vodou povrchovou, která je
na rozdíl od vody podzemní 3,5krát
dražší (7 korun oproti 2) a tento rozdíl ve vstupních nákladech cenu vody
zásadnì ovlivòuje. I když samotná
výše ceny vody pro obèany patrnì
žádného ze zastupitelù netìší, na druhou stranu to vyrovnává skuteènost,
že naše mìsto patøí z pohledu rozsahu
investic VaKu k tìm nejvíce obhospodaøovaným. To vyplynulo z prezentace dalšího zástupce VaKu, pana
Jurenky.
Radostnou a milou byla naopak
prezentace mateøských škol ve mìstì, provedená jejich øeditelkami. Obdobnì jako v pøípadì základních škol
na minulém zastupitelstvu bylo z
jednotlivých vystoupení patrné, jak
jsou tyto pedagožky vdìèné za to, že
si jich a jejich práce po létech na
mìstì koneènì nìkdo všiml a že mají
možnost se nejvyššímu orgánu mìsta
takto komplexnì pøedstavit. Osm
mateøských škol ve mìstì evidentnì
dìlá svou práci dobøe a není divu, že
si jednotlivé øeditelky vysloužily od
zastupitelù potlesk. Smutnì humorným momentem, který v auditoriu vyvolal smích, bylo jen otevøení problému s reklamací zatékání ve školce
na Køižné. Po chvíli dohadování, proè
nebyla banální oprava již dávno provedena a kdo vlastnì stavbu provádìl,
padlo jméno právì Ing. Buše, majitele
stavební firmy a zastupitele/radního
za ODS, který dopoledne pøedtím
pøed zastupitele pøedstoupil v roli
jednatele spoleènosti CZT s.r.o.
Zlatým høebem jednání bylo
projednávání auditu provedeného u
mìstských organizací mìsta firmou
Nexia. Prezentace tohoto auditu
zastupitelùm se ujal Ing. Línek, jeden
z jeho spoluautorù. Popsat témìø
dvouhodinové vystoupení plné závažných a mnohdy varovných informací
v jednom odstavci je takøka nemožné,
takže si tento bod nechám na pøíštì a
zmíním se jen o jednom z výsledkù:
zatímco èinnost samotných mìstských firem a organizací lze hodnotit
jen s dílèími výhradami, kontrolní a
øídící èinnost mìsta samotného v
minulých letech podle odborného
auditu jednoznaènì propadla.
Takže na závìr - zasedání zastupitelstva jsou veøejná a obèané mají
na nich možnost i vystoupit. Využijte
svého práva a pøijïte se podílet na
správì vìcí veøejných tøeba pøíštì 5. 3. Vᚠhlas vám zùstal i po volbách!
Zdraví vás a pìkný závìr zimy pøeje
Marek Irgl
(pište na [email protected])
(dok. ze str. 1)Když následnì Ing.
Buš konstatoval, že se podaøilo ke
spokojenosti obou stran uzavøít
smlouvu o dodávkách tepla se spoleèností Deza, a.s. na pøíštích pìt let,
vystoupil zastupitel Petr Urbánek s
tím, že spokojena by nemìla být
hlavnì Deza, ale pøedevším obèané
tohoto mìsta. Na to reagoval jeho
kolega Ing. Pustìjovský, že jednání
o cenì trvala rok a že ze strany Dezy
není žádný problém se zveøejnìním
smlouvy o cenì a dodávkách tepla.
K „utajovanému“ auditu se následnì
vrátil zastupitel za KSÈM Pavelka s
tím, že mu ve vystoupení chybìlo
stanovisko k výsledkùm tohoto
auditu právì od Ing. Buše jako zástupce mìsta ve vedení této spoleènosti. V reakci na to Ing. Buš prohlásil,
že podle nìj není v auditu „nic svìtoborného ani žádné podvody“.
Navíc doplnil, že on sám nemùže hájit
zájmy mìsta, že on je povinen hájit
zájmy spoleènosti jako takové. Tato
poznámka vyprovokovala zastupitelku Ing. Brouwerovou, která se
obrátila na dosud mlèícího nìkdejšího
starostu Èásteèku s tím, že když
zastupitele pøesvìdèoval, aby nominovali za mìsto do pozice jednatele
právì Ing. Buše, bylo to odùvodòováno tím, že tam mìsto potøebuje
„svého èlovìka“, který by hájil zájmy
mìsta. Na to exstarosta Èásteèka
reagoval mj. slovy, že se vedení mìsta (ve kterém byl ale i Ing. Buš) tehdy
obrátilo na nìkolik možných kandidátù na tuto funkci, ale všichni ji odmítli, protože jednatel ruèí za pøípadné
škody a ztráty celým svým majetkem. Do vyostøující se diskuze opìtovnì vstoupil Marek Irgl a obrátil se
na Jiøího Èásteèku, že není divu, že
o funkci nikdo nejevil zájem, když ji
tehdejší starosta zastupitelùm prezentoval jako neplacenou práci, ale když
byl Ing. Buš jmenován, byla mu pøiznána mìsíèní odmìna 70 000 korun.
Zároveò se Marek Irgl na Ing. Èás-
teèku obrátil s požadavkem, a tedy
vysvìtlí, proè minulým zastupitelùm
tuto funkci prezentoval jako neplacenou. Ani na tak jednoduchou otázku se ale pøítomní nedoèkali odpovìdi, ale jen pøíslibu Jiøího Èásteèky,
že ji zodpoví písemnì. Debatu nad
tím, èí zájmy ve spoleènosti CZT
s.r.o. Ing. Buš, jehož pracovní smlouva je také tajná a kromì stranického
druha Jiøího Èásteèky nikdo z mìsta
vlastnì neví, jaké další ustanovení o
odstupném a odmìnách obsahuje,
vlastnì zastupuje, ukonèil zastupitel
Navrátil. Ten na adresu svého podílu
na vyslání Ing. Buše do funkce
jednatele za mìsto prohlásil: „To je
to nejnepøíjemnìjší, na èem jsem se
jako zastupitel v minulosti podílel“.
Kromì pøekvapení a nevìøícného
kroucení hlavami se v polední pøestávce, jež následovala, opakovanì
objevoval mezi zastupiteli názor, že
by Ing. Buš funkci jednatele spoleènosti mìl co nejdøíve opustit. I toto
bude jako mnoho dalších nepøíjemných odkazù minulého vedení
mìsta úkolem pro to souèasné. (mi)
Jednatel CZT s.r.o. Ing. Buš byl do funkce vyslán mìstem, jeho zájmy ale nehájí
INZERCE
5
INZERCE
únor 2015
6
únor 2015
Spisovatelka Alena Mornštajnová: "Najít pøíbìh je snadné, staèí se dívat kolem sebe..."
Býti dobrým spisovatelem, a
básníkem èi prozaikem, nikdy nebyla
jednoduchá ani bìžná vìc. Kromì talentu
to chce hodnì píle, vytrvalosti, èasu a
navíc ještì i odvahy jít s vlastní kùží na
trh. Proto není dobrých spisovatelù v
žádné dobì a v žádné spoleènosti nikdy
nazbyt. A zjevení spisovatele v malém
mìstì, to je už pak nìco unikátního.
Valašské Meziøíèí takovýchto spisovatelù v minulosti moc nemìlo a nemá
je ani dnes. K tìm nemálo vyvoleným
se pøed dvìmi lety pøidala díky románu
Slepá mapa Alena Mornštajnová. Kniha
o tøech generacích žen, prožívajících
pohnuté osudy 20. století, si vysloužila
nejen pøíznivé až nadšené recenze
kritikù, ale pøedevším velký zájem a
nadšení samotných ètenáøù.
S Alenou Mornštajnovou jsme si
povídali v pøíjemném prostøedí kavárny
Marko Polo nejen o tom, jak se z uèitele
a pøekladatele stane spisovatel.
Paní Mornštajnová, vaše jméno dává
tušit „neèeský“ pùvod, napadá mì nìmecký nebo židovský...
Své pøíjmení jsem vyvdala, manželova
rodina zøejmì pøišla kdysi dávno
z Nìmecka. Já jsem se za svobodna jmenovala Vosmeková a celý život žiju ve
Valašském Meziøíèí.
O èem je kniha Hotýlek, kterou
nakladatelství Host zaøadilo do edièního
plánu pro letošní jaro?
Tématem mojí druhé knihy je otázka,
kam se vypaøili všichni ti lidé, kteøí byli
kostrou a páteøí socialismu. O tom, že
všichni, vèetnì tìchto lidí, byli rádi, že
vláda lidu skonèila, a co je s nimi teï.
Ale je to zároveò i pøíbìh o láce, nenávisti, odvaze, zbabìlosti, obìtavosti i
chamtivosti. Pøíbìh o tom, jak tìžké je
nìkdy žít tak, aby èlovìk neubližoval
ostatním a nemusel se sám pøed sebou
stydìt. Kniha by mìla vyjít v kvìtnu.
A vaší tøetí kniha, na které zrovna
pracujete... Má už alespoò pracovní
název?
INZERCE
Název zatím nemá. Pøíbìh se odehrává v konkrétním prostøedí tohoto
mìsta, pøíprava na knihu byla tedy nároènìjší. Musela jsem pracovat s historickými fakty, dobovými mapami, ovìøovat si, jak vypadalo mìsto v minulém
století, mezi válkami atd. Snažím se
vycházet z toho, že kniha má mít jak
pøíbìh, tak i nosnou myšlenku. Najít
pøíbìh je snadné, staèí se jen dívat kolem
sebe. Nebo si vzít za základ nìjakou
skuteènou událost - já jsem sáhla k Druhé svìtové válce a pak velké tyfové
epidemii, která v našem mìstì probìhla
v padesátých letech. Pøíbìh je smyšlený
s reálnými rysy, události a prostøedí jsou
skuteèné.
Jak dlouho jste vlastnì pracovala na
první knize Slepá mapa?
Celkem to trvalo deset let. Èasto jsem
psaní pøerušovala, pak se k nìmu
vracela, zapomínala, co jsem napsala,
pøepisovala a vylepšovala. Když jsem
mìla pocit, že je kniha hotová, poslala
jsem ji do nakladatelství Host. Více než
pùl roku se nic nedìlo a pak jsem dostala
mail, ve kterém mi nakladatel pan Balaštík
oznámil, že se jim v nakladatelství kniha
moc líbí a že ji vydají. Teprve pozdìji
jsem se dozvìdìla, že zpùsob, jakým
jsem knihu nabízela nebyl
nejlepší - poslat knihu
mailem, navíc netypicky
zabalený soubor, který v
redakci mìli problém
otevøít... a pak se vùbec
nepøipomínat - tak se to
nedìlá.
Musela jste pùvodní rukopis nìjak
zásadnì mìnit nebo krátit?
Jen minimálnì, snad pár dialogù, jinak
vše zùstalo. Otázkou k diskuzi byl
samotný název - chtìla jsem trošku širší,
tøeba Slepá mapa století, ale v redakci
mì zkušenými argumenty pøesvìdèili,
že kratší název je lepší.
Co následovalo po vydání knihy, byla
to velká zmìna?
Ani ne. Èekala jsem samozøejmì na
kritiky, i když mnì nakladatel radil, abych
je vùbec neèetla, ale zvìdavost mi
nedala. No a ty byly vlídné. A pak se
zaèali ozývat ètenáøi, kteøí knihu brzy
vykoupili, takže se musel udìlat dotisk.
Když se pak Slepá mapa dostala do
finále soutìže Èeská kniha, tak jsem si
øekla, že to asi fakt není úplnì špatné.
Jinak o tom, že píšu, vìdìl jen málokdo,
ani v rodinì jsem o tom nemluvila. Mojí
první ètenáøkou byla dcera a potom
švagrová, manžel neète nic z poèítaèe,
ten si musel poèkat až na hotovou knihu.
Pøíjemným dùsledkem vydání knihy
byla možnost šestitýdenního stipendijního pobytu v Krakovì v rámci Visegrádské ètyøky. Tam jsem dokonèila korektury druhé knihy, mohla jsem v klidu
pracovat na své tøetí knize, setkávat se
se spisovateli a pøekladateli z jiných zemí
i ètenáøi.
Se ètenáøi se setkáváte na autorských
ètení po celé republice. Jaké to je?
Vždycky pøíjemné. Lidé se vyptávají
na obsah knihy, chtìjí znát podrobnosti
a další informace, které v knize nejsou.
Je to hroznì fajn vidìt, že jste stvoøili
nìco, co ke ètenáøùm promlouvá, co je
zaujalo. Nejbližší takové setkání se
uskuteèní 12. bøezna ve vsetínské knihovnì.
Kdy jste vlastnì zjistila, že byste chtìla
psát, být spisovatelkou?
To pøesnì nevím. Odjakživa jsem
hodnì èetla a pak pøirozenì šla na školu,
která k tomu má blízko - studovala jsem
v Ostravì èeštinu a angliètinu. No a po
škole jsem se kromì uèení angliètiny
zaèala vìnovat i pøekládání a to už má k
vlastnímu psaní blízko.
Jakým pøekladùm se vìnujete?
Aby mì to uživilo, tak spíše ménì
nároèné anglo-americké literatuøe. Jinak
samotné psaní uživí v Èechách jen
málokoho. Jako ètenáøka mám nejradìji
knihy Johna Irvinga. Já se ale podvìdomì bojím, abych nepsala jako nìkdo jiný,
i když umìt psát jako John Irving by
bylo urèitì skvìlé.
Aktuální otázka pro dnešního ètenáøe
a spisovatele zvl᚝: klasická tištìná
kniha nebo elektronická?
Já jsem milovník knih, takže klasická,
papírová, tištìná. Elektronické jsem
schopna vzít na milost v pøípadì cestování a dovolené, kdy má èlovìk omezené
místo v kufru... Ostatnì i moje kniha
vyšla jak v tištìné tak i v elektronické
podobì. Jinak mi tato láska k papírovým
knihám samozøejmì komplikuje život.
Nedávno jsme se pøestìhovali do
menšího domku a knihy jsou opravdu
strašnì objemné a už je není kam dávat.
Takže nìkteré musely pryè. Stejnì tak
jsem se nauèila nedoèítat knihy, které
mì nebaví. Døíve jsem cítila povinnost
doèíst knihu do poslední stránky, dnes
mi to pøipadá v pøípadì prùmìrných knih
plýtvání èasem, tak takovou knihu s
klidným svìdomím odložím a sáhnu po lepší.
Tak vám tedy pøejeme, a
tedy ètenáøi každou z
vašich knih mají dùvod
pøeèíst až do konce.
Dìkujeme za rozhovor.
red.
7
INZERCE
únor 2015
8
únor 2015
Ze života meziøíèských škol ISŠ-COP a soutìž o nejkrásnìjší dort
Veselé zpívání na ZŠ a MŠ Køižná
Zajímá vás, co dìlaly naše milé dìti tìsnì pøedtím, než se rozdávalo vysvìdèení?
V celé své kráse se objevily na ,, pódiu „ a zazpívaly svou oblíbenou písnièku.
Rozhodování poroty bylo tìžké, ale spravedlivé. Na závìr jsme si spoleènì zazpívali
pøi kytaøe, rozdali diplomy a ceny nejlepším. Pro nás dospìlé byl odmìnou dìtský
záøivý úsmìv a pocit, že jsme jim pøichystali pìkné dopoledne s pøíjemnou
atmosférou.
Bronislava Pelechová, vychovatelka
Vidìli jste již nejkrásnìjší svatební dorty
roku 2015? Ne? Tak si vám jeden z nich
dovolujeme pøedstavit. A jak víme, že
opravdu patøí mezi ty nejkrásnìjší a
nejchutnìjší svatební dorty v Èeské
republice? Protože jsme se zúèastnili
prestižní soutìže Svatební dort 2015,
která probìhla 17. ledna v Praze.
V prvním kole odborná porota vybrala
nᚠsvatební dort podle fotografií mezi 9
finalistù z celé Èeské a Slovenské
republiky. Ètyøpatrový snìhobílý dort
vyrobený na zakázku byl zdoben jemnou
krajkou a doplnìn kvìty podle pøání
nevìsty. Každé patro bylo zdobené jiným
krajkováním, které plynule pøecházelo
z jednotlivých pater dortu, napojovalo se
na sebe a vytváøelo ucelenou kompozici,
která pøipomínala krajkový závoj.
Na finále této soutìže jsme pøipravili a
pøivezli do Prahy naprosto stejný dort a
pøedložili jej odborné a laické porotì
k hodnocení. Zde se hodnotilo nejen
odborné provedení, preciznost,
kreativita, ale i chu a originalita. Prùbìh
a výsledky celé soutìže zachytila i TV
Nova, která odvysílala toho dne i
zpracovanou reportហv hlavních
veèerních zprávách. A jak øíkají uèitelky
odborného výcviku Pavla Volková a
Martina Vaòková: „I když jsme se
neumístili mezi první ètyøi hodnocená
místa, je naprosto jasné, že jsme obstáli
v tvrdé konkurenci profesionálních
firem, pro které je výroba dortù
prioritou.“ Nezbývá dodat nic jiného,
než že naši žáci, kteøí se pøipravují v
oboru Cukráø, se mohou uèit od
opravdových mistrù. Mgr. Dagmar Zetková
Erasmus + na Šafaøce v plném proudu První studentka cembala je ze ZUŠ Alfréda Radoka
Žáci ZŠ Šafaøíkova zapojení do projektu Erasmus + navštívili s paní uèitelkou
Markétou Vémolovou firmu Tridas, která
je v projektu naším partnerem a sponzorem a má pøedat žákùm pár informací
ze života podnikání. Žáci byli rozdìleni
do skupinek a mìli za úkol „vytáhnout“
z majitele firmy pana Èervenky co nejvíce
zajímavých informací. Jaké byly jejich
postøehy? Ètìte sami: „12. ledna jsme
v rámci projektu Erasmus+ navštívili
firmu TRIDAS. Firma se zabývá výrobou
obalù ze døeva, kartonu a papíru. Prùvodce nám prozradil, že na poèátku mìl
se svým bratrem k výrobì pouze garáž.
Postupem èasu se firma rozrùstala, v
souèasné dobì má 85 zamìstnancù. Byla
založena v roce 2004 a dodává své výrobky na tuzemský i zahranièní trh. Toto
zboží vyrábí v ÈR celkem 5 firem. Popudem k založení firmy byl nedostatek
kvalitních obalù, nebo na trhu byly jen
nekvalitní výrobky z Asie. Exkurze se
nám moc líbila, na konci jsme dostali
malé dárky - propisky, blok s logem firmy a kalendáø pro celou tøídu!“
Za tým žákù Erasmus + Lara
Dostalová a Kateøina Fuèková, Mgr.
Hana Bøoušková
Jaký byl den otevøených dveøí na ZŠ Šafaøíkova?
Ve ètvrtek 15. ledna se budoucí prvòáèci vydali po stopách Šafíka, našeho
maskota. Nejen stopy je úspìšnì vedly do všech koutù školy, ale také žáci osmých
roèníkù se zhostili role prùvodcù na jednièku.
Dìti se svými rodièi mohly navštívit tøídy prvního stupnì, prohlédnout si odborné
uèebny fyziky, dìjepisu nebo pøírodopisu. Také ,,nakoukly“ do školního klubu,
žákovské knihovny, mohly si vyzkoušet horolezeckou stìnu, mrknout do školní
družiny a nakonec se trošku obèerstvit ve školní jídelnì.
Mgr. Anna Erbanová Polociková
INZERCE
Absolventka ZUŠ Alfréda Radoka
Eliška Sojková úspìšnì složila pøijímací
zkoušku do novì otevøeného studijního
oboru hudební konzervatoøe v Olomouci a stala se tak první pøijatou studentkou hry na cembalo. Bezpochyby
také díky tomu, že naše škola je jedinou
v okolí (a jednou z mála v republice),
kde se výuka tohoto originálního klávesového nástroje nabízí.
ZUŠ Alfréda Radoka je škola s dlouhou tradicí a ve své historii již vychovala
desítky budoucích profesionálních
umìleckých a pedagogických osobností. V oblasti výuky klasické hudby
nabízí kromì tradièních nástrojù i progresivní novinky. Elišèin úspìch potvrdil, že je to dobrá volba.
Pøi podzimním koncertním turné
Václava Hudeèka cembalo publiku ve
Valašském Meziøíèí pøedstavil mladý
sympatický hudebník Martin Hroch,
èlen spoleènosti The British Harpsichord
Society. Žáci ZUŠ Alfréda Radoka s ním
mìli rovnìž možnost spolupracovat
v rámci dopoledního workshopu.
,,Cembalo neboli spinet zažilo velký
boom už pøed lety v západní Evropì a
jeho profesionální uplatnìní je velmi
perspektivní. Martin, s nímž se znám
již nìkolik let z hudebních kurzù, jako
cembalista získal roli dokonce ve filmu
po boku francouzského herce Gérarda
Depardieu. Samozøejmì je i souèástí
souborù orientovaných na barokní
muziku a jeho studium doplòuje mùj
zájem o historii,“ vysvìtluje své nadšení
pro nástroj Eliška.
Bližší informace o výuce si zájemci
mohou zjistit pøímo na webových
stránkách školy nebo u pedagogù ZUŠ
Alfréda Radoka.
Lenka Šoborová
9
únor 2015
Prvòáci ze ZŠ Šafaøíkova na lyžáku Ze života meziøíèských škol
ZŠ Salvátor úspìšná na šachovém turnaji!
Každý prvòáèek na Šafaøce se nauèí
nejen èíst, psát a poèítat, ale i lyžovat.
Ráno 7. ledna sportovnì naladìní žáèci,
uèitelé i rodièe nastupují pøed ZŠ
Šafaøíkova do našeho oblíbeného
autobusu CK Valaška, který nás odváží
smìrem na Horní Beèvu, cílová stanice
Sachova studánka. Zaèíná týden
lyžování, výcviku, pádù, modøin, ale i
velké snahy a píle. Nauèit se za tak
krátký èas lyžovat, to nezvládne každý
prvòáèek – jen ten nejšikovnìjší, není
ani èas na slzy.
Každý sám si už obouvá lyžáky, jen
my starší pomáháme zapnout pøezky a
vše pøekontrolujeme. První jízda napoví,
do jakého družstva bude každý zaøazen,
a vyjíždíme na svah. Pìt družstev týden
lyžuje, zvládá oblouèky vpravo, vlevo,
jízdu bez pádù. Každý se snaží zdolat
svah podle svých sil a možností. My
uèitelé se snažíme nauèit holky a kluky
co nejvíce, ale èas nám rychle letí. Záleží
teï na rodièích, kolik volných chvilek
prožijí s dìtmi na lyžích.
Poslední den výcviku jsou závody,
oblíbené všemi úèastníky. Od rána je ve
vzduchu cítit nervózní atmosféra. Každé
z dìtí chce vyhrát! Rodièe, kteøí s námi
jezdí celý týden a velmi nám pomáhají,
prožívají každou jízdu taky. Každé
družstvo má svého vítìze, všichni
spoleènì dostávají malou sladkost na
závìr výcviku.
Nesmím na závìr zapomenout
podìkovat nejen všem uèitelùm, ale i
rodièùm, kteøí obìtavì pomáhali. Všem
velké díky!
Mgr. Lenka Šimèíková
Baskybic, Drumatix a United Sound na ZUŠ Alfréda Radoka
(sš)Baskybic, Drumatix a United
Sound - to jsou mladé hudební skupiny
zaèínajících muzikantù, které vzešly
z umìlecké líhnì ZUŠ Alfréda Radoka.
Spoleèný koncert plný premiér „Made
in ZUŠ“ zažije M-klub ve støedu 25.
února v 17 hodin.
Diváci koncertu „Made in ZUŠ“ se
mohou tìšit na vpravdì svìtové premiéry. Poprvé se pøedstaví nový poprockový soubor elektrických kytar a
bicích „United Sound“. Díky podpoøe
mìsta a velkých meziøíèských firem se
mohli pøipravovat v novì zaøízené školní
zkušebnì. Na svou premiéru se tìší také
svìøenci francouzské zpìvaèky Céline
Bossu, která jim pøedává své bohaté
zkušenosti z vlastní pìvecké kariéry.
Spoleènì se svými žáky se na jevišti
objeví i uèitelé ZUŠ Alfréda Radoka,
sami aktivní hráèi, hudební nadšenci a
poradci zaèínajících kapel - kytaristé
José De La Hoz, Ivan Trpík a Jiøí Butor
a bubeník Milan Kratochvíl.
Pokud i vaše dítì touží hrát nebo
zpívat v kapele, jeho sen mu mùžeme
pomoci splnit i v ZUŠ Alfréda Radoka.
Více info na www.zus-vm.cz.
V polovinì ledna se ve Valašském Meziøíèí ve Støedisku volného èasu Domeèek
konal druhý šachový turnaj ze série ètyø turnajù 1. Vasto Tour, jehož se úèastnilo
112 šachistù. V kategorii nejmladších do deseti let zvítìzil TomᚠKabeláè, žák 4.
roèníku ZŠ Salvátor. Své první místo obhájil ziskem šesti bodù ze sedmi možných.
Z celkového poètu 7 partií hraných v tempu 2x13min + 2s jich za každý tah pìt
vyhrál a dvì remizoval. Tomovi blahopøejeme ke vzorné reprezentaci školy a pøejeme
hodnì úspìchù v soutìžích navazujících.
Ludmila Èernochová
Zatanèili èardᚠa vyhráli divoèáka
(sš)Mladí taneèníci z valašskomeziøíèské ZUŠ Alfréda Radoka opìt kralují
plesové sezónì na Valašsku. Choreografie, kterými obohacují plesy v regionu, pøipravují mladí taneèníci každý
rok. Pro letošní plesovou sezónu pøipravili Cikánský èardᚠa choreografii
scénického tance s názvem Cizí elegance. Obì pøedtanèení mohli v premiéøe zhlédnout návštìvníci Mysliveckého plesu v Lešné.
Vystoupení meziøíèských taneèníkù
pod vedením Denisy Varga Vašíèkové
Anglické dny v 5.A ZŠ Šafaøíkova
Zaèátek nového týdne, 19.- 20. ledna,
byl pro 5.A trochu neobvyklý. Zažili jsme
totiž tvz. „EnglishDays“, které jsou
aktivitou v krajském projektu „Inovace
ve výuce AJ na ZŠ“.
Úkolem prvního dne bylo vyzkoušet
si pøedmìty našeho pondìlního rozvrhu
v angliètinì. Tak jsme se tedy nauèili
tøídit anglická a èeská zájmena, èíst a
poèítat desetinná èísla. Vlastivìda pro
nás znamenala ukázky z filmù a povídání
o osudech Anglièanù a Amerièanù ve
2. svìtové válce. Ve ètení jsme si zahráli
na pøekladatele. Také jsme pøednášeli
básnièku o vloèkách „Fivelittlesnowfakes“. Naše novì získané vìdomosti
jsme si poté ovìøili pøi hrách a zpracovali
je v referátech.
V úterý ráno jsme se sešli ve tøídì a
INZERCE
zaèal nᚠ2. projektový den s názvem
„My town - moje mìsto“. Naplánovali
jsme si den, vymysleli otázky pro anketu
a vydali se za poznáváním našeho mìsta.
Nejprve jsme šli naèerpat informace do
IC. Pak jsme navštívili výstavu v zámku
Žerotínù a nakonec jsme zjišovali
spokojenost kolemjdoucích s životem
v našem mìstì prostøednictvím otázek,
které jsme si pøedem pøipravili. Po
návratu do školy jsme vše zpracovali a
vyrobili zajímavé mini projekty našeho
dne.
Zažili jsme tedy „jiné vyuèování“,
které bylo pøíjemnou zmìnou našich
všedních dní.
Klára Hurtová, Zuzka Fabiánová,
Kristýna Žvaková, ZŠ Šafaøíkova,
upravila Bc. Martina Mazáèová
se stala zvláštì na valašskomeziøíèsku
fenoménem. Návštìvníci plesù se na nì
vždy tìší a to nejen pro jejich vynikající
a originální choreografie, ale také kvùli
jedineèným kostýmùm. Na Mysliveckém plese byli taneèníci odmìnìni velkým potleskem za provedení temperamentního Cikánského èardáše, který
se jim nezvykle povedl. Radost
z potlesku pak umocnila ještì neèekaná
výhra hlavní ceny v tombole. Tou byl,
jak by se na mysliveckém plese dalo
èekat, poøádný kus divoèáka.
10
INZERCE
únor 2015
11
únor 2015
Nové pøístroje v nemocnici pøispìjí k porodùm zdravých dìtí
Nemocnice Valašské Meziøíèí, èlen
skupiny AGEL, monitoruje novì na
porodním oddìlení a porodním sále
maminky a jejich ještì nenarozená
miminka dvìma novými kardiotokografy za témìø 600 tisíc korun.
Kardiotokografie je nejdùležitìjší vyšetøovací metodou ke zjištìní životních
funkcí miminka, která lékaøi umožní
sledovat dìložní stahy, tzv. kontrakce,
a mìøit ozvy plodu u tìhotné ženy.
Kardiotokograf je pøístroj, který se
skládá ze snímacích elektrod a vlastního
mìøícího zaøízení. Pomocí elektrod
pøipevnìných na bøicho snímá kardiotokograf elektrickou aktivitu dìlohy a
tepovou frekvenci plodu. Pøístroj elek-
trickou informaci zpracovává a zapisuje
v podobì køivky na papír nebo na monitor.
Získaná køivka má charakteristický
vzhled, z nìjž lékaø snadno pozná, jaké
jsou základní životní funkce miminka.
Toto vyšetøení je zcela bez jakýchkoliv
dalších omezení. „Tyto mobilní kardiotokografy monitorují krevní tlak, ten se
zaznamenává pomocí køivky, a tím usnadòuje ošetøovatelskou péèi pøi
potøebì intenzivního sledování rodièky
na porodním oddìlení nebo porodním
sále pøi využití epidurální analgezie,“
objasòuje výhody pro rodièky stanièní
sestra gynekologicko-porodnického
oddìlení Andrea Doèkalová.
Pacienti nemocnice rozdali vloni témìø 200 pochval
Laboratoø patologie nemocnice obhájila svou certifikaci
Nemocnice Valašské Meziøíèí se za
celý loòský rok mùže pochlubit celkem
195 pochvalami, které obdržela z øad
hospitalizovaných pacientù na jednotlivých oddìleních. V roce 2012 se vedení
nemocnice rozhodlo, že bude monitorovat názory hospitalizovaných pacientù
na léèbu, pobyt, stravu, chování èi pøístup personálu. Proto se na každé lùžkové
oddìlení rozdala kniha podìkování,
námìtù a pøipomínek, kde pacienti mohli
zanechat svùj vzkaz, a už se jednalo o
jejich pozitivní èi negativní zkušenost.
O tom, že zvolený typ komunikace
s pacienty má smysl, svìdèí pøesvìdèivé a upøímné vzkazy od pacientù
napøíè jednotlivými odbornostmi nemocnice. Negativních názorù bylo jen
nìkolik a týkaly se pøedevším technického vybavení oddìlení, ale i na tom již
vedení nemocnice aktivnì pracuje a
plánuje dovybavení jednotlivých oddìlení.
INZERCE
„Naši pacienti pøi hospitalizaci
nejlépe zjistí, kde nás takzvanì „tlaèí
bota“, a sami mohou øíci, co by jim
pomohlo ke zvládnutí pobytu v nemocnici, což je samo o sobì stresující záležitost, a kde máme co zlepšovat. Jsem
ráda, že negativní zkušenosti má
minimum pacientù a pøipomínky jsou
veskrze materiálního charakteru. Je to
samozøejmì o financích, ale dlouhodobì
na tomto problému pracujeme a postupnì vybavujeme oddìlení novými elektrickými polohovatelnými lùžky a matracemi, obnovujeme prostøedí èekáren,
investujeme do vzdìlávání zamìstnancù
a neustále pracujeme na poskytování
kvalitní péèe,“ øíká hlavní sestra Mgr.
Jana Pelikánová.
Nemocnice bude i nadále pokraèovat
ve sbírání tìchto dopisù èi vzkazù,
nebo každá zveøejnìná pochvala,
podìkování je kladnou vizitkou všech
zamìstnancù každého oddìlení.
Laboratoø oddìlení patologie
Nemocnice Valašské Meziøíèí, která je
èlenem skupiny AGEL, úspìšnì obhájila
certifikát udìlený Èeským institutem pro
akreditaci (ÈIA). Provedený audit
prokázal splnìní všech požadavkù, a tak
se laboratoø mùže až do konce roku
2015 tìšit z prodloužení certifikace.
Pacienty pak potìší pøedevším jistota
kvality nabízených služeb.
„Obhájení certifikátu znamená pro
pacienty i zdravotníky záruku, že
podmínky a procesy zavedené v laboratoøi patologie odpovídají normám a jsou
tedy dostateènì kvalitní i spolehlivé,“
vysvìtluje vedoucí laborantka patologie
Mgr. Lucie Kurfûrstová. Podmínky pro
prodloužení certifikátu pøitom vycházely
konkrétnì z normy ÈSN EN ISO
15189:2007, což je mezinárodnì uznávaná norma týkající se odborné zpùsobilosti klinické laboratoøí k provádìní
speciálnì definovaných laboratorních
služeb.
Platnost souèasného certifikátu je do
konce roku 2015 s tím, že celková
reakreditace laboratoøe patologie vèetnì
laboratoøe klinické biochemie probìhne
na podzim téhož roku. „Pro naši
laboratoø je získání certifikace Èeského
institutu pro akreditaci velice prestižní
záležitostí a zároveò i motivací pøedevším pokud jde o obhajobu reakreditace, která nás èeká koncem
letošního roku,“ dodává Lucie
Kurfûrstová.
12
INZERCE
únor 2015
13
únor 2015
OBELISK. Toto èíslo vyšlo 15. ledna 2015. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected] Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì
Meziøíèská kapela The Dust ve finále Boom cupu uspìla Lenka Dusilová a album V hodinì smrti
Rozhovor s kytaristou a zpìvákem
skupiny The Dust Ondøejem Bullou.
Na úvod bych to u vás rád vzal trošku
od zaèátku. Jaké byly vaše první chvíle
a jak jste se jako kapela vyvíjeli?
My jsme se vyvíjeli od mala, jelikož
jsme vznikli jako kapela, když mi bylo
teprve 14 let. Nᚠvývoj byl velice
rùznorodý, èlovìk v tomto vìku zdaleka
neví, co by chtìl hrát za hudbu.
To mimochodem nevím ani teï
ve svých dvaceti. Od mnoha
coverù jsme se posunuli k
folku, ze šesti let až poslední
dva roky hrajeme to, co hrajeme
v souèasnosti, a naše kroky šly
spíše k blues, rocku a funky.
Jaké zmìny a invence jste
vnímali, když k vám pøicházeli
noví èlenové a nìkolik jich
kapelu i opustilo?
My jsme v tìch letech, když
jsme zaèínali, nebrali lidi do kapely podle toho, co poslouchají
za hudbu, ale brali jsme pøedevším kamarády, se kterými
bychom si rádi zahráli. Každý hrál trošku
jiným stylem. Ze zaèátku nám to pøišlo
jako zajímavá fúze, ale pak nám zaèalo
docházet, že to v podstatì zajímavá fúze
není. Že to je nezajímavá nesourodost.
Došlo nám, že každý chce hrát v trošku
jiné kapele - tak Pea Randýsek zaèal
hrát s Artifical Life a Alena Jelínková
zaèala skládat své písnì pro kapelu Ajajaj.
My ostatní jsme se více posunuli k tomu, co dìláme dnes. S tím souvisí i noví
èlenové.
Ano, ta zmìna, když jste pøibrali do
své kapely dechové nástroje, byla velice
èitelná. Jak vaši tvorbu ovlinila?
Tak pøedevším si myslím, že ji zvukovì sjednotila. Myslím, že skladatelsky
nás pøítomnost dechové sekce nijak
neovlivòuje. Naše tvorba by vznikala i
bez ní, ale znìla by ménì ucelenì.
A jak na své hudební nápady
Ilustrace Tomáše Pernického
(smo)Prostory meziøíèského M-klubu
se zaplní pracemi místního grafika
Tomáše Pernického. Zahájení výstavy
se uskuteèní v úterý 17. února od 18,00
hod. a vstup je volný. Výstava potrvá
do poloviny bøezna.
Valašskomeziøíèský rodák, žák
pøedního èeského grafika Josefa Válka,
má svou prací blízko ke stylu šedesátých
let, který propojuje s moderními pøístupy tvorby. Bìhem pìti let, kdy se vìnuje užité grafice profesionálnì, zanechal,
kromì jiného, své otisky na knihách pro
nakladatelství Albatros. Momentálnì
chystá ilustrace k
další dìtské knize
urèené k vydání v
šestadvaceti zemích svìta. Po
vernisáži se v
rámci filmového
veèera uskuteèní
také promítání
filmu Koyaanisqatsi. Výstava potrvá do poloviny
bøezna.
pøicházíte, èi jak spoleènì tvoøíte? Pøece
jen je vás mnoho. Kdo je u vás tím
vùdèím hlasem tvorby?
Pùvodní nápady vùbec spoleènì
nevznikají. Já a Lukᚠnosíme témìø
hotové písnì a na zkouškách vzniká už
jen aranžmá. V aranžování se snažíme
být co nejvíce sebekritiètí a tak je
aranžmá upravováno ještì nìkolik
mìsícù po premiéøe. Invenci bychom
neradi kladli meze. A to je prostor pro
ostatní èleny kapely, kteøí mají èasto
nejednu nelítostnou pøipomínku. Ty ale
utváøejí finální podobu skladby.
Pøesuòme se teï spolu k posledním
událostem. Nyní jste vyhráli Boom cup
2014. Jaké jsou vaše dojmy a co z tohoto
vítìzství pro vás vyplývá?
Já bych nerad mluvil za všechny èleny
kapely. Ale osobnì, mùj nejvìtší dojem
z tohoto finále je, že ten nemalý èas,
strávený ve zkušebnì, byl ohodnocen,
což je pro mì velice motivující k další
práci. A co z toho pro nás vyplývá? Kdybych mìl mluvit o cenách z výhry, tak
pøedevším si zahrajeme na festivalu
Colours of Ostrava 2015, který má u
nás v kapele obrovskou auru a ke
kterému velice vzhlížíme. Mimo ty ceny
je to i urèitá možnost, jak se dostat více
do povìdomí lidí, kteøí nás ještì
neslyšeli. Moc rádi bychom byli, kdyby
nám to pøineslo více koncertù, ale k
tomu nám samozøejmì nepostaèí pouze
toto jedno vítìzství, ale budeme se o to
snažit neustále i my jako kapela.
Pøejeme vám tedy ve vaší tvorbì i
další úspìchy, mnoho koncertù a
dìkujeme moc za rozhovor.
Ptal se a fotil Karel Nosek.
DoM-klubupøijedouBUTY
(smo) Ostravská kapela BUTY v èele
s Radkem Pastròákem míøí po tøech
letech opìt do Valašského Meziøíèí. Ve
ètvrtek 12. února vystoupí od 20.00
hod. v M-klubu, kde mimo jiné zahrají
své nejznámìjší hity, jako Duj, duj, duj,
Tata, Krtek, Nad stádem koní èi Píseò
práce.
Koncert byl pùvodnì naplánovaný na
konec ledna, ale z technických dùvodù
musel být pøesunut na nový únorový
termín. Skupina Buty je na èeské
hudební scénì již úctyhodných
devìtadvacet let a na svém kontì má
osm studiových alb, z nichž to prozatím
poslední vydali v roce 2012, tøi ceny
Andìl a také jednu cenu Èeský lev.
(smo)Loòská laureátka ceny Andìl
v kategorii Zpìvaèka roku Lenka
Dusilová zavítá v sobotu 21. února do
M-klubu, aby zde se svou skupinou
Baromantika pøedstavila zbrusu nové
spoluautorské album V hodinì smrti.
Hostem koncertu bude slovenská
kapela Longital, která vystoupí
v nové sestavì s bubeníkem. Koncert zaène tradiènì ve 20.00 hodin.
Jedna z nejpozoruhodnìjších
èeských zpìvaèek Lenka Dusilová
vydala na podzim loòského roku
nové album nazvané V hodinì smrti
a nebyla v tom sama. Na albu se
spoluautorsky podílela celá její
kapela Baromantika, se kterou se
dala dohromady pøi nahrávání
stejnojmenného alba pøed tøemi lety.
Pod názvem kapely se skrývají
muzikanti Beata Hlavenková,
Patrick Karpentski, Viliam Béreš a
Martin Novák. To, že si všichni
perfektnì padli do noty, dokazuje
právì nejnovìjší, emocemi prosáklá
deska, jež patøí mezi jedny z nejlepších nahrávek roku 2014. O tom
všechny pøesvìdèí také na koncertì ve Valašském Meziøíèí, jež
navazuje na rozsáhlé podzimní
turné.
V rámci koncertu v M-klubu vystoupí
také slovenské duo Longital nebo spíš
než duo by se mìli oznaèovat za kapelu,
nebo s nimi v souèasné dobì hraje
bubeník a pianista Marián Slávka.
Meziøíèské publikum tak bude mít
možnost poznat novou polohu této
stálice slovenské nezávislé scény a
možná také skladby z nové tvorby, nebo
mají v plánu nahrát v této nové sestavì
také album.
Práce studentù i absolventù ateliéru Design skla
Galerie Sýpka ve spolupráci Fakultou
multimediálních komunikací Univerzity
Tomáše Bati ve Zlínì prezentuje tvorbu
ateliéru Design skla. Vystavená díla studentù reagují na souèasné trendy ve vizuálním umìní a akcentují spoleèenská
a kulturní specifika. V Galerii Sýpka jsou
k vidìní drobné øemeslnì zpracované
sklenìné objekty a volné instalace
vytvoøené bìhem posledních dvou let.
Výstava se snaží reprezentovat nejen
práce souèasných studentù, ale i jeho
absolventù. Tím utváøí komplexní pohled na problematiku ateliérového skláøství od jeho poèátku po profesionální
zamìøení. Výbìr prací je pøizpùsoben
prostoru galerie a cílem této výstavy je
prezentace bohatì strukturovaného
organismu, jakým je prostøedí ateliéru
Design skla. Jeho studenti a absolventi
reflektují nejrùznìjší témata, kterými se
snaží posouvat skláøskou tvorbu za hranice bìžného vnímání.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlínì je
vysokou školou, která
poskytuje širokou nabídku studia humanitních, pøírodovìdných,
technických i umìleckých oborù na šesti fakultách. Jednou z nich
je Fakulta multimediálních komunikací,
která obsahuje program Výtvarná umìní,
jejíž souèástí je ateliér
Design skla. Ten je
nejmladším skláøským
ateliérem v Èeské republice a na Slovensku (vznikl v roce
2008). Poskytuje dvoustupòové studium, které smìruje studenta k cílenému
umìleckému vyjádøení na multidisciplinární úrovni. Neklade dùraz na èeské
skláøské øemeslné postupy, ale naopak
se snaží etablovat svébytný neokonceptuální názor, který je stìžejním bodem celé práce.
Souèástí studia je podpora významné
autorské pozice, jejíž tematické rozpìtí
a výrazová heterogennost posouvá ateliérovou tvorbu k bohatì strukturovanému svìtovému skláøství. Vzniklá
umìlecká díla tak reagují na souèasné
trendy ve vizuálním umìní a akcentují
spoleèenská a kulturní specifika. Ateliér
se snaží své práce kontextualizovat v
rámci souèasného umìní. Snaží se reprezentovat témata, která jsou aktuální
pro západní institucionální background.
Výstava potrvá do 22. bøezna.
MgA. Vlasta Èervenková (galeristka)
Foto: Helena apajnová, Domèek,
2014
INZERCE
14
INZERCE
únor 2015
15
Výstava a inspiraèní odpoledne Jaroslavy Hýžové Telemarkový tým z ÈR bodoval na Svìtovém poháru
Jaroslava Hýžová dala barvu, formu a sílu stovkám obrazù zachycujícím její rodné Valašsko, kraj poetický a svéhlavý. Její obrazy patøí k tomu,
co si pøedstavíme, když mluvíme o malebné valašské krajinì, aniž bychom to možná tušili. Letos 21.února uplyne 100
let od narození této malíøky,
která vìtšinu svého života
strávila ve Valašském Meziøíèí,
do jehož kulturního života se
také od 40. let 20. století sama
aktivnì zapojovala. Muzeum
regionu Valašsko proto pøipravilo v zámku Kinských výstavu, která pøedstavuje
prùøez celou autorèinou tvorbou. Vystaveny jsou jak obrazy raného pražského
období, za jejichž expresivní pojetí si od
spolužákù vysloužila pøízvisko paní
Rouaultová, ale i malby z plenéru, zachycují krajinu i mìsto v 50. letech. Své
místo zde mají i její „klasické“ práce s
výraznými konturami, ženami v šátcích
zahrocených stejnì jako vrcholy valašských kopcù a chalup na nich rozesetých. Nechybí ani strukturální malba let
sedmdesátých se symbolickými námìty
stromù a málo známá tvorba nefigurativní.
Výstava maleb Jaroslavy Hýžové byla
zahájena v nedìli 18. ledna za hojné
úèasti jak veøejnosti, tak rodiny a pøátel
malíøky. Pokud se ale chcete s dílem i
životním pøíbìhem Jaroslavy Hýžové
seznámit blíže, pøijïte do zámku Kinských v den malíøèiných nedožitých
100. narozenin. Na sobotu 21. února od
Pøehled nejprodávanìjších knih
1. Daòové zákony 2015, Grada
2. Abeceda mzdové úèetní 2015, Anag
3. Havel, Žantovský M. 4. Bridget Jonesová: Láskou šílená,
Fieldingová H.
5. Bylinková lékárna,
akèní cena
Knižní novinky:
Abeceda mzdové úèetní
2015 (Anag)
Na co jsem si ještì vzpomnìl - dotisk pamìtí èeského žurnalisty, Petránek J.
Maran - pøíbìh o lidské nezdolnosti,
Weir A. Dopis Cyranovi - citlivé prožívání
životních údìlù, Maléøová Z. To jsem já, Anife - kulináøské zážitky,
vaøení i cestování. Vyskoèilová A. 14 do 17 hodin pøipravilo muzeum ve
spolupráci s rodinou malíøky Valašské
inspirace Jaroslavou Hýžovou. Zde si i
dìti mùžou vyzkoušet práci øezbáøe a
košíkáøe nebo malovat pøímo na výstavì
podle autorèina „modrého období“. Od
15,30 zaèíná vzpomínkový veèer s
promítáním filmu Hoøící pták, který
zachycuje malíøku pøi práci a poodhaluje
její inspiraèní zdroje. Atmosféru veèera
doplní folklórní vystoupení dìtského
sboru Oveèky a SVPT Malá Jasénka.
Samotnou výstavu maleb Jaroslavy Hýžové je možné zhlédnout až do 8. bøezna,
otevøeno je dennì mimo pondìlí od 9
do 17 hodin. Kamila Valoušková
Foto:Jaroslava Hýžová pøi práci v plenéru, 50.léta 20.stol. Z fotoarchivu MRV.
Výborné výkony pøedvedl
Ondra Hegar, známý závodník
v této disciplínì a rodák z Valašského Meziøíèí.
Seriál Svìtového poháru zažil
velmi nabitý týden. Na závodníky èekalo celkem šest závodù,
ve tøech státech. Na úvod se závodníci pøedstavili v nìmeckém
Oberjochu. První závod byl
nároèný, jelo se za hustého snìžení a Ondra obsadil 32. místo.
Druhý závod Ondra skvìle rozjel, po prvním kole figuroval na
13. místì, bohužel druhé kolo
po chybì nedokonèil. „Závody Svìtového poháru se nedají jezdit na pùl
plynu, šel jsem do toho naplno a bohužel
to nevyšlo,“ øekl po závodì Ondra.
Z Nìmecka se závody pøesunuly do
slovinského Golte, kde se závody Svìtového poháru jely vùbec poprvé a pro
vìtšinu závodníkù byla sjezdovka velkou neznámou. Závodníci se museli poprat s prudkou spodní pasáží s obtížným nájezdem do klopené zatáèky a
dlouhou bruslaøskou èástí do cíle. Ondra
ve dvou závodech zajel 25. a 26. místo.
Poslední zastávkou byl rakouský Rauris. Poøadatelé pøipravili kromì disciplíny
Sprint i královský Classic - velmi dlouhý
jednokolový závod s délkou 3 - 4 minuty. Ve sprintu Ondra zajel slušné 28.
místo a v klasice si o dvì pøíèky polepšil
na 26. místo. “Po celém tom týdnu byla
klasika asi nejt잚ím závodem, co jsem
kdy jel. Tady v Rauris je velmi tìžká
sjezdovka se spoustou nerovností a po
obøáku na nás ještì èekalo 500 metrù
bruslení. V závìru jsem opravdu nemohl.
Už teï se ale tìším na další závody.“
Kromì Ondry se závodù zúèastnili
další èeští závodníci: Anežka Pøibylová,
Tamara Kawiková, Ondra Falta, Matìj
Kopecký a Pavel Kaèanovský.
Nyní se Ondra pøipravuje na závody
Èeského poháru a na závody Mistrovství svìta v americkém Steamboat
Springs, které se pojedou ve druhé polovinì února.
Adéla Barošová
Fotografie: z archívu závodníka
Dennì ète dìtem (1.- 3. tøída ZŠ) kolem
22 % matek a pouze 9 % otcù. Prùmìrná doba spoleèného ètení rodièù s
dìtmi je zhruba 25 minut. Rodièe mají
zásadní vliv na výbìr knih a pozdìjší ètení svých dìtí. Chlapci ètou výraznì ménì než dívky a tento rozdíl se ještì s vìkem dále zvyšuje. V dospìlosti ètou sami
otcové výraznì ménì než matky (výraznì ménì také knihy - nejèastìji noviny).
Je tedy patrné, že ètenáøství knih se
stává genderovì vyhranìnou èinností chlapci nemají ve svých otcích dostateèný vzor neb otcové sami neètou.
Cílem kampanì bude proto podpoøit táty
v tom, aby svým dìtem èetli.
(zs)
(smo)Muzejní a galerijní centrum v
zámku Žerotínù pøináší ve spolupráci s
Èeskými centry výstavu nazvanou Otto
Wichterle - Pøíbìh kontaktní èoèky, která
osloví nejen technicky orientované
zájemce o historii silonu, hydrogelù a
kontaktních èoèek. Vernisហvýstavy se
uskuteèní ve støedu 25. února v 17
hodin ve druhém patøe MaGC. Vstup je
zdarma a výstava potrvá do 10. dubna.
Život Otto Wichterleho s sebou nese
jedno ještì dùležitìjší poselství, a to
zprávu o svobodì ducha, která byla
nedílnou souèástí Wichterleho vìdecké
èinnosti. Projekt, který vytvoøila Èeská
centra ve spolupráci s Akademií vìd AV
ÈR, v. v. i., má za sebou úspìšné putování pøevážnì v zahranièí. Mohli jej vidìt
zájemci v Bratislavì, Sofii, Milánì,
Tokiu, Madridu, Øímì, Florencii èi
Stockholmu. Projekt se sestává z osmnácti faktografických panelù pøibližujících nejen vìdeckou dráhu, ale také
ménì známá fakta ze spoleèenského
života pana profesora, jako byl jeho podíl na vzniku politického manifestu 2000
slov nebo poslanecký mandát v Èeské
národní radì. Na své si pøijdou i menší
návštìvníci, pro které bude nachystáno
jedenáct komiksových panelù pøibližujících Wichterleho èinnost popularizovanou formou. „Výstavu jsme dále
rozšíøili o archivní dokumenty a fotografie z osobního fondu Otto Wichterleho, uloženého v Archivu Akademie
vìd ÈR. Návštìvníci si budou moci
prohlédnout dokonce i repliku pùvodního èoèkostroje, na nìmž o Vánocích
v roce 1961 Otto Wichterle vyrobil první
mìkké kontaktní èoèky a který se v
rámci vernisáže pokusíme uvést do
chodu,“ øekla o pøipravované výstavì
Kamila Rýparová, kurátorka Muzejního
a galerijního centra.
Pøíchozí si také budou moci vyzkoušet, zda by uspìli v rozøazovacím testu
obecných znalostí, který Wichterle dával
studentùm prvního roèníku na Vysoké
škole chemicko-technologického inženýrství v Praze. Celou výstavu bude
otevírat animovaný film z dílny Zuzany
Bahulové. Manželka Otto Wichterleho
Linda na vernisáži výstavy v Praze v
rámci Týdne vìdy a techniky øekla:
“Jsem pøekvapená, jak dùkladnì o mém
manželovi a jeho rodinì autoøi výstavy
zjišovali informace. Pøekvapilo mì, co
všechno se ví.“
Projekt "Tátové ètou dìtem" i v naší knihovnì
Od ledna 2015 odstartoval v knihovnách v ÈR ve spolupráci s Ligou otevøených mužù (web www.ilom.cz - mužùm a tátùm doporuèujeme!) projekt Tátové ètou dìtem. Mìstská knihovna u
toho samozøejmì nesmí chybìt, a proto
i zde vyhlašují soutìž o nejlepšího Tátu
ètenáøe. Nominovat táty mùžete osobnì
na dìtském oddìlení na ul. Zašovská
nebo emailem [email protected]
do konce února. Pravidla soutìže: táta
musí mít nezletilé dítì/dìti, musí být on
i dítì/dìti registrovaní v naší knihovnì a
musí knihovnu aktivnì navštìvovat.
Vyhlášení soutìže probìhne 20. bøezna
v rámci akce Noc s Andersenem. Odmìnou budou dìtské knihy, licence na
Rozeètise.cz a zároveò i na Vèelku.cz pro výuku ètení u dìtí a úsmìv na tváøích dítìte èi dìtí Táty ètenáøe.
Podle prùzkumu Národní knihovny,
realizovaného výzkumnou agenturou
Mediaresearch v roce 2014, všeobecnì
vìtšina rodièù považuje ètení za jeden
z klíèových faktorù vzdìlání svých dìtí.
Ovšem dìtem ètou pøedevším matky.
Výstava Otto Wichterle - pøíbìh kontaktní èoèky v MGC
INZERCE
INZERCE
únor 2015
16
INZERCE
únor 2015
Download

Knihovna opět připravila Noc s Andersenem Jednatel CZT